PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv E-mail: info@rozvoj-obce.cz

Ing. Michal Samiec Web: http://rozvoj-obce.cz

ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH PŘESHRANIČNÍCH

HOSPODÁŘSKÝCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ

MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE A OPOLSKÉHO

VOJVODSTVÍ

Představení tematických skupin

Popis česko-polského příhraničního prostoru, vymezení

společného zájmového území

Socioekonomická charakteristika MSK a Opolského

vojvodství

Rostoucí význam společného území

Rozvoj česko-polské spolupráce v rámci fondů EU

Problémy při řešení společných projektů, administrativa

Problémy v dopravě

Problémy v obchodě a podnikatelské spolupráci

Problémy v oblasti životního prostředí

Ostatní problémy

Závěr a shrnutí

OSNOVA PREZENTACE

Zemědělství a potravinářský průmysl

Zemědělská politika obou zemí prošla během historie mnohými změnami, z

nichž v současnosti je nejzásadnější vstup do EU v roce 2004 a zapojení do

evropské zemědělské politiky, která vede k intenzifikaci rostlinné a živočišné

výroby a zavádění efektivnějších technologických procesů. Čeští zemědělci

mohou využít polských zkušeností, jelikož zemědělství má v Polsku velmi

dlouhou tradici a zemědělský rozvoj významně ovlivnil i podobu společnosti.

Velká část polské populace je hluboce spjata s půdou, což se odráží také na

sociálních vazbách, kultuře, a rozmístění společnosti do venkovských oblastí. Ve

struktuře polského zemědělství dominují obilniny tvořící až 55 % z hodnoty

celkového exportu. Mezi další vyvážené plodiny patří ovoce a výrobky z ovoce,

cukr a cukrářské výrobky, z živočišné produkce dominuje vývoz masa, masných

a mléčných výrobků (Regionální geografe Polska, 2013).

Dřevozpracující a nábytkářský průmysl

V obou regionech působí dřevařské klastry, které zaměstnávají poměrně vysoký počet

pracovníků. Polsko je jednou z nábytkářských velmocí a výrobci nábytku přispívají k

polskému HDP téměř dvěma procenty. Na polském trhu působí 23 tisíc firem

zaměstnávajících 133 tisíc lidí. 90 % jejich produkce míří do zahraničí.

Naproti tomu potenciál českých výrobců je v dostupnosti základního materiálu (přířezy,

dřevotřískové desky, dýhy, hranoly aj.), který pochází z tuzemska. Dále je to unikátnost

českých výrobků, zejména pak ohýbaný nábytek, ale také designové prvky jako je

například kování či úchytky nebo zámky. Z hlediska mezinárodní konkurence představují

právě čeští výrobci v tomto oddílu špičkovou evropskou úroveň. Při srovnání českého a

polského nábytkářství se polské výrobky expertům jeví jako sofistikovanější, kvalitnější a

s preciznějšími detaily, což se ale odráží ve vyšší ceně výrobků.

Turistický ruch, lázeňství, lékařství

Turistický ruch, lázeňství a lékařství představují oblast, v níž se nachází obrovský potenciál

vzájemné podnikatelské spolupráce. K silným stránkám Opolského vojvodství z hlediska

turistické atraktivity patří podle respondentů dotazovaných v rámci výzkumu cestovního

ruchu na česko-polském příhraničí hlavně rekreace, prohlídka historických památek,

návštěva rodinných příslušníků, účast na kulturních akcích. Slabými stránkami regionu

jsou dopravní komunikace, špatný stav regionální ekonomiky, velmi vysoké ceny a špatně

rozvinutá turistická infrastruktura. Hlavními motivačními faktory pro návštěvu

Moravskoslezského kraje jsou odpočinek, příroda, historické památky a nejrůznější

kulturní akce. Slabými stránkami jsou naopak nedostatek parkovacích míst, orientační

navigační systémy a nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení v lokalitě.

V obou regionech je možno navštívit velké množství turistických pamětihodností. V

Moravskoslezském kraji návštěvníci vyhledávají především horskou turistiku, historické

památky, technické památky a kulturní akce. V Opolském vojvodství podle oslovených

expertů turisty lákají především historické památky, jezera u města Nisa nebo příhraniční

rekreační komplexy, které jsou často na vysoké úrovni.

Stavebnictví-stavební materiály, obnovitelné zdroje energie,…

Poslední oblastí s výrazným potenciálem spolupráce je stavebnictví, s ním

spojené obnovitelné zdroje energie a další služby v této oblasti. Před několika

lety probíhala mezi stavebními firmami v obou zemích intenzivní spolupráce. S

nástupem ekonomické recese v roce 2008 a s úbytkem zakázek se jejich

kooperace transformovala ve vzájemnou konkurenci, která trvá v oblasti obou

regionů dodnes. Základní stavební výroba v Moravskoslezském kraji v roce

2011 byla 10,6 mld. Kč, v Opolském vojvodství činila 19,0 mld. Kč. Potenciál

spolupráce spočívá podle expertů zejména v oblasti obnovitelných zdrojů

energie, do kterých bude v budoucnu proudit vyšší podíl finančních prostředků

z fondů Evropské unie, a také v opětovném navázání kooperace stavebních

firem v oblasti, které si v období před ekonomickou recesí v roce 2008

zprostředkovavály vzájemné subdodávky materiálů a zboží.

Délka hranice ČR-PR je 796 km (pro oba státy nejdelší

vnější hranice)

Na české straně se jedná o regiony NUTS3 (Liberecký,

Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a

Moravskoslezský kraj), na polské straně podregiony

NUTS3 (bielski a rybnicki ve Slezském vojvodství, celé

Opolské vojvodství a jeleniogórski a wałbrzyski v

Dolnoslezském vojvodství) + 2 powiaty navíc

Celková rozloha území je 47 097 km2

Převažuje venkovské osídlení, které je typické pro periferní

oblasti a zázemí větších měst zejm. na polské straně,

městský typ osídlení je typický pro hustě zalidněnou

východní část (Ostravská a Katowická aglomerace)

POPIS ČESKO-POLSKÉHO PŘÍHRANIČÍ

Žije zde 7,1 mil. obyvatel (3,4 v ČR, 3,7 v PR)

Nadprůměrná hustota zalidnění oproti celostátním průměrům

(zejm. východní část území)

Oblast s negativním migračním saldem

POPIS ČESKO-POLSKÉHO PŘÍHRANIČÍ

Území patří k významným hospodářským oblastem

Úpadek tradičních odvětví (těžba, hutnictví, textilní, sklářský,

papírenský průmysl) -> strukturální problémy

Převážnou část území představují přírodě cenné horské

systémy, které jsou chráněné (také v rámci národních parků)

Stav ovzduší velmi různorodý (problém zejm. na východě)

Nejvýznamnější dopravní osy jsou A1, A4 a D1

Síť regionálních a lokálních silnic je poměrně hustá, avšak ve

špatném technickém stavu

Spolupráce v rámci složek IZS a krizového řízení probíhá –

na národní úrovni jsou řešeny především systémové otázky

spolupráce a na lokální úrovni již konkrétní opatření

POPIS ČESKO-POLSKÉHO PŘÍHRANIČÍ

SE CHARAKTERISTIKA MSK A

OPOLSKÉHO VOJVODSTVÍ

Moravskoslezský kraj Opolské vojvodství

Rozloha 5 427 km2 9 412 km2

Počet obyvatel 1 230 613 1 013 950

Hustota zalidnění 226,8 obyv./km2 107,7 obyv./km2

Živě narození 11 807 8 720

Hrubá míra porodnosti 9,6 8,6

Zemřelí celkem 13 384 9 733

Hrubá míra úmrtnosti 10,9 9,6

Přirozený přírůstek -1 577 -1 013

Migrační saldo -2 515 -2 258

Celkový přírůstek -4 092 -3 271

Počet žen na 100 mužů 104 107

Hrubá míra přirozeného přírůstku -1,3 -1,0

Index ekonomického zatížení* 43,5 % 52,8 %

Míra registrované nezaměstnanosti 11,2 % 13,3 %

Podíl vysokoškoláků 12,0 % 14,3 %

VÝZNAM SPOLEČNÉHO ÚZEMÍ

VÝZNAM SPOLEČNÉHO ÚZEMÍ

VÝZNAM SPOLEČNÉHO ÚZEMÍ

VÝZNAM A DOSTUPNOST

SPOLEČNÉHO ÚZEMÍ

Společný vstup do EU v roce 2004

Společná obchodní politika EU – týká se EU a jejích

členských států při obchodování s třetími zeměmi

Vnitřní trh upravuje Akt o jednotném trhu, jež měl za úkol

podnítit hospodářský růst

CHARAKTERISTIKA ČR A PR

Regionální politika EU – financování ze zdrojů ERDF

OP PS ČR-PR 2007-2013

PPS ČR-PR 2014-2020

Společné řízení rizik

Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro

podporu zaměstnanosti

Vzdělání a kvalifikace

Spolupráce institucí a komunit

Fond mikroprojektů

ESÚS TRITIA

PODPORA ROZVOJE ČESKO-POLSKÉ

SPOLUPRÁCE ZE ZDROJŮ EU

Problémy, jejich souvislosti, návaznosti na související

legislativu a možná řešení byly definovány v rámci projektu

pro česko-polské euroregiony Analýza systémových

problémů přeshraniční spolupráce na česko-polské

hranici

Projekt probíhal v letech 2013 – 2014, v současné době jsou

výsledky prezentovány kompetentním orgánům (např.

Česko-polská mezivládní komise, konference v polském

Sejmu)

Problémy byly definovány na základě průzkumu v území

provedeného na širokém vzorku respondentů z řad

zainteresovaných aktérů a na základě expertního posouzení

PROBLÉMY V ČESKO-POLSKÉ

SPOLUPRÁCE, DEFINICE PROBLÉMŮ

K řešení projektů s přeshraničním dopadem je určen

PPS ČR-PR (byla hodnocena dokumentace programu a

související podklady)

Administrativní zátěž žadatelů a příjemců

o povinnost předkládání originálů dokumentů ve fázi

předložení projektové žádosti,

o konzultační setkání, školení žadatelů,

o rovné nebo srovnatelné podmínky pro partnery z obou

stran hranice.

Financování projektů

o předfinancování aktivit,

o rozpis výdajů.

Ostatní – jazykové bariéry, hledání projektového partnera

PROBLÉMY V OBLASTI ŘEŠENÍ

SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ – ADMINISTRATIVA

Silnice

• Omezení na hraničních přechodech (max. zatížení)

• Rozdílná kategorizace silnic

• Napojení komunikací na vnitrozemí ČR

Hraniční přechody pro kamionovou přepravu (bez omezení)

PROBLÉMY V OBLASTI DOPRAVY

Obec ČR Obec PR

1 Chotěbuz Cieszyn – Boguszowice

2 Bohumín Chałupki

3 Bartultovice - Vysoká Trzebina

4 Mikulovice Głuchołazy

5 Náchod Kudowa-Zdrój - Słone

6 Harrachov Jakuszyce

HRANIČNÍ PŘECHODY PRO KAMIONY

PŘECHOD BARTOŠOVICE V O. H.

Železnice

• Peážní tratě (Krnov – Jeseník, Liberec – Varnsdorf)

• Hustota železniční sítě

Veřejná hromadná doprava

• přeshraniční PHD (příměstská hromadná doprava),

společný tarif

PROBLÉMY V OBLASTI DOPRAVY

Obec ČR Obec PR Provoz

1 Český Těšín Cieszyn Pouze nákladní doprava

2 Petrovice u Karviné Zebrzydowice Dálková osobní a nákladní doprava

3 Bohumín Chałupki Dálková osobní a nákladní doprava

4 Jindřichov ve Slezsku Głuchołazy Regionální osobní a nákladní doprava

5 Mikulovice Głuchołazy Regionální osobní a nákladní doprava

6 Lichkov Międzylesie Regionální osobní a nákladní doprava

7 Meziměstí Mieroszów Pouze nákladní doprava

8 Královec Lubawka Pouze sezónní regionální osobní doprava

9 Harrachov Szklarska Poręba Pouze regionální osobní doprava

10 Černousy Zawidów Pouze nákladní doprava

11 Hrádek nad Nisou Porajów (Zittau) Spojení s Německem přes Polsko

PEÁŽNÍ DOPRAVA KRNOV – JESENÍK

Problémy v této oblasti úzce spjaty s financemi,

administrativní zátěží, dopravou

Současný stav CZ-PL obchodní spolupráce

Legislativa v podnikání

o v ČR souvisí se změnou živnostenského zákona (2008) a

občanského zákoníků (2014), v PR zákon o svobodě

podnikání (2004)

o zakládání společnosti

o stanovovaní mezd

Účetnictví a daňový systém

o rozdílné sazby daní

o rozdílné typy daní

PROBLÉMY OBCHODU A

PODNIKATELSKÉ SPOLUPRÁCE

PROBLÉMY OBCHODU A

PODNIKATELSKÉ SPOLUPRÁCEPŘÍMÉ DANĚ

Česká republika Polská republika

Daň z příjmu fyzických osob Podatek dochodowy od osób fizycznych – PIT

Daň z příjmu právnických osob Podatek dochodowy od osób prawnych – CIT

Daň z nemovitostí Podatek od nieruchomości

Daň silniční Podatek od środków transportu

Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí Podatek od spadków i darowizn

Podatek leśny (Lesní daň)

Podatek rolny (Zemědělská daň)

Podatek tonażowy (Daň z tonáže)

Podatek od czynności cywilnoprawnych (Daň z občanskoprávních úkonů)

Podatek od wydobycia niektórych kopalin (Daň z těžby některých nerostů)

NEPŘÍMÉ DANĚ

Česká republika Polská republika

Daň z přidané hodnoty Podatek od towarów i usług – VAT

Spotřební daň Podatek akcyzowy

Ekologická daň Podatek ekologiczny

Podatek od gier (Herní daň)

V oblasti podnikání a obchodu je nezbytné odstranit základní

bariéry, které brání intenzivnějšímu rozvoji hospodářství

příhraniční oblasti.

Stěžejními problémy přeshraniční spolupráce limitující

podnikatele v oblasti obchodu a hospodářství jsou:

rozdílná legislativa obou států,

rozdílnost v přístupu k jednotlivým službám,

nutnost přihlášení k platbě DPH/VAT,

nejednotnost předpisů obou států při stejném druhu

podnikání (platí především pro oblast služeb).

PROBLÉMY OBCHODU A

PODNIKATELSKÉ SPOLUPRÁCE

Ovzduší

• Rozdílné limity

- Pro srovnání: ArcelorMittal Poland má pro nejprašnější provoz

aglomerace "spékání rud" stanoven emisní limit pro prach ve

výši 100 miligramů na metr krychlový vypouštěných spalin.

ArcelorMittal Ostrava má limit na stejném provozu dvojnásobně

přísnější, od roku 2012 mu ho pak Moravskoslezský kraj stanovil

na 20 miligramů na metr krychlový vypouštěných spalin.

- V PR neplatí během smogových situací žádná regulační opatření

jako v ČR.

Těžba nerostných surovin

• Negativní dopad na životní prostředí v okolí průmyslové

těžby

Negativní vlivy na krajinu

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Problematika proplácení péče poskytnuté pacientovi v

zahraničí

Od 22. 4. 2014 nabyla účinnosti novela zákona č.

48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která

začleňuje Směrnici EP a Rady č. 24/2011 o uplatňování

práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

Zdravotní péče poskytnutá bez předchozího souhlasu

ZP, resp. předem schválená péče schválená ZP

OSTATNÍ PROBLÉMY

Problematika česko-polského územního vyrovnání a

nalezení vhodných pozemků

Redemarkace hranic (1958)

o ČSR tak získala 368 ha.

Územní zisk, který vznikl na straně ČSR, bude Polsku

nahrazen majetkově.

Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o

společných státních hranicích ze 17. 1. 1995

V roce 2005 polská vláda odmítla finanční vyrovnání.

Vytipováním vhodných lokalit byli usnesením č. 1009 ze

září 2007 pověřeni ministři vnitra, zahraničních věcí,

zemědělství, předseda Českého úřadu zeměřičského a

katastrálního a předsedkyně Výkonného výboru

Pozemkového fondu ČR.

OSTATNÍ PROBLÉMY

ZÁVĚR – SWOT ANALÝZA – 1

Silné stránky Slabé stránky

Konkurenceschopná průmyslová odvětví (dřevařství, stavebnictví apod.)

Hospodářsky slabé regiony

Rostoucí přeshraniční spolupráce představitelů podnikatelské sféry

Nedostatek odborných řemeslníků v oblasti

Rostoucí počet vzájemných setkání českých a polských podnikatelů (konference, schůzky „business to business“)

Složitá legislativa při založení podnikání

Kvalitní zemědělství a potravinářský průmysl (především v Polsku)

Neexistence finanční přeshraniční podnikatelské podpory z evropských či jiných fondů

Zlepšující se kvalita životního prostředí Mentalita podnikatelů – obavy ze zahraniční konkurence (zejména v Polsku)

Různorodé přírodní bohatství (velký počet rezervací, chráněných území a lesů)

Nedostatek hraničních přechodů (málo mostů)

Atraktivní rekreační a lázeňská místa s bohatou tradicí

Nefunkční přeshraniční dopravní systém (kabotáž)

Bohaté kulturní a historické dědictví Vysoký podíl finančních dotací z EU na tzv. „měkké projekty“ (projekty neinvestiční povahy)

Podobnost jazyků obou zemí Špatná vzájemná informovanost o turistických lákadlech

Jazyková bariéra (více u Čechů)

ZÁVĚR – SWOT ANALÝZA – 2

Příležitosti Hrozby

Výstavba silnice I/57 s kapacitním napojením na dálnici A4 v Polsku

Pokračující odliv mladého a vzdělaného obyvatelstva z příhraničí a s tím spojený celkový pokles počtu obyvatel

Harmonizace přeshraničního dopravního systému

Dlouhodobá nezaměstnanost rezidentů

Přizpůsobení vzdělávání potřebám trhu práce v regionu (zaměření na učební obory a řemesla)

Nedostatečné propojení vzdělávacích oborů s potřebami trhu práce

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit s vysokou přidanou hodnotou a podpora proexportních podnikatelů

Pokles veřejných i soukromých investic v regionu

Spolupráce v oblasti vzdělávání - podpora řemesel, technického a odborného vzdělávání

Devastace kulturně-historického dědictví (pokles turistické atraktivity)

Podpora klastrových iniciativ a dalších forem spolupráce

Rostoucí rivalita subjektů v oblasti cestovního ruchu

Zvýšení podílu finančních dotací z EU na tzv. „tvrdé projekty“ (projekty investičního charakteru)

Rostoucí jazykové bariéry

Využití úrodné zemědělské půdy v Osoblažském výběžku

Vzájemná propagace služeb a cestovního ruchu obou regionů (obrovský turistický potenciál)

Zvýšení vzájemné informovanosti o obou regionech

Vytvoření informačních center – českých v PR, polských v

ČR

Harmonizace a integrace veřejné hromadné dopravy

Přizpůsobení školství aktuálním potřebám trhu práce –

poptávka po odborných řemeslnících (možno řešit dojížďkou,

nebo úpravou vzdělávacích profilů)

Rozvoj turistického potenciálu obou regionů (zlepšení

vzájemné propagace)

ZÁVĚR – PŘÍLEŽITOSTÍ OBLASTI MSK –

OPOLSKÉ VOJVODSTVÍ

Problémové oblasti spolupráce MSK a Opolského voj.:

Patří mezi hospodářsky nejslabší regiony obou zemí

V samotném příhraničí chybí silné ekonomické centrum

Infrastrukturální problémy (dopravní infrastruktura)

Faktory zapříčiňující dosavadní neúspěšnost

podnikatelů:

Složitá administrativa

Legislativní rozdíly

Jazyková bariéra

Další (nedostatek kontaktů, nesolidnost oslovených…)

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Jsou vyvíjeny aktivity na posílení vzájemných

podnikatelských interakcí

Existuje stále mnoho překážek, které brzdí rozvoj

kooperace v oblasti obchodu a trhu práce:

Legislativní a administrativní bariéry

Jazykové bariéry

Doprava a dopravní infrastruktura, dopravní systémy

Nedostatek hraničních přechodů

Špatná informovanost obyvatelstva

Propojenost školského systému a trhu práce

Důležitost schůzek, konferencí, B2B setkání

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

DĚKUJI ZA POZORNOST

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D., Ing. Michal Samiec

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

E-mail: info@rozvoj-obce.cz

Web: http://rozvoj-obce.cz