Akademie výtvarných umění v Praze · Web viewDIPLOMOVÁ PRÁCE Restaurátorská zpráva Sv. Jan...

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Restaurátorská zpráva

Sv. Jan NepomuckýKamenná socha světce se soklovou architekturou z města Teplá

Lukáš Fendrych

Škola restaurování uměleckých děl sochařskýchAkademie výtvarných umění v Praze

© 2015

Diplomová práceRestaurátorská zpráva

Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého

OBSAH

1. ÚVOD 2. ÚDAJE O PAMÁTCE3. Údaje o akci4. POPIS PAMÁTKY

4.1 Popis díla4.2 Technika

5. RESTAURÁTORSKÝ PRŮZKUM5.1 Vizuální popis stavu před restaurováním5.2 Historický průzkum5.3 Průzkum barevné povrchové úpravy

6. VYHODNOCENÍ RESTAURÁTORSKÉHO PRŮZKUMU7. RESTAURÁTORSKÝ ZÁMĚR

7.1 Koncepce restaurátorského zásahu7.2 Návrh restaurátorského procesu

8. RESTAURÁTORSKÝ PROCES8.1 Etapa statického zajištění8.2 Etapa čištění8.3 Etapa rekonstrukce doplňků a plastické retuše8.4 Etapa restaurování polychromie8.5 Etapa doplnění soklové architektury8.6 Etapa závěrečné barevné retuše

9. POUŽITÉ TECHNOLOGIE A MATERIÁLY10. DOPORUČENÝ REŽIM PAMÁTKY11. GRAFICKÁ FOTODOKUMENTACE12. FOTODOKUMENTACE RESTAURÁTORSKÉHO PROCESU

Restaurátorská zpráva byla vypracována ve znění zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a obsahuje všechny potřebné náležitosti.

© Lukáš Fendrych

Restaurátorská sochařská školaAkademie výtvarných umění v Praze

Restaurátorská zpráva je chráněna § 13 odstavec ½, § 14 odstavec ½ zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském. Žádná část této restaurátorské zprávy, včetně fotodokumentace a příloh, nesmí být publikována, množena, vyjímána a šířena žádným způsobem bez písemného svolení autora.

2



1. ÚVOD

Kamenná skulptura světce Jana Nepomuckého s jedním dílem soklové architektury byla transferována do ateliérů RSŠ AVU v Praze. Památka byla převezena z města Teplá, kde se nacházela ???. Po restaurátorském zásahu bude památka navrácena do města Teplá buďto zpět na původní místo , nebo na nové místo s menším rizikem poškození nebo odcizení památky.

2. ÚDAJE O PAMÁTCENázev památky: Sv. Jan Nepomucký s částí soklové architekturyAutor: NeznámýDatace: 1. polovina 18. století Materiál: skulptura- trachyt soklová architektura – žulaVýtvarná technika: kamenná sekaná skulpturaRozměry: socha - výška(bez hlavy)110 cm; šířka 46 cm; hloubka 39 cm soklová hlavice – výška 19 cm , půdorys 52 x 52 cmPůvodní umístění: město Teplá, kraj KarlovarskýBudoucí umístění: město Teplá, kraj Karlovarský

3. Údaje o restaurátorské akciZahájení akce: říjen 2014Dokončení akce: červen 2015Místo restaurování: Akademie výtvarných umění v Praze, U Starého výstaviště 188, Praha 7Restaurátor: Lukáš Fendrych, VI. ročníkOdborné vedení: Prof. Petr Siegl MgA. Michal PolákLaboratorní průzkum: Ing. Jiřina Přikrylová

Majitel: město Teplá, v zastoupení

Restaurátorská zpráva obsahuje stran textu a stran obrazové dokumentace.

V Praze dne

…………………………………….. ………………………………….. prof. Petr Siegl Lukáš Fendrych

3



4. POPIS PAMÁTKY4.1 Popis dílaPamátka je tvořena sochou světce (kamenný materiál – trachyt) a jednoho dílu architektury (kamenný materiál - žula). Socha světce je v podživotní velikosti s absencí krku a hlavy. Polychromie na soše světce je zřetelná v partiích zad a v hlubokých záhybech draperie, dále sytě červená barva v oblasti pravého lýtka světce a sytě zelená v oblasti pravé lopatky na zádech. Povrch figury i soklové hlavice je lokálně potřísněn bílým tmelem. Socha světce stojí v kontrapostu na levé noze v esovitém prohnutí. Sv. Jan Nepomucký je oděn v kanovnickém oděn, tedy v klerice s rochetou se zdobným lemem a v kanovnickém kožešinovém pláštíku s kapucí a střapcem. Kříž Janovi leží na paži a předloktí levé ruky a ve spodní části jej přidržuje pravou rukou. Na nohou má kanovnické střevíce. Figura stojí na čtvercovém plintu. Sv. Jan Nepomucký měl svatozář, o čemž svědčí upevňovací otvor v týle figury. Z pravé paže vystupuje kovový trn, který může být pozůstatkem kovového atributu, pravděpodobně palmové ratolesti.Soklová architektura se skládá pouze z jedné části a to z profilované hlavice, v jejímž středu se nachází otvor po kovovém trnu, který ji spojoval se sochou světce. Další části soklové architektury se nepodařilo dohledat.

5. RESTAURÁTORSKÝ PRUZKUM5.1 Vizuální popis stavu před restaurovánímSTATICKÉ POŠKOZENÍ, KAMENNÝ MATERIÁLSocha Sv. Jana Nepomuckého má závažné statické poškození, které spočívá v odtržení pravé nohy (od kolene směrem dolů) i s částí čtvercového plintu. Odtržena byla i přední část světcova stehna levé nohy s částí rochety a zadní čtvrtina čtvercového plintu, které se nedochovaly. Socha tímto přišla o samostatnost stání, bez užití vnějších podpůrných prostředků. Dalším poškozením je absence hlavy světce (pravděpodobně s biretem) i partii krku a ramen kříže, neexistence prstu levé ruky, palce pravé ruky a (cípů) na kanovnickém pláštíku, které se rovněž nepodařilo dohledat.Drobnější poškození se nacházejí na více místech sochy například na špičce pravého střevíce nebo na knoflících kleriky. V oblasti kovového trnu na pravé paži světce došlo (vlivem nárůstu rzi) k odtržení kamenného materiálu, který se zachoval.Soklová hlavice je lokálně poškozena odprýsknutými hranami. Na spodní ploše je vrstva spojovacího materiálu soklové architektury (cementový tmel).Pevnostní kvalita kamenného materiálu je v dobrém stavu.

POVRCHOVÉ ZNEČIŠTĚNÍPovrch sochy světce i soklové architektury je pokryt silnou vrstvou usazených prachových depozitů. V oblasti hrudníku figury jsou zbytky ptačích exkrementů.Čelní strana sochy i celý povrch soklové hlavice je potřísněn bílým tmelem (patrně se jedná o omítkovou směs).

4



BAREVNÉ ÚPRAVY PAMÁTKYPod silně znečištěným povrchem je vrstvená barevná úprava. Nejvýraznější fragmenty jsou na čelní straně rochety pod levou rukou světce, vyskytuje se ovšem i na klerice, kanovnickém pláštíku a na střevících světce. Tato vrstva tmavě šedé barvy je nestabilní, krakeluje a odpadává. Po odpadnutí části této silné vrstvy je vidět povrchově degradující kamenný materiál. V hloubkách draperie se lokálně objevuje i vrstva bílé barvy, která je rovněž nestabilní. Nejzachovalejší polychromie se nachází na celé zádové straně kanovnického pláštíku, nabízí se zde i možnost, že se jedná o přirozenou barvu kamene. Jedná se o odstíny hnědo-okrové barvy, která je uchycena v hlubších místech nerovného povrchu. Sytě červená barva na lýtku pravé nohy světce a sytě zelená barva na kanovnickém pláštíku v oblasti levé lopatky bude pravděpodobně jen známkou neodborného nakládání s památkou.Hlavice soklové architektury nenese stopy polychromie a nebyla zjištěna ani mikroskopickým průzkumem. KOVOVÉ PRVKYSocha světce byla dříve provázána kovovým čepem zalitým v olovu, který se nedochoval. V týle sochy se nachází upevňovací otvor po svatozář, která se také nedochovala. V pravé paži sochy se nachází silně zkorodovaný kovový trn, který sloužil k uchycení kovové palmety, která se také nedochovala.

5.2. Historický průzkumJedná se o pozdně barokní skulpturu zhotovenou z místního kamenného materiálu trachytu.Svatý Jan Nepomucký – životopisJan z Pomuku se narodil kolem roku 1340. O místě jeho narození nebylo nikdy pochyb, jde zcela jistě o tehdy trhovou ves Pomuk, náležející nedalekému cisterciáckému klášteru, jehož impozantní trosky pod Zelenou Horou jsou dodnes patrné. Četné požáry přežil raně gotický kostel sv. Jakuba, v němž byl s největší pravděpodobností Jan pokřtěn (není totiž známo, že by v Pomuku či sousedních Přesanicích byla ještě jiná svatyně). Na místě, kam pozdější tradice kladla světcův rodný domek, se dnes tyčí barokní chrám, zasvěcený Janově památce. Mnoho nevíme ani o Janových rodičích. Otec Velfín (Welfin) byl pomuckým rychtářem v letech 1355 - 1367. O matce budoucího světce žádná zmínka neexistuje. Některé prameny sice hovoří o tom, že byla příslušnice pomuckého rodu Hasilů, ale tento údaj nelze prokázat.Základy vzdělání Jan získal ve škole, která byla zřízena už kolem roku 1344 při farním kostele sv. Jakuba. Další studia, která měl údajně absolvovat v Žatci, nebyla prokázána. Naopak je doloženo, že Jan studoval na Vysokém učení v Praze a patřil mezi nejlepší žáky.

Chronologický přehled:1369: veřejný notář v Praze1380: oltářník v katedrále sv. Víta1383-1387: studia církevního práva v italské Padově1387: kanovník u sv. Jiljí a doktor dekretů1389: kanovník vyšehradské kapituly, dále generální vikář arcibiskupa pražského ve věcech duchovních1390: Jan vyměňuje dne 26. srpna své farářství u sv. Havla za úřad arcijáhna žateckého20.3.1393: umírá Jan na mučidlech, jeho tělo je svrženo z kamenného mostu do Vltavy17.4.1393: Janovo tělo se zachytilo na pravém břehu Vltavy, kde ho nalezli cyriaci z

5



nedalekého kláštera, a ti Jana pohřbili.31.5.1721: papež Inocenc XIII prohlašuje Jana Nepomuckého za blahoslaveného19.3.1729: papež Benedikt XIII prohlašuje Jana Nepomuckého za svatéhoPříčin, z nichž nakonec vykrystalizovala Janova smrt, bylo několik. Hlavním důvodem bylo církevní schizma, a z toho vzniklé nepřátelství mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Jenštejnem. Králi velmi záleželo na tom, aby mohl ovlivňovat dosazování biskupů a dalších vyšších církevních hodnostářů. V roce 1393 se tyto spory vyostřily v souvislosti s volbou nového kladrubského opata. Historické prameny hovoří o tom, že Jan zemřel proto, že stvrdil volbu kladrubského opata, a také proto, že byl úředníkem pražského arcibiskupa Jenštejna, králova úhlavního nepřítele. Jiné prameny zase uvádějí jako dominantní příčinu Janovy smrti skutečnost, že se opovážil kritizovat samotného krále. A jako další možná příčina se uvádí, že Jan nechtěl vyjevit králi zpovědní tajemství královny. Nelze jednoznačně prokázat, co bylo pro tragický skon světce hlavním důvodem, mnohé však nasvědčuje tomu, že právě zachování zpovědního tajemství dovedlo krále až k nepříčetné nenávisti. O tom svědčí především králova nebývalá aktivita v mučírně. Vždyť osobně Jana pálil na boku pochodní, aby vyzvěděl potřebné. Aby se pak definitivně zbavil umučeného světcova těla, vydal rozkaz svrhnout ho večer do Vltavy v místě, kde nyní na Karlově mostě stojí socha sv. Jana.Ostatky sv. Jana Nepomuckého jsou uloženy v chrámu sv. Víta. Projevem velké úcty a vážnosti k jeho osobě jsou stovky soch, umístěných převážně na mostech nejen v našich zemích, ale i v zahraničí.

TrachytTrachyty patří mezi nejméně početnou, ale nikoli bezvýznamnou skupinu ušlechtilých kamenů vyvřelého původu v České republice, které současně mezi nimi jako jediné zastupují výlevné vyvřeliny. Používají se sice u nás již dlouho, ale v širším rozsahu až od poloviny 19. století. Trachyty jsou třetihorní světlé výlevné vyvřeliny (efuzíva), velmi jemnozrnné, s občasnými vyrostlicemi (sanidin, vzácněji kyselý plagioklas, biotit, amfibol, nebo pyroxen) a s holokrystalickou základní hmotou ( převážně s jemně jehličkovitý sanidin a malé množství pyroxenu, amfibolu nebo biotitu) trachytické struktury.Jsou obvykle šedé, šedobílé, nažloutlé, někdy s hnědavými šmouhami a skvrnami. Jsou drsné (z řeckého trachys = drsný), jemně pórovité. Při běžném pohledu, zejména na broušené ploše, připomínají některé naše křídové pískovce (na Turnovsku, Mělnicku, Českolipsku, Kokořínsku). Trachyty se dají dobře opracovávat (řezat, brousit), ale nejsou leštitelné. Pokud neobsahují skalní vlhkost jsou dobře odolné i vůči mrazu. Jsou vhodné především pro broušené deskové obklady a dlažby, ale využívají se i pro jiné (masivnější) kamenické výrobky a také pro práce sochařské.

5.3. Průzkum barevné povrchové úpravy památkyLaboratorní průzkumPro laboratorní průzkum stratigrafie vrstev bylo odebráno šest vzorků polychromie z figury a dva vzorky ze soklové architektury. Vzorky byly podrobeny laboratornímu stratigrafickému průzkumu v laboratořích AVU. Průzkum provedla Ing. Jiřina Přikrylová.Místa odběru na soše:

6



1) Zadní strana kanovnického pláštíku, sytě zelená barva2) Přední strana rochety pod levou rukou, tmavě šedá barva3) Na 7. Knoflíku kleriky, tmavě šedá barva4) Lem rochety, možné zlacení5) Pravý bok Krista na kříži, možné zlacení6) Čtvercová podstava, sytě červená barva

Místa odběru na soklové architektuře:

7) Boční strana hlavice, bílý tmel8) Spodní strana hlavice, spojovací materiál soklové architektury

6. Vyhodnocení restaurátorského průzkumuNejzávažnějším problémem je narušená statika sochy světce z důvodu odtržení části pravé nohy s podstavou a absence celé zadní čtvrtiny čtvercového plintu, která znemožňuje samostatné postavení sochy. Modelace je porušena drobnými poškozeními a povrch kamene pod barevnými vrstvami se sprašuje, jinak kvalita kamenného materiálu je dobrá. Etickým i estetickým problémem je absence hlavy světce s biretem a dalšími atributy (palmeta, svatozář). Autentickou hodnotu narušují i chybějící ramena kříže, prsty a („ocásky“, cípy) na kanovnickém pláštíku. Na soše se lokálně nachází polychromie, která je nestabilní a opadává. Zvláště silná tmavě šedá vrstva barvy zapříčiňuje degradaci materiálu pod ní.U soklové architektury je nejzávažnějším problémem absence sloupu a patky. Hlavice je poměrně zachovalá.

7. RESTAURÁTORSKÝ ZÁMĚR7.1 Koncepce restaurátorského zásahuRestaurátorský zásah je nevyhnutelný především z důvodu obnovení narušené statiky památky. Restaurováním by měla být navrácena estetická hodnota sochy, která je snížena poškozením jejích částí, absencí hlavy světce, jeho atributů a v neposlední řadě rehabilitovat poškozenou polychromii. Chybějící části sochy by měly být nahrazeny novými, které budou svým tvarem a povrchem ctít autentičnost památky. Restaurátorský proces by měl zajistit konzervaci památky, zachovat její historickou výpověď a zároveň obnovit její estetickou funkci.Restaurátorský průzkum bude během restaurátorských prací prohlubován a doplňován o nové skutečnosti. Průběh restaurátorských prací bude konzultován s odborným vedením RSŠ AVU.

7.2 Návrh restaurátorského procesu1) FOTODOKUMENTACE

Při restaurátorském průzkumu byl vyfotografován stav památky, která byla přijata k restaurátorskému zásahu. Všechny další etapy restaurátorského procesu budou fotograficky dokumentovány. Fotodokumentace bude provedena digitálním fotoaparátem a uložena ve formátu JPEG + RAW na CD-ROM a bude součástí restaurátorské zprávy.

2) ETAPA OČIŠTĚNÍ

7



Socha světce i soklová architektura je znečištěna prachovými depozity. Ty budou očištěny mechanicky suchou cestou. Bude odstraněn i spojovací tmel (cementový) na spodní ploše hlavice. Po očištění suchou cestou a na základě laboratorního průzkumu odebraných vzorků budou provedeny zkoušky čištění tzv. mokrou cestou. Ty to zkoušky budou provedeny šetrně (s ohledem na polychromii památky) na méně pohledových místech.

3) ETAPA STATICKÉHO ZAJIŠTĚNÍ SOCHY SVĚTCEPro statické zajištění figury bude nutné její uložení do horizontální polohy, po té bude možné přisadit odlomený fragment nohy se čtvercovou podstavou a určit polohu čepů nutných k podpoře (staticky namáhaných) lepených ploch. To umožní postavení figury a další postup restaurátorských prací.Čepy navrhuji z a) nekorodující ocele b) silikonové pruty c) sklolaminátové pruty d) přírodního kameneZ důvodu zvýšené pevnosti je nutné použít čepy z nekorodující ocele, s ohledem na prokazatelnou nejnižší pružnost a vysokou pevnost.Navrhuji použít lepidlo na bázi epoxidové pryskyřice. Lepidlo bude nanášeno lokálně tak, aby nezamezilo pohybu vlhkosti v kameni tj. do předsekaných drážek, které podpoří adhezi a zvětší povrch lepené plochy.

4) ETAPA REKONSTRUKCE DOPLŇKŮ A PLASTICKÉ RETUŠEChybějící části (hlava světce, ramena kříže, zadní polovina čtvercové podstavy) budou provedeny ve variantě:

a) v přírodním kameni (podobným charakterem a barevností originálnímu kameni). Bude opracovaný tradičními kamenickými postupy

b) vydusány v umělém kameni, kdy může být jako plnivo použit drcený přírodní kámen podobného charakteru jako originál. Pojivo bude zvoleno na základě provedených zkoušek tak, aby se esteticky co nejvíce přibližovalo originálu a kvalitativně nejlépe vyhovovalo situaci dané expozicí a režimem díla. Drobná otlučená a degradovaná místa budou doplněna v umělém kameni. Navrhuji postupovat podle varianty a), neboť ta lépe vyhovuje kvalitativním a estetickým požadavkům na rekonstruované části.

5) ETAPA RESTAUROVÁNÍ POLYCHROMIESnímání nepůvodních vrstev – Na základě vyhodnocení laboratorního průzkumu bude určena další metodika restaurování polychromie. Pokud průzkum ukáže, že je na kameni zachovalá originální vrstva polychromie a bude v dobrém stavu a zachovalá, navrhoval bych sejmutí dnes prezentované vrstvy, která je kvalitativně a esteticky problematická.Barevná retuš – Chybějící originální vrstvu bych navrhoval nedoplňovat v plné míře. Barevná retuš by byla provedena pouze lokálně v takové míře, aby se figura opticky scelila, ale udržela si svoji patinu stáří. Nově provedené doplňky budou sceleny s originálem vhodnými barvami. Povrchová ochrana polychromie – Dochovaná polychromie bude ošetřena vhodným způsobem tak, aby byla chráněna a zároveň se nesnížila paropropustnost kamene.

8



6) KOVOVÉ PRVKY – ATRYBUTYPro sochu sv. Jana Nepomuckého bych doporučoval nově obnovit kovové prvky, svatozář (ikonograficky je u sv. Jana Nepomuckého znázorněna s pěti pěticípými hvězdami) a atributem palmety. Jako závěrečnou úpravu bych doporučoval pozlacení.

7) DOPLNĚNÍ SOKLOVÉ ARCHITEKTURYNavrhuji vysekat chybějící sloup a patku sloupu v přírodním kameni totožného nebo podobného složení.

ZÁVĚR

Metodika a průběh restaurátorských prací bude ovlivněn restaurátorským průzkumem a zkouškami technologií. Restaurátorský proces bude pravidelně konzultován s majitelem památky, pověřeným památkovým dozorem a odborným vedením RSŠ AVU v Praze.

8. RESTAURÁTORSKÝ PROCESPamátka byla očištěna štětcem od hrubých prachových nečistot a byla provedena podrobná fotodokumentace stavu před restaurováním. Fotodokumentace je pořízena digitálním fotoaparátem Canon, formát JPEG + RAW

8.1. ETAPA STATICKÉHO ZAJIŠTĚNÍSochu bylo třeba staticky zajistit dosazením odlomeného fragmentu pravé nohy. Ložní plochy byly očištěny od prachových depozitů. Pro sesazení fragmentu se sochou bylo použito lepidlo na epoxidové bázi. Bylo nanášeno tak, aby nezamezilo pohybu vlhkosti v kameni. Pro lepený spoj byly předsekány drážky, které podpoří adhezi a zvětší povrch lepené plochy.

8.2. ETAPA ČIŠTĚNÍ(zkoušky čištění, nejvhodnější čištění laserem, lokální dočištění mikropískovačkou)

8.3. ETAPA REKONSTRUKCE DOPLŇKŮ A PLASTICKÉ RETUŠEDOSEKÁVANÉ ČÁSTI (TRACHYT)-zadní čtvrtina čtvercového plintu, hlava světce, ramena kříže, draperie rochety v oblasti pravého kolene světceTMELENÉ ČÁSTI (MINERÁLNÍ TMEL, DRCENÝ TRACHYT, VÁPENO-CEMENTOVÝ)-drobnější poškození

9



8.3 ETAPA RESTAUROVÁNÍ POLYCHROMIEVětšina dochované polychromie na povrchu sochy se uvolňovala od kamenného podkladu. Bylo třeba co nejdříve upevnit polychromii zpět k podkladu, aby se předešlo dalším ztrátám. Po zkouškách byl zvolen postup, kdy byla polychromie postupně na měkčena a mechanicky upevněna zpět k podkladu. K na měkčení a upevnění byl použit slabý roztok akrylátové pryskyřice v rozpouštědle.

8.4. ETAPA DOPLNĚNÍ SOKLOVÉ ARCHITEKTURYChybějící části soklové architektury byly vysekány z totožného kamene, ze kterého je dochovaná soklová hlavice. Jedná se o sokolovskou žulu.

9. DOPORUČENÝ REŽIM PAMÁTKYPamátka by měla být pravidelně kontrolována, čištěna pouze suchou cestou. Při každém jiném zásahu musí být památka svěřena restaurátorovi s odpovídajícím osvědčením dle § 14, zákona 20/87 Sb.

Vypracoval Lukáš Fendrych, ke dni

…………………………………….

10



10. GRAFICKÁ FOTODOKUMENTACE12.1 Místa odebraných vzorků12.2 Zákres tmelů a nových prvků

11



13. FOTODOKUMENTACE RESTAURÁTORSKÉHO PROCESUSeznam fotodokumentace

1. Stav před restaurováním - v leže2. Stav před restaurováním – ve stoje

12



1. Stav před restaurováním – v leže

13



2. Stav před restaurováním – ve stoje

14



15

Date post:	20-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Akademie výtvarných umění v Praze · Web viewDIPLOMOVÁ PRÁCE Restaurátorská zpráva Sv. Jan...

Documents