Anatomie II a morfologie rostlin

s využitím následujících literárních zdrojů: Votrubová O. (1997): Anatomie rostlin. Karolinum, Praha. Kincl L. et al. (1997): Biologie rostlin. Fortuna, Praha.Další doporučená literatura:Kubát a kol. (2003): Botanika. Scientia, Praha

Rostlinná pletiva

Strukturní a funkční specializace jednotlivých částí rostlinného těla.

Podle složení:A) Jednoduchá pletiva (jeden typ buněk)B) Složená pletiva (více typů buněk)

Podle schopnosti se dělit:A) Dělivá (schopnost se dělit)B) Trvalá (bez schopnosti se dělit)

Jednoduchá pletivaParenchym – nejmenší úroveň specializace, základní pletivo - zvláštním typem je aerenchym

Kolenchym - mechanická funkce, tvořen živými buňkami s nerovnoměrně

ztloustlou buněčnou stěnou (přesto charakter primární buněčné stěny)

Sklerenchym - mechanická funkce, rovnoměrně ztlustlá buněčná stěna, vyvinuta

sekundární buněčná stěna, buněčná stěna může lignifikovat, protoplast často odumírá

- sklerenchymatická vlákna, skleroidy

Složená pletiva1) Meristémy- dělivá pletiva, zajišťují vznik nových buněk a tím

i růst rostliny- růst rostlin omezen na ohraničené oblasti

nedochází u nich k difusnímu růstu - růst je neomezený

2) Vodivá pletiva

3) Krycí pletiva

Meristémya) Apikální (vrcholový)- na vrcholu kořene či prýtub) Laterální meristémy sekundárního růstu, neboli druhotného tloustnutí kambium – sekundární vodivá pletiva, činné po celý život felogen – sekundární krycí pletiva, u některých skupin

zastavuje po čase činnost a zakládá se znovu hloubějic) Interkalární (vmezeřené) – jsou mezi trvalými pletivyd) Bazální – na bázi orgánu, při růstu listue) Marginální – na jeho okraji, při růstu listu

Vodivá pletiva specializovaná na dálkový transport

dvě části: floém a xylém Xylém

dřevní část vodivých pletivrozvod minerálních látek a vody(na jaře i organických látek z rezervních pletiv)

vzestupný proudvodivé dráhy = cévní elementy

a) tracheidy (zachovány příčné přehrádky) – vývojově původnější (nahosemenné, většina kapraďorostů)

b) tracheje (příčné přehrádky zcela nebo částečně rozpuštěny) – vývojově odvozené (krytosemenné rostliny)

Vodivá pletiva Xylém 1) tracheje i tracheidy - odumřelé buňky, lignifikované, nerovnoměrně ztlustlé 2) sklerenchymatická vlákna, parenchym Floém - přenos asimilátů (organických látek) z listů do

nefotosyntetizujících částí rostlin a do zásobních pletiv - vodivé elementy = sítkové elementy - propojení mezi elementy tvoří sítka s plazmodesmami krytosemenné – sítkovice

Vodivá pletiva Floém 1) sítkové elementy 2) parenchym, sklerenchym, Vodivá pletiva tvoří pruhy = cévní svazkyPodle uspořádání floému a xylému cévní svazky: a) kolaterální (většina semenných rostlin v nadzemní části) b) bikolaterální (Cucurbitaceae, Solanaceae) c) radiální (kořen) d) koncentrické (hadrocentrické (kapradiny), leptocentrické

(oddenky jednoděložných rostlin)

Vodivá pletiva

Krycí pletiva

- tvoří povrch těla, ohraničují jej vůči vnějšímu prostředí- primárním krycím pletivem rostliny je pokožka

(epidermis – kutin, vosky, ztlustlé buňky; rhizodermis)

- nad epidermis ještě kutikula (vosky, kutin)

- chlupy čili trichomy (vznikají z pokožkových buněk, pokud se na jejich vzniku podílí i podpokožkové buňky = emergence)

Trichomy

A) krycí

B) žlaznaté (sekreční struktury)

C) žahavé

D) absorpční (absorbují vodu event. minerální látky)

Průduchy

Organologie

Kořen

- hlavní a postraní (laterální) – odvozeny z radikuly embrya, postraní kořeny vznikají činností pericyklu

- adventivní čili náhradní – nejčastěji z jiných částí než je kořen (převážně ze stonku), pokud z kořene, tak se na jejich vzniku nepodílí pericykl

Stonek List Květ

Kořen

Stonek

List

Květ

Semeno

vzniká po oplození vajíčka, obsahuje zárodek rostliny (embryo), živné pletivo a osemení

Plod

vzniká přeměnou pestíku po oplození pokud se na jeho vzniku podílejí i jiné části květu

= plody nepravé plod uzavírá jedno nebo více semen, ty se buď

uvolňují (pukavé plody) nebo se šíří v obalu (nepukavé plody)

Plod Pravé plody A) Suché 1) pukavé – měchýřek, lusk, šešule, šešulka, tobolka (otvírá se

zuby – prvosenka, děrami – mák, víčkem – jitrocel, nepravidelným rozpadem)

2) nepukavé a) jednosemenné – oříšek (líska, lípa, habr), nažka, obilka

(Poaceae) b) vícesemenné (poltivé)– poltí se v jednosemenné plůdky

– dvojnažky (javor, svízel, slézovité, kakostovité), tvrdky (hluchavkovité, brutnákovité)

Plod

B) Dužnaté

- bobule (větší počet semen), peckovice (jednosemenná)

Nepravé plody

- malvice

Plod

Souplodí versus plodenství

Souplodí – soubor plodů, který vznikl z jednoho květu s apokarpním gyneceem

(složen např. z měchýřků, nažek, peckovic – blatouch, jahoda, šípek, malina)

Plodenství – soubor plodů vzniklých na společném stonku z květenství