Speciál Školní časopis ZŠ a MŠ v Žihli Červen 2016

Milí čtenáři,

blíží se konec školního roku a my deváťáci bychom se s Vámi chtěli nějak netradičně rozloučit. Proto jsme připravili speciální číslo Žihadla, kde se Vám jednotlivě představíme. Také jsme se ptali učitelů, jaká jsme třída a co s námi zažili. Dokonce jsme se zeptali jaké mínění o nás má paní ředitelka. Závěrem si můžete prohlédnout pár našich vzpomínek na tuto školu a naši třídu. Tímto se s vámi loučí a přeje krásné léto celá 9. třída.

9. TŘÍDA

9. třída

Ahoj :-)

! SOUTĚŽ ! V posledním vydáním časopisu jsme odstartovali soutěž, KDO NAJDE

MÍSTO NA OBRÁZKU, napíše, kde se nachází a vhodí svůj typ do

bedny umístěné vedle šaten, tak může vyhrát. Dnes tu máme výherce

a na novou hádanku se můžete těšit v příštím školním roce.

1. Ondra Zeman 2. Daniel Churan

Štěpánka Vrbová 3. Petr Čech

Matěj Worzischek Jakub Sandner

Erika Malá

Výherci

Použité zdroje obrázků: http://hybatse.webnode.cz/products/vyherci-souteze-o-vstupenky-do-lanace-kladno-jsou-na-svete-/

https://www.iconfinder.com/iconsets/app-types-in-grey

https://www.brumik.cz/clanek/zobrazit-clanek/221-brumikova-aktovka/

http://www.onlineomalovanky.cz/omalov%C3%A1nka-sportovn%C3%AD-boty-tenisky_10435.html

http://www.i-creative.cz/2008/08/20/omalovanky-skola/

http://wiki.rvp.cz/Kabinet/0.0.0.Kliparty/P%C5%99edm%C4%9Bty/skolni_potreby

Kdo jsme?

1. Jméno, Přezdívka: Standa Kočička, Kóča 2. Koníčky: Počítačové hry, sledování videí na YT, 3. Předměty: + Fyzika, chemie, matematika. - Český jazyk, anglický jazyk, dějepis. 4. Nejlepší vzpomínka: Lyžařský výcvik, hodiny, kdy probíráme ostatní žáky, dělání Mikuláše, … 5. Životní cíl: Úspěšně dodělat střední školu (SPŠE Plzeň), úspěšně udělat maturitu a najít dobrou práci.

1. Jméno, Přezdívka: Anežka Haunerová, Andula, Aný, Anež, Anečtar 2. Koníčky: poslech hudby, dobré jídlo, četba 3. Předměty: + Občanská výchova, matematika, zeměpis, německý jazyk, chemie, přírodopis, dějepis, člověk a svět práce . - Český jazyk, anglický jazyk, fyzika a základy administrativy. 4. Nejlepší vzpomínka: Nejkrásnější zážitky mám z 9. třídy. Třeba jak jsme se na apríl schovali paní učitelce Urbanové a když nás našla, tak jsme jí dali Toffifee a do konce hodiny se neučili. 5. Životní cíl: Střední odborná škola Kralovice, obor- sociální činnost Po střední škole bych chtěla jít na VOŠ zdravotnickou, a pak být zdravotní sestrou nebo ještě něco víc. Za deset let bych už chtěla mít práci, hezký byt nebo dům a dítě.

1. Jméno, Přezdívka: Filip Hořejší, Hořejšík 2. Koníčky: Fotbal, přátelé, muzika. 3. Předměty: + Neoblíbil jsem si žádný předmět - Všechny 4. Životní cíl: SOŠ Plasy – obchodní akademie Za 5 let se vidím na: VŠ Policejní VŠ managementu. Chtěl bych mít dva kluky, jednovaječný dvojčata a afroamerickou přítelkyni.

1. Jméno, Přezdívka: Kulhánek Filip, Kulhy

2. Koníčky: Počítačové hry, intercrosse, fireshow. 3. Předměty: + Hudební výchova, matematika. - Dějepis, Zeměpis, český jazyk. 4. Nejlepší vzpomínka: Lyžařský výcvik na Šumavě, velká zábava s některými spolužáky a s panem učitelem Šmídlem a Palátem. 5. Životní cíl: Udělat SOŠ v Plasích s maturitu, mít dobrou práci, manželku a 2 děti.

1. Jméno, Přezdívka: Jiří Mrázek, Mrazy 2. Koníčky: Cvičení, fotbal, PC hry. 3. Předměty: + Zeměpis, přírodopis, matematika, německý jazyk, tělesná výchova, hudební výchova, výchova ke zdraví, občanská výchova, ČSP. - Fyzika, chemie, anglický jazyk, dějepis, český jazyk. 4. Nejlepší vzpomínka: Nejlepších bylo hodně, ale ten vážně nejlepší

zážitek byl, když jsem zůstal na Karlštejně a všichni už byli na parkovišti v autobuse.

5. Životní cíl: Po Střední škole Kralovice bych si chtěl udělat nástavbu v Plzni na dopravce nebo na strojárně. Po škole začít pracovat a z nastřádaných peněz od babičky si koupit rodinný dům s velkou zahradou a založit rodinu. A nejlepší by bylo, kdybych zůstal někde poblíž Žihle nebo začal život v Německu.

1. Jméno, Přezdívka: Barbora Šuchová, Šuchys, Becherovka

2. Koníčky: Tanec, čtení, spaní a jídlo. 3. Předměty: + Matematika. - Český jazyk. 4. Nejlepší vzpomínka: Moje nejlepší vzpomínka je asi lyžák v sedmé třídě. Přeci jen tam jsme spolu strávili spoustu času a hlavně srandy. 5. Životní cíl: Svoji budoucnost vidím někde v oboru gastronomie. A proto se chystám na Hotelovou školu do plzně na obor hotelnictví.

1. Jméno, Přezdívka: Kristýna Kašparová 2. Koníčky: Hraní florbalu, pletení z pedigu, čtení. 3. Předměty: + Český jazyk - Nedá se říci, že bych měla nějaký předmět nejméně oblíbený. 4. Nejlepší vzpomínka: Nejlepší vzpomínka? Tak těch hodně dobrých vzpomínek je strašně moc, ale asi nejlepší vzpomínky jsou ty, když sedíme všichni společně ve třídě i s naší třídní a všichni si říkáme vtipné věci a společně se tomu smějeme. 5. Životní cíl: SŠ – Gymnázium Plasy Dál bych chtěla studovat práva, ale uvidím, jestli mi to vydrží. Jak se vidím za 10let? Tak určitě bych chtěla mít nějakého přítele (popř. manžela a děti) a dobrou práci, která by mě bavila.

1. Jméno, Přezdívka: Lukáš Meiner, Meiny 2. Koníčky: Fotbal, basketbal, florbal, intercrosse, přátelé, internet. 3. Předměty: + Tělesná výchova, německý jazyk, výtvarná výchova. - Dějepis, anglický jazyk, fyzika, chemie. 4. Nejlepší vzpomínka: Nejlepší moje vzpomínka je na první třídu, když jsme přišli a byli jsme natěšený. Postupem času jsme se stali nejzlobivější třídou na škole, ale moje spolužáky mám přesto moc rád, nechci je opustit a ani tuhle školu nechci opustit, protože je skvělá. 5. Životní cíl: SOU Stavební Plzeň Chci bydlet ve Španělsku se svojí rodinou, Hrát tam fotbal a pracovat jako Profesionální hasič.

1. Jméno, Přezdívka: Zoryana Trush , Zorka, Zorymír Ibrahimovič

2. Koníčky: Malování (Manga>komiks), sledování anime (kreslené filmy), běh, lenošení, různé srazy, poslouchání K-POP písniček.

3. Předměty: + Hudební výchova, český jazyk, anglický jazyk, občanská výchova. - Německý jazyk, dějepis, chemie. 4. Nejlepší vzpomínka: Vzpomínám, jak jsme si hráli ve školce, pak šli do první třídy. Rádi se smějeme všem kravinám, drbeme ty, kteří zrovna chybí, nebo překvapujeme učitele tím, že jsme ve třídě v plném počtu. Mám moc vzpomínek na tuhle třídu, nechci jí opustit, budou mi všichni chybět. 5. Životní cíl:. Gymnázium a střední odborná škola Podbořany obor Cestovní ruch. Vždy jsem se chtěla stát návrhářkou, pak kreslit Mangu a prodávat ji, bydlet v Japonsku, cestovat po jižní Koreji a poznat moje nejoblíbenější Korejské zpěváky (je to přímo můj sen).

1. Jméno, Přezdívka: Gabriela Vagnerová, Gabča 2. Koníčky: Jízda na kole, čtení, hra na flétnu, hry na počítači, poslouchání hudby. 3. Předměty: + Výchova ke zdraví, tělocvik, výtvarná výchova, hudební výchova. - Německý jazyk, anglický jazyk a matematika. 4. Nejlepší vzpomínka: Zážitek v dětském domově v Trnové. 5. Životní cíl: Střední škola Kralovice obor sociální práce. Budu pomáhat a pozitivně ovlivňovat psychiku starých lidí. Nebo půjdu ještě na další navazující obor.

1. Jméno, Přezdívka: Stanislav Tureček, Turda 2. Koníčky: Sport, hudba, opravování. 3. Předměty: + Tělocvik, hudebka, občanka, matematika, přírodopis. - Chemie, Fyzika, Čeština, Angličtina 4. Nejlepší vzpomínka: Moje nejlepší zážitky byly, když jsme o přestávce hráli s kluky fotbálek s papírovým míčkem. 5. Životní cíl: Střední odborné učiliště Kralovice, obor- opravář zemědělských strojů. Po střední škole bych chtěl být automechanik, mít dvě děti a hezkou manželku.

1. Jméno, Přezdívka: Aneta Bílá, Anett 2. Koníčky: Zpěv, tanec. 3. Předměty + Hudební výchova, výchova ke zdraví. – Dějepis, matematika. 4. Nejlepší vzpomínka: Pamatuji, si na jeden, kdy jsme, celá naše třída měla vymýšlet SUT. Místo toho jsme se všichni smáli a povídali si různé historky. Nejlepší na tom bylo, že s námi byla i naše paní učitelka Urbanová. Od té doby hodiny s ní jsou nezapomenutelné. 5. Životní cíl: Čalouník Plzeň. Přeji si, abych měla šťastný život. Zdravé děti. Dobrou práci a neměla žádné problémy.

1.Jméno, Přezdívka: Jirka Kratochvíl, Kráťa 2. Koníčky: Počítač, paurkour. 3. Předměty: + Hudební výchova.

- Český jazyk. 4. Nejlepší vzpomínka: Výlet se třídou do Terezína.

5. Životní cíl: Automechanik Kralovice. Za 10 let bych chtěl mít soukromou firmu Kraťaoprava s. r. o..

1. Jméno, Přezdívka: Pavel Zenk, Pája 2. Koníčky: fotbal, počítač, televize 3. Předměty: +Tělocvik - Fyzika, Dějepis 4. Nejlepší vzpomínka: výlet se školou na Karlštejn 5. Životní cíl: Udělat maturitu na Střední škole dopravní a

průmyslové v Plzni. Za 10let: Bych chtěl mít dvě děti, jednu báječnou manželku a práci v autoservisu.

1. Jméno, Přezdívka: Lucie Hyžíková, Hyžice

2. Koníčky: Tanec. 3. Předměty: + Tělesná výchova, Německý jazyk. - Chemie, Anglický jazyk. 4. Nejlepší vzpomínka: Když jsme se všichni smáli a nikdo se nehádal, rozesmáli jsme dokonce i naší třídní učitelku. 5. Životní cíl: Vystudovat v Plzni obor aranžérství. Být šťastná. Po střední jít na nástavbu a dodělat si maturitu a pak dál pokračovat na vysoké. Chci mít rodinu, 2 až 3 děti a manžela.

1. Jméno, Přezdívka: Nikola Gabčová, Niky

2. Koníčky: Ráda poslouchám hudbu, čtu knihy a hraju basketbal. 3. Nejlepší vzpomínka: Moje nejlepší vzpomínka, na kterou si vzpomínám, byla, když naše paní učitelka třídní se ptala Anet, jestli není těhotná. Celá naše třída se začala smát tak, že jsme až plakali. 4. Životní cíl: Můj životní cíl je vyučit se sociální pracovnicí, najít si dobrou práci, ve které bych se jako sociální pracovnice mohla uplatnit, zabezpečit se a založit rodinu.

1. Jméno, Přezdívka: Kateřina Janečková 2. Koníčky: koukání na Naruta, gaučing 3. Předměty: + Výchova ke zdraví. - Chemie. 4. Nejlepší vzpomínka: Asi lyžák. 5. Životní cíl: Udělat maturitu a stát se “největším mafiánem na světě“. Škola: Gymnázium a SOŠ Plasy.

1. Jméno, přezdívka. Eva Urbanová

Přezdívku, kterou si pamatuji, mi dali spolužáci na gymplu. Byla odvozená z křestního jména, takže Evčána. Tohle jméno mám i na pamětní sklence z maturitního plesu. Dost možná, že jsem měla i jiná hanlivější označení, jako třeba šrot, šprt či tlustoprd nebo Šimon. Nyní se nad nimi pousměji, v dětství mi asi vadil ten tlustoprd nebo Šimon. Šimon je jeden z dvojice z filmu Šimon a Matouš. Šimon byl vysoký tlustý chlápek, co všechny přepral. V mládí jsem bývala taková tělnatější.

2. Koníčky, záliby:

Tohle je pro mě nejhorší otázka v dotaznících. Přiznám si tam, že jich vlastně moc nemám. Nikdy jsem neměla ráda sporty, neb jsem v nich nikdy nevynikala. U těch kolektivních mi vadilo, jak na mě pokřikovali, že jsem něco nechytila nebo špatně přihrála. Na gymplu si jeden učitel myslel, že mě naučí udělat přemet neboli hvězdu. Nenaučil. Ruční práce mi taky zrovna neučarovaly. Zrovna nedávno jsem si přišívala knoflík, přála bych vám vidět tu motanici nití vespod. Číst mě nikdy nebavilo a dost možná proto, že jsem volila nějaké divné knihy. Tak třeba Staré pověsti české od Jiráska – děs, vůbec jsem nechápala ten jeho jazyk, nebo Povídky malostranské od Nerudy. Jako malá jsem hrála na housle, virtuos ze mě nebyl a že by housle byly mým koníčkem, se říci nedá. Cvičila jsem jen před hodinou a tak asi hodinu. Co mám ale ráda, jsou úplně obyčejné věci – procházky lesem se psem i bez, sběr lesních plodin, pohled z vlaku na lán obilí a kvetoucí vlčí mák, toulání se uličkami v centru Prahy, návštěva divadla a kina, jsem věrným posluchačem rozhlasové stanice Radiožurnál, laskavý humor Menzlových a Svěrákových komedií.

3. Oblíbené a neoblíbené předměty na ZŠ:

Měla jsem vždycky ráda jazyky – ruštinu, později angličtinu – a samozřejmě matiku. V neoblibě u mě byly předměty s příponou pis, tzn. zeměpis, dějepis, výjimkou snad byl je přírodopis. A samozřejmě jsem nesnášela tělocvik a pracovky.

4. Vzpomínky na devátou třídu:

I když jste moji, nemám nějakou zásadní historku k popukání. Dávali jste přednost povídání o čemkoli před učením. V šestce jste měli ambice, jak secvičíte pohádku Otesánek a zahrajete ji dětem ve školce. Nácviky byly jedna velká drbárna. To jste se shromáždili kolem učitelského stolu a zahrnovali mě nejrůznějšími více či méně uvěřitelnými příhodami. Jirka Kratochvíl mi velmi často kladl otázku: „Paní učitelko, chcete říct vtip.“ A před námi bylo secvičit vystoupení na rozsvěcování vánočního stromečku. To bylo vždycky o hlas a o nervy. Byly mezi vámi hlasy silné, na kterých vystoupení stálo. Kdykoliv jste vystupovali, měla jsem trému, jako by vystupovalo mé vlastní dítě. Výsledek byl vždy dobrý a já na vás byla pyšná.

5. Před deseti lety.

Před deseti lety jsem pracovala v Praze ve firmě, co obchodovala s devizami. Nemyslela jsem si, že se z člověka, co tam nastoupil pouze na zadávání platebních příkazů tuzemských a zahraničních, stane člověk, co bude mít přístupová práva k většině účtů společnosti a vést jedno z oddělení ve firmě. Ale stále více jsem si uvědomovala, že se budu muset dříve nebo později vrátit domů na vesnici. Pracovat v kanceláři osm a více hodin denně, odpovídat kolegům a klientům na to samé dokola a provětrávat miliony na účtech už mi nepřipadalo moc zábavné. Vždycky k nám domů chodili lidi na doučování, tak jsem si řekla, proč to nezkusit ve velkém. Začala jsem si dodělávat pedagogické vzdělání, nejprve učitelství ekonomických předmětů na VŠE v Praze a poté angličtinu na ZČU v Plzni. A tak jsem tu a jsem tu ráda.

Rika se o nas

Odpovídali učitelé ZŠ Žihle. Co vás napadne, když se řekne 9. třída? zpěvná, upřímná, kamarádská, citlivá, nejistá, líná, přátelská, ukecaná, diskutující, skoro dospělí a pořád děti, ráda se dlouho smějící, bojující za svoje práva, úžasně nesnesitelní, nesnesitelně úžasní. Kdybyste mohli dát jednu radu deváťákům do života, jaká by to byla? Žijte tak, abyste se za sebe nemuseli stydět! Nikdy to nevzdávat a chovat se slušně! Mysli mozkem a vnímej srdcem. Žijte asertivní život, ale nezapomeňte na pokoru. Začněte už konečně něco dělat, neb bez práce nejsou koláče. Méně slov více činů. Nevzdávejte se lehce, jděte si za tím, co opravdu chcete. Pokud si nikdy nepůjdete za tím, co chcete, nebudete to mít. Pokud se nezeptáte, nedostanete žádnou odpověď a pokud neuděláte krok dopředu, nikdy se nedostanete dál. Máte s touto třídou spojenou nějakou nezapomenutelnou odpověď v hodině, situaci, atd., na kterou když si vzpomenete, tak se pousmějete? Iluze a představy o taháku. Zkušenost po víc jak půl roce – respekt a vtip vám všem nechybí, když chcete. Vždycky si vzpomenu na ztracenou Gábi v Londýně, kdy díky telefonátu Barči Šuchové (se mnou), která jediná měla aktivní mobil, to učitelé v Londýně věděli dřív, než byl čas setkání … alespoň se nemuseli dlouho bát. Spíše situace z výletů: Málem zapomenutý batoh ve vlaku, rozlité pití na stole v divadelním bufetu, prasknutá žvýkačka do ticha během divadelního představení a většinou se nesměji, když si vzpomenu, ale vždy mě blažilo na duši, když jste zpívali na veřejnosti, to jsem na vás byla pyšná. S potěšením vzpomínám na pěveckou soutěž „ Karlovarský slavík “ s Anetou a Lucií, kde dívky skvěle zpívaly. Ještě u mě vyvolá úsměv vzpomínka na „Rozsvícení vánočního stromu 2015“ Jak zkoušky, tak vlastní vystoupení jsem si moc užíval.

Můj první školní den očima

aktovky

Přišel ten krásný den, kdy si mě koupil jeden malý budoucí

školáček. Byla jsem ještě krásná, nepoškozená aktovka a doufala jsem,

že se o mě bude ten kluk starat dobře. Naštěstí o mě pečoval nejlíp jak

mohl a ani mě nepřetěžoval žádným tělocvikem. Můj nejhezčí den byl,

když si mě vzal poprvé do školy. Všude se se mnou chlubil a já byla tak

šťastná, že se mu líbím a že se líbím i jeho kamarádům ze školky.

Škoda, že později už mě nenosil tak moc rád, protože měl víc učení a

já jsem s tím učením byla strašně těžká.

Bohužel přišel ten den, kdy mě odložil a koupil si jinou, lehčí

aktovku. Byla jsem ale moc ráda, že jsem mohla být s ním těch pět let

na nižším stupni.

Lukás Meiner

Ááá! Je to tu můj první den ve škole. Tedy… Anetky, já jdu

jenom s ní. Konečně si připadám, že jsem k něčemu užitečná. Co by si

beze mě počala? Kam by dala svůj penál, učebnice? Vždycky jsem si

myslela, že mě Anetka nemá ráda, protože jsem byla jen tak odhozená

někde v rohu. Ale nebylo to tak. Anetka se moc těšila, až mě ukáže

svým novým kamarádům. Určitě se jí líbím. Jak to poznám? Jen tak by

se mnou nechlubila. Jsem velmi prostorná a krásně fialová. Fialovou,

tu má nejradši. Škola se mi moc líbila. Stejně jako naší kamarádce Niky.

Ale moje pocity byly smíšené. Přece jenom – co všechno nás asi čeká?

Jsem moc šťastná, že mě Anetka nevyměnila za jinou aktovku a je stále

se mnou. Jsem zvědavá, jak se to na škole bude vyvíjet.

Aneta Bílá

ˇ

Můj první školní den očima

aktovky

Bylo to divné ráno, které bylo začátkem mého vzdělání. Ještě před

týdnem jsem nevěděla, jak si to mám přestavit, ale teď je mi vše trochu

jasnější. Z obchodu mě vysvobodil nějaký kluk, který měl s sebou rodiče. Ti mu

radili, že si má vybrat právě mě… Když jsme přišli domů, hned do mě kluk

naskládal všechny potřebné věci.

A jednoho dalšího rána mě Pavel vzal na záda. Už byl čas jít. Měla jsem

trochu obavy. Nebo to byl on? Přišli jsme před školu a viděli ostatní děti a

jejich ,,nové kamarády“, - aktovky. Bylo to rozpačité. A potom nás vzali do

školy. Tam nás položili vedle lavic, čekali jsme, co bude dál. Byla jsem natěšená,

ale to brzy opadlo. Den co den, pořad se opakovalo to samé. Až mě jednoho

dne vy měnili za novou. Je to strašný pocit být nepotřebná.

Pavel Zenk Můj první školní den očima

bot

Bylo ráno 1. září 2007 a my jsme se probudily s tím pocitem, že si nás

dnes někdo vezme poprvé na nohy. Skutečně se tak stalo. Byla to holčička,

malá, roztomilá, hezky oblečená a učesaná. A tahle krásná holčička si nás

obula. Společně jsme vyšly ven do krásného počasí. Vůbec jsme ale netušily,

kam to jdeme. Ocitly jsme se před velkou budovu a všude okolo bylo spousta

dětí. Ať už ve věku té holčičky, také ale starší. A my jsme pochopily, že je to

škola a ta holčička, která si nás dnes poprvé obula, jde do první třídy. Vešly

jsme dovnitř ohromeny tím krásným prostorem, ale holčička se vůbec nedivila

jako my. Byla šťastná a těšila se na svoje kamarády a třídu, ve které bude. Vešly

jsme do učebny a posadili se. Obklopovaly nás ty děti, co čekaly venku a také

jejich rodiče společně s rodiči naší holčičky. Celé to přivítání bylo překrásné. A

my se zas těšily, až si nás zítra opět obuje a znovu vyrazíme do školy.

Hana Baborová

paní ředitelky „Když se kouknu na sebe, tak se musím pochválit …“, asi tak nějak to zpívá Ivánek

v nejmenované ruské pohádce. No a já převezmu jeho chvalozpěv a začnu

hodnotit – dnes jen kladně (kritiky už jste si za devět let určitě užili dost a většinou

stejně po Vás stekla jako voda):

Jste třída velkých individualit (někdy i individuí), kteří dohromady tvoří

kompaktní celek – pokud nerozumíte nějakému slovu, použijte slovník

cizích slov, stejně tak jako při posledním zeměpisu, kdy jsme definovali

pojem ovoce a zelenina.

Hodiny s Vámi byly většinou bezcílné (i když vyučující tam s cílem vždy

vcházel) – Vy jste ale dospěli k cíli úplně jinému, především kladením

otázek a odpovědí – někdy i dohadováním.

V první třídě z Vás chodila paní učitelka Doležalová odpočívat do žákovské

knihovny, aby rychlým spánkem nabrala sílu k dalším činnostem s Vámi –

měla tam vybudované ležení.

Paní učitelka Křivánková Vám ke konci třetí třídy zase nastavovala pravidla

slušného chování – u některých se však pokus nepovedl.

Vaše třídní paní učitelka Kimlová s Vámi tak trpělivě nacvičovala

vystoupení, kde i hůře prospívající žáci dosáhli úspěchu, že nakonec při

vstupu do Vaší třídy začala sama klepat na dveře a především, když Vás

předávala na vyšší stupeň do rukou mé sestry, za každého „orodovala“ a o

každém z Vás říkala jen to nejlepší – většina z nás (vyučujících) netušila, co

přijde – jen paní učitelka Šikýřová byla ráda, že už má jinou třídu a Vy ji

jako třídní nepotkáte.

No a pak to přišlo – vyšší stupeň, za třídní učitelku moje sestra Eva

Urbanová a já měla čtyři roky postaráno o rozhovor při cestě do školy a ze

školy – jinak sestra moc nekomunikuje a každá věta navíc jí připadá

zbytečná. Téma bylo jasné, jen roky se měnily a představte si i „probíraní“

žáci byli titíž. Kdyby se někdo z vás v dalším textu poznal, je určitě

podobnost čistě náhodná a uvádění jedinci nejsou řazeni podle abecedy:

1. „Už zase přišla pozdě, zase se jí nechtělo nic dělat a nic neměla;

2. jenom si maluje (a to i po rukách), okusuje si nehty, nedává pozor a

myslí si, že je mistr světa;

Týna Kašparová

1. „Už zase přišla pozdě, zase se jí nechtělo nic dělat a nic neměla;

2. jenom si maluje (a to i po rukách), okusuje si nehty, nedává pozor a

myslí si, že je mistr světa;

3. zpívá sice hezky, do školy si to chodí odsedět, má sice vtipný

připomínky, ale kdyby neměl věci v deskách rozdělený po předmětech,

tak ani neví, který je předmět;

4. kdyby neměla na sobě něco růžového a nebavila se o zvířátkách, tak by

to ani nebyla ona;

5. bojovnice za práva zvířat, lidí, dětí, bojovnice za správnou angličtinu a

za správně uváděná hlavní města anglicky mluvících zemí;

6. do školy si chodí jenom na sportovní akce, jezdí všude na kole a to bez

helmy, omluvenky nosí pozdě, ale je pořád vysmátý a to i při pětce

z němčiny;

7. tichá voda břehy mele a domlela je až na dopravku;

8. často se vymlouvá, že jí čeština není vlastní, na počítače je sice dobrá,

ale dějepis a zeměpis jí k srdci nepřirostl – více přemýšlí nad

vymýšlením výmluv, než nad samotným studiem;

9. na matiku a fyziku je bedna, jedno malé zakolísání na rozsvícení

vánočního stromečku mu budiž odpuštěno, ale neodpustitelná je

lenost tak geniálního logika;

10. takový dar z nebes co se týká zpěvu, docházka do školy už je sice horší,

ale při krásném pěveckém vystoupení se i to odpustí;

Hana Baborová

11. lovec žen a dívek, škoda jen, že nejde na maturitní obor, sportovec

tělem i duší, krásný mrkací pohled na vyučující, ale i blbé

připomínky při výuce (a prý se mu líbí paní učitelka Andrejka, říkal,

když jsme se fotili);

12. tanečnice, zpěvačka, neustále na obláčku, tedy pokud ji netrápí

alergie, taky herečka a to i před panem doktorem, když ji odvážela

sanitka – asi jí opravdu něco bylo, protože pan doktor byl starý a

vousatý, z devíti let povinné školní docházky byla duchem přítomna

tak polovinu času (to je asi moc, tak čtvrtinu);

13. hodná, tichá, klidná, pořád si něco čte a to i když není literatura,

snad nám někdy poslouží, až budeme v domově důchodců a ona se

o nás bude starat;

14. vždycky první lavice, vždycky úkoly vypracované, maminka pečlivě

kontrolující žákovskou knížku a synek mající někdy i nevyžádané

připomínky;

15. má sociální cítění – výběr budoucího povolání se na ni hodí, krásně

zpívá, umí se i naštvat a neustále mluví a to docela nahlas a

především, když není tázána;

16. zase problém, zase v ředitelně, zase stížnosti, zase zápisy do

žákovské i do zvláštního sešitu, drzost, která nezná míru, ale byl by

velice šikovný a vůbec by se nemusel učit – snad dostane rozum a

pochopí, že jsme to s ním mysleli dobře;

17. vždy připravena, náhradní (druhá) ředitelka, urputná, cílevědomá,

chytrá, snaživá – ke konci už trochu polevila;

18. co řekne, to platí, umí naslouchat, pomůže, umí i zakřičet, profík ve

svém oboru, důsledná, lidská – no prostě člověk.

Tak jsem zaplnila téměř dvě stránky a musím konstatovat, že se mi psaly lehce,

protože jsem s Vámi žila devět let a ty poslední čtyři roky o to intenzivněji,

protože jste byla třída mé sestry, na kterou asi nikdy nezapomene.

Ať Vám život staví jen ty překážky, které dokážete překonat. Mějte hezký život

a vzpomeňte si.

Vaše první ředitelka

Fotogalerie

Třída Celkem bodů

6. třída 182

7. třída 232

8. třída 258

9. třída 272

Aktuální stav

SUT

Uzávěrka bodování pro tisk byla 16. 06. 2016.

Možná někdy na viděnou …

1. třída

9. třída