Aktuální vzorové smlouvy pro obchodní styk - ukázka

JUDr. Vladimíra Knoblochová a kolektiv autorÛ

AKTUÁLNÍVZOROVÉ SMLOUVY PRO OBCHODNÍ STYK

ZÁKLADNÍ DÍLO

STAV – KVùTEN 2010

Kolektiv autorÛ:

Doc. JUDr. Miroslava Barto‰íková, CSc.; JUDr. Jaroslav Bursík; Mgr. Martin Doleãek;Zuzana Hejná; JUDr. Milo‰ Holub; Doc. JUDr. Eva Horzinková, Ph.D.;

JUDr. Jaroslav Jakubka; JUDr. David Karabec; Mgr. Zuzana Kittrichová; JUDr. Jan Kittrich M.C.L.; Mgr. Pavla Krejãí; Ing. Zdenûk Morávek; JUDr. Daniel Patûk;JUDr. Tomá‰ Pohl; JUDr. Luká‰ Potû‰il; Mgr. NadûÏda Prieãinská; Mgr. Jana Rejtarová;

JUDr. Du‰an Srp, Ph.D.; Doc. Ing. Jaroslav Suchánek, Dr.Sc.; Mgr. Vít ·imonovsk˘;Ing. Václav ·ístek; Mgr. Jan ·míd; JUDr. Milo‰ Temel, LL.M.; JUDr. Vojtûch Trapl;

JUDr. Blanka Truhláfiová; Mgr. Vít Vesel˘Vedoucí autor 2003–2007: JUDr. David Karabec

Odborné nakladatelství právnické a manaÏerské literaturyP. O. BOX 756Na Pfiíkopû 18111 21 Praha 1Tel.: 224 197 333Fax: 224 197 555e-mail: [email protected]

VERLAGDASHÖFER

Datum redakãní uzávûrky: 15. 4. 2010

Část 1, Díl 1, str. 1AKTUÁLNÍ VZOROVÉ SMLOUVY PRO OBCHODNÍ STYK

1. Obsah, úvod

2. Aktuální informace

3. Česká republika a Evropská unie

4. Základy smluvních vztahů

5. Smlouvy podle občanského zákoníku

6. Smlouvy podle obchodního zákoníku

7. Společenské smlouvy

8. Smlouvy a dohody podle zákoníku práce

9. Smlouvy podle autorského zákona

10. Průmyslová práva a licence

1/1Celkový obsah

únor 2010

2/2.4Legislativní servis – přehledvýznamných změn právních předpisův období od 1. 1. 2010 do 31. 3. 2010

Část 2, Díl 2, Kapitola 4, str. 1

Díl 2, Informace o aktuálních změnách

AKTUÁLNÍ VZOROVÉ SMLOUVY PRO OBCHODNÍ STYK

květen 2010

V souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky narok 2010 došlo ke změně některých zákonů v daňové oblasti.

Dochází ke zdvojnásobení sazeb daně z těchto pozemků: zastavěné plo-chy a nádvoří, stavební pozemky a ostatní plochy. Zvýšení se tedy netý-ká daně placené z orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů,trvalých travních porostů, lesů a rybníků. Zdvojnásobena byla takézákladní sazba daně ze staveb s výjimkou staveb sloužících pro ostat-ní podnikatelskou činnost. Poplatníci nepodávají upravená daňová při-znání, ale novou výši daně jim vyměří místně příslušní správci daněa sdělí ji platebními výměry nebo hromadnými předpisnými seznamy.

Jednotlivé obce měly stejně jako v předchozích letech možnost upra-vit daň z nemovitostí stanovením koeficientů v obecně závazné vyhláš-ce s účinností nejpozději od 1. ledna 2010. Informace o výši koefici-entu poskytují poplatníkům vedle obcí, které obecně závazné vyhláškyvydaly, také místně příslušné finanční úřady.

Od 1. ledna 2010 došlo také ke změně snížené sazby daně z 9 % na10 % a základní sazby daně z 19 % na 20 %. Uplatní se přitom sazbaplatná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, tj. ke dni uskutečnění zda-nitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty (rozhodující je, který dennastane dříve).

Pozitivní změnou zákona o daních z příjmů je zvýšení daňového zvý-hodnění na vyživované dítě ze současných 10 680 Kč na 11 604 Kčročně. Tím se sníží daňová povinnost těch, kteří pečují o děti.

Se změnou zákona o nemocenském pojištění došlo od 1. ledna 2010ke snížení nemocenského a peněžité pomoci v mateřství, konkrétněv obou případech na 60 % denního vyměřovacího základu. Legislativ-ním procesem však již v současnosti prochází novela zákona o nemo-cenském pojištění (sněmovní tisk č. 939), jejímž cílem je vrátit výšipeněžité pomoci v mateřství do původního stavu.

Základní změny v oblastidaní (od 1. 1. 2010)

Daň z nemovitosti

Daň z přidané hodnoty

Zvýšení daňovéhozvýhodnění

na vyživované dítě

Snížení mateřskéa nemocenské (od 1. 1. 2010)

Dnem 1. ledna 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník č. 40/2009Sb., který přinesl celou řadu novinek v oblasti trestního práva. Rozdí-ly oproti původnímu trestnímu zákonu jsou zřejmé už ze systematikynového právního předpisu, v němž je kladen větší důraz na ochranuživota, majetku a dalších individuálních práv a tyto zájmy jsou stavě-ny před zájmy společnosti a státu. Přední místa v novém kodexu pro-to zaujímají trestné činy proti životu a zdraví, rodině a dětem, svobo-dě a lidské důstojnosti. Současně s přijetím trestního zákoníku došlok výrazné novelizaci trestního řádu zákonem č. 41/2009 Sb.

Podle závažnosti trestní zákoník nově rozděluje trestné činy na přeči-ny a zločiny. Přečinem se rozumí všechny nedbalostní trestné činya z úmyslných trestných činů pak ty, na něž trestní zákon stanoví trestodnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Ostatní trest-né činy jsou považovány za zločiny, resp. zvlášť závažné zločiny. Zlo-činy budou zpravidla projednávány ve standardním trestním řízení,zatímco v případě přečinů budou převažovat zjednodušené formy říze-ní, odklony a alternativní řešení, včetně širokého uplatnění prostřed-ků probace a mediace.

Z okolností vylučujících protiprávnost byla v původním trestním záko-ně upravena pouze nutná obrana, krajní nouze a oprávněné použitízbraně. Okolnosti vylučující protiprávnost jsou takové okolnosti, kte-ré způsobují, že čin, který se svými rysy podobá trestnému činu, nenípro společnost škodlivý, a proto trestným činem není. Svolení poško-zeného a přípustné riziko dosud vycházely jen z teorie trestního prá-va, v zákoně č. 40/2009 Sb. jde o nové okolnosti vylučující protipráv-nost činu.

Trestný čin proto (slovy zákona) nespáchá ten, kdo jedná na základěsvolení osoby, jejíž zájmy, o níž tato osoba může bez omezení opráv-něně rozhodnout, jsou činem dotčeny. Takové svolení musí být dánodobrovolně, určitě, vážně, srozumitelně a zásadně předem nebo sou-časně s jednáním osoby páchající čin jinak trestný. Za svolení poško-zeného se nepovažuje souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení.Výjimkou jsou pouze případy svolení k lékařským zákrokům, kteréjsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědya praxe.

Trestný čin nespáchá ani ten, kdo v souladu s dosaženým stavem pozná-ní a informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postu-pu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funk-ce společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájemchráněný trestním zákonem (tzv. přípustné riziko). V praxi se jednánapříklad o rizika spojená s výkonem povolání lékařů, zdravotníků, věd-ců, zkušebních řidičů nových vozidel nebo letců nových letadel. Vždyvšak musí jít o společensky prospěšný cíl, kterého nelze dosáhnoutjinak. O přípustné riziko se také nejedná, jestliže (i) dojde k ohroženíživota nebo zdraví člověka, který k takové činnosti nedal v souladus jiným právním předpisem souhlas, (ii) výsledek, k němuž činnost smě-řuje, zcela zřejmě neodpovídá míře rizika, anebo (iii) provádění tétočinnosti zřejmě odporuje požadavkům jiných právních předpisů, veřej-nému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům.




květen 2010

Nový trestní zákoník(od 1. 1. 2010)

Nová kategorizace trestnýchčinů

Svolení poškozenéhoa přípustné riziko

Nový trestní zákoník rozlišuje trestné činy vraždy a zabití. O zabití sejedná v tom případě, že dojde k úmyslnému usmrcení jiného v důsled-ku silného rozrušení ze strachu, úleku, zmatku, jiného omluvitelnéhohnutí mysli nebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednánípoškozeného. Za zabití stanoví zákon trest tří až deseti let, pokud nenítento trestný čin spáchán na dvou nebo více osobách, těhotné ženěnebo na dítěti mladším patnácti let – ve vyjmenovaných případech jestanovena trestní sazba vyšší. Základní sazba za spáchání trestnéhočinu vraždy byla zákonem zvýšena na deset až osmnáct let. Obdobnědošlo také ke zvýšení sazby za těžké ublížení na zdraví.

Dochází ke zpřísnění trestů za týrání zvířat. Až dvěma roky vězenímůže být postižen ten, kdo týrá zvíře zvlášť surovým nebo trýznivýmzpůsobem nebo surovým nebo trýznivým způsobem veřejně nebo namístě veřejnosti přístupném. Ještě přísnější je trestní zákoník napří-klad tehdy, pokud byl pachatel za tento čin v posledních třech letechodsouzen nebo potrestán nebo pokud způsobí týranému zvířeti trvalénásledky na zdraví nebo smrt. Až pět let pak hrozí tomu, kdo týrá vět-ší počet zvířat.

Trestní zákoník zakotvuje nový trestný čin nebezpečného pronásledo-vání (stalking). Až jedním rokem odnětí svobody může být potrestánten, kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že (i) vyhrožuje ublíže-ním na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým, (ii)vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje, (iii) vytrvale jej pro-střednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebojinak kontaktuje, (iv) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života,nebo (v) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobníhonebo jiného kontaktu. Výše uvedená jednání však musí být zároveňzpůsobilá vzbudit v poškozeném důvodnou obavu o jeho život nebozdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých. I v případě stalkin-gu existuje kvalifikovaná skutková podstata v případě, že je tento činspáchán vůči dítěti nebo těhotné ženě, se zbraní nebo nejméně se dvě-ma osobami.

V trestním zákoníku je také nově upravena počítačová kriminalita.Konkrétně se jedná o trestné činy neoprávněného přístupu k počíta-čovému systému a nosiči informací (§ 230), opatření a přechovávánípřístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných tako-vých dat (§ 231) a poškození záznamu v počítačovém systému a nanosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti (§ 232).

Od 1. ledna 2010 naopak mezi trestné činy nepatří řízení motorovéhovozidla bez řidičského oprávnění. Toto jednání je nově postihovánojako přestupek pokutou od 25 000 do 50 000 Kč, zákazem činnostiřídit motorová vozidla v trvání od 1 roku do 2 let a také záznamem7 bodů v bodovém hodnocení.

Ochrana některých nejdůležitějších zájmů chráněných trestním záko-níkem si vyžádala rozšíření okruhu trestných činů, u nichž docházík zániku trestní odpovědnosti v důsledku účinné lítosti. Podstatou účin-né lítosti je, že pachatel buďto zamezil škodlivému následku trestné-ho činu nebo jej napravil nebo učinil o trestném činu oznámení v době,kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno.




květen 2010

Výběr z novinek v systémutrestných činů

U široké škály trestných činů, vyjmenovaných v ustanovení § 33 trest-ního zákoníku, je z hlediska jejich povahy a závažnosti větší zájem nazabránění následkům než na potrestání pachatele.

U stávajících druhů trestů došlo k těmto novinkám. Zákon zvýšil hor-ní hranici základní výměry trestu odnětí svobody na 20 let a v pří-padě výjimečného trestu 30 let či doživotí. Naproti tomu v případě tre-stu obecně prospěšných prací došlo ke snížení horní hranice na300 hodin. Pro případ, že by však odsouzený obecně prospěšné prácezaviněně nevykonával, může mu být za každou jednu neodpracovanouhodinu vyměřen jeden den trestu odnětí svobody. Trestní zákoník kon-struoval nově stanovení výše peněžitého trestu tím, že zavedl tzv. den-ní sazbu v rozmezí 100 Kč až 50 000 Kč, a to podle možností (majet-ku a příjmů) obviněného. Soud v konkrétním případě stanoví sazbua rozhodne o tom, kolik těchto denních sazeb bude muset obviněnýzaplatit. Protože soud může ze zákona stanovit nejméně 20 a nejvíce730 denních sazeb, může se výše peněžitého trestu pohybovat v roz-mezí částek 2000 Kč až 36 500 000 Kč. Pokud odsouzený peněžitýtrest poruší, může mu soud stanovit náhradní trest odnětí svobody nadobu až 4 let. Podmínky uložení trestu zákazu pobytu zůstaly v pod-statě beze změny, došlo však ke zdvojnásobení sazby tohoto trestu nadobu jednoho roku až deseti let.

Významnou novinkou je zavedení dvou nových druhů alternativníchtrestů, a to trestu domácího vězení a trestu zákazu vstupu na sportov-ní, kulturní a jiné společenské akce. Trest domácího vězení bude mocibýt uložen jen u přečinů. Předpokladem je písemný slib pachatele, žese bude ve stanovené době zdržovat na určené adrese. Nestanoví-lisoud v rozsudku jinak, odsouzený se na této adrese musí zdržovat vednech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatníchdnech v době od 20 00 hodin do 05 00 hodin. Omluvitelným důvodempro nesplnění této povinnosti je zejména výkon zaměstnání nebo povo-lání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení. Pohybodsouzeného by měl být elektronicky monitorován. Zcela novým dru-hem trestu je také zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné spo-lečenské akce, jehož podstatou je znemožnění návštěvy takového dru-hu akce, v jejíž souvislosti došlo k úmyslnému trestnému činu(například k výtržnosti nebo násilnému trestnému činu na sportovníchstadionech). Po celou dobu trestu (maximální výměra činí deset let) jeodsouzený povinen spolupracovat s probačním úředníkem.

S vlnou kritiky se u obchodníků setkal nový právní předpis – zákonč. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělskýcha potravinářských produktů a jejím zneužití. Účelem jeho vydání mělabýt ochrana hospodářské soutěže a zamezení obchodním praktikámvelkých obchodních řetězců při nákupu zemědělských a potravinář-ských produktů od dodavatelů. Nová právní úprava je speciálník základnímu právnímu předpisu, kterým zůstává zákon č. 143/2001Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

Významná tržní síla je definována jako takové postavení odběratelevůči dodavateli, kdy se v důsledku situace na trhu stává dodavatel závis-lým na odběrateli ve vztahu k možnosti dodávat své zboží spotřebite-




květen 2010

Změny druhů trestů

Zákon o významné tržní síle(od 1. 2. 2010)

lům a kdy si odběratel vůči dodavateli může vynutit jednostranněvýhodné obchodní podmínky. Významná tržní síla se posuzuje s ohle-dem na řadu faktorů (např. struktura trhu, tržní podíl dodavatele a odbě-ratele, jejich finanční síla aj.), zákon však stanoví vyvratitelnoudomněnku, že významnou tržní sílu má takový odběratel, jehož čistýobrat přesáhne 5 mld. Kč. Zakázáno je zneužití významné tržní sílyna úkor dodavatele. Takovým zneužitím je zjednodušeně řečeno sou-stavné a opakované jednání, jehož cílem nebo výsledkem je podstat-né narušení soutěže na relevantním trhu.

Seznam jednání, jež jsou považována za zakázaná, je obsahem šestipříloh k zákonu. Příloha č. 1 se týká pravidel uplatňovaných při fak-turaci (např. povinnost uvádět datum, kdy se musí uskutečnit úhradaza nákup; za den úhrady se považuje datum, kdy bude moci dodava-tel disponovat s penězi). Příloha č. 2 se týká všeobecných obchodníchpodmínek odběratele (např. povinnost odběratele poskytnout všeo-becné obchodní podmínky dodavateli, který o to požádá; uvedenépodmínky budou muset zahrnovat podmínky nákupu, cenové pod-mínky, snížení ceny a podmínky úhrady). V příloze č. 3 se řeší pod-mínky uváděné ve smlouvách mezi dodavateli a odběrateli (např.povinnost uzavírat smlouvy písemně; ve smlouvách musí být stano-veny podmínky prodeje výrobků tak, jak vyplynuly z obchodních jed-nání v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami). Předmětempřílohy č. 4 jsou podmínky prodeje. Odběratel nesmí prodávat výro-bek za nižší než skutečnou nákupní cenu (za skutečnou nákupní cenase v tomto případě rozumí netto jednotková cena uvedená na nákupnífaktuře, snížená o všechny ostatní finanční příjmy odsouhlasené doda-vatelem a zvýšená o příslušné daně a o cenu dopravy, pokud byla dopra-va realizována na účet odběratele). Z uvedené povinnosti se uplatníurčité výjimky, např. prodej výrobků, které mají sezonní charakter, podobu závěrečného období sezony prodeje a v době mezi dvěma pro-dejními sezonami. Příloha č. 5 vyjmenovává praktiky zakázané v doda-vatelskoodběratelských vztazích (např. jednání, kdy se odběratelpokouší od dodavatele získat určitý prospěch či platbu, která neodpo-vídá žádné skutečně poskytnuté obchodní službě anebo je k poskyt-nutí služby zjevně nepřiměřená, nebo jednání, kdy odběratel podmínínákup výrobků dodavatele výrobou výrobků realizovanou dodavate-lem pod značkou odběratele, nebo vynucení možnosti vrátit zboží předuplynutím lhůty spotřeby, a to zejména formou zpětného prodeje).Poslední příloha č. 6 se věnuje tzv. jiným zvyklostem v dodavatelsko-odběratelských vztazích a zahrnuje problematiku uzavírání smluv sou-visejících s obrácenými dražbami na dálku.

Dohled nad dodržováním zákona provádí Úřad pro ochranu hospo-dářské soutěže, který může uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kčnebo do 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za posledníukončené účetní období.




květen 2010

4/6.1.3 Náklady soudního řízení

Část 4, Díl 6, Kapitola 1.3, str. 1

Díl 6, Soudní vymáhání pohledávek


únor 2010

Pokud se rozhodneme uplatňovat svá práva prostřednictvím soudníhořízení, musíme mít na paměti, že většina návrhů na zahájení soudníhořízení (žalob) je zpoplatněna a platí se za ně tzv. soudní poplatek. Nel-ze se ovšem domnívat, že pouhým zaplacením soudního poplatku jsounaše výdaje v průběhu soudního řízení vyčerpány. V této kapitole siproto vysvětlíme, co se skrývá pod pojmem náklady soudního řízenía především, kým a kdy jsou hrazeny.

Právní úpravu nákladů řízení nalezneme v zákoně č. 99/1963 Sb.,občanský soudní řád („OSŘ“), a to v § 137 až 151a, přičemž úpravahrazení soudního poplatku a jeho výše je upravena samostatným záko-nem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších před-pisů („zákon o soudních poplatcích“).

Aby vůbec mohlo být úspěšně zahájeno soudní řízení, je v prvé řadězapotřebí uhradit cenu za námi podaný návrh, tzv. soudní poplatek.Poplatková povinnost je každému uložena na základě zákona o soud-ních poplatcích, přičemž přesnou výši poplatku nalezneme v sazební-ku, který je přílohou tohoto zákona. V zákoně o soudních poplatcíchse taktéž dozvíme, kdo je od placení soudního poplatku osvobozen,a za která řízení se neplatí soudní poplatek vůbec.

Pokud se ovšem zaměříme na sporná řízení o peněžitá plnění, pak pla-tí, že výše soudního poplatku se v případě žalob na peněžitá plněníodvíjí od výše požadovaného peněžitého plnění. Pokud je předmětemřízení peněžité plnění do částky 15 000 Kč, zaplatíme soudní poplatekve výši 600 Kč, v částce vyšší 15 000 Kč zaplatíme soudní poplatekve výši 4 % z požadované částky. Poplatek je možné uhradit buď v oka-mžiku podání žaloby, a to následujícími způsoby:✔ vylepit v kolcích přímo na prvopis žaloby – upozorňujeme, že

v kolcích lze uhradit soudní poplatek, jen pokud nepřevyšuje část-ku ve výši 5 000 Kč; kolky můžete zakoupit na poště či v trafice,pouze výjimečně u soudu,

Vymezení

Soudní poplatek

§

✔ zaslat bezhotovostně na bankovní účet soudu, který si dopředu zji-stíme,

nebo můžeme počkat na vyzvání soudu, který nás k úhradě vyzve for-mou usnesení, ve kterém nám stanoví povinnost zaplatit soudní popla-tek zpravidla ve lhůtě tří dnů, a dá nám na výběr formu zaplacení, tedybuď ve formě vylepení kolků, nebo úhradou na uvedené číslo ban-kovního účtu soudu.

Pro případy, kdy se dostaneme do tíživé finanční situace, je možnévyužít zákonné možnosti osvobození od soudního poplatku, kterouupravuje ustanovení § 138 OSŘ. Na základě písemně podané žádostio osvobození od soudních poplatků nám pak může předseda senátupřiznat osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek.

Pokud se tedy rozhodneme této možnosti v praxi využít, je možné píse-mnou žádost o osvobození od soudních poplatků připojit rovnou k tex-tu žaloby. Soud nám poté zašle k vyplnění formulář s názvem „Potvr-zení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobozeníod soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci“, který musímepravdivě vyplnit a zaslat jej ve stanovené lhůtě soudu zpět. Je taktéždobré vědět, že žádost lze podat i kdykoli v průběhu soudního řízení,a to až do doby pravomocného skončení věci, pokud se naše majet-kové poměry natolik zhoršily, že by osvobození připadalo v úvahu.

Na závěr bychom jen chtěli poznamenat, že pokud se rozhodnete vzítza řízení svou žalobu zpět, soud vám již zaplacený soudní poplatek dlevašich instrukcí v plné výši vrátí.

Hotové výdaje a ušlý výdělek

Mezi hotové výdaje řadíme např. náklady na cestovné, pohonné hmo-ty, poštovné, stravné, nocležné. Ušlý výdělek pak souvisí s účastí nasoudním řízení a je podrobně upraven ve vyhlášce č. 37/1992 Sb., Minis-terstva spravedlnosti ČR, o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.

Náklady důkazů; znalečné

Náklady důkazů jsou především svědečné a znalečné, přičemž svě-dečné je nárok svědků na náhradu hotových výdajů, které spočívajínapř. v cestovném a dále v ušlém výdělku.

Náklady na znalečné pak souvisejí s ustanovováním znalců a vyhoto-vováním znaleckých posudků. Zákonná úprava zaznamenala v tomtosměru výraznou změnu. Až do novely OSŘ provedené zákonemč. 7/2009 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. července 2009, platilo, žezálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem hradil soud, pří-padně povinnost uhradit zálohu mohl uložit účastníku řízení, kterýdůkaz znaleckým posudkem navrhl. Po novele ovšem již soud na




únor 2010

Osvobození od soudníchpoplatků

!

Další náklady řízení

vybranou nemá a povinnost složit zálohu na provedení znaleckéhoposudku musí uložit vždy. Pokud tedy budeme požadovat k prokázá-ní svého tvrzení znalecký posudek, je potřeba vždy počítat s přísluš-ným nákladem na zálohu tohoto důkazu.

Odměna advokáta

V případě odměny advokáta bychom chtěli upozornit, že soud při určo-vání odměny advokáta pro účely náhrady nákladů v soudním řízenívychází pouze z vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušálnísazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notá-řem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení,a z tzv. advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb.), pokud jdeo náhradu hotových výdajů. Nemůžeme tedy předpokládat, že námsoud přizná náhradu nákladů za právní zastupování ve výši, kteroujsme si smluvně s advokátem ujednali.

Pro představu uvádíme výpočet odměny advokáta např. u peněžitého plně-ní na částku ve výši 150.000 Kč. Platná vyhláška 484/2000 Sb. stanoví, žesazba odměny v řízení o peněžité plnění ve výši 10.000 Kč až 200.000 Kččiní 9.000 Kč a 17 % z částky přesahující 10.000 Kč. Částka přesahujícív tomto případě částku ve výši 10.000 Kč představuje částku ve výši140.000 Kč, ze které 17 % činí 23.800 Kč. Celkem tedy náklady na odmě-nu advokáta v soudním řízení o zaplacení částky 150.000 Kč činí 32.800Kč. K tomu ještě soud přiznává náhradu hotových výdajů v souladu s § 13advokátního tarifu za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč. Také připo-mínáme, že advokáti jsou často plátci DPH, a proto se k nákladům řízenípřipočítává i v těchto případech i DPH.

V případech sporného řízení se rozhoduje o nákladech řízení převáž-ně podle zásady úspěchu ve věci, přičemž podmínkou přiznání náro-ku na náhradu nákladů řízení je, že se jedná o náklady, které bylypotřebné k účelnému uplatňování a bránění práva. Soud poté rozho-duje vždy samostatným výrokem, který je součástí každého rozhod-nutí, jímž se řízení ve věci končí, přičemž v rozhodnutí obvykle nalez-neme výrok tohoto znění:

„žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku3.800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“, příp. v přípa-dech, kdy je žalobce zastoupen advokátem, může být uvedeno „žalo-vaný je povinen nahradit k rukám právního zástupce žalobce na nákla-dech řízení částku 3.800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku“,neboť platebním místem v takových případech je účet advokáta,

nebo

„žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení“.

V některých případech samozřejmě soud rozhoduje o nákladech říze-ní již během soudního řízení. Jedná se např. o povinnost zaplatit soud-




únor 2010

P

Náhrada nákladů řízení

ní poplatek, povinnost složit zálohu na provedení důkazu, nebo o výšisvědečného či znalečného.

V této souvislosti bychom taktéž chtěli upozornit na situace, kdy námsoud může uložit povinnost k náhradě nákladů řízení, které byly způ-sobeny naším zaviněním (zaviněné průtahy v řízení), či náhodou, a kte-ré by jinak nevznikly. Taková situace může nastat v případech, kdyjedeme na soudní jednání, dopravní nehoda zablokuje dálnici, a z toho-to důvodu soudní jednání nestihneme, nezúčastníme se jej a požádá-me o odročení, či soud nemůže bez naší přítomnosti rozhodnout. Pokudse pak protistrana na jednání řádně dostaví, a jednání musí být kvůlinaší neúčasti odročeno, může v takovém případě požádat soud o roz-hodnutí o nákladech řízení, které jí vznikly v důsledku absolvovanécesty na soudní jednání. Ustanovení § 147 OSŘ, které se využívá protyto účely, nazýváme tzv. separací nákladů.

Jak již bylo výše uvedeno, soud tedy rozhoduje o nákladech řízení pod-le úspěchu ve věci, a proto se v praxi můžeme setkat s následujícímipřípady:✔ plný úspěch ve věci – jedná se o případy, kdy soud zcela vyhověl

návrhu účastníka řízení. Z plného úspěchu ve věci vyplývá nárokna náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči tomu, kdo vevěci úspěch neměl.

✔ částečný úspěch ve věci – v těchto případech má soud několik mož-ností:a) přiznat plnou náhradu nákladů tomu, kdo převážně zvítězil, tzn.,

pokud byl jeho neúspěch pouze nepatrný nebo výše plnění závi-sela na znaleckém posudku či úvaze soudu;

b) náhradu nákladů přiměřeně rozdělit podle poměru úspěchua neúspěchu ve věci;

c) rozhodnout, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákla-dů řízení, tedy, že si každý ponese své vynaložené náklady sám.

V praxi dochází často ke sporným otázkám, kdo by měl nést náklady říze-ní v případech zpětvzetí žaloby či při zastavení řízení. Soud v takových pří-padech musí zkoumat, kdo zavdal příčinu ke zpětvzetí či k zastavení. Jed-ná se např. o situace, kdy dlužník až po podání žaloby uhradí dlužnou částku,žalobce sepsal žalobu, kterou soud nemůže projednat, a žalovanému jižs obranou vznikly náklady řízení, apod. Výjimečně se pak můžeme setkatse situací, kdy soud nepřizná náhradu nákladů žalobci proto, že se žalova-ný brání a prokáže, že nezavdal příčinu k tomu, aby k podání žaloby došlo,tedy, že se snažil se žalobcem vyřešit věc smírnou cestou.

Na závěr bychom ještě zmínili ustanovení § 150 OSŘ, které opravňu-je soud k tomu, aby náhradu nákladů řízení nepřiznal z důvodu zvlášt-ního zřetele hodných. Jedná se o situace, kdy soud zjistí, že se pro-hravší účastník řízení nachází ve velice špatné sociální, osobní čimajetkové situaci, případně se vyskytne zvláštní okolnost případu, kte-rá vedla k soudnímu uplatnění nároku. Aby nedošlo ke zneužívání toho-to institutu soudní mocí, musí soud ve všech takových případech svérozhodnutí řádně a podrobně odůvodnit.




únor 2010

!

P

Vzor AŽádost o osvobození od soudního poplatku

Část 4, Díl 6, Kap. 1.3, Vzor A, str. 1



únor 2010

Okresní soud ve StrakonicíchSmetanova 455386 23 Strakonice

k č.j. 19 C 162/2008V Praze dne 10. 10. 2009

Žalobce: Petr Černý, r.č. 734568/0123bytem Kochanova 27, 383 18 Prachatice

Žalovaná: Martina Skoupá, r.č. 551409/894bytem Povážská 125, 386 01 Strakonice

o zaplacení částky 27 000 Kč s příslušenstvím

Žádost o osvobození od soudních poplatků

DoporučeněPřílohy dle textu

Žádám tímto o osvobození od soudního poplatku ve shora uvedené věci z důvodu současnéhmotné nouze způsobené mou dlouhodobou pracovní neschopností.Vzhledem ke svým majet-kovým poměrům nemám dostatek finančních prostředků na zaplacení soudního poplatku prouplatnění svého práva prostřednictvím soudního řízení.

důkazy: Lékařská zprávaPotvrzení příjmů z nemocenského pojištění

Petr Černý

Část 5, Díl 2, Kap. 4, str. 1

Díl 2, Právní úprava smluv


květen 2010

5/2.4 Darovací smlouva

Právní úpravu darovací smlouvy a z ní vyplývajících práv a povinnos-tí nalezneme především v ustanoveních § 628–630 ObčZ. Související-mi ustanoveními jsou dále především §§ 36, 37, 101, 123, 133, 143,420, 484, 590 ObčZ a zák. č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani daro-vací a dani z převodu nemovitostí.

Darovací smlouvou je smlouva, kterou jedna strana (dárce) bez-platně přenechává nebo se zavazuje bezplatně přenechat něco stra-ně druhé (obdarovanému) a obdarovaný s tím souhlasí. Jde tedyo dobrovolné rozmnožení majetku příjemce bez protiplnění majetko-vé hodnoty na úkor dárce. Dobrovolnost je třeba chápat jako absencipovinnosti právní (např. plnění dluhu), povinnosti morálního charak-teru aj. v tomto směru nehrají roli.

Darovací smlouva je smlouvou bezplatnou, při které se za poskyt-nutí majetkové výhody obdarovanému nedostává dárci žádnéhomajetkového ekvivalentu. Je proto z majetkového hlediska smlou-vou pro dárce jednostranně nevýhodnou, neboť majetková výho-da poskytnutá obdarovanému s sebou nese ztrátu v majetkovýchpoměrech dárce. Tato povaha darovací smlouvy sama o soběpojmově vylučuje možnost zkoumat, zda v konkrétním případěbyla darovací smlouva uzavřena za nápadně nevýhodných pod-mínek (§ 49 odst. 3 ObčZ ve znění účinném do 31. 12. 1991, nyní§ 49 ObčZ).

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. prosince 1993, sp. zn. 7Cdo 75/92

Předmětem darovací smlouvy mohou být věci movité i nemovité, stej-ně tak jako právo, připouští-li to jeho povaha (např. bezúplatné postou-pení pohledávky), nebo jiná majetková hodnota (např. převzetí dluhuve vztahu k dlužníkovi). Plynulá hranice existuje mezi darováním a tzv.liberalitami (např. spropitné, dárky k narozeninám atp.), mezní přípa-dy se posuzují dle konkrétních okolností.

J

§

Definice darovací smlouvy

Předmět darovací smlouvy




květen 2010

V případě veřejné sbírky (zák. č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách)či darování orgánů (v souladu se zák. č. 285/2002 Sb., transplantačnízákon) se nejedná o darovací smlouvu. Darovací smlouva se také lišíod smlouvy o úschově a od příkazní smlouvy, jejichž předmětem jepředevším činnost. Při vzájemném darování (viz dále) se darovacísmlouva odlišuje od smlouvy směnné tím, že každá ze stran sledujeobohacení druhé strany, nikoliv výměnu věci za věc.

Pro vznik darovací smlouvy je nutné dostatečné určení předmětu,projev vůle dárce jej darovat a projev vůle obdarovaného dar při-jmout. Povinností dárce vyplývající z darovací smlouvy je nabídnoutdar obdarovanému, povinností obdarovaného pak řádně nabídnutý darpřevzít. Je-li to pro změnu vlastnického práva nutné, dárce je dále povi-nen převést vlastnické právo na obdarovaného. Nesplní-li dárce a obda-rovaný své povinnosti, ocitnou se v prodlení s důsledky obdobnýmijako v případě prodlení dlužníka (dárce) a věřitele (obdarovaný). Tytopovinnosti zanikají splněním (např. jde-li o dar peněžitý, je splněno při-psáním částky na účet obdarovaného nebo vyplacením v hotovosti),případně z důvodů všeobecně stanovených pro zánik závazkového vzta-hu (např. kvůli nemožnosti plnění). Forma darovací smlouvy závisí napředmětu darování.

Jedná-li se o věc movitou, darovací smlouva je tzv. reálným kontrak-tem, tedy k její platnosti postačí její uzavření ústně. Pokud lze věc tra-dovat, tzn. přímo odevzdat obdarovanému, nabývá tento vlastnictvík darované věci jejím převzetím. Pakliže tradice možná není (např.vzhledem k velikosti darované věci), lze věc předat symbolicky (např.při darování motorového vozidla předáním klíčů a dokladů k němu,obecně umožněním obdarovanému s věcí nakládat). Vlastnické právopak obdarovaný nabývá přijetím. Pokud obdarovaný již má věc ve svémoci z jiného právního důvodu (např. výpůjčkou), účinností darováníse vypůjčitelova detence mění v držbu vlastníka.

Převzetí darovaných věcí obdarovanými od dárců se zpravidladěje odevzdáním a převzetím věcí z ruky do ruky. Podle okolnostíkonkrétního případu (např. u věcí movitých, u nichž pro jejichhmotnost nebo velikost nepřichází takové předání v úvahu) všaknení vyloučené, aby k převzetí věci ve smyslu ustanovení § 134odst. 1 ObčZ došlo i jinak, a to např. předáním takového jejíhopříslušenství, které umožňuje faktické ovládání věci a je jehopředpokladem (např. předání klíče od motorového vozidla).

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 1984, sp. zn. 3 Cz 72/83

V případě darování věci nemovité je nutná písemná forma darovacísmlouvy včetně podpisu dárce i obdarovaného na jedné a téže listině,jinak je darování neplatné. K nabytí vlastnického práva obdarovanýmpak dochází vkladem do katastru nemovitostí. U nemovitostí, kterése do katastru nemovitostí nezapisují, se vyžaduje pouze písemná for-ma a vlastnictví k takové nemovitosti nabývá obdarovaný účinnostísmlouvy, která zpravidla nastává už jejím uzavřením.

!

Forma darovací smlouvya její vznik obecně, právaa povinnosti stran

Nabytí vlastnického právau darování věci movité

J

Nabytí vlastnického právau nemovitostí

Při darování práv a jiných majetkových hodnot nabývá obdarovanývlastnické právo obdobně jako u věcí movitých. Písemná forma a pří-padné další náležitosti jsou nutné tehdy, vyžadují-li to zvláštní usta-novení pro majetkové dispozice s určitým objektem (např. při postou-pení pohledávky nebo převodu obchodního podílu).

Smlouva o budoucím darování bývá označována také jako darovacíslib. Touto smlouvou se dárce zavazuje obdarovanému dar přenechatv určité době v budoucnu a obdarovaný s tím souhlasí. Její náležitos-ti jsou obdobné jako u běžné darovací smlouvy s tím, že musí být v kaž-dém případě písemná. V tomto kontextu je nutné upozornit, že nášprávní řád nepřipouští darování pro případ smrti – takové daro-vání by bylo neplatné.

Při darování jsou přípustná vedlejší ujednání a zvláštní doložky: daro-vání s účelovým určením (ujednání, že obdarovaný použije dar celýči jeho část k určitému účelu), darování pod podmínkou (není-li pod-mínka splněna, právní následky darovací smlouvy nenastanou nebonaopak pominou) a darování s příkazem (pakliže je obdarovanýz darovací smlouvy povinen plnit třetímu, právo požadovat na obda-rovaném splnění jeho povinnosti má jen dárce, dotyčný třetí však niko-liv). Dále rozlišujeme darování renumeratorní (dar z vděčnosti nebouznání; sem lze zařadit i zvláštní plnění zaměstnanci, které nemá cha-rakter úplaty za poskytnutou pracovní sílu a není tak součástí mzdy),termínované (přenechání daru na určitý čas, které se od výpůjčky lišípostavením obdarovaného jakožto vlastníka) a vzájemné (z hlediskahodnoty daru se přihlíží jen k tomu, oč hodnota plnění jedné ze stranpřevyšuje plnění druhé strany). Darování věna nemá žádnou zvláštníúpravu.

Je-li si dárce vědom právní či fyzické vady daru, o které budoucíobdarovaný neví, má povinnost jej o tom informovat, a to v oka-mžiku nabídky daru, případně slíbení daru. Pakliže tak neučiní, pone-se odpovědnost za škodu, která by obdarovanému vznikla v souvis-losti s touto vadou. Vzhledem k bezplatnosti smlouvy nevznikajínároky z vad věcí (právních ani faktických) a nelze se domáhat odstra-nění vad, ani když jde o vlastnosti, které věc měla mít podle darovacísmlouvy. Pokud však obdarovaný zjistí fyzickou či právní vadudaru, má právo dar odmítnout, příp. vrátit, a to bez ohledu na to,zda o takové vadě dárce věděl či nikoliv. V darovací smlouvě si lzeujednat, že případnou vadu dárce odstraní. Odmítnutí daru zakládá prá-vo dárce dar požadovat zpět a povinnost obdarovaného mu jej předat.Obdarovaný bude oprávněn požadovat náhradu nutných nákla-dů, které dosud na dar případně vynaložil. Právo odmítnout dar jemajetkové, promlčuje se tedy ve třech letech ode dne, kdy mohlo býtvykonáno poprvé (tj. ode dne, kdy obdarovaný mohl vadu daru zjistitpři obvyklé pozornosti).

Pokud obdarovaný hrubě porušuje mravy vůči osobě dárce či jehorodině (rozuměj vůči dárcovým rodičům, dětem, sourozencům), můžese dárce domáhat vrácení daru. Jinak je dar neodvolatelný, avšakv darovací smlouvě si lze vyhradit možnost darování následně zru-




květen 2010

Nabytí vlastnického právak právům a jiným

majetkovým hodnotám

Smlouva o budoucímdarování

Rozlišení některých typůdarovací smlouvy

Vady daru a jeho odmítnutíobdarovaným

Odvolání daru

Vzor DSponzorská smlouva – sponzoring fotbalovéhodružstva

srpen 2007

Část 5, Díl 2, Kap. 4, Vzor D, str. 1



Smluvní strany

................................................................IČ: ...........................................................se sídlem: ...............................................jehož jménem jedná: ..............................Bankovní spojení: ...................................(dále jako „Oddíl“)

a

...............................................................IČ: .........................................................se sídlem: ..............................................jehož jménem jedná: .............................

(dále jako „Sponzor“)

(Oddíl a Sponzor dále též společně jako „smluvní strany“ nebo každý samostatně jako„smluvní strana“)

uzavírají dnešního dne, měsíce a roku v souladu s ustanovením § 51 zákona č. 40/1964 Sb., ob-čanský zákoník (dále jako „občanský zákoník“) ve spojení s ustanovením § 628 a násl., tuto

Sponzorskou smlouvu

Čl. I.Předmět smlouvy

1. Předmětem této smlouvy je zejména závazek Sponzora poskytnout Oddílu finanční pro-středky za účelem rozvoje mládežnického fotbalu v Oddíle a závazek Oddílu takto poskyt-nuté prostředky k tomuto účelu využívat.

Čl. II.Práva a povinnosti smluvních stran

1. Sponzor se touto smlouvou zavazuje, že poskytne na podporu mládežnického fotbalu Od-dílu peněžní částku ve výši ....................,- Kč, a to ve dvou stejných měsíčních splátkách.První splátku Sponzor převede bezhotovostně na účet Oddílu uvedený v záhlaví tétosmlouvy nejpozději do ...................., druhou splátku pak nejpozději do ................... Záva-zek Sponzora uhradit splátku je splněn odepsáním peněžních prostředků z bankovníhoúčtu Sponzora.

2. Oddíl se zavazuje použít prostředky poskytnuté Sponzorem podle této smlouvy k rozvojimládežnického fotbalu Oddílu, a to zejména na nákup tréninkových pomůcek včetně míčů,úpravu a údržbu fotbalového hřiště, které Oddíl užívá, nákup dresů a proplacení soustře-dění hráčů nebo jeho části. Oddíl se zavazuje využívat poskytnuté peněžní prostředkyhospodárně a v rozsahu nezbytně nutném k pokrytí potřeb tréninkového procesu.

3. Oddíl se zavazuje předložit Sponzorovi přehled přijatých a vynaložených finančních pro-středků podle této smlouvy (dále jako „finanční přehled“), a to nejpozději do...............................

Čl. III.Ukončení účinnosti smlouvy a finanční vyrovnání

1. Oddíl je oprávněn tuto smlouvu kdykoliv vypovědět. V tomto případě zašle písemné ozná-mení o výpovědi této smlouvy na adresu Sponzora uvedenou v záhlaví této smlouvy spoluse zpracovaným finančním přehledem. Doručením oznámení o výpovědi této smlouvy za-niká povinnost Sponzora poskytovat Oddílu jakékoliv peněžní prostředky podle tétosmlouvy.

2. Sponzor může vypovědět smlouvu v případě, že Oddíl ve finančním přehledu neprokážeúčelné vynaložení přijatých peněžních prostředků.

3. V případě, že Sponzor z finančního přehledu zjistí, že ze strany Oddílu nebylo dosaženoúčelného vynaložení prostředků, může požadovat navrácení poskytnutých peněžních pro-středků až do výše rozdílu mezi přijatými a vynaloženými peněžními prostředky podle to-hoto finančního přehledu, maximálně však do výše celkové částky Sponzorem poskytnu-té. Sponzor může požadovat navrácení poskytnutých nevyužitých peněžních prostředkůi v případě výpovědi smlouvy ze strany Oddílu podle čl. III. odst. 1. této smlouvy.

Čl. IV.Přechodná a závěrečná ustanovení

1. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami.

2. Smluvní strany prohlašují, že uzavření této smlouvy a plnění všech povinností z ní vyplýva-jících bylo náležitě schváleno příslušnými orgány smluvních stran v souladu s právnímipředpisy, stanovami a ostatními vnitřními předpisy smluvních stran, a nevyžaduje a nebu-de vyžadovat další souhlas či schválení.

3. Veškeré písemnosti adresované některou ze smluvních stran druhé smluvní straně budoudoručovány na adresu smluvních stran uvedenou v záhlaví této smlouvy, pokud některáze smluvních stran písemně neoznámí jinou adresu druhé smluvní straně. Bez ohledu najiné možnosti prokázání doručení, které umožňují právní předpisy, jakákoliv písemnost, je-jíž doručení tato smlouva vyžaduje, předpokládá anebo umožňuje, bude považovaná zadoručenou, byla-li doručena smluvní straně na adresu uvedenou v záhlaví této smlouvynebo na jinou adresu, kterou smluvní strana písemně oznámí druhé smluvní straně. Od-mítnutí převzetí písemnosti smluvní stranou bude mít stejné důsledky jako její doručení kedni odmítnutí převzetí. Písemnosti zasílané jako doporučená zásilka s doručenkou budoupovažovány za řádně doručené jejich skutečným doručením, v každém případě však nej-později třetím dnem od oznámení o jejich uložení na poště.

4. Pokud některé z ustanovení této smlouvy je nebo se stane neplatným či neúčinným, ne-platnost či neúčinnost tohoto ustanovení nebude mít za následek neplatnost smlouvy jako

srpen 2007




celku ani jiných ustanovení této smlouvy, pokud je takovéto neplatné či neúčinné ustano-vení oddělitelné od zbytku smlouvy. Smluvní strany se zavazují takovéto neplatné či neú-činné ustanovení nahradit novým platným a účinným ustanovením, které svým obsahembude co nejvěrněji odpovídat podstatě a smyslu původního ustanovení.

5. Tato smlouva a vztahy smluvních stran z této smlouvy vyplývající, které nejsou výslovněupraveny v této smlouvě, se řídí obecně závaznými právními předpisy České republiky,a to zejména příslušnými ustanoveními občanského zákoníku.

6. Tato smlouva může být měněna pouze písemnou formou se souhlasem obou smluvníchstran, a to formou písemných číslovaných dodatků.

7. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou vyhotoveních, z nichž smluvní strany obdrží každá pojednom vyhotovení.

8. Smluvní strany prohlašují, že mají v plném rozsahu způsobilost k právním úkonům, jejichprojevy vůle jsou dostatečně srozumitelné a určité a jejich smluvní volnost nebyla žádnýmzpůsobem omezena. Smluvní strany prohlašují, že tuto smlouvu neuzavírají v tísni, omyluani za nápadně nevýhodných podmínek. Smluvní strany potvrzují, že si smlouvu přečetly,jejímu obsahu rozumí a na důkaz toho, že obsah této smlouvy odpovídá jejich skutečnéa svobodné vůli, tuto smlouvu prostřednictvím svých oprávněných zástupců podepisují.

V ....................... dne ......................

............................................... ..............................................(Sponzor) (Oddíl)

srpen 2007







listopad 2005

Uzavření dohody o započtení pohledávek, k němuž dochází mezi

dlužníkem a věřitelem, má svůj smysl a může být praktické přede-

vším tehdy, kdy vůči sobě mají dlužník a věřitel vzájemné pohledáv-

ky, z nichž alespoň jedna není způsobilá jednostranného zápočtu.

Pohledávkami, které nemohou být jednostranně započteny, jsou na-

příklad pohledávky ze smluv, u nichž je zápočet předem výslovně

vyloučen.

Dále do skupiny pohledávek, které nelze jednostranně započíst, spa-

dají pohledávky doposud nesplatné. V takové situaci, ve které má vě-

řitel za dlužníkem splatnou pohledávku, kterou dlužník (z jakýchko-

liv důvodů) neplní, a kdy má dlužník zároveň za věřitelem jinou

pohledávku, jejíž splatnost teprve nastane, může být vhodné a pro vě-

řitele značně praktické uzavřít s dlužníkem dohodu o vzájemném zá-

počtu jejich pohledávek. Jakkoliv by se mohlo zdát, že uzavření do-

hody o zápočtu vlastní splatné pohledávky proti pohledávce dlužníka,

jejíž splatnost doposud nenastala, není pro věřitele výhodné, takový

postup může být za určitých okolností praktický. Je totiž nutné si uvě-

domit, že dlužníkem z vlastní splatné pohledávky je obvykle subjekt,

který zřejmě není schopen plnit své splatné závazky (není-li prodlení

s plněním závazku způsobeno pouze jeho neochotou). Je proto přinej-

menším možné, že se bude ekonomická situace takového dlužníka dá-

le zhoršovat, což by mohlo vést až k prohlášení konkurzu na jeho ma-

jetek. Bude-li konkurz skutečně prohlášen, zápočet již dle § 14 odst. 1

písm. i) zákona o konkurzu a vyrovnání nebude možné provést. Věři-

tel v takové situaci nebude mít jinou možnost, nežli svou pohledávku

přihlásit do konkurzního řízení s mizivou šancí na její plné uspoko-

jení. Současně však bude nucen splnit vlastní závazek, který měl ve

vztahu k dlužníkovi, na jehož majetek byl prohlášen konkurz, neboť

tento závazek se stane okamžikem prohlášení konkurzu splatným.

Z těchto skutečností vyplývá, že včasné uzavření dohody o zápočtu

může být efektivním řešením zejména pohledávek za těmi dlužníky,

na jejichž majetek zřejmě bude prohlášen konkurz.

5/2.11.2

Dohoda o započtení

Účel a výhody dohodyo započtení

Právní úprava zápočtu pohledávek je obsažena jak v § 580–581

ObčZ, tak i v § 358–364 ObchZ. Zatímco úprava obsažená v ObčZ je

použitelná v občanskoprávních vztazích obecně (s výjimkami v ně-

kterých specifických situacích – např. dle § 97 zákona o rodině nelze

provést zápočet proti pohledávkám na výživné nezletilých dětí), dílčí

úprava některých otázek, obsažená v ObchZ, je použitelná pouze

v obchodních vztazích.

Jak naznačuje samotné označení „dohoda“, na tento druh ujednání me-

zi stranami nejsou kladeny významné formální požadavky. Zákonem

není vyžadováno ani to, aby byla dohoda o vzájemném zápočtu pohle-

dávek uzavřena v písemné formě. Z důvodu určitosti a především

možnosti zpětně uzavření této dohody prokázat lze však písemnou for-

mu pouze doporučit.

Požadavek na písemnou formu dohody může vyplynout i ze specifik

konkrétní situace, ve které k zápočtu dohodou dochází. Jak bylo výše

uvedeno, jednou ze situací, kdy může být uzavření dohody o zápočtu

praktické, je situace, kdy bylo mezi stranami v rámci jejich smluvní-

ho vztahu, ve kterém pohledávka vznikla, započtení zakázáno. Pokud

bylo takové omezení sjednáno písemně, je třeba zachovat písemnou

formu i u dohody o zápočtu, neboť jejím prostřednictvím dochází ke

změně předchozího písemného ujednání.

V důsledku dohody o započtení zanikají vzájemné pohledávky

smluvních stran v tom rozsahu, ve kterém se tzv. setkaly, tj. v rozsahu

nižší z obou pohledávek, a to zpětně ke dni, kdy se střetly. Co do zbý-

vající části pohledávky, která nebyla započtením vyřešena (pokud obě

pohledávky nebyly ve stejné výši), závisí na dohodě smluvních stran,

zda nárok věřitele z této pohledávky rovněž zanikne, případně v ja-

kém rozsahu.




listopad 2005

Právní úprava

Forma dohody

Právní účinky dohody

Vzor COznámení dlužníka postupníkovi o existencizapočitatelných pohledávek a započtení

(§ 529 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníkuv platném znění)

Část 5, Díl 2, Kap. 11.2, Vzor C, str. 1



únor 2010

Jane s.r.o.Josefínská 17Praha 5

V ................. dne .............

Oznámení o existenci započitatelných pohledávekZapočtení pohledávek

Vážení,

dne ............. nám bylo společností KOKA s.r.o., se sídlem Jarní 17, Praha 5, IČ: 111 11 111jako postupitelem oznámeno, že byla na Vaši společnost na základě Smlouvy o postoupenípohledávky ze dne ..... postoupena pohledávka ve výši 500 000 Kč z titulu práva na úhradukupní ceny dle Kupní smlouvy na koupi šicího stroje uzavřené mezi naší společností a postu-pitelem dne ....... Pohledávka byla splatná dne .......

Dovolte, abychom Vám oznámili, že vůči postupitelovi registrujeme následující splatnou pohle-dávku:

– pohledávku na úhradu ceny díla dle Smlouvy o dílo ze dne ...... v celkové výši 300 000 Kč,splatnou dne ........

Z tohoto důvodu započítáváme naši pohledávku na úhradu ceny díla z titulu Smlouvy o díloze dne ....... v celkové výši 300 000 Kč vůči Vašemu nároku na úhradu kupní ceny ve výši500 000 Kč dle Kupní smlouvy na koupi šicího stroje ze dne .......

Rozdíl ve výši obou započtených pohledávek ve výši 200 000 Kč zasíláme na Váš účet č.ú.111111/0800 vedený v České spořitelně a.s.

S pozdravem

................................................

Janovická s.r.o.Liblická 33, Praha 3Jan Vosek – jednatel

srpen 2006

Část 6, Díl 2, Kap. 1, Vzor C, str. 1



Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli

Jan Novák, r. č. ....................................................................................

bytem ...................................................................................................na straně jedné (dále jen budoucí převodce)

a

Jan Černý, r.č. .....................................................................................

bytem ...................................................................................................na straně druhé (dále jen budoucí nabyvatel)

tuto

SMLOUVU o budoucím uzavření

smlouvy O PŘEVODU ČÁSTI OBCHODNÍHO PODÍLU

dle ust. § 115 a § 289 zákona č. 513/1991 Sb.,

obchodního zákoníku, v platném znění

VZHLEDEM K TOMU, ŽE

(i) Budoucí převodce je ke dni podpisu této smlouvy jediným společníkem obchodní společ-nosti A s.r.o., se sídlem ................., IČ ..............., zapsané v obchodním rejstříku vede-ném u Městského soudu v Praze v oddílu ...... vložka .......... (dále jen „Společnost“);

(ii) Dle ustanovení § 115 odst. 2 obchodního zákoníku je obchodní podíl budoucího převod-ce jakožto jediného společníka Společnosti převoditelný na třetí osoby;

(iii) K okamžiku podpisu této smlouvy se budoucí převodce na základním kapitálu Společ-nosti ve výši 200.000,- Kč podílí plně splaceným peněžitým vkladem ve výši 200.000,- Kč.Obchodní podíl budoucího převodce na společnosti proto činí 100 %;

(iv) Dle rozhodnutí jediného společníka Společnosti při výkonu působnosti valné hromadyse zvýší základní kapitál společnosti na částku 400.000,– Kč. Budoucí převodce na sebepřitom převezme v souvislosti s rozhodnutím jediného společníka závazek ke zvýšenísvého vkladu do základního kapitálu společnosti o částku 200.000,– Kč. Po zápisu zvý-šení základního kapitálu do obchodního rejstříku se tak bude budoucí převodce podíletna základním kapitálu společnosti v celkové výši 400.000,- Kč peněžitým vkladem ve vý-ši 400.000,- Kč, což bude odpovídat obchodnímu podílu 100 %;

(v) Budoucí převodce má zájem převést na budoucího nabyvatele za podmínek níže stano-vených svůj obchodní podíl na Společnosti ve výši 50 %.

Vzor C

Smlouva o budoucím uzavření smlouvy

o převodu části obchodního podílu

SE SMLUVNÍ STRANY DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍM

1. Základní podmínky uzavření budoucí smlouvy o převodu části obchodního podílu

1.1 Budoucí převodce prohlašuje a zavazuje se budoucímu nabyvateli, že jeho tvrzení uve-dená v této smlouvě jsou pravdivá a přebírá plnou odpovědnost za škodu, která by bu-doucímu nabyvateli vznikla v případě nepravdivosti takových tvrzení.

1.2 Budoucí převodce se zavazuje, že do 30 dnů ode dne podpisu této smlouvy podá u pří-slušného rejstříkového soudu návrh na zvýšení základního kapitálu Společnostio 200.000,- Kč, a provede veškeré zákonem předpokládané úkony za účelem zvýšenízákladního kapitálu Společnosti, přičemž tedy základní kapitál Společnosti bude činit400.000,- Kč.

1.3 Budoucí převodce se zavazuje, že na výzvu budoucího nabyvatele uzavře do dvacetidnů ode dne pravomocného zápisu zvýšení základního kapitálu Společnosti dle článku1.2. této smlouvy na 400.000,- Kč do obchodního rejstříku s budoucím nabyvatelemsmlouvu o převodu obchodního podílu, a svůj podpis na této smlouvě nechá úředněověřit.

1.4 Po dobu stanovenou pro podání výzvy dle čl. 1.3 výše se budoucí převodce zavazuje bu-doucímu nabyvateli, že svůj obchodní podíl ve Společnosti, ani jeho část, nepřevede nažádnou třetí osobu, nezatíží zástavním ani jiným právem třetí osoby, neučiní žádné kro-ky, kterými by mohla být v případě uzavření smlouvy budoucím nabyvatelem ohroženaplatnost či účinnost smlouvy o převodu části obchodního podílu, a neučiní nic, čím bymohl být obchodní podíl jakkoliv znehodnocen. Budoucí převodce se dále zavazuje ne-změnit zakladatelskou listinu Společnosti tak, aby byl v důsledku takové změny vyloučenpřevod obchodního podílu na třetí osobu či aby byl podmíněn souhlasem valné hromady.Pro případ porušení kteréhokoliv ze závazků uvedených v tomto článku se budoucí pře-vodce zavazuje zaplatit nabyvateli smluvní pokutu ve výši .....................,- Kč. Zaplace-ním smluvní pokuty nezaniká právo budoucího nabyvatele na náhradu škody způsobenébudoucím převodcem porušením jeho povinností stanovených v tomto ustanovení.

2. Obsah budoucí smlouvy o převodu části obchodního podílu

Budoucí převodce a budoucí nabyvatel se zavazují, že při splnění podmínek uvedených v čl.1. této smlouvy o budoucím uzavření smlouvy o převodu části obchodního podílu uzavřou tu-to smlouvu o převodu části obchodního podílu, jak následuje:

Smlouva o převodu části obchodního podílu

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli

Jan Novák, r.č. ....................................................................................

bytem ...................................................................................................na straně jedné (dále jen převodce)

a

Jan Černý, r.č ....................................................................................

bytem ...................................................................................................na straně druhé (dále jen nabyvatel)

srpen 2006




tuto

Smlouvu o převodu části obchodního podílu

I.Předmět smlouvy, převod části obchodního podílu

1. Převodce touto smlouvou převádí na nabyvatele část obchodního podílu na Společnosti,a to v rozsahu odpovídajícím vkladu ve výši 200.000,- Kč (slovy: dvěstětisíc korun čes-kých) do základního kapitálu Společnosti.

2. Nabyvatel touto smlouvou nabývá část obchodního podílu převodce na Společnosti,a to v rozsahu uvedeném v čl. I odst.1. této smlouvy a zavazuje se převodci zaplatitkupní cenu.

3. Nabyvatel prohlašuje, že mu jsou známy všechny podstatné okolnosti, podle kterýchlze posoudit stav Společnosti, a část obchodního podílu přejímá bez výhrad a s plnouznalostí stavu Společnosti a jejího účetnictví ode dne, kdy se stal společníkem Společ-nosti.

4. Převodce poskytl nabyvateli před podpisem této smlouvy úplný a přesný přehled splat-ných závazků a povinností Společnosti a Společnost nemá ke dni účinnosti této smlouvyžádné jiné splatné závazky než ty, které jsou vedeny v účetnictví Společnosti, a nabyvatels tímto vědomím část obchodního podílu přejímá.

II.Kupní cena

1. Smluvní strany se dohodly na úplatném převodu části obchodního podílu, a to za dohod-nutou cenu ve výši 200.000,- Kč (slovy: dvěstětisíc korun českých).

2. Dohodnutá cena za převod části obchodního podílu dle předchozího odstavce byla v ho-tovosti zaplacena nabyvatelem převodci oproti podpisu této smlouvy, což převodce stvrzu-je svým podpisem této smlouvy.

III.Přistoupení ke společenské smlouvě

Nabyvatel prohlašuje, že ve smyslu § 115 odst. 3 ObchZ přistupuje ke společenské smlouvěSpolečnosti ze dne ......................... bez výhrad.

IV.Závěrečná ujednání

1. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. K tomuto dnibude i tato smlouva o převodu části obchodního podílu doručena Společnosti, což svýmpodpisem na této smlouvě stvrzuje jednatel Společnosti.

2. Tato smlouva může být měněna pouze číslovanými písemnými dodatky, a to pod sankcíneplatnosti.

srpen 2006




3. Smlouva je vyhotovena ve čtyřech vyhotoveních, z nichž každá ze smluvních stran obdržíjedno vyhotovení a dvě vyhotovení jsou určena pro potřeby řízení před Městským soudemv Praze o zápisu změny v obchodním rejstříku.

V Praze dne ................................

................................................ ...............................................převodce nabyvatel

Já, níže podepsaný ......................., jednatel společnosti A s.r.o., se sídlem ..........................,IČ ......................................, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudemv Praze, v oddílu ......., vložce ........................, potvrzuji, že tato smlouva byla doručena spo-lečnosti dne ......................... .

.........................................................A s.r.o.jednající ......................., jednatelem

3. OCHRANA INFORMACÍ

3.1 Smluvní strany konstatují, že při plnění této smlouvy se mohou seznámit s informace-mi týkajícími se obchodního tajemství, metodologií, vývoje, podnikatelské činnosti,produktů, obchodů, databází a technických znalostí druhé strany, které jsou označenynebo smluvními stranami považovány za důvěrné (dále jen „důvěrné informace“).Smluvní strany výslovně prohlašují, že tato smlouva a její podmínky jsou důvěrnou in-formací.

3.2 Každá strana souhlasí, že bude chránit důvěrný ráz důvěrných informací druhé strany,a to stejným způsobem, jakým ochraňuje své vlastní důvěrné informace stejného druhu.

3.3 Strany souhlasí s tím, že tato dohoda v ničem nezakazuje nebo neomezuje pro žádnouze stran použití informací:

a) které jí byly již dříve známy, aniž by přijala závazek důvěrnosti druhé straně;

b) které nezávisle sama vyvinula;

c) které řádně získala od třetí osoby, která podle jejích vědomostí není vázána důvěr-ností ve vztahu k této informaci, nebo

d) které jsou nebo se stanou veřejně dostupnými nikoli v důsledku porušení této dohodynebo zákona či jiného právního předpisu.

srpen 2006




4. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

4.1 Budoucí nabyvatel výslovně prohlašuje, že se seznámil se společenskou smlouvou,resp. zakladatelskou listinou Společnosti a přistupuje k ní bez výhrad.

4.2 Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu smluvními stranami.

4.3 Účinky převodu obchodního podílu vůči Společnosti nastávají dnem doručení smlouvyo převodu části obchodního podílu Společnosti.

4.4 Tato smlouva může být měněna pouze písemným dodatkem, a to pod sankcí neplat-nosti.

4.5 Smlouva je vyhotovena ve dvou vyhotoveních, z nichž každá ze smluvních stran obdržíjedno paré.

4.6 Poté, co se smluvní strany seznámily s obsahem této smlouvy, prohlašují, že byla se-psána podle jejich pravé a svobodné vůle, na důkaz čehož připojují své vlastnoručnípodpisy.

4.7 Vztahy mezi smluvními stranami z této smlouvy vyplývající se řídí právními předpisyČeské republiky, zejména příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku a občanskéhozákoníku.

V Praze dne ................ V Praze dne ................

................................................ ...............................................budoucí převodce budoucí nabyvatel

srpen 2006







květen 2010

6/2.23Smlouva o nájmu podniku

Právní úprava smlouvy o nájmu podniku je obsaženav § 488b–488i ObchZ. Jde o smlouvu, jejíž úprava je obsažena pouzev obchodním zákoníku a má povahu tzv. absolutního obchodu. Usta-novení § 488b až 488e jsou ustanovení kogentní, od nichž se stranynemohou odchýlit, ostatní ustanovení jsou dispozitivní a strany simohou sjednat úpravu odchylnou, případně aplikaci těchto ustanove-ní vyloučit.

Smlouvou o nájmu podniku se pronajímatel zavazuje přenechat svůjpodnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastnínáklad a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky. Nájemce se naprotitomu zavazuje zaplatit pronajímateli nájemné.

Předmětem smlouvy o nájmu podniku je tedy podnik, případně částpodniku, pokud tvoří samostatnou organizační složku. Podnik jedefinován v ustanovení § 5 obchodního zákoníku. Podle citovanéhoustanovení se podnikem rozumí soubor následujících složek podniká-ní:✔ hmotných – hmotnými složkami podnikání je možné rozumět zejména movi-

té a nemovité věci, které jsou používány k podnikání, např. stroje, motoro-vá vozidla, budovy apod.,

✔osobních – osobní složkou podnikání se rozumí struktura a kvalifikační úro-veň jednotlivých zaměstnanců a dalších osob, které podnikatel využívá k rea-lizaci své podnikatelské činnosti,

✔nehmotných – nehmotnou složkou podnikání se rozumí práva k duševnímuvlastnictví, know-how, obchodní tajemství, obchodní firma apod.

Podnik je tedy určitý funkční celek, který je tvořen všemi výše uve-denými složkami. V případě, že by některá složka chyběla, např.zaměstnanci, pak by nešlo o podnik, ale o soubor movitých a nemovi-tých věcí nehmotných práv a nebylo by možné tyto věci a práva pro-najmout na základě smlouvy o nájmu podniku.

Předmět smlouvy

§

Podnik

K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patřípodnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke svépovaze mají tomuto účelu sloužit. Ostatní věci či práva, která nespl-ňují tato kritéria, k podniku nepatří. Typickým případem budou pohle-dávky vznikající mezi společníkem a obchodní společností, např.pohledávka společnosti na splacení vkladu společníka v s.r.o. Tatopohledávka neslouží k provozování podniku, a tudíž nemůže být sou-částí podniku. Podle ustanovení § 5 odst. 2 obchodního zákoníku jepodnik věcí, a to věcí hromadnou, a na jeho právní poměry se použi-jí ustanovení o věcech v právním smyslu.

Podnik, který je pronajímán (případně jeho část), musí být ve smlou-vě dostatečně určitě vymezen.

Smlouva o nájmu podniku musí mít písemnou formu, jinak by neby-la platně uzavřena.

Jak již bylo naznačeno výše, smlouva o nájmu podniku je smlouvoupojmově úplatnou. Je tedy třeba, aby ve smlouvě byla dohodnuta výšenájemného nebo alespoň způsob určení výše nájemného.

Ke smlouvě o nájmu podniku musí být udělen souhlas společníkůnebo valné hromady (viz § 67a obchodního zákoníku), případně je tře-ba souhlasu členské schůze družstva (viz § 239 odst. 4 a § 260 obchod-ního zákoníku).

Smlouva o nájmu podniku, jakož i její návrh, se zakládá do sbírky lis-tin. Uložení smlouvy do sbírky listin rejstříkový soud bez zbytečnéhoodkladu zveřejní v Obchodním věstníku. Smlouva nabude účinnos-ti nejdříve dnem zveřejnění v Obchodním věstníku, což znamená,že teprve od tohoto dne může nájemce podnik na základě uzavřenésmlouvy provozovat a řídit. Smluvní strany si samozřejmě mohou sjed-nat, že smlouva nabude účinnosti později, ale dřívější účinnost (předednem zveřejnění v Obchodním věstníku) možná není.

Nájemcem může být pouze podnikatel zapsaný v obchodním rejst-říku, který má příslušné podnikatelské oprávnění k provozováníčinnosti, která je v pronajatém podniku provozována, jinak je smlou-va absolutně neplatná. Tato podmínka přitom musí být splněna nejenv době uzavření smlouvy, ale po celou dobu trvání nájmu. Obchod-ní zákoník přitom nevyžaduje, aby byl pronajímatelem podnikatelzapsaný do obchodního rejstříku, může jít tedy i o nepodnikatele, kte-rý podnik nabyl např. děděním.

Nájemce je povinen podnik provozovat s odbornou péčí. Bez sou-hlasu pronajímatele není nájemce oprávněn měnit předmět podnikáníprovozovaný v pronajatém podniku. Obchodní zákoník nevyžadujepísemnou formu takového souhlasu, ale tu lze v každém případě dopo-ručit.




květen 2010

Písemná forma

!

Úplatnost

Schválení smlouvy

Založení smlouvy do sbírkylistin

Kdo může být nájemcem

Povinnost provozovat podniks odbornou péčí

Část 7, Díl 4, Kap. 1, vzor M, str. 1

Díl 4, Akciová společnost


květen 2010

Plná moc

Níže podepsaný: Ing. David Ruseknar. 14. května 1968bytem Neustupného 1832, Praha 13, PSČ: 155 00

který je akcionářem společnosti Beta a.s., IČ: 345 62 356, se sídlem Praha 8, Sokolovská 12,PSČ: 186 00, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddíluB, vložce č. 1234 (dále jako „společnost Beta“),

je vlastníkem 200 ks akcií emitovaných společností Alfa na jméno David Rusek o jmenovitéhodnotě každé akcie 5000 Kč, tj. drží akcionářský podíl ve společnosti o velikosti 30 %,

tímto v rozsahu vyžadovaném zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozděj-ších předpisů, a v souladu se stanovami společnosti Beta a.s. zmocňuje:

Kamila Dobráčkanar. 12. března 1975bytem Mrkvičkova 345/2, PSČ 140 00 Praha 4,

aby jej v plném rozsahu zastupoval na společnosti Beta a.s., která se má konat dne 12. 5.2010 ve 13.00 hod na adrese sídla společnosti, tedy na adrese Praha 8, Sokolovská 12, PSČ:186 00, v zasedací místnosti ve 2. patře.

Tato plná moc se uděluje pouze pro jednu valnou hromadu, jak byla specifikována výše, tedyvalnou hromadu konanou dne 12. 5. 2010.

Zmocněnec je zejména oprávněn na valné hromadě hlasovat, vznášet připomínky, dotazy,návrhy či protinávrhy. Dále je zmocněnec oprávněn ve věci jednání, sepisu a podpisu veške-rých dokumentů s konáním valné hromady spojených. Zmocněnec je rovněž oprávněn pře-vzít veškeré listiny, písemnosti, návrhy, podávat žádosti, námitky a vzdávat se jich, to vše v sou-vislosti s konáním výše uvedené valné hromady společnosti Beta a.s.

V Praze dne .................................

.........................................Ing. David Rusek(ověřený podpis)

Zmocnění přijímám:

.......................................Kamil Dobráček

Vzor MPlná moc na valnou hromadu

květen 2009

Část 7, Díl 9, Kap. 1, Vzor E, str. 1

Díl 9, Smlouvy o cenných papírech


1) Náležitosti směnky, bez kterých je směnka NEPLATNÁ:

OZNAČENÍOznačení, že jde o směnku, musí být součástí textu směnky a slovo „směnka“ musí být na-psáno ve stejném jazyce, jako je napsána směnka (nejčastěji tedy v češtině).

SLIB / PŘÍKAZJedná se o bezpodmínečný slib zaplatit za směnku konkrétní sumu peněz. Používá se formu-lace „Za tuto směnku zaplatím“, a to v případě směnky vlastní (tedy směnky, která je psánaz pozice dlužníka) nebo bezpodmínečný příkaz zaplatit za směnku konkrétní sumu peněz, tov případě směnky cizí (tedy směnky, která je psána z pozice věřitele). Určitou peněžní sumouse rozumí přesná suma uvedená čísly i slovy a označení měny. Pakliže je rozpor mezi sumouuvedenou čísly a slovy, platí suma uvedená slovy.

DATUM SPLATNOSTIÚdaj o tom, kdy je směnka splatná, tedy kdy nejpozději je možno za ní zaplatit věřiteli, anižby se dlužník vystavoval nebezpečí, která plynou ze zaplacení směnky po splatnosti (napří-klad úroky z prodlení). Směnka, ve které není údaj o tom, kdy je splatná, je splatná připředložení, avšak musí být přeložena do jednoho roku od vystavení. Pakliže ten, kdo směn-ku vystavil, tuto lhůtu neprodlouží nebo nezkrátí, taktéž si může vymínit, aby mu směnkanebyla předložena před určitým datem, v tom případě by předložení před tímto datem byloneplatné.

Vzor E

Směnka vlastní

S M Ě N K A V Horní Dolní dne 1. ledna 2008 -----------------100 000 Kč---------------------------------

VLASTNÍ Místo a datum vystavení (měsíc slovy)

jako rukojmí Za tuto směnku zaplatím dne 1. února 2008

Vendelín Vosásekr.č. 020270/456bytem Slepá 3, Lhota,PSČ: 123 45

Komu:

Alois Škudlil s. r. o., se sídlem Za Bukem 1, Horní Dolní, PSČ: 111 22, IČ:12345678

jedno sto tisíc korun českých

_____________________ Vendelín Vocásek

Částka slovy

nikoli na řad, bez protestu

Josef Vychytralýr.č. 010170/123bytem Slepá 2, Lhota, PSČ: 123 45

Splatno v (místo placení) u (domicil):

Alois Škudlil s.r.o., se sídlem Za Bukem 1, Horní Dolní,PSČ: 111 22, IČ: 12345678 ______________________

Josef Vychytralý

MÍSTO SPLATNOSTIÚdaj o místu, kde má být za směnku zaplaceno (označení PSČ, města, ulice a čísla popisné-ho), aby se nemohl dlužník vymlouvat, že nevěděl, kde má za směnku zaplatit, a tudíž za nizaplatit nemohl. Pokud ve směnce není údaj o místu, kde dlužník za směnku zaplatí, tak tím-to místem je adresa uvedená u jeho jména (tedy adresa trvalého bydliště).

IDENTIFIKACE VĚŘITELEJméno, adresa trvalého bydliště nebo sídla (v případě právnické osoby) a rodné číslo, datumnarození nebo identifikační číslo (v případě právnické osoby) toho, komu má být placeno.Opět proto, aby se nemohl dlužník vymlouvat, že zaplatil někomu jinému s tím, že dotyčnýčástku předá věřiteli.

DATUM A MÍSTO VYSTAVENÍDatum a místo, kde byla směnka podepsána osobou, která směnku vystavila (dlužník) proověření platnosti směnky, například v souvislosti s datem splatnosti směnky, datum splatnos-ti před datem podpisu směnky znamená neplatnost směnky. Pokud ve směnce není údajo místu, kde byla vystavena, tak tímto místem je adresa uvedená u jména dlužníka (tedy ad-resa trvalého bydliště).

PODPISPodpis toho, kdo směnku vystavil, jako prostředek ochrany proti padělání.

IDENTIFIKACE DLUŽNÍKAV případě směnky cizí i jméno, adresa nebo sídlo (v případě právnické osoby) a rodné číslo,datum narození nebo identifikační číslo (v případě právnické osoby) toho, kdo má platit.

2) Další údaje uvedené na směnce:

RUKOJEMSTVÍZa dlužníka se může zaručit třetí osoba, což se činí vepsáním hesla „jako rukojmí“ do směnkya dále uvedením jména, adresy trvalého bydliště nebo sídla (v případě právnické osoby)a rodného čísla, data narození nebo identifikačního čísla (v případě právnické osoby) a dálepodpisem této osoby. Pokud se chce osoba zaručit jen za část směnky, musí to do směnkyvepsat, jinak ručí za celou směnku. Pokud ručitel bude plnit za dlužníka věřiteli, má poté vůčidlužníkovi stejná práva jako věřitel.

„NA ŘAD“ / „NIKOLI NA ŘAD“V případě, že je na směnce uvedeno „nikoli na řad“, nemůže být směnka převedena na jiné-ho věřitele institutem rubopisu. Pakliže je ve směnce napsáno „na řad“ nebo zde není nic, takten, komu má být za směnku zaplaceno, může směnku převést rubopisem (tzv. indosament),což je text napsaný na druhé straně směnky, nebo na papíře, který je ke směnce pevně při-chycen. Rubopis musí být bezpodmínečný a musí se jím převádět všechna práva a povinnos-ti, které ze směnky vyplývají. Směnka může obsahovat nekonečně rubopisů, avšak další pře-vedení směnky může být jejím majitelem zakázáno. Směnku lze také převést způsobemobyčejného postoupení pohledávky, což se používá v případě, že ve směnce jsou použitaslova „nikoli na řad“ a nelze tudíž použít rubopisu.

PROTESTPakliže je na směnce uvedeno „bez prostestu“, znamená to, že platnost směnky nemusí býtověřována u soudu, u notáře nebo na obecním úřadě před jejím uplatněním dlužníkovi. Pakli-že směnka neobsahuje tuto formuli, je třeba její platnost před jejím uplatněním dlužníkoviověřit na jedné ze tří výše zmíněných institucí.

květen 2009

Část 7, Díl 9, Kap. 1, Vzor E, str. 2

Díl 9, Smlouvy o cenných papírech



Díl 10, Daňové řízení


květen 2008

ZSDP dává v § 60 daňovému subjektu možnost, jak oddálit platbu

splatné daně. Daňový dlužník může v souladu s tímto ustanovením

požádat správce daně o povolení posečkání daně nebo o zaplacenídaně ve splátkách.

Posečkání daně znamená, že splatnost daně bude odložena na jiný po-

zdější termín. Podmínkou pro povolení posečkání daně nebo její za-

placení ve splátkách je, že neprodlené zaplacení by bylo spojeno pro

dlužníka s vážnou újmou nebo není-li z jiných důvodů možné vybrat

celý daňový nedoplatek od daňového dlužníka najednou. ZSDP nede-

finuje, co je „vážná újma“ a „jiné důvody“, ani jinak blíže nespecifi-

kuje přesné podmínky uplatnění tohoto institutu, záležet proto bude

na správním uvážení správce daně, který bude žádost posuzovat (k to-

mu ovšem blíže zajímavý rozsudek NSS sp. zn. 2 Afs 207/2005-55).

O žádosti správce daně rozhodne a vydá rozhodnutí, které může obsa-

hovat také podmínky, za kterých se posečkání daně či povolení splátek

daně umožňuje. Stejně tak v rozhodnutí stanoví lhůtu, do které je plat-

ba daně posečkána, nebo splátkový kalendář, podle kterého má být

daň zaplacena. Proti rozhodnutí o povolení posečkání daně nebo povo-

lení splátek není přípustné odvolání, což koresponduje s tím, že daňo-

vý dlužník nemá na poskytnutí této úlevy žádný právní nárok. Je ale

nutné doplnit, že podle judikatury NSS není přípustné odvolání pouze

v případech, kdy správce daně žádosti vyhoví (viz např. rozhodnutí

NSS sp. zn. 2 Afs 207/2005-55, nebo sp. zn. 1 Afs 85/2005-43).

Za dobu posečkání daně nebo splátek zaplatí daňový dlužník úrok

z odložené částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní ban-

kou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den přísluš-

ného kalendářního pololetí.

Znamená to tedy, že za tuto dobu zaplatí daňový dlužník podstat-ně nižší úrok, než činí úrok z prodlení podle § 63 ZSDP, tj. úrok

7/10.7

Posečkání daně a povolení splátek

Podmínky pro povolení

Úroky z odložené částky

§

Rozhodnutí o povolení

!

v případě, kdy dlužník je v prodlení, protože nezaplatil splatnoudaň nejpozději v den její splatnosti.

Úrok podle § 63 ZSDP odpovídá ročně výši repo sazby stanovené

Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné

pro první den příslušného kalendářního pololetí. Výhodnější způsob

úročení ovšem platí pouze za předpokladu, že daňový dlužník dodrží

všechny podmínky stanovené rozhodnutím správce daně. V případě

jejich nedodržení bude uplatněn úrok podle § 63 ZSDP, protože roz-

hodnutí pak pozbývá platnosti.

Stanovený úrok správce daně předepíše za celou dobu posečkání

a o výši úroku daňového dlužníka vyrozumí platebním výměrem.

Tento úrok je splatný do osmi dnů ode dne doručení platebního vý-

měru. Úrok se nepředepíše, činí-li méně než 50 Kč.

Správce daně ovšem může v rozhodnutí stanovit, že po dobu povole-

ného posečkání daně nebo splátek daně se úrok z prodlení podle § 63

ZSDP uplatní, tím by se ovšem prakticky „vymazal“ význam pose-

čkání daně a povolení splátek. Současně § 60 odst. 4 ZSDP stanoví,

že uplatňovat současně oba druhy úroků, tj. úrok z prodlení podle

§ 63 ZSDP a úrok z posečkání podle § 60 odst. 6 ZSDP, není pří-pustné.

Podání žádosti o posečkání daně nebo povolení splátek podléhá

správnímu poplatku 400 Kč.

Žádost o posečkání daně nebo povolení splátek

✔ Žádost je možné podat, pokud by neprodlené zaplacení bylo pro dlužní-

ka spojeno s vážnou újmou nebo není možné z jiných důvodů vybrat ce-

lý daňový nedoplatek najednou.

✔ Správce daně může stanovit podmínky, za kterých se posečkání daně

nebo zaplacení daně ve splátkách povoluje.

✔ Za dobu posečkání daně nebo splátek zaplatí daňový dlužník přibližně

poloviční úrok, než činí úrok z prodlení podle § 63 ZSDP, tj. v případech

prodlení daňového dlužníka.

✔ Podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 400 Kč.




květen 2008

Poplatek za podání žádosti

✔

květen 2008

Část 7, Díl 10, Kap. 7, Vzor A, str. 1



Finanční úřad Chomutov

Bachmačská 1416430 11 Chomutov

Karel Novák

Dlouhá 14430 01 ChomutovDIČ: CZ58896622

V Chomutově dne 22. 3. 2008

Žádost o posečkání daně (§ 60 zákona o správě daní a poplatků)

Na základě podaného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací obdobíroku 2007 mám nejpozději k 31. 3. 2008 zaplatit daň z příjmů ve výši 98 500 Kč. Finanční pro-středky jsem měl k dispozici, ovšem vlivem mimořádné události, kterou bylo vážné poškoze-ní budovy mé provozovny silným větrem, který zasáhl tuto oblast dne 12. 3. 2008, jsem bylnucen použít tyto finanční prostředky na rychlé odstranění způsobené škody. Z toho důvoduVás žádám v souladu s § 60 odst. 1 ZSDP o povolení posečkání daně do doby, kdy mi budetato škoda uhrazena pojišťovnou jako pojistná událost. Tím budu mít potřebné finanční pro-středky opět k dispozici. Vyplacení náhrady škody z této pojistné události očekávám nejpo-zději do 15. 5. 2008.

K žádosti přikládám záznam o pojistné události a posudek pojišťovny o výši způsobené škody.

Předem děkuji za vyhovění mé žádosti.

S pozdravem

Karel Novák

Vzor A

Žádost o posečkání daně

Finanční úřad Chomutov

Bachmačská 1416430 11 Chomutov

Karel Novák

Dlouhá 14430 01 ChomutovDIČ: CZ58896622

V Chomutově dne 22. 3. 2008

Žádost o povolení zaplacení daně ve splátkách (§ 60 zákona o správě daní a poplatků)

Na základě podaného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací obdobíroku 2007 mám nejpozději k 31. 3. 2008 zaplatit daň z příjmů ve výši 65 800 Kč. V současnédobě bohužel nemám k dispozici dostatek finančních prostředků na úhradu této daně, a toz důvodu nezaplacení některých již splatných pohledávek, které mám vůči svým odběrate-lům. Z toho důvodu Vás žádám v souladu s § 60 odst. 1 ZSDP o povolení zaplacení daně vesplátkách. Navrhuji daň zaplatit ve čtyřech stejných splátkách se splatností vždy k poslední-mu dni měsíce počínaje měsícem květnem 2008. Uvedenou daň mám rozhodně zájem uhra-dit, moje současná finanční situace mi toto však neumožňuje. Řešením by byl pouze rozpro-dej majetku, který používám pro účely podnikání, což by prakticky znamenalo likvidaci mépodnikatelské činnosti.

Postupná úhrada pohledávek mi umožní také postupnou úhradu splatné daně. K doloženítěchto tvrzení k žádosti přikládám kopie dokladů potvrzujících uvedené pohledávky.

Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti.

S pozdravem

Karel Novák

květen 2008

Část 7, Díl 10, Kap. 7, Vzor B, str. 1



Vzor B

Žádost o povolení daně ve splátkách

Vzor A

Dohoda o provádění kontroly dočasně práce

neschopného zaměstnance

srpen 2009


Díl 2, Specifika pracovněprávních smluv a vztah k právu EU


ABCD, s.r.o.

IČ: 123 45 678se sídlem: Novodvorská 2345, Praha 4, PSČ: 142 00zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 12345jejímž jménem jedná Ing. Tomáš Novák, jednatel(dále jako „zaměstnavatel“ na straně jedné)

a

David Hrdlička

nar. 12. května 1968bytem U hradeb 12, Praha 1, PSČ: 110 00(dále jako „zaměstnanec“ na straně druhé)

(zaměstnavatel a zaměstnanec dále společně také jako „smluvní strany“ nebo každý samo-statně jako „smluvní strana“)

uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto

Dohodu o provádění kontroly

dočasně práce neschopného zaměstnance

I.

1. Smluvní strany uzavřely dne 15. května 2008 pracovní smlouvu, na základě které zaměst-nanec vykonává pro zaměstnavatele práci v pracovním poměru jako účetní.

2. Smluvní strany berou na vědomí, že v souladu s ustanovením § 192 odst. 6 zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákoník práce“) jezaměstnavatel oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti sta-novený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, a to:(i). pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu, a(ii). dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek(dále jako „kontrola“).

3. Za účelem úpravy vzájemných práv a povinností smluvních stran při kontrole uzavírajísmluvní strany tuto dohodu.

II.

1. V případě, že je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, je povinen předložitzaměstnavateli potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti nejpozději do tří dnů odedne, kdy byl uznán dočasně práce neschopným. Potvrzení zaměstnanec doručí k ru-kám ..... (komu, jakému oddělení). Zaměstnanec se zároveň zavazuje skutečnost, žebyl uznán dočasně práce neschopným, oznámit telefonicky nebo e-mailem svému nej-bližšímu nadřízenému, a to neprodleně poté, co se o této skutečnosti dozví, pokud tojeho zdravotní stav umožní.

2. Zaměstnanec se zavazuje současně s předložením potvrzení o dočasné pracovní ne-schopnosti zaměstnavateli sdělit (i) místo pobytu, kde se bude zaměstnanec po dobudočasné pracovní neschopnosti zdržovat a (ii) dobu a rozsah povolených vycházek.Uvedené informace je zaměstnavatel oprávněn si ověřit u ošetřujícího lékaře zaměst-nance.

3. Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli oznámit změnu místa pobytu a dobu a rozsahpovolených vycházek nejpozději následující den poté, co tato změna nastala. Porušení té-to povinnosti může mít za následek v případě, že bude provedena kontrola zaměstnancea zaměstnanec nebude při kontrole zastižen z důvodu, že změnil místo pobytu a dobua rozsah povolených vycházek a tuto skutečnost zaměstnavateli neoznámil, rozhodnutízaměstnavatele o snížení náhrady mzdy či její nepřiznání, ledaže by zaměstnanec za-městnavateli doložil skutečnosti, které by svědčily o tom, že změnu nemohl bez svého za-vinění ve stanovené době zaměstnavateli oznámit.

III.

1. Zaměstnavatel je oprávněn po dobu prvních čtrnácti dnů dočasné pracovní neschopnostizaměstnance provést (a to i opakovaně) u zaměstnance kontrolu a zaměstnanec je povi-nen zaměstnavateli kontrolu umožnit. Kontrolu u zaměstnavatele provádí:(i) ............. (jméno a příjmení, pracovní zařazení)(ii) ............. (jméno a příjmení, pracovní zařazení)(iii) ............. (jméno a příjmení, pracovní zařazení)(dále jako „kontrolor“ či společně jako „kontroloři“).

2. Kontrolu mohou provádět kontroloři samostatně nebo společně dva kontroloři. Zaměstna-vatel vydá kontrolorům písemné pověření, kterým jsou povinni se při provádění kontrolyprokázat – pokud tak neučiní, není zaměstnanec povinen kontrolu umožnit.

3. Provedou-li kontroloři u zaměstnance kontrolu, je tento povinen předložit jim rozhodnutío vzniku dočasné pracovní neschopnosti a je-li to nezbytné, i průkaz totožnosti.

4. Za porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance se považuje:(i) ............. případ, kdy se zaměstnanec nezdržuje v místě pobytu,(ii) ............. případ, kdy zaměstnanec nedodržuje rozsah a dobu stanovených vycházek,(iii) ............. případ, kdy zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli změnu místa pobytu ne-

bo změnu doby a rozsahu vycházek v souladu s čl. II. odst. 3 této dohody,

srpen 2009




(iv) ............. případ, kdy zaměstnanec neumožní provedení kontroly v rozporu s touto do-hodou, případně odmítne při kontrole předložit požadované doklady (roz-hodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, průkaz totožnosti).

5. V případě, že zaměstnanec nebude v místě pobytu zastižen, zanechá kontrolor v místěpobytu zaměstnance (v poštovní schránce či na jiném vhodném místě) oznámení za-městnanci o tom, že kontrola byla provedena a zaměstnanec nebyl zastižen. Zaměstna-nec je povinen neprodleně poté, co se s uvedeným oznámením seznámí, nejpozdějivšak do 3 dnů od provedení kontroly, sdělit a doložit zaměstnavateli skutečnosti, proč ne-byl v místě pobytu zastižen.

6. Kontrolor vždy o provedené kontrole vyhotoví písemný záznam. V případě, že kontrolorzjistil porušení režimu, uvede v písemném záznamu i skutečnosti, které znamenají poru-šení režimu. Kontrolor předává písemný záznam o provedené kontrole .......... (komu) ne-prodleně po jeho vyhotovení.

7. V případě, že bylo při kontrole zjištěno porušení režimu ze strany zaměstnance, doručízaměstnavatel stejnopis záznamu o provedené kontrole:(i) ............. zaměstnanci, který porušil režim,(ii) ............. příslušné správě sociálního zabezpečení,(iii) ............. ošetřujícímu lékaři.

8. V případě, že kontrolor zaměstnance nezastihne v místě pobytu a zaměstnanec do 3pracovních dnů ode dne provedení kontroly zaměstnavateli oznámí a doloží oprávněnýdůvod, proč zastižen nebyl (např. kontrola u lékaře), zaměstnavatel zaměstnanci náhra-du mzdy nekrátí.

9. V případě, že bylo zjištěno porušení režimu, rozhodne zaměstnavatel o zkrácení náhradymzdy nebo o jejím nepřiznání. Podmínky a způsob krácení náhrady mzdy či rozhodnutío jejím nepřiznání upravuje vnitřní předpis.

10. Smluvní strany berou na vědomí, že pro porušení povinností vyplývajících z této dohodynemůže zaměstnavatel se zaměstnancem ukončit pracovní poměr výpovědí, případněokamžitým zrušením pracovního poměru.

IV.

1. Tato dohoda nabývá platnosti a účinnosti podpisem obou smluvních stran.

2. Tato dohoda a vztahy z této dohody vyplývající se řídí právním řádem České republiky,a to zejména ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějšíchpředpisů.

3. Tato dohoda může být doplňována pouze písemnými dodatky se souhlasem obou smluv-ních stran.

4. Tato dohoda se uzavírá ve dvou vyhotoveních, z nichž každá smluvní strana obdrží pojednom vyhotovení.

srpen 2009




5. Smluvní strany prohlašují, že tato dohoda odpovídá jejich svobodné a vážné vůli, a nadůkaz toho připojují své podpisy.

V ........................ dne .....................

...................................... ......................................(zaměstnanec) (zaměstnavatel)

srpen 2009




Date post:	30-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	jakub-zachoval
View:	227 times
Download:	1 times

Aktuální vzorové smlouvy pro obchodní styk - ukázka

Documents