Do 1. kvtna 2012 potrv vstava "Vynlezci a vynlezy" v Nov budov Nrodnho muzea v Praze, Vinohradsk t. 1.

PROKOP DIVi 1698- 1765 Jid,u v,)! 1,1\1 OJ\lJl,r~ \C n.1tOOrt \I roce lq8 II Hcl .... ~,Jl\Il(k" u 2Jnlbcrl..l II lhude rOOlllt Studoval \I' lnoJnlt '10' j('1L1tl \~"'m gymnllu, hrnomf. podpofDWlIllolllkym pr('mOl1\tr.'1 V;ym ~1;HICft'llI. tJo nthol n .... oJC"dn' \'slouprl Ol P'ljoJl fcJM Im~ Prokop DIVI~. Po yY\vt(f'111 l1011o:n('1r. 1." .. \tll ultrlcm II ~J"'~'('fn(Uol,. V 'oc~ In3 zf .. L,)1 dnlolOtJt 1. hlorohr cl leo Jogi(' V roc'(' 17]6 OM~ oc:fclfll kl.l~t('r.l cl n

RONK XVII (LXI) 2012. SLO 04

V TOMTO SEiT N rozhovor ...

Svtozor ...... ... .... . Veletrh v Norimberku ....... . AR mldei: Zklady elektrotechniky Mikrokontrolry PIC (52) Jednoduch zapojen pro voln as Argentino - pstroj na vrobu

. ... . 1 .. ..... 3 .. .... 4

..... 6 .... 7 ... 9

koloidnho stbra .... .. . .................. 13 Sov elektronick pojistka 0,1 a 10 A ... 17 Jak jednodue a inn na kuny ............. 21 K lnku : "Jednoduch mi ESR" z PE-AR 11 /2011 ................. . ........... 23 Pouitie obvod ov PT2262/2272, alebo dial'kov sledovanie garovch dver ..... . 24

Potebujete stupnici? .... .... . .. 27 Zajmav osciltor ........... . ............... 28 Inzerce ....... .... .................... .. I-XVI , 56 Senzory proudu ACS758 ....... ...... 29 Antny ... . ......... 31 Nov knihy .. .... 32

Svtla a zvuk: Kytarov efekty . .. 33 PC hobby .. .. ... .. . .......... ....... 41 Rdio "Historie" ... .. ... . . ..... 45 Z radioamatrskho svta . . ... 49

PRAKTICK ELEKTRONIKA Amatrsk RADIO Redakce : fredaktor : ing. Josef Kellner ,

redaktoi : ing . Jaroslav Selza , Petr Havli , OK1 PFM , ing . Milo Munzar, CSc . Adresa redakce: Karlovo nm. 557/30, 12000 Praha 2 , tel. : 257317310, 222968376 . Ron vychz 12 isel. Cena vtisku 75 K . Rozuje Prvni novinov spolenost a. s. , Mediaprint-Kapa a. s . a soukrom distributoi.

Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o., Hana Merglov (Karlovo nm. 30, 12000 Praha 2, tel. : 257317312; tel./fax: 257 317 313; odbyt@aradio.cz) . Distribuci pro pedplatitele tak provdi v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o., Zkaz-nick Centrum , Vdesk 995/63, 63963 Brno; tel. : 541 233 232 ; fax: 541 616 160; predplatne@media-servis .cz; reklamace - tel. : 800800890. Objednvky do zahrani: Mediaservis s. r. o , Zkaznck Centrum, Vdesk 995/63 , 639 63 Brno; export@mediaser-vis.cz; tel. : +420 532 165 165. Predplatn v Slovenskej republike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Brati-slava - Petralka; korepondencia P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33 - pred-platn ; e-mail : predplatne@press.sk. Podvn novnovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha ( .j . nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996) . Inzerc pj m redakce - Michaela Hrdlikov , Karlovo nm . 30 , 120 00 Praha 2 ; tel./fax : 257317313; inzerce@aradio.cz. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Vydavatel: AMARO spol. s r. o., IO 63487233. Vychz: 5 . den v danm msci . Internet: http://www.aradio.cz E-mail: pe@aradio.cz Nevydan rukopsy nevracme . ISSN 1804-7173, MKR E 7409 AMARO spol. s r. o.

N ROZHOVOR ~

s pan Luci ernou a pan Van-dou Mareovou, autorkami v-stavy "Vynlezci a vynlezy", kter prv probh v Nov bu-dov Nrodnho muzea v Praze.

Nrodn muzeum (NM) je sice in-stituce veobecn znm a ctn, ale pesto vs poprosm na vod o nkolik zkladnch infor-mac k historii a posln NM_

Nrodn muzeum bylo zaloeno v dub-nu 1818 pedevm dky paleontologovi

hrabti Kaparu M. ternberkovi. Dal dominantn osobnost v historii NM byl Frantiek Palack, kter dal podnt k za-loen Matice esk a Casopisu Nrodn-ho muzea.

Vznamnm datem pro NM byl rok 1891 , kdy byla veejnosti otevena nov budova architekta Josefa Schulze na hor-nm konci Vclavskho nmst. Tedy teprve po 73 letech od zaloen zskalo NM svoji budovu , kde mohly bt uloeny vechny sbrky , vytvoeno zzem a pedevm vybudovny nov rozshl expo-zice. Jedna ra hlavn budovy Nrodnho muzea skonla 7. 7. 2011 , kdy byla kvli rekonstrukci pro veejnost uzavena .

V souasn dob tvo NM pt institu-c - Historick muzeum, Prodovdeck muzeum, Knihovna NM, Nprstkovo mu-zeum asjjskch , africkch a americkch kultur a Cesk muzeum hudby. S uzavenm hlavn budovy nezanikla monost na-vtvit NM - naopak. NM nabz nvtv

nkm expozice a vstavy ve svch dalch praskch i mimopraskch objektech, nap . Nov budova NM, Nro-dopisn muzeum Musaion, Nrodn pa-mtnk na Vtkov , zmek Vrchotovy Ja-novice, Muzeum knihy ve ru n/S ad.

Co vechno me nvtvnk va vstavy shldnout?

Vstava pibliuje vce ne 20 vraz-nch osobnost esk vdy od 17. do 20. stolet a seznamuje nvtvnka s jejich

nejvtmi vynlezy, kter mnohdy dobyly svt. Clem je zpopularizovat vdeck povoln a ukzat, jak to je bt vdcem a co to znamen " vynalzat".

Tematicky je vstava rozdlena do de-vti st , vnovanch jednotlivm odvtvm: technice, doprav , lkastv , chemi , biologii , zemdlstv a tiskaskm techni-km. Ale nejsou opomenuty ani humantn vdy nebo vynlezy z praktickho ivota a vednho dne.

Vybran vynlezci a objevitel jsou pedstaveni nejen pomoc expont a tex-t s obrzky, ale tak prostednictvm i-votopisnch komiks , interaktivnch mo-

del , her a audiovizulnch program . Pro mal a zvdav nvtvnky je pichystna hra "Cesta za Nobelovkou", animace jzdy dlnkem (dlnk je kabinov moto-cykl , kter zhotovil v letech 1938 - 1941 konstruktr Jan Anderle) , hern a vtvar-n atelir a vdeckotechnick laborato ,

Obr. 1. Vanda Mareov a Lucie ern v prostorch vstavy

: ... ............ . :

C""!io" ............ "''"' . :!") PrVodce atavebnlci

?t.-.IUfO.4f~_"t" ... c-((""S5 .~~f'r_~~'fi.... # .. ,dI.,~4 _~dd

.

.

..................

Obr. 2 a 3. Vdeckotechnick laborato je urena pedevm dtem (viz 2. strana oblky) , ale S " Voltkem" si rdi pohraj

i star pnov

kde si zjemci mohou mj . pohrt s elek-tronickmi stavebnicemi "Voltk" (viz obr . 2 a 3) .

Ne se ponome do elektro-techniky, povzte nm o nkterch zajmavch vynlezech, kter maj pvod v naich ze-mch a u kterch bychom to ne-

ekali.

V sti vstavy , vnovan eskm vy-nlezm v zemdlstv , se nap . dozv-me, e v echch byl vynalezen medo-met (obr. 4) , pstroj na zskvn medu ) z velch plstv. Ped jeho vynlezem museli velai plstve drtit a med z nich

Obr. 4. Medomet z roku 1865

( Praktick elektronika -Md 04/2012 ) 1

)

Obr. 5. Model bleskosvodu Prokopa Divie a Leydensk lhve (18. stolet)

Obr. 6. Kikv elektromagnetick volt-metr z let 1880 a 1890. Je tvoen cvkou na mosazn koste , do n se zasouv speciln kotva podle velikosti proudu, protkajcho cvkou, a jej pohyb je pe-

nen na stupnici

"dmat". Medomet vynalezl v r. 1865 Frantiek Hruka (1819 - 1888), povol-nm vojk a nmonk .

Mnohho pekvap esk pvod nkterch pedmt a pojm z bnho i-vota . Jedn se nap. o taku sovku , no-hej bal , tanec polka i podsadov stan , kter byl poprv postaven roku 1913 na skautskm tboe .

Na naem zem vznikla tak remos-ka, mal penosn pec elektrick ndo-ba, kterou zkonstruoval elektrotechnik Ol-dich Homuta . Jej prvn prototypy se objevily v letech 1953 - 1955.

eskm vynlezem remosky se plynule dostvme k elektro-technice. Prosm o strun pehled elektrotechnickch vynle-

z a vynlezc zde na vstav.

Nejstarm eskm elektrotechnikem na vstav je Prokop Divi (pvodnm jmnem Vclav Divek, 1698 - 1765), vynlezce bleskosvodu (obr. 5) . Profes byl knz a jmno Prokop Divi dostal jako

dov pot , co vstoupil do kltera . Kro-m atmosfrick elektiny zkoumal tak

Obr. 7. Kikova obloukov lampa z ro-ku 1884 s diferenciln regulac. Tento

Kikv patent umooval stabiln pro-voz vce obloukovch lamp pipojench

na jedno dynamo

Obr. 8. Elektrick mic pstroje Ericha Rouky. Vlevo rozvadov voltmetr z r.

1913, vpravo mi izolace z r. 1930 vlivy elektromagnetismu na iv orga-nismy a dlal pokusy s elektrolbou .

Nepochybn nejvtm a nejslavnjm nam elektrotechnikem 19. a prvn poloviny 20. stolet byl Frantiek Kik (1847 - 1941). Proslavil se mj . vynle-zem obloukov lampy se samoinnou re-gulac , za kterou dostal zlatou medaili na

Svtov vstav v Pai r. 1881 (obr. 6 a 7). Zazenm vlastn konstrukce vybavil na 130 elektrren, zizoval poulin osvtlen , vybudoval poulin elektrickou drhu a prvn vlakovou elektrickou drhu Ra-kousko-Uherska z Tbora do Bechyn .

Erich Rouka (1888 - 1986) vlastnil na 850 patent nejen z elektrotechniky, ale i z medicny . V 29 letech zaloil v Blansku dodnes dobe znmou tovrnu Metra na vrobu micch pstroj (obr. 8). Na konci 2. svtov vlky byla jeho to-vrna siln poniena a r. 1948 znrodnna. E. Rouka pozdji emigroval a v Nmecku prac~val u firmy AEG .

August Zek (1886 - 1961) byl pro-fesorem Univerzity Karlovy a zabval se experimentln fyzikou, hlavn v oboru ne-tlumench elektrickch kmit . Je vynlez-cem magnetronu s cyklotronn frekvenc (tzv. kv magnetron, 1924, obr. 9) .

Dritelem Nobelovy ceny za chemii z r. 1959 je Jaroslav Heyrovsk (1890-1967) za vynlez polarografie, elektroche-mick analytick metody. Od r. 1918 psobil v Chemickm stavu Univerzity Kar-lovy , kde byl j menov n profesorem fyzikln chemie . V r. 1950 ~yl v Praze zaloen Polarografick stav CSAV a Ja-roslav Heyrovsk se stal jeho prvnm editelem a a do konce svho ivota tam pracoval na vvoji dalch polarografic-kch metod a pstroj (obr. 10).

9br. 9. Dioda, kterou pouval August Zek pi svch pokusech jako magne-tron. Katoda je pm drt, anoda je v-

leek svinut kolem katody. Vyrobena v tovrn Elektra Hloubtn r. 1924

Obr. 10. Kompensograf, neboli kolkov reostat k polarografu Jaroslava Heyrov-skho, zazen k prav elektrickho

odporu pi men slabch proud

Obr. 11. Stejnosmrn pomalubn nbojov trakn elektromotor pro auto-mobil (1930 a 1931). Patent vynlezce

Josefa Sousedka

N strun pehled uzavr Josef Sousedk (1894 - 1944). Pvodn z-

menk a elektromontr zaal roku 1919 v rodnm Vsetn podnikat v oboru vvoje a vroby elektromotor a elektrickch

stroj podle vlastnch patent (celkem 43, nap . letadlo s kolmm startem, elektrick kormidlo, elektromobil) . Za ast v proti-nacistickm odboji byl nkolikrt zaten a v prosinci 1944 pi vslechu zastelen .

Ped vlkou na vhodn nabdky na prci '{ cizin tento vlastenec odpovdal : "Jsem CechosLovk a moj povinnost je praco-vat pro Ceskoslovenskou republiku ."

A jak se rozloume?

est naim vynlezcm a velk podkovni vem , kdo nm pi realizaci tto vstavy pomhali a zapjili exponty: Technick muzeum v Brn , Nrodn tech-nick muzeum, Zemdlsk muzeum Akademie vd R ad. '

A tene asopisu PE-AR a jejich ro-dinn pslunky srden zveme na v-stavu: Pijte se podvat a potit. Vsta-va potrv do 1. 5. 2012 a podrobnosti najdete na www.nm.cz

Dkuji za rozhovor. Pipravil Petr Havli, OK1PFM.

2 ( Praktick elektronika -Ma 04/2012 )

SV~TOZOR

irokopsmov diferenciln zesilova

Klidov spoteba jen 115 mW (v re-imu shutdown pouze 1,3 mW), jedi-n napjec napt 3,3 V (max. 4,2 V) , zeslen 2x, 4x a 5x voliteln zapoje-nm vstupnch pin ke zdroji signlu , ka psma 1,4 GHz a vstupn um pod 10 nV/" Hz, to jsou zkladn pa-rametry novho irokopsmovho di-ferencilnho zesilovae ISL55211 s kterm pichz firma Intersil Cor~ poration (www.intersil.com) . Je uren pro zpracovn signl s kmitoty pes 500 MHz ped rychlm ND pevodnkem , nap. 14bitovm ISLA214P50 v micch a komunikanch syst-mech a pstrojch pro sbr dat. ISL55211 je dodvn v pouzde TQFN o pdorysu 3 x 3 mm s 16 piny. Po-tencionlnm uivatelm je nabzen

rovn vvojov kit s adou vyzkou-ench vzorovch een.

10 pro rdiov pijmae s ladicm knoflkem

Firma Silicon Labs (wwwsi/abs . com) je vznamnm vrobcem inte-grovanch obvod pro souasn ana-logov i slicov zpracovn signl . K nabdce z posledn doby pat inte-grovan obvod v technologii CMOS,

umoujc vytvoit vcepsmov r-diov pijma s digitlnm displejem, ktery se lad tradinm ladicm knofl-kem . O pijmae s tmto zpsobem

ladn je ve svt stle zjem , podle odhadu jich trh absorbuje ron a 40

milion . Vyuitm Si484x je mon zmenit poet potebnch soustek o vce ne 70 % a vrazn tm snit materilov nklady a zmenit potebnou plochu na desce s plonmi spoji v aplikacch , jako jsou stoln a penosn radiopijmae, mini- a mikroaudio-systmy, i kombinace hodin s r-diem. Pijmae s Si484x poskytnou kvalitn pjem FM (mono i stereo) a AM vetn krtkovlnnch psem , maj vynikajc citlivost i pi patnm signlu a inn potlauj poruchy. Na

ipu jsou i obvody digitlnho zen hlasitosti a tnov clony. Pro pijma s obvodem Si484x ve 24vvodovm

pouzde SSOP lze pout i jednostran-nou desku plonch spoj , co se t

pzniv projevuje na vrobnch nkla-dech. Pi odbru 10000 ks je cena

pijmaovho obvodu 1,96 USD.

Akcelerometry sTM opt men

Firma STMicroelectronics (www st~ com) nleejc k pednm vrob-cum mikromechanickch systm (MEMS) pro spotebn , zvlt pak

penosn aplikace, uvedla nov tos senzory zrychlen vyznaujc se

pikovmi parametry, velmi malou spotebou a minimlnmi rozmry pouzdra (2 x 2 x 1 mm) . Vzhledem k tomu , e to je jen zhruba polovina velikosti stvajc generace akcele-

rometr , jsou zvlt vhodn pro sn-mn pohybu v pstrojch , kde je k dispozici omezen prostor, jako jsou mobiln telefony, tablety a hern kon-zole . LlS2DH a LlS2DM s rozsahy 2 g, 4 g, 8 g a 16 g se vyznauj

pesnost , velkm rozlienm (LlS2DH 16 bit , LlS2DM 8 bit) , asovou a tep-lotn stabilitou . Mohou rovn gene-rovat dva programovateln signly

peruen indikujc rychl zmny , nap. voln pd. K dalm pednostem nle monost uveden do sporn-ho a spnkovho reimu , vestavn

pam FIFO a autotestovac reim. Di-gitln signl menho zrychlen je k dispozici na rozhran 12C/SPI. Na-pjec napt me bt v rozsahu 1 7 a 3,6 V, pracovn teplota pak od -40 do +85 C.

Pesn napov reference s malm umem

Nov napov reference LT6654 od Linear Technology (wwwlinear. com) , vyrbn zatm s naptm 2,5 V, se vyznauje pesnost 0,05 %, malm teplotnm driftem 10 ppm v t-

d A, ppadn s dvojnsobnmi hod-notami v td B a umem s rozkmi-tem 1,6 ppm v psmu 0,1 a 10Hz. Napjec napt me bt a 36 V, obvody vak pracuj jet pi rozdlu

napt m.ezi vstupem a vstupem 100 mV. Cinitel napov stabilizace je nejve 5 ppmlV, proudov pak 8 ppm/mA vstup obvodu lze zatit

i do nho me tci proud a 8 mA Reference se dodv v pouzde SOT23 se 6 vvody a me pracovat

p~ teplotch -40 a +125 C. Pedpokladanou oblast vyuit je automobil-n a prmyslov elektronika a systmy pro sbr dat. Brzy maj bt dostupn I verze s naptm 1,25 V, 2,048 V, 3 V, 3,3 V, 4,096 V a 5 V.

Kontrolry pro usmrovae napjecch zdroj

s tranzistory MOS FET Kontrolr synchronnho usmrovae ZXGD3104N8 od firmy Diodes Incorporated (www.diodes.com) je uren pro buzen tranzistoru MOSFET kter slou jako tm ideln diod~ v akumulujcch izolovanch mnich (flyback) pracujcch v reimech CCM (Continuous Mode), DCM (Discontinu-ous Mode) a CrCM (Critical Conduc-tion Mode). Omezenm ztrt vznikaj-cch v dsledku bytk na bn uvan Schottkyho diod lze dosh-nout nap . zvten innosti 90W zdroj pro notebooky napjench z 19V adaptr a o 3,5 %, take cel-kov innost zdroje je a 87 %. To odpovd kritrim hodnocen Energy Star V2.0. ZXGD3104N8 umstn do pouzdra SO-8 lze napjet naptm 5 a 25 V, pra~ovn kmitoet me bt a 250 kHz. Rdic obvod rovn za-

brauje pedasnmu vypnn MOS-FET pi poklesu kolektorovho prou-du a minimalizuje ztrty v inverzn

diod zenho tranzistoru . JH

( Praktick elektronika -Mti 04/2012 ) 3

Veletrh v Norimberku Ing. Michal ern

Norimbersk veletrh hraek a modelskho zbo je u tradin nejvt svtovou akc ve svm oboru. Na jednom mst se letos v 17 halch selo vc ne 2700 vystavovatel ze 63 zem a kolem 80 000 pihlench nvtvnk ze 114 zem. Na tento veletrh m pstup i veej nost, ale pro ni nen typicky uren a nen prodejn. Jeho hlavn cle jsou v kontraktan oblasti a pedveden novinek pipravench pro nsledu-jc seznu, take rozhodujc st nvtvnk tvo obchodnci, vrob-ci , konstrukti a samozejm tak novini , kterch se zde schz

pes 2500. Co zde bylo zajmavho z hlediska elektroniky, se pokusm shrnout v nsledujcch dcch.

Novinky a zajmavost bych rozdlil do t oblast : propagace alternativnch zdro-j energie a pohonu , elektronika v mode-lech (hrakch) a vukov i experimen-tln stavebnice. V prvn oblasti potem

vrazn dominuj nmeck a francouzsk firmy, hraky a hky se solrnmi lnky nebo vtrnky byly vidt prost vude. Je-jich technick i vtvarn rove vak asto mrn eeno nebyla valn a omezila se na sestavu solrn lnek - motorek z mo-bilu - vrtulka (ppadn laserem z pekliky vyezan motlek s mvajcmi kdly) . Skoro to vypadalo, e jsou dlan z povin-nosti a kdo nco podobnho nenabz , sm se odsouv do druh ady ... nebo mon od dotac.

Nejucelenj a nejpropracovanj sortiment pevyujc ostatn vystavovate-le o nkolik td pedvedla firma Horizon Fuel Cell Technologies ze Singapuru (http://www.horizonfuelce/l.com) . Vysta-vovala nap. jednotliv vukov vodkov palivov lnky a elektrolyzry v pouz-drech z organickho skla , demonstran modely aut na vodkov pohon (a to hned v nkolika typech) nebo malou vtrnou turbnu . Turbna s alterntorem m ve, co m mt, nastaviteln hel nbhu list rotoru , vmnn listy s rznm aerodyna-mickm profilem a monost osadit jich 2 a 6, otonou hlavici a digitln monitor innosti zahrnujc voltmetr, amprmetr a wattmetr. Vechny provozn daje lze sledovat na potai a zaznamenvat do

graf , simulovat zmny zte a dal vlivy. Jin sady se sousteuj teba na palivov

lnky s ethanolem a jejich vyuit . Horizon nenabz jen demonstran pomcky , ale tak prakticky pouiteln prmyslov palivov lnky . Nejmen typ pod oznaenm H-12 o hmotnosti 275 g m napt a 12 V a dodv nejvy v-kon 12 W pi napt 7,8 V. Jednotka tvo kompaktn celek , je chlazen vzduchem a spotebuje pi maximlnm vkonu 180 ml vodku za minutu . Poetnou adu dalch typ zakonuje 30kilogramov jednotka H-5000 schopn dodvat proud 70 A pi 72V.

To, co m vak asi nejvc zaujalo, byly mal prakticky pouiteln vodkov nab-jee s USB vstupem 3,8 a 5 V a vko-nem 1,5 W , vhodn k nabjen mobilnch telefon, navigac , tablet , LED osvtlen ve stanech a podobn . Je v nich pouita metalhydridov cartridge Hydrostik, kter m podobu vlcov ndre o prmru 22, dlce 85 mm a hmotnosti 90 g. Na jedno

naplnn je schopna uchovat energii 10 Wh. Firma dodv i " nabje" (vlastn

plni ndr Hydrostik), kter hydrolizuje vodu a napj se bu ze solrnch lnk (2,5 a 3,3 V/23 W) , nebo pes adaptr ze st . Rzn jednotky vyuvajc rychle

vmnn cartridge Hydrostik pak jsou z-kladem pro pohon model , napjen svti-len nebo nabjeek . Ponechme-Ii stra-nou ekonomickou strnku poizovacch a provoznch nklad , vypad to, e toto je prvn skuten prakticky pouteln

zpsob vyuit vodku pro uchovn ener-gie ze solrnch zdroj v malm , dom-cm (respektive "outdoorovm") mtku .

Funkn hraky a modely jsou dnes doslova nadity elektronikou ; pokud bych

ml vytipovat nejvraznj zmnu za po-sledn rok , pak je to jednoznan prov-zanost s chytrmi telefony (smartphone) a tablety. Jet loni bylo mon toto ozna-

it za vstelek stojc na okraji zjmu hlavnch vrobc , letos je to prvek masiv-

n nasazen a kdo ho nenabz , nen "in". Smartphony funguj jako ovladae k emukoli , sta zasunout do jejich nf konek-toru infraerven komunikan modul nebo

Obr. 3. Komunikan modul a zen Obr. 2. Palivov lnky firmy Horizon smartphonem

Obr. 1. Zvs vrtulnku s nastavitelnou a stabilizovanou kamerou - mnostv pouit elektroniky nezape na prvn

pohled modul s vyslaem malho dosahu v ps-mu 2,4 GHz.

Populrn minivrtulnky se prodvaj jak ve verz s vyslaem do ruky, tak s mo-duly pro smartphony a tablety . Ovldac pky jsou u jen virtuln a d se bu jimi , nebo prostednictvm akceleromet-rickch idel pohyby celho ovladae . Je to dal zlevnn a zatraktivnn zpsobu ovldn. Pznejme si tak , e pravdpo

dobn m asi podporu vrobc zmnn komunikan a vpoetn techniky . Vdy nejsnaz cesta k penence vede prv

pes dti , a pokud bylo dosud vlastnictv podobnho zazen mezi kolky sp vc stylu a spoleenskho zaazen , jak-mile bude smartphone i tablet podmn-kou pro funkc pokroilejch hraek , sta-ne se naprostou nezbytnost a okruh zkaznk se zase roz. Kdo chtl letos vyboit z ady a ukzat, e je dl ne ostatn , musel mt nejmn kameru a penos obrazu v relnm ase i ve vrtulnku , kter startuje z nataen dlan . Na smart-phony se j navazuj nejen dra vrob-ky , ale i robotick hmyz a tanky v ceno-v relaci kolem 40 .

Nejde jen o ovldn hraek , nkter vrobky vyuvaj smartphony s dodva-nm programem pmo jako svoji hlavn soust. Napklad byly vidt "pistole", do nich se zaklapne naleato telefon zobra-zujc scnu hry, pem na cle se m relnm pohybem cel ruky a pl stis-kem spout . Tlo pistole s telefonem spojeno bezdrtov , dn viditeln pro-pojen na vzorku nebylo.

Unverzlnch stavebnic s dicmi mi-kropotaovm jednotkami bylo mno-hem mn, ne bych ekal. K tm jedno-dum patila Tami Smart od korejsk firmy Robotron (www.robotron .co.kr) . je-j jednotka m jen nkolik mlo pedprogramovanch reim , teba pro smry jzdy, sledovn ry na podkladu nebo

pjem signl z dlkovho ovldn. Sta-

4 ( Praktick elektronika -M3 04/2012 )

Obr. 5. dic jednotka stavebnic firmy Fischerlechnik

vebnice umouje sestaven jednodu-chch kolovch voztek a manipultor .

Tradin irok sortiment a sloit konstrukce i s pneumatickmi prvky prezen-tuje v tto oblasti nmeck firma Fi-schertechnik (www.fischerlechnik.de) . Jej

dic jednotka s nzvem Robo TX con-troller je vybavena 32bitovm procesorem ARM9 a nkolikadkovm displejem (grafika 124 x 64 bod) , m 8 MB RAM a 2 MB pamti flash. K dispozici je 8 univer-zlnch vstup , 4 vstupy pro tn ud-lost a vstupy pro 4 motory nebo ventily . Pokud to nesta , dal rozen se me pipojit pes dv rozhran 12C a RS-485. Modul se samozejm pipojuje k PC pes USB konektor nebo vestavn roz-hran Bluetooth, programovat lze v jazyce nebo sestavovnm blokovch schmat.

Ve srovnn by urit velmi dobe uspla i esk firma Merkur Toys, Jej kovov stavebnice znm snad vem eskm klukm pokroilejho vku v sou-asn dob vyuv i elektronick prvky a m sten do oblasti automatizace a robotiky. Merkur ml na vstav svj stnek, bohuel jsem Jej ale v omezenm

ase nenael. A pozdji jsem zjistil , e byl v t jedin technicky zamen hale, kterou jsem neproel dsledn celou , mezi modelovou eleznic .

Hodn se projevilo i zlevnn elektroni-ky. Teba dtsk dalekohledy nebo mikro-skopy jsou vybavovny kamerou a vlast-nm monitorem viditeln stejnm, jak se pouvaj v digitlnch fotoapartech , monost zznamu z nich ostatn dl jednoduch fotoapart. Na monitoru se d pedmt pozorovat. Samozejm , kva-lita zobrazen nen nijak pikov , ale pro-ti plastov optice hraek minulch let je to velk posun vped. Dalm pkladem

Obr. 6. Dtsk dalekohled s elektronickm monitorem

Obr. 7. Dtsk vyslaky walkie talkie pro reln videohovory

jsou dtsk vyslaky (walkie talkie) vyba-ven kamerami a schopn penet vi-deohovor v relnm ase na vzdlenost pr destek metr.

Stavebnic zamench na obecn se-znmen s elektronikou bylo tak mno-hem mn , ne bych oekval , a jejich

rove byla ni. V sortimentu britsk obchodn firmy TTS se objevila sada se esti moduly (bzuk, tlatko , LED, mo-tor, dv rovky) , zdrojem a propojovac-mi vodii, z n jde sestavit jednoduch obvody. Jist , pro uvedenou vkovou ka-tegorii od 3 let je to pimen , ale neni to trochu mlo? Jako hlavn novinka byl vy-stavovn nabje , kter se pipojuje do USB konektoru potae a dobj akumu-ltorov moduly, take u nen teba ku-povat baterie.

Jedinou firmou , kter pedstavila uce-lenou koncepci stavebnic schopnou vst k dalmu rozvoji , byl nmeck Kosmos. Sada Elektro & Co. obsahuje zkladn prvky , jako jsou tlatka , rovky a elek-tromagnety . Moduly se spojuj kontakty z boku zaklapnutm. Stejn systm pro-pojen vyuv i Electronic Start, ovem u s polovodiovmi soustkami , optic-km idlem a ventiltorkem. Dalm pokra-ovnm je Electronic Master s termisto-ry, potenciometry, operanm zesilovaem , asovaem 555, reproduktorem a dokon-ce modulem FM rdia , voltmetrem a am-prmetrem , take ze sady lze postavit 150 experiment . Kombinovnm sad se vak daj monosti vrazn rozit. Sta-vebnice u nejen jak dan prvky funguj , ale vzhledem k tomu, e se vlastn sesta-vuje funkn schma, i zakreslovn ob-

vod . Druh linie od stejn firmy, stavebnice

Easy Elektro Start a Easy Electronic vyu-v jin zpsob propojovn modul a je vce zamena na jednotliv druhy z-kladnch soustek. Tet linie stavebnic Electronic XN1 000 a XN3000 pro dti od 8, ppadn 12 let seznamuje napklad s operanmi zesilovai i logickmi obvody.

Obr. 8. Stavebnice Electricity kit pro dti od 3 let

Obr. 9. Kosmos - zkladn stavebnice Electronic, stavebnice Electronic Starl,

stavebnice Electronic Master, elektronick stavebnice firmy Kosmos

Zvrem si dovolm mal zamylen. Jet ped nkolika lty jsme se jezdili ,na veletrh mimo jin dvat , co dalho C-

an okoprovali, a asto to okoprovali i s smvnmi chybami pvodnch vzor .

nsk zbo prodvali evropt obchod-nci, vrobce zstval dokonale skryt v etzci firem . V poslednch seznch se vak situace rok od roku radikln mn ,

nsk firmy prezentuj samy sebe, v pod-stat vytvej svou znaku. V poslednch dvou ltech tak pozoruji , e to , co je je-den rok na nskch stncch jako novin-ka v dalm roce z nich tie zmiz , aby se tyt vrobky objevily s jinm pelepem jako novinky, jimi se chlub jak amerit , tak evropt " znakov " vrobci . Samo-

zejm za podstatn vy cenu . Z tch , co jet ped pr roky nejv koprovali , se postupn stvaj tahouni vvoje a ino-vac . Mohu to ct za oblast modelsk techniky , kterou se zabvm pedevm , ale mm pocit, e v jinch oblastech to bude podobn . V takov souvislosti je mi z nabdky stavebnic a pomcek, kter by pomhaly podntit zjem a vychovat dal technicky schopnou generaci, dost smutno.

( Praktick elektronika -Ma 04/2012 ) 5

AR ZANAJcM A MRN POKROILM Zkrcen antn 'JJ4 pro SV

s pizpsobovac cvkou (Dokonen) Induknost pizpsobovac cvky lze vypotat podle nsledujcch vztah :

Z =60(ln~ _~ ln 2h -IJ fl P 2 A-

l Zo 2" ~ =_ - cotg - h 2" f A-

kde Za je chatrakteristick impedance zkrcen drtov antny ').)4 vztyen kolmo k vodiv ploe (ternu) , kde h je dlka antny, p je prmr vodie , a A. je vlnov dlka A. = 3001 061f

Mi sly signlu Jednoduch mi sly signlu na

obr. 12 me usnadnit ladn konco-vho stupn .

Kapacitn trimr je nastaven tak, aby byl s tlumivkou naladn na poadova-n men kmitoet. Nastavuje se na nejvy vchylku midla v blzkosti antny vyslae . Pokud ji midlo in-dikuje plnou vchylku , napklad bhem nastavovn obvod vyslae , oddalte ho od antny. Bhem ladn vyslae budete tento krok asi opako-vat v cekrt. Tranzistor MPSA 18 me bt nahrazen jinm NPN tranzistorem s velkm zeslenm , nap. BC337-40. Diodu 1 N914 lze nahradit stejnm tran-zistorem s propojenou bzi a kolekto-rem. Dioda 1 N5711 je Schottkyho dioda a lze ji nahradit i diodou germaniovou.

Mi m "expandovan mtko " -- m od nuly do maxima stupnice po-

kratk antna

lC1

R1 1M

10n

M1 1 mA

+ + B1

9V

C2 C3 20pF

Obr. 12. Mi sly signlu pro AM (www.techlib .com)

6

Obr. 13. Proveden mie sly AM signlu podle pvodnho lnku . Vpravo vedle stupnice je kapacitn trimr

+15V

osci ltor R2 10k L..r..T100n

C1S .f-11 .b 1~ 10~

C7 33 I 120pF , ------------------T-~

indiktor , R10 I ~ TP2 propojit na TPS

C10 ..L 2k2 100n

vstup H:>I--,--,-~ TP3 ,audio ~ .

D1

1N914 voltmetr 10 Mn : (modulace R11 R12 (3a4V I 100 %

100k 100k bez antny) : pi 0,8 Vpp) t---+--+-~ TP4

C14 100n

mrn malou zmnu rovn signlu , co usnaduje ladn.

Tento mi lze postavit na univer-zln desce s plonmi spoji. Pstroj odebr proud , jen kdy midlo indi-kuje nenulovou slu signlu, proto nen pouit spna napjen. Bez signlu je odbr proudu mn ne 10 j.JA Po-kud nechcete, aby se baterie brzy vybila , nenechvejte mi uloen v blzkosti zdroje vf signlu .

Modifikace vyslae pro vstupn transformtor Nsledujc obvod je lehce vylepe-

n verze vyslae popsanho v PE 11 12012. Li se pouze zpsobem pipojen antny v kolektoru T3. Pro zvten napt vf signlu na antn a tm i dosahu vyuv jakostn hrnkov autotransformtor L 1. Kondenztor C 13 zajist stejnosmrn oddlen an-tnya kapacitn trimr dolauje antnu do sriov rezonance s transformto-rem .

V originlnm zapojen bylo poui-to hrnkov jdro velikosti 1811 z ja-kostnho feritu s konstantou AL = = 250 nH/z2. Na kostice jsou navinu-ty dva pln zvity, pak je vyvedeno

oko drtu jako odboka a nsleduje dalch 28 zvit . Vslednch 30 z-vit m induknost 302.250 = 225 j.JH podle vztahu L = z2AL' Na jednom konci vinut udlme uzlk jako znaku , kter usnadn identifikaci konc vi-nut pi monti . Cvku na kostice vlome mezi plky feritovho jdra,

- ----.;. 7' I.., "

-- - ..

Obr. 15. Vstupn transformtor -- vyveden odboky a lepen

RB 22

ANT1

trCA C13 100n 10 a 100 pF L _________ _

+15V

C3

R1 22

+

R17 Sk1

R16 3k3

sthneme je k sob slabm kolkem (siln by mohl jdro rozlomit) a z vnj strany je zakpneme nkolika kap-kami epoxidovho lepidla nebo rozta-venho vosku . Plky jdra mus k sob tsn dosedat, aby mezi nimi nevznikla mezera, kter by zmnila i nduknost a initel vazby. Lepidlo se proto nesm dostat mezi styn plochy jdra.

initel jakosti vinut transformto-ru a pomr zvit je zvolen tak, aby antna byla napjena co nejvtm

naptm , avak bez zkmit na mo-dulanch pikch a bez vraznho omezen ky psma vyslanho sig-nlu. Hrnkov feritov jdro zaruuje vbornou vazbu mezi vinutmi. Podob-

n lze pout toroidn (prstnkov) j-dra ze zkladnch desek pota , ta-kov cvka je vak mn chrnna

ped vlivem okolnch magnetickch pol a pedmt .

Kapacitn trimr na vstupu nastav-me na maxi mn slu signlu z ant-ny. Nastaven kapacita bude kolem 20 pF (podle jdra transformtoru) na hornm konci psma , a kolem 80 pF na kmitotu 1 MHz. Indiktor sly sig-nlu v kolektoru pedchozho vyslae

meme ponechat, ladme vak na jeho maximln vchylku. V elektroni-ce pedchozho vyslae pouze nahra-dme rezonann obvod v kolektoru T3 transformtorem a kapacitnm trim-rem. Pro vyladn antny je vhodn pout vceotkov trubikov kapa-citn trimr - dovoluje jemnj ladn. Del antna nebo antna s vt ka-pacitou pjde doladit do rezonance jen s men induknost transformtoru , a proto bude teba odvinout nkolik z-vit sekundrnho vinut. Poet zvit bude teba zmenit tak tehdy, kdy bude mt pouit jdro vt konstan-tu AL'

VP (Pokraovn pt)

( Praktick elektronika -f!j;J 04/2012 )

Mikrokontrolry PIC (52) du SPI bitem SMP nastavit, aby byla vstupn data v reimu master vzorko-vna a v okamiku , kdy se mn data vstupn (viz obr. 70).

Reim SPI (Pokraovn)

Modul SSP se konfiguruje prostednictvm registr SSPCON (viz tab. 68) a SSPSTAT (tab. 69, ob tabulky byly

otitny v minulm sle) , pro ten a zpis penench dat se pak vyu-v registr SSPBUF (adresa 13h). SPI rozhran umouje penos dat ve ty

ech mdech, kter definuj okamiky, ve kterch mus bt na vstupech plat-n data a ve kterch se pesouvaj data v posuvnch registrech (a tm i na v-stupy rozhran SPI). Modul SSP pod-poruje vechny tyto mdy, piem pa-rametry penosu se nastavuj bity CKP (SSPCON

Pin SCK mus bt v reimu master nastaven jako vstup (TRISB = = O) a v reimu slave jako vstup (TRISB = 1).

Pouvme-Ii u obvodu slave pin SS, mus bt nastaven jako vstup (TRISB = 1).

Pejde-Ii mikrokontrolr pracujc v mdu master do spornho reimu SLEEP, prv probhajc penos pes rozhran SPI se pozastav , protoe nen k dispozici hodinov signl. Po "probuzen" mikrokontrolru se penos

dokon. V mdu slave je rotace re-gistru SSPSR zena hodinovm sig-nlem SCK obvodu master a vysln a pjem dat probh asynchronn . Z tohoto dvodu me bt penos dat

pes rozhran SPI realizovn i v ppad , e je mikrokontrolr pepnut do spornho reimu , piem po dokon-en penosu se nastav bit SSPIF, a je-Ii povoleno peruen od modulu SSP, mikrokontrolr se "probud".

V tab. 70 je uvedena jednoduch procedura pro zpis a ten dat pro-

stednictvm rozhran SPI. Pot, co je modul SSP spolu s pslunmi vstu-py a vstupy sprvn nakonfigurovn, je penos dat mezi dicm obvodem master a podzenm obvodem slave snadn. Po pijet vech osmi bit dat se nastav bit BF, kter indikuje, e je mon st pijat data z registru SSPBUF. V programu z tab . 70 se kontroluje stav tohoto bitu ve smy-

ss (nepOVinn),L ______________________ -' SCK (CKP = o) __ ---' SCK (CKP = 1) __ --,

SDO

SDl (SMP = o)

bit 7 bit o

SSPIF --------------------------------~~ Obr. 71 . asov prbhy signl sriovho rozhran SPI u obvodu pracujcho v reimu slave, je-Ii CKE = O (tj. data na vstupu se mn pi pechodu hodino-vho signlu z neaktivn rovn do aktivn a vstupn data jsou vzorkovna pi

sudch hranch hodinovho signlu SCK)

SS ~~ ______________________________ ~

SCK (CKP = o)

SCK (CKP = 1)

SDO

SDl (SMP = o)

SSPIF bit 7 bit o ------------------------------------~I

Obr. 72. asov prbhy signl sriovho rozhran SPI u obvodu pracujcho v reimu slave, je-Ii CKE = 1 (tj. data na vstupu se mn pi pechodu hodino-vho signlu z aktivn do neaktivn rovn a vstupn data jsou vzorkovna pi

lichch hranch hodinovho signlu SCK)

Tab . 70. Jednoduch procedura pro ten registru SSPBUF a zpis do nj. Uloen dat do registru RXOATA (viz vyznaen dek) je nutn provst pouze v ppad, e oekvme pjem platnch dat

LOOP

BCF BSF BTFSS GOTO BCF MOVF MOVWF

STATUS, RP1 STATUS, RPO SSPSTAT, BF LOOP STATUS, RPO SSPBUF, W RXOATA

; vbr banky 1

; penos dat dokonen? ; - ne ' skok na LOOP ; - ano : vbr banky O ; W = SSPBUF ; uloen pijatch dat do nmi definovanho ; registru RXOATA, oekvme-Ii platn data

, zkoprovn dat urench k vysln pes SPI z nmi definovanho registru TXOATA ; do SSPBUF '

MOVF TXOATA, W ; W = TXOATA MOVWF SSPBUF , SSPBUF = W

ce, stejn tak by ovem bylo mon vyut peruen. Je-Ii peruen pi

dokonen sriovho penosu povole-no, je vyvolno po navzorkovn po-slednho bitu (viz obr. 70), kdy se rov-

n nastav bit SSPIF, indikujc, e bylo vyvolno peruen od modulu SSP, a nastav se i bit BF. V prbhu ten dat z registru SSPBUF pitom

me probhat pjem dalho bajtu (v reimu slave). Pokud bychom vak

nenaetli obsah registru SSPBUF ped dokonenm penosu novho bajtu , data uloen v posuvnm registru SSPSR by byla ztracena. Tato situa-ce by byla indikovna nastavenm bitem SSPOv. Pijat data zkopruje-me z registru SSPBUF do pracovnho registru W , m se vynuluje bit BF. tenm registru SSPBUF rovn za-jistme, e se v reimu slave po pijet dalho bajtu dat nenastav bit SSPOV indikujc peteen pi pjmu dat.

Jak ji jsme se zmnili v minulm dlu , penos dat pes rozhran SPI probh vdy obousmrn , a proto ne-mus mt penen data pokad vznam (nap. pokud data pouze pijmme nebo naopak pouze vysl-me). Instrukci na vyznaenm dku programu v tab. 70, kter ulo pijat data do nmi definovanho regist-ru RXDATA, je tedy nutn vykonat pouze v ppad , e oekvme pjem platnch dat. V dalm kroku zko-prujeme nov data pro penos pes

sbrnici SPI z nmi definovanho re-gistru TXDATA do registru SSPBUF. V reimu master zpis do registru SSPBUF (viz posledn dek progra-mu v tab. 70) automaticky iniciuje penos dat. V mdu slave mus modul SSP vykat na pokyn dicho obvo-du . Zejmna v reimu slave, kdy je

penos dat iniciovn asynchronn podle poadavk obvodu master, se

me stt, e ji v okamiku zpisu dat do registru SSPBUF probh ak-tivn penos . V takovm ppad je zpis do registru SSPBUF ignorovn a nastav se bit WCOL indikujc koli-zi pi zpisu dat do registru SSPBUF. Tento bit mus bt nulovn programo-

v ped kadm zpisem . Program v tab. 70 tyto kolize nedetekuje. kol: S vyuitm informac, kter byly uvedeny v tomto a minulm dlu se-rilu o mikrokontrolrech PIC, vytvote program, kter bude prostednictvm rozhran SPI penet data mezi dvma mikrokontrolry. Nezapomete u obou mikrokontrolr sprvn na-stavit jednotliv piny jako vstupy nebo vstupy a oba mikrokontrolry korekt-

n propojit jednotlivmi vodii rozhran SPI (viz obrzky 68 a 69, PE-AR 03/ 12012) . Dle je samozejm nutn

sprvn nakonfigurovat registry SSPCON a SSPSTAT. een tohoto kolu bude uvedeno v ptm sle .

Vt pringl (Pokraovn pt)

8 ( Praktick elektronika -613 04/2012 )

JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS Zvonek

se dvma tlatky Popisovan zapojen podle obr. 1 pedstavuje bytov zvonek (nebo sp bzuk) se dvma tlatky TL 1 a TL2, u kterho se podle vky tnu pozn, kter z tlatek je stisknuto.

Zkladem zvonku je asovac ob-vod NE555N (101) pouit ve funkci astabilnho multivibrtoru. Pi stisk-nut tlatka TL 1 se pivede pes od-dlovac diodu D1 napjec napt na 101 a do obvodu urujcho kmitoet multivibrtoru se zapoj trimr P1. Pi stisknut tlatka TL2 se pivede na-pjec napt na 101 pes oddlovac diodu D2 a do obvodu urujcho kmi-toet multivibrtoru se zapoj druh trimr P2 . Trimr P1 m vt odpor ne P2, take trimrem P1 pi stisknu-tm TL 1 se nastavuje nzk tn, za-tmco trimrem P2 pi stisknutm TL2 se nastavuje vysok tn. Rozdl mezi tny je zeteln rozeznateln, snadno tak poznme, ze kterho msta bylo zvonno. Diody D1 a D2 brn tomu, aby po stisknut jednoho z tlatek nebyl aktivovn i trimr, kter se m aktivovat a pi stisknut tlatka dru-hho.

Na vstupu 101 je zapojen dyna-mick reproduktor SP1 o prmru 100 mm s impedanc 8 Q a se zatii-telnost 3 W. Zvukov vkon je dosta-

ten a oba odlin tny jsou i na dlku nebo do sousedn mstnosti zeteln slyiteln.

Zvonek je napjen ze stabilizova-nho sovho adaptru ss naptm 9 a 12 V. Je mon jej napjet i ze dvou plochch bateri 4,5 V zapoje-nch do srie.

Soustky jsou bn a dostupn a jsou uspodny na desce s univer-zlnmi plonmi spoji . Ke kadmu

tlatku vedou dva vodie. Vhodn je PVC dvoulinka SY.

Ji Spudich

Indiktor peruen pojistky

Popisovan indiktor je uitenm doplkem kadho zazen, ve kte-rm je pouita tavn pojistka. Indik-tor upozorn na peruen pojistky

peruovanm zvukovm a blikajcm svtelnm signlem.

Schma zapojen indiktoru je na obr. 2. Sledovan pojistka je oznaena POJ1 a je zaazena mezi napjec zdroj , kter se pipojuje na svorky J1 a J2, a spotebi, kter se pipojuje na svorky J3 a J4. Indiktor je poui-teln tehdy, kdy zdroj poskytuje ss

napt v rozmez 6 a 30 V. Zkladem indiktoru je asova

NE555N (101) zapojen jako astabil-n multivibrtor kmitajc na frekvenci asi 1 Hz. Tento kmitoet je urovn hodnotami soustek C1, R2 a R3.

Je-Ii pojistka POJ 1 v podku, je nulovac (resetovac) vstup R 101 udrovn pes R1 a POJ1 v nzk

r-----~O~JI1-------------------------------------------J--40

Jl +6 .. . +30V

VSTUP

ZEM J2

J2

Dl

TL2 .d,.,. J3

o--.O=':''---4-----L';:t-....J lOOk

S

V OIS THR

TR G N o

4

R

NESSS IOl

Q

CV

3

S

C2 lOn

Obr. 1. Schma zapojen zvonku se dvma tlatky

R2

NESSS 4 IOl

sQ

+9 .. +12V

NAPJEN

ZEM JS

J3 +

VSTUP V R +-c--::t-_----.7~ DI S Q 1-"'-1----.------,

4k7 GNO

C2 C3

10u/3S

THR

TR ~ CV s

Rl Cl 2k7

100u/16V

POJl

R4 6S0

sQ Dl ~LEO

Obr. 2. Schma zapojen indiktoru peruen pojistky

SPl PIEZO

ZEM J4

rovni L. Proto multivibrtor nekmit a na vstupu Q 101 je trvale nzk

rove L. Pi peruen POJ1 se pes spo-tebi pipojen ke svorkm J3, J4 do-stane na v;;tup R 101 vysok rove H, take se multivibrtor rozkmit. Vdy, kdy je vstup Q 101 v rovni H, svt LED D1 a piezosirnka SP1 vydv tn. D1 je supersvtiv erven LED o prmru 5 mm. SP1 je si-rnka, kter vydv tn pi stejno-smrnm napjen naptm 4 a 20 V, m spotebu maximln 15 mA a po-skytuje hladinu zvuku 90 dB.

Indiktor je napjen ze zazen, ve kterm je pouit. Pro 101 je nap-jec napt zmenovno a stabilizov-no tsvorkovm stabiliztorem 7806 (102). Blokovac kondenztory C2 a C3 zabrauj kmitn stabiliztoru.

Indiktor jsem postavil na destice o rozmrech 35 x 35 mm s univer-zlnmi plonmi spoji a pracoval na prvn zapojen.

Ji Spudich

Alarm pi oteven ledniky

Popisovan alarm vyuv ke sle-dovn dvek ledniky jazkov kon-takt ovldan permanentnm magne-tem . Kontakt je upevnn na skni

ledniky a magnet je umstn na dvkch tak, aby pi zavench dvkch byl tsn vedle kontaktu . Kdy jsou dvka zaven, kontakt je sepnut a alarm je v klidovm stavu. Pi ote-ven dvek se magnet vzdl od kon-taktu, kontakt se rozpoj a spust se poplachov sekvence. Ta je tvoena pauzou, po kter nsleduje vlastn alarm - zvuk sirny.

Pauza o zvolen dlce Tp '" 25 s je nutn proto , aby se alarm ne-

spoutl pi kadm oteven ledni-

Obr. 3. Realizovan vzorek alarmu pi oteven ledniky

( Praktick elektronika -Ma 4/2012 ) 9

XSl (ON)

XS2 +

II 9V Obr. 4. Schma zapojen alarmu

pi oteven ledniky

ky, ale jen tehdy, kdy jsme dvka ledniky patn doveli nebo zapo-mnli zavt. Trvn alarmu je omeze-no na zvolenou dobu TA "" 50 s, aby se zbyten nevybjela napjec bate-rie poplanho zazen. Doba 60 s

pln postauje k upozornn na pro-blm s lednikou.

Alarm s pedchzejc pauzou se znovu spust tehdy, kdy dvka zaveme a pak je opt nechme oteven.

Tento alarm meme pout i pro dal ely - meme jm hldat vysu-nut zsuvky v nbytku, posunut njakho pedmtu apod. Podle poteby pak upravme asy Tp a TA-

Autor si zkonstruoval alarm naisto, fotografie desky s plonmi spoji osazen soustkami je na obr. 3.

Popis funkce Schma zapojen alarmu je na

obr. 4. Bylo navreno co nejjedno-du een s pouhmi temi tranzis-tory MOSFET BS170 (T1 a T3) .

Jazkov kontakt je pipojen na svorkovnici XS1. Pi zavench dvkch je kontakt sepnut a tranzistor T3 je vypnut, take asovac obvody s T1 a T2 jsou bez napjen a alarm je v klidovm stavu.

Pi oteven dvek se kontakt roz-poj, T3 sepne a pipoj emitor T2 na zem. C2 je vybit a je na nm pibli

n nulov napt, take T2 je vypnu-t. C2 se pomalu nabj pes R2 a od-

muje dobu pauzy Tp . Kdy se napt na C2 dostaten zv , T2 sepne a tm je pauza ukonena .' Sepnutmi T3 a T2 se uzemn emitor T1. T1 oka-

mit sepne, protoe vybitm C 1 je jeho dic elektroda G udrovna ve vysok rovni vi emitoru. Sepnut-mi tranzistory T1 a T3 je zavdn proud do sirny Bz1, kter zane vy-dvat zvuk. Bhem alarmu se C1 na-bj pes R1, take napt na dic elektrod G T1 plynule kles. Tm se

odmuje doba alarmu TA. Kdy na-

Obr. 5. Deska s plonmi spoji alar-mu pi oteven ledniky (m.: 1 : 1)

O XS2 O 1+9V-1 R3 o o VDI ~ o-c:J-o XSl

Q' -o-c:J-o-C"!'!':4~' i t 1. vn2 ~ ~\o ~~l~ r T3

T~ ~C3~ ~ O'

Rl Oo-c:J-o~O

Obr. 6. Rozmstn soustek na desce alarmu pi oteven ledniky

pt na G T1 dostaten poklesne, T1 vypne a sirna zmlkne.

Po zaven dvek (a u ped alar-mem, bhem alarmu nebo po ukon-en alarmu) se sepnutm kontaktu tranzistor T3 opt vypne a C1 i C2 se rychle vybij pes V01, V02 a R4.

Alarm se napj ss naptm 5 a 12 V, kter se pivd na svorkovnici XS2. Je vhodn jej napjet bateri 9 V nebo ze stabilizovanho sovho adaptru. Klidov odbr je asi 900 I-lA,

pi alarmu je odbr 25 a 30 mA. Konstrukce a oiven

Alarm je zkonstruovn z vvodo-vch soustek na desce o rozmrech 50 x 46,5 mm s jednostrannmi plonmi spoji (obr. 5 a obr. 6).

Po pipjen soustek na desku alarm oivme. Zkratujeme svorky XS1 a pipojme napjec napt. Po rozpojen svorek XS1 by asi za 25 s

ml bzuk Bz1 zat vydvat tn a za dal asi minutu by ml utich-nout. Po optovnm zkratovn a roz-pojen svorek XS1 by se tato posloup-nost stav mla opakovat. Uveden

asy meme podle poteby upravit zmnou hodnot soustek R1, C1 a R2, C2. Pi oivovn t zkontrolu-jeme napjec proud.

Seznam soustek R1 330 kQfO, 12 W R2 1,5 MQfO,12 W R3 470 kQfO, 12 W R4 9,1 kQfO,25 W

C1 C2 C3 V01, V02 T1 a T3 Bz1

220 I-lF/15 V, radiln 22 I-lF/16 V, radiln 47 I-lF/15 V, radiln 1 N4148 BS170 KPX-1209, sirna, kter vydv tn

pi ss napjen Ing. E. Jakovlev

Impulsn regultor proudu pro LED Na obr. 7 je schma zapojen im-

pulsnho regultoru proudu, kter udruje piblin konstantn proud te-kouc diodami LED 03 a 08. Regu-ltor je napjen z akumultoru 12 V, kter se pipojuje na svorky J1, J2.

Zapojen regultoru se vyznauje tm, e neobsahuje dn speciln 10 pro impulsn mnie DC/DC, ale jen ti obyejn tranzistory T1 a T3, kter kad najde ve svm uplku. Tyto tranzistory tvo Schmittv klop-n obvod (SKO), jeho vstupem je bze T2 a vstupem kolektor T1, ze kterho jsou buzeny LED. Kladn zptn vazba v SKO, kter zpsobuje klopn charakter obvodu a vytv hysterezi, je zavedena diodou 02.

Po pipojen napjecho napt na svorky J1, J2 je tranzistor T2 vypnu-t, take T3 je sepnut dky proudu tekoucmu do bze T3 pes rezistory R2 a R3. Pes sepnut T3 a rezistor R5 tee proud do bze tranzistoru T1, take sepne i T1. Sepnutm T1 zane tci pes tlumivku L 1 proud do LED 03 a 08. Pi sepnut T1 se t dky 02 podstatn zvt proud te-kouc do bze T3.

Psobenm induknosti tlumivky L 1 se proud tekouc diodami LED plynule zvtuje a nsledkem toho plynule vzrst i bytek napt na re-

Jl +12V

ZEM J2

Dl lN414B

Rl 27

DB ",I..EO '" R6

2k2

T3

BCS4B

T2

BCS48

Obr. 7. Schma zapojen impulsnho regultoru proudu pro LEO

10 ( Praktick elektronika -fi1;J 4/2012 )

zistoru R1. Pi napt na R1 vtm ne nkolik stovek mV se T2 zane

postupn otevrat a nsledn T3 uza-vrat. Kdy napt na R1 doshne horn rozhodovac rovn SKO (pi

blin 0,7 V), SKO se peklop a T1 se zave (vypne).

Diodami LED vak pes soustky R1 , D1 a L 1 protk proud dle, protoe je vyvolvn energi mag-netickho pole cvky L 1. Nsledkem vyerpvn tto energie se proud te-kouc diodami LED plynule zmenu-je, a proto plynule kles i bytek na-

pt na R1 . Kdy napt na R1 poklesne na

doln rozhodovac rove SKO (asi 0,5 V), SKO se peklop zpt do sta-vu, ve kterm je T1 sepnut, a proud tekouc cvkou L 1 a diodami LED se

zane opt zvtovat. Pak se SKO znovu peklop do stavu s vypnutm T1 atd. Cel proces se tak neustle periodicky opakuje.

Protoe rozhodovac rovn pli nezvisej na velikosti napjecho na-pt pivdnho na svorky J1 , J2, zvis proud tekouc diodami LED jen mlo na napjecm napt, a tak meme stedn hodnotu tohoto proudu povaovat za tm konstantn.

V pvodnm prameni nen uvede-na induknost cvky L 1, a proto re-daktor realizoval popisovan regul-tor na nepjivm kontaktnm poli , aby vhodnou induknost vyhledal. Pi t pleitosti pak obvod podrobnji

promil. Ukzalo se, e impulsn regultor

proudu pracuje dobe s radiln tlu-mivkou FASTRON 09P s induknost 8,2 mH a s innm odporem 15,4 Q . Velikost induknosti nen nijak kritic-k a me bt i 6,8 nebo 10 mH.

Obvod byl promovn s uvede-nou tlumivkou o induknosti 8,2 mH a s LED D5, D6 ervenmi, D4, D7 lutmi a D3, D6 zelenmi.

Pi napjecm napt 9 V a proudu 17,5 mA bylo na vech LED napt 6,1 V a tekl jimi proud 21 ,1 mA; kmi-toet spnn byl 30,3 kHz. Vypote-

ANTNA

Jl

n innost (pomr vstupnho ku vstupnmu vkonu) je 81 ,7 %.

Pi napjecm napt 12 V a prou-du 15 mA bylo na vech LED napt 6,13 V a tekl jimi proud 22 ,2 mA;

kmitoet spnn byl 40 ,6 kHz. Vy-poten innost je 75,6 %.

Pi napjecm napt 15 V a prou-du 13,5 mA bylo na vech LED napt 6,15 V a tekl jimi proud 23,3 mA;

kmitoet spnn byl 50 kHz. Vypoten innost je 70,8 %.

Regultor pracuje spolehliv s cel-kem vyhovujc innost ; dvod , pro

pi zvyovn napjecho napt innost znan kles, nebyl podrobnji zkoumn.

Zvlt vhodn je pouit impuls-nho regultoru tehdy, kdy ze zdroje s vym naptm (nap. 12 V) nap-jme jen jednu LED s bytkem napt 1,5 a 3 V. Pak je ze zdroje odebrn

nkolikansobn men proud , ne jak protk LED, a innost impuls-nho regultoru je mnohonsobn vt , ne by byla innost odpovda-jcho linernho regultoru .

Pro takov ppad t bylo prove-deno men popisovanho regulto-ru, namsto esti LED D3 a D8 byla v obvodu zapojena jen jedna super-svtiv erven LED.

Pi napjecm napt 6 V a prou-du 12 mA bylo na LED napt 2,44 V a tekl j proud 21 ,5 mA Vypoten

innost je 72,9 %. Pi napjecm napt 9 V a prou-

du 9,5 mA bylo na LED napt 2,47 V a tekl j proud 22,8 mA Vypoten

innost je 65,9 %. Pi napjecm napt 12 V a prou-

du 8,2 mA bylo na LED napt 2,50 V a tekl j proud 24 mA Vypoten -

innost je 61, %. Pi napjecm napt 15 V a prou-

du 7,3 mA bylo na LED napt 2,52 V a tekl j proud 25 mA Vypoten -

innost je 57,5 %. Odpovdajc line-rn regultor by ovem pi nap-jecm napt 15 V odebral proud

minimln 25 mA a jeho innost by byla nejve 16,8 %.

CS

H lOOn

R9 Cll

lk H Mll

2>< BAT41 100uA 02

Dl

Popisovan impulsn regultor by si urit zaslouil upravit pro vt vkon , nap. pro napjen bl LED o pkonu a 1 W apod. Musely by se pout vkonov soustky T1 , D1 (Schottky!) a L 1 a odpor rezistoru R1 by se musel zmenit tak, aby pi poa-dovan stedn hodnot proudu LED se vytvel na nm stedn bytek na-

pt okolo 0,6 V. Pokud nkdo regu-ltor takto, spn modifikuje a po-pe, rdi jeho pspvek otiskneme!

MM Everyday Practical Electronics,

jen 2006

Vyhledva ruen v psmech KV a VKV

irokopsmov pijmae pro vy-hledvn vf elektromagnetickho ruen jsou astm nmtem kon-strukc popisovanch v zahraninch radioamatrskch asopisech. Sch-ma zapojen jednoho z ady takovch

pijma je na obr. 8. Pijma je tvoen vf pedzesilovaem , AM demodultorem, rukovm mikroamprmetrem indikujcm slu ruen a nf zesilovaem demodulova-nho nf signlu. Pstroj je napjen destikovou bateri 9 V. Doplkem

pijmae je krtk prutov antna a mal sluchtka (jako k MP3 pehrvai apod.).

Vf pedzesilova je dvoustupov s tranzistory T1 a T2. Vf signl z an-tny se pivd na zdku J1 a do prv-nho zesilovacho stupn se vede

pes atenutor s potenciometrem R1 pro ovldn citlivosti. Podle nzoru redaktora je to zcela nesmysln po-uit potenciometru, kter snad me pracovat jen jako jaksi promnn kapacitn dli .

Prvn stupe obsahuje dvouhrad-lov tranzistor MOS FET (T1) zapoje-n se spolenm emitorem. Uveden typ BF981 meme nahradit jakm-koliv podobnm tranzistorem, mus-

Rla S60

ZAPNUTO

S~~:l +9V

+ C16 Bl +

47u/16 9V

J3

ZEM

C14 t--'tt-..,........-LJ-, SLUCHTKA

Kl

Obr. 8. Schma zapojen vyhledvae ruen v psmech KVa VKV

( Praktick elektronika -MsJ 4/2012 ) 11

me vak pohldat, aby pracoval v li-nern ob lasti (na kolektorovm re-zistoru R5 mus bt bytek ss napt

alespo 1 V). Zeslen prvnho stupn je zeno naptm AVC, kter se pivd na prvn hradlo Ti z AM demo-dultoru . Regulace zeslen je nutn z toho dvodu , aby se pijma neza-hicoval.

Druh stupe obsahuje bn bi-polrn tranzistor BFR90 (T2), kter je rovn zapojen se spolenm emi-torem.

Pouit typy Ti a T2 zajiuj , e e penenho psma kmitot je du stovek MHz, i kdy na vych

kmitotech zeslen postupn kles. AM demodultor je zapojen jako

zdvojovac usmrova s vf Schott-kyho diodami BAT41 (Di , D2). Mus bt bezpodmnen pouity tyto nebo podobn vf Schottkyho diody (BAT45, BAR19, KAS34, 1N6263 apod.) s ma-lou kapacitou . Tyto diody, pokud ne-jsou opateny integrovanou ochra-nou, jsou velmi zraniteln statickou

elektinou , a proto je ada bnch prodejc vyadila ze sortimentu. Pro-to jsou dnes obtn dostupn. Na-hradit je lze hrotovmi germaniovmi diodami (GA201 apod.), naprosto ne-vhodn jsou bn Schottkyho diody BAT47, BAT48 apod . s velkou kapa-citou .

Ss sloka usmrnnho vf napt je z AM demodultoru vedena pes RC doln propust s R12 a C11 na

rukov mikroamprmetr Mli s roz-sahem 100 f.JA, kter indikuje slu pijmanho ruivho signlu.

Demodulovan nf signl je vko-nov zesilovn nf zesilovaem s tran-zistory BC550 (T3 a T4) zapojenmi jako Darlingtonova dvojice. Nezate-n zesilova napov zesiluje asi 5x a m velk vstupn odpor, take zna-teln nezatuje AM demodultor. Vstupn odpor zesilovae je urovn odporem rezistoru R18 a je asi 560 Q . Aby sluchtka , kter se p ipojuj do zsuvky JACK (K1), nezatovala ze-

silova a nezeslabovala pli nf sig-nl, musej mt co nejvt odpor. Ve sluchtkch slyme modulan obl-ku ruen a podle charakteru zvuku

meme usuzovat na zdroj ruen. Pstroj je napjen naptm 9 V

z destikov baterie, proudov odbr nen v p vodnm prameni uveden . Napjen se zap n tlatkem Si jen po dobu men , et se tm baterie.

Ptomnost napjecho napt indiku-je LED D3. Napjec sbrnice je bo-

hat blokovna kondenztory C3 a C5 a C16, Ci?

Pijma je vestavn do mal plas-tov skky . Antna je teleskopick nebo z tlustho drtu o dlce 0,2 a 0,5 m a je opatena bannkem o pr

mru 4 mm , kter se zasunuje do zdky Ji . Zdka Ji je neizolovan se zvitem o prmru 6 mm a je piroubovna na eln bon stn skky .

Meme t dopln it vnitn vesta-vnou antnu , kter poskytuje slab signl a po odpojen vnj antny je vhodn k dohledn zdroje ruen .

Vnitn antnu zhotovme z tenkho plechu o rozmrech asi 60 x 30 mm. Do plechu vyvrtme dru 6 mm tak, abychom ho mohli pomoc zdky Ji upevnit zevn it ke stn skky .

Popisovanm pijmaem t meme vyh ledvat kabely pod omt-kou, kter funguj jako antna a v je-jich bzkosti je ruen silnj.

MM FUNKAMATEUR, 8/2008

Akustick majk pro vyhledvn model letadel

Ultne-Ii nm rdiem zen mo-del letadla a pistane- l i na neznmm

mst , je teba jej najt, protoe m nezanedbatelnou hodnotu.

Pi tomto hledn me prokzat dobrou slubu popisovan akustick majk, kter umstme na palubu mo-delu. Zvuk majku (peruovan ps-kn) se spout pi ztrt rdiovho spojen nebo pi porue pijmac aparatury . Podle tohoto zvuku pak

meme model v nepehlednm ter-nu snze najt.

Ke spoutn majku se vyuv zniku impulsnho ovldacho sign-lu pro proporcionln servo, kter se odebr z nkterho nevyuitho v-stupu pijmae . Impulsn ovlda-c signl je ptomen vdy, kdy je let v podku , a zanikne (je nahrazen konstantnm ss naptm), kdy je r-diov spojen s modelem perueno nebo kdy vypneme vysla.

Schma zapojen majku je na obr. 9. Majk se skld z detektoru ovldacho signlu , peruovacho multivibrtoru a piezosirny SPi .

Detektor ovldacho signlu je tvo-en hradlem CMOS NAND-Schmitt 4093 (101 A) a diodou Di . Vstupy hradla jsou dreny ve vysok rovni H kladnm napjecm naptm pivdnm na n pes R1 . Pes oddlovac kondenztor Ci se na vstupy

+4,8 . .. +6V UOO I01C

4093

Dl

lN4148

I010

VSTUP Cl ~

\

180n 4093

1m ..

~ U S 4093

ZEM

hradla pivd t ovldac signl pro servo. Tento signl je obvykle tvo en periodicky se opakujcmi impulsy vysok rovn H o ce okolo 1 ms, mezi ktermi jsou mezery s nzkou rovn L o ce asi 20 ms (viz vloe-n ob rzek pr bhu na schmatu ). Pokud je ovldac signl ptomen , je na vstupu hradla 101A impulsn sig-nl a pes diodu D2 se nabj C2, na kterm je trvale rove H. Po zniku ovldacho signlu pejde vstup hradla 101A do rovn La D2 je tr-vale vypnut.

Kondenztor C2 je soust peruovacho multivibrtoru tvo enho dalm hradlem 4093 (I01B). Kmito-

et multivibrtoru je asi 1 Hz a je ur-ovn hodnotami soustek C2 a R3. K vstupu hradla 101 B je pes emito-rov sledova s Ti pipojena piezosi-rna SPi (kter psk, kdy je nap-jen ss naptm) .

V klidovm dnm stavu , kdy je ovldac signl ptomen a na C2 je trvale rove H, multivibrtor nekmi-t a na vstupu hradla 101 B je trvale

rove L. Tranzistor Ti je tud vy-pnut a sirnka nepsk . Odbr ma-jku je v tomto klidovm stavu ma-

ximln nkolik f.JA, take bate rie v modelu jm nen nijak zatovna .

Po p echodu do poruchovho sta-vu po vpadku ovldacho signlu se D2 trvale vypne a multivibrto r se rozkmit . Vdy pi rovni H na vstu-pu hradla 101 B se pes Ti pivd na sirnu kladn napjec napt a sir-na psk. Je nutn pout malou, ale vkonnou sirnu , aby byl zvuk slyet na co nejvt vzdlenost.

Majk je napjen z palubn baterie (akumultoru) naptm 4,8 a 6 V. Pracuje vak i pi nim napt , tak-e akustick nvt je generovno i tehdy, kdy model nouzov pistane

kvli vybit baterie (je pochopiteln nutn vybrat piezosirnu, kter psk u pi napjecm napt 3 V) .

Vzhledem k jednoduchosti zapoje-n je mon soustky majku uspo-

dat na desku s univerzlnmi plo-nmi spoj i. Po vestavn do modelu ovme , e po vypnut vyslae si-rnka peruovan psk.

Elektor, 12/2008

R3

220k

I 018 R2

l k

MM

C3

1 00n

SP l PIEZO-SIR-NA

Obr. 9. Schma zapojen akustickho majku pro vyhledvn model letadel

12 ( Praktick elektronika -'4;J 4/2012 )

Argentino Pstroj na vrobu koloidnho stbra

Ing. Pavel Hla Dezinfekn schopnosti stbra jsou znm ji velmi dlouhou

dobu a v lkastv byly tak dost dlouhou dobu suspenze stbra nebo roztoky jeho slouenin pouvan pevn k len konch

onemocnn. Teprve a koncem tictch let minulho stolet byly nahrazeny sulfonamidy a o nco pozdji antibiotiky. V poslednch ltech, pevn dky rozvoji alternativn medicny, zav aplikace stbra renesanci, a to pedevm v podob koloidnho roztoku. Na internetovch serverech lze najt bezpoet strnek v nejrznjch jazykovch mutacch, kter se tomuto tmatu vnuj. D se ci, e koloidn stbro se stalo fenomnem poslednch let a dky jeho olygodynamii - schopnosti iont psobit bakteriostaticky a bak-tericidn je vzvno jako panacea ili velk na vechny infekn nemoci, vetn virovch. Zatmco pouit tchto ppravk pro vnitn aplikaci je sporn, vnj pouit pro kosmetick ely by

nemlo pinet dn rizika.

Pro sprvnou funkci je nutn do-shnout optimln koncentrace (do-

poruuje se okolo 10 ppm) a co nejmen-ho rozmru stic . Koloidn roztok lze vyrobit elektrolyticky, pomoc psoben stejnosmrnho proudu pivedenho na stbrn elektrody, umstn v destilovan vod . Destilovan voda mus bt dostaten kvalitn a elektrody mus bt ze stbra s ry-zost alespo 99,9 % . Na rozmr stic m vliv velikost proudu , piem je vhodn smr proudu ve vhodnm

asovm intervalu komutovat. Pro ppravu koloidnho roztoku stbra je navren dle popisovan genertor, kter umouje nastavit velikost prou-du , dobu komutace a celkovou dobu elektrolzy.

Technick parametry

Rozsah nastaven proudu: 200 a 4000 f-lA Napov rozsah zdroje proudu:

Obr. 1. Blokov schma pstroje

100v

Oa100V.

ZDROJ PROUDU

Rozsah nastaven celkov doby procesu:

max. 100 hodin (rozlien 1 s). Rozsah nastaven periody komutace proudu:

1 a 999 s (rozlien 1 s). Napjec napt: 12 V. Proudov spoteba: asi 60 mA

Rozmry: 131 x 100 x 45 mm.

Princip funkce

Princip funkce je zejm z bloko-vho schmatu na obr. 1. Stisknutm tlatka START dic obvod zapne proud pro elektrolzu , reguluje jeho velikost podle nastaven hodnoty a zajiuje komutaci polarity v nasta-vench intervalech . Na dvoudkovm displeji LCD zobrazuje ji ubhl

as a as , zbvajc do ukonen pro-cesu (ve formtu HH:MM:SS), sekun-dov potadlo intervalu komutace a velikost prochzejcho proudu v f-lA Polarita je indikovna svitem erven nebo zelen LED. Po ubhnut nasta-

I I I I

r-...J I I I

i-U) I I

i SekUod, r - - - -~ ~ r--L----~--~--~_,~ __ _

VYBRALI JSME NA (~) OBLKU

venho asu se proud vypne (nesvt ani jedna LED) a proces tm skon. Probhajc proces je mon jednm stisknutm tlatka STOP pozastavit (vypne se proud a zastav tn vech

as ) . Tento stav je indikovn sou-asnm svitem zelen i erven LED. Dalm stiskem tlatka STOP lze proces pedasn ukonit nebo stisknu-tm tlatka START v procesu pokra-

ovat. Pro vrobu koloidnho stbra je poteba pout co mon nejlpe des-tilovanou vodu alespo tzv. injekn (s oznaenm Pro Injectione) . Ta je ovem velmi patnm vodiem a aby zdroj proudu pracoval i za takovchto podmnek, mus disponovat dosta-tenm pracovnm naptm . Z tohoto

d vodu je zdroj proudu napjen vy-m naptm (asi 100 V). Obvod zdro-je proudu je od dicho obvodu gal-vanicky oddlen . Jeho napjen je realizovno separtnm zdrojem ze samostatnho vinut transformtoru spnanho zdroje a komunikace pro

zen velikosti proudu je oddlena opticky. Spnn proudu pro elektro-dy, jako i jeho komutace jsou usku-teovny pomoc kontakt rel .

Popis obvodovho een

Obvodov schma pstroje je na obr. 2. dic obvod je realizovn mi-krokontrolrem IC6 typu ATMEGA16. Ten svm programem zajiuje na-stavovn pedvoleb vech potebnch hodnot pomoc rotanho kodru RC 1 a na pipojenm dvoudkovm dis-pleji jsou vechny tyto seln hodnoty zobrazovny. Rovn pomoc analo-govho vstupu snm velikost proudu , prochzejcho elektrodami a zenm separtnho zdroje proudu zabezpe-

uje jeho regulaci . Namen velikost proudu je zobrazovna na displeji .

Proces se spout , ppadn poza-stavuje (nebo zastavuje) stiskem tla-

tek TL 1 a TL2. Pomoc sepnut rel RE2 se sepne proudov okruh, pepnnm rel RE1 se komutuje polarita

( Praktick elektronika -MU 04/201 2) 13

Obr. 2. Schma zapojen

'"

proudu . dic obvody jsou napjeny stabilizovanm naptm 5 V z vstu-pu linernho stabiliztoru IC7. Napt 100 V pro zdroj proudu je zskv-no mniem s obvodem IC5, jeho velikost lze nastavit trimrem P1 . Z od-

dlenho vinut transformtoru mni-

~

n

"l S

~

Ci g oe,

, "'" ,

Obr. 3. Deska s plonmi spoji

Obr. 4. Rozmstn soustek na stran soustek

Obr. 5. Rozmstn soustek SMD na stran spoj

by ji dn pote zpsobovat ne-mly. Po pipojen napjecho napt 12 V zkontrolujeme proudov odbr, ten by ml bt 50 a 60 mA Po pipojen amprmetru na svorky pstroje zkalibrujeme trimrem P3 pevodnk AJD pro men proudu. Po zapnut je na prvnm dku displeje zobrazen symbol T a as ubhl od startu pro-cesu ve formtu HH :MM:SS (ped startem 00:0000) a P a poet ubhlch sekund v komutanm intervalu

(ped startem 000). Na druhm dku displeje je symbol R a za nm ve for-mtu HH :MM :SS as , zbvajc do

ukonen procesu (ped startem cel-kov nastaven as podle pedvolby) . V prav sti spodnho dku je pak jet symbol I a za nm tymstn daj protkajcho proudu v !JA

Nastavovn pedvoleb

V pedvolbch lze nastavit celkovou dobu procesu do 100 hodin s rozlie-nm jedn sekundy, dobu komutace proudu v rozsahu 1 a 999 sekund a velikost proudu v rozsahu 200 !JA a 4 mA (s rozlienm 4 !JA).

Do mdu nastavovn se dostane-me stlaenm knoflku rotanho ko-dru. Na displeji se objev: SETTING EXil

otenm knoflku kodru doprava se postupn mn obsah spodnho dku TOTAL HH:MM:SS (celkov doba procesu) PERIOD XXX (as komutace v se-kundch) CURRENT XXXX (proud v !JA).

Dalm stlaenm knoflku nasta-vovn opustme (pro ppad polohy EXIT) nebo se dostaneme do nasta-vovn jednotlivch hodnot. Ped na-stavovanm dajem blik kurzor, kter

otenm knoflku kodru umstme na pozici, kterou chceme zmnit. Po dalm stlaenm kodru se ped na-stavovanou veliinou objev symbol

hvzdiky a otenm kodru se mn seln hodnota nastavovanho msta. Dalm stlaenm se vrtme do pedchozho kroku, ve kterm lze mnit nastavovanou pozici . Odjetm s bli-kajcm kurzorem ped nastavovanou veliinu (na vchoz pozici) a stlaenm knoflku kodru se vrtme do menu volby EXIT - TOTAL - PE-RIOD - CUR-RENT a meme nastavit dal poa-dovanou hodnotu, nebo (v poloze EXIT) nastavovn opustit.

Sputn procesu Stlaenm tlatka START (= TL 1)

- (ble ke kraji krabiky) se proces odstartuje . Displej ukazuje ubhl (horn dek) a zbvajc (spodn dek) as , dobu komutace a proud . Je slyet cvakn komutanho rel

( Praktick elektronika -Ma 04/2012 ) 15

a podle polarity svt bu erven , nebo zelen LED. Stisknutm tlatka STOP (= TL2) se proces pozastav - prou-dov okruh se rozpoj , as pestane ubhat a svt ob LED souasn. Z to-hoto stavu je mon budto v procesu

pokraovat - stisknutm tlatka START, nebo definitivn zastavit druhm stisknu-tm tlatka STOP.

Seznam soustek

P1 P2 P3 R1 R2 R3 R4 R5 R6, R7 R8, R10 R9 R11 R12 R13, R17, R18, R20 R14 R15 R16 R19 R21 RC1

10 kQ, PT6V 5 kQ, PT6V 1 kQ, PT6H 820 Q, SMO, 1206 560 Q, SMO, 1206 900 Q, SMO, 1206 1,8 kQ, SMO, 1206 10 kQ, SMO, 1206 470 kQ, SMO, 1206 1 kQ, SMO, 1206 0,22 Q, R350 100 Q, SMO, 1206 47 Q, SMO, 1206

4,7 kQ, SMO, 1206 1 kQ, SMO, 1206 15 kQ, SMO, 1206 330 kQ, SMO, 1206 10 kQ, SMO, 1206 1,5 kQ, SMO, 1206

C1, C2, C7 C3

362 MAL, rotan kodr 2,2 IJF, SMO, 1206 1 IJF, SMO, 0805

C4, C9, C10, C11 C5 C6 C8 C12 C13, C14 C16 01 , 02 03 04 05 08 , 09 IC1 IC2 IC3

IC4 IC5 IC6

IC7 LC01 OC1 T1 T2, T3 RE1 , RE2 X1 , X2

10 IJF/16 V 47 IJF/160 V 680 pF, keramick 100 IJF/6 V 10 IJF, SMO C 100 nF, SMO, 1206 470 IJF/160 V BA1580300 5 mm, 2 mA, erven 5 mm, 2 mA, zelen 4007 1N4148, SMO - MEL 78L05, TO-92 MCP4725, SOT23_6 TINY2313, 0lL20 s programem ARG_IQ MCP602, S08 MC34063, 0 lL8 MEGA16, 0lL40

s programem ARGENTINO 7805, TO-220H MC1602LE PC8170lL4 MJE350, T0126 BC846, SOT23 M4-12H 4 MHz, tvvodov keramick rezontor

S1 K375A, napj. konektor Tr hrnkov jdro 18 x 12 mm TL 1, TL2 tlatko bez aretace

Dvojici naprogramovanch mik-rokontrolr si lze objednat za 350 K na adrese: P. Hla, Jabloov 2, 106 00 Praha 10; prahula@ centrum.cz; 607565933. Obr. 6 a 8. Fotografie osazen desky pstroje

16 ( Praktick elektronika -Ma 04/2012 )

St'ov elektronick pojistka 0,1 a 10 A

Karel Zelenka Pi opravch nebo oivovn elektroniky me bt uiten po-

uit "rychlej pojistky", ne poskytuj nkte~~ k~a.~ic.~ tavn po-jistky nebo jistie v domovnm rozvodu. Speclalm jlstlce pro polo-

vodiov soustky se sice vyrbj, ale jejich po!zen r1!~ bt trochu sloitj. Navc neposkytuj dnou regulacI. Navrzene za-

zen proto umouje nastavit velikost prochzejcho proudu v krocch po 0,1 A a do 10 A. Pi pekr~~e~. nas!~ven h.od~?t~ pak sov napt odpoj. Krom funkce jlstlcl plm I funkc .. me~lcl zobrazovnm aktuln velikosti prochzejcho proudu na displeji.

Proud je men micm transfor-mtorem proudu ASM010 , kter je

uren pro rozsah od 1 do 10 A. Poet jeho primrnch zvit byl zvten na 5, m jsme zvtili jeho citlivost

ptinsobn a souasn tak umonili lep men proud pod hranic 1 A. Dvojitm nzkoumovm operanm zesilovaem MC33078 je signl z m

icho transformtoru zeslen a piveden na detektor kladnch napovch

piek . Vlastn men a zen usku-teuje mikroprocesor 16F690 firmy Microchip , kter m 18 vstupn/vstupnch port a disponuje 10bitovm

analogov-digitlnm pevodnkem (ADC) , internm osciltorem a 256 B eeprom. Mikroprocesor zajiuje , kro-

m nezbytnho men a ovldn , zobrazovn informac na dvoumst-nm LED displeji .

Pro napjen zazen je pouito symetrick napt 8 V odebran z transformtoru s jdrem E130, pi

em mikroprocesor vyuv 5 V z klad-n vtve . Spnn sovho napt je eeno pomoc rel 10 A, jeho maxi-mln vypnac doba je 5 ms. Pro sprvnou funkci jitn Je dleit vol-ba kapacity kondenztoru C 11 a od-poru rezistoru R8. Jejich zmnou

mnme velikost zvlnn vstupnho signlu detektoru napovch piek , ale tak dobu vybjen kondenzto-ru pi poklesu proudovho zapna-cho rzu v kladn napov plvln . Po provedench zkoukch a men na osciloskopu byla zvolena kapacita

2,2 IJF a odpor 30 kil Problm zvlnn vstupnho napt detektoru je een v rmci firmware mikroprocesoru , kdy je pro regulaci pouita detekce maxi-mlnho pikovho napt v rmci 20 men , co zabr vce jak jednu sinusoidu 50 Hz (20 ms). Z toho vy-plv i vlastn reakn doba pojistky, kter se bude pohybovat v rozmez 5 a 25 ms v zvislosti na prbhu proudu prochzejcho micm trans-formtorem pi pipojen sovho na-

pt (viz obr. 1 a 2) a dob odpadu rel. S nelinearitou micho transfor-mtoru, kterou vrobce uvd 10 %, se firmware vyrovnv pomoc korekn tabulky, kter se vypot z namench hodnot pi nastaven zazen a ulo do eeprom mikroprocesoru . V ppad poteby ji lze zadat i pmo do firmware a uloit do programov

pamti. K dispozici je program pro pota , kter umouje nastaven a ovl-dn zazen , a tak opakovan ten velikosti prochzejcho proudu . Tuto informaci pak ukld do souboru k monmu dalmu zpracovn. Ko-munikace mezi potaem a zazenm probh rychlost 19200 baud s jednm stop bitem a bez paritnho bitu. S pipojenm k potai lze zazen vyut i jako zen spna sovho napt.

Obvod obsahuje nkolik bezpenostnch prvk . Prvn je dvoupoloho-v pepna S2, kter v poloze OFF

zajiuje rozpojen spnacho rel pi-

Obr. 1, 2. Mon prbh napt (proudu) na vstupu zesilovae IG5 a napt na detektoru piek pi pipojen zte (rovka 75 W}

VYBRALI JSME NA (>9 OBLKU

zemnnm bze ovldacho tranzisto-ru rel . V poloze ON, kter je indiko-vna rozsvcenm erven diody LED, je spnac rel pipojeno k mikropro-cesoru. Poadavek na jeho sepnut se pak uskuteuje delm stiskem tlatka S1 , kterm se tak nastavuje poadovan velikost jisticho proudu , kdy je dvoupolohov pepna v po-loze OFF. Po zachycen poadavku na sepnut rel je nastavena asov prodleva 5 sekund, kter je zobrazo-vna na displeji , ne skuten sepne rel . V tto dob mme monost

optovnm stiskem tlatka S1 tento as znovu nastavit, ppadn pepnutm dvoupolohovho pepnae do polohy OFF poadavek na sepnut rel vypnout . Dal bezpenostn prvek je sov spna , kterm spn-me pmo pvodn sov napjen do zazen. Poslednm prvkem je tru-

b ikov pojistka , kter by nemla do-volit prchod vtho proudu , ne je maximln dovolen proud rel .

Jednostrann desky s plonmi spoji s propojkami v horn vrstv jsou zhotoveny o rozmrech 133 x 70 mm a 87 x 40 mm. ir spoje jsou poc-novny tak, aby snesly uvaovanou proudovou zt . Deska pevodnku RS-232/TTL o rozmrech 27 x 27 mm je pipjena pmo na kolky 9vvodo-vho D-SUB konektoru . Drtov pro-pojky mezi deskami , kter je vhodn opatit konektory, jsou ve schmatu oznaeny XXA a XXB.

Proudov transformtor je teba upravit pro 5 prvlak tak, e run (nejlpe vrtkem odpovdajcho pr

mru) , opatrn odstranme vnitn plastov kryt transformtoru. Do des-ky jej osazujeme s ji navinutmi 5 zvity primrnho vinut. Pokud chceme izolaci zachovat, pravdpo

dobn navineme pouze 3 zvity , a bude poteba pslun upravit na-staven zesilovae s vdomm , e se citlivost men sniuje.

Pokud pouijeme kovovou krabiku , je ji poteba vodiv spojit se zem-

( Praktick elektronika -'4;J 04/2012 ) 17

'), ,.....!l.5 LG R17 ID

O } --S2 O tl:: 5k1 "' > S4A S4B --' o J: R19 4:'00n Cl)

10k S3A S3B Ci ~ JC16 R16 T4 BC547

GND IC4

GND ~[-" tl:: ~ T S1 r1l

S2B S2A p;~ S1A S1B

>--

C15 = =100n

'"

'" tl::

Obr. 3. Schma zapojen

o o >

10 ~3 I ~~C~1~A~~C~1~B~~~~~:,2 r-~ __ ~+-~1-~p,~~-D--~~f1L-l~8-++4~l ~ Ll ~ > C2A C2B = R2 2 rl ' n ' 17 +---~-I----+---;;2:;;J~ VOD TXlRB7

r-+-~ VSS RB6

'-+--+---'12 RA5/0S~~~~

[1c'---+-+-----93 RA4/0SC2 RCD r.'6;'--t----->---'-'--JC~3~A~t~~C~3~B==l~ji~~R~2~6 ,.-+---I--~+-+---'3'---'ll. Cl-1I~1 .' 16 15 C4A C4B R2 4 nn1 '-1.J h' 15 ~ (~ On C12 ~ RA3/MCLR ~g; 14 C5A C5B = R2 I 5 p?' ~"~'4H-+-+--, A2A A1A =!::: RC3 "'7-+ ___ ------JC"'6'f-lAe--e-;C$6""B--{=l::lIl~R~2:f_1_+__, 6 d2 CClI-~A;~1::-3 -+-1f-+-+-+---A2B (~A1B ( 13Tii~22U RC4 ~ g~~ g~~ ~~ '--+-~O-----=-~--I~~;. ~? ~~ ~ RA2 RC5 o--t---t------''''''''e---e-'''-''''-{l::lIll-''''t--' ~ RA1 RCB ~ -$X6 '--______ ---"-9--'d"""-l02 b2 10

19 RAD RC7 I'- -eX7 R20 S5~ SlB 3 S2 ~'-' .. ~ ~PI::::-C1:-::6:;::F6~9::-0 _...J 4'k7"' R21 ~ ~ ~'2

'r-:-, " > " o 1k J-l...

GND

LV I 1~, ... S A S6B 1k5 ~~==========~======~~~~~~==========================================j[~

v+ R15

L1 N1 G1

t O ~ I RE G T a. 5

if I~ : ~ ~ Ilfu

TR1

IC2 78L08

100n _=i= Cg

C6 .ii

470u

IC1 7805

1 VI VO p--

v+

GND I o o >

I ~S0515 ~8 .~ ~ -r- ii~. +-,-,-' N"'4""00""7-1-----I ?

_0 IE1l R16 ~X6 C7A ~~13 C12

X7 () CSA C~ C2A r ~

IC4 o ~R15

n sovho napt do zsuvky 220 V. Po vlastnm sepnut , kter je indiko-vno zhasnutm prav desetinn teky na displeji LED, nastavme na v-stupnm vvodu 1 zesilovae IC5 trimrem P2 nulovou stejnosmrnou sloku napt.

Pepna S2 pepneme do polohy OFF a hlavnm spnaem vypneme cel zazen. Rozpojme pvod z m

icho tran~formtoru k zsuvce 220 V, a mezi zsuvku a pvod z micho transformtoru bezpen zapojme multimetr pro men stdavho prou-du. Mic rozsah nastavme alespo 10 A. Na potai spustme ovldac program a v menu zvolme Data-Graph. Zobraz se nm nevyplnn tabulka, pomoc n dokonme nastaven.

Do zsuvky pipojme proudovou zt okolo 5 A, co odpovd pkonu asi 1,1 kW. Sepneme zsuvku 220 V ve zmiovanm zpsobem a odeteme daj na multimetru. Ten zapeme do ji zobrazen tabulky v PC , a to do ervenho sloupce I. Po zadn se v levm edm sloupci ADC objev teoretick daj ADC pevodnku mikroprocesoru. Tuto hod-notu se sname doshnout nastave-nm zeslen trimrem P1 zesilovae IC5. Reln data pevodnku ADC teme v ovldacm programu pomoc funkce menu Device-Last ADC mea-sure. Na dvoumstnm displeji LED by se pitom ml zobrazit men proud . K tomu si je teba uvdomit , e pi zobrazovn se daj matema-ticky zaoukrouhluje (5,24 = 5,2, ale 5,25 = 5,3). Nastavenou hodnotu pak zapeme do fialovho sloupce ADC . Tm je zkladn nastaven hotov.

Nyn je poteba vykonat nkolik men v rozsahu O a 9,9 A, k zsk-n koreknch daj , kter zapeme do tabulky . Jeliko zazen zobrazuje s pesnost na 0,1 A a vpoet ko-

rekn tabulky probh prv v tchto krocch , je ideln , bl-Ii se men proud tto pesnosti (je j roven nebo ji mrn pekrauje) . Po prove-dench mench zskme vlastn ko-

rekn daje funkc menu Graph--Data-Calc Correction Table, kter potom zapeme do eeprom mikro-procesoru tlatkem Write na formu-

li s daty korekn tabulky. Pokud bychom chtli tabulku uloit pmo do programovho kdu, pouijeme k tomu

nsledn funkci menu Data-Generate CORRTABLE.INC File , kter z ko-

rekn tabulky vygeneruje pslunou st zdrojovho kdu. Pot je teba firmware znovu peloit s tm , e po-volme pslun podmnn peklad pro pouit tto tabulky.

Nemme-Ii k dispozici regulova-telnou zt , pouijeme pro nastave-n libovoln spotebi s potebnm proudovm odbrem. S spchem

Obr. 4. Desky s plonmi spoj

( Praktick elektronika -Ma 04/2012 ) 19

vyuijeme rovky rznch pkon , fn s nkolika rychlostmi apod.

Pomoc ovldacho programu lze pi jitn nastavit dobu a 250 ms pro dvojnsobn proudov peten nastavenho jistcho proudu (Over-load time) , m se meme chov-nm sten piblit klasick trubikov pojistce. Tato funkce je vak omezena micm rozsahem , take zcela pracuje pro rozsah O a 5 A. Pro vy hodnoty jisticho proudu je maximln "dvojnsobn" velikost proudu rovna maximlnmu micmu rozsahu (10 A) pi dodren asovho limitu doby peten.

Pokud "zafunguje" pojistka , jsou zmen data uloena do eeprom mikroprocesoru a lze je nsledn v ovldacm programu pest funkc menu Device-Get Last Stored Values. Zajmav me bt daj o dob mezi zapnutm a vypnutm spnacho rel. Maximln doba, kter je mena , je a 68 sekund (v tto dob je zahrnuta doba sepnut rel , ale nen v n zahr-nuta doba jeho odpadu).

V ovldacm programu i vlastnm obvodu je tak zachovna funknost pro laborovn s nastavenm nkterch

parametr , a mon pouit napov reference pi men na pevodnku ADC , kter je v naem ppad odvozena od napt na LED LV, pivdnho na vvod 17 IC4. Zpsob pouit lze vyst ze zdrojovch kd .

Pi nvrhu zazen zstaly nevyu-ity dva 10 porty , kter lze pout

nap. na rozen zobrazovacho dis-pleje ze dvou na ti nebo tyi znaky, na pidn funkce pro ovldn pomo-c infraervenho dlkovho ovlada-

e apod . Tak lze po prav pout krystalov osciltor a zvit tak vkon mikroprocesoru a 2,5krt, a ppad

n zvit i poet micch cykl. Na zvr si je teba uvdomit , e

hlavn cl nvrhu je zajitn rychlej-ho vypnut okruhu sovho napt ,

pesnost men tedy nemus bt pli velk, nicmn dostaten pro rozhodovac proces . Pitom lze vy-chzet z katalogovch list rznch typ pojistek a jejich charakteristik.

Reakn dobu pojistky lze zkrtit na-hrazenm spnacho rel triakem nebo pouitm jinho pevodnku AC/DC namsto jednoduchho detektoru na-

povch piek . Pokud bychom se chtli zabvat spe menm ne jis-tic funkc , lze pak pslun upravit analogovou st a pout i pesnj

mic transformtor.

Zobrazovan chybov kdy na displeji zazen

EO - po zapnut zazen je dvoupolo-hov pepna v poloze ON, nejprve jej musme pepnout do polohy OFF. E1 - zmen proud je vt , ne do-voluje zobrazen na displeji.

20

E2 - chyba CRC konfiguranch dat veeprom. E3 - nelze pevst nastaven hodno-ty proudu a nsobku korekce (I to ADC multiply) na hodnotu ADC (je vt ne 1023). E4 - chyba CRC dat korekn tabulky veeprom.

V ppad chyby je poteba , kro-m stavu EO a E1 , zkontrolovat na-staven ovldacm programem na PC.

Firmware pro mikroprocesor a ovldaci program v Pascalu pro Delphi, vetn zdrojovch kd, naleznete na webovch strnkch www.aradio.cz.

Pouit soustky

R1 , R2, R21 , R22 1 kQ R3, R10, R11 , R12, R13, R14, R20 4,7 kQ R4 51 Q R5, R6, R7 10 kQ R8 30kQ R9 100 Q R15, R17 1,5 kQ R16 10 kQ R18 180 Q R19, R32, R33 5,1 kQ R23 a R31 150 Q P1 500 kQ (v GME 64Y500K CN),

vceotkov trimr P2 20 kQ (v GME 64Y20K CN),

vceotkov trimr C1 , C2, C3, C4, C5, C6, C7 470 f-IF/16 V C8, C9, C10, C13, C14, C15, C16 100 nF

C11 C12 C17 01 02, 04, 05 03 IC1 IC2 IC3 IC4 IC5 01 CT1 T1 , T2, T3,

2,2 f-IF 22 f-IF 10 f-IF/16 V 1 N4007 1 N4148 BZX83V5.1 7805 78L08 79L08 PIC16F690 MC33078 PC817 ASM010

T4, T5 BC547 T6 BC557 F1 250V/10A LD DA56-11 GWA LG zelen, 3 mm, 2 mA LV lut, 3 mm, 2 mA LR erven , 5 mm, 20 mA RE RAS0515 RS-232 D-SUB konektor 9M S1 tlatko (v GME P-DT6) S2 dvojit pkov pepna (v GME P-KNX2) Usmrovac mstek B250C 1500 TR1 transformtor EI30 2x 9 V Propojovac jumper 1 PIN, 3 ks Propojovac jumper 2 PIN , 3 ks Propojovac jumper 3 PIN , 2 ks Propojovac jumper 4 PIN, 3 ks Propojovac jumper 8 PIN, 2 ks

Distann sloupek M3 x 15 mm, 4 ks Gumov prchodka prmr 6 mm Drk pojistky Sov zsuvka 220 V/10 A Sov kabel 220 V/10 A tlov

Sov vypna 220 V/10 A Gumov noiky , 4 ks Plechov krabika (150x 130x 100 mm)

Obr. 5. Fotografie vnitku pstroje

( Praktick elektronika -Ma 04/2012 )

Jak jednodue a inn na kuny

Vojtch Vorek, OK1XW S pchodem podzimu se do lidskch pbytk, hlavn tch po-

stavench pobl lesa, sthuj kuny lesn. Kuna je velk asi jako koka domc, v 1 a 1,4 kg, dlouh bv i s ocasem a 80 cm a ije samotsky. Den prosp v krytu, kter buduje v dutinch

strom a v oputnch hnzdech. Aktivn je v noci. Mv jet nkolik zlonch kryt a jednm z nich me bt i pda lidskch obydl. Kuna nevynechala ani n rodinn domek, akoliv bydlme v Praze.

V noci kuna bhala v dutin mezi stropem a podlahou pdy. Jej non aktivita pravideln zanala tehdy, kdy konila aktivita moje. Nikdy jsem ji nevidl a jakkoliv pokusy o jej od-lkn pomoc poutn hudby v dob na neptomnosti v dom a bouch-n do stropu nepomhaly. Nepom-haly ani chemick "bojov prostedky" jako spreje proti kunm, lidsk vlasy, ps a koi chlupy Kyselinu mselnou , kter m kuny pr tak odlkat, jsem radji nezkouel, od-

porn zapch a pitahuje klata. Nepomohl ani dvouplov elektrick "ohradnk" nataen kolem prostoru, kterm by kuna mohla do domu vlzt.

Od podobn postiench znmch jsem ml informace, e prodvan bateriov akustick plaie kun s nz-km vyzenm vkonem tak nefun-guj a u m nely pout v prostoru nad stropem blikajc rovky i v-

Obr. 1. Reproduktor PHB

Obr. 2. Mn vhodn typ reproduktoru

bojky, je tam tepeln izolace. Nezbylo mi tedy nic jinho ne experimento-vat.

Nejprve jsem vzal dv aktivn re-produktorov soustavy RCF ART-310A s max. SPL 127 dB, do nich pipojil tnov genertor s kmitotem asi 40 Hz, nastavil vkon asi 50 W, kter sou-stavy bez problm dlouhodob sne-sou, a na jednu noc z domova odeel. Jak moc to kun, vadilo nevm , ale dal noc u ns bydlela zase.

Proto jsem zkusil pout vysok kmitoty. O vkov reproduktor v sou-stavch RCF jsem se bl, tak jsem

radji zakoupil nkolik piezoelektric-kch vkovch reproduktor. Na na-em trhu se vyskytuj dva levn typy lic se v podstat tvarem zvukovodu (obr. 1, 2). Pipad mi, e typ se tvercovm tvarem pruby je pi kmito-

tech, kter budeme vyuvat, o nco innj ne typ s obdlnkovm za-konenm zvukovodu. Koupit ho je mon nap. v PS electronic, je ozna-en jako PH8 a stoj tam 46 K.

Reproduktor jsem voln umstil na pdu a zapojil do nho zesilova s v-konem nastavenm asi na 1 W do odpovdajc odporov zte. K zesi-

lovai jsem pipojil tnov genertor a nastavil takov kmitoet na horn hranici slyitelnho kmitotovho spektra, kter jsem v lonici pod stro-pem pdy s izolac u prv neslyel , asi 17 kHz. Sestavu jsem na noc za-pnul a bylo po nvtv. Kunu jsem od t doby u nikdy neslyel. A trv

R3 R1 1~ 3 100k '" 1M

Obr. 3. Schma plaie kun siC 4093.

VYBRALI JSME NA (~OBALKU

to u druhou zimn seznu , kuna ani jej kolegyn se nevrtily.

Po tomto docela snadnm vtzstv jsem se rozhodl zapojen njak dopracovat, peci nenechm na pd genertor a zesilova. A bylo by asi vhodn kmitoet njak modulovat nebo peruovat, aby si kuny nezvyk-ly. Zapojen by mlo bt jednoduch, levn a energeticky sporn. vstup-n kmitoet by ml bt nastaviteln, vkon dostaten a zapojen by mlo bt bezpen.

Nejprve jsem navrhl zapojen s ob-vody CMOS 4093 - viz obr. 3.

Jedn se o dva RC osciltory s CMOS Schmittovm klopnm ob-vodem IC1 , jeden generuje pracovn

kmitoet v okol 17 kHz a druh ho peruuje v rytmu asi 2 Hz. Dle lze pro zven nepravidelnosti peruovn do zapojen osadit blikajc LED, kter pid dal peruovn nezvis-le na kmitotech generovanch IC1. Ale podle mch zkuenost s kunami nen poteba ani LED pout, msto n sta drtov propojka.

Jak jsou nejvhodnj kmitoty pro plaen kun, opravdu nevm, oba

kmitoty RC osciltor se daj nasta-vit trimry, ale kuna u s nmi po na-sazen tohoto zazen do praxe oprav-du nebydl.

Protoe se pouit piezokeramic-k reproduktor chov v podstat jako kondenztor s kapacitou asi 100 nF, ) je poteba tuto jeho vlastnost respek-tovat. Pi vysokch kmitotech bl-

""

sp c~ ~C.6 I-4-Y--I

1u 1u

R5

OR GND ~ GND

( Praktick elektronika -MU 04/2012 ) 21

) cch se 20 kHz vyaduje ji vt bu-dic vkon , a ten mus zapojen dodat. Proto je za inverzn vstupy z oscil-toru v IC zaazen mstkov zesilo-

va z komplementrnch emitorovch sledova s tranzistory T1 a T 4, kte-r dod potebn vkon i pro vce re-

produktor zapojench para l eln . Stavba pstroje je jednoduch , sta osadit desku s plonmi spoji (obr. 4) a sedit kmitoty .

Pro napjen pouijeme bezpen napjec adaptr s naptm 12 V, ne-mus bt ani stabilizovan, ale kont-rolujte , jestli jeho napt naprzdno nen vt ne 15 V, to by ji integro-van obvod nemusel snst. Proudov

odbr je minimln , kolem 20 mA. sta proto nejmen adaptr. Bez-

penost a zkratuvzdornost zapojen j e zaruena i zdnliv zbytenmi kondenztory C4 a C6. Pokud poui-jeme msto piezokeramickho elek-trodynamick reproduktor (i to lze, ale je dra, vt a nebude to pskat o mnoho vce), chrn tranzistory pi

pechodovch jevech a zastaven os-ciltoru a proti stejnosmrnmu zkra-tu vstup mstku se zem.

Pokud nen napjec napt dobe filtrovan , vbec to nevad , zvuk je pak dle modulovn kmitotem 100 Hz a je " drsnj".

Pi oivovn zapojen pipojme reproduktor a napjen, pak u jen sta trimrem nastavit kmitoet na

nkter z rezonannch vrchol re-produktoru , aby zvuk byl co nejvc "protivn" .

22

Obr. 4. Deska s plonmi spoji

plaie kun siC 4093

Seznam soustek plaie s 4093

R1 1 MQ, trimr R2 250 kQ, trimr R3 100 kQ R4 10 kQ R5 O Q C1 4,7 f.JF/16 V C2 100 nF C3 1 nF C4, C6 1 f.JF (nejsou nutn, lze je nahradit propojkou) C5 470 f.JF/16 V IC1 CD4093 T1 , T2 BC547B T3, T4 BC557B LED 5 mm, blikajc

(nen nutn, lze nahradit propojkou) Jeliko se zapojen velmi osvdi

lo , hned m podalo nkolik zn-mch s podobnm problmem s kuna-mi o stejn vrobek. Snail jsem se zapojen bez vznamnho snen funkce jet zjednoduit, a to se mys-lm povedlo a k extrmu.

Obr. 7. Hotov plai

kun s lavinovm tranzistorem

~~Il!! .

R1 LED

Obr. 5. Hotov plai kun siC 4093

+12V'--L==~~~~-------' 1 k5 'lo'lt

T1

KF507

OV.-----------~----~

Obr 6. Schma plaie kun s lavinovm tranzistorem

Vsledkem je zapojen na obr. 6. Zapojen vyuiv ponkud neobvyk-lho zapojen tranzistoru v lavinovm reimu, zde jet v inverznm zapoje-n pechodu E-C. Bze nen zapoje-na .

Charakteristika takovho polovo-diovho pechodu se podob cha-rakteristice diaku nebo doutnavky. In-formace k tomuto reimu lze najt na webu . S takovou nelinern soustkou pak snadno postavme RC osci-ltor, jako se to kdysi dlalo s dout-navkami, teba i v hudebnch nstrojch. A protoe kondenztor ji mme (tm je peci i piezokeramick reproduk-tor!) , sta pidat u jen jeden rezis-tor . A pokud chceme osciltorem generovan zvuk dle modulovat,

sta pidat do srie s napjenm dal soustku - blikajc diodu LED. A zvuk lze jet "zdrsnt a zprotivnt" amplitudovou i kmitotovou modulac

kmitotem 50 Hz, pro to sta pout msto stejnosmrnho napjecho adaptru stdav a proud jednocest-

n usmrnit diodou. Malou nevhodou tohoto zapojen

je, e pro nae ely , kdy zazen z dvodu bezpenosti a dostupnosti levnch napjecch adaptr m bt napjeno malm naptm kolem 12 V, je poteba vyut prv zmnn in-verzn lavinov reim NPN tranzistoru s kolektorem pipojenm na zporn pl napjen. Pouiteln pro tento re-

o... CI)

im jsou prv jen nkter typy tran-zistor. Natst vhodn jsou nap- ) klad star typy KF506, KF507, KF508, KFY46 , KFY34 z produkce bval

( Praktick elektronika -Ma 04/2012 )

K lnku: "Jednoduch

mi ESR" z PE-AR 11/2011

V uvedenm sle asopisu byl uveejnn nvod na jednoduch mi sriovho odporu kondenztor Ocen ho jist vichni opravi a kon-

strukti , proto jsem si ho postavil i j. Zapojen funguje obstojn , u mho vzorku sice byla chyba men srio-vho odporu v hodnotch do 10 Q asi 40 % , co pro porovnn "patn/ /dobr" sta. Hned jsem s jeho po-moc roztdil "uplkovou " zsobu svch kondenztor a byl jsem pekvapen, jak patn na tom s ESR jsou 30 let star kondenztory TESLA s axilnmi vvody.

Po osazen desky s plonmi spoji v pvodnm lnku mi vak nedalo, abych uveden uiten ppravek neosadil na nov navrenou desku spoj. V pvodn konstrukci mi bhem provozu zaalo vadit nkolik

konstruknch detail. Pedevm ne-mm dvru k napjecm lnkm LR44. Proto jsem radji pouil nap-jen pomoc dvou bnch alkalic-kch lnk typu MA Ty jsou ums-tny pmo na desce a mohou bt i zapjeny, jejich ivotnost je zde dlou-h. Dle jsem tlatkov spna na-hradil pkovm . Tm se vyhneme

) TESLA a tch je mezi lidmi a v rznm elektrorotu opravdu dost. v-hodou je vak zase maximln jedno-duchost a nzk spoteba zapojen , v neposledn ad i bezpenost pi porue - napjen je vedeno vdy pes rezistor R 1.

Zazen s lavinovm generto-rem se vzhledem k malmu odbru a bezpenosti pi porue hod i k trva-l vestavb do motorovho prostoru automobilu. Me bt pipojeno za pojistku, na kter je trvale 12 V. Kmi-toet nastavte zmnou velikosti rezis-toru na vy ne slyiteln, zazen tak bude chrn it motorov prostor proti monm devastujcm zsahm kun .

Toto zapojen nen teba stavt na desce s plonmi spoji , soustky

pipjme pmo na vvody repro-duktoru za pr minut. Kmitoet lze dostavit zmnou odporu rezistoru R1 . Napjen je nenron , sta ne-stabilizovan napje s naptm pi zaten kolem 12 V, ppadn lze za-pojen napjet z rozvodu alarmu , mme-Ii ho v dom .

Meme postavit tchto zapojen nkoli k, pipojit je na jeden napje ,

nutnosti dret bhem men tak po-tebn prst na tlatku .

Kdo zapomn zazen vypnat , me si ppravek doplnit indikan LED nebo pout pkov spna bez aretovan polohy. A hlavn - desku s plonmi spoji jsem navrhl pro pou-it bnch soustek s obvyklmi rastry, co pvodn spoj nerespekto-val. Vsledkem je deska na obr. 1.

Vechny rezistory mohou nyn bt ve velikosti 207, naleato s rastrem 10, kondenztory fliov s rastrem 5 mm. V pvodnm pramenu je ponkud zmaten specifikovn typ kon-denztoru C2. V textu je doporuen svitkov, v seznamu soustek pak keramick.

Na nov desce je msto pro kvalit-n fliov kondenztory na vech po-zicch .

Kondenztor C4 (asi 100 nF) blo-kuje napjen IC1 , v pvodnm prame-nu ve schmatu i seznamu soustek nebyl, jeho pouit je samozejmost.

Msto diod 1 N4007 (01 , 02) lze pout samozejm i typy na jakkoliv

napt (1 N4001 +), jsou peci zapoje-ny antiparaleln . Rezistor R1 (sloen z R1A a R1 B) nen teba nikterak

zvl vkonov dimenzovat, diody 01 a 02 ho ochrn. Pesto jsem na desce nechal rezistor zdvojen, vzhle-dem ke konenmu spnacmu asu diod , i kdy tady to je jen teorie. Po-kud je men kondenztor nabit na vt napt a jet k tomu m vt kapacitu , je stejn po diod , proraz se Proto. kondenztory radji ped

menm vybijte njakm rezistorem s odporem okolo 50 Q na vt zaten.

Jet k vbru T1 (BS170). Nepo-dailo se mi ze vzork z rznch pro-dejen vybrat kus , kter by ukazoval

pi zkratovanch vstupnch svorkch mn ne 0,3 mV. S touto chybou men je poteba pak potat.

w

1

;;8 ESR METER 8~~~-a ~========~I~t~ztI 2x AAA baterie (3V)

Obr. 1. Deska s plonmi spoji mie ESR

spoteba je du jen jednotek mA, a pak bych chtl vidt tu kunu , kter by to na pd vydrela. Zapojen fun-guje perfektn i na myi , vyzkoueno ve sklep chaty.

Pro zajmavost jsem postavil jet vkonn plai (nejen kun) se esti-

c reproduktor , kde zapojen podle schmatu z obr . 2 bud vkonov zesilova s integ rovanm obvodem TOA1562Q s vkonem asi 40 W (viz obr. 8) . Mm ho vak jen pro rezervu , kdyby si kuny zavolaly njakou posi-lu.

Obr. 8. Vkonn experimentln plai

( Praktick elektronika -MU 04/2012 ) 23

Pouitie obvodov PT2262/2272

6 reznych stavov opisujcich otvra-nie a zatvranie dver - vi obr. 10.

Prv stav - "Stage01 " znamen aktvny sen