Akutní stavy doprovázející chronická onemocnění u dětí
Astma bronchialeEpilepsieDiabetes mellitus
Astma bronchialeANATOMIE DÝCHACÍCH CEST
CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ
chronická zánětlivá choroba dýchacích cest, charakterizovaná zvýšenou reaktivitou na různé stimuly
vyznačuje se záchvatovitou výdechovou dušností, provázenou na dálku slyšitelnými pískoty při výdechu
jeho příčinou je překrvení a otok bronchiální sliznice, sekrece vazkého hlenu a kontrakce stěny průdušek
postihuje 10 – 15% dětí
ETIOPATOGENEZE
velmi složitá, hlavní příčinou u dětí je alergie
Alergické astma (atopické astma) - přehnaná reakce na antigen (prachy, pyly, plísně, roztoče, potraviny, léky), chronický zánět v dýchacích cestách, psychické vlivy, tělesná námaha
ASTMATICKÝ ZÁCHVAT
objevuje se neočekávaně, ve dne i v noci vyznačuje se výdechovou dušností pacient je úzkostný, neklidný, bledý, potí se,
má zrychlenou srdeční akci, má suchý, dráždivý kašel
vyhledává polohu vsedě s opřením horních končetin
LÉČBA
je komplexní odstranění provokujících faktorů protizánětlivá terapie – trvalá denní aplikace bronchodilatační terapie – aplikace léků
úlevových
POSTUP U DÍTĚTE S ASTMATICKÝM ZÁCHVATEM
zajistíme polohu vsedě nebo v polosedě podáme naordinované inhalační
bronchodilatancium zhruba po 5 minutách můžeme dávku
opakovat, pokud je i tato neúčinná, přivoláme RZP
EPILEPSIECHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ
organicky podmíněné záchvatovéité onemocnění mozku
základním rysem jsou opakované epileptické záchvaty, způsobené abnormálním záchvatovitým výbojem mozkových buněk
vyskytuje se u 3 - 5% dětí, 1% dospělých
ETIOLOGIE
epilepsie idiopatické (primární) – nelze stanovit příčinu, nejčastěji mezi 5. – 20. rokem
epilepsie symptomatické (sekundární) – podmíněny postižením ložiskového nebo difúzního charakteru (úrazovým, nádorovým, cévním, zánětlivým, degenerativním, vlivy metabolickými nebo toxickými)
DĚLENÍ EPILEPTICKÝCH ZÁCHVATŮ
lokalizované elementární – vědomí je zachováno, projevují se
různě, např. křečovými záškuby izolovaných svalových skupin, poruchami citlivosti (tzn. projevy motorickými), poruchami somatosenzorickými (příznaky zrakové, sluchové, čichové), vegetativními (nevolnost, zvracení, závratě, pocení, sucho v ústech či slinění) a psychickými (halucinace, iluze)
s komplexní (psychomotorickou) symptomatologií – provázené kvalitativní poruchou vědomí, příznaky motorickými a vegetativními , popř. stavy úzkosti či agresivity vůči svému okolí
DĚLENÍ EPILEPTICKÝCH ZÁCHVATŮ
generalizované generalizovaný záchvat bez křečí, tzv. absence
(malý záchvat) - klasický pro dětský věk, jde o záchvat bez křečí,
ale s náhlou ztrátou vědomí trvající několik vteřin
tonicko-klonické epileptické záchvaty (velký záchvat) – náhlá ztráta vědomí, postižený strne, chrčivě dýchá, zvyšuje se napětí svalů, postupně se připojují klonické křeče, které po chvíli ustávají a postižený leží bezvládně; během záchvatu si může pokousat jazyk, rty, pomočit se, pokálit se, potom buď postupně nabývá vědomí nebo usíná
celý záchvat trvá 5 – 15 minut a postižený si na něj nepamatuje
LÉČBA
farmakoterapie - antiepileptika úprava životního režimu a prostředí – fyzická
námaha, pobyt na slunci, v horku, pravidelný rytmus spánku a bdění, absolutní zákaz alkoholu, kouření a drog
POSTUP U DÍTĚTE S TONICKO-KLONICKÝM EPILEPTICKÝM ZÁCHVATEM
zajistit bezpečí jedince a okolí uložit na měkkou podložku, podložit hlavu po odeznění křečí zkontrolovat dutinu ústní pokud přetrvává bezvědomí, uložit do
stabilizované polohy
DIABETES MELLITUS (CUKROVKA)ANATOMIE SLINIVKY
CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ
porucha metabolismu cukrů, tuků, bílkovin způsobena nedostatkem hormonu inzulínu nebo
jeho nedostatečným účinkem na úrovni buněk periferních tkání
inzulín produkují B-buňky Langerhansových ostrůvků pankreatu, umožňuje využití glukózy buňkou, tzn. vstup glukózy z krve do tělesných buněk
nedostatek inzulínu způsobuje vzestup hladiny cukru v krvi, druhotně i v moči
častěji se vyskytuje u dospělých u dětí se nejčastěji objevuje mezi 10. a 15. rokem
života
ETIOPATOGENEZE
genetické faktory faktory zevního prostředí
DĚLENÍ
Diabetes mellitus I. typu Diabetes mellitus II. Typu sekundární diabetes mellitus gestační diabetes mellitus porucha glukózové tolerance
DIABETES MELLITUS I. TYPU
vyskytuje se výlučně v dětském věku (juvenilní diabetes)
je zcela závislý na dodávce inzulínu charakteristický sklonem ke ketoacidóze (rozvratu
vnitřního prostředí)
KLINICKÝ OBRAZ nadměrné močení zvýšená žízeň hubnutí, svalová slabost suchá kůže, bolesti břicha, nevolnost, bolesti
hlavy, poruchy soustředěnosti, spavost
LÉČBA
podávání inzulínu dieta tělesná aktivita
KOMPLIKACE
akutní – hyperglykemické a hypoglykemické kóma chronické
HYPERGLYKEMICKÉ KÓMA jde o stav, kdy dochází k vzestupu hladiny glykémie
společně s rozvratem vnitřního prostředí organismu rozvíjí se postupně, několik hodin i dní příčiny:
vynechání inzulínu, nedostatečná dávka dosud nepoznaný diabetes nedodržování diety
projevy : vystupňované příznaky diabetu žízeň, nadměrné močení, únava, nevolnost, zvracení, zápach
dechu po acetonu, červené tváře, poruchy vědomí
HYPOGLYKEMICKÉ KÓMA jde o stav, kdy dochází k poklesu hladiny glykémie příčiny:
nadměrná dávka inzulínu nedostatečné množství jídla nebo jeho vynechání nepravidelnost v přijmu potravy změna tělesné aktivity požití alkoholu
rozvíjí se velmi rychle – během několika minut projevy :
příznaky CNS – zvýšená dráždivost, dezorientace, úzkost, neklid, porucha artikulace, dvojité vidění, poruchy vědomí
příznaky vegetativního systému – tachykardie, třes, hlad, pocení, bledost
POSTUP U DÍTĚTE S HYPOGLYKEMICKÝM KÓMATEM
urychlené podání sacharidů u dítěte při vědomí, které může polykat,
podáme sacharidy ve formě kostky cukru nebo potravin bohatých na sacharidy – med, čokoláda, sladký nápoj
u dětí v bezvědomí – podat roztok glukózy do žíly, event. podat glukagon (hormon s opačným účinkem než inzulín) do svalu, RZP