Albánštinas2.e-monsite.com/2010/05/13/34503726fjalor-shqip-cekisht... · 2010. 5. 13. ·...

Albánština Příručka albánštiny

pro příslušníky AČR v mírových misích

Albánština

2 Albanstina KFOR-a.doc

Potřebu vydat příručku albánštiny si vyžádalo působení příslusníků AČR mezi aládnským etnikem v rámci mírových misí na Balkáně. Pro splnění jejich poslání -vytvářet podmínky pro mírové soužití a poskytovat humanitární zdravotní pomoc - je nezbytné také schopnost komunikovat s místním obyvatelstvem.

K překonání jazykové bariery za situace, kdy není možné dorozumět se v angličtině, by měla českým vojákům alespoň částečně napomoci tato příručka. Tomu je podřízeno i její pojetí, které se soustřeďuje na základní slovní zásobu a stručnou vojenskou a zdravotní terminologii. Slovníčkovy základ dále rozšiřuje česko-albánská konverzace s obecnou, zdravotní a vojenskou tematikou. Příručku uzavírá stručný nástin gramatiky albánského jazyka.

Slovníček si i při omezeném rozsahu klade za cíl postihnout co nejvíce slov a frazeologických spojení k základnímu dorozumění mezi Čechy a Albánci.

Albánština


Úvodem Albánština má samostatné postavení v rodině indoevropských jazyků. Hovoří jí

více než tři a půl milionu Albánců v samotné Albánii a dále pak téměř dva miliony v jugoslávské oblasti Kosovo. Albánštinu je možné slyšet i na území Černé Hory, Makedonie a Řecka, kde žije poměrně značný počet Albánců. Albánské národnostní menšiny však můžeme nalézt i na území jižní Itálie a Sicílie, v USA, Německu a jiných státech západní Evropy.

Původ albánštiny není bezpečně znám. Albánci jsou však pravděpodobně potomci Ilyrů, kmene, který byl jedním z původních obyvatel Balkánu. Název "Albánie", pod kterým je tato země známa v evropských jazycích, se původně vztahoval na jizní část země zvanou "Arbania" (z ilyrského "olba" - sídliště; osada). Domácímu názvu "Shqipëri" odpovídá podle jednotlivých etymologii země orlu nebo země skal.

Jižní (toskicky) a severní (gegsky) jsou hlavními dialekty albánštiny. Současná spisovná albánština, ustáIená až v druhé polovině našeho století, vychází především z tzv. jižního dialektu, který byl v minulosti podporován a vymáhán tehdejším režimem. V této souvislosti je nutné podotknout, že kosovští Albánci, ač užívali severního dialektu, se v roce 1968 podřídili a přijali spisovnou albánštinu, respektive jižní dialekt. Hlavním znakem jižního nářečí je tzv. rotacismus, což je změna intervokalní souhlásky ( tj. souhlásky mezi dvěma samohláskami), v albánštině typická změna n v r. Naproti tomu je v severním nářečí typická absence písmene ë.

.............. Příklady rotacismu a jiných rozdílností severního a jižního dialektu:

pasunie pasurie bohatství mbretnia mbretëria království emen emër jméno njof njoh znát Těžiště albánského jazyka tvoří sloveso a jeho bohatý systém slovesných častí

a způsobů (zvláštnosti je především admirativ), který umožňuje rozsáhlý počet tvarů jednotlivého slovesa. V albánštině je také častý výskyt přechodniků a příčestí, které jsou však považovány za zvláštní druhy způsobu. Albánský jazyk nemá infinitiv. Slovesa ve slovníčcích jsou tudíž uváděna v I. osobě sg. přítomného času, způsobu oznamovacího.

Ve slovníčku jsou podstatná jména uvedena v určitém i neurčitém tvaru, s označením rodu a uvedením množného čísla opět v určitém i neurčitém tvaru. Přídavná jména, která tvoří množná čísla nepravidelně, jsou rozepsána. Třídění českých ekvivalentů je rozděleno na základě významových odlišností číslováním výrazně významové rozdíly, středníkem - méně výrazné významové odlišnosti; čárkou - podobné nebo synonymní výrazy. U některých sloves je uveden jejich tvar v aoristu a participiu.

Seznam použitých zkratek: m. mužský rod sg. singular, číslo jednotné f. ženský rod pI. plural, číslo množné abl. ablativ, šestý pád vulg. vulgární výraz

Albánština


ALFABETI I GHUHËS SHQIPE ALBÁNSKÁ ABECEDA

Alfabeti Transkriptimi fonetik Përshembulli Abeceda Fonetický přepis Příklad A a (a) abeceda B b (b) hoblík C c (ts) české „c“ Cecilka, cín Ç ç (tf) české „č“ čára, česnek D d (d) dobrý, dost Dh dh (δ) they, there E e (e)(ε) Eva, etapa Ë ë ($)(:)1 around, further F f (f) fajn g g (g) guma Gj gj (g‘)(d‘) české „ď“2 dítě, ďábel H h (h) hotel I i (i) list, Ir J j (j) já, jas K k (k) kost, kolo L l (l‘) měkké l např. slovenské Topoľčany Ll ll (l) české l les, král M m (m) moře, můj N n (n) noc, nový O o (o) olovo P p (p) park, pošta Q q (k‘)3 tělo, tíseň R r (r‘) rýma [ríma], ráno Rr rr (rr) rrýma [rrýma] S s (s) světlo, sestra Sh sh (š) škola, šíp T t (t) to, tabule Th th (Ө) thick, thank U u (u) ulice V v (v) věc, vesnice X x (dz) Prievidza Xh xh (dž) džin Y y (y)(u:)(ű) űbung, Műller Z z (z) zuby, zápas Zh zh (ž) žiletka Příklady výslovnosti (uvedeny jsou příklady hlásek, které jsou pro českého uživatele atypické): Ç ç - çerek (čerek) čtvrt, reçel (rečel) džem Gj gj - gjë (ď:) věc, Gjirokastër (ďirokastr) možné i (džirokastr) Ďirokastra Ë ë - katër (ka tr) čtyři, ëmbëllsira (:mb:lsira) 1 Písmeno ë se podobá zvuku, který následuje po vyslovení například p, b, g (ráz, přídech). 2 Písmeno gj se v některých oblastech vyslovuje jako dž. 3 ?měkké č, ruské ť

Albánština


Nj nj - njeri (njeri) člověk, një (nj:) jeden Q q - qen (těn/tjen) pes, e kuq (e kuť/kutj) červená Sh sh - kush (kuš) kdo, shjruaj! (škruaj) piš! X x - xixë (dzidz:) jiskra, xing (dzink) zinek Xh xh - xhep (džep) kapsa, xhin (džin) gin (džin) Zh zh - zhvillim (žvillim) rozvoj, zhivë (živ:) rtuť L l - měkké l Ll ll - české l R r - měkké r Rr rr - české r (místy s přídechem!)

Albánština


Stručný albánsko-český

slovníček

Fjalorth shqip-çekisht

A a, apo nebo, či acar,-e mrazivý, chladný, ledový adres/ë,-a adresa aeroplan,-i pl. -ë-t letadlo aeroport,-i pl. -e-t letiště afat,-i lhůta, čas afatshkurtër krátkodobý afër blízko; asi, kolem afrohem přibližovat se, přiblížit se afshoj zapáchat; vonět aftësi,-a schopnost agim,-i svítání ai m. on, ten, ono ajo f. ona, ta to, tato ajror ,-e vzduchový, vzdušný akoma ještě aksident,-i pl. -e-t nehoda, havarie aku/ll,-i pl. -j-t led akullor/e,-ja zrnrzlina aleanc/ë,-a aliance alkool,-i pl. -e-t alkohol, líh allçi,-a sádra ambalazh,-i pl. -e-t

obal, balení

ambasad/ë,-a ambasáda amerikan,-e americký andej tak an/ë,-a, pl. -e-t strana anëtar ,-i člen anglez,-e anglický anglisht anglicky anij/e,-a, pl. -e-t Ioď, plavidlo anijetar,-i námořník ankes/ë,-a stížnost ankth,-i pl. -e-t úzkost antishtetëtor ,-e protistátní aparat,-i pl. -e-t přístroj apo nebo, či aprovoj schvalit, souhlasit, potvrdit aq tak, tolik, takhle, takto;

Albánština


ještě ar,-i zlato arab,-e arabský ardhës,-i přistěhovalec ardhj/e,-a příchod; vstup ardhm/e,-ja budoucnost ardhsh/ëm,-me, i/e

budoucí, příští

argano,-ja zvedák argjend,-i stříbro argjendar ,-i zlatník, šperkař ark/ë,-a pokladna arkivol,-i rakev arm/ë,-a zbraň armik,-e nepřátelský armi/k,-u, pl. -qe-t nepřítel arsim,-i vzdělání arsye,-ja rozum; důvod arrati,-a únik, útěk arratisur ,-i utečenec, běženec arrestim,-i zatčení, zadržení arr/ë,-a ořech arrij přijít, přijet, dorazit arritj/e,-a příjezd, příchod as ani asaj její, jí asgjë nic askund nikde askurrë nikdy askush nikdo asnjë nic aspak vůbec ashpër i/e drsný, hrubý asht,-i pl. eshtra-t kost ashtu tak, takže, takhle at/ë,-i pl. erër-it otec ata m. pl. oni atdhe,-u vlast atdhetar ,-i vlastenec atëherë pak, tehdy, tenkrát atillë i/e takový, tento ato f. pl. ony aty tu, tam athët i/e kyselý autoambulanc/ë,-a

sanita

autovinç,-i pl. -a-t naviják aviator ,-i pl. -ë-t pilot, letec

Albánština


azot,-i dusík B baba,-i pl. -llarë-t otec, táta bagazh,-i pl. -e-t zavazadlo bagëti,-a dobytek bak/ër ,-ri měď balanc/ë, -a rovnovaha

baIt/ë-a, pl. -ëra-t špína, nečistota ball/ë,-i pl. -e-t čelo banan/e, -ia banán bandazh,-i pl. -e-t bandáž, obvaz banoj bydlet banuar,-i/e obyvatelné, obydlené banj/ë, -a koupelna bar,-i bar bar,-i pi. -ëra-t tráva bardhë i/e bílý bar/k,-u, pl. -qe-t břicho bashkëbisedim,-i rozhovor, dialog bashkëkohës,-e současný bashkëpunim,-i spolupráce bashkëshort,-i pl. -ë-t

manžeI

bashkëshort/e,-ja manželka bashki,-a obecní úřad, radnice;

spolek bashku, së bashkë

společně, spolu

batanij/e,-a deka, pokrývka begatsh/ëm,-me, i/e

bohatý

benzin/ë,-a benzin beqar,-e svobodný, neženatý berber ,-i pl. -e-t holič bes/ë,-a víra, věmost, slib, přísaha besoj věřit bëhem stát se, stávat se; konat se

më bëhet zdá se bë/j,-ra,-re dělat, činit, učinit, provést,

konat bërtham/ë, -a jádro biçikletë,-a jízdní kolo bidon-i pl. -ë-t kanystr bie prura, prurë -1 přinést,

snést, nést bie rashë, rënë -2 padat; vycházet; pustit,

Albánština


upustit bij/ë,-a, pl. -a-t dcera bilet/ë,-a lístek, vstupenka bim/ë,-a rostlina bind přesvědčit bir-i pl. bij-të syn birrem ztratit se birr/ë,-a pivo bish/ë,-a bestie blej koupit blet/ë,-a včela blu tmavěmodrá boj/ë,-a barva bombardoj bombardovat bordel-i pI. -e-t nevěstinec bor/ë,-a sníh borxh-i pI. -e-t dluh bot/ë,-a svět botërisht veřejně botim,-i vydání, uveřejnění breg-u, pl. brigje-t břeh brenda uvnitř bretkos/ë,-a žába brez,-i pás; rod brinj/ë,-a žebro brishtë i/e křehký bujqësi-a zemědělství buk/ë,-a pI. -ë-t chléb bukur i/e krásný bukuri-a krása bunker-i pI. -ë-t bunkr; skladiště bur/g-u, pI. -gje-t vězení burim-i pI. -e-t pramen burr/ë,-i pI. -a-t muž, chlap butë i/e měkký, jemný buz/ë,-a ret buzeqeshj/e,-a úsměv byrek-u, pI. -ë-t piroh byth/ë,-a, pI. -ë-t zadek (vulg.) C ca některé caktoj určit cigan-i pI. -e-t cikán cigar/e,-ja cigareta cilësi-a jakost cili, cila pl. të cilët, të cilat; i cili, e cila

jaký, který, čí; jaká, která, čí

Albánština


cilido, cilado každý, každá cop/ë,-a kus, část; chvíle cuc/ë,-a dívka Ç ç co, jaký, který, kdo çad/ër,-ra deštník çaj,-i čaj çakmak-u, pl. -ët zapalovač çant/ë,-a taška çarçaf-i m. pl. -ë-t prostěradlo çarmatos odzbrojit çast-i m. pl. -e-t okamžik, chvíle çati-a, f. střecha çdo každý, každá, každé çdoherë každou chvíli çek,-e český çek,-u pl. -ë-t Čech çekan-i pl. -ë-t kladivo Çeki-a Česká republika çekish český çelës-i pl. çelësa-t klíč çerek-u čtvrt çështj/e,-a otázka, problém çfarë co, cože; jaký çjerr roztrhnout, rozsápat çka? co? çlirim,-i osvobození çmim,-i cena çoj poslat, přinést, vyzvednoutçrregullim,-i nepořádek; porucha D daj/ë,-a strýc, matčin bratr dakord souhlas, platí dal odejít; opustit; vyjít dalj/e,-a východ; odjezd; vyjití,

exodus dalloj rozeznat dardh/ë,-a hruška dasm/ë,-a svatba dashuri,-a láska dashuroj milovat dat/ë,-a pl. -a-t datum datëlindj/e,-a narozeniny deg/ë,-a větev; oddíl, oddělení;

obor dehur i/e opilý del/e,-ja, pI. dhen- ovce

Albánština


të dembel,-e líný, lenivý denduri,-a hustota dentar,-e zubní der/ë,-a, pl. dyer-t dveře deri až, do, až do derr ,-i pl. -a-t prase det,-i pl. -e-t moře detyr/ë,-a úkol; povinnost detyrim,-i závazek, povinnost dëgjoj poslouchat dëm,-i pl. -e-t škoda, ztráta dënim,-i potrestání, trest dënoj potrestat, odsoudit dërras/ë,-a prkno dëshiroj toužit, přát si, chtít dëshmi,-a svědectví di, -ta, -tur vědět digjem, dogja, djegur

hořet, pálit

dikursh/ëm,-me, i/e

dřívější

dim/ër ,-ri, pl. -ra-t zima (roční období) disa několik, někteří, některá,

některé; něco dit/ë,-a den djal/ë,-i pi. djem-të

chlapec, hoch

dja/ll,-i pl. -j-të ďábel djath/ë,-i pl. -ëra-t sýr djathtas napravo, vpravo dje včera djeg zapálit djers/ë,-a pot dobët i/e slabý dogan/ë,-a clo dolIap,-i pl. -ë-t skříň domat/e,-ja rajče domosdosh/ëm,-me, i/e

trvalý

dor/ë,-a, pi. duar-t ruka drejt rovně, přímo drejt/ë,-a právo, nárok drejtoj řídit, vést drek/ë,-a oběd dritar/e,-ja okno drit/ë,-a světlo drith/ë,-a, pl. -ëra-t

obilí, zrno

Albánština


dru,-ri, pl.- nj-të dřevo, dříví dua -do, desha, dashur

chtít; milovat

duhan,-i tabák duhem vzájemně se potřebovat,

chtít duhet muset, musit, být třeba

(potřeba) duhur i/e přiléhavý, vhodný,

patřičný, náležitý dukem vypadat, vyhlížet jako;

zdat se jako co, jevit se dush,-i pl. -e-t sprcha dy dva dylbi,-a dalekohled dyqan,-i pl. -e-t obchod dyqind dvě stě dyshek,-u, pl. -ë-t matrace dyshim,-i pochyba dyzet čtyřicet Dh dhe = e a, i (spojka) dhe,-u, pl. -ra-t půda, země dhemb bolet dhembj/e,-a bolest, boleni dhemb,-i pi. -ë-t zub dhembetar,-i zubař, zubní lékař dhi,-a, pl. dhi-të koza dhitem kálet (vulg.) dhjetë deset dhjetor,-i prosinec dhom/ë,-a pokoj, místnost dhun/ë,-a násilí dhurat/ë,-a dárek E e pl. të (vyzë e mira) (pjesët e trupit)

1. spojovací člen (dobré děvče) 2. predlozkova vazba (části těla) 3. krátká forma 3 os. jč. osobního zájmena ve 4. pádě 4. a, i - spojka

ec/i,-ën, -a, -ur jít, jet, chodit

Albánština


edhe také, taky, též egër i/e divoký elektrik,-u proud, elektrika em/ër ,-ri, pl.-ra-t jméno ende ještě; už en/ë,-a, pl. -ë-t nádoba enjt/e,-ja čtvrtek er/ë,-a vzduch; vítr; vůně nebo

zápach erresir/ë,-a tma esht/ër ,-ra, pl. -ra-t

viz asht,-i kost; kostra ????

etj/e,-a žízeň eth/e,-ja, pl. -e-t horečka Ë ëmbëI i/e sladký ënd/ërr,-rra sen ëndërroj snít; přemítat,

představovat si është 3. osoba jč. (sg). slovesa

být F faj,-i pl. -e-t vina fal prominout, omluvit se falas zdarma falem děkovat falj/e,-a omluva familj/e,-a rodina faq/e,-ja tvář, líce; stránka fare naprosto všechen, zcela fat,-i pl. -e-t osud fatur/ë,-a účet, faktura fe,-ja víra fëmij/ë,-a, pi. -ë-t dítě fik,-u, pl. -q-të fík fillim,-i začátek filloj začít fis,-i pl. -e-t kmen, klan, rod fitoj získat; vyhrát, zvítězit fitor/e,-ja vítězství fjal/ë,-a slovo fjalor,-i slovník flam/ur,-i pl. -uj-t, urë-t

vlajka, prapor

flas fola, folur mluvit fle fjeta, fjetur spát fletor/e,-ja sešit

Albánština


fli,-ja oběť flokë,-t m. pl. vlasy floktar,-i kadeřník fluturoj letět forc/ë,-a síla, moc fqinj,-i pl. -ë-t soused francez,-e francouzský fren,-i brzda freskët i/e čerstvý frigorifer,- i pl. -ë-t lednice frik/ë,-a strach frut/ë,-a ovoce fryj foukat, vanout frym/ë,-a dech fshat,-i pI. -ra-t vesnice fsheh skrýt, skrývat fshij uklízet ftes/ë,-a pozvání ftohtë i/e chladný fund,-i konec fuqi,-a síla, moc furrtar,-i pekař fush/ë,-a pole; rovina fytyr/ë,-a obličej, tvář G gabim,-i chyba gatuaj vařit gaz,-i plyn gazetar,-i pI. -ë-t novinář gazet/ë,-a noviny gënjej Ihát gënjesht/ër,-ra lež, klam gërmim,-i vykopávání, výkop gërmoj kopat, yykopávat gërshër/ë,-a nůžky gëzim,-i radost gisht,-i pI. -a-t, -ërinj-të

prst

godas udeřit, uhodit goditj/e,-a úder gomar,-i pI. -ë-t osel got/ë,-a sklenice Greqi,-a Řecko gri šedý, šedivý grindj/e,-a hádka grop/ë,-a díra, jáma grua,-ja, pl. gra-të žena

Albánština


grumbu/ll,-i pl. -j-t hromada grusht,-i pl. -e-t pěst gryk/ë,-a hrdlo, krk gur,-i pl. -ë-t kámen gusht,-i srpen guximtar,-e statečný Gj gjak,-u, pl. -ra-t krev gjakrrjedhj/e,-a krvácení gjalp/ë,-i máslo gjallë i/e živý gjarp/ër,-ri, pl. -ër-inj-të

had

gjashtë šest gjashtëdhjetë šedesát gjashtëmbëdhjetë šestnáct gjatë dlouho; během gjatësi,-a délka gjej - ta, -tur najít, nalézt gjelbër i/e zelený gjell/ë,-a jídlo gjendj/e,-a stav gjenocid,-i genocida gjerë i/e široký gjerman,-e německý gjë,-ja, pl. -ra-t věc, předmět gjilpër/ë,-a jehla gjith/ë,-a všechno, vše gjitbashtu také, taky gjiz/ë,-a tvaroh gjoks,-i pl. -e-t prsa gju,-ri, pl. -një-t koleno gjuh/ë,-a jazyk, řeč gjum/ë,-a spánek gjyq,-i pl. -e-t soud gjysmë půl gjysb,-i děda gjysh/e,-ja babička H ha jíst hakmarrj/e,-a pomsta hall/ë, -a f. pl. -a-t teta hap otevřít hap,-i krok bapet = bapur otevřený har/k-u m. pl. -qe oblouk harroj zapomenout

Albánština


hedh hodit hekur,-i železo hekurdh/ë,-a železnice helmim,-i m. otrava heq sundat; táhnout her/ë,-a; nje herë krát, jednou herët brzy hën/ë, -a f. měsíc hën/ë, -a f. pl. -a-t pondělí hotel,-i m. pl. -e-t hotel huaj půjčit huaj (i/e) cizí huaj,-i m. pl. -të cizinec hund/ë,-a f. pI. -ë-t nos hunderoj mluvit nosem; huhňat hyj vejít hyrj/e,-a f. pl. -e-t vstup; vchod I iki odejít im m. ime f. můj, má, moje infeksion,-i infekce infermier/e,-ja zdravotní sestra interesant,-e zajímavý injeksion,-i injekce ish bývalý; ex- ishu/ll,-lli m. pI. -j-t

ostrov

J jam jsem; být janar,-i leden jap dát jastëk,-u m. pl. -ë-t

polštář

jashtë ven jep viz. jap jet/ë,-a f. život jetim,-i m. pl. -ë-t sirotek jetoj žít jo ne jonë naše ju vy jug,-u jih Jugosllavi,-a f. Jugoslávie K ka má 3.os. jč. slovesa mít kaçavid/ë,-a f. pi. - šroubovák

Albánština


a-t kaf/e,-ja káva kaf/e,-ja kavárna kafsh/ë,-a f. pl. -ë-t

zvíře

kala,-ja f. pl. -a-t hrad kal/ë,-i m. pl. kuaj-të

kůň

kaloj jít; minout kaltër (i/e) modrý kaluar (i/e) minulý, uplynulý kam mít; vlastnit kamerier,-i m. pi. -ë-t

číšník

kamion,-i m. pI. -ë-t

kamion

kamp,-i m. pI. -e-t kemp, tábor kap chytit kapsllëk,-u zácpa karot/ë,-a mrkev kartolin/ë,-a f. pI. -a-t

pohlednice

karrig/e,-ia f. pI. -e-t

židle

karroc/ë,-a f. pI. -a-t

vůz

kastravec,-i m. okurka kat,-i m. pl-e-t poschodí katër čtyři katërqind čtyřista katolik,-u m. pI. -ë-t

katolík

keq(i),-e(e) špatný, zlý këmbas = më këmbë

pěšky

këmb/ë,-a f. pI. -ë-t

noha

kemish/ë,-a košile kënaqur (i/e) spokojený keng/ë,-a f. pl. -ë-t píseň këpuc/ë,-a f. pl. -ë-t

bota

kërcej skákat kërkes/ë,-a pI. -a-t žádost kërkoj shánět këpurdh/ë,-a f. pI. -a-t

houby

këto tyto këtu tady, tu

Albánština


kilogram,-i m. pl.-ë-t

kilogram

kilomet/ër,-ri m.pl. -ra-t

kilometr

kirurgji,-a f. chirurgie kish/ë,-a f. pl. -a-t kostel kod/ër,-ra f. pl. -ra-t

kopec

kofsh/ë,-a stehno koh/ë,-a f. čas, doba kok/ë,-a f. hlava koll/ë,-a f. kašel kollitem kašlat kombësi,-a národnost konjak,-u m. koňak konserv/ë,-a konzerva kontrolloj kontrolovat kopsht,-i m. pl. -e-t

zahrada

korrik,-u červenec kos,-i m. kefir kos/ë,-a f. kosa kosovar,-e kosovský; Kosovar,-i m. pl. -e-t

Kosovan, kosovský Albánec

Kosov/ë,-a Kosovo kosh,-i m. pl. -a-t koš krah,-u m. pl. -ë-t paže kreh česat kreh/er,-ri m. hřeben krenar,-e pyšný, hrdý krevat,-i m. pl. -e-t postel krijoj tvořit krip/ë,-a f. sůI kryeqytet,-i hlavní město kryesisht hlavně kryesor,-e hlavní kthehem vrátit se kthim,-i návrat ku kde; kam kudo všude kufi,-ri m. pl. -j-të hranice kujdes,-i m. pl. -e-t

péče

kujdes! pozor! kujt (i/e) čí, koho kujtes/ë,-a f. paměť; vzpomínka kujtohem pamatovat si kundër proti

Albánština


kuptim,-i m. pl. -e-t

smysl; význam

kuptoj rozumět kuq,-e (i/e) červený kur kdy; když kurse zatímco kurv/ë,-a prostitutka kurrë nikdy kushëri,-ri m. pl. -nj-të

bratranec

kuti,-a f. krabice kuzhin/ë,-a kuchyň ky ten, tento, to, toto L lahem mýt se; koupat se laj mýt; prát lajm,-i m. pl. -e-t zpráva lajmërim,-i oznámení laps,-i m. tužka larg daleko largësi,-a vzdálenost largohem vzdálit se lart nahoře, nahoru lartë (i/e) vysoký lavapjatë,-a f. pl. -a-t

umývadlo

lehtë (i/e) lehký lek,-u m. pl. -ë-t alb.

měna

let/ër,-ra f. dopis; papír leukoplast,-i náplast lexoj číst lëkur/ë,-a f. pl. -a-t kůže lëng,-u m. pl. -lëngje-t

šťáva, džus

lëvizj/e,-a pohyb lib/ër,-ri pi. -ra-t kniha lidh utáhnout; zavázat; spojit limon,-i m. citron lind narodit se lindj/e,-a f. pl. -e-t narození lindur (i/e) narozený liqen,-i m. pl. -e-t jezero lirë (i/e) svobodný liri,-a svoboda list/ë,-a f. pl. -a-t seznam litar,-i m. pl. -e-t- provaz, lano lit/ër, m. pl. -ra-t litr

Albánština


lodhur (i/e) unavený loj/ë,-a hra lopat/ë,-a lopata lop/ë,-a kráva lot,-i m. slza luaj hrát luft/ë,-a f. pl. -ëra-t válka luftoj bojovat lug/ë,-a lžíce lul/e,-ja f. pl. -e-t květina lum/ë,-i pl. -enj-t řeka lumtur (i/e) šťastný Ll lloj,-i m. pl. -e-t druh llul/ë,-a dýmka M mac/e,-ja f. pl. -e-t kočka madh(i),-e (e) pl. të mëdhenj m. të mëdha f.

velký

madhësi,-a velikost maj,-i m. květen maj/ë,-a f. pl. -a-t vrchol, špička majtas vlevo makin/ë,-a f. pl. -a-t

auto

mal,-i m. pI. -e-t hora malor,-e horský mama,-ja máma Maqedoni,-a Makedonie maqedonisht makedonský marr vzít; brát marrëndhënite,-a vztah; poměr marrëveshjte,-a f. pI. -e-t

dohoda

martës/ë,-a f. manželství martuar (i/e) ženatý; vdaná mas/ë,-a f. pI. -a-t míra mbaroj končit mbarsem otěhotnět mbetem zbýt mbetj/e,-a f. zbytek mbi nad mbiem/ër,-ri jméno mbrëmj/e,-a večer mbrojtj/e,-a obrana mbush plnit

Albánština


mbyll zavřít me s, se megjithatë ačkoli, přesto mendoj myslet mesdit/ë,-a f. poledne mëlçi,-a f. játra mëngjes,-i ráno mënyr/ë,-a způsob mërkur/ë,-a středa mërzi,-a nuda mësoj učit mësues,-i m. učitel mësues/e,-ja f. učitelka mi(e), mia(e) mé; moje; moji mi,-u pl.-nj-t myš midis mezi; v; uprostřed mieIl,-i mouka mijë tisíc mik,-u m. pi. miq-të

přítel

min/ë,-a f. pi. -a-t mina minut/ë,-a minuta miqësi,-a přátelství mirë dobře mirupafshim na shledanou mis/ër,-ri kukuřice mish,-i m. maso mjaft dost mjaftoj stačit mjeguIl,-a mlha mjek,-u lékař mobili/e,-a f. nábytek moIl/ë,-a jablko mos (tvoří zápor u sloves

v rozkazovacím způsobu, optativu, volitivu a přechodníku)

moshatar,-i m. vrstevník mot/ër -ra sestra muaj,-i m. měsíc mund smět, moci mundësi,-a možnost mundur i/e možny mungoj chybět mur,-i m. zeď murator,-i zedník mushkëri,-a plíce muzik/ë,-a hudba myk,-u m. pI. plíseň

Albánština


-myqe-t N naft/ë,-a f. nafta nat/ë,-a f. pI. net-ët

noc

natyr/ë,-a příiroda ndal zastavit ndez zapálit ndërtes/ë,-a budova ndërtoj stavět ndërrim,-i změna ndërroj změnit ndihm/ë,-a pomoc ndihmoj pomáhat ndodhem nacházet ndriçoj svítit ndrysh/ëm i/e jiný ndryshoj změnit neser zítra nevoj/ë,-a potřeba në v; do; na; o nën pod nën/ë,-a matka nënshkrim,-i podpis nëntor,-i listopad nga z; ze; od ngadalë pomalu ngrihem zvednout ngushtë úzký ngjyr/ë,-a barva notoj plavat num/ër,-ri číslo nxehtë horký, teplý nxjerr vytáhnout, vyndat Nj njerëzi,-a lidé njeri,-u člověk një jeden njembëdhjetë jedenáct njëmijë tisíc njëqind sto njoh znát, seznámit se O ofroj nabízet orar,-i rozvrh

Albánština


or/ë,-a hodina oreks,-i chuť oriz,-i rýže ose nebo oxhak,-u komín P pa bez paguaj platit pak málo, trochu pallto,-ja kabát pambuk,-u bavlna pamj/e,-a výhled, pohled para vpředu, před para,-ja peníze pas za; po, poté pasaport/ë,-a cestovní pas pasdite = pasdreke

odpoledne

pasqyr/ë,-a zrcadlo pastaj potom, pak ,-a pasta pastle dembesh zubní pasta pastër i/e čistý pastiçeri-a cukrárna pastroj čistit pastrues/e,-ja uklízečka pasur i/e bohatý patatle,-ja, pl. -e-t brambora pavarësi-a nezávislost pavarur i/e nezávislý pazar-i pl. -e-t trh pec/e,-ja hadr, obvaz; vložka pelen/ë,-a plena pem/ë,-a, pl. -ë-t strom; ovoce perëndi-a m. bůh perëndim-i západ perime-t zelenina pesë pět pesëdhjetë padesát pesëmbëdhjetë patnáct pesëqind pět set pesh/ë,-a váha, hmotnost pesh/k-u, pl. -q-it ryba peshqir-i pl. -e-t ručník pëlqej líbit se pëllëmb/ë,-a, pl. -e-t

dlaň

për pro

Albánština


përballë naproti përdorim -i použití përgatis připravit përgatitj/e příprava, zhotovení përgjigjem, odpovídat përgjigj/e,-ja odpověď pergjithsh/em,-me, i/e

obecný

përhersh/ëm,-me i/e

stálý, trvalý

përkrahj/e,-a podpora përkthyes,-i překladatel, tlumočník përmbajtj/e,-a obsah përpara před pëparës/e,-ja zástěra përpjekj/e,-a námaha, snaha, úsilí përqind procento përrall/ë,-a pohádka përse proč përsëri opět përsëris opakovat përshëndetj/e,-a pozdrav perveç mimo, kromě pi pít pi duhan kouřit pij/e,-a nápoj pijsh/ëm,-me, i/e pitný pik/ë,-a bod, kapka pikerisht přesně pirun-i pl. -ë-t vidlička pjat/ë,-a talíř pjes/ë,-a část, díl pjesëmarrj/e,-a účast pjeshk/ë,-a, pl. -ë-t

broskev

plaçkitj/e,-a drancování plagos zranit plagosj/e zranění plak,-ë,f. pl. pleq. plaka

stařena

plak-u,pl.pleq-të stařec plastik,-e z plastu, plastový plotë i/e plný, úplný plumb-i pl. -a-t olovo po ano polici-a policie pomp/ë,-a čerpadlo popu/ll-i pi. -j-t národ por ale

Albánština


port-i pl. -e-t přístav port/ë,-a brána portoka/ll-i pl. -j-të pomeranč post/ë-a pošta poshtë dole pothuajse téměř, skoro prandaj proto pranë (Abl.) při, u, vedle pranoj přijmout pranver/ë,-a jaro prapa vzadu, dozadu prapa (abl.) za prej od, z premt/e,-ja pátek premtoj slibovat pre/s,-va,-rë -1(?) řezat, sekat pr/es,-ita,-itur čekat presion,-i tlak prill,-i duben prind-i pl. -ër-it rodič prish rozbít, porušit, poškodit prishur i/e zničený, zkažený pritj/e,-a přijetí pronar,-i majitel, vlastník pron/e,-a majetek, vlastnictví propozoj navrhovat, nabízet provim,-i zkouška provoj zkusit pse = perse proč pshurr = shurroj pomocit pul/e,-a kuře puls-i tep pull/e,-a dopisní známka pun/ë,-a práce punëtor,-i pracovník, dělník punoj pracovat purth/e,-a pnijem pus-i pl. -e-t studna pushim,-i přestávka, dovolená pushkatoj zastřelit pushk/ë,-a puška pushtet,-i moc puth líbat pyes ptát se pyetj/e,-a otázka py/Il-i pl. -je-t les Q

Albánština


qa/j.-va,-rë plakat qart jasně qart/ë i/e jasný qebap-i pl. -e-t kebab, šašlik qejf-i pl. -e-t radost, chuť, nálada qelb,-i hnis qep/ë,-a cibule qershi-a třešeň qesh smát se qetësi-a klid, ticho qetësoj uklidnit, upokojit, utišit qeveri-a vlada qendroj zůstat qi,-va,-rë souložit (vulg.) qie/ll-i pl. -j-t nebe qilim,-i koberec qind sto qiri-u, qiri-ri, pl. -nj-te

svíčka

qitj/e,-a střelba qorr-e slepý quhem jmenovat se qull,-i kaše qumësht,-i mléko qysh jakto?, jak qytet-i pl. -e-t město R radar-i pl. -ë-t radar radio-ja rádio, rozhlas radh/ë,-a, pl. -ë-t řada raft-i pl. -e-t police rajon-i pl. -e-t okres, oblast raki-a rakije re-ja nové, novota re-ja mrak, oblak reçel-i pl. -e-t džem refugjat-i pl. -ë-t uprchlík revist/ë,-a časopis rezervuar-i pl. -ë-t nádrž rezultat-i pl. -e-t výsledek rëndë i/e těžký rëndësi-a význam, důležitost rëndësish/ëm,-me i/e

důležitý, významný

rëni/e,-a klesání, pokles, pád rër/ë,-a písek ri, i,f e re, pl. rinj, f. reja

nový, mladý

Albánština


riparim,-i oprava riparoj opravovat roj/ë,-a hlídka, stráž rojtar,-i strážce, hlídač ruaj,-ta,-tur chránit, opatrovat Rr rralë zřídka rralë i/e vzácný, řídký rregull,-i pořádek rreth (abl.) okolo, kolem rrezi/k-u, pl. -qe-t nebezpečí rreziksh/ëm,-mi, i/e

nebezpečný

rrënoj/e,-a zřícenina, ruina rrënj/e,-a kořen rri, ndenja, ndenjur

sedět, stát, zůstat

rrob/ë,-a šaty rrog/ë,-a mzda rroj,-ta,-tur žít rrojtor/e,-ja holičství, kadeřnictví rrotull (abl.) okolo, kolem rruf/ë,-a rýma S s' = nuk ne sa kolik sa kohë Jak dlouho? sallam,-i p3. -e-t salám send,-i pl. -e-t předmět sepse protože serb,-i pl.-ë-t Srb Serbi-a Srbsko si jako sot dnes sttacion,-i nádraží, zastávka sulm-i pl. -e-t útok sulmoj útočit sup-i pl. -e-t rameno superfuqi-a velmoc sy-ri, pl. sy-të oko syze-t brýle Sh shaka-ja vtip shami-a šátek, kapesník sharr/ë,-a pila shator/e,-ja stan

Albánština


sheku/Il-i pl. -j-t století shembu/ll-i pl. -j-t příklad shenjtor,-i svatým (podstatné jméno) sheqer,-i cukr shes prodávat shëndet,-i zdraví shënim,-i poznámka shërbej sloužit, obsluhovat shëtitj/e,-a procházka shikoj dívat se, pozorovat shish/e,-ja láhev shitës,-i prodavač shitj/e,-a prodej shkëmb-i pl. -inj-të

skála

shkoIl/ë,-a škola shkrepës/e,-ja zápalka shkrimtar ,-i spisovatel shkruaj psát shkurt krátce shkurt,-i únor shkurt/ër i/e, f pl. -ra

krátký

shofer-i pi. -ë-t řidič shoh pashë, parë vidět shok-u, pl. -ë-t kamarád shoqëri-a společnost shpatull-a, pl. -a-t rameno shpejt rychle shpejtësi-a rychlost shpesh často shpeshtë i/e častý shpin/ë,-a záda shpjegoj vysvětlit shpres/ë,-a naděje shpresoj doufat shqip albánský shqip/e,-ja albánština Shqipëri-a Albánie shqiptar,-e albánský shqiptar,-i Albánec shqiptar/e,-ja Albánka shtatë sedm shtatëmbëdhjetë sedmnáct shtator,-i září shtatzënë těhotná shtet-i pl. -e-t stát shtëpi-a dům

Albánština


shtr/at-i pi. -ét-ër-it (é?)

postel

shtun/ë,-a sobota shumë mnoho, hodně shurr/ë,-a moč T takim,-i setkaní takoj setkat se taks/ë-a poplatek tani nyní, teď tank-u tank tarrac/ë,-a terasa tash/ëm,-me, i/e nynější, současný tavan,-i pl. -e-t strop tavolin/ë,-a stolek te = tek u, k teat/ër,-ri divadlo telefonoj telefonovat televizion,-i televize temperatur/ë,-a teplota tenxher/e,-ja hrnec tepëer velmi, příliš tetë osm tetëdhjetë osmdesát tetëmbëdhjetë osmnáct tetor,-i říjen tez/e,-ja teta, sestra matky tërheq táhnout, odtáhnout,

stáhnout tërheqj/e.-a přitažlivost ti ty tingu/ll,-i pl. -j-t zvuk, hláska tjetër, pl. të tjerë jiný, další tmerrsh/ëm,-më, i/e

strašný, hrozný

tok/ë,-a půda, země top,-i pl. -a-t míč; dělo torturoj mučit, trýrznit tradhtí,-a (í?) zrada trashëgim,-i dědictví, odkaz tregoj ukázat trembëdhjetë třináct tren,-i pl. -a-t vlak treqind tři sta tridhjetë třicet trokas klepat tru-ri mozek

Albánština


trup,-i pl. -a-t tělo trup/ë,-a vojenský oddíl tryez/ë,-a stůl tym,-i pl. -ra-t kouř, dým Th tha/j,-va,-rë re sušit thatësi,-a sucho theIlë i/e hluboký th/em,-ashë,-ënë říci themb/ër,-ra, pl. -ra-t

pata

th/ërras,-irra.-irrur volat thik/ë,-a nůž thjeshtë i/e jednoduchý U udh/ë,-a, pl. -e-t cesta udhëkryq,-i pl. -e-t křižovatka udhëtoj cestovat uj/ë,-i pl. -ëra-t voda ujësjelIës,-i vodovodní potrubí uj/k-u, pl. -q-it vlk ulem sednout si; sestupovat ulët i/e nízký urdh/ër ,-ri, pl. -ra-t

rozkaz

urdheroj rozkazovat ur/ë,-a, pl. -a-t- most uri,-a hlad uritur i/e hladový urrej nenávidět ushqim,-i potrava, potraviny ushtar,-i voják ushtarak,-e vojenský ushtri,-a armáda, vojsko ushtrim,-i cvičení uzin/ë,-a továrna V vaj,-i olej vajz/ë,-a dívka, dcera vap/ë,-a horko varem pověsit varfër i/e chudý var-i pl. -e-t hrob varroj pohřbít vazhdoj pokračovat vdekj/e,-a smrt

Albánština


vd/es,-iqa,-ekur zemřít ve-ja, pl. -të = vezë

vejce

veçantë i/e zvláštní vend,-i pl. -e-t místo vendbanim,-i bydliště vep/ër,-ra, pl. -ra-t činnost, dílo veprim,-i skutek, činnost veproj působit, jednat verbër i/e slepý verdhë i/e žlutý ver/ë,-a léto ver/ë,-a víno veri,-u sever vesh oblékat vesh,-i pl. -të ucho vetë sám vetëm jenom vetëmbrojtj/e,-a sebeobrana vetëti0/ë,-a blesk vetëvrasj/e,-a sebevražda vetur/ë,-a auto vez/ë,-a vejce vë vura, vënë umístit vëll/a,-i pi. -ezër-it bratr vëmendj/e,-a pozomost vërtet opravdu vërtet/ë,-a pravda vështirë i/e těžk7, obtížný vij, erdha, ardhur přijít viktim/ë,-a oběť vil/ë,-a vila vinç-i pl. -a-t jeřáb, zvedák vini re! pozor! vit,-i pl. vjet-ët, vite-t

rok

vizit/ë,-a návstěva vizitoj navštívit vjeç,-e starý vjedh krást vjedhës,-i zloděj vjel voIla, vjellë zvracet vjellj/e zvracení vjesht/ë,-a podzim vjetër i/e starý vjetor,-e roční vogël i/e, m. pl. të vegjël, f. pl. vogla

malý

Albánština


vonohem opozdit se votoj hlasovat vrapoj běžet vrarë i/e mrtvý vra/s,-va,-rë usmrtit, zabít, zabraždit vrasës,-i vrah vul/ë,-a, pl. -a-t razítko vullnetar,-i dobrovolník X xeh/e,-ja důl xingon/ë,-a propast xix/ë,-a jiskra Xh xham,-i sklo xhami,-a mešita xhaxha,-i strýc, bratr otce xhep,-i pl. -a-t kapsa Y y/II,-i pi. -je-t hvězda yndyr/ë,-a tuk ynë náš yt tvůj Z zakon,-i pl. -e-t zvyk zarf,-i pl. -e-t obálka zbrazët i/e prázdný zbr/es,-ita,-itur vystupovat zbritj/e,-a pokles, sestup zbulim,-i objev, nález; průzkum zem/ër,-ra srdce zemëroj rozzlobit zero,-ja nula zë, zura, zënë uchopit zë-ri, pl. -ra-t hIas zgjedhj/e,-a volba zgjuar i/e šikovný, chytrý zi, i,f e zezë, pl. të zinj,f. zeza

černý

zjarr-i pl. -e-t oheň zjarrfikës-i hasič zo/g-u, pl. -gj-të pták zonj/ë,-a paní zot-i pi. -a-t bůh zot-i pl. -ër-it pan zyrtar-i úředník

Albánština


Zh zhdukem zmizet zhdukj/e,-a odstranění, zmizení zhurm/ë,-a hluk zhvesh svléci, svlékat zhvilim-i vývoj

Albánština


Česko-albánský vojenský slovníček

VOJENSKÁ TERMINOLOGIE

Fjalorth ushtarak çekisht-shqip

TERMINOLOGJI USHTARAK

Albánština


A akt agrese akt agresiv, akt agresor akt dobré vůle akt i dëshirës së mirë akt nasili akt dhunë americký voják ushtar amerikan anglický voják ushtar anglez antena antena armádní sbor grup ushtarak automat (zbraň) automatik automatická pistole

pistolet automatike

automatická puška

pushki automatike

B balistická řízená střela středního dosahu

qitje e drejtuar balistike e distancës mesatare

balistická střela středního dosahu

qitje balistike e distancës mesatare

baterie (vojenská jednotka)

bateri (trup ushtarake)

bezpečnostní opatření

masa sigurimi

bezpečnostní riziko

rrezik sigurimi

bezzákluzová protitanková zbraň

armë kundërtanke

bezzákluzový kanon

top i lehtë kundërtank

bitevní loď anije luftarake bitevní vrtulník helikopter luftarak bodák bajonet boj luftë boj v osadě luftë nëfshat boj zblízka luftim i afërt bojová operace operacion luftarak bojová činnost aktivitet luftarak bojova pohotovost

gadishmëri luftarake

bojová pruzkumná hlídka

patrullë luftarake e kontrollit të terenit

bojová technika teknike luftarake bojové jednotky trupa luftarake bojové vozidlo mjet udhëtues luftarak bojový rozkaz urdhër luftarak branec rekrut, ushtar i ri branná povinnost detyrë mbrojtesë

Albánština


brigáda brigata brigáda rychlého nasazení

brigata e ndërhyrjes së shpejtë

budíček orë me zile C - Č cíl objektiv civilní ochrana mbrojtja civile cvičiště vendi i ushtrimit, i

stërvitjes vendi četa çeta čtyřhlavňový kanon

top me katër gryka

D delostrelec artilier, topçi denní rozkaz urdhër ditor dešifrování deshifrim dezertér dezertor diplomatický sbor trup diplomatik diverzní jednotka njësi speciale që kryen

veprime diversive në rradhët e armikut

divize divizion dobrovolník vullnetar dočasná obrana mbrojtja e përkohshme dopravní letoun aeroplan transporti dopravní vrtulník helikopter transporti dostrel, dosah largesi e qitjes (me

pushkë, top) dozorčí mbikqyrës druhy vojsk a služeb

llojet e ushtrisë dhe shërbimeve

družstvo (nejmenší vojenská jednotka)

skuadër

dustojník rozvědky

oficer i zbulimit

dustojník zdravotnické služby

oficer i shërbimit mjekësor

dustojník zpravodajského oddělení

oficer i shërbimit informativ

E elektronický průzkum

kontroll elektronik i terenit

Albánština


energický důstojnik

oficer energjik

F finanční sankce sanksione financiare fronta front G generální konzulát

konsullata e përgjithëshme

generální štáb shtabi i përgjithshëm granát granat granátomet granathedhës granáty, miny granatat, minat H havárie defekt, havari helikoptéra helikopter heslo parrullë hlaveň tytë pushke hlídka patrullë hranice kufi hraniční spor mosmarrëveshje kufitare Ch Charta OSN Karta e OKB (Organizata

e Kombeve të Bashkuara) chemická puma bombë kimike chemická zbraň arme kimike chemický granát granat kimike chirurg kirurg I ideologický boj luftë ideologjike informace, udaje, dokument

informacion, të dhëna, dokument

interoperabilita interoperabilitet J jaderné zbraně armë bërthamore jadený úder sulm bërthamor jednotka njësi, trupa jednotky NATO njësit e NATO-së, trupat

e NATO-së K kanadský voják ushtar kanadez kanon (delo) top kasárna kazerma

Albánština


Kodex mezinárodního práva

Kodi i të drejtës ndërkombëtare

kodifikace mezinárodního práva

kodifikimi i të drejtës ndërkombëtare

(kolov/) průzkumné obrněné vozidlo

automjet (me rrota) i blinduar për kontroll tereni

Komise pro lidská práva

Komisioni për të drejtat e njeriut

kompatibilita kompatibilitet konflikt, střetnutí konflikt, përplasje kontrarozvědná služba

shërbimi i kundërzbulimit

kontrola na místě kontrolli në vend kontrola, prověrka, pozorovatel

kontroll, verifikim, vëzhgues

kontrolní místo vendi i kontrollit konvenční zbraně arme konvecionale konvoj autokolon, konvoj kruhová obrana mbrojta rrethore kulomet mitraloz L lehké letadlo aeroplan i lehtë lehký kulomet mitraloz i lehtë lékař mjek lékařská prohlídka

kontrolli mjekësor

letecky poplach alarm ajror letiště aeroport letka skalion letoun aeroplan M mandát mírových sil OSN

mandati i forcave tëpaqes të OKB-së

manévry, cvičení ushtrim, stërvitje mapa harta maskování maskimi mechanizovaná brigáda

brigata e mekanizuar

mechanizovaná divize

divizion i mekanizuar

mina mina ministerstvo obrany

ministria e mbrojtjes

Albánština


ministr obrany ministër i mbrojtjes minohledačka minakërkuese minomet minahedhës mírová jednání, mírová smlouva (dohoda)

bisedimet e paqes, marrëveshja e paqes

Mírové jednotky OSN

njësitë, trupat e paqes të OKB-së

mírové operace operacioni i paqes motocykl motoçikletë munice municion muniční sklad depo municioni N náboj do pěchotní zbraně

fishekë për armë këmbsorie

náčelník shef náčelník průzkumného oddělení

shef i seksionit të kontrollit të terenit

náčelník štábu shef i shtabit nadřízený epror nákladní automobil

automobil transporti

narušení hranic shkeje kufiri nasazení, zasazení (do boje)

vendosje, hedhje (në luftë)

následky války pasojat e luftës neporušitelnost hranic

pashkelshmëri e kufijëve

nepřítel, protivník armik, kundërshtar nestrannost paanëshmëri, neutralitet nouzová přistávací plocha

sipërfaqja e uljes së detyruar (në rast rreziku)

nouzový most urë e domosdoshëme (në rast rreziku ose pamundësie tjetër)

O obchvat me rrethue obklíčení rrethim obojživelný transportér

transportjer amfib

obrana mbrojtja obrněná brigáda brigata e blinduar obrněné průzkumné vozidlo

automjet i blinduar per kontrollin e terenit

obrněný transportjer i blinduar

Albánština


transportér obvaziště dhoma e mjekimit odloucena jednotka

njësi e veçuar. (e shkëputur)

odsun shtyrje, largim odvetná opatření masat kundërpërgjigjëse ohnisko války zjarri i luftës ochrana mbrojtja ochranná maska maska mbrojtëse operace pro nastolení míru

operacion për vendosjen e paqes

operace pro vynucení míru

operacion për detyrimin e paqes

orientační bod pikë orientuese osádka, posádka ekipazh ostřelování bombardim, shtirje me

armë ošetřovatelka infermiere otevřený terén teren i hapur oveření, kontrola, prověrka

verifikim, kontroll

ozbrojené síly forcat e armatosura ozbrojený konflikt konflikt i armatosur P padák parashut palebný prostředek

mjete gjuajtëse (zjarri)

palebný útok sulm zjarri pancéřovka granatë kumdërtanke parašutista parshutist pásové vozidlo automjet me zinxhira periskop periskop pilot pilot pluk regjiment podpurna jednotka

njësi ndihmëse, trupa ndihmëse

pohyb vojsk lëvizje e ushtrisë polní nosítka vig, tezgë mjekesore polní zdravotní služba

shërbimi mjekësor i terenit

ponton urë vetlëvizëse në ujë posádka ekipazh pozemní cíl objektiv tereni pozemní vojsko (armáda)

ushtria këmbësore

pozorovací stanoviště

qendër vrojtuese

pozorovatelna kulla e vrojtimit

Albánština


prodloužení mandátu

zgjatje e mandatit, shtyrje e mandatit

prostor bojové činnosti

teritori i aktivitetit luftarak

prostor obrany teritori i mbrojtjes prostor soustředění

teritori i përqëndrimit

prostředky průzkumu

mjete kontrolli

prostředky spojení

mjetet e lidhjes

protiletadlová obrana

mbrojtja kundërajrore

protipěchotní mina

mina kundër këmbësorisë

protiútok kundërsulm prozatímní dohoda

marrëveshje e përkohëshme

průzkum kontroll, studium průzkum bojem kontroll, studium i

objekteve luftarake průzkumník studjues, kontrollues

tereni předsunuté velitelské stanoviště

qendër komanduese e çvendosur

přesun çvendosje, shtyrje přilba helmetë přímá palba qitje direkte příprava, výcvik, výchova

përgatitje, stërvitje, edukim

příslušník vojenské policie

pjesëtar i policisë ushtarake

puška, pistole pushka, pistolet R - Ř Rada bezpečnosti Këshilli i sigurimit radiolokátor radiollokator raketa raketa raněný i plagosur revolver revolver rota skuadër rozvědčík zbulues rozvědka, průzkum

zbulimi, studimi, kontrolli i terenit

ruční granát granat dore ruční zbraně armë dore rukojmí peng, rob řidič shofer

Albánština


S - Š samohybná houfnice

top vetlëvizës me zinxhira si tank

sanita markinë sanitare sektor palby sektori i qitjes, zjarrit služební hodnost gradat e shërbimit

ushtatrak (?ushtarak) spojař ndërlindhës spojenci aleatët spojenecké síly rychlé rakce

forcat aleate të reagimi të shpejtë

spojenecké závazky

detirime aleate

spojovací rota toga ndërlidhëse sporné území teritor i diskutueshëm starší důstojník zdravotní služby

oficer i vjetër i shërbimit mjekësor

stráž roje strážný ruajtës, mbrojtës svoboda pohybu liria e lëvizjes systém kolektivní bezpečnosti

sistemi i sigurimit kolektiv

špionážní činnost aktivitet spiunazhi štáb, velení shtab, komanda T tábor kamp taktika taktika tank tank tankista tankist teroristická činnost

aktivitet terrorist

tlumočník përkthyes trvalý mír paqe e përherëshme U umístění pozorovatelů OSN

vendosja e vëzhguesve të KOB-së

upevnění míru forcimi i paqes uprchlík, utečenec

nefugjat, i arratisur

účastnická země vend pjesëmarës útok, ofenzíva sulm, ofenziv územní požadavky

kërkesa teritoriale

S válčiště vend i luftës

Albánština


válečný zajatec peng lufte, rob lufte válečný zločinec kriminel lufte válkou zpustošená země

tokë e shkatërruar nga lufta

velení komanda velitel komandant velitelské stanoviště

qendra komanduese

vlastní vojska ushtria e jonë voják ushtarak, ushtar vojenská doktrína doktrina ushtarake vojenská policie policia ushtarake vojenská základna

baza ushtarake

vojenská zdravotní služba

shërbimi mjekësor ushtarak

vojenské cvičení stërvitje ushtarake vjenskéletectvo aviacioni ushtarak vjenskýduchovní prift ushtarak vojenský výcvik stërvitje ushtarake vrchní velitel komandant i përgjithshëm vrtnln9k helikopter výcvik jednotlivce stërvitja e një personi výsadek hedhje me parashut výzbroj armatimi vzájemná důvěra besim dypalësh Z zajatecký tábor kampi i pengjeve të luftës základní výcvik stërvitja bazë zákop transhe záloha rezerve zasazení pozemních sil

vendosja e forcave këmbësore

zásobování municí

furnizimi me municion

zásobování vojsk furnizimi i ushtrisë zběh dezertor zbraň armë zdravotník punonjës mjekësor zpravodajská služba

shërbimi informativ

zranění plagosje zteč, útok mësymje, sulm ztráty na životech humbje në jetë (njerëzish) zvláštní jednotky njësi speciale ženijní vojsko ushtri xhenjere živý cíl objektiv i gjallë

Albánština


Obecná a vojenská konverzace

Bashkëbisedim i përgjithshëm dhe ushtarak

Albánština


SPOLEČENSKÝ STYK Dobré ráno! Mirëmëngjes! Dobrý den! Mirëdita! Dobrý večer! Mirëmrama! Dobrou noc Natën e mirë! Nazdar! Ahoj! Tungjatjeta! Na shledanou! Mirupafshim! Vítejte! Mirë se vini! Jak se máte? Si jeni? Prosím... Ju lutem... Děkuji! Faleminderit! Promiňte! Më falni! Kdo je to? Kush është ky(m), kjo(f)? To je pan (paní, slečna)... Ky është zoti... Kjo është (zonja,

zonjuha...) (?) To jsou pánové ... Këta janë zotërinjtë ... Těší mě, že vás poznávám. Gëzohem se ju njihem! Odkud jste? Nga jeni ju? Já jsem z České republiky. Unë jam nga Çekija. Děkuji vám za pomoc. Faleminderit për ndihmën e tuaj. Není zač. S’ka gjë. Okamžik prosím Ju lutem, një moment (një minutë). Dovolíte? A më lejoni? Ano. Po. Ne. Jo. Bohužel to není možné. Fatkeqësisht, kjo nuk është mundur. Souhlasím. Aprovoj. Dakord.

Albánština


DOROZUMÍVÁNÍ Mluvíte česky (anglicky, německy, italsky, francouzsky)?

Dini çekisht (anglisht, gjermanisht, italisht, frëngjisht)?

Rozumíte mi? Rozumíš mi? A më kuptoni? A më kuptoj? Ano, rozumím. Po, kuptoj. Ne, nerozumím. Nuk kuptoj. S’kuptoj. Mluvte prosím pomaleji. Ju lutem flisni më ngadalë. Jak se řekne tohle? Si i thohë kjo? Co to znamená? Ç’do të thotë kjo? Opakujte prosím. Ju lutem përsëritni kjo.

OSOBNÍ ÚDAJE, RODINA, POVOLÁNÍ Kdo jste? Kush jeni? Jsem ... Unë jam ... Jak se jmenujete? Si quheni? Jmenuji se ... Unë quhem ... Kolik je vám let? Sa vjeç(e) jeni? Je mi třicet let. Unë jam trithjetë vjeç (m.), vjeçe (f.). Máte osobní doklady (pas, průkaz totožnosti)?

A keni dokumentat (pasaportën, letërnjoftimin)?

jméno em/ër,-ri příjmení mbiem/ër,-ri datum a místo narození data e lindjës dhe vendlindje státní příslušnost shtetësi,-a národnost kombësi,-a vzdělání arsim,-i povolání profesion,-i náboženství feja manžel bashkëshort,-i manželka bashkëshort/e,-ja manželé bashkëshortë,-t muž burr/ë,-i žena grua,-ja dítě fëmij/ë,-a syn djal/ë,-i dcera vajz/ë,-a bratr vëlla,-i sestra mot/ër,-ra otec baba,-i matka nën/ë,-a dědeček gjysh,-i babička gjysh/e,-ja strýc daj/ë,-a, xhaxha,-i teta tezj/e,-a, hall/ë,-a příbuzný (-á) faretis,-i (faretisni,-a) přítel shok,-u, mik,-u přítelkyně shoq/e,-ja

Albánština


známý (-á) njohur (e njohura) dělník punëtor,-i zemědělec bujk,-u úředník zyrtar,-i kuchař kuzhinier,-i truhlář mobilier,-i překladatel përkthyes,-i tlumočník përkthyesm,-i učitel mësues,-i student student,-i lékař mjek,-u zdravotní sestra infermier/e,-ja zubař dentist,-i voják ushtar,-i zedník murator,-i opravář riparues,-i prodavač shitës,-i uklízečka pastrues/e,-ja

Jídlo, pití, potraviny Dobrou chuť! Ju bëftë mirë! Na zdraví! Gëzuar! snídaně mëngjës,-i oběd drek/ë,-a večeře dark/ë,-a lžíce lug/ë,-a vidlička pirun,-i nůž thikë,-a talíř pjat/ë,-a sklenice got/ë,-a konzerva konserv/ë,-a popelník taketuk/e,-ja sůl krip/ë,-a pepř piper,-i chléb buk/ë,-a pečivo buk/ë,-a vejce vez/ë,-a máslo gjalp/ë,-i sádlo dhjam/ë,-i olej vaj,-i sýr djath/ë,-i jogurt kos,-i mléko gumësht,-i káva kaf/e,-ja čaj çaj,-i kakao kakao,-ja pivo birr/ë,-a víno ver/ë,-a džus lëng,-u

Albánština


maso mish,-i vepřové derri hovězí lope; kau telecí viçi skopové dashi drůbež pule slepice pul/ë,-a kuře pul/ë,-a husa pat/ë,-a kachna ros/ë,-a králík lepur i butë ryba pjeshk/ë,-a salám salam,-i párky salsiç/e,-ja zelenina marmelat/ë,-a

DOPLŇUJÍCÍ VŠEOBECNÉ FRÁZE Co je tohle? Çfarë është kjo? Proč je to tady? Përse është kjo këtu? Čí je to? E kujt është kjo? Co si přejete? Çfarë dëshironi? Mohu vám pomoci? Mundem t’ju ndihmoj juve? Kde je ambasáda? Ku është ambasada? Jak se dostanu do středu města? Si shohet për qytetit? Jak se dostanu na letiště? Si shohet për në aeroport? Kde si mohu zatelefonovat? Ku mund të flas me telefon? Můžete mi to ukázat Mundeni të ma tregoni mua atë? Kam jdete? Ku po shkoni? Kdy se vrátíte? Kur do të ktheheni? Jak je to daleko? Sa larg është? Potřebujete něco? Keni nevojë për diçka? Kouříte? Apini duhani?

Přání Dobrou chuť! Ju bëftë mirë! Na zdraví! Gëzuar! Přeji vám hodně úspěchů. Ju uroj juve shumë suksese. Přeji vám příjemnou zábavu. Ju uroj juve argëtim të këndshëm. Blahopřeji vám. Ju uroj juve. Všechno nejlepší k narozeninám! Gjishtë të mirat për ditëlindjen! Šťastnou cestu! Rrugë të mbarë! Šťastný Nový rok! Gëzuar vitin e ri! Brzké uzdravení! Shërim të shpejtë! Hodně štěstí! Shumë fat!

Žádost o pomoc, varování před nebezpečím Pomoc! Ndihmë! Měl jsem nehodu. Kisha aksident.

Albánština


Jsem zraněný. Jam i plagosur. Potřebuji lékařskou pomoc. Kam nevojë për ndihmë njekësore. Můžete zavolat policii? Mundeni të thërrisni policinë? Potřebuji tlumočníka. Kam nevojë për përkthyes. Pozor! Kujdes! Pozor, nebezpečí života! Kujdes, rrezik jetë! Nouzový východ. Dalje në rast rreziku. Hoří! Zjarr!, Digjet!

Údaje o čase a počasí Kdy? Kur? teď (potom) tani (pastaj) dříve (později) më parë (më vonë) dnes, včera, zítra sot, dje, nesër denně, ráno, v poledne çdo ditë (për ditë), mëngjes, mesditë večer, v noci mrëmje, natën letos, loni, příští rok sivjet, vjet, vitin e ardhshëm rok, měsíc, týden, den viti, muaj, java, dita hodina, minuta, sekunda ora, minuta, sekonda Kolik je prosím hodin? Ju lutem, sa është ora? Je jedna hodina. Ora është një. Je poledne, půlnoc. Është mesditë, mesnatë. V kolik hodin tam musíte být? Në cilën orë duhet të jemi atje? Asi ve dvanáct hodin. Rreth orës dymbëdhjetë. Kdy to začíná (končí)? Kur do të fillojë (do të mbarojë)? Přesně v pět hodin. Fiks në orën pesë. Kolikátého je dnes? I sati është sot? Dnes je 1. srpna. Sot është 1. gusht. Zůstaneme tu do 31. prosince. Ne do të qëndrojmë këtu deri në31.

dhjetor. Vrátíme se 15. července. Do të hthehemi me 15. qershot. Kdy jste se narodil? Kur keni lindur? Narodil jsem se 20. září 1951. Jam lindur me 20. shtator 1951. Jaká je předpověď počasí? Si është parashikimi i motit? Jak bude zítra? Si do të jetë nesër? Kolik je stupňů? Sa gradë është? Dnes je krásně. Sot është bukur. Bude bouřka. Do të ke të shtrëngatë. Je 30 stupňů Celsia. Është 30 gradë Celsius. Je horko (zima). Është nxehtë (frohtë). Prší. Bie shi. Fouká silný vítr. Fryn erë e fortë.

Dny - Dita pondělí hërë úterý martë středa merkurë čtvrtek enjtë pátek premtë

Albánština


sobota shtunë neděle diel

Měsíce - Muajit leden janari únor shkurti březen marsi duben prilli květen maji červen qershori červenec korriku srpen gushti září shtatori říjen tetori listopad nëntori prosinec dhjetori

jaro pranvera léto vera podzim vjeshta zima dimri

Barvy - Ngjyrë červená e kuqe modrá e kaltër tmavomodrá blu zelená e gjelbër tmavozelená e jeshilë žlutá e verdhë bílá e bardhë černá e zezë šedá gri hnědá ngjyrë kafe

Číslovky jeden një dva dy tři tri (m), tre (f) čtyři katër pět pesë šest ghjashtë sedm shtatë osm tetë devět nëntë deset dhjetë jedenáct njëmbëdhjetë dvanáct dymbëdhjetë třináct trembëdhjetë

Albánština


čtrnáct katermbëdhjetë patnáct pesëmbëdhjetë šestnáct gjashtëmbëdhjetë sedmnáct shtatëmbëdhjetë osmnáct tetëmbëdhjetë devatenáct nëntëmbëdhjetë dvacet njëzet dvacet jedna njëzet e një dvacet dva njëzet e dy třicet tredhjetë čtyřicet dyzet padesát pesëhjetë šedesát gjashtëdhjetë sedmdesát shtatëdhjetë devadesát nëntëdhjetë sto qind dvě stě dyqind pět set pesëqind tisíc mijë padesát tisíc pesëdhjetë mijë milion milion

ZDRAVÍ A NEMOC Pacientův zdravotní stav Gjëndja shëndetësore e pacientit Jak se dnes cítíte? Si ndiheni sot? Necítím se moc dobře. Nuk ndihem mirë. Cítím se dobře. Ndihem shumë mirë Nic mi není. Nuk kam asgjë. Co je vám? Ç’farë keni ju? Co se vám stalo? Ç’farë ju ndodhi? Není vám dobře? Nuk jeni mirë? Nevypadáte dobře. Nuk dukeni mirë. Jste zraněn? Jeni i plagosur? Jste trochu bledý. Jeni pak i zbehtë. Bolí mě hlava. Më dhëmb koka. Bolí mě břicho. Më dhëmb barku. Bolí mě v krku. Më dhëmb gryka. Bolí mě zub. Më dhëmb dhëmbi. Bolí mě v zádech. Më dhëmb shpina (kurrizi. Bolí mě u srdce. Më dhëmb zemra. Bolí mě žlučník. Më dhëmb tëmbelthi. Mám potíže s ... Kam vështirësi me ... Mám bolavou nohu. Mëdhëmb këmba. Mám rýmu. Kam rrufë. Je mi mdlo. Më vjen të fikët. Točí se mi hlava. Më merren mend. Mám průstřel. Më kanë shtir (qëlluar). Jsem zraněn. Jam i plagosur. Mám střepinu v ... Kam copë (granate ose diçka tjetër) në... Cítím velké křeče. Ndiej ngërç të madh.

Albánština


Chce se mi zvracet. Më vjen për të vjell. Bolí mne pod levou lopatkou. Më dhemb poshtë shpatullës së majtë. Bodla mě vosa. Më pickojë grenxa. Mám zvýšenou teplotu. Kam temperaturë të lartë. Odřel jsem se. Jam prerë (u preva). Upadl jsem. Jam rrëzuar (u rrëzova). Vymkl jsem si kotník (nohu, ruku, prst, rameno).

Kam nxjerr kavilen (këmbën, dorën, gishtin, shpatullën).

Zlomil jsem si nohu. Kam thyer këmbët. Uhodil jsem se do nohy. Kam goditur këmbët. Otekla mi noha Më është enjtur këmba. Mám puchýř na ruce (noze, patě). Kam puçërra në duar (këmbë, thembër). Popálil jsem si ruku. Kam djegur dorën. Spadlo mi něco do oka. Diçka më ka rënë në sy. Spálil jsem se na slunci. Jak djgur në diell. Špatně spím. Fle keq. Nemohu usnout. Nuk mund të fle. Nemám chuť k jídlu. Nuk kam oreks për ushqim. Mám průjem. Kam purthë (kam diare). Nemohu se nadechnout. Nuk mund të marrë frrymë thellë. Upadl jsem a zranil jsem se. U rrëzova dhe jam plagosur. Upadl jsem na kousek skla. U rrëzova mbi një copë qelqi. Hrozně krvácím. Më rrjedh shumë gjak.

Lidské tělo Trupi i njeriut hlava koka oko syri nos hunda ucho vesht ústa goja krk gryka (qafa) rameno supi podpaží sqetulla paže krahu hrudník kraharor nadloktí krahu loket bryli předloktí parakrahu ruka dora prsty gishtat břicho barku pas beli kyčel dhjamthi zadek prapanice, bytha noha këmba stehno kofsha koleno gjuri lýtko pulpa kotník syri e këmbës, kërciri

Albánština


pata thembra kloub gjimtyrë palec (na noze) gishti i madh i këmbës prst (u nohy) gishti i këmbës palec (na ruce) gishti i madh i dorës vlasy flokë čelo balli obočí vetulla nosní dírka brima e hundës vousy mjekra (tek burrat) ret buza brada mjekra (nofulla) líce faqe

U lékaře Te mjeku Zavolejte lékaře. Thërrisni mjekun. Zavolejte mi, prosím, lékaře. Ju lutem më thërrisni mjekun. Kdy ordinuje lékař? Kur ordinon (shërben) njeku? Musím se objednat? Duhet të reghistrohem (të njoftojë) më

parë? Můžete mě objednat na zítra ráno? Mundet të më regjistroni për nesër në

mëngjes? Sestro, mohl bych jít hned? Zonja ifermiere, mundem të shkojë

menjëherë? Cítím se velmi špatně. Ndihem shumë keq. Dobrý den, pane, co pro vás mohu udělat?

Mirëdita, ziti, ç’farë mund të bëjë për ju?

Co vás trápí? Ç’farë ju mundon? Nemyslím, že je to něco vážného. Pouze ...

Nuk mëndoj se është diçka serioze. Vetëm ...

Máte teplotu? Keni temperaturë? Změřil jste si teplotu? E keni matur temperaturën? Ne. Jo. Tady máte teploměr. Këtu e keni termometrin. Samozřejmě, máte teplotu. Sigurisht, keni temperaturë. Kde vás bolí? Ku ju dhëmb? Bolí to pořád? Ju dhëmb vazhdimisht? Máte nějaké potíže? Keni ndonjë shqetësim tjetër? Jak dlouho vás to trápí? Sa kohë ju mundon kjo? Už přes týden. Më shumë se një javë. Kašlete? kolliteni? Spíte dobře? A flini mirë? Cítíte únavu? A ndjeni lodhje? Potíte se? A djersiteni? Otevřete ústa. Hapeni (çeleni) gojën. Vyplázněte jazyk. Nxirreni gjuhën. Svlékněte se. Çvishuni. Položte se na lehátko. Shtrihuni në krevat. Otočte se na břicho. Kthehëni në bark. Nedýchejte. Mos merrni frymë.

Albánština


Zhluboka se nadechněte. Merrni frymë thellë. Musíte na sebe dávat pozor. Duhet të keni kujdes për veten. Máte chřipku Keni grip - zápal plic - bronkopneumoni (të ftohtë) - angínu. - angina (bajamet). Musíte ležet deset dnů. Duhet të qëndroni shtrirë dhjetë ditë. Musíte držet přísnou dietu. Duhet të mbani diet të rreptë. Musíte několik dnů ležet a brát léky, které vám předepíši.

Duhet të shtriheni disa ditë dhe të merrni barnat që po ju shkruaj.

Předepíši vám tablety. Po ju shkruaj tableta. Jak mám brát ty léky? Si do të marë këto barna? Budete je brát třikrát denně. Do të merni tri herë në ditë. Budete je brát čtyřikrát denně pravidelně po šesti hodinách.

Do të merni katër herë në ditë rregullisht çdo gjashtë orë.

Hodně pijte. Pini shumë. Dávejte si teplé obklady. Vendosni kompresa të nxehta. Za týden přijďte na kontrolu. Pas një jave ejani për kontroll. Nic si z toho nedělejte, brzy budete v pořádku.

Mos u shqetësoni shpejt do të jeni në rregull.

Děkuji, pane doktore. Faleminderit, zoti doktor.

Dotazy na zdraví Pyjetje Për shëndetin Co je vaší ženě? Ç’farë ka gruaja tuaj? Nebylo jí včera dobře. Dje nuk ishte mirë. Ráno jí nebylo dobře. Në mëngjes nuk ishte mirë. Zvracela, určitě snědla něco, co ji nesedlo.

Ka vjell, sigurisht ka ngrënë diçka që e ka dëmtuar.

Byla v nemocnici s ... Ishte në spital me ... - Byla operována na slepé střevo. - Ishte e operuar nga zorra qorre. Jak dlouho je nemocná? Prej sa kohësh është e sëmurë? - Asi ...týdnů/dní. - Afërsisht ... javë/ditë. - Kdy onemocněla? - Kur u sëmur? Onemocněla minulý týden/měsíc. U ëmur javën e kaluar/muajin. Jak se cítí po své nemoci? Si ndihet pas sëmundjes së saj? - Právě ji pustili z nemocnice. - Sa e lëshuan nga spitali. - Pořád je velmi slabá. Vazhdon të jetë akoma e dobët. - Víte, nesmí se moc přemáhat. E dini, nuk duhet të mundohet shumë, - Drží přísnou dietu. Mban diet të rreptë. - Bolí ji hlava. Djersitet shumë. - Cítí se vyčerpaná. Ndihet e lodhur.

U zubaře Te dentisti Bolí mě zub. Më dhëmd dhëmbi. Bolí mne už dva dny. Më dhëmd prej dy ditësh. Bolí mne zadní stolička vlevo. Më dhëmb dhëmballa e fundit në krahun

e majtë. Posaďte se do křesla. Uluni në kolltuk. Otevřete ústa. Hapeni gojën. Obávám se, že ten zub už nejde Kam frikë se ky dhëmb nuk mund të

Albánština


opravit. rregulohet. Zub je třeba vytrhnout. Dhëmbin është e nevojëshme ta heqim. Dáme vám injekci. Do t’ju bëjmë injeksion. Nebojte se, nebude to bolet. Mos kini frikë, nuk do t’ju dhëmbi. Potřebujete zuby zaplombovat. Keni nevojë të mbushni dhëmbët. Sladkosti škodí vašim zubům. Ëmbëlsirat i dëmtojnë dhëmbët tuaj. Vypláchněte si ústa. Shpëlajeni gojën. Dvě hodiny nic nejezte. Dy orë asgjë mos hani. ústa goja jazyk gjuha čelist, dáseň nofulla, mishi i dhëmbëve ret buza stolička dhëmballë zub, zuby dhëmbi, dhëmbët

U očního lékaře mjeku i syve Tak co vás trápí? Ç’farë ju mundon? Už asi tři dny mě bolí hlava. Afërsisht tri ditë më dhëmb koka. Myslím, že mám slabé brýle. Mendoj, se kam syze të dobëta. Myslím, že nemám dost silné brýle. Mendoj, se nuk i kam syzet të dobëta. Můžu se podívat na vaše brýle? Mundem të shikojë syzet tuaja? Kdy jste je dostal? Kur i keni marë? Nosíte ještě nějaké jiné brýle? Mbani syze të tjera? Nosíte tyto brýle každý den? I mbani këto syze çdo ditë? Musím vám nejdřív vyšetřit oči. Duhet më parë t’ju mjekoj sytë juve. Ano, tyto brýle jsou pro vás příliš slabé.

Po, këto syze janë për ju mjaftë të dobëta.

Levé oko je trochu slabší. Syri i majtë është pak i dobët. Potřebujete silnější brýle. Keni nevojë për syze më të forta. obočí vetulla oční víčko kapaku i syrit řasy qerpikët zřítelnice bebe i syrit rohovka këndi i syrit (korne)

První pomoc Ndihma e parë Znáte zásady první pomoci? I njihni rregullat themelore të ndihmës së

parë? Je někdo z vás lékař? Është dikush nga ju mjek? Má tu někdo příruční lékárničku? Ka dikush këtu kutin e ndihmës

mjekësore? Ten člověk je zraněný. Ky njeri është i plagosur. Je v bezvědomí. Krvácí. Është pa ndjenja. Rrjedh gjak. Velice slabě dýchá. Shumë dobët merr frymë. Má zranění na hlavě. Ka plagë në kokë. Asi má vnitřní zranění. Mbase ka plagë të brendëshme. Má nepravidelný tep (on, ona). Ka puls të çrregullt (ai, ajo). Nemohu nahmatat tep (jeho, její). Nuk po e ndjiej pilsin (e tij, e saj). Vypadá to na zlomenou nohu. Duket se ka thyerr Këmbën.

Albánština


Nehýbejte se. Nuk lëviz. Dávali jste mu/jí umělé dýchání? I dhamë ati/asaj frymëmarrje artificiale? Dějte mu něco pod hlavu. I vendosni diçka poshtë kokës. Dáme mu obvaz a dlahy. Vendosini dërrasë dhe fasho. Dejte ho do stabilizované polohy. Vendoseni në sipërfaqe të stabilizuar. Nehýbejte s ním. Mos lëvizni me atë. Přineste nosítka. Sileni barelën. Zavolejte rychle sanitku. Thërrisni shpejt autoambulancën. Vypadá to na infarkt. Duket si infarkt. Měl jste už někdy potíže se srdcem? Keni patur ndonjëherë shqetësime nga

zemra? Prodělal jste v poslední době nějakou vážnější nemoc?

Keni patur kohën e fundi ndonjë sëmundje serioze?

- Ano, měl jsem zápal plic. Po kam patur bronkopneumoni (të ftohtë).

Trpíte nějakou chronickou nemocí? Vuani nga ndonjë sëmundje kronike? - Ano, mám cukrovku. Po, kam sëmundjen e sheqerit. Jste očkován proti tetanu? Jeni vaksinuar kundër tetanozit? Musíte jít na operaci. Duhet të shkoni në operacion. Musíte jít na rentgen. Duhet të shkoni në rentgen. Dostanete sádru. Do t’ju vendosim allçi (gips). Tu ránu musíme sešít. Atë plagë duhet ta qepim. Nebude to bolet, místně to umrtvíme. Nuk do t´ju dhëmbi, do të bëjmë mpirje

lokale. Musíte zůstat několik dnů v nemocnici.

Duhet të qëndroni disa ditë në spital.

Půjdete na interní oddělení. Do të shkoni në repatin e përgjithshëm. - chirurgické - kirurgjik - nosní - hundës - krční - grykës - ušní - veshtëve - zubní - dhëmbëve - izolační - izilimit, karantinës Kdy jsou návštěvní hodiny? Kur është orari i vizitave? Můžete přijít kdykoliv. Mund të vini kur të doni.

V lékárně Në farmaci Kde prodáváte léky na recept? Ku i shisni barnat me recetë? - bez receptu. - pa recetë. Prosil bych něco proti bolestem. Do ju lutesha diçka kundër dhimbjeve. Dejte mi ... Më jepni mua ... - něco na nespavost. - diçka për pagjumësinë. - něco na bolení zubů. - diçka për dhimbjen e dhëmbëve. - něco na menstruační bolesti. - diçka për dhimbjen menstruale. - kapky do nosu. - pika për në hundë. - oční kapky. - pika për në sy. - roztok na čištění. - solucion për pastrimin. - široký obvaz. - fasho, garza të gherë. - leukoplast. - leukoplast. - dámské vložky. - peceta grash.

Albánština


- tampony. - tampone. - vatu. - pambuk. - jednou destilovanou vodu. - një ujë të destiluar. - heřmánkový čaj. - çaj kamomili. - lípový čaj. - çaj blini. - mátový čaj. - çaj mëndre. - ovocný čaj. - çaj frutash. - něco na pocení. - diçka për të djersitur. Jak mám léky užívat? Si do ti përdor barnat? - Berte tři tablety denně na lačný žaludek.

- Merni dy tableta tri herë në ditë, kur ta keni stomakun bosh. (???)

- Berte dvě tablety třikrát denně před jídlem.

- Merni tri tableta në ditë përpara ushqimit.

- Polkněte je celé. - Gëlltiteni të gjithë. - Cucejte je. - Thitheni atë. Tato vodička (mast, čípky) je na vnitřní použití.

Ky solucion (pomadë, kapsula) është vetëm për përdorim të brendshëm.

Pět kapek na cukr po jídle. Pesë pika në sheqer pas ushqimit. Deset kapek na lžíci s vodou. Dhjetë pika në një lugë me ujë.

Choroby a nemoci Sëmundjet dhe sëmundjet infektive angína angina (tonsile) cukrovka sëmundja e sheqerit, diabet dětská obrna paraliza fëminore chřipka gripi (flama) chudokrevnost anemi ischias ishemi kýla dhjamthi ledvinové kaménky gurët e veshkave leukémie leuçemi mrtvice paralizë nespavost pagjumësi otrava krve helmim i gjakut otřes mozku hemoragji cerebrale plané neštovice lijë pohlavní nemoci sëmundje gjenitale potrat abort prostata prostat průjem diare, purthë příušnice shytat rakovina kancer spála skarlat spalničky fruthi srdeční mrtvice goditje (atak) në zemër srdeční záchvat krizë zemre tuberkulóza tuberkuloz tyfus tifo úžeh pika e diellit (damllaja) vřed ulçër vyrážka rjebull

Albánština


zápal mozkových blan infeksion i pipës së trurit zánět dýchacích cest infeksion i rrugëve të frymëmarrjes zánět středního ucha infeksion i veshit zápal plic bronkopneumoni (të ftohtë) zápal slepého střeva infeksion i zorrës qorre záškrt difteri zhoubný nádor tumor zlomenina thyerrje žloutenka verdhëza žlučníkový záchvat krizë në tëmbth žlučníkové kaménky gurët e tëmbthit

VOJENSKÁ KONVERZACE BASHKËBISEDIM USHTARAK

NĚKTERÉ POVELY DISA URDHËRA K palbě! Në zjarr! Zaujmout bojové postavení! Merni pozicion luftarak! Bojový poplach! Alarm luftarak! K palbě připraven! Përgatitu për zjarr! Palbu přerušit! Pohov! Zjarr ndalo! Qetësohu! Na povel: Pal! Me urdhër Zjarr! Pozor! Kujdes! Palbu zastavit! Zjarr ndalo! Salvou pal! Me breshëri, zjarr! Pal! Zjarr! Jednotlivě pálit! Shtini një e nga një, zjarr! K palbě připravit! Për zjarr, përgatitu! Palte! Zjarr! Zastavit, stát! Stůj! Bdal! Ruce vzhůru! Duart lart! připravit k útoku! Përgatitu për sulm! Do zbraně! Nën armë! Stůj, nebo střelím! Ndal, ose shtiva!

VOJENSKÉ HODNOSTI GRADAT USHTARAKE vojín ushtar svobodník vullnetar desátník rreshter četař tetar rotný komandant kompanie podporučík nëntoger poručík toger nadporučík kapiten i parë kapitán kapiten major major podplukovník nënkolonel

Albánština


plukovník kolonel generálmajor gjeneralmajor generálporučík gjeneraltoger generálplukovník gjeneralkolonel armádní generál gjeneral armate

DALŠÍ FRÁZE Z VOJENSKÉHO ŽIVOTA

FRAZË TË TJERA NGA JETA USHTARAKE

Jak dlouho už sloužíte v armádě? Prej sa kohësh shërbeni në armatë: Z vojenské služby mě propustili v roce ...

Nga shërbimi ushtarak më liruan në vitin ...

Kdy odešel do zálohy? Kur ke shkuar në rezervë? Byl povýšen do hodnosti ... U ngrit në gradën ... Je ve službě. Është në shërbim.

Útok a obrana Sulmi dhe mbrojtja Útok byl zahájen ... Sulmi filloi ... Naším úkolem bylo ... Detyra jonë ishte ... Nepřítel kladl odpor. Armiku bëri rezistencë. Nepřítel se dal na ústup. Armiku filloj të largohet. Nepřítel provedl protiútok na naše postavení.

Armiku bëri kundërsulm në pozicionet tona.

Podařilo se nám uniknout z nepřátelského obklíčení.

Arritëm të dalim nga rrethimi i armikut.

Jednotky zaujaly obranné postavení. Trupat morën pozicionet mbrojtëse. Rozhodli se bránit území za každou cenu.

Vendosën të mbrojnë territorim me cilindo çmim.

Posílili kritické prostory? Përforcuan pozicionet kritike? Maskovali jsme naše postavení. Maskuam pozicionet tona. Došlo k nějaké změně v postavení? Është bërë ndonjë ndryshim në

pozicione? Byli odříznuti od zásobování. Ishin të ndërprerë nga furnizimi. Bojovali jsme o přežití. Luftuam për të mbijetuar. V intenzivním boji odrazili mnoho útoků.

Në luftimet intenzive shmangëm shumë sulme.

Výsadkové jednotky Trupat parashutiste Zmocnili se nepřátelského letiště nenadálým přepadem.

Pushtuan aeroportin armik me sulm të papritur.

Byli vysazeni, aby provedli útok do týlu nepřítele.

U hodhën që të kryenjë sulm në shpinën e armikut.

Výsadkáři jsou cvičeni, aby splnili požadavky vedení moderního boje.

Parashutistët janë stërvitur që të plotësojnë kërkesat për të bërë luftë moderne.

Albánština


Stručná gramatika

albánského jazyka

Gramatika e shkurtër

e gjuhës shqipe

Albánština


PŘÍZVUK V albánštině neexistují jasná pravidla o přízvu Nejčastější variantou je však výskyt přízvuku na předposlední slabice slova.

PODSTATNÁ JMÉNA V albanstine se téměř nevyskytuje střední rod, proto je většina podstatných jmen rodu ženského a mužského. Podstatná jména mají dva tvary; určitý a neurčitý, přičemž u mužského rodu je určitý tvar nejčastěji tvořen příponami -i, -u, -ri. U ženského rodu jsou to přípony -a, -ja, přičemž často dochází ke změně zakončení: např. rrugë → rruga.

Tvary množného čísla podstatných jmen jsou poměrně rozmanité a pro jednodušší porozumění je vytvořen následující přehled.

Záklaním tvarem jsou u mužského rodu v neurčitém tvaru přítomny -ë, -e.

Např. sg. m. (mn.č.) punëtor → pl. punëtorë (dělník), sg.m. gur → pl. gurë (kámen) nebo sg.m. mal → male (hora).

U ostatních podstatných jmen rodu mužského může dojít k následujícím změnám (jsou vybrány pouze nejčastější varianty).

Např. -ra, sg.m. fshat → pl. fshtatra (vesnice); -rë, sg.m. dru → pl. drurë (dřevo); -nj, sg.m. ari → pl. arinj (medvěd).

V některých případech dochází ve vlastním kmeni k určitým změnám (viz 1) a v jiných případech je množné číslo zcela nepravidelné (viz 2).

1. Např. sg. m. mik → pl. miq (přítel); sg. m. breg - pl. brigje (břeh). 2. Např. sg. m. djalë → pl. djem (chlapec, syn); sg. m. vëlla - pl. vellezër (bratr). Množné číslo mužského rodu určitého tvaru se tvoří přidáním přípony -t, která

následuje za neurčitým tvarem množného čísla podstatného jména rodu mužského (viz níže 1). Obdobné je tvoření určitého tvaru množného čísla v ženském rodě (viz 2). V jiném případě po příponách pl. m. neurčitého tvaru jako -ër, -ues, -as, atd. je přidána přípona -it (viz 3).

1. Např. pl. m. burra → burrat (muž). 2. Např. pl. f. pemë → pemët (strom, ovoce). 3. Např. pl. m. mësues → mësuesit (učitel). Množné číslo podstatných jmen rodu ženského neurčitého tvaru se tvoří buď

nulovou příponou, což znamená, že tvar jednotného a množného čísla je stejný u všech jmen zakončených jinak než na -ë (viz 1), anebo se tvoří příponou -a pro jména zakončená na -ë (viz 2).

1. Např. pl. f. lule → lule (květina). 2. Např. pl. f. → dhomë ( dhoma (místnost, pokoj). 3. Např. sg. f. -.grua → pi. gra (žena); sg. f. natë → pl. net (noc). I u podstatných jmen v neurčitém tvaru a množném čísle ženského rodu existuje

několik nepravidelných jmen ( viz nahoře 3).

Albánština


Skloňování podstatných jmen. V albánštině existuje šest pádů, přičemž se prakticky používají pouze čtyři. Následující přehled představuje nejzákladnější způsoby skloňování, přičemž existuje mnoho dalších variant, které zde ale nebudou uváděny.

I. mužský rod -vzor: mal (hora) i lartë, e lartë (vysoký, vysoká) č. jednotné č. množné tvar neurčitý tvar určitý tvar neurčitý tvar určitý 1. mal mali i lartë male malet e lartë 2.+3. mali malit të lartë maleve maleve të lartë 4. mal malin e lartë male malet e lartë 6. mali malit të lartë malesh maleve të lartë

II. mužský rod - vzor: krah (noha) č. jednotné č. množné tvar neurčitý tvar určitý tvar neurčitý tvar určitý 1. krah krahu krahë krahët 2.+3. krahu krahut krahëve krahëve 4. krah krahun krahë krahët 6. krahu krahut krahush krahëve

III. ženský rod -vzor: fushë (rovina, nížina, pole) i vogël, e vogla (malý, malá) č. jednotné č. množné tvar neurčitý tvar určitý tvar neurčitý tvar určitý 1. fushë fusha e vogël fusha fushat e vogla 2.+3. fushe fushës së vogël fushave fushave të vogla 4. fushë fushën e vogël fusha fushat e vogla 6. fushe fushës së vogël fushash fushave të vogla

IV. ženský rod -vzor: liri (svoboda) č. jednotné č. množné tvar neurčitý tvar určitý tvar neurčitý tvar určitý 1. liri liria liri liritë 2.+3. lirie lirisë lirive lirive 4. liri lirinë liri liritë 6. lirie lirisë lirish lirive

ČLEN Při spojování dvou podstatných jmen nebo podstatného jména a přídavného

jména se v albánštině vyskytuje tzv. spojovací člen. Spojovací člen ma dva základní tvary: tvar i pro mužský rod a tvar e pro rod ženský. Spojovací člen se klade za podstatné jméno, k němuž se vztahuje. V albánštině existují dvě varianty skloňování tohoto spojovacího členu, jehož nejčastějším tvarem je tvar të. Vyskytují se celkem čtyři druhy tvarů, a to i, e, së a te.

PŘÍDAVNÁ JMÉNA Přídavná jména se s podstatnými jmény shodují v rodě a čísle a jsou ve větě

obvykle za podstatným jménem. Většina přídavných jmen se pojí se spojovacím členem (viz výše -skloňování vysoká hora). Množné číslo některých přídavných jmen se tvoří nepravidelně (viz výše - skloňování malé pole). Některá přídavná jména spojovací člen nemají: např. blu -tmavě-modrý.

Albánština


ZÁJMENA Následující tabulka znázorňuje skloňování osobních zájmen, včetně jejich

krátkých tvarů, které jsou uvedeny vždy za dlouhými tvary. U osobních zájmen existují ještě zhuštěné tvary v případech, kdy se spojí krátká zájmena, přičemž je jedno ve třetím pádu, zdvojující předmět představovaným podstatným jménem. Tyto tvary jsou uvedeny za tabulkou osobních zájmen.

Zájmena osobní č. jednotné m. č. množné pád osoba I osoba II os. III m. os. III f. osoba I osoba II os. III m. os. III f. 1. unë - já ti - ty ai - on ajo -

ona ne - my ju - vy ata - oni ato - ony

2. - - i atij i asaj - - i atyre i atyre 3. mua,

më ty, të atij, i asaj, i neve,

na juve, ju atyre, u atyre, u

4. mua, më

ty, të atë, e atë, e ne, na ju, ju ata, i ato, i

6. meje teje atij asaj mesh jush atyre atyre Krátké tvary zájmen

më + e = ma u + e = ua të + e = ta i + i = ia i + e = ia ju + i = jua ju + e = jua u + i = ua

Zájmena ukazovací pád č. jednotné m. č. jednotné f. č. množné m. č. množné f. 1. ky - tento kjo - tato këta - tito këto - tyto 2.+3. këtij kësaj këtyre këtyre 4. këtë këtë këta këto 6. këtij kësaj këtyre këtyre

Mezi zájmena tázací patří: cili - jaký, co kdo; ç, çfarë - co; kush - kdo; sa - kolik. Mezi zájmena vztažná patří: i cili, e cila -který, která a zájmeno që. Zájmena přivlastňovací

číslo rod 1. pád 4. pád 2.+3.+6. 1. pád 4. pád 2.+3.+6. sg.m. im tim tim yt tënd tënd sg.f. ime time sime ← můj jote tënde sate pl.m. e mi e mi të mi tvůj → e tu e tu të tu pl.f. e mia e mia të mia e tua e tua të tua sg.m. ynë tonë tonë juaj tuaj tuaj sg.f. jonë tonë sonë ← náš juaj juaj suaj pl.m. tanë tanë tanë váš → tuaj tuaj tuaj pl.f. tona tona tona tuaja tuaja tuaja

Albánština


sg.m. i tij e tij të tij i saj e saj të saj sg.f. e tij e tij të tij ← jeho e saj e saj së saj pl.m. e tij e tij të tij její → e saj e saj të saj pl.f. e tij(a) e tij(a) të tij(a) e saj(a) e saj(a) të saj(a)

sg.m. i tyre e tyre të tyre i vet e vet të vet sg.f. e tyre e tyre të tyre ← jejich e vet e vet së vet pl.m. e tyre e tyre të tyre svůj → e vet e vet të vet pl.f. e tyre e tyre të tyre e veta e veta të veta

SLOVESA Albánština má velmi bohatý systém slovesných tvarů, tj. časů a způsobů. Pro

zjednodušení budou uvedeny nejpoužívanejší tvary určitých slovesných kategorií. Albánština rozlišuje šest způsobů, osm časů a dva rody.

Časování Způsob oznanovací, čas přítomný slovesa: jam - být, kam - mít, punoj - pracovat, jap -dát

jam jsem kam mám punoj pracuji jap dám je jsi ke máš punon pracuješ jep dáš është je ka má punon pracuje jep dá jemi jsme kemi máme punojmë pracujeme japim dáme jeni jste keni máte punoni pracujete jepni dáte janë jsou kanë mají punojnë pracují japin dají

Způsob oznamovací, čas minulý - aorist

qeshë pata punova dhashë qe pate punove dhe qe byl pati měl punoi pracoval dha dal qemë patëm punuam dhamë qetë patët punuat dhatë qenë patën punuan dhanë

Způsob oznamovací, čas budoucí a čas souminulý - imperfektum

být mít pracovat dát být mít pracovat dát do të jem do të kem * punoj * jap isha kisha punoja jepja do të jesh do të kesh * punosh * japësh ishe kishe punoje jepje do të jetë do të ketë * punojë * japë ishte kishte punonte jepte do të jemi do të kemi * punojmë * japim ishim kishim punonim jepnim do të jeni do të keni * punojni * jepni ishit kishit punonit jepnit do të jenë do të kenë * punojnë * japin ishin kishin punonin jepnin *dote

Albánština


ZÁPOR Zápor se u sloves tvoří částicí s', nuk nebo mos. Tyto částice stojí vždy před slovesem, přičemž částice s' a nuk se používají pro způsob oznamovací, konjunktiv a admirativ. PŘEDLOŽKY Předložky se v albánštině pojí s 1., 4. a 6. pádem. Příklady: Předložky s 1. pádem: nga - z, od, odkud, na, k

tek - k,u Předložky se 4. pádem: mbi - na, nad, o

me - s, se në - v, na nën - pod pa - bez per - pro, k čemu, o něčem, aby, časově - za nëpër - přes, skrz

Předložky s 6. pádem: afër - blízko, vedle brënda - uvnitř, v gjate - podél, časově - během kundër - proti midis - mezi, uprostřed prapa - vzadu, za pas - po, za prej - z, od përpara - před, dříve përveç - kromě, mimo rreth - kolem, okolo

SPOJKY Vybrané spojky:

as...as - ani...ani në qoftë se - jestli derisa - dokud, do té doby než ose - nebo dhe - a, i po - jestli e - a, i prandaj - protože edhe - a, též për të - aby kurse - zatímco sado që - ač, ačkoli

Albánština


meqenëse - ježto, ačkoliv sepse - protože ndërkohë -zároveň sikur - jako by

DOSLOV V české republice doposud neexistuje veřejně publikovaný albánsko-český

slovník. Proto nebylo nikterak snadné připravit verzi, kterou vám předkládáme. Překladu příručky pro resort obrany se ujala překladatelská skupina ve složení

Hana Bečková, Alena Poddaná, Adriatik Shino a David Jón (vedoucí). Ti na základě obsahového projektu zadavatele zpracovali za necelý měsíc všechny překlady do albánštiny, vypracovali albánsko-český slovníček základní slovní zásoby, transkripci albánské abecedy do češtiny a stručnou gramatiku albánského jazyka. Jim také právem náleží poděkování za to, že alespoň částečně vyplnili prázdný prostor a přispěli tak ke zlepšení vzájemné komunikace mezi Čechy a Albánci.

Při tvorbě příručky bylo využito následujících pramenů: - Fjalor i shqipës së sotme Akademia e Shkencave e RPS të Shqipëeisë, Instituti i gjuhësisë dhe i letërsisë. - Albanish-deutches und deuch-albanishes Taschenwörtenbuch Armin Herzer, Helmut Buske Verlag, Hamburg 1991. - Fjalor shqip-anglisht Ilo Duro, Ramazan Hysa, Shtëpia botuese - 8 Nëntori, Tiranë 1988.

Albánština


OBSAH Albánština................................................................................................................................... 1 Úvodem ...................................................................................................................................... 3 DOROZUMÍVÁNÍ .................................................................................................................. 46 OSOBNÍ ÚDAJE, RODINA, POVOLÁNÍ ............................................................................. 46 Jídlo, pití, potraviny ................................................................................................................. 47 DOPLŇUJÍCÍ VŠEOBECNÉ FRÁZE..................................................................................... 48 Přání ......................................................................................................................................... 48 Žádost o pomoc, varování před nebezpečím............................................................................ 48 Údaje o čase a počasí ............................................................................................................... 49 Dny - Dita................................................................................................................................. 49 Měsíce - Muajit ........................................................................................................................ 50 Barvy - Ngjyrë.......................................................................................................................... 50 Číslovky ................................................................................................................................... 50 ZDRAVÍ A NEMOC ............................................................................................................... 51 VOJENSKÁ KONVERZACE BASHKËBISEDIM USHTARAK...................................... 58

NĚKTERÉ POVELY........................................................................................................... 58 DISA URDHËRA ................................................................................................................ 58 VOJENSKÉ HODNOSTI .................................................................................................... 58 GRADAT USHTARAKE.................................................................................................... 58 DALŠÍ FRÁZE Z VOJENSKÉHO ŽIVOTA ...................................................................... 59 FRAZË TË TJERA NGA JETA USHTARAKE ............................................

Date post:	15-Feb-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Albánštinas2.e-monsite.com/2010/05/13/34503726fjalor-shqip-cekisht... · 2010. 5. 13. ·...

Documents