+ All Categories
Home > Documents > Aegeritella v Československu

Aegeritella v Československu

Date post: 13-Feb-2016
Category:
Upload: klara-pavel-bezdeckova-bezdecka
View: 221 times
Download: 1 times
Share this document with a friend
Description:
Epizootické houby rodu Aegeritella na mravencích v Československu
5
Epizootické houby rodu Aegeritella Bal. et Wis. (Hyphomycetales' Blastosporae) na mravencích v Československu Epizootische Pilze der Gattung Aegeritella Bal. ot !Íis. (Hypbomycctalcr, Blastosporae) an Amcisen in der Tschechoslorvakei Pove| Bezilěčka Je podána irúormace o yýslQrtu epizootid<ých hub Aege'itelld supetticb|b Bal. et Wis. 1974 e, Aegerirelld, ttberculdta, BaI. et Wis. tg82 v CeskGloven- sku. Uveden přehled dcavadnlch náezů těchto hub a hostitelslšých druhů mravegrců. Pro houbu Aegeňte|l@ tlbe?culatc jsou poprvé uváděrry Jako hodtilelské druhy mravenci Lasius d.stinguerldls E., L. roboudi Bondr. r L. Úmbfotus Nyl. Eine lnÍorrnátion úber das Vorkommen von epizootischei Pi|,z^ Aaoeti. te||B E|rpe"Íicblis BaL et wis' t97{ |nd Aeoetíte||o tLbeiclla,ta BeL et wis. 1982 in der Tschechoslolvakei. Eine Úbersicht von bisherigen Funden. ein. schllesslich der Arten der castgeber-Ameiser\ q,ird an8ďůhrt. Fur den Pilz Aegetite||a tubercula.d werden zuÍn ersteÍrÍnal als neue cast8eb€rart.n von Ameisen Lasius disrinou?ndls Em., L. tdbduili, Bo'ndr. und L. umbÍdlus NyL genajrnl. Poměrně nedávno byly popsány tři druhy blastosporických hub rodu áege. ritella parazitujících na mravencích. Dva z nich, Aegentella superficiolis Bal. et Wis. l9?4 a Aegeňtella tubeŤcu|ata Bal. et Wis. 1982 byly zjiŠtény v Evropé na mravencích rodu Pormicc a Lcsius. Třetí druh, Aegeňtel|a lerrlcoi Bal. et Wis. 1977 byla nalezena v Brazílii na mravencích Con.rponotus scriceiuentril Guerin. tvÍycelium rodu Aegentello vytváří na hrudích, nohách a zadečcich mra- venců bradavicovité útvary. Barva těchto útvarů je hnědá aŽ černá. Velikost je velmi proměnlivá. Průmér základny dosahuje 50 _ 400 qm, výška útvaru je 20 - 200 um. Jednotlivé druhy uvedeného rodu se Iiší v mikrostruktuře. Na obr. č. 2 a 3 je rozkreslena A. tubercu|ota. V centrální části bradavicovitých útvarů jsou buňky největší a zpravidla kulovitého či vejčitého tvaru. Směrem k okraji bradavic se buňky zrnenšujÍ a jejich tvar je více zploštělý' nepravidelně kulovitý, hruškovitý až kónický. okrajové buňky jsou nejmenší. Uvedenou diferenciaci buněk je moŽné dobřc pozorovat jen u vzorků odebraných poěátkem léta. U vzorků odebraných na podzim není jiŽ mezi buňkami tak výrazný rozdíl. Téměř všechny jsou velké, nepravidelně kulovitého aŽ vejčitého tvaru. Z největšÍch buněk povrchové vrstvy vyrůstají nerozvětvené' kónické aŽ ampulovité aleuriofory, dlouhé 8 _ _ ,l0 um. Aleuriofory jsou tenkostěnné a velmi křehké. Jsou průhledné a na vrcholcích nesou ováIné aleuriospóry o rozměrech cca 2,5 - 3 X 2 - 2,5 rrm. Podstata spojení houby s hostitelem a způsob její výživy zůstávají zatím nejasné. Mycelium zřejmě nepoškozuje kutikulu a není znám negativní vliv houby na zdravotní stav mravenců. Avšak vzhledem k tomu, Že některé děl. nice nesou i několik desítek bradavic, lze u nich očekávat sníŽeni aktivity a zkráceni délky Života. Všechny dosud známé hostitelské druhy raravenců vytváří velmi početná společenstva. Nositelem houby bývá většina dělnic v hnízdě' u samiček a samečků jsem houby dosud nepozoroval. Způsob šířen! todu Aegeritellc není zatim známý' Při průzkumu myrmekofauny Ceskoslovenska jsem v letech 1978 až t988 nalezl Aegetitel|a supetticta|is u čtyř druhů mravenců na l5 lokalitách, z toho t66
Transcript
Page 1: Aegeritella v Československu

Epizootické houby rodu Aegeritella Bal. et Wis. (Hyphomycetales'Blastosporae) na mravencích v Československu

Epizootische Pilze der Gattung Aegeritella Bal. ot !Íis. (Hypbomycctalcr,Blastosporae) an Amcisen in der Tschechoslorvakei

Pove| Bezilěčka

Je podána irúormace o yýslQrtu epizootid<ých hub Aege'itelld supetticb|bBal. et Wis. 1974 e, Aegerirelld, ttberculdta, BaI. et Wis. tg82 v CeskGloven-sku. Uveden přehled dcavadnlch náezů těchto hub a hostitelslšých druhůmravegrců. Pro houbu Aegeňte|l@ tlbe?culatc jsou poprvé uváděrry Jakohodtilelské druhy mravenci Lasius d.stinguerldls E., L. roboudi Bondr. rL. Úmbfotus Nyl.

Eine lnÍorrnátion úber das Vorkommen von epizootischei Pi|,z^ Aaoeti.te||B E|rpe"Íicblis BaL et wis' t97{ |nd Aeoetíte||o tLbeiclla,ta BeL et wis.1982 in der Tschechoslolvakei. Eine Úbersicht von bisherigen Funden. ein.schllesslich der Arten der castgeber-Ameiser\ q,ird an8ďůhrt. Fur den PilzAegetite||a tubercula.d werden zuÍn ersteÍrÍnal als neue cast8eb€rart.n vonAmeisen Lasius disrinou?ndls Em., L. tdbduili, Bo'ndr. und L. umbÍdlus NyLgenajrnl.

Poměrně nedávno byly popsány tři druhy blastosporických hub rodu áege.ritella parazitujících na mravencích. Dva z nich, Aegentella superficiolis Bal.et Wis. l9?4 a Aegeňtella tubeŤcu|ata Bal. et Wis. 1982 byly zjiŠtény v Evropéna mravencích rodu Pormicc a Lcsius. Třetí druh, Aegeňtel|a lerrlcoi Bal. etWis. 1977 byla nalezena v Brazílii na mravencích Con.rponotus scriceiuentrilGuerin.

tvÍycelium rodu Aegentello vytváří na hrudích, nohách a zadečcich mra-venců bradavicovité útvary. Barva těchto útvarů je hnědá aŽ černá. Velikostje velmi proměnlivá. Průmér základny dosahuje 50 _ 400 qm, výška útvaruje 20 - 200 um. Jednotlivé druhy uvedeného rodu se Iiší v mikrostruktuře.Na obr. č. 2 a 3 je rozkreslena A. tubercu|ota.

V centrální části bradavicovitých útvarů jsou buňky největší a zpravidlakulovitého či vejčitého tvaru. Směrem k okraji bradavic se buňky zrnenšujÍa jejich tvar je více zploštělý' nepravidelně kulovitý, hruškovitý až kónický.okrajové buňky jsou nejmenší. Uvedenou diferenciaci buněk je moŽné dobřcpozorovat jen u vzorků odebraných poěátkem léta. U vzorků odebraných napodzim není jiŽ mezi buňkami tak výrazný rozdíl. Téměř všechny jsou velké,nepravidelně kulovitého aŽ vejčitého tvaru. Z největšÍch buněk povrchovévrstvy vyrůstají nerozvětvené' kónické aŽ ampulovité aleuriofory, dlouhé 8 __ ,l0 um. Aleuriofory jsou tenkostěnné a velmi křehké. Jsou průhledné a navrcholcích nesou ováIné aleuriospóry o rozměrech cca 2,5 - 3 X 2 - 2,5 rrm.

Podstata spojení houby s hostitelem a způsob její výživy zůstávají zatímnejasné. Mycelium zřejmě nepoškozuje kutikulu a není znám negativní vlivhouby na zdravotní stav mravenců. Avšak vzhledem k tomu, Že některé děl.nice nesou i několik desítek bradavic, lze u nich očekávat sníŽeni aktivitya zkráceni délky Života. Všechny dosud známé hostitelské druhy raravencůvytváří velmi početná společenstva. Nositelem houby bývá většina dělnicv hnízdě' u samiček a samečků jsem houby dosud nepozoroval. Způsob šířen!todu Aegeritellc není zatim známý'

Při průzkumu myrmekofauny Ceskoslovenska jsem v letech 1978 až t988nalezl Aegetitel|a supetticta|is u čtyř druhů mravenců na l5 lokalitách, z toho

t66

Page 2: Aegeritella v Československu

cEsKÁ MYKoLoGlE {{ (3) 1990

v CccMďr l, na Moravě 11 a na Slovensku 3 lokality. Aagaňtetrb tuberqtbta,isern za stejné období nalezl na osmi lokďitách, z toho v Ccďrách na 3' naMoravě na 2 a na Slovensku na 3 lokďitách. Při rcvizích nékterých muzejníchi rcukromých sbírek mravenď jscm rcd Ae7etiblb nikdy nenašel.

|. Acc.r|t.lb lmctÍ|cb|h tre mr.trc.rci Fonnicc t|lía Q|70 Badělov' ll. tx. 1982) -(xl0).z. Aeoet{.el|a tuberc1l|(tl na mravenci l.asíls tabauilí (?26? charvátská Nová Ves20. x. 1984). Na tomto vzorku odebraném na podzim jsou iiŽ vyvinuty aleurloloryi |lcuriosÉry. (x350).

P ř C h l c d d o s a v a d n t c h n á l e z ů

(oyřmtstná čtrla uvcdená přcd názvcm lokality ozračují příslušný čtvercc v 3Í.lové mapé Ceskoslovenska béŽné uŽívané 1'entomologii.

Ac:crltcll. rupcrllclrlL Bal. ct Wis. l9?{:- u m,r.venoe Fotmlca aýe L.:

Moravia _ 7t70 Radéjov ll. Ix. 1902' 7267 charvátská Nová Ves 22. vII.1984.

- u mr.rv.nce Fotm|ca polgct.Ía Fór9t.:Bohemla - 00{8 Týlv\' 16. vlll. l98?.M o r a v t e - 6{68 Lhote pod Kodřern 20. Iv. t085' 8l?l slezskÁ ltar1a 'l2. vll'

1987' ?066 Popic. 19. vlll. 1987' Íl71 J.rornik nad Vcllókou20. lv.1988.56ď' Nýzterov l8. vll 1988.

Slovakia - ?570 Smolenla lo. Iv. 108?' 808{ Llptowký Hrádok r8. lx. 19Ú'88í5 zubák 8. v. 1988.

- u tnnvlaoe Fo7m|ca p?at.'rd' ná.Z.:Moravia - 6068 Hrabtlín l9. Ix. 1978.

- u mrtvatce Fotm|ca t'Ú'tco7Úm lsr.:Morrvir - 6069 NovÁ Vg u Býrna'ňom 20. v. t0?9' J76o Rcivíz 26. vll. l9&t'

0968 Nechv8lín 18. lx. 1981

166

Page 3: Aegeritella v Československu

BEZDÉČKA: ABoERIŤELLA

3. Aeaente|l4 .ubercu|ete.na mravenci I'&síus |}í,rb|ah,s (5{59 studenec, l2. vIIl.

ibg{)': '" 1ýzol, - 25 12(50). - 2c (X300).

167

Page 4: Aegeritella v Československu

cEsKÁ MYKoLoGIE {{ (3) 1990Ú. ra.

{. Mapka roďíření Aegetítel|a sup€',ici4lis Bal. e! Wis. v Ceskoslovensku.

Aet.rltella tubcrcul.l. Bal. et Wis. 1982:- u [traýence Losirrs distiagu.ndus Em.:

Mo rav i a - 7069Bzenec{ . l V . l 9 ?8slovakia _ ?480 Br €ziny 2?. lv. l98.l, 8178 Stúrovo 26. v. 1984, ?r98 Kloko.

čov l8. v. l98í.- u mravence Lasius rcbcudi Bondr.:

Moravi z - 7267 Charvátská Nová Ves 22. vII. 1984 a 20. x. l98.l._ u mfcÚence LosiÚs rrmb7atus Nyl.:

Bohemia - 5460 Dolní olďnice 10. vlII. ll98{.5{59 studenec 12. vlu. l9c{.6048 Týřov 16. vIlI. 1987.

Ve všeďt uvedených případech plati leg. et coll. Bezcéčlc+ mravenci det' Bezdéčklhouby d€t. Bala'y.

'. M.Dka rozšířenl Aegetite|le tub.'cÚlolo Bal ď wis. v Ces.t<osloverrsku.

1 6 8

:: -=s

Page 5: Aegeritella v Československu

BEZDECKA: AEGERTTELLA

D i s k u s e

Uvedené nálezy jsou prvními doklady o výskytu dvou druhů epizootickýcbhub rodu Aegentella v Ceskoslovensku. Jako hostitelé Aegeňtelle tubercubto,jsotr poprvé vůbec uváděny druhy mravencú Lcsius d.sti'rguendus, L' rabaudia L' umbtatus. Vzhledem k areálu rozšířeni, obdobnému způsobu Života aypu hnízd lze předpokládat, Že A. tuberculata bude nalezena i u dalších druhů

rnravenců podrodu Chthonolosius. Dále lze předpokládat' že oba druhy roduAegerite||a jsou souvisle rozšiřeny na území celého Ceskoslovenska' třebaŽedosud unikaly pozornosti odborniků'

P o d ě k o v á n Í

Děkuji za rady a pomoc, kterou mi poskytl prof. dr. hab. J. Wisnlewski(Katedra ochrony lasu, Academia rolnicza, Poznaň) a za determinaci hub,kterou provedl doc. dr. hab. S. Balazy (Laboratorium podstawowych proble-mow lesnictwa i drzewnictwa, Poznarí).

L i t e r a t u r a

BALA?Y S. et IVISNIEWSKI J. (l97{): Aegerltell8 superÍlctalis 8en. et sp. nov.,Gpilityczny grryb na mrowkacb z rodza,u Formlca L. - Pozr. Ťow. Przyj' N.ukPrace Kom. Nauk Roln. l'es. 38:3-lí.

BALAZY s. et wtsNIEwSKl J. (1982): A new species of epizootic íungus on ants'Aegeťítella tuberculata sp. nov. _ Bull. Acad. Pol. Sci. 30:85-88.

FAssATIovÁ o. (r9?9): PlÍsné a vláknité houby v technické mikroblolo8ii. - Pp.2ll. Praha.

cHERIx D. (1982): Note sur la présence d'Ae8eritella superÍiclalis Bal' et wis. surdes espěces du genre Formica en Suisse. - Bull. soc. Ent. Sulsse 55:337-339.

wlsiNlEwsKl J. (l9??): occurrence oí Íungur AQgeritella superticialis Bal. e! wis.l9?{ on Formica lu8ubris zett. in ltali€n Alps. - Bull. soc. Ent. I!al. 109:83-8{.

WISNIEWSKI J. et BUSHINGER A. (1982): Aegeritella superticlalis Bsl. et Wts.,cin epizootischer Pilz bel Waldameisen in der Bundesrepublik Deutschland. -Waldhygiene l,l :t39-140.

WISNIEWSKI J. et SOKOLOWSKI A. (1983): Nowe stanowiska grzybow Aegeritellasuperficialis Bal. et wis. i Erynia my8mecophaga (Ťur. et wusst) Rem. et Henn.na mrowkach w Polsce - Pozn. Tow, PreyJ. Nauk Prac. Kom. Nauk Roln. Lesn.{7:137- l{{.

Adr.sa autora: Pavcl Bezděčka' výzkumný ústav lcsniho hospodářství a mysllvostl,vÍzkumná stanice Uheťské Hradiště' 686 02 Uherské Hradišté.

l 6c


Recommended