ANTIKRIST - Friedrich Nietzche

8/14/2019 ANTIKRIST - Friedrich Nietzche

1/32

ANTIKRIST

Friedrich Nietzche

1.

Pohldnme si do o. Jsme Hyperborejci - vme a pli dobe, jak ijeme stranou. "Ani po soui ani po vodnenajde cestu k Hyperborejcm": to vdl o ns u Pindaros. Mimo sever, mimo led, mimo smrt - n ivot,nae tst... Objevili jsme tst, znme cestu, nalezli jsme vchodisko z celch tiscilet labyrintu. Kdo jin je

nalezl ? - Modern lovk snad ? -" Nevm kudy kam, jsem vm, co nev kudy kam" - vzdych modern lovk...Touto modernost jsme stonali - shnilm mrem, zbablm kompromisem, v ctnost modernho Ano a Ne. Tatotolerance a largeur srdce, kter vechno "odpout', protoe ve "chpe", je pro ns scirocco. Radji t v leduneli mezi modernmi ctnostmi a jinmi jinmi vtry! ...Staten jsme byli dost, neetili jsme sebe ani jin: aledlouho jsme nevdli, kam se svou statenost. Zachmuili jsme se, kali nm fatalist. Nae ftum - to byla

plnost, napt, nadren sil. znme po blesku a inech, nikdy jsme se nepiblili k tst hoch,"oddanosti"...Boue byla v naem vzduchu, proda - a my jsme proda -, se zatmla - nebo jsme nemli cesty.Formule naeho tst: jasn Ano, Ne, pm linie, cil...

2.

Co je dobr ? - Vechno, co v lovku zvyuje cit moci, vli k moci, moc samotnou.

Co je patn ? - Vechno, co pochz ze slabosti.

Co je tst ? - Ctit, e moc vzrst - e pekonvme pekku. Ne spokojenost, ale vle k moci; ne mr, alevlka; ne ctnost, ale zdatnost (ctnost v renesannm stylu, virtu, ctnost bez moralnu).

Slab a nezdail maj zahynout : prvn vta na lsky k lovku. A m se jm k tomu jet pomhat.

Co je kodlivj ne jakkoliv neest ? inn soustrast se vemi nezdailmi a slabmi - kesanstv...

3.

Problm, kter tmto kladu, nen vtom, co m vystdat lidstvo v sledu bytost (lovk je koncem), ale v tom,kter typ lovka mme vypstovat, mme chtt jako hodnotnj, dstojnj ivota, jistj budoucnosti.

Tento hodnotnj typ se vyskytl ji dost asto: ale vdy astnou nhodou, vjimkou, nikdy proto, e byl chtn.Naopak, jeho se nejvce obvali, byl dosud tm vtlenm hrzy; - a ze strachu byl chtn a pstovn typ opana tak ho bylo dosaeno: domc zve, stdn zve, nemocn zve, lovk, -kesan...

4.

Lidstvo nepedstavuje vvoj k lepmu nebo silnjmu nebo vymu tak, jak se tomu dnes v. "Pokrok" jepouze modern idea, to znamen idea falen. Dnen Evropan je svou hodnotou hluboko pod Evropanemrenesannm; vvoj prost nen nutn zvenm, stupovnm, zeslenm.


2/32

V jinm smyslu se trvale vyskytuj jednotliv ppady na nejrznjch mstech Zem a z nejrznjch kultur,ppady, ktermi se skuten projevuje vy typ: nco, co je v pomru k celku lidstva jakmsi nadlovkem.Takov astn ppady velikho zdaru vdy byly mon a snad budou vdy mon. A dokonce cel rody, kmeny,nrody mohou bt po ppad takovou vhrou.

5.

Kesanstv nem bt zdobeno a fintno: rozpoutalo vlku na ivot a na smrt proti tomuto vymu typu lovka,dalo do klatby vechny zkladn instinkty tohoto typu, vydestilovalo z tchto instinkt zlo, zlho lovka: silnlovk lovkem typicky zavrenhodnm, "lovkem zvrhlm". Kesanstv se dalo na stranu veho slabho,nzkho, nezdailho, udlalo idel z odporu proti udrovacm instinktm silnho lovka; zkazilo rozum i

povahu duchov nejsilnjch tm, e uilo vidci v nejvych hodnotch duchovnosti hch, klam, pokuen.Pklad nejalostnj: zkza Pascalova, kter vil ve zkzu svho rozumu ddinm hchem, zatmco bylzkaen jen svm kesanstvm !

6.

Vidl jsem bolestn, pern divadlo: zdvihl jsem oponu nad zkaenost lovka. Toto slovo v mch stech je

chrnno aspo jednoho podezen: e obsahuje morln obalobu lovka. Je mnno - znovu bych to podtrhl -bez moralnu: a to a do t mry, e pociuji tuto zkaenost nejsilnji prv tam, kde se dosud nejvdomjiaspirovalo na "ctnost", na "boskost". Uhodnete, e zkaenost myslm dekadenci: moje teze je, e vechnyhodnoty, v nich lidstvo nyn shrnuje, co je hodn vech pn, jsou hodnoty dekadentn.

Zkaenm nazvm zve, druh, individuum, jestlie ztrc sv instinkty, jestlie vol to a dv pednost tomu, coje mu na kodu. Djiny "vych cit", "idel lidstva" - a mon, e je musm vyprvt - by mohly skoro takvysvtlit, pro je lovk tak zkaen. ivot samotn je mi instinktem pro vzrst, pro trvn, pro hromadn sil,

pro moc: kde chyb vle k moci, je padek. Moje teze je, e vem vym hodnotm lidstva tato vle chyb - evldnou pod nejsvtjmi jmny hodnoty padkov, hodnoty nihilistick.

7.

Kesanstv nazvaj nboenstvm soustrasti. - Soustrast je v protikladu k tonickm afektm, kter zvyujenergii citu ivota: psob depresivn. Soustrast ztrcme slu. Soustrast se jet mno a nsob ztrta sly,kterou ji strast o sob pin ivotu. Strast sama se stv soustrast nakalivou; poppad j me bt dosaenocelkov ztrty na ivot a ivotn energii, kter je v absurdnm pomru ke kvantu piny (- ppad smrti

Nazaretskho ). To je prvn hledisko; je vak jin, jet dleitj. Mme-li soustrast hodnotou reakc, kterzpravidla vyvolv, zjev se jej rz ivotu nebezpen ve svtle jet mnohem jasnjm. Soustrast zhrubakiuje zkon vvoje, ktermi je zkon selekce. Udruje, co dozrlo k padku, brn se ve prospch vyddnc aodsouzenc ivota, dv i ivotu ponur a pochybn vzhled mnostvm nezdailost veho druhu, kter v nmudruje. Odvili se nazvat soustrast ctnost (kad vzneen morlce je slabost); li dle, udlali z n vtlenouctnost, zklad a pvod vech ctnost - jene ovem, co je teba mt na zeteli, z hlediska filosofie, kter bylanihilistick, kter si napsala na tt popen ivota. Schopenhauer tm byl v prvu: soustrast se ivot popr,zavrenhodnjm - soustrast, to je praxe nihilismu. Jet jednou: tento depresivn a nakaliv instinkt k ony

instinkty, kter m na udren ivota a zven jeho hodnoty: je jednm z hlavnch nstroj k stupovndekadence, jakoto nsobitel bdy a stejn jakoto konzervtor veho bdnho - soustrast pemlouv kNiemu!... Nek se "nic": k se msto toho "onen svt" nebo "bh" nebo "prav ivot" nebo nirvna,vykoupen, blaenstv... Tato nevinn rtorika ze svta nboensko-morln idiosynkrasie uke se ihnedmnohem mn nevinnou, jestlie pochopme, jak tendence se tu hal v pl sublimnch slov: tendence ivotuneptelsk. Schopenhauer byl neptelem ivota: proto se mu .soustrast stala ctnost... Aristoteles vidl, jakznmo, v soustrasti chorobn a nebezpen stav, jemu by bylo dobe tu a tam odpomoci purgativem: v tragdiividl purgativ. V zjmu ivotnho instinktu bychom mli vskutku hledat prostedek, jak pchnout do takovhochorobnho a nebezpenho hromadn soustrasti, jak ukazuje ppad Schopcnhauerv (a pohchu tak cel naeliterrn a umleck dekadence, od Petrohradu k Pai, od Tolstho po Wagnera), pchnout do nho: aby puklo...Uprosted na nezdrav modernosti nen nic nezdravjho ne kesansk soustrast. Zde bt lkaem, zde btneprosnm, zde pracovat noem - to pat nm, to je n zpsob lsky k lovku, tm my jsme filosofy, myHyperborejci!

8.


3/32

Je nutn ci, v kom vidme svj protiklad: - v bohoslovcch a ve vem, co m v tle bohosloveckou krev - v celna filosofii... Je teba poznat tento osud zblzka, i lpe, je teba prot ho na sob, je teba na nj skorozahynout, abychom v tom nevidli ert (volnomylenkstv naich pn prodovdc a fyziolog je v mchoch ertem, - chyb jim v tchto vcech ve , netrp jimi). Ona otrava sah mnohem dl, ne se mysl: setkal

jsem se s bohosloveckm instinktem pchy vude, kde se dnes lid ct "idealisty", - kde si in nrok, dkyvymu pvodu, na prvo shlel s pevahou a cize na skutenost... Idealista m, stejn jako knz, vechny velk

pojmy v rukou (- a nejen v rukou !), por jimi s blahovolnm opovrenm "rozum", "smysly", "pocty","blahobyt", "vdu", vid takovto vci pod sebou, jakoto sly kodliv a svdn, nad nimi se vzn "duch ryzepro sebe": jako by nebyly zasadily pokora, cudnost, chudoba, jedinm slovem svatost, ivotu dote nevslovnvc kod, neli kterkoli hrzy a neesti...Ryz duch, to ryz le... Pokud je knz jet uznvn za vy druhlovka, tento popra, travi ivota z povoln, potud nen odpovdi na otzku: co je pravda ? Pravda u je

postavena na hlavu, je-li uznvn vdom advokt Nieho a zporu zstupcem "pravdy"...

9.

Tomuto bohosloveckmu instinktu vyhlauji vlku: jeho stopu jsem nalezl vude. Kdo m v tle bohosloveckoukrev, stav se ke vemu pedem kiv a nepoctiv. Patos, kter se z toho vyvj, si k vra: zavt oi jednou provdy ped sebou, aby nebylo nutno trpt obrazem nezhojiteln falenosti. Pro sebe si udlaj morlku, ctnost,svatost z tohoto chybnho pohledu vi vemu, spojuj dobr svdom s, falenm vidnm, - poaduj, abydn jin hel pohledu u neml cenu, kdy dali svmu vlastnmu pohledu nejvy posvcen jmny "bh","vykoupen", "vnost". Vyhrabal jsem bohosloveck instinkt jet vude : je ze vech forem falenosti, jak jsouna zemi, nejrozenj, skuten podzemn. V em teolog vid pravdu, mus bt falen: mme v tom tmkritrium pravdy. Je to jeho nejspodnj instinkt sebezachovn, kter zakazuje, aby realita v dnm bodnedola uznn, ba aby se j ani nedostalo slova. Kam sah bohosloveck vliv, je hodnotc soud postaven nahlavu, jsou pojmy "pravdiv" a "falen" nezbytn obrceny: co je ivotu nejkodlivj, nazv se zde"pravdivm", co jej povzn, stupuje, co mu pisvduje, jej ospravedluje a vede k triumfu, nazv se"falenm"... Jestlie se stane, e teologov vzthnou prostednictvm "svdom" knat (anebo nrod) ruku pomoci, nepochybujme, co se v podstat pokad dje: vle k zniku, nihilistick vle se chce dostat k moci...

10.

Nmci tomu ihned porozum, kdy eknu, e filosofie je zkaena bohosloveckou krv. Protestantsk far jepraotcem nmeck filosofie, protestantismus sm je jej peccatum originle. Definice protestantstv: polovinochrnut kesanstv - a tak rozumu... Sta pronst slovo "stav v Tubingen", abychom pochopili, m je v

podstat nmeck filosofie - zkenou teologi... vbov jsou nejlep lhi v Nmecku, lou nevinn. Odkudjsot, jen probhl pi Kantov vystoupen nmeckm uenm svtem, kter je sloen ze t tvrtin z farskcha uitelskch syn, - odkud nmeck pesvden, kter i dnes m svou ozvnu, e Kantem se zan obrat klepmu ? Bohosloveck instinkt v nmeckm uenci uhdl, co nyn zas bylo mon... Otevela se postranncestika k starmu idelu, pojem "pravho svta", pojem morlky jako esence svta ( - dva nejzlovolnj omyly,

jak kdy byly!), jestlie se te nedaly dokzat, pece, dky zchytrale moudr skepsi, se pece zas u nedalyvyvrtit... Rozum, prvo rozumu tak daleko nesah... Z reality bylo udlno "zdn"; svt pln vylhan, svt

jsoucna byl udln realitou... spch Kantv je pouze spchem bohosloveckm: Kant byl, jako Luther, jakoLeibnitz, o brzdu vc v nmeck poctivosti, kter beztak nemla pevn krok.-

11.

Jet slovo proti Kantovi moralistovi. Kad ctnost mus bt nam vynlezem, na nejosobnj sebeobranou anouz: v kadm jinm smyslu pouze nebezpem. Co nen podmnkou naeho ivota, jen mu kod: ctnost jen zrespektu k pojmu "ctnosti", jak tomu chtl Kant, je kodliv. "Ctnost","povinnost", "dobro o sob", dobrovyznaujc se neosobnost a obecnou platnost - vplody mozku, ktermi se vyjaduje padek, posledn vyslenivota, krloveck anstv. Nejhlub zkony zachovn a vzrstu pikazuj opak toho: aby si kad vynalezlsvoji ctnost, svj kategorick imperativ. Nrod zahyne, jestlie si splete svoji povinnost s pojmem povinnostivbec. Nic neruinuje hloubji, vnitnji, ne jakkoli "neosobn" povinnost, jakkoli obtovn molochoviabstrakce. - e nikdo nepostehl, jak je Kantv kategorick imperativ ivotu nebezpen !... Jen bohosloveckinstinkt jej vzal v ochranu ! - Jednn, k nmu nutk ivotn instinkt, m v rozkoi svj dkaz, e je pravm

jednnm: a onen nihilista s kesansko-dogmatickmi vnitnostmi vidl v radosti nmitku... Co ni rychleji,

neli pracovat, myslit, ctit bez vnitn nutnosti, bez hluboce osobn volby, bez radosti ? jakoto automat"povinnosti" ? Je to pmo nvod k dekadenci, dokonce k idiotstv... Kant se stal idiotem. - A to byl vrstevnkGoethv Tento osudn pavouk by! uznvn za filosofa Nmc, -jet je uznvn!... Chrnm se, abych neekl, co


4/32

si myslm o Nmcch... Nevidl Kant ve francouzsk revoluci pechod z neorganick formy sttu v organickou ?Netzal se, jestli existuje udlost, kter ani neme bt jinak vysvtlena, neli morlnm zaloenm lidstva, takeby dokzala, jednou provdy, "tendenci lidstva k dobru" ? Kantova odpov: "to je revoluce". Instinkt chybujcve vem a vude, protiprodnost instinktem, nmeck dekadence filosofii - to je, Kant !

12.

Vyjmm nkolik skeptik, kte pedstavuj slun typ v djinch filosofie : ale ostatn neznaj pedn poadavkyintelektuln poctivosti. Dlaj to vesms jako ensk, vichni tito velic blouznivci a zzran zvata, -

pokldaj "krsn city" u za argumenty, "vzdut prsa" za mch bostva, pesvden za kritrium pravdy Kevemu se jet pokusil Kant v "nmeck" nevinnosti zvdetit tuto formu korupce, tento nedostatekintelektulnho svdom, pojmem "praktickho rozumu": vynalezl zvltn rozum, kter by udval, kdy senemme starat o rozum, ozve-li se toti morlka, vzneen poadavek "mus". Uvme-li, e filosof je tm uvech nrod jen pokraovnm knskho typu, nepekvap u toto ddictv po knzi, to, e filosof je

penzokazem sm ped sebou. M-li kdo posvtn koly, napklad napravovat lidstvo, zachrnit je, vykoupit -nos-li bostvo v prsou, je-li troubelem imperativ z onoho svta, stoj takov poslnm ji mimo vechno jenrozumov hodnocen, - sm ji posvcen takovmto kolem, sm ji typ vyho du!... Co je knzi po vd!Stoj na to pli vysoko ! A dosud knz panoval !-Uroval pojem pravdy a nepravdy.

13.

Nepodceujme to: my sami, my svobodn duchov jsme ji "pehodnocenm vech hodnot", jsme vtlenvyhlen vlky a vtzstv vem starm pojmm "pravdy" a "nepravdy". Nejcennj poznatky nalzmenejpozdji; le nejcennjmi poznatky jsou metody. Proti vem metodm, vem pedpokladm na nynjvdeckosti stlo po cel tiscilet nejhlub opovren: bt jejich pvrencem stailo lovka vylouit ze styku s"poestnmi" lidmi -uinit z lovka "neptele boho", pohrdae pravdou, "posedlho". Kdo byl vdeckmcharakterem, byl andalou... Stlo proti nm cel pathos lidstva - jeho pojem toho, co pravdou bt m, co m btslubou pravd: kad pkaz "mus" mil dosud proti nm... Nae objekty, nae praktiky, n zpsob, tich,opatrn, nedviv - to vechno se zdlo lidstvu naprosto nedstojnm a opovrenhodnm, - Poslze bychomse smli, jistm prvem, ptti, nebyl-li to vlastn estetick vkus, kter lidstvo udroval v tak dlouh slepot:dalo se na pravd pitoreskn efekt, dalo takt na poznvajcm, aby psobil siln na smysly. Nae skromnost

byla mu dvno proti srsti... , jak to uhdli, ti krocani bo-

14.

Peuili jsme se. Uskromnili jsme se ve vem. Neodvozujeme u lovka od "ducha", od "bostva", postavilijsme jej zpt mezi zvata. Je nm nejsilnjm zvetem, protoe je nejlstivjm: jednm z nsledk toho je jehoduchovnost. Na druh stran se brnme proti jist jeitnosti, kter by se i zde zase chtla uplatnit: jakoby lovk

byl bval velikm skrytm zmrem vvoje ivoistva. Nikterak nen korunou tvorstva: kad bytost je, vedlenho, na stejnm stupni dokonalosti... A jestlie to tvrdme, tvrdme jet pli mnoho: lovk je relativn zvenejnezdailej, nejchorobnj, to kter nejnebezpenji zbloudilo od svch instinkt -arcie pi tom vem taknejzajmavj ! - Pokud se zvat tk, Decartes prvn se odvil, s ctyhodnou smlost, chpat zve jakotostroj: cel nae fyziologie usiluje o dkaz tto vty. Nestavme tak, a to je logick, lovka stranou, jak to dlal

jet Decartes: co je vbec dnes z lovka pochopeno, jde prv tak daleko, jak je pochopen mechanicky. Kdysidvali lovku vnem z vyho du "svobodnou vli": dnes jsme mu vzali i vli v tom smyslu, e se tm nesmrozumt dn mohutnost. Slovo "vle" je pouze k tomu, aby oznaovalo vslednici, jist zpsob individulnreakce, kter nsleduje nutn na mnostv popud sten protichdnch, sten souhlasnch: - u neplat, evle "psob", "pohybuje"...Kdysi vidli ve vdom lovka, v "duchu" dkaz jeho vyho pvodu, jeho bostv;aby lovka zdokonalili, radili mu, aby po zpsobu elvy vthl smysly do sebe, aby zastavil styk se vm

pozemskm, aby odloil smrtelnou schrnku: pak z nho zbyla hlavn vc, "ryz duch". I to jsme lpe rozvili:uvdomovn, "duch", je nm prv symptomem relativn nedokonalosti organismu, je nm pokusem, tpnm,omylem, je nm plahoenm, kterm se spotebuje zbyten mnoho nervov sly, - poprme, e cokoli me btudlno dokonale, pokud se to dl jet vdom. "Ryz duch" znamen ryz hloupost: odpotme-li nervovsystm a smysly, "smrtelnou schrnku", pepotme se - nic vc!

15.


5/32

V kesanstv se nedotk ani morlka, ani nboenstv v dnm bod skutenosti. Vesms imaginrn piny("bh", "due", "j", "duch", "svobodn vle" - nebo tak "nesvobodn"); vesms imaginrn nsledky ("hch","vykoupen", "milost", "trest", "odputn hchu"). Styk imaginrnch bytost ("bh", "duchov", "due");imaginrn prodn vda (antropocentrick; naprost nedostatek pojmu pirozench pin); imaginrn

psychologie (vesms sebe-nedorozumn, interpretace pjemnch nebo nepjemnch obecnch cit, napkladstav nervu sympatickho, za pomoci smiotiky nboensko-morln idiosynkrasie, - "ltost", "vitka svdom",

"blovo pokuen', "blzkost bo"); imaginrn teologie ("krlovstv bo", "posledn soud", "vn ivot").Tento ist fiktivn svt se li velice ve svj neprospch od svta sn tm, e tento odr skutenost, kdetoonen skutenost faluje, znehodnocuje, popr, kdy jednou byl vynalezen pojmem "prody protiklad pojmu"boha", muselo bt "pirozen" slovem pro to, co je "zavrenhodn" - cel tento fiktivn svt m svj koen vnenvisti ke vemu pirozenmu (ke skutenosti!), je vrazem hlubok nechuti ke vemu skutenmu... Ale tm

je vechno vysvtleno... Kdo jedin m dvody, aby se vylhal ze skutenosti ? Kdo j trp; trpt skutenost vakznamen bt skutenost ztroskotanou... Pevaha cit nelibch nad libmi je pinou on fiktivn morlky anboenstv: takov pevaha vak je formul dekadence...

16.

Ke stejnmu zvru nut kritika kesanskho pojmu boha. -Nrod, kter sm v sebe v, m tak jet svhovlastnho boha. V nm uctv podmnky, kter mu dvaj pevahu, sv ctnosti, - promt svoji radost ze sebe, svj

pocit moci na bytost, kter za to lze dkovat. Kdo je bohat, chce rozdvat; hrd nrod potebuje boha, aby muobtoval... Nboenstv za takovchto pedpoklad je formou vdnosti. lovk je vdn sm za sebe: k tomu

potebuje mt boha. - Takovto bh mus mt monost, aby kodil i prospval, aby byl ptelem i neptelem, -lovk se mu obdivuje v dobrm i ve zlm. Protipirozen vykletn boha v boha pouhho dobra, bylo by tunaprosto nedouc. Zlho boha je zapoteb stejn, jako dobrho: vdy nedkujeme za vlastn existenci prvtoleranci, lidumilnosti... Co by zleelo na bohu, kter by neznal hnv, pomstu, zvist, vsmch,' lest, nsil ?Kter by snad ani neznal rozkon r vtzstv a nien ? Takovmu bohu by se nerozumlo: na by ho kdoml ? -Ovem: hyne-li nrod; cl-li, jak navdy miz vra v budoucnost, jeho nadje na svobodu; stane-li se v

jeho vdom poddanstv nade ve uitenm, ctnosti poddansk podmnkami zachovn ivota, pak se muszmnit i jeho bh. Stv se te potmilm, bzlivm, skromnm, rad k "mru due", rad ustt v nenvisti, btshovvavm, "milovat" dokonce ptele i neptele. Neustle moralizuje, leze do skre kad soukrom ctnosti,stv se bohem pro kadho, stv se soukromnkem, stv se kosmopolitou... Kdysi pedstavoval nrod, slunroda, vechno co v dui nroda bylo agresivnho a znilo po moci: te je u jen dobrm bohem... Vskutku,nen jin alternativy pro bohy: bu jsou vl k moci - a potud budou bohy nrodnmi - anebo jsounemohoucnost k moci - a pak se nutn stvaj dobrmi...

17.

Kde kles jakmkoli zpsobem vle k moci, je pokad tak fyziologick pokles, dekadence. Bostvodekadence, obezan ve svch nejmunjch ctnostech a pudech, stv se nyn nutn bohem fyziologicky

poklesnuvch, slabch. Sami se nenazvaj slabmi, nazvaj se "dobrmi"... Je jasn, ani je teba dalhopokynu, ve kterch okamicch djin se teprve stv monou dualistick fikce dobrho a zlho boha. Stejnminstinktem, kterm poddan zubo svho boha na "ztlesnn dobro", krtaj z boha svch pemoitel dobrvlastnosti; mst se na svch pnech tm, e jejich boha uin blem. - Dobr bh, stejn jako bel: obavplodem dekadence. - Jak je mono jet dnes tolik povolovat prostot ducha kesanskch teolog a s nimi

dekretovat, e vvoj pojmu boha od "boha Izraele", od boha nrodnho k bohu kesanskmu, k vtlen vehodobra, je pokrokem ? - Ale i Renan tak in. Jako by Renan ml prvo na prostotu ducha ! Vdy opak toho bijedo o. Eliminuj-li se z pojmu boha pedpoklady vzestupnho ivota, vechno siln, staten, pnovit, hrd,kles-li krok za krokem na symbol berly pro znaven, zchrann kotvy pro vechny tonouc, jestlie se stv

bohem chudiny, bohem hnk, bohem nemocnch par excellence a zbv-li jaksi predikt "spasitel","vykupitel" jakoto bosk predikt vbec: o em mluv takovto promna ? takovto redukce veho boskho ?- Ovem: "krlovstv bo" tm vzrostlo. Kdysi ml bh jen svj nrod, svj "vyvolen" nrod. Zatm vak el,zcela jako jeho nrod sm, do ciziny, na vandr, nikde ji odtud neml stn: a konen zdomcnl vude, velkten kosmopolita - a zskal na svou stranu "velik poet" a pl zemkoule. Ale bh "velikho potu", 'demokratmezi bohy, se pesto nestal hrdm bohem pohanskm: zstal idem, zstal bohem skr, bohem temnch kouta mst, vech nezdravch kvartr celho svta i Jeho svtov e zstala nadle podsvt, pitlem, ghetta... On sm pak, tak bled, tak slab, tolik dekadentn... I nejbled z bledch ho jet ovldli, pnimetafyzikov, tito albnov pojmu. Tak dlouho ho opdali, a se stal, hypnotizovn jejich pohyby, sm

pavoukem, sm metafyzikem. Nyn soukal zase svt ze sebe - sub specie Spinozae, -nyn se pipodoboval v


6/32

stle tenho a bledho, stal se "idelem", stal se "ryzm duchem", stal se "absolutnem", stal se "vc o sob"...Ejhle padek boha: bh se stal "vc o sob"...

18.

Kesansk pojem boha - bh bohem nemocnch, bh pavouk, bh duch - je jednm z nejkoruptnjch pojm

boha, kterch na zemi bylo dosaeno; pedstavuje snad pmo ukazatel minima v sestupnm vvoji typu boh.Bh degenerovan v odpor k ivotu, msto aby jej prozil svm vnm souhlasem! V bohu vypovzenoneptelstv ivotu, prod, vli k ivotu! Bh formul pro kad hanoben "tohoto svta", pro kadou le o"onom svt"! V bohu zbonno Nic, svatoeena vle k Niemu!...

19.

Nedl opravdu est nboenskmu nadn silnch ras severn Evropy, o vkusu ani nemluv, e neodvrhlykesanskho boha. Byly by se musely vypodat s tak chorobnm a senilnm vplodem dekadence. Ale ulplana nich kletba za to, e se s nm nevypodaly: pevzaly chorobu, st, odpor do vech svch instinktu, - od tdoby u vbec nestvoily boha. Tm dv tiscilet bez jedinho novho boha! Nbr stle jet, a jakoby

prvem trval, jako ultimtum a maximum bohotvorn sly tohoto ducha-tvrce v lovku, tento politovnhodn

bh kesanskho monotonoteismu! Tento hybridn, padkov tvar z nicoty, z pojmu a odporu, v nm dolysankce vechny dekadenn instinkty, vechny zbablosti a zemdlenosti due! -

20.

Tm, jak odsuzuji kesanstv, nechtl bych se dopustit kivdy na pbuznm nboenstv, kter potemvyznava m dokonce pevahu: na buddhismu. Ob pat dohromady jakoto nboenstv nihilistick - jsou tonboenstv dekadenn - ob se od sebe li co nejpozoruhodnji. Kritik kesanstv je indickm uencmhluboce vdn za to, e je nyn mon oboj srovnvat. - Buddhismus je stokrt realistitj neli kesanstv,m v tle ddictv objektivnho a chladnho kladen problm, pichz po filosofickm hnut trvajcm sta let;

pojem "boha" je u vyzen, kdy buddhismus pichz. Buddhismus je jedin skuten pozitivisticknboenstv, kter nm djiny ukazuj, a do sv noetiky (tohoto psnho fenomenalismu), nek ji "boj protihchu", ale dv pln za pravdu skutenosti, k "boj proti utrpen". M u za sebou - tm se hluboce li odkesanstv - sebeklam morlnch pojm - stoj, mluveno mou e, mimo dobro a zlo. Ob fyziologick fakta, nanich spov a na n obrac zetel, jsou: pedn nadmrn drdivost senzibility, kter se projevuje rafinovanouschopnost bolesti, za druh pak peduchovlost, pli dlouh it v pojmech a logickch procedurch, ktermdoznal jmy osobn instinkt ve prospch "neosobnho". (- Oboj jsou stavy, kter asi znaj ze zkuenost asponkte z mch ten, "objektivn" stejn jako j.) Na zklad tchto fyziologickch podmnek vznikla deprese:

proti n postupuje Budha hygienicky. Pouv proti n ivot pod irm nebem, putovn; stdmost a vbr stravy;opatrnost vi vem lihovinm; opatrnost tak vi vem afektm, kter dlaj lu a rozpaluj krev; dnstarosti ani o sebe, ani o jin. Vyaduje pedstavy, kter bu dvaj klid a rozveseluj - vynalz prostedky, jak

jinm pedstavm odvyknout. Dobrota, bt dobrotivm, to je pro Budhu nco, co podporuje zdrav. Modlitba jestejn vylouena, jako askeze; nen kategorickho imperativu, nen vbec ntlaku, ani uvnit kltern obce (lzezase vystoupit). To vechno by byly prostedky k zeslen on nadmrn drdivosti. Prv proto tak ned boj

proti tm, kdo jsou jinho smlen; jeho uen se niemu tolik nebrn, jako citu pomsty, nechuti, ressentimentu( - "nikoli neptelstvm dojde neptelstv konce": dojemn refrn celho buddhismu...). A to prvem: prv tytoafekty by byly dokonale nezdrav vzhledem k dietetickmu hlavnmu myslu. navu ducha, v n zastihl svouzemi a je se projevuje v nadmrn "objektivnosti" ( to je v oslaben individulnho zjmu, v zlehen vlastnvhy, "egoismu"), potr psnou redukc i nejduchovnjch zjm na osobu. V uen Budhov stv seegoismus povinnost: "Unum necessarium", "jak ty se zbav utrpen", to reguluje a vymezuje celou dietu ducha (- snad si smme pipomenout onoho Athana, kter tak vyhlsil vlku ist "vdeckosti", Sokrata, kter

povil osobn egoismus na morlku i v i problm).

21.

Buddhismus pedpokld velmi mrn podneb, velkou mrnost a liberlnost mrav, dn militarismus; a dle,

aby hnut mlo ohnisko ve vych, a uench stavech. Nejvym clem je tu ist mysl, ticho, bt bez pn; a


7/32

dotahuj svho cle. Buddhismus nen nboenstv, v nm by se pouze aspirovalo na dokonalost: dokonalost jetu normlnm ppadem.

V kesanstv se dostvaj do poped instinkty podmannch a potlaench: jsou to nejni vrstvy, kter v nmhledaj svou spsu. Zde se provozuje jako zamstnn, jako prostedek proti dlouh chvli kasuistika hchu,sebekritika, inkvizice svdom; zde se sle udruje (modlitbou) afekt vi nkomu mocnmu, zvanmu "bh";

zde se pokld nejvy za nedosaiteln, za dar, za "milost". Zde chyb tak veejnost; skre, temn komora jekesansk. Zde se pohrd tlem, odmt se hygiena jako nco smyslnho; crkev se brn i istotnosti ( - prvnmkesanskm opatenm po vypuzen Maur bylo zaven veejnch lzn, jich sama Kordoba mla 270).Kesansk je urit smysl pro ukrutnost k sob i k jinm; nenvist k tm, kdo jsou jinho smlen; vle

pronsledovat. V poped jsou chmurn a rozilujc pedstavy; stavy nejvytouenj, nejvymi jmnyoznaovan jsou epilepsoidn; dieta se vybr tak, aby podporovala morbidn zjevy a pedrdila nervy.Kesansk je neptelstv na ivot a na smrt proti pnm Zem, proti "vzneenm" - a zrove skryt tajnsouten (-kesanstv jim nechv "tlo" a chce jen "dui"...), Kesansk je nenvidt ducha, hrdost, odvahu,svobodu, svobodomyslnost ducha; kesansk je nenvidt smysly, radosti smysl, radost vbec...

22.

Kdy kesanstv opustilo svou prvn pdu, nejni stavy, podsvt antickho svta, kdy se vydalo za mocmezi barbarsk nrody, nemohlo tu ji pedpokldat lidi znaven, ale lidi vnitn zdivoel a drsajc se -lovka silnho, ale nezvedenho. Bt s sebou nespokojen, trpt sebou, nen tu jako u buddhisty nadmrndrdivost a schopnost bolesti, ale naopak pemocn touha ubliovat, vybt vnitn napt neptelskmi iny a

pedstavami. Kesanstv potebovalo barbarsk pojmy a hodnoty, aby barbary zvldlo: takov jsou ob prvotin,pit krve pi pijmn, pohrdn duchem a kulturou; muen ve vech formch, smyslov i mimosmyslov; velkpompa kultu. Buddhismus je nboenstv pro pozdn lidi, pro dobrotiv, jemn, peduchovl rasy, kter plisnadno ct bolest (- Evropa jet dvno pro nj nedozrla -): vede je zpt k mru a jar mysli, k diet ve vcechducha, k jistmu otuen tla. Kesanstv chce zvldnout dravce; jeho prostedkem je uinit je nemocnmi -oslaben je kesansk recept na zkrocen, na "civilizaci". Buddhismus je nboenstv pro zvr a zemdlenostcivilizace, kesanstv j jet ani nenalo - me se stt, zeji zakld.

23.

Buddhismus, znovu budi eeno, je stokrt chladnj, pravdivj, objektivnj. Nepotebuje u dvat svmuutrpen, sv schopnosti k bolesti slun vzezen interpretac hchu - k jen, co si mysl, "trpm". Barbarovi

proti tomu ji samo utrpen je nm neslunm: potebuje nejprve vklad, aby si piznal, e trp (jeho instinktmu sp k, aby utrpen popral, tie snel). Zde bylo slovo bel dobrodinm: objevil se pemocn a stralivneptel - nebylo teba se stydt, trp-li kdo takovm neptelem.

Kesanstv m na dn nkolik jemnost, kter pat Vchodu. Pedevm v, e je samo o sob zcela lhostejn,je-li nco pravda, e vak je svrchovan dleit,pokud se v, e nco je pravda. Pravda a vra, e nco jepravda: dva svty zjm, lec kad pln jinde, tm protichdn svty, - kadho z obojho dochzme zcelarznmi cestami. V tom se vyznat - to na vchod tm dl mudrce: tak tomu rozumj brhmani, tak tomurozum Platn, tak kad k esoterick moudrosti. Je-li napklad njak tst ve ve, e jsme vykoupeni zhchu, nen k tomu teba pedpokladu, aby lovk hnm byl, ale aby se hnm ctil. Je-li vak vbec

pedevm teba vry, mus bt podkopna dvra v rozum, poznn, v bdn: cesta k pravd se stane cestouzakzanou. Siln nadje je mnohem silnj stimultor ivota, ne jakkoliv jednotliv tst skuten. Je tebatrpc udrovat nadj, kter neme odporovat dn skutenost -nadj, kter neme bt odbyta splnnm:nadj na onen svt. (Prv pro tuto schopnost udrovat neastnka byla ekm nadje zlem vech zel, zlemnejzkenjm: zstalo na dn sudu zla.) - Aby byla mon lska, mus se bh stt osobou; aby se nejspodnjinstinkty dostaly k slovu, mus bh bt mlad. K rozncen en je teba postavit do poped krsnho svtce, krozncen mu Marii. To vechno pedpokld, e kesanstv chce opanovat pdu, na n urily u kultyafroditick nebo Adonisovypojem kultu. Poadavek cudnosti posiluje vehemenci a niternost nboenskhoinstinktu -in kult velejm, blouznivjm, oduevnlejm. Lska je stav, v nm lovk nejvce vid vci tak,

jak nejsou. Iluzivn sla je tu na vi, takt oslazujc sla apotheosy. V lsce snme vc neli jinak, strpmevechno. lo o to vynalzt nboenstv, v nm se d milovat: tm jsme vyvzli z toho, co je v ivot nejhor -ani to u vidt nen. Tolik o tech kesanskch ctnostech, ve, lsce, nadji: nazvm je temi kesanskmi

chytrostmi. - Buddhismus je pli pozdn, pli pozitivistick, aby jet byl takto chytrm.

24.


8/32

Jen se tu dotknu problmu vzniku kesanstv. Prvn vta k jeho rozeen zn: kesanstv lze rozumt jedin zpdy, z n. vyrostlo - nen to hnut proti idovskmu instinktu, je to jeho dslednost sama, jde to o sudek dl vjeho hrzn logice... Ve formuli vykupitelov: "spsa pijde od id". - Druh vta zn: psychologick typGalilejskho lze jet poznat, ale mohl slouit a ve sv pln degeneraci ( kter ho zrove zmrzaila a petilacizmi rysy -) k tomu, k emu ho bylo pouito, k typu vykupitele lidstva.

id jsou nejpozoruhodnj nrod svtovch djin, protoe dali, postaveni ped otzku bt i nebt, suvdomlost a pernou pednost byt za kadou cenu: touto cestou bylo radikln zfalovn veker prody,veker pirozenosti, veker reality celho vnitnho svta stejn jako vnjho. Ohradili se proti vem

podmnkm, za nich dosud kter nrod mohl t, t sml; utvoili ze sebe pojem protichdn pirozenmpodmnkm, - obrtili po ad nboenstv, kult, morlku, djiny a psychologii nenapravitelnm zpsobem vopak jejich pirozench hodnot Setkvme se s tm zjevem jet jednou a v nevslovn zvtench rozmrech,

pes to vak je to jen kopie: - kesansk crkev postrd, srovnan s "nrodem svtc", jakkoli nrok naoriginalitu. Prv tm jsou id nejosudnjm nrodem svtovch djin: nsledky jejich vlivu uinily lidstvo dot mry falenm, e jet dnes me kesan ctit protiidovsky, ani v sob vid posledn i dsledek idovstv.

Ve sv "Genealogii morlky" jsem poprv psychologicky pedvedl protichdn pojmy vzneen morlky amorlky ressentimentu, kter vyla z popen on: ale to je idovsko-kesansk morlka cel. Aby se dalo ci

Ne na vechno, co na Zemi pedstavuje vzestupn pohyb ivota, zdailost, moc, krsu, kladnost k sob sammu,musel si tu instinkt ressentimentu povznesen na gnia, vynalzt jin svt, z kterho se zdlo ono pisvdovnivotu zlem, vtlenm veho zavrenhodnho. Psychologicky vzato je idovsk nrod nrodem nejhouevnatjivotn sly, kter peloen do nemonch podmnek, se d, dobrovoln, z nejhlub chytrosti sebezchovm, nastranu dekadennch instinkt, - nikoli, e by jimi byl ovldn, nbr protoe v nich uhodl moc, kterou je mono

prosadit se proti "svtu". id jsou protikladem vech dekadent: museli je hrt a do iluze, dovedli se postavit shereckm gniem non plus ultra, do ela vech dekadennch hnut (kesanstvm Pavlovm), aby z nich utvoilinco, co je silnj, ne kad strana pisvdujc ivotu. Dekadence je tomu druhu lovka, kter se v idovstva kesanstv domh moci, knskmu druhu, jen prostedkem: tento druh lovka m ivotn zjem na tom,aby lidstvo uinil nemocnm a pevrtil pojmy "dobr" a "zl", "pravdiv" a "liv" ve smyslu ivotunebezpenm a hanobcm svt.-

25.

Djiny Izraele jsou neoceniteln jako typick djiny toho, jak prodn hodnoty byly uinny nepirozenmi:naznam pt fakt tto promny. Pvodn, pedevm v dobch krlovstv, ml tak Izrael ke vemu sprvn, toznamen pirozen vztah. Jeho Jahve byl vrazem vdom moci, radosti ze sebe, nadje v sebe: v nm oekvalivtzstv a spsu, jm dvovali prod, e d, co nrod potebuje -pedevm d. Jahve je bohem Izraele atedy bohem spravedlnosti: to je logika kadho nroda, kter je mocn a m z toho dobr svdom. Slavnostnmkultem se projevuj ob tyto strnky toho, e nrod sm sob pisvduje: je vdn za velik osudy, ktermi sedostal navrch, je vden v pomru k ronmu kolobhu a ke vemu tst v chovu dobytka a rolnictv. Tento stavvc zstal jet dlouho idelem, i kdy byl, pohchu, nm odbytm: anarchie uvnit, Assyran zven. Alenrod se drel jako nejdoucnjho t vize krle, kter je dobr vojk a psn soudce: pedevm se j drelonen typick prorok (to znamen kritik a satirik okamiku) Jesaj. - Ale dn nadje se nesplnila. Star bhnedokzal u nic z toho, co dokzal kdysi. Byli by ho mli nechat. Co se stalo ? Pemnili jeho pojem - zbavili

jeho pojem veho pirozenho: za tuto cenu ho podreli. - Jahve bh "spravedlnosti", - nen u jedno s Izraelem,

nen vrazem nrodnho sebevdom: u jen bh za podmnek... Jeho pojem se stv nstrojem v rukouknskch agittor, kte odtud interpretuj vechno tst jako odmnu, vechno netst jako trest za to,neposlouch-li kdo boha, za "hch": nejprolhanj to interpretan manra domnle "mravnho du svta",kterou je, jednou provdy, pirozen pojem "piny" a "nsledku" postaven na hlavu. Kdy jednou byla,odmnou a trestem, pirozen kauzalita sprovozena ze svta, je zapoteb proti pirozen kauzality: pak uvechna ostatn nepirozenost pijde sama. Bh, kter klade poadavky, -msto boha, kter pomh a rad, kter

je v podstat nzvem pro kadou astnou inspiraci odvahy a sebedvry... Morlka u ne vrazem podmnekivota a vzrstu nroda, ne u jeho nejspodnjm ivotnm instinktem, ale zabstraktnl, promnn v protikladivota, - morlka zsadnm zhorenm fantazie, "zlm pohledem" pro vechno. Co je idovsk morlka, co jekesansk? Nhoda pipraven o svou nevinnost: netst popinn pojmem "hchu"; zdrav a blaho ivotanebezpem, "pokuenm"; fyziologick neduivost otrven ervem svdom...

26.


9/32

Pojem boha zfalovn; pojem morlky zfalovn: - idovsk knstvo se na tom nezastavilo. Nic z djin Izraelese jim nehodilo: pry s nimi ! Tito knzi dokzali tento zzran padlek, jeho dokladem je valn st bible:

peloili s vsmchem, ktermu nen rovno, minulost vlastnho nroda proti vemu podn, proti veker,historick realit, do ei nboensk, to znamen, e z n udlali stupidn spsn mechanismus viny viJahvovi a trestu, zbonosti k Jahvovi a odmny. Pociovali bychom tento nejpotupnj akt zfalovn djinmnohem bolestnji, kdybychom nebyli tisciletou crkevn interpretac djin tm otupli vi poadavkm

poctivosti in historicis. A crkvi pizvukovali filozofov: le "mravnho du svta" jde celm vvojem i novjfilozofie. Co znamen "mravn d svta"? e existuje jednou pro vdy vle bo, co m lovk init, eho mnechat; e se hodnota nroda, jednotlivce uruje tm, jak poslouch nebo neposlouch vli bo; e vle bo

prokazuje svou vldu v osudech nroda, jednotlivce, to znamen, e trest a odmuje, podle stupn poslunosti.- Realita msto tto alostn li zn: pivnick druh lovka, kter prospv jenom na tratu vech zdravchivotnch tvar, knz, zneuv jmna boho: "krlovstvm bom" nazv stav spolenosti v nm knz urujehodnotu vc; "vl bo" nazv prostedky, ktermi se takovho stavu vd dosahuje nebo ktermi se udruje; schladnokrevnm cynismem m nrody, doby, jednotlivce podle toho, zdali pevaze knzi prospvali neboodporovali. Vizte je u dla: pod rukama idovskch knzi se stala velik doba v djinch Izraele dobou padku,vyhnanstv, dlouh netst se promnilo ve vn trest za velikou dobu - za dobu, ve kter knz jet nebylnim. Udlali z mohutnch velmi svobodn utvench postav djin Izraele podle poteby uboh potmilce a

pokrytce nebo "bezbonky", zjednoduili psychologu kad velk udlosti na idiotskou formuli "poslouchatnebo neposlouchat boha". - O krok dle: vle bo (to znamen podmnky zachovn knsk moci) mus bt.

znma - proto je teba znt "zjevem". Aby bylo jasno je teba velikho literrnho padlku, dojde k objevu"svatho psma", - odevzd se veejnosti s vekerou hieratickou pompou, s dny pokn a nkem nad dlouhm"hchem". Bylo dvno jist, jak je vle bo: cel netst je v tom, e se nrod odcizil "svatmu psmu"... UMojovi byla zjevena vle bo: Co se stalo ? Knz formuloval jednou provdy, psn, pedanticky, a dovelkch a malch dan, kter se mu mly platit (- nezapomnaje nejchutnjch kus masa: nebo knz je pora

biftek) co chce mt, "jak je vle bo. ..Odtud jsou vechny vci ivota uspodny tak, e knz je vudenepostradateln; ve vech pirozench ivotnch udlostech, pi narozen, manelstv, nemoci, smrti, aninemluv o "obti" (jdle), zjevuje se svat pivnk, aby je uinil nepirozenmi, - v jeho ei: aby je"posvtil"... Nebo toto je nutno pochopit: pivnictv knzovo (nebo "mravnho du svta") in kad

pirozen mrav, kad pirozen zzen (stt, soudn d, manelstv, pi o chor a chud), kad poadavekvnuknut instinktem ivota, zkrtka vechno, co m svou cenu v sob, zsadn bezcennm, protihodnotnm:dodaten to potebuje sankce, -je teba mt,kter hodnotu propjuje, kter tm popr produ, kter tm teprvehodnotu tvo... Knz znehodnocuje, znesvcuje produ: za tuto cenu se vbec udruje.-Neposlouchat boha, to

znamen knze, "zkona", to nyn dostv jmno "hch"; prostedky jak se zase "smit s bohem" jsou, jako jepo prvu, prostedky, ktermi se poddanstv pod moc knzi zaruuje jen jet bezpenji: jen knz "vykupuje"...Psychologicky vzato, stanou se v kad knsky organizovan spolenosti "hchy" nm nepostradatelnm:

jsou to vlastn pky moci, knz ije z hch, potebuje aby se "heilo"... Prvn premisa: "bh promj tomu, kdose kaje" - jasn eeno: kdo se podd knzi.

27.

Na pud takto falen, kde stly proti veker prod, kad prodn hodnot, kad realit nejhlub instinktypanujc tdy, vyrostlo kesanstv, tato forma zavilho neptelstv k realit, kter dosud nebyla pedstiena."Svat nrod", kter podrel pro vechny vci jen knsk hodnoty, jen knsk slova a odlouil se sdslednost, kter me vzbudit hrzu, od veker moci, kter jet zbvala na zemi, jako by se tm odluoval od

"svta", od "hchu", -tento nrod vytvoil pro svj instinkt zvrenou formuli, kter byla logick a dosebepopen: popel, v podob kesanstv, jet posledn formu reality, "svat nrod", "nrod vyvolench", samuidovskou realitu. Ppad je prvnho du: mal povstaleck hnut, poktn jmnem Jee Nazaretskho, to jeidovsk instinkt jet jednou, - jinak eeno instinkt knsk, kter u nesn knze jakoto realitu, je tovynlez jet odtaitj formy byt, jet nerelnj vize svta, ne jakou podmiuje organizace crkve.Kesanstv popr crkev...

Nevidm, proti emu milo povstn, za jeho pvodce byl pokldn nebo chybn pokldn Je, jestlie tonebylo povstn proti idovsk crkvi, - crkvi prv v tom smyslu, jak rozumme slovu dnes. Bylo to povstn

proti "dobrm a spravedlivm", proti "svatm Izraele", proti hierarchii spolenosti, ne proti jej zkaenosti, aleproti kast, jejmu privilegiu, du, formuli; byla to nevra ve "vyho lovka"-, Ne vyen proti vemu, cobylo knzem a teologem. Ale hierarchie, jej existence tm byla, by jen na okamik, uvedena v pochybnost,byla kolovou stavbou, na n se idovsk nrod, uprosted "vody, vbec jet drel, - byla posledn namhav

vydobytou monost, jak se udret, reziduem jeho samostatn politick existence: tok na ni byl tokem nanejhlub nrodn instinkt, na nejhouevnatj ivotn vli nroda, jak kdy na zemi byla. Tento svat


10/32

anarchista, kter vyzval nzk lid, vyvrence a "hnky", ondafy uvnit idovstv, k odporu protivldnoucmu du - jazykem, kter by vedl jet i dnes, kdyby se dalo vit evangelim, na Sibi, byl politickmzloincem, pokud prv politit zloinci byli mon v obci absurdn nepolitick. To ho pivedlo na k:dkazem toho je nadpis ke. Zemel za svou vinu, - chyb jakkoli dvod, pestoe se to tvrdilo sebeastji, ezemel za vinu jinch.

28.

Zcela jin je otzka, jestli si byl vbec takovho protikladu vdom, jestli v nm nebyl jen vidn tento protiklad.A zde se teprve dotkm problmu psychologie vykupitele. - Piznvm, e tu mlo knih; s takovmi obtemi

jako evangelia. Jsou to jin obte, ne ty, jejch objasnnm slavila uen zvdavost nmeckho ducha jeden zesvch nejnezapomenutelnjch triumf. Dalek je doba, kdy jsem vychutnval, jako kad mlad uenec, smoudrou pomalost rafinovanho filologa dlo nevyrovnatelnho Strausse, Tehdy mi bylo dvacet let: te jsem nato pli vn. Co je mi do rozpor "podn"? Jak se vbec me kat legendm o svatch "podn"! Historie osvtcch jsou nejdvojznanj literatura, jak vbec je: zd se mi pedem marn, nen-li jinch listin, pouvat nan vdeck metody, - jen uen zahlka...

29.

Na em mi zle, to je psychologick princip vykupitele. Vdy by mohl bt obsaen v evangelich navzdoryevangelim, by sebevce zmrzaen nebo peten cizmi rysy: jako je typ Frantika z Assisi uchovn v jeholegendch navzdory jeho legendm. Ne pravda o tom, co inil, co mluvil, jak vlastn zemel: ale otzka, lze-li si

jeho typ vbec jet pedstavit, jestlie je "obsaen v podn" ? - Pokud znm pokusy vyst z evangeli dokoncedjiny njak "due", zdaj se mi bt dkazy odporn psychick lehkovnosti. Pan Renan, tento aek in

psychologit, pidal k svmu vkladu typu Jeova dva nejvhodnj pojmy, kter pro to mohou bt: pojemgnia a pojem hrdiny ("neros"). Ale je-li nco neevangelickho, je to pojem hrdiny. Zde se stal instinktem prv

protiklad veho zpasen, veho, co se ct bt v boji: neschopnost k odporu se tu stv morlkou ("neodporujzlmu!" nejhlub slovo evangeli, jejich kl v jistm smyslu), blaenstv v mru, v mrnosti, v neschopnosti kneptelstv. Co znamen "radostn poselstv' ? Prav ivot, vn ivot je nalezen, -neslibuje se, je tu, je ve vs:

jakoto ivot v lsce, v lsce bez vhrady a bez vylouen, bez odstupu. Kad je dt bo - Je nepoadujenaprosto nic jen pro sebe -Jako dt bo je kad kadmu roven.Z Jee dlat hrdinu ! - A jak nedorozumn

je u dokonce slovo "gnius"! Cel n pojem, n kulturn pojem "ducha" nem vbec smysl ve svt, v nmije Je. Mluvme-li s psnost fyziologa. bylo by tu snad na mst zcela jin slovo... Znme stav chorobndrdivosti hmatu, kter pak zden couv, m-li se dotknout, m-li se uchopit pevnho pedmtu. Domyslemetakov fyziologick habitus do jeho posledn logiky - jako instinktivn nenvist ke kad realit, jako tk do"nezachytitelnho", do "nepochopitelnho", jako odpor ke kad formuli, ke kadmu pojmu asu a prostoru, kevemu, co je pevn, co je mrav, zzen, crkev, jako zdomcnlost ve svt, jeho se u nedotk dn realita,ve svt u jen "vnitnm", svt "pravm", svt "vnm"..."Krlovstv bo je ve vs"...

30.

Instinktivn nenvist k realit: nsledek vstedn schopnosti utrpen a drdivosti, kter u vbec nechce bt"dotkna", protoe pli hluboce ct kad dotyk.

Instinktivn vylouen veker nechuti, veho neptelstv, vech hranic a distanci v citu - nsledek vstednschopnosti utrpen a drdivosti, kter pociuje ji kad odpor, kadou nutnost odporu jako nesnesitelnounelibost (to znamen jako kodlivou, jako nco, od eho zrazuje instinkt sebezachovn), a zn jedin blaenstv(rozko), neodporovat u, neodporovat u nikomu, ani zlu, ani zlmu, - lska jedinou,posledn monost ivota...

To jsou ob fyziologick reality, na nich, z nich vyrostlo uen o vykoupen. Nazvm je sublimnmpokraovnm hdonismu na podkladu veskrze morbidnm. Nejble mu je pbuzn, byt" i s velikm ndavkemeck vitality a nervov sly, epikureismus, pohansk uen spsy. Epikur je typickm dekadentem: j prvn jsemho takto poznal. - Strach z bolesti, i z nekonen mal bolesti - neme ani jinak skonit, ne v nboenstvlsky...

31.


11/32

Dal jsem pedem svou odpov na cel problm. Jejm pedpokladem je, e se nm typ vykupitele dochoval jenv silnm znetvoen. Toto znetvoen m samo o sob mnoho pravdpodobnho: takov typ nemohl z vcedvod zstat istm, celistvm, bez pdavk. Stopy v nm nutn zanechalo jak prosted, v nm se

pohybovala tato ciz postava, tak jet vc djiny, osud prvn kesansk obce: z nho byl zptnm vlivem tentotyp obohacen rysy, srozumitelnmi teprve z vlky a za ely propagandy. Tento zvltn a nemocn svt, donho ns uvdj evangelia - svt jako z ruskho romnu, v nm zd se dali si dostavenko vyvrhelov

spolenosti, nervov choroba a "dtsk" idiotstv - nezbytn uinil za vech okolnost typ hrubm: zvlt prvnuednci teprve pedloili byt, plynouc zcela v symbolech a nepochopitelnostech, do sv vlastn hrubosti, abyvbec nemu z toho rozumn, pro n typ existoval teprve, kdy byl zformovn do innjch forem.. .Prorok,mesi, budouc soudce, uitel morlky, divotvorce, Jan Ktitel - tolik pleitosti typ zneuznat... Nepodceujme

poslze, co je proprium kadho velikho, zejmna sektskho uctvn: smazv originln, asto trapn cizrysy a idiosynkrasie na uctvan bytosti - ba ani je nevid. Bylo by eho litovat, e neil njak Dostojevsknablzku tohoto nejzajmavjho dekadenta, myslm nkdo, kdo dovedl vidt prv dojemn pvab takovtosmsi sublimnosti, nemoci a dtskosti. Jet posledn hledisko: typ by skuten mohl bt jakoto typ dekadenn,

podivuhodn mnohotvrn a pln rozpor: nelze takovou monost zcela vylouit. Pesto vechno od n zrazuje:prv podn by muselo bt v tomto ppad pozoruhodn vrn a objektivn: a mme dvody pedpokldat opaktoho. Zatm zeje propast mezi kazatelem na hoe, u jezera, v lukch, jeho zjev pipad jako njak Budha na

pd velmi mlo indick, a onm fanatikem toku, hlavnm neptelem teolog a knzi, v nm oslavovalaRenanova zlomyslnost "le grand maitre en ironie". Sm nepochybuji, e bohat mra lui (a dokonce i espritu)

pekypla teprve ze vzruenho stavu kesansk propagandy na stav mistrv: vme pece dobe, jak si vichnisekti upravuj bez rozpak ze svho mistra svou apologii. Kdy potebovala prvn obec soudcho, hdavho,hnvnho, zlovoln vychytralho teologa, proti teologm, stvoila si svho "boha" podle sv poteby: jako muvloila bez vhn do st tak ony, zcela neevangelick pojmy, jich te nemohla postrdat, "nvrat", "poslednsoud", asn oekvn a sliby veho druhu.-

32.

Brnm se, znovu budi eeno, aby nebyl vnen fanatik do typu vykupitele: slovo imprieux, kter uvRenan, ji samo anuluje typ. "Dobr poselstv' znamen prv, e u nen protiklad; krlovstv nebesk patdtem; vra, kter zde promlouv, nen vrou vybojovanou, - je tu, je od potku jakoby dtskost ustoupiv dooblasti ducha. Fyziologm je aspo dobe znm ppad opodn a v organismu nevyvinut puberty jakonsledek degenerace. - Takov vra nezn hnv, nekr, nebrn se: nepin "me", - netu vbec, jak by mohla

jednou rozdlovat. Nedokazuje sama sebe, ani zzraky, ani odmnou, ani slibovnm, ani dokonce u "Psmem":je sama v kad chvli svm zzrakem, svou odmnou, svm dkazem, svm "krlovstvm bom". Tato vra setak neformuluje, - ije, brn se formulm. Oveme nahodilost okol, jazyka, pedbnho vzdln uruje jistokruh pojm: prvotn kesanstv uv jen idovsko-semitskch pojm ( sem pat jdlo a pit pi pijmn,

pojem tak zneuvan crkv jako vechno idovsk). Ale chrame se, abychom v tom nevidli vc nezakzanou znakomluvu, semiotiku, pleitost k podobenstvm. Pedbnou podmnkou, aby vbec mohl mluvit,

je tomuto antirealistovi prv to, aby dn slovo nebylo pojmno doslovn. Mezi Indy by byl uval pojmsankhyamskch, mezi any pojm Laotsovch - a nectil by pi tom rozdlu. - Mohli bychom zvt Jee, s

jistou toleranc vrazu, "svobodnm duchem" - z nieho pevnho si nic nedl: slovo zabj,zabj vechno, co jepevn. Pojem zkuenost "ivota", ji jedin zn, odporuje u nho jakmukoli slovu, formuli, zkonu, ve,dogmatu. Mluv pouze o tom, co je nejniternj: "ivot" nebo "pravda" nebo "svtlo", to je jeho slovo pro to, co

je nejniternj, - vechno ostatn, cel realita, cel proda, ba i e m pro nho pouze cenu znamen,

podobenstv. Nesmme se naprosto na tomto mst dopustit pehmatu, by bylo sebe vt pokuen, kter tkv vkesanskm, pesnji v crkevnm pedsudku: takov symbolista par excellence stoj mimo vechnonboenstv, mimo vechny pojmy kultu, vechnu historii, vechnu prodn vdu, mimo vechnu zkuenostsvta, vechny znalosti, vechnu politiku, vechnu psychologii, vechny knihy, vechno umn, - jeho "vdn" je

prv ir poetilost o tom, e nco takovho je. Kultm nezn ani z doslechu, nem zapoteb proti n bojovat, -nepopr ji... Tot plat o stt, o celm obanskm du a spolenosti, o prci, o vlce, - nikdy neml dvod,aby popral "svt", nikdy netuil crkevn pojem "svta"... Poprat je prv to, co je jemu zcela nemon. - Takchyb dialektika, chyb pedstava toho, e by njak "pravda" mohla bt dokzna dvody (- jeho dkazy jsouvnitn "svtla", vnitn city libosti a pisvdovn vlastnmu J, vesms "dkazy sly" -). Takov uen nemeani odporovat: nechpe ani, e jsou jin uen, e mohou bt, nedovede si ani pedstavit opan usuzovn... Kdese s nm setk, bude truchlit z nejhlubho soucitu nad "slepotou" - nebo vid "svtlo", - ale nevznese nmitek...

33.


12/32

V cel psychologii "evangelia" chyb pojem viny a trestu, stejn jako pojem odmny. Je odstrann "hch", kaddistann pomr mezi bohem a lovkem, - prav to je "radostn poselstv". Blaenstv se neslibuje, nen vzno

podmnkami: je to jedin realita - vechno ostatn jsou znamen, aby o nm mluvila... Nsledek takovho stavuse promt do nov praxe, do vlastn praxe evangelick. Nikoli "vrou" se odliuje kesan: kesan jedn,odliuje se jinm jednnm. Tm, e neklade ani slovem, ani v srdci odpor k tomu, kdo je k nmu zl. Tm, enein rozdlu mezi cizinci a domcmi, mezi idy a neidy {"blin" je vlastn souvrec, id). Tm, e nezn

hnv proti nikomu, e nikoho nepodceuje. Tm, e u soud ani neuke, ani nedovol, aby si na nho inilynrok ("nepsahat"). Tm, e se neodlou od sv eny za dnch okolnost, ani kdy je dokzna eninanevra. - Vechno v podstat jedin vta, vechno nsledky jedinho instinktu.

ivot vykupitelv byl jen tato praxe, - ani jeho smrt nebyla nic jinho... Nepoteboval ji formul, nepotebovalji ritu pro styk s bohem, - ba ani modlitby. Ztoval s celm idovskm uenm o pokn a smen; v, zeje tojedin pracce ivota, kterou se lovk ct "boskm", "blaenm", "evangelickm", vdy "dttem bom". Nen"pokn" cestou k bohu, nen j "modlitba za odputn": jen evangelick praxe vede k bohu, prv ona je "bh"!- Co bylo evangeliem vyzeno, to bylo idovstv pojm: "hch", "odputn hchu", "vra", "vykoupen vrou",- cel idovsk crkevn uen bylo v "radostnm poselstv" popeno.

Hlubok instinkt pro to, jak lovk mus t, aby se ctil "v nebi", aby se ctil "vnm", kdeto pi dnm jinmponn se naprosto nect "v nebi": jen toto je psychologick realita vykoupen. - Nov ivot, nikoli nov vra...

34.

Jestli nemu rozumm na tomto velkm evangelistovi, tedy tomu, e uznv jen vnitn realitu za realitu, za"pravdu", - e vidl ve vem ostatnm, ve vem pirozenm, asovm, prostorovm, historickm jen znamen,

pleitost k podobenstvm. Pojem "syn lovka" nen konkrtn osoba, kter pat do djin, nen ncojednotlivho, jedinenho, ale "vn" skutenost, psychologick symbol osvobozen od pojmu asu. Tot platjet jednou a v nejvym smyslu, o bohu tohoto symbolisty, o "krlovstv bom", o "krlovstv nebeskm", o"dtech boch". Nic nen nekesantjho, neli crkevn hrubosti o bohu osobnm, o "krlovstv bom", kter

pijde, o "krlovstv nebeskm" na onom svt, o "synu bom", druh osob trojice. To vechno je - budi miprominut vraz -pst na oko - na jak oko! - evangelia: svtodjn cynismus ve vsmchu symbolu... Alevdy bije do o, eho bylo doteno znamenm "otec" a "syn" -ne do kadch o, pipoutm: slovem "syn" je

vyjden vstup do celkovho citu zbonn, objmajcho vechny vci (blaenstv), slovem "otec" tento cit sm,cit vnosti, dokonalosti. - Stydm se pipomnat, co udlala crkev z tohoto symbolismu: nepostavilaamfitryonskou historii na prh kesansk "vry"? A nad to jet dogma o "neposkvrnnm poet"?... Ale tm

poet poskvrnila "Krlovstv nebesk", to je stav srdce, ne nco, co pijde "nad zenu" nebo "po smrti". Celpojem pirozen smrti chyb v evangeliu: smrt nen mostem, nen pechodem, chyb, protoe pslu zcelajinmu svtu, pouze zdnlivmu, uitenmu pouze k znamenm. "Hodina smrti" nen kesansk pojem, - nenvbec "hodiny", asu, fyzickho ivota a jeho kriz pro uitele "radostnho poselstv"... "Krlovstv bo" nennim, co se oekv; nem verejka ani poztka, nepijde za "tisc let", - je to zkuenost jednoho srdce; jevude, nen nikde...

35.

Tento "radostn posel" zemel, jak il, jak uil - ne aby "vykoupil lidi", ale aby ukzal, jak se m t. Je to praxe,kterou zanechal lidstvu: sv ponn ped soudci, ped pochopy, ped alobci a utrhastvm i vsmchem vehodruhu, - sv ponn na ki. Neklade odpor, nehj svou vc, nein ani krok, kter by od nho odvrtil tonejhor, ba vc,provokuje to... A pros, trp, miluje 5 tmi, v tch, kte mu zl in... Nebrnit se, nechovathnvu, neinit odpovdnm... Nbr ani zlmu neodporovat, - milovat ho...

36.

Teprve my, my osvobozen duchov, mme pedpoklad, abychom rozumli nemu, emu neporozumlodevatenct stolet, - t poctivosti, kter se stala instinktem a vn, kter vede vlku proti "svat li" jet vc, ne

proti kad jin li... Lid byli nevslovn vzdleni na lskypln a opatrn neutratte, on kzn ducha, kterouse jedin umouje uhdnout tak ciz, tak jemn vci: usilovali v tom vdy s nestoudnm sobectvm jen o svj

prospch, vybudovali z protikladu evangelia crkev... Kdo by hledal znamen, e njak ironick bostvo m sv

prsty za velikou hrou svt, nael by nemalou oporu v obrovskm otaznku, kter se jmenuje kesanstv. elidstvo le na kolenou ped opakem toho, co bylo pvodem, smyslem, prvem evangelia, e svatoeilo pojmem


13/32

"crkve" prv to, co "radostn posel" ctil pod sebou, ctil za sebou -je marn hledat vt formu svtodjnironie -

37.

Nae doba je hrd na svj historick smysl: jak mohla uvit nesmyslu, e na potku kesanstv stoj hrub

bajka divotvoreck a vykupitelsk, - a e vechno spirituln a symbolick je teprve pozdjm vvojem?Naopak: djiny kesanstv - a to ponaje smrt na ki -jsou djinami neporozumn, krok za krokem stlehrub-ho,pvodnmu symbolismu. Kadm rozenm kesanstv na masy jet ir, jet surovj, jim stlechybly pedpoklady, z nich se zrodilo, stvalo se nutnjm kesanstv vulgarizovat, barbarizovat, -spolykalouen a rituly vech podzemnch kult mskho impria, spolykalo nesmysl chorho rozumu vech druh.Osud kesanstv je v nutnosti, e se jeho vra sama musela stt tak nemocnou , tak nzkou a vulgrn, jaknemocn, nzk a vulgrn byly poteby, kter jm mly,bt uspokojeny. Souhrn nemocnho barbarstv domohl se

poslze moci v podob crkve, - crkve, tto formy zavilho neptelstv ke kad poctivosti, ke kad vi due,ke kad kzni ducha, ke kad svobodomysln a dobrotiv lidskosti. Kesansk hodnoty - vzneen hodnoty:teprve my, my osvobozen duchov, obnovili jsme tento nejvt protiklad hodnot, jak vbec je! - -

38.

Nepotlam na tomto mst povzdech. Jsou dny, kdy na mne pijde cit ernj ne nejernj melancholie -pohrdn lidmi. Abych pak nezanechat pochybnost, m pohrdm, km pohrdm: je to lovk dneka, lovk,kterho jsem z doputn osudu souasnkem. lovk dneka - dusm se jeho neistm dechem... Vi minulosti

jsem, jako vichni poznvajc, velmi tolerantn, to znamen, e velkomysln pekonvm sebe sama: prochzms chmurnou opatrnost svtem-blzincem celch tiscilet, a se zve "kesanstv', "kesansk vra", "kesanskcrkev", - chrnm se, abych neinil lidstvo zodpovdnm za jeho duevn choroby. Ale mj cit se zvrt,

propuk, jakmile vstoupm do novj doby, do na doby. Nae doba je vedouc... Co kdysi bylo jen nemocn,stalo se dnes neslunm, -je neslun dnes bt kesanem. A zde se zanm ttil. - Ohlm se. Ani slovo unezbylo z toho, emu se kdysi kalo "pravda", nevydrme u, vezme-li knz slovo "pravda" i jen do st. I pinejskromnjm nroku na poctivost musme dnes vdt, e se teolog, knz, pape, kadou vtou, kterou vykne,nejen ml, ale e le, - e mu u dvno nen na vli, lht z "nevinnosti", z "nevdomosti". Tak knz v, jakokad jin, e u nen "bh", nen "hnk", nen "vykupitel", - e "svobodn vle", "mravn d svta" jsou li: -

vnost, hlubok sebepemhn ducha nedovoluje u nikomu, aby o tom nevdl...

Je poznno, m vechny pojmy crkve skuten jsou, toti nejzlovolnjm penzokazectvm, jak kdy bylo, zatm elem, aby proda, prodn hodnoty byly znehodnoceny; je poznno, m sm knz skuten je, totinejnebezpenjm druhem pivnka, pravm jedovatm pavoukem lidskho ivota... Vme, nae svdom todnes v - za vbec stoj a k emu slouily ty pern vynlezy knzi a crkve, ktermi bylo dosaeno takovhostavu sebezhanoben lidstva, e i pohled na n se stv hnusnm - pojmy "onen sv, "posledn soud","nesmrtelnost due" i "due" sama: jsou to muidla, jsou to systmy ukrutnost, ktermi se knz stal pnem,zstal pnem... Kad to dnes v: a pesto zstv vechno pi starm. Kam se podl zbytek slunosti, sebecty,kdy se jet dnes kesany nazvaj a k pijmn chod i nai sttnci, lid jinak velmi nezaujat a antikristovinu skrznaskrz? Mlad kne v ele svch pluk, ndhern jako projev sobectv a vypnavost svho nroda, -ale beze veho studu vyznvajc sv kesanstv!... Kohopak popr kesanstv? emu k "svt"? Tomu, e jelovk vojnem, e je soudcem, e je vlastencem; e se brn, e db sv cti; e usiluje o svj prospch; e je

hrd... Kad praxe kadho okamiku, kad instinkt, kad uskuteujc se hodnoceni je dnesprotikesansk: jakou zrdou falenosti asi je modern lovk, e se pesto nestyd zvt se jet kesanem!

39.

-Vracm se, povm prav djiny kesanstv. - U slovo "kesanstv" je nedorozumn, - v podstat byl jen jedenkesan a ten zemel na ki. "Evangelium" zemelo na ki. Co se od tohoto okamiku zve "evangeliem", bylou opakem toho, co on il: "zl poselstv1, dysangelium. Je falen a do nesmyslu, vidt odznak kesana vnjak "ve", teba ve ve ve vykoupen Kristem: jen kesansk praxe, ivot, jak il ten, kdo zemel na ki,

je kesansk..Jet dnes je takov ivot mon, pro urit lidi dokonce nutn: prav, pvodn kesanstv budemon pro vechny asy... Ne vit, ale init, pedevm mnoh neinit, bt jinm... Stavy vdom, napkladnemu vit, povaovat nco za pravdu - kad psycholog to v - jsou pece vci pln lhostejn a ptho du

vi hodnot instinkt: psnji eeno, je cel pojem duchov petnosti falen. Redukuje-li kdo to, zejekesanem, kesanskost na to, e povauje nco za pravdiv, na pouhou fenomenalitu vdom, znamen to, ekesanstv popr. Ve skutenosti nebylo kesan. ''Kesan", to co se po dv tiscilet zve kesanem, znamen


14/32

jen tolik, e lovk sm sob nerozum ! Pihldneme-li ble, vldly v nm pes vechnu "viru" pouze instinkty- a jak instinkty! - "Vra" byla za vech dob, napklad u Luthera pouze pltkem, zminkou, zclonou, za nhrly instinkty svou hru, - byla chytrou slepotou k vld uritch instinkt... "Vra" - nazval jsem ji u vlastnchytrost kesanskou, -mluvilo se vdy o "ve", jednalo se vdy z instinktu... V kesanskm svt pedstav senevyskytuje nic, co by se skutenosti i jen dotkalo: proti tomu jsme poznali, e instinktivn nenvist ke kadskutenosti je hybn, jedin hybn ivel v koeni kesanstv. Co z toho plyne? e omyl je zde tak in

psychologicis radikln, to znamen, e uruje podstatu, to znamen, e je substanc. Vezmte z toho jedinpojem, nahrate jej jedinou realitou - a cel kesanstv se propadne v nicotu! - Dvme-li se z ve, je tatonejcizorodj ze vech skutenost, toto nboenstv nejen podmnn omyly, nbr vynalzav, ba geniln jenv omylech kodlivch, jen v takovch, kter otravuj ivot i srdce, je divadlem pro bohy, - pro ta bostva, kter

jsou zrove filosofy, s ktermi jsem se setkal v onch slavnch dialozch na Naxu. V okamiku, kdy od nichodstoup hnus (- a tak od ns!), jsou vdn za divadlo kesan: alostn hvzdika, kter se nazv Zem,zasluhuje snad u za tento kurizn ppad pohledu boho, asti bo... Nepodceujme toti kesana: kesan,falen a do nevinnost, je daleko nad opic, vzhledem ke kesanm stv se znm jedna teorie o pvodulovka pouhou zdvoilost...

40.

-Neblah osud evangelia byl rozhodnut smrt, - viselo na "ki"... Teprve smrt, tato neoekvan potupn smrt,teprve k, jen bval celkem vyhrazen jen luze, - teprve tento nejstranj paradox postavil uednky pedvlastn hdanku: "Kdo to byl? Co to bylo?" - Otesen a v hloubi uraen cit, obava, aby takovto smrt nebylavyvrcenm jejich vci, straliv otaznk "pro prv takto?" -tento stav se d pochopit a pli dobe. Zdemuselo vechno bt nutnm, mt smysl, rozumn dvod, nejvy rozum; lska uednkova nezn nhody. Tese teprve rozevela propast: "kdo ho zabil? kdo byl jeho pirozenm neptelem?" - tato otzka vyskoila jako

blesk. Odpov: vldnouc idovstvo, jeho nejvy stav. Od tohoto okamiku vznikl pocit vzpoury proti du,Je byl konen vykldn jako bui proti du. A potud chybil v jeho obraze ten bojovn, tento slovem iinem poprajc rys; ba vc, byl jeho opakem. Oividn neporozumla mal obec prv hlavn vci, nepochopila,co je vzorem v tomto zpsobu umrn, nepochopila svobodu, pevahu nad kadm citem pomsty: - znamentoho, jak mlo mu vbec rozumla! Pmo svou smrt nemohl Je chtt nic, neli veejn podat nejsilnjzkouku, dkaz svho uen... Ale jeho uednci byli vzdleni toho, aby tuto smrt odpustili, - co by bylo bvaloevangelickm v nejvym slova smyslu; nebo dokonce aby se nabdli ke stejn smrti v mrnm a lbeznm stavusrdce... Vrchu nabyl zase nejneevangelitj cit, pomsta. Nebylo mon, aby vc byla touto smrt u konce: byloteba "odplaty", "soudu" (- a pece, co me bt jet neevangelitjho, neli "odplata", "trest", "soudit"!). Jet

jednou se dostalo do poped populrn oekvn Mesie; zrak byl upjat na historick okamik: "krlovstvbo" pijde soudit sv neptele... Ale tm je vechno postaveno na hlavu: "krlovstv bo zvrenm aktem,slibem! Vdy evangelium bylo prv jsoucnost, naplnnm, skutenost tohoto "krlovstv". Takov smrt byla

prv tmto "krlovstvm bom". Teprve te bylo vneseno do typu mistrova vechno pohrdn a hokost kfarizejm a teologm, - udlali tm z nho farizeje a teologa! Na druh stran u nevydrelo zdivoel uctvntchto zcela vyinutch du onu evangelickou rovnoprvnost kadho na synovstv bo, j uil Je; jejich

pomstou bylo, e Jee vyzdvihli vstednm zpsobem, odlouili jej od sebe: zcela tak, jako kdysi odlouiliid z pomsty na svch neptelch svho boha od sebe a vyzdvihli jej do ve. Jedin bh a jedin syn bo: obavplody ressentimentu...

41.

- A od t chvle se ji vynoil absurdn problm:"jak mohl bh toto dopustit!" Na to nalezl poruen rozum malobce odpov a. straliv absurdn: bh dal svho syna k odputn hch, za ob. Jak byl najednou konecevangeliu! Ob za vinu, a to ve sv nejodpornj, nejbarbartj form, ob nevinnho za hchy vink! Jakhrzn pohanstv! - Vdy Je odstranil i pojem "viny" -popral jakoukoli propast mezi bohm a lovkem,

proil tuto jednotu boha a lovka jakoto svoje "radostn poselstv'... A ne jako nadprv! - Odtud pibv krokza krokem do typu vykupitele: uen o soudu a o nvratu, uen o smrti jako obti, uen o vzken, kterm jeodeskamotovn cel pojem "blaenstv", cel to a jedin realita evangelia - ve prospch njakho stavu posmrti!... Pavel logizoval toto pojet, tuto necudnost pojet s onou rabnskou drzost, kterou se vyznauje ve vem,takto:"paklie Kristus nevstal z mrtvch, je nae vra lich". - A rzem se stal z evangelia nejhanebnj ze vechnesplnitelnch slib, nestoudn uen o osobn nesmrtelnosti... Jet Pavel sm uil, zeje odmnou!...

42.


15/32

Je vidt emu byl konec smrt na ki: nov, zcela pvodn nbh k jakmusi buddhistickmu mrovmu hnut,ke skutenmu, nikoli jen slibovanmu Mst na zemi. Protoe toto zstv - u jsem to zdrazni! - zkladnmrozdlem mezi dvma dekadentnmi nboenstvmi: buddhismus neslibuje, nbr dodruje, kesanstv slibujevechno, ale nedodruje nic. - Za "radostnm poselstvm" lo v patch poselstv nejhor: poselstv Pavlovo. VPavlovi se ztlesuje typ protichdn k "radostnmu poslu", gnius nenvisti, gnius vize nenvisti, neprosnlogiky nenvisti. Co vechno pinesl tento dysangelista v ob nenvisti! Pedevm vykupitele: pibil jej na svj

k. ivot, pklad, uen, smrt, smysl a prvo celho evangelia - nic u tu nebylo, kdy tento penzokaz znenvisti pochopil, co jedin mohl potebovat. Ne realitu, ne historickou pravdu!... A jet jednou spchal idvknsk instinkt na djinch stejn zloin, krtl prost verejek, pedverejek kesanstv, vynalezl si djiny

prvotnho kesanstv. Jet vc: zfaloval jet jednou djiny Izraele, aby se jevily pedhistori pro jeho in:vichni proroci mluvili G jeho "vykupiteli"... Crkev zfalovala pozdji dokonce i djiny lidstva na pedhistoriikesanstv... Typ vykupitele, uen, praxe, smrt, smysl smrti, ba i to, co pijde po smrti - nic se neuchrnilo

poskvrny, nic nezstalo i jen podobn skutenosti. Pavel prost peloil tit onoho celho ivota za tentoivot, - do li o Jeov "zmrtvchvstn'. Nemohl v podstat vbec potebovat ivot vykupitelv - potebovalsmrt na ki a jet nco dalho... Byla by opravdu naiserie od psychologa, aby pokldal takovho Pavla, kterml domov v hlavnm sdle stoickho osvcenstv, za poctivho, kdy si upravuje z halucinace dkaz, evykupitel jet ije, anebo aby psycholog dal vru i jen jeho vyprvn,e tuto halucinaci ml; Pavel chtl el,tud chtl i prostedky... emu sm nevil, tomu vili idioti, mezi n rozhodil sv uen. Jeho potebou bylamoc; Pavlem se jet jednou knz domhal moci, - mohl upotebit jen pojmy, uen, symboly, ktermi se daj

tyranizovat masy, tvoit stda. Co jedin pevzal pozdji Mohamed z kesanstv? Vynlez Pavlv, jehoprostedek knsk tyranie, prostedek tvoen std: vru v nesmrtelnost - to je uen o "soudu"...

43.

Jestlie pelome tit ivota nikoli do ivota, ale do "onoho svta" - do Nieho, vzali jsme ivotu titpln. Velik le osobni nesmrtelnosti ni vechnu rozumnost, vechnu pirozenost pudu, - vechno, co je vinstinktech blahodrnho, co v nich podporuje ivot, zaruuje budoucnost, bud nyn nedvru. t tak, e unem smysl t, to se te stv "smyslem" ivota... K emu solidarita, k emu jet vdnost za pvod a pedky,k emu spolupracovat, dvovat, podporovat njak obecn blaho a mt je na zeteli?... To je vesms"pokuen", vesms svdn z "prav cesty". - "Jedno je teba"... Aby byl kad jako "nesmrteln due" s kadmstejnho du, aby se v souhrnu vech bytost smla domhat "spsa" kadho jednotlivce vn dleitosti, abysi smli ti mal ticholpkov a titvrtblzni domlet, e jim k vli se stle prolamuj prodn zkony, - takovvystupovn sobectv veho druhu do nekonena, do nestoudnosti nelze ani s dostatenm opovrenm

pranovat. A pece dkuje kesanstv tomuto alostnmu lichocen osobn jeitnosti za sv vtzstv, pemluvilotm na svou stranu prv vechno nezdail?, odbojn naladn, vechno, co patn pochodilo, vechny vyvrhele aspodinu lidstva. "Spsa due" - aby bylo rozumt: "svt se to okolo mne "... Jed uen "stejn prva vem" -kesanstv jej rozselo nejzsadnji; kesanstv zvedlo z nejtajnjch kout patnch instinkt vlku na ivot ana smrt proti kadmu citu cty a distance mezi lovkem a lovkem, to je prou pedpokladu kadho zven,kadho vzrstu kultury, - ukovalo si z ressentimentu mas hlavn zbra protnm, proti vemu vzneenmu,radostnmu, velkodunmu na tto zemi, proti naemu tst na zemi... Nesmrtelnost, piznan kadmu Petru iPavlovi, byla dosud nejvtm, nejzlovolnjm atenttem na vzneen lidstv. - A nepodceujme, co osudnho sevplilo z kesanstv a do politiky! Nikdo u dnes nem odvahu k vsadm, k prvm pna, k citu cty pedsebou a sob rovnmi, - k patosu distance... Nae politika stn tmto nedostatkem odvahy! - Aristokratismussmlen byl nejpodzemnji podkopn l o rovnosti du; a dl-li vra v"nadprv nejpoetnjch" revoluce a

bude-li je dlat, - je to bezpochyby kesanstv, jsou to kesansk sudky hodnotov, kter kad revoluce jenpekld do krve a zloinu! Kesanstv je povstn veho, co se plaz po zemi proti tomu, co m vi:evangelium "nzkch" dl nzkm...

44.

Evangelia jsou neoceniteln jako svdectv nezadriteln korupce uvnit prvn obce. Co Pavel pozdji dovedl dokonce s cynismem rabnskho logika, byl pesto jen padkov proces, kter zaal smrt vykupitelovou. - Tatoevangelia nelze ani obezele st; maj sv obte za kadm slovem. Piznvm, bude mi to piteno k dobru, e

prv tm jsou psychologovi rozko prvnho du, -jakoto protiklad veker naivn zkaenosti, jakorafinovanost par excellence, jakoto mistrovstv v psychologick zkaenosti. Evangelia jsou svt pro sebe. Biblevbec nesnese srovnn. Jsme mezi idy: prvn hledisko, abychom tu zcela neztratili nit. Petvka do "svatosti",nabvajc tu pmo genilnosti, nikdy jindy mezi knihami a lidmi ani piblin nedostien, toto umn falovat

slova i gesta, nen nahodilost njakho jednotlivho nadn, njak vjimen povahy. K tomu je teba rasy. Vkesanskm umn posvtn lht dospv cel idovstv, nkolikastolet idovsk nejvnj vcvik a technika


16/32

nejvyho mistrovstv. Kesan, tato ultima ratio li, je zase id - id na tet... Zsadn vle pouvat jen pojmy,symboly, postoje, kter jsou dokzny z praxe knsk, instinktivn odmtn kad jin praxe, kad jin

perspektivy hodnotn a uitkov - to nen jen tradice, to je ddictv, psob to jako proda. Cel lidstvo, dokoncenejlep hlavy nejlepch dob (vyjma jedinou, kter snad ani nen lidsk) se daly oklamat. Evangelium se etlo

jako kniha nevinnosti... nemal to pokyn, jak mistrn herectv se tu hrlo. - Ovem: kdybychom je mohli vidt,teba jen letmo, vechny tyto podivn ticholpky a uml svtce, byl by tomu konec - a prv proto, e netu

ani slova, abych nevidl gesta, udlm jim konec... Nesnesu na nich jist zpsob, jak zvedaj oi. - Natst jsouknihy naprost vtin lid jen literaturou - - Nesmme se dt olit: kaj "nesute!", ale poslaj do pekelvechno, co jim stoj v cest. Dvajce soudit bohu, soud sami; oslavujce boha, oslavuj sami sebe; poadujcectnosti, jich jsou prv schopni - dodvaj si velikho zdn zpolen o ctnost, boje o vldu ctnosti, "ijeme,umrme, obtujeme se za dobro " (- za "pravdu", "svtlo", za "krlovstv bo"): vpravd in, eho nemohounechat. Protlaujce se jako in pokrytci, sedce v koutech, ivoce jako stn ve stnu, dlaj si z toho povinnost:

povinnost se jim jev ivot v pokoe, pokorou dv o dkaz vce zbonosti... t pokorn, cudn, milosrdnprolhanosti! "Za ns nech ctnost sama vyd svdectv'... tte evangelia jakoto knihy svdn morlkou: titomal lid zabavili morlku pro sebe, - vd, jak je tomu s morlkou! Morlkou lze lidstvo nejlpe vodit za nos!-Skutenost je takov, e si zde hraje nejuvdomlej domlivost vyvolenc na skromnost: jednou provdy

postavili sebe, "obec", "dobr a spravedliv" na jednu stranu, na stranu "pravdy" - a zbytek, "svt", na stranudruhou... To bylo nejosudnj velikstv, jak dosud na tto zemi bylo: mal pokryteck a lhsk zrdy zaaly

pro sebe zabrat pojmy "bh", "pravda", "svtlo", "duch", "lska", "moudrost", "ivot", jako by to byla jejich

synonyma, aby tm proti sob vymezili "svt", mal superlativn id, zral pro kad blzinec, obrtili vbechodnoty podle sebe, jako by teprve "kesan" byl smyslem, sol, mrou, tak poslednm soudem veho ostatnho..Cel tento neblah osud byl umonn jedin tm, e ve svt u byl pbuzn, rasov pbuzn druh velikstv,velikstv idovsk: jakmile se jednou rozevela propast mezi idy a idovskmi kesany, nezbylo tmto nic

jinho, ne aby pouili stejnch postup sebezchovm, k nim radil idovsk instinkt, prv/vo' idm, kdetoid jich uvali dosud pouze proti vemu neidovskmu. Kesan je pouze id "svobodnjho" vyznn. -

45.

Podm nkolik ukzek toho, co si tito mal lid vzali do hlavy, co svmu mistru vloili do st: vesms zpovdi"krsnch du". -

"A kter msto vs nepijme a kde vs nebudou chtt slyet, vyjdte odtamtud a seteste prach se svch nohou nasvdectv proti nim." (souasn ekumenick peklad Bible neuvd vbec na rozdl od Bible kralick a pramen,z nich vychzel F.Nietzche nvaznou pas: "Amen pravm vm: Leheji bude Sodomskm a Gomorskm vden soudn ne mstu tomu." pozn. A.Slezman) (Marek 6,11) -Jak evangelick!

"Kdo by svedl ke hchu jednoho z tchto nepatrnch, kte ve mne v, lpe by mu bylo, kdyby mu dali na krkmlnsk kmen a hodili ho do moe."(Marek 9,42) - Jak evangelick!...

"A jestlie t svd oko, vyloupni je; lpe je pro tebe, vejde-li do Boho krlovstv jednook, ne aby jsi byl sobma oima uvren do pekla, kde jejich erv neumr a ohe neuhasne." (Marek 9,47,48). - Nen mnno prvoko...

"Amen, pravm vm, e nkte z tch, kte tu stoj, neokus smrti, dokud nespat Bo krlovstv, pichzejc vmoci."(Marek 9,1). -Dobe, lve, zalhal sis...

"Kdo chce jt se mnou, zapi sm sebe, vezmi svj k a nsleduj mne. Nebo.. "(Marek 8,34; poznmkapsychologova. Kesanskou morlku vyvracej jej Nebo: jej "dvody" vyvracej, -tak je to kesansk.)

"Nesute, aby jste nebyli souzeni. Nebo jakm soudem soudte, takovm budete souzeni, a jakou mrou mte,takovou Bh nam vm" (Matou 7,1). - Jak pojem spravedlnosti, "spravedlivho" soudce!...

"Budete-li milovat ty, kdo miluj vs, jak vs ek odmna? Co i celnci nein tot? A jestlie zdravte jenomsv bratry, co inte zvltnho? Co i pohan nein tot?"(Matou 5,46) - Princip kesansk lsky: chce btnakonec dobe zaplacena...

"Jestlie vak neodpustte lidem, ani v Otec vm neodpust vae pestoupen:"(Matou 6,15) - Co velmikompromituje uvedenho "otce"...


17/32

"Hledejte pedevm jeho krlovstv a spravedlnost, a vechno ostatn bude vm pidno." (Matou 6,33). - Totove: toti strava, odv, veker ivotn poteby. Omyl, skromn eeno... Krtce pedtm se bh ukazuje jakokrej, alespo v jistch ppadech...

"Veselte se v ten den a jsejte radost; hle, mte hojnou odmnu v nebi. Vdy prv tak jednali jejich otcov sproroky." (Luk 6,23) - Nestydat sebranka!! Pirovnv se u k prorokm...

"Nevte, e jste Bo chrm a e Duch Bo ve vs pebv? Kdo ni chrm Bo, toho zni Bh; nebo Bochrm je svat, a ten chrm jste vy." (l .Korintskm 3,16). - Nm takovm nelze ani dost pohrdat...

"Co nevte, e Bo lid bude soudit svt? Jestlie budete soudit svt, nejste snad schopni rozsuzovat takovmalikosti." (l.Korintskm 6,2) - Nanetst to nejsou slova nkoho, kdo pat do blzince... Tento straliv

podvodnk pokrauje doslova:" Nevte, e budeme soudit andly? Tm spe vci vednho ivota!"...

"Neuinil Bh moudrost svta blznovstvm? Protoe svt svou moudrost nepoznal Boha v jeho moudrm dle,zalbilo se Bohu spasit ty, kdo v, blznovskou zvst...Nen mezi vmi mnoho moudrch podle lidskhosoudu, ani mnoho mocnch, ani mnoho urozench; ale co je svtu blznovstvm, to vyvolil Bh, aby zahanbilmoudr, a co je slab, vyvolil Bh, aby zahanbil siln; neurozen v och svta a opovren Bh vyvolil, ano

vyvolil to, co nen, aby to, co jest, obrtil v nic - aby se tak dn lovk nemohl vychloubat ped Bohem."(l.Korintskm 20..) - Kdo chce rozumt tomuto mstu, svdectv to pro psychologii kad andalsk morlky, apete prvn pojednn m Genealogie morlky: v n byl poprv na svtlo vynesen protiklad vzneen morlky amorlky andalsk, zrozen z ressentimentu - a bezmocn msty. Pavel byl nejvt ze vech apotol pomsty...

46.

- Co z toho plyne ? e je dobe oblci si rukavice, teme-li Nov zkon. Blzkost tolika neistoty tm k tomunut. Marn jsem sldil v Novm zkon i jen po jedinm sympatickm rysu; nen v nm nic, co by bylosvobodn, dobrotiv, prostosrden, poctiv. Lidskost se tu jet ani nepoala, - instinkty istotnosti chyb... Jsou

jen patn instinkty v Novm zkon, nen odvahy ani k tmto patnm instinktm. Vechno v nm je zbablost,zavrn o a sebeklam. Kad kniha se zd istotnou po peten Novho zkona: etl jsem, abych dal pklad, srozko bezprostedn po Pavlovi nejpvabnjho, nejnevzanjho posmvka Petronia, o nm by se daloci, co psal Domenico Boccacio vvodovi z Parmy o Csarovi Borgiovi: " tutto festo" - nesmrteln zdrv,nesmrteln jar a zdail... Tito mal svatouci se toti pepotvaj v hlavn vci. to, ale vemu, na to, setm dostv vyznamenn. Koho napadne njak "prvotn kesan", toho nepopin... Naopak: je to est, mt protisob "prvotn kesany": teme Nov zkon nikoli bez zliby v tom, s m se v nm patn nakld, - aninemluv o "moudrosti tohoto svta", kterou se drz chvastoun marn pokou zhanobit "blznovm kznm"...Ale i farizejci a zkonci maj svj prospch z takovch protivnk: jist u za nco stali, kdy byli tak neslunnenvidni. Pokrytectv - to by tak byla vitka, kterou by smli dlat "prvotn kesan"! Koneckonc byli

privilegovan: to sta, andalsk nenvist nepotebuje jinch dvod. "Prvotn kesan" - obvm se, e i"posledn kesan", jeho se snad jet doiji - je z nejspodnjho instinktu povstalcem proti vemu

privilegovanmu - ije, bojuje vdy za "rovnprva"... Pihldneme-li ble, nem volby. Chce-li kdo bt, prosvou osobu, "vyvolenm Pn" - nebo "chrmem Pn", nebo "soudcem nad andly1, - pak je kad jin principvbru, napklad podle poctivosti, podle ducha, podle munosti a hrdosti, podle krsy a svobody srdce, prost"svtem", -vtlenm zla... Morlka: kad jin slovo v stech "prvotnho kesana" je le, kad jednn, kterkon, je zvrcenost instinkt, - vechny jeho hodnoty, vechny jeho cle jsou kodliv, ale koho nenvid, conenvid, to je hodnotn... Kesan, zvlt knsk kesan, je kritriem hodnot - - Mm jet ci, e se v celm

Novm zkon vyskytuje jen jedin postava, kter si meme vit? Pilt, msk mstodritel. Aby vnpojmal tahanice mezi idy - k tomu se nepeme. O ida vce nebo mn - co na tom?... Povznesen vsmchmana, ped nm se nestoudn zneuv slova "pravda", obohatil Nov zkon o jedin slovo, kter m cenu,-kter je jeho kritikou, pmo jeho znienm: "co je pravda!"...

47.

- Co ns oddluje, nen to, e nenalzme boha, ani v djinch, ani v prod, ani za prodou, nbr e vidme vtom, co bylo bosky uctvno, nikoliv nco "boskho", ale nco ubohho, absurdnho, kodlivho, nejen omyl,ale zloin na ivot... Poprme boha jakoto boha... Kdyby nm dokzali tohoto boha kesan, jet mn

bychom v nho dovedli vit. - eeno formul: deus qualem Paulus creavit, dei negatio. - Nboenstv, kter se,jako kesanstv, nedotk v dnm bod skutenosti, kter ihned pad, jakmile skutenost dojde i jen v


18/32

jedinm bod prva, mus po prvu bt na smrt neptelem "moudrosti svtsk", to znamen vd. - schvlvechny prostedky, ktermi me bt otrvena, pomluvena, ve patnou povst uvedena kze ducha, ryzost a

psnost ve vcech svdom,ducha, vzneen chladnost a svoboda ducha. "Vra" v podob imperativu je vetoproti vd - in praxi le za kadou cenu... Pavel pochopil, e li - e "vry bylo teba; crkev zase pozdjipochopila Pavla.- Onen "bh", kterho si Pavel vynalezl, bh, kter "vnive obrac moudrost svtskou" ( v umsmyslu ob velik odprkyn veker povry, filologii a medicnu), to ve skutenosti jen tolik, e Pavel sm se

rezolutn rozhod k tomu: zvt svou vlastn vli "bohem", trou, to je arciidovsk. Pavel chce vnive obrtit"moudrost svtskou": jeho nepteli jsou dobi filologov a lkai alexandrinskho kolen, - proti nim zvedlvlku. Opravdu, lovk nen filologem a lkaem, aby nebyl zrove tak Antikristem. Kdo je filolog, vid totiza "svat knihy", kdo je lka, vid za fyziologickou selost typickho kesana. Lka ekne "nevyliteln",filolog ekne podvod...

48.

-Rozuml vbec nkdo slavn historii, kter stoj na potku bible, - jak pekelnou hrzu ml bh z vdy?...Nikdo j nerozuml. Tato knsk kniha par excellence zan, poprvu, velkou vnitn knzovou pot: on mjen jedin velk nebezpe, proto m "bh" jen jedin velk nebezpe. - Star bh, zcela "duch", zcela veleknz,dokonalost sama, prochz se ve sv zahrad: jene se nud. Proti nud i bozi bojuj. Co uin? Vytvo lovka, -lovk je zbavn... Le ejhle, i lovk se nud. Slitovn bo nad jedinou bdou, kterou maj vechny rje,nezn mez: stvoil vbrzku jet jin zvata. Prvn chyba, kter se bh dopustil: lovk neshledal zvatazbavnmi, -panoval jim, nechtl ani bt "zvetem". Proto stvoil bh enu. A vskutku, dlouh chvli byl nynkonec - ale tak jet jinm vcem! ena byla druh chyba, kter se bh dopustil. ena je svou podstatou

had, Leva - to v kad knz, "od eny pochz kad netst na svte"- to v rovn kad knz. "Proto pochzod n tak vda"... Teprve enou se nauil lovk okouet ze stromu poznn. - Co se stalo? Na starho boha

padla pekeln hrza. lovk sm se stal jeho nejvt chybou, bh si stvoil rivala, vda in bohorovnm, -jekonec snm a bohm, stane-li se lovk vdeckm! - Morlka: Vda je vtlen veho zakzanho, jedin ona jezakzna. Vda je prvn hch, zrodek veho hchu, ddin hch. Jen toto je morlka, -"Nem poznat": -ostatn z toho plyne. - Pekeln hrza nezabrnila bohu, aby nebyl chytrm. Jak se brnit vd? to se munadlouho stalo hlavnm problmem. Odpov: pry z rje s lovkem! tst a zahlka pivd k mylen,-vechny mylenky jsou patn mylenky... lovk nem myslet. - A "vtlen knz" vynalz bdu, smrt,

nebezpe ivota v thotenstv, strdn veho druhu, st, lopotu, pedevm nemoc, - vesms prostedky v bojis vdou! Bda nedovoluje lovku, aby myslel... A pesto! hrza! Dlo poznn se vypn do ve, ztkajcnebesa, chystajc soumrak bohm,- co si pot! - Star bh vynalz vlku, rozdl nrody, uin, aby se lidnavzjem niili ( - knzi vdycky potebovali vlky...). Vlka - mimo jin velik Kazimr vdy! - Neuviteln!Poznn, emancipace od knze, pibv i navzdory vlkm. I vzejde starmu bohu posledn rozhodnut: "lovkse stal vdeckm - nic naplat, musme ho utopit!..."

49.

- Bylo mi porozumno. Zatek bible obsahuje celou psychologii knze. - Knz zn jen jedno velk nebezpe:to je vda, - zdrav pont o pin a nsledku. Ale vd se da celkem jen za astnch pomr, - je teba mtas, mt ducha nazbyt, aby dolo k "poznn"... "Tud je teba uinit lovka neastnm", to byla vdy logikaknzi. Lze ji uhdnout, co se tm teprve dostalo, podle tto logiky, na svt:-"hch"... Pojem viny a trestu, cel

"mravn d svta" byl vynalezen proti vd -proti tomu, aby se lovk neodpoutal od knze... lovk nemhledt ven, m hledt do sebe; nem vidt chyte a opatrn, jako nkdo, kdo se u, do vc, nem vbec vidt:m trpt... A m trpt tak, aby vdy poteboval knze. - Pry s lkai! Spasitele je teba. - Pojem viny a trestu, vto taje uen o "milosti", o "vykoupeni"", o "odputn" - li skrznaskrz a beze v psychologick reality - jsouvynalezeny, aby zniily lidsk smysl pro piny: jsou atenttem na pojem piny a inku! - A nikoli atentt

pst, noem, z poctivost v nenvisti i lsce! Nbr z nejzbablejch, nejlstivjch, nejnich instinkt!Knsk atentt! Pivnick atentt! Vamprstv bledch podzemnch upr!... Nejsou-li ji pirozen nsledkynjakho inu "pirozenmi", nbr mysl-li se, e jsou zpsobeny pojmovmi straidly povry, "bohem","duchy", "duemi", e jsou pouze "morlnmi" dsledky, e jsou odmnou, trestem, pokynem, vchovnm

prostedkem, pak je znien pedpoklad poznn, -pak byl na lidstvu spchn nejvt zloin. - Hch, jet jednouto km, tato forma lidskho sebeprznn par excellence, je vynalezen, aby znemonil vdu, kulturu, kad

poven a povznesenost lovka; knz panuje vynlezem hchu.

50.


19/32

- Neodpustm si na tomto mst psycholog'"vry" "vcch" a to ve prospch, jak se slu, prv "vncch".Jestlie nen jet dnes nedostatek takovch, kte nevd, do jak mry je neslun bt "vcm" - ili pznakdekadence, zlomen vle k ivotu, - ztra ji to vdt budou. Mj hlas doshne i k hluchm. - Zd se, jestli jsemse arci nepeslechl, e je mezi kesany jaksi kritrium pravdy, je se nazv "dkazem sly". "Vra dv

blaenstv: tedy je pravdiv". -Dalo by se tu pedevm namtnout, e prv to, e vra dv blaenstv, nendokzno, nbr jen slbeno: blaenstv vzno na podmnku "vry", - lovk m dojt blaenstv, protoe v...

Ale e skuten nastane, co knz slibuje vcmu pro onen svt, nepstupn jakkoli kontrole, m to by se dalodokzat? - Domnl "dkaz sly" je tedy v podstat zase jen vra, e se dostav inek, kter si od vry slibujeme.eeno formul: "vm, e vra dv blaenstv;

- tud je pravdiv". Ale tm jsme ji u konce. Toto "tud", to je absurdnost kritriem pravdy. - Ale dejme tomu,s jistou povolnost, e je dokzno, e vra dv blaenstv (-e to nen jen pn,nen jen slbeno trochu

podezelmi sty knzovmi): bylo by kdy blaenstv

- odbornji eeno, rozko - dkazem pravdy ? Tak naprosto jm nen, e mluvli pocity rozkoe do otzky "co jepravda?", podv to tm protidkaz, rozhodn vak to bud nejvy podezen proti "pravd". Dkaz "rozkoe"je dkazem pro "rozko", - nic vc; odkud u vech vudy by bylo jisto, e by zrovna pravdiv soudy psobilyvce radosti ne nepravdiv, a e by podle jaksi pestavbi Jizovan harmonie, nutn pivodily pjemn pocity? -Zkuenost vech psnch, vech hluboce zaloench duch u, e je tomu na opak. Kadou p pravdy musellovk sm na sob vydobt, musel za to vydat v anc vechno, na em jinak lp srdce, nae lska, nae dvra vivot. Je k tomu teba velikosti due: sluba pravd je sluba nejtvrd. - Copak znamen bt poctivm ve vcechducha? Bt psnm na vlastn srdce, pohrdal "krsnmi city", dlat si svdom z kadho Ano a Ne! - --Vradv blaenstv: tud le...

51.

e vra za jistch okolnost dv blaenstv, e blaenstv jet nedl z utkvl mylenky pravdivou mylenku,e vra hory nepen, e je vak nan, kde jich nen: letm obchzka blzincem o tom pou dostaten.

Nepou ovem knze: nebo ten popr instinktivn, e nemoc je nemoc, blzinec blzincem. Kesanstvpotebuje nemoc, asi jako helnstv potebuje nadbytek zdrav, -udlat nemocnm, fo vlastn mysl v pozadcel soustavy lebnch procedur crkve. A crkev sama - nen j katolick blzinec vrcholnm idelem? - Nen j

zem vbec blzincem? - Nboensk lovk, jak ho chce crkev, je typick dekadent; doba, kdy nboenskkrize opanuje nkter nrod, je vdy poznamenna nervovmi epidemiemi; "vnitn svt" nboenskho lovkase podob k nerozeznn "vnitnmu svtu" lid pedrdnch a vyerpanch; "nejvy" stavy, kter vyvsilokesanstv jako hodnoty vech hodnot nad lidstvem, jsou epileptoidn formy, - crkev svatoeila in maiorem deihonorem jen blzny nebo velk podvodnky... Dovolil jsem si jednou oznait cel kesansk trnink pokn avykoupen (studuje se dnes nejlpe v Anglii) za metodicky zplozenou folie circulaire, oveme na pd k tomu

ji pipraven, to jest dkladn morbidn. Nen nikomu dno na vli, stt se kesanem: nelze bt na kesanstv"obrcen", - je teba bt k tomu dostaten nemocn... My ostatn, kdo mme odvahu k zdrav a tak k pohrdn,

jak my smme pohrdat nboenstvm, kter uilo nerozumt tlu! kter se nechce zbavit povry o dui! kter dlz nedostaten vivy "zsluhu"! kter potr zdrav, jako by potralo neptele, bla, pokuen! kter sinamlouvalo, e je mono nosit "dokonalou dui" v tle rovnm zdechlin, a kter si k tomu potebovalo upravitnov pojem "dokonalosti", bledou, chorobnou, idioticky blouznivou bytost, takzvanou "svatost", - svatost, pouhto ada pznak zchudlho, enervovanho tla, nevyliteln zkaenho!... Kesansk hnut je jakoto hnut

evropsk pedem souhrnnm hnutm lidskho braku a spodiny veho druhu (kter chce kesanstvm doshnoutmoc). Nevyjaduje padek urit rasy, je to shluk dekadennch forem, kter se odevad k sob tla a hledaj. Coumonilo kesanstv, nen, jak se mysl, korupce vlastnho starovku, vzneenho starovku: nelze ani dosttvrd odporovat uenmu idiotstv, kter jet dnes nco takovho tvrd.- V dob, kdy se poktily chor, zkaenandalsk vrstvy v celm impriu, byl tu prv protichdn typ, vzneenost ve sv nejkrsnj a nejzralej

podob. Velik poet opanoval pole; demokratismus kesanskch instinkt zvtzil... Kesanstv nebylo

"nrodn" nebylo podmnno rasou, - obracelo se na vyddnce ivota veho druhu, mlo sv spojence vude.Kesanstv m na dn zkenou mstivost nemocnch, instinkt namen proti zdravm, proti zdrav. Vechnozdail, hrd, svvoln, pedevm krsa bol je do u a o. Jet jednou pipomnm neoceniteln slovoPavlovo: "Co je u svta mdl, co. blznivho je u svta, neurozen u svta a za nic poloen, vyvolil bh": to

byla formule, in hoc signo zvtzila dekadence. - Bh na ki - nerozumj lid stle jet straliv zludnostitohoto symbolu? - Vechno co trp, vechno co vis na ki, je bosk... My vichni visme na ki, proto my

jsme bot... My jedin jsme bot... Kesanstv bylo vtzstvm, vzneenj smlen na nm ztroskotalo, -kesanstv bylo dosud nejvtm netstm lidstva. - -


20/32

52.

Kesanstv potr tak vekerou zdailost ducha, - hod se mu jen chor rozum jako rozum kesansk, stranvemu idiotickmu, vyn klatbu na "ducha", na pchu zdravho ducha. Protoe choroba pat k podstatkesanstv, mus bt i typicky kesansk stav, "vra", formou choroby, mus crkev odmtnout vechny pm,

poctiv, vdeck cesty k poznn jako cesty zakzan. U pochybnost je hch... Naprost nedostatek

psychologick istotnosti u knze -prozrazujc se pohledem - je nsledkem dekadence, - je teba pozorovathysterick entiny, z druh strany rachitick dti se zetelem na to, jak pravideln je vrazem dekadenceinstinktivn falenost, zliba v lhan, aby se mlo, neschopnost pmch pohled a krok. "Vra" znamen nechttvdt, co je pravda. Pietista, knz obojho pohlav, je falen, protoe je chor: jeho instinkt d, aby se pravdav dnm bod nedomohla prva. "Co in chorm, je dobr; co pochz z plnosti, z nadbytku, z moci, je zl":tak ct vc. Pedurenost ke li - z toho uhdnu kadho pedurenho teologa. - Jinm znakem teologa je

jeho neschopnost k filologi. Filologi tu m bt rozumno, ve smyslu velmi obecnm, umn dobe st, - umtvyst fakta, ani je zfalujeme interpretac, ani ztratme touhou po pochopen opatrnost, trplivost, jemnost.Filologie, jakoto efexis v interpretaci: a u jde o knihy, o novinky dennho tisku, o osudy nebo povtrnostfakta, - ani nemluv o "spse due"... Zpsob, jak vykld teolog, jedno zda v Berln i v m, z vyhoosvtlen alm Davidovch "slovo psma", nebo nco co proil, napklad vtzstv vojska sv vlast, je vdyckytak sml, e se filolog z toho chyt stropu. A co si teprve pone, kdy si pietist a jin vbsk krvy upravujubohou vednost a zatuchlost svho ivota "prstem bom"

v zzrak "milosti", "prozetelnosti", "spsnch zkuenost'! Nejskromnj vynaloen ducha, abych neeklslunost, muselo by pece tyto interprety pivst k tomu, aby se pesvdili, jak naprosto dtinsk a nedstojn

je takov zneuvni bosk pohotovosti. Pi sebemen me zbonosti v tle mel by nm bt bh, kter vyl vprav as rmu, nebo kter nm d vstoupit do vozu v okamiku, kdy se strhne velk d, bohem takabsurdnm, e by bylo teba ho zruit, i kdyby existoval. Bh sluebnkem, listonoem, pranostikem, - v

podstat slovo pro nejhloupj druh vech nhod... "Bosk prozetelnost", jak v n jet dnes v piblinkad tet lovk ve "vzdlanm Nmecku", byla by nmitkou proti bohu, nad ni by nebylo ani monovymyslet silnj. A na kad pd je nmitkou proti Nmcm!...

53.

e muednci nco dokazuj pro pravdivost njak vc, v tom je tak mlo pravdy, e bych popral, e kdy jakmuednk ml nco spolenho s pravdou. Tnem, kterm muednk hz svtu na hlavu, co povauje za pravdu,projevuje se u tak nzk stupe intelektuln poctivosti, takov tupost v otzce "pravdy", e nen nikdy tebamuednka vyvracet. Pravda nen nic, co by jeden ml a druh neml: tak mohou o pravd smlet jedin sedlcinebo apotolov sedlk: jako Luther. Meme bt jisti, e ve vcech ducha stle vzrst podle stupnsvdomitosti skromnost, uskromnn v tomto bod. Vyznat se v patero vcech a odmt

Date post:	30-May-2018
Category:	Documents
Upload:	jazujimi
View:	217 times
Download:	0 times

ANTIKRIST - Friedrich Nietzche

Documents