Arbatel – Z magie starých

7/27/2019 Arbatel Z magie starch

1/17

Pomlouva zrazuje cotajn v, ale kdo m vrnsrdce, toto skrv.

Prpov 11.1

A R B A T E Lz magie starch

neboli

Nejvy studium moudrosti

VE VEM OBRACEJ SE NA PNAA NEMYSLI, NEKEJ A NEI

NIEHO, EHO SI BH NEPEJE

Podle pvodnho vydn

KAPITOLA I.

ARBATEL.

Z magie Starch, nebo-li nejvy studium moudrosti.

Ve vem obracej se na Pna a nemysli, nekej a nei nieho, eho si bh nepeje.

Arbatel o magii nebo-li nauce duch Starch, magii to jak Mg lidu Boho, tak i o magiipohansk, za elem proslaven lsky Bo nyn poprv postaven na svtlo vi belskmarodjm a opovrhovatelm dar boch, avak k prospchu (uitku) vech tch, kte vdn


2/17

uvaj dar boch pro blaho vlastn a blaho svho blinho.

Tato kniha m devt stat, z nich kad obsahuje 49 aforism nebo-li prpovd.

Prvn sta je vodem do magie, kter v nsledujcch 49 vtch obsahuje nejveobecnjnauky tohoto celho umn

Druh sta pojednv o magii mikrokosmick, to znamen, co lovk nebo-li Microcosmussvm duchem nebo geniem, kter mu jeho zrozenm byl pidlen, magickm zpsobem uinitinebo vykonati me.

Tet sta pouuje o olympijsk magii, co lovk me zpsobiti pomoc duch nebes nebooblohy a jak je jimi ovlivovn.

tvrt stamluv o Hesiodick a Homerick magii. Tato pouuje o psoben pomoc duchzvanch kalodmon, to jest duch dobrch, kte nechovaj neptelsk pocity vi lidskmupokolen.

Pt stapojednv o msk nebo Sibylick magii, je psob duchy ochrnci, mezi n jestrozdlen okruh zemsk. Toto jest vten magie. Tamt pat Druidov se svm uenm.

est sta jePythagoreick magie, kter m co initi pouze s onmi duchy, jim jest dna anazena nauka o vech umech slujc: fysika, lkastv, mathematika, alchymie a podobn.

Sedm sta obsahuje magii Apollonovu a jemu rovnch, kter je sms magie msk amicrocosmick a pece m tu zvltnost, e m t moc nad tmi duchy, kte jsou zneptelenis pokolenm lidskm.

Osm stapojednv o hermetick nebo-li egyptsk magii. Tato hovo o rznch pohanskch

bozch bydlcch v chrmech.

Devt sta shrnuje onu magii, kter zvis jedin na Slov Bom a nazv se magiprofetickou.

Prvn sta knihy ARBATELOVI nebo-li vod do MAGIE.

Ve jmnu Tvrce vech kreatur, viditelnch i neviditelnch, jen tm, kte k nmu volaj,tajemstv vech nebeskch pokladin pstupnmi a tyto bez mry a potu otcovsky a dobrotiv

sdluje. Nech nm pole po svm zrozenm synu JESU KRISTOVI sv sluhy, vykladaetajemstv, abychom mohli napsati knihu Arbatel o nejvych tajemstvch, kter lovku psluvdti a jimi si sm poslouiti, ani by zheil. Amen.

Prvn sedmina aforism:

I. Kdo tou zvdti tajemstv a vci skryt, nech rovn dovede udreti v tajnosti tajemstv,vci, je vak m projevovati, nech projevuje a ty, kter tu maj zstati zapeetn a uzaven,nech zapeet a uzave a nedv to, co je svat na pospas psm nebo nepedhazuje perly svinm.Tohoto pikzn budi pamtliv a zachovvej je dobe, pak se projev ti oi ducha a uvid, e tis hry bude projeveno ve, po em tv due tou, naklon si t andly Boha a prody vt

mrou, ne si kdy lidsk srdce pti me a sm.

II. Ve vech vcech volej jmno Pn a ani bys se dovolval Boha, pomoc jeho zrozenhosyna, nepodnikej nieho ani v mylenkch ani v inech; pouvej vak duch, kte ti jsou Bohempni a dni, aby ti slouili co poslov Bo, bez drzosti a zpupnosti vi Pnu duch, a pouij


3/17

zbvajcho asu tvho ivota ke cti Bo a ku prospchu svmu, jako i tvho blinho.

III. ij osamocen a prchej ped ptelstvm davu a nenech uplynouti as marn; sna se o to,prokazovati komukoliv dobr a uvej svch dar ke cti Bo; bu pilnm ve svm povoln aSlovo Bo nech nikdy nevymiz z tvch st.

IV. Poslouchej ty, je t k dobrmu nabdaj, prchej ped vekerm zbytenm otlenm azvykni si na vytrvalost a vnost v slovech i inech; odporuj pokuen pokuitele Slovem bom,

vysthej se svtu a jeho slovu, hledej vak to nebesk a nespolhej na vlastn moudrost, nbr pivekerm svm ponn na Boha, svho pna, podle uen Psma, kter tu prav: Nevme-li, comme uiniti, tak zvedme, Boe, k Tob svj pohled a oekvme pomoc od Tebe; nebo tam,kde ns lidsk pomoc opout, tu zjevuje se nm pomoc Bo dle Philonova vroku.

V. Miluj Boha z celho srdce, z cel due, vemi svmi silami a svho blinho jako sebesamho, pak t pn ochrn jako oko v hlav a zachrn t ode veho zlho, napln t vm dobrma tv due nebude touit po niem, jeho by ses nestal asten, ty jen hle, aby tv touhy slouilyku blahu tvho tla i due.

VI. emu ses nauil, to asto opakuj a dobe to vtpuj svmu duchu; u se mnohmu, ale ne

mnohonctermu, nebo lidsk povaha neme rozumti vem vcem, nebo snad jen tehdy, kdynkdo byl k tomu s hry milostiv osvcen; takovmuto nen nic pli vysokm, nic plisloitm, ne aby na to nestail.

VII. Volej mn v den strasti, tak t chci vyslyeti a bude mne blahoeiti, vece Pn. Kadnevdomost vak jest strast due; proto ve sv nevdomosti volej Pna a on t vysly, bu vakpamtliv, abys Bohu jedinmu dval est a promluvil stejn se almistou; ne nm, Pane, ne nm,nbr svmu jmnu est dvej.

Druh sedmina aforism:

VIII. Jak Psmo dokazuje, dv Bh kad osob a vem vcem jejich jmno a zrove s nmkadmu pidluje jeho slu a ad ze svch poklad, na p. povahy a konstelovan slova nemajsvou slu a svj inek, ne z figur a ne z vslovnosti, nbr ze sly nebo z adu, kter Bhk takovmu jmnu nebo charakteru nadil, nebo nen dn sly ani na nebi, ani na zemi, ani vpekle, kter by nepochzela od Boha, a proto, kdy Pn Bh tomu chce nebo naopak, nedovedoutakov charaktery a jmna docliti samy od sebe dnho inku.

IX. Nejvy moudrost je ta, kter je v Bohu, nato nsleduje ta, je pebv v duevnchtvorech; pak ta, ve tvorech tlesnch a za tvrt ta, kter spov v prod a ve vcech prodnch.Pak v dalek vzdlenosti nsleduj duchov odpadl a uschovan pro den soudu. est mstozabraj duchov pekla, kte jsou sluhy trestu; za sedm konen nejsou tmi nejvznamnjmi

pygmeji nebo-li trpaslci a duchov, kte pebvaj v elementech. Je dobe znti vekerourozdlnost moudrosti ducha a moudrost tvor, abychom mohli bti jisti, co si meme a mmevzti k svmu pouit a uitku od kadho, a jak se toto m stti, nebo vichni tvorov jsouvytvoeni k slubm a uitku lovka, jak dokazuje Psmo svat, rozum a zkuenost.

X. Bh, vemohouc Tvrce nebe a zem, vech vc viditelnch a neviditelnch, dv sev Psm svatm poznati a jako otec, kter sv dti se srdce miluje, ns u, co je pro ns prospna co kodliv, emu se mme vysthati a co pijmati a takt ns pislibovnm doasnch avcnch dobrodin vychovv k poslunosti vi jeho rozkazu, a prohlenm svch trestzastrauje a zrazuje ns z toho, co je pro ns kodlivm. Proto budi tvoj nejvy pl, aby sesdnem i noc cviil v hloubn o Psmu Svatm, abys tu i tam a na vky vkv byl blaenm. i,

emu t Psmo u, pak bude ti.XI. slo tyi je slo pythagorejsk a prvn slo kvadratick; proto zde klademe zklady v

moudrosti, podle projeveno moudrosti Bo v Psmu Svatm a k posuzovn elu prody. Toho,jen jedin na Bohu lp, mus bti posluna moudrost vech kreatur a mus mu slouiti, a chce i


4/17

nechce. V tom se projevuje vemohoucnost Bo, proto zle ve na tom, aby bylo na vl, abynm kreatury slouily, a abychom dovedli rozeznati kreatury ochotn od neochotnch, abychom set nauili, jak si mme pisvojiti vdomosti a ad kadho stvoen. Toto umn vak dvsamojedin Bh. Komu Bh chce, tomu zjev sv tajemstv, komu vak sv pokladly sdlitinechce, ten mu je proti jeho vli neodejme. Proto se na ns slu, abychom si umn magievyproovali jedin od Boha, kter nm tuto milostiv poskytne. Nebo On, jen nm daroval svhoSyna a nm dal prositi o jeho svatho ducha, podman nm tm vce celou tvorbu vc viditelnch ineviditelnch. Ve, oproste, obdrte; pihlejte vak, abyste dar boch nezneuvali, pak ve

bude slouiti k va blaenosti. Pede vemi vcmi vak bdte nad tm, aby vae jmna bylazapsna v nebi, nebo to jest mnohem bezvznamnj, aby vs duchov poslouchali, ne aby vsKristus napomnal.

XII. V apotolsk legend2 k duch k Petrovi podle vidin, kdy byl citovn setnkemCorneliem: Sejdi dol a nepochybuj, nebo j jsem jich poslal. Takto byla s potku vechnauen uena stn svatmi andly, jak vidno z monument Egypan. Tato umn byla mezitmlidskmi mnnmi a ponnm zlch duch (kte naseli svou plevel v dti nevry) zfalovna azneiovna, jak vysvt ze Sv. Pavla a Hermesa Trismegista. Nen nyn nadle lep cesty nizpsobu, pivsti umn zase na starou rove dokonalosti, ne svatmi andly a duchy Boha,nebo prav vra plyne ze slyen. Abys vak byl jist pravdou a nepochyboval o tom, zda duch,jen s tebou hovo, mluv vci pravdiv i liv, to zle na tv ve a dve v Boha, abys byls to ci s Pavlem: Vm a jsem si jist tm, komu dvuji, nebo dn vrabec nespadne na zemibez vle Bo, o mn nech t Bh oklamati falenkem, kdy sm na Bohu lp a u nhozstv.

XIII. Tm lpe ije a ve co ije, to ije v nm a on je pravdiv, ten JEHOVA, jen dv btivem vcem to m jsou. Vytvoil Slovem z nieho ve co tu jest, aby to takov bylo, pojmenovvvechny hvzdy a vojsko nebesk svmi Jmny vlastnmi. Komu Bh projev Jmna svchstvoen, ten zn a pochop pravou slu, ctnost, vlastnost, podek a vldu vech stvoen, jakviditelnch, tak neviditelnch. Dk je mu zapoteb, aby dostal od Boha moc a slu,aby sly skrytv celm stvoen uvedl v jejich zpsobnost a ze tmy na svtlo, aby zpsobily a dokzaly to, cozpsobiti nebo vykonati mohou a dovedou. Proto mus bti tvou snahou znti jmna duch, tojest jejich ad a moc danou jim Bohem a aby jim byli uinni k tvm slubm, tob poddni aposluni a tob naklonni, jako Raphael byl pidruen Tobiovi, aby otec uzdravil, syna znebezpeenstv smrti zachrnil, a jeho enu mu pivedl, Michael vldl lidu Bomu, Gabriel, poselBoha byl posln k Danielovi, Marii a k Zachariovi, otci Jana Ktitele. Tak i tob, popros-li,bude dn jeden z duch, jen by t uil tomu, co v prod tou zvdt srdce tv. Pouvej ho vestrachu a chvn ped Tvrcem, Spasitelem a drcem blaenosti, to jest Bohem Otcem, Synem aduchem Svatm. Nenechvej dn pleitosti k tomu, aby ses nauil nemu uitenmu, bupilen a horliv ve svm povoln, tak nebude strdati ve vech vcech potebnch.

XIV. Tv due ije vn tm, jen t stvoil; proto volej Boha, tvho Pna a sloui jemusamotnmu. Toho vak uin, kdy uv, k jakmu konci a pro jsi byl stvoen a co dluhujeBohu a svmu blinmu. Bh poaduje na tob tvou celou dui, abys ctil jeho Syna a uchoval jehoSlova ve svm srdci: vol pak k nmu, pak splnil vli svho Otce, jen je na nebesch; svmublinmu vak jsi povinovn kony lsky a abys vechny, je hledaj u tebe pomoc nebo majs Tebou spoleenstv, vedl k tomu, aby ctili Syna: tj. zkon a proroky. Ve vcech vezdejch mvolati Boha, tvho Otce, aby ti daroval, eho je ti teba k zachovn tohoto ivota a z dobrotivchdar boch, a ji jsou duchovnmi i tlesnmi statky, m podarovati rovn svho blinho.

Takto se m modliti k BOHU:

O Pane nebes i zem, ty Tvre vech viditelnch i neviditelnch stvoen, j nehodn lovk

volm k Tob na tvj rozkaz, Jeem Kristem, tvm zrozenm synem, abys mi dal svho Svathoducha, jen by mne v Tv pravdke vemu dobrmu vedl a provzel. AMEN.

Jeliko pak t ze srdce toum poznati dokonale mry tohoto ivota nm potebn, tyto vakjsou obklopeny tak hustou temnotou a zfalovny a poskvrnny tak mnohmi lidskmi mnnmi, e


5/17

dobe poznvm a pozoruji, jak nemonm jest pro mne, nemm-li v Tob svho uitele, doscivlastnmi silami njakou znalost, chtj mi poslati jednoho ze svch duch, jen by mne vemunauil, eho Ty si peje, abychom mi lid znali, co slou k Tv chvle a cti a k uitku naehoblinho. Dej mi t uenliv a rozumn srdce, abych to, emu mne u, brzo a snadno pochopil auzamkl ve svm srdci, abych z nho opt toto Tv uen bral jako z Tvch nevyzpytatelnchpoklad a tyto sob, kde poteba si toho vyaduje, ku slvTv prospnmi uinil. Podaruj mnet milost, abych Tvch velkch dar pouval pokorn v bzni a chvn ped nam PnemJeem Kristem jako i Duchem Svatm. AMEN.

Tet sedmina aforism:

XV. Olympijt duchov sluj ti, kte obvaj vesmr a hvzdy vesmru a maj rozhodovati oosudech a rozdleti je pokud se Bohu zlb a on tomu dopout; nebo nikomu, kter pebv podochranou Nejvyho, nebude moci ukoditi ani zl duch, ani zl osud. Kad z olympijskchduch vak u a vykonv to, co mu jeho souhvzd, kter mu je pidleno pikazuje a naznauje,akoliv bez svolen Boho nic neme podnikati. Nebo jest to Bh samojedin, schopnost umna vykonvn. Boha, Tvrce vech vc, poslouchaj vechny vci nadnebesk a nebesk, jako ito, co jest a pebv v prvcch a v pekle; proto smuj k tomu, abys ve, co podnik a in,podnikl s Bohem, tak zsk ve tv ponn astn zakonen a konec, jak dosvduj djinycelho svta a denn zkuenost s bohabojnm je mr, bezbon vak mvaj nesvry, prav Bh.

XVI. Sedm ad a panstv runch jest ve vesmru, jimi Bh chce mti ovldnut cel svt.Jejich viditeln souhvzd jsou ARATRON, BETHOR, PHALEK, OCH, HAGITH, OPHIEL,PHUL, olympijskou mluvou takto nazvna, z nich kad velk vojsko vesmru m pod sebou.

Aratron m pod sebou 49 provinci,

Bethor vldne 42 provincim,

Phalek m pod sebou 35 provinci,

Och 28, Hagith 21, Ophiel 14, Phul 7,

take vechny provincie vesmru potem obnej 196, v nich 7 vldc vykonv svouvldu, jak se toto ve vysvtluje vAstronomia Grati. Zde vak chceme ukzati, jak tato knata amocnosti se pivedou kei.

ARATRON zjevuje se v sobotu v prvn hodin a dv pravdivou odpov o svchprovincich a o tom, co jim je podzeno. Tak zjevuj se i ti druz ve sv dny a hodiny; i vldnekad z tchto svtu 490 let. edest let ped zrozenm Kristovm poala vlda knete Bethora atrvala a do r. 430 po Kristu. Jeho nsledoval kne Phalek a k r. 920, pak Och a do r. 1410, a

dle pak Hagith a do r. 1900.XVII. Sedm knat nazv a pivolv se jedin magickm umnm, aby se zjevili viditelnm

a neviditelnm zpsobem a sice ve dny a hodiny, v nich jsou pedstavenmi, svmi jmny aady, je jim Bh dal a nadil, s pedloenm a ukznm svch povah, je bu sami dostali,nebo maj potvrzeny.

1. ARATRON:

Aratron m ve sv moci ve to, m kdykoliv dovede psobiti zpsobem pirozenm, ve

vcech k tomu pipravench a pedepsanch a sice vci takov, jak jsou v dle Astronomia Grati?pipisovny planete SATURNU. Vci vak, je z volnho rozhodovn me uiniti a jimi psobitijsou tyto vci:

Me pemniti vechny vci, t zve neb bylinu v kmen, take jim zstv podoba kterou1.


6/17

ped tm mly.Pemuje poklady v uhl a oproti tomu poklady z uhl.2.Dv sluebn duchy s uritou moc.3.U magii, alchymii, fysiku.4.Spteluje lovku trpaslky a lesn sktky.5.in neviditelnm.6.Neplodn in plodnm (nerodn rodnm) a dv vysok st.7.

Jeho charakter:

M pod sebou 49 krl, 42 knat, 35 satrap, 28 vvod, 21 sluh stojcch ped nm, 14ptel poradc, 7 posl a vldne 36.000 legim duch. Jedna legie t 490 duch.

2. BETHOR:

Bethor vldne takovm vcem, kter jsou pipisovny planet JUPITEROVI. Je-li zavolnzjev se brzy. Koho uzn za vhodna svho charakteru, toho pivd k velkm poctm, dv muvelk poklady, a opatuje mu duchy vzduchu, dvajc pravdivou odpov a opatujc vechnyvci, jako drahokamy a lky, kter psob zzraky. Opatuje t sluebn duchy vesmru a me(chce-li tomu Bh tak) prodlouiti a zachovati ivot na 700 let.

Jeho charakter:

Jemu je podrobeno 42 krl, 35 knat, 28 vvod, 21 rad, 14 sluebnk, 7 posl a 29 tisclegi duch.

3. PHALEG:

Phaleg vldne ve vcech martickch (vlench) a jest knetem vlky. Komu d svj

charakter, toho povyuje k velk hodnosti ve vlenictv.Jeho charakter:

4. OCH

Och zpravuje vci solrick. Prodluuje ivot na 600 let pi dobrm zdrav, propjujenejvy moudrost, dv a in pteli nejvtenj duchy, u dokonale vdu lkaskou,pemuje ve v ryz zlato a drahokamy, dv hojnost penz a zlata, a koho uzn hodna svhocharakteru, ten jest od krl a knat svta velmi uctvn a za cennho povaovn.


7/17

Jeho charakter:

Jemu jest podrobeno 30.536 legi, ovld a upravuje vechny vci a jemu slou duchov dlepoad svch centuri.

5. HAGITH:

Hagith ovld vci nleejc Venui. Koho uzn za hodna svho charakteru, tomu dvkrsnou postavu a krl ho co nejlpe. M okamit promuje ve zlato a zlato v m a opatrujetakov duchy, kte tomu, jemu jsou pidleni, vrn slou.

Jeho charakter:

M pod sebou 4 tisce legi duch a kadmu tisci v uritch dobch uruje za velitele krle aknata.

6. OPHIEL:

Ophiel jest vldcem merkurilnch vc a toto jest jeho charakter:

Poet jeho duch obn 100.000 legi; propjuje duchy, kte poslou velmi lehce a u

veker umn; koho obdaruje svm charakterem, ten doke za jeden okamik promniti rtuv kmen mudrc.

7. PHUL:

Phul, vldce vc pslunch moi, m nsledujc charakter:

Promuje vechny kovy ve stbro, l vodnatelnost, propjuje duchy vodn, slouc


8/17

lovku v lidsk podob a opatuje st 300 let.

Co dle nutno pamatovati pi tchto tajemstvch:

1. Kad vldce psob vemi svmi duchy, za prv pirozen, to jest, jednm zpsobem, zadruh ze sv vlastn vle, nezabrauje-li mu v tom Bh a nezdruje-li ho.

2. Me ve, co zpsobuje jinak pirozenou cestu v materii k tomu disponovan v dlouhdob uiniti a vydit t okamit, v materii nedisponovan, tak jako OCH, kne solrickchvc, v dlouhm ase vyrb zlato v horch, v mnoho kratm ase vak (toto doke) za okamikumnm alchymie, magickm zpsobem.

3. Opravdov a bosk mg me podle sv vle uvati k svm slubm vechny Bostvoen, jako i slueb duch (vldnoucch celmu svtu). Proto ho poslouchaj zmnn vldcisvta a jsou-li pivolni, pichzej a in, co jim se naizuje, avak ne bez vle a rozkazu Bohozrovna tak, jako se k vli Josuovi zastavilo slunce na nebi. Prmrnm mgm poslaj sv duchy,kte jich jsou posluni jen v uritch vcech; falen a bezbon mgy nevysly, nbr je

pedvaj

bl

m, aby si z nich tropili sv erty a vrhaj je v mnohoncter nebezpe

a sice narozkaz Boha, jak se dokazuje v hebrejci Jeremii v osm kapitole.

4. Ve vech elementech je sedm vldc se svmi vojsky, majc stejn pohyb se souhvzdmia vdy poslouchaj ti ni ty vy, jak tomu uPhilosophia Grati.

5. Z matina tla rod se lovk pro magii, kterm m bti sprvnm mgem. Jin vak, ktesami chtj vniknouti do takovho adu, tm se da neastn. Sem pat vrok Jana Ktitele:

nikdo nechmu nic nebere, leda, e by mu bylo s hry dno.3

Kad charakter pochzejc od njakho ducha m svou psobivost a sl v tom, kemu byl

dn, a sice po uritou dobu. Je vak nutno pouti ho v hodinu a v den t planety, j nle.

7. Bh ije a tv due ije, kdy bude dodrovati svazek, jen m s duchem, projevovatelemtajnost Bohu, e se stane ve, co ti Bh slibuje a pislibuje.

XVIII. Jmna olympijskch jsou od jednch uvan a udvan tak, od jinch zase jinak,avak jen ona jsou inn, kter kadmu jsou dna projevujcm duchem, bu viditeln ineviditeln a jsou kadmu dna tak, jak je predestinovn, proe sluj jmna konstelovan.Mlokdy jsou inn pes 140 let. Z tohoto dvodu zajiuj se ci tohoto umn nejlpe tm,kdy psob beze jmen pouze ady duch a jsou-li pak k magii zrozeni, ud se ve zbvajc samosebou. Proste o pevnou, stlou vru, tak Bh ve v prav dob uprav a pole.

XIX. Nebe a jeho obyvatel v podob duch sami se lovku nabzej a prokazuj mu svsluby; o vce budou ptomnmi, kdy si jich d. e se vak zl lid a niitel t vmisuj, todje se ze zvisti a za elem pilkati svmi hchy lidi k sob. Kdo tud peje mti spoleenstvs duchy, ten nech se vyvaruje hrubch hch a piln pros o ochranu a pomoc Nejvyho; takprolom nstrahy a zkenost a vechny pekky nastraen blem.

XX. Ve je mon pro toho, jen tu v, ve vak nemon pro nevcho a nechtjcho. Nicvc nepek ne mnlivost a nestlost povahy, zbyten oberstv, neest a neposlunost viSlovu Bomu. Proto m bti mg bohabojnm, pobonm muem, vytrvalm v slovech a dlech,majc silnou a pevnou dvru v Boha, opatrn a ze dn vci pli mnoho si nepejc, vyjmaz moudrosti ve vcech boskch.

XXI. Chce-li pivolati olympijsk duchy, tak dvej pozor na vchod slunce v takov den,jeho povahu duch m jeho si peje, kdy jsi nsledujc modlitbu pronesl s opravdovoupobonost, tak bude tvmu pn vyhovno:


9/17

Vemohouc vn Boe, jen jsi stvoil vechna stvoen ke cti Tv a chvle a k slubmlovka, prosm T, poli mn ducha z kategorie slunce (zde ekni ze kter kategorie a planetychce ducha mti), kter by mne uil a pouoval o vem tom, na se toum ptti, nebo aby mipinesl, liv lk proti vodnatelnosti; avak nikoliv m, nbr Tv vle stani se. Piinnm JeiKrista, Tvho syna, naeho Pna. Amen.

Nezdruj vak ducha dle ne 1 hodinu, leda, e by ti byl zvlt naklonn; pak ho m zasepropustiti nsledujcmi slovy:

Jeto smrn a klidn ke mn piel, na mou otzku mi odpovdal, vzdvm dky Bohu, vjeho Jmn jsi piel, a nyn zase v pokoji odejdi ke sv kategorii, neb tvmu adu, jen ti bylnejvym Tvrcem dn a nazen. Amen.

tvrt sedmina aforism:

XXII. To nazvme tajnost, co nikdo pouhou lidskou zrunost a moudrost, bez zvltnhoprojeven doke vybdati, to, eho vda spov ve stvoen, ukryt tam Bohem, a ktertotajemstv dovoluje projeviti duchm k nleitmu pouvn njak vci. Tajemstv tkaj se buboskch nebo prodnch, nebo lidskch vc, vybdej jich vak jen mlo a jen ta nejvybranj,

jimi mnoha lidem me bti uitenm.

XXIII. Nejdve uvauj, kter povahy a vlastnosti tajemstv jest, jest-li je duch v lidskpodob, nebo odlouenmi silami, nebo lidskm piinnm se a lidskmi pstroji, neboktermkoliv jinm zpsobem lze provsti, i ne. Kdy je ti toto znmo, tak dej na duchu (jentoto umn a tajemstv v), aby ti propjili svou milost, abys toto tajemstv mohl pivstik danmu konci, ku cti a chvle Bom a k uitku svho blinho.

XXIV. Nejvych a nejvtch tajemstv je sedm:

Moci liti a vyliti vechny nemoci, bhem 7 dn, bu charaktery nebo pirozenmi

prostedky nebo vrchnmi duchy, pomoc Bo.

1.

ti, jak dlouho se lovku lb, moci prodlouiti ivot na kterkoliv vk, toti pirozentlesn ivot. Toto tajemstv mli prvn rodiov.

2.

Stvoen, je bydl v podob osobnch duch v ivlech mti k svm slubm; rovntrpaslky, nymfy, dryady a lesn sktky.

3.

Moci promluviti s inteligencemi vech viditelnch i neviditelnch vc, a od kad vcislyeti, kemu je nazena a m prospv.

4.

Dovsti ovldati sama sebe, k tomu konci a cli, kter lovku bohem byl pedepsn anazen.

5.

Poznat i Boha, Krista a Ducha Svatho, to jest dokonalost microcosmu.6.Znovu se zroditi a bti pemnn, jako Enoch.7.

Tmto sedmi tajemstvm me se lovk nauiti, ani by urazil Boha, od duch Boch, m-liestnou a vytrvalou povahu.

Prostednch tajemstv je tak sedm:

Promna kov, nebo-li alchymie, kterto umn samo o sob jest spolehliv a opravdov;propjuje se vak jen velmi mlo lidem a to ne bez zvltn milosti a milosrdenstv Boho,nebo nezvis na tom, co kdo chce i o se sna, nbr na smilovn Bom.

1.

Len nemoc lkem metalickm (kovnm), drahokamy, kamenem mudrc a podobn.2.initi astronomick a matematick zzraky, jako s nktermi vodnmi umnmi; dle podlenebesk influence (vlivem nebeskm) uspodati vechny vci a obchody atd.

3.

Vykonvati rznero ink s prodn magi.4.Pedpovdati pirozenm zpsobem vci pt.5.Zevrubn se nauiti, vekerm umnm, k nim nle run prce.6.Zevrubn poznati veker umn, je jsou vykonvna andlskou i duevn povahou7.


10/17

lovka.

Sedm mench nsledujcch tajemstv jest:

Zbohatnouti a dostati mnoho penz a statk.1.Z nzkho stavu dojti vysokm poctm a sebe a sv pivsti na vysokou rove a vykonativelk iny.

2.

Vyznati se ve vcech vlench, velk vci astn provsti a ve vem bti prvnm.3.

Na venkov a ve mst bti dobrm hospodem.4. Bti chytrm a zrunm obchodnkem.5.Bti dobrm filosofem, matematikem a lkaem, jen dobe rozum svmu Aristotelovi,Platonovi, Euklidovi, Hippokratovi, Galenovi atd.

6.

Bti dobrm bohoslovcem, jen dnetl bibli, scholastikem, jen poznal vechny star inov pisatele bohoslov.

7.

XXV. Bylo nyn eeno, co sluje tajemstvm a kolik druh existuje. Nyn jet zbvvysvtliti, jak se meme dovdti to, co zvdti si pejeme. Jednou a sprvnou cestou k vemutajemstv jest, abys je u Boha, jen jest pvodcem veho dobrho, hledal, jak prav Kristus: Zaprv hledejte i Bo a Jeho spravedlnost, pak Vm ve ostatn pipadne. Dle: Stete se

toho, aby Vae srdce nebyla zatena ranm a chlastem a starostmi, o potravu tohoto ivota. Sv Pnu sv cesty, on ve dobe zad. J jsem Pn, tvj Bh, jen t u tomu, co pro tuitenm jest, a jen tvede po cest, j kr. A j ti chci dti rozum, a chci tuiti na cest,j m kreti, chci tvsti svm okem. Vy, je jste zl, dovedete dvati svm dtem dobr radya dary, o vce pak d mj otec na nebi Ducha Svatho tm, kte o to pros. Dle: Pakliechcete vli mho Otce na nebesch, tak jste opravdu mmi apotoly, a my chceme pijti k vm apebvati u vs.

Pevede-li tchto sedm prpovd Psma z psmene v ducha nebo do prakse, nemezblouditi, nbr doshne svho pn a nemine se svm pedsevzatm clem a koncem a Bh smbude t uiti, svm Svatm Duchem vcem potebnm a pravdivm. Pid ti t sv, svat andly

jako sluhy, ji budou tvmi pomocnky, uiteli a vdci ve vech tajemstvch tohoto svta, taktrozke vem tvorm, aby t poslouchali a ty bys mohl ci radostn s apotoly, e duchov t jsouposlun. Konen, co je tm nejvtm a nejdleitjm, bude jist tm, e tv jmno budezaznamenno na nebesch.

XXVI. Jest jist jin a obyejnj cesta, kterou ti mohou i bez tvho vdom od Boha nebo odduch (v jejich moci tato tajemstv jsou), bti projevena, ne cestou sn a siln imaginace nebovak z konstelace tv nativity nebeskmi inteligencemi. Odtud pochzej heroit muov, jakmijest vtina velkch, uenc v tomto svt, na pklad Plato, Aristoteles, Hippokrat, Galen, Euklid,Hermes Trismegistos, otec vech tajemstv a Teofrastus Paracelsus, kte veker sly v sobsoustedili.

K tomuto tajemstv dle nutno jet potati Homra, Hesioda, Orphea, Pythagora, akoliv titoi z pedchozch nco mli. Sem pat i ti, kte byli zrozeni nymfami, jako dti Meluziny, a ti, ktekdysi za pohanskch dob byli zrozeni od Boh, jako Achilles, Herkules, neas, dle Cyrus,Alexander, Velk Julius Csar, Luculus, Sulla, Marius. Za pravidlo plat, aby kad znal svhogenia nebo rodnho ducha a tohoto poslouchal dle Slova Boho a vyvaroval se zkenost zlhogenia, aby se mu nevedlo jako Brutovi a Marcu Antoniovi. Srovnej t pojednn Joviana Pontanade Fortuna et suo Euticho.

Tet cestou jest pern prce, kterou ovem bez Bo pomoci a podpory nikdo nedoshnenieho velkho nebo slvy hodnho, jak se prav ve veri:

Nepeje-li ti Minerva, pak jest vechna tv nmaha marn.

My vak zavrhujeme a zatracujeme vechny belsk kouzelnky, kte nedovolenmi,povrivmi iny ze sebe dlaj soudruhy zlch duch a co mnohho svolenm Bom k svmu


11/17

vlastnmu netst od erta dosahuj, jako vbec se pe mnoho zla zpsobenho ertem, jakpodrobn dokazuje spis o zrdci Judovi. Sem pat t modlstv v dob jak star, tak na, jako izlozvyk losovn, kter byl kdysi siln rozen; dle charontick vyvolvn mrtvch, jakocitovn Saula arodjkou endorskou, Lucanem len necromantick vyptvn padlho vojka navsledek bitvy u Pharsalu a pod.

XXVII. Udlej kruh na sted A. Obvod budi B, C, D, E. Na vchod budi B-C, na severC-D, na zpad D-E a na jih E-B. Rozdl jednotliv sektory na sedm dl, take v celku je 28 dl.

Kad z tchto rozdl zase na 4 dly, take cel kruh m 112 dl. Tolik jest opravdovchtajemstv, je mohou bti projevena; tento kruh, takto rozdlen jest peet vech tajemstv celhosvta, proudcch z jedinho stedu A, tj. od nedlitelnho Boha do cel kreatury. Kneorientlskch tajemstv m sv sdlo uprosted a po obou stranch 3 sprvce adu, z nich kadm pod sebou 4 tajemstv, zatm co kne si ponechal sm sobtyi. Tohoto rzu maj i ostatnsektory sv knata a sv sprvce s jejich tajemstvmi. Avak vzestupu p slu nauka moudrosti,sestupu sla, poledni kultura plnoci tvrd, drsn ivot. Orientu jsou tud nazena nejvytajemstv, sestupu prostedn, poledni a plnoci ta nepatrnj. Pouvn tto tajn peeti spovv tom, abys vdl, ze kterho msta na svt, duchov i andl uc (Bohem jim propjen)tajemstv nutno pivsti; sv jmna vak maj po svch adech a silch, podle toho, jak Bhkadmu jednotlivmu z nich pidlil svj rozkaz. Jeden m moc nad meem, druh nad moem,

tet moc seslati hlad na nrody, podle toho, jak Bh nadil. Nkte jsou uitel mst, jako ti dva,kte byli vyslni, aby zniili Sodomu a Gomorru, o em pojednv Psmo Svat. Nkte jsoustrci a hldai vech krlovstv svta, nkte ochranitel soukromch osad. Proto si me kadve svm vlastnm jazyku lehce vytvoiti sm jejich jmna. Kdo tedy chce me si pti andlalkastv, nebo filosofie, nebo matematickho, nebo prvnickho andla i ducha, nebo andlapirozen nebo nadpirozen moudrosti, nebo jakho chce mti, nech si ho vak peje s velkouvnost, s nejvy dychtivost a doucnost a pevnost a pak bezpochyby obdr to, co si d odTvrce a Otce vech duch, tj. od Boha. Tato vra daleko ped vechny peet a podrobujeduchy, vli lovka. Po tto ve nsleduje jin zpsob, jak pivolati duchy, toti projevenmicharaktery; avak tento zpsob citovn bez pedchoz vry je velmi temn. Kdy vak nkdo chcecharakter nepouti jinak, ne jako znamen mylen a jako Bohem propjen prostedek, kter

vlastn uritou duevn slu, me je uvati bez uren Boha. Nech vak pihl k tomu, abyneupadl v modlstv a do osidel bla, kter jako lstiv lovce sleduje svou koist, neopatrn lehceoklamv a chyt do svch tenat. On sm vak bez prstu Boho nen polapen a pinucen keslubm lovka, take tak bohabojnmu lovku jen s nevol slou, avak rovn ne bez mnohapokuen a zrmutku, m on pkaz, pronsledovati Kristovy paty, nebo-li sm eny. Proto nutnos bzn a chvnm a s nejvy ctou vi Bohu pibliovati se magi duch a velmi vn astaten obcovati s duchy. Zkrtka, ten, kdo chce zachzeti s tmito vcmi, nech se chrn rznlehkovnosti, lakoty a jeitnosti, zvisti a nenvisti a veho bezbonho ponn, jinak by bdn aalostn zael.

XXVIII. Jeto ve dobr pochz od Boha, jen jedin je dobr, musme veho toho, eho si

dme a chceme mti, dosci od nho modlenm prostomyslnho srdce, v duchu a pravd, a to jekonec (zvr) tajemstv vech tajemstvch, aby se kad povzbuzoval a vzbudil se k tomu, prositi oto, po em tou, a Bh jeho modlitbou nepohrdne. Nikdo nepohrdni svou modlitbu a nesniuj ji,nebo Bh podme-li ho o to, me a chce nm dti, eho nm teba. Laskav a dobrotiv otecmiluje dtky adoniv (jako miloval Daniela) vysly, peme-li tvrdost svho srdce k modlitb.Nechce vak abychom to, co je svat pedhazovali psm, nechce abychom klenoty jeho bohatchpoklad pohrdli a opovrhovali, proto asto tej a zopakuj si prvnch sedm aforism, a zai svjivot a vechny sv mylenky dle onch pravidel a uen, tak se ti bude ve daiti v Pnu, v nhoskld svou dvru, podle svho pn.

Pt sedmina aforism:

XXIX. Aby nae studium magie udrovalo svj sprvn chod, pistupuje nyn, pedeslaveveobecn pravidla, ku vlastnmu vysvtlen. Duchov jsou buto sluebnky BOHA a kesanskcrkve a jejich len a nebo tac, je slou kreatue ve vcech tlesnch, nebo k blahu i zniku


12/17

due a tla, a nedje se nic, ani dobr ani zl, bez jistho a uritho podku a vldy. Kdo ncod za dobrm elem, ten toho doshne, kdo si peje zlho k zlmu konci, t toho doshne asice velmi rychle a k svmu trestu, protoe se odvrtil od vle Bo. Proto a kad porovn svjmysl se slovem Bom, pezkou jej jako na prubnm kameni, a rozliuje tak mezi dobrm azlm. A si rozv u sebe, eho se m vyvarovati a co m pijmati, a to, o em se u sebe takusnese, to nech piln vykonv a neprotahuje to ode dno ke dni, aby doel svho vytenho cle akonce.

XXX. Ti, kdo se pokouej dosci bohatstv, asovho lesku (slvy), adu, poct a hodnostmagickm zpsobem, doshnou toho, budou-li piln se snaiti o to, a kad sice podle svobratnosti, ple a znalosti magie, jak dosvduje povdka Meluziny a onoho mga, kter docliltoho, e ji dn rozen Ital a do vnosti nebude mti krlovstv neapolsk, a e i ten, kter zanho vldl, byl svren s kesla krlovskho. Tak velk moc jest pedna strcm, nebo strnmduchm tohoto svta.

XXXI. Zavolej andlskho knete njak e a podrob si jej, tak se stane co rozke, takdlouho, pokud knsk andl nebude sprotn sv poslunosti njakm nsledujcm mgem.

Proto by mohlo krlovstv neapolsk bti Italm zase vrceno, kdyby njak mg pivolal

toho mga, jen tento podek zavedl a pinutil ho, aby odvolal sv kouzlo. Byl by pinucen vydatiklenoty uzmut magickm pokladm, toti knihu, drahokam a magick roh, jejich majetkem bynkdo, chtl-li by, mohl ze sebe uiniti lehce pna svta. Ale onen semita dal pednost tomu, abyradji il u boh a do soudnho dne, ne v pomjejcch statcch tohoto svta, a jeho srdce jezaslepeno, take ji nic nechpe v Bohu nebes a zem, ani na to nepoml, nbr radji povrozkoe nesmrtelnch k sv vn zhub. A pece by byl snze pivolateln, ne genius Plotinav chrmu Isidy.

XXXII. I man, poueni knihami sibyllinskmi, se rovn uinili pny svta, jak djinydosvduj. Ni ady a hodnosti propjuj satrapov nebo mstodritel knat. Kdo tud sesna o ni ad, nech vyzve magickm zpsobem k tomu takovho mstodritele, tak mu bude

jeho pn vyplnno.

XXXIII. Kdo vak s pohrdnm vysokch post a hodnost jedin po bohatstv dycht, ten azavol knete bohatstv nebo jednoho z jeho mstodritel, pak takovho nabude a bohatstv zsk,kterm zpsobem si je pti bude, buto polnmi statky, nebo kupectvm, nebo dary a drkyvelkomonch pn, nebo ale tak zabvnm se kovy alchemistickmi umy, zcela podle toho,jakho ducha d a sob podrob.

XXXIV. Kad citace duch jest jednoho zpsobu. Ped dvnmi asy bylo uvno zpsobuSibyl a kn, nyn se vak neznalost a bezbonost pln ztratil. Co z toho snad jet zbylo, jezfalovno nesetnmi povrivmi vcmi.

XXXV. Lidsk duch jest samojedin vykonavatelem zzranch dl, e se me s kadmduchem, se kterm chce, spojiti, a kdy se to stane, takin a zpsobuje, co chce. Proto mme vevcech magickch jednati opatrn, aby ns sirny a jin monstra (zrdy) neolila, kter stejnmzpsobem tou po doclen spoleenstv s lidmi. Proto se prav mg vdy uchyluje pod perutiNejvyho i nenechvej se pohltiti voucm lvem, nebo ti, kte dycht po vcech svtskch, jenst dok uniknouti osidlm Satane.

est sedmina aforism:

XXXVI. Musme se vyhbati tomu, abychom nesmsili jednm pokusem druh, nbr m

kad bti jednoduch a pro sebe, nebo Bh a proda ve upravili k svmu uritmu elu. Tilkai na pklad, kte l nemoci jednotlivmi bylinami a konky, ti l nejlpe a nejastnji.Tak spovaj i v konstelovanch slovech, charakterech, kamenech a podobn velk vlivy nebosly, kter kdy dojdou inku, jsou povaovny za zzraky. Tam pat i jist vzorce, kter jsou-livyslovovny ihned pivdj k poslunosti viditeln i neviditeln tvory, jak v naem svt, tak i ve


13/17

vod, ve vzduchu, na obloze, v zemi a pod zem a v pekle. Musme tud p evn pouvatijednoduchost a snait se od Boha dosci znalost takovch jednoduchch vc, nebo jinmzpsobem nebo zkuenost jich nelze nabti.

XXXVII. Kad vc m sv urit msto a stanovit, kam byla pidlena. Podek, zpsob amsta to jsou, kter in lehkmi vechna umn a uen viditelnho i neviditelnho. Podku jenutno rozumti tak, e nkter kreatury nle svtlu, nkter tm. Tyto posledn jsou podrobenyjeitnosti, nebo se v dsledku sv neposlunosti a zpupnosti uvrhly ve tmu a vydaly se vnm

mukm. Jejich e je toti z sti ve vcech pomjejcch, nebo by nemohla existovati bezvekerch velkch dar boch, z sti vak na druh stran jest nad vekerou mru erednou aodpornou, nebo jest vude plna hanebnch in a hch, plna modlstv, pohrdn a rouhn sepravmu Bohu a jeho dlm, plna uctvn erta, plna neposlunosti vi vrchnosti, plna vzpoury,vrady, tyranie, loupen a krdee, cizolostv, hnusn neesti, plna l a podvod,kivopsenictv a panovanosti. Z tchto soust jest stvoena e temnoty. Ale kreatury svtlat se vn pravd a milosti Boha a jsou pny celho svta, vldnou t pnm temnoty, jakolenov Krista. Mezi tmito a onmi je vn ptka a boj, kter Bh rozsoud soudnm dnem.

XXXVIII. Magie je tud podle svho prvnho rozdlen dvojho druhu: Jedna jest magiBo, kterou on daruje kreaturm svtla; ta druh, tak magi Bo, jest darem kreatur temnoty, a

jest opt dvoj, jedna k dobrmu elu, kdy knata temnoty boskou silou jsou pinucena k tomu,aby inily kreaturm dobr, ta druh vak vede k zlmu konci, kdy toti Bh (proto aby zlpotrestal) k tomu pi-pust, aby k sv zhub byli kouzlem oleny a svedeny.

Druh rozdlen magie jest, e jedna zpsobuje sv inky viditelnmi nstroji, viditelnmivcmi, jin vak neviditelnmi nstroji a vcmi, a zase jin smenm nstroj a jejich ink.

Podle tetho rozdlen uv magie potaze voln k Bohu a to jest prorock, jako itheofrostick; to druh m z neznalosti pravho Boha co initi s knaty duch, aby doshlo svhoelu, jako na pklad merkurialick.

tvrt rozd

len jest to, e jedna magie (pochz svm p

vodem od Boha) vykonv sv dlos dobrmi andly; takovou byla MAGIA BAALIM.Ta druh vak vykonv sv dlo se satrapy

zlch duch; tac mgov byli ti, kte nimi bohy pohanskmi provdli sv kouzla.

Podle ptho rozdlen magie, obcuj jedni s duchy oteven a tv v tv, co jest dno jenmalmu potu, ti ostatn vak pouvaj sn nebo jinch znamen, jako na pklad Sta brali svproroctv ze skeku a letu ptk a nebo z obti.

est rozdlen jest to, e nkte operuj s nesmrtelnmi kreaturami, nkte vak smrtelnmi,jako nymfami, satyry, pygmejemi a jinmi obyvateli ivl.

Sedm rozdlen jest, e nkterm lidem duchov slou dobrovoln bez pomoci umn,jinm vak byve pivolni umnm, pesto sotva sluby prokazuj. Mezi vemi tmito druhymagie jest tento tm nejvtenjm a nejlepm, kter samojedin na Bohu zvis, druh jest ten,jemu duchov sami dobrovoln a vrn slou, tet vlastn kesanm, kter existuje mocKristovou, kterou m na nebi a na zemi.

XXXIX. Poadavky pi uen umn magickho jsou sedmeronsobn:

Aby ten, kter se chce stti mgem, myslil dnem i noc na to, jak by doel k pravmu poznnBoha, jak rozjmnm o Slov Bom, kter od potku svta jest projeveno, jako ipodkem tvorby a stvoen a konen zzranmi inky, kter prokazuj viditeln aneviditeln kreatury Bo.

1.

Aby lovk el do sebe sama a snail se sebe sama poznati; toti co je v nm smrtelnho a conesmrtelnho, a co kad z tchto st vlastn a nle ji, a co je proti n.

2.

Aby s tou st, kter je nesmrteln, nauil se slouiti vnmu Bohu, milovati ho a bti se hoa v duchu a v pravd se modliti, a s tou smrtelnou st vak aby inil to, aby se Bohu lbil asvmu blinmu prospval.

3.


14/17

To jsou ty ti nejvy pkazy magie, ktermi se mus pipravovati na pravou magii neboboskou moudrost, chce-li bti hoden toho, aby mu slouili bosk kreatury, nejen skryt anevdomky, nbr taky oividn a tv v tv.

Jeto kad lovk ji z tla matina jest povoln k uritmu stavu, jest nutno dobe dbtitoho, aby kad poznal a vdl, jest-li je k magii narozen a k jakmu elu a zpsobu magie;toto vak jeden lehce pozn a zjist, kdy tyto nae pojednn pete, je lehce pojme apochop a kdy se odv vyzkoueti tyto, vid, pozoruje a domnv se, e se mu to dobe

da. Nebo nikomu, ne jen pokornm a nikoliv zpupnm, velikstv propadlm se tatovdary daruj.

4.

M lovk dvati pozor, jest-li oividn pociuje pi dleitch podniknch pomoc duch aje-li tomu tak, pak je jisto a jasno, e byl Bohem ustanoven za mga, to jest za takovouosobu, kter pouv pomoc a slueb duch, aby vykonvala vznamn dla a vci. V tomtose zhe a zml lovk nejvce, a sice bu z nepozornosti nebo z nevdomosti, nebo

pohrdn, nebo tak z plinho mnostv povry; tak se he nevdnost vi Bohu, msi mnoho vtench lid pivodilo svou zhubu. Dle se he z lehkomyslnosti avzdorovitosti, a konen tm, e nechovme dary Bo v nleitch poctch, jak je nutno, advme pednost vcem zbytenm ped vcmi nutnmi

5.

Jest nutno, aby budouc mg byl vrn a mlenliv; zvlt nem projeviti nic tajnho (co

mu duchem bylo zakzno projevit), jako bylo nazeno proroku Danielovi, aby nkter vcizapeetil, tj. zamlel a nedal jim projeviti je mezi prost lid. Tak taky nebylo dovolenoapotolu Pavlovi projeviti, ve to, co vidl ve svm vytren. Nikdo nev, jak mnoho zlena tomto jedinm pikzn.

6.

Pslu budoucmu mgu, aby byl pln spravedliv, to jest, aby neinil nic bezbonho,nesprvnho a nespravedlivho, ani takov nenechal vstoupiti do svho srdce a do due,nebo tak bude Bohem zachovn a chrnn ped zlm.

7.

XL. Kdy nyn nkdo, a ji vnjm i vnitnm smyslem kolem sobe zpozoruje njaknetlesn agens, tak se m diti a zachovvati dle nsledujcch sedmi pravidel:

Doshnouti dokonalosti v magii je tm pravm pravidlem, aby vdl, e mu Bohem jepidlen takov duch, a aby byl pamtliv toho, e toho m jako dozorce nad vemi svmi dlya mylenkami; proto zai svj ivot podle pikzn Slova Boho.

1.

Nech se svt modl stle s Davidem: O pane, svho ducha Svatho mi neodnmej, vytvoBoe ve mnist srdce a dej mi dobrho povolnho ducha. Dle: neuvdj ns v pokuen,ale zbav ns ode veho zlho. Ach mil nebesk Boe, nedvej nade mnou moc duchovi li,jak jsi ho dosadil nad Achabem, e zael, nbr m zachovej a uchovej ve sv moudrosti.Amen.

2.

Nech pivykne tomu, vyzkusiti duchy, jak Psmo napomn, nebo pomoc toho se nesklzejhrozny. Ve mme vyzkoueti, co vak je dobr a chvalitebn si ponechati i co p seBosk vli, tomu m nm pslueti vyhnouti se a prchati ped tm.

3.

Abychom byli dalec v povry. Jest povrou pikldati vcem, ve kterch nic boskhonen, nco boskho. A nebo t chtti zboovati Boha bez rozkazu boho, njakm nmisammi vybranm kultem. Sem pat vechny arodjsk a belsk obady, ktermi Satandrzm zpsobem chce bti uctvn a zboovn co Bh.

4.

M se vyvarovati modlstv, kter z vlastnho popudu pipisuje modlm a jinm vcem, vn Bohem nebo prodou nebyla vloena dn sla, pipisuje boskou moc, jak toho ibelt kouzelnci mnoho vybj.

5.

M se utci ped zkenou opi komedi bla, kter chce napodobiti Boha Tvrce a jehovemohoucnost a jednm slovem chce vytvoiti a vyrobiti nco, co nen, aby bylo, co jedinpslu vemohoucnosti Bo a dn kreatue to nen mon a dovolen.

6.

Mme se piln vnovati darm Boha a Ducha Svatho, abychom tyto dobe poznvali a ze

vech sil vycviili.

7.

XLI. Nyn dochzme k poslednm devti aforismm tto sti, s nimi chceme s Bo pomoczakoniti cel vod do magie.


15/17

Pede vemi vcmi je nutno poznamenati, e chceme, aby slovu magie v tomto spisu bylo takrozumno, aby ten mgem byl a slul, ktermu z bosk milosti duchov bytosti oividn slouk poznn celho svta a v nm obsaench povah, a ji jsou viditeln i neviditeln. Popis mgaobsahuje v sob mnoho a jest veobecn.

Kakomagus vak, nebo belsk kouzelnk jest ten, jemu z Boho dovolen slou zl

duchov k doasn a vn zhub4, aby znsilnili lidi, ohloupili je a odvrtili od Boha. Takovbyl mg imon, o nm je zmnka v apotolch, a u Klementa, kterho svat Petr svrhl na zem,jeliko se jako Bh dal neistmi duchy pozvednouti do vzduchu a nsti. Do tto tdy pat takvichni tito, kte jsou v zkonech dvancti tabul oznaeni, a pro sv zloiny a hanebn arovnpovstnmi. Spodn oddlen magie uveden v nsledujcch stch: zde nech posta, abychomrozliovali mezi vdou dobrho a zlho, jeliko prvn lovk k sv zhub pl si poznati oboj, jakMoj a Hermes dosvduje.

XLII. Dle je pak nutno vdti, e mg je takovou osobou, kter k tomu adu a dlu m btizrozena z matina tla. Nikdo nebude s to, osvojiti si nco z tak velikch vc, leda, e by bylk tomu Bohem povoln, bu z milosti k dobrmu i zlmu, aby bylo vyplnno Psmo. Jestnemono, aby nepichzely mrzutosti, bda vak tomu, jeho podntem pichzej. Proto by semlo, jak jsme shora vcekrte uvedli, s bzn a chvnm ti na svt. Nechci vak poprati, enkdo t pl a cvikem me doshnouti neho z obou druh magie, je-li mu to povoleno. Avakk nejvym stupm magie nedojde dn, kter pro to nen zrozen, a kdyby se snad pece tohoopoviti chtl, nech zv, e bezpochyby utrp kodu na tle i na dui. Takovho druhu jsou ti,kte v dsledku svch arodjnch dl byli pemstni na horu Oreb, nebo do pustin, nebo na tlea dech pokozeni byli, jak se to dje velkmu mnostv, kdy Bohem byve oputni, blu kvlastnictv pedvni jsou.

Sedm sedmina aforism:

XLIII. Bh ije a jeho dla ij v tom stavu a v t bytosti, v nich maj moc, aby byli, nebo to

byla vle Bo, aby mohli svou svobodnou v

li pouti bu

k poslunosti v

i jeho p

ikznm,nebo k neposlunosti proti jim. Poslunm zaslbil svou odmnu, neposlunm vak zaslouen

trest. Duchov tedy z voln vle, z pchy a opovren nad synem bom odvrtili se od svhoTvrce a jsou nyn dreni a do dne zlosti (soudn den). Jest jim vak ponechna velk mocv tvorb, avak dn neomezen, nebo jsou stle dreni Bohem za uzdu, take nemohou vkroitidle, ne jim povoleno. Proto jest mg nebo mudrc Boha rukou Pn veden ke vemu vnmudobru a t k prostednm, nebo nejvym statkm.

Moc Satana jest velik, pro velik hchy lid. Proto t satanit mgov vykonvaj velikvci a sice vznamnj, ne by mnohokdo uvil. Akoliv tyto stvaj uvnit jejich mez, takpesto maj na tlesn a pomjejc vci nepochopiteln vliv, jak to dokazuj mnoh povdky zestarovku a t denn pklady se vyskytuj. Jedna magie li se tedy od druh: ona smujek vnm statkm a uv doasnch s dky; tato se star mlo o vn, nbr se oddv cele tmdoasnm, aby s opovrhovnm Boha a jeho hnvu, bytosti sv vechny chut a rozkoenejbezuzdnjm zpsobem ukojila.

XLIV. Pechod obyejnho ivota lid k magickmu nen nic jinho, ne pechod ze spchoivota k bdcmu. Co se v obyejnm ivotlovku nevdom a bez poznn stv, to stv semgm, s jejich vdomost a vl. Mg o tom v, kdy jeho duch sm o sob mysl, uvauje,peml a rozhoduje a si umiuje nco uiniti. Zpozoruje to t, kdy jeho mylenky pitkaj odnkter duchov bytosti a on vyzpytuje, ze kter kategorie tato duchov bytost je. lovk vak,kter je nezkuen v magii, jest vnmi a vchvvy due jako zve popohnn sem a tam, svmivlastnmi mylenkami jako i tmi, kter byly od duch vnuknuty jeho dui, a nev, jak by SlovemBom nstrahy neptel zniil a chrnil se ped pronsledovnmi pokuitele.

XLV. Hlavnm pravidlem v magii jest vdti, co jest od ducha dovoleno pijmouti a co nutnoodmtnouti. Tomu se meme nauiti od almisty, je takto d:Jak bude jinoch kreti svou cestou


16/17

ani by se uinil trestuhodnm? Kdy zachov Tv slovo, Pane. Zachovvati slovo Bo, aby jezlosyn nevytrhl ze srdce, jest nejvym pikznm moudrosti, vnuknut duch, kter se nep ctiBo a lsce k blinmu jest mono pipustiti a pivinouti a neptati se na to, od kterho duchatakovto pichzej, avak musme se vyvarovati, abychom se pli mnoho nezabvali zbytenmivcmi, podle upomnky Kristovy, kdy pravil Mart: Marto, Marto, m mnoho starost anmahy, jednoho vak je teba, Marie zvolila si ten dobr dl, ten ji nem bti odebrn. Takmme tak stle mti uen Kristovo ped zrakem. Nejdve snate se o i Bo a o jehospravedlnost, tak vm ve ostatn pipadne. Toto ostatn jest ve, co smrteln sti lovka pslu,

jako potrava, atstvo a ostatn poteby ivota.

XLVI. Nic neslu se na lovka vce ne statenost a vytrvalost v slovech a dlech a podlepslov: Rovn rovnho si hled, nen nikdo astnjm, ne tac lid, kte maj vytrvaloupovahu, nebo svat andl jsou s nimi. Oproti tomu maj v nenvisti ty, kdo jsou peltav alehkovn a nechaj se pohnti kadm vtrem. Z toho nyn meme vyvoditi 46. aforismus.Podle toho, jak se kad chov, pithne k sob t ducha stejn povahy a zpsobilosti, jakm jeston sm. Pitom jest velmi nutno vzti si k srdci, aby se dn nepovznel nad sv povoln a svjstav a netouil po tom, bti vce ne jest a ne mu Bohem dopno, aby snad sm z nejkrajnjhokonce svta pithl k sob zloducha, kterm by byl zmmen a konen do zhuby uvren. Totopikzn si upamatuj, protoe Mda si pl, e ve chce v zlato pemniti, tak pithl touto touhou

k sob ducha, jen toto dokzal, a protoe tmto byl sveden a oklamn, byl by musel zem ti hlady,kdyby jeho hlouposti nebylo pilo na pomoc milosrdenstv Bo. Nco stejnho stalo se v nadob jedn en poble Frankfurtu nad Odrou (Frankfurth an Main) tm, e ve eho se dotkla,promnilo se v penze, a ona tyto i jdati musela. K by Bh chtl, aby si lid tato pikzn dobek srdci brali a nepovaovali povdku o Mdovi a pod. za bajky, pak by piln ji dreli na uzd svchte a choutky a nebyli by stle mueni od duch zlatch hor Utopie. Je proto nutno velmipeliv dbti toho, aby takov mylenky byly slovem Bom vyhnny ze srdce, pokud jsou jetnovmi a pokud nespustily koeny do lnch a osvcen Slovem Bom postrdajcch du.

XLVII. Kdo ve svm ad a povoln jest vren a pilen, ten pi tom bude mti tak stlptele mezi duchy, kte mu vekerou podporu poskytovati a k astnmu pokraovn

dopomhati budou. Chce-li pak i v magii njak znalosti mti, tak se mu rdi v prav as zjevpvtiv a s nm pohovo a v mnoha vcech mu sv sluby nabdnou. Pobonm ve vcechdobrch dob duchovo k blahu poslou, zlm a bezbonm vak ve vcech zlch a ne boskchk zhub duchov zl. Neschzej pklady v djinch vech nrod, rovn ne takov, kter sejet denn na svt odehrvaj. Pro dobr mme vzor v csai Theodosiovi, ped vtzstvm,kterho dobyl nad Arbogastem; pro zl vak v manu Brutovi, jen ped svou smrt bylpronsledovn geniem Julia Csara a byl tmto vyzvn, aby se za trest odpravil sm, protoe bylzavradil otce vlasti a vlastnho otce.

XLVIII. Kad magie jest zjevenm tch duch, jejich druhu magie jest. Tak devt Mspovolalo Hesioda k devateronsobn magii, jak sm o sob ve sv Theogonii jasn dosvduje;

Homra genius Ulysa v jeho psychagogii; Herma vy duchov; Moje Bh sm v kei; timudrce, kte thli k Jerusalemu, aby hledali Jee, vedl andl bo. Proto se nesmmevychloubati. Nespov to v chtn a bhn, nbr bu na milosrdenstv Bom, nebo na njakmjinm duchovnm zen. Odtud pochz vechna magie (u man) a tam se tak vrac, a je nyndobrou nebo zlou. Tak Tager, prvn uitel u man, vyplynul z pdy, Diana z Ephesu zavdlasvj kult jako z nebe seslan; tak pochz i Appolo a cel pohansk nboenstv od duch, nejsouto dn lidsk vmysly, jako mnn Saducejc.

XLIX. Uzavrme tento vod tm, co jsme ji shora sami ekli. Tak jako jest jeden jedinBh, od nho pochz vechno dobr, a jako jest jeden hch, toti neposlunost vi vli Bo ajeho pikzn, od nho pochz zl, tak jest bze Pn potkem moudrosti a uitenho uvn

magie, nebo bze Pn nsleduje poslunost vle Bo, tuto vak nsleduje ptomnost Boha aDucha Svatho a sluebnictv svatch andl a vechno dobr z nevyerpatelnho pokladu boho.kodliv a zatracen hodn magie pochz odtud, kdy ztrcme bze Bo ze svch srdc anechvme hch nmi vldnouti; pak jest brzy ptomen Bh tohoto svta a Pn temnoty, apouuje a zasvcuje takovho lovka do slueb sv i, jak to nalz zpsobilm pro sv ely,


17/17

nebo tak jako pavouk pepadne mouchu, kter uvzla v jeho tkanivu (sti), tak spout bel svojikoist tenaty zlch choutek a cht, a ji celou vyssaje a vysu, jedinmu palivu pro vn ohe.Prokazuje takovm lidem po njakou dobu dobr, pivd je k doasnm poctm a vysoko jepevyuje, pivd je k tomu, aby pak tm teji padali a byli svreni.

Mil teni, pozvedni sv oi a sv srdce a rozhldni se v duchovnch i svtskch povdkch;dvej pozor na to, co se denn odehrv a pak pozn, e je ve plno mg a sice v obojm smru,k vd dobrho i zlho. Aby tto lpe porozumno, chceme nyn ku konci podati o ni rozdlen, z

nho kad me vysti, kter smr m sledovati a ped kterm m prchati, a jak se m snaitidoshnouti pravho, konenho elu ivota.

Vda

O DobrmTHEOSOPHIE

Znalost Slova Boho a zazen ivota podle SlovaBoho. Znalost vldy Bo andly, kter Psmo svtnazv strci a porozumn slub andlsk.

ANTHROPOSOPHIEZnalost vc pirozench. Chytrost v zleitostechlidskch.

O patnm

KAKOSOPHIEPohrdnut Slovem Bom. ivot podle vle bla.Neznalost vldy Bo andly. Pohrdn ochranou andla obcovn s erty. Modlstv. Poprn Boha.

KAKODEMONIE

Znalost kouzelnch sil prody a jejich uvn.Zkuenost ve vcech zlch, umnch, kter smuj nazhubu pokolen lidskho, a jich uvn k hann arouhn Boha a ku kod a zkze lid.

Konec.

1 Pslov 11. pozn. Zariatnatmik

2 Skutky apotol. pozn. Zariatnatmik

3 Nikdo se sebou samm nic nedoke, nen-li mu shry dno. pozn. Zariatnatmik

4 Spe pedpokldme sprvn znn doasn, k vn zhub. pozn. Zariatnatmik

(Podle vydn KLASIKOV HERMETISMU svazek II. ARBATEL Von der Magii derAlten nebo-li Nejvy studium moudrosti vydanho jako XII. svazek celkov edicev potu 20ti slovanch exempl. EULIS Praha 1941.)

Date post:	14-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	puzzlik
View:	266 times
Download:	0 times

Arbatel – Z magie starých

Documents