Amaterske Radio 1987 - Archive

f AMATERSKE RADIO RADA A "\ Vydiv& UV Svazarmu, Opletalova 29, 116 31 Praha 1, tel. 22 25 49, ve Vydavatelstvi NASE VOJSKO, Vladislavova 26, 11366 Praha 1. tel. 26 06 51-7. §6fredaktor ing. Jan Klabal, OK1UKA, zAstupce LuboS Kalousek, OKI FAC. RedakCni rada: PFedseda inq. J. T. Hyan, SlenovA: RNDr. V. Brunnhofer, CSc., OK1HAQ, V. Break, OKI DDK, K. Donat, OK1DY, ing. O. Filippi, V. Gazda, A. Glanc, OklGW. ing. J. Hodik, P. Horak, Z. Hradisky. J. Hudec, OK1RE. ing. J. JaroS, ing. J. Kotmer, ing. F. Kraiik, RNDr. L. KrySka, CSc., J. Kroupa, V. Nfemec, ing. O. PetrAtek, OK1NB, mg. Z. ProSek, ing. F. Smolik, OKI ASF, ing. E. Smutny, plk. ing. F. Simek, OK1FSI, ing. M. Sredl, OK1NL, doc. ing. J. VackAr, CSc,. laureAt st. ceny KG, J. VorlfCek. Redakce Jung- mannova 24,113 66 Praha 1, tel. 26 06 51-7, ing. Klabal I. 354, Kalousek, OKI FAC, ing. Engel, Hof- hans I. 353, ing. Myslik, OK1AMY, HavltS, OK1PFM, I. 348, sekretariat t. 355. RoCnS vyjde 12 Cisel. Cena vytisku 5 KCs, pdoletm pfedptatnA 30 K6s. RozStfuje PNS. Informace o pFedplatnAm poda a objednavky pfijima kaidA administrace PNS, poAta a dorucovates. Objednavky do zahra- niCi wfizuje PNS - ustFedni expedice a dovoz tisku Praha, zavod 01, administrace vyvozu tisku, Katkova 9,160 00 Praha 6. V jednotkach ozbroje- nych stl Vydavatelstvi NASE VOJSKO, administra¬ ce, Vladislavova 26,113 66 Praha 1. Trskne NASE VOJSKO, n. p., zavod 8,162 OO Praha 6-Ruzyna, VlasUna 889/23. Inzetcl pfijima Vydavatelstvi NASE VOJSKO, Vladislavova 26,113 66 Praha 1, tel. 26 06 51-7,1. 294. Za puvodnost a spravnost pfispAvku ruCi autor. Redakce rukopis vrati, bude- -H vy2AdAn a bude-li pfipojena frankovana obaika se zpAtnou adresou. NavAtAvy v redakci a tetefo- nick6 dotazy po 14. hodinA. C. indexu 46 043. Rukopisy Cisla odevzdany tiskArnA 18. 5. 1987 CU« ma vyjrt podie ptttiu 8. 7.1987

<6) Vydavatelstvi NA§E VOJSKO, Praha

NAS INTERVIEW

s vedoucfm utvaru WZ k. p. TESLA Bratislava, ing. Rudolfem Kaliarikem.

NaSe fitentfe by pfedevSfm za- jimalo, jak6 novi vyrobky pfipravuje v4& z^vod pro nejbiii§i dobu?

Pre rok 1987 pripravujeme do vyroby dva nov6 vyrobky z oblasti autor&dii. Ide o autoprijimac s reverznym pre- hravaCom s typovym oznadenim 1902 B. PrijlmaC mb rozsahy VKV I, VKVII, SV a DV, mb 4 predvorby rta rozsahoch VKV, eiektronicku stupnicu s LED, dvojtladidlovu krokovu eiektro¬ nicku vorbu rozsahu, alebo predvorby smerom doprava alebo dorava na priame prepnutie pravym alebo Tavym mikrospinaCom.

Je prvym vf stereof6nnym autopri- jimacom, ktory podnik zaCne vy rb bat" v druhom polroku tohto roku. PrijlmaC mb mf Casti osadenb integrovanymi obvodmi a selektivita sa zabezpeCuje keramickymi filtrami. Oalej su IO pouzi- tb v dekodbri, prepmafii reverznbho chodu prehravaba a v koncovych stuphoch. Pri jeho vyrobe bude pouiita testovacia technika. PrijimaC mb zbro- ven novb reproduktorovb skrinky.

Po mnohych dotazoch a poiiadav- kbch spotrebiterov, tentoraz predo- vSetk^m socialistickych organizbcii, vy- rbbajucich nbkladnb automobily a au¬ tobusy ako aj nbbho ministerstva bola prebetrenb otbzka urychlenia vyroby autoprijimaba s dopravnym vysielanim. Jeho vyroba bude zapoCatb tiez v druhom polroku tohto roka, s naj- vaCsou pravdepodobnosfou v 12. me- siacL Tento prijimaC vychbdza z pri- jimacovej Casti 1900 B a nesie typovb oznaCenie 2116 B. Obidva prijimace majO novy design.

Dalej v oblasti stolnych prijfmaCov pride do vyroby tiez novy stolny stereo- prijimaC strednej kategbrie s typovym oznaCenim 638 A. PrijimaC obvodovo vychbdza z typu 1039 A, bez pouiitia gramofbnu. Doplneny je o predzosilfto- vad pre magnetodynamicku prenosku.

SuCasne je rozbehnutb technickb priprava vyroby Hi-Fi tunera T834 s napafovou syntbzou, urCenbho pre s6lovou vyrobu ako aj pre veiovu

Obr. 2. Videomagnetofon VM 6465 — D. Sirrtlovi6ov6 kontrolufe vstupnf

modul EFE.

kombin&ciu 9050, ktorb bola vyvojovo pripravovanb s poFskymi podnikmi VarSava a Fonica Lodi.

Jak6 jsou dal$i pldny ve vyrobe video magnetofonD?

V oblasti videotechniky podnik zadal vyvojovo rozpracov&vaf prvu etapu znifovania devizovej ndrodnosti modelu VM6465. Tu sa budti cTalej rie§if formou novych poziadaviek v spolu- prbci s Te Etektronickb suCiastky potrebne pre sign&love IO, aktlvne, pasiv- ne, kon§truk£ne a cfalCie potrebne prvky. Okrem toho bude naviac potreb- n£ i medzinbrodnb spoluprbca a deFba prbce v rbmci krajin RVHP.

A jaky je souCasny stav sestavo- vAnf videomagnetofonu Philips- Tesla VM 6465?

Doteraz sa model VM 6465 vyrbba z dovbianych rozloienych sdd od firmy Philips, ktorb na zakupenych funkCnych a skuSobnych pracoviskdch jednotlivych dosiek ako aj celbho modelu vyrbba. Okrem toho zahorovacf cyklus hotovych magnetoskopov je ria- deny programom pomocou mikropo- citaCa. Do modelu sa sudasne montuje vlastny zmieCavaC-oscilbtor pre zabez- pecenie zvukoveho televizneho doprovodu 6,5 MHz podfa normy OIRT.

Obr. 3. Videomagnetofon VM 6465 — T. Sokolova ov&fuje funkci pfistroje

Vyrobky vaieho podniku byvajf Casio pfedmCtem kritiky. Krom6 toho b?vd kritizovAna i pomali inovace. Jak se podnik k t&mto obzktm stavi?

Dobre mienenb a pochopenb kritika ^ vzdy pombhala veci potiahnuf kupre- ^ du. Vzdy seriozne pre§etrujeme pripo- ^

Obr. 1. Videomagnetofon VM 6465 — modul EDO pred sestavou.

\

241

opravAch pnstroje.

mienky k nadim vyrobkom a spdtne ich prisludnymi opatreniami realizujeme vo vyrobe.

PokiaF ide o inovdciu hfaddme sposoby na jej urychlente racionalizo- vanim urditych mechanickych rutin- nych prdc, k cornu treba potrebne prostriedky pre vyvoj i technicku pri- pravu vyroby. Okrem toho sa zameria- vame na zabezpecovanie novych sudiastok, predovdetkym IO pre signdlovd. obvody a vyuiitie jednodipovych mikro- poditadov pre riadiacu a programova- ciu oblast prijimadov a aj zvydenie komfortu obsluhy.

A obvykly zdvdr: co byste rdd vzkazai nadim itenifum?

Citatelia su ndrodni. Nade vyrobky su v dennom pouiivani ich vlastnikov a tedy aj i kritiky, di spokojnosti. Chcem poveda? jedno, ze hfaddme a budeme hfadaf cesty ako pripravovaf vyrobky technicky, vytvarne i ekonomicky pri- failivd.

Ddkuji za rozhovor. Interview pFipravil A. Hofhans

CtenAAi nAm pi'Si

K dIAnku

ClSLICOVY MULTIMETR DMM 520

z AR-A 6. 1, 2/1987 nAm jeho autor na zAkladA upozorn&nf naSeho d ten A re J. NovAka z BeneSova zaslal tuto opravu:

1. V obr. 3 na s. 13 v AR-A1/1987 chyba rezistor R47, ktory ma by? medzi vyvodom 13 lOI a trimrom R48.

2. V obr. 14 na s. 66 v AR-A2/1987 treba navzdjom zamenif oznadenie E a C tranzistoru T2. ,

Za zdvady sa Vdm ako i ditatefom AR omluvam.

S pozdravom J. Kosorinsky

OPRAVA V dldnku Multiplikativny zmiedavad

s tranzistorom KF910 jsou prohozeny obrdzky (AR A5/87 na str. 188 a 189) — k textu obr. 2 patFi obrazek uvedeny u textu obr. 5, k obr. 3 md by? graf na obr. 2, k obr. 4 md byt graf na obr. 3 a konednd k obr. 5 md b^ graf na obr. 4. Omlouvdme se dtendFum za tuto zdvadu.

242

8. zasedani UV Svazarmu odsouhlasilo kadrove zmeny

Na mista funkci v nejvyddich or- gdnech Svazarmu, kterd se uvolnila na vlastni zddost funkciondru, odchdze- jicich do duchodu, byli na 8. zasedani UV Svazarmu zvoleni: — za s. generdlmajora Egyda Pepicha,

odchazejiciho z funkce dlena plena, organizadniho sekretaridtu, pFed- sednictva a mistopFedsedy UV, pfi- chizi s. generdlporudik Ing. Anton Muriic, dosavadni pFedseda SUV Svazarmu,

— za s. plukovnfka Karla Budila, od- chdzejiciho z funkce dlena organi¬

zadniho sekretaridtu, predsednictva a mistopFedsedy UV, pFichdzi s. plk. JUDr. Karel Halbich, dosavadni vedouci politickoorganizadniho od- d&leni UV Svazarmu,

— za plukovnika Ladislava Pdnu, od- chdzejiciho z funkce dlena pldna UV a organizadniho sekretaridtu, pFi¬ chdzi s. plk. Ing. Josef Trkola, dosavadni vedouci ekonomickdho useku UV Svazarmu. Zvolenym funkciondFum pFejeme

v jejich novd funkci hodnd uspdchu. Redakce AR

Sluzby podniku Elektronika

Rozhodnutim organizadniho sekreta¬ ridtu Ov Svazarmu v Praze ze dne 11.2. 1987 byl podnik Radiotechnika Teplice zadlendn do podniku Elektronika. Duvodem byly dpatnd hospoddFskd vysledky podniku Radiotechnika a ndkterd daldi nedostatky. Integrace obou podniku probdhne do konce tohoto kalenddFniho roku, tzn., ie integrovany podnik poskytuje nyni sluzby obdma nadim svazarmovskym odbornostem, tedy radioamatdrstvi i elektronice. Sna- hou podniku je po pFezkoumdni pFf- sludnych prdvnich, ekonomickych a provoznich otdzek nejen stdvajici sluiby organizacim a dlenum Svazarmu i daldim zdjemcum zachovat, ale po- stupne je zkvalitdovat i rozdirovat. Podnik Elektronika sidli v ulici Ve Smedkdch 22, 110 00 Praha 1, kde je take stFedisko dlenskych sluzeb, orien- tovand predevdim na hotovd vyrobky integrovandho podniku (dosavadni sortiment zustdvd zachovdn). Na souddstky a dily je i naddle zamdreno stFedisko v Budedskd ulici 7, kde se rozdiFuje prodej desek plodnych spoju z produkce podniku a kde muiete zakoupit

i hotovd vyrobky pro radioamatdry. Problematika zdsilkovd sluzby v dobd odevzddni tdto informace do tisku byla ve schvalovacim rizeni. Zdjemcum na Slovensku doporudujeme ndvdtdvu stFediska dlenskych sluzeb v Bratisla- vd-PetrJalce, Mehringova 18 (s dosa- vadnim sortimentem). Prodejna v Pra¬ ze 1 na Petrskdm ndmdsti je v pldnova- nd stavebni rekonstrukci a po jejim znovuotevfeni bude jeji sortiment ob- dobny jako u ostatnich stredisek, ale se specializaci na souddstky. O dinnosti tdto prodejny vds budeme vdas infor- movat.

Opravy pfistroju z produkce Ihtegro- vandho podniku Elektronika i zahra- nidnich pfistroju, na kterd poskytuje podnik celostdtni servis, zajidtuji stFe¬ diska v Praze 4, Pujmanove 1221, v Brne, KrkoSkova 40 a v Bratislavd, Mehringova 18. Redakce vdm doporuduje vyde uvedend stFediska podniku Elektronika navdtivit. BliiSi informace pFineseme v rozhovoru s Fediteiem podniku Elektronika ing. Miloslavem Praianem v ndkterdm z pFidtich disel.

V. Gazda

Desky s plosnymi spoji radioamaterura

Drobne provozovny Celadnd se sid- lem v Ostravd Vitkovicich, Lidickd d. 24, PSC 703 00 budou zhotovovat desky s plodnymi spoji, kterd vyjdou v AR podinaje dislem 7/1987. Desky s plodnymi spoji budou doddvdny ihned po vyjiti AR proti zasland objedndvc#

Objedndvka musi obsahovat:

a) pFesnou adresu objednavatele vdet- nd PSC,

b) oznadeni desky a dislo AR, v ndmi deska vydla,

c) podet kus5.

Desky bude provozovna doddvat s povrchovou upravou lakovdnim, pFipadne stFfbFenim (je tFeba uvdst

v objedndvce) a s vyvrtanymi ddrami. Za sprdvnost desek s plodnymi spoji ruci jejich autoFi.

Vzhledem k tomu, ie dosud nikdo npvyrdbi desky s plodnymi spoji na pFijimad FM MINI, jehoz popis byl uveFejndn v AR A9, A10, All/1986, budeme doddvat i tyto desky a to ihned po vyjiti tohoto dfsla AR. Toto upozor- ndni plati pFedevdim pro ty dtendFe AR, kteFi si desky objedndvali u svazarmovske vyrobny desek v Hradci Krdlove. Budete-li si objedndvat tyto desky, neopomedte uvdst, kterou z desek dislicovd stupnice objedndvdte (byly uveFejndny dvd varianty).

Drobnd provozovny Celadnd

AMATERSKE RADIO SVAZARMOVSKYM ZO

10 nejlep&ch radioamateru CSR

Na zasedSni rady radioamaterstvi CUV Svazarmu dne 29. ledna 1987 byly slavnostnd vyhteSeny vysledky pravidelnS ankety o 10 nejusp&Sn&j&ich radioamateru v CSR za uplynuly rok. V ankete zvitezit MS ing. K. Karmasin, OK2FD, se ziskem 134 bodu a dale nSsleduji: 2. J. SklenSr, OK1WBK (konstrukterski cinnost), 3. ZMS J. Bittner, OKIOA (VKV), 4. ZMS ing. Z. Cernikova, OK2KFK (ROB), 5. MS J. Hauerlan- dov£, OK2DGG (MVT), 6. ZMS P. Sir, OK1AIY (VKV), 7. ing. V. Petriilka, OK1VPZ (konstrukterska dinnost), 8. P. Ma- toSka, OKI FIB (telegrafie), 9. MS ing. J. Hru&ka, OK2MMW (MVT), 10. ZMS M. SimScek, OK1KBN (ROB). Vitez ankety, ing. Karel Karmasin, OK2FD, zatim figuroval ve vSech dtyrech rocnicich teto ankety a stele stoupal vzhuru — v 1. a 2. rodniku byl na tretim mfste, v r. 1985 byl druhy a za rok 1986 zvitezit. Cinnost ing. Karmasina, OK2FD, je skutednS mimoradnS bohate a uspeSnS a takS zasluznS — mj. je vyhodnocovatelem naseho nejvStSiho zSvodu OK-DX conte-

stu. V posledni dobS se zamSril na vyuziti vypodetni techniky v radioamaterstvi, pouzivS mikropocitad C64, transceiver FT101B s PA 400 W a an tenu quad pro horni pSsma. Casto jej muiete slySet pod ruznymi speciSInimi znaCkami, jako OK6RA 6i OK6DX ve svStovych zdvodech. Teprve nyni obdrie! Karel z USA trofej za evropskS vitezstvi v zSvodS CQ WW DX tone 1984 (nebof byla omylem postena do Holandska) a rozsiril tak opSt svoji neuvSritelnS bohatou sbirku. Soustred’uje se na provoz na KV, ale v jeho bydliSti, v TFebtei, jsou radioamateri i radioklub spiSe zamSreni na VKV, a tak spolednS s OK2PTW spolupracuje s kolektivem radioamateru ve VelkS BiteSi (OK2KMI). Na snimku vlevo nahore blahopreje ing. K. Karmasinovi, OK2FD, predseda rady radioamaterstvi CUV Svazarmu J. Hudec, OK1RE. Vlevo dole vidite Karla, OK2FD, spolu s Jendou, OK2JS, v prestevce VK/ZL/Oceania RTTY contestu 1986, v nSmi zvitezili. Vpravo nahofe prijimS blahoprSni k umisteni v ankete ing. Vladimir Petriilka, OK1VPZ, jinak konstrukter podniku Elektronika. Vpravo dole date! dva na£i vynikajici konstruktefi a specialists na VKV — ZMS Pavel Sir, OK1AIY (vlevo) a Jiri SklenSr, OK1WBK. OKI DVA

Klinovec ’87

ZO Svazarmu radioklub’ Plzert-Slo- vany OK1KRQ poFAdA ye dnech 29. a 30. srpna 1987 na Kllnovci v KruSnych horAch Seminal zApado- deskych radioamateru.

Informace a pFihlASky: Ing. Milan Gutter, OK1FM, p. s. 12, 317 62 Plzeft 17.

Ve Vidni oyl spusten prevadec 0E1XIB ve ctverci JN88EE, pracujici na kmitodtu 432,675 kHz, systemem packet-mailbox. Je mj. vybaven pam£t’mi, jejich obsah si muze kazdy vyvolat, a data jsou pravidelne aktualizov&na. Uvadime nazvy a obsah nekterych programu: QRALOK.BAS - dava automaticky udaje

souvisejici s geografickym umis- tenim.

CW.TXT- program k vyuce Morse znacek. MUFLUF.TXT - prehledy slunecni aktivity

zpetn§ za mesic, pfedpovecT poctu slunecnich skvm.

MUFLUF.DAT - predpovedni data sireni v zavislosti na QTH protistanice (Ize 100% vyuzit i pro nase stanice).

MINIMUF.TXT - vypocet MUF pro pozadovany smer vzhledem k momental- nimu stavu ionosfery. Grafickezna- zorn£ni na obrazovku nebo pro tiskarnu.

OK2QX

Vyzva radioamat6rum motoristum

Vzhledem k tomu, ie v posledni dob§ se zna£n€ rozAIFil a t§§! se vAeobecnA oblibA mezi radioamatery provoz „mobil“, tedy z motorovych

vozidel, obracl se odd&lenl elektroniky UV Svazarmu na viechny radioama¬ tery s vyzvou, aby dvojnAsob striktnA dodriovali vSechny pfedpisy a vyhlAS- ky,'souvisejici se silnitnim provozem. Je treba mlt na pam&ti, ie v nAkterych situaclch by mohl radioamatersky pro¬ voz z automobilu mlt ruSivy vliv na Flzeni vozidla, a takovym situaclm je nutno v kaictem pFIpadA zabr Anit. DAle zAdAme vAechny operAtory, vysliajld „mobil“, aby nekomentovali bAhem radioamatArskych spojeni dopravnl si- tuace a Flzeni svAho vozidla.

' OE UV Svazarmu

^(asaaeiSniB 243

Zaseddnirady radioamaterstvi CUV Svazarmu

BFeznovSmu zasedani RR CUV Sva¬ zarmu byl pFitomen kromS Clenu rady takS pfedseda CUV Svazarmu genmjr. Vrba a pFedsedkynS RR OV Svazarmu Josefa ZahoutovS, OK1FBL.

Nejvice pozornosti bylo vCnovSno zaverum 7. pl6na OV Svazarmu z listopadu 1986. PovCrenS komise v pFedloiendm nSvrhu opatreni se zamCFila na rozvoj prSce s mlSdeii v ZO Svazarmu, na rozSi'fem zSjmovC cinnosti, politickovychovn^ho pusobeni a na rust ClenskC zSkladny. V diskusi genmjr. Vrba pFipomnCI dokument Soubor opatreni Svazarmu k realizaci zSFiiovCho usneseni pFedsednictva UV KSC a usneseni pFedsednictva vISdy CSSR k dalSimu masovCmu rozvoji tClesnS vychovy, sportu, turistiky a brann£ technickych sportu. Konstato- val, ze pro vSechny svazarmovske odbornosti state plati, ze must upevfio- vat branny a poiiticky charakter Sva¬ zarmu a jeho vliv mezi obyvatelstvem. VSechny ZO, radiokluby nebo krouiky musi vice spolupracovat se Skolami, pFi pr£ci vyuiivat MTZ i jnstruktoru nejen vlastnich, ale i z resortu Skolstvi. StejnC tak je nutno rozvijet spoluprSci s ROH a SSM. Genmjr. Vrba zduraznil i potrebu zlepSit predbraneckou pFipravu. PFiprava brancu je nSroCnS a ne ve vSech ZO ji vCnuji pozornost.

Racja d£le schvAlila vyhodnoceni stavu ClenskC zSkladny za rok 1986. Ve 733 ZO Svazarmu s radioamatCrskou Cinnosti bylo registrov&no 24 122 Clenu. Z toho vyplyvA, ie v r. 1986 v CSR se necelS 4 % Clenu Svazarmu vCnovala radioamaterstvi. PoCet Clenu vzrostl oproti roku 1985 o 690, na Cemi maji nejvCtSI z&sluhu okresy PFibram (o 270), Praha 3 a Sumperk. V procentuSI- nim propoCtu na poCet Clenu je na tom nejtepe Severomoravsky kraj, kde 10% vSech svazarmovcu jsou radio- amatCFi. K nejvCtSimu ubytku naSi ClenskC zSkladny doSlo v okrese Par¬ dubice (o 155 Clenu), v procentuSInim pFepoCtu byl nejvetsi ubytek zazname- nSn v okresech Rokycany {35 %), Soko¬ lov (25 %) a Domazlice (22 %). PoCet Clenu poklesl hlavnC v krouicich mISdeie. A duvody? Pracovnici z tam- nich OV Svazarmu uv&deji zmenu zajmu smdrem k vypoCetni technice, odchody instruktoru z krouzku atd. I tak je vsak podil mISdeie do 14 let v naSi ClenskC zSkladnS pFijatelny — 28 % vSech radioamateru v CSR jsou dCti ve v§ku do 14 let. ZSstupci jednotlivych kraju v RR CUV Svazarmu projednaji na KV Svazarmu situaci a pFipravi ndvrhy na jeji zlepSeni.

Na konci roku 1986 bylo v CSR evidovSno celkem 3530 III. vykonnost- nich radioamat6rskych tFid (VT) a 650 II. VT, coi je nCkolikanSsobnC vice nei na konci r. 1985. NejmCnC VT bylo udSleno za provoz pFes kosmickC pFe- vSdCCe, nejvice za ROB, coi pFirozenC souvisi s odbornou i technickou nSroCnosti jednotlivych radioamater- skych disciplin.

Komise ROB pFedloiila zpravu o Cinnosti v r. 1986. NegativnC hodnoti- la rozhodnuti, ze s platnosti od r. 1987 v kategoriich mlSdeie nejnizSich vCko-

244

vych skupin konCi pFebory na urovni kraju (to se tyk£ vSech svazarmovskych odbornosti).

CtenaFe bude asi zajimat take publi- kacni Cinnost Svazarmu: Letos vyjde kniha Jak se stanu radioamatCrem a jako uCelov6 publikace vyjdou: Tech- nickC soutSie mlSdeie, ObvodovS technika FM ve VKV zaFizenich (4 diiy), pFipravuji se tituly Programy pro vyuziti poCitaCu v radioamatCrstvi (2 dily), Metodika pro okresni a krajskC soutCze v radioamaterstvi, AntCny pro p&sma KV i VKV, Programovaci jazyk Karel PMD85, Ot&zky a odpovCdi pro zkous- ky na OK tFidy C aj.

Rada vypracovala doporuCeni, jak zjednoduSit a zlepsit vyhodnocovAni SoutCie MCSP s pouiitim vypoCetni techniky. Toto doporuCeni bylo postou- peno RR UV Svazarmu. V z&vSru svCho jedn^ni rada vyslechla informaci o stavbe nov6ho pFevadCCe OKOI na BukovC hoFe a doporuCila ke kladnCmu vyFizeni i^dost stanice OK1KQJ o zvy- §eni vykonu na 1 kW.

OK1DVA

Studijni skupina pro ionosf^rick^ Sifeni

radiovln

V I6tech 1978 az 1986 doCIo v CSSR k nCkolika zmCn^m ve vyd^v^ni a rozCiFov&ni pFedpovCdi CiFeni, zejmC- na kr&tkych vln. DCj souvisel do znaCne miry i s formov^nim skupiny z^jemcu otuto problematiku. Mezi radioamatery je velmi obvyklym druhem komunikace pouiivani zkratek z anglictiny a tak vzniklo oznaCeni PIG, Propagation Inte¬ rested Group. Jejimi Cleny se postupnC stali OK1HH, OK2-19518, OK1MGW, OKI AYQ a OK3AU. V roli podnCcovate- le a dalo by se Fici i zadavatele ukolu od poCdtku vystupoval OKI ADM. PomCr- nC logickym pokraCov^nim vyvoje bylo oficialni vytvoFeni studijni skupiny jako subkomise pFi komisi KV RR UV Sva¬ zarmu v roce 1986, coi umoznilo dal§i vyvoj a zlepSeni podminek a urovnC cinnosti.

Cilem cinnosti skupiny je zlep§ov£ni urovnC a pouiitelnosti informaci o siFeni radiovln mezi radioamatCry jako jednC slozky zvySov&ni jejich kvalifikace a zprostFedkovanC napFiklad i pomoc v dosahov^ni lep§ich sportovnich vysledku. K tomu je vyuiiv&no radioamaterskCho tisku, zpravodaj- skych vysil^ni republikovych i feder^l- niho a lektorsk^ cinnosti. Dal§i souCcisti je zabezpeCeni sbCru informaci a jejich analyza i spoluprace s vCdeckymi a spojovymi pracovisti, jez jsou navstC- vov&na pFi pravidelnych schuzich sku¬ piny, zpravidla pololetnich.

Jednotlivi Clenove skupiny zajiCfuji n^plfi Cinnosti zhruba takto: OK1HH — vedeni skupiny, spoluprace s vCdec- kymi a spojovymi pracoviCti, vyuiiti sloiitCjCich a semiempirickych metod pFedpovCdi, mCsiCni pFedpovCdi pro RZ a AR, kr&tkodob6 pFedpovCdi pro OK-DX krouiek a pro vysilaCe OK1CRA a OK3KAB, zajiCtCni vstupnich informaci. OK2-19518 — vyuiiti zjednoduCenych analytickych pFedpovSdnich metod, nez£visl6 vytv4Feni kr^tkodobych pFed- povCdi pro vysilaC OK5CRC, statistic- k6 vyhodnocov^ni aktivity sporadickC vrstvy E a site majîku s koordinaci Cinnosti posluchaCu, specializovanych na tuto problematiku, podil na pFedpo- v£dich pro OK1CRA a OK3KAB.

OKI MG W — vyuziti pFedpovednich metod, analyza kratkodobych zmen vyvoje podminek siFeni KV, spoluprace na pFedpovedich pro OK-DX krouiek, ot&zky volby soutCini taktiky v zdvislos- ti na kratkodobych' zmCnach podminek CiFeni. OKI AYQ — zjednoduSenC a empiricke pFedpovCdni metody a jejich vyuiiti v amatCrskC i spojovC praxi, jejich systematickC testovani a zdokonalovSni. OK3AU — ionosteric- k6 siFeni VKV, vyuiiti druzicovych sig- n^lu k ionosfCricke sondîi, zejm^na v pol&rnich a subpol^rnich obiastech v n^vaznosti na zmeny podminek SiFeni KV.

V poslednich letech opCt roste z£jem o tuto problematiku mezi radioamatery ve svitovCm mCFitku a ponCkud se zlepSuje i profesionalni pFedpovCdni sluzba, zejmCna v JA, U, SP, DL, W a VK. Podobne skupiny jako nase existuji i jinde, jako napFiklad Propagation Study Committee — PSC pFi RSGB, kde se zamCruji na zdokonaleni mezi- nSrodniho maj&kovdho projektu — IBP, do jehoi vyvoje vnesla zSsadnC novC prvky kalifornskS skupina okolo W6RQ. Diky ji muieme vyuzivat neuvC- FitelnC dokonale fungujici synchronni sif majSku na kmitoCtu 14 100 kHz. NCco podobneho budeme moci postupem Casu ocekSvat i v patnScti a desetimetrovCm pasmu, takze maxi¬ mum prSvC zaCinajiciho dvaadva- cateho jedenSctileteho sluneCniho cyklu budeme sledovat dokonaleji a tedy i vyuiijeme efektivnSji neili maximum cyklu prSvC minuleho. BliiSi informace bude moino publikovat v nSvaznosti na vysledky konference prvni oblasti IARU, konanC v dubnu 1987 v holand- skCm Noordwijkerhoutu.

OK1HH

Radioamat£rska svatba V p£tek 13. brezna 1987 bylo v ka-

nAlech FM i na prevad&dlch v p£smu 145 MHz v okoll Prahy ruSno jil od rina. Brzy se ukdzalo, ze prfdinou je radioama- tdrska svatba, jejlmiz hlavnimi aktdry byli Milada SalabovA, OK1FKI, a Vaclav Sebesta, OK1SZ. DalSi radioamatdri se svatby zucastnili jako host6. Oslavy se konaly v Bruselskem pavildnu a za spojeni s ienichem nebo nevSstou dne 13. 3. 1987 byly rozesil4ny specialni svatebnf QSL-llstky. Hodn& Stdstf novo- manzelum preje

AR

—————■— ' ■ ' . I 1

AMATERSKE RADIO MLADEZI

OK — maraton 1986

Rada radioamatdrstvi Uv .Svazarmu CSSR kazdorodnd vyhladuje pro oiive- ni dinnosti kolektivnich stanic, poslu¬ chadu a OL a pro zvydeni provozni zrudnosti mladych operdtoru celorodni soutdz OK — maratdn. O tom, ie je to rozhodnuti sprdvnd, rids presvedduji stovky operdtoru kolektivnich stanic, OL i posluchadu, kteri se tdto soutdze zudastfiuji a pravidelnd zasilaji mdsidni hidden!.

Vykrodeni do druhd desitky rodniku tdto soutdze, kterd se stdvd kazdym rokem oblibendjdi, se opravdu vydarilo. V jedendctdm rodnfku OK — maratdnu, ktery rada radioamatdrstvi UV Svazar- mu CSSR v loftskdm roce vyhldsila na podest 35. vyrodi zalozeni Svazarmu, soutdiil dosud nejvdtdi podet udastniku v celd historii teto celorodni soutdie. Do OK — maratdnu 1986 se zapojilo celkem 539 soutezicich.

V kategorii kolektivnich stanic sou- teiilo 89 kolektivnich stanic, v kategoriich posluchadu se soutdze zudastnilo celkem 385 posluchadu. Z tohoto podtu v kategorii do 18 roku soutdiilo 180 posluchadu a v kategorii YL bylo hodnoceno celkem 72 nadich YL. V kategorii stanic OL soutdiilo v uply- nuldm rodniku jii 65 mladych radio- amatdru.

Celorodni soutdi OK — marat6n zrskava kaidorodnd na populeritd. Do- stdvdm dopisy od VO kolektivnich stanic, ve kterych mi pidi, jak jim tato soutdz pomdha vychovdvat zvlddtd mla- dd operdtory. Stardi a zkudeni operdtori nechtdji zustat pozadu a tak ve vdtsind pfipadu je o aktivitu kolektivnich stanic, kterd se zapojily do OK — maratdnu, dostatednd postardno. A to je prece hlavnim posldnim tdto soutdie — oiive- ni dinnosti kolektivnich stanic, OL i posluchadu a vychova operdtoru novych. Ve kterych radioklubech a kolek¬ tivnich stanicich tuto skutednost po- chopili, maji o uspddnou budoucnost postardno.

Prikladem v tdto pddi mohou byt kolektivy OK1KPB v Pribrami, OK20AJ z radioklubu Velkd Polom a jii tradidnd kolektivni stanice OKIOAG, OKIOZM, OKIOVP a rada daldich kolektivnich stanic v okresu Pardubice, kde vycho- vdvaji ty nejmladdi operdtory ze zdklad- nich dkol ve veku od 9 roku z Pardubic, Holic, Pfeloude, Horniho Jeleni a z celdho dirokeho okoli.

Dosud se vdak do celostdtni soutdze zapojuje velmi mdlo slovenskych ra- dioamatdru. Z celkovdho podtu 539 soutezicich v OK — maratdnu 1986 pouze 14 procent udastniku ze Sloven- ska. Je takd pozoruhodnd, ze v celd historii jedendcti rodniku OK — mara¬ tdnu se do soutdie dosud nezapojil mlady radioamatdr z Vychodosloven- skdho kraje pod vlastni znadkou OLO. Nechce se mi veritf ze by na vychodd Slovenska nebyl zddny majitel oprdv- ndni k vysildni pro mlddez.

Domnivdm se, ze by vdechny rady radioamatdrstvi okresnich a krajskych vyboru Svazarmu na Slovensku mdly tuto nepfiznivou skutednost uvazit

a projednat, aby se do celostdtni soutdie OK — maratdn zapojili daldi operdtori kolektivnich stanic, posluchadi i OL. Uiitek z toho budou mit nejen mnohd slovenskd radiokluby a kolektivni stanice, ale celd nase radioamaterskd hnuti.

Vyraznych uspdchu v OK — mara¬ tdnu 1986 dosahli radioamatdri z radio¬ klubu Pribram, kteri s velkym ndsko- kem zvitdzili v kategorii kolektivnich stanic a YL. VdtSina operdtoru kolektiv¬ ni stanice OK1KPB se do soutdie zapojila velmi uspdsnd takd v kategoriich posluchadu. Vitdzka kategorie YL, OKI-30571, Romana Broikovskd, zi- skala tak velky podet bodu jednak zdsluhou svdho mlddi, protoie jako soutdiici ve vdku do 15 roku si mohla zapoditat dvojndsobny podet ziskanych bodu, ale pfedevdim svoji pili a obdta- vosti.

Bdhem roku jsem dostal od soutd- zicich v OK — maratdnu radu dotazu, jak muie kolektiv OK1KPB a Romana Broiovskd ziskat bdhem jednoho mdsice takove mnoistvi bodu. VdPim, ie mi Romana a kolektiv radioklubu z Pribrami napisi o sve systematickd prdci v pdsmech krdtkych i velmi krdtkych vln a o svych zkudenostech ze soutdie, aby se mohly stdt pomuckou a prikladem daldim nadim kolektivum a soutdiicim v OK — maratdnu.

* * *

Letodni, jii dvandcty rodnik OK — maratdnu, vyhldsila rada radioama¬ tdrstvi Ov Svazarmu CSSR na podest 70. vyrodi Velkd rijnovd socialistickd revoluce. Udast bude zapoditdvdna do Soutdie aktivity radioklubu, kterou ra¬ da radioamatdrstvi Gv Svazarmu CSSR vyhldsi na celostdtnim aktivu radioama- tdru v letodnim roce.

Doufdme proto, ie se do OK — maratdnu zapoji daldi operdtori kolektivnich stanic, posluchadi i OL a vdrime, ie rekordni podet udastnikQ z minuldho rodniku bude opdt preko- x ndn.

Tiskopisy mdsidniho hlddeni vdm na poidddni predem zdarma zasle kolek-

Mila Brancuzsky, OK2BHE, z Morav- skych Budejovic pravidelne kazdy mesic prepisuje vysledkovou listinu mesicnich hlaSenf OK - maratdnu a stara se o jeji

rozmnozovani

tiv radioklubu OK2KMB. Napidte si o nd na adresu: Radioklub OK2KMB, Box 3, 676 16 Moravskd Buddjovice. Nezapo- mefite uvdst, pro kterou kategorii tisko¬ pisy mdsidniho hidden! poiadujete. Vysledky stanic na prvnfch deseti mi- Stech v kaidd kategorii OK-maratdnu 1986 zverejnime v pridtim disle AR.

Snimkem se vracfme k lodskdmu vy- hodnocenl OK — maratdnu 1985. Na obrdzku vidite vitdze kategorie poslu¬ chadu do 18 roku. OK3-27707, Ladisia- va Vegha z Dunajskd Stredy a vitdzku kategorie YL, OKI-30571, Romanu Broiovskou z radioklubu Pribram

Nezapomeftte, ie.. > ... v sobotu 8. srpna a v neddli 9.

srpna 1987 bude probihat v pdsmech 3,5 ai 28 MHz telegrafni ddst WAEDC contestu. Zdvod je v kategoriich jednotlivcu a kolektivnich stanic zapoditdvdn do letodniho mistrovstvi CSSR v prdci na KV pdsmech.

... druhd ddst FM contestu bude probihat v sobotu 15. srpna 1987 v dobd od 14.00 do 20.00 UTC v pdsmu 2 m

... daldi kolo zdvodu TEST 160 m bude probihat v pdtek dne 28. sprna 1987 v dobd od 20.00 do 21.00 UTC v pdsmu 160 m.

... v sobotu dne 29. srpna 1987 bude probihat ve dvou etapdch v dobd od 19.00 do 21.00 UTC Zdvod k vyrodi SNP v pdsmech 80 a 160 m, telegrafnim provozem. Deniky se zdvodu se zasilaji do 14 dnu po zdvodd na adresu: Robert Hndtek, Podhdj 49, 974 05 Banskd Bystrica.

Pfeji Vdm prijemnd proiiti dovolend a prdzdnin a mnoho pdknych spojeni bdhem volnych letnich dni.

Tddim se na vade dopisy a pfipomin- ky. Pidte mi na adresu: OK2-4857 Josef Cech, Tyrdova 735, 675 51 Jaro- mdrice nad Rokytnou.

73! Josef, OK2-4857

245

Ing. Jaroslav Kavalfr

PfehfStf motoru auta nSsledkem nS- kterS z moinych poruch je pomSrnS Sastou pffSinou jeho poSkozenf. Teplo- tu motoru sice ukazuje teplomSr, pfe- hfStf si vSak vStSinou vsimneme, az kdy2 je pozdS.

Navrzeny dopInSk elektrickSho tep- lomSru vCas upozornf na zvySujfcf se teplotu motoru zvukovym a optickym signSlem.

Emitor tranzistoru T1 je pfipojen k termistoru teplomSru. B&ze tranzisto¬ ru T1 je zapojena na napSfovy dSliS R1, R3. Dioda D1 teplotnS kompenzuje prechod B-E tranzistoru T1. ZahffvSnfm termistoru se napStf na emitoru T1 zmenSuje a pfi urSitS (nastavenS) teplo- tS se T1 otevfe. Tranzistor T1 pak pres rezistor R2 otevfe i tranzistor T2. Z kolektoru T2 je zavedena zpStnS vazba rezistorem R8 do baze T1 (obr. 1

Obr. 1. Varianty teplotniho hlfdade

dole). ZpStnS vazba zlepSuje spfnacf cinnost obvodu. Pres rezistor R7 se otevfe tranzistor T3, Cfmi je zapnut bzucSk. Ve vzorku byl pou2it bzuSSk k vlSCku z NDR (Summer za 1,9 M) na napStf 4,5 V, jehoi cfvka byla pfevinuta dratem o 0 0,15 mm tak, aby vinuti mSlo odpor 50 Q. S vyhodou Ize pouzft i napf. rele LUN nebo podobhS na 6 V s odporem cfvky kolem 50 Q. ParalelnS k bzuSSku Ize zapojit svltivou diodu (v sSrii s rezistorem 560 Q).

Zapojime-li mfsto zpStnovazebnfho rezistoru kondenzStor Cl, zapojeni se pfi urSitS (nastavenS) teplotS motoru rozkmitS. Mfsto bzuCSku pak mOzeme pouilt telefonnf sluchStko. U vzorku bylo k desce s ploSnymi spoji sluchStko pfilepeno. Spokojfme-li se se signaliza- cl svftivou diodou (kterS blikS), vyne- chSme tranzistor T3 a mfsto rezistoru R8 zapojfme kondenzStor 10nF/15V (obr. 1 zcela nahofe).

Pro vSechny tfi varianty zapojeni slouzf stejnS deska s ploSnymi spoji (obr. 2); dfry vrtSme jen pro ty souSSst- ky, kterS podle zvolenSho zapojeni pouzijeme.

Nastavenf: Mfsto rezistoru R1 za- pSjfme odporovy trimr 1,5 kn. Ke hlfdaci pfipojfme napajecf napStf 12 V. TotSz napStf pfipojfme i k pomocnSmu potenciometru (asi 1 kQ), jeho* bS2ec pfipojfme na vyvod pro termistor. Na¬ pStf na nSm nastavfme na 2,2 V, coz odpovfdS pfibliinS te plots motoru (u § 120L) asi 100 °C. Odporovy trimr na mfstS R1 nastavfme tak, aby bzuSSk prSvS zaSal bzuSet. Tfm je hlfdaC pfednastaven, vyzkouSen a pfipraven k montSZi do auta. HlfdaC vestavSny do vhodnS krabiCky pfipevnfme pod palubnf desku a pfipojfme k palubnf sfti (vyvoj pojistky 6. 2 a zem). Vyvod pro termistor pfipojfme na jeho pffvod k teplomSru (svorkovnice 111, vyvod 3). Po zahfStf motoru jfzdou

nastavfme pfi bSzfcfm motoru trimr R1 tak, aby bzuSSk prSvS pfestal bzuCet. Pak zastavfme motor a znovu zapneme zapalovSni. Stojfcf motor se zaSne zahffvat, protoze neproudf chladicf ka- palina — bzuCSk by mSI po chvfli bzuSet. BzuSSk by se mohl ozvat i pfi zahffvSnf studenSho motoru rychlou jfzdou pfed prvnfm otevfenfm termo- statu.

Po ovSfenf sprSvnSho nastavenf hlfdaSe vyjmeme trimr (byl zapojen mfsto R1) a nahradfme jej rezistorem stejneho odporu. Pokud odpor nebude v fadS, pouiijeme paralelnf kombinaci dvou rezistoru, v desce s ploSnymi spoji je s tfm poCftSno. V prototypu byl R1 = 463 Q.

Hlfdac byl zkouSen v Skoda 120L, Ize jej vSak pouift i v jin^ch vozech s elektrickym teplomSrem. Ve spojenf s vhodnym termistorem muzeme hlfdaC pouzft i jinde, napf. k hlfdSnf teploty v akvariu, lednidce, sklenfku, elektro- motoru apod.

Deska s ploSnymi spoji je navriena tak, aby ji bylo moino pouZft pro vsechny tfi varianty hlfdaSe a pro souSSstky, jakS se podaff sehnat:

rezistory (nejISpe TR 151) R1 470n R5 680 n R2, R3 2,7 kn R7 560 n R4, R6 1,8 kn R8 27 kn kondenzdtory Cl elektrolyticky 10 uF/15 V C2 keramicky 100 nF C3 elektrolyticky 2 uF/15 V polovodiCovS sout&stky D1, D2 KYI 30/80 T1, T3 KC509 D3 LED T2 KF517 BZ bzuCSk viz text SI telefonnf sluchStko deska s ploSnymi spoji ISmacf svorkovnice

OsazenS deska hlfdaCe s bzuSSkem je na obr. 3, osazenS deska s telefon- nfm sfuchStkem je na obr. 4.

T*-Vo > r-4 i 125 |

Obr. 2. deska s ploSnymi spoji V41

Obr. 3. OsazenA deska hlidade s bzudAkem Obr. 4. OsazenS deska bHdade s teleformim siucbAtkem

Chceme zase ziskat cenu... Prijcfte se podivat jak pracujeme,

pozval n£s vedouci stanice mladych techniku pri SOU textilnim v Moravske Tfebove, ing. Ladislav KlemeS. Bylo to v s4le tamniho MSstskdho domu pio- nyru a mladeze, kde jsme pred£vali druhou cenu Pavlu Dosediovi a diplo- my uCastnikum loftskeho rodniku sou- t§ze o zadany radiotechnicky vyrobek. Tehdy nas udivilo, te se z tohoto ma- l6ho m§sta zucastnilo soutSze tolik d6ti — a nebyly ]en z jednoho zajmov^ho kroufku!

Tecf, kdy2 jsme Moravskou Trebovou navStivili znovu a vSnovali se prev4znS pr£ci Stanice mladych techniku, vime, ze to nebyla n6hoda. V p6kn§ vyzdobe- n6 mfstnosti Stanice seddlo §estnact chlapcu, v§ichni skloneni nad sou- tdinim vyrobkem tohoto roku — hlida- Cem. Petr Soufek (obr. 1) a Ren6 R6da, ,.staff zn&mi“ z loftskdho rofcniku sou- t£2e, se priSli pochlubit. HlidaC ui jim vybornS funguje a tecf pracujl na vnejSi upravfe pristroju. Vedouci Stanislav Ku-

'' bin vede tento kolektiv jako z^jmovy pionyrsky oddil a m& jej rozdSlen do dvou druzin: v jedne jsou pionyff ze 4. a 5. trid, v druh6 z&ci osmych trid patron&tni §koly. Ti star§i maji v umyslu do uz£v6rky soutSze (15. kv§tna 1987) jeste dokoncit druhy sout&zni vyrobek — fiasovy spinad.

Krome mladych elektroniku pracuje ve Stanici jest§ krouzek plastikov6ho hnodel&rstvi a pfipravuje se zah£jeni

Obr. 1. Petr Soufek (8. tr.)

Cinnosti tkalcovsk^ho z4jmov6ho utvaru (v miste je velky textilni z&vod Hedva). Elektronika je v§ak v popredi zajmu jak vedoucich, tak d6ti. Jsou samozrejmfe probldmy s nakupem sou- 6&stek — ale to je zn£m& pisniCka vSech detskych zajmovych kolektivu, protoie napr. drive tak prospesn& sluzba podniku TESLA Eltos Pardubice (kompletovani stavebnic pro soutdzni vyrobky) byla zruSena ...

Vedouci krouiku i dal§i pracovnici Stanice v§ak maji velkou snahu tento problem pfekon^vat a postupnS se jim

O- f 9 "

J----1--T-L

0 0 0 0

o 0 0 0

mi

7 ! * ] termistor

... a jeji osazeni

pro vSechny tri varianty hlldade

Obr. 2. AleS Navr&tU (8. tr.)

to dari. Zjistili napf. moznost n£kupu integrovan^ch obvodu K561LA7 (ekvi- valent obvodu MHB4011) pro Casov6 spinaCe. A tak Clenov6 z£jmov6ho oddilu elektroniky dokonduji sv6 sou- t62ni pr£ce (obr, 2 — AleS Navr&til), plni podminky z&jmov6ho odznaku Mlady technik a pffpravuji se na l6to, kdy se nekteri pionyff z oddilu zuCastni letniho soustredeni Amatersk6ho radia a UDPM JF na z^kladnd ODPM Svitavy v M!ado£ov£.

A v sout§zi chtfeji ziskat zase nfejake pfekne umist§ni. —zh—

j?(aSSBEl£fiIB 247

/ /

18. MVZS Brno 1987 Zajlmavosti a novinky ve spotfebni elektronice

J 18. Mezindrodni veletrh spotrebniho zboii v Brn& probihal od 9. do 14.4.1987

ve vSech pavUonech (v6etr*6 pavilonu R) vystavliK krom£ paviiomi B, ktery je v rekonstrukci. Zvyrazn&nytn oborem bylo strojirensk6 spotfebni zboii. Tradiini nejv§t5i'm zahrani&mm vystavovatelem byl Sov6tsky svaz, v jehoi expozici se letos krom& exportnich organizaci pfedstavila svymi vyrobky tak6 LitevskA SSR. Po dvoufetfe prestAvce m&ta na veletrhu op£t sv6 oficiaini expozice £inskd lidovd republika a Rumunsko, poprv€ vubec se zudastnila Tureckd republika.

Ze 444 expondtu prihlasenych do sout§ze o zlatou medaili bylo letos oceneno celkem 47 vyrobku (z toho 35 tuzemskych). V oboru spot¬ febni elektroniky bylo udSleno pet medaili, z toho tfi domScIm vyrobkum.

Jednlm z nich byl etenafum AR zn^my radio- magnetofon Condor K 304, jehoz laicky test byl otisten y letosnlm druhdm cisle AR-A. Dalilm cs. vyrobkem, odm§n6nym zlatou medaili, byla kaze- topaskova pam§f s vestavSnou tiskarnou SP210T (obr. 1), vyrobek k. p. TESLA Pfeloufi. O vyctrozhn typu SP 210 rovnSi byta v AR-A (6. 5/1987) informace. Pfednostl jednobodove tisk^rny v SP 210 T je moznost pouzlt b6zny kancelafsky paplr (musl byt pouJivan uhlovy paptr — tiskdma nemd pdsku). Roztiranl umozftuje pfipojit jednotku k osobnlm pocltacum PM085, IQ151 a Sinclair Spectrum, v prisluSen- stvl jsou i propojovacl Snury pro jednotlive typy.

Tfetlm tuzemskym expon£tem, ocen£nym me- daill, byla vyucovacl laboratof AZD 390 (viz obr. na 4. strand obalky), vyrobek k. p. TESLA Vala§ske MezirlCI, vystavovany ve st&nku PZO Artia. Souprava je urcena pfedevslm pro vyuku jazyku. Umozhuje volit nejruznSjSi varianty indivi- dudlnl i kolektivnl vyuky. Ke stolu ubitele Ize pfipojit az 64 studentskych pravoviSf s magneto- fonovymi jednotkami. JednoCipovd mikropo- Cltace MHB8035 na tfechto pravovistlch fldl vsechny jejich funkce, pfijlmaji povely ze stolu ufiitele, ovladaji vz&jemnou komunikaci uSitele a studenta apod. Obdobne zahzenl dosud v socialistickych zemich neexistuje a jeho vlastnosti d£vajl pfedpoklady k uplatn&nl i v nesociali- stickych zemich.

Kromd „zlatych“ expon^tu bylo samozfejmg mozno shlednout na veletrhu dal§l novinky cs. spotfebni elektroniky: napf. pfijimafie BTV Co¬

Obr. 3. Obr. 4.

lor 332 s obrazovkou 42 cm se spotfebou 70 W (v pohotovostnlm stavu 4 W) a dalkovym ovladanlm; Ale$ Color 4335 s obrazovkou 32 cm (obr. 2), vybaveny vystupy pro videomagnetofon a magnetofon; na nij navazujlcl typ Brozlk Color 4337 s obrazovkou 42 cm.

Velmi atraktivnl byla ,,vez“ s typovym oznace- nlm 834 (na obr. 3); vyrobce: TESLA Bratislava, vystavovatel: PZO Omnia. Obsahuje (zdola): vykonovy stereofonnl nf zesilovafi A 9050 2x 35 W; stereofonni pfedzesilovafi P 9050 se vstupy pro gramofon, tuner a magnetofon, vybaveny pfijlmacem dalkoveho ovl£ddnl; kazetovy mag¬ netofon M9050 se systemem Dolby NR a ovladcinlm elektronickou membr^novou klavesnicl, uzpusobeny pro provoz s pdsky Fe, Cr a Metal. NejzajlmavSjsi soucasti veze je tuner AM/FM (nahofe) s vlnovymi rozsahy DV, SV, KV a VKV a filslicovou stupnicl, rovnez s klavesnico- vym ovUideinlm. Podrobne technics udaje bohuzel nebyly k dispozici. Typove oznafienl nebylo jednotne: zatlmco v informacmch textech u exponatu byl tuner stejne jako vdz oznafien clslem 834, na panelu samotneho tuneru bylo oznabenl s dislem 9050. Podle plsemne informa¬ ce by m§la byt zahajena vyroba soufiastl v6ze v prt§tim roce.

Z dalslch zajlmavych novinek Ize uvest inovo- vane typy dvou clvkovych magnetofonu (k. p. TESLA Pfelouc) tfldy Hi-fi s oznaSenlm CM 130 (s vykonovymi zesilovaft) a CM 160 (tape-deck). Na rozdll od drive vyrab6nych typu B 113 a B116 jsou vybaveny fadovymi indik&ory urovn4 s diodami LED.

Vystavovan byl take automobilovy pfijlmai 2116 B s dekoderem pro dopravnl vysil&nl. Ma rozsahy DV, SV, VKV I a II a vykon 2x 7W. Pfedpoklad& se, ze jeho cena nepfesahne 3000 Kcs. O terminu zahajeni vyroby neni dosud rozhodnuto.

Svazarm — resp. podnik jeho UV Elektronika — uvedl na 18. MVSZ Brno svou novinku — sm6$ovaci a koncovy zesilovac TWM140 (obr. 4). Byl vyvinut na z&klade pruzkumu pozadavku uiivate- 10 a je urcen pro jednoduSSI ozvucovacl sestavy. Je vybaven dv6ma vstupy pro mikrofon, dvdma stereofonnlmi vstupy pro gramofon a dvema univerzalnlmi stereofonnlmi vstupy (napf. pro magnetofon). Sm§§ovac umozhuje prolindni signalu dvou vstupu. ZesilovaC mi korekce ve dtyfech kmitofitovych pdsmech. Ovladani je zjed- noduseno, aby obsluhu zvlddl i zaskoleny neod- borny pracovnlk. Jmenovity vykon pro jeden kandl je 50 W (4 Q) popf. 30 W (8 Q). Pflstroj najde uplatneni ve svazarmovskych organizaclch, klu- bech mladeze i pfi zdjmovd, pedagogicke nebo kulturnl cinnosti ruznych organizaci.

Zahrani£ni udast na MVSZ

pfinesla rovn6z fadu zajlmavostl. Zab^ry z expo- zic SSSR a NDR jsou na 4. strane ob£lky. V sovetske expozici byl §iroky sortiment modernlch pflstroju spotfebni elektroniky od kapesnich pfijlmafiu az po pfljlmafie BTV s obrazovkou

Obr. 7.

61 cm. Velkou pozornost budila expozice CLR, snimani s vyhodnocoveinim zmen obrazu, video- v niz mohli navStevnici videt nejruznejSi druhy zdznam a bezprostredni tisk zachycen6ho obrazu vyrobku perfektniho provedeni. Prijimac BTV aj. Zarizeni ma slouzit nejen ke strezeni pred BEIJING model 8303 PS vyrobce z Tienjinu ziskal vnikem nebo dinnosti nepovolanych osob, ale zlatou veletrzni medaili. Na obr. 5 si pro zajima- i v dom^cnostech, ve vyrobnim procesu, ve vost muiete prohl6dnout pristroje, vyr^bene sportovnich arealech apod. Sony vystavoval v Tureck6 republice. i nejmen§i prehr4va6 CD (obr. 10) — Discman

V pavilonu C se zajem radioamateru soustre- D100. RozmSry jsou asi 3 x 12 x 12 cm, cfoval na soucastky, stavebnice i kompletni v pripojndm spodnim dilu s tlouSfkou asi 1 cm pristroje ve stanku firmy Conrad electronic (v lev§ easti obr.) je dobijeci baterie BP100 spe- z NSR, ktera pfedvedla u n£s poprvd svou cialniho plocheho tvaru. nabidku prostrednictvim cs. zastupitelsk6 orga- RozSireni prehravacu CD ovlivnilo koncepci nizace Media Praha. Sou££stky a rnSricl pristroje prenosnych radiomagnetofonu, s nimii se nyni pro ruzn6 obory z&jmove technickd fiinnosti prehravaCe konstrukfind spojuji. fieseni dvou (obr. 6) i transceivery a dalSi zarizeni pro radioa- japonskych firem si muiete prohtednout na matersky sport — prevaznS od svgtovych vyrob- obr. 11 (Toshiba) a 12 (Sharp), cu ICOM a Kenwood (obr. 7) — byly ukSzkou jen Na obr. 13 je v6z Panasonic Stereo Music male cSsti sortimentu zbozi, z nehoi jmenovanoi System SG-15/L se dvema magnetofony, gramo- firma podle katalogu, zn&mdho i u n&s, rozesilA fonem s keramickou pfenoskou, tunerem denn6 asilO 000 zasilek do celdho sv6ta. Po na- a petipcismovym grafickym ekvaliz6rem, od- v6z&ni obchodni spoluprace s organizacemi m6n§na zlatou medaili. Zajimavy pfistroj VOCO- v SSSR a NDR ma tato nejvetSi evropskS zasila- FAX (obr. 14) firmy Sencor je zarizeni, umozfiujici telska firma elektroniky z^jem o spoluprSci prenos dokumentu a obrazu po beznd telefonni i s na§imi organizacemi zahranicniho obchodu. siti. Jednd se o moznostech vz&jemne vymSny vyrob- Nakonec jsme si nechali exponat, patrici spise ku tak, aby se obohatil sortiment jak soufiastek do oblasti kuriozit. Je to videomagnetofon sy- pro zSjmovou konstrukfini cinnost v elektronice, stemu VHS typ NV-G12 Panasonic (obr. 15), tak i zarizeni pro sportovn6 a brannfi technickou vybaveny programovacim zarizenim se zjedno- Sinnost ve v§ech odbornostech (spojovaci dusenou obsluhou na principu prouzkoveho a vypofietni technika, aplikace mikroelektroniky, kodu. Chcete-li pfistroj naprogramovat, nemu- robotika apod.). V souCasne dob£ maji moznost site pracne volit tlacitky sve pozadavky. Do vyuzit nabidky firmy Conrad organizace, kterd maleho snimafie a vysilace k6du ve tvaru sondy maji devizove kryti pro sve objedn&vky. V nej- (je polozena na pfistroji vlevo) nejprve zazname- bliz§i dobe ma byt otevreno technicko poraden- nate pozadovany program, a to tim, ze na ske stredisko v Praze. programovacich tabulkach, v nichz jsou vyti§t£ny

Japon§ti vyrobci se jiz tradidne pochlubili na cislo kanalu, datum, Sas zacatku a konce MVSZ nSkterymi novinkami. V expozici SONY to pozadovaneho zaznamu a jim prirazen6 skupiny byl system WatchCam pro zajiSfovcini bez- car, prejedete postupn§ hrotem sondy pres pecnosti objektu. Hlidany prostor je v zornem prislusn^ skupiny fiaroveho k6du. Udaje se poli videokamery. Obraz muze byt bucf jednodu- zaznamenaji do pam§ti „sondy“. Pak namirite §e pozorov^n na stinitku miniaturniho monitoru predek sondy proti prijimaci, umist6n6mu (obr. 8), nebo vyhodnocovan s velkym mnoistvim v prave polovin§ pristroje, a stisknutim tlafiitka funkfinich variant. Soucasne je ve strezenem prepi§ete udaje z pam§ti sondy do pameti prostoru odposlouch&v&n i zvuk. Vyhodnocovaci videomagnetofonu — jde zrejme o prenos infra- jednotka (obr. 9) umoiftuje volit napf. kontrolu cervenym paprskem. urciteho vyseku snimaneho prostoru, periodicke Jak se Vam libi? E

Obr. 8.

Obr. 9.

Obr. 12.

Obr. 10.

Obr. 11.

AMATERSKE RADIO SEZNAMUJE...

TELEVIZNi PRI JIM AC

Celkovy popis

Televizni pFijimaA TESLA Color 419 je stolnl televizor pro pffjem ierno- bllAho i barevnAho obrazu s uhlopnd- kou obrazovky 56 cm. Jeho prodejnl cena je 13 000 KAs. Televizor umoiftuje prijem obrazu jak v soustavA SECAM tak i v soustavA PAL a prijem zvukoveho doprovodu v obou normAch OIRT i CCIR. Jeho zapojenl je ve vAtSinA bodech shodnA se zapojemm televiz- nlho pfijlmaAe TESLA Color 416 (ktery mA obrazovku o uhlopfICce 67 cm) a byl popsAn v AR A1/87.

To znamenA, ze je rovnAz vybaven pulsnlm napAjecIm zdrojem, dAle kva- ziparalelnlm zpracovAnlm zvukovAho doprovodu a je u nAho tAi zajiStAno galvanickA oddAteni do sit A. Proto ani zde neCinl iAdnA potlie pfipojenl vnAjSI reproduktorovA soustavy, sluchAtek, Ai magnetofonu pro zAznam zvukovAho doprovodu. Hlasitost ve .stuchAtkAch Ize i u tohoto pflstroje Fldit zviAAtnim regulAtorem. Oproti typu 416 je tedy hlavnl rozdil pfedevstm ve velikosti obrazovky a dAle v tom, ie tento prlstroj nenf vybaven dAlkovym ovIAdAnim a ie volba programu je zde reaiizovAna tlaAitky obdobnA jako u typu Oravan.

OvIAdacf prvky jsou soustFedAny na Aelni stAnA. VolnA pflstupnA jsou regu- lAtory: AFC, jasu, barevnA sytosti a hlasitosti, dAle osm tlaAltek pfedvoleb vysllaAu a sirovy spinaA. Ostatnl prvky jsou pod dvAma vlAky. Pod hornlm vlAkem jsou regulAtory kontrastu, hlasi¬ tosti ve sluchAtkAch, hloubek a vySek. Pod dolnim viftkem pak nalezneme zAsuvku pro pfipojenl magnetofonu, sluchAtek a vnAjSlho reprbduktoru. Ve- die nich je jeAtA vypInaA vestavAnAho reproduktOru a vypinaA AFC.

Na zadnf stAnA televizoru je souosA zAsuvka pro pfipojenl antAny, kterA je spoleAnA pro vAechna televizni pAsma. ObdobnA jako T416, ani tento televizor nenl vybaven vstppem pro prime pfipo¬ jenl videomagnetofonu (tzv. vstup AV).

Videomagnetofon Ize samozfejmA pfipojit do antAnniho vstupu.

ZAkladnf technick6 Odaje podle vyrobce

Obrazovka: 561QQ22. Uhlopf. obrazovky: 56 cm. Nap&jenf: 220 V/50 Hz. Rozm&ry: 68x42x46 cm. Hmotnost: 29,5 kg.

Funkce pfistroje Jak jii bylo FeAeno, predstavuje tento

prlstroj variantu svAho „vAtA!ho bratra“ televizoru T 416. MA s nlm tedy spo- ieAnych vAtAinu pfednostf i pflpadnych nedostatku. O nich bylo jii podrobnA hovoFeno v popisu T 416.

To znamenA, ie i u tohoto pflstroje je pouiito tzv. FiditelnA AFC, kterA (ale- spofi doufAm) dalAI typy barevnych tellevizoru jii nebudou potfebovat. I zde chybl zAsuvka pro pfimA pfipojenl videomagnetofonu, kterou, jak jsem se jiz vIcekrAt zminil, nepovaiuji sice za zcela nezbytnou, ale skuteAnostf zu- stAvA, ie dnes celosvAtovA patfl ke standardnl vybavA vSech televizoru. Naproti tomu je u tohoto pflstroje zajiAtAno automatickA zkrAcenl AasovA konstanty synchronizace FAdkovAho rozkladu pfi provozu z videomagneto¬ fonu podobnA jako u televizoru Oravan a MAnes — tedy stisknutlm posledniho (osmAho) programovAho tlaAltka.

Pfi pfepInAni programovych Aisel se u T 419 nezobrazujl tato filsla na obra- zovce, coi plnA vyhovuje, protoie pfe-

pinAnl je realizovAno tlaAitky s optickou indikacl.

Zkouseny vzorek byl po technickA strAnce naprosto v poFAdku a poskyto- val velice dobry obraz i dobry zvuk. ZvukovAmu doprovodu by^ snad bylo mozno vytknout pouze to, pfi vAtAlm zduraznAnl hloubek dostAvA zvuk nA- kdy trochu zadunAny charakter — tomu vsak Ize snadno odpomoci tak, ie hloubky ubereme. Bylo by ale vhodnA do budoucnosti vAnovat akustickAmu re§enI vice pozornosti tak, aby mohly byt v plnA mlfe vyuiity vyhody kvazipa- ralelniho zpracovAnl zvukovAho dopro¬ vodu.

Vn£j§i provedeni Po vnAjAl strAnce je televizor T 419

vyreAen celkem uhlednA i kdyi po- nAkud konzervativnlm zpOsobem. Ani zde by, myslim, nebylo na Akodu vAnovat do budoucnosti vfce pozorno¬ sti vnAjSfmu FeAenl a hledat modernAjAi vzhled — v zahraniAnlch katalozlch je k tomu dostatek podnAtu. ZAkaznlk by nespornA uvltal i vybAr vnAjAlho prove¬ deni.

V tAto souvislosti bych rad takA upozornil, ie zde pouilvanA typy obra- zovek jii v zahraniAl prakticky vymizely a ie vAtAina vyrobcu jiz pfeAla na typy s obdAInlkovym stfnltkem (rozmAry na- prlklad 55,63 Ai 70 cm). Bylo by vhodnA nezOstat ani zde stAt a co nejrychleji se pfizpusobit. Jinak s pfipadnym vyvo- zem nelze poAltat!

Vnitfni provedeni a opravitelnost

Zde plat! v podstatA vAe, co bylo FeAeno jii v popisu televizoru T 416. Pokud bude k dispozici dostatek modu- lu a bude operativnA zorganizovanA

jejich oprava po vymdnd, pak by opravy nemdly dinit mimoFddnd potiie, protoie pristroj je po tdto stance uspokojivd vyFeden.

Z^vir Televizor TESLA Color 419 je stan-

dardni prfstroj pro mendi bytovd pro- dtory, coi potvrzuje i znadny zdjem o nej. Poskytuje velice dobry obraz i zvuk, takie ho Ize bez obav kaidemu zdjemci doporudit.

Smutnd vsak je, ie se v nadich prodejndch (a to plat! o vdech barevnych televizorech) objevuje jen tak

zridka, 2e bez zndmosti si obydejny smrtelnlk dokdie tuzemsky barevny televizor koupit opravdu ndhodnd, kdyi se v pFisludne prodejnd objevi prave v okamiiku, kdy ndkolik kusu dostali. Musi ovdem mit u sebe prisludnou pendini ddstku, protoze nei by si pro ni doSel domu, televizory by opdt byly beznaddjnd vyproddny.

Na mOj dotaz vyrobce odpovdddl, ie vyrobni pldn je trvale splrtovdn a tak si kladu otdzku, jak je moind, ie napriklad pFijimade Oravan jsou zboiim, kterd ndkterd prodejny jii Fadu mdsicu vubec nevidely. A pak se pozastavuje-

me nad probldmy spekulativnich ndku- pii s pFiplatky, kterd jsou vdak timto stavem nejen logicky navozovdny ale primo provokovdny. Uvftal bych v tom- to smdru vysvdtlenf kompetentnfch or- ganti di organizaci, dim je zpusobeno, ze, ad se plni pldn, je stdle katastrofdlni nedostatek barevnych televizoru (ale- spofi v praiske oblasti). Argumentace zvdtsendho zdjmu v iddndm pFfpadd neobstoji, protoze, jak jsem jii Fekl, rada prodejen dostdvd tyto pristroje jednak naprosto zFidka, jednak ve zcela zanedbatelnych mnoistvich, ktera jsou za hodinu proddna. — Hs —

K TESTU STEREOFONNIHO V_ PRIJIMACE TESLA 820 A

Vyhovujeme pFdni ndmdstka pro technicky rozvoj k. p. TESLA Bratislava ing. Lubode Tumy, ktery nds dopisem ze dne 14. 4.1987 poiddal o uveFejndni komentdFe hlavniho konstruktdra pFi¬ jimade TESLA 820 A ing. Kaliarika k testu tohoto pristroje, otidtdndmu v AR A3/87. Text zaslandho komentdre otiskujeme v plnem a nezkrdcendm zndni.

V dldnku AR 6. 3/87, v ktorom bol uvedeny popis prijfmada 820 A, sa nachadza aj niekofko nepodloienych pripomienok. Povaiujem za potrebnd uviesf ich na sprdvnu mieru.

Vyrobcovi bolo vytykand oznadenie Hi-Fi. Pokiaf nebola pre stereofdnne RP platnd 6s. akostnd norma, ktord by stanovovala ich parametre, vlastnosti Hi-Fi prijimadov boil odvozovand od normy DIN 45 500, ktord ich stanovuje. Takto v neddvnej minulosti na zdklade schvdlenych TP s odvoldvkou na nor- mu DIN boli vyrdband Hi-Fi prijimade a tuneri 813 A, 814 A, 816 A, 3603 A a daldie. Prijimad 820 A ich v plnom rozsahu aj v rdmci tolerandnych rozpty- lov sudiastok tiei plni a v mnohych parametroch prekraduje, i kerf sa po- sudzuje podia platnej 6s. akostnej normy. Z tohoto ddvodu nesie oznade¬ nie Hi-Fi.

Na posudzovanie a stanovovanie parametrov stereofdnnych prijimadov sa od r. 1982 v plnom rozsahu vzfahuje CSN 36 7303 a vyrobca je povinny stanovit technickd podmienky tak, aby boli v plnom sulade s jej poiiadavkami pre skupinu, do ktorej bude pripravo- vany vyrobok zaradeny. V neprenos- n'ych typoch tdto■ norma rozliduje 4 parametrovd skupiny. Ve VKV dasti prijimad 820 A odpovedd vlastnosfami skupine 2, pridom viacero parametrov odpovedd 1. skupine. Parametre nf dasti je vyrobca povinny zabezpedovaf a predpisovaf tiei pod fa CSN 36 7303 — Rozhlasovd prijimade, poiiadavky akostnd. Pritom v dldnku spomfnand CSN 36 7420 vo svojej uvodnej dasti jednoznadne hovori, ie na nf zosilfio- vade rozhlasovych prijimadov (podobne aj na magnetofdny a gramofdny) sa norma vzfahuje len ustanoveniami, ktord popisuju metodiku ich merania. Parametre nf dasti odpovedaju skupine 2, CSN 36 7303, do je v TP vyrobku uvddzand. Nemoino preto suhlasif s nesprdvnym pouiitim normy a hodno- tenim podia nej.

Pouiity priebeh reguldcie hlasitosti vychddza z doporudovandho apli- kadndho zapojenia vyrobcu, s linedr- nym priebehom potenciometra. Je zdkaznicky nezvykly, ale neodporuje

norme, ani TP. RieSenim tohoto pro- bldmu sme sa zaoberali a je do vyroby zabezpedovand rieSenie s vyuiitim re- guladndho potenciometra s exponen- cidlnym priebehom. Dostupnost vhod- neho potenciometra na dsl. trhu je od 1. 1. 1988. Prijimad bol konStruovany podia platnych ds. noriem. Vyhovuje i dalSim, platnym v inych krajindch, overovanych zndmymi 6s. vyskumnymi ustavmi. Hodnoteny je autorizovanymi ds. skuSobnymi, k tomu poverenymi ustavmi. Nie je preto na mieste znehod- nocovanie jeho vlastnosti spQsobmi, ktord boli pouiitd a vyChddzali z inych kritdrif. Vyrobky typu prijfmada 820 A a doteraz vdetky vyrdband Hi-Fi pri¬ jimade su charakterizovand nizkymi rodne vyrdbanymi mnoistvami. Je pre¬ to snahou vyrobcu hospoddrne vyuif- vaf hotovd zariadenia pre rdzne typy, s optimalizovanim resp. minimalizova- nim potrieb na novd pristroje a zariade¬ nia vo vyrobe a primeranu dedidnosf v obvodovej technike, vychddzajuc zo sudiastkovej zdkladne a sudasndho stavu jej zabezpedovania pre oblast spo- trebnej elektroniky v krajindch RVHP. Ta sOdasne odzrkadluje aj moinosti dosiahnutia urditdho stupda parame¬ trov vyrobku, v hodnotdch typickych, zarudovanych, jeho vybavy at<f.

Cena vyrobku bude vidy tou ddleii- tou otdzkou, ktord zaujfma vyrobcu i spotrebiteia. Tvorba ceny sa odvija predovdetkym z vlastny’ch materidlo- vych ndkladov, miezd a daldich polo- iiek. Uskutodiiuje sa podia platnych predpisov pre tuto oblast. Rozpis ndvr- hu VOC vyrobku je predkladany a schvalovany na Federdlnom cenovom urade. U RP 820 A materidl predstavuje z VOC takmer 65 %, mzdy 3,9 %. Vysoky podiel nakupovandho materidlu s pevnymi cenami naznaduje, ie ceno- tvorba vyrobku md mnohd podmiedu- juce suvislosti, ktord v mnohom nie su ovplyvnitelnd findlnym vyrobcom.

Zdverom treba poznamenat, ie o zdujmy zdkaznfka a kaiddho spotrebiteia sa vyrobca stard poskytovanim zdruky v zmysle dohodnutych TP na vyrobok a bezplatne mu poskytuje sluiby a opravy podas zdrudnej doby.

S velice smidenymi pocity jsem si pFedetl tento komentcir. Je totif velice smutnd, kdy2 pro nevyhovujici di dokonce Spatnd vlastnosti svdho produk- tu hled& jeho vyrobce za kaidou cenu ndjakd ospravedlndni, v ndmi se snaii dokdzat, ie tyto nedostatky nejsou pr&vnd napadnutelnd. PFitom vdak.musi byt kaiddmu naprosto jasnd, ie zarizenf nejvyddi jakostni tFidy nemuie mit na konci roku 1987 zarudovany

odstup jen 50 dB, kdyi kvalitnf magnetofony v td2e dobd dosahuji odstup kolem 70 dB a pFehrdvade CQ u nds ji2 takd prodctvand, ai 90 dB.

Marnd jsem se snaiil pFesvdddit vyrobce, ie mdm ndmitky k interpretaci pFisludnd normy, kterd pro zesilovade rozhlasovych prijimadu pripoudti jen 50 dB odstup. Domnivdm se toti2, ie je zcela nelogickd a pro zdkaznfka vyslo- vend nesprdvnd, posuzovat takto i zesilovad tdto kombinace, kterd pFed- poklddd, ie zesilovadovd ddst bude samozFejmd pouiivdna jako zcela samostatny dil i pro jind zdroje signdlu — k demu2 md zdkaznfk od vyrobce k dispozici pFisludny podet prepinatel- nych vstupu. Skoda jen, ie se vyrobce ve svdm komentdFi zcela vyhnul otdzce, jak se stavi k porovndni odstupu tohoto pFistroje s \r/rob- kem dvacet let starym. K tomu bych chtdl pouze dodat, ie by i ndkterd dtyricet let stard elektronkovd pFistroje v tomto parametru T 820 A pFedstihly.

PFipadd mi ddle nevhodnd, aby pracovnik redakce radii pracovnikum kon- cernovdho podniku, ale protoie se vdeobecnd doporuduje tak zvand kon- struktivni kritika, Feknu i zde svuj ndzor. Kazddmu amatdru, pracujfcfmu v ob¬ lasti nizkofrekvendni techniky je jiz Fadu let jasnd, ie integrovand obvody pouzitd jak v zesilovadi T 710, tak i v T 820, se pro pFistroje vySSi jakostni trfdy prdvd pro zmindnd nevyhovujici parametry nehodi. Toho si po zkudenostech s T 710 musel byt vddom i vyrobce.

Celou zdleiitost bylo jistd moino redit vice zpusoby. Ten nejidedlndjdi byl nespornd takovy, ie by byly oba inte¬ grovand obvody (A273 a A274) nahra- zeny diskrdtnimi prvky, pFipadnd vhod- nymi operadnimi zesilovadi. To by sice vedlo k nutnosti pouiit tandemovd potenciametry k regulaci hlasitosti, ko- rekcim hloubek a vySek a tdi regulaci vyvdienf, ale zmindnd probldmy by se vubec nevyskytly. Daldfm kompromis- nim zdsahem by bylo ponechat ve funkci pouze obvod pro ovldddni tdno- vych korekcf (A274) a namisto obvodu pro regulaci hlasitosti a vyvdienf (A273) zapojit opdt diskrdtni prvky, pFidemi Fizdni hlasitosti by bylo ai za A274. Konednd existuje i tFeti, mdnd elegantni zpusob, ktery by celd zapojenf pone- chal v puvodnim stavu, pouze u A273 by byl zajidtdn konstantni zisk a hlasitost by byla rizena opdt bdinym tande- movym potenciometrem s logaritmic- k^m prObdhem ai za obdma IO.

vyrobce vdak byl zFejmd veden sna¬ hou co nejvice svou situaci zjednodudit a vyuiit dddidnd prvky a principy, coi pFipoudti i ve svdm komentdFi, bohuiel vdak na ukor kvality vyrobku a tedy i zdkaznfka.

Cekat ai subdodavatel bude schopen dodat potenciometr s exponencidl- ►

nim prubShem — viz text koment4fe — povaiuji za fe§eni nevyhovujici. Jednak proto, ie nejsem pfesv§d£en o tom, ze pouiitim potenciometru s exponencidlnim prubdhem bude moino zajistit logaritmicky probihajici n£rust zisku tak, jak jsou uzivatele tSchto pfistroju po I6ta zvykli, d6le pak proto, ie se touto upravou na nevyho- vujicim odstupu sign&lu od §umu naprosto nic nevyfeSi. Smutn6 je (jak vyplyv4 z textu komentafe), ze o obou kritizovanych skuteCnostech vyrobce vf, a pfesto se je u sv6ho Spi6kov6ho pfistroje ani nepokusil pfed jeho uve- denim na trh odstranit nebo alesport zlepSit.

K z&v6re£n6mu odstavci komentafe, kde se pfipomin& p66e vyrobce o jeho vyrobky bfihem z&rudni doby, bych r&d upozornil, te tato povinnost vyplyyd pro v§echny vyrobce ze z&kona a zduraz- rtovani t6to z4konn6 povinnosti, jako kdyby to byi klad podniku, pusobi pon§kud trapn6.

—Hs—

NOVINKY V TV TECHNICE V letoSnim roce prinPSi na trh firma

GRUNDIG dv6 pozoruhodn6 novinky a to ,,obfi“ televizory s typovym oznacenim Jumbo a Jumbo Baby. Oba jsou osazeny obrazovkami v klasickem provedeni, pfiCem2 uhiopfidka televizoru Jumbo je pfibliznd 95 cm, televizoru Jumbo Baby pak asi 82 cm. Prvni z obou pfistroju je urden spi§e pro profesion^lni vyuiiti, napfiklad v hote- lich, studiich Ci pfi konferencich, druhy pak pfedpokl4dd pouiiti i v bSinych domPcnostech. Podn&t k vyrob§ podobnych pfistroju pfiSel ze Spojenych st^tu, kde se obdobnych pfistroju pro- dalo za minuly rok vice nez 6tvrt mi- lidnu. -

Velikost pouzite obrazovky se pocho- pitelne projevuje jak v konstrukci ce- ieho pfistroje, nebof samotn& obrazovka televizoru Jumbo v£2t pfibliinS 50 kg, tak i v cen6. RozmSry tohoto televizoru jsou 106 x 111 x 59cm a celkovd hmotnost 125 kg. Pfesn£ prodejni cena ,neni dosud zn£ma, avSak odhaduje se na vice nef 8000,— DM. Pro soukromnikatedy vydaj nema- iy-

Mensi pfistroj, Jumbo Baby (s uhlo- pfiCkou 82 cm) bude pochopitelng nejen menSi, ale tak6 levnSjSi. Jeho cena by nem6la pfesdhnout 4000,—DM. V pfistroji jsou jiz s6riov§ vestavSny obvody pro pfijem videotextu, obsahuje i obvody CTI a samozfejmS je ve stereofonnim provedeni. Novinkou je obvod, ktery zdvojn^sobuje kmitofiet snimkov6ho rOzkladu na 100 Hz Cimz, podle vyrobce, se pry zcela odstrani jakekoli kmiteni obrazu. PamSf s kapacitou 3 Mbity umozni ,,zmrazit“ libovol- ny obraz televizniho vysilani (podobnd jako stojici obraz pfi reprodukci z videomagnetofonu, ale pochopitelnS v lepsi kvalitS).

Stejne obvody maji byt uplatnfeny i v nov6m televizoru fady Monolith s typovym oznaCenim Profitext, ktery pouSiva zatim bdznou obrazovku o uhlopfidce 70 cm. Diky uvedenym zlepsenim se pochopitelnd zvy§i i pro¬ dejni, cena tohoto pfistroje, ktera se odhaduje nad 3000,— DM.

—Hs—

JAK NATO

Postup pouiiv^m jit nSkolik let s dobrymi vysledky. Pou2iv£m roztoky, kter6 jsou obsafeny v souprav&ch pro vyrobu ploSnych spoju 0186 a 0286 spolednS s technickymi nebo Sablono- vymi pery. Zafcal je koncem roku 1986 vyr&bSt Koh-i-noor zavod 3 v DaCicich a dod£vci je prostfednictvim prodejen TESLA. Na priloien6 fotografii (obr. 1) jsou ob6 provedeni souprav. Li§i se pouze v pouiitych perech pro nan4§eni kryci vrstvy. Prvni obsahuje tfi kusy §ablonovych per s ruznym prumferem trubiCky, ur£ujici vyslednou §ifku stopy kryciho roztoku a stoji 29 KCs. Druhd obsahuje dv6 technickî trubi£kov£ pe- ra pro §ifku stopy kryci vrstvy 0,7 a 1,0 mm a stoji 55 K£s.

Nejdfive si zhotovim kopii obrazce ploSnycff spoju na papir, do kterSho ,,zabalim“ cuprextitovou desku i&da- neho rozmdru a v p^jecich bodech vyvrt^m otvory pfes papir do desky. Potom rozbalim papir, odistim desku disticim roztokem ze soupravy a podle pfediohy nakreslim obrazec ploSndho spoje trubiCkovym perem, naplnfenym Cervenym kreslicim roztokem ze sou¬ pravy. Po zaschnuti (10 at 15 minut) Iept6m obrazec ploSnych spoju tak, ie desku poloiim na hladinu kresbou dolu do roztoku chloridu ielezit6ho. Deska musi plavat na hladind. Lept^ni trv6 15 ai 20, pfi ohf&ti chloridu na 35° C asi 10 minut. Pak desku oplachnu vodou a nech£m uschnout.

Nanesenou barvu z desky ne- smyv&m, nebof jednak chr£ni m6d’ proti oxidaci a navic obsahuje pajeci prostfedky, takze pajitelnost plo§nych spoju je vybornd. V pfipad§ potfeby Ize barvu umyt napf. lihem i jinymi fedidly.

Ten to zpusob vyroby pouiiv^me rov- n6i v radiotechnick6m krouiku ml£deie pfi DPM v DaCicich s vybor-

nymi vysledky. Potfebn6 desky s ploS- nymi spoji jsou si d6ti schopny zhotovit samy a ve velmi kr&tk6 dob§.

V£roslav Tuma

Ke vsMpn iettoice n z M15/85 V souvislosti s uvefejndnim mf zesilo-

va6e k uveden6 vstupni jednotce (AR A5/ /87) bych r^d zvefejnil upravy, ktere jsem na vstupni jednotce uddlai, aby m#la parametry, odpovidajici pouiitemu vstup- nimu tranzistoru, pfedev§im pfi pouziti tranzistoru BF981. 1. Vypustil jsem C30 a LI. K ant6nS jsem vstupni obvod nav^zal jednt'm z^vitem na dolnim konci L2. 2. Zmenil jsem odpory rezistoru R2 na 0,47 Mfi a R3 na 100 kfl (pro BF981). 3. Upravil jsem spoje na desce s plo§nymi spoji v souvislosti s pfemis- t6nim T1 t§sn6 k pfep£zce. Mechanicky jsem odstranil spoje G1-R2, R2-C4, C- R8 a vybSzek k emitoru T1. Vyvrtal jsem nov6 diry pro T1 tak, aby dira pro C byla tesne vedle diry pro R8, s nimz je propojen. V pfep£ice je tfeba vyvrtat novou diru pro vyvod kolektoru. Pfivo- dy k ke G1 a G2 zhotovime z co nejkratSich vodiCu. Plo§ku puvodniho propojenf C3, G2, R4, R1 rozdSlime na dv6 C^sti. R1, R4 propojime kr&tkym spojem s G2 tranzistoru. G2 uzemnime kondenz^torem 4,7 nF tesne na pfe- p&iku, R2 pfemistime do puvodnich der pro G1 a G2. Plo§ku C3, R2 propojime rezistorem 10 ko s nap^je- nim v bod6 R6, R6 pfemistime na stranu spoju. 4. Na civce L2 zhotovime odbofiku na tfetim z^vitu pro pfipojeni R8. Tuto civku pfemistime asi o 2 mm smferem k L3.I po t6to upravd je vazba dosta- te6n6 volnci. 5. Do s6rie s D7 zapojime kondenzator Cs = 220 pF. Anodu D7 uzemnime rezistorem 47 kn. S ohledem na teplotni souCinitel KB109G volime Ci typu TK 774.

Takto upraven£ vstupni jednotka m£ zisk 34 dB, v cel6m rozsahu AVC se nem6ni propustn£ kfivka ani naladdni. Zisk se zmenSuje vlivem nesoubehu max. o 2 dB, Sumov6 Cislp v pPsmu CCIR je max. 2 dB.

Ing. Karel Roi

Obr. 1. Soupravy vyr£b&n6 v da6ick6m zavodd Koh-i-nor 252

MOTORTESTER Ing. Ivan Pazdersk?, OK1DQC

Rozhodl jsem se navrhnout a zkonstruevat testovacf pfistroj pro sefizov^nf zapalovaci soustavy aulomobi* l£». V dostupng literature jsem nenalezl zapojenf, M lay mi po ySech strdnk&ch vyhovovalo, nebof vîna publikovanych stroboskopu vyiadovala, aby byfy na bloku motoru vyznadeny rysky, odpovfdajfef GhIov6mu natodeni klikov£ho hfidele. Pfistroj, ktery je zde popisovdn, poiaduje pouze jedinou rysku a to ozna&e- nf horni Ovratd pistu prvnfho vdlce. To je spInSno u v$ech v uvahu pfich6zejictch vozfl. Uhet pfedstihu je pak dten na stupnici mdfidla pfimo ve stupntch.

Popis pnstroje

PFistrojem Ize kontrolovat a sefizo- vat £tyrdob£ (i dvoudobej z62ehov6 automobilove motory. Udaje jsou platn6 bez ohiedu na po£et v6lcu a neni nutn£ nic pFepinat ani pFe- po£it£vat udaj na stupnici.

Technics udaje

Uhet sepnuti 0 ai 100 %. kontaktu: Nap&tf palubni site: 10 ai 15V

(potlacen^ nula). OtAdky motoru: 0 ai 1200 ot/min,

0 ai 6000 ot/min, 0 a i 12 000 ot/min.

Predstih zdiehu: 0 ai 60°.

Ph'stroj je nap£jen ze site, nebof nap&jeni z akumulatoru automobilu se mi jevi jako neG£elne. Motor seFi- zujeme v naproste v£t£in£ pfipadu v dosahu svetelne site a m£ni£ byva vdtSinou nejchoulostivejSi £&sti stro¬ boskopu. Celkov6 schema zapojeni motortesteru je na obr. 1. Nejprve se

v§ak sezndmime s jednotlivymi £4stmi celeho zarizeni.

M§fi£ uhlu sepnuti kontaktfi

NapSti z kontaktu preruSovade se pFiv&di na filtra£ni a tvarovaci obvod R1, Cl, D1, D2, R2, C2 a R3 na tranzistor T1, ktery obraci f&zi o 180° tak, aby nulovd vychylka na meridle odpovidala nulov6mu uhlu sepnuti. Tranzistor T2 je emitorovy sledova£, v jehoi emitoru je potenciometr R6, kterym se pred m£re- nim nastavi pln£ vychylka (100 %). Kapacita C3 je optimalizov^na pro m£ridlo lOOpA tak, aby ru£ka ne- kmitaia, ale aby byio moino m£Fit pri co nejv£t§ich ot&£k£ch nebo pri v£t§im po£tu v£lcu.

Voltmetr VyzkouSel jsem ruzna zapojeni

s potla£enou nulou v£etn6 mustko- vych, ale jako nejlep§i se mi osv&d- 6ilo jednoduche zapojeni se Zene- rovou diodou v s6rii s meridiem.

VYBRALI JSME NA r

r-'

X k. - 4

OBALKU ■ - . -i

Dolni mez je d£na souCtem tibytku na D12 a D13, horni mez se nastavuje trimrem R36 na 15 V. Dioda D13 chr&ni m£Fidlo pri prepdlovdni. Stupnici je v§ak nutno nakreslit pro ur£itou diodu D12, kterou v zapoje¬ ni pouiijeme. Voltmetrovou £6st pouiivdme k .nastavovdnf reguldto- ru napSti anebo k m6Feni napdti akumulatoru.

Ot4£kom£r

V zapojeni otd£kom§ru jsem pouiil monostabilni klopny obvod s UCY74121. Vstupni impulsy jsou odebfr&ny induk£nim snimafiem v z vysokonap£fov6ho kabelu prv- m niho v£ice. Toto FeSeni m& oproti r

vstup KZ%0 3**121 2xMP120

Obr. 1. Schema zapojenf 253

Obr. 2. Princip mereni pfedstihu

snfmanf impulsu z pferusovaCe tu vyhodu, ze nenf tfeba prepmat rozsahy pro ruzny pocet vaicu. Pres tvarovad a vstupnf zesilovad s T3 se signal vede na T4, na jeho kolektoru jsou uz impulsy v urovni TTL vhod- n£ ke zpracovanf v integrovan6m obvodu 103. Z vystupu 103 je pres tranzistor T5 a emitorovy sledovafi T6 pfipojeno m6ridlo Ml, ktere meff stfednf hodnotu vystupnfho signalu um^rnou po£tu otafiek mo¬ tor u. Pro kazdy rozsah je paraleln§ k mSfidlu pfipojen integraSnf kon¬ denzator (C6, C7 a C8) tak, aby ruCka nekmitala. Kapacity jsou opti- malizovany opet pro m6fidlo 100 nA. Odpory R13 a R15 je treba pfesna nastavit tak, aby pfi pfe- pfnanf rozsahu souhlasila stupnice.

Princip m&feni pfedstihu

Pro pochopeni principu mSfenf pfedstihu je treba ujasnit si 6asov6 pom£ry pri praci 6tyfdob6ho £tyf- v&lcov£ho motoru. Pro vykonani v§ech Ctyf pracovnfch dob (pro jeden vaiec) je treba dvou otadek ,klikov6ho hfidele. Jedna doba tedy odpovfda otodenf hfidele o 180°. K zazehnutf sm6si svfCkou dochazf mezi druhou a tfetf dobou a to jednou za cyklus. Jiskra tedy pfe- sko£f jednou za dv£ ota£ky kliko- v6ho hfidele. U £tyfvaicov6ho mo¬ toru se tedy kontakt pferu§ova£e rozpojuje dvakr&t za jednu otatku klikov6ho hfidele.

Pfedstih m6ffme na prvnim vaici a proto se dal§f vyklad bude vztaho- vat k tomuto vaici. Princip m£feni je naznaCen na obr. 2. V okamiiku pfeskoku jiskry se ve snfmafci indukuje napSfovy impuls, ktery je ze- silen a pfeveden na uroveft TTL ve vstupnfm zesilovadi VZ. Nab&fcnou hranou tohoto impulsu je spouStSn MK01 a tim MK0 2. MK01 m£ pouze ochrannou funkci, cot bude vysvdtleno pozd§ji. Casova konstanta MKO 2 je nastavitelna potenciometrem, ktery je umlstSn na taiese stroboskopicke lampy. Spou§t6cf obvod SO reaguje jen na sestupnou hranu MKO 2 a strobo- skopicka lampa zablesfcne at po odeznSnf 6asu, na ktery je MKO 2 nastaven. Pri mdrem z£m6rn6 zpozcfujeme potenciometrem z£- blesk lampy do doby, kdy pfst prochazf homf uvratf a z&rez na femenici se kryje s ryskou horni uvrati na bloku motoru. Prubdhy signalu jsou na obr. 3.

Obr. 3. Prub&hy signalu

pri mSfeni predstihu

vstup

snimac

vstup

MKOI

vystup

MKOI

vystup

MK02

spousteni zablesku

1 73 ms (25 ms)

0,3az4J? ms zmenou R22

~L

± ±: K indikaci uhlu predstihu pffmo

na mSfidle se vyuiiva skutecnosti, te pro urdite otadky motoru je doba zpozd§nf MKO 2 pr£v£ um£rn^ uhlu pfedstihu. Perioda signalu na vy¬ stupu MKO 2 se rovna 720° otofienf klikov6ho hndele a proto stafcf m£fit stfednf hodnotu tohoto signalu a mefidlo ocejchovat pfimo ve stupmch pfedstihu.

M$fi£ pfedstihu zdzehu

Impulsy ze snimace se vedou na zesilova£ a tvarovaC s T3 a T4 jako u otackom£ru. Nab§znou hranou impulsu je spouStfen MKO 1, jehoz ukolem je pfekryt £asov£ dobu od skoncenf zpo2d£nf MKO 2 do pff- chodu dal§iho vstupmho impulsu a zabr^nit tak nez&doucimu spou§t§ni MKO 2 pfipadnymi ru§i- vymi sign^ly na vstupu. Casov^ konstanta MKOI byla stanovena asi na 13 ms a z£visf na ni maximîl- ni otîfiky pfi kterych je je§t£ mozno m£fit. Casov^ konstanta MKO 2 zavisf na CIO a R22 a je prom£nn£ asi od 0,3 do 4,2 ms. Rezistor R22 je zapojen tak, aby jeho logaritmicky prub£h pokud moino linearizoval z^vislost doby t na natodeni potenciometru . _

Z vystupu Q integrovaneho obvo¬ du IO 2 se pfes T7 a T8 vede

vystupm signal na integrafim kondenzator C11 a m6fidlo M2, ktere m£n stfednf hodnotu signalu z MKO 2. Z vystupu Q 102 se pfi sestupne hran£ pfes T9, T10 a Cl2 spfna tyristor Ty a kondenzator Cl3 se vybfjf do primarnfho vinutf Tr2. Tento kondenzator se pfed tfm nabil z d§li£e R33 a R34. Na sekundarm vinutf Tr2 se indukuje vysokonap§fovy impuls, ktery za- paif vybojku. Zdroj vysokeho nap§tf tvoff diody D4 a D5 (popffpad6 mustkovS zapojena D4 at D7, jestli- te mame transformator bez od- bodky ) a dale Cl5, R32 a Cl4.

Napajenf ostatnfch obvodu (5 V) je zajiSfovano integrovanym obvodem 104, pouze spou§t£cf obvod tyristoru je napajen pffmo z usm£r- n£n6ho a vyhlazen6ho nap£tf 13 V. Zabranfme tak pronikanf nap§fo- vych impulsu vznikajfcfch pfi spfnanf tyristoru do obvodu napaje¬ nf 5 V. Mechanicka sestava snfma- 6e je na obr. 4.

Oiivenf a nastavenf

Pro oiivenf a nastavenf je nejvhod- nejsf £fta£, dale pak generator TTL a pfesny voltmetr (nejiape Cfslico- vy). Mfsto £fta£e Ize v nouzi pouzft i osciloskop s dobfe ocejchovanou Casovou zakladnou. Pak do vstupu

Poz. N&zev Material Pozn&mka

1 T&lo snlma-

ie

Mosaz 046/22 Povrch vyle§tit

2 ViCko snlma-

be

Wosaz 038/2 Povrch vyleStit

3 Vtftko jidra Silon 038/2

4 Jadro Silon 038/34

5 Matice Ml2 nizkA

6 Svornlk duty Mosaz. ocel

M10 x 25

dira 05, vn6jSi

zavit

nafiznut

7 Matice M10 n\zk&

8 Toroid s vinuti'm

viz text

dll -/© M10

254 (Omiteu&fanE) a n 87

,,korvtrola“ pfipojime 5ita6, nebo osciloskop. Nejdfive budeme nastavovat ota6kom§r. Na desku s plo§nymi spoji proto zapojime jeden z rezistoru R13 ai R15, napfiklad R14. Prepmad Pf3 pfepneme na rozsah 6000 ot/min a na generatoru nastavime kmitofiet, ktery temto otafikam odpovida podle vztahu f - —D— [Hz; ot/min]

120 kde f je kmitoCet a

n pofcet otaCek za minutu. Vhodn6j§f je v§ak pracovat'

v casove oblasti a namisto kmitoCtu merit prevratnou hodnotu — daiku periody. Namisto vy§e uvedenaho vztahu budeme proto poditat s jeho prevratnou hodnotou, tak ie 6000 ot/min odpovida periods 20 ms.

Na citafci pripojenem na konektoru ,,kontrola“ tedy musime prefiist 20 ms (nastavujeme kmitofctovym generatorem TTL). Trimrem R20 nastavime pak ruCku mferidla na plnou vychylku. Stupnice je linearni. Kdo chce, muze ale postupnym dtenim nastavit stupnici pfesna podie generatoru a ditade.

Pak pfepneme na rozsah 1200 ot/min a paralelnim kombino- vanim rezistoru nastavime R15. Pro 1200 ot/min odpovida daika perio¬ dy 100 ms., Otadkom^r je timto postupem nastaven.

Meric uhlu sepnuti kontaktu ofcej- chujeme tak, ie potenciometrem R6 (umistdnym na pfednim panelu pfistroje) nastavime pfi nezapojena mafici §hure plnou vychylku 100 %. Stupnice je rovnai linearni, ale kdo by m6l k dispozici generator s nastavitelnou stfidou, mu2e si stupnici nakreslit, pfipadna zkon- trolovat opat pomoci Citade.

Voltmetr nastavime tak, ie nejprve vybereme takovou diodu D12, aby pfi nap@ti 10 V na vstupu jii byla patrna vychylka mefidla. Plnou vychylku mferidla pak nastavime pro 15 V trimrem R36. Stupnici nakreslime nejvyhodnaji podle pfesnaho dislicoveho voltmetru.

Pfi cejchovani mafiCe pfedstihu pfipojime na vstup pro indukCni snimad generator a 6ita6em (nebo osciloskopem) kontrolujeme signal za MKO 1, tedy na vyvodu 6 inte- grovanaho obvodu 10 1. Daika impulsu musi byt asi 13 ms a pfi pfelacfovani generatoru se nesmi manit. Komu stafii m§fit pfedstih jen do 4000 ot/min (co2 u vat§iny vozidel plna posta&uje), je vhod- najsi zvat§it ochrannou dobu rezistorem R21 asi na 25 ai 30 ms. Tomu odpovida odpor R21 = 33 kQ.

Jestli2e je v§e v pofadku, pfipojime citafi nebo osciloskop do konektoru ,,kontrola“ a na generatoru nastavime kmitoCet odpovidajici perioda 40 ms (otaakomar ukazuje

3000 ot/min) a otacime potencio¬ metrem R22. Daika impulsu se musi manit v rozmezi 0,3 az 4,2 ms, coz muieme v pfipada potfeby manit zmanou kapacity CIO. Pfi cejchovani postupujeme podle nasledujici uvahy. Pfi 3000 ot/min je doba mezi dvama zablesky 40 ms a to odpo¬ vida <? = 720° otodeni klikovaho hfidele. Pak pro daiku impulsu MKO 2 plati

f = T [ms; ms, °]

kde t je daika impulsu v ms, T daika periody v ms,

<5P uhel ve stupnich . Pro zminenych 3000 ot/min bude 60° odpovidat 3,33 ms, 30° 1,66 ms atd. Stupnice je opat linearni.

Nyni zmafime vysoka napati na vybojce. Jestliie je i zde vSe v pofadku, musime vybojku odpaiit kratkym zkratem anody tyristoru na zem. Pro kontrolu muieme je§ta odpojit R28 od 102 a na R28 pfivast signal z generatoru TTL s periodou asi 2 sekundy. Vybojka musi za- blesknout pouze na sestupnou hranu signaiu.

Definitivna -nastavime v§echny rozsahy trimry R20, R27 a R36 at po konefinam sestaveni pfistroje.

Mechanicka konstrukce

VSechny souCastky jsou na tfech de- ^ skach s ploSnymi spoji (obr. 5 az 7). r

Obr. 5. Desks V42 s ploSnymi spoji zakladni sestavy 255

vstup od rozdelovace (vyvod 1 ci'vky)

Prla

„uhel sepnuti’

,,6 000" ,,1200'

Seznam souddstek

Rezistory (TR 212, TR 151) R1 1,8 kn, TR 153 R2 at R4, R18 • R25 3,3 kn R5 33 kO R6 10 kQ, TP 190 R7 39 kn, TP 152 R8, R9 68 kn R10 5,6 kfl (podle vst. citl.) R11 27 kn R12, R16, R23 R28, R30, R37 6,8 kn R13 1,5 kn (viz text) R14 6,8 kn (viz text) R15 33 kn (viz text) R17, R24, R29 22 kn

,o tacky vstup

od indukcniho

„ predstih'

Pr2a

rid.el. Ty

R19 R20 R21 R22 R26 R27 R31 R32 R33, R34 R35 R36 R38

10 kn 6.8 kn, TP 195 18 kn 25 kn/G, TP 170 2,2 kn 2,2 kn, TP 195 3.9 kn 1,5 kn, 5 W 0,33 Mn, TR 153 47 kn 10 kn, TP 195 1,5 kn,

smmace C6, C11

35 C7

KondenzAtory Cl, C2 4,7 nF. svitek C3, C26 20 nF, TE 984 C4 1 nF, ker. C5, C9, C25 1 nF, TC 215

500 nF, TE 982 100 mF, TE 984

C8, C22, C24 10 nF, TE 984 CIO 220 nF, TC 215 Cl 2 22 nF, TC 215 C13 100 nF, TC 276 Cl4 2 nF, , TC 485 Cl5 32 nF, ,500V C16 1000 nF, TE 984 Cl7, Cl9, C20100 nF, , ker. Cl8 200 uF, TE984 C21, C23 10 nF, ker.

Polovodidovd prvky T1,T2 T4 az T9 KSY62B T3 KC509 T10 KF508

Ty D1 D2, D3, D13 D4, D5 D8.D9 DIO, Dll D12 lOI, 102, 103 104

KT505 KZ140 KA501 KYI 30/1000

KYI 30/80 KZ260/10 UCY74121 MA7805

Ostatnl soucastky Ml, M2 mSridlo MP 120, 100 nA Trl .viz text Tr2 kostriCka viz obr. 8

prim. 20 z6vitu 0 0,3 mm, sek. 2000 z£vitu 0 0,05 mm.

vybojka IFK 120 nebo jina

Na hlavnf desce, kter^ obsahuje v§t§inu souCAstek je distandnimi sloupky 17 mm uchycena druh£ deska nesoucf nastavovaci trimry. TPe- tf deska obsahuje vysokonapSfovy zdroj 500 V a tyristorovy spou§t66 pro vybojku. Sifovy transform^tor je navinut na j&dru El 25 a ma dve sekund^rnf vinutl: 2 x 350 V a 9 V. S vyhodou Ize pouzft vhodny stary transformator z elektronkovych pfi- jfmaeo. Namlsto 9 V muze byt beze zmen v zapojeni pouzito i napetf 6,3V.

(Dokondeni na str. 259)

256 EE© A/7

H7

POPULARIZACI MIKROPROCESOROVE A VYPOCETNI TECHNIKY PLNIME ZAVERY XVII. SJEZDU KS6 A

Nin KSC m i kroelektron i ka

74LS02 8255A

Obr. 1. Schema irterfejsu k tiskArne Obr. 2. Pripojeni tiskArny k interfejsu

TISKiRNl D10012X SPECTRUM Ing. Pavel Formdnek

V posledni dobA se do CSSR zaAala dovAiet z PLR tiskArna D-100. Tato tiskArna svym FeAenim i svymi moinostmi predstavuje jeden z nejlepSich vyrobku ze zeml RVHP. CelA tiskArna je rizena jednoAipovym mikropoAitaAem typu 8035 a proto mohla byt mechanika zredukovAna na minimum. VSe obstarA program Pidici dva krokovA motory a magnety tiskovA hlavy. TiskArna umoiftuje tisknout nAkolika sadami znaku, pPiiemi libovolnA znaky mohou byt ruznymi zpusoby zvyraznAny (vysokA, SirokA, dvojity tisk atd.). TiskArna takA umoifiuje tisk semigrafickych symbolu a tisk jemnA grafiky. Vzhledem k rozmArum je to tiskArna pPimo ideAlni pro pPipojeni k mikropoditaCi.

Zde bude popsAno pPipojeni tAto tiskArny k mikropoAitaAi ZX-Spectrum. PouiitA tiskArna byla vybavena interfejsem LOGABAX. Prakticky stejnA by v§ak bylo moinA pripojit i tiskArnu s interfejsem CENTRONIX, nebo podobnym.

Interfejs

Pro pripojeni tiskArny byl vyvinut inter¬ fejs, ktery v§ak byl FeAen jako univerzAIni, pro pripojeni libovolnA periferie. Na naAem trhu se vyskytuji (bohuiel dost sporadicky) dva obvody vhodnA ke stavbe univerzAlniho interfejsu. Obvod U855 (Z80 PIO) a MHB8255A. Vzhledem k tomu, ie vyhody obvodu U855 se plnA projevi jen v systemech vyuzivajicich preruAeni, byl zvolen obvod 8255A, s vyhodou vetAiho mnoJstvi vstupu/vystupu.

Schema interfejsu je na obr. 1. Ze schAmatu je zrejmA, jak jednoduAe se dA interfejs vyfeAit. Obsahuje vlastnA jen dvA soucastky: obvod 8255A a 74LS02. Zapoje- ni vychAzi z [1 ], je vAak jednoduAAi i levnAjAi.

Funkce interfejsu je nAsledujici. Po zapnuti pocitaAe se na urcitou dobu, danou konstrukci poCitaCe, nastavi signAI RESST na hodnotu logickA 0. Tento signAI je invertovAn hradlem A1 a nastavi obvod 8255A do vychoziho stavu (vAechny porty se nastavi jako vstupni, druh provozu 0). K adresovAni interfejsu jsou vyuzity bity A5, A6, A7 adresovA sbArnice. Bity AO az A4 by mely byt pri adresovAni interfejsu na urovni logickA 1, protoze jsou nAkterA vyuiivAny pro interni potrebu mikropocitaCe. Interfejs je adresovAn v pripadA, kdy bit A7 a IORQ jsou na urovni log. 0. Bity A5, A6 je volen jeden ze tri portu, nebo ridici registr CWR.

SignAly "RI? a Wft urCuji smAr prenosu dat. Adresy jednotlivych portu jsou pFehlednA popsAny v tabulce 1. Protoze Spectrum nemA tlaCitko RESET, bylo toto velmi uiiteAnA tlaAitko dopInAno na desce inter¬ fejsu.

Pro interfejs byl navrzen oboustranny plosny spoj o rozmArech 90 x 52,5 mm. Pokud ploAny spoj nebude zhotoven s prokovenymi otvory, bude nutnA nAkolik propojek zhotovit pFipAjenim drAtku. TAch- to propojek je ale minimAIni mnoistvi. PerifArie se pFipojuji pFes tFicetikolikovy konektor FRB TY51330. Zapojeni tohoto konektoru je v tabulce 2.

PFipojeni tiskdrny

Pro pFipojeni tiskArny byl vyhodnA pouiit druh provozu 1 obvodu 8255A. Tento obvod je totiz tak „chytry", ie v tomto druhu provozu sAm provAdi celou komunikaci s tiskArnou a programAtor jen vysilA data na pFislusny port a testuje signAI BUSY, kterym tiskArna oznamuje, ie z nAjakA pFiCiny nemuze pFijimat data.

PFipojeni tiskArny D-100 k interfejsu je ukAzAno na obr. 2. Pro pFipojeni tiskArny byl pouiit port B jako vystup, druh provozu 1 a bity 1, 2 a 3 portu C. Bity 1 a 2 jsou druhem provozu naprogramovAny takto: bit 1 jako vystup, bit 2 jako vstup, bit 3 je pouzit pro vstup signAlu BUSY.

MATCH POINT

Pri'klad tisku

Komunikace s tiskArnou probihA nAsle- dovnA: Nejprve se testuje signAI BUSY. Pokud je tento signAI aktivni (log. 0), nelze vysilat data na tiskArnu a program CekA ve smyAce. Jakmile je tiskArna pFipravena k tisku (BUSY = 1), je na port B vyslAn k6d znaku, ktery se mA tisknout. NAsledujici cinnost provAdi automaticky obvod 8255A. Bit 1 portu C, pFipojeny na vstup SE tiskArny, je nastaven na urovefi log. 0 a tim oznAmi, ie data na portu B jsou platnA. Po prijeti dat tiskArna vyAle na vystup ACK impuls log. 0 a oznAmi tak, ie pFijala data. PrubAh signAlu ACK a SE je znAzornAn na obr. 3.

Obr. 3. Casove prub&hy komunikace s tiskArnou (Qmin pri uioieni znaku do bufferu, Qmax pri vykonAni prfkazu FF pri

plnAm bufferu).

257

Tab. 1

adresa hexadecimainS

adresa dekadicky

PORT A 1 F 31

PORT B 3 F 63

PORT C 5 F 95

registr CWR 7 F 127

Tab. 2. Zapojeni konektoru FRB

c. signal c. signal c. signal

1 PA 7 n zem 21 PC3

2 PA 6 12 PC6 22 PC2

3 PA 5 13 zem PB1

4 mssm 14 PC5 m PBO

D wzm 15 OUT A4 m WKSzEl 6 PA 2 16 PC4 E3I

7 17 IN A4 £51 .PB5

m 18 PCO m . 9 *5 V 19 IN A4 m PB7

m PC7 20 PCI win PB6

Programovg vybaveni

Pro tisk^rnu byl napsgn v assembleru program ,.PRINTER". Tento program se- stgvg ze dvou samostatnych cgstl — programu pro tisk textu a programu pro tisk grafiky (hardcopy). Velkou vyhodou progra¬ mu pro tisk textu je, ze je volgn pres standardnl rutinu PRINT-A-1 v ROM, misto programu pro ZX-printer. To je zpusobeno zmenou kanglovych informaci (STREAMS), ulozenych v systgmovg promgnng STRMS. Toto re§en( umozftuje pouzivat pro tisk kllfiovg slova BASICu LPRINT a LUST. Dalgi vyhodou tohoto regenl je, ze vyuzitl progra¬ mu PRINTER nenl vgzgno jen na BASIC, ale mohou jej vyuilvat t6m£r vgechny programy, kterg pou£lvajl standardnl zpusob vystupu na tiskgrnu (napr. MONS, GENS apod.). Prlkaz NEW program PRINTER nesmaze, ale protoze nastavuje syst6mov6 prom6nn6, je nutng jej pred novym pouzi- tlm aktivovat prlkazem RANDOMIZE USR 64990. Pro ty, kterl rgdi experimentujl, se nablzl dalgi moznost a to pou2lt odd£len§ program pro tisk textu a umlstit ho od adresy 23296 do buferu tiskgrny. V tomto prlpadg program jakoby nezablral 2gdnou pamef, ale prlkaz NEW ho nynl dokonale likviduje. Z BASICu je mozng nastavovat format tisku pomocl prlkazu POKE. Je mozne nastavit glfku okraje, pocet znaku na rgdek a poCet rgdku na strgnku.

printer Prog ram pro o bs Luhu tis-karny

D-100 j TEXT

Na staveni uveho okraje : j POKE 65015

Na staveni poctu znaku n -a radku :j POKE 65026

NasUveni de t K y stranky : POKE 65117

G P * P I K R

MODE 1 : GO TO 9990 MODE £ : GO TO 099*9)

Jgdrem programu je podprogram pro vystup jednoho bajtu na tiskgrnu (TISK1), jehoz upravou by bylo mozno prizpusobit cely program i pro jinou tiskgrnu. Pro tisk kllfiovych slov je pouiit program v pam§ti ROM, umlstgny od adresy 0C10H. Nezngme znaky, (semigrafika, nezobrazitelng ASCII k6d.y) jsou tisknuty jako otaznlky.

Program pro tisk grafiky nemuze byt volgn kllfiovym slovem COPY, protoze CO¬

PY nemg pFidgleny stream a pracuje pouze s tiskgrnou ZX printer. Je tedy nutn6 pouzlt prlkazu RANDOMIZE USR... Pri psanl programu bylo nutno vychgzet ze specific- keho uloienl obsahu obrazovky v pamSti Spectra a zpusobu tisku grafiky tiskgrnou D-100. Program pro tisk grafiky vyuzlva oblast pamSti poCItaCe rezervovanou jako vyrovngvacl registr tiskgrny ZX-printer, kte¬ rg je jinak nevyuzita. V teto oblasti pameti probiha prekbdovgnl obsahu obrazovky do formy vhodng pro tiskgrnu D-100. Po prekbdovanl je zde obsazen cely tiskovy rgdek o rozsahu 256 x 7 bodu. B6hem tisku tohoto rgdku se je§t§ prub£zn£ proved!

korekee, protoze tiskgrna D-100 netiskne se stejnou roztefil bodu v horizontglnlm a vertikglnlm smeru.

ProtoZe se nepodarilo vyregit korekei tak, aby byla dokonalg, byly do konefing verze programu zabudovgny dva zpusoby tisku grafiky.

V mbdu 1 je dosazena dokonalg linearita obrazu, ale vlivem korekei se mu2e u tenkych Car a textu projevit v ngkterych mistech zvStgenl tlougfky. To muZe ngkdy pusobit rugiv§.

V m6du 2 nenl sice zachovgna absolutnl linearita obrazu, ale v obraze se v zgdngm prlpadg neprojevl jakekoli rugive vlivy.

mi iiiiiiiiiiiiiiimmir ooooooooooooo qQoooqPOOPoo

P P P P P P|P o|o inis

90

Obr. 5. Obrazec ploSnych spoju desky interfejsu V108 (strana bez soudastek)

Obr. 6. Obrazec ploSnych spoju desky interfejsu V108 (strana souddstek)

Obr. 7. Rozloieni souddstek na desce s ploSnymi spoji interfejsu k D-100 258

Program tiskne obsah cele obrazovky, Obr. 4. Pripojeni vfietne spodnfch editafim'ch r£dku. Pokud ovtedace (joysticku) neni program pro tisk grafiky volan k interfejsu z programu, jsou tyto radky v2dy pr^zdne. Tisk grafiky Ize z BASICu dos^hnout prikazem

RANDOMIZE USR 65141 pro mod 1, nebo

RANDOMIZE USR 65153 pro m6d 2. Vsechny moZnosti tisk^rny D-100 se daji

vyuzit v programech velmi jednoduse, vy- slanim fldiciho znaku tisk^rny prikazem OUT. VSechny ridici znaky tisk^rny D-100 jsou podrobnS pops&ny v manualu [5],

Joystick

interfejs joystick

Pres popisovany interfejs Ize takd velmi jednoduSe pripojit joystick, ktery potom funguje presn§ stejnym zpusobem, jako nejroz§ffen6j§i KEMPSTON joystick. Pouziti tohoto joysticku umozftuje prev£ln£ v6t§ina her. Schema pripojeni joysticku k interfejsu je na obr. 4. Pro pripojeni joysticku se vyuziva toho, te po resetov£ni obvodu 8255A se vSechny porty obvodu nastavi jako vstupy a neni treba programovat. Joystick je pfipojen na port A; je tedy adresovan vidy, kdy2 jsou adresov6 bity A5, A6 a A7 na urovni log. 1, tj. adresa 31 (dekadicky). Rezistory R1 az R8 slouii k zaji§t6ni spravnych logickych urovni

a jejich odpor neni kriticky. Vyhovi odpor v rozsahu 2 ai 20 kfi. KonstrukCni provedeni joysticku si jist6 kazdy vyreSi podle svych moznosti. Je moin6 napriklad vyuzit n£vodu v [2].

Popsane zarizeni a programov6 vybaveni je vyu2iv£no jiz asi pul roku bez z£vad nekolika majiteli mikropofiitafie ZX-Spec- trum.

Vypis programu pro obsluhu tiskdrny

Literatura

[1] Solddn, J.: Interfejs s MHB 8255A pro mikropofiitafi ZX-Spectrum. AR 6/1985, s. 217—219. [2] Mastik, T.: Programovatelny ovI^daC pro ZX-Spectrum. AR 2/1986, s. 57—59. [3] Krasny, P., Cernoch, M.: Funk6n6 vlastnosti programovateln6ho integrovaneho obvodu 8255A pre paralelny vstup/vystup. ST 12/1982, s. 449—452. [4] Logan, J., O’Hara, F.: The Complete Spectrum ROM Disassembly. Melbourne House 1983. [5] N£vod k obsluze tisk&rny D-100.

10 20 30 40 50 60 70 80 90

100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 220 230 240 250 260 270 280 290 300 310 320 330 340 350 360 370 380 390 400 410 420 430 440 450 460 470 480 490 500 510 520

J ♦ 18. 3. 1986 ; sssssssvss

t F’avel Formanek

J ******* PF< INTER *******

Jprogram pro obsluhu tiskarny

Iprogram pro tisk procuje jako rkanalovy pod rizeniw prikazu f LF'RINT a LLIST

f 0 TETO VERZI :

>lze nastavit levy okraj: POKE 65Q/15,poc . zn .

>lze nastavit pocet znaku na radku :

POKE 65Q26?poc.zn.

>lze nastavit delku stranky: POKE 65117,poc.lin.

rProgram pro kopirovani Jgrafiky, t.j. obsahu obrazovky ,na tiskarne D 100

dve verze : verze 1 presne rozmery

start 651A1 verze 2 presny tisk

start 651S3

fINTERFACE: ZX 55a

; program je dlouhy 374 bytu

FDDE 530 ORG 64990 540 550 560

009D 570 CUR EGU i9D 5C80 580 P_CC EQU 23680 0C10 590 F'0_T0 EQU #0C10 005F 600 PC EQU 45F 003F 610 F'B EQU *3:F 000C 620 FF EQU 12 0003 630 BUSY EQU 3 5C81 640 F'_. CL¬ EQU 23681

650 660 670 680

FDDE 3E9D 690 INIC LD A, CUR FDE0 D37F 700 OUT (47F),A FDE2 21EAFD 710 LD HL,PRINTO FDE5 22C55C 720 LD (i5CC5) r HI FDE8 1872 730 JR P0...NN

740 FDEA 47 750 PRINTO LD B t A FDEB 3A805C 760 F'RINL LD A, <P_CC) FDEE A7 770 AND A FDEF 2010 780 JR NZ» P0...E FDF1 3E09 790 LD A,9 FDF3 CD1DFE 800 CALL TISK1 FDF 6 3E0A 810 LD A, 10 FDF8 CD1DFE 820 CALL TISK1 FDFB CD52FE 830 CALL P0_NL FDFE 78 840 PR IA LD A, B FDFF 180E 850 JR PRIAL FE01 FE40 860 P0_E CP 64 FE03 38F9 870 JR CyPRIA FE05 3E0D 880 LD A, 13 FE07 B8 890 CP B FE08 2831 900 JR Z,RETU FE0A CD3BFE 910 CALL RETU FE0D 18DC 920 JR PR INI. FE0F FE0D 930 PRIAL CP 13 FE11 2828 940 JR Z,RETU FE13 FE06 950 CP 6 FE15 284C 960 JR ZrPRIC FE17 FE00 970 CP EE 19 3014 980 JR NCyPRIAB FE1B 3E00 990 PRIQE LD A, *?*

259

FE1D F5 1000 TISK1 PUSH AF FE1E DB5F 1010 TISKT IN A r (PC) FE20 CB5F 1020 BIT BUSY rA FE22 28F A 1030 JR 2*TISKT FE24 FI 1040 POP AF FE25 D33F 1050 OUT (PB)yA FE27 3A805C 1060 LD Ay (P...CC) FE2A 3C 1070 INC A FE2B 32805C 1080 LD (P...CC) yA FE2E C9 1090 RET FE.2F FE80 1100 PRIAB CP irS© FE31 38EA 1110 JR CyTISKl FE33 D6A5 1120 PO_T SUB t A5 FE35 38E4 1130 JR C y PRIGE FE37 CD100C 1140 CALL PO_.TO FE3A C9 1150 RET FE3B 3E0D 1160 RETU L.D A y 13 FE3D CD1DFE 1170 CALL TISK1 FE40 3A8:l.5C: 1180 LD Ay (P_CL) FE43 A7 1190 AND A FE44 2811 1200 JR ZyPO-FF FE46 3E0A 1210 LD Ay 10 FE48 CB1DFE 1220 CALL TISK1 FE4B 3A815C 1230 PO_N LD Ay(P_CL) FE4E 3B 1240 DEC A FE4F 32815C 1250 LD (P„CL)yA FE52 AF 1260 PO..NL XOR A FE53 328058 1270 LD (P_CC)yA FE56 C9 1280 RET FE57 3E0C 1290 PO_FF LD A y FF FE59 CD1DFE 1300 CALL TISK1 - FF5C 3E3B 1310 PO._NN LD Ay59 FE5E 32815C 1320 LD (P_CL)yA FF61 18E8 1330 JR PO_N FF.63 3AC08G 1340 PRIC LD Ay (P..CC) FE66 47 1350 LD By A FE67 C610 1360 ADD A y 16 FE69 E6F0 1370 AND iF 0 FF6B 90 1380 SUB B FF6C 47 1390 LD ByA FF6D 3EO0 1400 PRIC1 LD Ay' ’ FF6F CD 1DFE 1410 CALL TIE! K1 FE72 101” 9 1420 DJNZ PR I. Cl FE74 G9 1430 RET

1440 1450 .1.460 1 /,7A

Y **** COPY ** 1 M / V?

1480 1490

0009 1500 HT EQU 09 000B 1510 UT EQU 11 4000 1520 SCR EQU £4000 5B00 1530 BUF EQU 23296

1.540 1550

FE75 213CFF 1560 COPY 1 LD HL y SET...PI. FE78 CD04FF 1570 CALL P.-SEKU FE7B 0600 1.580 LD B y 0 FE7D 3E03 1.590 LD A y 3 FE7F 180 A 1600 JR COPY

1610 1620

FE81 2138FF 1630 C0PY2 LD HLySET.-P FE84 CD04FF 1640 CALL P..SEKV FE87 0603 1650 LD B y 3 FE89 3E02 1.660 LD A y 2 FE8B 32E0FE 1.670 COPY LD (TISKC+1)TA FECE 32EFFE 1680 LD (TISKF+l)yA FE91 78 1690 LD A y B FE92 32E7FE 1.700 LD (TISND-1)yA

FE95 110040 1.710 LD BEySCR

FE98 21005B 1720 NTISK LD HL. y BUF

FE9B 0600 1730 LD B y 0

FE9D AF 1740 XOR A

FE9E 77 1750 CBUF L.D (Hl.) yA

FE9F 23 1760 INC HL

FEA0 10FC 1770 DJNZ CBUF

FEA2 2E07 1780 LD L y 07

FEA4 DD21005B 1790 LIN LD IXyBUF

FEA8 0E20 1800 LD C y $20

FEAA 0608 181.0 BYT LD B y 8

FEAC 1A 1820 LD Ay(DE)

FEAD 17 1830 BIT RLA

FEAE DDCB0016 1840 RL (IX+0)

FEB2 DD23 1850 INC IX

FEB4 10F7 1860 DJNZ BIT FEB6 13 1870 INC DE FEB7 0D 1880 DEC C FEB8 20F0 1890 JR NZ y BYT FEBA CD0DFF 1900 CALL NFWL. FEBD 3812 1910 JR C y TISKBl. FEBF 21005B 1920 LD HL y BUF FEC2 0600 1930 LD B y 0 FFC4 CB26 1940 CORE SL..A (HL.) FEC6 CB26 1950 SLA (HL) FEC8 CB26 1960 SLA (HL.) FF.CA CB26 1970 SLA (HL) FFCC 23 1980 INC HL FFCD 10F5 1990 DJNZ CORR FFCF 1803 2000 JR TISKBU FED1 2D 2010 TISKB1 DEC L. FED2 20D0 2020 JR NZ y L.IN FED4 2141FF 2030 TISKBU L.D HL. y TAB FFD7 CD04FF 2040 CALL P..SFKV FED A 0600 2050 LD B y 0 FEDC 21005B 2060 LD HLyBUF FEDF 0E03 2070 TISKC LD C y 3 FE'.El 7E 2080 TISKB LD Ay (HL) FFE2 2F 2090 CP L. FF.E3 CD2DFF 2100 CALL PRINTO FFE6 1803 21.1.0 JR TISKG FEES CD2DFF 21.20 TISKD CALL PRINTO FFFB 0D 21.30 TISKG DEC C FFEC 2005 23.40 JR NZyTISKF FFEF 0E03 21.50 TISKF LD C y 3 FFF0 CD2DFF 21.60 CALL PRINTG FEF3 23 21.70 TISKE INC HL FFF 4 10IIB 21.80 DJNZ TISKB FFF6 2144FF 21.90 LD HL. y CRLF FFF9 CD04FF 2200 CALL. P...SFKV FFFC 7A 2210 L.D AyD FEED FE58 2220 CP £58 FFFF 3897 2230 JR CyNTISK FF01 2147FF 2240 LD HL. y RFS...P FF04 7E 2250 P-.SEKU I..D Ay (HL> FF 05 23 2260 INC HL FF06 A7 2270 AND A FF07 C8 2280 RET Z FF 08 CD2DFF 2290 CALL PRINTG FF0B 18 F 7 2300 JR F'-SEKV FF0D 7B 231.0 NFWL L.D AyE FF0E D620 2320 SUB *20 FF 10 5F 2330 LD EyA FF 11 3801 2340 JR C y NFINC FF 13 14 2350 INC D FF14 7 A 2360 NEINC I..D AyD FF15 £607 2370 AND 7 FF17 37 2380 SCF FF18 C0 2390 RET NZ FF'19 7B 2400 LD AyE FF1A FEF0 2410 CP *E0 FF1C 2809 2420 JR ZyENDL FF1E C620 2430 ADD A y *20 FF20 5F 2440 LD E y A FF21 7A 2450 LD ArD FF22 D608 2460 SUB 8 FF24 57 2470 LD Dy A FF25 37 2480 SCF FF26 C9 2490 RET FF27 1F00 2500 ENDL LD E y 0 FF29 7A 2510 LD AyD FF2A FE58 2520 CP t58 FF2C C9 2530 RET

2540 2550

FF2D F5 2560 PRINTO PUSH AF FF2E DB5F 2570 TIGT IN Ay(PC) FF’30 CB5F 2580 BIT BUSY y A FF'32 28FA 2590 JR ZyTIGT FF34 FI 2600 POP AF FF35 D33F 2610 OUT (PB)rA FF37 C9 2620 RET

2630 FF38 0D1B3100 2640 SET_P DEFB 13 » 27 y 49 y 0 FF3C 0B1B310F 2650 SET_P1 DEFB 13»27y49y15y0 FF41 091200 2660 TAB DEFB HT y18 y 0 FF44 0D0A00 2670 CRLF DEFB 13 y 10 y 0 FF'47 1B350D12 2680 RFS_P DEFB 27y53yl3yl8yl0yl0 FF4D 0A0A0A0A 2690 DEFB 10y10y10y10y10y10y0

2700 2710

FF54 2720 END

(-NEKOLIK ZKUSENOSTI-n ^—Z PROGRAMOVANI PC1211—'

Milan Strbak

Ve ST 3/82 byl popsan kalkulator PC1211 z hlediska zakladmch technickych dat a rovnez byly naznaceny moznosti jeho pouziti v praxi. V tomto clanku jsem se snazil podrobneji popsat nektere specificke vlastnosti PCI211 a pripadne v nekterych bodech provest porovnani s TI59, HP41 ci ZX81. (Ci^nek je z roku 1932 — pozn. red.)

I kdyz jsem mel moznost pracovat s pomerne velmi dokonalymi verzemi jazyka BASIC, napriklad u stolnich kalkulatoru HP9835, HP9845 ci HP85, byl jsem velmi mile prekvapen moznostmi verze pouzite u PC1211. Protoze BASIC byl pomerne dostatecne popsan v AR/81, budou v dalsim popsany vetsinou pouze specificke moznosti PC1211 s pfihlednutim ke sku¬ tecnosti, ze uzivatele jinych typu kalkula¬ toru nemusi mit moznost primeho porov¬ nani. Proto jsou nektere moznosti, pres jejich jednoduchost, popsany pod robneji.

Prikazovy radek u PC1211 Oproti beznym verzim jazyka BASIC je

u PC1211 mozne umistit na jeden programovy radek nekolik prikazu. Jednotlive prikazy se od sebe oddeluji dvojteckou. Tato moznost je pouzita napriklad i u stol- niho kalkulatoru HP85 resp. HP87. Prak- ticke pouziti teto moznosti je vysvetleno dale.

Vyrovnavaci pamet’ PCI211 a prime vypocty

Zobrazovaci jednotka PC1211 ma pri- delenou vyrovnavaci pamet’ o celkove kapacite 80 bajtu, z nichz muze uzivatel vyuzit 79 bajtu, nebot’ posledni bajt je rezervovan pro ENTER, kterym je radek ukoncen. Tato vyrovnavaci pamet’ umoz- nuje uzivateli zadat i velmi slozity prikaz popripade i nekolik prikazu, aniz by ztra- cel prehled o vykonanych operacich, jak tomu byva u kalkulatoru TI59 nebo HP41. Prikazy jsou provedeny az po ukonceni vstupu stlacenim klavesy ENTER. Stlace- ni teto klavesy dava pokyn kalkulatoru k provedeni zapsaneho vyrazu, nebo k ulozeni programoveho radku do pameti a popripade k nadefinovani klavesy. Jed¬ notlive varianty jsou provadeny podle toho v jakem rezimu momentalne kalkula¬ tor pracuje. Mozne rezimy jsou DEF, RUN, PRO a RESERVE. 0 tom co bude prove- deno rozhoduje rovnez skutecnost jakym zpusobem byl vyraz zapsan.

Rezim DEF V tomto rezimu Ize provadet prime vy¬

pocty bez omezeni. Nelze ovsem vyuzivat vyrazu ulozenych na definovanych klave- sach, nebot’ tyto jsou v rezimu DEF rezer- vovany pro odstartovani programu od alfanumerickych navesti stejneho nazvu. To znamena, ze pokud mame v programu navesti ,,A“ a kalkulator je nastaven v rezi¬ mu DEF bude po stlaceni SHIFT A odstartovan program od tohoto navesti. Jde 0 obdobu pouziti klicu A az E’ u TI59.

Rezim RUN Vlomto rezimu'Ize provadet prime vy¬

pocty bez omezeni a je rovnez mozne pouzivat definovanych klaves k rychlejsimu zapisu funkci nebo celych vyrazu. Mame- li na klavese A ulozeno napriklad SIN pak muzeme zapsat vyraz SIN 30 postupnym stlacenim SHIFT A 3 0. V tomto rezimu Ize

odstartovat program pouze prikazem RUN s pripadnym urcenim cisla radku, od ktereho ma byt program odstartovan. Teto varianty startu programu Ize samozrejme pouzit i v rezimu DEF.

Rezim PRO Tento rezim je urcen pro zapis progra¬

mu. V tomto rezimu Ize pouzivat definova¬ nych klaves stejne jako v rezimu RUN. Rovnez tak je mozne v tomto rezimu pro¬ vadet prime vypocty s vyhradou, ze vyraz nezacina cislem. Pokud by tomu tak nebylo, pokusil by se kalkulator vyraz ulozit ja¬ ko programovy radek s timto cislem a po¬ kud by toto cislo odpovidalo definici cisla radku (cele cislo v rozmezi 1 az 999) pak by k ulozeni vyrazu jako programoveho radku doslo. Pokud potrebujeme provest v rezimu PRO vypocetskonstantou, pakji zaradime do vyrazu tak, aby nebyla na prvnim miste, nebo pokud vyraz sestava pouze z konstant, pak dame vyraz do zavorek.

Rezim RESERVE V tomto rezimu je mozno pfiradit klave-

sam A, S, D, F, G, H, J, K, L, =, Z, X, C, V, B, N, M a SPC (mezera) nazvy jednotlivych funkci nebo cele vyrazy. Postup prirazeni je SHFT ,klavesa‘ a po zapsani prirazova- neho vyrazu stlacime ENTER. V tomto rezimu je mozne provadet prime vypocty ale nelze pouzivat definovanych klaves k rychlejsimu zapisu vyrazu. Jak v rezimu PRO tak ani v rezimu RESERVE nelze samozrejme zadnym zpusobem odstarto¬ vat program.

Protoze zobrazovaci jednotka PC1211 ma 24 mist, Ize mit soucasne pod kontro- lou pouze 24 znaku vyrazu. Pripadny zapis slozitejsiho vyrazu je realizovan tak, ze po zapsani 24. znaku se cely vyraz posune o jednu pozici vlevo a na 24. pozici je umisten kurzor. Zapis dalsiho znaku zpusobi novy posun vlevo. Pokud je vyraz kompletni, je mozne zadat jeho provedeni stlacenim ENTER. Pripadnou upravu vyrazu je mozne provest i po jeho provedeni. Stlacenim nekterez klaves*- -> se vyraz znovu zobrazi a je mozna jeho uprava pridanim znaku, jejich prepsanim nebo vypustenim. Je mozne samozrejme i vsouvat znaky pomoci INS. Pokud budeme znaky vypoustet, pak je praktifitejsi jejich prepsani mezerou, nebot’kalkulator mezery automaticky odstranuje. Je proto spravny i zapis S I N 30 a je vyhodnocen jako SIN 30. PCI 2'. 1 pracuje s deseti- mistnou mantisou (vnitrne pocita na 11 mist mantisy) a oproti TI59 nebo HP41 Ize zobrazit promennou na deset mist manti¬ sy, exponent i prislu§n6 znamenka manti¬ sy a exponentu primo. Je ovsem zajima- vou skutecnosti, ze pokud zapiseme u PC1211 cislo ve tvaru 0.00000012 34567891 je do vypoctu prevzata hodnota 1.234567891 e-07. Rovnez tak Ize zapsat ve tvaru 1234567890123456 a bude prevzata hodnota 1.23456789 e+15. Praktic-

ky Ize takto zadat cislo az do kapacity radku a nekdy je to i prakticke. Male e pro oznaceni exponentu pouzivam ve vypisu programu z duvodu mozne zameny s pro¬ mennou E. Vyrobce ji odlisil tim, ze styli- zoval E u exponentu. Kzamen§ muze dojit zejmena pri neznacenem nasobeni a to proto, ze pri zadavani mantisy 1 a expo¬ nentu, neni nutne tuto mantisu zadavat.

Nulu a pismeno 0 rozlisuji skrtnutim nuly, jak je u nekterych verzi BASIC zvykem.

Neznacene nasobeni u PC1211 U PCI211 je povoleno pouzivat neznace¬ ne nasobeni. S timto postupem jsem se setkal napriklad u kalkulatoru HP9825, ktery pouziva jazyk HPL.

Misto A*A Ize teda u PC1211 zapsat AA. Timto postupem samozrejme jednak zrychlujeme zapis programu, jednak set- rime kapacitu pameti a v konecnem du- sledku i zrychlujeme provadeni progra¬ mu. Je ovsem nutne pamatovat na nekolik skutecnosti pri pouzivam neznaceneho nasobeni u PCI211. 1) Pri pouzivam neznadeneho nasobeni,

nemuze kombinace promennych vy- tvorit rezervovane slovo jazyka BASIC PCI211. Nelze tedy zapsat misto l*F pouze IF, nebot’IF je rezervovane slovo. Je ovsem mozne zmenit poradi pro- mSnnych a zapsat FI. Tento zapis je pak vyhodnocen jako F*l.

2) Je nutne pamatovat na prioritu operaci. Neznacene nasobeni ma vyssi prioritu nez znacne nasobeni nebo deleni. Za¬ pis A/BC je pak totozny se zapisem A/(B*C), ale u prvniho jsme usetrili 3 bajty pameti.

3) Neznacene nasobeni Ize pouzit rovnez mezi konstantou a promennou a Ize zapsat 3A. Nelze ovsem zapsat A3, nebot’ to by mohlo byt zameneno s jednoduchou promennou u jinych verzi BASIC. Kalkulator v tomto pripade o- hlasi chybu.

4) Neznacene nasobeni Ize pouzit rovnez mezi promennou a zavorkou, ovsem zavorku musime nasobit promennou

zprava. Nelze tedy zapsat A(2+3) ale Ize zapsat

(2+3)A. V prvnim pripade by byla urcena indexovana promenna.

Po tomto uvodu Ize ukazat moznosti primych vypoctu na PC1211 na jednodu- chem prikladu.

Predpokladejme, ze provadime vypocet vyrazu A =V(B2+C2) pro B = 4 aC = 3.

a) Muzeme provest primo V(4*4+3*3) EN¬ TER. V dalsim jiz nebude uvadeno stlacenim ENTER a budeme predpokla- dat, ze po kazdem ukoncenem vyrazu je stlaceno ENTER.

b) Protoze mame k dispozici promenne, muzeme provest B = 4, C = 3. Pak zapi§eme A =V(B*B+C*C).

c) Duslednou aplikaci moznosti zapsani vice vyrazu najednou dojdeme k zapisu B = 4, C = 3, AV(B*B+C*C).

d) Protoze mame moznost pouzit nezna¬ cene nasobeni, pak Ize zapsat rovnez B = 4, C = 3, A =V(BB + CC).

e) Uvedomime-li si moznost znovu zobra¬ zit puvodni vyraz, Ize dospet uvahou k nasledujicimu zapisu: C = C + 3, B - B+2, A =V(BB+CC). Predpokladejme, ze pred zapsanim to¬ hoto vyrazu bylo C = 0 a B = 2. Pak pri provadeni se napred do C dosadila hodnota C+3 = 0+3 = 3 a do B pak

261

hodnota B+2 = 2+2 = 4. Pak bylo vypocteno pfislusne A. Pokud tento vyraz znovu zobrazime pomoci-^ nebo Ize jej znovu provest. Nyni bude ovsem A vypocteno pro B=6aC=6. Postup Ize opakovat. Timto zpusobem je realizovano jakesi

pseudoprogramovani, ktere Ize ovsem nekdy s vyhodou pouzit. Kapacita narazniku 80 bajtu je pomerne znacna (porov- nejte s TI57).

Neprime adresovani promen¬ nych u PC 1211 Obecny tvar nepfimeho adresovani pro¬ mennych u PC1211 je A (vyraz). Vyraz muze byt prakticky libovolne slozity a muze vyuzivat zavorek az do 15. urovne. Mejme B=5, A(5)=3, A(3)-19. Pak zapis A(A(B)) urcuje promennou A(19). V praxi obvykle nepfekrocime 3 urovne zavorek. Casteji pak budeme pouzivat neprimeho adresovani promennych ve tvaru A(B+C+2D) a podobnych.

Neprime adresovani skoku u PC1211

Jednou z velmi dobrych vlastnostl PCI211 je moznost adresovani skoku ve tvaru .pfikaz1,vyraz1. Tuto moznost neml- vajl obvykle ani velmi rozsahle varianty BASIC a pfitom jde o velmi uzitecnou formu pfikazu skoku. Nektere varianty pflkazu skoku jsou GOTO 20, GOTO 20+5, GOTO A, GOSUB A+B, GOTO „ABC“, GOTO B$, GOSUB A(B), a podobne. Za pouziti teto formy pflkazu skoku je mozno velmi snadno realizovat pfepinac typu ON ,vyraz1 GOTO nebo ON ,vyraz1 GOSUB.

Pro nazornost zde uvadlm velmi jedno¬ duchy program c. 1. V tomto programu, ktery muze slouzit pro vyuku scitani, nasobeni, deleni a odecitani, si uzivatel voli pouhym stisknutim prislusneho ope¬ ratoru co ma byt provadeno. Pfepinac je zde realizov^n dokonce za pouziti fetez- cov6 promenne. Vlastni program je pak natolik jednoduchy, ze jej jiste neni tfeba komentovat.

—PROCVICOVAHI —

10:“*"H=EF: RETURN

20s *V"H=E/F! RETURN

50j"-"H*E-Fj RETURN

40!"♦"H=E+F: RETURN

50!"RMA=9821A+. 211332:A=A~ INT A:B=INT MA+l:RETURN

60s“S"USING “#« MM:INPUT MC o ? * / + - -;c$.umax=m; m

70!IF C$="*“ GOTO 110

80! IF C*=*V“ GOTO 110

90s IF C$=“-“ GOTO 110

100: IF C$="+H GOTO 110

105:GOTO 60 110:1=0:FOR D=1

TO 10:GOSUB “Ru:E=B: GOSUB MR**:F*> B

120!FOR X=1T0 3: PAUSE "KOLIK

JE "JEJ- M;C$iF;" ?“s NEXT X:INPUT G

130:GOSUB C$:H= INT H: IF HO GBEEP 1:FOR 0=1 TO 3: PAUSE E*" “5 C$5 F!“ = "5 H :NEXT 0:1=1+ 1

14Q8NEXT D:IF I> 2BEEP 2: PRINT "NEJDE

TI “»C$: GOTO 110

150.’PRINT “OPAKO VAT ? STLAC SHIFT SM

Rychlost vyhledavani v prikazech skoku u PCI211

Protoze mne neuspokojovala rychlost provadeni programu uvedenych v doda- vane aplikacni prirucce (zejmena vypocty

262 C<WteUîriTTTFe4T

s maticemi), pokusil jsem se zjistit zpusoby vyhledavani a jejich rychlosti. V navodu je uvedeno, ze alfanumericka navesti jsou vyhledavana od zacatku programu. 0 vy¬ hledavani cisel radku vsak neni uvedena zadna informace.

Testovanim jsem zjistil, ze cisla radku jsou vyhledavana od mista prikazu skoku smerem k prislusnemu cislu radku. Dale jsem zjistil, ze pfi vyhledavani alfanumerickych navesti je rychlost vyhledavani asi 500 bajtu/s a pfi vyhledavani cisla fadku je rychlost ponekud vetsi a to asi 600 bajtu/ s. Na zaklade techto skutecnosti doporucuji umistit funkcni podprogramy (mimo podprogramu pro vstup dat pfipadne vystup vysledku) na zacatek pro¬ gramu. Pfitom je ovsem nutne zvazit, jak casto jsou jednotlive programy vyvolava- ny a jakou maji delku, a podle toho volit i jejich pofadi.

Pokud prov&dfme skok na f^dek s vys§im cislem nez ma fadek na kterem je pfikaz skoku uveden, pouzijeme adresovani na cislo fadku. Pokud adresujeme skok na nizsi cislo fadku nez je cislo fadku na kterem je pfikaz skoku uveden, porovna- me vzdalenost tohoto fadku od pocatku programu a od fadku ze ktereho je skok realizovan. Vzdalenosti je minen pocet bajtu programu mezi pfikazem skoku a cislem fadku, na ktery ma byt skok realizovan, nebo pocet bajtu od zacatku programu k danemu bislu fadku. Porov- nanim s rychlosti vyhledavani pak volime vyhodnejsi zpusob adresovani.

Pfedpokladejme napfiklad, ze z fadku 500 potfebujeme adresovat skok na fadek 200. Pokud bude program mit pfed fad- kem 200 delku napfiklad 300 bajtu a od fadku 200 do fadku500 pak 360 bajtu, jsou oba zpusoby adresovani rovnocenne. Po¬ kud ale bude fadek 200 ,,vzdalen“ od zacatku programu pouze 200 bajtu, je samozfejme vyhodn§j§i adresovat pfikaz skoku na alfanumericke navesti.

Podotykam, ze v nekterych programech, je pro jejich zrychleni vyhodnejsi vypocitat i nekolikrat urcity podprogram ,,na miste11, nez pouzit podprogram s dlouhou dobou vyhledavani. Pfistup volime podle pozadavku, ktere na pro¬ gram mame. Je zfejme, ze nebudeme slozite vypocitavat dobu vyhledavani pro programy, od kterych neni pozadovana co nejvetsi rychlost, nebo u programu, ktere jsou jednoduche a pfikazy skoku jsou zde pouzity pouze jednorazove.

Komplexni pristup zrychleni programu na PC1211 Shrnutim vyse uvedenych informaci, Ize vytvofit nekolik zakladnich pravidel, zajis- t'ujicich rychle provadeni programu na PCI 21T. 1) Davat na jeden programovy fadek co

nejvic vyrazu. Kazde zbytecne cislo fadku zabere navic 2 bajty pameti.

2) Pouzivat v co mozna nejvetsi mife neznaCen6 nasobeni, ale pfitom dusle- dne dbat na dodrzovani priority operaci.

3) Za alfanumerickym navestim neni nut¬ ne vkladat oddelovac.

4) Vhodne volit umisteni podprogramu se zfetelem ke zpusobu pouzivani pod¬ programu.

5) Vhodne volit typ navesti v pfikazu skoku.

6) Vhodn§ volit zpusob zapsani navesti v pfikazu skoku pomoci promenne nebo pfimeho zapisu. Dodrzenim techto pravidel Ize znacne

zrychlit provadeni slozitejsich programu.

Podotykam, ze program muzeme za- sadne ovlivnit koncepci feseni dane ulohy a pouze castecne vyuzitim uvadenych postupu. Tedy v prvni fade se snazime

najit pro feseni ulohy takovy algoritmus, ktery je co nejrychlejsi a teprve v tom pfipade, ze ani toto feseni nam nevyhovuje co do rychlosti provadeni, pfistoupime k provadeni uprav programu die techto pravidel. Nicmene po urcitem poctu takto upravenych programu, zacneme pfi tvor- be programu automaticky pouzivat uve¬ denych postupu.

Pfikaz IF UPC1211 Zvlastni pozornost si u PC1211 zaslouzi testy. Testy muzou byt spojeny s pfikazem IF, nebo samostatne. Oba postupy jsou zde uvedeny.

Pfikaz IF ma u PC1211 obecny tvar IF test pfikaz. Test muze byt jednoduchy bez pouziti relacnich operatoru, nebo vyraz nebo nekolik vyrazu spojenych nekolika relacnimi operatory. Lze pouzit operatoru >, <; Je tudiz spravny zapis IF A+B=C/2 LET K=8. Zde je vhod¬ ne poznamenat, ze LET je u PCI211 volitelny a jedina povinnost jeho pouziti je prave ve spojeni s IF.

IF ... THEN u PC1211 Nektere verze jazyka BASIC vyzaduji du- sledne pouzivani THEN po IF. V pfipade verze u PC1211 tomu tak neni a THEN je nahrazen jakymkoli pfikazem nasleduji- cim za testem. Pokud vsak pouzijeme u PC1211 kombinace IF . . . THEN, pak za THEN muze nasledovat pouze adresa na kterou ma byt proveden skok v programu. Tuto kombinaci Ize u PC1211 nahradit rovnocenou kombinaci IF . .. GOTO.

Nahrada AND na PC1211 Logicky soucin Ize u PC1211 realizovat velmi snadno spojenim nekolika pfikazu IF za sebou. Napfiklad test IF A=B AND B=C AND C=D muzeme na PC1211 zapsat pfimo ve tvaru IF A=B IF B=C IFC = D.

Nahrada OR na PC1211 Ponekud komplikovaneji, nez logicky soucin, Ize u PC1211 realizovat rovnez logicky soucet. Napfiklad test IF A=B OR B=C OR C=D nahradime u PC1211 kombinaci IF (A=B)+(B-C)+(C=D)

Slozite podminky be IF u PC1211 Testu Ize u PC1211 pouzit rovnez pro pfifazovani hodnot do promennych. Teto moznosti se da velmi vhodne vyuzit v ruznych vypoctech, kdy vysledna hodnota pfifazovana do promenne je zavisla na stavu jinych promennych. Napfiklad zapis B=2*(A=88)+14*(C=63) zpusobi, ze do B bude pfifazena nektera z hodnot 0,2,14 nebo 16 a zadna jina. Vetsine uzivatelu jazyka BASIC je tento zapis jiste srozumi- telny, nicmene zejmena pro uzivatele ji¬ nych programovatelnych kalkulatoru zde uvadim, ze pokud vysledek testu v zavor- ce je pravdivy, je jako vysledna hodnota ,,vycislene“ zavorky dosazena jednicka. Pokud je vyraz nepravdivy je vyslednou hodnotou nula.

Prodlouzeni kapacity radku u PC1211 Moznost pouziti vice vyrazu v jednom fadku programu na PC1211 nam muze znacne zpfehlednit program a to zejmena pfi pouziti pfikazu IF. Nekdy se ovsem muze stat, ze pfi zapisu programu do PC1211 se nam nepodafi zapsat pfimo potfebny pocet vyrazu do jednoho fadku a to pak vede k vynucenemu pouzitinGO- TO nebo GOSUB, zejmena pokud nelze ukoncit jednu vetev programu za IF. V tomto pfipade postupuji nasledovne:

Zapisi na dany radek vse co Ize. Radek ulozim do programu a po jeho zobrazeni prejdu pomoci ^-znovu na konec radku a dopisi chybejici vyrazy. Postup pripadne opakuji. Po ulozeni vyzaduji jednotlive prikazy u PCI211 pouze jeden bajt pameti. Pri zapisu programu i pokud pouziva- me zkracenych tvaru (napr. P. pro PRINT) spotrebujeme podstatne vice bajtu vyrovnavaci pameti. Po ulozeni takto zapsaneho radku pak mame znovu k dispozici veskere bajty narazniku, ktere se ,,prekla- dem“ uvolnily. Timto zpusobem pak zapi-

seme programovy radek v celkove deice nezkraceneho vypisu 100 i vice znaku.

Argument funkce u PC1211 Jako u ZX81 ani u PCI211 nemusi byt argument funkce uveden v zavorkach, pokud je argumentfunkce cislo, promenna nebo jina funkce. Lze tedy rovnez zapsat misto LN (SIN(A)) pouze LN SIN A.

Pouzlvam INPUT u PC1211 Pri pouzivani INPUT si musime byt vedomi skutecnosti, ze pokud v INPUT vstupu

nezadame hodnotu a stlacime pouze EN¬ TER, PC1211 tuto skutecnost registruje a opusti i neukonceny prikaz INPUT, tj. i kdyz v jednom prikazu je zadano vie vstupnich hodnot. Navic nepokracuje v provadeni radku, na kterem je umisten prikaz INPUT, ale pokracuje v provadeni programu na nejblizsim radku s vetsim cislem. Pfitom hodnoty promennych zu- stanou ve tvaru v jakem byly pred u konce- nim prikazu INPUT. Prikaz INPUT Ize timto zpusobem prerusit kdykoliv, tj. i tenkrat kdyz je zadano napr. 5 vstupnich hodnot a dve jsme jiz zadali.

= PROGRAMOVACf PftiPRAVEK PAMETi-=

EPROM 2716, 2732, 2764 Ing. A. Dittrich, CSc.

Za sou6asn6ho rychliho rozvoje aplikaci ridicich mikropo£ita£u se citelng projevuje nedostatednd produkce vyvojovych systimu v CSSR. V§t§ina pracoviSf re§i tento nedostatek programovym doplninim mikropo£ita£e, ktery maji k dispozici, o assembler atd. DalSim nezbytnym doplflkem je programdtor EPROM.

Systimovy nivrh programatoru vychizel z pozadavku jednoduche stavby progra- mitoru, komfortniho programoveho vybaveni a predpokladu odborne obsluhy. Z toho vyplynulo, ze vSechny cinnosti budou realizovany programove, jako zdroj progra- movaciho napeti bude pouzit vnejSi zdroj stejnosmirneho napiti a programove vybaveni bude dialogovi spolupracovat s obsluhou.

Programator byl realizovan na mikropo- citafii SAP11 s programovym vybavenim V4.0. Nejprve vznikl programator pameti 2716 a 2732. Poslize se ukazalo nezbytne jej pro vlastni potrebu rozsirit i na neper- spektivni, ale stale casto uzivani pameti 2708. Jinou jednoduchou upravou bylo mozno rozsirit puvodni programator 2716 a 2732 i na pamiti 2764. Tato verze je popsina v nisledujicich odstavcich.

Programovani pamif je pripojena ke sb§r- nici pomoci obvodu 8255. V§ech 8 bitu portu A a 5 bitu portu C je pouzito pro adresaci programovaneho bajtu. Cely port B je urben k oboustrannimu prenosu

programovych dat. Zbyvajici 3 bity portu C jsou pouzity pro rizeni programovani a bteni pamiti EPROM. PCO ovl&di vstup CE v§ech typu pameti. PCI ovl&di vstup OE u pameti 2716 a vstup PGM u pameti 2764. Pomoci PC2 je pripojeno programovaci napiti k pameti.

PCO je invertov&n, aby nedoSlo ke kolizi vystupu pameti a portu PB po zapisu ridiciho slova do obvodu 8255. PC2 ovladi vstup 10 stabilizitoru napiti MAA723, kterym Ize blokovat jeho vystup a odpojit programovaci napiti. Zapojeni je voleno tak, aby po ,,reset" nebo po zapisu Fidiciho slova bylo na vystupu stabilizatoru nulove napeti. Na vstup stabilizatoru se prividi vnejsi stejnosmirni napiti 28 az 38 V. Spinabem S Ize volit dvi hodnoty progra- movaciho napeti. 25 V pro pamSti 2716 a 2732 a 21 V pro pamSti 2732 a 2764.

Vlastni volba typu programovani pamiti se providi sepnutim prepinace oznaCeneho shodnym typem pamiti. Je vhodni, aby prepinabe byly opatreny vzajemnym bloko- vinim sepnutiho stavu, aby nemohlo dojit

k jejich soucasnemu sepnuti. Lze pouzit napr. prepinafie typu Isostat. Zisuvka pro pamef EPROM musi mit minimilne 28 otvoru a pamet1 se do ni vklidi tak, ze vyvody oznabeni nejvyisimi a nejnizsimi Cisly zustivaji volni.

Programove vybaveni bylo vtesn&no do 1 kB, coz je vyhodni pro ulozeni v pamiti EPROM. Muze pracovat s libovolnym monitorem, protoze vyzaduje pouze rutiny vstup znaku z klavesnice, vystup znaku na displej a n&vrat voziku — novy ridek. Dile vyzadu¬ je 12 bajtu RAM pro ulozeni prominnych.

Po spuitini se program pti na typ pameti, vyjidreny jeji velikosti v kB. Stisk- nutim klivesy ,,2“, ,,4“ nebo ,,8“ se vypiie prisluiny typ pameti. Soucasni se program pta na pocitecni a koncovou adresu ope- rabni pamiti a bizovou adresu programovi pamiti EPROM. Temito tremi adresami jsou presni lokalizoviny useky v operacni i programovi pamiti a viechny dal§i Cin¬ nosti probihaji v tichto lokacich. Pokud zadani presahuje kapacitu pameti EPROM, program pozaduje novi zadini. Pri za- divini adresy plati Ctyri posledni znaky pred ukonfiovacim znakem. Po spr&vnem zadini se vypiSi v normovanim tvaru a program nabizi menu:

A — ASSGIGN E— EMPTY # — PROGRAMING C — COMPARE T — TRANSFER S - SUMA MEN M — MONITOR

263

VSechny nasledujici prikazy se provadi vzdy jednou klavesou, takze prace s progra- matorem je velmi jednoducha. Pouze programovani se spousti klavesou a prerazo- vacem, aby se snizila pravdbpodobnost n^hodneho naprogramovani — prepsani pambti. Vyznam jednotlivych prikazu je obvykly: A — opetne zadani tri adres, E — kontrola vymaz&ni pameti s vypisem nevymazanych bajtu, # — programov£ni, C — porovnani operacni a programove pa¬

meti s vypisem rozdilnych bajtu, T — presun obsahu EPROM do operacni pambti, S — kontrolni soubet provedeny v operacni pambti, M — navrat do monitoru. Po ukonceni vsech prikazu, vyjma n^vratu do monitoru, se vypisi znovu zadane adresy a menu.

Program je prelozen od adresy 1000H, jak je zrejmb z jeho vypisu. Je ulozen v 1 kB pameti EPROM za monitorem V4.0. Programator byl realizovan na univerzalni

desce BDK-1. Pro puvodni programator 2716 a 2732 existuje plosny spoj, ale vzhledem k jednoduchosti zapojeni je rych- lejsi postavit programator 2716 az 2764 na univerzalni desce, nez zajisfovat vyrobu plobnbho spoje.

Literatura: [1] ZN 22/85 Programovaci pripravek 2716 a 2732, registrovany ve Vyzkumnem ustavu vzduchotechniky, Praha 10.

Hexadecimalni vypis obsluzneho programu:

1000 00 3E 82 D3 FE 21 10 13 . >b3“1! . . 1200 12 C3 EA 11 2A F9 5F EB .#J.*Y_K 1008 16 2A CD 85 12 CD 03 01 .*-e.-.. 1208 2A FB 5F 7D 93 6F 7C 9A *C_3sO\z 1010 FE 32 CA 2F 10 FE 38 CA "’2*/ . _,8* 1210 67 C9 7C BA CO 7D BB C9 G)\ 1) 1018 3C 10 FE 34 C2 00 10 21 < ._,4" . . ! 1218 21 00 00 CD 03 01 C5 4F 7.0

1020 3A 13 16 08 CD 85 12 3E :...-e.> 1220 CD 09 01 Cl 47 CD 48 12 - . . !G-H. 1028 10 32 F4 5F C3 49 10 21 .2T_#I.! 1228 DA 34 12 29 29 29 29 B5 :4. ) ) ) )

1030 42 13 16 08 CD 85 12 3E B . . .-e.> 1230 6F C3 IB 12 E3 E5 78 CD 0#..CEX- 1038 08 C3 29 10 21 F3 13 16 . #) . ! 3 . . 1238 5A 12 CO OD C2 18 12 C9 Z. . " . . ) 1040 08 CD 85 12 3E 20 C3 29 . -e. > #) 1240 OE 01 21 00 00 C3 24 12 1048 10 CD FB 10 3E 82 D3 FE ,-C . >b3“1 1248 D6 30 D8 C6 E9 D8 C6 06 608&I8&. 1050 CD 24 01 CD 24 01 2A F9 -x.-x.*Y 1250 F2 56 12 C6 07 D8 C6 OA RV.& 8&. 1058 5F CD 60 12 OE 20 CD 09 .. -. 1258 B7 C9 FE 20 C8 FE OD C9 ) -1 C. ) 1060 01 2A FB 5F CD 60 12 OE .*C_-i2.. 1260 7C CD 65 12 7D F5 OF OF \-E.3U.. 1068 20 CD 09 01 2A FD 5F CD 1268 OF OF E6 OF CD 7E 12 4F . . F --1.0 1070 60 12 CD 24 01 21 4A 13 @.-x.!J. 1270 CD 09 01 FI E6 OF CD 7E ",.QF -- 1078 16 75 CD 85 12 CD 03 01 .U-e.-.. 1278 12 4F CD 09 01 C9 C6 90 .0-..)&p 1080 4F CD 09 01 F5 CD 24 01 0-..U-x. 1280 27 CE 40 27 C9 4E CD 09 7 )N-. 1088 FI FE 41 CA 49 10 FE 45 CPA* I . -,E 1288 01 23 15 C2 85 12 C9 11 .#."e.). 1090 CA AF 10 FE 23 CA 63 11 * . “,#*C . 1290 FF OF IB 7A B3 C2 92 12 _ . . Z " r .

1098 FE 43 CA C6 11 FE 54 CA . T* 1298 C9 3A F6 5F F6 Ol 47 3A >:V_V.G: 10 AO E7 11 FE 4D CA 39 01 FE G . _,M*9 . *■ 12A0 F4 5F FE 20 78 C2 AD 12 T--1 X”

10A8 53 CA DB 12 C3 7D 10 3E S*;. #3 .> 12A8 F6 02 C3 AF 12 E6 FD 32 V . # . F ] 2

10B0 FF 32 FF 5F CD 99 12 CD -2—-y.- 12B0 F6 5F 21 00 oo 22 F7 5F V_!.."W_

10B8 48 11 CD B9 12 CD C8 12 H . - - ( . 12B8 C9 DB FA 47 32 F5 5F 3A )/ZG2U-: 10C0 CA 4C 10 CD D3 12 C3 B7 *L.-3.# 12C0 FF 5F 90 C8 CD C9 10 C9 __p(-).)

10C8 10 2A F7 5F EB 2A FD 5F . *UI_K*3_ 12C8 CD 04 12 EB 2A F7 5F CD -. . K*UI_-

10D0 19 CD 60 12 3E 20 4F CD ..> 0- 12D0 12 12 C9 2A F7 5F 23 9? ..

10D8 09 Ol 3A FF 5F CD 65 12 . . :--E . 12D8 F7 5F C9 CD 24 01 AF 47 W_)-w.G

10E0 3E 20 4F CD 09 01 3A F5 > 0-..:U 12E0 4F 5F 57 2 A F9 5F 7E 81 0_W*Y_-"a

10E8 5F CD 65 12 CD 24 01 CD _-E . -x . - 12E8 4F 7A 88 47 7A 8B 5F 3A OZhGZk _: 10F0 8F 12 3A 00 28 E6 40 CA O.:.<F@* 12F0 FB 5F BD C2 FD 12 3A FC " 3 . : \ 10F8 F2 10 C9 21 BF 13 16 1C R. ) ! . . . 12F8 5F BC CA 01 13 r»2x C3 E6 _*..##F 1100 CD 85 12 OE 03 CD 18 12 -e...-.. 1300 12 C5 7B CD 65 12 El CD . 7.C-E. A- 1108 El 99 FD 5F El 99 FB 5F A"H_A"C_ 1308 60 12 CD 24 01 C3 4C 10 @.-x.#L.

1110 El 99 F9 5F 2E 00 3 A F4 A"Y_..:T 1310 OD OA 45 50 52 4F 4D 20 . EPROM

1118 5F 67 EB D5 CD 04 12 E5 -GK5-..E 1318 4A 45 20 32 20 2C 34 20 JE 2 /4

1120 2A FD 5F D1 19 D'l CD 12 *3_1.1-. 1320 4E 45 42 4F 20 38 20 4B NEBO 8 K

1128 12 D8 C3 FB 10 2A F7 5F .8#C.*W_ 1328 42 59 54 45 20 3F 20 2D BYTE ? - 1130 EB 2A FD 5F 19 7C 07 07 K*3 _.\. . 1330 20 5A 41 44 45 4A 20 21 ZADEJ !

1138 07 E6 F8 47 3A F6 5F E6 .FXG:V_F 1338 OD OA OD OA 32 37 33 32 .... 2732

1140 07 BO D3 FC 7D D3 F8 C9 . 3\ 33X) 1340 OD OA OD OA 32 37 31 36 .... 2716

1148 3A F4 5F FE 10 CA 5B 11 1348 OD OA OD OA 41 20 2D 20 ....A -

1150 3A F6 5F F6 04 32 F6 5F :V_V.2V_ 1350 20 20 20 41 53 53 49 47 ASSIG

1158 C3 2D 11 3A F6 5F E6 FB :V_FC 1358 4E OD OA 45 20 2D 20 20 N. .E -

1160 C3 55 11 21 DB 13 16 18 #U.!;... 1360 20 20 45 4D 50 54 59 OD EMPTY.

1168 CD 85 12 3E 80 D3 FE 3A -e . > ' 3“’: 1368 OA 23 20 2D 20 20 20 20 .# -

1170 F4 5F FE 10 CA 7F 11 3A . : 1370 50 52 4F 47 52 41 4D 4D PROGRAMM

1178 F6 5F F6 01 C3 84 11 3A V_V.#d.: 1378 49 4E 47 OD OA 43 20 2D ING..C -

1180 F6 5F E6 FE F6 06 32 F6 V_F^.2V 1380 20 20 20 20 43 4F 4D 50 COMP

1188 5F 21 00 00 oo F7 5F CD _!.."W_- 1388 41 52 45 OD OA 54 20 2D ARE..T - 1190 2D 11 2A F7 5F EB 2A F9 -.*W_K*Y 1390 20 20 20 20 54 52 41 4E TRAN

1198 5F 19 7E D3 FA 3 A F4 5F _ . “V3Z : T_ 1398 53 46 45 52 OD OA 53 20 SFER. .S 11 AO FE 20 CA AE 11 FE 10 CA 13 AO 2D 20 20 20 20 53 55 4D SUM

HAS B3 11 AF C3 B5 11 3E 02 13A8 41 20 4D 45 4D OD OA 4D A MEM . . M

11 BO C3 B5 11 3E 01 D3 FE CD # . > . 3“*— 13B0 20 2D 20 20 20 20 4D 4F MO 11B8 8F 12 CD C8 12 CA 4C 10 o.-<,*L. 13B8 4E 49 54 4F 52 OD OA OD NITOR. . . 11 CO CD D3 12 C3 8F 11 CD 99 -3.#o.-y 13C0 OA 50 49 53 20 41 44 52 .PIS ADR 11C8 12 CD 48 11 2A F7 5F EB .-H.*W_K 13C8 31 20 53 50 20 41 44 52 1 SP ADR 11 DO 2A F9 5F 19 7E 32 FF 5F *Y_ . _,2_ 13D0 32 20 53 50 20 42 41 5A 2 SP BAZ

11D8 CD B9 12 CD C8 12 CA 4C' 13D8 45 OD OA OD OA 50 52 4F E....PRO 11E0 10 CD D3 12 C3 C9 11 CD i *

ro i 13E0 47 52 41 4D 4F 56 41 4E GRAMOVAN 11E8 99 12 CD 48 11 DB FA 2A y,-H.iZ* 13E8 49 20 50 52 4F 42 49 48 I PROBIH 11F0 F7 5F EB 2A F9 5F 19 77 W_K*Y_.W 13F0 41 OD OA OD OA 32 37 36 A....276 11F8 CD C8 12 CA 4C 10 CD D3 -(,*L.-3 13F8 34 OD OA 00 FF FF FF FF 4..._ _

Zdkladni technickg udaje podle vyrobce:

Vstupni napeti: 220 V. Vystupni nap&tf: 3; 5; 8 V. Vystupni proud: 0,5 A.

Transformator s odejmutym krytem je Lna snimku v obr. 1. Ma odd6len6 primarni a sekund£rni vinuti, coz m£ za nasledek, ze napeti na vystupu je ,,mekke“. Soufias- ne v§ak pri tomto usporadani je minimum kapacita mezi prim&rnim a sekundarnim vinutim, coz je velmi priznive pro snizova-

ni urovne ru§iv6ho napeti, pronikajiciho z pristroje do site. Vyznamna je i ot&zka bezpefinosti: pouiiti tovarniho ,,od- zkou§en6ho“ vyrobku je velkym pftno- sem.

Vzhledem k roz§irov«mi obvodu CMOS kles£ energeticka n^roCnost ruznych Cislicovych zarizeni a proto Ize k nap^jeni pouiit mal§ transform&torky tohoto typu. Dal§i aplikafcni moznosti jsou konstrukce ruznych nabijefcek pro akumulatorky NiCd, pouzivane v mode- I6rstvi.

0 0,05 0,1 0,2 0,3

Obr. 2. Charakteristika zdroje — h IM s mustkovym usm&rriovacem

Obr. 3. Charakteristika zdroje se zdvojovadem nap&ti

Na obr. 2 az 4 jsou grafy pro ruzna zapojeni usm£rftovacich obvodu a z tSchto grafu Ize snadno urCit pro pozadovany vykon zpusob zapojeni usmSrfiovaCe a tak6 ov&rit, zda vubec muzeme tento transformator pro na- p£jeni pouzit. Jsou v nich uvedeny i maxim&lni proudy, kter6 Ize odebirat ze stabilizator rady 78xx, a navic Ize z kfivek urdit velikost zvInSni v mezivr- cholove hodnotfe napdti. Udaje proudu pri pouziti monolitickych stabilizator jsou zisk&ny tak, ±e od hodnoty U ss min

v grafu odedteme 2 V, coz je minimalni napSfovy ubytek pro spravnou funkci stabilizator.

Na obr. 5 je zapojeni kombinovaneho zdroje, ktery byl se zvonkovym transform&torem realizovan.

Pfi zat§zov£ni v rozsahu uvedenem v grafech neprestoupi teplota transfor- m&toru 60 °C. Mont&z transformator je rychla a snadn&; spodivd ve vyvrt&ni

—Iz [AJ

Obr. 4. Charakteristika zdroje se zdvojovadem

a s napdtim dvoji polarity

Obr. 5. Schema zapojeni vicehladinovdho zdroje s TR 16-0 A/7

K7 265

► dvou ddr pro pfichyceni podle vykresu, prilozeneho ke kaiddmu transformdtoru.

Na obr. 6. je ukazka umisteni transformatoru v-typizovand skfini UPS-6. Je v ni umisten dtyfmistny dislicovy mend kmitodtu, realizovany z obvodu CMOS, napajeny zdrojem z obr. 5.

Zdverem Ize rici, ze pouiiti tovarniho a bezpedndho napajeciho transformdtoru v pfijatefne cend prinadi mnoho vyhod pri realizaci amatdrskych konstrukci a Ize jej doporucit vsude tarn, kde pokryje pozadovany vykon.

Obr. 6. Pri'klad umfst&ni transformdtoru

v typizovand skrfni UPS-6

Bronislav MaSik

V predlo2end konstrukci se zdrovky postupnd rozsvdcuji od stredu v soustrednych kruznicich, dimz vznika opticky dojem jakdhosi slunce, blika- jfciho v rytmu hudby. Lze pouiit jakdko- li zdrovky a tdz intenzitu svicenijze libovolnd upravit.

Celkovd zapojeni je na obr. 1, zapo¬ jeni zdroje pro napdjeni integrovanych obvodu pak na obr. 2. Upozorfiuji, te Ize pou2it i jind provedeni napdjede, tedy mdnd slozitd ne2 je na obr. 2.

Signal prichazejici ze zdroje vedeme na vstup lOI a odtud postupuje na urovftovd kompardtory, kterd pfi sou- hlasu napdti na obou vstupech vytvdreji na vystupu impulsy pro ridici elektrody tyristoru Tyl at Ty4. Tyristory pak ovlddaji rady idrovek. Je tfeba pfipo- menout, ze vstupni impedance celdho zarizeni je mendi nei 47 kfi co2 musime brdt v uvahu pri pfipojeni ke zdroji nf signdlu! Potenciometrem PI ridime zisk, potenciometry P2 at P5 pak

urovnd pPi nichi se jednotlivd sekce zarovek rozsveceji.

Zdrovkovd sekce jsou napdjeny ze sekunddru Tr2 usmdrnenym ale nefil- trovanym napetim. Pouiil jsem ctyfi sekce v2dy po osmi idrovkdch 3,5 V/200 mA. Namisto tyristoru KT505 Ize s uspdchem pouzit i jine z 1d2e fady, napriklad KT501 a2 KT504.

Nez zarizeni uvedeme do provozu, zkontrolujeme nejdrive zda napdti na C2 a C4 jsou skutednd +5 V a —5 V proti zemi. Pak nastavime PI pribliind do stPedni polohy a postupnd nasta¬ vime napdfove urovne na bezcich potenciometru P2 at P5. Na P2 nastavime asi 2,4 V, na P3 asi 1,9 V, na P4 asi 1,3 V a na P5 asi 0,9 V.

Vdfim, ze vsichni, kdo si popsand ,,slunce" zhotovi, budou s jeho funkci spokojeni. Vhodnd deska s plodnymi spoji je na obr. 3.

Ke stavb§ tohoto u2iteCn6ho pf istroje postadi jeden zvonkovy transformator, operaCni zesilovaC za 14,50 Kds, dva potenciometry a nSkolik drobnych sou- 6astek. Sestaveny generator ma pouze jeden rozsah a umo^ftuje obs^hnout kmitoCtov6 p£smo od 10 az do 20 000 Hz. Nad kmitoCet 20 000 Hz jiz toto zapojem nevyhovuje. Vystupni napeti (bez zateze) je asi 2 V a Ize je plynule fidit prakticky od nuly. Vystupni odpor gener^toru je asi 600 fi.

Generator, jehoz celkov6 zapojeni je na obr. 1, nevyiaduje stabilizaci na- pajeni a pracuje dokonce pfi ne- zmenSnych parametrech jiz od sifo- v6ho napSti 150 V. Je pouze vhodn6, aby pouiity tandemovy potenciometr nemil soubeh horsi nez asi 3 dB. Pokud tento poiadavek splnime, zajistime v prubehu ladSni men§i zm§nu vystupniho napSti ne2 asi 10%, coz odpovid£ 1 dB.

Obr. 1. 2*KY130/80 LOW

! 1 Po uvedeni do chodu nastavime | zmfinou odporu R1 vystupni napSti asi i na 2,2 V (samozrejmS pfi regul£toru | vystupniho napSti naplno. Zm6nou od- j poru R2 nastavime vystupni nap6ti pfi j nejvys§im kmitoctu tak, aby bylo co | mozno shodn6 s napStim pfi ni2§ich j kmitofctech. I Je pochpitelne, ie jediny rozsah ! neumoShuje natolik pfesnS nastavovat

kmitodet, av§ak pro b62n6 informativni <- uCely, k nimii velmi Casto podobn^ ^ generator potfebujeme, tato sku-

tefcnost nemusi vadit. PrubSh stupnice pak odpovid^ prubfehu pouiit6ho tan- demov6ho potenciometru, z&lezi na tom zda mime k dispozici potenciome¬ tr s prubShem logaritmickym nebo exponencidlnim. Podle toho tak6 pfe- pojime smysl ot£6eni tak, aby dolni oblast kmitoStu byla rozprostfena.

Kondenz6tory ve WienovS mustku (6,8 nF) pouiijeme polystyr6nov6 nebo

| slidov6. Keramickd se mi neosv§d6ily, ! protore se pfi jejich poufiti zhor§ila | stabilita i zkresleni vystupniho sign&lu. j Jako 26rovku v obvodu stabilizace jsem j pouzil b§2nou telefonni J&rovku i 12 V/50 mA. Pokud cely generator | spr£vn§ zapojime i nastavime, nem§lo 1 by zkresleni vystupniho sign&lu pfes£h-

—* nout v p£smu do 5 kHz asi 0,1 %, do 20 kHz pak asi 1 %.

Josef Vr§ka

Aproximace pro stanovenl utlumu souosdho kabelu na jakOmkoliv

kmitodtu

Ing. Pavel Petrik

V kataloziqh uv£di vyrobce bdzne mSrny utlum souosych kabelu pouze pfi dvou kmitoCtech, a to 200 a 1000 MHz. PodrobnCjdl udaje, zpravidla o utlumu na dvan&cti vybranych kmitoctech od 30 do 2000 MHz, Ize najit v technickych podmink£ch vyrobce, kter6 jsou vSak pro amatdra velmi tdzko dosazitelnd.

Utlum na jindm kmitoCtu, ne2 je ud&v&n, je nutno zjiSfovat grafickou extrapolacl na semilogaritmickdm pa- pire. Pfi grafickd konstrukci se vyu£fv& skuteCnosti, te prubdh mdrndho utlu¬ mu se blfzi exponencidfni funkci a pri logaritmickdm zobrazeni je kfivka teto z£vislosti t6m§f pfimkovd.

Rychleji a pfesndji nez pfeCtenim z grafu Ize mdrny utlum vypoCItat ze vztahu

bx = exp (/+ m In /„), [dB/100 m, MHz]

kdebx je hledany mdrny utlum, fx dany kmitoCet, / bezrozmdrnd Cislo, vyjadfujicl

klidove posunutl, m strmost exponencidlni krivky.

Bezrozmdrn& tisla lam jsou stanovena ze dvou bodu na kfivce utlumu:

by je mdrny utlum na ni2Sim kmitoCtu U,

bz mdrny utlum na vySSIm kmitoCtu f2<

pak m lnb2 - Inbi In f2 — In fy

a I = In b2 — m In f,

Pfesnost aproximace

Platnost vztahu je ovdfena pro kabely s nepol&rnlm dielektrikem jako je polyetyldn, pdnovy polyetylCn, polysty- ren, tetrafluoretylen (polyvinylchlorid je pol£rni dielektrikum). Pro bdinou technickou praxi zustdvajf odchylky od pfesndho soubdhu skuteCndho a vy- potftandho prubdhu. mdrndho Otlumu v pfijatelnych mezlch (do 4% pfi pomdru kmitoCtO 1:20). Nepfesnost je zpusobena polarizacni a vodivostni slozkou dielektrickych ztr£t redlndho dielektrika; ty nejsou ve vztahu zahrnu- ty-

Interpolace mezi fy a f2 nejyfetSi chybu pfi geometrickem stredu vY, f2. SkuteCny utlum je o 0,9 % mensi, nez vypoditany. Pri fy a f2 chyba nevznikd. SkuteCny utlum pri extrapolaci dolu na 0,5^1 je o 1,4 at 3,7% vdtSI, nei vypoCitany; pPi extrapolaci na 0,15 fy o 10 at 15 % vdtSi nez vypoCItany. Pfi extrapolaci smdrem nahoru je na 2fz skutecny utlum o 4 az 5 % vfet§i nez vypoditany. Nad 2000 MHz vyrobce udaje neud6v£.

Pro ilustraci vlivu teploty: pfi zvySeni teploty z 0 °C na +20 °C se zv6t§i mdrny utium o 3,7%, pfi zvySeni z +5°C na

268

+20 °C o 2,5%, z +20 °C na +30 °C o I, 8%. Udaje plati pfi kmitoCtu 200 MHz.

Jinou skuteCnosti je, ze na novem souosdm kabelu namdfite merny utlum mnohdy men§i, ne2 udava vyrobce. Na- pf. nov4 dodand klubko (200 m) kabelu VCCOY 75-3.7 mdlo mdrny utlum 12,75 dB/100 m pfi 200 MHz (udaj vyrobce je v tabulce — pozn.). Na t6to ddlce (200 m) bylo namfefeno:

6 dB/100 m pfi 50 MHz 7.5 dB/100 m pfi 70 MHz

9 dB/100 m pfi 100 MHz 11 dB/100 m pfi 150 MHz II, 5 dB/100 m pfi 170 MHz 12,75 dB/100 m pfi 200 MHz 14 dB/100 m pfi 230 MHz

U 101 m klubka kabelu VCCOY 75-4.8:

6 dB/100 m pfi 50 MHz 7,3 dB/100 m pfi 70 MHz 9 dB/100 m pfi 100 MHz

11.5 dB/100 m pfi 150 MHz 12 dB/100 m pfi 170 MHz 13.5 dB/100 m pfi 200 MHz 14 dB/100 m pfi 230 MHz

U 200 m klubka kabelu VCEUY 75-4.8 byly zjiStdnd hodnoty v souladu s tidaji vyrobce:

5.5 dB/100 m pfi 50 MHz 6.5 dB/100 m pfi 70 MHz 8 dB/100 m pfi 100 MHz

10 dB/100 m pfi 150 MHz 10.5 dB/100 m pfi 170 MHz 11.5 dB/100 m pfi 200 MHz 12.5 dB/100 m pfi 230 MHz.

Koeficienty /am pro nekter6 6s. souose kabely

Kablo Bratislava s pgnovym a polyetylenovym

dielektrikem

VCCOY 75-3,7 (dfive VFKV 610) 16 dB/100 m/200 MHz 38 dB/100 m/1000 MHz

/ = —7,50085.1 O'2 m = 5,37453.10'1

VCCOY 75-4,8 (dfive VFKV 620) 12 dB/100 m/200 MHz 33 dB/100 m/1000 MHz

/ = —8,45314.10-’ m = 6,28543.10’’

VCCOY 75-5,6 (dffve VFKV 630) nebo VCCOD 75-5,6 (dfive VFKV 633) 10 dB/100 m/200 MHz 27 dB/100 m/1000 MHz

/ = —9,67229.10’ m = 6,17142.10-’

VCEUY 75-4,8 11.5 dB/100 m/200 MHz 30 dB/100 m/1000 MHz

I = —7,14217.10-’ m = 5,95767.10’

VCCZE 75-6,4 (dfive VFKV 920) 6,93 dB/100 m/200 MHz 18,48 dB/100 m/1000 MHz

/ = —1,29306.10° m = 6,09423.10-’

VCCZE 75-12,2 (dfive VFKV 930) 4,16 dB/100 m/200 MHz 12,31 dB/100 m/1000 MHz

/ = —2,14600.10° m = 6,74084.10-’

VCEZE 75-6,2 (dfive VFKP 970) 8,7 dB/100 m/200 MHz 18,95 dB/100 m/1000 MHz

/ = —8,11975.10’ m = 5,61555.10-’

VCEZE 75-12,2 (dfive VFKP 980) 5.1 dB/100 m/200 MHz 12 dB/100 m/1000 MHz

/ = —1,64105.10° m = 6,17233.10’

VCEOY 75-3,7 (dfive VFKP 250) 19 dB/100 m/200 MHz 45 dB/100 m/1000 MHz

/ = 1,05974.10*’ m = 5,35730.10-’

VLEDY 75-3,7 (dfive VFKP 251) 22 dB/100 m/200 MHz 50 dB/100 m/1000 MHz

/ = 3,8835.10-’ m = 5,10104.10-’

VCEOY 75-7,25 (dfive VFKP 390) 10 dB/100 m/200 MHz 26 dB/100 m/1000 MHz

/ = —8,42987.10-’ m = 5,93693.10’

VLEOY 75-7,25 (dfive VFKP 391) 12 dB/100 m/200 MHz 30 dB/100 m/1000 MHz

/ - —5.31550.10-’ m = 5,69323.10’

Miniaturnl kabllky:

VCEOY 50-1,5 39 dB/100 m/200 MHz 90 dB/100 m/1000 MHz

I = 9,10608.10-’ m = 5,19590.10’

VLEOY 50-1,5 45 dB/100 m/200 MHz 120 dB/100 m/1000 MHz

I = 5,77743.10’’ m = 6,09423.10-’

VCEOY 50-2,95 nebo VCEDY 50-2,95 22 dB/100 m/200 MHz 47 dB/100 m/1000 MHz

/ = 5,92046.10-’ m = 4,71659.10-’

VLEOY 50-2,95 nebo VLEDY 50-2,95 24 dB/100 m/200 MHz 60 dB/100 m/1000 MHz

/ = 1,61598,10-’ m = 5,69323.10’

Pr iklad vypoctu

Chceme zjistit utlum kabelu VCCOY 75-3,7 na kmitodtu 70 MHz. Po dosazeni

bx = exp (-7,50085.10-2 + + 5,37453.10-’ In 70) = 9,1 dB/100 m.

PRIPRAVUJEME _ _ ■ 9

<>

.>

CO

0

DC CL ■

Prijimac VKV s automatickym ladenim

Ing. Ivan *V. :l, ,=-j ci 1

f.OKIDQC

Dokondeni ze strany

232

Stroboskopick& lampa m& tvar valce o prumeru 50 mm a deice 210 mm; V Iamp6 je vybojka, transformator Tr2 pro zapalovacf elekt- rodu a potenciometr R22. Byl by sice vhodnfejd knofllkovy typ

TP 170, mn£ se ho vsak nepodarilo sehnat. Proto jsem pouzil TP 160. Privody k potenciometru jsou z dvojiteho stfnSneho kablfku, pou- zivaneho napriklad pro nahr£v£m na magnetofon. Tento kablik, spolu

s dalsimi tremi vodid potrebnymi pro nap6jenf vybojky, je vtazen do buzirky v celkove deice mezi 3 a 4 m. Na §fture asi 1 m od lampy je sfiurovy vyplnac, kterym se odpo- juje od vybojky nap£jeci nap£tl 500 V. Vybojka je zapfr>£na jen pfi mereni predstihu aby se nezkraco- vala jejl zivotnost. Jedno z mnohych reSeni lampy je na obr. 7, pri6emz jsem do osy umlstil spojnou 6o6ku, kter£ zmen§uje rozptyl z£blesku. Co6ku Ize koupit v papfrnictvf.

Za pozornost stoji snimad vyso- k6ho napStf. Puvodn6 jsem zkouSel

o

o

rivodrt kabel .objimka

||g|

iP i to ^ M

Obr. 9. Vnitrm usporAdani pristroje KSSHKlADIffi

—‘■i

f V

Vh

nir

p

s krystalv

pro transceiver PS83 .• •• •: ’■v, "‘•'.-f-^ .""/y y.;- ,fe:v<;' v' ^ ’ •' , ■■■'•' y •C

' . « ~ s ' , 1 ■ ' '

: . ■ ' r

Pfed dv&ma roky, v AR A9 a 10/1985 jsme zverejnili uspCSnou konstrukci FM transceiveru PS83 od P. Matusky, OK2PCH. Tento transceiver se t£§i mezi naSimi radioamatCry znaCnC obliU, a proto se doCkal mnoha doplAkO. Zde je jeden z nich.

kapacitm snimaC tak, ze byl kus dratu pfikl^ddn ke kabelu vedou- cimu ke svifice. Tento zpusob jsem zavrhl, protoze snimaC snimal impulsy od v§ech v£lcu, coz bylo rusive a nedok&zal jsem to odstranit. Proto jsem se rozhodl pouzit snimaC indukCni. Na feritovy toroid o prum§ru 32 mm jsem navinul 17 zavitu dratu o prumferu 0,8 mm. Indkucnost je asi 150 *iH. Lze pouzft jakykoli toroid a navinout tolik zavi¬ tu aby se na jeho vinutf pri presko- Ceni jiskry objevilo mezivrcholov6 napetf asi 15 V. Vnitrnfm otvorem snimaCe je protazen kus vysokona- p§foveho kabelu o d6lce asi 50 cm s nasazenymi koncovkami na svidku a k rozddlovaCi. Pri mgrem se puvodni kabel ke sviCce prvnfho valce odpojf a na jeho mfsto se zapojf popsany kabel, ktery je za- konCen konektorem. Pouzil jsem b£zny souos^ kabel zelen6 barvy o vn<§j§(m prumSru 6 mm.

Stupnice meridel si kazdy zhotovf podle svych moinostf a dovednosti. Ja pouzivam bfly matn^ lak, tu§ a propisotova obtisky. Vnitrnf usporadani je patrne z obr. 8.

Zaverem bych chtel podotknout, ze je tento prfstroj vhodny prede- vsfm pro ty, ktefi jej skuteCnd vyuzijf. Pro nekoho, kdo serizuje automobil nejvySe jednou ro6n6, se podle m£ho nazoru nevyplatf. Vsem, kteri se pro stavbu rozhod- nou, preji hodn§ uspechu a rad zodpovfm pffpadne dotazy.

Zajimave vyrobky 'mm . mmr

Moderni pFijimaC barevnC televize BEIJING 8303 PS vyrabi Cinska firma Tianjin Communication Broadcasting Equipment Company v Tianjinu. Tento televizni pFijimaC pracuje v systCmu PAL/SECAM s automatickym nastave- nim podle pfijimaneho signaiu. Elektro- nicky voliC kanaiu umozhuje plynuia la- deni. Automaticka kontroia je zabez- peCena pouzitim modernlch dekddova- cich obvodu. Na letoSnlm mezinarod- nim veletrhu spotrebnlho zbozi zlskal tento vyrobek zlatou medaili.

Vyrobky spotFebni elektroniky z CLR prekvapujl svym dokonalym provede- nlm, modern! technickou koncepcf i designem. Televizory z CLR se majl v dohlednC dobC objevit i v naSich prodejnach. jg

270

Zlskanl zarlzenl je v6t§inou nejv§t§fm probl6mem na§ich radioamatbru. Ob- cas se vyskytnou amat6rska konstrukce, kter6 zlskajf velkou popularitu. Duvodem je t6m§r v2dy reprodukova- telnost, zejm6na dostupnost pouiitych soueastek. A protore soudastky pouzi- teln6 pro vf vysllacf techniku jsou ve\ velk6 v6t§in§ dostupna jen obtlzna, a to po&naje tPeba ji2 jen kostfidkami pro clvky, sortimentem keramickych kondenzatoru atp., je reprodukovatelna a tedy popuiarnl konstrukce v2dy sou- hrnem vfitSIch Ci menSfch kompromisu, pri nichi v6t§inou modernost koncepce a nekdy i vysledna parametry musl pon§kud ustoupit do pozadi.

Typickym prfkladem takova kon¬ strukce je FM transceiver PS83 pro pasmo 2 metru. Je pravdSpodobna, ie tdchto transceiveru je v republice v provozu snad i ndkolik stovek.«Je to moine proto, te autor obe§el pouzitl krystalem rlzenych osciiatoru zapoje- nlm osciiatoru LC, a rezignacf na selektivitu I.MF, kterou Fe§i 2 obvody LC, umoinil velikou variabilitu kmito- 6tov6ho pianu cel6ho zarizeni. To jsou nejv$t§l vyhody, sou6asn6 asi i nejv§t§i nevyhody transceiveru. Zarizeni je kon- cipovano jako pfenosna, m§lo by tedy spolehlivS pracovat ve velk6m rozsahu teplot. Ov§em radioamater, pro ktereho je zasadnim probl6mem ziskat krystaly, nema zpravidla ani prostredky a zkusenosti k nezbytna teplotni kom- penzaci osciiatoru LC.

Stejndlako jin6 popuiami konstruk¬ ce do2il se TCVR PS83 mnoha vylep§o- vani a modifikaci. Typickym prikladem je PS84 OKI ADZ. Toto zafizenl je Fizeno krystaly (v§t§inou obtiind do- stupnymi), vybaveno kvalitnim (a tedy drahym) filtrem na I.MF, kvalitndjSf (a tedy dra2§i) II.MF. Puvodnl PS83 je ov§em v^/sledkem v6t§iho poCtu dalSich kompromisu (napF. smisovac vysflaCe, filtrace vynasoben£ho signaiu VXO atd.), kter6 v souhrnu maji technicka a moraini opodstatnSnl pravS jen tehdy, je-li vysledkem lace a dostupnost, coz se u PS83 zdaFilo. Zapojit do takov6ho zaFIzeni drahy filtr, krystal ci integrovany obvod znamena sice zlep- §eni toho Ci onoho parametru, ale prostFedky Ci usili, kterC na to vynalo- zime, pFijdou v£t§i Ci men§i mCrou nazmar, protoie zbylC kompromisy investici znehodnoti.

PFesto lze jednu z nejvetCIch ne- vyhod PS83, malou teplotni stabilitu, odstranit s naklady pFijatelnymi, pouzijeme-li k Fizeni osciiatoru relativnC snadno dostupnC a levn6 inkurantni

krystaly. Snad nejpFistupn§j§i Fe§eni nabizeji krystaly z RM31, kterych je mezi radioamatCry jeStC dostatek, a navic je lze obCas koupit v ruznych vyprodejlch za 8,— az 20,— KCs.

Vychodiskem je puvodni zapojeni OKI ADZ pro TCVR PS84. Obvody byly pFepracovany s krystaly z RM31 z Fady B000. K Fizeni vysilaCe slouii osciiatory s T1 a T2 v zapojeni VCXO (mnoho prakticky'ch poznatku s timto zapojenim lze najit v [2]). Krystaly z Fady B000 lze „tahat“ dost obtiinC, nicmCnC mozn6 to je. Pro osciiatory musime pouzit par s kmitoCtovym odstupem 600 kHz, napF. B900/B300 (tj. 8750 a 8150 kHz). PFi stavbC je dulezita zachovat minimaini parazitni kapacity. Zasadni vyznam ma provedeni civek LI a L2. Ve vzorku bylo navinuto v jednC vrstvC 125 zavitu dratem 0,08 CuS na kostre o prumCru 5,5 mm (napF. z VXW010) s ferokartovym jadrem M4. Zavity vineme velmi opatrnC ruCni vr- taCkou, jinym zpusobem se srovnani tolika zavitu na kratkC kostFe do jedinC vrstvy nezdaFilo, avsak tento poiadavek je zasadni. Vinuti fixujeme tenkou vrstvou vhodnCho laku (lepidlo EPOXY se neosvCdCilo). Jadry v civkach nastavime kmitoCet VCXO o asi 20 kHz ni2§i oproti vlastnimu zakladnimu kmitoCtu krystalu, a souCasnC nastavlme pFesny odstup 600 kHz. Pokud pFi lad§ni nebo zavedeni modulaCniho signaiu osciiato¬ ry vysazuji, respektive je nelze ladit, anebo se kmitoCet mCni skokem, je nutnC pozmCnit kapacitni zpCtnovazeb- ni dCliC, pracovni bod osciiatoru, pripadnS experimentovat s poCtem zavitu civek.

VCXO pracuji do spoleCnCho kolek- torovCho rezistoru, za nimz nasleduje dvojity Cianek n, ktery potlaCuje vy§§i harmonickC. Signal je na desku vysila¬ Ce zaveden kablikem 75 Q zakonCenym rezistorem 75 Q; i neuzemnCnCho konce rezistoru je signal zaveden konden- zatorem 27 pF na vyvod 5 A244D. Vyvod 6 spojime s +(/tx, ostatnf sou- Castky puvodniho osciiatoru (s vyjimkou blokovaciho kondenzatoru u vyvo- du4) odstranime. Na desku kmitoCtovC ustFedny dale zavedeme nf signal z moduiatoru stinCnym kablikem k trimru R23.

Po oziveni VCXO bude samozFejmC treba znovu nastavit modulaci, alespon poslechem na kontrolnim pFijimaCi. NapCtl z moduiatoru zpravidla pravC postaCi, jeho snizeni R23 nebude po- tFebnC. Nakonec dostavime i vhodnou uroveft signaiu 1750 Hz, a to puvodnim dCliCem na desce vysilaCe PS83.

PrijfmaC fidi XO s T4. X3 je rovndi z fady BOOO; must mit kmitodtovy odstup 500 kHz od XI (tedy napf. B900/B500). Jeho kmitodet je nutno zvysit tak, aby bylo zajidtdno sprdvnd smddovdni kmitodtu I.MF na kmitodet II.MF 455 kHz. Ke zvydeni kmitodtu pouzijeme nekterou z metod popsa- nych v [2]. Nepfilid zndmd je mechanicka uprava kmitodtu broudenim hla- vidkou nevypdlend zdpalkys Oproti gu- movdni nehrozi zadpindni vybrusu, oproti dtdtedku skelnych vldken nehrozi podkrdbdni krystalu. Pfed touto upravou odkrytovany vybrus ponofime na nekolik minut do derstveho ustalovade, opldchneme dukladnd a osudime. Kmi¬ tocet se tak zvydi (u krystalu z fady BOOO) o 5 az 8 kHz. Vybrus pak pomoci kratkych, lehce pruiicich pfivodu zapojime do obvodu XO, a za stdld kontroly kmitodtu a amplitudy oscilaci brousime na elektrodach zdpalkou pri plndm respektovdni vdech zdsad uvedenych v [2]. Jediny tlak vybrusu k hlavidce zdpalky musi vyvoldvat jiz zmindnd lehce napru2end pfivody ke krystalu. Pri opatrnd prdci je tato metoda velmi spolehlivd.

Vystup XO opdt privedeme vf ka- biikem na desku pfijimade PS83 a navazeme kapacitou 33 pF k vyvodu 5 A244D, kdy2 jsme pfedtim spojili vyvod 6 s +Urx a odstranili obvod LC.

DaISfm krokem je pfeladdni I.MF, jejiz kmitodet musi odpovidat kmitodtu VCXO s XI. Zpravidla bude nutnd zrpdna Cl 2, Cl3 a Cl4, pfipadnd i zmdna podtu zdvitu L4 a L5.

Na zdvdr pfizpusobime novdmu kmi- todtovdmu pldnu zarizeni h puvodni VXO. . -

Pfi pouiiti krystalu B900 a B300 ve VFXO vychdzi kmitodet I.MF 8,73 MHz, to znamend, ze pfi poiadovandm nej- vyddim pfijfmanbm kmitodtu 145,8 MHz musime pfivdst do 1. smddovade kmitodet 137,07 MHz; protoie kmitodet krystalu ve VXO ndsobime deviti, musi krystal kmitat na kmitodtu 15,23 MHz. Pouiijeme tedy krystal L3200 z R021 (tj. 15,207 MHz), jeho* kmitodet upra- vime na 15,23 MHz. Kmitodet krystalu z fady L2000 a L3000 se v ustalovadi obvykle zvydi o 20 ai 25 kHz. Zpravidla tedy pfi uvedendm kmitodtovdm pldnu postaci tato uprava krystalu (kterd navic jeho vlastnostem vdtdinou pro- spdje). Neni-li zmdna kmitodtu dosta- tecnd, zvdtSime ji opatrnd opet dobrou- denim zdpalkou. Kmitodet mdfime samozfejmd v2dy pffmo v zapojeni VXO s nastavenou minimdlni kapacitou CL. Krystaly z fad L2000 a L3000 lz$ „tahat“ velmi dobfe, pfi pedlivd prdci a dobrd mechanickd konstrukci Ize s nimi pfeladit RX pfi dostadujici (pro FM!) stability i pfes vstupni kandly pfe- vddddu. Po nastaveni kmitodtu a pfeladdni VXO doladime obvody ndsobidu, pfipadnd LI na desce vysilade PS83.

Mechanicky je kmitodtovd ustfedna konstruovdna na desce s plodnymi spoji. Prostor v transceiveru pro ni ziskdme prodlouienim skfifiky. Stdva- jici zadnf panel nahradime subpane- lem, ha ktery pfidroubujeme- desku kmitodtovd ustfedny. Zadni panel pak pfichytime distandnimi sloupky v dblce 40 mm k subpanelu, a skfiftku opat- fime novymi kryty prodlouzenymi doza- du o asi 43 mm.

4x KB105 2xSF2A5 KSY62B

Cena a dostupnost materidlu i ndrodnost zhotoveni ustfedny odpovida celbmu transceiveru i jeho nosnb filozofii — za malo pendz hodnd muzi- ky. V dandm pfipadd to znamend za mdlo pendz zlepdeni stability zafizeni na uroveh o jednu az dvd tfidy vyddi, a to stoji zato. Kmitodtovd ustfedna se * tak, jak byla popsdna, rozhodnd nebude libit tvurcum ruznych ndrodnych (vdtdinou teoretickych) konstrukci; na- rozdi! od tdchto vdak byla vyzkoudena, ovdfena — a funguje.

Zavdrem maid drobnost: velmi dasto pfi vysildni neochotnd nasazuje osci- Idtor 1750 Hz v puvodni PS83 — zpravi¬

dla to zpusobuje naindukovand vf napdti z PA vysilade. Probldm odstrani zablokovdni bdze T2 vysilade malou kapacitou (vyzkoudeno 560 pF TK 755) ze strany spoju a opdtnd dostaveni kmitodtu 1750 Hz.

—ii v—

Literatura:

[1] MatuSka, P.: FM transceiver PS83. AR A9 a 10/1985.

[2] Nov&k, P.: Zapojeni FM techniky. Pfednddky z amatdrskd radfiotechni- ky 3. Praha: UV Svazarmu 1983.

Seznam souC^stek

Rezistory KondenzAtory

R1 10 kii Cl 15 nF R2 180 kn C2 22 nF R3 3,9 kn C3 330 pF R4 82 kn C4 22 nF R5 3,9 kn C5 220 pF R6 82 kn C6 68 pF R7 18 kn C7 1 nF R8 io kn C8 220 pF R9 470 n C9 22 pF R10 1 kn CIO 470 pF R11 i kn C11 68 pF R12' 180 kn Cl2 820 pF R13 10 kn C13 220 pF R14 18 kn C14 22 nF R15 470 n C15 15 nF R16 100 n C16 330 pF R17 6.8 kn C17 220 pF R18 18 kn C18 68 pF R19 1,8 kn C19 22 nF R20 680 n C20 22 nF R21 4,7 n C21 2 nF R22 680 n C22 22 nF R23 3,3 kn C23 2 nF R24 10 kn C24 50 nF R25 i kn C25 100 nF R26 6,8 kn C26 100 nF R27 1,8 kn C27 * 22 nF R28 6,8 kn C28 33 pF

C29 120 pF C30 180 pF

Diody

D1, D2, 03, D4 KB105 D5, 06

Tranzistory KZ260/8V2

T1, T2 SF245 T3 KSY62B T4 KF507 T5. KC507

Civky

LI, L2 viz text L3 10 z 0 0,5 CuLH,

toroid 0 6, N05 L4 6 z 00,5 CuLH,

toroid 0 6, NOS

Krystaly, XI, X2, X3 viz text

Z opravafskeho sejfu ZKUSENOSTI

S ROZHLASOVYM PRIJIMACEM V prv6 fad6 Slo o opravu nehrajiciho

pasma VKV u tohoto pfijimade. Od tranzistoru 3V5 v mezifrekven£nich obvodech byl signal az po reproduktor naprosto v pofSdku, pfedeSIS obvody ani 10 ve vstupnim dilu signal nezpra- covSvaly. Mefenim napSfovych po- meru podle tabulky ve sch^matu jsem zjistil, ie integrovan6 obvody jsou namisto asi 5,2 V nap&jeny napStim pod- statnS zvetsenym 9,2 V.

Toto nap&jeci nap§ti dod£v£ pro vsechny vysokofrekvenCni obvody sta¬ bilizator s tranzistory 2V2 a 2V3 na desce 2. Ten vSak v uvedenSm pf ipadS nebyl schopen stabHizovat zvysene na¬ peti, kter6 pfichSzelo na kolektor 2V3. Tady jsem namisto 9 V namfefil 14 V. Jako vadny se nakonec ukSzal byt hlavnf stabilizator s tranzistorem 9V3 a to bylo tak6 priCinou, ze se zniCily integrovan6 obvody dilu VKV. Tranzis- tor mel podstatn§ zvdtSeny zbytkovy proud a pfi dalSim mdfeni vySlo najevo, ze obdobnou 2avadu vykazuji i dalSi tranzistory 2V2, 2V3 a 3V5. Proto doSlo k poruSe stabilizace a napSti na emitoru 3V5 se z puvodnich 1,8 V zmSnilo na 4 V. Abych posledni nedostatek opra- vil, musel jsem rezistor 3R7 zmSnit az na 1,5 Mft. SprSvn6ho napSti stabilizo- vaneho zdroje s tranzistorem 9V3 jsem dosdhl zmenou rezistoru 9R3 na 10 kft. Po t6to upravS jii stabilizator pracoval bezchybnS i pfi ruzn6m prou- dov6m odbSru.

Dalsi zm&ny se tykaly stabilizStoru 5,2 V, kde jsem musel zmfinit rezistory 2R1 a 2R3, ale protoze jsem s jeho funkcl stctle nebyl spokojen, nahradil jsem cely stabilizator obvodem podle obr. 1. Duvodem t6to zm§ny byla

MERIDIAN 210 spatnS stabilizace, takze se zmSnou teploty v mistnosti rozlacTovaly stanice na VKV. To nedokSzalo vyrovnat ani automatickS dolacfovSni kmitoetu.

Zapojenim uveden6ho stabilizator byly spInSny podmfnky pro sprSvnou funkci VKV, nyni bylo nutno nahradit zni6en6 integrovanS obvody. Integro- vany obvod 4A1 (K237ChA5) se mi podafilo sehnat, integrovan6 obvody typu* K237UR5 v§ak byly zcela nedo- stupne. Jejich vnitrni zapojeni uvSdim na obr. 2. Rozhodl jsem se je proto nahradit a pfitom zajistit, aby nebyly potfebn6 vetSi upravy, pfipadnS aby je bylo mozno opSt nahradit obvody puvodnimi, pokud bych je nSkde se- hnal. Zapojeni jsem zvolil podle obr. 3. Je to dvoustupfiovy zesilovad s bdinymi soudcistkami, jehoi zesileni je jen o malo menSi nez zesileni puvodniho integrovan6ho obvodu. Vy- Pustil jsem vSak filtr soustfedenS selek- tivity s induk£nostmi 3L1, 3L2, 3L3 a 3L4. Selektivita tim nikterak neutrpSla a tak6 hlasitost reprodukce zustala uspokojujici. Takto zhotoveny zesilovaC jsem zapojil do desky s plosnymi spoji podle obr. 4. Pritom bylo nutno odpojit jednim vyvodem 3R1 a proSkrSbnutim pferuSit ploSny spoj u vyvodu 1 integro- van6ho obvodu 3A2. KondenzStor 3C1 jsem pfipojil na vstup dvoutranzistoro- v6ho zesilovade a vystup zesilovade ai na 3C19.

Pro sprSvnou funkci stabilizator 5,2 V pfi zapojendm indikStoru naladeni, se uk&zala byt vhodnS nSsledujici uprava. Na bod 50 desky 2 jsem napdti 9 V privedl z bodu 7 desky 9. Tim jsem vypustil rezistor 9R7, ktery pfi zapnuti indikdtoru naladdni zpusoboval takovy

ubytek napdti, ze vstup stabilizatoru 5,2 V nemdl postaCujici napdti pro spravnou stabilizaci.

Nevyu2it6 sekce prepina6e 9S1.1 jsem po preru§eni vyvodu jdoucich k desce s plosnymi spoji vyulil pro odpojov^ni prim^rniho vinuti sifoveho transform^toru od sitd. Vodic z pojistky 9F2 (150 mA) jsem privedl na stredovy kolik prepinace a z tohoto koliku, ktery je vodiv6 spojen pfi stla6en6m pfe- pinaCi 9S1.1, jsem stfidav6 napeti pfi- vedl na puvodni vyvod sifoveho transformatoru. Tim jsem odstranil nedosta¬ tek tohoto pfijimaCe, ktery spodival v tom, le po jeho vypnuti a sou6asn6m ponechîni sifovd z^strdky v z^suvce stale svitily osvStlovaci zarovky stupnice. Je vSak tfeba dbat bezpecnosti a vyvody obou nevyuzitych sekci pfe- pina6e dostatecne daleko oddelit od ostatnich souC^stek.

Poslednim ukolem bylo zajistit 6in- nost indikdtoru nalad^ni pfi pfijmu VKV. Usm6rhova6 s diodami 3V1 a 3V2 totiz nedost£v£ napdti a indik^tor je tudiz bez funkce. Tento po2adavek Ize celkem jednoduSe splnit zapojenim podle obr. 5. Indikator v§ak pracuje obr£cen6 nez na rozsazich AM. Pfi pfijmu AM nastavujeme indik&tor pro- mfennym rezistorem 2R2 tak, ie naladfme blizky vysilafi na dlouhych vlndch. Zîrovka musi zhgsnout a rozsv^covat se pfi rozlacfovani. Pak pfepneme na rozsah VKV, lad§ni nastavime mimo vysilace tak, ze se z reproduktoru ozyv£ pouze Sum a trimrem 15 kfi indikatoru VKV otSCime tak dlouho at 2£rovka prSv6 zhasne. Pfi naladSni vysilaCe by pak m§la svitit. Pokud timto zpusobem nelze zajistit uspokojivou Cinnost, zmSnime rezistor v emitoru KC148 na 470 ft. Dulezite je, aby se napeti na bSzi tranzistoru 2V4 mSnilo kolem urovnS 0,6 V. Pfidavny obvod indikStoru naladeni jsem umistil vedle reproduktoru na jednoduchy drzSk.

Popsanb upravy se mi pln§ osvddCily a domnivSm se, ze jimi i vylepSily vlastnosti tohoto pfijimace.

Ing. FrantiSek Ouchedek

KF506 +Q V —'♦

Obr. 1. Schema 330 t stabilizatoru

Q " -t-5,2 V

1NZ70

Obr. 2. Vnitfnf zapojeni K237UR5

(3A2) (3A1)

Obr. 4. Zapojeni mf zesilovade

na desce

\

272 Obr. 3. Zapojeni mf zesilovade Obr. 5. Zapojeni indikatoru naladdni

AMATERSKE RADIO BRANNE VYCHOVE

ROB na vysokych skolach O tom, ze ridiovy orientainl beh je

jako jedini radioamatirski sportovnl discipllna vyucovin na nikterych na- Sich vysokych Skolich, jsme uz v minulosti struini informovali. V roce 1986 vydala Univerzita Karlova v Praze nikladem 500 vytisku pro potfeby studentu, ktefl se zabyvajl ridiovym orientainlm bihem, rozsihli skripta (276 stran) s nizvem ..Branni sportov- nf a branni technicki iinnost — ridio¬ vy orientacnl bih“, jejich* autorem je ilen trenirskiho t^mu naSeho repre- zentacnlho druzstva Oldfich Zdinovec. Skripta jsou skuteinym lexikonem ROB — obsahujl informace z historie ROB, o soutiznlm systimu, ze souvise- jlclch pfedpisu, technicka ustanoveni ROB, konstrukinl schemata nikterych zaflzenl pro ROB, modely trininkovi pflpravy atd. Bohuzel v kapitole Pravi- dla ROB je obsazeno nikolik nepfes- nostl, zpusoben^ch dlouhou vyrobnl Ihutou tito uiebnice.

V souiasni dobi se ROB vyuiuje na rektoritnl katedfe branne vychovy pfi pedagogicke fakulti Univerzity Karlovy v Praze ve dvou ucitelskych kombina- clch: Tilesni vychova — branni vychova (pro posluchaie fakulty tilesni vychovy a sportu) a matematika — branni vychova (pro posluchaie pedagogicki fakulty). Studenti zpraco- vivajl na tima ROB roinlkove i diplo- movi price a — coz je nejduleiitejSI — az se z nich stanou uciteli, usmirhu- jf zajem svych 2iku na radioamatirstvl a ROB.

V meslci dubnu 1987 se konalo na KonopiSti pflpravni soustfedinl naiich reprezentantu ROB. Studentka FTVS Mirka Hochmanovi z Ustl nad Labem se jej ziisti zucastnila jako pozorovatel v ramci pflpravy na svoji diplomovou prici. Pro nase reprezentanty si pfipra- vila test, piny vSeteinych otizek, nad nimiz bychom mohli zpytovat svidoml vSichni: Co je pro vis pfednijil — radioamatersky sport, rodina nebo zamestninl? Domnlvite se, ie vis radioamatirsky sport o nico ochuzuje (divadlo, cetba apod.)? Aikoliv je to proti pravidlum, poradlte 6i pomuiete soupefi?

Vysledky diplomove price M. Hoch¬ manovi budou jisti velmi zajlmavi. V r. 1987 budou studenti pfedklidat celou fadu roinlkovych praci o ROB,

Odborny asistent katedry brannb vychovy pfi peda¬ gogicke fakultS UK v Praze Ol¬ dfich Zd&novec m£ hlavni zasluhu na tom, ze je ROB soudastf branne vychovy na Uni- verzite Karlove v Praze. Za to mu mfstopfedseda . UV Svazarmu plk. PhDr. Jan Kov£6 udelil vyzna- men&ni pri pfilezi- tpsti 35. vyrodi za- lozent Svazarmu

jako napf.: Evidence vykonnostnlch tfld a evidence radioamatiru s vyuzitlm poiltaie, Prace s mapou pfi ROB v kategoriich C, Regenerace sil v ROB a kompenzainl cviky aj.

OK1DVA

TT---

Instruktori elektroniky v Beskydech

V souladu s plinem price rady elektroniky CUV Svazarmu se ve dnech 2. az 5. dubna 1987 uskuteinilo doiko- leni a zkouiky instruktoru elektroniky II. tri'dy. Soudistl akce bylo i IMZ pro stivajlcl instruktory. Misto koninl se nachizelo v rekreaCnim stredisku Ce- mentir na Prostrednl Be6v£ v krisnim prostredi Beskyd. U€astniky privttal Oldfich Horik, vedouci odborni pri- pravy IE. SouSisti Skoleni byly pred- niiky pracovm'ku TESLA Roinov a Pieifany. Pfedniiejici byli tii Cleno- vi zkuiebni komise, v kteri rovnS2 pusobil pracovnfk COV Svazarmu Ing. Milan KratochvN. V pitek rino zahijil bohaty sled referitu Ing. Josef Pundo- chif ml. pfedniikou o operainich zesi- lovacich. Nisledoval Ing. Jaroslav Klein s popisem bipolarm'ch obvodu TTL, STTL a novinek obvodu typu ALS a prvku vyribinych technologii l2L. A opit Ing. Puniochir, aby osvizil teoreticke ziklady pro nivrh zapojeni s OZ. Ing. Svatopluk Cech predniiel o nejozehavijii problematice, kterou je bezpecnost price a konstrukcl elektric- kych zarlzeni. Za plodni diskuse se uCastnlci sjednotili v nizoru,ze by bylo dobri, aby ka^dy 6len Svazarmu byl seznimen s publikacl vydanou Svazar- mem ..Bezpefinost price a navazujlcl pfedpisy". Vecer, uzavlrajlcl prvnl pracovnl den, byl vyplnin sledovinlm videoziznamu o vyrobi integrovanych obvodu v TESLA Roinov, jet zajistil vedouci akce Oldfich Horik. Druhy den Ing. Stefan T6th pokraioval s informa- cemi z vyroby obvodu EPROM, DRAM, mikroprocesoru a jejich podpurnych obvodO. Dile informoval o pflprave vyroby A/D pfevodnlku. Mimo program pfednesl pflspivek Pavel Dudek z 301. ZO Praha o nivrhu mimofidni kvalit- nlho pfedzesilovaie pro gramofonovou pfenosku. Zivirem pfedniSek Ing. Karel Hyinek pohovoril o problematice poiltaie PMD-85 a jeho opravich. Jiz

behem odpoledne druhiho pracovnlho dne zadala zkuiebnl komise pflsni a dukladni provifovat znalosti pfihli- ienych frekventantu ikolenk Poslednl den bylo zhodnocenl celiho ikolenl a niroinych zkouSek, kteri pfispily ke zvyienl kvalifikace instruktoru elektro¬ niky a pfipomnily zkouienym, kde majl nedostatky v odbornosti nebo znalos- tech o svazarmovski Cinnosti. Nikolik zkouienych prospilo dokonce s vy- znameninlm a nivrhem na udilenl I. tfldy IE. Pofidajlcl organizace ZO hifi- klub Svazarmu Hranice na Moravi se po vsech strinkich dobfe postarala o ubytovinl a stravovinl uiastnlku Skoleni. Milou pozornostl byla technicki dokumentace a balliek mimotole- rantnlch souiistek od pracovnlku k. p. TESLA PieSfany. Po veierech problha- ia vymina zkuSenostl a poiltaiovych programu a neformilnl besedy s pfed- niSejlcImi. Celi akce byla jedm'rn slovem vyteini a bylo by dobri, aby podobnych bylo vie.

Ing. FrantiSek Matullk

" VKV

Podzimni VKV soutdz k Misici deskoslovensko-

-sovitskiho pratelstvi 1986

Soutiz probihla za opitovne vel- kiho zijmu naSich stanic a hliSenl zaslalo 179 stanic jednotlivcu OK a OL a 104 kolektivnlch stanic. Bylo dosazeno vysokych bodovych zisku v obou kategoriich a to hlavni dlky vynikajlclm podmlnkim Slfenl vln troposfirou, kte¬ ri nastaly zaiitkem mislce fljna. Je¬ jich maximum ve stfednl Evropi pro- bihlo tisne pfed dobou koninl UHF/SHF contestu, ale i bihem zavodu privi dlky timto vynikajlclm podmln¬ kim bylo dosazeno takovych vysledku naiich stanic, ze to snad ani historie tohoto zivodu nepamatuje (viz hodnocenl UHF/SHF contestu v AR A5/87). Stanice, kteri se umlstily na pfednlch mlstech obou kategoril, majl az nikoli- kanisobni vitSI bodovi zisky dlky prici v pismech 433 MHz a vySSIch. Zde je nutno vyzdvihnout vysledek stanice OK1JKT, kteri dosihla timif jednoho miliinu bodu pouze za prici v pismu 145 MHz. Vltizni stanice kategorie jednotlivcu OK1CA pracovala vitSinou bihem soutize z pfechod- niho QTH na Sni2ce v KrkonoSIch, odkud navizala mnoho vynikajlclch spojenl se stanicemi z Velki Britinie a Francie, zejmina v pismu 1296 MHz. Z ,,lep§lch“ jsou to stanice GW4HWA/p, GW4NXO/p z lokitoru 1081, mnoho stanic Anglie z lokitoru IQ91, 92, 93, JOOI, 02 a Francie z JN37, 38. Dile to bylo mnoho stanic HB9 z lok. JN36, 37, 46 a 47. Z kategorie kolektivnlch stanic poslala podrobnijSI hliSenl jenom sta¬ nice OK1KPA, kteri pracovala ze sviho stiteho QTH v Pardubiclch a pfevizni v pismu 145 MHz navizala 1256 spojenl, z iehoz ta vzdilenijSI byla 23x s G, lx GM, lx GW, 28x PA, 22x F, 20x QN, celkovi bylo navizino spojenl s 19 zemimi.

yfrnre 273

Strubnb vysledky zavodu: Kategorie A — jednotlivci: 1. 0K1CA — 678 QSO — 193 nbsob. — 2 299 788 bodu, 2. OK2VIL — 1191 — 209 — 1 796 146, 3. OKI DIG — 1083 — 153 — 1 786 275, 4. OKI JKT — 1375 — 120 — 904 200, 5. OKI DEF — 609 210 bodu. Kategorie B — kolektivnf stanice: 1. OK1KEI — 3206 QSO, 321 nbsob, — 8 317 752 bodu, 2. OK1KIR — 1697 — 273 — 6 938 022, 3. OKI KHI — 1514 — 182 — 2 704 884, 4. OK1KRG — 1304 — 193 — 2 549 530, 5. OK2KZR — 1729 — 199 — 2 355 563.

Vyhodnotil OKI MG

Nezapomeflte, ze...

. .. od 14.00 UTC dne 25. cervence 1987 do 10.00 UTC 26. bervence 1987 se kon4 z&vod Vitbzstvi VKV 42 v pbsmech 145 a 433 MHz. Podminky zAvodu jsou shodnb s podminkami Vitbzstvi VKV 41, uverejnbnymi v baso- pise AR A7/86 na strand 274.

OK1MG

KVZZH

Kalenddr KV zdvodu na dervenec a srpen 1987

10. -12.7. SSTV DX contest 11. —12.7. IARU HF Championship 18.-19.7. SEANETCW 18.-19.7. AGCWDLQRP contest 18.-19.7. HKDX contest 25. 26.7 YV DX contest CW 31.7. TEST 160 m 1-2.8. Y0 DX contest ' 8.-9.8. WAEDC CW 15.-16.8. SEANETFONE 15.-16.8. Japan KCJ CW contest 22. -23. 8. All Asian DX contest, CW 23. 8. GARTG World Wide RTTY contest 28.8. TEST 160 m 29. 8. SNP contest

??

12.00-12.00 00.00-24.00 15.00-15.00 18.00-18.00 00.00-24.00 20.00-21.00 20.00-16.00 00.00-24.00 00.00-24.00 12.00-12.00 00.00-24.00 07.00-11.00 20.00—21.00 19.00-21.00

Podminky z&vodu IARU HF Cham¬ pionship naleznete v AR 6/86, HK DX contestu v AR 7/86, SEANET v minu- 16m bisle AR, All Asian v minuldm bisle AR, Z&vod k SfoP viz AR 8/86, WAEDC AR 9/86.

, Strubnd podminky YO DX contestu Od roku 1986 plati tyto novd podmin¬

ky: zdvod se kond kaidorobnd prvni vikend v srpnu, zabdtek vzdy v sobotu ve 20.00 UTC, konec v neddli 16.00 UTC. Zbvodi se provozem CW a SSB v pasmech 3,5 az 28 MHz, v kategoriich: a) jeden op. — jedno pdsmo, b) jeden op. — vbechna pdsma, c) kolektivni stanice a stanice s vice op. — vbechna pdsma. Pri spojenich se vymdhuje k6d slozeny z RS (RST) a zbny ITU, rumunskd stanice pfedbvaji misto zbny dvoupismennb oznabeni okresu. V jednotlivych prefixech jsou tyto okresy: Y02: AR-CS-HD-TM; Y03: BU; Y04: BR-CT-GL-TL-VN; Y05: AB- BH-BN-CJ-MM-SJ-SM;' YOG: BV-CV- HR-MS-SB; Y07: AG-DJ-GJ-MH-OT- VL; Y08: BC-BT-IS-NT-SV-VS; Y09: BZ-CL-DB-GR-IL-PH-TR.

Spojeni se stanici YO se hodnoti osmi body, spojeni se stanicemi jinych kontinentu btyrmi body, spojeni se stanicemi vlastniho kontinentu mimo vlastni zemi dvdma body. Nbsobibi jsou zbny ITU a rumunske okresy v kazdem

274

pbsmu zvl65f. Deniky je tPeba odeslat pres URK do 14 dnu, nebo nejpozddji do 3. zbri na adresu: Romania A. R. Federation, P. O. Box 22-50, R-71100 Bucharest, Romania.

Potet potvrzenych zemi podie seznamu DXCC ceskoslovenskych stanic k 10.9.1986

(znacka stanice, podet potvrzenych zemi ptat- nych v dobe hlaseni, pocet potvrzenych zemi celkem)

CW+FONE OK3MM 316/356 OKI-22309 239/239 OK1ADM 316/347 OKI-22310 320/220 OK1MP 316/347 OKI-17323 207/209 OK2RZ 315/334 OK3-26327 201/203 OK1TA 314/334 OK2-19518 199/199 OK3JW 313/325 OK2-17762 191/194 OK2JS 313/324 OK2-9329 183/187 OK1MG 312/339 OKI-9149 178/178 OKIACT 311/329 PAsmo 1,8 MHz OK3EY 311/323 OK3EY 118 CW OK2BOB 111 OK3JW 303/307 OK3CGP 109 OK1TA 300/306 OK3DG 101 OK1MP 299/302 OK3CQD 98 OK3EY 298/302 Pdsmo 3,5 MHz OKI MG 294/298 OK3EY 251 OK3CGP 289/294 OK1ADM 250 OK3YX 287/291 OK3CGP 236 OK2BHV 287/289 OK1AWZ 220 OK2BSG 280/283 OK1MP 220 OK1ABB 279/283 PAsmo 7 MHz FONE OKI ADM 272 OK1ADM 315/341 OK3EY 269 OK1MP 315/341 OK3CGP 246 OK2RZ 312/327 OK1DDS 233 OK1TA 311/326 OK1MP 232 OK1AWZ 310/321 PAsmo 14 MHz OK2JS 309/319 OK1ADM 315 OK3EY 308/318 OK1TA 312 OK3CGP 306/316 OK2RZ 311 OK3MM 303/315 OK2JW 310 OK3JW 302/308 OK3EY 307 RTTY Pdsmo 21 MHz OK1JKM 205/206 OK1ADM 308 OK1MP 156/158 OK1TA. 306 OK3KJF 93/93 OK1MP 294 OK1KPU 82/82 OK3EY 291 OK1KSL 59/59 OK3JW 287 SSTV Pbsmo 28 MHz OK3ZAS 56/56 OK1ADM 284 OK1NH 29/29 OK1TA 283 OK1DWZ 8/8 OK3EY 271 RP OK3CGP 269 OKI-12313 297/299 OK3IQ 261 OK3-915 245/251 VAb OK3IQ

Na snimku vidite dva zrt&me DX-many. Vlevo je Francouz Jean, F5VU, vpravo Len, KHOAL, ktery vyst'la ze souostrovf Maridny v Tichdm ocednd a ktery nevynechei iadny velky svdtovy zdvod (foto TNX OK2JS)

PredpovStf podminek §ifeni KV na srpen 1987

Prevladajici aktivita ve skupinach slunebnich skvrn. patricich rozvijejicimu se 22. jedenbctile- temu cyklu, nas opravfiuje k predpokladu dalsiho jejiho vzestupu. Vychozi hodnoty pro pfedpovecT jsou fl12 = 23 ci slunebni tok 80. Kr6tkodobe zmeny budou mit pravdbpodobnb malou ampli- tudu a a nasledne vykyvy podminek sireni KV budou je§tb potlaceny typickou malou crtlivosti ionosfery v letnim obdobi. V prvnt polovirtb az dvou tretinbch mbsice budou jeste horni pasma ozivovat signaly, prichbzejici krbtkym skokem po odrazu od sporadicke vrstvy E, pote nastane jejich nbkolikatydenni odmlka. Az posledni zari- jovb dekada prinese podstatnbjSi oziveni kmito> ctu nad 20 MHz diky vhodnb kombinaci sezdn- nich zmbn a ocekavaneho vzestupu slunebni radiace.

Posledni takovy vzestup jsme zaiili v dubnu, jak bylo ostatnb spravnb predpovbzeno na tomto mlste v letobnim druhem i tretim cisle. Breznovy vyvoj pritom nijak primo nenaznaboval chystanb ofiveni slunebni aktivity, mblo se libila i mbreni slunecniho toku: 74,75,73, 75,75,77,77,78, 75. 72.71,70,70, 72,71,72,72,73,72,75,75,74, 76, 76, 76, 76, 76, 75, 76, 75 a 72 s prumerem 74,1. Relativnl bislo slunebnich skvrn 14,8 umoZnilo vypobistfli2 za zari: 12,4. Geomagnetickb aktivita nebyla velka, jak vidno zundexfl Ak: 12,3,10,12, 26,14, 20,13,10,11,12,15,10,9,11,16,10,17, 14,4,23,18,6,6,8,16,22,11, 6,5 a 3. Vylozene narubenym dnem byla pouze nedble 22. 3., jev byl umocnfen nepriznivym prub6hem, kdy jedna ibze poruchy skoncila ve druhe polovine noci (02.00 UTC), pro nizkou radiaci se bbhem dne nestacila ionosfbra vzpamatovat a nato jebtb navazala dalsi porucha od 16.00 UTC. Spatne bylo i obdobi 7.-9. 3. 1987. Naopak priznivy vyvoj jsme zaznamenali do 5. 3., 18.—21. 3. a od 24. 3. Na zabbtku a konci mesice se uplatnily vzestupnb fbze prubbhu slunebni radiace, 18. 3. se konaia kladna fbze poruchy (geomagnetickb porucha zacala ve 12.10 UTC), diky postupnemu charakteru pobbtku se zlepbeni prodlouiilo a rozlozilo do vbtsi casts denniho prubbhu.

Charakter srpnovych podminek bireni KV nebude prilib odlibny od bervencovych, alespoft v prvnich dvou dekadach — ve treti se jiz KV zacnou stbvat atraktivnbjsimi i pro milovniky komunikace v globalnim m6ritku..Zdbnlivb proti- chudne se zlepsi moznosti komunikace s Ticho- morim pfi soucasnem zhorbeni dosazitelnosti severoevropskych stanic a zlepbi se i delbi trasy na jih — do VK az LU a PY, k basovbmu posunu oken dojde na rovnobbzkovych trasbch, zhorbi se ale zapadni a zlepbi vychodni smbry. V prumbru se zlepbi velka vetsina tras o deice nad 7000 kilometru. Nasledujici rbdky naznabi moznosti jednotlivych pasem v lepbich dnech, easy jsou ovbem y UTC.

TOP BAND - Ul 16.30-02.00, VU 23.00—24.00, OX 22.00—04.00, pro vetsi vzdalenosti budou chybet jednotky az desitky dB.

Osmdesbtka — 3D 18.00, YJ 18.00—19.30, JA 17.00-21.30, P2 17.30-21.00, 4K od 20.00 a nejlbpe kolem 04.00, VR6 05.00, VE3 23.00-05.00, W5 02.00-05.30 a W6 03.00-05.30. x '

Ctyricitka — JA 18.00 a opet 20.00—21.00, P2 17.30, 3B 17.00-24.00, 4K 04.00, PY 22.00-05.00 a W2-VE3 02.00-04.30.

Tricitka - JA 16.00-17.00, 3B nejlbpe 19.00, PY -20.00 at 01.00, W3 23.00, W2-VE3 23.30-01.00 a 05.00.

Dvacitka - UA0K 20.00, BY 17.00, 3B 16.00-20.00 a W2 22.00.

Sedmnbctka - BY-3B 16.00-17.00, W2-VE3 21.00

Patndctka - Ul 04.00-19.00 a ZD7 17.00-20.00.

Desttka - J2 11.00 a 16.00-17.00 a TT 17.00-18.00.

OK1HH

Z RADIOAMATERSKEHO SVETA

John, VE3MFA PFedstavujeme vgm absolutnlho

vlt£ze CQ WW WPX contestu 1985 v pgsmu 160 m, ktery posunul rekordnl hranici ziskem 319 140 b. o vice nez 50 000 bodu. Bydli a vyslla z kanad- skgho Burling+onu, ktery lezl na bfehu jezera Ontario. Svym zpusobem je pozoruhodng, ze jako vysllacl ant6nu pouilvg napgjed a nosny stoz£r smSro- vek pro 20, 15 a 10 m. Proto je kolem jeho anteny plutek, ktery je jinak naprosto nezvyklym doplftkem kanad- skych rodinnych domku. Zajlmava je i pFijlmacI ant6na, kterg je umlstSna pfimo v jeho shacku. Rgmovg ant§na je asi v urovni zemskgho povrchu, protoze cely shack je umlstgn v obvyktem „snfzen6m pFIzeml" (basement). Ne- chtel jsem v£Fit, ze na neco takovgho John, VE3MFA, u sv4ho zarfzenf

Antony VE3MFA

Ize poslouchat DX na 160 m, ale jak Johnuv vysledek, tak vlastni uSi mne presvSddily. Zgkladem zaFizeni je Ken¬ wood TS930 s linegrnlm zesilovaCem ALPHA 76A a vhodng doplngny osob- m'm poCftaCem, jeho* disketovg jednotka a tisk&rna obstargvajl east adminis- trativy stanice. DalSIm uspSchem Joh- na v pgsmu 160 m je 2. misto v absolutnim poradl v CQ WW 160 m SSB contestu v r. 1986 za Wallym, LZ2CJ. I pries tyto usp&chy je John prlkladem osobnf skromnosti a pFgtel- stvi. Jeho druhym konldkem je kopang. Sam ji aktivng nehraje, ale llbl se mu pro svou sportovnl Cistotu v porovngnl s americkym fotbalem. John je tre- n6rem zgkoyskgho muistva kopane, v ndmi hraje i jeho syn — John junior. Ze sportovnlch uspgchu svych sveren- cu mg John asi stejnou radost jako ze svych rekordO radioamatgrskych.

OK1HBT

AMTOR-DXCC Hans Chmielus, DJ1IJ, ktery se dlou-

hodobg zabyvg pro ngs zatlm nedo- stupnymi druhy provozu, mg ji* na svdm kontg 84 zeml DXCC, se kterymi pracoval provozem AMTOR. PFedpo- ktedg, ie jakmile bude tento druh provozu rozSi'Fen do datelch zeml, nedg na sebe ani diplom DXCC provozem AMTOR dlouho Cekat, podobng jako se dnes jii vydgvg za provoz RTTY.

Point dny, at uz na KV, di na VKV, patfi k nejoblibe- n&j§tm a nejroz- sirenejsim radioa- matdrskym aketm na celdm sv$t&. Snfmkem v£m priblitujeme Point den v USA; jednA se o stanici radioklubu americkych novAdku (tzv. no¬ vice station), v pop redi jsou ope- r&toti WD6AXA a W6MPZ (nynt W6XS). Snfmek je z Kalifornie (TNX OK2JS)

Letci — radioamateri

I v CSSR je rada radioamateru sou£asn§ sportovnlmi a nezFidka i profesionglnimi letci; pritazlivost 6teru je mozng obecngjgl vlastnost o vice formgeh. Tim splse neprekvapila zprava, ze prvnl dva Iid6, kteFI bez mezipristgnl obleteli svgt, zku§ebnl pi¬ lot Dick Rutan a jeho state spoleCnice a pFItelkyne Jeana Yeagerovg, jinak drzitelka leteckych rekordu, jsou kon- cesovanymi radioamatery s volaclmi znaCkami KB6LQS a KB6LQR. Kdo vl, jak vypadal cocpit Voyageru, nebude se asi divit, ie pFi svem rekordnlm letu podle v§eho nevysllali. Podle posled- nlch informacl jejich vztah vginS utrpgl ngroCnym i6m§r tydennlm pobytem ve stlsngngm prostoru — ihned po pFistenl se udajn§ rozeSli.

OK1HH

V kostce Na AljaSce se pFipravuje stavba

velk6ho radarov6ho syst6mu „over ho- rizont" ve dvou lokalitech, vzd&lenych od sebe asi 150 km. Uroveft nei^dou- clho ru§enl na pdsmech se tedy je§te zv6t§l # V letojnlm roce bylo vyd^no asi 20 ruznym finsk>/m staniclm ve v§ech Clselnych oblastech 1 ai 0 povolenl pracovat s prefixem Ol, a to pouze telegrafnlm provozem s vyko- nem max. 30 W, z ruzn^ch vystav ap. • V Ghang po dlouhg dobi zgkazu radioamat6rskgho vyslteni byla vyd^na prvnl radioamatgrskg licence 9G2EA

UZ1PWA nevyslte ze Zemg Fr. Josefa, ale z meteorologickg stanice umlstgng 70° s. 5. a 61° v. d. # Pokud jste nghodou navdzali spojenl se stanicemi UA4WBJ, -/U9G, -/U9F, -/U7K, RX4WBJ, UA4WAE/U9G, UA4WCE/U9G nebo /U7K RX4WCE a UA4WCQ/U7K, muzete zlskat diplom, pokud za§lete vypis z denlku na adresu: MM, Box 15, Izhevsk, SSSR • Franz Langer, DJ9ZB, vydal publikaci „DX’ers Handbuch", ve kterg na 196 strangch popisuje vSe to, co by mgl zn&t radioamat6r, zabyvajicl se DX provozem, a pFin&SI jako udastnlk rady expedic ngvod, jak pFekon£vat pile-up # Nezapomehte pFi otevFenl pgsma 28 MHz na maj£k IY4M na 28 195 MHz, s automatickou stanici, se kterou muiete i navazovat spojenl • Spojenl s ostrovem Petra I. Ize pro DXCC pFedktedat od 1. 6. 1987. # ftada u n^s nedostupnych IO mg sovgtskg ekvivalenty, o dem2 mnohdy ani nevlme. Proto uvgdlme pFehled tgch, kterg se v n&vodech vyskytujl nejdastgji:

7486 = K155LP5 74LS04 = K555LN1 7493 K155IE5 74LS14 K555TL2 74154 K155ID3 74LS20 K555LA1 75154 K170UP2 74LS74 K555TM2 4016 KR132RU7 74LS138 K555ID7 2716 K673RF2 74LS175 K555TM8 2764 K573RF4 74LS244 K555AP6 MAA741 K140UD7 LM311=MHB311

_A_

K554C3A OK2QX

87 1J ijtj 275

•v

upravateplomEru Z ARA4/86

Ve vy§e uvedenem Slsle Amatbr- skbho radia m6 zaujala konstrukce clslicovbho teplomeru pro m§renf ven- kovnlch teplot. Rozhodl jsem se v§ak nahradit zobrazovacl jednotky LQ470 dvoumfstnou jednotkou se spolebnymi anodami typu VQE14, pflpadnb VQE24 z NDR. Tato zobrazovaci jednotka je jednak vbts>l, jednak m&, alespoft podle meho nazoru, elegantn§j§l vzhled. Pouiitl dvoumlstn£ jednotky tohoto provedenl je dokonce levnbjSI nei pouiitf dvou jednotek LQ470.

Navrhl jsem proto novou desku s ploSnymi spoji pro displej (obr. 1), pricemi jsem zachoval rozmlstSnl soucastek i propojovacich bodu. I rozm£ry jsou stejn6. Proud displejem jsem zmenlil rezistorem R25 (asi 68 Q), protoze napbjecl napbtl jii kolfsalo a udaj teplomferu se nepravidelnd mbnil. I tak vsak je jas displeje dostabujlcl.

WWpWWW

VQE14 (24)

t P0. imi Y// R25 i i t i # # 1 j, o i

- - RIO az

flu "Toyiz

[Ijessfe pop

f QOW^|ill

52.5

Obr. 1. Desk a V46 s ploSnymi spoji

Ke konstrukci tohoto pristroje bych chtbl pripomenout, ie je nutn6 zabez- pedit dobrou hermetibnost sondy, nebof pronikajlcl vlhkost zpusobovala zcela nepochopiteln£ chovanl teplo- mbru. Proto jsem sondu nakonec pro jistotu je§t§ zasunul do pr6zdn6ho pouzdra od fixu a oba konce zaiil epoxidovou pryskyricl.

Ing. Zden&k Hruby

276

INZERCE

Inzerci prijtma osobnb a pobtou Vydavatelstvi Nase vojsko, inzertni oddelenl (inzerce ARA), Vladislavova 26,113 66 Praha 1, tel. 26 06 51—9, linka 294. Uzbvbrka tohoto blsla byla dne 14. 4. 1987, do kdy jsme museii obdriet uhradu za inzerat. Neopomehte uvest prodejni cenu, jinak inzer^t neuvefejnlme. Text inzer^tu piSte bitelnd, aby se predeslo chyb£m vznikajicim z neditel- nosti pfedlohy.

PRODEJ

Fotokopie kompletnlch servisnich manu&lu ko- munikabntch prijimacu vb. dodatku nebo jen schema zapojeni a pteny osazeni tibf. spoju - Sony CRF320 (350,150), Sony ICF7600D (300, 150), schbma zapojeni a umisteni seriz. prvku Grundig Satellit 2000 (100), SSB + RF Gain + filtr 1000 Hz jednotka (100). Mozno tez vse za maly FM20-200 MHz ci podobny. J. Frendlovsky, Skel- na 51, 466 00 Jablonec nad Nisou.

ARO9408, 100 W, 8 P 15" (a 3200), 4 ks, novb. P. Bartipan, 507 05 Konecchlumi 67.

Eprom 2516 (80), 2716 (80), 2764 (250). Ing. K. Orlet, Bucovicka 4, 627 00 Brno.

Trojkombinaci Sharp (10 000). K. Cervenka, Zlo- ninskb 5, 182 00 Praha 8. tel. 84 37 15.

2 repro 1 PF 06708 (ARN 738, ARO 687, ARV 168), 36 litru, 8 n (8 600) nebo vym. za mensi. Dovezu. J. Kotek, po§t. prihr. 13,471 25 Jablonne v Podj.

Kazetovy tape deck Aiwa A0660E, 20 Hz - 20 kHz, 3 hi., 2 m. Dolby C, HXPRO (11 000), 100% stav. V. Kovbb, sidl. Rozvoj bl. 5/10,054 01 Levoba.

Pristrojovb skrinb podle ARBI/85, typ I—II—III (80, 90, 100) z mat. Al, Fe, zakl. barva §eda, panely A|, bocnice + kryty Fe. F. Vovesny, J. Faimonove 18, 62800 Brno.

Vodib Cu 01,6 a 3,5 mm 2x bavlna (50, 30/kg), oscilo. K'rizik T565,1200, KV, RX, maly TVP, vf osc. obraz. 13LO101M + dily (600), ARA, ST 80—84 (48, 36), kouplm vadny Maly§. Plsemnb. Stillip, Slovanskb 6, 301 53 Plzeh.

Sharp PC1401, pertektni (5000). R. Musil, Gott- waldova 1304,676 00 Mor. Budbjovice.

TESLA B113 tvrdb hlavy (3500), pbsky 0 18 Agfa PE 49 (200), Bast fero LH DP26 (250), RFT - Junior + RS (500), tripasm. RS ARN 6604, ARZ 4604, ARV 3604 (a 1000) berny mat., motorek SMZ375 (80), rOzne ploi spoje osaz. seznam zaslu, napbjec autodr. (90). Kouplm hroty do Shure M93E. Z. Bucher, Spartakibdnl 4, 789 85 Mohelnice. ZX81, DRAM 64k, zesilovac sbernic, deska rezidentnlch programu pro prace s Assem. a stroj. kodem 3x 2 k Eprom 2 k Crosram, porty 3x 8 bit, tiskarna par. centronics Seiko + 5 roll termopapir 8 cm, 6 kazet (6900), Commodore Cl6-64 k Ram (3900). R. Koutek, Prostredni 3376, 761 00 Gottwaldov.

Novy pobitab Philips VG5000, 24 k RAM, 18 k ROM (Sekam) s dobrou grafikou pripojeny k televizoru pres videokonektor + francouzsky manual (4600). M. Janoub, Kahkovskbho 16, 18200 Praha 8 6oktdvovb elektronickb varhany z AR 7/75 pred dokonbenlm. Chybl osadit tistenb spoje, soucastky i spoje kompletnl (3500), J. Cihelka, Kytin 74, 25210 Mnibek p. Brdy

ZX Spectrum +, naprosto nove (6300). M. JOna, Sladovnickb 361, 46311 Liberec 30.

Spib. zes. JVC A-X5, 2x 70 W, zkr. 0,005% mnoho vstupu (7500), event. + repro + gramo. J. Slapak, Vanburova 468/3, 40004 Ustl n. L.

Cernobily TV prijimab TESLA Andrea, r. v. 81 2 roky v provozu (2500). K. Husseini, Favorskb' 1896, 155 00 Praha 5.

S042P, CA3089, (140, 110), BFR90, 91, BF9i 963 (a \80), BFT66 (140), krystal Pal, 14 MHz, 2764, 27128 (200, 200, 600, 850). J. Sekera,- Mierova 1430/45, 924 00 Galanta.

Receiver Braun Regie 510, citl. 0,8/30 dB VKV, KV 41-49 m, SV, DV, 2x 70 W sin/4 Q dokumentace, perfektnl stav (6500). M. Martinovsky, Na hutlch 6, 160 00 Praha 6. 1 Panasonic RF 2600, komunikac. rbdio (5500). J. Vlk, Katusicka 668,197 00 Praha 9.

ZX Spectrum, bes. manual, programy (6000), ZX81, bes. manual (2000), programy na Spec¬ trum. J. Srna, areal Vltava 885,102 00 Praha 10- Hostivar.

Sony CX20017 (eg CX890), 16 bit. D/A prevod. pre CD prehravabe (600), hybridnb 10 STK014 stereo ampl. (200). V. Wolf, Jilemnickdho 14/14, 018 51 Nov^ Dubnica.

Cb TV Pluto zel. (1950), stereo zes. AZS 217 2x 15 W (1000), kalk. TESLA MR511 (400), snury 1,5 m 2 cinch x din, 2 cinch x 2 cinch (130,90). P. Zachrla, K Horomericum 17, 165 00 Praha 6.

Civkovy magnetofon B115 (3800). P. Vysek, Havlibkova 24, 551 01 Jarombr.

2 ks tripbsmovych reprosoustav 4 0 15 W sin (a 600), DNL podle AR8/75 (600). P. Basa, Husova 63, 28055 Sedlbanky,

10 AY-3'8610 + pi. spoj se souc. + navod (600). V. Blazek, Bezrubova 18, 400 01 Ustl n. Labem BFR90 (90), BFR91 (90), BFR96 (100), BFY90 (60), kupim BFQ69. P. Poremba, nam. Febr. vlf. 13, 04004 Kosice. Barevnou hudbu — ruznb pracovnl rezimy + 4 ks 600 W barevnych boxu (2200), avomet, Metra Bl., vyborny stav, spolehlivy (790), novy tovarnl registrabnl prlstroj — 4 soubezne nezbvisle zapisovabe s kapil. pery, posuv 6 cm/hod„ nahr. papir + dokumentace (860), elektr. voltmetr BM289, 100% stav, U ± 0,1-3000 V, R 10 Q — 100 Mn + vf sonda + nahr. elky (1850). Novak, Petyrkova 1997,14900 Praha 4-Chodov. Mgf B43A, B100, perf. stav, nove hlavy, serv. dok. (1700, 1500), prij. Proxima s repro RS20P, Leningrad 002, Sound solo, Meridian 211 (2400, 1500, 900, 820), gramo NAD5120 (1400), TVP Junosf 402 (1600), Orava 135 (600), Ametystpo GO (250), Manes, Anabela, Temp 6 (a 100), v§e v chodu. Cas. KV r. 46, 49-51, AR52-57, 61-72 (a 45), RK 55-57, 66-72 (a 30), vSe vaz. Hist. prij. z let 30—60 (50—300). V. Luzar, Delnicka 700, 735 31 Bohumln-Skfebon. 4ks novych reproduktoru ARX368 s krytem (a 115). I jednotlive. O. Cesak, Veseia 21, 295 01 Mn. Hradibtb. Gramo Dual CS721 (7000) s prenoskou Ortofon TMC200, tembr nepouiita (3500). M. Chlad, Kyjevska 24, 301 56 Plzeft. Teieviznu hru Universum 2004 — tenis, futbal, sguash, pelota (500), literaturu NSR a bs. pre KV amat. vys. Zoznam za znamku poSlem. Jan Korista, Gottwaldove sady 16, 921 01 Piesfany. Prog, kalkuiator Casio fx 502P, vsechny funkce, 256 kroku, 22 registru, vsechny vedecke funkce + interface pro pripojenl na magnetofon a tiskarnu a melodicky vystup (3 oktavy) pro rezim programovanl melodii. V§e (3000). Ing. O. Pavllbek, SVS, SPSE, Karla IV. 13, 531 69 Pardubice. Cb minitelevpor Sanyo TP-9 s nahr.'obraz. (2200), el. pohon gramo (200), merib uhlu sepnutl (220), zes. Transiwatt 30G (900), Ge tranzistory. Petr Safrata, PS 43, 705 00 Ostrava.

KryStil ICO kHz novy, nepouz. (350). V. Ofukany,

020 51 Dohnany 175.

10 * display z calc. Tl 1746 dobry stav (350),

krystal 27,195 MHz (100). Koupim obvody: 8085. 2716, RAM (nejtepe 2 kB), muze byt i vice + popis vyvodu, 8255,2 ks 8282, 8286, 3212, 7442. Kdo

naprogramuje pamef 2716. 4ks objimky 40

vyvodu. T. Chlopcik, Sokolovska 1105, 739 11 Frydlant n. O.

Ozivenou desku S70 svdtelneho hada - trafo.

V4e (350). 'Ivo Kremel, Lidovych milicl 1093,' 757 00 Valas. Mezirici.

Bezchybny stereoradiomagnetofdn Ol RT Sharp GF4646B (3200), neozivene TV hry s AY-3-8610

(1000), TV hry s AY-3-8500 + fotopistol (1000),

svet. had - 10 m hadice (500), gramo s VM 2202

(750). detsky telefon (100), cas spinac (150), pi. spoj sireny (50). trafa 380/220 V, 500 W, 220/15 V

1 A (300, 100), SV prijimac (100), meradla 100 ,uA, 50-0-50 pA (a 100), dom zvoncek (50), usne

sluch. (20), elky PCL (20). ECH81, EM81, 6BC32,

EM80, ECC85, PL82, 6F31, 6B32 (a 10), rele

RP102 48V (25), RP102 110 V (25), polar, rele (50), 3-faz. vypinad (50), repro ARE 411 (30),

stykace 500 V/25 A - 380 V cievka, 500 V/40 A

— 220 V cievka, (100, 150), 3faz. istice

500V/14A, J1K50 500V/6.3A (a 100), 10

MH7420, 8403, 7405 (a 15). MAA550 (10), tranz.

AF240, AF201E (4 5), tyristory KT783, 701. 704 (a'

20), vzduch. lad. C (a 10), pac. prep, (a 5) 4zil.

oznam. kabel (1 m — 5 Kcs), rozne R. C, L, T. D,

rele, potenciometre, R, C, trimre. Mozem navif

trafa do 1,5 kW. Kupim ARV3604 2 ks. P. Cech,

086 22 Kfu§ov 193.

Lumarni stindny kabl 24 zil 25 m (1000), stereo

Cross — 3 way — rtast. del. pasma (2000),

divadelnl reflektory (a 300), ovladad (400)

a cykiovac (200), dom. repro bedny 50 W. 4Q

exp. zvukovody — kvalita (2400), cuprextit oboustr. (dm 410). Z.. Miska, Mirov4 924/4,

674 01 Treble Hajek.

Dvoumanu4lovd varhany ET6—2 (15 000), box

Regent 150K se zesilovadem (1300), magnetofon

Grundig TS945 (10 000), zesilovac TW40 (1700),

gramo Unitra G601A (1500). M. Kejik, V. Rezade 4, 772 00 Olomouc.

Osciloskop 5 MHz OML-2-76 (1700), vstup. dll

TV Dukla, Orion (120. 120), panel mdridlo C520

(650), rOzne 10 MH (5-20), A277D (50), UAA180

(100), XR2206 (280). 555 (50), ruzne TC 215-219

(4-6). TE121—125 (10), TE002-006 (2-6),

TE980—988 (2-4), TC937, 5G (35), ruzne TP

060, 015, 110, 095, 160, 280 (6, 5, 5, 15, 4, 6),

WK67950 — 10R — 4k7 (10) a jine. Seznam proti

znamce. J. Strakos, Smidkeho 1800, 708 00 Ostrava 8.

Nehrand 4 repro ARN 930 (a 500) a 1 repro ARO

932 (500), velka sleva (vdechno 2000). M. Caplk,

Riegrova 199, 261 01 Pribram I.

Sharp PC-1246 + nem. manual — Basic, zach. (3900), rozm. ,14x 7x 1 cm. M. Bircak, Z.

Nejedleho 31, 934 01 Levice.

ZX Spectrum (7000). V. Bel4fiova, Zukovova 25,

851 01 Bratislava.

Intel 8087-2, aritmetic procesor (3200), novy. Fr.

Starman, Dukelsk4 970, 583 01 Chotdbor.

Souc. na ruzn4 zarizeni die AR, dale ruzne pol., R, C a jine. Seznam proti znamce (50 % ceny). P.

Lidka, Prlovska 3859, 760 00 Gottwaldov.

Zdroj-testr D, T, 10 a C — kompl. postaveny

podle AR6/80, ale neoziveny (300), osazenou

desku spoju nf zesil. 50 — 10 kHz, 4W + 2ks

reproduktoru (300), voltmetr pro motorova vozidla podle AR7/77 (100), indik4tor stavu baterie,

osaz. deska spoju (50). L. Tichy, Lidicka 357,

530 09 Pardubice.

Pfijimad TESLA 820A Hi-fi (7000). Rodinnd

duvody. Koupim 10 SAA1058, SAA1070 a LED

TIL701, TIL703. R. Krajdar, VU 9982, 432 01

Kadan.

Civk. tape deck B116 Hi-fi (3800) + zahr. pasky

018, gramo TG120 Hi-fi s predzesil. (1650), reproboxy 35W/4n (1550k dvojity indik4tor

200 nA (140), osazend desky: predzesil. (190),

predzesil. s A273, A274 (220), ant. zesil. s BF963

- VKV CCIR (280). Nabidnete BF961 (BF900),

novy zahr. cassette deck, napr. Technics, Akai a pod. R. Potmddil, Budovcova 387, 290 01 Pode- brady.

Svazand rodniky AR 1976—1985, vse nove (800),

svazane rocniky AR pro konstruktery

1976—1985, vse nove (500). J. Brzobohaty, Skolni 691, 789 61 Bludov.

ZX Spectrum 48 k (angl. manual, kazety

s programy, orig. baleni) (7400). R. Skalicky.

Jugoslavska 860, 517 54 Vamberk.

Meraci pristroj PU310 (A, V, Q), A do — 2000 A,

V - 2000 V, n do - 2 k n (2500). J. Grolmus, Fucikova 36/31, 945 01 Komarno.

Sord M5, BG. BF. M5 (7500). V. Moroz, Lesni

2069. 397 01 Pisek.

Siemens video VHS, star. 1 rok, Pal-Secam,

programov.. D. O. infra, puvodni cena 26 500, za

(24 000) nebo vymenim za deck, zes.. tun., egual.

Ty Technics, Akai. Aiwa. Jen kvalita — obojstr.

dopl. mozny. Kupujicimu (vymena) nabizim zdar-

ma nahr4t 30 ks kazet. Video i filmy, 100%,

perfektni. Jin Kucharcik, Sladovni 1269, 752 01 Kojetin.

Tape deck AKAI GX620, m4lo hrany + 2 pasky

BASF LPR 35 0 27 cm (1800), tape deck SONY

TC 378 (7500), magn. pasky Maxell, BASF, Agfa

(200-300). J. Hajajs, Raddice 24, 322 00 Plzeh.

Akorn Electron 64 kB, uvadzacia kazeta, nem.

manual, zdroj, novy, nepouzivany (10 000).

P. Paparcik, Dobdinskeho 5, 010 08 Zilina.

Casete Pioneer CT-F850 (7900) nebo koupim

tuner TX9800 Pioneer. J. Sedlacek, Gottwaldova

803, 413 01 Roudnice n. L.

2 ks reproduktory ARN5608 (a 110), 2ks kon-

denz. 5000 uF TC937a (4 50), spdch4. V. Svejno-

ha, Do Spice 15, 725 29 Ostrava 1-Petfkovice.

Synt. Yamaha CS-5 (8000), flangery EH (2800)

a Ibanez (2800). Koupim klaviaturu 4 okt., NE555,

MAC155, MAB356, MHB4011, 4046, 4066,

LM324, CA3080. Cenu respektuji. Pavel Kutad,

Myslejovick4 nadrz, 798 05 Myslejovice.

Joystick Quickshot a interface Kempston pro

Sinclair Spectrum (1500). Ing. Urban. V ryb-

nickach 5, 100 00 Praha 10.

Celestion G12/100 W - CE. 8 Q, 32 - 5000 Hz,

novy + box (4100), ARN668 (60). L. Tichy,

Slavatova 1205, 198 00 Praha 9.

Elektronkovy osciloskop TESLA TM694 veetne

nahrad. elektronek (1200), BTP Rubin 401-1,

vadny dekoder, mozno na nahr. dily (1000), 90%

osazend desky na osciloskop 3 MHz podle AR

veetne trafa, obrazovky a navodu (700), reprobox

Delicia Music 150150W/8Q (4000). M. Herclik,

Klukovicka 1532,155 00 Praha 5-Stodulky.

10 Toshiba TC9157P (1200), TD6301P (800),

nove, nepouiite. Ing. Jr St4panek, Cernobyla 2554, 438 01 2atec.

KOUPE

Repro — 8 ks ARV 3608, 8 Q, 10 W, nove, pary

tranz. 3, 5, 7 NU 74. Prodam 2 ks repro BKUJ

3013 A, 4-15 n 12,5 W (4 280), 2 ks ARV 160

(4 50). J. VypuSfak, Vodni 89, 767 01 Krom4riz.

MP-80 alebo MP40 - 100 ,uA. R. Kukel, Tr. SNP 46, 974 00 Ban1. Bystrica.

Kdo proda nebo ud4l4 kvalitni kan4lovy antenni predzesilovad d4lkove preladitelny s malym sumem — UHF. F. Cech, Tylova 274, 25092 Sestajovice. Walkman s Dolby. J. Kotek, po§t. prihr. 13, 471 25 Jablonne v Podj.

Skolni IQ 151 s moduly BASIC 6 a Video 32 (64).

J. Svankmajer, PKH 2057, 436 01 Litvinov.

10 AN101 (Grundig). Z. Vesely, Chobotsk4 1728, 25001 Brandys n. Labem.'

ZX Spectrum 48 kB, kazef4k, joystick a interface, tlaiiareii SEIKOSHA GP 50 S alebo tladiareft

SHARP CE515 P a paralelny interface. Len

pisomne a nove. J. Adam. Bajkalsk4 22, 080 01 Presov.

Osciloskop — tovar. prenos. do 8 MHz, trychtyro- vy reproduktor — do r. v. 1927. V. Hlavaty,

Prazsk4 199, 278 01 Kralupy IV.

^Stanice mladych technikukoupi^

pocitac ZX SPECTRUM,

prfpadne s prislusenstvim.

Jen na fakturu —

od socialisticke organizace nebo

prostrednictvim o. p. Klenoty. CZV SSM,

SeveroCeske chemicke zavody,

410 17 Lovosice.

Obrazovku 13LM31V (sovet.). Toma§ Bohacek,

679 34 Sudice 151.

Ovlidai QUICK-SHOTT II, nabidnete. Ing. M.

Lovas, Jirankova 1136, 163 00 Praha 6-ftepy II.

Hodinovy 10 LM8360, VN trafo do TV Elektronika

VL 100, univ. pulstopou hlavu do kazet. mg.

B 302 nebo typ ANP 969.1. Kominek, sidl. Miru 2, 742 35 Odry.

Osciloskop v chodu, osc. obr. jakakoliv, X-taly,

ruzne- T, D, 10, LQ, cuprextit, Cu smalt, kalk.

ELORG 51 nefung. E. Holub, Nad Zamkem 24, 755 01 Vsetin.

SORD M5, i vadny. Z. Kucera, Galandauerova 3, 612 00 Brno.

BFR 90, 91, 96, BFT 66, X-tal 0,1-10 MHz.

Prodam ARZ, ARV, ARN, soud4stky die seznamu.

J. Fiala. V zavetri 25. 721 00 Ostrava-Svinov.

Krystal 1 MHz nebo vymenim za krystaly jine

frekvence. V. Zelenka, Fucikova 9/290, 385 01 Vimperk.

CD platne do (700): OMD, Jarre, Vangelis,

Ultravox, Human Leagve, Midge Ure. S. Palka,

Exn4rova 17, 821 03 Bratislava.

Tranzist. stereo zesil. 2x 15-20 W dobry stav, bez

skrine. Udejte cenu. M. Simek, Karla Capka 10, 795 01 Rymarov.

Tranzistory 101NU71-104NU71, eiektronky AZ4.

L. Tlamka, 542 34 Male Svatortovice 205.

Knihu Hofhans: Magnetofony, jejich udrzba a opravy nebo pod. A. Dorko, Chodovsk4 1204,

141 00 Praha 4.

BFQ 69, BFR14, KH303B, MHB4311, 4024,

4029, nA739, CA3189. S. Student, 332 05 Losin4 70.

Display do kalkulacky POLYTRON 6001. M.

Skopek, Nad "vodovodem 23, 100 00 Praha 10- -Strasnice, tel. 77 07 85.

ARA c. 1,2 — r. 1986. P. Kumprecht, Prokopa Vel. 903, 250 82 Uvaly.

Osciloskop a jine merici vf-nf pristroje. P. Strnad,

Kozelkova 1776, 149 00 Praha 4-Chodov.

Mechaniku Floppy-disku 8, 5,25 nebo 3,5 palce — i nefunkeni. V. Lizal, Forstrova 61, 772 00

Olomouc.

AIWA AD-F990E, Technics RS-M253X apod,

a kvalitni zesilovac, cerny. R. Mach, Hornicka

972, 592 31 Nove M4sto n. Mor.

Pro SORD-m5: pam6f 64 kB RAM nebo modul

BASIC-F, rozdvojku sbSrnice, prjogramy. J. Jire§,

Bellusova 1813,155 00 Praha 5-Luziny.

VHS Videoprehravad NTSC plus monitor NTSC

nebo PAL-SECAM-NTSC. M. V4lek, Sokofsk4

1337, 738 01 Frydek-Mistek.

Tiskarnu k, ZX Spectrum nebo s rozhranim

CENTRONICS, konektory FRB, 10 typu LS.

T. Feruga, Frydeck4 60, 737 01 Ces. T4§in.

TV hry, uveefte cenu a popis. B. 2izka, Z4potoc-

keho 1058, 410 02 Lovosice.

Magnetofon — levny a nehrajici (na soud4stky).

P. Tonder, Duchcovsk4 224/4, 405 01 D4§in I.

Tiskirnu TEXAS Instruments PC 200 nebo kdo

pomuze s pripojenim interface k Tl 66.

Z. fieh46ek, po§. schran. 219, 739 61 Trinec 1.

Poditad do 3000 Kds. J. Opletal, Budovatelu 8, 783 01 Olomouc-Slavonin.

277

TESLA Strasnice k. p. Praha 3-Zizkov, U nakladoveho nadrazi 6

ZAjemci hlaste se na osobnim odd&leni ztevodu nebo telef. na d. 77 63 40. N&bor povolen na uzemi CSSR s vyjimkou vymezen6ho uzemi. UbytovAni pro svobodng zajisthne v podn.

ubytovnd.

KTY10 (SIEMENS). P. Gregor, KomenskSho 15, 05001 Revuca. ZX Spectrum, Spectrum Plus, ATARI, ICL 7107, BFT, stredotdn. homy, vysokotdn. pieza, CB obrazovku SlLELIS. V. Kadlec, Taboritu 601, 391 02 Sez. Usti II. AY-3-8610 nabidnSte s cenou. I. KubeSka, Chole- vova 45, 705 00 Ostrava 3. ? Vrak elektron. osciloskopu s 7QR20 i bez obraz. A. Bednar, Puskinova 22, 743 01 Bilovec. Civkovy magnetofon zn. SONY TC 377. P. Szturc, Leningradsk& 268, 50311 Hr. Kralov6 15, tel. 33984. , Elektronky MLR, PCH20Q, Tungsram. Z. Zatlou- kal, Zizkova 33, 794 01 Krnov. N&ktery z 10 LM1035,1036,1040 nebo TCA5550. Ing. J. Kalina, 468 31 Mate Sk£la 1/117. KryStal 17, 73 44 72 MHz, presny, 2 ks. V. Vojtus, Berehovsk& 1, 07501 Treb'teov. MHB4046, 4001 a ine CMOS, UL1621N (TCA4500A), SFW 10,7,3-KB113, 4KB204G, LM387, LM334, 9343 (fy Fairchild). J. Chudjak, 029 46 Sihelne 375. AM nebo AM-FM pfijima£ 50-150 MHz. M. Kofcvara, Pod lipami 38,130 00 Praha 3. RX Commander 6100. V. Jansky, Snopkova 481, 14018 Praha 4. ZX-Microdrive + Cartridge (1 ks, 5 ks) nebo mechaniku 5 1/4“ (720/360 kB), IO-MHA1116, MHB8286, MHB9500, TMS 9929A, 6C001E-6, 8272, FRB, schema RAM disku. Pouze 100% stay. M. Caha, Z&hrebsk& 43, 616 00 Brno. 10 SAA1058 a SAA1070 + 2 ks LQ470 a jeden kus LQ370 + 3x A277 D. Naviniem siefovd transforrrtetory od 25 do 120W — Cestn6 jednanie. J. MoravCik. Pionierska 1218/14, 901 01 Malacky. 7407,147,188, 287, 571, 74LS02, 07, 14, 30, 32, 51,157, 244; 3205,12,16; 4011,13, 49; 4116, 64; 8251, 53, 55, 59; D/A a A/D, WK16412, Cis. prep. 1 z 10, FRB konekt. Petr Smid, Nad ostrovem 8, 147 00 Praha 4. C520D. V. Koieny, Bilkova4,110 00 Praha 1. Kyt. aparaturu Marshall MR2205,50 W valve, hall + repro box, ntelo hran6, perfektni stav. J. Hou§ka, Sturova 1274/63,363 0T K. Vary-Ostrov.

RUZNE Hledcim majitele poiitace Sharp MZ800, vymena programu. P. Petras, Revolucni 599, 284 01 Kutna Hora. Sif majitelu poCitafiu Sharp MZ821, prihteSku zaslu proti zn&nce. M. Specian, CernSice u Loun 104, 43901 Louny 6. HPactem majitePa ZX Spectrum. Vymena programov a skusenosti. T. Kov46, Duklianska 352, 946 34 Vojnice. Klubu Commodore — Amiga hledd z&jemce. V. Sustr, box 137, p. Kaprova 12,11001 Praha 01.

podnik pro organizov&ni sportovnich sdzek, Praha 1, Nek&zanka 5

na technicky servis vypodetni techniky zahra nifeni vyroby

pracovnfka s 0SO nebo VS vzd^lctnim

Funkce je zafazena v T11/RPMS, vykonnostnf odmferr na hospod^fskych vysledcfch, odmSny z fondu ve<

' . .....

Informace na teL 6. 2227 52 anebo na adrese F

_nabjzi_ stredoSkoIdkum a vysokoSkol&kum — elektronikum

zajimav6 zamSstn6ni pri konstrukci, ozivovam, m6ren( a projekci nf. studiotechnickych zarizem. Znalost digit£lnf

techniky a znalost n§m6iny nebo angliCtiny je vit£na.

D£le se hledaji: elektromechanici, spojovi technici a absolvent! prumyslovych §kol elektrotechnick6ho

smiru

pro mont&z a vyrobu studiotechnickych zafizent v krajskych studifch Cs. rozhlasu a v nov6m Rozhlasov^m stfedisku

v Praze 4-Pankr6ci.

Inf or mace na tel. 42 27 28. Pisemn6 nabidky zasilejte odboru k&drov§ prAce Cs. rozhlasu,

Vinohradsk& 12, Praha 2, PSC 120 99. Ubytovdni nelze zajistit.

Vydavatetstvi Na$e vojsko

do noy^ jtâsibniMio^pddnilte^r^ vypofietnfhoi stfediska:

Automobilovy prumysl,

generalni reditelstvi kombinatu ndbr. B. Engelse 42, 128 23 Praha 2

prijme do vypodetniho stfediska

vybavendho rozsdhlou konfiguraci minipofiitafie I-102F

— vedouciho inzenyra VS V$ slaboproud, 9 let praxe v dislic. technice, tr. 13

— inzenyra VS V§ slaboproud, praxe 3 roky v fcislic. technice, tf. 11

— sam. mat. analytika V§ techn. sm£ru, 6 let praxe, znalost program, a opera6niho syst£mu RSX

N&stup nejpozd&ji v prubShu IV. dtvrtleti 1987. Ubytovdni pro svobodnO zajistime.

Informace na tel. 29 63 41. I. 268 nebo 228, ing. NAmec

Ntiborovci oblast Praha. *

— samostatn&ho matematika- -analytika

— elektronika

— oper&tory do VS

Vyhodn6 platovO podminky, ndstup moiny ; - ' ■ .. . W$#gt ihned. JiK,

Bliiftf informace pod* utvar KPP.

Smetana, S.: OZVUCOVAnL SNTL: Praha 1987. 216 stran, 147 obr., 28 tabulek. Cena v*z. 30 K6s.

Refieni poslechu akustickych informacf — refii nebo hudby — v pozadovane kvalitfi, at jii v uzavfenych prostorech nebo na otevrenych prostranstvlch, vyzaduje nejen prakticke zkusenosti, ale predevsim solidnl znalosti z nfikolika oboru — fyziologickfi akustiky, akustiky prostoru, elektroakustiky a navlq i pfehled o zakladnich vlastnostech technickych prostfedku, zejmena elektroakustickych mfinicu.

Dosavadni publikace z akustiky a elektroaku¬ stiky pod&valy zpravidla bud* sirokou skalu zakladnich vseobecnych informaci, nebo byly zamdreny napr. na studiovou nebo z&mamovou techniku, jakostnl poslech, stereofonii apod.; o ozvufiov£nl pojedn£valy splfie z hlediska architektonickfiho fefienl prostoru. Autor si vytkl za oil poskytnout pracovnikum, zabyvajlclm se ozvufiovanlm, vyfierpavajlcl souhrn dulezitych informaci, nezbytnych k dosazenl nejlepslch vysledku jejich pr£ce s maximalnl efektivnosti. Shrnuje zakladnl znalosti z oboru fyziologickfi i prostorovfi akustiky a vSnuje pozornost i ruznym spectelnim problfimum, vlastnostem prumyslove vyrabenych zaflzenl a pflkladum konkretnlch fefienl v ruznych druzlch ozvufiovanych prostoru.

Ctendf je nejprve sezndmen se zaklady teorie fyziologicke a technics akustiky (kap. 1), s mechanismem a zvI&Stnostmi vnlmanl zvuku

(kap. 2) a d£le s prostorovou akustikou (kap. 3). Ctvrta kapitola pojedn£va o ruznych druzlch prenaSen^ho sign&lu a o hledisclch, ktera se pfi pfenosu sign^lu toho kterfiho druhu uplatftujl. V pate kapitole jsou uvcideny vlastnosti akustic¬ kych zdfiCu, v sestfi rozeblr^ny poslechovfi podminky, zejmena v souvislosti s poiadavky na hlasitost a vyrpvnanost poslechu.

Dulezitfi aspekty ozvufiov£nl prostoru jsou obecne probrany v kapitole 7. Je to predevsim stanovenl potfebnych pflkonu zaficu s ohledem na objem a dalSi vlastnosti ozvufiovanych prosto¬ ru, prizvucovanl prostoru, moznost vzniku aku- sticke zpetnfi vazby, volba centralnlho 6i decen- tralizovanfiho ozvufienl, moznost mfinit vlastnosti poslephoveho prostoru apod. Prlklady ozvufienl pro ruznfi ufiely jsou obsahem kapitoly osmfi. Jsou uvedeny napf. z£sady pro ozvufienl sporto- vi§f, uceben, zasedaclch sinl, koncertnlch salu a rady dalSIch druhu prostor (v zaveru kapitoly je dokonce i nfikolik zdsad pro optimÎnl ozvufienl prostoru v osobnlm automobilu).

V poslednl kapitole je souhrn zakladnich vypofietnlch vztahu z elektroakustiky. D&le jsou jeste v knize uvedeny seznam literatury, obsahu- jlcl dvacet pet titulu prev^zn^ ieskych publikacl, a v^cny rejstrlk.

V knize je shrnuto velk6 mnozstvf udaju a informaci, potrebnych k vypoCtum, souvise- jlclm s ozvufiovanlm prostoru, a to prev42nfi v grafickfi formfi. Takfi u matematickych vztahu jsou uv&deny jen vysledne vzorce a zavislosti, bez odvozovAni, kter6, by ztliilo orientaci v publikaci a neunosnfi zvfitfiilo jejl rozsah.

Ve Smetanovfi knize se dostava prlslufinym specialistum, zejmena z fad techniku a projek- tantu, velmi cenn& prirufika, kter4 by mfila prispfit ke zvysenl urovnfi v ozvufiov&nl prostoru. Kniha muze byt ovfiem dobrou pomuckou i amaterskym z4jemcum o dobry poslech zvuku, a to nejen v prostorech, urfienych pro §ir§l vefejnost, ale i v domecnosti. JB

Stary, J.: MIKROPOClTAC A JEHO PROGRAMOVANl. SNTL: Praha 1987. VydAni druhe, dopln£n6. 245 stran, 71 obr., 59 tabulek. Cena v4z. 45 Kfcs.

Velmi brzy po svfim vzniku mikropofiltafie zlskaly uplatnfinl ve vfitfiinfi oboru lidske fiinnosti a jejich masove vyuiitl se projevilo mj. i nedostat- kem kvaiifikovanych pracovnlku, a to pokud jde o oblast jejich technickfiho, ale predevSIm programovfiho vybavenf. Proto se musela a must ceie rada pracovnlku z jinych oboru s fiinnosti mikropoCItafiu a jejich programovanim blize seznemit.

Posienlm knihy nafieho prednlho odbornlka je umoznit inzenyrum a technickym pracovnikum, kterl se chtfijl zabyvat nevrhem technick£ho a programovfiho vybavenl mikropofiltafiovych systemu a majl alespon zakladnl vfidomosti z filslicove techniky, zlskat pro svou praci dobrou teoretickou prupravu. Skutefinost, ze publikace vychazl jiz po trech letech v Kniinici vypofietnl techiky SNTL v druhem (doplnfinem) vyd^nl, jehoz naklad je 25 000 vytisku, svddcl o jejlm vyznamu i o uspfichu u fiteneru.

Podrobnfi byli fiteneri AR s obsahem, zamfire- nlm i zpusobem zpracovenf knihy sezn^meni v AR-A 6. 87/1985. Zopakujme alespoft strucnfi, ze po obecnfim uvodu a popisu technick^ho vybavenl jsou y nl problrany jazyk symbolickych adres, metodologie programovanl, vyfiil progra- movacl jazyky a vyvoj mikropofiltafiovych systfimu. Specializovand 6Ast vykladu se zamfiruje na strukturu i programovanl mikropofiltafie Intel MCS-80 (popr. MCS-86), z jehoz systfimu se vychazelo i pfi tuzemskych koncepclch mikro- pofiitafiu.

Funkamateur (NDR), b. 4/1987 Mikroelektronika v NDR (6) — Vyuziti 10 A283

ve dkolnich zAjmovych krouicich elektroniky — Hiedani zAvad elektronickych pristroju bez schAmatu zapojeni — MikroelektronickA stavebni jednotky pro stavebnici Polytronic A-B-C (10) — Indikator vf eiektromagnetickeho pole — SSTV, soudasny stav a tendence — Program na PC1715, vyuzitelny v radioamatArskem sportu — Obvod umozhujici presnA naladeni stanice na prijimadi FM — Konstrukce bytovych digitAlnich hodin z podkozenych nAramkovych (3) — Co znamenA zkratka CIM? — K udribe motorku magnetofonu — Infracervena svetelna zAvora — Doplnek k univerzAlnimu meridmu pfistroji, umoz/iujici analogove mereni kmitoctu — Jedno- duchy zkusec tranzistoru a diod — UniverzSIni laboratornl nap^jeci zdroj s elektronickym ji$t6nim — EDAS4, editor/asembler pro AC1 (4) — Klavesnice pro mikropoditaCovou stavebnici Z 1013 — Radioamat6rsky diplom Y2-LOQ.

Radio, televizija, elektronika (BLR), b. 3/1987 Modul s 12bitovym prevodnikem D/A SM758-2

pro osobni mikropofiitad — ProjektovSni systemu — programovanych v asembleru a experimenty s 6502 — Prijimafi s nekolika kratkovlnnymi rozsahy — Naladeni a senzorova volba kandu v prijimaci BTV Sofia 84 — Doplnek pro nf vystup z televizoru — K otazk&m spolehlivosti spojova- cich prostredku — Sum pri multiplexnim prenosu dat — Tripasmova reproduktorova soustava - Univerzdni casomerne zafizeni — Zapojeni k havarijnimu osv6tleni s fotoelektrickym bloko- vanim — Automaticky regulator osvStleni — Mnohokan^lovy elektronicky prepinaC — Pouiiti iasovafie 555 — Stabilizator nap^ti — Automaticky telegrafni klic s pameti — Svfetelne rele — Graficke symboly pro schemata.

Radidtechnika (MLR), b. 4/1987 Specialni 10, obvody video TVP (7) — Zajimavd

zapojeni: Obvod k nastavovani sirky stereofonni baze; Jednoducha elektronicka pisfalka se sesti tony; Obvod k vytvareni zvukovych efektu — Strojovy jazyk PC-1500 (PTA-4000) (12) — Prestavba filtru FM 10-60 na vstupni filtry pro VKV (4) — Transceiver Yeasu FT-290R — Navrh transformatoru v sifovdm zdroji pro amaterska zarizeni (pro zacinajici) — Amaterska zapojeni: Multitester FM; Mdrici generator VKV FM — Videotechnika (41) — TV servis, obvody TVP Orion — Nf zesilovac 60 W pro hudebni nastroje (3) — Katalog soucastek (polovodicove diody) — Pro pionyry: Bzucak Morse; Gong — Pnstroj k hiedani zkratu na plosnych spojich — U£me se Basic s C-16 (16).

Radio, Fernsehen, Elektronik (NDR), b. 4/1987 Stereofonr^ tuner Tonica RX 80 — Zku§enosti

s tunerem Tonica RX 80 — Stereofonni ekvalizer Fera EQ 150 — ZkuSenosti s ekvaliz6rem Fera EQ150 — Kamera k snimani stojiciho obrazu — Linearizace Cidel teplom6ru — Tyristorovy spinafi — Cislicovy voltmetr s C520D — Signatu- rova analyza s pouzitim softwaru — Cidla z organickych materi^lu — Analyzy obvodu jazykem Basic (15) — Pro servis — Informace o polovodicovych soufi^stkach 235 — K osobnim po6itafium — Vstup a vystup pres u2ivatelske rozhrani poîtace KC 85/1 — Laboratory praco- vi§t§ s poiitafiem a prekladafiem jazyka — Elektronicka klavesnice — Tabulky pro tiskctr- ny K6313 a K6314 — Vstupni modul pro pocitafie KC85 — ExperimentAIni obvod s 10 U882 — Generator melodn misto zvonku — Mikropodtac 10 U8407P se zvetSenou pam6ti (2) — Samovypdjitelne integrovane obvody — Interfejs DMA pro K1520.

Radioelektronik (PLR), b. 3/1987 Z domova a ze zabranid — Polyfonni elektro-

nick6 varhany MGW-442-AD (2) — Poruchy v mikroprocesorovych systemech (2) — Synchro¬ nizer zvuku pro amaterske filmy 8 mm — Rozhlasovy prijimad ZR ELTRA R-8010 — Presny regulator teploty — Zesilovac do automobilu (pro magnetofon) — Dalkovd Sireni velmi kratkych vln — Mezinarodni veletrh v Plovdivu 1986 — Video 8 mm — Digitelni hodiny, budik.

Elektronikschau (Rak.), b. 3/1987 Zajimavosti ze svdta elektroniky — Trendy

v oblasti digitdlnich multimetru — Koncepce modernich multimetru Norma D4845 — Od viceudelovych mdricich pristroju k digitAlnim multimetru m — Prehled multimetru na souCas- nem trhu — Vyvoj studiove audio a videotechniky u firmy TBS — Problemy a trendy analogovych 10 pro specificke aplikace — System komplexniho zarizeni k vyuziti dat v domacnosti — Vlastnosti modernich rychlych zapisovafiu — Digitcilni multimetr Keithley model 196 — Osciloskop Iwatsu SS-6122 — Sirokopdsmovy multiplexer — Novd soufiastky a pristroje.

Radfo-amater (Jug.), d. 3/1987 Pfedzesilovafi pro 144 MHz — Elektronicky

prepinafi k osciloskopu — Elektronicky zvonek s dvanacti melodiemi — Odrazy VKV od meteo- rickych drah (2) — VSechno o FT-290R — Stabilizator s malym ubytkem nap§ti — Program k vyuziti pofiitafie Commodore v radioamaterskem sportu — Integrovany obvod TDA7000 - Stabilni VFO s tranzistory MOSFET a bipol^rnimi — Voltmetr s tranzistory FET a vstupnim odporem 11 Mft — Radioamaterske rubriky.

ELO (NSR), b. 1/1987 0 jadernych elektr^rn^ch — Merici tecbnika

v. experimentdlnim expresu ICE — Elektroakusti- ka pro zacinajici (9) — Injektor signalu pro diagnostiku zavad elektronickych pristroju — Uvod do robotiky (6) — Zajimavd 10: TEA1017 — Optimalizace zvuku z gramofonu — Aktivni televize — Volba povol^ni: elektronik — Zdroj konstantniho proudu — Navod ke stavbfe repro- duktorove soustavy 100W — Cinov^ni plodnych spoju — Maticovy displej s diodami LED — Vystava Hobby-Elektronik ve Stuttgartu — Porovn^vaci test TI-74 a Sharp PC 1600 — Nove vyrobky — Bektronicky sperk.

ELO (NSR), b. 2/1987 Vodik jako pohonna latka — Rozvoj svdtlovod-

nych kabelu — Pocitafi §et'ri energii pH vytepdnt — Presny Cas pro Commodore — Jednoduchy zkouSec tranzistoru — Vf milivoltmetr do 500 MHz — Sifovy zdroj pro nejvys§i n^roky — Vyuziti rete — Elektroakustika pro zafiinajici (10) — Zajimave 10: RTC-62421 — Jednoducha matematika — Uvod do robotiky (8) — Volba povoteni: pracovnik pro zpracovani dat v obcho- 6b — Nove vyrobky — Zafizeni k varovani ridifie pred niledim.

VSichni zajemci, na ktere se jiz z prvniho vyd£ni nedostalo, maji tedy moznost tuto publikaci, ktera je svym zpracovanim vhodna i pro samo- stabte studium, ziskat v letoSnim roce.

Ba

TES — technicky sbornik Severo£esk6ho kraje.

Tato zajimava rocenka, ktera vySla loni jii po jedenacte, seznamuje s usp6§nymi pracemi zlep§ovatelu v oblasti vynalezu, zlepSovacich n4vrhu, tematickych ukolu, racionalizafenich navrhu i z oblasti zajmove Cinnosti. Vydava ji Dum techniky CSVTS Usti nad Labem ve sdoIu-

280 (îSniEf

praci s dal§imi krajskymi organizacemi N^rodni fronty v n&kladu 1600 vytisku (rok 1986).

Hlavni funkci sbomiku je seznamovat s vysledky uspSSne vynalezeck6 a zlepSovatelskd Cinnos- ti jednotlivcu a kolektivu primou cestou pobodky CSVTS, komise VZH pri odborovych organiza- cich, komise mladych odborniku SSM, oddSleni TEI a VaZN hospod^rskych organizaci, krajske org^ny CSVTS, ROH a SSM i jmenovite uverejfio- vane zlepSovateie a ^ynatezce.

Pro predstavu o obsahu si stru6n§ uvecfme, co prin&Si lonsk6 XI. vydini Rocenky: Obsah je rozdSlen do osmi dAsti. Jsou to A — vynAlezecke a zlepAovatelske hnutf; B — prehled prispiva- jicich organizaci a zaslanych prispevku; C — tecbnika a racionalizace; D — novA vzory a prumyslove navrhy; E — souteze a tematickA tikoly; F — technics informace. Krorrte zajima-

vych uvah o problematice zlep§ovatelsk6ho hnu- tL objasnovam formalit a postupu, spojenych s pfih!a§ov6nim, hodnocenim a odrrteftovanim zlepSovacich navrhu, obsahuje celou radu dal- Sich zajimavych informaci. NejcennSjSi pro praxi patrne budou strudne anotace podanych nametii s adresou autora a organizace, pro samotnd zlepSovatele pak informace o soutezich, vypiso- vanych v teto oblasti. Rada dalsich informaci usnadhuje dinnost zlepdovatelu a urychluje pro- nikAni vysledku zlepSovatelskdho a vynAlezec- kAho hnuti k novym uiivatelum.

Vydavani technickAho sborniku Severodes- keho kraje je vyznamnym konkretnim pfispev- kem k rozvoji a zvydovAni technicke urovn§ vyroby a tedy i k rozvijeni Hlavnich smAru hospodArskAho rozvoje CSSR, vytyCenych ve- doucimi organy naSeho statu. JB

Date post:	29-Jan-2022
Category:	Documents
Upload:	others
View:	13 times
Download:	0 times

Amaterske Radio 1987 - Archive

Documents