Prvn socialismus

Fajt, Jindich: Prvn socialismus

Prvn socialismus

aneb

Jak stalinsk a neostalinsk deformace marxismu a leninismu

vedly v eskoslovensku spolehliv knvratu ke kapitalismu

340 stran

ten

nejen o chybnch ideologickch,

a tm pdem i sttoprvnch, obanskoprvnch a hospodskch koncepcch,

ale i o historicky nezpochybnitelnch

spch, pnosech a pednostech tzv. relnho socialismu

Autor

Mgr. et Mgr. Jindich Fajt

2012 - 2014

Nejobecnj poznatky:

1.

Tzv. reln socialismus neskonil na tom,

eho bylo ve prospch pracujcch dosaeno,

ale na tom, eho za celou dobu jeho budovn

dosaeno nebylo.

2.

Politick dlo tch, kte odmtaj poznat a pochopit

dlouhodob tendence historickho vvoje,

bude tak jako tak nemilosrdn znieno,

a vzpomnka na nj bude vdy velmi uiten.

3.

Lid se budou snait zmrovat nsledky negativnho dotud,

dokud je mnostv stle se hromadcch negativ a rozpor opt nedonut

kpokusu o jejich systmov a komplexn odstrann.

4.

Spolenost, kter umon, aby nadzen byli pny

nad pravomocemi a tm svobodou podzench,

nikdy neme dospt ke komunismu.

5.

Historick vznam komunistick strany

spov vprosazen socialismu jako mezistupn

mezi tdn a beztdn spolenost.

Pokud pracujc doshnou na zklad svch zkuenost

takovho uvdomn dleitosti sebe samch,

e sami zanou myslet a jednat komunisticky,

pestane bt rozhodujc, zda m bt vedouc silou i nikoliv.

Nelze ovem pipustit, aby se kdykoliv odchlila

od jedinho smyslu sv existence: slouit potebm a zjmm

pracujcho lidu.

Obsah /3

Na vod:

VDY AKTULN BOJ SHLOUPOST, PEDSUDKY A EGOISMEM /6

Pro prvn socialismus? 6 - Kl kbudoucnosti pochz zminulosti 13

OPTIMLN PODMNKY A SPRVN PEDPOKLADY /15

Vet zkladnch podmnek 15 - Pvod Nrodn fronty 16 - Projekt nrodnch vbor 18 Povolebn situace 20 - Spory o bezpenost a rizika politick destabilizace 21 - Znrodovn jako zklad kpodlomen moci kapitlu 22 - O zvodnch a podnikovch radch 23

A NA DORAZ VYNIKAJC TAKTIKA KS /26

Vped za splnn budovatelskho programu 26 - Zpt cestou kabinetnch obstrukc 28 - Boj o budouc charakter sttu i spolenosti 29 - Prezident posledn zbyten nadje, tud i zbyten pekka 30 - Vystn norov krize jako potek socialistick revoluce 32 - Prbh sjezdu zvodnch rad 33 - Dal veejn akce 35 - Nelze jt donekonena proti potebm, zjmm a vli pracujcch 36 - Dny pot: dsledky innost aknch vbor Nrodn fronty 36

SLA, KTER ROZHODLA A MLA NROK SE CHOPIT MOCI /39

Historicky nedocenn vznam zvodnch rad 40 - Jak se zbavit politickho vlivu zvodnch rad jejich zalennm do odbor 42 - idle o tyech nohch: zen, kontrola, spolurozhodovn, odbory 45 - Pro se zvodn rady nestaly zkladem politick a ekonomick moci pracujcch? 47

GOTTWALD, STALIN A RENEGT KAUTSKY /50

Revize Marxe a Lenina veskoslovenskch podmnkch 51 - Falen a zbyten, ili slep cesta tzv. specifick cesty ksocialismu 52 - Jak se Stalin odklonil od Marxe i Lenina 53 Praktick dsledky revize, fale a zrady 56 - Kdo byl vce ve vleku Kautskyho Gottwald nebo Stalin? 57 - Sprvn a nesprvn pojet demokratickho centralismu 59 - Historick dsledky nesprvnch pstup kdemokratickmu centralismu 62 - O sprvnm pojet centralismu, unitarismu, federalismu a autonomismu 64

ODPORN PROCESY A KONTRAPRODUKTIVN ROZSUDKY /65

Vimportovanch osidlech brutality a pionomnie 67 - Se Stalinem proti Leninovi, a to i vpojet prva a nsil 72 - Zbyten tresty smrti, ale i zbyten vrady nevinnch zobou stran 77 - Zbyten popen dualismu prva veejnho a soukromho 80 - Dsledek pedchozho: tragick volba voln aplikace prva 83 - Chybn podzen prokuratury, soud i tvorby prva vli a zjmm vkonn moci 87 - Nemrn tvrd tresty za nemrn obecn formulovan trestn iny 88 - O skalch ochrany sttn hranice jako hranice mezi odlinmi systmy 90 - Protiprvnost zloin, anebo cesty ke komunismu? 93

AST AMNESTIE A ZDLOUHAV REHABILITACE /95

Amnestie, vyhlen vletech 1948 a 1968 96 - Rehabilitace, realizovan vletech 1955 a 1971 97 - skal pravicov plon rehabilitace, realizovan vroce 1990 101 - Odputn jako nutn krok nejen knprav, ale i kpozitivn cest vped 103

EST POCTIV PRCI, VSTAVB A SOCILNM VYMOENOSTEM /104

Zkladn pednosti socialismu jako zkladn pedpoklady rstu jakkoliv spolenosti 105 - Zkladn vsledky hospodskho rstu vletech 1948 a 1970 109 - Prmysl jako hlavn motor nepetritho rstu vrobnch sil 111 - Produkce zemdlstv vzvislosti na vsledcch kolektivizace 116 - Nronost rozvoje a rstu vroby a dopravy na suroviny a energie 117 Vstavba novch podnik a provoz, modernizace starch 118 - Na potebch a produkci prmyslu zvisl rozvoj dopravy a obchodu 120 - Kvantitativn i kvalitativn rozvoj pracovnch sil 121 - Postupn rst mzdov, sociln a ivotn rovn 124 - Dosaen nov tdn struktury, zaloen na spoluprci pracujcch 128

MYLN ZKLAD HOSPODSKCH REFOREM /130

Mon vvojov limity a korekce jinak opodstatnnho centrlnho plnovn 131 - Potky disproporc mezi rozvojem vrobnch sil a vrobnch vztah 132 - Prvn ekonomick reforma: nepochopen zklad vzrstajcch pot 135 - Druh ekonomick reforma: ke sprvnmu cli nesprvnm zpsobem 139 - Marxisticky nevyeen koncepce podnikovch rad pracujcch 141 - Dlnci: poloas rozpadu, drustevnci: poloas rstu 145

NEBEZPEN ILUZE OSMAEDESTNK /148

Vaculkv problm moci 149 - Ztrta spojen pedsednictva V KS slenskou zkladnou a jejmi pipomnkami 150 - Ideov krize ve veden KS jako odraz i urychlova krize celospoleensk 153 - Zklad primitivn revize: politick pluralita buroaznho vzoru (ili stranick) 156 - Stanky proti iluzm, siluzemi i stanky proti Leninovi 157 - Radikalizace a frustrace student kolem otzky lidskch prv 164 - Ti klady roku 1968 167 - Opodn vznik eskoslovensk politick federace 168

NORMALIZACE NENORMALITY A POUEN NEPOUITELNCH /170

Vce pragmatick kalkul a odveta, ne zsadov analza a jasn vize 171 - Nepochopen dalch systmovch poteb socialismu 172 - Dobov podmnn a omezen monosti tzv. normalizace 177 - Palachova reakce na Vaculkovu otzku moci 178 - Oblast vrobnch vztah: nenalezen zrodek nov koncepce lidskch prv 181 - Dosud chybn filozofie lidskch prv 182 - Reakce SSR na mezinrodn pakty lidskch prv 185 - elov neostalinsk manipulace se zkladnmi politickmi prvy oban 187 - Politicky motivovan propoutn ze zamstnn a problm tzv. svobody tisku 190 - Stranick istky obecn ano, ale na zklad danch podmnek nikoliv 193 - Potlaovanm prvem na kritiku socialismu skuten proti socialismu 195

TEN NEJLEP SOCIALISMUS VDANCH PODMNKCH /199

Akutn ohroeni negativy kapitalismu, nicmn a do konce spn 200 - Dal nepopirateln spchy centrln zenho hospodstv 204 - Celkov vsledky nepetrit rostouc produkce prmyslu 207 - Zvislost jakkoliv prmyslov vroby na surovinch a energich 208 - Strojrenstv: zklad vvozu a prmyslov sobstanosti 211 - Strojrenstv pro vvoz i rozvoj eskoslovensk dopravy a zemdlstv 215 - Nutn modernizace pesnho strojrenstv 221 - Vzrstajc vznam elektrotechniky a elektroniky pro prmysl i domcnosti 224 - Vestrann rozvoj dalch prmyslovch odvtv 227 - Ohldnut za koncepc nrodnch podnik 239 - Nejvraznj stavebn a architektonick spchy 241 - Dal zcl socialismu splnn: nedostatek byt zlikvidovn masivn vstavbou 246 - Rozvoj dopravy ve prospch hospodstv i oban 248 - Zemdlstv: zklad potravinov sobstanosti a pokrokovosti vrobnch vztah 250 - Dal rst odborn rovn vrobnch sil, nicmn na kor ideov 256 - Postupn zkvalitovn zdravotnictv a lebn pe 257 - Upevovn pracovnch, zamstnaneckch, mzdovch a socilnch jistot a vztah 259

SYSTEMATICKY KZNIKU SYSTMU /267

Zdokonalovnm chybnho systmu ktoen vkruhu a zastaven pokroku 269 - Konkrtn rysy i mantinely tzv. zdokonalovn 272 - Nutnost nov hospodsk reformy, ovem znovu budovan na starch chybch 277 - Marxistick, nicmn pozdn rozpomenut na kolektivn prva dlnk 278 - Kormidlo pracujcm tsn ped nrazem, velen nikoliv? 280 - Ztrtou avantgardnosti nejen ke ztrt vedouc lohy 282

NEDOKONEN REVOLUCE, TUD PEVRAT A KONTRAREVOLUCE /286

Listopadov dny 1989: Odstranit nsil nebo socialismus? 287 - Sttnm pevratem nejen odstranit KS, ale i socialismus 291 - Povaha nedokonen revoluce, tud i dokonen zrady socialismu 294 - Shodn znaky a projevy nora 1948 a Listopadu 1989 300

DRUH SOCIALISMUS NKTER ZKONITOSTI A ZNICH VYPLVAJC NUTNOSTI/ 304

Zdosud nenaplnnho odkazu tzv. relnho socialismu i Listopadu 1989 305 - elem vzad, neboli elem kmasm 309 - tvrtstolet pot: cestou elov kolaborace a manipulace bez aktivn vize a monosti zmn, nebo aktivn obansk sebereflexe, sebeobrany a odporu? 315 - Cesta je jasn: vped k druhmu socialismu 321

ODKAZY /324

POUIT PRAMENY A LITERATURA /332

Zkladn pouit prameny a literatura 332 Ostatn pouit prameny a literatura 332

Na vod:

VDY AKTULN BOJ SHLOUPOST, PEDSUDKY A EGOISMEM

k se, e kad generace lid prov svj neopakovateln pbh, skrze nj pln neopakovateln historick kol, j vdan chvli pedan generacemi pedchzejcmi a skrze jej konkrtn prci, dosaenou rove znalost a mylen i pes konkrtn lidsk osudy dl pedvan dalm generacm, je takto determinovanm a souasn povzbuzovanm jak kdokonen rozpracovanho dla, tak i dosaen dosud nevdanch monost a cl. A tak je kad generace krom data svho zrozen i uloen do hrobu fatln determinovna (omezena) jak tm, co j na tomto svt zanechaly a pipravily generace minul, tak i prodnmi a spoleenskmi zkony, zkonitostmi, tendencemi i hmotnmi podmnkami sv vlastn existence a vlastnch pracovnch, psychickch a znalostnch schopnost. Tud se zd, jakoby konkrtn zkuenost jedn generace nebyla penositeln i sdliteln na druhou. A pesto se nejen na kterchkoliv historickch pbzch konkrtnch lid, ale i na samotnm poznn toho, co se vhistorii neustle vnejrznjch obmnch opakuje, meme znovu a znovu pesvdovat, e nejen zhlediska materilnho, ekonomickho, tdnho, socilnho, mocenskho atd., ale tm pdem i zhlediska ivotnho meme (a nkdy i musme) znovu eit tyt situace, problmy, vztahy a vvojov tendence, jak eily i generace lid ped nmi, jiste (nkdy bohudk, spe vak bohuel) postaven na stejnm nebo obdobnm tdnm a spoleenskm zklad.

Proto poznn jak prodnch, tak pedevm (znich vychzejcch) zkon, zkonitost a tendenc spoleenskch (jako i konkrtnch lidskch osud vmantinelech tchto zkon, zkonitost a tendenc modulovanch) je tm, co nm me a mus pomoci na dal nelehk cest vped. Bez podrobnch znalost tzv. relnho socialismu, zejmna pak bez analytickho objeven skrytch a dosud nm neznmch zkon, zkonitost a tendenc vstavby tohoto prvnho socialismu, do znan mry sice totonch se veobecnm a celosvtovm historickm vvojem, tedy i sjemu pedchzejcmi etapami eskch a slovenskch djin, ale do znan mry i zkon, zkonitost a tendenc zcela specifickch, odlinch od svta feudalismu a kapitalismu, nen mon si vytvoit ani sprvn (optimln pravdiv) pomr kpolistopadov fzi kapitalismu obnovenho (sprvnji: znovu vytvenho), ani zklad ke zformulovn cesty ksocialismu vvojov pokrokovjmu a organizan nronjmu, ke zpsobu jeho dosaen i kformulaci jeho podoby, odpovdajc jak potebm pracujcho lovka, tak i budoucm nrokm na jeho ivotaschopnost jako novho a dosud nerealizovanho mocenskho, ekonomickho a spoleenskho systmu.

Za tmto elem tedy vznikla tato prce, strukturln a obsahov uzpsoben nejen prozkoumvanm tematm a objevenm tendencm, ale i tomu, aby na jej vyprvc osu bylo mono kmkoliv pivovat i doplovat dal poznatky o eskoslovenskm socialismu zlet 1948 a 1989, a to jak rzu faktografickho (faktograficky zcela konkrtnho, pokud mono co nejpesnjho a nejdetailnjho), tak i rzu vvojovho, filozoficky doplujcho i polemickho.

Pro prvn socialismus?

Poprv proto, e to, vem jsme ili vletech 1948 a 1989, a to pes vechny svoje neppustnosti, chyby a nedostatky, socialismem bylo a to socialismem ve sv historicky prvn, tud i ve sv nejprimitivnj, vsamotnm svm zklad chybn fzi.

Podruh proto, e po rozboru a uznn tchto chyb nebude moci nic zabrnit tomu, aby dve nebo pozdji na tuto prvn fzi socialismu mohl navzat socialismus dal, ili vpoad druh, marxisticky pouenj a historicky vysplej, oprotn nejen od toho, co je tomu prvnmu zlet 1948 a 1989 dosud obany, kte vnm ili, zleva i zprava vytkno, ale pedevm od teorie i praxe stalinismu i neostalinismu, kter od samho potku budovn socialismu prvnho zbyten kontraproduktivn mystifikovala komunisty i dal obany eskoslovenska takovm zpsobem, e je na lta mocensky odstavila od autentick znalosti a realizace uen Karla Marxe, Bedicha Engelse a Vladimra Iljie Lenina. A to takovm zpsobem, e i jakkoli pozdj neostalinsk korekce stalinistickch pstup nejene nemohly tento prvn socialismus zbavit tto mocensk zte, kter vrozhodujcch letech vstavby prvnho socialismu inn zabrnila strankm i nestrankm pochopit a prosadit ryze marxistick a leninsk zvry tkajc se pedevm optimlnho sttoprvnho a obanskoprvnho uspodn vrobnch a spoleenskch sil a vrobnch a spoleenskch vztah, ale tm pdem nemohly ani vas a inn zabrnit (na zklad tchto chyb zcela zkonitmu) nvratu cel spolenosti do kapitalismu. k se, e za chyby se mus platit, ale pro by i vbudoucnu mli za chyby stalinismu a neostalinismu, stejn tak jako za polistopadov chyby hysterickho antikomunismu, egoismu a neoliberalismu (ili obnovenho kapitalismu jako celku) platit ti, kte oboj nezpsobili?

Jde tedy na prvnm mst o to, aby ti mlad tedy ti u po Listopadu 1989 narozen si dokzali nejen uvdomit, vem spovaly skuten pednosti a hodnoty eskoslovenskho socialismu zlet 1948 a 1989 na stran jedn, a omezujc limity jeho stalinsk a neostalinsk svrac kazajky na stran druh, ale i vem i nadle zstv jako inspirujc, nezastupiteln a dosud ani vobdob let 1948 a 1989 nerealizovan hodnota Marxovch a Leninovch prac, pozstvajc po svren komunistick totality pro svren totality neoliberln. A to tm spe, e o tzv. komunistickou totalitu vletech 1948 a 1989 nemohlo jt, jeliko komunismus nemohl a tak nebyl vtak krtkm obdob vna zemi (ani nikde jinde ve svt) realizovn. Tehdy byl pouze budovn socialismus, kter se podle svch plnova ml stt pouhm (a nakonec, vzhledem knetrplivosti pracujcch pli dlouhm) pedstupnm budoucho komunismu. Jak tak jinak, kdy vduchu Leninovch pedpoklad se nemohl zrodit znieho jinho, ne zpedchozch mocenskch, ekonomickch, socilnch a morlnch nevar, jich se nedokzali zbavit pedevm ti, kte mocensky, ekonomicky, sociln i morln rozhodovali o jeho nov podob a kte jej vrozporu se svmi proklamacemi o nov spolenosti a o svtlch ztcch zatili jak ddictvm buroaznho mylen a morlky, tak vlastn nevmavost ktm zvrm marxismu a leninismu, jejich aplikace do eskoslovenskch podmnek by vznamnm zpsobem zkomplikovala jejich schematick mocensk rozhodnut a zkrtila jejich psoben ve vznamnch funkcch. Pes tyto negativn rysy ovem nelze zapomenout, e budovn prvnho socialismu vznamnm zpsobem posunulo celou nai spolenost do budoucnosti a e vjeho prbhu byly vytvoeny takov materiln a sociln hodnoty, znich mohla nae spolenost t dlouh lta po roce 1989 a na n mohla spn navzat zejmna zhlediska materilnho. e se tak zcela po roce 1989 nestalo, budi piteno na vrub nikoliv moudrmu rozvjen pednost socialismu a zmnoovn vjeho prbhu zskanch materilnch i jinch hodnot, ale jejich nenvistnmu popen a rozkraden.

Vkadm ppad to bylo obdob sttem a sttn politikou garantovanho mru i zamstnaneckch a socilnch jistot.

Pro tomu tak mohlo bt vtak velk me a pro tomu tak vtakov me neme bt nyn a dosud? I na to by se mla ptt dnen mlad generace, dnes znovu zatovan demagogi nikoliv nepodobnou t dvj stalinsk, nicmn demagogi tentokrt zcela nepokrytho (tud cynickho) pravicovho raen. A pro musme bt denn ohroovni nsilm a vlkami vasech tak skvle produknho kapitalismu i nevdanch individulnch svobod, vjejich rmci je nm uprno svobodn smovat klep a vvojov vysplej a chytej fzi socialismu pot, kdy jsme se dostaten seznmili schybami prvnho socialismu a kdy jsou ji poznny a existuj zpsoby, jak se knim nevracet a neopakovat je?

Vzhledem kdobovm skutenostem a obklen socialistickch stt kapitalistickmi je ovem zcela zejm, e vletech prvnho socialismu jet muselo jt o totalitu, nikoliv ale komunistickou (jak je nm neodbornky stle vnucovno), ale o totalitu stalinskou a neostalinskou, zpovahy sv moci a tm i nadekretovan podoby vrobnch vztah sice se silov po uritou dobu spn brnc kapitalismu a mezinrodnmu imperialismu, ale zrove tm (a tm je dna dobov omezenost stalinismu a neostalinismu) naopak brnc dal spn cest kvy fzi obanskho (tj. obansky a zamstnanecky samosprvnho) socialismu, a tak i ktomu vzdlenmu (a tm pdem stle vce se reln vzdalujcmu) komunismu. Tedy totalitu, dky n byl sice socialismus vybudovn alespo na takovou materiln a sociln rove, aby mohl bt jednotlivci, probojovvajcmi na zklad veobecn neuvdomlosti i krtkozrakosti pracujcch sv individuln zjmy, nsledn velmi efektivn rozkraden, ale dky jej sttoprvn a obanskoprvn povaze nemohl bt vzjmu pracujcch pemnn vsocialismus vyho typu dve, ne musel (pro tuto svou specifickou nedostatenost) mocensky i ekonomicky rezignovat ped globalizujcm se kapitalismem (a tak i vjeho prospch).

e jde vak o doasnou historickou a vvojovou rezignaci socialismu ped kapitalismem, zpsobenou danm stavem a pomrem vrobnch sil a vrobnch vztah a umle dl prodluovanou stalinisty, antikomunisty, neoliberlnmi pomry ovlivovanmi politickmi pragmatiky a znslednho chaosu hodnot, nzor a mylenek tcmi mystiky, nacionalistickmi manipultory a krut een nabzejcmi neofaisty, to nech pozn laskav ten nejen na zklad rozbor obsaench vtto knize, ale pedevm na zklad vlastnch zkuenost souasnch i budoucch. Vdy vdob, kdy se kapitalismus zbavil komunistickho nebezpe, stali se kapitalist vnejrznjch stech svta (dosud svorn prostednictvm svho kapitlu budujcch iluzi o vnm multikulturnm globalismu a konci ideologi) onmi povstnmi vlky nejen ve stdech svch ovc, ale i vlky mezi sebou, nebezpen o to vce sami sob a tm (prostednictvm jejich penz, tud i jimi placen propagandy) jimi manipulovanm i nemanipulovanm obanm svta.

Dokud levici ovldaj stalinist a neostalinist, neme bt ovem o prosazen ryze marxistick a leninsk podoby dal fze socialismu ani ei, a to ztoho dvodu, e ablony pedstav o mocenskm fungovn a zabezpeen socialismu brn tmto lidem (tak jako dve feudlm a buroaznm politikm) pipustit, e by si ulice mohla vldnout a organizovat stt jinak a lpe ne vminulosti. Nen vtom jen nedvra ve schopnost oban t a jednat odpovdn obansky (jiste pramenc nejen zminulosti, ale i z poznnantisocilnho jednn nkterch lid i nezjmu lid jinch o vci veejn v souasnosti), ale i pesvden, e bez existence komunistick strany by lid nebyli sami schopni zformulovat, probojovat a zrealizovat takov spoleensk zzen, kter by ji nikoliv pod dikttem komunistick strany, ale u ze sv vlastn mocensk a organizan povahy mohlo bt znovu socialistick.

Dokud antikomunist a neoliberln demagogov upednostuj egoistick zjmy (tzv. lidsk prva individuln) jedince ped celospoleenskmi zjmy a pravomocemi (tedy politickmi a obanskmi prvy) vech ostatnch oban, neme bt ovem e o socialismu vbec. Nebo tmto lidem, jakkoliv se zaklnajc demokraci, vyhovuje sttn systm, do nho mohou bt voleni, ale nikoliv znho odvolvni, a vlastnick systm, vnm mohou tit zprce tch, kte vjejich firmch mus dret hubu a krok a hrt si tak na jejich ivitele, nebo by u nebyli ani ochotni a ani schopni se uivit svou poctivou prac jako adov zamstnanci. Tak se ovem nelze divit, e tzv. demokracie zstv pouhou demokraturou stavn a mediln fasdou, kter m zakrt, e volby bez monosti odvoln a prce bez monosti spolurozhodovn o jej nadhodnot (zisku), jsou tu pouze proto, aby lid nepili na to, e pekonnm tchto nepekroitelnch vhod a neodstranitelnch nevhod parlamentn demokracie (kter kon u vchodu do firmy a do parlamentu) by bylo mon se dostat kdemokracii vvojov kvalitnj, ne za jakou je vydvna ta parlamentn: kdemokracii samosprvn, tud konen nestalinsk, tud samotnou svou povahou (a prv proto takovou nemus bt zvna) socialistick.

Dokud politit pragmatici vrmci tzv. boje obana proti vem ideologim odmtaj marxismus a leninismus, neme bt ani ei o tom, aby se nejen oni, ale i pracujc mohli spolehliv orientovat vobnoven tdn podstat spolenosti a ve zpsobech, jak nestabilitu a chaos zpsoben tmto tdnm rozdlenm eit vzjmu vech oban. Dokud existuje cokoliv zji zmnnho, neme bt ani ei o tom, e lze lidstvo ochrnit od mystickho, nacionalistickho i multikulturnho oblbovn (na stran jedn) a bezcitnho vyvraovn nboenskmi fanatiky, faisty, imperialisty a dalmi zloinci (na stran druh). Souasn politici jsou sice schopni pohorovat se nad takovmi sttoprvnmi i ivotnmi nejistotami a excesy, ale druhm dechem piznvaj sloitost a neschopnost jejich een, m sami sebe sniuj na rove hospodskho diven tch, kte dajn do toho nevid, take ztoho je vidt, e politikem me bt konec konc kdekdo, tud e politik obecn (nikoliv nkterch konkrtn) neteba si vit a e je tud nutno o to intenzivnji smovat ksamosprvn moci pracujcch oban, tedy knestalinskmu socialismu dve, ne kterkoliv nekontrolovateln asocil i deprivant, trpc ve vysok sttn funkci nemoc zvanou mocensk posedlost, rozpout na zklad livm zpsobem rozpoutanch nejnich (pudovch) lidskch vn dal vradn.

Nvrat kdslednmu marxistickmu a leninskmu hodnocen minulosti i souasnosti tak neme bt jen podmnkou kdosaen dal, vy fze socialismu, ale vbec spnho zvldnut vech problm ped hrozcm totlnm znikem lidstva problm, kter lobbist nadnrodnch i nrodnch firem a jim podzen politick strany a politici svmi koistnickmi zjmy vyvolvaj, ale souasn (snad krom bombardovn, nsil a sankc) nejsou schopni efektivn ekonomicky a humnn (tedy mrov) eit. Zd se tedy bt tm zkonit, e ne se zneoliberlnho poblouznn proberou a zanou marxisticky a leninsky myslet dokonce i nkte levicov orientovan politici, rychleji a pmoaeji krelnj pedstav o fungovn lep obansk spolenosti pece jen dospj opt lid ve vrobnm procesu, pece jen lpe, toti na vlastn ki znal on mry vrobnch vztah a znich plynoucho jejich zcela relnho existennho omezovn, poniovn a vykoisovn.

Tedy opt (jako kdykoliv u dve vdjinch) lid prce a zrove lid vpodzenm postaven, knim se mohou zaadit i manaei sociln a morln myslc a ocitajc se tak dennodenn v mlnskch kamenech horizontln utvench pracovnch vztah, nikoliv ovem manaei se svmi zamstnavateli oteven asociln a skryt faisticky kolaborujc a vyhazujc zmrn odborn nepipraven (a zrove zmrn odborsky nechrnn) zamstnance zprce jet ve zkuebn lht, ili po vzjemn vhodnm postupu jak sady prce (kter takovmto neastnkm nemus vyplcet podporu vnezamstnanosti a zrove je vmezidob krtk jejich krtk zamstnanosti vykazovat jako nezamstnan), tak i s pracovnmi agenturami (ivcmi se pesuny platov podhodnocovanch a existenn zneuvanch krtkodobch pracovnch sil). Tak je kapitalismus vpodstat svho fungovn na pracujcch i zkazncch velkm podvodem, jet vtm, ne za jak byla vydvan vedouc loha komunistick strany, a to nikoliv vzjmu zdokonalen a rozen lidskch prv, anc a monost vech, ale opt jen a pouze vzjmu podvodnho nvratu ke kapitalismu. ili podvodem, kter opakovan bude dve i pozdji pracujcmi odhalen, m se jim dostane zajist lepho ivotnho kolen, ne kdyby je komunistick funkcion pinutil ke stranickmu vzdlvn. A jiste dve ne politiky, kte vklidu sv kancelsk kviky a sttem garantovanho postaven politickch stran (prvn zajitnho lpe ne kdysi vedouc postaven strany jedin) dvno zapomnli, co je to manuln pracovat, strachovat se o prci a polykat plnmi douky arogantnost (lhostejno, zda zabalenou do nasldl asertivity i hrubho a hulvtskho ranastv) svch nadzench i zdnliv neviditelnch vlastnk montoven. Tedy tch nadzench a vlastnk, sice se opjejcch svmi pjmy, svou svobodou, ba i nacionln podbarvovanm estvm (kdo neske, nen ech), ale absolutn zvislch na zahraninm kapitlu a vjeho zjmu, asto vrmci naprost absence jakkoliv koncepnosti a plnovitosti svobodnho trhu svobodn terorizujcch sv zamstnance flexi(de)bilnmi, do rodinnch zleitost pesahujcmi (zaplacenmi i nezaplacenmi) pesasy, nicmn nenpadn petvejcch tento stt nejen ve stt feudlnho i faisticky korporativnho typu (kdy je zamstnanec povinovn sv firm, tak jako kdysi poddan feudlovi, tm kdykoliv tm mkoliv), ale pedevm vkrsnou vlast pedevm svch vlastnch volnoasovch aktivit.

Nebo je teba zpstupovat pamtky slouc (revitalizovan) jako kongresov a wellnessov centra, budovat hodinov hotely, cyklostezky, lyask drhy, hangry pro soukrom letadla, organizovat sluebn cesty svydrovanmi spolenky a spolenicemi (zlatokopkami), relaxace vgolfovch centrech, vlety do skanzen komunismu (na Kubu a do KLDR), skupinov sexuln sluby (pardon: swingers prty) a jin zitkov adrenalinov sluby pro ty, kte pot, co sv zamstnance zatili koly takovou mrou, e tito na tyto zitky nemaj as a jedinm zitkovm (a firmou placenm) adrenalinem se jim stane otzka, zda samostatn a tm stachanovsky (tedy bez ptomnosti tchto manaer) dok zvldnout vechny koly i ne, opravdu svobodn vyraz tam, kam nmezdn pracujc neme, jednodue proto, e mu na to nezbyde penz, asu ani chuti (samozejm krom gauinkovho odpoinku a vtlemu zpravicovch banalit, sprosren a l ztelevize, za co mus samozejm tak zaplatit). Tedy ryze pravicovm, sobeckm zpsobem se pesvdit, e Karel Marx ml pravdu, e voln as je tm nejvtm bohatstvm lovka.

Staraj-li se dnes manaei tmto zpsobem u tdn (tedy koordinovan vzjemnou domluvou na nejrznjch firemnch akcch, manaerskch kolench a vsoukromch klubech) o svj prospch, kter jim dv pocit dleitosti, vjimenosti a povenosti nad nmezdn pracujcmi (a utvrzuj-li se tak o sv tdn vlunosti, to jest o vlunosti svho specifickho vztahu kvlastnictv a knakldn svrobnmi prostedky a pracovnmi silami), vznik postupn otzka, jak je vlastn rozdl vdosavadnch formch vlastnictv vrobnch prostedk, kdy vpodstat vechny takovto formy vlastnictv (lhostejno, zda soukromho, sttnho atd.) takov specifick (polodikttorsk, podzenmi tm neovlivniteln) postaven manaerm umouj a slou tak kvykoisovn zamstnanc, tedy k pisvojovn si nezaslouenho podlu na jejich prci i na firemnm zisku konomu prospchu manaersk vlunosti, spovajc vnadazenosti rozhodovn, spolupodlnictv na vlastnictv firmy a na jejm zisku, ve vysokch platech a odmnch, ve vznamn devize volnoasovch aktivit atd. A zda-li by tedy nebylo i celospoleensky douc, aby zejmna sohledem na ty manaery, kte jsou kvli tmto vhodm schopni penet thu vlastnch pravomoc a rozhodnut na adov zamstnance a do t mry, e adov zamstnanci si mus zvyovat sv znalosti vetn schopnosti vzjemn sv pracovn kony koordinovat a sami se dohodnout na postupu sv prce, se tedy vichni zamstnanci (nejen manaei) stali spolupodlnky firmem a jejch zisk, kdy se zcela zjevn ukazuje, e se mus bez tchto tzv. manaer na dlku stejn obejt a nst za firmu stejnou odpovdnost. A zda-li by vrmci tohoto procesu perozdlovn pravomoc a vlastnictv vrobnch prostedk nebylo nejen ku prospchu zamstnanc, ale i vlastnk takovch firem, aby zamstnanci zskali rmcov dohled nad svmi manaery nejen vtom smyslu, aby mohli nejen znt vsledky a zmry firmy, ale i spolurozhodovat o vbru manaer pro firmu opravdu schopnch, o vi jejich odmn jako i o svm podlu na istm zisku firem. Pak by se ovem musela stt realitou tzv. vrobn demokracie, zajist nepodkopvajc demokracii politickou takovm zpsobem, jakm je toho schopen soukrom i nadnrodn kapitl (dary, ili financovnm politickch stran, otesy ekonomick a tm i politick stability, zbrojenm atd.)

A tak se zan jevit stle zejmjm nejen to, e krom soukromch vlastnk a manaer jakoto zemanovsky pojatch ostrov pozitivn deviace, kte jsou nejen schopni slun zachzet se svmi podzenmi zamstnanci, ale i usilovat o znovupozvednut nejlepch tradic a monost esk vroby a bt meceni na poli umn, architektury, vdy, techniky a socilnch aktivit (tud jim za to nle n oprvnn dk i jejich veejn prospnm inm odpovdajc prvn i finann zabezpeen), existuj vtto zemi i skuten asociln pijavice a upi, ili vlastnci a manaei negativn deviace (ili skuten deviantn vpravm, ano doslova pravm slova smyslu), ili bu tzv. man-ei (ili porai pracovnch sil) nebo tzv. many-ei (porai nebesk many ili slast i skuten porai penz), porajc nejen stavou zaruenou odmnu za vykonanou prci svch podzench, ale nezaslouen ujdajc i zmajetku vlastnk firem, vnich (lhostejno, zda tzv. workholicky nebo jen tak obas) pracuj.

Pak jist nen nhodou, kdy se podnikatel hroz nadbytku jim neuitench vysokokolk a nedostatku dlnk, resp. nedostatku manuln schopn pracujcch zamstnanc (kdy jet ve nelze vyrobit potaem), ani by byli schopni (tak jako snimi souhlasc prezident ing. Milo Zeman) veejnosti piznat, e je tomu tak proto, e dlnkm nejsou ochotni za jejich manuln prci zaplatit vce ne in prmr pjm zvyovan jejich nenaranost), vdsledku eho by rodie napt neposlali sv ratolesti na vysok koly, ale do vynejcch dlnickch a emeslnickch profes, m by byl problm spoleensky ztrtovho kapitalismu alespo zsti vyeen. Ale neme tak bt, nebo vrmci kapitalistick konkurence, vn vrmci udren iluze vespasitelnosti volnho i nevolnho (znevolnnho) trhu plat, e silnj por slabho, je nutno nejen investovat, ale i okrdat, ili pednostn myslet vrmci konkurence pedevm na svj prospch a finann rst. Tko proti tomu ovem me nco udlat i prezident by zvolen svobodn vpm volb, tm spe, e jako lovk, kter se na Letensk plni vroce 1989 kmikrofonu dostal jako posledn (stejn tak jako i posledn ztehdejch protagonist kprezidentskmu adu), jiste proto, e byl vKS a myslel vdy osmaedestnicky, vrmci tchto svch iluz zroku 1968 i nadle zstv vren vdskmu vzoru nejsocilnjho kapitalistickho sttu, a to jet vdob, kdy pro tuto svou vizi takto fungujcho kapitalistickho sttu (oveme vsouhlasu sreln uvaujc st nroda) byl nucen obrtit se kdosud nenasycenm trhm vchodnch nrod (do jejich budoucnosti vloil mnoho oprvnnho oekvn sm Vladimr Ilji Lenin), nikoliv kdekadentnmu Zpadu, bezohledn (tedy zejmna bez ohledu na skuten esk zjmy) prosazovanho jak vemi jakoby po stalet pospvajcmi cizckmi knaty, tak i jejich hlunou, prodejnou, primitivn a tud brutln nekompromisn eldkou zpodhrad.

Jist vem takto polistopadov postienm pracujcm obanm ovem bude npomocna vodhalovn pravho stavu vc i cokoliv zpesujc digitalizace, stle pesnji oddlujc pravdy od l a nutc lidi prce pesnji (a tm i odpovdnji) pemlet nejen nad vm, co je jim pedkldno kven bez ovovn, ale i nad tm, co jim zrznch opatrnch dvod pedkldno nen, nebo je jim zamlovno. Tak nakonec, pi velkm existennm zaneprzdnn (pi kterm nezbv mnoho asu zjiovat skuten stav vc) i pi velkch lidskch obtech a tragdich (kdy vas nen odhaleno a eliminovno zlo) lid jet hloubji ne dve odhal podstatu spolenosti i sebe sama a snad pouenji ne minul generace zvol sprvn smr svho vvoje. Nebude to ovem dve, ne se mnoz z nich zbav jednostrann zvislosti na nedlnch njezdech do nadnrodnch etzc (plnch podvodnch slevovch akc) i tupho lenoen u podvodnch televiznch zprv, a nutnost brnit vlastn existenn jistoty i dstojnost je dovede ktomu, e pijmou svou trvalou spoluzodpovdnost za zen vc veejnch i vrobnch, emu se dosud vtin oban da vytrvale a spn vyhbat vmylnm pesvden, e ti nahoe jsou tu pro n (tak jako kdysi za vldy KS), zatmco ti nahoe jsou tu dky jejich pracovn vytenosti a stm spojen mimopracovn lhostejnosti pes vechna pesvdovn a plaktovou digitalizaci vlastnch smv a kravat pedevm pro sebe.

Vem, kte dky svmu podzenmu postaven, existennm nejistotm a spnmu boji svlastnmi pedsudky i egoistickmi choutkami svmi i jinch maj anci toto pochopit, je vnovna tato prce, by se asov omezujc jen na obdob tzv. relnho socialismu vpovlenm eskoslovensku. Nebo vhistorii vbec nejde o jmna a slvu lid, ale o objeven, popsn skrytch vvojovch tendenc, spolehliv (od generace ke generaci) drtcch sebevdom soudy politik a znehodnocujcch jejich pesvden a sil vmlnici vrobnch sil a vrobnch vztah, jimi sice vyvolvanch a formovanch, ale pi nedostatenm poznn dsledk jejich psoben nicch smysl veker (a krtkost lidskho ivota omezen) lidsk seberealizace a vracejcch tak cel generace snaivc po jejich smrti nicot zapomnn dalch generac. Vc tto spravedlnosti kaj bo mlny a asto si stuj na jejich pomal mlet. Marxist tomu kaj neotesiteln psoben prodnch a spoleenskch zkon a zkonitost a jedinm jejich prohekem je, e dsledn daj, aby se spodstatou a mechanismem psoben tchto zkon a zkonitost ve svm vlastnm zjmu seznmil kad hlupk, kter to pro svou vrozenou i manipulativnmi mdii hojn podporovanou lenost a hloupost odmt. Vrni vak zsad podle sebe soudm tebe, tedy tm pdem i Husov zsad pesvdte-li mne o nepravd, rd odvolm, neuzavraj se ani ped dokznm hlouposti vlastn. Nejde jen o to, e nikdo nen dokonal. Vdsledku tto nedokonalosti je toti vdy a opakovan svrchovan nutn to poznn i konn, kter m optimlnm zpsobem pomoci krealizaci lepho ivota tch, jejich prce je jedinm zdrojem jejich obivy a souasn i zdrojem obivy tch, kte se rozhodli t na jejich kor! A toho nelze doshnout jinak ne spolenou diskus, argumentac, prac a zskvnm dalch zkuenost. m vm se poctiv marxist a leninist li od stalinist a antikomunist (neschopnch vit argumenty, uznat sv chyby a hodnotit vci objektivn, tedy dialekticky a zrznch hl poznn), pragmatik (pro n je pravdiv jen to, co je pro n momentln vhodn, ani by se zabvali povahou, hloubkou a dlouhodobmi nsledky nejen svho konn, ale i spoleenskch proces jimi ovlivovanch) i fanatik neoliberlnho, faistickho i nboenskho zaloen (zastrajcch svmi postulty svj antisociln cynismus, sadismus a egoismus).

Pestoe prvn socialismus veskoslovensku byl skutenm socialismem, a to zejmna ve smyslu prac Marxe a Lenina o zpsobu jeho nastolen a vlastnick, ekonomick a sociln povahy, nelze na nho pi jeho zkoumn a posuzovn marxisticky i leninsky hledt jinak ne jako na kapitalistickou, resp. jakoukoliv jinou ne socialistickou spolenost, zvlt, chceme-li se dobrat marxistickho a leninskho poznn a hodnocen a oddlit tak ono povstn zrno od plev (jak se soblibou vdobch stalinismu zdrazovalo) tedy vtomto ppad marxismus a leninismus od nnos stalinismu, neostalinismu a pragmatismu.

Pro jako na kapitalismus? Protoe vrozporu se stalinistickm a neostalinistickm tvrzenm o nerozborn jednot KS a pracujcho lidu i jednot vbec prvn socialismus nebyl prost vnitnch rozpor, a protoe marxistickho hodnocen podstaty kterkoliv spolenosti (prvobytn pospoln, feudln, kapitalistick, socialistick i kterkoliv jin) lze doclit jen pes odhalovn jejch vnitnch rozpor, tak jako tak vdy vldnouc moc pehlenmi, zakrvanmi a tud neeenmi nebo eenmi patn (nemarxisticky), ili vtakovm ppad vdy postupn narstajcmi a dve nebo pozdji njak nesystmov (tedy vtinou nsiln) eskalujcmi. A odliit se tak od hodnocen stalinskho a neostalinskho, nemajcho zjem na odhalen slabin ve sv podstat pragmaticky, tud revizionisticky i oportunisticky formovan sttn moci.

Zatmco jedinou anc socialismu pet je odhalovat vas sv vnitn rozpory a vas je tak eit ku prospchu vech, peit kapitalismu je zaloeno na opaku: na opakovanm vyvolvn rozpor vzjmu hesla rozdl a panuj. Ktomu vemu je nap. teba (pod falenm heslem npravy kivd) vyvolvat nacionalisticky nebo nboensky motivovan vn a rozpory (msto jejich oboustrann prospnho een), aby zfanatizovan davy nepoznaly, e za vyvolvnm tchto rozpor stoj nkdo tet, kter zkonfliktu, a to bez ohledu na to, kdo vnm bude zdnlivm vtzem (tzv. nositelem pokroku), bude mt stejn kapitlov prospch.

Vimnme si, e srozpory je tomu tak i mezi lidmi, vrodinch a kolektivech: lid, kte dokou t vpirozen jednot, zaloen na vasnm pedchzen rozporm i na jejich spolenm odhalovn, sprvnm pojmenovn a een vzjmu vech zastnnch, dokou dlouhodob t spolen, tedy ve sv podstat socialisticky i komunisticky (od latinskho communis = spolen). Lid vyhledvajc rozpory sclem neeit je touto cestou, ale vyut je ktokm na druh a ve svj vlastn prospch, ili na kor druhch, t vharmonicky vyvenm vztahu t dlouho nedokou, a tak jako tak jsou dve nebo pozdji sami sebou nuceni se egoisticky (kapitalisticky) nad ostatn povyovat, nebo se individualisticky od ostatnch separovat. Nadje esk spolenosti tedy spov nejen ve vestrann a pesn informovanosti, vzjemn pracovn, existenn a sociln provzanosti i morln vysplosti oban, ale i vtom, e lid schopn t vtsnch socilnch vztazch (rodinnch, pracovnch i zjmovch), a to ptelsky na zklad pirozen jednoty a spolen pojmenovvat a eit vznikl rozpory a problmy koboustrann spokojenosti, dokou tak citlivji, rychleji a sprvnji zaznamenat a zneutralizovat pokusy o eskalaci rozpor ze strany tch, kte nejsou ochotni pispt kjejich een vzjmu poctiv pracujc vtiny nroda.

Odhalovat rozpory a navrhovat jejich een nen politicky populrn. Poprv proto, e rozpory odhaluj slabiny spolenosti a jsou vnmny jako nedostatek. Podruh proto, e odhalovn rozpor vn do spolenosti neklid vpodob spor, jak tyto rozpory vyeit a odstranit. Jestlie kdykoliv vminulosti dominovala politick snaha tmto rozporm pedejt nsilm, ignorac nebo falenm proklamovnm stranick jednoty i jednoty ze strany sttn moci, pak o to vce je dnes jasn, e vbudoucnosti se na transparentnosti odhalovn a vasnm een tchto rozpor budou muset podlet doslova vichni oban, a to na vech rovnch a ve vech sfrch moci, jak jinak ne vybavenirovnoprvnm, ili samosprvnm pstupem jak ktto moci (k rozhodovn o sttnch a veejnch zleitostech), tak i kinformacm, tolik potebnm ke spolenmu a odpovdnmu rozhodovn.

Kl kbudoucnosti pochz z minulosti

Pochopit sprvn nor 1948 a ve, co se vjeho prbhu stalo a co pot vlidov demokratickm a poslze socialistickm eskoslovensku nsledovalo, znamen byste vnmat souasnost, vdy vinou egoistick a krtkozrak pravice neomyln smujc ke stetnut kdo zkoho. Je to toti vdy tato pravice, kter pod stlou a velice urputnou snahou zskat co nejvce penz, majetku, moci, vhod a privilegi a jet urputnj snahou si toto ve uchrnit na kor pracujc vtiny nroda nejene je hluch kpotebm tto vtiny, nejene nen ani za dnch okolnost ochotn od svho koistn ve svj prospch ustoupit, ale nen ochotn uznat svou morln pokleslost a sv li ani po vlastn porce.

Pochopit sprvn nor 1948 ovem znamen pochopit i relativn, vdnm ppad vak ne absolutn slu a moudrost pracujcho lidu, vdy dost dlouho vodnho pravic za nos, a stejn tak mistrnost komunist jednak tm vdy spodporou pracujcho lidu jakoby zzran a nhle vtzcch nad krtkozrakou a jen o sv prebendy se starajc pravic, jednak zrove (zejmna veskch djinch) pod vlivem uspokojen ztakovch zmn nedomlejcch nsledky svch krok pro vzdlenj budoucnost.

Dalo by se to obecnji vyjdit i takto: stou mrou, sjakou jsou na kadho pracujcho lovka (tedy lovka, pro nho je zamstnaneck pomr jedinm zdrojem pjm a obivy) schopn dolehnout dsledky pravicovho egoismu, stakovou mrou nezbv nic jinho ne se vracet kminulosti a hledat vn odpovdi jednak na otzku, pro se tak znovu dje, jednak na otzku, co proti tomu dlat. A pak zcela prost uskutenit to, co se dve osvdilo a zrove udlat jinak to, co by pi zopakovn mohlo vst kpdu levicov orientovanho systmu.

Opatrnosti nen nazbyt tm spe, e zatmco pravice vtouze po co nejrychlejm zbohatnut a po co nejrychlejm uchopen moci mv pmoar tah na branku a tomu pragmaticky podizuje ve (sttn pevrat, antikomunismus, dehonestujc li o levicovch zmrech), levice se teprve nsledn dostv kmoci a po dlouhodobm a trplivm boji zahrnujcm i trpliv rozkrvn pravicovch podvod, manipulac a l, stm souvisejc trpliv zskvn podpory pracujcho lidu dosud ulpvajcho ve zvycch, pedsudcch a iluzch minulosti, tedy vkonenm dsledku po nemalch obtech, tedy teprve a po pracnm vmanvrovn pravice do jej vlastn slep uliky zvan egoismus, kter spolehliv zpsobuje, e teprve vkrizovch chvlch pestv bt pravice jednotn a jedinci, znich se skld, zanaj vzjmu zchrany sebe samch dlat taktick i strategick chyby.

Po vtzstv levice ovem nastv as jinho tovn: genilnost komunistickch vdc kon vokamiku, kdy si neuvdom, e vtzstv nad pravic nezleelo ani tak na jejich genilnosti a nemn genilnm vyuit kvtzstv neomyln smujcch tdnch a spoleenskch antagonism, ale pedevm na podpoe pracujcho lidu, ktermu m tud bt po drahocennm vtzstv konen umonno uplatnit vlastn hlas a vlastn moc. Nebo jen pracujcmu lidu jako skutenmu tvrci hodnot m bt umonno vldnout a konen uskuteovat pedstavy o svm kadodennm ivot a jeho smyslu, nikoliv stavou posvcen vedouc sle. Nebo natve-li se pracujc lid (jak to, by dovedn manipulovn svmi skrytmi nepteli, projevil vlistopadu 1989), nejsou nhle tzv. vedouc sle platn ani stava, ani jakkoliv represivn prostedky. Nebo hlas lidu je vdy hlasem bom, tedy hlasem, kter (lhostejno, zda je lid uvdoml nebo ne, nebo prv sohledem na to) tak jako tak (pasivitou a naivnost na jedn stran, aktivitou a uvdomlost na stran druh) vdy rozhodne, kdo m bt u moci. A tak bu kladn, nebo negativn tak moduluje vsledky ppadn revoluce, lhostejno, zda vduchu pedstav a mnn komunistickch funkcion, nebo proti tomuto duchu. Vn hanba KS, e si to neuvdomila dve, ne dolo kListopadu 1989. Dky vak KS za to, e si to vtento moment uvdomila alespo do t mry, e svm konnm neporuila stavu a neuchlila se jako celek kotevenmu fyzickmu, ili masivnmu nsil. A to ani vnoru 1948, ani vListopadu 1989.

lohou komunist by tedy napt nemlo bt vst pracujc lid, jakoby to bylo stdo nemyslcho skotu, ale neustle tomuto lidu pedkldat kvaze a een ty otzky, bez jejich zodpovzen a vyeen nem pracujc lovk anci vldnout si sm, udret si efektivn tuto moc a trvale ji uvat ve svj prospch. Tedy, bez jejich zodpovzen a vyeen ani nem anci sv zjmy uchrnit a svou moc zachovat ped hordami pravik, vdy a kdykoliv pipravench ho vtouze po vlastn moci, majetku a privilegich podvst a uchvtit moc tzv. demokratickou jen pro sebe.

Teprve podvme-li se pod tmto hlem nazrn na nor 1948, uvidme, co je teba ve 21. stolet vidt: poprv, velkou nadji na budoucnost, kterou norov revoluce tm zpsobem, jak byla provedena, pro vechny pracujc znamenala; podruh urit zklamn, kter tato revoluce pinesla, kdy dostaten nevyuila svho potencionlu kopravdov vld pracujcch; potet pd norovch zmr vlistopadu 1989, kdy ani po 41 letech se Komunistick strana eskoslovenska nedokzala pouit ze svch chyb a svj mocensk a funkcionsk apart snit na rove uitenho pomocnka skuten samovldy (tedy samosprvy) pracujcho lidu.

Jakkoliv vak pravice nikdy nepestane komunisty (v ad ppad neoprvnn) kritizovat a jakkoliv je nutn chyby KS kritizovat (zejmna zlevicovch pozic, jak tomu jet bude i vtto studii), nelze nikdy zapomenout, e bez jakkoliv existence KS (a spolu sn i Sovtskho svazu a jeho politiky) by nikdy ze strany pravice nebyla realizovna pokrokov povlen opaten ta opaten, bez nich by ani nebylo zcela zjevnch spch, kter prosply valn vtin pracujcch oban eskoslovenska vletech 1948 1989.

OPTIMLN PODMNKY A SPRVN PEDPOKLADY

Vnoru 1948 to nebylo jet ani 27 let od okamiku, kdy byla zaloena Komunistick strana eskoslovenska. Tedy pouhch 27 let existence (a to pronsledovan a potlaovan existence) stailo komunistm ktomu, aby se stali vedouc silou ve spolenosti. Toto historicky krtk obdob vak bylo vykoupeno neobyejnm utrpenm jejch len: poprv vpodmnkch neustl existenn nejistoty, bdy a nezamstnanosti a policejn persekuce za mezivlen republiky, podruh smrt vce jak 25 000 charakterov nejlepch komunist padlch vdomcm protifaistickm odboji (tch komunist, kterch by bylo nalhav teba pi formulovn a probojovvn toho nejlepho socialismu) a utrpenm pes 60000 komunist prolch nacistickmi vznicemi.)

Nebt svho vzniku, nemohla by KS psobit ve smyslu a ve prospch vtzstv norov revoluce. Nebt vlastnho ideovho a socilnho programu, vytvoenho ve prospch vech existenn poniovanch, zejmna pak nezamstnanch, prmyslovho proletaritu a venkovsk nmezdn chudiny, nemohla by si zskat dvru poctiv pracujcch. Ostatn, pro ne vdy vznikla zjejich ad. Nebt svch padlch len, nemohla by si KS vydobt tak velkou autoritu mezi obyvatelstvem eskoslovenska a tak realizovat i sv vtzstv u ti roky po osvobozen. Ktomu ovem valnou mrou pispl fakt jej stranick spznnosti sKomunistickou stranou Sovtskho svazu, kter osvobodil pevnou st eskoslovenska zfaistickho podru za cenu 139 918 padlch sovtskch vojk.2) To bylo pli mnoho ivot a lidskch osud, ne aby se daly brt jako pouhopouh sla! Obrovsk radost zosvobozen a cta ke vem obtem, kter padly za tuto svobodu, vrazn zkrtily cestu KS knoru 1948. A samozejm tak vynikajc program KS orientovan na perstn nrodn demokratick revoluce vrevoluci socialistickou, kter KS vnutila buroaznm stranm exilov vldy jet vprbhu vlky.

Ten by ovem byl tko uskuteniteln vbec a zejmna vtak krtkm asovm sledu od osvobozen, kdyby ktomu KS nemla phodn historick podmnky, znich si vtinu vydobyla a zabezpeila dky svmu vlastnmu nezlomnmu, vytrvalmu a maximln efektivnmu pesvden a smovn. Kter to byly?

Vet zkladnch podmnek

Za prv: vytvoen Nrodn fronty jako vlen a osvobozeneck koalice politickch stran, kter vyuvajc svho nejirho vlivu na obyvatelstvo neumonila optovn ustaven vesms tch buroaznch stran, kter se zdiskreditovaly spoluprac snmeckmi a maarskmi faisty, a pijet tzv. Koickho vldnho programu prvn vldy Nrodn fronty vychzejcho zpoadavk KS.

Za druh: existence nrodnch vbor jako novch orgn zemn sprvy a samosprvy.

Za tet: existence prvn povlen vldy s paritnm zastoupenm komunist (co by vpedvlench podmnkch nebylo mon), vyplvajcm nejen zjejich siln lohy vdomcm a zahraninch odboji, ale i (z toho vyplvajc) siln vyjednvac pozice KS jet vdob vlky na zem SSSR, tc pedevm zvtznho postupu Rud armdy na zpad (co nemohla emigrantsk vlda spolu sEdvardem Beneem opomenout), tak i ze siln asti komunist ve Slovenskm nrodnm povstn, takt podporovanm Sovtskm svazem).

Za tvrt: vtzstv KS vparlamentnch volbch vroce 1946, kter umonilo vznik vldy se silnm zastoupenm komunist.

Za pt: potrestn faist a zrdc, kolaborujcch sfaisty a zabaven jejich majetku sttem (do nho patilo tak vlastnictv firem, tedy vrobnch prostedk).

Za est: znrodnn klovho prmyslu (na rove pesahujc polovinu hospodstv ve stt).

Za sedm: vytvoen zvodnch rad vprmyslovch podnicch a dohled pracujcch skrze tyto zvodn rady na vlastn zjmy na pracovitch i na chod tovren.

Za osm: schopnost veden KS rychle organizovat sv ady a agitan vyuvat svch len vtakovchto podnicch.

Za devt: ztoho veho vyplvajc prosazen Budovatelskho programu Nrodn fronty ech a Slovk, dvouletho hospodskho plnu povlen obnovy a zvazku vypracovat novou stavu. Tm, e se buroazn strany zavzaly kplnn tchto bod pro n nevhodnch, mohly bt inn komunistickou stranou (zejmna vletech 1947 a 1948) po prvu obviovny zjejich neplnn i sabote.

Za dest: nutn a zkonit roztpen eskoslovensk strany sociln demokratick na dva tbory - pravicov podporujc pravici a levicov, inklinujc ke KS, co vedlo koslaben politickho postaven tto strany v noru 1948, kemigraci pravicovho kdla a nslednmu spojen levicov vtiny sKS.

Za jedenct: vytven nov armdy, zaloen na demokratick a pokrokov protifaistick tradici boje ve prospch lidu a nroda, tedy na jedn stran sminimem vojk buroaznho puistickho raen, na stran druh spevahou vojk bojujcch na sovtsk front.

Za dvanct: vytvoen Sboru nrodn bezpenosti jako jednotn sttn organizace, a to zpopudu KS na zasedn koick vldy 17. 4. 1945, jeho dsledkem bylo nap. zruen kpravici inklinujcho etnictva.

Za tinct: postupn vznik mnoha masovch organizac scelosttn psobnost a celosttnm vedenm, kter umonil: a) mobilizovat masy obyvatelstva ve prospch jeho zjm, b) uplatovat pi jejich organizan vstavb odshora dol zsady demokratickho centralismu nahrvajcho politickm zjmm a vlivu KS vtchto organizacch skrze vrazn a vtinov zastoupen len a funkcion na vech rovnch jejich vstavby, a c) vstup tchto organizac do Nrodn fronty, vn tak sehrvala dominantn lohu KS, a to opt jak zastoupenm svch elnch funkcion (nap. Antonn Zpotock byl pedsedou stedn rady odbor), tak urovnm i spoluurovnm programu Nrodn fronty, tak i organizac jej program podporujcch.

Pvod Nrodn fronty

Vechny sttoprvn, politick, spoleensk a ekonomick zmny, jejich dosaen si KS vytila u vprbhu domcho i zahraninho protifaistickho odboje, by tedy nebylo mono spn odstartovat a poslze (zejmna po osvobozen eskoslovenska) postupn uskuteovat bez politickch dohod a osvobozeneck koalice protifaistickch stran zvanch Nrodn fronta ech a Slovk, jej zatky lze klst do jednn prezidenta Edvarda Benee sexilovmi pedstaviteli KS vMoskv ve dnech 13. a 23. 12. 1943 o podob a vnitnm uspodn eskoslovenska po jeho osvobozen.

Kdo znal, jakm brutlnm zpsobem se francouzsk reakce vroce 1871 vypodala sdlnickmi obrnci Pask komuny, kdy nechala zastelit pes 25000 povstalc a tak vytvoila nepekonatelnou propast mezi buroazi a proletaritem, a vdl, sjakm despektem a odstupem proti sob za tzv. prvn republiky (1918 a 1938) vystupovali pravici a komunist, tko mohl uvit monosti takovch jednn. Kdo si vak pamatoval, jak KS pi volbch prezidenta 18. 12. 1935 podpoila kandidaturu Edvarda Benee proti kandidtu zjevn pravice a jak vyzvala (prostednictvm Klementa Gottwalda) do poslednch okamik kobran eskoslovenska (lhostejno, zda buroaznho, ale by omezen demokratickho) proti faistickmu Nmecku, musel tato jednn uvtat, pinejmenm vak pochopit jako objektivn nutnost. Takov jednn ovem neumonila jen vlen situace, nutc vechny protifaistick sly (lhostejno, zda zburoaznho i komunistickho tbora) se spojit kporce faistickho Nmecka, ale vrmci komunistickho hnut u ped II. svtovou vlkou Komunistickou internacionlou pijat taktika a politika lidov fronty sjednocujc boj komunistickch stran a vech pokrokovch oban nekomunistickho smlen proti faismu. Odtud, tedy zmylenky lidov fronty proti faismu (jako nejhor podoby kapitalismu) se zrodila i mylenka vlen Nrodn fronty jako koalice a svazku vech politickch stran (a poslze i spoleenskch organizac) vedoucch nrod vboji proti faismu a za nrodn osvobozen. Piem lpn na existenci Nrodn fronty i po osvobozen vraznm zpsobem dopomohlo KS kzskn vkonn moci, aby se dal jednostrann lpn na tto instituci i po noru 1948 stalo vraznou pekkou dalch nezbytnch zmn zejmna ve sttoprvn oblasti. Prv vjej existenci je nutn vidt jak povlen, tak i ponorov odlien Sovtskho svazu (jako systmu pvodn dlnickch sovt, vzniklch spontnn a ze strany ruskch bolevik neplnovan u vroce 1905) od tzv. lidov-demokratickch stt (k nim se od nora 1948 pipojilo i eskoslovensko), vnich zstala sttn moc organizovan nikoliv na zklad sovt (zvodnch rad pracujcch), ale na zklad koalice politickch stran, nejprve ochotnch (i pomry donucench) spolupracovat skomunistickou stranou (ped norem 1948) a poslze (po noru 1948) i uznvat jej faktickou moc.

I pesto, e tedy tzv. lidov demokracie znamenaly odklon od Marxova a Leninova modelu proletskho sttu, nechtj tzv. demokrat (tedy buroazn demokrat) dodnes vidt, e nejen pracujc lid (ale i nkte lenov a pedstavitel buroaznch stran) vidli vNrodn front po osvobozen pedevm mocenskou a organizan zruku nrodn jednoty a rychlho postupu vped, nebo mli pli viv pamti, jak prv nejednotnost, rozhranost politickch stran a pravicov egoismus (zejmna agrrnk a nrodnch demokrat, zsti i ivnostnk) byly pinou zrady nrodnch zjm a stm spojen ztrty eskoslovensk samostatnosti vletech 1938 a 1939.

Nrodn fronta byla zvna nrodn, nebo mla sjednocovat vechny pslunky nroda kpozitivnmu povlenmu cli: k obnov a povlen vstavb republiky. Proto kad, kdo chtl stt mimo ni, byl vnmn jako potencionln zrdce i rozvratnk, pesn ve smyslu ve popsan pedvlen a vlen zkuenosti.

Vrtme-li se kobdob let 1943 a 1945 (tedy od zmnnch Beneovch rozhovor sKS vMoskv a po pijet tzv. Koickho vldnho programu na prvnm zasedn prvn vldy Nrodn fronty ech a Slovk na osvobozenm zem vKoicch dne 5. 4. 1945), uvdomme si, jak se tehdy mohli zstupci buroaznch stran radovat jak zonoho ideovho stupku KS ve smyslu sv nestupnosti vi buroazii, tak i zpomrn lehce zskanch mst ve vld vytvoen na zem osvobozen Rudou armdou. Vprvn vld toti zasedli ti nrodn socialist, ti lidovci, ti sociln demokrat (z nich Zdenk Fierlinger se stal pedsedou vldy), ti nestranci, pt pravicovch slovenskch demokrat a osm komunist (tyi et a tyi slovent). Ve skutenosti se ovem mohla radovat pedevm KS, a to nejen zonoho nadlimitnho potu ministr (co vzniklo tm, e vdsledku, jakou hrli slovent komunist ve Slovenskm nrodnm povstn, bylo Komunistick stran Slovenska piznno ve vld tolik mst jako jej protivze slovensk Demokratick stran), ale i zjinch vc: nap. ztoho, e vlivem prezidenta Benee nebylo vNrodn front piznno ped vlkou velmi siln (nicmn sHitlerem spolupracujc) agrrn stran, ale nejvce ztoho, e Koick vldn program vychzel pedevm zjejch poadavk na povlen zmny. To nebylo dno jen vahou a autoritou Sovtskho svazu i KS jako vznamn sloky domcho i zahraninho odboje, ale pedevm tm absolutn koncepn nepipravenost buroaznch stran kjednn sKS.

Zatmco pedstavitel a ministi buroaznch stran si opravdu mohli myslet, e vpovlenm eskoslovensku zskaj vce, ne bylo dohodnuto vKoicch, skuten pravici u tehdy pochopili, e je zle. Nepokryt to nap. vyjdil Pavel Tigrid vrozhovoru se Zdekem Mlynem ve Svdectv . 58 zroku 1979 3):

Pli mnoho se stalo mnichovsk diktt, kapitulace, vvoj doma za vlky, vstup SSSR na mezinrodn scnu jako velmocensk initel, Jalta, prosovtsk euforie nejen vPraze, ale tak vlondnsk nekomunistick emigraci. () VLondn, jednoho jarnho dne roku 1945 jsme dostali knahldnut text vldnho programu pro osvobozenou republiku, zvanho koick, a byl sjednn a upeen vMoskv. My nekomunist jsme se zhrozili: byla to na prvn pohled platforma kpostupn likvidaci parlamentn demokracie a demokracie vbec. Bylo nm jasn, co znamenaj jednotn odbory, jednotn organizace mldee, lidov armda, nrodn vbory , co jinho ne nstroje kuchvcen totln a vlun moci komunisty, jim ostatn u byla svena klov ministerstva.

Projekt nrodnch vbor

Tak na vytvoen nrodnch vbor prezident Bene pedstavitel londnsk exilov vldy pistoupili snadj, e pjde jen o doasn (vynucen) krok. Stalo se tak pot, kdy (kvli vtznmu postupu Rud armdy) zkrachovaly nadje na mon osvobozen eskoslovenska ze zpadu za symbolick asti eskoslovenskch zahraninch jednotek, co by nsledn umonilo vSR znovu zavst typick orgny buroazn, tj. dvojkolejn sprvy: tedy samosprvy mstn (a jiste postupn i volen), ovem vdy vrozhodujcch otzkch podzen sprv sttn (shora jmenovan). Projekt nrodnch vbor byl naproti tomu projektem marxistickm, i kdy zpotku (v letech 1945 a 1948) nedsledn pojatm, a to znutnosti vyhovt i zjmm buroaznch politickch stran.

Povlen nrodn vbory se oproti pedvlen sttn sprv staly pokrokovmi pedevm mylenkou kolektivnho rozhodovn na vech stupnch zemn sprvy a samosprvy, tedy odstrannm autoritativnch a centrln vkonnou moc jmenovanch sttnch ednk, zejmna od roku 1927 vybavench pravomocemi na kor zdola volench zemnch samosprv. Dle mylenkou dslednho spojen a propojen sttn vkonn a obansk zastupitelsk moci vjednotcch orgnech (plnech, radch a komisch nrodnch vbor) na vech stupnch zemn sprvy, a to podle jednotnho a zjmy oban i sttu sjednocujcho organizanho vzoru. Tetm rysem bylo zlidovn takovhoto typu mstnch a zemnch sprv a samosprv (tzv. lidosprv) spovajc vtom, e do pln, rad a komis nrodnch vbor se skrze nvrhy jednotlivch sloek Nrodn fronty (nejen politickch stran, ale i spoleenskch organizac) mohli dostat zstupci lidu. tvrtm (z hlediska demokracie zpornm) rysem se stala jednostrann zvislost vech stup nrodnch vbor na centrln vkonn moci.

Ktomu, aby mohlo jt o ryze marxistick koncept, musely by bt jednotliv stupn nrodnch vbor jakoto organizanch propojen zastupitelsk a vkonn moci podzeny stejn koncipovanmu nejvymu sttnmu orgnu. Takov ovem neexistoval a ani po noru 1948 nebyl vytvoen. Ktomu, aby mohlo jt i o leninsk koncept, musely by bt jednotliv stupn nrodnch vbor jako jednotcch orgn zemn sprvy a samosprvy vybudovny na vech zsadch demokratickho centralismu: na kolektivnosti rozhodovn, na podzen meniny vtin, na volitelnosti zdola, na odpovdnosti vech zvolench orgn obanm a na zvaznosti rozhodnut vych orgn pro ni orgny a jejich volie. Kdo by vak oekval, e se KS po svm politickm vtzstv vnoru 1948 zasad o to, aby vechny tyto zsady uvedla vivot, mlil by se: nrodn vbory mohly bt voleny obany a vroce 1954 (a to pouze na zklad jednotn kandidtky Nrodn fronty), zstaly i nadle podzeny centrln vkonn moci a odpovdnost nrodnch vbor vi obanm byla i nadle oslabena povinnost dit se nejen zkony, ale i vemi pokyny centrln vkonn moci.

Odhldneme-li od ve uvedench nedslednost, pedstavovaly nrodn vbory pro KS i pro obany velk krok vped. Vdy to, co by KS musela vahou vlastn moci a vlastnch rozhodnut uskutenit bu ped norem 1948 (aby vbec socialistickou revoluci, zejmna ve sttn sprv, zdrn realizovala) nebo tsn po revoluci (aby ji udrela a mocensky ve sttn sprv upevnila), zavedl sm buroazn prezident ztitulu svho adu u za vlky! Jak? Dne 16. 4. 1944 vydala Sttn rada eskoslovensk v Londn prohlen k vytvoen nrodnch vbor, kter budou organizovat boj proti nepteli a na osvobozenm zem uskuteovat prozatmn veejnou sprvu. Dne 14. 12. 1944 nsledovalo vydn stavnho dekretu prezidenta republiky . 18 ednho vstnku eskoslovenskho, o nrodnch vborech a prozatmnm Nrodnm shromdn, kter naizoval ustavovat nrodn vbory jako prozatmn orgny veejn sprvy ve vech jejch oborech a zrove jako orgny sttn sprvy. Dalm stupkem ve prospch KS (u tsn po osvobozen) byla vldn nazen . 4/1945 Sb. z 5. 5. 1945, o volb a pravomoci nrodnch vbor, a . 44/1945 Sb. ze 7. 8. 1945, kterm se mnilo vldn nazen . 4/1945 Sb. a na jeho zklad se nrodn vbory staly orgny zastupitelsk a veejn sprvy, kter v obvodu sv psobnosti (ili v obvodu psobnosti bvalch obecnch ad) spravovaly vechny veejn zleitosti, pokud nebyly spravovny jinm veejnm orgnem.

Co to fakticky pro KS znamenalo? Vprvn fzi to, e nebyla uznna obecn a mstsk zastupitelstva zdoby okupace a musela po vytvoen nrodnch vbor ukonit svou innost a pedat jim tak mstn a zemn pravomoci. Poprv proto, e vnich mohly bt osoby kolaborujc sokupanty (pslunci pedvlench a kolaborantskch stran, nestranci). Podruh proto, e od 12. 6. 1938 do nich neprobhly volby, take lo o pedstavitele zemn sprvy bu pesluhujc star volebn obdob, nebo za okupace pmo dosazen nmeckmi ady. Vdruh fzi to, e nrodn vbory mohly vytvet (pochopiteln bez voleb) jen osoby nrodn spolehliv, protifaisticky aktivn, nap. t odboji vracejc se zkoncentranch tbor a vznic.

Vprvnch, tzv. revolunch nrodnch vborech se mohli sejt vichni, kdo mli o prci vnrodnm vboru zjem. Pochopiteln mezi takovmi nechybli ani komunist, zejmna odboji vracejc se znacistickch koncentranch tbor a vznic a tm okamit zakldajc mstn organizace KS, schopn hned jednat se vemi povstalmi slokami vobcch. Veobecn souhlas oban stakto vytvenmi nrodnmi vbory byl dn tm, e lidem, kte byli ochotni vnich pracovat a kter do nich delegovaly jednotliv sloky Nrodn fronty, bylo lenstv potvrzeno aklamac na veejnch shromdnch i schzch.

VII. polovin roku 1945 vystdaly tzv. revolun nrodn vbory nrodn vbory tzv. reorganizovan, a to reorganizovan na zklad paritnho zastoupen politickch stran Nrodn fronty vdanm mst. To mohlo znamenat jak snen potu komunist vnrodnch vborech, tak i rozen jejich zastoupen, pokud vnich jet zastoupeni nebyli. Kadopdn vak vnitnm rozdlenm nrodnch vbor na plna a rady byla poslena marxistick (sovtsk) pedstava o vkonu lidov moci.

Od voleb do stavodrnho nrodnho shromdn a do dubna 1948 existovaly veskoslovenskch mstech a vesnicch tzv. obnoven nrodn vbory, tzn. obnoven na zklad vsledk tchto voleb tak, jak tyto volby dopadly vjednotlivch mstech. A pokud vnich zvtzila KS (co bylo charakteristick pro vtinu obc vechch a na Morav), zskali vtakovch nrodnch vborech vtinu mandt komunist (a pochopiteln si je udreli a do nora 1948). Tajemstv vzestupu moci a vlivu komunist vorgnech mstn a zemn sprvy, navc vorgnech nahrvajcch svou vstavbou socialistickmu principu demokratickho centralismu, je tak odhaleno. Jakkoliv se pravice mohla utovat doasnost nrodnch vbor (z toho dvodu postupn petvench jen na zklad vyhlek, nikoliv zkon), nedokzala je svm oslabenm politickm vlivem zlikvidovat. Bylo to tak dno vt lidovost nrodnch vbor oproti mstnm a zemnm orgnm za pedmnichovsk republiky: pedevm vlivem KS a sociln demokracie vnich bylo vce zastoupeno dlnk, malorolnk a pracujc a pokrokov inteligence. Ve mstech dolo (i na zklad absence nrodn demokratick strany) koslaben vlivu konzervativn a nacionalistick inteligence, na vesnicch dolo (ze stejnho dvodu) koslaben tradinho vlivu velkostatk a sedlk (agrrnickho ivlu).

Co zaraz souasnka pedevm? Zejm to, e a do roku 1948 (a jak u bylo vzpomenuto dokonce a do roku 1954) nevznikaly nrodn vbory na zklad pmch voleb do nich samch. ili vstavodrnm nrodnm shromdn (vzniklm vroce 1946) nebyl a do nora 1948 schvlen dn zkon o pmch volbch do nrodnch vbor. Nebylo tedy politick sly (ani zjmu), kter by dokzala pm obansk volby do nrodnch vbor prosadit. Slbnouc pravici zleelo na zachovn alespo tch pozic, kter dosud vnrodnch vborech mla a mohla se oprvnn bt vtzstv KS vdalch volbch. Avak ani pro KS nebylo vhodn tlait na pilu, nebo i se zapotenm poslanc za Komunistickou stranu Slovenska (KSS) byla vstavodrnm nrodnm shromdn nejsilnj politickou slokou (i sKSS mla 114 ze t set poslanc), ale ppadnou jednotnou vl ostatnch (tedy buroaznch) stran mohla bt pehlasovna. (Povaha pravicovho egoismu ale tomu chtla, e tto obvan pravice nikdy dlouhodob nedoshla.) Bylo to ostatn podmnno i historicky: odkldan data voleb do obecnch zastupitelstev za pedmnichovsk republiky (1919, 1923, 1927, 1931, 1938) svdila o tom, e veskoslovensku nebylo obvykl na volebn vmnu mstnch a zemnch samosprv pli pospchat. (Jak tak jinak, kdy tit moci bylo zejmna buroaznmi stranami spatovno vcentrlnch institucch vPraze, nikoliv na podceovanm venkov.)

Povolebn situace

Pro KS se tak i vtomto ohledu staly dleitmi vsledky prvnch povlench parlamentnch voleb, kter se uskutenily 26. 5. 1946 jako volby do stavodrnho nrodnho shromdn. Veskch zemch zskala KS 40,17 %, nrodn socialist 23,66%, lidov strana 20,23% a sociln demokracie 15,39% hlas. Na Slovensku zskala Demokratick strana 61,43%, Komunistick strana Slovenska 30,48%, Strana slobody 4,2%, Strana prce 3, 11%. Jeliko bylo eskoslovensko vroce 1945 obnoveno jako unitrn stt (k emu pispla jak doznvajc buroazn tradice Masarykova jednotnho echoslovakismu, tak oprvnn obava celosttnho veden KS ve slabost Komunistick strany Slovenska, kter by ppadn mohla vst kjinmu politickmu vvoji na Slovensku a tm i knovmu ohroen celistvosti eskoslovenska (a komunistickho vlivu na celm jeho zem), stala se (i pes 2. msto na Slovensku) KS politickm vtzem pro cel zem eskoslovenska.

Mimochodem: tajemstv unitrnho eskoslovenska se skrytou asymetrickou autonomi Slovenska (vybavenho Slovenskou nrodn radou a sborem povenc) je tak touto nedvrou kopakovanmu osamostatnn Slovenska, pekonanou federalizac a vroce 1968 a vdsledku tohoto zpodnho nrodnho vyrovnn i onm obvanm osamostatnnm Slovenska od 1. 1. 1993) poodhaleno. Pro asymetrickou autonomi Slovenska? Jak jinak ne vdsledku rozputn esk nrodn rady, kter se sice stala trnem voku vld Nrodn fronty (nejen KS) kvli tomu, e jako jedin zdohodovch protifaistickch sil vEvrop kapitulovala za kvtnovho povstn vroce 1945 ped nmeckou brannou moc, ale kter (v souladu stouto zminkou) byla ve skutenosti rozputna proto, e se sjej existenc nepotalo u vrmci moskevskch a koickch dohod.

Ale zpt kvolbm: pro nebyly uskutenny dal volby do nora 1948? Na to je jednoduch odpov: nemohly probhnout do doby, kdy stavodrn shromdn pijme novou stavu, vn bude uren nov nejvy zkonodrn sbor eskoslovensk republiky a uvedeny podmnky jeho vzniku (jak jinak, ne na zklad voleb do nj). Pravicov strany nespokojen skomunistickmi stavnmi nvrhy potebovaly mocenskou zmnu kprosazen svch stavnch pedstav, a tak vypracovn a pijet nov stavy, kter by pli nadbhala lidov demokratickmu (tedy do znan mry socialistickmu) modelu sttu, oddalovaly. Na jedn stran sice mohly k roztrce vyut sv vtiny vstavodrnm nrodnm shromdn, na stran druh vak ktomuto kroku mly svzan ruce dohodami a nutnou spoluprac vrmci Nrodn fronty. Uniknout ztto pasti mohly podle dosud platn stavy zroku 1920 jen dvojm zpsobem: bu pokat na dn termn novch voleb a do t doby na svou stranu zskat vtinu voli (tj. za 6 let, ili do roku 1952), nebo demis svch ministr, kterou by prezident republiky nepijal, vyvolat vldn krizi a doshnout tak jmenovn ednick vldy fungujc do vyhlen novch voleb, pop. realizace pedasnch voleb pokud mono jet ped pijetm nov stavy, ve kterch by komunist nezvtzili a tm by pot byla pijata stava vyhovujc pravici (pop. by po odloen tohoto bodu by mohla zstat vplatnosti buroazn stava zroku 1920), podle n by se sttoprvn, politick a vdsledku toho i hospodsk a sociln pomry mohly dokonce vrtit do pedvlench kolej. Pozoruhodn ovem je, e buroazn prezident nakonec jejich demisi pijal. Pro? Nepedbhejme

Veden KS je vtto souvislosti neustle pravic obviovno, e vldn krizi vyeilo pevratem, tedy uchvcenm vldn a sttn moci, nebo vprbhu nstupu pravice ktoku proti KS vroce 1947 pr ztrcela podporu obyvatelstva a bla se pedasnch voleb. To jsou ovem jen nesmysly, uvme-li nejen masovou podporu Gottwaldov vld vokamiku vyeen tto vldn krize, ale i to, e vldn krizi urychlily a vyvolaly pravicov strany, kter naopak sabotovaly a oddalovaly Budovatelsk program Nrodn fronty, jeho postupn, i kdy velmi tk realizace mla trvalou podporu pracujcch, take se naopak dalo oekvat, e KS zsk od voli znovu podporu lhostejno, zda jako podkovn za to, co pro pracujc dosud uinila, nebo jako podporu pro to, aby byla schopna program svch zmn dokonit. Odpovdaly tomu i praktick kroky KS: na zasedn KS konanm ve dnech 22. a 23. 1. 1947 bylo pijato rozhodnut zskat vptch parlamentnch volbch absolutn pevahy, a to pod heslem Za vtinu nroda.

Jestlie prvnm nejdleitjm vsledkem celosttnch voleb vroce 1946 bylo volebn vtzstv KS, druhm bylo volebn vtzstv Demokratick strany na Slovensku a teprve 2. msto KSS. To naznaovalo, e by na Slovensku vdalch volbch komunistick strana nemusela zvtzit, resp. e by jej vsledek na Slovensku (v dsledku demagogickho psoben Demokratick strany) mohl bt jet hor. Avak dve, ne se KS mohla obvat jinho politickho vvoje na Slovensku ne veskch zemch, chytila se Demokratick strana do vlastn pasti dky tm, ktermi se nechala podporovat. Dne 16. 9. 1947 slovensk povenectvo vnitra oznmilo, e vilin bylo odhaleno rozshl spiknut proti republice, organizovan skupinou bvalch luk nazvajcch se Slovensk akn vbor a to se st po celm Slovensku. Smlou Demokratick strany jako strany naopak oficiln protifaistick, tedy povinn ctt koalici protifaistick Nrodn fronty vak bylo to, e ve veden tto skupiny byli zjitni lenov a funkcioni Demokratick strany, kte byli ped rokem 1945 funkcioni Slovensk lidov strany. Za hlavn osobu celho spiknut byl oznaen tajemnk nmstka pedsedy vldy Jna Ursnyho Otto Obuch. Nkte ze zatench initel byli ve styku sfaistickmi emigranty. Dne 16. 10. 1947 byli stavodrnm nrodnm shromdnm (v nm mli vtinu nekomunist!) vydni ktrestnmu sthn generln tajemnk Demokratick strany a poslanci Jn Kempn a Milo Bugr.

Spory o bezpenost a rizika politick destabilizace

Cel odhalen bylo dobrou prac Sboru nrodn bezpenosti, vn mla KS nikoliv nepodstatn vliv, co je dodnes terem zlosti ze strany pravice. Pravice vbec nemohla penst pes srdce, e od samho potku, tedy od 5. 4. 1945 byl ministrem vnitra komunista Vclav Nosek. To pochopiteln vedlo ktomu, e velitelsk funkce vSNB byly zsti a postupn obsazovny komunisty, co byla ve srovnn spedmnichovskou republikou, kdy byla naopak KS polici a etnictvem pronsledovna naprosto bezprecedentn situace. Mlo to velk vznam pi boji proti wehrwolfm, banderovcm, i pi odhalovn melin i jinch hospodskch (protisttnch) delikt.

Spory vyvolvala i zpravodajsk sluba, tak zcela pod vlivem komunist. Proto pravicov strany poadovaly (ovem nespn), aby byla vyjmuta zkompetence ministra vnitra pmo pod pravomoc pedsednictva vldy. Buroazn demokracie tedy mla bt pouze buroazn a jen pro buroazii: to, co bylo pravici vminulosti povoleno, najednou nemlo bt dovoleno komunistm. Pravici tak vpovlen situaci nezbylo, ne zpochybovat vsledky prce SNB pod vedenm komunist a komunisty obviovat zjeho zneuvn. Avak zpkladu slovensk Demokratick strany je vidt, e opravdu nebylo pijateln, aby ti, kte se podleli za vlky na vyvraovn slovenskho a idovskho obyvatelstva, se znovu na kor slovenskch partyzn bojujcch vSNP za pokrokov a jednotn eskoslovensko dostvali kmoci. Ani pracujc na Slovensku si to nepli. Dokazovaly to jak masov podvan dosti o dkladnou oistu veejnho a politickho ivota, tak i jin akce (nap. 30. 10. 1947 celoslovensk sjezd zvodnch rad vBratislav i 6. 11. 1947 jednohodinov stvka pro zaveden podku sast 300000 zamstnanc). Na II. sjezdu Demokratick strany konanm ve dnech 24. a 25. 1. 1948 se navc ukzalo, e tato strana nen homogennm prvkem; projevily se vn rozpory mezi katolky a agrrnky a mezi katolky a evangelky. To j vak nebrnilo vpokusech vyvzat se ze systmu Nrodn fronty. Destabilizace na Slovensku tak nahrvala i mon destabilizaci vPraze (vyhrocen vldn krize), kemu nakonec stejn tato strana pispla tm, e 20. 2. 1948 oznmila demisi svch len ve vld. Tm byla situace pro KS nebezpenj, nicmn zdvod, kter budou jet zmnny prezident ani jejich demisi nepijal.

Znrodovn jako zklad kpodlomen moci kapitlu

Zve uvedenho je patrn celkov mocensk oslaben buroaznch stran, historicky vyplvajc zkapitulantstv nrodnho kapitlu ped kapitlem nmeckm a jm financovanm nmeckm faismem u vdobch Hchova esko-Slovenska i ze zrady kapitlu britskho a francouzskho ze dn Mnichovsk zrady. Pouh nvrat tchto stran do povlenho eskoslovenska nemohl lidem, kte chtli t jinak ne ped vlkou, stait. Kapitl jako vydrovatele buroaznch stran vdsledku ve uvedenho oslabilo zejmna rozshl znrodnn poprv majetku Nmc, Maar, zrdc a kolaborant, podruh vak znrodnn dol, klovho prmyslu, akciovch bank, soukromch pojioven a potravinskho prmyslu na zklad dekret, kter prezident Bene podepsal u 24. 10. 1945. Prvnm dekretem (. 100/1945 Sb.) byly vplnm rozsahu znrodnny doly, hut, energetick zdroje, zbrojn prmysl a nkter dal obory. Dleit bylo to, e u dalch odvtv byl jako zkladn mtko znrodnn minimln uren poet zamstnanc. U tkho a spotebnho prmyslu 500 zamstnanc, nap. u textilnho 400 zamstnanc, u devaskch a paprenskch zvod 300 zamstnanc, nap. u pil, vroby stavebnch hmot, tiskren i jinch 200 a 150 zamstnanc. Dekretem . 101/1945 Sb. byla znrodnna st potravinskho prmyslu, nicmn vrukou kapitalist zstalo 85% objemu vroby tohoto odvtv. Celkov se jednalo o vce ne 3000 zvod, incch sice jen 16,4% jejich celkovho potu, vnich ovem vbeznu 1947 pracovalo 61,2% vech zamstnanc vekerhoprmyslu a svrobn kapacitou tm dvou tetin vekerho eskoslovenskho prmyslovho potencilu. Zrove se znrodnnm prmyslu byly na zklad dalch dvou prezidentskch dekret (. 102 a 103/1945 Sb.) znrodnny akciov obchodn banky a pojiovny (14 velkch bank se 300 pobokami a pes 600 mench pennch stav).

Takovmto znrodnnm byly zlikvidovny zejmna pozice velkoburoazie a zahraninho kapitlu, a to jet ped socialistickou revoluc! Kter komunistick strana mohla snt o tom, e se j to tak brzo a tak bezbolestn poda? e u m tak vrazn usnadnnu socializaci jet ped pevzetm sttn moci, resp. e m tmto krokem pevzet sttn moci takto usnadnnu? Mohlo bt argumentovno tm, e stle jet lo o sttn kapitalistick vlastnictv. Ale plnn Budovatelskho programu a dvouletho indikativnho (tedy jen rmcovmi sly stanovenho) hospodskho plnu obnovy a vstavby nrodnho hospodstv, kter zaalo 3. 1. 1947, stle vce pipomnalo centrln zenou jednotnou ekonomiku a zejmna pro komunisty se stalo dleitou provrkou jejich schopnost dit hospodsk zleitosti vcelonrodnm mtku. Tak se i drobn soukrom majetek dostal do vleku nov hospodsk politiky. Bylo mon tento pln odmtnout, kdy byl jednoznan vzjmu celho nroda? Vdy jeho clem bylo doshnout pln obnoven vlkou znienho hospodstv a zven prmyslov vroby o 10% proti pedvlen rovni.

I pesto, e na zasedn Nrodn fronty ve dnech 15. 18. 3. 1947 bylo dohodnuto, e vprbhu plnn tohoto plnu nebudou politick strany prosazovat dal znrodnn, KS si nala cestu kdalmu svmu psoben, tentokrt na venkov: dne 4. 4. 1947 komunistick ministr zemdlstv Jlius uri vyhlsil vHradci Krlov na schzi okresnho sdruen Jednotnho svazu eskch zemdlc tzv. Hradeck program, spovajc vdokonen konfiskace pdy, vrevizi pozemkov reformy, vprosazen nov pozemkov reformy sparcelac pdy nad 50 ha, vzaveden jednotn zemdlsk dan, nrodnho pojitn rolnk, zemdlskho vru, demokratizaci stvajcch (vtinou strojnch) drustev, vurychlen mechanizaci tedy ve vrazn pomoci drobnm rolnkm. Nsledn, u vprbhu ervna a ervence 1947 poadovalo vparlamentu pijet zemdlskch zkon, realizujcch tento program KS, na 107 deputac rolnk zrznch okres ech a Moravy.

O zvodnch a podnikovch radch

Jak je zve uvedenho patrn, KS vprbhu let 1945 a 1948 nezanedbala dn zkrok, kter pokud jsou dsledn uskutenny vdy vedou kvtzstv socialistick revoluce. A eskoslovensk buroazie, zejm dosti neznal marxismu a leninismu, jejich postupn realizaci nedokzala spn elit. Ovem rozhodujc silou, o kterou se mohla KS vtch nejkrititjch chvlch opt, byli dlnci! Jak prost slovo! O tolik prost, o kolik sprostji zn vuch kadho podnikatele, kter zpravidla vnuje svmu zamstnanci plnou pozornost teprve tehdy, kdy mu pedkld vpov pro nadbytenost nebo z reorganizanch dvod. A ktermu je kdykoliv pipraven snit mzdu, kdy vinou sv manaersk zaslepenosti dostane svou firmu do pot ani by uvaoval o snen pjm sob i o jinch genilnch ekonomickch opatench a ani by si lmal hlavu nad tm, co jeho chovn me znamenat pro spolenost a stt.

Kdy prezident Bene 24. 10. 1945 podepisoval dekrety o znrodnn, podepsal jet jeden: dekret . 104 o zvodnch a podnikovch radch, do jejich pravomoci patila kontrola a ast na zen podnik jak znrodnnch, tak soukromch! Pochopit revolunost a obrovsk historick dosah tohoto opaten znamen znovu si pest (v nezkrcenm znn) pravomoci, ktermi byly zvodn rady vybaveny:

Podle paragrafu 20 byly zvodn rady povolny4): (1) hjiti a povzbuzovati hospodsk, sociln, zdravotn a kulturn zjmy zamstnanc v zvod; (2) dohleti, zda hospodsk innost zvodu (podniku) je vykonvna v souhlasu s obecnm zjmem hospodskm a podle ustanoven o hospodaen vydanch; (3) dohleti, zda hospodsk innost zvodu (podniku) je vykonvna tak, aby pi zachovn zetel obecnho prospchu hospodskho a platnch pedpis o hospodaen byly spravedliv uspokojovny hospodsk, sociln, zdravotn a kulturn zjmy zamstnanc zvodu (podniku); (4) astniti se v zvodech (podnicch) na sprv zvodu (podniku) nvrhy a radou za tm elem, aby bylo dosaeno k obecnmu prospchu hospodskmu co nejvt hospodrnosti a vkonu a (5) spolupsobiti podle pedpis o tom vydanch pi vkonu hospodsk a sociln-politick veejn sprvy.

I kdy dosah tchto monost byl striktn omezen hned vodnmi ustanovenmi (paragraf 2), e veden zvodu nle sprv zvodu a ona jest vlun odpovdnou za podnikn a jeho spch a e zvodnmu zastupitelstvu nepslu zasahovati do sprvy a provozu samostatnmi nazenmi, bylo zrove stanoveno, aby na zvodech a podnicch, skldajcch se zvce zvod bylo vytvoeno zjmov zastupitelstvo zamstnanc (paragraf 1), kter mlo nejen monost jednat se sprvou zvodu i svedenm podniku ve vybranch otzkch, ale kter tak mohlo ve prospch zamstnanc mnoh vzvod dozorovat a ovlivovat.

V oblasti pracovnch a socilnch (tedy odborovch) zjm zamstnanc byly zvodn rady (podle paragrafu 22) oprvnny (1) astniti se na hromadn pravy pracovnch podmnek v mezch platnch pedpis, (2) astniti se na prav pracovnch pomr jednotlivch zamstnanc, (3) spolupsobiti pi zaazovn zamstnanc na pracovn msta, (4) spolurozhodovati o pijmn zamstnanc s hlediska mravn zpsobilosti a sttn spolehlivosti, (5) spolurozhodovati o proputn zamstnanc, (6) zakldati a spravovati zazen k blahu zamstnanc uren a (7) dozrati na sociln-politickou a sociln-zdravotn ochranu zamstnanc vzvod.

Voblasti dohledu na hospodskou innost zvodu (podniku) paragraf 23 nleela zvodnm radm tato prva: (1) astniti se sdln obchodnho a vrobnho plnu, jeho rozvrhu a provdn, a to tak, e in pipomnky nebo navrhuje zmny zsadn povahy a dozr nad tm, zda obchodn a vrobn pln zvodu je v souladu s hospodskm plnem celosttnm; (2) dohleti na provdn obchodnho a vrobnho plnu vetn investinho programu a (3) dohleti na provoz a sprvu zvodu (podniku) po strnce technick, sprvn a hospodsk. Vokamiku, kdy zvodn rada dospla kzvru, e zamlen opaten nebo dan stav nen vsouladu spedpisy uvedenmi v 20, . 2 a 3, mohla pedloit sprv zvodu potebn nvrhy a vppad, e by se nesetkaly sspchem, mohla dokonce navrhnouti u pslunho orgnu veejn sprvy, aby byla zjednna nprava.

Voblasti asti na sprv zvodu (podle paragrafu 26) mohla zvodn rada sprv zvodu navrhovat opaten, zpsobil prospti hospodrnosti a vkonnosti zvodu. K tmto opatenm pat zejmna zdokonalen provozu, technickho zazen zvodu a zazen bezpenostnch a zdravotnch. (2) Sprva zvodu jest povinna zkoumati nvrhy zvodn rady, jednati o nich se zvodn radou a pi provdn jednotlivch opaten pihleti k pipomnkm zvodn rady. Pokud mono bez prtahu, nejpozdji vak do dvou msc ode dne podn psemnho nvrhu, jest sprva zvodu povinna sdliti psemn zvodn rad, co bylo nebo bude zazeno na zklad nvrhu nebo z jakho dvodu nen mono nebo vhodno jej provsti.

Aby zvodn rada mohla vykonvat sv pravomoci ve vech tech ve uvedench oblastech, byla sprva zvodu podle paragrafu 27 povinna a) slyeti zvodn radu o vech zamlench hospodskch opatench, kter vybouj z mez obyejnho hospodaen; b) sdlovati zvodn rad vydan vysvtlen, podvati ve schzch zvodn rady zprvy o hospodskm, obchodnm, vrobnm a technickm stavu zvodu, o jeho vkonnosti a zmrech pro dal dobu, a to alespo jednou za pl roku; pi tom nemus sprva zvodu sdlovati vrobnch tajemstv; c) dti nahldnouti zmocnnmu lenu zvodn rady do obchodnch knih a jinch psemnost, tkajcch se zvodu, podati k nim potebn vysvtlen a poskytnouti mu monost, aby si podil vpisy a d) pedloiti zvodn rad opis etn uzvrky za pedel obchodn rok, a to et rozvan, pokud se te tak et ztrty a zisku, a to nejpozdji do 14 dn po sestaven bilance. Sprva zvodu byla tak povinna (paragraf 23) 1. pedem projednati se zvodn radou vechny veobecn otzky, tkajc se zamstnanc zvodu, jako i dleit otzky, tkajc se jednotlivch zamstnanc; 2. doruiti zvodn rad opisy pracovnch smluv a d, jako i vechny dal jejich zmny; 3. dti zmocnnmu lenu zvodn rady nahldnouti do mzdovch a platovch listin vedench zvodem, do mzdovch knih a jinch vkaz, do zvodnch psemnost, tkajcch se innosti zamstnanc v zvod, jako i do jinch psemnost zvodu, vznamnch pro innost zvodn rady podle 22 a umoniti mu, aby si podil vpisy; 4. vyrozumti neprodlen zvodn radu o pchodu dozorho orgnu ve vcech sociln a zdravotn ochrany zamstnanc, jako i o komisionelnm zen v tchto vcech.

Dle byla zvodn rada vybavena pravomoc astnit se se svmi zstupci ednch komisionelnch jednn, jako i jinch ednch jednn, konanch v zvod, pokud svm pedmtem se dotkaj psobnosti zvodn rady podle 20, . 2 a 4. Sprva zvodu jest povinna vyrozumti vas zvodn radu o pchodu dohldajcch orgn do zvodu a o vech komisionelnch jednnch a jinch ednch jednnch v zvod.

(3) Jsou-li k tomu zvan dvody, me zvodn rada dati, aby byla na et zvodu provedena pslunm veejnm orgnem odborn revise. (4) Zvodn rada astn se svmi zstupci vech jednn a schz orgn sprvy zvodu. Sprva zvodu je povinna vyrozumti vas zvodn radu o vech jednnch a schzch tchto orgn. Bli pedpisy, zejmna pokud jde o zvody zbrojn vroby, stanov vlda nazenm.

Nejlepho postaven doclily zvodn rady vnrodnch podnicch. Do konce roku 1947 bylo z 3348 zvod (technickch jednotek) podlhajcch znrodnn vytvoeno 321 nrodnch podnik.5) Podle statut nrodnch podnik pijatch vlednu 1946 stl vele podniku editel volen pedstavenstvem, vnm tetinu tvoili vedouc funkcioni podniku, tetinu odbornci mimo podnik a tetinu volili zamstnanci zvlastnch ad. 6) I kdy jmenovn a odvolvn editel nrodnch podnik a jejich nmstk bylo vkompetenci nadzenho orgnu pedstavenstva generlnho editelstv 7), mohlo bt toto jmenovn i odvoln na zklad dekretu . 100/1945 Sb. realizovno a po slyen stedn rady odbor, pslunch zjmovch organizac prmyslu a podle povahy prmyslovho odvtv i jinch odbornch organizac a instituc.

Odcitovat vechna ve uveden ustanoven je dleit, aby si zejmna souastn teni (a zejmna zamstnanci souasnch firem) mohli vcelm rozsahu uvdomit, jak prva mli pracujc jet ped norem 1948 a do jakho marasmu bezprv se propadli po listopadu 1989.

Dodejme to nejdleitj, e toti zvodn a podnikov rady byly zamstnanci volen, a to na dva roky vzvodech sdvaceti a vce zamstnanci (v provozech stemi a devatencti zamstnanci byli msto rad voleni dvrnci). Podle paragrafu 7 se lenov zvodn rady volili pmou a tajnou volbou na zklad kandidtn listiny, kterou navrhla jednotn odborov organizace. Kandidty urila na sv lensk schzi jej zvodn organizace. Zvodn rada byla zvolena, hlasovaly-li pro kandidtn listinu nejmn 4/5 len osazenstva na volb zastnnch. Volby do zvodnch rad probhly na jae 1947. Vprvnm kole bylo zvoleno 74% tchto orgn (8204 zvodnch rad), vdruhm 17% (vce ne 1800 zvodnch rad). Nhradn orgny tak musely bt jmenovny jen vdevti procentech zvod.

Zve uvedenho je patrn, e navrhovat sloen orgn mohli jen odbori, ale volit je mohli vichni zamstnanci (i odborsky neorganizovan). Zamstnanci si tak mohli do rad zvolit spoluzamstnance, jim dvovali, t podle stanovisek (samozejm, e i stranickch), kter zastvali. KS tak mohla mezi pracujcmi neruen upevovat svj vliv. Je ovem koda, e vznam zvodnch rad vidla pedevm vtomto, nikoliv vbudoucm monm een, e by se tyto rady mly stt skutenmi orgny diktatury proletaritu. Zejm nechtla riskovat, e by se tyto orgny mohly vbudoucnosti postavit i proti n a jejm rozhodnutm.

Zve uvedench vt je patrn, e ktomu, aby kterkoliv sla mohla ve stt uskutenit revoluci, je potebn, aby ktomu mla podmnky jednak ty, kter se naskytnou historickm vvojem, jednak ty, kter si vrmci tohoto vvoje doke vytvoit a zabezpeit ona sama. Piem zkladn nezbytnou podmnkou ktomu (a tm i kpechodu do fze revoluce) je nahromadn dostaten mry spoleenskch rozpor a nezvldanch (neeench, neodstrannch) spoleenskch problm jak jinak ne nezvldanch a neodstrannch vinou neznalosti, hlouposti, pedsudk a egoismu VLDNOUCCH STRUKTUR (lhostejno, zda ped norem 1948 nebo ped Listopadem 1989).

A NA DORAZ VYNIKAJC TAKTIKA KS

Vdomi si dostaten draznosti a sly KS ve spoleenskm a politickm systmu ped norem 1948, zamme se nyn pmo na udlosti nora 1948 a udlosti znich vychzejc a na n navazujc. Umon to pochopit, pro veden KS postupovalo zvolenm zpsobem, i co bylo u vroce 1948 prohospodaeno.

Jakkoli mlo veden KS na sv stran ty vhody, kter byly ve popsny, zpas o definitivn smovn do budoucnosti nebyl ani na zatku roku 1948 doeen. Pravice rda (jak jinak ne podle svho zpsobu uvaovn) tento zpas mysln zdrazuje jako boj o moc ve stt, jakoby sama nevdla nejlpe, e prv otzka, kdo m skutenou moc ve stt, rozhoduje o jeho smovn. Stle etnj politick konflikty vprbhu a zejmna ke konci roku 1948 utvrzovaly veden KS nejen vtom, e spoluprce politickch stran na bzi Nrodn fronty je stle vce ohroovna a znejiovna, ale e se tak bl okamik, kdy tento zpas bude nutn rozhodnout nikoliv ve prospch nvratu politickch pomr do minulosti, ale ve prospch novho modelu lidov demokratickho zzen a jeho prvnho zabezpeen novou stavou.

Vped za splnn budovatelskho programu

Na zasedn V KS 28. 11. 1947 Klement Gottwald (jakoto jeho pedseda) mimo jin prohlsil 8):

Pozorujeme-li procesy, kter probhaj v rznch stranch, pak nememe nevidt, e pomry v Nrodn front v dnenm jejm stavu jsou nedobr. Je to proto, e pli mnoho zptenickch vliv psob na politiku nkterch stran. Nedobr pomry v Nrodn front maj pirozen vliv na pomry ve vld, kter je ve sv dlnosti brzdna. Mnoho z toho, co obsahuje budovatelsk program tto vldy, nebylo dosud splnno, a dvno splnno bti mlo. Nebylo to splnno proto, ponvad nkter vldn strany kladly tomu odpor. Nechtly, aby vldnm programem pedvdan opaten byla provedena. Pro odpor druhch znan st vldnho programu zstala nevyplnna. Nrodn socialistick veden od svch stoupenc dokonce dalo, aby nebylo posuzovno podle toho, co udlalo, nbr emu zabrnilo. Brzd tedy vdom. Mohli bychom bti znan dle ve vstavb republiky, kdyby tomu tak nebylo. Nebudeme vhati ci lidu pravdu, kde vz pina tkosti a kdo je vinen. Je na ase, aby se vichni poctiv lid, bez rozdlu stran semkli k zpasu na vymcen zptenickch vliv, kter psob do ad Nrodn fronty, rozkldaj ji zevnit a podlamuj jej schopnost ku prci. Nrodn fronta - stokrt ano! Nrodn fronta, jakoto svazek dlnk, rolnk, ivnostnk a inteligence, jakoto svazek pracujcho lidu mst i venkova. A do tohoto svazku ochrnci melin, obdivovatel Krame a vehly a napodobitel stbrckho ejdrismu zajist nepat. Jak je pln reakce? Akoli se navenek vykld, e u ns nikdo nepoml o zvrcen znrodnnho hospodstv, vme, e reakce o zvrat usiluje, e chce nvrat k pedmnichovskm pomrm. Chce zneuvat vyivovacch obt v souinnosti s reakc zahranin i k podkopn lidov demokratickho reimu. Reakce rozlezl na vech stranch se bude snait jet vce ochromovati innost vldy, parlamentu a ostatnch lidovch orgn, aby vuritm okamiku mohla vldu a parlament uinit pln prce neschopnmi. Chtla by vyvolat ve vhodn okamik vldn krisi a uinit pokus o utvoen ednick vldy. Politicky vzato, takov krok by byla nutno hodnotit jako pokus o reakn pu, jako pokus o reakn sttn pevrat. Na nj by bylo nutno dti patinou, pro reakci zdrcujc odpov: Opakovni roku 1920 sTusarem a ernm by bylo pro reakci ideln. Dnes vak peme rok 1948. A pokus o reprisu r. 1920 by pro reakci byl smrteln riskantn. Le do kouta zahnan reakce je schopna jti na hazard, zejmna, m-li pkaz zven. Proto musme bti ve stehu. Pln reakce je tedy plnem rozvratu, chaosu, nepodku, plnem kontrarevolunch pu, plnem nvratu k pedmnichovskm pomrm s milionem nezamstnanch, se ebraenkami, se stlenm do dlnk, s Petschky, Weimanny a Preissy. Co naproti tomu chce komunistick strana? Chceme zskat vtinu nroda proto, abychom mohli pekonat vechny stvajc obte, abychom zabezpeili dal a trval rozmach naeho hospodstv a zaruili dal klidn vvoj a rozvoj republiky. N pln je tedy pln positivn, budovatelsk. Je to pln k pekonn obt vzniklch nm nerodou, pln zabezpeen vivy naeho lidu. Je to pln zabezpeen klidnho vvoje republiky, zabezpeen jej existence zevnit i zven a dalho postupu na cest k socialismu. Pro prosazen tohoto plnu musme zmobilisovat a zmobilizujeme vtinu nroda.

A jak to Gottwald ekl, tak se i pot - vnoru 1948 - stalo. Nebo ve ztoho, co pedpokldal, e pravice udl, tak pravice hodlala uskutenit. Sama vlezla do pasti, kterou pipravovala pro KS i pracujc. Proto nemohlo bt sly, kter by vrevolunch dnech oddlila KS od pracujcch, kte mli pleitost se pesvdit o tom, e KS jim o myslech pravice nelhala. Jeliko vdanm kurzu pravice pokraovala, nebylo pro Gottwalda (jakoto pedsedu vldy) zatko ve svm novoronm poselstv oznmit nrodu ve zkrcen form to, co pronesl na zmnnm zasedn. Nezbvalo ne pitvrdit na plnn programu vldy a zrove aktivizovat komunisty a pracujc na zvodech. U 7. 1. vlda schvlila provdc nazen krevizi pozemkov reformy, na jeho zklad se vyvlastovala orn pda nad 150 ha a veker pda nad 250 ha. Veden nrodn socialistick strany se hned den pot rozhodlo podpoit nzor svho pedsedy Petra Zenkla na pedbn vypsn voleb. Stmt potala i strana lidov, ob inspirovny pklady vytlaen komunist zvld Francie a Itlie. Nsledovala konference ideovch a vchovnch pracovnk KS, na nm byla objasnna linie KS kdosaen socialismu. Dne 17. 1. 1948 se pedsednictvo V KS usneslo rozvinout ve stran akci Ticet milin dobrovolnch pracovnch hodin ve prospch republiky jako dar k30. vro jejho vzniku. KS se bhem ledna podailo zskat 44161 novch len.

Bhem ledna 1948 pichzely stedn rad odbor a ministerstvu zemdlstv stovky rezoluc ze zvod a vesnic, dajcch realizaci dalho znrodovn i rychl uskutenn nov pozemkov reformy a zemdlskch zkon. Dne 9. 2. na to zareagovalo pedsednictvo V KS poadavkem na znrodnn vech prmyslovch zvod nad 50 zamstnanc, na znrodnn zahraninho obchodu a domcho velkoobchodu a na urychlen proveden nov pozemkov reformy. Protoe se 10. 2. rozhodli ministi buroaznch stran i pravicov sociln demokrat mait projednvn otzek, vnench do jednn vldy komunisty, prezdium stedn rady odbor (veden komunistou Antonnem Zpotockm) se 12. 2. rozhodlo svolat na 22. nor do Prahy sjezd zvodnch rad a odborovch skupin. Tent den reakce vzemdlskm vboru NS odmtla jednat o vldnm nvrhu o nov pozemkov reform, spovajc vparcelaci pdy nad 50 hektar. Prv na to 16. 2. zareagovala konference pedsed okresnch rolnickch komis usnesenm svolat na 28. a 29. nora do Prahy celosttn sjezd rolnickch komis. Ob akce jasn ukzaly jednotu proletaritu a rolnictva pod vedenm KS pesn jako zuebnice marxismu-leninismu. Tedy i ukzkov nstup pracujcch do socialistick revoluce.

Zpt cestou kabinetnch obstrukc

Pravice proti aktivizaci pracujcch oban zareagovala po svm kabinetn obstrukc, neschopna vbec pochopit, e kdy m njak politick sla masovou podporu oban, tko se j me postavit jakmkoliv nicotnm krokem. Ktomu dala hned nsledujcho dne (tedy 17. 2.) pleitost 133. schze vldy vokamiku, kdy se ml nrodn socialistick ministr spravedlnosti Prokop Drtina vyjdit ke stavu objasovn tzv. krmaskho ppadu, vnm bylo nkolik komunist zOlomoucka zcela nelogicky a absurdn obvinno zppravy atenttu na nekomunistick ministry Petra Zenkla, Prokopa Drtinu a Jana Masaryka vz 1947. Nelogicky a absurdn proto, e sta se zeptat, pro by to komunist dlali a co by tm zskali (krom veejnho odsouzen) za situace, kdy mli zajitnu podporu pracujc veejnosti. Ve sv zprv Prokop Drtina obvinil KS ze zneuvn Sboru nrodn bezpenosti, kter podle nho (a tud vzjmu KS) provedla vyetovn liknav, tedy tak, aby obalovan nemohli bt usvdeni. Sv obvinn vznesl i pesto, e se na zasedn vldy pro nemoc nedostavil komunistick ministr vnitra Vclav Nosek, kter byl jedin kompetentn se ktomu vyjdit. To ptomn ministi akceptovali do t mry, e svou vtinou odmtli dost o vytvoen komise, kter by se mla stnost na prci SNB zabvat. Po tomto nespchu a opt vrozporu sNoskovou neptomnost zatoil Drtina proti komunistm podruh: na zklad stn informace nrodn socialistickho poslance Oty Hory oznmil, e zemsk velitel SNB nadil pemstn osmi obvodnch velitel SNB bez vdom vldy a e se jedn o velitele, kte pochopiteln (z titulu sv funkce) maj vrukou kle od zbran a steliva (tyto kle pochopiteln chtli mt vrukou pravici, podle nich levice nem mt na takov hraky prvo). Jak jinak, vedn ei lo o nco jinho: Potkem ledna 1948 dal ministr vnitra, soudruh Vclav Nosek, peloit osm dstojnk SNB, pslunk nrodn socialistick strany a Zenklova smru, z bezpenostn sluby do Fondu nrodn obnovy. To byl ad, kter provdl pevod drobnjho znrodnnho majetku po zrdcch a kolaborantech do rukou eskch a slovenskch lid. Tchto osm dstojnk SNB bylo usvdeno, e nepln sv pov