Zpadoesk univerzita v Plzni

Fakulta filozofick

Bakalsk prce

Meity v esk republice

Aneta astn

Plze 2012

Zpadoesk univerzita v Plzni

Fakulta filozofick

Katedra blzkovchodnch studi

Studijn program Mezinrodn teritoriln studia

Studijn obor Blzkovchodn studia

Bakalsk prce

Meity v esk republice

Aneta astn

Vedouc prce:

Mgr. Veronika Sobotkov, Ph.D.

Katedra blzkovchodnch studi

Fakulta filozofick Zpadoesk univerzity v Plzni

Plze 2012

PROHLEN

estn prohlauji, e jsem bakalskou prci vypracovala samostatn

a pouila pouze uvedench pramena literatury.

Souhlasm se zveejnnm prce v souladu s pslunmi ustanovenmi zkona

. 111/1998 Sb., o vysokch kolch ve znn pozdjch pedpis, zkona

. 121/2000 Sb., o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm

(autorsk zkon) ve znn pozdjch pedpis a Studijnho a zkuebnho du

Zpadoesk univerzity v Plzni.

Podpis

V Plzni dne..

PODKOVN

Na tomto mst bych rda mnohokrt podkovala vedouc prce pan Mgr. Veronice

Sobotkov, Ph.D. za vbornou spoluprci, veden, cenn rady a pipomnky pi

zpracovvn tmatu.

Obsah

1 VOD.....................................................................................................1

2 VOD DO PROBLEMATIKY.................................................................3

2.1 O meit..........................................................................................3

2.2 Architektura a vybaven meity.......................................................5

2.3 Muslimov na zem esk republiky.............................................9

2.4 Meity a modlitebny na zem esk republiky............................14

2.4.1 Praha.......................................................................................14

2.4.2 Brno.........................................................................................16

2.4.3 Hradec Krlov.......................................................................19

2.4.4 Teplice.....................................................................................20

2.4.5 Ostatn.....................................................................................21

3 VZKUM..............................................................................................21

3.1 Metodologie...................................................................................21

3.2 Vsledky przkumu v Hradci Krlov............................................24

3.3 Vsledky provedenho przkumu v Brn......................................27

4 OBECN ZVRY VZKUMU............................................................30

5 ZVR.................................................................................................33

6 SEZNAM POUITCH ZDROJ............36

7 RESUM...............39

8 PLOHY.......40

1

1 VOD

Postoje obyvatel esk republiky k islmu, muslimm

a meitm, pedstavuj dlouhodob tma dleit a diskutovan. Na

aktulnosti mu pidaly tak negativn projevy obyvatel Hradce Krlov

vi plnovan vstavb meity ve mst. Vstavba meit i provoz

modliteben byl v na zemi vtinou provzen negativnmi projevy

ostatnch obyvatel.

Prv Hradec Krlov a Brno pat z mnoha dvod k mstm

s komplikovanmi vztahy ech k muslimm. Otzka vzjemnho

vnmn, tj. vzjemn obrazy kultur a nboenstv jsou dleitm

tmatem. Hlavn soust tchto obraz je identita jednotlivch aktr.

Hlavnm clem prce je zjistit, jak obyvatel Hradce Krlov

a Brna vnmaj muslimsk spoluobany, zda se stav proti existujcm

meitm i proti plnm na jejich vstavbu a jak jsou jejich hlavn

argumenty.

Pro naplnn tohoto cle je nutn zabvat se cli dlmi, kter s nm

souvis. Dlmi cli jsou: charakterizace meity obecn, zmapovn

historie muslim na zem esk republiky a pedstaven vech meit

a modliteben na naem zem. Nejdleitj innost pro naplnn

hlavnho cle prce je osobn vzkum ve zmnnch mstech.

Prce vychz z teoretickch i empirickch studi rznch

eskch i zahraninch autor. Informace jsou doplnny dlmi zdroji,

ktermi jsou zejmna osobn proveden przkum v Hradci Krlov

a Brn na jae roku 2012 a v men me tak informace zskan pi

konzultacch s editelem Islmskho centra a immem brnnsk meity.

Przkum byl kvalitativnho charakteru, tzn. osobn hloubkov

pohovor s omezenm potem respondent. Respondenti byli vybrn

zmrn tak, aby byly zastoupeny vechny vkov skupiny, ob pohlav

a dosaen rovn vzdln rovnm dlem. Bylo jich celkem deset

v kadm mst.

2

Prce se nejprve zam na teoretick vchodiska, jimi je el

meit, architektura, vybaven a historie meit a muslimskch komunit

v esk republice. Bude pracovat tak s metodologi, kter se ve ke

dvma przkumm provedenm osobn ve mstech, kde meitu maj

nebo kde se plnuje jej vstavba. Pot se vnuje vsledkm zmnnch

vzkum. Pro naplnn cle prce jsou zkoumny rznorod pohledy.

Prce pedstav, jak maj na meitu i jej vstavbu nzor

obyvatel vybranch mst dle provedenho przkumu a zvru bude

zhodnoceno naplnn cle, tedy jak konkrtn vci na n psob

negativn a jak faktory povauj na meit za negativn.

3

2 VOD DO PROBLEMATIKY

2.1 O meit

Slovo meita pochz z arabskho jazyka, konkrtn od slova

masdid. To znamen msto prostrac. Slovo bylo pevzato

z aramejtiny, anebo utvoeno samostatn ze slovesnho zkladu

sadada padat na tv (ped Bohem).1 Meita je pedevm rituln

zasvcenm prostorem, nikoli pouze stavbou. V nkterch zemch se

vlunost ummy symbolizuje zkazem vstupu do meity pro nevc.

Sami muslimov se ped vstupem do n mus rituln omt, zout a chovat

se velmi uctiv.2

Meity se krom Arbie budovaly v kadm centru, do nho

bhem prvnch desetilet po svm vzniku nov vra pronikla. Nejednalo se

pouze o nboensk stediska, ale tak o komunitn centra vcch,

v nich probhaly vechny spoleensk, politick, vzdlvac a soukrom

zleitosti.3

Meita je v prvn ad mstem, kde se setkvaj muslimov pi

pravidelnch pleitostech bhem modliteb, ptench bohoslueb

a o svtcch. Prostednictvm stetvn v meitch se mezi muslimy

vytv siln pouto, a to obzvlt v nemuslimskch zemch. V meitch

tak muslimov zskvaj sv nboensk vzdln z pednek

a pravidelnch setkn. Vzjemn zde konzultuj a rad se

o nboenskch zleitostech a pokouej se eit sv problmy.4 Ve

starch mstskch centrech, kterch se muslimov zmocnili, postupovali

dvma rznmi zpsoby. V nkterch mstech, napklad v Jeruzalm,

zabrali nepli vyuvan msto a vybudovali na nm njak psteek.

1KROPEK, L., Duchovn cesty islmu, s. 223.

2DENNY, M. F., Islm a muslimsk obec, s. 76.

3BRITANNICA, Islm-Nboenstv, historie a budoucnost, s. 221.

4http://www.praha-muslim.cz/about.htm [cit. 29. nora 2012]

4

Tyto psteky byly obvykle velice prost. Druhm zpsobem byla

pemna svatyn starho nboenstv na muslimskou. To byl napklad

ppad syrskho msta Ham a rnskho Jazdu.5 V uritm obdob

historie zaaly pi meitch vznikat koly, kter se staly zrukou

gramotnosti a celkov vzdlanosti. Na Pyrenejskm poloostrov byla

v obdob muslimsk nadvldy gramotnost tm stoprocentn, co

o nkterch muslimskch zemch nelze ci jet dnes. Univerzita

al-Azhar v Khie byla pi stejnojmenn meit otevena ji v roce 972.6

Meita byla pvodn univerzlnm veejnm shromaditm

a jedinou komunln budovou muslimsk obce. Postupem asu se meity

staly msty ke konn modliteb. Povinnost modlitby je pedepsan pmo

Kornem. Dle sunny je muslim povinen se modlit ptkrt denn

v pedepsanm ase. Vech 34 modliteb se me konat mimo meitu,

avak pten poledn modlitbu je nutno vykonvat spolen s ostatnmi

vcmi v meit. Z toho vyplv, e se meity dl na dv skupiny. Prvn

skupinou jsou meity tzv. tvrov. tvrov meita je jedna v mstsk

tvrti. Je blzko dom, obchod a slou k bnm modlitbm. Velk

pten modlitba se v n nekon. K tmto elm slou druh skupina

meit oznaovan jako shromaovac. V t se pvodn o ptenm

poledni schzeli vichni mui z obce. Vechny ran meity byly zzeny

pedevm za elem shromaovn. Jednalo se tedy o tzv.

shromaovac meity. Se zvtovnm msta narstal tak poet

tvrovch meit. Kdy se msta rozrostla tolik, e shromaovac meity

nemohly ji pojmout vechny vc, vznikalo vce meit tak tohoto

druhu.7

Meita je mstem uctvn Boha, ale tak mstem, kde se vyuuje

nboenskm otzkm, kultue, ekonomice a vbec vem vcem, kter

prospvaj spolenosti. Meita m v ivot muslima velk vznam, je v n

5BRITANNICA, Islm-Nboenstv, historie a budoucnost, s. 221.

6http://www.praha-muslim.cz/about.htm [cit. 29. nora 2012]

7PROCHZKA, A. B., Islm a jeho svt, s. 69.

5

symbol existence muslima a je to msto, kter slou k vykonvn

jednoho z pil islmu modlitby. Nsledujc sra hovo:

V domech, je Bh dovolil postavit a v nich se vzpomn jmna Jeho,

slav Ho rno i veer mui, kter ani obchod, ani prodej nezlk od

vzvn Boha, od dodrovn modlitby a od dvn almuen, a ti obvaj

se dne, kdy srdce i zraky budou se obracet, aby je Bh odmnil za to, co

vykonali dobrho, a aby to rozmnoil z laskavosti Sv. A Bh utduje,

komu chce, ani pot. (sra an-Nr Svtlo, vere 36-38) 8

2.2 Architektura a vybaven meity

Prvn meity byly dvorovho typu. Kolem ndvo obhaly arkdov

ady, neboli riwqy. Vtinou se riwqy nachzely na vech tyech

stranch ndvo. Riwq na stran smru modlitby bv nejhlub, je

vlastn krytou modlitebnou, obvykle sloupovou sn s lichm potem lod.

Stedn lo vede k mihrbu. To je vklenek, kter udv smr k Mekce.

Vklenek me bt prost bez ozdob, nebo naopak zdoben velmi

bohat. Jeho el je ale vdy stejn. Meita al-Haram v Mekce jako

jedin meita nem mihrb a muslimov se v n modl orientovni

smrem ke Kab umstn v jejm stedu. Ve vech ostatnch meitch

se vc ped modlitbou postav elem k mihrbu a jsou tak tv otoeni

smrem k posvtnmu mstu a centru islmu, Mekce.9 Dodren

modlitebnho smru je prvkem sjednocujcm muslimy na celm svt. A

jsou toti vc muslimov na ktermkoliv mst na zemkouli, bhem

modlitby jsou soust pomyslnch soustednch krunic se stedem

v Kab.10

Vpravo od mihrbu je umstna kazatelna kryt baldachnem,

neboli minbar.11 Jm byly vybaveny pouze meity shromaovac. Minbar

8http://www.praha-muslim.cz/about.htm [cit. 29. nora 2012]

9ESPOSITO, J. L., Islam The straight path, s. 89.

10

http://www.praha-muslim.cz/about.htm [cit. 29. nora 2012]

6

se skld z nkolika schod obrcench k vcm a tribunou stkou.

Minbar nechyb ani v malch meitch. Uvnit meity meme nalzt

speciln idli, kter slou ke ten velkch svazk Kornu a tak tribunu

pro koordintora modlitby. Minbar m tedy ist praktickou funkci a jeho

elem je jen dobr viditelnost a slyitelnost kazatele. V meitch, ve

kterch se modlily hlavy stt, bvalo loe zvan maqsra. Slouilo jako

ochrann barira pro vznamn astnky modlitby. V mnoha meitch

jsou eny oddlen od mu. Naizuje to islm. V idelnm ppad se

prostor pro eny nachz za prostorem pro mue, co znamen, e eny

jsou dle od mihrbu. V nkterch meitch jsou eny ve vyven pozici

na galerii. eny nejsou povinn astnit se pten modlitby. Pro mue je

ast na pten modlitb povinn. Ptek je pro muslimy svtenm

dnem. Meita v tento den slou k vyslechnut imma, vzjemnmu

setkvn a diskutovn o nboenskch otzkch i osobnm ivot. 12

Muslim vstupuje do meity rituln ist. V meit je velmi dleit

udrovat istotu, kter je podmnkou tak pro kad modlitebn msto.13

Oista je starm semitskm jevem, kter m mnohem hlub smysl ne

pouze rituln. Dokonce jeden z hadth pipisuje Prorokovi

Muhammadovi vrok: istota je pl vry.14 Kad, kdo vstupuje do

meity, si mus vyzout boty. Muslim, kter se jde modlit, mus ped

modlitbou provst oistu. Pi tto rituln oist si muslim umyje ruce po

zpst, vyplchne si sta a nos, umyje si cel obliej obma rukama,

omyje si ob pedlokt a na konec lokte. Dle si ute celou hlavu nebo

jakoukoli jej st vlhkou rukou, ute si vnitn strany u ukazovky

a jejich vnj strany pomoc palc, pot si umyje ob nohy po kotnky a

na zvr opt ruce, a to nejprve pravou a potom levou. Takto proveden

oista je nejen soust kadodenn hygieny vcho, ale tak vrazem

11

DENNY, F. M., Islm a muslimsk obec, s. 77. 12

http://mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-brnenska-mesita.html [cit. 7. dubna 2012]

13http://www.praha-muslim.cz/about.htm [cit. 29. nora 2012]

14

MENDEL M., MLLER Z., KIKAVOV A., Islm Idel a skutenost, s. 100.

7

pokory a respektu ke Stvoiteli. Pokud muslim tuto oistu neprovedl doma

nebo v jinm mst, mus mt monost ji vykonat v meit. Proto jsou

soust kad meity toalety a umvrny i msta pro omyt.15 Islm

rozeznv mal a velk zneitn. Oistu od malho zneitn lze

vykonat v zazen meit, od velkho zneitn jen omytm celho tla

doma nebo v lznch. Tradic je vstupovat do meity bez obuvi a

s pokrvkou hlavy.

Dal velmi astou soust meit bv minaret. Slovo pochz

z arabskho slova manra. Minaret je vkovou dominantou stavby

a vtinou tak msta nebo tvrti, ve kter meita stoj. Neslou

nboenskmu, nbr praktickmu elu. Muezzin z nho svolv vc

k modlitb. Ped kadou modlitbou zpv pedepsanou formuli na

vechny svtov strany.16 V souasn dob je svolvn poutno

vtinou jen z reproduktor, nikoliv zpvno ptkrt denn muezzinem.

Minaret je symbolem funkce budovy, vkovou dominantou stavby, ale

i okoln zstavby. Nkter meity maj vce minaret. Dvody mohou bt

kompozin nebo prestin. Minaret je jednm z nejjistjch indiktor

lokality, datovn stavby a slohov fze.17 Prvn minarety se zaali stavt

v 8. stolet v Srii. Do t doby se stavly meity bez minaret a k modlitb

se svolvalo ze stechy. Minarety tedy nejsou nezbytnou soust meit18.

Na zklad poadavku pro novou vru na velk prostor, byl

postupem asu rozvinut nov architektonick styl pvodem z Irku:

hypostylov neboli sloupov meita. Jednalo se o meitu se stechou

nesenou adami sloup. Sloupov konstrukce stla nad tvercovm,

obdlnkovm nebo kulatm pdorysem rzn velikosti. Jedinm

nboenskm symbolem zde byla kazatelna (minbar) viz ve.19 Bhem

15

http://www.praha-muslim.cz/about.htm [cit. 29. nora 2012] 16

Allh je velik! Vyznvm, e nen boha krom Allh. Vyznvm se, e Muhammad je posel bo. Vzhru k modlitb! Vzhru k dobrmu inu! Allh je velik. Nen boha krom Allha. 18

PROCHZKA, A. B., Islm a jeho svt, s. 69-72. 19

BRITANNICA, Islm-Nboenstv, historie a budoucnost, s. 222.

8

osmho stolet bylo v muslimsk komunit vytvoeno nkolik vvojovch

smr stavbou t velkch meit v Medn, Jeruzalm a Damaku.

Jedn se o ti velmi vznamn msta. V prvnm z nich se zformoval

muslimsk stt, ve druhm Prorok vystoupil do nebe a tet z nich se stalo

hlavnm mstem nov islmsk e. Tyto ti budovy se na prvn pohled

jevily konstrukn naprosto odlin. Mednsk meita byla velkm

hypostylem s vnitnm dvorem a sloupy na vech tyech stranch.

Jeruzalmsk meita al-Aqs sestv z vtho potu rovnobnch lod,

avak bez dvora. Zbytek obrovskho ndvo dvjho idovskho

chrmu toti slou jako oteven prostranstv ped budovou. Umajjovsk

meita v Damaku m obdlnkov pdorys. Interir sestv

z otevenho prostranstv ohranienho ze t stran krytm sloupoadm

a ze t stejn dlouhch lod, kter uprosted protn kolm lo. Vechny

ti budovy ale sdlej podobn charakteristick rysy. Jedn se o velk

prostory s mnostvm vnitnch podpor. Vechny ti tak maj celou adu

praktickch prvk a symbolickch vznam.20 Pestoe dominantn typ

meity pedstavoval hypostyl, vyskytovaly se i jin meity, budovan

vtinou ve velkch muslimskch centrech.21

Architektura meit nkdy symbolizuje zahradu posmrtnho ivota

v nebi. Sloupy maj pedstavovat kmeny strom a fontny chladn

potky. Klenba meit se nad tmto prostorem rozprostr jako nebe. Pro

vybudovn meity je velmi dleit uren sprvnho msta. Nemlo by

bt nijak zneitn, hlavn prostor pro modlitby mus bt natoen

smrem k Mekce.22

Z hlediska islmu nen vzdoba meit pli dleit. asto vak

v meitch nachzme bohatou vzdobu interiru i exteriru, kter m

vdy sv pravidla. Jej soust nesm bt napklad zobrazen ivch

tvor. Opakuj se zde tedy geometrick tvary, kter tvo zvltn druh

20

http://www.akdn.org/publications/akaa/1980_025.pdf. [cit. 18.bezna 2012] 21

BRITANNICA, Islm: Nboenstv, historie a budoucnost, s. 223. 22

DENNY, F. M., Islm a muslimsk obec, s. 76.

9

vzdoby, kter islmsk umn rozvj od svho potku. Dal druhem

vzdoby bv arabsk kaligrafick psmo postaven na textech Kornu.

Takov npisy lze najt na zdech i stropech. Islm konkrtn podobu

meit nestanovuje. V 7. stolet napklad byla meita pouze mstem

obehnanm zd se stechou z palmovch list. V souasn dob meme

spatit meity v rznch a asto velmi odlinch architektonickch

provedench, jin v Indonsii, jin v Turecku, Mauretnii i v jinch

oblastech.23

2.3 Muslimov na zem esk republiky

Vzhledem ke sv poloze nebyly nikdy esk zem pod vlivem

islmsk civilizace. V obdob novovku byla zkuenost eskch zem

s islmem o nco vraznj. Jednalo se vdy o kontakt s Turky, a to

v kontextu soupeen Habsbursk monarchie s Osmanskou .

V polovin tictch let 18. stolet se muslimov, ijc v Praze, Brn a na

Zlnsku, zaali sdruovat podle nboensk pslunosti. Do t doby

praktikovali islm spe jednotlivci. Prvn mylenka o zaloen muslimsk

obce se objevila roku 1934. Dne 8. listopadu se seli prat praktikujc

muslimov, aby zaloili Moslimskou nboenskou obec pro

eskoslovensko s stedm v Praze24. To ve se dlo na popud

tehdejho egyptskho generlnho konzula Abdulhamda al-Bb beje,

indickho muslimskho intelektula Dr. Sajjida Hasana Mrz chna

a eskho publicisty Mohameda Abdallaha Brikciuse. Na setkn bylo

dohodnuto, e bude zmapovn poet praskch muslim a posouzena

jejich ochota k budovn muslimsk obce. Tento vzkum trval nkolik

tdn. Muslim nebylo mnoho a vzjemn o sob nevdli. Nemli tak

znalosti o legislativnch podmnkch pro zzen Muslimsk nboensk

obce. Za svj kol si Muslimsk nboensk obec vzala vstavbu meity

v Praze a tak zajitn dn registrace a uznn eskoslovenskmi

ady. Obec byla ustavena slavnostn 25. Dubna 1935. Byla tak

23

http://www.praha-muslim.cz/about.htm. [cit. 29. nora 2012] 24

V arabtin znl nzev El-Ittihad el-Islami, v pekladu islmsk svaz.

10

ustavena Rada Muslimsk nboensk obce, kter v prosinci zaslala

ministerstvu kolstv a nrodn osvty dopis, ve kterm oznamuje zzen

Muslimsk nboensk obce. Sdlila v nm, e m ze zkona prvo vst

matriky svch pslunk, oddvat a pohbvat. V noru byl Muslimsk

nboensk obci zasln dopis z Ministerstva kolstv a nrodn osvty,

kterm bylo potvrzeno jej zzen. Bylo v nm vak zmnno, e ke

zzen Muslimsk nboensk obce bude teba schvlen ministerstva

vnitra. V letech 1935-1936 panoval v Muslimsk nboensk obci chaos.

Nedvra ad, zejmna ministerstva vnitra, petrvvala. Byla zaloena

na legislativnch zmatcch, k jejich pekonn stle chybla pipravenost

Muslimsk nboensk obce. Jako nepekonateln pekka se jevila

skutenost, e v souladu s islmskm zkonodrstvm a tehdej prax

islmskch zem, trvala Muslimsk nboensk obec na prvu uzavrat

satky a konat pohebn obady. To bylo v rozporu s prvnm dem

eskoslovensk republiky. Ministerstvo vnitra nevidlo dvod, pro by

prv muslimov mli bt z obanskho zkonku vyjmuti. Dalm

pedmtem sporu byl poadavek arabtiny jako ednho jazyka.

Ministerstvo vnitra pak trvalo na vyjasnn tto legislativy. V roce 1937

zaujalo ministerstvo vnitra ohledn legislativy zsadn postoj. Souhlasilo

s nvrhem, e soust nzvu bude v Praze. Bude se tedy jednat

o Muslimskou nboenskou obec v Praze.25

Pi zaloen mla Muslimsk nboensk obec zhruba 700 len.

tymi zkladnmi skupinami byly: zahranin muslimov ijc

v eskoslovensku, zahranin islmsk instituce, zastupitelsk ady

islmskch zem a et konvertit. Tento poet zstal stejn i v obdob

Protektortu. Nepatrn se pouze zvil poet eskch konvertit. Vtina

len ila v Praze. V ele Muslimsk nboensk obce stla Rada

(madlis), kter mla nsledujc strukturu: a) pedseda b) mstopedseda

c) jednatel d) pokladnk e) duchovn f) dva psedc.

25

BEKA J., MENDEL M., Islm a esk zem, s. 133-139.

11

Muslimsk nboensk obec byla aktivn v nkolika druzch

innosti. V prv ad se snaila posilovat nboenskou pslunost, stl

kontakt len - pedevm ritul kolektivn modlitby, (zvlt u pleitosti

ramadnu, pouti do Mekky a oslav Prorokovch narozenin). Psobila

tak v oblasti misijn innosti. Na nkup Korn a nboensk literatury

a na vydvn bulletinu Hlas Muslimsk nboensk obce vyuvala

pedevm finann prostedky ze zahrani. Obec tak organizovala

etn pednky, na kterch participovali zkuen misioni a teologov

ze zahrani. V neposledn ad se Muslimsk nboensk obec

zabvala organizan innost. Sjednotila vechny muslimy v eskch

zemch. Po celou dobu se Muslimsk nboensk obec marn snaila

zskat povolen sttnch ad ke stavb meity, akoliv j nechybly

finann prostedky. V letech 1945-1989 se star lenov obce snaili ji

posilovat organizan a finann a mlad lenov se zajmali

o islmskou civilizaci obecn. Studovali arabtinu, islmsk relie

a podali pednky. V tehdejm politickm prosted ale innost obce

postupn ustala.26

Po listopadu roku 1989 podalo sted Muslimsk nboensk

obce o povolen k vstavb muslimskho kulturnho stediska v Brn.

dost na Ministerstvo kultury R byla nkolikrt urgovna. Odbor crkv

vak nemohl obci vyjt vstc. Do 1. dubna 1992 toti neexistoval zvazn

prvn pedpis, o kter by se mohlo opt. Po vydn zkona .161/1992

Sb. O podmnkch registrace crkv a nboenskch obc v esk

republice odbor crkv podal, aby sted pedloilo seznam minimln

deseti tisc zletilch stoupenc, kte maj trval pobyt na zem esk

republiky. Na Muslimskou nboenskou obec se nevztahovala kvta pti

set podpis, kter by staila k registraci nov kesansk crkve nebo

sekty (pokud je lenem Svtov rady crkv). Tuto podmnku tedy

Muslimsk nboensk obec nemohla a ani nechtla splnit. Poukazovala

na to, e akoliv je v stav zakotvena rovnost vech oban esk

republiky, v tomto ppad nen dodrena. Muslimm byla v tomto smru

26

BEKA J., MENDEL M., Islm a esk zem, s. 146-157.

12

rovn prva uprna. V beznu roku 1996 odbor crkv zaslal obci

stanovisko o zastaven zen ve vci registrace. Registrace vak ji

probhla za prvn republiky a pot znovu za Protektortu. Nyn mlo jt

pouze o formln znovuregistraci. sted Muslimsk nboensk obce

tedy opakovan tvrdilo, e de iure nebyla prvn subjektivita obce nikdy

zruena. Odbor crkv vak trval na svm stanovisku a prvn existenci

obce zpochybnil. Obec byla pot znovu vyzvna k pedloen chybjcho

seznamu vcch. stedn Muslimsk nboensk obce v dopise

adresovanm ministru kultury Pavlu Tigridovi uvedlo, e poet muslim

na zem esk republiky se pohybuje okolo 25 tisc osob. V srpnu tho

roku ministr kultury vysvtlen sted odmtl a rozhodnut o zastaven

zen potvrdil. Argumentoval tm, e posledn nvrh na registraci (16. 11.

1995) neobsahoval vechny nleitosti a navrhovatel nedoplnil chybjc

daje ve stanoven lht. Pro jednn sted s ady esk republiky

bylo pznan uvdn nepesnch informac a argument pi

prosazovn legitimity obce, sklon k vytven frakc i projevy osobnho

neptelstv mezi jeho leny. To ve zpsobilo nevrohodnost Muslimsk

nboensk obce. Po ustaven sted v roce 1991 se zdlo, e vechny

dal aktivity obce se budou odvjet od tohoto orgnu. V nsledujcch

letech se vak ukzalo, e do jeho innosti zasahuj osobn spory, kter

siln naruuj jeho homogenitu. Protoe sted Muslimsk nboensk

obce nemlo prvn subjektivitu, nemohlo vykonvat celou adu innost.

Z tohoto dvodu vznikly dv Nadace pro zaloen a provoz islmskho

centra v Praze a Brn. Byly ob edn uznny. Registrovaly se toti

u ministerstva vnitra jako organizace kulturn povahy. Ing. Nazh Burhn

zaloil tak roku 1992 v Brn Islmsk centrum, pozdji pejmenovan na

Islmsk centrum v esk republice. Toto centrum formln ctilo jako

svho duchovnho otce Muhammada Alho ilhavho.27 Ing. Nazh

27

Mohamed Ali ilhav za dob komunismu usiloval o oficiln registraci muslimskch obc. Odmtl ale vydat soupisy vyznava islmsk vry, kter byly k registraci poadovny. Ml toti obavy z toho, e by mohly bt zneuity. Stl u zrodu prvn oficiln muslimsk modlitebny v Brn. Pedstavoval islm veejnosti jako mrumilovnou vru a a do svho vysokho vku zstal pro esk muslimy velkou autoritou. ilhav povzbuzoval muslimy, aby se oteveli esk spolenosti, podali v meitch dny otevench dve a

pednky. (http://www.lidovky.cz/zemrel-nejznamejsi-cesky-muslim-doqln_domov.asp?c=A080314_104823_ln_domov_bat)

13

Burhn ml v plnu vytvoit bohat dotovan informan a misijn

centrum. Protoe chtl Dr. Petr Pelikn obec postavit na legln zklad,

zaloil v Praze Ligu eskch muslim. Jeho pedstava byla takov, e

Liga oprost islm v och veejnosti od vech pedsudk a bude

vytvoeno tolerantn spoleenstv, kter bude respektovat eskou kulturn

a historickou identitu. Dle Pelikna by islm neml bt promsen

s mstnmi zvyklostmi, ale spe ml vytvet svoji vlastn kulturu. Ing.

Arch. Muhammad Abbs al-Mutasim ze Sdnu zaloil ponkud

aktivnj Veobecn svaz muslimskch student. leny byli arabt

studenti z Prahy a Brna. Studenti se schzeli v provizorn modlitebn

v Praze 4, konali spoleensk akce, vzjemn si pomhali, diskutovali.

Vichni muslimov respektuj morln autoritu nejvznamnj osobnosti

eskho islmu Muhammada Alho ilhavho. Odlinosti mezi nimi vak

nelze popt.28 Tyto odlinosti spovaly v rozdlnch nzorech na misijn

innost, organizan strukturu a orientaci na zahranin sponzory. Jedinou

skupinou, kter ilhavho oteven neuznvala, byl Islmsk svaz klub

ptel islmsk kultury. V jeho ele stl Ing. Slim Vladimr Voldn. Svaz

byl oficiln registrovn u Ministerstva vnitra R jako kulturn a

spoleensk organizace roku 1990. Islmsk svaz navazoval etn

kontakty s misijnmi centry v Evrop, USA i v Asii. Postupem asu se

Voldn stavl proti ilhavho konzervatismu, kter pivede esk islm

do stedovku.29

Pesn poet muslim v esk republice nelze v souasn dob

pesn urit. Je to problematick z toho dvodu, e neexistuje dn

jednotn muslimsk komunita, kter by o vcch vedla evidenci.

V esk republice ije dle odhad asi 10 000 12 000 muslim.30

Muslimy na naem zem bychom mohli rozdlit do nkolika skupin. Prvn

skupinou jsou et konvertit, dle cizinci s eskm obanstvm, kte se

tu v 80. letech usadili. Nejpoetnj skupinou jsou cizinci bez eskho

28

BEKA J., MENDEL M., Islm a esk zem, s. 185. 29

BEKA J., MENDEL M., Islm a esk zem, s. 188. 30

Uveden vyplv z rozhovoru s panem RNDr. Vladimrem Skou.

14

obanstv, kte maj pouze povolen k trvalmu i dlouhodobmu pobytu

a tvrtou skupinu tvo adatel o politick azyl.31

2.4 Meity a modlitebny na zem esk republiky

2.4.1 Praha

Pokud chceme hovoit o snahch zbudovat v echch meitu, je

teba zat ji u Orientlnho stavu, kter vznikl v roce 1922. Profesor

Alois Musil zskal v politickch kruzch podporu pro vzkum Orientu

a spolu s dalmi leny Orientlnho stavu dbal na dodren pvodnho

zmru (budovat hospodsk a vdeck styky s Orientem). Roku 1928

vzelo z iniciativy stavu Memorandum o nutnosti zbudovn meity

v Praze, kter sepsal Ppravn vbor pro stavbu meity v Praze.

Ppravn vbor zaslal Memorandum praskmu magistrtu. esk

muslimsk obec se snaila o vstavbu meity a od roku 1935. Jej

pedstava byla takov, e by meita slouila jako kultovn, spoleensk

a vzdlvac centrum, knihovna, prostor pro pedtn Kornu, kavrna

a msto pro sluby charitativn povahy. Po nkolika jednnch byl esk

muslimsk obci nabdnut pozemek na tvanici. Povolen bylo ale

podmnno sttnm uznnm obce. Postupem asu se objevila dal

monost. Tou byl Hanavsk pavilon na Letn. Muslimsk obec v t dob

pavilon jako msto pro meitu odmtla. Jako dvod uvedla, e tento

pavilon nen dostaten reprezentativn. Dnes by za tuto strategickou

polohu byla jist rda. Otzka vstavby meity byla otevena opt

v osmdestch letech. SSR bylo pi vyjednvn s Liby slbeno

plukovnkem Kaddfm financovn islmskho kulturnho centra.

Uvaovalo se opt o Letn, druhou variantou byla Trja. Nabdka nebyla

podpoena, ani odmtnuta. Kdy byl v roce 1989 ve Spojench arabskch

emirtech oteven eskoslovensk zastupitelsk ad, zaal bt nepmo

spojovn s vstavbou islmskho centra tentokrt to mlo bt na

Proseku. S dnm z tchto pokus vak nemla Muslimsk obec 31

MENDEL, M., OSTANSK, B., RATAJ, T., Islm v srdci Evropy, s. 409.

15

v SSR nic spolenho. Domc muslimov si po roce 1989 snaili

zajistit prostory ke konn pten modlitby i pro shromdn vcch

o muslimskch svtcch.32 Od tto chvle se snaili nalzt vhodn

prostory, kter by mohly slouit jako modlitebna. Prvn muslimsk

modlitebna byla otevena jet v 90. letech na Praze 4 v Kri nedaleko

Thomayerovy nemocnice. Muslimov zde mli v provizorn dlnick

noclehrn zazeno nkolik mstnost. Byla otevena roku 1992 a zanikla

roku 1999, kdy se Islmsk nadace v Praze rozhodla zaloit novou

modlitebnu na Praze 9 na ernm most. Modlitebna v Praze na ernm

most byla pvodn kolaudovna jako spoleensk a kulturn centrum,

nikoliv jako meita. Na rozdl od Brna i Teplic neprovzely vstavbu

dn protestn akce. Dvodem je zejm poloha na samm okraji Prahy.

V souasn dob se zde nachz sdlo Islmsk nadace v Praze,

prostorn modlitebna pro mue, men modlitebna pro eny, knihovna,

jdelna i zzem pro dnou oistu vcho ped modlitbou. Pten

kzn jsou vedena v arabtin i v etin.

Od ervence roku 2003 funguje tak mal modlitebna a informan

centrum na Praze 1 v ulici Politickch vz (vchod z pase Jiho

Grossmana 1. patro). Podaj se zde tak rzn pednky, vklady

z Kornu a kurzy arabskho jazyka. Na ploe 144 m2 se rozprostraj dv

propojen modlitebny, jedna pro mue a druh pro eny, studovna,

knihovna a kancel Islmsk nadace.

V Praze na Palmovce se nachz jet tureck modlitebna, kde

slou tureck imm. Schz se zde muslimov pedevm ze stedn

Asie, kte maj k turetin jazykov blzko. Posledn modlitebna je

v Praze v Trji na studentskch kolejch. Do nedvna fungovala tak

mal modlitebna na studentskch kolejch Hvzda, ale postupem asu se

zde schzelo stle mn vcch, a nakonec zanikla.

32

http://mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-brnenska-mesita.html. [cit. 7. dubna 2012]

16

2.4.2 Brno

Roku 1992 byla v Brn muslimskou komunitou zzena modlitebna

ve sklepnch prostorch v ulici Dobrovskho, v Krlov poli. Modlitebnu

provozovala Organizace islmskho centra a vedl ji imm Dafar

z Bosny. V t dob ji mla organizace velk plny na vybudovn

muslimskho centra. Lid ze Svazu muslimskch student

eskoslovenska zaloili novou organizaci, kter nesla nzev Nadace pro

zzen a provoz islmskho centra. Poboka vznikla tak v Brn. Pro

brnnsk muslimy nebylo z organizanch a administrativnch dvod

pli vhodn patit pod praskou organizaci. Objevila se tedy mylenka

zaloit kvli rychlejmu vyizovn administrativy samostatnou

muslimskou organizaci v Brn. Islmskou nadaci v Brn nakonec zaloili

v roce 1994 Hasan Hasrat, Him Al iqqi, Muneeb Hasan Mohamed,

Imd Gauda a Samir Al Asuly. Zpotku sdlila na studentskch kolejch

Vysokho uen technickho v Brn. Prvnm pedsedou byl Him Al

iqqi, Muneeb Hasan zastval funkci referenta pro kulturn a vnj

vztahy a Samir Al Asuryzastval funkci etnho. Clem Nadace bylo

oficiln zdit a provozovat modlitebnu i meitu.

Se zmnnou modlitebnou v ulici Dobrovskho toti zaaly bt

pote. Pronajmatel objektu postupn pestal platit zlohy na vodu

a elektinu, a tak si muslimov museli dovet vodu vlastn a pi

modlitbch si svtit svkami. Vc se proto zaali schzet na

studentskch kolejch, kde mli k dispozici mstnost jako klubovnu.

K ptenm modlitbm nebyla kapacita tto mstnosti dostaten.

Muslimov si tedy na kad ptek pronajmali tlocvinu. Tyto nedstojn

podmnky posilovaly ve lenech nadace pesvden o nutnosti zzen

njak vlastn modlitebny. Zaali tedy hledat domek i pozemek, kde by

mohli odpovdajc stavbu vybudovat. V beznu 1995 potom nali vhodn

pozemek o rozloze 250 m2 za pijatelnou cenu ve Vdesk ulici.

Pozemek Nadace koupila za penze zskan veejnou sbrkou mezi

muslimy. V prosinci 1995 projevil prvn novin zjem napsat o cel vci

17

lnek. Nikoho z muslim nenapadlo, e by mohla obyvatelm Brna

vstavba meity vadit. Jsou toti zvykl na kostely ve svch zemch. Opak

byl vak pravdou. Z potku nemla mstsk st Brno-sted nmitek,

nicmn po njak dob byl projekt zamtnut.

Nkte lenov zastupitelskho adu se vyslovili proti z dvodu

patnch osobnch zkuenost jejich kolegy s muslimem. Zastupitel se

piklonili k jeho nzoru a vyjdili obavu nad tm, e meita by se asem

mohla stt zkladnou islmskch fundamentalist a terorismu. Druhm

dvodem uvdnm proti meit byl dajn nesoulad projektu s zemnm

plnem msta. Odbor vstavby a zemnho rozvoje mstsk sti

pipomnl nedostatky v podn dosti a tak potebu ochrany veejn

zelen. Pot, co otzka vstavby meity prola tiskem, obdrel starosta

Brna-sted petici, kter byla podepsna 1400 obany. Signati v n

vyjadovali obavy z muslim, islmskho terorismu a pisthovaleckch

vln z oblasti arabskch zem. Brnnt radn oznaili petici za xenofobn.

Rada mstsk sti se v roce 1996 rozhodla stavbu povolit za

pedpokladu, e bude v souladu s mstskm zemnm plnem.

Znamenalo to, e meita nebude mt prvky islmsk architektury, jako

jsou minarety a jin orientln architektonick prvky. Z tohoto dvodu je

dnes meitou, kter pipomn klasickou meitu velmi vzdlen.33 Pro

Muslimskou nboenskou obec to nebyl problm. Pro meitu toti nen

minaret nezbytn nutn. Je nepli zdobenou podlouhlou budovou, kter

je vi okoln zstavb mrn pootoena, aby byla dodrena qibla.34

V okamiku, kdy stavebn firma chtla zat s prac, shromdili se

lid z okol stavby a zaali protestovat. Dle jejich slov mohla tk

technika pokodit statiku panelovch dom. Cel problematika byla opt

projednna stavebnm adem. Bylo rozhodnuto, e vchod do meity

bude pmo z Vdesk ulice, nikoli ze zadn sti slep ulice. Pro

muslimy to znamenalo urit komplikace finannho i praktickho

33

viz ploha . 3 a . 4 34

http://mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-brnenska-mesita.html. [cit. 7. dubna 2012]

18

charakteru. Nakonec tento kompromis pijali. V prbhu stavebnch prac

se Muneeb Hasan snail vyjt sousedm vstc. Nadil stavebn firm,

aby prce neprobhaly o vkendech i brzy rno. Podle plnu mla bt

meita jednoduch, prost a svtl. Mla mt dokonce i sklennou kopuli.

Od kopule se vak z finannch a praktickch dvod ustoupilo. Msto n

je na stee meity nkolik malch vypoulench oken, dky kterm je

meita prosvtlena. Interir stavby napodobuje islmsk orientln styl se

sloupy a oblouky. Vnitn zazen je v porovnn s klasickmi meitami

ponkud stroh. Stavba zaala v ervenci 1997 a byla dokonena

a slavnostn otevena 2. ervence 1998. Slavnostnho oteven se

zastnili radn, politici msta Brna, stejn jako zstupci jinch

nboenskch smr v Brn jako napklad pedstavitel idovsk obce

a pravoslavn crkve. Muslimy tehdy reprezentoval profesor Mohammed

Ali ilhav. Tden po slavnostnm oteven nsledovaly dny otevench

dve, kdy meitu navtvilo kolem 2000 lid. V rmci kolnch exkurz ji

vidl tak nespoet student stednch i vysokch kol.35 Meitu

v souasn dob spravuje organizace Islmsk nadace v Brn. Meita

slou tak jako kulturn, vzdlvac a spoleensk centrum. Islmsk

nadace v Brn prezentuje islm na etnch pednkch, dnech

otevench dve, bhem nich se mohou nvtvnci seznmit s islmem

i s provozem meity. V modlitebn ve Vdesk ulici se na kadou

pten modlitbu sejde zhruba 50 vcch. Stejn poet muslim bychom

nali tak v novm muslimskm centru v Brn v Masarykov ulici, kde

sdl tak jazykov kola Alfirdaus zamujc se na arabtinu.36

Zajmavost brnnsk meity je een modlitebnch prostor pro

eny a mue. Za dob Proroka Muhammada nebylo zvykem oddlovat

eny od mu pi modlitb. eny se modlily v adch za mui. Postupem

asu se zaaly modlitebn prostory pro mue a eny oddlovat.37 Dle

35

http://www.mesita.cz/node/3/ [cit. 9. dubna 2012]

36Uveden vyplv z osobnho rozhovoru s RNDr. Vladimrem Skou.

37

Uveden vyplv z osobnho rozhovoru s RNDr. Vladimrem Skou.

19

mho nzoru je dvodem komfort en pi modlitb. Mohou si napklad

sundat tky a ctit se uvolnn. V prask modlitebn je dle zvyklost

modlitebn prostor pro eny oddlen od hlavnho modlitebnho prostoru

pro mue. Modlc se muslimky imma nevid, ale pouze sly

z reproduktor. Z vlastn zkuenosti mohu ci, e chvlemi je modlitba

pes reproduktory nesrozumiteln. Modlitebn prostor pro eny je tak

podstatn men ne pro mue. V brnnsk modlitebn je tato otzka

vyeena opravdu zajmav. Mui se modl ve velkm pzemnm prostoru

a eny na jaksi galerii nad nimi, kam vede oddlen vchod. Dvaj se

tedy ze shora na prbh modlitby a maj pm kontakt s immem.38

Dle slov pana Muneeba Hassana Alrawiho m muslimsk obec

v Brn ambice vystavt dal meitu, kter by tentokrt mla stt v centru

msta. Opt se netrv na minaretu jako u souasn meity. Finance

budou vak zejm zkladnm problmem.39 Meita by vyla minimln

na 50 milion a maximln na 150 milion. Jedinou monou variantou by

bylo zaloen sbrky jako tomu bylo v ppad meity ve Vdesk ulici.

V internetov anket vyjdilo 81 % ten s vstavbou druh meity

nesouhlas.40

2.4.3 Hradec Krlov

Dalm mstem, ve kterm m muslimsk komunita sv msto je

Hradec Krlov. Najdeme tu nejen esk muslimy, ale tak obchodnky

z Turecka nebo napklad z Palestiny. Hradec je bezpochyby

studentskm mstem. Mezi studenty Lkask fakulty Karlovy univerzity

je velk procento muslim. Mnoho z nich se po studich rozhodne zstat

ve mst a stanou se lkai v mstn Fakultn nemocnici. Hradeck

muslimsk komunita je relativn mal, avak velmi aktivn. len

38

viz ploha . 5 39

Uveden vyplv z osobnho rozhovoru s panem Muneebem Hassanem Alrawim. 40

http://www.sedmicka.cz/brno-vyskov/clanek/nova-mesita-bude-v-centru-250101. [cit. 29. bezna 2012]

20

kadoron pibv (zhruba 30 osob za rok). Organizuje spolen

setkn, svten veee i sportovn aktivity. 41

V Hradci Krlov se nachz mal modlitebna. Pvodn ji zaloili

studenti na studentskch kolejch, pozdji zaali z vlastn iniciativy shnt

prostory, kter by byly vce vyhovujc. V okamiku, kdy se zaalo ji

mluvit o meit, nastal v och veejnosti problm. Nejrznj

protiislmsky zamen skupiny zaali zastraovat obyvatelstvo Hradce,

zaali provozovat internetov strnky vyzvajc k protestm proti

meitm apod. Nakonec byla v roce 2011 zakoupena mal vila

v Drahoovskho ulici, kter bude slouit jako prozatmn modlitebna.

Hradeck modlitebna nenese stejn jako prask i brnnsk modlitebna

prvky islmsk architektury, tzn. nen bohat zdoben a nem minaret.

Qibla ale samozejm dodrena je. Schzej se zde pedevm studenti

z Malajsie a Velk Britnie.42

2.4.4 Teplice

V roce 1995 se veden teplick radnice postavilo pozitivn k nvrhu

jednoho z pacient lzn, kter byl ochoten financovat vstavbu meity

a pedloil hotov projekt, nebo podobn projekty sponzoroval ji

v nkolika zemch. Jednalo se o sadskho podnikatele Juma Ubaid Abu

Al-Shwareba. Radnice se domnvala, e by meita v Teplicch zkvalitnila

pobyt poetn klientely z islmskch zem. Meita mla stt pobl

lzeskho komplexu, kde se kadoron l na 250 muslim. V budov

mly bt i mstnosti pro vuku anglitiny a arabtiny.43

Formou otevenho dopisu protestovalo pt mstnch kesanskch

komunit. Pestoe starosta Teplic Jaroslav Kubera vyjdil pro stavbu

41http://www.hkmuslims.com [cit. 29. bezna 2012]

42Uveden vyplv z osobnho rozhovoru s RNDr. Vladimrem Skou.

43

Uveden vyplv z osobnho rozhovoru s RNDr. Vladimrem Skou.

21

meity podporu, projekt byl nakonec teplickm zastupitelstvem zamtnut.

Kauza vstavby meity v Teplicch byla znovu otevena v roce 2004, kdy

se znovu dostala do tisku. Byl pedstaven nov projekt, na zklad

kterho mlo vzniknout Orientln kulturn centrum. Mezi jednn

investora a zastupitele msta zashla petice oban. Tentokrt se

nejednalo o politick i nboensk dvody. Obyvatel si stovali na to,

e by budouc meita naruovala architektonick urbanistick styl msta,

ve kterm mla bt postavena.44 A o pt let pozdji vznikla v Teplicch

muslimsk obec, kter zakoupila dm v mst zmnn lzesk zny.

V souasn dob modlitebna funguje a mstn muslimov se s dnmi

negativnmi projevy ostatnch obyvatel nesetkvaj.45

2.4.5 Ostatn

Dal men modlitebny byly zbudovny v Plzni, Olomouci a Liberci,

nejastji v prostorch studentskch kolej. V Karlovch Varech je

modlitebna umstna pmo v hotelu Thermal. Mal, nepli znm

modlitebna se nachz tak v obci Kolov.46

3 VZKUM

3.1 Metodologie

Pro svoji bakalskou prci jsem vypracovala przkum, jeho clem

bylo zjistit, jak jsou nejastj dvody, pro obyvatel Brna odmtaj

stvajc meitu ve mst a pro obyvatel msta Hradec Krlov

odmtaj plny na vstavbu nov meity. Hlavnm clem prce bylo tedy

44

VOJTEK, Z., esk boj o meity, s. 19-21 45

BEKA J., MENDEL M., Islm a esk zem, s. 192 46

http://www.al-islam.cz/mesity-a-modlitebny/mesity-a-modlitebny-v-cr-a-sr.html [cit. 3. dubna

2012]

22

zjistit, zda jsou obyvatel Brna a Hradce Krlov proti meitm ve svch

mstech a pro. Vzkum tak pome pochopit, jak maj lid povdom

o funknosti meity obecn, jak maj znalosti o islmu, zda se zajmaj

o muslimskou komunitu v jejich mst a zda navtvili stvajc meitu

a jak mli pi jej nvtv pocity (v ppad Brna).

Zvolila jsem metodu kvalitativnho vzkumu, jeho vhoda spov

v monosti zjistit co nejpesnji skuten nzor respondenta, protoe

v prbhu rozhovoru je tazatel schopen pizpsobit dal otzky

przkumu podle dosavadnch odpovd dotazovanho. Jednalo se

o osobn pohovory s obyvateli Brna a Hradce Krlov. Primrnm clem

vzkumu bylo zjistit, zda jsou obyvatel zmnnch mst proti meitm a

plnovanm vstavbm a pedevm z jakho dvodu. Sekundrnmi cli

bylo zjistit, jak maj informace o meitch obecn, zda se zajmaj

o islm, tamj muslimsk obce a zda sleduj aktuln dn kolem nich.

Pi przkumu byl kladen draz na hloubkovou analzu postoj

jednotlivch dotazovanch. Przkum v kadm mst trval zhruba tyi

hodiny.

Potebn informace

V veejnost, k jakmu elu meita slou?

V, jak se maj uvnit meity chovat?

Navtvili nkdy njakou?

Co bylo clem jejich nvtvy?

Jak mli pi nvtv pocity?

V, kde se ve mst nachz meita?

Byli se tam nkdy podvat?

Z jakho dvodu jsou proti meit?/Proti vstavb meity?

23

Vad jim meita jako budova nebo jako msto shromaovn muslim?

Vad jim islm?

Sleduj dn kolem muslimsk obce ve mst?

Pozad przkumu

Przkum e problematiku stvajcch a plnovanch meit

v esk republice. Zamuje se pedevm na piny negativnch projev

veejnosti vi meitm. Ped provedenm vzkumu bylo nutn

charakterizovat muslimskou obec v esk republice a vypracovat

historick pehled jejho vvoje. Tmto byla vytvoena platforma pro

proveden vzkumu mezi veejnost.47

Vzorek dotazovanch respondent

Pro przkum bylo zmrn zvoleno jedno msto, ve kterm ji

meita stoj a druh msto, kde je jej stavba teprve plnovna. Jedn se

o kvalitativn vzkum formou osobnch rozhovor. Respondent bylo

celkem deset z kadho msta. Hlavnm kritriem pro vbr respondent

bylo to, aby byli proti stvajc meit ve mst/vstavb nov meity ve

mst. Dle jsem brala v przkumu v potaz pohlav, vzdln, vk

a socioekonomickou skupinu.

Polovina respondent byla muskho pohlav a polovina enskho.

Nejvy dosaen vzdln jsem rozdlila na ti skupiny: zkladn,

stedokolsk a vysokokolsk. Dva respondenti z kadho msta mli

zkladn vzdln, pt respondent stedokolsk vzdln a ti

respondenti doshli vysokokolskho vzdln. Jako socioekonomick

skupina byla zvolena stedn tda obyvatel. Vkov byli respondenti

rozdleni do pti skupin. Prvn skupinu tvoili lid ve vku 18-29 let,

druhou skupinu lid ve vku 30-40 let, tet skupinu 40-50, tvrtou skupinu

50-60 a do posledn skupiny byli zaazeni lid ve vku 60 a vce let.

47

Viz kapitola . 2.

24

as a msto proveden przkumu

Przkum v Brn probhl dne 16.dubna. 2012 v rozmez od14:00 do

17:30 hodin.

Przkum v Hradci Krlov probhl dne 31.bezna. 2012 v rozmez od

13:00 do 18:00 hodin.

Diskusn script, na zklad kterho probhal przkum v Brn je

umstn v ploze . 1 a diskusn script Hradce Krlov je umstn

v ploze . 2.

3.2 Vsledky przkumu v Hradci Krlov

Przkum probhal dne 31. bezna 2012 v rozmez od 13:00 do

18:00 hodin v centru msta. Byla zvolena forma osobnch pohovor. Jeho

hlavnm clem bylo zjistit, zda se obyvatel Hradce Krlov stav

negativn k zmru muslimsk komunity vybudovat ve mst meitu

a pro. Zamil se tedy tak na to, jak konkrtn vci by lidem na meit

vadily. Dlmi cli bylo zjistit, jak jsou obyvatel Hradce informovni

o islmu a zda maj tak dostaten informace o zmru vstavby.

Diskusn script byl rozdlen na ti bloky podle zmnnch cl. Kad blok

obsahoval nkolik otzek, kter byly v prbhu rozhovoru

pizpsobovny dle odpovd na otzky pedchoz.

Przkumu se zastnilo celkem deset respondent. Byli vybrni

dle pedem vypracovan metodologie viz ve. Zmnn rozdlen

dotazovanch do skupin dle vku, vzdln a pohlav mlo za cl zskat co

nejobjektivnj informace pro vzkum.

Clem prvnho bloku bylo zjistit, jak znalosti maj obyvatel Hradce

Krlov o meitch obecn. Na prvn otzku, zda v, k emu slou

meita, odpovdlo devt respondent kladn. Vtinou vak odpovdali

s nejistotou. Objevily se napklad nsledujc odpovdi -modlen, uctvn

boha i shromaovn vcch. Druh dotaz znl: Vte, kdy meitu

25

navtvuj muslimov?. Pouze dva dotazovan odpovdli, e se

muslimov zastuj modlitby pedevm v ptek. Ostatn vbec netuili.

Tet dotaz znl: Myslte si, e do meity smte vstoupit i Vy?. Vichni

dotazovan se domnvaj, e do meity nesmj vstoupit. Polovina z nich

zmnila, e pi nvtv arabsk zem jim nebylo dovoleno ji navtvit.

Z odpovd na tvrtou otzku vyplynulo, e vtina dotazovanch

netu, jak by se mli pi nvtv meity chovat. Odpovdlo takto osm

respondent. Jeden z nich odpovdl, e zejm tie a nenpadn, aby

vc nebyli vyruovni. Jeden uvedl, e v meit je pedevm nutn

sundat si obuv a vykonat oistu. Jak by oista mla vypadat, ji nevdl.

dn z respondent nikdy dnou meitu nenavtvil.

Druh blok diskusnho scriptu si kladl za cl zjistit, jak maj

obyvatel Hradce Krlov informace o plnech na vstavbu meity ve

mst. dn z dotazovanch netu, kde by mla nov vznikl meita

stt, kdy by mla bt postavena a nemaj pedstavu ani o jejm ppadnm

vzhledu. tyi respondenti by nov vzniklou meitu navtvili. Dvodem

byla uvdna zvdavost a zjem. Jedna studentka odpovdla, e by

rda vyuila monost nvtvy, protoe v zahrani tu monost nemla

a rda by interir a vybaven meity poznala. Ostatnch est

dotazovanch uvedlo, e nemaj dvod ji navtvovat, nemaj o to zjem

a nvtva je nijak nelk. Jejich pstup byl velice laxn.

Clem poslednho bloku bylo zjistit, zda by jim vstavba meity

vadila a z jakho dvodu. Sedm z deseti dotazovanch odpovdlo, e

by s ppadnou vstavbou meity ve mst nesouhlasili. Jeden

respondent uvedl, e je mu to vcelku jedno a dva respondenti by proti

vstavb nic nenamtali. Jednalo se opt o osoby s vysokokolskm

vzdlnm.

Velmi asto dotazovan zmiovali, e by jim meita vadila

v ppad, e by stla v centru msta ve star zstavb. Vyplv z toho

tedy to, e hlavnm dvodem odmtn meity je ppadn naruen

architektonickho rzu msta. Dvma respondentm by vadily minarety,

26

a to i v ppad, e by meita stla v okrajov sti Hradce. Jeden

dotazovan uvedl: V zahrani muslimov tak nepovoluj kesanm

stavt kostely, tak pro my bychom mli bt vi nim vstcn? Je zejm,

e dotazovanmu chyb relevantn informace, akoliv byl vysokokolsky

vzdln. Dvma dotazovanm by meita vadila z toho dvodu, e je

mstem, kde se schzej muslimov. Tm lidem vad tedy islm jako

takov. Jin nboenstv vak nikoliv. Dle jejich nzoru jsou muslimov

problematit, maj patnou povst v mdich a panuj obavy, e by

v meit plnovali teroristick tok. Na moji nmitku, zda by takov tok

ppadn nemohli plnovat i v jinch prostorch odpovdli, e v meit

by k tomu mli lep podmnky, protoe tam maj soukrom a nemuslim

tam nem pstup.

Osobn zkuenost s muslimy maj pouze dva dotazovan. Maj

muslimsk ptele, kte pochz z blzkovchodnch zem a usadili se zde

v esk republice. Jednalo se o stejn respondenty, kte uvdli, e proti

islmu nemaj nmitek. Je tedy patrn, e po osobn zkuenosti

s muslimy ji nemaj z jejich nboenstv obavy a nehled na n

s pedsudky.

Na druhou stranu vichni respondenti souhlas s tm, e informace

podvan mdii neodr celkovou muslimskou populaci, nbr pouze

procento fundamentalist. Pesto jsou vak mdii ovlivnni.

Sedm respondent uvedlo, e setkvn muslim nemus vdy vst

k plnovn teroristickch tok. Velkou roli vak hraj pedsudky, kter

byly zskny na zklad neobjektivnch informac poskytovanch mdii.

Souhlasili tak s tm, e mdia maj tendenci poukazovat pouze na

negativn projevy islmu a na fundamentalisticky zaloen muslimy.

Dotazovan na m psobili nedviv. Zdlo se, e maj strach,

k jakm elm przkum slou a jakm zpsobem bude pouit. Po mm

dkladnm vysvtlen byli ochotni odpovdat, avak nebyli pli sdln.

27

Dle vzkumu byly mnohem tolerantnj eny ne mui, obecn

lid s vym stupnm ukonenho vzdln a lid mladho vku.48

3.3 Vsledky provedenho przkumu v Brn

Przkum probhal dne 16. dubna 2012 v rozmez od 14:00 do 17:30

hodin v centru Brna. Byla zvolena forma osobnch pohovor. Hlavnm

clem vzkumu bylo zjistit, zda se obyvatel Brna stav negativn k ji

existujc meit ve Vdesk ulici a jak jsou jejich argumenty proti

meit. Dlmi cli bylo zjistit, jak jsou obyvatel Brna informovni

o islmu a zda maj tak dostaten informace o stvajc meit.

Diskusn script byl rozdlen do ty blok. Prvn blok ml za kol zjistit,

jak maj obyvatel Brna obecn informace o islmu, druh blok si kladl

za cl zjistit, jak maj znalosti o meit ve Vdesk ulici. Tet blok se

zamoval na nejastj argumenty obyvatel proti meit. Posledn blok

otzek se dotazoval na to, zda respondenti sleduj dn kolem muslimsk

obce v Brn a jak na ni nahlen.

Kad blok obsahoval nkolik otzek, kter byly v prbhu

rozhovoru pizpsobovny dle odpovd na otzky pedchoz.

Przkumu se zastnilo celkem deset respondent. Byli vybrni

opt tak, aby polovina respondent byla muskho pohlav a polovina

enskho. Nejvy dosaen vzdln jsem rozdlila opt na ti skupiny:

zkladn, stedokolsk a vysokokolsk. Jako socioekonomick skupina

byla zvolena stedn tda obyvatel. Vkov byli respondenti rozdleni

do stejnch skupin, jako tomu bylo v ppad Hradce Krlov. Prvn

skupinu tedy tvoili lid ve vku 18-29 let, druhou skupinu lid ve vku 30-

40 let, tet skupinu 40-50, tvrtou skupinu 50-60 a posledn skupinu lid

od 60ti let vku ve.

Clem prvnho bloku otzek bylo zjistit, zda maj obyvatel Brna

dostaten informace o meitch obecn. Na prvn otzku, zda vd,

48

Uveden vyplv z osobnch rozhovor s obyvateli Hradce Krlov.

28

k jakmu elu slou meita, odpovdli vichni respondenti kladn.

Osmkrt uvedli, e slou k vykonvn modliteb a dvakrt uvedli

shromaovn vcch. Polovina dotazovanch nem tuen, kdy meitu

vc navtvuj. Ostatn uvdli, e ptkrt denn a pedevm v ptek.

Na rozdl od Hradce Krlov v Brn vichni dotazovan v, e je jim

povoleno do meity tak vstoupit. Pouze dva z nich nevdli, jak se maj

uvnit meity chovat. Osm dotazovanch uvedlo, e tie, klidn, a e

pedevm nesmj ruit ostatn. Pouze jeden respondent ji v minulosti

meitu navtvil. Devadest procent dotazovanch se s meitou

nesetkalo. Clem nvtvy zmiovanho respondenta, kter meitu ji

navtvil, byla pouze jeho zvdavost. Z nvtvy ml dotyn velmi

pjemn pocity.

Clem druhho bloku bylo zjistit, jak informace maj obyvatel

Brna o meit v jejich mst a jak jsou o budouc vstavb meity

informovan Hradet. Tm nikdo z brnnskch respondent nev, kde

se meita v Brn nachz a jak vypad. Dvodem jejho nenavtven byl

napklad nezjem z jejich strany i absence poteby meitu navtvit.

Pouze jeden respondent meitu ve Vdesk ulici navtvil a nvtva

v nm dle jeho slov zanechala velmi pjemn pocity. Na prosted meity

ocenil pedevm klid a uvolnnou atmosfru. Veden meity bylo dle jeho

nzoru velmi ptelsk, mil a sdln. Na zklad tchto pozitivnch pocit

by se tam dotyn rd v budoucnu vrtil. Z osobnch zkuenost mohu

potvrdit, e veden meity je velmi ptelsk a sdln. Ochotn mi

zodpovdlo vechny m dotazy, kter se tkaly jak meity, tak

i brnnsk muslimsk obce.

Clem tetho bloku bylo zjistit, jak jsou nejastj dvody

odmtn meity ve Vdesk ulici. Ti respondenti z deseti se stav

k mstn meit negativn. Zde panuje shoda s Hradcem Krlov. Tam by

s vstavbou meity nesouhlasil stejn poet dotazovanch. Jako dvod

byl uvdn fakt, e se v meit schz muslimov. Dotazovan se tedy

stav negativn ji k samotnm muslimm. Ostatn nboenstv na n ale

takto negativn nepsob. Islm je pr nboenstv spjat s nsilm

29

a poniovnm en. Na mj dotaz, kde nabyli takovho dojmu, vichni

zmnili mdia. Druh dotaz znl: Vad Vm meita jako budova?. Na

tento dotaz odpovdli vichni dotazovan zporn. Nikdo z nich se

k architektue meity nestav negativn. Rozsah otzek jsem rozila

i o dotazy, tkajc se nzor respondent ped vstavbou a jejich nzor

na meitu v souasn dob. Vtina z nich uznala, e mli ped

vstavbou z meity obavy, mli vi muslimm pedsudky a bli se tak,

zda nebude msto vstavby psobit architektonicky neucelen. Po

vstavb se jejich nzory pomrn zmnily. Nezaznamenvaj dn

problmy s muslimy. Naopak dva respondenti uvedli, e byli po vstavb

mile pekvapeni. Muslimsk obec se sna podat rzn akce, kter by

piblily veejnosti fungovn meity. Pi jejm otevrn byl zorganizovn

tak den otevench dve. Pi destm vro existence meity

zorganizovala muslimsk obec propagan akci na brnnskm nmst.

Rozdvala kolemjdoucm celkem 3650 r. Respondenti ocenili snahu

muslimsk obce prezentovat se na veejnosti a jejich pohled na meitu

a mstn muslimy se po takovch akcch jednoznan zlepil.

Ti respondenti, kte se k brnnsk meit stav negativn, uvedli

jako dvod ppadn plnovn teroristickho toku v prostorch meity.

Osobn zkuenost s muslimem m pouze jeden z dotazovanch. Tato

osoba vnm na zklad sv zkuenosti muslimy kladn. Devt z deseti

dotazovanch uznv, e informace zskan z mdi zcela jist neodr

celkovou muslimkou populaci. Jde podle nich pouze o kladen drazu na

negativn projevy islmskch fundamentalist.

Posledn blok otzek si kladl za cl zjistit, zda se obyvatel Brna

zajmaj o mstn muslimskou obec a zda sleduj pravideln dn kolem n.

Z przkumu vyplynulo, e zjem o dn kolem muslimsk obce je velmi

tristn. dn respondent nesleduje informace tkajc se brnnskch

muslim. Mezi lidmi panuje laxn pstup a nezjem. Nikdo z nich tedy

tak nezaznamenal kauzu, kdy mstn imm podal organizaci Hamas

30

o finann dotace. Opt mi bylo sdleno, e tyto informace nejsou pro

dotazovan dostaten dleit i zajmav.49

4 OBECN ZVRY VZKUMU

Clem prvnho bloku dotaz bylo zmapovat, jak informace maj

mstn obyvatel Brna a Hradce Krlov meitch obecn a zda se

obecn o meity zajmaj. Z przkum v obou mstech vyplv, e

informovanost respondent o elu meity je dostaten. Vtina

dotazovanch ji vnm jako msto setkvn muslim a vykonvn

modliteb. Podrobnosti o jejm chodu a muslimskch zvyklostech ovem

chyb.

Informovanost o zvycch muslim byla lep v Brn ne v Hradci,

co bylo zapinno tak vy aktivitou brnnsk muslimsk obce.

Dotazovan Bran mli stoprocentn spnost v odpovdi na dotaz,

kter se tkal elu meity. Polovina z nich ale ji nevdla, kdy

muslimov meitu navtvuj. Doshli vak lepho vsledku ne

dotazovan v Hradci Krlov. Vichni brnnt respondenti vdli, jak se

uvnit meity chovat. Vichni tak v, e do meity mohou vstoupit i jako

nemuslimov. Pouze jeden ji vak v minulosti skuten navtvil.

Nejastjmi dvody, pro ji ostatnch devt nenavtvilo, byl napklad

nezjem z jejich strany i obavy.

Dalm clem brnnskho przkumu bylo zjistit, zda maj mstn

obyvatel dostaten informace o meit ve Vdesk ulici. Mlo z nich je

skuten proti meit zaujato. Pouze jedna osob zmnnou meitu

v minulosti navtvila. Z tohoto vsledku je zejm nezjem mstnch

obyvatel o poznvn meity a muslimsk obce. Mal mnostv

dotazovanch se vak k mstn meit stav negativn. Zde panuje shoda

s Hradcem Krlov, kde by proti vstavb bylo tak minimum

respondent. Nejastjm dvodem odmtn meity byl samotn islm.

Vichni dotazovan se domnvaj, e do meity nemohou vstoupit, pokud

49

Uveden vyplv z osobnch rozhovor s obyvateli Brna.

31

nejsou muslimskho vyznn. Vtinou takto soud na zklad svch

zkuenost z muslimskch zem, kdy je do meity nepustili. Jen mlo

dotazovanch v, jak by se ml lovk v meit chovat.

Clem druhho bloku przkumu v Hradci Krlov bylo zjistit, jak

jsou oban informovan o ppadn vstavb meity. Dle vsledk

przkumu nikdo z dotazovanch v Hradci Krlov nen dostaten

informovn o tom, kde by mla nov vznikl meita stt, kdy by mla bt

postavena a jak by ppadn mla vypadat. To svd o celkovm

nezjmu tamnch obyvatel. Odmtaj tedy nco, o em maj pouze

povrchn informace zskan z mdi. Podrobnji se o vstavbu nezajmaj,

avak stav se proti n.

Necel polovina z nich by nov vzniklou meitu navtvila, a to

pedevm ze zvdavosti a ze zjmu poznat nco novho. Lehce vy

zjem o poznn meit byl zaznamenn u lid s vym stupnm

ukonenho vzdln. Ostatnch dotazovan uvedli, e nemaj dvod ji

navtvovat, nemaj o to zjem a nvtva je nijak nelk. Vtina

dotazovanch by se stavla k ppadn vstavb meity v Hradci Krlov

negativn. Vtin z nich by vadila v ppad, e by nesla islmsk

architektonick prvky. asto tak uvdli, e by velmi zleelo na jejm

umstn. Pokud by meita nestla v centru msta, ale v okrajov sti,

byli by ochotni bt pro. Dva dotazovan by byli proti v jakmkoliv ppad.

Maj nmitky proti muslimm a islmu. Maj obavy, e by se uvnit meity

mohli schzet terorist a plnovat teroristick akce. Velmi zajmav je

fakt, e tito lid nemaj s muslimy osobn zkuenost. Takto soud opt na

zklad obrazu muslim v eskch i zahraninch mdich. Pokud mli

dotazovan zkuenost s muslimy a tato byla dobr, nemaj s vstavbou

problm.

Na druhou stranu vichni respondenti souhlasili s tm, e informace

podvan mdii neodr celkovou muslimskou populaci, nbr pouze

vjimen ppady terorist, kterch je v celkov muslimsk populaci

miziv procento.

32

Tet blok vzkumu si kladl v obou mstech za cl zjistit, zda se

oban stav proti mstn meit i jej vstavb a pro. Mal mnostv

osob se stav proti meit v Brn i proti ppadnmu budovn meity

v Hradci Krlov. Nikdo z dotazovanch v Brn nezmnil jako problm

architekturu meity. Dvodem je to, e meita nenese prvky islmsk

architektury. Z architektonickho hlediska pipomn klasickou meitu

ponkud vzdlen. Chyb nejvraznj prvek, a to minaret. Hradet

respondenti by byli proti ppadn meit, kter by takov prvky mla.

Zleelo by jim vtinou tak na jejm umstn. Dvali by pednost

okrajov sti msta.

Podle slov pana Muneeba Hassana Alrawiho, kter je pedsedou

muslimsk obce v Brn, se mstn muslimov nesetkvaj s negativnmi

projevy ostatnch obyvatel. Vstavbu meity v Brn provzely protesty

a petice Bran, v souasn dob vak veden meity nezaznamenv

dn podobn akce. Pan Alrawi toto zlepen pipisuje pedevm tomu,

e nyn maj mstn obyvatel s chovnm tamnch muslim ji dobr

zkuenosti. Veden meity se sna podat nejrznj akce na podporu

pozitivnho obrazu muslim v och Bran. Organizuj napklad dny

otevench dve i exkurze pro zkladn, stedn i vysok koly.

Z przkumu vyplynulo, e dotazovan opravdu zmnili nzor na muslimy

a meitu a pot, co byla meita vystavna a s jejm chodem a muslimy,

kte ji navtvuj, nejsou sebemen problmy. Pesvdili se, e meita

skuten nem slouit k setkvn fundamentalistickch muslim za

elem plnovn teroristickch akc, nbr pouze k modlitbm

a spoleenskm akcm. Pan Muneeb Hassan Alrawi se tak zasazuje

o vstavbu meity v Hradci Krlov. Je si jist, e pokud by vstavba

v Hradci Krlov probhla, mstn obyvatel by nsledn stejn jako

Bran poznali, e muslim nen teba se obvat.

Poslednm blok v brnnskm vzkumu ml zmapovat, zda se

Bran zajmaj o mstn muslimskou obec i nikoliv. Co se tk

informovanosti o dn kolem muslimsk obce v Brn, dn

33

z dotazovanch ho v mdich nesleduje. Nikdo tak nezaznamenal

ppad, kdy mstn imm dal organizaci Hamas o finann dotace.

Respondenti v Hradci Krlov nebyli celkov pli sdln, a proto

pro mne bylo sloitj zskat skuten kvalitn informace, kter by mohly

bt pro przkum pouity. Pi osloven se dotazovan nechtli k niemu

vyjadovat a tm mn, kdy slyeli tma przkumu. Jejich pstup byl

velmi laxn. Ctila jsem z nich nezjem o tuto problematiku, akoliv se jich

bezprostedn tk.

V Brn byli respondenti o poznn vstcnj. Zejm tomu tak bylo

z toho dvodu, e maj s meitou ji dobr zkuenosti a nevnmaj ji jako

hrozbu. Vtina z nich byla ochotn se przkumu vnovat.

Obecn nebyli osloven lid pli ochotni se przkumu zastnit.

Kdy jim bylo sdleno tma rozhovoru, pozastavili se a byli vtinou

nakonec ochotni odpovdat. Zdlo se vak, e maj obavy z toho, k jakm

elm przkum slou a jakm zpsobem bude pouit.

Na potku provdn vzkumu jsem vdy prosila o svolen

k nahrvn z toho dvodu, aby se mi zjitn informace pot lpe

zaznamenvali a mla jsem monost se k celmu rozhovoru vrtit. Nikdo

z dotazovanch ale nebyl ochoten mi takov svolen dt. Mli obavy, e

by jejich nzory mohly bt pot zveejnny. Byla jsem tedy nucena

zapisovat hlavn mylenky bhem rozhovoru a vdy po jeho skonen si

doplnit tak informace detailn.50

5 ZVR

Clem prce bylo zjistit, jak maj obyvatel Brna nzor na meitu

ve svm mst a jak jsou hlavn argumenty proti jej existenci. Druhm

clem je zjistit jak se obyvatel Hradce Krlov stav k projektu budouc

vstavby meity ve mst a jak jsou jejich argumenty proti. Dlmi cli

50

Uveden vyplv z osobnch rozhovor s obyvateli Hradce Krlov a Brna.

34

bylo charakterizovat meity obecn, charakterizovat jejich architekturu,

historii a tak historii muslimsk obce v esk republice.

Aby bylo dosaeno hlavnho cle prce, bylo nutn historicky

zmapovat vvoj muslimskch obc v esk republice, pedevm v Brn

a v Hradci Krlov a nsledn provst ve zmnnch mstech przkum

mezi veejnost. Jednalo se o kvalitativn vzkum, tzn. vzkum formou

osobnch rozhovor s respondenty.

V Hradci Krlov najdeme nejen esk muslimy, ale tak

obchodnky z Turecka, Malajsie nebo Palestiny. Hradec je bezpochyby

studentskm mstem a mezi studenty Lkask fakulty Karlovy univerzity

je muslim opravdu mnoho. Velk st z nich se po studich rozhodne

zstat ve mst a stanou se lkai v mstn Fakultn nemocnici. Hradeck

muslimsk komunita je relativn mal, avak velmi aktivn. len

kadoron pibv (zhruba 30 osob za rok). Organizuje spolen

setkn, svten veee i sportovn aktivity. 51

V Hradci Krlov se nachz mal modlitebna. Pvodn ji zaloili

studenti na studentskch kolejch, pozdji zaali z vlastn iniciativy shnt

prostory, kter by byly vce vyhovujc. V okamiku, kdy se zaalo ji

mluvit o meit, nastal velk problm s veejnost. Nejrznj

protiislmsky zamen skupiny zaali zastraovat obyvatelstvo Hradce,

provozovat internetov strnky vyzvajc k protestm proti meitm

apod. Nakonec byla v roce 2011 zakoupena mal vila v Drahoovskho

ulici, kter slou jako prozatmn modlitebna. Hradeck modlitebna

nenese stejn jako prask i brnnsk modlitebna prvky islmsk

architektury, tzn. nen bohat zdoben a chyb j tak minaret. Qibla ale

samozejm dodrena je.

V Hradci Krlov se uvauje o vstavb skuten meity.

V okamiku, kdy se zaalo hovoit ji o meit, nastal velk problm

51http://www.hkmuslims.com/ [cit. 6. dubna 2012]

35

s veejnost. Nejrznj protiislmsky zamen skupiny zaaly

zastraovat obyvatelstvo Hradce, provozovat internetov strnky

vyzvajc k protestm proti meitm apod. Podobn situace nastala

v Brn, kdy se tamj muslimsk obec v devadestch letech rozhodla

vybudovat meitu. Plny provzela nevole ze strany veden msta a

negativn projevy ze strany mstnch obyvatel. V souasn dob nejsou

dle nzoru pana Muneeba Hassana Alrawiho takov negativn nlady ze

strany mstnch ctit. Przkum tyto informace potvrdil. Vtina

dotazovanch uvedla, e na meitu zmnili nzor pot, co maj s muslimy

dobr osobn zkuenosti. Dle jejich nzoru velmi pomhaj dny

otevench dve, exkurze pro koly a ochota veden meity kdykoliv

pijmout nvtvu a ve j ochotn vysvtlit a meitu ukzat.

Dleit je tak obraz islmu a muslim v mdich. V esk

republice mdia vytv zkreslen pohled na muslimy a jejich vru. Mly

by bt objektivnj a nesoustedit se pouze na negativn zprvy o

islmskch fundamentalistech.

Co se tk brnnsk muslimsk obce, da se j celkem dobe

obraz islmu v och veejnosti zlepovat. Muslimsk obci v Hradci

Krlov bych doporuila komunikovat vce s veejnost a podat vce

osvtovch akc o islmu samotnm. Jejich clem by mlo bt pesvdit

mstn obany, e meity nen teba se obvat. Jsem si jist, e

informovanj oban by byli k vstavb meity nsledn tolerantnj,

jako je tomu i v ppad Brna.

Dle mho nzoru je chyba spe na stran zmnnch mdi.

Muslimy v esk republice rozhodn nelze adit mezi mezi

problematick leny spolenosti. Maj opravdovou snahu echy o sv

ve informovat a utvet o islmu pozitivn obraz. Otzkou vak zstv,

nakolik jsou jim ei ochotni naslouchat.

36

6 SEZNAM POUITCH ZDROJ

I. Knihy:

BEKA J., MENDEL M. Islm a esk zem, Votobia, Praha, 1998,

ISBN 80-7198-034-8

BRITANNICA. Islm: Nboenstv, historie a budoucnost, Brno, 2010,

ISBN 978-80-7217-628-1

DENNY,M.F. Islm a muslimsk obec, Prostor, Praha, 2003, ISBN 80-7260-088-5

ESPOSITO, J.L. Islam: The straight path, Oxford University Press, USA, 1991, ISBN 0-19-506225-6 KROPEK,L. Duchovn cesty islmu, Vyehrad, Praha, 2006 ISBN 80-7021-821-5 MENDEL M., MLLER Z., KIKAVOV A. Islm: Idel a skutenost, Panorama, Praha, 1990 ISBN 80-7038-012-8

MENDEL,M. OSTANSK,B., RATAJ, T., Islm v srdci Evropy, Academia, Praha, 2007, ISBN 978-80-1554-9

PROCHZKA, A.B. Islm a jeho svt, Brno, Moravsk zemsk muzeum v Brn, 1995, ISBN 80-7028-075-1

37

II. Elektronick informan zdroje: O meit [cit. 29. nora 2012]. Dostupn z http://www.praha-muslim.cz/about.htm Meita v Brn. Pravda nebo fikce? [cit. 7. dubna 2012].

Dostupn z http://mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-brnenska-mesita.html

Historie brnnsk meity [cit. 9. dubna 2012].

Dostupn z http://www.mesita.cz/node/3

About us [cit. 6. dubna 2012]. Dostupn z http://www.hkmuslims.com/

Meity a modlitebny v r a Sr [cit. 3. dubna 2012].

Dostupn z http://www.al-islam.cz/mesity-a-modlitebny/mesity-a-modlitebny-v-cr-a-sr.html

Nov meita bude v centru [cit. 29. bezna 2012]. Dostupn z http://www.sedmicka.cz/brno-vyskov/clanek/nova-mesita-bude-v-centru-250101

esk boj o meity [cit. 14. bezna 2012]. Dostupn z http://www.dingir.cz/archiv/Dingir106.pdf

Zemel nejznmj esk muslim [cit. 10. dubna 2012].

Dostupn z http://www.lidovky.cz/zemrel-nejznamejsi-cesky-muslim-doqln_domov.asp?c=A 080314_104823_ln_domov_bat)

38

Symbols and signs in islamic architecture [cit. 15. dubna 2012].

Dostupn z http://www.akdn.org/publications/akaa/1980_025.pdf

III. Osobn rozhovory:

Osobn rozhovor s panem Muneebem Hassanem Alrawim, Brno,

16.4.2012

Osobn rozhovory s vybranmi obyvateli Brna, Brno, 16.4.2012

Osobn rozhovory s vybranmi obyvateli Hradce Krlov, Hradec Krlov

31.3.2012

Osobn rozhovor s RNDr. Vladimrem Skou, Praha, 5.4. 2012

IV. Periodika:

VOJTEK,Z.:esk boj o meity, Dingir 1/2006, Praha, 2006, s. 19-21

39

7 RESUM

This graduation thesis is written about mosques in general, the most

important mosques in the Czech Republic, muslim community in the

Czech Republic, and about attitude of Czechs to islam, muslims and

muslim community in their country. The graduation thesis had two main

aims. First of them was to find out how inhabitants of Brno see the

mosque at Vdesk street and local muslims and the second aim was to

find out how inhabitants of Hradec Krlov look at the plan of their town to

build a mosque there.

First chapter targets function of mosques, their purpose, basic parts of

islamic architecture and history of muslim community in the Czech

Republic.

Second part describes methodology of personally made survey in

mentioned towns and presents the results.

Used information was gained from writings of czech and foreign authors,

interview with members of front office of muslim communities in Brno and

Hradec Krlov and the most important information was gained from

personally made survey among public in mentioned towns.

40

8 PLOHY

Ploha . 1

Diskusn script Brno

Dobr den, jmenuji se Aneta astn, jsem studentkou filozofick fakulty

Zpadoesk univerzity katedra Blzkovchodn studia. Pi svoji bakalskou

prci na tma meit v esk republice a chtla bych se vs zeptat, zda

souhlaste s existenc stvajc meity.

Mohla bych Vm poloit nkolik otzek? Rozhovor by trval piblin deset

minut. Przkum je zcela anonymn a jeho vsledky nebudou nikde publikovny.

Pouiji pouze zcela obecn zvry. S Vam souhlasem bych si rozhovor

nahrla, abych si zskan informace mohla pot pepsat a nyn Vs

zapisovnm nezdrovala.

Mu Vs ubezpeit, e dn odpov nen dobe i patn. Rda bych

pouze zjistila V nzor. Tmatem naeho rozhovoru tedy bude stvajc meita

v Brn.

Jste z Brna?

Jak dlouho zde ijete?

Nyn pejdeme k tmatu meity zde ve mst.

Blok A

Clem boku A je zjistit, jak znalosti maj obyvatel Brna obecn o meitch

a zda se o n zajmaj.

1) Vte, k jakmu elu slou meita?

2) Vte, kdy meitu navtvuj muslimov?

3) Myslte si, e i Vy tam mete vstoupit?

4) Vte jak se v meit chovat?

41

5) Navtvil jste nkdy njakou?

6) Co bylo clem Va nvtvy?

7) Jak jste ml/a pi nvtv pocity?

Blok B

Clem tohoto bloku je zjistit, jak maj obyvatel Brna znalosti o stvajc meit

ve mst, zda ji navtvili, pro a jak mli pi jej nvtv pocity.

1) Vte, kde se zde ve mst nachz meita?

2) Byl/a jste se tam podvat?

3) Byl/a jste se podvat uvnit?

4) Pro jste j navtvil?

5) Jak vypad?

6) Pro jste ji nenavtvil/a?

7) Jak jste ml/a pi jej nvtv pocity?

8) Co se Vm tam lbilo/nelbilo?

9) li byste tam znovu? Pro?

Blok C

Clem tohoto bloku je zjistit, co lidem vad na meit konkrtn-zda je to

architektura, meita jako msto setkvn muslim nebo islm samotn?

1) Z jakho dvodu jste proti existenci meity?

Myslte si, e by se ppadn toky nemohly plnovat na jinm mst ne

v meit?

2) Vad Vm meita jako budova?

Co Vm na t budov konkrtn vad?

Mte pocit, e naruuje architektonick rz msta?

Vadila by Vm, kdyby nenesla dn prvky cizorod architektury?

3) Vad Vm meita jako msto setkvn muslim?

Myslte si, e je mon, e se tam dj njak nedouc aktivity?

Myslte si, e se nemohou dt jinde ne v meit?

4) Vad Vm islm jako takov?

42

Pro Vm vad jin nboenstv?

Pro Vm vad prv muslimov?

Mte njak osobn zkuenosti s muslimy?

Byly pozitivn i negativn?

Znte osobn muslima z msta?

Mte s nm patn zkuenosti?

Pro Vm tedy vad islm?

Myslte si, e tyto informace jsou relevantn?

Myslte si, e zprvy z mdi odr celkovou muslimskou populaci nebo

jen extremisty?

Myslte si, e v jinch nboenstvch nejsou extremist?

Myslte si, e setkvn muslim vede k terorismu?

Blok D

Clem tohoto bloku je zjistit, zda se obyvatel Brna o mstn muslimskou obec

zajmaj a sleduj aktuln dn pravideln i pouze nhodn z mdi.

1) Sledujete aktuln dn kolem muslimsk obce zde v Brn pravideln?

2) Zaznamenali jste, e mstn imm dal organizaci Hamas o finann

dotace?

3) Jak na to mte nzor?

Pohlav: mu - ena

Vk: 18-29 30-40 40-50 50-60 60 a vce

Vzdln: zkladn stedn vysokokolsk

43

Ploha . 2

Diskusn script Hradec Krlov

Dobr den, jmenuji se Aneta astn, jsem studentkou filozofick fakulty

Zpadoesk univerzity katedra Blzkovchodn studia. Pi svoji bakalskou

prci na tma meit v esk republice a chtla bych se vs zeptat, zda vte

o plnovan vstavb meity zde ve mst. Souhlaste s tmito plny na

vstavbu?

Mohla bych Vm poloit nkolik otzek? Rozhovor by trval piblin deset

minut. Przkum je zcela anonymn a jeho vsledky nebudou nikde publikovny.

Pouiji pouze zcela obecn zvry. S Vam souhlasem bych si rozhovor

nahrla, abych si zskan informace mohla pot pepsat a nyn Vs

pepisovnm nezdrovala.

Mu Vs ubezpeit, e dn odpov nen dobe i patn. Rda bych

pouze zjistila V nzor. Tmatem naeho rozhovoru tedy budou plny na

vstavbu meity zde v Hradci Krlov.

Jste z Hradce Krlov?

Jak dlouho zde ijete?

Nyn pejdeme k tmatu plnovan vstavby meity ve mst.

Blok A

Clem boku A je zjistit, jak znalosti maj obyvatel Hradce Krlov obecn

o meitch.

1) Vte, k jakmu elu slou meita?

2) Vte, kdy meitu navtvuj muslimov?

3) Myslte si, e i Vy tam mete vstoupit?

44

4) Vte jak se v meit chovat?

5) Navtvil jste nkdy njakou?

6) Co bylo clem Va nvtvy?

7) Jak jste ml/a pi nvtv pocity?

Blok B

Clem tohoto bloku je zjistit, jak maj obyvatel Hradce Krlov znalosti

o plnech na vstavbu meity ve mst.

1) Vte, kde by mla nov vznikl meita stt?

2) Vte, kdy by mla bt postavena?

3) Vte, jak bude vypadat?

4) Plnujete ji v budoucnu navtvit? Pro?

5) Pro si myslte, e dovnit sm pouze muslimov?

Blok C

Clem tohoto bloku je zjistit, co lidem vad na meit konkrtn-zda je to

architektura, meita jako msto setkvn muslim nebo islm samotn?

1) Pro Vm vad plnovan vstavba meity ve mst?

Myslte si, e by se ppadn toky nemohly plnovat na jinm mst ne

v meit?

2) Vad Vm meita jako budova?

Co Vm na t budov konkrtn vad?

Mte pocit, e by naruovala architektonick rz msta?

3) Vad Vm meita jako msto setkvn muslim?

4) Vad Vm islm jako takov?

Pro Vm vad jin nboenstv?

Pro Vm vad prv muslimov?

Mte njak osobn zkuenosti s muslimy?

Byly pozitivn i negativn?

Znte osobn muslima z msta?

45

Mte s nm patn zkuenosti?

Pro Vm tedy vad islm?

Myslte si, e tyto informace jsou relevantn?

Myslte si, e zprvy z mdi odr celkovou muslimskou populaci nebo

jen extremisty?

Myslte si, e v jinch nboenstvch nejsou extremist?

Myslte si, e setkvn muslim vede k terorismu?

Pohlav: mu - ena

Vk: 18-29 30-40 40-50 50-60 60 a vce

Vzdln: zkladn stedn vysokokolsk

46

Ploha . 3

Exterir meity ve Vdesk ulici v Brn

47

Ploha . 4

Exterir meity ve Vdesk ulici v Brn

48

Ploha . 5

Pohled na minbar z modlitebn galerie pro eny