„Průběžná evaluace postupu implementace Operačního ...prahafondy.ami.cz/userfiles/File/OPPA...

Průběžná evaluace postupu implementace

Operačního programu Praha – Adaptabilita 2011

Evropský sociální fond

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

1

„Průběžná evaluace postupu implementace

Operačního programu Praha – Adaptabilita

2011“

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Zpráva zpracována k datu: 25. 7. 2012

Zpráva zpracována pro:

Hlavní město Praha, Magistrát hl. m. Prahy – odbor Evropských fondů

Mariánské náměstí 2

110 01 Praha 1

Zpracovatel:

HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz

Sídlo, kancelář Brno:

Palackého tř. 10, 612 00 Brno

Kancelář Praha:

Lidická 1, 150 00 Praha 5





2

Obsah

1 Úvod .................................................................................................................................................................. 8

2 Evaluační téma 1: Posouzení relevance cílů OPPA ve vztahu k aktuálním potřebám regionu hl. m. Prahy ......... 9

2.1 Evaluační úkol 1.1: Aktualizace socioekonomické situace v oblasti lidských zdrojů v hl. m. Praze ................... 9

2.1.1 Vývoj socioekonomické situace v hl. m. Praze .............................................................................................. 9

2.2 Evaluační úkol 1.2: Aktualizace kontextu strategických dokumentů............................................................... 45

2.2.1 Zhodnocení změn relevantních strategických dokumentů s ohledem na zaměření OPPA ........................ 45

2.2.2 Zhodnocení vlivu změn relevantních strategických dokumentů s ohledem na zaměření podpory ESF v regionu hl. m. Prahy v období 2014+ .................................................................................................................... 49

3 Evaluační téma 2 Zhodnocení naplňování prioritní osy 1 ...................................................................................61

3.1 Evaluační úkol 2.1 Analýza předložených projektových žádostí a realizovaných projektů ve vztahu k podporovaným aktivitám a cílům .............................................................................................................................. 61

3.1.1 Zhodnocení zastoupení aktivit v projektech ............................................................................................... 61

3.1.2 Udržitelnost aktivit ...................................................................................................................................... 81

3.2 Evaluační úkol 2.2 a 2.3 Posouzení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny .......................... 83

3.2.1 Zhodnocení zastoupení cílových skupin v projektech ................................................................................. 83

3.2.2 Naplňování potřeb cílových skupin ............................................................................................................. 86

3.3 Naplnění specifického cíle PO 1 ....................................................................................................................... 93

4 Evaluační téma 3 Zhodnocení naplňování prioritní osy 2 ...................................................................................96

4.1 Evaluační úkol 3.1 Analýza předložených projektových žádostí a realizovaných projektů ve vztahu k podporovaným aktivitám a cílům .............................................................................................................................. 96

4.1.1 Zhodnocení zastoupení aktivit v projektech ............................................................................................... 96

4.1.2 Udržitelnost aktivit .................................................................................................................................... 112

4.2 Evaluační úkol 3.2 a 3.3 Posouzení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny ........................ 113

4.2.1 Zhodnocení zastoupení cílových skupin v projektech ............................................................................... 113

4.2.2 Naplňování potřeb cílových skupin ........................................................................................................... 119

Dělení na trhu práce ................................................................................................................................................ 119

4.3 Naplnění specifického cíle PO 2 ..................................................................................................................... 127

5 Evaluační téma 4: Zhodnocení naplňování prioritní osy 3 ................................................................................ 129

5.1 Evaluační úkol 4.1 Analýza předložených projektových žádostí a realizovaných projektů ve vztahu k podporovaným aktivitám a cílům ............................................................................................................................ 129

5.1.1 Zhodnocení zastoupení aktivit v projektech ............................................................................................. 129

5.1.2 Udržitelnost aktivit .................................................................................................................................... 157

5.2 Evaluační úkol 2.2 a 2.3 Posouzení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny ........................ 158

5.2.1 Zhodnocení zastoupení cílových skupin v projektech ............................................................................... 158

5.2.2 Naplňování potřeb cílových skupin ........................................................................................................... 160





3

5.3 Naplnění specifického cíle PO 3 ..................................................................................................................... 171

6 Evaluační téma 5: Zhodnocení naplňování prioritní osy 4 ................................................................................ 173

6.1 Evaluační úkol 5.1: Zhodnocení nastaveného implementačního systému OPPA z hlediska jeho účinnosti a efektivnosti. ................................................................................................................................................................ 173

6.1.1 Srozumitelnost, přehlednost a logičnost pravidel pro žadatele a příjemce ............................................. 174

6.1.2 ....................................................................................................................................................................... 179

6.1.3 Zhodnocení nastavení implementačního systému (účinnosti a efektivnosti nastavení postupů) ............ 180

6.2 Evaluační úkol 5.2: Posouzení činnosti řídícího orgánu v procesu administrace předložených projektových žádostí a v procesu realizace projektů. ....................................................................................................................... 201

6.2.1 Vyhodnocení poskytování podpory žadatelům ........................................................................................ 202

6.2.2 Vyhodnocení poskytování podpory žadatelům ........................................................................................ 206

7 Metodika projektu .......................................................................................................................................... 209

8 Doporučení ..................................................................................................................................................... 216

9 Informační zdroje ............................................................................................................................................ 220





4

Seznam tabulek

Tabulka 1: Alokace OPPA .............................................................................................................................................. 10

Tabulka 2: Kontextové indikátory z programového dokumentu pro roky 2006-2010 ........................................ 12

Tabulka 3: Doplnění kontextových indikátorů ........................................................................................................... 13

Tabulka 4: Základní demografické údaje obyvatel Prahy mezi lety 2000-2011 (na 1 000 obyv.) ...................... 14

Tabulka 5: Uchazeči o zaměstnání a míra nezaměstnanosti v Praze (stav k 31. 12.) .......................................... 16

Tabulka 6: Struktura uchazečů o zaměstnání v Praze podle požadovaného zaměstnání (rok 2010) ................ 17

Tabulka 7: Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením (stav k 31. 12. daného roku) .............................. 21

Tabulka 8: Vzdělanostní struktura obyvatel Prahy ................................................................................................... 24

Tabulka 9: Počet žáků škol v Praze .............................................................................................................................. 25

Tabulka 10: Průměrný roční plat pedagogických pracovníků.................................................................................. 30

Tabulka 11: Registrované subjekty v Praze podle velikosti ..................................................................................... 32

Tabulka 12: Registrované subjekty v Praze podle odvětví ....................................................................................... 33

Tabulka 13: Počty zaměstnanců VaV v Praze mezi lety 2005-2010........................................................................ 37

Tabulka 14: Potřeby hl. m. Prahy a jejich charakteristiky ........................................................................................ 39

Tabulka 15: Finanční charakteristiky prioritních os OPPA ....................................................................................... 42

Tabulka 16: Zhodnocení vazeb oblastí podpory OPPA na vybrané strategické dokumenty .............................. 48

Tabulka 17: Dělení aktivit projektů dle oblastí podpory .......................................................................................... 62

Tabulka 18: Zastoupení jednotlivých aktivit v podaných a schválených projektech ........................................... 62

Tabulka 19: Průměrné požadované a schválené dotace dle výzev ........................................................................ 67

Tabulka 20: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 1 dle výzev ................................................... 70




Tabulka 24: Oblast podpory 1.1 – dělení cílových skupin dle aktivit ..................................................................... 83

Tabulka 25: Zastoupení cílových skupin projektů ve výzvách ................................................................................. 83

Tabulka 26: Zastoupení jednotlivých cílových skupin ve schválených projektech ............................................... 84

Tabulka 27: Plnění indikátorů cílových skupin ve vazbě na Nařízení EK 1828/2006 ........................................... 86

Tabulka 28: Výsledky ukazatele míra spokojenosti s pracovním místem .............................................................. 92

Tabulka 29: Plnění indikátorů prioritní osy 1 ............................................................................................................. 94

Tabulka 30: Dělení aktivit projektů dle výzev ............................................................................................................ 97

Tabulka 31: Zastoupení jednotlivých aktivit v projektech ....................................................................................... 97

Tabulka 32: Průměrné požadované a schválené dotace dle výzev ...................................................................... 104

Tabulka 33: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 1dle výzev .................................................. 106

Tabulka 34: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 2 dle výzev ................................................. 109

Tabulka 35: Udržitelnost aktivit v rámci PO2 ........................................................................................................... 112

Tabulka 36: Dělení cílových skupin projektů dle oblastí podpory ........................................................................ 113

Tabulka 37: Zastoupení jednotlivých cílových skupin ve schválených projektech ............................................. 114

Tabulka 38: Plnění indikátorů cílových skupin ve vazbě na Nařízení EK 1828/2006 ......................................... 119

Tabulka 39: Plnění indikátorů prioritní osy 2 ........................................................................................................... 128

Tabulka 40: Dělení aktivit projektů dle oblastí podpory ........................................................................................ 130

Tabulka 41: Zastoupení jednotlivých aktivit ve schválených projektech ............................................................. 130






5



Tabulka 45: Rozložení projektů v aktivitě 3 mezi pražské vysoké školy (popř. další subjekty) ........................ 148



Tabulka 48: Dělení cílových skupin projektů dle výzev .......................................................................................... 158

Tabulka 49: Zastoupení jednotlivých cílových skupin ve schválených projektech ............................................. 159

Tabulka 50: Plnění indikátorů cílových skupin ve vazbě na Nařízení EK 1828/2006 ......................................... 161

Tabulka 51: Výsledky ukazatele míra kvality vzdělání ............................................................................................ 167

Tabulka 52: Plnění indikátorů prioritní osy 3 ........................................................................................................... 171

Tabulka 53: Délka trvání administrace projektových žádostí u jednotlivých výzev (kumulativně v týdnech)186

Tabulka 54: Počet respondentů dotazníkového šetření (kompletně vyplněných dotazníků) dle jednotlivých

charakteristik ................................................................................................................................................................ 201

Seznam grafů

Graf 1: Vývoj věkových indexů v Praze od roku 1961 do roku 2010 ...................................................................... 14

Graf 2: Podíl osob zaměstnaných na částečný úvazek v populaci ve věku 15 – 64 let v roce 2011 (v %) ......... 15

Graf 3: Účast na dalším vzdělávání dle věku a vzdělání (šetření 2007) ................................................................. 17

Graf 4: Počet účastníků rekvalifikací v Praze mezi roky 2007-2011 ....................................................................... 18

Graf 5: Rekvalifikace dle délky trvání (rok 2011) ...................................................................................................... 19

Graf 6: Podíl kvalifikačně náročných zaměstnání na celkové zaměstnanosti (osoby zaměstnané v 1.-3. třídě KZAM*, v %) .................................................................................................................................................................... 19

Graf 7: Vývoj zaměstnanosti dle KZAM v letech 2005 až 2010 ............................................................................... 20

Graf 8: Podíl počtu dlouhodobě nezaměstnaných* na celkové pracovní síle (v %) v Praze a ČR ...................... 20

Graf 9: Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku v letech 2008 a 2011 ............................................................. 21

Graf 10: Vývoj výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2005 - 2010 ................................................................................................................................................................................. 22

Graf 11: Výdaje na hlavní nástroje APZ ...................................................................................................................... 23

Graf 12: Vývoj počtu žáků a mateřských a základních škol v Praze ........................................................................ 24

Graf 13: Relativní změny počtu 15letých osob v krajích ČR ve vybraných obdobích .......................................... 26

Graf 14: Veřejné výdaje na vzdělávání v % z HDP ..................................................................................................... 27

Graf 15: Čtenářská gramotnost žáků a studentů ČR dle typu škol ......................................................................... 28

Graf 16: Vývoj počtu studentů a VOŠ v Praze ............................................................................................................ 31

Graf 17: Vývoj počtu studentů a vysokých škol v Praze ........................................................................................... 31

Graf 18: Vývoj regionálního HDP na obyvatele v paritě kupní síly ve vybraných regionech mezi lety 1995-2009 (v Kč) ...................................................................................................................................................................... 32

Graf 19: Podíl jednotlivých typů VaV pracovišť na celkovém počtu v Praze a v celé ČR v roce 2010 ............... 34

Graf 20: Vývoj podílu jednotlivých typů VaV pracovišť v Praze na celkovém počtu v ČR ................................... 35

Graf 21: Vývoj podílu pracovišť VaV na podle velikosti výdajů na VaV v Praze v roce 2010 (v mil. Kč/rok) .... 35

Graf 22: Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji (fyzické osoby) mezi lety 2005-2010 v ČR a v Praze .......... 36

Graf 23: Počty pracovníků* zaměstnaných ve VaV podle typů v Praze v roce 2010 ........................................... 36

Graf 24: Počty a podíly pracovníků* zaměstnaných ve VaV podle vědních oblastí v Praze v roce 2010.......... 37

Graf 25: Výdaje na VaV podle sektorů provádění VaV v Praze v roce 2010 (v mil. Kč) ....................................... 38

Graf 26: Vývoj podaných patentových přihlášek přihlašovateli z ČR / Prahy mezi lety 1995-2011 .................. 38

Graf 27: Rozdělení počtu předložených projektů dle aktivit v PO1 ........................................................................ 63

Graf 28: Rozdělení počtu schválených projektů dle aktivit v PO1 .......................................................................... 64

Graf 29: Celková požadovaná a získaná dotace dle aktivit v PO1 ........................................................................... 64

Graf 30: Průměrné požadované a obdržené dotace dle aktivit .............................................................................. 65





6

Graf 31: Rozložení počtu projektů dle výzev a aktivit .............................................................................................. 66

Graf 32: Rozložení finančních prostředků projektů dle výzev ................................................................................. 67

Graf 33: Rozložení projektů aktivity 1 ve výzvách ..................................................................................................... 71



Graf 36: Udržitelnost aktivit v rámci PO1 ................................................................................................................... 82

Graf 37: Rozložení požadovaných a schválených finančních prostředků na cílové skupiny dle výzev .............. 85

Graf 38: Hodnocení účinnosti aktivit pro dalšího vzdělávání příjemci v oblasti aktivity 1 .................................. 88




Graf 42: Hodnocení efektivity příjemci ....................................................................................................................... 91

Graf 43: Rozdělení počtu předložených žádostí dle aktivit v PO2 .......................................................................... 98

Graf 44: Rozdělení počtu schválených projektů dle aktivit v PO2 .......................................................................... 99

Graf 45: Celková požadovaná a získaná dotace dle aktivit v PO2 ......................................................................... 100

Graf 46: Průměrné požadované a obdržené dotace všech projektů dle aktivit ................................................. 101

Graf 47: Relativní snížení dotace u schválených projektů dle aktivit ................................................................... 101

Graf 48: Rozložení počtu projektů dle výzev ........................................................................................................... 102

Graf 49: Rozložení finančních prostředků projektů dle výzev ............................................................................... 103

Graf 50: Rozložení projektů aktivity 1 ve výzvách ................................................................................................... 107


Graf 52: Zdroje financování aktivit, které byly podpořeny z OPPA (počty projektů) ......................................... 112

Graf 53: Průměrná požadovaná a schválená dotace dle cílových skupin v PO2 ................................................ 115

Graf 54: Rozložení finančních prostředků projektů dle výzev ............................................................................... 116

Graf 55: Hodnocení účinnosti aktivit na podporu souladu pracovního a rodinného života ............................. 123

Graf 56: Hodnocení účinnosti aktivit na začleňování znevýhodněných skupin obyvatel .................................. 124

Graf 57: Hodnocení přínosů ve vztahu k celkovým finančním nákladům projektu ........................................... 125

Graf 58: Rozdělení počtu předložených projektů dle aktivit dle aktivit v PO3 ................................................... 131

Graf 59: Rozdělení počtu schválených projektů dle aktivit v PO3 ........................................................................ 132

Graf 60: Celková požadovaná a získaná dotace dle aktivit v PO3 ......................................................................... 133

Graf 61: Úspěšnost žadatelů v prioritní ose 3.......................................................................................................... 133

Graf 62: Průměrné požadované a obdržené dotace dle aktivit ............................................................................ 134

Graf 63: Rozložení počtu projektů dle výzev ........................................................................................................... 135

Graf 64: Rozložení finančních prostředků projektů v PO 3 dle výzev .................................................................. 136



Graf 67: Počty projektů podaných vybranými vysokými školami a univerzitami dle výzev .............................. 147




Graf 71: Udržitelnost aktivit podpořených z OPPA ................................................................................................. 157

Graf 72: Zdroje pro financování aktivit po ukončení podpory z OPPA ................................................................ 157

Graf 73: Finanční rozpočty podaných a schválených projektů dle cílových skupin v PO3 ................................ 159

Graf 74: Intenzita dosavadní podpory na cílové skupiny prioritní osy 3 (v Kč) ................................................... 162

Graf 75: Hodnocení účinnosti aktivit pro střední školy .......................................................................................... 164

Graf 76: Hodnocení účinnosti aktivit pro vysoké školy .......................................................................................... 165

Graf 77: Hodnocení efektivity příjemci ..................................................................................................................... 166

Graf 78: Spokojenost žadatelů a příjemců s webovými stránkami ...................................................................... 175

Graf 79: Spokojenost žadatelů a příjemců s Projektovou příručkou a textem výzvy a pokynem pro vyplňování indikátorů .................................................................................................................................................. 176

Graf 80: Spokojenost žadatelů a příjemců s poskytováním informací na seminářích ....................................... 177

Graf 81: Spokojenost žadatelů a příjemců s nastavením pravidel........................................................................ 178





7

Graf 82: Odpověď na otázku: Měli jste při přípravě projektové žádosti s nějakými oblastmi potíže? (podíl odpovědí od všech respondentů) .............................................................................................................................. 184

Graf 83: Délka trvání administrace projektových žádostí dle jednotlivých prioritních os (za všechny výzvy)187

Graf 84: Délka trvání administrace projektových žádostí v jednotlivých výzvách ............................................. 187

Graf 85: Délka trvání kontroly, hodnocení a schvalování projektových žádostí u jednotlivých výzev (v týdnech od podání žádosti) .................................................................................................................................... 188

Graf 86: Délka trvání podpisu smlouvy od schválení projektové žádosti (v týdnech) ....................................... 189

Graf 87: Odpověď na otázku: Považujete navržené úpravy v projektu hodnotitelem / výběrovou komisí za adekvátní? Vyberte všechna relevantní tvrzení a zdůvodněte (podíl odpovědí od všech respondentů) ....... 190

Graf 88: Spokojenost žadatelů a příjemců s aspekty hodnocení žádostí ............................................................ 191

Graf 89: Spokojenost žadatelů a příjemců s aspekty hodnocení žádostí ............................................................ 194

Graf 90: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení povinného obsahu monitorovací zprávy? Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů) .................................................................. 194

Graf 91: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení povinného obsahu monitorovací zprávy? Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů ................................................................... 195

Graf 92: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení povinného obsahu monitorovací zprávy? Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů ................................................................... 196

Graf 93: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení postupů a možnosti úprav projektu v průběhu realizace? Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů) ................................ 197

Graf 94: Spokojenost žadatelů s prací kontrolní skupiny ....................................................................................... 198

Graf 95: Spokojenost žadatelů s podporou ze strany pracovníků MHMP při přípravě projektové žádosti a konzultaci projektového záměru ............................................................................................................................ 202

Graf 96: Spokojenost žadatelů s podporou ze strany pracovníků MHMP při přípravě projektové žádosti a konzultaci projektového záměru dle prioritních os (v %) ................................................................................... 203

Graf 97: Spokojenost žadatelů s poskytováním informací ze strany projektového/finančního manažera při konzultaci projektového záměru/projektové žádosti dle jednotlivých aspektů (úspěšní žadatelé dle prioritních os)................................................................................................................................................................ 203

Graf 98: Spokojenost žadatelů s poskytováním informací ze strany projektového/finančního manažera při konzultaci projektového záměru/projektové žádosti dle jednotlivých aspektů (neúspěšní žadatelé celkem) ........................................................................................................................................................................................ 204

Graf 99: Odpověď na otázku: Jak jste spokojeni s podporou ze strany pracovníků MHMP při přípravě projektové žádosti / konzultaci projektového záměru? dle prioritních os (podíl odpovědí od všech respondentů) ................................................................................................................................................................ 205

Graf 100: Spokojenost žadatelů s poskytováním informací ze strany projektového/finančního manažera při konzultaci projektového záměru/projektové žádosti dle jednotlivých aspektů (úspěšní žadatelé dle výzev) ........................................................................................................................................................................................ 205

Graf 101: Spokojenost žadatelů s poskytováním podpory ze strany projektového/finančního manažera ve fázi realizace projektu (za OPPA celkem) ................................................................................................................. 207

Graf 102: Spokojenost příjemců s poskytováním podpory ze strany projektového/finančního manažera ve fázi realizace projektu (dle prioritních os) ................................................................................................................ 207

Graf 103: Spokojenost příjemců s celkovou podporou ze strany pracovníků MHMP při předkládání a případných opravách monitorovací zprávy .............................................................................................................. 208





8

1 Úvod

Magistrát hlavního města Prahy a společnost HOPE – E. S., v.o.s. podepsaly dne 7. 12. 2011 smlouvu na

realizaci projektu „Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha – Adaptabilita

2011“.

Závěrečná zpráva je výstupem evaluačního projektu, jehož cílem je podat souhrnné informace o výsledcích

šetření a výstupech projektu, včetně závěrečného shrnutí a doporučení. Zpráva vychází ze zadávací

dokumentace zadavatele a nabídky zhotovitele.

Hlavním cílem evaluace bylo provést posouzení dosavadního postupu implementace OPPA ve vztahu

k dosahování jeho globálního cíle a postupu naplňování 1. – 4. specifického cíle OPPA a dále posouzení

relevance cílů OPPA ve vztahu k aktuálním potřebám regionu hl. m. Prahy.

Předmětem zakázky byla témata:

1) Aktualizace socioekonomické situace v oblasti lidských zdrojů v hl. m. Praze ve vztahu k alokacím

programu

2) Aktualizace kontextu strategických dokumentů na regionální, národní a evropské úrovni a jejich vliv

na realizaci OPPA

3) Analýza předložených projektových žádostí a realizovaných projektů

4) Posouzení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny s ohledem na jejich potřeby

5) Stanovení hodnoty ukazatelů „míra spokojenosti s …“

6) Zhodnocení nastavení implementačního systému OPPA z hlediska jeho účinnosti a efektivnosti

7) Posouzení činnosti ŘO v procesu administrace předložených projektových žádostí a v procesu

realizace projektů.

8) Body 3-5 byly řešeny vždy ve vztahu k podporovaným aktivitám a cílům jednotlivých prioritních os 1

až 3.

Očekávaným dopadem této evaluace je kontinuální zvyšování kvality a efektivnosti programu a jeho

projektů a v konečném důsledku jejich pozitivních dopadů na cílové skupiny a celý region.





9

2 Evaluační téma 1: Posouzení relevance cílů OPPA ve

vztahu k aktuálním potřebám regionu hl. m. Prahy

2.1 Evaluační úkol 1.1: Aktualizace socioekonomické situace v oblasti lidských zdrojů v hl. m. Praze

Cílem tohoto úkolu je zejména vyhodnotit změny v socioekonomické situaci oproti situaci, kdy byl OPPA

nastavován a případné dopady těchto změn na provádění programu.

Přehled evaluačních otázek

1.1.1 K jakým změnám v socioekonomické situaci v hl. m. Praze došlo od doby přípravy programu,

včetně těch týkající sefinanční a hospodářské krize a jejich následků, zejména v oblastech, na

které jsou zaměřeny intervence programu?

1.1.2 Došlo k tak výrazným změnám potřeb regionu hl. m. Prahy v oblastech, které je možné v rámci cíle

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost podporovat z Evropského sociálního fondu

v období 2007-2013, že by bylo vhodné upravit zaměření intervencí programu ve vztahu ke

zbývající alokaci programu a také v návaznosti na zaměření intervencí ESF v Praze v období 2014-

2020?

1.1.3 Odpovídá, resp. odpovídalo nastavení finančních alokací na jednotlivé prioritní osy potřebám hl.

m. Prahy v průběhu dosavadní implementace programu?

1.1.4 Je možné identifikovat oblasti, které již byly pozitivně ovlivněny intervencemi programua nebo je

u nich tento pozitivní vliv pravděpodobný?

1.1.5 Do jaké míry odpovídalo zaměření jednotlivých dosud realizovaných výzev potřebám regionu

hl. m. Prahy v době jejich vyhlášení?

2.1.1 Vývoj socioekonomické situace v hl. m. Praze

ZAMĚŘENÍ PROGRAMU

Globální cíl OPPA je:

Zvýšení konkurenceschopnosti Prahy posílením adaptability a výkonnosti lidských zdrojů a zlepšením

přístupu k zaměstnání pro všechny.

Specifické cíle OPPA jsou:

Specifický cíl 1: Zvýšení profesní mobility a adaptability pracovníků a zaměstnavatelů směřující ke zvýšení kvality a produktivity práce

Specifický cíl 2: Zlepšení dostupnosti zaměstnání pro znevýhodněné osoby a zvýšení jejich účasti na trhu práce

Specifický cíl 3: Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy lidí, které odpovídají požadavkům trhu práce





10

Specifické cíle byly reflektovány do 3 prioritních os.

Prioritní osa 1: Podpora rozvoje znalostní ekonomiky

Prioritní osa 2: Podpora vstupu na trh práce

Prioritní osa 3: Modernizace počátečního vzdělávání

Tabulka 1: Alokace OPPA

Oblast podpory

Alokace, příspěvek Společenství (€)

Alokace, národní zdroje*(€)

Celkové zdroje (€)

% alokace

1.1 41 420 073 7 309 425 48 729 498 38 %

2.1 31 610 056 5 78 245 37 188 301 29 %

3.1 31 610 056 5 78 245 37 188 301 29 %

4.1 3 745 057 660892 4 405 949 3 %

celkem 108 385 242 19126 807 127 512 049 100 %

Zdroj: Operační program Praha Adaptabilita; * Národní zdroje tvoří 15 % z celkové částky - dne 19. 1. 2011 došlo k

ukončení účasti státního rozpočtu na spolufinancování projektů OPPA ve výši 7,5 % pro projekty schválené po dni 22. 9.

2010. Na projekty schválené v rámci dalších výzev je poskytováno 85% z Evropského sociálního fondu, zbývajících 15%

je financováno z rozpočtu hl. m. Prahy.

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA

Za roky 2005-2011 došlo ke změně základního socioekonomického kontextu programu, zejména ve

vazbě na ekonomickou krizi, což je doloženo i v této kapitole věnované socioekonomické analýze. Ke

změnám však došlo i v dalších oblastech, jako jenapř. vzdělávání, kdy výrazně narůstá počet

vysokoškolských studentů či se mění demografická struktura, resp. narůstá počet dětí v předškolním

věku a z něj vyplývá potřeba dalšího zajištění předškolního vzdělávání, což umožní osobám po

rodičovské dovolené návrat na trh práce. Je tedy nutné zhodnotit změny potřeb tak, aby na ně mohl

program lépe reagovat a maximálně napomoci jejich řešení. Nicméně reakce jsou možné pouze

prostřednictvím zbývající alokace.

Kapitola je členěna na tyto části:

Základní kontext

Demografický vývoj

Adaptabilita zaměstnanců a zaměstnavatelů na měnící se podmínky na trhu práce

Integrace znevýhodněných skupin osob na trh práce

Vzdělávání

Ekonomika

Výzkum a vývoj





11

Základní kontext

Vzhledemk

tomu,žehl.m.Prahajakoregionsoudržnosti(NUTSII)patřík ekonomickynejrozvinutějšímregionůmEU,jejehodalš

írozvojv rámcikoheznípolitikyEUspolufinancován z finančníchprostředkůurčenýchna Cíl2„Regionální

konkurenceschopnost a zaměstnanost“.V NárodnímstrategickémreferenčnímrámciČeskérepublikyv

programovémobdobí2007–

2013bylyproúčelyspolufinancovánítohotoregionuustanoveny2operačníprogramy(OPPraha–

KonkurenceschopnostaOPPraha–Adaptabilita)atakéněkterétematickéOP,zekterýchjsou podporovány

aktivity jak na území způsobilém ke spolufinancování v Cíli 1 (všechny regiony soudržnosti na území Česka

kromě Prahy), tak v Cíli 2 (Region soudržnosti Praha). Dále je možné na území hl. m.

Prahyrealizovataktivitypodporované z operačních programů,kteréjsouspolufinancoványz Fondusoudržnosti,

(tj. OP DopravaaOPŽivotníprostředí),neboťsplňujepodmínkyzpůsobilostiúzemí pro spolufinancování z

tohoto fondu.





12

Tabulka 2: Kontextové indikátory z programového dokumentu pro roky 2006-2010

Kód Ukazatel/Definice Jednotka Zdroj 2005 2006 2007 2008 2009 2010

01.09.00 HDP na obyvatele (v PPS EU25=100 %) % ČSÚ 152,3 155,7 165,5 166,4 171,9 -

07.22.00 Míra zaměstnanosti /Podíl zaměstnaných na počtu obyvatel % ČSÚ 52,3 53 52,9 52,7 53,1 52,5

07.12.00 Míra ekonomické aktivity / Podíl pracovní síly na populaci 15+ % ČSÚ 62 62 61,8 60,8 62,2 62,3

07.07.01 Struktura zaměstnanosti podle sektoru/ Podíl zaměstnaných sektoru na počtu zaměstnaných – primér

% ČSÚ 0,6 0,5 0,2 0,1 0,4 0,3

07.07.05 Struktura zaměstnanosti podle sektoru/ Podíl zaměstnaných sektoru na počtu zaměstnaných – sekundér

% ČSÚ 20,1 19,6 17,3 18,4 19,8 18

07.07.07 Struktura zaměstnanosti podle sektoru/ Podíl zaměstnaných sektoru na počtu zaměstnaných – terciér

% ČSÚ 79,1 79,9 82,2 81,5 79,8 81,6

07.07.10 Podíl podnikatelů / Podíl zaměstnavatelů a osob pracujících na vlastní účet na počtu zaměstnaných

% ČSÚ 20,4 20,9 20,3 20,6 21,9 22,2

05.04.01 Struktura obyvatel podle věku/ Podíl obyvatelstva ve specifických věkových skupinách na celkové populaci 0-14 let

% ČSÚ 12,4 12,2 12,1 12,2 12,4 12,8

05.04.02 Struktura obyvatel podle věku/ Podíl obyvatelstva ve specifických věkových skupinách na celkové populaci 15-64 let

% ČSÚ 71,9 72,1 72,3 72 71,5 70,8

05.04.03 Struktura obyvatel podle věku/ Podíl obyvatelstva ve specifických věkových skupinách na celkové populaci 65 a více let

% ČSÚ 15,7 15,7 15,6 15,8 16,1 16,4

06.39.10 Struktura obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání /Podíl na populaci 15+ základní

% ČSÚ 12,9 12,3 11,8 11,4 10,7 9,7

06.39.20 Struktura obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání /Podíl na populaci 15+ střední bez maturity

% ČSÚ 23,7 22,5 21,7 19,1 20,3 19,3

06.39.25 Struktura obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání /Podíl na populaci 15+ střední s maturitou

% ČSÚ 41 42 43,7 43,9 43,2 42

06.39.30 Struktura obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání /Podíl na populaci 15+ vysokoškolské

% ČSÚ 22,4 23,1 22,7 25,5 25,8 28,9

07.26.00 Míra registrované nezaměstnanosti % MPSV 3,25 2,7 2,2 2,14 3,66 4,07

Zdroj:ČSÚ, MPSV





13

Základní kontextové ukazatele z programu byly pro potřeby evaluace doplněnydalšími, které kontext programu podrobněji ilustrují.

Tabulka 3: Doplnění kontextových indikátorů

Ukazatel/Definice 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Přirozený přírůstek obyvatelstva (v ‰) -0,6 0,2 0,8 1,7 1,7 2,0 1,5

Celkový přírůstek obyvatelstva (v ‰) 9,4 5,5 20,0 17,2 12,7 6,5 6,1

Počet volných pracovních míst - - - 25 002 8 508 5 743 7 465

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání 24 571 21 364 17 363 17 433 29 865 33 433 32 580

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání se ZP 1 911 2 192 2 565 2 490

Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) 24 109 25 175 26 896 28 830 30 028 31 066 31 109

Počet registrovaných ekonomických subjektů celkem 426 165 437 882 453 006 471 183 488 307 506 273 529 377

bez zaměstnanců* 374 900 - 395 637 411 854 429 532 447 737 152 041

1-9 zaměstnanců 39 930 - 45 156 46 757 46 515 46 248 50 966

10-49 zaměstnanců 8 714 - 9 335 9 557 9 299 9 245 9 636

50-249 zaměstnanců 2 130 - 2 328 2 442 2 416 2 459 2 541

250+ zaměstnanců 392 - 550 573 545 584 631

Počet vysokých škol 29 29 31 33 33 33 32

Počet studentů VŠ (CZ) 96 043 102 716 111 048 118 780 123 918 126 170 -

Počet zaměstnanců ve VaV 26 658 28 398 30 355 30 641 29 592 28 921 -

Počet obyvatel 1 181 610 1 188 126 1 212 097 1 233 211 1 249 026 1 257 158 1 241 664

Zdroj: ČSÚ

* mezi lety 2005 – 2010 jsou do skupiny zařazeny i subjekty ze skupiny „neuvedeno“, přičemž dle odhadů Útvaru rozvoje hl. m. Prahy jde většinou o subjekty „bez zaměstnanců“, příp.

s minimem zaměstnanců.





14

Základní demografické údaje

V hl. m. Praze dle sčítání lidu, domů a bytů žilo v roce 2011 celkem 1 241 273 obyvatel, tedy přes 11 %

obyvatel ČR. Po nepříznivém demografickém vývoji z hlediska přirozené měny do roku 2005, kdy docházelo

k absolutnímu úbytku počtu obyvatel, došlo díky zvyšování porodnosti od roku 2006 k obratu a počty

narozených začaly převyšovat počty zemřelých. Od roku 2008 pak pražská populace přirozenou měnou

roste o 1,5 až 2 ‰ (tj. kolem 2 až 2,5 tis. obyv./rok).

Z hlediska migračního salda došlo k obratu již v roce 2002, a to díky počtu přistěhovalých cizinců a částečně

také díky snížení odlivu obyvatel Prahy do příměstských oblastí. Přírůstek migrací byl významný zejména

v letech 2007 až 2009, kdy kladné migrační saldo dosáhlo 1 až 2 % obyvatel Prahy.

Tabulka 4: Základní demografické údaje obyvatel Prahy mezi lety 2000-2011 (na 1 000 obyv.)

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Přirozený přírůstek -3,4 -3,0 -3,1 -2,9 -1,5 -0,6 0,2 0,8 1,7 1,7 2,0 1,5

Přírůstek migrací -1,5 -5,9 4,7 6,1 5,7 10,0 5,3 19,0 15,4 11,0 4,5 4,6

Celkový přírůstek -4,9 -8,9 1,6 3,1 4,3 9,3 5,5 19,8 17,1 12,7 6,5 6,1

Zdroj: ČSÚ

Pro pražskou populaci je od počátku 90 let charakteristické zvyšování délky dožití a stárnutí populace. Index

stáří s hodnotou 130 dosáhl svého maxima v roce 2008. V letech 2009 a 2010 pak došlo k jeho mírnému

poklesu díky vyššímu přírůstku osob ve věku 0-14 let v porovnání s přírůstkem osob ve věku 65+. Index

ekonomického zatížení v Praze po mírném nárůstu, který je patrný od roku 2008, pak v roce 2010 překročil

40% hranici.

Graf 1: Vývoj věkových indexů v Praze od roku 1961 do roku 2010

Zdroj: ČSÚ – časové řady Pozn.: index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0-14 let

index ekonomického zatížení = počet dětí ve věku 0 - 14 let a počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15 - 64 let

index závislosti I = počet dětí ve věku 0 - 14 let na 100 osob ve věku 15 - 64 let index závislosti II = počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15 - 64 let

37

38

39

40

41

42

43

0,00

20,00

40,00

60,00

80,00

100,00

120,00

140,00

19

61

19

64

19

67

19

70

19

73

19

76

19

79

19

82

19

85

19

88

19

91

19

94

19

97

20

00

20

03

20

06

20

09

Vě

k

průměrný věk

index stáří

index ekonom.zatíženíindex závislostiI.index závislostiII.





15


Zaměstnanost

Míra ekonomické aktivity v roce 2011 je srovnatelná s rokem 2005. V Praze bylo v roce 2011 zaměstnáno

celkem 656 tisíc obyvatel ve věku 15 – 64 let, což činí 62,2 % celkového počtu obyvatel v odpovídajícím

věkovém intervalu 15 – 64 let (za celou ČR byla tato hodnota 58,4 %). Praha se nachází ve výrazně lepší

situaci ve srovnání se zbytkem ČR.

Pro ČR je obecně charakteristický výrazný rozdíl mezi zaměstnaností mužů (kolem 74 %) a žen (pouze 56 %),

což má negativní dopady na celkovou míru zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti v ČR navíc klesá, s výjimkou

let 2007-2008. Negativní dopady na zaměstnanost má stále nízká flexibilita pracovních úvazků, která se

projevuje i v extrémně nízkém zastoupení částečných úvazků na celkovém počtu úvazků (cca 4,7 %),

přičemž průměrnáúroveň EU 27 je to cca 18,8 % (ČR má třetí nejnižší podíl ze zemí EU). Zastoupení

částečných úvazků neroste, přestože jejich rozvoj byl jednou z podporovaných oblastí již v OPRLZ (JPD3) a

nyní OPLZZ (OPPA). Obdobně je v ČR nízký počet úvazků na dobu určitou (cca 8 %, zatímco průměr EU27 je

cca 14,1 %), v této charakteristice trhu práce má ČR desátou nejnižší hodnotu.

Podíl zaměstnaných na částečný úvazek na populaci ve věku 15 – 64 let je pak v ČR od roku 2000 stabilně

3 %. Tento podíl, jak ukazuje i níže uvedený graf, je jeden z nejnižších v Evropě (průměr 33 evropských států

10,5 %).

Graf 2: Podíl osob zaměstnaných na částečný úvazek v populaci ve věku 15 – 64 let v roce 2011 (v %)

Zdroj: Eurostat, 2012





16

Z problémové analýzy1, kterou pro hl. m. Prahu zpracovával Útvar rozvoje hl. m. Prahy vyplývá, že Praha již

nyní v oblasti zaměstnanosti přesáhla základní cíl EU i dílčí cíle ČR stanovených na rok 2020:

základní cíl EU (i ČR): dosáhnout 75 % zaměstnanosti 20 až 64letých (v Praze 76,4 % v r. 2010);

dílčí cíle ČR: zvýšení míry zaměstnanosti žen 20 až 64letých na 65 % (v Praze 67 % v r. 2010) a

zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55 až 64 let) na 55 % (v Praze 61,1 % v r. 2010).

Odlišný vývoj pražského trhu práce, zejména jeho kvalifikační a odvětvová struktura (80 % zaměstnaných v

terciární sféře), rozsah nabídkypracovních příležitostí (více než 850 tis.

osob)i nadprůměrnámobilitapracovnísíly(150tis.dojíždějícícha100tis.pracujících

cizinců)zakládái specifickéúkolyprobudoucnost.Patřísempředevšímobligatorní

spolupodílPrahynaplněnícelostátních

cílůazajišťováníspecifickýchfunkcíhlavníhoměsta.Topředpokládáudrženístávajícíúrovnězaměstnanosti,přest

ožezdebudou působitněkterénepříznivévlivy-stárnutíobyvatelstvasvysokýmpodílemseniorských

věkovýchskupinidůsledkyglobálníchilokálníchekonomickýchpotíží.

Nezaměstnanost

Po období pozitivního vývoje v letech 2006 až 2008 došlo v návaznosti na ekonomickou krizi v roce 2009

k poměrně výraznému nárůstu míry nezaměstnanosti z 2,1 % na 4,1 % a počet uchazečů o zaměstnání se

zvýšil ze 17,4 tis. osob na 33,4 tis. osob. V roce 2011 došlo díky částečnému oživení ekonomiky k mírnému

zlepšení situace. S ohledem na příchod druhé vlny hospodářské krize lze však očekávat opětovné zhoršení

v následujícím období. Praha však stále vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v porovnání s ostatními

kraji ČR a vykazovanámíranezaměstnanosti je ve srovnání s celostátním průměrem zhruba poloviční.

Tabulka 5: Uchazeči o zaměstnání a míra nezaměstnanosti v Praze (stav k 31. 12.)

2005 2007 2008 2009 2010 2011

Uchazeči o zaměstnání 24 571 17 363 17 433 29 865 33 433 32 580

Míra nezaměstnanosti (%) 3,2 2,2 2,1 3,7 4,1 3,9

Uchazeči na 1 volné pracovní místo 2,2 0,6 0,7 3,5 5,8 4,4

Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze

Strukturu uchazečů o zaměstnání dle požadovaného zaměstnání a počtu volných míst ukazuje níže uvedená

tabulka. Z hlediska růstového potenciálu Prahy (a s ohledem na zaměření intervencí OPPA) lze vyzdvihnout

relativně vysoký podíl uchazečů o zaměstnání na vědeckých a odborných duševních pracovních pozicích

(4 380; 13,4 %) a na technických, zdravotnických a pedagogických pracovních pozicích (6 639; 20,3%).

U obou typů pozic je 6, resp. 6,7 volných uchazečů na jedno pracovní místo.

1Odbor strategické koncepce Útvaru rozvoje hl. m. Prahy ve spolupráci s Odborem Evropských fondů a dalšími odbory

Magistrátu hl. m. Prahy: Analýza oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti na období 2014-2020 v hl. m. Praze





17

Tabulka 6: Struktura uchazečů o zaměstnání v Praze podle požadovaného zaměstnání (rok 2010)

Počet volných

pracovních míst

Počet uchazečů

Uchazeči v %

Počet uchazečů na jedno pracovní místo

Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 215 1 580 4,8 7,3

Vědečtí a odborní duševní pracovníci 736 4 380 13,4 6,0

Techničtí, zdravotničtí, pedagog. pracovníci 996 6 639 20,3 6,7

Nižší administrativní pracovníci 133 4 590 14,0 34,5

Provozní pracovníci ve službách a obchodě 420 6 367 19,4 15,2

Kvalifik. dělníci v zemědělství, lesnictví 6 251 0,8 41,8

Řemeslníci, kvalifik. výrobci, zpracovatelé 1 111 3 116 9,5 2,8

Obsluha strojů a zařízení 285 2 062 6,3 7,2

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 1 839 3 773 11,5 2,1

Příslušníci armády 0 3 0,0 x

Zdroj: MPSV

Podpora znalostí a dovedností

Kvalita pracovní síly je ovlivňována specifickými znalostmi a dovednostmi, které je možné podpořit

prostřednictvím dalšího vzdělávání (formálního a neformálního), tj. vzděláváním osob ve věku 25 – 64 let.

Dle šetření z roku 2007 se v ČR dalšího vzdělávání účastnilo 37,7 % osob ve věku 25 – 64 let, tj. 2 276 tis.

osob. Z tohoto počtu bylo do formálního vzdělávání zapojeno 233,3 tis. studujících, tj. 3,9 % populace

v tomto věku (3,4 % muži a 4,3 % ženy). V neformálním vzdělávání pak bylo zapojeno 2 141,6 tis. osob

(35,4 %) s n vyšším zapojením mužů (39,6 %) než žen (31,2 %). Nižší zapojení žen je vysvětlováno

povinnostmi vyplývajícími z mateřské role ženy a dřívějším odchodem do důchodu a tedy nižší potřebou

vzdělávání v souvislosti se zaměstnáním. Dle předpokladů účast na formálním vzdělávání s věkem klesá a

naopak neformálního vzdělávání se nejvíce účastní osoby ve středním věku (35 – 49 let). Účast na dalším

vzdělávání pak nejvýznamněji ovlivňuje již dosažené vzdělání, kdy s vyšším stupněm dosaženého vzdělání

roste i účast na dalším vzdělání.

Graf 3: Účast na dalším vzdělávání dle věku a vzdělání (šetření 2007)

Zdroj: ČSÚ

formální

neformální

dle věku

25-34

35-49

50-64formální

neformální

dle vzdělání

ZŠ

SŠ

VŠ





18

Ve srovnání se zeměmi EU je v ČR o 2 p.b. vyšší celková účast na neformálním vzdělávání (průměr v EU bez

ČR je 35,7 %). Podíl účastníků formálního vzdělávání je však naopak v ČR o 2,1 p.b.nižší (průměr v EU je

6 %). V ČR je nicméně nižší intenzita neformálního vzdělávání (55 hodin oproti 75 hodinám v EU) a vyšší

intenzita u formálního vzdělávání (407 oproti 388 hodinám). Oproti zemím EU je pak v ČR nižší účast osob

se základním vzděláním na dalším vzdělávání. Pro ČR i země EU platí, že největšími překážkami pro účast na

dalším vzdělání je pro muže pracovní zaneprázdnění a pro ženy plnění rodinných povinností.

Rekvalifikacemi, které jsou zaměřeny zejména na uchazeče o zaměstnání (98,5 %), v roce 2011 v Praze

prošlo 1 439 osob. Z rekvalifikovaných bylo 45,7 % osob v evidenci déle než 5 měsíců, 7 % byly osoby se

zdravotním postižením a 6 % byli cizinci. Z věkových skupin měla nejvyšší zastoupení skupina 50-54 let

(17 % ze všech rekvalifikovaných osob) a dále skupina 55-59 let (14 %ze všech rekvalifikovaných osob). Ze

vzdělanostních skupin byla v roce 2011 nejvíce zastoupena skupina středoškolsky vzdělaných s maturitou

(30 %ze všech rekvalifikovaných osob) a dále se středním odborným vzděláním (vyučen – 25 % ze všech

rekvalifikovaných osob). Mezi typy rekvalifikací převažovaly profesní rekvalifikace a kurzy informační

techniky.

Jak ukazuje následující graf, počty účastníků rekvalifikací v jednotlivých letech značně kolísají a v období

2007 až 2011 se jejich počet pohyboval mezi 2 128 v roce 2007 až 980 v roce 2009. V roce 2010 pak došlo

k opětovnému nárůstu nad 2 tis., ale v roce 2011 došlo opět k poklesu na 1 439 rekvalifikací. S ohledem na

nárůst počtu uchazečů o zaměstnání v roce 2009 a 2010 způsobený ekonomickou krizí pak jednoznačně

došlo k poklesu podílu rekvalifikací na počtu uchazečů o zaměstnání. Tento negativní vývoj souvisí zejména

s relativním poklesem výdajů na APZ (viz dále).

Graf 4: Počet účastníků rekvalifikací v Praze mezi roky 2007-2011

Zdroj: ČSÚ

Dle délky trvání převažují rekvalifikace v délce nad 1 týden a zároveň do 1 měsíce (64 %) a dále skupina nad

1 měsíc do 3 měsíců (29 %).

0

2

4

6

8

10

12

14

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

2007 2008 2009 2010 2011

%

po

čet

účastnícirekvalifikace

podíl nauchazečích ozaměstnání





19

Graf 5: Rekvalifikace dle délky trvání (rok 2011)

Zdroj: ČSÚ

Podíl osob zastávající kvalifikačně náročnější zaměstnání dlouhodobě kontinuálně roste jak v ČR, tak

v Praze s tím, že Praha vykazuje dlouhodobě dvojnásobný podíl těchto pracovníků z celkového počtu

zaměstnaných. Dlouhodobý nárůst tohoto podílu byl zastaven až s příchodem ekonomické krize a po

období dlouhodobého nárůstu hodnot došlo k částečnému poklesu v roce 2009, s částečným

navýšením v roce 2010. V roce 2000 tak byl podíl osob zaměstnaných v 1.-3. třídě KZAM v Praze 54,5 %,

v roce 2007 pak 62,7 % a pro roky 2008 a 2009 je charakteristický pokles a stagnace této hodnoty na

úroveň 60 % a 62 %.

Graf 6: Podíl kvalifikačně náročných zaměstnání na celkové zaměstnanosti (osoby zaměstnané v 1.-3.

třídě KZAM*, v %)

Zdroj: Národní číselník indikátorů

* KAZAM 1 = Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, KZAM 2 = Vědečtí a odborní duševní pracovníci, KZAM 3 =

Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci

Níže je uvedena struktura zaměstnaných dle všech tříd KZAM v letech 2005 až 2010, kde je opět patrný

růst podílů náročnějších zaměstnání.

3%

64%

29%

4% 0% do 1 týdne

nad 1 týden do 1 měsíce

nad 1 měsíc do 3 měsíců

nad 3 měsíce do 6 měsíců

nad 6 měsíců do 12 měsíců

20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

70

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

%

Praha

ČR





20

Graf 7: Vývoj zaměstnanosti dle KZAM v letech 2005 až 2010

Zdroj: ČSÚ, veřejná databáze


Jednou ze znevýhodněných skupin obyvatel z hlediska přístupu (návratu) na trh práce jsou dlouhodobě

nezaměstnaní. Praha dlouhodobě vykazuje přibližně třetinový podíl dlouhodobě nezaměstnaných na

celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v porovnání s průměrem ČR. Příchod ekonomické krize se

s ročním zpožděním, negativně odrazil na nárůstu počtu a podílu dlouhodobě nezaměstnaných zejména

v ČR. V Praze došlo spíše k zastavení pozitivního trendu z předchozích let.

Graf 8: Podíl počtu dlouhodobě nezaměstnaných* na celkové pracovní síle (v %) v Praze a ČR

Zdroj: Národní číselník indikátorů * nezaměstnaní jeden rok a déle

Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku se v Praze ekonomickou krizí de facto nezměnila, na rozdíl

od situace v ČR, kde krize ztížila přístup k zaměstnání zejména mladým lidem. Dvojnásobný nárůst

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zákonodárci, vedoucí a řídícípracovníci

Vědečtí a odborní duševnípracovníci

Techničtí, zdravotničtí,pedagogičtí pracovníci (a vpříbuzných oborech)Nižší administrativní pracovníci(úředníci)

Provozní pracovníci ve službách aobchodě

Kvalifikovaní dělníci v zeměděl.,lesnictví a v příbuzných oborech

Řemeslníci a kvalifikovanívýrobci, zpracovatelé, opraváři

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

ČR

Praha





21

počtu nezaměstnaných se tak shodně promítl do všech věkových kategorií. Nejnižší citlivost na

ekonomické výkyvy pak (podobně jako v rámci celé ČR) vykázaly starší osoby ve věku 50 – 54 let.

Graf 9: Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku v letech 2008 a 2011


Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením vykazují obecně relativně velmi nízkou citlivost na

ekonomické výkyvy. Vlivem ekonomické krize tak došlo k nárůstu počtu nezaměstnaných v této skupině jen

o 30 % (přibližně 400 osob), oproti 100% nárůstu u celkového počtu nezaměstnaných. Z tohoto důvodu také

mezi roky 2008 a 2009 došlo ke snížení podílu počtu nezaměstnaných se zdravotním postižením na

celkovém počtu uchazečů o zaměstnání (z 11 % na 7,3 %). Počet volných pracovních míst pro osoby se

zdravotním postižením na jednoho nezaměstnaného (7,6) však stále zůstává vyšší než u celkového počtu

nezaměstnaných, u kterých byl koncem roku 2011 počet volných pracovních míst na jednoho

nezaměstnaného celkem 4,4.

Tabulka 7: Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením (stav k 31. 12. daného roku)

2006 2007 2008 2009 2010 2011

Uchazeči se zdravotním postižením 2 890 2 130 1 911 2 192 2 565 2 490

Podíl na celkovém počtu uchazečů (v %)

11,8 12,3 11,0 7,3 7,7 7,6


Podpoře trhu práce se v ČR věnuje aktivní politika zaměstnanosti (APZ), která se po roce 2004 stala jednou

z oblastí podporovanou ESF. APZ doplňuje tzv. pasivní politiku zaměstnanosti, tedy podporu

nezaměstnaných formou dávek v nezaměstnanosti. Zastoupení APZ a výdajů na ni se kontinuálně zvyšuje

(s výjimkou roku 2009), zatímco výdaje na PPZ odrážejí příchod ekonomické krize. Pokles státních výdajů na

APZ v roce 2008 byl pravděpodobně zapříčiněn i nenadálými výdaji na PPZ (výši i podíly výdajů pasivní a

aktivní politiky zaměstnanosti ilustruje i následující graf).

0

50

100

150

200

250

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

do 19let

20 -24 let

25 -29 let

30 -34 let

35 -39 let

40 -44 let

45 -49 let

50 -54 let

55 -59 let

60 avícelet

%

po

čty

oso

b

2008

2009

2010

změna2010/2008





22

Graf 10: Vývoj výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2005 - 2010

Zdroj: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, MPSV

Zastoupení jednotlivých nástrojů APZ se v letechmění, přičemž roste zejména počet veřejně prospěšných

prací (VPP) a společensky účelných pracovních míst (SÚPM) po roce 2008, což odráží opět vliv ekonomické

krize. Naopak výdaje na podporu osob se zdravotním postižením (OZP) se v podstatě nemění. Výdaje na

rekvalifikace nerostou tak výrazně, jsou totiž často financovány z projektů ESF (viz též následující graf).

Přičemž účinnost „státních“ rekvalifikací (národní APZ) bylavyhodnocena jako vyšší oproti rekvalifikacím

financovaným z ESF (cca o 5p.b.)2. Rozdíl lze vysvětlit tím, že na rekvalifikaci z národní APZ je

zprostředkovateli Úřadu práce (ÚP)posílánklient s větší šancí na úspěch, protože poskytnutá podpora je

pouze dílčí. Zatímco rekvalifikace hrazené z ESF jsou doprovázeny další individuální podporou.

ZprostředkovateléÚP tedy do projektů ESF většinou umisťujíklienty s menší šancí na nalezení práce

(tj. obtížně umístitelné skupiny uchazečů o zaměstnání, v některých projektech i zájemců o zaměstnání,

samozřejmě s respektováním regionálních specifik trhu práce). Tento postup byl na ÚP aplikován postupně.

Nespornou výhodou ESF oproti národní APZ je možnost poskytnout klientovi individuální přístup. Projekty

ESF pomáhají zprostředkovat zaměstnání a zároveň dávají klientům možnost projít více aktivitami od

poradenských, motivačních, vzdělávacích a rekvalifikačních aktivit, zatímco z národní APZ je možné hradit

pouze jednu rekvalifikaci. Zastoupení ostatních nástrojů APZ v rozpočtu je velmi nízké.

2 Zdroje: Ex- post evaluace RPS a JPD 2 a 3, MMR





23

Graf 11: Výdaje na hlavní nástroje APZ

Zdroj: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice, MPSV

Další znevýhodněnou skupinou osob z hlediska návratu na pracovní trh jsou ženy po mateřské dovolené.

O vývoji situace této skupiny vypovídá kromě možností zaměstnání na částečný úvazek (viz výše) možnost

umístění dětí do mateřských školek. Žena, které se nepodaří dítě umístit do školky a musí s ním zůstat doma

(pokud si nenajme soukromou chůvu), nemá prostor pro návrat na pracovní trh.

Předškolní nerodičovská péče je poskytována prostřednictvím sítě veřejných a soukromých mateřských škol

a jeslí, přičemž v posledních letech dochází ke zvýšenému tlaku na kapacity těchto zařízení především

vlivem zvýšené porodnosti. Stejný trend jako celá republika zažívá i Praha (přirozený přírůstek 1,5 ‰ v roce

2011). VPraze ve školním roce 2011/2012 funguje celkem 340 mateřských škol, což představuje 6,8 %

mateřských škol v České republice, ale obsluhovat by měly celkem 11 % dětí ČR. Z Analýzy oblastí pro

podporu v rámci politiky soudržnosti3 vyplývá, že v počtu mateřských škol na počet dětí ve věku 3 až 5

letjePrahanaposlednímmístěmezikrajiČeskérepubliky.Průměrnýpočetdětínatříduv mateřské škole je v Praze

taktéž nejvyšší ze všech krajů (24,6), převyšuje tak republikovýprůměr (23,5). V roce 2010 nebylo v Praze

vyhověno 5 777 žádostem o přijetí do mateřskéškoly,cožpředstavuje14

%zpodanýchžádostí(republikovýprůměrjes10,7 %výrazněnižší). Kapacita předškolních zařízení v Praze je

tedy výrazně nedostatečná a její absence může mít negativní vlivy na zaměstnanost ohrožených skupin

obyvatel (především matky na mateřské dovolené). Tato situace má také sociální následky,

protožeekonomicky i sociálně ovlivňuje rodiny s malými dětmi, neúplné rodiny a zejména ženy.

3Odbor strategické koncepce Útvaru rozvoje hl. m. Prahy ve spolupráci s Odborem Evropských fondů a dalšími odbory

Magistrátu hl. m. Prahy: Analýza oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti na období 2014-2020 v hl. m. Praze





24

Graf 12: Vývoj počtu žáků a mateřských a základních škol v Praze


Vzdělávání

Praha se oproti průměru ČR vyznačuje výrazně vyšší úrovní vzdělanosti populace. Vysokoškolského vzdělání

zde v roce 2010 dosáhlo 30 % obyvatel ve věku 15+ (v ČR 13 %) a středního s maturitou 42 % (v ČR 33 %).

Od roku 2005 byl v tomto ohledu patrný poměrně významný pozitivní vývoj, kdy došlo k poklesu podílu

osob ve věku 15+ bez maturity o 7,6 procentních bodů a nárůst osob s vysokoškolským vzděláním o

6,5 procentních bodů.

Tabulka 8: Vzdělanostní struktura obyvatel Prahy

2005 2008 2010

Podíl obyvatel na populaci 15+ (v %) celkem muži Ženy

Základní vzdělání 12,9 11,4 9,7 7,2 12,0

Střední bez maturity 23,7 19,1 19,3 22,3 16,5

Střední s maturitou 41,0 43,9 42,0 38,3 45,4

Vysokoškolské 22,4 25,5 28,9 32,0 26,0

Zdroj: Numeri Pragenses, ČSÚ 2010

Kapacity ZŠ a SŠ

V minulých letech docházelo k úbytku žáků základních škol, v současné době je ale i zde (podobně jako

u mateřských škol) zvýšený tlak na tato zařízení. V Praze je ve školním roce 2011/2012 celkem

253 základních škol (6,1 % všech škol ČR) a studuje na nich cca 74 tisíc žáků(9,5 % všech žáků). V počtu

žáků na jednu třídu je na tom opět Praha nejhůře ze všech krajů a výhledově lze očekávat spíše další

zhoršení.

240

260

280

300

320

340

360

380

400

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

Děti v MŠ

Žáci v ZŠ

Základní školy

Mateřské školy





25

Tabulka 9: Počet žáků škol v Praze

2001/ 2002

2002/ 2003

2003/ 2004

2004/ 2005

2005/ 2006

2006/ 2007

2007/ 2008

2008/ 2009

2009/ 2010

2010/ 2011

2011/ 2012

Počet škol

MŠ 351 346 336 333 321 320 321 320 322 331 340

ZŠ 317 312 310 303 277 255 253 251 251 251 253

SŠ celkem

204 200 204 202 200 196

Konzervatoře

7 7 7 7 7 7 8 8 7 8

VOŠ 34 34 34 36 36 37 38 38 38 39 39

VŠ 19 26 26 28 29 29 31 33 33 33

Počet žáků, studentů

MŠ 27 421 27 688 28 255 28 731 28 497 29 052 29 859 31 308 33 403 35 264 37 078

ZŠ 102 550 98 412 93 302 89 365 84 118 79 763 77 116 74 470 73 400 74 151 76 189

SŠ 76 834 78 242 78 276 77 634 77 066 76 078 74 799 73 622 70 583 67 213

Konzervatoře

1 432 1 438 1 394 1 389 1 399 1 374 1 464 1 421 1 354 1 511

VOŠ 6 755 6 867 7 290 6 996 6 677 6 580 6 961 6 708 6 554 6 673 6 411

VŠ 74 225 78 690 84 702 89 801 96 043 102 716 111 048 118 780 123 918 126 170


Problémy s přeplněností některých školských zařízení se projevuje ve vlnách, ovlivňujících různé typy

zařízení. Následující graf vykresluje nárůst počtu patnáctiletých osob, který je dle prognóz očekáván

v následujících letech. Stejné problémy s přeplněností, jaké nyní zažívají mateřské a základní školy, je tedy

pravděpodobné očekávat v následujících letech na středních školách. Počet

studentůstředníchškolsevPrazedlouhodoběsnižoval (až cca do r. 2011),ovšemstudentů gymnázií neustále

přibývá. Z Analýzy oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti vyplývá, že

zatímcopodílabsolventůoborůodbornéhostředníhovzděláníbezmaturitnízkouškynapopulaci18letýchjevPraze

výrazněpodrepublikovýmprůměremstejnějakopodílžákův oborech odborného středního vzdělání bez

maturitní zkoušky na celkovém počtu žáků

SŠ,podílabsolventůoborůgymnáziínapopulaci19letýchjevPrazenejvyššízevšechkrajů (30,7 %).





26

Graf 13: Relativní změny počtu 15letých osob v krajích ČR ve vybraných obdobích

Zdroj: Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků4

Negativní skutečností z hlediska zajištění dostatečné kvality vzdělávání je relativně nízký podíl výdajů na

vzdělávání v ČR oproti ostatním zemím EU. Průměrné výdaje na vzdělávání jsou v EU 27 dlouhodobě 5,0 %

až 5,1% podílu HDP. V ČR byl pak tento podíl v roce 2008 o 1 procentní bod nižší, tj. pouze 4,1 % HDP.

Patrné pak je, že v porovnání se situací v roce 2005 a 2006, kdy byl tento podíl 4,6% a 4,2 %, došlo ještě ke

zhoršení situace a ČR se tak z 6. pozice země s nejnižším podílem výdajů na vzdělávání v roce 2006 zařadila

na 4. nejhorší pozici z 27 zemí EU. Vývoj v jednotlivých zemích EU27 ukazuje následující graf.

4Národní ústav odborného vzdělávání, 2008/2009: Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním

a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii





27

Graf 14: Veřejné výdaje na vzdělávání v % z HDP

Zdroj: Eurostat, 2012, Výdaje na terciární vzdělávání, vybrané státy EU27

Z výsledků srovnávacích mezinárodních analýz vyplývá, že studijní výsledky studentů českých základních a

středních škol klesají. Na základě prognóz lze odhadovat, že pokud bude tento trend pokračovat, dostane se

ČR během deseti let na úroveň států s nižší kvalitou vzdělání, jako je Rumunsko nebo Gruzie. Jelikož

akademické výsledky úzce souvisejí s těmi ekonomickými, ohrožují klesající studijní výsledky nejen

budoucnost studentů, ale i prosperitu České republiky. Jejich pokles od roku 1995 může zemi dle analýzy

společnosti McKinsey & Company5 do roku 2050 stát 11 % HDP. Klesající trend ve vzdělávání dokládají

i výsledky posledního Sčítání lidu z roku 2011, ve kterém se ukazuje, že přibývá lidí bez vzdělání a lidí

negramotných. Tento trend je proto třeba zvrátit.

Z hlediska celoživotního učení je podstatné, aby počáteční vzdělávání vytvořilo základy k dalšímu

vzdělávání, tzn. aby žáky vybavilo funkční gramotností a klíčovými kompetencemi (komunikace, týmová

práce, schopnost učit se, schopnost řešit problémy, ICT apod.), které jsou nezbytné pro uplatnění v

osobním i pracovním životě. I když se do kurikula počátečního vzdělávání od poloviny 90. let postupně

začleňují klíčové kompetence, jen pomalu se stávají jeho integrální součástí, protože jejich rozvíjení

vyžaduje poměrně zásadní změnu pojetí výuky a k této změně v přístupu ke vzdělání nepomohla ani

kurikulární reforma orientovaná právě na podporu klíčových kompetencí probíhající od r. 2004.

Dle zprávy McKinsey & Company vykazuje české školství průměrné, klesající a nerovnoměrné výsledky.

Kvalita vzdělání jednotlivých zemí je sledována několika mezinárodními průzkumy, ve kterých čeští studenti

dosahují většinou průměrných výsledků. Z mezinárodních průzkumů TIMSS, které organizuje program

Mezinárodní asociace pro hodnocení studijních výsledků IEA, vyplývá, že v roce 1995 patřila Česká republika

mezi 6-7 nejlepších zemí. Od té doby se však výsledky českých čtvrťáků a osmáků výrazně zhoršily. Výzkum

5McKinsey & Company, 2010: Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení

3,00

4,00

5,00

6,00

7,00

8,00

9,00

2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Dánsko

Island

Švédsko

Irsko

Francie

Nizozemsko

Rakousko

Spojené státy

Švýcarsko

Spojené království

Polsko

Španělsko

Itálie

Německo

Česká republika

Slovensko

Japonsko





28

PISA (Programme for International Student Assessment) organizovaný OECD se zaměřuje na srovnávání

znalostí a dovedností patnáctiletýchžáků v oblasti matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti.

Jeho výsledky jsou shrnuty níže (viz dále).

Čtenářská gramotnost

Úroveň čtenářské gramotnosti je základním předpokladem rozvoje všech ostatních klíčových kompetencí.

V tomto testu dosáhli čeští žáci podprůměrných výsledků. Největší potíže jim přitom činily úlohy vyžadující

vyhledávání různých typů informací. Výrazně nejhůře řešili zároveň úlohy zasazené do pracovních situací,

kde se umístili na jednom z posledních míst.

Ve čtenářské gramotnosti se od roku 2000 do roku 2009 významně zhoršily výsledky žáků základních škol a

žáků v maturitních a nematuritních programech středních odborných škol. Průměr zemí OECD je

cca 494 bodů, nad průměrem se v ČR nacházejí pouze čtyřletá a víceletá gymnázia. Patnáctiletí žáci

gymnázií dosahují v testech PISA mezinárodně nadprůměrných výsledků. Nejhorších výsledků ve

srovnávacích testech dosahují dlouhodobě logicky základní speciální školy, do kterých jsou v ČR zařazováni

přednostně žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Nicméně jejich výsledky se zlepšují (v podstatě jsou

jedinou skupinou, kde k tomuto dochází).

Graf 15: Čtenářská gramotnost žáků a studentů ČR dle typu škol

Zdroj: PISA 2009, vlastní úprava

V mezinárodním srovnání se ČR řadí mezi země jako Řecko, Slovensko, Chorvatsko či Turecko. Více než 23 %

žáků ČR nedosáhlo v testech ani úrovně způsobilosti 2, která je považována za základní (úroveň, kde žáci

dosahují základní úrovně čtenářských dovedností).





29

Matematická gramotnost

Sledovaní čeští žáci se s výsledkem 493 bodů umístili pod průměrem zemí OECD (496 bodů) s tím, že rozdíl

není statisticky významný a výsledek lze považovat za průměrný. Důležitým zjištěním výzkumu PISA ovšem

je, že se výsledky českých žáků v období od roku 2003 do roku 2009 výrazně zhoršily. Pokles výsledků v

České republice o 24 bodů je největší ve všech 40 zemích, které se obou cyklů výzkumu zúčastnily.

S poklesem výsledků českých žáků souvisí i změna jejich zastoupení na různých úrovních způsobilosti.

Varujícím zjištěním je, že druhé úrovně způsobilosti, na které mají žáci osvojeny základní matematické

znalosti a dovednosti, v roce 2009 nedosáhlo 22,3 % českých žáků, což je výrazně více než 16,6 % v roce

2003. Podíl nejlepších žáků v české populaci (žáci na úrovni 5 a výše) se přitom snížil z 18,3 % na 11,7 %.

V mezinárodním srovnání se ČR řadí mezi země jako Francie, Lotyšsko, Maďarsko či Švédsko.

Přírodovědná gramotnost

Nejlepších výsledků v přírodovědném testu dosáhli žáci Finska. Výsledek českých žáků přitom odpovídá

průměru zemí OECD. Za poměrně krátké časové období od roku 2006 do roku 2009 se však výsledky

českých žáků, stejně jako v matematice, zhoršily nejvíce ze všech zúčastněných zemí (o 12 bodů). Obou

cyklů výzkumu se zúčastnilo 57 zemí, výsledky se ale významně zhoršily pouze v 6 z nich.

Platové ohodnocení

Pro kvalitní základnu pedagogických pracovníků je důležité mimo jiné jejich platové ohodnocení. V České

republice jsou mzdy pedagogických pracovníků nižší než průměrné mzdy a velké procento absolventů

pedagogických oborů proto volí jiné než pedagogické zaměstnání. Mzdy na veřejných školách jsou mírně

vyšší než na školách soukromých, dynamika jejich růstu je naopak nižší. Mzdy učitelů v uplynulých 10 letech

rostly mírně rychlejším tempem než celková průměrná mzda v ČR. Nejhůře jsou placeni učitelé na

soukromých MŠ, jejichž platy nedosahují úrovně průměrné mzdy v ČR. Nejvyšší mzdy mají vysokoškolští

pedagogové. Problémem je kromě mzdové úrovně a řady dalších faktorů také kvalita přípravy

pedagogických pracovníků (především pregraduální). Požadavky pedagogické praxe a teoretické přípravy se

často významně liší.Podíl i kvalita praktické přípravy studentů pedagogických oborů stejně jako celková

propojenost praktické a teoretické není na dostatečné úrovni.

Z mezinárodního srovnání zemí OECD vyplývá, že platová úroveň učitelů ČR je jedna z nejhorších.

Následující tabulka uvádí průměrnou roční mzdu pedagogických pracovníků přepočtenou dle parity kupní

síly u vybraných zemí. Navíc v důsledku snižování veřejných výdajů dochází k dalšímu tlaku a snížení objemu

finančních prostředků na mzdy učitelů, opět zejména mateřských škol.





30

Tabulka 10: Průměrný roční plat pedagogických pracovníků

Země Základní školy Střední školy (s maturitou) Počet let od základní mzdy k

maximální mzdě

Počáteční mzda

Nejvyšší mzda

Poměr nejnižší a nejvyšší

mzdy

Počáteční mzda

Nejvyšší mzda

Poměr nejnižší a nejvyšší

mzdy

Lucembursko 48 793 101 163 2,07 71 508 124 231 1,74 30

Švýcarsko 44 308 69 354 1,57 58 781 89 655 1,53 27

Německo 43 524 58 510 1,34 51 722 72 876 1,41 28

Dánsko 37 449 42 308 1,13 39 085 51 034 1,31 8

Španělsko 37 172 52 391 1,41 42 440 59 234 1,40 38

USA 35 999 50 922 m 36 398 53 913 m M

Nizozemí 35 428 51 226 1,45 36 762 73 964 2,01 17

Austrálie 33 153 46 096 1,39 33 336 46 908 1,41 9

Irsko 32 657 61 304 1,88 32 657 61 304 1,88 22

Korea 31 532 87 452 2,77 31 407 87 327 2,78 37

Norsko 29 635 37 023 1,25 31 652 39 016 1,23 16

Finsko 29 386 47 976 1,63 32 731 57 925 1,77 16

Belgie (Fl.) 29 223 50 190 1,72 36 360 63 391 1,74 27

OECD průměr 28 949 48 022 1,71 32 563 54 717 1,74 24

EU19 průměr 28 628 46 977 1,69 32 059 54 009 1,75 25

Rakousko 28 622 56 709 1,98 30 353 62 045 2,04 34

Švédsko 28 409 37 967 m 30 533 41 131 m A

Belgie (Fr.) 28 115 48 163 1,71 34 885 60 838 1,74 27

Japonsko 27 545 61 518 2,23 27 545 63 184 2,29 34

Itálie 26 074 38 381 1,47 28 098 44 041 1,57 35

Řecko 25 974 38 658 1,49 25 974 38 658 1,49 33

NovýZéland 25 964 38 412 1,48 25 964 38 412 1,48 8

Island 24 266 30 774 1,27 25 503 33 483 1,31 18

Francie 23 735 47 108 1,98 26 400 49 912 1,89 34

Portugalsko 21 677 55 654 2,57 21 677 55 654 2,57 31

ČR 16 013 23 693 1,48 16 587 25 846 1,56 32

Mexiko 14 552 31 557 2,17 m m m 14

Maďarsko 12 175 20 208 1,66 13 226 25 523 1,93 40

Polsko 7 127 14 686 2,06 9 173 19 334 2,11 10

Zdroj: OECD, 2010

Pozn. částky uvedeny v ekvivalentním USD, přepočítáno s použitím parity kupní síly





31

Mezi roky 2005/2006 a 2011/2012 došlo k nárůstu počtu VOŠ o 3 školy, ale počet studentů na VOŠ klesl o

4 % z 6 677 na 6 411 tis. Tento trend je charakteristický pro celou ČR.

Graf 16: Vývoj počtu studentů a VOŠ v Praze


V roce 2010/2011 bylo v Praze 33 vysokých škol, tj. o 4 více než v roce 2005/2006 a počet studentů mezi

těmito roky vzrostl o 31 % z 96 tis. na 126 tis.Nárůst počtu studentů (daný zejména změnou systému

financování škol) se dle pedagogů často odráží do snížení kvality poskytovaného vzdělání. Problémem je

i pokles počtu obyvatel ve věkových kategoriích vstupující na VŠ, který se odráží v nižším výběru kvalitních

studentů.

Graf 17: Vývoj počtu studentů a vysokých škol v Praze


31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

5 800

6 000

6 200

6 400

6 600

6 800

7 000

7 200

7 400

početstudentů

počet škol

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

6 000

6 200

6 400

6 600

6 800

7 000

7 200

7 400

početstudentů

počet škol





32

Ekonomika

V Praze dochází od roku 1991 k trvalému nárůstu počtu registrovaných ekonomických subjektů. Na území

hl. m. Prahy je jejich dnes registrováno přes půl milionu, což je nejvíce ze všech krajů ČR (druhým

nejpočetnějším krajem je na Prahu navázaný Středočeský kraj s 317 tisíci subjektů a dále kraj Jihomoravský

s 291 tisíci).

Tabulka 11: Registrované subjekty v Praze podle velikosti

Ekonomické subjekty Počet Podíl (v %)

Neuvedeno 313 562 59,2

bez zaměstnanců 152 041 28,7

1 – 9 50 966 9,6

10 – 49 9 636 1,8

50 – 249 2 541 0,5

250 a více 631 0,1

Celkem 529 377 100,0

Zdroj: Registr ekonomických subjektů

Praha vykazuje dvounásobně vyšší HPD na obyvatele v paritě kupní síly oproti průměru ČR.

Dlouhodobě (od roku 1995) je pro Prahu charakteristické vyšší tempo růstu HDP na obyvatele v paritě

kupní síly v porovnání s průměrem za ČR (Praha od roku 1995 zaznamenala růst o 127 %, ČR v průměru

pak 76 %). V důsledku ekonomické krize pak Praha mezi roky 2008 až 2009 zaznamenala poloviční

propad tohoto ukazatele (pokles o 3,1 procentního bodu oproti průměru ČR, kde došlo k propadu

o 6,3 p.b.).

Graf 18: Vývoj regionálního HDP na obyvatele v paritě kupní síly ve vybraných regionech mezi lety

1995-2009 (v Kč)


0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

Česká republika

Hlavní město Praha

Středočeský kraj

Karlovarský kraj





33

Největší podíl na celkovém počtu ekonomických subjektů v Praze z hlediska odvětvové struktury mají

podniky velkoobchodu a maloobchodu a oprav a údržby motorových vozidel (26,7 % subjektů), profesní,

vědecké a technické činnosti (17,8 % subjektů) a činnosti v oblasti nemovitostí (11,1 %). Dále pak

stavebnictví s 9,1% podílem. Podrobné údaje ukazuje následující tabulka.

Tabulka 12: Registrované subjekty v Praze podle odvětví

Ekonomické subjekty Počet Podíl (v %)

Bez uvedení činnosti 10 392 2,0

A Zemědělství, lesnictví a rybářství 5 997 1,1

B Těžba a dobývání 93 0,0

C Zpracovatelský průmysl 36 165 6,8

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 536 0,1

E Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 1 742 0,3

F Stavebnictví 47 993 9,1

G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 141 424 26,7

H Doprava a skladování 13 302 2,5

I Ubytování, stravování a pohostinství 19 057 3,6

J Informační a komunikační činnost 19 960 3,8

K Peněžnictví a pojišťovnictví 4 806 0,9

L Činnosti v oblasti nemovitostí 58 693 11,1

M Profesní, vědecké a technické činnosti 94 136 17,8

N Administrativní a podpůrné činnosti 16 689 3,2

O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 258 0,0

P Vzdělávání 8 669 1,6

Q Zdravotnictví a sociální péče 6 456 1,2

R Kulturní, zábavní a rekreační činnost 11 989 2,3

S Ostatní činnosti 30 900 5,8

U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 120 0,0

Celkem 529 377 100,0

Zdroj: Registr ekonomických subjektů





34

Výzkum a vývoj

V roce 2010bylo v Praze 657 pracovišť VaV, tj. přes čtvrtinu všech pracovišť v ČR. Největší počet (466; 71 %)

představují pracoviště podnikatelských subjektů, na kterých má Praha z celé ČR nejnižší podíl (22 %

z celkového počtu VaV pracovišť podnikatelských subjektů v ČR). V Praze je pak koncentrováno z hlediska

ČR největší podíl vládních VaV pracovišť (89 pracovišť; 45 % z celkového počtu v ČR) a VaV nestátního

neziskového sektoru (36 pracovišť; 53 %). Pracovišť VaV na vysokých školách bylo v Praze 66 (34 %

z celkového počtu v ČR).

Graf 19: Podíl jednotlivých typů VaV pracovišť na celkovém počtu v Praze a v celé ČR v roce 2010

Zdroj: ČSÚ – Věda a výzkum

Od roku 2005 do roku 2010 Praha svou pozici z hlediska počtu pracovišť VaV v ČR mírně oslabila.

Důvodem byl vyšší nárůst počtu pracovišť VaV v ČR (570 nových pracovišť; nárůst o 28 %) oproti situaci

v Praze (66 nových pracovišť; 11 % nárůst). Z hlediska jednotlivých sektorů došlo v Praze k absolutnímu

poklesu pracovišť pouze u VaV nestátního neziskového sektoru (o 5 pracovišť méně; pokles o 12 %) a

o jedno vládní VaV pracoviště. U podnikatelských a vysokoškolských pracovišť pak v Praze došlo

k nárůstu jejich počtu o 16 % (63 podnikatelských pracovišť a 9 vysokoškolských pracovišť). V ČR jako

celku byl nárůst těchto pracovišť o 32 % a 23 % (o 515 a 36 pracovišť).

657

2 587

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

Praha ČR

Podnikatelský

Vládní

Vysokoškolský

Soukromý neziskový

celkový početpracovišť





35

Graf 20: Vývoj podílu jednotlivých typů VaV pracovišť v Praze na celkovém počtu v ČR


Z velikostních kategorií je v Praze 42 % VaV pracovišť s výdaji mezi 1 až 10 mil. Kč/rok. Větší pracoviště

s výdaji 10 až 50 mil. Kč pak představují čtvrtinu všech pracovišť v Praze. Necelou čtvrtinu (21 %) pak ještě

zaujímají malá pracoviště s výdaji do 1 mil. Kč. V období 2005 až 2010 pokles v počtu pracovišť VaV

z hlediska výdajů zaznamenala v Praze pouze malá pracoviště s výdaji do 1 mil. Kč, což souviselo s poklesem

pracovišť NNO. Největší nárůst zaznamenala pracoviště s výdaji mezi 1 až 10 mil. Kč, kterých v tomto

období vzniklo 41 (17% nárůst) a pracoviště s výdaji od 10 do 50 mil. Kč, kterých v tomto období vzniklo

36 (30% nárůst). V kategorii největších pracovišť s výdaji přes 100 mil. Kč vzniklo v Praze mezi roky 2005 a

2010 sedm nových pracovišť (17% nárůst).

Graf 21: Vývoj podílu pracovišť VaV na podle velikosti výdajů na VaV v Praze v roce 2010 (v mil. Kč/rok)


540

560

580

600

620

640

660

680

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

2005 2006 2007 2008 2009 2010

po

čet

pra

covi

šť v

Pra

ze c

elke

m

po

díl

pra

covi

šť v

Pra

ze n

a Č

R v

%

Podnikatelský

Vládní

Vysokoškolský

Soukromýneziskový

Celkový početpracovišť v Praze

540

560

580

600

620

640

660

680

0

50

100

150

200

250

300

2005 2006 2007 2008 2009 2010

po

čet

po

čet

pra

covi

šť < 1 mil. Kč

1-9,9 mil. Kč

10-49,9 mil. Kč

50-99,9 mil. Kč

100 < mil. Kč

Celkový početpracovišť





36

Celkem bylo v Praze v roce 2010 ve VaV zaměstnáno 28 921 zaměstnanců, tedy o 8,5 % více než v roce

2005. Tento nárůst byl v Praze výrazně nižší než v průměru ČR, kde počet pracovníků ve VaV mezi roky 2005

a 2010 vzrostl o 19,2 %. Příčinou byl absolutní pokles pracovníků ve VaV v letech 2009 a 2010, kdy v Praze

oproti roku 2008 došlo k 5,6% poklesu (pokles o 1 720 pracovníků).

Graf 22: Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji (fyzické osoby) mezi lety 2005-2010 v ČR a v Praze

Zdroj: Veřejná databáze, ČSÚ

Pokles pracovníků v letech 2008 až 2010 byl v Praze zaznamenán ve všech typech VaV. Nejvýznamnější

pokles však zaznamenaly VaV pracovníci v podnikovém sektoru (pokles o 1 173 pracovníků, tj. 12,5 %). Ve

vládním sektoru a NNO byl pokles přibližně 5 %. Nejmenší pokles pracovníků pak zaznamenaly VaV

pracoviště vysokých škol (pokles jen o necelé 1 %).

Graf 23: Počty pracovníků* zaměstnaných ve VaV podle typů v Praze v roce 2010


* fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku

Z hlediska struktury v roce 2010 byl největší počet pracovníků VaV v Praze (9 199) zaměřen na technické

vědy (32 % ze všech zaměstnaných ve VaV), přírodní vědy (8 056; 28 %) a lékařské vědy (5 322; 18 %).

Vědeckých pracovníků se zaměřením na sociální a humanitní vědy pak bylo 16 % (8; 8 %) a nejméně se

zaměřením na zemědělské vědy (5 %). Mezi roky 2005 a 2010 celkově došlo k 16% nárůstu počtu

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČR

Praha

24000

25000

26000

27000

28000

29000

30000

31000

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

2005 2006 2007 2008 2009 2010

PodnikatelskýsektorVládní sektor

Sektor vysokéhoškolstvíNeziskový sektor

celkem





37

pracovníků ve VaV. Rámcově se podíly pracovníků dle oborů během let 2005 až 2010 nezměnily. Absolutní

pokles zaznamenali pouze pracovníci zaměření na humanitní vědy (o 10 %, o 283 pracovníků; pokles podílu

o 2 p.b.). Největší absolutní nárůst pracovníků zaznamenaly technické vědy (10 %, o 517 pracovníků; růst

podílu o 2 p.b.). Největší relativní nárůst pak byl u pracovníků v zemědělských vědách (o 36 %,

409 pracovníků; růst podílu o 1 p.b.).

Tabulka 13: Počty zaměstnanců VaV v Praze mezi lety 2005-2010

Kraj ČR, vědní oblast

2005 2006 2007 2008 2009 2010 Podíl v roce 2010

v %

Změna 2005 -2010

v % počet

Přírodní vědy 6 960 7 113 7 393 8 412 7 614 8 056 27,9 115,7 1 096

Technické vědy 8 682 9 782 10 578 10 399 9 656 9 199 31,8 106,0 517

Lékařské vědy 5 002 5 208 5 496 5 442 5 805 5 322 18,4 106,4 320

Zemědělské vědy 1 134 1 432 1 642 1 439 1 591 1 544 5,3 136,1 409

Sociální vědy 2 712 2 713 3 040 2 806 2 794 2 430 8,4 89,6 -283

Humanitní vědy 2 168 2 150 2 206 2 142 2 132 2 371 8,2 109,4 203

Praha 26 658 28 398 30 355 30 641 29 592 28 921 100,0 108,5 2 263

ČR 65 379 69 162 73 081 74 508 75 788 77 903 ---- 119,2 12 524


Graf 24: Počty a podíly pracovníků* zaměstnaných ve VaV podle vědních oblastí v Praze v roce 2010


* fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku

Výdaje na VaV v roce 2010 dosáhly v Praze téměř 21 mld. Kč (v celé ČR dosahovaly výdaje na VaV téměř

60 mld. Kč). Z hlediska vývoje v Praze sice oproti roku 2005 došlo k 32,6% nárůstu, ten byl však dán 45%

navýšením výdajů mezi roky 2005 a 2007 (57% navýšení ve vládním, 46% navýšení v soukromém a 25%

navýšení ve vysokoškolském sektoru). V letech 2008 a 2009 pak došlo k celkovému poklesu výdajů na VaV

v Praze o 9 %, který byl dán výhradně poklesem výdajů v podnikatelském sektoru, kde výdaje na VaV

poklesly o 25 %. V ostatních sektorech výdaje buď stagnovaly (vládní výdaje) nebo dále rostly (NNO o 23 %;

vysokoškolský o 11 %).

Ve vývoji v roce 2005 až 2010 můžeme tedy v Praze zaznamenat negativní trend zejména

v podnikatelském VaV, kde došlo k výraznému propadu výdajů v letech 2008 a 2009 a relativnímu

poklesu počtu VaV vůči ČR. Absolutní pokles VaV nestátního neziskového sektoru v Praze se zde

neodrazil do poklesu výdajů.

8 056 ; 28%

9 199 ; 32%

5 322 ; 19%

1 544 ; 5%

2 430 ; 8%

2 371 ; 8% Přírodní vědy

TechnickévědyLékařské vědy

ZemědělskévědySociální vědy





38

Graf 25: Výdaje na VaV podle sektorů provádění VaV v Praze v roce 2010 (v mil. Kč)


Na propojení výzkumu a vývoje s praxí a kvalitu VaV ukazuje počet podaných patentů, na kterémmá Praha

významný podíl (35 % z celkového počtu podaných patentů v ČR). Ten od roku 2005 do roku 2010

zaznamenával významný nárůst jak v Praze, tak v ČR (v Praze nárůst o 59 % a v ČR nárůst o 49 %). V roce

2011 však došlo k poklesu o 7,3 % v Praze a o 10 % v ČR.

Graf 26: Vývoj podaných patentových přihlášek přihlašovateli z ČR / Prahy mezi lety 1995-2011

Zdroj: ČSÚ – Patentová statistika

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Podnikatelský

Vládní

Vysokoškolský

SoukromýneziskovýVýdaje na VaVcelkem v PrazeVýdaje na VaVcelkem v ČR

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1 000

ČR

Praha





39

ZMĚNY V POTŘEBÁCH HL. M. PRAHY A JEJICH VLIV NA PROGRAM

Na základě předchozí analýzy věnující se změnám socioekonomického kontextu, lze pro jednotlivé

oblasti vymezit 4 tematické skupiny potřeb. Následující tabulka představuje zhodnocení závažnosti

změn v oblasti jednotlivých potřeb v období od zahájení realizace operačního programu do roku 2011.

Potřeby jsou hodnoceny pouze v oblastech relevantních pro OPPA (je tedy zohledněna relevance).

Tabulka 14: Potřeby hl. m. Prahy a jejich charakteristiky

Potřeby – tematické oblasti

Vývoj ukazatele

Vliv na

program

(výzvy)6

(0-2)6

Poznámka; hlavní vazby na předchozí analýzu


Kvalita pracovní síly – obecné kompetence

Výrazná změna

0 Pozitivní vývoj ve struktuře vzdělání populace 15+ (nárůst podílu vysokoškolsky vzdělaných o 6,5 p.b. a pokles osob bez maturity o 7,6 p.b.).

Kvalita pracovní síly – specifické znalosti a dovednosti

Mírná změna

1 Dlouhodobý nárůst osob zastávající kvalifikačně náročnější zaměstnání byl zastaven až s příchodem ekonomické krize a po období dlouhodobého nárůstu hodnot došlo k částečnému poklesu v roce 2009 a s částečným oživením ekonomiky opět k částečnému navýšení v roce 2010.

Nabídka dalšího vzdělávání

Beze změny

1

V ČR oproti ostatním zemím EU je zejména nižší podíl účastníků formálního vzdělávání, nižší intenzita neformálního vzdělávání (55 hodin oproti 75 hodinám v EU), nižší účast osob se základním vzděláním na dalším vzdělávání.

Největšími překážkami pro účast na dalším vzdělání je pro muže pracovní zaneprázdnění a pro ženy plnění rodinných povinností.


Návrat (dlouhodobě) nezaměstnaných na trh práce

Mírná změna

1 Zastavení poklesu počtu a podílu dlouhodobě nezaměstnaných v Praze jako důsledek ekonomické krize (v ČR došlo k nárůstu počtu a podílu).

Začlenění sociálně znevýhodněných na trh práce z hlediska věku (osoby ve věku 14 - 19 a 50+)

Mírná změna

1

V Praze se (naopak od situace v celé ČR) vliv krize neodrazil ve ztížení přístupu mladých lidí (14-19 let) na trh práce (zvýšení počtu nezaměstnaných bylo relativně shodné u všech věkových kategorií, tj. 100 %).

Nezaměstnanost starších osob (50+) pak obecně vykazuje nižší citlivost na ekonomické výkyvy.

Začlenění zdravotně znevýhodněných osob

Beze změny

0 Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením vykazují relativně velmi nízkou citlivost na ekonomické výkyvy (30% nárůst oproti 100 % u všech skupin).

Počet volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením na jednoho nezaměstnaného (7,6) však stále zůstává vyšší než u celkového počtu nezaměstnaných (4,4).

Podpora návratu do zaměstnání

Výrazná změna

1 Nárůst počtu uchazečů o zaměstnání od roku 2009 se neodrazil do nárůstu počtu rekvalifikací (viz i pokles relativních výdajů na

6 Vzhledem k fázi realizace programu a disponibilní alokaci není možné uvažovat o změně samotného programu,

změny lze promítnout pouze do zaměření výzev.





40


Vývoj ukazatele

Vliv na

program

(výzvy)6

(0-2)6


(aktivní politika zaměstnanosti)

APZ).

Dle délky trvání převažují rekvalifikace v délce nad 1 týden a do 1 měsíce (64 %) a nad 1 měsíc do 3 měsíců (29 %).

Návrat osob na/po mateřské/ rodičovské dovolené na trh práce

Mírná změna

1 Obecně v ČR nedochází ke změně podílů osob pracující na částečný úvazek, cca 4,7 %, zatímco průměr EU27 je cca 18,8 %.

Sladění pracovního a soukromého života

Výrazná změna

2 V roce 2010 nebylo v Praze vyhověno 14 % žádostí o přijetí do mateřské školy (republikový průměr je 10,7 %)

Vzdělávání a jeho vazba na trh práce

Vzdělanostní struktura populace

Výrazná změna

0 Pozitivní vývoj, kdy došlo k poklesu podílu osob ve věku 15+ bez maturity o 7,6 procentních bodů a nárůst osob s vysokoškolským vzděláním o 6,5 procentních bodů.

Kvalita vzdělávání – výdaje na vzdělávání

Výrazná změna

1 Zhoršení dlouhodobě špatné situace, kdy se ČR v podílu výdajů na vzdělávání na HDP dostala ze 6. nejhorší pozice ze zemí EU27 v roce 2006 na 4. nejhorší pozici v roce 2008.

Primární vzdělávání

Výrazná změna

1 V počtu žáků na jednu třídu ZŠ je na tom Praha nejhůře ze všech krajů a výhledově lze očekávat spíše další zhoršení.

K nezbytné změně nepomohla ani kurikulární reforma orientovaná právě na podporu klíčových kompetencí probíhající od r. 2004.

Z výsledků srovnávacích mezinárodních analýz vyplývá, že studijní výsledky studentů českých základních (a středních) škol klesají.


Sekundární vzdělávání

Výrazná změna

1 Stejné problémy s přeplněností, jaké nyní zažívají ZŠ a MŠ, je možné očekávat v následujících letech na středních školách.

Z výsledků srovnávacích mezinárodních analýz vyplývá, že studijní výsledky studentů českých středních (základních) škol klesají.


Terciární vzdělávání

Mírná změna

1 V roce 2010/2011 bylo v Praze 33 VŠ, tj. o 4 více než v roce 2005/2006 a počet studentů mezi těmito roky vzrostl o 31 % z 96 tis. na 126 tis. Nárůst počtu studentů (daný zejména změnou systému financování škol) se dle pedagogů často odráží do snížené kvality poskytovaného vzdělání. Problémem je i pokles ve věkových kategoriích vstupující na VŠ, který se odráží v nižším výběru kvalitních studentů.

Vyšší odborné vzdělávání

Mírná změna

0 Mezi roky 2005/2006 a 2011-2012 došlo k nárůstu počtu VOŠ o 3, ale počet studentů na VOŠ klesl o 4 % z 6 677 na 6 411 tis.

Zaměstnanost dle KZAM

Mírná změna

1 Roste podíl náročnějších zaměstnání.





41


Vývoj ukazatele

Vliv na

program

(výzvy)6

(0-2)6


Výzkum a vývoj

Potřeba výzkumu a vývoje

Výrazná změna

1 Mezi roky 2005 a 2010 došlo k nárůstu počtu pracovišť VaV v Praze o 66, tj. 11 % (v ČR byl nárůst o 28 %). V Praze kles hlavně podíl pracovišť soukromého sektoru.

Pokles VaV pracovišť zaznamenaly pracoviště NNO (o 5 pracovišť, tj. 12% pokles), přesto v tomto sektoru došlo k nárůstu výdajů na VaV.

Absolutní pokles výdajů ve VaV podnikového sektoru mezi 2008 a 2009.

Pokles pracovníků ve VaV v letech 2009 a 2010 oproti roku 2008 o 1 720 pracovníků, tj. 5,6 % (12,5% pokles v podnikovém sektoru).

Propojení výzkumu a vývoje s praxí

Mírná změna

1 Nárůst počtu patentů mezi roky 2005-2010 o 59 %. Pokles v roce 2011 o 7,3 %.

Přetrvávající nedostatečné propojení výzkumu a vývoje s praxí konstatují mnohé studie (např. BRIS, RIS, Výzkum, vývoj a inovace v hl. M. Praze - Analýza regionálních dat).

Vývoj: „výrazná změna“; jednoznačná změna trendu v dané oblasti; -„ mírnázměna; mírný vývoj v dané oblasti, trend není

zcela jednoznačný

Vliv na implementaci programu (zaměření výzev): „0“ bez vlivu; „1“ mírný vliv na danou oblast (aktivita by neměla ve výzvě

chybět), „2“ výrazný vliv na danou oblast (vhodná bonifikace např. v rámci specifických kritérií)

Vývoj socioekonomické situace v hl. m. Praze byl, v období od přípravy a zahájení realizace programu do

roku 2010/2011, v jednotlivých oblastech odlišný. Některé základní charakteristiky celkového vývoje však

zůstaly téměřbeze změny, např. míra ekonomické aktivity či míra zaměstnanosti. Obdobné zůstaly

i některé další – dílčí - ukazatele, např. počet studentů VŠ či VOŠ. Vyzdvihnout je nutné pozitivní vývoj

v růstu HPD (v PPS, EU25=100 %), který v hl. m. Praze dále pokračoval, až k hodnotě 171,9 % v roce 2009.

Celkově také došlo k pozitivnímu vývoji v některých oblastech vzdělávání (např. zlepšení vzdělanostní

struktury obyvatelstva, zejména pak nárůst podílu obyvatel s ukončeným terciérním vzděláním).

Do vývoje po roce 2008/2009 se promítla zejména hospodářská krize, která trendy v mnoha oblastech

nepříznivě ovlivnila. Výraznější zhoršení zaznamenaly po roce 2008/2009 především některé ukazatele

v oblasti zaměstnanosti (např. počet účastníků rekvalifikací, podíl účastníků rekvalifikací na celkovém počtu

nezaměstnaných, podíl uchazečů se ZP na celkovém počtu nezaměstnaných), primárního a sekundárního

vzdělávání (např. počet žáků na 1 třídu, zhoršení výsledků žáků a studentů v mezinárodních srovnávacích

analýzách – PISA; podíl výdajů určených na vzdělávání z HDP), integrace znevýhodněných osob na trh práce

(např. počet volných pracovních míst na jednoho nezaměstnaného se ZP, podíl odmítnutých žádostí o přijetí

dítěte do mateřských škol). V určitých oblastech došlo sice v posledních letech k nepříznivému vývoji, ale

hodnoty některých relevantních ukazatelů se po jejich počátečním příznivém vývoji zpětně přiblížily

k hodnotám, které byly platné v době přípravy programu (2006), např. počet uchazečů o zaměstnání či míra

nezaměstnanosti. Ve srovnání s obdobím přípravy programu tak u nich ke zhoršení nedošlo. Co se týče

celkového demografického vývoje, tak hl. m. Praha dosáhla po roce 2006 pozitivního přirozeného přírůstku,

i když po roce 2010 začal opětovně klesat. V Praze nicméně i aktuálně přibývá obyvatel jak přirozenou





42

měnou, tak migrací.Celkový přírůstek obyvatel po dosažení maxima v roce 2007 (20,0 ‰), opětovně poklesl

na 6,1 ‰)v roce 2011.

NASTAVENÍ FINANČNÍCH ALOKACÍ A JEJICH VZTAH K POTŘEBÁM

Celková alokace OPPA činí 3,18 mld. Kč. Tato částka je rozdělena téměř rovnoměrně do prioritních os 2 a 3

a je mírně vyšší u prioritní osy 1. Disponibilní alokace v jednotlivých prioritních osách k 3. 5. 2012 zůstává

(za předpokladu vyčerpání celé alokace 5. výzvy v rámci PO2), na úrovni 11 až 15 %, přičemž nejvyšší podíl

má prioritní osa 2 (15,4 %), nicméně z hlediska absolutních částek zbývá nejvíce volných finančních

prostředků v prioritní ose 1 (155 mil. Kč). Zpoždění čerpání prioritní osy 2 je ovlivněno částečně

odstoupením od realizace dvou individuálních projektů, zejména pak projektu č. CZ.2.17/2.1.00/30005 s

plánovaným rozpočtem 218 mil. Kč, který svým objemem několikanásobně převyšoval ostatní projekty.

Tento fakt do jisté míry zkresluje výše uvedené výsledky čerpání. Ve srovnání s jinými operačními programy

je převis poptávky nad nabídkou u Operačního programu Praha – Adaptabilita jeden z největších. Nejvyšší

přetlak byl v rámci prioritní osy 1, a to 5,2 násobek a následně byl shodný u PO 2 i PO3, a to 4,2 násobek.

Tato poptávka vypovídá o zájmu potenciálních příjemců a velikosti dané cílové skupiny. Cílová skupina je

v rámci prioritní osy 1 nejpočetnější.

Tabulka 15: Finanční charakteristiky prioritních os OPPA

Prioritní osa Celková alokace podpory

2007-2013

(mil. Kč)

Celková poptávka (podané žádosti, mil. Kč)

Poptávka k alokaci

(%)

Projekty s vydaným

Rozhodnutím /podepsanou

Smlouvou (mil. Kč)

Volná alokace (mil. Kč)

Vyhlášené výzvy

(mil. Kč)

Disponibilní alokace po vyčerpání

výzvy (mil. Kč)

Disponibilní alokace po vyčerpání

výzvy (%)

1 1 214,8 6 334,2 521 1 059,2 155,6 0 155,6 12,8

2 926,1 3 893,6 420 533,2 392,9 250 142,9 15,4

3 926,7 3 902,4 421 825,9 100,8 0 100,8 10,9

Celkem 1-3 3 067,6 14 130,2 460 2 418,3 649,3 250 399,3 13,0

4 110,0 123,5 112 123,5 -13,5 0 -13,5 -12,3

Celkem OPPA

3 177,5 14 253,7 449 2 541,8 635,7 250 385,7 12,1

Poznámka: Měnový kurz: 1 EUR = 24,9 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech

zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj.

kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem.

Zdroj: MSC2007 – 3. 5. 2012

Z hlediska plnění potřeb není nicméně vysoká poptávka jediným faktorem, který by měl ovlivňovat, resp.

zdůvodňovat rozdělení alokace. Z hlediska potřeb Prahy se ukazuje nutnost zvýšení kvality počátečního

vzdělávání, ve kterém dochází neustále ke zhoršování výsledků, přičemž dle aktuálního Programového

dokumentu není možné v současném programovém období v rámci OPPA tuto aktivitu podporovat.

S ohledem na demografický vývoj se ukazuje rovněž potřeba zvýšení intenzity financování projektů na

sladění rodinného a pracovního života. Z hlediska zvýšení konkurenceschopnosti a nastavení dalšího

programového období vzhledem k novým nařízením bude jistě klíčová i podpora oblasti vědy a výzkumu.

Zbývající alokace jsou v podstatě dostatečné pro vyhlášení 1 výzvy v rámci každé prioritní osy.





43

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY

1.1.1 K jakým změnám v socioekonomické situaci v hl. m. Praze došlo od doby přípravy programu, i

v souvislostech s finanční a hospodářskou krizí a jejími následky, zejména v oblastech, na které

jsou zaměřeny intervence programu?

Do socioekonomické situace Prahy se od doby přípravy programu promítl zejména nástup hospodářské

krize, která ovlivnila řadu aspektů socioekonomického prostředí. Z hlediska zaměření OPPA je nutné

poukázat zejména na negativní dopady krize na trh práce. Situace na trhu práce se nicméně v prvních

letech, tj. do roku 2008 vyvíjela pozitivně, a poté došlo k uvedenému obratu. Obtížná situace firem na trhu

práce a nutnost úspor se odrážejí mimo jiné i v intenzivnějším hledání externích zdrojů, včetně hledání

financování vnitrofiremního vzdělávání, které je jednou z intervenčních oblastí OPPA (prioritní osa 1), blíže

se pak analýze poptávky po podpoře věnuje kap. 3.

Dalším z faktorů, který přinesl změnu socioekonomického prostředí, byl obrat v demografickém vývoji

(zejména nárůst porodnosti). Tento vývoj se už v některých oblastech intervencí OPPA začal projevovat a

projeví se i v následujícím období. V Praze tak rostl v posledních letech tlak na kapacitu předškolních

zařízení, přičemž nárůst počtu dětí s sebou přináší rovněž růst cílové skupiny pro mimoškolská zařízení,

zájmovou činnost, mateřská centra apod.

Hospodářská krize se negativně projevila i v oblasti integrace znevýhodněných osob na trh práce, kdy se

ještě snížil počet volných pracovních míst na jednu nezaměstnanou osobu se ZP a narostla tak cílová

skupina osob jedné z intervenčních oblastí podporovaných OPPA (prioritní osa 2).

V hl. m. Praze ve sledovaném období výrazně vrostl počet studentů vysokých škol a došlo i k navýšení

počtu škol. Rostla tak cílová skupina příjemců pro podporu z prioritní osy 3. Spolu s úsporami veřejných

financí směřujících do školství lze celkově očekávat rovněž vyšší tlak všech typů škol na získání finančních

prostředků z OPPA. Zároveň se zhoršují některé kvalitativní ukazatele vzdělanosti (dle hodnocení PISA), což

implikuje rovněž zvýšenou potřebu podpory rozvoje škol a jimi poskytované výuky. Růst počtu dětí, který

se nyní týká předškolních zařízení, zasáhne, resp. aktuálně již přechází na úroveň primárního vzdělávání.

V poslední řadě je nutné zmínit vývoj v oblasti výzkumu a vývoje, u kterého je nutné poukázat zejména na

mírné zhoršení pozice Prahy vzhledem ke zbytku republiky (projevuje se tak i rozsah podpory poskytovaný

z OPVaVpI). V ČR mimo území Prahy rostl výrazněji celkový počet pracovišť VaV i počet zaměstnanců, ten

v Praze de facto stagnoval.

1.1.2 Došlo k tak výrazným změnám potřeb regionu hl. m. Prahy v oblastech, které je možné v rámci

cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost podporovat z Evropského sociálního fondu

v období 2007-2013, že by bylo vhodné upravit zaměření intervencí programu ve vztahu ke

zbývající alokaci programu a také v návaznosti na zaměření intervencí ESF v Praze v období 2014-

2020?

Vzhledem k pokročilé fázi implementace programu a zbývající alokaci není vhodné uvažovat o jakékoliv

změně programu, změna je z časového hlediska již nerealizovatelná.

1.1.3 Odpovídá, resp. odpovídalo nastavení finančních alokací na jednotlivé prioritní osy potřebám hl.

m. Prahy v průběhu dosavadní implementace programu?

Disponibilní alokace zůstává (za předpokladu vyčerpání celé alokace 5. výzvy v rámci PO2), na úrovni





44

11 %až 15 %, přičemž nejvyšší podíl má prioritní osa 2, nicméně z hlediska absolutních částek zbývá nejvíce

volných finančních prostředků v prioritní ose 1. Nejvyšší přetlak poptávky nad nabídkou byl v rámci

prioritní osy 1 a 2. Počet podaných projektů zde převyšoval cca 5 ti až 6 ti násobně počet schválených

projektů. Nicméně zájem se lišil dle konkrétních aktivit. Poptávka obecně vypovídá o zájmu potenciálních

příjemců a velikosti dané cílové skupiny. Vysoký zájem byl zejména o podporu vnitrofiremního vzdělávání,

kde bylopodáno 1 474 projektových žádostí. Cílová skupina je nejpočetnější právě v rámci prioritní osy 1.

Z hlediska potřeb Prahy se ukazuje nutnost zvýšení kvality počátečního vzdělávání, včetně primárního

vzdělávání, ve kterém dochází neustále ke zhoršování výsledků. Ač podpora primárního vzdělávání není

v současném programovém období možná, doporučujeme její zařazení v maximální možné míře zvážit

pro příští programové období.

S ohledem na demografický vývoj se ukazuje rovněž potřeba zvýšení intenzity financování projektů na

sladění rodinného a pracovního života. Z hlediska zvýšení konkurenceschopnosti a nastavení dalšího

programového období vzhledem k novým nařízením bude jistě klíčová i podpora oblasti vědy a výzkumu.

Nastavení alokací lze tedy v zásadě hodnotit jako odpovídající s tím, že do budoucna by bylo vhodné zvýšit

podíl alokace pro oblast vzdělávání a rozšířit tuto oblast o podporu základních škol v šíři, v jaké to bude

nařízeními umožněno.

1.1.4 Je možné identifikovat oblasti, které již byly pozitivně ovlivněny intervencemi programu a nebo

je u nich tento pozitivní vliv pravděpodobný?

Jako pozitivně ovlivněné oblasti a oblasti s pravděpodobným potenciálním pozitivním vlivem lze, na

základě provedených analýz, označit oblast sociálního začleňování a vzdělávání na středních školách.

Rozsah podpory z OPPA je nicméně vzhledem k rozsahu cílových oblastí a jejich problémům spíše nízký. Na

základě výsledků lze doporučit koncentrování podpory do větších projektů, které mohou pro daný subjekt

přinést hmatatelné a výrazné výsledky a rovněž lze doporučit při výběru projektů a specifikaci výzev zvýšit

koncentraci na udržitelnost výstupů, resp. podporovat projekty s vysokým potenciálem udržitelnosti.

V případě počátečního vzdělávání se jedná o zavádění nových a inovaci stávajících vzdělávacích programů,

v případě sociální integrace o podporu sociálních podniků i podporu zakládaní zařízení péče o děti, a to již

od věku 2 let. V případě podpory vzdělávání lze doporučit rovněž koncentraci na progresivnější typy

nástrojů „spolupráce s podniky při nastavování vzdělávacích programu“, podpora stáží, síťování apod.

1.1.5 Do jaké míry odpovídalo zaměření jednotlivých dosud realizovaných výzev potřebám regionu

hl. m. Prahy v době jejich vyhlášení?

Řídící orgán se při nastavování výzev jednoznačně snažil reflektovat potřeby v daných oblastech. V prioritní

ose 1 v době ekonomické krize vyhlásil 3. výzvu pouze pro dalšího vzdělávání ve firmách a v poslední výzvě

na základě předchozích zkušeností naopak podporu zúžil pouze na znevýhodněné skupiny zaměstnanců.

ŘO naopak ukončil výzvy na otevřené vzdělávací kurzy, které se příliš neosvědčily. Při podpoře vysokých

škol reflektoval potřeby a strategie a podporu zúžil pouze na bakalářské a doktorské stupně. Potřebám

odpovídalo i přerušení podpory směrem k vyšším odborným školám.

Kladně lze ohodnotit práci ŘO s výzvami, směrem ke zkvalitňování projektů, a to omezením počtu projektů

předkládaných jedním subjektem i zavedením spolufinancování v prioritní ose 1.Ve druhé prioritní ose

zaměření výzev reflektovalo potřeby a jejich změny, což se odrazilo v postupném navýšení alokace pro

podporu souladu rodinného a pracovního života.





45

2.2 Evaluační úkol 1.2: Aktualizace kontextu strategických dokumentů

Cílem tohoto úkolu je vyhodnotit změny na úrovni klíčových strategických dokumentů se vztahem

k zaměření OPPA a podpoře ESF v regionu hl. m. Prahy v období 2014+.


1.2.1 K jakým změnám došlo v klíčových strategických dokumentech na regionální, národní a evropské

úrovni, které tvoří kontext programu?

1.2.2 V jakých oblastech došlo k největším změnám strategických dokumentů a jaký vliv by tyto změny

měly mít na realizaci OPPA či zaměření podpory z ESF v regionu hl. m. Prahy v období 2014+?

Pro vyhodnocení těchto otázek byla provedena analýza relevantních dokumentů na národní úrovni a

úrovni EU se vztahem k podpoře z ESF v hl. m. Praze.

2.2.1 Zhodnocení změn relevantních strategických dokumentů s ohledem

na zaměření OPPA

1.2.1 K jakým změnám došlo v klíčových strategických dokumentech na regionální, národní a evropské

úrovni, které tvoří kontext programu?

Poznámka: Hlavní klíčové strategické dokumenty, které byly schváleny na úrovni Společenství (zejména

Strategie Evropa 2020 a Územní agenda 2020), se vztahují zejména k příštímu programovému období 2014+

a nemají bezprostřední vliv na realizaci OPPA. Tyto dokumenty jsou proto uvedeny v následující kapitole, kde

je řešen evaluační úkol 1.2.2, který je zaměřen na dopady změn strategických dokumentů na podporu z ESF

v hl. m. Praze v období 2014+.

Některé strategické dokumenty tvořící kontext programu, které jsou uvedeny v textu programového

dokumentu, nebyly od doby jeho zpracování aktualizovány (jedná se například o Národní strategický

referenční rámec, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha) atd.). Jiné strategické

dokumenty prošly revizemi a aktualizacemi.

Na národní úrovni vstoupily v platnost či byly aktualizoványtyto klíčové strategické dokumenty:

1) Národní inovační strategie (NSR ČR); schválena v roce 2011.

Jedním z hlavních předpokladů fungujícího národního inovačního systému je dostatek

motivovaných a potřebnými znalostmi a kompetencemi vybavených lidí. S lidmi jsou bezprostředně

svázané klíčové faktory hospodářského úspěchu jednotlivých firem i celých ekonomik. Stanovená

klíčová témata v oblasti rozvoje lidských zdrojů jsou kompatibilní s OPPA (Kvalita VŠ vzdělávání

(vč. doktorského); Rozvoj kreativity, podnikavosti a klíčových kompetencí na všech úrovních

počátečního vzdělávání; Podmínky pro zaměstnávání a dlouhodobý pobyt špičkových zahraničních

odborníků). Zvýšení adaptability zaměstnanců má dle NSR ČR za cíl pomoci (byť zprostředkovaně)

zastoupení inovačních procesů, a to podporou dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců, ve

vazbě na zavádění nových technologií ve vazbě na růst produktivity.





46

2) Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (SMK); schválena v roce 2011.

Flexibilní trh práce umožňující efektivní využívání zdrojů ekonomického a společenského rozvoje je

vizí Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti v oblasti trhu práce. Strategie následně definuje

tyto, pro program relevantní, klíčové iniciativy: sladění rodinného života a pracovní kariéry a rozvoj

trhu práce (inkluze specifických skupin z trhu práce, zvýšení vnitřní flexibility apod.).

3) Rámec strategie konkurenceschopnosti; schválena v roce 2011.

Jde o jeden z podpůrných materiálů pro Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti (viz výše).

4) Národní program reforem (NPR); schválen v roce 2012.

NPR představuje příspěvek České republiky k plnění cílů ke Strategii Evropa 2020. NPR je pro OPPA

relevantní zejména v části reformních opatření pro fungující trh práce a sociálního systému, jakožto

předpokladu konkurenceschopné ekonomiky (moderní sociální systém a pracovní právo, integrace

na trhu práce, sociální začleňování a snižování chudoby). V rámci aktualizací je kladen větší důraz na

plnění cílů strategie Evropa 2020.

Tyto národní strategické dokumenty jsou, v relevantních částech,v souladuse zaměřením, resp. definováním

intervencí OPPA. V programu jsou realizovány také projekty, které tematicky odpovídajístrategiím, a

korekce programu tedy není nutná.

Na regionální úrovni vstoupilyv platnost či byly aktualizoványtyto klíčové strategické dokumenty:

1) Strategický plán hl. m. Prahy,aktualizace z roku 2008; jedná se o dlouhodobý strategický

dokument definující vizi rozvoje města na dalších 15 až 20 let schválený Zastupitelstvem hl. m.

Prahy. Strategický plán je:

„programem rozvoje územního obvodu hl. m. Prahy“ ve smyslu zákona o hl. m. Praze,

„programem rozvoje územního obvodu kraje“ ve smyslu zákona o podpoře regionálního

rozvoje,

„strategií rozvoje regionu soudržnosti Praha“ nezbytnou pro tvorbu regionálních

operačních programů, na základě kterých může čerpat finanční podporu z fondů Evropské

unie.

Strategický plán byl v roce 2009 rozpracován do návrhu jednotlivých úkolů v Programu realizace

strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015.

2) Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015; schválený v říjnu roku

2009. Program realizace rozpracovává strategickýplán do návrhu hlavních úkolů pro naplňování

strategickékoncepceměsta v letech2010-2015. Vymezuje i konkrétní úkoly ve vztahu k čerpání z

ESF:

Dosažení cílů pražských operačních programů pro čerpání prostředků strukturálních fondů

Městský program podpory podnikání (zvláštní pozornost věnovat malým(a středním)

podnikům a aktivitám s prokazatelnou inovační kvalitou)

Propagace odborného vzdělávání (a široce medializovat střední odborné vzdělávání)

Další vzdělávání pedagogických pracovníků (zkvalitnit péči o děti, žáky a studenty se

speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách prostřednictvím dalšího vzdělávání

pedagogických pracovníků)

Snižování administrativní zátěže na MHMP a na úřadech městských částí





47

Tyto regionální strategické dokumenty jsou, v relevantních částech, v souladu se zaměřením, resp.

definováním intervencí OPPA. V programu OPPA jsou realizovány rovněž projekty, které tematicky

odpovídají regionálním strategickým dokumentům, a korekce operačního programu tedy není nutná.





48

Poznámka: Pro přehlednost jsou klíčové dokumenty vztahující se k jednotlivým k aktuálním prioritním osám uvedeny v následující tabulce, která také shrnuje jejich vazbu na dané prioritní osy OPPA.

Tabulka 16: Zhodnocení vazeb oblastí podpory OPPA na vybrané strategické dokumenty

Prioritní osa

Národní

inovační

strategie

Strategie regionálního rozvoje

Národní program reforem

Strategický rámec udržitelného rozvoje

Strategie Evropa

2020

Integrované hlavní

směry

SMK Investiční priority v návrzíc

h nařízení EU ke KP

2014+

Dlouhodobý záměr vzděl. a rozvoje

vzdělávací soustavy

Strategie

celoživot. učení

Akční plán

podpory odbornéh

o vzdělává

ní

Bílá kniha

ANO/NE

ANO/NE Intenzita* Intenzita* Intenzita*

Intenzita* Intenzita*

Intenzita*

Intenzita* Intenzita*

Intenzita* ANO/NE

1 NE ANO Střední III.3.2 Vysoká 2.1, 2.3 Nízká Střední Střední 5.21

Střední 6.29

Vysoká Vysoká Vysoká (3.3.3)

NE ANO

2 NE P 2.4 Střední III.2.2, III.3.1

Vysoká 1.3, Střední1.1, 5.1

Vysoká Vysoká Střední 5.20,

6.25, 24

Vysoká Střední 1.1 Nízká 1.E

NE NE

3 ANO ANO Vysoká III.3.2, III.3.3

NE Střední Střední Střední 5.21, 5.22

Vysoká Vysoká Vysoká (3.3.1, 3.3.2)

Střední ANO

* Vysoká vazba: oblast podpory je zahrnuta v plném rozsahu v daném strategickém dokumentu (obsahem se prakticky kryjí) Střední vazba: oblast podpory je v dokumentu uvedena, nikoliv však v plném rozsahu (existuje částečný překryv mezi oblastí podpory a strategickým dokumentem) Nízká vazba: oblast podpory ve strategickém dokumentu přímo zmíněná není, ale lze ji odvodit (věcně s ní souvisí).

Plné názvy dokumentů: Národní inovační strategie; Strategie regionálního rozvoje; Národní program reforem; Strategický rámec udržitelného rozvoje; Strategie Evropa 2020; Integrované hlavní směry; Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti; Investiční priority v návrzích nařízení EU ke KP 2014+; Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy; Strategie celoživotního učení; Akční plán podpory odborného vzdělávání; Národní program rozvoje vzdělávání v České republice - Bílá kniha





49

2.2.2 Zhodnocení vlivu změn relevantních strategických dokumentů

s ohledem na zaměření podpory ESF v regionu hl. m. Prahy

v období 2014+

Pro období 2014+ je nyní na úrovni Společenství klíčovým strategickým dokumentem zejména

Strategie Evropa 2020, Územní agenda Evropské unie 2020 a poté návrhy nových nařízení ke

strukturálním fondům. Pro nastavení nového programového období má význam i Pátá zpráva EK o

hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

KLÍČOVÉ DOKUMENTY NAÚROVNI EU PRO PŘÍPRAVU ESF PROGRAMŮ 2014+:

1) Strategie Evropa 2020je strategie EU, jejímž cílem je v příštím desetiletí dosáhnout nového

růstu.Hlavní cíle dokumentu Strategie Evropa 2020 schválené Evropskou radou v roce 2010

jsou následující7:

1. Míra zaměstnanosti u osob ve věku 20 až 64 let by se měla zvýšit ze současných 69 % na

nejméně 75 %, mimo jiné prostřednictvím aktivnějšího zapojení žen, starších pracovníků

avětší integrace migrujících pracovních sil.

2. EU si v současnosti stanovila cíl, kterým je investice do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP.

V rámci tohoto cíle se podařilo zaměřit pozornost na potřeby investic do výzkumu a vývoje

ve veřejném a soukromém sektoru, cíl je ale spíše zaměřen na vstupy než na důsledky.

Existuje jasná potřeba zlepšení podmínek pro soukromý výzkum a vývoj v EU a mnohá z

opatření navrhovaných v této strategii se ubírají tímto směrem. Je rovněž jasné, že

společný pohled na výzkum, vývoj a inovace by znamenal širší spektrum výdajů, jež by bylo

relevantnější pro obchodní operace a pro hybné síly produktivity. Komise navrhuje udržení

cíle ve výši 3 % a zároveň vytvoření ukazatele, který by intenzitu výzkumu, vývojea inovací

odrážel navýšení investic do výzkumu a vývoje na úroveň 3 % HDP.

3. Snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20 % oproti úrovním roku 1990 nebo o 30 %,

pokud pro to budou příznivé podmínky; zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší

konečné spotřebě energie na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %.8

4. Cílem týkajícím se úrovně vzdělání u dětí, které předčasně ukončily školní docházku,

jesnížit míru tohoto předčasného ukončení ze současných 15 % na 10 %, a zároveň zvýšit

podíl osob ve věku 30 až 34 let, jež ukončily terciární vzdělání, z 31 % na 40 % v roce2020.

5. Počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, by se měl snížit o 25 %, což by

vyvedlo z chudoby přes 20 milionů lidí9.

Definované cíle by měly být dosaženy do roku 2020. Všechny členské státy si v každé z definovaných

oblastí stanovily své vlastní cíle. Celou strategii, na úrovni EU, tak podpoří konkrétní opatření

členských států.

7Oficiální překlad

8 Vloženo pro úplnost, přestože není relevantní pro zaměření ESF.

9 Vnitrostátní hranice chudoby je stanovena na úrovni 60 % průměrného disponibilního příjmu v každém

členském státě.





50

2) Návrh nového nařízení o ESF a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/200610 (ze dne 14. 3. 2012) a

návrh nového nařízení o ERDF a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/200611 (ze dne 10. 10. 2011)

Návrh nového nařízení o ESF je z pohledu nastavení priorit operačního dokumentu pro hl. m. Prahu

klíčový v oblastech zaměstnanosti a trhu a práce, vzdělávání a sociálního začleňování. Pro úplnost je

nutné uvést, že návrh nového nařízení o ERDF rovněž podporuje rozvoj zaměstnanosti, sociální

začleňování a vzdělávání. Obě nařízení se zaměřují rovněž na podporu budování institucionální

kapacity a účinnosti veřejné správy12. Obě nařízení jsou tematicky provázána, provázána je tedy

investiční i neinvestiční podpora.

Zaměstnanost, trh práce, mobilita pracovníků

Zaměření pomoci definuje první odstavec článku 3 návrhu Nařízení o ESF pro tematický cíl (a)

podpora zaměstnanosti a mobility pracovníkůprostřednictvím následujících investičních priorit:

i. přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků;

ii. trvalé začlenění mladých lidí, zejména těch, kteří nemají zaměstnání a nejsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy, do trhu práce;

iii. samostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání podniků;

iv. rovnost žen a mužů a sladění pracovního a soukromého života;

v. pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám;

vi. aktivní a zdravé stárnutí;

vii. modernizace a posílení institucí trhu práce, včetně opatření pro zlepšení nadnárodní mobility pracovníků;

Prostřednictvím investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF rovněž k tematickým cílům uvedeným v článku 9 nařízení o ERDF, a to zejména podporou:

(a) přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které bude odolné vůči změně klimatu, bude účinně využívat zdroje a bude udržitelné z hlediska životního prostředí, prostřednictvím reformy systémů vzdělávání a odborné přípravy, přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvyšování kvalifikace pracovníků a vytváření nových pracovních míst v odvětvích souvisejících se životním prostředím a energií;

(b) zvyšování dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií prostřednictvím rozvíjení počítačové gramotnosti, investic do začleňování občanů do informační společnosti (e-inclusion), elektronických dovedností a souvisejících podnikatelských dovedností.

(d) zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků tím, že se podpoří přizpůsobivost podniků a pracovníků a zvýší se investice do lidského kapitálu.

Pro úplnost je zde uvedeno i zaměření pomoci z ERDF ve vazbě na trh práce. Podpora je definována

prostřednictvím priorit v článku 5 návrhu Nařízení o ERDF, a tov rámci tematického cíle (8) podpora

zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil. Investiční priority jsou definovány takto:

10COM (2011) 607 final/2, 2011/0268 (COD); dále jen Nařízení o ESF

11COM (2011) 614 final, 2011/0275 (COD); dále jen Nařízení o ERDF

12 Nyní v působnosti OPLZZ





51

(a) rozvoj podnikatelských inkubátorů a investiční podpora samostatně výdělečnéčinnosti a

zakládánípodniků;

(b) iniciativy místního rozvoje a podpora subjektů poskytujících místní služby zaměřené na vznik

nových pracovních míst, pokud tato opatření nespadají do oblasti působnosti nařízení o ESF;

(c) investování do infrastruktury pro veřejné služby zaměstnanosti;

Počáteční primární, sekundární vzdělávání a celoživotní učení

Zaměření pomoci definuje první odstavec článku 3 návrhu Nařízení o ESF pro tematický cíl (b) investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učeníprostřednictvím následujících investičních priorit:

i. omezování předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke

kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání;

ii. zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků

a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce, zahrnující

zlepšování kvality odborného vzdělání a školení a zřizování a vývoj na práci založeného

vzdělávání a učebních plánů, jako například duálního vzdělávacího systému.

Prostřednictvím investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF rovněž k tematickým cílům

uvedeným v článku 9 nařízení o ERDF, a to zejména podporou:

(a) přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které bude odolné vůči změně klimatu, bude účinně

využívat zdroje a bude udržitelné z hlediska životního prostředí, prostřednictvím reformy

systémů vzdělávání a odborné přípravy, přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvyšování

kvalifikace pracovníků a vytváření nových pracovních míst v odvětvích souvisejících se

životním prostředím a energií;

(b) zvyšování dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií

prostřednictvím rozvíjení počítačové gramotnosti, investic do začleňování občanů do

informační společnosti (e-inclusion), elektronických dovedností a souvisejících

podnikatelských dovedností.

(c) zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků tím, že sepodpoří

přizpůsobivost podniků a pracovníků a zvýší se investice do lidskéhokapitálu.

Pro úplnost je zde uvedeno i zaměření pomoci z ERDF ve vazbě vzdělávání. Podpora je definována

prostřednictvím priorit v článku 5 návrhu Nařízení o ERDF, a to v rámci tematického cíle (10) investice

do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury

Počáteční vzdělávání: terciární vzdělávání včetně vědy a výzkumu

Nařízení k ESF v rámci tematického cíle (b) investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního

učenízahrnuje tuto investiční prioritu:

ii. zlepšování kvality, účinnosti a otevřenosti terciárního a rovnocenného vzdělávání, aby se

zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání;

Prostřednictvím investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF rovněž k tematickým cílům

uvedeným v článku 9 nařízení o ERDF, a to zejména podporou:





52

(c) výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné

přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými

institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky;

Pro úplnost je zde uvedeno i zaměření pomoci z ERDF ve vazbě terciérní vzdělávání a na vědu a

výzkum. Podpora je definována prostřednictvím priorit v článku 5 návrhu Nařízení o ERDF, a tov

rámci tematického cíle (1) posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací. Investiční priority

jsou definovány takto:

(a) posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu

a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského

zájmu;

(b) podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktůa služeb, přenosu

technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb,stimulace poptávky, vytváření sítí,

klastrů a otevřených inovacíprostřednictvím inteligentní specializace;

(c) podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatřeník včasnému

ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýrobyv oblasti klíčových technologií a

šíření technologií pro všeobecné použití;

Sociální začleňování a boj proti chudobě

Nařízení k ESF v rámci tematického cíle (c) podpora sociálního začleňování a boj proti

chudobězahrnuje tyto investiční priority:

i) aktivní začleňování;

ii) integrace marginalizovaných společenství, jako jsou Romové;

iii) boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského

vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

iv) zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně

zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu;

v) podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků;

vi) strategie pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit;

Pro úplnost je zde uvedeno i zaměření pomoci z ERDF ve vazbě sociální začleňování a boj proti

chudobě. Podpora je definována prostřednictvím priorit v článku 5 návrhu Nařízení o ERDF, a tov

rámci tematického cíle (9) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě. Investiční priority jsou

definovány takto:

(a) investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu,

regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností,pokud jde o zdravotní stav, a přechod

od institucionálních ke komunitnímslužbám;

(b) podpora materiální a hospodářské obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit;

(c) podpora sociálních podniků;





53

3) Územní agenda Evropské unie 2020:K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů

podporující začlenění

Účelem Územní agendy EU je vytvoření strategického a akčního rámce územního rozvoje Evropy.

Tento strategický dokument využil mimo jiné výsledky a informace z projektů realizovaných v rámci

programu ESPON a Interreg. Strategie má rovněž vazbu na národní koncepce územního rozvoje. V

rámci této agendy se hovoří o tzv. "územní soudržnosti", která je Evropskou unií chápána jako třetí

dimenze politiky soudržnosti a má sloužit pro lepší zacílení intervencí průřezové politiky soudržnosti.

Hlavním cílem strategie je tedy více zohlednit územní aspekty, s vazbou na lisabonské a göteborské

cíle. Územní priority rozvoje EU jsou v tomto strategickém dokumentu definovány takto:

podpora polycentrického a vyváženého územního rozvoje;

územní integrace v příhraničních a nadnárodních regionech;

zlepšení územního propojení pro jednotlivce, komunity a podniky;

podpora integrovaného rozvoje ve městech, venkovských a specifických oblastech;

zajištění globální konkurenceschopnosti regionů na základě silné místní ekonomiky;

správa a propojení ekologických, krajinných a kulturních hodnot regionů.

4) Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti13

Účelem této zprávy je prezentovat představy Evropské komise o budoucí architektuře Kohezní

politiky Evropské unie na období 2014-2020. Zpráva se poměrně výrazně zaměřuje na potřebu

zefektivnění čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. V této hodnotící zprávě je mimo

jiné zdůrazňováno zavedení předběžných podmínek pro vyplácení prostředků (tzv. kondicionality),

což se promítlo i do návrhu nových nařízení k ESF a ERDF a výrazně to ovlivní přípravu operačních

programů.

13 Tzv. Pátá kohezní zpráva





54

KLÍČOVÉ NÁRODNÍ DOKUMENTY PRO PŘÍPRAVU ESF PROGRAMŮ 2014+

Některé z níže uvedených národních dokumentů byly uvedeny již v předchozí kapitole 2.2.1. Zde jsou

doplněny informace k jejich využití při přípravě nového programového období.

1) Národní inovační strategie (NIS ČR);schválena v roce 2011.

Tato strategie bude z důvodu svého zaměření klíčová pro přípravu nového programového období,

zejména s ohledem na to, že strategické dokumenty EU i návrhy nových nařízení kladou důraz na

podporu inovací ve vazbě na růst konkurenceschopnosti (hlavní zaměření strategie je uvedeno v kap.

2.2.1).

2) Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (SMK) a Rámec strategie

konkurenceschopnosti;schváleny v roce 2011

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti i na ni navazující rámec jsou klíčovými dokumenty pro

přípravu nového období zejména ve vazbě na priority stanovené pro trh práce. Dokumenty se

prolínají především v oblastech podpory mobility zaměstnanců, vytváření pracovních míst i slaďování

rodinného a pracovního života.

1) Národní program reforem (NPR); schválen v roce 2012

NPRpředstavuje příspěvek České republiky k plnění cílů Strategie Evropa 2020. NPR je pro OPPA

relevantní zejména v části reformních opatření pro fungující trh práce a sociálního systému, jakožto

předpokladu konkurenceschopné ekonomiky (moderní sociální systém a pracovní právo, integrace na

trhu práce, sociální začleňování a snižování chudoby). V rámci aktualizací je kladen větší důraz na

plnění cílů Strategie Evropa 2020.

ČR si v NPR definovala tyto cíle, které bude nutné zohlednit při přípravě nového programového

dokumentu za hl. m. Prahu pro období 2014+:

Zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20-64 let na 75%

Zvýšení míry zaměstnanosti žen (20-64 let) na 65%

Zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55-64 let) na 55%

Snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15-24 let) o třetinu oproti roku 2010

Snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0-2) o čtvrtinu

oproti roku 2010

Udržení až do roku 2020 hranici počtu osob ohrožených chudobou, materiální

deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby na stejné úrovni jakov

roce 2008. ČR současně vyvine úsilí vedoucí ke snížení počtu osob ohrožených

chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby

o 30 000 osob.

Na základě výše uvedeného bude vhodné (oproti současnému programovému období) se více

zaměřit na podporu zaměstnanosti žen, zaměstnanost starších osob i snížení nezaměstnanosti

mladých a nízkokvalifikovaných osob.





55

3) Národní rozvojové priority(dosud neschválené vládou ČR)

Při přípravě nových programových dokumentů bude nutné zohlednit národní rozvojové priority.

Relevantní priority jsou podtrženy.

Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky

o Podpora podnikání

o Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje

o Fungující trh práce jako předpoklad konkurenceschopnosti ekonomiky

o Zvyšování kvality vzdělávání

Rozvoj páteřní infrastruktury

o Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury

o Rozvoj infrastruktury elektronických komunikací

o Zkvalitňování energetických sítí

o Rozvoj environmentální infrastruktury

Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy

o Zkvalitňování legislativního a regulačního prostředí

o Podpora optimalizace procesů ve veřejné správě

o Vytvoření a rozvoj standardů veřejných služeb

o Zavádění a rozvoj digitalizace agend veřejné správy

o Zvyšování kvalifikace ve veřejné správě

Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví

o Podpora sociálního začleňování a boje s chudobou

o Podpora systému péče o zdraví

Integrovaný rozvoj území

o Posílení regionální konkurenceschopnosti

o Podpora územní soudržnosti

o Zlepšování kvality životního prostředí

KLÍČOVÉ DOKUMENTY NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI PRO PŘÍPRAVU ESF PROGRAMŮ 2014+:

1) Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace z roku 2008

Jedná se o dlouhodobý strategický dokument definující vizi rozvoje města na dalších 15 až 20 let

schválený Zastupitelstvem hl. m. Prahy. Strategický plán je rovněž základem pro strategické vymezení

zaměření politiky soudržnosti v hl. m. Praze v období 2014+. Strategický plán byl pro tento účel dále

rozpracován do Analýzy oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti na období 2014-2020 v hl.

m. Praze.

2) Analýza oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti na období 2014-2020 v hl. m.

Praze; zpracována v říjnu 2011

V rámci dokumentu jsou vymezeny strategické cíle prioritních oblastí pro následující programové

období 2014+. Pro ESF jsou relevantní cíle v následujících oblastech:

Vzdělávání a veřejná správa





56

o Zvýšení výkonnosti a kvality správy města, zajištění účasti veřejnosti na řešení

věcích veřejných

o Posilování tradičního postavení Prahy jako centra vzdělanosti a humanity

Zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel Prahy

Propojení vysokých škol s vědecko-výzkumnými pracovišti

Podnikatelské prostředí

o Zvýšení výkonnosti a efektivnosti ekonomiky, zajištění příznivého

Sociální začleňování a zdravotnictví

o Posilování tradičního postavení Prahy jako centra vzdělanosti a humanity

Vytvoření funkčního systému zdravotní péče

Podpora účinného systému rozvoje a plánování sociálních služeb

Preferování moderních způsobů poskytování sociálních služeb

Odstraňování bariér pro znevýhodněné skupiny obyvatel

Zajištění podpory rovných příležitostí mužů a žen v pracovním a rodinném

životě

3) Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015; schválený

v říjnu roku 2009.

Program realizace strategické koncepce rozpracovává strategický plán do návrhu hlavních úkolů pro

naplňování koncepce města v letech 2010-2015. Z tohoto hlediska vymezuje dokument i konkrétní

úkoly ve vztahu k příštímu programovému období 2014+, a to zejména:

Aktivní hájení zájmů Prahy při jednání o budoucnosti politiky soudržnosti EU:

Koordinace rozvoje Prahy a Středočeského kraje (realizace nadregionálních

projektů financovaných ze SF)

Identifikace problémových skupin obyvatel, zjištění chybějících významných

obslužných aktivit, odhad vývojových trendůa jejich vlivu jako podklad pro

operativní i koncepční rozhodování městské správy (má být financováno

z prostředků hl. m. Prahy a výstupy této aktivity budou využitelné pro nastavení

operačních programů pro období 2014+)

4) Regionální inovační strategie hl. M. Prahy (RIS);aktualizace schválena v roce 2012

Strategické cíle RIS připravila Pracovní skupina pro aktualizaci RIS a schválila je Pražská rada pro

výzkum a ekonomiku (PRVEK) v prosinci 2011. Následně byly realizovány workshopy s cílem

navrhnout konkrétní opatření pro realizaci strategie.Definovaná opatření byla finálně schválena

radou (PRVEK) v březnu 2012. Pro oblast působení ESF je relevantní zejména tematická oblast 3

Lidské zdroje a tyto její strategické cíle:

3.1 Systém pro vyhledávání talentů

3.2 Rozvoj talentů ve vzdělávacím procesu

3.3 Udržení lidského kapitálu a podpora mobility

3.4 Podpora komercializace výsledků výzkumu a vývoje

3.5 Kvalifikovaný personál poskytující služby pro inovace





57

Regionální inovační strategie bude pravděpodobně jedním z klíčových dokumentů pro přípravu

nového programového období v Praze. Návrh nových nařízení totiž ještě výrazněji akcentuje roli

vědy, výzkumu, inovací, transferu technologií apod.

5) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy, 2012-

2016; schválen v roce 2012

Jedná se o strategický dokument HMP pro oblast vzdělávání, zpracovaný v souladu se zákonem

č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve

znění pozdějších předpisů. V rámci dokumentu jsou vymezeny priority pro jednotlivé segmenty

vzdělávání. Pro následující programové období 2014+ a přípravu nových programůjsou

relevantní tyto priority:

Zvyšování kvality a modernizace vzdělávání

Optimalizace nabídky vzdělávání zejména ve vztahu k trhu práce

Zlepšení klimatu ve školách a školských zařízeních

Zvyšování kompetencí dětí, žáků a studentů a jejich osobnostní rozvoj

Podpora pedagogických pracovníků

Dlouhodobý záměr stanovuje priority pro všechny druhy vzdělávání, tj. pro předškolní, základní,

střední, vyšší odborné, speciální a základní umělecké a zájmové vzdělávání. Uvedeny jsou rovněž

cíle pro pedagogicko-psychologické poradenství a pro průřezová témata (komunikační

kompetence v cizích jazycích, informační a komunikační technologie, prevence sociálně

patologických jevů, vzdělávání k udržitelnému rozvoji, péče o talentované žáky a celoživotní

učení a další vzdělávání). Pro oblast ESF budou pro příští období relevantní priority s vazbou na

další vzdělávání a celoživotní učení a slaďování pracovního a rodinného života. Jednotlivé druhy

vzdělávání budou relevantní, pouze pokud budou mít vazbu na prevenci předčasných odchodů

žáků a studentů ze vzdělávacího systému.


1.2.1 K jakým změnám došlo v klíčových strategických dokumentech na regionální, národní a

evropské úrovni, které tvoří kontext programu?

Některé dokumenty tvořící kontext programu nebyly od doby zpracování programového dokumentu

aktualizovány (jedná se například o Národní strategický referenční rámec, Národní program rozvoje

vzdělávání v České republice (Bílá kniha). Přijaty či aktualizovány byly především: Národní inovační

strategie, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Rámec strategie konkurenceschopnosti,

Národní program reforem, Strategický plán hl. m. Prahy, Program realizace strategické koncepce hl.

m. Prahy na období 2009-2015. Na regionální byl dále aktualizován strategický plán a byl přijat

Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015. Další strategické

dokumenty se váží převážně k novému programovému období.

Tematicky byl Národní program reforem 2005-2008 provázán s prioritními osami OPPA

především v části zaměstnanost, kde se zaměřoval na flexibilitu a začleňování na trhu práce a

vzdělávání. Aktuální navazující program je pro OPPA relevantní zejména v části reformních

opatření pro fungující trh práce a sociálního systému, jakožto předpokladu konkurenceschopné





58

ekonomiky. Relevantními kapitolami jsou především kap. III.3.2. Systematické zlepšování kvality

vzdělávací činnosti a reforma vzdělávací soustavy, III.3.3.Reforma vysokého školství a dále

kapitola III.2.2. Integrace na trhu práce. Změny v NPRvšak vzhledem k implementaci OPPA nebyly

zásadní.

Dokument Strategie udržitelného rozvoje České republiky pro roky 2004 – 2009 byl aktualizován

vytvořením dokumentu Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který je platný

od roku 2010. Cíle dokumentu směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro

současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích. Původní

strategický cíl „Podpora rozvoje lidských zdrojů s cílem dosahovat maximální sociální

soudržnosti“ je rozpracován do několika priorit směřujících na zlepšování podmínek pro zdravý

život, přizpůsobení politiky demografickému vývoji,podpoře mezigenerační a rodinné

soudržnosti, podpoře dynamiky národní ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti,rozvoji

lidských zdrojů, vzdělávání, výzkumu a vývoje. Také by mělo dojít ke zkvalitnění podpory

integrace cizinců.Změny ve strategii však vzhledem k implementaci OPPA nebyly zásadní.

Dokument Národní akční plán sociálního začleňování 2006 – 2008 byl aktualizovánvytvořením

dokumentu Národní akční plán sociálního začleňování 2008 – 2010. V dokumentech nedošlo k

výraznějším změnám v oblastech, které tvoří kontext OPPA.

Strategie regionálního rozvoje ČR pro roky 2007-2013, jakožto základní dokument regionální

politiky ČR na národní úrovni, mánávaznost na OPPA v oblastech „Ekonomika regionů“ (priorita

2.1 Vytváření podmínek pro dynamický hospodářský rozvoj regionů ČR a 2.2 Zvyšování

konkurenceschopnosti MSP) a „Lidé a osídlení“ (priorita 3.1 Podpora investic do lidského kapitálu

a 3.3 Sociální soudržnost v regionech založená na rovnosti příležitostí). Na OPPA se váže také

rozvojově zaměřený cíl „zvýšení ekonomického a environmentálního potenciálu,

konkurenceschopnosti a sociální úrovně regionů ČR na úroveň srovnatelnou s vyspělými regiony

Evropy“. Změny ve strategii však vzhledem k implementaci OPPA nebyly zásadní.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy byl aktualizován v roce 2011 a jeho

realizace je plánovánana roky 2011-2015. Hlavním cílem záměru je zvýšit kvalitu a efektivitu

vzdělávání a tím také konkurenceschopnost České republiky. Dokument pokrývávšechny oblasti

vzdělávání, a to od předškolního vzdělávání (např. zavádění firemních školek) až po terciární

vzdělávání. Ani zde nedošlo k zásadním změnám vzhledem k nastavení OPPA.

Na regionální úrovni aktualizace strategického plánu hl. m. Prahy nepředstavuje změnu kontextu

pro realizaci OPPA. Přijetí Programu realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-

2015 zvyšuje důraz kladený na efektivitu čerpání prostředků ze strukturálních fondů.

Změny, které byly učiněny v klíčových strategických dokumentech tvořících kontext programu, již

není nutné promítnout do implementace OPPA (a případné revize programu). Dokumenty jsou

relevantní zejména pro přípravu budoucího programového období.

1.2.2 V jakých oblastech došlo k největším změnám strategických dokumentů a jaký vliv by tyto

změny měly mít na realizaci OPPA či zaměření podpory z ESF v regionu hl. m. Prahy

v období 2014+?

Na evropské úrovni byly přijaty tyto klíčové dokumenty: Strategie Evropa 2020a návrhy nových





59

nařízení (přijaty byly i další strategické dokumenty předcházející či navazující na návrhy nových

nařízení). Uvedené strategické dokumenty definovaly tyto cíle důležité pro zaměření budoucího

programu ESF:

Strategie Evropa 2020 si stanovila tyto hlavní cíle: zvýšení míry zaměstnanosti, zvýšení

počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí a snížení počtu žáků předčasně opouštějících

vzdělávací systém a podpora sociálního začlenění.

V návrhu nového Nařízení o ESF jsou v článku 3 stanoveny tyto tematické cíle: (a)

podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků, (b) investice do vzdělávání, dovedností a

celoživotního učení, (c) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a (d)

posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy.

Na národní úrovnibyly přijaty tyto klíčové strategické dokumenty: Národní inovační strategie,

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Národní program reforem a zatím neschválené

Národní rozvojové priority.

Národní inovační strategie jez pohledu ESFdůležitá v části vzdělávání, protože si jako svou

prioritu definuje Zlepšení kvality vzdělávání a vzdělávacího systému (strategický cíl 3).

Dokument se věnuje především vysokoškolskému vzdělávání, protože vysoké školy

vychovávají kvalifikované pracovníky, kteří se mohou podílet na výzkumu či inovačních

aktivitách firem.

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti se zabývá dvěma tématy klíčovými pro

podporu z ESF. Prvním je pilíř Vzdělanost a druhým Trh práce. Mezi klíčové iniciativy

pilíře Vzdělanost patří zvýšení kvality a dostupnosti předškolní výchovy , změny v

základním a středním školství, reforma vysokého školství a změna obsahu vzdělávání

(zejména zvýšení důrazu na použitelné a přenositelné kompetence, kompetence

k dalšímu vzdělávání a návaznost na potřeby zaměstnavatelů). Klíčové iniciativy pilíře Trh

práce jsou sladění rodinného života a pracovní kariéry, rozvoj trhu práce a implementace

a rozvoj systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání) .

Klíčovými dokumenty na regionální úrovni jsou: Analýza oblastí pro podporu v rámci politiky

soudržnosti na období 2014-2020 v hl. m. Praze,Program realizace strategické koncepce hl. m.

Prahy na období 2009-2015, Regionální inovační strategie hl. m. Prahy a Dlouhodobý záměr

vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy pro období 2012-2016.

V Analýze oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti na období 2014 -2020 v hl. m.

Prazebyly vymezeny strategické cíle prioritních oblastí pro následující programové období

2014+, kterými jsou: Vzdělávání a veřejná správa, Podnikatelské prostředí, Sociální

začleňování a zdravotnictví aPosilování tradičního postavení Prahy jako centra

vzdělanosti a humanity.

Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015 rozpracovává

strategický plán města do návrhu hlavních úkolů, kterými jsou (ve vztahu k příštímu

programovému období 2014+):

o Aktivní hájení zájmů Prahy při jednání o budoucnosti politiky soudržnosti EU





60

o Koordinace rozvoje Prahy a Středočeského kraje (realizace nadregionálních projektů financovaných ze SF)

V Regionální inovační strategii hl. m. Prahy byly vytyčeny tyto cíle: vytvoření systému pro

vyhledávání talentů, rozvoj talentů ve vzdělávacím procesu, udržení lidského kapitálu a

podpora mobility, podpora komercializace výsledků výzkumu a vývoje a zvýšení

kvalifikace personálu poskytujícího služby pro inovace.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy pro

období 2012-2016stanovuje priority pro všechny druhy vzdělávání. Pro oblast ESF budou

pro příští období relevantní především ty priority, které majívazbu na další vzdělávání a

celoživotní učení. Jednotlivé druhy vzdělávání dále budou relevantní, pouze pokud budou

mít vazbu na prevenci předčasných odchodů žáků a studentů ze vzdělávacího systému či

slaďování podmínek pracovního a rodinného života.

K největším změnám strategických dokumentů (které se již promítly i do návrhu nových nařízení

pro strukturální fondy) došlo v oblasti konkurenceschopnosti a ekonomického růstu, který by měl

být mnohem více založen na inovacích a transferu výsledků vědy a výzkumu do praxe. V souladu

s tímto zaměřením kladou strategie vyšší důraz i na podporu terciérního vzdělávání. V oblasti trhu

práce a mobility pracovníků je kladen vyšší důraz na sladění podmínek pracovního a rodinného

života, což by mělo mimo jiné umožnit i nárůst zaměstnanosti žen. Vyšší důraz je kladen i na

podporu celoživotního učení a na sociální začleňování. Nově je návrh nařízení o ESF cílen přímo i na

podporu zdravého stárnutí.





61

3 Evaluační téma 2 Zhodnocení naplňování

prioritní osy 1

Kapitola se věnuje analýze prioritní osy 1, zaměřuje se na hodnocení aktivit, včetně udržitelnosti, dále

na hodnocení cílových skupin, vše i v kontextu jednotlivých výzev. Závěrem je vyhodnoceno

naplňování specifického cíle osy.

3.1 Evaluační úkol 2.1 Analýza předložených projektových žádostí a realizovaných projektů ve vztahu k podporovaným aktivitám a cílům

3.1.1 Zhodnocení zastoupení aktivit v projektech

Na základě informací z IS Monit7+byly projekty posouzeny z hlediska převládajících aktivit. Aktivity,

uvedené v tabulce níže, byly definovány dodavatelem a byly schváleny v rámci Vstupní zprávy.Každý

projekt byl přiřazen vždy pod jednu aktivitu.Členění aktivit bylo vždy shodné pro všechny výzvy a

zároveň nedocházelo v jednotlivých výzvách ke změně samotných aktivit (skupin aktivit ve výzvách,

na rozdíl od PO 314).

Tato kapitola se věnuje hodnocení projektů na základě podporovaných aktivit, přičemž budou na

základě aktivit hodnoceny v tomto pořadí:

A. Základní hodnocenídle aktivit

B. Rozložení projektů dle aktivit v rámci výzev

C. Rozložení projektů v rámci jednotlivých aktivit

Pro prioritní osu 1 byly vymezeny tyto aktivity:

1. Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, vč. realizace odborných

stáží, vč. inovace systému dalšího vzdělávání (vlastní zaměstnanci)

2. Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizace

odborných stáží, včetně inovace systému dalšího vzdělávání (otevřené kurzy)

3. Příprava a realizace dalšího profesního vzdělávání pro ohrožené skupiny zaměstnanců na trhu

práce

4. Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, podpora podnikatelského prostředí

Je rovněž důležité připomenout, že ne všechny výzvy zahrnovaly všechny 4 sledované aktivity,

přičemž třetí výzva byla vyhlášena pouze na jednu aktivitu, a to na vzdělávání vlastních zaměstnanců

(aktivita 1).

14 V PO3 byla např. podpora vyšších odborných škol zařazována pod různé skupiny aktivit.





62

Tabulka 17: Dělení aktivit projektů dle oblastí podpory

Aktivita 1 Aktivita 2 Aktivita 3 Aktivita 4

Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního

vzdělávání, vč. realizace odborných

stáží, vč. inovace systému dalšího

vzdělávání (vlastní zaměstnanci)

Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně

realizace odborných stáží, včetně inovace

systému dalšího vzdělávání (otevřené

kurzy)

Příprava a realizace dalšího profesního

vzdělávání pro ohrožené skupiny

zaměstnanců na trhu práce

Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu,

podpora podnikatelského

prostředí

Výzva 1

Výzva 2

Výzva 3

Výzva 4

Nejčastěji byly v jednotlivých výzvách zastoupeny aktivity 1 a 4, tedy podpora interfiremního

vzdělávání a podpora lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, a to třikrát. Nejširší byla druhá výzva

otevřená pro všechny typy aktivit. Zastoupením aktivit v jednotlivých výzvách ŘO program

manažerskyřídil a snažil se podporu nasměrovat do v daný moment předpokládaných potřebných

oblastí.

ZÁKLADNÍ HODNOCENÍ DLE AKTIVIT

V rámci prioritní osy 1 bylo podáno ve čtyřech výzvách celkem 1 474 projektů, ze kterých bylo

schváleno 316 projektů15, tj. 21, 4 %.Žadatelé projevovali velmi rozdílný zájem o jednotlivé aktivity,

drtivě nejvyšší zájem měli o aktivitu 1, tedy o podporu vzdělávání ve vlastní organizaci, a to jistě

nejen proto, že byla vyhlášena v nejvíce výzvách (aktivity 2 a 3 byly vyhlášeny pouze ve dvou výzvách;

blíže viz text dále – k hodnocení projektů dle výzev).

Tabulka 18: Zastoupení jednotlivých aktivit v podaných a schválených projektech

Počet podaných žádostí

Počet schválených

projektů*

Požadovaná dotace (mil. Kč)*

Schválená dotace (mil. Kč)*

Aktivita 1 976 222 4334,35 781,20

Aktivita 2 173 26 782,84 91,27

Aktivita 3* 247 42 712,28 103,79

Aktivita 4* 78 26 486,65 110,17

Celkem 1 474 316 6316,12 1086,43

Zdroj: IS MONIT7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty

Poznámky: *Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev).

15Proces hodnocení a schvalování projektů z výzvy 4 nebyl v době zpracování této analýzy a datu exportu dat z IS MONIT7+ ukončen. Po domluvě se zadavatelem byly pod schválené projekty zahrnuty i projekty ve stavu P3, protože mezi těmi to stavy, tedy vybranými a schválenými projekty nedochází k výrazným posunům (viz též kapitola k metodice).





63

Nejnižší zájem z hlediska počtu podaných projektů byl o aktivitu 4, přestože byla vyhlášena ve

3 výzvách. Projekty na podporu lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, podpora podnikatelského

prostředíse týkají daleko menšího okruhu potenciálních žadatelů a jsou směřovány natematicky

omezený předmět. Výzkum a vývoj probíhá pouze v omezeném počtu organizací, a to přesto, že

z hlediska „typu příjemce“ (právní subjekt) byl jejich okruh vymezen široce. Četnost projektů

podaných v rámci jednotlivých aktivit ukazuje i následující graf, ve kterém zřetelně dominuje

aktivita 1 (66 %). Projektů podaných v aktivitě 4 – zmiňovaný výzkum a vývoj bylo podáno jen 5 %.

Graf 27: Rozdělení počtu předložených projektů dle aktivit v PO1

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty

Rozdělení schválených projektů dle jednotlivých aktivit koreluje s počty podaných projektů v těchto

aktivitách (viz též následující graf). Opět je nejvyšší podíl u projektů schválených v rámci aktivity

směřující na vzdělávání vlastních zaměstnanců (70 %), přičemž její váha ještě mírně narostla.

Obdobně se zvýšil i podíl projektů schválených v rámci aktivity 4 – podpora vzdělávání ve vědě a

výzkumu (na 8 %), naopak zastoupení projektů ve zbylých dvou aktivitách pokleslo, především

v aktivitě směřující k podpoře projektů „externího“ – otevřeného vzdělávání (8 %).

976

173

247

78

Další profesnívzdělávání (vlastnízaměstnanci)

Další profesnívzdělávání (otevřenékurzy)

Další profesnívzdělávání (ohroženéskupiny)

RLZ a VaV, podporapodnikatelskéhoprostředí





64

Graf 28: Rozdělení počtu schválených projektů dle aktivit v PO1


Na aktivity v rámci prioritní osy 1 bylo v programu vyčleněno 1,25 mld. Kč, přičemž nakontrahovány

byly projekty ve výši 1,10 mld. Kč, což představuje cca 87 % alokovaných prostředků. Výše

požadovaných prostředků v rámci jednotlivých aktivit se podobala rozložení počtů projektů, čili

nejvyšší požadovaná celková dotace byla v aktivitě 1 – interním vzdělávání, pro které byly podány

žádosti celkem za 4,3 mld. Kč (tzn. 69,0 % z celkové požadované dotace) a rovněž bylo na tuto

aktivitu nakontrahován nejvyšší podíl prostředků (71,9 %). Nejmenší zájem byl opět o podporu

v rámci aktivity 4 - podpora vzdělávání ve vědě a výzkumu, kde požadovaná dotace tvořila pouze

8,0 % z celkové požadované dotace v rámci prioritní osy. Nejnižší dotace však směřovala do aktivity 2

- otevřené vzdělávání, pro kterou bylo nasmlouváno pouze 8,4 % z celkové rozdělené dotace a

zaznamenala tak nejvyšší relativní pokles oproti požadovaným prostředkům.

Graf 29: Celková požadovaná a získaná dotace dle aktivit v PO1

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012;vlastní výpočty

222

26

42 26

Další profesnívzdělávání (vlastnízaměstnanci)

Další profesnívzdělávání (otevřenékurzy)

Další profesnívzdělávání (ohroženéskupiny)

RLZ a VaV, podporapodnikatelskéhoprostředí

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

mil.

Kč

Požadovanádotace

Schválenádotace





65

Pokud se zaměříme na průměrné rozpočty projektů dle aktivit, zjistíme, že jsou to projekty zaměřené

na vzdělávání v oblasti výzkumu a vývoje, které požadují výrazně nejvyšší průměrnou dotaci, a to ve

výši 6,2 mil. Kč a nejméně pak projekty zaměřené na vzdělávání ohrožených zaměstnanců, ve výši

2,9 mil. Kč. Žádosti v projektech otevřeného i uzavřeného vzdělávání jsou obdobné, nad 4,5 mil. Kč.

Průměrné rozpočty tak odpovídají de facto náplni projektů (aktivit), protože firmy mají ohrožených

zaměstnanců méně a tedy mohou mít spíše nižší rozpočty a zároveň projekty v oblasti VaV jsou

náročnější (i když zde hraje roli ovlivnění většími projekty).

Graf 30: Průměrné požadované a obdržené dotace dle aktivit

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012;vlastní výpočty

U většiny projektů dochází ke snížení požadované dotace, v průměru je úspěšnému žadateli přiznána

v prioritní ose 1 dotace ve výši 83 % požadavku. U aktivity 2 – otevřené vzdělávání - však dochází

k relativně nejnižšímu snížení podpory, a to pouze o 10 %. Dotace u prioritní osy 1 nebyla snížena

pouze 25 projektům (v pozitivních stavech P45 a dále) v celkovém objemu schválených financí

92,7 mil. Kč, z nichž 8 bylo podáno nemocnicemi, školami či neziskovými subjekty (o.p.s).

HODNOCENÍ DLE VÝZEV

Kromě již uvedeného dominantního zájmu o podporu interního vzdělávání, ukazuje následující graf

rovněž „přizpůsobení se“ žadatelů nabídnutým možnostem. Zejména je to patrné v aktivitě směřující

na ohrožené zaměstnance, o kteroubylo sice možné žádat v první i druhé výzvě, nicméně firmy o tuto

možnost projevily zcela minimální zájem. Až v poslední výzvě, ve které nebylo možné podporovat

„klasické“ široké vzdělávání, se firmy flexibilně přeorientovaly na ohrožené skupiny zaměstnanců.

Projektů v této aktivitě bylo nicméně v polední výzvě schváleno pouze cca 17 %16z předložených

projektů (blíže viz text k dané aktivitě).

16 Vypočteno postupem uvedeným v úvodu kapitoly i v kapitole metody.

- 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000

Aktivita A1

Aktivita A2

Aktivita A3

Aktivita A4

Celkem

tis. Kč

Průměrný fin.požadavek (Kč)

Průměrnádotace (Kč)





66

Graf 31: Rozložení počtu projektů dle výzev a aktivit

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012;vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

Při srovnání finančních prostředků v jednotlivých výzvách je zde velmi zřetelný pokles v objemu

požadovaných prostředků ze strany žadatelů, ve čtvrté výzvě byl pokles až na 30 % vzhledem k první

výzvě, tj. o 2 mld. Kč. Co se týče úspěšnosti, resp. nakontrahovaných prostředků, tak ten se mezi

výzvami lišil v rozmezí 13 % až 23 %, přičemž nejvyšší byl ve třetí výzvě a nejnižší v první výzvě.

Alokace na třetí výzvu se od druhé výzvy příliš nelišila, přestože byla vyhlášena pouze pro 1 aktivitu, i

proto je zde podíl rozdělené částky vzhledem k požadovaným prostředkům nejvyšší. Jelikož třetí

výzva byla de facto reakcí na ekonomickou krizi, byla na tuto aktivitu vyčleněna relativně vysoká

částka – 300 mil. Kč. Výše alokací byly následovné:

1. výzva:370 mil. Kč, z toho maximálně 33,3 mil. Kč na křížové financování


3. výzva: 300 mil. Kč, z toho maximálně 27,0 mil. Kč na křížové financování


0

100

200

300

400

500

600

RLZ a VaV,podnikatelskéhoprostředí

DPV (ohrožené skupiny)

DPV (otevřené kurzy)

DPV (vlastnízaměstnanci)





67

Graf 32: Rozložení finančních prostředků projektů dle výzev

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012;vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

V průběhu programového období se měnil rovněž průměrný požadavek a průměrná výše schválené

dotace. Zřetelný je zejména výrazný pokles velikosti přiznané dotace z 3,91 mil. Kč na 2,58 mil. Kč.

V Praze byl totiž celkově poměrně vysoký převispoptávky, na úrovni operačního programu byl

podpořen cca každý pátý projekt, na úrovni prioritní osy 1 pak každý čtvrtý. Ve finančním vyjádření je

situacena úrovni programu obdobná, ale na úrovni prioritní osy 1 je naopak přetlak oproti

programové úrovni vyšší, pokryto bylopouze 18 % finančních požadavků.K nejvyššímu snížení dotace

u schválených projektů došlo ve výzvě 3, která byla vyhlášena pouze pro interní vzdělávání, a to o

téměř 22 %. Pokles rozpočtu projektů může souviset i s postupným omezováním podmínek dotace,

např. míra povinného spolufinancování či vyšší specifikace cílových skupin.

Tabulka 19: Průměrné požadované a schválené dotace dle výzev

Průměrná požadovaná dotace (mil. Kč)

Průměrná schválená dotace (mil. Kč)*

Požadovaná dotace u schválených projektů

(mil. Kč)*

Snížení dotace u schválených projektů

(%)*

Výzva 1 5,1 3,9 383,7 17,4

Výzva 2 3,5 3,0 208,8 10,7

Výzva 3 4,6 3,6 355,7 21,9

Výzva 4* 3,1 2,6 165,1 17,1

Celkem 4,5 3,5 948,2 18,0

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; * Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

mil.

Kč

RLZ a VaV,podnikatelskéhoprostředí

DPV (ohroženéskupiny)

DPV (otevřené kurzy)

DPV (vlastnízaměstnanci)





68

HODNOCENÍ DLE AKTIVIT A VÝZEV

Následující kapitola se podrobněji věnuje analýze projektů na úrovni jednotlivých aktivit, i výzev.

Aktivita 1 - Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, vč. realizace

odborných stáží, vč. inovace systému dalšího vzdělávání (vlastní zaměstnanci)

V rámci této aktivity bylo možno žádat o podporu dalšího profesního vzdělávání, a to vlastních

zaměstnanců, případně zaměstnanců partnera. Získané vzdělání mělo přispět k prohlubování či

rozšiřování kvalifikace zaměstnanců a vyšší adaptabilitě na trhu práce. Hlavní důraz musel být kladen

na samotnou realizaci dalšího profesního vzdělávání. Vzdělávání mohli za jistých podmínek využít i

sebezaměstnaní dlouhodobě pracující pro příjemce či jeho partnera. Podmínkou podpory bylo, že

podporu získají pouze ty organizace, které mají vytvořen systém dalšího profesního vzdělávání či jej

z projektu vytvoří (popř. jej mohou inovovat)17.

Aktivity, které mohly být do projektů zahrnuty:

příprava, rozvoj a inovace systému dalšího profesního vzdělávání v organizaci (může

zahrnovat i podporu přístupu skupin se specifickými požadavky k dalšímu profesnímu

vzdělávání), včetně navázání tohoto systému na kariérní růst;

tvorba nových metodik a nástrojů nebo inovace stávajících metodik a nástrojů v programech

a kurzech dalšího profesního vzdělávání, včetně jejich pilotního ověření;

školení a odborná příprava poskytovatelů dalšího profesního vzdělávání (tj. metodiků, lektorů

a poradců v oblasti dalšího profesního vzdělávání) v organizaci příjemce a případně partnera;

realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizace odborných stáží.

Aktivity vlastní realizace dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců musí představovat minimálně

50 % rozpočtu projektu.

Skupina oprávněných příjemců:

1. výzva:podnikatelský subjekt, nestátní nezisková organizace, veřejné instituce,

školy,profesní zájmové sdružení

2. výzva: podnikatelské subjekty pouze pokud patří mezi mikropodniky, malé a střední

podniky, nestátní nezisková organizace,veřejné instituce, profesní zájmové sdružení



Cílové skupiny:

Ve všech výzvách: sebezaměstnaní, zaměstnanci

17 Tato podmínka například nebyla vždy v rámci OPLZZ.





69

Spolufinancování:

1. výzva: 0%2. výzva:

o Střední podniky: 20 %

o Mikropodniky a malé podniky: 10 %

o Profesní a zájmová sdružení: 10 %

o Nestátní neziskové organizace: 5 %

o Veřejné instituce: 0 %

(Na prostředky poskytované z rozpočtu OPPA se nad rámec výše uvedeného spolufinancování dále budou aplikovat pravidla veřejné podpory. Maximální míra spolufinancování projektu z vlastních zdrojů může dosáhnout až 72 %)

3. výzva:0%

Alokace:

1. výzva: v rámci PO 1 nečleněno (celkem na aktivity 1, 2, 4 - 370 mil. Kč)

2. výzva: 156 mil. Kč


Minimální a maximální velikost projektu:

1. výzva: 1 -10 mil. Kč

2. výzva:1 -10 mil. Kč


Partnerství:

2. výzva:omezeno na 10 partnerů; počet podpořených zaměstnanců příjemce musí být

nejvyšší ve srovnání s počtem podpořených zaměstnanců jednotlivých partnerů

3. výzva: omezeno na 10 partnerů; počet podpořených zaměstnanců příjemce musí být


Některé další omezující podmínky:

Ve druhé výzvě bylo stanoveno, žepodpora nemůže být přidělena na vzdělávání, které běžně

v organizaci příjemce, případně partnera, již probíhá. Mezi podporované cílové skupiny ve 2. výzvě

nepatřily osoby, jejichž převažující pracovní činností bylo poradenství k získávání prostředků

z veřejných zdrojů, které je poskytované mimo organizaci žadatele, příp. partnera.

Shrnutí výzev

Podmínky výzev se tedy postupně měnily, především došlo ve druhé výzvě k zavedení povinného

spolufinancování a poté opět k jeho zrušení. Ve druhé výzvě byla zároveň nejnižší průměrná velikost

požadované dotace. Jedním z důvodů mohlo být právě zavedení spolufinancování. V první výzvě

mohly o podporu žádat i velké podniky, což od druhé výzvy nebylo možné a v rámci podpory ze

strukturálních fondů a omezeného rozpočtu je to logické. V poslední výzvě rovněž vzrostla minimální

požadovaná velikost předkládaného projektu na 2 miliony Kč. Další změnou bylo omezení počtu





70

partnerů na jeden projekt a nastolena podmínka, že počet podpořených zaměstnanců příjemce musí

být nejvyšší ve srovnání s počtem podpořených zaměstnanců jednotlivých partnerů.

Tabulka 20: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 1dle výzev


Počet schválených projektů

Požadovaná dotace (mil. Kč)

Schválená dotace (mil. Kč)


Průměrná schválená dotace (mil. Kč)

Požadovaná dotace u schválených projektů (mil. Kč)

Snížení dotace u schválených projektů (%)

Výzva 1 438 82 2184,81 316,87 4,99 3,86 383,76 17

Výzva 2 276 62 950,86 186,48 3,45 3,01 208,79 11

Výzva 3 262 78 1198,69 277,85 4,58 3,56 355,65 22

Celkem 976 222 4 334,35 781,20 4,44 3,52 948,20 18

Zdroj: IS MONIT 7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8

Ve výsledku počet předkládaných projektů mezi výzvami klesal, a to i přesto, že v poslední třetí výzvě

neměli příjemci možnost požádat o jinou podporu v rámci prioritní osy 1. První výzva vyhlášená

9. ledna 2008 zaznamenala výrazně nejvyšší poptávku, organizace znovu získaly po několikaleté

pauze možnost žádat o finanční prostředky. V této výzvě bylo předloženo cca 45 % z celkového počtu

žádostí v dané aktivitě a žadatelé zaznamenali nejnižší úspěšnost (18 %).Také výše průměrné

požadované dotace vypovídá o tehdejšísituaci, kdy žadatelé měli možnost podat projekty po

několikaleté pauze v poskytování podpory (od ukončení JPD 3). Druhá výzva se ukazuje jako

specifická, a to jak ve výrazném snížení průměrné požadované dotace (z 5 mil. na 3,5 mil. Kč), tak ve

snížení přidělené dotace o 900 tis. Kč. Úspěšnost žadatelů se však zvýšila. Příčinmůže být několik,

jednak zmíněné zavedení spolufinancování odrážející se i v rostoucí kvalitě předkládaných projektů

ajednak to může být počátek ekonomické krize, který v první fázi mohl vést k snížení vlastních

výdajůna vzdělávání. Ekonomická krize (nicméně ještě žadatele nepřiměla ke hledání jinýchzdrojů na

vzdělávání.Do výrazného snížení průměrné udělené dotace se může odrážet (kromě

spolufinancování) i vyšší tlak na úsporné přidělovánídotace, protože celková vyhlášená alokace na

tuto aktivitu byla velmi nízká, i když ve výsledku byla nakontrahovaná částka oproti plánu zvýšena.

Poslední výzva byla vyhlášena, jak již bylo uvedeno, jakožto reakce na ekonomickou krizi, nicméně

počet předložených projektů byl nižší než v předchozích výzvách, a to i přesto, že byla zrušena

podmínka spolufinancování a nebyly vyhlášeny žádné další aktivity. Úspěšnost žadatelů tak prudce

narostla na 30 % a zvýšila se i průměrná velikost přidělené dotace, přestože nedosáhla hodnoty

z první výzvy. Na výzvu byla alokovaná poměrně vysoká částka, která byla celá rozdělena18. Mnoho

projektů bylo v této výzvě formálně vyřazeno, resp. nebyly hodnoceny, protože byly podány až poté,

kdy celková suma podaných projektů překročila více než 250 % vyhlášenou alokaci.Za „pozdní“

předložení projektu bylo vyřazeno 40 % předložených projektů (na základě ostatních formálních

nedostatků to byla už jen další 3 %).

18 K datu 6. 2. 2012, kdy byla data exportována z IS MONIT7+, byla „schválená“ částka nižší, tzn. v průběhu tak došlo k ukončení některých projektů či nebyla nakonec podepsána smlouva.





71

Graf 33: Rozložení projektů aktivity 1 ve výzvách

Zdroj: IS MONIT 7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8

Shrnutí aktivity 1

Jedná se o velmi poptávanou aktivitu v rámci osy.

Projekty jsou pro předkladatele nejméně náročné a rozdíly ve kvalitě nejsou příliš významné

– o udělení či neudělení podpory tak rozhodnou i drobnosti.

Projekty jsou převážně zaměřeny na soft skills a jazykové vzdělávání.

Největší převis projektů byl v první výzvě – po několikaleté pauze od JPD 3.

Spolufinancování mělo pravděpodobně vliv na snížení poptávky.

Žadatelé neměli výraznější zájem o křížové financování.

Vyhlášení výzvy v době krize (již bez spolufinancování) vedlo k opětovnému nárůstu

poptávky.

V průměru je výše původního rozpočtu snížena před podpisem smlouvy o cca 1/5, což ale pro

firmy neznamená výraznější změny (důsledky na snížení kvality potvrdilo 7,6 % respondentů;

obsahové změny deklarovala 2 %19)

19 Stejní respondenti, kteří deklarovali i snížení kvality.

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

0

500

1000

1500

2000

2500

Výzva 1 Výzva 2 Výzva 3

po

čet

mil.

Kč

Požadovanádotace

Schválená dotace

Počet podanýchžádostí

Početschválenýchprojektů





72

Aktivita 2 -Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizace

odborných stáží, včetně inovace systému dalšího vzdělávání (otevřené kurzy)

V rámci této aktivity bylo možno žádat o podporu dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců

v mikropodnicích nebo osob samostatně výdělečně činných. Podporována mohla být příprava a

realizace dalšího profesního vzdělávání formou kurzů, vzdělávacích programů a školení, která

prohlubují či rozšiřují kvalifikaci. Podpora mohla být poskytnuta pouze na vzdělávání, které bylo

součástí systému dalšího profesního vzdělávání v daném oboru nebo pro danou cílovou skupinu.

Zároveň ale bylo možné v rámci projektu takový systém vytvářet nebo inovovat.


příprava, rozvoj a inovace systému dalšího profesního vzdělávání v oboru;

tvorba nových metodik a nástrojů nebo inovace stávajících metodik a nástrojů v programech

a kurzech dalšího profesního vzdělávání, včetně jejich pilotního ověření;

školení a odborná příprava poskytovatelů dalšího profesního vzdělávání (tj. metodiků, lektorů

a poradců v oblasti dalšího profesního vzdělávání) v organizaci příjemce a případně partnera;

realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizací odborných stáží.

Aktivity vlastní realizace dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců v mikropodnicích či osob

samostatně výdělečně činných musela představovat minimálně 50 % rozpočtu (přímých nákladů20)

projektu.


1. výzva: podnikatelský subjekt (mikropodnik, OSVČ), nestátní nezisková organizace, veřejné

instituce, školy, profesní zájmové sdružení

2. výzva: podnikatelské subjekty (mikropodniky, OSVČ), nestátní nezisková organizace,

školy,profesní zájmové sdružení

Cílové skupiny:

Ve všech výzvách: sebezaměstnaní, zaměstnancimikropodniků

Spolufinancování:

1. výzva: 0%

2. výzva: 10 %

(Na prostředky poskytované z rozpočtu OPPA se nad rámec výše uvedeného spolufinancování dále budou aplikovat pravidla veřejné podpory.)

3. výzva: 0%

20 Upřesněno ve 2. výzvě.





73

Alokace:


2. Výzva: 46 mil. Kč




Partnerství:






Mezi podporované cílové skupiny ve 2. výzvě nepatřily osoby, jejichž převažující pracovní činností

bylo poradenství k získávání prostředků z veřejných zdrojů, které je poskytované mimo organizaci

žadatele, příp. partnera.

Shrnutí výzev

Otevřené kurzy bylo možné podporovat pouze v prvních dvou výzvách, přičemž počet předkládaných

žádostí byl v obou případech obdobný a oproti internímu vzdělávání výrazně nižší. Podmínky výzev se

přílišnelišily, významné bylo nicménězavedení povinného spolufinancování ve druhé výzvě.Druhá

výzva rovněž stanovila minimální podíl finančních prostředků, který musel být nasměrován na aktivity

vlastní realizace profesního vzdělávání, což byla reakce na projekty, které se zaměřovaly převážně jen

na vytváření metodik, což chtěl řídící orgán omezit.

Ve druhé výzvě byla nižší průměrná velikost požadované dotace. Jedním z důvodů mohlo být právě

zavedení spolufinancování.



Počet schválených projektů*

Požadovaná dotace (mil. Kč)*


Průměrná požadovaná dotace (mil. Kč)*

Průměrná schválená dotace (mil. Kč)*

Požadovaná dotace u schválených projektů (mil. Kč)*

Snížení dotace u schválených projektů (%)*

Výzva 1 91 9 502,07 37,98 5,22 4,22 43,70 13

Výzva 2 82 17 280,76 53,29 3,42 3,13 57,30 7

Celkem 160 22 782,84 91,27 4,53 3,51 101,01 10

Zdroj: IS MONIT7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8

Celkově se jednalo o problematickou aktivitu, která již od třetí výzvy podporována nebyla. Převis

poptávky po této aktivitě byl nicméně vysoký a ve druhé výzvě srovnatelný s aktivitou 1 vlastní

vzdělávání, a to cca 6 násobný.





74


Zdroj: IS MONIT7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6,

P7, P8

Shrnutí aktivity 2

Podpora byla poptávána mnohem menším počtem subjektů oproti uzavřeným kurzům.

Z finančního pohledu šlo nicméně o oblast s vysokou poptávkou (vzhledem k počtu

potenciálních příjemců).

Projekty otevřeného vzdělávání jsou pro předkladatele výrazně náročnější oproti internímu

vzdělávání, zejména z pohledu administrace, veřejné podpory a posléze i kontroly.

Spolufinancování mělo pravděpodobně vliv na snížení poptávky (počty předložených projektů

byly obdobné).

Ve druhé výzvě již nebyly dotace úspěšných žadatelů výrazně snižovány, úspěšné projekty tak

byly pravděpodobně pečlivěji připraveny, a to i v kapitole věnující se rozpočtu. Dle vyjádření

většiny respondentů nemělo snižování vliv na zaměření (smysl) projektu (nicméně nutné

úpravy původního zaměření projektu muselo přesto provést 9 % příjemců). Příjemci

nedeklarovali nutnost snížit kvalitu výsledků21.

21 Zdroj: realizované terénní šetření (individuální rozhovory s příjemci a dotazníkové šetření)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0

100

200

300

400

500

600

Výzva 1 Výzva 2

po

čet

mil.

Kč

Požadovanádotace

Schválená dotace





75

Aktivita 3 –Příprava a realizace dalšího profesního vzdělávání pro ohrožené skupiny zaměstnanců

na trhu práce

V rámci této aktivity bylo možno žádat o podporu dalšího profesního vzdělávání ohrožených skupin

zaměstnanců příjemce i partnera. Do podpory bylazahrnuta příprava a realizace dalšího profesního

vzdělávání formou kurzů, vzdělávacích programů a školení, která prohlubovala či rozšiřovala

kvalifikaci vzdělávaných osob. Podpořeni mohli být i sebezaměstnaní za předpokladu dlouhodobé

spolupráce s příjemcem či partnerem.


Realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizací odborných stáží

Příprava, rozvoj a inovace systému dalšího profesního vzdělávání v organizaci příjemce,

příp. partnera

Školení a odborná příprava poskytovatelů dalšího profesního vzdělávání (tj. metodiků,

lektorů a poradců v oblasti dalšího profesního vzdělávání) v organizaci příjemce,

příp. partnera

Tvorba nových metodik a nástrojů nebo inovace stávajících metodik a nástrojů v programech

a kurzech dalšího profesního vzdělávání, včetně jejich pilotního ověření

Aktivity vlastní realizace dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců musí představovat minimálně

65 % rozpočtu projektu.


2. výzva: podnikatelské subjekty

4. výzva: podnikatelské subjekty,nestátní neziskové organizace, veřejné instituce

Cílové skupiny:

2. výzva: Zaměstnanci příjemce a partnera a sebezaměstnaní:

o zdravotně postižení,

o pracovníci starší 50 let,

o pracovníci s nejvýše středním vzděláním s výučním listem

4. výzva: Zaměstnanci příjemce a partnera ohrožení na trhu práce

o zdravotně znevýhodnění zaměstnanci,

o starší zaměstnanci – zaměstnanci po dovršení 50. roku života

o mladí zaměstnanci - zaměstnanci do dovršeného 30. roku života

o zaměstnanci s nižší kvalifikací – zaměstnanci s nejvýše středním vzděláním s výučním

listem,

o zaměstnanci-rodiče - zaměstnanci na mateřské či rodičovské dovolené a zaměstnanci

do 1 roku od ukončení mateřské či rodičovské dovolené





76

Spolufinancování:

2. výzva: 10%

4. výzva:

o Velké podniky: 15 %

o Střední, malé a mikropodniky: 0 %



Na prostředky poskytované z rozpočtu OPPA nad rámec výše uvedeného spolufinancování byla

aplikována pravidla veřejné podpory (maximální míra spolufinancování projektu z vlastních zdrojů

mohla dosáhnout až 78,75 %).

Alokace:





4. výzva: 1 - 6 mil. Kč

Partnerství:






Ve čtvrté výzvě musel rozpočet projektu (celkové náklady projektu) v projektové žádosti přepočtený

na 1 podpořenou osobu a 1 měsíc realizace projektu dosáhnout maximálně 5 000 Kč a zároveň za

celou dobu realizace projektu mohl dosáhnout maximálně výše 100 000 Kč na 1 podpořenou osobu.

Mezi podporované cílové skupiny nepatřily osoby, jejichž převažující pracovní činností je poradenství

k získávání prostředků z veřejných zdrojů, které je poskytované mimo organizaci žadatele, příp.

partnera.

V případě realizace projektu s účastí partnera/ů musel být počet zaměstnanců žadatele, kteří byli do

projektu zapojeni jako cílová skupina, nejvyšší ve srovnání s počtem podpořených zaměstnanců

jednotlivých partnerů. Tento poměr musel být zachován po celou dobu realizace projektu.

Shrnutí výzev

V rámci této aktivity mohly být podpořeny stejné činnosti, jako u klasických vzdělávacích projektů

v rámci první aktivity. Specifická podpora pro ohrožené zaměstnance byla sice umožněna až ve druhé

výzvě, nicméně ze strany žadatelů o ni nebyl prakticky žádný zájem. Organizace, převážně firmy





77

jednoznačně upřednostnily společné projekty (aktivitu 1), do kterých mohly zahrnout jakékoliv

zaměstnance. V podstatě je tedy relevantní jen čtvrtá výzva, ve které bylo předloženo 244 projektů,

což je zcela srovnatelné s počty projektů „neomezeného klasického vzdělávání“ vlastních

zaměstnanců v rámci aktivity 1. Vyčleněná alokace však byla proti předchozím alokacím na klasické

vzdělávání nízká. Celkově se jednalo o drobnější projekty oproti klasickému vzdělávání, bylo do nich

zahrnuto méně osob.










Výzva 2 3 0 16,82 NR 5,61 NR NR NR

Výzva 4* 244 42 695,47 103,79 2,85 2,41 125,17 17

Celkem 247 42 712,28 103,79 2,88 2,41 125,17 17

Zdroj: IS MONIT7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů v rámci PO1 nicméně ukazují poměrně významné

zastoupení starších pracovníků na celkovém počtu úspěšně podpořených, přičemž projekty

z výzvy 4 ještě hodnoty v dané době nevykazovaly. Ostatní sledované skupiny osob doposud výrazný

přínos neznamenaly.

Ohrožená skupina Podíl na celkovém zastoupení v rámci úspěšně podpořených osob

Znevýhodnění (menšiny, migranti, zdravotně znevýhodnění, ostatní) 4 %

Základní ISCED 1 a 2 (základní nebo nižší středoškolské vzdělání) 4 %

Starší obyvatelstvo 55 – 64 let 12 %

Zdroj: IS MONIT 7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty

Shrnutí aktivity 3

O aktivitu organizace projevily zájem až po uzavření podpory „klasických vzdělávacích

projektů“.

Specifikace podpory směrem na ohrožené skupiny byla reakcí na důsledky krize i na snižování

zbylé alokace v rámci prioritní osy.

I tyto projekty jsou převážně zaměřeny na soft skills a jazykové vzdělávání.

Podpora byla v tomto případě umožněna i velkým podnikům, ale pouze na ohrožené skupiny

zaměstnanců.

Žadatelé neměli výraznější zájem o křížové financování.

Dle vyjádření většiny respondentů v dotazníkovém šetření nemělo snižování rozpočtu před

uzavřením smlouvy vliv na zaměření (smysl) projektu (nutné úpravy původního zaměření





78

projektu musela provést pouze necelá 2 % příjemců). Celkem 6 % příjemců nicméně uvedlo,

že se snížení udělené dotace promítlo do snížení kvality dosažených výsledků.

Aktivita 4 – Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, podpora podnikatelského prostředí (a/nebo

v oblasti environmentálních technologií)

V rámci této aktivity bylo možno žádat o podporu na rozvoj lidských zdrojů v centrech vědy a

výzkumu, v malých a středních podnicích a spin-off firmách, a to zejména formou dalšího profesního

vzdělávání zaměstnanců či studentů v pracovněprávním vztahu k těmto subjektům ve výzkumných a

podnikatelských dovednostech. Podporovány mohly být pouze níže uvedené typy aktivit s důrazem

na další profesní vzdělávání zaměřené na transfer výsledků z výzkumu a vývoje do podnikatelského

prostředí.

Aktivity, které mohly být do projektů zahrnuty (specifikováno dle výzev) :

rozvíjení lidských zdrojů v centrech výzkumu a vývoje, v malých a středních podnicích či spin-

off firmách (např. formou dalšího profesního vzdělávání nebo vytvářením vědecko-

výzkumných týmů);

transfer know-how (např. formou stáží zejména v jiných úspěšných centrech výzkumu a

vývoje či spin-off firmách v ČR i v zahraničí);

podpora spolupráce těchto center výzkumu a vývoje, malých a středních podniků či spin-off

firem se školami, jinými podniky či neziskovými organizacemi;

založení centra výzkumu a vývoje či spin-off firmy (zejména při VŠ), pokud na něj navazují

aktivity uvedené v předchozích odrážkách.

4. výzva: přidáno zaměření na oblast environmentálních technologií


1. výzva: podnikatelský subjekt, nestátní nezisková organizace, veřejné instituce, školy


podniky, nestátní nezisková organizace, veřejné instituce, profesní zájmové sdružení



Cílové skupiny:

1. a 2. výzva: sebezaměstnaní, zaměstnanci, studenti (od 2. výzvy jen za předpokladu, že jsou

v pracovněprávním vztahu k organizaci příjemce, partnera, nebo k dalším subjektům

zapojeným do projektu).

4. výzva: specifikace výše uvedených skupin na oblast výzkumu a vývoje a/nebo oblast

environmentálních technologií;

Spolufinancování:

1. výzva: 0%

2. výzva: Střední podniky: 20 %





79

o Mikropodniky a malé podniky: 10 %

o Profesní a zájmová sdružení: 10 %



4. výzva: 0%

o Podnikatelské subjekty: 10 %

o Ostatní: 0%

(Na prostředky poskytované z rozpočtu OPPA se nad rámec výše uvedeného spolufinancování dále budou aplikovat pravidla veřejné podpory. Maximální míra spolufinancování projektu z vlastních zdrojů může dosáhnout až 72 %)

Alokace:









Ve 4 výzvě: každá úspěšně podpořená osoba v rámci projektu musela získat podporu souhrnně

v rozsahu minimálně 60 hodin za všechny přímé typy podpor (školení, trénink, poradenství, stáž

apod.). Rozsah podpory pro podpořené osoby musel jasně vyplývat z popisu klíčových aktivit

v projektové žádosti. Pokud tato podmínka nebyla v předložené projektové žádosti splněna, žádost

byla vyřazena.

Shrnutí výzev

Výzvy se postupně měnily i u této aktivity, jednak došlo k zavedení spolufinancování ve druhé výzvě

(obdobně jako u jiných aktivit) a jednak byly podrobněji specifikovány i další podmínky. Zájem o tuto

aktivitu nebyl z hlediska počtu ani rozsahu požadované dotace srovnatelný s „klasickým

vzděláváním“. Na začátku období byla projektů schválena pouze malá část, protože byly mimo jiné

nedostatečně připraveny. Ve druhé a čtvrté výzvě byla úspěšnost vyšší.





80










Výzva 1 32 5 238,63 32,29 7,46 6,46 34,04 5

Výzva 2 33 15 180,07 67,72 5,46 4,51 85,95 21

Výzva 4* 26 10 152,21 33,12 5,85 3,31 39,94 17

Celkem 91 30 570,91 133,13 6,27 4,44 159,93 17

Zdroj: IS MONIT7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev)


Zdroj: IS MONIT7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6,

P7, P8

Shrnutí aktivity 4

O aktivitu byl výrazně nižší zájem než o standardní vzdělávací projekty.

Příjemciměli zájem pouze o část nabízených aktivit, když většinově žádali o podporu

vzdělávání jako takového, zatímco o aktivity směřující k většímu propojení s praxí byl zájem

nízký(např. o zapojení do mezinárodních sítí, stáže, spolupráce s podniky) či žádný (např.

založení spin-off firmy).

Podpora z aktivity 4 je pro potenciální žadatele pouze doplňkovou aktivitou, protože

vzdělávání lidských zdrojů ve vědě a výzkumu je pro subjekty, jako jsou školy, které čerpají

daleko významnější objemy finančních prostředků z jiných zdrojů, spíše okrajové.

Své úsilí tak žadatelé směřují spíše k jiným zdrojům (rámcové programy, atd.), což se může

projevit i ve vyšší chybovosti těchto projektů (např. ve 4. výzvě vyřazeno pro formální

nedostatky 38 % projektů aktivity 4 oproti 8 % vyřazených projektů aktivity 3).

0

5

10

15

20

25

30

35

0

50

100

150

200

250

300


po

čet

mil.

Kč

Požadovaná dotace

Schválená dotace

Počet podanýchžádostíPočet schválenýchprojektů





81


2.1.1 Jak jsou jednotlivé podporované aktivity vymezené v OPPA zastoupeny v předložených

projektových žádostech a v realizovaných projektech (v rozlišení podle četnosti výskytu a

finančního vyjádření)? Odpovídá jejich zastoupení potřebám hl. m. Prahy?

Mezi projekty prioritní osy 1 naprosto dominovaly projekty zaměřené na zkvalitnění

vnitrofiremního vzdělávání, resp. uzavřené kurzy, které tvořily 66 % podaných (976) a 70 %

schválených projektů (316). Na tuto aktivitu bylo rovněž poptáváno i alokováno nejvyšší množství

finančních prostředků (4,3 mld. Kč, resp. 781 mil. Kč). Tato aktivita byla vyhlášena v prvních

3 výzvách, takže v poslední výzvě již nebyla vyhlášena a ŘO přistoupil k zaměření výzvy na

ohroženou skupinu zaměstnanců. ŘO také přistoupil ke zpřísněnípodmínek výzev, které měly vést

ke zvýšení kvality předkládaných projektů (např. zavedení spolufinancování ve druhé výzvě ).

Další aktivity byly realizovány s výrazným odstupem. Z hlediska poptávky byl druhý nejvyšší

zájem o vzdělávání ohrožených skupin zaměstnanců, na které se žadatelé zaměřili až v poslední

výzvě, když nebyla vyhlášena výzva pro klasické interní vzdělávání. Podali celkem 247 projektů,

přičemž jich bylo schváleno 42. Na tyto projekty směřuje celkem cca 104 mil. Kč.

Z hlediska výše nakontrahovaných prostředků je druhou nejvýznamnější aktivitou podpora

lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, avšak rozdíl je minimální (pod smlouvou je cca 110 mil. Kč). O

tuto podporu je dlouhodobě nízký zájem, předloženo bylo jen 78 projektů, z nichž do realizace

postoupilo 26. O otevřené kurzy byl zájem vyšší, bylo podáno 173 projektů, ale jen 26 je jich

realizováno. Jednalo se o méně kvalitní projekty s problematickou kontrolou i problematičtějším

zajišťováním cílové skupiny. Vyhlášeny byly rovněž jen v prvních dvou výzvách. Celkem bylo na

tuto aktivitu vyčleněno 91 mil. Kč.

Zastoupení aktivit v projektových žádostech i projektech reflektuje zájem i kvalitu projektů.

Z hlediska potřeb je však nedostatečně zastoupeno vzdělávání v oblasti vědy a výzkumu. Původní

nízké zastoupení ohrožených skupin zaměstnanců v podpoře se podařilo řídícímu orgánu ovlivnit

a změnit tím, že poslední výzvu vyhlásil pouze na tento typ vzdělávání (kromě vědy a výzkumu).

Je zřejmé, že příjemci se na danou situaci adaptovali a změna ve skutečnosti nemusela být tak

výrazná, protože i v rámci předchozích výzev mohly firmy podporovat a vzdělávat starší

pracovníky apod. Přesto byla podpora tímto krokem nasměrována správným směrem.

ŘO také reflektoval vyhlášením třetí výzvy probíhající ekonomickou krizi a snažil se tak reagovat

na situaci na trhu práce.

3.1.2 Udržitelnost aktivit

V době realizovaného šetření (duben/květen 2012) se udržitelnost aktivit podpořených v

rámci prioritní osy 1 ukázala jako mírně horší oproti průměru na úrovni programu a zejména oproti

prioritní ose 3. Výsledky v podstatě odpovídají náplni aktivit osy, protože podpora směřující do škol je

spíše trvalejší oproti podpoře adaptability pracovníků prostřednictvím vzdělávání. Zároveň se tak

potvrzují i základní výsledky šetření realizovaného za období 2004-2006.





82

V realizovaném šetření celkem 57 % respondentů uvedlo, že aktivity realizují v plném či mírně

omezeném rozsahu. Přičemž je z 93 % hradí čistě z vlastních zdrojů. Na druhou stranu je ještě období

od ukončení projektů poměrně krátké a udržitelnost vzdělávacích kurzů se dále sníží. Dalších 41 %

respondentů uvedlo, že aktivity realizují ve výrazně omezeném rozsahu, nicméně lze předpokládat,

že tyto aktivity de facto realizovány nejsou, často se jedná pouze o spuštěné webové stránky či

vytvořený e-learning, který již rovněž využíván fakticky není.

Graf 36: Udržitelnost aktivit v rámci PO1

Zdroj: Dotazníkové šetření, květen 2012

Udržitelnost vzdělávacích aktivit závisí do značné míry na kvalitě výsledných kurzů a na nastaveném

systému vzdělávání a na existenci interních lektorů uvnitř organizace. Příjemci toto rovněž deklarovali

v provedeném šetření.


2.1.5 V jakém rozsahu jsou aktivity podpořené z OPPA příjemci realizovány po ukončení

financování projektu OPPA? Pokud ano, jaké jsou zdroje financování těchto aktivit?

Příjemci v rámci prioritní osy 1 realizují po ukončení financování projektu aktivity z 57 % v plném či

mírně omezeném rozsahu. V drtivé většině jsou pak financovány z vlastních zdrojů.

16%

41%

41%

2% Ano, v plném rozsahu

Ano, v mírně omezenémrozsahu

Ano, ve výrazněomezeném rozsahu

Ne, nerealizujeme





83

3.2 Evaluační úkol 2.2 a 2.3 Posouzení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny

Vyhodnocení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny s ohledem na jejich potřeby

je úzce spojeno s celkovým vyhodnocením naplňování cílů prioritních os a potřeb hl. m. Prahy,

protože právě potřeby cílových skupin a jejich naplnění jsou měřítkem úspěšnosti realizovaných

aktivit. Zastoupení cílových skupin v projektech odpovídá zaměření příslušných aktivit.

3.2.1 Zhodnocení zastoupení cílových skupin v projektech

Cílové skupiny navazují na převládající realizované aktivity projektu, každému projektu byla na

jejím základě přiřazena jedna převládající cílová skupina.

Tabulka 24: Oblast podpory 1.1 – dělení cílových skupin dle aktivit

Aktivita: Cílové skupiny

Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizace odborných stáží, včetně inovace systému dalšího vzdělávání (in company, vlastní zaměstnanci)

Zaměstnanci

Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizace odborných stáží, včetně inovace systému dalšího vzdělávání (otevřené kurzy)

OSVČ, sebezaměstnaní, zaměstnanci

Příprava a realizace dalšího profesního vzdělávání pro ohrožené skupiny zaměstnanců na trhu práce

Znevýhodnění na trhu práce

Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, podpora podnikatelského prostředí

Zaměstnanci

Zastoupení cílových skupin odpovídalo vyhlášeným výzvám a jejich aktivitám. Ve všech výzvách pro

grantové projekty jsou zaměstnanci (i když v poslední výzvě musí patřit pouze mezi ohrožené skupiny

nebo pracovat v oblasti vědy a výzkumu).

Tabulka 25: Zastoupenícílových skupin projektů vevýzvách

Cílová skupina 1 Cílová skupina 2 Cílová skupina 3

Zaměstnanci OSVČ, sebezaměstnaní, zaměstnanci

znevýhodnění na trhu práce

Výzva 1

Výzva 2

Výzva 3

Výzva 4

Zastoupení cílových skupin odpovídá realizovaným aktivitám, převládá tedy nasměrování projektů na

zaměstnance a poté na skupinu znevýhodněných (ohrožených) zaměstnanců na trhu práce. Nejméně

byli podpořeni sebezaměstnaní (OSVČ, mikropodniky).





84

Tabulka 26: Zastoupení jednotlivých cílových skupin ve schválených projektech

Počet podaných

žádostí


Požadovaná dotace

(mil. Kč)

Schválená dotace

(mil. Kč)*

Cílová skupina 1 1056 250 4830,76 896,94

Cílová skupina 2 171 24 773,08 85,70

Cílová skupina 3 247 42 712,28 103,79

Celkem 1474 316 6316,12 1086,43


Rozložení cílových skupin v jednotlivých výzvách opět ukazuje dominanci podpory skupiny

zaměstnaných, v průběhu prvních třech výzev. Ve čtvrté výzvě pak byla podpora nasměrována na

ohrožené skupiny osob na trhu práce a osoby znevýhodněné a dokládá tak snahu řídícího orgánu

reagovat na ekonomickou krizi jiným způsobem než v předchozí výzvě. Je nutno poznamenat, že

cílová skupina ohrožených (znevýhodněných) nebyla definována nikterak úzce (viz též text ke znění

výzev v kapitole k aktivitám), takže relativně mnoho firem mohlo žádosti podat, jen měly omezený

počet zaměstnanců, které mohly do projektů zapojit. Na druhou stranu mohly projekty podávat i

velké podniky, kterých bylo ve výsledku 106, tzn. 43 % podaných žádostí na cílovou skupinu

znevýhodněných. Z tohoto vyplývá i snaha velkých podniků získat dotaci, pokud tato možnost

existuje, přestože lze předpokládat, že by poměrně velká část z nich mohla projekty (byť v omezené

míře) realizovat i bez dotace. V prioritní ose 1 bylo z celkového počtu podaných žádostí pouze 12 %

žádostí, kde byl žadatelem velký podnik (celkem 171 žádostí velkých podniků).





85

Graf 37: Rozložení požadovaných a schválených finančních prostředkůna cílové skupiny dle výzev



2.2.1 Jak jsou jednotlivé způsobilé cílové skupiny v rámci jednotlivých prioritních os

zastoupeny v podpořených projektech (včetně finančního vyjádření)? Odpovídá

struktura jejich zastoupení reálným potřebám těchto cílových skupin?

Mezi projekty prioritní osy 1 dominovaly projekty zaměřené cílovou skupinu zaměstnanců, pro

kterou bylo a je realizováno celkem 80 % projektů, za cca 900 mil. Kč. Druhou nejpodporovanější

skupinou jsou znevýhodněné, ohrožené skupiny zaměstnanců, pro které je realizováno

42 projektů za 104 mil. Kč. Jejich podpora nicméně za podporou zaměstnanců jako takových

výrazně zaostává a představuje ve finančním vyjádření pouze 12 % podpory zaměstnanců. Pro

sebezaměstnané, OSVČ bylo realizováno pouze 24 projektů za cca 86 mil. Kč. Podpora těchto

aktivit byla možná jen v prvních dvou výzvách.

Finanční částky tak odpovídají počtům projektů, když pro cílovou skupinu sebezaměstnaných

byly realizovány spíše menší projekty s průměrným rozpočtem cca 2,5 mil. Kč. Pro ostatní cílové

skupiny byl jeden projekt o cca 1 mil. Kč vyšší, tzn. 3,5 mil. Kč.

Struktura projektů není úplně v souladu s potřebami těchto skupin. Je jisté, že největší skupinou

musí být zaměstnaní, kteří potřebují neustále rozšiřovat své znalosti a dovednosti a adaptovat se

tak na měnící se podmínky trhu práce. Nicméně podpora z OPPA by mohla být ještě výrazněji

nasměrovaná na ty nejpotřebnější a nejzranitelnější skupiny na trhu práce, a to znevýhodněné

skupiny. Z tohoto pohledu byla vhodně zaměřená poslední výzva, právě na ohrožené skupiny.

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

výzva 1 výzva 2 výzva 3 výzva 4

mil.

Kč

Znevýhodnění

OSVČ,sebezaměstnaní,zaměstnanci





86

3.2.2 Naplňování potřeb cílových skupin

Plnění potřeb

Rozsah podpory

V rámci prioritní osy bylo dosud podpořeno 26 159 zaměstnaných osob a 4007 OSVČ, z čehož

bylo 20 232 úspěšně podpořených, což představuje 77 %. Úspěšnost podpory se výrazně neliší

dle jednotlivých subkategorií, vyšší je nicméně u mladých lidí 15-24 let (80 %), oproti starším

pracovníkům 55-64 let (76 %). Naopak míra úspěšnosti klesá s dosaženým vzděláním, i když

nikterak výrazně (od 83 % u osob se základním vzděláním po 75 % u osob vysokoškolsky

vzdělaných). Nejvýraznější podpora přitom směřovala na osoby s ukončeným středoškolským

vzděláním, toto zaměření lze hodnotit pozitivně.

Tabulka 27: Plnění indikátorů cílových skupin ve vazbě na Nařízení EK 1828/2006

Kód indikátoru

Úplný název indikátoru Dosažená hodnota

indikátoru

Dělení na trhu práce

074104 Počet podpořených osob – zaměstnaní 26159

074105 Počet podpořených osob – OSVČ 4007

074106 Počet podpořených osob - dlouhodobě nezaměstnaní 17

074107 Počet podpořených osob - nezaměstnaní celkem 22

074108 Počet podpořených osob - neaktivní osoby celkem 371

074109 Počet podpořených osob - neaktivní osoby ve vzdělávání či odborné přípravě (žáci, studenti a učni)

299

074604 Počet úspěšně podpořených osob – zaměstnaní 20232

074605 Počet úspěšně podpořených osob – OSVČ 3167

074606 Počet úspěšně podpořených osob -dlouhodobě nezaměstnaní 15

074607 Počet úspěšně podpořených osob - nezaměstnaní celkem 17

074608 Počet úspěšně podpořených osob - neaktivní osoby celkem 299

074609 Počet úspěšně podpořených osob - neaktivní osoby ve vzdělávání či odborné přípravě (žáci, studenti a učni)

276

Dělení celkem/muži/ženy

074100 Počet podpořených osob – celkem 30425

074101 Počet podpořených osob – muži 12631

074102 Počet podpořených osob – ženy 17794

074600 Počet úspěšně podpořených osob 23575

074601 Počet úspěšně podpořených osob – muži 9283

074602 Počet úspěšně podpořených osob – ženy 14292

Dělení dle věku

074118 Počet podpořených osob - mladí lidé 15-24 let 3101

074119 Počet podpořených osob - starší pracovníci 55-64 let 3687

074618 Počet úspěšně podpořených osob - mladí lidé 15-24 let 2491

074619 Počet úspěšně podpořených osob - starší pracovníci 55-64 let 2787





87

Kód indikátoru

Úplný název indikátoru Dosažená hodnota

indikátoru

Dělení dle vzdělání

074141 Počet podpořených osob - základní ISCED 1 a 2 1087

074142 Počet podpořených osob - střední ISCED 3 16122

074143 Počet podpořených osob - nástavbové studium ISCED 4 1995

074144 Počet podpořených osob - vysokoškolské ISCED 5 a 6 10780

074641 Počet úspěšně podpořených osob - základní ISCED 1a 2 897

074642 Počet úspěšně podpořených osob - střední ISCED 3 12783

074643 počet úspěšně podpořených osob, které obdržely podporu v rámci projektů - nástavbové studium ISCED 4

1528

074644 Počet úspěšně podpořených osob - vysokoškolské ISCED 5 a 6 8135

Zdroj: IS MONIT7+ k datu 4. 1. 2012

Intenzita podpory

Rozsah podpory směrem k cílové skupině zaměstnanců v Praze není příliš výrazný, pokud uvážíme, že

v Praze bylo k 31. 12. 2010 celkem 657 tis. zaměstnanců, představuje podpora z OPPA, za dosavadní

dobu realizace, pokrytí cca 5 % této cílové skupiny. Rozsah podpory je tak nižší než u prioritní osy 3,

v případě pokrytí žáků a studentů škol (tj. 8 %; bez základních škol, na které podpora směřovala

pouze okrajově cca 10 %).

Intenzitu podpory je možné vyjádřit ještě finančními prostředky udělenými na jednu podpořenou

osobu, přičemž dáme do poměru finanční prostředky ukončených projektů na počty podpořených

osob, protože příjemci poskytují počty podpořených osob až při ukončení projektu. V prioritní ose 1

byly ke sledovanému datu ukončeny projekty v celkové hodnotě 337, 4 mil. Kč, což představuje

náklady na 1 podpořenou osobu ve výši 11 200 Kč a 14 400 Kč na úspěšně podpořenou osobu.

Z tohoto hlediska se výše udělené podpory jeví jako adekvátní. Opět je ale nutné zdůraznit, potřebu

kontroly kvality výstupů projektů.

Typy projektů a jejich účinnost

Spektrum nabízených aktivit bylo relativně široké, nicméně podpora směřovala na realizaci kurzů a

školení, přičemž doplňkově byla podporována tvorba metodik vzdělávání, rozvoj systému dalšího

vzdělávání v organizaci, vyškolení interních lektorůa rozvoj systému dalšího vzdělávání. U podpory

rozvoje lidských zdrojů ve vědě a výzkumu byla tato podpora rozšířena o podporu podnikatelského

prostředí, mobility, vytváření mezinárodních sítí apod.

Z hlediska podpory vhodných a účinných typových projektů lze u interního vzdělávání jednoznačně

zdůraznit samotná školení a kurzy, přičemž je nezbytné klást důraz na jejich kvalitu, tzn. na výběr

kvalitního dodavatele, jednotlivých lektorů a zajištění zpětné vazby od účastníků. Projekt musí být

rovněž postaven na pečlivé analýze cílových skupin. Vyškolení interních lektorů hodnotíme pouze

jako doplňkovou aktivitu, která je vhodná jen u větších firem, u kterých je tato podpora efektivní.

Vytvoření systému dalšího profesního vzdělávání je rovněž vhodné pouze jako doplňková aktivita,

přičemž význam má pouze u větších firem, ne u velmi malých firem (o její efektivitě lze uvažovat až u

firmy nad cca 20 až 30 zaměstnanců). U středních firem, a samozřejmě u velkých firem, je zřejmé, že

tyto systémy vybudované většinou jsou. Vytváření metodik hodnotíme pouze jako zcela doplňkovou





88

aktivitu, na kterou by měla být alokována zcela marginální část rozpočtu (u firem dané velikosti),

o jejíž hranici je možné v rámci ŘO dále diskutovat, lze si přitom představit hranici okolo 5 – 10 %.

Z hlediska efektivity je u obecného vzdělávání vhodnější a lze doporučit podporu kalkulace udělované

dotace pouze na jednu podpořenou osobu. Při hodnocení účinnosti z pohledu příjemce (vyjádřeno

respondenty v dotazníkovém šetření), jsou vysoce hodnoceny samotné kurzy a školení a rovněž

vyškolení interních lektorů, jako nejméně účinný byl hodnocen rozvoj systému dalšího profesního

vzdělávání. Do hodnocení příjemců se dle našeho názoru může promítat i snaha o udržení

maximálního rozsahu nabízených podporovaných aktivit.

Graf 38: Hodnocení účinnosti aktivit pro dalšího vzdělávání příjemci v oblasti aktivity 1

Zdroj: Dotazníkové šetření, květen 2012;poznámka: 5 největší efekt, 1 – nejmenší efekt

Hodnocení účinnosti u vzdělávání znevýhodněných skupin zaměstnanců je z našeho pohledu shodné

s hodnocením účinnosti klasického dalšího vzdělávání v organizacích. Rovněž příjemci, kteří získali

podporu v rámci této aktivity, mají obdobné hodnocení jako u aktivity 1.

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

Kurzy a školení Vyškolení interníchlektorů

Rozvoj podnikovéhosystému dalšího

profesníhovzdělávání

Tvorba/inovacemetodik proškolení/kurzy

5

4

3

2

1





89



U hodnocení účinnosti aktivit navázaných na otevřené vzdělávací kurzy směrem k mikropodnikům a

OSVČ příjemci pochopitelně upřednostňují školení poskytovatelů vzdělávání (lektorů) a dále kurzy a

školení zaměřené na průřezová témata, což jsou dvě aktivity, které tento typ příjemců nejvíce

realizoval. Nízké hodnocení kurzů úzce vázaných na daný obor souvisí se vzorek respondentů, který i

odpovídá nižšímu zastoupení těchto projektů v rámci aktivity 2.



U vzdělávání v oblasti lidských zdrojů ve vědě a výzkumu hodnotíme jako účinnou a efektivní

podporu spolupráci s podniky, transfer know-how do praxe i podporu intersektorální mobility. O tyto

aktivity nebyl ze strany příjemců dostatečný zájem. Potenciální příjemci této aktivity, zejména vysoké

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

Kurzy a školení Rozvoj podnikovéhosystému dalšího

profesníhovzdělávání

Vyškolení interníchlektorů

Tvorba/inovacemetodik proškolení/kurzy

5

4

3

2

1

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

Školeníposkytovatelů

vzdělávání(lektorů apod.)

Kurzy a školení – průřezová témata

(např. podnikatelské dovednosti)

Kurzy a školení – témata úzce

vázaná na daný obor

Rozvoj systémudalšího profesního

vzdělávání voboru

Tvorba/inovacemetodik anástrojů

5

4

3

2

1





90

školy, jsou však zapojeny do mnoha projektů, grantů a programů, v rámci kterých získávají vyšší

částky a úsilí s realizací projektů v rámci OPPA z jejich pohledu pravděpodobně „nekompenzuje“ výše

získaných prostředků. Projekty na podporu vzdělávání by bylo vhodné v programovém období 2014+

spojit přímo, v rámci jednoho projektu, s investiční podporou (např. v rámci jednoho programu na

úrovni Prahy).



Efektivita projektů z pohledu příjemců

V dotazníkovém šetření jsme rovněž zjišťovali názor příjemců na efektivitu 22 jejich projektů.

Efektivitu jsme sledovali pro jednotlivé aktivity. Nejvíce byli s účinkem svého projektu spokojeni

příjemci v aktivitě 2, tj. u otevřených kurzů. Vzhledem k problémům této skupiny aktivit, kdy

předpokládáme, že kladně na žádost o vyplnění dotazníku reagovali spíše úspěšnější příjemci a

navíc je jich omezený počet,je nutné toto hodnocení brát s rezervou. Zároveň předpokládáme

u těchto příjemců „jakousi obhajobu“ jejich projektů, protože aktivita byla vyhlášena pouze

v prvních dvou výzvách. Méně hodnotili efektivitu svého projektu příjemci v aktivitě 4, tj. u

projektů ve vědě a výzkumu. V U této aktivity předpokládáme vyšší objektivu hodnocení i vyšší

vypovídací schopnost. Hodnocení dle našeho názoru vypovídá o širším nastavení projektů a tedy

o nižším hodnocení účinnosti. V případě specifičtějších projektů zaměřených např. na spolupráci

s podniky (která je ovšem pro žadatele obtížnější pro realizaci), předpokládáme, že by efektivita

byla hodnocena lépe.

Hodnocení vzdělávání vlastních zaměstnanců, ať všech či znevýhodněných, bylo obdobné.

Z našeho pohledu je nutné dbát ze strany řídícího orgánu na kvalitu projektů, i společně

s opětovným zavedením spolufinancování, které ke kvalitě může dále přispět.

22 Spokojenost s dosažnými výsledky

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

Vzdělávání voblasti VaV

Šíření výsledkůVaV do praxe

Zapojení domezinárodníchsítí a projektů

Stáže v podnicích Podpora založenícentra výzkumuči spin-off firmy

(vzdělávání,poradenství...)

5

4

3

2

1





91

Graf 42: Hodnocení efektivity příjemci


Stanovení hodnot ukazatelů výsledku

V rámci projektu byla zjišťována i hodnota ukazatele výsledku „míra spokojenosti s pracovním

místem“, který je definován následovně:Podíl pracovníků (ÚPO z projektu), kteří považují s

odstupem min. 6 měsíců po ukončení podpory z projektu (tj. od ukončení realizace projektu) své

postavení na trhu práce za lepší ve srovnání se svou situací před zahájením podpory z projektu.

Z výsledku šetření vyplynulo, že 67 % úspěšně podpořených osob považuje s odstupem

min. 6 měsíců po ukončení podpory z projektu své postavení na trhu práce za lepší ve srovnání se

svou situací před zahájením podpory z projektu.

Z hlediska struktury tohoto ukazatele je úspěšnost vyšší u žen (73 %) než u mužů. Z hlediska věku

je nejvyšší u zaměstnanců ve věku 25 až 54 let, a to 69% (skupina 15 – 24 není statisticky

významná). Z hlediska dosaženého vzdělání není hodnocení příliš rozdílné. U osob středoškolsky

a vysokoškolsky vzdělaných dosahuje hodnoty 67, resp. 70 %. Doplňkově jsme sledovali i rozdíly

v hodnocení podle typu pracovní pozice, přičemž se zřetelně prokázal výrazný růst ve vztahu

k úrovni pracovní pozice, a to od 53 % u výkonného pracovníka po 80 % u vrcholového

managementu. Toto rozdělení odpovídá předpokladům, kdy v kariérním růstu nejvíce pokračují

výše postavení pracovníci.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Vzděláváníohrožených

skupin

Dalšívzdělávání

zaměstnanců

Otevřenévzdělávání

Věda a výzkum

Nefektivní

Spíše nefektivní

Spíše efektivní

Efektivní





92

Tabulka 28: Výsledky ukazatele míra spokojenosti s pracovním místem

Členění ukazatele Hodnota v %

Celkem 67

Muži 65

Ženy 73

Mladí lidé 15-24 let* 75

Starší pracovníci 55-64 let 56

Ostatní 69

Základní ISCED 1 a 2 -

Střední ISCED 3 67

Nástavbové ISCED 4* 38

Vysokoškolské ISCED 5 a 6 70

Výkonný pracovník 53

Nižší management 62

Střední management 67

Vrcholový management 80

Zdroj: Dotazníkové šetření mezi cílovou skupinou (květen 2012); * statisticky nedostačující velikost vzorku

Pracovníků (ÚPO z projektu), kteří považují s odstupem min. 6 měsíců po ukončení podpory

(tj. od ukončení realizace projektu) své postavení na trhu práce za lepší, a vnímá podporu z OPPA

za důvod (či jeden z důvodů) zlepšení tohoto postavení,je celkem 81 %, což je pozitivní. Toto

hodnocení je rovněž mnohem vyšší než u prioritní osy 3 zaměřené na vzdělávání.

Při rozdělení tohoto ukazatele do jednotlivých skupin dle pohlaví, věku, vzdělání nebyly zjištěny

žádné výrazné rozdíly, hodnocení je téměř totožné. I v tomto případě výrazně roste hodnota

ukazatele s dosaženou úrovní pracovní pozice.


2.2.2 Jaké typové projekty nejvíce odpovídají potřebám cílových skupin v rámci jednotlivých

prioritních os a jaké typové projekty jsou nejvíce efektivní ve smyslu vztahu

vynaložených prostředků a dosažených cílů?

Z hlediska účinnosti lze jednoznačně doporučit realizaci kurzů a školení, pouze s velmi nízkým

zastoupením tvorby metodik. Zaškolení interních lektorů je vhodné u větších firem a u úzce

specializovaných firem, pro které je obtížné nalézt odpovídající lektory v nabídce externích firem.

Podpora systému vzdělávání by měla být rovněž zcela doplňková, protože střední a velké firmy

tyto systémy již mají a rovněž se finance na tuto aktivitu mohou stát prostředkem k „zisku“

bez odpovídajících výsledků. Nastavení systému vzdělávání mohou navíc firmy realizovat pouze

formálně, aby splnily požadavky a mohly finance vyčerpat. Jednoznačně lze doporučit kontrolu

kvality výstupů, nárazovou účast na seminářích apod.

2.2.3 Jaké typové projektové aktivity se ukazují jako nejméně vhodné a málo účinné pro řešení

potřeb cílových skupin v rámci jednotlivých prioritních os?

Jako málo účinné se jeví výše uvedené, tj. vyšší zastoupení tvorby metodik a tvorby systému

vzdělávání v projektech. Rovněž by mělo být omezeno financování e-learningových aplikací, které





93

jsou často málo využívány a kvalita je rozporuplná.

2.3.1 Jaký je podíl pracovníků (úspěšně podpořených osob z projektů), kteří považují

s odstupem min. 6 měsíců po ukončení podpory z projektu (tj. od ukončení realizace

projektu) své postavení na trhu práce za lepší (kariérní růst, potenciál lepšího

uplatnění) ve srovnání se svou situací před zahájením podpory z projektu?

Celkem 67 % úspěšně podpořených osob považuje s odstupem min. 6 měsíců po ukončení

podpory z projektu své postavení na trhu práce za lepší ve srovnání se svou situací před

zahájením podpory z projektu. Je nutné poznamenat, že spokojenost respondentů mohla být

částečně ovlivněna hospodářskou recesí, jejíž následky mohly zkreslovat jejich pracovní situaci a

spokojenost s konkrétním projektem.

Tato hodnota je vyšší u mladých pracovníků, u vysokoškolsky vzdělaných a u pracovníků na pozici

středního nebo vrcholového managementu. Zřetelně se prokázal růst spokojenosti ve vztahu

k úrovni pracovní pozice. Toto rozdělení odpovídá předpokladům, kdy v kariérním růstu nejvíce

pokračují výše postavení pracovníci. Pro zvýšení hodnoty indikátoru je tedy možné se zaměřit

více na skupiny, u nichž jsou hodnoty spokojenosti vyšší (tedy mladí lidé, ženy, pracovníci ve vyšší

pozici), ale toto řešení nepovažujeme za vhodné.

Zejména v období hospodářské recese považujeme za důležité podporovat také pracovníky

vyššího věku a na nižších pozicích, proto doporučujeme „problémové“ cílové skupiny ponechat a

spíše snížit hodnotu cílového indikátoru, i s ohledem na promítnutí krize.

Celkem 81 % úspěšně podpořených vnímá podporu z OPPA za důvod nebo za jeden z důvodů

zlepšení svého postavení na trhu práce.

4.3.2 Jak se liší hodnota ukazatele v závislosti na pohlaví (muži, ženy), věku (mladí lidé 15-24

let, starší pracovníci 55-64 let, ostatní), vzdělání (základní ISCED 1 a 2, střední ISCED 3,

nástavbové ISCED 4, vysokoškolské ISCED 5 a 6)?

Z hlediska struktury tohoto ukazatele je úspěšnost vyšší u žen než u mužů a dále u osob ve věku

25-54 let. Z hlediska dosaženého vzdělání není hodnocení rozdílné.

3.3 Naplnění specifického cíle PO 1

Zhodnocení dle indikátorů

Specifickým cílem prioritní osy 1 je Zvýšení profesní mobility a adaptability pracovníků a

zaměstnavatelů směřující ke zvýšení kvality a produktivity práce .

Tabulka s dosaženými hodnotami ukazuje, že cílové hodnoty prioritní osy budou bez problémů

naplněny, resp. budou překročeny. Na základě všech předchozích analýz v kapitolách výše lze

konstatovat, že je specifický cílnaplňován. V tuto chvíli není naplňován ukazatel výsledku míry

spokojenosti s pracovním místem, který je nyní 8 p.b. pod cílovou hodnotou. Do tohoto

ukazatele se nicméně v tuto chvíli promítá vliv krize.





94

Tabulka 29: Plnění indikátorů prioritní osy 1

Kód NČI Typ

indikátoru

Název indikátoru

Měrná jednotk

a

Zdroj Hodnota 2007

2008

2009

2010

2011

Cíl 201

5

Celkem

07.46.00 Počet úspěšně

podpořených osob

počet osob

monitorovací zprávy projektů

Dosažená

0 0 1 474

13 368

24 061

5

N/A 24 615

Výstup

Výchozí 0 0 0 1474

13 368

N/A 0

Plánovaná

N/A N/A N/A N/A N/A 5 100

5 100

49.21.00 Počet podpořených projektů

zaměřených na OPPA

(hl. m. Praha)4

počet projekt

ů

monitorovací systém

OPPA

Dosažená

0 0 7 43 116 N/A 116 (270) Výstup

93 267 270

Výchozí 0 0 0 7 (93)

43 (267

)

N/A 0

Plánovaná

N/A N/A N/A N/A N/A 230 230

07.61.00 Míra spokojenost

i s pracovním

místem*

% evaluační studie

Dosažená

0 N/A N/A N/A N/A N/A

Výsledek

Výchozí 0 0 0 0 N/A N/A 0

Plánovaná

N/A N/A N/A N/A 67 75 67

Zdroj: Operační program Praha – Adaptibilita, IS MONIT7+

* hodnota doplněna na základě provedené evaluace


2.1.2 Poskytuje dosavadní postup realizace programu podpořenými projekty dostatečnou

záruku, že bude naplněn specifický cíl prioritních os ke konci implementace OPPA?

Ano, dosavadní postup realizace programu je zárukou naplnění cílů prioritní osy 1. Dosud není

naplněn ukazatel výsledku, vyjadřující míru spokojenosti s pracovním místem, který se pohybuje na

úrovni 67 %, namísto plánovaných 75 %. Do hodnoty tohoto ukazatele se však s nejvyšší

pravděpodobností promítá ekonomická krize a její důsledky, na které se ŘO snažil reagovat i

v poslední výzvě zaměřené na znevýhodněné osoby na trhu práce. Pokud by došlo ke zlepšení

ekonomické situace (jak předpokládá MakroekonomickápredikceČeskérepubliky z dubna 2012,

která předpovídá růst HDP o 1,3 % v roce 2013), lze předpokládat, že hodnota by mohla na konci

programového období vzrůst. Nicméně citlivost ukazatele na aktuální ekonomickou situaci zůstane

i nadále poměrně vysoká.

2.1.3 Bylo nastavení jednotlivých vyhlášených výzev v rámci prioritní osy vhodné ve vztahu

k naplnění specifických cílů daných prioritních os?

Nastavení výzev bylo v souladu s naplňováním specifických cílů prioritní osy. Řídící orgán efektivně

prováděl řízení výzev tak, aby reflektoval potřeby v dané oblasti – ve vztahu k nastavení programu.

2.1.4 Existují problémy či rizika (vnitřní i vnější) pro průběh implementace prioritní osy a

dosažení daného specifického cíle?

Rizikem pro naplnění specifického cíle je nejistota ohledně dalšího vývoje ekonomiky a ekonomické

krize. Důsledky se promítají právě do oblasti působnosti prioritní osy 1. Lze doporučit, aby ŘO





95

věnoval opět více pozornosti skupinám znevýhodněným na trhu práce. A dále je nutné věnovat

pozornost prezentovaným výstupům projektů a dohlížel na jejich kvalitu (blíže vizkapitola

k doporučením – kap. 8).





96

4 Evaluační téma 3 Zhodnocení naplňování

prioritní osy 2


Specifickým cílem prioritní osy 2 je zlepšení dostupnosti zaměstnání pro znevýhodněné osoby a

zvýšení jejich účasti na trhu práce. Specifický cíl je naplňován intervencemi zaměřenými na

začleňování znevýhodněných osob do zaměstnání prostřednictvím zlepšení jejich zaměstnatelnosti,

včetně doplňujících sociálních služeb. Podpora je dále zaměřena na vytváření specifických podmínek

na pracovišti pro znevýhodněné osoby a na realizaci opatření proti diskriminaci v přístupu na trh

práce.

Na prioritní osu 2 byly vypsány 4 veřejné výzvy, přičemž výzva č. 5 byla vypsána teprve 23. 5. 2012.

Dále se na tuto osu vztahuje výzva přímého přidělení na komplexní individuální projekty Magistrátu

hl. m. Prahy.


Na základě informací z IS Monit7+byly projekty posouzeny z hlediska převládajících aktivit. Aktivity,

uvedené v tabulce níže, byly definovány dodavatelem a byly schváleny v rámci Vstupní zprávy. Každý

projekt byl přiřazen vždy pod jednu aktivitu (blíže viz kapitola Metodika projektu).



A. Základní rozložení projektů do aktivit



Pro prioritní osu 2 byly vymezeny tyto základní skupiny aktivity:

Aktivita 1: Podpora souladu pracovního a soukromého života

Aktivita 2: Začleňování znevýhodněných skupin

Dále měly být projekty zaměřeny na aktivitu „Rozvoj organizací podporujících začleňování

znevýhodněných osob“, kam měly směřovat projekty z první výzvy. Po konzultaci s ŘO a na základě

výsledků analýzy 1. výzvy OPPA23nebyla tato aktivita zahrnuta do následujících analýz, protože se

projekty nerealizovaly v předpokládané míře.

23 Magistrát hl. m. Prahy, odbor Evropských fondů: 1. výzva k předkládání projektových žádostí – Analýza (únor 2009)





97

Analyzovány byly dále samostatně projekty zaměřené na rozvoj služeb péče o děti do 10 let věku

(vznik a rozvoj školek a podobných zařízení, projekty z aktivity 1) a na vznik a rozvoj sociálního

podniku (část projektů z aktivity 2Zaměřením jde o projekty, které dané cíle naplňují pomocí

specifických metod.

Na prioritní osu 2 byly zaměřeny tři výzvy (tedy všechny, mimo výzvy 3) a dále kontinuální výzva

přímého přidělení pro projekty Magistrátu hl. m. Prahy. Zaměření výzev pro prioritní osu 2 se

v průběhu příliš nelišilo, zpřesňovány byly pouze cílové skupiny, potenciální příjemci podpory a

měnila se maximální velikost projektu.

Tabulka 30: Dělení aktivit projektů dle výzev

Aktivita 1 Aktivita 2

Podpora souladu pracovního a rodinného života

Začleňování znevýhodněných skupin

Výzva 1

Výzva 2

Výzva 4

Výzva 0


V rámci prioritní osy 2 bylo ve čtyřech výzvách podáno celkem 577 žádostí, ze kterých bylo schváleno

89 projektů24, tedy 15,4 %. Zájem žadatelů o jednotlivé aktivity se lišil. Žadatelé projevovali největší

zájem o aktivitu 2, která zaznamenala 3x více žádostí s téměř pětinásobnou požadovanou dotací

oproti aktivitě 1. Ve schválených dotacích je 2,5 krát vyšší částka směřována na aktivitu 2 oproti

aktivitě 1.

Tabulka 31: Zastoupení jednotlivých aktivit v projektech





Aktivita 1 136 31 663,52 160,24

Aktivita 2 441 58 3196,57 404,21

Celkem 577 89 3860,09 564,45


Nejnižší zájem z hlediska počtu podaných projektů byl o aktivitu 1, ač se projekty mohou týkat

širokého okruhu potenciálních žadatelů (například u podaktivity „rozvoj služeb péče o děti“).

Jedná se o projekty s nižší průměrnou dotací a tudíž je i schválená dotace na tuto aktivitu

poměrně nízká.

24Proces hodnocení a schvalování projektů z výzvy 4 nebyl v době zpracování této analýzy a datu exportu dat z IS MONIT7+ ukončen. Po domluvě se zadavatelem byly pod schválené projekty zahrnuty i projekty ve stavu P3, protože mezi těmi to stavy, tedy vybranými a schválenými projekty nedochází k výrazným posunům (viz též kapitola k metodice).





98

Četnost projektů podaných v rámci jednotlivých aktivit ukazuje i následující graf, ve kterém zřetelně

dominuje aktivita 2 (76 %). Podpora sociálních služeb ze státního rozpočtu se v poslední době snižuje,

proto musejí poskytovatelé hledat další alternativní zdroje financování. Zájem z jejich strany o dotaci

je tedy výrazně vyšší než u podnikatelských subjektů nebo i neziskových organizací, které by se měly

věnovat podpoře souladu rodinného a pracovního života, tedy nové aktivitě (kterou často do této

doby neprovozovaly). Navíc se jedná o poměrně administrativně i jinak náročné aktivity (například

založení firemní školky), proto je této aktivity méně využíváno.

Graf 43: Rozdělení počtu předložených žádostí dle aktivit v PO2



aktivitách (viz též následující graf). Opět je nejvyšší podíl u projektů schválených v rámci aktivity

směřující na začleňování znevýhodněných skupin (65 %), přičemž její váha klesla o 11 p.b. Naopak

logicky u schválených projektů aktivity 2 jejich zastoupení mezi všemi projekty vzrostlo. Stejně je ale

aktivita 2 zastoupena výrazně více.

136

441

Podpora souladupracovního a rodinnéhoživota

Začleňováníznevýhodněných skupin





99



Na aktivity prioritní osy 2 bylo celkem vyčleněno 926,3 mil. Kč, tedy 29,2 % celkové alokace

programu, přičemž nekontrahovány byly projekty ve výši 564 mil. Kč, což představuje cca 60,6 %

alokace. V rámci výzev 1, 2 a 4 bylo na projekty prioritní osy 2 vyčleněno zatím celkem 450 mil. Kč

(výzva 1 – 190 mil. Kč, výzva 2 – 150 mil. Kč a výzva 4 – 110 mil. Kč). Na výzvu 0 – přímé přidělení není

vyčleněna přesná částka, ale všechny její zdroje směřují na začleňování znevýhodněných skupin tedy

aktivitu 2. Na projekty z této výzvy bylo zatím nakontrahováno celkem 91,8 mil. Kč.V první výzvě ještě

nebyl definován rozpočet na jednotlivé aktivity, rozložení financí ve výzvách 2 a 3 v jednotlivých

aktivitách bylo 120 mil. na aktivitu 1 a 140 mil. Kč na aktivitu 2.

Výše požadovaných prostředků v rámci jednotlivých aktivit se podobala rozložení počtu projektů, čili

nejvyšší požadovaná celková dotace byla v aktivitě 2 – začleňování znevýhodněných skupin, kam byly

podány žádosti celkem za 3,2 mld. Kč (tzn. 82,8 % z celkové požadované dotace), což bylo z velké

míry ovlivněno také projekty Magistrátu hl. m. Prahy z kontinuální výzvy 0, které měly v některých

případech násobně vyšší rozpočet (až 220 mil. Kč na projekt). Rovněž byl na tuto aktivitu

nakontrahován nejvyšší podíl prostředků (404 mil. Kč, tedy 71,6 % z celkové schválené dotace). Zde

již měly individuální projekty výzvy 0 menší vliv, protože příjemce (MHMP) nakonec nerealizoval

finančně nejnáročnější projekt.

31

58

Podpora souladupracovního arodinného života

Začleňováníznevýhodněnýchskupin





100



Při detailním pohledu na průměrné rozpočty projektů dle aktivit zjistíme, že jsou to projekty

zaměřené na začleňování znevýhodněných skupin obyvatel, které požadují vyšší dotaci (zhruba

1,5 násobek) oproti projektům zaměřeným na podporu souladu pracovního a rodinného života.

Průměrná výše požadované dotace u projektů zaměřených na začleňování znevýhodněných je

7,96 mil. Kč, zatímco u aktivity 1 je to pouze 5,3 milionů Kč. Částka u aktivity 2 je ale velmi ovlivněna

projekty z výzvy 0, jejichž průměrná požadovaná dotace je 47,2 mil. Kč (průměrná požadovaná dotace

na ostatní projekty výzev 1, 2 a 4 je 6,22 mil. Kč). Při porovnání dotací již schválených projektů se ale

rozdíl mírně snižuje, protože v aktivitě 1 byly schváleny spíše dražší projekty (oproti průměru) a také

byly projekty méně kráceny (viz níže), zatímco u aktivity 2 byly schváleny projekty s menším či

stejným rozpočtem jako průměr.

0

1 000

2 000

3 000

4 000

Podpora souladupracovního a rodinného

života

Začleňováníznevýhodněných skupin

mil.

Kč

Požadovaná dotace

Schválená dotace





101

Graf 46: Průměrné požadované a obdržené dotace všech projektů dle aktivit


Ve většině schválených projektů dochází ke snížení dotace oproti původnímu požadavku v žádosti,

v průměru je úspěšnému žadateli v prioritní ose 2 přiznána dotace ve výši 92 % požadavku, což je

nejvíce ze všech prioritních os. K relativně nižšímu snížení podpory a to pouze o 6,4 % dochází u

aktivity podpora souladu pracovního a rodinného života. Dotace nebyla krácena jen u 11 projektů

z prioritní osy 2. K největšímu ponížení došlo v projektu aktivity 2 a to o 38 % oproti původnímu

požadavku. Z dotazníku mezi příjemci a žadateli vyplývá, že pro naprostou většinu příjemců (72 %)

navržené úpravy v rozpočtu projektu neměly vliv na zaměření (smysl) projektu.

Graf 47: Relativní snížení dotace u schválených projektů dle aktivit


0 2 4 6 8

Aktivita 1

Aktivita 2

Celkem

mil. Kč

Průměrná požadovanádotace (mil. Kč)

Průměrná schválenádotace (mil. Kč)

80%

85%

90%

95%

100%

Aktivita 1 Aktivita 2 Celkem

Požadovaná dotaceu schválenýchprojektů

Udělená dotacedotace uschválenýchprojektů





102

HODNOCENÍ AKTIVIT DLE VÝZEV

Kromě již uvedeného dominantního zájmu o podporu začleňování znevýhodněných skupin obyvatel,

ukazuje následující graf také klesající tendenci počtu podávaných projektů, což částečně koreluje se

snižujícím se rozpočtem jednotlivých výzev (viz níže).

U aktivity 1 došlo k nárůstu počtu projektů ve druhé výzvě, což mohlo být způsobeno tím, že do výzvy

bylo nově zařazeno jako podporovaná aktivita také vzdělávání a podpůrné aktivity pro osoby

dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny a doplňkově byly podporovány aktivity zaměřené na

rozvoj organizace žadatele či partnera. Čtvrtá výzva byla úžeji vymezena z pohledu podporovaných

aktivit i cílových skupin, a pravděpodobně proto byl počet podaných projektů ještě nižší než u první

výzvy.

Graf 48: Rozložení počtu projektů dle výzev


I při srovnání finančních prostředků v jednotlivých výzvách je zde velmi zřetelný pokles v objemu


výzvě, tj. o 1,6 mld. Kč. Co se týče úspěšnosti, resp. nakontrahovaných prostředků, tak ta se mezi

výzvami lišila v rozmezí 9 % až 28 %, přičemž nejvyšší byla ve čtvrté výzvě a nejnižší v první výzvě.

Zároveň ale existují výrazné rozdíly v úspěšnosti projektů dle aktivit – největší rozdíl v úspěšnosti

existoval u čtvrté výzvy, kde měly projekty aktivity 1 úspěšnost 61,3 % a projekty aktivity 2 pouze

14,7 %. Opačná situace, i když méně výrazná, nastala ve výzvě 2, kde měly projekty aktivity 1

úspěšnost 14,0 % oproti 20,6 % aktivity 2.

0

50

100

150

200

250

300

350







103

Alokace pro jednotlivé výzvy byly tyto:






V průběhu programového období se měnil rovněž průměrný požadavek a průměrná schválená

dotace, přičemž ke změnám docházelo především s ohledem na nejvyšší stanovenou hodnotu

projektu. Obecně platí, že průměrná požadovaná částka se pohybuje mezi 70-80 % maximální výše

nákladů. Nejnižší průměrné schválené dotace byly ve výzvě 2, protože zde byla stanovena maximální

výše celkových nákladů 6 mil. Kč oproti 10 mil. v první výzvě. Vzhledem k nízkému limitu pro rozpočet

projektu zde byl nejvyšší podíl požadovaných prostředků ve vztahu k jejich maximální výši (82 %

maxima). Nejvyšší průměrná požadovaná a schválená dotace byla ve výzvě přímého přidělení, kde

neměly projekty nastaven finanční limit jako u ostatních výzev.

0

500

1000

1500

2000

2500

mil.

Kč







104

Tabulka 32: Průměrné požadované a schválené dotace dle výzev

Průměrná požadovaná dotace

(mil. Kč)

Průměrná schválená dotace

(mil. Kč)*

Požadovaná dotace u schválených projektů

(mil. Kč)*

Snížení dotace u schválených projektů

(%)*

Výzva 1 6,62 6,65 215,14 10,4

Výzva 2 4,97 4,86 168,46 4,8

Výzva 4 5,27 5,22 130,05 7,6

Výzva 0 47,17 22,82 97,44 6,3

Celkem 6,69 6,34 611,09 7,6



Následující kapitola se podrobněji věnuje analýze projektů na úrovni jednotlivých aktivit, i

v rozčlenění dle výzev.

Aktivita 1 – Podpora souladu pracovního a rodinného života

V rámci této aktivity bylo možné žádat o podporu pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena

rodiny a to prostřednictvím vzdělávání, rozvojem služeb péče o dítě a rozvojem flexibilních forem

organizace práce. Tím má být cílové skupině umožněn návrat na pracovní trh. K odstranění

diskriminace na trhu práce na základě pohlaví mají napomoci výše zmíněné aktivity a dále specifická

opatření pro podporu rovných šancí pro ženy a muže. O podporu z této aktivity mohli žádat jak

neziskové organizace, tak také zaměstnavatelé a veřejné instituce.


rozvoj služeb péče o děti s cílem sladit pracovní a soukromý život jejich rodičů (např. vznik

mateřské školky v organizaci, rozvoj služeb mateřských center aj.);

podporu pracovního prostředí vstřícného k rodinám a rozvoj flexibilních forem organizace

práce (aktivity umožňující návrat na trh práce osobám pečujícím o děti nebo o závislého

člena rodiny);

specifická opatření pro podporu rovných šancí pro ženy a muže na trhu práce.

vzdělávání a podpůrné aktivity pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny s cílem usnadnit nalezení vhodného pracovního uplatnění (s důrazem na aktivity zaměřené na osoby vracející se z rodičovské dovolené zpět na trh práce a na aktivity zaměřené na rodiče samoživitele) – pouze výzva 1


Všechny výzvy: nestátní neziskové organizace, veřejné instituce, podnikatelské subjekty

Cílové skupiny:

Ve výzvách 1 a 2 znevýhodněné osoby, pracovníci organizací sociálních služeb,

zaměstnavatelé





105

Ve výzvě 2 zpřesněna cílová skupina znevýhodněných osob na osoby dlouhodobě pečující o

závislého člena rodiny, ostatní skupiny stejné

Ve výzvě 4 zpřesněno pouze na rodiče (na mateřské/rodičovské dovolené nebo vracející se

po mateřské/rodičovské dovolené na trh práce) a zaměstnavatele (v případě aktivit

zaměřených na zavedení flexibilních forem organizace práce či jiných specifických opatření

pro podporu rovných šancí pro muže a ženy)

Spolufinancování:

Všechny výzvy 0 %.

Alokace:

1. výzva: v rámci PO 2 nečleněno (celkem na aktivity 1 a 2 - 190 mil. Kč)




1. výzva: 1 – 10 mil. Kč



Partnerství:

1. výzva partnerství nezmiňuje

2. a 4. výzva: omezeno na 10 partnerů


Od výzvy 2 bylo zavedeno pravidlo, že je možnépředložit pouze jednu projektovou žádost na každou

aktivitu. V průběhu výzev se snižoval věk dětí, pro něž byly určeny služby péče o děti – v první výzvě

nebyl věkový limit stanoven, ve druhé výzvě byl 10 let a ve čtvrté výzvě pouze 6 let. Čtvrtá výzva byla

zaměřena pouze na rozvoj služeb péče o děti do 6 let věku, přičemž tuto aktivitu bylo možné pouze

doplnit dalšími aktivitami, jako zavádění flexibilních forem organizace práce a podpora rovných šancí.

Shrnutí výzev

Podmínky výzev se postupně měnily, zejména došlo ke zpřesňování podmínek ve vymezení cílových

skupin a aktivit. Další velkou změnou, která se odrážela v podaných projektech, byla maximální výše

celkových nákladů projektu, která se snižovala z 10 na 6 mil. Kč. Snížení vycházelo mj. z provedené

Analýzy 1. výzvy, kterou si nechal vypracovat Magistrát hl. m. Prahy – důvodem bylo právě zpřesnění

projektů, zajištění vyšší efektivity projektů při nakládání s prostředky a také zkušenost z první výzvy,

kde se průměrná schválená dotace i při limitu 10 mil. Kč pohybovala kolem 5,2 milionu. Další změnou

bylo omezení počtu partnerů na jeden projekt a zavedení pravidla, že jeden žadatel může předložit

vždy maximálně 1 žádost na každou aktivitu, což vycházelo opět ze zkušenosti z první výzvy.

V souladu například se Strategií mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou zpracovalo MPO, dochází

k nárůstu alokací v této aktivitě tak, aby byla splněna vize strategie „Flexibilní trh práce umožňující





106

efektivní využívání zdrojů ekonomického a společenského rozvoje“ a mohlo dojít ke zvýšení

zaměstnanosti žen (především s malými dětmi).


Počet podaných

žádostí


projektů


Schválená

dotace (mil. Kč)


Průměrná schválená

dotace (mil. Kč)

Požadovaná dotace u

schválených projektů (mil. Kč)

Snížení dotace u

schválených projektů (%)

Výzva 1 33 6 156,14 31,10 4,71 5,18 35,66 12,8

Výzva 2 81 11 384,91 53,98 4,75 4,91 55,22 2,2

Výzva 4 22 14 122,46 75,16 5,57 5,37 81,37 7,6

Výzva 0 NR NR NR NR NR NR NR NR

Celkem 136 31 663,52 160,24 4,87 5,17 172,24 7,0


Počet předkládaných projektů se mezi výzvami měnil, nejvyšší byl u výzvy 2 a to i přes to, že šlo výzvu

s omezením výše celkových nákladů projektu a s nízkým celkovým rozpočtem (pouze 50 milionů Kč).

Druhá výzva byla vyhlášena v době vrcholící hospodářské krize (květen 2009), což mohlo mít na účast

žadatelů z řad podnikatelů vliv. Velký vliv mělo ale pravděpodobně především to, že v aktivitě byly

jako doplňkové podporovány i aktivity zaměřené na rozvoj organizace žadatele či partnera – tedy

další profesní vzdělávání pracovníků a managementu organizace – na které bylo možné žádat až 20 %

celkových přímých nákladů projektu. Tyto doplňkové aktivity se již nevyskytovaly v žádné jiné výzvě.

Žadatelé ve druhé výzvě tak zaznamenali nejnižší úspěšnost (pouze 13,6 % z počtu projektů uspělo a

přiděleno bylo 14,0 % z žádané dotace). Ani úspěšnost žadatelů v první výzvě nebyla příliš velká

(18,1 % a 19,9 %), ale zde se jednalo především o problém nízké alokace na aktivitu ve výzvě (celková

alokace na výzvu byla 190 mil. Kč bez určení rozdělení na aktivity, přičemž na aktivitu 1 bylo v závěru

přiděleno pouze 31 mil. Kč). Pokles zájmu o čtvrtou výzvu lze částečně vysvětlit „zklamáním“

z neúspěšných předchozích výzev z pohledu žadatelů. Došlo také k dalšímu zpřesňování podmínek

u cílových skupin znevýhodněných osob (rodičů) a zaměstnavatelů, ale zároveň byla navýšena

alokace pro tuto aktivitu. Projekty podané ve čtvrté výzvě tak měly největší úspěšnost (63,6 % resp.

61,4 % ve finančním vyjádření). Čtvrtá výzva přinesla v průměru nejdražší projekty, ale z důvodu nízké

konkurence byly jen velmi málo kráceny (především z pohledu projektů v ostatních prioritních osách).





107



Shrnutí aktivity 1

Jedná se o aktivitu s poměrně velkým zájmem ze strany žadatelů.

V průběhuvýzev byl velmi proměnlivý zájem žadatelů o podporu, což mohlo být způsobeno

zklamáním z nízké průměrné úspěšnosti projektů prvních výzev (především druhé výzvy), ale

také postupným zpřesňováním podmínek výzvy (cílové skupiny, aktivity) a finančních limitů

rozpočtu projektu.

S měnícím se počtem žadatelů se také velmi lišila úspěšnost projektů. Úspěšnost se

pohybovala od nejnižší ve výzvě 2 (pouze 14 % projektů) až ke čtvrté výzvě, kde dosahovala

hodnoty 64 %.

V průběhu výzev docházelo k navyšování alokace přidělené na danou aktivitu.

Docházelo k relativně malému snižování rozpočtů projektů při schvalování (průměrně o 7 %).

Dle vyjádření většiny respondentů nemělo snižování vliv na zaměření (smysl) projektu (tento

názor sdílí 57 % respondentů), sedm procent respondentů dokonce uvádí, že navržené změny

přispěly k celkovému zvýšení kvality projektu. Na druhou stranu ale přes 28 % respondentů si

myslí, že úpravy měly vliv na snížení kvality projektu.

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450


po

čet

mil.

Kč

Požadovaná dotace

Schválená dotace






108

Aktivita 2 – Začleňování znevýhodněných skupin


1. výzva:

o podpora znevýhodněných osob při hledání a udržení práce, trénink pracovních dovedností (tj. např. job kluby, podporované zaměstnávání, tréninková kavárna, dílna, obchod aj.);

o rozvoj aktivit podporujících prodlužování pracovního života, tj. např. doplnění chybějících dovedností osobám zejména v předdůchodovém věku přispívající k udržení se na trhu práce, příp. nalezení nového pracovního uplatnění;

o vzdělávání znevýhodněných osob s cílem integrovat / udržet tyto osoby na trhu práce.

2. a 4. výzva:

o Motivační a podpůrné aktivity vedoucí k nalezení pracovního místa a k jeho následnému udržení

o Vzdělávání znevýhodněných osob v kombinaci s dalšími podpůrnými aktivitami (s cílem integrovat a následně udržet tyto osoby na pracovním trhu)

o Podpora vzniku tréninkových pracovních míst

Pouze 2. výzva: Podpora vzniku a rozvoje sociálního podniku


1. výzva: nestátní neziskové organizace, veřejné instituce, podnikatelské subjekty

2. výzva stejní příjemci, ale zpřesněno: NNO (v rámci aktivity zaměřené na podporu vzniku a

rozvoje sociálního podniku nejsou oprávněnými žadateli občanská sdružení), veřejné

instituce (s výjimkou aktivity zaměřené na podporu vzniku a rozvoje sociálního podniku),

podnikatelské subjekty (pouze pro aktivitu zaměřenou na podporu vzniku a rozvoje

sociálního podniku)

4. výzva: nestátní neziskové organizace, veřejné instituce

Cílové skupiny:

1. výzva: znevýhodněné osoby

2. výzva: znevýhodněné osoby, pracovníci organizací sociálních služeb

4. výzva: osoby se zdravotním postižením (včetně duševně nemocných), příslušníci etnických

menšin, včetně osob z odlišného sociokulturního prostředí, imigrantů a azylantů, osoby po

(ve) výkonu trestu

Spolufinancování:

Všechny výzvy 0 %.

Alokace:

1. výzva: v rámci PO 2 nečleněno (celkem na aktivity 1 a 2 - 190 mil. Kč)






109






Partnerství:

1. výzva 1 partnerství nezmiňuje

2. a 4. výzva: omezeno na 10 partnerů


Od výzvy 2 zavedeno pravidlo, že je možno předložit pouze jednu projektovou žádost na každou

aktivitu.

Shrnutí výzev

Podmínky výzev se postupně měnily, zejména došlo ke zpřesňování podmínek ve vymezení cílových

skupin, kde byly v poslední výzvě přesněji vymezeny znevýhodněné osoby a projekty se zaměřovaly

jen na některé z nich. Z hlediska vymezených aktivit bylo největší změnou zařazení podpory vzniku a

rozvoje sociálního podniku ve druhé výzvě. Další velkou změnou, která se odrážela v podaných

projektech, byla maximální výše celkových nákladů projektu, která se snižovala z 10mil. Kč na

6 mil. Kč a následně rostla na 8 mil. Kč. Jedním z důvodů mohlo být právě zpřesnění projektů a také

zkušenost z první výzvy, kde se průměrná požadovaná dotace i při limitu 10 mil. Kč pohybovala kolem

6,7 milionu Kč. Další změnou bylo omezení počtu partnerů na jeden projekt a zavedení pravidla, že

jeden žadatel může předložit vždy maximálně 1 žádost na každou aktivitu, což vycházelo opět ze

zkušenosti z první výzvy.

Tabulka 34: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 2 dle výzev

Počet podaných

žádostí


projektů

Požadovaná dotace

(mil. Kč)

Schválená dotace

(mil. Kč)

Průměrná požadovaná

dotace (mil. Kč)


dotace (mil. Kč)



Snížení dotace u

schválených projektů

(%)

Výzva 1 271 23 1858,23 161,66 6,86 7,03 179,48 9,9

Výzva 2 100 22 515,35 106,31 5,15 4,83 113,24 6,1

Výzva 4 59 9 304,11 44,97 5,15 5,00 48,68 7,6

Výzva 0 11 4 518,88 91,28 47,17 22,82 97,44 6,3

Celkem 441 58 3196,57 404,21 7,25 6,97 438,84 7,9


Jedná se o aktivitu, o kterou je velký zájem, což lze pozorovat především z pohledu úspěšnosti

jednotlivých projektů. Průměrná úspěšnost projektů je 13,2 % (resp. 12,6 % ve finančním vyjádření),

přičemž nejhůře na tom byly projekty první výzvy (8,5 % resp. 8,7 %, viz graf níže). To lze spatřovat





110

jako jednu z příčin ochabnutí zájmu žadatelů při vyhlášení druhé výzvy. Dalším důvodem mohlo být

samozřejmě snížení maximální výše celkových nákladů projektu na 6 milionů Kč z původních 10.

Žadatelům se ale ve druhé výzvě otevřela možnost podpory sociálního podniku jakožto formy

začleňování znevýhodněných osob. U čtvrté výzvy se dá předpokládat, že žadatele odradila nízká

alokace výzvy, která umožnila schválit pouze 9 projektů. Průměrná schválená dotace u projektů výzvy

1, 2 a 4 koreluje s definovanou maximální výší nákladů projektu, snižování dotace projektu bylo

poměrně nízké u všech výzev.

Výzva nula přímého přidělení pro individuální komplexní projekty podávané Magistrátem hl. m. Prahy

měla své specifické podmínky a limity. Proto zde mohlo být podáno řádově méně projektů, které

koncentrovaly aktivity do větších projektů. Z důvodu malého množství projektů jsou data hodně

ovlivněna například velkým projektem s názvem „Komplexní individuální projekt pro zajištění

poskytování sociálních služeb, jako podpůrný prostředek pro integraci sociálně znevýhodněných osob

na trh práce na území hl. m. Prahy“, který měl realizovat MHMP, ale který od jeho realizace

odstoupil. Celkové veřejné finanční prostředky na tento projekt byly 218,1 mil. Kč, což značně

ovlivnilo všechny hodnoty. Zbylé projekty se pohybují většinou v rozmezí 20-50 mil. Kč.


Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; * Zařazeny projekty, které byly

k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla

ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

0

50

100

150

200

250

300

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

1 600

1 800

2 000

Výzva 1 Výzva 2 Výzva 4 Výzva 0

po

čet

mil.

Kč

Požadovaná dotace

Schválená dotace


Počet schválenýchprojektů





111

Shrnutí aktivity 2

Jedná se o velmi poptávanou aktivitu v rámci prioritní osy.

V čase, s vyhlašovanými výzvami, docházelo ke snižování počtu žadatelů, což může být

způsobeno jednakomezováním rozpočtů projektů (z 10 na 6 mil. Kč ve druhé výzvě), ale

především změnami ve vymezení cílových skupin (upřesnění cílové skupiny znevýhodněných

osob) a způsobilých příjemců (omezování až zrušení možnosti podání žádosti pro

podnikatelské subjekty). Vliv na snižující se počet žadatelů měla pravděpodobně i negativní

zkušenost žadatelů s případnými neúspěšnými projekty (91,5 % projektů 1. výzvy a 78 %

žadatelů 2. výzvy neuspělo) i pokles alokované částky na aktivitu ve výzvách (v 1. výzvě

schváleno 160 mil. Kč, ve 4. výzvě pouze 45 mil. Kč).

Docházelo k relativně malému snižování rozpočtů projektů při schvalování (průměrně o 8 %).

Dle vyjádření většiny respondentů nemělo snižování vliv na zaměření (smysl) projektu (68 %

respondentů). Deset procent respondentů uvádí, že úpravy v rozpočtu je donutily ke snížení

kvality projektu, 20 % respondentů považuje za nedostatečnou možnost vyargumentovat a

zamítnout nevhodné změny v projektu.

V rámci aktivity byly realizovány individuální projekty Magistrátu hl. m. Prahy ve výzvě 0 –

přímé přidělení. Tyto projekty mají specifické podmínky a mj. mohou mít řádově vyšší

rozpočty než grantové projekty ve výzvách 1, 2 a 4.

Postupně dochází ke snižování alokace na tuto skupinu aktivit a větší důraz je kladen na

aktivitu 1.





V rámci prioritní osy 2 bylo ve čtyřech výzvách podáno celkem 577 žádostí, ze kterých bylo

schváleno 89 projektů, tedy 15,4 %. Zájem žadatelů o jednotlivé aktivity se lišil.V projektových

žádostech jsou ve finančním vyjádření i z hlediska četnosti výskytu několikanásobně více

zastoupeny projekty zaměřené na začleňování znevýhodněných skupin obyvatel (více jak

trojnásobek žádostí), přičemž schválených finančních prostředkůbylo na tuto aktivitu přibližně

2,5x více.

Projekty zaměřené na začleňování znevýhodněných skupin tvořily 76 % podaných (441) a 65 %

schválených projektů (58 projektů) a jejich počet v průběhu výzev klesal. Počet projektů

podaných na aktivitu 1 se velmi měnil v průběhu jednotlivých výzev, ale alokace určená na

projekty podpory souladu pracovního a rodinného života s postupem výzev rostla a i proto byly

projekty ve čtvrté výzvě zdaleka nejúspěšnější.

Zastoupením jednotlivých aktivit ve vazbě na potřeby hl. m. Prahy se věnují následující kapitoly.





112


V době realizace terénního šetření (duben/květen 2012) se udržitelnost aktivit podpořených v

rámci prioritní osy 2 ukázala jako jedna z nejhorších oproti ostatním prioritním osám. Výsledek se

dá vysvětlit tím, že prioritní osa 2 je zaměřena často na doplňkové aktivity (které by příjemci bez

podpory sami pravděpodobně nerealizovali)nebo na aktivity, které vyžadují nějakou formu

dotace (jiné dotace jako zdroj financování po ukončení projektu OPPA mají u PO2 nejvyšší podíl

těchto zdrojů oproti ostatním prioritním osám). Nutné je také poznamenat, že z důvodu nízkého

počtu schválených projektů v prioritní ose 2 vychází následující analýzy z dat získaných

od pouhých 15 respondentů.

V realizovaném šetření celkem pouze 47 % respondentů uvedlo,že aktivity realizují v plném či mírně

omezeném rozsahu,což je nejméně ze všech prioritních os. Vzhledem k tomu, že období od ukončení

projektů je poměrně krátké, lze předpokládat dalšísnížení této hodnoty. Dalších 47 % respondentů

uvedlo, že aktivity realizují ve výrazně omezeném rozsahu. Tyto aktivity hradí z 36 % formou jiné

dotace a ze 43 % kombinací vlastních zdrojů a dotací.

Tabulka 35: Udržitelnost aktivit v rámci PO2

Realizujete i nadále aktivity, které byly podpořeny z OPPA?

Odpověď Počet Procenta

Ano, v plném rozsahu 2 13,3%

Ano, v mírně omezeném rozsahu 5 33,3%

Ano, ve výrazně omezeném rozsahu 7 46,7%

Ne, nerealizujeme 1 6,7%


Udržitelnost aktivit závisí do značné míry na kvalitě nastavení aktivit projektu, ale v případě

například neziskových organizací také na dalších zdrojích financování, které jsou k dispozici po

skončení projektu.

Graf 52: Zdroje financování aktivit, které byly podpořeny z OPPA(počty projektů)


3

6

5

Jen vlastní zdroje

Částečně vlastní zdroje,částečně jiná dotace

Jiná dotace





113




Příjemci v rámci prioritní osy 2 realizují aktivity ze 47 % v plném či mírně omezeném rozsahu.

V třetině jsou financovány z jiných dotací a v dalších 43 % případů kombinací vlastních zdrojů a

dotací.


Vyhodnocení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny s ohledem na jejich potřeby je

úzce spojeno s celkovým vyhodnocením naplňování cílů prioritních os a potřeb hl. m. Prahy, protože

právě potřeby cílových skupin a jejich naplnění jsou měřítkem úspěšnosti realizovaných aktivit.

Zastoupení cílových skupin v projektech odpovídá zaměření příslušných aktivit.


Cílové skupiny navazují na převládající realizované aktivity projektu, každému projektu byla na jejím

základě přiřazena jedna převládající cílová skupina.

Oblast podpory 2.1: Dělení cílových skupin dle aktivit

Aktivita: Cílové skupiny Dělení cílové skupiny - dle typu skupiny

Podpora souladu pracovního a

soukromého života

osoby pečující o

závislého člena

Začleňování znevýhodněných

skupin obyvatel

znevýhodnění

na trhu práce

mentálně

postižení

zdravotně

postižení

menšiny,

migranti

Ostatní

znevýhodnění


grantové projekty (tedy výzvy 1, 2 a 4) byly zastoupeny obě aktivity, a tudíž i všechny cílové skupiny.

Výzva přímého přidělení se zaměřovala pouze na aktivitu 2, a proto mezi její cílové skupiny nepatří

osoby pečující o závislého člena.

Tabulka 36: Dělení cílových skupin projektů dle oblastí podpory

Cílová skupina 1 Cílová skupina 2 Cílová skupina 3 Cílová skupina 4 Cílová skupina 5

Osoby pečující o závislého člena

Znevýhodnění – mentálně postižení

Znevýhodnění – zdravotně postižení

Znevýhodnění – menšiny, migranti

Znevýhodnění – ostatní

Výzva 1

Výzva 2

Výzva 4

Výzva 0





114

ZÁKLADNÍ HODNOCENÍ DLE CÍLOVÝCH SKUPIN

Jelikož projekty aktivity 1 byly zaměřeny pouze na jednu cílovou skupinu, je zde relativně vyšší podíl

žádostí na cílovou skupinu 1 ve vztahu k ostatním cílovým skupinám než u počtu žádostí vztažených k

realizovaným aktivitám. Největší zájem byl o cílovou skupinu znevýhodnění – ostatní, kam bylo

podáno 170 žádostí o celkovém objemu 1,4 mld. Zároveň se ale jednalo o nejméně úspěšnou cílovou

skupinu, kde bylo schváleno pouze 8,0 % projektů (a 8,2 % požadovaných finančních prostředků).

Rozložení žádostí a schválených projektů se příliš neliší, pouze došlo k relativnímu úbytku u cílové

skupiny 5 (pokles o 15 p.b.) a naopak relativně více projektů spadalo do cílové skupiny 1 (nárůst

o 11 p.b.).


Počet podaných

žádostí


projektů



Cílová skupina 1 136 31 663,52 160,24

Cílová skupina 2 72 9 437,23 60,46

Cílová skupina 3 123 22 866,67 140,00

Cílová skupina 4 76 13 444,28 84,14

Cílová skupina 5 170 14 1448,39 119,61

Celkem 577 89 3860,09 564,45

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; * Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve

stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální

rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

Nejvyšší průměrnou dotaci získaly projekty zaměřené na integraci znevýhodněných osob – ostatní

(tzn. dlouhodobě nezaměstnaní, osoby bez přístřeší, osoby ohrožené závislostmi, osoby po výkonu

trestu, mladší osoby, starší osoby – nad 50 let věku atd.). Vysokou hodnotu průměrné dotace

navyšuje projekt z kontinuální výzvy (přímého přidělení) MHMP „Zpět do práce“, který tematicky

navazuje na systémový projekt aktivizace pracovního potenciálu sociálně znevýhodněných občanů.

Tento projekt již realizuje aktivity určené na přímou podporu cílových skupin (např. jednorázové

pracovní příležitosti, podporované zaměstnání, provoz nízkoprahového zařízení Job Clubu).

Projekty zaměřené na osoby pečující o závislého člena mají nejnižší průměrnou požadovanou dotaci

(4,9 mil. Kč na jeden projekt). Nižší požadovanou dotaci mají také projekty zaměřené na cílovou

skupinu znevýhodněných – menšin a migrantů a mentálně postižených. Rozdíly mezi rozpočty

projektů zaměřených na různé cílové skupiny v rámci aktivity 2 nejsou ale nijak výrazné.





115

Graf 53: Průměrná požadovaná a schválená dotace dle cílových skupin v PO2

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

Hodnocení zastoupení cílových skupin dle výzev

Jelikož se projekty aktivity 1 zaměřují pouze na jednu cílovou skupinu, je zde vhodné hodnotit

primárně zastoupení dílčích cílových skupin pro aktivitu 2 (zastoupení cílové skupiny 1 v jednotlivých

výzvách kopírovalo zastoupení aktivity 1 ve výzvách). Detaily k rozložení jednotlivých aktivit, ze

kterých vychází následně rozdělení cílových skupin, jsou popsány v hodnocení projektů v kapitole

výše.

V rozložení projektů aktivity 2 opět dominují projekty cílové skupiny 5 a 3, tj. znevýhodnění – ostatní

a zdravotně znevýhodnění, a to jak v počtu projektů, tak i ve finančním vyjádření, především v první

výzvě.

0 2 4 6 8 10

Cílováskupina 1

Cílováskupina 2

Cílováskupina 3

Cílováskupina 4

Cílováskupina 5

Celkem

mil. Kč

Průměrnápožadovaná dotace(mil. Kč)

Průměrná schválenádotace (mil. Kč)





116







Rozložení projektů zaměřených na jednotlivé cílové skupiny víceméně odpovídá rozložení

projektů dle aktivit, vyšší požadovaná dotace je na projekty znevýhodněných – ostatních. Jednalo

se o cílové skupiny znevýhodněné z důvodu věku, osoby bez přístřeší nebo trestané osoby.

Poptávka zde byla vyšší jak v počtu projektů tak také v průměrné výši rozpočtu projektu (dáno

projektem MHMP).

Projekty cílové skupiny osob pečující o závislého člena jsou nejméně finančně náročné a jejich

podíl je vyšší především ve druhé výzvě.

Nejčastěji byly schváleny projekty zaměřené na cílovou skupinu osob pečující o závislého člena

(31 projektů) v celkové výši 160,2 mil. Kč. Následovaly projekty zaměřené na cílovou skupinu

zdravotně postižených, kde bylo schváleno 22 projektů v celkové výši 140,0 mil. Kč, ač nejvyšší

požadovanou dotaci měly projekty zaměřené na cílové skupiny znevýhodněné – ostatní

(1,4 mld. Kč).

Pokrytí potřeb je hodnoceno v následující kapitole s využitím poznatků této kapitoly a kapitoly

k hodnocení aktivit.

0

500

1000

1500

2000

2500

mil.

Kč

Znevýhodnění -ostatní

Znevýhodnění -menšiny, migranti

Znevýhodnění -zdravotně postižení

Znevýhodnění -mentálně postižení

Osoby pečující ozávislého člena





117

Rozvoj služeb péče o děti

V aktivitě 1 podpora souladu pracovního a rodinného života byla část projektů zaměřena na vznik a

rozvoj služeb péče o děti, jako specifického nástroje podporujícího slaďování rodinných a pracovních

povinností. Následující kapitola se zabývá analýzou těchto projektů.

Celkem bylo schváleno (nebo bylo ve stavu P3) 19 projektů, které se zaměřovaly na rozvoj služeb

péče o děti ať už formou (firemní) školky, jeslí či dětských koutků. Nejčastěji byla podpořena firemní

školka, často zřizovaná přímo v sídle příjemce, aby byl v co největší míře ulehčen rodičům návrat do

práce.

O projekty žádají spíše větší firmy nebo zaměstnavatelé (například Telefónica, Seznam.cz nebo

Thomayerova nemocnice). Mezi žadateli mají specifickou pozici nemocnice, kde je vyšší koncentrace

zaměstnaných žen, a proto jsou zde zařízení péče o děti více potřebná. Další žadatelé jsou z oblasti

veřejné správy - městských částí Prahy, dále vysokých škol či výzkumných institucí. Zhruba stejné

zastoupení mají žadatelé ze soukromé sféry.

Ve většině se projekty zaměřují na vlastní zaměstnance, kterým poskytují podporu v období, které je

složitější na sladění několika povinností. Mezi otevřené projekty patří například školička Klubu K2,

která se zabývá péčí o děti do 3 let. Projekty, které se zaměřují na rozvoj služeb péče o děti, realizují

většinou i další aktivity, jako vzdělávání rodičů nebo poradenské centrum.

Většina projektů počítá se zřízením školky velikosti kolem 15-20 dětí a průměrně je počítáno

s podporou 25-30 rodičů, kteří se budou moci vrátit do svého původního zaměstnání. Existují i

projekty miniškolek, které mají kapacitu například jen 8 dětí (projekt podaný Asociací rodičů a přátel

zdravotně postižených dětí v ČR,o.s., který ale nebyl schválen). Naopak kapacitou největší byl projekt

městské části Praha 11, který navýšil kapacity mateřských škol na území městské části o 168 míst.

V porovnání s ostatními mateřskými školami se ale obecně jedná o velmi malá zařízení, protože

průměrně velká školka v Praze má 109 dětí, zatímco školky podpořené z OPPA se pohybují kolem

velikosti 20-25 dětí.

Ve schválených projektech byl / je podpořen vznik téměř 600 nových míst v mateřských školkách,

přičemž ale velká část projektů je teprve ve fázi podpisu smlouvy.

Zákoník práce definuje rodičovskou dovolenouv maximální délce 3 let od narození dítěte, ale na

základě zákona o sociálních službách25 je umožněno zkrátit dobu rodičovské dovolené na 2 roky a

stále získat stejnou celkovou výši příspěvku na dítě. Zařízení mateřských škol ale přijímají pouze děti

od 3 let věku. Na území Prahy chybí zařízení, která by pokrývala poptávku po službách péče o mladší

děti ve věku 2 let a rodičům tak není umožněno se vrátit zpět do pracovního procesu. Tato potřeba je

zřetelná i z předkládaných projektů, protože většina z nich počítá s umisťováním dětí již od věku 2 let

nebo od 18 měsíců. Je tedy zřejmé, že zaměstnavatelé mají zájem o to, aby se jejich

zaměstnankyně/ci vraceli co nejdříve zpět do práce.

Průměrná cena projektu je 5,7 mil. Kč, což je nižší než průměr všech projektů v aktivitě 1.

Podepsanou smlouvu má zatím sice jen 5 projektů, ale zajímavé je, že zde nedocházelo k téměř

25 Zákon o sociálních službách rovněž umožňuje prodloužení čerpání rodičovského příspěvku po dobu 4 let.





118

žádnému krácení financí projektu (maximálně o 35 400,- Kč, tedy méně než 1 % z celkové ceny

projektu). Schválené projekty školek jsou z výzvy 2, ale ve větší míře se vyskytují v projektech z výzvy

4 (projekty stavu P3).

Podpora vzniku a rozvoje sociálního podniku

V aktivitě 2 začleňování znevýhodněných skupin obyvatel byla část projektů zaměřena na vznik a

rozvoj sociálního podniku, jako specifického nástroje na podporu integrace znevýhodněných.

Následující kapitola se zabývá analýzou těchto projektů.

Z provedené analýzy bylo zjištěno, že projekty na rozvoj sociálního podniku byly v Praze schváleny

jen 4, což je velmi málo. Větší množství projektů se ale věnuje zaměstnávání osob s některým

druhem handicapu, především formou tréninkových míst a práce na zkoušku (z dotazníkového

šetření vyplývá, že realizátoři takovýchto projektů občas považují svůj projekt za spadající do aktivity

rozvoje sociálního podniku). Projekty sociálních podniků jsou svým rozsahem spíše malé – poskytují

podporu například pouze 10 – 15 osobám, což ale souvisí většinou s potřebou rozjezdu takové firmy

včetně náročnější práce s cílovými skupinami. Předpokladem je, že delší a náročnější start podniku se

odrazí v jeho dlouhodobé udržitelnosti.

Mezi žadateli o sociální podnikání dominují obecně prospěšné společnosti, ale vyskytují se zde i

soukromé subjekty (jedná se například o podnikání v pohostinství). Právě pohostinství může být

dobrým příkladem fungujících projektů pro znevýhodněné osoby ze socio-kulturně znevýhodněného

prostředí, osoby s nízkou úrovní vzdělání i sociálních dovedností, osoby po odchodu ze zařízení

ústavní výchovy či mentálně postižení. Například projekt o.p.s. Rozmarýna, který nabízí mladým

lidem po odchodu z ústavní výchovy dočasné zaměstnání v sociální firmě - Café Rozmar se může stát

příkladem dobré praxe pro ostatní projekty (jak uvádí např. i prezentace MPSV k semináři pro

žadatele z o.p. 3.1 OPLZZ). Zpráva společnosti Fokus Praha, o.s.jmenuje jako další úspěšné podniky

např. Sociální podnik Jůnův statek a sociální firmu Café Therapy, oba v oblasti pohostinství. Vhodným

typem sociálního podnikání mohou být také zahradnické či jiné drobné manuální práce, jak dokládá

například úspěšný projekt Pracovní Sobota (zmiňovaný MPSV) nebo sociální firma Zahrada (uvedený

jako příklad ve zprávě k projektu „Sociální firma - výzva v podnikání 21. století“).

Magistrát hl. m. Prahy se snaží podporovat sociální podniky, a proto byl do výzvy přímého přidělení

předložen projekt z aktivity 2, který se snažím sociální podniky podpořit formou vzdělávacích kurzů,

konferencí, poradenstvím při zakládání podniků – především prostřednictvím Centra sociálních

ekonomiky. Snahou je také dostat sociální podniky do povědomí široké veřejnosti.

Sociální podniky jako takové jsou v ČR prozatím v začátcích, přičemž tato problematika není v ČR

systémově řešena (podpora sociálních firem).

Průměrný rozpočet schválených projektů na rozvoj sociálního podniku je 7,3 mil. Kč, což je o málo

více, než je průměrná cena všech projektů z aktivity 2 (6,97 mil. Kč), přičemž průměrné požadované

prostředky na jeden projekt byly 7,9 mil. Kč, což je více než průměr všech žádaných projektů

(7,25 mil. Kč).





119


Rozsah podpory

V rámci prioritní osy 2 bylo dosud podpořeno celkem 11 582 osob, z čehož 70 % tvořily ženy, což

vyplývá především ze zaměření aktivity 1, která směřuje primárně na matky pečující o děti. Také mezi

podpořenými klienty služeb bylo 64 % žen z celkového počtu 8 347 podpořených. Ze vzdělanostních

kategorií podpořených uživatelů byly nejvíce podpořeny osoby se středoškolským vzděláním

(ISCED 3). Z celkového počtu podpořených osob bylo úspěšně podpořeno 58 % osob, tedy 6 736.

V přehledu plnění indikátorů není samostatně vymezen indikátor počtu podpořených osob pečujících

o závislého člena, na které je zaměřena aktivita 1. Tyto osoby jsou pod souhrnnou skupinou „ostatní

znevýhodněné skupiny“, kde bylo podpořeno celkem 3 570 osob.


Kód indikátoru Úplný název indikátoru Dosažená hodnota

indikátoru


074104 Počet podpořených osob - zaměstnaní 5851

074105 Počet podpořených osob - OSVČ 600

074106 Počet podpořených osob - dlouhodobě nezaměstnaní 946

074107 Počet podpořených osob - nezaměstnaní celkem 2278


074109 Počet podpořených osob - neaktivní osoby ve vzdělávání či odborné přípravě (žáci,studenti a učni)

702

074604 Počet úspěšně podpořených osob - zaměstnaní 3444

074605 Počet úspěšně podpořených osob - OSVČ 374

074606 Počet úspěšně podpořených osob -dlouhodobě nezaměstnaní 388

074607 Počet úspěšně podpořených osob - nezaměstnaní celkem 1024


074609 Počet úspěšně podpořených osob - neaktivní osoby ve vzděláváníči odborné přípravě (žáci, studenti a učni)

493


074100 Počet podpořených osob - celkem 11582

074101 Počet podpořených osob - muži 3509

074102 Počet podpořených osob - ženy 8073


074601 Počet úspěšně podpořených osob - muži 1867

074602 Počet úspěšně podpořených osob - ženy 4869

Dělení dle věku











120


indikátoru






074643 počet úspěšně podpořených osob, které obdržely podporu v rámciprojektů - nástavbové studium ISCED 4

527


Dělení dle klientů (uživatelů) služeb

074110 Počet podpořených osob - klienti služeb 8347

074111 Počet podpořených osob - klienti služeb - muži 2952

074112 Počet podpořených osob - klienti služeb - ženy 5395

074610 Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - celkem

4440

074611 Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) – muži

1448

074612 Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) - ženy

2992

Dělení dle poskytovatelů služeb

074120 Počet podpořených osob - poskytovatelé služeb 3235

074121 Počet podpořených osob - poskytovatelé služeb - muži 562

074122 Počet podpořených osob - poskytovatelé služeb - ženy 2673

074620 Počet úspěšně podpořených osob - poskytovatelé služeb – celkem

2296

074621 Počet úspěšně podpořených osob - poskytovatelé služeb - muži 419

074622 Počet úspěšně podpořených osob - poskytovatelé služeb - ženy 1877

Dělení dle znevýhodněných osob

074125 Počet podpořených osob - menšiny 522

074126 Počet podpořených osob - migranti 688

074127 Počet podpořených osob - zdravotně znevýhodnění 1512

074128 Počet podpořených osob - ostatní znevýhodněné skupiny 3570

074625 Počet úspěšně podpořených osob - menšiny 232

074626 Počet úspěšně podpořených osob - migranti 528

074627 Počet úspěšně podpořených osob - zdravotně znevýhodnění 767

074628 Počet úspěšně podpořených osob - ostatní znevýhodněné skupiny

2372

Zdroj: IS MONIT7+; k datu 4. 1. 2012

Intenzita podpory

Intenzitu podpory lze hodnotit především ve vztahu k již existujícím strukturám v Praze. Aktivitu

1 je vhodné vztáhnout k celkovému počtu mateřských škol a vývoji dětí v nich a samozřejmě

k zaměstnanosti žen po/na mateřské/rodičovské dovolené. Ze socioekonomické analýzy hl. m.

Prahy vyplývá, že v průběhu posledních 10 let došlo k poklesu počtu mateřských škol, který začal





121

opět mírně růst přibližně před dvěma lety jako reakce na zvyšování porodnosti (která začala růst

již na začátku desetiletí). Reakce však přišla s již velkým zpožděním a kapacita mateřských škol je

nyní výrazně nedostačující. V roce 2010 nebylo v Praze vyhověno 5 777 žádostem o přijetí do

mateřské školy, což představuje 14 % z podaných žádostí (v roce 2011 byl však tlak na umístění

dětí do mateřských škol, vzhledem k předchozí demografické křivce, ještě vyšší). S tímto souvisí i

fakt, že ČR vykazuje v EU nejvyšší pokles zaměstnanosti žen v případě, že mají malé děti. Příčinou

je nevhodně nastavená prorodinná politika, ale také nedostatek dostupných a kvalitních služeb

předškolní výchovy. Důsledkem je nevyužití lidského kapitálu žen, vysoká mzdová mezera mezi

muži a ženami i snížený zájem o rodičovství obecně.

Prioritní osa 2 se svou aktivitou 1 snaží o zlepšení této situace. Z dílčích analýz vyplynulo, že

z projektů byl podpořen vznik přibližně 600 nových míst v mateřských školkách a dalších míst

v zařízeních zaměřených na péči o děti (jesle, dětské koutky, mateřská centra), přičemž jejich

velikost se pohybovala většinou mezi 20-25 dětmi. Ze socioekonomické analýzy vyplývá, že

v Praze je ve školním roce 2011/2012 celkem 37 078 dětí v celkovém počtu 340 mateřských škol.

Průměrná velikost školky je tedy 109 dětí. Vyšší kapacita tradičních školek je v tomto případě

logická a nelze očekávat, že z příspěvku OPPA budou budovány mateřské školy ve stejné

kapacitě. Z výše uvedeného vyplývá, že intenzita podpory z prioritní osy 2 v tomto případě

nepostačuje, resp. nepokrývápotřeby cílových skupin a je zde prostor pro další projekty a

alokace.

Z šetření o zdravotně postižených osobách26 vyplývá, že na území ČR žije zhruba 1 015 548 osob

s některým typem zdravotního postižení. Analýza neuvádí rozdělení těchto osob v jednotlivých

krajích ČR, ale lze se domnívat, že bude spíše rovnoměrné. V Praze by se tedy počet osob se

zdravotním postižením mohl pohybovat přes 100 000 obyvatel. Z šetření zároveň vyplývá, že

čtvrtina obyvatel se ZP je ve věku nad 60 let (245 067 obyvatel v ČR), tzn. mimo přímou

působnost OPPA, které je zaměřeno na integraci osob na trh práce. Velikost potenciální cílové

skupiny znevýhodněných se zdravotním postižením v Praze je tedy možno odhadnout na cca 75 –

80 000 obyvatel.

Počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením v Praze má v posledních letech spíše

stoupající tendenci (z 2 130 v roce 2007 na 2 490 v roce 2011). V letech 2008-2010 ale rostl počet

všech nezaměstnaných z důvodu vrcholící hospodářské krize. Při srovnání podílu uchazečů se ZP

na celkovém počtu uchazečů tak dochází k jeho poklesu, a to z 12,3 % v roce 2007 na 7,6 %

v roce 2011. Počet uchazečů se ZP se tedy mírně zvyšuje, ale v relativních číslech vzhledem

k celkové situaci je pozice uchazečů spíše lepší. V rámci projektů prioritní osy 2 bylo celkem

podpořeno 1 512 zdravotně postižených osob a 767 úspěšně podpořených, což je

nezanedbatelná část s ohledem na rozsah problému. Projekty zaměřené na začleňování

znevýhodněných osob se zdravotním postižením tedy plní svůj cíl , tj. zlepšení postavení

znevýhodněných osob na trhu práce, umožnění návratu na trh práce a udržení si získaného

pracovního místa.

26 Český statistický úřad 2008: Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007





122

V Praze bylo ke konci roku 2011 celkem 7 465 volných pracovních míst, z čehož bylo 329 pro

osoby se zdravotním postižením. Převis poptávky nad nabídkou je tak pro osoby se zdravotním

postižením téměř dvojnásobný (7,6 uchazečů na jedno volné pracovní místo) oproti běžné

populaci (4,3 uchazečů na jedno místo). Vzhledem k rozsahu podpory z projektů OPPA (1 512

podpořených osob) lze však i z tohoto hlediska považovat intenzitu podpory za dostatečnou. Na

aktivitu 2 měl být také zaměřen velký projekt magistrátu hl. m. Prahy (v celkové výši 218 mil. Kč)

zaměřený na zajištění poskytování sociálních služeb pro integraci sociálně znevýhodněných osob

na trh práce, který ale nebyl realizován.


Nabízená podpora, resp. spektrum aktivit vymezené ve výzvách bylo poměrně široké u projektů

na podporu souladu pracovního a rodinného života. Aktivity směřující na vzdělávání a podpůrné

aktivity pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena byly součástí pouze první výzvy , ale

jinak byly všechny aktivity zastoupeny napříč výzvami. Pracovníci organizací sociálních služeb byl i

mezi oprávněnými žadateli pouze ve výzvách 1 a 2.

Respondenti dotazníkového šetření (příjemci a žadatelé z OPPA) odpovídali na otázku, jaké jsou

přínosy jednotlivých aktivit pro danou cílovou skupinu. Přínosy hodnotili na škále 1 -5, kde 5 byl

největší efekt a 1 nejmenší efekt. Nejpozitivněji lze na základě výsledků dotazníkového šetření

hodnotit aktivitu rozvoje služeb péče o děti, která měla největší podíl kladných odpovědí

(hodnota 5). Toto hodnocení je v souladu se zkušenostmi zpracovatele. Tento typ podpory lze

pro danou problematiku označit jako účinný.

Jako velmi efektivní z pohledu příjemců lze také považovat aktivitu vzdělávání a podpůrné

aktivity pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny.





123

Graf 55: Hodnocení účinnosti aktivit na podporu souladu pracovního a rodinného života


V rámci aktivity 2 hodnotili respondenti dotazníkového šetření vhodnost 4 různých nástrojů pro

naplňování cíle aktivity, kterým je zlepšení postavení znevýhodněných osob na trhu práce. Ani

jedna z aktivit nebyla příjemci hodnocena pouze kladně, vždy docházelo k rozporům mezi názory

jednotlivých respondentů. Nejvíce kladných odpovědí (hodnota 5) měla aktivita podpora vzniku

tréninkových pracovních míst. Vznik tréninkových pracovních je z pohledu zpracovatele klíčový,

protože znamená přímou a efektivní podporu cílové skupiny a je tak můstkem pro znevýhodněné

skupiny pro jejich návrat na běžný trh práce. Podporu sociálního podniku lze označit rovněž za

účinnou, resp. její účinnost je ještě vyšší oproti tréninkovým místům, a to z toho důvodu, že

podpora je dlouhodobá, sociálním podnikem procházejí stále další a další osoby, které mohou

postupně přecházet na klasický trh práce. Cílem sociálního podniku by rovněž měla být

v dlouhodobějším časovém horizontu samostatná udržitelnost, resp. maximální možná

udržitelnost existence bez další podpory tak, aby sociální podnik mohl přijímat i další osoby na

„praxi“.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Rozvoj služebpéče o děti do

10 let věku

Zaváděníflexibilních

foremorganizace

práce

Vzdělávání apodpůrné

aktivity proosoby

dlouhodoběpečující o

závislého členarodiny

Specifickáopatření pro

podporurovných šancí

pro ženy amuže na trhu

práce

Významprojektu propracovníkyorganizacísociálních

služeb

5

4

3

2

1





124

Graf 56: Hodnocení účinnosti aktivit na začleňování znevýhodněných skupin obyvatel


Efektivita aktivit projektů z pohledu příjemců

Dotazníkového šetření provedené mezi příjemci a žadateli se zaměřovalo také na zjištění toho, zda

respondenti vnímají realizované aktivity jako efektivní, vzhledem k celkovým finančním nákladům

projektu. Výsledky otázky jsou zobrazené v následujícím grafu. Respondenti vnímají jako

nejefektivnější aktivity rozvoj služeb péče o děti (v rámci aktivity 1) a podporu vzniku a rozvoje

sociálního podniku (pro realizaci aktivit 2). Obě aktivity jsou ze své podstaty relativně snadno

udržitelné a jasným způsobem pomáhají daným cílovým skupinám. Zpracovatel se s tímto

hodnocením zcela ztotožňuje.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Podpora vznikutréninkových

pracovních míst

Vzdělávání vkombinaci s

dalšímipodpůrnými

aktivitam

Podpora vzniku arozvoje

sociálníhopodniku

Motivační apodpůrné

aktivity vedoucík nalezení čiudržení prac.

míst

5

4

3

2

1





125

Graf 57: Hodnocení přínosů ve vztahu k celkovým finančním nákladům projektu



V rámci projektu byla zjišťována i hodnota ukazatele „míra dostupnosti zaměstnání“, který je

definován jako podíl znevýhodněných osob (úspěšně podpořených osob z projektů) pokračujících v

zaměstnání nebo pokračující v aktivitách integrujících na trh práce min. 6 měsíců po ukončení

podpory na celkovém počtu podpořených. Šetření proběhlo na vzorku 7 projektů zaměřených na

integrační aktivity pro znevýhodněné osoby včetně podpory na vznik a rozvoj sociálního podniku.

Indikátor míra dostupnosti zaměstnání byl na základě analýz vypočten na 63,1 %.

Indikátor byl pro podrobnější analýzu rozdělen na dvě části, protože některé osoby pokračují

v zaměstnání, některé v integračních aktivitách a některé v obojím, přičemž rozdíl mezi těmito

skupinami je poměrně výrazný. Podíl osob, které i po šesti měsících pokračovaly v zaměstnání, byl

58 %, zatímco podíl osob pokračujících v integraci byl 44 %. Jelikož některé znevýhodněné osoby

pokračují v obou aktivitách, byl výsledný indikátor nižší než součet těchto dvou.

Většina zkoumaných projektů dosahovala hodnot kolem 75-80 %27 osob pokračujících v zaměstnání

nebo v integrujících aktivitách. Výsledná hodnota je částečně ovlivněna jedním projektem, který se

zaměřoval na rekvalifikace a jehož absolventi jsou v současné době pouze v 10 % úspěšně

zaměstnáni. Hodnota indikátoru byla tedy ovlivněna touto hodnotou. Projekty zaměřující se na toto

téma jsou však v rámci prioritní osy podporovány, proto je zařazení uvedeného projektu do vzorku

27 Analyzováno bylo 9 projektů s celkovým počtem 352 respondentů – cílových skupin projektů.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Rozvoj služebpéče o děti

Podporasouladu -podpůrné

aktivity

Integračníaktivity pro

znevýhodněnéosoby

Podporavzniku arozvoje

sociálníhopodniku

Neefektivní

Spíše neefektivní

Spíše efektivní

Efektivní





126

nutné. Jelikož většina projektů vykazovala hodnoty vyšší než je požadovaná hodnota indikátoru, lze

projekty z hlediska naplňování indikátoru považovat souhrnně za úspěšné.Pro stanovení výsledné

hodnoty indikátoru na konci programového období bude opět nutné znovu stanovit vzorek tak, aby

odpovídal výslednému tematickému zaměření realizovaných projektů (finální hodnota indikátoru

tedy může být na konci období odlišná).

Z šetření vyplynulo, že 86 % úspěšně podpořených osob, kteří pokračují v zaměstnání, vnímá podporu

z OPPA jako jeden z důvodů svého úspěchu. Mezi úspěšně podpořenými osobami, které pokračují

v integrujících aktivitách, vnímá podporu z OPPA jako jeden z důvodů svého úspěchu 56 %.





Z provedených dílčích analýz i z dotazníkového šetření vychází jako nejefektivnější typový projekt

pro aktivitu 1 je projekt, který by byl zaměřen na rozvoj zařízení péče o děti anebo na vzdělávací

a podpůrné aktivity pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny. Jako nejvhodnější

typový projekt naplňující cíle aktivity 2 lze definovat projekt nabízející zaměstnávání formou

tréninkových pracovních míst ať samostatně anebo ve formě sociálního podniku. Všechny tyto

typy projektů splňují požadavky na udržitelnost aktivit projektu i po skončení podpory a ze

zkušenosti se ukazuje, že také nejvíce napomáhají plnění potřeb cílových skupin.



V rámci analýz nebyly identifikovány žádné aktivity jako nefunkční, ale lze určit aktivity, které

jsou méně vhodné nebo účinné z pohledu příjemců. V aktivitě 1 byla jako méně vhodná

Specifická opatření pro podporu rovných šancí pro ženy a muže na trhu práce, která jsou spíše

doplňková. Rovněž lze doporučit, při omezených zdrojích, zaměřit projekty primárně na výše

uvedené typy projektů a limitovat podíl financí jdoucí na jiné aktivity.

3.3.1 Jaký je podíl znevýhodněných osob (úspěšně podpořených osob z projektů), pokračujících

v zaměstnání nebo pokračující v aktivitách integrujících na trh práce min. 6 měsíců po

ukončení podpory z projektu (tj. od ukončení realizace projektu) na celkovém počtu

úspěšně podpořených?

Indikátor míra dostupnosti zaměstnání byl na základě analýz vypočten na 63 % pro

znevýhodněné osoby podpořené v rámci projektů prioritní osy 2. Indikátor byl v rámci dílčích

analýz rozdělen na dvě části. Podíl osob, které i po šesti měsících pokračovaly v zaměstnání, byl

58 %, podíl osob pokračujících v integraci byl 44 %.

3.3.2 Jak se liší hodnota ukazatele v závislosti na pohlaví (muži, ženy), věku (mladí lidé 15 -24


nástavbové ISCED 4, vysokoškolské ISCED 5 a 6) či charakteru znevýhodnění (menšiny,

migranti, zdravotně znevýhodnění, ostatní znevýhodněné skupiny)?

Indikátor je vyšší u žen, nicméně rozdíly nejsou výrazné. S věkem klesá i hodnota tohoto





127

ukazatele, přičemž ve věku 15 až 24 je vyšší než u osob nad 55 let. Nicméně projekty se primárně

zaměřují na věkovou skupinu 24- 55 let. Projekty se většinou zaměřují na osoby s nižším

vzděláním (90 % osob ve zkoumaném souboru mělo základní nebo střední vzdělání ISCED 1-3), ve

vzorku bylo pouze 7 % obyvatel s VŠ vzděláním, což není statisticky dostačující velikost vzorku.

3.3.3 Jak velká část znevýhodněných osob (úspěšně podpořených osob z projektů), kteří

pokračují v zaměstnání nebo v aktivitách integrujících na trh práce min. 6 měsíců po

ukončení podpory (tj. od ukončení realizace projektu) vnímá podporu z OPPA za důvod

(či jeden z důvodů) své úspěšnosti?

Ze všech úspěšně podpořených osob, kteří pokračují v zaměstnání, vnímá podporu z OPPA jako

jeden z důvodů svého úspěchu 86 % z nich, z těch, kteří pokračují v integrujících aktivitách, vnímá

podporu z OPPA jako jeden z důvodů svého úspěchu 56 % z nich.

3.3.4 Jak velká část znevýhodněných osob (úspěšně podpořených osob z projektů) získala

podporu v rámci více než jednoho projektu OPPA?

Z terénního šetření vyplývá, že 15 % osob získalo podporu z více než jednoho projektu, nicméně

ukazatel může být ještě vyšší, protože cílové skupiny nejsou schopny vždy identifikovat, zda aktivity,

kterých se zúčastnily, byly hrazeny z prostředků ESF.


Specifickým cílem prioritní osy 2 je zlepšení dostupnosti zaměstnání pro znevýhodněné osoby a

zvýšení jejich účasti na trhu práce. Naplnění specifického cíle je vyhodnoceno na základě

ukončených projektů a projektů aktuálně realizovaných a také projektů schválených k podpoře (stav

P3 a následující pozitivní stavy).

Tabulka s dosaženými hodnotami ukazuje postup naplňování indikátorů prioritní osy. V některých

indikátorech lze předpokládat bezproblémový průběh naplnění resp. překročení cílových hodnot

indikátorů – především u počtu úspěšně podpořených osob. Indikátor počtu podpořených projektů

zaměřených na OPPA se zatím zdá naplňován spíše pomaleji, ale v případě prioritní osy 2 se jedná o

projekty teprve ze dvou výzev. Ke konci roku 2011 nebyly ještě schváleny projekty výzvy 4, nyní je

vypsaná nová výzva na prioritní osu 2 s poměrně velkou alokací (250 mil. Kč) a na podzim 2012 je

plánována šestá výzva. I vzhledem k poměrně velké disponibilní alokaci (ve výši 392 mil. Kč) lze i zde

předpokládat úspěch v naplnění indikátorů.

Indikátor míry dostupnosti zaměstnání byl aktualizován na základě provedených analýz a jeho

hodnota je 63 % osob, které jsou zaměstnané nebo pokračují v integrujících aktivitách i šest měsíců

po ukončení podpory z projektu.





128


Kód NČI Typ

indikátoru

Název indikátoru

Měrná jednotka

Zdroj Hodnota 2007 2008 2009 2010 2011

Cíl 2015

Celkem

07.46.00 Počet úspěšně podpořených osob

počet osob


Dosažená 0 0 118 2 484 6 736 N/A 6 736

Výstup

Výchozí 0 0 0 118 2 484 N/A 2 484

Plánovaná N/A N/A N/A N/A 2 550 2 550

49.21.00 Počet podpořených projektů zaměřených na OPPA (hl. m. Praha)

počet projektů

monitorovací systém OPPA

Dosažená 0 0 0 5 41 N/A 41

Výstup

34 69

Výchozí 0 0 0 0 0 N/A 0

Plánovaná N/A N/A N/A N/A 170 170

07.62.00 Míra dostupnosti zaměstnání

%

evaluační studie

Dosažená 0 N/A N/A N/A N/A N/A

Výsledek


Plánovaná N/A N/A N/A N/A 63* 70 70

Zdroj: Operační program Praha – Adaptibilita, IS MONIT7+

* hodnota doplněna na základě provedené evaluace




Dosavadní postup realizace programu vede k plnění cílů prioritní osy 2, přičemž riziko nenaplnění je

možné u indikátoru míry dostupnosti zaměstnání. Z analýzy vyšla hodnota nižší, než je hodnota

plánovaná. Z terénního šetření bylo zjištěno, že větší je podíl osob pokračujících v zaměstnání než

v integračních aktivitách a zkoumané projekty zaměřující se na zaměstnávání znevýhodněných

dosahují vyšší úspěšnosti, Pro úspěšné naplnění všech stanovených cílů je tedy vhodné se zaměřit

především na kvalitní projekty pomáhající znevýhodněným sehnat zaměstnání a zaručující udržení

tohoto zaměstnání.



Jelikož stále dochází k poklesu zaměstnanosti žen s malými dětmi a hl. m. Praha je na posledním

místě z krajů v ČR v podílu nevyhovených žádostí o přijetí do mateřských škol, bylo by potřebné zacílit

podporu prioritní osy 2 více tímto směrem. Tomu však neodpovídá rozdělení prostředků na pátou

výzvu, ve které je na aktivitu 1 alokováno méně finančních prostředků (100 mil. Kč) oproti aktivitě 2

(150 mil. Kč).



V realizaci aktivity 2 došlo ke zpoždění vlivem odstoupení od velkého individuálního projektu

Magistrátu hl. m. Prahy (v celkové výši 218 mil. Kč). V budoucnu je tedy třeba komplexní individuální

projekty pečlivě připravit, aby k podobným situacím nedocházelo a nehrozilo riziko nevyčerpání

alokace. Tato částka byla ale operativně použita na novou výzvu, která se zaměřuje více také na

podporu souladu pracovního a rodinného života.





129

5 Evaluační téma 4: Zhodnocení naplňování

prioritní osy 3



Na základě informací z IS Monit7+ byly projekty posouzeny z hlediska převládajících aktivit. Aktivity,

uvedené v tabulce níže, byly definovány dodavatelem a byly schváleny v rámci Vstupní zprávy. Každý

projekt byl přiřazen vždy pod jednu aktivitu (blíže viz kap.Metodika). Členění aktivit mohlo být ve

výzvách rozdílné, ve znění výzev v prioritní ose 3 se měnilo zařazení projektů vyšších odborných škol a

zařazení a členění podpory pro mimořádně nadané žáky a žáky se speciálními vzdělávacími

potřebami.



A. Základní rozložení projektů do aktivit



Pro prioritní osu 3 byly vymezeny tyto aktivity:

1. Zkvalitnění vzdělávání na SŠ

2. Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ

3. Zkvalitnění vzdělávání na VŠ

4. Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami

5. Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky

Je rovněž důležité připomenout, že ne všechny výzvy zahrnovaly všech 5 sledovaných aktivit, přičemž

třetí výzva byla vyhlášena pouze na jednu aktivitu, a to pro zkvalitnění vzdělávání na VŠ (aktivita 3).





130

Tabulka 40: Dělení aktivit projektů dle oblastí podpory

Aktivita 1 Aktivita 2 Aktivita 3 Aktivita 4 Aktivita 5

Zkvalitnění vzdělávání na

SŠ

Zkvalitnění vzdělávání na

VOŠ

Zkvalitnění vzdělávání na VŠ

Zkvalitnění vzdělávání pro

žáky se speciálními potřebami

Zkvalitnění vzdělávání pro

mimořádně nadané žáky

Výzva 1

Výzva 2

Výzva 3

Výzva 4

Výzva 0

Na podporu vysokých škol byly vyhlášeny všechny čtyři otevřené výzvy, byla tedy kontinuálně

podporovanou aktivitou. Podpora pro střední školy a VOŠ byla zahrnuta do 3 výzev.Podpora ZŠ se

odvíjela především od podporované cílové skupiny (mimořádně nadaní žáci byli podporování jen

v 1.a 2. výzvě, zatímco žáci se speciálními potřebami i ve 4. výzvě).


V rámci prioritní osy 3 bylo předloženo ve čtyřech výzvách celkem 740 projektových žádostí, ze

kterých bylo schváleno 183 projektů28, tj. 25 %. Žadatelé projevovali velmi rozdílný zájem o jednotlivé

aktivity, drtivě nejvyšší zájem měli o aktivitu 3, tedy o podporu vzdělávání na vysokých školách (blíže

viz text dále – k hodnocení projektů dle výzev), které však bylo také podpořeno v rámci všech výzev.

Tabulka 41: Zastoupení jednotlivých aktivit ve schválených projektech




Schválená dotace

(mil. Kč)*

Aktivita 1 186 47 1024,54 236,67

Aktivita 2 25 7 137,28 32,63

Aktivita 3 434 102 2234,55 419,66

Aktivita 4 81 25 433,16 130,11

Aktivita 5 14 3 72,85 10,64

Celkem 740 184 3902,38 829,71

Zdroj: IS MONIT 7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty

Poznámky: *Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

28Proces hodnocení a schvalování projektů z výzvy 4 nebyl v době zpracování této analýzy a datu exportu dat z IS MONIT7+ ukončen. Po domluvě se zadavatelem byly pod schválené projekty zahrnuty i projekty ve stavu P3, protože mezi těmito to stavy, tedy vybranými a schválenými projekty nedochází k výrazným posunům (viz též kapitola k metodice).





131

Nejnižší relativní zájem z hlediska počtu podaných projektů byl o aktivitu 5, která nicméně byla

vyhlášena pouze ve 2 výzvách. Projekty na zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky se

rovněž týkají menšího okruhu potenciálních žadatelů. Vyšší zájem byl o podporu vzdělávání pro žáky

se specifickými vzdělávacími potřebami, které se fakticky dotýkají i většího počtu potenciálních

příjemců (byly zde zařazeny i střední školy). Celkové zastoupení základních škol však není vysoké, což

není překvapivé, protože pro základní školy nebyly vymezeny širšíaktivity typu „celkové zkvalitnění

vzdělávání na základních školách“ obdobně, jako tomu bylo v JPD3.

Četnost projektů podaných v rámci jednotlivých aktivit ukazuje i následující graf, ve kterém zřetelně

dominuje zmíněná aktivita 3 – vysokoškolské vzdělávání (58,6 %) a ukazuje se marginální zastoupení

úzce vymezené aktivity5 pro mimořádně nadané žáky na základních školách, kterýchbyla

podánanecelá 2 %. Velmi nízký je však i podíl projektových žádostí vyšších odborných škol, což také

koresponduje s jejich početním zastoupením v Praze a navíc i s určitou nejistotou ohledně jejich

dalšího vývoje.

Graf 58: Rozdělení počtu předložených projektů dle aktivit dle aktivit v PO3



aktivitách (viz následující graf). Opět je nejvyšší podíl u projektů schválených v rámci aktivity směřující

na vzdělávání na vysokých školách (55,4 %), i když jejich váha mírně klesla o 3,2 p.b., a to z důvodu

poměrně nižšího podílu schválených projektů oproti podaným žádostem (25,2 % oproti

např. 30,8 schválených projektů na aktivitu 4, viz níže).Tím se naopak se zvýšil podíl zastoupení

projektů pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami (o 2,7 p.b.). Váha zbylých aktivit zůstala

obdobná.

186

25

434

81

14 Zkvalitnění vzdělávání na SŠ

Zkvalitnění vzdělávání naVOŠ


Zkvalitnění vzdělávání prožáky se speciálnímipotřebamiZkvalitnění vzdělávání promimořádně nadané žáky





132


Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly

k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla

ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

Na aktivity v rámci prioritní osy tři bylo v programu vyčleněno cca 926,1 mil. Kč, přičemž ke

sledovanému datu29byly nakontrahovány projekty ve výši 823,3mil. Kč, což představuje cca 89 %

celkové alokace osy. Výše celkových požadovaných prostředků na jednotlivé aktivity se podobala

rozložení počtů projektů, čili nejvyšší požadovaná celková dotace byla u aktivity3– vysokoškolské

vzdělávání, pro které byly podány žádosti celkem za 2,23 mld. Kč (tzn. 57,3 % z celkové požadované

dotace) a rovněž byl na tuto aktivitu nakontrahován nejvyšší podíl prostředků (52,3 %). Nejmenší

podíl požadovaných prostředků opět spadal pod aktivitu 5 - podpora mimořádně nadaných žáků

(1,9 %) a aktivitu 2 – podpora vyšších odborných škol, a to 3,5 % z celkové požadované dotace v rámci

prioritní osy. Obě tyto aktivity měly obdobný podíl i na schválených dotacích.

29 Dle metodiky tohoto projektu.

47

7 101

25

3 Zkvalitnění vzdělávání na SŠ

Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ


Zkvalitnění vzdělávání pro žákyse speciálními potřebami

Zkvalitnění vzdělávání promimořádně nadané žáky





133


Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO )

Nejvyšší úspěšnost měli žadatelé předkládající projekty pro žáky se specifickými vzdělávacími

potřebami, a to 30,8 %, relativně úspěšní byli ještě žadatelé z vyšších odborných škol, kde nebyla

konkurence tak vysoká (28 %). Nejnižší úspěšnost měli žadatelé o projekty zaměřené na žáky

mimořádně nadané (21,4 %). Shodná úspěšnost se projevila i ve finančním vyjádření.

Graf 61: Úspěšnost žadatelů v prioritní ose 3


Pokud se zaměříme na průměrné rozpočty projektů dle aktivit, zjistíme, že se projekty v jednotlivých

aktivitách příliš od sebe nelišily (viz následující graf). Průměrná požadovaná dotace v rámci celé

prioritní osy 3 byla 5,3 mil. Kč a průměrná udělená dotace byla nižší o 14 %, tj. o cca 760 tis. Kč.

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

Zkvalitněnívzdělávání

na SŠ


na VOŠ


na VŠ

Zkvalitněnívzdělávánípro žáky sespeciálnímipotřebami


promimořádně

nadanéžáky

mil.

Kč

Požadovanádotace

Schválenádotace

0% 10% 20% 30% 40%

Aktivita 5

Aktivita 3

Celkem

Aktivita 1

Aktivita 2

Aktivita 4

uspěšnost žadatelů(počty projektů)

finanční úspěšnostžadatelů(rozpočty)





134

Navzájem se však lišily průměrné velikosti přidělené dotace, přičemž k největšímu snížení došlo u

aktivity na vzdělávací projekty mimořádně nadaných žáků, schváleny zde však byly pouze tři projekty,

s průměrnou dotací 3,5 mil. Kč. Opět se ukazuje, že jde o specifickou podporu úzce vymezené cílové

skupiny.K nejmenšímu ponižování dotace vzhledem k požadovaným částkám docházelo u projektů

pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami.

Dotace u prioritní osy 3 nebyla snížena pouze 21 projektům (v pozitivních stavech P45 a dále)

v celkovém objemu 98 mil. Kč.Jeden z projektů byl individuálním komplexním projektem MHMP za

22 mil. Kč zaměřený na jazykové a metodické vzdělávání pedagogických pracovníků a dalších

8 projektů bylo podánonemocnicemi, školami či neziskovými subjekty (o.p.s.), přičemž se jednalo

o projekty všech úrovní vzdělávání, i když převažovaly vysoké školy a univerzity.

Graf 62: Průměrné požadované a obdržené dotace dle aktivit

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

HODNOCENÍ AKTIVIT DLE VÝZEV

Výrazně největší zájem byl obdobně jako u ostatních prioritních os o první výzvu, přičemž zájem

kontinuálně klesal z 326 na 104 podaných projektů.Mimo zájmu o podporu vysokoškolského

vzdělávání dominuje i podíl žádostí středních škol (ve třech výzvách, ve kterých mohly čerpat).Školy

také mohly v první výzvě podat neomezené počty projektů, například Univerzita Karlova podala

48 projektů, ČVUT 28 a VŠE 13 projektů. V dalších výzvách již byly počty projektů či výše

rozpočtůvšech podaných žádostí jedním subjektem omezeny (blíže viz následující podkapitola).

Úspěšnost žadatelů se mezi výzvami lišila, a to v rozmezí 15 % až 38 %, přičemž výrazně nejnižší byla

v první výzvě a nejvyšší v poslední výzvě.

- 2,00 4,00 6,00

Aktivita 1

Aktivita 2

Aktivita 3

Aktivita 4

Aktivita 5

Celkem

mil. Kč

Průměrná výšezískané dotace

Průměrná výšepožadovanédotace





135

Graf 63: Rozložení počtu projektů dle výzev


Při srovnání finančních prostředků v jednotlivých výzvách je zde také velmi zřetelný pokles v objemu


výzvě, tj. o 1,5 mld. Kč. Na poklesu požadovaných finančních prostředků mělo vliv i opatření ze strany

ŘO na omezení počtu a rozpočtu překládaných projektů na žadatele. Zodpovědnost za určitý

předvýběr projektů tak byla přenesena na žadatele. Co se týče úspěšnosti, resp. nakontrahovaných

prostředků, tak ten se mezi výzvami lišil v rozmezí 14 % až 31 %, přičemž nejvyšší byl ve třetí a

čtvrtévýzvě a nejnižší v první výzvě. V první výzvě, vzhledem k volným podmínkám a přetlaku na

straně žadatelů byla úspěšnost nejnižší. Alokace v rámci prioritní osy 3 se postupně snižovaly a byly

následující:





0

50

100

150

200

250

300

350

Zkvalitnění vzdělávánípro mimořádně nadanéžáky

Zkvalitnění vzdělávánípro žáky se speciálnímipotřebami

Zkvalitnění vzdělávánína VŠ

Zkvalitnění vzdělávánína VOŠ

Zkvalitnění vzdělávánína SŠ





136

Graf 64: Rozložení finančních prostředků projektů v PO 3 dle výzev

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (*schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)


Následující kapitola se podrobněji věnuje analýze projektů na úrovni jednotlivých aktivit, i

v rozčlenění dle výzev.

Aktivita 1 - Zkvalitnění vzdělávání na SŠ

V rámci této aktivity bylo možno žádat o projekty na zkvalitnění vzdělávání na středních školách, od

v podstatě úzce zaměřených projektů, například na inovacijednoho předmětu až po projekty na

komplexní změnu vzdělávacího systému školy. Nebyly zde však pouze projekty předkládané

samotnými školami, v menšině byly předkládány i projekty občanských sdružení připravujících pro

střední školy vzdělávání ve specifických oblastech.

Aktivity, které mohly být do projektů v jednotlivých výzvách zahrnuty:

rozvoj a inovace vzdělávacích programů na SŠ, konzervatořích ve vztahu k požadavkům trhu

práce;

rozvoj spolupráce SŠ s podniky z praxe, VŠ a institucemi z oblasti výzkumu a vývoje;

rozvoj distančních a kombinovaných forem studia;

příprava a realizace programů prevence předčasných odchodů ze vzdělávání;

příprava a realizace programů kariérního a profesního poradenství a podpory žáků a studentů

při přechodu ze školy do práce;

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

2000

mil.

Kč

Zkvalitněnívzdělávání promimořádně nadanéžáky

Zkvalitněnívzdělávání pro žákyse speciálnímipotřebami

Zkvalitněnívzdělávání na VŠ

Zkvalitněnívzdělávání na VOŠ





137

rozvoj a inovace vzdělávacích programů na SŠ s důrazem na rozvoj klíčových a přenositelných

kompetencí;

programy popularizace vědy s cílem zvýšit atraktivitu vědecké kariéry pro žáky a studenty

další vzdělávání pedagogických pracovníků30

Bližší specifikace výzev:


1. výzva: školy, veřejné instituce, NNO

2. výzva: školy, veřejné instituce

4. výzva: střední školy

Cílové skupiny:

Ve všech výzvách: studenti, pedagogičtí pracovníci. Ve čtvrté výzvě i osoby, které předčasně opustily

vzdělávací systém.

Spolufinancování: 0 %

Alokace:

1. výzva: v rámci PO 1 nečleněno (celkem 280 mil. Kč)








Ve druhé i čtvrté výzvě bylo stanoveno, že během realizace projektu musí probíhat výuka v novém nebo inovovaném vzdělávacím programu po dobu minimálně 10 měsíců.

Shrnutí výzev

Z OPPA bylo dosud podpořeno 47 projektů středních škol, zejména ve druhé a čtvrté výzvě.

Následující tabulka shrnuje vývoj projektů na zkvalitnění středoškolského vzdělávání v období 2008

až 2011, tedy mezi první až čtvrtou výzvou a rovněž údaje za průběžnou výzvu.

30 V první výzvě bylo ještě samostatně vyhlašovanou aktivitou.





138

Tabulka 42: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 1 dle výzev

Počet podaných

žádostí


projektů

Požadovaná dotace

(mil. Kč)

Schválená dotace

(mil. Kč)


dotace (mil. Kč)


dotace (mil. Kč)



Snížení dotace u


(%)

Výzva 1 92 11 558,44 57,44 6,07 5,22 67,49 15

Výzva 2 45 17 214,16 69,27 4,76 4,07 81,82 15

Výzva 4* 45 16 193,62 0 4,30 2,84 52,79 14

Výzva 0 3,9 2,9 58,31 45,50 14,95 22,23 67,38 4

Celkem 186 47 1024,54 236,67 5,51 5,05 269,48 12

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (*schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

U středoškolského vzdělávání se podmínky výzev příliš nelišily, i když ve druhé výzvě došlo k zavedení

povinné výuky ve vzdělávacím programu podpořeném z OPPA, což lze hodnotit jako velmi pozitivní

krok ze strany řídícího orgánu. Toto opatření se negativně nepromítlo do počtu schválených projektů.

S postupem snižováním volné alokace došlo i k omezování maximální výše rozpočtu projektů (průměr

předkládané žádosti klesl z 6,1 mil. Kč na 4,3 mil. Kč), průměrný podíl, o který byla dotace

schvalovaných projektů ponížena, však zůstal stejný. Postupně byly podporovány i menší projekty,

průměrná velikost schváleného projektu se snížila z 5,22 mil. Kč na necelé 3 mil. Kč. Následující graf

ještě ilustruje korelaci prudkého snížení celkových rozpočtů předkládaných i schvalovaných projektů

s jejich počty a zároveň ukazuje stabilizaci zájmu středních škol mezi druhou a čtvrtou výzvou,

přestože v roce 2010 byly ze třetí výzvy vyloučeny.


Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0

100

200

300

400

500

600


po

čet

mil.

Kč

Požadovanádotace

Schválená dotace


Počet schválenýchprojektů





139

Pokud se zaměříme na grantové projekty ve středoškolském vzdělávání, dominovaly projekty podané

samotnými odbornými středními školami a gymnázii, jak už bylo uvedeno. Mezi úspěšnými projekty

převládaly projekty gymnázií, bylo či je jich realizováno 25 (53 %)31, které byly následovány středními

odbornými školami (celkem 11 projektů, 26 %, přičemž na podporu středního odborného vzdělávání,

především učilišť, směřoval i projekt MHMP), třiprojektyrealizovaly SŠ a VOŠ32 (tj. 6 %) apo dvou VŠ

(zaměřené na popularizaci přírodních věd na SŠ) a občanská sdružení (projekty na podporu vědy a

výzkumu od sdružení Generation Europe a Sdružení Tereza). Občanská sdružení měla také některé

neúspěšné projekty, např. Botanická zahrada na podporu botanických témat ve vzdělávání či sdružení

Opona, o.p.s. na rozvoj metodických pomůcek o období komunismu pro učitele středních škol.

Mezi projekty gymnázií dominovaly projekty na podporu a zkvalitnění vzdělávání přírodních věd,

popř. vědy jako takové (cca 40 %), dále se gymnázia i v reakci na zhoršující se výsledky ČR v šetření

PISA (viz též kapitolasocioekonomické analýzy) věnují rozvoji gramotnosti (čtenářskéa

matematické).Projekty ostatních středních škol se více soustředily na komplexní inovaci svých

vzdělávacích programů a tedy lepšímu přizpůsobení se novým podmínkám na trhu práce, které je pro

střední odborné školy klíčové. Nicméně několik projektů bylo zaměřeno i na rozvoj gramotnosti.

Projekty vyšších a středních odborných škol inovovaly komplexně vzdělávací programy ve své škole.

Projekty středních odborných škol byly ve své podstatě více komplexní – zahrnovaly třeba inovaci

celého vzdělávacího programu.

Pro podporu vzdělávání byly dále realizovány individuální komplexní projekty MHMP (vzdělávání

pedagogických pracovníků či projekt na podporu rozvoje středních odborných škol – Řemeslo žije! 2.

Shrnutí aktivity 1 Zkvalitnění vzdělávání na SŠ

Jedná se o druhou nejpoptávanější a třetí neúspěšnější aktivitu z hlediska počtu projektů

v rámci prioritní osy 3.

V rámci aktivity bylo podáno 186 projektů a do realizace jich postoupilo 47 (z toho 41 přímo

školami, ale 5 subjektů uspělo se 2 projekty). V Praze je aktuálně celkem dle rejstříku ČSÚ196

škol a školských zařízení v kategorii „střední školy“. Realizované projekty tak pokryly cca 18 %

zařízení. (K pokrytí středních škol je ještě nutné dodat, že další 1 střední a 3 kombinované

školy – základní, střední a mateřské – získaly podporu v rámci aktivity 4 pro žáky se

speciálními vzdělávacími potřebami).

Podpory z OPPA využilosvými projekty 30 % pražskýchgymnázií a pouze 10 % odborných

středních škol.

Konzervatoře podaly 4 projekty, s žádným nicméně neuspěly.

Zájem o podporu po první výzvě výrazně klesl, následně zůstal stabilní i ve čtvrté výzvě.

Střední školy mají obecně vyšší chybovost při podávání projektových žádostí oproti vysokým

školám a univerzitám (například ve 4. výzvě úspěšně prošlo formálním posouzením 90 %

31 Dle metodiky tohoto projektu (a ponížení projektů ve stavu P3).

32 Společná jedna škola.





140

projektů VŠ, ale pouze 83 % projektů SŠ). Vysoké školy jsou na realizaci projektu již zvyklé a

rovněž na ně mohou vyčlenit samostatné personální kapacity.

Mezi příjemci dominují gymnázia.

Schválené projekty gymnázií se převážně zaměřují na podporu přírodních věd, následně pak

na podporu gramotnosti (vazba na PISA), čímž de facto směřují k podpoře oborů

(a nasměrování studentů při jejich výběru a přechodu do terciárního vzdělávání), ve kterých

se předpokládá další růst jejich významu pro rozvoj konkurenceschopnosti ekonomiky.

Střední školy se ve schválených projektech převážně zaměřují na komplexní přeměnu svých

vzdělávacích programů se snahou reagovat na změny požadavků na trhu práce a na pokles

zájmu studentů o tento ty škols cílem zatraktivnit nabízené obory.

V rámcigrantových projektů nebyly realizovány projektu na spolupráci s podniky. Na

spolupráci škol s podniky však byl zaměřen individuální projekt „Řemeslo žije!“.

Rozpočty projektů středních škol byly před jejich schválenímZHMP a RHMP snižovány,

v dotazníkovém šetření 14 % respondentů deklarovalo, že byli nuceni přistoupit k úpravě

původního obsahu projektu a pro 16 % z nich má snížení rozpočtu vliv i na snížení kvality

projektu.

Potřebnost rozvoje a zkvalitnění středních odborných škol je oproti gymnáziím vyšší. Tyto

školy byly po roce 1989 postaveny před potřebnou komplexní adaptaci novým podmínkám

trhu práce a ekonomiky jako takové, která je koncepčně, časově i finančně velmi náročná.

Mnohé střední odborné školy se také potýkají s poklesem zájmu ze strany žáků a dochází u

nich k výraznému snížení počtu studentů, přestože poptávka po odborných profesích na trhu

práce přetrvává. Počet schválených projektů středních odborných škol byl však nižší. Na tuto

situaci se ale snažil reagovat MHMP prostřednictvím projektu „Řemeslo žije! 2“, který byl

zaměřen na rozvoj, inovaci a zatraktivnění řemeslných oborů.

Aktivita 2 - Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ

Zaměření podpory pro vyšší odborné školy bylo prakticky shodné se zaměřením pro střední školy či

VŠ. V rámci první výzvy byly projekty VOŠ přiřazeny ke středním školám a poté ke školám vysokým.

Ve čtvrté výzvě již byly z podpory vyřazeny. V rámci této aktivity bylo možno předkládat projektové

žádosti na zkvalitnění vzdělávání na školách, od v podstatě úzce zaměřených projektů na inovaci

jednoho předmětu až po projekty na komplexnějšírozvojoborů školy.


rozvoj distančních a kombinovaných forem studia (1. výzva);

rozvoj a inovace vzdělávacích programů s důrazem na rozvoj klíčových a přenositelných

kompetencí (1. výzva);

rozvoj koncepce a inovace vzdělávacích programů ve vztahu k požadavkům trhu práce (ve 2.

a 3. výzvě specifikováno, že zahrnuje dokončení přípravy na akreditaci a akreditaci, přípravné

práce na studijním programu a jeho ověření ve výuce);





141

Spolupráce s podniky a/nebo s institucemi z oblasti výzkumu a vývoje na vytvoření a zavedení

nového studijního programu (ve 2. a 3. výzvě, když byly zařazeny pod VŠ; bylo možné i v první

výzvě – ale tam bylo definováno široce);

Mezinárodní spolupráce na vytvoření nového studijního programu či sdílení příkladů dobré

praxe jako součásti vytvoření či inovace studijního programu (ve 2. a 3. výzvě, když byly

zařazeny pod VŠ);

Rozvoj spolupráce s podniky a/nebo s institucemi z oblasti výzkumu a vývoje formou stáží, praxí nebo plnění studijních úkolů (např. diplomové práce) studentů, zpřístupnění specializovaných prostor nebo zařízení pro výuku studentů a zapojení odborníků z praxe do výuky studentů (ve 2. a 3. výzvě, když byly zařazeny pod VŠ);

další vzdělávání pedagogických pracovníků nezbytné pro zavedení nového/inovovaného

studijního programu33.



1. výzva: školy, veřejné instituce, NNO (shodné s aktivitou 1)

2. výzva: VOŠ, veřejné instituce (shodné s aktivitou 3)

3. výzva: VOŠ, veřejné instituce(shodné s aktivitou 3)

Cílové skupiny:

Ve všech výzvách: studenti, pedagogičtí pracovníci.


Alokace:


2. výzva: nečleněno v rámci podpory VŠ (celkem 100 mil. Kč)

3. výzva: nečleněno v rámci podpory VŠ (celkem 100 mil. Kč)






Ve druhé výzvě bylo stanoveno, že během realizace projektu musí být zahájena výuka minimálně v jednom ročníku nového/inovovaného studijního programu).

33 V první výzvě bylo ještě samostatně vyhlašovanou aktivitou.





142

Shrnutí výzev

Následující tabulka shrnuje vývoj projektů na zkvalitnění vyššího odborného vzdělávání v období

2008 až 2010, tedy mezi první až třetí výzvou a rovněž údaje za průběžnou výzvu.


Počet podaných

žádostí


projektů

Požadovaná dotace

(mil. Kč)

Schválená dotace

(mil. Kč)


dotace (mil. Kč)


dotace (mil. Kč)



Snížení dotace u


(%)

Výzva 1 9 0 53,99 0,00 6,00 0,00 0,00 0

Výzva 2 5 1 23,80 6,04 4,76 6,04 6,10 1

Výzva 3 10 5 43,04 18,47 4,30 3,69 22,28 17

Výzva 0 1 1 16,45 8,11 14,95 7,38 8,80 8

Celkem 25 7 137,28 32,63 5,47 4,60 37,18 12

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8.

U podpory vyššího odborného školstvídošlo po první výzvě k významné změně – k jejímu přeřazení ze

skupiny středních škol do skupiny vysokých škol. Tímto byly de facto podmínky pro VOŠ zpřísněny,

například aktivity byly definovány mnohem přesněji a školy musely splnit takto úžeji definovaná

kritéria. Školy od druhé výzvymuselyzahájit výukuminimálně v jednom ročníku nového/inovovaného

studijního programu podpořeného z OPPA, což lze hodnotit jako velmi pozitivní krok ze strany

řídícího orgánu, protože nebylo možné program v projektu jen inovovat či dokončit, aniž by byl

v praxi zaveden. Na druhou stranu to vytváří tlak na harmonogram projektu, zejména u projektů,

které zahrnují vznik/změny nového programu/studijního oboru, který vyžaduje akreditaci. Řídícímu

orgán tak byly ze strany VOŠ (i VŠ) předkládány žádosti o prodloužení harmonogramu projektů.

V současné době jsou prodlouženy 4 projekty ze 6 realizovaných, průměrné doba prodloužení je 2

měsíce, což je interval, který lze bez problémů akceptovat. I přes tato prodloužení jde o bezesporu

účinný krok pro zvýšení efektivity podpory. Zpřísnění podmínek pro VOŠ se odrazilo v poklesu počtu

podaných projektů ve druhé výzvě. Ve třetí výzvě nicméně projektů přibylo, školy se pravděpodobně

na novou situaci adaptovaly.

V první výzvě i přes 9 podaných projektů nebyl schválen jediný. Postupně byly podávány

i podporovány menší projekty, průměrná velikost žádosti se snížila z 6,0 mil. Kč na 4,3 mil. Kč a

udělená dotace z 6,0 mil. Kč na 3,7 mil. Kč. Pokles byly tedy obdobný jako u středních škol. Ve třetí

výzvě došlo k výraznému snížení průměrné přidělené dotace, nicméně ve druhé výzvě byl schválen

pouze jeden projekt, tak nelze tento pokles brát jako zcela vypovídající. Ve třetí výzvě, ve které bylo

schváleno 5 projektů, došlo k výraznému krácení dotace v průměru o 17 %. Rozpočty středních

anivysokých škol v průměru nikdy takto výrazně kráceny nebyly (v 1. až 3. výzvě). Nutno ovšem

poznamenat, že soubor schválených projektů VOŠ je velmi malý, proto může být hodnota

„extrémnější“.Následující graf ještě ilustruje korelaci prudkého snížení a zvýšení celkových rozpočtů

předkládaných i schvalovaných projektů s jejich počty.





143


Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly

k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8

V případě grantových projektůvyšších odborných škol byly předkladateli pouze samotné školy. Pro

vyšší odborné školy realizuje rovněž jeden projekt MHMP34-je zaměřen na vzdělávání pedagogických

pracovníků, přičemž snahou je rovněž přiblížit stylu výuky výuce na vysokých školách a připravit se na

možnou transformaci sektoru vyššího odborného vzdělávání. Projekt je poměrně komplexní a

zahrnujenapř. „vedení a hodnocení absolventské práce“, „práce se zdrojovou literaturou“,

„výzkumné metody“ atd. Pro vyšší odborné vzdělávání by měl být projekt velkým přínosem.

Projekty škol samotných se primárně zaměřovaly na inovaci a rozšíření svých vzdělávacích programů.

Pouze 2 projekty zahrnovaly i praxi studentů, častěji byl zahrnut e-learning a jednou byl projekt

primárně zaměřen na vytvoření studijního portálu a výuku skrze tento portál. Projekt stejného

zaměření byl rovněž s podporou OPPA realizován i pro střední školu, jíž je vyšší odborná škola

součástí. V tomto případě se ukázalo rozdělení středních a vysokých škol do dvou skupin jako

nevýhodné, méně efektivní a náročnější na kontrolu efektivity využití prostředků příjemcem. Tři

z pěti grantových projektů bylyrealizovány samostatnými VOŠ, ostatní byly součástí středních škol.

Shrnutí aktivity 2Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ

Jedná se de facto o nejméně poptávanou aktivitu v rámci prioritní osy 3 (podpory žáků

mimořádně nadaných je sice méně poptávána, ale ta byla součástí jen 2 výzev). Úspěšnost

grantových projektů je v rámci prioritní osy průměrná. Rozpočty projektů VOŠ byly před

schvalováním výrazněji snižovány (v průměru o 17 % oproti původním rozpočtům

v projektových žádostech).

V poslední výzvě již VOŠ nebyly zařazeny vůbec.

34Projekt byl k datu generování dat ve stavu P3, byl ale na základě informací ŘO zařazen, 21. 2. přešel do stavu P45.

0

2

4

6

8

10

12

0,00

10,00

20,00

30,00

40,00

50,00

60,00


po

čet

mil.

Kč

Požadovanádotace

Schválená dotace







144

V rámci aktivity bylo podáno 24 grantových projektů a do realizace jich postoupilo pouze6.

Jeden projekt je realizován MHMP.

V Praze je celkem dle aktuálního rejstříku škol celkem 39vyšších odborných škol v kategorii

„vyšší odborné vzdělávání-školy“. Realizované projekty tak pokryly cca 15 % zařízení.

Výraznou změnou pro předkladatele byl přesun žadatelů VOŠ z aktivity pro střední školy mezi

školy vysoké. Některé aktivity tím pádem již nemohly být podporovány, např. programy

prevence předčasných odchodů ze vzdělávání, kariérní a profesní poradenství a podpora

studentů při přechodu ze školy do práce a program popularizace vědy. Ve třetí výzvě se

projekty mohly zaměřit dokonce pouze na stávající studijní programy a jejich rozvoj/inovaci.

Zároveň se otevřely nové možnosti aktivit – například mezinárodní spolupráce, která se

ovšem zatím ukazuje pro VOŠ jako nepříliš dostupná. Výše uvedená omezení se odrazila i

v prudkém snížení podaných žádostí o podporu ve druhé výzvě.

Projekty realizují jak samostatné VOŠ (3), tak VOŠ spojené se střední školou (3).

Projekty se zaměřují převážně na inovaci a rozšíření svých vzdělávacích programů, praxe byla

zahrnuta pouze ve 2 z nich, možnosti podpory mezinárodní spolupráce školy nevyužily.

Vyšší odborné školy byly postiženy mírným úbytkem žáků od roku 2003, kdy dosáhly maxima.

Studenti začali upřednostňovat klasické terciární vzdělávání a využívají široké nabídky

bakalářských programů.

Sektor VOŠje dáledlouhodobě zasažen nestabilitou a nejistotou ohledně jeho dalšího vývoje.

Od roku 2009 do roku 2011 stále probíhala příprava zpracování koncepce transformace VOŠ,

která byla MŠMT schválena v květnu 2011, a podle které by mělo dojít k postupné

transformaci vybraných VOŠ pod vysoké školy. Zákon o vysokých školách nicméně stále není

schválen.

Podpora pro VOŠ z OPPA byla sice objemově nízká, nicméně vzhledem k počtu subjektů na

území hl.m. Prahy a zejména vzhledem k dosavadním nejistotám ohledně jejich vývoje se zdá

být podpora dostatečná.

Aktivita 3 – Zkvalitnění vzdělávání na VŠ

V rámci této aktivity bylo možno předkládat projektové žádosti na zkvalitnění vzdělávání na vysokých

školách, od v podstatě úzce zaměřených projektů na inovaci jednoho předmětu až po projekty na

inovaci celého oboru. Podporovány mohly být i další specifické projekty, například podpora

spolupráce s podniky.


Inovace koncepce studijních programů umožňující kvalitnější uplatnění absolventů na trhu

práce (rozvoj specifických a přenositelných kompetencí podporujících flexibilitu a

adaptabilitu absolventů; podpora podnikavosti, kreativity a inovačních přístupů);

Příprava a zavedení nových nebo inovace stávajících studijních a metodických dokumentů a

pomůcek napomáhající zvýšení kvality vzdělání;





145

Vzdělávání akademických pracovníků VŠ (kteří vykonávají pedagogickou činnost) nezbytné

pro rozvoj studijního programu;

Mezinárodní spolupráce VŠ a sdílení příkladů dobré praxe (např. prostřednictvím stáží

akademických nebo pedagogických pracovníků v zahraničí, hostování zahraničních

akademických pracovníků apod.) jako součást inovovaného studijního programu;

Rozvoj spolupráce s podniky a/nebo s institucemi z oblasti výzkumu a vývoje formou stáží,

praxí nebo plnění studijních úkolů (např. diplomové práce) studentů, zpřístupnění

specializovaných prostor nebo zařízení pro výuku studentů a zapojení odborníků z praxe do

výuky studentů;

4. výzva –pouze rozvoj a inovace bakalářských a doktorských studijních programů.




2. výzva: VŠ, veřejné instituce

3. výzva: VŠ, veřejné instituce

4. výzva: VŠ

Cílové skupiny:

Ve všech výzvách: studenti, akademičtí pracovníci


Alokace:











Od druhé výzvy bylo stanoveno, že během realizace projektu musí být zahájena výuka minimálně

v jednom ročníku nového/inovovaného studijního programu.





146

Ve 2. výzvě mohl jeden oprávněný žadatel předložit pouze tolik projektových žádostí, které v objemu

požadovaných prostředků z OPPA dosahovaly maximálně výše 70 % rozpočtu výzvy na tuto

aktivitu(tj. 70 mil. Kč).

Ve 3. výzvě mohl jeden oprávněný žadatel předložit pouze tolik projektových žádostí, které v objemu

požadovaných prostředků z OPPA dosahovaly maximálně výše 40 % rozpočtu této výzvy

(tj. 60 mil. Kč).

Ve 4. výzvě mohli oprávnění žadatelé předložit pouze takový počet projektových žádostí, který

odpovídal počtu fakult se sídlem v hl. m. Praze, na které se vysoká škola člení. Vysoká škola, která se

nečlenění na fakulty, mohla předložit pouze jednu projektovou žádost.

Shrnutí výzev

Následující tabulka shrnuje vývoj projektů na zkvalitnění vysokoškolskéhovzdělávání v období 2008 až

2011, tedy mezi první až čtvrtou výzvou. Jedná se o prioritní aktivitu podporovanou OPPA, protože

byla vyhlašována ve všech výzvách.Průběžná výzva vyhlášena nebyla, vysoké školy nespadají do

působnosti MHMP či městských částí.


Počet podaných

žádostí


projektů

Požadovaná dotace

(mil. Kč)

Schválená dotace

(mil. Kč)


dotace (mil. Kč)


dotace (mil. Kč)



Snížení dotace u


(%)

Výzva 1 187 24 1129,17 145,29 6,04 6,05 160,64 10

Výzva 2 93 20 442,60 91,10 4,76 4,55 101,79 11

Výzva 3 104 37 447,65 133,28 4,30 3,60 147,94 10

Výzva 4* 50 20 215,14 45,50 4,30 2,17 91,54 50

Celkem 434 101 2234,55 415,16 5,15 4,11 501,90 18

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3* (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

U podpory vysokoškolského vzdělávání došlo k výraznější změně ve čtvrté výzvě, kdy byla zúžena jen

pro bakalářský a doktorský stupeň. Dále, obdobně jako u VOŠ, došlo ke zpřísnění podmínek –

zavedení povinnosti zahájení výuky v novém či inovovaném vzdělávacím programu. Toto zpřísnění je

jednoznačně pozitivním krokem ŘO. Stejně tak jako omezení počtu projektů, které může podat jeden

subjekt. V první výzvě bylo totiž podáno 187 projektů VŠ (UK 48, ČVUT28), což představovalo pro

řídící orgán neúměrnou zátěž. Omezující podmínka počtu či rozsahu projektů na 1 subjekt přenesla

první část zodpovědnosti na vysoké školy, které musely určitý předvýběr kvalitních projektů udělat

samy. Pokles počtu projektů vybraných vysokoškolských subjektů ukazuje následující graf. Po

výrazném poklesu ve druhém výzvě opět ve třetí výzvě projektů nejaktivnějších škol přibylo, nicméně

zúžení ve čtvrté výzvě na bakalářské a doktorské programy opět počty ponížilo. Zároveň je zřetelné

vyrovnání počtu projektů mezi jednotlivými subjekty oproti počátku, kdy UK a ČVUT naprosto

dominovaly.





147

Graf 67: Počty projektů podaných vybranými vysokými školami a univerzitami dle výzev

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

Počty předložených projektů výše uvedenými subjekty kopírovaly celkový trend v této aktivitě, tedy

výrazný pokles ve druhé výzvě, poté mírný nárůst a opět výraznější pokles počtu podaných žádostí.

Počty schválených projektů nicméně zůstávaly obdobné, s výjimkou třetí výzvy, ve které bylo

schváleno nejvíce projektů (37), především proto, že finanční alokace 3. výzvy byla jednou

z nejvyšších ze všech výzev a tato výzva byla speciálně zaměřena na podporu vysokých a vyšších

odborných škol. Celkem bylo schváleno 101 projektů, přičemž úspěšnost žadatelů byla výrazně

nejvyšší v poslední výzvě, ve které dosáhla 42 % a dále ve výzvě třetí – 36 %.



0

10

20

30

40

50

60

1. výzva 2. výzva 3. výzva 4. výzva

UK

ČVUT

VŠE

VŠCHT

ČZU

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

0

200

400

600

800

1000

1200

Výzva 1 Výzva 2 Výzva 3 Výzva 4

po

čet

mil.

Kč

Požadovanádotace

Schválenádotace






148

Obdobně jako v jiných aktivitách se snížily po první výzvě průměrné požadované rozpočty projektů i

schválené dotace. K nejvýraznějšímu snížení došlo ve čtvrté výzvě, obdobně jako u ostatních aktivit

vyhlašovaných v této výzvě. Rovněž to souviselo se zúžením záběru projektových aktivit. Projekty byly

dominantně získány největšími pražskými školami, a to Univerzitou Karlovou a ČVUT, které získaly 25

resp. 20 projektů; úspěšná byla rovněž VŠE se 14 projekty. Z rozložení dle zaměření školy vystupuje

technické a přírodovědné zaměřenís 37 projekty. Dále má nejvyšší počet projektů zaměření

ekonomické (25), humanitní (18),zdravotní a tělesné (14) a umělecké (7). Přírodovědné zaměření

dohromady s technickým tedy jasně dominuje a podpora ekonomických oborů zůstává na druhém

místě.

Tabulka 45: Rozložení projektů v aktivitě 3 mezi pražské vysoké školy (popř. další subjekty)

Název školy Výzva 1 Výzva 2 Výzva 3 Výzva 4 Celkem

České vysoké učení technické v Praze 6 3 9 2 20

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

5 3 8

Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta 1 1

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta 1 1

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA 1 3 1 2 7

Celkem technické a přírodovědné zaměření 37

CEVRO Institut, o.p.s.

1

1 2

Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. 1

1 2

Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o.

1

1

Univerzita Karlova v Praze, CERGE institut 1 1

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE 1 4 7 2 14

Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s. 1

1

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. 1

1

Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a.s. 1 1

2

Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o.

1

1

Celkem ekonomické zaměření 25

Fakultní nemocnice v Motole

1 1

2

Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta 4 1 1 6

Univerzita Karlova v Praze, 3. Lékařská fakulta 1 1 2

Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA, spol. s r.o.

1 1 2

Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.

1 1 2

Celkem zdravotnické zaměření 14

Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o.

1

1 2

SPIRALIS - občanské sdružení 1

1

Univerzita Karlova v Praze, Evangelicko teologická fakulta 1 1 2

Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta 1 1

Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd 1 1 1 3

Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií 1 1

Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta 3 2 2 7

Ústav pro jazyk český AV ČR, v.v.i. 1

1

Celkem humanitní zaměření 18

Akademie múzických umění v Praze

1 2

3





149

Název školy Výzva 1 Výzva 2 Výzva 3 Výzva 4 Celkem

AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ

1

1

Literární akademie (Soukromá VŠ Josefa Škvoreckého) s.r.o.

1 1

VYSOKÁ ŠKOLA UMĚLECKO-PRŮMYSLOVÁ

2

2

Celkem akademické/umělecké zaměření

7

Celkem 101

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

Projekty jsou v drtivé většině zaměřeny na inovaci svých vzdělávacích programů a oborů. Druhou, již

méně početnou skupinu tvoří skupina projektů zaměřených na rozvoj průřezových předmětů,

metodik či pomůcek v rámci např. fakulty, někdy i napříč fakultami (může se jednat i o společný

portály, např. VŠZ). Málo početnou skupinou jsou projekty zaměřené na inovace či vznik nových

předmětů (např. VŠE Rozvoj profesní kariéry). Inovace a vznik nových studijních programů však zcela

převládá. Často je do projektů zahrnut i e-learning.

Naopak málo využívaná byla spolupráce s podniky a praxí či institucemi VaV, pro stáže studentů či při

tvorbě a inovaci vzdělávacích programů/oborů/předmětů. Školy spíše zvaly podnikatele, vědce či

další osoby z praxe na jednorázové přednášky v rámci své výuky, nejednalo se však o dlouhodobou

spolupráci. Studenti rovněž v rámci projektu řešili konkrétní úkoly firem, které je pak případně mohly

využít, tato aktivita byla nicméně rovněž výjimečná. Na poli popularizace vědy byl podpořen pouze

jeden projekt směrem k základním a středním školám (ČVUT). Podpory pro mezinárodní spolupráci

školy nevyužily.

Shrnutí aktivity 3

Zkvalitnění vysokoškolského studia bylo nejpoptávanější aktivitou v rámci prioritní osy 3.

Podáno i schváleno zde bylo nejvíce projektů, což je plně v souladu se záměrem ŘO, který se

na podporu VŠ primárně zaměřil.

Podmínky výzev musely být výrazně zúženy/zpřísněny s cílem omezit počet podávaných

projektů jedním subjektem. Ve druhé výzvě tedy již došlo k poklesu počtu předkládaných

projektů, školy tímto opatřením byly donuceny provádět určitý „předvýběr“ projektů.

Mezi podávanými i schválenými projekty převažovaly projekty vysokých škol, projekty

ostatních subjektů byly v menšině(5 schválených projektů).

Nejvíce projektů podala i získala Univerzita Karlova (48/25) a ČVUT (35/20).

Z hlediska tematického dominovaly projekty technického a přírodovědného zaměření,

následované ekonomickou oblastí.

Projekty byly primárně zaměřeny na inovace svých vzdělávacích programů a oborů a

zavádění programů nových. Tyto „typové aktivity“ lze hodnotit jako nejúčinnější,

i nejefektivnější, zejména vzhledem k jejich udržitelnosti.

Progresivnější aktivity typu spolupráce s podniky byly realizovány minimálně, přestože jde o

slabinu českého systému.





150

Nebyl realizován jediný projekt na poli mezinárodní spolupráce. Školy však za tímto účelem

využívají jiné programy, granty apod.

Podporu získalo 17 z 33 pražských vysokých škol (veřejných, státních i soukromých), tzn. 52 %

všech pražských VŠ.

Požadované rozpočty projektů vysokých škol byly před jejich schválením RHMP a ZHMP

snižovány, nicméně jen 2 % z příjemců deklarovala, že byly nuceny přistoupit ke snížení

kvality projektu a jeho výstupů. Původní smysl/zaměření projektů školy neměnily, snížení

rozpočtu se jich tedy dotklo pouze minimálně.

Aktivita 4 – Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami

V rámci této aktivity bylo možno podat projektové žádosti na zkvalitnění vzdělávání pro žáky se

specifickými vzdělávacími potřebami, a to jak na základních, tak středních školách. V OPPA nebylo

možné žádat o podporu na základních školách na jakékoliv jiné zkvalitnění vzdělávání, ale pouze pro

žáky se speciálními potřebami (a mimořádně nadané – viz aktivita 5). Projekty v této aktivitě však

nebyly předkládané pouze samotnými školami, v menšině zde byly předkládány i projekty

neziskových organizací (občanských sdružení), případně další subjekty připravujícími pro školy

vzdělávací aktivity.


Začlenění znevýhodněných žáků a studentů (sociálně a sociokulturně znevýhodněných,

zdravotně znevýhodněných, zdravotně postižených) do vzdělávacích programů škol běžného

typu:

Specifikace druhé výzvy: o Individuální podpora znevýhodněných žáků a studentů (individuální vzdělávací plány,

využití disponibilní časové dotace pro individuální profilaci, asistence speciálního

pedagoga, psychologa, sociálního pracovníka a jiných specialistů apod.)

o Pedagogické, psychologické a výchovné poradenství

o Příprava a zavedení studijních a metodických dokumentů a pomůcek včetně

potřebného vzdělávání pedagogických pracovníků

o Předintegrační opatření realizovaná pomocí specializovaných programů v zařízeních

komplexního typu (např. pro žáky se závažnými poruchami chování)

Podpora motivačních programů pro žáky a studenty jako prevence předčasného opouštění

vzdělávacího systému

Specifikace druhé výzvy:

o Individuální podpora jednotlivců zahrnující doplňující vzdělávání nebo doučování

o Podpora sociální integrace sociálně znevýhodněných žáků

o Pedagogické, psychologické a výchovné poradenství








151

2. výzva: školy (specifikace ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ), veřejné instituce

4. výzva - podpora byla možné jakožto součást aktivity 1 pro zkvalitnění vzdělávání na

středních školách

Cílové skupiny:

Ve všech výzvách: žáci, studenti se speciálními vzdělávacími potřebami, pedagogičtí pracovníci.


Alokace:


2. výzva: 44 mil. Kč (včetně aktivity 5 – mimořádně nadaní žáci)

4. výzva – součást aktivity 1 pro zkvalitnění vzdělávání na středních školách (40 mil. Kč)





Shrnutí výzev

Následující tabulka shrnuje vývoj projektů na zkvalitnění vzdělávání pro žáky se specifickými

vzdělávacími potřebami v období 2008 až 2011, tedy mezi první až čtvrtou výzvou a rovněž údaje za

průběžnou výzvu. Ve třetí výzvě nebyla podpora možná.


Počet podaných

žádostí


projektů

Požadovaná dotace

(mil. Kč)

Schválená dotace

(mil. Kč)


dotace (mil. Kč)


dotace (mil. Kč)



Snížení dotace u


(%)

Výzva 1 33 13 198,64 70,98 6,04 5,46 81,72 13

Výzva 2 38 8 180,85 41,33 4,76 5,17 43,36 5

Výzva 4* 9 3 38,72 8,50 4,30 2,83 11,04 10

Výzva 0 1 1 14,95 8,5 14,95 2,83 8,03 33

Celkem 81 25 433,16 130,11 5,36 5,20 144,14 10

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve

stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (*schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální

rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

V první a druhé výzvě byl zájem o podporu nejvyšší. Ve druhé výzvě dokonce vyšší, což bylo rozdílné

oproti ostatním podporovaným aktivitám. Počet schválených projektů nicméně klesal. Ve čtvrté

výzvě došlo k výraznému „optickému“ snížení zájmu, což bylo dáno pravděpodobně tím, že aktivita

nebyla vyhlášena samostatně. Školy tak mohly tuto aktivitu zařadit do zbylé části svých projektů

v rámci aktivity 1. Nicméně nikdy nešlo o převažující aktivitu, čili tyto projekty zde nejsou zařazeny.





152

Nelze tedy tvrdit, že by reálný zájem opravdu klesl, jen se většina škol rozhodla podat šířeji zaměřené

projekty. Rovněž je pravděpodobné, že vysoká alokace pro 2. výzvu na tyto aktivity již určitou část

potřeb v této oblasti naplnila.

Postupně byly podávány i podporovány menší projekty, průměrná velikost žádosti se snížila

z 6,0 mil. Kč na 4,3 mil. Kč a udělená dotace z 5,5 mil. Kč na 2,8 mil. Kč. Pokles byly tedy obdobný jako

u projektů středních škol. Úspěšnost žadatelů se velmi měnila, nejvyšší byla v první výzvě, a to 40 %

úspěšných žádostí a nejnižší ve výzvě druhé (21 % žádostí). Z finančního hlediska to bylo obdobné.

U výzvy 4 se projevilo výrazné krácení rozpočtu stejně jako u aktivity 1 a 3. K nejvyššímu snižování

docházelo u poslední výzvy. Finanční přetlak byl totiž vysoký a v projektechzřejmě rezervy byly

(v dotazníkovém šetření příjemci této skupiny neuváděli, že je snížení rozpočtů přinutilo ke snížení

kvality projektu jako takové, spíše uvedli, že jej museli částečně věcně pozměnit).

Následující graf ještě ilustruje počty projektů a příslušných rozpočtů, je v něm zřetelný nárůst zájmu

ve druhé výzvě a soustavný pokles počtu schvalovaných projektů.



Jak bylo uvedeno, projekty předkládaly převážně školy, přičemž mezi schválenými grantovými

projekty jich byla cca ½. Mezi subjekty pak převažovaly školy základní, kterých bylo 10, poté ostatní

subjekty - převážně občanská sdružení, poradny či městská část (7) a střední školy (6), ty však byly

většinou spojeny i se základními, popř. mateřskými (speciální školy pro určitý typ znevýhodnění). I do

této oblasti zasahoval individuální komplexní projekt MHMP.

Projekty se nejvíce zaměřovaly na integraci sociálně znevýhodněných (zejména pro romské děti a

mládež), tato oblast byla nejvíce řešena základními školami a poté občanskými sdruženími. Další

skupinou byly projekty zaměřující se na integraci dětí se zdravotním postižením a specifickými

poruchami učení, které byly realizovány především na středních a kombinovaných školách. Na

integraci migrantů/cizinců byly zaměřeny pouze dva projekty.

0

5

10

15

20

25

30

35

40

0

50

100

150

200

250


po

čet

mil.

Kč

Požadovanádotace

Schválenádotace

PočetpodanýchžádostíPočetschválenýchprojektů





153

Shrnutí aktivity 4Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami

Jednalo se třetí nejvíce poptávanou aktivitu v rámci prioritní osy 3. Podpora vzdělávání dětí

se speciálními potřebami byla nicméně zařazena ve čtvrté výzvě pod „klasickou“ podporu

středních škol, což „opticky“ ještě snižuje její zastoupení. Integrační aktivity jsou totiž nyní

součástí i dalších projektů. Nicméně toto sloučení vyloučilo jiné příjemce než školy. Občanská

sdružení věnující se dětem s určitým znevýhodněním tak o podporu žádat ve čtvrté výzvě

nemohla.

Úspěšnost grantových projektů je v rámci prioritní osy nadprůměrná. Rozpočty projektů byly

před podpisem smlouvy kráceny obdobně jako u středních či vysokých škol.

V rámci aktivity bylo podáno 80 grantových projektů a do realizace jich postoupilo 24. Rovněž

sem zasahuje působnost komplexního projektuMHMP pro vzdělávání pedagogických

pracovníků.

Čerpání na tuto aktivitu nebylo možné ve třetí výzvě, ve čtvrté výzvě byly z potenciálních

příjemců vyloučeny jiné subjekty než školy, k čemuž došlo sloučením pod aktivitu 1 (střední

školy).

Projekty realizují jak základní a střední školy, neziskové subjekty a další (městská část či její

příspěvková organizace). Podpory využila necelá 4 % základních škol v Praze (spolu s

aktivitou 5 pak necelých 5 %).

Projekty se zaměřují převážně na inkluzivní vzdělávání žáků ze socio-kulturně odlišného

prostředí. Následuje podpora vzdělávání zdravotně znevýhodněných. Ostatní znevýhodnění

jsou zastoupena minimálně.

Praha má větší potřebnostpodpory integrace dětí se sociálním znevýhodněním mj. proto, že

se na jejím území koncentruje největší počet cizích státních příslušníků, který si žádá větší

zaměření na inkluzi žáků z odlišného socio-kulturního prostředí. V Praze, jakožto velkoměstě,

jsou rovněž děti vystaveny vyššímu riziku ohrožení sociálně-patologickými jevy. Vyloučení

skupiny občanských sdružení působících v této oblasti se tedy nejeví jako vhodné. Je nicméně

zřejmé, že v těchto oblastech působí i dotační tituly MŠMT, nicméně dotace, které jsou v nich

udělovány, jsou pouze velmi nízké (v řádku desítek tisíc) a neumožňují komplexní podporu a

integraci daných skupin.

Aktivita 5 – Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky

V rámci této aktivity bylo možno žádat o projekty na zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané

žáky a to jak na základních, tak středních školách. Projekty v této aktivitě však nemusely být

předkládané pouze samotnými školami, mohly být předloženy i občanskými sdruženími či jinými

neziskovými subjekty a veřejnými institucemi.


Podpora individualizace vzdělávání nadaných žáků a studentů.

o Specifikace druhé výzvy:





154

¨Tvorba nebo inovace individuálních vzdělávacích plánů, využití disponibilní

časové dotace pro individuální profilaci, asistence pedagogických specialistů

apod.

Pedagogické, psychologické a výchovné poradenství

Příprava a zavedení nových nebo inovace stávajících studijních a

metodických dokumentů a pomůcek včetně potřebného vzdělávání

pedagogických pracovníků




2. výzva: školy (specifikace ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ), veřejné instituce

Cílové skupiny:

Ve všech výzvách: mimořádně nadaní žáci, studenti, pedagogičtí pracovníci.


Alokace:


2. výzva: 44 mil. Kč (včetně aktivity 4 – žáci a studenti se specifickými vzdělávacími

potřebami)



2. Výzva: 1 -8 mil. Kč

Shrnutí výzev

Následující tabulka shrnuje vývoj projektů na zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky a

studenty v období 2008 až 2009, tedy v první adruhé výzvě. Od třetí výzvy nebyla podpora možná.


Počet podaných

žádostí


projektů

Požadovaná dotace

(mil. Kč)

Schválená dotace

(mil. Kč)


dotace (mil. Kč)


dotace (mil. Kč)



Snížení dotace u


(%)

Výzva 1 5 0 30,02 0,00 6,00 0,00 0,00 0

Výzva 2 9 3 42,83 10,64 4,76 3,55 10,89 2

Celkem 14 3 72,85 10,64 5,20 3,55 10,89 2


stavech P45, P5, P6, P7, P8





155

Podpora mimořádně nadaných žáků byla zcela marginální oblastí v rámci prioritní osy 3, přičemž

nebyla nikdy samostatně vyčleněna. Celkem bylo podáno 14 projektů, přičemž schváleny byly pouze

tři, z toho jeden projekt Gymnázia Mensa, které se na mimořádně nadané přímo koncentruje a dva

projekty základních škol (1.veřejná ZŠ, která zároveň integruje žáky se speciálními potřebami a 2.

soukromá, která zatím funguje pro 1.-5. třídu). Úspěšnost žadatelů byla nejnižší v rámci prioritní osy.

Schváleným projektům dotace nicméně byly kráceny pouze zcela mírně.



stavech P45, P5, P6, P7, P8

Shrnutí aktivity 5Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky

Aktivita byla podporována pouze v prvních dvou výzvách, následně byla její podpora

pozastavena.

Jedná se o specificky a velmi úzce vymezenou oblast, ve které bylo podáno pouze 14 projektů

a schváleny pouze 3 projekty s celkovým rozpočtem 10,6 mil. Kč.

I když je rozvíjení mimořádně nadaných žáků jistě přínosné, je zřejmé, že v období úspor a

škrtů ve školství a problémech Prahy v jiných oblastech základního vzdělávání (např. výše

zmíněná inkluze žáků ze socio-kulturně odlišného prostředí či migrantů), je omezení podpory

pro tuto skupinu logické. Navíc jde o oblast, ve které s úspěchem fungují soukromé subjekty,

v nichž si podporu žáci (resp. jejich rodiče) hradí.





Mezi projekty prioritní osy 3 dominovaly projekty zaměřené na zkvalitnění vysokoškolského

vzdělávání, které tvořily 57 % podaných (434) a 55 % schválených projektů (101). Na tuto aktivitu

bylo rovněž poptáváno i alokováno nejvyšší množství finančních prostředků (2,2 mld. Kč, resp.

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

30,00

35,00

40,00

45,00

Výzva 1 Výzva 2

po

čet

mil.

Kč

Požadovanádotace

Schválená dotace







156

415 mil. Kč). To je plně v souladu se záměrem ŘO na podporu tohoto typu vzdělávání. Aktivita

byla vyhlášena ve všech 4 výzvách, muselo však dojít k omezení podmínek pro předkládání

projektů jednotlivýmisubjekty s cílem snížit počet předkládaných projektů a zvýšit jejich kvalitu.

ŘO také přistoupil k zúžení zaměření výzev (4. výzva směřovala pouze na bakalářské a doktorské

studium).

Následovala podpora zkvalitnění středoškolského vzdělávání, které je v kompetenci hl. m. Prahy,

a na kterou bylo alokováno 237 mil. Kč (tj. 29 % celkové schválené alokace). Podporu získalo 47

projektů ze 186, přičemž převažovaly projekty gymnázií. V této oblasti realizoval individuální

komplexní projekty rovněž MHMP.

Třetí skupinou byla podpora vzdělávání žáků se speciálními potřebami, která směřovala do

středních a základních škol. Celkem zde bylo schváleno 25 projektů za 129 mil. Kč. Žadatelé

v této aktivitě měli nejvyšší úspěšnost. Podpora byla možná ve třech výzvách.

Obě zbylé skupiny již byly marginální. Na podporu vyššího odborného vzdělávání bylo

nasměrováno pouze 32 mil. Kč pro 7 projektů. Oblast byla postižena zejména nejistotou ohledně

dalšího vývoje VOŠ. Po vyjasnění koncepce transformace VOŠ přistoupil MHMP k realizaci

individuálního komplexního projektu, který by měl transformaci pražským VOŠ usnadnit.

Podpora byla možná ve třech výzvách, přičemž po první výzvě, ve které byly VOŠ součástí aktivity

zaměřené na střední školy, došlo k jejich přesunu mezi vysoké školy.

Poslední skupinou projektů byly projekty zaměřené na podporu vzdělávání mimořádně nadaných

žáků, které byly schváleny pouze 3 s celkovým rozpočtem 11 mil. Kč. Podpora byla možná pouze

v rámci prvních dvou výzev.

Zastoupení podpory škol v zásadě odpovídá potřebám Prahy jako centra vysokoškolského vzdělávání

pro celou republiku, resp. převažovala podpora vysokého školství a poté středního školství. Co se

týče pokrytí, bylo projekty zasaženocca 18 % středních škol, resp. 30 % pražskýchgymnázií a pouze 10

% středních odborných škol. U středních škol jsou dopady projektů vyšší, školy nedisponují volnými

prostředky pro rozvojové aktivity. Pozitivně lze hodnotit zaměření projektů gymnázií směrem

k přírodním vědám, popř. vědy jako takové (v cca 40 % projektů) a dále směrem k rozvoji gramotnosti

(čtenářské, matematické, přírodovědné). U středních odborných škol je nutné vyzdvihnout ty

projekty, které se zaměřily na komplexní inovace studijních programů, adaptaci na potřeby trhu

práce. Tyto projekty hodnotí jako účinné i jejich příjemci.

U vysokých škol je podpora, resp. její dopad nižší, přestože zasáhla 52 % pražských vysokých škol.

Z hlediska jejich rozpočtů jde však o marginální podporu. Pozitivně lze hodnotit převažující zaměření

podpory na technické a přírodovědné obory, které byly následované obory ekonomickými. Toto

zaměření odpovídá vymezeným potřebám a existujícím strategiím. Pozitivně je nutné hodnotit

převahu projektů zaměřených na vznik a inovaci vzdělávacích programů/oborů, která je z hlediska

udržitelnosti efektivní.





157


Udržitelnost aktivit podpořených v rámci prioritní osy 3 se ukázala v době realizovaného šetření mezi

příjemci projektů (duben/květen 2012) nadprůměrná na úrovni programu a zejména oproti prioritní

ose 1. Výsledky tak potvrzují a odpovídají náplni aktivit osy, protože podpora směřující do škol je

dlouhodobějšího charakteru oproti podpoře adaptability pracovníků prostřednictvím vzdělávání

(PO 1). Zároveň se tak potvrzují i základní výsledky šetření realizovaného za období 2004-2006

(v rámci JPD 3).

V realizovaném šetření celkem 29 % respondentů uvedlo, že aktivity po skončení realizační fáze

projektu realizují v plném rozsahu a v 46 % v mírně omezenémrozsahu. Nicméně je „pouze“ z 52 %

hradí čistě z vlastních zdrojů. Zcela to však koresponduje se zaměřením prioritní osy.

Graf 71: Udržitelnost aktivit podpořených z OPPA


Graf 72: Zdroje pro financování aktivit po ukončení podpory z OPPA





Aktivity jsou příjemci realizovány zcela či v mírně omezeném rozsahu, a to ze 75 %. Cca polovina

příjemců využívá pouze vlastní zdroje a zbylá polovina vlastní zdroje i jiné dotace.

29%

46%

21%

4%

Ano, v plnémrozsahu

Ano, v mírněomezenémrozsahuAno, ve výrazněomezenémrozsahuNe,nerealizujeme

52% 35%

13%

Jen vlastnízdroje

Částečně vlastnízdroje, částečnějiná dotace

Jiná dotace





158


Vyhodnocení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny s ohledem na jejich potřeby

je úzce spojeno s celkovým vyhodnocením naplňování cílů prioritních os a potřeb hl. m. Prahy,

protože právě potřeby cílových skupin a jejich naplnění jsou měřítkem úspěšnosti realizovaných

aktivit. Zastoupení cílových skupin v projektech odpovídá zaměření příslušných aktivit.


Cílové skupiny navazují na převládající realizované aktivity projektu, každému projektu byla na

jejím základě přiřazena jedna převládající cílová skupina.

Oblast podpory 3.1: Dělení cílových skupin dle aktivit

Aktivita: Cílové skupiny

Zkvalitnění vzdělávání na SŠ Studenti, pracovníci SŠ

Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ Studenti, pracovníci VOŠ

Zkvalitnění vzdělávání na VŠ Studenti, pracovníci VŠ

Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami Žáci a studenti ZŠ, SŚ

Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky Žáci, studenti a pracovníci ZŠ, SŠ


grantové projekty jsou tedy zastoupeni studenti VŠ a akademičtí pracovníci. Studenti a pedagogové

středních a vyšších odborných škol byli podporováni ve třech výzvách a průběžné výzvě. Žáci

základních škol pak pouze v prvních dvou a ve výzvě průběžné.

Tabulka 48: Dělení cílových skupin projektů dle výzev

Cílová skupina 1 Cílová skupina 2 Cílová skupina 3 Cílová skupina 4

Žáci, pracovníci ZŠ Studenti, pracovníci SŠ,

Studenti, pracovníci VOŠ

Studenti, pracovníci VŠ

Výzva 1

Výzva 2

Výzva 3

Výzva 4

Výzva 0





159

ZÁKLADNÍ HODNOCENÍ DLE CÍLOVÝCH SKUPIN

Zastoupení cílových skupin odpovídá realizovaným aktivitám, převládá tedy nasměrování projektů na

studenty vysokých škol a poté na středoškolské studenty, kteří mohli získat podporu jak z aktivity

určené pouze pro střední školy, tak v rámci podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (a

rovněž mimořádně nadané žáky).






Cílová skupina 1 28 19 144,40 116,11

Cílová skupina 2 254 55 1174,57 259,75

Cílová skupina 3 25 7 139,49 32,63

Cílová skupina 4 433 101 2234,55 415,16

Celkem 740 183 3902,38 823,65


Graf níže demonstruje marginální začlenění žáků základních škol pod projekty podpořené z OPPA, což

odpovídá i tomu, že podpora byla možná jen ve dvou výzvách a navíc na velmi úzce definovanou

aktivitu.

Graf 73: Finanční rozpočty podaných a schválených projektů dle cílových skupin v PO3


Hodnocení zastoupení cílových skupin dle výzev

Zastoupení cílových supin v jednotlivých výzvách kopírovalo podporované aktivity, detaily jsou tedy

zřejmé z kapitoly výše, která se věnuje hodnocení projektů dle aktivit.

0 500 1000 1500 2000 2500

Žáci a pracovníci ZŠ

Studenti apracovníci SŠ, SOŠ

Studenti apracovníci VOŠ

Studenti apracovníci VŠ Schválená

dotace (mil.Kč)*

Požadovanádotace (mil.Kč)





160





Mezi projekty prioritní osy 3 dominovaly projekty zaměřené na cílovou skupinu vysokoškolských

studentů a akademických pracovníků, kteří byli následováni studenty a pedagogickými

pracovníky SŠ a poté marginálně VOŠ a ZŠ. Rozsah odpovídá zastoupení aktivit v jednotlivých

výzvách. Nejvíce možností podpory – vzhledem k vyhlašovaným aktivitám – měli studenti

odborných středních škol, kteří mohli čerpat podporu ze tří aktivit: zkvalitňování vzdělávání na

SŠ, zkvalitňování vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a zkvalitňování

vzdělávání žáků mimořádně nadaných.

Mezi podpořenými studenty středních škol dominovali gymnazisté oproti studentům středních

odborných škol.

Finanční vyjádření odráží členění aktivit a projektů, nejrozsáhlejší podpora tedy směřovala

k vysokoškolským studentům a akademickým pracovníkům, cca 415 mil. Kč, dále ke studentům a

pedagogům středoškolským, cca 260 mil. Kč, žákům a pedagogům základních škol, cca 116 mil. Kč

a nejméně pak na studenty a pedagogy vyšších odborných škol, cca 33 mil. Kč.

Souhrnně lze tvrdit, že pedagogové a akademičtí pracovníci čerpali podporu méně než studenti

(popř. žáci). Navíc podpora pedagogů plyne zprostředkovaně směrem k žákům a studentům. Na

podporu pedagogů se nicméně zaměřovaly cíleně individuální komplexní projekty.

Co se týče pokrytí potřeb, je hodnoceno v následující kapitole s využitím poznatků této kapitoly a

kapitoly k hodnocení aktivit.


Plnění potřeb

Rozsah podpory

V rámci prioritní osy bylo dosud podpořeno 35 603 neaktivních osob, z toho 35418 učňů, žáků a

studentů. Úspěšně pak bylo podpořeno téměř 22 000 osob. Rozsah podpory směrem k této cílové

skupině není nicméně příliš rozsáhlý, pokud uvážíme ve školním roce 2010/2011 bylo ve vzdělávacím

systému (od ZŠ po VŠ) v hl. m. Praze celkem 279 088 osob. Podpora z programu za dosavadní dobu

jeho realizace se tak dotkla cca 8 % této cílové skupiny. Na žáky základních škol šla nicméně podpora

pouze okrajově, a proto budevhodnévztáhnout počet úspěšně podpořených osob s minimálně

základním dokončeným vzděláním ku počtu studentů SŠ, VOŠ a VŠ. Tímto nám sledované pokrytí

vzroste na cca 10 % (zároveň by bylo vhodné počet podpořených osob se vzděláním ISCED 5 a 6

ponížit o počet podpořených akademických pracovníků; nicméně snížení by nebylo tak výrazné).

Podpora na středních školách vychází obdobně, rovněž cca 8 % podpořených z celkového počtu

studentů v Praze.





161



indikátoru



074109 Počet podpořených osob - neaktivní osoby ve vzdělávání či odborné přípravě (žáci, studenti a učni)

35418


074609 Počet úspěšně podpořených osob - neaktivní osoby ve vzdělávání či odborné přípravě (žáci, studenti a učni)

21840


074100 Počet podpořených osob – celkem 42014

074101 Počet podpořených osob – muži 20434

074102 Počet podpořených osob – ženy 21580


074601 Počet úspěšně podpořených osob – muži 12513

074602 Počet úspěšně podpořených osob – ženy 13344

Dělení dle věku












074643 počet úspěšně podpořených osob, které obdržely podporu v rámci projektů - nástavbové studium ISCED 4

152


Zdroj: IS MONIT7+ k datu 4. 1. 2012

Intenzita podpory

Co se týče pokrytí potřeb, v kapitole výše jsme je vztahovali k počtu příslušných zařízení v Praze a

tedy k výpočtu rozsahu pokrytí daných typů škol v Praze. Nyní se zaměříme na vztah

alokovaných, resp. nakontrahovaných částek k počtům žáků a studentů v Praze. Výpočty jsou

provedeny jednak k počtu žáků/studentů za školní rok 2010/2011 a jednak za průměr let

2005/2006 až 2010/2011, a to proto, že se počty i struktura žáků a studentů v jednotlivých

úrovních vzdělávacího systému výrazně mění.





162

Nejintenzivnější podporu získali studenti vyšších odborných škol, a to cca 4 900 Kč na studenta.

Jejich počty se neměnily čili podpora je stejná, jak při výpočtu za školní rok 2010/2011, tak za

průměr let 2005-2010. Podpora byla takto intenzivní, přestože z absolutního pohledu získali tito

studenti nejméně (hned po mimořádně nadaných žácích), a to jen 33 mil. Kč v 7 projektech.

Pokud budeme hodnotit stav za poslední rok, resp. 2010/2011 zjistíme, že druhou

nejintenzivnější podporu získali studenti středních škol , a to v průměru 3 700 Kč/studenta

(odstup od vyšších odborných škol je již poměrně vysoký). Počet studentů středních škol od roku

2005 klesá, což se projevuje i na poklesu podpory, pokud ji vztáhneme k průměru za posledních

6 let. Jak bylo uvedeno v kapitole k hodnocení aktivit, směřovala hlavní část podpory na

gymnázia, u kterých počet studentů stále roste a jejich podíl je v Praze nejvyšší z celé

republiky.Proto lze očekávat pokles intenzity takto kalkulované podpory u těchto studentů ve

prospěch studentů středních odborných škol. Zároveň v dlouhodobějším pohledu poroste tlak na

střední školy jako celek, do roku 2016 má vzrůst počet 15 letých žáků o 20 %, ale dále mezi lety

2017 až 2020 o dalších 15 %.

Graf 74: Intenzita dosavadní podpory na cílové skupiny prioritní osy 3 (v Kč)

Zdroj: Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly

k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO); ČSÚ

-

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

5 000

Výše podpory nažáka/studenta (2010/2011)

Výše podpory nažáka/studenta (průměr

2005/6 až 2010/11)

žáci na ZŠ

žáci na SŠ

studenti na VOŠ

studenti na VŠ





163

Na rozdíl od podpory středoškolských studentů, klesá intenzita podpory vysokoškolských

studentů, protože jejich počty výrazně rostou. Přestože při kalkulaci intenzity podpory pomocí

šestiletého průměru jsou studenti VŠ na druhém místě, tak vzhledem k počtu studentů za rok

2010/2011 jejich podpora „relativně“ klesla a dosáhla hodnoty 3 300 Kč na studenta. S dalším

rostoucím počtem studentů by hodnota takto kalkulované intenzity podpory při zachování

současných finančních objemů dále klesala.

Nejméně podporovanou skupinou jsou žáci základních škol, jejichž počty se ve sledovaném

období výrazně neměnily, resp. v Praze do školního roku 2008/2009 klesaly a poté začaly růst. Na

žáka základní školy směřovala průměrná podpora ve výši 1 500 Kč.

Studenti konzervatoří podporu nezískali.


Střední školy

Nabízená podpora, resp. spektrum aktivit vymezené ve výzvách bylo poměrně široké u stře dních,

vyšších odborných a vysokých škol. I když u vysokých škol došlo v poslední výzvě k omezení

podpory na bakalářské a doktorské programy. U středních škol byly, jak bylo uvedeno i výše,

podporovány širší projekty komplexní adaptace vzdělávacích programů, přičemž projektů

středních odborných škol bylo podpořeno pouze 13. I mezi těmito projekty však byly některé

úzce vymezené, bez vazby na širší adaptaci školy. „Adaptační projekty“ však převažovaly a byl

v nich kladen důraz na podporu praxe a propojení teorie s praxí. Tyto projekty lze hodnotit

pozitivně a i v dotazníkovém šetření u cílových skupin vyjádři li studenti spokojenost, resp.

vnímali podporu z OPPA jako pozitivní a jeden z důvodů svého setrvání ve studiu nebo

pokračování práce v oboru. Naproti tomu na gymnáziích se podpora neukázala takto přímo

kladně hodnocena – jako důvod setrvání ve škole či pokračování studia v navazujícím v oboru.

Nicméně u studentů gymnázií toto není a nemělo by být hlavním důvodem podpory. Pozitivně lze

u gymnázií hodnotit silné zaměření projektů směrem k přírodním vědám a vědě vůbec.

Příjemci sami vyhodnocují dle vlastních zkušeností jako jednoznačně nejúčinnější projekty zaměřené

na inovaci vzdělávacích programů, které mají samozřejmě přímý a navíc i dlouhodobý efekt, což by

mělo být klíčové. Nejedná se totiž o jednorázovou aktivitu, ze které by měli prospěch jen nyní

zahrnutí studenti. Dobře jsou hodnoceny i kariérní poradenství a podpora studentů při vstupu na trh

práce. Nejmenší účinek vidí příjemci ve spolupráci s podniky, adaptaci vzdělávacích programů a při

prevenci předčasných odchodů ze vzdělávacího systému (viz též následující graf). Nicméně ve vzorku

respondentů byla více zastoupena gymnázia, což se v těchto odpovědích odráží.





164

Graf 75: Hodnocení účinnosti aktivit pro střední školy


Vyšší odborné školy

Podpora vyšších odborných škol byla realizována pouze v malém rozsahu, přičemž šlo většinou o

projekty na inovaci vzdělávacích programů. U vyšších odborných škol jsou tyto typové projekty

vhodné a mohou mít větší přímý dopad.

Vysoké školy

U vysokých škol převažovaly projekty technického a přírodovědného zaměření, následované

ekonomickou oblastí. Většina projektů byla primárně zaměřena na inovace svých vzdělávacích

programů a oborů.Progresivnější aktivity typu spolupráce školy s podniky byly realizovány

minimálně.Nebyl realizován jediný projekt na poli mezinárodní spolupráce. Školy však za tímto

účelem využívají jiné programy, granty apod.

Příjemci sami hodnotili jako nejúčinnější projekty zaměřené na inovace vzdělávacích programů, a to

ještě mnohem výrazněji než střední školy (známku 5 udělili respondenti v 71 % případů, v případě SŠ

to bylo v 53 %), viz též graf níže. Toto hodnocení je navázáno zejména na dlouhodobost podpory a

poté na její přímý účinek. Druhou nejlépe hodnocenou aktivitou je zavádění nových vzdělávacích

programů. Příjemci rovněž hodnotili na základě svých zkušeností velmi dobře aktivity směrem

k popularizaci vědy, nicméně v praxi přímo z OPPA tyto projekty téměř realizovány nebyly.

Překvapivě nízká je podpora praxe studentů v podnicích, nicméně v této oblasti neměli respondenti

příliš mnoho zkušeností. Pro podporu z OPPA nicméně toto vidíme jako důležitou oblast, do které má

význam investovat, protože většina zaměstnavatelů zdůrazňuje potřebu schopností aplikace

teoretických znalostí v praxi, ať je nabytá formou odborných praxí či zahrnutím praktických

zkušeností do kurikula.

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

Inovacevzdělávacích

programů

Spolupráce s VŠpři adaptacivzdělávacích

programů

Popularizacevědy

Kariérníporadenství,

podpora vstupuna trh práce

Spolupráce spodniky při

adaptacivzdělávacích

programů

Podporaprevence

předčasnýchodchodů zevzdělávání

5 4 3 2 1





165

Graf 76: Hodnocení účinnosti aktivit pro vysoké školy


Pozn.: plné znění kategorií: „Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání“ a „Kariérní poradenství, podpora

vstupu na trh práce“

V dotazníkovém šetření bylo obtížnévůbec získat zpětnou vazbu od vysokoškolských studentů,

kteří o podpoře v podstatě vůbec nevědí (s výjimkou úzce specifikovaných projektů). Podpora je

v podstatě v rozpočtu školy „zanedbatelná“, jen univerzita Karlova v roce 2010 hospodařila

s 8,2 mld. Kč, zatímco podpora z OPPA pro ni tvořila cca 100 mil. Kč za celé období 2008-2013,

tedy 6 let. Zaměření podpory pro nadcházející výzvy/období je tedy zřetelnou výzvou k další úzké

specifikaci, např. směrem k propojení s aplikační sférou a praxí, v podstatě ve shodě s aktuálně

platnýmikoncepčními dokumenty. Podpora inovace vzdělávacích programů je rovněž vhodnou

oblastí z hlediska účinnosti.

Žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami

Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se věnovala individualizaci a zkvalitnění

programů pro tyto skupiny žáků v běžných školách na jedné straně a pro rozvoj speciálních

praktických škol na straně druhé. V dotazníkovém šetření byly tyto typové projekty označeny pro

danou cílovou skupinu jako vhodné. Jako přínosnou hodnotili respondenti také

podporumotivačních programů (formou pedagogického, psychologického a výchovného

poradenství apod.). Vhodná je rovněž podpora neziskového sektoru za účelem integrace sociálně

znevýhodněných do společnosti, např. prací s touto cílovou skupinou mimo školní zařízení (tato

podpora v OPPA však byla výjimečná. Ve čtvrté výzvě navíc byly neziskové subjekty z množiny

potenciálních příjemců v této aktivitě vyloučeny).

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

5

4

3

2

1





166

Efektivita projektů z pohledu příjemců

V dotazníkovém šetření jsme rovněž zjišťovali názor příjemců na efektivitu jejich projektů,

přičemž se respondenti na počátku dotazníku zařadili do vybraných skupin aktivit. Příjemci tedy

měli ohodnotit efektivitu svého projektu. Nejvíce byly s účinkem svého projektu spokojeny

vysoké školy, které se zaměřovaly na zkvalitnění systému35 (i programu) a poté střední školy,

které realizovaly v projektech prakticky shodnou aktivitu – na jejich úrovni (komplexní zkvalitnění

systému vzdělávání, ne pouze vybraného předmětu či nějakou ještě užší aktivitu). Úžeji

zaměřené projekty, ať již na předmět v případě SŠ či jeden konkrétní obor byly hodnoceny jako

„spíše efektivní“. Školy tak zároveň vyjadřují svou potřebu komplexnější změny systému

vzdělávání a nastavení kurikul (i ve vazbě na trh práce).

Graf 77: Hodnocení efektivity příjemci


35 Školy, které identifikovaly své aktivity jako vedoucí ke zkvalitnění systému na VŠ se zabývaly např. zavedením e-learningového systému, zvýšením úspěšnosti bakalářských oborů, inovací bakalářských programů (tvorba společného studijního základu v distanční formě studia) či např. rozvojem adaptability a konkurenceschopnosti studentů a pedagogů. Nejednalo se tedy o projekty úzce zaměřené jen na jeden předmět či jeden obor.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

SŠZkvalitnění

oboru

SŠZkvalitněnípředmětu

VŠZkvalitnění

systému

VŠZkvalitnění

oboru

Speciálnívzdělávací

potřeby

Neefektivní

Spíše neefektivní

Spíše efektivní

Efektivní





167


V rámci projektu byla zjišťována i hodnota ukazatele „míra kvality vzdělání“, s definicí: podíl

osob (úspěšně podpořených osob z projektů), zaměstnaných na pracovním místě odpovídajícím

typu absolvovaného studia nebo pokračujících ve vzdělávání ve stejném oboru (nebo

v navazujícím stupni vzdělání daného oboru) min. 6 měsíců po ukončení podpory z projektu (tj. od

ukončení realizace projektu) na celkovém počtu úspěšně podpořených. Šetření proběhlo na

6 školách (střední, včetně gymnázia i vysoké).

Z výsledku šetření vyplynulo, že 94 % úspěšně podpořených osob pokračuje dále ve vzdělávání ve

stejném oboru či navazujícím stupni, či jsou zaměstnáni na pracovním místě odpovídajícím typu

studia. Vzhledem k době od ukončení projektu většina z úspěšně podpořených pokračuje dále ve

vzdělávání na stejné škole (68 %) či studuje dále v navazujícím oboru (12 %)36.

Z hlediska struktury tohoto ukazatele je úspěšnost vyšší u žen (98 %) než u mužů. Z hlediska věku

je nejvyšší u osob 15-24 let, a to 96 % (skupina do 15 není statisticky významná). Nejúspěšnější

jsou pak osoby s dosaženým základním vzděláním (čili středoškolští studenti) s hodnotou

ukazatele 97 %. Rozdíly v ukazateli nejsou nicméně nikterak extrémní (viz tabulka níže).

Tabulka 51: Výsledky ukazatele míra kvality vzdělání

Členění ukazatele Hodnota v %

Celkem 94

Muži 93

Ženy 98

méně než 15 let* -

15-24 let 96

25-54 let 84

Základní ISCED 1 a 2 97

Střední ISCED 3 91

Nástavbové ISCED 4* -

Vysokoškolské ISCED 5 a 6 83

Zdroj: Dotazníkové šetření mezi cílovou skupinou (květen 2012); * statisticky nedostačující velikost vzorku

Z výsledku šetření dále vyplynulo, že 69 % úspěšně podpořených vnímá podporu z OPPA jako

jeden z důvodů svého setrvání na škole či pokračování v navazujícím studiu či zaměstnání

v oboru. Ukazatel dosahuje vyšších hodnot u mužů, ve věkové skupině 15-24 a u osob

s ukončeným základním vzděláním. Se zvyšujícím se vzděláním klesá hodnota ukazatele.Toto

potvrzuje i hypotézu, že projekty jsou na střední škole pro studenty „viditelnější“, s přímějším

efektem, ale rovněž o podpoře více vědí (škola má jen málo jiných grantových titulů, ze kterých

čerpá). Zároveň je zcela zřejmé, že u studentů vysokých škol bude projekt z OPPA vždy pouze

jedním z mnoha důvodů jejich další činnosti a navíc důvodem spíše marginálním.

36 Údaje ke vzorku jsou uvedeny pro zajištění kontinuity šetření v dalším období.





168


4.2.1 (část) Odpovídá struktura zastoupení cílových skupin reálným potřebám těchto cílových

skupin?

Struktura zastoupení cílových skupin není zcela v souladu s potřebami těchto skupin, což je

z velké míry dáno nastavení programu (nižší koncentrace prostředků do oblasti podpory ZŠ, resp.

koncentrace na žáky se SVP). ZŠ nicméně získaly částečnou podporu prostřednictvím

systémových aktivit, které byly součástí vícecílových intervencí financovaných z OPVK. Potřeba

intervencí do oblastí ZŠ v cílovém regionu nicméně významně přesahuje možnosti alokace OPPA

(potřeby ZŠ v Praze se obecně významně neliší od ZŠ působících v městském prostředí v cílovém

území podporovaném grantovými projekty OPVK). OPPA byl nicméně nastaven s ohledem do

disponibilní alokaci směrem k podpoře středního, vyššího odborného a vysokého školství.

Ve větší míře byli podpořeni studenti VOŠ, a to i přes poměrně nízký počet příslušných projektů,

které většinou směřovaly na podporu inovace vzdělávacích programů VOŠ. Tento typ projektů se

jeví jako vhodný pro podporu studentů VOŠ vzhledem k déle trvajícímu efektu a možnosti

multiplikovat výstupy a výsledky projektů na další studenty i po ukončení realizace projektu.

Podíl podpory středoškolských studentů lze vyhodnotit jako odpovídající a adekvátní poskytnuté

podpoře (představují cca 30 % z úspěšně podpořených osob). Nicméně při srovnání např.

s intervencemi OPVK je pokrytí podporou populace studentů na SŠ spíše nízké (cca 8%).

Podíl podpory pro cílovou skupinu vysokoškolských studentů odpovídá nasměrování programu a

jeho cílům. Podpora této cílové skupiny byla nejvyšší, směřovalo na ni nejvíce finančních

prostředků, projektů a rovněž nejvyšší podíl úspěšně podpořených osob spadá do kategorie osob

s dokončených ISCED vzděláním 3, a to 44 %37.Nicméně naplnění potřeb VŠ studentů mohl

program OPPA napomoci okrajově, a to vzhledem k objemu rozpočtů vysokých škol. Nicméně

intenzita financování vysokých škol klesá (tj. rozpočty vysokých škol na jednoho studenta stále

klesají, a to s jejich růstem, omezováním financování škol pouze dle počtu studentů a

s omezováním veřejných rozpočtů vůbec), proto se může podpora z ESF do budoucna stát

zajímavým zdrojem a příspěvkem pro rozvojové aktivity vysokých škol. Je nicméně nutné

konstatovat, že objem prostředků OPPA směřovaných do vysokých škol, je s ohledem ne celkový

objem rozpočtů jednotlivých škol relativně méně významný.




U středních škol se jako nejúčinnější v průběhu šetření ukázaly komplexněji zaměřené projekty

adaptace novým podmínkám trhu práce, což zároveň činí školu více atraktivní pro potenciální i

současné studenty. Jako účinná se jeví i pomoc školám ve směru jejich transformace. U gymnázií

se jako vhodná jeví podpora rozvoje gramotnosti a posílení přírodovědných oblastí a vědy jako

37 Tato hodnota je pravděpodobně o něco nižší, protože část úspěšně podpořených osob s ukončeným středoškolským vzděláním se již začlenila na trh práce. Zastoupení cílové skupiny VŠ zůstane nicméně dominantní.





169

takové.

U vyšších odborných škol se jedná především o projekty inovace vzdělávacích programů, které

lze považovat za vhodné typové projekty pro tento segment příjemců, přičemž je možné

dosáhnout přímého dopadu na studenty a zároveň zajistit déletrvající účinek (výstupy a výsledky

jsou využitelné i po ukončení realizace projektu pro další studenty VOŠ).

V případě vysokých škol lze jako typově úspěšný projekt na základě provedených šetření označit

inovaci studijních oborů a programů. Tento typ intervence lze hodnotit jako úspěšný jak

s ohledem na přímé efekty, tak s ohledem na dlouhodobější účinky poskytnuté podpory na

cílovou skupinu. Dalším typovým projektem, který byl z pohledu efektivnosti hodnocen pozitivně,

je pak zavádění nových vzdělávacích programů či oborů na VŠ.

Širší výsledky projektů nicméně nelze v současné chvíli zcela vyhodnotit, protože teprve několik

škol již nyní vyučuje v rámci nových či inovovaných vzdělávacích programů. Úspěšnost podpory

bude možné změřit až v horizontu cca 3 let (právě s ohledem na dlouhodobější charakter efektů

u inovovaných či nově vytvářených programů), přičemž je možné měřit například „růst zájmu o

studium na dané škole“, „míru úspěšnosti žáků a studentů při přechodu na vyšší stupeň vzdělání“

či „míra předčasných odchodů studentů na dané škole“. Tyto ukazatele by bylo vhodné vždy

měřit právě v souladu s typem projektu, který daná škola podává, a na který získává dotaci.

U základních škol se jeví jako účinná a potřebná podpora inkluzivního vzdělávání pro žáky se

speciálními vzdělávacími potřebami, přičemž je vhodné dále podporovat jak integraci těchto žáků

do běžného studia, tak podporu speciálních škol. Jako méně efektivní, zejména při omezených

zdrojích a při zohlednění potřebnosti, se jeví podpora mimořádně nadaných žáků. Ta však byla

poskytnuta jen marginálně. Jako účinné se ukazují i projekty zaměřené na činnosti dětí ze

sociálně znevýhodněných oblastí mimo školní docházku (např. doučování, specializované

semináře, dílny, workshopy a kroužky).



Jako nejméně vhodné se ukazují příliš úzce zaměřené projekty, které postrádají komplexnost

podpory cílové skupiny. Klíčovým faktorem je také přímá práce a podpora relevantní cílové

skupiny, ideálně v kombinaci s opakovatelností a možností multiplikace výsledků. Z šetření

vyplývá, že jako nejméně efektivní typy projektů se jeví spolupráce s podniky či jinými typy škol

při adaptaci vzdělávacích programů a projekty směřující na prevenci předčasných odchodů ze

vzdělávacího systému (platí jak pro střední tak i vysoké školy).

Za méně účinné je možné považovat typově také projekty s„nehmatatelnými“ výstupy (např.

typu webový portál). U těchto projektů je obtížné vyjádřit efekt dopadající na cílovou skupinu, u

těchto projektů bylo rovněž obtížné získat jakoukoli zpětnou vazbu od cílových skupin či ochotu

spolupráce ze strany příjemce při terénním šetření, což danou hypotézu nižší účinnosti potvrzuje.

4.3.1 Jaký je podíl osob (úspěšně podpořených osob z projektů), zaměstnaných na pracovním

místě odpovídajícím typu absolvovaného studia nebo pokračujících ve vzdělávání ve

stejném oboru (nebo v navazujícím stupni vzdělání daného oboru) min. 6 měsíců po

ukončení podpory z projektu (tj. od ukončení realizace projektu) na celkovém počtu





170

úspěšně podpořených?

Celkem 94 % úspěšně podpořených osob pokračuje dále ve vzdělávání ve stejném oboru či

navazujícím stupni, či jsou zaměstnáni na pracovním místě odpovídajícím typu studia Celkem

68 % úspěšně podpořených vnímá podporu z OPPA jako jeden z důvodů svého setrvání na škole

či pokračování v navazujícím studiu či zaměstnání v oboru.

4.3.2 Jak se liší hodnota ukazatele v závislosti na pohlaví (muži, ženy), věku (mladí lidé 15-24


nástavbové ISCED 4, vysokoškolské ISCED 5 a 6)?

Z hlediska struktury tohoto ukazatele je úspěšnost vyšší u žen než u mužů a dále u osob ve věku

15-24 let. Vyšších hodnot dosahuje ukazatel u osob s dosaženým základním vzděláním (čili

převážně středoškolští studenti). Rozdíly v ukazateli nejsou nicméně nikterak velké.





171


Zhodnocení dle indikátorů

Specifickým cílem prioritní osy 3 je Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy lidí, které

odpovídají požadavkům trhu práce.

Tabulka s dosaženými hodnotami ukazuje, že cílové hodnoty prioritní osy budou bez problémů

naplněny, resp. budou překročeny. Na základě všech předchozích analýz lze konstatovat, že je

naplňován specifický cíl i z kvalitativního pohledu a dochází ke zvýšení kvality vzdělávání i

odborné přípravy lidí na jejich působení na trhu práce.


Kód NČI Typ

indikátoru

Název indikátoru

Měrná jednotka

Zdroj Hodnota 2007 2008 2009 2010 2011

Cíl 2015

Celkem

07.46.00 Počet úspěšně podpořených osob

počet osob


Dosažená 0 0 1 474 13 368

23 575

N/A 23 575

Výstup

Výchozí 0 0 0 1474 13 368

N/A 13 368

Plánovaná N/A N/A N/A N/A 5 100 5 100

49.21.00 Počet podpořených projektů zaměřených na OPPA (hl. m. Praha)

4

počet projektů

monitorovací systém OPPA

Dosažená 0 0 7 43 115 N/A 115

Výstup

93 267

Výchozí 0 0 0 0 0 N/A 0

Plánovaná N/A N/A N/A N/A 230 230

07.61.00 Míra spokojenosti s pracovním místem

% evaluační studie

Dosažená 0 N/A N/A N/A N/A N/A

Výsledek


Plánovaná N/A N/A N/A N/A 94 75 75

Zdroj: IS MONIT7+, datum generování dat 28. 2. 2011




Ano, dosavadní postup realizace programu je zárukou naplnění cílů prioritní osy 3.



Nastavení výzev bylo v souladu s naplňováním specifických cílů prioritní osy. Řídící orgán

maximálně efektivně prováděl řízení výzev tak, aby reflektoval potřeby v dané oblasti – ve vztahu

k nastavení programu. Některé potřebné oblasti, jako například zkvalitnění vzdělávání na

základních školách, však do programu zahrnuto nebylo.



V době zpracování studie jsme neodhalili významnější rizika, která by mohla ohrozit dosažení





172

specifických cílů prioritních os. Při daném nastavení OPPA a disponibilní alokaci je zřejmé, že

míra dosažených výsledků a dopadů musí být vnímána s ohledem na dostupnou alokaci a její

relativní významnost s ohledem na celkový objem prostředků v jednotlivých oblastech.

S ohledem na koncentraci prostředků v rámci PO 3 především na sekundární a terciární

vzdělávání lze konstatovat, že nebyla identifikována významnější rizika pro průběh implementace

prioritní osy a plnění jejího specifického cíle. Lze nicméně doporučit aby ŘO v příštím

programovém období věnoval více pozornosti prezentovaným výstupům projektů a dohlížel na

jejich kvalitu (blíže viz kapitola k doporučením). Systém monitoringu je veden především

v kvantitativní rovině, na kvalitativní stránku výstupů a výsledků není systém dostatečně

zaměřen (platí nicméně obecně pro systém monitoringu i v ostatních operačních programech).

Možným dílčím rizikem by mohla být nedostatečná kvalita výstupů a výsledků s ohledem na jejich

další využití v cílovém regionu.





173

6 Evaluační téma 5: Zhodnocení naplňování

prioritní osy 4

6.1 Evaluační úkol 5.1: Zhodnocení nastaveného implementačního systému OPPA z hlediska jeho účinnosti a efektivnosti.

Cílem tohoto úkolu je posoudit nastavení implementačního systému OPPA z hlediska účinnosti a

efektivnosti. Úkol se zaměřuje jak na zhodnocení pravidel a postupů z hlediska žadatelů a příjemců

podpory tak z hlediska samotné implementační struktury (pracovníků ŘO).V rámci úkolu jsou řešeny

následující evaluační otázky:


5.1.1 Je nastavení pravidel OPPA srozumitelné, přehledné a logické?

5.1.2 Jsou pravidla OPPA vhodná s ohledem na charakter realizovaných projektů a v kontextu

platných předpisů na národní a evropské úrovni?

5.1.3 Jaké slabé a silné stránky je možné identifikovat v nastavení implementačního systému?

5.1.4 Jaké změny v pravidlech OPPA by bylo vhodné provést pro dosažení cílů ve smyslu

zjednodušení čerpání, zvýšení efektivnosti a posílení účinků intervencí?

5.1.5 Jsou monitorovací ukazatele nastaveny vhodně ve smyslu postižení reálného postupu

realizace intervencí?

Pozn.: Zhodnocení vhodnosti nastavení monitorovacích indikátorů bude provedeno v rámci řešení

evaluačních témat 2, 3 a 4

Otázky evaluačního úkolu jsou řešeny na základě:

Expertního posouzení nastavení implementačního systému

Dotazníkového šetření na příjemce a žadatele podpory

Konzultací a individuálních rozhovorů/workshopu s pracovníky ŘO

Evaluační otázky jsou řešeny z hlediska:

Srozumitelnost a přehlednost pravidel pro žadatele a příjemce38

Nastavení implementačního systému

Vyhodnocení srozumitelnosti a přehlednosti pravidel (požadavků) pro žadatele a příjemce bylo

založeno na základě expertního posouzení informací, které mají žadatelé a příjemci k dispozici (web,

příručky, text výzev apod.) a dále pak byly využity výstupy z realizovaného dotazníkového šetření

(počty respondentů dle jednotlivých charakteristik jdou uvedeny v kapitole 6.2).

38 Hodnocení spokojenosti bylo založeno na subjektivním vnímání respondenta a předpokladu, že respondent je schopen odlišit srozumitelnost/ přehlednost/ logičnost. Spokojenost s logičností nastavení pravidel je interpretována jako posouzení souladu nastavení postupů a požadavků s věcným zaměřením projektů.





174

Posouzení nastavení implementačního systému bylo vyhodnoceno z hlediska účinnosti a efektivnosti

s ohledem na logičnost nastavených postupů, charakter realizovaných projektů, z hlediska vhodnosti

s ohledem na kontext platných předpisů a efektivnost dosahování cílů programu. Nastavení

implementačního systému je hodnoceno na základě zhodnocení nastavení postupů administrace

v jednotlivých fázích projektového cyklu.

Současně je spolu s hodnocením nastavení a průběhu jednotlivých částí projektového cyklu částečně

vyhodnocena i evaluační otázka: 5.2.2 Jak je ze strany příjemců hodnocena fáze realizace projektů ve

vztahu k aktivitám řídícího orgánu, včetně podpory poskytované řídícím orgánem?Podpora

poskytované ŘO je pak hodnocena v kapitole 7.2.

6.1.1 Srozumitelnost, přehlednost a logičnost pravidel pro žadatele a

příjemce

5.1.1 (ČÁST) Je nastavení pravidel OPPA srozumitelné, přehledné a logické?

Z hlediska srozumitelnosti, přehlednosti a logičnosti byly vyhodnoceny tři hlavní komunikační kanály:

web

semináře

osobní konzultace (telefonické dotazy, emaily) s projektovými manažery

1) WEB

Internet se stává největším zdrojem informací a ostatní informační zdroje postupně ustupují do

pozadí. Proto je tomuto komunikačnímu kanálu potřeba věnovat největší pozornost, protože se ve

většině případů pravděpodobně jedná o první kontakt potenciálních žadatelů s informacemi o OPPA.

První kontakt:

Jedna z možností vyhledání stránek OPPA vede přes webové vyhledávače (Google, Seznam…), kde se

stránky OPPA – při zadání většiny logických vyhledávacích hesel – objevují většinou na prvním místě.

Pokud (potenciální) žadatel nezná přímo stránky OPPA, jeho cesta k nalezení informací může

pravděpodobně vést přes jeden z portálů. Jelikož řídícím orgánem operačního programu je Magistrát

hl. m. Prahy, předpokládají žadatelé nalezení informací na adrese www.praha.eu, případně

www.praha-mesto.cz. Odsud je možné se přes odkazy „Dotace a granty“ a „Evropské dotace“ dostat

až na odkaz přímo odkazující na web OPPA. Odkaz na dotace a granty se zobrazuje již v záhlaví první

stránky (přednastavené, pod záložkou „Hlavní stránka“), což napomáhá žadatelům k rychlému

nalezení žádaných informací.

Všechny výše zmíněné cesty by tedy měly dovést potenciální žadatele na

stránkyhttp://www.prahafondy.eu/cz/oppa.html (dostupné také z adresy www.oppa.cz, což usnadňuje

hledání), kde mají možnost nalézt nejaktuálnější informace o programu.

Problém je s adresou http://www.prahafondy.eu/oppa/ , kde se opakovaně vyskytuje chybová

hláška, že „Stránky budou v blízké době aktualizovány“.

http://www.praha.eu/

http://www.praha-mesto.cz/

http://www.prahafondy.eu/cz/oppa.html

http://www.oppa.cz/

http://www.prahafondy.eu/oppa/





175

Dle našeho posouzení z hlediska obsahu stránky obsahují odkazy na všechny nezbytné dokumenty a

podklady pro zpracování žádosti a realizaci projektu. Níže je uveden názor žadatelů a příjemců na

kvalitu webových stránek z hlediska obsahu a struktury.

Graf 78: Spokojenost žadatelů a příjemců s webovými stránkami

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření mezi žadateli a příjemci OPPA, květen 2012

Z hlediska obsahu jsou webové stránky hodnoceny velmi kladně (pouze 6,3 % respondentů vyjádřilo

svou nespokojenost s obsahem stránek). Struktura a přehlednost stránek byla stále hodnocena

pozitivně, ale nespokojených a méně spokojených respondentů zde bylo výrazně více než z hlediska

obsahu (14,5 % vyjádřila nespokojenost, z toho 5,6 % byla nespokojena a rozhodně nespokojena). Je

tedy evidentní, že pro žadatele/příjemce je spíše problém se na stránkách zorientovat než, že by měli

problém se samotným obsahem/náplní stránek.

Výzva:

Dalším krokem při plánování projektu je zjišťování vypisovaných výzev. Do záložky „Výzva“ je snadný

přístup z úvodní stránky OPPA a žadatel zde nalezne nejen harmonogram výzev do 6. výzvy na

podzim roku 2012, ale i souhrnné informace k ukončeným výzvám (výzvy 1-4). Harmonogram je

pouze indikativní, ale stanoví, že následující výzva pro všechny prioritní osy by měla být vypsána na

podzim 2012. K dispozici jsou také informace k aktuálně vyhlášené výzvě.

Informace k aktuálně vyhlášené výzvě obsahují text výzvy pro každou prioritní osu, harmonogram

výzvy od otevření, přes ukončení přijímání žádostí, termíny pořádaných seminářů a informace o

možnosti konzultovat projekty v rámci dané výzvy.

Lze tedy shrnout, že žadatelé mají možnost si dohledat dostatek informací o plánovaných výzvách,

informace jsou snadno nalezitelné a srozumitelné. Na stránkách se nacházejí přímo kontakty na

projektové a finanční manažery, u kterých je možné konzultovat a podmínky, za kterých konzultace

probíhají.

Příprava projektové žádosti:

Při přípravě projektu naleznou žadatelé nejvíce informací v projektové příručce. Tu jemožno dohledat

na webových stránkách OPPA. Za 4 roky fungování došlo k 8 aktualizacím, což je dvakrát víc než bylo

výzev. Tento stav může dost komplikovat žadatelům orientaci v pravidlech. Příručka se měnila

nejčastěji v rozmezí 1-3 měsíců před vyhlášením výzvy. Pro výzvy 1 a 2 vznikla vždy nová verze

příručky platná přesně ode dne vyhlášení výzvy. Změny v příručkách se ale netýkají systému

komunikace žadatelů s řídícím orgánem.

Dalším dokumentem dostupným na webu je příručka „Pokyny k vyplnění projektové žádosti“, která

obsahuje především technické údaje k vyplnění elektronické verze žádosti.





176

Termíny plánovaných seminářů pro žadatele jsou součástí harmonogramu výzvy a na webových

stránkách se žadatel dozví všechny potřebné informace – čas a místo konání, téma semináře,

podmínky registrace atd.

Přípravu projektové žádosti pomohou usnadnit i další informace na webových stránkách, například

informace týkající se obvyklých cen za dané období. Přehled cen umožňuje žadatelům lepší orientaci

a přesnější nastavení rozpočtu projektu.

Příjemci a žadatelé mají dle svého vyjádření největší problém se srozumitelností Metodického

pokynu pro vyplnění monitorovacích indikátorů (17 % nespokojených a 39,2 % částečně

spokojených). Ohledně textu výzvy a Projektové příručky se žadatelé a příjemci vyjadřují ve větší míře

pozitivně (90 % spokojených respondentů).

Graf 79: Spokojenost žadatelů a příjemců s Projektovou příručkou a textem výzvy a pokynem pro

vyplňování indikátorů


Lze tedy shrnout, že pro žadatele může být obtížné se orientovat ve změnových verzích Projektových

příruček – důležité je, aby měli novou verzi příručky k dispozici v co největším časovém předstihu

před samotným vypsáním výzvy (splněno u posledních 3 výzev). Informace k přípravě projektové

žádosti na webových stránkách jsou dostatečné, srozumitelné a logické.

Hodnocení a výběr projektů

Předpokládané termíny v procesu hodnocení jsou zveřejněny na webových stránkách ve společném

kalendáři OPPA a OPPK. K aktuální výzvě nejsou ještě informace o hodnocení k dispozici, při

předposlední výzvě byly k dispozici tyto termíny:

Plánovaný termín ukončení formálního posouzení projektů ze 4. výzvy

Plánovaný termín ukončení expertního posouzení projektů ze 4. výzvy

Plánovaný termín ukončení práce výběrových komisí pro 4. výzvu

Plánovaný termín jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy o výsledku výběru projektů ze 4. výzvy

V době, kdy je to aktuální, jsou žadatelům na internetu k dispozici jasné informace o dalším postupu

schvalování.





177

Realizace projektu

Na webu jsou nepravidelně zveřejňovány doplňující informace v sekci „Pro příjemce“ (upozornění na

nedostatky, na chyby, na další pomůcky). Dále pomáhají příjemcům s realizací projektu pořádané

semináře, které jsou vypsané na webových stránkách.

2) SEMINÁŘE

K aktuálně vyhlášené 5. výzvě jsou zatím naplánovány 3 semináře, přičemž dva jsou obecné o

vyhlášené výzvě a jeden seminář je konkrétní na problematiku vyplnění projektové žádosti OPPA v

Benefitu7. Termíny seminářů jsou vypsány v předstihu před vypsáním výzvy. Programem prvního

semináře jsou témata:

Obecná pravidla pro 5. výzvu

Zaměření výzvy (výzva je určena pouze pro prioritní osu 2)

Harmonogram 5. výzvy a průběh realizace projektů

Finanční řízení projektů

Otázky a odpovědi

Další seminář se zabývá zadáváním projektu do elektronického formuláře žádosti aplikace Benefit7,

do které musí žadatel svůj projekt zpracovat. Seminář bude věnován jak obecným pravidlům aplikace

Bnefit7+, tak i jednotlivým polím ve formuláři pro 5. výzvu OPPA.

Semináře pro příjemce byly organizované naposledy k výzvě č. 4 v roce 2011. Vztahují se vždy

k aktuálně probíhajícím výzvám a jejich náplní je:

o semináře pro úspěšný start podpořeného projektu

o semináře ke zpracování monitorovací zprávy

o semináře k pravidlům zadávacích řízení

Informace o seminářích pro žadatele jsou dostupné na webových stránkách, případně se o nich

lzedozvědět na konzultacích s projektovými manažery. Příjemci jsou pak o semináříchinformováni

emailem s ohledem na termín zahájení realizace projektu a předložení ZOZRP nebo MZ.

K realizovaným seminářům se žadatelé a příjemci vyjadřovali pozitivně. Spokojenost s poskytováním

seminářů vyjádřilo 93,5 % respondentů s tím, že 5,5 % respondentů se vyjádřilo, že byli částečně

nespokojeni.

Graf 80: Spokojenost žadatelů a příjemců s poskytováním informací na seminářích


Lze shrnout, že semináře pokrývají všechna hlavní témata, která jsou pro žadatele a příjemce při

psaní a realizaci projektu podstatná.





178

3) OSOBNÍ KONZULTACE (telefonické dotazy, emaily) s projektovými manažery

S dotazy na něž nedostane žadatel odpověď na webových stránkách nebo v průběhu semináře se

ještě může obrátit na konkrétní projektové manažery, kteří by měli být schopni mu pomoci. Na

webových stránkách v záložce „Kontakty“ je možné snadným způsobem vyhledat kontakty na

požadované projektové, programové či finanční manažery.

U každé výzvy jsou stanoveny termíny, ve kterých konzultace probíhají. U poslední páté výzvy je pro

konzultace vyčleněno období od 23. 5. do 18. 7. 2012. Konzultační hodiny projektových a finančních

manažerů nejsou dány, ale je stanoveno, že na konzultaci je vyhrazeno pro jednoho žadatele pouze

30 minut. Kontakty na odpovědné manažery jsou připojeny k vyhlášené výzvě. Minimálně 3 dny před

konáním konzultace musí žadatel zaslat svůj projektový záměr, který hodlá s pracovníky konzultovat.

V kontaktech na projektové a finanční manažery pro příslušnou prioritní osu a výzvu jsou uvedeny i

emailové a telefonické kontakty, takže má žadatel možnost k případným dotazům využít i tuto cestu.

Dohledání kontaktů na manažery OPPA je snadné, schůzku je třeba stanovit s rozumným časovým

předstihem, ale doba konzultace může být u složitějších problémů a projektů neúměrně krátká.

Podrobné vyhodnocení poskytování podpory ze strany PM a FM je předmětem řešení úkolu 5.2.

Celkové vyjádření žadatelů a příjemců ke srozumitelnosti, přehlednosti a logičnosti nastavení

pravidel

Srozumitelnost a přehlednost pravidel hodnotí pozitivně přibližně 85 % žadatelů a příjemců s tím, že

hůře je hodnocena jejich přehlednost (o 2 p.b.). Relativně méně pozitivně pak žadatelé a příjemci

hodnotí logičnost pravidel poskytování podpory (22 % vyjádřilo nespokojenost). Horší hodnocení

logičnosti pravidel souvisí s nastavením některých postupů a požadavků, které jsou na příjemce a

žadatele kladeny. Tyto jsou pak předmětem vyhodnocení v následující kapitole.

Graf 81: Spokojenost žadatelů a příjemců s nastavením pravidel






179


5.1.1 (ČÁST) Je nastavení pravidel OPPA srozumitelné a přehledné?

Nastavení pravidel a poskytování informací (web, semináře, dokumenty, konzultace) poskytuje

žadatelům a příjemcům přehledně a dostatečně srozumitelně informace, které potřebují pro

zpracování projektové žádosti a zajištění realizace projektu.

Relativně nižší (přesto, že stále vysoká) je přehlednost webových stránek a Metodický pokyn pro

vyplňování monitorovacích indikátorů.

Podrobné informace k vyhodnocení jsou výše v textu.





180

6.1.2 Zhodnocení nastavení implementačního systému (účinnosti a

efektivnostinastavení postupů)

5.1.1 (ČÁST) Je nastavení pravidel OPPA srozumitelné, přehledné a logické?






5.2.2 (ČÁST) Jak je ze strany příjemců hodnocena fáze realizace projektů ve vztahu k aktivitám

řídícího orgánu, včetně podpory poskytované řídícím orgánem?

NASTAVENÍ IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURY A ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY

Řídícím orgánem OPPA (ŘO) je hl. m. Praha. Agendu ŘO zajišťuje odbor Evropských fondů Magistrátu

hl. m. Prahy (FON MHMP). Odbor FON při zajištění implementace OPPA spolupracuje s dalšími

odbory magistrátu. Zapojení těchto odborů do řízení programu ukazuje následující schéma.

Schéma struktury řízení OPPA

Zdroj: Operační manuál OPPA

Kromě subjektů uvedených ve schématu se na implementaci programu dále podílí odbor

zdravotnictví, sociální péče a prevence (ZSP MHMP), který se z hlediska své odborné působnosti

podílí na aktivitách týkající se prioritní osy 2, a odbor školství, mládeže a sportu (SMS MHMP), který

se z hlediska své odborné působnosti podílí na aktivitách týkající se prioritní osy 3, konkrétně na





181

přípravě vyhlašovaných výzev, přípravě dokumentace, přípravě individuálních komplexních projektů

a účastí ve Výběrové komisi.

Aktivity OPPA na odboru FON MHMP zajišťuje oddělení Evropského sociálního fondu. Administrativní

kapacity oddělení a přehled pracovních pozic ukazuje následující tabulka.

Přehled pracovních pozic oddělení ESF

Pozice Počet pracovních pozic

Vedoucí oddělení 1

Konzultant pro finanční řízení 1

Manažer technické pomoci 1

Konzultant pro monitoring a evaluace 1

Programový manažer 3

Projektový manažer 11

Finanční manažer 13

Konzultant pro nesrovnalosti 1

Manažer pro publicitu (společný pro OPPA a OPPK, pozice na sekretariátu FON MHMP)

1

Celkem pracovních pozic 33

Zdroj: Operační manuál OPPA

Hlavní zjištění/zhodnocení evaluátorem

Na základě provedeného zhodnocení realizace postupů (viz administrace projektů v jednotlivých

fázích projektového cyklu) a na základě výstupu rozhovoru s pracovníky ŘO lze konstatovat, že

zajištění personálních kapacit lze označit za hraniční, tj. minimální pro zajištění realizace nezbytných

postupů v požadovaných lhůtách. Snížení stavu zaměstnanců by se pak patrně již bezprostředně

negativně odrazilo do provádění aktivit a do prodloužení lhůt realizace některých činností.

Za pozitivní (silnou stránku) lze označit věcné rozdělení PM a FM na jednotlivé prioritní osy. Tímto

způsobem je podpořena i kompetentnost PM a FM při komunikaci s žadateli a příjemci.

Kompetentnost PM a FM také kladně v provedeném dotazníkovém šetření hodnotilo přes 90 %

žadatelů a příjemců (blíže viz řešení evaluačního úkolu 5.2).

TYPY PROJEKTŮ A ZPŮSOB ALOKACE FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

OPPA je realizováno prostřednictvím individuálních komplexních (IKP) a individuálních grantových

projektů (IGP).

Finanční prostředky na komplexní projekty jsou alokovány „přímým přidělením“ určeným příjemcům

vymezeným v Implementačním dokumentu OPPA. Jedná se o subjekty, které mají nezbytnou

působnost pro realizaci těchto projektů (nikdo jiný by je realizovat nemohl).

Finanční prostředky na grantové projekty jsou alokovány na základě vyhlašovaných výzev radou hl.

m. Prahy pro předkládání projektových žádostí.

Dalším typem projektů jsou pak projekty technické pomoci (TP), které jsou realizovány výhradně ESF

FON MHMP.





182


Rozdělení projektů na IKP a IGP odpovídá věcnému zaměření projektů a je vhodné i z hlediska

odlišného typu žadatelů.

POSTUP VYHLAŠOVÁNÍ VÝZEV

Dle OM OPPA je výzva vyhlašována minimálně 1x za 2 roky do vyčerpání prostředků alokovaných pro

danou prioritní osu s tím, že výzvy pro jednotlivé prioritní osy budou zpravidla vyhlašovány ve

společném termínu. Do dnešní doby byly vyhlášeny celkem čtyři výzvy a to vždy v jednom společném

termínu pro všechny osy v daném kalendářním roce počínaje rokem 2008 (3. výzva byla pouze pro

projekty PO 1 a 3).

Původně se předpokládalo vyhlášení celkem čtyř výzev za celou dobu realizace programu. V roce

2010 bylo rozhodnuto o předčasném/dřívějším vyhlášení 3. výzvy. Nyní je tak ještě na rok 2012 (září)

pro všechny prioritní osy plánována poslední společná výzva (6. výzva). Z důvodu nízkého čerpání na

IKP u prioritní osy 2 a realokace prostředků na IGP bude v květnu 2012 vyhlášena 5. výzva specificky

zaměřená na tyto projekty.

Text výzvy zpracovává ESF FON MHMP zvlášť pro každou prioritní osu. Návrh textu výzvy je

projednáván v rámci tzv. Programového partnerství (PROP), které je jmenováno ředitelem FON

MHMP jako poradní orgán pro koordinaci věcného zaměření výzev a IKP.

Následně text výzvy připomínkuje výbor ZHMP (výbor,v jehož gesci je oblast fondů EU). Obsah výzvy

pak finálně schvaluje Rada hl. m. Prahy (RHMP).


PROP jakožto nezávislý orgán, kde jsou zastoupeni odborníci z relevantních organizací v dané věcné

oblasti, zajišťuje vhodnou platformu pro nastavení výzev z hlediska jejich věcného zaměření.

Připomínkování textu výzvy výborem ZHMP je dle informací pracovníků ŘO spíše informativní nebo se

jedná o drobné návrhy úpravy, tj. nedochází ke komplikacím se zasahováním do přípravy výzev.

Administrativní náročnost přijímání/hodnocení projektů v případě souběhu výzev na všechny prioritní

osy je systémově řešena rozdělením kompetencí PM a FM dle prioritních os. Souběh vyhlašovaných

výzev nelze označit za specifickou zátěž.

Jako pozitivní z hlediska optimalizace rozsahu nároků na personální kapacity bylo omezování počtu

předkládaných projektů. Tato omezení se lišila s ohledem na výzvy a zaměření projektů (prioritní

osy). Např. omezení počtu projektů do výše naplnění 250 % alokace výzvy (PO1 ve 3. výzvě), u PO 3

ve 2. výzvě mohljeden oprávněný žadatel předložit pouze tolik projektových žádostí, které v objemu

požadovaných prostředků z OPPA dosahovaly maximálně výše 70 % rozpočtu výzvy (této aktivity; ve

3. výzvě pak bylo 40 %) a ve 4. výzvě PO 3 mohli oprávnění žadatelé v rámci skupiny aktivit B

předložit pouze takový počet projektových žádostí, který odpovídal počtu fakult se sídlem v hl. m.

Praze, na něž se vysoká škola člení. Vysoká škola, která se nečlenění na fakulty, mohla předložit

pouze jednu projektovou žádost).





183

Tento přístup (u PO3) pak zejména zamezil tomu, aby v rámci konkurence projektů na OPPA hodnotili

(vzájemně porovnávali) projekty od jednoho žadatele (fakulty VŠ) s tím, že výběr projektů pro

předložení měli zajistit sami žadatelé, tj. vybrat nejkvalitnější záměr pro předložení do OPPA.

POSTUP PŘÍPRAVY A PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ

IKP a projekty TP jsou předkládány určenými příjemci od data schválení OPPA EK (12. 10. 2007) po

konzultaci žádosti s FON MHMP a kladném vyjádření PROP, které musí připravený projekt doporučit

k předložení.

IGP jsou předkládány v rámci vyhlášených výzev. Dle OM OPPA ESF FON MHMP poskytuje žadatelům

podporu při zpracování projektové žádosti. Tato podpora spočívá v možnosti 30 minutové konzultace

projektového záměru (nikoli projektové žádosti), a to s ohledem na dostatečnou administrativní

kapacitu.

Žádosti jsou zpracovávány v systému BENEFIT7 a předkládány osobně ESF FON MHMP v listinné

podobědo termínu uvedeném ve výzvě (IKP kdykoliv).Výzva k předkládání žádostí je vyhlašována

minimálně 10 týdnů před uzávěrkou příjmu projektových žádostí.


Pro IKP je charakteristické „společné hledání cesty“ při nastavení projektu tak, aby jeho aktivity

mohly být financovány z OPPA. Příprava a nastavení projektu tak za podpory a konzultace PM a FM

často trvá i řadu měsíců (vyhodnocení poskytování podpory blíže viz evaluační úkol 5.2). ESF FON

MHMP se zde nachází v poměrně složité situaci, kdy nemůže potenciálním žadatelům z MHMP nic

přímo nařizovat a dochází tak k časově náročnému postupu licitace představ žadatele a daných

podmínek programu. Tato situace je charakteristická a de facto nevyhnutelná při komunikaci

subjektů na stejné úrovni (odborů, oddělení MHMP). Z hlediska zajištění naplňování cílů programu je

pak nezbytné, aby ESF FON MHMP důsledně hlídal požadavky dané podmínkami programu vyplývající

z legislativy EU a ČR a poskytoval žadatelů podporu tak, aby bylo zajištěno optimální nastavení

programů (z věcného i realizačního hlediska). Jedním z úzkých míst IKP je pak zejména nastavení a

realizace výběrových řízení. ESF FON MHMP i zde však může plnit pouze poradní roli.

S ohledem na převis poptávky projektů nad objemem alokace je pochopitelné nastavené omezení

konzultací IGP (omezení konzultace: 30 min na projekt a možnost konzultovat pouze projektový

záměr). Dle informací pracovníků ŘO je však v případě dostatečné personální kapacity poskytován při

konzultacích větší prostor. Problém je často v tom (zejména u prioritní osy 1), že většina žadatelů

přichází na konzultaci až ke konci výzvy a dochází zde tak k velké kumulaci žádostí o konzultaci

záměru. Pro žadatele, kteří přijdou dříve je tak u konzultací větší časový prostor. Za pozitivní lze

označit to, že žadatelé mohou a také využívají dodatečné emailové a telefonické konzultace.

Poskytování podpory při přípravě projektové žádosti ze strany MP je pak blíže řešeno v rámci úkolu

5.2. Možnost konzultací nejhůře hodnotili žadatelé 2. prioritní osy (blíže viz řešení evaluačního úkolu

5.2).

S ohledem k objemu předložených projektů ve výzvách lze lhůtu pro zpracování žádostí (vyhlášení

výzvy min. 10 týdnů před uzavřením výzvy) označit za dostatečnou.

Z hlediska náročnosti přípravy projektové žádosti se téměř 37 % respondentů (žadatelů a příjemců)

vyjádřilo, že nemělo problém s žádnou z oblastí. Tento poměr je obdobný pro všechny výzvy a





184

prioritní osy. Výsledek lze hodnotit, jako pozitivní vyjádření z hlediska vnímání problémů při psaní

žádosti. Výjimkou jsou pouze projekty IKP, kde byl poměr respondentů, kteří neměli problémy

s žádnou z oblastí jen 25 %. U projektů IKP však s ohledem na nízký počet odpovědí, kdy odpověděli

pouze 4 respondenti, výsledek nelze považovat za zcela vypovídající/reprezentativní.

Dle komentářů také řadě žadatelů usnadnilo přípravu projektu zadání zpracování žádosti externí

firmě.

Graf 82: Odpověď na otázku: Měli jste při přípravě projektové žádosti s nějakými oblastmi potíže?

(podíl odpovědí od všech respondentů)


Jako nejvíce problematická oblast při přípravě projektové žádosti se u IGP ukazuje zpracování

rozpočtu projektu a nastavení indikátorů. Problém s těmito oblastmi uvedlo kolem 20 % žadatelů.

Dále pak se jako problematická ukazuje příprava harmonogramu a práce s webovou aplikací

Benefit7+ (u 15 % žadatelů). Ohledně přípravy rozpočtu a harmonogramu někteří respondenti

uváděli, že měli problém s odhadem rozpočtu a nastavením harmonogramu tak, aby rozpočet

následně odpovídal skutečným potřebám při realizaci. U webové žádosti si pak respondenti stěžovali

na její nestabilitu při přetížení v závěru výzvy (špatná dostupnost a špatné odezvy webové aplikace,

kolabování aplikace v důsledku přetížení). Připomínkou také bylo, že Benefit nerozpoznává znaky jako

uvozovky a pomlčky používané veMS Word, takže po překopírování informací se objevují otazníky.

Vyjádření jednoho z respondentů však bylo, že: „Po důkladném nastudování příručky a na základě

dílčích konzultací lze (přípravu žádosti) zvládnout.“





185

POSTUP HODNOCENÍ A VÝBĚR PROJEKTŮ

Postup hodnocení a výběru projektů

Projekty v OPPA podstupují de facto 2 stupně hodnocení (formální a věcné) a výběr/schvalování

v několika krocích, které se pro IKP a IGP částečně odlišují:

Formální hodnocení

Formální hodnocení – interní hodnotitelé (projektoví a programoví manažeři)

Věcné hodnocení

Věcné hodnocení (expertní posouzení) IGP – externí hodnotitelé (2 nezávislí experti)

Věcné hodnocení (expertní posouzení) IKP – hodnotitelská komise (3 nezávislí experti)

Výběr projektů

Výběrová komise (jen IGP) – výběr projektů (ne/doporučení projektů ke schválení)

Výbor Evropských fondů zastupitelstva hl. m. Prahy (ZHMP) – doporučení projektů ke schválení

Schvalování projektů

Rada hl. m. Prahy (RHMP) - doporučení projektů ke schválení (u IKP je usnesení Rady právním aktem)

Zastupitelstvohl. m. Prahy (ZHMP) – schválení projektů (jen IGP)

Uzavření smluvního vztahu

Ředitel odboru FON – podpis smlouvy (jen IGP)39

Usnesení RHMP (u IKP)

Postupy procesu hodnocení jsou detailně popsány v Operačním manuálu OPPA a v příručkách

pracovních postupů (PP pro formální hodnocení, PP pro expertní posouzení, PP pro výběr projektů,

PP pro uzavírání smluv) a zde je proto dále nepopisujeme. Hlavní zjištění a zhodnocení nastavení a

realizace postupů je uvedena níže.

Nastavení a dodržování lhůt pro hodnocení a výběr projektů

Nastavené lhůty pro hodnocení a výběr projektů ukazuje následující tabulka.

Lhůty pro hodnocení projektů

Fáze hodnocení či schvalování Délka trvání

(v týdnech)

Kumulovaná délka trvání (v týdnech)

Zajišťuje

Formální posouzení (přechod projektu do stavu P2) max. 4 4 ESF FON MHMP

Expertní posouzení max. 6 10 Externí hodnotitelé

Jednání výběrové komise max. 4 14 Výběrová komise

Jednání věcně příslušného výboru zastupitelstva hl. m.

Prahy

max. 2 16 Výbor ZHMP

Jednání Rady hl. m. Prahy max. 2 18 Rada hl. m. Prahy

Schválení Zastupitelstvem hl. m. Prahy (přechod do P3) max. 2 20 ZHMP

Příprava a uzavření smlouvy(přechod projektu do P4) cca 3 32 * ESF FON MHMP,

39 Popř. může smlouvy podepisovat pověřený pracovník.





186

Fáze hodnocení či schvalování Délka trvání

(v týdnech)

Kumulovaná délka trvání (v týdnech)

Zajišťuje

měsíce* příjemce

Zdroj: Projektová příručka OPPA (č. vydání 1.8, účinnost od 1. 2.2012) *Přibližný údaj byl doplněn na základě informace od pracovníků ŘO (délka lhůty do značné míry záleží na provedení úprav v žádosti ze strany žadatele). V projektové příručce je uveden údaj 4 týdny, ten je však nereálný.

Lhůty, tak jak je ukazuje výše uvedená tabulka, byly nastaveny již na počátku realizace programu a

zůstaly beze změny (viz srovnání s 1. verzí příručky platné od 8. 1. 2008).


Nastavení procesu hodnocení a výběru projektů je v OM OPPA velmi dobře popsán. Jsou vymezeny

pravomoci a role jednotlivých článků hodnocení. Za nejvýznamnější riziko považujeme složitý a

několika stupňový model schvalování projektů, který je však dán nastavením procesů na MHMP.

Složitost této struktury je částečně eliminována jednoznačným vymezením pravomocí jednotlivých

subjektů. Kromě odůvodněných případů zejména nelze měnit pořadí projektů oproti jejich

původnímu bodovému hodnocení ani vracet projekty k přehodnocení a podobně zasahovat do

expertního hodnocení. V pravomoci Výboru ZHMP, RHMP i ZHMP je výsledky hodnocení neschválit,

to se v praxi však neděje.V tabulce níže jsou uvedeny reálné lhůty administrace projektových žádostí

dle prioritních os v jednotlivých výzvách.

Tabulka 53: Délka trvání administrace projektových žádostí u jednotlivých výzev (kumulativně v týdnech)

Stav hodnocení a výběru projektu*

Výzva IGP IKP celkem Lhůta*

1 2 3 4

Prioritní osa 1

Formální posouzení 7,6 4,1 4,3 4,6 6,4 5,5 4

Hodnocení a schválení 40,3 22,6 15,5 22,5 39,1 26,0 20

Podpis smlouvy 41,2 34,4 26,0 34,9 38,4 34,2 32

Prioritní osa 2

Formální posouzení 5,1 2,8 ---- 4,6 4,3 4,3 4

Hodnocení a schválení 39,5 22,6 ---- 22,2 20,9 28,3 20

Podpis smlouvy 39,0 33,7 ---- 35,6 35,6 36,0 32

Prioritní osa 3



Podpis smlouvy 38,8 32,4 20,4 36,6 32,5 31,8 32

Celkem



Podpis smlouvy 40,2 33,7 24,1 35,6 35,0 33,7 32

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat z IS MONIT7+ (data k 17. dubnu 2012) * Jedná se o lhůty dle Projektové příručky/Operačního manuálu. Do této lhůty není započtena doba

navrácení žádosti k opravě/doplnění žadateli. Pozn.: jednotlivé stavy hodnocení a výběru projektů odpovídají následujícím stavům projektové

žádosti:Formální posouzení – Projektová žádost splnila podmínky přijatelnosti a formálních náležitostí(délka přechodu projektu ze stavu P1do stavu P2); Hodnocení aschválení– Projekt doporučen / schválen (délka přechodu projektu ze stavu P2 dostavuP3); Podpis smlouvy – Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou(délka přechodu projektu ze stavu P3 dostavuP4)





187

Vzhledem k tomu, že výzvy pro jednotlivé prioritní osy jsou vyhlašovány souběžně, probíhá obdobně i

postup kontroly, hodnocení a schvalování žádostí. Zejména pak u schválení žádostí je patrný stejný

termín předložení žádostí ZHMP (RHMP u IKP).

Graf 83: Délka trvání administrace projektových žádostí dle jednotlivých prioritních os (za všechny

výzvy)

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat z IS MONIT7+ (data k 17. dubnu 2012)

Patrné jsou pak rozdíly v délce administrace žádostí mezi výzvami. Evidentní (a potvrzené

v rozhovoru se zástupci ŘO) je ustálení postupů po 1. výzvě (tj. pro 2. a 4. výzvu) s vybočením u

3. výzvy, které bylo dáno tlakem na zajištění administrace před krajskými volbami a dle vyjádření

pracovníků ŘO je standardní opakování těchto lhůt nereálné. Snížení délky lhůt po 1. výzvě bylo dle

vyjádření zástupců ŘO dáno zejména ustálením postupů a získáním zkušeností s administrací

projektů, ale také prací s externími hodnotiteli. U 2. a 4. výzvy pak byly nastavené lhůty de facto

dodržovány.

Graf 84: Délka trvání administrace projektových žádostí v jednotlivých výzvách

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat z IS MONIT7+ (data k 17. dubnu 2012)





188

Formální posouzení žádostí u 4. výzvy s lhůtou 4 týdny v průměru u PO1 a PO2 trvalo 4,6 týdnů a u

PO3 1,9 týdne. Dle dostupných dat tak bylo 90 % projektů zkontrolováno do 5 týdnů, a to včetně

doby dopracování/dodání podkladů žadateli na základě připomínek. U IKP pak byla polovina projektů

zkontrolována do 3 týdnů, dalších 25 % projektů do 7 týdnů a do 9 týdnů pak bylo zkontrolováno

90 % projektů. Šest projektů pak bylo zkontrolováno do 13 týdnů a u dvou projektů pak kontrola

trvala 25 a 27 týdnů.

Lhůta 16 týdnů pro hodnocení a schvalování projektů byla u 4. (a obdobně i u 2.) výzvy IGP

překročena maximálně o dva týdny u poloviny projektů. Projekty tedy byly v 16 týdenní lhůtě

ohodnoceny a vybrány a 2 týdenní posun byl dán jejich předložením na 1. uskutečněné zasedání

ZMHMP. Další část projektů pak byla schválena do 2,1 týdne (tj. na dalším zasedání ZHMP).

V průměru pak tato fáze administrace u IGP 4. výzvy trvala 18,8 týdnů. Od podání žádostí žadatelem

pak 22,4 týdnu, tj. o necelé 2,5 týdne déle než je nastavená lhůta. U 3. výzvy, kde byla snaha projekty

schválit před krajskými volbami, se proces hodnocení a schvalování podařilo stáhnout na 14 týdnů.

Tento postup však dle vyjádření pracovníku ŘO není standardně opakovatelný, protože byl realizován

na úkor jiných aktivit, které byly odloženy k pozdější realizaci.

U projektů IKP hodnocení a schvalování trvalo reálně déle než u IGP, a to 26,3 týdne (50 % projektů

bylo schváleno do 33 týdnů). U 25 % projektů IKP, kde se proces schvalování nejvíce zdržel, pak

hodnocení a schvalování trvalo 35 až 40 týdnů. Celkem pak od podání žádosti těchto IKP po jejich

schválení uběhlo až téměř 60 týdnů (17+40).

Rozložení délky trvání kontroly, hodnocení a schvalování projektových žádostí v jednotlivých výzvách

dle podílu projektů ukazuje následující graf. Z grafu je patrné, že 50 % IGP bylo u 2. a 4. výzvy

schváleno do 22 měsíců a zbytek projektů do 30 týdnů od předložení projektové žádosti. U IKP byla

čtvrtina projektů schválena do 20 týdnů, 75 % projektů pak do 42 týdnů a u některých projektů se

pak celý proces protáhl až na téměř 60 týdnů.

Graf 85: Délka trvání kontroly, hodnocení a schvalování projektových žádostí u jednotlivých výzev

(v týdnech od podání žádosti)

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat z IS MONIT7+ (data k 17. dubnu 2012) Pozn.: U projektů 1. výzvy je informace o délce trvání zkreslena chybným (opožděným) zadáním stavů P3 do

informačního systému (de facto souběžné zadání stavu P3 a P4 do IS MONIT7+).





189

Na základě provedené analýzy můžeme konstatovat, že celkový postup kontroly, hodnocení a

schvalování projektových žádostí IGP probíhá (s drobným zpožděním daným termíny zasedání

ZHMP, které probíhá jednou za měsíc) dle harmonogramu a nastavené lhůty jsou de facto

plněny.Toto dokládá i vysoká spokojenost respondentů dotazníkového šetření s dodržováním lhůt

(viz níže).

U IKP pak, dochází k občasným zdlouhavým či komplikovaným konzultacím ohledně nastavení

projektů a toto projednávání díky individuálnímu přístupu často zabere značný čas. U 75 % projektů

pak dochází k prodlužování nastavených lhůt. Tuto skutečnost nelze jednoznačně hodnotit jako

negativní, protože předmětem projednávání úprav/doplnění žádostí projektů je i samotná

optimalizace projektů, tj. jejich lepší nastavení s ohledem na podmínky programu a potřeby v dané

oblasti. U některých projektů však dochází k problémům z hlediska samotné přípravy a nastavení

projektu. Přesný podíl těchto projektů neznáme, ale můžeme jej odhadnout na základě neúměrného

protahování administrativních lhůt. Z tohoto hlediska by podíl takto „problematických“ projektů

mohl odhadem dosahovat čtvrtiny projektů (administrace přes 42 týdnů), minimálně pak 10 %, kde

byla délka administrace přes 50 týdnů. Pro řešení těchto projektů by bylo vhodné hledat vhodné

systémové řešení, které by pomohlo ustavit konkrétní systém odpovědnosti za přípravu a

následnou realizaci IKP. Např. ustanovení odpovědného týmu za přípravu projektu. Týmu, který by

se odpovídal konkrétnímu subjektu na MHMP (adekvátnímu z hlediska organizační struktury; např.

ZHMP, RHMP nebo Výbor Evropských fondů ZHMP).

Do následného procesu podpisu smlouvy pak už z hlediska dodržování lhůt vstupuje značný faktor

žadatele (realizace úprav projektu navržených výběrovou komisí) a vyhodnocení dodržování lhůt je

tak nemožné. Podpis smlouvy u IGP v průměru u 2. výzvy trval 11 týdnů a u 4. výzvy pak přes

13,3 týdne od schválení projektu. Do 12 měsíců tak byla u 2. výzvy smlouva podepsána u tří čtvrtin

projektů a u 4. výzvy jen u 25 %. U téměř všech projektů (99 %) pak byla smlouva podepsána do

14 týdnů u 2. výzvy a do 16 měsíců u 4. výzvy. U IKP pak bylo 75 % projektů schváleno RHMP (u IKP

odpovídá podpisu smlouvy u IGP) do 7 týdnů, 90 % projektů do 18 týdnů a u 10 % projektů schválení

RHMP trvalo až 28 týdnů.

Graf 86: Délka trvání podpisu smlouvy od schválení projektové žádosti (v týdnech)

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat z IS MONIT7+ (data k 17. dubnu 2012) Pozn.: U projektů 1. výzvy je informace o délce trvání zkreslena chybným (opožděným) zadáním stavů P3 do

informačního systému (de facto souběžné zadání stavu P3 a P4 do IS MONIT7+).





190

Vyhodnocení postupu podpisu smlouvy je, a to i z hlediska rozdílu mezi IGP a IKP, obdobný jako u

postupu kontroly, hodnocení a schvalování projektů. Prodloužení lhůty mezi 2. a 4. výzvou pak odráží

skutečnost, že ŘO, resp. Výběrová komise na základě větších zkušeností s realizací projektů nyní

navrhuje ve větší míře úpravy v projektech (často se týká zejména návrhů úprav rozpočtů). Toto se

následně projevuje i do delšího času na úpravu projektů ze strany žadatelů, která je podmínkou pro

uzavření smlouvy. ŘO tento postup, tedy vyšší míru úprav projektů, označil za jeden z hlavních

pozitivních úprav/posunů v přístupu k hodnocení a výběru projektů.

Názor žadatelů na dopad úprav projektů navržených výběrovou komisí40 z hlediska následné realizace

a kvality projektů ukazuje následující graf.

Graf 87: Odpověď na otázku: Považujete navržené úpravy v projektu hodnotitelem / výběrovou

komisí za adekvátní? Vyberte všechna relevantní tvrzení a zdůvodněte (podíl odpovědí od všech

respondentů)


Dvanácti procentům respondentů komice nenavrhla žádné úpravy projektu. Přes 40 % respondentů

pak uvedlo, že úpravy neměly vliv na kvalitu projektu. Za negativní z hlediska naplnění smyslu

projektu a následných komplikací při realizaci úpravy označilo 4 % respondentů. Nemožnost

vyargumentovat čizamítnout nevhodné návrhy změn v projektu bylonegativně hodnoceno 9 %

respondentů41. Vzhledem k tomu, že navržené úpravy v projektech nejsou pro žadatele vítané

z principu (často se jedná o snížení rozpočtu) hodnotíme výsledky šetření a tedy i rozsah

navrhovaných úprav v projektech velmi pozitivně (pouze 3 % respondentů díky navrženým úpravám

40Členy VK (min. 8 max 20 členů) jsou zástupci ESF FON MHMP, věcně příslušných odborů MHMP, partnerských řídících orgánů operačních programů financovaných z ESF, sociálních partnerů, nestátních neziskových organizací a nezávislí odborníci. Samotní členové jsou pak jmenováni na základě návrhu oslovených institucí.

41OM OPPA neumožňuje, aby příjemci argumentovali nebo zamítali změny projektové žádosti, které schválilo ZHMP.





191

zvažovalo ukončení projektu). K posouzení pak zůstává vyjádření 10 % respondentů, že navržené

úpravy vedly ke snížení kvality projektu, a to s ohledem zda tato změna byla žádoucí. Pouze však 4 %

respondentů uvedlo, že navržené úpravy vedly k negativní změně v zaměření (původního smyslu)

projektu.

Dalším pozitivním bodem, jak z hlediska vyjádření ŘO, tak z hlediska hodnocení evaluátora, byl

zvýšený požadavek na výběrovou komisi (VK) ohledně zdůvodňování hodnocení projektů. VK musí

své návrhy náležitě zdůvodnit a posoudit. V tomto směru došlo k posunu oproti dřívějším výzvám.

Za pozitivní lze také označit, že v průběhu realizace OPPA došlo k výrazné redukci externích

hodnotitelů v databázi hodnotitelů (cca z 200 na 100). Tato skutečnost byla dle informací ŘO dána

vyřazením nekvalitních hodnotitelů na základě interního hodnocení hodnotitelů PM (na základě

interní metodiky pro hodnocení externích hodnotitelů). Požadavky na hodnotitele byly u OPPA

rovněž přísnější než u jiných ESF programů (např. požadavek na 7 let praxe v oboru oproti 5 rokům u

jiných ESF programů). Důraz byl kladen i na kvalitní školení hodnotitelů.

Vysoký podíl arbitrážních hodnocení (dle předešlých analýz u 2. výzvy 24 % u PO 1.1) se dle vyjádření

ŘO podařilo snížit tím, že třetí hodnocení je prováděno pouze v případě více než 25 bodového rozdílu

mezi hodnotiteli. Dříve bylo 3. hodnocení prováděno i u hodnocení, kde se lišilo

doporučující/nedoporučující stanovisko hodnotitele. V některých případech to však znamenalo i

provedení 3. hodnocení i při nízkém bodovém rozptylu.

Přes výše uvedené však byly respondenti provedeného dotazníkového šetření ze všech otázek na

spokojenost nejméně spokojeni právě s profesionalitou práce externích hodnotitelů (viz graf níže).

V komentářích pak právě poukazovali na velké rozdíly mezi jednotlivými hodnoceními. Z toho

hlediska doporučujeme tomuto problému věnovat další pozornost. Jako hlavní příčinu

pravděpodobně vidíme v nedostatečném sladění hodnotitelů, které také souvisí s vymezením

hodnotících kritérií a nastavením škál.

Graf 88: Spokojenost žadatelů a příjemců s aspekty hodnocení žádostí


Názor respondentů na transparentnost hodnocení se pochopitelně velmi liší mezi úspěšnými a

neúspěšnými žadateli. Spíše spokojeno až rozhodně spokojeno bylo 90 % úspěšných žadatelů

s transparentností hodnocení spokojeno (62 % pak přímo rozhodně spokojeno nebo spokojeno). U

neúspěšných žadatelů pak bylo spíše spokojeno až rozhodně spokojeno 52 % respondentů a téměř

30 % bylo nespokojeno a rozhodně nespokojeno. Někteří z respondentů v komentářích jako důvod

netransparentnosti uváděli právě rozdíly v hodnocení mezi hodnotiteli (viz výše). Někteří respondenti

pak uváděli, že neměli žádné informace o hodnocení. Toto tvrzení však s ohledem na rozsah





192

předkládaných a zveřejňovaných informací (např. na webových stránkách) nepovažujeme za

odůvodněné.

S dodržováním lhůty pro hodnocení projektové žádosti vyslovilo nespokojenost 13,4 % respondentů

s tím, že řada z nich v komentářích uváděla, že je spíše nespokojena s celkovou dobou nastavení

lhůty. Jinak výrazná většina respondentů (86,6 %) vyjádřila spokojenost s dodržováním lhůty a řada

z nich pak i v komentáři tuto skutečnost vyzdvihovala, a to i v porovnání s jinými programy

financovanými ze SF.

POSTUP A ADMINISTRACE REALIZACE PROJEKTŮ

Finanční toky na úrovni hl. m. Prahy

Systém finančních toků OPPA vychází z Metodiky finančních toků a kontroly programů

spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na

programovací období 2007–2013 (MFTK) vydané MF.

Zdroje financování projektů jsou ze dvou zdrojů:

1. dotace z kapitoly MMR státního rozpočtu na implementaci OPPA 2. z rozpočtu hl. m. Prahy

Dotace z kapitoly MMR státního rozpočtu na implementaci OPPA je poskytovaná prostřednictvím

dvou rozhodnutí o poskytnutí dotace42:

a) rámcového rozhodnutí o poskytnutí dotace s platností až do 31. 12. 2015;

b) ročního rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Prostředky z rozpočtu hl. m. Prahy jsou na financování OPPA poukazovány na základě schváleného

objemu prostředků z rozpočtu hl. m. Prahy a ve vazbě na poskytnutí prostředků z kapitoly MMR

státního rozpočtu.

Podpora příjemcům je pak v rámci OPPA je poskytována z rozpočtu hl. m. Prahy v souladu se

zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších

předpisů.

Zjištění/zhodnocení

Nastavené financování není z hlediska zajištění proplácení projektů dle vyjádření pracovníku ŘO

optimální a vykazuje některé problémy. HMP je zde z hlediska proplácení projektů závislé na

poskytnutí prostředků od MMR. Největším problém je, že MMR vyžaduje doložení podkladu pro

odhad čerpání F1, tj. žádosti o platbu ze strany projektů (tyto však u OPPA vystavuje ŘO až po

schválení monitorovací zprávy). Schválení a celková administrace nové žádosti o dodatečné

prostředky od MMR pak trvá minimálně jeden měsíc. Nárazově, při kumulaci žádostí o platbu od

příjemců, pak může tento postup znamenat i omezení plynulého proplácení žadatelům. Tento postup

42 Prostředky poskytované ze SR na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, a případně i prostředky SR určené na národní spolufinancování jsou hl. m. Praze poskytovány prostřednictvím rozpočtové kapitoly MMR z titulu rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaném dle zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla (OM OPPA).





193

je rovněž spojen s vyšší administrativou (prostředky MMR poskytuje na základě Rozhodnutí o

poskytnutí dotace).

Postupy financování na úrovni projektů – žádosti o platby

V OPPA jsou poskytovány zálohové (ex ante) platby43, a to až do výše 100 % schválené podpory

projektu. Podmínkou pro poskytování zálohových plateb je řádné průběžné vykazování nákladů

projektu. První zálohová platba je příjemcům poukázána na základě smlouvy (právního aktu), druhá

zálohová platba na základě schválení Zprávy o zahájení realizace projektu a další zálohové platby na

základě vyúčtování dříve poskytnutých zálohových plateb. Periodicita předkládání tohoto vyúčtování,

spolu s žádostí o platbu, je nastavena na 6ti měsíční interval již ve smlouvě o poskytnutí dotace.

Příjemce však výjimečně dle OM OPPA může, v případě nedostatku prostředků, požádat o platbu i

mimo vymezený harmonogram.

Vyúčtování zálohových plateb v rámci Monitorovací zprávy a obvykle zahrnuje žádost o následnou ex

ante platbu (není v případě vyčerpání prostředků, tj. závěrečného vyúčtování).

Na kontrolu a odsouhlasení monitorovací zprávy a následné vystavení platebního poukazu a jeho

předání Finančnímu útvaru má ŘO 40 dnů. Na převod prostředků příjemci má pak Finanční útvar 10

pracovních dnů.

Zprávu o zahájení realizace projektu předkládá příjemce do 15 dnů od uplynutí dvou měsíců od

zahájení realizace projektu. ŘO má na posouzení zprávy lhůtu 15 dní ode dne jejího předložení.

Monitorovací zpráva (MZ) musí být – nestanoví-li to grantová smlouva odlišně - předložena za

každých 6 měsíců realizace projektu, přičemž pro předložení platí lhůta do konce prvního měsíce

následujícího po ukončení období, k němuž se monitorovací zpráva vztahuje. Pro závěrečnou

monitorovací zprávu platí, že musí být předložena do konce druhého měsíce následujícího po ukončení

období, k němuž se vztahuje. ŘO má na posouzení zprávy lhůtu 40 dní ode dne jejího předložení.

V případě, že předložená MZ má nedostatky, odešle ŘO příjemci Výzvu k doplnění monitorovací

zprávy. V případě odeslání Výzvy neběží až do předložení požadovaných doplnění či oprav lhůta ŘO

pro posouzení MZ.

Pokud MZ splnila všechna relevantní kritéria, zpracuje ŘO formulář „Vyúčtování žádosti o ex ante

platbu na projekt OPPA a žádost o ex ante platbu“.


Vyhodnocení dodržování lhůt při kontrole monitorovacích zpráv je problematické z hlediska možnosti

dostupnosti dat v informačním systému. Zejména zde není pokryta doba vrácení žádostí

k dopracování. Dle orientačního vyhodnocení dat na základě data předložení monitorovací zprávy a

data jejího schválení vychází průměrná doba schvalování monitorovací zprávy na přibližně 50 dní.

Tato doba s přičtením doby, kdy jsou zprávy vraceny k doplnění příjemcům, de facto odpovídá

43 Pro případy, kdy příjemce nad rámec rozsahu soukromého spolufinancování projektu dočasně

použil jiné zdroje na financování nákladů projektu, než jsou prostředky OPPA, jsou výdaje proplaceny v rámci (ex post) závěrečné platby.





194

nastavené lhůtě 40 dní. Dodržování lhůt pro kontrolu monitorovací zprávy pak hodnotí kladně i

výrazná většina (90,5 %) respondentů v dotazníkovém šetření (viz graf níže).

Graf 89: Spokojenost žadatelů a příjemců s aspekty hodnocení žádostí


Respondenti se rovněž pozitivně vyjádřili (87,2 % pozitivních odpovědí) k celkovému nastavení

postupu předkládání a provádění oprav monitorovací zprávy. Největší problém mají příjemci

s délkou lhůt pro provedení oprav a úprav. Zde by bylo vhodné ze strany PM zvážit konkrétní případ

a eventuálně lhůtu prodloužit (v některých případech by prodloužení lhůty pro dodání oprav mohlo

ve výsledku přispět k celkovému zkrácení doby pro schválení zprávy, protože by nebylo třeba zprávu

znova vracet k opětovné opravě). Zjednodušením postupů by také bylo elektronické zasílání

monitorovacích zpráv (nejlépe prostřednictvím webového rozhraní).

Přes 60 % respondentů pak jako vyvážený hodnotí i obsah monitorovací zprávy. Pro 20 % příjemců

pak zpráva představuje neúměrnou administrativní zátěž (zde mírně převažují příjemci PO 2) a

shodný podíl zprávu považuje za zbytečně složitou (zde mírně převažují příjemci PO 1).

Graf 90: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení povinného obsahu monitorovací

zprávy?Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů)


Přes 50 % příjemců pak s vyplněním monitorovací zprávy nemá žádné problémy. Toto je vzhledem

k informaci od ŘO, že cca 90 % zpráv je příjemcům vráceno k přepracování, až překvapivě pozitivní

vyjádření. Jako nejproblematičtější oblast se pak ve věcné části ukazují pracovní výkazy, s jejichž

vyplňováním má problémy téměř čtvrtina příjemců (zejména PO 2 a PO 3). Dle pohledu evaluátora

jsou výkazy u některých projektů neadekvátní a lépe by bylo sledovat naplnění skutečného smyslu





195

(výstupů) projektu. Například jeden z komentářů v dotazníku uvádí, že: „při částečném úvazku v

rámci je obtížné je "pravdivě" vyplnit: obvykle se činnosti na projektu vykonávají průběžně - není totiž

možné si vyčlenit souvislý časový blok jen na projekt a nic jiného nedělat. Pokud už tedy byl úvazek v

určité výši schválen, tak jen sledovat, kým je čerpán a zda vyplacené peníze souhlasí s rozpočtem“.

Sledování příliš podrobných a detailních výkazů často vede k formalizmu (jak na straně PM tak

žadatelů) a vytrácí se skutečný smysl projektu. Extrémním vyjádřením tohoto aspektu je pak jeden

z komentářů v dotazníku: „Úřednice nám soustavně a jasně dávaly najevo, že je obsah projektu vůbec

nezajímá, pouze jeho formální aspekty.“ Méně extrémním vyjádřením, které problém vystihuje, pak

bylo: „Za podstatný považuji výsledek a nikoli vyplňování PV“ nebo „Jsem přesvědčený, že PV jsou u

řady projektů zbytečné, stačí řádná kontrola výsledků (výstupů) projektu.“

Část respondentů (14 %) má problémy s formálními požadavky s tím, že v komentářích se někteří

vyjádřili, že za nadměrné považují počty potřebných podpisů („čistě formální podpisy "odpovědných"

funkcionářů organizace, kteří typicky nemají s projektem téměř nic společného“). Někteří respondenti

uvedli, že by uvítali možnost elektronické komunikace. Pro projekty PO 2 je pak významnější problém

s vykazováním indikátorů (16,1 %).


zprávy?Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů


Ve finanční části monitorovací zprávy mají příjemci dle vlastního vyjádření největší obtíže

s vykazováním mzdových nákladů (14 % příjemců; „výkazů je mnoho a jsou náročné“; nejvíce 18 % u

PO 3), rozdělováním přímých a nepřímých nákladů (11,6 %; pro řadu příjemců je to těžko

pochopitelné; zejména PO 1 a PO 2) a dále pak s formálními požadavky a rozsahem dokládaných

dokumentů (11 %).





196


zprávy?Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů


Za dobrou praxi lze z hlediska porovnání s ostatními programy SF označit určitou flexibilitu při

úpravách rozpočtu projektu: přesuny prostředků v rámci jednotlivých kapitol rozpočtu a mezi

kapitolami do 20 % celkových způsobilých výdajů projektu jsou považovány za nepodstatné změny

v projektu. Vyhodnocení z hlediska příjemců je patrné z níže uvedeného grafu. V průměru 52,9 %

příjemců (respondentů) uvedlo, že nastavené postupy umožňují v adekvátní míře provádět úpravy

v projektu. Naopak pro 17,8 % respondentů není možné flexibilní provádění nezbytných úprav (25 %

u PO 2) s tím, že 14,2 % respondentů uvedlo, že vymezení nepodstatné změny je příliš úzké.

V průměru pak 17,3 % příjemců uvedlo, že provádění změn v projektech je příliš administrativně

náročné (zejména PO 1 s 20,2 %). V komentářích však nespecifikovali, v čem spatřují největší potíže.

Uvedené výsledky lze považovat za odpovídající s ohledem na nutnost zajištění dodržování

nezbytných požadavků na projekty a zajištění dohledu nad prováděním neúměrných úprav

v projektech, které by vedly ke změně smyslu a náplni projektů. Odpovědi respondentů neukazují na

to, že by nastavená možnost provádění úprav byla příliš striktní.





197

Graf 93: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení postupů a možnosti úprav projektu

v průběhu realizace? Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů)


Za dobrou praxi lze, i s ohledem na vyjádření pracovníků ŘO, označit stanovení paušálu (procentem

z přímých nákladů projektu) pro nepřímé náklady projektu. Výše paušálu je vymezena pro konkrétní

výzvu (v OM OPPA je stanoven maximální limit 20 %). Přibližně 15% žadatelů z PO 1 a PO 2 však právě

vykazování rozdělení přímých a nepřímých nákladů činí problémy. Z hlediska expertního posouzení je

problémem nastavený poměrně složitý způsob vykazování.

Při sestavování rozpočtu projektu je nezbytné využívat obvyklé mzdy a ceny stanovené hl. m. Prahou,

které jsou k dispozici na www.oppa.cz. Případný odklonu od těchto cen musí žadatel v žádosti

náležitě podložit/vysvětlit. Tyto obvyklé mzdy a ceny pak také slouží jako podklad pro návrhy úprav

v rozpočtech projektů. Tento postup se dle dostupných informací osvědčuje.

Provádění kontrol projektů

Kromě 100 % administrativní kontroly projektů/předložených dokumentů provádí ŘO kontroly

projektů na místě. Dle OM OPPA je plánováno provedení alespoň jedné kontroly namístě u každého

z realizovaných projektů s tím, že pokud to nebude možné, bude kontrola provedena jen na vzorku

projektů.


Dle vyjádření ŘO se zatím daří realizovat kontrolu na místě u 100% vzorku projektů. Pokud to bude

z kapacitních důvodů možné, tak bude 100% vzorek zachován.

Z hlediska příjemců je, jak ukazuje graf níže, patrná vysoká míra spokojenosti s prací kontrolní

skupiny.

http://www.oppa.cz/





198

Graf 94: Spokojenost žadatelů s prací kontrolní skupiny



5.1.1 (CÁST) Je nastavení pravidel OPPA logické?

Celkově lze konstatoval, že nastavení pravidel je logické. Pravidla jsou nastavena tak, aby byly

s ohledem na zaměření projektů a procesní nastavení MHMP zajištěny nezbytné postupy pro

efektivní a řádnou implementaci programu. Nastavení pravidel a řízení programu odpovídá zaměření

projektů a reaguje na aktuální vývoj situace. Příkladem je zejména postup vyhlašování výzev, kde jsou

jednotlivé výzvy plánovány s ohledem na předchozí zkušenosti a aktuální vývoj situace.

Nastavení pravidel vykazuje (a to i v porovnání s jinými ESF programy) řadu pozitivních aspektů, na

které je poukazováno v textu. Kromě zmíněného řízení výzev se jedná např. o nastavené hodnocení

externích hodnotitelů, jistá míra flexibility pro provádění úprav v rozpočtu projektu a předfinancování

prvních dvou etap projektu, která příjemcům zajišťuje dostatečný finanční základ pro úspěšnou

realizaci.

Na logičnost nastavení pravidel implementace provádění postupů pak také poukazuje dodržování

nastavených administrativních lhůt.



Ano, pravidla OPPA jsou nastavena vhodným způsobem s ohledem na charakter podporovaných

projektů, nastavení procesů a organizačního uspořádání MHMP a v kontextu požadavků daných

platnými předpisy na národní i evropské úrovni.Viz i odpověď na evaluační otázku 5.1.1.

Podrobné hodnocení nastavení pravidel s ohledem na jednotlivé fáze projektového cyklu je uvedena

v textu.


Silné a slabé stránky u jednotlivých fází projektového cyklu jsou vyzdviženy v textu této kapitoly.

Některá ze zjištění (výběr z textu):

Rozdělení projektů na IKP a IGP odpovídá věcnému zaměření projektů a je vhodné i z hlediska

odlišného typu žadatelů.

PROP jakožto nezávislý orgán, kde jsou zastoupeni odborníci z relevantních organizací v dané

věcné oblasti, zajišťuje vhodnou platformu pro nastavení výzev z hlediska jejich věcného

zaměření.

Jako pozitivní z hlediska optimalizace rozsahu nároků na personální kapacity bylo omezování





199

počtu předkládaných projektů.

ESF FON MHMP se při přípravě IKP nachází v poměrně složité situaci, kdy nemůže

potenciálním žadatelům z MHMP nic přímo nařizovat a dochází tak k časově náročnému

postupu licitace představ žadatele a daných podmínek programu. Tato situace je

charakteristická a de facto nevyhnutelná při komunikaci subjektů na stejné úrovni (odborů,

oddělení MHMP).

S ohledem na převis poptávky projektů nad objemem alokace je pochopitelné nastavené

omezení konzultací IGP (omezení konzultace: 30 min na projekt a možnost konzultovat

pouze projektový záměr). Dle informací pracovníků ŘO je však v případě dostatečné

personální kapacity poskytován při konzultacích větší prostor. Problém je často v tom

(zejména u prioritní osy 1), že většina žadatelů přichází na konzultaci až ke konci výzvy a

dochází zde tak k velké kumulaci žádostí o konzultaci záměru.

Nastavení procesu hodnocení a výběru projektů je v OM OPPA velmi dobře popsán. Jsou

vymezeny pravomoci a role jednotlivých článků hodnocení. Za nejvýznamnější riziko

považujeme složitý a několika stupňový model schvalování projektů, který je však dán

nastavením procesů na MHMP.

Celkový postup kontroly, hodnocení a schvalování projektových žádostí IGP probíhá (s

drobným zpožděním daným termíny zasedání ZHMP, které probíhá jednou za měsíc) dle

harmonogramu a nastavené lhůty jsou de facto plněny. Toto dokládá i vysoká spokojenost

respondentů dotazníkového šetření s dodržováním lhůt.

U IKP pak, dochází k občasným zdlouhavým či komplikovaným konzultacím ohledně

nastavení projektů a toto projednávání díky individuálnímu přístupu často zabere značný čas.

U 75 % projektů pak dochází k prodlužování nastavených lhůt. Tuto skutečnost nelze

jednoznačně hodnotit jako negativní, protože předmětem projednávání úprav/doplnění

žádostí projektů je i samotná optimalizace projektů, tj. jejich lepší nastavení s ohledem na

podmínky programu a potřeby v dané oblasti. U některých projektů však dochází

k problémům z hlediska samotné přípravy a nastavení projektu.

Pozitivním bodem, jak z hlediska vyjádření ŘO, tak z hlediska hodnocení evaluátora, byl

zvýšený požadavek na výběrovou komisi (VK) ohledně zdůvodňování hodnocení projektů.

Respondenti provedeného dotazníkového šetření byly ze všech otázek na spokojenost

nejméně spokojeni s profesionalitou práce externích hodnotitelů. V komentářích poukazovali

na velké rozdíly mezi jednotlivými hodnoceními.

Názor respondentů na transparentnost hodnocení se pochopitelně velmi liší mezi úspěšnými

a neúspěšnými žadateli. Spíše spokojeno až rozhodně spokojeno bylo 90 % úspěšných

žadatelů s transparentností hodnocení spokojeno (62 % pak přímo rozhodně spokojeno nebo

spokojeno). U neúspěšných žadatelů pak bylo spíše spokojeno až rozhodně spokojeno 52 %

respondentů a téměř 30 % bylo nespokojeno a rozhodně nespokojeno.

Nastavené financování není z hlediska zajištění proplácení projektů dle vyjádření pracovníku

ŘO optimální a vykazuje některé problémy. HMP je zde z hlediska proplácení projektů závislé

na poskytnutí prostředků od MMR.

Dodržování lhůt pro kontrolu monitorovací zprávy hodnotí kladně výrazná většina (90,5 %)

respondentů v dotazníkovém šetření. Problém však mají příjemci s délkou lhůt pro provedení

oprav a úprav MZ.





200

Přes 60 % respondentů pak jako vyvážený hodnotí i obsah monitorovací zprávy. Pro 20 %

příjemců pak zpráva představuje neúměrnou administrativní zátěž (zde mírně převažují

příjemci PO 2) a shodný podíl zprávu považuje za zbytečně složitou (zde mírně převažují

příjemci PO 1).

Jako nejproblematičtější oblast se ve věcné části MZ ukazují pracovní výkazy, s jejichž

vyplňováním má problémy téměř čtvrtina příjemců (zejména PO 2 a PO 3).

Za dobrou praxi lze z hlediska porovnání s ostatními programy SF označit určitou flexibilitu při

úpravách rozpočtu projektu: přesuny prostředků v rámci jednotlivých kapitol rozpočtu a mezi

kapitolami do 20 % celkových způsobilých výdajů projektu jsou považovány za nepodstatné

změny v projektu. U provádění závažných změn v projektechvšak 17,3 % příjemců uvedlo, že

provádění změn je příliš administrativně náročné (zejména PO 1 s 20,2 %).

Za dobrou praxi lze, i s ohledem na vyjádření pracovníků ŘO, označit stanovení paušálu

(procentem z přímých nákladů projektu) pro nepřímé náklady projektu.



Optimalizace nastavení pravidel je možná v několika případech, na které je poukázáno v textu a na

které je vhodné se zaměřit pro zvýšení efektivnosti implementačního systému. Zejména pak více se

zaměřit na samotný „smysl“ projektů a nikoli jen formální kontrolu (příkladem jsou pracovní výkazy,

na které si stěžuje řada příjemců).



Příjemci hodnotí nastavení pravidel a realizace aktivit ŘO velmi pozitivně. Podrobně je jejich postoj

k jednotlivým fázím projektového cyklu uveden v textu.





201

6.2 Evaluační úkol 5.2: Posouzení činnosti řídícího orgánu v procesu administrace předložených projektových žádostí a v procesu realizace projektů.

Cílem této kapitoly je zejména vyhodnotit podporu poskytovanou ŘO žadatelům a příjemcům.


5.2.1 Jak příjemci hodnotí podporu poskytovanou řídícím orgánem žadatelům při přípravě

projektové žádosti?



Část evaluační otázky 5.2.2 Jak je ze strany příjemců hodnocena fáze realizace projektů ve vztahu

k aktivitám řídícího orgánu? je řešena v kapitole 7.1.2.

Otázky evaluačního úkolu jsou řešeny na základě:

Expertního posouzení nastavení implementačního systému

Dotazníkového šetření na příjemce a žadatele podpory

V rámci dotazníkového šetření byl osloven 100% vzorek žadatelů a příjemců. Počty

respondentů(kompletně vyplněných dotazníků) dle jednotlivých charakteristik ukazuje následující

tabulka.

Tabulka 54: Počet respondentů dotazníkového šetření (kompletně vyplněných dotazníků) dle

jednotlivých charakteristik

Respondenti dle charakteristik Počet v %

OPPA celkem 319 100%

Prioritní osa 1 166 52%



Výzva č. 1 72 23%

Výzva č. 2 92 29%

Výzva č. 3 59 18%

Výzva č. 4 92 29%

Kontinuální výzva (IKP) 4 1%

MSP 121 38%

Velký podnik 18 6%

NNO 71 22%

Veřejný subjekt 29 9%

Veřejné výzkumné instituce 73 23%

Školy, zdravotnická zařízení, sociální zařízení 7 2%

Neúspěšný žadatel (vyřazené projekty) 81 25%

projekty ve fázi podpisu smlouvy 12 4%

Projekty v realizaci/ukončen 225 70,5%

Předčasně ukončené projekty 1 0,3%





202


6.2.1 Vyhodnocení poskytování podpory žadatelům



Spokojenost žadatelů s podporou pracovníků ŘO při přípravě projektových žádostí je obecně velmi

vysoká. Spokojenost se dle očekávání liší u úspěšných a neúspěšných žadatelů. U úspěšných

respondentů bylo nespokojeno pouze 5 % respondentů. Nízký byl však i počet nespokojených

neúspěšných žadatelů, který dosáhl 16 %, z toho jen 7 % bylo „skutečně“ nespokojených.

Graf 95: Spokojenost žadatelů s podporou ze strany pracovníků MHMP při přípravě projektové

žádosti a konzultaci projektového záměru

Úspěšný žadatel

Neúspěšný žadatel


Vysoká míra spokojenosti byla rámcově obdobná u všech prioritních os, s převahou nespokojených

žadatelů u prioritní osy 2, kde bylo 11 % nespokojených úspěšných žadatelů (u PO1 5 % a u PO3 3 %).

U neúspěšných žadatelů je převaha nespokojených žadatelů u prioritní osy 2 o něco výraznější (25 %

oproti 15 % u PO1 a PO3). Příčinnou vyšší nespokojenosti žadatelů v PO2 (jedná se zejména o NNO)

byla zejména omezená možnost konzultace projektového záměru/žádosti (viz dále).





203

Graf 96: Spokojenost žadatelů s podporou ze strany pracovníků MHMP při přípravě projektové

žádosti a konzultaci projektového záměru dle prioritních os (v %)


Spokojenost úspěšnýchžadatelů v jednotlivých prioritních osách dle jednotlivých parametrů ukazuje

níže uvedený výstup dotazníkového šetření. Ve všech prioritních osách lze míru spokojenosti žadatelů

označit za velmi vysokou. Opět se zde sice ukazuje vyšší míra nespokojenosti žadatelů prioritní osy 2.

Jedná se však jen o minimální rozdíl (cca 4 p.b.), který mohl být vzhledem k počtu respondentů

způsoben statistickou odchylkou.

Graf 97: Spokojenost žadatelů s poskytováním informací ze strany projektového/finančního

manažera při konzultaci projektového záměru/projektové žádosti dle jednotlivých aspektů (úspěšní

žadatelé dle prioritních os)


Neúspěšní žadatelé pak projevili nejvyšší nespokojenost s rychlostí komunikace (19,3 %),

kompetentností kontaktní osoby (15 %) a její dostupností (14,1 %). Z hlediska celkové „principiální“

nespokojenosti neúspěšných žadatelů lze tento výsledem označit jako značně pozitivní.





204


manažera při konzultaci projektového záměru/projektové žádosti dle jednotlivých aspektů

(neúspěšní žadatelé celkem)


Vyšší nespokojenost žadatelů prioritní osy 2 s poskytovanou podporou ukazuje i odpověď na další

z otázek, kde se 36 % respondentů z prioritní osy 2 vyjádřilo, že možnosti konzultací při přípravě

projektové žádosti byla nedostatečná. Žadatelům tedy zřejmě (i dle několika komentářů) nestačila 30

min. lhůta vyčleněná na konzultaci projektového záměru nebo u PO2 byla (oproti ostatním osám)

právě tato 30 minutové lhůta striktně dodržována (otázka „dodržování“ lhůty pro konzultace je

diskutována v kap. 6.1).Příčinnou by mohl být i typ žadatele, tj. že by žadatelé ze sektoru NNO

vyžadovali vyšší míru podpory než jiní žadatele. Dle vyjádření respondentů by v případě vyšší podpory

ze strany pracovníků MHMP žádost připravilo kvalitněji pouze 6 až 8 % žadatelů v závislosti na

prioritní osu. Z hlediska úspěšných a neúspěšných žadatelů by v průměru za celý program dle svého

vyjádření v případě vyšší podpory ze strany pracovníků MHMP žádost připravilo kvalitněji 11,3 %

neúspěšných a 5,3 % úspěšných žadatelů. Z tohoto hlediska by tedy vyšší podpora žadatelů, než jaká

byla poskytnuta, nevedla k signifikantnímu zvýšení kvality projektových žádostí.





205

Graf 99: Odpověď na otázku: Jak jste spokojeni s podporou ze strany pracovníků MHMP při

přípravě projektové žádosti / konzultaci projektového záměru? dle prioritních os (podíl odpovědí

od všech respondentů)


Z hlediska výzev byla spokojenost žadatelů s poskytovanou podporou rámcově srovnatelná. Nejvyšší

spokojenost byla u 4. výzvy (97,5 %) a nejnižší u 3. výzvy (93,5 %). U 3. výzvy bylo také nejvíce

rozhodně nespokojených žadatelů (6,5 %). U 1. a 2. výzvy byla spokojenost 94,5 a 95,5 %.

U výzvy č. 3 a 4 pak žadatelé více poukazovali na nižší možnost konzultací a neochotu kontaktní osoby

převzít odpovědnost za poskytnutou informaci.


manažera při konzultaci projektového záměru/projektové žádosti dle jednotlivých aspektů (úspěšní

žadatelé dle výzev)

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření mezi žadateli a příjemci OPPA,květen 2012





206




Příjemci obecně hodnotí poskytovanou podpory při přípravě projektové žádosti ze strany ŘO velmi

kladně (pouze 5 % respondentů vyjádřilo nespokojenost s poskytnutou podporou).

Mírně nižší míru spokojenosti s poskytováním podpory, ve srovnání s ostatními prioritními

osami,vyjádřiližadatelé u 2. prioritní ose. Žadatelé by zde uvítali zejména větší prostor pro konzultaci

projektového záměru/žádosti44.

Na základě výstupů šetření lze také konstatovat, že vyšší podpora žadatelům, než jaká byla

poskytnuta, by nevedla k signifikantnímu zvýšení kvality projektových žádostí.

Podrobné informace jsou uvedeny v textu.

6.2.2 Vyhodnocení poskytování podpory žadatelům



Spokojenost příjemců s poskytováním podpory ze strany PM a FM je hodnocena velmi kladně s tím,

že přes 95 % příjemců vyjádřilo svou spokojenost. Dvě třetiny příjemců pak poskytování podpory

hodnotí jako pozitivní nebo rozhodně pozitivní a 18,4 % se přiklání k pozitivnímu hodnocení.

Nespokojení příjemci pak se pak vyjadřovali jako spíše nespokojení a jen minimum respondentů se

vyjádřilo jako nespokojení a rozhodně nespokojení. Z hlediska jednotlivých aspektů podpory a

komunikace ze strany PM a FM pak příjemci relativně hůře hodnotí zejména dostupnost a vstřícnost

(5,7 % a 4,1 % nespokojených). Nejmenší problém pak vidí v rychlosti reakce (2,7 % nespokojených) a

kompetentnosti PM a FM (3,2 % jen částečně nespokojených).

44 OM omezuje konzultaci na 30 min. u všech prioritních os. U PO2 však toto omezení žadatelům nejvíce vadilo nebo právě u PO2 byla tato lhůta (na rozdíl od ostatních os) striktně dodržována. Dle informací ŘO totiž lhůta běžně není, pokud je to v možnostech PM, striktně dodržována, tj. žadatelům je ve skutečnosti poskytován vyšší prostor, než jaký vymezuje OM (blíže viz kap. 6.1). Příčinnou by mohl být i typ žadatele, tj. že by žadatelé ze sektoru NNO vyžadovali vyšší míru podpory než jiní žadatele.





207

Graf 101: Spokojenost žadatelů s poskytováním podpory ze strany projektového/finančního

manažera ve fázi realizace projektu (za OPPA celkem)


Z hlediska jednotlivých prioritních os jsou rozdíly jen minimální. Mírné rozdíly pak lze identifikovat u

dostupnosti, kompetentnosti a rychlosti reakce.

Graf 102: Spokojenost příjemcůs poskytováním podpory ze strany projektového/finančního

manažera ve fázi realizace projektu (dle prioritních os)


Relativně nižší míru dostupnosti PM/FM hodnotí příjemciu PO3 a nižší míru rychlosti reakce příjemci

u PO2. Nejvyšší kompetentnost PM/FM je pak hodnocena příjemci u PO3. Tyto rozdíly jsou však jen

mírné a na hranici možné statistické odchylky a celková spokojenost je u všech prioritních os velmi

vysoká.

Pozitivně je příjemci hodnocena i podpora při předkládání a opravách monitorovacích zpráv. Pro

příjemce je právě komunikace s PM a FM spojena zejména s touto aktivitou.

Na kladné hodnocení ze strany příjemců pak poukazuje i jeden z jejich komentářů: „V průběhu

projektu bylo zřejmé, že pracovníci MHMP mají zájem na úspěšné realizaci našeho projektu, proto jim

patří poděkování. V praxi nám některá administrativní opatření nebyla srozumitelná - tým MHMP

nám vždy pomohl jako profesionál.“





208

Graf 103: Spokojenost příjemcůs celkovou podporou ze strany pracovníků MHMP při předkládání a

případných opravách monitorovací zprávy





Část evaluační otázky 5.2.2 Jak je ze strany příjemců hodnocena fáze realizace projektů ve vztahu

k aktivitám řídícího orgánu? je řešena v kapitole 7.1.2.

Příjemci obecně hodnotí poskytovanou podpory ze strany ŘO ve fázi realizace velmi kladně (necelých

5 % respondentů vyjádřilo nespokojenost s poskytnutou podporou).

Relativně mírně nižší míru dostupnosti PM/FM hodnotí příjemci u PO3 a mírně nižší míru rychlosti

reakce příjemci u PO2. Tyto rozdíly jsou však velmi malé a na hranici možné statistické odchylky a

celková spokojenost dle sledovaných parametrů (dostupnost/rychlost

reakce/kompetentnost/vstřícnost) je u všech prioritních os velmi vysoká.





209

7 Metodika projektu

V souladu se zaměřením zakázky a postupu její realizace byly základními metodami a technikami

použitými pro její realizaci především:

Desk research

Analýza a vyhodnocení dat z monitorovacího systému (IS MONIT7+)

Kvalitativní a kvantitativní analýza – socioekonomická analýza + kontextové ukazatele

doplněné

Terénní šetření

o Dotazníkové šetření

o Individuální rozhovory

Metodická část se zaměřuje také na popis postupu při řešení některých evaluačních otázek. Jedná se

o

Třídění projektů v rámci aktivit a cílových skupin

Měření výsledkových ukazatelů

DESK RESEARCH

Cílem analýzy dokumentace bylo nastudování a zhodnocení dostupných dokumentů a informací,

které umožnily další pokračování prací, stanovení hypotéz a prvních závěrů. Pomocí pečlivé a

strukturované analýzy dokumentace byl získán základní přehled o tématu. Základní vymezení a

příklady dokumentů jsou uvedeny v kapitole Informační zdroje.

Dokumentaci používanou pro potřeby řešení evaluačních úkolů a otázek lze rozdělit do následujících

základních skupin:

Dokumentace OPPA (programová dokumentace)

Výstupy monitoringu OPPA (monitorovací zprávy, reporty)

Strategické, koncepční a další dokumenty na úrovni EU (EK)

Strategické, koncepční a další dokumenty na úrovni ČR

Operativní a metodické dokumentace OPPA (příručky, manuály, pracovní postupy,

dokumentace k vyhlašovaným výzvám, metodiky hodnocení, řízená dokumentace apod.)

Evaluační studie týkající se programů ESF

Strategické a koncepční dokumenty v oblasti RLZ a zaměstnanosti

Metoda byla využita pro řešení evaluačního úkolu 1.2 a částečně 1.1. Dále byla analýza relevantní

dokumentace použita pro řešení evaluačního úkolu 5.1.





210

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ DAT Z MONITOROVACÍHO SYSTÉMU (IS)

Data z IS Monit7+ byla základním datovým zdrojem – zejména pro vyhodnocení postupu obsahového

naplňování věcných prioritních os. Na základě těchto dat probíhalo třídění projektů dle aktivit a

cílových skupin.

Data byla ze systému exportována ke dni 6. 2. 2012. V té době byly projekty ze čtvrté výzvy v systému

ještě těsně před vydáním rozhodnutí – tedy ve stavu P3. Na základě konzultace s ŘO byly do

následujících analýz zařazeny i tyto projekty a jejich rozpočty, které ale byly poníženy (vzhledem

k průměrnému ponížení projektů dané prioritní osy). U prioritní osy 3 byla tato čísla pro účely finální

verze zprávy ještě upravena,a to poměrově ve vztahu s reálnou rozdělenou alokací čtvrté výzvy (u

této prioritní osy byla totiž výsledná rozdělená alokace výrazně rozdílná).

Analýza dat z monitorovacího systému byla východiskem pro řešení evaluačních témat 2-4.

KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ ANALÝZA

Analýza primárních a sekundárních dat je součástí každé evaluace a umožňuje vytvořit si

podložená hodnocení, zjištění a závěry. Metoda byla využita především při socioekonomické

analýze Prahy a hodnocení potřeb hlavního města. Do analýz vstupovala především sekundární

data ze sčítání lidí, výběrových šetření, registrů a dalších statistických zdrojů Zdroje dat jsou

uvedeny v kapitole Informační zdroje, jednalo se z velké části o statistiky z Českého statistického

úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí, Eurostatu atd. Pro vyhodnocování změn byly využity

časové řady či indexy změny, dále byly využity metody deskriptivní analýzyi induktivní statistiky.

Součástí analýz byla i aktualizace kontextových indikátorů OPPA, které byly dále doplněny o další

vhodné indikátory ilustrující změny v Praze

Kvantitativní a kvalitativní analýza byla využita při řešení všech evaluačních úkolů a posloužila

jako základní nástroj pro vyhodnocení primárních a sekundárních datových zdrojů.

TERÉNNÍ ŠETŘENÍ

Dotazníkové šetření

Dotazníková šetření byla podstatná pro řešení řady evaluačních otázek této evaluace a umožnila

získání primárních dat z terénu. Sloužila především pro ověření hypotéz formulovaných na

základě deskresearch i analýz sekundárních dat a získání dodatečných kvalitativních dat tam, kde

je početný okruh respondentů.

Dotazníková šetření probíhala elektronickou formou v softwaru Limesurvey,který jsme

adaptovali pro potřeby evaluačních projektů strukturálních fondů na vlastním tazatelském

portálu.Významnou výhodou elektronického dotazníkového šetření byla možnost kompletního

šetření uzavřeného vzorku žadatelů a příjemců a tudíž nejvyšší reprezentativnost šetření.

V rámci zpracování projektu byly realizovány celkem dvě sady dotazníkových šetření – jedna mezi

příjemci a žadateli a druhá mezi úspěšně podpořenými osobami. Kontaktní údaje na příjemce

byly získány z IS MONIT7+, kontakty u podpořených osob byly získány v součinnosti s příjemci

podpory.





211

Dotazníková šetření mezi úspěšnými podpořenými osobami probíhala v průběhu měsíce dubna a

května. Z důvodu specifičnosti jednotlivých projektů, které byly do šetření vybrány, muselo být

naprogramováno několik oddělených dotazníků se specifickými otázkami.

Dotazníkové šetření na žadatele a příjemce probíhalo ve dnech 9. 5. – 18. 5. 2012 a osloveno

bylo celkem 2 172 žadatelů a příjemců (po odstranění duplicitních kontaktů na žadatele, kteří

podávali projekt několikrát nebo podávali více projektů). Před koncem dotazníkového šetření byli

účastníci, kteří dotazník ještě nevyplnili osloveni s opětovnou prosbou o účast v dotazníkovém

šetření. Dotazník kompletně vyplnilo 319 respondentů, tedy 15 % všech oslovených, což je

dostatečné číslo pro zajištění reprezentativnosti celého šetření (návratnost v jednotlivých

prioritních osách byla rozdílná –v PO1 byla návratnost 14,0 % respondentů, v PO 2 11,5 % a

v PO 3 19,5 %).

Dotazníkové šetření bylo primárně zaměřeno na zhodnocení evaluačních otázek úkolů 5.1 a 5.2.

Těchto témat se týkaly otázky na spokojenost s nastavením implementačního systému OPPA,

jeho slabé a silné stránky, nastavení pravidel a monitorovacích indikátorů a dále na posouzení

činnosti řídícího orgánu v procesu administrace žádostí. Dotazníkové šetření obsahovalo také

otázky na analýzu a zhodnocení aktivit projektů, na udržitelnost projektových aktivit, na ověření

vhodnosti typových projektů a získání příkladů dobré praxe. Výsledky této části dotazníkového

šetření sloužily jako doplňkové informace pro hodnocení otázek evaluačních témat 2-4.

Individuální rozhovory

Individuální rozhovory jsou jednou z klíčových metod pro získávání primárních dat pro potřeby

evaluace. Rozhovory umožňují získat podrobná data, a to přímou cestou. V rámci zpracování této

evaluace byly využity individuální strukturované rozhovory s otevřenými otázkami. Před

rozhovory byl vždy zpracován scénář rozhovoru.Individuální rozhovory probíhaly s pracovníky

implementační struktury programu (pro řešení otázek evaluačních témat 2 -4 a úkolu 5.1) a byly

využity také pro došetření mezi příjemci a žadateli (pro řešení otázek evaluačních témat 2-4) a

při identifikaci bariér nastavení implementačního systému (evaluační úkol 5.1).

TŘÍDĚNÍ PROJEKTŮ DLE AKTIVIT A CÍLOVÝCH SKUPIN

Z IS Monit7+byly vytvořeny výstupní sestavy v rozsahu struktury dat potřebných pro provedení

hodnocení. Výstupy z IS Monit7+ za jednotlivé projekty předložené do OPPA byly v rozsahu:

identifikační údaje o projektu (prioritní osa, registrační číslo, název, č. výzvy)

typ žadatele/příjemce (typ žadatele, hospodářsko-právní forma)

stav projektu

struktura financování dle zdrojů (dle smlouvy, aktuální stav)

vyčerpané prostředky (prostředky, které ŘO schválil jako uskutečněné způsobilé výdaje)

naplňování indikátorů (včetně detailního členění úspěšně podpořených osob)

o identifikace indikátoru (název, kód, jednotka)

o cílová hodnota (plánovaná hodnota na úrovni projektu)





212

o dosažená hodnota

aktivity projektu

obsah a popis projektu (cíle projektu, zdůvodnění potřebnosti projektu)

Výše uvedený rozsah dat posloužil jako základ pro zhodnocení obsahového naplňování věcných

prioritních os a dopadů na cílové skupiny (evaluační témata 2-4), přičemž bylo provedeno také

detailní hodnocení na základě realizovaných aktivit (evaluační úkoly 2.1, 3.1 a 4.1) a

podpořených cílových skupin (evaluační úkoly 2.2, 3.2 a 4.2). Pro provedení těchto hodnocení

bylo nutné projekty roztřídit na základě projektových aktivit a převládající podpořené cílové

skupiny.

Z celkového objemu projektů byly na základě zadávací dokumentace vybrány všechny projekty

v realizaci (ve stavech P45 a dále a po konzultaci s ŘO byly zařazeny také projekty ze čtvrté výzvy

ve stavu P3) a dále projekty v negativních stavech tak, aby celkový počet analyzovaných projektů

byl alespoň 30 % všech podaných žádostí v dané prioritní ose. Z praxe se ale liší požadované a

schválené rozpočty projektů, a to až o 40 %, protože dochází k ponižování rozpočtů před

podpisem smlouvy. Proto byly požadované finance projektů ze stavu P3 poníženy o poměrnou

část (tzn. průměrné ponížení z předešlých výzev, popř. jiným způsobem u PO3; viz text výše).

Na základě všech dostupných informací proběhlo třídění projektů, přičemž každý projekt byl

přiřazen pod jednu převládající aktivitu a hlavní cílovou skupinu. Toto bylo provedeno u všech

vybraných grantových projektů, přičemž speciální pozornost byla věnována individuálním

projektům z výzvy přímého přidělení, jejichž realizátorem je Magistrát hl. m. Prahy a jejichž

rozpočty svou velikostí několikanásobně převyšují ostatní projekty. Na Magistrát hl. m. Prahy byl

vznešen dotaz na rozdělení cílových skupin účastnících se daných projektů a na základě tohoto

kvalifikovaného odhadu byly rozpočítány i finanční prostředky směřující k jednotlivým cílovým

skupinám.

MĚŘENÍ VÝSLEDKOVÝCH UKAZATELŮ

Pro úspěšné splnění celého úkolu jsme nejprve dopracovali přesné a detailní definice ukazatelů a

vymezení jejich výpočtu, které jsou přehledně stanoveny v tabulce níže.





213

Definování ukazatelů:

PO Ukazatel Definice NČI Měrná

jednotka

Výpočet Zpřesnění

1 Míra

spokojenosti

s pracovním

místem

Podíl pracovníků (úspěšně podpořených osob z

projektů), kteří považují s odstupem min. 6 měsíců po

ukončení podpory své postavení na trhu práce za lepší

(kariérní růst, potenciál lepšího uplatnění) ve srovnání

se situací před zahájením podpory z projektu

% Míra SPM = počet osob

s lepším postavením na

trhu práce/úspěšně

podpořené osoby

Zahrnuté aktivity (projekty do vzorku):

všechny

2 Míra

dostupnosti

zaměstnání

Podíl znevýhodněných osob (úspěšně podpořených

osob z projektů) pokračujících v zaměstnání nebo

pokračující v aktivitách integrujících na trh práce min. 6

měsíců po ukončení podpory na celkovém počtu

podpořených

% Míra DZ = pokračující

osoby/úspěšně

podpořené osoby


a) Podpora vzniku a rozvoje sociálního

podniku

b) Integrační aktivity pro znevýhodněné osoby

3 Míra kvality

vzdělání

Podíl osob (úspěšně podpořených osob z projektů) v

zaměstnání na pracovním místě odpovídajícím typu

absolvovaného studia nebo pokračujících ve vzdělávání

ve stejném oboru min. 6 měsíců po ukončení podpory

na celkovém počtu podpořených

% Míra KV = osoby na

odpovídajícím místě či

studiu/ úspěšně

podpořené osoby


a) Zkvalitnění vzdělávání na SŠ

b) Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ

c) Zkvalitnění vzdělávání na VŠ

Odpovídající pracovní místo:

- tzn. odpovídající vystudovanému oboru

(vzorek zohlední oborové a ISCED rozložení

podpory) - bližší specifikace bude vytvořena až

pro konkrétní vzorek projektů (pro obory

zahrnuté do vzorku)





214

V souladu se zadávací dokumentací byla realizována dotazníková šetření mezi cílovými skupinami

(nositeli ukazatele), tzn. v tomto případě mezi úspěšně podpořenými osobami. Tato metoda vyžadovala

získání kontaktních údajů na úspěšně podpořené osoby, které bylo možné získat pouze spoluprací

s příjemci, kteří byli osloveni telefonicky s žádostí o spolupráci. Vzhledem k poměrně vysoké neochotě

příjemců poskytnout realizátorovi kontaktní údaje na podpořené cílové skupiny byl příjemcům

poskytnut odkaz na naprogramovaný online dotazník, který sami rozeslali cílovým sk upinám. Tato

varianta se ukázala jako jediná možná pro dodržení počtu osob ve zkoumaném vzorku.

Vybraný vzorek projektů odpovídal svou strukturou struktuře podpořených osob a struktuře typu

realizovaných projektů/aktivit, se zohledněním požadavků zadávací dokumentace (rozdělení dle

pohlaví, věku, vzdělání atd.). Pro zajištění vypovídací hodnoty ukazatele byl tedy vzorek konstruován

tak, aby odpovídal reálnému složení úspěšně podpořených osob v projektech.

Vybíráno bylo z projektů, které byly v době šetření ukončeny minimálně 6 měsíců, přičemž u těchto

projektů jsme vycházeli z detailního členění podpořených osob dle sledovaných ukazatelů.

Rozsah vzorku byl stanoven s ohledem na očekávanou návratnost (přibližně čtyřnásobný), přičemž

z důvodu neochoty ke spolupráci ze strany příjemce (především u prioritní osy 3) musel být později

ještě navyšován. Problematická byla spolupráce i s příjemci v rámci PO 1, zejména s většími subjekty.

I) Ukazatel „míra spokojenosti s pracovním místem“

Definice MI (NČI): Podíl pracovníků (úspěšně podpořených osob z projektů), kteří považují s odstupem min. 6

měsíců po ukončení podpory své postavení na trhu práce za lepší (kariérní růst, potenciál lepšího uplatnění)

ve srovnání se situací před zahájením podpory z projektu - v procentech. (Evaluační studie)

Tento ukazatel de facto vykazuje ze všech tří zjišťovaných ukazatelů nejvyšší míru subjektivity. Nicméně

dle sociologických postupů je subjektivní postup příjemce při šetření spokojenosti správný.

Rozsah vzorku: požadavek na minimální rozsah vzorku byl 150 úspěšně podpořených osob, přičemž do

analýz bylo ve výsledku zahrnuto 275 respondentů.

II) Ukazatel „míra dostupnosti zaměstnání“

Definice MI (NČI): Podíl znevýhodněných osob (úspěšně podpořených osob z projektů) pokračujících v

zaměstnání nebo pokračující v aktivitách integrujících na trh práce min. 6 měsíců po ukončení podpory na

celkovém počtu podpořených - v procentech (Evaluační studie).

Tento ukazatel zahrnoval aktivity integrující na trh práce, tedy projekty z realizující projektové aktivity

podpora vzniku a rozvoje sociálního podniku nebo jiné integrační aktivity pro znevýhodněné osoby


analýz bylo zahrnuto 352respondentů.

Podíl osob, které získaly podporu z více než 1 projektu

Šetření bylo provedeno na shodném vzorku, z něhož byl vypočten daný podíl.





215

III) Ukazatel „míra kvality vzdělání“

Definice MI (NČI): Podíl osob (úspěšně podpořených osob z projektů) v zaměstnání na pracovním místě

odpovídajícím typu absolvovaného studia nebo pokračujících ve vzdělávání ve stejném oboru min. 6 měsíců

po ukončení podpory na celkovém počtu podpořených - v procentech (Evaluační studie).

Tento ukazatel zahrnoval aktivity zkvalitnění vzdělávání na SŠ, zkvalitnění vzdělávání na VOŠ a

zkvalitnění vzdělávání na VŠ.

Odpovídající pracovní místo bylo definováno jako místo odpovídající vystudovanému oboru (vzorek

zohlední oborové a ISCED rozložení podpory). Respondenti odpovídající místo posuzovali subjektivně –

tj. dle svého uvážení.


analýz bylo zahrnuto 233 respondentů.





216

8 Doporučení

Kapitola prezentuje hlavní doporučení vzešlá z provedených analýz a zpracování jednotlivých evaluačních

úkolů, přičemž doporučení jsou členěna na skupiny:

A. Doporučení k současnému programovému období

B. Doporučení k programovému období 2014+

Závažnostdoporučení je specifikována na stupnici:

Nezbytné – doporučení je nezbytné pro dosažení vytyčených cílů programu

Doporučující – realizace zkvalitní výsledky operačního programu, ale jejich realizace není nezbytná

Ke zvážení – jedná se o dílčí doporučení, jehož realizace má pouze omezené dopady na celkovou kvalitu programu

Č. Formulace doporučení Vazba na zjištění

Závažnost

Doporučení k současnému programovému období

1. Pokračovat v řízení výzev dle situace na trhu práce. Lze doporučit nasměrovat zbylou část alokace na podporu znevýhodněných osob na trhu práce ve smyslu 4.výzvy v rámci PO1.

Analýza k PO 1 Doporučující

2. V oblasti rozvoje lidských zdrojů v oblasti vědy a výzkumu se zaměřit na progresivnější formy podpory (tzn. spolupráce s podniky, transfer know-how apod.). V případě nedostatku projektů více spolupracovat s potenciálními příjemci. V případě omezení alokací na jiné typy podpory lze očekávat zvýšení zájmu o tuto aktivitu. Pro nasměrování projektů progresivnějším směrem lze využít i specifických kritérií (bonifikace) při hodnocení.

Analýza k PO 1 Ke zvážení

3. Zaměřit se na výběr a podporu projektů s potenciálem vyšší udržitelnosti, tzn. v PO 2 na podporu sociálních podniků, tréninkových míst a zařízení péče o děti a v PO 3 na zavádění nových a inovovaných vzdělávacích programů. V případě nedostatku projektů v dané oblasti (např. sociální podniky) je opět možné přistoupit k omezení výzvy a stanovit skupinu aktivit se samostatnou alokací či využít specifických hodnotících kritérií (bonifikace).

Analýza k PO 2, 3

Doporučující

4. V PO2 dále reagovat na aktuální potřeby a zvýšit podporu projektů na soulad rodinného a pracovního života. Podpořit zařízení péče o děti, v návaznosti na aktuální potřeby.

Usnadnit žadatelům a příjemcům administrativu v projektech zakládajících zařízení péče o děti (což je z hlediska legislativy komplikovaná oblast), např. i prezentací příkladů dobré praxe.






217


Závažnost

5. Pracovat dále se snižováním nákladů projektů (rozpočtů po jejich schválení), zejména pak u PO1 a PO2, u kterých příjemci deklarovali, že se snížení přidělené dotace (oproti jejich žádosti) nepromítlo do snížení kvality ani změny obsahu jejich projektu.

Analýza k PO 1 a k PO2

Doporučující

6. Ponechat povinné spolufinancování v PO 1 u projektů, resp. jejich aktivit zaměřených na další vzdělávání (s výjimkou vzdělávání v oblasti vědy a výzkumu). U dalšího vzdělávání je ze strany firem vysoká poptávka po podpoře a nehrozí tak problémy s absorpční kapacitou.


7. Zvážit zavedení jednotkových nákladů u kurzů dalšího vzdělávání (projektů zaměřených na další vzdělávání) a využití šablonových/typových projektů.

Analýza k PO1 Ke zvážení

8. V oblasti vzdělávání se zaměřit na komplexní podporu menšího počtu větších projektůškol tak, aby byl výsledný dopad projektů co nejvyšší. Omezit financování projektů s „jednorázovými aktivitami“ (např. podpora práce vědecké skupiny v rámci gymnázia, která po skončení projektu bude ukončena).

Analýza k PO3 Doporučující

9. Zaměřit se dále na podporu středních škol, které potřebují transformaci tak, aby mohly poskytnout vzdělávání, které bude v souladu s potřebami trhu práce, zejména směrem k „technickým oborům“. Vhodné by bylo podporovat také yspolupráci s podniky.


10. Zaměřit se na integraci dětí se sociálním znevýhodněním. Podpora těchto skupin má nejvyšší efekt právě v raném věku. Jedná se o oblast, ve které má zkušenosti s prací s cílovou skupinou neziskový sektor. Následující výzva by měla být otevřená i tímto směrem. Inkluzivní vzdělávání je silným tématem i pro nadcházející programové období.


Doporučení k optimalizaci implementačního systému

11. Doporučujeme zvýšení srozumitelnosti metodických podkladů a případná zjednodušení postupů vykazování v nejvíce problematických oblastechpři přípravě projektové žádosti:

rozpočet projektu a nastavení indikátorů (zde respondenti poukazují na nespokojenost s metodickým pokynem pro vyplňování indikátorů)

Řešení úkolu 5.1

Doporučující

12. Zlepšení odezvy a stability webové žádosti Benefit7. Řešení úkolu 5.1

Doporučující

13. Zvýšit sladění hodnocení hodnotitelů, které souvisí s vymezením hodnotících kritérií a nastavením škál.


Doporučující





218


Závažnost

14. Jako nejproblematičtější oblast při vyplnění monitorovací zprávy se ve věcné části ukazují pracovní výkazy. Doporučuje zjednodušit požadavky na příjemce. Cílem by mělo být větší zaměření na skutečný smysl projektu a nikoli naplňování formalit.


Doporučující

15. Doporučujeme zvážit možnosti optimalizace nastavení rozsahu finanční části monitorovací zprávy případně zpřesněním (zjednodušením) metodik u oblastí, s kterými mají příjemci největší obtíže: vykazování mzdových nákladů, rozdělování přímých a nepřímých nákladů a dále pak s formálními požadavky.


Doporučující

16. Vhodná by byla možnost elektronické komunikace a zasílání monitorovacích zpráv prostřednictvím informačního systému (možné řešení spíše pro příští programové období).


Doporučující

17. Zvážit konkrétní případy a eventuálně prodloužit lhůtu pro opravy monitorovacích zpráv.


Ke zvážení

18. U prioritní osy 2 poskytnout žadatelům větší prostor pro konzultaci projektového záměru/žádosti.


Doporučující

Doporučení k programovému období 2014+

19. Vzhledem ke stanoveným výsledkovým indikátorům „míra …“

doporučujeme předem zavázat příjemce (např. smluvně)

k poskytnutí kontaktů na cílové skupiny projektu a ke spolupráci

při zjišťování dat k výpočtu indikátoru.

Analýza k PO 1,

2 a 3

Ke zvážení

(pro příští

programové

období)

20. Více omezit financování „doprovodných“ aktivit v projektech

dalšího vzdělávání (tvorbu metodik apod.). Podporovat

výhradně, či téměř výhradně, samotnou realizaci kurzů dalšího

vzdělávání. Zejména u výzev, které mají urychleně reagovat na

zhoršenou ekonomickou situaci. Zvýší se tímto efektivita

projektů. Zvážit omezení finančních prostředků na e-learningové

aplikace.


(pro příští

programové

období)

21. Zvýšit důraz na kvalitu výstupů projektů a jejich kontrolu.

Provádět monitorovací návštěvy na místě realizace projektů, při

kterých by se pracovníci ŘO mohli zúčastnit daného

školení/kurzu (jednalo by se o aktivitu mimo běžnou kontrolu na

místě). Domníváme se, že by těchto návštěv nemusel být ve

výsledku realizován vysoký počet, ale dostačovala by výrazný

„publicita“ této praxe tak, aby o ní příjemci věděli. Jedná se

zejména o PO 1.


(pro příští

programové

období)





219


Závažnost

22. Zavést ukazatele, které budou lépe monitorovat výsledky

projektů v PO 3, podle jejich zaměření. U škol, které získají dotaci

na komplexní přeměnu svého vzdělávacího systému, či na

adaptaci celého učebního oboru tímto může být statistika o míře

předčasných odchodů studentů ze vzdělávání.


(pro příští

programové

období)

23. Najít vhodné systémové řešení, které by pomohlo ustavit

konkrétní systém odpovědnosti za přípravu a následnou realizaci

IKP. Např. ustanovení odpovědného týmu za přípravu projektu.

Týmu, který by se odpovídal konkrétnímu subjektu na MHMP

(adekvátnímu z hlediska organizační struktury; např. ZHMP,

RHMP nebo Výbor Evropských fondů ZHMP).

Řešení úkolu

5.1

Doporučující

(relevantní

spíše až pro

příští

programové

období)





220

9 Informační zdroje

A. Potřebné zdroje od zadavatele

• Operační manuál (manuál postupu)

• Aktualizované hodnoty ukazatelů (v dostupném rozsahu)

• Aktuální dokumenty k přípravě nového období 2014+

B. Další zdroje k využití

Statistické zdroje dat:

• Data a analýzy týkající se Prahy (ČSÚ) - www.praha.czso.cz

• Data o obyvatelstvuPrahy:

o SLDB 2001

o dostupná data za SLBD 2011

o demografické ročenky

• Data a analýzy z oblasti práce a sociálních věcí (VÚPSV)

• Data a analýzy z oblasti vzdělávání (NÚOV)

• Data a statistiky z oblasti zaměstnanosti:

o MPSV

o Správa služeb zaměstnanosti

o Ročenky zaměstnanosti

Datové zdroje:

• IS Monit7+

Strategické a další dokumenty Evropské komise:

• Strategické obecné zásady Společenství

• Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

• Agenda pro reformovanou politiku soudržnosti (tzv. Barcova zpráva)

• Rozpočtový výhled Evropské komise pro roky 2014 – 2020

• Šestá zpráva o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti

• Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku (tzv. Orientationpaper)

• Reflectionpaper on futureCohesionPolicy

• Youth on themove (Mladí v pohybu)

• Stanovisko Výboru ESF k budoucnosti ESF

• Pátá kohezní zpráva

• Lipská charta udržitelných měst, 2007

• Toledská deklarace, 2010

• Rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států





221

• Doporučení Rady o hlavních směrech hospodářské politiky členských států a unie

• Výstupy NTCCP (NationalTerritorialCohesionContactPoints) a UDG (Urban Development Unit)

Národní strategické dokumenty:

• Národní program reforem České republiky 2008-2010

• Zpráva o plnění národního programu reforem ČR 2008-2010

• Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR

• Rámec strategie konkurenceschopnosti (NERV)

• Strategie regionálního rozvoje ČR

• Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (MPO)

• Akční plán podpory odborného vzdělávání

• Hlavní směry politiky zaměstnanosti ESZ 2008 – 2010

• Národní politika zaměstnanosti

• Strategie celoživotního učení ČR

• Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky

• Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání v České republice

• Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007-2013

• Akční plán podpory odborného vzdělávání

• Návrh koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v období 2009-

2013

• Národní akční plán sociálního začleňování České republiky 2008 – 2010

• Akční plán na podporu rodin s dětmi pro období 2006 – 2009

• Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na 2010 – 2014

• Koncepce integrace cizinců

• Národní strategie finančního vzdělávání 2010

• Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013

• Národní program přípravy na stárnutí pro období 2008 - 2012

• Česká republika a budoucnost kohezní politiky Evropské unie (Ing. Petr Zahradník)

Národní strategické (a další) dokumenty ve vztahu k EU:

• Národní strategický referenční rámec ČR 2007—2013

• Konvergenční program České republiky

• Strategie hospodářského růstu 2007 – 2013

• Strategie regionálního rozvoje ČR na léta 2007-2013

• Aktualizovaná rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU

• Strategická zpráva ČR 2009

• Podklady pro Strategickou zprávu ČR 2009

• Rámec strategie konkurenceschopnosti

• Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti





222

• Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR

• Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky,

obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013

Regionální strategické a analytické dokumenty:

• Strategický plán hl. m. Prahy (schválen 2000, v prosinci 2008 schválena aktualizace) + jeho

monitorovací zprávy

• Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015

• Analýza socioekonomického rozvoje kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní

politiky

• Koncepce pražského speciálního školství na období 2009-2012

• Koncepce péče o ohrožené děti na území hlavního města Prahy

• Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy (2008 a 2006)

• Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v krajích České republiky 2010

• Studie předpokládaného vývoje hlavních statistických ukazatelů v České republice a jejích krajích

(Ing. Hana Chladová)

• a dokumenty OPPA a OPPK

Evaluace a analýzy ŘO:

• Analýza 1. výzvy k předkládání projektových žádostí OPPA

• Analýza dalšího vzdělávání, vybraných okruhů v oblasti počátečního vzdělávání a potřeb uživatelů

sociálních služeb na území hlavního města Prahy

• Evaluace komunikačních a propagačních aktivit OPPA a OPPK

Dokumenty OPPA:

• Programový dokument OPPA

• Metodické příručky pro příjemce a žadatele (Projektová příručka, pokyny pro vyplnění žádosti)

• Výroční zprávy o realizaci OPPA

• dokumentace k výzvám

• webové stránky www.oppa.cz

Analýzy situace v ČR:

• Střednědobé hodnocení věcné a finanční realizace Národního strategického referenčního rámce

• Analýza konkurenceschopnosti ČR

• Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti (MPSV)

• Odborné analýzy socioekonomického vývoje krajů se specifikací potřeb po roce 2013

• Trh práce v ČR 1993 až 2008 (ČSÚ)

• Statistická ročenka České republiky 2010 (ČSÚ)





223

• Krajské ročenky (za jednotlivé kraje a roky, ČSÚ)

• Konkurenční schopnost České republiky 2008-2009 (CES VŠEM, NOZV NVF)

• Předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce, NVF, 2009

• Zpracování analýz a podkladových materiálů pro přípravu Strategie regionálního rozvoje ČR pro

období 2014-2020

• Analýza příčin plýtvání veřejnými prostředky pří zadávání veřejných zakázek a faktorů

způsobujících rozpor zadávání veřejných zakázek s principy 3E (hospodárnost, účelnost a

efektivnost)

V souladu se zadávací dokumentací bude uchazeč v průběhu realizace zakázky flexibilně reagovat na

aktuální situaci, takže bude pracovat i s novými dokumenty relevantními pro přípravu nového

programovacího období, např.:

• Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014+ N

• Návrhy nových nařízení pro Evropský regionální rozvojový fond, Evropský sociální fond a Fond

soudržnosti

• Národní rozvojové priority kohezní politiky po roce 2013

Legislativa apod.

• Nařízení Rady EU

o Nařízení Rady č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a zrušení nařízení (ES)

č. 1783/1999

o Nařízení Rady č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu a zrušení nařízení (ES) č.

1784/1999

o Nařízení Rady č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci

o Nařízení Rady č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální

rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č.

1260/1999

o Nařízení Rady č. 1084/2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/1994

• Relevantní zákony a usnesení (bude specifikováno, např. Usnesení vlády ze dne 31. srpna 2011 č.

650 k Souhrnnému návrhu zaměření budoucí kohezní politiky Evropské unie po roce 2013 v

podmínkách České republiky, obsahujícímu i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů Evropské

unie po roce 2013; či ustanovení § 75 - 79 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

Uchazeč se zavazuje nakládat s veškerými informacemi a dokumenty, které mu zadavatel poskytne a se

kterými se seznámí, nejsou-li obecně veřejně dostupné, a s dokumenty, které zhotovitel vyhotoví v průběhu

a jako výsledek veřejné zakázky, jako s důvěrnými informacemi a neposkytnout je jakékoli třetí straně.

Date post:	29-Sep-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

„Průběžná evaluace postupu implementace Operačního ...prahafondy.ami.cz/userfiles/File/OPPA...

Documents