ANALÝZA MOŽNOSTÍ ZAJIŠT ĚNÍ NEDOSTATKOVÝCH …...SUROVIN V PERSPEKTIVNÍCH REGIONECH ASIE /...

Název projektu: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu

Číslo projektu: TB050MPO001

Příloha č. 2

k metodice pro stanovování charakteristik nerostného bohatství vybraných zemí

ANALÝZA MOŽNOSTÍ ZAJIŠTĚNÍ NEDOSTATKOVÝCH SUROVIN V PERSPEKTIVNÍCH REGIONECH ASIE / AFRIKY

Poskytovatel: Technologická agentura České republiky

Hlavní příjemce: G E T s.r.o., Perucká 2540/11a, 120 00 Praha 2 – Vinohrady,

IČ 49702904

Další účastník: GEOMIN s.r.o., Znojemská 2716/78, 586 01 Jihlava,

IČ 60701609

Doba řešení: 15. 1. 2016 – 30. 11. 2016

Praha listopad 2016

Administrátor projektu (ARES):

RNDr. Tomáš Pechar (G E T s.r.o)

Řešitelský tým:

G E T s.r.o.

RNDr. Bohumil Brož

Mgr. Jindřich Havránek

Ing. Miloš Ječný, PhD.

GEOMIN s.r.o.

RNDr. Michal Černý

RNDr. Jiří Šourek

Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Možnosti zajištění nedostatkových surovin Afrika / Asie

2

Obsah

Metodika zpracování .................................................................................................................. 4

Afrika .......................................................................................................................................... 5

Afrika – čínské investice a jejich vývoj ................................................................................. 7

Politické a ekonomické faktory .............................................................................................. 9

Etiopie ...................................................................................................................................... 17

Podíl těžby a zpracování nerostných surovin na HDP ......................................................... 17

Vybrané příležitosti pro český export................................................................................... 17

Vybrané příležitosti pro rozvojovou spolupráci ................................................................... 19

Přehled surovinového potenciálu země ................................................................................ 20

Legislativní rámec průzkumu a těžby nerostných surovin ................................................... 22

Vzájemná spolupráce v geologii a těžbě nerostných surovin ............................................... 24

Rozvojová spolupráce .......................................................................................................... 24

Mali .......................................................................................................................................... 26




Současný stav využívání stavebních surovin Mali ............................................................... 37




Maroko ..................................................................................................................................... 54








Tanzanie ................................................................................................................................... 69








Asie ........................................................................................................................................... 92

Postavení Asie jako producenta nerostných surovin ............................................................ 92

Geologicko průzkumné aktivity v oblasti Asie a významné objevy .................................... 92


3

Vietnam .................................................................................................................................... 97



Vybrané příležitosti pro rozvojovou spolupráci ................................................................. 100

Přehled surovinového potenciálu země .............................................................................. 100

Aktuální produkce nerostných surovin ve Vietnamu ......................................................... 107

Legislativní rámec průzkumu a těžby nerostných surovin ................................................. 113

Vzájemná spolupráce v geologii a těžbě nerostných surovin ............................................. 118

Rozvojová spolupráce ........................................................................................................ 120

Myanmar ................................................................................................................................ 122

Podíl těžby a zpracování nerostných surovin na HDP ....................................................... 123

Vybrané příležitosti pro český export................................................................................. 126






Mongolsko .............................................................................................................................. 142

Podíl těžby a zpracování nerostných surovin na HDP ....................................................... 142

Vybrané příležitosti pro český export................................................................................. 145






Přehled informačních zdrojů .................................................................................................. 160


4

Metodika zpracování Základní data a přehled významu nerostného bohatství obou kontinentů je proveden s použitím citované literatury a zdrojů, uvedených exponentem za citovanou částí s vysvětlením pod čarou příslušné stránky. Tento postup byl s ohledem na přehlednost textu použit i v dalších kapitolách.

Z hlediska hodnocení politické a ekonomické stability jednotlivých států Afriky a Asie byly použity jednotné zdroje informací pro přehled hlavních politicko-ekonomických uskupení s různou mírou vzájemné ekonomické spolupráce a integrace, oblasti nepokojů a epicentra ozbrojených konfliktů jsou převzata ze serveru ACLED (Armed Conflict Location and Event Data Project).

Vzhledem k velkému významu Číny a jejích investic do průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Africe byla provedena základní analýza těchto aktivit, založená na článcích a datech z renomovaných těžebních periodik a webových stránek (infomine.com, mining.com atd.).

Pro vyhodnocení investiční atraktivity jednotlivých států v sektoru průzkumu a využívání surovinových zdrojů byla použita data z poslední studie za rok 2015 (zveřejněné 9. 6. 2016), publikované kanadským Fraserovým institutem (statistické zjišťování, založené na vyhodnocení korespondenčních odpovědí stovek respondentů již řadu let).1

Přehled zastupitelských úřadů pro jednotlivé země a zemí s českým velvyslanectvím pak čerpá z veřejně přístupných publikovaných dat Ministerstva zahraničních věcí a je aktuální k 30. 6. 2016 (www.mzv.cz).

Základní makroekonomické ukazatele vybraných zemí a jejich tabelární přehledy jsou až na výjimky (Mali) převzaty z tzv. bílé knihy exportu, vydané v červnu 2016 ministerstvem zahraničních věcí kolektivem autorů pod vedením M. Tlapy s názvem Mapa globálních oborových příležitostí 2016-2017.2

Z této obsáhlé publikace jsou rovněž převzata data o struktuře českého exportu a importu s příslušnými státy, perspektivních obchodních sektorech a investičních příležitostech včetně perspektivních sektorů bilaterální rozvojové spolupráce.

Přehledy surovinového potenciálu hodnocených zemí a hodnocení jeho perspektiv pro ekonomiku ČR jsou založeny na průběžně aktualizovaných datech a statistických přehledech geologické služby USA. Vedle toho byla ve značné míře využita data geologických služeb jednotlivých zemí, partnerských organizací, průzkumných a těžebních firem a interní data zpracovatelů této studie.

Výčet pro ekonomiku České republiky kritických a nedostatkových surovin vychází ze závěrů provedené analýzy koncepčních materiálů EU a ČR, zabývajících se problematikou surovinové politiky a surovinové bezpečnosti, která je úvodním výstupem řešení tohoto projektu – Brož et al. (2016): Analýza koncepčních materiálů EU / ČR – vymezení strategických (nedostatkových) nerostných surovin.

1 https://www.fraserinstitute.org 2 Tlapa M. et al. (2016): Mapa globálních oborových příležitostí 2016-2017. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2. vydání. 611s. ISBN: 978-80-7441-026-0. Praha.


5

Afrika Afrika je nejméně ekonomicky rozvinutý kontinent, který je díky své geologické stavbě velmi bohatý na ložiska téměř všech nerostných surovin, z nichž byla celá řada objevena a prozkoumána až v posledních letech. I přes silně rostoucí úroveň znalostí zůstávají obrovské plochy kontinentu prakticky nezmapované, a především subsaharská Afrika tak v segmentu průzkumu a využití ložisek nerostných surovin poskytuje unikátní rozvojový potenciál.

Afrika má za sebou dlouhou historii těžby a využívání nerostných surovin přes raná království (zlato v Mali, Zimbabwe), dlouhé koloniální období (britské, belgické a portugalské kolonie s produkcí drahých kovů, mědi, diamantů a drahokamů) až po samostatné státy. Poslední studie US Geological Survey3 hodnotí Afriku jako kontinent s největším či druhým největším množstvím zásob bauxitu, kobaltu, průmyslových diamantů, manganu, fosfátů, kovů skupiny platiny (PGE) a zirkonia. Hlavní produkční oblasti kontinentu jsou schematicky znázorněny na následujícím obrázku:

Jižní Afrika produkuje 52 % světové produkce chrómu, je rovněž světovou jedničkou ve výrobě manganu a kovů platinové skupiny (PGE), na jejím území se nachází asi 95 % světových zásob PGE. Je také největším producentem ilmenitu, druhým největším producentem vanadu a je mezi pěti největšími globálními producenty rutilu a zirkonu . Jižní Afrika je také největším africkým producentem zlata a vlastní jeho největší zásoby.

3 http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/country/2012/myb3-sum-2012-africa.pdf


6

Demokratická republika Kongo (DRC) produkuje přibližně 50 % světové produkce kobaltu a nachází se zde asi 50 % jeho celosvětových zásob. DRC je také jedním z pěti největších producentů mědi, diamantů a tantalu (druhé místo).

Botswana je největší světový producent diamantů (z hlediska jejich hodnoty).

Guinea patří mezi pět největších producentů bauxitu a má jedny z největších světových zásob této suroviny.

Zimbabwe je pátým největším světovým producentem lithia a patří mezi pět největších světových výrobců kovů platinové skupiny.

Maroko je druhým největším producentem fosfátů a kontroluje 75 % světových zásob.

Mosambik patří mezi pět největších světových výrobců tantalitu, ilmenitu a zirkonu .

Rwanda je největším světovým producentem tantalitu .

Velmi zajímavou analýzu současného stavu a očekávaného vývoje těžebního sektoru v Africe do roku 2020 představuje brožura renomované poradenské společnosti KPMG4. Potenciálně zajímavé země pro investory do průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin jsou vybrány na základě výsledků následujícího grafu, ve kterém je provedeno vyhodnocení jejich politického rizika a podnikatelského klimatu.

Botswana: Botswana je největší těžař diamantů na světě. Země má dobře ověřené zásoby uhlí (více než 200 miliard tun zásob) a rozvoj uhelného průmyslu se stal jednou z hlavních priorit země.

Ghana: Těžba a produkce zlata je nejdůležitějším těžebním odvětvím, země je druhým největším producentem zlata na africkém kontinentu po Jižní Africe. Hlavní doly jsou ovládány zahraničními vlastníky, v dlouhodobém horizontu je velmi reálný další růst produkce. Společnosti včetně Persea Mining Ltd. a Endeavour Mining Corp. investovaly v průběhu let 2011-2012 kolem 20 miliard USD do rozvoje dolů a modernizace technologií.

Mosambik: Podle Mezinárodního měnového fondu má země potenciál, aby těžba surovin (hlavně uhlí) dosáhla do roku 2016 podílu ve výši 18 % celkové přidané hodnoty ekonomiky. Těžba uhlí během příštích pěti let by mohla dosáhnout ročních objemů cca 100 milionů tun.

Namibie: Vývoz nerostných surovin tvoří polovinu celkových exportních příjmů země (diamanty, uran, měď, hořčík, zinek, stříbro, zlato, olovo, polodrahokamy a průmyslové

4 https://www.kpmg.com/Africa/en/IssuesAndInsights/Articles-Publications/Documents/Mining%20Indaba%20brochure.pdf


7

minerály). Namibie je čtvrtým největším vývozcem neenergetických surovin v Africe. Těžební sektor očekává další růst, meziročně kolem 12,5 % do roku 2017.

Tanzanie: Těžební průmysl je stále relativně malý, ale je mimořádně důležitý jako významný zdroj exportních příjmů. Těžební sektor se na struktuře HDP v roce 2012 podílel přibližně 3,2 %.

Zambie: Země má široké spektrum nerostných zdrojů, včetně mědi, kobaltu, zinku, zlata, manganu, niklu a drahých kamenů. Zůstává nadále závislá na těžbě a zpracování mědi a kobaltu. Tyto komodity tvoří přibližně 10 % HDP a zhruba 80 % příjmů z vývozu. Očekává se, že toto odvětví bude meziročně růst o 2-4 % v průběhu příštích pěti let.

Mezi další zajímavé země z hlediska investic do těžebního průmyslu patří podle analytiků společnosti KPMG Angola, Kamerun, Konžská demokratická republika, Keňa, Libérie, Mali, Rwanda a Sierra Leone.

Afrika – čínské investice a jejich vývoj

Rostoucí čínská ekonomika je stále více závislá na zajištěných dodávkách celé řady nerostných surovin. Jako největší producent a stále větší konzument nerostných surovin na světě Čína čelí jejich rychlému úbytku. Životnost ověřených zásob vůči objemům jejich těžby, uvedená v následujícím grafu ukazuje, že Čína se ve většině nerostných surovin dostává do „červené zóny“ (s životností pod 20 let) a bude tak v blízké budoucnosti závislá na dodávkách téměř všech důležitých komodit.5

Životnost zásob vybraných nerostných surovin v Číně ve srovnání se světovým průměrem, levá osa: roky

S cílem zajištění trvalých a dlouhodobých dodávek nerostných surovin, nutných pro čínskou ambiciózní strategii hospodářského rozvoje, čínská vláda od roku 2006 pravidelně podporuje řadu státních i soukromých společností v jejich průzkumných a těžebních aktivitách po celém světě. Tato strategie, známá pod názvem „dva zdroje, dva trhy“, rychle učinila z Afriky nejžádanější region pro těžební společnosti z Číny a Hong Kongu. Úroveň této expanze je jen

5 http://www.mining.com/feature-chinas-scramble-for-africa


8

stěží představitelná – za méně než 10 let od spuštění této strategie se počet významných projektů těžby / úpravy nerostných surovin v Africe s majetkovým podílem čínských společností zvýšil z méně než deseti v roce 2006 na více než sto dvacet v roce 2015. Obdobně strmý růst vykazovala čínská majetková účast ve společnostech, orientovaných na vyhledávání a průzkum ložisek.

Zajímavý je pohled na teritoriální působení těchto společností s čínským kapitálem, což názorně dokumentuje následující obrázek, dokumentující stav v letech 2006 a 2015. Z něj je zřejmé, že po zahájení akvizic na jihu Afriky následuje poměrně rychlá expanze k rovníku a dále na sever. Čínskému vlivu zatím zůstaly ušetřeny převážně arabské státy severní Afriky s islámským náboženstvím.

Na této expanzi má podíl široká škála právnických osob, zabývajících se nejen těžbou a zpracováním nerostných surovin, hutní výrobou, výrobou energie a výstavbou infrastruktury. Aktivní jsou čínské investiční banky, výzkumné ústavy a dokonce i jednotlivci. Obdobně rozmanité jsou formy čínské účasti v těžebních a dalších společnostech – jedná se jak o přímé investice do těžebních projektů, projektů rozvoje infrastruktury, joint ventures, nepřímé investice, převzetí pohledávek, opce a různé další.

Teritoriální expanze čínských investic do těžby nerostných surovin v Africe, 2006–2015

Další obrázek dokumentuje postupné rozšiřování spektra zájmových nerostných surovin a růst objemů jejich produkce. Od roku 2007 se začíná projevovat zájem o uran, od roku 2012 o drahé kovy a drahokamy, současně plynule roste zájem o ostatní kovy (tzv. minor metals a base metals).

Ve druhém čtvrtletí 2015 však v Číně postupně dochází ke zpomalování tempa růstu ekonomiky a současně klesá celosvětová poptávka i produkce kovů a většiny nerostných surovin. Afrika jako jeden z klíčových dodavatelů surovin byla vývojem v Číně tvrdě zasažena. V období od ledna do června 2015 dovoz z Afriky do Číny poklesl o 43 %. Tato nižší poptávka současně způsobila pokles cen většiny komodit – železná ruda zaznamenala pokles o 40 % (z 67,39 USD/t v lednu 2015 na 40,60 USD/t v prosinci 2015, cena mědi klesla


9

ve stejném období o 17 % (z 5 830 USD/t na 4 799 USD/t, platina, jejíž 70 % celosvětové produkce se těží v Jižní Africe, klesla z 1 250 USD/unci na 865 USD/unci (-30,8 %). Ani současné ceny (červen 2016) nejsou o mnoho vyšší (měď 4 680 USD/t, platina 985 USD/unci) a stav čínské ekonomiky nenapovídá o rychlém pozitivním obratu.

I přes klesající dovozy surovin z Afriky, Čína v současné době zůstává v regionu klíčovým hráčem. Čína investuje po celém kontinentu do infrastruktury, čímž jednak zpřístupňuje nové zdroje, současně však pomáhá otevírat trh pro čínské výrobky.

Vývoj hlavních těžebně – zpracovatelských projektů v Africe s čínskou majetkovou účastí Zdroj: IntelligenceMine

Čína v současnosti není jediným trhem, projevujícím zájem o africké nerostné suroviny. Zavedené a rozvinuté trhy EU a USA se zotavily z hospodářské krize a jejich požadavky začínají být pro africké producenty stejně významné. Rostoucí roli na afrických komoditních trzích postupně získává Indie, kterou někteří analytici (např. z banky Barclays)6 považují za budoucího „tahouna“ růstu poptávky po kovech a nerostných surovinách v Africe.

Politické a ekonomické faktory

Téměř všechny africké státy jsou členy OSN a Africké unie (http://www.au.int), založené už v roce 1963 pod názvem Organizace africké jednoty. Africká unie je největším mezinárodním ekonomickým a politickým uskupením v Africe s 53 členy. Jediným nečlenským státem je Maroko, které tuto organizaci bojkotuje kvůli členství a de facto uznání existence Saharské demokratické arabské republiky (Západní Sahary), kterou si samo nárokuje a považuje za legitimní součást svého území. Cílem Africké unie je po vzoru EU vytvoření oblasti volného obchodu a celní unie, jednotného trhu, centrální banky a společné africké měny.

6 http://cib.absa.co.za/events/Documents/MiningIndaba2016/African%20Mining%20Outlook.pdf


10

Na kontinentu dále existuje několik regionálních politicko-ekonomických uskupení s různou mírou spolupráce a integrace. Jedním z nejvýznamnějších je společenství 14 západoafrických zemí, sdružených v Hospodářském společenství západoafrických států (ECOWAS, www.ecowas.int), se sídlem v Abuji a založené už v roce 1975. Členy jsou: Benin, Burkina Faso, Pobřeží Slonoviny, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Mali, Niger, Nigérie, Kapverdy, Libérie, Senegal, Sierra Leone a Togo (viz obrázek).

Členem byla také Mauretánie, která však v roce 2000 vystoupila. Naopak Guinei bylo pozastaveno členství v reakci na události v prosinci 2008, kdy se po smrti prezidenta dostala k moci vojenská junta. Oficiálními komunikačními jazyky jsou angličtina, francouzština a portugalština.

ECOWAS je považován za jeden z pilířů afrického hospodářského společenství, organizace byla založena za účelem dosažení „kolektivní soběstačnosti“ pro jeho členské státy vytvořením jednoho, převážně frankofonního regionu ekonomické a obchodní unie. Slouží také jako politické centrum a angažuje se i v regionálních vojenských mírových misích. ECOWAS se skládá ze dvou institucí – ECOWAS Komise a ECOWAS banky pro investice a rozvoj.

Členské státy ECOWAS

Osm členských zemí ECOWAS, z toho sedm bývalých francouzských kolonií (Benin, Burkina Faso, Pobřeží Slonoviny, Mali, Niger, Senegal, Togo) a Guinea-Bissau (bývalá kolonie Portugalska) tvoří společnou měnovou unii s názvem „Západoafrická měnová a ekonomická unie“. Její měna má název západoafrický frank CFA (XOF) a je pevně navázána na euro v poměru 100 CFA franků = 0,152449 EUR.

Obdobnou měnovou unii nazvanou „Středoafrická měnová a ekonomická unie“ tvoří dalších šest středoafrických zemí, pět bývalých francouzských kolonií (Čad, Gabon, Kamerun, Republika Kongo a Středoafrická republika) a jedna kolonie Španělska (Rovníková Guinea). Tato měna se nazývá středoafrický frank CFA (XAF) a má stejnou pevnou vazbu na euro i stejný kurz jako západoafrický frank. Stabilitu eura existence těchto dvou afrických měn příliš neovlivňuje, neboť HDP všech těchto států dohromady je nižší než HDP Slovenska.


11

Další organizací je Hospodářské společenství států střední Afriky (Economic Community of Central African States – ECCAS, www.ceeac-eccas.org), jehož současnými členy jsou Angola, Burundi, Kamerun, Středoafrická republika, Čad, Demokratická republika Kongo (DRC), Rovníková Guinea, Gabon, Republika Kongo a Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova (viz obr.). Zakládajícím členem byla i Rwanda, která se v roce 2007 rozhodla z tohoto společenství vystoupit se zdůvodněním, že chce odstranit překrývání svého členství v dalších regionálních obchodních blocích v regionu (EAC, COMESA, viz dále).

Toto hospodářské uskupení bylo založeno v roce 1981 na podporu regionální hospodářské spolupráce ve střední Africe. Klade si za cíl dosáhnout kolektivní autonomie, zvýšit životní úroveň svých obyvatel a udržení ekonomické stability prostřednictvím harmonické spolupráce.

Východoafrické společenství (East African Community – EAC, www.eac.int) je mezivládní organizace, která sdružuje pět zemí ve východní Africe: Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzanie a Uganda. Organizace byla původně založena v roce 1967, ale v roce 1977 byla rozpuštěna a k jejímu obnovení došlo v roce 2000. V roce 2008, po jednání s Jihoafrickým rozvojovým společenstvím (SADC) a organizace Společného trhu pro východní a jižní Afriku (COMESA), EAC souhlasil s rozšířením zóny volného obchodu v rámci celého regionu tvořeného členy těchto organizací. V roce 2013 byl podepsán protokol na spuštění měnové unie v EAC do 10 let.

Společný trh pro východní a jižní Afriku (Common Market for Eastern and Southern Africa – COMESA, www.comesa.int) je zóna volného obchodu devatenácti členských států rozprostírající se od Libye až po Svazijsko. COMESA byla založena v roce 1994, nahrazuje preferenční obchodní prostor, který existoval od roku 1981.

Hlavním cílem současné strategie COMESA je vytvoření ekonomické prosperity členů prostřednictvím jejich regionální integrace.

Současné členské státy (tmavě zelená) jsou: Burundi, Komorský svaz, Demokratická republika Kongo (DRC), Džibuti, Egypt, Eritrea, Etiopie, Keňa, Libye, Madagaskar, Malawi, Mauricius, Rwanda, Súdán, Svazijsko, Seychely, Uganda, Zambie a Zimbabwe, sdružení opustilo pět států (světle zelená) – Namibie (2004), Angola (2007), Tanzanie (2000), Mosambik a Lesotho (obě země v roce 1997). Ústředí COMESA sídlí v Lusace v Zambii.

Jihoafrické rozvojové společenství (Southern African Development Community – SADC, www.sadc.int) je mezivládní organizace se sídlem v Gaborone (Botswana). Organizace byla


12

založena v roce 1992 a jejím hlavním cílem je socio-ekonomická spolupráce a integrace, jakož i politická a bezpečnostní spolupráce. Členy je aktuálně 15 jihoafrických států – Angola, Botswana, Demokratická republika Kongo, Lesotho, Madagaskar, Malawi, Mauricius, Mosambik, Namibie, Seychely, Jihoafrická republika, Svazijsko, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe.

Pět z nich (Jihoafrická republika, Namibie, Botswana, Lesotho a Svazijsko – tmavě zelená barva) je rovněž členy Jihoafrické celní unie. Z pohledu rozvojové spolupráce je důležité, že členské země SADC přijaly v roce 2006 ve Windhoeku deklaraci o partnerství mezi SADC a zahraničními kooperačními partnery. Projekty rozvojové spolupráce by měly být v souladu se dvěma strategickými dokumenty: Regionálním indikativním strategickým plánem rozvoje (RISDP) a Strategickým indikativním plánem řídícího orgánu (SIPO).

Posledním ekonomickým uskupením je severoafrická Unie arabského Maghrebu – UMA , www.maghrebarabe.org, založená v roce 1989 jako obchodní dohoda usilující o ekonomickou spolupráci a budoucí politickou jednotu mezi arabskými zeměmi Maghrebu v Severní Africe. Jejími členy jsou Alžírsko, Libye, Mauretánie, Maroko a Tunisko, sídlo má v marockém Rabatu.

Uskupení nebylo schopno dosáhnout hmatatelného pokroku v dosažení svých cílů vzhledem k hluboké hospodářské a politické neshodě mezi Marokem a Alžírskem týkající se mimo jiné otázky Západní Sahary. Od července 2008 se neuskutečnilo žádné setkání hlavních představitelů členských zemí. Region UMA je pro Evropu strategicky významný, a to nejen velkými zásobami fosfátů, ropy a zemního plynu, ale i tím, že představuje tranzitní centrum migrace do jižní Evropy.

Existence Africké unie a velkých ekonomicko-politických uskupení alespoň částečně pomáhá zmírňovat negativní dopady etnických válek, lokálních konflikt ů a náboženských střetů, které v Africe postihují značné množství populace, často v ekonomicky nejméně rozvinutých regionech.

Níže uvedený obrázek, vyhodnocující nejnovější data serveru ACLED (Armed Conflict Location and Event Data Project, http://www.acleddata.com) z roku 2015, velmi názorně ukazuje nestabilitu a množství konfliktů na tomto kontinentu.


13

Jen v minimu převážně jihoafrických a subsaharských zemí jižně od rovníku (s výjimkou Zimbabwe) se projevy nespokojenosti obyvatelstva omezují na protivládní demonstrace a protesty, ale i ty mají často přímou souvislost s aktuálním ekonomickým vývojem či jsou bezprostřední reakcí na chování těžebních společností (stávky zaměstnanců platinových a zlatých dolů v JAR, měděných dolů v Zambii atd.). Je znepokojující, že k dlouhodobě neklidným regionům (národnostními konflikty zmítaná Demokratická republika Kongo, Středoafrická republika, Rwanda, Burundi, Nigérie, Somálsko, Eritrea) se v posledních letech přidala radikální islámská hnutí, známá svými teroristickými činy, atentáty a ozbrojenými konflikty od Nigérie (Boko-Haram) přes Mali až po severní Afriku.

Tento stav pochopitelně neprospívá ke kultivaci podnikatelského prostředí a růstu zájmu o tento region pro zahraniční investory, podnikající v sektoru průzkumu, těžby a úpravy nerostných surovin.

Každoroční analýzy z tohoto sektoru podnikání ve světě, založené na vyhodnocení korespondenčních odpovědí stovek respondentů již řadu let publikuje kanadský Fraserův institut.7

7 https://www.fraserinstitute.org


14

V jeho poslední obsáhlé studii za rok 2015 (zveřejněné 9. 6. 2016)8 se hodnocené africké státy z hlediska úrovně jejich indexu investiční atraktivity (Investment Attractiveness Index jako složená funkce, kombinující v sobě index komplexního posouzení atraktivity surovinových politik a horního práva – váha 60 % a index přístupu k průzkumu surovinového potenciálu s váhou 40 %) umístily následovně:

Nejlépe hodnocené Maroko obsadilo ze 109 hodnocených zemí 24. místo, Burkina Faso pak 29, Ghana 31, Namibie 33 a Botswana 39. Nejhůře hodnocená Guinea skončila na 103. místě, Keňa na 102., Zimbabwe na 98. a Niger na 90. místě.

Z pohledu hodnocení indexu komplexního posouzení atraktivity surovinových politik a horního práva (Policy Perception Index – PPI) je z afrických zemí nejlépe hodnocená Botswana (14. místo, na 24. místě se umístilo Maroko a na 29. místě Namibie. Nejhorší hodnocení má 106. Zimbabwe, 103. Niger a 97. Guinea.

Z hlediska vnímání přístupu k průzkumu surovinového potenciálu (Best Practices Mineral Potential Index – BPMPI) pak nejvyšší příčky z afrických zemí obsadily Ghana (22. místo, na 23. místě se umístila Burkina Faso a na 24. místě Pobřeží Slonoviny. Nejhůře hodnocené jsou Keňa (106. místo), Guinea (101. místo) a Madagaskar s Mosambikem (obě země skončily na 78. místě).

8 https://www.fraserinstitute.org/studies/annual-survey-of-mining-companies-2015

Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí zMožnosti zajištění nedostatkových surovin Afrika

České zastupitelské úřady v

Pro úspěšnou realizaci jak státem financovaných rozvojových programinvestic do sektoru využívání nerostných surovin,jejich aktivní působení v příslušném teritoriu velký význam.

Současné rozložení našich zastupitelských ú

Zastupitelské úřady ČR ve světě (stav kZdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_českých_velvyslanectví_v_zahraničí#Afrika

Z prvního pohledu na Afriku je zkontinentu oproti ostatním velmi m

Zastupitelské úřady (ZÚ) jsou koncentrovány na severu

ZÚ Egypt s působností pro Egypt, Súdán a Eritreu, ZÚ vpřesunuto do Tunisu),

ZÚ Alžír s působností pro Alžír a Mali,

ZÚ Tunis,

ZÚ Maroko s působností veden CDA, titulářem je dosud velvyslanec v Rabatu) a Mauritánskou islámskou republiku)

Na jihu Afriky pak působí:

ZÚ Jižní Afrika v Pretorii sLesothské království, Mauricijskou republiku, Namibijskou republiku, SvazAngolskou republiku, Madagaskarskou republiku,

ZÚ Zimbabwe s působností pro Zimbabwe,

V centrální Africe se nacházejí tyto zastupitelské ú

ZÚ Etiopie s působností pro republiku, Jihosúdánskou republiku, Komorský svaz, Seychelskou republiku, Somálskou republiku,

9 Zambie a Etiopie jsou zvažovány jako prioritní zem

ovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průní nedostatkových surovin Afrika / Asie

řady v Africe

šnou realizaci jak státem financovaných rozvojových programinvestic do sektoru využívání nerostných surovin, má přítomnost zastupitelských ú

říslušném teritoriu velký význam.

asné rozložení našich zastupitelských úřadů ve světě je znázorněno na obrázku níže:

Zastupitelské úřady ČR ve světě (stav k 1. 1. 2015) https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_českých_velvyslanectví_v_zahraničí#Afrika

na Afriku je zřejmé, že českých zastupitelských úkontinentu oproti ostatním velmi málo a jsou nerovnoměrné situované.

jsou koncentrovány na severu:

sobností pro Egypt, Súdán a Eritreu, ZÚ v Libyi (od 1.

sobností pro Alžír a Mali,

sobností pro Marocké království, Senegalskou republiku (ZÚ Dakar je dosud velvyslanec v Rabatu) a Mauritánskou islámskou republiku)

Pretorii s působností pro Jihoafrickou republiku, Botswanskou republiku, Lesothské království, Mauricijskou republiku, Namibijskou republiku, SvazAngolskou republiku, Madagaskarskou republiku,

sobností pro Zimbabwe, Zambii, Malawi a Mosambik

centrální Africe se nacházejí tyto zastupitelské úřady:

pro Etiopskou federativní demokratickou republikurepubliku, Jihosúdánskou republiku, Komorský svaz, Seychelskou republiku, Somálskou

Zambie a Etiopie jsou zvažovány jako prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce Č

eského průmyslu

15

šnou realizaci jak státem financovaných rozvojových programů, tak soukromých ítomnost zastupitelských úřadů a

ěno na obrázku níže:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_českých_velvyslanectví_v_zahraničí#Afrika

upitelských úřadů je na tomto

d 1. 4. 2015 dočasně

pro Marocké království, Senegalskou republiku (ZÚ Dakar je dosud velvyslanec v Rabatu) a Mauritánskou islámskou republiku)

pro Jihoafrickou republiku, Botswanskou republiku, Lesothské království, Mauricijskou republiku, Namibijskou republiku, Svazijské království,

a Mosambik.

republiku9, Džibutskou republiku, Jihosúdánskou republiku, Komorský svaz, Seychelskou republiku, Somálskou

ní rozvojové spolupráce ČR


16

ZÚ Keňa s působností pro Keňu, Burundi, Rwandu, Tanzanii a Ugandu a pro Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Program OSN pro lidská sídla (UN-Habitat),

ZÚ Nigerie s působností pro Nigerijskou federativní republiku, Beninskou republiku, Čadskou republiku, Kamerunskou republiku, Republiku Rovníková Guinea, Nigerskou republiku, Konžskou demokratickou republiku, Konžskou republiku, Gabunskou republiku a Středoafrickou republiku,

ZÚ Ghana s působností pro Burkinu Faso, Gambijskou republiku, Ghanskou republiku, Guinejskou republiku, Republiku Guineu-Bissau, Liberijskou republiku, Republiku Pobřeží slonoviny, Republiku Sierra Leone a Tožskou republiku.


17

Etiopie V poslední dekádě rostla etiopská ekonomika v průměru 10,9 % ročně, přičemž hodnoty se dostaly pod 10 % v roce 2012 a 2013. Konkrétně v roce 2013 se HDP meziročně zvýšilo o 9,9 %. V dalších letech se očekává výrazné zpomalení ekonomiky. Míra inflace se v roce 2015 zvýšila na 10,1 %. Od roku 2015 by míra inflace podle odhadů Mezinárodního měnového fondu měla růst až na 11,6 % v letech 2017 a 2018. V zemi žije dle odhadů MMF kolem 90 mil. obyvatel a HDP na hlavu se pohybuje kolem 600 USD. Nezaměstnanost mírně vzrostla na 5,2 % v roce 2014. Běžný účet je mírně schodkový.

Podíl těžby a zpracování nerostných surovin na HDP Přes značný surovinový potenciál je podíl těžby a zpracování nerostných surovin na HDP Etiopie velmi malý, v roce 2007 to bylo pouze 0,4 % a v posledních dostupných odhadech z roku 2012 již 1,3 %. Jen hodnota produkce zlata v roce 2012 představovala 602 mil. USD (19 % celkové hodnoty exportu země)10.

Vybrané příležitosti pro český export Energetický průmysl

Většina využívané energie pochází z hydroelektráren. Pouze jen 1/10 obyvatelstva (v Addis Abebě 35 %) má k elektřině přístup. V perspektivě několika let počítá státní výrobce a distributor Ethiopian Electric Power s nárůstem kapacity až na více než 11 000 MW, a to dokončením vodních elektráren Velká etiopská přehrada (s kapacitou 6 000 MW bude největší vodní elektrárnou v Africe) a dále elektráren Beles, Gilgel Gibe, Tekeze a Gojeb.

10 http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/country/2012/myb3-2012-et.pdf


18

Vývoz ČR do Etiopie 2015 (2014), hlavní sektory Zdroj: ČSÚ

Dovoz ČR z Etiopie 2015 (2014), hlavní sektory Zdroj: ČSÚ

Uvedené projekty probíhají s účastí zahraniční investorů. Výstavba energetického sektoru je základním pilířem vládního Plánu růstu a transformace. Vedle velkých hydroprojektů rostou rovněž investice do menších hydro- a fotovoltaických projektů, které by doplnily národní energetickou strukturu bez nutnosti napojení na celoetiopskou elektrickou síť a které by zásobovaly odlehlé komunity. Dle Plánu růstu a transformace je potenciál Etiopie v oblasti hydroenergetiky až 45 000 MW, výroba r. 2014 však byla pouze 2,1 MW. Bylo uvedeno


19

do provozu několik projektů (vodní elektrárna Fincha Amerti Neshe, větrné elektrárny Ashagoda a Adama), pokračuje výstavba GERD a Genale-Dawa, Gibe III, Halele Werabesa, Geba, Chemoga-Yeda a Aluto. Stejně tak se předpokládá výstavba rozvodné sítě (Universal Electrification Access Program). Energetický sektor je v Etiopii ve stadiu budování, a proto existuje potenciál pro dodávky generátorů, transformátorů či dalších komponentů pro přenosové sítě. Konkurence jak z Asie, tak Evropy je v tomto oboru intenzivní. Většina firem dovážejících tyto výrobky má v Etiopii trvalé zastoupení. V případě velkých vládních tendrů na dodávky přenosových soustav narážíme na fakt, že je většinou poptávána dodávka na klíč.

Stavební průmysl

Vláda financuje řadu velkých infrastrukturních i energetických projektů (výstavba silnic a železnic, vodní přehrady), je zde ovšem silná cenová konkurence čínských či indických dovozců techniky.

Vybrané příležitosti pro rozvojovou spolupráci

Vláda Etiopie definovala své aktuální rozvojové priority ve strategickém dokumentu „Druhý plán růstu a transformace“ (The Second Growth and Transformation Plan – GTP II) na období 2015/16–2019/20. Navazuje na předchozí Plán růstu a transformace (2010/11–2014/15) a další rozvojové dokumenty, zejména PASDEP I (A Plan for Accelerated and Sustained Development to End Poverty).

Do roku 2025 si etiopská vláda předsevzala zvyšovat HDP stabilně o 11 % každý rok. Aby se současný stav etiopské ekonomiky zlepšoval, chce se vláda zabývat řešením problémů v širokém spektru odvětví. K posílení konkurenceschopnosti má přispět zvýšení produktivity i budování infrastruktury. Etiopie se chce také aktivně zabývat sílící urbanizací, lidským rozvojem a rozšiřováním demokratických hodnot, stejně jako vytvářením a posilováním ekologického hospodaření.

Sektor infrastruktury

V rámci rozvoje ekonomické infrastruktury je stěžejním bodem zajištění pitné vody v městských i venkovských oblastech. V současnosti je pitná voda přístupná na 58 % území (městské oblasti 51 %, venkovské 59 %). Vláda plánuje do roku 2019/2020 dosáhnout toho, aby 83 % populace bylo připojeno k vodovodní síti. Vláda chce snížit stavebních náklady při konstrukci vodovodních sítí a zajišťovat finanční i technickou pomoc. Prostřednictvím těchto změn budou vytvořeny lepší podmínky pro profesionální vrtání studní. Kromě zlepšení dostupnosti pitné vody, je stěžejní také vylepšení kanalizačního systému a zjišťování, v jaké kvalitě a v jakém množství vodní zdroje v současnosti jsou. Mezi další stanovené cíle v oblasti vody a sanitace patří zavedení protipovodňových opatření.

Sektor těžebního průmyslu

Hlavním strategických směrem v sektoru těžebního průmyslu pro dalších 5 let je expanze produkce minerálů a drahých kamenů pro generaci příjmů státního rozpočtu.


20

Přehled surovinového potenciálu země

Z hlediska kritických a nedostatkových surovin je důležité, že Etiopie patří mezi významné světové producenty tantalu (s podílem cca 10 % v roce 2012). Další významnou vývozní komoditu představuje zlato, pro domácí ekonomiku má klíčovou roli produkce cementu, stavebního kamene a kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Vláda má zájem na zlepšení kontroly a podmínek dosud primitivní artisanální těžby drahých kamenů, jejich zvýšení produkce může vytvářet další pracovní (zpracování, výroba šperků) a exportní příležitosti. Schematické rozmístění zdrojů nerostných surovin je znázorněno na následujícím obrázku:

Koncem roku 2012 bylo v Etiopii 18 cementáren s celkovou kapacitou kolem 11 mil. tun cementu, z nichž 16 je v soukromém vlastnictví. Meziroční produkce cementu se v letech 2011/2012 v reakci na rostoucí poptávku ve stavebnictví zvýšila o 52 % (3,5 mil. t v roce


21

2012 oproti 2,3 mil. t v roce 2011). Produkce roku 2015 již překročila 5 mil. t (5,4 mil. t dle serveru theafricareport.com11) a v letošním roce (v souvislosti s otevřením nové cementárny Dangote Cement Plc. o kapacitě 2,5 mil. t, vlastněné západoafrickým multimilionářem Aliko Dangotem) má dosáhnout úrovně 8 mil. tun cementu.

Státem vlastněná společnost Ethiopian Mineral Development S.C. (EMDSC) produkuje dolomit, živec a křemen, do konce roku 2012 pak koncentráty niob / tantal. Producenti zlata, mramorů, křemenných písků a uhličitanu sodného jsou soukromé společnosti. V zemi je tradičně rozšířen sektor artisanálních producentů s produkcí drahých kamenů, zlata a koncentrátů Nb/Ta.

EMDSC byla do konce roku 2012 rovněž hlavním producentem tantal – niobových koncentrátů na ložisku Kenticha, v oblasti Adola, regionu Oromia 550 km jižně od hlavního města Addis Abeby. Ložisko Kenticha je považováno za jedno z největších na světě a je představováno diferencovanou pegmatitovou strukturou o mocnosti 40–100 m se směrnou délkou přes 2 km).12 Vláda se koncem roku 2012 rozhodla ukončit těžbu a následně toto ložisko privatizovala a předala izraelské společnosti Elenilto, které pro nečinnost a spekulace kontrakt ukončila. EMDSC pak vyjádřila připravenost na vlastní náklady vybudovat novou úpravnu a obnovit těžbu. Odborníky z univerzity v Adrie Abebě byla zpracována pre-feasibility study, současný vývoj kolem tohoto ložiska je nejistý.

Na ložisku se dle údajů státní geologické služby Etiopie13 nachází dva hlavní typy suroviny:

- primární rudy s obsahem 0,017 % Ta2O5 (odhadované zásoby cca 17000 t komerčního koncentrátu)

- zvětralinová zóna a část primární zóny s průměrným obsahem 0,015 % Ta2O5 (odhadované zásoby cca 4700 t komerčního koncentrátu).

Širší oblast s hostitelskými horninami pegmatitů, nazývaná jako střižná zóna Kenticha (Kenticha shear zone) zaujímá plochu cca 2500 km2 a geologicky je tvořena dvěma formacemi – horninami rulového charakteru a horninami typu greenstone belt, na které je vázána zlatonosná mineralizace. Výše metamorfovaný rulový komplex je vyvinut ve třech antiklinálních zónách s.-j. směru, které jsou odděleny dvěma úzkými s.-j. synklinálními pruhy – západní, tzv. Megado greenstone belt zóna a východní, nazývaná Kenticha greenstone belt zóna.

Celá tato oblast má velmi dobrý potenciál na ověření dalších těles komplexních pegmatitů s Ta/Nb (Li, Be) mineralizací a s možnou produkcí doprovodných komodit typu sklářských surovin – živce, křemene a kaolínu.

V oblasti Oromia se rovněž nachází velké množství aluviálních akumulací minerálů s obsahy Ta/Nb, které byly do vydání oficiálního vládního zákazu exportu neupravených columbit- tantalitových koncentrátů v květnu 2012 těženy řadou drobných domorodých těžařů a jimi organizovaných družstev. Potenciál aluviálních (deluviálních) ložisek zůstává nejasný.

Zlato je v současné době hlavní exportní nerostnou surovinou Etiopie, na jejíž produkci se podílejí jak drobní domorodí těžaři (8 327 kg v roce 2012), tak průmyslová těžba (3 984 kg v roce 2012).

Největší produkci dlouhodobě vykazuje povrchový zlatý důl Lega Dembi na jihu země, zprivatizovaný roku 1997 saudsko-arabskou společností Midroc. V roce 1998 byla vydána

11 http://www.theafricareport.com/East-Horn-Africa/ethiopia-east-africas-biggest-cement-plant-opens.html 12 Küster D. (2009): Granitoid-hosted Ta mineralization in the Arabian-Nubian Shield: Ore deposit types, tectono-metallogenetic setting and petrogenetic framework. Ore Geology Reviews 35, 68-86. 13 http://www.gse.gov.et/phocadownload/Promotion/Tantalum%20%20Potential%20%20OF%20Ethiopia.pdf


22

těžební licence na 20 let společnosti MIDROC Gold Mine PLC, kterou vlastní z 98 % skupina Midroc a zbylá 2 % jsou majetkem etiopského státu. Ložisko Lega Dembi má ověřené zásoby ve výši cca 66 tun zlata s průměrnou kovnatostí 3,7 g Au/t. Produkce závodu Lega Dembi se pohybuje kolem 3500 kg zlata ročně, za 16,5 let od vydání těžební licence bylo získáno celkem 52 t zlata a 14,7 t stříbra v celkové hodnotě 1255 mil. USD.14

Vedle povrchové těžby se nacházejí ověřené zásoby cca 11 tun zlata s průměrnou kovnatostí 3,59 g Au/t i v hloubkovém pokračování ložiskové struktury, jejíž ověření bylo zahájeno v roce 2000. Hlubinná těžba byla zahájena v roce 2009 a tento důl v současné době produkuje přes 1 000 kg zlata ročně.

Společnost MIDROC Gold Mine PLC rovněž vlastní dvacetiletou těžební licenci na hlubinnou těžbu ložiska East Sakaro. Ověřené zásoby rud reprezentují cca 18 tun zlata s průměrným obsahem 10,42 g Au/t. Těžba byla zahájena před rokem s cílem roční produkce cca 1 t zlata.

Společnost Sheba Explorations je registrovaná v Anglii a působí severní v Etiopii prostřednictvím své vlastní dceřiné společnosti Sheba Exploration Limited. Společnost v současné době zkoumá zhruba 10 kilometrů dlouhou zónu zlatých anomálií Una Deriam EEL.

V roce 2015 byla etiopskou vládou udělena společnosti Kefi Minerals dvacetiletá těžební licence na ložisko Tulu Kapi na západě země. V červnu 2015 společnost dokončila feasibility study na povrchovou těžbu ložiska a následnou kyanizaci rud metodou CIL. Projekt předpokládá celkovou životnost dolu 13 let při produkci 961 tis. trojských uncí zlata (cca 30 t), průměrné těžební a úpravárenské náklady 779 USD / troy oz. a úvodní investici ve výši 130 mil. USD. Zahájení produkce je plánováno v roce 2017.15

Legislativní rámec průzkumu a těžby nerostných surovin Právní rámec, upravující aktivity těžebního sektoru v Etiopii tvoří řada různých právních norem a předpisů. Ústava Spolkové demokratické republiky Etiopie (FDRE) z roku 1995 určuje státní vlastnictví všech přírodních zdrojů včetně pozemků a využívá je k jejich společnému prospěchu a rozvoji země.

Těžební sektor se řídí následujícími zákony a předpisy:

Mining Income Tax Proclamation No. 53/1993,

Mining Income Tax (Amendment) Proclamation No. 23/1996,

Mining Operations Proclamation No. 678/2010,

Mining Operation (Amendment) Proclamation No. 816/2013,

Petroleum Operations Proclamation No. 295/1996,

Petroleum Operations Income Tax (Amendment) Proclamation No. 226/2000,

Petroleum Operations Income Tax Proclamation No. 296/1986,

Transaction of Precious Minerals Proclamation No. 651/2009.

Ústředním orgánem státní správy pro těžební sektor je ministerstvo dolů (Ministry of Mines), které má mimo jiné kompetence vydávat příslušné licence soukromým investorům zapojeným do průzkumu a těžby ložisek nerostných surovin. Na regionální úrovni jsou zřízeny rovněž 14http://www.worldbank.org/content/dam/Worldbank/Event/Africa/Ethiopia%20Extractive%20Industries%20Forum%202014/5a_MIDROC.pdf 15 http://www.kefi-minerals.com/projects/ethiopia/tulu-kapi


23

pracoviště pro využívání nerostného bohatství, vody a energií. Ministerstvo dolů má čtyři hlavní klíčové funkce / oddělení:

- udělování a správa průzkumných / těžebních licencí pro nerostné suroviny,

- udělování a správa průzkumných / těžebních licencí pro ropu a plyn,

- artisanální těžba,

- výzkum a vývoj.

Ministerstvo životního prostředí a lesů (Ministry of Environment and Forest) je zodpovědné za regulaci environmentální problematiky související s těžbou nerostných surovin, ministerstvo práce a sociálních věcí je zodpovědné za standardy ochrany zdraví a bezpečnosti práce.

Etiopská legislativa člení proces osvojování ložisek nerostných surovin na tři samostatné etapy – rekognoskační, průzkumnou a těžební.

Pro občany Etiopie není nutná žádná licence k provádění rekognoskační etapy, pokud tyto aktivity nejsou spojeny se zásahem do jiných práv. Cizinci však na provádění této činnosti příslušnou licenci potřebují. Tato neexkluzivní licence, vydávaná ministerstvem dolů, nesmí překročit dobu 18 měsíců.

Průzkumné licence se vydávají jako exkluzivní, na období max. tří let. Licence může být dvakrát prodloužena na dobu nepřesahující jeden rok.

Při žádosti o prodloužení platnosti povolení průzkumné licence je její držitel povinen vzdát se minimálně ¼ části původního licencovaného území.

Držitel průzkumné licence má právo odebírat, dopravovat, analyzovat a exportovat vzorky minerálů pro testování. Kromě toho má právo požádat a získat těžební licenci. Na druhou stranu má povinnost zahájit průzkumné činnosti ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí účinnosti licence, postupovat v souladu s podmínkami licence a uchovávat duplikáty analyzovaných či testovaných vzorků.

Držitelé licencí mohou v licencovaném území:

- dopravit jakékoli vybavení a zařízení;

- vybudovat veškeré prvky požadované povrchové nebo podzemní infrastruktury; pro tento účel používat stavební suroviny v rámci prostoru licence nebo přilehlé oblasti,

- požádat u příslušného orgánu o pronájem pozemků mimo území licence, které jsou nutné pro těžební operace,

- kácet stromy a používat dřevo, které je nezbytné pro těžební operace,

- využívat stávající infrastrukturu, aniž by tím bylo narušeno její používání ostatními uživateli,

- provádět kácení pouze těch stromů, které průkazně brání v přístupu k licencované oblasti,

- vzdát se všechny nebo část licence v souladu s předepsanými postupy.

Horní právo v závislosti na velikosti a povaze báňského podnikání rozeznává čtyři druhy těžebních licencí. Jedná se o licence pro průmyslovou těžbu (large scale), těžbu malého rozsahu (small scale), speciální těžbu malého rozsahu (special small scale) a domorodou těžbu (artisanal mining). Licence pro průmyslovou těžbu může být udělena na dobu max. 20 let. Licence na těžbu malého rozsahu a speciální těžbu malého rozsahu mohou být vydány na dobu nejvýše deseti let, ale může být následně prodloužena na dobu nepřesahující pět let. Platnost artisanální licence nesmí přesáhnout tři roky, ale může být dvakrát prodloužena na další tři roky.


24

V souladu s příslušnými zákony o životním prostředí, žadatelé o těžební licenci pro průmyslovou těžbu či těžbu malého rozsahu musí předložit studii posouzení vlivů na životní prostředí a získat všechna potřebná povolení ze strany příslušného orgánu. Kromě toho musí držitelé těžební licence alokovat potřebné finanční prostředky na pokrytí nákladů na sanaci a rehabilitaci území. Těžební organizace a v případě potřeby i držitelé průzkumných licencí se musí účastnit na rozvojovém plánu komunit v oblasti licence a na tyto aktivity přidělit finanční prostředky.

Držitel těžební licence má právo na místě prodávat nebo vyvážet vytěžené nerosty a produkty úpravy suroviny. Těžební činnost musí být zahájena do dvou let ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí o přidělení licence a musí být prováděna v souladu s podmínkami tohoto rozhodnutí.

U projektů průmyslové těžby a těžby malého rozsahu může vláda zdarma získat majetkovou účast na těžebním subjektu ve výši 5 %. Dohodou lze rovněž stanovit dodatečnou (vyšší) kapitálovou účast vlády. Tato dohoda pak musí specifikovat velikost podílu, časové období jeho dosažení, způsob financování, práva a povinnosti zúčastněných stran a další podrobnosti této účasti státu.

Vývoz nerostných surovin je možný pouze na základě platného osvědčení ministerstva dolů a obchodního povolení ministerstva obchodu. Speciální certifikát způsobilosti (Precious Mineral Export Certificate of Competence) spolu s platným živnostenským oprávněním od příslušného státního orgánu, umožňuje držiteli právo na nákup, úpravu a export drahokamů podle směrnic národní banky Etiopie.

Držitel licence pro průmyslovou těžbu je povinen státu odvádět 25% daň z příjmu ze zdanitelných příjmů. Dále je povinen státu odvádět úhradu z vytěžených nerostů (royalty), jejíž výše se liší podle charakteru produkovaných nerostů. Výše úhrady za drahokamy je 8 %, pro polodrahokamy 6 %, pro rudy 5 %, za nerudní suroviny 4 %, u stavebních surovin 3 %, za sůl 4 % a za využití geotermální energie 2 %.

Vzájemná spolupráce v geologii a těžbě nerostných surovin Spolupráce v těchto oborech je přes dlouhou tradici v poslední době poměrně málo intenzivní a prakticky se omezuje pouze na realizaci konkrétních projektů české rozvojové spolupráce v hydrogeologii a environmentální geologii.

V 70. a 80. letech minulého století však v zemi působila řada českých odborníků jako poradců OSN (programy UNDP), někteří z nich pak byli přímo orientovaní na podporu geologického mapování a rozvoj nerostného bohatství země (prof. Jan Petránek, DrSc., dr. Jan Zoubek, který mimo jiné prováděl prospekci zdejších ložisek zlata).

Vzhledem ke skutečnosti, že Etiopie je, a i do budoucna zůstává prioritní programovou zemí české rozvojové spolupráce, považujeme za velmi prospěšné formulovat a zahájit realizaci konkrétních projektů, orientovaných na rozvoj a využití surovinového potenciálu země a transfer příslušného know-how.

Rozvojová spolupráce

Etiopie je prioritní zemí zahraniční rozvojové spolupráce ČR s programem spolupráce. V loňském roce16 bylo dle usnesení vlády alokováno na bilaterální projekty v Etiopii 52,5 milionů Kč, přičemž skutečně vyčerpáno bylo 60,31 mil. Kč.

16 http://www.czda.cz/cra/www.czda.cz/cra/projekty/etiopie.htm


25

Tyto prostředky směřovaly v souladu s Programem rozvojové spolupráce mezi ČR a Etiopskou federativní demokratickou republikou pro období 2011-2017 do sektorů vzdělávání, zemědělství, lesnictví, zdravotnictví, zásobování vodou a sanitace a prevence katastrof. V rámci těchto sektorů se ČRA zaměřovala především na zvyšování kapacit učitelů a zvýšení kvality vysokoškolského a odborného vzdělávání, podporu zdravotnických služeb, zajištění přístupu k pitné vodě pro obyvatele malých měst, podporu zemědělských poradenských služeb a udržitelné nakládání s přírodními zdroji.

Prioritním regionem, do kterého se soustředí převážná část aktivit ZRS ČR, je Region jižních národů, národností a lidu (SNNPR).

Geologické projekty v Etiopii realizují především společnosti Aquatest a.s. a Česká geologická služba, projekty zásobování vybraných oblastí vodou takřka výlučně zajišťuje organizace Člověk v tísni.

Z hlediska surovinové diplomacie je nanejvýš žádoucí, aby rozvojová spolupráce v Etiopii byla pro další projektové období (2017-2019) rozšířena o průmyslový sektor, do kterého mohou být zahrnuty např. následující projekty:

- průzkum kritických nerostných surovin (Ta/Nb a pegmatitů) na jihu země,

- materiální a znalostní podpora artisanálních těžařů v regionu Oromia,

- zajištění stavebních surovin pro rozvoj místní infrastruktury v regionu Oromia.


26

Mali Maliská ekonomika vykazuje v posledních letech oproti předchozímu období velmi nevyrovnaný růst hrubého domácího produktu – viz tabulka.

Ukazatel 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Růst HDP (%) 5,4 3,2 - 0,8 2,3 7,5 6,1 5,0

HDP/obyv. (USD) 765 901 838 866 915 802 844

Míra inflace (%) 1,39 3,1 5,3 - 0,6 0,9 1,4 1,0

Nezaměstnanost (%) - - - 7,3 10,8 - -

Populace (mil .) 13,986 14,417 14,854 15,302 15,791 16,295 16,817

Konkurenceschopnost

127/140

Exportní riziko OECD 7/7 7/7

Odhad Mezinárodního měnového fondu Zdroj: Global Finance Magazíne, MMF World Economic Outlook database

Tato situace (především pak výrazný pokles v letech 2011–2013) je způsobena především vnitropolitickým vývojem v zemi, který kulminoval v roce 2012 vojenským pučem a ozbrojeným povstáním islamistických skupin na severu země. HDP na obyvatele zůstává nadále velmi nízký (kolem 800 USD – odhad za rok 2015) a řadí tak zemi mezi dvacet nejchudších států světa (Světová banka, 2015).

V blízké budoucnosti se očekává další pokračování zahraniční pomoci, upevňování státní správy v severních oblastech země postižených povstaleckými a teroristickými aktivitami a zlepšování podmínek pro hospodářský růst dle doporučení hlavních donorů, zejména zvyšování transparentnosti, prohlubování decentralizace a reforem, stanovení národních priorit rozvoje, posilování právní jistoty firem, zlepšování přístupu k úvěrům pro menší podniky a vracející se uprchlíky.

Podíl těžby a zpracování nerostných surovin na HDP Těžební průmysl v posledních dvou dekádách přilákal do Mali značný objem přímých zahraničních investic a významně přispěl ke zvýšení vládních příjmů, neboť vláda drží menšinový podíl v mezinárodních těžebních společnostech.

Nejdůležitější a prakticky jedinou exportní komoditou je zlato, jehož těžba v posledních dvaceti letech výrazně roste. V roce 2013 jeho produkce tvořila 7,6 % HDP (AfDB, 2013) a 75 % z celkového exportu země (MMF, 2013). Podíl příjmů z těžby a exportu zlata vzrostl z 6,5 % v roce 2004 na 17 % z celkových vládních příjmů v roce 200817.

Budoucí vládní příjmy z pěti nových projektů těžby zlata jsou ve studii, zpracované koncem loňského roku experty Mezinárodního měnového fondu18 odhadovány na 1,7 miliardy USD v průběhu příštích 10 let. Tyto předpoklady vycházejí ze studií proveditelnosti jednotlivých

17 Drakenberg O. (2010): Mining in Mali. A background note for the Swedish International Development cooperation Agency, University of Gothenburg, Sweden. 18 Graziosi G. R., Laporte B. (2016): MINING TAXATION: Modeling of five mining projects and sharing of the mining rent. International Monetary Fund Technical Assistance Report. Washington. (www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2016/cr1684.pdf)


27

ložisek a jsou založeny na výrobě 8 milionů uncí zlata odhadované při ceně 1 150 USD za trojskou unci zlata.

Vybrané příležitosti pro český export

Zastupitelský úřad ČR v Alžíru, pod jehož působnost Mali spadá, v současné době v zemi neidentifikuje žádné potenciální exportní příležitosti (Souhrnná teritoriální informace Mali, stav k 1. 6. 2016, www. services.czechtrade.cz/pdf/sti/mali-2016-06-01.pdf).

Nicméně z České republiky má země velký zájem o bavlněnou tkaninu (brokát) a poptávka po exportu textilií dále roste. Dalšími nadějnými položkami pro export jsou izolované kabely, kovy, chemické výrobky, výpočetní technika, technika pro zpracování kamene, pneumatiky, auta včetně náhradních dílů, etylenové polymery a technické plasty (polyacetaly).

Přehled surovinového potenciálu země Obecně lze konstatovat, že Mali vzhledem ke své pestré geologické stavbě disponuje značným surovinovým potenciálem, který je však v současné době s výjimkou zlatých rud a drobné produkci sádrovce a kamenné soli dosud nevyužíván. Základní prvky geologické stavby země jsou znázorněny na přiložené geologické skice.

Území Mali budují dvě základní strukturně – geologické jednotky: západoafrický štít v západní části země a tuarežský štít na východě, k jejichž spojení došlo v průběhu tzv. pan-africké orogeneze (600-650 mil. let), které jsou místy překryty mladšími sedimentárními formacemi (Taoudeni basin), pronikaných bazickými a granitoidními intruzemi. Výchozy krystalinických hornin západoafrického štítu (staré přes 2 000 mil. let) vystupují na povrch ve dvou rozsáhlých oblastech: Bougouni (zhruba 40 000 km2) a Kéniéba (20 000 km2) na jihu a jihozápadě země. V oblasti Bougouni se na jejich petrografickém složení podílejí ruly, granitoidy a pruhy nízko metamorfovaných vulkano-sedimentárních hornin (andezity až bazalty) birimienského stáří (výskyt průmyslově velmi významné zlatonosné mineralizace typu greenstone belt). Pro oblast Kéniéba je charakteristická převaha metasedimentů (ruly, turmalinizované pískovce, slepence, podřadně mramory), malé množství granitoidních intruzí a intruze mladších (1 000 mil. let), drobných kimberlitových trubek (známo cca 20 těles), z nichž některé mohou být diamantonosné.

Velmi staré horniny (archaikum – proterozoikum) jsou zastoupeny v bloku Iforas – Gourma, který je považován za aktivní okraj tuarežského štítu. V centrální části pohoří Ardar se nacházejí granulity, ruly a kvarcity, v jejich nadloží jsou vyvinuty ruly, kvarcity, vápence a slepence. Při východním a západním okraji pohoří Ardar jsou zastoupeny vulkanosedimentární horniny (bazické až přechodné typy vulkanismu). V průběhu tzv. panafrické orogeneze do západní části pohoří Ardar intrudovaly četné granodioritové a dioritové masívy, v kambriu dále menší tělesa alkalických až hyperalkalických granitů.

Sedimentární horniny pánve Taoudeni spodně paleozoického až křídového stáří jsou vyvinuty téměř na 2/3 území Mali a dosahují mocnosti až 3000 m. V jejich petrografickém složení převažují pískovce (jih země), karbonatické horniny, grafitické břidlice a jíly s ložisky sádrovce. Převážně v období permu až jury do této sekvence intrudovaly v oblasti mezi Sikasso a Kayes žíly a lakolity doleritů, jejichž zvětráváním se vytvořila rozsáhlá ložiska bauxitů.


28

Geologická skica Mali s rozšířením hlavních formací

Velké území Mali na severu a ve středu země je pokryto recentními písečnými dunami. Podél řeky Niger v centrálním Mali jsou uloženy mocné kvartérní aluviální písčité sedimenty, tvořící tzv. vnitrozemskou deltu. V menším rozsahu jsou obdobné písky/štěrkopísky vyvinuty podél dalších větších řek (Senegal, Bagué). Pro jižní část země je charakteristická přítomnost mocných lateritických sedimentů, vzniklých v důsledku tropického zvětrávání hornin krystalinika.

Z hlediska významu a využití ložisek nerostných surovin jsou v současné době nejperspektivnější birimienské vulkanosedimentární formace, neboť jsou na ně geneticky vázána průmyslově velmi významná a v současnosti intenzívně těžená primární ložiska zlata typu greenstone belt, do budoucna mohou být velmi významná i na ně vázaná ložiska železa (páskované rudy jaspilitového typu).

Velké naděje jsou v posledních letech rovněž vkládány do možného objevu průmyslově významných ložisek ropy a zemního plynu v málo prozkoumaných sedimentárních pánví na severu země (Taoudeni, Gao, Iullemeden, Tamesna, Nara). V roce 2004 byla na vládní úrovni přijata příslušná legislativa a zřízena státní organizace na podporu výzkumu ropy a plynu.

Zlaté rudy

Těžba zlata v Mali má velmi dlouhou historii a lze předpokládat, že rýžováním byl tento kov získáván už od prehistorických dob. Během vrcholného období malijské říše v 14. století byla intenzivně těžena rýžoviska podél řeky Falémé (která nyní tvoří hranici se Senegalem). Toto zlato upozornilo evropské a arabské panovníky na nerostné bohatství regionu a pomohlo


29

rozvinout politické, kulturní a obchodní vazby se zbytkem světa. Zhroucením říše Songhai v na konci 16. století skončila dominanci regionu v africkém a světovém obchodu se zlatem.

Novodobá komerční těžba zlata v Mali byla zahájena v roce 1970. První průmyslový důl Kalana na jihu země byl objeven po rozsáhlém průzkumném programu státní společnosti Société Nationale de Recherche et d'Exploitation Minière (SONAREM) s významnou podporou expertů z tehdejšího Sovětského svazu (Boltrukevitch 1973).

V současné době se vedle velkých nadnárodních společností (AngloGold Ashanti – doly Sadiola, Yatela, Rangold Resources – doly Loulo, Morila, Syama – viz přehledná mapka níže), orientovaných především na velkoobjemovou povrchovou těžbu s celkovou roční produkcí kolem 50 tun zlata primitivní těžbou zlata zabývají statisíce místních obyvatel („exploration artisanale“). Jejich produkce je mnohonásobně nižší, kvalifikované odhady se přesto pohybují v řádech 3-6 tun Au ročně.

Celková roční produkce mírně nad 50 t Au tak v posledních letech řadí Mali na 3. místo v Africe (za Jihoafrickou republikou a Ghanou), důl Loulo pak svou roční výrobou přes 20 t zlata patří do první desítky největších světových zlatodolů.

V současné době je v Mali aktivních 6 velkých zlatých dolů, největším v poslední dekádě byla Sadiola se známými zásobami 120 t zlata, největší roční produkci zlata dosahuje Loulo (přes 21 t v roce 2015). Lokalizace hlavních zlatodolů a jejich celkové zásoby jsou uvedeny na následujícím obrázku.

Celkové ověřené zásoby zlata v Mali byly v roce 2015 odhadovány na cca 600 t, což při průměrné roční těžbě kolem 50 t reprezentuje 12 let jejich životnosti19, potenciál zlatonosných oblastí s výskyty greenstone belt birimienu je však mnohem vyšší.

Většina maliských ložisek zlata je stejné geneze jako ložiska v okolních zemích západní Afriky a jsou klasifikována jako orogenní zrudnění. Obecně platí, že jednotlivé zlatonosné žíly, žilníky či vtroušené sulfidické rudy jsou lokalizovány v rámci střižných zón, které se vyvinuly podél zlomových systémů spojených s pozdními fázemi orogeneze zemské kůry v hloubkovém intervalu 6-12 km (Groves et al., 1998) 20.

V poslední době, především s rozvojem těžby a průzkumu jednotlivých ložiskových objektů, byla rozpoznána složitější metalogeneze zlata birimienu se zdokumentovanými novými styly zrudnění jako jsou zlatonosné hydrotermální systémy související s drobnými granitoidními intruzemi nebo zlatonosná skarnová ložiska (McFarlane et al. 2011) 21.

Z následujícího obrázku je zřejmé, že hlavní maliské zlatodoly (Sadiola, Yatela, Loulo a Gounkoto) se nacházejí jižně od města Kayes na západě země u hranic se Senegalem, v nevelké oblasti s výskytem hornin birimienu nazývané jako zóna (tektonické okno) Kéniéba – Kédougou. Druhá produkční oblast s hlavními ložisky Morila a Syama se nachází na jihu země. Detailní popis geologické stavby obou produkčních oblastí a jednotlivých ložisek je uveden v detailní studii Modelová země Mali – zajištění a analýza vstupních dat (příloha č. 3 předložené Metodiky pro stanovování charakteristik nerostného bohatství vybraných zemí), na kterou v této souvislosti odkazujeme.

19 http://www.reuters.com/article/mali-gold-estimate-idUSL5N0XH1SM20150420 20 Groves D.I., Goldfarb R.J., Gebre-Mariam M., Hagemann S.G., Robert F. (1998): Orogenic gold deposits: a proposed classification in the context of their crustal distribution and relationship to other gold deposit types. Ore Geol Rev 13: 7-27. 21 McFarlane C., Mavrogenes J., Lentz D., King K., Allibone A., Holcombe R. (2011): Geology and intrusion-related affinity of the Morila gold mine, southeast Mali. Econ. Geol. 106: 727-750.


30

Produkce zlata jednotlivých dolů v loňském roce včetně jejich majetkové struktury je spolu s odhady jejich produkce v roce 2016 včetně předpokládané výše artisanální těžby a drobných producentů uvedena v následující tabulce (Reuters, březen 2016, údaje v kg Au):

2015 2016

Činné doly

Syama (Resolute Mining 80 %, vláda 20 %) 7 845,485 7 451,171

Sadiola (AngloGold Ashanti 41 %, Iamgold 41 %, vláda 18 %) 6 124,385 5 212,000

Morila (AngloGold Ashanti 40 %, Rangold 40 %, vláda 20 %) 4 706,122 2 791,000

Loulo – Gounkoto (Rangold 80 %, vláda 20 %) 21 355,972 2 1801,000

Yatela (AngloGold Ashanti 40 %, Iamgold 40 %, vláda 20 %) 668,452 310,000

Tabakato / Segala (Endeavour Resources 80 %, vláda 20 %) 5 416,242 5 506,067

Nově otevírané doly

Kodieran (WassoulÓr) 0 5 486,570

Kalana (SOMIKA SA) 355,898 239,000

Nampala (Robex) 29,972 62,202

Domorodá těžba, malé doly (odhad) 4 000,000 4 000,000

Celkem 50 502 528 52 859 010


31

Detailní informace k jednotlivým ložiskům, jejich geologické stavbě a perspektivě jsou uvedeny v detailní případové studii Mali (příloha 3 Metodiky pro stanovování charakteristik nerostného bohatství vybraných zemí, řešené rovněž v rámci úkolu TB050MPO001).

Platina

Jediný známý výskyt platinové mineralizace v Mali se nachází jižně z od obce Touban nedaleko od Kadiolo v jižní části Mali. Zrudnění je reprezentováno sperylitem jako součást chudé Ni-Cu sulfidické mineralizace v ultrabazických horninách malého masivku (1 km2), vyskytujícího se v rámci tzv. Eburneanského žulového batolitu. V roce 1973 zde BRGM provedlo 6 vrtů za účelem ověření Ni-Cu zrudnění, platina však nebyla vyhodnocena.

Prognózně zajímavou oblastí z hlediska přítomnosti platiny mohou být ultrabazické horniny masívu Adrar des Iforas na východě Mali, jejich bližšímu ověření brání mimo jiné složité bezpečnostní poměry v této části země.

Diamanty

Jediná známá diamantonosná provincie v Mali je v oblasti Kéniéba v západním Mali, v blízkosti hranice se Senegalem. Kimberlitová tělesa se nacházejí na kontaktu mezi metamorfovanými horninami západoafrického štítu a mladšími sedimentárními mlado- proterozoickými sekvencemi. Od objevu prvních diamantů místními těžaři zlata bylo dosud nalezeno několik stovek kamenů, které jsou většinou šperkařské kvality, největší známý kámen vážil 232,7 karátů. V následném průzkumu se postupně angažovaly společnosti DFMG (Francie), SONAREM, Diamond Syndicace (Mali / Francie) a před necelými 10 roky BGS (British Geological Survey). Nedošlo k ověření předpokládaných aluviálních ložisek, nicméně bylo objeveno přes 20 kimberlitových trubek, z nichž nejméně osm je diamantonosných. Kimberlity se nacházejí v horninách krystalinika, v pískovcích i v mladších sedimentárních formacích. Tvoří kruhová nebo eliptická tělesa poměrně malých rozměrů od 0,3 ha (5,0 x 90 m) pro nejmenší (Kéniéba) po 17 ha (550 x 550 m) pro největší (Kobato). Obsahy diamantů jsou nízké, většinou neekonomické: nejbohatší kimberlitová trubka Cirque nord poskytla 3 kameny o celkové hmotnosti 7,7 karátů, trubka Bilali sud pak jeden kámen o hmotnosti 3,04 cts.

Ostatní perspektivní oblasti pro průzkum ložisek diamantů v Mali jsou:

1. Kalana-Yanfolila na jihu země, kde bylo v poslední době nalezeno několik diamantů v náplavech při těžbě aluviálního zlata;

2. oblast Adrar des Iforas na východě země, kde byl v oblasti jižně od Tin Zaouatene objeven Mg-ilmenit jako typický doprovodný minerál diamantonosných kimberlitů;

3. oblast Assadjé, západně od Adrar des Iforas na východě země, kde jsou známy karbonatitové komplexy.

Rudy Fe

Všechna známá ložiska a výskyty Fe-rud se nacházejí na západě země, převážně jako oolitické, hematit – jaspilitové a magnetitové (skarnové) rudy vázané na proterozoické horniny birimienu. Z těchto tří hlavních typů jsou nejvýznamnější:

Ložiska oolitických rud v oblasti Bafing-Bakoye Tato oblast se nachází v povodí řek Bafing – Bakoye asi 100 km jižně od města Kita, v blízkosti hranice s Guineou. Jednotlivá rudní tělesa jsou rozptýlena v ploše 100 x 15 až


32

20 km, představují je výchozy oolitických železných rud, které byly postiženy zvětráváním a lokálně jsou supergenně obohacené. Mineralizované polohy mají průměrnou mocnost 0,5-7,0 m a obvykle jsou překryty 0,5-2,0 m mocnou polohou pevných lateritů (tzv. lateritic hardcap).

Oolity jsou složeny z hematitu, který obvykle obklopuje zrna křemene a občas obsahuje povlaky goethitu. Některé polohy obsahují také masivní rudy, převážně složené z martitizovaného magnetitu (ložisko Kouragué).

Obsahy železa v rudách se v závislosti na jejich mineralogickém složení obvykle pohybují mezi 50-60 % Fe, v magnetitových rudách dosahují 60-67 % Fe při průměrných obsazích 0,03 % P, < 5 % SiO2 a 3 % Al2O3. Některé z ložisek byly prozkoumány společnostmi SONAREM (Mali) a BRGM (Francie) a celkové pravděpodobné zásoby (probable reserves) jsou odhadovány na 146 mil. t rudy. Celkem je v celé oblasti Bafing-Bakoye odhadováno cca 1 000 mil. t zdrojů Fe rud, z nichž zhruba polovina by mohla být dobré kvality.

Výskyty v oblasti Diamou Tyto výskyty Fe rud se nacházejí jv. od města Kayes, podél železnice Bamako-Dakar na vzdálenost asi 50 km. Doposud byly ověřeny pouze výchozy hematitových jaspilitů, vyskytující se v blízkosti obce Diamou v délce 8 km s variabilní mocností 3-23 m (v průměru 11 m). Ověřené zdroje jsou reprezentovány 150 mil. t rud nízké kovnatosti (31,85 % Fe a 43 % SiO2).

Výskyt Djidian-Kéniéba Tento výskyt Fe rud skarnového typu se nachází v blízkosti řeky Falémé (tvořící senegalskou hranici), nedaleko od ložiska zlata Loulo, asi 30 km severozápadně od města Kéniéba. Skarn s magnetitem se nachází v horninách birimienu (svrchní proterozoikum), na kontaktu vápenců s granity masívu Djidian-Kéniéba. Průzkumem ověřené zásoby jsou odhadovány na cca 10 mil. t rudy s průměrnými obsahy 40 % Fe a 17 % SiO2. Tato struktura představuje nejsevernější výběžek ložiska Fe rud Falémé v sousedním Senegalu, jehož využití se předpokládá.

Obdobné, ekonomicky málo významné výskyty skarnových těles s hojným magnetitem byly zjištěny geology společnosti GET s.r.o. při rekognoskačním ověření významu mramorů a vápenců v oblasti mezi železnicí Bamako-Dakar u města Bafoulabé a Nioro du Sahel u hranic s Mauretánií (Sandaré, Bendougou, Sibindi atd.).

Rudy manganu

Ložisko Ansongo

Toto ložisko se nachází asi 20 km jihovýchodně od obce Ansongo, v blízkosti řeky Niger a silnice Gao-Niamey. Budují jej zvětralé a druhotně obohacené polohy metamorfovaných Mn-silikátů (tzv. gonditů) ve vulkanosedimentárních horninách birimienu, obdobného charakteru jsou i ostatní manganová ložiska západoafrického štítu (N’suta v Ghaně, Tamboa v Burkině Faso, které se nachází 120 km jižně atd.).

Ložisková struktura Ansongo je známá v délce 20 km a Mn-rudy tvoří 3 skupiny nízkých hřebenů: Takavasita, Agaula a Tondibi, z nichž každý obsahuje několik mineralizovaných poloh s nepravidelnou intenzitou jejich zvětrání a sekundárního obohacení.

Nejlepší ruda, tvořící většinu zásob na ložisku, se vyskytuje v hřebenu Takavasita a obsahuje až 50 % Mn. Tato bohatá ruda se skládá z psilomelanu a manganitu, podřadně je zastoupen limonit a goethit. Obsahy Mn v chudších rudách se pohybují mezi 30-40 % Mn, na jejich složení se podílí granát, křemen, amfibol, psilomelan, polianit, goethit a limonit.


33

Dvě nejbohatší rudní čočky, vyskytující na hřebenu Takavasita, byly vrtně a báňsky (štolou) ověřeny v délce 550 a 120 m při průměrné mocnosti 15, resp. 20 m. Odhadnuté zásoby (probable reserves) jsou 1,3 mil. t rudy s obsahem 40-50 % Mn a 2 mil. t s obsahem < 40 % Mn. Celkové zásoby hřebene Takavasita včetně dalších hřbítků s přítomností menších rudních čoček jsou odhadovány na 3,1 mil. t rudy s obsahem nad 40 % Mn a 4,5 mil. t chudších rud s obsahy 30-40 % Mn. V dalších dvou hřebenech se nacházejí pouze rudy s nízkými obsahy Mn mezi 30-40 % Mn, jejichž celkové zásoby jsou velmi nízké, odhadované na 0,7 mil. t.

V horninách birimienu na jihu a jihozápadě Mali se lokálně nacházejí obdobné indicie a výskyty těchto silikátových Mn rud, které vzhledem k omezené velikosti a charakteru mineralizace mají minimální ložiskový potenciál.

Rudy chromu

Průmyslově významná ložiska chromových rud nejsou v Mali známa. Přesto existují prognózně nadějné oblasti, a to ve východních Mali, kde jsou výskyty Cr-rud známy ze dvou oblastí:

- oblast Timétrinearea, nacházející se cca 370 km severně of Gao, kde se vyskytují páskované chromové rudy (chromity, max. několik metrů dlouhé vtroušeniny) v serpentinizovaných ultrabazických horninách (harzburgity);

- v oblasti Adrar des Iforas, kde byl chromit zjištěn obdobně jako v oblasti Timétrinearea v bazických a ultrabazických horninách.

Cín-wolframové (+/- Nb-Ta) rudy

Cín (+ W, Nb-Ta) se v Mali vyskytuje ve třech oblastech: Kéniéba a Bougouni (západoafrický štít) a Adrar des Iforas na východě. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že v Mali dosud nebyl proveden systematický průzkum těchto nerostných surovin (jedinou výjimkou je rekognoskace Sn-nosných rozsypů v oblasti sv. od Bougouni, provedená společností BUMIFOM v roce 1955) a potenciál těchto kovů zůstává neojasněn.

V oblasti Kéniéba jsou výskyty těchto kovů soustředěny ve dvou pásmech:

- severovýchodní okraj žulového masivu Saraya asi 50 km sz. od města Kéniéba, kde se nacházejí následující výskyty: a) pegmatitová struktura Mania slabě mineralizovaná kolumbo-tantalitem a kasiteritem, b. Výskyt Samonokoro tvořený křemennou žílou s turmalínem a s obsahem scheelitu.

- nejsevernější část žulového masívu Gamaye-Moussala je obklopena rozsáhlou zónou turmalinizace, ve které se vyskytuje řada pegmatitových žil (Fadougou, Gamaya atd.), obsahujících kasiterit a ± kolumbo-tantalit.

V oblasti Bougouni cca 200 km j. od Bamaka je známo několik pegmatitových žil s kasiteritem a kolumbo-tantalitem nebo scheelitem, které jsou lokalizovány v okolí malých žulových masívků sv. od města mezi obcemi Dogo a Massigui, například: Sériba (kasiterit, lze jej nalézt také v náplavech s. od masívu), Diguidigui (Sn), Diele (Sn, Nb, W), Kongolikoro (Sn, Nb-Ta), atd. Většina známých žil je poměrně malá, s výjimkou oblasti Diele.

V Adrar des Iforas jsou zastoupeny alkalické a hyper-alkalické granity (včetně ringových komplexů) obdobné stavby a složení jako ložiskově významné komplexy Jos Plateau v Nigérii, Herberton v Austrálii atd.) se známými ložisky cínu, příp. i Nb/Ta mineralizace. Ložiskové indikátory, jako jsou zóny albitizace a greisenizace byly dosud nalezeny pouze


34

v masívech Tahrmert (spolu s kasiteritem) a Tin Tiraounine. Niobová mineralizace (pyrochlor) je rovněž známa z karbonatitových těles oblasti In Imanal záp. od Adrar des Iforas, jejichž popis je uveden v kapitole 7.1.9 společně s rudami vzácných zemin (REE).

Lithium

Přestože systematický průzkum nebyl v zemi dosud proveden, jsou všechny dosud známé ložiskové výskyty lithia reprezentovány spodumenem, vázaným na albitovou zónu v diferencovaných Li-pegmatitech, nacházejících se v horninách birimienu v převážně v oblasti města Bougouni, ale i v blízkosti města Kéniéba (Sodiguinda, v blízkosti Gamaye, asi 30 km jz. od Kéniéba).

V oblasti Bougouni byly Li-pegmatity nalezeny ve třech pásmech: Bougouni (nejdůležitější), Chiobougou a Gouna-Bilakala.

V zóně Bougouni jsou tyto pegmatity vyvinuty v 20 km dlouhém pruhu jižně od města, na obou stranách řeky Baoulé, mezi obcemi Sogola a Sinsinkourou. Pět pegmatitových těles, od západu k východu Sogola, Dialakolo, Gouanala, Kola a Sinsinkourou, bylo v letech 1964-1965 a 1971-1972 prozkoumáno společností SONAREM rýhami a jádrovými vrty. V oblasti Sogola bylo nalezeno 16 dílčích pegmatitových žil, v dalších lokalitách pouze jediné těleso, ale někdy i značné směrné délky a mocnosti. Pegmatitová žíla v Sinsinkourou byla ověřena ve směrné délce 1 350 m při mocnosti 0,8-2,5 m, struktura u obce Gounala má délku 150 m a je 3 až 11 m mocná. Celkové zdroje lithia jsou v pegmatitech oblasti Bougouni odhadovány na 265 tis. t spodumenu s průměrným obsahem 6,5 % Li2O, resp. 16 tis. t Li2O, z čehož 14,8 tis. t obsahuje ložisková oblast Sogola.

Další obdobná diferencovaná pegmatitová tělesa se spodumenem byla nalezena poblíž Chiobougou, asi 90 km vých. od Bougouni a tři žíly v oblasti Gouna, asi 80 km jv. od Bougouni. Hlavní žíla v oblasti Gouna má směrnou délku 500 m při kolísající mocnosti 15-50 m. Zásoby, odhadnuté do hloubky 100 m, jsou odhadnuty na 4 mil. t rudy s kovnatostí 0,5-1,5 % Li2O.

Další, pravděpodobně významný, ale dosud neověřený zdroj lithia je znám v oblasti Bougouni, v těsné blízkosti asfaltové silnice Bamako – Bougouni, asi 170 km od vlakového nádraží v Bamaku.

Vzácné zeminy (REE)

Vzácné zeminy se vyskytují na východě Mali v oblasti Taounnant (Assadjé), která se nachází záp. od pohoří Adrar, 460 km s. od města Gao na těžce přístupném a bezpečnostně problematickém řídce osídleném území. Jejich ložiskové výskyty jsou vázány na tělesa karbonatitů, která patří do alkalické provincie s několika ringovými komplexy permského stáří (± 260 mil. let, viz obr. na další stránce).

Čtyři nejjižnější ringové komplexy, In Imanal, Anezrouf, Adiounedj a In Amadial, obsahující karbonatitů byly v letech 1983–1984 částečně ověřeny projektem OSN22 (geologické mapování, rýhy, omezené množství vrtů), objem provedených práce však nebyl dostatečný pro přesné vymapování rozsahu a petrografického charakteru jednotlivých těles karbonatitů, nebo jejich mineralogického složení. Tyto ringové masívy, které se nachází asi 110 km záp. od města Tessalit, mají složitou vnitřní strukturu. Základní horninu reprezentuje nefelinický syenit, hojně zastoupené jsou fenity jako výsledek intenzivní feldspatitizace alkalických 22 Sine (1987): Mineral Resources in Mali. 64 str. UNDP/DTCD MLI/85/007. Bamako


35

hornin. Karbonatity se v nich nacházejí v různých morfologických formách (čočky, žíly atd.) o různé velikosti.

Komplex In Imanal se skládá ze dvou masivů: jeden tvoří kruhovou strukturu o průměru 3 km, druhý, který se nachází na jv., je podlouhlého tvaru (1,8 x 0,4 km). Druhé těleso petrograficky reprezentuje v podstatě karbonatit, bylo ověřené 3 vrty s ložiskově negativními výsledky. Hlavní masiv, ověřený rýhami a cca 30 vrty hloubky 70–200 m, obsahuje několik karbonatitových těles (viz obrázek níže). Některé z těchto objektů jsou poměrně rozsáhlé, jako těleso „A“, jehož výchozy se nacházejí v ploše 500 x 300 m, těleso „B“ má plošný rozsah 650 x 370 metrů a „D“ 370 x 170 m.

Karbonatitové těleso „A” obsahuje nejlepší ložiskové výsledky, neboť je převážně budováno ferokarbonatity bohatými na prvky vzácných zemin a P2O5. Jeden velkoobjemový vzorek, považovaný za zcela reprezentativní, vykázal následující, velmi vysoké obsahy REE: 4,61 % La, 5,36 % Ce, Nd 0,7 %, 0,25 % Pr a 1,8 % Eu203. Tyto výsledky byly potvrzeny jádrovými vrty, které ověřily několik poloh z mineralizace pyrochloru a apatitu, s obsahy cca 0,5 % Nb a 20–30 % P2O5. Obohacení o apatit bylo rovněž zdokumentováno v exokontaktní zóně tohoto tělesa, což představuje poměrně zajímavé nahromadění fosfátů.

Karbonatitové těleso „B“ bylo prozkoumáno jedním vrtem (IM-06) do hloubky 200 m a obsahuje slabou mineralizaci pyrochloru a obsahy 0,2-0,5 % Nb2O5) a vzácných zemin s výjimkou neodymu (0,3 % Nd v 5 m úseku). Těleso „D“ rovněž obsahuje pyrochlor a několik zón ferokarbonatitů obohacených prvky vzácných zemin.

Další masív Anezrouf o průměru 2 km (ověřený 12 průzkumnými vrty) obsahuje několik malých (max. 200 x 100 m) výchozů karbonatitů a slepé karbonatitové těleso, nalezené vrtem AZ-01 v hloubce 35 m. Velikost a morfologie tohoto tělesa, mineralizovaného pyrochlorem (s nízkými obsahy 0,1-0,2 % Nb) a apatitem, není známá. Některé žíly s apatitem uvnitř tělesa jsou bohaté na yttrium (obecně > 0,1 % Y) a okolní horniny (rodbergity a fenity) obsahují vysoké obsahy prvků vzácných zemin (asi 10 % TR2O3 v délce 30 m).

Masív Adiounedj o průměru 1,5 km je tvořen především fenitizovanými alkalickými horninami. Obsahuje několik karbonatitových žil a dvě na povrch nevycházející tělesa, z nichž jedno bylo orientačně vrtně ověřeno. Chemické analýzy potvrdily mineralizaci vzácných zemin, z větší části vázaných na synchyzit (Ce, La) Ca) CO3)2 F, zejména neodymu, lanthanu a ceru (2-3 % La + Ce).

Dvě malé výchozy karbonatitů v masívu Amadial, který má průměru 0,8 km, nebyly dosud prozkoumány.

Další výskyty nerostných surovin jsou uváděny z alkalického masívu Tadhak, který se nachází asi 40 km od výše uváděných karbonatitových těles:

• velké lupeny biotitu v poměrně rozsáhlém tělese glimmeritu (o průměru několik set metrů);

• masivní nefelin: poměrně velká tělesa, která by mohla být použitelná v keramickém průmyslu;

• 3. zirkonium (vázané na baddeleit) v pyroxenitech uvnitř masívu.

Uranové rudy

Nejvíce prozkoumané je v současné době ložisko Falea v jihozápadní části Mali, 250 km západně od Bamaka, které získala od společnosti Denison Mines kanadská firma GoviEx Uranium Inc. (http://www.goviex.com, Denison ještě vlastní 24,6% podíl společnosti


36

GoviEx). Ložisko bylo objeveno francouzskou firmou Cogema v roce 1970. Společnosti patří tři licence: Bala, Madini a Falea o celkové ploše 225 km2. 23

Většina U-mineralizace na ložisku se nachází v subhorizontálně uložených pískovcích, jejichž podloží a nadloží budují jílovité horniny. Zrudnění je interpretováno jako „uncorformity“ typ, protože je spojováno s diskordancí mezi pískovci formace Kania a podložními horninami birimienu.

Fosfáty Ložiska fosforitů eocenního stáří se nacházejí v téměř 400 km dlouhé zóně mezi údolím Tilemsi (obec Asselar) a hranicí s Nigerem na záp. země sz. od města Gao v aridní oblasti j. od masívu Adrar des Iforas. Přes složitou, jen velmi zvolna se zlepšující bezpečnostní situaci, velkou odlehlost a naprostou absenci základní infrastruktury se právě fosfáty mohou stát další nerostnou komoditou, která přispěje k diverzifikaci těžebního sektoru Mali.

Z ložiskového hlediska jsou vyčleňovány tři hlavní oblasti s výskytem fosforitů24 (viz schematická mapka se základní geologickou stavbou dále v textu):

a) Tilemsi – západní (pravý) břeh – fosfority (převážně hrubé koprolity) tvoří málo mocnou vrstvu (0,1 – 0,4 m) a malé čočky nebo rozptýlené fragmenty,

b) Tilemsi – východní (levý) břeh – horniny s fosfority jsou lépe odkryté, ale ve velkých plochách silně erodované, s variabilními mocnostmi a obsahy P2O5. V této ploše jsou známy tři hlavní ložiskové akumulace, označované jako:

- Tamaguilel plateau o rozsahu 7 km2 obsahuje největší známou ložiskovou akumulaci fosforitů. Mineralizovaná vrstva má průměrnou mocnost 1,8 m (na sz. je mocnější, v průměru 2,2 m, na jv. mocnost klesá až na 0,5 m). Obsahy P2O5

kolísají v závislosti na stratifikaci a petrografickém charakteru suroviny – od 17,5 % u jemnozrnných fosforitů po 31,5 % u hrubě zrnitých.

- Tagit NÓverane plateau (oblast jv. od Tamaguilel, oddělená 8 km širokou fluviální depresí) obsahuje jednak málo mocný (0,8-1,0 m) ekvivalent rud oblasti Tamaguilel nebo fosforitovou vrstvu v jílech se sádrovcem, která se nachází 3-5 m v nadloží jílů (tzv. „papírová“ formace)

- Výskyty v okolí Samit s oblastí označovanou jako Tin Hina (mocnost 1,6 m při obsazích 21,6 % P2O5) a Agueulgueul North (mocnost 0,6 m, obsah 26 % P2O5).

c) jižní hranice Adrar des Iforas – velmi málo mocná sedimentární sekvence s omezenou přítomností přepracovaných fosforečných koprolitů laténského stáří, sledovatelná na vzdálenost 180 km.

V posledních letech získala na velkou část území se známými výskyty fosforitů 3 průzkumné licence kanadská společnost Great Quest Fertilizer Ltd. (Tilemsi (417 km2), Tarkint Est (589 km2) a Aderfoul (200 km2) 25, která v roce 2015 rovněž zpracovala předběžné ekonomické vyhodnocení těžby těchto surovin v prostoru ložiska Tilemsi.

23 http://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/others/uranium-in-africa.aspx 24 Notholt A.J.G. et al.: (1989): Phosphate deposits of the world, Volume 2: Phosphate rock resources. 226-232. IGCP 156: Phosphorites. ISBN 10 0-521-67333-X. Cambridge University Press. Cambridge, UK. 25 http://www.greatquest.com/pages/projects/phosphate


37

Tato studie26 je založena na výsledcích vrtného průzkumu (síť vrtů 500 x 500 m), kterými bylo ověřeno 50 mil. t zdrojů fosforitů (inferred resource) s prům. obsahem 24,3 % P2O5 a obsahem okrajového vzorku („cut off“ 10 % P2O5) ve třech ložiskových oblastech: Tin Hina, Alfatchafa a Tarkint Est.

Základní ložiskové parametry zdrojů, zvažovaných v tomto těžebním záměru jsou uvedeny v následující tabulce:

Oblast Zdroje (t) Obsah % P2O5

Těžební ztráty

%

Zdroje vhodné pro lomovou

těžbu (t)

Obsah % P2O5

Skrývkový poměr

Tilemsi 8 367 000 27,3 2,5 8 362 000 26,6 6,4 : 1

Tarkint Est 7 444 000 29,1 2,5 7 440 000 28,4 7,24 : 1

Celkem 15 811 000 28,1 2,5 15 802 000 27,5 6,8 : 1

Současný stav využívání stavebních surovin Mali

Ložiska a surovinové zdroje vhodné pro rozvoj průmyslu stavebních surovin Mali mají ve střednědobém a dlouhodobém horizontu velmi významnou roli, a to zejména ve vazbě na surovinové zajištění programů obnovy a rozvoje infrastruktury, modernizace a rozvoje bytového fondu, především pak v dynamicky se rozvíjející sídelní aglomeraci Bamako. Jedním ze základních limitujících faktorů, v současné době podmiňujících realizaci zvažovaných investičních záměrů, je velmi vysoká dovozní závislost země na základních stavebních surovinách a komponentech (100 % import cementu, konstrukčních ocelových prvků do železobetonů, plochého skla, izolačních materiálů, keramických výrobků atd.), dalším negativním faktorem je až na výjimky velmi nízká kvalita v současnosti používaných místních stavebních materiálů (v regionu Bamako jsou jako základní materiál do betonů používány netříděné písky, těžené ručně několik desítek km od města z koryta řeky Niger nebo ručně lámané prokřemenělé pískovce z řady drobných lůmků v okolí města s velmi kolísavými technologickými parametry).

V krátkodobém a střednědobém horizontu lze důvodně očekávat, že v souvislosti s realizací pilotních investic do modernizace infrastruktury (EU financované projekty výstavby silnic Bamako – Nouakchott (Mauretánie), Bamako – Conakry (Guinea), Mopti – Tombouctou), modernizace a rozšíření mezinárodního letiště Bamako – Senou (zahájeno s pomocí USA) a realizace soukromých staveb obytné i administrativní povahy poptávka po základních stavebních surovinách v tomto regionu dále významně poroste.

Analýza současného stavu využívání stavebních surovin v Mali musí být mimo jiné opřena o rozbor geologické stavby území Mali (podmiňující existenci ložisek tohoto typu nerostných surovin) a aktuální úrovně využívání hlavních stavebních materiálů, tj. surovin na bázi vápenců a mramorů vhodných k výrobě cementu (vápna), vhodných horninových typů pro výrobu drceného kamene a kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, písků a štěrkopísků (betony, omítky) a jílovitých sedimentů (cihlářské suroviny). Je zřejmé, že se jedná o široké spektrum nerostných materiálů, z nichž pouze malá část má celostátní význam (vápence, mramory, dekorační kámen), ostatní jsou vzhledem k prodejním cenám a dopravním nákladům regionální povahy.

26 http://198.61.166.45/projects/greatquest/2015-04-10_RPEA_Amended.pdf


38

Vápence a mramory Z celostátního pohledu lze za hlavní negativní faktor označit absenci vlastní cementářské produkční kapacity, dale vápenku jako výrobce vápna pro potřeby důlního průmyslu (neutralizace produktů úpravy zlatých rud s roční spotřebou přes 1 mil. tun vápna). Z nejnovějších publikovaných údajů (www.maliweb.net) vyplývá, že roční dovoz cementu do Mali převyšuje objem 1,5 mil. t (z Pobřeží Slonoviny a ze Senegalu) při aktuální prodejní ceně kolem 150 EUR/t.

Jediná cementárna, uvedená do provozu v rámci sovětské pomoci v roce 1969 v Diamou (Kayes region) s kapacitou 50 tis. t cementu ročně byla zastavena v roce 1996, aniž by produkce v tomto období dosáhla její projektované kapacity (v roce 1970 vyprodukovala své maximum 36 345 t cementu, v roce 1996 pouze 15 480 t).

Nejblíže k zahájení produkce (plánováno je dosažení 1 mil. t cementu ročně) má nově budovaná cementárna Diamond cement Mali SA v blízkosti ložiska Astro (provincie Kayes) s indickou majoritou (70 % indický Wacem, 22 % maliská vláda a 8 % maliští operátoři). V současné době podnik nemá hotovou rotační pec a produkuje cement z dováženého slínku, který prodává v Mali za dohodnutou cenu 87 500 CFA /t (cca 135 USD) 27.

Vzhledem k realizaci prioritního programu obnovy a modernizace infrastruktury země, doprovázeného řadou projektů bytové výstavby (státní a soukromé administrativní budovy, státem dotované sociální čtvrti v Bamaku) je nutno výstavbu cementárny / vápenky v Mali, založené na zpracování místních surovin vnímat jako jednu z pilotních výzev v sektoru průmyslu stavebních hmot.

Vápence a mramory, vhodné pro výrobu cementu a vápna, se na území Mali nacházejí ve 4 hlavních oblastech:

• v západním Mali mezi Kayes, Bafoulabé a Nioro (skupina Kiffa kambro – ordovického stáří),

• v centrálním Mali mezi Douentza, Hombori a Goundam (formace Irma skupiny Hombori),

• v severním Mali sev. od Taoudéni (stromatolitické vápence skupiny El Mreiti-Hank),

• ve východním Mali podél údolí Tilemsi, sev. od Gao (až 20 m mocná poloha vápenců stáří svrchní křída – eocén).

Vzhledem k velmi problematické dopravní dostupnosti posledních dvou regionů s výskyty vápenců (sever a východ Mali) je jejich využití ve střednědobém horizontu možné pouze pro lokální potřebu.

Rozvoj cementářského průmyslu země musí v současné době vycházet z vyhodnocení potenciálu komunikačně dostupných surovinových zdrojů, lokalizovaných v západní a centrální části Mali.

V západním Mali bylo v minulosti prozkoumáno několik ložisek, lokalizovaných v blízkosti železnice Bamako – Dakar jv. od města Kayes v okolí vesnice Gangontéry (40 km od Bafoulabé) a Sélinkégni (28 km s. od Bafoulabé).

Na ložisku Gangontéry I (1,5 km sv. od stejnojmenné vesnice) bylo ověřeno 7,06 mil. t zásob o průměrném obsahu 52,23 % CaO a 1,14 % MgO. Od roku 1969 na něm probíhala těžba suroviny pro cementárnu v Diamou a za celé období její činnosti bylo odhadem vytěženo kolem 0,5 mil. t vápence.

27 http://maliactu.net/mali-diamond-cement-mali-sa-une-cimenterie-ou-une-morgue-pour-les-travailleurs/


39

4 km jv. od vesnice Gangontéry se nachází pravděpodobně nejvýznamnější ložisko vápenců regionu Kayes – Gangontéry III, nazývané také Astro. Představuje jej 150 m vysoký a 2 km dlouhý kopec o šířce 1,5 km. Prozkoumané zásoby byly vypočteny ve výši 19 mil. t a vyhledané zásoby dosahují 40 mil. t vápence, jehož kvalitativní parametry jsou poněkud horší než u ložiska Gangontéry I (45-53,2 % CaO, 0,7-3,02 % MgO). Toto ložisko je hlavní surovinový zdroj pro nově budovanou cementárnu Diamond cement Mali SA o roční kapacitě 1 000 tis. t cementu, jejíž výstavba dosud nebyla ukončena.

Šedé dolomitické vápence na ložisku Sélinkégni jsou vzhledem k vysokým obsahům MgO (0,7-4,7%) podle dostupných informací využitelné pouze pro výrobu vápna, případně jako dekorační kámen. Průzkumem bylo ověřeno 10,6 mil. t zásob, ložisko bylo po určitou dobu v omezené míře těženo a surovina byla zpracovávána v Bamaku na výrobu granito – mramorové dlažby a keramiky.

Ložisko Mandibaya (s. od Bafoulabé) má kvalitativně velmi vhodnou surovinu pro cementářské použití (obsah MgO < 3 %), ale pouze 3 mil. t zásob jsou ekonomicky využitelné. Ostatní ověřené zásoby neznámé výše mají velmi vysoký skrývkový poměr (> 1:1), který je v roce 1987 činil ekonomicky nevyužitelnými.

Ložisko Dinguira – Logo, které se nachází v blízkosti stejnojmenné železniční stanice, bylo po dlouhou dobu využíváno k těžbě vápence pro výrobu vápna. Zdejší šedavé vápence mají vysoké obsahy MgO (dolomitické mramory).

Na karbonátové horniny regionu Kayes byl rovněž zaměřen výše uvedený rozvojový projekt společnosti GET a DNGM, který si kromě revize všech ložisek a indicií karbonátových hornin kladl za cíl doověření a nové výpočty zásob/zdrojů karbonátových hornin v nejperspektivnějších plochách tak, aby bylo ve spádové oblasti zajištěno min. 50 mil. t volných zásob karbonatických surovin28.

Na základě výsledků prognózního vyhodnocení se další práce soustředily do dvou nejperspektivnějších ploch s plošně rozsáhlejšími výskyty karbonátových surovin - Selinkégni a Nafadji. Ověřená tělesa karbonátových hornin v okolí vesnice Sélinkégni jsou velmi nehomogenní, a to jak vertikálně, tak horizontálně. Prostorově (pravděpodobně erozně) je celé těleso rozděleno na tři samostatné části, sev. část tělesa je rozsáhlejší a prostorově větší než části jižní. Mramory s vyšším obsahem CaO, resp. CaCO3 se vyskytují na severu v mocnostech kolem 12 až 22 m a to ve vývoji dvou poměrně samostatných zón – nadložní a podložní. Přibližně uprostřed je vyvinuta zóna dolomitických mramorů, místy až dolomitů o mocnosti od 13 až 27 m. Dolomity převládají v každé části bloku vždy na jihu. Ve dvou samostatných oblastech se nacházejí mramory vysoké bělosti, přesahující i 90 % R 457. Tento typ suroviny je v současnosti velmi žádaný, např. jako plniva a běliva do papírů, nátěrových hmot a plniva do plastů.

V celém území Selinkégni bylo vyhledávacím průzkumem (2010-2011) ověřeno přes 47 mil. tun vyhledaných zásob karbonátů. Z nich pak:

• vápenců 11,4 mil. tun, • dolomitických vápenců 7,9 mil. tun, • vápnitých dolomitů pouze 1,6 mil. tun, • dolomitů 26,3 mil. tun.

28 Lhotský P. et al. (2012): Vyhodnocení surovinového potenciálu stavebních surovin Mali pro surovinovou podporu rozvoje místní infrastruktury. - Záv. zpráva o realizaci projektu ZRS. MS MPO. Praha.


40

Poblíž ložiskové oblasti byla vybudována nová lateritová silnice Kati – Gangontéry – Kayes, která umožňuje využití části ověřených zásob vápenců v nově budované indické cementárně společnosti WACEM SARL, založené na těžbě a využití vápenců z blízkého, v minulosti ověřeného ložiska Gangontéry II - Astro. Perspektivitu ložiskové struktury Selinkégni však negativně ovlivňuje skutečnost, že celá plocha severního tělesa je pokryta staršími prospekčními a těžebními licencemi na kámen a na zlato (firmy STONES SARL (drobná těžba mramorů pro výrobu umělého kamene v Bamaku) a COMIFA SA (zlato, žádné práce nebyly realizovány).

V prostoru ložiskové oblasti Nafadji byla upřesněna pozice všech karbonátových těles v ploše cca 30 km2. Geologickým mapováním bylo prokázáno propojení dílčích těles, nalezených v rámci prognózní etapy. Zjištěné mocnosti karbonátových hornin se pohybují ve vyšších desítkách metrů (v průměru 30-60 m), nejvyšší zjištěná mocnost přesahuje 80 m. V nadloží některých těles vystupují magmatické horniny doleritového složení, podloží tvoří slabě metamorfované sedimenty.

Na nejperspektivnějším a největším tělese Sangaro jsou ověřeny vyhledané zásoby/zdroje v objemech:

• mramory 33,2 % (25,805 mil. tun), • dolomitické vápence 24,6 % (19,106 mil. tun), • vápnité dolomity pouze 10,4 % (8,0850 mil. tun), • dolomity 31,8 % (24,706 mil. tun).

Kromě vyhledaných zásob/zdrojů ve vlastním tělese Sangaro byly dále v okolních tělesech a v podloží odhadnuty prognózní zdroje mramorů v množství 11,549 mil tun vápenců a dolomitických vápenců a 23,097 mil tun vápnitých dolomitů a dolomitů. V prognózních plochách mezi známými tělesy karbonátů se dále nachází dalších 103,392 mil. tun prognózních zásob. Stupeň ověření těchto zásob je nízký, a to z důvodu zakrytí terénu laterity, sutěmi doleritů, sprašemi a hlínami.

Celkový přehled zásob / zdrojů oblasti Nafadji je uveden v následující tabulce.

Nafadji – vyhledané zásoby typ

vápenec

(t)

dolomitický vápenec

(t)

vápnitý dolomit

(t)

dolomit

(t)

celkem karbonátové suroviny (t)

Blok u vodopádu 0 5 901 550 0 7 084 000 12 985 550

Těleso východ 365 700 0 1 010 650 6 061 000 7 437 350

Hlavní těleso Sangaro 25 805 700 19 106 500 8 085 000 24 706 000 77 703 200

Celkem 26 171 400 25 008 050 9 095 650 37 851 000 98 126 100

Nafadji – prognózní zdroje typ

vápenec

(t)

dolomitický vápenec

(t)

vápnitý dolomit

(t)

dolomit

(t)

celkem karbonátové suroviny (t)

Hlavní těleso Sangaro 100 197 030 65 239 025 17 847 088 0 183 283 143


41

Výsledky průzkumných prací a provedených výpočtů zásob / zdrojů karbonátových surovin vycházely z podmínek využitelnosti v ČR využívaných ložisek a plně potvrdily vstupní indikátory definovaných cílů projektu, tj. že v zájmových plochách existují dosud nevyužívaná významná ložiska, představující primární materiálové vstupy pro projekty obnovy a rozvoje infrastruktury země. Jejich velikost a průmyslový význam je na ložisku Selinkégni i Nafadji hraniční a případné budoucí využití je možné pouze za předpokladu existence výrobní kapacity (cementárny) v prostoru ložiska Astro u Selinkégni a vybudování nutné infrastruktury (Nafadji). Při splnění těchto předpokladů lze životnost takové cementárny prodloužit těžbou těchto ložisek v závislosti na její výrobní kapacitě o cca 20-30 let.

V region Kayes je rovněž známa řada ložisek jílů, vhodných jako korekční cementářské materiály (Balandougou se zásobami 1,17 mil. t, Farako s 2,5 mil. t zásob atd.).

Nespornou výhodou ložisek vápenců a dolomitických vápenců v regionu Kayes je jejich dopravní dostupnost (zajišťující distribuci cementu a vápna) a skutečnost, že reprezentují nejbližší surovinové zdroje k hlavním odběratelům (Bamako cca 500 km železnice, silnice, povrchové zlaté doly jako hlavní odběratelé vápna v ročních objemech kolem 1 mil. t se nacházejí 100-200 km j. a jz.).

V centrálním Mali jsou nejvýznamnější ložiska vápenců vázána na horizont formace Irma, patřící do skupiny Hombori (Bah-el-Héri, Mécoré, Dinamou).

Na ložisku Bah-el-Héri se vápence nacházejí na břehu jezera Télé, vzdáleném 20 km od Goundamu (resp. 50 km od řeky Niger). Geologickým průzkumem bylo ověřeno 9,37 mil. t zásob vápenců o průměrné mocnosti 45 m, které jsou částečně dolomitizované (průměrné obsahy 50,9 % CaO, 2,6 % MgO, 0,3 % Fe2O3, 4,2 % SiO2). Dolomitické vápence s vyšším obsahem MgO (8 %) jsou vhodné pro výrobu vápna.

16 km j. od Goundamu se nachází ložisko Mécoré, které reprezentuje pokračování pruhu vápenců Bah-el-Héri. Poloha vápenců má průměrnou mocnost 90 m a je uložena téměř vertikálně. Vyhledané zásoby ve výši 2,24 mil. t jsou vhodné pro výrobu cementu (49,8 % CaO, 2,6 % Mgo, 4,2 % SiO2).

Ložisko Dinamou se nachází 30 km s. od vesnice Hombori, komunikačně je dostupné ze silnice Gao – Mopti. Převážně černé, šedé a červené vápence s žilkami kalcitu se nacházejí v přibližně 2,5 km širokém pruhu. Jsou vhodné jako cementářská surovina, mohou být použitelné i pro výrobu leštěných desek a dekoračních předmětů. Tento pruh vápenců lze v těrénu sledovat na vzdálenost více než 200 km. V záp. pokračování, přibližně 50 km od obce Douentza v blízkosti silnice Gao – Mopti se nachází ložisko dolomitu Douentza s obsahy MgO kolem 20 % a Cao 30 %.

Dolomitické vápence a dolomity vhodné pro výrobu vápna (12-25% MgO) jsou rovněž známy z okolí vesnice Finana, j. od Dioila (vých. od Bamaka).

Drcené kamenivo, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Tato skupina stavebních surovin vzhledem k velmi pestré geologické stavbě země reprezentuje petrograficky širokou horninovou škálu, jejíž význam je nejen lokální (drcené kamenivo), ale v některých případech i celostátní (kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu).


42

Současný stav využívání zdrojů stavebního kamene v Mali je velmi neuspokojivý, a to především z důvodu jejich nedostatečného ověření a absence moderních těžebních a úpravárenských kapacit. Těžba je až na výjimky prováděna ručně či za pomoci jednoduchých střelných prací malého rozsahu, kámen je ručně rozbíjen a tříděn na požadovanou velikost, deponován na skládky a odtud dopravován ke spotřebitelům.

Ve vazbě na vymezenou zájmovou oblast řešení a lokální význam zdrojů drceného kameniva se omezíme na popis současného stavu v širším okolí sídelní aglomerace Bamako.

Geologická stavba zájmového území je poměrně pestrá a v jejím rámci lze vyčlenit několik petrograficky odlišných horninových typů, které jsou svými vlastnostmi vhodné na výrobu drceného kameniva a na využití pro hrubou kamenickou výrobu. Na výřezu z geologické mapy Mali (viz obr. výše) je vidět, že širší okolí celé aglomerace budují metamorfní horniny, magmatické granitoidní intruze (jižní část) a plošně poměrně rozsáhlé svrchnokřídové intruze doleritů (s. a sz. část).

Bezprostředně v periferních oblastech Bamaka jsou řekou Niger obnaženy ploše uložené regionálně metamorfované horniny skupiny Souroukoto svrchně proterozoického až spodně paleozoického stáří, tvořené převážně slídnatými kvarcity a různými typy rul. Hlavně odolné kvarcity jsou primitivně těženy drobnými lůmky na řadě výchozů z. od města Bamako a slouží jako málo kvalitní místní zdroj drceného kameniva a kamenné dlažby.

Přehledná geologická mapa širšího okolí Bamaka – (výřez z geol. mapy Mali 1:1 000 000, DNGM 1980)

Vysvětlivky: GS,Gi,Gsd – metamorfity, metasedimenty, Bγ s – granitoidy, δ - dolerity


43

Surovina je domorodým obyvatelstvem na výchozech rozpojována ručně (pomocí krumpáčů, palic a páčidel – viz obr. výše), ve velmi malé míře i s využitím střelných prací malého rozsahu. Získaný materiál je dále ručně zpracováván (rozbíjen) na požadovaný sortiment (hrubý štěrk, dlažební kámen), ukládán na deponie a odtud distribuován odběrateli. Údaje o výši produkce nejsou známé, z rozsahu a intenzity prací lze odvodit, že těžba v jednotlivých lůmcích nepřesahuje první stovky tun ročně.

Nejbližší (a z dostupných informací jediný) mechanizovaný lom se nachází v lokalitě Tchenou vzdálené cca 15 km sz. od Kati (cca 40 km od Bamaka), byl založen v roce 2004 a je provozován senegalskou společností Somecar Sarl. se sídlem v Bamaku.

Jednoetážový jámový lom o rozměrech přibližně 100 x 100 x 20 m je poměrně nešťastně založen v morfologické elevaci necelé 3 km s. od nové asfaltové silnice Kati – Kita. Celé těleso tvoří svrchnokřídové jemnozrnné dolerity šedé barvy, které mají dobrou kvádrovitou odlučnost (viz foto níže - bloky 0,5-2,0 m).

Surovina je v lomu rozpojována s pomocí clonových odstřelů a lomového bouracího kladiva Caterpillar (nástavba pásového bagru CAT 320), pásovým bagrem CAT 330 nakládána na nákladní vozy a dopravována na drticí a třídicí linku, která se nachází ve vzdálenosti cca 1 km, kde jsou produkovány štěrkodrtě, používané pro výrobu asfaltových směsí pro nově rekonstruovanou silnici z Kati do Kity (projekt financovaný EU).

Subhorizontálně uložené výchozy slídnatých kvarcitů záp. od Bamaka –

lokální zdroj stavebního kamene a kamene pro hrubou kamenickou výrobu (foto GET s.r.o., 09/2007)


44

Nevhodné založení lomu (jámový o jedné etáži) se negativně projevuje na práci nejen v období dešťů, kdy dochází k zaplavení dna vodou, ale bude klást zvýšené finanční nároky i na jeho případné rozšíření. Nedostatkem je rovněž nedokonalé provádění skrývek nadložních lateritů, které se mísí s těženou surovinou a znehodnocují ji. Na druhou stranu dobrá blokovitost doleritu s velkou pravděpodobností umožňuje vyšší zhodnocení části suroviny – výroba nedostatkových a v Bamaku žádaných produktů hrubé kamenické výroby (obrubníky, dlažební kostky).

V rámci rozvojového projektu „Vyhodnocení surovinového potenciálu stavebních surovin Mali pro surovinovou podporu rozvoje místní infrastruktury” proběhlo komplexní prognózní ocenění širšího okolí Bamaka na drcené kamenivo, v jehož rámci bylo mj. nalezené doleritové těleso v blízkosti obce Sokolombougou s. od Kati.

Provedeným průzkumem a výsledky výpočtu zásob byl jednoznačně potvrzen průmyslový význam tohoto ložiska doleritů Sokolombougou29 jako zdroje kvalitního drceného kamene pro celou sídelní aglomeraci hlavního města Bamako. Ověřené zásoby jsou vzhledem k příznivým ložiskovým a hydrogeologickým poměrům, malé mocnosti skrývky, vyhovující technologické kvalitě suroviny, vhodnosti použití a nepřítomnosti střetů zájmů zcela využitelné. Na ložisku nepředpokládáme v souvislosti s jeho navrženou otvírkou stěnovým lomem a zpracováním suroviny v místě (semimobilní drtící linka) významnější střety zájmů. Určitý střet zájmů by mohl nastat v souvislosti se záborem zemědělsky využívané půdy pro těžbu

29 Nekl M. et al. (2011) : Prospection géologique complémentaire du gisement de Sokolombougou. Étape 2011. MS DNGM. Bamako.

Ložisko stavebního kamene Tchenou sz. od Bamaka – dobře viditelná hrubá blokovitost doleritu a nepravidelné skrývky, tvořené laterity (GET s.r.o, září 2007)


45

(lateritické půdy nacházející se nad bloky zásob však nejsou vhodné pro zemědělskou produkci) a také v souvislosti s předpokládaným nárůstem objemu nákladní dopravy suroviny na silnici Bamako – Kati – Mourdiah.

Na ložisku Sokolombougou bylo na základě vyhodnocení výsledků provedeného průzkumu celkem vypočteno více než 70 mil. m3 stavebního kamene (doleritu) v kategorii vyhledaných zásob (viz tabulka níže). Další prognózní zásoby (blok P1) v podloží ložiska - bloku 3TB byly celkem vyčísleny na 83 609 786 m3.

Blok zásob

Celková kubatura bloku

zásob

Strop/báze výpočtu

zásob

Plocha bloku zásob

Průměrná mocnost skrývky

Kubatura skrývky

Průměrná mocnost suroviny

Kubatura suroviny

(m3) (m n.m.) (m

2) (m) (m

3) (m) (m

3)

Zásoby vyhledané bilanční volné

1TB 4 576 124 terén/380 212 796 1,5 319 194 20,0 4 256 930

2TB 51 154 498 terén/370 2 154 655 1,5 3 231 983 22,2 47 922 515

3TB 18 989 962 terén/470 739 739 1,0 739 739 24,7 18 250 223

Celkem 74 720 854 3 107 190 1,4 4 290 916 22,7 70 429 938

Zásoby prognózní

P1 87 549 322 470/380 984 884 4,0 3 939 536 84,9 83 609 786

Jižně a jihozápadně od Bamaka vystupují na velké ploše tělesa proterozoických granitů různého petrografického složení. Tyto horniny mohou být velmi vhodným zdrojem nejen drceného kameniva, ale v případě dobré blokovitosti i kameniva pro hrubou, případně ušlechtilou kamenickou výrobu. Jejich současná úroveň prozkoumanosti je velmi nízká; v celém území bylo provedeno pouze prognózní ocenění výchozových partií žul v okolí Sibi (Siby) 45 km jz. od Bamaka mezi silnicí Bamako – Sibi (Guinea) a řekou Niger. Zásoby nebyly odhadnuty, ačkoliv se jedná o snadno těžitelné velké ložisko granitů bez nutnosti provádění rozsáhlých skrývkových prací.

Písky, štěrkopísky Písky a štěrkopísky představují základní stavební suroviny a jsou vyžívány v celé řadě stavebních materiálů a aplikací (betony, zdící prvky, omítky atd.), které vyžadují odlišné kvalitativní parametry. Vzhledem k dynamickému rozvoji infrastruktury a sídelní vybavenosti celé aglomerace kolem hlavního města Bamako jsou již nyní deficitní a ceny neúměrně vysoké (viz níže). Jejich spotřeba dále výrazně roste a i do budoucna je nutno očekávat vysokou poptávku a z toho plynoucí vyšší ceny.


46

Hlavní zdroje písků a štěrkopísků Mali v současné době představují aluviální náplavy dvou největších řek – Nigeru a Senegalu, přičemž písky Nigeru jsou prakticky jediným zdrojem těženého kameniva pro Bamako a okolí. Jejich těžba v současné době vzhledem k vyčerpání bližších zdrojů probíhá ve vzdálenosti 50-60 km jjz. od Bamaka po proudu Nigeru z říčního koryta u města Koulikoro, resp. proti proudu Nigeru v oblasti Bankoubana - Dioliba a je velmi primitivní (písčité říční sedimenty se dobývají ručně v řece do košů a nakládají na dřevěné domorodé lodě). Natěžené písky jsou dopravovány na několik deponií na levém břehu Nigeru na periferii Bamaka a část z nich je ručně sítována (kátrována) na hrubý a jemnější podíl, který je odběratelům prodáván odděleně (viz foto).

Tyto písky mají velmi variabilní obsahy nežádoucích příměsí a škodlivin (zvýšená jílovitost, obsah humózních částic a lateritických úlomků), takže jejich použití je pro výrobu kvalitních betonů problematické. V této souvislosti je nutno uvést, že v Mali sice formálně existují kvalitativní normy na stavební suroviny (francouzského původu z roku 1960), ale jejich dodržování není nijak kontrolováno.

V rámci rozvojového projektu „Vyhodnocení surovinového potenciálu stavebních surovin Mali pro surovinovou podporu rozvoje místní infrastruktury“ proběhlo komplexní prognózní ocenění širšího okolí Bamaka zaměřené na identifikaci prognózních zdrojů písků a štěrkopísků s parametry, umožňujícími jejich průmyslovou těžbu a úpravu v ročních objemech produkce cca 500 000 t (tj. prognózní zdroje s předpokládanými objemy suroviny nad 5 mil. m3, zajišťující při výše uvedené roční produkci životnost zásob na cca 20 let).

Bamako - ruční nakládka říčních písků na deponii u řeky Niger (GET s.r.o., září 2007)


47

Následným vyhledávacím a podrobným průzkumem byla dále ověřena vymezená prognózní plocha Kirina cca 40 km jihozápadně od centra Bamaka a cca 2,5 km jihovýchodně od obce Kirina, v prostoru mezi aluviální plošinou a tokem řeky Niger30.

V rámci první vyhledávací etapy průzkumu v roce 2010 bylo na ložisku Kirina na ploše 2 344 121 m2 vypočteno celkem 6 155 488 m3 geologických zásob štěrkopísku při průměrné mocnosti suroviny 2,6 m.

V roce 2012 byl novým výpočtem zásob celkový objem vyčíslených zásob mírně modifikován, a to z následujících důvodů:

• objem zásob v prostoru recentní aluviální pláže zajišťuje maliskou stranou požadovanou životnost ložiska cca 20 let při předpokládaných ročních objemech kolem 500 tis. t,

• plocha, ve které jsou zásoby klasifikovány jako prozkoumané bilanční volné, je bez střetů zájmů a zásoby jsou bez skrývek. Plocha s těmito prozkoumanými zásobami se omezila pouze na recentní aluviální pláž o velikosti 2,335 km2,

• z provedených vrtných prací byla zjištěna poměrně detailní morfologie skalního podloží, a tím i upřesněna mocnost jak pískové, tak i štěrkové suroviny (zvýšení stupně prozkoumanosti),

• provedenými novými technologickými zkouškami byla ověřena a potvrzena vhodnost veškeré suroviny v prostoru recentní pláže a paralelního říčního ramene jako suroviny široce využitelné jako kameniva do betonů ve frakcích 0-4, 4-8, 8-16 a 16-32 mm, případně jako kameniva do maltových směsí.

Celkový přehled prozkoumaných volných zásob ložiska Kirina se stavem k 10/10/2012 je uveden v následující tabulce:

Blok číslo

Plocha (m2) Průměrné mocnosti (m) Kubatura (m3)

písků štěrků písků štěrků

1 486 228 2,75 0,40 1 337 127 194 491

2 376 978 2,72 0,27 1 025 380 101 784

3 454 103 2,28 0,33 1 035 355 149 854

4 446 493 1,72 0,39 767 968 174 132

5 347 713 2,32 0,29 806 694 100 837

6 223 403 2,84 0,44 634 465 98 297

celkem 2 334 918 5 606 989 819 396

Z výše uvedených výsledků vyplývá, že průzkumné geologické práce provedené v letech 2010-2012 ověřily dostatečně množství a kvalitu zásob ložiska. Roční kapacita těžby (Vrána et al. 2012a) 31 je uvažována ve výši cca 350-400 tis. tun. Životnost zásob (celkem 5 607 tis. m3 písků a 819 tis. m3 štěrků geologických, resp. vytěžitelných zásob) je při uvedené kapacitě cca 26-27 let. Uvedená doba je však pouze předpokládaná a bude závislá od roční produkce, která bude korespondovat s potřebami trhu v dané oblasti.

30 Havránek J. et al. (2010): La prospection de la présence du gravier dans le basin de fleuveNiger de la zone de chalandise de Bamako – les localités prometteuses concernées: Kirina, Kolé et Koulikoro. Étape 2010. – MS DNGM. Bamako. 31 VRÁNA O. et al. (2012): Étude déxtraction – Gisement des graviers de Kirina (region de Koulikoro). – MS DNGM. Bamako.


48

Dobývání bude realizováno pomocí lopatových rýpadel s ramenem přizpůsobeným mocnosti suroviny (průměrná mocnost suroviny je cca 2,8 m). Těžba suroviny probíhat jedním těžebním řezem. Pro transport suroviny k násypce technologické linky budou přednostně využívány nákladní automobily (alternativně je možné využít dopravníky).

Zpracovaná předběžná studie proveditelnosti (Vrána 2012) 32 ověřuje a shrnuje možnosti realizace výstavby a provozu těžebního závodu (lomu) z hlediska územně-technických, sociálně ekonomických a environmentálních podmínek a vlastností dotčeného území. Vedle uvedeného shrnutí studie dále obsahuje:

• výčet významných vlivů záměru na obyvatelstvo a složky životního prostředí • identifikace vyvolaných investic • analýzu aspektů spojených s realizací záměru

Výstavba a provoz těžebního závodu (lomu) významnou měrou přispěje k rozvoji oblasti. Dojde k využití místního zdroje nerostné suroviny a jeho zhodnocení (výroba a distribuce betonu). Přímá saturace stavebního průmyslu v hlavním městě Bamako zajistí minimalizaci negativních doprovodných vlivů, které s sebou nese přeprava surovin na větší vzdálenosti (přepravní náklady významným způsobem ovlivňují cenu surovin, vliv na životní prostředí – hluk a prach z automobilové přepravy).

Ceny písků jsou extrémně vysoké, v loňském roce se cena netříděného písku na deponii v období sucha pohybovala kolem 6 EUR/t, cena v období dešťů dosahovala 9 EUR/t. Velký cenový rozdíl souvisí jednak se zvýšenou stavební činností za dešťů (existence nezbytné vody), jednak s nemožností těžby písku ve vzedmutém korytě Nigeru. Vzhledem k těmto vysokým cenám a variabilní kvalitě si významné stavební firmy stále častěji zajišťují potřebnou surovinu vlastní těžbou nebo uzavírají dlouhodobé kontrakty s jejich producenty.

Legislativní rámec průzkumu a těžby nerostných surovin V úvodu je nutno konstatovat, že základy současné horní legislativy země vznikly koncem minulého století (1999) na základě doporučení a přímé asistence světové banky, která v tomto období prostřednictvím IFC, IDA/IBRD investovala do tvorby horního práva, informatiky, transformace státních institucí regulujících a podporujících těžbu nerostných surovin v zemi přes 100 mil. USD. Mezinárodními odborníky na problematiku horních kodexů je maliské horní právo v rámci rozvojových zemí Afriky hodnoceno jako velmi moderní, odpovídající principům trvale udržitelného rozvoje, často se používá termínu „třetí generace horního práva“ (současně s legislativou Tanzanie a Madagaskaru). Poslední platná úprava z roku 2012 až na malé změny a upřesnění v zásadě mění (výrazně zvyšuje) pouze systém úhrad a plateb za průzkumné a těžební licence.

Využívání nerostných surovin v Mali upravují následující zákony a předpisy:

• zákon č. 2012-015/P-RM ze dne 27.2.2012 (Code Minier – horní zákon), • dekret č. 2012-311/P-RM ze dne 21.6.2012, který upravuje podmínky a způsoby

využití horního zákona, • zákon 04-037/P-RM ze 4.7.2004, upravující režim průzkumu, těžby, transportu a

rafinace uhlovodíků (ropy a zemního plynu). Předlohou pro formulaci horního práva byla legislativa Ghany s podobným nerostným bohatstvím (zlato) jako země, která dokázala přilákat zahraniční kapitál a profitovat z těžby

32 VRÁNA O. et al. (2012): Étude préliminaire de faisabilité (prefeasibility study) KIRINA (region de Koulikoro). – MS DNGM. Bamako.


49

nerostných surovin. Mezinárodní finanční instituce už od konce 80. let silně podporovaly maliskou vládu v provedení řady reformních kroků, zvyšujících atraktivitu důlního podnikání pro zahraniční investory. V roce 1991 Mali poprvé s asistencí Mezinárodní rozvojové asociace (IDA), světové banky a světové obchodní organizace (WTO) významně liberalizovalo horní zákon z roku 1963 (první po získání samostatnosti), především ve vazbě na poskytnutí garancí těžebním subjektům, zavedením celních výhod a různých tax. Zavedení úspěšných liberálních reforem v Ghaně a velmi pozitivní reakce zahraničních těžebních společností vedla maliskou vládu k pozměnění horního práva ve směru k dalšímu zatraktivnění využití nerostných surovin (především zlata) formou větších pobídek pro nové investory. Primárním cílem bylo dosáhnout podstatného zvýšení příjmů z těžby nerostných surovin na celkovém HDP země zavedením jasných, jednoduchých a transparentních mechanismů.

Základní funkce státu v tomto klíčovém odvětví ekonomiky Mali jsou v souladu s doporučeními světové banky (přechod státu z role vlastníka/těžaře nerostných surovin do role regulátora a administrátora těchto aktivit) definovány v rovině podpory dosažení hlavního cíle (tj. vybudování a modernizace základní infrastruktury, tvorba legislativního prostředí napomáhající dalším investicím, propagace těžebního průmyslu, zvýšení informovanosti o surovinovém potenciálu země atd.).

Principy trvale udržitelného rozvoje jsou v horním právu země zakotveny a definovány ve vazbě na jeho tři hlavní pilíře – ekonomický, sociální a environmentální. V dalším textu uvádíme jednotlivé nástroje a přístupy maliského horního práva, které mají zajišťovat vzájemnou rovnováhu těchto dílčích pilířů.

Ekonomické nástroje Navzdory naléhavým požadavkům státu na zvýšení příjmů státního rozpočtu vláda Mali s cílem přilákat zahraniční investory do odvětví těžby nerostných surovin v současném horním zákonu zvýšila rozsah osvobození z plateb poplatků a daní. Paralelně se změnou své role (z pozice těžaře do pozice regulátora a propagátora) maliská vláda horním zákonem garantuje vlastnictví horních oprávnění všem subjektům. V této souvislosti je nutno poznamenat, že studie Světové banky Review of Legal and Fiscal Frameworks for Exploration and Mining (Naito et al. 2001) kritizuje skutečnost, že horním právem není garantována exkluzivita prospekčních práv a právo prioritního udělení průzkumné licence na zájmové území. Dalším kritizovaným nedostatkem je nepřevoditelnost průzkumných práv na třetí subjekt, přičemž těžební práva lze třetí osobě postoupit či převést. Stejně jako v případě horního práva Tanzanie, Mali poskytuje speciální práva pro účel provedení feasibility study po ukončení etapy průzkumu ložiska.

Podle výše citované analýzy je jedním z nevýznamnějších pozitivních nástrojů pro investory v průběhu etapy průzkumu právo pokračovat z této fáze osvojení ložiska do jeho těžby (využití) – kontinuita exkluzivity pronájmu území.

Ve vazbě na roční poplatky z plochy území, horní právo se řídí principem jejich růstu v závislosti na délce trvání průzkumné licence. Těžební společnosti jsou oprávněny volně nakládat s finančními výnosy z těžby nerostných surovin (konverze do jiné měny, transfer).

Těžební subjekty s operacemi v Mali jsou povinny státu odvádět následující daně a poplatky:

• daň z příjmu (35 %) • daň z dividend (12,5-18 %) • poplatek z vydobytých nerostů (royalty): 3 % • dovozní clo (5-10 %) • exportní clo (žádné)


50

• daň z přidané hodnoty (osvobození v prvních třech letech produkce) • daňové prázdniny (žádné) • omezení výměny cizí měny (žádné) • externí účet (povolen) • daňová stabilita (zaručena, ale délka není specifikována) • spoluúčast státu (do výše 20 %)

V průběhu průzkumné fáze ověření ložisek nerostných surovin platí příslušná společnost (vlastník průzkumných oprávnění) na základě rozhodnutí maliského ministerstva financí pouze některé poplatky ve vztahu k soukromým aktivitám na území v majetku státu. Tyto společnosti jsou rovněž osvobozeny od dovozních cel a plateb daní z obratu, které by mohly neúměrně zvyšovat cenu průzkumných prací.

Podpora přílivu privátních investic do těžebního průmyslu je dále vyjádřena vládním seznamem daňových výjimek a pobídek pro těžební společnosti, který mohou uplatnit v průběhu prvních tří účetních let od zahájení produkce nebo těžby.

Společnosti, které splňují tuto podmínku, jsou osvobozeny od:

• daně z příjmu pro specialisty • daně z příjmu společnosti • daně z nemovitostí • registračních a zakládacích poplatků • daně z přidané hodnoty a daně z poskytnutých služeb • daně ze zákonných pojištění • poplatky za horní oprávnění.

Sociálně – ekonomické důsledky zavedení horního práva Jedním z největších problémů aplikace horního práva v roce 1999 byl rozvoj velkokapacitní průmyslové těžby zlata nadnárodních společností v oblastech, ve kterých bylo zlato tradičně těženo primitivní technologií místním obyvatelstvem (artisanální těžba). Důsledkem obdobně jako v Tanzanii je, že tyto komunity přicházejí o hlavní zdroj svých příjmů, neboť tvorba přímých pracovních příležitostí v těžebním průmyslu je pro místní obyvatelstvo vzhledem k jejich nízkému vzdělání velmi omezená.

Současně platí, že těžební projekty ve vlastnictví maliských subjektů jsou omezené svou velikostí a rozsahem, neboť maliské subjekty nejsou schopné zajistit extrémně nákladné investice, nutné k zahájení těžebních operací průmyslového rozsahu.

Velmi konkrétní zjištění a závěry vlivu průmyslové těžby zlata uvádí studie Gosselina a Touré z North-South Institute v Ottavě z roku 2000: Cohérence des politiques et interventions canadiennes dans la lutte contre la pauvreté: Le cas du Mali, která se zabývá rozborem sociálně – ekonomických impaktů těžby zlata na dole Sadiola v regionu Kayes:

• vynucené přestěhování původních obyvatel – dvě vesnice (Sadiola a Farabagouta) s celkovým osídlením okolo 1 100 obyvatel musely být s ohledem na zajištění důlních operací přestěhovány. Studie uvádí, že ačkoliv přesídlení proběhlo v souladu se standardy Světové banky, populace nezískala žádný nárok na půdu ani na finanční kompenzaci od maliské vlády. Po zahájení těžby se populace obce Sadiola zvýšila trojnásobně a tento nárůst byl spojen s růstem pohlavních chorob a AIDS, který zde dosáhl nejvyšší úrovně v celém regionu Kayes.

• regionální rozvoj – těžba ložiska měla velmi omezený dopad na rozvoj regionu Kayes, zkvalitnění vzdělání a zlepšení zdravotní dostupnosti se projevilo pouze lokálně v okolí ložiska. Několik obchodníků z Kayes bylo zapojeno do zásobování dolu a jeho zázemí


51

potřebným materiálem, který byl na místo dopravován převážně dopravci ze Senegalu. Silnice mezi Kayes a Sadiolou byly zbudovány primárně pro zajištění potřeb těžební společnosti spíše než pro rozvoj místní populace. Daňové výnosy a příjmy vybrané vládou Mali z velké části zůstaly v hlavním městě Bamako.

• sociální fond – ve snaze předejít rozkladu sociální struktury místního obyvatelstva po ukončení těžby a uzavření dolu, těžařská společnost AngloGold na dole Sadiola připravuje projekt rýžování zlata z aluviálních sedimentů, který by měl vytvořit kolem 300 pracovních míst pro lokální populaci.

Tento projekt byl v plném rozsahu realizován a přinesl velmi dobré výsledky. Společnost AngloGold založené družstvo podporovala jak odborně (vymezení míst vhodných pro tradiční těžbu zlata), tak svým vybavením (analýzy vzorků rudnin a produktů, testování a dodávka zařízení na úpravu zlata), organizováním vzdělávacích kurzů (zaměřených na hygienu a bezpečnost práce a ochranu životního prostředí) a tréninkem místních pracovníků družstva při semi-mechanizovaných těžebních a úpravárenských činnostech. Tento úspěšný projekt byl použit jako vzorový příklad týmem UN/BIT při přípravě regionálních projektů na podporu místních těžebních aktivit a snižování chudoby v chudých venkovských oblastech (Study on Artisanal and Small-Scale Mining in Mali, International Institute for Environment and Development 2001 - http://www.iied.org/mmsd/mmsd_pdfs/asm_mali_eng.pdf).

Environmentální dopady Maliské horní právo dává vládě možnost se velmi efektivně vyrovnat s nežádoucími ekologickými riziky, které mají přímou či nepřímou vazbu na průmyslovou těžbu a zpracování nerostných surovin. Vzhledem ke klimatickým podmínkám v zemi se především jedná o odlesňování, destrukci původní fauny, destrukci půd a erozi, možnou kontaminaci povrchových a podzemních vod těžkými kovy a chemikáliemi používanými při úpravě rud, znečištění vzduchu kouřem a prachem, velkoplošné vymizení divokých zvířat v důsledku trhacích prací v povrchových dolech a silné industrializace území.

Detailní požadavky na ochranu životního prostředí jsou uvedeny v hlavě VIII, kapitole I „Ochrana životního prostředí“ horního zákona a v nařízení vlády č. 99-255/P-RM z 15. 9. 1999, v platném znění. Součástí žádosti o udělení (nebo obnovení) těžební licence musí být v souladu s článkem 15, písmeno g) studie dopadů těžby na životní prostředí, která musí obsahovat:

• studii EIA zpracovanou v souladu s environmentálními směrnicemi, • technickou zprávu s plánovanými aktivitami včetně očekávaných impaktů do okolních

ekosystémů • pohotovostní plán zajištění bezpečnosti v případě vzniku mimořádné události • přehled očekávaných výdajů na zahlazení následků hornické činnosti • netechnicky zaměřenou svodnou zprávu k dokumentaci, mající vazbu na dopady těžby

na životní prostředí • analýzu alternativních řešení • stručný popis metody /metod, které budou použity při navázání kontaktů a konzultací

s místními komunitami a organizacemi, očekávané následné výsledky • analýza očekávaných nákladů a přínosů • navazující plán monitoringu impaktů • feasibility study u lomů, jejichž roční produkce převýší 1 mil. m3 • doklad, že před zahájením prací byl proveden expertní archeologický posudek


52

Z analýzy Světové banky (Naito et al. 2001) vyplývá, že Mali do horního práva implementovalo jeden z nejrozsáhlejších systémů ochrany životního prostředí. Není pochyb o tom, že nové horní právo je ve vztahu k environmentální ochraně velmi striktní, problematické jsou možnosti vlády Mali vynutit, posilovat a vyhodnocovat tyto požadavky. To potvrzují i zkušenosti z terénní rekognoskace a dotazníkové akce mezi zaměstnanci zlatodolu Sadiola (Gosselin, Touré 2000): „Přestože management dolu, který při úpravě zlatých rud používá vysoce toxické chemikálie jako kyanid sodný či kyselinu chlorovodíkovou, přijal velmi sofistikovaný bezpečnostní systém monitoringu spotřeby těchto látek, někteří kanadští zaměstnanci vypověděli, že na trhu v Kayes viděli prázdné sudy od kyanidu, které byly používány k přepravě vody“. Další svědek potvrdil, že „na velkých územích byla buldozery v etapě průzkumu ložiska odstraněna vegetace, ale nikdy nedošlo k jejich zpětnému zalesnění“, přestože se jedná o oblast postiženou desertifikací. K obdobným závěrům dospěla i studie Světové federace pro lidská práva: Mali – mining and human rights z října 2007 (http://www.fidh.org /IMG/pdf/mali477ang2007.pdf).

Legislativní rámec průzkumu a těžby stavebních surovin Ložiska stavebních surovin v Mali (v horním zákoně definovaná jako konstrukční materiály, dekorační kameny, kámen na stavbu cest, stavební kámen) spolu s materiály pro keramickou výrobu a ostatními podobnými substancemi (s výjimkou rašeliny, fosfátů, nitrátů, alkalických a podobných solí) podléhají regulačnímu systému řízení lomů (článek 5).

Pro ložiska stavebních surovin platí stejné podmínky vlastnictví, jaké jsou uvedeny v platném zákonu o soukromé a státní půdě Mali, tj. jsou součástí pozemku, na kterém se nacházejí. Všechny fyzické nebo právnické osoby mohou provádět průzkum, výzkum a těžbu těchto ložisek do té doby, dokud jim patří vlastnická práva k příslušnému pozemku nebo mají uzavřen pronájem s majitelem.

Vlastník soukromého pozemku, kterému je jinou fyzickou či právnickou osobou předložena žádost o otvírku lomu na tomto pozemku, má tři možnosti rozhodnutí (článek 89):

• může odmítnout, • může předmětný pozemek prodat žadateli, • může za specifických podmínek uvedených níže žadateli svůj pozemek na určitou

délku pronajmout.

V případě, že se jedná o pozemky ve vlastnictví státu, může stát žádost o otvírku lomu buď zamítnout, nebo akceptovat za stanovených podmínek; v takovém případě se doba pronájmu uzavírá na období 10 let pro lomy s průmyslovou těžbou (jejich definice viz níže) a tato smlouva je obnovitelná (pokud se žadatel nerozhodne jinak). Pro místní lomy musí být délka smlouvy o pronájmu větší než 2 roky a po jejím ukončení se může majitel pozemku postavit proti jejímu prodloužení.

Po ukončení smlouvy o pronájmu, bez ohledu na důvody, majitel pozemku je oprávněn požadovat rehabilitaci území do původního stavu. Pokud je smlouva o pronájmu ukončena z důvodu selhání majitele, pak je tento povinen těžaři kompenzovat náklady spojené s vyklizením pozemku.

Pokud je zájmové území s očekávaným ložiskovým vývojem stavebních surovin ve vlastnictví státu, na základě žádosti navrhovatele mu může být udělena průzkumná licence v souladu s články 20-22 horního zákona.

Na základě roční výše produkce se lomy dělí na dvě skupiny (článek 86):

• místní (tradiční) lomy (les carriéres artisanales), u kterých výše roční produkce není vyšší než 20 000 m3,


53

• lomy s průmyslovou těžbou (les carriéres industrielles) s roční těžbou překračující 20 000 m3. Veškerá zařízení potřebná pro zajištění těžebních operací, úpravu a manipulaci s produkty jsou považována za satelitní zařízení a společně s lomy obou výše uvedených skupin spadají pod ustanovení prováděcího nařízení č. 99-255/P-RM z 15.9.1999, v platném znění (viz kapitola II, sekce I, článek 6-7).

Žádná těžba nesmí být prováděna v hloubce větší než 50 m a v okruhu 100 m: • od nemovitostí ohraničených zdí, vesnic, příbytků a studní bez předchozího souhlasu

vlastníka nebo jeho dědiců, • po obou stranách silnic, vodovodů a kolem všech veřejných objektů a objektů občanské

vybavenosti bez souhlasného stanoviska báňské správy a příslušných dotčených resortů.

V případě, že během své aktivity vlastních horních oprávnění způsobí změnu kvalitativních /kvantitativních vlastností podzemní vody, používané místním obyvatelstvem, je zodpovědný jim požadované dodávky vody v příslušné kvalitě zajistit.

Dohled nad těžebními operacemi v lomech s průmyslovou těžbou zajišťuje báňská správa (Administration chargeé des Mines), pro místní lomy příslušné orgány místní samosprávy.

Článek 12 výše uvedené vyhlášky upřesňuje, že orgánem dohledu nad lomy s průmyslovou těžbou je báňský úřad (v praxi tuto funkci vykonává divize dolů národního ředitelství geologie a dolů – La Division Mines Direction Nationale de la Géologie et des Mines), pro lomy místního významu místně příslušné La Collectivité Territoriale, které může v případě potřeby požádat o asistenci úředníky národního ředitelství geologie a dolů.

Produkce v lomech nemůže být zahájena bez schválení plánu využití ložiska (místní lomy) nebo udělení příslušné licence (obdoba našeho plánu otvírky a přípravy dobývání) pro lomy s průmyslovou těžbou.

Vzájemná spolupráce v geologii a těžbě nerostných surovin Spolupráce v tomto sektoru je v posledních letech vzhledem ke komplikované bezpečnostní situaci poměrně málo intenzivní a prakticky se omezuje pouze na realizaci konkrétních podnikatelských záměrů při průzkumu ložisek zlata (licence Kalako, Tiecourala společnosti MAMICO Sarl.).

Rozvojová spolupráce V období 2008–2012 zde byl realizován projekt české rozvojové spolupráce zaměřený na surovinové zajištění rozvoje infrastruktury v regionu hlavního města Bamako (písky, štěrkopísky, drcené kamenivo a kámen pro ušlechtilou výrobu) a v provincii Kayes (cementářské suroviny). O další využití především ložiska štěrkopísků v nivě řeky Niger záp. od Bamaka má v současné době zájem několik českých investorů.

Vzhledem ke skutečnosti, že Mali není prioritní zemí české rozvojové spolupráce, tak ani přes velký zájem maliského ministerstva dolů nelze předpokládat, že by došlo k formulaci a následné realizaci velmi potřebných rozvojových projektů, orientovaných na problematiku ověření významu a udržitelného využití surovinového potenciálu země včetně capacity building a transferu příslušného know-how.


54

Maroko V letech 2000 a 2015 marocká ekonomika rostla v průměru o 4,5 % ročně. Jedinou výjimkou byl rok 2014, kdy růst zpomalil na 2,4 %. Zemi výraznějším způsobem nezasáhla světová finanční krize. Marocká ekonomika i nadále předpokládá zachování zmíněného prorůstového trendu, konkrétně s výhledem 4,4 % pro rok 2018. Míra inflace aktuálně v rámci meziročního srovnání dosahuje 1,6 % (oproti 0,4 % v roce 2014). Obdobný vývoj je očekáván i v dalším období (viz tabulka dále v textu).

V Maroku v roce 2015 žilo přibližně 33,5 mil. obyvatel. Na každého obyvatele pak připadal hrubý domácí produkt ve výši 3078 USD. Nezaměstnanost by měla mírně klesnout z 9,8 % v roce 2015 na 9,5 % v roce 2018.

Oficiální marocká reprezentace považuje za své svrchované území i Západní Saharu (266 tis. km2, ale pouze cca 500 tis. obyvatel).

Podíl těžby a zpracování nerostných surovin na HDP

Těžba a zpracování nerostných surovin tvoří významný sektor marockého průmyslu, který představuje přes 10 % HDP a pravidelně generuje přes 30 % exportních příjmů země. Dominantní exportní surovinou jsou fosfáty (cca 92 % těžební produkce Maroka), které jsou dále využívány pro výrobu hnojiv a kyseliny fosforečné.

K dalším marockým nerostným zdrojům patří zejména zinek, měď, olovo, stříbro, kobalt, arsen a železné rudy, fluorit, bentonit a sůl. Maroko také disponuje rozsáhlými zásobami ropných břidlic a ropných písků (šesté největší zásoby na světě v řádu 50 mld. barelů), jejichž těžba prozatím nebyla zahájena – hlavní naleziště jsou na území Západní Sahary, okolo Tangeru a v oblasti středního Atlasu.

V malé míře probíhá i těžba zemního plynu státní společností ONHYM (Office national des hydrocarbures et des mines).

Fosfátový průmysl, ale i těžba obecně zaznamenaly vážný propad zejména během světové ekonomické krize na konci první dekády tohoto století. Oživení pro marocké těžařství pak přinesl především rok 2010, kdy byl nastoupený růstový trend dále podpořen obnovením


55

světové poptávky po hnojivech. Od roku 2011 však má těžební průmysl stagnující charakter vlivem snížené zahraniční poptávky.

Role fosfátů je v marockém těžařském průmyslu nezastupitelná – Maroko patří dlouhodobě mezi tři hlavní světové producenty fosfátů (společně s Čínou a USA); zároveň je považováno za největšího světového exportéra této komodity. Vývoz fosfátů a jejich derivátů je pro zemi dlouhodobě jedním z největších zdrojů deviz.

Z hlediska budoucí perspektivy je důležité, že dle odhadů se na marockém území nachází kolem (prozatím nevyužitých) 50 % světových zásob fosfátů. Na těžbu fosfátů má monopol marocký stát jako 100 % vlastník společnosti Office Chérifien des Phosphates (OCP), která vlastní veškeré těžební a průzkumné licence a zaměstnává přes 23 tisíc lidí.

Tato společnost se v posledních letech snaží aktivně posilovat svou roli na mezinárodním trhu v rámci ambiciózního strategického projektu, který pro roky 2008-2020 plánuje investice ve výši až 3 mld. USD, včetně zapojení přímých investic ze zahraničí. Cílem je zdvojnásobení produkce fosfátů na 50 mil. tun ročně, lepší zhodnocení surových fosfátů či transformace přístavu Jorf Lasfar do podoby mezinárodního průmyslového centra fosfátových hnojiv. Hlavní cílové země exportu marockého fosforu a jeho derivátů představují v posledních letech USA, země Latinské Ameriky a Indie.

Vývoz ČR do Maroka 2015 (2014), hlavní sektory


56

Dovoz ČR z Maroka 2015 (2014), hlavní sektory

Vybrané příležitosti pro český export Důlní, těžební a ropný průmysl

Marocká strana v poslední době projevila explicitní zájem o zapojení českých společností do zpracovávání expertíz v oblasti dobývání nerostů a geologického průzkumu mj. díky renomé československých geologů působících v Maroku během 60. a 70. let 20. století. Království má zájem o nové dobývací technologie, které představují součást nové národní těžební strategie s výhledem do roku 2025; jedním z cílů je ztrojnásobit obrat těžebního sektoru (nepočítaje fosfátový průmysl) na 15 mld. MAD (tj. 34,5 mld. CZK), zvýšit investice do geologického průzkumu na 4 mld. MAD (tj. 9,2 mld. CZK) a zdvojnásobit počet pracovních míst v sektoru na 30 000.

Příležitost pro české těžební firmy v Maroku představují drahé kovy (niob, uran, molybden, zlato), kovy (olovo, měď a zinek, nikl, železo), průmyslové minerály (kaolin, síra, diatomit, křemen, magnezit), dále geotermální zdroje energie (region severovýchodního Maroka, lokalita Tarfaya-Assa-Zag), uhlovodíky či ropa. Jen v roce 2013 bylo na marockém území zahájeno celkem 44 nových projektů (z toho 16 ve spolupráci se zahraničními partnery).

Vybrané příležitosti pro rozvojovou spolupráci Maroko nepatří mezi prioritní země české rozvojové spolupráce. V roce 2012 byl v Maroku realizován malý rozvojový lokální projekt na vybudování zdravotnicko-vzdělávacího střediska ve venkovské obci středního Atlasu.

Velvyslanectví ČR v Rabatu realizovalo v roce 2015 tzv. malý lokální projekt financovaný z prostředků české rozvojové pomoci poskytované ministerstvem zahraničí ČR. Konkrétně se jednalo o modernizaci jednotky intenzivní péče na rabatské klinice Beauséjour. V dřívějších letech zde byl realizován rozvojový projekt ochrany a ekologického využívání lesů a částečně


57

byl v letech 2000-2001 realizován i projekt OECD, v jehož rámci pracovali v Maroku 4 odborníci z firmy Biocont-Laboratory Brno na zavádění systému biologické ochrany rychlené zeleniny (rajčata, papriky, okurky).

V roce 2009 byl také realizován malý lokální projekt multifunkčního centra pro podporu žen v regionu Sefrou, který umožnil místním ženám zabývat se výrobou a následnou komercializací tradičních výrobků a zároveň poskytoval podporu předškolního vzdělávání jejich dětí. Některé české NGO také podporují rozvoj Maroka formou donorských darů či dobrovolnických služeb33.


Maroko v rámci Afriky patří mezi surovinově bohaté země s dlouhou historií těžby a jeho nerostný potenciál je velmi rozsáhlý. Ve srovnání s mnohými ostatní státy v Africe je dosud velmi nedostatečně ověřen. Do konce roku 2013, pouze 42 % z celkové rozlohy země mělo provedené letecké geofyzikální mapování, na 35 % území bylo dokončeno geologické mapování a pouze na 8 % byly zhotoveny mapy geochemické prospekce.

V zemi je vyčleňováno šest základních metalogenetických provincií s odlišným stářím, geologickou stavbou a z ní plynoucí charakteristickou přítomností ložisek či indicií určité skupiny nerostných surovin (viz schematická mapka).

33 Souhrnná teritoriální informace (STI) Maroko, stav k 1. 6. 2016


58

Maroko bylo v roce 2013 největším světovým vývozcem fosfátů a jejich třetím největším producentem (za Čínou a USA). V celosvětovém měřítku je dále významná produkce arzenu (16 %), barytu (10 %), kobaltu (2 %) a fluoritu (1 %).

Fosfáty Segment produkce fosfátů reprezentuje kolem 90 % hornické činnosti v Maroku a je zcela pod kontrolou státu. Společnost OCP SA34 má výhradní práva na jejich těžbu a zpracování, zaměstnává přibližně 23 000 lidí a generuje obrat ve výši 5,5 mld. USD (2013). V současné době tato společnost realizuje rozsáhlý program rozšíření a modernizace své produkce až do roku 2020 s celkovou plánovanou investici 130 biliónů MAD (14,14 biliónů euro). V roce 2014 došlo ke zprovoznění kalového potrubí v Khouribga – Jorf Lasfar, které přepravuje vytěženou surovinu z dolů Khouribga do obchodního přístavu Jorf Lasfar a má roční přepravní kapacitu 55 mil. tun fosfátové suspenze. Na rozdíl od vlakové dopravy toto 235 km dlouhé potrubí eliminuje potřebu praní a sušení fosfátových rud před vlastní přepravou, což snižuje náklady na logistiku až o 90 %.

V roce 2013 území Maroka a Západní Sahary obsahovalo více než 50 miliard tun zásob fosfátové horniny, což bylo asi 75 % celosvětových rezerv.

34 http://www.ocpgroup.ma


59

OCP v tomto roce vytěžil 26,4 mil tun fosfátové horniny, vyprodukoval 4,4 mil. tun kyseliny fosforečné (přepočteno na obsah P2O5) a 7,4 mil. tun fosfátů na bázi hnojiv včetně hydrogen fosforečnanu amonného, monoamonium fosfátu a superfosfátu. Podíl společnosti na globálním trhu v roce 2013 byl 50 % kyseliny fosforečné, 40 % fosfátů a 21 % fosforečných hnojiv.

Celkové vykazované zásoby fosforitů Maroka jsou enormní, dosahují 85 bil. tun. Ložiska jsou lokalizována sedimentárních horninách v svrchní křídy, paleocénu a eocénu. Tyto horninové sekvence jsou tvořené jíly, slínovci, vápenci a rohovci, ve kterých se nachází několik poloh bohatých na fosfority.

V současné době jsou známy čtyři hlavní produkční oblasti (viz obr. níže), a to:

Khouribga 37,3 bil. t

Benguérir/Youssoufia západní část rezerv Ganntour 31,1 bil. t

Meskala 15,9 bil. t

Oued Eddahab 1,1 bil. t

Stříbrné rudy Maroko se produkcí stříbra řadí do druhé desítky světových producentů (15.-17. místo) a důl Imiter je dlouhodobě desátým největším producentem Ag na světě.

Stříbro se marockých ložiskách nachází buď jako primární kov v rudních žilách nebo je vedlejším produktem ložisek kobaltu, mědi, olova a zinku.

Největším stříbrným dolem je již zmíněné ložisko Imiter společnosti Société Métallurgique d’Imiter (SMI), nacházející se 150 km východně od města Ouarzazate. Důl vyrábí kovové stříbrné anody s čistotou 99,5 % Ag. V roce 2013 společnost SMI vyprodukovala 194 tun stříbra a současně zahájila rozšíření výrobních kapacit s cílem zvýšení roční produkce na 300 tun stříbra35.

První těžební činnost v okolí ložiska je datována do období dynastie Almohad ve 12. stol. Ložisko bylo „znovuobjeveno“ v 60.-70. letech minulého století v rámci průzkumu státní společnosti ONHYM (dříve BRPM), na kterém se významně podílel i doc. RNDr. Jaroslav Skácel, CSc. V roce 1969 došlo k založení společnosti SMI, která zahájila kyanidové přepracování historických odvalů (650 tis. t s průměrnou kovnatostí 300 g/t Ag).

Novodobá etapa využití ložiska začala v roce 1978 jak povrchovou, tak hlubinnou otvírkou. Pokračující intenzivní průzkum v posledních deseti letech vymezil další tři rudní struktury (Igoudrane, Puits IV, a Imiter jih). V důsledku ověření těchto těles se zásoby stříbra rozrostly na více než 10 000 tun a životnost dolu byla prodloužená o dalších 15 let. Průměrné obsahy Ag se pohybují mezi 300-1000 g/t, lokálně však mohou dosáhnout 5 000 g/t.

Ag-Hg mineralizace je strukturně kontrolována v rámci zlomových systémů vsv-zjz. až v-z. směrů, ve kterých jsou lokalizovány zahrnují žilné roje, žilky, mezižilné brekcie a výplně tenzních struktur typu en echelon. Mimo tyto struktury se Ag-Hg zrudnění vyskytuje vtroušené v bazálních slepencích a v černých břidlicích. Hlavní žíly dosahují mocnosti až 4 m při kolísající směrné délce (od několika metrů do více než 1 km), jsou od sebe vzdáleny 50-100 metrů, mají zhruba s-j. směr a strmý úklon (70-90°) k východu.

35 http://www.managemgroup.com/Activites/Operations/Mine-d-Imiter


60

paleozoické sedimenty

ryolitická intruzíva (Ediacaran)

vulkanická série (Ediacarn)

granodiorit (Ediacaran)

Základní geologická stavba ložiska s typickým geologickým řezem přes mineralizované struktury je uvedena v následujícím obrázku36:

Ekonomicky těžitelné partie jsou vyvinuty hlavně podél rozhraní mezi sedimentárními a vulkanickými horninami. Rudy jsou převážně složeny z Ag-Hg amalgamu, ryzího stříbra, dyskrazitu, ušlechtilých Ag-sulfidů a sulfosolí (argentit, polybazit, pearceit, proustit, pyrargyrit, akantit), tetraedritu, imiteritu, arsenopyritu, pyritu, sfaleritu a galenitu. Dominantními složkami hlušiny jsou křemen a dolomit. Okoložilné horniny jsou výrazně alterovány, převažuje jejich silicifikace a dolomitizace, podřadně je zastoupená propylitizace a kaolinitizace.

36 Bouabdellah M., Slack J. F. et al. (2016): Mineral Deposits of North Africa. Mineral Resource Reviews. ISBN 978-3-319-31731-1. © Springer International Publishing. Switzerland.


61

Druhým největším ložiskem s produkcí stříbra je důl Zgounder, nacházející se v pohoří Antiatlas přibližně 260 km vých. od přístavního města Agadir v proterozoických horninách masívu Siroua.

Ag-mineralizace v oblasti ložiska Zgounder je přerušovaně těžena již od 12. stol. Novodobé využití ložiska je datováno od roku 1982, kdy zde zahájila hlubinnou těžbu společnost Société Minière de Sidi Lahcen (SOMIL), rudy byly zpracovávány na úpravně s roční kapacitou cca 75-80 tis. tun. Do ukončení produkce v roce 1990 bylo zpracováno cca 500 tis. tun rudy s prům. obsahem 330 g/t Ag.

V roce 2011 byl na ložisko státní společností ONHYM vyhlášen mezinárodní tendr. Novým majitelem se v roce 2012 stala společnost Zgounder Millennium Silver Mining, (společný podnik Maya Gold (85 %) a ONHYM (15 %), která v srpnu roku 2014 zahájila produkci stříbra. V současné době se měsíční produkce dolu pohybuje okolo 1350 kg Ag, získávaného kyanizací místních rud37.

Na ložisku je celkem ověřeno 5,8 mil. trojských uncí Ag v zásobách o kubatuře 573 tis. t s prům. kovnatostí 317 g/t Ag. Celkové zdroje (Inferred Resources) představují dalších 5,3 mil. uncí Ag (353 tis. t rudy s prům. kovnatostí 463 g/t Ag).

Širší okolí ložiska tvoří masívu proterozoických hornin Siroua, složený z nejstarších rul a amfibolitů, na které diskordantně nasedají horniny ofiolitického komplexu, vulkanosedimentární jednotky ve střídání s pískovci a vápenci, kvarcity a turbidity. Vlastní ložisko budují neoproterozoické felsitické vápenato-alkalické až alkalické vulkanické horniny.

Ag-mineralizace se vyskytuje ve třech, často se překrývajících genetických typech:

1) mm mocné vložky dobře vykrystalizovaného, jemně rozptýleného pyritu s křemenem a ostatními sulfidy v chloritizovaných tufitických pelitických vrstvách s nízkými obsahy stříbra (5 až 25 g/t Ag),

2) žilky ryzího stříbra spolu s proustitem (Ag3AsS3), argentitem (Ag2S) jako výplně diskordantních mikrotrhlin vzhledu žilníkového typu mineralizace,

3) rozptýlená mineralizace a žilky ryzího Ag se sulfidy (sfalerit, galenit, argentit a rumělka) v brekciovaných vrstvách pískovců a břidlic.

Paragenetické asociace ukazují dvě samostatné mineralizační fáze: starší fáze Fe-As (stříbronosný pyrit a arsenopyrit), po které následuje Ag-nosná polymetalická fáze (Zn, Pb, Cu, Hg, sfalerit a chalkopyrit). Nejčastěji se vyskytujícím minerálem Ag je ryzí stříbro, které často tvoří amalgám se rtutí.

Od roku 2013 probíhá intenzivní průzkum polymetalického ložiska se stříbrem Boumadine (Au, Ag, Zn, Pb, Cu) společnostmi Gold and Silver Inc. (85 %) a ONHYM (5 %), které se nachází 13 km j. od města Tinejad.

Širší geologické stavba ložiska je obdobná oblasti Zgounder okolí tvoří metasedimentární horniny proterozoického stáří, prorážené mladším granodioritovým masívem, na který diskordantně nasedá neoproterozoická vulkanosedimentární sekvence.

Polymetalická mineralizace ložiska Boumadine je na povrchu vyvinuta v délce kolem 4 km. Mineralizované zóny se skládají z 1 až 4 m mocných, strmě (> 70°) uložených s.-j. orientovaných čoček a žil, obsahujících masivní pyrit, sfalerit, arsenopyrit a galenit s podřízenými obsahy chalkopyritu, kasiteritu, na stříbro bohatých sulfosolí, staninu, enargitu, bismutinit, ryzího stříbra, mědi a vizmutu.

37 http://mayagoldsilver.com/properties/zgounder/


62

Zrudnění je interpretováno jako epitermální Au-Ag+polymetalická mineralizace s potenciálem existence porfyrového typu Cu ± Au mineralizace v hloubce.

Ložisko Boumadine představuje jedno z nejperspektivnějších polymetalických rud s obsahem drahých kovů Au-Ag v Maroku. Historické výpočty zásob (poslední zpracován společností BRPM v roce 1998) vykazují 3 839 tis. t polymetalických rud o průměrné kovnatosti 0,86 hm. % Pb, 3,9 hmot. % Zn, 203 g/t Ag (25,1 mil. uncí) a 3,60 g/t Au (444,33 tis. uncí) 38.

Zlaté rudy Většina produkce zlata v Maroku pochází z ložisek Iourim-Akka a Tiouit v Antiatlasu. V poslední době byl v průběhu průzkumných prací zjištěn nový, perspektivní výskyt zlatonosné mineralizace Amizmiz v neoproterozoických horninách východního Vysokého Atlasu (www.mayagoldsilver.com).

Společným rysem zlatonosných ložisek a výskytů je jejich vazba na neoproterozoické hostitelské horniny, metamorfované ve facii zelených břidlic a věk Au – mineralizace, který se shoduje s tektonickým neklidem na rozhraní karbon-perm (300-270 mil. let).

Au-mineralizace ložiskové oblasti Amizmiz se vyskytuje spolu se sulfidy (pyrit, pyrhotin a arsenopyrit) v mezivrstevních polohách a čočkách, na žilných strukturách a jako rozptýlené zrudnění ve felsitických vulkanických horninách, ve střižných zónách v blízkosti bazických žil a jako rozptýlené zrudnění s pyritem v černých břidlicích (např. tzv. zóna Tiqlit). Obsahy zlata se pohybují mezi 8-24 g/t, v průměru kolem 13 g/t.

V roce 2013 byl v Maroku provozován pouze jediný zlatodůl Akka společnosti Managem (www.managemgroup.com) s výrobní kapacitou 725 kg za rok. Důl se nachází 280 km jz. od Agadiru u obce Iourim v horském terénu Antiatlasu. Vedle zlata je získávána i měď, kapacita úpravny je 2000 t Cu / rok.

Kobalt Jedním z nejznámějších ložisek s produkcí kobaltu je Bou Azzer, čtvrtý největší světový kobaltový důl. Patří společnosti Compagnie de Tifnout Tighanimine (CTT jako dceřiná společnost Managem) už od roku 1928. Roční produkce dolu se průměrně pohybuje mezi 1600-1800 t katodového kobaltu o čistotě 99,3 % Co, získaného zpracováním primárních rud a dalších 400-450 t z těžebních odpadů39. Celkové zásoby ložiska byly ke konci roku 2011 odhadovány na 18 383 t Co – kovu.

Důlní komplex Bou Azzer se nachází v regionu Draa 35 km jižně od Ouarzazate v hornaté části Antiatlasu. Skládá se z několika dolů podél výchozů hlavních žil se sulfidickou mineralizací, jako jsou Bou Azzer a Bou Azzer Východ, Arbhar, Dambrouse, Ait Hamane či uzavřený Irthem. Četné hydrotermální žíly s mineralizací Co-Ni se vyskytují v kontaktní zóně serpentinitů v celkové délce asi 35 km. Největší žíly jsou vázány na zlomové systémy, menší se vyskytují přímo v serpentinitech.

Zrudnění je tvořeno hlavně skutteruditem, rammelsbergitem, nikelínem a chalkopyritem. Minerální asociace je však nesmírně bohatá, z ložiska je známo přes 230 nerostů, z toho 7 typových minerálů40. Někdy je dominantní rudou nikl – hlavní minerály pak představuje nikelín a rammelsbergit (oblast Ait Hamane).

38 http://mayagoldsilver.com/wp-content/uploads/2013/11/43_101_BOUMAADINE_R.pdf 39 www.managemgroup.com/content/download/861/5719/file/presentation.pdf 40 http://www.mindat.org/loc-2389.html


63

Cín (wolfram) Tyto rudy nejsou v Maroku těžené, ale řadu let probíhá jejich intenzivní průzkum ve velmi perspektivních strukturách s přítomností specializovaných granitoidních masívů.

Pravděpodobně nejvíce prozkoumanou oblastí je lokalita Achmmach, nacházející se přibližně 140 kilometrů jv. od marockého hlavního města Rabat a 40 km na jjz. od Meknes na západním okraji provincie El Hajeb v severním Maroku. Projekt tvoří dvě těžební povolení (PE 2912 a PE 193172), která pokrývají celkovou plochu přibližně 32 km2.

Ložisková struktura Achmmach byla objevena až v roce 1985 pracovníky bývalého úřadu pro výzkum a investice do těžebního průmyslu (BRPM) a intenzivně zkoumána až do roku 1992 (provedeno přes 14 km diamantových jádrových vrtů a vyhloubeno množství mělkých průzkumných šachtic).

V roce 2007 získala průzkumnou licenci společnost Kasbah, která v území obnovila průzkum s cílem rozšíření dosud známých zdrojů tohoto malého ložiska (2 mil. t rudy). Během tohoto procesu se strategickým partnerem společnosti Kasbah staly japonské Toyota Tsusho Corporation (TTC) a Nittetsu Mining Co. Ltd (NMC). TTC získalo 20% podíl a NMC 5% podíl v Achmmach Tin Project.

V roce 2015 Kasbah dokončil více než 130 km diamantových vrtů, sloužících k ověření ložiskového vývoje hlavní struktury Meknes – vyhodnocené výsledky dle požadavků JORC vedou k významnému navýšení zdrojů Sn-rud na 14,9 mil. tun s průměrnou kovnatostí 0,85 % Sn (tj. s celkovým obsahem cca 127,3 tis. tun Sn – kovu) 41.

V březnu 2015 společnost oznámila zásoby (JORC) na ložisku Achmmach ve výši 9,2 mil. t při prům. kovnatosti 0,77 % Sn (tj. zhruba 71,3 tis. tun Sn-kovu) a dokončila studii proveditelnosti, která integrovala získané výsledky do konstrukce projektu těžby dolu Meknes. Začlenění západní mineralizované zóny prodloužilo životnost dolu na 10 let při snížení investičních nákladů a výrazně snížilo náklady na produkci cínu na 13 296 USD/t cínu ve výsledném koncentrátu.

Fluorit Jediné využívané ložisko fluoritu v Maroku a největší v celé sev. Africe El Hammam se nachází 43 km jz. od Meknes, a je těženo od roku 1974 společností Société Anonyme d’Entreprises Minières (SAMINE), která je dceřinou společností Managem Group42. Fluoritová mineralizace byla v území objevena už v roce 1923 francouzským geologem Barthoux, intenzivní průzkum probíhal za francouzské okupace od roku 1941 do roku 1951.

Fluorit je na ložisku El Hammam vázán na převážně strmě upadající fluorit-karbonátové žíly vjv.-sz. směrů, které byly zjištěny v ploše 12 x 10 km (obr. níže v textu). Mineralizace těchto žil je chudá na sulfidy a křemen a některými autory je přiřazována ke genetickému typu zrudnění Mississippi Valley (Bouabdellah M. et al. 2016) 43, vznik velmi pravděpodobně souvisí s drobnými masívy pozdně hercynských cínonosných granitů a ryolitů.

Hlavní žíla má délku přes 4 km při průměrné mocnosti 2,5-5,0 m a obsahu fluoritu kolem 45 % a je převážně uložena v paleozoických břidlicích, v menší míře pak ve vápencích.

41 http://www.kasbahresources.com/index.php/projects/achmmach-tin-project 42 http://www.managemgroup.com/Activites/Operations/Mine-d-El-Hammam 43

Bouabdellah M. et al. (2016): Geology and Mineralogy of the El Hammam REE-Rich Fluorite Deposit (Central Morocco): A Product of Transtensional Pangean Rifting and Central Atlantic Opening. In: Mineral Deposits of North Africa. 307-326. ISBN 978-3-319-31731-1. © Springer International Publishing. Switzerland.


64

Ložisko je těženo hlubinně, ruda je po drcení a mletí zpracovávána flotací na kvalitní fluoritový koncentrát, vhodný k výrobě kyseliny fluorovodíkové (97,5 % CaF2), kterého je ročně vyrobeno kolem 100 tis. t.

Legislativní rámec průzkumu a těžby nerostných surovin

Průzkum a těžbu nerostných a energetických surovin na území Maroka upravuje v loňském roce významně novelizovaný horní zákon, který nahradil více než 60 let starý a v řadě ustanovení překonaný původní horní zákon z roku 1951.

Platné znění zákona bylo po dlouhém období komplikovaného legislativního procesu schváleno 1.17. 2015 pod názvem Loi n° 33-13 relative aux mines. Celý zákon je k dispozici na oficiální vládní webové stránce (http://www.sgg.gov.ma). Oficiální verze zákona je v arabštině a ve sbírce zákonů je k dispozici i oficiální překlad zákona ve francouzštině44.

44 http://81.192.52.100/BO/FR/2015/BO_6384_Fr.pdf (str. 3275-3286)

Geologická stavba širšího okolí fluoritového ložiska Al Hammam

Převzato z: Bouabdellah M. et al. (2016): Geology and Mineralogy of the El Hammam REE-Rich Fluorite Deposit (Central Morocco)


65

Nově přijatý horní zákon si za hlavní cíl klade oživení průzkumu nerostných surovin jako hlavního prostředku k nalezení a ověření nových ložisek, jejichž budoucí využití zajistí udržitelný rozvoj národního těžebního průmyslu. Bylo upuštěno od původního komplikovaného členění nerostných surovin do osmi kategorií (z roku 1951, kdy průzkumné licence byly udělovány pouze na některou z nich), báňská oprávnění tak nyní umožňují provádět průzkum všech nerostných surovin včetně např. fosfátů. Stavební suroviny a jejich ložiska spadají nadále pod legislativu, ošetřující těžbu v lomech.

Ústředním orgánem státní správy a regulačním subjektem sektoru využívání nerostných surovin je ministerstvo energetiky, hornictví, vody a životního prostředí.

Zákon rovněž definuje nová báňská oprávnění, konkrétně pak povolení k průzkumu (rekognoskační licence), které dává investorům možnost realizovat průzkumné programy ve velkých plochách nadějných geologických struktur. Dále lze nově získat licenci na zpracování těžebních odpadů a strusek plánovaných pro obohacení nebo na využívání hmot sestávajících z těžebních odpadů a zbytků produktů těžebního průmyslu. Rovněž jsou zavedena licenční ustanovení, týkající se využívání přírodních nebo umělých struktur pro podzemní skladování zemního plynu, kapalných uhlovodíků nebo chemických látek pro průmyslové použití.

Z hlediska průzkumu ložisek nerostných surovin nový horní zákon jako ve většině frankofonních afrických zemí definuje dvě licence pro jejich ověřovací a průzkumnou fázi, v tomto materiálu používáme pro jasné odlišení jejich určení názvy rekognoskační a průzkumná licence (ve francouzštině jsou nazývány jako l’autorisation d’exploration a permis de recherche).

Rekognoskační licence (l’autorisation d’exploration) Držitel má výlučné právo „zkoumat“ ložiskové struktury v rámci geologicky perspektivní oblasti. Tento druh povolení umožňuje rekognoskační průzkum velkých geologických struktur, detailní průzkum pak umožňuje průzkumná licence (viz níže).

Získání této licence a povolení k rekognoskačním pracím podléhá určitým podmínkám, především:

- držitel povolení k průzkumu musí být právnická osoba (společnost),

- povolení přiznává majiteli výlučné právo provádět geologické práce na přítomnost určitých nerostných surovin v rámci licence,

- licence musí pokrývat souvislou plochu,

- držitel rekognoskační licence má výhradní právo získat průzkumnou licenci v příslušné oblasti a pro všechny nerostné suroviny za předpokladu, že podal svou žádost před koncem platnosti tohoto povolení,

- licence může být udělena i v oblastech, na které se již vztahuje průzkumná licence nebo provozní (těžební) licence. V takovém případě mají přednost práva držitelů těchto licencí (průzkumné a provozní),

- plocha, na kterou se vztahuje rekognoskační licence, nesmí být menší než 100 a nesmí přesáhnout 600 km2,

- udělení této licence podléhá předchozímu uzavření „těžební“ dohody se státem stanovující povahu zamýšlených prací, technické prostředky, které mají být použity a investiční předpoklady,

- povolení k průzkumu je poskytováno na dobu dvou let a může být obnoveno pouze jednou o další rok, pokud se prokáže, že je zapotřebí provést další průzkumné práce, založené na dosažených výsledcích a plánovaných investicích,


66

- jeden vlastník nesmí ve stejnou dobu držet více než čtyři rekognoskační licence,

- průzkumné práce musí být zahájeny do tří měsíců od udělení licence.

Hlavní motivací pro zavedení tohoto báňského oprávnění bylo umožnit investorům provádět rekognoskační programy ve velkých plochách.

Průzkumná licence (permis de recherche) Návrh zákona nepřináší žádné zásadní změny ve vztahu k podmínkám udělení této licence: ta může být udělena na dobu tří let a je jednou obnovitelná na dobu čtyř let, na základě doložené realizace minimálního pracovního programu a vynaložených nákladů v průběhu počáteční období a po schválení dalších prací a výdajů na období jejího prodloužení.

Zákon opravňuje vlastníka několika sousedních průzkumných licencí požádat o jejich sloučení do jedné licence. Podmínkou splnění tohoto požadavku je předložení nového pracovního a investičního programu.

Provozní (těžební) licence (licence d'exploitation)

Toto báňské oprávnění je poskytováno na období deseti let a je obnovitelné na další desetiletá období, a to až do vyčerpání zásob ložiska. To kontrastuje s ustanoveními horního zákona z roku 1951, podle kterých se těžební povolení uděluje pouze na dobu čtyř let s možností prodloužení o další tři čtyřletá období. Podle nového zákona, držitelem licence k provozování dolu musí být marocká právnická osoba (tato podmínka není nutná pro udělení rekognoskační a průzkumné licence). Nicméně, zákon neuvádí žádná omezení ve vazbě na marocké právnické osoby, které jsou vlastněny zahraničními akcionáři.

O udělení provozní (těžební) licence může požádat držitelem jednoho nebo několika sousedících průzkumných licencí a může být udělena pouze za předpokladu, že prokázal existenci jednoho nebo několika ložisek nerostů v ploše průzkumných licencí.

Zákonem nově zaváděná povolení Povolení ke drobné těžbě hald (haldes) a odpadů (terrils) Držitel tohoto povolení bude mít nárok na obohacování a získávání nerostných surovin z hald a důlních odpadů, nacházejících se v území této licence. Toto povolení nemůže být uděleno v oblastech s platnou těžební licencí. Povolení je nepřevoditelné a lze jej udělit na maximální dobu 5 let, obnovitelné je na stejně dlouhé období 5 let. Celková plocha oblasti, na kterou lze tuto licenci vydat, nesmí překročit 1 km2.

Povolení pro průzkum vhodných přírodních struktur / dutin Pro operace, jejichž cílem je objevit přírodní struktury a dutiny, které mohou být použity pro skladování zemního plynu, ropných a chemických produktů, bude poskytnuta tato licence na dobu tří let. Lze ji jednou obnovit na dobu dvou let.

Provozní licence pro využití vhodných přírodních struktur / dutin Využívání vhodných přírodních struktur / dutin bude zahrnovat jakoukoliv operaci vztahující se k vybudování, skladování a extrakci skladovaných produktů, stejně jako výstavbu podzemních přístupových cest. Konkrétní parametry této licence jako délka struktury a obvod perimetru budou včetně dalších podmínek podrobně uvedeny v regulačním rozhodnutí, kterým bude stanovena.

Zavedení ekologických závazků pro držitele těžebních povolení Zákon 33-13 zavádí obecnou zásadu, podle které každá těžební operace musí být prováděna v souladu s platnými předpisy na ochranu životního prostředí.


67

Držitel povolení k provozu dolu (těžební licence) bude muset vypracovat studii posouzení vlivů na životní prostředí, jakož i plán sanace a rekultivace. Další podrobnosti tohoto procesu mají být zahrnuty v připravované prováděcí vyhlášce.

Zákon dále definuje minimální finanční částky, které je majitel příslušné licence v průběhu realizace schváleného projektu povinen každoročně uhradit (v dirhamech; kurz 1. 11. 2016: 1 MAD = 2,455 CZK):

- Autorizace rekognoskace (l’autorisation d’exploration) ................10 000 MAD / km2;

- Prodloužení autorizace rekognoskace............................................. 20 000 MAD / km2;

- Průzkumná licence (permis de recherche) ….............................. 33 000 MAD / km2;

- Prodloužení průzkumné licence …………........................... 66 000 MAD / km2;

Výše uvedené částky jsou minimální a mohou být upraveny na základě vyhlášky ministerstva energetiky, hornictví, vody a životního prostředí.

Jednorázová úhrada za administrativní úkony poskytované správním úřadem v rámci žádostí o udělení a obnovení příslušných oprávnění je následující:

- Žádost o povolení rekognoskace: ……………………. 50 MAD / km2;

- Žádost o prodloužení autorizace rekognoskace: ……… 100 MAD / km2;

- Žádost o průzkumnou licenci: ………………………… 2 000 MAD

- Žádost o průzkum přírodních struktur (dutin): ………... 2 000 MAD

- Obnova (prodloužení) průzkumné licence: …………. 4 000 MAD

- Obnova licence k průzkumu přírodních struktur (dutin): 2 000 MAD

- Žádost o těžební licenci: ………………………………. 18 000 MAD

- Žádost o licenci k využití důlních odpadů a hald: ……. 9 000 MAD

- Žádost o licenci k využití přírodních struktur (dutin): ... N x 1 800 MAD (kde N je počet let platnosti této licence)

- Žádost o první obnovení těžební licence: …………… 34 800 MAD

- Žádost o druhé obnovení těžební licence: …………. 60 000 MAD

- Žádost o obnovení licence k využití hald a odpadů: … 9 000 MAD

- Žádost o prodloužení licence k využití přírodních struktur: N x 1800 MAD (kde N je počet let platnosti této licence)

Výše uvedené úhrady mohou být přezkoumány společnou vyhláškou ministerstva energetiky, hornictví, vody a životního prostředí a ministerstva financí.

Statut t ěžebních titulů poskytnutých v rámci horního práva z roku 1951 Bill 33-13 zrušil institut „důlní koncese“, kterou tak již nelze udělit. Novela dále stanoví, že těžební koncese poskytnuté v rámci důlního zákoníku z roku 1951 jsou stále platné, a státní správa se bude nadále řídit právními předpisy platnými k datu jejich poskytnutí, ale nemohou být obnoveny. V důsledku toho budou muset jejich držitelé jeden rok před uplynutím platnosti těchto koncesí podat žádost o provozní licenci, pokrývající ložisko nerostné suroviny. V opačném případě to bude znamenat, že koncese se zruší a příslušná oblast je začleněna zpět do veřejné sféry.

Držitelé průzkumných licencí a povolení k provozu dolu (permis de recherche a permis d'exploitation), udělených na základě horního práva z roku 1951, musí do jednoho roku po nabytí platnosti novely 33-13 požádat o obnovení jejich průzkumných licencí nebo o konverzi povolení k provozu dolu na provozní licence. Pokud držitel neučiní v této lhůtě, budou příslušná povolení zrušena včetně ztráty všech stávajících práv v dané oblasti.


68

Předpokládáme, že k zákonu 33-13 budou následně přijaty příslušné prováděcí vyhlášky, která upřesní postupy v nejednoznačných případech, jako je například proces zpracování studie hodnocení vlivů na životní prostředí a plánu sanace a rekultivace, jaké dokumenty a informace mají být součástí žádosti o těžební licenci či její prodloužení a jak tato nová báňská oprávnění a zvyková práva budou v této oblasti koexistovat.

Vzájemná spolupráce v geologii a těžbě nerostných surovin

Současná úroveň vzájemné spolupráce je v těchto oborech nízká, neodpovídající oboustranným možnostem, čehož jsou si vlády a příslušná ministerstva obou zemí včetně zástupců podnikatelského sektoru plně vědomi. Proto v posledních dvou letech dochází na resortní úrovni k intenzifikaci vzájemných vztahů, které by mělo dále rozvíjet v letošním roce připravované memorandum o spolupráci v geologii mezi marockým ministerstvem energie, dolů, vody a životního prostředí a českým ministerstvem průmyslu a obchodu. Jako hlavní témata budoucí spolupráce jsou identifikovány: geologické a účelové mapování, studium zdrojů nerostných surovin včetně energetických, rozvoj a management odborných databází, geohazardy a ochrana a podpora geologického dědictví a muzejních expozic.

V 70. až 90. letech minulého století v Maroku dlouhodobě působila řada českých expertů buď jako poradců OSN (programy UNDP) či u průzkumných organizací, někteří z nich se pak přímo podíleli na průzkumu nerostného bohatství země a objevu nových ložisek – především doc. RNDr. Jaroslav Skácel, CSc., RNDr. Petr Rajlich, CSc., RNDr. Adolf Malecha, pg. Jiří Maňour, CSc., RNDr. Miloš Lomoz a RNDr. Vladimír Sattran, CSc., který zde v letech 1994 až 1999 rovněž zastával funkci velvyslance České republiky.

Vzhledem ke skutečnosti, že Maroko je surovinově velmi bohatou zemí s velkým potenciálem ověření nových ložiskových akumulací kritických nerostných surovin, považujeme za velmi prospěšné prohlubovat vzájemné odborné kontakty jak na vládní úrovni, tak v podnikatelském sektoru.

Obchodně-ekonomický úsek našeho velvyslanectví v Rabatu by měl průběžně sledovat informace o chystaných tendrech a výběrových řízeních v geologii, průzkumu a těžbě nerostných surovin a tyto včas předávat MPO, podnikatelské sféře a odborné veřejnosti.


Maroko v současné době nepatří mezi prioritní země české rozvojové pomoci a tento stav se ani ve střednědobém výhledu s největší pravděpodobností nezmění. Přesto lze prostřednictvím velvyslanectví v Rabatu pokračovat v realizaci malých rozvojových lokálních projektů, financovaných z prostředků české rozvojové spolupráce poskytovaných ministerstvem zahraničí ČR.

Formulace a následná realizace tohoto typu rozvojových mikroprojektů v rámci působení ZÚ Rabat, orientovaných na např. transfer know-how (moderní metody geologického průzkumu), by mohla významně napomoci k prohloubení vzájemných vztahů a následné realizaci komerčních projektů v tomto sektoru.


69

Tanzanie V posledním desetiletí vykazuje Tanzanie stabilní růst ekonomiky (meziroční růst HDP v jednotlivých letech dosahoval hodnot 6-8 %), v roce 2014 se jednalo o 7 % (jedná se o vyšší hodnotu než např. u Keni 4,6 %). V tomto trendu by měla země i nadále pokračovat. V roce 2015 byla míra inflace 5,6 % a nadále by měla její hodnota klesat. V Tanzanii žije přibližně 45 mil. obyvatel, v roce 2012 činilo HDP na obyvatele 768 USD. Nezaměstnanost je dle dostupných zdrojů 3,1 %. Běžný účet je dlouhodobě deficitní.

Podíl těžby a zpracování nerostných surovin na HDP Těžba je jedním z významných průmyslových sektorů v Tanzanii, s každoročně se zvyšující hodnotou vývozu nerostných surovin, především zlata. V roce 2011 se hodnota exportu nerostných surovin dosáhla 2,1 bilionu USD, ale více než 95 % z tohoto objemu reprezentovalo zlato z šesti hlavních dolů.

Hodnota produkce v těžebním průmyslu v roce 2012 vzrostla o 7,8 %, v roce 2013 pak o dalších 6,9 %. V sektoru drobné těžby bylo v roce 2012 odhadem zaměstnáno přes 670 tis. pracovníků, ve velkých moderních dolech to pak bylo asi 12 tis. zaměstnanců (Engineering & Mining Journal, 2012). V roce 2013 výrobní sektor představoval 8,5 % HDP a těžba nerostných surovin 3,3 %. Z dostupných informací vyplývá, že odvětví těžby a zpracování nerostných surovin se v roce 2015 na HDP země podílelo cca 3,5 %.

Vláda má ambici do roku 2025 razantně zvýšit podíl těžebního průmyslu na 10 % HDP. Tanzanie se v posledním desetiletí stala čtvrtým největším africkým producentem zlata (za JAR, Ghanou a Mali), což bylo doprovázené rozsáhlými investicemi renomovaných těžebních společností do modernizace dolů (Barrick Gold (Acacia), Ashanti Anglo-Gold a Resolute). Tento stav i přes pokles cen zlata v posledních letech vytváří do budoucna dobré předpoklady pro další rozvoj.

Nerostné bohatství Tanzanie představuje zlato, diamanty a drahé kameny (rubín, akvamarín, tanzanit, safír, smaragd, opál, zirkon, alexandrit, granáty, turmalín, spinel, peridot, iolit, skapolit atd.), železo, nikl, kobalt, kovy platinové skupiny, průmyslové minerály (soda, kaolín, kamenná sůl, vermikulit, vápenec, sklářské písky, fosfáty, sádrovec, slídy, zemní plyn a uhlí.


70

Roční produkce nerostných surovin v současné době reprezentuje zhruba 40 tun zlata, kolem 2 980 tun mědi, zhruba 10 tun stříbra a přes 110 tisíc karátů diamantů.

Vývoz ČR do Tanzanie 2015 (2014), hlavní sektory

Dovoz ČR z Tanzanie 2015 (2014), hlavní sektory


71


Důlní, těžební a ropný průmysl

Snížení počtu úrazů v rámci odvětví těžebního průmyslu se stalo jednou z klíčových priorit Ministerstva energetiky. V rámci plánu rozvoje do roku 2016 počítá ministerstvo s instalací bezpečnostní techniky (s investicemi do bezpečnosti práce počítají plány ministerstva nejenom v případě největších tanzanských dolů, kterých je 60, ale i dolů menší velikosti, kterých je 4 000).

Stavební průmysl

Sektor stavebnictví vykazuje během posledních let stabilní růst na úrovni 8 %, který má pokračovat i v nadcházejících letech (do r. 2019); tento růst je dán vysokými investicemi do výstavby nedostatečné infrastruktury (silnice, mosty, železnice), výstavba nových obytných komplexů a komerčních budov.

Vybrané příležitosti pro rozvojovou spolupráci V kontextu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky nepatří Tanzanie k prioritním zemím. V zemi tak nejsou realizovány žádné velké bilaterální projekty. Česká republika poskytuje příležitostně Tanzanii financování v rámci programu malých lokálních projektů45.

Přehled surovinového potenciálu země Tanzanie je jednou z několika afrických zemí, velmi bohatých na nerostné suroviny. Surovinový potenciál dosud není zcela prozkoumán, a tak jedním z hlavních cílů současné vlády je zajišťování nových informací o geologické stavbě země a jeho nerostném bohatství.

V současné době je v provozu sedm velkých průmyslových dolů (pět na zlato a dva na drahé kameny – diamanty a tanzanit) a stovky menších důlních podniků a artisanálních dolů na zlato, diamanty a drahé kameny.

V pokročilých stadiích přípravy těžby a úpravy je rovněž celá řada nových projektů, které se nacházejí v různých částech země (nikl Kabanga a Dutwa, uran Mantra, uhlí Mchuchuma a Kiwira, železná ruda Liganga, zlato Nyanzaga, Canaco a Resolute-Nyakafuru, niob Panda Hill, vzácné zeminy Ngualla a grafit Uranex).

Velmi pestrá geologická stavba země (viz obrázek výše) se odráží v přítomnosti široké škály nerostných surovin.

Nejvýznamnější jsou následující oblasti a suroviny:

♦ ložiska a výskyty zlata vázaná na archaické horniny typu greenstone belt v oblasti jižně (Mwanza) a východně od Viktoriina jezera,

♦ ložiska a výskyty zlata, Cu, Pb, Ag v proterozoických horninách Ubendianu v jihozápadní Tanzanii (Lupa Goldfields),

♦ ložiska a výskyty diamantů vázané na tělesa kimberlitů v centrální a jižní části archaického štítu (širší okolí Mwanza).

♦ ložiska a výskyty Ni, Co, Cu, Sn a W v jednotce Karagwe – Ankolean v severozápadní Tanzanii,

♦ výskyty drahokamů v proterozoických horninách skupiny Usagaran (oblast Umba river – východní Tanzanie) a Ubendian (jihozáp. Tanzanie),

♦ tělesa karbonatitů vázaná na vulkanismus oblasti Rift Valley,

45 Souhrnná teritoriální informace (STI) Tanzanie, stav k 5. 5. 2016


72

♦ ložiska Fe – rud v anortositických intruzivních horninách proterozoického Ubendianu,

♦ ložiska evaporitů v Rift Valley a podél pobřeží Indického oceánu,

♦ ložiska Ti, Zr vázaná na pobřežní plážové písky,

♦ ložiska a zdroje uhlí ve skupině Karoo v jižní Tanzanii,

♦ ložiska a výskyty uranu ve skupině Karoo v jihozápadní a jižní Tanzanii,

♦ ložiska a výskyty řady nerudních surovin (kaolín, grafit, křemelina, sádrovec, vápence, bentonity a dekorační kámen (žula, mramor, anyolit) vyskytující se v různých geologických útvarech.

Základní geologické jednotky a nerostný surovinový potenciál země

Z hlediska možností zajištění kritických a strategických nerostných surovin mohou být pro Českou republiku zajímavé dosud málo ověřené plážové písky s ložiskovými koncentracemi těžkých minerálů Ti, Zr a vybraná tělesa karbonatitů s Nb – mineralizací. Perspektivní mohou být výhledově i Sn-W rudy s doprovodem Ta-Nb minerálů, vázané na žilné, žilníkové a pegmatitové struktury v horninách Karagwe - Ankolean v severozápadní Tanzanii (v sousední Rwandě tvoří významný zdroj produkce Ta (Nb).

Zlaté rudy

Pro ekonomiku země mají jednoznačně největší význam převážně povrchově těžená ložiska zlata, vázaná na pruhy archaických hornin typu greenstone belt v širším okolí Viktoriina jezera (viz obr. níže), méně významné jsou primární výskyty a aluviální ložiska zlatonosné oblasti v okolí města Mbeya na jz. země (oblast Lupa Goldfields).


73

Novodobý zájem o moderní průzkum těchto historicky známých zlatonosných oblastí byl zahájen koncem 90. let a první z velkých těžebních projektů v Tanzanii začal produkovat zlato asi před patnácti lety. V současné době je aktivních 5 moderních zlatodolů vlastněných velkými australskými a mezinárodními společnostmi (Barrick, AngloGold Ashanti Limited a do roku 2014 i Resolute Mining Limited), které spolu s velmi omezenou artisanální těžbou produkují ročně kolem 40 tun zlata.

V současnosti je největším producentem zlata v Tanzanii těžební společnost Acacia Mining Plc. (www.acaciamining.com, do roku 2010 pod názvem African Barrick Mining Plc., kanadský Barrick Gold vlastní 64 % akcií), která je operátorem tří zlatodolů na severozápadě země: Bulyanhulu, Buzwagi a North Mara.

Ložisko Bulyanhulu je těženo hlubinným dolem, jehož životnost se odhaduje na více než 20 let při 6,1 milionu uncí ověřených zásob zlata (cca 190 t Au). Mineralizace je tvořena žilnými strukturami obsahujícími zlato, stříbro a sulfidy mědi. Na ložisku se nachází několik strmě uložených struktur jako Reef Zero, Reef One a Reef Two.

Úpravna dolu má v současné době kapacitu 3 300 tun rudy denně (nebo cca 1,1 milionu tun za rok) a produkuje jak dore, tak sulfidický koncentrát mědi s obsahem zlata. V roce 2015 bylo vyprodukováno přes 240 tis. trojských uncí zlata, tj. přes 7 200 kg.

Základní ekonomické ukazatele tohoto důlního podniku za posledních 5 let jsou uvedeny v následující tabulce46:

2015 2014 2013 2012 2011

Vytěžené rudy

Kt 993 909 872 959 1,048

Zpracované rudy

Kt 983 906 871 1,012 1,056

kovnatost g/t 8,6 8,7 7,8 8,0 8,5

Výtěžnost úpravy

% 88,5 % 88,0 % 90,9 % 90,6 % 91,2 %

Produkce (tr. unce)

oz 240 044 222 381 198 286 236 183 262 034

Prodej oz 265 341 215 740 195 304 235 410 269 981

Náklady $/oz 797 812 890 803 610

Celkové náklady

$/oz 1,253 1,266 1,344 1,245 977

Produkce Cu Klbs 6,308 5,289 4,855 6,102 7,675

Prodej Cu Klbs 5,424 4,925 4,508 5,895 7,716

46 http://www.acaciamining.com/operations/operating-mines/bulyanhulu/overview.aspx


74

Ložisko Buzwagi zahájilo těžbu v roce 2009 a dosud vyprodukovalo více než milion uncí (31 t) zlata. Současná životnost dolu se odhaduje na 4 roky s možností 2 let těžby a dalších 2 let zpracování zásob na haldách ve výši 0,6 milionu trojských uncí. Ložisko má charakter křemenných žil s nízkými obsahy zlata (1,4-2,3 g/t) a sulfidickou Cu-mineralizací, které jsou prostorově vázané na regionální střižnou zónu v porfyrickém granitu. Je těženo povrchovým jámovým lomem.

V roce 2015 bylo vytěženo téměř 25 mil. t suroviny, z nichž bylo 5 658 tis. t rudy. Úpravárensky bylo zpracováno přes 4 mil. t rudy s průměrným obsahem 1,4 g/t Au. Při výtěžnosti 94,1 % bylo celkem získáno 171 172 trojských uncí zlata (cca 5 135 kg) při celkových nákladech 1 187 USD / trojská unce Au.

Ložisko North Mara ve skutečnosti tvoří dvě ložiska s odlišnou metodou těžby – Gokona (hlubinná těžba) and Nyabirama (jámový velkolom). Oba objekty se nacházejí v pruhu greenstone beltu Mara Musoma. Ložiskové struktury pak reprezentuje několik typů Au zrudnění včetně zlatonosných křemenných žil v rámci rozsáhlé střižné zóny a rozptýlené zrudnění v horninách.


75

Komerční těžba a výroba zlata byla zahájena v roce 2002 s celkovou produkcí více než 2 miliony trojských uncí (přes 60 t Au). Současná životnost zásob dolu se odhaduje na 9 let při objemu dalších cca 2 milionů uncí zlata.

V roce 2015 bylo vytěženo přes 15 mil. t horniny, z nichž bylo 3 361 tis. t rudy. Úpravárensky bylo zpracováno přes 2,8 mil. t rudy s průměrným obsahem 2,4 g/t Au. Při výtěžnosti úpravny 88,2 % bylo celkem získáno 287 188 trojských uncí zlata (přes 8 615 kg) při celkových nákladech 947 USD / trojská unce Au.

V září 2015 uzavřela Acacia joint venture s OreCorp. Ltd. na projekt možné těžby ložiska Nyanzaga, přičemž OreCorp. po dobu 3 let převzal řízení projektu. V dubnu 2016 OreCorp. oznámila v souladu s pravidly JORC 2012 odhad zásob (Mineral Resource Estimate) pro ložisko Nyanzaga s následujícími parametry: celkový objem zásob 21,3 mil. t o průměrné kovnatosti 4,1 g/t Au, což reprezentuje 2,8 mil. tr. oz. Au (86,8 t) při použití nižší okrajové kovnatosti 1,5 g/t Au. Ve 2. čtvrtletí 2016 plánuje OreCorp. pro ložisko Nyanzaga zahájit realizaci scoping study.

Dalším významným producentem zlata je společnost AngloGold Ashanti, která je jediným vlastníkem významného ložiska Geita cca 80 km jz. od města Mwanza. Ložisko je součástí tzv. Geita greenstone belt a mineralizace je vázána na strmé křemenné žíly, žilníky a rozptýlené zrudnění, které je součástí regionální střižné zóny v – z. směru vyvinuté v horninách vulkano-sedimentárního komplexu, proráženého intruzemi dioritů a žilami porfyrů. Zlato se nachází spolu se sulfidy (pyrit, arsenopyrit), typická je poměrně mocná oxidační zóna (dosahuje hloubky cca 100 m).

Současná těžba probíhá povrchovým způsobem a rudy jsou zpracovávány kyanizací v úpravně s roční kapacitou 5,2 mil. t procesem CIL (carbon in leach). Důl je největším producentem zlata této společnosti v kontinentální Africe, v následující tabulce jsou uvedeny hlavní výsledky těžby za poslední tři roky. Prioritou roku 2016 je výstavba úpadní jámy, umožňující zahájení hlubinné těžby ložisek Star a Comet, které mají ověřené zásoby 641 000 tun rudy s průměrným obsahem Au 6,27 g/t (tj. 117 tis. troy oz. zlata).

Detailní informace o ložisku včetně výhledu do budoucnosti je možné získat na adrese: www.aga-reports.com/15/download/AGA-OP15-geita.pdf.

GEITA 2015 2014 2013

Zpracované rudy (mil. t) 5,2 5,2 4,0

Obsah Au (g/t) 3,18 2,86 3,54

Produkce zlata (tr.oz.) 527 000 477 000 459 000

Produkce zlata (kg) 16 337 14 787 14 229

Posledním velkým těženým ložiskem, které se jako jediné nachází v oblasti tzv. Lupa Goldfields u města Mbeya na jihu země, je povrchový důl New Luika, 100 % vlastněný společností Shanta Mining Company Limited (SMCL, www.shantagold.com).

Oblast Lupa Goldfields je druhou největší zlatonosnou provincií v Tanzanii, s historickou produkcí 650 tis. uncí zlata v letech 1935-1959. Zlatonosná oblast se nachází v horninách jednotky Ubendian a má zhruba trojúhelníkový tvar o velikosti cca 2 600 km2. V této oblasti jsou ložiska vázaná jak na primární zlatonosné struktury, tak na aluviální rozsypy, jejichž průzkumem se koncem 80. let minulého století zabývala i tehdejší československá akciová společnost Intergeo, a to včetně neúspěšného pokusu o těžbu aluviálního ložiska zlata Chunya.


76

Ložisko New Luika reprezentuje systém křemenných žil a okoložilných vtroušených rud s pyritem vázaných na mocnou střižnou zónu generelně v-z. směru. Do těžby bylo předáno ve třetím čtvrtletí roku 2012, v roce 2013 společnost získala 64 tis. tr. oz. zlata (cca 2 000 kg), v roce 2014 pak 84 tis. tr. oz. (> 2 600 kg) a v roce 2015 82 tis. tr. oz. (> 2 540 kg). Úpravna využívá standardní metodu kyanizace CIL (carbon in leach).

Průměrná kovnatost rudy byla v posledních dvou letech 5,18 g/t (2014) a 5,05 g/t Au v roce 2015. V letošním roce je očekávána produkce na úrovni posledních let, tj. v rozmezí 82-87 tis. uncí zlata, ve výhledu do roku 2020 je předpokládaná roční výroba 75-98 tis. uncí Au, a to kombinací povrchové a hlubinné těžby (v plánu od 2. čtvrtletí 2017) a přepracování starých odpadů47. Celkové zásoby povrchové a hlubinné těžby na ložisku obsahují 506 tis. uncí Au při průměrné kovnatosti 5,9 g/t.

Dalším poměrně dobře ověřeným objektem je ložisko Buckreef, které bylo hlubinně těžené tanzanským státem koncem 80. let minulého století. Ložisko se nachází jižně od jezera Lake Victoria, cca 110 km jihozápadně od města Mwanza. Oblast kromě bývalého zlatého dolu Buckreef zahrnuje čtyři oblasti s ověřenou Au-mineralizací: Buckreef, Buziba, Tembo a Bingwa (viz obrázek níže).

Ložisková zóna se nachází v archaických horninách tzv. LVG (Lake Victoria greenstone belt), Zlatonosná mineralizace se vyskytuje v několika genetických typech, především jako nepravidelně zrudněné křemenné žíly uvnitř menších střižných zón, mineralizace v rámci hlavních střižných zón s plastickou deformací a v Rwamagaza greenstone belt jako „porfyry gold“.

Ložisko je od roku 2010 vlastněné kanadskou společností Tanzanian Royalty Exploration Corp. společně s její partnerskou společností Stamico (státem vlastněná tanzanská organizace). Na základě vyhodnocení výsledků průzkumu (47,2 mil. t zásob s průměrným obsahem 1,4 g/t Au) a provedené předběžné ekonomické studie (2012) byla zvažována

47 http://www.shantagold.com/news-and-events/company-releases/2016


77

výstavba nového dolu, který by při průměrné roční produkci kolem 3500 kg zlata měl odhadovanou životnost 12 let.

Původně předpokládaného zahájení těžby ložiska Buckreef v roce 2014 nebylo dosaženo, a to hlavně z důvodu invaze artisanálních těžařů do prostoru těžební licence v rozsahu, který znemožnil provádění prací (společností definované jako „vyšší moc“) a v letošním roce donutil společnost tyto licence nabídnout k prodeji silným těžebním společnostem48, u kterých se předpokládá, že jsou schopny současnou situaci vyřešit.

Další oblastí v pokročilém stádiu ověření je licence společnosti Helio Resource Corp. nazývaná SMP Gold Project, který zahrnuje oblast o velikosti 238 km2 v Lupa Goldfields na jz. Tanzanie. Licence sousedí se zlatodolem New Luika a nachází se v ní šest historických dolů včetně New Saza Mine (druhý největší zlatý důl v historii země), který v letech 1939 až 1956 vyprodukoval 270 tis. uncí zlata (téměř 8,5 t) s průměrným obsahem 7,5 g/t Au.

Na jaře 2015 Helio na svých stránkách (http://www.helioresource.com) publikovala nový výpočet zásob, který dosažený ložiskový výsledek klasifikuje téměř výhradně jako „inferred resource“. Celkový objem vykázaných zdrojů reprezentuje 7,5 mil. t s průměrným obsahem 2,4 g/t Au, což představuje 590 tis. tr. oz. zlata. Tyto zdroje lze rozdělit na povrchově těžitelné (5,9 mil. t s prům. kovnatostí 1,8 g/t Au, což představuje 332 tis. tr. oz. zlata a hlubinně těžitelné - 1,6 mil. t s kovnatostí 4,9 g/t (tj. 258 tis. uncí Au).

Provedené studie upravitelnosti uvádějí výtěžnost až 96 % s využitím procesu gravitace a následné kyanizace.

V roce 2014 byla definitivně ukončena těžba na dole Golden Pride, vlastněném australskou společností Resolute Mining Plc. Za 15 let těžby (1997-2013) bylo na tomto ložisku celkem získáno přes 2,2 mil. trojských uncí zlata (tj. přes 68 t Au). Zbytkové zásoby a neekonomické zdroje reprezentují cca 23,5 mil. t o průměrné kovnatosti 1,8 g/t Au.

Nikl, kobalt

V současné době je největším známým ložiskem niklu v Tanzanii již řadu let do těžby připravovaná lokalita Kabanga, která se nachází v okrese Ngara, kraj Kagera, nedaleko hranic s Burundi. Ložisko bylo objevené v rámci regionálního průzkumného programu UNDP v 70. letech minulého století a v roce 1999 jej získala společnost Barrick Gold Ltd., která v roce 2005 převedla 50 % akcií na společnost Falconbridge (v současné době vlastní 50 % Barrick a 50 % společnost Glencore, registrovaná ve Velké Británii).

V letech 2005-2010 proběhl rozsáhlý geologický průzkum včetně 577 km vrtů a zpracování prefeasibility, feasibility a těžebních studíí, jehož celkové náklady jsou odhadovány na 240 mil. USD. Výsledkem bylo ověření 4 rudních těles v rámci ložiskové struktury Kabanga, která představuje jeden z nejvýznamnějších objevů Ni-nosných sulfidických rud v posledních dvou desetiletích. Na ložisku je odhadováno 23,23 mil. t ověřených nerostných zdrojů o prům. kovnatosti 2,64 % Ni a 28,5 milionů tun předpokládaných nerostných zdrojů s prům. kovnatostí 2,7 % Ni, které jsou doprovázené zvýšenými obsahy kobaltu (v řádech 0,0X %).

Ložisko se nachází v proterozoických horninách stáří 1,4 miliardy let, sulfidická mineralizace je vázána na ultrabazické intruze (jejichž mocnost dosahuje až 1 km při délce 4 km), které pronikají sedimentární horninovou sekvencí (břidlice, kvarcity).

Ložisko bylo postupně připravováno do těžby, s jejímž zahájením se původně počítalo v roce 2014. Přes nátlak tanzánské vlády na dodržení tohoto závazku (v roce 2009 získal Barrick

48 http://www.tanzanianroyalty.com/news-room/


78

spolu s Falconbridge jako první subjekt na 5 let tzv. zadržovací licenci – viz přehled legislativy dále v textu) však oba majitelé (Barrick a Glencore) v polovině roku 2015 oznámili, že jsou v důsledku dlouhodobě nízkých cen niklu a dalších jimi exploatovaných komodit ochotny tento projekt prodat. Stav zůstává stejný i v roce 2016, projekt i v říjnu stále hledá nového majitele49.

Odhady zdrojů z vkladů Wamangola a Ngasamo jsou shrnuty v níže uvedených tabulkách50: Wamangola Mineral Resource Estimate - 0.55% Ni cut-off.

JORC

(2004)

Resource

Category

Lithology

(Mt)

Ni

(%)

Co

(%)

SiO2

(%)

Al 2O3

(%)

Fe2O3

(%)

MgO

(%)

Ca

(%)

S

(%)

Cr 2O3

(%)

Mn

(%)

Cu

(%)

Zn

(%)

Indicated

Ferruginous-

Siliceous 42 0.93 0.027 72.3 2.93 12.33 3.9 0.26 0.025 0.63 0.17 0.005 0.011

Transitional 13.2 0.99 0.019 51.61 1.77 11.31 19.2 1.09 0.026 0.67 0.12 0.004 0.008

Total 55.2 0.94 0.025 67.36 2.58 12.08 7.55 0.46 0.025 0.64 0.16 0.005 0.011

Inferred

Ferruginous-

Siliceous 1.48 0.72 0.031 73.23 2.81 11.96 4.14 0.31 0.026 0.54 0.17 0.005 0.012

Transitional 0.37 0.66 0.018 52.21 2.48 12.08 19.4 1.23 0.027 0.68 0.12 0.006 0.007

Saprock 0.84 1 0.016 36.07 0.66 7.78 33.54 1.05 0.025 0.44 0.08 0.004 0.006

Total 2.68 0.8 0.025 58.8 2.1 10.67 15.37 0.67 0.026 0.53 0.14 0.005 0.009

Ngasamo Mineral Resource Estimate - 0.55% Ni cut-off.

JORC

(2004)

Resource

Category

Lithology (Mt) Ni

(%)

Co

(%)

SiO2

(%)

Al 2O3

(%)

Fe2O3

(%)

MgO

(%)

Ca

(%)

S

(%)

Cr 2O3

(%)

Mn

(%)

Cu

(%)

Zn

(%)

Indicated

Ferruginous-

Siliceous 30.5 0.87 0.03 71.96 1.85 12.95 6.23 0.18 - 0.75 0.16 0.01 0.02

Transitional 10.9 0.97 0.03 52.35 1.19 14.29 17.74 0.91 - 0.72 0.12 0 0.01

Saprock 4.7 1.01 0.03 37.71 0.33 7.81 33.31 0.76 - 0.43 0.07 0 0.01

Total 46.1 0.91 0.03 63.84 1.54 12.74 11.7 0.41 - 0.71 0.14 0 0.01

Inferred

Ferruginous-

Siliceous 0.7 0.99 0.03 74.32 1.67 13.29 484 0.24 - 0.46 0.14 0.01 0.01

Transitional 0.4 0.91 0.02 50.25 1.85 12.24 18.6 1.63 - 0.89 0.11 0.01 0.02

Saprock 1.6 0.74 0.02 39.58 0.32 8.62 31.87 0.83 - 0.56 0.08 0 0.01

Total 2.7 0.83 0.02 50.04 0.89 10.35 22.99 0.8 - 0.58 0.1 0 0.01

49 http://www.theeastafrican.co.ke/business/Barrick-Gold--Glencore-put-Tanzania-nickel-project-on-the-market/2560-3426316-yhsj36z/index.html 50 http://www.blackdownresources.com/dutwa-resources.asp


79

Obdobná situace, byť v mnohem menším měřítku, platí i pro ložisko Dutwa, které je tvořeno dvěma lateritizovanými masívy serpentinitů (Wamangola, Ngasamo), intrudujícími do archaických metamorfovaných vulkano-sedimentárních hornin (Lake Victoria greenstone belt). Průzkum oblasti Wamangola Hill byl zahájen v roce 2008 společností African Eagle Resources, která zde provedla vrtný průzkum, zakončený výpočtem zásob (indicated/inferred resource v souladu s požadavky JORC).

Od roku 2009 se projekt rozšířil a nyní zahrnuje i lokalitu Ngasamo (7 km od ložiska Wamangola), kde původně prováděla průzkum zlata prostřednictvím Tanzania Precious Metals Refinery Limited (TPMRL) česká společnost SAFINA51.

Velmi rozsáhlý vrtný průzkum obou ložiskových objektů celkem zahrnoval 42 864 m bezjádrových RC vrtů a 8 147 m jádrových vrtů. Celkové odhadované zdroje (kompatibilní s požadavky JORC) byly vymezeny v roce 2013 a reprezentují 106 mil. t rudy o prům. kovnatosti 0,93 % Ni.

Niklové rudy (bez rozlišení geneze) byly dále nalezené v následujících místech:

Kapalagulu, Zanzui, Severní Ukinga, Kabulyanyele, Ngasamo, Mara Itiso, Haneti, Uluguru hory a Mbalangeti Hills.

Niob

Niob patří mezi kritické suroviny EU, jehož cena na světových trzích dlouhodobě stoupá. Přes 90 % současné produkce zajišťuje Brazílie, ložisko v blízkosti města Catalao v dubnu 2016 od AngloAmerican koupila čínská společnost China Molybdenum52.

V Tanzanii jsou velké perspektivy již delší dobu vkládány do ověření ložiska karbonatitů Panda Hill, známé od 50. let minulého století, a to spíše jako možný zdroj apatitu pro výrobu zemědělských hnojiv. Těžební práva jsou nyní ve vlastnictví společnosti Panda Hill Tanzania Ltd. (50 % podíl v ní patří australské společnosti Cradle Resources Ltd.). S jeho otvírkou a zahájením komerční produkce je uvažováno v polovině roku 201853.

Oblast Panda Hill (obrázek výše) se nachází v okrese Mbeya v jz. Tanzanii u zambijské hranice, asi 650 km z. od hlavního města Dar es Salaamu, 26 km od města Mbeya (280 000

51 http://www.tanzaniainvest.com/mining/tanzania-mining-agreement-signed-over-ngasamo-license 52 http://www.investicniweb.cz/2016/6/18/komodita-ktere-jste-asi-nikdy-neslyseli-pritahuje-tezare-jako-magnet/ 53 http://www.cradleresources.com.au/projects/


80

obyvatel). Ložisko pokrývají tři těžební licence společnosti Panda Hill Tanzania Ltd. o celkové rozloze přes 22 km2, vydané v roce 2006 a v letošním roce prodloužené o dalších 10 let do 16. listopadu 2026.

Ložisko je vázáno na karbonatitovou intruzi v rulách a amfibolitech mobilní zóny sv. až jv. směru. Karbonatity jsou křídového stáří a tvoří strmě uložené, téměř kruhové těleso o průměru cca 1,5 km, částečně překryté fenitizovanými okolními horninami, které tvoří „čepičku“ nad jižní částí karbonatitového komplexu.

Karbonatit ložiska Panda Hill (též znám jako „sovit“) je složen hlavně z kalcitu, který tvoří v průměru 60-75 obj. % horniny. Čerstvý karbonatit dále obsahuje až 5 % apatitu, dále pyrochlor, magnetit, flogopit a křemen.

Převážná část niobové mineralizace je vázána na pyrochlor a v menší míře na kolumbit. Většina známé mineralizace se nachází v čerstvých nezvětralých karbonatitech, s typickými obsahy Nb2O5 v rozmezí od 0,1 % do 1 %. Nejvyšší obsahy jsou pásky (schlieren) v karbonatitech a v magnetitem bohatých polohách. Ve fenitech z nadloží karbonatitů jsou známé anomální obsahy až 2 % Nb2O5.

Od roku 2013 bylo v jižní a východní části ložiska provedeno společností Cradle Resources Ltd. více než 20 km jádrových a bezjádrových vrtů (46 jádrových vrtů v celkové délce 6 390 metrů a 98 bezjádrových RC vrtů v celkové délce 13 752 m).

V dubnu 2016 společnost oznámila zpracování definitivní studie proveditelnosti těžby a úpravy ložiska. Úvodní náklady na výstavbu jsou odhadnuty na 165 mil. USD s tím, že před zahájením produkce bude nutno vynaložit 31 mil. USD (bez nákladů na zaměstnance), dalších 93 mil. USD bude vynaloženo na rozšíření úpravny na plánovanou roční kapacitu 2,6 mil. t rudy. V květnu pak byly oznámeny nové výsledky výpočtu zásob, které reprezentují celkem 20,6 mil. t rudy s průměrným obsahem 0,68 % Nb2O5.

V první fázi (úvodní 4 roky) je uvažována roční produkce 5 400 t niobu a feroniobia při zpracování 1,3 mil. t rudnin, od pátého roku má být v souvislosti s výše uvedeným rozšířením kapacity úpravny produkce těchto komodit dvojnásobná.

Železné rudy, titan a vanad

Pravděpodobně největším průmyslovým projektem země za celé období její samostatnosti a nejdůležitějším strategickým projektem současnosti je v Tanzánii otvírka ložiska železné rudy Liganga spolu s otvírkou blízkého uhelného ložiska společností Tanzania China International Mineral Resources Ltd. (TCIMRL – společný podnik státem vlastněné National Development Corporation (NDC) a Sichuan Hongda Company Ltd.), jejíž zahájení výstavby v roce 2016 bylo oznámeno v květnu ministrem průmyslu, obchodu a investic Charlesem Mwijage54.

Společnost TCIMRL bude do otvírky a výstavby metalurgického kombinátu s roční zpracovatelskou kapacitou 2,9 mil. t rudy a očekávanou produkcí 1 mil. t železa a ocelářských produktů, oxidů vanadu (V2O5) a titanu (TiO2) investovat celkem 1,8 bil. USD. Produkce by měla být zahájena na přelomu let 2018–2019.

Zásobování energií bude zajišťovat uhelná elektrárna o kapacitě 600 MW, ze které 250 MW bude určeno pro železárny TCIMRL a zbývajících 350 MW půjde do národní rozvodné sítě.

Ložisko Liganga se nachází v okrese Ludewa, asi 850 km jihozápadně od Dar es Salaamu. V současnosti je největším tanzanským ložiskem Fe s aktuálně prokázanými zásobami (proven reserves) ve výši 126 mil. t, odhadované zdroje (inferred resources) reprezentují více

54 http://www.tanzaniainvest.com/mining/liganga-iron-mchuchuma-coal-projects-start-2016


81

než 1 500 mil. t s prům. obsahy 50 % Fe, 13 % oxidu titaničitého (TiO2) a 0,4 % oxidu vanadičného (V2O5).

Titan, zirkon (plážové písky)

Tanzanie má pobřežní linii v celkové délce 1 424 km (Indický oceán) a jako jediná země východní Afriky neměla do nedávné doby prozkoumaná či ověřená žádná ložiska plážových písků s ilmenitem, rutilem a zirkonem. Ta jsou v současné době těžena ve všech okolních zemích – od Jihoafrické republiky přes Mozambik a v Keni (viz obr. dále v textu) a jejich význam stále stoupá.

První, kdo upozornil na možné ložiskové akumulace Ti a zirkonu v plážových píscích na pobřeží Indického oceánu, byl v 60. letech minulého století český geolog V. Cílek, který zde několik let působil 55.

Moderní výzkum příbřežních plážových písků s cílem ověření průmyslově významných ložisek byl zahájen až před několika lety, a to díky dvěma australským společnostem –Strandline Resources Ltd. a Jacana Resources (Tanzania) Ltd., které získaly přes dvacet průzkumných licencí v perspektivních plochách podél celého pobřeží a na ostrově Mafia (viz obrázek níže). Na podzim roku 2015 společnost Strandline Resources Ltd. oznámila, že převzala společnost Jacana Resources (Tanzania) Ltd. včetně všech licencí56.

Dosavadní výsledky průzkumu jsou velmi nadějné a společnost pokračuje v průzkumu svých licencí, který je kombinací přehodnocení starých archivních dat, leteckého geofyzikálního měšření, lehkých vrtných prací a mineralogicko-technologického vyhodnocení odebraných vzorků.

V současné době jsou za nejperspektivnější považována ložiska (od severu k jihu):

• Tanga South, kde je v současné době ověřeno (indicated resource) 59 mil. t suroviny s prům. obsahem 3,7 % těžkých minerálů (total heavy minerals – THM; z nich tvoří 10 % rutil, 5 % zirkon, 4 % leukoxen a 68 % ilmenit). Pokračuje jejich rozšíření v rámci 25 km dlouhé mineralizované zóny. Cílovým stavem je ověření celkem 100-270 mil. t s celkovým obsahem 3-5 % těžkých minerálů, tj. ložiska obdobných kvalitativně – kvalitativních parametrů jaké má činný důl Kwale společnosti Base Resources Ltd., vzdálený 80 km s. v Keni,

• Tanga North, představované 14 km dlouhým systémem dun s očekávanými vysokými objemy zásob, několik desítek metrů mocných písků s obsahy kolem 1 % THM (38 % ilmenitu, 17 % rutilu a 6 % zirkonu),

55 Cílek V. C. (1971): Review of the beach sand deposits in Tanzania. - Int. Rep. VC/6, Min. Res. Div., Dodoma, Tanzania.

56 http://www.strandline.com.au/IRM/PDF/1964/QuarterlyActivitiesReport


82

• Kitambula, tvořená 12 km dlouhou zónou zvýšených obsahů THM, ve kterých převažuje ilmenit (leukoxenizovaný, s obsahem 53 % TiO2), 16,8 % rutil a 4,1 % zirkon,

• Fungoni, cca 20-30 km j. od Dar es Salaamu, s dosud ověřenými zdroji plážových písků 14 mil. t s prům. obsahem 3 % THM, s vysokým obsahem zirkonu (22 %), dále rutil (4 %) a leukoxenizovaný ilmenit (44 %) s obsahem 63 % TiO2. Poslední vrtné

Hlavní ložiska plážových písků východní Afriky

Zdroj: Strandline Resources Ltd.


83

práce z podzimu 2016 potvrzují vysoké obsahy THM v pokračování ložiskově perspektivní zóny,

• ostrov Mafia, kde byly nalezeny až 2 km dlouhé zóny s vysokými obsahy těžkých minerálů, lokálně převyšující 80 %. V asociaci THM je vysoký podíl zirkonu (18 %), ilmenit je leukoxenizovaný s vysokým obsahem TiO2,

• Madimba East v blízkosti přístavního města Mtwara v jižní Tanzanii, kde byla průzkumnými vrty ověřena souvislá mineralizovaná oblast v délce přes 2 km, až 250 m šířky a až 9 m mocnosti. V koncentrátu těžkých minerálů převažuje ilmenit (67 %) s prům. obsahem 55,3 % TiO2, dále zirkon (9 %) a rutil (3 %).

Přehled průzkumných licencí společnosti Strandline Resources Ltd. v Tanzánii

Zdroj: Strandline Resources Ltd. Pozn.: licence společnosti Jacana převzala v 10/2015 společnost Strandline


84

Vzácné zeminy

Objev významných ložisek vzácných zemin je v Tanzanii rovněž záležitostí posledních dvou dekád, jejich průzkum akceleroval mj. v důsledku dramatického zvýšení světových cen REE po zavedení čínského embarga v roce 2011. V Tanzanii byla dosud nalezena dvě průmyslově významná ložiska těchto moderních surovin, obě vázaná na karbonatitové intruze – Wigu Hill a Ngualla.

Ložisko Wigu Hill zaujímá hora (vrchol 719 m n. m.) v okrese Morogoro, asi 250 km z. od Dar es Salaamu a 10 km s. od obce Kisaki (obrázek níže). Developerem projektu je kanadská společnost Montero Mining & Exploration, průzkumná licence pokrývá území o velikosti 142 km2.

Karbonatitový komplex Wigu Hill se nachází na severním okraji permo-triasové sedimentární formace Karoo, protažené ve směru VSV-ZJZ; v jejím podloží se nacházejí metamorfované horniny jednotky Usagaran (ruly).

Komplex Wigu zahrnuje sérii tenkých průniků karbonatitů a jejich brekcií do podložních rul v ploše větší než 5 x 1,5 km. Fenitizace okolních rul se projevuje růstem amfibolů a alkalických živců, častá je i jejich hematitizace. Projevy fenitizace jsou rozeznatelné do vzdálenosti 15 km od karbonatitových výchozů. V komplexu Wigu jsou rozlišovány dva hlavní typy karbonatitů: středně zrnité dolomitové karbonatity a hrubozrnné kalcitové karbonatity; hojně jsou zastoupeny brekcie, buď jako monomiktní s převahou rulových klastik, nebo jako polymiktní s obsahem rulových a karbonatitových klastik57.

Mineralizované karbonatitové žíly se vyskytují ve dvou texturních formách: „pegmatoidní“ hrubozrnná odrůda, a jemněji zrnitá, usměrněná odrůda složená z jemnozrnných agregátů 57

Harmer R. E., Nex P. A. M. (2016): Rare Earth Deposits of Africa. - Episodes. Vol. 39, No. 2. pp. 381-406. (www.episodes.com)


85

REE minerálů v matrici Fe-dolomitu. Pegmatoidní odrůdy jsou složeny z velkých (~ 20 cm dlouhý) krystalů, tvořících paprsčité růžice nebo kokardové textury v centrálních partiích těles.

Mocnosti těchto těles mohou dosahovat až 8 m – strměji ukloněné průniky bývají obvykle mocnější a jsou na ně vázány nejvyšší obsahy REE (nejvyšší zjištěný obsah ve vzorku z výchozu je 26,2 % TREO). Vzácné zeminy se vyskytují v minerálech bastnesitu, monazitu a synchysitu. Karbonatitové žíly, ve kterých se tyto minerály nacházejí, mají mocnosti 0,6-8,0 m a lze je přerušovaně sledovat na vzdálenost přes 700 m.

Geologickým mapováním a vyhodnocením obsahů REE z povrchu odebraných vzorků bylo vymezeno 10 cílových ploch s REE mineralizací. Ve čtyřech z nich byly realizovány nebo probíhají geologicko-průzkumné práce (Twiga, Tembo, Tumbili a Nyati – viz obr. výše) 58, ve dvou z nich (Twiga a Tembo) byly odhadnuty geologické zásoby (inferred resources) na 3,3 mil. t při prům. obsahu 2,6 % LREO5 (lehké oxidy vzácných zemin).

Aktualizovaný odhad zdrojů LREO5 pro zónu Twiga je založen na údajích z počátečních 15 jádrových vrtů (celkové délky 1 560 m) použitých při výše uvedeném odhadu geologických zásob a výsledků 17 vrtů v intervalech 25 m (celkové délky 986 m), dokončených v roce 2012. Celkové nerostné zdroje (inferred resources) vykazují 1,9 mil. t suroviny s prům. obsahem 2,7 % LREO5 do hloubky 50 m.

Ložisko Ngualla se nachází 147 km ssz. od města Mbeya v jz. Tanzanii ve východoafrickém riftovém údolí a je zkoumáno australskou společností Peak Resources.

Karbonatitový komplex Ngualla stáří zhruba 1 miliardy let zaujímá plochu 4 km x 3,5 km. Má zhruba tvar oválné trubky, která intruduje do prekambrických vulkanitů, kvarcitů a rul. Více odolná zóna fenitizace tvoří kruh kopců kolem koncentricky zonálního karbonatitého komplexu.

Na stavbě komplexu se podílejí tři různé fáze karbonatitů, doprovázené minimálně jednou fází ultrabazického magmatismu. Převládající fází je prstencovitě uspořádaný karbonatit tvořený kalcitem a mladší centrální těleso Fe-bohatého dolomitického karbonatitu. Třetí fáze je vyvinuta ve formě pravých žil dolomitického karbonatitu, které se vyskytují v přechodné oblasti mezi dvěma staršími fázemi.

Vnější kalcitický karbonatit je relativně bohatý na apatit, zatímco centrální dolomitický karbonatit je poměrně obohacený o baryt a je na něj vázána mineralizace vzácných zemin.

Zvětralá bastnesitová zóna se nachází v in-situ zvětralém dolomitickém karbonatitu, v kolluviu a lateritech uložených ve výplních nepravidelně zkrasovělého povrchu. Tato část ložiska Ngualla má nejpříznivější mineralogické složení suroviny pro její metalurgické zpracování, obsahuje nejvyšší obsahy vzácných zemin a je předmětem zpracované studie proveditelnosti. Vzácné zeminy, které se téměř výlučně nacházejí ve flurokarbonátu bastnesitu, jsou obohaceny na 3-8 % REO z povrchu do hloubky až do hloubky 140 m. Primární Fe-bohatý dolomitický ckrbonatit pod touto nepravidelnou zónou zvětrávání je rovněž mineralizovaný; obsahy se pohybují mezi 1,5-2,5 % REO59. Profil ložiskem Ngualla je uveden na následujícím obrázku.

58 http://www.monteromining.com/projects/wigu.html 59 http://www.peakresources.com.au/irm/content/geology


86

Výpočet (odhad) zásob/zdrojů byly zpracován v souladu s kodexem JORC 2012 společností SRK Consulting (Australasie) Pty Ltd (SRK) v únoru 2016.

Celkový odhad zásob/zdrojů (cut-off > 1 % REO) je:

• 214,4 mil. t s prům. obsahem 2,15 % REO, obsahujících 4,62 mil. t REO Do tohoto celkového odhadu je zahrnuty zvětralá bastnesitová zóna, která tvoří většinu zásob zpracované studie proveditelnosti.

Při cut-off > 1% REO pro zvětralou bastnesitovou zónu bylo vypočteno:

• 21,3 mil. t s prům. obsahem 4,75 % REO, obsahující 1,01 mil. t REO

Tato zvětralá bastnesitová zóna reprezentuje 22 % z celkového množství obsažených oxidů vzácných zemin ložiska. Obsahuje velmi nízké obsahy uranu a thoria (15 ppm U, 54 ppm Th), méně než 10 % Ca a pod 0,3 % P.

V březnu 2016 společnost Peak Resources dokončila podrobnou zprávu, založenou na rozsáhlých metalurgických testech a poloprovozních zkouškách. Studie je založená na roční produkci ve výši cca 2 300 t směsných oxidů neodymu a praseodymu, 250 t středně těžkých a těžkých karbonátů vzácných zemin (180 t obsahu REO) a 5 900 t karbonátů lanthanu a ceru (4 240 t obsahu REO).

Uran

Uranová mineralizace byla v Tanzanii poprvé objevena koncem 70. let minulého století při pozemním průzkumu radiometrických anomálií, objevených leteckým geofyzikálním průzkumem.

Uranová ložiska v Tanzanii jsou vázána na dobře propustné pískovce. K jejich mineralizaci dochází, když U-nosné roztoky transportují uran propustnou horninou, kde pak dochází k jeho vysrážení za redukčních podmínek. Hostitelské pískovce mohou být rozdílného stáří, obsah uranu se pohybuje v rozmezí 400-4000 ppm U. Ložiska tohoto genetického typu jsou vhodná pro extrakci uranu louhováním rudy in-situ. V současné době je asi 1/4 světových zdrojů uranu reprezentována tímto typem a má velký podíl na jeho světové produkci (40 %). Výhodou využití těchto ložisek jsou mj. nízké provozní náklady a rychlejší zahájení produkce než u ostatních genetických typů. Rizikem je ohrožení podzemních vod a nákladná sanace vytěžených polí.

NV současné době provádí průzkum několik společností, hlavním cílem jsou ložiska typu roll-front v pískovcích Karoo v jz. části země (vých. od velkého uranového ložiska


87

Kayelakera v Malawi). Tyto uranové akumulace jsou umístěny v říčních paleokorytech a mají konvexní tvar směřující po proudu původního toku.

Projekt Mtonya se nachází na kontaktu mezi podložními usagaranskými metamorfity a dobře propustnými pískovci formace Karoo v pánvi Luwegu s vývojem ložisek typu roll-front. Dosud nejlepší dosažený výsledek vrtného průzkumu reprezentuje interval 7 metrů s obsahem 1 233 ppm U3O8, celkové zdroje jsou vyčísleny na 770 t U (Western Metals of Australia).

Projekt Mkuju River leží 470 km jjz. od Dar es Salaamu, v okrese Namtumbo v jižní Tanzanii a 55 km s. od oblasti Mtonya, uvnitř Selous Game Reserve o rozloze 50 000 km2, vyhlášených OSN za světové dědictví. Vláda v této rezervaci divoké zvěře vyčlenila území o velikosti 345 km2, určené pro ověření ložiskového vývoje U-mineralizace.

Společnost Uranium One (kanadská dceřinná společnost ruského gigantu Rosatom) vymezila celkové zdroje ve výši 58 620 t uranu (48 000 t U v kategoriích measured and indicated resources, 10 620 t U inferred resources) s průměrnou kovnatostí 0,026 % U při okrajové kovnatosti vzorku (cut-off) 100 ppm U. V současné době jsou vyhodnocovány výsledky předběžné studie proveditelnosti haldového loužení chudých rud a prováděny testy loužení in-situ. Dle posledních dostupných informací společnost předpokládá zahájení průmyslové těžby v horizontu roku 2018 60.

Legislativní rámec průzkumu a těžby nerostných surovin Tanzanie má na africké poměry moderní horní legislativu z roku 2010 a jako jedna z mála afrických zemí má vlastní surovinovou politiku (Mineral Policy of Tanzania), přijatou v roce 2009 61.

Surovinová politika byla formulována v rámci vize rozvoje země (Tanzania Development Vision) do roku 2025. Hlavním cílem v sektoru nerostných surovin pro příštích 25-30 let je především vybudování silného, moderního a dobře organizovaného těžebního průmyslu, jehož aktivity budou šetrné k životnímu prostředí, bezpečné a přínosné pro veřejný i soukromý sektor.

Dílčí cíle surovinové politiky:

• nadále přitahovat soukromé investice do průzkumu a těžby;

• účast státu (vlády) na strategických projektech;

• prohloubení integrace sektoru využívání nerostných surovin s dalšími sektory ekonomiky;

• vytvoření vyváženého fiskálního režimu;

• podpora moderních metod úpravy nerostných surovin a jejich uplatnění na trhu;

• podpora rozvoje drobných těžařů (small scale mining);

• posílení účasti veřejnosti v hornické činnosti;

• směrovat průzkumné a těžební společnosti k udržitelnému využívání nerostných surovin v Tanzanii na principu win – win

Tanzanie má mezinárodně kompatibilní právní režim, který tvoří horní zákon a zákon o výbušninách. Platný horní zákon (The Mining Act), přijatý v roce 2010, zaručuje bezpečnost investic do průzkumu a těžby, repatriaci kapitálu a zisku, a transparentnost v procesu schvalování a správy jednotlivých licencí. Dále upravuje právní rámec průzkumu,

60 http://wise-uranium.org/uptz.html#MKUJUR 61 https://mem.go.tz/wp-content/uploads/2014/02/0014_11032013_Mineral_Policy_of_Tanzania_2009.pdf


88

těžby, úpravy a obchodu s nerostnými surovinami. Zákon o výbušninách (The Explosives Act) z roku 1963 stanoví právní rámec pro dovoz, vývoz, manipulaci a použití výbušnin při hornické činnosti.

K naplnění jednotlivých ustanovení horního zákona a zákona o výbušninách byly přijaty následující vyhlášky a předpisy, upravující příslušné instituty či aktivity:

• o těžebních oprávněních, 2010

• o ochraně životního prostředí u těžby malého rozsahu (small scale mining), 2010

• o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, 2010

• o obchodu s nerostnými surovinami, 2010

• o využívání radioaktivních nerostů, 2010

• o úpravě nerostných surovin, 2010

• o regulaci těžby soli a její jodizace, 1999

• o regulaci oblasti Merelani (kontrolovaného pásma), 2002

• o těžbě a obchodu s diamanty, 2003

• o regulaci používání výbušnin při hornické činnosti, 1964.

Horní zákon62 stanovuje, že ložiska nerostných surovin a kontrola nad jejich využíváním je svěřená vládě Tanzanie a jejich průzkum nebo těžba není možná bez příslušných báňských oprávnění.

Zákon rozlišuje 6 základních skupin minerálů (rudní minerály, energetické suroviny, drahokamy s výjimkou primárních diamantů v kimberlitech, diamanty v kimberlitech, nerudní suroviny a stavební materiály), na které se vztahují poněkud odlišné postupy a pravidla.

Za rudní minerály je považována skupina nerostů obsahujících zlato, stříbro, měď, železo, nikl, kobalt, cín, wolfram, zinek, chrom, mangan, titan, hliník, dále skupina platinových kovů a dalších nerosty obsahující kovy.

Za energetické minerály je považováno uhlí, rašelina, uran, thorium a jiné radioaktivní prvky a minerály.

Jako nerudní suroviny je definována skupina nerostů skládající se z fosfátů, kaolínu, vápence, sádrovce, dolomitu, diatomitu, bentonitu, zeolitů, potaše, vermikulitu, solí, plážových písků a dalších minerálů, jiných než rudní suroviny, běžně používaných v průmyslu.

Za drahokamy jsou považovány diamant, smaragd a další drahokamové odrůdy berylu, opál, rubín, safír, tyrkys, chryzoberyl, spinel, topaz, turmalín, zirkon, obsidián, peridot, měsíční kámen (drahokamová odrůda živce), chrysopras, ametyst, další klenotnicky využitelné odrůdy křemene, granát, zoisit, tanzanit, cordierit a skapolit, dále jakýkoliv jiný přírodní či nebroušený minerál, který může být ministrem prohlášen za drahokam oznámením ve Věstníku.

Stavební suroviny zahrnují všechny formy hornin, kameny, štěrk, písek, jíly, hlínu, sopečný popel a strusku, pemzu či jiné suroviny, které jsou používány pro výstavbu budov, silnic, přehrad, letišť nebo podobných staveb. Nepatří mezi ně sádrovec, vápenec pro výrobu vápna použitelný k výrobě cementu.

62 https://mem.go.tz/wp-content/uploads/2014/02/0013_11032013_Mining_Act_2010.pdf


89

Průzkum a těžbu ložisek výše uvedených skupin nerostných surovin mohou provádět jak místní obyvatelé, tak cizinci nebo společné podniky mezi místními / zahraničními firmami s následujícími výjimkami:

⇒ Cizinci nejsou oprávněni vlastnit primární těžební licenci (Primary Mining Licence), umožňující majiteli provádět těžbu malého rozsahu (small scale mining) s investicí do 100 tis. USD (nebo ekvivalent v TSH);

⇒ průzkum a těžba drahých kamenů je vyhrazena pro místní obyvatele, s výjimkou primárních diamantů v kimberlitech. Ministr může povolit některé projekty, operované společně místními obyvateli a cizinci (podíl kapitálu 50/50);

⇒ obchod s nerostnými surovinami mohou provádět místní obyvatelé nebo společně místní a cizinci, pokud podíly tanzanských občanů ve společném podniku jsou min. 25 %;

⇒ udělování průzkumných a těžebních licencí je založeno na principu priority předložení žádosti „kdo dřív přijde, o tom je dříve rozhodováno“.

Těžební projekty musí poskytovat kompenzace, plány přemístění a přesídlení, které musí být provedeny před vlastním zahájením hornické činnosti.

Poplatky za vytěžené nerosty (royalties) jsou stanovovány na základě hodnoty jejich celkového ročního vytěženého objemu pro různé nerostné suroviny následovně: diamanty a drahokamy - 5 %; uran - 5 %; drahé kovy (zlato, stříbro, měď, platina atd.) - 4 %; leštěné a broušené drahé kameny - 1 %; a další (stavební materiály, nerudní suroviny) - 3 %.

Vlastníci speciální těžební licence (s investicí přesahující 100 mil. USD) mohou vstoupit do jednání s vládou a uzavřít s ní dohodu o rozvoji těžby (MDA – mining development agreement, která stanovuje individuální podmínky). Tyto dohody jsou předmětem přezkumu po každých pěti letech a po obnovení platnosti příslušných báňských oprávnění.

Vlastníci těžební licence a držitelé prodejní licence (dealer licence) mohou z Tanzanie exportovat minerály. Všechny exporty a importy minerálů jsou předmětem vývozního / dovozního povolení. Export a import radioaktivních surovin může být povolen ministrem energie a dolů.

Horní zákon z roku 2010 definuje řadu báňských oprávnění, členěných do 4 sekcí:

Sekce A

Průzkumná licence (prospecting)

Tato exkluzivní licence je udělována na dobu max. 4 let, po jejím uplynutí lze požádat o její obnovení. To je uděleno na dobu max. 3 let, přičemž žadatel je povinen se vzdát 50 % původní plochy licence. Po uplynutí této doby lze opět požádat o druhé obnovení; to lze udělit na dobu max. dvou let, žadatel je znovu povinen se vzdát 50 % zbývající plochy licence. Pokud je na konci druhé etapy obnovy licence nutné delší časové období k dokončení již rozpracované studie proveditelnosti, může být držiteli licence za tímto účelem schváleno její prodloužení, a to nejvýše o další dva roky.

Zadržovací licence (retention)

Speciální typ licence, jehož hlavním cílem je majiteli průzkumné licence dát dostatek času na přípravu a zahájení těžby ložiska (jiného než stavebního kamene či drahých kamenů, a to z důvodů technických omezení, nepříznivých tržních podmínek nebo jiných ekonomických faktorů, které jsou nebo mohou být dočasné povahy). Blokovat plochu ložiska touto licencí lze maximálně po dobu 10 let (5 let platnost licence + dalších 5 let na základě schválené žádosti a důvodů pro její obnovení), v této době lze kdykoli požádat o speciální těžební licenci.


90

Sekce B

Speciální těžební licence (special mining)

Tato exkluzivní licence má individuální charakter a je udělována ministerstvem pro velké těžební projekty, jejichž celková investice převyšuje 100 mil. USD.

Těžební licence (mining)

Tato standardní licence je udělována ministerstvem pro středně velké těžební projekty s výjimkou drahých kamenů a stavebních surovin, jejichž celková hodnota investice se pohybuje mezi 100 tis. - 100 mil. USD.

Sekce C

Základní těžební licence (primary mining)

Je určena pouze pro občany Tanzanie, platí i pro ložiska drahých kamenů s výjimkou primárních diamantů v kimberlitech, a na rozdíl od ostatních těžebních licencí ji uděluje regionální báňský úřad (Zonal Mines Officer). V případě složitých projektů, které vyžadují know-how, moderní technologie a kapitál, může participovat zahraniční investor. Jeho podíl však nesmí být vyšší než 50 %.

Aktuální informace o pokrytí území Tanzanie jednotlivými typy průzkumných a těžebních licencí a jejich základní charakteristiky (typ licence, majitel, platnost, velikost atd.) včetně případných volných ploch lze získat na webové aplikaci Tanzania mining cadastre portal (http://portal.mem.go.tz/map/).

Sekce D

Licence pro úpravu minerálů (mineral processing)

Její vydání je vázáno na splnění řady v zákoně uvedených požadavků jako součást žádosti právnické osoby, která nemá povolenou úpravu těžebních produktů jako součást rozhodnutí v rámci udělené těžební licence. Vydává ji ministerstvo dolů se na dobu nepřevyšující 10 let a lze ji obnovit.

Licence k hutnění nebo rafinaci minerálů (smelting or refining minerals)

Její vydání je vázáno obdobně jako u předchozí licence na vypracování potřebné dokumentace a splnění řady v zákoně uvedených požadavků (§ 61 odst. 2 zákona). Vydávána je na dobu max. 25 let s možností následného prodloužení.

Vzájemná spolupráce v geologii a těžbě nerostných surovin Spolupráce v tomto sektoru se v poslední dekádě vzhledem k rostoucímu zájmu o průzkum a těžbu ložisek zlata poměrně zintenzivnila, ale prakticky je omezena pouze na expertní činnost, návrhy a výjimečně i realizaci konkrétních projektů průzkumu zlata (licence Ngasamo, Nachingwea atd. s aktivitami společnosti SAFINA a.s. a Geomin s.r.o.). SAFINA získala velmi perspektivní průzkumnou licenci a v roce 2006 zahájila průzkum. Místo zlata geologové objevili bohaté ložisko lateritických nikl-kobaltových rud světového významu. Výsledkem tohoto nálezu je projekt pod názvem Dutwa Nickel Project, který společnost SAFINA rozvíjela ve spolupráci s anglickou průzkumnou společností African Eagle Resources. Celkové zásoby niklu činí cca 500 000 tun a zahájení těžby bylo původně


91

plánováno na rok 201563. V roce 2013 získala akcie African Eagle Ressources společnost Blackdown Resources (UK) Ltd. 64, která dále připravuje jeho využití.

V 80. a 90. letech minulého století v Tanzanii působilo několik českých expertů na univerzitě v Dar es Salaamu (dr. Václav G. Cílek), při geofyzikálním průzkumu (dr. Miroslav Krs) a při expertním posouzení ložisek a indicií zlata v oblasti Lupa Goldfields (dr. K. Seidl, Ing. J. Aichler). V oblasti průzkumu a těžby drahých kamenů na severu země několik let pracovali dr. P. Lhotský a dr. A.V. Seifert.

Neúspěchem skončily v 90. letech dva velmi ambiciózní projekty částečně financované z deblokací našich pohledávek prostřednictvím bývalého společného podniku Intergeo (Tanzania) Ltd – ředitel ing. L. Kurfürst (Rudné doly Příbram 33 %, Intergeo Praha 67 %) – jednak těžby aluviálního zlata v na ložisku Chunya v oblasti Lupa Goldfields (Central Rift Valley) a později těžby velkovločkového grafitu na ložisku Mahenge v centrální části země j. od města Morogoro.


V kontextu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky nepatří a ani v budoucnu nebude Tanzanie patřit k prioritním zemím. V zemi tak nejsou realizovány žádné velké bilaterální projekty. Česká republika poskytuje příležitostně Tanzanii financování v rámci programu malých lokálních projektů65.

63 www.safina.cz/o-spolecnosti/strategie-spolecnosti/strategie-spolecnosti-safina 64 http://www.blackdownresources.com/dutwa-overview.asp 65 STI Tanzanie, stav k 5. 5. 2016 (www.businessinfo.cz)


92

Asie

Postavení Asie jako producenta nerostných surovin Charakterizovat stručně nerostné bohatství tak velkého kontinentu jako je Asie je téměř nemožné. Přehled těžených ložisek asijského kontinentu se zaměřením převážně na rudní a energetické suroviny, včetně navazujících zpracovatelských kapacit, který zpracoval ve dvou částech S. N. Baker – Mineral Facilities of Nothern and Central Asia (Baker et al., 2010a) a Mineral Facilities of Asia and the Pacific (Baker et al., 2010b) obsahují 900, resp. 1500 záznamů, přičemž každý záznam představuje jeden těžený ložiskový objekt nebo úpravnu rudy či rafinaci rudních koncentrátů do kovu nebo ropnou rafinérii. Připočteme-li k těmto údajům množství ložiskových objektů, kde byl realizován geologický průzkum v různých etapách a které mají vyčísleny průmyslové zásoby suroviny a čekají na jejich využití nebo se připravují k těžbě, jde o ohromující počet minerálních zdrojů, kterými tento kontinent disponuje.

Současně je při zběžném pohledu na mapové podklady, které jsou součástí výše citované práce, zřejmé, kolik „bílých“ míst zůstává v popisovaném regionu, které představují významný potenciál pro nálezy dalších zdrojů nerostných surovin. Zároveň z těchto map rovněž vyplývá, jak rozsáhlá území jsou „blokována“ pro současné investory v oblasti těžby a zpracování surovin, ať již z důvodů politických, ekonomických nebo nepřístupnosti oblastí, jejich příčina tkví v probíhajících válečných střetech nebo hrozeb teroristických útoků.

Geologicko průzkumné aktivity v oblasti Asie a významné objevy Významné průzkumné geologické práce provádí v regionu Asie a Pacifiku vládní agentury i domácí i zahraniční průzkumné a těžební společnosti především na ložiskách zlata, platiny, mědi, olova a zinku a molybdenu a obdobně i na výskytech průmyslových minerálů. Stávající a potenciální surovinové bohatství regionu Asie a Pacifiku je velmi významné na tyto minerální komodity a průzkumné práce vyústily v nedávné době k novým objevům. Další průzkum v odlehlých oblastech a geologický průzkum na skrytá ložiska byl v řadě regionů úspěšný a lze očekávat, že i v následujícím období budou potvrzeny významné koncentrace ložisek kovů a dalších nerostných surovin.

Hlavní průzkumná činnost se v posledním období soustřeďuje zejména do oblastí jv. Asie, na ostrovy Indonésie, Papua Nová Guinea, na Filipíny; včetně zemí v deltě Mekongu a dále do Číny, Indie a velmi významná je oblast střední Asie a Mongolska. Průzkumné práce a těžební projekty v Japonsku a Jižní Koreji se výrazně zpomalují, protože hlavní známé zdroje nerostných surovin jsou již většinou vytěženy nebo postupně dotěžovány. Obdobně, především však z místních politických důvodů je omezen přístup k surovinovým zdrojům v některých zemích Centrální Asie.

Krajně nepříznivé bezpečnostní a ekonomické podmínky panují dlouhodobě v Afghánistánu a částečně Pákistánu. Složitá situace pro průzkum a investice do těžebního průmyslu je v širokém regionu, kde probíhají boje s IS a v Sýrii. Blízká budoucnost potvrdí perspektivy spolupráce v oblasti Iránu.

Průzkum a těžební aktivity na ložiskách kovů

Značné zásoby významných kovů byly zajištěny v řadě oblastí Asie. Průzkumné práce se soustředily zejména na ložiska typu porphyry copper-gold deposits a hot-spring gold-silver deposits.


93

Velmi úspěšný průzkum byl proveden na řadě velkých ložisek porphyry copper. V oblasti Centrální Asie jsou tato ložiska intenzívně těžena v Uzbekistánu, kde jsou těžební aktivity značného rozsahu soustředěny do Almalyk a Navoi mining and metallurgical complex, které operují na řadě švětových ložisek zlata a mědi. V Kyrgyzstánu je takto využíváno ložisko Kumtor . Obdobná ložiska byla potvrzena v 70. letech i v Mongolsku – Erdenet a Tsagaan Suvarga. Nověji by identifikovány značné zásoby Cu a Au v ložiskovém distriktu Oyu Tolgoi v Mongolsku, které řadí toto ložisko mezi největší objekty tohoto typu na světě. Četná velká ložiska jsou známá z Indonésie – Batu Hijau a další, obdobně i z řady ostrovů na severu a jihu Filipín.

Značné perspektivy tohoto regionu potvrzují nálezy dalších ložiskových objektů v širší pacifické oblasti. Mezi významné ložiskové objekty rozhodně patří porfyrové Cu-Au ložiska Grasberg, Ok Tedi v Papua – Nová Guinea.

Významná produkce Cu a Mo v Číně potvrzuje, že i v záp., střední a jižní Číně geologický průzkum vedl k objevu několika významných ložisek porphyry Cu-Mo rud a že zde byly identifikovány nové ložiskové struktury s potenciálními výskyty porfyrových ložisek mědi. Obdobné perspektivy jsou vkládány do mezozoických porfyrových ložisek mědi a zlata v Thajsku, Laosu, Vietnamu a Myanmaru, kde se plánují nové průzkumné práce.

Průzkum porfyrových měděných ložisek se zlatem potvrdil v záp. Pákistánu významné zdroje – ložisko Saindak. Průzkumné aktivity v okolí potvrdily další ložiskové objekty: Reko-Diq a Dash-e-Kain. Rozsáhlé průzkumné práce na ložiska zlata probíhají v celé oblasti Asie a vedly k objevům ložisek v archaických i proterozoických regionech i paleozoických rudních pásmech. Typově převažují mesotermální zlato-křemenné žíly a nízkotermální žilníky, často s polymetalickým doprovodem. Nejvýznamnější v současnosti těžená ložiska jsou lokalizována v Uzbekistánu – Muruntau , oblast údolí Angren, Kyrgyzstánu – Kumtor , Mongolsku – Boroo a sibiřské části Ruska – Suchoj Log, oblast východní Sibiře.

Další ložiska jsou těžena nebo připravována k těžbě v Indonésii a Papuy-Nové Guineji. Intenzívně jsou zkoumána ložiska zlata v proterozoických orogenních pásmech centrální Číny. Perspektivní často nedostatečně prozkoumané Au objekty jsou situované v jv, Asii v oblasti delty Mekongu. V této souvislosti je pozoruhodné, jaký impuls pro explorační aktivity znamenal v Austrálii a následně i v asijském regionu objev ložska Cu-U-Au Olympic Dam.

Z dalších významných objevů je vhodné rovněž uvést identifikaci rozsáhlých zásob železné rudy na ložisku Hajigak v Afghánistánu v 70. letech. Rozsáhlé průzkumné práce se rovněž věnovaly ložiskům mědi typu sediment-hosted. Příkladem je ložisko Aynak.

Rozsáhlé průzkumné projekty se rovněž soustředily na ložiska typu massive sulfide deposits v oblasti Filipín a Indonézie a na skarnová ložiska, např. skarnová ložiska scheelitu v jižní Číně nebo polymetalické skarny v Centrální Asii, Mongolsku nebo ve Vietnamu.

Neopomenutelným unikátním ložiskovým objektem je gigantické ložisko REE, radioaktivních prvků a zirkonia Bayan Ovoo v sv. Číně. Obdobně významné postavení si udržuje ložisko platinových kovů a niklu Norilsk .

Průzkum průmyslových ložisek nerostných surovin

Realizace geologicko průzkumných prací s navazujícím rozvojem mnoha průmyslových ložisek nerostných surovin dochází na asijském kontinentu od 60. let a geometricky každé desetiletí narůstá s explosívním rozvojem průmyslu v řadě asijských regionů. Vlivem mnoha faktorů jako je industrializace, nárůst počtu obyvatel a zvyšování jejich životní úrovně nutně


94

dochází i k rozvoji a rozšířování stávajících těžebních kapacit. Nejvýznamněji lze tuto skutečnost doložit objemy vytěženého stavebního kamene a štěrkopísků. Prudce se zvyšuje i těžba vápence využívaného pro cementářské účely.

Obdobně se rozvíjí i těžba a zpracování průmyslových nerudních a netradičních surovin, které si vyžaduje stále rychleji se rozvíjející místní průmysl. Je přirozené, že těžební aktivity postupně pronikají i do dříve infrastrukturně odloučených regionů a těžební a zpracovatelské kapacity se soustřeďují i do klimaticky nebo dopravně komplikovaných oblastí. S postupným vývojem úpravnických technologií se řada objektů minerálních zdrojů dostává do pozice ekonomicky zajímavých.

Pro řadu míst v Asii bylo charakteristické prolínání regulérních těžebních činností se zónou šedé až černé ekonomiky důlního podnikání bez jakýchkoli pravidel důlního podnikání a bezpečnosti práce. I tyto ekonomické aktivity se ve většině zemí postupně narovnávají a tyto exploatační aktivity typu small-scale mining jsou regulovány a získávají pevnější legislativní rámec. Armády tzv. nindžů a černých kopáčů postupně řídnou, i když ne všude je toto pravidlem.

Zároveň se rovněž mění i náhledy příslušných státních orgánů i místní administrace na těžební činnist jako na významný zásah do ekologie a krajinného rázu. I zde jsou v řadě asijských zemí přijímány striktní ekologické limity, jejichž plnění, představuje pro těžaře dodatečné investice a to nejen do důlního podnikání. Často budoucí těžař nebo zájemce o dobývání daného ložiskového objektu narazí na takovou hradbu odporu místních obyvatel a organizací, se kterou se již nyní setkává např. na evpropském kontinentu. Snad namátkově lze uvést obtížně prosazované záměry na řadě rozsáhlých rýžovisek na pobřeží Bangladéše, Indie, Číny, Srí Lanky a Vietnamu, které sice obsahují suroviny vyžadované místním trhem - titan, prvky vzácných zemin, zirkon, abraziva, nicméně odpovědné místní orgány nejsou vždy těmto projektům nakloněni.

Potenciál pro zajištění nových zdrojů nerostných surovin v Asii

V geologické stavbě řady oblastí v Asii bylo v posledních 20 až 30 letech identifikováno množství strukturních mineralizovaných regionálních a nadregionálních pásem, které mohou obsahovat potenciální zdrojové oblasti pro výskyt dosud neobjevených ložisek. Přítomnost doložených známých ložisek nerostných surovin naznačuje, že v těchto zónách lze očekávat i další nové objevy minerálních zdrojů.

Od 90. let do současnosti jsou organizovány geologicko průzkumné programy místními vládami, velkými asijskými i západními těžařskými společnostmi na ložiscích zlata, stříbra, platinových kovů, mědi a zinku, jakož i prvků vzácných zemin, germania, fosforu a dalších průmyslových ložisek nerostných surovin. Hlavními oblastmi minerálního potenciálu se přirozeně překrývají s oblastmi intenzivních průzkumných prací, ke kterým na asijském kontinentu patří Indonésie, Papua - Nová Guinea, Filipíny, země delty Mekongu, Čína, Indie a Mongolsko. Potenciál pro budoucí nové objevy velkých ložisek v Japonsku a v Jižní Koreji je v důsledku konkurenčního boje o půdu pro městské a zemědělské využití značně omezen. Rovněž v oblasti Afghánistánu, část Pákistánu a rozsáhlé oblasti Středního Východu jsou označovány z hlediska investic do průzkumných prací a těžebních aktivit za vysoce rizikové.

Potenciál v oblasti ložisek kovů V oblasti kovů má region Asie značný potenciál pro další objevy nových zásob na ložiscích bauxitu v Indii a Číně. Další objevy lze očekávat v Kambodži, Laosu, Vietnamu a Indonésii. Rozšíření výroby hliníku je tedy pravděpodobné v zemích jako je Indie, Austrálie, Kambodža,


95

Laos, a Indonésie. Dodatečný potenciál je i pro další objevy nebo rozšíření produkce hliníku z rud magmatických ložisek s doprovodem mineralizace niobu, REE a vanadu.

Potenciál existuje i pro další objevy nových porfyrických ložisek mědi a zlata mezozoického stáří v řadě oblastí střední a jv. Asie. V záp. části regionu je vysoký potenciál pro objev tohoto typu ložisek pásu od záp. Pákistánu do vých. Afghánistánu a směřujícího i do Íránu. Pokladem produktivnosti tohoto pásma jsou známá porfyrová ložiska Saindak a Reko Diq v Pákistánu. Četné lokality mědi a zlata podél této pásma, a to zejména v Afghánistánu, naznačují další potenciál. V centrální části regionu Asie dochází k rozsáhlé důlní expanzi (která byla dočasně suspendována z důvodů nízkých realizačních cen surovinových výstupů) na současně známých porfyrových ložiscích mědi a zlata a souvisejících ložisek zlata v Indonésii, na Filipínách a Papui - Nové Guineji. Značný potenciál pro objevení a rozšíření stávajících porfyrových ložisek mědi ložisek zlata existuje také v Číně a v Mongolsku - region v okolí Oyu Tolgoi a Tsagaan Suvarga. Vysoce ložiskově perspektivní rudonosná pásma jsou soustředěna v oblasti Tien Shanu v Centrální Asii.

Objev Cu-Au-U ložisek v oblasti Olympic Dam vedl k intenzifikaci průzkumných prací na podobný typ ložisek v dalších částech Asie a Tichomoří a to zejména v proterozoických formacích v záp. a již. Číně. Potenciál na podobná ložiska je v oblasti Afghánistánu a Pákistánu.

Objev středních a velkých vulkanických paleozoických ložisek mědi v jižní Číně a Laosu nalezne jistě odraz i dalších průzkumných programech i na typ Cu ložisek volcanogennic a sedimentary- hosted v Číně, Laosu, Thajsku, Kambodži, Pákistánu a Afghánistánu.

Ložiska zlata jsou v Asii četná a lze očekávat budoucí objevy nových se značnými zásobami bez ohledu na zlato pocházející ztěžených porfyrických ložisek u mědi a zlata. Perspektivní jsou zejména archaické terény v Číně a Indii a dále pak kenozoická žilná Au-Ag ložiska na Filipínách, v Indonésii a na Papui - Nové Guineji a v zemích delty Mekongu. Objev sedimentary hosted ložisek zlata ve střední a jižní Číně bude v blízké budoucnosti i nadále zvyšovat a produkce těchto kovů a dále rozšiřovat technologické know-how zpracování těchto rud. Kromě toho existuje i potenciál pro objevy mesotermálních granitoid-related zlatých žilných ložisek v Mongolsku a v Číně.

Region má významný potenciál i pro další objevy sedimentárních železných ložisek v Indii a Číně, které budou trvalý a spolehlivým zdrojem železa v regionu. Nálezy dalších menších kontaktně metamorfních ložisek železa s obsahem olova, zinku, mědi jsou pravděpodobná zejména v Číně, Laosu, Kambodži. Potenciál existuje rovněž pro objevy a využití sedimentárních ložisek železo s vanadem a manganem v Číně, Indii a Mongolsku.

Pravděpodobnost objevení velkých nových ložisek olova, zinku a stříbra v proterozoických a paleozoických sedimentárních formacích v Indii, Thajsku a Barmě je vysoká. Oblasti nových průzkumných prací jsou aktivity orientovány na skrytá vulkanogenní sulfidická ložiska masívních rud do Laosu, Thajska a záp. Číny do formací pozdně paleozoického stáří. Obdobně příznivé strukturně litologické jsou i záp. Číně a očekávají se nálezy dalších ložisek Pb-Zn masivních ložisek sulfidických rud – viz Pb-Zn ložisko Jinding v provincii Yunnan.

Významný potenciál na zajištění zdrojů pro skupinu kovů nikl - měď - platinové kovy je vázán na ultrabazické a bazické vulkanoplutonická tělesa archaického a proterozoického stáří v Číně, Vietnamu, příp. v Mongolsku. Dosud nevyužitý typ ložisek sedimentary hosted pro kovy platinové skupiny je soustředěn v jižní Číně a severní části delty Mekongu. Jejich využití dosud brání technologická omezení při aplikaci extrakčních metod. Potenciální prostor pro průzkum a zajištění nových zásob je pravděpodobný v okolí známých i nově objevených Ni-lateritů v Indonésii, Novou Kaledonii, Indii a na Filipínách.


96

Rozšíření produkce koncentrátů wolframu a cínu z ložisek v jižní Číně je pravděpodobné. Přírůstky zásob lze očekávat na malých a středních primárních i sekundárních ložiscích cínu a wolframu v Barmě, Thajsku, Malajsii a Indonésii. Cenový vývoj těchto komodit ukáže, jak ekonomicky zajímavá jsou ložiska W-Sn v Mongolsku.

Potenciál v oblasti nerud a průmyslových nerostných surovin Surovinový potenciál na objevy a rozšíření produkce z různých ložisek nerud a průmyslových minerálů vždy souvisí s rozvojem průmyslu a s tím spojených požadavků na zajištění surovinových zdrojů.

V podstatě lze deklarovat, že v zemích asijského regionu je dostatečný potenciál na průběžné zabezpečování potřeb průmyslu minerálními koncentráty prakticky všech těchto zdrojů. Ve většině oblastí existují dodatečné zásoby pokrývající primární surovinové vstupy pro stavební průmysl - stavební kámen, vápenec, i chemický a metalurgický průmysl – fluorit, vápenec, mastek, dolomit, magnezit, žáruvzdorné jíly a další suroviny. Obdobně je ze stávající zdrojů dostačně saturován keramický a sklářský průmysl kaolínem, keramickými jíly a živci.

Kenozoické mořské a říční sedimenty - písky s vysokým obsahem Ti, Zr a prvky vzácných zemin budou i nadále významným zdrojem nerostných surovin v regionu Asie, zejména pak podél pobřeží Bangladéše, Indie, Číny, Srí Lanky a Vietnamu. Zvýšení zásob těchto surovin je pravděpodobné.

Potenciál existuje i při rozvoji těžby ložisek fosfátů v Indii a v Kambodži. Obdobně lze předpokládat potvrzení potenciálně rozsáhlých ložisek potaše, sádrovce a solí v Thajsku, Laosu a Kambodži v oblasti Khorat Plateau a Vientianed a Savannakhet Plains.

Z mnoha dalších ložisek v regionu lze namátkově uvést např. následující – mezozoické ložisko zeolitů Tsagaantsav v Mongolsko. Zásoby barytu na lokalitě Mangampeta v Indii jsou největší na světě. Ložisku Bayan Obo v Číně již bylo stručně charakterizováno výše a je největším ložiskovým objektem prvků vzácných zemin na světě a to i s výhledem zachování zásob a produkce do budoucna. Produkce ze zdrojů fluoritu mezozoického stáří v Mongolsku, např. Berkh a Bor-Undur i v Číně je dlouhodobě udržitelná. Podobná situace je i při zajištění magnezitu a grafitu.


97

Vietnam Vietnam se řadí mezi země, které v poslední dekádě vykazovaly stabilní růst ekonomiky. V roce 2015 se zrychlil růst HDP Vietnamu na tříleté maximum 6,7 %, ve srovnání s 6,0 % (2013) a 5,4 % (2012) a 5,2 % v roce 2012. Inflace poklesla v roce 2015 na 0,6 %, což je nejnižší úroveň za posledních 10 let. HDP na obyvatele v roce 2015 činil 2 088 USD, nezaměstnanost se dle dostupných údajů v roce 2015 zvýšila na 2,4 %. Běžný účet byl v letech 2011-2015 v přebytku (Tlapa et al., 2016).

Základní ekonomická charakteristika země s předpokládaným výhledem do roku 2018 je uvedena v následující tabulce:

Podíl těžby a zpracování nerostných surovin na HDP Podle údajů General Statistics Office of Vietnam z oblasti dobývání nerostných surovin v letech 2012 až 2015 se postupně navyšují celkové objemy těžených komodit o 3,5 a 5,1 %. V uvedených letech se odvětví dobývání nerostných surovin podílelo z 9,6 až 9,9 % na celkovém odhadovaném hrubém domácím produktu země a činilo od 116,6 miliard USD v roce 2010 do 126,6 miliard USD v roce 2015 (General Statistics Office of Vietnam, 2012 až 2015).


98

Vývoz ČR do Vietnamu 2015 (2014), hlavní sektory

Dovoz ČR z Vietnamu 2015 (2014), hlavní sektory


99



Vietnam má bohaté a rozmanité zásoby nerostných surovin, zahrnující skupinu paliv (ropa, uhlí); rudy železa, chromu, titanu, manganu; minerály neželezných kovu (bauxit, cín, měď, olovo, zinek, antimon, molybden); skupinu vzácných minerálů (zlato, drahé kameny); minerály pro chemické a průmyslové využití (apatit, kaolin, sklářské písky) a skupinu nerostu pro výrobu stavebních materiálů (vápenec, stavební kámen, dlažební kostky).

Zejména dodávka těžební techniky pro uhlí nebo vápence má velkou perspektivu vývozu. Zájem je o stroje pro těžbu uhlí nebo o dodávku sklářských technologií k využití bohatých ložisek sklářských písků.

Energetický průmysl

Vietnam plánuje celé spektrum energetických celků – tepelné, jaderné elektrárny a elektrárny využívající obnovitelné zdroje (voda, vítr, biomasa, spalování odpadu a výroba energie). Instalované kapacity v roce 2010 činily 21 000 MW, v roce 2014 to bylo již 34 000 MW, v roce 2020 to bude 75 000 MW a v roce 2030 dokonce 146 000 MW. Spotřeba energie vzroste z 87 mld. kWh v roce 2010 na 750 mld. kWh a v r. 2030. Energetický mix v r. 2010 činil 40 % vodní elektrárny, 40 % přírodní plyn, 20 % tepelné elektrárny. Mix v r. 2030: 56 % tepelné elektrárny spalující domácí uhlí, 14 % přírodní plyn i LNG, 11 % jaderné elektrárny, 9 % vodní elektrárny, 6 % obnovitelné zdroje jako vítr, solární a 4 % energie se bude dovážet. Do roku 2030 se postaví 13 300 km linek vysokého napětí 500 kV a 26 500 km linek 220 kV. Celkové investice do rozvoje energetiky v období 2011-2030. přesáhnou 120 mld. USD.

Chemický průmysl

Přestože má Vietnam v provozu 2 rafinerie ropy a další staví, návazná výroba polymerů a dalších chemických výrobků není dostačující a v hojné míře jsou tyto komodity dováženy, mj. i z ČR. Vietnam ročně dováží chemikálie a chemické výrobky za zhruba 6,5 mld. USD, plastické hmoty a výrobky z nich za 9,5 mld. USD.

V červnu 2014 schválila vláda Strategii průmyslového rozvoje do roku 2025, s výhledem do roku 2035. Od této chvíle až do roku 2025 bude upřednostňován rozvoj základní chemie, petrochemie, výroba technických plastů a gumy; po roce 2025 bude upřednostňován rozvoj farmaceutického průmyslu. Ve Vietnamu jsou chemické továrny nezávislé a relativně malé, takže nejsou schopné využívat vstupní suroviny ekonomicky optimálním způsobem. Kromě toho je třeba zpřísnit opatření na ochranu životního prostředí, protože chemické látky představuji velké riziko jeho znečištění. Je nutné investovat do vzdělání a technologií pro zavedení standardů pro znečištění vody a emise.

Sklářský a keramický průmysl

České sklo má v zemi stále věhlas, dováží se broušené i lisované domácí. Podle statistik za rok 2013 byla tato položka na 6. místě v českém exportu do Vietnamu. Současně s ohledem na místní zdroje nerostných surovin a zejména sklářských písku je evidován zájem o dovoz českých sklářských technologií.


100

Sklářský průmysl ve Vietnamu vyrábí téměř všechny druhy běžného skla, ale nedostává se mu technologií a dovedností pro výrobu špičkových skleněných výrobků. Proto lze nové příležitosti pro české firmy spatřovat zejména v segmentu luxusního designového skla, které se ve Vietnamu nevyrábí.

Stavební průmysl

Perspektivní obor zejména z pohledu velkého přírodního bohatství Vietnamu, kde se nachází uhlí, vápenec, rudy železné a bauxit aj. Ve Vietnamu je velká poptávka po technologiích na zpracování nerostů a výrobu stavebních hmot; jako exportní komodita připadají v úvahu cementárny, kaolínky, drtičky kamene, technologie na výrobu cihel apod. Další perspektivní položkou jsou jeřáby. Plánuje se modernizace a výstavba nových mořských přístavů.

Vybrané příležitosti pro rozvojovou spolupráci Kategorie vyspělosti země: LMIC

Vietnam zažil rozvojový úspěch. Politické a ekonomické reformy (Di MOI) zahájené v roce 1986 transformovaly jednu z nejchudších zemí na světě, s příjmem na obyvatele cca 100 USD, do nižší střední třídy s průměrným příjmem 2 100 USD do konce roku 2015. Růst vietnamského HDP na osobu patřil mezi nejrychlejší na světě, od roku 1990 v průměru 5,5 % ročně. Sociální výsledky se významně zlepšily plošně. Podíl lidí žijících v extrémní chudobě dnes klesl z více než 50 % na počátku roku 1990 na současná 3 %. Nejenom příjmy jsou vyšší, ale vietnamská populace je vzdělanější a dožívá se vyššího věku než většina zemí s podobným příjmem na osobu. Přístup k základní infrastruktuře se také výrazně zlepšil. Elektřina je nyní k dispozici pro téměř všechny domácnosti (až do roku 1993 byla k dispozici pro méně než polovinu obyvatel). Přístup k čisté vodě a moderní kanalizaci vzrostl z méně než 50 % všech domácností na více než 75 %. Vietnamská Socio-Economic Development Strategy (SEDS) 2011-2020. klade důraz na se strukturální reformy, udržitelnost životního prostředí, sociální spravedlnost, a vznikající problémy makroekonomické stability.


Vietnam disponuje značným nerostným bohatstvím, které odpovídá velmi pestré geologické stavbě jeho území a které se demonstruje poměrně rozmanitým složením nejrůznějších rudních a nerudních výskytů a ložisek, včetně ložisek energetických surovin – viz obr. níže. Stručný přehled hlavních surovinových zdrojů je uveden dále v textu.

Zásadním impulzem podporující exploataci těchto ložisek v posledních 20 letech je velmi rychlé ekonomické tempo rozvoje země, které je doprovázeno potřebou rozvíjejícího se průmyslu na významnějším využívání lokálních surovin. Pro Vietnam je u řady surovin charakteristický postupný nárůst produkce surovin nejen z exploatace dříve známých velkých surovinových zdrojů, které jsou obvykle v držení státem ovládaných společnostech, nýbrž i otvírkou menších a středních ložisek, která jsou využívána místními společnostmi nebo jsou těžena jako rodinné podniky.

Tento trend je podporován jak centrální, tak i místní administrativou, přičemž je nutné poznamenat, že významné preference jsou v procesu využívání minerálních zdrojů udíleny zejména místním investorům před zahraničními.

V dalším textu je uvedena stručná charakteristika využívaných základních minerálních komodit.


101

Vietnam – přehledná mapa minerálních zdrojů

Zdroj: MONRE, Vietnam


102

Železo

Nejdůležitějším vietnamským ložiskem železa je Qui Xa, poblíž Bao Ha v provincii Hoang Lien Son na severu země, v blízkosti železnice Hanoi – Lao Cai. Ruda, většinou tvořená magnetitem (martitem) a limonitem, obsahuje 54-60 % Fe (+ 2-4 % Mn). Celkové množství zásob je 118 mil. tun, těžitelných povrchově, prakticky bez nadložních skrývek. Zásoby se vytvořily ve velké krasové dutině v devonských vápencích, která byla vyplněna Fe minerály, včetně hematitu a magnetitu při erozi ložiska BIF archaického stáří, které se nacházelo podél řeky Red river, mezi městy Yen Bai a Lao Cai (Glazek, Juskoviak, 1964).

Důl Trai Cau nacházející se rovněž na severu země dodává Fe rudy o kapacitě 400 000 t/rok do blízských oceláren Thai Nguyen vzdálených 20 km. Ložisko je tvořeno čočkami magnetitu 20-200 m dlouhé a 5-10 m mocnými na styku permokarbonských vápenců s polohou diabasu. Průměrná kovnatost rudy je 53 % Fe. V záp. prodloužení mineralizované zóny, se vyskytuje několik dalších ložisek limonitických rud, obsahující kolem 47 % Fe a 3-5 % Mn. Ověřené zásoby oblasti Trai Cau jsou 44 milionů tun rudy (Kušnír, 1967).

Ve Vietnamu se nachází četné menší ložiska a výskyty železné rudy roztroušené po celé zemi, např. skarnové výskyty Mot Sat a Ban Lang v blízkosti Cao Bang. Odhadované zásoby železné rudy ve Vietnamu jsou 700 000 t s obsahem Fe 60 % (Min. Ann. Rev., 1992).

Mangan

Všechny důležité výskyty manganu se nachází v severní části Vietnamu. Žilné typy lokality zahrnují ložisko Hai Hung, nacházejícím se sev. od Hai Phong a dále Yen Cu, sv. od Vinh. Zásoby Yen Cu jsou představovány 2,5 mil. tun vysoce kvalitní rudy s obsahem 10-15 % Mn (Xinh, 1988). Ložisko je v současné době těženo. Žíla psilomelanu a limonitu, 0,5-4,0 m mocná, je uložena v devonských břidlicích.

Vytěženo je residuální ložisko Lang Bai se zbytkovými zásobami je hodnocena z důvodů Au potenciál (až do 2 g/t Au). V oblasti Cao Bang, v blízkosti čínských hranic, byly v devonských vápencích zjištěny polohy manganových rud sedimentárního původu, V oblasti Toc Tac má poloha mocnost 0,2 až 2 m a obsahuje asi 1 mil. tun zvětralinové rudy (38 až 40 % Mn) a primární rudy (20 až 23 % Mn). V rudě převažuje psilomelan, pyroluzit, braunit a Mn-uhličitany.

Chromit

Rozsypy s chromitem se nacházejí v okolí ultrabazické masivu Nui Nua. V provincii Than Hoa byly těženy od roku 1930. V roce 1963 produkce z ložiska Co Din vyvrcholila při objemu 36 000 t koncentrátu. V 80. letech produkce klesla na 3 500 - 4 000 t/rok (Premoli, 1989).

Zásoby primární chromové rudy o objemu 20,8 mil. tun obsahují 1,5-5,0 % Cr2O3 byly zjištěny ve stratiformní poloze o mocnosti přes 8 m.

Nikl

Nejdůležitější niklu ložiska se nacházejí v blízkosti Ta Khoa u řeky Son La. Sufidická Ni a Cu mineralizace sestávající většinou z pentlanditu, chalkopyritu a violaritu se vyskytuje na bázi menších serpentinizovaných peridoritových masivů pronikající okolními vápenato-silikátovými horninami. Ložisko Ban Sang vklad, vyhledané v roce 1960, obsahuje asi 3 mil.


103

tun rudy s obsahem 0,93 % Ni, 1,2 % Cu, kobaltem a Te, Se a Au. Vysoce kovnatá mineralizace až 7 % Ni byla zjištěna u Ban Phuc (Min. Mag., 1997).

Za potenciálně ložiskově zajímavý na významné zdroje niklu a chromitu je považován ofiolitový pás podél sutury řeky Ma mezi městy Thanh Hoa a Ta Khoa.

Měď

Hlavní měděné výskyty se nacházejí ve třech oblastech na severu Vietnamu: na záp. břehu řeky Red, mezi Lao Cai a čínskou hranicí, v povodí řeky Luc Ngan na sv. země a řek Son La a Syn Da v sz. oblastech Vietnamu.

Nejslibnější se jeví lokality v oblasti Lao Cai, kde se nachází i ložisko Sinh Quyen, nalezené v roce 1960. Mineralizace je zastoupena ve formě čoček, několik metrů mocných a několik set metrů dlouhých obsahujících magnetit, chalkopyrit, pyrhotinu a pyrit. Ruda obsahujr 0,5 až 2,5 % Cu, cca 2 g/t Au a Ni. Potenciální zásoba se odhaduje na 200 000 tun mědi.

V oblasti řek Luc Ngan a Son La – Syn Da se vyskytuje stratiformní, mineralizace v triasových pískovcích. Mineralizované výchozů se nacházejí mezi osadami Bien Dong a Cam Son, vzdálenými 15 km. Blízko Cam Son je mineralizovaná poloha až 1,2 km dlouhá a 0,5 až 7 m mocná s obsahem 0,5-0,6 % Cu. V oblasti Bien Dong je obsah Cu vyšší (0,7 až 1,5 %, Kušnír, 1967).

Zinek, olovo (Ag, Cd, In, Ga, Ge)

Vietnam má významné zdroje zinku a olova. Většina výskytů a ložisek (více než 150) se nachází na sever od Hanoje, mezi Tuyn Quang a Ngan Son. Ložiska jsou vázána na souvrství paleozoických vápenců. Bohaté sekundární rudy (25-48 % Zn) byly využívány Francouzi na lokalitě Cho Dien, který se nachází asi 40 km sz. od Ba Kan. V roce 1960 byly v této oblasti potvrzeny zásoby 425 000 tun zinku a 87 000 tun z olova, včetně obsahu stříbra, kadmia a indium v převažující oxidické formě rud, méně v sulfidických rudách (Kušnír, 1964). Stratiformní sulfidické rudy s převahou sfaleritu, pyritu a galenitu jsou uloženy v metamorfovaném vápenci stáří givetian. Průměrný obsah kovů: 10 % Zn a 3,5 % Pb. Sekundární rudy tvořené hemimorfitem, smithsonitem a beudantitem se nacházejí hlavně v krasových dutinách.

Ložisko Na Tum, nacházející se pouhých 9 km od Cho Dien, má zásoby odpovídající cca 12 mil. tun rudy s obsahem až 15 % Zn + Pb. Ložisko Lang Hit, které se nachází 18 km sev. od Thai Nguyen, je mineralizací velmi podobné ložisko Cho Dien. Jeho zásoby činí cca 1 mil. tun rudy s obsahem 8,5 % Zn a 3,5 % Pb (Kusnir, 1967). Podobná Zn-Pb mineralizace se nachází i v blízkosti Vinh (Le Thuy) a Hoa.

V sz. části Vietnamu, např. u Dien Bien Phu a u Tu Le je polymetalická mineralizace vázána na hydrotermální žíly. Na ložisku Tu Le žíly o mocnosti 0,5-1,0 m a délky až 600 m obsahují převážně galenit s vysokými obsahy stříbra (4-5 kg Ag/t rudy).

Cín a wolfram

V 80. a 90. letech produkce kasiteritu ve Vietnamu odhadovala na 2 000 t/rok. Těžba se realizovala z Sn-rozsypů. Celkové zásoby cínu v tomto typu ložisek se odhadovaly 85 000 tun (Min. Journal, 1995). Hlavními oblastmi těžby jsou Pia Oac a Tam Dao na severu a Qui Hop - Dalat na jihu země.


104

Ekonomicky důležité jsou rovněž krasové rozsypy, které často vznikají v krasových dutinách a depresích. Ložisko Tin Tuc v oblasti Pia Oac, která se nachází v blízkosti čínských hranic, obsahuje až 16 000 t kasiteritu s obsahem až 12 kg/m3. Obdobně rozsypy situované kolem masívu Song Duong v oblasti Tam Dao byly odhadnuty na 7 000 tun cínu (Kabakov, 1963).

Primární mineralizace tvořená především křemennými žilami s wolframitem, kasiteritem, částečně molybdenitem je geneticky spjata s granity křídového stáří.

Hliník (bauxit)

Ve Vietnamu se vyskytují dva genetické typy bauxitu: sedimentární, většinou vázané na zkrasovatělé permokarbonské vápence překryté triasovými argility a lateritický bauxit, vzniklý zvětrávacími procesy z bazických vulkanitů.

První typ se vyskytuje většinou v sv. části země, v zóně rozprostírající se v délce asi 200 km z Lang Son Dong Van a dále pokračuje do Číny. Ložisko Bo Phun, která se nachází v blízkosti Cao Bang, je představitelem tohoto typu. Jeho rozměry jsou: 2,7 km x 500 m x 4-6 metrů. Obsahuje asi 10 mil. tun zásob s obsahem téměř 50 % Al2O3. Celkové zásoby této oblasti jsou odhadovány na 1 000 mil. tun.

Druhý typ, lateritické bauxity se vyvinuly především v jižním Vietnamu. Mezi městy Ho Chi Minh City, Boun Ma Thout a kambodžskou hranici pokrývají více než 20 000 km2. Zvětralý horizont nad čediči dosahuje až 60 m. Zásoby bauxit jsou značné, řádově 4 000 mil. tun (Xinh, 1988). Průměrný obsah v rudě je 36-39 % Al2O3, 5-9 % SiO2, 25-29 % Fe2O3 a 4-9 % TiO2.

Antimon

Vietnam má značné zdroje antimonu, jež byly potvrzeny, s několika výjimkami, v sv. části země. Většina antimonitové mineralizace je rovněž doprovázena obsahy zlata. Největší známé ložisko se vyskytuje v oblasti Chiem Hoa, přibližně 25 km jz. od ložiska Pb-Zn rud Cho Dien. Ložisko antimonitu bylo objeveno v roce 1962. Minerální asociace je představována antimonitem provázeným minoritně pyritem, arsenopyritem a zlatem a je spjata s křemennými žilami i na dalších lokalitách, ke kterým patří Lang Vai, Dam Hong, Pa Kha, Na Mo, Tho Binh a Hoa Phu. V současné době se řada ložisek těží místními lokálními těžaři.

Titan (ilmenit), zirkon

Ilmenit se vyskytuje ve Vietnamu na primárních ložiscích i v rozsypech. První typ se nachází v gabroidním masívu Nui Tchoua, ležícím sz. od Thai Nguyen. Skládá se ze stratiformních poloh ilmenitu s obsahy 30-70 % FeTiO2. Obdobně na ložisko Phu Long byly prozkoumány polohy s obsahem ilmenitu o mocnosti 5-10 m a 400-500 m dlouhé, s obsahem 10-15 % TiO2 a 0,1-0,3 % V2O5 (Kušnír, 1967). Prokázané zásoby jsou 2,8 mil. tun. Aluviální rozsypy kolem tohoto masívu dosud nebyly prozkoumány.

Vietnam má rovněž potenciál v oblasti mořských rozsypů. Minerální písky, obsahující ilmenit, zirkon, podřízeně monazit a xenotim, jsou známé na mnoha místech podél pobřeží země, táhnoucí se přes 1 500 km. Na 21 velkých a středních výskytech byly vymezeny zásoby. Např. zásoby na ložisku Cat Khanh, jižně od města Nha Trang, jsou stanoveny na 1,59 mil. tun ilmenitu a 32 000 tun zirkonu. Ložisko minerálních písků Quang Nam, v blízkosti Hue obsahuje 212 000 t ilmenitu, 49 000 t zirkonu a 10 800 t monazitu a xenotimu (Tremoli, 1990).


105

Zlato

Zlato bylo těženo ve Vietnamu od nepaměti. V 80. až 90. letech se jeho produkce pohybovala okolo 1 t/r. Ve Vietnamu je známo osm hlavních rudních distriktů, na severu země a dva na jihu. V oblasti Chiem Hoa, se zlatonosná mineralizace sestává z ryzího zlata a calaveritu společně s antimonitem. Velké ložisko Lang Vai Au-Sb obsahuje zásoby několik desítek tun zlata (Xinh, 1988). Rozsypy zlata a Au křemenné žíly (ložisko Pac Lan) jsou známy v provincii Ngan Son – Cao Bangi, v provincii Vinh Phu (ložiska Kim Boi a Cho Binh) a na jih od Thanh Hoa (loklaity Phu qui a Lang Chau).

V blízkosti Cua Rao v provincii Nge Tinh jsou říční nivě řeky Nam Chou známy obsahy obsahuje 1-5 g Au/t Au v délce přes 8 km (Kabakov, 1963). Bohaté ložisko Bong Mieu s obsahy 10-15 g Au/t se nachází asi 80 km sev. od Da Nang a bylo těženo Francouzi (Blondel, 1931). Zrudnění obsahující ryzí zlato, zlatonosný pyrit a galenit se nachází v křemenných žilách o mocnosti 3-4 m v rulách.

Fosfáty

Ve Vietnamu je známo téměř 90 ložisek fosfátů, nacházejících se většinou v permokarbonských vápenců v severních provinciích Lang Son, Nge Thin a Thanh Hoa. Některé z lokalit jsou využívány pro místní použití. Největší fosfátové zdroje jsou na ložisku Lao Cai, který se nachází na záp. břehu řeky Red river. Apatitové polohy jsou tvořeny souvrstvími metamorfovaných fosforitů v kambrických metasedimentech (v břidlicích a mramorech. Polohy se vyskytují v délce přes 100 km. Celkové zásoby fosfátů jsou uváděny 1 700 mil. tun (Xinh, 1988). Těžená poloha je v současnosti mocná 10-20 m. Nejbohatší ruda obsahuje 36-41 % P2O5.

Grafit

Oblast Lao Cai také obsahuje nejdůležitější vietnamské ložiska grafitu. Vyskytují se na vých. straně řeky Red river na ploše 9 x 11 km. Grafitové polohy byly lokalizovány v prekambrických horninách (amfibolických rulách, amfibolitech a svorech) nebo v pegmatitech. Prokázané zásoby této oblasti jsou 3,78 mil. tun grafitu s obsahem 5-12 % C (Xinh, 1999). Ložisko Nam Tri, identifikované v roce 1960, která se nachází 6 km vých. od Lao Cai je tvořeno grafitovou polohou 20 m mocnou a 1 km dlouhou. Obsah uhlíku je průměrně 14 % C. Několik ložisek se nachází v okolí města Yen Bay, sv. od Lao Cai. Zásoby krystalického grafitu této oblasti se odhadují na 1,3 mil. tun.

V již. Vietnamu se polohy grafitu vyskytují na území o rozloze 12 x 7 km v blízkosti Hung Nhuong, sev. od Da Nang v prekambrických sillimanit-granátických břidlicích. Zásoby v šesti hlavních rudních polohách dosahují 2,5 mil. tun grafitu a 1,8 mil. tun sillimanitu (Premoli, 1990). Těží se zde grafit masívní s obsahem 30-50 % C a průměrné rudy s obsahem 6-8 % C.

Živec, muskovit a beryl

Většina známých těles pegmatitů se vyskytuje podél tektonického lineamentu Red river, mezi Lao Cai a Phu To. Tělesa jsou tvořena především živci, křemenem, slídou, turmalínem a berylem. Některé z nich dosahují značných rozměrů, např. pegmatit Lu Phu v blízkosti Phu To je přibližně 500 m dlouhý a 7-9 m mocný. Většina z dříve těženého živce pocházela z ložiska Thach Khoan (3 000 t/r).


106

Kaolin

Vietnam disponuje řadou ložisek kaolinu a žáruvzdorných jílů. Ložiska s velmi kvalitním kaolínem dovolila vývoj keramického průmyslu po celá staletí. V současné době je kaolin těžen v šesti hlavních okresech rozptýlených po celé zemi, zahrnující okolí Red river (např. Thach Khoan), provincii Hai Hung, sv. od Hanoi (ložisko Ha Duong) a Dalat. Zásoby jednotlivých ložisek se pohybují kolem desítky milionů tun.

Baryt

Žíly barytu až 3 m mocné a 50-150 m dlouhé s obsahem sfaleritu a galenitu jsou známy z provincie Nghe Tinh. Mocné barytové žíly se vyskytují také jv. od Tuyen Quang v provincii Bac Thai (např. lokalita Cho Ra a Ngai Thang). Baryt je rovněž důležitou součástí ložisek REE.

Vápenec

Vietnam má bohaté zásoby vápenců dobré kvality, vhodné pro výrobu cementu. Uvedené zásoby jsou prakticky nevyčerpatelné a jsou těženy a zpracovávány v desítkách cementárem s různou produkční kapacitou.

Ostatní suroviny

Vietnam má a produkuje širokou škálu dalších nekovových surovin, např. sůl - vyráběnou pro domácí používání a vývoz; sklářské písky – ložiska vyskytující se na ostrovech Van Sai a Hai Son, tvořená zvětrávání z triasového křemence; mastek – ložisko v devonských vápencích v provincii Vinh Phu, sz. od Hanoje; vzácné zeminy – kromě vzácných zemin obsažených v monazitu a zirkonu těžených z plážových písků má Vietnam zásoby těchto kovů v karbonatitech. V sev. části země byly vymezeny ložiska Mau Xe – sever a jih a Dong Pao. Zrudnění je komplexní, skládající se z bastnaesitu, parisitu, uranopyrochloru, gadolinitu, pyritu, apatitu a hojného barytu a fluoritu. Zvětralá zóna do hloubky 20 m obsahuje 4-5 % REE. Primární ruda má průměrný obsah 1,4 % REE (Ce, La, Nd, Pr, Y, méně Gd a Eu), 1,1 % Nb, 200-300 ppm U a 30 % Ba.

Ropa

Podpora průzkumu ložisek ropy vedla k objevu ropy v Bach Ho, sv. od Ho Chi Minh City v roce 1987. Navazující průzkum zajistil zásoby ropy v dalších pobřežních ropných polí.

Vietnam má také značné zásoby zemního plynu – předpokládá se asi 30 miliard m3. Dalšímu rozvoji těžebních prací v rozsáhlé ploše mezi jv. Vietnamem a Spratlyho ostrovy brání teritoriální nároky na toto území mnoho okolních států.

Uhlí

Vietnam disponuje značnými zásobami uhlí. Většina zásob je soustředěna na ložisko antracitu sv. triasového stáří v pávni Quang Yen na sv. Vietnamu. Pánev má rozlohu asi 5 000 km2. Antracit je vysoké kvality s výhřevností 7 000 až 8 600 kcal/kg s nízkým obsahem popela a síry (0,2-1,2 % S, 3-7 % popela). Uhlí se vyskytuje v několika slojích až 40 m mocných,


107

vhodných pro povrchovou těžbu, např. důl Bang Danh, Ha Tu, Cam Pha, Mao Khe, Co Sau a další. Odhadované zdroje pánve jsou 3 300 mil. tun antracitu.

Sev. Vietnam má významné zásoby hnědého uhlí, převážně v povodí řeky Tuyen Quang. V 90. letech byly zjištěny velké zásoby (odhaduje na zhruba 100 mil. tun) hnědého uhlí během průzkumu na ropu a zemní plyn v deltě řeky Red river. Na jihu země těžené uhlí pochází z uhelné pánve v povodí řeky Nong Son povodí, asi 30 km jz. od Da Nang.

Aktuální produkce nerostných surovin ve Vietnamu

V následující tabulce je uveden aktuální přehled nerostných surovin, které byly ve Vietnamu produkovány v posledních letech.

V roce 2015 se Vietnam zařadil na sedmé místo v produkci ropy v Asii a Tichomoří. Vietnam také zajišťoval 1,8 % světové produkce cínu, 1,4 % cementu a 0,9 % barytu (U.S. Energy Information Administration, 2015; Anderson, 2015; McRae, 2015; van Oss, 2015). K ostatním významným nerostným surovinám produkovaným Vietnamem patří chromová ruda, uhlí, zemní plyn, olovo, fosfáty, titanová ruda a zirkon ve formě koncentrátů. Vietnam rovněž produkuje rafinovanou měď, válcovanou ocel, rafinovaný cín a zinek.

VIETNAM: Produkce nerostných surovin

(v tunách, pokud není uvedeno jinak)

KOVY/rok 2009 2010 2011 2012 2013

Antimon

kov, rafinovaný 664 608 714 755 800

Aluminium

bauxit 80 000 80 000 100 000 100 000 250 000

Chróm

chromit 37 105 40 000 40 000 40 000 40 000

Měď

koncentrát 51 741 49 038 47 552 45 065 45 000

kovu v koncentrátu 11 300 11 300 11 300 11 300 12 000

kov, rafinovaný 6 000 8 000 8 000

Zlato

kov rafinovaný (kg) 3 000 3 500 3 500 3 500 3 500

Železo a ocel

železná ruda 3 593 396 3 720 943 4 474 151 2 870 000 2 830 000

Fe obsah 1 904 500 1 972 100 2 371 300 1 523 100 1 500 000

ocel surová (tis. t) 1 702 2 906 2 931 2 992 3 000

ocel legovaná (tis. t) 7 498 8 415 8 085 7 640 7 500

Olovo

těžba, obsah Pb 7 700 6 500 6 400 6 300 6 000

Mangan

těžba, koncentrát 92 200 82 700 64 600 15 800 9 700

obsah v koncentrátu (43%) 39 600 35 600 27 800 6 800 4 200


108

REE kovy

Monazit, koncentrát REE obsah -- 309 361 369 178

Cín

těžba, koncentrát 5 400 5 400 5 400

kov, rafinovaný 2 747 3 042 3 900 4 000

Titan

koncentrát titanu 698 700 912 000 840 600 1 143 800 605 000

Wolfram

těžba, koncentrát, obsah W 725 1 150 1 635 1 050 1 100

ferrowolfram 511

Zinek

těžba, Zn obsah 38 000 36 000 34 000 25 000 25 000

kov rafinovaný 17 000 16 000 16 000 18 000 18 000

Zirkonium

koncentrát, obsah Zr 6 800 6 900 14 000 15 600 7 600

PRŮMYSLOVÉ MINERÁLY

Baryt 75 000 85 000 85 000 85 000 85 000

Cement, hydraulický (tis. t) 48 810 55 801 58 271 55 531 58 000

Vápenec (tis. t) 1 584 1 454 1 500 1 500 1 500

Fosfáty

- Koncentrát 2 047 2 325 2 395 2 365 2 400

- P2O5 obsah 614 680 720 710 720

Sůl 123 000 110 300 101 295 90 354 90 000

Drcené kamenivo 355 932 381 828 404 421 352 823 350 000

Písek, štěrkopísek 123 000 110 300 101 295 90 354 90 000

ENERGETICKÉ SUROVINY

Černé uhlí, antracit (tis. t) 44 078 44 835 46 611 42 383 45 000

Zemní plyn (mil. m3) 8 010 9 402 8 480 9 403 9 400

Surová (tis. barelů) 119 968 110 098 111 351 122 747 123 000

Zdroje: Vietnam's General Statistics Office, Statistical Yearbook, World Metal Statistics, Southeast Asia Iron and Steel Institute; The Barytes Association, Copper Bulletin of the International Copper Study Group, International Chromium Development Association, Development Association, Statistical Bulletin, International Tungsten Industry Association, United Nations Comtrade Database

Poznámky:

Další těžené a blíže nespecifikované komodity Vietnamu: bentonit, žáruvzdorné jíly, stavební suroviny, drahé kameny, dekorační kámen, mramor, grafit, sádrovec, kaolin, pyrofyllit, stříbro.

Těžba Ti koncentrátů odvozena z exportu této suroviny do Číny, Japonska, Jižní Koreje, Malajsie a USA. Dtto produkce zirkonia dle exportu do Číny.


109

Přehled hlavní producentů nerostných zdrojů ve Vietnamu

V následujících tabulkách jsou uvedeny přehledy hlavních producentů minerálních komodit ve Vietnamu s uvedením majoritního vlastníka, těženého objektu a publikované produkce v roce 2013.

Vietnam – přehled hlavních producentů kovů a rudních koncentrátů v roce 2013

Surovina Spole čnost Majoritní vlastník

Lokalita Roční produkce (t)

Aluminium Vietnam National Coal and Mineral Industries Group (VINACOMIN)

Tan Rai Alumina Complex, Lam Dong Province

600

Cín Cao Bang Nonferrous Metal Co. and Nghe Tinh Nonferrous Metal Co. [wholly owned subsidiaries of state-owned Vietnam National Minerals Corp. (VIMICO)] - produkce Sn koncentrátu

Pia Oac, Cao Bang Province; Quy Hop, Nghe An Province; and Tam Dao, Tuyen Quang Province

4

Thai Nguyen Nonferrous Metal Co. – rafinace kovu

Thai Nguyen, Bac Thai Province

2

Chromit Thai Nguyen Nonferrous Metal Co. [wholly owned subsidiary of state-owned Vietnam National Minerals Corp. (VIMICO)]

Nui Nua,Thanh Hoa Province 10

Měď Asian Mineral Resources (90% owned through subsidiary Ban Phuc nickel mines, LLC) – produkce Cu koncentrátu

Ban Phuc nickel project, Son La Province

3

Lao Cai Copper Complex [wholly owned subsidiary of Vietnam National Minerals Corp. (VIMICO) - produkce Cu koncentrátu

Sin Quyen, Lao Cai Province 11

Masan Group Corp., Nui Phao mine, Thai Nguyen Province, Sin Quyen Copper Co. [operated by Vietnam National Coal and Mineral Industries Group (VINACOMIN) - produkce Cu koncentrátu

Sin Quyen mine, Bat Xat District Lao Cai Province

1 200

Tang Loong Lao Cai Copper Smelting enterprise wholly owned subsidiary of Vietnam National Coal and Mineral Industries Group (VINACOMIN)- rafinace kovu

Tang Loong Long Commune, Bao Tang District, Lao Cai Province

10

Nikl Asian Mineral Resources (90% owned through subsidiary Ban Phuc Nickel mines, LLC)

Ban Phuc nickel sulfide deposit, Son La Province

Vizmut Masan Group Corp. Nui Phao mine, Thai Nguyen Province

?

Vzácné zeminy

Lai Chau - Vietnam National Minerals Corp. (VIMICO) Rare earth Joint Stock Co. and the Japanese Dong Pao Rare earth Development Co.

Dong Pao Rare earth mine, Tam Duong District, Lai Chau Province

?

Zlato Bong mieu Gold mining Company Ltd. (Besra Gold inc., 80%; Mineral Development Co., 10%; Quang Nam mineral Joint Stock Co., 10%)

Bong mieu mine and Nui Kem underground mines, Quang nam Province

400

Besra Gold inc. (85%) Bai Dat and Bai Go deposit within the Phuoc Son gold property, Quang Nam Province

?

Železo Thai Nguyen Iron and Steel Corp. [wholly owned subsidiary of Vietnam National Steel Corp. (VNSteeL)] - produkce Fe koncentrátu

Trai Cau and Tein Bo, Thai Nguyen, Thach Khe, Ha Tinh Province

850

Vietnam National Steel Corp. (VNSteeL) – produkce surového Fe

Cai Lan, Thai Nguyen Province, and Phu My, Ba Ria-Vung Tau Province

2 000


110

Železo Shengli (Vietnam) Special Steel Co. Ltd., established by Shengli Group Corp., and Guangdong metals and minerals import & export Corp. - produkce surového Fe

Cau Nghin Industry Billets plant, Quynh Phu, Thai Binh Province

500

Shengli (Vietnam) Special Steel Co. Ltd., established by Shengli Group Corp., and Guangdong metals and minerals import & export Corp. - produkce surového Fe

Bar and wire rod plant, Quynh Phu,Thai Binh Province

600

Lotus Group – produkce válcované Fe Cold-rolled steel plant in Phu My industrial Park, Ba Ria-vung Tau Province

1 000

POSCO - Vietnam, 100% owned by POSCO Group - produkce válcované Fe

POSCO Special Steel, Phu My Industrial Park, Ba Ria-Vung Tau Province

700

POSCO - Vietnam, 100% owned by POSCO Group - produkce válcované Fe

POSCO Special Steel, Phu My Industrial Park, Ba Ria-Vung Tau Province

3 000

Vietnam Shipbuilding industry Group (VINASHIN) - produkce válcované Fe

Cai Lan steel plate hot-rolling plant, Ha Long City, Quang Ninh Province

1 000

Viet Steel Corp. - produkce válcované Fe Bar mill, Ba Ria-Vung Tau Province

450

Titan Bimal minerals Co. Ltd. (Malaysia Mining Corp. and Syarikat Pendorong Sdn. Bhd., 60%, and Binh Dinh minerals Co., 40%) – produkce ilmenitového koncentrátu

Cat Khanh mine, Qui Nhon, Binh Dinh Province

70

Ha Tinh Minerals and Trading Co. – produkce ilmenitového koncentrátu

Cam Hoa, Ky Annh-Cam, Xuyen, Ky Khan, and Ky Ninh, Ha tinh Province

450

Mineral Development Co. no. 4 and no. 5 [wholly owned subsidiaries of Vietnam National Minerals Corp. (VIMICO)] – produkce ilmenitového koncentrátu

Vinh City, Nghe An Province; Tuy Hoa, Dong Xuan, Phu Yen, Quang Ngan, Vinh My, Thua Thien-Hue Province

50

Wolfram Masan Group Corp. – produkce W koncentrátu Nui Phao mine, Thai Nguyen Province

4

Vietnam Youngsun Tungsten Industry Co. – produkce W koncentrátu

Thienke tungsten mine, Tuyen Quang Province

2

Vietnam Youngsun Tungsten Industry Co. – produkce W koncentrátu

Philieng tungsten mine, Lam Dong Province

1

Vietnam Youngsun Tungsten Industry Co. – rafinace kovu

Quang Ninh plant, Halong Quang Ninh Province,

3

Hazelwood Resources Ltd. – rafinace kovu Ferrotungsten project, Hai Phong City

4

Zinek Thai Nguyen Nonferrous Metal Co. [wholly owned subsidiary of state-owned Vietnam National Minerals Corp.(VIMICO)] . – produkce Zn koncentrátu

Cho Dien, Bac Can Province 50

Ta Pan zinc - lead Plant (Chinese private comp., 70.2%, and Ha Giang Mineral Exploiting and Engineering Co., 29.8%) – rafinace kovu

Lung Vay, Bac Me District, Ha Giang Province

6

Thai Nguyen Zinc Refinery [wholly owned subsidiary of state-owned Vietnam National Minerals Corp. (VIMICO)] – rafinace kovu

Thai Nguyen City, Thai Nguyen Province

10

Zdroj: U.S. Geological Survey Minerals Yearbook, 2014


111

Vietnam – přehled hlavních producentů energetických surovin v roce 2013


Lokalita Roční produkce (tis. t /mil. m 3 /mil. galon ů)

Černé uhlí, antracit

Vietnam National Coal Corp. (VINACOAL) (100% state-owned)

Cam Pha, Cao Son, Coc Sau, Vang Danh, Dong Trieu, Ha Lam, Ha Tu, Hong Gai, Khe Cham, mao Khe, mong Duong Deo nai,Cua Ong,, Uong Bi, Quang Ninh Province

42 000

Zemní plyn VietSovPetro (a joint venture of Vietnam Oil and Gas Corp. and Zarubeznheft), and the joint venture of PetroVietnam, BP p.l.c., Oil and Natural Gas Co., and ConocoPhilips Co.

Offshore Bach Ho oilfield, Rang Dong oilfield, and Lan Tay and Lan Do gasfields

20

Vietnam Oil and Gas Group (PetroVietnam operated by Cuu Long Joint Operating Co.

Su Tu Trang offshore field (Block 15.1), Cuu Long Basin

?

Ropa VietSovPetro (a joint venture of Vietnam Oil and Gas Corp. and Zarubeznheft) – surová

Offshore Bach Ho, Rong, Rang Dong, Ruby, Bunga Kekwa, Dai Hung, and Sutu Trang oilfields

320

Vietnam Oil and Gas Group (PetroVietnam) (50%), ConocoPhillips (23,25%), Korea National Oil Corp. (14,25%), SK Innovation (9%), Geopetrol Sa (3,5%). Operated by Binh Son Refining and Petrochemical Co. – ropná rafinérie

Dung Quat refinery, Quang Ngai Province

47 600

Zdroj: U.S. Geological Survey Minerals Yearbook, 2014 Vietnam - přehled hlavních producentů nerudních surovin v roce 2013


Lokalita Roční produkce (tis. t)

Baryt ? Sen deposit, Son Duong District, Tuyen Quang Province

80

Fluorit Masan Group Corp. PNui Phao mine, Thai Nguyen Province

210

Fosfáty Vietnam Apatite Limited Co. [Vietnam National Chemical Corp. (VNCC), 100% state-owned]

Cam Duong and Tang Loong, Lao Cai Province

1,250

Sůl Vietnam National Salt Corp. Nam Dinh, Nghe An a Hai Tin Provinces

1 200

Zdroj: U.S. Geological Survey Minerals Yearbook, 2014 Vietnam – přehled hlavních producentů cementu v roce 2013


Lokalita Roční produkce (tis. t)

Cement AnGiang Cement Co. AnGiang cement plant, An Giang Province 400

Binh Phuoc Cement Co. Binh Phuoc cement plant, Binh Phuoc Province

2 000

Building materials Corp. no. 1 Fico Tay Ninh cement plant, Tan Chau District, Tay Ninh Province

2 000

Cement X18 Factory Co. Cement X18 plant, Lang Son Province 100

Chin Fon Cement Co. Chin Fon cement plant, Ha Giang Province 1 400


112

Cement Chinfong Hai Phong Cement Corp. [Chingfong Group of Taiwan, 70 %; Hai Phong municipal Gvmt,15.56%; Vietnam National Cement Corp. (VICEM),14.44 %]

1 400

Duc cement near Hai Phong City Hai Phong City 1 400

Cong Thanh Cement Joint Stock Co.

Cong Thanh cement plant, Thanh Hoa Province

1 000

Cao Ngan Cement Co. Cao Ngan cement plant, Thai Nguyen Province

600

Dong Banh Cement Co. Dong Banh cement plant, Lang Son Province

1 000

Dong Son Cement Co. Dong Son cement plant, Thai Nguyen Province

1 500

Dong Thanh Cement Co. Dong Thanh cement plant, Dong Nai Province

1 000

Ha Long Cement Co. Ha Long cement plant, Ho Chi minh City 2 000

Ha Tien Kien Giang Cement Co. Ha Tien Kien Giang cement plant, Cement grinding and station, Dong Nai Province

200

Lafarge (Vietnam) Cement 500

La Hien Cement Co. La Hien cement plant, Thain Nguyen Province

600

Langbang Cement Co. Langbang cement plant, Quang Ninh Province

1 500

Luckvaxi Cement Co. Luckvaxi cement plant, Thien Hue Province 1 200

Luck's Group (Vietnam Holdings) Co. Ltd.

Kim Dinh cement plant and Ninh Thuan grinding plant, Thua Thien-Hue Province

2 800

Lucky Group Ltd. and Phuc Son Cement Corp.

Phuc Son cement plant, Hai Duong Province

4 000

Mai Son Cement Co. Mai Son cement plant, Son La 1 200

Midland Construction Corp. (COSevCO)

Song Gianh cement plant, Quang Binh 1 400

Cat Lai grinding plant, Hiep Phuoc and Vietnam National Cement Corp. (VICEM)

Grinding plant, Thi Vai grinding plant Hon Chong, Kien Giang Province

4 700

Nghi Son Cement Corp. [Taiheiyo Cement Corp., 45.5%; Mitsubishi Materials Corp. of Japan, 19.5%; Vietnam National Cement Corp. (VICEM), 35%]

Nghi Son cement plant, Thanh Hoa Province

4 300

Quang Ninh Cement and Construction Joint Stock Co.

Quang Ninh cement plant, Ha Long, Quang Ninh Province

1 200

Quan Trieu Cement Joint Stock Co.(Viet Bac mining Corp. and VINACOMIN)

Quan Trieu cement plant, Thai Nguyen Province

820

ROLi-Quang Tri Cement Co. ROLi-Quang cement plant, Quang Tri Province

600

Song Thao Cement Co. Song Thao cement plant, Phu Tho Province

1 000

Thai Nguyen Cement Co. Thai Nguyen cement plant, Thai Nguyen Province

1 400


113

Cement Semen Indonesia (Persero) tbk, 70%

Thang Long cement plant, Quang Ninh Province

2 300

Tuyen Quang Cement Group 1 Tuyen Quang cement plant, Tuyen Quang Province

600

Vietnam Construction and Import-Export Joint Stock Corp.(VINACONEX)

Cam Pha cement grinding plant, Phu Tau Province

2 300

Vietnam Construction and Import-Export Joint Stock Corp. (VINACONEX)

Luongson cement plant, Hoa Binh Province 1 200

Vietnam Construction and Import-Export Joint Stock Corp. (VINACONEX)

Yen Bai cement plant, Yen Bai Province 200

Vietnam National Cement Corp. (VICEM) (100% state-owned)

Bim Son cement, Thanh Hoa Province 3 800


But Son cement, Ha Nam Province 1 600


Hai Phong cement, Ha Giang 1 700


Ha Tien, Ho Chi Minh City 1 500


Ha Tien, Kien Giang Province 1 200


Hai Van cement, Da Nang City 666


Hoang mai cement, Nghe An Province 1 400


Hoang Thach cement, Hai Duong Province 2 300


Tam Diep cement, Ninh Binh Province 1 400

Vietnam Industrial Constr. Corp.(VINAINCON)

Quang Son cement factory, Dong Hy District,Thai Nguyen Province

1 500


Legislativní rámec průzkumu a těžby nerostných surovin V roce 2010 Národní shromáždění Vietnamu přijalo nový horní zákon (Mineral Law 2010), který nahradil původní zákon z roku 1996 (ve znění z roku 2005).

Mineral Law 2010 zavádí nové změny a doplňuje stávající právní rámec pro geologický průzkum a těžbu, včetně zjednodušení procesu udělování licencí a současně ukládá přísnější finanční podmínky, které musí být splněny pro získání těchto licencí.

Nový zákon ruší požadavek na licenci k prospekci (prospecting license). Organizace nebo osoby způsobilé pro provádění geologického průzkumu nyní mohou provádět terénní výzkum a průzkum a brát vzorky z povrchu půdy pro účely průzkumu nerostných ložisek pouze s písemným souhlasem People’s Committee v lokalitě navrhovaného k průzkumu.

Dále již není zapotřebí licence pro úpravu nerostů. Rozsah hornické činnosti byl rozšířen o klasifikaci a obohacování v přírodě se nacházejících minerálů.

Aby byla zajištěna účast potenciálních investorů, musí organizace před zahájením prací prokázat vlastní kapitál nejméně ve výši 50 % (v případě průzkumného projektu) a 30 % (v případě projektu těžby) z celkového předpokládaného investičního kapitálu.


114

Mineral Law z roku 2010 také obsahuje nová ustanovení o přípravě surovinové strategie, aukcích těžebních práv a o poplatcích za vydávání těžebních oprávnění.

Rozsah zákona

Zákon upravuje podmínky provádění základního geologického výzkumu nerostných surovin, ochrany nevyužitých minerálních zdrojů, geologického průzkumu a těžby surovin. Státní správa dle tohoto zákona se vztahuje na surovinové zdroje nacházejících se na území Vietnamu, včetně ostrovů, mořského území, regionů sousedících s mořským územím, výlučných ekonomických zón a kontinentálního šelfu Vietnamu.

Průzkum nebo těžba ropy, zemního plynu a přírodních vod nespadají pod rámec tohoto zákona.

Surovinová politika, strategie a územní plány

V každém období musí stát formulovat strategie pro využívání nerostného bohatství a územních plánů k zajištění a podporu udržitelného socio-ekonomického rozvoje a obrany a bezpečnosti státu a k zajištění ochrany surovinových zdrojů.

Stát podporuje investiční projekty vedoucí k těžbě nerostů se zaměřením na zpracování a využití nerostných surovin k výrobě kovů a kovových slitin nebo jiných výrobků s vysokou socio-ekonomickou hodnotou. Politikou státu je podpora vývozu nerostných surovin, ale pouze tehdy, pokud jejich existují dostatečné zásoby nerostných surovin pro domácí výrobu.

Surovinové aktivity zahrnující geologický průzkum a těžbu musí být prováděny v souladu s generelem surovinové politiky. Geologický průzkum, který je definován tak, že znamená zajištění činností zaměřených na stanovení zásob a kvality minerálního zdroje a vedoucích k získání dalších informací vztahujících se k zahájení těžby nerostných surovin. Dobývání nerostných surovin je definováno tak, že znamená činnosti zaměřené na těžbu nerostů, včetně investiční výstavbu dolů, vlastních těžebních prací, úpravy suroviny a dalších souvisejících činností.

Surovinová strategie musí být připravena na každé desetileté období s výhledem na 20 let, a to v souladu s plánovacím obdobím strategie sociálně-ekonomického rozvoje.

Ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí (MONRE) koordinuje činnost s ostatními resorty a připraví surovinovou strategii, kterou předloží premiéru vlády Vietnamu ke schválení.

Surovinová strategie zahrnuje:

• plán základního geologického průzkumu nerostných surovin,

• plán celostátního geologického průzkumu a těžby,

• plán celostátní těžby a využití každého druhu a kategorii minerálů pro stavební materiály a generálního plánu celostátní těžby a využívání dalších druhů a kategorií nerostů,

• plán průzkumu, těžby a využívání nerostných surovin v každé provincii státu.


115

Oblasti nerostných zdrojů

Za účelem řízení surovinové politiky jsou regiony s výskyty minerálních zdrojů rozděleny do následujících oblastí:

• oblasti, kde je povoleno využívání surovinových zdrojů, včetně oblastí, které obsahují rozptýlené a drobné výskyty,

• oblasti, ve kterých je využívání surovinových zdrojů zakázáno,

• oblasti, ve kterých je využívání surovinových zdrojů dočasně zakázáno,

• oblasti národních zásob nerostných surovin, zejména oblastí, které obsahují nevyužité minerální zdroje a které zahrnují:

A) oblasti, které obsahují minerální zdroje, které jsou nezbytné pro udržitelný socio-ekonomický rozvoj,

B) oblasti, které obsahující minerální zdroje, ale které nesplňují podmínky pro efektivní těžbu nebo budoucí těžba by měla negativního dopad na životní prostředí.

Aukce těžebních práv

Vydávání těžebních práv musí být prováděno prostřednictvím aukce. Zásady a podmínky požadované pro takové aukce budou navrženy vládou. Od tohoto nového nařízení o aukcích těžebních práv se očekává, že dojde ke zvýšení transparentnosti a zrušení stávajícího mechanismu udělování licencí.

Licencování minerálních zdrojů

Podle zákona existují pouze dva typy oprávnění - licencí: a) pro geologický průzkum a b) pro těžbu nerostů.

Pravomoc vydávat oprávnění (licence) na geologický průzkum a dobývání nerostů

Provinční lidové výbory jsou odpovědným orgánem vydávajícím povolení k průzkumu nerostů – průzkumné licence a povolení k těžbě nerostů – těžební licence používaných pro těžbu běžných stavebních materiálů, rašeliny a minerálů v oblastech, které zahrnují menší ložiska nerostů.

MONRE je odpovědný orgán pro vydávání licencí na průzkum a těžbu nerostů ve všech ostatních případech.

Licenční orgán státu, který vydal licenci na geologický průzkum, těžební licence nebo individuální těžební licence má pravomoc ji prodloužit, zrušit, nebo souhlasit s jejím předáním či souhlasit s převodem průzkumných nebo těžebních práv stanovených v této licenci.

Oprávnění pro provádění geologického průzkumu

Subjekty registrované k provádění geologického průzkumu mohou být následující:

• podniky ustanovené v souladu se zákonem o podnicích,

• družstva a svazy družstev stanovené v souladu se zákonem o družstvech,


116

• zahraniční podniky s reprezentativní kanceláří či pobočkou ve Vietnamu,

• rodinné podniky registrované k provádění geologického průzkumu.

Organizace musí splňovat následující podmínky, aby se zapojily do geologického průzkumu:

• jsou založeny v souladu s právními předpisy,

• disponují osobami odpovědnými za technické záležitosti, které absolvovali vysokoškolské studium v oblasti geologického průzkumu a mají min. pětiletou praxi v geologickém průzkumu, vč. znalostí technických norem a požadavků na geologický průzkum,

• disponují technickým personálem vyškoleným pro provádění ložiskové geologie, hydrogeologie, inženýrské geologie, geofyziky, vrtných prací a dalších souvisejících specializací,

• mají specializované zařízení a přístroje potřebné na realizaci průzkumných prací. Organizace musí splňovat všechny následující podmínky, aby jí mohla být udělena licence na provádění geologického průzkumu:

• byla vybrána příslušným státním orgánem nebo uspěla v aukci na průkumnou nebo těžební licenci,

• předloží projekt geologického průzkumu,

• disponuje vlastním kapitálem ve výši alespoň 50 % z celkového investičního vkladu do provedení projektu geologického průzkumu.

Žádost o vydání oprávnění k provádění geologického průzkumu, který musí obsahovat:

• žádost o vydání oprávnění,

• návrh prací,

• plochu, na které mají být nerostné zdroje prozkoumány,

• zásady ochrany životního prostředí,

• osvědčení o registraci společnosti; v případě zahraničního podniku také kopii rozhodnutí o zřízení reprezentační kanceláře či pobočky ve Vietnamu,

• certifikaci o požadovaném kapitálu,

• potvrzení, že získala vítěznou nabídku v aukci na právo v neprozkoumané oblasti. Oprávnění k provádění geologického průzkumu obsahuje následující údaje:

• osobu, která bude provádět geologický průzkum,

• druh nerostu,

• způsob a objem průzkumných prací,

• harmonogram geologického průzkumu,

• finanční závazky a další příslušné povinnosti.

Doba trvání licence na průzkum nesmí přesáhnout 48 měsíců a může být prodloužena za předpokladu, že celková doba trvání tohoto prodloužení nepřekročí dalších 48 měsíců. Při každém následném prodloužení subjekt provádějící průzkum musí omezit plochu průzkumného území min. o 30 %.

V rámci trvání průzkumu musí být zformulován důlní investiční projekt (pokud existuje).

Subjekt, který provedl geologický průzkum v oblasti, která není předmětem aukce, má přednost na udělení těžební licence po dobu šesti měsíců ode dne skončení platnosti průzkumné licence.


117

Pokud subjekt, který provedl průzkum a po uplynutí doby pro uplatnění přednostního práva požaduje vydání povolení hornické činnosti ve zkoumané oblasti, ztrací tuto prioritu pro vydání povolení k těžbě nerostných surovin.

Pokud vydá licenční orgán těžební licenci na jiný subjekt (např. jiný než subjekt, než který původně provedl geologický průzkum), pak tento subjekt musí uhradit náklady na průzkum subjektu, který původně provedl průzkum, a to před vydání minerální těžební licence.

Organizace může získat maximálně pět licencí na provádění geologického průzkumu.

Licence na dobývání nerostů

Mezi subjekty, které mohou provádět těžbu nerostných surovin podle tohoto zákona na území Vietnamu, patří:

• společnosti ustanovené v souladu se zákonem o podnicích,

• družstva a svazy družstev stanovené v souladu se zákonem o družstech,

• rodinné podniky, které jsou registrovány a mohou těžit nerosty používané jako běžné stavební materiály a provádět individuální těžbu nerostných surovin.

Společnosti musí splňovat následující podmínky, aby jim mohla být udělena těžební licence:

• investiční projekt těžby nerostných surovin pro určitou oblast, která již byla prozkoumána a ve které byly schváleny zásoby nerostné suroviny. Investiční projekt musí obsahovat plán na zaměstnávání specializovaných pracovních sil, definovat používání zařízení a technologie a progresivní těžební plán,

• zprávu o posouzení dopadů na životní prostředí nebo jiný relevantní dokument v souladu s právními předpisy o ochraně životního prostředí,

• vlastní kapitál alespoň ve výši 30% z celkového investičního kapitálu projektu těžby nerostných surovin.

Žádost o vydání těžby nerostných surovin průkazu dále musí obsahovat:

• žádost o vydání povolení hornické činnosti,

• mapu oblasti,

• rozhodnutí příslušného státního orgánu, kterým se schvalují zásoby nerostných surovin,

• osvědčení o obchodní registraci společnosti,

• potvrzení o přidělení licence na základě úspěšné aukce,

• certifikaci požadovaného kapitálu. Žádost o povolení k těžbě nerostů bude dále obsahovat tyto hlavní údaje:

• osobu, která bude provádět těžbu nerostů,

• druh minerálů a lokalizaci místa těžby,

• vyčíslení zásob dobývaného nerostu,

• harmonogram dobývání nerostu. Na těžbu nerostů nesmí být poskytnuta doba delší než 30 let, ale může být prodloužena několikrát za předpokladu, že souhrnná doba trvání tohoto prodloužení nepřesáhne 20 let.

Pokud je právo provádět těžbu nerostů převedeno na jiný subjekt, pak doba povolení těžby zůstává nezměněna.


118

Ochrana zájmů osob v místě, kde se těží nerostné suroviny

Stát odpovídá za příjmy z hornické činnosti na ložiscích, kde se dobývají nerosty s důrazem na podporu socio-ekonomického rozvoje daného území.

Subjekty těžící nerostné suroviny jsou zodpovědné za:

pomoc s náklady na investice do modernizace, udržování a budování technické infrastruktury používané pro těžbu nerostných surovin a budování vhodných životních podmínek pro práci na ložisku, kde jsou minerály těženy v souladu s právními předpisy,

provázanost těžby nerostů s výstavbou technické infrastruktury a ochrany a obnovy životního prostředí v souladu s investičním projektem těžby nerostných surovin. Pokud organizace způsobí ztrátu nebo poškození technické infrastruktury, stavebních objektů nebo jiných aktiv, pak v závislosti na výši takové ztráty, je povinna provádět jejích opravy, údržbu nebo novou výstavbu nebo zaplatit náhradu v souladu s právními předpisy,

dávat přednost místním obyvatelům při náboru pracovních sil pro těžbu nerostů a při pronájmu souvisejících služeb,

zajistit společně s místními úřady zaměstnání těm obyvatelům, na jejichž půdě jsou prováděny těžební práce.

Výplata náhrad, pomoc a přesídlení subjektů, na jejichž půdě se realizuje projekt těžby nerostných surovin bude prováděn v souladu s právními předpisy o půdě a s dalšími příslušnými zákony.

Odpovědnost za státní správu minerálů

Vláda uplatňuje jednotnou státní surovinovou politiku prostřednictvím MONRE, které vykonává státní správu nerostných surovin v celé zemi.

Prováděcí právní předpisy

MONRE navrhne a předloží ke schválení následující prováděcí předpisy:

• prováděcí vyhlášku k zákonu o minerálech,

• vyhlášku o regulace aukcí k udělování licencí k dobývání nerostů,

• vyhlášku o správních sankcích v sektoru nakládání s nerostnými surovinami,

• surovinovou strategii do roku 2020 s výhledem do roku 2030.


Spolupráce mezi Českou republikou a Vietnamem v oblasti geologie probíhala ve dvou časových period – do 90. let minulého století a po tomto datu.

Spolupráce geologických služeb tehdejšího ČSSR a Vietnamu byla zahájena v 50. a 60. letech, přešla v souvislosti se vstupem Vietnamu do RVHP v polovině 70. let na kvalitativně novou platformu, a to jak prohloubením dvoustranné vědecko-technické spolupráce, tak na základě nových podnětů předkládaných orgány RVHP. V 80. letech se dříve sporadické kontakty změnily v pravidelnou spolupráci na projektech (Roos et al., 1982).

V období 80. a 90. let se spolupráce reealizovala ve dvou základních směrech:

- v rámci dvoustranné vědecko-technické spolupráce,

- v rámci spolupráce členských států RVHP při intenzifikaci geologicko-průzkumných prací na území Vietnamu.


119

DVOUSTRANNÁ VĚDECKO-TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE

Vědecko-technická spolupráce byla řízena Subkomisí pro VTS československo-vietnamského výboru pro hospodářskou a vědecko-technickou spolupráci. V tomto období se realizovaly projekty v tématice vzácných zemin, hydrogeologie prostých podzemních vod, hydrogeologie minerálních a termálních vod, drahých kamenů, získávání bromu z vietnamských salin a v aplikaci matematických metod v provozu dolů a vyhodnocování ložisek.

Vzácné zeminy

V severní části VSR se nalézá několik žilných a metasomatických ložisek rudy vzácných zemin. Žilné typy jsou tvořeny především barytem, kalcitem a vlastní rudou – směsí minerálů parisit – bastnasit, tvořící až 50 % masy. Tyto minerály, karbonáty prvků vzácných zemin /CaCe2F2(CO3)3, (Ce, La, Di) FCO3 obsahují 25-30 % REE2O3.

Cílem navrhované spolupráce bylo vyřešení technologie úpravy suroviny na výrobu koncentrátu, jeho hydrometalurgické zpracování a vyřešení technologie dělení na čisté REE2O3. Kysličníky vzácných zemin extrémních čistot byly v té době pro čs. elektronický průmysl dováženy z bývalých kapitalistických států.

Na řešení první části – zpracovatelské technologie byl vytýčen výzkumný úkol pro Ústav nerostných surovin v Kutné Hoře. Pro etapu technologického výzkumu a rovněž jako objekt případné další spolupráce při těžbě bylo vybráno ložisko Nam Nam Xe.

Pro tento účel byl odebrán za spolupráce vietnamských specialistů vzorek rudy o hmotnosti 9,5 tun. Pro řešení další etapy výzkumu v poloprovozním měřítku byl vypracován pracovníky n.p. Geoindustria, Praha ve spolupráci se specialisty Hlavní geologické správy VSR projekt pokusné těžby na ložisku Nam Nam Xe za účelem získání 3000-5000 tun vzorku rudy.

Hydrogeologie prostých podzemních vod

V souvislosti se vzrůstajícími nároky vietnamské ekonomiky na zdroje pitné i užitkové vody se vietnamská strana obrátila na ČSSR s žádostí o pomoc při jejich zajišťování především v otázkách metodiky vyhledávání, průzkumu a výpočtu zásob podzemních vod.

Hydrogeologie minerálních a termálních vod

Vietnam je bohatý na zdroje minerálních a termálních vod. Jejich využívání v minulém století však bylo velmi omezené, nepřekračuje formy místního, tradičního lázeňství a místní konzumace minerálních vod.

Vzhledem k tradici čs. lázeňství a hydrogeologie minerálních a termálních vod požádala vietnamská strana o pomoc i na tomto úseku. Spolupráce byla zahájena počátkem 80. let. Jako součást prací byl vypracován perspektivní plán rozvoje vietnamského lázeňství.

Drahé kameny

Spolupráce v oboru drahých kamenů se realizovala na základě projektu vyhledávacího průzkumu a ocenění zásob drahých kamenů Vietnamu. Pracovní tým se sestával z pracovníků tehdejšího ÚÚG Praha, družstva Granát a SUPŠ v Turnově.

Získávání bromu z vietnamských salin

V 80. letech se uskutečnil projekt posouzení možnosti získávání bromu z vietnamských salin. Česká strana přitom vycházela ze zkušeností získaných při laboratorním výzkumu a modelovém ověřování získávání bromu z kubánských salin.

Společně s vietnamskou stranou byly pro uvažovanou spolupráci vybrány tři perspektivní saliny. Jako místo vhodné pro laboratorní, modelové, příp. poloprovozní ověření technologie byl vybrán závod pro rafinaci soli Binh Trieo v Ho Či Minově Městě.


120

SPOLUPRÁCE V RÁMCI ČLENSKÝCH STÁTU RVHP

V uvedeném období nabízela vietnamská strana ke spolupráci výskyty a ložiskové objekty – bauxitů na jihu Vietnamu, vzácné zeminy v oblasti Lai Trai, uhlí hanojské deprese, měď v oblasti Šin Kuen a Šon La, olovo a zinek v oblasti Viet Bak, ilmenitové písky pobřeží jižního Vietnamu, sklářské písky pobřeží jižního Vietnamu, sekundární kvarcity /pyrofylit, alunit, kaolinit/ v oblasti Tan Mai.

Jako další objekty spolupráce navrhovala vietnamská strana geologicko-mapovací a vyhledávací práce, hydrogeologické a inženýrsko-geologické mapování, vědecké výzkumy, strukturně metalogenetické rajónování celého území VSR, průzkum podzemních vod v jižním Vietnamu, vytvoření laboratorní základny, dílen a opraven geofyzikálních, laboratorních a geodetických přístrojů a zařízení.

Rámcová dohoda vytýčila program v letech 1981 až 1990 na těchto podprogramech:

– geologicko-průzkumné práce na bauxity v jižní části Vietnamu;

– vyhledávání a průzkum Pb-Zn rud v provincii Bak Tchaj;

– podrobný průzkum ložiska druhotných kvarcitů Lam Šon /pyrofylity/;

– vědeckotechnická spolupráce týkající se zvýšení geologické prozkoumanosti a výzkumu zákonitostí rozmístění ložisek užitkových nerostů;

– výstavba dílny na opravy geofyzikálních aparatur, přístrojů a zařízení;

– vyhledávání a mapovací práce v měřítku 1 : 50 000.

Rozvojová spolupráce Vietnam byl od 90. let minulého století zhruba do roku 2015 zařazen mezi prioritní země pro implementaci projektů zahraniční rozvojové spolupráce.

V oblasti geologických prací byla v tomto teritoriu aktivní zejména společnost GET s.r.o., která zde realizovala následující rozvojové projekty:

• Osvojení surovinové základny pro průmyslové využití ve sklářském průmyslu v oblasti jižní části středního Vietnamu. Projekt realizován v letech 2006-2010.

Technical Assistance and Capacity Building on Technological Evaluation of some Industrial Minerals to be used as Stabilizers and Flux for Glass Industry in Thua Thien Hue Province, Central Vietnam. Realizace v roce 2011.

Rozvoj sklářského průmyslu ve středním Vietnamu II. Doba realizace: 2012-2014

Rozvojovým záměrem realizovaných projektů bylo přispět k ekonomickému rozvoji regionu středního Vietnamu, konkrétně provincií Thua Thien Hue a Quang Tri, a to prostřednictvím udržitelného rozvoje sklářského průmyslu. Sklářský průmysl je lidovou vládou provincie Thua Thien Hue hodnocen jako významný segment ekonomicko-průmyslového rozvoje této převážně agrární části Vietnamu.

Teritoriální orientace rozvoje sklářského průmyslu do oblasti s příslušnými surovinovými zdroji významným způsobem přispěla nejen ke zvýšení jeho budoucí efektivity a konkurenceschopnosti, ale i k naplnění konkrétních rozvojových záměrů výstavby sklářských výrobních kapacit v provincii Thua Thien Hue (v průmyslové zóně distriktu Phong Dien – priorita okresních autorit, či v průmyslové zóně u města Hue – priorita provinční vlády) a tím k industrializaci této části středního Vietnamu.

Dosažené výsledky tohoto projektu – vymezení zdrojů vápence Thuong Quang (16 mil. tun), dolomitického vápence Phong Xuan (5 mil. tun) a živcové suroviny Bot Do (172 tis. tun) ve třech vymezených plochách, vytvářejí dobré předpoklady, že v provincii kromě již známých ložisek sklářských písků reálně existuje místní surovinová základna dalších


121

nerudních surovin potřebných pro výrobu různých druhů skel. Realizované školení vietnamských expertů v ČR, v jehož rámci bylo proškoleno 6 specialistů z řad státní geologické služby, státní správy a vysokoškolského sektoru bylo dalším krokem „capacity building“, podporující realizaci výše uvedeného rozvojového záměru.

Česká republika v uplynulých letech přispěla i k předávání znalostí v oblasti využívání radioaktivních surovin. V roce 2010 společnost GEOMIN s.r.o. organizovala ve spolupráci s dalšími firmami (DIAMO státní podnik, ALTA, a.s.) v rámci programu Aid for Trade Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro návštěvu devíti specialistů z Ministerstva přírodních zdrojů a životního prostředí Vietnamu workshop zaměřený na prezentaci kompletního cyklu uranu - prospekce, těžba a odstraňování jejích následků, úprava rudy, využití v jaderné energetice včetně problematiky ukládání radioaktivních odpadů a legislativní rámec. Podnětem k realizaci workshopu byla současná nedobrá energetická situace ve Vietnamu, kterou chce vláda řešit výstavbou atomových elektráren.

Ostatní faktory ovlivňující spolupráci

Poznámka 1: Potíže v Asii má řada českých investorů

Podle exportní agentury CzechTrade investovaly české firmy do konce roku 2015 ve Vietnamu celkem

do 36 projektů v hodnotě 108,8 milionu dolarů.

Úřady považují Vietnam za standardní destinaci. „Investor si tu ale musí najít solidního partnera,“ říká Dita

Havlíčková z ministerstva průmyslu. „Musí mít záruku, že produkt bude mít uplatnění na trhu, zajištěný přísun

materiálu a jistotu, že bude investice dokončena podle plánu. S Vietnamem máme dohodu o ochraně investic.

Osud investice vždy závisí hlavně na tom, jak se investor o majetek stará,“ dodává.

Zkušenosti českých firem jsou ale dobrodružné. Třeba firma Bonap tu s místním partnerem vybudovala

kamenolom. Když se rozjel, začaly se v něm střídat kontroly a úředníci žádali úplatky. Nakonec úřady zakázaly

Čechům do lomu přístup s argumentem, že je v zóně, kam nemají cizinci přístup. Firma spadla do ztrát, nakonec

zastavila provoz úplně.

Největší českou investicí ve Vietnamu měla být stavba cementárny Phu Son za tři miliardy korun, kterou

plánovala firma Inekon. Zařízení dodala, pak ve Vietnamu selhalo financování. Projekt je u ledu, zařízení rezaví

od roku 2012 v celním skladu jednoho z vietnamských přístavů. Zkrachoval i projekt kaolinky, kterou chtěla v

Dong Hoj vybudovat firma BGM Trade. Stavba se opozdila, odběratel jí zrušil kontrakt, kaolinka nedostala

licenci. Z projektu zůstal 600 milionový dluh u České exportní banky, BGM Trade zkrachoval. Expanze nevyšla

ani Metrostavu, který tu zvažoval několik velkých staveb. „Češi musí mít ve Vietnamu velmi střízlivá očekávání a

být opatrní,“ říká Stanislav Kotrčka, který Metrostav ve Vietnamu zastupoval.


122

Myanmar Dle údajů MMF dosahoval meziroční růst HDP v průměru 12,9 % v letech 2000-2007. Poté se ekonomika zpomalila a průměrný růst do roku 2011 činil 5,0 %. V roce 2014 se jednalo o 8,7 %, v roce 2015 rostla ekonomika podle odhadu o 7 %. V dalších letech se očekává růst ekonomiky okolo 8 %. V poslední dekádě byla míra inflace v rámci meziročního srovnání často velmi odlišná. Např. v roce 2010 činila 8,2 %, v roce 2013 byla 2,7 % a v roce 2015 dosáhla 11,4 %. V budoucnu by se měla míra inflace pohybovat mezi 7-9 % - viz tabulka níže. V zemi dle odhadu žije přibližně 51 mil. obyvatel a HDP na obyvatele přesahuje 1100 USD. Nezaměstnanost je odhadována na 4 %. Běžný účet je v deficitu (Tlapa et al., 2016). Výkonnost ekonomiky Myanmaru

Od roku 2012 je v Myanmaru platí zmírnění mezinárodních sankcí, které byly na tuto zemi uvaleny ze strany Austrálie, Kanady, Evropské unie, Japonska, USA a dalších států. V Myanmaru byly zahájeny po 50 letech vlády vojenské junty demokratizační procesy a reformy vedoucí k omezení vedoucí úlohy představitelů armády na řízení státu.

Nicméně řada států stále udržuje v platnosti některé ze sankcí z důvodů preventivních opatření a z obavy z dalšího vývoje Myanmaru v důsledku pomalého převodu věcí veřejných na novou demokratickou správu. V dubnu 2013 ministři zahraničí zemí EU oznámili trvalé zmírnění sankcí v důsledku pokroku přechodu pravomocí barmské junty na demokraticky zvolenou civilní vládu. EU tím reagovala i na změny v oblasti zlepšení práv občanů v oblasti svobody projevu, propuštění politických vězňů a postupnému omezení střetů armády s ozbrojenými etnickými menšinami. EU stále i v dalších letech využívá zbrojní embargo a zákaz vývozu zbrojního materiálu do Myanmaru.

V oblasti exportu některých surovin zůstávají nebo jsou rozšiřovány některé z restriktivních opatření. Příkladem je opatřeni z roku 2013, kdy vláda USA oznámila rozšíření zákazu dovoz jadeitu, rubínů a jakýkoli šperků obsahující některou z těchto surovin z Myanmaru, a to z důvodů zapojení pololegálních ozbrojených milicí na produkci a obchodu těchto nerostných surovin (Eckert a Cooney, 2013; Mahtani, 2013).


123

V roce 2013 Ministerstvo hornictví Myanmaru oznámilo předložení parlamentu návrh nového horního zákona. Schválením nového zákona by se významně usnadnily investice zahraniční stran do geologického průzkumu a jejich vstupu do těžebního sektoru.

Generelně v oblasti exportu je hlavním barmským exportním partnerem Thajsko, které bylo následováno Čínou, Indií a Japonska. Celková hodnota vývozu Myanmaru do Thajska byla v objemu 4 000 mil. USD (cca 45 % z celkového vývozu země); do Číny cca 2 200 mil. USD (25 %); Indie 1 000 mil. USD (11 %) a Japonska 406 mil. USD (4,5 %). Hlavními dovozními partnery Myanmaru je Čína (30 % celkového dovozu), Singapur (28 %), Japonsko (12 %) a Thajska (7,7 %).

Na dovoz z těchto zemí byl v roce 2014 přibližně ve výši 2 700 mil. USD, resp. 2 500 mil. USD, 1,1 mil. USD a cca 700 mil. USD (Central Statistical Organization, 2015).

V roce 2013 přímé zahraniční investice v Myanmaru činily 1,25 miliardy USD a byly rozděleny mezi 94 projektů, které zahrnovaly projekty z Číny, Singapuru, Velké Británie a Vietnamu. Hlavními investory byla Čína, která investovala asi 407,3 mil. USD; Vietnam (329,4 mil. USD); Singapur (247,8 mil. USD) a Velká Británie (232,7 USD) (Central Statistical Organization, 2014).

Podíl těžby a zpracování nerostných surovin na HDP

Celková hodnota obchodu Myanmaru v roce 2013 byla 18,05 mld. USD, z toho vývoz činil 8,98 mld. USD a dovoz 9,07 mld. USD. Celková hodnota vývozu byla 49,75 % celkového obchodu, zatímco dovoz představoval 50,25 % (Central Statistical Organization, 2014).

Podle Asijské rozvojové banky v roce 2013 se těžba nerostných surovin podílela 6 % na hrubém domácím produktu (HDP) Myanmaru ve srovnání s přibližně 6,2 % v roce 2012. Stavební sektor podílel 5,3 % na HDP ve srovnání s 4,9 % v roce 2012 (Asijská rozvojová banka, 2015). V následujících letech se očekává v souvislosti se zahraničními investicemi postupný nárůst podílu důlního podnikání na HDP.

Podstatnou položkou surovinových vývozů Myanmaru tvoří zemní plyn a ropné produkty. V roce 2013 dosáhla hodnota vývozu zemního plynu asi 3,67 mld. USD, což odpovídá 40,8 % z celkového vývozu. Vývoz kovů a rudních koncentrátů se v posledních letech pohybuje v rozsahu 90 až 100 mil. USD, což představuje zhruba 1 % celkového vývozu.

Dovoz nerostných surovin a produktů jejich zpracování do Myanmaru představuje 11,3 % z celkového dovozu a dosáhl hodnoty 1,03 mld. USD (údaj z roku 2013). Dovoz cementu reprezentoval 1,7 % celkového dovozu země v hodnotě 157,5 mil. USD, dovoz uhlí a koksu představoval méně než 1% celkového dovozu - 22,8 mil. USD – údaj z roku 2013 (Central Statistical Organization, 2014).

V průběhu let 2013 až 2015 Myanmar těžební průmysl vykázal prudké výkyvy s převažujícím nárůstem produkce minerálních komodit ve srovnání s úrovní z let 2010 až 2012. Produkce hlavních minerálních komodit v uplynulých pěti letech je uvedena v tabulce níže.

U kovů se významně zvýšila produkce cínu (cínové rudy i kasiteritového koncentrátu) se zvýšila o více než 300 %. Významnější jsou nárůsty výroba kovového niklu (o 86 %), mědi (32 %), a antimonu (22 %). V odvětví průmyslových nerudních surovin byl zaznamenán nárůst produkce dolomitu (135 %), vápence (56 %) a barytu (45 %).

V posledních letech dochází ke stagnaci produkce drahých kamenů. Postupně dochází v uplynulých 3 letech ke snižování těžby rubínu (o 50 %), jadeitu (o 30-35 %), a safíru (o 20 %).


124

V odvětví minerálních paliv mírně narůstá produkce zemního plynu (3 %), stabilizovaná je těžba ropy s mírným poklesem u surové ropy (o 6 %) a rafinérských produktů (méně než 1 %). Celosvětová krize v uhelném průmyslu se odrazila i poklesy těžby uhlí o cca 20 %.

Sektor průmyslu nerostných surovin patří v Myanmaru, vč. navazujícího zpracování minerálních koncentrátů je převážně ve vlastnictví vlády. V následujících tabulkách jsou uvedeny přehledy hlavních průmyslových podniků, které podnikají v oblasti minerálních zdrojů.

Aktuální situace těžebního průmyslu a využití nerostných surovin

Od roku 2012 byla odstraněna většina sankcí vůči Myanmaru. I přes zachování některých mezinárodních restrikcí tento stav umožnil zvýšení investicí do některých podniků v zemi, včetně zvýšení investic do průzkumu a těžby nerostných surovin. Zvýšil se rovněž export surovin z Myanmaru.

V uplynulých dvaceti letech Myanmar produkoval širokou paletu nerostných surovin, včetně produkce cementu, uhlí, mědi, olova, cínu, wolframu, zinku a zemního plynu, ropy a ropných produktů. Tradiční je pro tento region produkce drahých kamenů a polodrahokamů.

Od roku 2013 se začínají realizovat rozsáhlejší investice spojené s tranzitní přepravou ropných produktů. Byla zahájena stavba nového plynovodu, který by měl dopravovat zkapalnělý zemní plyn z Myanmaru do Číny. Plynovod, který se táhne v délce 794 km, spojuje oblast Bengálského zálivu na jihozápadním pobřeží Barmy a provincii Jün-nan v Číně, nacházející se sv. od Myanmaru. Podle China National Petroleum Corp. (CNPC) je přepravní kapacita plynovodu 12 mld. m3 zemního plynu ročně. Paralelně s touto stavbou je ve výstavbě ropovod v délce 771 km, který bude zabezpečovat tranzitní přepravu ropy ze Středního Východu do jižní Číny. Pro stavbu ropovodu, CNPC vytvořila společný podnik s Myanmar Oil and Gas Enterprise a čtyřmi dalšími společnostmi z Indie a Korejské republiky (Watt, 2013).

Myanmar se rovněž snaží vytvořit podmínky pro snadnější export domácích nerostných surovin z barmských přístavů. Od roku 2012 probíhá konsorciem stavebních firem sdružených pod Italian-Thai Development Plc. (ITD) se sídlem v Thajsku výstavba hlubinného přístavu a průmyslové zóny v Dawei v jižním Myanmaru. Přístav se nachází přibližně 186 km záp. od hlavního města Bangkoku. Koncese na provoz přístavu byla udělena na 75 let, a to i přes několikrát avizované přerušení projektu z důvodů zpoždění ve výstavbě a neplnění ekonomických závazků barmskou stranou, práce na výstavbě pokračují.


125

Vývoz ČR do Myanmaru 2015 (2014), hlavní sektory

Dovoz ČR z Myanmaru 2015 (2014), hlavní sektory


126



Důlní, těžební a ropný průmysl v Myanmaru představuje ohromný potenciál pro investice a další rozvoj. Hlavní mezinárodní firmy zabývající se těžbou ropy a plynu rostoucí měrou zaměřují svoji pozornost na průzkum ložisek a těžbu v Myanmaru. Myanmar má mimo zásoby zemního plynu a očekávané zásoby ropy významné zásoby drahokamu (nefrit, safír, rubín), dále měděné rudy, zlata, stříbra, olova, cínu, wolframu, antimonu a dalších průmyslových minerálů (vápenec, křemelina, sádrovec, kaolin atd.). Na průzkum a rozvoj má výhradní právo stát, soukromý sektor však může získat povolení.


Elektrifikace patří mezi hlavní úkoly vlády. Elektřina je dostupná pouze pro 30 % populace, ve venkovských oblastech jen 6 %. Časté výpadky a nestabilita proudu obtěžují nejen obyvatelstvo, ale komplikují rozvoj průmyslu. Vláda plánuje zvýšit kapacitu výroby elektřiny do roku 2030 na 20 000 MW, ze stávajících 4 000 MW. Mimo rozsáhlých zásob zemního plynu, doposud hlavně na vývoz, má Myanmar významný potenciál vodní energie, okolo 100 000 MW, z čehož cca 40 000 MW již bylo identifikováno jako realizovatelné. V této souvislosti největší potenciál mají malé vodní elektrárny s kapacitou menší než 10 MW.


Kategorie vyspělosti země: LDC

Myanmar prochází od roku 2011 fundamentálními politickými a ekonomickými reformami. V posledních letech došlo k dramatickému nárůstu politických a občanských svobod a výraznému snížení ozbrojených konfliktu. Myanmar má jednu z nejnižších populačních hustot v regionu. Má úrodnou zemi se zemědělským potenciálem a bohaté zásoby přírodních zdrojů – oboje dosud nepříliš využité. Stejně tak může pro svůj rozvoj využít výhodnou polohu mezi Čínou a Indií. Nejméně rozvinuté jsou především venkovské oblasti. Myanmar má nejnižší průměrnou dobu dožití a druhou nejvyšší míru kojenecké a dětské úmrtnosti ze zemí ASEAN. Pouze necelá třetina obyvatel má přístup k elektřině, hustota silniční sítě je velmi nízká (220 km na 1 000 km2). Pokrytí mobilní sítí je na 20 %, avšak dramaticky se zvyšuje.


V následujícím přehledu jsou uvedeny hlavní surovinové zdroje, kterými disponuje Myanmar.

Zlato, platinové kovy

V Myanmaru se těžba zlata soustřeďuje na využívání primárních rudních zdrojů – viz obr. níže. Pro většinu rudních Au lokalit a indícií je charakteristická nízká geologická prozkoumanost. Generelně lze na území Myanmaru definovat následující ložiskové typy:

• mezotermální systémy křemenných žil se zlatem, místy doprovázené ložisky typu porhyry style Cu-Au a epitermálními ložisky vyskytujícícmi se podél centrálního magmatického oblouku,


127

• epitermální ložiska Au typu sediment- hosted soustředěná podél strukturní zóny Sagaing,

• mesotermální a epitermální Au mineralizace v rudním pásmu Tagaung – Myitkyina,

• Au (Cu) skarny a mesotermální křemenné žilníky podél kontaktu granitů a metagranitických hornin s mramory metamorfního pásma Mogok,

• mesotermální Au mineralizace v břidlicích souvrství Chaung-Magyi a Mergui. Prospekčně významné jsou indície platinových kovů v ofiolitových pásmech v sev. části země.

Myanmar – distribuce ložisek zlata a platiny

Zdroj: Dpt. of Geological Survey and Mineral Exploration, Ministra of Mines, Myanmar

Olovo, zinek

V Myanmaru je tato skupina kovů zastoupena poměrně širokou škálou ložiskových typů, které souvisí s pestrou geologickou stavbou území a s geologicko- strukturním vývojem – viz následující obrázek.

Lze zde definovat zhruba pět následujících ložiskových typů a rudních regionů:

• VMS (vulcanogenic massive sulphides) na těženém ložisku Baldwin,

• Mississippi valley typ v rudním distriktu Bawsaing,


128

• Tzv. cavity filling vein type vyskytující se na těžené lokalitě Yadanatheingi,

• Pb-Zn-(Cu) skarny často s žilným doprovodem podél kontaktních zón granitů s polohami vápenců a mramorů, např. ložisko Phaungdaw a

• Sekundární zinek karbonátová ložiska v rudním revíru Long Hken. Celkem je na území Myanmaru evidováno přes 100 ložisek a perspektivních rudních projevů těchto polymetalických kovů.

Myanmar – distribuce ložisek olova a zinku


Měď

Pro Myanmar představují ložiska mědi značný, dosud ne zcela využívaný produkční potenciál – viz obr. níže. V zemi se vyskytuje řada velmi perspektivních ložiskových typů, z nichž nejvýznamnější jsou:

• ložiska porphyry copper (-gold) deposits v centrální části a

• výskytu mědi odpovídající typu VMS (vulcanogenic massive sulphides).


129

Antimon

Tento kov je typický pro oblast celé jv. Asie. V Myanmaru je evidováno přes 140 lokalit s výskytem Sb mineralizace. Obvykle se jedná o žilné struktury, ve kterých převažuje antimonit, méně se vyskytují drcená pásna a mylonitizované zóny s epitermální Sb mineralizací, ojediněle doprovázenou nízkými obsahy Au.

Výskyty jsou soustředěny do oblastí s přežujícími karbonátovými metasedimenty nebo slabě metamorfovanými klastickými sedimenty paleozoického stáří – viz obr. dále v textu.

Myanmar – distribuce ložisek mědi



130

Myanmar – distribuce ložisek antimonu


Cín, wolfram

Pokud hledáme historicky charakteristickou komoditu pro tento region, pak je to určitě uvedená dvojice kovů. V Myamaru je známo a dokumentováno téměř 500 primárních i sekundárních akumulací cínu a wolframu – viz obr. dále. Hlavní produkce cínu obvykle pochází z těžených rozsypových ložisek, pro produkci wolframitového koncentrátu jsou spíše charakteristické jeho primární zdroje. Rozhodující oblastí pro těžbu těchto kovů je jižní část země, Malajský poloostrov, odkud se táhne téměž 1 200 km dlouhý tzv. wolframový granitový pás dále severním směrem protínaje regiony Tanintharyi, Kayin, Mon, Kayah a Shan.

Ložiska Sn-W jsou úzce prostorově spjata s granitoidními a jim blízkými horninami mezozoického stáří (s převahou jurských a křídových intruzí), které pronikají klastickými souvrstvími Mergui, Mawchi a Lebyin.


131

Myanmar – distribuce ložisek cínu a wolframu


Nikl

Ekonomicky významné zdroje niklu jsou představovány primární Ni mineralizací, která jsou společně s výskyty a ložisky chromitu vázány na ofiolitové formace probíhající Myanmarem v několika pásmech severojižním směrem. Z hlediska produkce Ni jsou ložiskově významné i lateriticky zvětralé připovrchové zóny ultrabazických ofiolitových těles – viz následující obr.


132

Myanmar – distribuce ložisek niklu


Průvodní jevy spojené s využíváním surovinového bohatství

Ačkoli je Myanmar velmi bohatá země na nerostné bohatství, které je z velké části ještě ne zcela prozkoumané, současné podmínky pro zahraniční investice do průzkumu ložisek surovin a těžebního průmyslu zdaleka nejsou ideální. Způsobuje to malá průhlednost regulačního prostředí v oblasti těžby, státem neřešené sociální otázky a do praxe obtížně prosazovaná horní legislativa. Z těchto důvodů se v báňském podnikání na území Myanmaru angažují investoři z Číny, Thajska, Hongkongu a Vietnamu, kteří s ohledem na znalost místních poměrů projevují vyšší toleranci k lokálním investičním rizikům.

K uvedeným rizikům lze přiřadit i ozbrojené konflikty související i s těžbou ložisek nerostných surovin, často nelegálním způsobem formou small-scale mining – viz obr. níže.


133

Myanmar – průnik lokace ložiskových objektů s výskyty ozbrojených konfliktů

Zdroj: Tractus Research and Analysis, Myanmar Directorate of Geological Survey and Exploration, US Campaign for Burma

6.1.9 Aktuální produkce nerostných surovin v Myanmaru

V následující tabulce je uveden aktuální přehled nerostných surovin, které byly v Myanmaru produkovány v posledních letech.

Myanmar - přehled produkce nerostných surovin v letech 2009 až 2013

MYANMAR: Produkce nerostných surovin (v tunách, pokud není uvedeno jinak)

KOVY/rok 2009 2010 2011 2012 2013

Antimon

kov, rafinovaný 3 700 5 900 7 000 7 400 9 000

Měď

těžba 3 500 9 000 9 000 19 000 25 000

kov, rafinovaný 3 500 9 000 9 000 19 000 25 000


134

Zlato

kov rafinovaný (kg) ? ? ? 787 893

Olovo

těžba 5 000 7 000 8 700 9 800 11 700

kov, rafinovaný 200 ? ? 200 200

Mangan

těžba 242 900 299 900 234 400 157 000 160 000

Nikl

Těžba 10 800 ? 5 000 9 300

ferronikl 7 000

Stříbro

těžba (kg) 249 - - - -

Cín

těžba, koncentrát 1 000 4 000 11 000 10 600 45 200

kov, rafinovaný 30 30 30 30 30

Wolfram

těžba, koncentrát 4 2 - - -

těžba koncentrát Sn, W 83 161 140 130 130

Celkem 87 163 140 130 130

Zinek

těžba 6 000 8 600 9 300 4 800 5 000

PRŮMYSLOVÉ MINERÁLY

Baryt 7 623 30 000 21 539 8 975 31 295

Bentonit ? ? ? ? 1 552

Cement, hydraulický 669 941 534 034 538 000 600 000 600 000

Sádrovec 97 518 81 051 50 000 64 079 60 510

Sůl 133 358 97 136 100 000 207 261 210 000

Dolomit 4 390 3 119 2 000 170 400

Vápenec (tis. t) 4 000 3 200 3 200 428 3 667

Drahokamy a polodrahokamy

Jadeit (kg) 25 427 237 38 990 035 45 000 000 19 080 442 12 768 000

Rubín (kg) 1 674 579 1 612 070 870 000 852 033 395 711

Safír (kg) 795 228 1 311 327 1 500 000 1 351 916 1 059 559

Spinel (kg) 296 956 618 730 620 000 514 052 417 441

ENERGETICKÉ SUROVINY

Černé uhlí, lignit 245 418 217 650 300 000 471 022 380 272

Zemní plyn (mil. m3) 11 555 12 500 12 557 12 425 12 894

Ropa

Surová (tis. barelů) 6 881 6 400 6 806 6 197 5 857

Rafinérské produkty (tis. barelů) 4 139 4 851 5 000 4 029 4 000

Zdroje: Statistical Yearbook, World Metal Statistics, Southeast Asia Iron and Steel Institute; The Barytes Association, Copper Bulletin of the International Copper Study Group, International Chromium Development Association, Development Association, Statistical Bulletin, International Tungsten Industry Association, United Nations Comtrade Database


135

Poznámky:

- Tabulka zahrnuje údaje dostupné a publikované do r. 2015.

- Kromě uvedených komodit jsou v Myanmaru těženy následující komodity: stavební kamenivo,

diamanty, živce, železná rudy, písky a štěrkopísky, sklářské písky, bez přesnějších údajů o produkci.

- Uvedené údaje o těžených objemech nerostných surovin pochází z oficiálních dat poskytovaných

Ministry of Mines o produkci státních důlních podniků.

6.1.10 Přehled hlavní producentů nerostných zdrojů v Myanmaru

V tabulkách je uveden přehled hlavních producentů minerálních komodit v Myanmaru s uvedením majoritního vlastníka, těženého objektu a publikované produkce v roce 2013.

Myanmar - přehled hlavních producentů kovů a rudních koncentrátů v roce 2013

Surovina Společnost Majoritní vlastník

Lokalita Roční produkce (tuny)

Měď Mining Enterprise No. 1, Myanmar Yang Tse Copper Ltd. (Wanbao Mining Ltd.)

Monywa copper project, S&K Mine, and Monywa solvent extraction- electrowinning plant in Monywa Region

40 000

Nikl China Nonferrous Metal Mining (Group) Co. Ltd. of China and Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. of China

Tagaung Taung nickel ore project (mine and smelter) at Thabeikying, Mandalay Region

20 000 (nikl), 85 000

(ferronikl)

Ocel Myanmar Posco Steel Co. Ltd. (POSCO, 70%, and Government, 20%)

POSCO steel plant at Mingalardon Township, Yangon Region

30 000

Zdroj: U.S. Geological Survey Minerals Yearbook, 2014 Myanmar - přehled hlavních producentů energetických surovin v roce 2013


Lokalita Roční produkce (tun uhlí) (mil. m3 plyn) (tis. gal. ropa)

Uhlí Mining Enterprise No. 3 (ME–3) Kalewa coal mine in Sagaing Region


136

Zemní plyn

Total E&P Myanmar, 31.2%; Chevron Corp., 28.26%; PTT Exploration and Production Public Co. Ltd. (PTTEP), 25.5%; Myanmar Oil and Gas Enterprise (MOGE), 15%

Yadana gasfield in Moattama, Gulf of Martaban

7 300

Petronas Carigali Myanmar Inc., 40.91%; Myanmar Oil and Gas Enterprise (MOGE), 20.45%; PTT Exploration and Production Public Co. Ltd. (PTTEP), 19.32%; Nippon Oil Exploration (Myanmar) Ltd., 19.32

Yetagun gasfield in Tanintharyi, Gulf of Martaban

4 600

Myanmar Petroleum Resources Ltd. and Myanma Oil and Gas Enterprise (MOGE)

Mann oilfield, south of Yangon, Yangon Region

4 000

Ropa surová

Myanmar Petroleum Resources Ltd. and Myanmar Oil and Gas Enterprise (MOGE)

Mann oilfield, south of Yangon, Yangon Region

876

Rafinérie Myanmar Petrochemical Enterprise (Government, 100%)

No. 1 refinery at Thanlyin (near Yangon)

7 300

Myanmar Petrochemical Enterprise (Government, 100%)

No. 2 refinery at Chauk, Magway Division

2 190

Myanmar Petrochemical Enterprise (Government, 100%)

No. 3 refinery at Thanbayakan

9 125

Zdroj: U.S. Geological Survey Minerals Yearbook, 2014 Myanmar - přehled hlavních producentů cementu v roce 2013


Lokalita Roční produkce (t)

Cement AAA Cement International Co. Ltd.

Cement plant in Kyaukse Mandalay Region

180 000

Dragon Cement Co., Ltd. Cement plant in Pinlaung Shan State

180 000

Mandalay Cement Industries Co. Ltd.


135 000

Max Cement (subsidiary of Max Myanmar Holding Co. Ltd.)

Cement plant in Aung Nan Cho Village, Lewe, Naypyidaw Township, Mandalay Region

150 000


137

Cement Myanma Ceramic Industries

Cement plant in Kyangin Ayeyarwady Region

363 000

Myanma Ceramic Industries


120 000

Myanma Ceramic Industries

Cement plant in Thayet Mandalay Region

170 000

Myanmar Economic Corp. Myaing Galay 1

Cement plant in Hpa An Kayin State

240 000

Myanmar Economic Corp. Myaing Galay 2

Cement plant in Hpa An Kayin State

1 200 000

Naypyidaw Development Committee

Cement plant in Naypyidaw Township Mandalay Region

150 000

Tiger Head Cement (Myanmar)


90 000

Union of Myanmar Economic Holdings Ltd. Sin Min 1


330 000

Union of Myanmar Economic Holdings Ltd. Sin Min 2


?

Yangon City Development Committee

Myodaw cement plant in Thazi Mandalay Region

150 000


Legislativní rámec průzkumu a těžby nerostných surovin Dne 24. prosince 2015 Parlament Myanmaru (Pyidaungsu Hluttaw) schválil Zákon č. 72 Act Amending the Myanmar Mining Law (dále jen Mines Law, 2015). Uvedený zákon kompletně mění poměrně zastaralou legislativní úpravu založenou na Mines Law z roku 1994. Vláda nejprve oznámila svůj záměr změnit původní zákon z roku 1994 již v roce 2012. Je pravděpodobné, že vleklé zpoždění při zavádění tohoto pozměňovacího právního předpisu přispělo omezení přímých zahraničních investic (FDI) do hornictví Myanmaru.

Schválené legislativní změny přibližují horní zákon Myanmaru více k uznávaným mezinárodním báňským normám. Ačkoli v souladu s parlamentními postupy má vláda 90 dní na zavedení pravidel pro schválení prováděcích předpisů k tomuto zákonu, dosud uvedenému brání schválení Analýzy nových těžebních režimů v Myanmaru. Předpokládá se schválení navazujících prováděcích předpisů v průběhu 2. poloviny roku 2016 a v roce následujícím.

Nový zákon Mines Law 2015 umožňuje účast zahraničních investorů v dříve omezených nebo zakázaných činnostech souvisejících s těžebními aktivitami i s obchodováním a zpracováním nerostných surovin. Obchodování je definováno jako nákup, prodej, přeprava a skladování kovových minerálů. Zpracované rudy mohou být exportovány, ale platí obecný zákaz vývozu surové rudy, která musí být zpracována na místě. Schválením tohoto zákona současná vláda doufá ve zvýšení objemu potřebných zahraničních investicí do nedostatečně vyvinutého těžebního sektoru Myanmaru.


138

Předpokládá se, že tímto krokem budou rovněž podpořeny investice do infrastruktury a současně dojde k zlepšení vztahů mezi producenty a odběrateli surovin. Obdobně pozitivní vliv se očekává v rozvoji dodavatelských firem, které nabízejí servisní služby, dopravu a skladování. Vláda klade v zákoně důraz na sdílení informací mezi účastníky geologicko-průzkumných prací a těžebního sektoru, jakož i na předávání moderních znalostí a technologií, které vyhovují současným požadavkům trhu. Zákonem jsou vyžadovány aplikace vedoucí k efektivnějším těžebním a úpravnickým postupům, které minimalizují množství odpadů a nezatěžují životní prostředí.

Doba povolení průzkumných a těžebních práv V Mines Law 2015 se stanoví doba trvání povolení pro těžební činnost (těžební licence) ve velkém a v malém rozsahu. Původně stanovené povolení pro těžbu ve velkém rozsahu na dobu 25 let podle Mines Law z roku 1994 se nyní prodlužuje až na 50 let. Povolení pro těžbu v malém rozsahu původně stanovené na dobu až 5 let podle Mines Law z roku 1994 je nyní možné prodloužit až na dobu 10 let.

Prospecting permits (prospekční licence) je udělována na dobu 1 rok.

Povolení k geologicko průzkumným pracím - exploration permit (průzkumná licence) je udělováno na dobu 3 roky s možností prodloužení 4x o 1 rok. Podmínky nutné pro získání licence pro vyhledávání, průzkum a těžbu, které byly původně stanoveny v pravidlech provádění v zákoně z roku 1994, budou změněny v prováděcích vyhláškách v průběhu roku 2016 až 2017.

Mines Law 2015 zavádí novou kategorii těžební činnosti – „těžební činnost středního rozsahu“, která je definována tak, že představuje důlní produkci ve středně velkém měřítku na ložisku nerostné suroviny s menšími až středně velkými zásobami, které mohou být prováděny v režimu omezených investic a výrobních nákladů za použití jednoduchých technických prostředků.

Poplatky za vytěžený nerost (Royalty Rates) Mines Law 2015 rovněž upravuje poplatky za vytěžený nerost (royalty rates).

Mines Law 1994 předepisoval sazbu za vytěžený nerost v určitém rozmezí pro různé kategorie minerálů. Ministerstvo hornictví (Ministry of Mines) následně stanovilo sazbu za vytěžený minerál individuálně v rozsahu daném platnou legislativou.

Mines Law 2015 předepisuje snížení těchto cen. Sazba u některých minerálních surovin byla stanovena na spodní hranici royalty rates stanovené ve Mines Law z roku 1994, např. poplatek pro stříbro je nyní nastaven na 4% (dříve 4-5 %), poplatek za železo, zinek, olovo, antimon, hliník je nyní nastaven na 3% (dříve 3-4 %). Naopak poplatky pro zlato, platinu a uran byly stanoveny na horní hranici sazeb stanovených ve Mines Law z roku 1994, tj. na 5 % z ceny vytěženého nerostu. Poplatek za vytěžený nerost pro drahokamy byl snížen z 5-7,5 % na 2%.

Minerální komodita Royalty Rate Range

Průmyslové minerály, stavební kámen 5 %

Stříbro, měď, wolfram, nikl 4 %

Železo, zinek, olovo, antimon, hliník 3 %

Drahé kameny 2 %


139

Zákon Mines Law 2015 umožňuje místním operátorům platit daň z vytěženého nerostu ve formě minerální komodity nebo v hotovosti. Zahraniční operátoři musí i nadále platit v hotovosti. V § 18 zákona Mines Law 2015 uvádí, že daň z vytěženého nerostu má být vypočítána podle platných mezinárodních cen minerálních komodit dle procentního podílu relevantního obsahu minerálu (kovu) obsaženého v prodejném produktu. Daně a licenčních poplatků se dle zákona nemění s velikostí dolu.

Státní (vládní) spoluúčast Zákonem Mines Law z roku 1994 přijala vláda Myanmaru systém sdílení těžební produkce. Přičemž zahraniční těžební společnosti byly odpovědné za plnění 100 % nákladů projektu, nicméně musely odevzdávat až 30 % své produkce vládě v souladu s podmínkami dohody o rozdělení těžební produkce. Je zřejmé, že tento systém sdílení je součástí řady horních jurisdikcí po celém světě a působí jako odstrašující prostředek proti mezinárodním investicím.

Podle Mines Law z roku 2015 je prostor pro účast vlády (státu) upraven. Stát, zastoupený Ministerstvem dolů, má nyní tři možnosti k vyjádření své participativního zájmu na zahraničních investicích do těžebních projektů. Kromě sdílení těžební produkce zákon z roku 2015 poskytuje prostor pro vklad státního kapitálu a na adekvátní podíl na zisku.

Způsob vládní participace při těžebních činnostech dle mnoha autorů není v nové horní novele zřetelně definován.

Přípustné zahraniční investice do středních a malých projektů Mines Law 1994 společně se Zákonem o zahraničních investicích Myanmaru předpokládal omezení zahraničních investic do těžebních projektů velkého rozsahu. V souladu s § 4 (f) Mines Law 2015 budou mít zahraniční těžební společnosti možnost vytvářet společné podniky s malými a středně velkými držiteli průzkumných a těžebních povolení (licencí) v závislosti na „kvalitě a kvantitě“ ložiska nerostné suroviny. Tato úprava se týká pouze kovů a průmyslových surovin.

Zahraniční účast na těžbě a produkci drahých kamenů je i nadále zakázána.

Mines Law z roku 2015 ne zcela jasně definuje, co se rozumí pod pojmem „kvalita a kvantity ložiska nerostné suroviny“, ale uvádí, že je zapotřebí podporovat geologický průzkum a těžbu. V souladu s § 11 Mines Law 2015 bude prováděcí vyhláškou stanovena klasifikace těžebních prací velkého, středního a malého rozsahu s přihlédnutí k provozním podmínkám, velikosti dolu, množství potřebných investic a zařízení a využití strojů.

Ochrana životního prostředí Zákon Mines Law 2015 obsahuje řadu ustanovení týkajících se povinnosti zahraničních těžařů ve vztahu k ochraně životního prostředí. V souladu s § 13 (e) mají zahraniční těžaři povinnost zřídit a odvádět roční příspěvky do rezervního fondu na ochranu životního prostředí. V souladu s § 13 (e) jsou těžaři povinni připravit a realizovat rehabilitaci území po uzavření důlní činnosti.

V § 23 zákona se mění ustanovení § 26 Mines Law z roku 1994, které stanoví „úkoly hlavního inspektora“. Novela rozšiřuje povinnosti vrchního inspektora tak, aby zahrnovaly inspekci těžebního zařízení a v případě vzniku nepříznivých sociálních a/nebo environmentálních dopadů těžebního projektu je oprávněn omezit jeho další činnost.

Zákon z roku 2015 rovněž definuje rozsah studie proveditelnosti jako studii „o životaschopnosti projektu využívání minerální suroviny a zahrnuje popisy metod průzkumu, těžby a zpracování, spolu s finanční analýzou projektu, která dále zahrnuje informace o plánovaných investicích a předpokládané úrovni komerční produkce a současně obsahuje i vyhodnocení sociálních faktorů a dopadu projektu na životní prostředí“.


140

Podle zákona z roku 1994 Ministerstvo hornictví mělo pravomoc vyžadovat, aby majitel nerostných surovin ve velkém měřítku vypracoval studii s cílem posoudit proveditelnost navrhovaného provozu. Mohlo také požadovat, aby těžař, který žádal o povolení k těžbě ve velkém rozsahu, vypracoval studii proveditelnosti na podporu udělení povolení k využívání ložiska. Vyhotovení studie proveditelnosti k těžební činnosti, o kterou těžař žádá, rovněž slouží Ministerstvu hornictví jako další prvek dohledu nad způsobem dobývání ložiska.

Obdobně mohou být Ministry of Mines vyžadovány další studie blíže specifikující plánované těžební a úpravnické aktivity. Může být vznesen i požadavek na prokázání dostatečných finančních zdrojů na investici do otvírky ložiska.

Decentralizace činností V § 6 zákona Mines law 2015 se upravuje decentralizace procesu podání žádostí, pokud jde o zapojení místních subjektů do vyhledávání a průzkumu, zpracování studií proveditelnosti a těžby a úpravy surovin v malém rozsahu.

Zaručené právo na povolení V souladu s § 11 (a) zákona z roku 2015 těžební společnost, která provádí vyhledávání, průzkum a zpracování studie proveditelnosti v dané oblasti má nárok na povolení těžby pro tuto oblast.

Přestupky a penále Zákon o 2015 Mines mění celou řadu ustanovení uvedených v kapitole XI „Přestupky a sankce“ zákona z roku 1994.

V § 24 zákona se mění odstavec 28 (b) zákona z roku 1994. Dříve držitel povolení měl zajištěno, že i pokud prováděl práce v rozporu s podmínkami povolení, mohl i nadále v území daném licencí působit po zaplacení pokuty. Podle novelizovaného ustanovení pokuta nesmí být nižší než stanovená bankovní záruka. Stanovená výše bankovní záruky je vždy v rozsahu 50 000 až 100 000 USD.

Nová právní úprava rovněž zvyšuje trest odnětí svobody za účast na vyhledávání, průzkumu nebo zpracování bez povolení v délce od 7 do 10 let a s pokutou ve výši až 50 Kyat Lakh nebo přibližně 3 850 USD.

Pokuta za nezákonné vyhledávání, průzkum nebo produkci drahých kamenů byla zvýšena z 50 000 Kyats (přibližně 45 USD) na poplatek ve výši přibližně 800 až 4 000 USD nebo odnětím svobody v délce od 7 do 10 let.

Trest za nelegální obchodování s minerály byl zvýšen z pokuty 20 000 Kyats na 2 Kyat lakhs (přibližně 20 až 155 USD). Maximální odnětí svobody pro tento trestný čin zůstává v délce do 3 let.

Mines Law 2015 zavádí nové sankce za provoz dolu pracující v malém rozsahu bez povolení. Nelegální operátor čelí trestu v délce trvání 1 až 3 měsíce a pokutě až do výše 1 Kyats lakh (tedy přibližně 77 USD).

Zákon z roku 1994 nerozlišuje mezi těžbou malého a středního rozsahu a činností velkých operátorů, pokud jde o sankce, které mají být uloženy za provozování bez licence.

Zákon důsledně sankcionuje překročení hranic polygonu stanovenému průzkumnou nebo těžební licencí. Uvedený přestupek se nyní trestá pokutou až do výše 500 000 Kyats a odnětím svobody až na 6 měsíců.

Maximální pokuta za porušení podmínek povolení hornické činnosti byla zvýšena z max. pokuty Kyats 10 000 na sankci ve výši Kyat 2 až 10 lakhs (přibližně 154 až 770 USD). Tento trestný čin podléhá trestu odnětí svobody v délce trvání až na 1 rok.


141

V novele horního zákona schváleného v roce 2016 (Mines Law 2015) jsou zahrnuty prvky progresivního moderně pojatého horního zákona a jistě reprezentuje pokrok oproti předchozímu legislativnímu stavu. Aktuální praxe ukáže, zdali takto nastavené legislativní prostředí přiláká do země další investory a bude kompatibilní s očekáváním mezinárodních těžebních společností.


Vzájemná spolupráce v oblasti geologie mezi bývalým Československem a Barmou byla poměrně omezená a orientovala se pouze na několik dílčích hodnocení zdejších lokalit nerostných surovin, např. problematika minerogeneze polymetalických rud (Bernard, Kutina, 60. léta minulého století), posouzení ložisek wolframitu (Králík, 80. léta minulého století) (Mrňa et al., 1978).

Rozvojová spolupráce Ačkoli se o Myanmaru uvažovalo o zařazení do seznamu prioritních nebo programových zemí, zdá se, že do programového plánu na další období (2018-2023) nebyl začleněn.


142

Mongolsko V roce 2013 vykázala mongolská ekonomika růst HDP 11,7 %, respektive 7,8 % v roce 2014. Dle odhadu MMF v roce 2015 byl růst indikátoru pouze 2,3 %. V roce 2016 se pak očekává další zpomalení tempa růstu na 0,4 % – viz tab. níže.

Výkonnost mongolské ekonomiky

Tendence klesajícího růstu HDP je dána externími i interními faktory. Klíčová je výkonnost čínské ekonomiky, kam směruje 90 % mongolského exportu. Míra inflace se v rámci meziročního srovnání často velmi liší. V roce 2014 se jednalo o hodnotu 12,9 %. Pro rok 2015 se očekává meziroční růst spotřebitelských cen 5,9 % a v letech 2016–2018 se očekává kolísavá míra inflace v rozmezí od 1,9 po 6,4 %. V Mongolsku žije 3 mil. obyvatel, v roce 2014 činil HDP na obyvatele 4 168 USD. Oficiální míra nezaměstnanosti v roce 2014 se vykazuje ve výši 7,9 % (Tlapa et al., 2016).

Podíl těžby a zpracování nerostných surovin na HDP S rozvojem investic a výroby do roku 2014 (viz následující obr.), tedy až do finanční krize počínající v roce 2015 se značným tempem rozvíjela těžba nerostných surovin, která tvoří hlavní zdroje příjmů státu – viz obr. Klíčovou složkou mongolského hospodářství je využívání domácí surovinové báze a export nerostných surovin. Podíl hornictví na průmyslové výrobě a HDP Mongolska v uplynulých letech je ukázán v tabulce dále v textu.

Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí zMožnosti zajištění nedostatkových surovin Afrika

Je zřejmé, že i do budoucna bude mvycházející z exploatace významnneželezných kovů, zejména pak zlata a m

Vývoj investic a průmyslové výroby, vč. průzkumu a dobývání nerostných surovin v Mongolsku

Zdroj: Statistické ročenky MRAM

Mongolsko – podíl těžebního průmyslu na HDP


ovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průní nedostatkových surovin Afrika / Asie

ejmé, že i do budoucna bude mongolská ekonomika i nadále spoléhatvýznamných ložisek energetických surovin a ložisek želez

, zejména pak zlata a mědi.


podíl těžebního průmyslu na HDP

eského průmyslu

143

á ekonomika i nadále spoléhat na příjmy energetických surovin a ložisek železa a



144

Podíl hornictví na průmyslové výrobě a HDP Mongolska v letech 2009-2015

Výkon (mld. TGR) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

HDP 6 590,6 9 756,6 13 173,8 16 688,4 19 174,2 21 975,5 -

Těžba nerostných surovin dále nezpracovaných

1 285,9 2 102,2 2 536,2 2 742,8 2 849,4 3 753,6 -

Celková průmyslová výroba 3 441,9 4 987,0 6 185,6 5 723,6 7 651,7 9 299,6 8 714,4

Hornictví a těžební průmysl, vč. úpravy a zpracování

2 157,9 3 097,0 3 752,3 3 839,7 5 217,4 6 388,9 5 858,0


Vývoz ČR do Mongolska 2015 (2014), hlavní sektory


145

Dovoz ČR z Mongolska 2015 (2014), hlavní sektory



Pro domácí ekonomiku je klíčová těžba nerostných surovin. Ta tvoří 24 % HDP, 67 % průmyslové produkce a 87 % z celkového mongolského exportu. Na těžbě nerostů a jejich exportu je Mongolsko v podstatě závislé. Ve střednědobé perspektivě je cílem zvýšit přidanou hodnotu v těžebním sektoru. Dlužno konstatovat, že se zatím naprostá většina všech nerostu v Mongolsku těžila povrchově. Příležitosti pro český export skýtají tzv. megaprojekty v oblasti těžebního průmyslu – projekty Oyu Tolgoi a Tavan Tolgoi.

V květnu 2015 byla uzavřena složitě sjednávaná dohoda o rozvoji druhé fáze gigantického těžebního projektu v podobě „Oyu Tolgoi Underground Mine Development and Financing Plan“. Příprava ložiska mědi, zlata a dalších cenných kovů k hlubinné těžbě (na rozdíl od první fáze, která je povrchová) se odhaduje na sedm let s nutnými investičními náklady ve výši 7 mld. USD. Již nyní se připravují úvodní jednání s potenciálními partnery realizace tohoto svým významem zcela ojedinělého investičního projektu. Preferovat se budou mongolské společnosti – tedy i ty se zahraničními podílníky.

Druhý projekt v hodnotě 4 mld. USD je investice do rozvoje těžby černého uhlí v pánvi Tavan Tolgoi, v březnu 2015 pokročivší do finální fáze vyjednávání s konsorciem investoru (čínská Shenhua Energy, japonská Sumitomo Corp. a mongolská společnost Energy Resources LLC) se stal předmětem ostrých politických sporu. O rozvoji těžby v uhelné pánvi Tavan Tolgoi prostřednictvím licencí, které vlastní státní společnost Erdenes Tavan Tolgoi se tak bude nadále jednat. Producenti uhlí, přes nepříznivé podmínky na trhu komodit, pracují na přípravě 21 projektů zaměřených na zpracování surového uhlí (zkapalňování, zplynování, výroba koksu a energetických surovin). Např. firmy Baganuur Energy Corp. and Mongolian Gold obdržely práva pro zkapalňování uhlí s plánovanou roční výrobou 420 tis. t. nafty (Baganuur)


146

respektive 400 tis. t. benzinu (firma Mongolian Gold). Největší projekt v oblasti zkapalňování zemního plynu zpracovává čínská firma Sinopec, která hodlá vyrábět a exportovat 15 mld. m3 zkapalněného zemního plynu z uhelné pánve Tavan Tolgoi.


S očekávaným růstem těžebního průmyslu je třeba navýšit i produkci elektrické energie. Poptávka bude dle odhadu v r. 2020 činit 2300 MW a v r. 2030 dokonce 3080 MW. V současné době se pracuje na mnoha projektech, které by umožnily energetickou soběstačnost Mongolska. Převážně se jedná o výstavbu a provoz elektráren na základě koncesních smluv. Počátkem roku 2015 byla podepsána koncesní smlouva na výstavbu 700 MW tepelné elektrárny v Baganuuru v hodnotě 900 mil. USD s mongolskou společností Baganuur Power LLC. V této společnosti má podíl firma China Nuclear Industry and Construction Co., Ltd. Čínské financování (ve formě 827 mil. USD měkkého úvěru čínské vlády) se předpokládá i u projektu výstavby vodní elektrárny na řece Eg. Dále se plánuje výstavba tepelné elektrárny v Ulaanbaataru s výkonem 450 MW. Na výstavbě se bude podílet konsorcium 4 firem. Tři bloky ulaanbaatarské elektrárny by měly být spuštěny v roce 2020. V plánu je výstavba i dalších tepelných elektráren v Tavan Tolgoi, v Shivee Ovoo, v Telmen a Dornogovi.

Kromě dominantní výroby el. energie z mongolského hnědého uhlí se bude rozvíjet výroba z obnovitelných zdrojů. Podmínky pro využití slunce a větru jsou velmi dobré a např. společnost Chinggis Land Development Group, která vlastní koncesi na výstavbu 1100 km dálnice uvažuje o využití přilehlých pozemku kolem dálnice k instalaci těchto zdrojů. Vláda se snaží vzbudit zájem o dvě regionální iniciativy – Gobitec a Asian Super Grid k využití ohromného energetického potenciálu pouště Gobi, kdy by měla být vyrobená energie přenášena technologií HDVC do Cíny, Koreje, Japonska a Mongolska.

Příležitosti pro české společnosti jsou nejen pri budování nových a modernizaci stávajících výrobních kapacit el. energie a tepla, ale i ve zvyšování efektivity přenosové a distribuční soustavy, které vykazují významné ztráty (kolem 30 %).

Služby, sklářský a keramický průmysl, nábytkářský průmysl, zpracovatelský průmysl

Velká města (zejména Ulaanbaatar, Erdenet, Darchan) potřebují rozšiřovat kapacitu rezidenčního bydlení. Služby zahraničních architektů, včetně interiérových, budou poptávány ve větším měřítku jak samotnými developery tak i konkrétními klienty. Produkce českých sklářů (užitková, dekorativní), výrobců osvětlení, vybavení koupelen a kuchyní, zde mohou najít perspektivní, i když objemem limitovaný trh.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Nové zdroje pitné vody pro rychle rostoucí Ulánbátar jako i pro radu míst v provinciích jsou důležitou prioritou centrální vlády i regionálních správ. Kapacity čištění odpadních vod jsou zcela nedostatečné i v hlavním městě, kde je obrovský problém i s odpadními vodami z koželužen. Stejně tak i systémově neřešené odpadové hospodářství (sběr, svoz, třídění a následná utilizace). Týká se tuhých komunálních odpadu, ale i nebezpečných odpadu (např. generovaných těžebním průmyslem). Příležitostmi mohou být nejen velké, centrální projekty, ale i investice z rad soukromých malých a středních firem (např. turistické kempy). To se týká


147

i mobilních protipovodňových opatření na různých tocích (ve městech i v okolí průmyslových či rezidenčních areálu), neboť záplavy se v posledních letech vyskytují téměř pravidelně.


Mongolsko již několik let v řadě zaznamenává pozitivní postup v žebříčku Indexu lidského rozvoje, čímž se obsazením 90. pozice v roce 2014 dostalo až těsně na rozhraní středně rozvinutých a vysoce rozvinutých státu světa. I přes tento ukazatel ve stejném období v Mongolsku zůstávalo v průměru 21,6 % obyvatel pod hranicí chudoby.

Mongolská vláda má již od roku 2007 zpracovanou národní rozvojovou strategii země Millenium development goals – based comprehensive national development strategy of Mongolia na roky 2007-2021 a nově na ni navazující strategii Sustainable development vision – 2030 na roky 2016-2030, ve které se definují strategické cíle a kroky k socioekonomickému rozvoji Mongolska.

Sektor ochrany životního prostředí

Ochrana životního prostředí je v Mongolsku velmi sledovaným tématem v souvislosti s rozsáhlou těžbou nerostných surovin. Cílem mongolské vlády je tedy nalézt v této oblasti ekologickou rovnováhu, především zlepšit rehabilitaci těžbou zasažených území a nastavit jednotné standardy pro těžařské technologie, a tím limitovat degradaci životního prostředí.

Sektor vody a sanitace

Cílem mongolské vlády je zajištění stabilního zásobování obyvatel pitnou vodou a ochrana vodních zdrojů proti znečišťování. Do roku 2030 by mělo být nejméně 60 % vodních zdrojů vědecky prozkoumáno a chráněno a měly by být vytvořeny hydrologické mapy zachycující vodní zdroje na 30 % mongolského území. Mongolská rozvojová strategie zahrnuje také zajištění dostatečného množství vodních zdrojů pro velké městské aglomerace a pro těžební průmysl. Realizace kvalitních hydrogeologických průzkumů v oblastech s plánovanou těžbou by mohla být dobrou příležitostí i pro české subjekty.

Přehled surovinového potenciálu země V roce 2007 byl schválen Zákon Velkého Churalu č. 27, který definuje strategicky významná ložiska nerostných surovin na území Mongolska. V přílohách 1 a 2 je uveden konkrétní výčet ložisek a lokalit surovin, která jsou označena jako strategické objekty. V příloze 1 Zákona je seznam 15 ložisek, která jsou označena jako „prioritně strategická“. Jejich výčet je uveden v následující tabulce.

Rozhodujícími kritérii pro zařazení daného ložiska nebo již těženého objektu byly dle Zákona tři aspekty: a) rozsah a kvalita zásob suroviny, b) realizace geologického průzkumu provedeného ze státních prostředků a c) kritérium dle definice z Horního zákona Mongolska: „Doly a ložiska, které mohou ovlivnit národní bezpečnost, mají dopad na národní a místní hospodářství a sociální rozvoj nebo produkují nebo mají potenciál produkovat více než 5 procent HDP“.

V příloze 2 Zákona je uvedeno dalších 39 ložisek, která jsou označena jako „strategicky důležitá“. Jejich přehled je rovněž uveden v následující tabulce. Z textu Zákona vyplývá, že na základě pokynu vlády Mongolska je třeba zmíněné ložiskové objekty revidovat, včetně


148

přepočtu zásob. Následně pak předložit závěry revize parlamentu, který dále rozhodne o finálním zařazení lokality na daný seznam.

Podrobnější informaci o surovinovém potenciálu země lze nalézt v příloze č. 4 – Modelová země Mongolsko – zajištění a analýza vstupních dat a v přílohách k tomuto dokumentu.

Prioritně strategická ložiska nerostných surovin Mongolska

LOŽISKO SUROVINA Lokalizace

(kraj, somon)

Zásoby suroviny

1. Tavan Tolgoi Černé uhlí Umnugobi, Tsogttsetsii

6 420 mil. t

2. Nariin Sukhait Černé uhlí Umnugobi, Gurvantes 125,5 mil. t

3. Baganuur Hnědé uhlí Ulaanbaatar, Baganuur

600 mil. t

4. Shivee Ovoo Hnědé uhlí Gobisumber, Shiveegobi

646,2 mil. t

5. Dornod U Dornod, Dashbalbar 6 467,1 tis. t, 0,175 % U3O8

6. Gurvanbulag U Dornod, Dashbalbar 10 560,0 tis. t, 0,152 % U3O8

7. Mardain Gol U Dornod, Dashbalbar 924,6 tis. t, 0,119 % U3O8

8. Tomortei Fe Selenge, Khuder 229,3 mil. t, 51,15 % Fe

9. Oyu Tolgoi Cu, Au Umnugobi, Khanbogd 2 300 mil. t, 1,16 % Cu, 0,35 g/t Au

10.Tsagaan Suvarga Cu, Mo Dornogobi, Mandakh 10,64 mil. t, 0,42 % Cu, 0,011 % Mo

11. Erdenet Cu, Mo Orkhon, Bayan-Undor 1 200 mil. t, 0,51 % Cu, 0,012 % Mo

12. Burenkhaan Fosforit Khubsgul, Alag-Erdene 192,24 mil. t, 21,1 % P3O5

13. Boroo Au Selenge, Bayangol 24 523 tis. t, 1,6 g/t Au

14. Tomortein Ovoo Zn Sukhbaatar, Sukhbaatar

7 689,4 tis. t, 11,5 % Zn

15. Asgat Ag Bayan-Ulgii,Nogoonnuur

6 402,6 tis. t, 351,08 g/t Ag


149

Strategicky důležitá ložiska nerostných surovin Mongolska

Surovina Ložisko

Černé a koksovatelné uhlí 1. Ulaan-Ovoo

2. Ovdog Hudag

3. Bayanteeg

4. Nuurst Khotgor

5. KharTarvagatai

6. Aduunchuluun

7. Tevshiin Govi

8. Talbulag

9. Chandgana Tal

10. Uhelná pánev Khuutiin Khonkhor

11. Khuut

12. Nalaikh

13. Uhelná pánev Alagtogoo

14. Zeegt

15. Mogoingol

16. Saikhan-Ovoo

Hnědé uhlí 18. Tugrugnuur, pánev Nyalga

31. Uvdug Khudag

32. Hnědouhelná pánev Tsaidam

Ložiska Au 19. Narantolgoi

20. Tavt

Ložiska Ag 26. Mungun-Undur

Ložiska polymetalických rud a mědi 27. Khukh Adar

38. Ulaan

39. Tsav

Ložiska Sn, W 22. Bayandavaa

23. Ulaan-Uul

24. Janchivlan

25. Tsagaandavaa

Ložiska Fe 17. Bargilt

21. Tumurtolgoi

Ložiska vzácných zemin 37. Lug Gol

Ložiska fosfátů 34. Mankhan Uul

35. Ongilog Lake

Ložiska keramických surovin, zeolity 33. Tsagaan Tsav

36. Khongor


150

Ložisko soli 29. Shuden Uul

Ložisko vysokoprocentního vápence 30. Shiree Uul

Ložiska drahých kamenů 28. Shavriin Tsaram

Legislativní rámec průzkumu a těžby nerostných surovin Mongolské právní předpisy upravující oblast geologického průzkumu a dobývání nerostných surovin jsou zejména:

Minerals Law of Mongolia,

The Law on Subsoil,

Environmental ProtectionLaw of Mongolia,

Law on Land Fees,

Law of Mongolia on Water.

Za báňské předpisy lze na území Mongolska považovat „THE LAW ON SUBSOIL“ (pracovní překlad „Zákon o podloží“) a „MINERALS LAW OF MONGOLIA“ (pracovní překlad „Horní zákon“). Tyto předpisy na sebe navazují, přičemž zákon o podloží lze považovat za obecnou úpravu nakládání s „podložím“, tj. horninovým masívem nacházejícím se v podloží půdy. Toto podloží je definováno jako veškerý prostor nacházející se pod půdou, včetně jeho materiální podstaty (horniny, minerály, geologické struktury). Zákon o podloží nedefinuje termín „půda“ – lze předpokládat, že za půdu je považován svrchní zvětralinový pokryv země, který je životním prostředím pro rostliny a živočichy.

Zákon o podloží

Zákon definuje v souladu s ústavou Mongolska základní principy využití podloží pro:

• geologické práce,

• dobývání nerostů,

• podzemní stavby,

• další zákonem stanovené účely (např. využití podzemních vod, ukládání a zneškodňování odpadů).

Využití podloží je vázáno na následující obecná pravidla a podmínky (čl. 1 až 21):

• podloží je nezcizitelným vlastnictvím státu a nakládat s podložím mohou fyzické a právnické osoby pouze jakou uživatelé, za podmínek stanovených zákonem a rozhodnutími správních úřadů vydanými na základě zákona,

• podloží mohou využívat občané, firmy a organizace Mongolska; zahraniční právnické osoby, obyvatelé a nestátní organizace mohou využívat podloží, pokud tak Mongolský zákon stanoví,

• užívání podloží je zpoplatněno v rozsahu, který stanoví zákon,

• užívání podloží k podnikatelským účelům je možné pouze na základě udělených licencí,

• užívání podloží je na dobu neurčitou, pokud není v konkrétním případě limitováno (např. platnost licence na celkem 30 roků s možností prodloužení až o 20 roků v odůvodněném případě),


151

Podmínkou užívání podloží je:

• provést geologický průzkum v rozsahu zajišťujícím racionální využití podloží a jeho ochranu,

• zajistit bezpečnost zaměstnanců a místních obyvatelů při využívání podloží,

• zajistit ochranu atmosféry, půdy (území?), lesů, vod, pramenů, dobytka, přírody, přírodních struktur a zvláště chráněných území přírodní, historické a kulturní povahy,

• předat státu nalezené předměty z drahých kovů, drahých kamenů, vědecké, historické a kulturní povahy.

Uživatel podloží nesmí zasahovat (vměšovat se) do práv dalších u uživatelů podloží, užívání podloží je možno ukončit v těchto případech:

• uživatel již dále podloží nepotřebuje,

• období určené k užívání podloží skončilo,

• je nezbytné vrátit podloží pro jiný státní nebo veřejný zájem,

• firma nebo organizace užívající podloží byly zlikvidovány,

• nastaly nebo narostly okolnosti nebezpečné pro zdraví obyvatel. Práva k užívání podloží mohou být zrušena v následujících případech porušení předpisů:

• do 3 roků není zahájeno využívání podloží,

• podloží je využíváno k nepovoleným účelům,

• nastaly okolnosti umožňující ukončit využívání podloží (čl. 20),

• závažným způsobem byla porušena práva a podmínky užívání a ochrany podloží. Působnosti k podloží vykonávají:

� parlament (formuluje politiku ochrany a využití podloží, základní a obecné směry správy při využívání ložisek a další působnosti stanovené zákonem),

� vláda (provádí politiku ochrany a využití podloží, a prosazuje uplatňování právních předpisů o podloží, formuluje obecnou technickou politiku ochrany a využití podloží a další působnosti stanovené zákonem),

� ústřední správní úřad pro geologii a těžbu nerostů (provádí politiku ochrany a využití podloží a zajišťuje provedení rozhodnutí vlády, formuluje a provádí politiku racionálního využití zdrojů v podloží, provádí vrchní dozor nad geologickým průzkumem podloží, uděluje těžební práva k nerostům mimo obecně rozšířené nerosty a plní další povinnosti stanovené zákonem,

� ústřední správní úřad pro přírodu a životní prostředí (provádí státní politiku ochrany a využití podloží s cílem minimalizace negativních vlivů na přírodu a životní prostředí, provádí politiku racionálního využití zdrojů v podloží a plní další povinnosti stanovené zákonem),

� zastupitelstva krajů a hlavního města (dohlíží nad dodržováním státní politiky týkající se podloží a rozhodnutí vlády a svých vlastních rozhodnutí),

� guvernéři a primátor hlavního města (dohlíží nad dodržováním státní politiky týkající se podloží a rozhodnutí vlády a zastupitelstva kraje, přijímá a prověřuje výsledky geologického průzkumu, řídí inspekci nad aktivitami v podloží, ruší práva k využívání podloží podle čl. 21, zastavuje nepovolené využívání podloží, a plní další povinnosti stanovené zákonem),


152

� zastupitelstva a představitelé okresů - somonů (dohlíží nad dodržováním státní politiky týkající se podloží a rozhodnutí vlády a zastupitelstva kraje, projednávají zprávy představitele okresu v uvedené věci),

� představitelé okresů – somonů (dohlíží nad dodržováním státní politiky týkající se podloží a rozhodnutí vlády a zastupitelstva kraje, předává pozemky k využití podloží, poskytují součinnost při vyhledávání ložisek nerostů, navrhují příslušným úřadům využití běžných nerostů a podzemních vod, monitorují průběh rekultivace území postiženého těžbou běžných nerostů.

Zákon o podloží stanoví dále podrobnější pravidla pro geologický průzkum (čl. 22-24), projekci a výstavbu báňských provozů (čl. 27-30), použití podloží pro těžbu nerostů (čl. 31 až 35), bezpečnost při využívání podloží (čl. 37-40), ochranu podloží (čl. 41-44), vedení národního registru zdrojů a zásob ložisek nerostů (čl. 45-50), monitoring geologického průzkumu, využívání a ochrany podloží (čl. 51-55), řešení střetů zájmů při využívání podloží (čl. 56-57) a sankce za porušení zákona (čl. 58-60).

Horní zákon

Upravuje pravidla pro průzkum a dobývání nerostů a přidružené aktivity. Východiskem právní úpravy nakládání s nerosty je Ústava Mongolska, zákon o podloží, a další právní předpisy příslušné k těmto zákonům. Horní zákon upravuje průzkum a dobývání všech nerostů s výjimkou vody, ropy a zemního plynu.

Základní pravidla průzkumu a těžby nerostů:

• zdroje nerostů a přírodních vod jsou státním vlastnictvím; stát jako vlastník má právo poskytnout průzkumné a těžební licence za podmínek stanovených tímto zákonem,

• člen vlády s působností ke geologii a těžbě nerostů může stanovit na dobu nejvýše 3 roků rezervní území k vyjasnění a upřesnění Registru licencí, vyřešení sporů mezi držiteli licencí,

• do registru licencí se zapisuje rozhodnutí vlády nebo místní administrativy o vyhlášení území se speciální ochranou, kde je zákaz průzkumu a těžby nerostů,

• vyhledávání nerostů bez zásahu do podloží může provádět každý i bez licence na celém území Mongolska, s výjimkou území se speciální ochranou. Podmínkou je registrace u OGMC (Úřad geologického a báňského registru, tzv. „Cadaster“) a lokální administrativy,

• občan Mongolska, cizinec nebo právnická osoba jsou způsobilé k držení průzkumné licence,

• báňskou (těžební) licenci může držet pouze právnická osoba založená a podnikající podle mongolského práva ,

• licence se udělují výlučně jedné osobě,

• nikdo nesmí na území Mongolska provádět průzkum nebo těžbu bez platné licence.

•

Průzkumná licence Průzkumná licence se vymezuje přímými liniemi východ-západ a sever-jih a vrcholy vymezené souřadnicemi ve stupních, minutách a vteřinách, na oficiálních mapách vydaných OGMC. Žádná část licence nesmí překrývat rezervní území a zvláštní území. Velikost území licence se pohybuje v rozmezí 25 až 400 000 ha. Osoba může mít v držení libovolný počet průzkumných licencí.


153

Udělování průzkumné licence:

• průzkumná licence může být udělena prvnímu žadateli,

• žádost se podává na oficiálním formuláři OGMC. Zákon stanoví obsah žádosti,

• OMGD na žádosti, vyznačí den, hodinu a minutu jejího podání na každém listě žádosti,

• OMGH prověří, zda žádost splňuje požadavky stanovené zákonem,

• žádosti rozhodne OMGD do 10 pracovních dní. Pokud se žádost s ničím nepřekrývá a splňuje náležitosti OMGD vyzve žadatele k zaplacení poplatku za první rok. Pokud se překrývá zcela, je žádost vypuštěna z registru žádostí, pokud se překrývá zčásti, má žadatel 3 pracovní dna na rozdělení požadovaného území licence,

• do 3 pracovních dní po zaplacení platby za první rok licence OMGD vydá žadateli licenci na 3 roky. Udělení licence je publikováno,

• prodloužení platnosti licence je nutno požádat nejméně 30 dní před ukončením platnosti licence.

Práva držitele průzkumné licence:

• výlučné právo provádět průzkum nerostů v hranicích průzkumného území,

• držitel průzkumné licence má výlučné právo pro získání těžební licence, pokud splní podmínky stanovené tímto zákonem,

• právo dvakrát prodloužit platnost licence vždy o 2 roky, za podmínek stanovených tímto zákonem,

• právo přístupu, vstupu a průjezdu průzkumným územím a právo zřizovat dočasná zařízení pro řízení průzkumu. Vstupy na pozemky mají být upraveny smlouvou s vlastníkem nebo uživatelem pozemku podle občanského zákoníku.

Udělování těžební licence pokud je území pokryto platnou průzkumnou licencí, pouze její držitel může podat žádost o těžební licenci. V ostatních případech je těžební licence udělována prvnímu žadateli, který splnil požadavky stanovené tímto zákonem.

• těžební licence se vymezuje polygonem s vrcholy vymezenými souřadnicemi ve stupních, minutách a vteřinách, na oficiálních mapách vydaných OGMC. Strana polygonu nesmí být menší než 500 m,

• žádná část licence nesmí překrývat rezervní území a zvláštní území,

• žádost se podává na oficiálním formuláři OGMC. Zákon stanoví obsah žádosti,

• OMGD na žádosti, vyznačí den, hodinu a minutu jejího podání na každém listě žádosti a prověří, zda žádost splňuje náležitosti stanovené zákonem,

• žádosti rozhodne OMGD do 20 pracovních dní. Pokud se žádost s ničím nepřekrývá, žadatel prokáže výhradní právo k udělení těžební licence, nebo nikdo nemá přednostní právo, a žádost splňuje všechny náležitosti OMGD vyzve žadatele k zaplacení poplatku za první rok. Pokud se překrývá zcela, je žádost vypuštěna z registru žádostí,

• do 3 pracovních dní po zaplacení platby za první rok licence OMGD vydá žadateli licenci na 60 roků. Udělení licence je publikováno.

Práva držitele těžební licence:

• výlučné právo provozovat těžbu nerostů v hranicích těžební licence,

• právo předat licenci nebo jí ručit za podmínek stanovených tímto zákonem,


154

• právo řídit těžbu a obchodovat s jejími produkty, prodávat minerální produkty za tržní ceny domácího a zahraničního trhu,

• provádět průzkum na území licence,

• právo prodloužit lhůtu platnosti těžební licence až o 40 roků,

• právo přístupu, vstupu a průjezdu územím těžební licence a právo zřizovat potřebná zařízení pro řízení průzkumu a právo řídit aktivity spojené s těžbou a průzkumem. Vstupy na pozemky mají být upraveny smlouvou s vlastníkem nebo uživatelem pozemku podle občanského zákoníku,

• právo používat vodu v souladu se zákonem.

Dohoda o stabilitě Pokud investor (držitel licence) hodlá investovat do báňského projektu v Mongolsku nejméně 2 mil USD během prvních 5 let, a předloží žádost o dohodu o stabilitě, vláda Mongolska cestou Ministra financí uzavře takovou dohodu, která garantuje dlouhodobě stabilní podmínky pro držitele těžební licence (dohodnuté stabilní daně po dlouhou dobu). Dohoda se uzavírá na 10 roků a pokud je investice za prvních 5 roků 20 mil USD, potom na 15 roků.

Licenční poplatky Držitel licence je povinen platit tyto poplatky, za každý hektar:

• za průzkumnou licenci 0,05 USD první rok, 0,1 USD za druhý a třetí rok, 1,0 USD za čtvrtý a pátý rok, 1,5 USD za šestý a sedmý rok,

• za těžební licenci 5 USD za první 3 roky, 7,5 USD za 4 a 5 rok, a 10,0 USD za šestý a další rok.

Poplatky za těžbu Držitel těžební licence je povinen platit poplatky za těžbu z hodnoty prodané produkce všech produktů vydobytých na území těžební licence. Poplatky jsou příjmem centrální a místní administrativy.

Hodnota prodané produkce je určuje takto:

• u exportní produkce průměrná tržní měsíční cena vyvezených nebo podobných produktů založená na publikovaných cenách mezinárodního trhu,

• u produkce pro domácí trh prodejní cena produkce nebo podobného produktu,

• u produkce pro mezinárodní i domácí trh, kde není možné určit tržní cenu, se vychází z příjmů za prodej produktů, které oznámil držitel licence.

Poplatky za těžbu činí 2,5 % z tržní hodnoty produkce, která byla prodána, nebo naložena k prodeji nebo užita. U zlata z rozsypů činí 7,5 % z tržní hodnoty produkce, která byla prodána, nebo naložena k prodeji nebo užita.

Platby jsou za každé čtvrtletí. Držitel licence posílá GMIA čtvrtletní zprávu o množství produkce a cenách.

Vláda připravuje a periodicky publikuje komoditní ceny, které mají být použity pro výpočet tržní hodnoty exportovaných produktů.

Povinnosti v ochraně životního prostředí Držitel průzkumné licence je povinen dodržovat právní předpisy na ochranu životního prostředí. Nemůže zahájit průzkumnou nebo těžební činnost bez písemného souhlasu příslušného úřadu ochrany životního prostředí vydaného podle zákona.


155

Povinnosti při průzkumu Do 30 dní po obdržení průzkumné licence je její držitel povinen připravit plán ochrany životního prostředí, na základě projednání s lokální administrativou a agenturou ochrany životního prostředí. Cílem je zajistit měření, která prokáží, že při průzkumných aktivitách nebudou překročeny maximální limity a že po skončení prací bude území uvedeno do předchozího stavu (díla budou zahrnuta a území bude rekultivováno) tak, aby umožňovala budoucí využití území. Plán ochrany životního prostředí a všechny jeho změny je předkládán ke schválení guvernérovi somonu. Ten do 10 dní vyrozumí držitele licence o svém rozhodnutí. Po schválení plánu držitel licence zašle kopii organizaci lokální inspekce životního prostředí.

Držitel licence je povinen zaznamenat nepříznivé dopady na životní prostředí vyvolané průzkumnou činností a předložit roční zprávu hodnotící dodržování plánu ochrany životního prostředí guvernérovi kraje („aimag“). Zpráva musí obsahovat výsledky realizovaných opatření.

Držitel licence je povinen umožnit úřadům s působností k monitorování dodržování zákonů ochrany životního prostředí a zástupcům místní administrativy vstup na průzkumné území k monitorování průzkumných aktivit na místě.

K zajištění povinností k ochraně životního prostředí je držitel licence povinen uložit 50 % nákladů na ochranu životního prostředí na zvláštní účet v bance zřízený guvernérem okresu nebo kraje. Tyto finanční prostředky jsou držiteli licence navráceny po úplném splnění plánu ochrany životního prostředí. Pokud držitel licence neprovede všechna opatření, použije guvernér deponované finanční prostředky ke zkompletování opatření. Pokud uložené finanční prostředky nedostačují, je držitel licence povinen doplnit o požadovanou částku.

Povinnosti při těžbě Zhodnocení vlivů na životní prostředí (dále jen „EIA“) a plán ochrany životního prostředí je držitel těžební licence povinen zpracovat podle platného zákona, jak nejdříve je to možné před nebo po obdržení těžební licence.

EIA musí identifikovat nepříznivé dopady plánované těžby na půdu, vodu, vzduch, rostliny, živočichy, lidský život a musí zahrnovat měření s cílem vyvarovat se a minimalizovat tyto nepříznivé dopady.

Plán ochrany životního prostředí musí obsahovat měření prokazující, že těžební operace jsou řízeny způsobem s co nejmenším nepříznivým vlivem na životní prostředí. Plán musí obsahovat preventivní měření zaměřená na ochranu kvality ovzduší a vody, život rostlin, živočichů a lidí bez nepříznivých dopadů báňské činnosti a v souladu s právními předpisy schválenými ústředním správním úřadem životního prostředí.

Plán musí obsahovat:

• ukládání a kontrola toxických a potencionálně toxických látek a materiálů,

• ochrana, použití a zachování povrchové a podzemní vody, v případě potřeby konstrukce, používání a ochrana odkališť,

• další opatření vyplývající z konkrétních báňských činností,

• opatření pro sanaci a rekultivaci těžbou dotčených pozemků do stavu umožňujícího budoucí využití pro další využití území.

EIA a Plán ochrany životního prostředí se zasílá ústřednímu správnímu úřadu životního prostředí a guvernérovi somonu nebo aimagu. Ústřední správní úřad životního prostředí tyto dokumenty prověří a do 30 dní vyrozumí držitele licence o svém rozhodnutí. Po schválení


156

zašle držitel licence oba dokumenty místní (podle lokalizace ložiska) organizaci monitorující životní prostředí.

Držitel licence je povinen zaznamenat nepříznivé dopady na životní prostředí vyvolané těžbou a předložit roční zprávu hodnotící dodržování plánu ochrany životního prostředí Ústřednímu správnímu úřadu životního prostředí a guvernérovi kraje („aimag“) a somonu. Zpráva musí obsahovat výsledky opatření prováděných k ochraně životního prostředí před potenciálním vlivem nových technických zařízení a technologií, zvětšením rozsahu těžby a jejími předpokládanými změnami, které se promítnou do EIA a Plánu ochrany životního prostředí. Změny Plánu ochrany životního prostředí musí být schváleny Ústředním správním úřadem životního prostředí.

Držitel těžební licence je povinen umožnit úřadům s působností k monitorování dodržování zákonů ochrany životního prostředí a zástupcům místní administrativy vstup na důlní území (dobývací prostor) k monitorování důlních aktivit na místě.

K zajištění povinností k ochraně životního prostředí je držitel báňské licence povinen uložit 50 % nákladů na ochranu životního prostředí na zvláštní účet v bance zřízený guvernérem okresu nebo kraje. Tyto finanční prostředky jsou držiteli licence navráceny po úplném splnění plánu ochrany životního prostředí.

Obdobně postupuje držitel průzkumné nebo báňské licence při rozšíření licence.

Zdravotní a bezpečností standardy Při řízení činností je držitel licence povinen postupovat podle platných právních předpisů tak, aby nebylo ohroženo zdraví a bezpečnost zaměstnanců a místních obyvatel.


Historický p řehled bilaterálních vztahů, smluvní základna

První smlouvy mezi tehdejší ČSSR a Mongolskem byly uzavřeny v roce 1956. Po nich následovaly dohody o hospodářské spolupráci, které se od roku 1960 pravidelně obnovovaly po „pětiletkách“ až do roku 1990.

V současnosti platné a významné dohody zahrnují i spolupráci v oblasti geologie a těžby surovin:

� Dohoda o hospodářské spolupráci,

� Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku,

� Dohoda o podpoře a ochraně investic (probíhá proces renegociace ve smyslu kompatibility s předpisy EU).

V oblasti geologických prací, těžby surovin a životního prostředí jsou v platnosti následující dohody:

� Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o poskytnutí úvěru na provedení komplexního geologického mapování a vyhledávacího geologického průzkumu, 18. 6. 1963,

� Rámcová dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o spolupráci při provádění geologicko-průzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v MoLR, 1. 9. 1979,


157

� Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o zřízení československo-mongolského podniku k provádění geologicko-průzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v MoLR, 1. 9. 1979,

� Dohoda o hlavních směrech spolupráce v oblasti životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem přírody a životního prostředí Mongolska, 19. 11. 2001.

Spolupráce ČR a Mongolska v oblasti využívání nerostného bohatství země Spolupráci mezi Československem, resp. Českou republikou a Mongolskou lidovou republikou, resp. Mongolskem v oblasti geologie a těžebního průmyslu lze časově rozdělit na období v letech 1963 až 1990 a po roce 2003. Oba časové úseky jsou charakterizovány rysy poplatnými danému období, nicméně z hlediska šíře spolupráce, aplikace geologických činností a objemu realizovaných prací se jedná o nesrovnatelná údobí a lze poměrně rychle a jednoznačně dovodit, která perioda spolupráce byla pro českou geologii plodnější a úspěšnější.

Spolupráce v oblasti geologie do 90. let minulého století Rozvoj každého oboru lidské činnosti je dán mnoha faktory. Pro oblast geologie je jedním z nejvýznamnějších možnost koordinace prací na velkých surovinových programech a projektech v oblastech bohatýcnch na zdroje nerostných surovin. Tuto možnost mj. dostala i československá geologie v Mongolsku v 70. a 80. letech.

Geologické práce se v tomto časovém období realizovaly především v následujících oblastech:

� geologické mapování v měřítkách 1 : 200 000 a 1 : 50 000 a účelové ložiskové mapování – oblast krajů Chovsgul, Bulgan, Orchon a Chentej,

� ložisková prospekce a geologický průzkum – ložiska Cu Erdenet a Tsagaan Suvarga, ložiska v oblastu Modot a Ongon Khairkhan,

� těžba ložisek – ložisko fluoritu Tsagaan Chuluut Del, ložiska cínu a wolframu Modot a jeho širším okolí, rozsypové ložisko zlata Chavchuu.

Uvedené geologické práce probíhaly buď v rámci společných geologických expedic nebo v rámci společného podniku Mongolczechoslovakmetal.

Rozsah této spolupráce nejlépe dokumentují vzpomínky Ing. Mojmíra Krautera, vedoucího českého zástupce ve společném podniku Mongolczechoslovakmetal a dvojnásobného držitele nejvyššího mongolského vyznamenání – Polární hvězdy. Jeho rukou psané postřehy a poznámky k historii vztahů mezi českými a mongolskými geology jsou uvedeny v příloze č. 4 metodiky – Modelová země Mongolsko – zajištění a analýza vstupních dat.

Spolupráce v geologických oborech v uplynulých 25 letech Opětovné navázání spolupráce mezi Českou republikou a Mongolskem v oblasti geologie bylo iniciováno Ministerstvem životního prostředí ČR v roce 1995 projektem, který identifikoval možné oblasti vzájemné kooperace mezi oběma zeměmi v rámci zahraniční rozvojové spolupráce. Odpovědným řešitele projektu byla společnost GEOMIN družstvo. Výstupem projektu byl přehled projektů, které mongolská strana zastoupená Mineral resources Authority of Mongolia označila za prioritní. Jednalo se zejména o oblast: A) geologického mapování v měřítku 1: 50 000 a 1: 200 000, B) hydrogeologických prací a zajišťování nových vodních zdrojů a C) širší oblast životního prostředí s důrazem na eliminaci zátěží po těžbě nerostných surovin.


158

V následujících letech se do projektů zahraniční rozvojové spolupráce v Mongolsku v oblasti geologických prací zapojila celá řada podnikatelských subjektů, z nichž k nejvýznamnější patří:

• Česká geologická služba – geologické mapování,

• Dekonta a.s. - oblast prací pro životní prostředí, sanační práce,

• GEOMIN s.r.o. – geologické mapování, ložisková geologie, hydrogeologické práce a budování vodních zrojů, oblast prací pro životní prostředí, sanační práce,

• GEOtest a.s. – vodohospodářské projekty,

• Vodní zdroje a.s. – hydrogeologické práce, vodohospodářské projekty. Většina těchto společností rovněž v Mongolsku působí v oblasti komerčních projektů a spolupracují s významnými mongolskými firmami i zahraničními subjekty působícími na mongolském trhu. Jedná se zejména o spolupráci při hydrogeologických prácích a výstavbě nových zdrojů pitné i technologické vody (GEOMIN s.r.o., Vodní zdroje a.s.), hodnocení místní surovinové báze a v geotechnických pracech (GEOMIN s.r.o.).

Pro uplynulých 20 let bylo charakteristické vzájemné prolínání projektů zahraniční rozvojové spolupráce s navazujícími programy komerčních aktivit. Zdá se, že vyškrtnutím Mongolska ze seznamu prioritních zemí pro českou rozvojovou spolupráci se v blízké době pravděpodobně definitivně uzavře i úspěšné působění českých geologických firem v této zemi.

Spolupráce v oblasti těžby na přelomu tisíciletí Naděje na setrvání ČR při využívání mongolského nerostného bohatství se definitivně rozplynula postupným rozkladem, rozprodejem a mongolskou formou privatizace společného česko mongolského podniku MongolCzechoslovakMetal, později MongolCzechMetal. Rozprodej tohoto podniku je typickým příkladem nehospodárného nakládání našeho státu s majetky drženými ČR v zahraničí.

Prakticky jediným subjektem od počátku tohoto století, který se aktivně zapojil do těžebních prací v Mongolsku, zejména pak těžby ložisek rozsypového zlata, byly společnosti založené okolo 1. Primossa corporation a.s.


Ačkoliv je Mongolsko ekonomicky nestabilní země závislá na vývozu nerostných surovin, dosáhla v roce 2014 v žebříčku Indexu lidského rozvoje (HDI) 90. pozice, tzn. těsně na rozhraní středně rozvinutých a vysoce rozvinutých států světa. Usnesením vlády ČR bylo na rozvojovou spolupráci s Mongolskem na rok 2015 alokováno 39,5 mil. Kč, z toho bylo čerpáno celkem 32,6 mil. Kč.

Projekty ZRS se v roce 2015 zaměřovaly především na sektory zemědělství, voda a sanitace, ochrana životního prostředí, nerostné zdroje a těžba a výroba a dodávky energie. Největší objem prostředků byl využit v sektoru zemědělství, kde se ZRS zaměřila na zlepšení užitkovosti skotu a na rozvoj mongolských lesů a lesnictví.

V oblasti geologických prací v širším slova smyslu byla nebo je realizována řada projektů, z nichž nejdůležitější jsou uvedeny v následujícím přehledu:

Aktivní projekty

� Realizace hydrogeologických jímacích objektů v provincii Zavchan, Mongolsko,

� Rozvoj vodovodního systému ve městě Murun, provincie Chuvsgul,

� Přenos know-how v přístupu k odstraňování ekologických zátěží.


159

Ukončené projekty

� Geologické mapování 1: 50 000 a zhodnocení ekonomického potenciálu vybrané oblasti Západního Mongolska,

� Úvodní hydrogeologický průzkum na třech vybraných ložiscích v Mongolsku,

� Vybudování nových zdrojů vody pro venkovské oblasti Zalugiin Gol a Ulaan Tolgoi v širší oblasti města Erdenet,

� Rehabilitace nefunkčních vodních zdrojů pro zásobování města Ulánbátar pitnou vodou,

� Průzkum znečištění a návrh sanace v průmyslovém areálu Hargia v Ulánbátaru,

� Prošetření technického stavu vodních zdrojů pro zásobování města Ulaanbaataru pitnou vodou,

� Zajištění zdrojů a dodávek pitné vody v nově osídlených částech města Ulaanbaatar,

� Technická a technologická podpora pro odstranění ekologických zátěží vzniklých při nelegální těžbě v centrální části Mongolska,

� Obnova a zajištění vodních zdrojů v polopouštních oblastech provincie Sukhbaatar,

� Posouzení environmentálních rizik kontaminace rtutí při těžbě ložisek v povodí řeky Selenge,

� Hydrogeologické práce a boj proti desertufikaci v kraji Dornogobi,

� Geologické mapování vybraných oblastí Mongolska v měřítku 1: 50 000,

� Ekologický audit těženého ložiska Erdenet,

� Řešení systému zdrojů a zásobování vodou v oblasti Mandalgobi,

� Geologické a geochemické mapování Zaaltajské Gobi v měřítku 1: 200 000.


160

Přehled informa čních zdrojů Anderson, C.S. (2015): Tin: U.S. Geological Survey mineral Commodity Summaries, 2015.

Baker S.N., Elias N., Gumán E., Soto-Viruet Y. (2010a): Mineral Facilities of Nothern and Central Asia. – U.S. Geological Survey, 2010.

Baker S.N., Elias N., Gumán E., Soto-Viruet Y. (2010b): Mineral Facilities of Asia and the Pacific. – U.S. Geological Survey, 2010.

Brown T.J., Wrighton C.E., Idoine N.E, Raycraft E.R, Shaw R.A., Deady E.A, Rippingale J., Bide T. (2016): WORLD MINERAL PRODUCTION 2010–14. British Geological Survey, 2016. Keyworth, Nottingham BusinessInfo.cz (2015): Souhrnná teritoriální informace Myanmar, Vietnam. - Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR.

Central Statistical Organization of Myanmar, www.csostat.gov.mm.

Copper Bulletin of the International Copper Study Group, www.icsg.org.

International Development Association, www.ida.worldbank.org.

Dpt. of Geological Survey and Mineral Exploration, Ministra of Mines, Myanmar

General Department of Vietnam Customs, www.customs.gov.vn

General Statistics Office of Vietnam, Statistical Yearbooks, www.gso.gov.vn

Glazek, J., Juskoviak J.: Sur la stratigraphie et la métamorphose des roches de la zone de Bao Ha - Yen Bay (Vietnam). Bull. Pol. Acad. Scie., Series Geol. Geogr. Scie., vol. XII, pp. 195-204.

GlobalCement.com Vietnam, Myanmar, http://www.globalcement.com.

Hoa N., Howell B. (2015). Vietnam and Cambodia Mining Market Briefing. – Sydney, 2015.

International Chromium Development Association, www.icdacr.com.

International Tungsten Industry Association, www.itia.info.

Kabakov, L. M. (1963): Resultaty poiskov na zoloto i olovo na teritoriji Demokraticeskoj Respubliky Vietnam. Report, Conf. Dept. Gen. Geol. N. Vietnam, Hanoi.

Kušnír, I. (1967): Přehled nejdůležitějších nerostných surovin Vietnamské demokratické republiky. Unpubl. rep., Karlovy Vary, 54 p.

Mc Rae M.E. (2015): Barite, in metals and minerals: U.S. Geological Survey minerals Yearbook 2013.

Mineral Resources Authority of Mongolia, Statistické ročenky MRAM, www.mram.gov.mn.

Mining Magazine, www.miningmagazine.com.

Mrňa ed. (1979). Zdroje nerostných surovin rozvojových zemí. – Sv. VI, ÚÚG 1979.

OECD, www.oecd.org/

Roos E. ed. (1982): Geologie a nerostné suroviny zemí jv. Asie a Afganistánu. – ÚÚG, Praha 1982.

Premoli, C. (1990): Industrial minerals of Vietnam. Industrial Min., July, pp. 58-71.

Southeast Asia Iron and Steel Institute, www.seaisi.org.

The Barytes Association, www.barytes.org.

Tlapa et al. (2016): Mapa globálních oborových příležitostí. – MZV ČR, 2016.

Tractus Research and Analysis, Myanmar Directorate of Geological Survey and Exploration, US Campaign for Burma, www tractus-asia.com.

United Nations Comtrade Database, comtrade.un.org.


161

U.S. Energy Information Administration, www.eia.gov.

U.S. Geological Survey Minerals Yearbook, www.minerals.usgs.gov/minerals.

van Oss, H.G. (2015): Cement: U.S. Geological Survey mineral Commodity Summaries, 2015.

WEF, www.weforum.org.

World Bank, www.data.worldbank.org.

World Coal, www.worldcoal.com. World Metal Statistics, www.world-bureau.com.

Xinh, Le Thac (ed.) (1988): Geology and mineral resources of Vietnam. Gen. Dept. Geol. Min. (GDGM) Vietnam, Hanoi, 217 p.

Ye Myint Swe (2015): Geological outlook, Survey of Myanmar´s Minerals nad Resources. - Department of Geological Survey and Mineral Exploration, Ministry of Mines, Myanmar.

Date post:	22-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	6 times
Download:	0 times