ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ HAVEL & HOLÁSEK118 Pohádkové Maledivy 122 news (in English) 2 EPRAVO.CZ...

2/2007

ROZHOVOR S NÁMĚSTKEMEKONOMICKÉ SEKCE MSP ČRMGR. ING. FRANTIŠKEM STEINEREM, PH.D.

DEVELOPERSKÉ PROJEKTY

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ HAVEL & HOLÁSEK

Justice nejen nezávislá,ale též i vstřícná

ROZHOVOR S NÁMĚSTKEMEKONOMICKÉ SEKCE MSP ČRMGR. ING. FRANTIŠKEM STEINEREM, PH.D.

DEVELOPERSKÉ PROJEKTY

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ HAVEL & HOLÁSEK

pg

/

ČESKY/ENGLISH

www.epravo.cz 1

Vydává: EPRAVO.CZ, a.s., IČ: 26170761 • Sídlo redakce: Pařížská 22, 110 00 Praha 1 • Telefon: 224 811 590 •Fax: 224 811 595 •www.epravo.cz • e-mail: [email protected]Šéfredaktor: Mgr. Jaroslav Vaško ([email protected]) •Obchodní a marketinggové oddělení: Jakub Karas, obchodní ředitel ([email protected]) •

Grafický design a zpracování: IMPAX, spol. s r. o. • Tisk: Grafotechna Print, s. r. o. • Registrace: MK ČR E 17011 pod č.j. 11769/2006ze dne 31. 8. 2006, ISSN 1802-1492 •Fotografie na obálce: Boris Stojanov • Vychází 4x ročně, přetisk povolen jen se souhlasem redakce.

obsaheditorial

2 Právo na právo (Jaroslav Vaško)

názory5 Justice nejen nezávislá, ale též

i vstřícná (Tomáš Sokol)

aktuálně (aktuality ze světa práva)6 Pracovní pohotovost dle nového

zákoníku práce7 Souběh smluvní pokuty a úroku

z prodlení8 Odstoupení od dohody

o odpovědnosti k ochraně hodnotsvěřených zaměstnanci k vyúčtování

8 Výpově�10 Jednání ve shodě10 Dohoda o provedení práce13 Lze započítat pohledávku, jejíž

promlčení dlužník namítnulu soudu?

14 Smrt zaměstnance a její vlivna peněžitá práva zaměstnancea zaměstnavatele

14 Překročení oprávnění vyplývajícíhoz udělené prokury a jeho právnídůsledky

16 Obchodní tajemství a jehozákonné znaky

19 Jak upravuje nový zákoník prácepružnou pracovní dobu?

19 Zákaz konkurence20 Prevenční povinnost zaměstnance23 Směnečné rukojemské prohlášení23 Převody majetku v jednočlenné

společnosti s ručením omezenýmna společníka

25 Liberace zaměstnavatele v případěškody na zdraví zaměstnance

rozhovor26 Náměstek ekonomické sekce MSp

ČR Mgr. Ing. František Steiner, Ph.D

téma vydání30 Developerské projekty

z právní praxe39 Motorové vozidlo v obraze práva44 Právní odpovědnost, práva

pacientů a kvalita ve zdravotnictví50 Jsou odposlechy a záznamy tele-

komunikačního provozu podle§ 88 tr. ř. ústavně konformní?

57 Zamyšlení nad dvěma otázkamijednoho případu

judikatura60 Z aktuální judikatury Nejvyššího

soudu ČR

profil69 Advokátní kancelář

Havel & Holásek

knižní novinky86 Domácí92 Zahraniční96 Pojištění vozidla

lifestyle98 Nový Mercedes-Benz Třídy C

104 Nové projekty HochtiefDevelopment

106 Central Park Praha přinášído Prahy zcela nový konceptbydlení

108 Unikátní rezidenční projektStatenický mlýn

110 Trendy estetické medicíny114 Palác Flóra slaví čtvrté narozeniny116 Internet Golf Tour 2007 presented

by Nespresso118 Pohádkové Maledivy

122 news (in English)

EPRAVO.CZ MAGAZINE 2/20072

editorial

V PRÁVNÍM STÁTĚ MÁ KAŽDÝ PRÁVONA OCHRANUSVÝCH PRÁV.UVEDENÉ ASINIKDO ZPO-CHYBŇOVATNEBUDE. JINOUVĚCÍ JE VŠAKREALIZACEPRÁV KAŽDÉHOJEDNOTLIVCE.

Uplatňování svých práv je věcí každého s tím, žetento bu� svého práva využije či nikoliv. Pokudnevyužije, je to pochopitelně jeho chyba a těžkopak může někoho vinit z toho, že svých právnevyužil.

Nicméně, pokud je řečeno a, mělo by být řečeno i b. Pokudvýše uvedené akceptujeme, a to, domnívám se, že ano, nemělibychom pominout otázku náročnosti výkonu takovýchto právjednotlivce. Všichni si sice teoreticky jsou rovní, fakticky všaknikoliv – někdo má více znalostí, někdo má ostřejší lokty, někdovíce peněz, někdo je rovnější, někdo je z těch, kteří spolu kama-rádí, někdo disponuje kombinací uvedeného. Je pak zcela jasné,že faktická práva mohou být značně rozdílná. Jedinou cestou jepak, domnívám se, úroveň „dosažitelnosti“ práva přizpůsobittomu nejslabšímu. Způsobů, jak toho docílit je více, otázkou jepak jejich efektivita. Základní cesty asi budou dvě, navzájemovšem zcela neslučitelné. Jedna, na jejímž základě jsou veškerářízení maximálně zjednodušena, ovšem za cenu jejich délky, cožbyla donedávna cesta občanského soudního řízení, od které lzevšak již zaznamenat odklon. Druhou cestou je pak systém, kterýpotřebným osobám poskytne určitou podporu či servis, který jimumožní vyrovnat se s náročností konkrétního řízení.

Může být sporné, jak takováto „podpora“ v praxi vypadáa funguje, v rámci řízení před soudem nějak ano (v rámci civil-ního řízení je možno žádat o ustanovení právního zástupce,v rámci trestního řízení pak je naopak v některých případechi povinnost mít advokáta), v rámci správního řízení rozhodněne, otázkou ale zůstává, zda současný stav je výsledkem kon-cepce či antikoncepce státu.

Otázku podpory účastníků řízení (nebo alespoň neházeníjim klacků pod nohy) by měl, domnívám se, po systémovéstránce řešit stát. Jakákoliv iniciativa dalších subjektů je chvály-hodná, nelze ji ale považovat za postačující. S tím samozřejměnemusí být v rozporu, pokud by příslušné nestátní subjekty

vykonávaly v dané věci pro stát konkrétní úkony. Nicméně státmusí být oním garantem systémovosti, to zejména pakv oblasti správního řízení, kde tuto roli soudy plnit nemohou.

Obávám se však, že na tuto roli stát zcela rezignoval, a to přesveškerá proklamativní prohlášení, která pochopitelně uvádějíopak. Základem je, mnohokráte opakované, že stát je pro obča-ny, nikoli naopak, jak tomu vesměs je. Všichni tvrdí, že prioritou jeslužba občanům, prakticky však tam, kde to funguje, je to spíšepouze vzhledem k osobním kvalitám zástupců státu a systémunavzdory. Z praktických zkušeností si dovoluji tvrdit, že pravděpo-dobnost, že někdo ze státních zaměstnanců bude oceněn za pří-stup, ulehčující život občanům, je výrazně nižší než pravděpo-dobnost, že někdo ze státních zaměstnanců bude potrestán zajednání, které činí totéž. Tímto zdánlivým protimluvem myslímto, že je vždy nejjednodušší vysvětlit, proč něco nejde (někdypochopitelně něco skutečně nejde), oporou pro takový postupbývá i obecně závazný právní předpis, který stanoví, co je vylou-čeno a jaká je „až“ sankce za případné porušení. Možnost co vše„lze“ ovšem již tak zvýrazněna není – logicky, být ani nemůže,nebo to je právě věcí příslušných orgánů, pohybovat se v oblastisvého uvážení. Ono uvážení ovšem bývá problém, protože pokudje postup orgánu vůči účastníkovi negativní, je to vesměs vždyv zákonném rozsahu a není možné vytýkat skutečnost, že byloučiněno takové rozhodnutí, nebyly-li překročeny meze správníhouvážení. Naopak pokud správní orgán zaujme vůči účastníkovi„vstřícnější přístup“, musí být pochopitelně mnohem opatrnějšíz hlediska odůvodnění a příslušný úředník musí mít mnohem vět-ší sebedůvěru takovéto rozhodnutí, jsou-li pro ně důvody, při-jmout. Prakticky se pak ale naskýtá otázka, proč by to onen úřed-ník dělal. Jediná odpově�, domnívám se, je ta, že pokud by takneučinil, je-li přesvědčen o tom, že by tak učinit měl, musel by seza sebe stydět. Je to hodně, nebo málo, nevím, to si musí zhod-notit každý sám. Každopádně jako velice zajímavou si dovolímocitovat část textu odůvodnění jednoho rozsudku, kdy žalobceargumentoval zněním pokynu D a příslušný finanční úřad se brá-nil argumentací, že pokyn D není součástí obecně závaznýchprávních předpisů. Nejvyšší správní soud pak uvedl, že „pokynemD ... správní orgán sám sobě v rámci pravomocí stanovených muzákonem a bez toho, aby se jakkoliv dotkl zákonem zaručenýchpráv soukromých osob, stanovil pro abstraktně definovaný okruhpřípadů pravidla přísnější, než která na něj klade zákon. Tato přís-nější pravidla jsou finančními úřady nepochybně všeobecně dodr-žována a pracovníci těchto úřadů považují za nezbytné tak činit.... Jestliže se takováto praxe vytvořila, správní orgán se od nínemůže v jednotlivém případě odchýlit, nebo takovýto jehopostup by byl libovůlí, která je v právním státě nepřípustná.“Myslím, že výše uvedené je odůvodnění slušnosti pomocí právaa dodávat cokoliv by bylo nadbytečné. �

Právo na právo

MGR. JAROSLAV VAŠKO, ŠÉFREDAKTOR

Více jak 2000 zlepšeníMercedes-Benz E Energy za 1.199.000 Kč včetně DPH

Nová generace Třídy E disponuje

přímým a přesnějším řazením, uprave-

ným podvozkem se systémem DIRECT

CONTROL a silnějšími motory o výkonu

až 314 k, díky nimž okusíte zcela nový

požitek z jízdy.

Pro ještě vyšší bezpečnost je nově

integrován systém PRO-SAFE®, který

dokáže reagovat dříve, než dojde k nehodě.

Navíc je možné získat nový Intelligent

Light System, díky kterému se vaše

světlomety automaticky přizpůsobí aktu-

ální jízdní situaci, a tak vám umožní získat

na cestách přehled.

Přijďte si pro jedinečný požitek z jízdy

díky více jak 2000 zlepšením.

www.mercedes-benz.cz

tridaE_200x270 pravnici.indd 1 2/15/07 1:25:11 PM

Ani nedopatřením nesdílím názor, který jsem sinedávno přečetl a podle něhož jsou soudy a soud-ci svojí podstatou dodavatelé, kteří mají svéodběratele, jimž dodávají své služby. Na druhoustranu je patrné, že v některých směrech by jus-

tice mohla být vůči svým „odběratelům“ vstřícnější.Soudy opakovaně judikovaly, že časová kolize dvou jedná-

ní, jichž by se měl zúčastnit jeden advokát, nemusí být důvo-dem pro odročení některého z těchto jednání a je povinnostíadvokáta, aby si zajistil substituci. Česká advokátní komoraovšem toto přesvědčení zcela nesdílí, a to zejména pokud jdeo povinnost advokáta zajišťovat substituci. Advokát takovou-to povinnost zcela jistě nemá a zejména, žádný jiný advokátnemá povinnost se substituce ujmout. Jde i o značný pro-blém faktický. Jít za kolegu k soudu neznamená jen podepsatsubstituční doložku a včas a umytý být u soudu.Ve složitěj-ších případech se substitut musí dost náročně seznámit spodstatou sporu či obhajoby, v níž má vystupovat. To stojí časa ten občas(spíše obvykle) znamená i peníze. A do toho všehoklient obvykle nesouhlasí se substitucí jako takovou, lhostej-no kdo a po jaké přípravě se věci ujme. Takže nastane i pro-blém v ryze lidské rovině.

Tohle všechno dohromady vytváří permanentní patovousituaci. Pokud totiž advokát požádá o odročení, uvede z jaké-ho je to důvodu, např. kolize s jiným soudním jednáním, při-měřeným způsobem kolizi prokáže a sdělí soudu, že substitu-ce není možná a pokud i za této situace soud jednání neod-ročí, advokát se prostě k jednomu ze soudních jednánínedostaví. Obvykle následuje stížnost ale prokáže-li advokátČAK, že skutečně učinil vše proto, aby k této situaci nemuse-lo dojít, a že také podrobně informoval soud, pak se s velkoupravděpodobností z pohledu ČAK nedopustil kárného provi-nění. V praxi pak tento poněkud suše podávaný problémbývá kolorován přípisy soudu, který sděluje, že žádost oodročení neakceptuje. Někdy s poznámkou, že advokátů je vadvokátní kanceláři dost a je věcí dotčeného advokáta, aby sizajistil pro jednání, které koliduje, zástupce. Dokonce užjsem zažil i argument, podle něhož je v České republice dost

advokátů na to, aby se dala sehnat substituce. Přitom, jakvýše uvedeno, lze poměrně jednoduše zjistit, že povinnostzajistit či přijmout substituci, žádný advokát nemá. Vyhovětdalšímu „nápadu“ totiž aby si toho prostě advokát toliknebral, by důsledně vzato znamenalo, že takto uvědomělýkolega převezme jednu, maximálně dvě věci, čímž pravděpo-dobnost jejich kolize bude minimální, z pohledu soudu budenekonfliktní, avšak pravděpodobně zemře hlady.

Ve skutečnosti ale nejde o problém advokáta, ale o pro-blém klienta, který si svého advokáta vybírá podle nejrůzněj-ších kritérií a obvykle bývá přesvědčen, že jeho výběr je tennejlepší na světě a nikdo jiný jeho věc nemůže jeho právalépe prosazovat. A také mu často, obvykle po značném vnitř-ním boji svěřuje intimity, které by jinde a jinému nikdy neře-kl. Takže má dost důvodů být ze substituce nervózní.Většinou bezdůvodně, ale proč mají tenhle psychický diskon-fort snášet? Kvůli tomu, že si vybrali advokáta, o kterého jezájem, takže má hodně práce?

Chápu samozřejmě, že soudy pracují pod tlakem a vím také,že v některých případech je odročování pod rozličnýmizáminkami součástí taktiky. A pochopitelně samostatnoukategorií jsou věci vazební. Nicméně, jestliže advokát skuteč-ně přesvědčivě doloží, že by měl být na dvou místech součas-ně, měla by tato argumentace být akceptována. A nikoliv kvů-li němu, ale kvůli jeho klientovi, tak řečenému odběrateli.

Zažil jsem spoustu handrkování o termín jednání, ale takyřadu vstřícných soudců, se kterými se člověk vždy dohodne.A taky soudce, který dopředu zavolal s tím, že nač se pakdohadovat o odročení, když se můžeme o termínu dohod-nout předem. Takže jde jen o to chtít. Anebo muset, protožeživot si většinou poradí i tam, kde se právníci dohodnoutnedokáží. Klient prostě zajde k lékaři a protože tak od třicít-ky nahoru není úplně zdravý skoro nikdo, většinou se najdeněco, pro co lze lege artis vystavit potvrzení, že je souduneschopen.

Nepochybuji o tom, že mezní a v podstatě neřešitelné situ-ace budou v téhle oblasti existovat vždy. Současně ale zcelazodpovědně tvrdím, že v současné době je minimálně polovi-na z nich, ne-li více, výsledkem neochoty soudců a možnátaké nepochopení toho, že soudy jsou tu proto, aby problémyřešily. A ne přidělávaly. �

JUDR. TOMÁŠ SOKOL

názory

www.epravo.cz 5

Justicenejen nezávislá, ale též i vstřícná

Pracovní pohotovostdle nového zákoníkupráce

Jedním z institutů pracovního práva, který doznal v důsled-ku přijetí nového zákoníku práce (tj. zákona č. 262/2006 Sb.)významných změn, je pracovní pohotovost. Tento článek siproto klade za úkol zrekapitulovat stávající úpravu pracovnípohotovosti účinnou od 1. ledna tohoto roku.

Právní úpravu pracovní pohotovosti zakotvuje ustanovení§ 95 zákoníku práce. Její definici je však třeba hledat jinde,a to v ustanovení § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce. Jakz tohoto ustanovení vyplývá, pracovní pohotovostí se rozumídoba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu

práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě nalé-havé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovníchsměn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místědohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovištězaměstnavatele.

Již z výše uvedené definice plyne důležitá změna, kterous sebou nový zákoník práce přinesl. Pracovní pohotovostmůže být nadále pouze na místě odlišném od pracoviště,např. v bydlišti zaměstnance. Držet pracovní pohotovost napracovišti tedy již nová právní úprava nepřipouští.

V této souvislosti je vhodné poukázat na rozdíl v pojmech„pracoviště zaměstnavatele“ a místo výkonu práce, které jepodstatnou součástí každé pracovní smlouvy. Tyto dva pojmynelze automaticky brát jako synonyma, zvláště pak v případě,je-li místo výkonu práce sjednáno šířeji, kupř. jako jedna obec(např. je za místo výkonu práce označena Praha). Je-li v pra-covní smlouvě skutečně dohodnuto místo výkonu práce


Aktuálně– aktuality ze světa práva

naznačeným způsobem, je samozřejmé, že se zaměstnanecnemusí v pracovní pohotovosti zdržovat mimo něj.

Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnancipožadovat jen v případě, že se na tom se zaměstnancemdohodne. Na rozdíl od kupř. práce přesčas proto zaměstnava-tel není oprávněn pracovní pohotovost zaměstnanci jedno-stranně nařídit.

Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odmě-na. Jde konkrétně o odměnu ve výši 10 % průměrného výděl-ku zaměstnance. Působí-li u zaměstnavatele odbory, je mož-né, že kolektivní smlouva stanoví odměnu v jiné výši.

Uvedená odměna nicméně přísluší zaměstnanci pouze zasituace, když v průběhu pracovní pohotovosti nebude prozaměstnavatele vykonávat žádnou práci. Za výkon prácev době pracovní pohotovosti totiž namísto odměny příslušízaměstnanci mzda (resp. plat).

V případě, že výkon práce v době pracovní pohotovosti pře-sáhne stanovenou týdenní pracovní dobu, jedná se samozřej-

mě o práci přesčas. Do pracovní doby se naopak pracovnípohotovost nezapočítává v případě, nedojde-li v jejím průbě-hu k výkonu práce.

Půjde-li o práci přesčas, bude zaměstnanci příslušet vedledosažené mzdy (resp. platu) i příplatek za práci přesčas.Namísto příplatku se ovšem může zaměstnavatel se zaměst-nancem dohodnout na tom, že zaměstnanci poskytne v roz-sahu práce konané přesčas náhradní volno.

Jen pro doplnění uvádím, že zaměstnanci, kterému náležímzda, náleží příplatek za práci přesčas nejméně ve výši 25 %průměrného výdělku. Pobírá-li zaměstnanec namísto mzdyplat, náleží mu za hodinu práce přesčas část platového tarifu,osobního a zvláštního příplatku připadající na 1 hodinu prá-ce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém prácipřesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodino-vého výdělku jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu,činí příplatek částku ve výši 50 % průměrného hodinovéhovýdělku. �

www.epravo.cz 7

aktuálně

Souběh smluvní pokuty a úroku z prodlení

Jak smluvní pokuta, tak úrok z prodlení představují majet-kové sankce postihující jednu a tutéž skutečnost – prodlenídlužníka se splněním peněžitého závazku (tj. se zaplacenímurčité finanční částky, např. kupní ceny). Zejména právnímlaikům by se proto mohlo zdát, že smluvní pokuta i úrokz prodlení představují jedno a totéž, pouze jinak pojmenova-né. Jak ale každý právník ví, opak je pravdou.

Oproti smluvní pokutě jako jednomu ze zajišťovacích pro-středků splnění závazku, jehož aplikaci si musejí smluvnístrany výslovně písemně ve smlouvě ujednat (proto onen pří-domek „smluvní“), představuje úrok z prodlení zákonnousankci (tzv. příslušenství pohledávky) pro případ prodlenídlužníka s placením peněžitého plnění.

Zatímco tedy právo na úrok z prodlení vzniká věřiteli auto-maticky ze zákona již tím, že dlužník v době splatnosti neu-hradí příslušnou peněžní částku, právo na smluvní pokutu jepodmíněno předchozí dohodou věřitele s dlužníkem. Beztéto dohody právo na smluvní pokutu věřiteli nevznikne.

Smluvní pokuta se od úroku z prodlení liší i v jinýchvěcech, než jen ve způsobu vzniku. Zatímco výši smluvnípokuty ponechává zákon výlučně na dohodě smluvních strans tím, že se musí dohodnout buď přímo na konkrétní výšinebo na způsobu jejího určení, výši úroku z prodlení stanovízvláštní právní předpis. Smluvní strany se od tohoto zvláštní-ho právního předpisu (kterým je nařízení vlády č. 142/1994Sb.) mohou odchýlit pouze v případě obchodních závazko-vých vztahů a to ještě jen za určitých podmínek.

Smluvní pokuta navíc (bez odlišné dohody smluvníchstran) vylučuje nárok na náhradu škody vzniklé z téhož poru-šení povinnosti, což neplatí o úroku z prodlení.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že smluvní pokuta a úrokz prodlení představují dva odlišné právní instituty (smluvnípokuta jako zajišťovací prostředek a úrok z prodlení jakozákonný důsledek prodlení).

V praxi se však běžně stává, že v důsledku jednoho prodle-ní s plněním peněžitého závazku vzniká věřiteli právo jak nasmluvní pokutu, tak na úrok z prodlení z dlužné částky.Navíc díky tomu, že výše smluvní pokuty i úroku z prodlenímůže být stanovena procentem z dlužné částky (např. 0,5 %denně z dlužné částky), nebývá zcela zřejmé, zda lze po dluž-níkovi v prodlení naráz požadovat obě tyto majetkové sankce.

Pravdou zůstává, že ani občanský, ani obchodní zákoník seotázkou tzv. souběhu smluvní pokuty a úroku z prodlení blí-že nezabývá. Žádný z těchto kodexů tak neobsahuje „návod“jak postupovat, když k souběhu těchto majetkových sankcískutečně dojde. Judikatura Nejvyššího soudu však nakonecdospěla k názoru, že sjednají-li si smluvní strany pro případprodlení se splněním peněžitého závazku (např. úhrady kup-ní ceny) smluvní pokutu, je ta smluvní strana, která taktozajištěný peněžitý závazek poruší a dostane se do prodlení,povinna zaplatit druhé smluvní straně sjednanou smluvnípokutu i úrok z prodlení.

Jinými slovy zákon nevylučuje, aby porušení téže povin-nosti bylo sankcionováno hned dvakrát – smluvní pokutoui úrokem z prodlení. Této skutečnosti by si měl být protovědom každý dlužník, který se ocitne v prodlení se zaplace-ním peněžní částky, jejíž úhrada je zajištěna právě smluvnípokutou. Na tuto situaci částečně pamatuje obchodní záko-ník, který v případě soudního sporu o zaplacení smluvnípokuty umožňuje soudu, s vědomím dvojího sankcionovánítéhož, výši smluvní pokuty snížit. �

Odstoupení od dohodyo odpovědnostik ochraně hodnot svěřených zaměstnancik vyúčtování

Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnos-ti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování(dále jen „dohoda o odpovědnosti“), za které se považujíhotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodno-ty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž mázaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, pokterou mu byly svěřeny, odpovídá v plné výši za schodekvzniklý na těchto hodnotách. Dohoda o odpovědnosti smíbýt uzavřena nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne 18let věku.

K platnosti dohody o odpovědnosti se nevyžaduje provede-ní inventarizace, i když by tak měl zaměstnavatel ve svémvlastním prospěchu učinit.

Dohoda o odpovědnosti zavazuje obě smluvní strany pocelou dobu trvání pracovního poměru. Zákoník práce ovšemzaměstnanci umožňuje za trvání pracovního poměru oddohody o odpovědnosti odstoupit a tedy způsobit její zánik.Kdy a za jakých podmínek tak může zaměstnanec učinit,upravuje ustanovení § 253 odst. 1 zákoníku práce (zákonč. 262/2006 Sb.).

Zaměstnanec může předně od dohody o odpovědnostiodstoupit, vykonává-li pro zaměstnavatele jinou práci. Od

dohody může odstoupit i v případě, převádí-li jej zaměstnava-tel na jinou práci, a to bez ohledu na skutečnost, zda takzaměstnavatel plní povinnost stanovenou zákonem (§ 41odst. 1 zákoníku práce) nebo tak činí na základě svého vlast-ního uvážení (§ 41 odst. 2, 4 a 5 zákoníku práce) či žádostizaměstnance (§ 45 zákoníku práce).

Zaměstnanec může od dohody odstoupit i v jiných přípa-dech, než jen při změně druhu práce. Důvodem pro odstou-pení je i převedení zaměstnance na jiné pracoviště na základěžádosti zaměstnance dle § 45 zákoníku práce či jeho přelože-ní dle § 43 zákoníku práce.

Zaměstnanci vzniká právo od dohody o odpovědnostiodstoupit též za situace, jestliže zaměstnavatel v době do 15kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozorněníneodstraní závady v pracovních podmínkách bránící řádné-mu hospodaření se svěřenými hodnotami.

Při společné odpovědnosti může zaměstnanec od dohodyo odpovědnosti také odstoupit, jestliže je na pracoviště zařa-zen buď jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebojeho zástupce.

Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně.Zákoník práce však nepostihuje nedostatek písemné formyneplatností, a proto je odstoupení platné i v případě, je-liučiněno pouze ústně. Otázkou ovšem zůstává, nakolik prů-kazné takové odstoupení v případě sporu bude. Z tohotodůvodu lze písemné odstoupení velmi doporučit. I když tozákon výslovně neukládá, lze stejně tak doporučit, abys ohledem na přezkoumatelnost opodstatněnosti odstoupeníbyl v odstoupení uveden i samotný důvod, který zaměstnan-ce k zániku dohody vedl. Dohoda o odpovědnosti zanikádnem, kdy bylo odstoupení od dohody doručeno zaměstna-vateli. �


aktuálně

VýpověďJE MOŽNÉ DÁT ZAMĚSTNANCI VÝPOVĚĎ,POKUD OPAKOVANĚ PODÁVÁ NEUSPOKO-JIVÉ PRACOVNÍ VÝSLEDKY?

Výčet jednotlivých výpovědních důvodů, pro které můžedát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z pracovního pomě-ru, obsahuje ustanovení § 52 zákoníku práce (zákonč. 262/2006 Sb.). Jde o úplný výčet výpovědních důvodů, cožznamená, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověďjen z důvodu v zákoně výslovně uvedeného. Výpovědní důvo-dy práce proto nelze (a to ani po dohodě se zaměstnancem)jakkoliv měnit, vylučovat jejich použití či naopak doplňovato nové.

Odpověď na položený dotaz je kladná. Jak vyplývá z § 52písmena f) zákoníku práce (které je téměř totožné s ustano-

vením § 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce z roku 1965),zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pro neuspoko-jivé pracovní výsledky. Musí jít ovšem o takové neuspokojivépracovní výsledky, které nejsou zaviněny zaměstnavatelem(např. tím, že by zaměstnanci nezajistil odpovídající pracovníprostředí) a pro které zaměstnanec nesplňuje požadavkyzaměstnavatele pro řádný výkon dohodnuté práce.Upozorňuji však, že neuspokojivé pracovní výsledky je nutnoodlišovat od „porušení povinnosti vyplývající z právníchpředpisů vztahujících se k vykonávané práci“, tedy od výpo-vědního důvodu uvedeného v písmenu g) stejného zákonné-ho ustanovení.

Před tím, než lze dát zaměstnanci výpověď pro neuspokoji-vé pracovní výsledky, musí být splněny následující zákonnépodmínky.

Zaměstnavatel musí předně písemně vyzvat zaměstnancek tomu, aby neuspokojivé pracovní výsledky odstranil.Zaměstnavatel musí zároveň stanovit zaměstnanci k odstra-

www.epravo.cz 9

nění vytýkaných neuspokojivých pracovních výsledků přimě-řenou dobu. Zákoník práce se blíže nezmiňuje o tom, jakdlouhá by tato přiměřená doba vlastně měla být. Při jejímstanovení proto zaměstnavatel musí vycházet z okolností kon-krétního případu.

Písemná výzva musí být určitá a srozumitelná a musí v níbýt mimo jiné uvedeno, v čem zaměstnavatel neuspokojivépracovní výsledky zaměstnance spatřuje. Netřeba zdůrazňo-vat, že písemná výzva musí být zaměstnanci doručena, jinaknemá žádné účinky.

Další podmínkou je, aby zaměstnanec obdržel písemnouvýzvu k odstranění neuspokojivých pracovních výsledkův průběhu posledních 12 měsíců před doručením výpovědi.

Pokud zaměstnanec výzvě vyhoví a v přiměřené době neu-spokojivé pracovní výsledky, které mu zaměstnavatel vyčetl,odstraní, výpovědní důvod logicky odpadá a zaměstnavatel jejtak nemůže použít.

Otázkou zůstává, jak se zachovat, pokud zaměstnanec

sice v přiměřené době vytýkané neuspokojivé pracovnívýsledky odstraní, ale kupř. za dva měsíce k nim začne opětdocházet. Bude-li se jednat o stejné neuspokojivé pracovnívýsledky, k jejichž odstranění byl již zaměstnavatelemv průběhu posledních 12 měsíců písemně vyzván, domní-vám se, že by bylo spravedlivé, aby zaměstnavatel mohl dátzaměstnanci přímo výpověď bez nutnosti jakékoliv dalšípředchozí výzvy.

Závěrem si pouze v krátkosti dovoluji upozornit na to, ževýpověď musí být dána písemně a musí být zaměstnancidoručena, jinak je neplatná. Výpovědní důvod musí být vevýpovědi skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zamě-nit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečněměněn. Dále poukazuji na ustanovení § 53 zákoníku práce,v němž je popsáno, kterým zaměstnancům a za jakých okol-ností nesmí zaměstnavatel výpověď dát. �


aktuálně

Jednání ve shoděDefinice pojmu jednání ve shodě je zakotvena v ustanovení§ 66b zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Dleodstavce prvního komentovaného ustanovení je jednáním veshodě jednání dvou nebo více osob (i) uskutečněné ve vzájem-ném srozumění (ii) s cílem nabýt nebo postoupit nebo vykoná-vat hlasovací práva v určité osobě nebo disponovat jimi (iii) zaúčelem prosazování společného vlivu na řízení nebo provozo-vání podniku této osoby anebo volby statutárního orgánu nebovětšiny jeho členů anebo většiny členů dozorčího orgánu tétoosoby nebo jiného ovlivnění chování určité osoby.

Abychom mohli určité jednání více osob označit jako jed-nání ve shodě, musí takové jednání vykazovat všechny výšezmíněné znaky s tím, že jeho účelem musí být prosazováníspolečného vlivu osob jednajících ve shodě v dané společnos-ti. Vzájemným srozuměním jednajících osob přitom právníteorie definuje jako „faktické vědomé jednání za účelemdosažení společného cíle“.

K tomu, aby šlo o jednání ve shodě ve smyslu ustanovení§ 66b obchodního zákoníku, není třeba, aby jednající osobybyly vázány nějakou smlouvou, ať již smlouvou o výkonu hla-sovacích práv či jí podobnou. Jednáním ve shodě však nadruhou stranu není ani takové faktické jednání spočívajícíkupř. ve shodném způsobu hlasování na valné hromadě spo-lečnosti bez předchozí domluvy.

V odstavci druhém a třetím komentovaného ustanovenístanovil zákonodárce řadu vyvratitelných právních domně-nek o jednání ve shodě.

Není-li prokázán opak, má se za to, že osobami, jež jednajíve shodě, jsou zejména:

a) právnická osoba a její statutární orgán nebo jeho člen,osoby v jejich přímé řídící působnosti (dle příslušného

vnitřního organizačního předpisu právnické osoby), člendozorčího orgánu, likvidátor, správce konkursní podsta-ty, vyrovnací nebo nucený správce anebo jakýkolivokruh těchto osob,

b) ovládající osoba a jí ovládané osoby (k pojmu ovládajícía ovládaná osoba viz § 66a odst. 2 obchodního zákoníku),

c) osoby ovládané stejnou ovládající osobou,d) osoby tvořící koncern (k pojmu koncern viz § 66a odst.

7 obchodního zákoníku),e) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo

pouze její společníci,f) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze

její společníci,g) komanditní společnost a komplementáři nebo pouze její

komplementáři,h) osoby blízké (k pojmu osoba blízká viz § 116 zákona

č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku), neboe) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond

či penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy.Z odstavce čtvrtého komentovaného ustanovení plyne, že

osoby jednající ve shodě musí plnit povinnosti z toho vyplý-vající společně a nerozdílně.

Důvodem, proč obchodní zákoník upravuje jednání ve sho-dě je to, že v některých případech vyvolává takové jednáníprávem předvídané důsledky. Jako příklad lze uvést dikciustanovení § 66a odst. 4 a 5, dle něhož jsou osoby jednajícíve shodě, které společně disponují většinou hlasovacích právna určité osobě, resp. které disponují alespoň 40 % hlasova-cích práv na určité osobě, ovládajícími osobami. Neméněvýznamným důsledkem jednání ve shodě je dále i to, že jed-nají-li všichni společníci společnosti s ručením omezeným veshodě (viz shora uvedené písmeno e), neplatí zákaz výkonuhlasovacích práv, který by jinak některé či všechny z nich stí-hal dle § 127 odst. 5 obchodního zákoníku. �

Dohoda o provedení práceNa kolik hodin maximálně se může dle nového zákoníku práce uzavřít dohoda o provedení práce? Existují nějaká

další omezení ve vztahu k uzavření dohody o provedení práce opakovaně se stejným zaměstnancem?Dohoda o provedení práce je společně s dohodou o pracovní činnosti součástí tzv. dohod o pracích konaných

mimo pracovní poměr.Jak vyplývá z ustanovení § 75 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), nesmí být rozsah práce, na který se doho-

da o provedení práce uzavírá, větší než 150 hodin v kalendářním roce. Oproti zákoníku práce platnému ještěv minulém roce tak došlo k navýšení rozsahu práce vykonávaného na základě dohody o provedení práce o 50hodin.

Dále je vhodné upozornit na to, že do rozsahu práce (tedy do výše uvedených 150 hodin ročně) se započítávátaké doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohodyo provedení práce.

Z výše uvedeného pravidla plyne, že pokud již jednou uzavřel zaměstnavatel se zaměstnancem v kalendářnímroce dohodu o provedení práce kupř. na 100 hodin, může ji s tímtéž zaměstnancem uzavřít i znovu, avšak maxi-málně na práci v rozsahu zbylých 50 hodin. Nejde však o nic nového – stejné restriktivní opatření obsahovali předchozí zákoník práce. �

výhradní prodejce

www.locelot.cz u 800 20 30 50

Najdětes v o j it v á ř vnovéd im e n z ibydlení

LlOcelot žije!

P Á R T Yna konci června

sledujte www.locelot.cz,kde můžete získat pozvánku

www.epravo.cz 13

aktuálně

Lze započítat pohledávku, jejíž promlčení dlužníknamítnul u soudu?

Započtení je jedním ze způsobu zániku závazků (dluhů).Jeho podstatou je bezhotovostní vyrovnání vzájemnýchpohledávek věřitele a dlužníka. Započtení je možné pro-vést bu jednostranně (tedy i proti vůli druhé strany),nebo na základě dohody obou stran.

Zatímco dohodou lze započítat téměř jakékoliv pohle-dávky (vyjma pohledávek nezletilých dětí na výživné), jed-nostranně umožňuje zákon započítat pouze některépohledávky.

Právní úpravu započtení vzájemně se kryjících pohledá-vek obsahuje především občanský zákoník. Obchodnízákoník obsahuje pouze některá zvláštní ustanovení, kteráse přednostně použijí pro zápočet pohledávek plynoucíchz obchodních vztahů.

Z dotazu není zřejmé, zda se jedná o pohledávky vznikléz obchodních či občanských vztahů a tedy, který ze záko-nů se má při započtení použít.

Občanský zákoník (konkrétně § 581 zákona č. 40/1964

Sb., občanského zákoníku) v této souvislosti uvádí násle-dující pravidlo – kromě toho, že nelze započíst pohledávkypromlčené, nelze započíst ani ty pohledávky, kterých senelze domáhat u soudu.

Vznesl-li tedy dlužník v průběhu soudního řízení důvod-ně námitku promlčení, stává se předmětná pohledávkapromlčenou pohledávkou, které se nelze domáhat u sou-du. Takovou pohledávku by proto nebylo možné bezodpovídající dohody s dlužníkem započítat.

Půjde-li o pohledávku z obchodních vztahů, je třeba odpo-vě na položený dotaz hledat v ustanovení § 358 a násl.obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.).

Z ustanovení § 358 obchodního zákoníku vyplývá, žek započtení jsou způsobilé jen takové pohledávky, kterélze uplatnit u soudu. I obchodní zákoník proto tímto pra-vidlem vylučuje jednostranný zápočet pohledávky, jejížpromlčení dlužník relevantním způsobem namítnul.

Z uvedeného pravidla však zákonodárce připouští násle-dující výjimku – započtení nebrání, jestliže je pohledávkapromlčena, avšak k promlčení došlo teprve potom, co sepohledávky, které se měly vzájemně započítat, staly způso-bilými k započtení.

To znamená, že došlo-li k promlčení pohledávky(a k vznesení námitky promlčení) až potom, co se vzájem-ně se kryjící pohledávky staly splatnými, lze i nadále tako-vouto promlčenou pohledávku platně započítat, a to i jed-nostranně. �

Smrt zaměstnancea její vliv na peněžitápráva zaměstnancea zaměstnavateleJe jenom logické, že smrtí zaměstnance pracovní poměr zaniká.

Tato skutečnost ostatně plyne i z ustanovení § 48 odst. 4zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). To ale bez dalšíhoneznamená, že ve stejný okamžik zanikají i veškerá právaa povinnosti, které obě strany pracovního poměru dosudvázaly.

Jakým způsobem je třeba vypořádat peněžitá práva zesnu-lého zaměstnance a jeho zaměstnavatele upravuje ustanovení§ 328 zákoníku práce.

Úvodem je třeba předeslat, že, jak z komentovaného usta-novení vyplývá, peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí neza-nikají. To je důležitý rozdíl oproti peněžitým právům zaměst-navatele, která, jak bude uvedeno dále, až na zákonem stano-vené výjimky, naopak smrtí zaměstnance zanikají.

Vraťme se nyní zpět k peněžitým právům zesnuléhozaměstnance. V praxi půjde zpravidla o mzdová a platová prá-va (např. právo na vyplacení mzdy či platu, které se stalosplatným až po smrti zaměstnance). Vedle nich se ale můžejednat i o právo na náhradu škody dle § 265 a násl. zákoníkupráce (hradí-li se škoda v penězích) či o právo na náhradumzdy za nevyčerpanou dovolenou.

Jde-li o mzdová a platová práva z pracovního poměru čiz dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zákoníkpráce stanoví, že smrtí zaměstnance přechází do výše odpoví-dající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku

postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žiliv době smrti ve společné domácnosti.

Uvedeným pravidlem se tak zákoník práce vymyká úpravědědického práva obsažené v občanském zákoníku.Předmětem dědictví se totiž tato práva stávají až ve chvíli,kdy není žádné z výše uvedených osob. Jinak se dědí pouzeta mzdová a platová práva, která přesahují trojnásobek měsíč-ního výdělku zaměstnance.

Jestliže tedy činil průměrný měsíční výdělek zaměstnancečástku 20 000 Kč a zaměstnavatel mu na dlužné mzdě dlužíčástku 70 000 Kč, stává se předmětem dědictví částka10 000 Kč. Zbylých 60 000 Kč jako částka odpovídající trojná-sobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, resp.právo na její vyplacení, přechází způsobem výše uvedenýmpostupně na manžela zesnulého zaměstnance, jeho děti a rodi-če, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti.

Ostatní peněžitá práva zaměstnance, například shora zmí-něné právo na náhradu škody v penězích, se stávají předmě-tem dědictví.

Pokud se podíváme na daný problém v obráceném gardu,tedy očima zaměstnavatele, pak zjišťujeme, že ve většině pří-padů peněžitá práva za zaměstnancem smrtí zaměstnancezanikají. Jak vyplývá z druhého odstavce komentovanéhoustanovení, po smrti zaměstnance nadále trvají pouze násle-dující peněžitá práva zaměstnavatele:

� práva, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto,� práva, která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně

uznána co do důvodů i výše, a konečně� práva na náhradu škody způsobené zaměstnancem úmy-

slně.Závazky, které těmto právům zaměstnavatele odpovídají,

se smrtí zaměstnance stávají předmětem dědictví a zaměst-navatel se jejich zaplacení proto musí domáhat na dědicíchzesnulého zaměstnance. �


aktuálně

Překročení oprávněnívyplývajícího z udělenéprokury a jeho právnídůsledky

Prokura představuje zvláštní druh plné moci, jejíž rozsahje vymezen přímo zákonem, konkrétně pak ustanovením§ 14 obchodního zákoníku (tj. zákona č. 513/1991 Sb.). Jakz daného ustanovení vyplývá, prokurista je oprávněn kevšem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podni-ku. Bez výslovného oprávnění zahrnutého v prokuře všakprokurista nesmí zcizovat a zatěžovat nemovitosti.Problémem zůstává, že obchodní zákoník v současnosti nijak

neupravuje následky překročení oprávnění prokuristy zahr-nutého v prokuře.

Může být tudíž sporné, zdali jednání prokuristy, kterýmtakové oprávnění překročí, zavazuje též podnikatele, za kte-rého prokurista jedná. Vezměme si jako příklad zřízenízástavního práva k nemovitosti ve vlastnictví podnikateleprokuristou bez toho, že by měl výslovně v prokuře uvedeno,že je k takovému smluvnímu zatížení nemovitosti oprávněn.Byla by takto uzavřená zástavní smlouva platná?

Odpovědí na tento dotaz se mimo jiné při své rozhodovacíčinnosti zaobíral i Nejvyšší soud ČR, a to kupř. v rozsudku zedne 29. ledna 2004, sp. zn. 21 Cdo 2207/2003 (rozsudek jevolně dostupný na adrese www.nsoud.cz).

V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud vychází z toho, žeprokura představuje zvláštní druh plné moci. Odkazem naustanovení § 1 odst. 2 větu druhou obchodního zákoníku takNejvyšší soud dovodil, že následky excesu prokuristy je třeba

posoudit podle obecné úpravy zastoupení uvedené v občan-ském zákoníku (tj. v zákoně č. 40/1964 Sb.).

S ohledem na výše uvedenou úvahu je tedy nutno hledatodpověď na položený dotaz nikoliv v obchodním zákoníku,ale v občanském zákoníku, konkrétně pak v takovém ustano-vení občanského zákoníku, které upravuje překročení opráv-nění zmocněnce vyplývající z plné moci. Tímto konkrétnímustanovením je zejména § 33 odst. 1 občanského zákoníku.

Jak vyplývá z ustanovení § 33 odst.1 občanského zákoní-ku, překročil-li zmocněnec (tj. v tomto případě prokurista)při jednání své oprávnění vyplývající z plné moci (zde z pro-kury jakožto ze speciální plné moci), je zmocnitel (tedy pod-nikatel, který prokuru udělil) vázán, jen pokud toto překro-čení schválil. Neoznámí-li však zmocnitel osobě, se kterouzmocněnec jednal, svůj nesouhlas bez zbytečného odkladupo tom, co se o překročení dozvěděl, platí, že překročeníschválil.

Z výše uvedeného proto plyne následující řešení nastolenéotázky. Jednáním prokuristy, kterým došlo k excesu z proku-

ry, je podnikatel vázán ve dvou případech.Jednak je podnikatel vázán překročením oprávnění proku-

risty obsaženého v prokuře tehdy, jestliže překročení opráv-nění vyplývající z udělené prokury výslovně schválil.

Vzhledem k ochraně dobré víry osoby, se kterou v zastou-pení podnikatele prokurista jednal, je dále podnikatelz takového jednání vázán také tehdy, jestliže svůj nesouhlass jednáním prokuristy neoznámil druhé straně bez zbyteč-ného odkladu po tom, co se o překročení oprávnění z pro-kury dozvěděl.

S výše uvedeným pak bezprostředně souvisí i otázka plat-nosti smlouvy uzavřené v důsledku výše popsaného excesuprokuristy. Nejvyšší soud k tomu uvádí následující: „nelzeúspěšně dovozovat, že je bez dalšího neplatná taková smlou-va, kterou uzavřel za podnikatele jeho prokurista, jestližepřekročil svá oprávnění vyplývající z udělené prokury, anižby bylo zjištěno, že svůj nesouhlas s jednáním prokuristyoznámil druhé straně bez zbytečného odkladu po tom, co seo překročení oprávnění z prokury dozvěděl.“ �

www.epravo.cz 15

aktuálně


aktuálně

Obchodní tajemstvía jeho zákonné znaky

Podle ustanovení § 17 obchodního zákoníku (zákonač. 513/1991 Sb.) je předmětem práv náležejících k podnikui obchodní tajemství. Obchodní tajemství je proto nedílnousoučástí podniku a navíc tvoří součást obchodního majetkupodnikatele.

Obchodní zákoník definuje obchodní tajemství tak, že jejtvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technicképovahy související s podnikem, které mají skutečnou neboalespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu,nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné,mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpoví-dajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.

Pojmové znaky obchodního tajemství jsou proto následující:� musí se jednat o skutečnosti obchodní, výrobní či tech-

nické povahy související s podnikem. Jak vyplývá z ustálenéjudikatury Nejvyššího soudu ČR, „skutečnostmi obchodnípovahy je třeba rozumět např. seznamy zákazníků, nákupníprameny, seznam zástupců, bilance, obchodní plány, vzorky,vzorkové kolekce, cenové kalkulace, obrat jednotlivých pro-dejen, náklad časopisu, skutečnostmi výrobní povahy jsounepatentované vynálezy, knihy receptů, modely, výsledkypokusů, zvláštní výrobní metody apod.“

� musí mít alespoň potenciální (materiální či nemateriální)hodnotu. Vyzrazení obchodního tajemství proto musí mítalespoň potencionální negativní dopad na hospodářský výsle-dek podnikatele, jemuž náleží.

� nesmí být v příslušných obchodních kruzích běžnědostupné. To znamená, že skutečnosti tvořící obchodnítajemství nesmí být zveřejněny například ve veřejně přístup-ném registru, mohou být však dostupné kupř. v odbornýchkruzích.

� mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel uta-jení odpovídajícím způsobem zajišťuje. Podnikatel tedy musíučinit taková opatření (ať již smluvní, materiální či organi-zační), z nichž je zřejmé, že usiluje o utajení skutečností tvo-řících obchodní tajemství a tímto je chrání před neoprávně-ným sdělením, zpřístupněním nebo využitím jinou osobou.

Aby se určitá skutečnost mohla stát obchodním tajem-stvím, musí naplňovat všechny zákonné znaky shora uvede-né. Jakmile se tak stane, poskytuje obchodní zákoník podni-kateli ochranu proti porušení nebo ohrožení práva naobchodní tajemství, a to zejména v rámci ochrany proti neka-losoutěžnímu jednání.

Obchodní tajemství je zákonem chráněno od saméhopočátku svého vzniku. Jakmile určitá skutečnost přestanezákonné znaky obchodního tajemství kumulativně naplňo-vat, přestává být obchodním tajemstvím a není nadále jakoobchodní tajemství ze zákona chráněna.

Z výše uvedeného tedy plyne následující shrnutí. Odpověďna otázku, jestli určitá skutečnost (např. informace obsaženáv listině) tvoří obchodní tajemství podnikatele, záleží na tom,zda naplňuje všechny zákonné znaky obchodního tajemství.Ačkoliv si to někteří podnikatelé stále neuvědomují, ke klad-nému závěru proto nepostačuje pouze, pokud předmětnouinformaci či údaj ve smlouvě výslovně za obchodní tajemstvíoznačí, resp. když k jejich nevyzrazení smluvně zaváží dru-hou smluvní stranu povinností mlčenlivosti. �

www.epravo.cz 19

aktuálně

Jakým způsobemupravuje nový zákoníkpráce pružnou pracovní dobu?

Úvodem lze říci, že „nový“ zákoník práce, tedy zákonč. 262/2006 Sb., obsahuje srozumitelnější úpravu pružnépracovní doby než jeho předchůdce (tedy než zákoník prácez roku 1965 platný ještě v minulém roce).

Jak vyplývá z § 85 odst. 1 zákoníku práce, pružné rozvrže-ní stanovené týdenní pracovní doby může zaměstnavateluplatnit jak při rovnoměrném, tak i nerovnoměrném rozvr-žení pracovní doby zaměstnance.

Zákoník práce nicméně obsahuje jisté limity ve vztahuk naplnění týdenní pracovní doby (ať již stanovené týdennípracovní doby nebo pracovní doby kratší). Jestliže je uplatně-no pružné rozvržení pracovní doby při rovnoměrném rozvr-žení, musí být týdenní pracovní doba naplněna („dodržena“)v každém týdnu. V případě, že je ale zaměstnanci rozvrženapracovní doba nerovnoměrně, musí být průměrná týdennípracovní doba naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnáva-cím období.

Základním znakem pružné pracovní doby je její rozděleníve dví.

Při pružném rozvržení pracovní doby si zaměstnanec volí

sám začátek, případně i konec pracovní doby v jednotlivýchdnech. Začátek a případně i konec pracovní doby si všakzaměstnanec nevolí čistě dle svého vlastního uvážení, alev rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem.Tímto způsobem se určuje tzv. volitelná pracovní doba.

Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časovýúsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti.Tento časový úsek, který určí výlučně zaměstnavatel sám,označuje zákon jako tzv. základní pracovní dobu.

Uvedené dva časové úseky, tedy základní a volitelnou pra-covní dobu, je třeba zkombinovat, a to následujícím způso-bem. Zaměstnavatel je povinen určit volitelnou pracovnídobu na začátek a konec základní pracovní doby tak, aby cel-ková délka směny zaměstnance nepřesáhla 12 hodin.

Zákoník práce dále stanoví, za jakých podmínek se pružnápracovní doba nedá aplikovat. Pružné rozvržení pracovnídoby se tak neuplatní zejména při pracovní cestě zaměstnan-ců, při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkoluve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brá-ní-li jejímu uplatnění provozní důvody. Pružné rozvržení pra-covní doby nelze dále použít ani v době důležitých osobníchpřekážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhradamzdy nebo platu podle § 192 zákoníku práce nebo peněžitédávky podle předpisů o nemocenském pojištění. V takovýchpřípadech platí pro zaměstnance předem stanovené rozvrže-ní týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatelpro tento účel povinen určit.

Bližší rozvedení pružné pracovní doby může být součástívnitřního předpisu vydaného zaměstnavatelem. �

Zákaz konkurenceSlyšeli jste, že jednatelé společnosti s ručením omezeným

podléhají zákazu konkurence? Co se tímto zákazem v praxirozumí a jaké důsledky z něho jednatelům vyplývají?

Zjednodušeně řečeno se zákazem konkurence rozumí způ-sob, kterým se omezuje možnost v zákoně uvedených osobvykonávat takovou podnikatelskou činnost, kterou se mohoudostat do rozporu se zájmy „své“ společnosti. V případě spo-lečnosti s ručením omezeným je tak účelem zákazu konku-rence zabránit zejména jednateli společnosti s ručením ome-zeným v tom, aby zneužil svého postavení ve společnostiv její neprospěch.

Sluší se uvést, že zákaz konkurence není aktuální jenu společnosti s ručením omezeným, ale i u akciové společ-nosti. Obdobně jako u společnosti s ručením omezeným, kdejsou zákazu konkurence podřízeni kromě jednatelů též čle-nové případné dozorčí rady, i u akciové společnosti se zákazkonkurence vztahuje na členy představenstva a dozorčí rady.Podle vůle společníků, resp. zakladatelů s.r.o. vyjádřené vespolečenské smlouvě se navíc u společnosti s ručením ome-zeným může zákaz konkurence vztahovat i na její společníky.

Jaká konkrétní jednání zákaz konkurence u společnostis ručením omezeným nedovoluje, uvádí ustanovení § 136obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Nevyplývají-lize společenské smlouvy nebo stanov další omezení, jednatelnesmí:

a) podnikat ve stejném nebo obdobném oboru podnikáníspolečnosti ani vstupovat se společností do obchodních vzta-hů,

b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obcho-dy společnosti,

c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společníks neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osobyse stejným nebo podobným předmětem podnikání, a

d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statu-tárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejnýmnebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o kon-cern.

Zjednodušeně řečeno lze tedy říci, že cílem zákazu konku-rence je zabránit jednateli (resp. členu dozorčí rady, případ-ně společníkovi) společnosti s ručením omezeným v takovémjednání na úkor společnosti, kterým by k prospěchu svémuzneužíval informace a vědomosti nabyté ve funkci. Obchodnízákoník tak zakazuje těmto osobám, aby obchody společnos-


aktuálně

ti uzavíraly samy, aby je zprostředkovávaly nebo aby se účast-nily (jako společníci či členové příslušného orgánu) na podni-kání konkurenční právnické osoby (typicky obchodní společ-nosti).

Je zřejmé, že porušení zákazu konkurence má pro danouosobu negativní důsledky. Ty jsou popsány v ustanovení § 65obchodního zákoníku.

Společnost s ručením omezeným, jejíž jednatel, člen dozor-čí rady nebo společník porušil zákaz konkurence, po němmůže jako sankci požadovat, aby vydal prospěch z obchodu,

při kterém k porušení zákazu konkurence došlo, případněaby na ni převedl tomu odpovídající práva.

Uvedené oprávnění však společnost pozbývá, pokud se hovůči osobě, která zákaz konkurence porušila, nedovoláv zákonné lhůtě. Zmíněná zákonná lhůta je tříměsíčnía počíná běžet ode dne, kdy se společnost o porušení zákazukonkurence dozvěděla. Nejpozději však právo společnostizanikne uplynutím jednoho roku od jeho vzniku. Záleží při-tom, která z těchto lhůt uplyne dříve. �

Prevenční povinnostzaměstnance

Jak vyplývá z ustanovení § 249 zákoníku práce (zákonč. 262/2006 Sb.), zaměstnanec je povinen počínat si tak, abynedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvod-nému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornitnadřízeného vedoucího zaměstnance. Zjistí-li zaměstnanec,že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinenoznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměst-nanci.

Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladnětřeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit. Tuto povin-nost nemá, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestližeby tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměst-nance, popřípadě osoby blízké.

Výše uvedené je možno shrnout následujícím způsobem.Stejně jako zaměstnavatel má i zaměstnanec určité prevenčnípovinnosti. Zaměstnanec je předně povinen chovat se tak,aby ke škodám (nejen) na pracovišti nedocházelo. Pokud jižškoda hrozí, má povinnost o ní zaměstnavatele uvědomita případně proti ní i zakročit. Tyto prevenční povinnosti lzetak pro lepší pochopení rozdělit na povinnosti oznamovacía povinnosti zakročovací.

V případě, že zaměstnanec svým prevenčním povinnostemnedostojí, musí počítat s nepříznivými následky, které muz toho důvodu hrozí.

Po zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízenéhovedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavatelinebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylozabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstna-vatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která bylazaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okol-nostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak.

Při určení výše náhrady této škody se přihlédne zejménak okolnostem, které zaměstnanci bránily splnění prevenčnípovinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Dle usta-novení § 258 zákoníku práce však v těchto případech nesmízaměstnavatel po zaměstnanci požadovat náhradu škody ve

výši, která by přesáhla částku rovnající se trojnásobku prů-měrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Lze si snadno představit, že zaměstnanec při plnění svýchprevenčních povinností (klasicky během odvracení hrozícíškody) způsobí zaměstnavateli nějakou jinou škodu, např. namajetku zaměstnavatele, který k odvracení hrozící škodypoužije. Na tuto eventualitu zákoník práce pamatuje a přímostanoví, že zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způso-bil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpe-čí přímo hrozícího životu nebo zdraví. Musí si však při tompočínat způsobem přiměřeným okolnostem a nesmí tentostav sám úmyslně vyvolat.

Podobně se může stát, že při plnění svých prevenčníchpovinností vznikne škoda zaměstnanci samotnému. Může tobýt jak škoda věcná, tak i škoda na zdraví. Zpravidla půjdeo škodu, za kterou bude zaměstnanci odpovídat zaměstnava-tel.

Aby tomu tak skutečně bylo, stanoví § 266 zákoníku práceu věcné škody následující pravidlo. Zaměstnavatel odpovídáza věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvraceníškody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životunebo zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednánímzaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměře-ným okolnostem. To se vztahuje i na účelně vynaloženénáklady vynaložené při této činnosti zaměstnancem. Stejnéprávo na náhradu škody má i zaměstnanec, který takto odvra-cel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by za škoduodpovídal zaměstnavatel.

Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci věcnouškodu, která mu takto vznikla, v plné výši. Prokáže-li alezaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec(např. svou nedbalostí), jeho odpovědnost se poměrně omezí.

Utrpěl-li zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměst-navateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdravípracovní úraz, je logické, že za něj zaměstnavatel odpovídá.Této své odpovědnosti se navíc zaměstnavatel nemůže až nanásledující výjimku zprostit. Touto výjimkou by byla situace,pokud by zaměstnanec vyvolal stav hrozící škodou sám svýmúmyslným jednáním. Samotný rozsah nároků na náhraduškody na zdraví upravuje § 369, resp. § 375 zákoníku práce.�

Směnečné rukojemsképrohlášení

Směnka je listinným cenným papírem, jehož obsah je tvo-řen zpravidla více směnečnými prohlášeními. Jedním z těch-to prohlášení je i tzv. rukojemské prohlášení.

Jak vyplývá z ustanovení čl. I. § 30 zákona směnečnéhoa šekového (zákon č. 191/1950 Sb.), zaplacení směnky můžebýt pro celý směnečný peníz nebo pro jeho část zaručenosměnečným rukojemstvím. Lze se zaručit jak za zaplacenísměnky cizí, tak i vlastní (viz čl. I. § 77 odst. 3 zákona smě-nečného a šekového).

Směnečným rukojmím (tzv. avalistou),tedy osobou, která se zaručuje za zaplace-ní směnečného dluhu, se může stát kdo-koliv, tedy jak třetí osoba nebo i ten, kdose už na směnku dříve podepsal.

Směnečné ručení vzniká připojenímrukojemského prohlášení na směnku nebona její přívěsek. Rukojemské prohlášenímůže být připojeno i na opisu směnky.

Rukojemské prohlášení může být napsáno na rubu i na lícisměnky, resp. jejího opisu. O pouhém podpisu rukojmího nalíci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-lio podpis směnečníka nebo výstavce směnky.

Rukojemství se vyjadřuje slovy „jako rukojmí“, „per aval“nebo jinou doložkou stejného významu. Směnečný rukojmíjej musí vlastnoručně podepsat. Účinky rukojemského pro-hlášení, tedy vznik, změnu nebo zánik ručení, nelze vázat na

žádnou podmínku. Stane-li se tak, je rukojemské prohlášeníjako celek neplatné.

V rukojemském prohlášení je dále třeba uvést, za koho(tedy za jakého směnečného dlužníka, tzv. avaláta) se přejí-má. Pokud se tak nestane, neznamená to neplatnost směneč-ného prohlášení. V takovém případě se má za to, že směneč-ný rukojmí ručí za směnečný závazek výstavce směnky.Závazek směnečného rukojmího je naopak platný i tehdy, je-li závazek, za který se zaručil, neplatný z jiného důvodu nežpro vadu formy.

Podobně jako výstavce nebo indosant může taktéž směneč-ný rukojmí pomocí doložky „bez útrat“, „bez protestu“(nebo jiné doložky stejného významu) na směnku napsanou

a podepsanou zprostit jejího majitelepovinnosti, aby k zachování postihovýchpráv dal učinit protest pro nepřijetí neboneplacení. Uvedená doložka je však účinnápouze vůči směnečnému rukojmímu, niko-liv i vůči dalším osobám, které směnkupodepsaly.

Směnečný rukojmí je vázán jako ten, zakoho se zaručil (tedy jako avalát). Zaplatí-liza něj směnečnému věřiteli směnku,

nastává klasický důsledek splnění rukojemského závazku –směnečný rukojmí nabývá práv za směnky proti avalátovi.Jinými slovy směnečný rukojmí se vůči avalátovi stává jeho„novým“ věřitelem. Vedle toho však směnečný rukojmí nabý-vá stejného postavení i vůči těm osobám, které jsou avalátovisměnečně zavázány, tj. proti směnečným dlužníkům toho, zaněhož se zaručil. �

www.epravo.cz 23

aktuálně

Převody majetku v jednočlenné společnosti s ručenímomezeným na společníka

Obchodní zákoník umožňuje, aby byla společnost s ruče-ním omezeným založena jen jednou osobou. Stejně tak jemožné, aby se kdykoliv po vzniku společnosti spojily všechnyobchodní podíly v rukou jediného společníka. V obou uvede-ných případech označujeme takovou společnost o jedinémspolečníkovi jako jednočlennou společnost.

Povaha jednočlenné společnosti s sebou přináší jistá speci-fika, která u společností o dvou či více společnících nenalez-neme. Jedním z těchto specifik je i úprava uzavření smlouvymezi společností a jediným jejím společníkem, jestliže záro-

veň jedná jejím jménem. Jde přitom o záležitost, která nenív praxi neobvyklá.

Je vůbec možné, aby jediná osoba v postavení jednatelespolečnosti a zároveň jejího jediného společníka jednalav téže věci jak sama za sebe, tak i jménem společnosti jakojejí statutární orgán?

Odpověď na tuto otázku dává ustanovení § 132 odst. 3obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Jak vyplýváz jeho znění, smlouvy uzavřené mezi společností a jedinýmspolečníkem této společnosti, pokud tento společník jednárovněž jménem společnosti, musejí mít formu notářskéhozápisu nebo písemnou formu a listina musí být podepsánapřed orgánem pověřeným legalizací.

Jak ale tomuto pravidlu rozumět a jaký dopad má uvedenýzákonný požadavek pro praxi?

Předně je třeba říci, že obchodní zákoník umožňuje, abyjménem jednočlenné společnosti jednal a uzavíral s ní jmé-nem svým i jejím smlouvy její jediný společník v postaveníjednatele. Jedná se tak vlastně o neomezené jednání společ-níka jménem společnosti.

V případě, že se jediný společník jako jednatel společnosti

Rukojemské prohlášení může

být napsáno na rubu i na lícisměnky, resp. jejího opisu.

rozhodne uzavřít mezi sebou a společností nějakou smlouvu(např. smlouvu kupní, darovací apod.), stanoví zákon přísnýpožadavek na její formu. Každá taková smlouva totiž musíbýt uzavřena buď písemně nebo přímo ve formě notářskéhozápisu. (tj. „před notářem“).

Dalším formálním požadavkem, který komentované zákon-né ustanovení přináší, je pak nutnost podpisu smlouvy předorgánem pověřeným legalizací. Tento požadavek se logickyuplatní pouze u smluv, které nemají formu notářského zápi-su. Legalizací se rozumí úřední ověření podpisu a provádí jikromě notáře i např. krajský úřad či obecní úřad s rozšířenoupůsobností. Nutno ovšem upozornit, že smlouvu je třebapodepsat až na místě, tedy přímo před příslušným pracovní-kem provádějícím legalizaci podpisu. Nestačí pouhé uznánípodpisu na smlouvě za vlastní.

Závěrem je vhodné se krátce zmínit i o problému s tímtoúzce souvisejícím. Tímto je míněno tzv. opatření proti kon-fliktu zájmů upravené v ustanovení § 196a obchodního záko-

níku. Jeho dikce se použije i pro účely společnosti s ručenímomezeným.

V této souvislosti jistě stojí za to upozornit zejména na odsta-vec třetí zmíněného zákonného ustanovení. Pro účely tohotočlánku je především nutné poukázat na to, že pokud společ-nost (nebo jí ovládaná osoba) nabývá majetek od jednatele zaprotihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny jejího základníhokapitálu (tj. u řady společností s ručením omezeným za úplatu– zpravidla kupní cenu – již ve výši 20 000 Kč a více), případ-ně na něj majetek této hodnoty převádí, musí být hodnotadotčeného majetku stanovena na základě posudku znalce jme-novaného soudem. Další související zákonný požadavek, tj. abytento převod majetku, jestliže k němu dojde do 3 let od vznikuspolečnosti, schválila valná hromada, postrádá s ohledem nazvláštnosti jednočlenné společnosti zamýšlenou kontrolnífunkci. To proto, že v případě jednočlenné společnosti se valnáhromada nekoná a její působnost vykonává přímo její jedinýspolečník. Ten by tak fakticky dával souhlas sám sobě. �


aktuálně

Liberace zaměstnava-tele v případě škodyna zdraví zaměstnance

Jak vyplývá z ustanovení § 366 a násl. zákoníku práce(zákon č. 262/2006 Sb.), zaměstnavatel odpovídá zaměst-nanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škodavznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislos-ti s ním. Zaměstnavatel dále odpovídá zaměstnanci i za ško-du vzniklou nemocí z povolání a to v případě, že zaměstna-nec před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za pod-mínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou bylpostižen.

Zaměstnavatel odpovídá za výše uvede-nou škodu na zdraví zaměstnance objektiv-ně, tedy bez ohledu na zavinění. Škodu nazdraví je proto zaměstnanci, případně pozů-stalým, povinen nahradit i tehdy, jestližedodržel povinnosti vyplývající z právnícha ostatních předpisů k zajištění bezpečnostia ochrany zdraví při práci. Uvedené pravi-dlo však neplatí ve všech situacích.Zaměstnavatel totiž neodpovídá za škoduna zdraví v případě, že se této své odpověd-nosti zcela nebo zčásti zprostí.

Kdy a za jakých podmínek se zaměstnava-tel zprostí odpovědnosti za škodu na zdraví zaměstnance uvá-dí ustanovení § 367 zákoníku práce. Jak je z jeho obsahupatrno, zaměstnavatel se může odpovědnosti za škodu nazdraví zprostit buď zcela, nebo zčásti.

Zaměstnavatel se může zcela zprostit odpovědnosti za ško-du na zdraví ve dvou případech.

Je tomu jednak tehdy, prokáže-li, že škoda vznikla výhrad-ně tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušilprávní, nebo ostatní předpisy (např. technické normy,dopravní předpisy nebo předpisy o požární ochraně) anebopokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci(dané nadřízenými pracovníky zaměstnance). Uvedený libe-rační důvod však platí pouze za předpokladu, že zaměstna-nec byl s těmito předpisy nebo pokyny řádně seznámena jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadoványa kontrolovány.

Zaměstnavatel se dále zcela zprostí odpovědnosti za škoduna zdraví v případě, byla-li škoda výlučně způsobenav důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsled-ku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohltakové škodě zabránit.

Podobně jako v případě úplného zproštění odpovědnostiza škodu se lze částečně zprostit odpovědnosti za škodu vedvou případech.

Zaměstnavatel se předně zprostí odpovědnosti zčásti, pro-

káže-li, že škoda vznikla v důsledku skutečností uvedenýchv předchozích odstavcích (tj. buď z důvodu zaviněného poru-šení předpisů či pokynů zaměstnavatele nebo v důsledku opi-losti zaměstnance) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčinškody.

Zaměstnavatel se dále zprostí odpovědnosti za škoduzčásti i tehdy, prokáže-li, že si zaměstnanec počínal v roz-poru s obvyklým způsobem chování takovým způsobem, žeje zřejmé, že i když neporušil právní nebo ostatní předpisyanebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví připráci, jednal lehkomyslně, ačkoliv si musel vzhledem ke svékvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobitújmu na zdraví. Aby se proto daný liberační důvod uplatnil,musí být současně splněny tři podmínky – (i) lehkomyslnéjednání zaměstnance, (ii) rozpor tohoto jednání s obvyklým

způsobem chování a (iii) vědomí zaměst-nance, že si tímto jednáním může přivoditújmu na zdraví. Za lehkomyslné jednánípřitom nelze považovat běžnou neopatr-nost zaměstnance a jednání vyplývajícíz rizika práce.

Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnostizčásti, určí část škody, kterou nese zaměst-nanec, podle míry jeho zavinění. V poslézeuvedeném případě (tedy v případě škodyzpůsobené lehkomyslným jednáním za-městnance) však vždy musí zaměstnavatelnahradit zaměstnanci alespoň jednu třeti-nu škody.

Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní neboostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnostia ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolá-vat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínattak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

Závěrem je vhodné upozornit na následující výjimku, kte-rá vylučuje jakoukoliv možnost liberace zaměstnavatele zaškodu na zdraví zaměstnance. Tuto výjimku upravuje ustano-vení § 368 zákoníku práce. Dle zmíněného ustanovení sezaměstnavatel nemůže zprostit odpovědnosti (ani zcela, anizčásti) v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz přiodvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí pří-mo hrozící životu nebo zdraví, to vše za předpokladu, žezaměstnanec tento stav nevyvolal úmyslně. Jedná se o ochra-nu zaměstnance, kterému vznikla škoda na zdraví při plněnítzv. zakročovací povinnosti (tj. povinnosti zakročit proti hro-zící škodě) zakotvené v ustanovení § 249 odst. 2 zákoníkupráce. �

RUBRIKU ZPRACOVAL MGR. TOMÁŠ SUM, ADVOKÁT V PRAZE

www.epravo.cz 25

aktuálně

Zprostí-li sezaměstnavatelodpovědnosti

zčásti, určí část škody, kterou nese

zaměstnanec, podle míry

jeho zavinění.


Pane náměstku, na ministerstvu jste zodpovědný za ekonomiku a hospodaření resortu.Lze krátce popsat stávající situaci a definovat nejslabší a nejsilnější místa?

Musím bohužel říci, že přidělené prostředky do rozpočtukapitoly ministerstva spravedlnosti v roce 2007 zůstávají vesvé podstatě od roku 2005 na stejné úrovni, zatímco rostoujak ceny mandatorních výdajů, tak úkoly ministerstva, kterénejsou samozřejmě finančně neutrální. Situace je protopoměrně napjatá a musí se operativně řešit. Za největší neš-var považuji, že předchozí vedení ministerstva nasmlouvalořadu akcí, aniž by je dostatečně pokrylo rozpočtem minister-stva, ať již jde o poradenské smlouvy, investiční akce nebonapříklad změnu advokátního tarifu, kdy na základě tétozměny značně vzrostly náklady ministerstva na advokáty exoffo. Situaci nepomohly ani zásahy vlády do rozpočtu minis-terstva, ať již jeho snížením v průběhu roku nebo zmraže-ním a zkrácením rezervních fondů. Z těchto důvodů budefinancování ve 2. pololetí roku 2007 poměrně náročné.

Například platy soudců odpovídají jejich platům v roce2006, investiční výstavba je utlumena na minimum, docházík přehodnocování nákladů.

Zároveň nelze hovořit o dalších úkolech ministerstva bezzajištění finančních prostředků s tím spojených, napříkladzřízení detenčního ústavu.

Co bych ale naopak rád vyzdvihl, je jakýsi „silný duch“současného rezortu spravedlnosti a všech složek, kdy sivšichni uvědomují současnou situaci a vzájemná spolupráceje v tomto rozpočtově komplikovaném období nezbytná.

Nicméně snažíme se nevzdávat projektů, které z hlediskazvýšení efektivity justice považujeme za dlouhodobě nezbyt-né. Jako příklad bych uvedl projekt eJustice, který se skládáz mnoha dílčích úkolů, z nichž jsou v tuto chvíli realizoványnapříklad insolvenční rejstřík, elektronický spis, elektronic-ký platební rozkaz, trestní rejstříky nebo formuláře proobchodní rejstřík. Vyvíjíme maximální úsilí, aby tyto projek-ty byly financovány nebo spolufinancovány zejména zestrukturálních fondů EU.

Rozhovor:náměstekekonomické sekce MSp ČRMgr. Ing. František Steiner, Ph.D

Jaký je Váš názor na hospodaření ve státní sprá-vě z pohledu člověka, který přišel z oblasti byzny-su...

Hospodaření, ale i výkaznictví se ve státní správě řídíjinými zákony i zákonitostmi než ve sféře soukromé.Výkaznictví je málo přehledné a zdaleka nezohledňuje vše,co by mělo. Například evidence nemovitého majetku nefun-guje a odpisy stát nezná. Někdy jsou pravidla tak rigidní, žesplnění všech náležitostí zabere spoustu času a námahy, tak-že nutně není dosaženo nejefektivnější řešení.

Rozpočet je stanoven na rok a i v průběhu roku se někdydělají zásadní změny s tím, že když se snižuje navržený roz-počet resortu je třeba říci, které činnosti to v rámci resortupostihne, neboť mandatorní výdaje nelze ad hoc změnita pak se musí někde ubrat.

Rozpočty resortů se tvoří zejména podle toho, kolik bylopotřeba peněz v minulém období bez zohlednění toho, kolikje skutečně na jednotlivé projekty daného resortu v danémroce třeba.

To, že je víceméně odhlédnuto od příjmů resortu (ty jdouautomaticky rovnou ministerstvu financí), dochází k tomu,že není až taková snaha, aby byly příjmy co nejoptimálnější,neboť případné náklady na zvýšení příjmů jsou z dané kapi-toly, ale příjmy aspoň na jejich pokrytí již do kapitoly nedo-razí. A takových věcí je samozřejmě více.

To, že se schválí nové povinnosti v rámci nové legislativypro resort, aniž by k tomu byly určeny prostředky na zajiš-tění těchto povinností, by nebylo v soukromém sektorumožné a nefungovalo by. Pracovat na principu „ono tonějak dopadne, vždycky to nějak dopadlo“ není příliš kon-cepční…

V současné době jsou návrhy na zlepšení chodu státníchfinancí, které lze jednoznačně podpořit. Doufám, že se tytosnahy zaměří na efektivitu a co nejlepší přehlednost.

Jaké jsou připravovány stavební investiční pro-jekty ministerstva?

Přes všechny těžkosti byla v letošním roce dokončenavýstavba justičního areálu Na Míčánkách v Praze, pobočkaOkresního soudu ve Valašském Meziříčí, rekonstrukceOkresního soudu v Hodoníně a pobočky Krajského souduBrno v Jihlavě a pokračuje výstavba justičního areáluv Brně. Všechny tyto akce byly již před naším příchodem naministerstvo v určitém stadiu, přesto se nám povedlo jednot-livé stavby prolevnit a např. justiční areál v Brně bude jižnyní levnější minimálně o 80 mil. Kč.

V podstatě lze říci, že jsem v rámci seznamování ses ministerstvem nechal přezkoumat všechny připravovanéprojekty, a to jak z hlediska odůvodněnosti realizace, taki z hlediska adekvátnosti rozsahu projektu. Tímto způsobemjsme pracovali i se zamýšleným projektem výstavby vězniceRapotice: vzhledem k tomu, že investiční náklady kalkulova-né podle původní studie by dosáhly výše přes cca 1,5 mld Kčbez DPH, vyvolali jsme okamžitě technická jednání všech

zúčastněných partnerů, která měla za cíl udržet předpoklá-dané investiční náklady ve výši do cca 1,0 mld. Kč, přičemžse skutečně podařilo najít a navrhnout takové úpravy, kteréumožnily snížit cenu za současného dodržení všech standar-dů Vězeňské služby ČR a rozsahu požadovaných služeb pod1 mld. Kč. Justiční areál v Brně bude po jednáních levnějšíminimálně o 80 mil. Kč ad.

V pokročilé přípravě jsou dále projekty Rekonstrukce,modernizace a přístavba stávající budovy NS v Brněa Výstavba budovy pro justiční složky v Náchodě.

Další stěžejní projekty jsou připravovány v rámci tvorbynových programů reprodukce majetku resortu. Ve stávajícímpilotním programu resortu – reprodukce majetku regionál-ních složek justice, se už se zahájením investičních akcí vel-kého rozsahu nepočítá.

Každopádně se snažíme plnit to, co ministr slíbil po svémnástupu do funkce, tedy dávat koncepčně přednost investi-cím do projektů na podporu zkvalitnění a zrychlení rozho-dování soudů, jakými je např. elektronizace justice nebo zvý-šení počtu odborného administrativního aparátu soudů předinvesticemi do nemovitostí, vybavení atp.

Z jakých zdrojů budou financovány, bude přizván i soukromý sektor?

Zdroje financování v roce 2008 a výhledově pro roky2009 – 2010 budou vyjasněny, jakmile vláda projedná mate-riál k přípravě státního rozpočtu pro rok 2008, který je jižv pracovní formě ministerstvem připraven, a výhledem proroky 2009 – 2010. Od toho se budou odvíjet jednotlivézávazné ukazatele už zmiňovaných reprodukčních progra-mů, které se promítnou do realizace konkrétních investič-ních akcí, a případná spolupráce se soukromým sektorem.

Výhodou je to, že soukromý sektor umí stavět a provozo-vat zařízení efektivněji než stát, což se ukazuje již na realizo-vaných projektech nejen v ČR, ale i např. v Anglii, USAa Německu, dále je tato činnost vyvíjena odborníky v rámcijejich předmětu podnikání a provoz objektů není hlavnímúkolem ministerstva, ale i např. banky nechávají tuto čin-nost specializovaným společnostem.

Proč si myslíte, že financování formou PPP je pro resort efektivnější než např. úvěry od bank a vlastní výstavba?

Spolupráce se soukromým sektorem není pochopitelněvždy výhodnější. Proto se u každého projektu zpracovávátzv. studie proveditelnosti nebo koncesní projekt u PPP pro-jektů, kde se projekt detailně zkoumá a analyzuje právěs ohledem na výhodnost. V nedávné době byly vyhodnocenydva koncesní projekty (KS Ústí nad Labem a vězniceRapotice), z nichž jasně vyplynulo, že forma PPP je v oboupřípadech jednoznačně výhodnější vzhledem k finančnímnárokům, kvalitě atd. Na druhé straně nebyl formou PPPschválen projekt výstavby KS v Karlových Varech, a to právěkvůli tomu, že se ekonomická výhodnost neprokázala.

www.epravo.cz 27

rozhovor

Důležitým faktorem je také to, že na vlastní výstavbu nenív současnosti potřebné finanční krytí v rozpočtu resortua výhledově ho ani nelze očekávat. V případě našich PPPprojektů bude ministerstvo platit až po dokončení a zprovoz-nění stavby, a jen pokud bude objekt zcela funkční.Investiční náklady budou hrazeny po celou dobu projektu,tj. v rozmezí cca 25 let, což i odpovídá tomu, že stavba budeplně užívána po celou dobu a jednorázové investiční nákladytomu neodpovídají. Nyní by ani takto vysoké výdaje nebylyz pohledu ministerstva možné a zároveň se budou ročnínáklady lépe rozpočtovat.

Médii proběhla zpráva o tom, že vláda zastavuje všechny PPP projekty vyjma dálnice D3.Přesto ministr Jiří Pospíšil pokračuje v přípraváchspolupráce s privátním sektorem na výstavbě justičního areálu v Ústí nad Labem a věznicev Rapoticích. Jaký očekáváte vývoj v této věci?

Jde o dezinterpretaci, kterou popřel i náměstek Janotaz Ministerstva financí. Naše projekty normálně pokračujía budou předloženy vládě ke schválení zřejmě již v červnu2007, po vnitřním a vnějším připomínkovém řízení. Dalšívývoj bude závislý na rozhodnutí vlády, nicméně my bude-me projekty podporovat.

Na sklonku loňského roku byl otevřen Justičníareál Na Míčánkách v Praze, nejrozsáhlejší projekt posledních let Vašehoresortu. Jak s odstupem času hodnotíte tentoprojekt? Jaké jste si z něj vzali ponaučení pro budoucí projekty tohoto typu?

Šlo o velmi ambiciózní projekt započatý dávno před našímpříchodem na ministerstvo, kdy byl vybudován justiční areálpro 4 soudy a 4 státní zastupitelství na velmi vysoké úrovnise splněním všech požadavků 21. století. Budova byla konci-pována s ohledem k dnešním stále se zvyšujícím požadav-kům na bezpečnost, čili veřejnost je důsledně oddělena odsoudních úředníků. Toto opatření, které se ve světě prosazu-je, je u nás zavedeno prvně. Zaměstnanci areálu používajík pohybu mezi budovami podzemní chodby, což snižujepočet členů justiční stráže.

Samozřejmě, že realizace a provoz takto velkolepého pro-jektu se neobejde bez potíží. Došlo k určitým počátečnímprovozním problémům, zejména v koordinaci osmi justič-ních složek v prostorách areálu, situace už byla ale stabilizo-vána a objekt svou funkci hladce plní a myslím, že koordi-nační role ministerstva tomuto velmi napomáhá. Mezi nej-větší komplikace počítám nutné navýšení finančníchnákladů v průběhu stavby, kdy se například změnila sazbaDPH, musely se doplnit určité technické prvky podlenových právních předpisů, které nabyly platnosti až v průbě-hu stavby atd. V současné době se potýkáme s velkými pro-vozními náklady, které jsou dány standardy objektu, např.místnosti jsou plně klimatizované, což v předešlých objek-

tech nebylo. Jde o hromadu zdánlivých detailů, které v souč-tu stojí mnoho peněz a přesnou výši nezjistíte, dokudnespustíte provoz. Takže moje hlavní ponaučení pro podob-né budoucí projekty zní: Buď připraven na neočekávatelné.

Jakým způsobem bude ministerstvo vymáhat pohledávky na soudních poplatcích, které jsou ve výši téměř 4 mld. Kč?

Řešením, a podle mého názoru velmi rozumným, je cent-ralizované vymáhání. Centralizace správy pohledávek podMSp by efektivně zvýšila jejich vymahatelnost. Například naSlovensku, které pro vymáhání pohledávek využívá jedenútvar (jehož činnost je upravena zvláštním zákonem), jeúspěšné v 35 %, zatímco v ČR nyní jen 8 %. Centralizovanýsystém by automatizoval řadu kroků, jako jsou analýzapohledávky – tzn. ověření, zda nezanikla práva na vymáhánínebo zda její výše a složení má vůbec cenu vymáhat – dálekorespondence atd. K větší efektivitě by také napomohlo to,že by se pracovníci centralizovaného útvaru zabývali pouzevymáháním pohledávek, zatímco na jednotlivých soudech,které v současné době pohledávky vymáhají, jsou funkcepracovníků často kumulovány, překrývají se a nezřídka sestává, že například vymáhající úřednice je zároveň pokladníči zapisovatelka a vymáhání pohledávek je činností naposledním místě v žebříčku důležitosti. Se soudy je tatozměna diskutována; jednoznačně vyslovily podporu.

Zásadním předpokladem k urychlení a zefektivnění vymá-haní pohledávek je pak také změna legislativy, například pod-řazení všech pohledávek připravovanému daňovému řádu.

Proč se tento stav neřešil již dříve?Za několik málo posledních let se na ministerstvu vystřída-

lo příliš mnoho ministrů. Každý z nich začínal s vlastní kon-cepcí či bez koncepce a z politického hlediska byly zřejmědůležitější úkoly k řešení než vymáhání pohledávek.Ministerstvo navíc podle platné legislativy plní pouze rolimetodika celé agendy, nemá pravomoc zasahovat do činnostisoudů, které vystupují jako správci daně a odpovědné osoby.Ministerstvo nebylo ani gestorem změn příslušných právníchpředpisů a legislativní změny se prosazují jen velmi těžko.

Velmi podstatným faktorem je i struktura dlužníků, cožjsou převážně recidivisté, nemajetní apod.

V současné době má ministerstvo připravenu řadu noveli-zací právních předpisů, které by umožnily po vzoru jinýchzemí lepší vymáhání svých pohledávek.

Intenzivně jste začali pracovat na projektueJustice. Bude mít elektronizace skutečně takvýznamný dopad?

Elektronizace přinese nejen zrychlení, ale i zefektivněníjustice. Cílem je samozřejmě zbavit soudce a soudní personálrutinní, nerozhodovací agendy, která bude vykovávána velmirychle se zapojením minima personálu. Tam, kde dosavadnísystém vyžadoval účast několika úředníků a soudce, vystačí


rozhovor

www.epravo.cz 29

rozhovor

Mgr. Ing. František Steiner, Ph.D.

ZaměstnáníNáměstek ekonomické sekce MSp ČR9/2006-dosud: Ministerstvo spravedlnosti ČR, PrahaPrávník – ohrožené úvěry, restrukturalizace6/2000-9/2006: ČSOB, a.s Právník – oblast velkkých ohrožených úvěrů3/2000-6/2000: IPB, a.s.Právník10/1997-2/2000: AK Krondl a spol.Právník1997 (IIQ) : AK Weinhold partneři, v.o.s., Praha Účetnictví, ekonomické poradenství, správce nemovitostí1994-1996: MEDIKA CENTRUM, s.r.o.

Cizí jazyky AJ, NJ, RJ

Vzdělání2003- Karlova univerzita, Právnická fakulta, Praha (rigoróznípráce, katedra občanského práva)1992-1998 Karlova univerzita, Právnická fakulta, Praha(Mgr.)1998-2005 Vysoká škola ekonomická, Praha (fakulta meziná-rodních vztahů, katedra práva, doktorandské studium, Ph.D.)1995-1997 VŠE (fakulta podnikové ekonomie, inženýrskéstudium, Ing.)1992-1995 VŠE (fakulta podnikové ekonomie, bakalářskéstudium, Bc.)1996 Hague Academy, Nizoozemí (měsíční studium – meziná-rodní právo soukromé)1994 University of Limerick, Irsko (1 semestr – právo EU,smluvní právo, obchodní právo, ekonomické prostředí ES,finanční management

nyní jeden zaměstnanec vyškolený v práci s daným systémem. Dojde tedy zároveň k úsporám, které tento systém přine-

se, a to nejen na personálních a provozních nákladech, alei např. i s ohledem na potřebu menších prostor pro soudys tím, že bezpečnost dat se zvýší a chybovost sníží.

Může být elektronizace vůbec bezpečná?Otázka bezpečnosti je samozřejmě vždy na místě. V tomto

případě je to však otázka spíše obecná, otázka dnešní civilizacea zároveň hledání konkrétních systémů, které budou bezpeč-nost zaručovat. Budeme-li vycházet z předpokladu, že 100%bezpečný není žádný proces realizovaný na této planetě, pak jeto samozřejmě věcí kompromisu mezi bezpečností a efektivi-tou. Mohu Vás ujistit, že projekt eJustice byl navržen tak, abyzajišťoval maximální bezpečnost všech dat i bezpečnost komu-nikace s informačními systémy všech organizací v resortu, a tove větší míře než je současný stav, kdy ejustice není.

Občan je v dnešním světě zvyklý na určité tempo životaa práce a vyžaduje, aby ho stát, úřad a tím pádem ani justice,zbytečně nezatěžovaly. Nechce čekat frontu na maso, nechcečekat u lékaře, nechce jezdit do Kolína na úřady jen proto, žetam má trvalé bydliště, ačkoliv bydlí v Praze a stejně taknechce čekat na soudní lejstro potvrzující, že mu někdo sku-tečně dluží, pět let. Čeká. Justice nemůže v 21. století zůstatv parametrech Rakousko-Uherského modelu 19. století. Kdyžpodobné věci existují v bankovnictví, které je na bezpečnostnejvíce háklivé, není důvod, aby nefungovaly v soudnictví.

Jak odpovíte na častá tvrzení, že bude elektronizace nahrazovat soudce, a veřejnost tak bude od justice ještě více vzdálena?

V tomto bodě musím zásadně odporovat, nejlépe opačnouodpovědí: Elektronizace v žádném případě soudce nenahra-dí a klade si za cíl justici občanům maximálně zpřístupnit.

Elektronizace pouze nahradí rutinní úřednické úkony, kterépro nedostatek kapacit musejí soudci provádět. Soudcibudou od této činnosti osvobozeni, podstata jejich profese,tzn. posuzovací a rozhodovací činnost, bude však zcela nepo-změněna, budou se jí moci naopak plně věnovat. Znovutedy opakuji, že elektronizace bude použita pouze tam, kdese nevyžaduje soudcovské know-how, což jednoznačně zvýšívýkonnost justice, zrychlí a zlevní soudní řízení a zlepšíkomunikaci s veřejností.

Neustále se hovoří o nutnosti změny insolvenčního řízení, proč tedy byl insolvenčnízákon odložen?

Naprosto souhlasím s tvrzením, že změna úpadkového právav ČR byla nanejvýš nutná. Také proto jsme se po našem pří-chodu na ministerstvo okamžitě zajímali o stav příprav naúčinnost nového zákona a s hrůzou jsme zjistili, že tzv. insol-venční rejstřík není ještě ani v plenkách, ačkoliv příprava celé-ho zázemí včetně vývoje software, vyškolení soudců a adminis-trativního aparátu atp. nemůže zabrat méně než jeden rok,a to je velmi optimistický odhad. K odložení se přistoupilo nazákladě jednání se soudci a dalšími zástupci odborné veřejnos-ti a podle mého soudu je tato časová prodleva (v délce půlroku) malou daní za vyšší kvalitu insolvenčního práva a zajiště-ní fungování všech instrumentů od začátku účinnosti zákona.

Jinak insolventní rejstřík současně vnímáme jako jedenz hlavních pilotních projektů ejustice. Bude obsahovat něko-lik databází a jádro v podobě elektronického spisu, počítátaké s elektronickou úřední deskou. Několik měsíců předjeho účinností bychom v rámci informační kampaně chtělis jeho fungováním seznámit celou právnickou, podnikatel-skou a v adekvátním rozsahu též laickou veřejnost. �

ROZHOVOR VEDL MGR. MIROSLAV CHOCHOLA

V SOUČASNÉ DOBĚ ZAŽÍVÁME BOOM DEVELOPERSKÝCH PROJEK-TŮ A OBDOBNÝCH AKTIVIT, A TO JAK V OBLASTI REZIDENČNÍ, TAKNEREZIDENČNÍ. NENÍ POCHYB, ŽE TENTO BOOM PŘEDSTAVUJEVÝRAZNÝ PŘÍNOS PRO CELOU NÁRODNÍ EKONOMIKU, ZEJMÉNAPRO STAVEBNICTVÍ, A ŽE ZDE EXISTUJE RŮSTOVÝ POTENCIÁL DOBUDOUCNOSTI.

I. – financování developerského projektu

Účelem tohoto a následujících článků věnujícíchse problematice developerských projektů jenastínit v obecné rovině procesy, které probí-hají během celého projektu. Tento dokumentsi neklade za cíl detailní analýzu a popis veške-

rých etap a fází, ani detailní odborný rozbor veškerých rizikplynoucích z developerského projektu. Jde o nástin, o shrnu-tí základních postupů a úvah. Developerské projekty patří dooblasti projektového financování (project finance). Developerje investorem projektu, nikoli však finálním investorem.Finální investor má zájem vlastnit výsledný projekt (ať již pří-mo výslednou nemovitost nebo alespoň společnost, kterátuto nemovitost vlastní), nechce však podstoupit rizikovýstavby. Ani developer však zpravidla sám neprovádí výstav-bu (přestože určité výjimky existují) – tuto zadává zhotoviteli(stavební společnosti). Vedle zhotovite-le se na celém projektu podílí celá řadadalších osob, zejména architekti, pro-jektanti, právníci, další poradci a samo-zřejmě projekt manažeři. Řídit takový-to konglomerát lidí není vůbec jedno-duché. Jaké jsou zásadní úvahy přideveloperském projektu? Přestože jdevždy o souhrn mnoha ekonomických,technických a jiných prvků, lze každýdeveloperský projekt rozdělit do třífází, a to jmenovitě (i) přípravné fáze, (ii) realizační fáze, (iii)závěrečné fáze. Zatímco v přípravné fázi jde o zhodnocenímožnosti proveditelnosti projektu, jeho financování apod., vefázi realizační již dochází k nákupu pozemků, právnímuauditu pozemků, získání nezbytných povolení (územní roz-hodnutí, stavební povolení), výstavbě, uzavírání smluvo budoucích smlouvách nájemních, k pronájmu apod.,a v závěrečné fázi se projekt prodává finálnímu investorovi.Některým fázím, resp. dílčím etapám v rámci jednotlivýchfázích realizace developerského projektu je věnována pozor-nost níže. Hodnocení proveditelnosti projektu je prvotnía nejdůležitější fází. Základní otázkou každého developerské-ho projektu je právní vztah k pozemku nebo budově.Kvalitních pozemků je nedostatek a ti, kteří je vlastní, zpra-vidla neumějí developovat, nemají finanční prostředky,

nechtějí pozemky prodat a pokud ano, požadují nereálnéceny. Ti, kteří chtějí developovat, mají finanční prostředkya know-how, avšak nevlastní pozemky. Základní otázkou je,jak se k pozemku dostat. Kromě přímé koupě pozemku odvlastníka (což je nejčastější případ) existují i jiné možnosti,např. dlouhodobý nájem pozemku, koupě podílu ve společ-nosti, která vlastní pozemek, založení zvláštní společnostis vlastníkem pozemku (nedeveloperem), kdy vlastník pozem-ku vloží pozemek do nově založené společnosti a developerdo této společnosti vloží finanční prostředky a svoje znalosti.Při nedostatku pozemků je alternativou získání budovy a jejínásledná přestavba, popřípadě demolice a navazující výstav-ba nové budovy. Jak je vidět jen z tohoto letmého výčtuzákladních možností, je úvaha o proveditelnosti projektu vel-mi složitá. Lukrativní pozemky jsou často vlastněny státemnebo municipalitami a při jejich nákupu mohou sehrát výraz-nou roli i některé vedlejší neekonomické aspekty (tedy jiné,

než je např. nabízená cena a kvalitaprojektu). Pokud developer již identifi-koval pozemek, který chce použít proprojekt, a pokud našel způsob, jak jejzískat, přichází na řadu další otázka,a to, jak pozemek využít. Tato otázkamá tři roviny. Jednak je nutno vzítv úvahu stávající omezení sídelníhoútvaru (územní plán, památkováochrana pod.). Jinými slovy, každýpozemek je určen k jinému využití,

a podle toho je tedy nezbytné rozhodnout, zda půjde o rezi-denční či nerezidenční projekt. Další úvahou je technickáproveditelnost projektu. V neposlední řadě pak jde o otázkuekonomickou, tedy o vyčíslení nákladů na realizaci projektua jejich návratnost. Je třeba brát v úvahu cenové indexy,měnový vývoj, nabídku a poptávku apod. V současné době byse zdálo, že vývoj cen nemovitostí v České republice je rájem,každý musí zbohatnout a že žádná rizika nehrozí. Taktorůžové dny však nemusí trvat věčně. Např. v Japonsku spad-ly ceny nemovitostí oproti stavu před deseti lety o celou polo-vinu. Prestižní týdeník The Economist výslovně uvádí, ženěkterým západním zemím hrozí kolaps cen nemovitostí.Jde o reálná rizika, která nelze opomíjet. Pokud je nebudebrát v úvahu developer, je jisté, že tak učiní financující bankanebo syndikát bank. Úvahy developerů při realizaci projektů

www.epravo.cz 31

téma vydání

Téma vydání:

Developerské projekty

Projektové financováníje pro banku velmi

rizikové, vyjednávánítrvá často několikměsíců a dochází

k uzavírání četné řadydokumentů.

jsou různé. Někteří developeři vědí, jaký projekt chtějí reali-zovat, a následně hledají pozemek pro konkrétní projekt (cožje častější případ), jiní naopak nejprve hledají pozemeka teprve poté se rozhodují, jaký projekt na něm realizují. Toje případ developerů, kteří se chtějí uvést na trh jakýmsi refe-renčním projektem. Existuje i četná skupina developerů, kte-ří pouze kupují pozemky, aby je následně „přeprodali“ jinýmdeveloperům, kteří provádějí skutečný development a reali-zují projekt. Při financování projektu je nezbytné rozlišit, zdase jedná o malý, střední či velký projekt. Zatímco malé pro-jekty jsou v mnohých případech finan-covány z vlastních zdrojů, u ostatníchtypů projektů je třeba využít také cizíchzdrojů. U nerezidenčního projektupůjde zejména o zdroje z financujícíchbank, u rezidenčních projektů pak takéo zdroje budoucích vlastníků bytovýchjednotek, a to ve formě záloh na kupnícenu. V mnohých případech lze realizo-vat rezidenční projekt pouze z vlastníchzdrojů a záloh od budoucích kupujících. Projektové financo-vání ve velkých projektech má určité zvláštnosti – jde zejmé-na o komplexnost pohledu na projekt. Projektové financová-ní je pro banku velmi rizikové, vyjednávání trvá často něko-lik měsíců a dochází k uzavírání četné řady dokumentů.Nejde pouze o smlouvu o úvěru (může jít i o syndikovanýúvěr), ale i o komplexní zajišťovací dokumentaci. Banka vždypožaduje maximálně možné zajištění celé transakce.Zvláštností projektového financování je rovněž skutečnost,že dlužníkem ve vztahu k bance, která úvěr poskytuje, obvy-kle není developer, ale zvláštní společnost založená develope-rem pro konkrétní projekt (tzv. projektová společnost, vizníže). Smlouva o úvěru v rámci financování developerskéhoprojektu obvykle obsahuje četná omezení vztahující sek možnosti čerpání prostředků. V mnohých případech je pod-mínkou čerpání příslušné tranše pouze potvrzení ze stranyprojekt manažera nebo cost surveyera. Tyto osoby nemohoubýt vybrány developerem libovolně, ale pouze ze zvláštníhoseznamu vedeného bankou. Banka standardně vyžaduje oddlužníka zprávu o postupu prací, která je ověřena nezávislouinstitucí (kterou může být konzultant nebo projekt manažer).Dlužník (tedy zpravidla projektová společnost a zcela výji-mečně samotný developer) je obvykle omezen v možnostinakládání se svým majetkem, v mnohých ohledech je vyžado-ván předchozí souhlas bank k takovému nakládání. Dlužníkrovněž nemůže bez souhlasu banky změnit smluvní doku-menty projektu, zejména smlouvy se zhotovitelem. Dlužníkje rovněž povinen postupovat v souladu s harmonogramemvýstavby a zkolaudovat dílo v předpokládaném termínu.Jakákoli podstatná změna v projektu, konstrukci či způsobuvyužití díla bývá bez souhlasu banky vyloučena. Úvěrovásmlouva obvykle obsahuje omezení ve vztahu k možnostivýplaty podílu na zisku, v možnosti dalšího zadlužování pro-jektové společnosti a v možnosti uzavírání smluv se spřízně-

nými osobami. Banky vyžadují klauzuli podřízenosti a klau-zuli pari passu. Nejdůležitější otázkou úvěrového vztahu jezajištění závazků dlužníka vůči bance. Takováto úvěrová ope-race je považována ze strany bank za velmi rizikovou.V západních zemích se banky obávají, aby jim nezbyla prázd-ná budova, která se těžko pronajímá, nebo aby nedošlo k dra-matickému poklesu cen nemovitostí nebo hladiny nájmů.V zásadě lze říci, že se zřizují zástavní práva téměř ke všemu,co z právního hlediska zastavit lze. Nejčastějšími zajišťovací-mi instrumenty v rámci financování developerských projektů

jsou zřízení zástavního práva k pozem-kům, k rozestavěné stavbě, k pohledáv-kám z bankovních účtů. Dále napříkladpostoupení práv vyplývajících z (budou-cího) nájemného, postoupení práv nafinanční plnění z poskytnutých záruk zajakost a bankovních záruk, vinkulacenebo postoupení pojistného plněníz uzavřených pojistných smluv, zástavaostatního majetku dlužníka (projektová

společnost ovšem žádný jiný majetek než zhotovované budo-vy zpravidla nemá). Banky rovněž vyžadují zástavu obchodní-ho podílu nebo akcií developera v projektové společnosti(v tomto případě tedy není zástavcem dlužník-projektová spo-lečnost jako v ostatních případech, ale samotný developer,coby mateřská společnost dlužníka). Developer však nezasta-vuje veškerý svůj majetek, ale pouze svůj podíl v projektovéspolečnosti. Banky uzavírají i jiné zajišťovací instrumentya jiné dokumenty, jako např. opční smlouvy na pozemky,opční smlouvy na rozestavěné budovy, smlouvy předkupníapod. Rovněž je často ze strany bank vyžadován letter of com-fort. Každá úvěrová smlouva dnes obsahuje jako samozřej-most ustanovení o křížovém porušení závazků (cross-default), tedy, že porušení závazků jiných, než uvedenýchv úvěrové smlouvě, je rovněž porušením úvěrové smlouvy,resp., že toto porušení vyvolává určité následky (např. mož-nost banky požádat o předčasné splacení úvěru, možnostodmítnout poskytnutí dalšího úvěru apod.).

II. – realizace projektuMálokterý developer realizuje developerský projekt přímo,

tedy svým jménem a na svůj účet. Zpravidla developer proúčely realizace projektu zakládá zvláštní projektovou společ-nost. To má následující výhody: Především, konkurz vyhláše-ný na projektovou společnost neohrozí developera (jinouotázkou je však samozřejmě jeho pověst na trhu). Dále, porealizaci výstavby se finálnímu investorovi zpravidla nepřevá-dí přímo vlastnické právo k budovám, nýbrž „pouze“ podílv projektové společnosti, která je vlastníkem budov (o důvo-dech a vlastních výhodách tohoto opatření je pojednánoníže).

V českém právním prostředí se nejčastěji používá pro pro-jektovou společnost forma společnosti s ručením omezeným.Při volbě formy projektové společnosti je třeba zvážit násle-


téma vydání

Developer zpravidlapro účely realizaceprojektu zakládá

zvláštní projektovouspolečnost. To mácelou řadu výhod.

dující: (a) potřebu finančních prostředků pro projekt, (b)potřebu daňové optimalizace, (c) flexibilitu prodeje účasti vespolečnosti a (d) administrativní náročnost řízení společnos-ti. V návaznosti na způsob realizace projektu jsou sjednáványspecifické smlouvy, které se vztahují k projektové společnos-ti. Pokud developer používá projektovou společnost pouzejako určitou právní formu realizace projektu a pokud provádíprojekt pouze přes projektovou společnost, je vhodné projek-tovou společnost založit v co nejjednodušší formě a není nut-né právní režim projektové společnosti jakkoli komplikovat.Jinými slovy, v takovém případě postačí pouze zakladatelskálistina a není nezbytné vyhotovovat další společenstevnídokumenty jako např. stanovy. V případě, že se na projektupodílí více osob (jde o případy, kdy se v projektové společ-nosti podílí developer a jiná osoba, zpravidla vlastník pozem-ků), pak je nutné vzájemné vztahy, vzájemná práva a povin-nosti těchto osob řešit velmi detailně. Jedná se zejménao možnost zvýšení či snížení základního kapitálu, usnášení-schopnost orgánů projektové společnosti, kvalifikované větši-ny při hlasování, rozdělení zisku, nominace do statutárníchorgánů, obchodního vedení projektové společnosti, převodu(a dědění) obchodních podílů, možnosti přistoupení dalšíchspolečníků, zrušení společnosti apod. Bývá sjednáváno usta-novení o předkupním právu k obchodnímu podílu, dále jsouuzavírány opční smlouvy a samozřejmě specifické smlouvyo odškodnění. Je třeba připomenout, že v rámci developer-ských projektů v České republice se takto složitý komplexnepoužívá, i když je běžný v klasickém projektovém financo-vání, (např. výstavba rafinerie, dopravních terminálů, novýchtovárních hal apod.).

Jak již bylo uvedeno v předcházejícím příspěvku(Developerské projekty I. – financování developerského pro-jektu), základem developerského projektu je pozemek.(V některých případech dochází místo koupě pozemku pouzek uzavření smlouvy o nájmu pozemku, na němž dojde poslé-ze k výstavbě nemovitosti. V takovéto nájemní smlouvě bymělo být určeno i předkupní právo ve prospěch developera,resp. projektové společnosti.) Vzhledem k významu, jaký mázískání pozemku pro realizaci projektu, je vhodné věnovattéto fázi větší pozornost. Přestože se na první pohled můžezdát transakce spočívající v převodu pozemku jednoduchá,nemusí tomu tak vždy být. Důležitou otázkou je, za jakýmúčelem je pozemek nabýván, neboť nemusí být v okamžikukoupě vždy jasné, že předpokládané využití pozemku budemožné (např. v důsledku územního plánu apod). Účel zamýš-leného nabytí pozemku totiž zpravidla rozhoduje o tom, zdaje pozemek nabýván přímo kupní smlouvou nebo zda dochá-zí k uzavření tzv. smlouvy o smlouvě budoucí. Převod nemo-vitosti v rámci developerského projektu se realizuje zpravidlaformou kupní smlouvy. Následuje vklad do katastru nemovi-tostí. Přestože jde opět v zásadě o jednoduchou záležitost, jenezbytné v širším kontextu transakce projektového financo-vání velmi detailním způsobem analyzovat možná rizika.Kupní smlouva by měla modelově popisovat veškerá stadia

www.epravo.cz 33

téma vydání

transakce, odpovědnost stran (prodávajícího a kupujícího)během jednotlivých stádií a omezovat možná rizika. Pro zjed-nodušení lze stadia převodu nemovitosti popsat následovně:(a) jednání o uzavření smlouvy, (b) podpis smlouvy, (c) podá-ní návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovi-tostí, (d) provedení vkladu, (e) placení kupní ceny, (f) předánínemovitosti. Jde o zkrácenou a zjednodušenou verzi, kterápředpokládá, že v mezidobí byl proveden právní auditpozemků a že nedošlo ke sjednání odkládacích podmínektransakce. Již na první pohled je zřej-mé, že v daném modelu nelze vystačitse vzorovou kupní smlouvou. Přestožeje obsah smlouvy o převodu nemovitostícelkem jednoduchý, je nezbytnév samotné kupní smlouvě nebo v souvi-sející smlouvě pamatovat na veškerémožné dopady transakce. Smlouva byměla popsat celou transakci a modelo-vat faktický a právní vztah pozemků aždo jejich převzetí kupujícím. Bohužel,praxe nás přesvědčuje o tom, že kvalita kupních smluv jev mnohých ohledech stále neuspokojivá.

Nejdůležitějším ustanovením kupní smlouvy je (jako v pří-padě smlouvy o smlouvě budoucí) ustanovení o negativníchzávazcích prodávajícího, kterými se zajišťuje omezení prodá-vajícího v možnosti dále s pozemkem nakládat, zřizovat další

práva a zatížení apod. Dalším podstatným ustanovením jeustanovení o prohlášeních a ujištěních, která popisují právnía faktický stav převáděného pozemku. Prohlášení a ujištěníse činí zpravidla ve vztahu k prodávajícímu, ve vztahu k pře-váděným nemovitostem (obecně, specificky k budováma pozemkům). Pokud jde o závazky prodávajícího po mezido-bí od podpisu kupní smlouvy do vkladu vlastnického právave prospěch kupujícího, je nezbytné, aby kupní smlouva zce-la jednoznačně stanovila úplný výčet takových závazků.

Závazky lze sjednat v pozitivní a negativ-ní rovině. V negativní rovině se vymezu-jí úkony, kterých se musí prodávajícízdržet. Při použití pozitivního vymezenílze ve smlouvě stanovit, že prodávající jepovinen zajistit, aby prohlášení a ujiště-ní byla ke dni předání nemovitostí plat-ná a účinná ve stejném rozsahu, jako kedni podpisu smlouvy, s výjimkou těchzměn, které budou schváleny kupují-cím. Pokud dojde ke změnám ve stavu

prodávajícím daných prohlášení a ujištění, je vhodné, abytoto prodávající bezodkladně písemně oznámil kupujícímu(formou disclosure letter), a kupujícímu by měl být poskytnutprostor k posouzení dopadů změn uvedených v oznámenía možnost od smlouvy odstoupit.

Jakákoli platba kupní ceny před vkladem vlastnického


téma vydání

Vzhledem k významu, jaký mázískání pozemku pro

realizaci projektu, je vhodné věnovat

této fázi větší pozornost.

práva do katastru nemovitostí je vždy riziková. Zcela speci-fickou situací je platba kupní ceny za převod pozemku pro-střednictvím svěřeneckého (vázaného) účtu (escrow account).Současná podoba této platební a zároveň zajišťovací operacenení v českém právním prostředí upravena, resp. upravenauspokojivě. Placení přes svěřenecký účet má dvojí riziko.Prvním rizikem, se kterým se bohužel setkáváme poměrněčasto je, že mnozí kupující nepamatují na to, aby v kupnísmlouvě ujednali, že uhrazením částky kupní ceny na svěře-necký účet dochází k zániku závazku zaplatit kupní cenupodle kupní smlouvy, a to zániku splněním. V daném přípa-dě jde svou povahou o právní konstrukci, jejíž potřeba se uká-že v okamžiku, kdy např. správce svěřeneckého účtu porušípovinnost vydat prostředky na svěřeneckém účtu prodávající-mu. Nebo, v horším případě, správce zemře (jde-li o fyzickouosobu), nebo jeho majetek podléhá výkonu rozhodnutí,popřípadě spadá do konkurzní podstaty. V takovém případětotiž může prodávající znovu požadovat zaplacení kupní cenyod kupujícího.

Pokud je nabýván rozsáhlý pozemek a pokud jsou po pro-dávajícím vyžadovány povinnosti, které mají přetrvat i posamotném převodu (vkladu do katastru nemovitostí), je vhod-né, aby část kupní ceny byla uhrazena (byť z prostředků nasvěřeneckém účtu) až po určité době po převodu. Není vhod-né spojovat okamžik realizace celé transakce již s okamži-kem převodu.

Zhotovení projektové budovy je realizo-váno zpravidla externí stavební společnos-tí. Podle potřeby se připravuje výběrovéřízení na zhotovitele stavby. Některé vel-ké developerské společnosti provádějívýstavbu prostřednictvím mateřské spo-lečnosti nebo spřízněných společností.

Smlouvy o dílo jsou velmi podrobnýmiprávními dokumenty. Pro účely tohotočlánku lze shrnout určité zásady, které by měly být při pří-pravě smlouvy o dílo dodrženy. Především by mělo být detail-ním způsobem vymezeno dílo, rozsah prací a výkonů a jejichpožadovaná kvalita. Neměla by vzniknout jakákoli pochyb-nost o rozsahu díla. Cena by měl být stanovena jako fixní zacelé dílo. Cena za dílo by měla být placena po určitých fázíchprojektu (po provedení určité části díla). V této fázi se ukazu-je úloha projekt manažera jako třetí osoby, která kontrolujekvalitu díla po kvalitativní a kvantitativní stránce. Při platběkaždé dílčí ceny by měla být pozdržena (tj. přiznána ale nevy-placena) určitá částka (zádržné), a to za účelem motivace zho-tovitele odstranit vady. Finální předání díla by mělo být urče-no velmi přesně a jasně, aby nevznikla možnost svévolněposunovat termín dokončení a předání. Zhotovení dílak určitému datu je důležité i s ohledem na uzavírání smluvo smlouvách budoucích s budoucími nájemci a kupujícími.Jakékoli posunutí termínu dokončení díla způsobené zhoto-vitelem by mělo být sankcionováno. Je vhodné rovněž připo-menout, že developer zahajuje s předstihem reklamní kam-

paň a zdržení může mít i negativní vliv na prestiž projektu.Nejdůležitějším ujednáním smluvní dokumentace po zho-

tovení díla je poskytnutí záruky za jakost a dále poskytnutíspecifické bankovní záruky (tzv. performance a completionbond) pro případ výskytu vad v určitém období po provedenídíla. Zásadou by mělo být, že nároky developera (projektovéspolečnosti) by měly být v maximálním možném rozsahupokryty formou zádržného a bankovní záruky.

Develeoper by měl dále ve smluvní dokumentacia v mechanismu transakce minimalizovat rizika plynoucíz možného prohlášení konkurzu na majetek zhotovitele. Jetaké nezbytně nutné vymezit přechod vlastnického právak jednotlivým částem zhotovované budovy na projektovouspolečnost. Zhotovitel by měl být samozřejmě náležitě pojiš-těn, rozsah příslušného pojištění je velmi široký. Developeřimnohdy nekontrolují pojistné smlouvy zhotovitelů a v přípa-dě výskytu problémů pak dochází k nemilým překvapením.

Řízení developerského projektu je možné chápat v několi-ka rovinách. Jde zejména o řízení celého procesu projektu,tedy od zahájení studie proveditelnosti až do prodeje budovyfinálnímu investorovi. Toto řízení zpravidla činí sám develo-per. Zvláštním druhém řízení je tzv. projekt management,který je obvykle veden odbornými projekt manažery, specia-lizovanými společnostmi. Někteří developeři však k tomutoúčelu zřizují vlastní specializovaná oddělení, někteří projekt

manažery nepoužívají vůbec. Služby pro-jekt manažera jsou relativně drahé, a pro-to většina developerů na těchto službáchšetří.

Úkolem projekt manažera je zejménařídit a kontrolovat výstavbu. Jeho úlohamůže být užší nebo podle potřeby i roz-sáhlejší. Pro zjednodušení lze shrnout, žečinnost projekt manažera může být roz-dělena do několika dílčích fází: (a) pří-

prava realizace projektu (včetně kompletace dokumentacepro vydání kolaudačního rozhodnutí) (b) realizace projektu(výstavba) (c) činnost stálého technického dozoru. Činnostprojekt manažera je realizována v úzké součinnosti a koordi-naci s developerem (projektovou společností) a zhotovitelemstavby. Projekt manažer zpravidla řídí realizaci projektu nakaždodenní bázi, organizuje předání staveniště, komunikujese zhotovitelem a dalšími subjekty (investor, projektant, úřada další instituce), vykonává dohled nad zhotovitelem přivypracování podrobného harmonogramu pro jednotlivé částistavby, účastní se pravidelných koordinačních schůzek, kon-troluje harmonogram výstavby a kvalitu plnění, přejímá částizhotovené stavby, kontroluje faktury, vykonává dohled nadpředložením atestů a certifikátů, identifikuje vady a nedoděl-ky, dohlíží nad odstraňováním vad a nedodělků, organizujepředání dokončeného díla včetně pořízení zápisu apod.Projekt manažer může být pověřen také dohledem nadnáklady. Jde o proces řízení nákladů, kdy projekt manažerjako třetí nezávislá osoba kontroluje, zda fakturované nákla-

www.epravo.cz 35

téma vydání

Nejdůležitějším ujednáním smluvní

dokumentace po zhotovení díla

je poskytnutí záruky za jakost.

dy odpovídají provedené práci, a to jak po stránce kvality takkvantity. Úlohou projekt manažera může tedy být i sníženínákladů na výstavbu.

III. – nájem nebytových prostor, prodej realizova-ného projektu

Zvláštní kategorií developerského projektu je řízení samot-ného obchodního nebo administrativního centra a facilitymanagement. Není neobvyklé, že projektová společnost uza-vírá smlouvy o řízení obchodního centra nebo smlouvuo facility managementu se svou mateřskou společností (deve-loperem) nebo jinou dceřinou společností developera.V mnohých ohledech jsou motivací takových smluv i určitédaňové aspekty. Základním elementem generace zisku v rám-ci standardního nerezidenčního developerského projektu jenájem nebytových prostor (nájemci kancelářských ploch čiobchodních jednotek). Ke sjednání pronájmu dochází zpravi-dla před kolaudací, a to na základě smluv o smlouvě budoucí.S ohledem na zajištění návratnosti investice se část nebyto-vých prostor zpravidla „předpronajímá“ ještě předtím, neždojde k zahájení výstavby. Většina developerů dokonce má vevlastních interních směrnicích stanoveno přesné procento„předpronajatých“ prostor. Stejně tak financující banky zpra-vidla požadují uzavření smluv o budoucích smlouvách nájem-ních na určité části prostor. Smlouva o budoucí nájemnísmlouvě musí být natolik kvalitní, aby umožnila developero-vi posunout termín realizace projektu, aniž by zároveň došlok ohrožení (dosažení příjmů z) budoucího nájmu. Jinými slo-vy, budoucí nájemce bude povinen uzavřít v budoucnu

nájemní smlouvu na výzvu developera (projektové společnos-ti), avšak v případě prodlení s výstavbou nebude developerjakkoli odpovědný. Problematice nájemních smluv by mělabýt ze strany developera věnována zvýšená pozornost. Jdezejména o to, aby po právní stránce byla ošetřena veškerámožná rizika a zároveň aby byly zajištěny pohledávky prona-jímatele, zejména pohledávky na nájemné (formou bankovnízáruky, ručitelského závazku či zajišťovacího vkladu).Samotná nájemní smlouva musí umožnit maximum práv pro-najímatele a minimum oprávnění nájemce. Přestože to zníjednostranně a tvrdě, je vhodné připomenout, že nájemnísmlouvy jsou velmi přísné a že jde o jakýsi moderní trend.Záleží na typu nájemců. Největším nájemcům se samozřejměsjednávají výjimky nejtvrdší smlouvy jsou s malými nájemci.Pronajímatel musí mít možnost ukončit nájemní vztah v pří-padě, kdy dojde k porušení závazků nájemce. Problémemsoučasné právní úpravy v České republice je, že soudy vyklá-dají příslušná ustanovení zákona o nájmu nebytových prostorvelmi restriktivně, tzn., že smlouvu nelze vypovědět z jinýchdůvodů než zákonem stanovených. Takový výklad je však zce-la neopodstatněný a nemá oporu v zákoně. Je pravidlem, žedochází k předání nebytových prostor, které nejsou stavebnědokončeny. Nájemci pak sami (za doby trvání smlouvyo smlouvě budoucí) upravují nebytové prostory, které sekolaudují. Nájemci jsou omezeni tím, že musí připravit svéprostory k otevření v určitý přesně stanovený den otevřenínákupního centra. Prodlení nájemců s dokončením úpravjimi pronajatých nebytových prostor může být důvodemk odstoupení od nájemní smlouvy (popřípadě od smlouvy

o smlouvě budoucí) pronajímatelem.Nájemci jsou svazováni regulemi pro pou-žívání společných prostor nákupníhocentra, přispívají na management nákup-ního centra a na společné propagačníakce. Lze říci, že nájemné placené nájem-ci je pouze jednou z dílčích plateb a žez něj nejsou hrazeny náklady na provozo-vání centra. Nájemci se naopak na těchtonákladech sami podílejí a nájemné je tedyčistým výnosem. Neplatí to však všeobec-ně. Nájemci jsou svazováni i např. desig-nem svých prostor, který určité obchodnířetězce vyžadují. Každý, kdo byl v moder-ním nákupním centru a posléze přijde donákupního centra na tradičním českémsídlišti, ví, o čem hovořím. Jde třeba jeno typ písma, které je dovoleno používatna výkladních skříních, o vlastní reklamuapod. Nájemní smlouvy velmi detailnímzpůsobem regulují předání prostor, vykli-zení, pojištění, předpisy nákupního cent-ra, podnájem, stavební úpravy, běžnouúdržbu prostor, ostrahu, úpravy nájemné-ho apod. Je běžné, že nájemné je sjedná-


téma vydání

Zvláštní kategorií developerského projektu je řízení samotného obchodní-ho nebo administrativního centra a facility management. Není neobvyklé,že projektová společnost uzavírá smlouvy o řízení obchodního centra nebosmlouvu o facility managementu se svou mateřskou společností (develope-rem) nebo jinou dceřinou společností developera. V mnohých ohledechjsou motivací takových smluv i určité daňové aspekty.

váno jako tzv. minimální nájemné (které nájemce zaplatívždy bez ohledu na své tržby) a/nebo nájemné určené z obra-tu. Obratové nájemné se používá v případě nájmu nebyto-vých prostor, ve kterých se provádí prodej. Nepoužívá se pronájem administrativních prostor. Může se však např. použíti pro nájem multikin apod. Nájemní smlouvy obsahují klauzu-le o zvýšení nájemného apod. Nájemce je sankcionován smluv-ními pokutami v případě porušení závazků. Přes svoji přísnostvšak uzavírání nájemních smluv nečiní velké problémy, jak byse na první pohled mohlo zdát. Mnozí nájemci dokonce vesvých nájemních smlouvách kontrolují pouze ustanovenío výši nájemného. Vedle přípravy nájemních smluv je třebavěnovat se také volbě nájemců, tj. je třeba najít optimální kom-binaci nájemců. Developer musí např.v nákupních centrech odhadnoutbudoucí trendy a potřeby zákazníků(nákup elektroniky, obuvi, oděvů, šper-ků, stravovací zařízení, zábava) a to tak,aby byl zajištěn maximální možný rozsahnabízeného sortimentu zboží a služebpři zachování atraktivity a ziskovosti pro-jektu jako celku. Z každého segmentuzboží by měl být jeden, maximálně dvanájemci. V některých případech jdou developeři cestou speci-alizace a spíše než na rozmanitost sázejí na určitý druh zbožía služeb. Navíc je třeba pamatovat na to, že mnozí nájemci sikladou podmínky, že v nákupním centru nebudou jejich kon-kurenti. Jde o speciální exkluzivitu. V daném případě je všaknutné, aby developer vedl zvláštní záznamy o exkluzivitě. Připočtu např. 80 nájemních smluv je těžké provádět opakovanérešerše, kterým nájemcům a v jakém segmentu byla exkluzivi-ta slíbena. V případě porušení takové exkluzivity může samo-zřejmě dojít k požadavku nájemce na náhradu škody ze stranydotčeného nájemce. Prodej realizovaného projektu finálnímuinvestorovi je závěrečnou fází a zároveň cílem developera.Okruh potencionálních finálních investorů je samozřejmědeveloperovi předem znám a projekt se mnohdy provádí nazákladě předběžné smlouvy s budoucím finálním investorem.Pro finálního investora je důležité, že v okamžiku převzetíprojektu má zkolaudované budovy a že projekt jako takovýfunguje, je provozuschopný a připravený generovat zisk. Jdeo to, aby převážná část nebytových prostor bylapronajata.Prodej projektu se provádí zpravidla formou prode-je projektové společnosti, která byla pro daný projekt zřízena.Jde o smlouvu o prodeji obchodního podílu, popřípadě o pře-vodu akcií této projektové společnosti. Finální investor taknabývá společnost, která vlastní budovy a která je zároveňpronajímatelem. Spíše výjimečně dochází k prodeji samotnébudovy. Důvody jsou daňové a právní. Podle českého práva jenájemce oprávněn vypovědět nájemní smlouvu v případě, žese změní pronajímatel, k čemuž dochází právě při převoduvlastnického práva k budově. Uvedené právní omezení před-stavuje velké riziko ukončení nájemních smluv, na kterémdeveloper ani finální investor nemají zájem. Toto omezení je

reliktem minulé doby, pro investorskou obec naprosto nepři-jatelným, a bylo by nanejvýš vhodné jej z právního řáduodstranit, minimálně ve vztahu k nájmu nebytových prostor.Jednání mezi finálním investorem a developerem obvykletrvají několik měsíců a začínají v dostatečném předstihupřed otevřením projektové budovy a zahájením činnosti pro-jektu. Finální investor provádí právní audit projektové spo-lečnosti, a to zejména ve vztahu k nemovitostem. Finálníinvestor zkoumá, zda je projektová společnost řádným vlast-níkem nemovitostí, zda bylo vydáno platné územní rozhod-nutí, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, zda uzavřenénájemní smlouvy jsou platné a vymahatelné. Právní zástupcifinálního investora kontrolují každou jednotlivou nájemní

smlouvu. Jistým rizikem v případě pro-deje projektové společnosti (oproti pří-mé koupi nemovitosti) je nebezpečí, žeprojektová společnost může mít závazky(zejména dluhy), které nejsou vedenyv účetnictví, nebo jiné podrozvahovézávazky, které nebudou okamžitě zjisti-telné, které však mohou negativněovlivnit investici do projektové společ-nosti. Smluvní dokumentace mezi deve-

loperem a finálním investorem proto musí náležitě ošetřiti tato rizika. Pokud nabývá finální investor projektovou spo-lečnost, která je dlužníkem ve vztahu k bankám, je nezbytnévyřešit i tuto situaci. Současná praxe zná několik metoda postupů, jak další rizika finálního investora v této závěreč-né fázi eliminovat, bližší pojednání o nich však přesahuje cíletohoto článku. Prodejem účasti (obchodního podílu) develo-pera v projektové společnosti však projekt nekončí. Vztahmezi developerem a finálním investorem přetrvá i do dalšíchlet. Jde o vztah odpovědnostní, kdy i po uzavření smlouvyo prodeji účasti v projektové společnosti může dojít ke změněkupní ceny, například v důsledku předčasného ukončenínájemních smluv, k jejichž zajištění se developer ve smlouvěo prodeji účasti zavázal. Ve smlouvě o prodeji akcií nebo pro-deji obchodního podílu je zpravidla stanovena odpovědnostprodávajícího za to, že nájemní smlouvy jsou platné a účinné.V případě neplatnosti jakékoli nájemní smlouvy pak nastupujíurčité sankční mechanismy a další povinnosti prodávajícího.To samé platí i v případě, že dojde k ukončení nájemního vzta-hu k určitým nebytovým prostorům. Smlouvy obsahují složitýmechanismus úpravy kupní ceny a dalšího spolupůsobení pro-dávajícího, např. při nalezení nového nájemce apod. Je třeba siuvědomit, že finální investoři zpravidla nemají zájem projektřídit či se v něm jakkoli dále angažovat, ale jejich jedinýmcílem je zisk z investice. Samozřejmě, že pokud se vyskytnouurčité vady ve zhotovení nemovitosti, může mít i tato okolnostvliv na působení prodávajícího při vymáhání nároků z odpo-vědnosti za vady a z poskytnutých záruk za jakost díla. �

GABRIEL ACHOUR

ADVOKÁT, ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ GLATZOVÁ & CO.

www.epravo.cz 37

téma vydání

Prodej realizovanéhoprojektu finálnímu

investorovi je závěrečnou fází a zároveň cílem

developera.

Užití automobilu je v dnešní době zcela běžnávěc, která však přináší pro vlastníky a uživatelemnoho úskalí. Samotné občanské právo, jakonejobecnější právní předpis, definuje automobiljako věc, a to věc movitou. K jeho získání tedy

postačí kupní smlouva, případně jiný závazkový vztah, jenždává nabyvateli právní titul k užívání automobilu. Krátce bychse však zastavil u kupní smlouvy, nejběžnějšího právního titu-lu k získání automobilu. Kupní smlouva patří mezi typizovanékontrakty, kdy prodávající je povinen odevzdat kupujícímupředmět smlouvy a kupující je povinen předmět smlouvy pře-vzít a uhradit stanovenou kupní cenu. S tím asi nikdo z násmít potíže nebude, spíše jde o to, zaměřit se na problémovoučást kupní smlouvy, a to přesné označení předmětu koupěv kupní smlouvě. Přesné vyznačení předmětu koupě jevýznamné ze dvou základních důvodů – jedním je ochranakupujícího, který, byť si automobil řádně vybral a prohlédl,musí mít jistotu, že přesně tento automobil mu bude následněprodán, druhým důvodem pak je skutečnost, že zvláště při pro-deji ojetých automobilů dochází ze strany prodávajícíhok implementaci horšího stavu vozidla do kupní smlouvy zaúčelem omezení své odpovědnosti za vady. Tyto tendence sepostupem doby rozšiřují a někdy se až divíme, co vše je možnoza automobil považovat. Rozhodně tedy doporučuji při pořizo-vání nového automobilu dbát na uvedení pokud možno všechúdajů o vozidle, zejména evidenčních čísel, barev apod., kterévyloučí omyl při koupi nového vozu. Samozřejmě u koupěnového vozu jdou tyto starosti trochu stranou. Musíme všakmít na paměti, že samotná kupní smlouva dělá z kupujícíhovlastníka, nikoliv až následná registrace vozidla v registru sil-ničních vozidel. Tudíž je nutno dbát při uzavření kupní smlou-vy toho, aby předmět koupě byl kupujícímu ihned předán,v případě pozdějšího předání vozidla doporučuji, aby předáníbylo implementováno do předávacího protokolu.

www.epravo.cz 39

z právní praxe

Motorovévozidlo

v obrazepráva

Většina z nás však míní vozidlo mít ve své garáži, či s nímjen brouzdat polní silničky, ale především chce, aby totosloužilo k běžnému užívání na pozemních komunikacíchnejen v ČR. Tudíž musíme v souladu s ust. § 4 č. 56/2001Sb. zákona o podmínkách provozu na pozemních komuni-kacích (dále jen ZPP) automobil řádně zaregistrovat, a to doregistru silničních vozidel, který vede obec s rozšířenoupůsobností, v jejímž správním obvodu má provozovatel sil-ničního motorového vozidla bydliště či místo podnikání.Provozovatelem míní silniční zákon osobu fyzickou s mís-tem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytuv České republice nebo právnickou osobu se sídlem v Českérepublice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidloa je současně vlastníkem silničního vozidla a nebo je vlastní-kem silničního vozidla oprávněna k provozování silničníhovozidla. Samozřejmě podmínkou registrace tohoto vozidla jezpůsobilost registrace vozidla v souladu s ust. § 6 odst. 3ZPP, tedy vozidlo musí mít schválenou technickou způsobi-lost k provozu na pozemních komunikacích, musí mít sjed-náno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a dále, pokudvozidlo nebylo zakoupeno v ČR a bylo dovezeno kupříkladuz jiného státu EU, tak musí být uhrazena daň z přidané hod-noty. Podmínkou registrace je podání žádosti o zápis vozidlado registru, jež musí obsahovat tyto přílohy v souladu s ust.§ 6 odst. 5 ZPP:

� technický průkaz silničního motorového vozidla,� doklad o technické prohlídce,� souhlas vlastníka k zaregistrování vozidla na jiného pro-

vozovatele, pokud bude toto využívat jiná osoba,� protokol o evidenční kontrole silničního motorového

vozidla, nejedná-li se o nové vozidlo,� doklad o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,� doklad o zástavním právu váznoucím na silničním moto-

rovém vozidle, bylo-li zřízeno,� doklad o povolení k pobytu nebo o udělení azylu na úze-

mí České republiky, není-li provozovatel silničního moto-rového vozidla státním občanem České republiky,

� potvrzení o zaplacení daně z přidané hodnoty v případěpořízení nového dopravního prostředku z jiného členské-ho státu Evropské unie,

� osvědčení o registraci silničního motorového vozidlaa technický průkaz silničního motorového vozidla, pokudbyl vydán, jedná-li se o silniční motorové vozidlo jednotlivědovezené z jiného členského státu Evropské unie, kterébylo v tomto členském státě Evropské unie provozováno.

Na základě podané žádosti a splnění výše uvedenýchzákonných podmínek a na základě uhrazení správníhopoplatku příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působnostív souladu s ust. § 7 odst.1 ZPP:

� přidělí silničnímu motorovému vozidlu registrační značku,� zapíše do technického průkazu silničního motorového

vozidla údaje o vlastníkovi silničního motorového vozidlaa údaje o provozovateli silničního vozidla, není-li vlastníksoučasně provozovatelem silničního motorového vozidla,

a registrační značku,� vydá žadateli osvědčení o registraci silničního motorové-

ho vozidla,� vydá tabulku s přidělenou registrační značkou,� odejme osvědčení o registraci silničního motorového

vozidla a technický průkaz silničního motorového vozid-la, pokud byl vydán, jedná-li se o vozidlo registrovanév jiném členském státě Evropské unie, a předá je minis-terstvu.

Na základě výše uvedeného je silniční motorové vozidlozaregistrováno a subjektu je umožněno toto užít na pozemníkomunikaci. V rámci této prvotní fáze, tj. fáze registrace,bych zmínil Centrální registr silničních vozidel. V souladus ust. § 5 ZPP je veden Ministerstvem dopravy v ČR a jsouzde obsaženy nejen údaje předávané obecními úřady obcís rozšířenou působností, ale je zde veden i registr silničníchvozidel členů diplomatické mise. S těmito údaji poté pracujenejen samo ministerstvo, které tyto údaje využívá ke svýmúčelům, ale údaje jsou využívány i ve vztahu k příslušnýmorgánům členských států a jsou zpřístupněny nepřetržitě for-mou dálkového přístupu Policii ČR.

Samotnou registrací motorového vozidla povinnosti majite-le dále nekončí, zvlášť pokud má být toto dále užíváno napozemních komunikacích. Proto bych se rád zabýval otázkouužití vozidla s ohledem na jeho technický stav a užitím vozid-la s ohledem na novelizaci zák. č. 361/2000 Sb., zákonao provozu na pozemních komunikacích, někdy též nazývané-ho silniční zákon.

Jak jsem již výše zmínil, provozovatel vozidla je povinenv souladu s ust. § 36 ZPP provozovat na pozemních komuni-kacích pouze takové vozidlo, které je technicky způsobilé.Samotná způsobilost je v zákoně stanovena negativnímvýčtem, tedy výčtem, kdy je vozidlo nezpůsobilé. Zákon zmi-ňuje technickou nezpůsobilost takto:

pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožujebezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou provádě-cím právním předpisem,

provozovatel vozidla neprokáže jeho technickou způsobi-lost k provozu na pozemních komunikacích způsobem stano-veným tímto zákonem,

byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zása-hy do identifikátorů vozidla, například VIN.

Ke splnění technického stavu vozidla a ke splnění noremvýfukových zplodin slouží v souladu s ust. § 39 ZPP pravi-delné technické prohlídky vozidla, které se opakují v záko-nem stanovených intervalech. Tyto provádí stanice technickékontroly, které je za splnění zákonem stanovených podmínekuděleno oprávnění příslušným krajským úřadem.

Technická prohlídka je zákonem předpokládána takto:osobní automobil, nákladní automobil, jehož přípustná

hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, motocykl, přípojné vozidlo,jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, kromě


z právní praxe

nebrzděného přívěsu, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje750 kg, nejpozději ve lhůtě čtyř let po prvním zápisu silnič-ního vozidla do registru silničních vozidel (dále jen „zaregist-rování silničního vozidla“) a potom pravidelně nejpozději velhůtách dvou let,

nákladní automobil, jehož přípustná hmotnost převyšuje 3500 kg, speciální automobil, autobus, silniční vozidlo s prá-vem přednosti v jízdě, cvičné silniční vozidlo autoškoly,vozidlo taxislužby, vozidlo půjčovny automobilů určenék nájmu, kromě nebrzděného přívěsu, jehož přípustná hmot-nost nepřevyšuje 750 kg, přípojné vozidlo, jehož přípustnáhmotnost převyšuje 3 500 kg, nejpozději ve lhůtě jednohoroku po zaregistrování silničního vozidla a potom pravidelněnejpozději v jednoročních lhůtách,

nebrzděný přívěs, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje750 kg, motocykl, jehož zdvihový objem pístového spalovací-ho motoru pohonu silničního vozidla nepřevyšuje 50 cm3nebo jehož nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje50 km.h-1, s výjimkou motocyklu opatřeného šlapadly, nejpo-zději ve lhůtě šest let po zaregistrování silničního vozidlaa potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let.

Výjimku tvoří dovezené vozidlo již registrované v zahrani-čí, které musí projít technickou prohlídkou vždy před regist-rací tohoto vozidla v České republice.

Samotná technická prohlídka vozidla je zaměřena na kon-trolu technického stavu, činnosti ústrojí a zařízení silničníhovozidla. Ohledně technické prohlídky je zkoumána přede-vším:

� brzdová soustava,� řízení,� nápravy, kola, pneumatiky, pérování, hřídele, klouby,� podvozek a karoserie,� světelná zařízení a světelná signalizace,� ostatní ústrojí a zařízení, zejména elektrické zařízení

a vedení, rychloměr a tachograf, palivová soustava, těs-nost motoru a převodovky, spojka, řazení rychlostníchstupňů, vytápění a větrací systém, spojovací zařízení,výfuková soustava, odrušení, hluk,

� předepsaná a zvláštní výbava.Po provedené technické prohlídce se vyhodnotí celkový

technický stav vozidla, jenž může být stanoven takto:� bez závad,� lehká závada, která nemá vliv na bezpečnost provozu na

pozemních komunikacích,� vážná závada, která ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla

a nepříznivě působí na životní prostředí, ale neohrožujebezprostředně bezpečnost jízdy vozidla nebo provoz napozemních komunikacích,

� nebezpečná závada, která bezprostředně ohrožuje bez-pečnost jízdy silničního vozidla nebo provoz na pozem-ních komunikacích.

Vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemníchkomunikacích pouze v případě, že stav posouzení odpovídáhodnocení bez závad či lehká závada. V tom případě stanice

technické kontroly vyznačí zápisem do technického průkazuvozidla den, měsíc a rok provedení pravidelné technické pro-hlídky silničního vozidla. Na zadní tabulku registrační znač-ky silničního vozidla umístí kontrolní nálepku o kontroletechnické způsobilosti silničního vozidla s vyznačením měsí-ce a roku příští pravidelné technické prohlídky silničníhovozidla.

Pokud je na vozidle evidována vážná závada, bude provo-zovateli poskytnuta lhůta 30 dní na odstranění závadya k dostavení se opět do stanice technické kontroly. Za tímúčelem bude tato skutečnost též vyznačena v technickémprůkaze a bude vylepena kontrolní známka v délce trvání 30dnů.

V případě vyhodnocení technického stavu vozidla na stu-peň nebezpečná závada, je provozovateli uložena povinnostvozidlo na svůj náklad odtáhnout, odstranit vadu a přistavitvozidlo k nové kontrole. Při opakované kontrole do 30 dnů jekontrolována pouze odstraněná závada, již neprobíhá celátechnická kontrola.

Provozovatel je rovněž v souladu s ust. § 41 ZPP povinenpřistavit vozidlo k změření emisí, kde krom měření výfuko-vých plynů, dochází ke kontrole dílů a řídícího systému, ježmají vliv na emisi výfukových plynů a znečišťování prostředí.Kontrolu provádí stanice měření emisí, které za splněnízákonných podmínek udělí oprávnění obecní úřad obces rozšířenou působností. Tuto kontrolu má povinnost provo-zovatel provést jeden měsíc před koncem platnosti technicképrohlídky a zároveň je vázána na lhůty pro technickou pro-hlídku vozidla. Z povinnosti nechat si změřit své emise jevyňat vlastník motocyklu, jehož provozní hmotnost je nižšínež 400 kg a vlastník elektromobilu. Při hodnocení způsobi-losti vozidla je kontrola zaměřena na to, zda části silničníhomotorového vozidla, především motoru a příslušenství, ovliv-ňující tvorbu škodlivých emisí, jsou úplné, nepoškozené,funkční a bez zjevných vad, a zda hodnoty parametrů a vlast-ností emisního chování silničního vozidla po provedenémměření emisí a i po případném seřízení a odstranění zjiště-ných závad nepřekračují limity stanovené prováděcím práv-ním předpisem. O této kontrole je posléze vyhotoven proto-kol a provozovateli je vydáno osvědčení o měření emisí, jež jepřílohou technického průkazu vozidla, a na zadní tabulkuznačky vozidla je umístěna kontrolní nálepka s vyznačenímměsíce a roku příštího měření emisí.

Při užívání motorového vozidla je nutno též zmínit povin-nost hradit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv.zákonné pojištění, nejen při registraci, ale i následně.

Vozidlo tedy máme způsobilé pro provoz na pozemníchkomunikacích a nyní je nutno se krátce zastavit u zák.č. 361/2000 Sb., tj. zákona o provozu na pozemních komuni-kacích (dále jen SZ). Tento za poslední dobu prošel řádnounovelizací. Pokusíme se dotknout nového institutu – bodové-ho systému.

www.epravo.cz 41

z právní praxe

Bodové hodnocení porušení povinnosti, téžnazývané bodový systém

Tento bodový systém má postihovat především neukázně-né řidiče, především ty, kteří se opakovaně dopouštějí pře-stupků při řízení motorového vozidla. Body, nazvěme jetrestné, zapisuje příslušný obecní úřad s rozšířenou působ-ností na základě informací policie či obecní policie do regist-ru řidičů. Každému subjektu, tedy řidiči vozidla, je dán početdvanácti bodů a v případě přestupku či trestného činu jsoutomuto subjektu body odečítány s tím, že pokud osoba dosáh-ne 12 trestních bodů, je povinna v souladu s ust. § 123 codst. 3 SZ odevzdat do pěti pracovních dnů od doručenívýzvy obecního úřadu obecnímu úřadu řidičské oprávněnína dobu jednoho roku.

Rád bych též upozornil na některé nesrovnalosti uvedenév médiích. Jde především o způsob odečítání bodů, respekti-ve zanášení do registru řidičů, a o postihování zahraničníchřidičů formou bodového systému. Jde především o nemož-nost započtení více bodů za jeden skutek, který je složenz více přestupků či trestných činů. To znamená, dopustí-li seřidič jedním činem porušení více přestupků, nemůže mu býtzapočítán součet těchto bodů, ale v souladu s Ust. § 123 codst. 2 SZ zaznamená obecní úřad obce s rozšířenou působ-ností do registru řidičů pouze počet bodů stanovených pronejzávaznější z nich. Dalším omylem bodového systému je to,že se uplatňuje pouze na české občany a cizinec zůstanenepotrestán. Není tomu tak. ust. § 123 c odst. 7 SZ stanovu-je, že pokud cizinec dosáhne limitu dvanácti trestných bodů,pozbývá právo k řízení motorového vozidla na území Českérepubliky. Tato skutečnost bude sdělena příslušným orgá-nům cizince a tento bude i de facto poučen o následcíchporušení tohoto zákazu.

Samotný bodový systém má svá specifika. Jde o možnostodečíst body za období jednoho roku, pokud se v této době

řidič nijak neprovinil. Jedná se o fázi motivační, kdy jsouřidiči odměňováni formou odečítání trestných bodů za řádnéřízení motorového vozidla. Za první rok jsou řidiči vrácenyčtyři body, za druhý následující další čtyři body a pokud řidiči třetí rok řídí bez spáchání přestupku či trestného činu, jsoumu dále odečteny zbylé trestné body vedené v registru řidičů.

Jak jinak problematiku bodového systému zakončit, nežnástinem přestupků a trestných činů, za které jsou ukládánytrestné body:

� 7 b. – do této kategorie patří nejzávažnější přestupky, pří-padně trestné činy, např. řízení motorového vozidla bezdržení příslušné skupiny nebo podskupiny řidičskéhooprávnění, řízení vozidla ve stavu vylučujícím způsobi-lost, kterou si řidič přivodil užitím alkoholického nápoje

nebo jiné návykové látky při zjištění obsahu alkoholuv těle řidiče ve výši nad 0, 3 % nebo užitím jiné návykovélátky, samozřejmě sem patří i odmítnutí řidiče podrobitse na výzvu dechové zkoušce, případně odmítnutí odběrukrve k zjištění, zda osoba řídila pod vlivem zakázanýchlátek, dále způsobení dopravní nehody porušením povin-nosti řidiče, při které došlo k usmrcení nebo k těžkéújmě na zdraví, dále sem patří neprodlené nezastavenívozidla nebo neohlášení dopravní nehody policistovinebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody neboneprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody, přikteré došlo k usmrcení osoby či zranění osoby či škoděna majetku vyšší než 50 000 Kč.

� 6 b. – do této kategorie patří řízení vozidla bezprostřed-ně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jinénávykové látky nebo v takové době po požití alkoholické-ho nápoje nebo po užití jiné návykové látky, po kterou jeřidič ještě pod jejich vlivem, předjíždění vozidla v přípa-dech, ve kterých je to zákonem zakázáno, otáčení senebo jízda v protisměru nebo couvání na dálnici či silnici


z právní praxe

v místě, kde to není dovoleno, vjíždění na železniční pře-jezd v případech, ve kterých je to zakázáno, řízení moto-rového vozidla řidičem, kterému byl zadržen řidičskýprůkaz.

� 5 b. – do této kategorie patří řízení vozidla, které je tech-nicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunika-cích podle zvláštního právního předpisu tak závažnýmzpůsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníkyprovozu na pozemních komunikacích, řízení motorové-ho vozidla bez držení platného osvědčení profesní způso-bilosti řidiče, řízení motorového vozidla bez držení plat-ného posudku o zdravotní způsobilosti, překročení nej-vyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebodopravní značkou o 40 km. h- 1 a více v obci neboo 50 km. h- 1 a více mimo obec, nezastavení vozidla nasignál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo nebo neza-stavení vozidla na pokyn „Stůj“ daný při řízení provozuna pozemních komunikacích osobou oprávněnou k říze-ní tohoto provozu.

� 4 b. – do této kategorie patří neumožnění chodci na pře-chodu pro chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky,při řízení vozidla ohrožení chodce přecházejícího pozem-ní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, ohrožení chod-ce při odbočování s vozidlem na místo ležící mimopozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komuni-kaci nebo při otáčení a couvání, nedání přednosti v jízděv případech, ve kterých je řidič povinen dát přednostv jízdě, překročení nejdelší přípustné doby řízení nebonedodržení stanovené bezpečnostní přestávky v řízenívozidla, řízení vozidla, které není registrováno v registrusilničních vozidel, přičemž této registraci podléhá, řízenívozidla, které užívá jinou registrační značku, než kterábyla vozidlu přidělena.

� 3 b. – do této kategorie patří neprodlené nezastavení vozid-la a prokázání totožnosti navzájem včetně sdělení údajůo vozidle nebo neohlášení dopravní nehody policistovinebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody neboneprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody poposkytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení doprav-ní nehody, a to u dopravní nehody kde byla způsobena ško-da do 50 000 Kč, držení telefonního přístroje nebo jinéhohovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jinýmzpůsobem při řízení vozidla, překročení nejvyšší dovolenérychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkouo 20 km. h- 1 a více v obci nebo o 30 km. h- 1 a více mimoobec, nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v pří-padech, kdy je řidič povinen tak učinit, ohrožení jinéhořidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho jízdního pruhudo druhého, řízení vozidel ve stavu vylučujícím způsobilost,kterou si řidič přivodil užitím alkoholického nápoje při zjiš-těném obsahu alkoholu v těle řidiče ve výši menší nebo rov-né 0, 3 %., překročení povolených hodnot stanovenýchzvláštním právním předpisem při kontrolním vážení vozid-la podle zvláštního právního předpisu.

� 2 b. – do této kategorie patří nedovolená jízda po tramva-jovém pásu, porušení povinnosti být za jízdy připoutánbezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přilbu, poru-šení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo bezpeč-nostní pás při přepravě dětí, neoznačení překážky provo-zu na pozemních komunikacích, kterou řidič způsobil,porušení ustanovení o omezení jízdy některých vozidel,překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené záko-nem nebo dopravní značkou o méně než 20 km. h- 1v obci nebo o méně než 30 km. h- 1 v obci nebo o méněnež 30 km. h- 1 mimo obec.

� 1 b. – do této kategorie patří nedovolené užití dálnicenebo silnice pro motorová vozidla nemotorovým vozid-lem nebo motorovým vozidlem, jehož konstrukce nebotechnický stav neumožňuje dosažení rychlosti nejméně60 km. h- 1, neoprávněné užití vyhrazeného jízdníhopruhu, porušení ustanovení o osvětlení vozidla, porušenípovinnosti vyplývající ze značky „Zóna s dopravním ome-zením“, „Obytná zóna“ nebo „Pěší zóna“, porušenípovinnosti vyplývající ze zákazové nebo příkazové značky(kromě výše uvedených případů překročení nejvyššídovolené rychlosti stanovené dopravní značkou, poruše-ní zákazu předjíždění stanoveného dopravní značkoua zákazové značky B 29 – zákaz stání), neoprávněné uži-tí zvláštního výstražného světla modré barvy, popřípadědoplněného zvláštním zvukovým výstražným znamením,neoprávněné užití zvláštního výstražného světla oranžo-vé barvy.

Vozidlo má svou životnost a jistě ho nechceme mít do kon-ce svého života. Ať už s ohledem na jeho užitnou hodnotu,tak s ohledem na svoji bezpečnost. Vozidlo jako takové se pri-márně převádí na jiný subjekt většinou závazkovým vztahem,nejtypičtěji kupní smlouvou, a to buď přes zprostředkovateleprodeje, většinou autobazar, či přímo druhé osobě. Musímesi uvědomit, že kupní smlouva představuje nejdůležitějšíprvek převodu práv a povinností při koupi či prodeji, neboťevidence vozidla v registru silničních vozidel má pouzedeklaratorní povahu. Není podstatné, kdo je veden jakovlastník v registru silničních vozidel, ale to, kdo skutečněmajitelem vozidla je, tedy kupující na základě kupní smlouvy.Tudíž kupní smlouva musí být řádně sepsaná a její součástíby měl být předávací protokol k vozidlu, kde bude vyznačenden a doba předání předmětu koupě, tedy vozidla. Předsamotným předáním vozidla a vystavením předávacího proto-kolu vlastník odhlásí vozidlo na evidenci vozidel. K tomupotřebuje všechny doklady, tj. smlouvu, osvědčení o registra-ci, technický průkaz a doklad o pojištění. Následně necháprodávající odhlášení zapsat do technického průkazua doklady předá kupujícímu. Samozřejmě převodem vozidlazaniká pojištění, ale nikoliv dnem převodu, ale až dnemoznámení této skutečnosti pojišťovně. Tím celá věc pro pro-dávajícího končí. �

MGR. VÁCLAV JINDRA, ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT V PRAZE

www.epravo.cz 43

z právní praxe


z právní praxe

Právní odpovědnost, práva pacientů

a kvalita ve zdravotnictví1

Vminulých týdnech byla česká veřejnost šokovánakauzou havlíčkobrodské nemocnice, ve které pří-slušník ošetřovatelského personálu úmyslněusmrtil několik bezbranných pacientů injekcíléku heparinu, následkem čehož pacienti vykrvá-

celi.2 Situace, kdy se oblíbený zaměstnanec nemocnice stanenáhle vraždícím maniakem, jsou mimořádně vzácné.Přesvědčení, že zdravotnická zařízení jsou velmi bezpečnámísta, ovšem není v souladu s realitou. Statistiky prokázaly,že tři až jedenáct procent hospitalizovaných pacientů jenezvratně poškozeno z důvodu chybného poskytnutí zdravot-ní péče, nikoliv onemocnění.3 Jen asi pět procent chyb mácharakter selhání jednotlivce, obvykle v důsledku psychicképoruchy nebo kriminálního chování.Obvykle se jedná o opomenutí nemocni-ce, když podcení nutnost jasně popsatprováděné činnosti a pravidelně je kon-trolovat, včetně sledování výskytu kom-plikací.4 Možnost, že při poskytovánípéče dojde k chybě a poškození pacienta,nelze ani s vynaložením sebevětšího úsilízcela vyloučit. Důraz na kvalitu při řízenínemocnice a investice do zvyšování bez-pečí pacientů však mohou četnost těchtochyb podstatně snížit.

Zdravotnické právo může sehrát důle-žitou roli ve zvyšování bezpečí pacientůtím, že dá nemocnicím správné pobídkypro zlepšování kvality péče a prevenci rizik. Účelem systémuprávní odpovědnosti je plnit dvě zásadní společenské role:přispívat ke kompenzaci pacientů, kteří utrpěli cizí vinouškodu na zdraví, a zároveň dávat pobídky poskytovatelůmpéče k předcházení vzniku škod. Kvalitu systému právníodpovědnosti lze hodnotit podle toho, jak je v těchto dvoukategoriích úspěšný. Kompenzační funk-ce je plněna tehdy, pokud se poškozenýmůže prostřednictvím systému rychlea efektivně domoci spravedlivé náhradyodpovídající rozsahu způsobené škody.Preventivní, respektive deterenční funk-ci systém plní tehdy, je-li špatná kvalitanabízených zdravotnických služeb násle-dována nutností vyplácet kompenzace,takže poskytovatelé jsou ekonomickymotivováni k tomu, aby i za cenu urči-tých nákladů usilovali o co nejvyšší mož-né bezpečí pacientů.

Mnozí občané, zejména lékaři, se častodomnívají, že systém odpovědnosti zaškodu na zdraví slouží pouze nenasyt-ným pacientským advokátům a zbytečnězatěžuje zdravotnictví tím, že nutí lékařek tzv. defenzivní medicíně. Druhá částtohoto článku se proto fenoménu defen-

zivní medicíny věnuje blíže a na základě empirických dathodnotí, zda se jedná o problém reálný. Na druhou stranu,stávající systémy odpovědnosti vykazují nedostatky jak vefunkci prevenční, tak ve funkci kompenzační. V třetí části seproto článek zabývá statistikami výkonnosti systémů odpo-vědnosti za škodu na zdraví v USA a na Novém Zélandě.Čtvrtá část je věnována analýze, jaký dopad na kvalitu zdra-votní péče má odpovědnostní systém České republiky.Závěrečná část článku uvádí několik námětů k reformám.

II. Náklady systému odpovědnosti za škodua fenomén defenzivní medicíny

Častou výtkou, slýchanou na medicínskoprávních fórechz úst zdravotníků a zástupců jejich pro-fesních sdružení je, že soudní sporyvedené pacienty proti lékařům či nemoc-nicím obrovsky zdražují zdravotnictvía vedou k defenzivní medicíně. Právnízástupci pacientů jsou tak nepřímo obvi-ňování, že kvůli nim unikají ze systémuprostředky, které pak chybí při léčběpotřebných.

V reakci na toto tvrzení je předevšímnutno vzít na vědomí, že ztráta na celko-vém bohatství společnosti nevzniká vechvíli, kdy soud odsoudí zdravotnickézařízení k vyplacení kompenzace poško-zenému pacientovi. Tato ztráta vzniká již

ve chvíli, kdy při poskytování zdravotní péče dojde k nežá-doucí události, jejímž následkem je škoda na zdraví.5 Odtohoto momentu se již pouze rozhoduje o tom, kdo tuto ztrá-tu ponese. Pokud by neexistovala žádná možnost požadovatnáhradu škody, tuto ztrátu by nesl postižený sám, blízké oso-by z jeho okolí, které o něj pečují, případně systém sociální-

www.epravo.cz 45

z právní praxe

Zdravotnické právomůže sehrát

důležitou roli ve zvyšování bezpečípacientů tím, že dá

nemocnicím správné pobídky pro zlepšování

kvality péče a prevenci rizik.

ho zabezpečení. Naopak, v ideálně fungujícím systému odpo-vědnosti by byla každá způsobená škoda v plné výši kompen-zována, ztrátu by tedy neslo zdravotnické zařízení, které by jitéž v rámci tržních vztahů mohlo zahrnout do ceny svých slu-žeb. Jakékoliv omezení práva na kompenzaci (stropy celkové-ho odškodnění, nepřiměřeně nízko stanovené částky bolest-ného a náhrady ztížení společenského uplatnění, ale též pro-cesní limity typu zkrácení promlčecích lhůt) tedy nečiníspolečnost bohatší, pouze přenášejí náklady nekvality zdra-votnického systému na bedra poškozených.

Spojené státy jsou mnohdy označovány za Mekku sporůmezi lékaři a pacienty. Citovány jsou často milionové částkyodškodných, situace v USA je uváděna jako odstrašující pří-klad toho, co se stane se zdravotnictvím, když se protrhnehráz pacientských žalob. Empirické důkazy však o zničujícímdopadu žalob o náhradu škody nesvědčí. Studie rozpočtové-ho úřadu Kongresu Spojených států z roku 20046 zjistila, žecelkové náklady vyvolané pacientskými spory netvoří ani 2 %celkových výdajů na zdravotnický systém.7 Vzhledem k tomu,že celkový zdravotnický rozpočet USA převyšuje 1.500 mili-ard USD,8 i tento podíl je miliardovým číslem. Kongres všakve své studii uvádí, že ani rozsáhlé limity v systému odpověd-nosti by „pravděpodobně nesnížily náklady zdravotnickéhosystému o více než 0,4 % – 0,5 %“.9 Na druhou stranu, studieInstitute of Medicine uvádí, že „nepříznivé události v nemoc-nicích USA vedou ročně k 44 000 až 98 000 úmrtím“,10 při-čemž zvýšené náklady jen na nemocniční péči, vyvolané chy-bami, studie odhaduje na 17 – 29 miliard USD.11 Náklady naodpovědnostní systém tedy patrně nelze označit za nepřimě-řené ani, je-li brán v potaz pouze ekonomický dopad chyb, kekterým dochází při péči.

Defenzivní medicínou je nazýváno obvykle ordinování

zákroků jinak neindikovaných, „pro jistotu“, čistě z důvoduobavy z právní odpovědnosti (typicky vyšetření pomocí mag-netické rezonance či vyšetření CT).12 Defenzivní medicína ječasto citována jako nákladný důsledek přílišného množstvípacientských žalob a příčina nízké výkonnosti zdravotnictvíUSA. Dostupné statistiky však existenci fenoménu defenziv-ní medicíny neprokázaly. V závěrech rozsáhlé studie Officeof Technology Assessment13 se lze dočíst, že „mnozí lékařiordinují agresivní diagnostické zákroky i tam, kde odbornépanely uznávají konzervativní přístup jako dostatečný.Většina těchto lékařů takto jedná, protože primárně věří, žetyto postupy jsou medicínsky indikované, ne kvůli obavěz právní odpovědnosti“.14 V kontextu plánovaných reforemfinancování českého zdravotnictví je podnětný též následujícízávěr téže studie: „Systém úhrady za výkon dává lékařůmpodněty i možnost provozovat velmi rizikově citlivou medicí-nu; reforma zdravotnictví může změnit finanční podnětysměrem k provádění spíše menšího než většího počtu zákro-ků“.15 Zjednodušeně řečeno, v prostředí úhrady za výkon selékaři vyplatí přesvědčit pacienta o potřebě provést i relativ-ně zbytečná vyšetření, neboť tyto zákroky přinesou lékařivětší zisk. Obrazu lékařské profese navenek však zjevně svěd-čí spíše pozice, že lékaři tyto systém zbytečně zatěžujícízákroky indikují kvůli obavě z právníků, než z důvodu vlast-ního zisku. Konečně, pokud by zvýšený strach z právní odpo-vědnosti opravdu vedl lékaře k ordinování nepotřebnýchzákroků, musela by být úroveň defenzivní medicíny vyššív těch státech USA, kde je odpovědnost lékaře široká, a nižšív těch státech, kde je právo pacienta na plné odškodněníznačně omezeno. Mezi různými státy USA však žádný statis-ticky významný rozdíl v chování lékařů shledán nebyl,s výjimkou indikací porodů císařským řezem.16


z právní praxe

Právní odpovědnost a mimořádné události při poskytování zdravotní péčeProstředí složité moderní zdravotní péče vytváří nesčetné možnosti organizačních selhánís následkem újmy na zdraví pacienta. Některým chybám se podaří na poslední chvíli pře-dejít (zdravotník si všimne záměny léků, pacient před operací spontánně upozorní na aler-gii na anestetikum). Část nepříznivých událostí (adverse events), které již nastaly a způso-bily škodu, nelze přičíst ničímu zavinění, jedná se o „zásahy vyšší moci“. U zaviněnýchnepříznivých událostí vzniká právo poškozeného na odškodnění, to však často nebývápožadováno, často proto, že se poškozený nikdy nedozví, že újma na zdraví vznikla zavině-ně; místo toho se žaloby objevují často v případech, kde zavinění chybí. Z oprávněnýchžalob zdaleka ne každá uspěje, zejména z důvodů důkazních. Avšak i v případě úspěchunebývá odškodnění vždy v dostatečné výši a pokud ano, je od něj často třeba odečíst pod-statné administrativní náklady vynaložené na uplatnění nároku.

Falešná pozitiva a falešnáá negativaIdeálně fungující systém právní odpovědnosti by poškozenému pacientovi kompenzovalvšechny zaviněné nepříznivé události (negligent adverse events). Ve skutečnosti naprostávětšina těchto příhod kompenzována není. Žalobci však často uspějí v případech, kdy nastraně žalovaného chybí zavinění, či dokonce v případech, kdy újma na pacientově zdravínemá příčinný vztah k jakékoliv nepříznivé události při léčbě.

III. Výkonnost odpovědnostních systémů v USAa na Novém Zélandě

Jak bylo uvedeno, mnohé argumenty proti klasickémusystému právní odpovědnosti ve zdravotnictví nelze bezvý-hradně považovat za validní. Na druhou stranu ale nelzepopřít, že studie, které se zabývaly tím, jak odpovědnostnísystémy plní svou prevenční a kompenzační roli, svědčío mnoha nedostatcích, zejména v případě systémů založe-ných na odpovědnosti za zavinění.

V ideálním případě by byla každá zaviněná nepříznivá udá-lost, ke které došlo při poskytování zdravot-ní péče, následována výzvou k náhradě ško-dy a včasným plněním ze strany škůdce.Preventivní účinek má totiž předevšímvědomí nevyhnutelnosti sankce, spíše nežobavy z její případné tvrdosti. V praxi všakbohužel platí, že zdaleka ne každá zaviněnáchyba vede k žalobě, a ne každou oprávně-nou žalobou se podaří dosáhnout plnéhoodškodnění. Většina protiprávně způsobe-ných škod na zdraví proto není nikdy kompenzována. Tatonáhodnost postihu ubírá motivaci na straně zdravotnickýchzařízení investovat do předcházení chybám.

Tradiční systémy právní odpovědnosti bohužel vykazujívysoký počet jak falešných negativ (případy, kdy byla zavině-ním zdravotníka způsobena škoda, ale k její náhradě nedo-šlo), tak falešných pozitiv (případy, kdy škoda na zdraví paci-enta nevznikla jako následek lékařského pochybení, ale paci-ent přesto se žalobou uspěl). Toto tvrzení bylo empirickyprokázáno několika studiemi na vztah mezi nepříznivýmiudálostmi při péči a žalobami na náhradu škody, provedený-mi v USA. V obou studiích zdravotničtí experti zkoumaliretrospektivně zdravotnické dokumentace většího počtuzdravotnických zařízení a následně potom záznamy ze soud-ních řízení o náhradu škody.

V rámci první ze studií, Harvard MedicalPractice Study,17 bylo zjištěno, že méně než 2 %pacientů, kteří v roce 1984 utrpěli škodu vinounewyorských nemocnic, podalo žalobuo odškodné.18 Méně než polovina oprávněnýchžalob přitom vede k přiznání odškodného,a i pokud je odškodnění přiznáno, přes 60 %z těchto částek padne na náklady řízení.19

Zároveň studie zjistila, že pouze šestina všechžalob podaných v souvislosti s hospitalizacemiv roce 1984 skutkově zahrnovala nedbalost nastraně zdravotníků a zároveň kauzální poškoze-ní zdraví.20 Když výzkumníci přezkoumávalipodklady 46 sporů uzavřených během desetilet, výsledky byly kritické: 10 ze 24 případů,u kterých experti při přezkumu léčby nenalezližádné důkazy o nepříznivé události mající pří-činný vztah ke zhoršení zdraví žalobce, skonči-lo přesto žalobcovým vítězstvím, s přisouzenou

částkou v průměrné výši 28.760 USD. Podobně skončilo též6 ze 13 žalob, ve kterých experti sice shledali nepříznivouudálost, avšak nikoliv zavinění; průměrná částka pro úspěš-ného žalobce dosáhla výše 92.132 USD.21 Na druhou stranu,4 z 9 sporů, kde zaviněná nepříznivá událost shledána byla,skončily pro žalobce prohrou. Z analýzy vyplynulo, že naúspěch žalobce a výši přiznané náhrady měla výraznější vlivzávažnost jeho zdravotního poškození než zavinění na straněžalovaného.22

V jiné studii, provedené v Utahu a v Coloradu23, použilivýzkumníci data z péče ve 28 nemocnicíchv roce 1992 a zjistili, že k nepříznivým udá-lostem pro zdraví pacienta došlo asi ve 3 %hospitalizací, z čehož asi třetina byla zavině-na nedbalostí zdravotníků. Zhruba během1 % hospitalizací došlo k nedbalostnímupoškození pacienta.24 Z porovnání se soudní-mi statistikami vyplynulo, že asi jen 2,5 %oprávněných osob podalo žalobu na náhra-du škody. Na druhou stranu, z 18 podaných

žalob u 14 chybělo zavinění a u 10 nedošlo při léčbě vůbeck nepříznivé události, která by měla příčinný vztah ke zhor-šení zdraví žalobce.25

Zmíněné studie svědčí o špatné funkci tradičního systémuprávní odpovědnosti založeného na zavinění, tak jak fungujev USA. Určitou alternativou by mohl být systém založený naodpovědnosti bez zavinění, známý například z některýchskandinávských zemí a též z Nového Zélandu. Novo-zélandská New Zealand Accident Compensation Corporationbyla vytvořena v roce 1974.26 Kompenzuje všechny škody nazdraví v souvislosti s péčí, bez ohledu na zavinění, jde tedys trochou nadsázky o určité „všeobecné úrazové pojištění“pro oblast zdravotní péče. Mezi charakteristiky systému patřírychlost řešení (řízení trvá týdny, nanejvýš měsíce) a nízkéadministrativní náklady.27 Systém nabízí relativně nízkou

www.epravo.cz 47

z právní praxe

Některé příklady pochybení, jimž je možno přecházet� Diagnóza určovaná nekvalifikovanou osobou

� Opomenutí aplikovat indikované diagnostické testy

� Vědomé využívání zastaralých diagnostických metod

� Opomenutí jednat při zjištění výsledků testů

� Chyba při provedení zákroku

� Chyba v dávkování nebo způsobu použití léku

� Neodůvodněná prodleva před provedením akutního zákroku

� Nadbytečná, neindikovaná léčba

� Záměna pacientů, záměna stran při operacích

� Nedbalé vedení chorobopisů vedoucí k chybě v navazující péči

� Selhání komunikace s pacientem, nesdělení informace o závažné alergii

� Selhání přístrojů v důsledku neprovedení pravidelné kontroly funkčnosti

� Záměny léků či léčebné dávky

� Nedostatečné předcházení nemocničním nákazám

� Pády pacientů

� Násilí vůči pacientům či mezi pacienty navzájem

Většina protiprávně

způsobených škod na zdraví

není nikdy kompenzována.

úroveň odškodných, na druhou stranu však studie, metodo-logií podobné citovaným studiím z USA, prokazují, že jekompenzováno větší procento osob, které utrpěly škodu.28

Zdravotníkům systém přinesl nízké náklady na pojištění pro-fesní odpovědnosti. Analýza žádostí o odškodnění, kterou lzedíky centralizaci snadno provádět, slouží k identifikaci pro-blémových oblastí a zvyšování kvality.29 Mezi nevýhody všakpatří zejména nedostatečná kompenzace některých okruhůpostižených, nastavení systému diskriminuje zejména ženybez formálního zaměstnání. Obecně nízká výše odškodnýchje únosná patrně jen díky extenzivnímu novozélandskémusystému sociálního zabezpečení, který mnohé potřeby poško-zených bez dalšího kompenzuje.30 Konečně, ani v tomtosystému nepodá žádost o odškodnění více než 3 – 4% opráv-něných osob31; zůstává otázkou, zda by byl tento systém eko-nomicky udržitelný i za předpokladu, že by následkem lepší-ho právního povědomí podalo žádost o odškodné řádově vět-ší množství poškozených.

IV. Odpovědnostní systém ČR a kvalita zdravotnípéče

Obdobná data o výkonnosti českého systému právní odpo-vědnosti ve zdravotnictví bohužel k dispozici zatím nejsou.Český právní řád však v současnosti rozhodně nepřispívá kezvyšování kvality zdravotní péče. Pacient, který se domnívá,že byl poškozen zdravotní péčí, má na vybranou několikprávních nástrojů. Odhlédneme-li od mimosoudních stížnost-ních řízení, nabízí se poškozenému řízení trestní neboobčanskoprávní.

Trestní právo je v České republice nadužíváno. Soustředíse na individuální odpovědnost konkrétního zdravotníka,trestní odpovědnost zatím nelze vyvodit proti právnickýmosobám, tím méně proti špatně zorgani-zovanému systému poskytování péče.Možnost trestu odnětí svobody, proti kte-ré se nelze pojistit, odrazuje zdravotníkyod hlášení nepříznivých událostí, čímžnemocnice přicházejí o jeden z nejdůle-žitějších nástrojů řízení kvality, a odokamžitého informování poškozenéhopacienta, což brání okamžité nápravěa může vést ke zvětšení způsobené ško-dy. Tyto nepříznivé efekty hrozby trest-ního postihu posiluje přístup managementů některýchnemocnic, které mají tendenci v případě závažných pochy-bení „obětovat“ některého z pracovníků a zakrýt tak organi-zační chybu jako mimořádné osobní selhání jednotlivce, kte-rému nešlo předejít.

Občanskoprávní řízení před českými soudy je velmi zdlou-havé – žalobce může mluvit o štěstí, dosáhne-li prvoinstanč-ního rozsudku do dvou let od rozhodné události, výjimkounejsou řízení pěti- či šestiletá. Tím se ztrácí vazba mezipochybením a sankcí, neboť když dojde k finančnímu posti-hu zdravotnického zařízení, chybující pracovníci v něm již

mnohdy ani nepracují. Výše odškodných je velmi špatněodhadnutelná, zejména v oblasti nemateriální újmy, což jepřekážkou pro odpovědné řízení rizik.

Častou příčinou neúspěchu žalobce je důkazní nouze,způsobená nedostatečně vedenou zdravotnickou dokumen-tací. České soudy se bohužel stále ještě neztotožnily s přístu-pem soudů rakouských či německých, které při porušenípovinnosti řádně vést dokumentaci procesně trestají zdra-votnická zařízení přenosem důkazního břemene.32 Mnozílékaři tak mohou vnímat jako výhodné z hlediska předchá-zení právní odpovědnosti, pokud nezaznamenají potenciál-ně nepříznivé skutečnosti nebo je ex post pozmění. Tím alemohou zároveň uvést v omyl další zdravotníky v rámcinávaznosti péče a pacient může dostat později zcela nevhod-nou léčbu.

Málo četné jsou zatím bohužel též žaloby na organizačnípochybení na straně zdravotnických zařízení – zanedbáníprevence nosokomiálních nákaz či vzniku dekubitů, preven-ce pádů či špatná personální politika vedoucí k zaměstnávánínespolehlivých osob33 nebo přetěžování pracovníků v rozpo-ru se zákoníkem práce34. Zatím též nebyla nikdy vyvozenaodpovědnost plátců zdravotní péče vyplývající z nerovnoměr-ného a diskriminačního vytváření sítě poskytovatelů a z úhra-dových limitací nutících poskytovatele k minimalizaci péče.35

V. Závěr: východiska reforem odpovědnostníhosystému

Má-li být v příštích letech systém právní odpovědnosti vezdravotnictví úspěšně reformován, je třeba respektovat třizákladní skutečnosti. Zaprvé, částky odškodných nelze pova-žovat za příčinu ztrát na bohatství společnosti; tyto ztrátyvznikají již následkem nepříznivých událostí při zdravotní

péči. Pro omezení těchto ztrát je tedynutné omezit množství nepříznivýchudálostí, nikoliv eliminovat právo naodškodnění. Nastavení systému právníodpovědnosti určuje, kdo tyto ztrátyponese. Je-li takřka nemožné dosáhnoutřádného odškodnění, lze říci, že systémzdravotní péče přenáší náklady své nedo-konalosti na bedra jednotlivých poškoze-ných, respektive na úkor systému sociál-ního zabezpečení, v jehož záchranné síti

pacienti s nekompenzovanou újmou na zdraví často končí,někdy i s osobami, které o ně pečují.

Zadruhé, spravedlivý systém právní odpovědnosti by mělvycházet z principu, že odpovědnost by vždy měla sledovatrozhodovací pravomoc a možnost škodě předejít. Je spraved-livé, pokud zdravotník odpovídá za individuální léčebnápochybení v mezích své kompetence.36 Za chyby, které jsouspíše než individuální chybou způsobeny nesprávným nasta-vením procesů, špatnou organizací práce, chybějícím dohle-dem nad zaměstnanci či třeba absencí komunikace mezi jed-notlivými odděleními nemocnice by zásadně neměl odpoví-


z právní praxe

Málo četné jsouzatím bohužel

též žaloby na organizační

pochybení na stranězdravotnických

zařízení.

dat zdravotník, který je „tím posledním v řadě“ a pod ruka-ma kterého se organizační chyba projevila; za tyto chyby bymělo odpovídat zdravotnické zařízení. Konečně, v systémustále více využívajícím paušální financování zdravotnickýchzařízení, revizi poskytnuté péče, úhradové regulační mecha-nismy a další nástroje ekonomického tlaku na minimalizacipéče je možno tvrdit, že profesní autonomie zdravotníkaa rozhodovací prostor zdravotnických zařízení jsou natolikomezené, že odpovědnost za některé chyby nelze nadále při-čítat pouze jim. Přebírají-li plátci, respektive stát, do svýchrukou faktickou rozhodovací pravomoc o tom, jaká péče, kdea komu bude uhrazena, ergo jaká péče bude moci být poskyt-nuta, měli by nést alespoň část odpovědnosti, pokud jejichrozhodnutí povedou ke škodám na zdraví pacientů. To platíjak v případě, kdy alokované prostředky zdravotnickémuzařízení nestačí k poskytování moderní, kvalitní péče, na kte-rou má pacient právo, tak v případě, kdy úhradový mecha-nismus motivuje zdravotnická zařízení k poškozování pacien-tů péčí nadměrnou.

Konečně, reforma systému právní odpovědnosti by mělavycházet z přání a potřeb těch, kterým má sloužit. Prioritoupoškozeného pacienta či pozůstalých nemusí být soudní říze-ní, se kterým jsou zpravidla spojeny finanční náklady, psy-chologický stres a někdy i určitá nechuť žalovat „svého panadoktora“. Mnozí potenciální žalobci by dali přednost vstříc-nému a otevřenému jednání, ve kterém by byla uznána chy-ba, vysvětleny její příčiny a popsány kroky podniknuté

k tomu, aby se něco podobného již dalším pacientům nesta-lo. V případě, že poškozený nebo jeho rodina požadují mate-riální odškodnění, často by dali přednost částce vyplacenéokamžitě, byť i v omezené výši, před nejistotou vysokéhoodškodného po několika letech soudních sporů. Žádoucímůže být i poskytnutí nepeněžního plnění, například pomocs péčí o postiženého, což může být pro nemocnici v důsledkupodstatně levnějším řešením než rozsudek na vyplacenímnohamilionové sumy.

Zajištění spravedlnosti mezi zdravotníky a pacienty neníúkol, kterého by bylo možno dosáhnout snadno. Současnýsystém právní odpovědnosti neplní dostatečně své dvězákladní funkce – nezajišťuje dostatečnou kompenzacipoškozených ani nepůsobí jako vhodný stimul pro zvyšováníkvality zdravotní péče. V těchto aspektech však selhávajíi mnohé systémy zahraniční, včetně systému odpovědnostiv USA. Některé státy, například Nový Zéland nebo skandi-návské země, proto volí řešení právní odpovědnosti nezalože-né na zavinění, které některé ze zmíněných negativ eliminu-je. Hledání vhodného modelu pro Českou republiku budevyžadovat veřejnou diskusi, zohledňující hlasy všech občanů,zdravotníků i pacientů. �

JUDR. ONDŘEJ DOSTÁL, PH.D., LL.M. IN HEALTH LAWCENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ JUDR. HOLUBOVÉ[email protected]

www.epravo.cz 49

z právní praxe

1 Původní text článku vznikl v rámci výzkumného poby-tu autora na Center for Health Law Studies, St. LouisUniversity, USA, financovaného Fulbrightovou komisív ČR. Byl prezentován formou posteru „Role of healthlaw in promoting patient rights and health care quali-ty“ pro 11th European Forum on Quality Improve-ment in Health Care, Praha, 26.-28. 4. 2006 a formouústní prezentace „Právní odpovědnost, práva pacientůa kvalita ve zdravotnictví“ na Kongresu medicínskéhopráva, Praha 30. 12. 2006

2 Dle posledních odhadů mohlo být takto usmrcenýchpacientů až sedmnáct, policie zkoumá osm vražd.Zuzana Janečková, „Vražd v nemocnici bylo více“,MFDnes 6. 12. 2006

3 David Marx, „V nemocnicích není bezpečno“,MFDnes 6. 12. 2006

4 Id.5 Viz Příloha, obr. 26 Congressional Budget Office, 20047 Toto je vysoký odhad, jiné odhady uváděly pouze

půlprocentní podíl.8 Congressional Budget Office, 20049 Id.

10 IOM: To Err is Human. Building a safer health sys-tem, 1999

11 Id.12 Někdy bývá též defenzivní medicínou označováno

odmítání rizikových pacientů. 13 Office of Technology Assessment. Defensive

Medicine and Medical Malpractice. Washington: U.S.Congress, Office of Technology Assessment, 1994.

14 Id.15 Id.16 Id.17 Harvard Medical Practice Study, Patients, Doctors,

and Lawyers: Medical Injury, Malpractice Litigation,and Patient Compensation in New York (Boston:Harvard University School of Public Health, 1990)

18 Id.19 Id.20 Id.21 Id.22 Id.23 Studdert DM, Thomas EJ, Burstin HR, et al.

Negligent Care and Malpractice Claiming Behaviorin Utah and Colorado. Medical Care 2000

24 Id.25 Id.26 No-Fault Compensation In New Zealand:

Harmonizing Injury Compensation, ProviderAccountability, And Patient Safety, Marie Bismarkand Ron Paterson, Health Affairs 2006

27 Claiming behaviour in a no-fault system of medicalinjury: a descriptive analysis of claimants and non-claimants, Marie M Bismark, Troyen A Brennan,Peter B Davis, David M Studdert, Medicine and Law,August 2006

28 Id.29 Id.30 Id.31 Id.32 Faure, M., Koziol, H., „Cases on Medical

Malpractice in Comparative Perspective“, Springer,2001

33 Dle názoru autora mohlo dojít k jednoznačnémuvyvození odpovědnosti FNKV v mediálně známémpřípadě, kdy opilý lékař v pracovní době porazilv areálu nemocnice automobilem matku s dítětem.

34 Dle studie publikované v JAMA je pozornost lékařetrpícího nedostatkem spánku v důsledku vysoké pra-

covní zátěže (80 – 90 hodin týdně) srovnatelnás pozorností lékaře s normální pracovní zátěží, kterývypil tři nebo čtyři skleničky alkoholu. „Sleep lossplagues medical residents“, Kristen Gerencher,MarketWatch, http://www.marketwatch.com/News/Story/Story.aspx?guid=%7B00065B6D-36F9-44C0-AEC9-8E4FF76151DA%7D&siteid=google

35 Zajímavou inspiraci snad zde může poskytnout pře-lomové rozhodnutí z USA, Petrovich v. Share HealthPlan of Illinois (1999), ve kterém se jednalo o odpo-vědnost plátce zdravotní péče za úhradový mechanis-mus, který ekonomicky nutil smluvní lékaře k mini-malizaci péče. Share (plátce) platil smluvní lékařekapitační platbou, v případě úspor na objednanýchvyšetřeních se s nimi dělil o zisk (obdobné ustanove-ní lze nalézt ve četných smlouvách mezi českýmizdravotními pojišťovnami a nemocnicemi z obdobílet 2005 a 2006 pod eufemistickým názvem „regu-lačně-bonifikační mechanismus“). Lékař si patrněz ekonomických důvodů nevyžádal doplňující vyšet-ření u pacienta, u kterého bylo podezření na rakovi-nu; když byla správná diagnóza později jinou cestoushledána, bylo již pro léčbu příliš pozdě. Pacient kro-mě lékaře žaloval též plátce, právě za onen úhradovýpodnět k minimalizaci péče. Supreme Court ofIllinois se v rozsudku ztotožnil s žalobcovou teorií„implied authority“, uznal tedy, že plátce Sharevykonával pomocí úhrad nepřímou kontrolu nadmedicínským rozhodováním lékaře, a proto spoluod-povídá za jeho pochybení.

36 Tato osobní odpovědnost získá na významu, zejménapokud v návaznosti na změny v pracovním právu od1. 1. 2007 budou nemocniční lékaři pracovat jakonezávislí kontraktoři.

Poznámky

Je veřejně známou skutečností, že v posledních letechorgány činné v trestním řízení při odhalování trestnéčinnosti stále častěji používají odposlechy a záznamytelekomunikačního provozu. Zákonným rámcem proprovádění odposlechů a záznamů telekomunikační-

ho provozu v českém právním řádu je § 88 zákonač. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen trestní řád), který znítakto:

(1) Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslnýtrestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhánízavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může předsedasenátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupcesoudce nařídit odposlech a záznam telekomunikačního pro-vozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou sdělenyvýznamné skutečnosti pro trestní řízení. Provádění odposle-chu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcema obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odpo-slechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný

komunikuje se svým obhájcem, je povinen odposlech ihnedpřerušit, záznam o jeho obsahu zničit a informace, které sev této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.

(2) Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačníhoprovozu musí být vydán písemně a odůvodněn. Současněv něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlecha záznam prováděn a která nesmí být delší než šest měsíců.Tuto dobu může soudce prodloužit vždy na dobu dalších šestiměsíců. Opis příkazu soudce bez odkladu zašle státnímuzástupci. Odposlech a záznam telekomunikačního provozuprovádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízeníPolicie České republiky.

(3) Bez příkazu podle odstavce 1 může orgán činný v trest-ním řízení nařídit odposlech a záznam telekomunikačníhoprovozu, nebo jej provést i sám, a to i tehdy, je-li vedeno trest-ní řízení pro trestný čin neuvedený v odstavci 1, pokud s tímúčastník odposlouchávané stanice souhlasí.

(4) Má-li být záznam telekomunikačního provozu užit jako


Jsou odposlechy a záznamytelekomunikačního provozupodle § 88 trestního řádu ústavně konformní?

z právní praxe

www.epravo.cz 51

důkaz, je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajůo místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakoži o osobě, která záznam pořídila. Ostatní záznamy je třebaoznačit, spolehlivě uschovat a v protokolu založeném do spisupoznamenat, kde jsou uloženy. V jiné trestní věci, než je ta,v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozuproveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je i v tétověci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci1 nebo souhlasí-li s tím účastník odposlouchávané stanice.

(5) Pokud při odposlechu a záznamu nebyly zjištěny sku-tečnosti významné pro trestní řízení, je nutno záznamy přede-psaným způsobem zničit.

Vzhledem k tomu, že odposlech a záznam telekomunikač-ního provozu znamená podstatný zásah do práva na soukro-mí a práva na tajemství doručovaných zpráv, je nutno se ptát,zda je citovaná právní úprava v souladu s ústavním pořádkemČeské republiky a zda neporušuje principy demokratickéhoprávního státu, ke kterým se Česká republika hlásí1. Z důvo-

dů dále uvedených jsem přesvědčen, že v důsledku aplikace§ 88 trestního řádu dochází k nepřípustnému zásahu dozákladních práv a svobod odposlouchávaných osob a že jeuvedená právní úprava ústavně nekonformní.

Ústavněprávní rámec odposlechů a záznamůtelekomunikačního provozu

Obecně platí, že hlasový projev konkrétní osoby neurčenýpro veřejnost je osobním projevem požívajícím ochrany sou-kromí podle čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny základníchpráv a svobod (dále jen Listina), resp. podle čl. 17 odst. 1Mezinárodního paktu o občanských a politických právecha čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základníchsvobod (dále jen Úmluva), i ochrany osobnosti podle § 12odst. 1 občanského zákona2.

Soukromím se přitom rozumí sféra života člověka, do kte-ré bez výslovného dovolení zákona nebo toho, koho se týká,nesmí nikdo zasahovat a člověk ji může před kýmkoliv utajit.

Právem na ochranu soukromí se potom rozumí právo fyzickéosoby rozhodnout podle vlastního uvážení zda, popřípaděv jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti její-ho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům,a zároveň se bránit proti neoprávněným zásahům do této sfé-ry ze strany jiných osob3.

Evropský soud pro lidská práva v této souvislosti opakova-ně judikoval, že telefonní hovory spadají pod pojmy soukro-mý život a korespondence ve smyslu čl. 8 Úmluvy4.

Nedílnou součástí práva na ochranu soukromí je i právo naochranu tajemství zpráv podávaných telefonem plynoucí z čl.13 Listiny, které spolu s dalšími ústavně zaručenými základ-ními právy dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individu-ální integritu jako zcela nezbytnou podmínku důstojné exi-stence jedince a rozvoje lidského života vůbec je nutnorespektovat a důsledně chránit5.

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že odposlechy a záz-namy telekomunikačního provozu jsou podstatným zásahemstátní moci do práva na occhranu soukromí jednotlivců a dopráva na tajemství doručovaných zpráv.

Na základě čl. 4 odst. 2 Listiny lze právo na ochranu sou-kromí a právo na tajemství doručovaných zpráv jako základnípráva a svobody zaručená Listinou omezit výlučně zákonem,a to pouze za podmínek stanovenýchListinou (právo na ochranu soukromímůže být podle čl. 7 odst. 1 věty druhéListiny omezeno „jen v případech stano-vených zákonem“, právo na tajemstvídoručovaných zpráv lze podle čl. 13Listiny porušit pouze v případech a způ-sobem, které stanoví zákon).

Požadavek na omezení uvedenýchzákladních práv a svobod formou zákonavšak není jediným požadavkem vyplývají-cím z Listiny. Předmětná zákonná úpra-va musí současně v souladu s čl. 4 odst. 4Listiny šetřit podstaty a smyslu těchtopráv, tzn. že nemůže povolit taková omezení, která by nebylaspolečensky nezbytná, resp. překračovala meze společenskénezbytnosti.

Podmínky, za nichž lze uvedená základní práva porušit,jsou rovněž stanoveny v čl. 8 odst. 2 Úmluvy, podle kteréhoplatí, že: „Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasa-hovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonema nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bez-pečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytuzemě, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdravínebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.“

Z ustálené rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidskápráva vyplývá, že slova „v souladu se zákonem“ ve smyslu čl.8 odst. 2 Úmluvy znamenají nejen, že „inkriminované opat-ření musí mít zákonný podklad ve vnitrostátním právu, aletýkají se rovněž kvality zákona; vyžadují, aby byl přístupnýdotčené osobě, aby tato osoba navíc mohla pro sebe předvídat

jeho důsledky a aby byl slučitelný s principy právního státu“6. Podle čl. 13 Úmluvy platí, že „Každý, jehož práva a svobo-

dy přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinnéprávní prostředky nápravy před národním orgánem, i když seporušení dopustily osoby při plnění úředních povinností.“Obdobně podle čl. 10 odst. 2 Listiny platí, že „každý má prá-vo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukro-mého a rodinného života“.

S principy právního státu je proto slučitelná pouze takovávnitrostátní právní úprava odposlechů a záznamů telekomu-nikačního provozu, která v souladu s čl. 13 Úmluvy a čl. 10odst. 2 Listiny poskytuje „účinnou ochranu proti svévolnýmzásahům státní moci“ do dotčených základních práv7.

Osobě, jejíž právo na soukromí a právo na tajemství doru-čovaných zpráv bylo porušeno, lze zajistit účinnou ochranuproti svévolným zásahům státní moci jedině cestou procesní-ho prostředku, na jehož základě by se tato osoba mohladomáhat přezkumu zákonnosti konkrétního zásahu státnímoci. Nezbytným předpokladem pro to, aby se dotčená oso-ba mohla přezkumu zákonnosti domáhat je, aby sse o zásahudo svých práv ze strany státní moci nejprve dozvěděla.

Vnitrostátní zákonná úprava umožňující orgánům státnímoci porušit právo na soukromí a právo na tajemství doručo-

vaných zpráv tak musí současně stanovitpostup, kterým se dotčená osoba dozvío tom, že její právo bylo narušeno, jakoži postup, kterým se tato osoba můžedomáhat přezkumu zákonnosti takového-to zásahu.

Ke stejnému závěru ostatně dospěli Spolkový ústavní soud Německé spolko-vé republiky (dále jen Spolkový ústavnísoud) ve svém rozhodnutí ze dne 15. 12.1970, sp. zn. 2 BvF 1/69, 2 BvR 629/68a 308/69, jímž z důvodu neústavnosti zru-šil zákonné ustanovení německého práv-ního řádu vylučující povinnost informovat

dotčené osoby o tom, že byly odposlouchávány. V odůvodněnísvého rozhodnutí Spolkový ústavní soud předně konstatoval,že „vyloučení oznámení (o provedených odposleších) není slu-čitelné s principem úcty k lidské důstojnosti, která je nedotknu-telná.“ Spolkový ústavní soud se řídil úvahou, že princip nedo-tknutelnosti základních lidských práv neznamená nedotknu-telnost absolutní, naopak v některých případech je možné, abytato práva byla omezena, nemohou však být dotčena ve svépodstatě. Na základě požadavku přiměřenosti, který je nedíl-nou součástí principu demokratického právního státu, lzezákladní lidská práva omezit jen ojediněle a v nezbytném roz-sahu, a to pouze k ochraně ústavou zaručených zájmů.

V tomto ohledu podle Spolkového ústavního soudu „prin-cip právního státu vyžaduje, aby o omezujících opatřeních bylodposlouchávaný informován, a to ihned poté, co pomine situ-ace, která by utajení ospravedlňovala“, přičemž taková situa-ce nastává tehdy, kdy „již může být vyloučeno ohrožení účelu


z právní praxe

Odposlech a záznam

telekomunikačníhoprovozu provádí

pro potřeby všechorgánů činných v trestním řízeníPolicie České

republiky.

www.epravo.cz 53

z právní praxe

kontrolních opatření a ohrožení ochrany svobodného demo-kratického základu právního státu“. Není-li dán závažnýdůvod ospravedlňující uchování informace o odposlouchávánídotčené osoby v tajnosti, ale právní normy státu informováníi přesto neumožňují, stává se „občan pouze objektem státníchorgánů, aniž by do tohoto dění mohl na základě sdělenýchinformací o zásahu do jeho soukromé sféry zasáhnout.“

Zákonná úprava umožňující orgánům státní moci porušitprávo na soukromí a právo na tajemství doručovaných zprávmusí podle Spolkového ústavního soudu nejen vymezitpovinnost o zásahu tyto dotčené osoby informovat, ale i sta-novit podmínky, za nichž má k tomuto informování dojít.

V souvislosti s povinností informovat odposlouchávanéSpolkový ústavní soud dále konstatoval, že: „… z principuprávního státu mimo jiné vyplývá, že každý vrchnostenskýzásah do svobody a majetku občana musí minimálně podlé-hat určité účinné právní kontrole.“ Tato kontrola nemusí nut-ně znamenat kontrolu soudní, neboť: „Nahrazení soudní ces-ty jinou právní kontrolou nenarušuje v tomto případě lidskoudůstojnost. Pohled na člověka jako subjekt vyžaduje v běžnémpřípadě chápat jej nejen jako nositele subjektivních práv, alemusí mu být též umožněno se těchto daných subjektivníchpráv domoci. K obraně a prosazování svých práv může využítprávní cesty předložením záležitosti k projednání soudu. …Existují ale i výjimky z tohoto pravidla, které lidskou důstoj-nost neoslabují. Lidská důstojnost není porušena tím, pokudnedochází k vyloučení právní ochrany z důvodu nedbalosti čimenší ochrany lidské osoby, nýbrž je motivováno nutnostíudržení tajnosti o opatřeních k ochraně demokratickéhopořádku a stavu státu. Lidská důstojnost by naopak ovšembyla porušena, pokud vyloučením právní cesty by byl postiže-ný vystaven libovůli úřadů.“

Výše uvedené závěry Spolkového ústavního soudu potvrdilEvropský soud pro lidská práva, který ve svém rozhodnutí zedne 6. 9. 1978 ve věci Klass a další proti Spolkové republiceNěmecko konstatoval, že: „… tam, kde stát upravuje tajnéodposlechy, o nichž není kontrolovaná osoba informována,a tím se tyto odposlechy stávají nenapadnutelnými, můžedojít k omezení čl. 8 do té míry, že bude zcela vyloučen. Jeproto možné, že v takovéto situaci je s jednotlivcem zacháze-no způsobem, který je v rozporu s čl. 8, nebo že je dokoncezbaven práv zaručených čl. 8, a to bez jeho vědomí a potažmoi bez možnosti domáhat se nápravy buď na národní úrovnia nebo před institucemi Úmluvy.“

Na základě výše uvedeného lze shrnout, že vnitrostátníprávní úprava umožňující zásah do základních lidských práva svobod jednotlivců prostřednictvím odposlechů a záznamůjejich telekomunikačního provozu musí v demokratickémprávním státě splňovat alespoň následující požadavky:

1) mmusí být přijata ve formě zákona (zásada zákonnosti)8;2) musí omezovat použití odposlechů a záznamů teleko-

munikačního provozu jen na ty případy, kdy je to nezbytnév demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti,veřejné bezpečnosti, hospodářskéhoo blahobytu země, před-

cházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebomorálky nebo ochrany právv a svobod jiných (zásada legitim-ního cíle v obecném zájmu)9;

3) musí šetřit podstaty a smyslu základních práv, kteráomezuje, tj. práva na soukromí a práva na tajjemství doručo-vaných zpráv (zásada spravedlivé rovnováhy)10;

4) musí stanovit povinnost orgánů státní moci dotčenouosobu informovat o provedených odposleších aa záznamechjejích hovorů, a to ihned poté, co pomine situace, která byutajení ospravedlňovala (zásadaa informování o zásahu dozákladních práv a svobod)11;

5) musí odposlouchávané osobě poskytovat účinnou ochra-nu proti svévolným zásahům státní moci do jejích práv, a tomožností podat proti rozhodnutí o nařízení odposlechu a záz-namu telekomunikačního pprovozu opravný prostředeka domoci se případné satisfakce za nezákonný postup (zásadasoudní ochrany))12.

Neústavnost české právní úpravy odposlechůa záznamů telekomunikačního provozu

Výše citovaná česká právní úprava, na jejímž základě lzeprovádět odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu,nesplňuje ústavní požadavky pro takto prováděný zásah dozákladních lidských práv, a to z dále uvedených důvodů.

ad 1) Úprava provedená zákonem (zásada zákonnosti): Česká právní úprava tím, že je obsažena v trestním řádu,

splňuje požadavek, aby byl zásah do základních práv a svo-bod proveden na základě zákona.

ad 2) Nezbytnost takového zásahu pro ochranu zájmůdemokratické společnosti (zásada legitimního cíle v obecnémzájmu):

Odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu mohoubýt nařízeny v souladu s § 88 odst. 1 trestního řádu pouze zaúčelem objasnění skutečností, které nasvědčují tomu, že bylspáchán „zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jinýúmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezi-národní smlouva“.

Česká právní úprava splňuje požadavek, aby k zásahu dozákladních práv a svobod jednotlivců došlo jen v případě, kdyje to nezbytné v demokratické společnosti v zájmu bezpeč-nosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země,předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebomorálky nebo ochrany práv a svobod jiných.

ad 3) Šetření podstaaty a smyslu práv a svobod, která jsouomezována (zásada spravedlivé rovnováhy):

Česká právní úprava odposlechů a záznamů telekomuni-kačního provozu nesplňuje vždy požadavek, aby právní úpra-va šetřila podstaty a smmyslu základních práv a svobod, kteráomezuje.

Ustanovení § 88 trestního řádu umožňuje odposlech a zá-znam telekomunikačního provozu v případě zvlášť závažnýchúmyslných trestných činů – v daném případě lze akceptovatsplnění podmínky nezbytnosti pro ochranu demokratickéhostátu a důvody k omezení základních lidských práv, neboť zde

vždy hrozí horní hranice trestní sazby nejméně 8 let.13

Ustanovení § 88 trestního řádu však umožňuje odposlecha záznam telekomunikačního provozu i v případech jinýchnež zvlášť závažných úmyslných trestných činů, a to těch,k jejichž stíhání zavazuje ČR mezinárodní smlouva.Mezinárodní smlouvy však z rozličných mezinárodně politic-kých důvodů zavazují ČR ke stíhání mnohdy bagatelníchtrestných činů (vzato z pohledu ochrany základních práva svobod třetích osob, nikoliv z pohledu trestnosti konkrét-ních jednání). V tomto případě již podstata a smysl základ-ních lidských práv odposlouchávaných osob není českouprávní úpravou šetřena. Například trestný čin nekalé soutěžepodle § 149 TrZ – sazba až na jeden rok, trestný čin porušo-vání práv k ochranné známce14 podle § 150 TrZ – sazba aždva roky a mnohé další, k jejichž stíhání je ČR zavázána, jetrestným činem bagatelním, nevýznamným, avšak podle čes-ké právní úpravy lze i v těchto případech provádět odposlecha záznam telekomunikačního provozu a zasáhnout tak doústavou zaručených práv třetích osob.

Zájem a závazek ke stíhání bagatelního trestného činu takpřevažuje nad právem jednotlivce na ochranu soukromía tajemství dopravovaných zpráv. Tato práva se tak dostávajído vzájemného nepoměru,zatímco by měla být proporcio-nálně vyvážena a žádnémuz nich by neměla být dávánapřednost na úkor jiného. Tutosituaci by šlo vyřešit tím, že byzákon taxativně vyjmenovávaltrestné činy, při jejichž odhalová-ní by bylo přípustné a ústavněkonformní zasáhnout do jiných ústavních práv. Trestnostporušení práva k ochranné známce je sice potřebná, avšakpro její objasnění není nezbytné zasáhnout do ústavního prá-va na soukromí tak zásadním způsobem, jakým je odposlechči záznam telekomunikačního provozu.

ad 4) povinnost informovat dotčenou osobu o zásahu dojejích základních práv (zásada informování o zásahu dozákladních práv a svobod):

Česká právní úprava (§ 88 trestního řádu ani jiný právnípředpis) neukládá orgánům státní moci povinnost, aby dotče-nou osobu o provedeném odposlechu a záznamu jejího tele-komunikačního provozu informovaly a naopak zveřejněnítaakové informace zakazuje. Situace je o to absurdnější, žepořízené odposlechy a záznamy telekomunikačního provozujsou součástí konkrétního trestního spisu, do něhož mohouza podmínek stanovených v § 65 trestního řádu nahlížetobviněný, poškozený, zúčastněná osoba a jejich obhájcia zmocněnci. V průběhu hlavního líčení se s nimi můžeseznámit široká veřejnost (v případě trestního řízení s úplat-nými fotbalovými rozhodčími byly záznamy telekomunikač-ního provozu přehrávány v průběhu veřejného hlavního líče-ní). Nehledě k tomu, že je vcelku běžné, že zvukový záznamtelekomunikačního provozu z trestního spisu unikne a pro-

střednictvím sdělovacích prostředků se s jeho obsahemseznámí široká veřejnost (rozhovor předsedy ODS MirkaTopolánka s tajemníkem Markem Dalíkem, rozhovor státnízástupkyně Vrchního státního zastupitelství JUDr. IrenyZadražilové – žádný z nich nebyl obviněn, a přesto byly jejichtelefonní rozhovory zveřejněny). S odposlechy a záznamytelekomunikačního provozu, jakožto osobními projevy poží-vajícími ústavní ochranu, se tak paradoxně mohou seznámittřetí osoby, ale osoba, o jejíž projev se jedná, nikoliv.

Nemůže obstát argument, že zveřejněním informace o pro-vedených odposleších by mohlo dojít ke zmaření prováděné-ho trestního řízení. Má-li při omezení práv a svobod být šet-řeno jejich podstaty a smyslu, potom je nepřijatelné, aby dotěchto práv a svobod bylo zasahováno i poté, co okolnostiodůvodňující tento zásah již pominuly. Informování o prove-deném odposlechu by tedy mělo být realizováno v okamžiku,kdy pominou důvody, pro které byly odposlechy a záznamytelekomunikačního provozu nařízeny a maření výsledkůtrestního řízení již nepřipadá v úvahu.

Ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí Spolkového ústavní-ho soudu ze dne 15. 12. 1970, sp. zn. 2 BvF 1/69, 2 BvR629/68 a 308/69 a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská

práva ze dne 6. 9. 1978 ve věciKlass a další proti Spolkovérepublice Německo je zřejmé, žestávající právní úprava činíz odposlouchávaných osob„objekty“ státní moci, které senemohou proti zásahům do svésoukromé sféry jakkoliv bránit,neboť, nejsou-li osobami opráv-

něnými nahlížet do trestního spisu, nemají možnost seo těchto zásazích jakkoliv dovědět.

ad 5) povinnost zajistit účinnou ochranu proti svévolnémuzásahhu státní moci (zásada soudní ochrany):

Právní úprava odposlechů a záznamů telekomunikačníhoprovozu v rozporu s požadavky demokratického právního stá-tu neobsahuje účinnou formu ochrany jednotlivců proti svévol-nému zásahu státní moci do jejich základních práv a svobod.

I když se osoba dozví, že její hovory byly odposlouchávány,nemůže se domáhat přezkoumání zákonnosti takovéhopostupu. Trestní řád ani jiný právní předpis v rozporu s čl. 10odst. 2 Listiny a čl. 13 Úmluvy neupravují procesní prostře-dek, který by takový přezkum a ochranu základních práva svobod umožňoval.

Jak již bylo uvedeno výše, principy demokratického práv-ního státu vyžadují, aby vnitrostátní právní úprava, na jejímžzákladě lze omezit základní práva a svobody, poskytovalaúčinnou ochranu proti svévolným zásahům státní moci a abykaždý zásah do svobody jednotlivce podléhal účinné právníkontrole.

Česká právní úprava tyto požadavky nesplňuje. Odposlechya záznamy telekomunikačního provozu jsou podle § 88 naři-zovány soudem a prováděny Policií České republiky. Proti


z právní praxe

Nemůže obstát argument, že zveřejněním informace

o provedených odposlešíchby mohlo dojít ke zmaření

prováděného trestního řízení.

rozhodnutí soudce – příkazu k odposlechu a záznamu tele-komunikačního provozu – neexistuje opravný prostředek.Rozhodnutí se nedoručuje, je trvale tajné – nikdo se o němnedozví, a nepřezkoumatelné – není proti němu možná stíž-nost.

V trestním řádu ani v jiném právním předpise není obsaže-na úprava, která by odposlouchávané osobě umožňovala kon-trolu nad tím, zda ze strany státní moci při nařízení či při rea-lizaci odposlechů nebo záznamu telekomunikačního provozunedošlo k neoprávněnému zásahu do jejích práv či k překro-čení mezí daných zákonem. Dotčená osoba nemá možnostdomáhat se upuštění od neoprávněných zásahů do svýchpráv ani domáhat se jakékoliv satisfakce.

I kdyby se dotčená osoba o odposleších dozvěděla, nemůževyužít ustanovení o ochraně osobnosti dle § 11 a násl. záko-na č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, neboť ta lze uplatnitpouze v občanskoprávních vztazích. Ochrany se nelze domá-hat ani podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za ško-du způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebonesprávným úředním postupem, neboť nárok na náhraduškody podle tohoto zákona lze podle § 8 odst. 1 uplatnit pou-ze tehdy, pokud by rozhodnutí soudu o nařízení odposlechůa záznamů telekomunikačního provozu bylo pro nezákon-nost zrušeno nebo změněno. Nejedná se ani o tzv. nesprávnýúřední postup, neboť odposlechy a záznamy telekomunikač-ního provozu jsou většinou prováděny na základě zákonaa úřední postup tak není de iure nesprávný. Dotčená osoba jetak zcela ponechána na libovůli státní moci.

S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že právní úpravaobsažená v § 88 trestního řádu tím,

� že umožňuje provádění odposlechů i u bagatelních trest-ných činů,

� že nestanoví povinnost orgánů činných v trestním řízeníinformovat o provedených odposleších a záznamechh tele-komunikačního provozu osoby, kterých se tyto úkonytýkají,

� že odepírá procesní prostředek, který by těmto osobámumožňoval domáhat se přezkumu zákonnosti odposlle-chu a záznamu telekomunikačního provozu,

� že odepírá procesní prostředek vedoucí k přiznání pří-padného zadostiučinění,

porušuje principy demookratického právního státu, ke kte-rým se Česká republika hlásí v čl. 1 odst. 1 Ústavy (ale i dalšímeezinárodní závazky ČR). Ustanovení § 88 trestního řádu jeproto neústavní.

Zahraniční právní úprava odposlechů a záznamůtelekomunikačního provozu

Pro názornost lze uvést následující stručný přehled zahra-ničních právních úprav odposlechů a záznamů telekomunikač-ního provozu, které na rozdíl od české právní úpravy obsaženév § 88 trestního řádu umožňují, aby se dotčená osoba dozvě-děla, že byla odposlouchávaná a mohla se domáhat přezkumuzákonnosti tohoto zásahu do svých základních práv a svobod.

www.epravo.cz 55

z právní praxe

Slovenská právní úprava15 stanoví povinnost orgánům čin-ným v trestním řízení, jejichž rozhodnutím se věc pravomoc-ně skončila, aby o provedených odposleších a záznamech tele-komunikačního provozu odposlouchávanou osobu, která neníoprávněna nahlížet do trestního spisu, informovaly, a to velhůtě do tří let od pravomocného skončení trestního řízení.

Informování dotčené osoby je vyloučeno jen tehdy, pokudse vede řízení o zvlášť závažném trestném činu nebo trest-ném činu spáchaném organizovanou skupinou, zločineckouskupinou nebo teroristickou skupinou nebo pokud se natrestném činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň jednéz nich nebylo trestní stíhání pravomocně skončeno anebo byposkytnutím takové informace mohl být zmařen účel trestní-ho řízení.

Poté, co se dotčená osoba dozví, že byla odposlouchávánanebo že její telekomunikační provoz byl zaznamenáván,může se ústavní stížností k Ústavnímu soudu Slovenskérepubliky domáhat přezkumu, zda v souvislosti s odposlou-cháváním a záznamy jejího telekomunikačního provozunedošlo k neoprávněnému zásahu do jejích ústavně zaruče-ných práv a svobod.

Švýcarská právní úprava16 ukládá orgánům činným v trest-ním řízení, aby odposlouchávané osoby nejpozději předukončením trestního řízení informovaly o důvodu, způsobua době jejich sledování.

Od informování může být upuštěno pouze ze zákonem sta-novených důvodů, a to zejména v případě možného ohroženíbezpečnosti státu či třetích osob, v případě boje s organizova-ným zločinem apod.

Osoba, proti které bylo sledování směřováno a která sedomnívá, že nařízené sledování bylo v rozporu se zákonemnebo zásadou přiměřenosti, má možnost do 30 dnů od sděle-ní informace o jejím sledování podat stížnost. Tuto stížnostjsou oprávněny podat také osoby, které odposlouchávaný pří-stroj spoluužívaly. Sledované osoby mají současně právonahlédnout do pořízených záznamů, které se jich týkají,a požadovat jejich vyřazení z trestního spisu.

Rakouská právní úprava17 stanoví, že po skončení odposle-chu nebo záznamu telekomunikačního provozu musí být roz-

hodnutí, na jehož základě byl tento zásah do základních práva svobod nařízen, doručeno jednak podezřelému a jednakmajiteli odposlouchávané stanice.

Osoby, jejichž hovory byly odposlouchávány a zaznamená-ny, mají následně právo nahlédnout do písemných přepisůtelefonních hovorů, a pokud se zaznamenané hovory netýka-jí účelu trestního řízení nebo nepřichází v úvahu jejich pou-žití jako důkazu, mohou se tyto osoby domáhat jejich zniče-ní. O tomto právu musí být dotčené osoby poučeny.

Německá právní úprava18 stanoví, že o odposlechu a zázna-mu telekomunikačního provozu musí být vyrozuměny všech-ny postižené osoby, a to po jejich skončení. Vyrozumění lzeodepřít pouze v případě, že hrozí zmaření účelu trestníhořízení, ohrožení veřejné bezpečnosti nebo třetí osoby.

Dotčené osoby jsou oprávněny požadovat přezkoumáníodůvodněnosti odposlechu a záznamu jejich telekomunikač-ního provozu správním soudem, požadovat náhradu způso-bené škody před civilním soudem, případně se obrátit naSpolkový ústavní soud se stížností, že došlo k porušení jejichzákladních práv a svobod.

ZávěrS ohledem na výše uvedené právní závěry je zřejmé, že

právní úprava odposlechů a záznamů telekomunikačníhoprovozu obsažená v § 88 trestního řádu nesplňuje požadavkydemokratického právního státu kladené na tak závažný zásahdo základních práv a svobod občanů, jakým je odposlecha záznam jejich telekomunikačního provozu.

Postupují-li orgány činné v trestním řízení podle uvedenéprávní úpravy, potom v mnoha případech nutně docházík porušování základních práv a svobod odposlouchávanýchjednotlivců zaručených ústavním pořádkem. Odposlechya záznamy telekomunikačního provozu podle § 88 trestníhořádu nejsou ústavně konformní. �

JUDR. ONDŘEJ RATHOUSKÝ, ADVOKÁT

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI

SE SÍDLEM TROJANOVA 12, 120 00 PRAHA 2


z právní praxe

1 Podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky je Českárepublika „svrchovaný, jednotný a demokratický práv-ní stát založený na úctě k právům a svobodám člověkaa občana.“

2 Výkladové stanovisko Nejvyššího státního zástupcek použitelnosti magnetofonového záznamu hovorujako důkazu v trestním řízení ze dne 13. 5. 2004.

3 Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2000, sp.zn. II. ÚS 517/1999.

4 Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva zedne 24. 8. 1998 ve věci Lambert proti Francii.

5 Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2001,sp. zn. II. ÚS 502/2000.

6 Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva vevěci Lambert proti Francii ze dne 24. 8. 1998.

7 Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva vevěci Malone proti Velké Británii ze dne 2. 8. 1984.

8 Článek 4 odst. 2 Listiny a článek 8 odst. 2 Úmluvy.

9 Článek 8 odst. 2 Úmluvy.10 Článek 4 odst. 4 Listiny.11 Rozhodnutí Spolkového ústavního soudu ze dne

15. 12. 1970, sp. zn. 2 BvF 1/69, 2 BvR 629/68a 308/69, a rozhodnutí Evropského soudu pro lidskápráva ze dne 6. 9. 1978 ve věci Klass a další protiSpolkové republice Německo.

12 Článek 13 Úmluvy, článek 10 odst. 2 Listiny, rozhod-nutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne2. 8. 1984 ve věci Malone proti Velké Británii, roz-hodnutí Spolkového ústavního soudu ze dne15. 12. 1970, sp. zn. 2 BvF 1/69, 2 BvR 629/68a 308/69, a rozhodnutí Evropského soudu pro lidskápráva ze dne 6. 9. 1978 ve věci Klass a další protiSpolkové republice Německo.

13 Podle § 41 odst. 2 trestního zákona jsou zvlášť závaž-nými trestnými činy trestné činy uvedené v § 62trestního zákona a ty úmyslné trestné činy, na něž

trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horníhranicí trestní sazby nejméně osm let.

14 Ke stíhání trestného činu nekalé soutěže a trestnéhočinu porušování práv k ochranné známce Českourepubliku zavazuje Pařížská úmluva na ochranu pro-myslového vlastnictví a její dodatky.

15 Ustanovení § 114 zákona č. 301/2005 Z.z., trestnýporiadok.

16 Článek 10 švýcarského federálního zákona o sledová-ní poštovního a telekomunikačního styku(Bundesgesetz betreffend die Überwachung des Post-und Fernmeldeverkehrs) ze dne 6. 10. 2000.

17 Ustanovení § 149a až § 149c rakouského trestníhořádu (Strafprozeßordnung).

18 Ustanovení § 100a, § 100b a § 101 německého trest-ního řádu (Strafprozeßordnung).

Poznámky

www.epravo.cz 57

Pojmovým heslem roku 2006 v oblasti pracovníhopráva bezesporu zůstane problematika kompliko-vaného procesu přijetí nové právní úpravy zákoní-ku práce a ještě zapeklitější otázka jeho účinnostia aplikace v praxi. Ještě dlouhé měsíce (či roky) si

budeme lámat hlavy nad úmyslem zákonodárce pojmout kon-krétní ustanovení zákoníku práce právě jím zvoleným legisla-tivním způsobem a budeme hledat rozumná vysvětlení podpo-rující naše „logické“ závěry v nelogickém uspořádání a pojetínového zákoníku práce, než nám v tomto úsilí pomohou prvnírozhodnutí zabývající se konkrétními praktickými případy.

Rok 2006 byl v oblasti pracovního práva zajímavý takéjinou událostí. Českým soudem byl poprvé v historii řešenpřípad tvrzeného nerovného zacházení mezi muži a ženamiv rámci pracovněprávních vztahů, konkrétně v přístupuk zaměstnání a kariérnímu postupu. Poprvé se tak českýsoud zabýval otázkou, kdy bylo ze strany zaměstnance(zaměstnankyně) tvrzeno, že v rámci výběrového řízení navedoucí pracovní pozici došlo k nerovnému zacházení mezimuži a ženami, v jehož důsledku nebyla se zaměstnankyníuzavřena pracovní smlouva. Vedle finančního odškodněnía omluvy v médiích požadovala žalobkyně také uzavření pra-covní smlouvy na vybírané místo.

Byť okolo celé kauzy proběhla mediální vášeň plnící pomnoho dní stránky novin i odborných časopisů, posouzenívýznamu tohoto případu a jeho dopadu na teorii a právní pra-xi bude teprve předmětem dalšího vývoje. V průběhu soudní-ho projednávání této složité právní problematiky, která senemohla opřít o žádný podobný případ ani přístup soudů, sena stránkách zpravodajských médií nejčastěji skloňovala otáz-ka, zda skutečně dochází v českém prostřední k diskriminacina základě pohlaví či jiných kritérií (věk, rasa aj.), jak se totonerovné zacházení projevuje (příp. proč se neprojevuje)a jakým způsobem se proti němu bránit.

Bokem zájmu hlavních médií se zejména v internetovýchdiskuzích zabývajících se tímto případem kupodivu mnohemčastěji bez ohledu na projevené sympatie a podporu různýmstranám sporu skloňovala otázka jiná. A to zda, příp. jak, jezaměstnavatel v podnikatelské sféře právními předpisy limi-tován při výběru svých zaměstnanců a zda mu může býtněkterou výkonnou či soudní složkou státní moci určeno,koho musí zaměstnat.

Druhou otázkou, o kterou se média nezajímala, ačkoli propřípady tvrzené diskriminace se jedná o záležitost významnou,je problematika výkladu a aplikace zásady obracející důkazníbřemeno v diskriminačních případech na žalovaného.

Právě nad těmito dvěma otázkami, tedy problematikoupráva zaměstnavatele na vytváření pracovního kolektivua tématem výkladu a aplikace zásady civilního procesu

z právní praxe

Zamyšlení nad dvěmaotázkami jednoho případu

o obrácení důkazního břemene na žalovaného, bych se rádana tomto místě zamyslela a uvedla zde k možné další diskuziči využití v dalších případech několik svých poznatkůa poznámek k těmto tématům.

Právo na zaměstnání vs. právo na výběr pracov-ního kolektivu

Bez ohledu na konkrétní aspekty zmíněného diskriminač-ního případu vyvstala v jeho souvislosti otázka, zda, příp. jak,jsou upravena pravidla pro výběr zaměstnanců zaměstnavate-le a zda je zaměstnavatel při výběru svých zaměstnanců ome-zen nějakými pravidly či kvótami stanovícími počet a složenízaměstnanců. Odpověď na právě položenou otázku je možnéodbýt jednoduše, a to např. tak, že zaměstnavatel je i přivýběru svých zaměstnanců povinen dodržovat jednu zezákladních zásad stávající i budoucí pracovněprávní úpravy,a to zásadu zákazu nerovného zacházení. Tedy, že není mož-né bez existence odůvodnitelných požadavků vyloučit z výbě-ru určitou kategorii zaměstnanců (např. podle věku, pohlaví,národnosti apod.). Zákonem je zakázána i diskriminacenepřímá, což znamená, že zaměstnavatel nemůže při výběrunových pracovníků přijmout taková zdánlivě neutrální opat-ření, která by (opět bez existence opráv-něného požadavku) ve svém důsledkuznemožňovala určité kategorii osobdosáhnout na tuto pracovní pozici a zís-kat nabízené pracovní místo či by jinakzvýhodňovala či znevýhodňovala jednukategorii zaměstnanců vůči druhé nazákladě rozlišování podle vymezenýchdiskriminačních důvodů.

Je však právem stanovena povinnostzaměstnavatele uzavřít pracovní poměrs kandidátem, který (byť podle objektiv-ních a měřitelných kritérií) splňuje nejlé-pe zaměstnavatelem zadaná kritéria? Jemožné zaměstnavateli stanovit povinnos-ti takového uchazeče přijmout? A existujeprávní regulace způsobu výběru zaměst-nanců, tedy úprava povinnosti zaměstnavatelů provádět výbě-rová řízení na obsazení volných pozic či nemožnost přijmoutna hledané místo konkrétního pracovníka bez uspořádánívýběrového řízení?

Článek 26. Listiny základních práv a svobod stanoví, žekaždý má právo nejen na svobodnou volbu povolání, alei právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.Toto ustanovení tedy zakotvuje jak základní právo zaměst-nanců na zaměstnání, tak právo zaměstnavatele „vytvářet sik této činnosti potřebný pracovní kolektiv.“1 Tato právanejsou absolutní a lze je vykonávat pouze v rozsahu danémzákonem.

Stručně řečeno, právo na zaměstnání obsahuje právo osobrozhodnout se, v jakém oboru budou činné a zda přijmou toči jiné zaměstnání. Za žádných okolností nelze toto právo

vykládat jako právo na uzavření pracovní smlouvy na určitoupozici u určitého zaměstnavatele.

Stejně tak právo zaměstnavatele na vytváření pracovníhokolektivu neopravňuje nikoho nutit zaměstnavatele k uzavře-ní pracovní smlouvy. Uzavření pracovní smlouvy je vždyvýsledkem konsensu mezi stranami, potenciálním zaměstna-vatelem a uchazečem o zaměstnání.2 Obdobná zásada je pakuvedena také přímo v zákoně o zaměstnanosti, který v usta-novení § 34 stanoví, že „Zaměstnavatel získává zaměstnancev potřebném počtu a struktuře sám nebo za pomoci úřadupráce […]“.

Zaměstnanci tedy nevzniká právo na to, aby s ním bylauzavřena pracovní smlouva a zaměstnavateli povinnostzaměstnat určitou osobu, a to ani na základě výsledků výbě-rového řízení. Naopak zaměstnavatel je oprávněn odmítnoutuchazeče o zaměstnání z jakéhokoliv důvodu, který nenídůvodem diskriminačním (viz § 1 zákoníku práce a § 4 záko-na o zaměstnanosti). Zaměstnavatel má podle mého názorupři výběru úplnou diskreci a vybírá zaměstnance podle svéhonejlepšího uvážení, všech okolností a charakteristik kandidá-tů. Zaměstnavatel má podle mého názoru právo nevybrat sižádného z uchazečů a je oprávněn ve výběru pokračovat jak-

koli dlouho či podle svého uvážení nevy-brat uchazeče žádného, pracovní místonechat neobsazené a personální situaciřešit pomocí jiných organizačních opat-ření.

V neposlední řadě se domnívám, ževýběr zaměstnance pouze podle objektiv-ních kritérií (jako jsou např. vzdělání,praxe, jazykové znalosti aj.) může být vel-mi zavádějící: první důvod spatřujiv nemožnosti spravedlivě a přesně porov-nat vzdělání získané na různých školáchči v různé době či praxi na nejrůznějšíchpozicích. Druhý důvod pak vidím v tom,že vedle měřitelných kritérií (např. bodo-vané testy) je při výběru zaměstnancenezbytné posouzení jeho osobních

a osobnostních kvalit, posouzení toho, zda bude tato kon-krétní osoba vhodná na hledané místo z hlediska mezilid-ských a řídících vztahů, jak zapadne do týmu ostatníchzaměstnanců, ale i to, zda bude ostatními zaměstnanci přija-ta, respektována aj. Nemělo by docházet k tomu, že by právníregulace zasahovala do tohoto rozhodování zaměstnavatele.Zvlášť, když otázka personálního složení firmy tvoří vedlepotřebného know-how základ úspěchu/neúspěchu každéhozaměstnavatele.

Domnívám se, že žádná právní norma zaměstnavatelinepřikazuje, koho má přijmout na volné pracovní místo.Zaměstnavatel je zcela svobodný při tvorbě svého pracovníhokolektivu a je omezen pouze zákonným požadavkem, aby přivýkonu tohoto práva nezasahoval do oprávněných očekávánía práv třetích osob. I v případě, že do těchto práv svým postu-


z právní praxe

Zaměstnanci tedynevzniká právo na to, aby s ním byla uzavřena

pracovní smlouva a zaměstnavateli

povinnost zaměstnat určitouosobu, a to ani nazákladě výsledkůvýběrového řízení.

www.epravo.cz 59

z právní praxe

pem zaměstnavatel zasáhne, nezakládá tento zásah právo tře-tí osoby na uzavření pracovního poměru; této osobě všakzůstávají zachována jiná práva, kterých se v důsledku poruše-ní zákonných ustanovení zaměstnavatelem může domáhat.

Stranou úvahy nad touto problematikou ponechávám proúčely tohoto článku skutečnost, že pracovněprávní předpisystanoví zaměstnavateli povinnost monitorovat volná pracovnímísta ve svém podniku a informovat o této nabídce nejenorgány státní správy, ale i určité kategorie zaměstnanců.Ovšem i v tomto případě podle mého názoru platí, že dopa-dem porušení těchto povinností není a nemůže být vznik prá-va na uzavření pracovní smlouvy.

Obrácené důkazní břemeno v pracovních diskri-minačních sporech

Dalším zajímavým bodem, kterým jsme se společně s kole-gy v rámci zmíněného diskriminačního případu zabývali,byla otázka výkladu a aplikace tzv. zásady obráceného důkaz-ního břemene.

Ustanovení § 133a odst. 1 občanského soudního řádu sta-noví, že „skutečnosti tvrzené o tom,že účastník byl přímo nebo nepřímodiskriminován na základě svéhopohlaví, rasového nebo etnickéhopůvodu, náboženství, víry, světové-ho názoru, zdravotního postižení,věku anebo sexuální orientace, másoud ve věcech pracovních za pro-kázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.“ Toto ustanovenípřevrací důkazní břemeno v diskriminačních případechz žalobce na žalovaného.

Výše uvedené však podle mého názoru neplatí absolutněa toto zákonné ustanovení je možné aplikovat jen v přípa-dech, kdy strana žalující doloží faktické skutečnosti ukazujícína to, že byla diskriminována.

Problematikou výkladu a aplikace ustanovení občanskéhosoudního řádu o obrácení důkazního břemene v tzv. diskri-minačních případech se již zabýval také Ústavní soud, kterýve svém nálezu Pl. ÚS 37/04 stanovil, že byť napadané usta-novení (§ 133a odst. 2 občanského soudního řádu) není pro-tiústavní, musí být vykládáno ústavně konformním způso-bem. K obrácení důkazního břemene na žalobce tedy nestačípouhé tvrzení žalobce, že byl diskriminován (bylo s nímnerovně zacházeno), ale žalobce musí prokázat skutečnosti,že s ním bylo zacházeno jinak než s ostatními. Teprve poté jeustanovení § 133a občanského soudního řádu na řízení apli-kovatelné3.

Z uvedeného nálezu Ústavního soudu tedy vyplývá, žežalobce nejprve musí nejen tvrdit, ale i prokázat skutečnostiodůvodňující závěr o existenci možné diskriminace; teprvepoté nastává vyvratitelná právní domněnka, že žalobce byldiskriminován z tvrzeného důvodu (pohlaví, rasa apod.).Tento výklad vyplývá z příslušného ustanovení směrnice97/80/ES, která stanoví, že pokud se určitá osoba cítí poško-

zena nedodržením zásady rovného zacházení a předloží sou-du nebo jinému příslušnému orgánu skutečnosti nasvědčují-cí tomu, že došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci, příslu-ší žalovanému prokázat, že nedošlo k porušení zásady rovné-ho zacházení.

Praktickým dopadem výše uvedeného je pak povinnostobou stran sporu tvrdit a prokazovat svá tvrzení, přičemžúplně dojde k obrácení důkazního břemene na žalovanéhoa konstrukci vyvratitelné právní domněnky o tom, že bylodiskriminováno až poté, co žalobce předloží soudu skuteč-nosti odůvodňující, že k diskriminaci mohlo dojít.

Domnívám se, že hlavní úlohou žalovaného v diskriminač-ních sporech je pak na rozdíl od sporů „klasických“ tzv. pozi-tivní dokazování, kdy se žalovaný pouze nebrání tvrzenímžalobce, ale pozitivně dokazuje, že k nerovnému zacházenínedošlo, příp. předkládá důkazy ospravedlňující nerovnézacházení (toto platí však jen v případě diskriminace nepří-mé).

Pokud by tento názor, tedy nutnost, aby žalobce nejen tvr-dil, ale i prokazoval, že s ním bylo nerovně zacházeno, aby

mohlo dojít k obrácení důkazníhobřemene na žalovaného, nebylsprávný, pak by jakékoliv tvrzenío diskriminaci automaticky vyvola-lo přenesení negativního důkazní-ho břemene na stranu žalovanou.To by však podle našeho názorubylo přípustné z hlediska zásady

spravedlivého procesu (čl. 36 Listiny základních práv a svo-bod), práva domáhat se ochrany u soudu (§ 3 občanskéhosoudního řádu) a zákazu zneužívání práv v procesním řízení(§ 2 občanského soudního řádu), neboť unést důkazní bře-meno ohledně pouhého názoru nebo nejasného pojmu jez praktického hlediska nemožné. Takový výklad §133a občanského soudního řádu by pouze vedl k umožněníúspěchu šikanózních žalob zaměstnanců proti zaměstnava-telům. Zákonná viktimizace zaměstnavatele však nemůžebýt účelem obrácení důkazního břemene.

ZávěrNejen důvod k zamyšlení se nad výše uvedenými tématy

pro mne znamenal zmiňovaný případ. Bylo potěšitelným zjiš-těním potvrzujícím mé předcházející zkušenosti ze zastupo-vání klientů v pracovněprávních sporech, že i v pracovně-právních sporech platí rovnost postavení obou účastníkůřízení a dále, že se není potřeba obávat stále přežívajícíhodogmata o tom, že zaměstnavatelé v pracovněprávních spo-rech nevítězí. �

MGR. MARIE JANŠOVÁ, ADVOKÁTKA V PRAZE

Žádná právní norma zaměstnavateli nepřikazuje,koho má přijmout na volné

pracovní místo.

47801 Zúžení SJM a vypořádání Rozhodnutím o zúžení společného jmění manželů až na

věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti docházík modifikaci rozsahu společného jmění účastníků, stanove-ného v § 143 obč. zák., tedy k vyloučení věcí, které by jinaktvořily předmět jejich společného jmění, až na věci tvořícíobvyklé vybavení jejich společné domácnosti, ze společné-ho jmění účastníků. Věci, které byly takto ze společnéhojmění manželů vyloučeny, podléhají podle § 149 odst. 4obč. zák. vypořádání jako v případě zániku společného jmě-ní manželů. Pokud po zániku společného jmění manželůk uvedeným věcem nenásledovalo do tří let jejich vypořádá-ní dohodou nebo nebyl podán návrh na vypořádání rozhod-nutím soudu, platí podle § 150 odst. 4 obč. zák. ohledněnemovitých věcí nevyvratitelná domněnka vzniku podílové-ho spoluvlastnictví.

47800 Snížení výše smluvní pokuty Při úvaze o rozsahu snížení nepřiměřeně vysoké smluvní

pokuty je nutno vycházet pouze z kritérií určených ustanove-ním § 301 obch. zák.; žádná další kriteria nemohou býtzohledněna.

47799 Překážka bránící výkonu práce Přestal-li zaměstnavatel v rozporu s ustanovením § 35

odst. 1 písm. a) zák. práce přidělovat zaměstnanci práci(např. v souvislosti s neplatným rozvázáním pracovníhopoměru ze strany zaměstnavatele), ačkoliv zaměstnanec bylpřipraven práci konat, je zaměstnanec povinen znovu nastou-pit do práce poté, co jej zaměstnavatel k tomu vyzval a vyjád-řil tak ochotu zaměstnanci práci opět přidělovat.

47798 Padělání a pozměňování veřejné listiny Protože za podstatnou změnu listiny lze považovat jen

takovou změnu, která se dotkne podstaty listiny, tj. pozměníse údaje buď o skutečnostech, které veřejná listina osvědču-je, nebo o orgánu, který ji vydal, nelze mít za to, že bymechanickým odstraněním data platnosti potvrzení o ode-brání, ztrátě nebo odcizení občanského průkazu byla po for-mální stránce naplněna skutková podstata trestného činupadělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1tr. zák.

47797 Náhrada škody Jestliže jsou podmínky vzniku odpovědnosti za škodu spl-


§

§

§§§§

§ §

Plný text judikátu naleznete na www.epravo.cz/judikatura/číslo (číslo každého judikátu je uvedeno u jeho nadpisu)

Z aktuální judikaturyNejvyššího soudu ČR

něny, nemůže důvodem pro zamítnutí žaloby být okolnost, žei když škoda vznikla (základ nároku je dán), výše škody neby-la žalobci vyčíslena v souladu s představou soudu.

47776 Konkursní odměna V případě, kdy se konkursní odměna určuje jen podle

počtu konkursních věřitelů, je žádoucí zohlednit napříkladúsilí vynaložené správcem konkursní podstaty při pátrání pozpeněžitelném majetku úpadce (při současném zhodnoceníúčelnosti takové postupu), jakož i to, zda rozsah aktivit vyví-jených v daném rozsahu správcem konkursní podstaty bylmotivován tím, že úpadce porušoval povinnosti kladené naněj při zjišťování majetku konkursní podstaty zejména usta-noveními § 17 a násl. ZKV nebo tím, jak byl správce při poři-zování soupisu konkursní podstaty úkolován soudem a jakousoučinnost mu poskytovaly věřitelské orgány.

47749 Zneužívání informací v obchodním styku Pojem „výhoda“ je širší než pojem „prospěch“ a zpravi-

dla předchází vzniku „prospěchu“, avšak ne každá „výho-da“ může být využita či proměněna ve „prospěch“. Zatímco„výhoda“ bývá spíše imateriální povahy, i když to není pra-vidlem, pojem „prospěch“ nabývá konkrétních, zpravidlamateriálních rozměrů, nezřídka vyjádřitelných v peněžnípodobě. V případě zájmů, chráněných ustanovením § 128tr. zák. z hlediska záměrů a představ pachatele mohoupojmy „výhoda“ a „prospěch“ stát jak samostatně, taki vedle sebe.

47722 Právo na dorovnání Rozhodne-li se menšinový akcionář podat žalobu podle

ustanovení § 220k odst. 1 obch. zák., za situace, kdy výšeposkytnutého vypořádání je doložena znaleckým posudkem,musí mít k dispozici informace nasvědčující tomu, že je zna-lecký posudek (a tedy i výše přiměřeného vypořádání),nesprávný. Na základě takových informací si potom musí uči-nit alespoň hrubou představu o tom, jakého vypořádání semá domáhat. Pokud následně vyjde v řízení najevo (např. nazákladě posudku znalce ustanoveného soudem), že žalobcináleží dorovnání v jiné výši, než požaduje, nic nebrání tomu,aby vzal žalobu částečně zpět anebo aby ji rozšířil o potřeb-nou částku.

47682 Právní důvod požadovaného plnění Rozhoduje-li soud o nároku na peněžité plnění, který

vychází ze skutkových tvrzení, jež umožňují posoudit nárokpo právní stránce i podle jiných norem, než jak je žalobcemnavrhováno, popř. dovolují-li výsledky provedeného dokazo-vání podřadit uplatněný nárok pod jiné hmotněprávní usta-novení, než jakého se žalobce dovolává, je povinností souduuplatňovaný nárok takto posoudit, a to bez ohledu, zda jev žalobě právní důvod požadovaného plnění uveden či niko-liv.

47660 Zastavení trestního stíhání Zastavení trestního stíhání se týká vždy skutku, a nikoli

jeho možného právního posouzení podle zvláštní části trest-ního zákona, v usnesení o zastavení trestního stíhání je nut-no ve výrokové části uvést stíhaný skutek i označení obvině-ného.

47627 Stavební úpravy v bytě Právo pronajímatele domáhat se odstranění stavebních

úprav (jiných podstatných změn) v bytě provedených bezjeho souhlasu nepodléhá promlčení, jde o výkon vlastnické-ho práva, které nepodléhá promlčení.

47605 Rozhodnutí spoluvlastníků Rozhodnutí původních spoluvlastníků o hospodaření se

společnou věcí, která nebyla realizována ke dni zánikupůvodního spoluvlastnického vztahu nahrazeného vlastnic-tvím jednotek podle zákona o vlastnictví bytů, ztrácejík tomuto dni účinnost (nedohodnou-li se účastníci jinak);chtějí-li vlastníci jednotek dosáhnout cíle sledovaného těmitorozhodnutími, musí postupem stanoveným uvedeným záko-nem přijmout rozhodnutí nová.

47582 Náhrada škody Pro aplikaci ustanovení § 427 odst. 2 obč. zák. není

významné to, jak své zařízení provozovatel zpravidla užívá čik čemu má podle jeho představ sloužit, rozhodující je způsobjeho faktického využití v době škodné události, tedy to, zdaškoda byla vyvolána zvláštní povahou jeho provozu, projevují-cí se pohybem, zvýšenou rychlostí, technickými nároky naovládání apod., tj. faktory, s nimiž zákon spojuje zvýšené rizi-ko vzniku škod pro přepravované osoby či okolí.

47417 Výpově zaměstnanci Dává-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, musí prokázat

naplnění tohoto výpovědního důvodu, a to i v případě, že sejedná o náboženskou společnost či církev. Požadavky, kteréjsou nezbytnou podmínkou pro řádný výkon práce, mohouvyplývat z pracovní smlouvy, organizačního řádu vnitropod-nikové směrnice, popř. z pracovních příkazů vedoucíhozaměstnance, nebo může jít o požadavky, které jsou provýkon určité práce všeobecně známé. Požadavky ve smysluustanovení § 46 odst. 1 písm. e) zák. práce, jimiž se rozumě-jí jiné skutečnosti, než které vyplývají z předpokladů ve smys-lu téhož ustanovení, se mohou podle druhu vykonávané prá-ce dotýkat nejen kupř. zvláštních odborných znalostí, morál-ních kvalit zaměstnance, ale i jeho řídících a organizačníchschopností.

47416 Vypořádání SJM a konkursní podstata Má-li být sporem o vypořádání společného jmění manželů

teprve definitivně vymezen rozsah majetku konkursní pod-staty, nemůže být způsob vypořádání založen na úsudku, žetakový majetek konkursní podstatu z větší části tvoří.

www.epravo.cz 61

judikatura

47415 Umístění podpisu na listině Princip, že text psaný pod podpisem nereprezentuje rele-

vantní projev vůle osoby, která se podepsala, se vztahuje bez-výjimečně pouze k některým úkonům – typicky k závěti.Ohledně jiných soukromých listin nevládnou požadavky takrigorózní, neboť je třeba dát přednost vážně míněnémua obsahově nezávadnému projevu vůle před bezúčelnými for-malitami.

47414 Splatnost ceny díla Primárně je pro posouzení okamžiku splatnosti ceny díla

rozhodující ujednání smluvních stran ve smlouvě o dílo.Autonomie vůle stran není v zásadě zákonem omezena,pokud nebudeme uvažovat obecné požadavky souladu jedná-ní smluvních stran s dobrými mravy a zásadami poctivéhoobchodního styku. Ve smlouvách o dílo, zejména v těch pří-padech, kdy se jedná o složitější díla, jejichž zhotovení vyža-duje delší časové období, jsou proto obvyklá ujednánío postupném placení ceny za dílo, např. v závislosti nadokončování jednotlivých etap díla, popř. provádění určitýchprací.

47408 Smlouva mezi ovládanou a ovládající osobou Je možné, aby jednou ustanovený znalec, aniž by proběhlo

nové řízení podle § 59 odst. 3 obch. zák., zpracoval posudekna převod druhově shodných aktiv z majetku téže společnos-ti, zrodí-li se záměr takového převodu teprve poté, co byl zna-lec jmenován.

47373 Rozvázání pracovního poměru Rozvázal-li pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměst-

navatelem někdo, kdo nebyl účastníkem tohoto právníhovztahu, může se zaměstnanec žalobou podle ustanovení § 80písm. c) o.s.ř. domáhat, aby bylo určeno, že toto rozvázání pra-covního poměru je neplatné, má-li na takovém určení naléha-vý právní zájem. Podání této žaloby není omezeno žádnoulhůtou. Není-li taková žaloba podána, lze se otázkou platnostirozvazovacího úkonu – na rozdíl od případu, kdy ve lhůtě uve-dené v ustanovení § 64 zák. práce nebyla uplatněna u souduneplatnost rozvázání pracovního poměru provedeného někte-rým z jeho účastníků – zabývat jako otázkou předběžnounapř. ve sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelemo náhradu mzdy nebo o určení trvání pracovního poměru.

47340 Přerušení soudního řízení a dědické řízení Výjimku ze zásady přerušit řízení do okamžiku, než bude

řízení o dědictví pravomocně skončeno, soudní praxe při-pouští zejména v případech, kdy existuje pouze jediný dědic(a je tedy zřejmé, kdo a v jakém rozsahu vstoupí do proces-ních práv a povinností zůstavitele) nebo je-li tu nebezpečíz prodlení. Tuto výjimku tak nelze opodstatnit pouze skuteč-ností, že samotné řízení trvá již velmi dlouhou dobu a jehopokračování je „možné a účelné.“

47147 Ochrana proti hluku Domáhá-li se žalobce jako vlastník nemovitosti ochrany

proti hluku, je třeba žalobní návrh formulovat tak, že žalova-ný je povinen zdržet se obtěžování žalobce hlukem z (v žalo-bě uvedeného) pozemku žalovaného (případně i z jiné věcipatřící žalovanému), pronikajícím na (v žalobě uvedenou)nemovitost žalobce. Jestliže soud zjistí, že dochází k obtěžo-vání nad míru přiměřenou poměrům (případně, že jde o váž-né ohrožení výkonu jeho práva), žalobě vyhoví; v odůvodněnírozsudku vyloží míru obtěžování, která je v dané věci přimě-řená poměrům, a míru obtěžování v dané věci zjištěnou.

47146 Odpovědnost za škodu na vnesených věcech Objektivní odpovědnost za škodu na věcech vnesených

podle § 433 odst. 1 obč. zák. se odvíjí od existence závazko-vého vztahu mezi provozovatelem ubytovacích služeb a oso-bou, která je využívá a která zpravidla při svém přechodnémubytování v prostorách ubytovatele potřebuje umístit a záro-veň i zabezpečit své osobní věci, jsou-li tzv. vneseny. Tato oso-ba, jež musí být jak z povahy věci, tak podle znění § 433 odst.1 obč. zák., bezpodmínečně osobou fyzickou, nemusí býtvždy nutně vlastníkem věci, která je předmětem občansko-právní ochrany (např. proto, že ji držela na základě ujednánís vlastníkem, jemuž také v rámci jejich právního vztahu zapoškození věci odpovídá), a proto zákon připouští, aby, ačko-liv se v důsledku poškození, zničení či ztráty věci majetkovýstav této osoby nesnížil, byla – právě vzhledem ke vztahuzávazkovému, jehož byla účastníkem – považována za poško-zeného v právním vztahu založeném na objektivní odpověd-nosti provozovatele uvedených služeb za škodu.

47145 Odporovatelnost právním úkonům Souhlas soudu dle § 179 o.s.ř. s již učiněným právním úko-

nem za nezletilého, jenž se vyžaduje k jeho platnosti, sámo sobě nepostačuje k závěru, že soudem takto schválenýmprávním úkonem nedošlo rovněž ke zkrácení věřitele, nebože byla naplněna podmínka „náležité pečlivosti“ ve smysluustanovení § 42a odst. 2 obč. zák.

47144 Odkup akcií podle zákona o investičníchspolečnostech a investičních fondech

Odkup akcií ve smyslu § 35i zákona č. 248/1992 Sb.o investičních společnostech a investičních fondech je jedno-rázový proces, který končí ve lhůtě stanovené zákonem.

47143 Neúčinnost odporovaného úkonu dlužníkaByla-li neúčinnost odporovaného úkonu dlužníka vyslove-

na (podle § 42a obč. zák.) v době, kdy již byl prohlášen kon-kurs na majetek dlužníka, stává se majetek, který dohodouušel z dlužníkova (úpadcova) majetku, součástí konkursnípodstaty úpadce. Tento účinek nastane i tehdy, pokud úpad-cův věřitel (jako osoba, která odporovou žalobu podala) svou


judikatura

Hotely OREA HOTELSEXCLUSIVEOREA Hotel ANGLICK¯ DVÒR****

Mariánské Láznû OREA Hotel BOHEMIA****

Mariánské LáznûOREA Hotel CONCERTINO****

JindfiichÛv HradecOREA Hotel DVO¤ÁK****

âeské BudûjoviceOREA Hotel DVO¤ÁK****

âesk˘ KrumlovOREA Hotel DVO¤ÁK****

TáborOREA Hotel EXCELSIOR****

Mariánské LáznûOREA Hotel LÁZNù****

TáborOREA Hotel MONTY****

Mariánské Láznû OREA Hotel PALACE ZVON****

Mariánské Láznû OREA Hotel PYRAMIDA****

PrahaOREA Hotel VORONùÎ 1****

BrnoRestauraãní komplex MORAVSKÁCHALUPABrnoRestauraãní komplex PO·TOVNÍ DVÒRKarlovy Vary

Hotely OREA HOTELS CLASSICOREA Hotel ARNIKA***

·pindlerÛv Ml˘nOREA Hotel BÍL¯ HO¤EC***

HarrachovOREA Hotel CLUB***

Bratislava – SROREA Hotel COLORADO GRAND***

Zvole nad Pern‰tejnemOREA Hotel 9 SKAL***

MilovyOREA Hotel FONTÁNA I***

LuhaãoviceOREA Hotel FONTÁNA II***

LuhaãoviceOREA Hotel GRAND***

JindfiichÛv HradecOREA Hotel HORAL***

·pindlerÛv Ml˘nOREA Wellness Hotel HORIZONT***

Îelezná RudaOREA Hotel IRIS***

PavlovOREA Hotel SANTON***

BrnoOREA Hotel SKLÁ¤***

HarrachovOREA Hotel ·PIâÁK***

Îelezná RudaOREA Hotel VORONùÎ 2***

BrnoOREA Apartmány ELISABETH***

TfieboÀOREA Apartmány Nov˘ Svût***

TfieboÀMILOVSKÁ RESTAURACE

Milovy

Hotely TOURIST HOTELS TOURIST Hotel CENTRAL**

·pindlerÛv Ml˘nTOURIST Hotel LÁZNù SEDMIHORKY**

Karlovice u TurnovaTOURIST Hotel POLONIA**

Mariánské LáznûTOURIST Hotel ZÁMEK HRUBÁ SKÁLA**

Hrubá Skála

Nejvût‰í ãesk˘ hotelov˘ fietûzec

– více neÏ 30 hotelÛ v âR i SR

www.orea.cz☎ 800 12 00 12

www.orea.cz☎ 800 12 00 12

Nejvût‰í ãesk˘ hotelov˘ fietûzec

– více neÏ 30 hotelÛ v âR i SR

vymahatelnou pohledávku do konkursu vůbec nepřihlásí(skutečnost, že takový věřitel pohledávku do konkursu při-hlásil, ale přestal být konkursním věřitelem v důsledku účin-ného popření pravosti pohledávky, však může být důvodempro vyloučení takto sepsaného majetku /nebyl-li dosud zpe-něžen/ ze soupisu majetku konkursní podstaty).

47142 Mezitímní rozsudek Pokud je v řízení uplatněn nárok na náhradu škody, sestá-

vající z několika dílčích nároků, jež mají samostatný skutko-vý základ, podmínkou pro vydání mezitímního rozsudkuv takovém případě je, aby splnění všech předpokladů odpo-vědnosti žalovaného bylo zjištěno ve vztahu ke každému jed-notlivému nároku, byť jsou uplatněny v jednom řízení;v opačném případě nelze o žalobě jako celku ani formoumezitímního rozsudku rozhodnout.

47141 Důkaz listinou Popírá-li účastník občanského soudního řízení pravdivost

obsahu výpovědi učiněné do protokolu v jiném řízení, nemů-že soud založit skutkový závěr pouze na tomto listinnémdůkazu, aniž by k objasnění sporných skutečností provedldůkaz výslechem této osoby jako svědka podle ustanovení§ 126 o.s.ř.

47050 Vyhoštění Trest vyhoštění představuje závažný zásah do svobody

pohybu a pobytu garantované v čl. 14 Listiny základních práva svobod, který může být zvlášť citelný u osob, jež sice nejsouobčany České republiky ani zde nemají postavení uprchlíka,ale jsou určitým způsobem vázány k území České republiky,kde prožily převážnou část svého života.

47049 Vklad práva do katastru nemovitostí Den právní moci rozhodnutí o povolení vkladu nemusí být

(i když zpravidla je) totožný se dnem provedení zápisu vkladupodle tohoto rozhodnutí.

47048 Nedbalostní zavinění I nedbalostní zavinění musí zahrnovat všechny znaky

objektivní stránky trestného činu, tedy i příčinnou souvislostmezi jednáním a následkem, z čehož plyne, že si obviněnýalespoň měl a mohl představit, že se příčinný vztah můžetakto rozvinout. Avšak jen pro pachatele zcela nepředstavi-telný příčinný průběh není v zavinění obsažen a pouze tehdypachatel neodpovídá za vzniklý následek.

47038 Plat státních zaměstnanců Nelze ztotožňovat zaměstnance státu, kteří konají na

ministerstvech a jiných správních úřadech práci v pracov-ním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu, se státní-mi zaměstnanci, kteří budou na ministerstvech a jinýchsprávních úřadech vykonávat státní službu ve služebnímpoměru.

46913 Výpově z nájmu bytu Účinky jednou dané (doručené) výpovědi nemohou být

následným uzavřením manželství zvráceny, naopak manželnájemce vstupuje do nájemního poměru v tom stavu,v jakém tento poměr existuje v okamžiku uzavření manžel-ství, nemůže nabýt více práv, než má dosavadní výlučnýnájemce, a proto i on musí přijmout fakt, že právo společné-ho nájmu, jehož nositelem se vedle dosavadního nájemcestal, je „zatíženo“ danou výpovědí.

46912 Užívání společné věci a bezdůvodné obohacení Spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad

rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spo-luvlastníků poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickouprotihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existencismlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti.Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívatnad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vzni-ká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spolu-vlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomic-kou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno.

46911 Skutkový omyl Osobou přistiženou při trestném činu může být jen osoba

přistižena v okamžiku provádění trestného činu. Takovoutoosobou tedy nemůže být ten, kdo zatím jedná jen ve forměpřípravy k trestnému činu.

46897 Rozhodování věci v civilním a správnímsoudnictví

Pro určení toho, zda se určitá věc bude projednávat a roz-hodovat v civilním nebo ve správním soudnictví, je rozhodu-jící soukromoprávní nebo veřejnoprávní povaha zásahu dovlastnického práva, nikoliv však právní povaha vlastnickéhopráva samotného.

46830 Promlčení při bezdůvodném obohacenív obchodních vztazích

Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník je v poměruk občanskému zákoníku předpisem zvláštním (to platí i pro§ 397 obch. zák. v poměru k § 107 obč. zák.), použije se přiřešení otázky promlčení práva na vydání plnění z bezdůvod-ného obohacení, jež bylo získáno na základě vztahu, kterýsvým pojetím odpovídá § 261 odst. 1 obch. zák., právní úpra-va obsažená v obchodním zákoníku.

46829 Poškozování cizích práv Podávání lživých informací policii sice může za splnění

dalších podmínek zakládat trestní postih pachatele takovéhojednání například pro trestné činy křivého obvinění podle§ 174 tr. zák., křivé výpovědi a nepravdivého znaleckéhoposudku podle § 175 tr. zák., ve speciálních případech pakrovněž trestných činů křivého tlumočení podle § 175a tr.

www.epravo.cz 65

judikatura

zák., případně padělání a vystavování nepravdivých lékař-ských zpráv, posudků a nálezů podle § 175b tr. zák., avšak zesamotné sankcionovatelnosti tohoto jednání nelze mechanic-ky dovozovat právo Policie České republiky na to, aby jí bylyposkytovány výhradně pravdivé informace, když právě prově-řování pravdivosti poskytnutých informací patří mezi náplňjejí činnosti.

46826 Popření pohledávky dlužníkem, nebo vyrovnávacím správcem Pro zjištění, zda, případně v jaké části, byla pohledávka

dlužníkem nebo vyrovnacím správcem popřena, jakož i proposouzení podmíněnosti pohledávky, případně její části, jeurčující nikoliv odůvodnění usnesení, kterým soud vyrovná-ní potvrdil, ale obsah protokolu o vyrovnacím jednání.

46790 Nájemné Svědčí-li dosavadnímu nájemci nájemní poměr na dobu

neurčitou, neexistuje žádný rozumný důvod pro to, aby se –pouze v důsledku výměny bytů – tento nájemní poměr změ-nil ve vztahu k „novému“ nájemci na nájemní poměr nadobu určitou. Tento závěr lze vztáhnout i na výši nájemného.

46757 Materiální vykonatelnost titulu Oprávněný splní povinnost připojit stejnopis rozhodnutí

vydaného v blokovém řízení tím, že předloží tu část bloku napokutu na místě nezaplacenou, která obsahuje povinnýmpodepsané prohlášení, že byl poučen o způsobu zaplacenípokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacenípokuty, a doloží typ užitého pokutového bloku.

46548 Vyrozumívání v konkursním řízení Skutečnost, že konkursní soud účastníky konkursního

řízení nevyrozumí předem o způsobu vyrozumívání ve smys-lu § 66c zákona o konkursu a vyrovnání není vadou řízení,která by doručení uskutečněná podle § 66c zákona o kon-kursu a vyrovnání činila neúčinnými.

46546 Vada podání a nezpůsobilost být účastníkem řízení Vadu podání (žaloby) v označení účastníka řízení je třeba

vždy a důsledně odlišovat od nezpůsobilosti být účastníkemřízení. Nemá-li žalobcem bezvadně označený účastník způso-bilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky říze-ní a nikoliv o vadu podání. Vzhledem k tomu, že soud v pří-padě neodstranitelného nedostatku podmínky řízení nemůžev řízení pokračovat a je povinen řízení zastavit, nemůže dotakto vadně zahájeného řízení přistoupit další účastník (§ 92odst. 1 o.s.ř.) a nemůže ani dojít k záměně účastníka (§ 92odst. 2 o.s.ř.).

46545 Povinnost advokáta Jednou z povinností advokáta je postupovat tak, aby byly

oprávněné zájmy klienta řádným způsobem chráněny a pro-

sazovány, k čemuž je advokát povinen využívat důsledněvšechny zákonné prostředky, které mohou sloužit zájmůmklienta v právní záležitosti, jež je předmětem smlouvy meziadvokátem a klientem o poskytnutí právní služby, tj. jak pro-středky procesněprávní povahy, tak povahy hmotněprávní,pokud není výslovně sjednáno, že se smlouva mezi advoká-tem a klientem vztahuje pouze na některé konkrétně vyme-zené úkony, nebo je tato povinnost vyloučena pozdějšímvýslovným pokynem klienta.

46544 Pochybení advokáta a náhrada škody Předpokladem vzniku nároku na náhradu škody je zjištění,

že nebýt pochybení advokáta, pak by k uspokojení pohledáv-ky mandanta jeho dlužníky došlo, tedy že toto pochybení jehlavní a rozhodující příčinou vzniklé majetkové újmy. Je pro-to třeba zodpovědět otázku, zda by v případě, že by advokátsvé povinnosti při výkonu advokacie neporušil, skutečnědošlo k rozmnožení majetkových hodnot mandanta v rozsa-hu požadované náhrady a zda by jeho nárok vůči jeho věřite-lům při pravidelném běhu okolností bylo možno vymoci, a tozejména vzhledem k osobním a majetkovým poměrům dluž-níků, a zda by tedy k jeho uspokojení vůbec mohlo dojít.

46543 Obnova řízení Je vyloučeno, aby v řízení o povolení obnovy soud přerušil

řízení a vyčkal vydání rozhodnutí (o předběžné otázce), ježby bylo důvodem obnovy.

46542 Nepřiměřený úrok Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši,

která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjed-nání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyš-ším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytová-ní úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na zákla-dě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejménav případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížnéfinanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvě-rů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizi-kovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétníhopřípadu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojná-sobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nel-ze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvykloumíru zcela neadekvátním způsobem.

46541 Nakládání s majetkem v exekučním řízení Zákaz nakládání s majetkem podle § 44 odst. 7 zákona

č. 120/2001 Sb. se vztahuje i na majetek, nabytý povinnýmaž po doručení usnesení o nařízení exekuce.

46524 Mezitímní rozsudek Mezitímní rozsudek lze vydat pouze tehdy, shledal-li soud

alespoň částečnou důvodnost nároku (jen tehdy je rozhodnu-tí pouze o základu, aniž by soud zatím musel zkoumat jehovýši, praktické a hospodárné); oproti tomu tam, kde základ


judikatura

nároku opodstatněn není, je třeba vydat konečné rozhodnutía žalobu zamítnout, neboť výrok, že základ nároku není dán,nemůže splnit účel sledovaný úpravou mezitímního rozsud-ku.

46512 Hospodaření se společnou věcí Vzhledem k tomu, že platná právní úprava je založena

v případě rovnosti hlasů (rovnosti podílů) nebo nedosaženídohody o hospodaření se společnou věcí na ingerenci soudu,pak právní úkon učiněný jedním z rovnodílných podílovýchspoluvlastníků bez předchozího rozhodnutí soudu ve smyslu§ 139 odst. 2 věty druhé obč. zák. je absolutně neplatný(§ 39 obč. zák).

46311 Náklady na opravu pláště domu Náklady na opravu pláště domu (střechy a fasády) jsou

vynaloženy na ty části domu, které ve své reálné nedělitel-nosti slouží všem osobám užívajícím dům. Stavba domupředstavuje funkční celek, který slouží v zásadě stejnouměrou všem osobám, které jej užívají. Tak např. střecha slou-ží i bytům v přízemí domu, přestože k nim bezprostředněnepřiléhá. Stejně tak základy domu či část zdi v přízemí slou-ží i bytům ve vyšších poschodích. Obdobně nelze členit anipovrch (fasádu) domu. Proto není důvodu, aby se osoby, uží-vající část domu na základě věcného břemene založenéhoustanovením § 28d zákona č. 42/1992 Sb., podílely na nákla-dech uvedeného druhu v jiném poměru, než je poměr plochv domě užívaných výlučně jednotlivými uživateli (jejich sku-pinami), nepočítaje v to prostory a stavební prvky, které slou-ží jim všem.

46310 Určitost a srozumitelnost právního úkonu a katastr nemovitostí Jestliže je v kupní smlouvě budova označena číslem popis-

ným (i orientačním), uvedením parcelního čísla pozemku, naněmž je postavena, uvedením názvu obce i katastrálního úze-mí, odkazem na list vlastnictví, na němž je zapsána, a dálepřesnou adresou, obsahující v sobě i označení části obce, pakje požadavek určitosti a srozumitelnosti právního úkonu spl-něn.

46309 Státní zaměstnanci a zaměstnanci státu Nelze ztotožňovat zaměstnance státu, kteří konají (a po

účinnosti služebního zákona nadále budou konat) na minis-terstvech a jiných správních úřadech práci v pracovnímpoměru nebo jiném pracovněprávním vztahu, se státnímizaměstnanci, kteří budou (poté, co služební zákon nabudeúčinnosti) na ministerstvech a jiných správních úřadechvykonávat státní službu ve služebním poměru, neboť konají(budou konat) zcela odlišné práce a v naprosto jiném práv-ním vztahu.

46308 Odměna člena statutárního orgánu Valná hromada nemusí určit přímo výši úplaty za výkon

funkce člena statutárního orgánu, ale postačí, když stanovípravidla pro jejich určení.

46199 Zásah do osobnostních práv fyzické osoby Výpověď účastníka (svědka apod.) v řízení (ať občansko-

právním či trestním), je posuzována jako výkon stanovenépovinnosti, resp. práva. Pokud při ní dojde k zásahu do osob-nostních práv druhé fyzické osoby, není toto hodnoceno jakozásah neoprávněný, s výjimkou případů, kdy se ten, kdovýpověď před soudem činí, dopustí případného excesu.

46198 Smluvní pokuta Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její cel-

kové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tímspojeným navyšováním o jinak přiměřenou „denní sazbu“smluvní pokuty.

46197 Právo na projednání věci bez zbytečnýchprůtahů Úvahy obecných soudů o trestu v souvislosti s dobou uply-

nuvší od spáchání činů, resp. s ohledem na délku trestníhořízení, musejí být strukturovány do tří rovin. Jednak je torovina úvah opírajících se o trestněprávní předpisy, dále testproporcionality plynoucí z imperativu právního státua v něm chápané osobní svobody (rovina ústavní) a nakonecpromítnutí délky řízení do případně ukládaného trestu (rovi-na Úmluvy a mezinárodněprávní odpovědnosti).

46196 Porušení povinnosti v řízení o konkurzu Soud zásadně není oprávněn učinit změnu odborných zjiš-

tění znalce, ať již explicitně či skrytě, tj. pokud by při svýchprávních závěrech vycházel z odlišného odborného zjištění,než ke kterým dospěl znalec.

46195 Ochrana osobnosti Žaloba postižené fyzické osoby, která se domáhá morální-

ho zadostiučinění, musí vždy znít na určitou formu tohotozadostiučinění. Pokud soud shledá, že navržená formamorálního zadostiučinění není přiměřená, a tím z hlediskaustanovení § 13 o.z. postačující a účinná, pak jestliže nenížaloba odpovídajícím způsobem upravena, je na soudu žalo-bu na přiznání navržené formy morálního zadostiučiněnízamítnout. Soud při úvaze o přiměřenosti navrhovanémorální satisfakce musí především vyjít jak z celkové pova-hy, tak i z jednotlivých okolností konkrétního případu (musípřihlédnout např. k intenzitě, povaze a způsobu neoprávně-ného zásahu, k charakteru a rozsahu zasažené hodnotyosobnosti, k trvání i šíři ohlasu vzniklé nemajetkové újmypro postavení a uplatnění postižené fyzické osoby ve společ-nosti apod.). �

www.epravo.cz 67

judikatura

Tankujte více, plaťte méně.• 0% poplatek za nákup PHM u Shell v ČR i zahraničí *• možnost množstevních slev• vydání i vedení karet ZDARMA• přehledné vyúčtování

Více informací naleznete na www.euroshell.cz

euroShell Cardmezinárodní palivová kartapro fi rmy i živnostníky

* platí pro vozidla do 3,5 t

ES_LE_200x270_inzerce.indd 1ES LE 200x270 inzerce indd 1 5.6.2007 11:59:385 6 2007 11:59:38

Česká republika je zemí s dynamicky se rozvíjejí-cím ekonomickým prostředím a rozsáhlým příli-vem zahraničních investic. Vzhledem ke vstupuČeské republiky do Evropské unie a dalším celo-světovým ekonomickým a politickým změnám

se podnikatelské prostředí v České republice neustále moder-nizuje a poskytuje prostor pro využívání nejnovějších technikpodnikového řízení, prodeje, financování podnikatelské čin-nosti i investic.

Vstup České republiky do Evropské unie, jakož i širší pro-vázanost se světovými trhy přináší příležitosti k rozvíjenípodnikatelské činnosti na nových trzích zboží a služeb a její-ho financování na mezinárodních kapitálových trzích. Nadruhé straně však tento vývoj znamená zvýšení konkurencena domácích trzích a změnu právního prostředí v oblasti

řízení podniků, financování, vztahů k zákazníkům, hospo-dářské soutěže i veřejnoprávní regulace.

Advokátní kancelář Havel & Holásek vždy usiluje svýmmoderním přístupem k poskytování právních služeb o aktivníúčast v procesu těchto změn. Prvořadým cílem advokátní kan-celáře Havel & Holásek je porozumět podnikatelským zámě-rům klientů a přispět znalostmi o nejnovějším právním,obchodním a ekonomickém vývoji k využívání podnikatelskýchpříležitostí při minimalizaci rizik plynoucích z právní regulace.Právníci advokátní kanceláře Havel & Holásek přitom mohoučerpat nejen ze svých zkušeností s českým právním a podnika-telským prostředím, ale i využívat možnosti spolupráce s part-nerskými právními kancelářemi působícími ve všech význam-ných evropských jurisdikcích, včetně regionu střední a východ-ní Evropy, jakož i v Severní Americe, Asii a Austrálii.

www.epravo.cz 69

Profiladvokátníkanceláře

Spolupráce a strategičtí partneřiPartneři advokátní kanceláře Havel & Holásek si uvědo-

mují, že vzhledem k rozsáhlým a rychle probíhajícím změ-nám v globální ekonomice a technickému rozvoji by byloi pro velmi kvalitní českou advokátní kancelář působící bezadekvátní technické a informační podpory nadnárodní práv-ní firmy obtížné účinně konkurovat při nejvýznamnějšíchtransakcích realizovaných v České republice. Aby zvýšilasvou konkurenceschopnost a zajistila mezinárodní charaktera standard kvality svých právních služeb, kancelář úzce spo-lupracuje na mezinárodních projektech s řadou předníchmezinárodních a zahraničních právních firem působících veSpojených státech amerických, Velké Británii, Kanadě,Německu, Francii, Itálii, Španělsku, Rakousku, a zemíchBeneluxu bez exklusivní spolupráce s kteroukoliv z nich.

Advokátní kancelář Havel & Holásek pravidelně poskytujeprávní služby také ve Slovenské republice, a to buď přímo,nebo ve spolupráci s partnerskou slovenskou advokátní kan-celáří patřící mezi přední právní firmy na slovenském trhu,v závislosti na charakteru požadovaného poradenství. Kromětoho advokátní kancelář Havel & Holásek udržuje úzké pra-covní vztahy s předními právními firmami v regionu střednía východní Evropy (zejména v Polsku, Maďarsku, Ru-munsku, Bulharsku, Rusku a na Ukrajině).

Advokátní kancelář Havel & Holásek rovněž dlouhodoběúzce spolupracuje s předními českými i mezinárodními spo-lečnostmi poskytujícími ekonomické, technické a ekologicképoradenství. Znalosti advokátní kanceláře Havel & Holásekv oblasti českého právního a podnikatelského prostředía spolupráce těchto poradenských společností vytváří všech-ny předpoklady pro to, aby advokátní kancelář Havel &Holásek mohla aktivně zajišťovat poskytování souboru kom-plexního poradenství, a to ve všech oblastech podnikatelskéčinnosti svých klientů.

Výše uvedené formy spolupráce spolu s rozsáhlýmia podrobnými znalostmi českého práva a znalostí místníhoa regionálního podnikatelského prostředí umožňují advokát-ní kanceláři Havel & Holásek poskytovat komplexní právnía případně i daňové a obchodní poradenství nejvyšší kvalitya rozsahu ve všech oblastech podnikatelské činnosti klienta,včetně poradenství v oblasti fúzí a akvizic, bankovnícha finančních služeb, kapitálového trhu, nemovitostí, právaEvropské unie, práva mezinárodního obchodu, práva duše-vního vlastnictví, jakož i v oblasti běžného řízení a správyobchodních společností.

Technická, technologická a informační vybavenost kance-láře je na nejvyšší mezinárodní úrovni. Všichni právníci jsouvybaveni notebookem a mají stálý 24-hodinový přístup


profil

Advokátní kancelář Havel & Holásek patří mezi vybrané právní firmy, které prestižní mezinárodní ratingové publikace ChambersGlobal, European Legal 500, IFLR 1000 a PLC Cross-Border doporučují jako přední právní firmy pro poskytování právních služebv České republice. Kromě toho jsou společníci advokátní kanceláře Havel & Holásek těmito ratingovými publikacemi označová-ni za přední právní odborníky v oblastech své specializace. Pro každého klienta a každou transakci vytváří advokátní kancelář Havel & Holásek tým právníků, sestavený tak, aby zajišovaloptimální rovnováhu mezi požadovanými a dosaženými výsledky a odměnou za právní služby účtovanou klientovi.Samozřejmostí je taková výměna informací, která zajišuje zastupitelnost při nepřítomnosti právníka zodpovědného za vedenídaného klientského případu. Při poskytování svých služeb kancelář klade vysoký důraz na důsledné dodržování zákona o advo-kacii a stavovských předpisů České advokátní komory, ochranu zájmů každého klienta, zachování důvěrného charakteru infor-mací získaných v souvislosti s poskytováním právních služeb a zamezení jakéhokoliv konfliktu zájmů, který by tyto priority mohlohrozit. Právníci advokátní kanceláře Havel & Holásek vždy usilují o vytvoření velmi dobrých a trvalých pracovních vztahů s kli-enty a o poskytování služeb způsobem, který překračuje očekávání klientů.Právní služby poskytované advokátní kanceláří Havel & Holásek pokrývají široké spektrum vzájemně propojených specializova-ných oblastí, což zajišuje komplexní a koordinované poradenství pro klienty kanceláře. Právní tým kanceláře důsledně kombi-nuje širokou právní a podnikatelskou odbornost partnerů kanceláře s detailní specializací jejích právníků v jednotlivých oblas-tech práva tak, aby při poskytování svých služeb kancelář maximálním způsobem vyšla vstříc potřebám klientů. Advokátní kan-celář Havel & Holásek se vyznačuje komerčně orientovaným a aktivním přístupem k efektivnímu a úspěšnému řešeníobchodních případů a trvalým úsilím o poskytování vysoce hodnotných služeb svým klientům.Klienty kanceláře jsou významné české i zahraniční banky, investiční společnosti a fondy, obchodní a průmyslové firmy, společ-nosti podnikající v oblasti služeb, stavební a developerské firmy, výrobní firmy, ministerstva a jiné správní úřady, státní podnikya organizace, statutární města a kraje České republiky, jakož i významní individuální podnikatelé a investoři. Mezi klienty advo-kátní kanceláře Havel & Holásek patří 35 společností uváděných na seznamu 500 nejvýznamnějších světových společnostíFortune 500 a více než 20 společností podle žebříčku největších českých firem Czech Top 100.

Základní informace o advokátní kancelářiHAVEL & HOLÁSEK

k počítačové síti kanceláře, což jim umožňuje pružně a bez-prostředně reagovat na potřeby klientů.

Kancelář se kromě svého úspěšného působení na praž-ském právním trhu výrazně profiluje také v ostatních krajíchČeské republiky, ve kterých je schopna zajistit finančněa časově efektivní právní poradenství v úzké spolupráci s nej-lepšími místními advokátními kancelářemi. V říjnu 2006advokátní kancelář Havel & Holásek založila pobočkuv Ostravě.

Právní týmAdvokátní kancelář Havel & Holásek sestavila tým velmi

zkušených právníků, kteří dokáží klientům poskytovat kom-plexní právní služby, přičemž všichni odborní pracovnícii podpůrný personál kanceláře hovoří plynně anglicky.Právní tým advokátní kanceláře Havel & Holásek se skládá ze42 právníků a dále řady dalších odborníků a podpůrnéhopersonálu (celkem tedy více než 80 pracovníků).

Většina společníků a advokátů advokátní kanceláře Havel& Holásek získala již během své předchozí praxe rozsáhlézkušenosti ve špičkových britských, amerických, německých,francouzských, rakouských a domácích právních firmách,jako např. Linklaters, Freshfields, White & Case, DeweyBallantine, Gleiss Lutz, Beiten Burkhardt, Gide LoyetteNouel a Wolf Theiss, anebo absolvovala studium na prestiž-ních univerzitách v zahraničí. Řada právníků kanceláře dálepracovala a získávala zkušenosti v nejvýznamnějších meziná-rodních právních firmách ve Velké Británii, Spojených stá-tech, Nizozemí, Německu a Rakousku. Všichni advokátiadvokátní kanceláře Havel & Holásek jsou členy České advo-kátní komory, dva jsou navíc členy Slovenské advokátníkomory a jeden je advokátem v USA, a to ve státech NewYork a Illinois.

Právníci advokátní kanceláře Havel & Holásek pracují vespecializovaných týmech zaměřujících se na jednotlivá práv-ní odvětví. Každý tým je veden advokátem, který má v danéprávní oblasti nejrozsáhlejší znalosti a zkušenosti. Konečnýdohled nad kvalitou práce každého týmu pak provádí jedennebo více společníků kanceláře tak, aby vždy byla zajištěnamaximální úroveň kvality poskytovaných právních služeb kli-entům při zachování jednotného stylu právních dokumentůa proaktivního způsobu komunikace s klienty.

S cílem zajistit právní služby a poradenství vysoké úrovněpro nejdůležitější klientské segmenty zřídila advokátní kan-celář Havel & Holásek specializované pracovní skupiny práv-níků.

Pro anglicky hovořící klienty je sestavena specializovanáskupina právníků koordinovaná jedním ze společníků kance-láře, který získal právní kvalifikaci ve Spojených státech a mározsáhlé zkušenosti z nejvýznamnějších právních firemv Chicagu i v Praze. Pro německé, rakouské a švýcarské kli-enty je sestavena specializovaná německy hovořící skupinasedmi právníků. Advokátní kancelář Havel & Holásek zastu-puje také početnou skupinu francouzských společností, kte-

rým se věnují dva specializovaní členové právního týmuhovořící plynně francouzsky i anglicky. Pro početnou skupi-nu japonských, korejských, tchajwanských a dalších asijskýchspolečností je zřízena specializovaná skupina pěti právníků.Členové advokátní kanceláře Havel & Holásek mají také roz-sáhlé zkušenosti s poskytováním služeb španělským a rus-kým klientům.

Oblasti poskytování právních služebZnalosti a zkušenosti právníků advokátní kanceláře Havel

& Holásek umožňují jejímu právnímu týmu poskytovat kom-plexní právní poradenství ve všech hlavních právních oblas-tech.

Mezi hlavní specializace právníků advokátní kancelářeHavel & Holásek náleží oblasti obchodního práva a právaobchodních společností, fúzí a akvizic, právních auditůa právní due diligence, private equity/venture capital, ban-kovnictví a financí, kapitálových trhů, projektů PPP a pro-jektového financování, nemovitostí a stavebnictví, investic nazelené louce a průmyslových nemovitostí, zastupovánív soudních sporech a rozhodčích řízeních, v oblastech kon-kurzů a vyrovnání, pracovního práva a práva sociálníhozabezpečení, práva Evropské unie, práva duševního vlastnic-tví a nekalé soutěže, telekomunikací, internetu a informač-ních technologií, hospodářské soutěže, veřejných zakázeka veřejné podpory a práva životního prostředí.

Mimo tyto klíčové oblasti je advokátní kancelář Havel &Holásek připravena poskytovat právní služby a zastupovat kli-enty v celé řadě dalších oborů veřejného i soukromého prá-va, včetně trestního práva, reklamního práva, právní ochranyspotřebitele, právní úpravy v oblasti médií, sportu a zábavní-ho průmyslu, práva v oblasti energetiky, daňového a celníhopráva či práva mezinárodního obchodu.

Obchodní právo, právo obchodních společnostíPoradenství v oblasti korporátního práva je stěžejní sou-

částí služeb kanceláře poskytovaných domácí i zahraniční kli-entele. Advokátní kancelář Havel & Holásek klientům asistu-je ve všech záležitostech od volby právní formy podnikua jeho založení až po komplexní či mezinárodní transakce.Standardní právní poradenství advokátní kanceláře Havel &Holásek v této oblasti nejčastěji zahrnuje:

� zakládání nových obchodních společností;� zápisy společností do obchodního rejstříku a získávání

podnikatelských oprávnění;� konání valných hromad a schůzí dalších orgánů obchod-

ních společností;� zvyšování a snižování základního kapitálu;� plány a realizace přeměn, restrukturalizací či likvidací

obchodních společností;� problematiku společných podniků (joint ventures);� akciové a opční programy; � strukturování právních vztahů mezi osobami v rámci

koncernu.

www.epravo.cz 71

profil

Zahájení podnikatelské činnosti v České republice častopředpokládá sestavení plánu daňové optimalizace na českéi mezinárodní úrovni; v této souvislosti poskytuje advokátníkancelář Havel & Holásek komplexní služby ve spoluprácis předními odborníky v oblasti daňového práva.

Fúze a akviziceOblast fúzí a akvizic je nejrozsáhlejší oblastí specializace

advokátní kanceláře Havel & Holásek. Právníci kanceláře sev posledních letech podíleli na realizaci řady významnýchfúzí, akvizic, přeměn a restrukturalizací uskutečněných načeském i slovenském trhu zejména zahraničními investory,včetně transakcí zahrnujících významné obchodní společnos-ti či státní podniky podnikající v oblasti bankovnictví, ener-getiky, stavebnictví, strojírenství, hutnického, farmaceutické-ho, papírenského, gumárenského a potravinářského průmys-lu, telekomunikací a informačních technologií, obchodu sespotřebním zbožím a cestovního ruchu.

Advokátní kancelář Havel & Holásek je schopna poskyto-vat právní služby v souvislosti se všemi obvyklými způsobyprovádění fúzí a akvizic, zejména při sloučení, splynutí, roz-dělení a jiných přeměnách obchodních společností, při pro-deji jednotlivých aktiv, obchodních podílů, akcií, podnikunebo jeho části anebo nájmu podniku či jeho části. Právníslužby poskytované advokátní kanceláří Havel & Holásekv souvislosti s fúzemi a akvizicemi zpravidla zahrnují:

� detailní přípravu struktury transakce;� služby právního zástupce v souvislosti s regionálními

akvizicemi;� provedení právní due diligence;� využití odborných znalostí o daném oboru podnikání při

přípravě struktury transakce;� přípravu a projednání transakční dokumentace;� kontrolu dodržování relevantních právních předpisů;� poradenství po realizaci transakce.Advokátní kancelář Havel & Holásek poskytuje právní

služby v souvislosti s třiceti až šedesáti fúzemi a akvizicemiročně.

Právní audity a právní due diligenceVelmi významnou oblastí právní specializace advokátní

kanceláře Havel & Holásek je provádění právních auditůa právních due diligence. Právníci advokátní kanceláře Havel& Holásek mají rozsáhlé zkušenosti s prováděním komplex-ních právních auditů či due diligence pro významné českéi mezinárodní strategické i finanční investory při transakcíchtypu spojení a rozdělení podniků, koupě movitých či nemovi-tých aktiv nebo pohledávek anebo financování rozsáhlýchinvestičních akcí.

Kromě těchto standardních právních auditů a due diligen-ce je však advokátní kancelář Havel & Holásek schopna prosvé klienty provést také velmi specializovaná právní šetřenízaměřená na jednotlivé právní oblasti vymezené klientem,jako je například:

� postavení a fungování managementu obchodních společ-ností a podniků;

� bankovní a jiné finanční transakce;� právní vztahy k nemovitostem;� pracovní právo a lidské zdroje;� ochrana osobních údajů;� zadávání veřejných zakázek.Kvalifikaci advokátní kanceláře Havel & Holásek v oblasti

provádění právních auditů a due diligence umocňuje případ-ná možnost úzké spolupráce při realizaci jednotlivých projek-tů s daňovými, finančními a účetními poradci, jakož i pra-covníky auditu a forenzního auditu. Odborníci ze všech výšeuvedených oblastí spolupracující s advokátní kanceláří Havel& Holásek jsou v případě přání klientů připraveni pracovatv týmu pod jednotným vedením, které umožňuje efektivnívýměnu informací a zajištění komplexního přístupu k posu-zovaným problémům.

Advokátní kancelář Havel & Holásek poskytuje právní služ-by v souvislosti s patnácti až dvaceti právními due diligenceročně.

Private Equity/Venture CapitalAdvokátní kancelář Havel & Holásek má rozsáhlé zkuše-

nosti s poskytováním právního poradenství v oblasti privateequity a venture capital, a to jak českým, tak i zahraničnímsubjektům kupujícím a prodávajícím podniky v širokémspektru oborů podnikání. Advokátní kancelář Havel &Holásek je jako jediná česká právní firma přidruženým čle-nem České asociace rizikového kapitálu (CVCA); JaroslavHavel je zároveň členem daňového a právního výboru tétoasociace. Advokátní kancelář Havel & Holásek poskytujeprávní služby v následujících oblastech:

� poradenství ohledně struktury financování transakcí;� poradenství ohledně strategie financování;� provedení due diligence právního stavu cílové společ-

nosti;� příprava a projednání prodejních a kupních smluv

a smluvní dokumentace ohledně financování transakcí;� příprava a projednání smluv s akcionáři či společníky

cílové společnosti, opčních smluv a smluv o konvertibil-ních půjčkách;

� správa portfolia private equity / venture capital fondů;� prodej účastí private equity / venture capital fondů či

jiné formy tzv. exitů z cílové společnosti.Advokátní kancelář Havel & Holásek poskytuje klientům

poradenství ve všech fázích uvedených transakcí. V tétooblasti dále spolupracuje advokátní kancelář Havel &Holásek se společnostmi v portfoliu private equity/venturecapital investorů, kterým poskytuje standardní právníporadenství v problematice zakládaní obchodních společ-ností, ochrany duševního vlastnictví, obchodních transak-cí, licencí, strategických obchodních vztahů, fúzí a akvizicapod.


profil

Být nejlepší je závazek v každé profesi.Česká spořitelna je hlavním partnerem projektu Právník roku 2007.

Vzájemná dlouholetá spolupráce s Českou advokátní komorou a ostatními právnickými komorami nám umožňuje vyjít vstříc všem specifickým potřebám a požadavkům právnických profesí. Výsledkem této spolupráce je Program Profesionál pro správu firemních financí a účty úschov určené přímo Vám.

Česká spořitelna – hlavní finanční partner projektu Právník roku 2007.

www.csas.cz informační linka: 800 207 207

Member of Erste Bank Group

CS inz Pravnik roku 200x270 TISK1 1 16.5.2007 15:55:19

www.fischer.cz | infolinka 800 12 10 10

S námi poznáte tu pravou exotiku!S námi poznáte tu pravou exotiku!

ThajskoThajsko

Maledivy Hotel Whitesands Resort ****

KubaKuba

Dominikánská republika

Dominikánská republika

Jedině Cestovní kancelář FISCHER vám nabízí:

• individuální přístup • zájezdy šité na míru • nejširší nabídku exotických destinací • nejširší nabídku luxusních hotelů • nejširší nabídku plaveb

Bankovnictví, finance a kapitálové trhyPrávníci advokátní kanceláře Havel & Holásek mají rozsáh-

lé zkušenosti v oblasti finančního práva, bankovnictví, pojiš-ťovnictví a kapitálového trhu, včetně poradenství v souvislostis různými formami bankovních, pojišťovacích a jiných finanč-ních produktů. Služby advokátní kanceláře Havel & Holásekzahrnují, kromě jiného, poradenství ohledně:

� všech významných druhů úvěrů, včetně syndikovanýchúvěrů;

� financování akvizic a strukturovaných financí;� zajišťovacích produktů a záruk;� produktů pro financování mezinárodního obchodu, včet-

ně factoringu a forfeitingu;� standardní dokumentace pro maloobchodní finanční

produkty;� regulatorních i provozních otázek týkajících se činnosti

domácích i zahraničních bank, pojišťoven, investičníchspolečností, penzijních fondů a dalších poskytovatelůfinančních služeb;

� právních analýz úvěrových portfolií a portfolií cennýchpapírů;

� nevýkonných aktiv, včetně vymáhání pohledávek a pro-dejů kompletních portfolií pochybných půjček;

� problematiky venture capital a private equity;� úpadků poskytovatelů finančních služeb.

Kapitálové trhyV této oblasti poskytují právníci advokátní kanceláře Havel

& Holásek právní služby domácím i zahraničním bankám,firmám obchodujícím s cennými papíry, fondům kolektivní-ho investování, penzijním fondům a dalším finančním insti-tucím ve všech aspektech jejich obchodní činnosti. Značnézkušenosti mají právníci advokátní kanceláře Havel &Holásek zejména v níže uvedených otázkách:

� zajišťování evropského passportu či licence, provozováníčinnosti, marketingu a distribuce pro fondy kolektivníhoinvestování;

� veřejné nabízení a private placement dluhových a účast-nických cenných papírů;

� nabídky převzetí a vytěsnění (squeeze-out);� přijímání cenných papírů k obchodování na veřejných

trzích;� vytváření marketingových a distribučních struktur pro

poskytování finančních služeb;� správa aktiv;� přepážkové deriváty a strukturované finanční produkty;� regulace a dodržování právních předpisů Evropské unie

a České republiky, včetně zastupování u regulačních orgá-nů a komunikace s nimi.

Advokátní kancelář Havel & Holásek patří do úzkého okru-hu předních českých a mezinárodních advokátních kanceláří,jež získaly status stálého partnera Asociace pro kapitálový trh(AKAT).

ProjektyAdvokátní kancelář Havel & Holásek má významné zkuše-

nosti s projektovým financováním v České republice, zejmé-na v oblasti dopravní infrastruktury. Máme také značné zku-šenosti s projekty typu PPP (public private partnership –partnerství veřejného a soukromého sektoru). V poslednídobě právníci advokátní kanceláře Havel & Holásek poskyto-vali služby zejména v následujících oblastech:

� financování výstavby silniční a dálniční infrastruktury; � výstavba kogeneračních zdrojů tepla a elektrické energie; � výstavba zařízení na čištění odpadních vod;� výstavba ubytovacích kapacit a parkovacích center;� výstavba věznic.Vzhledem k úzkým pracovním vazbám s odborníky na

mezinárodní projektové financování je advokátní kancelářHavel & Holásek schopna svým klientům poskytnout kom-plexní právní služby v dané oblasti bez ohledu na to, zda jeklientem kanceláře veřejný sektor či účastníci projektu zesoukromého sektoru (stavební či výrobní firmy, konzultantianebo poskytovatelé služeb), finanční instituce nebo světovéči evropské rozvojové banky.

Nemovitosti a stavebnictvíSvým klientům poskytuje advokátní kancelář Havel &

Holásek komplexní právní služby ve všech aspektech trans-akcí týkajících se nemovitostí. Právníci kanceláře zejménaposkytují poradenské služby zahraničním investorům ohled-ně výstavby a pronájmů obchodních středisek v České repub-lice i ohledně akvizic a financování obytných komplexů.Advokátní kancelář Havel & Holásek dále poskytuje právníporadenství ohledně legislativy nově přijímané v oblastidopravy. Právníci advokátní kanceláře Havel & Holásek jsouaktivními členy profesních organizací v oblasti nemovitostív České republice, jako je Asociace pro rozvoj trhu nemovi-tostí a Česká společnost pro stavební právo.

Služby advokátní kanceláře Havel & Holásek zahrnujízejména poradenství ohledně:

� provedení due diligence právního stavu nemovitostí;� nákupu a prodeje nemovitostí a pronájmu bytových, kan-

celářských, velkoobchodních a maloobchodních a prů-myslových prostor;

� složitých prodejních transakcí a zpětného pronájmunemovitostí;

� hypoték a dalších zajišťovacích produktů;� investičních projektů a jejich financování;� plánování a výstavby infrastruktury pro realitní projekty;� financování, plánování, výstavby a pronájmu nemovitostí;� územněprávní regulace;� řešení sporných otázek vznikajících ve výstavbě.Toto poradenství zahrnuje dále přípravu smluvní doku-

mentace pro výstavbu rozsáhlých komerčních a infrastruk-turních staveb nejen podle českého práva, ale i podle mezi-národních standardů FIDIC a přípravu smluvní dokumenta-ce týkající se managementu stavebních projektů.

www.epravo.cz 75

profil

Investice na zelené louce a průmyslové nemovi-tosti

V České republice dochází k výraznému rozvoji v oblastiinvestic na zelené louce a průmyslových nemovitostí. Mezihlavní oblasti zaměření advokátní kanceláře Havel & Holásekpatří poskytování právních služeb zejména zahraničníminvestorům při tzv. investicích na zelené louce (greenfieldinvestments), a to v soukromých i veřejných průmyslovýchzónách. Právní poradenství zpravidla zahrnuje následujícífáze v těchto projektech:

� zřízení společnosti, jež je nositelem investice; � obstarání statutárních zástupců této společnosti; � ověření územně právní regulace a právního stavu nemo-

vitostí;� akvizice pozemků a výstavba infrastruktury a výrobních

závodů;� financování investice;� vytvoření právního rámce pro řízení společnosti a vztahy

společnosti a jejích zaměstnanců a manažerů;� příprava pracovních smluv a firemních směrnic;� jednání ohledně kolektivní smlouvy.Značnou část klientely advokátní kanceláře Havel &

Holásek v této oblasti tvoří japonští investoři a investořiz anglosaských zemí. Pro japonskou klientelu je advokátníkancelář Havel & Holásek schopna zajistit komunikacii v japonském jazyce. Pro klienty pocházející z anglosaskýchzemí byl vytvořen specializovaný tým koordinovaný americ-kým advokátem, který je mimo jiné jedním ze společníkůkanceláře.

Právníci advokátní kanceláře Havel & Holásek mají roz-sáhlé zkušenosti s poskytováním právního poradenství v sou-vislosti s rozvojem a regenerací průmyslových nemovitostí(brownfield investments), a to včetně revize vlastnickýchvztahů, právních aspektů výstavby a rekonstrukcí a otázekživotního prostředí. Advokátní kancelář Havel & Holásek rov-něž poskytuje poradenství v oblasti investičních pobídeka veřejné podpory pro greenfield a brownfield projekty.Advokátní kancelář Havel & Holásek se rovněž aktivně účast-ní činnosti Asociace pro zahraniční investice při vládní agen-tuře CzechInvest, jejímž účelem je podpora zahraničníchinvestic a rozvoje podnikání v České republice.

Zastupování v soudních sporech a rozhodčíchřízeních

Advokátní kancelář Havel & Holásek poskytuje komplexníprávní služby v rámci vnitrostátní i mezinárodní arbitrážea civilního řízení. Praxe sporné agendy v advokátní kancelářiHavel & Holásek zahrnuje všechny aspekty obchodního prá-va od počátečního stadia sporu, v němž se analyzují faktaa zásadní právní otázky, přes plánování vedení sporu včetněprocesní taktiky, po skutečné zastupování před rozhodčími čisoudními orgány. Praxe sporné agendy je rovněž zaměřenana zajištění předběžných opatření, jakož i na započetí a pro-vedení exekuce. Právníci kanceláře Havel & Holásek se

zúčastnili, kromě zastupování v občanskoprávních a obchod-ních sporech, také řady řízení před regulatorními orgányv oblastech bankovnictví a kapitálových trhů, hospodářskésoutěže, telekomunikací, energetiky a duševního vlastnictví.Právníci kanceláře Havel & Holásek byli rovněž jmenovánirozhodci v rozhodčích řízeních, včetně řízení vedených pod-le pravidel ICC.

Konkurz, vyrovnání a restrukturalizaceAdvokátní kancelář Havel & Holásek má významné zkuše-

nosti s poskytováním komplexních právních služeb v oblastikonkurzního a vyrovnacího řízení, včetně poskytování práv-ního poradenství pro konkurzní správce, asistence klientůmpři vymáhání pohledávek v rámci konkurzního řízení a hod-nocení restrukturalizačních projektů společností blízkýchstavu úpadku. Zvláštní zkušenosti pak mají právníci Havel &Holásek s poskytováním následujících služeb:

� zastupování věřitelů, dlužníků a správců konkurzní pod-staty;

� poradenství při akvizicích společností a aktiv z konkurz-ní podstaty;

� poradenství při koupi a prodeji konkurzních pohledávek;� poradenství při reorganizaci a restrukturalizaci společ-

ností;� poradenství ohledně mimosoudních vyrovnání.Právníci advokátní kanceláře Havel & Holásek se také

aktivně zapojili do přípravy nové právní úpravy v oblasti kon-kurzu a vyrovnání v rámci připomínkového řízení k jednotli-vým návrhům autorů zákona v rámci své činnosti v Americkéobchodní komoře.

Pracovní právo a právo sociálního zabezpečeníAdvokátní kancelář Havel & Holásek svým klientům posky-

tuje komplexní právní poradenství v oblasti pracovního právaa práva sociálního zabezpečení, zejména v níže uvedenýchoblastech:

� manažerské a pracovní smlouvy a jiné pracovněprávnídokumenty upravující vztahy mezi zaměstnavatelia zaměstnanci;

� pracovní řády a další vnitřní předpisy zaměstnavatele; � bezpečnost a ochrana zdraví při práci;� kompletní oblast odměňování zaměstnanců;� zabezpečování a uplatňování principu rovných příležitos-

tí;� ukončování pracovních poměrů a propouštění zaměst-

nanců, včetně poradenství při ukončení činnosti podni-ku a při hromadném propouštění;

� právní audity a due diligence v oblasti pracovního práva;� agenturní zaměstnávání včetně zajišťování licencí pro

agentury práce a posuzování jednotlivých metod zaměst-návání agenturních zaměstnanců;

� zaměstnávání cizích státních příslušníků, povolení a víza;� odpovědnost v pracovněprávních vztazích;� pracovněprávní spory se zaměstnanci nebo manažery;


profil

� kolektivní smlouvy a jednání s odborovými organizacemi; � restrukturalizace společností s přihlédnutím k pracov-

ním podmínkám zaměstnanců.Zvláštní znalosti a zkušenosti mají právníci advokátní kan-

celáře Havel & Holásek v oblasti právní úpravy pracovně-právních vztahů mezi zahraničními zaměstnanci a tuzemský-mi zaměstnavateli a mezi tuzemskými zaměstnanci a zahra-ničními zaměstnavateli, včetně volby vhodného právníhořádu pro úpravu těchto pracovněprávních vztahů a souvise-jící daňovou optimalizaci.

Právo Evropské unieAdvokátní kancelář Havel & Holásek má významné zkuše-

nosti v oblasti práva Evropské unie, kde také využívá znalos-tí a praktických zkušeností spolupracujících právních firemz Bruselu. V rámci rozsáhlé problematiky práva Evropskéunie je připravena poskytnout svým klientům právní podpo-ru v širokém okruhu oblastí, zejména pak v níže uvedenýchoblastech:

� právní úprava jednotného trhu Evropské unie; � evropská právní úprava hospodářské soutěže; � veřejná podpora; � právní regulace finančních služeb;� regulace elektronických komunikací; � právo životního prostředí; � mezinárodní obchod a antidumping; � ochrana spotřebitele.Právníci advokátní kanceláře Havel & Holásek mají zkuše-

nosti v oblasti harmonizace českého práva s právem Evrop-ské unie a využívají svých znalostí při přípravě a implemen-taci „compliance programů“ pro klienty podnikající v nejrůz-nějších oborech, včetně farmaceutického, potravinářskéhoa automobilového průmyslu.

V rámci práva Evropské unie poskytuje advokátní kancelářHavel & Holásek také poradenství ohledně využívání finanč-ních zdrojů z fondů Evropské unie a přípravy dokumentacesouvisející s žádostí o poskytnutí těchto zdrojů. Kromě hmot-ného práva je advokátní kancelář Havel & Holásek připrave-na poskytnout právní poradenství také při zastupování přednárodními soudy v otázkách evropského práva, před Evrop-skou komisí, Evropským soudním dvorem i Soudem prvníhostupně a využívat přitom nejen zkušeností právníků pražskékanceláře, ale i zdrojů a znalostí právních firem spolupracují-cích s advokátní kanceláří Havel & Holásek v nejvýznamněj-ších státech Evropské unie, včetně partnerských právníchfirem majících kancelář v Bruselu.

Telekomunikace, internet a informační technologie

Specializovaná skupina právníků pro oblast duševníhovlastnictví poskytuje svým klientům komplexní právní pora-denství v oblastech telekomunikací a informačních technolo-gií. V návaznosti na praxi v oblasti fúzí a akvizic poskytujeadvokátní kancelář Havel & Holásek právní poradenství při

investicích v této oblasti zejména venture capital fondůma investičním společnostem za účelem odborného právníhozajištění těchto transakcí s využitím specifických znalostív oboru telekomunikací a informačních technologií, včetněprovedení právního auditu. Právníci advokátní kancelářeHavel & Holásek využívají odborné znalosti z praxe v oblastifúzí a akvizic ve spojení s poradenstvím v oblasti telekomuni-kací a informačních technologií, včetně forenzního auditu.

Advokátní kancelář Havel & Holásek dále poskytuje práv-ní poradenství zejména v následujících oblastech:

� regulace elektronických komunikací;� uzavírání obchodních smluv mezi telekomunikačními

operátory;� implementace softwaru a IT outsourcing. Specificky v oblasti internetu poskytuje kancelář právní

poradenství například v souvislosti s níže uvedenými oblast-mi:

� ochrana doménových jmen; � uzavírání smluv on-line a za využití elektronického pod-

pisu; � odpovědnost za obsah dokumentů; � organizování platebního styku; � ochrana osobních údajů.Právníci kanceláře se také podíleli na zpracování analýz

týkajících se nového regulatorního rámce Evropské unie proelektronické komunikace a budoucí právní úpravy digitální-ho televizního vysílání v České republice.

Duševní vlastnictví a nekalá soutěžAdvokátní kancelář Havel & Holásek poskytuje právní

poradenství v oblasti duševního vlastnictví a specializuje sezejména na následující oblasti:

� poskytování a vývoj software;� autorské právo;� ochranné známky;� patenty, průmyslové vzory a další práva k nehmotným

statkům;� ochrana obchodních označení a know-how.V oblasti registrace ochranných známek a dalších průmy-

slových práv poskytuje advokátní kancelář Havel & Holásekprávní poradenství jak v řízeních před Úřadem průmyslové-ho vlastnictví, tak před evropským Úřadem pro harmonizacive vnitřním trhu.

Mezi specializace kanceláře patří i právo nekalé soutěže,včetně jeho využití při ochraně před nekalosoutěžním jedná-ním konkurentů klientů kanceláře.

Právo hospodářské soutěžePrávníci advokátní kanceláře Havel & Holásek mají roz-

sáhlé zkušenosti s právem hospodářské soutěže a svým kli-entům poskytují komplexní právní poradenství v této oblas-ti, zejména se zaměřením na zajištění splnění regulatorníchpožadavků při spojování podniků soutěžitelů na trhu v Čes-ké republice a při posuzování dopadů nadnárodních fúzí

www.epravo.cz 77

profil

a akvizic na domácí trh. V oblasti práva hospodářské soutěžeadvokátní kancelář Havel & Holásek dále poskytuje právníporadenství klientům v souvislosti s monopolním či domi-nantním postavením na trhu České republiky při různýchtypech chování v hospodářské soutěži a právní poradenstvípři uzavírání dohod mezi soutěžiteli potenciálně omezují-cích hospodářskou soutěž. V této souvislosti kancelář svýmklientům zajišťuje profesionální právní zastoupení při jedná-ních s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže čiEvropskou komisí.

Veřejné zakázky a veřejná podporaAdvokátní kancelář Havel & Holásek pravidelně zastupuje

klienty v zadávacích řízeních vyhlašovaných státními orgány či

orgány místní správy a v souvislosti s nabídkami předkládaný-mi v rámci privatizace státního majetku. Advokátní kancelářHavel & Holásek poskytuje právní poradenství v řízeních podlečeského práva i v řízeních zohledňujících předpisy mezinárod-ních organizací, např. Evropské investiční banky. Právníciadvokátní kanceláře Havel & Holásek mají zkušenosti se zastu-pováním klientů v oblasti problematiky veřejné podpory a sesouvisející legislativou Evropské unie. Svým klientům poskytu-je advokátní kancelář Havel & Holásek také poradenství o mož-nostech a uplatnění veřejné podpory a právní pomoc při jed-nání s Evropskou unií a státními orgány v České republice. Vespolupráci se spolupracujícími firmami v Bruselu poskytujekancelář klientům právní pomoc v přezkumných řízeních vevěci veřejné podpory u Evropské komise. �


profil

JUDr. Jaroslav HavelObchodní právo a právo obchodníchspolečností, fúze, akvizice, přeměnya restrukturalizace podniků a obchod-ních společností, private equity/venturecapital, právní audity a právní due dili-gence, projektové financování a projektyPPP, finanční právo, bankovnictví a pojiš-ovnictví, právo cenných papírů a kapi-tálový trh, právo v oblasti energetiky e-mail: [email protected]

Mgr. Jan Holásek, LL.M.Nemovitosti a stavebnictví, investice nazelené louce a průmyslové nemovitosti,projektové financování a projekty PPP,správní právo, veřejné zakázky, právoživotního prostředí, právo v oblastienergetiky e-mail: [email protected]

Mgr. Robert Nešpůrek, LL.M.Právo obchodních společností, fůzea akvizice, projektové financovánía projekty PPP, telekomunikace, Interneta informační technologie, právo hospo-dářské soutěže, duševní vlastnictvía nekalá soutěž, právo Evropské unie. e-mail: [email protected]

Mgr. Marek VojáčekObchodní právo a právo obchodníchspolečností, fúze, akvizice, přeměnya restrukturalizace podniků a obchod-ních společností, právní audity a právnídue diligence, finanční právo, bankov-nictví a pojišovnictví, právo cennýchpapírů a kapitálový trh, konkurza vyrovnání, zastupování v soudníchsporech a rozhodčích řízeních.e-mail: [email protected]

Mgr. Ing. Josef OtčenášekFinanční právo, bankovnictví a pojišov-nictví, právo cenných papírů a kapitálo-vý trh, fúze, akvizice, přeměnya restrukturalizace podniků a obchod-ních společností, private equity/venturecapital.e-mail: [email protected]

Michael Mullen, J.D.Obchodní právo a právo obchodníchspolečností, fúze, akvizice, přeměnya restrukturalizace podniků a obchod-ních společností, private equity/venturecapital, finanční právo, investice nazelené louce a průmyslové nemovitosti.e-mail: [email protected]

Mgr. Ing. Daniel ZejdaObchodní právo a právo obchodníchspolečností, pracovní právo a právosociálního zabezpečení, veřejné zakázkya veřejná podpora, zastupování v soud-ních sporech a rozhodčích řízeních,konkurz a vyrovnání, právo v oblastienergetikye-mail: [email protected]

Mgr. Marek LošanPrávo nemovitostí, fúzí a akvizic, právoduševního vlastnictví, daňové právoa právo obchodních společností.e-mail: [email protected]�

HAVEL & HOLÁSEK s.r.o.advokátní kancelář Týn 1049/3 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 895 950 Fax: ++420 224 895 980e-mail: [email protected]á stránka: www.havelholasek.cz

KontaktyPokud si přejete získat více informací o advokátní kanceláři HAVEL & HOLÁSEK nebo o právníchslužbách, které poskytuje, můžete se kdykoliv s důvěrou obrátit na níže uvedené partnery kanceláře:

JUDr. Jaroslav Havel

Jaroslav Havel ukončil studiumna Právnické fakultě UniverzityKarlovy v Praze v roce 1996, kdenásledně získal rovněž doktorskýtitul v oboru obchodního práva.Před založením advokátní kancelá-ře HAVEL & HOLÁSEK pracovalJaroslav Havel po dobu šesti letv renomovaných českých i meziná-rodních advokátních kancelářích

v Praze, mj. Glatzová & Co. či Linklaters. Jaroslav Havel posky-toval právní poradenství při významných transakcích realizo-vaných v České republice během posledních několika let jakonapř. při akvizici největšího českého výrobce papíru a celuló-zy, při jednom z největších konkurzních řízení, při novém pro-jednání a ukončení pilotního BOT projektu výstavby dálnice,při projektu elektronického mýta a při vyšetřování nejrozsáh-lejších bankovních podvodů v České republice. Typické pro-jekty vedené Jaroslavem Havlem představují poskytování práv-ního poradenství v oblasti fúzí, akvizic, přeměn a restruktura-lizací, včetně poskytování právního poradenství přifinancování těchto transakcí. V advokátní kanceláři HAVEL &HOLÁSEK se Jaroslav Havel zaměřuje zejména na oblastiobchodního práva a práva obchodních společností, fúzí, akvi-zic, přeměn a restrukturalizací podniků a obchodních společ-ností, private equity/venture capital, právních auditů a právnídue diligence, projektového financování a projektů PPP,finančního práva, bankovnictví a pojišťovnictví, práva cennýchpapírů a kapitálového trhu a práva v oblasti energetiky.

Publikace PLC Cross-Border, European Legal 500a European Legal Experts 2007 doporučují Jaroslava Havlajako předního odborníka pro oblast fúzí a akvizic, obchodní-ho práva a práva obchodních společností, restrukturalizací,a dále pro oblast bankovnictví, financí a kapitálového trhu;v těchto oblastech Jaroslav Havel v minulosti také publikovalřadu článků v českých i mezinárodních právních časopisech.Jaroslav Havel je advokátem a členem České advokátníkomory, členem Slovenské advokátní komory a členemMezinárodní asociace advokátů.

Mgr. Jan Holásek, LL.M.

Jan Holásek ukončil studiumna Právnické fakultě UniverzityKarlovy v Praze v roce 1997.V průběhu studia na Právnickéfakultě Univerzity Karlovy v Pra-ze studoval Jan Holásek také naUniversity of Wales, College atCardiff ve Velké Británii. V roce1999 získal Jan Holásek titulLL.M na New York University

School of Law. Před založením advokátní kanceláře HAVEL& HOLÁSEK pracoval Jan Holásek po dobu šesti let v reno-movaných českých i mezinárodních advokátních kanceláříchv Praze, jako např. Kocián Šolc Balaštík a Altheimer & Gray.Jan Holásek poskytoval právní poradenství při významnýchprojektech, jakými byly např. poradenství ohledně výstavbynového terminálu na letišti Ruzyně, výstavby nákupních cen-ter, přípravy nových právních předpisů v oblasti dopravníinfrastruktury, nákupu, prodeje a pronájmu bytových, kance-lářských, velkoobchodních a maloobchodních prostor, rege-nerace průmyslových zón, regenerace měst, koupě regionál-ního letiště a řady investic na zelené louce a průmyslovýchnemovitostí (tzv. greenfield a brownfield projekty) realizova-ných zahraničními investory v České republice. Typické pro-jekty vedené Janem Holáskem představují především pora-denství v oblasti rozvoje a výstavby, investic na zelené loucea průmyslových nemovitostí a v oblasti veřejných zakázeka výběrových řízení. V advokátní kanceláři HAVEL &HOLÁSEK se Jan Holásek zaměřuje zejména na oblastinemovitostí a stavebnictví, investic na zelené louce a průmy-slových nemovitostí, projektového financování a projektůPPP, správního práva, veřejných zakázek, práva životníhoprostředí a práva v oblasti energetiky.

Publikace PLC Cross-Border, European Legal 500,European Legal Experts 2007 a Chambers Global 2007doporučují Jana Holáska jako odborníka pro oblast právanemovitostí, stavebnictví a energetiky. Jan Holásek je advo-kátem a členem České advokátní komory, Slovenské advo-kátní komory a Mezinárodní asociace advokátů.

www.epravo.cz 79

profil

Hlavní členové právního týmu advokátní kancelářeHAVEL & HOLÁSEKTým právníků advokátní kanceláře HAVEL & HOLÁSEK je složen ze sedmi partnerů (včetně jednoho amerického advokáta) a více než třiceti pěti dalších právníků. Hlavními členy týmu jsou:

Partneři

Mgr. Robert Nešpůrek,LL.M.

Robert Nešpůrek ukončil studi-um na Právnické fakultě Univer-zity Karlovy v Praze v roce 1997.V roce 1998 získal RobertNešpůrek titul LL.M. v oboruevropského obchodního práva naUniversity of Nijmegen v Nizo-zemí. Před svým příchodem doadvokátní kanceláře HAVEL &

HOLÁSEK v roce 2001 pracoval v letech 1998 – 2001 jakoprávník v mezinárodní právní firmě Linklaters. V rámci svéfinančně právní praxe poskytoval právní poradenství význam-ným poskytovatelům finančních služeb v souvislosti s nabídka-mi cenných papírů, správou aktiv, obchodováním s cennýmipapíry a deriváty a v souvislosti s dalšími finančními produkty.Specializace Roberta Nešpůrka dále zahrnuje poradenství přifúzích a akvizicích se zaměřením zejména na oblast IT a inter-netu. Robert Nešpůrek se účastnil několika projektů v oblastiprojektového financování a projektů PPP a poskytoval pora-denství zejména v souvislosti s projekty v dopravní infrastruk-tuře, včetně nového projednání a ukončení pilotního BOT pro-jektu výstavby dálnice a dále projektu elektronického mýta.V oblasti komunikací a informačních technologií poskytujeprávní poradenství klientům ohledně investic v tomto sektoru,regulace elektronických komunikací a právní úpravy software.Významná oblast jeho praxe spočívá v poradenství ohledněrůzných aspektů práva Evropské unie, včetně problematikysoutěžního práva. V advokátní kanceláři HAVEL & HOLÁSEKse Robert Nešpůrek zaměřuje zejména na oblast práva obchod-ních společností, fůzí a akvizic, projektového financovánía projektů PPP, práva hospodářské soutěže, práva duševníhovlastnictví, nekalé soutěže, práva Evropské unie a práva infor-mačních technologií a telekomunikací.

Publikace European Legal Experts 2007 doporučujeRoberta Nešpůrka jako odborníka pro oblast bankovnictvía financí, IT, duševního vlastnictví a telekomunikací a publi-kace Chambers Global 2007 jako odborníka pro oblast tech-nologií, médií a telekomunikací. Robert Nešpůrek je advoká-tem a členem České advokátní komory.

Mgr. Marek Vojáček

Marek Vojáček ukončil studiumna Právnické fakultě UniverzityKarlovy v Praze v roce 1999. V prů-běhu studia rovněž po dobu jedno-ho roku studoval a pracovalv Austrálii. Před svým příchodemdo advokátní kanceláře HAVEL &HOLÁSEK v roce 2001 pracovalv letech 1998 – 2001 jako právník

v mezinárodní právní firmě Linklaters. Kromě svých zkušenos-tí v oblasti práva obchodních společností a obecného smluvní-ho a obchodního práva se Marek Vojáček specializuje zejménana právo cenných papírů, právní úpravu kapitálového trhua finančních služeb, právní úpravu pojišťovnictví, akvizicea prodeje podniků a obchodních společností. V době svéhopůsobení v Linklaters se Marek Vojáček účastnil komplexníchprojektů v oblasti nabízení zahraničních a tuzemských cennýchpapírů v České republice, dále v oblasti syndikovaných úvěrů,emisí dluhopisů a obchodování s cennými papíry a komoditní-mi deriváty. Významnou oblastí specializace Marka Vojáčka jeposkytování poradenství v oblasti regulatorních a provozníchotázek spojených s činností domácích i zahraničních investič-ních společností a fondů. V letech 2003 – 2004 Marek Vojáčekspolečně s kolegou Danielem Zejdou po dobu dvou let úspěšněřídil poskytování právních služeb při největším konkurznímřízení v historii České republiky. V advokátní kanceláři HAVEL& HOLÁSEK se Marek Vojáček zaměřuje zejména na oblastiobchodního práva a práva obchodních společností, fúzí, akvi-zic, přeměn a restrukturalizací podniků a obchodních společ-ností, právních auditů a právní due diligence, finančního prá-va, bankovnictví a pojišťovnictví, práva cenných papírů a kapi-tálového trhu, konkurzu a vyrovnání a zastupování v soudníchsporech a rozhodčích řízeních.

Publikace European Legal Experts 2007 doporučují MarkaVojáčka jako odborníka na problematiku obchodního práva,práva obchodních společností, konkurzů a restrukturalizacía publikace Chambers Global 2007 jako odborníka pro oblastkonkurzů a restrukturalizací

Publikace European Legal Experts 2006 doporučuje MarkaVojáčka jako předního českého právního odborníka v oblastiobchodního práva a práva obchodních společností. MarekVojáček je advokátem a členem České advokátní komory.

Michael Mullen, J.D.

Michael Mullen ukončil studi-um na University of Iowa Schoolof Law v roce 1996. V letech 1990– 1993 a 1995 – 1996 studovalrovněž na Právnické fakultěUniverzity Karlovy v Praze. Předsvým příchodem do advokátníkanceláře HAVEL & HOLÁSEKv roce 2003 pracoval MichaelMullen v právní firmě Altheimer

& Gray v Chicagu, Istanbulu, Bukurešti a Praze a dále v praž-ské pobočce právní firmy White & Case. V rámci své praxeposkytoval Michael Mullen právní poradenství zejménazahraničním investorům při akvizicích obchodních společ-ností v České republice a zabýval se také řadou případů syn-dikovaných úvěrů a emisí cenných papírů na mezinárodníchkapitálových trzích. Michael Mullen se dále podílel na posky-tování právních služeb zahraničním průmyslovým podnikům


profil

v souvislosti s greenfield projekty v České republice a dále naprávním poradenství českým společnostem při obchodníchtransakcích se zahraničními partnery, zejména z anglosas-kých zemí. V advokátní kanceláři HAVEL & HOLÁSEK seMichael Mullen zaměřuje zejména na oblasti obchodníhopráva a práva obchodních společností, fúzí a akvizic, finanč-ního práva, private equity/venture capital a investic na zele-né louce a průmyslových nemovitostí. V advokátní kancelářiHAVEL & HOLÁSEK má Michael Mullen dále na starosti kli-entelu z anglosaských zemí a aktivní zastoupení kancelářev Americké obchodní komoře. Kromě rodné angličtiny hovo-ří plynně česky.

Publikace European Legal Experts 2007 doporučujeMichaela Mullena jako odborníka pro oblast práva nemovitostía stavebnictví a publikace Chambers Global 2007 jako odbor-níka na problematiku obchodního práva, práva obchodníchspolečností a fúzí a akvizic. Michael Mullen je advokátem a čle-nem České advokátní komory a Mezinárodní asociace advoká-tů a dále členem advokátních komor států New York a Illinois.

Mgr. Ing. Daniel Zejda

Daniel Zejda ukončil studiumPrávnické fakulty UniverzityKarlovy v Praze v roce 1998a fakulty mezinárodních vztahůVysoké školy ekonomické v Prazev roce 2001. Před svým přícho-dem do advokátní kancelářeHAVEL & HOLÁSEK v roce 2002pracoval Daniel Zejda v meziná-rodní advokátní kanceláři Burns

Schwartz a v její nástupnické české kanceláři BrzobohatýBrož & Honsa. V posledních letech se Daniel Zejda podílelnapř. na poskytování poradenství v oblasti veřejných zakázekve věci výstavby nového terminálu na letišti Ruzyně, přípravynových právních předpisů v oblasti dopravní infrastrukturya nového projednání a následného ukončení pilotního BOTprojektu výstavby dálnice či přípravě projektu zavedení elek-tronického mýta na dálnicích v České republice. V letech2003 – 2004 Daniel Zejda společně s kolegou MarkemVojáčkem po dobu dvou let úspěšně řídil poskytování práv-ních služeb při největším konkurzním řízení v historii Českérepubliky. V advokátní kanceláři HAVEL & HOLÁSEK seDaniel Zejda zaměřuje zejména na oblasti obchodního právaa práva obchodních společností, pracovního práva a právasociálního zabezpečení, veřejných zakázek a veřejné podpo-ry, zastupování klientů v soudních sporech a rozhodčích říze-ních, konkurzu a vyrovnání a práva v oblasti energetiky.

Publikace European Legal Experts 2007 doporučujeDaniela Zejdu jako odborníka pro oblast obchodního právaa práva obchodních společností. Daniel Zejda je advokátema členem České advokátní komory.

Mgr. Ing. Josef Otčenášek

Josef Otčenášek ukončil studi-um Právnické fakulty UniverzityKarlovy v Praze v roce 1998a dále studium ekonomie naVysoké škole ekonomické v Prazev roce 1996. Od roku 1998 do své-ho příchodu do advokátní kance-láře HAVEL & HOLÁSEK v roce2006 pracoval Josef Otčenášekv advokátní kanceláři White &

Case v Praze. Josef Otčenášek se specializuje zejména nabankovnictví, finanční právo, právo kapitálového trhua pojišťovnictví. V rámci své finančně právní praxe se JosefOtčenášek zabývá především poskytováním právního pora-denství jak domácím tak mezinárodním poskytovatelůmfinančních služeb a dalším klientům v souvislosti s nabídka-mi cenných papírů, nabídkami převzetí, přijímáním cennýchpapírů k obchodování na veřejných trzích, akvizičním finan-cováním, syndikovaným financováním a obchodováníms finančními deriváty. Josef Otčenášek se dále podstatnouměrou zabývá problematikou derivátů a dalších specializova-ných finančních produktů a v této oblasti zastupoval celouřadu finančních institucí (včetně významných zahraničníchinvestičních bank), korporací, státních organizací a obcí.V advokátní kanceláři HAVEL & HOLÁSEK se JosefOtčenášek zaměřuje zejména na oblasti finančního práva,bankovnictví a pojišťovnictví, práva cenných papírů a kapitá-lového trhu, jakož i oblast fúzí a akvizic. V publikaciChambers Global Guide v roce 2006 byl Josef Otčenášekoznačen za předního odborníka v České republice v oblastifinančního a bankovního práva. Josef Otčenášek je členemRozkladové komise České národní banky (jakožto nástupceKomise pro cenné papíry). Josef Otčenášek je advokátema členem České advokátní komory.

Další hlavní členové Mgr. Marek Lošan

Marek Lošan ukončil studiumPrávnické fakulty UniverzityKarlovy v Praze v roce 1997. Předsvým příchodem do kancelářeHAVEL & HOLÁSEK pracovaltéměř deset let v předních meziná-rodních právních a poradenskýchfirmách působících na českémtrhu (PricewaterhouseCoopers,Beiten Burkhardt Mittl & Wege-

ner a posledních více než pět let pro White & Case). MarekLošan se ve své praxi zaměřuje zejména na oblast nemovitos-tí, práva obchodních společností, fúzí a akvizic, práva dušev-ního vlastnictví a daňového práva. Marek Lošan má rozsáhlézkušenosti s právními a finančními záležitostmi v rámci zahra-

www.epravo.cz 81

profil

ničních transakcí včetně problematiky řízení a správy společ-ností, financování podniků, hospodářské soutěže a dálevýstavby a financování komerčních nemovitostí. MarekLošan zastupoval mezinárodní investory v řadě významnýchfúzí a akvizic realizovaných v České a Slovenské republice,prováděl právní due diligence a podílel se na jejich vedení,sjednával a vypracovával dokumentaci v souvislosti s akvizi-cemi a prodeji obchodních společností a podniků a jejichfinancováním. Marek Lošan je také odpovědný za poskytová-ní komplexního právního poradenství německy hovořícímklientům v jejich rodném jazyce. Marek Lošan je advokátema členem České advokátní komory.

JUDr. Ing. Ivan Barabáš

Ivan Barabáš absolvoval Práv-nickou fakultu Univerzity Karlovyv Praze v roce 2002. V roce 2000získal též bakalářský titul v oborupodnikání a právo na Fakultěmezinárodních vztahů Vysokéškoly ekonomické v Praze. V prů-běhu svého právnického studiaabsolvoval dva semestry naUniversiteit Utrecht v Nizozemí

a pracoval jako právní asistent v pražské pobočce advokátníkanceláře Wolf Theiss & Partners. Po ukončení studia naPrávnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval Ivanve společnosti IPB Group Holding, a.s. V advokátní kancelá-ři HAVEL & HOLÁSEK se zaměřuje především na obchodníprávo, právo obchodních společností a konkurzní právo.

Mgr. Martin Fučík

Martin Fučík ukončil studiumPrávnické fakulty Karlovy univer-zity v Praze v roce 2001. Již v prů-běhu studií po dobu jednoho rokustudoval a pracoval v USAa Austrálii. V průběhu studia právabsolvoval šest semestrů naFakultě financí a účetnictví Vyso-ké školy ekonomické v Praze.Před svým příchodem do advokát-

ní kanceláře HAVEL & HOLÁSEK v roce 2002 pracoval podobu dvou let jako advokátní koncipient v pražské pobočcebritské advokátní kanceláře Seddons Solicitors. Martin Fučíkse zaměřuje na poskytování právního poradenství zahranič-ním průmyslovým klientům a developerům při jejich investi-cích v České republice, včetně komplexního právního pora-denství při zakládání společností, nabývání a nájmu nemovi-

tostí a zaměstnávání zaměstnanců v České republice. MartinFučík se účastnil některých nejvýznamnějších transakcí reali-zovaných za účasti advokátní kanceláře HAVEL &HOLÁSEK, např. projektu pro veřejný sektor zaměřeného narevitalizaci „brownfields“ v České republice nebo projektuvybudování prvního „outlet“ nákupního centra v Českérepublice. V advokátní kanceláři HAVEL & HOLÁSEK seMartin Fučík zaměřuje zejména na oblasti práva nemovitostí,obchodního práva a práva obchodních společností a pracov-ního práva. Martin Fučík je advokátem a členem České advo-kátní komory.

Mgr. Jan Hladký, LL.M.

Jan Hladký ukončil studiumPrávnické fakulty Masarykovyuniverzity v Brně v roce 2001,kde od roku 2002 pokračujev doktorském studiu. V roce 2004získal Jan Hladký titul LL.M.z oblasti práva Evropské unie naUniverzitě v Gentu. V advokátníkanceláři HAVEL & HOLÁSEKpracuje Jan Hladký od roku 2001.

Jan Hladký dlouhodobě poskytuje konzultace členůmParlamentu ČR, včetně otázek souladu navrhovaných práv-ních norem s právem Evropské unie. Jan Hladký se účastnilněkterých nejvýznamnějších transakcí realizovaných za účas-ti advokátní kanceláře HAVEL & HOLÁSEK, jako je akvizicenejvětšího českého výrobce a distributora textilu, zamýšlenéakvizice největšího alternativního telekomunikačního operá-tora, dosavadního největšího konkurzu v České republice,pilotního BOT projektu výstavby dálnice či koupě portfolianesplácených úvěrů ze státní finanční instituce. V advokátníkanceláři HAVEL & HOLÁSEK se Jan Hladký zaměřujezejména na oblasti fúzí a akvizic, konkurzu a vyrovnání,evropského práva, zastupování v soudních sporech a rozhod-čích řízeních a oblast veřejných zakázek a veřejné podpory.V těchto oborech pravidelně publikuje odborné články. JanHladký je advokátem a členem České advokátní komory.

Mgr. Josef Hlavička

Josef Hlavička ukončil studiumPrávnické fakulty na Západo-české univerzitě v Plzni v roce1999. Před svým příchodem doadvokátní kanceláře HAVEL &HOLÁSEK v roce 2001 působilJosef Hlavička dva a půl rokuv pražské pobočce mezinárodníadvokátní kanceláře BurnsSchwartz a následně v její nástup-

nické české advokátní kanceláři Brzobohatý Brož & Honsa.


profil

Další hlavní členové právního týmu

Josef Hlavička se účastnil některých nejvýznamnějších trans-akcí realizovaných za účasti advokátní kanceláře HAVEL &HOLÁSEK jako je výstavba prvního "outlet" nákupníhocentra v České republice, výstavba nového terminálu naletišti Praha – Ruzyně, pilotní BOT projekt výstavby dálnicea jedna z největších greenfield investic v České republiceroku 2005. V advokátní kanceláři HAVEL & HOLÁSEK seJosef Hlavička zaměřuje zejména na oblasti obchodníhopráva a práva obchodních společností, práva nemovitostía stavebního práva, investic na zelené louce a průmyslovýchnemovitostí, správního práva, veřejných zakázek a restruk-turalizací podniků a obchodních společností. Nejvý-znamnější oblastí specializace Josefa Hlavičky je však právníporadenství při výstavbě rozsáhlých nemovitostních celků,např. nákupních a zábavních center, továren, dálnic a letišt-ních terminálů, a to včetně použití mezinárodních standar-dů FIDIC. Josef Hlavička publikoval řadu článků jak v čes-kých, tak i v mezinárodních právních časopisech zabývají-cích se problematikou práva obchodních společností a právanemovitostí. Josef Hlavička je advokátem a členem Českéadvokátní komory.

JUDr. Petr Kadlec

Petr Kadlec nastoupil do advo-kátní kanceláře HAVEL & HOLÁ-SEK po ukončení studia naPrávnické fakultě Univerzity Kar-lovy v Praze v roce 2003, kdev roce 2004 vykonal rovněž rigo-rózní zkoušku z předmětu Evrop-ské právo. V roce 1998 získal rov-něž bakalářský titul v oboru poli-tologie a mezinárodní vztahy na

Fakultě sociálních věd téže univerzity. V roce 1999 pracovaljako právní asistent v pražské pobočce mezinárodní advokát-ní kanceláře Hogan & Hartson v Praze. V rámci studia právstrávil jeden semestr na Humboldtově univerzitě v Berlíněv roce 2000. V letech 1995 až 1998 pobýval celkem jeden rokna univerzitách v Bayreuthu, Kodani a na GeorgetownUniversity. Petr Kadlec byl součástí týmů právníků pracují-cích na některých z největších transakcí v České republicev posledních letech, jako dosud největší konkurs v Českérepublice, příprava systému elektronického mýtného činákup letounů Airbus Českou republikou. V advokátní kan-celáři HAVEL & HOLÁSEK se zaměřuje na právoobchodních společností a obchodní právo, soutěžníprávo, včetně regulace veřejné podpory a veřejnýchzakázek, evropské právo, právo IT a duševního vlast-nictví, právo elektronických komunikací, právo ochra-ny osobních údajů a právo životního prostředí. PetrKadlec hovoří kromě rodné češtiny plynně anglickya německy. Petr Kadlec je jako advokát členem Českéadvokátní komory.

Mgr. Jaroslav Hroza

Jaroslav Hroza je absolventemPrávnické fakulty Masarykovy uni-verzity v Brně, jíž ukončil v roce2001. Před svým příchodem dokanceláře HAVEL & HOLÁSEKv roce 2007 pracoval jako seniorprávník oddělení úvěrové a zajišťo-vací dokumentace ve společnostiČeská spořitelna, a.s. a také v jednéz předních českých advokátních

kanceláří. Jako nezávislý advokát také poskytoval právní službypro společnosti holdingu, jehož hlavní činností je prodej použi-tých automobilů a který působí v několika zemích střednía východní Evropy. Jaroslav Hroza se věnuje zejména oblastibankovnictví a financí, nekalé soutěži, právu duševního vlast-nictví a IT, právu obchodních společností a soudnímu řízenía arbitrážím. Účastnil se významných transakcí, při kterých bylyposkytnuty syndikované úvěry, nebo zavedeno nové softwarovévybavení ve významné české finanční instituci. Dále zastupovalklienty v důležitých soudních sporech a arbitrážích ohledně prá-va používání obchodní firmy, označení služeb a ochrany dobrépověsti obchodní společnosti. V advokátní kanceláři HAVEL &HOLÁSEK se Jaroslav Hroza zabývá zejména oblastmi bankov-nictví a financí, fúzí a akvizic, právu duševního vlastnictví a ITa obchodnímu právu. Je advokátem a členem České advokátníkomory.

Mgr. Jan Koval

Jan Koval ukončil studiumPrávnické fakulty Masarykovy uni-verzity v Brně v roce 2002. Předsvým příchodem do advokátní kan-celáře HAVEL & HOLÁSEK v roce2004 pracoval po dobu dvou letjako právní asistent a advokátníkoncipient v pražské pobočce mezi-národní advokátní kanceláře DeweyBallantine a Clifford Chance

Pünder. Jan Koval se účastnil některých nejvýznamnějšíchtransakcí realizovaných za účasti advokátní kanceláře HAVEL &HOLÁSEK, jako jsou jedny z největších greenfield investicv České republice v letech 2004 a 2005. Jan Koval rovněž posky-toval právní poradenství v souvislosti s řadou akvizic realizova-ných v České republice zejména zahraničními investory. V advo-kátní kanceláři HAVEL & HOLÁSEK se Jan Koval zaměřujezejména na oblasti obchodního práva a práva obchodních spo-lečností, fúzí a akvizic, práva nemovitostí, pracovního právaa práva sociálního zabezpečení. Jan Koval je členem týmu advo-kátní kanceláře HAVEL & HOLÁSEK specializujícího se naposkytování právních služeb německy hovořící klientele. JanKoval je advokátem a členem České advokátní komory.

www.epravo.cz 83

profil

Mgr. David Neveselý

David Neveselý je absolventemPrávnické fakulty UniverzityKarlovy v Praze, kterou ukončilroce 2001. Před svým příchodemdo kanceláře HAVEL & HOLÁSEKv roce 2007 pracoval jako seniorassociate advokátní kancelářeNOVÁK & SABOLOVÁ, s. r. o.,kde se zaměřoval zejména naoblast korporátního a finančního

práva, práva cenných papírů, jakož i práva kolektivního inve-stování. David Neveselý dále působil jako právník Střediskacenných papírů. Věnuje se zejména oblasti M&A, právaobchodních společností, cenných papírů, daňově motivova-ných transakcí a kolektivního investování. Účastnil sevýznamných transakcí při restrukturalizaci holdingovýchstruktur řady českých společností, podílel se na řadě akvizicvčetně poradenství při jejich financování. V advokátní kance-láři HAVEL & HOLÁSEK se David Neveselý zabývá zejménaoblastmi M&A, korporátního práva, kolektivního investovánía podílí se na daňovém strukturování transakcí. Je advoká-tem a členem České advokátní komory.

Mgr. Pavel Říha

Pavel Říha ukončil studium naPrávnické fakultě Karlovy univer-zity v Praze v roce 2001. V roce1999 také získal na Vysoké školeekonomické v Praze, fakultěMezinárodních vztahů, titul baka-láře. V průběhu studia naPrávnické fakultě UniverzityKarlovy v Praze studoval také nauniverzitě v Řezně v Německu.

Před příchodem do advokátní kanceláře HAVEL &HOLÁSEK pracoval Pavel Říha jako manažer dceřiné společ-nosti ČSOB. V této funkci spravoval a následně ve veřejnédražbě prodal portfolio nedobytných pohledávek o objemutéměř 11 mld. Kč. V roce 2003 působil jako právník v praž-ské právní firmě Peterka & Partners, ve které poskytovalprávní poradenství v oboru obchodního práva pro francouz-ské společnosti. Od roku 2004 pracoval v jedné z největšíchpražských německých advokátních kanceláří, Gleiss Lutz.Pavel Říha se během své praxe zaměřoval především na pora-denství v oblasti práva obchodních společností, bankovníhoa finančního práva a práva projektů mezinárodního úvěrové-ho financování. Poskytoval poradenství kupujícím a prodáva-jícím v rámci rozsáhlých fúzí a akvizic, i v rámci významnýchsyndikovaných úvěrů a projektového financování. Taképoskytoval právní poradenství významným českým obchod-ním společnostem v oblastech obecného obchodního práva

a pracovního práva. V advokátní kanceláři HAVEL &HOLÁSEK je Pavel Říha odpovědný za vedení a rozvojostravské pobočky a poskytuje služby našim německy mluví-cím klientům. Hovoří plynně německy a anglicky a je členemČeské advokátní komory.

Mgr. Jan Topinka

Jan Topinka ukončil studiumPrávnické fakulty Univerzity Kar-lovy v roce 1999. Před svým pří-chodem do advokátní kancelářeHAVEL & HOLÁSEK v roce 2004pracoval na Komisi pro cennépapíry jako právník legislativníhoa právního odboru, poté odborusankčních řízení a dále od roku2002 působil jako ředitel odboru

metodicko-analytického. Na Komisi pro cenné papíry se JanTopinka zabýval především oblastí obchodování s cennýmipapíry, kolektivního investování, včetně evropského právakapitálového trhu, a od roku 2002 koordinoval projekt pří-pravy Komise pro cenné papíry na vstup České republiky doEvropské unie, účastnil se jednání v rámci tvorby právníchpředpisů Evropské unie a podílel se na tvorbě řady koncepč-ních a metodických dokumentů v oblasti regulace finančníhotrhu. V advokátní kanceláři HAVEL & HOLÁSEK se JanTopinka zaměřuje zejména na oblasti finančního práva, ban-kovnictví a pojišťovnictví, práva kapitálových trhů, kolektivní-ho investování a práva obchodních společností. Jan Topinkaje členem České advokátní komory, Etické komise a Pracovnísekce custody Asociace pro kapitálový trh (AKAT).

Mgr. Daniel Uličný

Daniel Uličný ukončil studiumna Právnické fakultě UniverzityKarlovy v Praze v roce 2001. Předsvým příchodem do advokátní kan-celáře Havel & Holásek působil podobu pěti let v renomovaných advo-kátních kancelářích v Praze, např.Freshfields Bruckhaus Derringerči Peterka & Partners a dálev Komerční bance jako senior práv-

ník. V této době poskytoval Daniel Uličný právní poradenstvízejména v souvislosti s řadou obchodních sporů vedených předobecnými a rozhodčími soudy jak českými, tak zahraničnímiinvestory. Daniel Uličný dále poskytoval právní poradenstvízejména zahraničním investorům v oblasti obchodování nafinančním trhu a vymáhání pohledávek. V rámci advokátníkanceláře HAVEL & HOLÁSEK se Daniel Uličný zaměřujezejména na zastupování v soudních sporech a rozhodčích říze-ních, obchodní právo a právo obchodních společností, finanční


profil

právo, bankovnictví a pojišťovnictví, právo cenných papírůa kapitálových trhů a právo duševního vlastnictví. Kromě rodnéčeštiny hovoří Daniel Uličný plynně anglicky a francouzsky, nakomunikační úrovni také německy, rusky a italsky. DanielUličný je advokátem a členem České advokátní komory.

Mgr. Adéla Vránová, LL.M.

Adéla Vránová ukončila studi-um Právnické fakulty UniverzityKarlovy v Praze v roce 2001.V roce 2005 získala Adéla Vránovátitul LL.M. na Humboldtově uni-verzitě v Berlíně. Před svým pří-chodem do advokátní kancelářeHAVEL & HOLÁSEK v roce 2005pracovala Adéla Vránová již v prů-běhu studia od roku 1998 v praž-

ské pobočce jedné z největších rakouských advokátních kan-celáří – Wolf Theiss. Zde se zabývala zejména právem nemo-vitostí, projektovým financováním, právem obchodníchspolečností a právem cenných papírů. V roce 2002 působilapůl roku ve vídeňské centrále Wolf Theiss a v roce 2003

absolvovala dvouměsíční jazykový pobyt na škole RegentAustralia English Language Centre v australském Queens-landu. V advokátní kanceláři HAVEL & HOLÁSEK se AdélaVránová zaměřuje zejména na oblasti práva obchodních spo-lečností, fúzí, akvizic, přeměn a restrukturalizací, právanemovitostí, práva hospodářské soutěže a veřejných zakázeka veřejné podpory. Adéla Vránová je v advokátní kancelářiHAVEL & HOLÁSEK dále zodpovědná za poskytování práv-ních služeb německy hovořící klientele. Adéla Vránová jeadvokátkou a členkou České advokátní komory. �

www.epravo.cz 85

profil

HAVEL & HOLÁSEK s.r.o.advokátní kancelář Týn 1049/3 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 895 950 Fax: +420 224 895 980e-mail: [email protected]á stránka: www.havelholasek.cz

Judikatura Evropského soudníhodvoraOutlá, V., Hamerník, P., Bambas, J.Brož., 344 s., 320 KčPublikace přináší přes 400 judikátůSoudního dvora Evropských společenství,Soudu prvního stupně a Evropského soudupro lidská práva. Snahou autorů bylo

zachytit alespoň v základních bodech podstatu nejdůležitěj-ších rozhodnutí těchto evropských soudů, protože velká větši-na judikátů bohužel nebyla zatím oficiálně přeložena do čes-kého jazyka, a není tak přístupna širší české veřejnosti. Knihaje určena nejen studentům právnických fakult, ale i odborní-kům z právní praxe. �

Zdanění majetku v EvropěRadvan, M.Brož., 385 s., 590 KčPředmětem zájmu této práce jsou majetko-vé daně. Nejde samozřejmě pouze o odpo-vě� na otázku, co pod výrazem majetkovédaně rozumíme. Publikace, si klade za cílpřiblížit čtenáři problematiku majetkových

daní z pohledu právního. �

Cestovní náhrady podle novéhozákoníku práceSalačová, M.Brož., 92 s., 125 KčPublikace přináší komplexní informacek nové úpravě cestovních náhrad zahrnutéod 1. 1. 2007 v zákoně č. 262/2006 Sb.,zákoníku práce. Kniha zpracovaná renomo-

vanou autorkou vysvětluje danou problematiku s ohledem najejí daňové i další aspekty. Komentář je doplněn konkrétnímipříklady stanovení cestovních náhrad a otázkami a odpově�-mi z praxe. Tato publikace je určena zejména pro mzdovéúčetní, soukromé podnikatele, ekonomické pracovníky, mana-žery, právníky, atd. �

DPH – Směrnice Rady o společnémsystému daně z přidané hodnoty(nahrazující Šestou směrnici)a zákon o dani z přidané hodnotyVysvětlivky: P. Pospíšilová, J. RambousekBrož., 448 s., 385 KčZákon č. 235/2004 Sb., o DPH, řeší oblast,která musí být v rámci Evropské unie plně

harmonizována. Při svém vzniku vycházel z Šesté směrnice.Tato směrnice však byla v prosinci 2006 nahrazena novou


Knižní novinky

Knihy můžete nakoupit v elektronickém knihkupectví na adrese www.epravo.alescenek.cz

směrnicí 2006/112/ES, s účinností od 1. ledna 2007.Předkládaná publikace obsahuje souhrn všech předpisů upra-vujících harmonizovanou oblast DPH. Naleznete v ní jak ofici-ální překlad příslušných směrnic, tak převodní tabulku meziŠestou směrnicí a novou směrnicí. Tabulka byla v této publi-kaci navíc doplněna o vztah k českému zákonu tak, aby bylomožno rychle zjistit, která část nové směrnice se vztahujek jednotlivým paragrafům českého zákona a naopak. �

Přehled judikatury ve věcechmimořádných opravných prostřed-ků v občanskoprávním řízeníSestavil R. WaltrBrož., 276 s., 350 KčPřehled je výběrem významné judikaturyve věcech mimořádných opravných pro-středků z oblasti občanskoprávního říze-

ní, vycházející především z rozhodovací činnosti Nejvyššíhosoudu. Většina této judikatury byla již v různých zdrojíchuveřejněna, ale rozsáhlý výběr rozsudků sestavený přede-vším s přihlédnutím k potřebám praxe může být užitečnoupomůckou zejména pro soudce, advokáty i širší právnickouveřejnost. �

Nový stavební zákon s komentá-řemMalý, S.Brož., 748 s., 795 KčKomentář je určen pracovníkům stavebníchúřadů všech stupňů, zejména pak prvoin-stančních a odvolacích orgánů. Dále jeurčen pracovníkům projektových, investor-

ských a zhotovitelských útvarů a dalších subjektů, které sezabývají především povolovacími procesy ve výstavbě, protonení jeho součástí komentář k problematice územního pláno-vání v „užším“ slova smyslu. �

Meritum CloMatoušek, P., Sabelová, L.Brož., 496 s., 620 KčPublikace postihuje právní úpravu celnictvíEU a ČR včetně prezentace dokladův Příloze. Národní právní předpisy bylyupraveny v souladu s komunitárním prá-vem a rozšířeny o velké množství právních

předpisů EU, jejichž platnost se vztahuje na všechny členskéstáty. Tento přehled ocení zejména odborná veřejnost, neboorientace v celní problematice je pro subjekty zabývající sedovozem a vývozem zboží či jinými zahraničně obchodnímioperacemi poměrně obtížná. Cílem publikace je poskytnoutnávod a informace k některým problémům, které se mohouvyskytnout v rámci řízení před celními orgány, a napovědět,kde najít případná řešení konkrétního problému. �

Meritum Rozhodčí řízeníKlein, B., Doleček, M.Brož., 276 s., 395 KčV publikaci je popsán právní rámec úpravyrozhodčího řízení ve všech souvislostech.Výklad problematiky tohoto typu řešenívnitrostátních i mezinárodních sporů, ač naodborné úrovni, je podán ve velmi srozumi-

telné formě. V Příloze knihy najdete vzory právních dokumen-tů včetně doložek závazkových smluv. Výklad je aktuální a rea-guje i na běžné problémy praxe. �

Poskytování cestovních náhrad, 2. vydáníSalačová, M.Brož., 160 s., 187 KčPublikace přináší podrobný výklad novéprávní úpravy poskytování náhrad cestov-ních výdajů při tuzemských a zahraničníchpracovních cestách platné od 1. 1. 2007,

včetně zpracovaných dotazů. Tato nová právní úprava zahrnu-je mnoho rozdílů, změn a zpřesnění, jsou zavedeny nové insti-tuty i praktické režimy. Publikace je vypracována tak, abymohla působit jako dobrý pomocník a rádce všem, kteří sebudou o předmětnou problematiku zajímat. �

Abeceda účetnictví pro podnikatele2007Kolektiv autorůKroužková vazba, 438 s., 419 KčNové vydání již tradiční publikace obsahujejak důležité a praktické teoretické informa-ce z oblasti (podvojného) účetnictví podni-katelských subjektů, tak i řadu konkrétních

příkladů k jednotlivým účtovým třídám. Je dobrým pomocní-kem pro začínající účetní, ale využívají ji i zkušenější účetnípracovníci, protože obsahuje oblasti, které se v praxi denněnevyskytují. �

Smluvní licence v autorském právuTůma, P.Brož., 192 s., 480 KčMonografie přináší ucelený pohled na pro-blematiku smluvních licencí v autorském prá-vu. V první části je podán výklad českéholicenčního práva v oblasti autorskoprávní,druhá část se věnuje smluvní licenci v audiovi-

zuální produkci, a to nejen dle českého autorského práva, nýbrži dle některých autorskoprávních úprav zahraničních (zejménaVelké Británie a Irska, USA, Francie a Německa). Práce dále obsa-huje přehled současného stavu mezinárodní a komunitárníautorskoprávní úpravy v oblasti tvorby audiovizuálních děl a rov-něž se zabývá otázkou vlastnictví autorského práva k audiovizu-álním dílům z pohledu mezinárodního práva soukromého. �

www.epravo.cz 87

knižní novinky

Smlouva o dílo, 2. vydáníPražák, Z.Brož., 224 s., 320 KčKniha podrobně rozebírá současnou právníúpravu uzavírání smluv o dílo podleobchodního zákoníku. Vysvětluje aspektyprocesu jejího uzavírání z pozice objedna-tele i zhotovitele. Obsahuje odkazy na

množství judikátů Nejvyššího soudu ČR a zevšeobecněnívyplývající z odůvodnění judikátů. Dále popisuje možnostistran smlouvy při vlastním provádění díla, jejich jednotlivápráva, možnosti kontroly objednatelem, odpovědnost zhoto-vitele, způsoby přebírání díla a v neposlední řadě též variantyrealizace odstoupení od smlouvy o dílo a následky takovéhoodstoupení. Kniha je určena zejména smluvním stranámsmlouvy o dílo a jejich právním zástupcům. �

Zákon o soudních exekutorecha exekuční činnosti (exekuční řád) –komentářKolektiv autorůVáz., 672 s., 1490 KčRozsáhlý komentář exekučního řádu shrnu-jící dosavadní poznatky související s aplikacízákona v praxi. Obsahuje podrobný

komentář zákona i jeho prováděcích předpisů a přitom senevyhýbá ani výkladově nejasným či sporným ustanovením.Jednotlivá ustanovení zákona jsou navíc doplněna o podrob-ný výběr soudních rozhodnutí, z nichž mnohá nejsou veřejněpřístupná, a proto se jejich publikace neomezuje jen na citaciprávní věty. Publikace je určena nejširší právnické veřejnosti.Stane se jistě každodenní pomůckou všech soudců, soudníchexekutorů, advokátů i dalších právníků. Potřebné informacev ní naleznou i účastníci řízení a studenti právnických fakult. �

Akciové společnosti, 6. vydáníDědič, J., Štenglová, I., Čech, P., Kříž, R.Brož., 944 s., 1190 KčNové vydání této publikace reaguje navšechny změny právní úpravy, k nimž došlopo novelizaci obchodního zákoníku záko-nem č. 88/2003 Sb. Byly upraveny zejménapasáže týkající se obchodního rejstříku

a pasáže související s novou právní úpravou podnikání na kapi-tálovém trhu, s novou právní úpravou dluhopisů a úpravouevropské společnosti. Nově byla do publikace začleněna úpra-va práva výkupu účastnických cenných papírů a úpravy změnyprávní formy evropské společnosti na akciovou společnost. Dotextu šestého vydání byla začleněna rovněž nová judikatura vevěcech akciových společností.Publikace je určena široké práv-nické veřejnosti i vrcholovým zaměstnancům a členům orgánůakciových společností, využijí ji rovněž studenti právnickýcha ekonomických fakult. �

Autorský zákon – komentář, 3. vydáníChaloupková, H., Holý, P.Brož., 566 s., 950 KčTřetí vydání komentáře autorského zákonareaguje na rozsáhlou novelu přijatou v dub-nu 2006. Komentář obsahuje praktickéinformace k jednotlivým ustanovením záko-

na č. 121/2000 Sb. a přináší poznatky z jeho téměř pětiletéaplikace. Komentář umožňuje dobře se zorientovat v úpravětýkající se majetkových a osobnostních práv autorských, úpravěsmluvních typů, právních prostředcích ochrany autorských právči práv výkonných umělců, práva výrobců zvukových, zvukověobrazových záznamů, práv rozhlasového a televizního vysílateleatd. Značná pozornost je věnována výjimkám a omezením prá-va autorského, a sice volnému užití a zákonným licencím, kteréumožňují, v rozsahu stanoveném zákonem, užití autorských dělbez souhlasu autora, či nositelů autorských práv. Publikace jedoplněna o řadu souvisejících předpisů. �

Pochybení a sankce při poskytovánílékařské péčeVondráček, L., Dvořáková, V.Brož., 76 s., 99 KčAutor upozorňuje poutavým a čtivým způ-sobem na problémy, které se mohou státkaždému lékaři, nebude-li dodržovat právnízásady svého povolání. Knihu využijí jak

začínající lékaři (i studenti medicíny), tak zkušení odborníci zevšech oborů pracujících jak na lůžkových, tak ambulantníchzdravotnických zařízeních. Publikace podává v obecné částilékařům potřebné informace týkajících se práva, v části speci-ální pak ukazuje na konkrétních případech skutečného nebodomnělého pochybení, čeho se vyvarovat a jak při kolizipostupovat. �

Poškozený a adhezní řízení v ČeskérepubliceRůžička, M., Púry, F., Zezulová, J.Brož., 760 s., 1150 KčPublikace představuje ucelené zpracovánívybraných otázek vztahujících se k proble-matice postavení poškozeného v českémtrestním procesu – tj. v rámci předsoudního

stadia trestního procesu a stadia projednání trestní věci v říze-ní před soudem. Zaměřuje se nejen na ústavněprávní aspektypostavení poškozeného, na vývoj právní úpravy, ale i na jed-notlivé teoretické otázky, které se daného tématu týkají.Obsahuje také přehled judikatury soudů a výkladová stanovis-ka Nejvyššího státního zastupitelství. Publikace nalezne svéuplatnění především u právníků, kteří se problematice trestní-ho práva systematicky věnují, u studentů právnických fakult,ale i u té právnické veřejnosti, která se zmíněnou právní dis-ciplínou zabývá hlouběji. �


knižní novinky

Územní rozhodování a ohlašováníjednoduchých stavebBlažková, M., Machačková, J.Brož., 240 s., 328 KčPraktická a velmi aktuální příručka provádíčtenáře úskalím paragrafů a pomůže musnadněji se orientovat v postupech, kterénový stavební zákon přináší v oblasti územ-

ního a stavebního řízení. Součástí knihy jsou vzory rozhodnu-tí stavebních úřadů a formuláře obsažené v prováděcíchvyhláškách. Publikace je určena především stavebníkům, pro-jektantům a pracovníkům stavebních úřadů, přiblížení novéhostavebního zákona v praxi však nabízí všem čtenářům z řadširoké veřejnosti. �

Boj za právo I + IIČerný, J.Brož., 1200 s., 340 KčNové vydání edice dokumentů z období1848-1860 (první vydání 1893), které při-pravil spisovatel a sekretář Muzea královstvíČeského, obsahuje více než 300 politickýchtextů. Bezprostředně seznamují čtenáře

s proměnami probíhajícími jak v habsburském státě, tak s for-mováním novodobé české společnosti a její politiky v roce1848 a v obdobích následujících. Jednotlivé dokumenty autoruvádí stručným historickým výkladem. �

Občanský soudní řád s vysvětlivka-mi a judikaturou, 3. vydáníWinterová, A. a kol.Váz., 1088 s., 1200 KčTřetí vydání oblíbené publikace obsahujeúplné znění občanského soudního řádupodle stavu k 1. lednu 2007. Za každýmustanovením následují vysvětlivky, ve kte-

rých autoři podávají podrobný výklad daného paragrafua upozorňují na související ustanovení o.s.ř., případně dalšíchpředpisů, a na závěr je uveden výběr z judikatury, která sek danému ustanovení vztahuje. Pro úplnost jsou v závěrečnéčásti knihy uvedeny související předpisy, a to advokátní tarif,zákon o soudních poplatcích a vyhláška o paušálních sazbáchvýše odměny za zastupování při rozhodování o náhraděnákladů v občanském soudním řízení. Publikaci ocení zejménasoudci, advokáti a notáři, je však určena každému, kdo přijdes občanským soudním řízením do styku. �

Zdokonalování veřejné správya samosprávy České republikyBlížkovský, B.Brož., 218 s., 250 KčSborník z celostátní odborné konferencekonané 26. a 27. října 2006 v Brně �

Smluvní obchodní právo, kontrak-ty, 3. vydáníMarek, K.Brož., 420 s., 450 KčAutor je pracovníkem katedry obchodníhopráva Právnické fakulty MU Brno. V rámcivymezené specializace uvnitř katedry sezabývá Zvláštními ustanoveními obchod-

ních závazkových vztahů ze III. části obchodního zákoníku, tj.smluvními typy, které jsou v této části zákona upraveny.K těmto otázkám také nejčastěji publikuje. Předkládané dílonevybočuje z tohoto rámce a vychází z děl předchozích.Obsahuje i obecnější pojednání o zadávání veřejných zakázek,nebo zadávání bude v mnoha případech předcházet uzavře-ní smlouvy. �

Meritum Byty a právoChalupa, L., Dvořáková-Závodská J.,Chandrycká, V.Brož., 588 s., 695 KčTato publikace zahrnuje širokou oblastbytového práva, jež se prakticky dotýkákaždého z nás. Jedná se o praktickou pří-ručku základních institutů bytového práva,

vycházející především z judikatury Nejvyššího soudu ČR, jakoži poznatků jejích autorů z právní praxe. Knížka je členěna dlevyužitelnosti jednotlivých institutů bytového práva od definicebytu, jednotlivé právní důvody užívání bytu až po vzory nejfre-kventovanějších vzorů listin. �

Přehled judikatury ve věcech daňo-vého řízeníBaxa, J., Kaniová, L., Schillerová, A., Žiško-vá, M.Brož., 496 s., 620 KčPředkládaný Přehled poskytuje odbornéveřejnosti ucelený soubor toho nejdůležitěj-šího, co soudní judikatura v uplynulých

letech na poli daňového práva procesního přinesla. Jde o sbír-ku nejvýznamnějších soudních rozhodnutí, kromě nadčaso-vých nálezů a usnesení Ústavního soudu Přehled obsahuje vezhuštěné podobě i zásadní rozhodnutí Nejvyššího správníhosoudu. �

Rádce člena společenství vlastníkůjednotek se vzory potřebných píse-mností, 3. vydáníNováková, H.Brož., 256 s., 277 KčPublikace je věnována všem, kteří se chtějístát nebo už se stali vlastníky jednotek pod-le zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů

ve znění pozdějších předpisů. Zaměřuje se především na úlo-hu společenství vlastníků jednotek, které je při splnění záko-

www.epravo.cz 89

knižní novinky

nem stanovených podmínek právnickou osobou, rozsah práva povinností vlastníků jednotek, a to nejen těch, kteří v kou-pených bytech bydlí, ale i těch, kteří je pronajímají. Do přílohjsou zařazeny vzory písemností, se kterými je třeba pracovata také znění právních předpisů, které tuto oblast upravují. �

Pohledávky – právně – daňově –účetně, 3. vydáníBařinová, D., Vozňáková, I.Brož., 136 s., 199 KčKniha si klade za cíl seznámit podnikatelese způsoby, jak snížit riziko spojené se vzni-kajícími pohledávkami a s pohledávkami posplatnosti. Publikace se zabývá preventivní

částí, tj. zajištěním pohledávek před jejich vznikem, zejménas důrazem na náležitosti smlouvy. Dále jsou vyhodnocoványjednotlivé způsoby zajištění pohledávek po splatnosti jakmimosoudní, tak i soudní cestou. Nově je řešena i problema-tika zajišování pohledávek v případě, že dlužník je v úpadku.Výklad je doplněn názornými příklady a v přílohách jsou uve-deny nejdůležitější vzory a podání. �

Přestupkové právo, 14. vydáníČervený, Z., Šlauf, V.Brož., 496 s., 580 KčČtrnácté aktualizované vydání publikaceobsahuje úplný text zákona o přestupcíchpodle stavu k 1. lednu 2007 s ucelenýmkomentářem každého paragrafu. Do titul-ního zákona byly promítnuty změny, které

přinesla novela zákonem č. 80/2006 Sb., další změny bylyvyznačeny v ostatních předpisech. Další část publikace jevěnována úplnému znění správního řádu, který se podpůrněpoužije při přestupkovém řízení, a výňatkům ze souvisejícícha navazujících předpisů (OSŘ, SŘS). Mnohé přestupky bylyvyňaty z přestupkového zákona a podrobně upraveny vezvláštním zákoně. Závěr publikace tedy patří výňatkům zevšech zákonů, které upravují přestupky a sankce za ně. Knihaje určena jak pracovníkům veřejné správy, kteří se přestupko-vým právem zabývají, tak pachatelům přestupků a jejich práv-ním zástupcům. �

Stavební právo, 2. vydáníKliková, A., Havlan, P., Valachová, K.,Hamplová, E.Brož., 232 s., 320 KčPraktická příručka komplexně popisuje pro-blematiku stavebního práva v nové právníúpravě z pohledu veřejnoprávního.Charakterizuje základní instituty a základní

pojmy územního plánování a popisuje jednotlivé typy správ-ních řízení v režimu stavebního zákona (tj. řízení územní, sta-vební, kolaudační a sankční) i řízení vyvlastňovací podlevyvlastňovacího zákona. Publikace je určena zejména podni-

katelům ve stavebnictví, podnikovým právníkům a zaměst-nancům stavebních úřadů, jako učební pomůcku ji využijíi studenti právnických fakult. �

Daně v Evropské unii, 2. vydáníŠiroký, J.Brož., 256 s., 358 KčPublikace mapuje daňový vývoj v Evropskéunii. Ve druhém vydání byla aktualizovánaa doplněna o nově přistoupivší státy.Shromaž�uje základní legislativní předpisytýkající se harmonizačních snah a daňové

spolupráce mezi členskými státy Společenství. Porovnávádaňové systémy různých zemí včetně velikosti daňového zatí-žení jejich obyvatel či konstrukce jednotlivých typů daňovýchodvodů. �

Zákoník práce s komentářemk 1. 1. 2007Kolektiv autorůVáz., 1024 s., 599 KčTým známých autorů, pracujících po dlou-há léta v oblasti pracovněprávní legislativy,předkládá čtenářům nový zákoník práces komentářem a 36 nejdůležitějších souvi-

sejících předpisů, podle potřeby rovněž okomentovaných. �

Zákon o veřejných zakázkáchs komentářem a příkladyk 1. 1. 2007Krutáková, L., Kruták, T.Brož., 480 s., 329 KčKomentář k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřej-ných zakázkách, na řadě praktických příkla-dů vysvětluje, jak správně chápat a aplikovat

jednotlivá ustanovení nového zákona. Zahrnuje prováděcí práv-ní předpisy k zákonu a relevantní ustanovení souvisejícího změ-nového zákona. Komentář s příklady, vybranými rozhodnutímiÚřadu pro ochranu hospodářské soutěže a rozsáhlou aktuálníjudikaturou Soudního dvora ES je určen především pro zadava-tele, dodavatele a jejich poradce, kterým výrazně usnadní orien-taci v problematice zadávání veřejných zakázek. �

Správa daní a poplatků s komentá-řem od 1. 1. 2007Kobík, J.Váz., 800 s., 549 Kč5. aktualizované vydání Úplného znění záko-na o správě daní a poplatků s podrobnýmkomentářem k jednotlivým ustanovením.Komentář je doplněn judikaturou i autorový-

mi poznámkami, v nichž upozorňuje na nejasnosti při výkladujednotlivých ustanovení a na rizika z nich vyplývající, na nejčas-tější chyby daňových subjektů a na to, jak se jich vyvarovat. Do


knižní novinky

textu jsou zapracovány nejpoužívanější vzory podání správcůmdaně a text je doplněn o novou judikaturu. Kniha nově obsahu-je výklad novelizovaných ustanovení zákona, včetně výkladunového sankčního systému a nejnovější judikaturu Nejvyššíhosprávního soudu a Ústavního soudu v oblasti správy daní. �

Nájemné, ceny služeb a způsobyjejich rozúčtováníNováková, H.Brož., 152 s., 182 KčZákon č. 107/2006 Sb., o jednostrannémzvyšování nájemného z bytu a o změnězákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,ve znění pozdějších předpisů, ze 14. března

2006, upravuje postup zvyšování nájemného z bytů s účin-ností od 31. března 2006 do 31. prosince 2010. Pro potřebypraxe je úplné znění citovaného zákona zařazeno jako přílohatéto publikace. Publikace se věnuje i cenám služeb a způsobujejich rozúčtování, protože zálohy na ně jsou zpravidla hraze-ny současně s nájemným. �

Zákoník práce s komentářem, 2. vydáníJouza, L.Váz., 896 s., 995 KčPřijetí nového zákoníku práce účinného od1. 1. 2007 znamená zásadní změny v pra-covněprávních vztazích a tím i v personálnía mzdově-právní činnosti všech zaměstna-

vatelů. Komentář k němu je metodickou pomůckou při jehouplatňování v praxi. Do komentáře je rovněž zařazen výkladzměněných zákonů, zejména v oblasti náhrady škody, nárokůúředníků územních samosprávných celků, daní z příjmu ve spo-jení se zvýšenými nároky zaměstnanců. Systematika komentářeje členěna podle jednotlivých ustanovení zákoníku práce.Metodický charakter je zdůrazněn praktickými příklady. �

Sbírka správních a soudních roz-hodnutí ve věcech průmyslovéhovlastnictvíHoráček, R., Macek, J.Brož., 292 s., 550 KčTato publikace si klade za cíl rozšířit výkladpráv k duševnímu vlastnictví, poskytovanýprávnickými učebnicemi a komentáři, o pří-

klady konkrétních rozhodnutí správních i soudních (soukro-moprávních) ve věcech práv průmyslového vlastnictví. Obecnépojmy právních předpisů jsou zde názorně demonstroványv jednotlivých případech, jež se staly předmětem posuzovánípříslušných orgánů. Každý judikát obsahuje stručnou právnívětu a zkrácené znění judikátu či výňatek z rozhodnutí.Publikace je určena soudcům, advokátům, patentovýmzástupcům, ale i širší právnické a laické veřejnosti zajímající seo tuto právní problematiku. �

České účetní standardyPeštuka, J.Brož., 296 s., 315 KčČeské účetní standardy pro účetní jednotky,které účtují podle vyhlášky č.500/2002 Sb.a vyhlášky č.504/2002 Sb. – komentář.Zahrnuje doporučený účtový rozvrh. �

Státní hranice Československaa České republikySovinský, J.Brož., 310 s., 219 KčTato práce se týká státního území a státníchhranic našeho státu, který je pokračovate-lem státnosti zemí Koruny české i státnostičeskoslovenské. Náš stát prošel staletým

vývojem, v němž se různě měnilo jeho státní území a tak i jehostátní hranice. Podstatnou částí tohoto vývoje je i státnost čes-koslovenská, která přinesla našemu státu nejen modernía demokratický ústavní řád, ale potvrdila i předcházející konti-nuitu státních hranic zemí Koruny české. Právě proto je v tétopráci, kromě rozboru státního území České republiky, věnová-na podstatná část rozboru státního území Československa. �

Daňové přiznání k dani z nemovi-tostí 2007Holmes, A., Klestil, J., Vandasová, L.Brož., 96 s., 155 KčNávod k vyplnění nového daňového přiznání.Jediná publikace renomovaných autorůobsahující informace k vyplňování novéhoformuláře daňového přiznání k dani z nemo-

vitostí, který je platný od roku 2007. Kniha obsahuje pokynyk vyplnění nového formuláře, informace ke změnám provede-ným v zákoně o dani z nemovitostí a příklady s názornou ukáz-kou výpočtu daně a návodem na vyplnění daňového přiznání. �

Zákon o ochraně hospodářské sou-těže – komentářMunková, J., Kindl, J.Váz., 448 s., 880 KčVstupem České republiky do Evropské uniev roce 2004 se komunitární soutěžní právostalo právem přímo platným i na jejím úze-mí. Autoři proto přinášejí nejen fundovaný

komentář zákona o ochraně hospodářské soutěže, ale sou-běžně podávají výklad i o příslušné úpravě evropského soutěž-ního práva. Právě s ohledem na evropské právo se pokoušejíhledat srozumitelná východiska při mnohdy obtížném výkladuněkterých ustanovení zákona. Publikace obsahuje i podrobnýkomentář nařízení Komise (ES) č. 2790/1999, které je jednouz nejvýznamnějších blokových výjimek z kartelového zákazua které se podle zákona uplatňuje i na ryze vnitrostátní doho-dy mezi soutěžiteli. �

www.epravo.cz 91

knižní novinky

Říše principů. Obecné a odvětvovéprincipy současného českého právaWintr, J.Brož., 280 s., 260 KčPrávní principy, relativně abstraktní norma-tivní věty zhuštěně vyjadřující obsah práva,představují jedno z nejdiskutovanějšíchtémat v současné teorii práva. Kniha se sna-

ží ukázat, v jakých různých podobách a funkcích figurovalyprávní principy ve vývoji právního myšlení. Především se alepokouší vystihnout podstatný obsah současného českéhoprávního řádu, všech jeho právních odvětví, pomocí charakte-ristických právních principů a vazeb mezi nimi, a poodhalit takideový a hodnotový základ našeho právního systému.Publikace získala v roce 2006 prestižní Bolzanovu cenu. �

Sbírka souvztažností k účtům směr-né účtové osnovy pro rok 2007Jindrák, J.Brož., 312 s., 269 KčTato publikace je určena pro auditory, účet-ní pracovníky, pracovníky kontrolních útva-rů, poradenské organizace, organizacezabývající se zpracováním software pro

účetnictví, jakož i pracovníky dalších odborných útvarů(finančních, daňových, plánovacích apod.). Řízení a hodnoce-ní vývoje hospodaření organizací se neobejde bez využíváníúčetních ekonomických informací. Vedeni snahou napomocisnadnějšímu a kvalitnějšímu získávání těchto informací vydá-váme opět po roce nové, upravené a doplněné vydání publi-kace. �


knižní novinky

Praxishandbuch InsolvenzrechtSmid, StefanGebunden, 704 Seiten, 23x15,5 cmISBN 978-3-89949-326-93.295 KčDas geltende deutsche Insolvenzrecht wird in zunehmendemMaße durch die Judikatur des BGH und das europäischeRecht grenzüberschreitender Insolvenzverfahren bestimmt.Eine Reihe von Änderungen der InsO und wichtiger insolvenz-rechtlicher Nebengesetze und Verordnungen verändern dasGesamtbild des Insolvenzverfahrens.Das vorliegende Werk greift diese Entwicklungen auf. Es stelltdie neueren Ausprägungen des Insolvenzrechts in den syste-matischen Zusammenhang seiner Grundlagen. Dabei wirdanhand von Fällen aus der Rechtsprechung an dieWechselwirkung zwischen insolvenzrechtlicher Haftungs-ordnung, bürgerlichem Recht und Zivilprozessrecht erinnert.Besondere thematische Schwerpunkte:

� Insolvenzverfahrensfähigkeit, Beteiligtenstellung imInsolvenzverfahren und Eröffnungsgründe

� Aufgaben des Eröffnungsverfahrens� Wirkungen des Insolvenzverfahrens, besonders auf

gegenseitige Verträge� Stellung des Insolvenzverwalters� Voraussetzungen und Rechtsfolgen der

Insolvenzanfechtung� Reorganisation des Schuldners im Insolvenzplanverfahren� Eigenverwaltung des Schuldners als

Sanierungsinstrument� Grenzüberschreitende Verfahren. �

Europäisches Bilanzrecht und nationalesGesellschaftsrechAsche, MichaelGebunden, 345 Seiten, 23x15,5 cmISBN 978-3-89949-390-03.295 KčDie EG-Bilanzrichtlinien und die IAS/IFRS sind fürKapitalgesellschaften konzipiert. Gleichwohl hat der Gemein-schaftsgesetzgeber anerkannt, dass ihre Erstreckung auf dieKapitalgesellschaft & Co. geboten ist. Technisch geschah dies,indem er die Rechnungslegungsregeln der Kapital-gesellschaften auf die Kapitalgesellschaften & Co. übertragenhat. Das wirft zwei Fragen auf: die nach der Rechtfertigungder Einbeziehung der Kapitalgesellschaft & Co. in dasEuropäische Bilanzrecht (Ob der Einbeziehung) und die nachder Notwendigkeit, die für Kapitalgesellschaften konzipiertenRechnungslegungsregeln wegen der besonderen strukturellenMerkmale der Kapitalgesellschaften & Co. für diese zu modifi-zieren (Wie der Einbeziehung).In einem größeren Zusammenhang werden die Einbindungder EG-Bilanzrichtlinien und der IAS/IFRS in das Sekundärrecht,ihre Entwicklungen sowie ihre Ziele und Auslegung aufgeze-igt. Der Schwerpunkt liegt auf ihrem Verhältnis zu anderengesellschaftsrechtlichen Richtlinien und Verordnungen. �

Computer Crimes and Digital InvestigationsIan Walden600 pages, 246x171 mmISBN-13: 978-0-19-929098-7 Oxford University Press9.870 Kč

Zahraniční knižní novinky�

Computer and network-based crime is a rapidly growing pheno-menon and problem for individuals, organisations and societyas a whole, whether in the form of viruses or the distribution ofchild pornography. Following September 11th 2001, the horrificterrorism attacks on the London transport system in July 2005,and the threat of further attack through chemical and biologicalweapons, there is a broad governmental recognition of the vul-nerability of society to attacks against critical infrastructure,which includes computer and communications systems. As aconsequence, governments have placed computer crime lawshigh on the political agenda. This text provides a comprehensivelegal analysis of the substantive and procedural rules relating tocomputer crime, and offers a clear explanation of the relevanttechnical aspects of computer crime, from types of attacks laun-ched through to forensic techniques. The text places computercrime firmly in its international context, through comparativediscussion of laws in other jurisdictions, international harmoni-sation initiatives, and mechanisms for co-operation betweenlaw enforcement bodies in different jurisdictions. �

Faull and Nikpay: The EC Law of Competition(Second Edition)Jonathan Faull & Ali NikpayISBN-13: 978-0-19-926929-7Publication date: 29 March20072016 pages, 246x171 mmOxford University Press8.390 KčThe new edition of this leading work builds upon the success ofthe first edition by adding new chapters on modernization, car-tels, state aids, and motor vehicle distribution agreements, aswell as expanding the analysis of mergers. The existing strengthsare also reinforced, and the book will be fully up to date with allof the key substantive, procedural and interpretative changesintroduced up to autumn 2006, as well as the latest case law.The author team is entirely drawn from current or former mem-bers of the EC Commission’s Directorate General forCompetition, ensuring a uniquely in-depth working knowledgeof the legislative regime and its application in practice.

� The new edition of a leading practitioner work on ECcompetition/antitrust law

� A unique insider’s view of the subject, it is written entire-ly by current and former members of DG Competition

� A practical reference tool that puts particular emphasisupon how law and policy apply in practice

� Forward-looking analysis provides guidance on areas thatare still undecided or evolving

� Even more dependable and rigorous than the previousedition: the coverage is expanded and enhanced

� New chapters on modernization, cartels, state aids, andvehicle distribution agreements, and expanded analysisof mergers

� Full analysis of the key substantive, procedural and inter-pretative changes being introduced during 2004, as wellas the latest case-law �

The Construction of ContractsInterpretation,Implication and RectificationGepard McMeel648 pages, 246x171 mmISBN-13: 978-0-19-927793-3Oxford University Press6.825 KčThis exciting new practitioner-orientated text provides a clearand comprehensive account of the legal principles and doctri-nes which come into play whenever the parties disagreeabout the meaning and effect of the contractual words. Mostcommercial transactions, from the supply of goods of servicesto the sale of a business, are reduced to writing. In most casesthis entails that the deal is recorded in clear and certain termsfor the parties to perform. Nevertheless written contracts areabundant with disputes about the meaning and effect of par-ticular words and phrases. Although the common law prin-ciples and techniques of construction are of long ancestry,they have recently come to greater prominence as judgeshave self-consciously sought to modernise the approach tothe interpretation of contractual instruments. This work pro-vides a new and refreshed account of the principles involved,focusing on the practitioner’s needs, tackling modernisationhead on and equipping readers with the necessary means toavoid pitfalls in contractual provisions.The coverage extendsto related rules and doctrines, including rectification andimplication of terms, and consideration of the status of thecontroversial ‘parol evidence rule.’ The book also considersthe nature of effect of particular species of contractual provi-sion, including warranties and indemnities, exemption clau-ses, ‘force majeure’ clauses and ‘entire agreement’ clauses �

Grundkurs Handels- und GesellschaftsrechtPeter Kindler 2. Auflage 2007, 402 SeitenISBN 978-3-406-55826-91.120 KčIn einem Band vermittelt dieser Grundkurs jetzt bereits in 2.Auflage das examensrelevante Pflichtfachwissen im Handels-und Gesellschaftsrecht. Die Darstellung des Handelsrechtsumfaßt dabei die Bereiche Kaufmannseigenschaft, Handels-register (Schwerpunkt Registerpublizität), Handelsfirma undHandelsunternehmen, Prokura und Handlungsvollmacht,Allgemeine Vorschriften über Handelsgeschäfte undHandelskauf.Im Gesellschaftsrecht werden die offene Handelsgesellschaftund die Kommanditgesellschaft behandelt, ferner Errichtungund Vertretungsverhältnisse bei der Aktiengesellschaft und beider Gesellschaft mit beschränkter Haftung, bei der GmbH auchdie Rechtsverhältnisse der Gesellschaft und der Gesellschafter.Das bewährte Konzept vermittelt das erforderliche Wissen mitHilfe zahlreicher Beispiele, Übungsfälle und Übersichten. AmEnde eines jeden Abschnitts erfolgt jeweils eine Lern- undVerständniskontrolle �

www.epravo.cz 93

knižní novinky

Handelsgesetzbuch: HGB KommentarVon Prof. Dr. Ingo Koller, Prof. Dr. Wulf-Henning Roth undDipl.-Kfm. Dr. Winfried Morck, Wirtschaftsprüfer undSteuerberater 6. Auflage 2007, 1212 SeitenISBN 978-3-406-55818-41.850 KčFundiert und prägnant, unter Berücksichtigung aller für denPraktiker wichtigen Aspekte, informiert dieser handlicheKommentar über die handelsrechtlichen Vorschriften. Er ori-entiert sich dabei vorwiegend an der Rechtsprechung, dieumfassend ausgewertet ist, nimmt aber auch Stellung zuabweichenden Meinungen in der Literatur.Die Neuauflage berücksichtigt u.a. die Änderungen durch das

� Vorstandsvergütungs-Offenlegungsgesetz� Erste Gesetz über die Bereinigung von Bundesrecht im

Zuständigkeitsbereich des Bundesministeriums der Justiz� Gesetz zur Änderung des Ölschadengesetzes� Gesetz zur Einführung der Europäischen Genossenschaft

und zur Änderung des Genossenschaftsrechts� Gesetz über elektronische Handelsregister und

Genossenschaftsregister sowie das Unternehmensregistervom 10.11.2006

� Gesetz zur Umsetzung der neu gefasstenBankenrichtlinie und der neu gefasstenKapitaladäquanzrichtlinie vom 17.11.2006.

Im Übrigen hat der Kommentar durchgängig den StandAnfang 2007. �

Global Competition Law and EconomicsEiner Elhauge and Damien GeradinPUBLISHERHart PublishingPUBLISHEDMarch 2007EXTENT1182 pagesCOVERPaperbackISBN1-84113-465-1/ 97818411346591.570 KčModern antitrust law is global antitrust law. Markets arebecoming increasingly global, or at least multinational.Mergers between large corporations must typically get appro-val in both the United States and in the EU, and other nationstoo. Cartels in one nation affect supply in others, and countri-es are increasingly entering into treaties with each otherabout the content or enforcement of competition laws. Thus,businesspeople, lawyers, and lawmakers can no longer con-tent themselves with understanding only the antitrust andcompetition law of their home country. Modern antitrust lawalso differs from traditional antitrust law in that it now ref-lects the dominance of the economic model of analysing anti-trust and competition policy. Against this background, thisnew casebook represents the first comprehensive effort toexamine US and EC competition law cases and decisions wit-hin a common analytical framework strongly based on econo-mic theory. It is an innovative casebook addressed to all stu-dents, not only from the US and Europe, but also from alljurisdictions having competition laws, providing an in-depth

analysis of the two major global antitrust regimes in theworld, and a summary of the parallel antitrust laws elsewherein the world. As such it will also serve as a useful reference forpractitioners, competition officials, and policy-makers interes-ted in competition law. �

GesellschaftsrechtVon Prof. Dr. Herbert Wiedemann, Richter am Oberlandes-gericht a.D., und Prof. Dr. Kaspar Frey 7. Auflage 2007, 533 SeitenISBN 978-3-406-54867-3880 KčDer Band behandelt in Form von Fragen und Antwortensowie anhand von kleinen Fällen das examensrelevanteWissen des Gesellschaftsrechts. Dazu werden die gesells-chaftsrechtlichen Grundtypen Verein und BGB-Gesellschaftvorgestellt. Die Probleme des Personen- und Kapital-gesellschaftsrechts werden eingehend erörtert.Die 7. Auflageberücksichtigt im Persongesellschaftsrecht die fortdauerndeDiskussion um das Haftungsregime der BGB-Gesellschaft unddie damit verbundene analoge Anwendung von §§ 31 BGB,128 ff. HGB. Aufgenommen ist die Rechtsprechung zurHaftung wegen eines existenzvernichtenden Eingriffs.Eingearbeitet sind darüber hinaus insbesondere die Änderun-gen des Rechts der GmbH und der Aktiengesellschaft.Schrifttums- und Rechtsprechungsnachweise sind auf demneuesten Stand.Für Studierende und Referendare. �

EuroparechtVon Prof. Dr. Matthias Herdegen9. Auflage 2007, 455 SeitenISBN 978-3-406-56071-2880 KčJährlich neu erscheint dieser aktuelle Grundriß. Er vermittelteinen umfassenden Einstieg in die vielgestaltigen Regelungs-materien, die unter dem begrifflichen Dach des Europarechtszusammengefaßt werden. Im Zentrum steht dabei das Rechtder Europäischen Gemeinschaften, ergänzt um die Form derZusammenarbeit in der EU. Einbezogen werden auch dasRecht des Europarates mit der Europäischen Menschen-rechtskonvention, die WEU und der OSZE-Prozeß.Die 9. Auflage 2007 berücksichtigt neue Entscheidungen desEuropäischen Gerichtshofs für Menschenrechte und desEuGH. Dargestellt ist auch der Beitritt Bulgariens undRumäniens zur EU. �

EuroparechtVon Prof. Dr. Waltraud Hakenberg4. Auflage 2007, 214 Seiten ISBN 978-3-8006-3383-8965 KčDas Werk macht Studierende schnell mit dem Europarechtvertraut. Der Inhalt:

� Überblick über die Entwicklung der EU


knižní novinky

� Stellung der Europäischen Gemeinschaften in der EU und das institutionelle System

� Rechtsordnung der Gemeinschaft� Besondere Marktfreiheiten� die einzelnen Politiken� Rechtsangleichung in ausgewählten Bereichen.

Zahlreiche Schaubilder, Zusammenfassungen, Fragenkatalogeund Fallbeispiele erleichtern das Lernen. Die Neuauflageberücksichtigt die »Ost-Erweiterung« um 12 neueMitgliedstaaten, zuletzt am 1.1.2007 um Rumänien undBulgarien. Auch der noch nicht von allen ratifizierte Vertragüber die Europäische Verfassung wird kommentiert. �

Internationales WirtschaftsrechtVon Prof. Dr. Matthias Herdegen6. Auflage 2007, 291 SeitenISBN 978-3-406-55664-71.080 KčDas internationale Wirtschaftsrecht ist Teil des Völkerrechts.Um seine rechtlichen Mechanismen zutreffend einordnen zukönnen, stellt das Werk von Herdegen zunächst dieRechtsquellen des internationalen Wirtschaftsrechts sowie diefür sie geltenden allgemeinen Prinzipien dar. Im Bereich desWarenhandels und der Dienstleistungen werden dann dasGATT, das neue WTO-System, aber auch andere internationa-le Abkommen und ihre Funktionsweisen beschrieben. WeitereGegenstände der Darstellung sind das internationaleUnternehmensrecht sowie das internationale Enteignungs-und Investitionsrecht. Schließlich werden die Währungs-systeme und die internationalen Finanzleistungen beleuch-tet.Das Studienbuch ist eine Einführung, die das Verständnisfür die Ordnung der internationalen Wirtschaftsbeziehungenim Geflecht von Völkerrecht, Europäischem Gemeinschafts-recht und internationalem Wirtschaftsrecht erleichternsoll.Die 6. Auflage wurde durchgängig aktualisiert, erweitertund auf den Stand von Anfang 2007 gebracht. Ausgebautwurde insbesondere der Abschnitt über die WTO.Berücksichtigt wurden darüber hinaus neue Entscheidungendes US-Supreme Court.Für Studenten der Rechts- undWirtschaftswissenschaften, Referendare, im internationalenWirtschaftsrecht tätige Rechtsanwälte und Unternehmens-juristen sowie internationale Organisationen. �

EC Competition LawA Critical Assessment806 pages, hardbackISBN1-84113-675-1 / 97818411367523.880 KčGeneral Editors: Giuliano Amato and Claus-Dieter EhlermannThis book, co-written by a team of European competition lawspecialists, offers critical perspectives on the whole range ofissues in EC competition law. The book has two distinctive fea-tures: the first is that unlike similar works which present thelaw from either an enforcement agency or practitioner per-

spective in a fairly conventional manner, this work offers fresh,critical reflections on the state of the law. The second is thatthe authors are young academics, practitioners and administ-rators who have worked in the relevant fields and who arerelatively new „voices“ in the competition law literature.Drawn from diverse jurisdictions and professional backg-rounds the authors bring a distinctively „European“ feel (forinstance not drawing exclusively on English language literatu-re), and manage to introduce debates that have been takingplace in the non-English language world, thereby assisting amore comprehensive dialogue in this field. The diversity in the-ir professional backgrounds means that each chapter adopts adifferent perspective, with some chapters focusing on practicalsolutions to problems, and others exploring more general the-oretical questions.The textbook-like structure places the issuesin their appropriate contexts and ensures that readers see howthe discussion in each chapter links with the body of law as awhole. The book is aimed at academic lawyers and practitio-ners, complementing existing textbooks and allowing the rea-der to extend his or her understanding of the subject and pro-vide a quick source of reference to the main doctrinal debateson the subject, and offer fresh perspectives on the topics cove-red. The impact of EC competition law beyond Europe alsomeans that this book will appeal to lawyers in the US,Australia, Canada and beyond.Associate Editor AssimakisKomninos is a Senior Associate in the Brussels office of White& Case and also practices as a lawyer at the Athens Bar. He isalso a visiting lecturer at IREA, Université d’Aix-Marseille III. �

Private Enforcement of EC Competition LawJ. Basedow364 pages, hardbackISBN 9041126139 / 13:97890411261395.050 KčThe European Commission’s recent green paper on damagesactions for breach of EC antitrust rules stirred a debate acrossEurope on the need for legal reform that would encourage pri-vate plaintiffs to claim compensation for losses suffered as aresult of anticompetitive conduct. Prominent in the wake ofthat initiative was the international conference convened by theMax Planck Institute for Comparative and International PrivateLaw in Hamburg in April 2006, the papers and proceedings ofwhich are presented in this important book. Among the topicsand issues raised and discussed here are the following: the2001 Courage judgment of the European Court of Justice, inwhich the court decided that everyone who suffers losses froma violation of arts. 81 or 82 EC is entitled to compensation rele-vance of the case law that contributes to general principles ofEuropean tort law comparative analysis from the more compre-hensive experience of national laws in the United States,Germany, France, and Italy calculation of damages passing-onof losses sustained in an upstream market to customers in adownstream market procedural devices which may help toovercome the lack of implementation duties of disclosure and

www.epravo.cz 95

knižní novinky

the burden of proof collective actions that may help to overco-me the rational abstention of individuals pitfalls of leniencyprogrammes implemented by national competition authoritiesand, issues of jurisdiction and choice of law. The lively debatesthat followed the presentations at the conference are alsorecorded here. Although more discussion will be needed befo-re a viable legal framework in this area begins to emerge, theseground-breaking contributions by lawyers of various discipli-nes, jurists, economists, academics, and European policyma-kers take a giant step forward. For lawyers, academics, and offi-cials engaged with this important area of international law, thisbook clearly improves our understanding of the economic needand legal particularities which could generate an effectiveEuropean system of private antitrust litigation. �

Parallel Trade in EuropeIntellectual Property, Competition and Regulatory LawChristopher Stothers526 pages, hardbackISBN1-84113-437-6 / 97818411343764.940 KčAre parallel importers the key to free trade, breaking down long-established national barriers for the benefit of all? Or do theyinstead just operate in a dubious ‘grey market’ for their ownprofit, free-loading on the investment of innovators and brandowners to the ultimate detriment of everyone? Parallel trade is inturn lionised and demonised, both in legal commentary and inthe mainstream press. As one might expect, the truth lies some-where between these extremes.Once goods have been manu-

factured they are put onto the market in one country by themanufacturer. Parallel trade occurs when the goods are subse-quently transferred to a second country by another party (theparallel trader, who may be the end consumer). The distinguis-hing feature of parallel trade is that the manufacturer did notintend those particular goods to end up in the second country.The goods are normally described in that country as ‘parallelimports’ or ‘grey market goods’. The latter term is generallyused to suggest that the trade, while not exactly ‘black market’,is not entirely lawful either.Understanding how EuropeanCommunity law operates to permit or restrict parallel tradeinvolves exploring a complex matrix of rules from the fields offree movement, intellectual property, competition and regulato-ry law, including both private and public enforcement regimes.Where goods are parallel imported from outside theCommunity these rules change and new considerations comeinto play, such as obligations arising from the EuropeanEconomic Area, the World Trade Organization and bilateral freetrade agreements. The experience of Europe, which has grapp-led with the issues on a regional basis for more than four deca-des, provides a fertile source for examination of parallel trade inother jurisdictions.Christopher Stothers’ comprehensive treat-ment successfully analyses this difficult topic, considering bothCommunity and national decisions. �


knižní novinky

Pojištění vozidlaPřed půl rokem prodala naše společnostvozidlo. Pojišťovna teď na nás vymáhá zapla-cení dlužného pojistného a při jednání nanás požadovala i předložení příslušné kupnísmlouvy. Je postup pojišťovny správný?

Pro povinné smluvní pojištění odpovědnostiz provozu vozidla a jeho zánik platí zvláštnízákonná úprava (zákon č. 168/1999 Sb.,o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,v platném znění). Pojištění odpovědnosti

z provozu vozidla zaniká, mimo jiné, dnem, kdy pojistníkoznámil pojistiteli (pojišťovně) změnu vlastníka vozidla.Pokud tedy převod vozidla na jinou osobu vaše společnostpříslušné pojišťovně neoznámila, pak pojištění odpověd-nosti z provozu vozidla nadále trvá bez ohledu na jeho pře-vod na třetí osobu a pojišťovna je oprávněna požadovat povaší společnosti zaplacení dlužného pojistného až do doby

zániku pojištění, nestanoví-li pojistná smlouva nebo všeo-becné pojistné podmínky pojišťovny jinak. Při neoznáme-ní změny vlastníka vozidla nemá na trvání pojištění odpo-vědnosti vliv ani situace, kdy by nový vlastník okamžitěpojistil dané vozidlo, byť i třeba u stejné pojišťovny. Pokudjste tak již neučinili při Vámi zmiňovaném jednání, dopo-ručuji tedy oznámit změnu vlastníka vozidla pojišťovněbez zbytečného odkladu. Přestože forma takového ozná-mení není výše uvedeným zákonem stanovená, podlezákona o pojistné smlouvě (kterým se pojištění odpověd-nosti podpůrně řídí) by mělo mít písemnou formu. I kdyžje to v praxi docela obvyklé, pojišťovna není oprávněna povás požadovat předložení smlouvy o převodu vozidla, anijiné dokumenty, ledaže by v pojistné smlouvě nebo všeo-becných pojistných podmínkách pojišťovny bylo ujednánojinak. Pojištění odpovědnosti zanikne dnem oznámenípojišťovně. Po zániku pojištění odpovědnosti je vaše spo-lečnost coby pojistník povinna odevzdat pojišťovně doklado pojištění a zelenou kartu, byla-li vydána. �

IVA VALOVÁ

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI

Knihy můžete nakoupit v elektronickém knihkupectví

na adrese www.epravo.alescenek.cz


lifestyle

Nový Mercedes-BenzTřídy C

Bezpečnost, komfort, agilita: S těmito výbornými vlastnostmipřichází na start nová Třída C. Nově vyvinutá limuzína sevyznačuje mnohostrannou koncepcí, která splňuje očekávánírůzných cílových skupin zákazníků. AVANTGARDE, ELEGANCEa CLASSIC jsou tři zcela individuální modely nové Třídy C, kterépodle provedení zvýrazňují buďto komfort nebo agilitu. Všechnymodelové varianty nejsou jen představiteli komfortní jízdy typické

pro Mercedes, ale mohou se chlubittaké špičkovými výkony

v oblasti techniky.

Nová limuzína je se svými 4581 milimetry o 55milimetrů delší než předchozí model. Její šířkase zvětšila o 42 milimetrů na 1770 milimetrůa rozvor náprav pak o 45 na 2760 milimetrů.Tyto míry jsou předpokladem pro velkorysou

nabídku prostoru a tím i pro nárůst komfortu. Například šíř-ka v oblasti ramen posádky na předních sedadlech je o 40milimetrů větší než dosud.

Design nové Třídy C spočívá na moderním ztvárněnínových modelů Mercedesu, které střídáním výrazných liniís velkými klidnými plochami vyjadřuje technickou suvereni-tu vozů s trojcípou hvězdou na přídi. Zřetelný šípový tvarpřední partie Třídy C navíc vyjadřuje také typické vlastnostijakými jsou agilita a výkonový potenciál. Vůbec poprvé sloužíu limuzíny Mercedesu maska chladiče jako poznávací zname-ní pro zřetelné zařazení modelových variant. Tři výraznéhorizontální lamely a velká, do středu situovaná hvězdaMercedesu tak utvářejí obraz modelu AVANTGARDE, kterýje nositelem tradičních vnějších prvků sportovních modelůstuttgartské automobilky. V souladu se spor-tovně laděnou výbavou podporuje tento vněj-ší element designu mladý, agilní náboj novéTřídy C. Ještě silněji tento charakter prohlu-buje Sportpaket AMG, který kromě jinéhopřináší markantní tvarové zásahy ovlivňujícíproudění vzduchu jak v oblasti zakončeníčelní a zadní partie karoserie tak u dveřníchprahů.

U modelu ELEGANCE vycházeli designéřiMercedesu z prostorově tvarovaných, ve vysokém lesku pro-vedených lamel masky chladiče, které vyjadřují jiné, proznačku typické vlastnosti jako jsou komfort a luxus. V prove-

dení CLASSIC se nová Třída C záměrně prezentuje tradiční-mi tvary a prvky, najdeme však u ní stejné technické inovacejako u obou předchozích modelových variant.

Touto novou koncepcí mohou zákazníci Mercedesu ještězřetelněji než dosud zvýraznit prostřednictvím Třídy C svůjosobní vkus a životní styl. Všechny modely charakterizujejízdní komfort typický pro Mercedes-Benz a mimořádný záži-tek z jízdy spočívající na stálé inovaci použité techniky. Vesvém segmentu přináší Třída C zcela nový pohled jak nakomfort při jízdě na dlouhé vzdálenosti tak na ovladatelnostvozu v dynamickém pojetí.

Tlumiče odpružení se automaticky přizpůsobujíjízdní situaci

AGILITY CONTROL – pod tímto pojmem představujeMercedes-Benz všechny nové nebo vývojovými pracovníky ješ-tě zdokonalené technické zásahy, které dále zlepšují komforta agilitu. Do sériové výbavy patří AGILITY CONTROL – pod-vozek, který podle aktuální jízdní situace nastavuje sílu vytvá-

řenou tlumiči odpružení. Při normální jízděcharakterizované jen mírnými podněty protlumiče se jejich tlumící síla automatickypotlačuje, což má pozitivní vliv na komfortjízdy, aniž by tím došlo ke snížení její bezpeč-nosti. Dynamická jízda naopak vyvolávámaximální tlumící sílu, která vůz účinně sta-bilizuje. AGILITY CONTROL – řízení novéTřídy C pracuje s převodem 14,5, který jevzhledem k předchozímu modelu snížený

o šest procent. AGILITY CONTROL – řazení svými krátkýmidráhami a přesným vedením odpovídá sportovnímu charak-teru Třídy C.

www.epravo.cz 99

lifestyle

Všechny modelytřídy C

charakterizuje jízdní komfort typický pro

Mercedes-Benz

Model AVANTGARDE – nositel tradičníchvnějších prvků sportovních modelů

stuttgartské automobilky.

Kromě těchto sériově zavedených inovací byl technikyMercedesu vyvinut ADVANCED AGILITY – Paket, kterýbude na přání k dispozici od podzimu 2007. Ten dává řidičimožnost volby mezi dvěma řadícími programy: Sporta Komfort. K nim patří plynulá elektronická regulace tlu-mičů odpružení každého kola zvlášť, dále nově vyvinutéparametrické řízení s posilovacím účinkem v závislosti narychlosti a s variabilním silovým momentem vracejícímřízení do střední polohy pro získání pocitu stabilnější jízdypři vyšších rychlostech (tzv.variabilní centrování). ADVAN-CED AGILITY – Paket umožňuje také změnu charakteristi-ky plynového pedálu. Podle použitého schématu řazeníautomatické převodovky tak je zajištěna spontánní reakcemotoru.

ADAPTIVE BRAKE je nový vývojový krok v oblasti pod-vozku. Ten vychází z techniky Třídy S a disponuje doplňko-vými asistenčními funkcemi pro dosažení ještě vyšší úrovněbezpečnosti a většího komfortu. Za příklad může posloužitpomoc při rozjezdu do kopce, zvyšování tlaku v potrubí brz-dového systému v kritických situacích a zbavování brzdovýchkotoučů vody při brzdění na mokré vozovce.

Výkon čtyřválcových motorů s přeplňovánímkompresorem zvýšený až o 13 procent

Pozoruhodným nárůstem výkonu až o 13 procent a točivé-ho momentu kolem 18 procent se na zvýraznění aktivníhojízdního charakteru nové Třídy C podílejí také použité hnacíjednotky. Čtyř- a šestiválcové motory jsou charakteristickénejen spontánním rozložením hnací síly, ale dalším zklidně-ním jejich chodu přispívají k mimořádnému jízdnímu kom-fortu.

Zvláštní důraz byl kladen na další vývoj čtyřválcovýchmotorů. U jejich benzínových variant stoupl výkon základní-ho modelu C 180 KOMPRESSOR z dosavadních 105kW/143 k na 115 kW/156 k, maximální točivý moment sezvýšil o 4,5 procenta z 220 na 230 Nm. Model C 200 KOM-PRESSOR přichází na trh s motorem, jehož výkon narostlo 15 kW/20 k. Vyšplhal se tak na celkových 135 kW/184k a od otáček 2800 1/min poskytuje maximum točivéhomomentu dané hodnotou 250 Nm. Tyto modifikované moto-ry tak výrazně přispěly ke zlepšení jízdních výkonů a spotře-by modelů poháněných čtyřválcovými agregáty. Zrychleníz nuly na rychlost 100 km/h zvládá model C 200 KOM-


lifestyle

PRESSOR o 0,5 s rychleji než jeho předchůdce. Stejně pozo-ruhodné jsou výsledky zjištěné spotřeby paliva: model C 180KOMPRESSOR ušetří při ujetí 100 km vzdálenosti vzhledemk udávané spotřebě dosavadního vozu 0,3 l benzínu, u mode-lu C 200 KOMPRESSOR klesla jeho spotřeba v kombinova-ném režimu o 0,5 l/100 km.

Spotřeba paliva čtyřválců CDI je nižšío 0,3 l/100 km

Také u naftových motorů se jejich další vývoj soustředil načtyřválcové provedení. Stuttgartští inženýři vylepšili jakjejich mechaniku, tak turbopřeplňování a přímý vstřik tech-nologií Common-Rail, což si vyžádalo vícenež 90 modifikovaných dílů. Tyto zásahypřinesly u nového Mercedesu C 200 CDIzvýšení výkonu o 12 procent oproti jehodosavadnímu provedení: 100 kW/136k místo 90 kW/122 k. Model C 220 CDInyní disponuje výkonem 125 kW/170k (dosud: 110 kW/150 k) a dosahuje točivé-ho momentu 400 Nm což je navýšenío zhruba 18 procent. Spotřeba paliva přitom klesla ažo 0,3 l/100 km: C 200 CDI a C 220 CDI jezdí v evropskémjízdním cyklu (NEFZ) za pouhých 6,1 l/100 km.

Moderní motory V6 zůstávají v programu Třídy C v nezmě-něné podobě. Na výběr jsou tři benzínové verze s výkony 150kW/204 k, 170 kW/231 k a 200 kW/272 k. Šestiválec nové-ho modelu C 320 CDI nabízí výkon 165 kW/224 k. S výjim-kou Mercedesu C 350 mají všechny modely nové Třídy Csériově šestistupňovou převodovku s řazením AGILITYCONTROL. Vrcholný model C 350 je sériově vybaven světo-vě ojedinělou sedmistupňovou automatickou převodovkou7G-TRONIC. Tu je možné objednat i do jiných modelů TřídyC poháněných šestiválcovými motory.

Další inovace Mercedesu přináší vyšší míru bezpečnosti

V rámci vývoje nové Třídy C bylo provedeno cekem přes100 crash – testů. Mezi nimi byly také zvláště náročné firem-

ní nárazové zkoušky, jejichž požadavky často přesahují rámecdaný obecně platnými předpisy. Jejich úspěšné zvládnutí jepředpokladem k získání nejvyšší klasifikace bezpečnéhoautomobilu: třícípé hvězdy Mercedesu.

Inteligentně konstruovaná karoserie, která je ze 70 procentzhotovena z vysokopevnostních a ultra-vysokopevnostníchdruhů ocelí, tvoří základ ochrany cestujících. Konstruktéřinové Třídy C oproti předchůdci ještě rozšířili deformačnízóny a dále optimalizovali rozložení sil vyplývajících z nárazu.V čelní struktuře jsou nyní vytvořeny čtyři od sebe izolovanénárazové roviny, jejichž prostřednictvím jsou destruktivní sílypřeváděny na velké ploše kolem tuhé kabiny.

V interiéru došlo k doplnění bezpečnost-ní techniky o nejmodernější ochrannésystémy. Do sériové výbavy vozu patřísedm airbagů: dva adaptivní airbagy prořidiče a spolujezdce, kolenní airbag řidiče,dva boční airbagy v opěradlech předníchsedadel a dva velkoplošné okenní airbagy,které se při nárazu z boku rozvinou mezistřešními sloupky A až C. Kromě toho řidi-

če, spolujezdce a cestující na zadních vnějších sedadlechchrání při nárazu předepínače bezpečnostních pásů a ome-zovače síly v pásu. Sériové opěrky hlavy využívají systémNECK PRO, který při nárazu zezadu během několika milise-kund vysune čalouněnou část opěrky tak, aby včas zachytilapohyb hlavy řidiče a spolujezdce. Riziko poranění krční páte-ře je tak výrazně nižší.

www.epravo.cz 101

lifestyle

Došlo k doplněníbezpečnostní

techniky o nejmodernější

ochranné systémy.

Zřetelný šípový tvar přední partie Třídy C vyjadřuje typické vlastnosti jakými jsou agilita a výkonový potenciál.

Inteligentně konstruovaná karoserie je ze 70% zhotovena z vysokopevnostních a ultra-vysokopevnostních druhů ocelí.

�

�

Aby se zmenšila pravděpodobnost nárazu zezadu, vyvinulMercedes-Benz blikající brzdová světla. Také ta patří do séri-ového vybavení nové Třídy C. Je-li řidič přinucen při rychlos-ti přesahující 50 km/h intenzivně brzdit, začnou brzdovásvětla rychle blikat a o hrozbě nebezpečí tak varují řidičejedoucí „v závěsu“.

PRE-SAFEr je další zvláštností nové limuzíny Mercedesu.Tento preventivní systém ochrany cestujících (výbava na přá-ní) je propojen s bezpečnostními funkcemi jako ESPr a brz-dový asistent a pomáhá zvládnout kritickémanévry již v počátku. Hrozí-li Třídě C, ževlivem silného nedotočení popř. přetočenímůže dojít k havárii nebo řidič při náhlémnebezpečí intenzivně brzdí, aktivuje PRE-SAFEr preventivní opatření, která cestujícía automobil na hrozící střet připraví. Fázepasivní bezpečnosti tak nezačíná teprve přinárazu samotném, ale již při jeho hrozbě.

Poprvé se v této automobilové třídě objevuje InteligentLight System, který také pochází z vývoje Mercedesu. Vysoceúčinné světlomety typu bi-xenon umožňují pět různých dru-hů osvětlení, odladěných na typické jízdní a povětrnostnísituace: světlo silniční, světlo dálniční, rozšířené světlo do

mlhy, aktivní světlo do zatáčky a světlo pro odbočování.Mercedes-Benz tak nemalou měrou přispívá k bezpečnějšíjízdě za snížené viditelnosti.

Interiér se prezentuje jako „design z jednohokusu“

Při vytváření kokpitu se designéři Mercedesu orientovalina sportovní předlohy a přišli s přehlednými kulatými pří-stroji v obdobné formě, jakou lze vidět v roadsterech nebo

vozech typu kupé. Kruhové stupnice prove-dené ve stříbrné barvě, černé ciferníky, bílépísmo a oranžově zářící ukazatele přinášejíjak značný efekt, tak přehlednost celéhokombinovaného přístroje.

Obdobně uspořádaná a zcela jasně členěnáse prezentuje dvoubarevná přístrojová deskaa střední konzole, které v nové Třídě Cvytvářejí příjemně tvarovanou jednotku, kte-

ré vyhovuje označení „ jako z jednoho kusu“. To platíi o integraci barevného informačního displeje v horní částistředového přístrojového panelu. Ten je v příznivém zornémúhlu řidiče, je ho však možné sklopit a zakrýt, aniž by se dal-ší přístroje s ním spojené (např. autoradio, navigační systém)


lifestyle

Interiér se prezentuje jako „design z jednoho kusu“.

Třída C je bestselleremv modelovém

programuMercedesu.

vypnuly. Uzavře-li výkyvný kryt schránku sklopeného disple-je, pracují informační přístroje i nadále.

Nová ovládací koncepce pro lepší přehleda komfort

Středový barevný displej je součástí nové ovládací a infor-mační koncepce, kterou Třída C převzala z vrcholných mode-lů Mercedesu. Jejím hlavním přínosem je rychlá dostupnostnejčastěji používaných funkcí. Řidič tak nemusí nic promýš-let, může zůstat u svých zvyklostí a rychle si umí poradit.Všechny ovládací a informační prvky důležité pro jízdu senacházejí v bezprostřední blízkosti řidiče.

Také propojení sériově dodávaného multifunkčního volan-tu s kombinovaným přístrojem vytváří důležitý předpokladpro rychlý přístup k řadě informací a funkcí, které má řidičpřímo před očima. Další funkce se zobrazují na displeji stře-dového panelu. Rádio, navigační systém nebo telefonmohou řidič a spolujezdec řídit ovladačem (Controller) nastředním tunelu nebo hlavní menu vyvolat přímo stisknutímpříslušného tlačítka.

COMAND APS nabízí hlasové ovládání, hudebníserver a DVD – navigaci

S přístroji Audio 20, Audio 50 APS a COMAND APS jsoupro infotainment posádky vozů Třídy C na přání k výběru třinově vyvinuté přístroje. Všechny mají kromě jiného klávesni-ci k volbě telefonních čísel a radiových frekvencí a dále paki rozhraní Bluetooth. U přístroje Audio 50 APS lze z naviga-ce získat pokyny pro dosažení cíle cesty pomocí šipek zobra-zených na barevném displeji (4,9 palců) středního přístrojo-vého panelu, částečně i s grafickým přiblížením křižovatek.

Objednat je možné měnič DVD na šest disků a hlasové ovlá-dání LINGUATRONIC.

Multimediální systém COMAND APS má v nové Třídě Cještě více funkcí než dosud. Novinkou je evropský navigačnísystém, jehož údaje jsou uloženy na pevném disku (30 giga-byte). Navigační zobrazení se ve vysokém rozlišení objevujena barevném displeji (7 palců) přístrojového panelu, který sepo stisknutí tlačítka sklopí a zakryje víkem v barevném pro-vedení čelní desky. COMAND APS zahrnuje ještě hudebníserver s nahrávacím objemem 4 gigabytů, DVD přehrávačpro video a audio a také hlasové ovládání LINGUATRONIC,které Mercedes-Benz ještě dále vylepšil: řidič už nemusí jmé-na státu, města a ulice hláskovat, ale vysloví je jako celek.Obdobně komfortní je například i hlasové ovládání rádiovýchstanic.

Třída C je bestsellerem v modelovém programuMercedesu

Limuzína nové Třídy C střídá předchozí model, kterých seod jara roku 2000 prodalo 1,4 miliónu kusů. Vezmeme-lidosavadní Třídu C jako celek – to znamená limuzínu, kombia sportovní kupé, bylo zákazníkům na celém světě dodánopřes dva milióny vozidel. Třída C je tak bestsellerem v pro-gramu osobních automobilů stuttgartské značky. �

www.epravo.cz 103

lifestyle

Multimediálnísystém má v novéTřídě C ještě vícefunkcí než dosud.Novinkou je evropský navigačnísystém, jehož údaje jsou uloženyna pevném disku.Navigační zobrazení se vevysokém rozlišeníobjevuje na barevném displeji.

Vletošním roce slaví významný německý developerHOCHTIEF Development 10leté působení v Českérepublice. Po úspěšných administrativních projek-tech Hadovka Office Park v Praze 6 a Technoparkv Praze 5 dokončí v příštím roce hned tři nové

projekty. Kromě dvou vysoce moderních administrativníchbudov Kavčí Hory Office Park a Trianon na Budějovickémnáměstí v Praze 4 to bude poprvé v historii firmy také logistic-ký areál Cargoport.

Kavčí Hory Office ParkPodle projektu Ing. akad. arch. Michala Gabriela probíhá

v současné době na pozemku nedaleko křižovatky ulicPujmanové a Na Hřebenech II výstavba netradičního kancelář-ského komplexu o hrubé nadzemní ploše cca 43 000 m2

a s celkem cca 700 parkovacími místy na podzemních podla-žích. Budova Kavčí Hory Office Park je koncipována jako hře-benový systém, kde spojovací trakt propojuje čtyři na něj kol-má křídla s šesti resp. jedenácti podlažími. KavčíHory Office Park nabídne svým uživatelůmmimořádný komfort a příjemné prostředí ve výji-mečné lokalitě s atraktivním výhledem na histo-rickou Prahu. S dokončením stavby administra-tivní budovy se počítá v červenci roku 2008.

TrianonV červnu tohoto roku začaly stavební práce na

dalším projektu společnosti HOCHTIEFDevelopment – Trianonu na Budějovickémnáměstí. Architekty této prestižní budovy je zná-má architektonická kancelář Pata & FrýdeckýArchitekti. Hlavní část Trianonu s pronajímatel-nou plochou o rozloze cca 19 500 m2 předsta-vuje osmipodlažní podélný blok, na který nava-zují čtyři na něj kolmá šestipodlažní křídla.Objektu dominuje nárožní prosklená věž ve tva-ru válce, na jejímž průčelí budou umístěny hodiny. Součástíobjektu budou i třípodlažní podzemní garáže, v nichž budek dispozici 298 parkovacích míst. Další parkovací místa pakbudou přímo před budovou. Plánované obchody a restauracev přízemí budou sloužit nejenom uživatelům budovy, alei občanům žijícím v okolí Budějovického náměstí a dalšímnávštěvníkům lokality. V rámci projektu chystanou proměnuokolních pozemků v moderní park jistě ocení občané žijícív bezprostřední blízkosti. Park bude budovou oddělen od ruš-ného Budějovického náměstí a stane se tak příjemným mís-

tem pro odpočinek a relaxaci. S dokončením stavby administ-rativní budovy Trianon se počítá v prosinci roku 2008.

Kavčí Hory Office Park i Trianon nabídnou z hlediska rozvr-žení interiérů maximálně flexibilní půdorys, který umožníuspořádání kanceláří dle individuálních požadavků nájemce.Obě budovy jsou koncipovány tak, aby svým uživatelům přisoučasném důrazu na maximálně ekonomický provoz budovyposkytly nejmodernější technické vybavení. Poloha obou pro-jektů, napojení na sí městské hromadné dopravy a blízkýnájezd na dálnici D1 a tím i na vnitřní pražský silniční okruhzaručuje vynikající dopravní obslužnost administrativníchobjektů.

CargoportSpolečnost HOCHTIEF Development se poprvé za dobu své-

ho působení v České republice začíná věnovat i logistice. Areáls názvem CARGOPORT se začne stavět v Dobrovízi v okresePraha-západ. Daná lokalita se nachází 20 km západně od

centra Prahy na sjezdu Jeneč/Dobrovíz na nově budovanérychlostní komunikaci R6. Výhodou daného projektu je bez-prostřední blízkost mezinárodního letiště Praha – Ruzyně.Projekt disponuje celkovou plochou pozemku 38 hektarů,z níž bude zastavěno cca 137 000 m2. Součástí areálu budei nová železniční vlečka napojená na železniční tra. Dalšímpřipravovaným krokem po nabytí právní moci územního roz-hodnutí je získání stavebního povolení na první fázi, tj. na čty-ři halové objekty. Předpokládané dokončení první fáze areáluse plánuje v průběhu roku 2008. �

www.epravo.cz 105

lifestyle

Nové projekty HOCHTIEF DEVELOPMENT

Nabídka pro náročné zahrnuje jak rezidence vevěžích, tak terasové vila domy, představujícínejvyšší standard moderního bydlení. A mimoto zcela ojedinělé komplexní služby v kvalitěšpičkového hotelu, sportovní klub a soukromý

park! Idea pohodlného bydlení v těsném dosahu centra spoje-ná s výhodami rodinného domu, obklopeného zelení, bylavždy snem městských obyvatel. Právě takovým vychází vstřícspolečnost CPP Development. Ta se spojila s úspěšným atelié-rem A69 Architects, aby společně vytvořili zcela unikátní rezi-denční projekt, jehož hybridní charakter kombinuje krajino-tvorbu s architekturou, prvky bytu a rodinného domu, soukro-mí rezidence s pohodlím hotelu. Zájemci o luxusní bydlení simohou vybírat z mnoha variant bydlení: od terasových viladomů přes patrové rezidence s terasou (tzv. duplexy) až porezidence ve věžích, od studií až po „orlí hnízda“ pod střecha-mi (tzv. penthousy). Vyšší patranabídnou jedinečný panorama-tický výhled na Staré Město a nadominantu Pražského hradu.Obyvatelé budou mít k dispozici

vlastní bezpečný areál s privátním parkem, sítí obchodů a slu-žeb i špičkovým sportovním klubem.

Kosmopolitní klientele vycházejí vstříc komplexní služby,které dosud v České republice nemají obdoby. Jedná se napří-klad o kompletní obsluhu při parkování, mytí vozu, venčenídomácích mazlíčků, doručování jídla, donášku jídla z restau-race nebo léků z lékárny, překladatelské služby a tlumočení,pomoc při jednání s úřady, stěhovací službu, zajištění čer-stvých květin, videotéku, technickou pomoc pro počítačea internet, cateringovou službu, programy pro děti, drobnéopravy v bytě i jeho úklid a údržbu. V novém rezidenčnímkomplexu Central Park Praha lze zkrátka nalézt vše, co odluxusního bydlení očekáváte!

Pokud se chcete dozvědět víc, navštivte ukázkovou reziden-ci Central Park Praha na Václavském náměstí 19. Vzorová rezi-dence, velký model areálu, vzorkovna materiálů, funkční

kuchyně prestižní značky Bult-haup, vybavení od předních čes-kých designérů – to vše v příjem-né atmosféře kavárny a klubu. �

www.epravo.cz 107

lifestyle

Central Park Praha přináší do Prahyzcela nový koncept bydlení

NEJVELKORYSEJŠÍ TUZEMSKÝ REZIDENČNÍ PROJEKT SOUČASNOSTI VZNIKÁ NAROZHRANÍ ŽIŽKOVA A VINOHRAD, NA KOPCI V SOUSEDSTVÍ PARKU PARUKÁŘKAS VÝHLEDEM NA PRAŽSKÝ HRAD V 16 HEKTARECH PARKOVÉ ZELENĚ.

lifestyle

108 EPRAVO.CZ MAGAZINE 2/2007

www.epravo.cz 109

Developerská společnost Ballymore Properties, proslulávýstavbou řady významných londýnských rezidenčníchnemovitostí, přináší své rozsáhlé zkušenosti do České repub-liky. Statenický mlýn, svůj první pražský rezidenční projekt,

staví společnost v obci Statenice severozápadně od Prahy,vzdálené pouhých 20 minut z centra města.

Statenický mlýn leží v obci Statenice, v malebném údolíÚnětického potoka. Tato oblast, proslulá svou přírodní krá-sou, nabízí nepřeberné množství aktivit pod širým nebem,od cyklistiky a turistiky přes golf k rybolovu a jezdectví.V této lokalitě se dokonale snoubí to nejlepší z městskéhoa venkovského života, pouhých dvacet minut jízdy autemz centra Prahy. Mezinárodní letiště se nachází ve vzdálenosti

necelých sedmi kilometrů a mezinárodní školy (InternationalSchool a Riverside School) jsou k dispozici v dosahu pou-hých osmi kilometrů.

Statenický mlýn je komplex městského charakteru navrže-ný ve vesnickém prostředí na okrajiPrahy s cílem poskytovat svým obyvate-lům naprosto vše, co potřebují k životu.Obsahuje celkově 37 bytů, 21 řadovýchdomů a 32 rodinných domů. Součástívšech nemovitostí jsou plně zařízenékuchyně s pracovní deskou z technické-ho kamene, skleněnými ochrannýmiobkladovými deskami a dřevěnými skříň-kami. V hlavních ložnicích bytů jsouvestavěné šatní skříně. Všechny nemovi-tosti jsou vybaveny svítidly a dřevěnýmipodlahami. K dispozici je také široký sor-timent příslušenství a vybavení.

Statenický mlýn umožňuje svým oby-vatelům vést aktivní a luxusní způsobživota. Poskytuje příležitost navštěvovatsoukromé fitness centrum spolu s řadoudalších maloobchodních zařízení nachá-zejících se na náměstí, např. květinář-ství, čistírnu, cukrárnu, kavárnu, kosme-tický salón, mateřskou školu a restauraci

u jezírka. Náměstí s věžními hodinami obklopené alejí stro-mů a jezírko poslouží jako centrum celé zástavby. Zde sebudou moci zdejší obyvatelé scházet a odpočívat. Výstavba byměla být hotova do konce roku 2007.

Zájemci o bydlení si mohou na místě prohlédnout tři plnězařízené ukázkové vily nebo navštívit webové stránkywww.statenickymlyn.cz �

UNIKÁTNÍ REZIDENČNÍ PROJEKT STATENICKÝ MLÝN

Jaké jsou nejzajímavější novinky v estetickémedicíně poslední doby?

V současné době je to pravděpodobně nejnovější lékařskáliposukční technologie. Jedná se o zcela neinvazivní a bezbo-lestný zákrok na odstranění lokalizovaného tuku. Vysoceintenzivní a fokusované ultrazvukové vlny zacílené na pro-blematické partie vedou k rozdělení tukové tkáně a narušeníjejich buněčné stěny současně i k vyprázdnění obsahu (tuku– především trigliceridů) z jednotlivých tukových buněk.

Bezprostředně po první fázi výkonu je aplikována druhá,která také za pomoci ultrazvukové lymfo-drenáže zlepší odtok z ošetřené lokalitya tak napomůže transportování i rozbou-raného tuku. Ten je následně zpracovánpřirozenými metabolickými cestami naše-ho těla.

Celý výkon trvá cca 60 minut a je vhod-né ho opakovat po 7 – 10 dnech. Požadovaného výsledku, toje ztráty 3 – 5 obvodových cm, dosahujeme sérií 4 – 6 ošetře-ní ve vybrané lokalitě. Celé ošetření je bezbolestné, pouzevnímáme pocit tepla v ošetřené zóně.

Pro koho je a naopak pro koho není vhodný ten-to výkon?

Vhodný je pro každého, kdo se chce zbavit lokalizovanéhotuku. Nejčastěji ošetřovanými lokalitami jsou břicha, stehna,

boky. Největší úbytky tukové tkáně jsou u lidí s BMI (body masindex – určuje poměr váhy a druhé mocniny výšky) 25 – 35.Výhodou je, že tato forma liposukce je vhodná i po čtyřicítce.V tomto věku se zvolna zhoršuje elasticita kůže a proto už léka-ři zpravidla nedoporučují klasickou liposukci, neboť právědíky klesající elasticitě kůže může zóna ošetřená klasickouliposukcí zůstat po zahojení nerovná s patrným dolíčkováním.Při ultrazvukovém ošetření se tohle nestane – k úbytku tukutotiž dochází pozvolna v horizontu 6 až 8 týdnů a tomuto tem-pu elasticita kůže „jakoby“ vychází vstříc.

Touto metodou nelze ošetřovat klienty,u kterých by větší zátěž jater (ta zpracová-vají uvolněný tuk) byla spojená s nějakýmzdravotním problémem, ženy v těhoten-ství ani v době kojení a pacienty s kovový-mi implantáty v ošetřované lokalitě. V kaž-dém případě je klient k výkonu vždy indi-

kován lékařem, protože vždy před prvním ošetřením je nutnáodborná lékařská konzultace, na níž lékař nejen zevrubnězjistí anamnézu, ale též vysvětlí případné otázky a nejasnostiklienta.

Která další rychlá kouzla z oboru estetiky jsouVaše oblíbená?

V mých očích je ideální omezení nadměrné mimické akti-vity na bázi botulotoxinu typu A, eventuelně kombinované


lifestyle

Trendy estetické medicínyTipy na polední pauzu

„Vždy před prvnímošetřením je nutnáodborná lékařská

konzultace.“

IDEÁLNÍ OŠETŘENÍ V ESTETICKÉ MEDICÍNĚ JSOU TAKOVÁ, KTERÁ PŘINÁŠEJÍ NEJEN CO NEJPŘIROZENĚJŠÍ EFEKT, ALE SOUČASNĚ NÁS NEVYŘAZUJÍ Z BĚŽNÉHO ŽIVOTNÍHOTEMPA. PROTO JSOU CELOSVĚTOVĚ NA VZESTUPU VŠECHNY METODIKY, KTERÉOZNAČUJEME „NA POLEDNÍ PAUZU“, ŘÍKÁ PRIMÁŘKA ÚSTAVU LÉKAŘSKÉ KOSMETIKYMUDR. MIRKA PELECHOVÁ.

�

s implantáty. Mám-li nějaký mimický zlozvyk a chci-li jej kori-govat, udělám to vratnou cestou. Pokud se příliš mračíma vytvářím si tak mimické vrásky, které se neustále prohlu-bují, do příslušné oblasti na čele nebo kolem očí aplikujibotulotoxin typu A, čímž dochází k inaktivaci svalů.Přibližně na čtyři pět měsíců si mohu vyzkoušet, jestli mitato varianta vyhovuje a pokud mi bude nemilá, příroda měsama do půl roku celého příběhu zbaví. Většinou ale klientizjistí, že zlozvyk přílišného mračení jeněco, co jim přidává na věku a přísnosti,a proto nejen dámy, ale i pánové rádidocházejí k opakované aplikaci. Dobřezvolený materiál a aplikovaný jen do pří-slušné oblasti omezí mimický zlozvyka vůbec to neznamená, že by člověk mělnehybný obličej, naopak výsledek je zce-la přirozený. U mladých lidí stačí tentovýkon k odstranění dynamických vrá-sek. Od věku přibližně pětatřiceti let setaké uplatní implantáty. Ty nahradívlastní úbytek tkáně a kompenzujíhloubku vrásek. Typicky se aplikují donosoretní rýhy, čímž se obličej úžasněomladí. Samozřejmě je lze užít i k vypl-nění přísné vrásky mezi obočím, dále ke kompenzaci kuřác-kých vrásek v okolí horního rtu nebo i k modelaci tvaru rtů.

Volba implantátu by měla být vždy velmi uvážlivá a měla byvyjít z celkové anamnézy pacienta a z jeho představy kolikenergie, peněz a času chce do celého příběhu investovat. Pro

sebe i pro klienty většinou upřednostňuji materiály, kteréjsou tělu vlastní a jsou vyrobeny na bázi přírodních látek,s nimiž tělo nebojuje. V současné době je to především kyse-lina hyaluronová a materiál na bázi hydroxyapatitu.

Je tohle všechno bezpečné?V případě vstřebatelných materiálů jednoznačně, protože

do kůže aplikujete látky, které náš organismus v pokožce nor-málně má. Jsou neživočišného původua podle mého názoru úplně bezpečné.Podle mých zkušeností všechna akredito-vaná pracoviště v České republice upřed-nostňují materiály z Evropské unie, kte-ré procházejí přísnou kontrolou a majícertifikáty o zdravotní nezávadnosti.Neznám pracoviště, které by riskovalodobrou pověst tím, že by použilo nezná-mý nebo klinicky neověřený materiál.

Máte ještě nějaký speciálnívýkon, který je jakýmsi „hitem najaro a léto“?

Je to jednoznačně řešení hyperhidro-zy. To je omezení nadměrného pocení,

které někdy vede až k pocitům jakési sociální izolace taktopostižených lidí. Mám řadu pánů sportovců (zejména golfis-tů), u kterých ošetření axil (oblast podpaždí) umožní, že seběhem turnaje cítí dobře a nemusí v krátkých intervalechměnit trička.


Volba implantátu byměla být vždy velmiuvážlivá a měla by

vyjít z celkové anamnézy pacientaa z jeho představy

kolik energie, peněza času chce

do celého příběhuinvestovat.

lifestyle

Čím mladší a pružnější kůže, tím menší úsilía náklady jsou potřebné k tomu, abychom sedostali do ideálního stavu.

Zde řešení přináší intradermální aplikace botulotoxinutypu A. Sám výkon není nijak zvlášť bolestivý a provádí sei v lokální anestesii lidocainem v masti. Vlastní aplikace jeinjekční formou intradermálních (nitrokožních) injekcí.Těsně po aplikaci je vhodné omezit pohybové aktivity. Efektnastoupí během 5 – 12 dnů. Pocení zmizí jako mávnutímkouzelného proutku. Efekt vydrží přibližně půl roku, protoje to velmi žádané ošetření v období teplých měsíců. Jedná sesnad o jediný výkon v oblasti estetiky, kde jednoznačnědominuje klientela mužského pohlaví.

Kdy je nejlepší s tímhle vším začít?Čím mladší a pružnější kůži dostávám do rukou, tím men-

ší úsilí a náklady jsou potřebné k tomu, abychom se dostali

do ideálního stavu. Ale začít lze v každém věku. Vhodné jeprobrat s dermatologem cíle, k nimž chceme dospět a vytvo-řit jakýsi individuální plán estetických ošetření na míru.

Jsou lékaři v oboru estetické medicíny v Čecháchstejně dobří jako jejich zahraniční kolegové?

Mám i zahraniční klientelu a proto vím, že pracovištěv České republice jsou na naprosto srovnatelné úrovni jakov zahraničí, naopak sám fakt, že za námi opakovaně cestujíklienti ze zahraničí, je pro nás nejlepším vysvědčením. �

VÍCE INFORMACÍ NALEZNETE NA WWW.ULK.CZ

www.epravo.cz 113

lifestyle

Palác Flóra: „jedinečný zážitek z nákupů“.

Nákupní galerie Palác Flóra na pražskýchVinohradech byla dokončena a otevřena proveřejnost na jaře roku 2003. Nový obchodníformát, který je velice úspěšný v centrech všechvýznamných světových metropolí, si velice brzy

oblíbili i zákazníci v Praze. Moderní nabídka služeb i značko-vého zboží tak zatraktivnila i celou městskou část.

Palác Flóra nabízí veřejnosti služby na ploše 21 tisíc čtvereč-ních metrů. Zákazníci zde najdou 130 značkových obchodůnejen domácích, ale také světových značek. Multiplex CinemaCity denně promítá v 8 kinosálech. Navíc je zde také jediné 3Dkino IMAX v České republice, které poskytuje zcela výjimečnýdivácký zážitek. Samozřejmostí jsou podzemní garáže. Prochvíle odpočinku a doplnění energie je v komplexu několikrestaurací a to nejen s českou kuchyní. K poklidnému poseze-ní u kávy je v Paláci Flóra několik kaváren. Pro maminky s dět-mi či celé rodiny nesmí chybět dětský koutek s odbornýmdohledem a pestrým programem pro děti. To vše podtrhujepříjemnou a jedinečnou atmosféru této nákupní galerie.

Symbolem Paláce Flóra je motiv květiny: logo tvoří tulipán,což je spojeno s typickými vlastnostmi tulipánu, jež má mno-ho odrůd a podob květenství. Stejně jako sortiment PaláceFlóra.

Pro ještě větší pohodlí a lepší orientaci při nakupování PalácFlóra připravil pro své zákazníky speciální brožurku na létonazvanou „Rádce pro letní nákupy“. Tyto brožurky obsahujíaktuální nabídky výrobků i služeb a také fotografie jednotli-vých obchodů. Pro snadnější rozhodování jsou v brožurcezobrazeny také letní tipy na vhodné dárky pro všechny členyrodiny.

Pro zákazníky, jejichž nákup přesáhne částku 3000 Kč, při-pravil Palác Flóra navíc malou pozornost: na recepci centra simohou vybrat z celé řady kosmetických dárků, nebo výběr zedvou možností vstupu na golfové hřiště v Motole. �

www.epravo.cz 115

lifestyle

Palác Flóraslaví čtvrté narozeniny

Dana Morávková: odpočívá během nakupováníLucie Koňaříková – Salamé při nákupech v Paláci Flóra �

�

Již do třetího ročníku vstoupila golfová série InternetCup 2007 turnajem odehraným na hřišti v Cihelnáchdne 24. května, kde se odehrají i zbývající tři turnajetéto Tour.

Pro letošní rok přizval tradiční organizátor EPRAVO.CZ napozici spolupořadatele internetový portál ATLAS.CZ a titulár-ním partnerem celé letošní Tour se stala společnostNespresso. V horkém počasí se hráči chladili skvělou zmrzli-nou Mövenpick a své výsledky poté v klubovně konzultovaliu vynikající kávy Nespresso.

Ti nejúspěšnější si odnesli opět zajímavé ceny. KávovarNespresso za Nearest To Pin putoval do rukou JiříhoPonikelského (Cl-net), nejdelší drive na jamce číslo 1 mělaz dam Michaela Forejtová (Lion in Marketing) a pánskou částzde pak zastoupil Milan Hejl (Ami Communications).

Některým se na hřišti tak zalíbilo, že způsobili menší zpož-dění vyhlášení výsledků a zároveň pokořili časovou hranici sta-novenou pro hru o celé dvě hodiny.

Mezi ty nejlepší v jednotlivých kategoriích se dále zařadilitito hráči: kategorie HCP 0 – 18: 1. místo Renata Košálová,2. místo Petr Konečný, 3. místo Tomáš Kousek, kategorie HCP18,1 – 36: 1. místo Jan Svěrák, na pomyslném stupni vítězů to

vypadalo takto: 1. místo Igor Šmerda, 2. místo Miroslav Grunta na 3. místě se umístil Tomáš Jankůj.

Další z turnajů této série se odehraje již 22. června a o jehoprůběhu a výsledcích se můžete dočíst v příštím vydání toho-to magazínu, které vychází opět v září.

Všem golfistům přejeme mnoho letních golfových zážitkůa ostatním krásnou dovolenou. Na viděnou na greenu. �

JAKUB KARAS


lifestyle

Internet Golf Tour 2007presented by Nespresso

PŘÍNOSNÁ ŘEŠENÍPRO VÁŠ ŽIVOT NA INTERNETU

GOLF_inzerce_200x270.indd 2 15.6.2007 10:11:12


lifestyle

Pohádkové Maledivy

www.epravo.cz 119

lifestyle

POKUD JSTE SI PŘEDSTAVOVALI, JAKÉ TO JE, LEŽET POD PALMAMI NA BÍLÉ KORÁLOVÉPLÁŽI OBKLOPENI TYRKYSOVÝM MOŘEM A MĚLKOU LAGUNOU S ŠUMÍCÍM PŘÍBOJEMV DÁLCE, VYZKOUŠEJTE POHÁDKOVÉ MALEDIVY. RÁNO SE MŮŽETE NA JEDNOM KONCIOSTROVA PODÍVAT NA VÝCHOD SLUNCE A VEČER PAK NA DRUHÉM KONCI NA ZÁPAD.VŠECHNY ROMANTICKÉ DUŠE ZDE NAJDOU KLID A TROPICKÝ RÁJ. A SAMOZŘEJMĚTAKÉ LUXUSNÍ HOTELY S DECENTNÍ OBSLUHOU A PERFEKTNÍMI SLUŽBAMI.

s tiskovým mluvčím Cestovní kanceláře FISCHERDanem Plovajkem


lifestyle

Začněme základními informacemi o Maledivách.Celé souostroví Maledivy je roztroušeno kolem rovníku

v Indickém oceánu a splňuje tak sny o tropickém ráji na zemi.Maledivské souostroví se skládá z 1 190 ostrovů. Nejbližšísousedé jsou Indie a Srí Lanka. Žádný z ostrovů nevyčnívá nadhladinu více než 2 metry.

Jak tedy jednotlivé ostrůvky vypadají?Maledivy jsou vlastně jednotlivé atoly. Každý je tvořen sku-

pinou ostrůvků a korálovým útesem ve tvaru prstence.Uprostřed atolu je laguna s korálovým útesem, ve kterém žijítisíce zajímavých podmořských živočichů.

A co je na samotných atolech?Ostrovy jsou lemovány nádhernými bílými písečnými pláže-

mi, které zpevňují palmové háje.

Jsou tam i hotely, kde se dá bydlet?Samozřejmě. Ale je zde jedno specifikum. Na každém ost-

růvku Malediv naleznete pouze jeden hotelový komplex. Plážetak nejsou přelidněné a každý si zde může v naprostém klidua pohodě plně vychutnat opravdový ráj na bílých písečnýchplážích, ve stínu palem a husté tropické vegetace. Navíc jsouhotely postaveny pouze na neobydlených ostrovech, abyhosté nebyli při své dovolené rušeni místními obyvateli.

A pokud se chci za místními obyvateli podívat?Pak si stačí udělat výlet na některý „domorodý“ ostrov.

O jaké typy hotelů se jedná?Maledivy jsou ideálním místem pro náročné klienty, kteří

chtějí strávit nezapomenutelnou dovolenou na jednom z nej-krásnějších míst na světě. Tomu odpovídá i typ hotelů, kteréjsou na souostroví postaveny. Jsou to v naprosté většině hote-ly vyšší kategorie, které klientům nabízejí komplexní špičkovéslužby. Většina hotelů je navíc postavena v bungalovovémtypu, kdy jsou jednotlivé pokoje citlivě včleněny do tropickýchzahrad nebo postaveny na pilířích přímo v laguně.

To je mi povědomé. Už jsem viděl krásné obráz-ky hotelů, které vlastně stojí nad vodou.

Ano, přesně v takových bungalovech naši klienti bydlí. Jen si

Kromě krásné přírody nabízejí Maledivy turistům řadu možností dalšího vyžití.

Souostroví Maledivy je roztroušeno kolem rovníku v Indickém oceánu a splňuje sny o tropickém ráji na zemi.

představte, že ráno vstanete, vyjdetena terasu a před sebou máte průzrač-né čisté moře, ve kterém se můžeteještě před snídaní vykoupat.

To pak musí být těžké,vybrat si ten nejlepší hotel...

To může být někdy těžké rozhodo-vání, vybrat si mezi těmi všemi krás-nými hotely ten nejlepší (smích).Všechny hotely si můžete prohléd-nout v našem katalogu Exotika nebona našich internetových stránkáchwww.fischer.cz. S výběrem hotelu,ale i vším ostatním vám rádi a ochot-ně poradí naši prodejní asistenti vevšech pobočkách Cestovní kancelářeFISCHER v celé České republice nebona bezplatné lince péče o zákazníky na čísle 800 12 10 10.

Jak je to se stravováním?Máte na mysli místní kuchyni? Je výborná, postavená

zejména na čerstvých rybách, zelenině a ovoci. Většina hotelůale nabízí také standardní mezinárodní kuchyni.

Já jsem měl spíš na mysli formu stravovánív hotelích.

Ve všech hotelích je nabídka stravování formou all inclusive.Tedy během pobytu už nemusíte za nic platit. Běžně zahrnujesnídaně, obědy a večeře formou bufetu a během dne dalšíobčerstvení. A pak také alkoholické i nealkoholické nápoje bezjakéhokoli omezení.

To je mimořádně lákavá představa. Na Maledivách se lidé asi hlavně koupou v moři.

Ano, krásně čisté moře a bílé písečné pláže na jedné straněa naprosté soukromí a pohoda na straně druhé jsou jednímz největších lákadel, proč si klienti vybírají dovolenou právě naMaledivách. Ale kromě toho je zde řada možností dalšíhovyžití. A už všechny možné vodní sporty, potápění, sportyv hotelových komplexech, nebo třeba rybaření.

Mluvil jste o tom, že Maledivy se skládají z řadyostrovů. Lze strávit dovolenou hned na několikaostrovech?

I to samozřejmě lze. Záleží na tom, na jak dlouhou dovole-nou se rozhodnete odletět. Pokud je delší než týden, určitě jemožné zkombinovat pobyt na více ostrovech. Naše cestovníkancelář zajistí vše potřebné.

Maledivy jsou na druhém konci světa, jak se tamvůbec létá? Existuje přímé spojení z Prahy?

Na Maledivy vás pohodlně a komfortně dopravíme samo-zřejmě letecky. Bohužel přímé letecké spojení z Prahy není.

Spolupracujeme z renomovanými leteckými společnostmi,jako jsou např. Lufthansa, Emirates nebo Qatar Airways.Odlety jsou bu� z Frankfurtu, nebo z Vídně. Standardně kli-entům v případě jejich zájmu zajišujeme i návazné leteckéspojení mezi Prahou a těmito městy.

Pokud si pro svůj let vyberu leteckou společnostEmirates, můžu na pár dnů zůstat i v Dubaji?

Ano, to je také samozřejmě možné a tuto možnost klien-tům nabízíme. Při letu na Maledivy nebo zpět mohou ještěstrávit několik dnů v Dubaji.

Kdy je ideální doba pro dovolenou na Maledivách?

Kdykoli, a to myslím vážně. Maledivy jsou jedno z málamíst, kde jsou ideální podmínky pro dovolenou skutečněběhem celého roku. Průměrná teplota vzduchu ve stínu seběhem roku pohybuje mezi 29 a 31 °C a teplota moře mezi27 a 29 °C. Dá se tedy říct, že jsou zde během celého rokuneměnné klimatické podmínky.

Naprosto jste mě přesvědčil. Jak hluboko musímdo své peněženky sáhnout?

Doufám, že budete velmi mile překvapen. Cestovní kancelářFISCHER nabízí týdenní letecký zájezd na Maledivy s ubytová-ním ve 4* hotelu a stravováním all inclusive už za 40 000korun.

Opravdu, to mě až zaskočilo!Ano, je to tak. Řada klientů si myslí, že dovolená na

Maledivách je pro ně cenově nedostupná, a pak jsou překva-peni skutečnou cenou. Jednotlivé nabídky vám v případězájmu představí ve všech našich pobočkách. �

www.epravo.cz 121

lifestyle

Čisté moře, bílé písečné pláže, naprosté soukromí a pohoda – to jsoulákadla, pro která si klienti vybírají dovolenou právě na Maledivách.

Stand-by ServicePursuant to NewLabor Code

One of the labor law institutes that have significantly beenchanged following the adoption of the new Labor Code (i.e.Act No. 262/2006 Coll.) is stand-by service. Therefore, thisarticle aims at reviewing the current legislation regulatingthe stand-by service with effect from January 1, 2007.

The stand-by service is regulated by the provisions ofSection 95 of the Labor Code. However, to find its definitionwe need to look elsewhere, specifically in the provisions ofSection 78 (1 h) of the Labor Code. As stipulated by this pro-vision, the stand-by service is to be understood as the time

during which the employee is prepared to work in accor-dance with his/her employment contract, which must in thecase of emergency performed in excess of the employee’sshift schedule. The stand-by service may only be held at aplace agreed upon with the employer, which must be differ-ent from the employer’s workplace.

It follows already from the above definition that the newLabor Code has introduced an important change. The stand-by service may today only be rendered at a place differentfrom the regular workplace, e.g. at the employee’s home. Thenew legislation no longer allows serving a stand-by (or on-call) service at the workplace.

In this respect, it is worth pointing out the differencebetween the term “employer’s workplace” and the place ofwork, which forms a significant part of every employmentcontract. These two terms cannot automatically be consid-ered synonyms, especially if the place of work has been


NEWS– from the world of law

defined more broadly, e.g. as a single municipality (e.g.,Prague may be defined as the place of work). If the employ-ment contract truly specifies a place of work in the abovemanner, it is evident that the employee does not necessarilyneed to be outside the place of work when serving a stand-byservice.

The employer may only request that its employee serve astand-by service if such an arrangement has been agreedwith the employee. Thus, in contrast to e.g. overtime work,the employer cannot unilaterally order its employee to servea stand-by service.

The employee is entitled to a remuneration for the stand-by service time. Specifically, this remuneration equals 10%of the employee’s average salary. If a trade union is estab-lished with the employer, the collective agreement may stipu-late a different rate of remuneration.

However, the employee is only entitled to the said remu-neration if he/she does not perform any work for the employ-er during the stand-by service. For any work rendered duringthe stand-by service time, the employee is entitled to his/herwage (or salary) instead of the remuneration.

If the scope of work performed during the stand-by serviceexceeds the agreed weekly working time, it must of course beconsidered as overtime work. On the other hand, the stand-by service is not to be included in the working time if nowork is performed during the stand-by service.

If overtime work is involved, the employee will apart fromthe regular wage (or salary) be entitled to an overtime sur-charge. However, the employer may agree with the employeethat instead of the surcharge the employee will be granted apaid leave of absence in the extent of the overtime work.

Just for the sake of completeness, I would like to state thatan employee entitled to wage is entitled to an overtime sur-charge of at least 25% of his/her average pay. If the employeereceives salary instead of wage, then for one hour of over-time work the employee is entitled to a portion of his/herstandard salary, personal and special bonus corresponding to1 hour of work, excluding overtime work, in the calendarmonth when the overtime work is performed, and to a sur-charge of 25% of his/her average hourly pay; if the overtimework is performed on the days of continuous rest in theweek, the surcharge equals 50% of the average hourly pay. �

www.epravo.cz 123

news

ConcurrentApplication ofLiquidated Damagesand Penalty Interest

Both liquidated damages and penalty interest representmaterial sanctions imposed on one and the same ground - thedebtor’s default in honoring its financial obligation (i.e. topay a specific financial sum, e.g. purchase price). Thus, inparticular the laymen in law might get the impression thatliquidated damages and penalty interest are one and thesame thing, just called differently. But as every lawyer knows,the contrary is the case.

In contrast to liquidated damages as one of the meanssecuring the fulfillment of an obligation, on the applicationof which both contracting parties must explicitly agree intheir contract, penalty interest represents a sanction fore-seen by law (called a debt accessory) if the debtor falls indefault with honoring a financial obligation.

While the creditor automatically becomes entitled to penal-ty interest by law if the debtor fails to settle a relevant sum byits due date, the entitlement to liquidated damages only aris-es if the creditor and the debtor have in advance agreed so.The creditor will not be entitled to any liquidated damageswithout such a prior agreement with the debtor.

There are also other differences between the institutes ofliquidated damages and penalty interest apart from the man-

ner of origination. While the law leaves it exclusively up tothe contracting parties to determine the amount of liquidat-ed damages, whereby they have to agree on either a specificamount or a method of its determination, the penalty inter-est rate is stipulated by special legislation. The contractingparties may only derogate from this special legislation (whichis Government Regulation No. 142/1994 Coll.) in the case ofcommercial obligations and only under certain conditions.

Moreover, unless the contracting parties agree otherwise,liquidated damages exclude the creditor’s entitlement tocompensation of damage incurred due to the same breach ofobligation, which does not apply in the case of penalty inter-est.

It is evident from the above information that penalty inter-est and liquidated damages represent two different legalinstitutes (liquidated damages serve as a means of security,while penalty interest is a consequence of default foreseen bylaw).

However, it is common in business practice that, on theground of the debtor’s single default in honoring a financialobligation, the creditor becomes entitled to both liquidateddamages and penalty interest on the outstanding amount.Moreover, since the amount of liquidated damages as well asthat of penalty interest may be set as percentage of the out-standing amount (e.g. 0.5% per diem of the outstandingamount), it is not always clear whether both these materialsanctions can be claimed from the debtor concurrently.

It is true that neither the Civil Code nor the CommercialCode deal with the potential concurrent application of liqui-dated damages and penalty interest. None of these codesthus offers a lead how to proceed when both these material

sanctions are actually claimed concurrently. Nonetheless, inits case law the Supreme Court has eventually concluded thatif the contracting parties agree that in the case of defaultwith honoring a financial obligation (e.g. to pay a purchaseprice) liquidated damages will be applied, the contractingparty that has breached and fallen in default with honoringits financial obligation secured in this manner must pay theother contracting party both the agreed liquidated damagesand penalty interest.

In other words, the law does not exclude the application of

a twofold sanction for a breach of one and the same obliga-tion - liquidated damages and penalty interest. Therefore,every debtor that falls in default with paying a financialamount, the settlement of which is secured with liquidateddamages, should well be aware of this fact. The CommercialCode is to a certain extent aware of this and, should it cometo a lawsuit regarding the payment of liquidated damages, itgives the court an option to reduce the amount of liquidateddamages in view of the double sanctioning of the samebreach. �


news

Withdrawal FromAgreement onAccountability forProtection of AssetsEntrusted toEmployee forSubsequentRendering ofAccounts

If an employer executes with its employee an agreementon accountability for the protection of assets entrusted tothe employee for subsequent rendering of accounts (here-inafter the “Accountability Agreement”), with such assetsto be understood as cash, valuables, goods, inventories orother assets subject to sales or circulation, which theemployee may personally manage during the entire periodof time, for which they have been entrusted to the employ-ee, then the employee is liable in full for a potential deficitof these assets. The Accountability Agreement may not beexecuted before the employee has reached the age of 18years.

It is not necessary to take stock of the assets in order forthe Accountability Agreement to take effect although theemployer should do so in its own interest.

The Accountability Agreement is binding upon both par-ties throughout the employment term. However, the LaborCode allows the employee to withdraw from theAccountability Agreement during his/her employment, thusrendering it extinguished. To establish when and under whatconditions the employee may do so, we have to look at theprovisions of Section 253 (1) of the Labor Code (Act No.262/2006 Coll.).

First, the employee may withdraw from the AccountabilityAgreement if he/she performs a different job for the employ-er. The employee may as well withdraw therefrom if he/she isbeing transferred by the employer to a different job, regard-less of the fact whether the employer does so to fulfill an obli-gation stipulated by law (Section 41 (1) of the Labor Code) orat its own discretion (Section 41 (2, 4, 5) of the Labor Code)or upon the employee’s request (Section 45 of the LaborCode).

The employee may withdraw from the Agreement in othercases too, not only when the type of job performed changes.It is also a ground for withdrawal when the employee isassigned to a different workplace upon the employee’srequest pursuant to Section 45 of the Labor Code or trans-ferred pursuant to Section 43 of the Labor Code.

The employee may also withdraw from the AccountabilityAgreement in a situation when the employer fails to remedyflaws in the employee’s working conditions, which preventthe employee from duly managing the entrusted assets, with-in 15 calendar days of receiving the employee’s written noti-fication thereof.

In the case of joint accountability, the employee may alsowithdraw from the Accountability Agreement if a differentemployee has been assigned to the workplace or a differentmanager or deputy manager appointed.

The employee must notify the employer of his/her with-drawal in writing. However, the Labor Code does not stipu-late that the lack of a written form renders the withdrawalnull and void and, therefore, the withdrawal will also takeforce when made only orally. The question remains, howev-er, how demonstrable such a withdrawal will be should itcome to a dispute. For this reason, a written notice of with-drawal is highly advisable. Although the law does not explic-itly define it, it is equally sensible, for the sake of reviewabil-ity of whether the withdrawal was justified, to specify in thenotice the ground based on which the employee withdrawstherefrom. The Accountability Agreement expires on thedate when the notice of withdrawal has been delivered to theemployer. �

www.epravo.cz 125

DismissalIS IT POSSIBLE TO DISMISS AN EMPLOYEEIF HE/SHE HAS REPEATEDLY EXHIBITEDUNSATISFACTORY WORK PERFORMANCE?

We can find a list of specific grounds for dismissal, basedon which an employer may give its employee a notice of dis-missal, in Section 52 of the Labor Code (Act No. 262/2006Coll.). It is a complete list of grounds for dismissal, whichmeans that the employer may only dismiss its employee onone of the grounds explicitly mentioned in this act.Therefore, the grounds for dismissal cannot be (not evenupon agreement with the employee) in any manner changed,excluded from application or supplemented with new ones.

The answer to the question asked is positive. As specifiedin Section 52 (f) of the Labor Code (this provision is almostidentical with that of Section 46 (1 e) of the Labor Code of1965), the employer may give its employee a notice of dis-missal on the grounds of unsatisfactory work performance.However, such unsatisfactory work performance must not beattributable to the employer (e.g., due to the employer’s fail-ure to arrange for the employee an appropriate working envi-ronment), and be of such a nature that the employee doesnot meet the employer’s requirements for due performance

of the agreed job. However, I should point out that unsatis-factory work performance must be differentiated from “abreach of an obligation stipulated by legislation pertaining tothe work performed”, i.e. from the ground for dismissal spec-ified under Clause g) of the same section of the act.

Before an employee can be given a notice of dismissal onthe grounds of unsatisfactory work performance, the follow-ing conditions defined by law must be fulfilled.

First, the employer must invite the employee in writing toremedy his/her unsatisfactory work performance. Theemployer must at the same time set a reasonable period oftime, during which the employee should remedy the unsatis-factory work performance concerned. The Labor Code doesnot regulate in any more detail how long the reasonable peri-od of time should actually be. Therefore, when setting forththe deadline, the employer must consider the circumstancesof the specific case.

The written invitation must be definite and intelligible andit must inter alia state what exactly the employer considers asthe employee’s unsatisfactory work performance. It need notbe stressed that the written invitation must be delivered tothe employee, otherwise it has no effect.

Another requirement is that the employee should receivethe written invitation to remedy his/her unsatisfactory workperformance during the past 12 months before receiving anotice of dismissal.

news


news

If the employee conforms to the invitation and remediesin the reasonable period of time the unsatisfactory work per-formance criticized by the employer, the ground for dis-missal is logically no longer there and the employer thuscannot use it.

However, the question remains how to proceed if theemployee does remedy his/her unsatisfactory work perform-ance during the reasonable period of time, yet for exampletwo months later again begins to show unsatisfactory workperformance. If the unsatisfactory work performance is ofthe same nature as that, which the employer has during thepast 12 months in writing invited him/her to remedy, I feel itwould be just for the employer to have the option of giving

the employee a notice of dismissal directly without having toserve another prior invitation to remedy the situation.

In conclusion, I would just shortly like to point out that thenotice of dismissal must be made in writing and delivered tothe employee, otherwise it is null and void. The facts and cir-cumstances of the ground for dismissal must be sufficientlydescribed in the notice so that the ground cannot be mistak-en for a different ground for dismissal. The ground for dis-missal cannot subsequently be altered. Furthermore, I wouldlike to refer to the provisions of Section 53 of the LaborCode, which specify to which types of employees and underwhich circumstances the employer cannot give a notice ofdismissal. �

Acting in UnityWe can find a definition of the concept of acting in unity

in Section 66b of Act No. 513/1991 Coll., the CommercialCode. Pursuant to the first paragraph of the section underreview, acting in unity is to be understood as the actions oftwo or more persons (i) performed in mutual understanding(ii) with the objective of acquiring or assigning or exercisingvoting rights in a certain entity or to manage them (iii) withthe purpose of exercising joint influence on the control oroperation of this entity’s business and/or on the election ofits statutory body or a majority of the body’s membersand/or a majority of members of this entity’s supervisorybody or otherwise influencing the conduct of a certain enti-ty.

Particular actions of several persons may only be consid-ered as acting in unity if such actions show all the above-men-tioned signs and their purpose must be to exercise a jointinfluence of the persons acting in unity in the given busi-ness. According to the legal theory, mutual understanding ofthe acting persons is defined as “an actual intentional con-duct aimed at achieving a common goal”.

Acting in unity in the sense of the provisions of Section66b of the Commercial Code does not require the acting per-sons to be bound by an agreement, whether an agreement onthe exercising of voting rights or any other similar agree-ment. On the other hand, however, an actual acting in thismanner, e.g., concordant voting at the company’s GeneralMeeting without any prior agreement, cannot be regarded asacting in unity.

In Paragraphs 2 and 3 of the section under review, the leg-islator laid down a number of refutable presumption on act-ing in unity:

Unless the contrary is proven, it is deemed that the per-sons acting in unity are in particular:

a) A legal entity and its statutory body or its member, per-sons under their direct control or management (based

on the legal entity’s relevant internal organization guide-line), supervisory body member, liquidator, officialreceiver, settlement or forced administrator and/or anygroup of such persons;

b) A controlling person and persons under its control (forthe concepts of the controlling and controlled person,refer to Section 66a (2) of the Commercial Code);

c) Persons controlled by the same controlling entity;d) Persons forming a group (for a definition of the term

group please refer to Section 66a (7) of the CommercialCode);

e) A limited liability company and its partners or just itspartners;

f) A general partnership and its partners or just its part-ners;

g) A limited partnership and its general partners or just itsgeneral partners;

h) Close persons (for a definition of the term close personplease refer to Section 116 of Act No. 40/1964, the CivilCode), or

e) An investment company and its unit trust or pensionfund or just the trusts or funds under its management.

From Paragraph 4 of the section under review it followsthat the persons acting in unity must fulfill the obligationsarising therefrom jointly and severally.

The reason why the Commercial Code regulates acting inunity is that in some cases such actions lead to consequencesforeseen by law. For example, we can mention the wording ofSection 66a (4, 5), according to which persons acting in uni-ty, which together dispose of a majority of voting rights in acertain entity or which dispose of at least 40% of votingrights in a certain entity, are considered controlling persons.Acting in unity has yet another important consequence,namely that if all partners of a limited liability company actin unity (refer to Clause e) above), they are not subject to theban to exercise voting rights, which would otherwise apply toall or some of them pursuant to Section 127 (5) of theCommercial Code. �

www.epravo.cz 127

news

Work Performance ContractFor maximum how many hours can a work performance contract be made pursuant to the new Labor Code? Are thereany other limitations in respect of executing work performance contracts repeatedly with the same employee?The work performance contract, together with the work activity contract, falls in the category of contracts on work per-formed on a non-employment basis.As it follows from Section 75 of the Labor Code (Act No. 262/2006 Coll.), the scope of work, for which a work perfor-mance contract is to be made, must not exceed 150 hours in a given calendar year. In comparison with the Labor Codethat was in force until the end of 2006, the number of hours for which a work performance contract can be made hasbeen raised by 50.Furthermore, it is worth mentioning that the scope of work (i.e. the said number of 150 hours a year) also includes theduration of work performed by an employee for his/her employer in a given calendar year based on a different work per-formance contract.It follows from the above facts that if an employer has in a given calendar year already made a work performance contractwith its employee, e.g. for 100 hours, the employer may execute the same type of contract with the employee again inthe given calendar year, yet maximum for the remaining 50 hours. This is nothing new though - the former Labor Codeincluded the same restrictive measure. �

Is it possible to set offdebt, the status of limi-tation the debtor hasinvoked before court?

Debt offset is one of ways how obligations (debts) are extin-guished. It means a cashless settlement of mutual payablesbetween the creditor and the debtor. A debt can be set offeither unilaterally (i.e. against the other party’s will) or uponagreement of both parties.

While nearly any kind of debt can be set off by means ofagreement (excluding alimony debts toward minors), the lawonly allows a unilateral offset of certain types of debt.

The offset of mutual debts is primarily regulated by theCivil Code. The Civil Code only includes some special provi-sions, which are to be applied preferentially to setting offdebts arising from commercial relationships.

It is not quite clear from the question whether it pertainsto debts arising from commercial or civil relationships and,thus, which act is to be applied to the offset.

The Civil Code (specifically Section 581 of Act No.40/1964 Coll., the Civil Code) stipulates the following rule in

this respect - apart from the fact that it is not possible to setoff debts subject to limitation, it is neither possible to set offdebts that cannot be claimed at court.

Thus, if the debtor has during the judicial proceeding in ajustified manner invoked the status of limitation, the debtconcerned becomes a limited debt that cannot be claimed atcourt. Therefore, it would not be possible to set off such adebt without a corresponding agreement with the debtor.

If the debt has arisen from commercial relationships, thento find an answer to the question asked we have to look at theprovisions of Section 358 et seq. of the Commercial Code(Act No. 513/1991 Coll.).

It follows from Section 358 of the Commercial Code thatonly such debts may be set off that can be claimed at court.Thus, with this rule the Commercial Code excludes a unilat-eral offset of a debt, the limitation of which has relevantlybeen invoked by the debtor.

However, the legislator admits the following exception to therule - the offset can be made if the debt is subject to limitation,yet the status of limitation only occurred after the debts, whichshould have been offset, became eligible for offset.

This means that if the debt became limited (and the statusof limitation was invoked) only after the mutually coveringdebts became due, then such a limited debt can still effec-tively be set off, even on a unilateral basis. �


news

Employee’s Death and Its Effects onEmployee’s andEmployer’s PecuniaryRights

It is only logical that employment ends upon the employ-ee’s death. This conclusion is also evident from the provi-sions of Section 48 (4) of the Labor Code (Act No. 262/2006Coll.). However, this does not mean that all the rights andobligations arising from the employment for both partiesexpire at the same moment.

Section 328 of the Labor Code regulates how the pecu-niary rights of the deceased employee and his/her employerare to be settled.

First of all, I should point out that, as it follows from theprovisions of the section under review, the employee’s pecu-niary rights do not expire upon his/her death. This is animportant difference to the employer’s pecuniary rights,which, as stated below, do expire upon the employee’s deathexcept for specific cases stipulated by the law.

Let us now return to the deceased employee’s pecuniary

rights. In practice, these will include his/her entitlement to awage or salary (e.g. the right to receive a wage or salary thatonly became due after the employee’s death). Apart from thisright, there may also be the entitlement to a compensation ofdamage pursuant to Section 265 et seq. of the Labor Code (ifthe damage is to be compensated financially) or the entitle-ment to a compensation of wage for unused leave.

If the entitlement to wage or salary arises from an employ-ment contract or from contracts on work performed on anon-employment basis, the Labor Code stipulates that up tothree times his/her average monthly pay the entitlementpasses after the employee’s death to his/her spouse, childrenand parents, in this order, provided that the employee livedwith them in a common household at the time of death.

With the given rule, the Labor Code goes beyond the pro-visions on inheritance law as stipulated in the Civil Code.These entitlements only become subject to inheritance onlywhen there is none of the above persons. Otherwise, onlysuch entitlements to wage or salary are inherited that exceedthree times the employee’s average monthly pay.

Thus, if the employee’s average monthly pay was CZK20,000 and the employer owes the employee CZK 70,000 inoutstanding wages or salaries, only the amount of CZK10,000 becomes subject to inheritance. The remaining CZK60,000, i.e. three times the employee’s average monthly pay,or the entitlement thereto transfers in the above manner tothe deceased employee’s spouse, children and parents, in

Udělejte si radost v některém ze 120 atraktivních obchodů a přijďte se pobavit do jediného

3D kina IMAX a 8 kinosálů Cinema City. V Paláci Flóra si vyberete i ze široké nabídky

znamenitých restaurací, útulných kaváren a bohatých služeb. Do Paláce Flóra se snadno

dostanete z centra metrem A (stanice Flóra) nebo tramvajemi 5, 10, 11 a 16.

Palác Flóra, Vinohradská 151, Praha 3, www.palacflora.cz

Jedinečný zážitek z nákupu

Pampel_Inz 200x270.indd 1 11.9.2006 14:43:50

Nejbohatší lidé planety staví svá portfolia na akciích, dluhopisech, alternativních investicích, nemo-vitostech, depozitech. Jejich port-folia ukazují sílu diverzifikace a nesmyslnost zamítání konkrétní třídy aktiv jen proto, že něco ji-ného zrovna vydělává více, píše PETR ŠIMČÁK, CFA z Pioneer Investments

Na začátku roku jsem četl řadu investičních prognóz na rok 2007. Nejčastější údaj ohledně zhodno-cení akciového trhu se pro letošek pohybuje v pásmu 7-15%, ti odváž-nější tvrdí 8-10%.

Tento odhad není bohužel ničím jiným, než přiznámim prosté sku-tečnosti, že jeho autor prostě neví, co udělají trhy (proč by to také měl vědět?) a nechce se blamovat od-vážnějším názorem. Jen pro zají-mavost, pravděpodobnost trefy do černého, že akciový trh při volatilitě 14% vydělá něco mezi 8-10%, je jen 5,8%. To není moc dobrá šance.

Pásmo 7-15% už zvyšuje pravděpo-dobnost úspěchu na 23%, stále nic moc. Ten, kdo chce mít jistotu úspě-chu své prognózy alespoň na 95%, by musel svět ohromit pásmem cca -15 až +35%, což je pro investora jis-tě prognóza k nezaplacení.

Ten, kdo chce ve své prognóze pro-jevit názor a nést kůži na trh, by měl být buď optimista a odhadovat více než 15% růst, nebo pesimista a pohybovat se blízko nuly či v ne-gativních číslech. Akciové trhy jsou prostě volatilní a dělat krátkodobé

prognózy na základě dlouhodo-bých průměrů nemá prostě smysl.

Ano, jsem optimista na akciový trh i pro příští rok. Ale nějak nejsem schopen investorům doporučovat portfolia na těchto prognózách. Tak trochu mě mrazí v zádech, že vět-šina trhů je oceněna pro perfektní scénář a nikdo dnes není připraven např. na zvyšování sazeb v USA. Volatilita je blízko historických mi-nim, rizika všichni vidí, ale optimis-mus převládá. Konkrétní portfolio klienta pro rok 2007 nedoporučuji, protože podle mě nemá smysl plá-novat majetek na kalendářní roky, ale inspiraci, která je mi blízká, jsem našel ve World Wealth Report od Capgemini a Merrill Lynch.

Nejbohatší lidé planety mají ná-sledující strukturu aktiv:

31% Akcie21% Dluhopisy 22% Alternativní investice (hedge fondy, private equity, venture ca-pital, strukturované produkty, ko-modity, umění) 15% Nemovitosti (přímé investice i tzv. REITs) 11% Hotovost a depozita

Mně osobně je tato struktura velmi sympatická. Ukazuje sílu diverzi-fikace a na nesmyslnost chorobné preference či zamítání konkrétní třídy aktiv jen proto, že něco jiného vydělává zrovna více.

Otázka místo závěru: Víte, kolik procent nejbohatších lidí na světě získalo svůj majetek díky výkon-nosti svých investic? Je to jen 10%. Největší podíl (37%) je vybudování a následný prodej vlastní firmy.

Myslím, že to dost jasně naznaču-je, jak se chovat k portfoliím těchto klientů, jejichž prioritou je ochrana kapitálu a nikoliv spekulace o tom, co udělá ten který trh v letošním či jakémkoliv jiném roce.

Petr ŠimčákE-mail: [email protected].: 296 354 111

Článek zveřejnil portál Investujeme.cz

Jak prognózovat, když nevím?

Pioneer Investments v ČRKarolinská 650/1, 186 00 Praha 8800 313 633, 800 118 [email protected]

Pioneer Investments je obchodní označení Pioneer Global Asset Management S.p.A. a skupiny jejich dceřiných společností.

Pioneer Investments je celosvětová investiční skupina, která spravovala na konci května 2007 aktiva v hodnotě 237.8 miliard EUR (zdroj: PGAM), tedy necelých 7 000 miliard korun.

→ Má již 79 let zkušeností s investováním, na jejichž základě poskytuje klientům a partnerům vhodné investiční strategie.→ Poskytuje široké spektrum investičních řešení, včetně podílových fondů, alternativních investic a strukturovaných produktů. → Mezi klienty patří instituce, podniky, zprostředkovatelé a soukromí investoři z celého světa.→ Spravuje třetí nejstarší otevřený podílový fond v USA – Pioneer Fund, založený v roce 1928, v němž se odráží historie skupiny Pioneer Investments v oblasti trvalé

správy peněz. → Jedním z největších dluhopisových fondů v Evropě je Pioneer Funds – Euro Bond, který v květnu 2007 spravoval majetek ve výši 9, 664 miliard EUR, tedy necelých

280 miliard korun.→ S ratingem „M2“ (agentura Fitch Ratings) se skupina řadí mezi nejlepší globální správce aktiv.→ Dostala ocenění „Global Pension Award 2006“ jako nejlepší poskytovatel hedge fondů pro penzijní fondy.→ Je součástí skupiny UniCredit Group, která patří mezi nejvýznamnější bankovní domy v Evropě (hodnoceno agenturami Moody´s:A1 a S&P: A+)

Více informací naleznete na www.pioneerinvestments.cz nebo můžete kontaktovat Klientské centrum na bezplatných linkách 800 313 663 a 800 118 884

Pioneer Investments – trvalý a inovativní přístup od roku 1928

this order, provided that they shared a common householdwith the employee at the time of his/her death.

The employee’s other pecuniary rights, such as the entitle-ment to financial compensation of damage as mentionedabove, become subject to inheritance.

If we look at the given issue from the other side, i.e. fromthe employer’s viewpoint, we will find out that in most casesits pecuniary entitlements toward the employee expire uponthe employee’s death. As it follows from Paragraph 2 of thesection under review, only the following employer’s pecu-

niary rights survive the employee’s death:� Rights on which a legally effective judgment has been given,� Rights that the employee acknowledged in writing before

his/her death as to both amount and grounds, and finally� Rights to compensation of damage intentionally caused

by the employee.The obligations corresponding to these employer’s rights

become part of the inheritance after the employee’s deathand, therefore, the employee has to claim them from thedeceased employee’s heirs. �

www.epravo.cz 131

news

Exceeding PowersArising FromProcuration and LegalConsequences Thereof

Procuration is a special type of power of attorney, the scopeof which is directly defined by law, specifically by the provisionsof Section 14 of the Commercial Code (Act No. 513 /1991Coll.). As it follows from these provisions, a holder of procura-tion (or procurator) is authorized to effect all legal acts connect-ed with the operation of the enterprise. However, without beingexplicitly empowered to do so in the procuration, the holder ofprocuration may not alienate and encumber real property. Theproblem is that the Commercial Code presently does not in anymanner regulate the consequences when a holder of procura-tion exceeds his/her powers specified in the procuration.

Therefore, it might be disputed whether the acts effectedby a holder of procuration in excess of his/her powers arealso binding upon the entrepreneur, on whose behalf theholder of procuration acts. For example, let us consider thatthe holder of procuration establishes a lien to real propertyowned by the entrepreneur without his procuration specify-ing in detail that the holder of procuration is empowered toencumber real property in this manner. Would such anagreement on establishing a right of lien be valid?

In its decisions, even the Supreme Court of the CzechRepublic has attempted to find an answer to this question, e.g.in its verdict of January 29, 2004, File Ref. 21 Cdo 2207/2003(the verdict is accessible to the public at www.nsoud.cz).

In the said judgment, the Supreme Court followed theprinciple that the procuration is a special type of power ofattorney. By referring to the provisions of Section 1 (2 Clause2), the Supreme Court deduced that the consequences of aholder of procuration exceeding his powers must be judgedusing the general provisions regulating proxy in the CivilCode (Act No. 40/1964 Coll.).

In view of the above stream of thought, for an answer to thequestion asked we have to look in the Civil Code, not in the

Commercial Code, specifically in such provisions of the CivilCode that regulate the exceeding of powers of a proxy or attor-ney as arising from a power of attorney. To be more specific, wehave to use the provisions of Section 33 (1) of the Civil Code.

As stipulated in Section 33 (1) of the Civil Code, if, whileacting in his capacity, a proxy (or holder of procuration inour case) exceeds his powers defined in the relevant power ofattorney (i.e. in the procuration as a special type of power ofattorney), the principal (i.e. the entrepreneur granting theprocuration) is only bound if he has approved the excess ofpowers. However, if the principal does not notify the person,with which the proxy has effected the act concerned, of hisdisapproval without undue delay after learning about theexceeded powers, it is deemed that he has approved theexcess of powers.

Therefore, the following solution of the question underreview is evident from the above. There are two cases whenthe entrepreneur is bound by the acts of his holder of procu-ration, which have been effected in excess of the powersdefined in the procuration.

First, the entrepreneur is bound by the acts effected by hisholder of procuration in excess of his powers defined in theprocuration if the entrepreneur has explicitly approved theexcess of powers arising from the procuration.

In order to protect the good faith of the person, with whomthe holder of procuration has acted on behalf of the entre-preneur, the entrepreneur is also bound by such acts if theentrepreneur has failed to notify the other party of his disap-proval of the acts effected by the holder of procuration with-out undue delay after learning that the powers defined in theprocuration powers were exceeded.

In connection with the above conclusions, we can also askwhether the contract executed by the holder of procurationexceeding his powers is valid or not. The Supreme Court com-mented on this issue as follows: “it cannot be successfullydeduced that a contract is without further ado rendered invalidif it has been executed by a holder of procuration for the entre-preneur and the holder of procuration exceeded its powersdefined in the procuration; it must be established that theentrepreneur has notified the other party of his disapprovalwith the acts of the holder of procuration without undue delayafter learning that the procuration powers were exceeded.“ �


news

Trade Secret and ItsLegal Attributes

Pursuant to the provisions of Section 17 of theCommercial Code (Act No. 513/1991 Coll.), the concept ofrights belonging to an enterprise also applies to trade secrets.A trade secret therefore constitutes an integral part of theenterprise and, moreover, forms part of the entrepreneur’stotal assets.

The Commercial Code defines a trade secret as a sum of allfacts of commercial, production or technology-related natureconnected with the enterprise, which have an actual or atleast a potential material or immaterial value, which are notcommonly available in the relevant business spheres, are tobe kept confidential according to the entrepreneur’s will andthe entrepreneur protects them adequately.

Therefore, the trade secret as a concept has the followingattributes:

� It must be a fact of commercial, production or technolo-gy-related nature pertaining to the enterprise. It is clear fromthe abundant case law of the Czech Supreme Court that“facts of commercial nature need to be understood as, forexample, lists of customers, supply sources, lists of agents,balance sheets, sales plans, samples, sample collections, pricecalculations, sales of specific stores, circulation data of maga-zines; facts of production related nature include non-paten-ted inventions, books of recipes, models, results of experi-ments, special production methods etc.”

� It must have at least a potential (material or immaterial)value. Therefore, the disclosure of a trade secret must have atleast a potentially negative impact on the profit/loss of theentrepreneur that owns the trade secret.

� It must not be commonly available in the relevant busi-ness spheres. That means the facts forming a trade secretmust not be published in a publicly accessible register, butthey may be available to relevant experts.

� It is to be kept confidential at the entrepreneur’s discre-tion and the entrepreneur ensures that the facts are adequa-tely protected. The entrepreneur must therefore take suchmeasures (whether contractual, material or organizational),which evidently indicate that the entrepreneur endeavors tokeep the trade secret confidential and the measures areaimed at protecting the trade secret from unauthorized disc-losure, availability to or use by another person.

In order for a particular fact to become a trade secret, itmust fulfill all the legal attributes mentioned above. As soonas this happens, the Commercial Code grants the entrepre-neur protection against a breach or jeopardy to his right tokeep a trade secret, in particular as part of the protectionagainst unfair competition.

The law protects trade secrets from their very origination.As soon as a particular fact no longer shows all the attributesrequired for a trade secret, it cannot be considered a tradesecret any longer and, as a result, it is not protected by law asa trade secret anymore.

We can make the following conclusion from the aboveinformation. The answer to the question whether a given fact(e.g. information contained in a deed) is a part of the entre-preneur’s trade secret depends on whether it meets all thelegal attributes of a trade secret. Although some entrepre-neurs do not realize it yet, a positive answer cannot be grant-ed only when they explicitly mark the given piece of infor-mation or data as confidential in a contract, or when theybind the other contracting party by a non-disclosure obliga-tion so that the facts concerned are not disclosed to any thirdparty. �

vyhlašují 3. ročník prestižní celojustiční soutěže

Partneři soutěže:Notářská komora ČR, Exekutorská komora ČR, Soudcovská unie ČR, Unie státních zástupců ČR, Unie podnikových právníků ČRZáštitu nad soutěží tradičně přebírá ministr spravedlnosti ČR

Stálé kategorie Právníka roku 2007• Občanské právo (hmotné, procesní)• Obchodní právo• Rodinné právo (včetně opatrovnické agendy)• Pracovní právo• Trestní právo (hmotné, procesní)• Právo duševního vlastnictví• Obor občanských (lidských) práv a svobod

včetně ústavního práva

Stálé kategorie se zvláštními kritérii• Právnická síň slávy (za výjimečný celoživotní přínos právu)• Talent roku (pro mladé začínající právníky do 33 let věku)• Právník roku volený laickou veřejností

Zvláštní kategorie Právníka roku 2007• Finanční a bankovní právo

Cenu sv. Yva může získat v jednotlivých kategoriích příslušník kterékoliv právnické profese, pokud v oblasti svého působení dosáhne v letošním roce (vyjma Právnické síně slávy – jde o ocenění za celoživotní dílo) mimořádných výsledků.Nominovat kandidáty může veškerá odborná veřejnost, veřejnost laická pak hlasuje v kategorii Právník roku volený laickou veřejností.

Nominace jsou přijímány na www.pravnikroku.cz od 1. 5. 2007 do 15. 12. 2007. Záleží jen na vás, kdo prestižní ocenění získá!

„Společ ně zakládáme

tradici, kterou si

právnický svět

zaslouží!“

Ceny sv. Yva budou předány na slavnostním galavečeru se společenským programem 25. ledna 2008 v hotelovém komplexu BOBYCENTRUM v Brně. Bližší informace ke galavečeru budou v průběhu roku pravidelně přinášet časopisy a webové stránky organizátorů a partnerů soutěže Právník roku 2007.

Generální partner

Hlavní finanční partner

Významní partneři

Hlavní partneři

Pojišťovna právní ochrany, a.s.

pravnik200_270.indd 1 14.6.2007 17:10:58

www.epravo.cz 135

news

Non-CompetitionClause

Have you heard that Executives in limited liability compa-nies are subject to the ban on competition? What is meant bythis ban in practice and what consequences arise therefromfor Executives?

In simple terms, a ban on competition (or non-competitionclause) is to be understood as a method preventing certainpersons specified by law to engage in such business activi-ties, by means of which they might get into a conflict of inter-ests with those of “their” company. In the case of the limitedliability company, the non-competition clause aims at pre-venting Executives of limited liability companies in misusingtheir position in the company to the company’s detriment.

It is noteworthy that the ban on competition does not onlyapply to limited liability companies but also to joint-stockcompanies. Analogously to the limited liability company, inwhich the non-competition clause applies to Executives and

also to members of the Supervisory Board, if any, in the caseof the joint-stock company this ban applies to members ofthe Board of Directors and of the Supervisory Board.Moreover, depending on the will of the members or foundersof the limited liability company, as expressed in itsMemorandum of Association, in the limited liability compa-ny the non-competition clause may also apply to its members.

The specific acts not allowed by the law under the ban oncompetition in the limited liability company are specified inSection 136 of the Commercial Code (Act No. 513/1991 Coll.).Unless the Memorandum of Association or the Articles ofAssociation define more restrictions, the Executive may not:

a) Undertake business activity of his own in the same or asimilar line of business as his company’s or enter into busi-ness relations with his company;

b) Act for other persons as an intermediary in contractswith the company or procure contracts for others with thecompany;

c) Participate in another entity’s business activity as a part-ner with unlimited liability or as a person controlling otherpersons engaged in the same or a similar line of business;

How Does the NewLabor Code RegulateFlexible WorkingHours?

To begin with, the “new” Labor Code, Act No. 262/2006Coll., regulates flexible working hours more clearly that itspredecessor (i.e. than the Labor Code of 1965, which waseffective until the end of 2006).

As it follows from Section 85 (1) of the Labor Code, theemployer may use the flexible scheduling of weekly workinghours when scheduling either balanced or imbalanced work-ing hours for its employee.

Nonetheless, the Labor Code sets forth certain limits as tohow the weekly working hours should be fulfilled (whetherdefined as weekly working hours or shorter working hours).If the flexible working hours are applied in the balanced reg-imen, the weekly working hours must be fulfilled(“observed”) every week. However, if the employee worksunder an imbalanced schedule of working hours, the averageweekly working hours must be fulfilled over an aggregateperiod of time of maximum four weeks.

Flexible working hours are typical for being split in twokinds of intervals.

Under flexible working hours the employee him/herselfdetermines the start and, if relevant, the end time of his/herworking hours every day. However, the employee cannot set

the start and end times of his/her working hours solely athis/her discretion but in accordance with intervals of timedefined by the employer. This method is used to define“optional working hours”.

The two intervals of optional working hours enclose aninterval when the employee should be present at his/herworkplace. This period of time, to be determined solely bythe employer, is referred to by the act as the “core workinghours”.

The said two intervals, i.e. the core and the optional work-ing hours, need to be combined in the following manner.The employer must set the optional working hours at thebeginning and end of the core working hours so that the totalduration of the employee’s shift does not exceed 12 hours.

The Labor Code furthermore stipulates under what condi-tions the flexible working hours cannot be applied. The flex-ible working schedule thus cannot be applied in particular tothe employee’s business trip, when it is necessary to performan emergent task during a shift, the beginning and end ofwhich are firmly set, or when such a regimen cannot beapplied due to operational reasons. Flexible working hourscan neither be used during the existence of significant per-sonal obstacles to work, during which time the employee isentitled to a compensation of his/her wage or salary pur-suant to Section 192 of the Labor Code or to financial bene-fits pursuant to the legislation on illness insurance. In suchcases, the employee has to follow the weekly working hoursdivided into shifts and scheduled in advance, which theemployer is obligated to determine for this purpose.

More detailed rules applicable to flexible working hoursmay be stipulated in the employer’s internal guideline. �


news

andd) Perform the office of a statutory or other body, or a

member of such, of another legal entity whose lines of busi-ness are the same or similar to that of the company, except inthe case of a business group.

Simply put, we can say that the ban on competition aims atpreventing the Executive (or member of the SupervisoryBoard or member) in a limited liability company from actingto the company’s detriment, in which he/she would tohis/her own benefit misuse information and knowledgegained in his/her office. The Commercial Code thus forbidsthese persons to execute the company’s contracts by them-selves, to arrange them as agents or to participate (as part-ners or members of the relevant body) in the business of acompeting legal entity (usually corporations).

It is evident that a breach of the non-competition clause

will have negative consequences for the person involved.These are described in Section 65 of the Commercial Code.

A limited liability company, whose Executive, member ofthe Supervisory Board or member has breached the non-competition clause, may penalize him/her by claiming thathe/she render the benefits of the transaction, in which thenon-competition clause was breached, or that the persontransfer the corresponding rights to the company.

However, the company can no longer exercise this right ifit does not invoke it toward the person, who has breached theban on competition, within a period of time defined by law.The said period of time is three months, starting on the daywhen the company learned about the breach of the non-com-petition clause. In any case, the company’s right in thisrespect will expire maximum one year from the date when itarose, whichever of the said dates occurs first. �

Employee’s Obligationto Prevent Damage

As it follows from the provisions of Section 249 of theLabor Code (Act No. 262/2006 Coll.), the employee is obli-gated to act so as to prevent damage to health, property orunjustified enrichment. If there is a threat of damage, theemployee shall inform his/her manager to this effect. If theemployee determines that he/she does not have necessaryworking conditions, he/she is obligated to notify his/hermanager of this fact.

If it is necessary to intervene immediately in order to pre-vent imminent damage to the employer, the employee is obli-gated to take the necessary measures. This obligation doesnot apply if the employee is hindered in doing so by a seriouscircumstance or if doing so would seriously jeopardize theemployee or other employees or close persons.

The above provisions can be summarized as follows.Equally as the employer, the employee is also to some extentobligated to prevent damage. In particular, the employee isobligated to act in a manner preventing damage (not only) atthe workplace. If there is a risk of damage, the employee hasto inform the employer and, if relevant, intervene according-ly. These obligations to prevent damage can for the sake ofbetter understanding be divided into the obligation to reportand the obligation to intervene.

If the employee does not observe its obligations to preventdamage, he/she must expect various unfavorable conse-quences arising from his/her failure to act.

When an employee intentionally fails to inform his/herdirect manager about imminent damage threatening to theemployer or fails to intervene so as to avert the imminentdamage although this would have prevented the immediateoccurrence of damage, the employer may request that the

employer participate in covering the damage or loss incurredby the employer in an extent reasonable in view of the cir-cumstances of the case unless the loss can be compensatedotherwise.

When determining the amount of compensation of dam-age, it is necessary to consider in particular the circum-stances that prevented the employee from honoring his/herobligation to avert damage and also the significance of dam-age to the employer. Pursuant to the provisions of Section258 of the Labor Code, the employer may however not insuch cases claim the compensation from the employer in anextent that would exceed three times the employee’s averagemonthly pay.

It is easy to imagine that, while fulfilling his/her obligationsto prevent damage to the employer (typically while avertingthe imminent damage), the employee causes a different typeof damage or loss, e.g. to the employer’s asset used to avertthe imminent damage. The Labor Code is aware of this poten-tial scenario and directly stipulates that the employee cannotbe held liable for damage caused while averting damagethreatening to the employer or a danger directly jeopardizinghuman life or health. However, the employee must proceed ina manner appropriate in view of the circumstances and mustnot him/herself evoke the situation.

Analogously, it may happen that, while fulfilling his/herobligations to prevent damage, the employee him/herselfincurs damage. It may either be material damage or damageto health. Usually, it will be the kind of damage for which theemployer will be liable to the employee.

In order for the employer’s liability truly to arise, Section266 of the Labor Code defines the following rule in respectof material damage. The employer will be liable for materialdamage incurred by its employee while he/she was avertingdamage threatening to the employer or a danger jeopardizinghuman life or health if the damage has not arisen due to theemployee’s willful conduct and the employee has proceeded

Váš profesní ú et Váš privátní ú et

Citibank a.s. • CitiPhone +420 233 062 323 • www.citigold.cz

CitiProfessionProgram pro notá e a advokáty

Jeden banké pro Vaše profesní i osobní financeDva ú ty nemusejí znamenat dvojnásobek starostí. Pokud sv íte své profesní finance Citibank a.s., pozveme Vás mezi leny exkluzivního programu CitiGold Wealth Management ur eného pro nejnáro n jší privátní klientelu. Oba ú ty spravuje jeden banké , pro vy ízení všech finan ních záležitostí tedy sta í jediný kontakt.

• vedení ú tu zdarma

• veškeré korunové platby zdarma

• ú et notá ské a advokátní úschovy

• nonstop internetové a telefonní bankovnictví

• individuální p ístup osobního banké e

• vedení ú tu zdarma

• veškeré transakce v R bez poplatku

• atraktivní úrokové sazby na termínovaných vkladech

• komlexní podpora p i sestavováníinvesti ního portfolia

• zlatá kreditní karta Citibank

in a manner appropriate to the circumstances. This alsoapplies to purposefully spent expenses used by the employeeduring his intervention actions. The employee has the sameentitlement to compensation of damage if he/she averted adanger to human life or health if the employer would beliable for such damage.

The employer is obligated to compensate its employee amaterial damage incurred by the employee in full. However,if the employee can prove that the damage has also beencaused by the damaged employee (e.g. due to his/her negli-gence), the employer’s liability will proportionally bereduced.

If, while averting imminent damage to the employer or adanger directly jeopardizing human life or health, theemployee suffers an work injury, it is logical that the employ-ee is liable for the injury. Moreover, the employer cannotrelieve itself of this liability with just the following excep-tion. The exception is a situation when the employee haswillfully caused the situation threatening with a damage.The actual scope of entitlement to compensation of damageto health is regulated by Section 369 or 375 of the LaborCode. �

www.epravo.cz 139

news

Statement of AvalA bill of exchange is a documentary security, which usual-

ly contains multiple statements of exchange. One of thesestatements is the “statement of aval”.

As it follows from Art. I Section 30 of the Bills ofExchange and Cheques Acts (Act No. 191/1950 Coll.), thepayment of a bill of exchange may be guaranteed by an avalas to the whole or part of its amount. The guarantee can beprovided for the payment of a bill of exchange or a promis-sory note (refer to Art. I Section 77 (3) of the Bills ofExchange and Cheques Act).

Anybody can act as the bill guarantor (i.e. aval), that is aperson guaranteeing that the bill or note amount will bepaid; it may be a third party or even a person that has signedthe bill or note before.

The bill of exchange guarantee originates when a state-ment of aval has been appended to the bill of exchange or itsattachment (allonge). The statement of aval may also beappended to a bill copy.

The statement of aval may be written on either the face orthe back side of the bill or its copy. If the guarantee merelyappends his/her signature to the face of the bill, the guaran-tee is deemed to be established unless it is the signature ofthe drawer or the drawer of the bill.

The guarantee is expressed with the words “as aval”, “peraval” or by any other clause of the same meaning. The avalmust sign it in his/her own hand. The effects of the state-ment of aval, i.e. the origination, change or expiration of theguarantee, cannot be subject to any condition. If any condi-tion applies, the statement of aval as a whole is null and void.

The statement of aval must furthermore indicate for whom(i.e. for whose account) it is given. If there is no such infor-mation, it does not render the statement of aval invalid. Insuch a case it is deemed that the bill guarantor or aval guar-antees the settlement of the drawer’s obligation. On the oth-er hand, the aval’s obligation is also valid if the liability, forwhich the aval has given his/her guarantee, is invalid for anyother reason except for a flaw in form.

Similarly as the drawer or the endorser, the bill guarantormay also use the clause of “without costs”, “without protest”(or any other clause of the equivalent meaning), appended tothe bill and signed, relieve its owner of the obligation, for thesake of sustaining the rights of recourse, to have a protest fornon-acceptance or non-payment drawn up. The said clause ishowever only effective toward the aval, not toward other per-sons that have signed the bill.

The bill guarantor or aval is bound in the same manner asthe person for whom the guarantee has been given. If theaval pays the bill of exchange for the bill debtor to the billcreditor, the classic consequence of guarantor obligation ful-fillment arises - the aval acquires all rights from the bill ofexchange toward the person for whom the guarantee hasbeen given. In other words, the bill guarantor becomes a“new” creditor toward the person for whom the guaranteehas been given. Apart from that, however, the aval also takesup the same position toward other persons liable to the guar-anteed person, i.e. toward bill debtors of the person, forwhom the guarantee has been given. �

Transfers of Propertyto Sole Member in a Limited LiabilityCompany

The Commercial Code allows for a limited liability compa-ny to be founded by one person only. It is also possible forall ownership interests in a limited liability company to beconcentrated in the hands of just one member at any timeafter the company is established. In both cases we refer tosuch a company with just one member as a sole-membercompany.

The nature of a sole-member company gives it certain specificattributes, which we will not find in companies with two or moremembers. One of these specific attributes is the regulation ofpotential contracts between the company and its sole member ifthe sole member at the same time acts on behalf of the compa-

ny. This situation is actually not too uncommon in practice.Is it at all possible for one person, while acting in the posi-

tion of the company’s Executive and at the same time beingthe company’s sole member, to act in the same matter forhim/herself and for the company as its statutory body?

For an answer to this question, we have to look at the pro-visions of Section 132 (3) of the Commercial Code (Act No.513/1991 Coll.). It follows therefrom that contracts madebetween the company and the sole member of this company,provided that the member also acts on the company’s behalf,must have the form of a notarial protocol or a written form,and the deed must be signed before an authority competentto legalize.

Yet how should we understand this rule and what impactdoes the legal requirement have in practice?

First of all, it should be pointed out that the CommercialCode allows for the sole member of a company, acting as itsExecutive, to act on behalf of the company and to executecontracts with the company on both his/her and the compa-ny’s behalf. This basically means that sole member is unlim-ited in acting on the company’s behalf.


news

Liberation of Employerin Case of Damage toEmployee’s Health

As stipulated in Section 366 et seq. of the Labor Code (ActNo. 262/2006 Coll.), the employer is liable to the employeefor damage arising from an work injury if the damageoccurred while the employee performed his/her job duties orin direct connection therewith. The employer is furthermoreliable to the employee for any damage arising from an occu-pational disease if, before the disease was diagnosed, theemployee worked for the employer under such conditionsfrom which the occupational disease he suffers usually aris-es.

The employer is liable for the said damage to its employ-ee’s health objectively, i.e. regardless of who is at fault.Therefore, the employer is obligated to compensate the dam-age to health to the employee or, as the case may be, tohis/her heirs even if the employer has observed its obliga-tions arising from the legislation in force and from other reg-ulations governing occupational safety and health protectionat work. However, the said rule does not apply to all situa-tions. The employer cannot be held liable for damage to itsemployee’s health if the employer can exculpate itself eitherin part or in whole.

To determine when and under what conditions the employ-er may be exculpated from its liability for damage to itsemployee’s health, we have to look at the provisions of

Section 367 of the Labor Code. It follows therefrom that theemployer may clear itself of its liability for damage to itsemployee’s health either in part or in whole.

The employer may exculpate itself fully from its liabilityfor damage to health in two cases.

First, if the employer can prove that the damage arose sole-ly due to the fact that the aggrieved employee breached legalor other regulations (e.g. technical standards, traffic rules orfire prevention rules) and/or instructions for occupationalsafety and health protection at work (as given by the employ-ee’s managers). Nonetheless, the said ground for liberationonly applies if the employee had duly been acquainted withthese regulations or instructions and his/her knowledge andobservance thereof had continuously been required and test-ed.

The employer may furthermore fully clear itself of its lia-bility form damage to health if the damage was caused solelydue to the aggrieved employee’s drunkenness or his/her mis-use of other addictive substances, and the employer couldnot have prevented the damage.

Similarly, apart from the two situations when the employercan exculpate itself wholly from the liability for damage tohealth, there are also two cases when the employer can do sopartially.

First, the employer may partially exculpate itself from itsliability if it can prove that the damage arose due to the cir-cumstances described in the above paragraphs (i.e. eitherdue to wrongful breach of applicable regulations or theemployer’s instructions or due to the employee’s inebriety),and these circumstances were just one of the causes of thedamage.

If the sole member as Executive of the company decides toexecute a contract between him/herself and the company (e.g.a purchase contract, donation agreement etc.), the law stipu-lates strict requirements for the contract form. Every such acontract namely has to be made in writing or directly in theform of notarial protocol (i.e. “before a notary public”).

Another formal requirement set forth by the provisionunder review is that the contract has to be signed before anauthority competent to legalize. This requirement will logi-cally only apply to contracts that do not have the form of anotarial protocol. Legalization is to be understood the offi-cial certification of the signature appended, and apart fromnotaries public, legalization can be performed by regional ormunicipal offices with extended competencies. However, itshould be noted that the contract may only be signed on site,i.e. directly before the competent clerk that is to legalize thesignature. It is not sufficient just to acknowledge the signa-ture on the contract to be one’s own.

In conclusion, it is appropriate to mention briefly an issueclosely connected with this procedure. By this issue I mean ameasure against a conflict of interests, as regulated by

Section 196a of the Commercial Code. The wording of thisprovision also applies to limited liability companies.

It is surely noteworthy in this respect to refer in particularto Paragraph 3 of the said section. For purposes of this article,we must especially point out that if the company (or a personcontrolled by the company) acquires assets from its Executivefor a counter-value equal to at least one tenth of its registeredcapital (i.e. in consideration, usually for a purchase price,which in the case of many limited liability companies meansCZK 20,000 or more), or if the company transfers assets ofthis value to the Executive, the value of the assets concernedmust be assessed by an appraiser appointed by court. Anotherrelated requirement defined by law stipulates that such atransfer of assets, if it is effected within 3 years of the compa-ny’s foundation, must be approved by the General Meeting.However, in view of the specific attributes of a single-membercompany, this provision loses its originally intended controleffect since no General Meetings are held in the case of single-member companies and the competencies of the GeneralMeeting are exercised directly by the sole member. He wouldthen in practice approve his own actions. �

www.epravo.cz 141

news


news

The employer may furthermore clear itself of its liabilityfor damage if it can prove that the employee acted in contrastto his/her usual manner of conduct in a way clearly indicat-ing that, even if the employee did not breach legal or otherregulations and/or instructions pertaining to occupationalsafety and health protection at work, the employer actedcarelessly and, in view of his/her qualification and experi-ence, must have been aware that he/she might inflict dam-age to health. In order for this exculpation ground to beapplied, three conditions must be met concurrently - (i) care-less conduct of the employee, (ii) contrast of this conductwith his/her usual manner of conduct, and (iii) the employ-ee’s awareness of the potential infliction of damage to healthdue to this conduct. It is not possible to apply the concept ofcareless conduct to a common lack of the employee’s cau-tiousness and any conduct arising from the risk of work.

If the employer can exculpate itself from its liability inpart, it shall determine the scope of damage attributable tothe employee according to the extent in which the employeeis to blame. In the latter case (when the damage was causedby the employee’s careless conduct), however, the employermust always compensate the employee at least one third ofthe damage.

When assessing whether the employee breached the legis-lation in force and/or any instructions given with respect tooccupational safety and health protection at work, theemployer cannot invoke general provisions, according towhich everybody is to act so as not to jeopardize his/her ownhealth or the health of others.

Finally, we should not forget to mention the followingexception, which excludes any potential liberation of theemployer from its liability for damage to its employee’shealth. This exception is defined in Section 368 of the LaborCode. According to the said provisions, the employer cannotexculpate itself from its liability (neither in part nor in whole)if the employee suffered the work injury while averting immi-nent damage to the employer or a threat directly jeopardizinghuman life or health, all that provided that the situation hadnot been intentionally caused by the employee. This provisionprotects the employee that has incurred damage to healthwhile honoring its obligations to prevent damage (i.e. its obli-gations to intervene against imminent damage), as defined inthe provisions of Section 249 (2) of the Labor Code. �

COLUMN PREPARED BY MR. TOMÁŠ SUM

ATTORNEY AT LAW IN PRAGUE

www.epravo.cz 143

news

Pøesvìdète se sami, že T-Mobile je nejlepší volba pro vaše podnikání.Nabízíme kvalitní signál, širokou nabídku služeb, výhodné ceny a komplexní péèi. Speciálnì pro vás vytvoøíme pøíznivou individuální nabídku. A navíc mùžete získat slevu na øešení BlackBerry!

Kvalita signáluCo je pro vás nejdùležitìjší, když vybíráte mobilního operátora pro svou firmu? Chcete, aby fungoval všudea kvalitnì! Síť T-Mobile dnes pokrývá více než 99 % populace ÈR a 99,8 % silnic první tøídy na území ÈR.

Nabídka služebSprávný mobilní operátor pro vás musí mít služby, které šetøí váš èas i peníze a pomohou vám efektivnìji øídita rozvíjet vaše podnikání. To vše vám nabízíme. � s naším vysokorychlostním bezdrátovým internetem se pøipojíte kdekoli� se službou a pøístrojem BlackBerry mùžete mít svou mobilní kanceláø stále u sebe a pohodlnì pracovat

Výhodné cenyT-Mobile vám umí vyjít vstøíc i svými cenami. Nabízíme vám výborný pomìr ceny a kvality služeb. Pokaždé, když navrhujeme firmámcenové øešení, pøicházíme zásadnì jen s tím nejvýhodnìjším. Jistì i pro vás máme spoustu dalších výhod.

Špièková péèeNaše péèe o zákazníky je opravdu pøíkladná. Víme, že každá firma si zaslouží nadstandardní individuální pøístup, proto se neustálestaráme o zdokonalování našich služeb vedoucích k zákazníkovì spokojenosti. Staòte se naším významným zákazníkem a dopøejte si pøednostní péèi.

Chcete vìdìt ještì více? Navštivte www.t-mobile.cz/nejlepsivolba

Zaujala vás naše nabídka?Kontaktujte nás na èísle Zákaznického centra – Business 800 73 73 73.

Date post:	24-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ HAVEL & HOLÁSEK118 Pohádkové Maledivy 122 news (in English) 2 EPRAVO.CZ...

Documents