Analýza ukazatelů zdravotního stavu – Mladá Boleslav · roce narozenému) za předpokladu...

Analýza a vyhodnocení

zdravotního stavu

obyvatel

města

TÁBOR

MUDr. Stanislav Wasserbauer

MUDr. Miloslav Kodl

Hana Pokorná

Zdravá Vysočina, o.s.

ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Jihlava, srpen 2010

2

Obsah

1 Úvod ………………………………………………………………………. 4

2 Slovníček základních pojmů ………………….…………......…………..... 6

3 Charakteristika města, základní demografické údaje ………………...... 7

3.1 Počet obyvatel ….......……………….…………………....……... 7

3.2 Index stáří ………………………………………………...…...… 8

3.3 Střední délka života …………………………………...………… 11

4 Úmrtnost celková ………………………………………………………… 15

4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem … 15

4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů ….. 17

4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen …..… 18

4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) …………....… 19

4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku ……………….…..…… 21

5 Úmrtnost podle příčin úmrtí …………………………………...…............ 23

5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ………………..…… 25

5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory ………………………………...…. 30

5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy …………………………. 35

5.4 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života ……….……... 40

5.5 Absolutní úmrtnost podle příčin ………………………………... 43

6 Reprodukční zdraví ………............…………………………………….… 43

6.1 Počet narozených dětí ……............……………………...……… 43

6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost ....……………………...... 45

6.3 Potratovost ……............……………………………………....… 47

6.4 Vrozené vývojové vady ...…………………………………....…. 48

7 Infekční onemocnění …………………………………………………..… 49

7.1 Incidence syfilis ………………………………………..……….. 49

7.2 Incidence kapavky ……………………………………..…….. 50

7.3 Incidence tuberkulózy ……………………………….....………. 51

7.4 Incidence salmonelózy …………………………………..……… 51

7.5 Incidence kampylobakterióz …………………………...……….. 52

7.6 Incidence hepatitid …………………………………...…………. 53

8 Dispenzarizace ………………………………………………………….... 54

8.1 Prevalence alergií ……………………………………...………... 54

8.2 Prevalence diabetes mellitus ……………………………...…….. 55

9 Incidence nádorových onemocnění …………………………....………… 56

9.1 Incidence nádorů celkem …………………………………...…… 56

9.2 Incidence nádorů tlustého střeva ………………………...……… 60

9.3 Incidence nádorů recta (konečníku) …………………………..… 61

3

9.4 Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic …………..……… 61

9.5 Incidence nádorů kůže ………………………………..………… 62

9.6 Incidence nádorů prsu …………………………………...……… 63

9.7 Incidence nádorů děložního hrdla ……………………...……….. 63

9.8 Incidence nádorů těla děložního …………………………..……. 64

9.9 Incidence nádorů vaječníků ………………………………..…… 65

9.10 Incidence nádorů prostaty …………………………...………….. 65

10 Analýza incidence nádorových onemocnění v okrese Tábor ………..... 66

10.1 Incidence nádorů celkem ………………………………………… 66

10.2 Incidence nádorů žaludku ………………………………………... 68

10.3 Incidence nádorů tlustého střeva ………………………………… 69

10.4 Incidence nádorů konečníku …………………………………….. 71

10.5 Incidence nádorů trachey, bronchu a plic ……..………………… 72

10.6 Incidence nádorů kůže ….………………………………………... 73

10.7 Incidence nádorů prostaty ……….……………………………… 74

10.8 Incidence nádorů močového měchýře ………………………….. 75

10.9 Incidence nádorů ledvin a močových cest ………………..…….. 76

10.10 Incidence nádorů prsu …………………….…..………………… 77

10.11 Incidence nádorů hrdla děložního ……………………..………... 77

10.12 Incidence nádorů těla děložního ………………………………… 78

10.13 Incidence nádorů vaječníků ………….………………………….. 79

11 Závěry ……………………………………………………………….....…. 80

4

1 Úvod

Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo

používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás „nic nebolí“, že

nám „nic není“. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho

aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností.

Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů.

Obecně je nazýváme determinanty zdraví, případně rizikovými faktory. Úroveň zdraví

(zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života), životního a

pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní

péče, zejména léčby a prevence. To vše, za spolupůsobení celé řady dalších faktorů, utváří

kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde především momenty biologické podstaty člověka,

přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému.

Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant –

průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu.

Graf č. 1: Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v %

50%

20%

15%

15%

životní styl úroveň zdravotní péče

životní a pracovní prostředí genetická zátěž

Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i ve městě Táboře, je

možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu

(zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisejí.

Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých

událostech – na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů patří zejména

střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé diagnózy, a také úmrtnost

novorozenecká a kojenecká. Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří

k těm nejdůležitějším zejména výskyt některých závažných neinfekčních tzv. civilizačních

nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí.

5

Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a

dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně

jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím, a případně

s životním prostředím, významným způsobem souvisejí. Ve městech má analýza zdravotního

stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i

„běžných“ rozhodováních zastupitelstva či rady města či obce.

Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby.

Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné absolutní počty

zemřelých nebo nemocných – celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, tj.

diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje však nelze v žádném případě srovnávat mezi

jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ČR), a to proto, že každý

region má zcela odlišný počet obyvatel. Tyto absolutní údaje lze s určitou mírou opatrnosti

srovnávat v určité časové řadě v jednom jediném místě (např. městě) a posuzovat tak trend

vývoje.

Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech

srovnávaných oblastech na určitý konstantní počet obyvatel, na tzv. konstantu – ve většině

případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou

údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí).

Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji

a republikovým průměrem se používají tzv. standardizovaná data. Ta samozřejmě vychází

z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje (především na 100 tisíc obyvatel) a

následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve

všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby všude a ve všech letech žili stejně

staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat např. úmrtnost v různých oblastech státu

(města, okresy, kraje) mezi sebou a průměrem ČR. Umožňuje to získané standardizované

údaje srovnat i s hodnotami v různých jiných státech. K výpočtům se používají různé

standardy, většinou však – a je to použito i v této práci – se využívá tzv. evropský standard

(tzn. jakýsi evropský věkový průměr).

Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout

i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to

znamená počtem obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory – v tomto

případě ukazatelé vztahující se k městu Tábor – mívají mnohem výraznější odchylky údajů

v jednotlivých letech oproti datům srovnávaných, ale výrazně větších území (zejména ve

vztahu ke kraji či ČR).

Poznámka:

Předkládané analýzy byly zpracovány na základě vstupních dat připravených Ústavem

zdravotnických informací a statistiky v Praze.

6

2 Slovníček základních pojmů

Individuální zdraví:

je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody.

Veřejné zdraví:

je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních,

životních a pracovních podmínek a způsobem života.

Přirozený přírůstek:

je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a

v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu

na každých tisíc obyvatel v daném území.

Střední délka života při narození:

je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto

roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života

se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného).

SDR – standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin:

jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na

tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili

obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se

mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat.

Perinatální úmrtnost:

vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc

celkem narozených dětí.

Novorozenecká úmrtnost:

vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě

narozených dětí.

Kojenecká úmrtnost:

vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí.

Incidence:

vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel

(event. mužů nebo žen) na 100 000 obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období

(nejčastěji roku).

Prevalence:

vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu

na datum vzniku).

7

3 Charakteristika města, základní demografické údaje

3.1 Počet obyvatel

V Táboře žije v posledních letech necelých 36 tisíc trvale bydlících obyvatel. Jejich počet se

ve sledovaném období, tj. v letech 2003 – 2008, na rozdíl od mnohých jiných měst, trvale

snižuje. Ve sledovaném šestiletém období došlo k poklesu počtu obyvatel o 734 lidí (tj. o

2,0%), za posledních 10 let dokonce o více než 1.200 obyvatel (tj. o 3,4%). V Táboře trvale

žije více žen než mužů – v průměru o 1.200 (tj. o 7%) více. Pokles počtu mužů i žen je ve

sledovaném období obdobný – o 2%.

Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro město Tábor

Ukazatel / rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Počet obyvatel celkem 36 359 36 070 35 957 35 849 35 768 35 625

Děti ve věku 0 – 14 let 5 444 5 240 5 074 4 972 4 863 4 778

Senioři ve věku 65 a více let 4 893 4 939 4 974 5 021 5 141 5 232

Muži 17 562 17 415 17 372 17 354 17 316 17 216

Ženy 18 797 18 655 18 585 18 495 18 452 18 409

Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel ve městě Tábor v letech 2003 – 2008 ve věkových

skupinách do 14 let a nad 65 let – CELKEM MUŽI + ŽENY

4 700

4 900

5 100

5 300

5 500

2003 2004 2005 2006 2007 2008

0-14

65+

Jak také vyplývá z výše uvedené tabulky a grafu, došlo v posledních letech k významnému

poklesu počtu dětí a naopak ke značnému nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let. Za

posledních šest let došlo k poklesu počtu dětí v Táboře o 12,2% (tj. absolutně o 666), naopak

8

k navýšení počtu seniorů o 6,9% (o 339)! V roce 2006 došlo ve městě Táboře historicky

poprvé k tomu, že počet osob starších 65-ti let byl vyšší než byl počet dětí ve věku do 14-ti

let. V roce 2008 bylo v Táboře již o 450 dětí méně než bylo seniorů. Bohužel je jisté, že tento

trend nyní pokračuje, a že bude pokračovat i v následujících letech. Nebude na škodu udělat

malý odhad, malou prognózu. Pokud by trendy v poklesu počtu dětí a nárůstu počtu seniorů

v Táboře pokračovaly i v příštím roce, je z následujícího grafu patrné, že v roce 2011 bude

v Táboře žít přibližně pouze 4.300 dětí ve věku do 14-ti let a zhruba o 1.200 seniorů starších

65-ti let více (tj. celkem asi 5.400).

Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel ve městě Tábor v letech 2003 – 2008 ve věkových

skupinách do 14 let a nad 65 let – CELKEM MUŽI + ŽENY

s prognózou do roku 2011

4 300

4 500

4 700

4 900

5 100

5 300

5 500

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

0-14

65+

3.2 Index stáří

Tento nepříznivý vývoj a stárnutí populace potvrzuje i tzv. index stáří. Ten je dán poměrem

mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100

obyvatel).

V šestiletém sledovaném období (2003 – 2008) došlo jak ve městě Táboře, tak i v Jihočeském

kraji a v ČR k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu. Velmi nepříznivá pro město

Tábor je zajisté skutečnost, že se index stáří navýšil výrazněji než tomu je v Jihočeském kraji

a v ČR. V Táboře bylo v tomto období zaznamenáno navýšení indexu stáří o plných 22%,

zatímco v Jihočeském kraji o 16% a v ČR o 15%. Z následujících grafů je také zřejmé, že

hodnoty indexu stáří jsou u mužů i u žen trvale vyšší než je průměr v kraji a v ČR.

Neznamená to nic jiného než to, že v Táboře žije v průměru starší obyvatelstvo než v daném

kraji a v ČR. Navýšení tohoto indexu je u táborských mužů i žen prakticky stejné.

Za povšimnutí stojí zajisté i fakt, že tento index, charakterizující stáří populace, je u žen

výrazně vyšší než u mužů. Odpovídá to samozřejmě i tomu, že ženy se dožívají výrazně

9

vyššího věku než muži (cca o 6 let). Zatímco u mužů je trvale, tj. ještě i v roce 2008, tento

index nižší než 90 (znamená to, že v populaci žije o více než 10% více dětí – chlapců než

seniorů – mužů starších 65 let), tak u žen již v roce 2003 byl tento poměr vyšší než 120, a

v roce 2008 se pohybuje dokonce kolem hodnoty 140!

Graf č. 4: Index stáří [100*(65+/(0-14)] – srovnání města Tábora, Jihočeského kraje

a ČR – CELKEM MUŽI + ŽENY v letech 2003 – 2008

85

90

95

100

105

110

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

JČ kraj

ČR

Graf č. 5: Index stáří [100*(65+/(0-14)] obyvatel města Tábora – SROVNÁNÍ

MUŽŮ A ŽEN v letech 2003 – 2008

70

80

90

100

110

120

130

140

2003 2004 2005 2006 2007 2008

muži

ženy

10


a ČR – MUŽI v letech 2003 – 2008

60

70

80

90

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

JČ kraj

ČR


a ČR – ŽENY v letech 2003 – 2008

110

120

130

140

2003 2004 2005 2006 2007 2008

TáborJČ krajČR

11

3.3 Střední délka života

Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje

na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové

(standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje, jakého věku by se dožil člověk, narozený v daném

roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván „pravděpodobná

délka dožití“. Není to tedy průměrná délka života nyní žijící populace (průměrný věk), jak se

někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento

ukazatel odpovídá.

Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro

jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Čím vyšší

věková kategorie se zvolí, tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace.

Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových

kategoriích) v celé ČR, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví,

prodlužuje. Znamená to, že lidé v ČR mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku.

Bohužel, přesné údaje tohoto ukazatele za město Tábor nejsou k dispozici, proto

v následujících grafech i hodnoceních jsou analyzována data za okres, kraj a ČR. Nicméně se

domníváme (i po konzultaci s pracovníky Ústavu zdravotnických informací a statistiky), že

údaje za okres Tábor jsou velmi podobné s daty za město.

Graf č. 8: Střední délka života při narození u MUŽŮ v okrese Tábor, v Jihočeském

kraji a v ČR v letech 2000 – 2007

71

72

73

74

75

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres TáborJČ krajČR

Na výše uvedeném grafu je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za

posledních 8 let. Od roku 2000 je patrný vzestup ve všech třech sledovaných souborech. Po

celou dobu sledování jsou hodnoty střední délky života při narození v okrese Tábor nad

úrovní Jihočeského kraje a České republiky – znamená to, že muži v Táboře i v tomto okrese

12

mají šanci dožívat se o něco vyššího věku, a to v průměru o 0,8 roku (tj. o zhruba 10 měsíců)

vyššího než v ČR. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2007 u mužů v Táboře 74,8 let.

Rozdíly ve střední délce života při narození u žen jsou mezi sledovanými oblastmi méně

výrazné. V průměru je tento ukazatel u žen v okrese Tábor o 0,3 roku vyšší než v kraji a

v ČR, což znamená, že ženy žijící na Táborsku mají pravděpodobnost dožívat se věku o

zhruba 3-4 měsíce vyššího. Tento rozdíl není samozřejmě nikterak statisticky významný.

Pravděpodobná délka dožití je v roce 2007 u žen v Táboře 80 let.

Graf č. 9: Střední délka života při narození u ŽEN v okrese Tábor, v Jihočeském kraji

a v ČR v letech 2000 – 2007

78

79

80

81

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Střední délka života při narození je v celé ČR u žen delší než u mužů – v okrese Tábor tento

rozdíl v průměru za sledovaných 8 let činí 5,9 let.

Graf č. 10: Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v okrese Tábor

v letech 2000 – 2007

13

15

17

19

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

muži

ženy

13

Střední délka života ve 45-ti nebo 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné

úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příčiny zkracující život v nižších věkových skupinách,

především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší

obraz o vypořádávání se s chronickými onemocněními. Střední délka života ve věku 65 let

vyjadřuje, jakou mají v průměru nyní žijící lidé v tomto věku ještě šanci dlouho žít.

Graf č. 11: Střední délka života u MUŽŮ ve věku 65 let v okrese Tábor, v Jihočeském


13

14

15

16

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Vývoj průměrné délky dožití u pětašedesátiletých mužů má obdobný průběh s vývojem

střední délky života při narození, pouze rozdíly nejsou tak zřetelné. Takto staří muži v okrese

Tábor měli v roce 2007 v průměru ještě šanci se dožít 15,4 let, což je zhruba o 0,3 roku delší

šance než v ČR a Jihočeském kraji (rozdíly nejsou statisticky významné). Za sedm let došlo

v okrese Tábor k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1 a půl roku, což je o něco málo

více než v kraji a v ČR.

U žen ve věku 65 let je pravděpodobnost dožití o 3,1 roku delší než u mužů. Rozdíl je tudíž

výrazně nižší než při narození. I tento ukazatel má stoupající, tj. pozitivní trend. Za 8 let se

pravděpodobná délka dožití u pětašedesátiletých žen v okrese Tábor zvýšila o 1,1 rok, což je

stejné prodloužení jako v Jihočeském kraji a o 0,2 roku nižší než v ČR. Potěšující je zajisté i

skutečnost, že v posledních letech je střední délka života u 65-ti letých žen v okrese Tábor a

s největší pravděpodobností i u žen ve městě Tábor mírně vyšší než je v Jihočeském kraji a

v ČR.

14

Graf č. 12: Střední délka života u ŽEN ve věku 65 let v okrese Tábor,

v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2000 – 2007

16

17

18

19

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Graf č. 13: Střední délka života u MUŽŮ a ŽEN ve věku 65 let v okrese Tábor

v letech 2000 – 2007

13

15

17

19

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

muži

ženy

15

4 Úmrtnost celková

4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem

Celková úmrtnost (tj. na všechny příčiny) je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak,

vždy tzv. věkově standardizována (jako tzv. SDR). Takto upravené údaje o úmrtnosti

umožňují zcela validní, nezkreslené srovnávání různých populací na různých územích,

lišících se svou velikostí i věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje jsou relativizovány, tj.

přepočteny na 100 tisíc obyvatel a následně ještě přepočteny na tzv. evropský věkový

standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných

územních celků. Výsledné údaje sice již nejsou vůbec totožné s absolutními počty zemřelých,

ale umožňují spolehlivé srovnávání populací v různých místech i v různém čase. Výsledné

údaje tak v této kapitole vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100

tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým

věkovým složením obyvatel.

Pokud chceme získat lepší obrázek o vývoji daného ukazatele ve sledovaných územích je

možno křivkami, které spojují hodnoty v jednotlivých letech, proložit úsečku, která pak

vyjadřuje trend vývoje daného ukazatele (v tomto případě celkové standardizované

úmrtnosti). Z většiny uvedených grafů v této „Analýze“ je také patrné, že konkrétní hodnoty

u menších populací (např. u města Tábor) výrazně více kolísají, než u velkých souborů – tj.

velkých populací (např. v ČR případně v Jihočeském kraji).

Graf č. 14: Celková úmrtnost ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008

– CELKEM MUŽI A ŽENY

600

700

800

900

1000

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

ČR

Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR, tzn. v celé

republice, ale i ve všech krajích, okresech (a zřejmě i ve všech městech a obcích) poměrně

výrazně klesá. Je také patrné, že pokles úmrtnosti je v Táboře o něco vyšší než tomu je

průměrně v ČR – rozdíl však není významný. Zatímco v ČR poklesla úmrtnost za daných šest

16

let o 17%, tak v Táboře o zhruba 25%. Pokud bychom však srovnávali proti sobě delší časová

období (např. 2003 – 2005 oproti 2006 – 2008), tak rozdíly mezi Táborem a ČR už zdaleka

tak velké nejsou (cca o 3%). Jak může situace vypadat při zachování letošních trendů v roce

2012 je patrné z následujícího grafu. Trend v Táboře má zajisté pozitivnější vývoj než v ČR.

Samozřejmě se jedná o prognózu, která se nemusí naplnit.

Graf č. 15: Celková úmrtnost ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008

s prognózou vývoje do roku 2012 – CELKEM MUŽI A ŽENY

500

600

700

800

900

1000

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Tábor

ČR

Z následujícího grafu je patrné, že úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší (horší) než u žen. To

samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6

let. U mužů je mírně příznivější vývoj celkové úmrtnosti – klesá v posledních letech o něco

zřetelněji než tomu je u žen, což dokladují proložené trendy v podobě přímek.

Graf č. 16: Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře v letech 2003 – 2008

400

600

800

1000

1200

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

muži

ženy

17

4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů

Celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů samozřejmě také v posledních letech

poměrně výrazně klesá. Je to trend patrný nejen v ČR, ale také ve všech zemích Evropské

unie. Mimochodem, zejména mnozí politici interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně.

Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví a zdravotní stav výrazně zlepšuje

s poukázáním na stále klesající úmrtnost s tím, že tudíž není třeba dalších investic do

primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU

úmrtnost lidí klesá výrazněji než v ČR.

Graf č. 17: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském


800

900

1000

1100

1200

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Graf č. 18: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Táboře ve srovnání s úmrtností

v Jihočeském kraji v letech 2003 – 2008

800

900

1000

1100

1200

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

JČ kraj

18

Z výše uvedených grafů je zřejmé, že úmrtnost mužů je v Táboře nižší než je průměr v celém

Jihočeském kraji a v ČR. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc mužů zhruba 32 zemřelých mužů

oproti kraji a 65 zemřelých mužů oproti průměru v ČR za rok. Pro lepší pochopení to

znamená, že kdyby byla úmrtnost mužů v Táboře na stejné úrovni jako v ČR, umíralo by

v tomto městě každým rokem zhruba o 23 mužů více. Graf č. 18 ukazuje, že i trend vývoje je

v Táboře pozitivnější než tomu je v Jihočeském kraji.

4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen

Graf č. 19: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji


400

500

600

700

800

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Táborokres TáborJČ krajČR

Graf č. 20: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře ve srovnání s úmrtností

v Jihočeském kraji v letech 2003 – 2008

400

500

600

700

800

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

JČ kraj

19

Podobně jako u mužů, i u žen celková úmrtnost na všechny příčiny v posledních letech

poměrně výrazně klesá, tzn. že má pozitivní trend. Je to logické, pokud již mj. víme

o prodlužující se střední délce života, která je vlastně jejím zrcadlovým obrazem. Pokles

v Táboře je za 6 let v přepočtu na 100 tis. žen zhruba o 23 zemřelých žen ročně, což odpovídá

poklesu zhruba o 17%. Podobně jako u mužů je i úmrtnost žen v Táboře nižší než je v ČR,

v Jihočeském kraji či v okrese Tábor. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc žen zhruba 41

zemřelých žen oproti kraji i průměru v ČR za rok. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby

byla úmrtnost žen v Táboře na stejné úrovni jako v ČR, umíralo by v tomto městě každým

rokem zhruba o 15 žen více. Graf č. 20 ukazuje srovnání celkové úmrtnosti žen v Táboře a

v Jihočeském kraji – úmrtnost v Táboře je až na rok 2003 vždy nižší a i trend, který lépe

ukazuje na skutečný stav, je v kraji méně příznivý, než tomu je v Táboře. Pokud by tento

trend pokračoval i ve stávajících a příštích letech, byl by rozdíl např. v roce 2012 již poměrně

značný – zhruba 20-ti %. Tuto případnou prognózu ukazuje následující graf.

Graf č. 21: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře a v Jihočeském kraji

v letech 2003 – 2008 s prognózou vývoje do roku 2012

300

400

500

600

700

800

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Tábor

JČ kraj

4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny)

Přestože je v úvodu této „Analýzy“ uvedeno, že absolutní údaje není vhodné příliš srovnávat,

jsou zde tato srovnání využita. To proto, že jsou použita pouze ke srovnání úmrtnosti ve

městě Táboře. Zde se totiž počet obyvatel a jejich věková struktura během sledovaných šesti

let příliš nezměnila, proto je možno toto srovnání použít. Navíc tyto údaje jsou

srozumitelnější pro představu o skutečných počtech zemřelých osob.

V posledních třech letech umírá každým rokem v Táboře zhruba stejný počet lidí – v průměru

796 lidí (v rozmezí 792 – 801 osob), z toho je v průměru 407 mužů (v rozmezí 388 – 426) a

389 žen (v rozmezí 366 – 413). Trendy úmrtnosti v absolutních hodnotách potvrzují již

uvedené trendy ve standardizované úmrtnosti – jsou u mužů i žen výrazně klesající.

20

Grafy č. 22 – 24: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 – 2008

celkem muži + ženy:

muži:

ženy:

380

400

420

440

460

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor - muži a ženy

190

200

210

220

230

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor - muži

180

190

200

210

220

230

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor - ženy

21

Graf č. 25: Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních hodnotách)

ve městě Táboře v letech 2003 – 2008

180

190

200

210

220

230

2003 2004 2005 2006 2007 2008

muži ženy

Z grafu je patrné, že počet zemřelých mužů je každým rokem s výjimkou roku 2007 vyšší,

než je počet zemřelých žen – v průměru zemře v Táboře každoročně o 23 mužů více než žen.

4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku

Uvedené grafy absolutní úmrtnosti podle věkových skupin samozřejmě ukazují na to, že

úmrtnost v seniorském věku je oproti nižším věkovým skupinám výrazně – několikanásobně

vyšší.

Graf č. 26: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 podle

věkových kategorií – MUŽI

0

40

80

120

160

200

2003 2004 2005 2006 2007 2008

věk do 44 let

věk 45 - 64 let

věk nad 65 let

22

Graf č. 27: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 – 2008

podle věkových kategorií – ŽENY

0

40

80

120

160

200

2003 2004 2005 2006 2007 2008

věk do 44 let

věk 45 - 64 let

věk nad 65 let

Zřejmě nejzajímavějším závěrem je skutečnost, že počet zemřelých mužů do tzv. seniorského

věku, tj. od 64 let věku, jinými slovy v „mladém a středním věku“ je dlouhodobě a trvale

výrazně vyšší než u stejně starých (mladých) žen. Tuto skutečnost nejlépe dokládá následující

graf. Zatímco každým rokem zemře v Táboře do 65. roku věku v průměru 52 žen, tak

v mužské části populace zemře v průměru 126 osob, tj. více než dvojnásobek. Za pozornost

stojí i fakt, že v průměru týden co týden v Táboře zemřou tři lidé mladší 65-ti let a každý

měsíc pak v průměru tři lidé mladší 45-ti let. Celkem každým rokem umírá v Táboře na

nejrůznější příčiny v průměru 31 mladých osob ve věku do 45-ti let.

Graf č. 28: Srovnání absolutního počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře

ve věku do 64 let v letech 2003 – 2008

20

30

40

50

60

70

2003 2004 2005 2006 2007 2008

muži

ženy

23

5 Úmrtnost podle příčin úmrtí

Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv.

kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i v Táboře, a to jak u mužů, tak i u žen.

V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní

mozkové příhody, ale i mnohá další onemocnění, umírá v Táboře 46% lidí. Tento podíl je

o dost nižší než v celé ČR, kde na tato onemocnění umírá zhruba polovina lidí, tj. 51%.

Na druhém místě v příčinách úmrtí jsou zhoubné nádory s téměř 30% (v ČR 27%). V součtu

mužů i žen jsou na 3. místě v příčinách smrti poranění (úrazy) a otravy s téměř 6,6% (v ČR

6,0%). Obecně se dá říct, že úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je v Táboře nižší než

tomu je v průměru ČR, naopak úmrtnost na zhoubné nádory a na ostatní příčiny je v Táboře

o něco vyšší než tomu je v ČR.

Tabulky č. 2 – 4: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti

ve městě Táboře a v ČR (průměr z let 2003 – 2008) v %

muži + ženy:

Příčina úmrtí Tábor ČR

% %

Onemocnění srdce a cév 45,9 50,8

Zhoubné nádory (novotvary) 29,6 26,7

Poranění (úrazy) a otravy 6,6 6,0

Ostatní příčiny 17,9 16,5

muži:


% %





ženy:


% %





Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Táboře určité rozdíly. Ženy umírají na

kardiovaskulární onemocnění podílem výrazně častěji – v 51 %, muži na tyto nemoci umírají

méně – „pouze“ v 41%. Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 33%

oproti 26% u žen) a na úrazy a otravy (v 8,4% oproti 4,6% u žen). Největší rozdíly oproti

24

procentuálnímu podílu v ČR jsou u úmrtní na onemocnění srdce a cév – u žen v ČR o 5%

častější příčina, u mužů pak o 4,6%.

Grafy č. 29 – 31: Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře

(průměr z let 2003 – 2008) v %


muži:

ženy:

17,9%

6,6%

29,6%

45,9%

KVO novotvary úrazy ostatní

32,7%

40,8%

8,4%

18,1%


51,3%

26,2%

4,6%

17,9%


25

5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění

Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na kardiovaskulární onemocnění nebo-li

onemocnění srdce a cév. Nejinak tomu je i v Táboře. Úmrtnost na tato onemocnění je

nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Zvláště u žen způsobují více než polovinu

úmrtí. U obou pohlaví je rovněž patrný v posledních letech v počtu zemřelých na tato

onemocnění sestupný trend – tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí i na snižování

celkové úmrtnosti.

Podíl úmrtnosti na tyto příčiny z celkového počtu se v posledních letech v Táboře mírně

snižuje – zatímco v letech 2004 – 2005 byl 51,8%, tak v letech 2007 – 2008 již „pouze“

50,0%. Úmrtnost na onemocnění srdce a cév je v Táboře nižší než v ČR – a to nejenom

podílem (%) ze všech úmrtí (viz předcházející kapitola), ale i ve standardizovaných, tj.

srovnatelných hodnotách. V Táboře umírá na tato onemocnění v průměru za rok o zhruba 23

lidí méně, než by tomu bylo, kdyby byla tato úmrtnost na stejné úrovni, jako je v průměru

v ČR. Níže uvedený graf také ukazuje, že trend poklesu úmrtnosti v ČR je v Táboře a v ČR

velmi podobný.

Graf č. 32: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění

u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008

250

300

350

400

450

500

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

ČR

Také další graf dokazuje, že i úmrtnost na onemocnění srdce a cév u mužů je v Táboře ve

sledovaném období (tj. v letech 2003 – 2008) nižší než je průměr v ČR, v Jihočeském kraji

i v táborském okrese. Úmrtnost na tato onemocnění je v Táboře výrazně nižší zejména oproti

průměru v ČR (v Táboře průměrně 410 zemřelých oproti 496 v ČR – samozřejmě v přepočtu

na 100 tisíc mužů). V praxi tyto hodnoty znamenají to, že v Táboře v průměru umírá na

nemoci srdce a cév každým rokem o 15 mužů méně, než by tomu bylo, kdyby zde muži

umírali na tato onemocnění stejně často jako v ČR.

26

Graf č. 33: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ

ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 –

2008

300

400

500

600

2003 2004 2005 2006 2007 2008


Následující graf potvrzuje skutečnost, že v Táboře na kardiovaskulární onemocnění umírá

méně lidí než tomu je v ostatních hodnocených oblastech. Úmrtnost žen na tato onemocnění

je v Táboře dlouhodobě nižší než v ČR, Jihočeském kraji i okrese Tábor. Zatímco průměrná

standardizovaná úmrtnost na onemocnění srdce a cév dosahuje za sledované období v Táboře

hodnoty 283 (na 100 tisíc žen), v ČR je průměr na úrovni 335 zemřelých žen na 100 tisíc žen

za rok. Znamená to, že v Táboře zemře na tato onemocnění v průměru za rok v přepočtu na

100 tisíc žen o 10 žen méně, než by tomu bylo při stejně vysoké úmrtnosti jako je v ČR.

Graf č. 34: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u ŽEN

ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 –

2008

200

250

300

350

400

2003 2004 2005 2006 2007 2008


27

Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na onemocnění srdce a cév v absolutních

hodnotách ve městě Táboře. Víceméně tyto trendy korespondují s trendy ve výše uvedených

grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že trend je v posledních letech u mužů i u žen

velmi pozitivní.

Grafy č. 35 – 37: Zemřelí v absolutních hodnotách na onemocnění srdce a cév ve městě

Táboře v letech 2003 – 2008

muži a ženy (celkem):

muži:

ženy:

80

83

86

89

92

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor - muži

90

96

102

108

114

120

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor - ženy

170

180

190

200

210

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor - muži + ženy

28

Následující grafy ukazují úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ve městě Táboře podle tří

základních věkových skupin, tj. do 44 let, ve věku od 45 do 64 let a konečně v seniorském

věku, tzn. ve věku vyšším nad 65 let. Je zřejmé a poměrně logické, že nejčastěji na tato

onemocnění umírají lidé starší 65 let, nicméně skutečnost, že v průměru každým rokem umře

na kardiovaskulární onemocnění v Táboře 43 lidí mladších 65 let věku, a z toho 3 osoby do

44. roku věku, je alarmující. Je také zřejmé, že mnohem častěji na onemocnění srdce a cév

umírají mladší muži než ženy – ročně v Táboře zemře do 65. roku věku 8 žen a 35 mužů.

Graf č. 38: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév

ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách

0

20

40

60

80

2003 2004 2005 2006 2007 2008

věk do 44 let

věk 45 - 64 let

věk nad 65 let

Graf č. 39: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév

ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách

0

20

40

60

80

100

120

2003 2004 2005 2006 2007 2008

věk do 44 let

věk 45 - 64 let

věk nad 65 let

29

Každým rokem zemře v Táboře v průměru (za sledované období) na onemocnění srdce a cév

376 osob, z toho 204 žen a 172 mužů. Znamená to, že týden co týden s naprostou

pravidelností zemře v Táboře na kardiovaskulární onemocnění 7 lidí.

Nejvíce osob na tato onemocnění zemřelo v roce 2003, a to 419, nejméně pak – o téměř 13%

méně – v letech 2006 a 2007 (vždy 363 osob).

Srovnání počtu zemřelých žen a mužů v absolutních hodnotách v letech 2003 – 2008

zachycuje následující graf, z něhož je mj. patrný sestupný, tj. pozitivní, trend vývoje

a skutečnost, že ženy na tato onemocnění umírají častěji než muži. Jak bylo doloženo

předcházejícími grafy, tak především ve vyšším věku, tj. ve věku vyšším než 65 let.

Graf č. 40: Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních počtech)

na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech 2003 – 2008

80

90

100

110

120

2003 2004 2005 2006 2007 2008

ženy muži

30

5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory

Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na zhoubné nádory (novotvary) – v Táboře na ně

umírá téměř 30% lidí, přitom muži umírají na nádory častěji (32,7% ze všech úmrtí mužů)

než ženy (26,2% ze všech úmrtí žen). Trend úmrtí na tato onemocnění je, podobně jako u

nejčastější příčiny, tj. kardiovaskulárních nemocí, rovněž sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem

na skutečnost, že naopak celorepublikově (tzn. i v Táboře) výskyt zhoubných nádorů vzrůstá,

je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů. Přát si můžeme

alespoň to, aby stále nižší úmrtnost na zhoubné nádory byla dána i stále efektivnější

sekundární prevencí, tj. tzv. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných

nádorů.

Méně příznivější je pro město Tábor to, že zde v průměru umírá na zhoubné nádory více lidí,

než je průměr v ČR (samozřejmě po tzv. standardizaci). Rozdíly však nejsou významné, navíc

trend poklesu je v Táboře výrazně příznivější, což dokládá následující graf i konkrétní údaje.

Zatímco v letech 2003 – 2004 zemřelo v Táboře na novotvary o 43 osob (v přepočtu na 100

tisíc obyvatel) více než v ČR, tak v následujících letech (2005 – 2008) jsou počty úmrtí na

zhoubné nádory v Táboře a v ČR již prakticky shodné. Z grafu je také zřejmý pozitivnější

trend vývoje úmrtnosti v Táboře oproti ČR.

Graf č. 41: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory MUŽŮ A ŽEN

ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008

180

200

220

240

260

280

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

ČR

31

Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory je u mužů v Táboře víceméně obdobná jako je

v Jihočeském kraji a v ČR – rozdíly jsou nepatrné. Úmrtnost v okrese Tábor je pak trvale

nižší než v ostatních hodnocených územích, rozdíly však také nejsou statisticky významné.

Graf č. 42: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u MUŽŮ ve městě Táboře,

v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008

240

280

320

360

400

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

okres TáborJČ kraj

ČR

U žen je v průměru úmrtnost na zhoubné nádory prakticky totožná ve všech sledovaných

územích. Rozdíly mezi nimi jsou – i přes značnou kolísavost v počtu zemřelých žen v Táboře,

která je dána především malým statistickým souborem – minimální.

Graf č. 43: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u ŽEN ve městě Táboře,


120

140

160

180

200

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor


ČR

32

Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na zhoubné nádory v absolutních hodnotách

v Táboře. Tyto trendy korespondují s vývojem ve výše uvedených grafech standardizované

úmrtnosti a ukazují, že trend úmrtnosti na zhoubné nádory je v posledních letech u mužů

i u žen v Táboře velmi pozitivní.

Grafy č. 44 – 46: Zemřelí (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě

Táboře v letech 2003 – 2008

muži + ženy (celkem):

muži:

ženy:

60

65

70

75

80

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor - muži

110

120

130

140

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor - muži + ženy

40

45

50

55

60

65

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor - ženy

33

V průměru každým rokem umírá v Táboře na některý ze zhoubných nádorů 242 osob, z toho

je 138 mužů a 104 žen. Znamená to, že každý měsíc na tato onemocnění umírá v tomto městě

20 lidí.

Podobně jako u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév, tak i u úmrtnosti na zhoubné nádory,

logicky ve věkové struktuře zemřelých převažují osoby ve věku nad 65 let. Možná

překvapující, a zajisté ne příliš radostná, je však skutečnost, že téměř 23% ze všech lidí, kteří

na zhoubný nádor zemřou, umírají ve věku mladším, tj. před 65. rokem svého věku. Každý

rok v Táboře umírá na zhoubné nádory 38 lidí dříve než se dožije tohoto seniorského věku.

Graf č. 47: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě

Táboře v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách

0

10

20

30

40

50

60

2003 2004 2005 2006 2007 2008

věk do 44 let

věk 45 - 64 let

věk nad 65 let

Graf č. 48: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě

Táboře v letech 2003 – 2008 v uvedených věkových skupinách

0

10

20

30

40

50

2003 2004 2005 2006 2007 2008

věk do 44 let

věk 45 - 64 let

věk nad 65 let

34

Další graf, týkající se úmrtnosti na zhoubné nádory, nabízí srovnání úmrtnosti mužů a žen

v Táboře na zhoubné nádory v absolutních počtech. Muži umírají na tato onemocnění častěji

– průměrně každým rokem zemře na novotvary o 34 (tj. o 32%) mužů více než žen.

Dlouhodobý (šestiletý) trend, který je mírně pozitivní, je u mužů i u žen prakticky totožný.

Graf č. 49: Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních počtech) na

zhoubné nádory ve městě Táboře v letech 2003 – 2008

40

50

60

70

80

2003 2004 2005 2006 2007 2008

ženy muži

Následující graf dokládá již v předcházejícím textu uvedené skutečnosti, a to, že se výskyt

zhoubných nádorů v posledních letech v Táboře (podobně jako v celé ČR) mírně zvyšuje a

naopak úmrtnost na zhoubné nádory poměrně významně klesá. Toto postupné „rozevírání se

nůžek!“ má nejspíše příčinu ve stále zlepšující se léčbě na straně jedné a v nepříliš kvalitní

primární prevenci a podpoře zdraví na straně druhé.

Graf č. 50: Srovnání výskytu zhoubných nádorů s počtem zemřelých na ně ve městě

Táboře v letech 2003 – 2008 (v absolutních počtech) – MUŽI A ŽENY

80%

90%

100%

110%

2003 2004 2005 2006 2007 2008

výskyt

úmrtnost

35

5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy

V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění a otravy) po kardiovaskulárních

nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V Táboře na ně umírá více

než 8% mužů (8,4% oproti 8,1% v ČR) a necelých 5% žen (4,6% oproti 3,9% v ČR)

z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a

otravy v Táboře 6,6 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 6,0% lidí. Dá se proto

konstatovat, že ve městě Tábor v přepočtu na 100 tis. obyvatel zemřelo ve sledovaném období

na úrazy a ev. otravy o něco více lidí než v ČR a v Jihočeském kraji. To dokumentují

i následující grafy.

Naopak dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je v Táboře mírně příznivější než tomu je

v ČR, případně v Jihočeském kraji.

Graf č. 51: Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ A ŽEN na poranění, úrazy a otravy

ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2008

40

50

60

70

80

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

ČR

Standardizované hodnoty úmrtnosti na poranění a otravy u mužů i žen v Táboře, především

z důvodu statisticky malých souborů, poměrně výrazně kolísají, a to mnohem více než

v dalších, větších hodnocených územích. Přesto se dá konstatovat, že úmrtnost na úrazy

a ev. otravy je u obou pohlaví prakticky obdobná jako je průměr v ČR či v Jihočeském kraji.

V aritmetických či meziročních klouzavých průměrech jsou rozdíly pouze nepatrné.

36

Graf č. 52: Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě

Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008

60

80

100

120

2003 2004 2005 2006 2007 2008


Graf č. 53: Úmrtnost (standardizovaná) ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě

Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 2003 – 2008

10

20

30

40

50

60

2003 2004 2005 2006 2007 2008


Následující grafy znázorňují absolutní počty zemřelých na poranění, úrazy a ev. otravy

v Táboře v letech 2003 – 2008, a to celkem, a následně i podle pohlaví. S ohledem na

poměrně velmi malé statistické soubory, hodnoty v jednotlivých letech logicky dost výrazně

kolísají. Přesto se dá uzavřít, že v Táboře každým rokem v průměru umírá 27 osob na tyto

příčiny – z toho je 18 mužů a 9 žen. Ukazuje to na smutnou skutečnost, že každý měsíc

zemřou v průměru v Táboře v důsledku úrazu či poranění 2 lidé.

37

Grafy č. 54 – 56: Zemřelí v absolutních hodnotách na poranění, úrazy a otravy


muži + ženy celkem:

muži:

ženy:

20

25

30

35

40

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor muži + ženy

10

15

20

25

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor - muži

6

8

10

12

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor - ženy

38

Jak již bylo konstatováno, úmrtí na poranění, úrazy a otravy jsou častější u mužů než u žen.

Není to samozřejmě specifické pouze pro město Tábor, ale jedná se o běžný jev v celé ČR.

Předcházející grafy i následující graf do dokazují – každým rokem v průměru umírá v Táboře

na tyto příčiny v průměru dvojnásobný počet mužů (18 oproti 9 ženám). Z grafu je taky

patrné, že dlouhodobý trend je u mužů oproti ženám mírně pozitivnější a trendy u obou

pohlaví mají – podobně jako v celé ČR – mírně klesající (tj. pozitivní) tendenci.

Graf č. 57: Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře

v letech 2003 – 2008 – SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN

5

10

15

20

25

2003 2004 2005 2006 2007 2008

ženy muži

Grafy na následující straně ukazují na rozložení úmrtnosti na poranění, úrazy a otravy podle

základních věkových skupin. I zde – podobně jako u úmrtnosti na kardiovaskulární

onemocnění a zhoubné nádory – platí, že nejvyšší počet lidí (z uvedených věkových skupin)

zemře v seniorském věku, tj. ve věku nad 65 let. Nicméně právě pro mladší věkové skupiny je

typické, že úrazy patří k velmi častým příčinám smrti. Proto i rozdíly mezi jednotlivými

věkovými skupinami v Táboře nejsou nikterak velké. Zejména u mužů jsou úrazy a ev. otravy

v obou mladších věkových skupinách stejně časté jako v seniorském věku – každým rokem

zemře v Táboře v každé z uvedených věkových skupin (tj. ve věku do 44 let, ve věku mezi 45

– 64 rokem a ve věku vyšším než 65 let) v průměru vždy 6 mužů.

Více než polovina (55%) úrazů či poranění jsou v Táboře příčinami úmrtí (u obou pohlaví

dohromady) ve věku mladším než je věk seniorský, tj. před 65. rokem věku. U mužů dokonce

více než 2/3 (67,6%) zemřelých na úrazy a poranění, případně otravy jsou věkem mladší než

je 65. rok věku.

39

Grafy č. 58 – 60: Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy

ve městě Táboře v letech 2003 – 2008 dle tří věkových kategorií

(do 44 let, 45-64 let a nad 65 let)

muži + ženy celkem:

muži:

ženy:

4

6

8

10

12

14

16

18

2003 2004 2005 2006 2007 2008

věk do 44 let

věk 45 - 64 let

věk nad 65 let

2

4

6

8

10

2003 2004 2005 2006 2007 2008

věk do 44 let

věk 45 - 64 let

věk nad 65 let

0

2

4

6

8

10

2003 2004 2005 2006 2007 2008

věk do 44 let

věk 45 - 64 letvěk nad 65 let

40

5.4 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života

Jistě velmi zajímavým zjištěním je analýza úmrtnosti na jednotlivé příčiny ve věku do 65 let.

Jedná se o analýzu tzv. předčasných úmrtí – znamená to, že jsou zde započítána pouze úmrtí

osob, které zemřely před dožitím tzv. seniorského věku. Předcházející tabulky a následující

grafy taktéž srovnávají procentuálně podíly jednotlivých příčin u tzv. předčasné úmrtnosti

s podíly celkové úmrtností podle příčin (tj. všech zemřelých vč. v seniorském věku.

V některých aspektech jsou značné rozdíly. Lidé do seniorského věku významně méně

umírají na onemocnění srdce a cév, na které umírá zhruba „pouze“ čtvrtina z nich. Tato

onemocnění jsou typickými příčinami úmrtí pro osoby starší 65 let. Ženy výrazně více umírají

do svého 65. roku věku na zhoubné nádory – více než polovina z nich (53%) umírá v tomto

věku právě na některý ze zhoubných nádorů! Muži významně více před svým seniorským

věkem umírají na úrazy – pětina z nich umírá na následky úrazu ev. otravy. U žen je tato

příčina mnohem méně častější, na následků úrazů umírá desetina z nich. Větší zastoupení

mají u mladších věkových skupin i tzv. ostatní příčiny smrti.

Tabulky č. 5 – 7: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti

ve městě Táboře (průměr z let 2003 – 2008) v % celkem a do věku 65 let

muži + ženy:

Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl

% % %

Onemocnění srdce a cév 45,9 23,8 - 22,0

Zhoubné nádory (novotvary) 29,6 39,0 + 9,4

Poranění (úrazy) a otravy 6,6 16,8 + 10,2

Ostatní příčiny 17,9 20,4 + 2,6

muži:


% % %





ženy:


% % %





41


(průměr z let 2003 – 2008) v % – srovnání celkem a ve věku do 65 let


celkem ve věku do 65 let

muži:


ženy:


45,9%

29,6%

6,6%

17,9%


16,6%

20,5% 23,9%

39,0%


18,1%

8,4%

40,8%

32,7%


33,2%

27,5%20,2%

19,1%


17,9%

4,6%

26,2%

51,3%


21,3%

10,6%52,9%

15,2%


42


(průměr z let 2003 – 2008) v % – srovnání celkem a ve věku do 65 let


muži:

ženy:

0

10

20

30

40

50


celkem %

ve věku 65 let %

0

10

20

30

40

50


celkem %

ve věku 65 let %

0

10

20

30

40

50

60


celkem %

ve věku 65 let %

43

5.5 Absolutní úmrtnost podle příčin

Následující tabulka ukazuje na skutečné počty zemřelých lidí ve městě Táboře na základní

příčiny úmrtí, případně na tzv. „ostatní“ příčiny. Uvedené hodnoty jsou měsíčním průměrem

v posledních dvou sledovaných letech (2007-08) a jsou zaokrouhleny. V Táboře v průměru

každým měsícem umírá na onemocnění srdce a cév 15 osob, na zhoubné nádory 10 lidí a na

úrazy 2 osoby.

Tabulka č. 8: Průměrný počet zemřelých osob v Táboře za každý měsíc

(údaje za rok 2007 – 2008):

Příčina: z toho

celkem: muži: ženy:

onemocnění srdce a cév 15 7 8

zhoubné nádory 10 6 4

úrazy, poranění a otravy 2 1,5 0,5

ostatní příčiny 6 3 3

Celkem: 33 17,5 15,5

6 Reprodukční zdraví

Po demografické krizi na konci minulého století, způsobené stále se snižujícím počtem

novorozenců, došlo v prvním desetiletí tohoto století konečně ke vzestupu počtu živě

narozených dětí. Bohužel, zdá se, že tento trend – pokud ještě vůbec platí – nebude

v následujících letech platit. Již v roce 2009 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí

a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu.

6.1 Počet narozených dětí

Údaje o počtu živě narozených dětí a počtu živě narozených dětí do váhy 2.500 g nejsou

k dispozici pro město Tábor, data jsou známa pouze na úroveň okresu. Protože však vývojové

trendy jsou v ČR, v Jihočeském kraji i v okrese Tábor obdobné či dokonce prakticky shodné,

lze je aplikovat s určitou dávkou opatrnosti i na samotný Tábor.

44

Graf č. 67: Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v okrese Tábor,


8

9

10

11

12

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Počet živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel prakticky od roku 2001 až do roku

2007 trvale rok od roku narůstal, což potvrzuje již zmíněný boom v počtu narozených dětí

v celé ČR. Jak již bylo také předesláno, křivky ve všech hodnocených územích jsou prakticky

totožné a mají i téměř shodný vývojový trend. V roce 2008 došlo k zastavení tohoto vývoje

a je velmi reálné, že tomu bude stejně i v následujících letech. Procento živě narozených dětí

do váhy 2.500 gramů poměrně dost kolísá, nicméně graf ukazuje, že hodnoty v okrese Tábor,

v Jihočeském kraji i v ČR jsou velmi podobné a v posledním desetiletí stále mírně narůstající.

Dá se očekávat, že obdobná situace bude i v Táboře.

Graf č. 68: Procento živě narozených dětí do 2 500 gramů v okrese Tábor,


4

5

6

7

8

9

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

okres Tábor

JČ kraj

ČR

45

6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost

Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším

v Evropě i na světě. I přesto se v posledních letech prakticky v celé ČR, ve většině krajů

i okresech stále tato úmrtnost snižuje. Podobně tomu je i v Táboře (a to i přesto, že je tento

vývoj výrazně zatížen statisticky malými čísly), což je lépe patrné v grafu č. 70. Průměrně

v Táboře ročně umírají v kojeneckém věku (tj. do roku života) 3 děti z tisíce živě narozených,

z toho jedno dítě již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Trendy vývoje

kojenecké i novorozenecké jsou v Táboře mírně pozitivnější než tomu je v průměru v ČR.

Graf č. 69: Kojenecká úmrtnost ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji

a v ČR v letech 2003 - 2007

1

2

3

4

5

6

2003 2004 2005 2006 2007


Graf č 70: Trendy vývoje kojenecké úmrtnosti ve městě Táboře a v ČR

v letech 2003 – 2007

1

2

3

4

5

2003 2004 2005 2006 2007

Tábor

ČR

46

Graf č. 71: Novorozenecká úmrtnost ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském


0

1

2

3

4

2003 2004 2005 2006 2007

Tábor


ČR

Grafy jak kojenecké, tak i novorozenecké úmrtnosti, vykazují počet zemřelých kojenců (tj.

dětí do jednoho roku života) či novorozenců (tj. dětí do 28 dne života) na každých tisíc živě

narozených dětí.

Graf č 72: Trendy vývoje novorozenecké úmrtnosti ve městě Táboře a v ČR

v letech 2003 – 2007

0

1

2

3

2003 2004 2005 2006 2007

Tábor

ČR

47

6.3 Potratovost

Počet spontánních (samovolných) i umělých potratů v celé ČR dlouhodobě mírně klesá.

Zajisté to je dáno i mnohem větší osvětou, zodpovědností a častějším používáním

antikoncepce. Počet spontánních potratů se u žen v Táboře v průměru každým rokem

pohybuje kolem 110 potratů. Trend je však, jak ukazuje následující graf, mírně negativní –

počty spontánních potratů – i přesto, že jejich hodnoty výrazně kolísají – spíše narůstají.

Graf č. 73: Počet spontánních potratů (v absolutních číslech) ve městě Táboře

v letech 2003 – 2008

80

90

100

110

120

130

140

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

Výše uvedenou skutečnost potvrzuje i následující graf, ukazující na počty spontánních potratů

v Táboře a v ČR v přepočtu na 100 živě narozených dětí. Hodnoty v Táboře jsou mírně vyšší

než je průměr v ČR, podobně i trend vývoje je mírně vzrůstající.

Graf č. 74: Počet spontánních potratů na 100 živě narozených dětí ve městě Táboře

v letech 2003 – 2008

10

12

14

16

18

20

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

ČR

48

Graf č. 75: Celkový počet potratů (spontánních i umělých) na 100 živě narozených dětí


25

30

35

40

45

2003 2004 2005 2006 2007 2008

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Údaje týkající se umělých přerušení těhotenství za město Tábor nejsou k dispozici, proto

v uvedeném grafu, který uvádí celkové počty všech potratů (tj. spontánních i umělých), je

srovnán okres Tábor s Jihočeským krajem a ČR. Zde – na rozdíl od trendu spontánních

potratů – je patrný výrazně sestupný, tj. pozitivní trend, který lze očekávat i v samotném

městě Tábor. Svědčí to mj. o tom, že v uvedených letech výrazně klesly počty umělých

potratů.

6.4 Vrozené vývojové vady

Graf č. 76: Živě narozené děti s vrozenou vývojovou vadou (zjištěnou do 1 roku věku)

ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2007 (na 1 000 živě narozených)

25

30

35

40

45

50

2003 2004 2005 2006 2007

Tábor

ČR

49

V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 39 dětí s vrozenou vývojovou vadou,

která je zjištěna do jednoho roku jejich života. V Táboře je tato situace prakticky obdobná –

zde se rodí každým rokem v průměru 40 dětí s vrozenou vývojovou vadou z tisíce živě

narozených dětí. Samozřejmě hodnoty v jednotlivých letech v Táboře kolísají mnohem

výrazněji než v ČR. Trend vývoje je v Táboře spíše negativní, kdežto v ČR je víceméně

stabilní.

7 Infekční onemocnění

Infekční onemocnění jsou onemocnění, která jsou způsobena mikroorganismem (původcem) a

jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Jako příčina smrti již nejsou tak

časté jako v minulosti, ani jako ve většině tzv. rozvojových zemích, zejména v Africe a Asii.

V naší zemi jsou však tato onemocnění jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností

a absencí ve školách a také i častým důvodem hospitalizace.

Jejich výskyt se nejčastěji vyjadřuje tzv. incidencí, což je relativní údaj, který se získá

přepočtem absolutního počtu daných (nově zjištěných) nemocí na 100 tisíc obyvatel v určitém

území (např. v kraji či okrese) a za určitý čas (nejčastěji za rok). Jedná se o údaje, které se dají

vzájemně srovnávat.

U většiny infekcí je jejich evidovaný, tj. oficiální výskyt velmi přesný a podléhá tzv.

povinnému hlášení, řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě

(inaparentně) bez nějakých zřejmých příznaků, a taková onemocnění potom z hlášení unikají.

Závažná je však skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem onemocnění pro další

spoluobčany.

7.1 Incidence syfilis

Syfilis (příjice či lues) je onemocnění, které je téměř výhradně přenášené sexuálním stykem.

Výskyt syfilis je ve městě Tábor pod úrovní Jihočeského kraje, hluboko pod průměrem

republiky i pod hodnotami okresu. Kolísání hodnot v Táboře je v jednotkách případů a výskyt

lze označit za sporadický.

50

Graf č. 77: Syfilis – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Táboře,



0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

okres Tábor

JČ kraj

ČR

7.2 Incidence kapavky (gonorrhoey)

Graf č. 78: Gonorrhoea – hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel ve městě Táboře,



0

2

4

6

8

10

12

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Incidence kapavky (gonorrhoey), tedy dalšího onemocnění přenášeného sexuálním stykem, je

celkově o něco vyšší, než u syfilis. Navíc lze předpokládat, že řada onemocnění uniká

ze systému povinného hlášení, takže výskyt bude ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. Oblast

Jihočeského kraje je celkově pod průměrem republiky, výskyt v Táboře je přibližně na úrovni

51

okresu, se kterým má i podobný průběh. Incidence v Jihočeském kraji je o něco vyšší, ale

stále pod republikovým průměrem.

7.3 Incidence tuberkulózy

Graf č. 79: Incidence tuberkulózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel

ve městě Táboře, v okrese Tábor, v Jihočeském kraji a v ČR

v letech 1996 – 2008 – CELKEM MUŽI A ŽENY

0

4

8

12

16

20

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Výskyt tuberkulózy u nás je spíše ojedinělý a vzestup před deseti a více lety byl spíše na účet

dovezených případů. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy se stále

více uvažuje o změně očkovacího kalendáře (očkování proti tbc je totiž prvním, které každý

novorozenec podstupuje, nejčastěji ještě před odchodem z porodnice do domácí péče, takže

proočkovanost je značně vysoká). Vývoj ve všech sledovaných oblastech vykazuje sestupný

trend. Nejnižší incidence je v Táboře a odpovídá přibližně výskytu onemocnění v Jihočeském

kraji. V okrese Tábor je zase podobný průběh onemocnění jako v České republice a incidence

je zde o něco vyšší.

7.4 Incidence salmonelózy

Salmonelózy jsou střevními infekcemi, které stále patří mezi nejčastější nákazy. Trend vývoje

je ve všech sledovaných lokalitách velmi podobný, dochází k poměrně výraznému poklesu

výskytu nákazy. V Táboře došlo k poklesu na přibližně jednu pětinu hodnot z roku 2004.

Rozdíly mezi sledovanými oblastmi jsou nepatrné.

52

Graf č. 80: Incidence salmonelózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel



50

100

150

200

250

300

350

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

okres Tábor

JČ kraj

ČR

7.5 Incidence kampylobakteriózy

Kampylobakteriózy patří rovněž mezi střevní infekce, jejich zdrojem nákazy je především

drůbež (a lidé se nakazí zejména požitím nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa).

Jejich výskyt je relativně nižší než výskyt salmonelóz, což však může být způsobeno i nižší

„záchytností“. Jejich výskyt v průběhu posledních let narůstal a zastavil se nebo alespoň

zpomalil až po roce 2005. Vývoj výskytu onemocnění je v městě i okrese Tábor takřka

totožný a je po celou dobu sledování na úrovni ČR, ale nad průměrem Jihočeského kraje.

Graf č. 81: Incidence kampylobakteriózy - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel



100

150

200

250

300

350

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

okres Tábor

JČ kraj

ČR

53

7.6 Incidence hepatitid

Hepatitidy (žloutenky) je skupina onemocnění s různými původci (zdroji nákazy), které ale

mají podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který hepatitidy způsobuje, rozlišujeme

virovou hepatitidu typu A, B, C, D a E. Po prodělání jednoho typu se nevytváří imunita pro

další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět postupně více typy

hepatitidy, někdy je to možné i najednou. Pro potřeby analýzy jsme použili jednak výskyt

všech druhů hepatitidy v sumě a dále pak výskyt hepatitidy typu B, dříve nazývané sérová,

vzhledem k způsobu jejího šíření a výskytu u rizikových skupin populace.

Graf č. 82: Incidence hepatitid typu A+B+C hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel



0

5

10

15

20

25

30

35

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor


ČR

Ve vývoji výskytu celé sumy nejčastěji se vyskytujících typů hepatitid je patrný mírný

vzestup případů v roce 2005 v Táboře, a to ve městě i okrese. Po celou dobu sledování je

v těchto oblastech prakticky totožný výskyt i vývoj, jen ve městě je o pár případů onemocnění

více. Incidence hepatitid v Táboře je však významně pod úrovní České republiky. Ještě vyšší

je po celou dobu sledování výskyt žloutenek v Jihočeském kraji. Vzestup hodnot v ČR v roce

2008 svědčí pro epidemiologický výskyt onemocnění, zřejmě ve Středočeském kraji a

v Praze.

54

Graf č. 83: Incidence hepatitidy typu B - hlášená onemocnění na 100 000 obyvatel



0

2

4

6

8

10

12

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Výskyt hepatitidy typu B se ve sledovaném období vyznačuje trvalým poklesem, v Táboře až

k nulové hodnotě v roce 2007, a následným vzestupem. Jedná se však o malá čísla, která se

týkají města i okresu. V Jihočeském kraji a České republice je po celou dobu sledování

konstantní na velmi nízkých hodnotách. V současné době můžeme hodnotit výskyt hepatitid v

Táboře jako sporadický a bezproblematický.

8 Dispenzarizace

Lidé s nějakým chronickým onemocněním bývají sledováni ve zvláštním režimu péče, který

se nazývá dispenzarizací. Děje se tak obvykle po nějakém prodělaném onemocnění (např.

po infarktu myokardu, zjištěné prekanceróze apod.), nebo při zjištění příznaků nějakého

onemocnění, vysokého krevního tlaku, vysokých, nebo abnormálních hodnot krevních

markerů apod. Tito lidé pak docházejí častěji na pravidelné kontrolní prohlídky a jsou

v evidenci příslušných poraden. Při hodnocení počtu takových dispenzarizovaných lidí pak

hovoříme o jejich incidenci, tj. kolik nově zjištěných nemocných přibývá, nebo prevalenci, tj.

kolik jich je v současné době v evidenci. V obou případech bývá sledovaným časovým

obdobím jeden kalendářní rok.

8.1 Prevalence alergií

Jedním z nejčastějších důvodů dispenzarizace je výskyt alergického onemocnění. Často tomu

tak bývá již od dětského věku. Výskyt alergií v posledních desetiletích poměrně strmě stoupá

a je popisován odbornými lékaři – alergology i epidemiology, kteří se zabývají hromadným

55

výskytem nemocí. Na následujícím grafu je vidět situace v Jihočeském kraji a v Táboře ve

srovnání s republikovým průměrem. V Jihočeském kraji je trend mírně vzestupný, v ČR

s naznačeným mírným poklesem v posledních dvou letech. V Táboře městě i okrese jsou

hodnoty přibližně na úrovni kraje, významně nad průměrem ČR. Ve městě pak v roce 2008

pozorujeme těžko vysvětlitelný pokles dispenzarizovaných. Až další roky sledování mohou

prokázat trvalost či nahodilost tohoto jevu. Možností je i přechod dispenzarizovaných do jiné

(nové) ordinace mimo území vybrané pro sběr dat.

Graf č. 84: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 000 obyvatel


v letech 2003 – 2008 CELKEM MUŽI A ŽENY

5000

6000

7000

8000

9000

10000

11000

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

okres Tábor

JČ kraj

ČR

8.2 Prevalence diabetes mellitus

Další specializací s bohatou klientelou, která neustále roste, je diabetologie. Výskyt diabetu je

častější u mužů, a jeho nebezpečí není jen ve vlastním onemocnění, ale ve velmi častém

spojení s dalšími chorobami, především srdce a cév. Podstatně vyšší výskyt v Táboře nad

průměrem České republiky bude nutné podrobit podrobnější analýze příčin. Rozdíl je vysoce

významný. Počet nemocných navíc dále stoupá.

56

Graf č. 85: Počet léčených diabetiků na 100 000 obyvatel ve městě Táboře a v ČR


6000

7000

8000

9000

10000

11000

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tábor

ČR

9 Incidence nádorových onemocnění

Incidence zhoubných nádorů vyjadřuje počet všech nových případů nádorových onemocnění

(celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (většinou odděleně u mužů nebo u žen,

protože u obou pohlaví mohou mít různé typy nádorů odlišný průběh a samozřejmě jsou

rozdíly v počtu nově zjištěných případů) v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za určité období

(nejčastěji za rok). Následně jsou tyto údaje tzv. věkově standardizovány, tzn. přepočteny na

evropský věkový standard. Znamená to, že jsou údaje přepočteny tak, jako by ve všech

srovnávaných územích a ve všech letech žili stejně staří lidé (je tak odstraněn vliv různé

věkové struktury ve sledovaných oblastech na výskyt nádorů).

Incidence, tj. výskyt nově zjištěných zhoubných nádorů celkem, bývá v analýzách

zdravotního stavu, v odborné literatuře apod. vyjadřována buď v součtu všech příslušných

diagnóz, a nebo bez diagnózy C44, tj. bez diagnózy „jiné zhoubné nádory kůže“, které

v průměru tvoří zhruba 20% ze všech nádorů. (Tak bude celkový výskyt nádorových

onemocnění také prezentován v této studii.) Údaje týkající se výskytu zhoubných nádorů jsou

v současné době, bohužel, k dispozici pouze do roku 2006 za Českou republiku a za menší

územní celky.

9.1 Incidence nádorů celkem

V České republice počet nově zjištěných nádorů dlouhodobě stoupá. Příčinou může být nejen

samotný častější výskyt nádorového onemocnění, ale rovněž aktivní vyhledávání nových

nádorů za účelem jejich včasného léčení. U nádorů platí ještě více než u ostatních onemocnění

57

pravidlo, že čím je dříve rozpoznán a léčen, tím je vyšší pravděpodobnost uzdravení a delšího

přežití.

Graf č. 86: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ,

bez dg C44 (evr. standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR

v letech 2003 – 2006

435

440

445

450

455

2003 2004 2005 2006

Tábor

ČR

Na grafu č. 73 je tento nárůst v ČR již jen nepatrně naznačen, nárůst spíše stagnuje. V Táboře

je vývojová křivka zcela stejná, mírně nad úrovní v ČR.

Graf č. 87: Nově hlášená onemocnění zhoubných novotvarů a novotvarů in situ,

bez dg C44 (evr. Standard ) u MUŽŮ A ŽEN - absolutní počty

ve věkových skupinách ve městě Táboře v letech 2003 – 2006

0

100

200

300

400

500

2003 2004 2005 2006

celkem < 24 25-44 45-64 65 >

58

Více méně konstantní stav ve výskytu nádorů v Táboře demonstruje i výskyt nádorů

v jednotlivých věkových skupinách. Pouze v nižší střední věkové skupině (25-44 let) dochází

k mírnému nárůstu případů.

Graf č. 88: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg

C44 (evr. standard) u MUŽŮ ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006

500

520

540

560

580

2003 2004 2005 2006

Tábor

ČR

U standardizované incidence nádorových onemocnění u mužů je v Táboře patrný mírný

pokles, díky kterému dochází k přibližování hodnot s incidencí nádorů v České republice.

Incidence v Táboře je trvale nad úrovní ČR.


bez dg C44 u MUŽŮ – absolutní počty ve věkových skupinách


0

50

100

150

200

250

300

2003 2004 2005 2006

celkem < 24 25-44 45-64 65 >

59

U absolutních hodnot je patrné, že došlo k mírnému vzestupu incidence u nejvyšší věkové

skupiny nad 65 let. Ostatní věkové skupiny jsou spíše konstantní, nebo se jedná o malé počty

případů.

Graf č. 90: Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, bez dg

C44 (evr. standard) u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006

360

370

380

390

400

410

2003 2004 2005 2006

Tábor

ČR

U žen dochází v krátkém sledovaném období k poměrně prudkému vzestupu incidence

nádorů. Tím se přibližují k hodnotám v ČR, které jsou trvale vyšší.


bez dg C44 u ŽEN - absolutní počty ve věkových skupinách


0

50

100

150

200

250

2003 2004 2005 2006

celkem < 24 25-44 45-64 65 >

60

Kromě poklesu nově hlášených nádorových onemocnění v nejvyšší věkové skupině, dochází

u žen v Táboře v posledních letech k viditelnému vzestupu počtu nových nádorových

onemocnění u věkové skupiny 25-44 let.

Každoročně přibývá v Táboře přibližně 120 nových nádorových onemocnění u mužů a více

než 100 nových onemocnění u žen. Změny ve sledovaných čtyřech letech nejsou ve výskytu

nijak dramatické, dochází k mírnému poklesu u věkové skupiny nad 65 let, ale k patrnému

nárůstu u věkové skupiny 25-44 let, hlavně u žen. Pro objasnění, zda se jedná o zvyšování

počtu nádorových onemocnění, nebo více o kvalitní depistáž (aktivní vyhledávání) nových

případů, by bylo potřeba znát další parametry nádorových onemocnění, které bohužel nejsou

na této úrovni známé. Především by se jednalo o stadium nádoru.

9.2 Incidence nádorů tlustého střeva

Graf č. 92: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů tlustého střeva dg C18

(evr. standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR

v letech 2003 – 2006

20

30

40

50

60

2003 2004 2005 2006

Tábor

ČR

Incidence nádorů tlustého střeva je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě. V Táboře dochází

k prudkému poklesu výskytu onemocnění a z hodnot vysoce převyšujících průměr České

republiky se v posledním roce (2006) dostaly pod tento průměr. Doba sledování je však

poměrně krátká.

61

9.3 Incidence nádorů recta, rectosigmoideálního spojení a řitního kanálu

Graf č. 93: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů rektosigmoideálního spojení,

konečníku a řitního kanálu dg C19-21 u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře


24

26

28

30

32

2003 2004 2005 2006

Tábor

ČR

Výskyt nádorů recta má v Táboře takřka totožný vývoj jako v ČR, rovněž hodnoty se od sebe

liší nevýznamně. U obou sledovaných oblastí zaznamenáváme v posledních letech naznačený

sestupný trend.

9.4 Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic

Graf č. 94: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů průdušnice, průdušky a plíce

dg C33-34 (evr. standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR

v letech 2003 – 2006

40

45

50

55

60

2003 2004 2005 2006

Tábor

ČR

62

U nádorů plic dochází v Táboře v průběhu čtyř sledovaných let k vysoce významnému

poklesu incidence, ovšem v posledním roce je znovu vzestup k původním hodnotám. V České

republice rovněž počet nových případů klesá, ale jen velmi mírně. K potvrzení stálosti

nastoupeného trendu bude však třeba sledovat delší časové období.

9.5 Incidence nádorů kůže

Graf č. 95: Standardizovaná incidence zhoubného melanomu kůže dg C43 (evr.

standard) u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006

10

12

14

16

18

20

22

2003 2004 2005 2006

Tábor

ČR

Nádory kůže se vyskytují nejčastěji ze všech zhoubných nádorů. Jak bylo zmíněno na začátku

kapitoly, do celkového výskytu nádorů (incidence) se většinou nezahrnují. Je to proto, že přes

jejich častý výskyt jejich metastazování (u spinocelulárního karcinomu) je poměrně málo

časté a u bazocelulárního karcinomu se běžně nevyskytuje, pokud postižené osoby netrpí

žádným závažným onemocněním. Tato biologická vlastnost (že téměř vůbec nemetastazují) je

hlavním důvodem, který umožňuje dosáhnout vysokého procenta úplně vyléčených

uvedených nádorů kůže. Jiná je situace u melanomu kůže, kde k metastazování dochází velmi

často a jen u časně zjištěných onemocnění je dobrá prognóza vyléčení. Závažné je, že tohoto

typu nádoru plynule přibývá.

Výskyt melanomu kůže má vzestupnou tendenci v celé republice, krátký časový úsek na grafu

ji však nezaznamenává..Varující je však poměrně prudký vzestup hodnot v Táboře. To vše se

v Táboře odehrává stabilně nad republikovým průměrem.

63

9.6 Incidence nádorů prsu

Graf č. 96: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prsu dg C50

(evr. standard) u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006

65

75

85

95

2003 2004 2005 2006

Tábor

ČR

Nádory prsu jsou u žen nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Pro prognózu tohoto nádoru

velmi záleží na včasnosti jeho rozpoznání. Trend výskytu je v ČR v tomto krátkém období

spíše sestupný (v předchozích letech však došlo ke značnému navýšení hodnot), v Táboře

došlo z hodnot na republikovém průměru k významnému poklesu v posledním roce

sledování. Zatím nevíme, zda se jedná o trvalejší stav, nebo náhodný výkyv.

9.7 Incidence nádorů děložního hrdla

Graf č. 97: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů hrdla děložního dg C53


8

10

12

14

16

18

20

2003 2004 2005 2006

Tábor

ČR

64

Výskyt nádorů děložního hrdla v Táboře stoupá, ovšem z velmi nízkých výchozích hodnot.

Stále je významně pod průměrnými hodnotami v České republice.

9.8 Incidence nádorů těla děložního

Graf č. 98: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů těla děložního dg C54


15

20

25

30

35

2003 2004 2005 2006

Tábor

ČR

Incidence nádorů těla děložního opět zaznamenává v Táboře na první pohled značné výkyvy,

jedná se však jen o náhodné kolísání malých čísel a v zásadě se neliší od republikového

průměru.

65

9.9 Incidence nádorů vaječníků

Graf č. 99: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů vaječníků a jiných

a neurčených ženských pohlavních orgánů dg C56-57 (evr. standard)

u ŽEN ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006

15

20

25

30

35

2003 2004 2005 2006

Tábor

ČR

U zhoubných nádorů vaječníků platí to samé co u předešlého typu nádoru, tedy kolísání

kolem republikového průměru.

9.10 Incidence nádorů prostaty

Graf č. 100: Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prostaty dg C61

(evr. standard) u MUŽŮ ve městě Táboře a v ČR v letech 2003 – 2006

40

60

80

100

120

2003 2004 2005 2006

Tábor

ČR

66

Incidence nádorů prostaty má v Táboře i v České republice obdobný vzestupný trend

s mírným poklesem v posledním roce. V Táboře je incidence znatelně nad republikovým

průměrem.

Analýza incidence nádorových onemocnění v Táboře vykazuje některé neobvyklé rysy, které

mohou být částečně způsobeny nízkým výskytem onemocnění v poměrně málo početné

populaci, nebo mohou i naznačovat jisté zákonitosti, které by bylo dobré odhalit a popsat.

Proto bude v následující kapitole provedena podrobnější analýza jednotlivých typů

nádorových onemocnění na okresní úrovni, neboť zde jsou statistiky zpracované podrobněji,

než tomu bylo v databázi obcí. Rovněž delší časové období umožní lépe stanovit trendy a

vývoje jednotlivých typů onemocnění.

10 Analýza incidence nádorových onemocnění v okrese Tábor

Součástí analýzy ukazatelů zdravotního stavu ve městě Tábor byla i incidence nových

nádorových onemocnění. Vzhledem k frekvenci výskytu u poměrně málo početné populace

města byly však některé výsledky nečitelné a bylo možné je hodnotit jako velmi hrubě

orientační a mohly vést i k chybným závěrům. Rovněž poměrně krátká časová řada (čtyři

roky) nemohla dát správný obraz o trendu výskytu jednotlivých nádorových typů. Proto jsme

přistoupili ještě k této kapitole, která oblast výskytu nádorů v Táboře rozšiřuje o okresní data.

Ta jsou o něco podrobněji zpracována, reflektují delší časové období a analyzují jednotlivé

nádorové typy. Navíc umožňují v plné míře srovnání s incidencí v celém Jihočeském kraji.

I tak jsou data u vzácnějších typů nádorů v čase značně rozkolísaná, neboť se vyskytují

v nízkých číslech. Proto jsme zvolili alespoň pro znázornění vývojového trendu v okrese

Tábor přímku lineární regrese. Kde to bylo možné a zpracovaná data byla kompatibilní, pro

názornost jsme k této sestavě grafů přiřadili i výsledky z incidence nádorů ve městě Tábor

z minulé kapitoly. Vztah incidence nádorů v okrese a městě je možné prohlásit za velmi těsný

a je dokumentován velmi podobným průběhem jednotlivých nádorů na následujících grafech..

Jedná se o incidenci nádorů celkem, u mužů i u žen, a dále pak u nádorů vyskytujících se

pouze u jednoho pohlaví, tedy u prostaty u mužů, u nádorů prsu, děložního těla a hrdla

děložního a u vaječníků u žen.

10.1 Incidence nádorů celkem

Trend vývoje incidence nádorů u celé české populace je trvale vzestupný. V Táboře je tomu

stejně, ale tempo nárůstu je o něco pomalejší. Samotná incidence nádorů je nad průměrem

ČR, s výjimkou let 2004-2005. Ve srovnání s Jihočeským krajem je patrný obdobný průběh

křivky a i vlastní incidence je téměř stejná. Čárkovaná přímka na tomto i dalších grafech

znázorňuje vývojový trend v okrese Tábor a zpřehledňuje tak značné kolísání ročních hodnot.

Na grafu je rovněž znázorněna incidence nádorů v Táboře - městě. Je vidět, jak její průběh

přibližně sleduje incidenci v okrese, je však mírně nad ní. Téměř instruktážní je situace, kdy

z krátkodobého sledování ve městě by bylo možné soudit spíše na pokles incidence. Že se

jedná jen o část vytrženou z dlouhodobého kontextu, je patrné z okresní křivky.

67

Graf č.101 Zhoubné novotvary bez dg C 44 (evropský standard) u MUŽŮ A ŽEN

ve městě Táboře, okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007

y = 1,4748x + 440,51

400

420

440

460

480

500

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Tábor

Významný je rozdíl v trendu výskytu zhoubných nádorů u mužů a u žen. Trend je zde

obrácený, zatímco u mužů v Táboře dochází k velmi nepatrnému, ale přece jen poklesu nově

hlášených onemocnění (tento trend je opačný i v kontextu mužů v celé ČR), u žen pozorujeme

vzestupný trend.

Graf č.102 Zhoubné novotvary bez dg C 44 (evropský standard) u MUŽŮ

ve městě Táboře, okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007

y = -1,7507x + 560,59

350

400

450

500

550

600

650

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Tábor

Trend vývoje incidence nově hlášených nádorových onemocnění je u mužů v okrese Tábor,

na rozdíl od ostatní mužské populace ČR, sestupný. V Jihočeském kraji je výskyt

stabilizovaný a prakticky beze změn. V průběhu sledované vývojové řady docházelo

k přibližování okresní křivky k průměru ČR, ale incidence zůstávala stále vyšší. O incidenci

68

ve městě u mužů platí totéž co již bylo řečeno u incidence nádorů celkem. Na grafu je vidět,

jak ve městě je zachycena pouze nepatrná část vývoje, incidence v samotném městě je však

mírně vyšší než v celém okrese.

Graf č.103 Zhoubné novotvary bez dg C 44 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře,

okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007

y = 3,5409x + 365,63

350

375

400

425

450

475

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Tábor

U žen je celkový výskyt nádorových onemocnění jen mírně pod úrovní kraje, a nepatrně nad

úrovní ČR, s níž má shodné tempo vzestupu. Incidence v průběhu sledování v Táboře trvale

stoupá, stejně jako v kraji a ČR. U žen v Táboře - městě je vzestup v souhlasu s okresem,

incidence je za čtyři roky společného sledování nižší než v okrese.

10.2 Incidence nádorů žaludku

Patří mezi nádorová onemocnění, která v našem regionu vykazují trvalý pokles. Ten je patrný

i na následujících grafech, vyjadřujících vývojové tendence incidence nádoru u mužů a u žen.

Výskyt onemocnění je u mužů v okrese Tábor nepatrně nad úrovní ČR i Jihočeského kraje,

u žen je nejnižší ze sledovaných lokalit, přibližně na úrovni Jihočeského kraje. Zvláště u žen

je klesající trend jasně patrný.

69

Graf č.104 Zhoubné novotvary dg C 16 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor,

Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007

y = -0,1336x + 24,202

0

5

10

15

20

25

30

35

40

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Graf č.105 Zhoubné novotvary dg C 16 (evropský standard) u ŽEN v okrese Tábor,


y = -0,5031x + 12,595

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

10.3 Incidence nádorů tlustého střeva

Incidence nádorů tlustého střeva patří mezi nejčastěji se vyskytující typy nádorů, a to u mužů

i u žen. U mužů je výskyt přibližně dvojnásobný. Ve srovnání s Českou republikou je výskyt

nádorů tlustého střeva v okrese Tábor nadprůměrný, na stejné úrovni s celým Jihočeským

70

krajem. Na rozdíl od České republiky ale pozorujeme poměrně výrazný sestupný trend, který

je poněkud zastíněn každoročními výkyvy.

Graf č.106 Zhoubné novotvary dg C 18 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor,


y = -1,4825x + 65,37

30

35

40

45

50

55

60

65

70

75

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

U žen je incidence nádorů tlustého střeva v Táboře významně pod úrovní České republiky

a mírně pod krajským průměrem. Trend u žen, stejně jako u mužů, naznačuje pokles výskytu

nádoru, u žen je však méně znatelný.

Graf č.107 Zhoubné novotvary dg C 18 (evropský standard) u ŽEN v okrese Tábor,


y = -0,2612x + 24,989

15

17

19

21

23

25

27

29

31

33

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

71

10.4 Incidence nádorů konečníku

Incidence skupiny nádorů recta, rectosigmoideálního spojení a řiti má mírně klesající trend,

který je nejvíce patrný především u mužů v Táboře. K mírnému poklesu ale dochází i v ČR

a JČ kraji. Rozdíly mezi lokalitami nejsou významné.

Graf č. 108 Zhoubné novotvary dg C 19, 20,21 (evropský standard) u MUŽŮ

v okrese Tábor, Jihočeském kraji a v ČR v letech 1996 – 2007

y = -1,3094x + 48,586

15

20

25

30

35

40

45

50

55

60

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

U žen je výskyt této skupiny nádorů ve srovnání s muži přibližně poloviční. I u žen dochází

k poklesu, v Táboře je dokonce rychlejší než u mužů. Rozdíly mezi lokalitami opět nejsou

významné.

Graf č. 109 Zhoubné novotvary dg C 19, 20,21(evropský standard) u ŽEN


y = -0,1853x + 18,588

12

14

16

18

20

22

24

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

72

10.5 Incidence nádorů trachey, bronchu a plic

Nádory plic u mužů jsou nejčastěji se vyskytujícím typem nádoru. Zajímavý je vývoj výskytu

tohoto typu nádoru z pohledu srovnání obou pohlaví. U mužů dlouhodobě dochází

ke snižování výskytu nádorů plic, u žen naopak k jeho nárůstu. Před přibližně 30 lety byl

u nás, ale i ve světě, přibližně desetkrát častější výskyt nádorů plic u mužů, než u žen. Dnes,

jak je patrné i na následujících grafech, je u mužů přibližně 4 x více nádorů. Pozorovaný jev

je zřejmě výsledkem sbližování životního stylu mužů a žen. Úzké spojení výskytu

nádorového bujení v plicích se životním stylem (především kouřením) patří v onkologii mezi

nejvíce prokázané vazby mezi příčinou a důsledkem.

U mužů dochází k pomalému poklesu incidence a hodnoty ve všech třech sledovaných

lokalitách se pomalu spíše sbližují. Incidence v Táboře je v průměru přibližně na úrovni

Jihočeského kraje a nad hodnotami v České republice.

Graf č. 110 Zhoubné novotvary dg C 33, 34 (evropský standard) u MUŽŮ


y = -3,0818x + 121,87

50

60

70

80

90

100

110

120

130

140

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

U žen naopak dochází k poměrně významnému vzestupu hodnot (v Táboře téměř na

dvojnásobek za sledovaných 12 let). V okrese Tábor byl u žen výskyt nádorů plic prakticky

po celou dobu pod úrovní v České republice, až v posledních dvou letech výskyt nádorů

prudce stoupl. V Jihočeském kraji je trend obdobný, jen k akceleraci došlo o několik let dříve.

Nádory plic u žen patří mezi nejdynamičtěji se vyvíjející typ nádoru.

73

Graf č. 111 Zhoubné novotvary dg C 33, 34 (evropský standard) u MUŽŮ


y = 0,4797x + 12,865

10

12

14

16

18

20

22

24

26

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

10.6 Incidence nádorů kůže

Nádory kůže se vyskytují nejčastěji ze všech zhoubných nádorů. Jak bylo zmíněno na začátku

kapitoly, do celkového výskytu nádorů (incidence) se většinou nezahrnují. Je to proto, že přes

jejich častý výskyt jejich metastazování (u spinocelulárního karcinomu) je poměrně málo

časté a u bazocelulárního karcinomu se běžně nevyskytuje, pokud postižené osoby netrpí

žádným závažným onemocněním. Tato biologická vlastnost (že téměř vůbec nemetastazují) je

hlavním důvodem, který umožňuje dosáhnout vysokého procenta úplně vyléčených

uvedených nádorů kůže. Jiná je situace u melanomu kůže, kde k metastazování dochází velmi

často a jen u časně zjištěných onemocnění je dobrá prognóza vyléčení. Závažné je, že tohoto

typu nádoru plynule přibývá.

U mužů v Táboře má incidence melanomu jen o málo pomalejší stoupající trend než je

v České republice. Rozdíly mezi lokalitami však nejsou významné.

74

Graf č. 112 Zhoubné novotvary dg C 43 (evropský standard) u MUŽŮ v okrese Tábor,


y = 0,3238x + 11,712

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

U žen nárůst v podstatě kopíruje vývoj v České republice rychlostí vzestupu i úrovní

incidence. V celém Jihočeském kraji je incidence melanomu u žen ještě vyšší.



y = 0,6196x + 8,3561

5

10

15

20

25

30

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

10.7 Incidence nádorů prostaty

Nádory prostaty patří u mužů k druhému nejčastějšímu nádorovému onemocnění. V České

republice je dlouhodobě vzestupný trend výskytu tohoto typu nádoru. Spolu s Českou

75

republikou je patrný vzestup i v Jihočeském kraji a v okrese Tábor, kde je incidence

po většinu sledovaného období nejvyšší. Incidence ve městě naprosto věrně kopíruje výskyt

nádoru v okrese, v posledních třech letech je však významně vyšší.

Graf č. 114 Zhoubné novotvary dg C 61 (evropský standard) u MUŽŮ ve městě Táboře,


y = 2,0514x + 66,791

40

50

60

70

80

90

100

110

120

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Tábor

10.8 Incidence nádorů močového měchýře



y = 0,4895x + 26,952

10

15

20

25

30

35

40

45

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

76

Incidence nádorů močového měchýře je ve všech sledovaných oblastech v podstatě

konstantní, s mírným vzestupným trendem. Rozdíly mezi sledovanými lokalitami nejsou

v průměru významné.

10.9 Incidence nádorů ledvin a močových cest

Pokud pomineme poměrně výrazné meziroční kolísání hodnot incidence, je výskyt nádorů

ledvin a močových cest v Táboře na stabilní hladině po celou dobu významně nad úrovní

České republiky. V Jihočeském kraji incidence této skupiny nádorů stoupá a přibližuje se

okresním hodnotám.

Graf č. 116 Zhoubné novotvary dg C 64, 65, 66, 68 (evropský standard) u MUŽŮ


y = 0,0944x + 39,42

20

25

30

35

40

45

50

55

60

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

77

10.10 Incidence nádorů prsu

Graf č. 117 Zhoubné novotvary dg C 50 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře,


y = 1,2727x + 73,527

60

65

70

75

80

85

90

95

100

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres TáborJČ krajČRTábor

Nádory prsu jsou u žen nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Pro prognózu tohoto nádoru

velmi záleží na včasnosti jeho rozpoznání. Trend výskytu je ve všech oblastech vzestupný.

Výjimku tvoří město Tábor, kde především v roce 2006 došlo k významnému poklesu nově

hlášených onemocnění. Další roky by měly prokázat, zda se jednalo o náhodný pokles nebo

jev trvalejšího charakteru. Rozdíly mezi ostatními oblastmi nejsou velké a nejsou významné.

10.11 Incidence nádorů hrdla děložního

Incidence nádorů hrdla děložního v Táboře zůstává zhruba na stejné úrovni po celou dobu

sledování. V České republice dochází k mírnému poklesu, v Jihočeském kraji naopak

k dynamickému vzestupu hodnot. Údaje z Tábora – města jsou přes mírný vzestup na nejnižší

úrovni, stejně jako v celé České republice mají mírně klesající tendenci.

78



y = 0,0483x + 16,253

5

10

15

20

25

30

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007


10.12 Incidence nádorů děložního těla



y = -0,0645x + 26,105

15

20

25

30

35

40

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

okres Tábor

JČ kraj

ČR

Tábor

Incidence nádorů děložního těla má v Táboře velmi mírně klesající tendenci. V České

republice je incidence beze změn a v Jihočeském kraji mírně stoupá. V kraji je incidence

rovněž nejvyšší, mezi ČR a okresem nejsou viditelné rozdíly. Ve městě je incidence, přes

značné kolísání, přibližně na úrovni okresu.

79

10.13 Incidence nádorů vaječníku

Graf č. 120 Zhoubné novotvary dg C 56, 57 (evropský standard) u ŽEN ve městě Táboře,


y = -0,572x + 23,018

5

8

11

14

17

20

23

26

29

32

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007


Incidence nádorů vaječníků má ve všech sledovaných oblastech klesající trend, v Táboře je

pokles nejpatrnější. Rozdíly v incidenci nejsou mezi lokalitami významné. Incidence nádoru

ve městě je však významně nižší, v roce 2005 však zakolísala k nejvyšším hodnotám.

80

11 Závěry

V posledních šesti sledovaných letech došlo v Táboře k významnému poklesu počtu dětí, a to

o 12,2%, za posledních 10 let pak dokonce k poklesu o 23,8%, což odpovídá poklesu počtu

dětí o 1.490. Naopak došlo ke značnému nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let, a to

o téměř 7% za posledních šest let a o 10,4% (tj. o 493) za desetileté období.

Pro město Tábor je zajisté velmi nepříznivá skutečnost, že index stáří je oproti Jihočeskému

kraji i průměru v ČR trvale výrazně vyšší, a to jak u mužů, tak i u žen. Neznamená to nic

jiného než to, že v Táboře žije v průměru starší obyvatelstvo než v daném kraji a v ČR. Navíc

bylo v tomto období v Táboře zaznamenáno navýšení tohoto indexu o plných 22%, zatímco

v ČR o 15%.

Střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) se v celé ČR

i v okrese Tábor u obou pohlaví trvale prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci

dožívat se vyššího věku. Střední délka života při narození je u žen v okrese Tábor v roce 2007

delší o 5,2 let než u mužů (80,0 let oproti 74,8 letům). Střední délka života při narození je na

Táborsku delší než je průměr v ČR – u mužů o 10 a u žen o 4 měsíce.

Celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR poměrně výrazně klesá, pokles úmrtnosti je

v Táboře o něco vyšší než tomu je průměrně v ČR – rozdíl však není významný.

Úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se

ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. Úmrtnost mužů je v Táboře nižší než

je průměr v celém Jihočeském kraji a v ČR. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc mužů zhruba

65 zemřelých mužů oproti průměru v ČR za rok. V praxi to znamená, že kdyby byla úmrtnost

mužů v Táboře na stejné úrovni jako v ČR, umíralo by v tomto městě každým rokem zhruba

o 11 mužů více než nyní.

I u žen celková úmrtnost v Táboře v posledních letech poměrně výrazně klesá, pokles za šest

sledovaných let činí zhruba 17%. Podobně jako u mužů je i úmrtnost žen v Táboře nižší než je

v ČR a v Jihočeském kraji. Kdyby byla úmrtnost žen v Táboře na stejné úrovni jako v ČR,

umíralo by v tomto městě každým rokem zhruba o 8 žen více.

V posledních třech letech umírá každým rokem v Táboře zhruba stejný počet lidí – v průměru

398, z toho je 204 mužů a 194 žen. Každým rokem tak průměrně umírá o 10 mužů více než

žen.

Úmrtnost mužů do tzv. seniorského věku, tj. do 65 let věku, je dlouhodobě a trvale výrazně

vyšší než u stejně starých žen. Každým rokem zemře v Táboře do 65. roku věku v průměru

26 žen a 63 mužů, což je více než dvojnásobek. V průměru každý měsíc v Táboře zemře sedm

lidí mladších 65-ti let. Celkem každým rokem umírá v Táboře na nejrůznější příčiny

v průměru 16 mladých osob ve věku do 45-ti let.

Nejčastěji lidé umírají na onemocnění srdce a cév, nejinak tomu je i v Táboře, umírá na ně

46% lidí – ženy častěji (51%) než muži (41%). Podíl úmrtnosti na tato onemocnění je u mužů

i žen v Táboře nižší než v ČR (46% oproti 51%). Na druhém místě jsou zhoubné nádory

s 30% (v ČR 27%), a v součtu mužů i žen jsou pak na 3. místě poranění (úrazy) a otravy

s téměř 7% úmrtí (v ČR 6%).

81

Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Táboře určité rozdíly. Kromě již uvedeného

rozdílu v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění, umírají muži v Táboře významně častěji

na zhoubné nádory (z 33% oproti 26% u žen) a na úrazy (8,4% oproti 4,6% u žen).

Velmi zajímavá a pro koncipování zdravotní politiky a zdravotního plánu důležitá je analýza

tzv. předčasných úmrtí, tj. do seniorského věku (tj. do 65. roku věku). Do tohoto věku lidé

v Táboře nejčastěji umírají na zhoubné nádory (39%), pak na onemocnění srdce a cév (24%)

a na 3. místě jsou opět úrazy a ev. otravy, ale s mnohem vyšším podílem (17%). Mezi

pohlavími jsou výrazné rozdíly – více než polovina žen (53%) umírá na zhoubné nádory

(muži v 33%), téměř pětina mužů pak umírá na následky úrazů (19,1% oproti 10,6% u žen).

Úmrtnost na onemocnění srdce a cév je u mužů v Táboře v posledních letech trvale nižší než

je průměr v ČR, v Jihočeském kraji i v okrese Tábor. V Táboře v průměru umírá na nemoci

srdce a cév každým rokem o 15 mužů méně, než by tomu bylo, kdyby zde muži umírali

na tato onemocnění stejně často jako v ČR. Obdobná situace je i u žen. I zde je úmrtnost

na onemocnění srdce a cév trvale nižší než ve všech srovnávaných územích. Každým rokem

zemře v Táboře v průměru na tato onemocnění 188 osob, z toho 102 žen a 86 mužů.

Nicméně alarmující je skutečnost, že v průměru každým rokem umře na kardiovaskulární

onemocnění v Táboře 21 lidí mladších 65 let věku, a z toho jsou 2 osoby do 44. roku věku.

Mnohem častěji na tyto nemoci umírají mladší muži než ženy – ročně v Táboře zemřou

do 65. roku věku 4 ženy, ale také 17 mužů.

Jak již bylo uvedeno, druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění.

V průměru umírá na zhoubné nádory v Táboře více lidí, než je průměr v ČR (samozřejmě

po tzv. standardizaci). Rozdíly však nejsou významné, navíc trend poklesu této úmrtnosti je

v Táboře příznivější než v ČR. V průměru každým rokem umírá v Táboře na některý

ze zhoubných nádorů 120 osob, z toho je 68 mužů a 52 žen.

Téměř čtvrtina (23%) ze všech lidí, kteří na některý ze zhoubných nádorů zemřou, umírají

ve věku mladším 65-ti let. Každý rok v Táboře umírá na zhoubné nádory 35 lidí dříve než se

dožije tohoto seniorského věku. Průměrně každým rokem zemře v Táboře na novotvary

o 16 (tj. o 32%) mužů více než žen.

Určitou zajímavostí je, že se výskyt zhoubných nádorů v posledních letech v Táboře (podobně

jako v celé ČR) mírně zvyšuje a naopak úmrtnost na zhoubné nádory poměrně významně

klesá. Toto postupné „rozevírání se nůžek!“ má nejspíše příčinu ve stále zlepšující se léčbě

na straně jedné a v nepříliš kvalitní primární prevenci, podpoře zdraví a zodpovědnosti za své

zdraví na straně druhé.

Úmrtnost na úrazy a ev. otravy je u obou pohlaví v Táboře prakticky obdobná jako je průměr

v ČR či v Jihočeském kraji – rozdíly nejsou významné. Dlouhodobý trend vývoje této

úmrtnosti je v Táboře mírně příznivější než tomu je v ČR, případně v Jihočeském kraji.

Trendy u obou pohlaví mají – podobně jako v celé ČR – mírně klesající (tj. pozitivní)

tendenci. V Táboře přesto každým rokem v průměru umírá na následky úrazu 27 osob –

z toho je 18 mužů a 9 žen.

Pro mladší věkové skupiny je typické, že úrazy patří k nejčastějším příčinám smrti. Zejména

u mužů jsou v mladších věkových skupinách stejně časté jako v seniorském věku. Více než

polovina úrazů jsou v Táboře příčinami úmrtí ve věku mladším než je věk seniorský, u mužů

to dokonce činí 68%.

82

I přesto, že úmrtnost v Táboře v posledních letech klesá, zemře každý měsíc v Táboře celkem

33 lidí, z toho na srdečně cévní nemoci 15 lidí, na některý ze zhoubných nádorů 10 osob a na

následky úrazů 2 lidé.

Počet živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel až do roku 2007 trvale rok od roku

narůstal, v roce 2008 však došlo k zastavení tohoto vývoje a je velmi reálné, že

v následujících letech dojde naopak k poklesu počtu živě narozených dětí.

Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v ČR dlouhodobě k nejnižším na světě. Průměrně

v Táboře ročně umírají v kojeneckém věku tři děti z tisíce živě narozených, z toho jedno dítě

již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Trendy vývoje kojenecké

i novorozenecké úmrtnosti jsou v Táboře mírně pozitivnější než tomu je v průměru v ČR.

Počet spontánních i umělých potratů v celé ČR dlouhodobě mírně klesá. Počet spontánních

potratů se u žen v Táboře v průměru každým rokem pohybuje kolem 110 potratů. Trend je

však mírně negativní – počty spontánních potratů v posledních letech spíše mírně narůstají.

Údaje týkající se umělých přerušení těhotenství za město Tábor nejsou k dispozici, proto je

hodnocen okres Tábor Zde – na rozdíl od trendu spontánních potratů – je patrný výrazně

sestupný, tj. pozitivní trend, který lze očekávat i v samotném městě Tábor. Svědčí to mj.

o tom, že v uvedených letech výrazně klesly počty umělých potratů.

V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 39 dětí s vrozenou vývojovou vadou,

která je zjištěna do jednoho roku jejich života. V Táboře je tato situace prakticky obdobná –

zde se rodí každým rokem v průměru 40 takto postižených dětí.

Výskyt syfilis i kapavky je trvale pod republikovým průměrem a lze ho označit za sporadický.

Incidence tuberkulózy je rovněž trvale pod republikovým průměrem.

Incidence salmonelóz má trvale klesající trend, mírně klesá i výskyt kampylobakterióz.

Incidence sumy hepatitid je v okrese trvale pod průměrem kraje i republiky. U hepatitidy typu

B došlo k poklesu z nejvyšších hodnot v roce 2003 k nulové hodnotě v roce 2007, přesto

zůstává nad průměrem republiky i kraje.

Vysoce nadprůměrný je v Táboře výskyt diabetu a jejich počet dále stoupá. Prevalence

diabetiků o 40% převyšuje stav v České republice. Alergiků je v Táboře evidováno shodně

s krajem i okresem, viditelně nad průměrem ČR. V roce 2008 došlo ve městě k prudkému

poklesu evidovaných.

Celková incidence nádorů v Táboře mírně klesá, stejně je tomu i u mužů. U žen incidence

stoupá. U mužů je vyšší než v ČR, u žen je pod republikovým průměrem. Vzestup incidence

především postihuje nižší věkové skupiny.

Vysoce významně roste incidence kožního melanomu! Ostatní nádorová onemocnění se

pohybují na úrovni českého průměru, s výjimkou vyšší incidence nádorů prostaty.

Incidence nádorů tlustého střeva v okrese má klesající trend u mužů i u žen v okrese Tábor.

U mužů se přibližuje k hodnotám v ČR, u žen je významně nižší.

83

Incidence nádorů plic u mužů klesá a je mírně nad úrovní v ČR, u žen stoupá a je dlouhodobě

pod hodnotami ČR..

Výskyt nádorů prostaty je ve městě Táboře nad úrovní v okresu, ale i nad průměrem republiky

a kraje.

V okrese Tábor je zvýšený výskyt nádorů ledvin.

Incidence nádorů prsu ve všech oblastech stoupá, tomu se vymyká v posledním roce (2006)

strmý pokles incidence ve městě Tábor. Nádory těla i hrdla děložního jsou ve městě pod

průměrem srovnávaných lokalit.

Date post:	21-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

Analýza ukazatelů zdravotního stavu – Mladá Boleslav · roce narozenému) za předpokladu...

Documents