Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci svého Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost fi nancovaného ze zdrojů Evropských struktu-rálních a investi čních fondů ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a.s. podporuje prostřednictvím Programu EXPANZE zlepšení dostupnosti bankovního fi nancování pro malé a střední podnikatele na realizaci jejich podni-katelských projektů pro zahájení a/nebo další rozvoj podnikání.
PROGRAM EXPANZE - nové příležitosti pro malé a střední podnikatele
Program EXPANZE nemá podobu tradič-ních dotací, ale jedná se o tzv. fi nanční nástroj, v tomto případě zvýhodněné úvěry a záruky, a je realizován téměř v ce-lé České republice (s výjimkou hl. města Prahy). Akti vity programu mají přímou vazbu na strategický cíl Národní výzkum-né a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky „Zvýšit míru podnikání ve společnosti s důrazem na za-kládání nových rychle rostoucích fi rem“.
Dne 9. listopadu 2015 vláda České repub-liky schválila Program EXPANZE, jež se stal vlajkovou lodí Ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti realizace fi nančních nástrojů, které představují využívání fi -nančních prostředků návratným způso-bem a současně předpokládají kombinaci různých forem veřejných a soukromých zdrojů na podporu cílů veřejné politi ky
k řešení aktuálních potřeb trhu nebo kon-ti nuální podpory národní ekonomiky. Ten-to program umožňuje poskytovat podporu malým a středním podnikatelům dvěma typy fi nančních nástrojů a to formou úvě-rů a záruk. Celková předpokládaná aloka-ce programu v programovém období 2014 až 2020 činí 8,4 miliardy Kč a v současné době je zvažováno její navýšení.
S různými fázemi ekonomického cyklu se mění i potřeby trhu. Nejen z tohoto důvodu má ministerstvo možnost pružně reagovat aktualizací jednotlivých již vyhlá-šených výzev, přičemž rozsah a míra dané aktualizace refl ektuje aktuální potřeby podnikatelů, kteří mnohdy napomáhají překonávat i nenadálé společenské výzvy, jak se např. momentálně ukazuje v ob-dobí s nižším objemem dešťových srážek a kalamitní situací spojenou s kůrovcem.
máme tu již šesté číslo. Velice mne těší váš zájem o tento informační zpra-vodaj. Předem vám všem děkuji za va-še kladné ohlasy a náměty, se kterými důsledně pracujeme. Pomáhají nám toti ž zlepšovat řadu metodických na-stavení a souvisejících věcí s vybraný-mi výzvami. Vzájemná komunikace je pro nás to nejcennější.
V tomto čísle vás budeme informo-vat o výsledcích a možnostech v pro-gramu Expanze, který realizuje Česko-moravská záruční a rozvojová banka. Představíme realizaci projektů v rámci mezinárodní spolupráce se zahranič-ními partnery, a to prostřednictvím mezinárodních sítí programů výzkumu a vývoje IraSME a Cornet. Neopome-neme ani nejčastější chyby žadate-lů, tentokrát ve Zprávách o realizaci (ZoR). V rubrice „Ze života kontrolora“ pokračujeme s diskuzí na téma statu-tu MSP. To a mnohé další na Vás čeká na těchto stránkách. Doufám, že se mi podařilo vás tí mto úvodem opět ale-spoň trochu navnadit na další čtení a zájem o tento plátek :)
Pokud byste měli náměty, o čem bychom měli psát, co bychom měli ře-šit, co vás nejvíce trápí, neváhejte se na mě obráti t a já se na naší redakční radě pokusím tyto podněty prosadit. Můj mail je [email protected]. Odpovídat budu všem, kteří se ozvou. Tak nevá-hejte a pište. Budu se těšit na vaše ná-zory, náměty a požadavky.
S přátelským pozdravem
Petr Tůma
Šéfredaktor OPIK
WORKSHOP S PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY V PRŮMYSLUČas konání: 8. 10. 2019, 9:30–11:00 hod.
Určeno pro podnikatelské subjekty, odbornou i občanskou veřejnost.
Program: Představení konkrétních příkladů dobré praxe zástupci podnikatel-ských subjektů, které se úspěšně zúčastnily soutěže „Přeměna odpadů na zdroje“.Interakti vní diskuze k prezentovaným projektům a vyti pování možností , jak tyto příklady modifi kovat a promítnout do praxe v daném podniku, fi rmě nebo živ-nosti přítomných účastníků.
VYHLÁŠENÍ 4. ROČNÍKU NÁRODNÍ SOUTĚŽE „PŘEMĚNA OD-PADŮ NA ZDROJE“ V RÁMCI AKTIVIT PRO CIRKULÁRNÍ ČESKO Čas konání: 8. 10. 2019, 11:00–12:00 hod.
Určeno pro podnikatelské subjekty, odbornou i občanskou veřejnost.
Program: Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček zahájí již 4. ročníkúspěšné soutěže „Přeměna odpadů na zdroje,“ která je jedním z příkladů osvěty v oblasti cirkulární ekonomiky. Setká se při této příležitost s vítězi z předchozích ročníků soutěže, sponzory i členy hodnotí cích komisí. S těmito významnými hosty bude příležitost interakti vně diskutovat o výhodách zavádění cirkulární ekonomi-ky/oběhového hospodářství do praxe.
CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA V PRŮMYSLUČas konání: 7.–11. 10. 2019
Celodenní prezentace po dobu konání MSV určená pro širokou odbornou i občan-skou veřejnost.
Program: Prezentace výsledků uplatňování a využití principů cirkulární ekonomiky v průmyslu, ve stavebnictví, v obcích, ve vzdělávacích zařízeních formou promí-tání videí úspěšných příkladů dobré praxe a zodpovídání dotazů. Podnikatelské subjekty (zástupci fi rem a podniků, včetně OSVČ), které již přecházejí na principy cirkulární ekonomiky, nebo to mají v úmyslu a připravují se na to, budou mít mož-nost se připojit svým podpisem na ARCHU CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY PRŮMYSLU ČR a na interakti vní mapu České republiky umísti t vlaječku do místa působení své fi rmy. Poskytovány budou též informace o programech podpory podporující obě-hové hospodářství/cirkulární ekonomiku.
VÝROBA
DISTRIBUCE
RECYKLACE
ZBYTKOVÝODPAD
OBĚHOVÉHOSPODÁŘSTVÍ
DESIGN
UŽÍVÁNÍA OPRAVY
SBĚR
SUROVINYSUROVINY
Odbor průmyslové ekologie MPO bude po dobu konání MSV v Brně prezentovat příklady dobré praxe a další akti vity na aktuální téma Cirkulární ekonomika.
PozvánkaMSV BrnoMSV Brno - Pavilon ZČeská národní expozice – The Country For The Future
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Agenturou pro podnikání a inova-ce již druhým rokem vyhlásí nejlepší podnikatelské projekty, které byly podpořeny z prostředků OP PIK. Slavnostní večer se uskuteční 18. listopadu 2019 v kongreso-vém centru Cubex. Kromě nejlepších projektů budou oceněni i autoři nejlepších pod-nětů vzešlých z ankety OP PIK naslouchá podnikatelům. Letošní ročník bude jiný :)V příští m čísle přineseme podrobnosti . Tým PPR
PODNIKATELSKÝ PROJEKT ROKU 2019
3
Od 1. června 2017, kdy byl zahájen příjem prvních žádostí v úvěrové části EXPANZE, ministerstvo přistoupilo již k jejím něko-lika aktualizacím a k 15. únoru 2019 byla spuštěna i záruční část programu.
Flexibilita EXPANZE spočívá v možnosti dodatečně zařadit zvláštní podporované aktivity, na které se vztahují výhodnější podmínky oproti standardním projektům, jimiž lze například financovat:
- Efektivní využívání vody v průmyslu - posílení aktivit průmyslových podniků v efektivnějšímu nakládání s vodou s cí-lem reagovat na rizika spojená s proje-vy sucha, tedy především potenciálního nedostatku vody pro zajištění výroby a tím možného snížení výkonu ekono-miky;
- Projekty zaměřené na zpracování ka-lamitního dřeva a na rozšíření a vznik nových skladovacích prostor ke skla-dování dřeva ze stromů napadených kůrovcem;
- Projekty související s budováním vyso-korychlostního internetu;
- Projekty zaměřené na materiálové a energetické využití odpadů.
Pro tyto projekty nabízí úvěrová část Programu EXPANZE malým a středním
podnikatelům z mimopražských regionů bezúročné úvěry až do výše 45 % způsobi-lých výdajů v rozmezí 650 tisíc–60 miliónů Kč.
Zvýhodněné úvěry mají až 10 letou plat-nost s možností odkladu splátek jistiny maximálně na 4 roky a nejsou zatíženy
žádnými dalšími poplatky. Navíc je pro podnikatele připraven finanční příspěvek na subvenci úrokové sazby u spolufinan-cujícího komerčního úvěru, který může dosahovat až 4 miliony Kč.
Záruční část Programu EXPANZE nabízí na podporu těchto druhů projektů záru-ku až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru, který se pohybuje v rozmezí od 1 do 40 milionů Kč. Délka ručení nepřesa-huje 12 let a úroková sazba zaručovaného úvěru závisí na dohodě mezi příjemcem podpory a spolupracující bankou.
Úvěry a záruky z Programu EXPANZE mo-hou podnikatelé využít např. na poříze-ní strojů, zařízení, technologií a zároveň i na výstavbu, rekonstrukci či pořízení sta-veb a zastavěných pozemků a doplňkově i na provozní financování.
K poslední aktualizaci výzev v úvě-rové a záruční části programu došlo k 15. srpnu 2019. Žádosti o podporu do výzev programu přijímá Českomorav-ská záruční a rozvojová banka.
Informační zpravodaj OP PIK 2014–2020
PROGRAM EXPANZE
ČMZRB letos podpořila už přes 3 500 českých podnikatelů
pokračování z 1. strany
Českomoravská záruční a rozvojová ban-ka (ČMZRB) v první polovině letošního roku poskytla malým a středním podni-katelům finanční podporu v objemu 8,6 miliardy Kč, což představuje meziroční nárůst o 28 %. Na podporu ve formě záruky či zvýhodněného úvěru dosáh-lo přes 3 500 českých podniků. V rámci Operačního programu Podnikání a ino-vace pro konkurenceschopnost (OP PIK) bylo ve sledovaném období podpořeno 370 projektů v objemu přes 2,7 miliardy Kč. Hodnota těchto podnikatelských pro-jektů dosahuje minimálně 4,9 miliardy Kč.
Nejčastěji čeští podnikatele čerpají pod-poru ve formě záruk. Ta jim usnadňuje přístup ke komerčním úvěrům, prostřed-nictvím nichž mohou realizovat jak své investiční záměry, tak jimi profinancovat své provozní potřeby. ČMZRB jim v první polovině roku zaručila přes 3 300 úvěrů v celkovém objemu vyšším než 7,4 mi-
liardy korun. Ze strukturálních fondů EU v rámci OP PIK je ze záručních schémat fi-nancován program EXPANZE-záruka. Pro-gram byl spuštěn v polovině února 2019
a do konce června 2019 jej využilo již 145 podnikatelů, když jim ČMZRB vystavi-la záruky v objemu 1,6 miliardy Kč.
Vedle záruk podnikatelé u ČMZRB využí-vají k financování svých investičních po-
třeb také zvýhodněné úvěry. Jich ČMZRB v první polovině roku 2019 poskytla 230 v objemu 1,2 miliardy korun. To před-stavuje více než dvojnásobný meziroční nárůst. Největší podíl na tom mají pro-gramy realizované v rámci OP PIK, z nich pak především program EXPANZE-úvěry. Ten malým a středním podnikatelům přináší bezúročné úvěry, které mohou využít k pořízení strojů, zařízení, techno-logií, nemovitostí apod. V první polovině roku tuto formu podpory v objemu necelým 1,2 miliard korun vyžilo 219 českých podniků.
Program EXPANZE-úvěry je vůbec dlouho-době nejúspěšnějším úvěrovým progra-mem banky. Od jeho spuštění v červnu 2017 do konce prvního pololetí letoš-ního roku byly v jeho rámci poskytnuty bezúročné úvěry v objemu 2,8 miliardy korun. Což představuje realizaci podnika-telských projektů, jejichž hodnota dosa-huje více než 6,2 miliardy korun.
Veškeré potřebné informace jsou dostupné na www.cmzrb.cz.
Podpora projektů v rámci OP PIK se sice týká jen území ČR, existují ale i možnos-ti, jak realizovat mezinárodní spolupráci se zahraničními partnery, a to prostřed-nictvím mezinárodních sítí programů vý-zkumu a vývoje IraSME a Cornet.
V první řadě je třeba zdůraznit, že sítě ne-disponují vlastními dotačními prostředky. Smyslem těchto sítí je umožnit realizaci mezinárodního výzkumného a vývojové-ho projektu s řešiteli z různých zemí, kte-ří jsou posléze financováni z příslušných programů národních/regionálních posky-tovatelů dotace. Za ČR je v obou přípa-dech partnerem MPO. Pomocí informací na stránkách obou sítí mohou zájemci ta-ké nalézt a kontaktovat projektové part-nery ze zapojených zemí a společně při-pravit projekty, které budou na české straně financovány z dotačních programů OP PIK a na straně zahraničního partnera
z relevantního programu jeho země. Zá-jemci se také mohou obrátit na pracovní týmy obou sítí s žádostí o všechny po-třebné informace. Podmínkou schválení společného projektu je jeho schválení všemi příslušnými poskytovateli podpory.
Pokud tedy české malé a střední podniky (na které je síť zaměřena) chtějí přihlásit projekt v rámci aktuální 24. výzvy IraSME (příjem žádostí probíhá do 25. září 2019), musí jej podat do VII. výzvy programu Ap-likace (bude vyhlášena v září). Projektové partnery pak mohou pomocí stránek sítě nalézt v Belgii, Kanadě (Alberta), Němec-ku, Lucembursku, Rusku nebo Turecku.
Spolupráce v rámci sítě Cornet (příjem žádostí do aktuální 28. výzvy probíhá ta-ké do 25. září 2019) se týká kolektivního výzkumu, na české straně programu je tedy relevantní pro klastry. Projekty pro-
to musí být podány v rámci VI. výzvy pro-gramu Spolupráce – klastry. Protože u to-hoto programu podpory je termín podání do 6. září 2019 do 15:59 pro předběžnou žádost a 29. listopadu 2019 do 15:59 pro plnou žádost, měli by žadatelé podat pl-nou žádost co nejdříve po podání projek-tu Cornet. Do sítě jsou mimo ČR zapojeny tyto země: Rakousko, Německo, Belgie, Polsko, Brazílie, Kanada (Québec), Nizo-zemí, Peru, Švýcarsko, Turecko.
Projekty se přihlašují online prostřednic-tvím formuláře na stránkách obou sítí, kde jsou také k dispozici všechny potřeb-né informace a dokumenty:
Informační zpravodaj OP PIK 2014–2020
Dne 31. 7. 2019 vyhlásilo MPO již V. výzvu programu podpory Smart Grids I. Cel-ková alokace této výzvy byla stanove-na na 60 mil. Kč. Jedná se o průběžnou výzvu s jednokolovým modelem hod-nocení, což umožňuje žadatelům i sa-motnému poskytovateli dotace plynu-lé podávání a vyhodnocování projektů s dodržením pro žadatele příznivých termínů vyhodnocení projektů a vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Obsah výzvy
Tato výzva je již určena jen provozovate-lům lokálních distribučních soustav, při-čemž pojímá komplexně celkový rozsah možných podporovaných oblastí, např. instalace dálkově ovládaných prvků nebo automatizaci řízení úrovně napětí či regu-laci přetoků jalového výkonu.
Novinky ve výzvě
Na základě zkušeností získaných při hod-nocení projektů podaných ve výzvách I. až III. došlo ve IV. Výzvě k několika zá-
sadním změnám. Za nejdůležitější změ-nu lze označit významné zjednodušení hodnotících kritérií. Například specifické kritérium řešící lokalitu realizace projektu bylo úplně zrušeno, z kritérií potřebnos-ti a relevance projektu byly odstraněny podmínky porovnávání jednotlivých pro-jektů mezi sebou, což žadatelům v před-chozích výzvách neumožňovalo předem si ověřit, zda jejich projekt má šanci získat potřebný minimální počet bodů pro při-dělení dotace. Zároveň byly odstraněny výpočty hodnocení kritérií vztahující se k celkovým ekvivalentním ročním nákla-dům, jejichž nadměrné nebo naopak pod-hodnocené vyčíslení mohlo některé pro-jekty zcela diskvalifikovat. Rovněž tak to byl údaj, který nešlo relevantně ze strany poskytovatele dotace ověřit, protože bylo pouze na uvážení žadatele, jakým způso-bem přistoupil k jeho kvantifikaci.
V oblasti provozovatelů lokálních dis-tribučních soustav došlo také ke změně přidělování bodů v rámci kritéria Zvýše-ní informovanosti provozovatele DS, kde je seznam devíti podporovaných aktivit.
A k zisku maximálního počtu bodů stačí splnit podmínky alespoň tří aktivit. Dle původního nastavení totiž prakticky neby-lo možné dosáhnout maximálního počtu bodů, protože reálně nelze od žádného projektu očekávat, že splní podmínky ve všech velmi různorodých oblastech.
Tyto změny provedené ve IV. výzvě pro-gramu zvýšili absorpční kapacitu v oblasti lokálních distribučních soustav a byly zno-vu aplikovány v V. výzvě programu.
Tato zjednodušení poskytují žadatelům možnost předem si ověřit, zda jejich plá-novaný projekt splní podmínky pro při-dělení dotace. Poskytovatel dotace tak maximálně eliminuje obavy potencionál-ních žadatelů ze zbytečného vynaložení energie, čas i nákladů na přípravu žádosti o dotaci v případě nezískání dotace.
Míra podpory je pro V. výzvu programu podpory Smart Grids I. až do výši 40 % z celkových způsobilých výdajů, přičemž žádosti o dotaci je možno podávat od 1. 10. 2019 až do 31. 3. 2020.
Ministerstvo průmyslu a obchodu dne 16. července 2019 vyhlásilo VI. Výzvu pro-gramu podpory Spolupráce – Klastry s alo-kací ve výši 250 milionů korun. Příjem předběžných žádostí o podporu probí-há od 22. července 2019 do 6. září 2019 a příjem žádostí o podporu bude pro-bíhat od 13. září 2019 do 29. listopadu 2019.
Ve Výzvě bychom rádi upozornili na ná-sledující změny: byl změněn druh Výzvy z kolové na průběžnou a model hodnoce-ní z jednokolového na dvoukolový. Byla provedena změna v textaci Výzvy (bod 4.1), který se týká mimo jiné požadavku na počet členských MSP u jednotlivých kategorií klastrů. Nově je požadováno, aby nezralá klastrová organizace (KO) mě-la min. 10 členských MSP, rozvinutá KO 15 a excelentní KO 20. Touto změnou byla nahrazena podmínka, aby majoritní část členů klastru (alespoň 60 % všech členů) byla tvořena malými a středními podniky splňujícími podmínky definice MSP. To-to opatření zjednoduší přípravu žádosti klastrům, které mají větší počet členů.
K dalšímu zjednodušení došlo u aktivity Rozvoj klastru, ve které bude možné ná-klady v rámci tuzemských a zahraničních cest, náklady na kancelářský materiál a výdaje na externě nakupované služby v souvislosti s opravami a údržbou sdí-lené infrastruktury VaV ve vlastnictví klastrové organizace uplatnit v rámci po-ložky Režijní náklady (max. do výše 15 % z rozpočtové položky Mzdy a pojistné) bez dokladování účetních dokladů či jiné podpůrné dokumentace.
Rovněž byla upravena příloha č. 5 Výzvy - Indikátory pro hodnocení klastrové orga-nizace. V případě Vašeho zájmu Vám mů-žeme zaslat prezentaci se změnami, které byly ve Výzvě učiněny (kontaktní email: [email protected]). Další změny, které je dobré mít na paměti při zpracovávání žá-dosti, jsou: lhůta pro doplnění předběžné
žádosti a žádosti o podporu byla zkrácena z 10 na 8 dní od data doručení výzvy k do-plnění a (předběžná) žádost o podporu může být vrácena maximálně dvakrát.
Připomínáme, že příjemcem nemůže být subjekt, pokud k datu podání žádosti o podporu podle svého čestného prohlá-šení a ostatních příloh neplní povinnosti stanovené v tzv. Transparentním balíčku. Nebude možné zpětné splnění požadavků.
Hodnocením klastrové organizace, dle přílohy č. 5 Výzvy – Indikátory pro hod-nocení klastrové organizace, budou mu-set projít všechny KO, jejichž hodnocení je starší jak 3 roky (počítá se dle data podání předběžné žádosti o podporu). Dokument Výsledek hodnocení klastro-vé organizace mohou využít pouze ty klastry, které již prošly hodnocením KO v předchozích výzvách programu Spolu-práce – Klastry, chtějí využít již dosažený výsledek hodnocení a jde o KO, kterým byla v předchozích výzvách schválena žá-dost o podporu a zároveň hodnocení KO není starší jak 3 roky.
Jak přispěla podpora z OP PIK k dosažení vytyčených cílů? Jsou dosavadní výsled-ky uspokojivé? Je poskytování podpory nadále smysluplné? Na tyto a další otáz-ky jsme se ptali v rámci série evaluací, které proběhly v první polovině roku 2019. Pojďme si výstupy hodnocení, kte-ré ovlivní i nastavení budoucího operač-ního programu, stručně představit.
6 173 oslovených respondentů v dotaz-níkových šetřeních, 78 uskutečněných rozhovorů a 61 provedených případových studií. To společně s dalšími analytickými metodami bylo zapotřebí vykonat v rámci šesti samostatně realizovaných evaluací, které hodnotily výsledky bezmála všech programů podpory OP PIK. V první řadě děkujeme za spolupráci všem žadatelům, kteří byli ochotni věnovat svůj čas vyplně-ní dotazníku či poskytnutí rozhovoru.
Nyní již k samotným výsledkům, které rozčleníme podle hodnocených progra-mů podpory:
Aplikace, Inovace, Potenciál
Byl zjištěn pozitivní vliv na inovační vý-konnost podniků, především malých a středních (MSP). Podpora zde vede k urychlení inovací až o dva roky a reali-zaci komplexnějších řešení, než by tomu bylo bez dotace. Podpořené projekty jsou však poměrně konzervativní a spíše průměrného inovačního řádu. Ze strany příjemců bylo negativně hodnoceno pro-dlení v hodnocení projektů, schvalování žádostí o podporu, administraci žádostí o platbu či nízká flexibilita při změnách projektů. Časové hledisko je totiž v oblas-
ti inovací, výzkumu a vývoje více než kde jinde obzvláště důležité.
Služby infrastruktury, Spolupráce, Partnerství znalostního transferu, Inovační vouchery
Došlo ke zlepšení spolupráce podpoře-ných podniků s výzkumnými institucemi
a vysokými školami, a to zejména díky podpoře z programů Inovační vouchery. Mezi podpořenými podniky se objevují nové spolupráce. Tato partnerství jsou příjemci pozitivně hodnocena a ve větši-ně případů mají potenciál pro přetrvání i v období po ukončení projektu. Dlou-hodobý charakter spoluprací představuje základ pro další výzkumné aktivity nad rámec dotační podpory. Zvyšuje se od-bornost pracovníků a schopnost podniků realizovat v budoucnu výzkum v rámci svých vlastních kapacit.
Technologie, Expanze, Marketing
Příjemci pozorují zvyšování konkurence-schopnosti v důsledku zaváděných tech-nologií. Ty totiž zvyšují kvalitu a efektivitu produkce, umožňují vyrábět nové pro-dukty s vyšší přidanou hodnotou, rozšířit výrobní kapacity a získávat nové zákazní-ky. U většiny podpořených projektů byly na trh zaváděny nové, neotřelé techno-logie. Na druhou stranu, téměř u třetiny projektů spočívala inovace ve výměně staré technologie za modernější, přičemž některé projekty se pohybovaly těsně nad hranicí prosté obnovy. Relativně vysoké bylo zastoupení prvků automa-tizace a robotizace. Rovněž byl pozoro-
ván silnější nárůst exportu podpořených podniků, než je v daném odvětví běžné. Podpořené MSP vykazovaly zvýšenou schopnost identifikovat nové příležitosti na zahraničních trzích.
Nemovitosti, Školicí střediska
Byla zregenerována plocha o rozloze 267 hektarů s největším podílem Zlínského kraje (20 %), Jihomoravského kraje (16 %) a Ústeckého kraje (10 %). Na úrovni ce-lé ČR to však představuje pouze 0,1 % celkové plochy brownfields. U podniků podpořených v programu Nemovitosti došlo k růstu přidané hodnoty, hmotné-ho investičního majetku, vlastního ka-pitálu a hospodářského výsledku (nebyl prokázán vliv na ukazatele konkurence-schopnosti a produktivitu práce). V přípa-dě programu Školicí střediska se obdobný vliv na hospodářský výsledek a další uka-zatele nepodařilo se prokázat.
Obnovitelné zdroje energie, Úspory energie, Nízkouhlíkové technologie
Tyto programy se potýkají s malým po-čtem projektů. Žadatelé označují za pro-blém zejména vysokou administrativní náročnost celého procesu získání pod-pory. V případě OZE je významnou pře-kážkou i legislativní zákaz kombinace in-vestiční a provozní podpory. Na druhou stranu podniky podpořené v programu Úspory energie dosahují významně vyš-šího snížení energetické náročnosti v po-rovnání s podniky, které dotaci nezískaly. Podpora je totiž motivací ke komplexněj-ším projektům s vyšším dopadem. Nej-častěji podporovanou aktivitou v kon-venčních úsporách energie je snižování energetické náročnosti budov; v oblasti inovativních nízkouhlíkových technologií je to elektromobilita.
Úspory energie v SZT, Smart grids II (přenosová síť)
Co se týká nárůstu energetické účinnosti u kombinované výroby elektřiny a tepla, podpořené podniky dosahují zhruba 10% navýšení. U teplárenských projektů by-ly potvrzeny předpoklady ohledně velmi špatného technického stavu dotčených potrubních úseků. V případě přenoso-vých sítí lze očekávat pozitivní dopady
V předchozím čísle jste se dočetli o úska-lích Žádosti o platbu, ale víte také, že ne-dílnou součástí ŽoP je ZoR? A že je Zpráva o realizaci projektu dokonce tak zásad-ní, že bez ní nelze podat ŽoP ke schválení na stranu poskytovatele dotace? Pokud netušíte (nebo jen matně) o čem je řeč, tak prosím přistupte blíže a čtěte níže.
Zpráva o realizaci projektu se podává sou-časně s každou ŽoP za jednotlivé etapy projektu a to tak, že je vhodné si nejdříve finalizovat a podepsat ŽoP a poté se pustit do vyplnění zprávy. Po podpisu ZoR bude automaticky ŽoP i ZoR předána ke kontro-le na Agenturu pro podnikání a inovace.
No není to brnkačka? Ale ať nepředbíhá-me sled událostí, tak to vezmeme raději popořadě. Zprávy o realizaci jsou k dis-pozici v levém menu ISKP+ pod záložkou, celkem nečekaně pojmenovanou, Zprávy o realizaci. K editaci zprávy se lze dostat přes volbu Založit novou zprávu/informa-ci, která inteligentně vygeneruje právě tu jednu zprávu, která patří k aktuální zpra-covávané etapě, resp. ŽoP.
A teď pozor, jde do tuhého! Zpráva je prázdná a dožaduje se vyplnění žlutých polí na záložce Informace o zprávě. Jed-ná se o povinné pole, přes které nejede vlak. Vyplňování začneme v poli Sledova-né období. Stačí jednoduše uvést začátek fyzické realizace projektu (u první ZoR) až do data podání zprávy. V následujících
ZoR již bude datum „od“ automaticky předvyplněno a bude stačit zadat pouze sledované období „do“, což je zmíněné datum podání zprávy. Hned pod sledova-ným obdobím je pole datum skutečného zahájení projektu... no není nic jednoduš-šího, než vyplnit stejné datum jako sledo-vané období „od“ (vyplní se logicky jen u první zprávy). A teď už jen poskytnout
kontakt na osobu, která zprávu vyplňuje...no ano, koukám na Vás, takže jiné subjek-ty prosím neuvádět.
Následující záložka Provoz, realizace/údržba skýtá prostor pro poetiku na téma Co se událo ve zrealizované etapě projek-tu. A protože se zpráva týká vždy konkrét-ní etapy, tak je žádoucí také uvést časové rozmezí trvání této etapy. Tato informace je k vyplnění na záložce Etapy projektu, kde stačí kliknout na příslušný řádek eta-
py a vykázat změnu/přírůstek. V tu chví-li se zpřístupní k editaci skutečné datum zahájení a ukončení etapy. Etapa je vždy ukončena např. poslední úhradou doda-vateli, posledním DUZP nebo zařazením do majetku.
Indikátory! A sakra! Hádám vyděšené vý-razy při pohledu na několik řádků vyjad-řujících úspěšnost projektu. Ale není se rozhodně čeho bát. Stačí pouze kliknout na jeden indikátor po druhém a vykázat změnu/přírůstek, kde se uvede dosažená hodnota indikátoru za danou etapu. Po-kud v projektu zatím nebyl zaznamenán posun, tak se tam jednoduše zapíše nula (0) s datem dosažení ke konci sledované-ho období zprávy.
Nyní už stačí do dokumentů zprávy nahrát podklady (např. energetický audit, účetní závěrku aj.), poté zaškrtnout čestné pro-hlášení, kde souhlasíte s tím, že jste zprá-vu vyplnili dle Vašeho nejlepšího vědomí a svědomí a slibujete na svou duši a na psí uši pravdivost uvedených údajů.
A JE TO! Teď už jen přes tlačítko „Kontrola“ ověřit, zda jsou opravdu všechny údaje zprávy vyplněny a může se přejít k finali-zaci dokumentu. Při tomto úkonu budete vyzváni k podpisu a ve chvíli, kdy tak uči-níte, máte vyhráno.
ŽoP a ZoR byla odeslána ke kontrole a teď už nezbývá než si dát kávu a nohy na stůl.
ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU (ZoR)
projektů na zvýšení kapacit energetických soustav (připojení nových zdrojů, vyšší od-běry, snížení rizika lokálních blackoutů).
ICT a sdílené služby
Významná část projektů směřuje na roz-voj stávajících systémů formou nových funkcionalit nebo modulů, namísto tvorby zcela nových inovativních řešení. Problematicky je vnímáno rovněž ne-dostatečné prosazení podpořených ICT firem na zahraničních trzích (chybí mar-ketingová podpora, vazby na zahraniční partnery). Centra sdílených služeb ztrácí
na atraktivitě z pohledu investorů, a to z důvodu růstu mzdových nákladů. Větší úspěch mají datová centra. Potenciálem je do budoucna prozatím nerozvinutý sektor státem garantovaných e-služeb, který by stimuloval vývojovou aktivitu ICT firem, a také výstavba přístupových sítí nové generace, která bude podporována i v budoucím operačním programu.
Shrnutí
Abychom odpověděli na otázky z úvodu: Podpora přispěla k dosažení cílů místy vý-znamně (výzkum, vývoj), místy jen okra-
jově (energetika) – zde nejsou výsledky prozatím uspokojivé. Nicméně právě pro-to, že cílů nebylo zatím dosaženo, a zá-roveň se podpora nadále jeví jako smy-sluplná, je doporučováno dané aktivity podporovat i nadále.
Evaluace přinesly sadu doporučení věc-ného i metodického charakteru, směřu-jících na současné i budoucí programové období. MPO nyní bude pracovat na při-jetí relevantních doporučení do praxe tak, aby se podařilo dosáhnout vytyče-ných cílů a zároveň zjednodušit pravidla pro žadatele.
Všechny výsledkové evaluace OP PIK jsou dostupné na webu MPO:
V minulém čísle, za vel-kého přispění pevných nervů, se podařilo dát dohromady vlastnické schéma, které si dnes beru k ruce a pokusím se vyplnit tabulku s údaji,
které mám k jednotlivým firmám a fy-zickým podnikajícím osobám k dispozi-ci. Výsledkem seskupených a sečtených údajů, bychom měli již určit, zda je náš příjemce dotace malý, střední či dokon-ce mikro podnik. To že bychom mohli po všech těchto krocích označit náš pod-nik jako velký, si raději nepřipouštím. Příjemce dotace se hlásí v programu podpory „Marketing“ jako střední pod-nik a být velkým podnikem by pro něj v tomto případě znamenalo 100% krá-cení projektu, protože v rámci tohoto programu nejsou velké podniky podpo-rovány. Bez zbytečných předsudků to tedy vez-mu pěkně od začátku. Pro zapisování mám připravenou ob-dobnou tabulku, která je k dispozici ža-datelům jako deklarace jejich statutu a slouží k zapisování jednotlivých údajů za poslední dvě uzavřená účetní období. Vzhledem k tomu, že kontrolou na místě je zjišťován statut ke dni vydání Rozhod-nutí o poskytnutí dotace a ke dni zahá-jení kontroly na místě, musím vycházet ze stavu, který k oběma datům náleží. V mém případě se jedná o data 12. 8. 2018 (datum vydání Rozhodnutí o po-skytnutí dotace) a 15. 5. 2019 (den za-hájení kontroly na místě). Pokud mezi těmito daty došlo ke změně vlastnické struktury, měla by být vytvořena dvě vlastnická schémata, ze kterých pak bu-dou údaje zapisovány do dvou tabulek, abychom pro obě rozhodná data určily statut zvlášť. V mém případě si ale vy-stačím pouze s jednou tabulkou, vlast-nické schéma je v obou rozhodných da-tech stejné a mně tak zbývá určit pouze poslední dvě uzavřená účetní období, za která budou údaje z účetních závěrek zapisovány. Ke dni vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace byla dle účetních standardů již ukončena účetní období v letech 2017 a 2016. Ke druhému rozhodnému datu (den zahájení kontroly na místě) jako výchozí účetní období využijeme ty sa-mé roky. Společnostem, které spolupra-
cují při vyhotovení daňových přiznání s daňovým poradcem nebo advokátem, umožňuje daňový řád vypracování účet-ních závěrek až k datu 30. 6. (bez využití služeb daňového poradce a advokáta k 31. 3.), a protože se tato metodika vztahuje i na našeho příjemce, nemáme v den zahájení kontroly na místě k dis-pozici účetní závěrku za rok 2018 a k po-
souzení statutu si tak znovu vystačíme s uzavřeným účetním obdobím za roky 2017 a 2016.Pomalu se dostáváme k samotným vý-kazům. Kdo už měl to nesmírné štěstí a s posuzováním statutu MSP se setkal, jistě ví, že směrodatné jsou tři údaje. Nejprve přepočtený počet zaměstnan-ců. Je to údaj, který odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ) tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok a bohužel také údaj, na jehož správný výpočet vynaloží žadatel největší úsilí. Jako jeho zlomky jsou započítávány prá-ce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a prá-ce sezónních pracovníků. Do počtu za-městnanců jsou zahrnováni jak zaměst-nanci, tak vlastníci či vedoucí pracovníci a společníci, kterým z činnosti podniku vyplývají finanční výhody. Naopak se nezapočítávají učni – studenti (pracující na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání) a zaměstnanci na mateřské nebo rodičovské dovolené. Právě tento údaj nelze vždy najít přímo v účetních závěrkách, tam je ve většině případů uveden pouze „Průměrný počet zaměstnanců“ jehož výpočet se neřídí
pro nás využitelnou metodikou, avšak tyto hodnoty nebývají natolik odlišné, aby bylo potřeba vždy tabulku RPJ poža-dovat. Ta je po žadatelích vyžadována, pokud se hodnota zaměstnanců blíží k hranici znamenající změnu statutu. Druhou hodnotou je bilanční suma roční rozvahy, tedy celková výše aktiv „Netto“, což je hodnota aktiv ponížena o majet-kové odpisy a opravné položky a měli bychom ji najít v prvním řádku rozvahy společnosti. Poslední kontrolovanou hodnotou je roční obrat. K tomuto úda-ji se dostaneme sečtením řádků I. a II. ve výkazu zisku a ztrát.Před sebou mám již tabulku po šesti sloupcích (dvě období, tedy šest hodnot) a nejprve začnu se společnostmi propo-jenými, u kterých budu údaje zapisovat v celé své výši. K ruce si opět vezmu na-še vyzkoumané schéma, ze kterého je již patrné, že 100% údaje budeme zapiso-vat u společnosti A, B a D (všechny tyto společnosti mají vlastnickou provázanost s naším žadatelem vyšší než 50 %). Poté pokračuji se zapisováním údaje za jedi-ného partnera – fyzickou osobu, který se ve schématu nachází a to ve výši je-ho vlastnického podílu, tedy 49 %. U fy-zické osoby si jako se zdrojem hodnot ale musím vystačit pouze s daňovým přiznáním.Již trochu unaveným pohledem na sché-ma se po vyhledávání údajů ještě jednou ujišťuji, že tabulka je opravdu kompletní a před samotným sečtením těchto úda-jů a určením statutu nám ještě zbývá přepočítat zapisované částky na jejich eurový ekvivalent. K tomuto kroku uži-jeme kurz vyhlášení Evropskou centrální bankou k poslednímu dni v roce, který je předcházející roku, ve kterém je sta-tut posuzován, případně v jeho poslední pracovní den. Vzhledem k tomu, že má-me dva rozhodné dny, k přepočtu vyu-žijeme také dva různé kurzy. Ke dni po-souzení v den vydání rozhodnutí (12. 8. 2018) kurz ze dne 29. 12. 2017 (poslední pracovní den v roce) a pro den zahájení kontroly na místě (15. 5. 2019) kurz vy-hlášený dne 31. 12. 2018. Potrženo, sečteno. Při pohledu na finální tabulku zjišťuji, že nám žadatel překročil hranici bilanční sumy pro střední podnik. Nicméně pro udělení statutu za tento rok postačí, pokud hranici nepřekročí u obou finančních ukazatelů zároveň
(bilanční suma, roční obrat), proto se zase nic tak dramatického neděje a náš žadatel tak ve dvou po sobě jdoucích účetních období splňuje podmínky pro udělení statutu středního podniku. Po-kud bychom ale zjistili jakékoliv nespl-nění podmínek například v roce 2016, museli bychom zjišťovat statut žadatele také za rok 2015 a pokud by i v tomto roce nebyli podmínky splněny, žadateli by byl statut středního podniku odebrán. Stejný postup by byl uplatněn také v pří-padě nesplnění podmínek v roce 2017 - žadateli by dotace byla odebrána až v případě nesplnění podmínek i za rok
2018. V této situaci by bylo ještě nut-né posoudit, jakým způsobem k růstu podniku došlo, zda endogenním růstem (přirozeným) či exogenním (např. fúzí) o tom ale někdy příště. Pro stanove-ní statutu v určitém roce jsou tak vždy směrodatná alespoň dvě předchozí po sobě jdoucí uzavřená účetní období, po které je statut naplňován.
Dotační podvod? - raději to nezkoušejte
DOBRÉ RADY NAD ZLATOSkutková podstata trestného činu dotač-ního podvodu je vymezena v § 212 trest-ního zákoníku. Jeho podstatou je uvede-ní nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů v žádosti o poskytnutí dotace nebo po-užití účelové dotace na jiný než určený účel. Spáchaný podvod tohoto druhu může být v dnešní době snadno odha-len. Řídicí orgán, zprostředkující sub-jekt, orgány daňové správy, Policie ČR disponují velkým množstvím informací a důkazů (dokumentů a stop v listinné i elektronické formě), které mohou vést k odhalení pachatele. Silně nedoporuču-jeme potenciálním žadatelům podávat žádost o poskytnutí dotace s úmyslem spáchání dotačního podvodu. Mějte na paměti, že každý takový čin může být dříve nebo později odhalen. Řídicí orgán nicméně věří, že 99,99 % našich příjemců se chová poctivě a realizuje své projekty odpovědně.
V jakých oblastech se může žadatel dopustit podvodu?
Může se jednat o zkreslení údajů o hos-podaření žadatele, aby získal potřebné body při hodnocení finančního zdraví. Žadatel se může také snažit o zatajení údajů o velikosti podniku. Může se poku-sit o předložení fiktivních účetních do-kladů, jímž neodpovídá reálně pořízený majetek.
Jsou známé odhalené případy z minu-losti?
O případech, kde šetření aktuálně pro-bíhá samozřejmě z důvodu mlčenlivosti hovořit detailně nelze. Nicméně jsou zná-my z minulosti i z jiných operačních pro-gramů situace, kdy podnikání bylo fingo-vané, fingované smlouvy, účetní doklady taktéž. V některých případech bylo plnění skutečně provedeno, ale faktury a smlou-vy byly antidatovány a přepsány na jiné-ho než skutečného dodavatele, aby byla takto podvodem „zajištěna“ časová způ-sobilost výdajů. Stejně byla v některých případech takto „vytvořena“ a antidato-vána i dokumentace veřejné zakázky. Tyto
skutečnosti byly zjištěny hloubkovou kon-trolou a důkladným prověřením, včetně křížové kontroly dokumentů od příjemce dotace a dodavatelů. V některých přípa-dech prvotní podezření z kontroly Řídicí-ho orgánu, popř. daňové správy musela prostřednictvím prolomení bankovního tajemství prověřit Policie ČR, nebo pro-střednictvím nasazení operativní techni-ky (sledování, odposlechy). Prověřením všech souvisejících plateb na bankovních účtech v obou směrech mezi dodavateli a odběrateli byly prokázány nestandard-ní transakce, které prokázaly předražení prací nebo jejich fiktivní charakter.
Jaká preventivní opatření přijímá Řídicí orgán ke snížení rizika dotačního podvodu?
Např. v oblasti kontrol na místě je výběr projektů do zkontrolovaného vzorku zce-la náhodný, příjemce dotace je nemůže předvídat a o kontrole na místě se dozví až bezprostředně po podání příslušné ŽoP. V případě závažného podezření mů-že provedena kontrola na místě i před
FO 116,7 %
51 %
52 % 100 %
24 % 24 %
49 %30 %
A (PL) 6 x FO se shodným podílem
Partnerská rma partnera našeho žadatele - údaje se nezapočítávají
Manželé - nepodnikající FO - jejich údaje se nezapočítávají
Střední podnik (v tis.) 250 43 000 50 000 250 43 000 50 000
MSP
Zkoumané vlastnické schéma
Pro dnešek budu muset svou kontrolní činnost ukončit. Moje mysl se po této detektivní prá-ci už dokáže soustře-dit pouze na rozjímání o tom, zda je tu vlast-ně kontrolován statut, či status... :)
10
Informační zpravodaj OP PIK 2014–2020
podáním ŽoP. Moment překvapení zde může sehrát preventivní roli. V oblasti hodnocení finančního zdraví prověřují analytici Agentury API předložené pod-klady i s veřejně dostupnými databázemi (Obchodní rejstřík, ARES, ISIR atd.), popř. pokud je to relevantní, i podklady, které předložil příjemce u svých minulých pro-jektů. Tím lze odhalit jakoukoli nekonzis-tentnost předložených dat o hospodaření společnosti. Žádosti o platbu podléhají finanční a věcné kontrole, každá z nich se zaměřuje na jiné aspekty projektu i předložených podkladů. Jakýkoli rozpor proti původnímu záměru bude odhalen. Podklady z výběru dodavatelů jsou pro-věřovány projektovými manažery, popř. specialisty na oblast veřejných zakázek. Jistě bez významu není také, že máme o některých příjemcích dotací dlouhodo-bě informace z projektů, které realizovali v uplynulých letech.
Je však třeba uvést, že některé podvo-dy byly odhaleny zcela nečekaně. Někdy udání podal zhrzený zaměstnanec, kte-rý byl firmou propuštěn. Někdy si spolu společníci ve firmě vyřizovali mezi sebou účty z minula a přišlo na řadu i trestní oznámení. Ovšem, ne vždy taková podá-ní byla Policií shledána jako odůvodněná, někdy jsou opravdu motivovány jen sna-hou poškodit pověst druhé strany a ne-musejí být založena na pravdě.
Jakým způsobem spolupracuje Řídicí orgán při odhalování podvodů s Policií ČR a daňovou správou?
Řídicí orgán aktivně reaguje na dožádání Policie ČR a Finanční správy. Z opačného
pohledu Policie ČR a Finanční správa dů-sledně prověřují podněty, které získávají od Řídicího orgánu, tj. především z kont-rol na místě, šetření nesrovnalostí, kon-troly žádostí o platbu. Policie i daňová správa mají účinnější nástroje pro účely hloubkového prověření transakcí a dal-šího jednání podezřelých osob, v tom je jejich role nenahraditelná – v oblastech, kam již kontroloři Řídicího orgánu nedo-sáhnou z důvodu omezených zákonných kontrolních oprávnění. Role daňové správy je také klíčová při získávání neoprávněně vyplacených částek od příjemců (vymá-hání), pokud příjemce dotace neoprávně-ně vyplacenou částku nevrátí dobrovolně na výzvu na účet poskytovatele.
Jakým způsobem může přispět k odhalení podvodu kontrola na místě?
Při kontrole na místě lze odhalit, pokud by pořízený majetek neodpovídal věcně účetním dokladům, které byly předloženy v žádosti o platbu. Tedy, že by na místě byl zjištěn zcela jiný majetek, jiného ty-pu, od jiného výrobce, v jiné kvalitě a ji-né hodnotě než bylo v ŽoPl nárokováno. Ještě horším případem by bylo, pokud by operace byla pouze fingována a proběhla by pouze „účetně“, ale majetek by vůbec neexistoval.
Může se dopustit podvodu příjemce při výběru dodavatele, resp. zadání veřejné zakázky?
Eventuálně je možné, že by příjemce zfal-šoval dokumentaci nebo její část z výběru dodavatele nebo zadání veřejné zakázky. Ovšem u výběru dodavatelů spíše vní-máme vyšší riziko tzv. pletich, tj. různých „zákulisních“ dohod mezi zadavatelem a dodavatelem, jejichž cílem je soutěž nějakým způsobem omezit, aby mohl za-kázku získat jeden preferovaný dodavatel a případně mohla být i uměle navýšena cena zakázky.
Co se děje v případě, kdy odhalení pod-vodu nemůže z hlediska své odbornosti kontrolní pracovník sám provést?
V tom případě dle našich interních po-stupů může být přizván externí odbor-ník, který danou věc, tj. pořízený majetek a jeho cenu z hlediska jeho zatřídění, kva-lity, plnění užitných parametrů vzhledem k potřebám projektu, posoudí a vydá ne-závislý odborný posudek. V případě, že posudek potvrdí podezření na spáchání trestného činu, bude věc předána Poli-cii ČR.
Co byste ještě na závěr vzkázali našim čtenářům?
Celkově je třeba říci, že i jediný podvod-ník může způsobit, že Evropská komise a její auditoři mohou dospět k závěru, že kontrolní systém v OP PIK nefunguje správně. Pak již nejde jen o těch x miliónů Kč, které tento podvodník nezaslouženě získal, ale o mnohem významnější část-ky, o které může být ČR trvale připravena z důvodu tohoto nelegálního počínání. Jeden „černý pasažér“ tedy takto může tuto zemi zkrátit o několikanásobně větší částku, než sám původně zamýšlel. O to více je jeho chování odsouzeníhodné. Po-kud víte o jakýchkoli podezřelých přípa-dech tohoto typu, neváhejte je oznámit Policii ČR. Nemáte se za co stydět, je to ve veřejném zájmu.
Zcela na závěr bychom chtěli uvést, že tento článek má sice odstrašit potenci-ální pachatele podvodů, celkově však je třeba uvést, že pravomocně odsouzené podvody představují jednotky případů za celé programové období. Cílem to-hoto článku určitě není očernit koho-koli, kdo o dotace žádá, neboť víme, že 99,99 % žadatelů jsou poctiví a odpo-vědní podnikatelé, kteří realizují přínos-né a užitečné projekty bez postranních úmyslů.
snížení energetické náročnosti podnikatelského sektoru
31. 5. 201910. 6. 2019
10. 9. 2019
Spolupráce – Technologické platformy – Výzva III
podpora rozvoje klastrů, technologických platforem a dalších typů kooperačních sítí
17. 12. 20182. 1. 2019
30. 6. 2020
Inovační vouchery – Výzva IV
nákup poradenských, expertních a podpůrných služeb v oblasti inovací od výzkumných organizací
a certifikovaných zkušeben
30. 11. 20183. 12. 2018
30. 9. 2019
Nízkouhlíkové technologie – Úprava bioplynu na biometan a jeho vtláčení
do sítě – Výzva IV
zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin
8. 10. 20188. 10. 2018
30. 9. 2019
Smart grids II – Výzva V
výstavba, posílení, modernizace a rekonstrukce vedení přenosové soustavy a transformoven
(v souladu s konceptem chytrých sítí)
8. 10. 20188. 10. 2018
30. 9. 2019
Smart grids II – Výzva VI
výstavba, posílení, modernizace a rekonstrukce vedení přenosové soustavy a transformoven
(v souladu s konceptem chytrých sítí)
29. 6. 201816. 7. 2018
15. 1. 2020
Úspory energie – Energeticky efektivní budovy – Výzva II
snížení energetické náročnosti podnikatelského sektoru
*
*
*
*
*
*
*
* upozornění na blížící se termín ukončení příjmů žádostí
Informační zpravodaj OP PIK 2014–2020
12
ÚSPěŠNÉ PROJEKTY OP PIK
PROfIL SPOLEČNOSTI
Výzkumný a zkušební ústav Plzeň (VZÚ Plzeň), dříve ŠKODA VýZKUM, navazuje na více než stoletou tradici výzkumu, vývoje a inovací strojírenského podniku Škodových závodů. Společnost se zabývá aplikovaným průmyslovým výzkumem, vývojem a akreditovaným zkušebnictvím a působí zejména v sektoru energetiky a dopravním průmyslu. Společnost je součástí Skupiny ÚJV.
Mezi hlavní poskytované služby patří kompletní vývoj a inovace unikátních povrchových vrstev, komplexní materiálová diagnostika včetně mechanického i dynamického zkušebnictví, pokročilá diagnostika v oblasti hluku a vibrací, realizace životnostních zkoušek robustních konstrukcí, matematické modelování a v neposlední řadě služby kalibrační laboratoře.
POPIS PROJEKTU
Nové Výzkumné centrum, které bylo podpořeno Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) navazuje na jedinečnou znalost a zkušenost v oblasti žárových nástřiků a pokročilých povrchových úprav, kterým se společnost VZÚ Plzeň věnuje již více než třicet let.
Instalované technologie zahrnují tři kompletně vybavené nástřikové boxy, které umožní aplikaci nástřiku kaskádovou plazmou, vysokorychlostní technologií HP/HVOF a nástřik elektrickým obloukem a plamenem. Žárové nástřiky nalézají uplatnění v celé řadě aplikací. Ve zdravotnictví se využívají jako finální povrchová úprava kloubních náhrad. Velmi žáda-né jsou aplikace pro letecký průmysl nebo nástřik extrémně namáhaných části podvozků letadel. Využívají se také ve strojírenské výrobě nebo pro nástřik válců pro papírenský a tiskařský průmysl.
PRACOVIŠTě PRO VýZKUM A VýVOJ PLAZMOVýCH NÁSTŘIKů
ZÁKLADNÍ INfORMACE O PROJEKTU
Název projektu Pracoviště pro výzkum a vývoj plazmových nástřiků
Vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor SF. IČ: 47609109 / Číslo registrace: MK ČR E 23583 Ročník 2, číslo 6 / Vydáno ke dni 2. 9. 2019
Adresa redakce: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Politických vězňů 20, 110 00 Praha 1Šéfredaktor: Petr Tůma, email: [email protected] z časopisu OPIK je možné přetiskovat pouze se souhlasem redakce.
www.agentura-api.orgOPIK informační dvouměsíčník určený pro žadatele OP PIK 2014–2020www.mpo.cz
