Návratstarýchčasů

Románoznovuobjeveníkapitalismu

od

HenryhoHazlitta

Foritsofallsout,

Thatwhatwehaveweprizenottotheworth,

Whilesweenjoyit,butbeinglack´dandlost,

Why,thenwerackthevalue;thenwefind

Thevirtuethatpossessionwouldnotshowus,

Whileitwasours

–WilliamShakespeare

Všechnajménaaosobyvtétoknizejsouvymyšlenéajakákoli

podobnostseskutečnýmiosobamiječistěnáhodná.

VěnovánoLudwiguvonMisesovi

Překlad:VladimírKrupa

Jazykovákorektura:KateřinaLinhardtová

Obálka:MichaelaKlihavcová

Grafickáúprava:BarboraHalamová

Navydáníknihyspolupracovali:JakubSkala,JosefTětek

Elektronickákniha:MilianRiedel

Vydal:LudwigvonMisesInstitut,o.s.

Praha

2015

ISBN:978-80-87733-16-5

Předmluva

Pokudbykapitalismusneexistoval,bylobynezbytnéhovynalézt–a

tentoobjevbyseprávemzařadilmezinejvětšíobjevyvdějinách

lidstva.Tojehlavnímposelstvímméknihy.Aleprotožejekapitalismus

zkrátkapojmenovánímprosvoboduvekonomickésféře,poselství

knihylzerozšířit:touhaposvoboděnemůžebýtnikdypermanentně

vymazána.

Tatoknihabylapůvodněvydánavroce1951podnázvemVelká

myšlenka(TheGreatIdea).Britskývydavatelvšakstímtonázvemnebyl

spokojený.Zněkolikaalternativníchnávrhůjsemsouhlasilsnázvem

Návratstarýchčasů(Timewillrunback)aknihavyšlavroce1952v

Angliipodtímtonázvem.Vsoučasnostimudávámpřednostnejenom

kvůlimiltonovskémupůvodu,aleikvůlitomu,žejevýzvoudnešnímu

módnímupřesvědčeníotom,žekaždázměnaznamenápokrok,aže

jakýkolinejnovějšípolitickýneboekonomickýtrendjeautomatickytím

nejlepším.

Zároveňsezměnounázvujsemzměnilizakončení.Původním

ironickýmkoncemjsemchtělpoukázatnanejistotujakéhokoliv

lidskéhopokroku.Mojezakončenísialenaneštěstíněkteřívykládalitak,

žebychdalosobněpřednosttřetícestěpředčistýmliberalismem.

Abychsevyhnulpodobnýmnedorozuměním,změniljsemtedyzávěrna

optimistický.

Nápadnapsatrománnatakovétémasezrodiljižpředmnohalety.

ByljseminspirovánněkterýmipasážemivSocialismuodLudwigavon

Misese,kterýjsemrecenzovalproNewYorkTimes(9.ledna1938).

Uplynuloalecelédesetiletí,nežjsempocítildostatečněnaléhavé

nutkánísvěřittutomyšlenkupapíru.

Forma,kteroujsemzvolilprosvoupráci,miztížilamožnostupozornit

nazásluhytěch,bezjejichžmyšlenekbytatoknihanevznikla.Pokudby

tatoknihabylapsánajakoekonomicképojednání,jistěbysehemžila

poznámkamiaodkazy.Nejenžebytytopoznámkybylyvrománu

poněkudnemístné,aleničilybyjakoukoliiluzi,kteroubysemisnad

podařilovečtenářivytvořit.Vmémrománujsouvšechnyekonomickéa

politickéknihyminulosti,svýjimkoumarxistických,ztracenynebo

zničeny.Osvémhrdinovitedypředpokládám,žemávskutku

mimořádnýtalentadokážesámobjevitvšechnytyekonomické

myšlenky,jejichžvznikaupřesněnísiveskutečnostivyžádalycelé

generacevelikánůekonomie.Takžejesamozřejměnemyslitelnédělatsi

vtomtoohledujakékolivnárokynaoriginalitu.Rádbychtedypoukázal

naněkteréztěch,jimžvděčímzajejichpřínosnémyšlenky.

JsoutohlavněBöhm-Bawerk,JohnBatesClark,FrankH.Knight,

LudwigvonMises,Brutzkus,Halm,Pareto,Barone,Jevons,Wicksteed,

CarveraRöpke.Určitěexistujíimnozídalší,jejichžmyšlenkymiuvízlyv

hlavěaovlivnilytaktutoknihu.Většinačtenářůjistěrozeznámetaforu

„neviditelnéruky“pocházejícíodAdamaSmithe.Aněkteříjistěpoznajíi

aforismusdeTocquevilla:„Despotismusmůževládnoutbezdůvěry,

svobodanikoliv.“

Toliktedykideologickýmzásluhám.Nyníkestruktuře.Mnoho

čtenářůsijistěvprvníčástiméknihyvšimnedoočíbijícípodobnostis

1984odGeorgeOrwella.Jetoopravdujenomnáhodnápodobnost.

OrwellovaknihavyšlavUSAvroce1949,Velkámyšlenkavroce1951.

PřečetljsemOrwella,ažkdyžjsemdokončilprácinasvéknize.Nejprve

jsembyltěmipodobnostmirozrušený,alepakjsemsiuvědomil,že

hlavnírysy(stejnějakoněkterédetaily)antiutopickýchbudoucích

světů,jsouspolečnémnohaautorům,kteřísesnažilisitytosvěty

představit(napříkladZamjatinvMyaAldousHuxleyvBraveNew

World).

Titospisovateléneopisovalijedenoddruhého,alevšichniopisovali

odskutečnosti,odpřítomnénočnímůrystvořenéLeninem,Hitlerema

Stalinem(aprodlouženékomunistickýmirežimy,kdekolivsetyto

dostalykmoci).Všechno,cotitospisovateléudělali,bylo,žepřidali

několiklogickydomyšlenýchdůsledků,kterévjejichdoběještěnebyly

všeobecněpředvídané.

Orwellsnedostižnousilouvypodobnilintelektuálníparalýzua

duševnídeprivaci,kterésseboutotalitnírežimpřináší.Ekonomický

aspektpřešelbezpovšimnutí(kromočividnýchneblahýchdopadůpro

spotřebitele).Ajehoknihakončínaprostoubeznadějí.Návratstarých

časůjesesvýmpříslibemmateriálníhopokrokuaduševnírenesance

svýmzpůsobemodpovědínatemnýpesimismus1984.Mákniha

praktickyzačínátam,kdeOrwellkončí,apřinášídiametrálněodlišný

závěr.Vtomtosmyslulzemouknihuchápatijakoodpověďna

BellamyhoLookingBackwardzroku1888,protožepřevracíBellamyho

situacivzhůrunohama.Návratstarýchčasůalenebylzamýšlenanijako

odpověďnaBellamyho,aninaOrwella.Bylnapsán,abyuvedlsvoje

vlastnípozitivnítéma.Jehoosudmusízávisetnaúspěchu,sjakýmse

zhostiltohototématu.

HenryHazlitt

Duben,1966

Částprvní:

Ztracený

Kapitola1

PETRULDANOVužčekalceloupůlhodinu.Došelkoknuapodívalse

dolůdoulice,třicetpaterpodsebe,apohledempřelétljednotvárné

budovynadruhéstraně.Potomsezahledělnaměstorozprostírajícíse

dodálkyažkšedivémuhorizontu.

Byltoobrázekbezútěšnostiaošuntělosti.

TaktotojeMoskva!HlavníměstoVítěznéhosvěta!

Budova,vekterésenacházel,bylanová,tyčilaseuprostředměstaa

matněseleskla.Zvenkusijiprohlédljenletmo,nežvešel,poté,co

vystoupilzautomobilu.Zesvéhosoučasnéhostanovištěalenedokázal

zahlédnoutnic,cobymuučarovalonebohozaujalo,dokonceaninic,

cobyvypadaločistéanové.

ByltoPetrůvprvnídenvMoskvěoddoby,kdybylještědítě.

Svůjdosavadníživottrávilizolovánsesvoumatkou,několika

služebníkyaučiteli,namalémostrověvKaribskémmoři.Živěsivybavil

obrázekbíléhodomusbíloustřechouaneuvěřitelněmodrýmmořem,

kteréšumělohnedzazahradou.

Pročsipronějjehootecposlal?Pamatovalsihopouzejako

mohutnéhozlostnéhomuže,předkterýmsekrčívalhrůzou.

JehootecbylDiktátoremVítěznéhosvěta,vládcemvšechlidína

zemi.

TatoskutečnostbyproPetraznamenalaohromnouproslulost,pokud

byovšembylaveřejněznámá.Potajínatobylhrdý,ikdyžsetento

pocitmísilsestrachem,kterýpochytilodsvématky.Tatoskutečnost

ovšemtakémohlaohrozitjehohlavníživotníplán–abybylponechán

napokojiamohlsevěnovathudbě.

Coponěmmohlotecpodlouhýchdesetiletechmlčeníchtít?

Otočilseanetrpělivěserozhlédlpomístnosti.Jedinýmpředmětem

nastěněbylvelikýkalendář.Leninůvden,30.dubna282P.M.

P.M.:PoMarxovi.Marxsepodlestaréhoburžoazníhokalendáře

narodilvroce1818.Podleburžoazníhopočítáníbytedybylrok2100.

Petraovšemaninenapadlotentopřepočetprovést.Nikdosenezajímal

ostarýazkaženýkapitalistickýsvět,kterýzmizelpředvícenež

stoletím.

StaleninůvosobnítajemníkSergejvstoupildomístnostiaoznámil:

„JehoExcelencetěnynípřijme.“

Petrhonásledovalskrzekancelářdonesmírněrozlehlémístnosti.Za

masivnímstolemvlevémzadnímrohusedělStalenin,Diktátor

Vítěznéhosvěta.TeprvepozdějisiPetruvědomil,žetojetakéjeho

otec.

Tajemníkslehkouúklonouopustilmístnostaponechaljeosamotě.

Diktátorvstalapopošelkupředu.Byldalekošedivějšíavyhlížel

unavenějinežnaoficiálníchobrazech,kterésenezměnily,coPetr

pamatoval.Stálealemělrobustníasilnoupostavu,krátcezastřižené

vlasyajehoramenaihruďbylyjakovytesányzežuly.

Položilmurukunaramenoazkoumavěhopozoroval.Petrs

překvapenímzjistil,žejehootecneníonicvyššínežon.Petrměřilo

něcomálovícnež180cm,aleteďsiuvědomil,žesipodvědomě

představovalsvéhootcejakodalekopřevyšujícíholidskérozměry.Obří

plakátynepochybněpřispělyktomutodojmu.Byltoskorošok,když

nynízjistil,žeStaleninjepouzečlověkjakoon.Jejichpohledysesetkaly

vestejnévýši.

Staleninůvchmurnývýrazseponěkuduvolnil.

„Jsipohlednýchlapík,“řekl.„Působíšdobrýmdojmem.Tojedobře.A

jetodůležité.“

PodívalsenaPetraznovu.„Řeklimi,žehraješnaklavíraskládáš

hudbu.Ztohojsemměltakyradost.Kdyžčlověkprokážetalentve

triviálníchzáležitostech,můžeseosvědčitivdůležitýchvěcech.“

Petrzrudl.Hudbažejetriviálnízáležitostí?Ajaksejehootecvůbec

něcodozvědělojehohudbě?Nikdysinepsali.Animatkasisjeho

otcemnevyměnilajedinouřádkuoddoby,kdyhopředdesetilety

opustila.Kdooněmjehootciposílalzprávy?

Staleninsetajuplněusmál.„Jistěchcešvědět,pročjsemprotebe

poslal.“

Petrmlčel.

„Kvůlijednévěci,“pokračovalStalenin,„rozhodljsem,žepotřebuješ

vzdělání.Tyotomnevíš,alevtétochvílijsitímnejméněvzdělaným

člověkemveVítěznémsvětě.“

„AleVašeExcelence,řeklimi,žemámtynejlepšíučitele–“

„Vímvšechnootvýchučitelích.Jejichúkolembylouchránittěpřed

opravdovýmpoznánímmoderníhosvěta.“

Posadilsezpátkyzastůlazačalsinacpávatdýmku.„Žiljsemstvou

matkouaždodoby,kdytibyloosm.Poté,cojsemsestalDiktátoremv

roce268–toběbylotehdypět–začalatvámatkapůsobitpotíže.Měla

námitkyprotiVelkéčistcevroce271,přinížbyljejíbratrodhalenjako

zrádce.Ikdyžsejejíbratrpřiznalabylpozásluzepopraven,nepřestala

nenávidětměatakévše,zacojsembojoval.Dokoncesimyslela,že

bychtěmohl„zkazit“,kdybychtidalstejnékomunistickévzdělání,jako

mákaždýjinýveVítěznémsvětě.Vzdorovalami.Bezpochyby

očekávala,žejizatopotkástejnýosudjakojejíhobratra–“

Odmlčelse.„Zeptaljsemsejí,cobyodeměchtěla.Řekla,žechce

odejítdaleko,nanějakémístoizolovanéodVítěznéhosvěta,kdeby

mohljejísynvyrůstat,anižbyjenzaslechnulomněneboomojí

ideologii…Souhlasiljsemstímbláznovstvím.Poslaljsemvásnaten

malýostrůvek–jakjevlastněvelký?“

„Asitřihektary.“

Staleninpřikývl.„Přikázaljsem,abynatenostrůveknevkročilnikdo

kromělidí,kteřítampřiváželizásoby.Tvojematkasezeptala,jestliby

sesmohlučitpředmětům,kterésamavybrala.Souhlasiljsemaposlal

tamtynejlepšíučitele.Takžetěučilihudbu,matematiku–říkali,že

zvládášmatematikujakoprvotřídníinženýr.Uvidíme.Codalšíhotě

učili?“

„Fyziku,chemii,astronomii,biologii–“

„Asamozřejměsport,“přerušilhoStalenin.„Říkali,ževýborněplaveš.

Ažejsiprvotřídníšachista.Toměpotěšilozevšehonejvíc.Ukazujeto

smyslprostrategii…“

„Nicméně,“zahledělsedopapírů,kterémělnastolepředsebou,„je

načase,abychtiřekl,jaknevzdělanýmjsi,cosetýčevšeho,cobyměl

znátmoderníčlověk.Chybítinapříkladvzdělánívhistorii,politice,

sociologiiaekonomii.Tváznalostnašíliteraturyjezanedbaná.Nikdytě

neučilineomarxistickoulogiku…Takženemůžešrozumětdialektickému

materialismu…“

PodívalsenaPetrazblízka.„Takžedokudměnepřesvědčíš,žese

umíšnaučitsprávněmyslet,abysesmohlstátplatnýmčlenem

společnosti…“

Nechalvětunedořečenou.

„Příštídvatýdnybudešmítnaprostouvolnost,“pokračoval.„Můžeš

sepohybovatponašemměstě,dívatseavzdělávatse.Dalitidost

lístků?“

Petrzašmátralposvýchkapsáchavytáhlodtudštosylístkův

nejrůznějšíchvelikostechabarvách.

„Naučse,kčemusevšechnypoužívají,“řeklStalenin.Jehohlasbyl

teďoněcopřátelštější.„Covíšotéšedivéuniformě,kteroumášna

sobě?“

„Dnesráno,nežjsmeodešlizubytovny,miřekli,žesijimámobléct.“

„TotojeuniformaProletáře,“prohlásilStaleninvážnýmhlasem.

„Velmičestnýstatus.Proletářitvořítřičtvrtinycelépopulace.Jsouto

samozřejměoni,kteřískutečněvládnou.Vítěznýsvětjediktaturou

proletariátu.Jájsempouzejejichnástrojemamluvčím.“

Ponuřeseusmál.„Alemusíšsenaučitrozlišovatiostatníuniformy,

abysvěděl,jakseknimchovatacoodnichmůžeščekat.Zaprvémusíš

rozpoznatOchránce.Jejichuniformaječerná–pokudtonáhodou

nejsouarmádnídůstojníci,vtompřípaděnosíjasněčervenýkabát.

Ochráncijsounašinejvěrnějšísoudruziatvořípřibližně1procento

populace.DalšíjsouNáměstci.Tinosímodrouuniformu.Jejich

přibližnědesetinapopulaceatvořínašipracujícíinteligenci,technikya

vedoucí.OchránciaNáměstcispolečněvytvářejíto,čemuříkáme

vnitřníkruh.Jsoujakodůstojníciuarmády…Nasamotnémdnějsou

sociálněnespolehliví.Tibohuželstáletvoříasi20procentpopulace.

Buďspáchalinějakýzločinprotivnitřnímukruhu,neboseukázalo,že

nejsouschopnibýtdobrýmiProletáři.Jsoubuďshromážděniv

pracovníchtáborech…Neboponechánisvémuosudu.Nosíhnědou

uniformu–pokudseznívůbecdápoznatjejíbarva.Budeškaždopádně

předstírat,žejenevidíš.MeziNáměstkynajdešpodporuazastání.A

Ochráncůmbudešvyjadřovatúctuaabsolutníposlušnost…Nějaké

otázky?“

„Kdebudubydlet,VašeExcelence?“

„Adresunajdešvesvýchdokladech.Budešmítpokojsámprosebe,

cožjeprivilegium,kteréhosedostanejenmáloProletářům…Aještě

jednavěc.Prozatímnechci,abysesněkomuzmiňovalotom,žejsimůj

syn.“

„Alecomojejméno,VašeExcelence?“

„Klidněřeknipravéjméno,ažsetězeptají.Mimopolitbyrosiuž

pravděpodobněnikdonepamatuje,žemojepravéjménojeUldanov.A

kdybysitoněkdopamatoval,takbytopovažovalčistězanáhodu.

Proletářiužstejněvětšinoujménanepoužívají.Spíštěbudouoslovovat

tvýmčíslem.Pozítřítijednopřidělí.Nějakédalšíotázky?“

„Kdyměbudetechtítznovuvidět,VašeExcelence?“

„Dámtivědět.Mimochodem,zítrabudouslavnostiprvníhomáje.

Půjdešsenaněsamozřejměpodívat.“

Kapitola2

VÍTRrozfukovaloblakaprachu,cigaretovénedopalkyazmuchlané

noviny.Petrseprotiněmunaklonilaneustáleotáčelhlavou,abysi

uchrániločipředpoletujícímsmetím.

PokudMoskvavypadalazvýškytřicetipaterzanedbaně,zchodníku

tobyloještěbídnější.Budovybylyvětšinouvrůznýchstadiíchrozpadu

ašeďnarušovalypouzeohromnéplakátysportrétemStaleninanebo

nejrůznějšímivýzvamiaheslytýkajícímiseplněníapřekračováníplánů

čivarovanípřednepřizpůsobivýmirozvraceči.

Takélidévypadalijednotvárně.Sprázdnýmvýrazemvetváři

pospíchaliulicemi.Ženynosilypřesnětytéžšedivéuniformyjakomuži.

Čekalsnadněcojiného?Paksivzpomněl.Jehomatkaobčasnosila

něco,čemuříkalasukně.Poprvéhonapadlo,jestliopravdunebyla

poněkudvýstřední.

To,conyníviděl,bylopravdovýsvět.Jehopředchozíživotnaostrově

munáhlepřipadaljakoprapodivněizolovanáexistence.Cítilsejako

podivín.

Zjistil,žesenalézápředbudovou,nanížbylonapsáno„Městská

knihovna“.Tovzbudilojehozájem.Rozhodlsezajítdovnitř.

Uvnitřtovypadalopoklidně.Osamotěseprocházelmeziregály.

„Hledášněcokonkrétního,soudruhu?“

Pěknáusmívajícíseblondýnasepostavilavedleněj.BylaNáměstkem

vupravenémodréuniformě.Mělajemnou,sympatickoutvářaty

nejmodřejšíoči,jakékdyviděl.

Snísibudurozumět,napadlohookamžitě.

„Jsemtadyknihovnicí,“dodala.

„Kdetadynajduhudebníoddělení,prosím?Rádbychsiprohlédl

Mozartovypartitury.“

„Počkej,podívámse,“řeklaapřešlakzásuvkámsevidenčnímilístky.

„ŘíkaljsiMozart?Jetoněconového?“

„Ne,jetostaré–určitěještěpředMarxem.“

„Achtak,“prohodilazaraženě.„Potomtoalejevoddělenízáznamů

zeStaréhosvěta…Tamsejdedostatjensezvláštnímpovolením!“

„ComyslítetímoddělenímzáznamůzeStaréhosvěta?“

Nevěřícněsenanějpodívala.Nodobrá,vždyťjetojenomProletář.

„Knihynapsanévestarémazkaženémkapitalistickémsvětě,“mluvila

pomalu,jakobytovysvětlovaladítěti,„bylyspálenyazničeny,abybyl

světjednouprovždyočištěnodkapitalistickéhojedu.Zachováno

zůstalovždyjenněkolikkusůzespeciálníhoseznamu.Tyjsounyní

zamčenévesklepěanikdobezzvláštníhopovoleníjenesmívidět.“

„Kdebychtozvláštnípovolenímohldostat?“zeptalsePetr.

Podívalasejízlivěnajehoproletářskouuniformu.„Nikdyjsem

neslyšelaonikom,kdobymělzvláštnípovoleníanebylalespoň

Ochráncem.“

„Alepročostatnímnepovolujíčísttyknihy?“

Tentokrátsenanějpodívalavylekaněavočíchsejíobjevilo

podezření.Nikdo,dokonceaniztohonejzapadlejšíhokolchozu,nemohl

býttakhloupýjakotadyten.Mácodočiněnístajnýmpolicistou?Jeto

zkouškajejíloajality?

„Tobybylpěknýpořádek,“řeklaautomaticky,„kdybykaždýmohlčíst

knihy,kterésezachovalyzestarékapitalistickécivilizace.Lidembyse

dohlavmohlydostatpodvratnénázory!Pouzemaláaspeciálně

vycvičenáskupinamůžečísttyhleknihy–pouzesoudruzi,jejichžmysl

jetakdisciplinovaná,žejiburžoazníideologienezmatou.Ajentěmto

lidemjedovolenočísttytoknihy,atoproto,abybylipřipraveni

odpovídatnalži,kterébymohlišířitpodvratníškůdci.“

„AleMozartpsaljenomhudbu,“naléhalPetr.„Jakouškodumůže

způsobithudba?“

Zajistéjetopříslušníktajnépolicieneboudavač!Tahleotázkabyltrik

ajejíživotteďzávisínasprávnéodpovědi.

„Jakouškodu?Tojáurčitnemohu,protožejsemjineslyšela.Ti,kteří

vydalitenzákaz,ovšemmocdobřevědí,codělají.Aurčitěje

bezpečnějšímítkaždouknihuzvrácenékapitalistickécivilizacedobře

uzamčenouapřístupnoujensezvláštnímpovolením.Tobylovelmi

moudrérozhodnutí.“

Dívalasemudoočí,abyviděla,jestlihojejíodpověďuspokojí.

„Netrapsetím,“přešlanynídovlídnějšíhotónu,„ženemášzvláštní

povolení.Mámetuspoustujinýchskvělýchknih.“Vedlahopodél

regálů.„Tadyjsounapříkladknihy,kterépopisujíživotnašehoVelkého

vůdceStalenina.“Ukázalanaregálzaplněnýaždoposledníhomístečka

objemnýmisvazky.

„Žádnouztěchknihnemánikdopůjčenou?“zeptalsePetr.

Jejípohledbylopětplnýpodezřeníastrachu.„Knihovnadělá

všechnomožné,“řekla„abylidipřivedlakečtenítěchtoknih.Vždycky

jedoporučujemejakoprvní.Některéznichbezpochybyneopěvují

Staleninadostatečnouchválou,kterábyčtenářeuspokojila.Apak,v

dnešníchlidechjevelikámorálnílaxnost,kteroumusímepřekonávat.“

Taodpověďjerozporná,pomyslelsiPetr.Covlastněříká–žeknihy

nejsoudostdobrépročtenáře,nebožečtenářinejsoudostdobřípro

knihy?

Tyknihyvypadalybeznadějněnudně.Navíctakécítil,žesezatím

chovalmocvšetečně.Apřitomnanichtělpůsobitsympaticky.

„Dobrá,totojsoujistěúžasnéknihy,“řekl,„alezrovnajsemsi

uvědomil,žesidneschcemespřátelivyjítněkamvenamohlbych

knihuněkdezapomenout,kdybychsijivzalteď.Vrátímsepronizítra.“

„Zítrajezavřeno.Prvnímáj.“

„Achano.Půjdetesepodívatnaprůvod?“

„Přirozeně.“

„MohlbychVástamvidět?“

Usmálasenadtoudotěrností.Anáhlejítodošlo.Samozřejmě,žeji

uvidí.Bylknípřidělen,abyjisledoval.Jejípohledpadlnalevouklopu

jehouniformy,kdebymělobýtnašitočíslo.Nebylotamnic.Triumfálně

řekla:„Ukažtemisvůjprůkaz,prosím.“

Jehoprůkaz!Mohlbyprozraditjehototožnost.Alejehootecho

ujišťoval…Předložilprůkaz.

„PetrUldanov,“přečetlanahlas.Zapsalasijménonaprůkazuspolus

datemahodinou,kdypřišel.„Číslo?“

Takžejménojínicneřeklo,přesnějaktvrdiljehootec.

„Nemámještěpřidělenémístníčíslo.Tohlejemůjprvnídenv

Moskvě.Omlouvámsezasvéhloupéotázky.Alerádsetuopět

zastavím,abychsepodívalnaVašeknihy.“

Kapitola3

STMÍVALOse.Petrsenynínacházelvdělnickémokrsku.Zkonce

ulicezaznělzvukpochodu.Kolonaženamužůvečtyřstupuseblížila.

Každouchvílizaznělpovel„Stát!“apotomzase„Pochodemvchod!“

Velelaženasdrsnoutváří.„Stát!…ČíslaT349,T350aL184!“Kolonase

zastavila,dvamužiajednaženapředstoupili,zasalutovalia

odpochodovalikolemněhodonejbližšíchdomů.Kolonasezase

pohnula.

Petrzastaviljednohozkolemjdoucích.„Promiňte,jetohlenácvikna

zítřejšíprůvod?“

„Jakýnácvik,soudruhu?“Mužvypadalnejdřívzmateně,pak

podezřívavě.„Tosejenčástarmádypracujícíchvracízdennísměny,tak

jakokaždýden!“

Petrzamumlalomluvu.

Pocítilhlad.Časpodívatse,kdebydostalněcokjídlu.Plahočilse

kolemnekonečnýchblokůdomůačasodčasunatrefilnazapadloua

špinavoumaloujídelnu,odkudsetáhlnepříjemnýzápach.

Kdyžužsevzdávalnadějí,ženajdeněcolepšího,ocitlsenáhlepřed

jídelnou,kterábylavětší,lépeosvětlenáavypadalačistějinežty

předešlé.

„Cotadychceš?“Ozvaloseokamžitě,jakmilevstoupildodveří.

Vedoucíjídelnysedívalnajehoproletářskouuniformu.

„Mysleljsem–“Petrserozhlédlkolem.Stolybylyobsazenyvýlučně

Náměstkyvmodrýchuniformách.

Zapadldonejbližšíproletářskéjídelny,kterounašel.Bylahlučná,

přeplněnáašpinavá.Kdyžucítilpachjídlazkuchyně,ipřessvůjhlad

pocítilnevolnost.Přestosistoupldofronty.Zanějakoudobunaněj

přišlařadauregistračníhookénka.

„Pročnejíšvesvéobvykléjídelně,soudruhu?“zeptalaseho

podsaditáženazaokénkem.

„JsemvMoskvěnový.“

Objevilysepřednímregistračníformulářeaúřednicemuřekla,abyje

vyplnil.Kolonkyneslynázvy:Jméno,Adresa,Časpříchodu,Důvod

příchodu…

„Důvodpříchodu?“podivilsePetr.„Copaksempřicházíněkdos

jinýmdůvodem,nežabysenajedl?“

„Někdobysemmohlpřijítpodrývatautorituvládyšířením

nepravdivýchfám,“řeklaženazaokénkem.

„Atobytonapsaldotěchtoformulářů?“

„Pravděpodobněne.Alevládabymupaknavícmohlapřišítzločin

křivévýpovědi.“

Petrsisednulkestolupročtyři.Třidalšíužuněhoseděli.Nikdona

něhonepromluvil.

„Takcobudedneskjídlu?“pokusilsePetrnavázathovorsjednímze

svýchspolustolovníků.

Tenmuneodpovědělarychleodvrátilpohled.

Popatnáctiminutáchčekánísetoměldozvědět.Kuchařipřivezli

velkýkotel,zněhožzačalirozdávatnatalířešedivéšťouchané

brambory,růžovoukapustuatuřínypokrytétukem.

TohlebyloveVítěznémsvětěobvykléjídlo?BylPetrdotétochvíle

takrozmazlovaný?

Tuk,kterýbylzaschlýnadržadlepříboru,semurozmatlalpoprstech.

Ubrusbylpokrytýskvrnamiodkávyacigaretovýmprachem.

Petrvstalastalířem,nakterémbylonedojedenéjídlo,sevydalk

okénku,kamseodkládalopoužiténádobí.„Mrhášproletářskýmjídlem,

soudruhu?“obořilasenanějpostaršížena,kterátalířeutírala.Petr

přikývnul.Popadnulskleniciašelsinačepovatkávu.Potřebovaldostat

chuťjídlazesvýchúst.

Kávabylavlažnáachutnalajakobláto.

Petrserozhlédnulkolem.Ustolupoblížsedělvelkýmužshuňatým

obočím,kterýsemuzdáldocelapovědomý.Paksivzpomněl,žeho

vidělpostávatnadruhéstraněulice,kdyžodcházelzknihovny.Divná

náhoda,žesesnímsetkávátady.

Vzalsisvojelístkyazačaljestudovat.Bylydostsložitéaplnéjemu

neznámýchzkratek.Nevěděl,kterébyměluokénkaodevzdat,taktam

nabídlvšechny.

ÚřednicesizeštosuutrhlatřiazbytekvrátilaPetrovispohledem

plnýmobdivu.„Jsivelmidobřezásobensoudruhu.Vidím,žemáš

dokoncekuponynazábavu.TomusíšbýtStachanovec!“

Petrneměltunejmenšípředstavu,očemmluví,alezlehkapřikývnul.

Něcohonapadlo.

„Jednesvečerveměstěněcozajímavého?“

„Jakýdruhzábavybysrád?“

„Hudbu.“

„NotaktourčitěmusíšslyšetzpívatElienuBolšenkovovou.“

„Kdotoje?“

Ženasenaněhonevěřícněpodívala.„TojepřecedceraČísla2.“

„Čísla2?“

„Bolšenkov!DceraBolšenkova!“

Poté,covystáldalšídlouhoufrontu,ukázalsvojelístkyaprůkaza

vyplnilformuláře,mohlPetrkonečněusednoutnasvojemístov

divadle.

Rozhlédlsekolem.Šedýchuniforemproletářůviděljenomhrstku.

VětšinusedadelobsadiliNáměstci.Lóžeaprvnířadybylynaplněny

Ochránciaarmádnímidůstojníky.

Dějoperybylzaložennahistorickémpříběhuztemnýchdob

kapitalismukrátceponarozeníMarxe.Představovaltřídníbojmezi

kapitalistyavzmáhajícímseproletariátem.Proletářibylikapitalisty

bičováni,kdyžpřišlipozdědoprácenebokdyžnesplnilinormu.

Bolšenkovovadceravrolihlavníhrdinkyvyvolalavzpouruavedla

proletářenabarikády,kdenakonecslavněpadla.Jejíhlasbylnanejvýš

průměrný,alemělanádherněsouměrnoupostavuanosilačervené

hedvábnépunčochy.

Hudbanestálazanic.

ElienaBolšenkovovámělaohromnýaplausaněkolikopon.

PřicestěvstupníhalousiPetropětvšimlvelikéhomužeshuňatým

obočím.

Zjistil,žehoubytovalivponurémalémístnosti.Jehozavazadlajiž

tambyla.

Kapitola4

PROBUDILhorámusbudíčku,kterývytrubovalreproduktorrádia

zabudovanývezdi.Nebylamožnosthovypnout.

NásledovalaInternacionálaahnedpotézačalhrdelníhlasvykřikovat

pokynykrozcvičce.Opětminutpozdějiužpříjemnějšíhlaspředčítal

zprávy.Produkcepapírovýchkrabicnyníbylao16%vyššínežv

minulémroce.Kolektivydělníkůztovárennanitěsplnilyplánna135%.

Vprodukcimatracíseobjevilysabotáže,alevinícibylidopadeni…

NasnídanisiPetrmuselvystátdalšídlouhoufrontu.

PospíchalnaRudénáměstí.DobrányKomunistickéspásysejiž

hrnulydavylidízevšechstran.Ohromeněsezastavilapozorovalje.

Náhlevdavuzahlédldívkuzknihovny.Protlačilseknískrzezástup

lidí.

„Jakánáhodička!“poklepaljínarameno.

Bylavylekaná.„Vážně?“

„Alejděte,“zaprotestoval.„Snadsinemyslíte,žeVássleduji.“

Pohlédlananějponěkudklidněji.Jehonaivitapřekonalajejí

podezíravostausmálase.Pakbylidavempostrkovánidopředu.

„Můžemesledovatpřehlídkuspolečně?“zeptalse.

„Comizbývá?“řekla,alejejítónsezměnilnadobromyslněžertovný.

MělištěstíadostalisenamístonedalekoLeninovamauzolea.

Desethodin.DavpropuklvjásotaorchestrspustilInternacionálu.

VrcholníčlenovéStranyaarmádnívelitelézačalizaplňovatvršek

mauzolea.Zadnířadybylyobsazenynejdříve.Armádnídůstojnícia

členovéStranysvyššíhodnostízačaliplnitřadyvepředu.

„Ažpřijdoudoprvnířady,pozorněsleduj,jakbudouseřazeni,“řekla

mudívka.„Takhlezjistíme,jestlijsouvpolitbyrunějakézměny.“

„Vyjižvíte,žesejmenujiPetr,“odpovědělponěkudnemístně,„ale

ještějstemineřeklaVašejméno.“

Ukázalananášivkunaklopě:L-92-05.

„Ano,ale–“

„SoudružkaMaxwellová.“

„Mátekřestníjméno?“

Zaváhala.„Edit.“

Prvnířadasejižzaplňovala.Davutichnul.Členovépolitbyraseřadili

najednéstraně,vrchníveliteléarmády,námořnictvaaletectvana

druhé.Ponechaliprázdnémístopřesněuprostřed.

„Žádnázměna,“oznámilaEditPetrovidoucha.„Bolšenkovjestále

Číslem2,AdamsvedlenějČíslem3…“

Orchestrutichlaozvalosevířeníbubnů.PoténastalotichoaStalenin

vzářivěbíléuniformědošelnasvojemísto,otočilse,zvedlrukua

pokynuldavu.

Davvybuchlnadšenýmpotleskem,kterýpřešelveskandované

ovace.„AťžijeStalenin!“a„Vítěznýsvětnavždy!“Přehlídkazačala.

Nejdřívpřipochodovalapěchota,pakpřejelytankyapoténad

náměstímhřmělamračnaletadel.Totrvaloasidvěhodiny.

„Přehlídkabudednesvelmikrátká,“řeklaEdit.„Staleninsechystá

pronéstdůležitýprojev.“

„Kdejstesetodozvěděla?“

„NečtešsnadNovoupravdu?“

Znovuprovoláváníslávy.Armádajižskončilaanynínastoupilycivilní

profese.Vřadězařadoupřicházelisportovci,gymnastéaatleti.Každý

neslmíčnakošíkovou,fotbal,tenisovouraketunebonějakýjinýsymbol

svéhosportu.Pakpřišlysportovkyně,silnéaotužilevyhlížející.

Potépřišlynařaduprofesepracujícíinteligence:úřednícis

aktovkami,doktořislékárničkami,malířispaletami,novinářis

poznámkovýmibloky.

Každáskupinaneslatransparent,kterýoznamoval,žeStaleninje

nejennejvětšížijícígénius,aležejezároveňnejlepšívjejichspecifické

profesi.Jedoktorem,kterývyléčívšechnynemoci;ztělesněním

vědeckéhoducha;znázprávydřívenežnoviny;jearchitektem

socialismu,průmyslu,státu;prvníminženýrem;píšebásně,kteréostatní

mohoujenomzaznamenávat.

Dalšíšlidělníci:zednícisezednickýmilžícemi,truhlářispilami,

instalatéřisfrancouzskýmiklíči.Řadyželezničářůskladivybyly

promíšenykolchozníkysesrpy.Společnýmmáchnutímseobanástroje

překřížilyzavšeobecnéhopotlesku.

PakpřijelyalegorickévozyvěnovanéPráci,Efektivitě,Produkci.Na

některýchznichbylyobřígrafy,kteréukazovalyprodukcioceli,obilí,

prasat,vzdělání,hudbyabásní.Všechnygrafyukazovalyprudce

rostoucíkřivky.

Dvanejzajímavějšívozyalepřijelyažnakonec.Naprvnímbylavelká

ocelováklec.Uvnitřbylazavřenárodinaskládajícísezotce,matkya

dvoudětí–jednépřibližněosmiletédívkyapětiletéhochlapce.Tisklise

ksoběhrůzou.Vůz,kterýnásledoval,bylpokrytýkvětinamiauprostřed

něhostálasidvanáctiletýchlapec,kterýsesmálamávallidemokolo.

Prvnívůzdoprovázeldavpískotemanadávkami,druhýzdravilveselým

potleskem.

„Kdotoje?“zeptalsePetr.

„Tivklecijsoukulaci,“odpovědělamuEdit.

„Kulaci?“

„Lidéskapitalistickoumentalitou.“

„Coprovedli?“

„Pěstovalisoukroměobilíabralisizkolchozuvícbrambor,nežjim

určovalanorma.“

„Jaksetoonichúřadydozvěděly?“

„Tenhochvzadnímvozevšechnooznámilstátníbezpečnosti.To

protohoteďoslavují.“

„Kdotoje?“

„Kulakůvnejstaršísyn.“

Petrsenachvíliodmlčel.

„Cosesnimistane?“

„Budoupopravenidnesvečer–stejnějakotarodinaminulýrok.“

„Všichni?“

„Samozřejmě.“

„Coalespáchalytyděti?“

„Jedlykolchozníbrambory.Ahlavněsvéhootcevčasneudaly…

NečetljsiotomvNovépravdě?“

Vřadáchnynípřipochodovalyděti,většinouvevěkuokoloosmiči

devítilet.Všechnyneslyvelkékyticerůžovýchkvětů.

„Mladípionýři!“vykřiklaEdit.„Budoumíttučestpředatkvětiny

Staleninovi.NejlepšímládežzceléMoskvy.“

„Čímsituhlečestvysloužily?“

„Většinaznichtakéudalasvézrádnérodiče–alepřípadtohokulaka

bylnejhorší.“

Přehlídkabylaukonce.Kapelydohrályarozhostiloseticho.

Staleninpovstal.Chvílistálbezhnutíapotézačalmluvit.

MluviloslávěVítěznéhosvěta,oneuvěřitelnémrozvoji,oplněnídalší

pětiletky.Citovalstatistiky,statistikyvšeho,statistikyodhalující

velkolepýpokrok,jehožbylovminulémrocedosaženo.Ale–významně

seodmlčel–hlubocelituje,žemusíoznámit,ževjednomčidvou

výrobníchodvětvíchsenepodařiloplánsplnit.Aževedvoudalšíchbyla

kvalitaprodukcehlubokopodstandardem.Akdozatomůže?Zrádcia

sabotéři,stálenevykořeněnézbytkykapitalistickémentality.

Těchtozrádcůjejenvelmimálo,pokračovalStalenin,alebudoucnost

Vítěznéhosvětanebudezabezpečena,dokudnebudouvšichniodhaleni

arozdrceni.Aondobřeznázpůsoby,jakjerozdrtit.Soudruzisitoho

muselidnesběhempřehlídkyvšimnout.

PakseStaleninodmlčelajehovýrazprozradil,žesenyníchystána

vážnějšíčást.Musíoznámitjednudůležitouvěc.Starostia

odpovědnost,kterousseboujehoúřadpřináší,sevrší,požadavkyna

jehočasjsouenormní,aabyjimdostál,budemusetučiniturčitéoběti.

Lidésijižmuselivšimnout,žesenaveřejnostiobjevujeméněčasto.To

jenásledkemvzrůstajícíchpožadavkůnato,abysvouenergiivěnoval

důležitějšímvěcem.Musíučinitrozhodnutíanyníhoučinil.Totobude

pravděpodobnějehoposledníveřejnévystoupení.Jižnebude

předsedatanimájovýmoslavám.

Davzaraženěmlčel.

Staleninpokračoval.Neopouštíje:tohlerozhodnutíudělalpouze

proto,abyjimmohlintenzivnějisloužitjinýmzpůsobem.Musítudíž

pokládánízákladníchkamenůapronášeníproslovůpřenechatjiným.A

tadyjsouti,kteříbudoupůsobitjakojehozástupciazvládnoutyto

úkolyvelmidobře:BolšenkovaAdamsapřípadněněkdodalšíz

politbyra.

SoudruhBolšenkovbudejakojehozástupcepředsedatPrvomájovým

oslavámapřevezmeněkterédalšífunkce,zatímcosoudruhAdamsse

postaráoněkteréBolšenkovovyadministrativnípovinnosti.Ve

skutečnosti–teďStaleninpřešelkponěkudžoviálnějšímuvyjadřování

–místotoho,abybylBolšenkovČíslem2aAdamsČíslem3,bybylo

přesnějšínazývatBolšenkovaČíslem1,5aAdamseČíslem2,5.Ateďse

musíStaleninsveřejnostírozloučit,alejencosetýkájehoveřejného

vystupování,protožeprolidi,cožjistěvšichnidobřevědí,bude

pracovatpotichu,častoosamotěadlouhodonoci,aždoposledního

dechuaposledníkapkykrve.„Pracovat!Pracovat!Pracovat!“vykřiklna

závěr.„AVítěznýsvětnavždy!“

Aplaus,křikaskandovanáhesladosáhlydřívenevídanýchrozměrů.

Lidékřičeliatleskali,dokudneumdleliadokudněkolikznichnepadlo

dobezvědomí.

Staleninseotočilaodcházel,následovánostatnímičlenypolitbyra.

Zaněkolikminutjižbylastřechamauzoleaprázdná.

Kapitola5

KDYŽsedavzačalrozcházet,PetrseotočilkEdit.„Cobudetedělat

teď?“

„SamozřejměsepřipojímsekesvéORČ.“

„ORČ?“

„Organizovanérekreačníčetě.Našemásrazzadesetminutna

Engelsověnáměstí.“

„MohujítsVámi?“

„Jestlichceš.NebyljsialepřidělenknějakésvéORČ?“

„Ne.Tedyještěne.“

NaEngelsověnáměstísejižřadilomnožstvíčet.

„Jakdlouhotopotrvá?“zeptalsePetr.

„Dočtyřhodin.“

„Vrátísesemčety?“

„Ano.“

„MohuVáspakvidět?“

„Berusvéhootceven.Zrovnasezotavujepozápaluplic.Mám

povoleníbráthovennahodinudenněcelýpříštítýden.Podívej,“

vytáhlaprůkazspovolením.

„MohujítsVámiaVašímotcem?“

Zaváhala.Pocelémnáměstíveliteléčetvykřikovalirozkazy„Seřadit

se!“

„Dobrá,“řeklanakonec,rychlerozběhlakesvéčetěazamávalamuna

rozloučenou.Dívalse,jaksepostaviladořady.

Četyvypochodovalyznáměstí,kterézůstalotéměřúplněopuštěné.

Petrserozhlédl.Zanímbylpořádtenmužshuňatýmobočímaokus

dálzahlédlnovoupostavu–menšíhomužíkasvýjimečnědlouhýma

rukama,kterývypadaljakogorila.

„Bavilijstesedobře?“zeptalsePetr.EditinaORČsevrátilana

náměstíadostalarozchod.Sámmělzaseboučtyřinanejvýšnudné

hodiny.

„Báječně!“odpověděla.„Najedlijsmese,pakjsmemělispolečné

cvičení,pakjsmehráligorodkyapakjsmesledovalipopravutékulacké

rodiny.“

Šlikolemblokůjednotvárnýchbytovýchdomů.Editsepředjedním

vchodemzastavila.„Takjsmetady!“oznámila.

Zavedlahonahorudotřetíhopatraaotevřeladveředotemné

místnosti,zekterébylvýhlednatěsnýdvorek.„Nenítoútulné?“

zeptalase.

Petrserozhlédlkolem.Bylatostředněvelkámístnost,donížbyly

natěsnányčtyřipostele,množstvížidlíaněkolikbeden,kterésloužily

jakostoly.

„Tohlejenašečástmístnosti,“řeklaEdithrděaukázalanadvěvzorně

ustlanépostele.

Jedinýmdalšímčlověkemvmístnostibylbělovlasýinteligentně

vyhlížejícímuž,kterýsedělvpojízdnémkřesleproinvalidy.

„Tati,“řeklaEdith,„tohlejesoudruhUldanov.“

JejíotecsepodezřívavěpodívalnaprázdnouklopunaPetrově

uniformě.

„PřijeldoMoskvyteprvevčeraasvoječíslodostaneažzítra.“

„Uldanov…“řeklstarýpán.„Tomiznípovědomě.“Natáhnulruku.

„Rádtěpoznávámsoudruhu.MoječíslojeEN-57.“

Petrmupotřáslrukou.„MojejménojePetrUldanov.“

StarýpánsetázavěpodívalnaEdit,kterázlehkapřikývla.„Moje

jménojeJohnMaxwell,“řekl.

„JsteAngličan?“

„Ano,inženýr.“

„OtecjejednímzhlavníchinženýrůnastavběnovéLeninovy

přehrady!“

„Kdesestaví?“zeptalsePetr.

„Budetotanejvětšípřehrada,cobylakdypostavena–“

„Jetopořádjenvefázinávrhu,“přerušiljiMaxwell.„Komiseto

předběžněnaplánovalaužpředletyaodtédobyjetostáletensamý

příběh.Nedostatekpracovníchsil,nedostatekmateriáluanejvíceze

všehonedostatekpřídělovýchlístků.Snadnatodojdeřadavdalší

pětiletce.“

„Dělíteseotuhlemístnostsdalšímirodinami?“

„JenomsO’Gradyovými,“řeklaEdit.„Milá,tichárodina.Majíjednoho

tříletéhochlapceadevítiměsíčníholčičku.“

„Acosoukromí?“Otázkabylavyslovenadřív,nežsePetrstačil

rozhodnout,jestlijetaktní.

Otecadcerasivyměniliúzkostnépohledy.„Překvapujemě,žemluvíš

otakburžoaznímyšlence,“řeklaEdit.„Mámeveškerésoukromí,kterév

socialistickéspolečnostipotřebujeme.Podívej!“ukázalanadráty,které

protínalymístnosttěsněpodstropem.Viselynanichzáclony,nebo

přesnějiřečenochatrnéhadry.Editjezatáhla,čímžoddělilyjejípostel

odotcovyatakéjejichčástmístnostiodčástijejichspolubydlících.

„Útulné,že?“

DoPetravjelorozhořčení.„Továmnemohlidátniclepšíhonež

tohle?“

Dalšíúzkostnýpohledmeziotcemadcerou.EditsenaPetra

prosebněpodívala,dalasiprstnaústaazavrtělahlavou.„Jakbysmohl

dostatcokolivlepšíhonežtohle?“řeklanahlasazřetelně,jakoby

mluvilapropublikum.„Myvšichnibudemejistěmítlepšíbydlení,pokud

budemevšichnipracovatdéleautáhnemesiopasky.Anynípůjdeme

naprocházku!“

PomohliMaxwellovivstátzkřeslaapodalimujehohůl.„Otecse

zrovnazotavujeztěžkéhozápaluplic,“řeklaEditstáleještěvelmi

hlasitě.„Doktormupředepsalchůziajámámpovoleníbráthona

hodinuven.“

NěconajejichchovánínebylovpořádkuaPetrmělkvůlitomu

tísnivýpocit.Kdyžbylinauliciadáloddomu,Editsehochladně

zeptala:„Pročříkáštakovévěci,kdyžvíš,ženásmůžouslyšet?“

„Alekdo?“

„KaždýbytvMoskvěmáodposlech,takžetajnápoliciemůže

poslouchatkdykolivkohokoliv.“

„Můžounásslyšetiteď?“zeptalsePetr.

„Ne,pokudnásnesledují,“řeklaEdit.„Toprotojsemčekala,až

budemevsoukromíulice,abychtitořekla.“

EditinapoznámkaPetroviněcopřipomněla.Podívalsedozadu.Byli

tamoba–mužsmohutnýmobočímakuszanímmužsdlouhýma

rukama.

„No,alevypadáto,žejsmesledováni,“řeklPetr.„Támhletidvaza

mnouchodíužodvčerejška,kdyjsemsedostaldoMoskvy.“

Editajejíotecseohlédliajejichtvářezbledly.Editsenanějotočila.

„Tyjsivěděl,žetěsledují?“

„Ano.“

„Apřestojsineváhalzavéstjeknašemubytuauvrhnoutpodezření

naměanaméhootce?“

„Vždyťonialenesledujívás.Onisledujímě!“

„Copaknevíš,žekdyžtajnápoliciepodezřívákohokoliv,potomse

každý,kdojestouosobouvestyku,automatickyrovněžstává

podezřelým?“Doočísejívhrnulyslzy.„Poslednívěc,kterouteďmůžeš

udělat,jeokamžitěodejítavzítsisvoješpehyssebou!“

Maxwellsenanějpodívalshrozivýmvýrazem,alepotichuřekl:

„Musítobuditdojem,jakožejsmeserozešlivezlém.“

„Cobychměludělat?“zeptalsePetrzmateně.

„Cokoliv–dovolsiněconamojidceru,a–“

PetrpopadlEdit,přitáhljiksoběaráznějipolíbil.Náhlezjistil,že

chtělněcotakovéhoudělatceloudobu.

Cítil,jakhoodsebeodstrkujeajakhoMaxwellpopadlzezadu.Na

délkupažemuEditvrazilafackuaMaxwellmuzahrozilpěstí.

Otočilseaběžel.Opůlblokudálseohlédldozadu.Potěšiloho,že

jehosledovateléběžízaním.AlespoňnebudouobtěžovatMaxwellovy.

Zamířilrovnoukubytovně.

Kdyžsedostaldosvéhopokoje,zavřelzaseboudveře(Proletářiměli

zakázánozamykatsvédveře)apustilsedoprůzkumumístnosti.Objevil

dvamikrofonyzabudovanévezdivprotějšíchrozích.

Svalilsenapostel.

Kapitola6

STALENINsdýmkouvrucepomalupřecházelsematam.„Petře,chci

tiříctněco,conevínikdokroměméhoosobníholékařeatajemníka…

Asipředšestitýdnyjsemmělmrtvici…“

„Ach!“

„Zotavovaljsemsečtyřidny.Zdálose,ženezanechalanásledky.Ale

můjdoktorměvaroval,žemůžeudeřitznovu,ažetomůžebýtdaleko

vážnější.Můžetoovlivnitmojesrdce,můjmozek–paralyzovatmě–

zabítmě.Toprotojsemtěnechalpředdvěmatýdnypřivéztz

Karibiku…Nevím,jestlititvámatkaobjasnila,cobyloskutečnou

příčinounašehorozchodu.“

„Říkaljste,VašeExcelence,žemělanámitkyprotiVelkéčistce,přiníž

byljejíbratr–“

„Ano,ano.Aleopravdovýrozkolnastaluždřív.Bylideologickýjako

všechnyopravdovéspory.Onaměobvinilazezradyrevoluce!Mě!Trvala

natom,žedruhkomunismu,kterýprosazuji,nenítímpravým

marxismem-leninismem!Kdybychjizlikvidovalužtehdy,odešlabyna

smrtpřesvědčenáotom,žemápravdu.Chtěljsemjipřimět,aby

změnilanázor,abyhoopravduzměnila,předtím,nežzemře.Atakjsem

jinechalnaživu,hlídanouaizolovanounatomostrově.Chtěljsemjí–

ažbudemojeprácehotova–ukázatvelikoubeztřídníspolečnost,

kteroujsemstvořil.Chtěljsemjiprovádětsvětemoplývajícím

bohatstvímaprosperitou.Jejíobviněníbylahroznoulží!Chtěljsem

dokázathlavnějí,žejsoulží!Mýmposlánímjepřecedovéstrevoluciaž

dojejíhoosudovéhonaplnění!“

Jehokroksezrychlilajehovzrušenínarůstalostím,jakmluvil.Náhle

sipoložilrukunasrdceaPetrviděl,jaksepokoušíuklidnit.Potéto

pauzepokračoval:

„Časnebylnamojístraně…Zemřelapřílišbrzy.Anynímožnázemřu

přílišbrzyjá…Aprotojsemprotebeposlal.“

Pomaludošelkesvémustoluavyklepalpopelzdýmky.

„Protožetvámatkasetrvalavtom,žejáopravdovýkomunismus

nevytvořím,možnáhovytvoříšty.Nechámtětozkusit.“

Petrbylohromený.„AleVašeExcelence,jánevímnic–“

„Jestliženevíšnic,jetotím,žesesnicneučil.Byljsivzdělávánpřesně

vsouladuspřánímsvématky.VybraljsemtynejlepšíučiteleVítězného

světa,abytěnaučilivěci,kterésimyslela,žemášznát.Anechtěla,aby

těučilicokolivopolitice,ekonomiinebohistorii,protožetvrdila,žebys

bylindoktrinovánnašízkaženouideologií.Takuvidíme,codokážešs

ideologií,kterétěnaučilaona!“

„AleVašeExcelence,jánemámtonejmenšítušení,cobychměldělat!

Přecenechcete,abychVítěznýsvětzruinoval,atobyse

pravděpodobněstalo.Dokonceaninevím,jakébylynámitkymojímatky

protiVašemurežimu.Nikdyonichsemnounemluvila.“

Staleninvypadalpřekvapeně.„Nikdyonichnemluvila?“

„ZřídkakdymluvilaookolnímsvětěazřídkakdysezmínilaoVás.“

Staleninzačalchoditsematam,abytutoinformacivstřebal.

Interkomnajehostolezabzučel.„Ano,přijmuhohned.“

OtočilsekPetrovi.„TojeBolšenkov.Odejditamhletímzadním

vchodem.Strážnakoncichodbytiukážecestu.Buďtadyzítrapřesněv

deset.“

DruhýdennašelPetrsvéhootcevpozměněnénáladě.

„Ikdybytvámatkanezemřela,stejněbychstálpředvolbou,cos

tebouudělám.Očividněbysnatomostrůvkunemohlzůstatizolovaný

pocelýživot.Jakmilebychodešel,automatickybytěpopravili.“

„Proč?“

„Zaprvéproto,žejsimůjsyn.Azadruhéjsinebylsprávněideologicky

vychován…Tvůjživotjevevelkémnebezpečí.“

Svalilsedokřesla.„Nemůžuvěřitnikomu.“

Petrbylohromen.„AniBolšenkovovi?“Pamatovalsi,kolikrátStalenin

veřejněchválilBolšenkovovuloajalituaoddanost.Nepředváděltoto

přesvědčeníinamájovéoslavě?

„Bolšenkovovinejmíňzevšech,“řeklStalenin.„Onjetounejvětší

hrozboupromůjrežim,můjživot.Atvůjživottaky.“

„Aleproč?“

„Bylydoby,kdyjsemBolšenkovovidůvěřoval.Jehoambicesetehdy

nejevilynijakpřehnané.Bylohromněschopný,bystrý–anaprostý

fanatik.VtěchdobáchjsembylznámýjakoČíslo1advanáct

zbývajícíchčlenůpolitbyraneměložádnáčísla.Bolšenkovodhalil

spiknutíuvnitřpolitbyra,kteréměměloodstranit.Vymohlpřiznáníod

tříčlenů,kteříbylipotézlikvidováni.Měljsemvědět,žetapřiznání

nemuselanicznamenat.Každéhomůžešpřinutitpřiznatcokoliv.Alebyl

jsemtehdypryč,nakongresuvědcůVítěznéhosvětavPaříži.Akdyž

jsemsevrátil,neexistovalajináverzeudálostí,nežkteroumipředložil

Bolšenkov.Přesvědčilmě,žetotospiknutíbylodůsledkemabsence

jasnénástupnickélinie.Takováspiknutíbudoupokračovat,říkal,tak

dlouho,dokudbudemítjakýkolivčlenPolitbyrašancidostatsekmoci,

ažměodstaví.Zeptaljsemsehonajehonávrh.Doporučil,abykaždýv

politbyrudostalsvéveřejnéčíslo,čímžbudounásilnémetodypro

zmocněnísenástupnictvívyloučeny.Souhlasiljsem.Ananeštěstíjsem

hozvděčnostiihnedjmenovalČíslem2.Teprvepočasejsemzjistil,co

mimělobýtjasnéužzpočátku–žejmenovathoČíslem2znamená

veřejněhopotvrditjakosvéhonástupce.Takževšechno,coteď

potřebujeudělat,jezbavitsemě.Atojepřesněto,coplánujeudělat.“

„AleVašeExcelence,nebylobyjednoduchýmřešenímpřidělitmu

nižšíčíslo?“

Staleninnetrpělivězamávalsvoudýmkou.„MužvBolšenkovově

postavenísenedátaksnadnosvrhnout.Představsi,žebychho

jmenovalČíslem3nebo4nebo5.Takovýveřejnýdůkazménedůvěry

byprostěznamenal,žejevnemilosti,aodtéchvílebyužnemělna

vybranou.Pokusilbysemězabít,jakmilebysemunaskytlamožnost,

dřív,nežbychzabiljeho.Jedinoumožnostíjepřekvapivýúder–

zatknouthosevšemijehospolupracovníkyarodinou,vynutitsi

přiznáníapopravitho.“

„Ale–“

„Jistěsedivíš,“pokračovalStalenin,„pročhoprostěnedámzastřelita

potomztohoneobvinímnepřátelestátu.Přemýšleljsemotom.Dvě

věcihovoříveprospěchtohotořešení.Mohlbychnapříkladobvinit

některédalší,kterépodezřívámztoho,žejsoumocambiciózní.Odvrátil

bychtakpodezřeníodsebeazabilněkolikmuchjednouranou.Můžeš

sibýtjistý,žeBolšenkovuvažujenaprostostejněomémpřípadu–

nechatmězavraždit,naaranžovatfalešnýatentátsámnasebe,nechat

některéostatníčlenypolitbyra–zvláštěAdamse–zatknout,vynutitsi

znichpřiznáníatakdále.“

Jehodýmkaznovuzhasla.Obešelstůl,abysijinacpal.

„Tyhlevěcivyžadujípečlivoupřípravu,“pokračoval.„Posíliljsemsvoji

vlastníochrankuamámagenty,kteříBolšenkovasledují.On

nepochybněudělaltotéž.Určitěužvíotvojípřítomnostiveměstě.

Soudruh,cotěsledovalminulédvatýdny,bylmýmagentem–měltě

chránitaposílatmidenníhlášení.Tensdlouhýmarukamabezpochyby

patřilkBolšenkovovi.Alejábudupředstírat,žeotéhlezáležitosti

nemámtušení.Bolšenkovajámusímejednattak,abychomnevzbudili

podezření.Akcezkterékolivstranymůžepřijítkaždýmdnem.“

KaždýveVítěznémsvětěžilvestrachu.Petrnynízjistil,žeDiktátor

sámžijevestejnémstrachujakokdokolivjiný.Muselvládnout

strachem,protožebylsámstrachemovládán.

„AještěkonomuveřejnémuvyjádřenídůvěryvBolšenkova,kterétě

takzmátlo,“pokračovalStalenin.„Musíšporozuměttomu,žetobylo

nezbytnépromojevlastníbezpečí.ČímvícedůvěryvBolšenkovaukážu

veřejně,tímobtížnějšípronějbudeotevřeněprotimněintrikovat–a

obtížnějisibudehledatspojence.Povýšiljsemho,jaksisjistěvšimnul.

Toabychzakrylsvojepodezřenívůčiněmu,atakyabychhoutvrdilv

přesvědčení,žebysvýchambicímohldosáhnoutbeznásilíazrady.

Mojemájovářečmělaještějedenúčel.Mohlbychkdykolivmít

paralyzujícízáchvatmrtvice,takžebybylonemožnéobjevitsena

veřejnosti,aBolšenkovbyměbuďdorazil,nebobyprostěpřevzalmoc

aužseoměnestaral.Takžepročneoznámit,dokudvypadámzdravě,že

jižnebuduvystupovatnaveřejnosti?Kdyžseneobjevím,takse

nebudoušířitžádnéošklivézvěsti.Dálejsemodstranilalespoňjeden

zdrojsvéhovyčerpání,a–jakdoufám–oddálildalšízáchvat…A

pamatujsi,žeačkolivtovypadá,žedávámBolšenkovovidorukyvelkou

moc,daljsemjasněnajevo,žetuhlemocmájenomjakomůjzástupce,a

ženemůžedělatnicsám,alepouzevmémjménu.“

Chvilkupotichukouřilapotézasechodilpomístnosti.

„Pravděpodobněsechcešdozvědět,jakdotohovšehozapadáš.

Nebudutizapírat,žeobviněnítvématkyvemněhlodalocelétyroky.

Říkala,žejsemzradilrevoluci!TenhleVítěznýsvětprýnení

opravdovýmkomunismem,okterýsesnažiliMarxaLeninaStalin!Ale

topřecenenípravda!Vždyťjetozhmotněnívšeho,očemkdypsalia

procopracovali…Nebobyalespoňbylo,kdybynebylolíných,

nekompetentníchsabotérůašpionů!Aleonapřestoobvinilamě!Říkala,

žeMarxvolalpobeztřídníspolečnosti,aslíbil,žejakmilebude

socialismuszdokonalen,Státodumřeazmizí.Nezavedljsemsnad

beztřídníspolečnost?Neníužžádnýchtříd,jejenomrozdílvefunkcích.

Někdotopřecemusířídit.AlejakbymohlStátzmizet?Vsocialismu,v

samotnémzákladnímkonceptusocialismupřeceStátvlastnívšechno,

kontrolujevšechno,plánujevšechno,rozhodujeovšem.Jakbytedy

sakramohlzmizet!?“TahleotázkasměřovalanaPetra,jakobytosnad

bylon,kdohoobvinil.„Nebobysnadmohlzmizet,kdybychsedokázal

zbavitvšechsabotérůazrádců.Alezradajebezkonce.Bezkonce–“

Petrviděl,jaksejehootecsnažísámsebeuklidnitstejnějakoden

předtím.

„Nejspíšchcešvědět,“vrátilsenyníjižklidnýStaleninkpůvodnímu

tématu,„jakdotohovšehozapadášty…Běhemtěchletjsempřišelna

to,žepravděpodobnězemřudříve,nežsemipodařídokázat,žese

zmýlila.Apřišlomi,žebychnalezlalespoňnějakouútěchuvtom,

kdybystybylmýmnásledovníkem.Vyrůstaljsipodlejejíchpředstavo

tom,jakbyvzdělánímělovypadat,ataktotřebabudešty,komuse

podařívytvořitopravdovýkomunismus–protožejáužto

pravděpodobněnezvládnu.“

„AleVašeExcelence,jakjsemVámříkalvčera,jájsemnaprosto–“

„Samozřejmě,žejsi.Tenhlepůvodnínápadtakynemážádnýsmysl.

Byltozkrátkajenemocionálnísenopomstě.Tensezačalrozplývat,

jakmilejsemtěvidělpoprvépředdvěmatýdny.“

„Samozřejmě,VašeExcelence,jájsemnaprostonezkušenýa

neškolenývpolitice,aletoneznamená,ženemámjiné–“

„Tohlenemácodělatstím,pročjsemzměnilsvůjnázor.Vždycky

jsemotoběuvažovaljakoojejímsynovi.Alekdyžjsemtěpoprvéspatřil

jakodospěléhomuže,takjsemsiuvědomil,žejsimůjsyn.Anyníchci,

abysbylmýmnástupcemzlepšíhodůvodu,opravdovéhodůvodu.

Pokudsetedyukážešbýtvhodným,chcitiprávěprotodátšancistátse

příštímDiktátorem.Začínásemilíbitpředstava,žekrevUldanovůbude

vládnoutdál.Užrozumímtomu,jaksecítilistaříkrálové–“

„VašeExcelence–“

„Kdyžjsmesami,můžešmiříkatotče.“

„Otče…JánechcibýtVašímnásledníkemjakoDiktátorVítězného

světa.Vím,žetoznískvěle,ale…Jáprotonemámžádnézvláštnívlohy.

Nemámprotovzdělání…Nemámnatosrdce.Jábychsechtělraději

věnovathudbě–“

Staleninnetrpělivězamávaldýmkou.„Hudbamůžebýtdobrým

koníčkem,alerozhodněneplnohodnotnýmzaměstnánímpro

opravdovéhomuže.Mimoto,jakužjsemtiříkal–jsivevážném

nebezpečí.Myslíš,žekdyžseminěcostane,taktěkdokoliv,kdo

zaujmemojemísto,nechánaživu?Žetěnechávolněchoditpoulicícha

skládathudbu?Podletoho,jaktovidím,chlapče,mášjendvěmožnosti.

NastoupitpomnějakoDiktátornebonadobrozmizet.“

Petrzůstalchvílipotichu.Nakonecřekl:„Cochceš,abychudělal,

otče?“

„Prvnívěcíbude,žetěnazítřejšímzasedánípředstavímpolitbyru.

TvojepřítomnostvMoskvěbysestejnějižbrzyprozradila.Bolšenkov

užotoběví,ikdyžsiasiještěneníjistýtím,kdoopravdujsi.Nejlepším

způsobem,jakrozptýlitpodezření,budevystoupitpřímoapředstavittě

jakoméhosyna…Alemělbychstebouzacházetsjistoupřezíravostí.

Tojetakydůvod,pročjsemtipřidělilstatusProletáře.Stejněbysměl

poznat,jakéjebýtProletářem.Dalšívěcíbude,žedohlédnunato,abys

mělskutečnékomunistickévzdělání.Mělbysmíttonejlepší.Takžetím

pověřímpřímoBolšenkovaosobně.“

„Nedámutoalepříležitost–?“

„Rozptýlítojehopodezření.Užtěsledujeateďtopřestanebýt

nutné.Aletybysmohldátpozornaněj,atosperfektnívýmluvou.

Mimochodem,málembychzapomněl:každéhočlenapolitbyramusíš

oslovovatVašeVýsosti…Nějakéotázky?“

Petrnemělžádné.

„Schůzepolitbyrabudevečtyři.Tytambuďodesetminutdřív.“

PětminutpočtvrtépříštíhodnenásledovalPetrStaleninaskrze

krátkouchodbuvedoucízjehokanceláředodalšímístnostistejné

velikosti.Zdezasedalopolitbyro.

Jedenáctmužůvčernémajedenvzelenémkabátěarmádního

důstojníkasedělokolemdlouhéhostolu,půltucetnakaždéstraně.Ve

chvíli,kdyseStaleninobjevil,vstali.

„Soudruzi,“řeklStalenin,„mámprováspřekvapení.Chcivám

představitsvéhosynaPetraUldanova!“

VzalPetraokolostoluapředstavilhokaždémučlenovizvlášť,Jeho

VýsostíČíslem2,Bolšenkovem,počínaje.Bylototeprvepodruhé,kdy

PetrBolšenkovaviděl.Bylvysokýavyzáblý–asiošestcentimetrů

vyššínežPetr.Mimojehovysokýchlícníchkostíanápadnéhonosuna

němbylynejzajímavějšíoči.Bylyjasnězelené.

DalšíbylJehoVýsostČíslo3,Adams,lišáckyvypadajícíYankee,

podprůměrněvysokýaštíhlý.Vescvrklémobličejimělvepsánu

humornouaoptimistickoupovahuaPetrsihookamžitěoblíbil.Také

munaněmpřišloněconejasněpovědomého,nedokázalaleurčit,coto

bylo.

Následovalsvéhootcekolemstolu…Číslo4,MaršálZachačevský,

velitelarmády…Číslo5,AndréGiraud,komisařproprovincie…Číslo6,

IvanOrlov,komisařpropropaganduašéfredaktorNovéPravdy…Číslo

7,NikolajPetrov,„nejstaršíčlen“…Číslo8,VladimírKilašov,komisař

Státníbezpečnosti…Petrsevejménechzačalztrácet.

UdrželsialepřehledoSovětskýchrepublikách,znichžjednotliví

členovépocházeli.NapočítalosmRusů,jednohoAmeričana,jednoho

Francouze,jednohoNěmce,jednohoAngličanaajednohoArgentince.

StaleninzaujalsvojemístovčelestoluapokynulPetrovi,abysisedl

nadruhýkonec.Všichniseposadili.

DiktátorsinacpaldýmkuazačalvyprávětPetrůvživotnípříběh.

Vynechalněkolikskutečnostíajehotónbylnyníhodněuštěpačný.

„Atakjsem,“uzavřel,„kdyžjehomatkapředrokemzemřela,musel

rozhodnoutojehoosudu.Mělbýtponechánnatomostrověaždo

koncesvéhoživotajakobříměaideologickáhrozbaVítěznémusvětu?

Nebojsemsehomělzbavit?Nebosehopokusímeopožděněobrátitk

marxismuakomunismuaudělámeznějužitečnéhočlenaspolečnosti?“

TucetpárůočíseobrátilokPetrovi,jakobybylnějakýmpodivným,

nověobjevenýmživočichem.

„Rozhodljsemseproposlednímožnostavzaljsemhosem.Chtěl

bychvědět,soudruhu,“–StaleninseobrátilkBolšenkovovi–„jestli

bychhomohlsvěřitdotvépéče?Bylbysochotenmuvěnovattrochu

času,abychomseujistili,žezačaldobře?Pozdějimumůžemenajítjiné

učiteleatinásbudouinformovatojehopokrocích,pokudnějakých

dosáhne.“

„Kdychcete,abychzačal,VašeExcelence?“

„Jaktojenbudemožné.“

BolšenkovseobrátilnaPetra.„Hlasseuměvkancelářizítra

dopolednevdesethodin.“

„Aještějednavěc,“pokračovalStalenin.„Nechci,abyměltenhle

mladíkjakékolivvýhodyjenproto,žejenáhodoumýmsynem.Záleží

jenomnaněm,zdaněčehodosáhnenebone.Užjstesiurčitěvšimli,že

jsemmudalstatusprostéhoProletáře.Běhemjehovzděláváníby

ovšembylorušivé,kdybyjakoProletářmělchoditsematampo

kremelskýchúřadech,kdebyhopořádzastavovalystráže.Takžemu

udílímdočasnýstatusauniformuNáměstka.“

PodívalsevážněnaPetra.„Budezáležetnatvýchpokrocíchvučení,

jestlititenstatuszůstane.“

Kapitola7

TAK!“řeklBolšenkov.ProhlíželsiPetraodhlavykpatě.„Tynevíš

vůbecnicohistorii,absolutněnic?“

Petrpřikývl.

„Dobrá,tobychommohlinapravitprostětím,žebychtidalseznam

knihnačtení.Načrtnutitadyaletakovývšeobecnýpřehled,abyses

mohlzačítorientovat.Celáhistorieje,stejnějakokalendář,ostře

rozdělenadodvoučástí.PředMarxemapoMarxovi.Teďmáme

napříkladrok282,cožznamená282letodMarxovanarození.Určitě

sesvkomunistickéškole,nežtibyloosmlet,naučilaspoňto!“

Petropětpřikývl.

„Tohlejealestaršídělení.Dnešníhistoricidělídějinydotřívelkých

epoch:Dávnáhistorie,DobatemnaaModerníhistorie.Dávnáhistorie

jedobou,onížvpodstatědnesnenímnohoznámoakterápředchází

věkunazývanémuDoboutemnaprůmyslovérevoluce.Samozřejměto

nebylažádnáskutečnárevoluce,bylatokontrarevoluce.Temnývěk

začalsezrozenímkapitalismu.Historikovéselišívnázoru,kdyDoba

temnavlastnězačala.Někteříumísťujíjejípočátekdoroku95před

Marxem,kdysenarodilburžujAdamSmith,jinídoroku42před

Marxem,kdybylavydanáSmithovakniha.Tahleknihadalavzniknout

propracovanémusystémuapologetikyprokapitalistickouideologii.“

„Jaksetaknihajmenovala?“

„Toužneníznámo,alektomuseještědostanemepozději.Věk

temnabyldobouodzrozeníkapitalismuaždojehokonečnéhosvrženív

sériistudenýchihorkýchválekarevolucímezilety100a184po

Marxovi,kdydošlokekonečnémuvítězstvíkomunismu.“

„Takžemoderníhistorie,VašeVýsosti–historieodkonečného

triumfukomunismuaždodneška–jevlastněcelkemkrátkéobdobí,

méněnežjednostoletí?“

„Správně.Nebuduzacházetdodetailůdlouhéakomplikovanésérie

válek,kterávedlakekonečnémuvítězstvíkomunismuasvržení

kapitalismu.SovětskéRuskosamozřejměvedlosílykomunismu.Síly

kapitalismusesoustředilykolemtoho,cojednesznámojako

Rozdělenéstáty,kteréneustáleztrácelyspojencevnějšíivnitřní.Aleto

sevšechnodočtešvhistorickýchknihách,jejichžseznamdostaneš,než

odejdeš.“

Udělalsipoznámkudoblokupředsebou.

„Teďtichcihlavněpovědět,“pokračoval,„ohlavnímdůvodu

komunistickéhoúspěchu.Začalijsmespatrněkaždoupředstavitelnou

nevýhodou.Nepřítelměllepšívýzbroj,byltechnickypokročilejší,měl

většívýrobníkapacity,vícezdrojů.Amyjsmejeporazili,protožejsme

mělijednustrašlivouzbraň,kterouonipostrádali.Mělijsmevíru!Víruv

našivěc!Víru,kteráaninaokamžiknezakolísalaanezaváhala!Věděli

jsme,žemámepravdu!Pravduvevšem!Vědělijsme,žeoninemají

pravduvničem!“

Bolšenkovužskorokřičel.Zarazilsenaokamžik,jakobysichtěl

nechatklesnouttlak.

„Nepřítelnikdynemělopravdovouvíruvkapitalismus,“pokračoval.

„Začalismálemarychleztráceli,coměli.Ti,kteříseobrátilikvířev

komunismus,pronějbyliochotnizemřít.Alenikdonebylochoten

umíratprokapitalismus.Tobybylopovažovánozavtip.Tounejlepší

věcí,kterounašinepřátelédokázalinapodporukapitalismuvymyslet,

nakonecbylo,žetoneníkomunismus!Anioni,zdáse,nevěřili,žeby

mělkapitalismusnějakápozitivasámosobě.Atakseprostěsoustředili

naodsuzováníkomunismu.Alejejichzpůsob,jakčelitvýzvě

komunismu,bylnapodobitho.Vzdávaliseslužebkapitalismuaněčeho,

čemuříkalisoukromépodnikání–užsepřesněneví,cotentotermín

znamenal–akaždoureformou,kterouzavedlijakoodpověď

komunismu,udělaliveskutečnostikrokkpřijetíkomunismu.Každá

jejichreformatotižznamenalaméněmociprojednotlivceavícemoci

proStát.Krokzakrokemsevytrácelaindividuálníkontrolanadzdrojia

nadprodukcí.Krokzakrokembylatatokontrolasvěřovánadorukou

Státu.Nejdřívtoještěnebylo„vlastnictví“,alejenomrozhodovací

pravomoc,kterábylaStátusvěřená.Tiblázni,cosesnažili„reformovat“

kapitalismus,nedokázalipochopit,žerozhodovacípravomoc,právo

užívat,jezákladem„vlastnictví“.Takžejednotlivcůmkrokzakrokem

sebraliprávourčovatsisvojevlastníceny,rozhodovatotom,cobudou

produkovatakoliktohobudouprodukovat,právonajímatapropouštět

pracovníkypodleuvážení,právodohodnoutsenapodmínkách

zaměstnání.Stím,jakjejichvládypostupněurčovalyvšechnytytověci,

postupovalikrůčekpokrůčkumístojednohovelkéhologickéhoskoku.

Muselobýtzábavnéjesledovat,jakotrockynapodobujíkomunistické

pětiletéplánysvýmivlastnímičtyřletýmiplány.Tobylysamozřejmě

takéStátníplány.Dnestovypadáneuvěřitelně,aletilidétenkrát,zdá

se,opravduvěřili,žekdyžtonazvoučtyřletýmplánemmístopětiletým,

zabránítomu,abykaždýpoznal,jakájetoimitace.Veskutečnosti

někteříasibylitakhloupí,ženejdříveaninepoznali,ženapodobují

komunismus.“

Odmlčelse,abyseosvěžilsklenicívody.

„Vestručnostikapitalistickýsvětkrokzakrokempřijalzákladní

premisukomunismu:žejedinecponechanýsámsobějechamtivý,

necitelný,hloupýanezodpovědný.Že„individualismus“a„svoboda“

jsouprostěeufemismyprozákondžungle,člověkčlověkuvlkemamysli

jenomnasebe–nestarejseodruhé.Žejsoutoeufemismyproanarchii

ažepouzeStátjezodpovědným,pouzeStátmámoudrost,pouzeStát

můžebýtspravedlivým,pouzeStátusedávěřitapouzeStátumábýt

svěřenamoc.Přijalitutopremisu,alepostrádaliodvahujinásledovataž

dologickéhovyústění.Neměliodvahupřiznat,žejednotlivec,kterýnení

nikomuodpovědný,musíbýtzbavenveškerémoci,ažeStát,kterýje

odpovědnýakterýreprezentujevšechnylidi,musíbýtjedinýma

výhradnímdržitelemveškerémoci.JediněStátmůžečinitrozhodnutí,

jediněStátumíposouditvšechnyjejichdopady–“

Zvedlsezežidle.„Možnájeještěpřílišbrzootomhlevšemmluvit.

Alebylosnadpřekvapením,žebylkapitalistickýsvětporažen?Bylo

překvapením,žeztrácelpodporovatelevnějšíivnitřní?Víš,cojedenčas

dělaliameričtívůdci?Rozdávaliposvětěspoustuvelkolepýchdarůa

snažilisepodplatitzbyteksvěta,abysenepřidávalkekomunismu!

Myslelisi,žesivírumohoukoupit!“

„Acosestalo?“

„Cobysčekal,žesestane?Kdyžostatníburžoaznízemězjistily,že

mohouodRozdělenýchstátůvelmisnadnodostatspoustupomoci,

začalynaznačovat,žekdyžjinedostanou,přejdoukekomunismu.Brzy

samytytozeměuvěřily,žejedinýmdůvodem,pročsenepřidatke

komunismu,jepodporaodRozdělenýchStátů,ažehlavnímdůvodem,

pročzbrojitprotinám,neníjejichvlastnízachování,aleopětpodpora

odRozdělenýchstátů!KdyžodnichburžoazníAmerikachtěla,abyse

vyzbrojily,věděly,žezatomohoudostatvelmidobřezaplaceno!Avíš,

kčemutytozeměvyužilyvětšinuamerickýchdarů?Kfinancování

sociálníchprogramů–tedyjinýmislovykpřímémuposunuke

komunismu!“

Ušklíblseapaknáhlezasezvážněl.„Nebylopakpřekvapivé,žeoni

mohlipodplatitjenněkolikmálošpionůmezinámi,zatímcomyjsme

mělispoustudobrovolnýchšpionůmezinimi–spoustulidí,kteřínám

dodávaliinformacerádiazpřesvědčení,lidí,kterýmjsmenemuseliani

nicplatit,lidí,kteřízradilisvojezeměradostně,zpocitupovinnosti,

protožejejichzeměnemělypravduaprotožeonisloužilivyššímuúčelu,

účeluhumanity!“

NaPetrahlubocezapůsobilavášeňapřesvědčenítohotomuže.

„Doufám,žemipromineš,“řeklBolšenkov,„žejsemsenechalunést

odpůvodníhotématu.“

„Ne,ne,“řeklPetr,„tohlejepřesněto,cosepotřebujinaučit.Mohu

mítjednuotázku?Pročvlastněburžoaznízeměprotikomunismuvůbec

bojovaly?“

„Bojovalyprotikomunismu,protožebyly„proti“komunismu.Tobyla

jedinávěc,nakterésedokázalydohodnout.Alenikdyvlastněnevěděly,

procojsou.Zacobojují.Každýbylproněcojiného.Nikdoneměl

odvahubránitsamotnýkapitalismusajehohlavnízáklady.Každýznich

mělsvůjvlastnímalýplán,jak„reformovat“kapitalismus.Myslelisi,že

mohouodvrátitkomunismuspouze„napravenímzlořádů“.Každýjejich

plánpronapravenízlořádůbylalekrokemksocialismuakomunismu.

Dohadovalisemezisebou,kamažmohouzajítnacestěkekomunismu,

abyhomohliporazit;nakolikmohoupřijmoutkomunistickémyšlenky,

abyjemohlizničit.Vím,žetohlevšechnozníneuvěřitelně,aleujišťuji

tě,žetotakbylo.“

„Atovůbecnikdonemělvíruvkapitalismus?“

„Nevtomsmyslu,vekterémlidénanašístraněvěřilivkomunismus.

Nejsilnějšíznašichnepřátelbylipolovičatíavlažní.Onipouzevymýšleli

omluvyprokapitalismus.Říkali,žekapitalismusisevšemisvými

chybami–asoutěžilimezisebou,kdotěchchybnajdevíc–žetedy

kapitalismussesvýmichybamijepravděpodobnětakdobrým

systémem,nakolikmůžerozumnýčlověkočekávat–atakdáleatak

dále.Aprotojsmejezničili.“

Bolšenkovsirychlýmpohybempřejelrukoupokrku,abynaznačil

useknutouhlavu.

„Alepojďmeseposunoutvhistorii.Poraziliazneškodnilijsmejejich

vůdce,alenašepráceještězdalekanebylahotová.Muselijsmevyrvatz

kořenůcelouprohniloukapitalistickoucivilizaci,tak,abysesamotná

vzpomínkananivypařilazmyslílidí!“

„Myslítetím,ženašipředchůdcirozdrtilivšechno?Nesnažiliseoddělit

dobréodšpatného?“

„Oddělitdobré?Comohlobýtdobréhonanaprostoprohnilé

civilizaci?Comohlobýtdobréhonatom,cobylovybudovánonalži?Co

dobréhomohlobýtzaloženonanespravedlnostiavykořisťování?Co

mohlobýtdobréhonaburžoazníideologii?Kdyžvroce261propuklv

Moskvěmor,takéjsmemuselizastřelitkaždého,kdohodostal,

abychomzabránilišířenínákazy.Mohlijsmesnadrozdělovatlidina

„dobré“a„špatné“?Mělimor!Kdokoliv,kdovsoběmělmikrobymoru,

představovalhrozbuproostatní!Astejnéjetoskýmkoliv,kdovsobě

nesemikrobykapitalismu!“

„Atakjsmezačalipracovatnaodstraněnívšechpozůstatkůprohnilé

kapitalistickécivilizace.Srovnalijsmesezemívšechnykostely.Nevěřil

bystomu,alenašliselidé,kteřísitrouflizpochybnittenhlekrok.Říkali

kostelům„architektonickémonumenty“,„zamrzláhudba“.Neumíšsi

představit,jakénesmyslyříkali.Architektonickémonumenty!

Monumentypověrčivosti!Monumentyuspávání,otráveníazotročení

lidu!Jakátomohlabýtjinákrásanežjedovatápseudokrásatoho,co

bylovybudovánonalži!Pakbylysamozřejmězničenyaspáleny

všechnynáboženskéobrazyasochy.Počkej,ažsipřečteš,jakýabsurdní

povyksekolemtohostrhnulvItalskésovětskérepublice!“

Cynickysezasmál.„No,pakbylysamozřejměpálenyidalšíobrazy,

kteréspočívalynaburžoazníideologiiaapologeticekapitalismu.

Zachovalosejenomněkolikobrazů–portrétyKarlaMarxe,Lenina,

Stalinaapárdalších,kteréukazovalypovstáníproletářůprotijejich

pánům.Naštěstíjsmejichnezachovalimnoho.“

„Ataksedostávámekeknihám!…Našipředchůdcisimysleli,žebude

lepšínepálitjevšechnynajednou.Pohrávalisistímjakokočkasmyší.

Ujištěníoumírněnosti,tak,abysenezvedlapřílišsilnáopoziceiz

našehovlastníhotábora.Nejdřívesepálilajenombrakováliteratura.

Pakvůdcirozhodli,žesemusíspálitvšechnykapitalistickéknihyo

ekonomii.Protitomunemohlnikdonicnamítat!Takjednohoprvního

májeshořelacelákapitalistickáekonomie,celýprohnilýsystém

apologetiky…Jámyslím,žejsmeještědostatečněneoceniliohromný

pokrok,kterýsestaltohodne!Přirozenějsmepotommuselispáliti

hodněnašichvlastníchknih,kteréobsahovalyodpovědina

kapitalistickouapologetiku,tak,abynikdonebylschopenztěch

odpovědízrekonstruovatmyšlenky,nakterýchbylkapitalismus

založen.“

„Paksamozřejměpřicházelanařaduiostatníliteratura.Atadynaši

předchůdciopětprojevilivelkoumoudrost.Dvatýdnypospálení

kapitalistickéekonomieoznámili,žesemusíspálitveškeránáboženská

literatura,aležetobude–cosetýčeničeníknih–všechno(proten

okamžik).Tak17.květnaspáliliveškerékopieknihyzvanéBible–ta

působilapřišířenídialektickéhomaterialismuvelképotíže.Spolusnimi

bylasamozřejměspálenatakévšechnaostatnínáboženskáliteratura

jakomodlitebníknížkyastohykázání,kterápravděpodobněstejně

nikdonečetl;našipředchůdcichtělinicméněmítjistotu.“

„Několikměsícůpotébylooznámeno,ženovýrežimVítěznéhosvěta

ještěbohuželvbezpečíneníaaninebude,atodotédoby,nežsespálí

veškeráburžoaznífilosofieaetickéteorie.Atakbylytakéodevzdány

plamenům.“

„Veškeráexistujícífilosofie,VašeVýsosti?“

„Samozřejmě–všechnokroměmarxistickéfilosofie,protožeconení

marxistické,jebuďškodlivé,nebozbytečné.Našipředchůdcitakspálili

všechnyknihyopoliticeasociologii.Tyužívalydostčastoslovajako

„svoboda“a„demokracie“vkapitalistickémsmyslumístov

komunistickémaproletářskémsmyslu,takžebyznichpovstávala

spoustazmatků.Svobodoumínilysvoboduzemříthlademnebo

dokoncesvobodukritizovatStát–dovedešsitopředstavit?A

demokraciímínilytajnévolby,vekterýchaninelzevystopovat,který

člověkprocohlasoval.Jakbysedalavtakovémsystémuvypátrat

neloajalita?Demokraciídokoncemínilyimožnostotevřenéa

organizovanéopozicekexistujícívládě!DíkyMarxoviseotonaši

předchůdcipostarali!“

„Dalšíhranicehořely,kdyžsepálilyhistorieabiografie.Všechnose

toodehrávalovněkolikaměsíčníchintervalechadalšíkroknikdynebyl

oznámendříve,nežhoOchránciřádněnaplánovaliapřipravili.Ve

prospěchtakovéhopostupusedáříct,žetozmatearozdělíopozici.

Vždyckyřekneš,žekrok,kterýchcešprovést,užbudetenposledníaže

nenípříklademprojakýkolivdalší.Žejsoublázni,kdyžmluvíonějakých

principech,protožekaždýkrokjenaprostojedinečnýamusíbýt

posuzovánodděleněodvšehoostatního.Ažejsounaprostíhysterici,

kdyžodporujítomu,coještěnikdoaninenavrhnul.“

„Buržoazníhistoriebylasamozřejmětakéškodlivá.Bylatotižv

přímémrozporusdialektickýmmaterialismemadokoncemanipulovala

sfaktytak,žemohlalidipřivéstkmyšlence,ženekaždýstřetv

dějináchbyltřídnímbojem.Nejenžetitohistoricipředstírali,žesecelý

světvkapitalismustalbohatším,dokonceimluviliotom,žechudía

dělnícivněkterýchkapitalistickýchzemíchtakébohatli–ačkolivve

skutečnostitrpělihladyaumíralijakomouchy.“

„Alejak,“začalPetr,„potomdošlokrůstupopulace–?“

Bolšenkovhopokáral.„Budelépe,kdyžsinechášsvojeotázkyažna

závěr…Takžepotombylyspálenyencyklopedie–ktomustačilojen

vyhlášenípůldenníhovolna–apakpřišladoplamenůvšechnadramata,

rományapoezie–všechnosamozřejměprosákléburžoazníideologií–“

„Nemělisnadžádnévelkébásníkynebodramatiky,jakomámemy?“

„Jakbymohli,kdyžjejichbásníciadramaticibuďničemunerozuměli,

nebobylipouzenajatýmipisálky,kteřímělipotěšitbohatéamocné?“

„Acopakžádnýzjejichrománůneútočilnakapitalismus?“

„Alesamozřejmě,žeútočil–takovýchbylavětšina.Jenžetotyto

románydělalynekompetentně.Vkaždémpřípaděsvoupráciodvedly.

Rozdělily,zmátlyapodkopalyopoziciprotikomunismu.Nu,akdyžuž

bylaopozicetotálnězničená,jakémudalšímuúčelubymohlasloužit

takováliteratura?Většinaromanopiscůvysmívajícíchseburžoaziia

podkopávajícíchněkterýzezákladníchpilířůkapitalismujakonapříklad

„soukromévlastnictví“taknavícvždyckyvypadala,žechcezachovat

nějakýjinýpilíř,nějakouburžoazníčikapitalistickouhodnotujakotřeba

„svoboduprojevu“,„svobodusvědomí“nebojinouzhoubnoudoktrínu.

Titoautořinemělitunejmenšípředstavuotom,jakapročtyhle

kapitalistickéhodnotydržípohromaděažejednastejněnemůže

existovatbezdruhé.“

„Paksinašivůdcivzalinamuškuhudbuapřikázalispálitveškeré

existujícínoty–samozřejměsvýjimkouInternacionályaněkterých

dalšíchrevolučníchpochodůapísní–“

„Coalebylošpatného,VašeVýsosti,naexistujícíhudbě?“

„Cobylošpatného?Ptejse,conaníbylodobrého!Samozřejměse

objevilaspoustalidí–advaznichdokoncevsamotnémpolitbyru–

kteříříkali,žeburžoazníhudbajeneškodná.Myslelisi,žesvýjimkou

velkéhomnožstvíburžoazníchmilostnýchpísníplnýchfrázía

sexuálníchtužebapísníovlastiadomověasvoboděavlasteneckých

písní–avšechentenhlebraksamozřejměnikdonehájil–myslelisi,žes

těmitovýjimkamibyzbytekmohlzůstatzachován.Naštěstíbyli

přehlasováni,protožeburžoazníhudbanezbytněreflektujeazachovává

všechnydruhyburžoazníhocítěníaemocí–“

„Alejakouškodu,“vpadnulmudořečiPetr,„můžečistýhudebnízvuk

–“

„Jakouškodu?Podívejsenahudebnístupnici!Tojesymbol

buržoaznínerovnosti,některénotyjsouvýšnežjiné–“

„Alenemámenerovnostvnašemvlastnímsociálnímsystému?

NerozdělujemelidinaOchránce,Proletáře–“

„Tonenínerovnost,tojepouhérozlišenífunkcí.Nebudemesem

tahattytozáležitosti,dokudnaněnepřijdeřada.Avžádnémpřípadě

neexistuježádnápodobnostmeziburžoaznínerovnostíarozdělením

tříd,ježseodrazilovjejichhudebnístupnici–dokoncemělidurovou

tóninu(vangl.majorkey)prozaměstnavateleamollovoutóninu(minor

key)prozaměstnance–anezbytnémrozdělenífunkcívkomunistické

společnosti.Věděljsi,žeburžoazníhudbaměladokoncepřiznané

disonance?Proletářskáhudbasmíobsahovatjenomtunejčistší

harmonii,abyreflektovalaryzíanerušenouharmoniikomunistické

společnosti!“

Petrcítil,žebyvtomhleboděmohlonbýtučitelemaBolšenkov

žákem.Mělpodezření,žebyBolšenkovnepoznalrozdílmezi

dominantnímseptakordemadírouvzemi.Mohlbymuvyprávět,jak

nezbytnájedisonanceajejírozkladproharmonii.Místotohosemírně

zeptal:„BylMozartkomunistickýmskladatelem?“

„Mozart?VelkýMarxi,ne!Tenskládalvšechentenbrakna

objednávkuarcibiskupů,císařůadokonceiprocírkev!Takžesidovedeš

představit,jakýtomuselbýtkýč.“Bolšenkovsenaněhonáhle

podezřívavězadíval:„OdkudvlastnětyvíšoMozartovi?Tyjsihrál

Mozarta?“

Petrpřipustil,žeano.Bolšenkovrezignovaněrozhodilrukama.

„Tojenomdokazuje,žejsemmělvždyckypravdu.Vždyckyjsemříkal,

ževpřípaděhudbynašikomunističtípředchůdciprojevilivelikou

slabostalaxnípřístup.Amynesemenásledkyaždodnes.“

„Tohlesestalo.PřikázalisicevšechnuhudbuzTemnéhověkuspálit,

atakyspálenabyla.Sjednouvěcíalenepočítali–slidskoupamětí.“

„Lidésipamatovalityohně?“

„Ne!Lidésipamatovalituhudbu!Hudebnícisipamatovalihudbu!

Pamatovalisijiskorovšechnu!Věděljsi,žeexistovalidirigenti,kteřísi

pamatovalicelésymfonie,ikdyžtytobylynapsányprostovkynástrojů?

Taksemezižijícímihudebníkyzachovalyvzpomínkynaburžoazní

skladatele,jakýmibyliMozart,Beethoven,Brahms,Bach,Haydn!A

pianistésisamozřejměpamatovaliveškeréklavírnískladbyatakdále.“

„Toměmocnepřekvapuje,“řeklPetr,„alecosestímmělodělat?“

„Mělivymazatvzpomínkynamelodievymazánímkaždého,kdosity

melodiepamatoval!Nebojealespoňmělizakázatkomukolivhrát,

zpívatnebosipobrukovatpodtrestemsmrtiavzpomínkabytak

postupněodumřela…Alevtomhleohledubylinašikomunističtí

předchůdcilaxníaslabí.Dělalikompromisy.Dovolililidempřepsatstaré

partituryadokoncezpívatstarépísně,vekterýchbylaslovapísnípouze

nahrazenaproletářskouverzí.Tytověcidokoncemůžoubýtinadále

hranéaposlouchanévybranýmipříslušníkyvnitřníhokruhu.“

„Aha,takprotomiJehoExcelencedovolilanaučitseMozarta!Aproto

jsemnemohldostatjehopartituryvknihovněbezzvláštníhopovolení.“

„JehoExcelenceneděláchyby.“Bolšenkovnahrudiudělalprstem

znameníSapaksevýznamnězadívaldoprostoru.

„Dobrá,takpokračujme.Největšírozkolvpolitbyrunastalvotázce

vědy.Buržoazníbiologiebylnesmysl.Buržoazníastronomiebyla

zbytečná.Aleburžoaznímedicínabylavelmiužitečnáiprokomunisty…

Aburžoaznífyzika,chemieamatematikabylyzasenezbytnév

průmysluastavitelství…Všechnydůležitéobjevyvevěděamatematice

ostatněučiniliRusové–“

„Vždyckyjsemchtělvědět,“řeklsePetr,„kdoobjevildiferenciální

počet.“

„Užjsemzapomněl,“řeklBolšenkov,„jestlitobylČajkovskýnebo

Lenin…Vkaždémpřípaděseocelévěcivedlydlouhédebatyanakonec

bylorozhodnuto,žeproběhneselektivníčistkavědy.Spálilysevšechny

knihy,alepředtímseznichokopírovaloto,conámmohlobýtužitečné,

apřepsalosetozmarxistickéhoúhlupohledu.“

„Acokdyžněkdoneodevzdalnahranicivšechnyknihy,kdyžtobylo

požadováno?“

„Bylzavedentrestsmrtiprokaždého,vjehoždrženíbysenějaká

knihanašla.Pokudbysenašlavdomě,byltrestsmrtiprocelourodinu

aprodvědalšínáhodněvybranérodinyzesousedství.Takževšichni

přirozenědávalipozornato,jestliopravdukaždáknihabude

odevzdána.“

„Lidébylipřinucenidonášetjedennadruhéhoanavzájemse

zrazovat?“

„Jakjinakbysedalaodvéstopravdudůkladnápráce?“

Petrzůstalzticha.Jehomyšlenkyzalétlyzpátkykekulackérodiněv

prvomájovémprůvodu.„Cosealestalo,“pokračovalpochvíli,„kdyžsi

lidézapamatovalipoeziistejnějakohudbu–nebočástiher–neboděj

románů?“

„Ha,“odpovědělBolšenkov,„teďsedostávámektomu

nejbrilantnějšímukrokunašichkomunistickýchpředchůdců–k

vynálezumarxanta!“1

„Nemluvilisnadlidévždyckymarxantem?“

„Ne,dokudnebylstarýkapitalistickýsvětzceladobyt!Naši

předchůdcisiplněuvědomovaliproblém,nakterýjsiteďnarazil.Věděli,

žebysilidémohlizapamatovatpříběhyaveršeapředávatjezjedné

generacenadruhouústně.Atakvynalezlinástroj,kterývyřešilne

jeden,aleskorovšechnyjejichproblémyjedinýmúderem!“

Bolšenkovsedramatickyodmlčel.

„Vytvořilinovýjazyk–marxanto-adonutilikaždého,abyseho

naučil!“

„Nevidíš,kolikaproblémůsetímzbavili?“pokračoval,usmívajese.

„Jazyk,vekterémmyslíme,determinujezpůsob,jakýmmyslíme.Slova,

kteráužíváme,jsouzatíženavýznamy,kterépředurčujínašezávěry.

Všechnystaréjazyky–kteréjsouužmrtvéanaštěstínevzkřísitelné–

bylyzatíženyodsaméhopočátkuburžoaznímiakapitalistickými

konotacemi,implikacemi,emocemi,city,postoji.Jižjsmeviděli,čeho

všeholzedosáhnout,pokudsepropopisvěcípoužijepatřičného

slovníku.Totobylvelkývynálezavelkýtriumfnašehoprorokaa

zakladateleKarlaMarxe.Kdyžvmanévrovalsvéoponentydopozice,

kdyzačalipoužívatjehoslovník,ocitlisevlingvisticképasti.Kdokoliv,

kdopoužívámarxistickétermíny–kapitalismus,finančníkapitalismus,

buržoazie,drobnáburžoazie,proletariát,masy,třídníboj,třídní

antagonismus,kapitalistickýimperialismus,historickýdeterminismus,

dialektickýmaterialismus,utopismus,kapitalistickévykořisťování–

kdokoliv,kdopoužívátytotermíny,spolusnimizároveňpřijímá

koncept,kterýhonevyhnutelněvedekmarxistickýmzávěrům.Proč

potomnedokončitanestvrditintelektuálnítriumfvymazánímvšech

slovobsahujícíchburžoazníkonceptanenahraditjeslovyobsahujícími

marxistickýkoncept?“

„Totoudělalinaširevolučnípředchůdci.Svolalishromáždění

nejpřednějšíchmarxistickýchdialektiků,lingvistů,lexikografů,

sémantikůapropagandistůanařídilijimvytvořitzcelanovýjazyk.

Vytvořilislovníkobsahujícínejennováslova,alenovoupřesnou

marxistickoudefinicikaždéhoslova.Nahradiliburžoaznígramatiku

novouproletářskougramatikou!“

„Alejakzařídili,abyselidénaučilinovýjazykasvůjstarýzapomněli?“

„Přinutilijepřijmoutnovédvoujazyčnéslovníkyvydanéprokaždýz

bezpočtutehdyexistujícíchjazyků.Každýztěchtoslovníkůbyl

očíslovánasmělzůstatvjejichdrženíjenpotřiroky.Mezitímsena

školáchzačaloučitpouzemarxanto.Dětiidospělímělitřirokynato,

abysenaučilinovýjazyk.Pakmuseliodevzdatdvoujazyčnéslovníky,

kterébylyspáleny.Vše,comělonějakouhodnotu,bylopřepsánoa

přeloženodonovéhojazyka.Aodtédobynesmělpodtrestemsmrti

nikdopoužítnicjinéhonežmarxanto!“

„Teďsiuvědom,jakdalekojsmeseposunulitímtojedinýmkrokem!

Staréburžoazníjazyky,slova,významyakonotacebylyzcelazničeny.

Lidembylopodtrestemsmrtizakázánovyslovitveršnebofrázi,kterou

bysipamatovalizestaréhojazyka–ajejichvnucibyjimužstejně

nerozuměli.Vítěznýsvětbylstmelendohromadyjediným

mezinárodnímjazykem!Atentojazykbylsámtakvymyšlenaslovav

němtakdefinována,ženikdonemůžedospětkjinýmnežmarxistickým

závěrům!“

„Vytvořilijsmenovoupoezii,novouvědu,novoulogiku!Znamenalo

točistýstůl,novýzačátek,novýúsvitvhistoriilidstva!“

Bolšenkovovivzrušenímzářilyoči.

„Mluviljsemuždostdlouho.Jsitaknevzdělanýajetohotolik,co

bychtimělříct,avzrušeníztoho,žemámpředseboupoprvé

dospěléhomuže,kterémumohuvylíčithistoriiVítěznéhosvěta,

způsobilo,žejsmedalekopřetáhlihodinu,kteroujsemsivyhradil.Tady

mášseznamknih.“

Rychlenačmáralnějakájménadozápisníkuavytrhnutýlistpodal

Petrovi.„Tojsounejlepšíhistoricképráce–ačkolivjestlizačnešs

trojdílnýmOrdanovem,nebudešpotřebovattydvěmenší:tojsou

pouzepopularizačníshrnutí.Vyzvednisijedneszknihovny.Apřijď

zítravdeset.“

„Mátečas,VašeVýsosti,najednuotázku?“zeptalsePetrna

odchodu.

„Ocojde?“

„JestližebylyvšechnyknihyzTemnéhověkuzničeny,abytakbyla

vymazánavzpomínkanatutotakzvanoucivilizaci,jakto,žeonítoho

tolikvíte?“

„Zdáse,ženerozumíš.To,cojsemtiteďpřednášel,jesoučasná

oficiálníhistorietohozanikléhosvěta.Jetohistorie,jejížvhodnostk

učeníodhlasovaliOchránciVítěznéhosvěta.Kdyžbylyodstraněny

všechnystaréknihy,museloserozhodnout,jakáhistoriepřijdenajejich

místo.To,cojsemtiříkal,byladohodnutáhistorie.“

„Stalysealevěciopravdutakhle?Bylotoskutečnětak?“

„Tohletivysvětlím,ažsedostanemekneomarxistickélogice.Jedinou

otázkou,kteroubychomsiměliklástonějakémtvrzení,není:„Byloto

tak?“ale:„Kčemutobudedobré?“

„Myslítetím,ženevíte,jestlito,cojstemipřednášel,jepravdanebo

ne?“

„Coznamená„pravda“?Pravdaje,jaksemůžešdočístveslovníku

marxanta,pouhýnástroj;pravdajejednodušejakékolivpřesvědčení,

kteréfungujeuspokojivě.Pravdajecokoliv,cojedobrépro

komunismus.Toseužaledostávámekcelémupředmětu

neomarxistickélogikyatímsedneszabývatnebudeme.Přijďzítrav

deset.“

Kapitola8

STALENINvzalkuspapíruanapsalnanějsvůjpodpis.Pakho

posunulkPetrovi.

„Zkustonapodobit.“

Petrsesnažil.

„Zkustoznovu.“

Druhýpokusdopadloněcolépe.Staleninsivzalčistýlistašestkrát

nanějnapsalsvůjpodpis.

„Vezmisito.Aťsenikdonedozví,žetomáš,aleneustálenacvičujmůj

podpis.“

„Kčemutoalebude–“

Staleninsivýznamněukázalnasrdceapakudělalvágnígesto

směremkesvéhlavě.„Můžememítméněčasu,nežsemsimyslel.“

PodívalsehodnotícímpohledemnaPetrovunovou,alenepadnoucí

uniformuNáměstka.

„Tadymášadresuméhoosobníhokrejčího.“PodalPetrovikartičku.

„VezmetimírynauniformuOchránce,aletubudešnosit,ažpřijdečas.

Ateď,“jehotónsestalnečekaněmírným,„existujeněcojiného,cobys

chtěl?“

Petrsebralodvahu:„Bylobymožné,otče,abychdostalklavír?“

„Vtéhledoběsinemůžemedovolit,abysplýtvalsvýmčasem

tlučením–“

„Jenomnahodinudenněkaždývečer?IveTvýchorganizovaných

rekreačníchčetáchexistuje–“

„Buduotompřemýšlet.“

VevládníknihovněPetrzjistil,žebyktomu,abydostalknihy,které

mudoporučilBolšenkov,potřebovalspeciálnípřídělovélístky.Ažei

potombyjejichdodánítrvalonejménětýden.Pakhonáhlenapadlo,že

bysityknihymohlpůjčitvměstskéknihovně,kdepracujeEdit.

Odsvéhoútěkusezaníneodvažovalzajít.Alenapadloho,žemu

jehonovánáměstkovskáuniformadávápříležitostdátvěcido

pořádku…

Jejípohledbylnepřátelský.

„Chtělbychseomluvitzatenpolibek–“začal.„Otonejde.Kdyžjsi

věděl,žetěsledujestátníbezpečnost,apřivedljsijeknašemudomu–“

„Alezjistiljsem,žeměnesledujíproto,žebyměpodezírali,aleproto,

žeuvažovaliomémpovýšení.Vidíš?“Ukázalhrděnasvojinovou

uniformuNáměstka.

Samotnéhohopřekvapilo,jakvěrohodnětotovysvětleníznělo,ajak

siříkal,nebyloanidalekoodpravdy.

Nejenžedostalknihy,aledokoncesemupodařilodomluvitsi

schůzkunadalšíden.

Nocpakstrávilvpokojinaubytovněusilovnýmnacvičováním

podpisusvéhootce.

Kapitola9

BOLŠENKOVpřisunulkřeslokPetrovi.

„Jetuněco,“začal,„cojsemtiasivčeranevysvětlildostjasně.Ptal

ses,jakto,žetohotolikvímohistoriiTemnéhověku,kdyžbylyvšechny

záznamyzničeny.Řekljsemti,žeto,coznám,jedohodnutáhistorieté

doby,historie,okteréjsmerozhodli,žesebudeučit.Měljsemale

dodat,ženěkolikspecialistůzřadOchráncůmápřístupkrozsáhlejším

znalostemminulostinežzbytekVítěznéhosvěta.Pokudsenadtím

zamyslíš,brzypřijdešnato,pročtomutakje.Staréchyby,staréomyly,

starézvrácenéanebezpečnédoktrínyzDobytemnamajítendencise

navracet.Mohlybysenavrátitsobjevenímnějakéstaréknihy–ikdyž

tonenípravděpodobné–nebojakosvýmzpůsobemspontánnívýmysl.

Vkaždémpřípaděmusímemítpřipravenyodpovědi.Maláskupina

učencůmeziOchráncimátedypovolenpřístupkvěcem,kterébypro

zbytekpopulacebylynebezpečné.Taksemohlostát,žeses–

předčasně–dozvěděloMozartověhudbě.“

„Mátetímnamysli,VašeVýsosti,žetytoznalostijsouutajeny

masám?“

„Budevhodné,kdyžhobudešhrátmimojejichdoslech.Lepšípříklad

jealevekonomii.VerzeKapitáluodKarlaMarxe,kterájedostupnáve

veřejnýchknihovnách,jesamozřejmězkrácenýacenzurovanýtext.

Nenítoprostýpřekladpůvodníknihydomarxanta.“

„Pročne?“

„Protoženašikomunističtípředchůdcivypustiliveškerépasáže,ve

kterýchMarxpopisujekapitalismusazekterýchbyseněkomumohlo

podařitzrekonstruovat,jakkapitalismusdoopravdyvypadal.Byloby

očividněbláznovstvímdovolit,abysetakovémyšlenkyněkomudostaly

dohlavy.Lidéponechánisamisobějsouschopnivšechdruhů

perverzníhomyšlení.“

„NehrozíaletotéžOchráncům?“

„Utěchmámemocnébezpečnostnípojistky.Ochráncizaprvé

představujínecelousetinuzcelkovépopulace.Určitěužjsizjistil,jak

mocnýaprestižníjetostatus.NikdozOchráncůnebuderiskovatsvou

pozicilehkomyslně.AzadruhéaniOchráncinemajípřístupkeKapitálu

adalšímposvátnýmtextůmvoriginále.Dokonceispeciálnívydánípro

Ochráncebylourčitýmzpůsobemzcenzurovánopřipřekladu–ikdyž

nenatolikjakovydáníurčenémasám.MusímeučencůmmeziOchránci

poskytnoutdostatekznalostí,alezasenepříliš,abysestaréchyby

neopakovaly.“

„Nenítohlevšechno,VašeVýsosti,třídnísystém?“

„Vžádnémpřípadě!Nikdonemávyššípříjemnežkdokolivjiný!Nikdo

nikohonevykořisťuje!Nikdynezaměňujrozdílvefunkcíchsrozdílem

mezitřídami!“

„Acovšechnytyrozdílyvuniformách?“

„Typrostěoznačujírozdílyvefunkcích.Předpokládám,žetiotomuž

řekli.Ochráncipředstavujíméněnež1%populaceaNáměstci10%.

Jakjejichnázvynaznačují,jsoutopouhénástrojevládnoucího

proletariátu–jehomluvčíapředstavitelé.Jednajípouzejménem

proletariátu,kterýpředstavujetřičtvrtinycelépopulace.“

„Jestližeproletariátpředstavuje75%populace,Náměstci10%a

Ochránci1%,“řeklPetr,„taknámještězbývá14%lidí.“

Bolšenkovnanějvrhlostrýpohled.„Jsidobrýmpočtářem,aletěch

14%můžemezanedbat.Majíštěstí,žejenechávámenaživu.Většinaje

vnašichnápravnýchtáborech.Někdysenaněkterýpojedeme

podívat…Dnestěvezmudonovýchdělnickýchubytoven.Jetočást

méhovlastníhoprojektu.“

Předvchodemužnaněčekalalimuzínaobklopenáozbrojenými

strážci.Jelinapředměstíazastavilipředřadounovýchjednopatrových

dřevěnýchbarákůsdehtovýmpapíremnastřeše.

Servilníkomisařjimpřišelotevřítdveřeauvítatje.

„Nejprvemužskébaráky,“nařídilBolšenkov.

Prvnímístnost,dokterévstoupili,byladlouhárovnáhalaspravidelně

rozmístěnýmijednoduchýmiželeznýmiposteleminakaždéstraně–

stejně,jakotobývávnemocnicinebovkasárnách.Postelebyly

vyrobenydostledabyleamístnostbylakromněkolikaprůvodců

prázdná.

Trojčlennáinspekčnískupinaprošlaskrz.Podlahabylazaprášenáa

oknašpinavá.

Vešlidodalšíhobaráku,kdebylyumývárnyatoalety,pakprošli

jídelnousdlouhýmistolyalaviceminakaždéstraně.Kuchyněbylana

druhémkonci.Bylivníkuchaři,pomocníciapachodpadu,potuavařící

sekapustovépolévky.

„Obědbudezahodinu,“řekljimkomisař.

„Ženskébaráky,“rozkázalBolšenkov.

Jedinýrozdílmezimužskýmiaženskýmibaráky,kterýPetr

zaznamenal,bylazměťdrátůpodstropem,stejnýchjakovEditiněbytě,

kteréneslyzatahovacízáclony.

Komisařkasepřidalakjejichskupině,abyjeprovedla.

„Předpokládám,žetotojepouzedočasnéubytování.“řeklPetr.

„Všechnonasvětě–kromkomunismu–jedočasné.“zněla

Bolšenkovovaodpověď.„Myslím,žetytobudovyposloužísvémuúčelu.

Samozřejměbychomjerádimělivětšíavybudovanézesklaaoceli.

Nemůžemesialedovolitplýtvatpracíamateriálem.Ukážutistatistiky

vykazujícíohromnýnárůstčtverečníchmetrůobytnéplochyzaposlední

dvaroky.“

Možná,žekdyžseotommluvíjakoometrechčtverečníchobytné

plochy,můžetoznítdoceladobře,pomyslelsiPetr.

„Tohleje,předpokládám,ubytováníprosvobodnémužeaženy,“

zeptalse.„Kdyžsemužseženouzaregistrujínastálo,dostanoubytsami

prosebe,kdemohouvychovávatsvéděti,že?“

Bolšenkovnanějvrhlpohledplnýlítostiapohrdání.„Tentotakzvaný

rodinnýživot,okterémmluvíš,jepouzereliktemstarékapitalistické

institucezvanémanželství.Tentoreliktnaneštěstístáleexistuje,

protoženašikomunističtípředchůdcipostrádaliodvahunásledovat

svojiviziaždojejíhologickéhovyústění.Mýmposlánímjedokončit

jejichpráci.MarxaEngelszcelajednoznačněpožadovalizrušenía

rozbitíburžoaznírodiny.Poukazovalinato,žejezaloženana

kapitalistickémpojetísoukroméhovlastnictví.Kritizovalinechutné

buržoaznížvástyorodiněa„posvátnývztahmezirodičemadítětem“.

Politbyromidaloplnoumocodstranitposlednízbytkyburžoaznírodiny

–alespoňmeziproletariátemveměstechnad50000obyvatel.Tak

pracujinatom,abynikdo–alespoňmeziproletariátem–nebyl

vlastnictvímnikohojiného!Nikdonebudepatřitnikomu!“

„AleVašeVýsos-“

„VkomunistickémmanifestuMarxsEngelsempoukázalinato,že

„buržoaznímanželstvíjereálnýmsystémemspolečnýchmanželek“.Vše,

zčehomohoubýtkomunistéobviňováni,jakříkali,jepouzesnaha

nahradittutopokryteckoupřetvářkuotevřenýmzespolečenštěním

žen.“

„Zespolečenštěníženznamenájejichvysvobození,“podotkla

komisařka.

„Přesnětak,“řeklBolšenkov.„Soudružko,řeklabystadysoudruhu

Uldanovovi,jaktentosystémfunguje?“

„ProletářioboupohlavímajípovolenpohlavnístykběhemMarxovaa

Stalinovadne.Vše,comusíudělat,jepřijítnejménědvacetčtyřihodiny

předemnaúřadavyzvednoutsidatovanépovolení.Pakmohou

zatáhnoutzáclonyokolopostelenadobučtyřhodin–“

„Jetoještěústupekstarémuburžoaznímufetišisoukromí,“vpadljído

řečiBolšenkov,„alepostupujemepoetapách.“

„Žádnýzpárů,“pokračovalakomisařka,„nedostanelicencibez

výměnypartnerapojednomměsíci.Delšíspolečnáregistracebymohla

véstktomu,žebyněkterýzpartnerůzačalvěřit,žemutendruhýpatří.

Tobyvedlokpocitůmžárlivosti.“

„Audržovalobytonaživukonceptsoukroméhovlastnictví,“dodal

Bolšenkov.

„Cosestanesdětmi,kteréjsoutaktopočaty–“zeptalsePetr.

„Dostanousedoveřejnýchjeslí,“řeklakomisařka,„ajsoudále

vychováványveveřejnýchústavech.“

„Tynavštívímeněkdypříště,“slíbilmuBolšenkov.

„Dětemjepřidělenorodnéčíslo,“pokračovalakomisařkavevýkladu,

„kterénemážádnousouvislostsčíslyjejichrodičů.Žádnámatkasvé

dítěpoporoduužnikdynedohledá.Mateřskýcitbyrovněžmohldát

vzniknoutpocitůmnáležení,pocitůmsoukroméhovlastnictví.“

„Stručněřečeno,“řeklBolšenkov,„snažímesevymýtitveškerériziko,

žebyněkdostavělloajalitukesvérodiněpředloajalituke

komunistickémustátu.“

„VašeVýsosti,“promluvilakomisařka,„mohusenaněcozeptat?“

Bolšenkovúsečněpřikývl.

„Jedenzhistoriků–Valik–říká,žemyšlenkanaokamžitéoddělení

dětíodrodičůmásvůjpůvoduburžujejménemPlatónažeMarxs

Engelsemnejprvepožadovalijenvolnouláskuavolnésoužití;aže

ohledněoficiálnístranickéliniejsourozpory.“

„Tahlehistorieužneplatí,“řeklBolšenkov.„Neexistovalčlověk

jménemPlatón.AneexistujenikdojménemValik.“Probodljiledovým

pohledem.

„Atopřesnětakéříkám,VašeVýsosti,“řeklakomisařka.

Prohlédlisidalšíženskýbarák.Vněmzrovnavstávalazpostelejedna

osmnáctiletádívka.KomisařkajisúsměvempředstavilajakoSL-648,

stachanovskouúdernici,kteráminulýtýdenpřekonalavýrobnírekord.

Jakozvláštníodměnajíbylopovolenoodpočívatcelédopoledne.

Meziřečídívkapokračovalavpřevlékání.Stáhlasivršekpyžamaa

Petrovosrdcezačalotlouctrychleji.Nikdojinýnejevilžádnéznámky

rozrušení.Bolšenkovjipřátelskyštípldotváře.Hrděseusmálaa

ležérněsiobléklašedivoublůzuakalhoty.

Kdyžbylivenku,komisařkaodnichodešlaaBolšenkovsivzal

stranoukomisaředohlížejícíhonamužskébaráky.

„Mátezpožděnísvýstavboutřetíhobloku.Číjetovina?“

„Nevím,VašeVýsosti,já–“

„Běhemčtyřiadvacetihodinchciseznamzodpovědnýchviníků.

Udělámeznichodstrašujícípříklady!“

„Ano,VašeVýsosti.“

Kapitola10

KAMKOLIVBolšenkovadoprovázel,vidělPetrvočíchúředníkůa

dělníkůtensamýděsatusamoupodlézavouservilitu.

Uvšeho,cobylošpatně,požadovalBolšenkovokamžitédodání

obětníchberánků.Neuplynulanidenbeztoho,abyněkohoobvinilz

nedostatečnéhorlivosti,sabotáženebozrady.Petrsibyljistý,žeo

několiktýdnůpozdějisivNovépravděpřečte„přiznání“těchtoviníků.

Vždysevyznačovalostejnýmstereotypnímjazykem.

Obviněnípotémizeli.

BolšenkovprovádělPetrapojeslíchaškolách.Dětivnich

donekonečnaopakovaly,jakjeStaleninvševědoucí,žesoukromé

vlastnictvíjekrádeží,žekapitalismusznamenápekloasocialismusrája

žemusíbýtloajálnímiobčanyStátu.

„Rozumítomu,cotytofrázeznamenají?“zeptalsePetr.

„Porozumí,ažvyrostou,“odpovědělBolšenkov,„apotéužnebudou

věřitničemujinému.“

Kdyžnavštívilivládnívydavatelskýúřad,Petrsedozvěděl,jakjsou

knihypsányavybíránydotisku.Úřadmělmnohooddělení:politická

propaganda,ekonomie,technika,vědy,umění,dějiny,drama,fikceatak

dále.Vedoucítěchtoodděleníobvyklesamirozhodovaliotom,jaké

knihyjsouzapotřebí,cojevsouladusestranickoulinií,jakébymělybýt

správnézávěryakomupřipadneúkoltonapsat.Hlavníspisovatelskou

kvalifikacíbylavěrnostsoučasnélinii.Pokudmělspisovateltaké

potřebnétechnickéznalosti,byltobodkdobru.

Petrprolistovalmnohosvazků.VšechnybylyvěnoványStaleninovi–

kterýbyl,jaksezdálo,vzávislostinakonkrétnímtématuknihy

největšímpolitickýmgéniem,ekonomem,inženýrem,matematikem,

chemikem,architektem,šachistouatd.

Každýspisovatelzdůrazňoval,žejehoknihajepsánazezcela

ortodoxníhomarxisticko-leninsko-stalinsko-staleninskéhopohledu.

Častoobviňovalsvépředchůdceztoho,žejsouúchylkáři.Petrzjistil,že

vtěchtopřípadechpředchůdcijižvětšinouzmizeli.

Pokoušelsečístfikci,alemocmutonešlo.Vždybylasestavenatak,

abyzdůraznilanějakoubanálnímoralitu,jakoláskukestátua

Staleninovi,vítězícínadpouhousexuálnípříchylnostíneborodinnými

vztahy,povinnosthlásittajnépoliciipřestupky,jichžsedopustilblízký

společníkčisexuálnípartner,nebonutnosthorlivěpracovatprodobro

kolektivu.

„Petře,přicházíknámzprávyodalšímvážnémhladomoruv

Kansasu,“řeklStalenin.„PosílámtamBolšenkova.“

PrvnídenpoBolšenkovověodjezdubylPetrpovýšennaOchránce.

„ProzatímsvěřímtvojevzděláníAdamsovi,“řeklStalenin.„Naučítě

všemu,cobymělvědětpříslušníkvnitřníhokruhu.“

PetrcítilsympatiekAdamsoviužodjejichprvníhosetkání.Nevěděl

přesně,pročtomutakbylo.Adamsnebylanipohledný,aniimponující

zjevem.Pravděpodobnýdůvodjehonáklonnostihonapadlažpozději.

Adamsůvúzkýascvrklýobličej,vněmžsezračilamazanosta

inteligence,muvelicepřipomínalbustuVoltaira,kterástálanaknihovně

jejichdomunaBermudách.Tatopodobazpůsobila,žemubylAdams

natolikpovědomý.APetrovitutopodobnostpřipomínalpřimnoha

příležitostechtakéAdamsůvzcelaanachronickýzvykšňupattabák.

Adamsbylpozoruhodněupřímný.Bezpochybytozčástizpůsobil

fakt,žePetrbylnynísoučástí„vnitřníhokruhu“;zdáloseale,žeto

prameníizjistéhootevřenéhocynismuvAdamsověpovaze.

„Takkterévěcitětrápí?“zeptalseAdams.

Petraninevěděl,odkudbyzačal.

„Jednouzvěcí,kterébychchtělvědět,je,jakéhopokrokubylove

Vítěznémsvětědosaženoodjehopočátku.“

„Odsvrženíkapitalismu?“

„Ano.“

„Existujídvěodpovědi.Jednajeodpovědíproveřejnostaproletariát.

Druháodpověďjeurčenajenvnitřnímukruhustrany.Někdytomu

říkámeodpověďmezinámi.Brzypoznáš,ženavětšinuotázekve

Vítěznémsvětěexistujídvěodpovědi.“

„Atadruháodpověď,odpověďmezinámiprovnitřníkruh,taje

pravdivá?“

„VeVítěznémsvětěseneptáme,jestlijetvrzení„pravdivé“nebone.

Ptámesejen:Kčemutobudedobré?Akčemutobudedobré–záleží

natom,skýmmluvíš.Jeočividnědůležité,abyProletářivěřili,že

Vítěznýsvětdosáhlohromnéhopokroku;jealetakédůležité,aby

ústřednívýborpřesněvěděl,kolikpokrokubylodosaženo.“

Jedůležité,pomyslelsiPetr,abyústřednívýborznalpravdu.Nahlas

řekl:„Rádbychslyšeloběodpovědi.“

„Jedinouvěcí,kterouříkámeProletářům,samozřejměje,ženáš

pokrokbyloddobykapitalismutakohromný,žejakékolivsrovnáníby

byloabsurdní.Jakbymohlexistovatnějakýpokrokvkapitalismu?–

ptámesejich.Všichnitehdybažilipoziskuakaždýmaximalizovalsvůj

zisktím,žeprodávalveřejnostihoršíahoršízboží.“

„Tojepravda?“zeptalsePetr.„Omlouvámse.Chciříct:jakáje

odpověďmezinámiprovnitřníkruh?“

„Nakolikjsemsnimiseznámen,takzáznamy,kterésiústřednívýbor

vedeprovlastnípotřeby,ukazují,“řeklAdams,„žesoučasná

technologickáúroveňVítěznéhosvětajetáž,jakobylavletech100až

120poMarxovi.“

„Podlestaréhokalendáře,“počítalPetrrychle,„bytoodpovídalo

období1918–1938.“

„Ano.Vněkterýchvěcech,třebavezbraníchaletadlech,jsmeasio

něconapřed,avjinýchjsmezasoněcopozadu.“

„Jakjetoalemožné?Koneckoncůbylburžoaznísvětzničenaž–“

„Chcešříct,“vpadlmuAdamsdořeči,„žeburžoaznísvětexistoval

ještěněkolikdesetiletíporoce1938?“

„Ano.“

„Avtomtoobdobímohlodojítktechnologickémupokroku?“

„Ano.Apokuddošlo–“

„Apokuddošlo,takjakjemožné,žeznalostiatechnologie

zaznamenalyodtédobyúpadek?Částečněkvůliobčanskýmválkáma

všeobecnémuničení.Takénezbytnéspáleníknihnasáklých

kapitalistickýmmyšlenímapotlačeníněkterýchznalostí(abyse

předešlonebezpečíznovuobjeveníburžoazníchnešvarů)znamenalo

ztrátuřadyteoretickýchvědomostí.Ačkolivbylilidéschopnivyrobit

řaduvěcíprostýmokopírovánímstarých,některátajemstvíbyla

ztracena.Pravděpodobnětobylodobře,protoženěkteráznichbyla

údajněhrozivědestruktivní.“

„CopakalenenastalzavícenežstoletítrváníVítěznéhosvětažádný

pokrok?“

„Mezinámi,praktickyžádný.“

„Pročne?“

„Toje,soudruhuUldanove,otázka,nanižužrokymarněhledám

odpověď.“

JednouzprvníchPetrovýchnávštěvuskutečněnýchsAdamsembyla

exkurzepokanceláříchNovépravdy.VMoskvěexistovalydvojenoviny

–Novápravda,kterávycházelaráno,aVečerníodhalení,kterévycházelo

odpoledne.Odhaleníobsahovalotéměřjensaméfotografieakomické

obrázky.Jehoexistence,vysvětlilAdams,jedůležitáprozábavu

Proletářů,kteříNovoupravdučetlijenmálokdy.

Ačkolivtonominálněbylypouzerannímoskevskénoviny,ve

skutečnostibylaNovápravdahlavnítiskovinouceléhoVítěznéhosvěta.

Ostatníměstamělatakéranníaodpolednínovinysesvýmivlastními

názvy,alevšechnynovinyveVítěznémsvětěmělynasvýchprvních

stranáchstejnéčlánky,ježvznikalyvkanceláříchNovépravdy,odkud

bylydálnopisyzasílánydoceléhosvěta.Rozdílnébylyjenčlánkytýkající

semístníchzáležitostí.PřisrovnáváníovšemPetrzjistil,žeseiněkterý

místnípříběhobčasobjevíjakvmoskevskéNovépravdě,takv

berlínskémDeníku,londýnskýchČasechachicagskémHlasateli.2Jména

aadresylidíbylyzměněny,stejnějakolokality,alepříběhybylytytéž.

PetrsenatozeptalaAdamshoodkázalnaOrlova.Orlovbyl

nevýraznýmalýčlovíčekskulatýmobličejem.Mimotoho,žebyl

šéfredaktoremNovépravdy,byltakéčlenempolitbyraahlavou

tiskovéhoodděleníprocelýVítěznýsvět.

„Čtenářesamozřejměnejvíczajímajípříběhylidízjejichvlastní

lokality,“řeklOrlov.

„Aletasamávěc,“protestovalPetr,„senemohlatentýždenstát

různýmlidemsrůznýmijményanarůznýchmístech.“

OrlovaAdamsserozesmáli.

„Vysityhlepříběhyjentakvymýšlíte?“zeptalsePetr.

„Pokudsezamyslíš,soudruhuUldanove,“řeklOrlov,„přijdešnato,že

proúčelypropagandyjsouvymyšlenépříběhyvýhodnějšínežreálné.

Nemámenámitky,kdyžsepříběhzakládánanějakéreálnéudálosti,alei

vtompřípadějevždynutnéprovéstzpracování.Příběhymusíbýt

dramatickéamítjasněvypointovanémorálníponaučení.Představsi,

kdyžsevnějakýdennestanenic,včembynapříkladbylajasně

zdůrazněnakomunistickámorálka.Cobyspotomnamístěredaktora

udělalty?“

„Acotypříběhydělníků,kteřítohodokázalivyrobitpětkrátnebo

šestkrátvícnežprůměrnýdělník?“zeptalsePetr.„Tytakénejsou

pravdivé?Ukazujetejejichfotkyadělajírozhovory,přinichžnaléhajína

ostatnísoudruhy,abypracovalistejněusilovně.“

OrlovaAdamsseznovurozesmáli.

„Jenompřemýšlej,soudruhu,“řeklOrlov.„Opravdusimyslíš,žeby

nějakýzedníkdokázalzadenpoložitdesetkráttolikcihel,coprůměrný

zedník?“

„Aleproč–?“

„Kdybychomukázali,jaknějakýzedníkpoložío35%cihelvíce,nežje

průměr,bylobytozajímavé,alestěžíinspirativní.Mychceme,abyse

průměrnípracujícístydělizasvojisoučasnouvýkonnost.Toproto

vytvářímetyhlenadlidi.Stachanovci,hrdinovépráce–takjimříkáme.A

plnítoještějedenúčel.Dělnícisipaknemohoumyslet,žebysimohli

dovolitvyjádřitnespokojenostsesvýmipříděly,kdyžodvádíjen10

nebo20%svéhopotencionálníhovýkonu.“

„AcoB-42?Viděljsemhovefilmovémtýdeníku,jakpokládácihly.

Bylotoúžasné.“

„B-42jeprofesionálníherec,kteréhopoužívámeprotyhlerole,“řekl

Orlov.„Tennikdyvživotěcihlynepokládal.“

„Herec?“

„Samozřejmě,“řeklOrlov.„Snadsinemyslíš,žebyobyčejnýzedník

takprocítěněproneslřečonutnostilámatvýrobnírekordy!“

„Vypadaloto,ževí,očemmluví–“

„Celýmonologsepsaliprofesionálové.“

„Alevefilmujsemhovidělpokládatcihly.“

„Jsisijistý?Všechno,cojsividěl,bylydocelaprostéfilmovétriky.Až

topříštěuvidíš,všimnisi,žekameranikdynezabereceléhočlověka

pokládajícíhocihly.Záběrynaprofesionálníhozedníkasestřídajíse

záběryherce,jehožhlasjepřitomslyšetceloudobu,atovytváříten

žádoucídojem.“

„Aletycihlypokládáopravdurychle.“

„Samozřejmě.Tosebralovněkolikaminutovýchzáběrechapakseto

sestříhalodohromady.Žádnýzedníknasvětěbynevydrželpracovat

takovýmtempemvícnežněkolikminut.Nemyslelsisdoopravdy,žeby

toněkdovydrželcelýden,žene?“

„Tenfilmmělohromnýúčinek,“dodalOrlovpyšně.„Ohromný!“

PakvysvětlilPetrovi,jakjsouúvodníkyačlánkyzNovépravdy

souběžnětištěnyvestovkáchměstpocelémVítěznémsvětě.

„Jetoúžasnávěc,“řekl,„kdyžčlověkpomyslínato,žekaždýnasvětě

vestejnoudobučtetentýžčlánek,přijímátytéžnázory,docházíktěm

samýmzávěrům.Jakáharmonie!“

„PročjsoualeveVítěznémsvětě,“zeptalsePetr,„veskutečnostijen

jednynoviny?“

„Pokudbyexistovalynějakéjinénoviny,“vysvětlovalOrlovtrpělivě,

„apokudbysouhlasilysNovoupravdou,pakbybylyzbytečné.Kdyby

nesouhlasily,takbybylyškodlivé.Vkapitalismu,jakjsempochopil,

existovalomnožstvíkonkurenčníchnovin.Cobylovýsledkem?Pokud

říkalyvpodstatětytéžvěci,paknajímalymnohoredaktorůanovinářů

tam,kdebystačiljeden.Toilustrujeohromnéplýtvání,kekterému

vedekonkurence.Socialismusdosáhlvnovinovéekonomiceunifikacía

masovouvýrobouohromnýchúspor.“

„Předpokládejmeale,“řeklPetr,„žestarékapitalistickénovinypsalyo

různýchvěcechnebozrůznéhoúhlupohledu.“

„Jestlitotakbylo,“odpovědělOrlov,„výsledekbylještěhorší.

Veřejnostbylazmatenáanakonecnevěřilažádnýmznich.“

Petratatologikatrápila,alenedokázalvnínajítchybu.

„Myslím,žebychommělisoudruhuUldanovovipředvéstklíčovou

koordinačníroliNovépravdy,“řeklAdams.

„Ano,“řeklOrlov,„NovápravdajeústyVítěznéhosvěta.Zníse

členovéStrany,Ochráncialidépocelémsvětěkaždýdendozvědí,co

majídělatacosimajímyslet.Hlavnípolitickouliniisamozřejměurčuje

politbyrojakocelek.Tadyjipouzeuvádímevživot.Politbyronapříklad

rozhodne,žesebudeříkat,žečíslazprodukcejsoušpatná,abychom

všechnyvybudilikvyššímpracovnímvýkonům;nebožeprodukceje

dobrá,abychomzdůraznili,jakdobřesirežimvedeajakéjepožehnání,

žehomáme.“

„Tatorozhodnutíjsouobčasvelmiobtížná,“vložilsedovýkladu

Adams.„Častozjišťujeme,žepohybovatsecikcakjetonejlepší.Kdyžje

napříkladzbožízmetkovéarozpadáse,kdyžbylovyrobenopříliš

mnohobotvelikostidevětapřílišmálobotvelikostišestnebokdyžlidé

nedostávajídostjídla,objevísemnohobrbláníastížností–nebotiché

nespokojenosti.Musímezajistit,abysetatonespokojenostneobrátila

protirežimujakotakovému.“

„Tudíž,“řeklOrlov,„musímemybýtvčelestížností.Tomymusíme

vybratvhodnéobětníberánkykdenunciaciapotrestání.“

„Atomuseříká,“dodalAdams,„komunistickásebekritika.“

„TozesloupkůvNovépravdě,“shrnulOrlov,„sekaždýnaučí,cosimá

mysletokaždénovéknize,hřenebofilmu.“

„Jednévěcinerozumím,VašeVýsosti,“řeklPetr.„Všechnyknihy

vydávávládaaurčitěbynevydalažádnouknihu,kteroubypředem

neschválila.Atoplatíiprohryafilmy.Přestojsouobčaskviděnívelmi

kritickérecenze.“

„Tosemůžestátzřadydůvodů,“vysvětlilOrlov.„Většinastranických

špičeknapříkladneuvidíhru,dokudneníprovedenaveřejně.Pakji

mohoushledatnezábavnounebodokonceúchylkářskou,ačkolivjinižší

kádryschválily.Ajestližeužveřejnosttutohruviděla,paksemusíme

rozhodnout,jestlibudemedenuncovathruneboneuvědomělou

veřejnost.Asknihamijetotak,žemezijejichsepsánímavydánímse

mohlastranickáliniezměnit.Nebomůžerecenzentshledat,ženějaké

úchylkymohlyuniknoutvydavatelověpozornosti.Akvůlitomuvšemu

padajíhlavyvedoucíchvnakladatelstvítakčasto.“

„Býtvedoucímnakladatelstvíjejednoznejriskantnějšíchpovoláníve

Vítěznémsvětě,“dodalAdams.

„DalšídůležitoufunkcíNovépravdy,“pokračovalOrlov,„jeukazovat

hrdinyapadouchy.Musíexistovathrdinové,kteříinspirujílidikvyšším

pracovnímvýkonům,většíkonformitěsestranickouliniíavětšíaktivitě

přiudáváníúchylkářů.Arovněžmusíexistovatpadoušijakoobětní

beránciaodstrašujícípříklady.Tojenášúkol.“

„Pročalenezjišťujetereálnáfaktaanezveřejníteopravdovéviníky?“

zeptalsePetr.

Orlovvypadalvyvedenzmíry.

Adamsrychlezachraňovalsituaci.„SoudruhUldanovsestáleještě

nenaučil,jakudělatzneomarxistickélogikyintegrálnísoučástsvého

myšlení.Jakužjsemtiříkal,“–obrátilsenaPetra–„pravdoujecokoliv,

cofungujeúspěšně;totvrzení,kterépřinášínejlepšívýsledky.Pravdou

jeto,cojedobréprokomunismus.“

Kapitola11

PETRstoupalvevnitřnímkruhunahoru.ZatímcobylBolšenkovpryč,

stalsečlenemStrany.PouzejedenzdesetiOchráncůbývaltakto

poctěn.

„Musímejednatrychle,“bylojedinýmvysvětlením,kterémuStalenin

dal.

Otýdenpozdějisestaljednímze140členůústředníhovýboru

Strany.JehopovyšováníbylonejrychlejšívhistoriiVítěznéhosvěta.

ZačalyoněmvycházetčlánkyvNovépravdě,vnichžsemupřičítaly

zásluhyzavěci,kterénikdynevykonal.Nikdealenepadlazmínkaotom,

žejeStaleninovýmsynem.

SAdamsemvykonalinspekcinespočetnýchvládníchúřadů.Nejvícna

nějzapůsobilyhorypapírování.„KaždýšpendlíkvyrobenýveVítězném

světějezaznamenán,“řeklimuhrdě.Tojistěbyl.Alespoňvetřech

kopiích.Petrsipomyslel,jestlineníčasstrávenýzaznamenáváním

špendlíkuvětší,nežkolikjetřebakjehovyrobení.

NavelitelstvíStátníbezpečnosti–tajnépolicie–Petrprošelkolem

celýchkilometrůocelovýchskříní.NakaždéhoodhodnostiNáměstka

výšebylavedenakompletnísložka.Kekaždémučíslu,jménu(pokud

existovalo),fotografii,otiskůmprstů,kopiilékařskýchzáznamů,

životopisu,rodinnýmvazbám(pokudexistovaly),zaměstnání,přátelům

azávazkůmbylaještěpřipojenapoznámkaotom,zčehobytatoosoba

mohlabýtvpřípaděnutnostiobviněna.

„Abychomvšechnyudržovalivestřehu,“vysvětlilKilašov.Kilašovbyl

velitelemStátníbezpečnostiačlenempolitbyra.„Tahlenouzová

obvinění,“řekl,„nejsounezbytněta,kterájsoupakskutečněpoužita.

Aleobvyklenámtoušetříspoustučasu.“

„Jakémátedůkazy,“zeptalsePetr,„žejsoutatoobviněnípravdivá?“

Kilašovsepousmál.„Nenílepšíhodůkazunežvlastnídoznání

obviněného.“

DalšídenvzalAdamsPetranainspekciskladůaobchodů.Nebylojich

zasetolik.Častoexistovaljenjedencentrálnískladproněkolik

městskýchčtvrtíalidémuselipřekonávatvelkouvzdálenost,abysek

němudostali.„Znamenátovelkouúsporuvnákladechnadistribuci,“

bylomuřečeno.Všudenaráželnato,žeobchodydodávajípodřadnější

zboží,nežjakéjevystavenovevýlohách.Zbožívevýloháchbylyčasto

vzorkyvěcí,jaksedozvěděl,jejichžvýrobabylateprveplánovánapro

dalšípětiletku.

Navícsenedalažádnázvěcídostatjinaknežnaspeciálnípřídělový

lístekprotenkonkrétnídruhvěci.AProletářinedostávaližádnélístky

nazvláštnízboží.Existovalylístkynachleba,nakuřata,naboty…

„Cokdyžsičlověkpřetrhnetkaničku?“zeptalsePetr.

„Každýpárbot,“vysvětlovalAdams,„sedodávásnáhradnímpárem

tkaniček.“

„Akdyžsipřetrhneináhradní–?“

„Můžedostatdalší,pokudpožádáozvláštníkupónaučiní

místopřísežnéprohlášení,žepřetrženítkaničkybylanehoda.Jeho

žádostjeovšemzaznamenánadojehoprůkazu,jehopracovníknížkya

dospisuStátníbezpečnosti.“

„Tahleproceduracelkemodrazujeodpodávánížádostíodalší

tkaničky,že?“

„Tojistěano.Atakélidimotivujektomu,abysinatkaničky,talíře,

oblečeníavšeostatnídávalivelkýpozoranedopustilijejichzbytečné

ničení.“

PoučenzesvýchzkušenostíaAdamsovýchsuchýchkomentářůsi

Petrstálevíceuvědomovalohromnérozměryplýtváníachaosuve

výrobě.Vyrobenámnožstvíurčitékomoditysenikdynezdálabýtvtom

správnémpoměrukmnožstvímostatním.Všehobylobuďpřílišmnoho,

nebopřílišmálo.Stavbacelýchblokůdomůsezdrželakvůlinedostatku

dehtovéhopapíru.Okenníchrámůbylonaopakvyrobenodalekovíce,

nežkolikbylovnovostavbáchokenníchotvorů,protoževýrobcirámů

hrděpřekračovaliplán.

„Bolšenkovseužmuseldozvědětotvémpovýšení,Petře,“řekl

Stalenin.„KposlednízprávězKansasupřipojilpoznámku,žebyrád

přispělketvémuvzdělávánítím,žebystamvyrazilaobhlédlpodmínky

navlastníoči.Samozřejměto,coveskutečnostichce,jemíttěpod

dohledem.Alemělbysjet.“

„CoříkáoKansasu?“

„Milionlidíjižzemřelnapodvýživuatyfus.Adalšímilion

pravděpodobnězemředokonceroku.“

„Azjistil,cozpůsobilonedostatekjídla?“

„Sucho.Nejhoršívdějinách.“

„Nemohlibypotravinydovéztzjinéoblasti?“

„DoKansasu?Tenmápřeceživitostatníoblasti!“

„Ale–“

„Zkrátkanámchybídopravníprostředky,“řeklStalenin.„Prakticky

všechenchleba,kterýdnesMoskvají,pocházízobilízArgentiny,které

jesemnutnédovážet.ARuskosamozřejměmusímítpriorituv

zásobování–aletoseužvšechnodozvíšodBolšenkova.“

„Kdymámzačít?“

„Zítra.BolšenkovjeveWichitě.Tamsesnímsetkáš.Sergejuž

připravujetvojicestu.“

GreatBend,Kansas.Petrsnídalvesvémvagónu.Vyhlédlpřitomz

okna.Staničníperónbylplnýžebrajícíchvenkovanů.Zíralinanějana

jídlonajehostolepropadlýma,bezvýraznýmaočima.Ženyzvedaly

svojeděti–deformovanámalámonstrasvelkýmihlavami,nafouklými

břichyakostnatýmikončetinami.

Vstalašeldovagonu,kterýsloužiljakokuchyně.„Něcoprotylidi

musímeudělat!“

„Mámedostjensamiprosebe,soudruhuUldanove,“odpověděl

velitelvlaku.„Ajámámstriktnírozkazynicnerozdávat–“

„Mohujimdátalespoňzbytkyzmésnídaně?!“

„MámestriktnírozkazyzMoskvynedovolitanito,soudruhu

Uldanove.Jestlijsteněconechal,dojítoposádkavlaku.“

PoražensePetrvrátilnasvojesedadlo.Dokudsevlaknedaldo

pohybu,stydělsevyhlédnoutven.Nakoncinástupištěleželimužii

ženybezpohybuazíraliskleněnýmaočima.Sbíralijeapohřbívalido

masovýchhrobů.

Celácestabylanočnímůrou.ZMoskvyodletělnapalubě

bombardéru,kterýmimonějvezlarmádnípoštu.Několikrátcestou

přistávalikvůlidoplněnípalivaavyloženínákladu–naSibiři,naAljašce,

vKanadě,vRozdělenýchstátech.Jejichprvnízastávkabylapoblíž

komplexutáborůnucenýchpracínaSibiři,kdePetrvidělstovky

lidskýchtrosek,většinoužen,špinavýchaoblečenýchdohadrů,jak

pracujívnaprostémtichuapokolenavbahnitévodě.Ozbrojenéstráže

sledovalykaždýjejichpohyb.

LetadlopakpřistálonaAljašceavKanaděuodloučenýchvojenských

posádek.

DíkyPetrovězvědavostiapřáníletělinadplaninamiRozdělených

státůrelativněnízko.Průvodcemuukazovalstádalosůabizonůtua

tamsepotulujícíchpoprériích;nebylyalevidětžádnéznámkylidského

osídlení.

Letadlopřistáloutrosektoho,cokdysibývalopyšným

kapitalistickýmměstemjménemDenver.CelýdensePetr,doprovázený

dvěmačlenysvéochranky,potulovalopuštěnýmiruinamiasnažilse

představovatsi,jakmuselDenvervypadatzadnůsvénejvětšíslávy,

kdyžtuvládlibarbarštíkapitalističtínáčelníci.Jedinouznámkouživota,

kteroutudnesviděli,bylyještěrkyslunícísenakusechbetonu.

ZDenverupakcestovaldoWichityzvláštnímvlakem.Projeliještě

jednoustanicí–Hutchinsonem–bezzastavení.Petrbylzatovděčný.

VeWichitěhodovedlikBolšenkovovučekajícímuautomobilu.

Bolšenkovstálvenku,vypadalvyššíavyzáblejšínežkdydříve.Prohlédl

siPetrashoradolů.„Gratulujiktvémuúžasnémupovýšení!“Jehotón

bylkousavěsarkastický.

Davhladovějícíchvenkovanůadělníkůjepotichusledoval,když

odjížděli.

Opatnáctminutpozdějibylivotevřenékrajině.Petrsivšimlhustého

plevelepooboustranáchcestyavidělprázdnápolezaplněnádivoce

rostoucímislunečnicemi.Všechnasemenabylazkvětůočesána.

Najednouzačalpadatmírnýdéšť.Petrpocítilvlnutéměřeuforické

naděje.„Déšť!“vykřikl.

Bolšenkovnanějzíral,jakobyhomělzablázna.

„Nezmírnítosnadsucho?“zeptalsePetr.„Neznamenátozáchranu?“

„Tonicnení.“

„Alejámyslel,žepotížezpůsobilonejvětšísuchovdějinách.“

„Pravda.“

„Takjaktotedydoopravdyje?KoliksrážekbylovKansasuza

minulýchšestměsícůvesrovnánísprůměrem?“

„Jetosnadkřížovývýslech?“zeptalseBolšenkovchladně.

Petrzaraženěumlknul.Cojetedyskutečnýproblém?Jetonejhorší

suchovdějinách?Nebojesuchopouze„oficiálním“vysvětleníma

pravdajejiná?

Dojelikekolchozu–kprvnímu,kterýPetrviděl.Rozbitétraktory

rezavělyvenkunadešti.Anijedentraktornebylschopenprovozu.

Bolšenkovsiposlalpropředsedu.„Poslednímechanik,kterýuměl

opravittraktor,zemřelminulýměsíc,VašeVýsosti,“vysvětloval

předseda.„Vyplnilijsmežádostopřidělenínáhradníka,aledosudnámz

Wichitynepřišlaodpověď.Takéjsmežádalionáhradnídílypro

traktory.“

„Předjakoudobou?“

„Předdvěmaměsíci.“

„Anicjstenedostali?“

„Dostali,VašeVýsosti.Předevčírempřišlaodpověď,žejsmežádost

podalinazastaralémformulářiS-27-Q,kterýsejižtřiměsícenepoužívá,

ažesimusímenakrajskémvýboruzažádatonovéformuláře.“

„Adál?“

„Hledalijsmesprávnýformulář,kterýmbychomseobrátilinakrajský

výbor.Zdáse,žejsmenebylidobřezásobeni–“

„Zatknětetohomuže,“nařídilBolšenkov.

„Vidíš,“řekBolšenkovPetrovi,kdyžodjížděli,„jakbeznadějnájecelá

tasituace?Stejnýpříběhslyšíš,kamkolivsedostaneš.Předsedové

kolchozůobviňujívýrobcetraktorůzezpožděnídodávek.Výrobci

traktorůzaseobviňujísvojedodavatelenebotvrdí,žekolchozysestroji

zacházíneopatrně…“

Poprohlídcedalšíchtříkolchozůsvíceménětímtéžvýsledkemnařídil

BolšenkovnávratdoWichity.Dojelizpětkestranickéubytovně.

„Večeřibudešmítnapokojivšest.“řeklBolšenkovPetrovi.„Přijďza

mnounaporaduvosm.“

PetrsinechalnapokojpřinéstmístnínovinyjménemHumanita,aby

sepodíval,cosepíšeohladomoru.

Napřednístráncebylpříběhmladéhohorníka,kterýběhemsvé

směnyvytěžilstodvětunyuhlímístoobvyklýchsedmitun.Příběhmu

bylpovědomý,ačkolivjménaamístabylanová.Takézdebyla

fotografiedvoudobřeživenýchmladýchkolchoznicnesoucíchprapor.

Hlavníredakčníčlánekrozebíralrozdílymezimarxismemaleninismem.

Prolistovalpozorněcelénoviny.Ohladomoruvnichnebyloani

slovo.

VečerBolšenkovvysvětlovalPetrovisystém,jakýmkolchozyfungují.

„Předtím,nežmiStranasvěřilavedení,fungovalsystémtak,že

kolchozymuselyodvéstStátuvšechno,covyprodukovalynadnezbytné

minimumpotřebnékzachovánípracovnísílyrolníků,kteřínanich

pracovali.Tenhlesystémselhal.Kolchozyprodukovalyjentolik,kolik

jimstačilokvlastnímupřežití,aStátuodvádělyjenmálonebovůbec

nic.Takjsempravidlootočil.Můjsystémbyltakový,žekolchozymusí

odvésturčitouminimálníkvótuobilí,zeleninyatd.ateprveposplnění

kvótysimohouponechatzbytek.“

„Cosestalo,“zeptalsePetr,„kdyžjimpoodvedeníkvótynezbylo

dostkvlastnímupřežití?“

„Paksamozřejměhladověly.Aačkolivsitopravděpodobně

zasloužily,bylijsmepozdějinuceniseopětvrátitkdřívějšímusystému…

Dnessesnažímeprozkoumat,jakájeběžnědosažitelnáprodukce

potravinnakaždémzkolchozů.Tentoběžnývýnosnenímaximálním

možnýmvýnosem,alejeoněcovyššínežpředpokládanýprůměr,

jelikožjezaložennapředpokladechdobréhopočasí,dobréhořízenía

tvrdépráce.Odtohotoběžnéhovýnosuodečtemeto,copotřebují

rolníciavedoucíkolchozůkesvémupřežití.Tojevyživovacíkvóta,

zbytekjepakvládníkvóta.“

„Předpokládejme,VašeVýsosti,žecelkovývýnoskolchozubudev

některémrocepouze75%předpokládanéhoběžnéhovýnosu.“

„Pakvládadostanejen75%svéběžnékvótyakolchozuzůstane75

%jehovyživovacíkvóty.Tojedocelaspravedlivé,ne?“

„Dokážírolnícizkolchozupřežítjense75%svévyživovacíkvóty?“

„Sotva.Aledíkytomusebudousnažitzevšechsilsvojikvótusplnit.“

„Ajakzajišťujete,VašeVýsosti,žejekaždémukolchozukvóta

spočítánaspravedlivě?“

„Úředník,kterýbykolchozustanovilpřílišmaloukvótu,bybylposlán

dopřevýchovnéhotábora.“

„Acokdyžstanovípřílišvysokoukvótu–kvótu,kteroukolchoz

jednodušenemůžesplnit?“

„Přesněnatohlesekolchozypořádvymlouvají!Toslyšímpřikaždém

jejichselhání.“

Petrserozhodl,žebynebylomoudrétutokonkrétníotázkudále

rozvádět.„Cosestane,“pokračoval,„kdyžkolchozpřekročísvoji

stanovenouběžnoukvótu?“

„PřebytekjdeStátu,samozřejmě.“

„Pročale,VašeVýsosti,neníaplikovánototopravidloinapřebytek?

Tedykdyžkolchozvyprodukuje110%,pročsiStátnevezmejenčást

tohotopřebytkuaotenzbyteksenezvýšípodílkolchozu?“

„Cobyvsocialistickéspolečnostikolchozydělalyspřebytkynadsvojí

vlastníspotřebou?Vyhodilybyje?Schovalybyje?Vítěznýsvět

potřebujekaždičkýmetrákobilí,kterýmůžedostat.“

„Nebylobytoproněalepodnětemktomu,“přemýšlelPetrnahlas,

„abysesnažilyvyprodukovatvíce?“

„Jensamyprosebe?Vrovnostářskéspolečnosti?“zeptalse

Bolšenkov.„Acosmysleltímslovempodnět?Toznískorojakojazyk

kapitalismu.Nemluvíšsnadosoukromémzisku?“

Petrsezasvůjnápadzmateněomluvil.

Kapitola12

PETRsidělalocestěpoKansasusvévlastnípoznámky.Pojejich

návratupředneslBolšenkovsvojizprávunazvláštnímzasedání

politbyra.TentýžvečerbylPetrpředvolán,abypodalsvojinezávislou

zprávusvémuotci.

„Vetvézprávějespoustavěcí,“řeklStalenin,„kterénámBolšenkov

nenahlásil.Líbísemitvojedůkladnost.Tvojevzdělánímožnákonečně

začínánéstovoce.“

Začalvzpomínatamluvilotýdenníchzprávách,kterédostávalo

PetrověvýchověnaBermudách.PoprvésiPetruvědomil,copředtím

cítiljennejasně.Přikaždémjejichsetkáníbyljehooteconěcoméně

brutálníaoněcolidštějšíaméněsebejistý.Tobudousymptomy,

pomyslelsi,počínajícíhostáříapsychickéúnavy.

Staleninnáhlepřerušilsvojevzpomínání.„Jakjsinatomsmým

podpisem?“zeptalse.

PetrnapsalněkolikStaleninovýchpodpisů.

„Ještěnejsouperfektní,“řekljehootec,„alenazačátekujdou.Tady!“

PřistrčilpředPetraněkoliklejster:„Podepišjemístomě…“

„Teďzačneme,“pokračovalStaleninběhemPetrovapodepisování,

„střídattvojinapodobeninuspravýmpodpisem.Zanějakoudobuuž

budešpodepisovatvšechnydokumentymýmjménemjenomty.A

pokudsemicokolivstane,tvojenapodobeninaseužbudebrátjako

autentická.“Usmálse.

Vstalazamkldveře,kterébyly,jakovšechnydveřevjehokanceláři,

dvojitésevzduchovoumezerou,abysezabrániloodposlechu.Pak

zavedlPetraktrezoru,nastavilnaněmčíselnoukombinaciaotevřel

těžkéocelovédveře.Vytáhlzesvénáprsníkapsyklíč,otevřeljímmalou

ocelovoupřihrádkuvhornímlevémrohutrezoruaopatrněodtud

vyndaldvapáskysezvukovounahrávkou.Jednupřineslkmagnetofonu

uzdiapustilji.

ByltoStaleninůvhlas:

„SoudruziasoudružkyVítěznéhosvěta.Přisvémposledním

veřejnémvystoupenínaprvníhomájejsemvámřekl,ževršícíse

pracovnítlakmibránívdalšímveřejnémvystupování.Tentotlaknyní

narostldotémíry,žejsemnucenpřenéstčásttohotobřemenena

druhé.PožádaljsemtudížsoudruhaPetraUldanova,abymězastupoval

naschůzíchpolitbyraapřidalšíchpříležitostechaabyvystupoval

veřejněmýmjménem,pokudbudenezbytnéoznámitnějakounovou

politikučivýnos.Budusamozřejměinadáleaktivníjakovášvůdce…“

Nahrávkapokračovalaještěněkolikminut.Končilaapelem

vyzývajícímkvětšípracovnímorálce,většíloajalitě,většískromnostia

víceobětem.

„OznačiljsemtojakonahrávkuX,“řeklStalenin.„Tunechášodvysílat

okamžitěpocelémVítěznémsvětě,když…kdyždostanuzáchvat,který

bymězneschopnil.Zdejeoznámení,kteréjíbudepředcházet.“Podal

Petrovipapír.

„Azde,“řeklStaleninslavnostně,„jenahrávkaZ.Tunechášodvysílat

okamžitě,až…vpřípaděmésmrti.Pakmusíšjednatrychle,dřívenežse

otomdozvíBolšenkov.“

Vložilnahrávkudomagnetofonu.Oznamovalosevní,žedoktoři

varovaliStalenina,žepokračovánímvprácisizničízdraví,pročež

rezignovalnapostDiktátoraVítěznéhosvěta.Oznamovalosevnítaké,

žejmenovalPetraUldanovastitulemStaleninII.svýmzástupcem.

Naléhalnavšechnysvépodporovateleanakaždéhosoudruhave

Vítěznémsvětě,včetněvšechčlenůpolitbyra,abysesemklikolem

StaleninaII.Jerád,žemůžeoznámit,žeBolšenkovloajálněpodpořil

tentoplánaževeskutečnostitobylBolšenkov,kdomupůvodně

navrhnul,žePetrUldanovbudejehoideálnímnástupcem.„Dalšíhlas,

kterýuslyšíte,“končilanahrávka,„patřívašemunovémuDiktátorovi.

Diktátorabdikoval;aťžijeDiktátor!“

„OpravdutonavrhlBolšenkov?“zeptalseohromenýPetr.

Staleninnanějnedůvěřivězíral.„Samozřejmě,žene.Tomájenzmást

jehopřívržence,abysetěnepokusilisesadithnedvprvnímoment.Dá

titodostčasuchopitsepevněmoci.Bolšenkovsipakužtřebarozmyslí

něcoprotitoběpodniknout.“

Petrsenanějobdivnězadíval.„Mysleljsinavšechno.“

Staleninvrátilnahrávkydotrezoruazamklho.„Dobřesituhle

kombinacizapamatuj,“řeklPetrovi.„Budešmimomějediný,kdojibude

znát:8-2-7-5…“NechalPetra,abysitřikrátposoběvyzkoušelotevření

trezoru.„Tadyjeduplikátklíčeodpřihrádkyvtrezoru.Dobřesiho

hlídej.DaljsemSergejovirozkaz,abysbylprvnímajediným,kdo

dostanezprávu,kdybyseminěcostalo.Myslím,žeSergejovisedá

věřit.Zachrániljsemjehomatkupředpopravčíčetou.“

„Ateďktvémuubytování.Jedinéprotebebezpečnémístojevtéto

budově.Nechaljsemtipřipravitpokojepřímopodtěmimými.Jednaz

místnostíjezvukotěsná,tamsimůžešhrátnaklavír.“

„Tojeúžasné,otče–“

Staleninhohnedpřerušil.„Nikdynehrajvícjakhodinudenně.Klavír

přivezouběhemtýdne.“

Vzalzestolusvojidýmkuazačaljipomalupěchovat.„Zítramusíme

překonatdalšípřekážku.Zařídímtvojezvolenídopolitbyra.Nemusíto

býttakjednoduché.Politbyrootombudehlasovat.Vzpomínášsina

Číslo7,naPetrova?Jemudevětašedesátasezdravímužnatomnení

nejlépe.Přesvědčiljsemho,abyzítrarezignoval.Dostanedačuněkdeu

Černéhomořeaužijesipěknýdůchod.Navrhnetějakosvojináhradu.

Samozřejměprotebebudehlasovat.Dostanešsejennakonec–jako

Číslo13.Toznamená,ževšichnipodPetrovemsiautomatickyočíslo

polepší.Včetněmětobudeosmhlasů.Amůžemenajistopočítats

Adamsem.DokonceiBolšenkovabymohlonapadnout,ženenídobrý

nápadseprotitoběotevřeněpostavit…“

Kapitola13

ZEsvéhozvolenídopolitbyramělPetrsmíšenépocity.Ačkolivse

cítiltrochuprovinile,protoženeudělalnic,čímbysitakovoupoctu

zasloužil,úcta,sekterousnímteďvšichnijednali,zvýšilajeho

sebevědomí.AtoipřihovorusBolšenkovem.Začalklástsmělejší

otázky.

„Ačkolivjsemužvidělmnohotovárenakolchozů,“řeklpřijejich

dalšímsetkání,„pořádmineníjasné,jaknášekonomickýsystém

celkověfunguje.Jaknapříkladrozhodujete–“

„Jednoduše,Číslo13,“přerušilhoBolšenkovsesarkastickým

důrazemnaČíslo13.„Všerozhodujemepodlekomunistickýchprincipů.

TytoprincipybylyurčenyKarlemMarxem.Hlavnízní:Každýpodlesvých

schopností;každémupodlejehopotřeb.“

„MákaždýveVítěznémsvětěpodlesvýchpotřeb?“

„Tomábýtnepřátelskáotázka?“zeptalseBolšenkovostře.

„Aleztoho,cojsemviděl,–“

„InterpretuješMarxemocdoslovně.Samozřejmě,žekaždýnemůže

mítvše,copotřebuje,pokudsenámnejdřívnepodařívyprodukovatdost

nato,abytomohldostat.Toprotomusímeposílattoliksociálně

nespolehlivýchdopřevýchovnýchtáborůapostříletzrádceasabotéry

–abychompřinutilivšechnyprodukovatpodlejejichschopností.Dokud

nebudoulidépracovatplněpodlesvýchschopností,nebudoumocimít

vše,copotřebují.Dotédobysesamozřejměbudemesnažitrozdělit

rovnýmdílemto,comáme.Dalšímvelkýmprincipemje,ženesmí

existovatžádnétřídnírozdíly.Protojezavedenarovnádistribuce.“

„Jaksetatorovnádistribuceprovádí?“

„Snadno.Nejdřívkomisařprovýrobu–tojsemjá–určí,kolikkalorií

lidépotřebujíktomu,abypřežili,kolikpotřebujímetrůplátna,kolik

čtverečníchmetrůpřístřešíajakýdruhzábavy.Pakvydározkazy,aby

tohlevšechnobylovyrobeno.Jehopodřízenípakpřidělívýrobníkvóty

konkrétnímprůmyslovýmodvětvím.Jejichpodřízenípakrozhodnouo

kvótáchdodávekjednotlivýchtováren.Ajejichpodřízenípak

rozhodnouokvótáchprokonkrétnídělníky.Apakjekaždéodvětví,

továrna,vedoucíadělníkzodpovědnýzavyrobenísvékvóty.“

„Acokdyžjsoukvótypřidělenynespravedlivě?“

„Pamatuj,žetovedujá.Tosenikdynestane.“

„Alecokdyžtvojipodřízeníudělajíchybu?Třebasesnažíbýt

spravedliví,alejednodušenevědí,cojsouurčitáodvětví,továrnynebo

dělnícischopnivyprodukovat?“

„Samozřejmě,ženemůžemechybyzcelavyloučit.Alejestližese

podřízenýdopustízávažnéchyby,jeposlándopřevýchovnéhotábora

nebopopraven.Atochybyredukujenaminimum.“

Petrvidělfungovánítohotosystémuvpraxianebyltakdocela

přesvědčenojehoefektivitě.

„Ajstesipokaždéjistí,žetrestátetohosprávnéhočlověka?

Předpokládejmenapříklad,žejednétovárně–anikolivúmyslněaze

zlomyslnosti,aleproto,ženěkdoudělalchybu–jepřidělena

dvojnásobnákvóta,nežjakoumůžesplnit,adruhétovárnějeudělena

jenompoloviční,takžejitatomůžesplnitsnadno.Ikdyžpostřílíte

dělníkyzprvnítovárny,vedruhétovárněbudoustáleprodukovat

méně,nežbymohli.Nebokdyžpřekročíkvótu,kterábylastanovena

přílišnízko,dostanesejimodměny,ačkolivsižádnounezaslouží.“

„Ikdyžjsiteďčlenempolitbyra,Číslo13–neboprávěproto,žejsi

teďodpovědnýmčlenempolitbyra–bysisměldávatpozornajazyk.

Takovévěcisevnašemsystémunestávají.“

„Mojeotázkaječistěhypotetická,“řeklrychlePetr.„Jenomsechci

dozvědět,jakčelítetakovýmproblémům,abychumělodpovědětna

případnoupodvratnoukritiku.“

VPetrověhlasenebylaanistopaposarkasmu.Nevinněseusmíval.

Užseučil,jakmůžesBolšenkovemmluvit.

„Existujeněkolikpostupů,jakzvládattytoproblémy,“řeklBolšenkov

užméněnepřátelsky.„Kvótyjsouzaloženynaminulýchzáznamecho

každétovárněčidělníkovi–“

„Toalemůžeznamenat,Číslo2,ženěkterétovárnyčidělnícibudou

potrestánizasvojivysokouprodukcivminulosti,zatímcojinétovárnya

dělnícijsouodměňovánizanízkouprodukci–“

„Takéseřídímeprůměry.Pokudnapříkladtovárnynahřebíkyvyrobí

průměrnětisíchřebíkůnajednohodělníkaza–“

„Předpokládejmeale,žetovárnasestarýmvybavenímvyprodukuje

jen500hřebíkůnadělníkaza–jakékolivobdobí–zatímcotovárnas

novýmistrojivyrobívestejnémobdobí1500hřebíků.Pakjeprůměr

1000hřebíkůnadělníka.Aleneníchyboujednotlivýchdělníkůnebo

vedoucíhostarétovárny,–“

„Toužjsoudetailníotázky,“přerušilhoBolšenkovnetrpělivě.„Moji

podřízenímajímatematickévzorceastatistickémetodynato,abyse

vypořádalisevšemitakovýmiproblémy.“

Petrotomnebylpřesvědčen,alerozhodlsezměnittéma.

„Umímetedyvyřešitproblémvýroby.Jakřešímeproblém

distribuce?“

„Tojejednoduché.Vytisknemepřídělovélístkyprovšechno,cojsme

vyrobili.LidésinaÚPR–Úřadupřídělovýchlístků–vyzvednousvoje

kupónyatojecelé.Dejmetomu,žejdeooblečeníaboty.Každéčíslo

mánároknanovéoblečeníanovýpárbotkaždétřiroky.Podážádost,

předložísvépřídělovélístkyadostaneoblečení.“

„Cosealestane,kdyžčlověk–číslo–roztrhneneboobnosísvoje

oblečenídřívnežzatřiroky?“

„Tojejehoproblém.Cosetýčebot,mánároknajednuopravuzarok

–zapředpokladu,žemůžedokázat,žekpoškozeníbotdošlopřiplnění

pracovníchpovinnostíanikolivúmyslně.“

„Apročjetakovýdůkaznezbytný?“

„Proč?Opravaprobíhánaveřejnénáklady,jetočerpáníze

společnýchzdrojů.Botyjsouveřejnýmmajetkem,kterýmubylpouze

svěřendoužívání,a–“

„Cojídlo?“

„Tensamýzpůsob.Mámepřídělovélístkynachleba,margarín,

brambory,fazole,vepřovéajehněčínebokuřecímaso.Navzdory

současnýmpodmínkámvzemědělskévýroběanejhoršímusuchuv

dějináchkaždéčíslovMoskvěstáledostávákuřecínebojehněčímaso

minimálnějednoutýdně.“Totosděleníznělodocelapyšně.

„Cokáva?Nebocigarety?“zeptalsePetr.

„Kupónynakávuacigaretyvydávámezvlášť.Mimospeciálních

odměnprostachanovcemákaždýdospělýProletářnároknajednu

krabičkucigaretměsíčně.“

„Akdyžnekouří?“

„Paksinežádáokupóny.“

„Pokudnekouřícigarety,nemohlbyjedátněkomujinému?“

„Pročbyměl?Mánároknakrabičkucigaret.Kdyžsinezažádá,

Vítěznýsvětušetříproduktivnízdroje.“

„Comubránívtom,abysizažádalokupónynacigaretyavyměnilje

sněkýmřekněmezalístkynajehněčí?“

„Jennápravnýtábor,“usmálseBolšenkovponuře.„Jemizáhadou,

jakjemožné,žeotomještěnevíš.Každýpřídělovýlístekjeoznačen

nejensvýmvlastnímčíslem,aletakéčíslemmužečiženy,prokterébyl

vydán.Nezpozorovanásměnajevyloučena.“

„Jakábyalevzniklaškodaztoho,kdybysidejmetomujedenčlověk

vyměnilsjinýmčlověkemsvojekupónynacigaretyzalístkyna

margarín?“

„Všechnaškoda!Jednočíslobyspotřebovalodvakrátvícecigaretnež

ostatníadruhébymělodvojnásobekmargarínu,nežskutečně

potřebuje.Nutilobynástokezvýšeníprodukcecigaret.Vzniklaby

spekulacespřídělovýmilístky.Všechnynaševýrobníplánybychom

mohlihoditdokoše.Teďjetotak,žekdyžXnekouří,nezažádásio

přídělovélístkyanemusímepronějvyrábětcigarety.Kdybyale

přídělovélístkymělysměnnouhodnotu,takbyoněžádal.Museli

bychomvyrobitdalšícigarety.Apakbyvyměnillístkynacigaretyza

lístkynakávu,kterouYnepije.Takžebychommuselivyrobitivíckávy,

a–“

„Jakserozhodujeotom,koliksetohomávyrobit?“

„Nazákladěspotřebyvminulýchpětiletech.“

„Cokdyžsevyrobívícecigaretnebovyrostevícefazolí,nežjepoté

odebráno?“

„Tosestanezřídka.Zaprvéobvyklevytisknemeoněcovíc

přídělovýchlístků,nežkolikzbožíseskutečněvyprodukuje.“

„Pakaleněkteřílidénasvépřídělovélístkynicnedostanou!“

„Pravda–alejetolepšínežmítnespotřebovanépřebytky.Tobybylo

čiréplýtvání.Reálnýmproblémemnicméněnebývajípřebytky;reálným

problémemvždyje,kdyžzbožínenítolik,abytokaždémuvystačilo.

Jestlimákaždý„dostávatpodlesvýchpotřeb“,taktumusíbýttolik,aby

nakaždéhovystačilo.Atoliktohonedokážemevyprodukovat,dokud

nebudekaždýprodukovatpodlesvýchschopností.“

„Ajaknášsystémzajišťuje,žekaždýčlověkbudedělatprávětohle?“

„Zaprvékaždéhoužodjehonejrannějšíhodětstvíučíme,žejejeho

povinnostídělatprávětohle.Každýrok,každýměsíc,každýtýdena

každýden–ačlověkbymohlříctikaždouhodinusvéhoživota–slyší

zevšechstrantotoposelství:Pracuj!Pracuj!PRACUJ!Produkuj!

Produkuj!PRODUKUJ!Slyšítozkaždéhoproslovu,pokaždékdyžzapne

rádio,čtetovkaždémnovinovémčlánku.Najdetovkaždédivadelní

hřeavkaždémrománu.Vidítonavšechplakátech.PRACUJ!TO

ZNAMENÁTY!VÝROBAZÁVISÍNATOBĚ!AjetamobrázekStalenina

–nebomůj–neboiobrázeknějaképěknédělnice–sprstem

napřaženýmnaněj!“

„Avýsledky?“

„Naprostoneuspokojivé!“přiznalBolšenkov.„Ne,nemůžemezáviset

jennavýzváchavyznamenáníchpronejlepšípracovníky.Toproto

musímepoužívatizastrašovánísilou.Toprotomusímemít

převýchovnétáboryaprotomusímdávattoliklidízastřelitnebo

pověsit.Nemyslelsissnad,žetodělámrád,žene?“

Petrzachovalvýmluvnémlčení.

„Apřestotomuvůbecnerozumím,“pokračovalBolšenkov.„Nevím,

comědráždívíc–taneuvědomělostProletářůnebojejichnedostatek

inteligence.Sevšívýchovou,kterounašilidépodstupujíužod

nejrannějšíhodětství,sevšímnaléhánímaveškeroupropagandoubys

čekal,ževšichnibezvýjimkybudouchtítpracovatnasamotných

hranicíchsvýchschopností.Nemajíužžádnékapitalistické

vykořisťovatele!Ovocejejichprácesijižnepřivlastňujeněkdojiný!

Dneskolektivněvlastnívše!Vítěznýsvětavšechnovněmjejejich

kolektivnímvlastnictvím!Myslelbysis,žebudouchtíttotovlastnictví

rozmnožovat.Každýdnespracujeprovšechnyostatní!Apřestosi

každýpotichustěžujenabídnoukvalituzbožíanato,jakmálodostává!

Jakto,ženerozumítomu,žejetojehonepořádnápráce,kvůlikteréje

zbožínekvalitní,ajehonedostatečnáproduktivita,kvůlikteréjezboží

takmálo?Pročnikdonerozumítomu,žecelkovýdostateknebo

nedostatekzbožízávisínatom,čímonpřispějektomutocelku?“

„Možnáproto,žetotaknení?“navrhlPetr.

„Cože!“

Bolšenkovovyočiponěmmetalyzelenéblesky.

„Samozřejmě,“pokračovalPetr,„ževšechno,cojsiříkal,jenaprostá

pravda,kdyžsenatenproblémdívášzhlediskakolektivu.Aleneníto

tak,pokudsenatopodívášzhlediskajednotlivce.Říkaljsi,žekaždý

pracujeprovšechnyostatní.Neníaleprávěvtomtenproblém–že

nikdonepracujesámprosebe?“

„Jenomzadesetinutakovéherezebykdokolivjinýužbylnacestědo

nápravnéhotábora,“varovalhoBolšenkov.„VíČíslo1otvých

názorech?“

„Jenommomentstrpení.Snažímsepomocivyřešitproblém,okterém

jsiříkal,žetětrápí,“prohlásilPetrodvážně.„Jednotlivcijeřečeno,že

kdyžzvýšísvojivlastníprodukci,taktímzvýší–pokudostatnívěci

zůstanoustejné–celkovouprodukci.Matematickyjetosamozřejmě

tak.Alematematickytentojednotlivectakécítí,žejehovlastní

příspěvekmájennekonečněmalývztahkjehovlastnímublahobytu.Ví,

žekdybyseonosobnědřeljakokůňanikdojinýbynepracoval,stejně

byhladověl.Azároveňví,žekdybysevšichniostatnídřelijakokoněa

onnedělalnic(neboprácijenpředstíralvmomentech,kdybysenaněj

někdodíval),stejněbysižiljakokrálztěchdějepisnýchknížek,kteréjsi

midoporučil.“

„Aleonví,Číslo13,žekdyžvšichnipřestanoupracovat,bude

hladovět.Ažekdyžvšichnibudoujenpředstíratpráci,kdyžsenaně

někdodívá,takbudetaképanovatvšeobecnýhladomor.Zatímcokdyž

budouvšichnipracovat,budetadydostatekprovšechny.“

„Tovím,Číslo2,“vytrvalPetr.„Aontotakyví–jakoabstraktní

tvrzenínebokdyžsenavěcipodíváztvéhohlediska,tedyzhlediska

Komisařeprovýrobu.Aněkteřílidétodělají.Alemámobavu–podle

toho,cojsemmělmožnostvidět–žejichnenívětšina.Většinalidímá

tendencisenatuhlevěcdívatzesvéhohlediska.Člověkjemožná

schopenpříležitostnýchobětíprodobrocelku.Aledělattopořád?

Zkusmesitovyčíslit.JakájepopulaceVítěznéhosvěta?“

„Okolomiliardylidí.“

„Miliardalidí.Řekněmetedy,žejsemdělníkadělámnějakou

vyčerpávajícípráci.Podařísemizdvojnásobitsvojiproduktivitu.Pokud

bylapředtímmojeproduktivitaprůměrná,takjsemzvýšilcelkovou

produkciVítěznéhosvětaojednumiliardtinu.Toznamená,žepři

rovnémrozdělovánídostanupouzeomiliardtinuvícejídlaoprotimému

ohromnémuúsilí.Takovézvýšenínemohuanizaznamenat.Nadruhé

straněpředpokládejme,žesemibudeúspěšnědařitvyhýbatsepráci,

anižbychbyldopaden.Pakdostanujenotumiliardtinujídlaméně.

Totosníženíjetaknekonečněmalé,žehoaninezaznamenám.Alekolik

jsemsipřitomušetřildřiny!“

MalýobláčekpochybnostípřelétlBolšenkovovipočele.„Tyhleřečio

miliardtináchjsounereálné,“řeklnakonec.„Předpokládáto

matematickypřesnérozdělenízbožípocelémVítěznémsvětě.“

„Paksitenpříkladredukujmenamenšíměřítko,“řeklPetr.

„Předpokládejme,žemámeizolovanýkolchozse100pracovníky.Ati

vypěstujívprůměru100brambornapracovníkaročně.Celkovětak

vyprodukují10000bramborročně.Tyserozdělírovnýmdílem,takže

každýdostane100bramborbezohledunasvojivlastníproduktivitu.

Budoutochtítzdvojnásobit,takžesebudounavzájempovzbuzovatk

tomu,abypracovalidvakráttakusilovně.Nynípředpokládejme,že

pracujívpodmínkách,kdeneexistuježádnýzpůsob,jakdohlížetna

prácikaždéhojednotlivceajakměřit,koliktohoveskutečnostiudělal.

Apředpokládejme,žeotomhlekaždýznichví.Apředpokládejme,že

jenjedenpracující–říkejmemuA–jedostuvědomělýnato,abyzvýšil

množstvíaintenzitusvépráceazvýšiltaksvojiproduktivituze100

bramborna200brambor.Ostatníovšemvyprodukují100brambor

jakopředtím.Nakoncirokutubude10100brambor,kterébyseměly

rozdělitrovnýmdílem–„podlepotřeb“.Takžemístoobvyklých100

brambordostaneAzasvojedvojnásobnéúsilí101brambor–jeno

jednubramboruvíc.“

„Předpokládáš,žejenomjedenčlověkzestamátřídníuvědomění.“

„Dobrá,taktusituaciobraťme.Předpokládejme,ževšichni–ažna

jednoho–majítřídníuvědoměníazdvojnásobísvojeúsilí,alekdyžA

zjistí,jaksevšichniostatnídřou,navšechnosepotajívykašlea

nevyprodukujenic.Nakoncirokubudemítkolchoz19800brambor.A

kdyžbudourozdělenyrovnýmdílem,takA–kterýnevyprodukovalnic

–stejnědostane198brambor,čilitéměřdvakráttolik,nežkdyž

pracoval.“

„Azávěrjeztohovšehojaký?“

„Závěrjeztohotakový,žezatěchtopodmínekbudeintenzitaúsilíu

většinylidídánanikolivabstraktnímkolektivistickýmuvažováním,ale

hlavněúvahouotom,jaksezachovajívšichniostatní.Člověkbude

ochotnýodvést„svůjdílpráce“,aledobřesirozmyslí,nežsizničízdraví

frenetickýmúsilím,zatímcoseostatníbudouflákat,protoževí,žesitak

nijaknepomůže.Akaždýjetaktrochunáchylnývelkorysejipoměřovat

to,jaktvrděpracujeonsám,ajecyničtějšípřiodhadutoho,jaktvrdě

pracujíostatní.Budepoukazovatnatynejhoršízesvých

spolupracovníkůjakonatypicképříklady„druhých“,zatímcoonsámna

něotročí.Aprotomohoubýttvojeodhadyzaloženéna

kolektivistickýchúvaháchtakneefektivní.“

Bolšenkovvypadalzaskočeně.Zdálose,ženemážádnouokamžitou

odpověď.Petrserozhodlvyužítsituace:„Řekněme,žebuduzcela

neobyčejnýmčlověkem,kterýmáschopnosti–pokudjenapneaždo

krajníchmezí–vyprodukovatdesetkráttolik,coprůměrnýdělník.Ale

užpokudvyrobímo50%nadprůměr,sklidímvšechnuchválua

výhody,kterépotenciálněmohudostat.Pročbychbyltakovýblázen,

abychukazovalvedoucím,coopravdumohudokázat?Zlepšilbysetím

nějakmůjživot?Nedostalbychvícpřídělovýchlístkůnežmůjsoused.

Alejakmilebychukázalsvojeschopnosti,mojinadřízeníbytopromě

stanovilijakonormupropříštěatrvalibynajejímplnění–podle

principu„každýpodlesvýchschopností“.Tudížjemoudřejšísvoje

skutečnéschopnostineodhalovat.Paknikdonezjistí,ženepracujipodle

svýchschopností.Akdyžnebuduvystaventlaku,nemusímaninikdy

přijítnato,jakémojeskutečnéschopnostijsou.“

„Tojehereze,“řeklBolšenkov.„Pověřímněkohozesvých

podřízených,abynatonašelodpovědi.Samozřejmějendůvěrněpro

našipotřebu.“

„Kčemutytajnosti?“

„Nejsmepřecetakovíblázni,abychomodpovídalinakritiku,která

ještěnikohonenapadla.Jensipřipravujemeodpovědi,kdybynaněco

takovéhobylopotřebaodpovídat.“

„Alecostímproblémem,kterýtětrápil?“vytrvalPetr.„Možnámoje

kritikamíříhlouběji,nežtonazačátkuvypadalo.Možná–možnájecíl

„každémupodlejehopotřeb“přesnětouvěcí,kteránámzabraňuje

dostatz„každéhopodlejehoschopností“.

„Alekaždýby,Číslo13,mělpracovatnahraněsvýchschopností!Je

tojehopovinnost!Pročbyneměl?Neníjižvykořisťovánvládnoucí

třídou!“

„Zčehomáalečlověkvnašemsystémustrach,Číslo2,jeto,žebude

vykořisťovánochablostíčilenostísvýchdělnickýchsoudruhů.Ajeho

podezřívavostvůčiostatnímmožnápramenízvědomítoho,žeonsám

sejetajněsnažívykořisťovatsvojívlastníochablostíčipředstíráním

práce–“

„Tvojerozvracečskéargumentydokazujíto,očemjsembylvždycky

přesvědčen,“řeklBolšenkov,„žetotižpokudneníčlověkvychováván

kekomunismuužodnejrannějšíhodětství,takvněmnevyhnutelně

vznikátakovýtoskepticismusahereze.Bylovelminebezpečné,žeČíslo

1vetvémpřípadědovoliltakovoušpatnouvýchovu!“

Petrcítil,žebudemoudřejšízasezměnittéma.„Něcomězarážína

tvémpopisunašehosystémurozdělování.Mluvíšorovném

rozdělování,alejájsemsitéhlerovnostinevšiml.Ochráncinapříklad

dostávajívíce–“

„Mluviljsemorovnémrozdělování,“řeklBolšenkov,„aletakéjsem

mluvilozásadě„každémupodlejehopotřeb“.Akdyžněkterýchvěcí

nenítolik,abysedalyrozdělitmezivšechnylidi,řídímesetouto

zásadou.Nedokážemenapříkladvyrobitdostosobníchautomobilůpro

všechny,takžejepřednostnědostanouti,kteříjepotřebují–jako

komisařiaOchránci.Tijepotřebujíkřádnémuplněnísvýchpracovních

povinností.Mělibychomonichuvažovatspíšejakookapitálovémnež

spotřebnímzboží.“

„Aleoddoby,cojsemsestalOchráncem,“řeklPetr,„nemluvěuž

vůbecopodmínkách,kdyžjsemsestalčlenempolitbyra–nedostávám

pouzejídlovyznačenénatěchtopřídělovýchlístcích.Dostávámdaleko

kvalitnějšíjídloanesrovnatelnělepšíkávua–“

„Pokudnenínějakývážnýnedostatek,“řeklBolšenkov,„snažímese

rozdělovatrovnýmdílem,cosetýčemnožství.Alejenemožné

rovnoměrněrozdělovat,takécosetýčekvality.Některéfazole,kuřata

atd.budouvždynevyhnutelněvyššíkvalitynežjiná.AOchránci

náhodouzrovnadostávajítahle.“

„AleOchráncitakédostávajívíno,hovězíakaviár,“řeklPetr,„které

masyProletářůnikdynedostanou.“

„Jednodušenedokážemevyrobitdostvína,hovězíhoakaviárupro

každého.Můžemejevyrobitjenvomezenýchmnožstvíchatato

množstvíselogickydajírozdělitjenmezimalouskupinu.Nemůžeme

rozdělovatjedengramhovězíhonebojednujikrukaviárukaždémujen

kvůlifetiširovnéhorozdělování.TakžepročjenenechatOchráncům,

kteřísipotřebujízachovatdobroukondici,zápalamorálku,abymohli

vykonávatsvénáročnéřídícífunkce?Totéžplatíproobytnéprostorya

oblečení.LidésemusíchtítstátOchránci,aktomujimmusíme

poskytnout…“

„Podněty?“zeptalsePetrmazaně.„Aleotomprávěceloudobu

mluvím.Pročnevytvořímepodnětyprovšechny?Pročnevytvořit

systémodstupňovanýchpodnětů,abymělkaždýčlověk,aťužjsoujeho

schopnostijakékoliv,přímoumotivacivydatzesebetonejlepší?

Předpokládejme,žeschopnostinějakéhočlověkajsoutakové,že

nemůžedoufat,žebyseněkdystalOchráncem,alemohlbydoufat,že

natombudeoněcolépe,jakmilevynaložísvénejlepšíúsilí–“

„Myslím,Číslo13,“přerušilhoBolšenkovsarkasticky,„ženežbudeš

navrhovattakovédalekosáhléreformynašehosystému,mělbyses

nejprvenaučit,jaksystémfunguje.Koneckoncůjeproduktemtěch

nejlepšíchmozků.Všechnanašeopatřeníseprojednávajícentrální

plánovacíkomisí,kterouvedu,anejvyššíekonomickouradou,které

taképředsedám.Apřestoty,kterýjsipředněkolikaměsícionašem

systémunemělanitušení–“

Bolšenkovovaslovabyladalekomírnějšínežhrozbavjehohlase.

„Omlouvámse,“řeklPetrpokorně.„Rádsenechámpoučit.“

Kapitola14

OZVALOseprudkézabušenínadveře.

Editseprobudilaasrdcejíhlasitětlouklo.Zašmátralavetměpo

vypínačiarozsvítila.Bušeníseopakovalo.Otevřeladveře.

VenkustálitřipříslušníciStátníbezpečnosti.

„L-92?“zeptalsedůstojník.

Editpřikývla.

„Jstezatčena.“

Maxwellpřišelkedveřím.

„EN-57?Jstezatčen.“

Nikdosenezeptalproč.

„Mátepětminutnapřevlečení.“

ZpozazáclonynadruhéstraněmístnostispatřilaEditbledou

vystrašenoutvářičkutříletéhochlapce.

Natáhlasinarukunáramkovéhodinkyapodívalasenaciferník:čtvrt

natři.

Vedlijepotmavýchschodechdolůnaulici.Stálatamčernápolicejní

dodávka.Kdyžjeusadilinatvrdélavice,zavázalijimočitmavými

páskami.Autonastartovalo.

Nicnevidělianeodvažovalisepromluvit.Aleobavěděli,nacoten

druhýmyslí.

MyslelinaEditinumatku,Helenu.Bylavychovatelkouvdětských

jeslích.Předdvěmarokysejednohodnenevrátilazpráce.Nikdov

jeslíchjimnicneřekl,dokonceanito,jestlitendenpřišladoprácenebo

ne.NaBezpečnostijimtakénicneřekli,alepoznamenalisi,žeseptali.

Několikdníspoluoosudumatkyvůbecnepromluvili.Spekulaceo

jejímosudubybylaještěbolestivějšínežpřijmutípředpokladu,žejejiž

mrtvá.

Policejnídodávkasezastavila.Edit,stálespáskounaočích,byla

vyvedenaven.Slyšela,jakdodávkaznovustartujeaodjíždí.Vedliji

nahorupochodechapakponějakéchodbě.Pocítilaostrásvětlaapakjí

sundalipáskuzočí.

Nacházelasevženskévěznici.

Bylazaregistrována,vyfotografována,sejmulijíotiskyapotéji

odvedlidocely.Celabylaorozměrechtřinačtyřimetrysjednou

jednoduchoupryčnou.Uvnitřsetísnilodalšíchpětžen,třiznichse

choulilynapryčněadruhédvěleželynapodlaze.Několiksejichpo

rozsvícenísvětlaprobudiloarozzlobeněsledovalynovouvězeňkyni,

kterápřišlazaplnitceluještěvíc,nežbyla.BachařkastrčilaEditdovnitř,

zamklaželezempobitédveřeazhaslasvětlo.

JakseEditinyočipřizpůsobovalyšeruvcele,zjistila,žepětjejích

spoluvězeňkyňopětusnulo.Opatrněsinašlamístonapodlaze,snažila

sezaujmoutpohodlnoupoziciapřipojitseknim.Potichuzíraladotmy.

Kapitola15

POpětiminutáchodprvnízastávkysepolicejnídodávkazastavila

znovuatentokrátbylvyvedenMaxwell.Kdyžmusundalipáskuzočí,

zjistil,žesenacházívpřijímacíhalepředpultem.Nastěněnaprotibyl

nápis:NEMILOSRDNÉZNIČENÍDIVERZANTŮM.Mužzapultemmu

přikázalvyprázdnitkapsy.Maxwellodevzdalsvojepřídělovélístky,

průkaz,pracovníknížkuatužku.Tobylovše,comělusebe.

Bylzaregistrován,sejmulimuotiskyapotéhozavedlidovelikébílé

cely,vnížnebylanijedinýkusnábytku.Celýstropbylpokryt

oslepujícímibílýmižárovkami.Zapadlyzanímocelovédveře.

Vcelenebyložádnéokno–nic,zčehobypoznal,jestlijedennebo

noc.

Lehlsinabíloukamennoupodlahuapokusilseusnout.Podlahabyla

studená.Světlu,kteréseodráželozevšechstran–izesamotné

podlahy–senedalouniknout.

Pochvílisezdvihnulachodildokola,paksizkusilzaselehnout.Jak

dlouhozdebyl–tři,sedm,desethodin–tonebylschopenodhadnout.

Konečnědvastrážníotevřelidveřejehocelyavytáhlihoven.Byltak

duševněvyčerpaný,žesenedokázalnanicsoustředit.

Bylpředvedendovýslechovémístnosti.Mužvuniforměsvýložkami

kapitánasehozeptal:„Víš,pročjsibylzatčen?“

„Nemámponětí,“řeklMaxwell.„Neprovedljsemnicprotizákonného.“

Jakmiletovyslovil,uvědomilsi,žetostriktněvzatonenípravda.

Zákonybylytakspletité,takpočetnéatakvšezahrnující,žebylo

doslovanemožné,abyněkterýobyvatelVítěznéhosvětaprožiljediný

denbezjejichporušení.

„Musímtěvarovat,“pokračovalkapitán,„okamžitýmpřiznánímsi

ušetříšspoustuproblémů.“

„Vždyťaninevím,zčehojsemobviněn.“

Kapitánseobrátilnaúředníkavmodrémuvedlejšíhostolu.„Přečti

muto.“

„Přiznáníneboobvinění?“zeptalseúředník.

„Nejdřívobvinění.“

Úředníkčetlobviněnírychlýmamonotónnímhlasem.Maxwellměl

potížehosledovat,alezdálose,žejeobviněnztoho,žezáměrně

naplánovalnovouLeninovupřehradutak,abysevkriziprotrhla–a

požadovalvespecifikacíchtakovémateriály,typyoceli,betonuastrojů,

okterýchvěděl,žejsounedostatkové,ačkolivnebylylepšínežjiné

materiály,kterébylydosažitelné.Dálebylobviněnztoho,žesepodílel

nakonspiracisdosudneznámýmilidmi,žechtěl,abytrvalinatěchto

specifikacích,abypoužívaliburžoazníinženýrskérovniceapožadovali

oddělníkůnedosažitelnévýkony.

„No?“zeptalsekapitán.

„Nicztohonenípravda,“řeklMaxwell.„Požadovaljsemve

specifikacíchjentakovémateriály,kterébyvydrželymaximálnítlakya

napětí–“

„Odmítášpodepsatpřiznání?“

„Jaképřiznání?“

Kapitánseopětobrátilkúředníkovi.„Přečtimujehopřiznání.“

Úředníkzačalčíststejněrychleamonotónnějakopředtím.

Maxwellhopřerušil.„Promiňte,prosím.Nerozumímtomu,coříkáte.“

Sblahosklonnoutrpělivostísekapitánobrátilkúředníkovi.„Podejmu

topřiznání.“

Maxwellzačalčíst.„Já,EN-57,známýtaképodjménemJohn

Maxwell,připlnémvědomíabeznátlakučinímnásledujícídoznání…“

Pokračovalototím,žesamotnéobviněnínenískutečnýmměřítkem

rozsahuvšechjehoproviněníaveškeréhoúpadku.Přiznánípopisovalo

opatrnouvychytralost,snížplánovalsvojezločiny.Mluvilooburžoazní

ideologii,kteráhozkazila.Vpřiznáníopakovanětrvalnatom,žeklesnul

opravduvelminízkoažesizasloužíbýtpotrestán.Znovuaznovu

zdůrazňovalvelikostadobrotuStaleninaazvláštěvelikostadobrotu

Bolšenkova,jehožnádhernátvářhodonutilaváhatsodhodláním

provéstonenzločinnýplán.

„Musímtěupozornit,“řeklkapitán,„žepokudsepřiznášihned,

povedetokpodstatnémuzmírněnítrestu.Pošlemetědonápravného

tábora,otomnenípochyb,alemaximálněnaosmlet.Atvojídceřise

nicnestane.“

Maxwellzbledl.„Cosestanesdcerou,kdyžsenepřiznám?“

„Kdoví…Takcobude?“

Maxwellmlčel.

„Slyšeljsiospoustělidí,cosepřiznali,ne?“

Maxwellpřikývl.DenněsitatopřiznáníčetlvNovépravdě.

„Aslyšeljsisnadněkdyoněkom,kdobysenepřiznal?“Kapitánse

temněpousmál.

ToMaxwellneslyšel.Vědělospoustělidí,kteříjednodušezmizelibez

jakéhokolivvysvětlení.Možnáexistovaliitací,kteříseodmítlipřiznat.

Náhlepochopildalšíprvektohotosystému.Projevenáslabostměla

hrozivénásledky,aleještěhoršínásledkybezodpovídajícíodměnyměla

projevenásíla.Pokudjstesepřiznali,bylijstezneuctěni,zavrženia

odsouzenikbídnémuživoření.Pokudjstesealepostavilisnadlidskou

silouprotivšemhrozbámvámivašimmilovaným,nikdysenikdo

nedozvědělovašíodvaze,nikdosenedozvěděl,cojstepřečkali.

Nemohlijstemítaniuspokojeníztoho,žebystebylipříkladempro

ostatní.Slavnémučednictvíjejednouvěcí,alebýtneznámým

mučedníkem?…Mučedníkembezesmyslu?…

„No?“zeptalsekapitán.

Maxwellmlčel.

Kapitánzmáčklknoflíknasvémstole.Vešlidvastrážní.

„Vezmětehonadruhýstupeň.“

Chodbouhozavedlidokomory,kterádřívemohlabýtvelkoucelou.

Bylaosvícenatřemibodovýmireflektory.Jakmilevstoupili,Maxwellza

nimimohljennejasnětušitvyšetřovateleBezpečnostisedícíhoza

velkýmstolem.

Postavilihoprotireflektorůmpřímodomísta,kdesejejichsvětelné

kuželeprotínaly.Oslepovalyho.

Hlaszastolemzačalklástotázky.„Číslo?…Jméno?…Adresa?…

Povolání?…Jsteobviněnz…?Coodpovítena…?Popíráte,že…?“

Slyšelse,jakmechanickyodpovídá.Kvůlioslňujícímsvětlůmnemohl

nanicmyslet.Otázkypokračovalypořáddál.Nohymuztuhlyaztěžkly

jakoolovo…

Jehovyslýchajícíseodmlčel.Maxwellslyšel,jakodcházípryčaněco

šeptávedveříchněkomu,kdoprávěvcházeldovnitř.Jakdlouhoužzde

Maxwellstál?Dvěhodiny?Celédopoledne?Bylodopoledne?

Zaslechlkrokyzastolem.Hlas,kterýmunynízačalklástotázky,byl

nový.Maxwellsipochmurněuvědomil,žejehoprvnívyslýchajícíbyl

vystřídán.Druhýzačalznovuodzačátku.Věnovalněkdopozornost

Maxwellovýmodpovědím?

Otázkypokračovaly.

Jehohlassezačaltřástavkrkumělneuvěřitelnésucho.Požádalo

sklenicivodyazeptalse,jestlisesmíposadit.Jehožádostibyly

ignorovány.

Druhéhovyšetřovatelevystřídaltřetíatohopakvystřídalčtvrtý.

Otázkybylykladenymonotónněabylystáletytéž.

Místnostsezačalatočit…

Omdlel.

Kvědomíhopřivedlkbelíkledovévodyaněkolikhrubýchfacek.

Vytáhlihozpátkynanohy.

„Nežbudemepokračovat,“řeklvyšetřovatel,„mělbysvědět,žetvoje

dceraprávěprodělávátentýžvýslechjakoty.Užsepřiznala,aleptajíse

jínadetailyanepřestanou,dokudsetakynepřiznáš…“

Kolotočotázekpokračoval.Teďužalenemyslelaninaotázky,anina

svéodpovědi.MyslelnaEdit…

Světlaseznovuzačalatočit.Potácelse.Neuvěřitelněhobolelahlava.

Přálsitoužmítvšechnozasebou,aťhotřebazastřelí.Svezlsena

podlahu.

„Přinestedoznání,“řekl.„Podepíšuto.Jenužmidejtepokoj.“

Kolikhodinmezitímuteklo?

Kdyžpodepsal,uslyšelrozkaz:„Vezmětehonatřetístupeň.“

Místnostbylapodobnátépředešlé.Opětstálpředbaterií

oslepujícíchsvětel.Bylitamsnímdvavyšetřovatelé.

„Můžemetenzbytekvyříditrychle.Bylbysrád,ne?“

„Užjsemsepřiznal.Slíbilimi,žekdyžsepřiznám,řeknoumimůj

rozsudekanechajíměspát!“

„Přiznaljsijensvůjpodílnaspiknutí.Teďnámmusíšříct,kdobylitvoji

společníci.Chcemejména.Kdotidávalrozkazy?Komusipodával

hlášení?“

„Podepsaljsempřiznání,kteréjstechtěli,“řeklMaxwell.„Jsem

ochotnýpřijmoutsvůjtrest.Užměnechtebýt.“

Odpovědímubylprudkýúderdotváře.

Přikázalimu,abysepostavilčelemkezdiapředpažilrucetak,abyse

konečkynejdelšíchprstůdotýkalyzdi.Paksimuselstoupnoutnašpičky

audržovatrovnováhujenskrzekontaktkoncůprstůsezdí.

„Řekninám,kdotidávalrozkazy.“

Poněkolikaminutáchhoužbolelocelénapjatétělo.Kdyžklesalze

stojenašpičkáchnebosesnažilulevitsitím,žebyseopřelozeďcelou

dlaní,zuřivědonějmlátili.Jehotělobylozbrocenépotemapokryté

modřinami.Hlavasemuzačalaklátit.

„Nemůžumluvit,“šeptal.„Nemůžumyslet.Neslyšímvašeotázky.

Nevím,coříkáte!“

Dovolilimupostavitsenormálněnanohyaopěthovzalipřed

oslepujícísvětla.„Dobrá,řekninámodalších.ZnášsoudruhaPetra

Uldanova,že?“

„Ano,znám.“

„Byltoon,kdotidávalrozkazy?“

Maxwellnepatrněpřikývl.Zkroutilimuruce,ažvykřiklbolestí.

„Chcemeznátdetaily!“

Kapitola16

„PŘIŠELjstenászatknout?“

O’Gradyovivypadalirezignovaněaapaticky.

„Budemehnedsbaleni.“

Petrovichvílitrvalo,nežznichkonečněvytáhltustrašlivounovinu,

žeEditsesvýmotcembylizatčeniuprostřednocipředdvěmadny.

Tobylovšechno,cověděli.Odtédobyčekali,žebudousamizatčeni

–zazločin,ževčasneohlásili„zradu“Maxwellových.VeVítěznémsvětě

seobviněnízezradyjednohočlověkašířilojakonákazanavšechny

ostatnílidi,kteréměldotyčnýokolosebe.O’Gradyovizatímmělištěstí.

Petrsevrátildosvélimuzíny.„NavelitelstvíStátníbezpečnosti,“

přikázal.

Záznamynavelitelstvínicneodhalily.Dokoncetuaninebyl

zaznamenánfakt,žebyMaxwellovibylizatčeni.Tohlezatčení,usoudil

Petr,budemítpravděpodobněnasvědomíBolšenkov.

Přikázalřidiči,abyhodovezlkúřadujehootce.Kdyžsetamdostal,

nalezlzdetajemníka,pobledléhoavyděšeného.

„SnažímsesVámispojitužpřeshodinu,“řeklSergej.„JehoExcelence

měladalšízáchvatmrtvice.Teďjsouunějdoktoři.“

ZavedlPetradoložnice.Jehootecleželnaposteli.Očimělzavřené,

líceoteklé,tvářzarudlou;okolortůmělpěnu.

Doktorsesklánělnadjehopostelí.

„Jakmocjetovážné?“zeptalsePetr.

„Velmi.“

„Myslíte,žeseztohodostane?“

„Pravděpodobnězaněkolikhodin.Aleipotézůstaneochrnutýna

pravoustranu.Nejsemsijistý,jestlibudeschopenmluvit.“

Obávanýokamžiknadešel.Petrmuseljednat,atorychle.Bolšenkov

mělsvoješpehyvšude.Snadseještěnedozvědělonastalésituaci.

KomumohlPetrvěřit?

Pocitodpovědnostinanějdopadljakodesetitunovézávaží.

Požehnaníjsouti,kteřínemusízanicnéstodpovědnost.Požehnaníjsou

ti,kteřínemusíčinitžádnározhodnutíanechajízaseberozhodovat

jiné.Žádnýdiv,žejetoliklidíspokojenovestavunesvobody.Svoboda

znamenánéstodpovědnost.Vynucujesirozhodnutí.Mítsvobodu

rozhodnoutznamená,žemusíterozhodnoutapakzavýsledekšpatného

rozhodnutímůžetevinitjensamisebe.

PomaluatěžceseotočilkSergejovi.

„NajděteAdamse,“přikázal.„Okamžitěhosemdostaňte.Řekněte,že

jetonaléhavé–aleneříkejtemuproč.“

Nahrávka!

Tobylajehoprvnípovinnost.Pokudsesníopozdí,ztratívšechno.

Dokudnebudenahrávkaodvysílána,musíodložitipátránípoEdita

jejímotci.

Rozběhlsedootcovypracovny.Rucesemulehcetřásly,když

nastavovalkombinacinatrezoru.Vylovilsvůjklíčznáprsníkapsy,

otevřelvnitřníocelovoupřihrádkuaopatrněvyndalpáskuoznačenou

X.

Sergejvešel.„JehoVýsostsoudruhAdamsjenacestěsem.“

PetrpovědělSergejoviozatčeníEditaMaxwella.„Zjistěte,kdejsou,

kdojezadržujeakdojedalzatknout.Azajistěte,aťnamědolečeká

auto.“

Nervózněpřecházelsematam.Čekánísezdálobýtnekonečné.

KonečněAdamsdorazil.Petrsnímokamžitěpospíchaldolůkautu.

„DoÚstředníradiostanice,“houklnařidiče.

Nahrávkuapapírsprohlášenímmělvaktovce.PocestěAdamsovi

vyprávěl,cosestalo.

Adamsvypadalohromeně.„Všimljsemsi,žemělČíslo1potížese

zdravím,“řekl.

„Zcelatidůvěřuji,“řeklPetr.„Beztvojípomocibuduztracený.“

„Můžešsnípočítat.JájsemstejněAmeričan,takženemámanitu

nejmenšínadějistátseDiktátoremVítěznéhosvěta.Natomístomají

monopolRusové.HrozboujeBolšenkov.JestlitensestaneDiktátorem,

hnednámdvěmazakroutíkrkem.Můžešsemnouurčitěpočítat.“

Domluvilise,coudělají,ažsedostanoudorádia.

Jakmilebyliuvnitřbudovy,Petrsivduchugratulovalkrozhodnutí

přibratksoběAdamse.Každýhookamžitěpoznal.Navzdory

celosvětovépublicitě,kteráprovázelaPetrovopovýšenídopolitbyra,

jenvelmimálolidípoznávaloPetranebovědělo,kdoje.

„Přerušteprogram,“rozkázalAdamshlasatelům.„Uveďtemě.“

Adamsbylstručný:„MluvímkvámzÚstředníradiostaniceMoskvy.

SemnoujsouvestudiuJehoExcelencesoudruhStaleninaJehoVýsost

soudruhPetrUldanov.SoudruhUldanov,jakvšichnivíte,bylzvolendo

politbyrapředtřemitýdnyajehovýtečnéschopnosti,kterémuzajistily

takrychlýpostup,sestalycelosvětověproslulými.Nynívyslechnete

zprávuténejvyššídůležitostiodJehoExcelencesoudruhaStalenina,

VůdceaDiktátoraVítěznéhosvěta…JehoExcelence!“

NahrávkaXbylaspuštěna:

„SoudruziasoudružkyVítěznéhosvěta.Přisvémposledním

veřejnémvystoupenínaprvníhomájejsemvámřekl,ževršícíse

pracovnítlakmibránívdalšímveřejnémvystupování.Tentotlaknyní

narostldotémíry,žejsemnucenpřenéstčásttohotobřemenena

druhé.PožádaljsemtudížsoudruhaPetraUldanova,abymězastupoval

naschůzíchpolitbyraapřidalšíchpříležitostechaabyvystupoval

veřejněmýmjménem,pokudbudenezbytnéoznámitnějakounovou

politikučivýnos.Budusamozřejměinadáleaktivníjakovášvůdce,

budupracovatpotichu,častovosamění,pozdědonoci,pracovatpro

vás,proproletariát,pracovatjakojedenzvás,jakovášzástupce,

mluvčí,jakoDiktátorVítěznéhosvěta.BezpečnostVítěznéhosvěta

totižzávisínadiktatuřeproletariátu,kterámusíbýtudrženaprotivšem

nebezpečenstvím,ajájsem,jakožtovášzástupce,odhodlánjiudržet.“

„Nedokážutoalebezvašípomoci,bezpomocikaždéhomužeaženy

Vítěznéhosvěta.Soudruzi,budoucnostzávisínavás.Musímepracovat

ještětvrdějineždříve.Musímepracovatdéleneždříve.Musímesi

utáhnoutopaskyještěojednudírku.Dobahojnostijepřednámi.Ale

tatobudoucíhojnostbudemožnájenzacenusoučasnýchobětí.Země

socialistickéhojnosti,jakvámbylapřislíbena,budedosaženajencestou

socialistickéstřídmosti.Potétocestěužzbýváučinitjenněkolik

posledníchkroků.Nemůžemeriskovatazahoditvše,cobylodosud

vykonáno,tím,žetytokrokyodmítnemeučinit!Askrzeméhosynaa

méhozástupcePetraUldanovabudutytokrokypostupněoznamovat.

Mezitímnaléhámnavásvšechny,abystezůstalijednotníapřipilisise

mnounaCelosvětovýSvazSovětskýchSocialistickýchRepublik–

Vítěznýsvětnavždy!“

Kdyžnahrávkaskončila,postavilsekmikrofonuPetr:

„Děkuji,VašeExcelence.Slibuji,žebudujakovášzástupcevěrně

plnitvašeinstrukce.KaždýmůjčinbudeveVašemjménuapodle

Vašehorozkazu.Budutaképotřebovatloajálníabezpodmínečnou

podporuvšechsoudruhůpřivykonávánívelkéhoúkolu,kterýjstesvěřil

domýchrukou.“

Pustilipíseň„Marxi,ochraňujDiktátora.“

PotékmikrofonuznovupřistoupilAdams:„Nahrávkatohoto

prohlášeníbudeznovuodvysílánapocelémVítěznémsvětědnesvečer

vosmhodin.Vyzývámvás,abystesevevašichdomovech,úřadech,

továrnách,kasárnáchakolchozechpřipojilikeslavnostnímupřípitku

našemuvelkémuVůdciajehonovějmenovanémuZástupci.“

Přenosskončil.Adamsseobrátilnahlasateleatechnikyvestudiu.

„TotoprohlášeníjsmeprovedlinarozkazjehoExcelence.Nastala

kritickásituace,kterásinaléhavěvyžádalajehopřítomnostjinde,takže

námpředaltutonahrávku.Musíteudržetvnaprostétajnostifakt,že

zdenebylosobněpřítomen.Jetovsouladuspolitickoulinií,kterábyla

oznámenaběhemprvomájovýchoslav.Večerníopakováníbudete

oznamovatvpůlhodinovýchintervalech.Navysílánívosmhodin

nařídítevšechnypouličnítlampačenaplnývýkon.“

NaAdamsovuradusvolalPetrStaleninovýmjménemzvláštní

zasedánípolitbyra.Jakbylovtakovýchpřípadechobvyklé,pozvání

telefonickyvyřizovalSergej.Tentokrátbyličlenovéobvolávániv

obrácenémpořadíjejichdůležitosti.Bolšenkovbylupozorněnjako

posledníasezpožděním.Každýčlenbylpopříchodudotázán,jestli

slyšelStaleninovoodpolednívysílání.Giraud,okterémAdamsvěděl,že

Bolšenkovanesnáší,dorazilbrzy.Adamssihovzalstranou.

AdamssPetremohlásili,žezrovnamluviliseStaleninemažetubude

zaněkolikminut.AlekdyžužvšichnikroměBolšenkovadorazili,Sergej

přišelohlásit,žeseStaleninzdrželažádá,abyPetrvedljednánívjeho

nepřítomnosti.

Adamsnavrhlusnesenípodporujícínovéuspořádání,Giraudsek

němupřipojilausneseníbylopřijatojenněkolikokamžikůpřed

Bolšenkovovýmpříchodem.

Petrseomluvil,předalřízeníschůzeBolšenkovoviařekl,žejedinou

věcí,kterousiJehoExcelencepřálaprojednat,jezprávazvláštního

výboruohladomoruvArgentině.Adamszačaltutozprávučíst.

Všechnoklaploperfektně.PetrcítilobdivkAdamsověvychytralosti.

Schůze,jakAdamspoukázal,potvrdínovéuspořádáníještědříve,než

budemítkdokolivčasintrikovatkPetrověsvržení.Všichničlenové

politbyra–ahlavněBolšenkov–navíczůstalipodAdamsovým

dohledem,zatímcoPetrseSergejemzesousednímístnostiobvolávali

generályozbrojenýchsilaStátníbezpečnosti,abyjeinformovalionové

situaciazajistilisijejichloajalitu.

„KdejsouMaxwellovi?“zeptalsePetr,kdyžbylyvyřízeny

nejnaléhavějšítelefonníhovory.

Sergejzavrtělhlavou.„Nicjsemnezjistil.“

Petrzašeldootcovyložnice.Doktořituještěbyli.Stavjehootcese

nezměnil.

Částdruhá:

Tápání

Kapitola17

KDYŽStaleninznovunabylvědomí,byl–jakpředvídaldoktor–zcela

ochrnutýnapravoustranutěla.Jehomluvenýprojevsesmrsklna

jednoslabičnévýrazy:„Ne–ano–to–on–ona–kdo–kde–co?“

Obzvláštěotázku„Co?“pokládalvevšechsouvislostechaněkdyi

zcelabezsouvislostí.Petrmuselneustálehádat,očsiStaleninříká.

Zdálose,žejehootecrozumívelkéčástitoho,comubylořečeno,aje

schopennaznačovatsvápřání.Tatopřáníalebylasuplynulýmčasem

stálepasivnějšíatýkalasespíšejehovlastníhopohodlí.

Mrtvicesseboualepřineslaněcoještěpozoruhodnějšíhonež

ochrnutí.ZcelazměnilaStaleninůvcharakter.Jehosíla,jehotvrdost,

jehobrutalita,jehocynismus–všebylopryč.Stalsedětinskýma

citlivým.

DesetdníPetrtrávilsvojevečeryujeholůžka.Bylatodepresivní

doba.SpoluseStaleninovouvečeřípřišeldomístnostijehoholohlavýa

bezvýraznýochutnávačabralsitrochuodkaždéhojídla,abyzjistil,jestli

neníotrávené.

PotéPetromezilsvénávštěvynatřivečeryvtýdnu.Zjistil,žedokáže

svéhootcevelicelehceovládatadostaneodnějsvolenítéměřk

čemukolivjennazákladětónuazpůsobu,jakýmtonavrhne.

Petrovýmprvnímúkolem–jakhopřesvědčilAdams–byloodříznout

Bolšenkovaodskutečnémocivpolitickémaekonomickémživotě

Vítěznéhosvětaapřevzítjinasebe.Pociťovalale,žebybylo

nebezpečnéudělattozpůsobem,kterýbyBolšenkovaveřejněponížil.

Zbavilho(rozkazypodepsanýmiStaleninovýmjménem)povinností

komisařeprovýrobu,povinnostípředsedyCentrálníplánovacíkomise,

povinnostípředsedynejvyššíekonomickéradyapovinnostípředsedy

sněmupodnikovýchvedoucích.Petrsvěřilvšechnytytoúřady

Adamsovi,kterýbylsrozuměnstím,žetobudePetr,kdobudeve

skutečnostirozhodovat.

AbyBolšenkovovizachovaltvářaabyhozpacifikoval,Petrse

rozhodlustanovithohlavouozbrojenýchsil,aStaleninovýmjménem

vyhlásil,žetentoúřadjetakdůležitý,žesivyžádáveškerý

Bolšenkovovůvčas.

„Tojetonejhorší,cojsimohludělat,“varovalhoAdams.„Bolšenkov

získáloajalituvojákůapaknássmete.“

„Zašeljsemtakdaleko,jakjetovsoučasnostibezpečné,“řeklPetr.

„Existujejedinýzpůsob,jaksesBolšenkovembezpečněvypořádat,“

odpovědělAdams.„Musímehozlikvidovat.Zatknouthotajněa

potichu.Okamžitěhonechatzastřelit.Naveřejnoststímvyjítteprveaž

budepovšem.Mezitímzatknoutvšechnyjehopřívrženceakaždého,

kdobybylschopenvéstvzpouru.Vynutitsipřiznání,žespolus

Bolšenkovemplánovali–“

„Stakovýmimetodamijánechcimítnicspolečného,“řeklPetr.„Jestli

mámdnesjasnovjednévěci,pakjetota,žebrutálníapokleslé

prostředkyvedoujenkbrutálnímapokleslýmkoncům.“

„SBolšenkovemumocinebojenBolšenkovemnaživuanasvobodě

hrozínebezpečí,žedosáhnešjensvéhovlastníhopádu.Atakymého–

pokudmohupoukázatnataknepodstatnoumaličkost.Jetobuďon,

nebomy.“

„Nezačnusvojivláduvraždou,“odpovědělPetr.„ChciBolšenkova

zbavitmociazašeljsemtakdaleko,jakjevsoučasnostimožné.“

„Poslechnešměalespoňvjednévěci?“prosilAdams.„Svěř

Bolšenkovovivelenínadarmádouanámořnictvem,jestlitomusíbýt,

aleletectvodejněkomujinému.“

„Akohonavrhuješ?“

„Pročbystonemohlbýttysám?Můžešpakchoditvpůsobivé

uniformě.JenpodepišStaleninovýmjménempatřičnýrozkaz.“

AtakPetrpodepsaldvarozkazy.Jeden,jmenujícíBolšenkovadočela

armádyanámořnictva,adruhý,kterýmjmenovalsámsebevelitelem

letectva.

ZačalsAdamsemprojednávatproblémy,kteréhotrápilyoddoby,

kdyseocitlvMoskvě.

„Budusetěptátnaradu,“řekl,„přiřešenívšechdůležitýchproblémů.

Doufám,ženebudešjednodušeschvalovatvše,conavrhnu.Můžu

počítatstím,žekemněbudešzcelaupřímnýaotevřený?“

„Upřímnostmámnejradši.Můžešstímpočítat.“

„Budoutoneformálníporady,“řeklPetr,„takbychrádvěděl,jakéje

tvojekřestníjméno.“

„MojeceléjménojeThomasJeffersonAdams.Ajetotakymoje

skutečnéjméno.NikdyjsemsinedalstranickoupřezdívkujakoStalenin

neboBolšenkov.VětšinalidímiprostěříkáAdamsi.“

„TaktibuduříkatAdamsi.BudešmiříkatPetře?“

Adamspřikývl.Pozdějinatoaleponěkudpozapomnělazvyklsiříkat

Petrovi„šéfe“,napůlironickýmanapůlobdivnýmzpůsobem,jakourčitý

kompromis.

Petrzačalmluvitochudobě,bídě,neefektivitě,plýtvání,tyranii,

servilitěateroruVítěznéhosvěta.

„Jistějemožné,Adamsi,abylidstvožilovněčemlepším,nežje

tohle!“

„Možnétoje,šéfe.Alerádbychpřipomněl,žetynejlepšímozky

Vítěznéhosvětanatomtoproblémupracovalyužodvítězství

komunismu.Všechnyreformy,kteréjsmevyzkoušeli,jennahradily

jednozlojiným…TohlesisamozřejměříkámeveStranějenmezisebou.

AnapříkladseStaleninemneboBolšenkovembychsiotomhlenikdy

mluvitnetroufl.“

„Copaknepřineslaněkteráztěchreforemnějakýpokrok?“

„Oficiálněvždyříkáme,žeano.Každýnášexperimentsamozřejmě

musískončitúspěchem,ikdyžodnějpozdějiustoupíme.Alejenmezi

námi–zacelýsvůjživotjsemžádnýskutečnýpokroknikdy

nezpozoroval.“

„Apředtím?“

„Inu,samozřejmě,žeano,pokudvěříšoficiálníhistorii–“

„Nechmeteďstranouvšechnyúvahyomorálce,politiceaekonomii,“

řeklPetr.„Vezměmesičistětechnickýavědeckýpokrok.“

„Tuhleotázkujsemzkoumal,šéfe,izryzeosobnízvědavosti.Nakolik

jsemtobylschopenzjistit,zajednoačtvrtstoletíodzaloženíVítězného

světakžádnémuvývojitechnikynedošlo.Zlepšilijsmeněkolik

praktickýchvěcí–nebojsmelépeřečenoaplikovalinašeznalostiv

několikanovýchsměrech.Ovšemcosetýčeteoretickýchvědomostí,

kleslijsmehlubokopodúroveň,kterédosáhliburžoaznívědcipři

poslednímvzepětíkapitalistickéhosvěta.Našioficiálníhistorikovéto

zamlčují,aleexistujídobrénepřímédůkazyotom,ževědciv

kapitalistickémsvětěumělirozbítatom.Buržoaznívědciúdajnětyto

znalostipoužiliksestrojenínesmírněničivébomby.Kdyžjsembyl

dítětem,můjotec–tehdyprvníAmeričan,cosestalčlenemÚstředního

výborustrany–mivyprávělopověsti,žesovětštívědcizapomoci

buržoazníchvědcůaspojencůukradlitototajemstvíkapitalistickým

zemímažeRuskotakhlezískalonavrchnadkapitalistickýmsvětem.

Tatopověstdálevypráví,žetotobylskutečnýdůvodkomunistického

triumfu–anikolivvnitřníúpadekkapitalismu,jaktvrdínašihistorikové.

Očividněbyliponašemvítězstvívšichnivědci,kteříznalijaderné

tajemství,zlikvidováni.“

„Alesnadbyněkdonevěřiltakmelodramatickémunesmyslu!“mávl

rukouPetr.

„Neříkám,žebychtomuvěřil,šéfe–animůjotectomunevěřil.Pouze

mitoříkaljakopříkladtoho,jakfantastickélžisiantikomunisté

vymýšlejí.“

„Ano,tojistěukazuje,jakdětinskysetitoantikomunistéchovali,“

pokývalPetrhlavou.

„Přesnětak,šéfe.MezikomunistysetomukdysiříkalopříběhyBucka

Rogerse,ponotorickémkapitalistickémlhářitohojména.“

„KdobylBuckRogers?“

„Tobylnejbohatšímužsvédobyavymýšlelsitakovépříběhy,aby

udrželmasyvposlušnosti.“

„Vraťmese,Adamsi,kotázcetechnologickéhopokroku.“

„Jakužjsemříkaldříve,šéfe,podleméhonejlepšíhoodhadujsme

přibližněnaúrovni,nakterébylkapitalistickýsvětmezilety1918až

1938,tedypředvypuknutímdruhésvětovéválky.“

„Neučinilkapitalismuspotéužžádnýtechnologickýpokrok?“

„Osobněsimyslím,žeučinil,“odpovědělAdams.„Slyšeljsempříběhy

oletounechsproudovýmimotory,kterébylyrychlejšínežzvuk–“

„DalšípříběhyBuckaRogerse?“

Adamspokrčilrameny.

„Nicméněteď,“oznámilPetrodhodlaně,„pokrokudosáhneme.“

Adamsloajálněpřikývl,aletvářilseskepticky.„Sčímzačneme?“

„Tojeotázka,kteráměužnějakoudobutrápí,“řeklPetr.„Jetoho

tolik,cobysemělozměnit…Aleprvnívěcíje,želidémusíbýt

osvobozeniodhrůzy,osvobozeniodotrockémentality…Musímeje

zbavitstrachu.“

„Strachuzčeho?“

„Strachuznás,samozřejmě.Strachuzvlády.“

„Alestrachjejedinouvěcí,díkykterénášsystémfunguje!Kdybyse

lidénebálivlády,kdybysenebáliStátníbezpečnosti,jakbychomjim

zabránilivpáchánívšemožnýchzločinů?“

„Zločinysamozřejmězůstanounelegální,“řeklPetr,„alidézaně

budoutrestánipodlejejichzávažnosti.Alezločinymusíbýtvzákonech

pečlivědefinovány.“

„Toužjsou.“

„Možná.Alemělibychomzákonyzměnittak,abynikdonemohlbýt

zatčen,pokudnebudeobviněnzkonkrétníhozločinu.Musímubýt

řečeno,jakýjetozločin.Musímítmožnostkonfrontacestím,kdoho

žaluje,amusímítmožnostmuodpovědět.Žalobcemusípředložit

skutečnédůkazy.Obviněnýbymělbýtpokládánzanevinného,dokud

munebudeprokázánavina–anenaopak,jakjetoteď.Přiznánívinyuž

senesmívynucovatmučenímanebudejedinýmdostačujícímdůkazem.

Člověktakémusímítmožnostpožádatněkoho,kdoznázákonlépenež

on,abyhohájil.Apokudbyljednoushledánnevinným,nesmíbýtze

stejnéhozločinuobviněnznovu.“

„Mámobavuztoho,cosestane,šéfe,kdyžbudoukartyrozdánytak

mocveprospěchkriminálníků.Nebudemepraktickynikdyschopni

někohoodsoudit.Kriminálnícisejistěpřestanoubáta–“

„Myslím,žebytomohlofungovat,“řeklPetr.„Jsemzkrátka

rozhodnutýtovyzkoušet…Nechápejměalešpatně.Zločinbudei

nadáleilegální.Každýzločinalebudepečlivědefinovánanikdonebude

trestán,pokuddoopravdynespáchalčin,kterýbyldefinovanýjako

zločin,dříve,nežktomučinudošlo.Nebudemejižtrestatjednání,které

jsmeprohlásilizazločinretroaktivně.“

„Cokdyžaleněkdouděláněco,cojejasněprotispolečenské,něco,co

jeprotizájmůmStátu,něco,cojsmejenpředtímopomnělijakozločin

definovat?“

„Paktobudenašechyba,Adamsi,abudemetomusetdefinovatjako

zločin,abychomtomohlitrestatvbudoucnu.Alenebudemetrestat

nikoho,kdoněcoprovedl,dříve,nežtobylodefinovánojakozločin.

Pokudbychtomělnějakdefinovat,nebudemeschvalovatžádné

zákonyexpostfacto.“

„Zdásemi,šéfe,žejstepřišelnageniálnízpůsob,jakvládědopředu

svázatruce.Jakmůžemedopředuodhadnout,jakýzločinsekdopokusí

spáchat?Akčemujsouprokurátořiasoudci,kdyžjimneumožnímemít

vlastníúsudek?“

„Úsudeksoudcůsebudeprojevovat,“odpovědělPetr,„vinterpretaci

aaplikováníexistujícíhosouboruzákonů.Soudcebudemuset

rozhodnout,jestlidůkazypředloženéprokurátoremdostatečněukazují,

žeobžalovanýskutečněspáchalčin,zekteréhojeobviněn.Alenejdřív

musísoudcerozhodnout,jestličin,zekteréhojeněkdoobviněn,

skutečněspadápodexistujícídefinicizločinu.“

„Ajaksevšítounestrannostíasebeomezenímpřinutímesoudce

jednat?“

„Odstranímetysoudce,kteřítakjednatnebudou.“

„Jinýmislovy,šéfe,odstranímetysoudce,kteřínebudoujednattak,

jakchcememy.JaktodělaliStalenin.“

„AleAdamsi,aždoteďvládaodstraňovalatysoudce,kteříbylipříliš

milosrdnínebopřílišnestranní.Jájebuduodstraňovat,pokudbudou

příliškrutínebopředpojatí.“

„Tohleuspořádání,šéfe,tedyvydržíjentakdlouho,dokudsemy

udržímeuvlády–ajistěnedéle,pokudponásnebudevládnoutněkdo,

kdomástejnénázoryjakomy.“

„Paktedy,“řeklPetrporozvážení,„bychommělizesoudcůudělat

nezávislýorgán.“

„Soudciužnebudousoučástívlády?“

„Budounezávislínavýkonnésložcevlády.“

„Promiňte,šéfe,aleneprotiřečítotomu,cojstepředchvílíříkal?

Budeteodstraňovatsoudce,kteřínebudounestranníamírníakteří

nebudoupečlivěaplikovatzákontak,jakbylnapsán.Pokudbudou

soudcinezávislí,jakjebudetetrestatajakzajistíte,abyvykonávali

svojepovinnostiaabynezneužívalisvýchpravomocí?“

Petrsizapálilcigaretu.

„Mášpravdu.Musímtoještědůkladněpromyslet…Snažímseale

ustanovitto,cobysedalonazvatvládouzákona.Jedinýzpůsob,jak

osvoboditlidiodneustáléhostrachuzjejichvlastnívlády,jepodlemě

zavésturčitýstálýsouborzákonůapakříct:„Dokudnepřekročítetyto

zákony,můžetebezestrachudělatcokoliv,cochcete.Užnemusítemít

hrůzuztoho,žesedostanetedonápravnéhotáboranebožebudete

zastřelenijenproto,žesvámimánevyřízenéúčtysoudce,nějakývládní

představitelneboněkdovýšepostavenýnežvy.Pokudbudete

obviněni,žalobcemusíprokázatvašivinu,místoabyvásnutil

dokazovatnevinu.Ahlavněužžádná„přiznání“získanápodhrozbou

mučení.Dokudsebudetechovatvrámciustálenéhosouboruzákonů,

budetesimocidělat,cochcete.“Takovávládazákonajemyslímjedinou

věcí,kterázbavílidihrůzyasvévolnýchrozhodnutítěchumoci.“

„Tojekrásnýobrázek,šéfe,aleproblémnenítakjednoduchý.Dejte

mipříkladtoho,cozlegalizujemeacobudenelegální.“

„No…Ilegálníbudouvraždy,násilnéútokyadalšíformyzraňování

druhýchlidí–“

„Jájsemmělnamysliněcojiného,“přerušilhoAdams.„Jaklidi

donutímepracovat?Jakjepřimějemeplnitnepříjemnéúkoly?Jakznich

dostanemepřiplněnípovinností,kteréjimbylypřiděleny,tonejlepší?

Tojsoutynejčastějšíatéměřkaždodenníproblémy,kterésetýkají

největšíhopočtulidíasekterýmisemusímevypořádat.To,cojste

zmínil,jsouoprotitomujenvelmizřídkavézločiny.“

Petrzamyšleněodložilcigaretovýnedopalek.Bylošesthodin.Tobyla

doba,kdyvečeřelsesvýmotcem.„To,soudruhuAdamsi,“řeklunaveně,

„jeproblém,kterýbudemeřešitažpříště.“

Kapitola18

PETRvěděl,žechtítněcopřímoodBolšenkovabybylomarné.Ale

rozkázal,abysemuhlásilivšichnivedoucíčiniteléStátníbezpečnosti,

včetněKilašova,vpracovnějehootce,kdejepodrobovalkřížovému

výslechu.Všichnimuřekli,ženevědínicotom,cosestalosEditnebos

Maxwellem.Nenašelsežádnýzáznamojejichzatčení.Kilašov

prohlašoval,žejestližebylizatčeni,stalosetobezjehorozkazua

vědomí.ApřísahalPetrovi,žezatčeníbezzáznamujeněco,cojeu

Státníbezpečnostinemyslitelné.Petrsitakémusíuvědomit,ževždy

existujemožnost,žesenějacígangsteřiaprotistátníživlovémohli

vydávatzaStátníbezpečnost…

Vkaždémpřípaděon,Kilašov,přikázalStátníbezpečnostiprovéstco

nejdůkladnějšívyšetřování.Přirozeněseotuhlezáhaduzajímástejně

usilovnějakosámPetr…

VesvémvolnémčasezačalPetrsystematickynavštěvovatvšechna

vězenívmoskevskémobvodu.Pokaždépřikázal,abysepřednímvězni

seřadili.Šedivé,bezvýraznéřadyobličejůbezkoncehonaplňovaly

lítostíahrůzou;nicméněmeziniminenalezlty,kteréhledal.

„Abychomsevrátiliketvévčerejšíotázce,Adamsi–samozřejmě,že

bylidémělipokládatzaprivilegium,žemohoupracovatproStát,

protožepracíproStátpracujísamiprosebe;pracujíjedenpro

druhého…“

Petrseodmlčel.Zjistil,žejenmechanickyopakujeBolšenkovovy

argumenty.

„Ano,tobylidévskutkuměli,“řeklAdams,„alenašezkušenosti

ukazují,žetozkrátkataknecítí.Tvrdýmfaktemje,ženěkteřílidémusí

udělatnepříjemnoupráci,ajedinýmzpůsobem,jakjektomupřimět,je

donucení.Každýnemůžebýtředitelem,hercem,umělcemnebo

zpěvákem.Někdomusíkopatuhlí,svážetalikvidovatodpad,opravovat

stoky.Nikdosidobrovolněnevyberetakovéšpinavépráce.Lidénaně

musíbýtpřiděleni,musíknimbýtpřinuceni.“

„Možnábychomjimtomohlinějakýmzpůsobemvykompenzovat,

Adamsi–cotřebakratšípracovnídobou?“

„Otomjsmeuvažovaliužkdysidávno,šéfe.Anefungovaloto.

Naneštěstíseukázalo,žejedinépráce,unichžmůžemezkrátitpracovní

dobu,jsouprávětypříjemné,jakoherectvínebomuzicírování.

Nemůžemesijednodušedovolit,abylidinepříjemnoupracístrávili

kratšídobu,protožejetopřesnětapráce,kterámusíbýtudělána

nejnaléhavěji.Nemůžemesinapříkladdovolitsnížitnapolovinu

produkciuhlítím,ževtomtoodvětvíopolovinuzkrátímepracovní

dobu.Nemámeanižádnouvolnoupracovnísílu,abychommohlistřídat

vícesměn.Navícjsmezjistili,ževtěchtopovoláníchsamotnéstřídání

směnpřinášíznačnéztrátyčasuaprodukce.“

„Dobrá,“souhlasilPetr,„takžepokudbudemetrvatnatom,aby

všichnidostalirovnýmdílem,nemůžemesivnašemsocialistickém

systémudovolitsvobodnývýběrpovolání.Nemůžemealeposkytnout

většíprostorosobníiniciativě–alespoňtěm,kteřířídívýrobu?Naše

propagandaneustálepožadujevětšíiniciativuodkomisařůa

jednotlivýchvedoucíchtováren.Pročsejínedostává?“

„Protožekomisařnebovedoucítovárnybývázastřelenneboposlán

donápravnéhotábora,kdyžjehoiniciativanevyjde.Samotnýfakt,že

vyvíjívlastníiniciativu,navícznamená,žeseneřídírozkazy.Jaksmíříte

osobníiniciativuaplánovánízcentra?Kdyžvytvářímenášpětiletýplán,

alokujemetímvýrobustovekrozličnýchkomoditaslužebvsouladus

tím,očempředpokládáme,žejsoupotřebylidí.Akdybykaždývedoucí

začalsámzaseberozhodovatotom,koliktohovyrobíajaktovyrobí,

pakbynaševýrobabylazcelanevyváženáachaotická.“

„Dobrá,“řeklPetr;„takženemůžemedovolit,abyjednotlivývedoucí

továrnyrozhodovalotom,cobudevyrábětakoliktohobudevyrábět.

Tojealeurčitěvelkánevýhoda.JestliněkohozCentrálníplánovací

komisenenapadnenějakánovápotřeba,ježbysemělauspokojit,nebo

nějakýnovýzpůsob,jakuspokojovatznámoupotřebu,nikdojinýsedo

tohonepustí.Aještěněcoměnapadlo.Jakbychommohlipovzbudit

vedoucítováren,abypřicházelinaefektivnějšízpůsobvýrobyvěcí,

kteréjejimpřikázánovyrobit?Pokudnemůžemeodvedoucíchchtít,

abysamiodsebepřicházelisnovýmnebolepšímspotřebnímzbožím,

pakbudemechtítalespoňto,abyvynalézalinovémetodyalepšístroje

neboabyprodukovalikvalitnějšízboží.“

„Tojsmezpátkyutéhožproblému,“řeklAdams.„Pokudbudu

vedoucímtovárnyavynaleznunovýstroj,budumusetpodatna

Centrálníplánovacíkomisižádost,abyhoněkdopostavilneboabymi

přidělilimateriálnajehostavbu.Atobudevkaždémpřípaděznamenat

zásahdopětiletéhoplánu.BudumusetpřesvědčitCentrálníplánovací

komisiotom,žemůjvynálezneboexperimentneselže.Pokudselže,

znamenátovyplýtvánívzácnépráceamateriálu,mojeodvoláníz

funkceamožnáinápravnýtábor.ApříslušníkCentrálníplánovací

komise,kterýmitoschválil,budetakémítštěstí,kdyžunikne

nápravnémutáboru.Pokudsetedyúspěchužpředemnebudezdát

absolutnějistýmnebopokudnebudumítzastáncenatěchnejvyšších

místech,udělámnejlíp,kdyžbududělatto,codělajívšichni.Apokud

selžu,potombudumocidokázat,žejsemselhalpřesněpodlepravidel…

Aktomudruhémunávrhu,šéfe.Předpokládejme,žepřijdusnějakou

úspornějšímetodou,jakvyrobitprodukcipřidělenoumétovárně.Pak

budupravděpodobněpotřebovatpráciamateriálvodlišných

množstvíchnebojinédruhypráceamateriálu,nežjakébychpotřeboval

sestaroumetodou.Avtompřípaděznovunarušímcentrálníplán.“

Petrzavrtělhlavou.„Taksezdá,ževnašemsystémunenímnoho

místaproiniciativu,zlepšováníapokrok.“

Adamspokrčilrameny.

Petrsizapálilcigaretuazamyšleněvyfouklněkolikkroužků

cigaretovéhokouře.

„Dobrá,Adamsi,takževnašemsocialistickémsystémunemůžeme

mítsvoboduvevýběrupovoláníanemůžemepřipustitiniciativu.

Nemůžemealedátlidemalespoňvětšívolnostvevýběrutoho,co

spotřebovávají?“

„Jakbychomtoprovedli?“tázalseAdams.„Tisknemepřídělovélístky

asnažímesejerozdělovatrovnoměrně–alespoňuvnitřkaždéhoz

našichčtyřfunkčníchstupňů.Nemůžemedátlidemvícpřídělových

lístkůnežnamnožstvízboží,kterévyrobíme.Stěžujísiuždneska.“

„Ne,Adamsi.Aleněkteřílidékouřícigaretyajiníne.Někteřímajírádi

pivoajiníne.Někteřímajíradšivjídlevícšpenátunežbramboradruzí

zasenaopak.Takpročjimneumožnitalespoňtohle?“

„Možnábychommohlivymysletněcolepšího,nežjenášsoučasný

systémpřídělovýchlístků,alefundamentálníproblémzůstává.Lidé

mohouspotřebovatjenomto,cojevyrobeno.Musímevytvářetvýrobní

plánydopředunazákladěpředpokládanýchaznámýchpotřeblidí.A

potom…Znovuopakuji:lidémohouspotřebovatjenomto,cobylo

vyrobeno,tedyto,cojsmejimnaplánovali.Jakbytedymohlimít

nějakouvolnostvýběru?“

„Myslím,ženatoexistujídvěodpovědi,“řeklPetrpoté,covyfoukl

dalšíchněkolikkroužkůkouře.„Můžemedátlidemdocelaširokou

svoboduvýběruindividuálně,ačkolivjistálenebudoumítkolektivně.

Jinýmislovymůžemevymysletnějakoumetodu,jakbysizhromady

vyrobenéhozbožímohljedenčlověkvzítvícešpenátuaméněbrambor

adruhýzaseméněšpenátuavícebrambor,pokudbudechtít.Místo

toho,abyobadostalipřidělenopřesněstejnémnožstvíšpenátua

brambor.“

„Možná,šéfe.Aletonášzákladníproblémnevyřeší.Zkolektivního

hlediskabudoumítlidézasejenomto,cosevyrobí.“

„Nemůžemesialenějakdopředuzjistit,colidédoopravdychtějí,ato

pakvyrábět?Jinýmislovy,nemůžemepřiplánovánívýrobynějak

předvídatpřáníapotřebylidí–místotoho,abybylilidénucenipřijmout

pouzeto,cobylovyrobeno?“

„Otosesnažíme,šéfe,alenenítotakjednoduché.Představtesi

například,žeoprotipotřebámlidívyrobímepřílišmnohoburákůamálo

špendlíků.Pakvypotřebujemešpendlíkydřívenežburáky.Jinýmislovy,

lidéspotřebujísvojepřídělovélístkynašpendlíkydřívenežnaburáky.

Pakzačnouodebíratburáky,protožeužnedostanoužádnéšpendlíky–

“

„Aleběž!“

„Dobrá,změnapříkladu–začnoutřebaodebíratvícšpenátu,protože

užnedostanoužádnébrambory.Aleprotožemajípřídělovélístkyna

obojíaprotožejejichpotřebypřevyšujínabídkuobojího,nutněnakonec

takéspotřebujícelouzásobuobojího.“

„Jestlialelidéspotřebujíjedenproduktdříve,nežseobrátík

druhému,“zeptalsePetr,„nemůžemeztohousoudit,ževyrábímepříliš

máloprvníhoapřílišmnohodruhého?“

„Obvykleano,šéfe.Aleztohonedokážemeodhadnout,okolikvíce

bychommělivyrábětprvníhoaokolikménědruhého.“

„Nedásetoodhadnoutzrychlosti,jakoujsoutytodvaprodukty

spotřebovávány?“

„Ne.Protožekdyžseroznesefáma,žedojdemýdlo,taksihovšichni

půjdouvyzvednout.Mýdlotudíždojdevestátníchskladechdřívenež

jindy.Relativnírychlost,jakousilidémýdlovybírají,budevyšší,než

kdyžsilidébudoumyslet,žemýdlovydržícelýrok.“

„Nemůžemealeprůběžněpřizpůsobovatvyráběnámnožství,Adamsi,

dokudnedostanemespotřebumýdlaavšehoostatníhodorovnováhy?“

„Otosesnažímepořád,šéfe.Stálesealepotýkámesezávažnými

problémy.Jednímznichje,žejenmálověcísepocelýrok

spotřebovávárovnoměrně.Lidénetopíuhlímpocelýrok,alejenv

zimě.Apokudmajívdoměsklepnauhlí,požádajísiocelouzásobu,

jakmiledostanoupřídělovélístky.Přestofakt,žetřičtvrtinyzásobuhlí

jsouvyžádányvprvnímtýdnuspotřebníhoroku,ještěneznamená,žeje

zásobauhlínedostatečnánebožebudenedostatečná.Aledjepotřeba

hlavněvlétěavelkémnožstvídalšíchvěcíjespotřebovávánojen

sezónně.Jedinýdůvod,pročsilidévyzvedávajíoblečenírovnoměrně

každýměsíc,jeten,ženapřídělovélístkynaoblečenítisknemedata

platnosti…Adalšívěci,jakojsouzeleninaaovoce,jsouzase

spotřebováványjenvtěchněkolikaměsících,kdydozrávají,protožese

jindynedostanou.Stručněřečeno,snahaodhadnoutrelativní

nedostatekčipřebytekzrelativnírychlostispotřebyvprůběhurokuje

tvrdýmoříškem.Vevětšiněpřípadůtomy,kteřířídímeekonomiku,

musímeřešithrubýmodhadem.“

„Nedalobysetovyčíslitmatematicky?“zeptalsePetr.

Adamssezašklebilapokrčilrameny.„Kdyžnajdetematematickou

rovnici,kterábyvyjádřilalidsképotřebyapřání.Akdyžpodletéhle

rovnicedokážetezjistit,kdysibuduchtítdátkoktejlajakýtobude…A

tojsemseještěnezmínilojednomproblému.Cokdyžexistujenějaký

výrobek,kterýnevyrábíme,alekterýby–kdybychomhovyráběli–lidé

chtělivevelkémmnožství?Jaksedápomocímatematikyzjistit,žeby

lidétakovývýrobekchtěli,kdybyexistoval?Neboito,žejimtakovávěc

chybí?“

Petrsipovzdechl.„Tovšechnojedostpochmurné.Zdáse,žejsme

nucenivyvoditzávěr,ževnašemkomunistickémsystémunemůžeme

mítsvoboduvýběrupovoláníanisvoboduvýběruzboží.Jetotak?“

„Lidémajínavýběr,jestliuplatnísvojepřídělovélístkynebone,“

odpovědělAdams.

„Jinýmislovy,“řeklPetr,„simohouvybrat,jestlito,cojsmeproně

naplánovali,spotřebujínebone.“

„Správně,šéfe.“

Nastaladlouhápauza.

„No,napadáměještějedendruhsvobody,“řeklPetr,„atenjsem

odhodlánzavést.Jednáseosvobodukritizovatvládu.“

Adamsnanějzůstalzírat.Zdálose,žesenemůžerozhodnoutmezi

nedůvěrouaúlekem.„Myslítetím,žedovolímelidemkritizovatjednání

vládyatřebaseivláděvysmívat,anižbychomjezatopotrestali?“

„Přesnětak!“

„Pročbychomsemělinechatzničitběhemněkolikatýdnů?!Jestli

nechámelidi,abynásotevřeněkritizovali,přestanouznásmítstrach–

tedyztratívšechenrespekt.Nastaneexplozekritiky,kteránássmetez

našichkřesel–azVítěznéhosvěta.Ačehotímdosáhneme?Naši

nástupcizasesamozřejměkritikuzakáží,abysamimohlipřežít.Jestli

mámedělatreformy,taknejdřívsamipřijďmenato,coajak.Apakje

udělejmepotichuanikolivpodtlakem…“

Petrnakonecusoudil,žeAdamsjepřílišspjatýsexistujícímstatem

quoažebudemítnámitkyprotijakékolivinovaci.Bylodhodlán

pohnoutsevpředavyhlásitalespoňjednuzesvýchvelkýchreforem.

Vydalprohlášenívyzývajícíkekriticevlády.Slíbil,ženebudenijak

trestána,pokudbudekonstruktivní,pravdiváaodpovědná.Prohlášení

bylopublikovánovevšechnovinách,vysílánovrádiuavylepenona

plakátech.

„Tenmladýidiotsebrzyzničísám,“svěřilseBolšenkovKilašovovi,

kdyžspolupopíjelivodku.„Možnáaninebudememusethnoutprstem.“

Kapitola19

PETRdychtivěočekávalvýsledkysvéreformy.Nebylyžádné.

Nestalosenicztoho,copředvídalAdams,alenadruhoustranuaninic

ztoho,vcodoufalPetr.Zkrátkasejenzintenzivniltendruhkritiky,

kterýprobíhalvždycky.Nadřízeníkritizovalilidivpodřízenýchpozicích.

Vinasedávalatěm,kteřínebylivpostavení,abysemohliochránit.A

jakosoučástvnitrostranickýchavnitropodnikovýchintrikselidé

navzájemobviňovaliztoho,žejsouúchylkářinebosabotéři.

Vevětšímířetedyprobíhaloto,cobyloznámojakokomunistická

sebekritika.

Petrtedyvydaldalšínařízení.Přikázalzastavittentodruhkritiky.Na

chvílitakbylavelmiumenšena.Stálesialenikdonetroufalotevřeně

kritizovatnadřízené,Stranunebosamotnépolitbyro.

„Coseděje,Adamsi?Nebospíšpročsenicneděje?“

Adamsseusmíval.„Mohljsemtopředvídat,šéfe.Bylotocelkem

očividné.Staloseto,ženikdonevěřínašimprohlášením.Myslísi,žeje

totrik.“

„Trik?“

„Ano–trik,jakodhalitrozvraceče.Trik,jakvylákatnepřátelevládyna

veřejnostapotéjerozdrtit.Každýskritikoučeká,dokudneuvidí,cose

stanesostatními.Nikdonechcebýtprvní.Aprototakénikdonení.“

„Nemělibychomtajněnaříditněkolikalidem,abyzačalikritizovat

vláduaukázalitakostatním,žejetobezpečné?“

„Pročpořádchcetepáchatpolitickousebevraždu,šéfe?Mimotoby

tohlebyltrik.Pročtoprostěnenechátetak,jaktoje?“

„Pročsealevůbecnicnestalo?“opakovalPetr.„Pořádtomu

nerozumím.“

„Pravdouje,“řeklAdams,„žejsmevelmidobřechráněnipolitikou

Staleninaajehopředchůdců.Tivytvořilitakovouatmosférustrachu,

kterounepůjdejentakodstranit.Ato,cosestalo–aměljsemto

předvídat–bylovtétosituaciinherentní.“

„Jakto?“

„Protožemámeabsolutnímocaabsolutnímocznamenátaké

neomezenoumožnosttrestat.“

„Alejájsemveřejněslíbil,žetumocprotipoctivékriticenepoužiji!“

„Natomnezáleží.Tumocmáme,adokudjimáme,lidésebudoubát,

žejipoužijeme.“

„Akdyžjepřesvědčímotom,žesebududržetsvéhoslibu?“

„Pořádnatomnezáleží.My–tedyceláekonomickáhierarchie

Vítěznéhosvěta,jejížjsmehlavou–mámeabsolutnímocnad

ekonomickýmosudemkaždéhočlověka.Rozhodujemeotom,jakou

prácibudevykonávat,jestliudělábáječnoukariérunebojestliskončí

jakočističodpadníchstok.Můžemerozhodnoutotom,jaképřídělové

lístkykdodostaneakolikjichdostane–jinýmislovyotom,jestlibude

jístnebojestlizemřehlady.Předpokládejme,ženásněkdobude

otevřeněkritizovatažejehokritikatnedoživého.Pýchatimůže

zabránitvtom,abysveřejněpopřelsvojevlastníprohlášení.Alejsisi

jistý,ženebudešvpokušenístíhattohotokritikazaněco,cosjeho

kritikoupřímonesouvisí–napříkladzato,žejenepořádnýdělník,

neschopnývedoucínebosabotérazrádce?Aikdybysestyosobně

povzneslnadtohlepokušení,jsisijistý,žekritikůvpřímýnadřízenýči

někdojinývhierarchiivedeníhonepotrestávnaději,žesetaknahoře

zalíbí?Aikdybyvšichnivceléstruktuřevedeníbylitakovídobrácia

prostitakovéhopokušení,kdobybyltakovýmbláznem,abysito

risknul?Acokdybysekritikskutečněprovinilleností,

nekompetentnostínebozradouabylzatopozásluzepotrestán?

Neřeklibysipakvšichni,žebyltrestánzakritikuažeobviněníbylo

jenomzástěrkou?Acokdybykritiknebylpovýšenpouzeproto,žesi

objektivněnezasloužilpovýšení?Nepřipisovalibytopakvšichnistejně

jehokritizování?…Abychbylnaprostoupřímný–azdůraznilto,cochci

říct–taksinejsemjistý,jestlisámneriskuji,kdyžtitohlevšechno

říkám.“

Vítězoslavněseusmál.

„Ajakýjetvůjzávěrztohovšeho?“zeptalsePetr.

„Můjzávěrjeten,žekontrolanadlidskýmživobytím,nadvšemi

prostředky,kteréčlověkkživotupotřebuje,anadjehoekonomickou

kariérouznamenánakonecefektivníkontrolunadjehočinyislovy.To,

žečlověknemáekonomickousvobodu,nakonecznamená,ženemá

žádnousvobodu.KdyžjeStátjedinýmzaměstnavatelem,každýčlověk

senejenmusízdržetvšeho,cobymohlourazitjehonadřízené.Musí

zajítdáladělataříkatvěci,kterépotěšíjehonadřízené.Aprototumusí

býtvšechnotoneuvěřitelnépoklonkováníalichoceníStaleninovi–

jestlimiprominete,žetotakříkám.“

Petrsezvednulazačalpřecházetpomístnosti.„Dobrá.Vyhráljsi.

Abychtotedyshrnul:vnašemsocialistickémsystémunemůžeme

připustitiniciativu.Nemůžememítsvobodnývýběrpovolání.

Nemůžemesivybratzboží,kteréspotřebováváme.Nemůževněmani

existovatsvobodnákritikavlády…“

NáhlesezastavilazadívalsenaAdamse.„Aletohlejepřece

naprostýmopakemvšeho,cosepíševnašichsocialistických

učebnicích!Upřímně–jsemztohonaprostozmatený.BedřichEngels

řekl,že„socialismusjevzestupemzříšenezbytnostidoříšesvobody“–

cotímvlastněmyslel?“

„Mluviljenotom,jakétobude,ažbudekonečněnastolen

komunistickýráj,“odpovědělAdams.„Očividněnemluvilopřechodném

obdobímezikapitalismemakomunismem.Toobdobí,jakMarxvelmi

správněpoukázal,sebudevyznačovat„diktaturouproletariátu“.Akdyž

Marxřekl„diktatura“,taktímmysleldiktatura.“

„Ajakdlouhomátohlepřechodnéobdobítrvat?“

„Dokudnebudeodporkapitalistůzcelarozdrcen,jakřeklLenin.

Dokudkapitalisténezmizíanevzniknebeztřídníspolečnost.“

„Azajakdlouhomělotohlenastat?“

„Zaněkoliklet…Možnádesetiletí…Nevím.“

„Alekapitalistéaburžoaziebylizcelaporaženipředvícenežstolety!“

„Předpokládám,žekdybybyliMarxsEngelsemdnesnaživu,řekliby,

žepřechodnéobdobíbudetrvatdotédoby,dokudsezlidínepodaří

vykořenitvšechnyzbytkykapitalistickémentality,dokudsekaždý

nebudechtítzcelaobětovatprokolektivadobrokolektivunebude

klástnadsvojevlastní.“

„Alevždyťjsmemělivícenežstoletísněnízabíléhodne,vyzývání,

proslovů,denunciací,nucenýchprací,střelbyamučení–atazměnav

lidsképovazestálenenastala!“

„Lidskápovaha,šéfe,sezdábýtoněcotvrdšímoříškem,nežMarxs

Engelsempředpokládali.Říkali,žetonenílidskápovaha,kterávytváří

společenskéinstituce,aležejsoutospíšespolečenskéinstituce,které

utvářílidskoupovahu.“

„Nezníto,Adamsi,taktrochujakozapřahánívozupředkoně?…A

kdyžchtělvkapitalismunějakýčlověkpracovatprimárněprodobro

lidstvaanikolivprimárněprosvojedobro,taktosnadmohludělat,ne?

„Alevkapitalismu,šéfe,sklízelnejvětšíodměnu,kdyžpracovalsám

prosebe;tudížmělnejvětšípodnětyktomu,abypracovalsámprosebe

anikolivprodruhé.“

„Tojedovozováníkruhem.Kdyžčlověknenísobecký,nepotřebuje

býtmotivovánsobeckýmipodněty.Kdyžnacházínejvětšíuspokojenív

podpořeblahobytuaštěstídruhých,taktobudedělat;aneodvedouho

odtohosobecképodněty,protožejenebudepociťovat.“

„Paksimyslím,šéfe,žebyodpovědíbylonastavitspolečenské

institucetakovýmzpůsobem,abyčlověk,vedenýsobeckýmimotivy,při

vytvářenísvéhovlastníhoblahobytuzároveňpodporovalblahobytcelé

společnosti.“

„Socialismusalezačínápřesněnadruhémkonci,Adamsi!Socialismus

říká,žejediněpracíproblahobytceléspolečnostinakonecčlověk

podpořísvůjvlastníblahobyt.Motivjetokoneckoncůstejněsobecký.

Aleargument,soudědlevýsledků,sezdánepřílišpřesvědčivý…Vyjádřil

bychtotakto:„Chcibýtbohatý,“řeknesijednotlivecvetvémsystému.

„Jdiazbohatni,“odpovíšmu,„akesvémupřekvapenízjistíš,žejsiprací

prosebeobohatilcelouspolečnost.“„Chcibýtbohatý,“říkási

jednotlivecivdnešnídobě.„Oddejsepráciprocelouspolečnost,“říká

socialismus,„akesvémupřekvapenízjistíš,žetojetakéjistýzpůsob,

jakzbohatneštysám.“

„Nenítovznešenějšívýzva,šéfe?“

„Možná.Alezdásemi,žeotázkouspíšje,kterýsystémve

skutečnostifungujelépe.“

„Položiljstemiotázku,šéfe,comyslelEngelstím,žesocialismusje

vzestupemzříšenezbytnostidoříšesvobody.“

„Achano…Acotímtedymyslel?“

„Játocháputak,“odpovědělAdams,„ževkapitalismunebyljedinec

svobodný,alezotročený,protožedělnickoutříduovládalaa

vykořisťovalatřídakapitalistů;jedenčlověkbylovládánavykořisťován

druhým;dělníkmuselposlouchatpříkazysvéhozaměstnavatelenebo

hladovět.Asocialismusznamenáosvobozeníodtohovšeho.“

„Právětohlenějaknevidím,“řeklPetr.„Vjakémkolivspolečenském

systémuvýrobymusíbýtorganizace.Musíexistovatti,kteřířídí,ati,

kteříjsouřízeni;ti,kteřívydávajípříkazy,ati,kteříjevykonávají.Musí

přeceexistovatvedoucíhierarchie.Užpřistavbějedinéhodomumusí

někdorozhodnout,kdeajakbudetendůmstát.Musíexistovat

architekt,kterýhonavrhne,stavbyvedoucí,kterýinterpretujejeho

plányakterýrozhodne,kdobudedělatco–“

„Alevsocialismu,šéfe–narozdílodkapitalismu–neexistuje

vykořisťovánídělníkůveprospěchziskuzaměstnavatelů.“

„Vsocialismu,“odvětilPetr,„jeStátjedinýmzaměstnavatelem.Pokud

sidělníkrozhněvámocStátu,pakužnemá,kambysejinamobrátil.

Můžetrpětdalekovětšítyraniívsocialismu,nežjakousidovedu

představitvkapitalismu.Pokudsedělníknepohodlsněkterým

zaměstnavatelemvkapitalismu,pakmohljítjinamanajítsijiného

vykořisťovatele.Astrachztoho,ževlastnídělníciodejdoukněkomu

jinému,muselumenšitvykořisťováníprováděnékaždým

zaměstnavatelem…Alepokudsivsocialismudělníknezískápřízeňtěch

umoci,můžebýtdonucenhladovět.Nenínikdojiný,kdobyho

zaměstnal.“

„Šéfe,možnámělEngelsnamyslito,ževneřízenémdivokém

kapitalismupřicházelykrizeadepresezcelabezohledunapřánílidí,

kdežtovsocialismuspolečnostvzalavědoměsvůjosuddovlastních

rukouajevtomhlesmyslusvobodná.“

„Tovidím,“řeklPetrsarkasticky.„Akdovpraxitvoříspolečnost?Kdo

jetouspolečností?“

„Společnost–tojevšechenlid.“

„Aleběž!Všechenlidpřecinedělážádnározhodnutí.Nemáanižádné

jednotnévědomí,pomocíkteréhobyserozhodoval.“

„Dobře,aleStátdělározhodnutí.“

„AkdojeStát–?“

Adamssezašklebil.„Státjsmemy.“

„Přesnětak.Státjepyramidálníhierarchiílidí,najejímžvrcholkuv

současnostistojímjá,“řeklPetr.Udělalosemutrochunevolno,když

pomyslelnavšechnutuohromnouodpovědnost,kterányníležínajeho

ramenou.„Aztohoplyne,Adamsi,žesenašespolečnostskládáz

maléhomnožstvívládcůavelkéhomnožstvíovládaných.Avládcimají

svouhierarchii,najejímžvrcholkustojíjedinýčlověksmocíčinit

konečnározhodnutíařešittakvšechnyspornéotázky.Takžekdyž

říkáme,že„společnost“udělátočiono,taktímmyslíme,žeStátudělá

točiono.AkdyžříkámeStát,mámenamyslivládnoucíhierarchii.

MámenamysliOchránce;mámenamysliStranu;mámenamysli

ústřednívýbor,politbyronebonakonecsamotnéhoDiktátora–či,“Petr

seušklíbl,„diktátorovazástupce.“

„Alevsocialismu,“protestovalAdams,„Státnesloužívůli

vykořisťovatelůprotiproletariátu,alesloužísamotnýmProletářům.Stát

jepouhýmmechanismem,kterýmlidvyjadřujesvouvůli.Jediktaturou

proletariátu–“

„Nebojediktaturounadproletariátem?Řekněmesitootevřeně.V

našemsocialismujenomhrstkalidí–napříkladCentrálníplánovací

komise–vytváříekonomickýplán.Zbytkulidínezbývánicjiného,než

jejichplánprovádět.Veškeráiniciativavycházízcentraažádnáz

periferie.“

„Taktomusíbýt,šéfe.Nemělobyvýznammítcelkovýpětiletýplán,

kdybysekaždýmohlrozhodnout,žebudedělatněcojiného,nežcojev

tomplánuurčeno.Tobybylnaprostýchaos.“

„Nenašlibychomalenějakýjinýsystémorganizacevýroby,kterýby

umožňovalvětšísvobodu,Adamsi?Nenašlibychomsystém,kterýby

umožnil,abyiniciativavycházelazvícecenter?Cosevlastněve

skutečnostistalovkapitalismu?Mělitehdydělnícimožnostodejítz

jednéprácedojiné,kterájimvyhovovalalépe?Mohlijednotliví

kapitalistésamirozhodovatotom,cobudouvyrábětajaktobudou

vyrábět?Mohlisilidévybratzboží,kteréchtěli,aodmítnoutto,které

nechtěli?“

„Nevím,jaktopřesněchodilozakapitalismu,šéfe.Todnesneví

nikdo.Avzhledemktomu,nakolikjsmezničilinebopřepsali

kapitalistickouliteraturu,dalobysetozjistitjenstěží.Jistěseale

nebudemevracetkonomuzdiskreditovanémuavykořisťovatelskému

systému–kteréhosesvětzbavilzacenutolikakrveaobětí–abychom

seodnějučili,jakvylepšovatsocialismus!“

„Dobrá,“souhlasilPetr,„zapomeňmenakapitalismus.Stálemiale

neníjasné,comyslelEngelstím,žesocialismusjeříšísvobody.Anení

mianijasné,comělnamysliMarx,kdyžříkal,žeStátvsocialismu

postupněodumřeaužhonebudevícepotřeba.Mněsezdá,žeprávěv

socialismuStátjeamusíbýtvšemohoucí,vševědoucía

všudypřítomný…“

Podívalsezamyšlenězokna.

„Adamsi,přesvědčiljsimě.Vnašemsocialismujesvobodajednotlivce

zkrátkanemožná,apokudbychsnaduspělvjejímpovzbuzování,cožse

naštěstínestalo,takbychjednoduševytvořilchaos.“

Adamsvypadalspokojeně.Šňuplsitabáku.

„Jeještějedendůvod,šéfe,pročjsteneuspělsesvojíkampaníza

povzbuzeníkritiky.Státvlastnívšechnanakladatelství,všechnytiskárny

avšechnynoviny.Můžetejmenovataodvolávatvšechnyjejichvedoucí,

opodřízenýchnemluvě.Nikdoznichbysipřirozeněnetroufluveřejnit

něco,cobybylovůčinámkritické–ledanapřímýrozkaz.“

„Dobrá,dobrá!Užjsemtopochopil,Adamsi.Učímsepomalu,ale

dělámpokroky.“

Kapitola20

PETRsAdamsembyliveStaleninověkancelářinasvépravidelné

konferenci.

Interkomzabzučel.OzvalseSergejůvhlas:„Bolšenkovovůvtajemník

jenatelefonu,VašeVýsosti.Říká,žeČíslo2byrádpozvalČíslo13k

sobědokanceláře.“

PetrsezašklebilnaAdamse.Tohosebál,přestožetoužnějakou

dobuočekával.Tobylamomentálnějehonejvětšípřekážka.

„Nemůžešmutomítzazlé,“řeklAdams.„Koneckoncůmápořád

vyššíčísloapodleprotokolumusínižšíčíslopřijítkvyššímu,kdyžje

pozváno.“

„Nemůžutoodmítnout?“

„Udělášlépe,kdyžzanímzajdeš.Kdybysizačalmyslet,žeseho

bojíš,–“

„Řeknitomutajemníkovi,“zavolalPetrpřesinterkomnaSergeje,„že

zástupceČísla1ráduvítáČíslo2zde,vkancelářiČísla1,přesněvetři

čtvrtěnačtyřizítraodpoledne.“

Adamsovopozdvihnutéobočívyjadřovalosměsobdivua

pochybností.

Zapětminutinterkomzabzučelznovu.„Bylotodostobtížné,Vaše

Výsosti,“oznámilSergej.„Číslo2vámvzkazuje,žetopovažujeza

naprostéporušeníprotokolu,alejelikožsejednáonaléhavouzáležitost,

uvolujesepřijítpřibližněvtudobu,kteroujstenavrhnul.“

„Řeklpřibližně?“

„Ano,VašeVýsosti.“

„Děkuji,Sergeji.“Vypnulinterkom,usmálseaotočilsekAdamsovi.

„Budemictí,kdyžtubudeštaké„přibližně“vestejnoudobu.Nějaké

rady,jakbychsnímměljednat?“

PříštídenpřišelAdamsdoStaleninovykancelářepřesněvetřičtvrtě

načtyři.

„Vím,žeBolšenkovschválněpřijdeoněcopozději,“řeklPetr.

Bolšenkovdorazilasipětminutpočtvrté.„Myslím,žejenačase

vyjasnitsipárvěcí,“začalbezúvodu.„PročnemohuvidětČíslo1?“

„Slyšeljsioznámenívrádiu.Četljsinoviny,“odpovědělPetr.„Číslo1

sipřejezůstatosamotě,abysemohlsoustředitnavážnépolitické

problémy,ajmenovalměsvýmzástupcem,abychjednaljehojménem.“

„TosihrajnaProletáře,alenenamě,hochu.CojeseStaleninem?

Měldalšízáchvat?Neníužschopnývládnout?“

Vědělto,nebojenhádal?Petrsesnažilzachovatpokerovoutvář.

„Kdyžtohotolikvíš,pročseptáš?“

„Takžeměldalšízáchvat,“konstatovalBolšenkov.„Mělbybuď

rezignovat,nebobypolitbyroměloprohlásit,žejenezpůsobilýažejá

převezmujehomístojakojehonástupce.“

„Tobytipřišlovhod.“

„Hodlámtuhlevěcpředložitnadalšímzasedánípolitbyra!“

„Nasvojevlastníriziko,“varovalhoPetr.„Číslo2neníšpatnápozice.

Prozatímsesnísmiřanedersevýš,nebonarazíš.“

„JakoČíslo2nemínímtolerovattakovévýhrůžkyodČísla13–

zvláštěne–“

„Tomipřipomíná,“vpadlmudořečiPetr,„pročjsemchtěl,abyspřišel

včas.Nemělbyszmeškatvysíláníve4:15.Ateďje4:15.“

Zapnulrádionastěně.Hladkýalibozvučnýmoderátorůvhlasbyl

právěuprostředvěty.

„…takžeJehoExcelencepovýšilasoudruhaPetraUldanovazČísla13

nanověvytvořenéČíslo1A.Číslo1AbudepřímopodČíslem1anad

všemiostatnímiČísly.JehoExcelencespotěšenímoznamuje,žetento

krokmáplnoupodporuJehoVýsostiČísla2,soudruhaBolšenkova;

JehoVýsostiČísla3,soudruhaAdamse;aceléhopolitbyra…“

PetrvypnulrádioacynickysenaBolšenkovausmál.„Nebudeme

okamžitěrušitto,cobyloveřejněvyhlášeno,že?“

„Vímtaké,“poznamenalBolšenkovsuše,„žeStaleninnebylvestudiu

přivysílání,vněmžtěoznačilzasvéhozástupce.Bylatojennahrávka.“

Vjehoočíchseobjevilchladný,hrozivýzáblesk.

„PročbyStaleninnemohlmluvitznahrávky,kdyžchce?“odpověděl

Petr.„Nemusísnadbýtvevysílacímstudiuosobnějenprotvoje

potěšení,ne?“

„Natakovéhonevzdělanéhomladíčkaseučíšdostrychle,“řekl

Bolšenkov.PohnulhlavousměremkAdamsovi,anižbysenaněj

podíval.„Tohlemalévysíláníbylpravděpodobnějehoplán…Přiznávám,

žejsemsidostrychleneuvědomil,cojenyníočividné.Tvůjotectěze

strachu,žebudeochrnutý–azestrachuzemě–připraviljakosvého

nástupce.Tobylazávažnáchyba.Bylabybezprecedentníkatastrofa,

kdybysetakovýignorantskýamatérsmlékemnabraděstalDiktátorem

Vítěznéhosvěta.Naštěstíktomunedojde.Jetopřekvapiváchyba,

kterábylaběžnáprokapitalistickouburžoazii,kdyotcovépředpokládali,

žesynovépodědilijejichschopnosti.Aobzvlášťpřekvapivájetato

chybauStalenina.Každýmarxistaví,žeschopnostijsouurčenéhlavně

prostředímavzděláním–atyjsivyrůstalvpodivnémprostředía

nedostaljsipatřičnévzdělání.NikdynebudešDiktátorem,protože

nemášschopnostisevtomkřesleudržet.Ani,“–tentokrátses

pohrdánímpodívalnaAdamse–„spomocíČísla3.Vzdejtohneda

možnátěnechámnaživuněkdevústraní.“

„Obdivujitvojiupřímnostavýřečnost,“řeklPetr.„Zařídiljsemse

odpovídajícímzpůsobem.…Ajestlijsiskončil,můžešteďjít.“

„Musímtěvarovat,“řeklBolšenkovklidným,ledovýmhlasem,

„nepokoušejsemězlikvidovat.Zjistilbys,žejetodostriskantní

podnik.“

„Cojsemtiříkal?“vyštěklAdams,jakmileBolšenkovodešel.„Měljsi

honechatzlikvidovatokamžitě.Teďužjepřílišpozdě.Bylobláznovství

postavithodočelaarmádyanámořnictva.Nemluvilbytakhle,kdybysi

nebyljistsvoumocí.“

„Myslísi,žesnímbuduhrátjehohruvnitrostranickýchintrikažemě

vníurčitěporazí,“řeklPetr.„Musímeprovéstněconovéhoa

nečekaného,cohovyvedezrovnováhy.“

„Co?“Adamsvypadalpodezřívavěatrochupoplašeně.

„SoubojomocmezimnouaBolšenkovemseneodehraje,pokudtuto

mocpředámdorukoulidu.“

„Comášnamysli?“

„Uspořádámevolby.“

„Vždyťpořádámepravidelnévolby!“

„To,copravidelněpořádáme,“řeklPetr,„jeabsolutněnesmyslné.Na

každýúřadmámejenjednohokandidátaavoličnemážádnývýběr.

Můžehlasovatjenproneboproti.Amusíhlasovatveřejně.Amusí

hlasovat.Aví,žepokudnebudehlasovatpro,budemítvážnépotíže.“

„Nechcešsnadříct,“řeklAdams,kterýteďvypadalopravdu

vyděšeně,„ženechášlidihlasovattajně?!Cokdyžpakbudouhlasovat

protivládnímkandidátům–aaninebudememocizjistit,kdozato

může?“

„Chciudělatpřesněto.Chcitajnéhlasováníaochranujehotajnosti.

Dokudlidénevolítajně,nemohouvolitsvobodně.Veřejnéhlasováníje

hlasovánípodhrozbou.Dneslidéhlasujíprovládníkandidáty,protože

jinakbysemohliocitnoutvnápravnémtáboře.Skutečnéveřejné

míněnínemůžebýtznámo,dokudtonebudemíněnísvobodné.“

„Pořádříkám,žemášzvláštnínadánípropáchánípolitické

sebevraždy,“odpovědělspovzdechemAdams.„Užjsistanovildatum

našípopravy?“

„Tentokrátbudutrochuopatrnější,Adamsi.Nejprveprovedeme

experimentvmenšímměřítku.Vtomhleměsícijsouplánovány

pravidelnévolbyveFrancouzskésovětskérepublice.Tamsvůjplán

vyzkouším.“

OdeslalsvérozkazydoFrancie.Nakaždýúřadmělibýtnominováni

nejménědvakandidátianemělosebránitnikomu,kdobychtěl

kandidovatzesvévůle.

Obrovskávlnadálnopisnýchzpráv,telegramůatelefonátůzaplavila

Kreml.Všechnotobylyprosby,žádosti,téměřpožadavkyna

podrobnějšíinstrukce.Pocházelyodkrajskýchkomisařůjmenovaných

Moskvouneboodkrajskýchnárodníchvýborů.Všichniseptalinatotéž.

JakéhokandidátačikandidátysiKremlpřejenominovat?Vminulosti

kandidátyvždyvybíralbuďpřímoKreml,nebojehomístnívyslanec,či

místnístranickáorganizace.Aivtěchtopřípadechmístnístrana

kandidátapouzedoporučilaavždyčekalanajehoschváleníKremlem.

Nynínikdonevěděl,jaksemápostupovat.Nominovánívícekandidátů

bylomatoucí.Všichnihlásali,žejsouloajálnímikomunistyažejsou

věrnikremelskélinii.Alejakmělikremelskouliniirealizovat,když

nevěděli,jakáje?Jakmohlinominovatkandidáty,kteréKremlchce,

kdyžjimKremlneřekne,kteřítomajíbýt?

Petrnavšechnydotazyodpovídal,žemajínaprostouvolnostve

jmenováníkandidátůažesekandidátemdokoncemůžestátkdokoliv,

kdootoprojevízájemzvlastníiniciativy.Nestaráseoto,jakjimpo

telefonuříkal,jestlijsounominovaníkandidátivěrnísoučasné

kremelskéliniičinikoliv;skutečnýmcílemKremlujevytvoření

inteligentníaotevřenéopozice.

Místníautoritybylyzmatenyještěvíce.Celérokyageneracese

Kremlvěnovaltomu,abyvymýtilitynejmenšínáznakyjakékoliv

opozice.Pročbysináhlepřáljejívznik?

Všichnipotédospěliktémužzávěru.Totojejednodušenový

kremelskýtrik,jakopozicivypátratanáslednějizneškodnit.Nikdoz

nichsenechtělstátobětítohotoočividnéhoúskoku,alevětšinabyla

ochotnásMoskvouhorlivěspolupracovat,zvláštěcosetýčedonášení

nadruhé.

Avšichnipožadovalipsanéinstrukce,abysvůjpostupmohlikrýt.

Postupbylnakonecvšudestejný.Místníautorityvybralyjednoho

vládníhokandidáta,zaslalyjehozáznamy,vekterýchchválilyjeho

loajalitu,oddanostazápal,apakčekalynapotvrzeníjehokandidaturyz

Kremlu.Pakvšichnihledaliopozičníkandidáty.Jejichpředpokladem

bylo,žeseopozičníkandidátistanouobětnímiberánky.Kdyžbylajejich

jménazaslánadoKremlu,bylaobvykledoprovázenasvazkem,vněmž

bylyvyjmenoványdůvody,pročjedotyčnýpodezřelýz

protisocialistickéhosmýšlení.Petrinformovalmístnívýboryakomisaře,

žeKremlnebudedoničehozasahovataževšechnynavrženékandidáty

schválíautomaticky.

Opozičníkandidátisepojmenovánívětšinouzříkalinominace.Potom

jimbylopřikázánonominacipřijmoutaprovádětkampaň.Tatokampaň

pakvětšinouspočívalavtom,žedotyčnývšudevysvětloval,pročby

mělbýtzvolenvládníkandidát,aujišťovalosvénaprostéoddanosti

vládě.

IpaksemístíautorityptalyKremlu,kteréhokandidátamajípodpořit.

Očividněchtělymítnějakýpsanýpříkaz,kterýmbysezaštítilypři

případnémpozdějšímvyšetřování.

Kdyždošlonatajnostvoleb,místníusoudili,žeto,coKremlchce,

nejsouskutečnétajnévolby,alevolbyzdánlivětajné,abymohlibýt

odhalenipřípadníneloajálnívoliči.

Kdyžnastaldenvoleb,voličisenechtělinechatnachytat.Všichni

hlasovaliprovládníkandidáty.Krajskévýborypakhlásilybuď100%,

nebo98anějakýzlomekprocenta,abyukázaly,žestáleexistuje

několikúchylkářůasabotérů,kteřímělibýtvypátráni,abyposloužili

jakoobětníberáncivládníhoselhání.

HnedpovolbáchKremlopětzaplavilydopisy,telegramyatelefonáty.

Jakýtrest,tázalyse,bymělpostihnoutneúspěšnéopozičníkandidáty?

Petrbylnaprostozklamán.

„Vidíš,Adamsi,“řekl,„coslidmiudělaladesetiletíútlakuastrachu.

Nemohujeanidonutitktomu,abyučinilinějakouvlastnívolbu.

Nedokážulidemvnutitdemokracii!“

„Upřímně,šéfe,“odpovědělAdams,„nechápu,ocosesnažíte.Vždyť

mymámedemokracii.Jaknámvšechnynašeučebniceříkají,mymáme

jedinouskutečnoudemokracii,lidovoudemokracii,socialistickou

demokracii,komunistickoudemokracii.Tovestarémkapitalistickém

režimumělipředstíranoudemokracii,falešnoudemokracii,kdevšichni

dělnícimuselivolittak,jakjimjejichkapitalistickýšéfpřikázal,jinak

ztratilipráci.Používalitaképředstíranouopozici,jakojstesesnažil

zavéstveFrancii;alejelikožkapitalistévlastnilipolitikyzobouzdánlivě

soutěžícíchhlavníchstran,nebylrozdílvtom,kterástranabylazrovnau

moci.“

„Podletoho,jaktoskapitalistynakonecdopadlo,Adamsi,vtomhle

nebylizrovnaúspěšní–vzhledemktomu,kdevšudesekomunistické

stranydostalykmoci.“

„Předpokládám,šéfe,žekapitalisténakonecztratilinaddemokracií

kontroluaburžoaznívládymuselyčelitskutečnéopozici…Alejistě

nepokládátepolitickouopoziciarozkolzaideál.Politickýmideálemje

harmonie,loajalita,jednomyslnost.Tohodosáhlažsocialismus.Akdyž

lidstvopostaletíchkrveproléváníaobětídosáhlotohotoideálu,chtěl

bysteznovuobnovitstranickérozbrojearozkolvespolečnosti!“

Petrsizapálilcigaretu.Nebylsijistý,jakbynatohleodpověděl.

„Harmonieajednomyslnostjeto,cochceme,“řeklnakonec.„Ale

opravdováharmonieajednomyslnostjsouzaloženynasvobodnéma

nevynucenémsouhlasu,nenítozdáníjednomyslnosti,kteréje

vynucenohrozbamiazastrašováním.Možnájesvobodnáadobrovolná

jednomyslnostideálemamožnásemulidstvomůžepostupněpřiblížit.

Alemůžehoněkdydosáhnout–přiabsencivšeobecnévševědoucnosti

avšeobecnéhosebezapření?“

„Šéfe,jakýpřesnějeváškonceptdemokracie?“

Petrsesnažilurovnatsimyšlenkyapomalupřitomvdechoval

cigaretovýkouř.

„Demokracie–tedypodleméhonázoru,“začalpomalu,„existuje

tehdy,kdyžvládazávisínasvobodnévůlilidutakovýmzpůsobem,žeje

možnájejípoklidnávýměna,kdyžsevůleliduzmění.“

„Zatímcodnes–?“

„Zatímcodnes,jakdobřevíš,jevládavyměnitelnájenomúmrtím,

vraždounebonásilnýmpučem.“

„Ajakzajistítetumožnostpoklidnévýměny,šéfe?“

„Tím,ženechámsvobodnérozhodnutínavětšinělidí.“

„Avěříte,ževětšinalidíbudevždyjednatmoudřeažebudevědět,co

jepronidobré?“

„Samozřejmě,žene.Nikdybychnezaložilvláduvětšinynatakovém

nesmyslu.Založilbychjinapředpokladu,žejetotennejlepšízpůsob,

jakzachovatvnitřnísmír–jaksevyhnoutnásilíaobčanskéválce.“

„Neznamenátoovšem,šéfe,ževěcipakbudourozhodnutyvždytím

způsobem,jakjechcemítvětšina–bezohledunato,jakšpatná,hloupá

nebonebezpečnámohoupřánívětšinybýt?“

„Souhlasímstebou,Adamsi,žemenšinamůžebýtčastokrát

moudřejšíneboblížepravděnežvětšina.Alekdomeziniminakonec

rozhodneajakbudetotorozhodnutívynucovat?“

„Tojejednoduché,šéfe.Myrozhodneme.Tak,jaktoužděláme.My

učinímerozhodnutíamysihotakévynutíme–amyjsmejistě

kompetentnějšíanesrovnatelnělépeinformovanínežvětšina.“

„Adamsi,jásámjsemsoučástítoho„my“teprveněkolikměsíců,ato

nikolivzásluhousvýchschopností,alenáhodousvéhozrozeníči–jestli

totakmohuříct–rodinnounáklonností.“

„Vyjstealevýjimka.“

„Díky,“řeklPetr.„Jestliseovšemnepletu,podobnýmzpůsobembyli

vybíránikrálovéještěvpředkapitalistickééře,anejsemsijistý,jestli

tentozpůsobnenízdlouhodobéhohlediskalogickýmvyústěnímvlády

menšiny.Menšina,jaksemizdá,semusíumocidržetkombinacídvou

způsobů.Zaprvémusímítkontrolunadvšemizbraněmiaužitímnásilí

neustálepotlačovatsvéoponentyprostřednictvímzatýkání,čistek,

nápravnýchtáborůasouvislévládyteroru.“

„Adruhýzpůsob?“

„Druhýzpůsobje,Adamsi,ten,ževládnoucímenšinamusímít

alespoňpasivnípodporuvětšiny.Tohomůžedosáhnoutněkolika

způsoby.Třebatak,žepřesvědčívětšinuotom,ževládnoucímenšinaje

jíinherentněnadřazenáažejezavšechokolnostíjejívládanejlepším

způsobem,jakzachovatmír.Kdyžvšichnisouhlasístím,žepříštím

vládcembymělbýtnejstaršísynvládcesoučasného,bezohleduna

jehoschopnostineboinormálnost,alespoňtozamezíválceo

nástupnictví,kdyžsoučasnývládcezemře.“

„Pokudjetriksvládoumenšinytakjednoduchý,“řekAdams,„proč

toliktoužítepovláděvětšiny?“

„Protoževládamenšiny,jaksemizdá,spočívánaneustálémužívání

kombinacesílyapodvodu,“odpovědělPetr.

„Ještěstálejstealenevysvětlilvýhodyvládyvětšiny.“

„Většinanemusíbýtdokonalá,“řeklPetr,„aspoňaleznásvojevlastní

přánílépenežkdokolivjiný.Akdyžseprovádípolitika,kteráplnípřání

největšíhopočtulidí,jepravděpodobné,žejimpřinesenejvětší

uspokojení–neboalespoňnejmenšízklamání.“

„Většinamůževědět,cochce,šéfe,aleužnemusívědět,jaktoho

nejlépedosáhnout.Člověksenemusímocsnažit,abyvěděl,cochce,

alevyžadujejistouinteligenci,abypoznal,jakéjsoupatřičnézpůsobya

prostředky,jaktohodosáhnout.“

„Pravda.Aleurčitěpomůže,kdyžbudevětšiněumožněno,abyseona

pokusiladostatto,počemtouží–místotoho,počemtoužímenšina.“

„Ještějstemialenevysvětlil,šéfe,jakvládavětšinypodpořívnitřní

smír.Nezačnemenšinabojovat,kdyžsevětšinapokusíprosaditněco,

cosejínebudelíbit?“

„Možnábyzačala,kdybyšloomenšinu49%–vkterémžtopřípadě

byvětšinaudělaladobře,kdybypostupovalaopatrně.Veskutečnosti

byvždybylodobrouzásadou,abysevětšinanepokoušelauvalitna

početnoumenšinupolitiku,protikterébytatomenšinamělasilné

námitky.Členvětšinyvjednésituacinavícnikdyneví,jestlisenestane

členemmenšinyvjinésituaci.Ztohotodůvodusimyslím,žebyvláda

většinymohlabýtménětyranskounežjinédruhyvlády.Anakonec–

abychzodpověděltvojiotázku,Adamsi–jevládavětšinynejlepší

zárukouudrženívnitřníhosmíruztohodůvodu,ževpřípaděnepokojů

neboobčanskéválkyvětšinaobvyklezvítězí,ačímpočetnějšíje,tím

pravděpodobnějšíjejejívítězství.Pokudtedyspočítámehlavy,menšina

můžedopředupoznatmarnostuchýleníseknásilíjenproto,aby

prosadilasvou.Ajakmileserozhodnutívětšinystanouakceptovaná

jakozpůsobřešenísporů,mohlbytobýttennejklidnějšíanejstabilnější

zevšechsystémů.“

„Dobrá,“řeklAdams.„Předpokládejme,žebychsouhlasilstím,cojste

právěřekl.Stejnětrvámnatom,ževládavětšinyjevnašemsocialismu

nemožná–anaopak.“

„Proč?“

„Právějsteviděl,proč.Řekljste,žeexperimentsdemokraciíve

Francouzskésovětskérepubliceselhal,protoželidéžilipogeneraceve

strachu,aženynísetohostrachumusízbavit.Takéjstealepoukázalna

to,žetonebudemožné,protožejejichstrachjeinherentnísoučástí

socialistickéhosystému.VsocialismuStátkontrolujeveškerápracovní

místa.Vsocialismuzávisíkariéraaživobytíkaždéhočlověkana

menšině,nahierarchii,natěch,kteříjsouumoci.Tatohierarchiemáv

rukouabsolutnímocnadživotemasmrtíkaždéhojedince.Ničínázor

tudížnenísvobodný.Ikdybyněkdonašelodvahuvyjádřitinteligentní

názor,nemohlbyzískatnestrannéinformacepotřebnéktomu,abysi

homohlvytvořit.Stát–tedyvládnoucíhierarchie–tiskneaovládá

veškerénoviny,knihy,časopisyavšechnyostatnízdrojeinformací.

Vlastnívšechnyprostory,kdebysedalouspořádatshromáždění.

Vlastnívšechnyškolyarozhodujeotom,cosebudoulidéučitužod

nejrannějšíhodětství.Anikdomimoninemáprostředkyaniodvahu

vyjadřovatsvojepřesvědčenínaveřejnosti.Zatakovýchpodmínek

veřejnémíněnínejenženenísvobodné,cožjejedinýpřípad,kdymůže

mítnějakývýznam,alenedáseanizjistit,jestlivůbecexistuje.“

Adamsnynípoužilmojevlastníargumentylépe,nežjsemtoudělaljá

sám,pomyslelsiPetr.Nahlasřekl:„Nemohlibychomdovolit

jednotlivcům,abysizaložilisvojevlastnínoviny,vydávalisvojeknihy,

pamfletyatakdále?“

„Myslíte,šéfe,abysestalizaměstnavateli;abynajímaliavykořisťovali

tiskaře,reportéry,spisovateleadalšílidi;abymělizisksamiprosebea

abyvlastnilisvojevýrobníprostředky?Tovšechnobypřecebylonegací

socialismu.“

„Možnábychomjednotlivcůmnemělidovolitprovozovattyhlevěci

prozisk,Adamsi,alejenvjejichvolnémčaseanajejichnáklady.“

„Kdebyvzalikapitál,abymohlizačítstakovýmprojektem,šéfe?Jak

byhradilináklady?Akdybyjejichnovinykritizovalyvládu,jakdlouho

bysiudrželisvojenormálnízaměstnání,díkyněmužzískávají

prostředkykživobytí,kteréjimvládapřiděluje?“

„Vládabyjimmělaslíbitimunituprotipotrestání,“řeklPetr.

„Alejděte,šéfe.Tohlejsmeužpřeceřešili!Tojstejimslíbilpři

volbáchanikdovámneuvěřil.Základnísituacejepořádstejná.My

mámemocjepotrestat.Mámemocnadveškerýmjejichživotemismrtí.

Kromextrémníchprostředků,jakýmijsoupopravynebonápravné

tábory,jimmůžemeznepříjemnitživottisícemdrobnějšíchzpůsobůa

šikan,ukterýchaninemusíbýtnaprvnípohledpatrné,odkud

pocházejí.Ajedinouvěcí,kterábynámbránilavevyužitítétomoci,by

bylonaševlastnísebezapření–našeodhodlánídodržetsvůjvlastníslib.

Auvěřilbyněčemutakovémuopatrnýčlověk?Uvěřilby–povšech

jehovlastníchzkušenostechazkušenostechjehorodičůapříbuzných–

vládnímuslibu?“

KdykolivPetrhledalodpověďnaAdamsovyargumenty,buďzíralz

okna,nebosizapálilcigaretu.Tentokrátudělalobojí.

„Jetochmurnávyhlídka,“řeklnakonec.„Docelajsiměpřesvědčilo

tom,žesocialismusjeneslučitelnýsdemokracií,neslučitelnýs

jakýmkolivvyjádřenímsvobodnévůle.Pomalusizačínámmyslet,že

režimotrokářstvíateroruzavedenýmýmotcemaBolšenkovemnení

jennáhoda,žetonenínějakéobludnépřevrácenísocialistickýchideálů,

alelogickýanevyhnutelnývýsledekuplatňovánítěchtosocialistických

ideálů!Nutíšmědojítkzávěru,žesocialismusznamenánaprosté

popřenísvobodyjednotlivceaabsolutnídiktaturuvládnoucískupiny.“

Adamsvypadalpotěšenrozsahemsvéhovítězstvíarozhodlseho

ještězavršit:„Jemilíto,žetovypadátaknegativně,aleještějsemse

nezmíniloněkolikavěcech.Napříkladjakmilepřijmemepětiletýplán,

musímesehodržet.Nemůžemedovolit,abynějakáproměnlivávětšina

neustálenarušovala,revidovalaareorganizovalanašiplánovanou

ekonomiku–“

„Dobrá,dobrá,“přerušilhoPetr.„Prodnešekužtohobylodost.“

KončitkonferencesAdamsemvtomtoduchuseužpomalustává

pravidlem,pomyslelsi.

Kapitola21

ADAMSmělužtéměřhodinuzpoždění,kdyždorazilnakaždodenní

poradusPetrem.

Bylbledýaotřesený.„Bolšenkovovilidéseměprávěpokusilizabít!“

Těžcedýchal.

„Kde?Jak?“

„Několikokamžikůpoté,cojsemodešelzkanceláře,“odmlčelse,aby

popadldech,„Centrálníplánovacíkomise…Byljsemvesvémautě…

Jinéautonáspředjelo…Chlapsevyklonilazačalstříletzesamopalu…

Mířilnamě…Skrčiljsemsenapodlahu.Můjřidičtodostal…Autovjelo

nachodníkanarazilododomu.“

„Jsizraněný?“

„Zázrakemne.Alemocnechybělo.Mámnervynadranc.“

„Cojsiudělal?“

„ZavolaljsemBezpečnost.Řekli,žezřidičevyndajíkulkyabudouje

zkoumat.Nemyslímsi,žebyztohoněcozjistili.“

„Viděljsipoznávacíznačkutohoauta?“

„Ne.Anejsoužádnísvědci.“

„Jakéautotobylo?“

„Stejné,vjakémjezdímjá.“

„Říkaljsi,žetobyliBolšenkovovilidé.Jaktomůžešvědět?“

Adamssenanějnedůvěřivěpodíval.„Kdojiný?Kdojinýbyměl

motiv?Kdojinýbyměllidiavybavení?Kdojinýbysitroufl?Nejhorší

natomje,ženevíme,kdovšechnohopodporujeajakmocužovládl

Státníbezpečnost.Užmivěříte,kdyžříkám,žejetobuďon,nebomy?

Musítesepostaratojehookamžitoulikvidaci!“

„Nechcidátčlověkazastřelitneboodsouditjennazákladě

podezření,“řeklPetr.„Nejprvemusímemítdůkaz.“

„Morálníjistotanestačí!“Adamsbylkousavý.

„Dobrýchvýsledkůmůžemedosáhnoutjendobrýmiprostředky,“řekl

Petr.„Udělámvšechnoproto,abychtěochránil,alejsemodhodlaný

zastavitnezákonnénásilízestranysamotnévlády.Tomyslímvážně.“

„Jakdlouhosimyslíte,žebudetevládnout,kdyždovolíte

Bolšenkovovi,abysenáspokoušelbeztrestnězabít?“

Petrneodpověděl.

„Dnesjsemtobyljáazítratomůžetebýtvy,šéfe.“

Petrhledělvenzokna.

„Myhoaninezbavímeúřadu?“

„Nejsemsijistý,jestlibyprávětohlenebylatanejnebezpečnějšícesta

zevšech,“odpovědělPetr.„Jepřílišsilnýamámnohofanatických

přívrženců.Nejprvehomusímezdiskreditovat–nebospíšezařídit,aby

sezdiskreditovalsám.“

„Jak?Zavedenímdemokracieasvobody?“Adamsůvtónbylopovržlivý.

„Ne,“řeklPetr.„Ukážemelidem,žeumímezaříditdalekovíc

produkcenežon.“

Adamsnanějzíralanevěřilsvýmuším.Nakonecsivzaltrochu

šňupacíhotabákunauklidnění.Pakserozhodlpřistoupitnatuhlehru.

„Dobrá,šéfe.Ajaktohotedydosáhneme?“

„Nu,“řeklPetr,„aťužudělámecokoliv,určitěnebudememítméně

produkce.Zrovnajsemstudovalposlednízprávy,kteréjsijistětaké

obdržel,osituacivzemědělstvíaohladomoruvKansasu,Číně,Indiia

Argentině.“

„Hladomorjevelicezávažný,alenevím,cobysestímdalodělat.Po

všechsovětskýchrepublikáchvisíplakáty:Pracuj!Pracuj!Produkuj!

Produkuj!Produkcejeodpovědí!Vyslalijsmeřečníky,abypovzbudili

obecnoupracovnímorálku.Anebylotokničemu.Zvláštěrolníciv

Americkésovětskérepublicesepotřebujípoučitzruskýchzkušenostía

příkladu.“

„Podívejmesenanášsystémpobídek,“navrhlPetr.

„Nášsystémpobídekjevelmidobrý,“odpovědělAdams.„Každému

kolchozuurčímeminimálníkvótupšenice,rýže,fazolíatakdále,kterou

musíodvéststátu.Ktomujejimumožněnoponechatsimaximálnídané

množstvívlastníprodukceprojejichvlastníspotřebu.“

„Kolikjetodanémnožství?“

„Toselišípodlekonkrétníhokolchozu.Ovšemumožňujemejim,poté,

cosplnilisvojikvótu,ponechatsivprůměru5%ztoho,comusíodvést

státu.“

„Cosestane,kdyžkolchozvyprodukujevíce,nežtotomnožstvía

minimálníkvótaprostát?“

„Tosisamozřejměvezmeme.Cojinéhobyšlodělatspřebytkem?“

„Aletopaknedávážádnoupobídku,Adamsi,abykolchozy

produkovalypřebytky.“

„Kolchozymohoubýtpyšnénato,šéfe,žezlepšilycelkovou

zásobovacísituaci.“

„Tojeušlechtilé.Ovšemnezdásetobýtpřílišúčinnoupobídkoupro

většinulidí.OtomjsemměljiždlouhoudebatusBolšenkovem.“

„Nu,kdyžkolchoznesplnísvoudanoukvótu,šéfe,taksejakčástpro

státtakčásturčenáprovlastníspotřebusnižujívestejnémpoměru.

Jinýmislovypokudkolchozvyprodukujejenpolovinusvojíkvóty,takse

částodvedenástátusnížíojednupolovinuarezervakolchozupro

vlastníspotřebutakéojednupolovinu.“

„Ovšemkdyžkolchozsplnísvoukvótu,Adamsi,takrezervapro

vlastníspotřebubylavypočítanápřibližněvtévelikosti,abyprávě

udrželajehopracovníkynaživu,že?“

„Prakticky…ano.“

„Takževtakovémpřípaděbyjimponechalijenpolovinutoho,co

stačíkpřežití?“

„Pravda.AleostatníobyvateléVítěznéhosvětabytrpělistejně.“

„Nikoliv.CobudesobyvatelstvemVítěznéhosvětaobecně,závisína

změnáchvcelkovéprodukcivšechkolchozů,nikolivnajednom

konkrétnímkolchozu.Atakénatom,jakpřesněapoctivěbyla

vypočtenaočekávaná„běžná“úrodanajednotlivýchkolchozech.A

pokudsetotouspořádáníaplikujejednímzpůsobem,Adamsi,pročby

senemohloaplikovatidruhým?Kdyžkolchozvyprodukujevíce,nežje

státníkvóta,pročbysinemohlnechatpřebytekprosebe?“

Cobystímpřebytkemdělal,šéfe?Členovékolchozudostávají

dostatečnépřídělyprosvouvlastníspotřebu,pokudsejimdaří

produkovat.Cobydělali,kdybymělivíce,nežpotřebují?Hromadiliby

svouprodukci?Apročbymělizadržovatpřebytekostatním

obyvatelůmVítěznéhosvěta,kteříhopotřebují?“

„Směřovaljsemktomuto,Adamsi:Zdásemi,žebychommohlizvýšit

produktivitu,pokudbychompracujícíodměňovaliúměrnějejich

produkci.“

„Šéfe,tobyalebylovpřímémrozporusezlatýmmarxistickým

pravidlem:Každémupodlejehopotřeb.“

„Možná,žeano,“souhlasilPetr,„alemohlobytokonečněuvéstdo

praxeprvníčásttohotopravidla:Každýpodlesvýchschopností.“

„Šéfe,jakhodláteodměňovatdělníkypodlejejichprodukce?Jakna

tochcetejít?“

„Zdásemi,žebytomělobýtcelkemjednoduché.“

„Mněsetozdádocelanemožné.“

„Proč?“

„Takvprvnířadě:Jakurčíme,jakájeveskutečnostiproduktivita

jakéhokolivindividuálníhodělníka?Vezměmesitennejjednodušší

příklad.Vezměmesikolchozse100pracovníky,kterývyprodukuje

třeba2500metrákůpšenice.Kolikmetrákůvyprodukovalkaždý

jednotlivýpracovník?“

„Jsmesnadveškolce,Adamsi?Každýpracovníkvyprodukoval25

metráků.“

„Špatně,“řeklAdams.„Průměrnáprodukceje25metrákůnakaždého.

Někteříalemohoubýtlíní,neschopníčineopatrní,takžekcelkové

produkcinepřispěliničím,nebojidokoncesnížili.Jinípracovalis

dvojnásobnýmúsilímapravděpodobněpřispělikekonečnémuvýsledku

dvakrátvícenežostatní–kdybybylnějakýzpůsob,jakzměřit

příspěvekkaždéhojednotlivce.Alenení.Atakvše,comůžemeříci,je,

žeprůměrnývýsledekpráceceléhokolektivu,strojů,kterémělik

dispozici,deštěaslunce,kterépůsobilynajejichpůdu,byl25metráků

napracovníka.Aležádnákonkrétníprodukcesenedápřipsat

konkrétnímupárurukou.“

„Uznávámtvojinámitku,“řeklPetr.„Nemůžemeodměňovatkaždého

jednotlivcevpracovnímkolektivuúměrnějehoproduktivitě.Ale

můžemealespoňodměnitcelýkolektivúměrnějehoprodukciapakjeho

příslušníkynechat,abyseotuodměnupodělili.Pokudjedenkolektiv

vyprodukuje25metrákůpšenicenačlověkazarokadruhý

vyprodukuje50metráků,paksivtomdruhémkolektivurozdělídvakrát

takvelkouodměnu,nežjakousirozdělívtomprvním.“

„Proč,šéfe?Jakábyvtombylaspravedlnost?“

„Odměňovalibychompracovníky–neboalespoňkolektivy

pracovníků–úměrnětomu,kolikvyprodukovali.“

„Nictakovéhobychomnedělali,“řeklAdams.„Nejen,žejenemožné

určit,čímpřesněpřispěljednotlivýpracovníkkcelkovéprodukci,alejei

nemožnéurčit,kolikpřispělyjednotlivékolektivy.“

„Aletojistějemožné,Adamsi!“

„Ne,není.Všechno,comůžemeurčit,je,žepracovníci,jejichzvířata,

jejichnářadí,jejichstroje,jejichpůdaapočasívevzájemnéspolupráci

vytvořilijistýcelkovývýsledek.Alenevědělibychom,kolikztoho

výsledkumůžemepřipsatjednotlivýmfaktorům.“

„Dozvědělibychomseto–“

„Začněmespočasím,šéfe.Pokudkolchozůmnajižnípolokouli

spadnetosprávnémnožstvídeštěanasevernípolokoulibudousucha,

paktynaseverumohoumítjenpolovičnívýnosnahektar,anižbyna

tommělivinu.Azestejnéhodůvodusemohouročnívýnosy

jakéhokolivkolchozulišitrokodroku.Toječistěotázkaštěstí.“

„Počítámsprvkemštěstí,“řeklPetr.„Atvůjargumentjeve

skutečnostiuplatnitelnýsvětšísilouprotisoučasnémusystému.

Minimálníkvóty,kterépřidělujemejednotlivýmkolchozům,také

neberouštěstívpotaz.Navícmipřipadá,žetentoprvekštěstíje

přítomenpouzevzemědělskévýroběapřílišsenetýkátovárnívýroby.“

„Teprvejsemzačal,“odpovědělAdams.„Podívejmeseteďnapůdu.

Půdnípodmínkyjsouvelicerozdílnémezijednotlivýmikolchozy.Na

špatnépůděmůžekolchozvyprodukovatřekněmeopolovinuméně

pšenicenajednohopracovníkanežkolchozsdobroupůdou.Nebo

obráceně,svynikajícípůdouvyprodukujekolchozdvakráttolikco

kolchozsprůměrnoupůdou.“

PodívalsenaPetra,jestlisouhlasí.Petrpřikývl.

„Pakneníchyboutěch,kteřípracujínašpatnépůdě,šéfe,že

vyprodukovalijenpolovinuprůměru;anenízásluhoutěch,kteřípracují

navýbornépůdě,ževyprodukovalidvojnásobekprůměru.“

Petropětpřikývl.

„Dobrá,“pokračovalAdams.„Teďsepodívejmenazvířata,nářadía

stroje.Kdyžmáněkterýkolchozjenomkoněadruhýmátraktorynebo

kdyžmájedenkolchozlepšíkoněneždruhý,potompokudjsouostatní

věcistejné,jedenvyrobívícneždruhý.Kdyžmájedenkolchozvíce

(nebolepší)nářadíneždruhý,kdyžmájedenkolchoztraktorrozbitýa

druhýmátraktorfunkční,kdyžmájedenmoderníkombajnadruhýjen

kosyastaroumlátičku,pakjedenkolchozbudemítvětšíprodukcina

jednohopracovníkaneždruhý,přestožetohlejsouvěci,kteréčasto

nemajíaaninemohoumítpracovníkolektivynakolchozechpodsvou

kontrolou.“

Petropětsouhlasněpřikývl.

„Čilizávěremztohovšehoje,“zakončilAdamstriumfálněsvůjvýklad,

„ženemůžemepřisouditcelkovouprodukcianikolektivůmpracujících.

Produkcejevýsledkemkombinacepůsobenídělníků,počasí,půdy,

zvířat,nářadíastrojů,amyneumímeoddělitpříspěvekjednotlivých

faktorůkekonečnémuvýsledku.“

„Obávámse,žemášpravdu,“povzdechlsiPetr.

„Atoneplatíjenomvzemědělství,“pokračovalpochvíliAdams,aby

využilsvéhovítězství.„Totéžsedáříciiotovárnívýrobě.Produktivita

dělníkavtovárnězávisíznejvětšíčástinadruhuakvalitěstrojů,se

kterýmimápracovat,anaorganizacijehopráce.Produktivitatovárny

nabotyspásovoustrojnívýroboumůžebýttřeba100párůnajednoho

zaměstnancezastejnoudobu,zajakoudělníkvybavenýpouzeručním

náčinímdokáževyrobitjenjedenpár.“

„Kdyjsiotomvšemuvažoval?“zeptalsePetr.

„Právěteď,šéfe,běhemodpovědinavášnávrh.“

„Tojsemsimyslel.Zdásemi,Adamsi,“řeklPetrspředstíranou

přísností,„žesesdopustilhroznéhereze.Právětotižpřímoprotiřečíš

Marxovi.“

„Kde?“zeptalseAdamsvyplašeně.

„Běhemminulýchměsícůjsemdoststudoval,ataksjistotouvím,že

MarxužvprvnímdíluDasKapitalvyhlásil,želidskáprácejejedním

jedinýmfaktorem,kterýtvoříhodnotu.Vůbecnemluvíopříspěvku

půdy,slunceazvířat.Acosetýčepříspěvkustrojůanářadí–tenjejen

natolikvelký,nakoliksetytopřipráciopotřebovávají.Trvánatom,že

dělníkjeokraden,pokudnakoncivýrobníhoprocesunedostanecelý

svůjproduktneboceloujehohodnotu–ikdyžbyprodělníkabylo

nemožnévytvořittutoprodukcibeznářadíastrojů,kterémuposkytl

někdojiný.Protojsemsimyslel,žebybylovduchuMarxovaučení

odměňovatpracovníkolektivypodletoho,covyprodukovaly,abez

ohledunato,jakéstrojeanářadíjsmejimktomuposkytli.“

„Achtak.Jsemsijistý,šéfe,žesiMarxešpatněvykládáte.Určitěby

neřeklněcotakpošetilého,jakožestrojenepřispívajíničímkcelkové

produkci–nebokcelkovéhodnotěprodukce,jestlitoznamenátotéž.

Nemohusicezhlavycitovatrelevantnípasáže,alepředpokládám,že

pokládalpříspěvekpřírodyzadanýaabstrahovalodněj…Nebochtěl

poukázatnato,žeprácepůvodněvytvořilaistrojeanářadí.“

„NesnažseorevizionistickývýkladMarxe,“řeklPetrvýhrůžně.

„Revizionizmusjevelmizávažnýzločin!“

Adamspobledlavypadalvyvedenýzmíry.

„Vsoukromítěchtozdí,“rychlehoujistilPetr,„timohuříct,žejsimě

přesvědčilotom,žemášpravdu,aťužsesMarxemshodnešnebone.

Konečnýproduktjejistěspolečnýmvýsledkempráce,kapitáluapřírody.

Apřipouštím,ženevím,jakbychomzjistili,kterýzfaktorůpřispěljakým

procentem.“

„Takybychvámrádpřipomněl,“řeklAdams,„žesoučasnávydání

Marxebylazcenzurována,abynikdonezjistil,jakkapitalismusskutečně

vypadal.TřebavpůvodnímvydáníMarxpřipouštěl,žekapitálpřispívák

produkciaktomu,čemuříkalhodnota…“

„Dobrá,budemesimusetvyhledatvšechnyrelevantnípasážev

necenzurovanémvydání.Prozatímseobávám,Adamsi,ževeškerátvoje

kritikaméhonávrhujeoprávněná.“

„Ještějsemneskončil,šéfe.“

„Takpokračuj.“

„Původnínávrhbylodměňovatpracovníkyúměrnějejichprodukci–

předpokládám,žetakovýmzpůsobem,abykaždýdostalto,čímsámk

produkcipřispěl,tedyproduktsvépráce.“

Petrpřikývl.

„Pakbydostalkolchozníkurčitémnožstvípšeniceadělníkvtovárně

nabotyurčitémnožstvíbot.Cobychomaledalicestářům?Kousek

silnice?Cobychomdaličističůmstok?Kousekstoky?Cobychomdali

telefonistkám?Částtelefonníchdrátů?Cobychomdaliholičům?Část

vlasů,kteréostříhali?Cobychomdalidoktorům?Částpacientů?“

Petrzůstalpotichu.Nenapadlahožádnáodpověď.Zapálilsicigaretu

aponořilsedosvýchmyšlenek.Nebyldomýšlivýmhlupákem,kdyžsi

myslel,žedovedenamístěvyřešitvšechnyproblémy,kteréočividně

trápilytynejlepšímozkyVítěznéhosvětauždlouhopředním?Kdyby

tadyexistovalysnadnéodpovědi,takbynaněužněkdopřišel.

PodmínkybylyveVítěznémsvětěhrozné,tověděl.Alenemohlje

reformovattak,žebyjednodušepřišelahysterickypožadoval,abyse

všechnookamžitězměnilo.Bylpřílišsamolibý,kdyžpředpokládal,žeje

vhistoriiVítěznéhosvětajedinýmvládcemsdobrouvůlí,kterýchce

úděllidískutečněupřímnězlepšit.Reformyjsouněčím,cosedá

provádětažpovelmidůkladnémstudiu…

„Takcobudemedělatstímodměňováním?“připomnělmuponějaké

doběAdams.

„Mášještěnějakoukritickoupřipomínku?“

„Ano,“pokračovalAdams.„Vynechejmeteďnaokamžikproblém,čím

bychomodměnilikaždéhodělníka,kterýpouzepřispělkvytvoření

nějakévelkéjednotky(jakonapříkladlokomotivy)nebosepodílelna

vybudovánívěcí,jakojsoustoky,silniceapřehrady,kterémůže

používatpouzekomunitajakocelek.Avynechejmetaképřípad,kdy

poskytujenějakounehmotnouslužbu.Podívejmesenaten

nejjednoduššíproblém–nadělníka,kterýprodukujeněcojakoobilí

neboboty–tedyněco,cotakémůžejakojednotlivecpoužívat.Pokud

dámekolchozníkůmvšechnoobilí,takhobudoumítdalekovíce,nežho

mohouspotřebovat,zatímcozbyteksvětabudehladovět.Kdyžbudou

mítvšechnybotyjejichvýrobci,takjichbudoumítvíc,nežmohouza

celýživotobnosit,zatímcozbyteksvětabudechoditbosý–“

„Počkejokamžik,“skočilmudořečiPetr.„Promysleljsem,jakby

právětohlemohlofungovat.Kolchozníksiponechávšechnoobilí,co

vypěstoval,adělníksiponechávšechnyboty,kterévyrobil,apaksi

tyhlevěcibudouvzájemněvyměňovatvrozsahu,vjakémsibudoupřát.

Každémuzůstanevšechnoto,covyrobil,apřebytek,kterýsám

nespotřebuje,sipakbudevyměňovatsostatnímilidmizavěci,které

potřebuje.Pakbudekaždýmusetněcovyprodukovat,abyzatomohl

dostatněcojiného.Každýtakbudeodměňovánúměrněsvévlastní

produkci.Tolidemdodáohromnýpodnět.Pakužjenebudememuset

nutitpracovatanebudemejemusettrestatzalajdáckouašpatně

odvedenoupráci.Nejenom,žesekaždýbudesnažitprodukovat,jak

nejlépemůže,aletakésebudesnažitprodukovatconejvyššíkvalitu,

abynašelněkoho,kdosisnímbudechtítjehovýrobkyvyměnit.Atak

užlidénebudounuceniodebírattozmetkovézboží,kteréjimStát

přiděluje.Budousimocivybíratavyměňovatsizbožíjenslidmi,kteříje

vyrábípořádně–“

„Počkat,počkat!“protestovalAdams.„Cosestanesnašíplánovanou

ekonomikou?Budezceladezorganizovaná.Výrobasepropadnedo

chaosu!“

„Proč?“

„Proč?Protožekaždýjednotliveczačnevyrábětsámprosebe.Bude

vyrábětjentyvěci,zakterémůžepřisměnědostatnejvícjinýchvěcí,

kteréchce.“

„Aleabytohodosáhl,takbudemusetvyrábětpřesnětyvěci,které

zasenejvícchtějíostatní,“odpovědělPetr.

„Akdobudestavětsilnice,šéfe?Kdobudeopravovatstoky?Dostane

každýdělníkčástsilnicenebočáststoky,abyjivyměnilzaněcojiného?

Akdosiodnějvezmekussilnice?Askýmbudouvyměňovathorníci

vytěženouželeznourudu?Tupřecechtějíjenomoceláři.Ajedinouvěcí,

kteroubyjimocelářimohlidátvýměnou,bybylaocel.Kdosivezme

domůněkolikkolejnicneboocelovýchnosníků?…Tojepřece

nemožné.“

„Tobysemožnádalovyřešitsériísměn,“navrhlPetr.„Jepravdou,že

jediněocelářibudouchtítprodukcidolůnarudu,aleocelářibudou

schopninabídnoutdělníkůmvdolechnapříkladjídlo,kterézískajíod

kolchozníkůvýměnouzaocelovépluhyanářadí.“

„Nebozačástželeznice,kteroudostanouvýměnouzasvoje

kolejnice?“Adamsůvtónbyltěžcesarkastický.„Ještějsemseani

nedostalkopravdovémuproblémutohotonápadu.Vsoučasnosti

rozhodneCentrálníplánovacíkomiseotom,jakévěcivjakých

poměrechpopulacepotřebuje.Kdyžsipředstavíš,žejdeostovky

druhůnejrůznějšíhospotřebníhozbožíaslužeb,jetoohromněobtížný

problém.Kdyžalevyřešímetohle,takjsmeteprvenazačátku.Potom

totižmusímerozhodnoutotom,kolikbudepotřebatováren,strojůa

surovin,atakékolikdělníkůnajakouprácipřidělíme.Ateprvepotom

musímerozhodnoutotom,kolikvyprodukujemesurovin,abychom

mohlipostavitvšechnytystrojeatovárny.“

„AleCentrálníplánovacíkomise,“řeklPetr,„dělápokaždéhrozné

chyby.Nakoncikaždéhorokupětiletkymámeohromnépřebytky

jednohozbožíatíživénedostatkyjinéhozboží.Akdyžvznikne

nedostatekjednévěci–napříkladnášsoučasnýnedostatekhřebíků–

velkáčástzbyléprodukcesestanenepoužitelnou.Nemůžemebeznich

dokončitprogramvýstavbydomů.Adokudnebudoukdispozici,bude

výrobaokenníchrámů,dveří,střešníchtašekastřešníchtrámů

naprostozbytečná…Avšechnytyhlevěciněkderezavíahnijínadešti.“

„Jakmůžetečekat,šéfe,žesenevyskytnouchyby,kdyžčelímetak

ohromněkomplikovanémuproblému?Našimatematikovéjsouneustále

zaměstnániřešenímproblému,abybylovšechnovtěchsprávných

poměrech.Marxichraň,žebychchtělbránitBolšenkova,pokterém

jsemtenzmatekpřevzal,alemusímmupřiznat–“

„Otomteďnemluvme.“

„Aleto,cojsemchtělříct,šéfe,je,žekdyžsenemůžemevyhnout

takovýmohromnýmchybámteď,kdyžvšechnopečlivěadetailně

plánujemeaalespoňsepokoušímevyrovnatprodukcikaždévěcise

zbytkem,představtesi,jakýchaosbynastal,kdybysekaždýčlověk

samostatněrozhodovalotom,cobudevyrábět.Pakbypřeceteprvenic

kničemunepasovaloalidibypomřelijakomouchy!“

Petrsizapálilcigaretuaopětsezadívalvennaměsto.„Dobrá,“řekl

nakonec,„úspěšněsetipodařiloznovuměodradit.Aleještějsem

neskončil!Myslím,žesepomalupropracovávámkjednomuopravdu

dobrémunápadu.Ještěsitopromyslímamožnásepakdočkámei

nějakéhoekonomickéhopokroku–“

„Proboha,šéfe!Nejdřívtonejdůležitější.Předpárhodinamiměskoro

zabili,vzpomínátesi?CoudělátesBolšenkovem?“

Kapitola22

PETRstálpřednástěnnýmzrcadlemaobdivovalsvojinovouparádní

uniformu.

KonečněpřistoupilnaAdamsůvargument,žemusívzdorovatmoci

Bolšenkovaaposilovatsvojevazbysletectvem.Naodpolednenařídil

leteckoupřehlídkunadMoskvou,kterémělnaRudémnáměstíz

vrcholuLeninovamauzoleasámpřihlížet.NaAdamsovuraduvyhlásil

půldennívolnoanařídilvšemvedoucímtovárenzmoskevského

obvodu,abypřivedlidělníkynanáměstí.

Jehouniformabylačistěbílá.Bylatojedinábíláuniformave

Vítěznémsvětě(svýjimkouuniformyjehootce).Adamszařídil,abybyla

pokrytastužkamiamedailemi.Petrnemělnejmenšítušení,zacosety

medaileudílejí,alejakožtodoplněkuniformypůsobilytakmajestátně,

žetoinanějudělalodojem.Lesk,ostentativnípompa,ceremonie–to

působíinalidi,kteřísepovažujízarealistyacyniky.

VstoupilSergej.„PlukovníkTorganěvavášdoprovodjižčekají,Vaše

Výsosti.“

„Užjdu,Sergeji.“Naposledysepodívaldozrcadla,narovnalsičapkua

vyrazil.

UprostředsvýchleteckýchdůstojníkůnavrcholuLeninovamauzolea

asmořemtvářínanáměstípodseboupozvedlPetrpaži.Kapela

spustilaaleteckápřehlídkazačala…

„Koliktohoprodukujeme,Adamsi?“

Adamszmateněvzhlédl.

„KoliktohoVítěznýsvětprodukuje?“opakovalPetrsvojiotázku.

„Kolikčehoprodukuje?“

„Celkově.“

„Tojepodivnáotázka,šéfe.Můžuvámříct,kolikprodukujemeželeza,

obilí,bavlny,bot,vodkynebonějakéjinékomodity–můžu

zatelefonovatdoCentrálníplánovacíkomiseapošlounámsvoje

statistiky.Alenemůžuříct,kolikprodukujeme„celkově“.Taotázka

postrádásmysl.“

„Ptaljsemse,koliktohoprodukujeme,“řeklPetr,„atyminabízíšjen

číslazprodukcetisícůrůznýchvěcí.Mohlbychprocházetstovkya

tisícegrafůatabulekstěmihlečíslyaažbychnakoncipadnul

vyčerpáním,stejněbychnevědělvícnežnazačátku.To,cochci,je

jedinéčíslo:součet.“

„Alešéfe,jakbychommohlizískattakovéčíslo?Kolikje200000000

párůbotplus1000000000metrákůobilíplus1000000litrůvodky?

Jeto1201000000–čeho?Můžetesčítatjenomvěcistejnéhodruhu

–jinakjesoučetnesmyslný.“

„Vezměmeboty,“řeklPetr.„Tysevyrábějívrozdílnýchvelikostecha

kvalitě,ne?“

„Samozřejmě.“

„TakžekdyžmášpárdětskýchbotténejnižšíkvalityproProletářea

přidášjekpárutěchnejkvalitnějšíchbotvyrobenýchproOchránce,

sečtešjeadostanešdvapárybot?“

Adamspřikývl.

„Akdyžsečtešbotyvšechvelikostí,typůakvality,dostanešsoučet

dejmetomu200000000párů?“

Adamspřikývl.

„Aznovu,Adamsi,tvých1000000000metrákůobilíjetvořeno

obilímvšechodlišnýchdruhůakvality?“

Adamspřikývl.

„Takže,“uzavřelPetr,„itytvojesoučtyjednotlivýchkomoditjsou

celkemnesmyslné,že?“

„Možnájsou,šéfe,aletojenomdokazuje,cojsemtuříkal.„Celkový“

součetvšehobybyločísloještěnesmyslnější.“

„Atydáváštisícůmodlišnýchnesmyslnýchčíselpřednostpřed

jednímjedinýmnesmyslnýmčíslem?“

„Kdyžsealetyhlesoučtyskládajíztýchžkomodit,šéfe,pakmají

alespoňnějakýurčitýsmysl.Kdybystezačalpátratpovšech

mezisoučtech,založenýchnarůznýchvelikostechakvalitě,takbyste

nakonecmohlskončits200000000rozdílnýmiklasifikacemibot,

jelikožžádnédvapárynejsouúplněstejné.Musímebýtvtěchtověcech

rozumní.Propraktickározhodnutínanašíúrovnidostačujevědět,že

vyrábímeasi200000000párůbotročně–bezohledunajejich

velikost,typakvalitu.“

„Jsoutopřesnětyznalosti,potřebnéproučiněnípraktického

rozhodnutí,kteréseteďsnažímzískat,“řeklPetr.„Předpokládejme,že

někdovCentrálníplánovacíkomisibudepřesvědčenotom,že

potřebujemevyrobitvícebot.Apředpokládejme,žeabychomjemohli

vyrobit,muselibychompřevéstdělníkyastrojezvýrobykoženýchpásů

neboizprodukceobilí.Předpokládejmetedy,žebychomzvýšili

produkcibotz200000000na250000000párůročně–alezacenu

sníženíprodukceobilíz1000000000metrákůna800000000

metrákůročně.Bylibychompaknatomlépenebohůře?“

„Těžkoříct.Muselibychomtoposouditzmnožstvístížností.“

„Stížnostílidí,kteříbyšlidovězení,kdybysistěžovali?“

„Ne,šéfe;z–zúsudkučlenůCentrálníplánovacíkomise.“

„Předpokládejmetedy,žejsmemydvačlenykomiseatysibudeš

myslet,ženatombudemelépe,ajásibudumyslet,žehůře.Jaksemezi

námirozhodne?“

„No,podletoho,kdoješéf,“řeklAdamsaušklíblse.

„Toteďpřeskočme.Předpokládejme,žebychsesámzasebe

nedokázalrozhodnout.Existujenějakýobjektivnízpůsob,jakto

rozhodnout?“

Adamspokrčilrameny.

„Pokudvyrobíme250000000párůbota800000000metráků

obilí,“pokračovalPetr,„vyrobilijsmetakcelkověvíceneboméně,než

kdyžjsmevyrobili200000000párůbota1000000000metráků

obilí?“

Adamsopětpokrčilrameny.„Myslím,žebytozáleželonatom,coby

lidéprávěnaléhavějipotřebovali.“

„Aotom,colidénaléhavějipotřebují,rozhodujekdo?“

„TřebabychomměliudělatmeziobyvateliVítěznéhosvětaprůzkum

adozvědělibychomseto–pokudbychomznichdostaliupřímné

odpovědineovlivněnéstrachem.“

„Takžekdyžporovnámetisícerozličnýchkomodit,kteréjsme

vyprodukovalivminulémroce,atisícerozličnýchkomodit,které

vyprodukujemevtomtoroce,scelkovýmipřírůstkyascelkovými

úbytky,pakneexistujezpůsob,jakobjektivnězjistit,jestlijsmenatom

celkovělépenebohůřeakdyž,takokolik?“

„Našecelkováprodukceseoprotiloňskémurokuzvýšilao14,3%,“

odpovědělAdamsskamennoutváří.

Petrnanějzíral.„Alemysleljsem,že–“

„Tojeoficiálníčíslocentrálníplánovacíkomise.Taktostojívnašem

pětiletémplánu.“

„Ajaksektomučísludošlo?“

NaAdamsovětvářisepomaluobjevovalúsměv.„Jájsemkněmu

došelskrzezjevení–přímýmspojenímsduchemKarlaMarxe.“

„Tímmyslíš,žesitočíslovplánovacíkomisicucátezprstu?“

„Proúčelypropagandy.Jetosoučástínašíoficiálnílinie.Pokudbyto

číslonebylonadesetinupřesné,lidébysimohlimyslet,žejetopouhý

odhad,“zatvářilselišácky.

„Aleteďvážně,Adamsi,jenmezinámi–mynemámeanitonejmenší

tušení,jestlijecelkováprodukcevyššínebonižší,že?“

„Anitonejmenší.“

„Ajenějakýzpůsob,jaktozjistit?“

„Přišelvyjstenanějaký?“

„Alenatuhleotázkumusímenajítodpověď,“řeklPetr.„Jinakpřece

plánujemezcelanaslepo.Našezdrojepráce,půdy,nářadíadalších

výrobníchprostředkůjsoudostomezené;zkrátkamusímevědět,kamje

přidělit,abyprodukcestovekrůznýchkomoditaslužebco

nejuspokojivějipokrylapotřebyconejvětšíhomnožstvílidí.Atenhle

problémnemůžemezačítřešit,dokudnebudememítnějakého

společného…Nějakouspolečnoujednotkuměření.Pokudbudemechtít

vyrobitvícplášťůabudemetohomocidosáhnoutjenzacenuvyrobení

méněkalhot,botnebodokoncecigaret,musímezjistit,jakouvýrobusi

můžemedovolitnejvíceomezit.Aprotomusímevědět,kolikpárůbotje

ekvivalentemjednohokabátu,kolikkabátůjeekvivalentníchkolika

klarinetům,atakdále.Atomůžemeudělatjentak,kdyžnalezneme

nějakoukvantitunebokvalitu,kterábybylaveškerémuzbožíspolečná.“

Adamssenaokamžikzamyslel.„Cotakhlehmotnost?“navrhl.

„Snažímesezměřitkvantituprodukce.Dobrá:množství

vyprodukovanéhouhlíměřímevtunách.Takémnožstvívepřového,

mědiaoceliměřímevtunách.Avšechnudalšíprodukcimůžemetaké

vyjádřittonáží,čímždostanemecelkovoutonážveškeréprodukce.“

„Toseminezdálepšínežsčítatmetrákyobilíspárybotalitry

vodky,“řeklPetr.„Pročbynahmotnostimělozáležet?Budemesčítat

tunuuhlístunouhodinek?Akdyžsečtemetunucementustunou

dalekohledů,dostanemedvětuny–čeho?Znamenalbytakovýsoučet

něco?Takovéčíslobypronásbylonaprostobezcenné.“

„Alemámenějakýjinýstandard?“zeptalseAdams.„Bylbyobjem

lepšínežhmotnost?Mohlibychomměřitprodukcivkubických

metrech?“

„Předpokládám,žejedenkubíkpeříbyserovnaljednomukubíku

platiny,“řeklPetrsarkasticky.

„No,hmotnostneboobjemjsoujedinéspolečnéjednotky,kterémě

napadají,šéfe.“

„Pronašeúčelyjsoubezcenné,“řeklPetr.„Neexistujehmotnostní

rozdílmeziuhlím,kteréležídosudnevytěženévzemi,atímsamým

uhlím,hořícímvkotlíchtétobudovy.Pokudbynámzáleželojenna

tonáži,pakbychommohliklidnězapočítatitunydosudnevytěženého

uhlí,kterédosudnebylonakopáno,vyvezenonapovrch,rozbitona

kusy,omyto,roztříděnopodlevelikosti,naloženodovagonů,přeloženo

nanáklaďákyarozvezenopodomechatovárnách,atakdále.Anapadl

měještějedenzádrhel:potřebujemenějakvyjádřitislužby.Jakátonáž

bypřipadlanaostříhánívlasů?Jakýobjembymělovyčištěníbot?“

„Možnábychommohliměřitvýrobupodleenergetickénáročnosti,

šéfe!Vkilowatthodinách!“

„Horšíahorší,“řeklPetr.„Elektrickýproudmůžememěřitv

kilowatthodinách,aletojevšechno.Metrákobilíbyserovnalkolika

kilowatthodinám?Jakzenergetickénáročnostivyčteme,jestlijsme

lidempomohlivětšíprodukcíjednohoamenšíprodukcídruhého?

Možná,“dodalPetrironickýmtónem,„bychommohliměřitprodukciv

trojúhelnících!“

„Vyjstestímproblémempřišel,šéfe.Nejá.“

„Promiňmi,Adamsi,můjsarkasmus,aletenhleproblémzkrátka

musímevyřešit.Jinakjeveškerénašeplánovánínesmyslné–snads

výjimkouposkytovánízboží,kteréuspokojujetynejočividnějšía

nejprimitivnějšípotřeby(podletoho,jakjemyodhadujeme).Musíme

přijítnanějakouspolečnoujednotku,kteroubychommohlipoměřovat

veškerouprodukci.Dotédobybudemetápatvtemnotě.“

Zapálilsicigaretu.Adamssišňupnultabáku,začalpomístnosti

přecházetsematamausilovněpřemýšlel.

„Mámto–myslím,žetomám!“vykřiklnakonec.„Neuvěřitelné,že

jsemnatonepomysleldřív,šéfe!Předněkolikadnyjsembylvtajné

knihovněpolitbyraapůjčiljsemsivýtiskMarxovaDasKapital–ten

nezkrácený–astudovaljsemho,kdyžjsteměobvinilztoho,žejsem

úchylkář.Aúplnějsemzapomněl,žeMarxpopsalavyřešiltentýž

problémužnaprvníchstránkáchprvníhodílu.Jetovyřešenéa

nemusímesetímtrápit!VelikýMarxi,díky!“

OdAdamsebyltakovýprojeventuziasmunečekaný.

„Ajakéjetořešení?“zeptalsePetrskepticky.

„Myslím,žebudelepší,kdyžtonebudulovitvpamětiakdyžsito

přečtemepřesnětak,jaktoMarxnapsal.“

„Dobrá.“Petrsepodívalnahodinky.„Budešestajásizajdunavečeři

dootcovapokoje.PřijďzamnoupovečeřiapřinesMarxessebou.“

Kapitola23

„NAKOLIKjsemtobylschopenzjistit,šéfe,“začalAdams,„zdásemi,

želidémělivkapitalismupovolenonavzájemsivyměňovatkomodity–

představtesitenchaos!–aMarxetrápilaotázka,courčujepoměry,v

jakýchjsoutytokomoditysměňovány.Ašelnatotakhle–“

OtevřelsvojikopiiDasKapitalnastraně,kteroumělzaloženou.„Tady

jetapasáž.“

„Mějmedvadruhyzboží–napříkladpšeniciaželezo.Aťužjsou

vzájemněsměňoványvjakémkolivpoměru,vždysitusměnu

představímejakorovnici,vekterésedanémnožstvípšenicerovná

nějakémumnožstvíželeza,například1tunapšenice=Xlibrámželeza.

Conámtatorovniceříká?Říkánám,ževedvourozdílnýchvěcech–jak

vjednétuněpšenice,takvXlibráchželeza–jeněcopřítomnove

stejnémmnožství.Tytodvěvěciprotomusejíbýtrovnynějakétřetí

věci,kterásamaosoběneníanitouprvní,anitoudruhouvěcí.Každáz

těchdvouvěcíprotomusíbýt–pokudjesměnnouhodnotou–

převoditelnánatutřetívěc.“

„PotomMarxhledátenspolečnýfaktoranejprveeliminujevšechno,

cojímnení.Astejnějakomy,šéfe,došelktomu,žetonemůžebýt

geometrická,fyzická,chemickáanijinápřírodnívlastnostkomodit.

Abychtozkrátil,vylučujeještědalšívěci,jakoje„užitnáhodnota“–ať

užtoznamenácokoliv–adocházíkzávěru,žejedinouspolečnou

vlastnostíkomoditjeto,žejsouproduktempráce.“

„Mělsnadnamysli,“zeptalsePetr,„ževšechno,colidéchtějínebo

používají,avšechno,cosinavzájemvyměňují,jeproduktempráce?“

„Ano,asitotakmyslel.“

„Aletaktopřecenení,Adamsi!Předpokládejme,žesetyajáztratíme

vlese.Mámehlad,alenakonecjedenznásnajdestromsořechya

druhýkeřsborůvkami.Oříškyiborůvkypronásmajíhodnotua

můžemeseoněpodělitnebosijevyměňovatvurčitémpoměru.Ale

obojíjeproduktempřírodyanikolivnašípráce.Nebopředpokládejme,

žepodjednímhektarempůdybudenalezenaropaapoddruhým

nikoliv.Apokudbudouvšechnyostatnívěcistejné,prvníhektarpro

násbudemítdalekovětšícenuneždruhý,anižbydonějpřišlanějaká

práce.“

„Aleprvníkuszeměnebudemítvětšícenuneždruhý,šéfe,dokud

ropanebudenejenobjevena,aleivypumpována,rafinovánaa

dopravenatam,kdejejízapotřebí.Atovšechnovyžadujepráci.Nežse

ropadostanedoužitečnéhostavu,musídoníbýtvtělenapráce.“

„Pokudjeprácedobřesměřovaná,potomsamozřejměpřidáropěna

hodnotě,Adamsi,tím,žejipřevedezjednohostavudodruhého.Ale

hodnotazdebudedříve,nežbudepřidánapráce!Územísropoubude

mítvětšícenunežúzemíbezropy,atodříve,nežsehokdokoliv

dotkne.Kdyžbudevybudovánatěžnívěž,pakbudesamozřejměmít

většícenu,asrafinériíaropovodembudetacenaještěvětší.To,co

chciříct,je,žeproduktypřírody–ještěpředtím,nežbylypřeměněny

prací–pronásmajínějakouhodnotu,kterájeprokaždýjednotlivý

produktjiná.Tudížfakt,žejeněcoproduktempráce,neníjedinou

společnouvlastnostífyzickýchvěcí,kterélidéchtějínebopoužívají–

což,předpokládám,Marxmysleltěmi„komoditami“.

„Zdáse,šéfe,žeMarxjednodušepovažovalpříspěvekpřírodyza

daný,azačaluvažovatotom,conastanepak.“

„Aledalšívěcí,kteráměnapadla,“řeklPetr,„jeta,žepokudjeněco

produktempráce,paktoještěnezbytněnemusímítnějakouhodnotu.

Předpokládejme,ževynaložímeprácinavýrobuněčehonaprosto

zbytečného.Nebodokonceněčeho,coseukážebýtškodlivé.Nebosi

představ,žeprácejevynaloženataknekompetentně,žejenvyplýtvá

suroviny.…Nemusímtipřecepřipomínat,žesetohledějekaždýden.V

dnešnímvydáníNovépravdyjepříběhsilničářů,kteříomylem

vyasfaltovaliulicipředtím,nežtambylavykopánakanalizacea

položenykabely.Potýdnuseprotoceláulicemuselaznovurozkopat.

Předněkolikadnyneopatrnýmalířpřibílenístropuvměstskéknihovně

zvrhlkbelíksvápnemapoškodilmnohoknih.Apředtýdnemten

truhlář,kteréhojsmepovolalidoKremlunaopravustarožitnéhostolu,

zatlouklhřebíkdojehonohytaknešikovně,žejirozštíplvedví.“

„Nevzpomínámsi,šéfe,žebyMarxněkdemluvilonekompetentní

neboneopatrnépráci,kterázpůsobívícškodynežužitku.Připouštíale

špatněsměřovanoučineefektivnípráci–poslechnětesivysvětlení.“

„Takdotoho.“

„ZačaljsemsMarxovoucitacítoho,žekomoditymajíjedinou

společnouvlastnost–jsouproduktempráce.Marxpokračujek

vysvětlenítoho,courčuje„hodnotu“,čilisměnnépoměry,vnichžjsou

komodityvyměňovány.Poslechnisitohle:„Hodnotajednohodruhu

zbožísemákhodnotěkaždéhodalšíhodruhuzbožíjakopracovnídoba

nutnáprovýrobujednohokupracovnídoběnutnéprovýrobukaždého

dalšího.Jakohodnotyjsouvšechnydruhyzbožípouzeurčitoumírou

zkrystalizovanépracovnídoby.“Pokudnapříkladvýrobajednéjednotky

nějakékomodityvyžadujepěthodinpráce,budetatomítcenuabude

sevyměňovatzapětjednotekjinékomodity,znichžkaždávyžadovala

jenhodinupráce.“

„Apokudsečlověkzdržísvýrobouprvníkomoditytolik,žemuto

budetrvatdesethodin,Adamsi,potomzajednujednotkudostane

desetjednotekdruhékomodity?“

„Nikoliv,šéfe;vtomhleprávěbylMarxvelicemazaný.Specifikoval,

žesejednápouzeospolečenskynezbytnoupracovnídobu.Atojsem

myslel,kdyžjsemříkal,žepřipouštíexistencišpatněsměřovanénebo

neefektivnípráce.“

„DefinovalněkdyMarx,coje„společenskynezbytná“pracovní

doba?“

„Ano,tadyjedefinice:Společenskynutnápracovnídobajetaková

pracovnídoba,kterájepotřebnákezhotovenídanéužitnéhodnoty

vynaloženímspolečenskyprůměrnéhoumuavypětízaspolečensky

normálníchvýrobníchpodmínek.“

„Jaktomurozumím,Adamsi,„společenskynezbytná“pracovnídoba

jezkrátkaprůměrnápracovnídobapřevládajícívjakékolivspolečnosti.“

„Správně.“

„Takžepokudzednícipoložívprůměru60cihelzahodinu,takjeto

společenskynezbytnádoba,ačkolivtinejlepšímohoupoložittřeba120

cihelzahodinuastachanovciaž360cihelzahodinu?“

„Asitotakbude.“

„Takže„společenskynutnou“dobouMarxnemyslelčas,kterýje

prokazatelněnutnýkvykonánínějakéčinnosti,alepouhýprůměr?“

„Předpokládám,žetahleinterpretacejesprávná,šéfe.“

„Protožejestlispatřičnýmškolenímamotivacídokážečlověkpoložit

360cihelzahodinu,pakveskutečnostineníspolečenskynutné,abytím

někdotrávilšesthodin,že?“

Adamssenachviličkuzamyslel.„Ne-e-e,“vysoukalzesebepomalu,

„alemožnázdeMarxjenpoužilnešťastnýtermín.Protožehodinou

prácemyslíhodinuneškolenépráceahodinaneškolenépráceje,

předpokládám,ještěméněproduktivnínežprůměrnáhodinapráce.“

„Předpokládejme,“pokračovalPetr,„žejedenčlověktohozahodinu

vyprodukuješestkrátvícnežprůměrnýčlověk.Produktjehohodiny

prácezajisténebudemítstejnouhodnotujakoproduktprůměrného

člověka!Nebocokdyžnějakýschopnýanadanýčlověkprodukuje

něco,coprůměrnýčlověknemáschopnostvyrobitvůbec?“

„Musítemidátpříležitostnatoodpovědět,šéfe.Marxneříká,žeby

seproduktškolenéprácerovnalproduktupráceneškolené.Přečtuti,

cootomříká.Kdyžmluvíopracovnídobě,mluvío„jednoduché

průměrnépráci“.Dálepokračujetakto:Složitáprácezdeplatíjenjako

umocněnánebolépenásobenájednoduchápráce,takžemalémnožství

složitéprácejerovnonějakémuvětšímumnožstvíprácejednoduché.“

„Tominedávážádnýsmysl,Adamsi,protože–“

„Jenmidovoltepokračovat,šéfe.“

Adamsčetl:

„Zkušenostnámukazuje,žesetotopřeváděnídějestále.Nějakýdruh

zbožímůžebýtvýsledkemténejsložitějšípráce,jehohodnotasevšak

rovnávýsledkujednoduchépráce,aprotopředstavujepouzeurčité

množstvíjednoduchépráce.Tyrůznépoměry,kterýmijsourůznédruhy

pracípřeváděnynajednoduchoupráci,kterájejejichměrnou

jednotkou,jsoustanovenyspolečenskýmprocesemzazádyvýrobců,a

těmtoseprotozdá,žejsoudányzvykem.“

„Vraťmesekmístu,kdejsemtěpřerušil,“řeklPetr.„Mněsezdá,že

Marxargumentujevdokonalémkruhu.Cháputotak,ževkapitalismu

mělilidédovolenovyměňovatsinavzájemkomodityažemezi

jednotlivýmikomoditamibylynějakésměnnépoměry.Aproblém,který

chtělMarxvyřešit,byl:Courčujetytopoměry?Aodpověděl:Velikost

pracovnídobyvtělenádokaždézkomodit.Pakalezjistil,žejeden

člověk,dejmetomuA,pracovaljedenden,abyvyprodukovaljednotku

komodityX,adruhýčlověk,B,pracovaltakéjedendenavyprodukoval

jednotkukomodityY;afaktembylo,žesenevyměňovalojednoXza

jednoY,alezkušenostukázala,žesevyměňujedesetjednotekXza

jednujednotkuY.AtakMarxprohlásil,žesejedenpracovníden

člověkaBpočítájakodesetpracovníchdnůčlověkaA.“

„Ano,“odpovědělAdams,„protožeprácečlověkaBjesložitáapráce

člověkaAjednoduchá.“

„Alevšechno,coztohojdevydedukovat,tedypokudnepoužijeme

neomarxistickoulogiku,“řeklPetr,„jepřecepouzeto,žehodnota

komodityseneměříjenpracovnímčasem,aletakérelativnízručností

práce,kterájedonívtělená–nebopřesnějiřečenomíroupracovního

časuvynásobenouzručností.“

„Onredukujezručnostnapracovnídobu,šéfe.“

„Jakalepřišelnatohonásobitelenebodělitele,kterýmprovádítuto

redukci?Pohledemnaaktuálnípoměry,vnichžsesměňujíjednotlivé

komodity.Čilijehovysvětleníjechybnéasnažísehoospravedlnit

argumentacíkruhem.Říkánám,žekomoditysesměňujíúměrně

pracovnídobědonichvtělené.Pakjealenucenpřipustit,ževpřípadě

XaYsejednajednotkakomodity,kterájeproduktemjednohodne

práce,směňujezaproduktdesetidnůpráce.Apřenášísepřestento

rozportím,žejedendenprácesoudruhaBsepočítájakodesetdnů

prácesoudruhaA–protože,věru,„zkušenostukazuje“,žetomutakje!

Aleto,cozkušenostveskutečnostiukazuje,je,žesměnnýpoměrmezi

komoditaminevznikávýlučněnazákladěpracovnídoby,aležedohry

vstupujíijinéfaktory,znichžjednímjerelativnízručnost.“

„Alenenípravdou,šéfe,žesložitáprácesepočítájako

koncentrovanáčiznásobenájednoduchápráce?“

„Jestlitotakje,Adamsi,pakbymělMarxvysvětlit,pročtotakje.To

jeskutečnýproblém,kterýmělvyřešit.Onjednodušeříká,žetotakje–

protožezkušenostukazuje,žetotakje.Aleprostýmfaktemje,že

zkušenostukazuje,žesekomodityzkrátkanesměňujívpoměruk

pracovnídoběvnichvtělené.Čilizkušenostukazuje,žeseMarxmýlí.“

„AleMarxneřekl,“hájilhodáleAdams,„žebyjednahodinasložité

práceskutečněbyladvěmanebopětihodinamijednoduchépráce,ale

jento,žesetotakpočítápřiurčovánísměnnýchpoměrů.“

„Jeúžasné,covšechnolzesfrází„počításejako“provést,“odpověděl

Petr,„jakmilejizačnešaplikovat.Zeptášsenapříkladpředsedy

kolchozu:„Kolikmáteslepic?“Aonodpoví:„Počítám,žejichmámesto

padesát.“Atakchodíšapočítášslepiceazjistíš,žejichveskutečnosti

majíjenpadesát.„Alemámeikrávu,“řeknepředseda.„Atasepočítá

jakostovkaslepic!“Nebopředpokládejme,žebyschtěldokázat,žese

komoditysměňujívpoměrukjejichrelativníhmotnostivkilogramech.

Zjistilbys,žeseveskutečnostinapříkladjedenkilogramzlatavyměňuje

za30000kilogramůželeza.PokudbysnapodobilMarxe,mohlbys

mluvito„společnémprůměrném“kilogramuaotom,žekilogramzlata

„sepočítájako“koncentrovanýneboznásobenýspolečnýprůměrný

kilogramtohodruhu,kterýjeobsaženvběžnémželeze.Apaksekaždý

kilogramzlatapočítájako30000kilogramůželeza,protožezkušenost

ukazuje,žetomutakje!Záhadný„společenskýproceszazádyvýrobců“

dokazuje,žetotakje!“

„Myslím,žemámvysvětlení,ačkolivtadyoněmMarxexplicitně

nemluví.“

„Jaké?“

„No,musímevzítdoúvahydobupotřebnoukosvojenínějaké

zručnosti.Napříkladnezkušenýzedníkmůžepokládat60cihelza

hodinuazkušený180cihel;získánítétozručnostimualemohlotrvat

dvěhodinynakaždouhodinu,kteroupracuje.“

„Důmyslné,Adamsi,alenikolivpřesvědčivé.Pokudotomchvilku

popřemýšlíš,přijdešnato,žetohlevysvětlenípřinášívíceproblémů,

nežkolikjichřeší.Nevěříšpřecetomu,žebyzručnýzedníkvěnovaldvě

třetinysvéhoživotazískánísvézručnosti,anižbypřitomtoprocesu

něcovytvořil!Nevěříšpřece,ževdobě,kdyseučilpokladačemcihel,

žádnécihlynepoložil.Anevěříšpřece,ževšechnycihlypoložilažv

poslednítřetiněsvéhoživota!Cožbyaleztohotopříkladupřesně

plynulo.Muselbysdokázat,žeabyvprůměruschopnýpracovníkzískal

svojidovednost,musívěnovatzískávánítétodovednostiprocentaze

svéhočasu,kterápřesněodpovídajíjejichsoučasnézvýšené

produktivitěoprotineškolenýmpracovníkům.Takbynapříkladzručný

dělník,kterývyprodukujezadendvojnásobektohoconeškolený

pracovník,muselvěnovatpolovinusvéhoživotapouzezískávání

zručnostiatakdále.Aasineexistuježádnýdůvodvěřittomu,ževpraxi

takovépoměryexistují.Odporujetoveškerénašízkušenosti.“

Petrpřestal,abysizapálilcigaretu.

„Azdepakpřicházímekeklíčovémubodu.AniMarxovateorie–aťuž

tak,jakje,nebodoplněnátebou–nepřipouštížádnérozdíly,kteréby

bylyvýsledkemnejenškolení,alepřirozenéhotalentuněkterýchlidí.

Dobrýzedníkmůžezadenpoložitdvakráttolikcihelcošpatný.Apoloží

jetak,žezeďnebudenakřivoanikdodalšítycihlynebudemuset

urovnávat.Aleprácearchitektaneboinženýra,kterývypracovalplány

budovy,nakterézedníkpracuje,můžemítmnohemvětšícenunež

prácetohonejschopnějšíhozedníka.Atourčitěnezávisíjennačase,

kterýjepotřebakvyškoleníarchitekta.Pokudjearchitekttalentovaný,

hodnotajehoprácemůžebýtmnohonásobkemtoho,cobyodpovídalo

dobějehoučení.Anaopak–pokudjenekompetentníanavrhne

budovutak,ženeposloužísvémuúčelunebodokoncespadne,pakjeho

prácebudemítveskutečnostinegativníhodnotu,atobezohleduna

délkuučebníhoobdobí.“

Adamssizamyšleněvzalněkolikšpetektabáku.„Kéžbytadybyl

Marx,abyvámodpověděl,“řeklnakonec.„Měnicnenapadá.“

„Teprvejsemzačal,“řeklPetr.„Jsempozornýmžákemateďproti

soudruhuAdamsovipoužijistejnéargumenty,kterésoudruhAdams

minulepoužilprotimně.Byljsitoty,kdoměpřidebatáchokolchozech

přesvědčilotom,žetoneníjensamotnápráce,coodpovídáza

produkciobilí,alespojeníaspoluprácepůdy,přírody,strojůapráce.

Takžetentýžčlověkmůženapříkladvyprodukovatdesetkrátvícs

traktoremnežsmotykou.Atentýžčlověkvtovárněspásovouvýrobou

vyprodukujestokrátvíce,nežkdybyměljenručnínářadí.“

„Musímpřipustit,šéfe,žejsemmělpravdu.“

„Přesvědčiljsiměotom,žejimáš.Alejestlimášpravduty,takji

nemůžemítMarx.Protožepaktonení„jednoduchá,průměrnáa

neškolená“pracovnídoba,kterájeurčující–aťužpromnožství

produkceneboprohodnotutétoprodukceprokomunitu.Jeto

spoluprácekomplexnířadyfaktorů–pracovníhočasu,zručnosti

pracovníků,půdy,přírodyavýrobníchprostředků.“

Obazůstalinějakoudobuvtichémzamyšlení.Petrsepokoušel

vyfukovatdokonalékroužkykouře.

„Dobrá,“řeklnakonec,„předpokládejme,žebyMarxmělpravdu.K

čemubynámtajehoteoriepakbyla?“

„Jestlisivzpomínáte,šéfe,snažilijsmeseprorozdílnékomoditynajít

nějakouspolečnouměrnoujednotku,abychomtakmohlivyčíslit,jak

velkánašeprodukcecelkověje,aabychomjimohliporovnats

předchozímirokyarozhodnout,jestlijelepšívyrábětvícekomodityA

zacenumenšívýrobykomodityB,atakdále.“

„Pravda.“

„Atakměnapadlo,“pokračovalAdams,„žekdybybylyhodinypráce

tousprávnouměrnoujednotkou,mohlibychompřestatvydávat

přídělovélístkynakonkrétníkomodityavyplácetdělníkyvpracovních

certifikátech.Řekněmenapříklad,žebychomzahodinuprácevypláceli

jedencertifikát,takžebysiprůměrnýdělníkpřišelnadvanáct

certifikátůdenně.Pakbychomohodnotilikaždoukomoditupodledoby,

kteroutrvalajejívýroba,akaždýpracovníkbysimohlnakoncitýdne

vyměnitsvojepracovnícertifikátyzavěci,kterébychtěl.“

„Tojechytré,“řeklPetr.„Ajakébybylyvýhody?“

„Největšívýhodoubybylo,šéfe,žebychomtakdosáhlisvobody

volnéhovýběruzboží,okteréjsimluvil.Jednotlivecbysiužnemusel

brátjentozboží,kterémuvládapřidělila,alemělbymožnostvýběru

podlesvýchpreferencí.Takbychommohliuspokojitvícepotřeba

pravděpodobněbychomzačaliprodukovatzbožísvětšícelkovou

hodnotouprospolečnost…Tojsmepřecechtěli,ne?“

„Chtěli,alebojímse,žetohlebynefungovalo,Adamsi.Největší

překážkoujenašecentrálníplánování.Jakjsiminedávnodokázal,

tenhlevolnývýběrzbožíbydotohovneslohromnýzmatek.Když

plánujemevýrobunapětletdopředu,nemůžemezávisetnarozmarech

jednotlivýchlidíauprostředpětiletkyměnitprodukcitak,aby

odpovídalatomu,očsiříkají.Adalšímproblémemje,koliktěch

pracovníchcertifikátůbyvlastněkdoměldostat.Pokudjeprácelékaře,

práceinženýra,prácevedoucíhopodnikuadalšíchněkolikanásobkem

průměrnéjednoduchépráce–jakzkušenostukázalaMarxovi–tak

bychomprospravedlivéodměňovánípotřebovalipřesněvědět,

kolikanásobektotedyje.Musímevědět,kolikhodinprácedoktorase

rovnákolikahodinámprácezedníka,kolikhodinpráceinženýrase

rovnákolikahodinámprácekopáčeakolikhodinprácehorníkase

rovnákolikahodinámpráceholiče.Ajelikožnemámezkušenost,kterou

mělvkapitalismuMarxanakteroubychomsemohlipodívat,ajelikož

námaniMarxnezanechalžádnývzorec,podlekteréhobychomtomohli

spočítat,jakbychomtorozhodli?Užchápeš,Adamsi,pročjsemmluvilo

dokazováníkruhem?“

„Myslím,žetomurozumím,“odpovědělAdams.„Marxnámměl

ukázat,jaklzezjistittysprávnésměnnépoměrymezijednotlivými

druhyprácepropřípad,kdybyneexistovalazkušenost,kterouměls

kapitalistickouvýrobou.“

„Přesnětak.Kdybychomvšechnozbožíohodnotiličistějenpodle

pracovníhočasu,nenítěžkéuhodnout,cobysestalo.Řekněme,žeze

stovkypracovníkůješedesátpětnekvalifikovaných,třicetmáslušnou

kvalifikaciapětjemimořádněschopných.Každýbyzasvoutýdenní

prácidostalstejnémnožstvípracovníchcertifikátů.Všichnibynakonci

týdnepožadovalivprvéřaděluxusníproduktyvysoceškolené,zručnéa

nadanépráce.Atěchbyjednodušenikdynebyldostatekprovšechny.“

„Apročne:Kdodřívpřijde,tendřívmele–?“

„Pakbyalelidévefrontěnaomezenézásobyluxusníhozbožíbyli

odměňováničistěnazákladěštěstínebotrpělivosti,zatímcobyti,co

trávíčaspracímístopostávánímvefrontách,utrpěliztrátu.“

MístoodpovědiAdamsjenpokrčilrameny.

„Denodednejsounaševyhlídkychmurnější,“řeklPetrnakonec.„Zdá

se,ženarážímehlavoudozdi.Musímemítsocialismusacentrální

plánování.Cokolivjinéhobybylonemyslitelné.Aleteďjsmenuceni

dojítkzávěru,ževlastněaninevíme,jakprodukovatzbožívtom

správnémpoměruklidskýmpřánímapotřebám;neumímezjistit,jestlia

jakmocplýtvámeprací,materiálemadalšímivzácnýmizdroji;zkrátka

neumímekalkulovattak,abychomdosáhliracionálnívýroby…Jenom

tápemevtemnotě.“

Kapitola24

„VSTUPTE!“

Naučilserozpoznatplachéklepáníservírkypřinášejícíjehopodnos.

Většinuvečerů,kdynevečeřelulůžkasvéhootce,siPetrzvykltrávit

večeřenímupracovníhostoluvkanceláři.Večeřetupracovníhostolua

pakseještěprobíratpapírydlouhodonocibylodřívetakézvykemjeho

otce.Staleninmuvysvětlil,žetohlevevýsledkunutívšechnysovětské

komisařepracovatstejnědlouhoudobu.Takhleznichdostanevíce

práce,zabráníjimúčastnitserůznýchradovánekaneplechanedájim

časosnovatspiknutí.

Petrsitentozvykosvojilhlavněproto,žemělpráceažnadhlavu.

Pozorovalservírku,nehezkouženuvestředníchletech,jakrozkládá

podnosnastůlakladenanějtalíře.Bylaoblečenávšedivéuniforměa

pracovalapotichu.Očividněsesnažilapřitahovatconejméně

pozornosti.

Osamocenavesklíčenénáladěusedlkesvévečeři.Jehomyšlenky

opětzalétly,takjakokaždounoc,kEditajejímuotci.Cobymohl

podniknoutprojejichnalezeníazáchranu?

Jehomyšlenkysnímzůstaly,ještěkdyžulehaldopostele.Pokusilse

znovupřemýšletopochmurnémzávěru,kekterémutohoodpoledne

dospělisAdamsem.Cítilsetéměřpřemoženrůznýmistupnizoufalství.

Alekránu,jaksivesvýchmyšlenkáchpořáddokolaobracelproblém

výrobyaspotřeby,najednouspatřilsvětlo.

Sopravdovoudychtivostídorazilnapravidelnoukonferencis

Adamsem.

„Minulejsmeseshodlinatom,“začal,„žeMarxudělalchybu,když

tvrdil,žeprácejejedinýmfaktorem,kterýjeschopenvytvářethodnotu.

Produkcejevýsledkemspoluprácealespoňtříhlavníchfaktorů–půdy,

práceanástrojů.Mysleljsemnatocelounocajsemstálevícezaujatý

ohromnoudůležitostínářadíastrojůajejichdopademnakvantitui

kvalituprodukce.Ivylepšovánímnožstvíakvalitystrojůmátedytu

nejvyššídůležitost.…Vezměmesitřihlavnífaktory,kteréurčujíobjem

ahodnotuprodukce.Začněmespůdou.Donísamozřejmězahrnujii

všechnypřírodnízdrojeadalšídarypřírody.Jeočividné,ženemůžeme

udělatnicprojejichzvýšení.Vše,comůžemeudělat,jenajítproněto

nejlepšívyužití.Docelaomezeníjsme,ipokudjdeopráci.Můžeme

samozřejmězvýšitpracovnísíluzvětšenímpopulace,alepochybuji,že

bychomsepakvšichnimělilépe.Kdybychomzvýšilipopulaci,zvýšili

bychomtaképočethladovýchústapočetlidí,kterébychommuseli

obléknoutaubytovatatakdále;anatobypřipadloméněpřírodních

zdrojůnajednohočlověkanežpředtím–“

„Tomátepravdu,šéfe.Vestatistikáchtoneukazujeme,aleněkolik

lidívCentrálníplánovacíkomisiivsamotnémpolitbyrusoukroměvěří

tomu,žetobylasériehladomorůaepidemií,kteréVítěznýsvětpostihly

oddobytriumfukomunismu,conámpomohlovyřešitnášproblém

alespoňtakdobře,jakjsmehovyřešili.Dnešnípopulacečítáasi

miliardulidí,předposledníkomunisticko-kapitalistickouválkouto

údajněbyloněkolikmiliard.Apokaždémhladomorunámzbudeméně

krků,kterémusímeživit,vícečtverečníchmetrůobytnéplochyna

obyvateleatakdále.Takžehladomoryjsousvýmzpůsobemsoučástí

řešenínašehoproblému.“

„Právěpokračovánítakovýchstrašlivých„řešení“chcizabránit,“řekl

Petr.„Atoměpřivádíknadějnémuzávěru.Pravdouje,ženemůžeme

mocudělatspůdouaprací.Alenapadlomě,žekvantitaikvalitanářadí

astrojůsedározšiřovatavylepšovatpraktickydonekonečna.Apokud

tomutakje,pakmůžebýtekonomickýúděllidstvaneustálezlepšován

beznějakéhodanéhoomezení…Takovýzávěrmiotevřelnovýa

veselejšípohleddobudoucnosti!“

„Tenzávěrmůžebýtdůležitý,šéfe–alenesnažímesesnaduždnes

vylepšitarozmnožitnaševýrobníprostředky?“

„Předpokládám,žeseotojistýmzpůsobemsnažíme,“odpověděl

Petr.„Aledůrazbyldosudkladennašpatnémísto.PodvlivemMarxe

byldůrazkladenhlavněnaprácianajejívýkonnost.Cojsmeale

přehlíželi,byloto,žesprávnénářadíastrojedokážízvýšitproduktivitu

prácedalekovícenežhodinypřesčasůapracovitostjednotlivců.“

„Jaksialevysvětlujete,žebyněkdostakovýmmozkemjakoMarx

ignorovalohromnýpříspěveknářadíastrojůkcelkovéprodukci?“

„Předpokládám,Adamsi,žetobyloproto,ževMarxovědoběbyly

výrobníprostředkyvlastněnysoukromě,dělnícibeznichbylibezmocní,

muselipřijítzajejichvlastníkyžebratopráciavlastnícijepak

vykořisťovali.AMarxbyltímhletakrozzlobený,ženakonecignorovalči

popíralohromnouroli,jakoustrojehrajípřiprodukciavytvářenízboží.

Připouštěl,žejsounezbytnéprovýrobu–abyvysvětlil,pročjsoudělníci

nucenipřijítkjejichvlastníkům.Aleodmítalpřipustit,žebystroje

přispívalykvýroběažečástvýrobymusíbýtpřipsánastrojům–místo

toho,abybylaceláprodukcepřipsánapouzepráci.“

„Možnájstenaněcokápnul,šéfe.PůjdusiMarxepřečístještě

jednou…“

PřijejichdalšímrozhovorubylPetrještěvzrušenější.

„Myslím,žejsempřišelnageniálníreformu,Adamsi!Nemátonic

společnéhosMarxovouteoriíprodukce,tedyalespoňnepřímo.

Napadloměto,kdyžjsemmyslelnatvůjnávrhpoužívatpracovní

certifikátymístopřídělovýchlístků.Mysleljsemsi,žetonebude

fungovat,amyslímsitopořád.Alenapadloměněco,cobymohlo

přinéststejnývýsledekjakotvůjnávrh.Pročnedovolímelidem,abysi

vyměňovalisvojepřídělovélístkyjedensdruhým?“

„Aletobyvedlokchaosu!“

„Proč?“

„Proč?Vsoučasnýchpodmínkách,šéfe,Centrálníplánovacíkomise

rozhodneotom,cobymělkaždýdělníkdostat.Snažísemuposkytnout

vyváženoustravu:každáosobadostávásvojidennídávkuchlebaa

týdennídávkufazolíatuřínu.Všejezaloženonatom,žekaždýdělník

dostanetolikkalorií,kolikpotřebujekesvépráciakolikdostávají

všichnijehosoudruzi.Pakkaždýdostanesvůjročnípříděloblečenía

luxusníchvěcí,jakojsoucigaretyavodka.Kdyžpovolímelidem,abysi

navzájemvyměňovalilístky,někteříznichnebudoumítdostjídlanebo

budoumítpřílišmnoholuxusu,kterýdoopravdynepotřebují,–“

„Alenikdopřecenebudemusetvyměňovatsvojepřídělovélístky,

Adamsi.Kdybyzjistil,žemápřílišmálojídla,brzybystěmisměnami

přestal.“

„Šéfe,nemůžemesespolehnoutnato,žeselidibudouumět

rozhodnoutproto,cojepronědobré.“

„Chcešříct,žezaněmajírozhodovatkomisaři?“

„Odtohotukomisařijsou.“

„Stímhle,Adamsi,právěnesouhlasím.Naopaksimyslím,žekaždý

člověkznásvojepotřebynejlépe.Neboznáalespoňsvápřání.Akdyž

chcejedenčlověkméněfazolíavícecigaretadruhýchcevícefazolía

méněcigaret,týkásetojenomjich.Mělibymítmožnostnajítsea

provéstsměnu…Navíctakmůžemeuspokojitvícepotřebneždnes.A

tobymělobýtúčelemekonomickéhosystému–uspokojovattolik

přáníapotřeblidí,kolikjejenmožné.Kdyžbudoumítlidémožnost

vyměňovatsipřídělovélístky,každýbudemocidostatzbožívtom

relativnímpoměru,jakýsipřejeon–anikolivvpoměru,kterýmu

naplánovalanějakákomise.Anakonecneníasižádnýjinýzpůsob,jak

smysluplněměřitprodukci,nežpodlemnožstvíuspokojenýchlidských

potřeb.“

„Ajakésměnnépoměryzavedeme,šéfe?“

„Cotímmyslíš?“

„Napříkladkolikkuponůnachlebabudečlověkmocilegálněvyměnit

zakuponnacigarety?“

„Neurčímžádnépoměry.Kuponysilidébudouvyměňovatčistěpodle

toho,jakbudousamichtít.“

„Atonáspřivedezpátkykchaosu,okterémjsemmluvil,“řeklAdams.

„Bezurčenílegálníchsměnnýchpoměrůbudouněkteřílidézneužívat

druhé.“

„Jak?“

„Toseurčitěstane.KdyžPetrzesměnyzíská,Pavelnanímusí

nezbytnětratit.VeskutečnostiPetrzískápřesnětolik,kolikPaveltratí.“

„Vůbecne,Adamsi.Neexistuježádnýinherentnísměnnýpoměrmezi

kuponynachlebaakuponynacigarety.Relativníhodnotabochníku

chlebaakrabičkycigaretjevmozkukaždéhočlověkaazávisínajeho

současnýchpřáníchapotřebách.Kžádnésměněnedojde,pokudobě

stranynebudoumítpocit,žesměnouzískají.“

„Nebudealejednazestranklamatsebesamu?“

„Nikoliv.Ziskzesměnynastanevkaždémpřípadě,atonikolivkvůli

nějakémuinherentnímurozdíluvrelativníchhodnotáchsamotného

zboží,aleprotožekaždástranasměnypotébudeschopnalépe

uspokojitsvojevlastnípotřeby.Oběstranynasměnězískávají,protože

jsoupotéobělépeuspokojeny–jinakbynasměnunepřistoupily.“

„AleMarxovateoriehodnoty–“

„Marxovateoriehodnotyjechybná,Adamsi,mimojinéztoho

důvodu,žespočívánapředpokladu,žehodnotylzeměřitnějakými

objektivnímijednotkami,zatímcoveskutečnostijsouhodnotydányryze

subjektivnímisoudy.Hodnotakomoditynespočívávkomoditěsamotné;

spočívávlidskémysli,vevztahumezipřánímiapotřebamičlověkaave

schopnostionékomoditytatopřáníapotřebyuspokojit…Marxhledal

nějakýobjektivnístandardhodnoty,protožepředpokládal,žemezi

dvěmasměňovanýmikomoditamimusíexistovatnějaká„rovnost“.

Pokudbysialekomoditybylynavzájemrovny,jakýbybyldůvod

směnuvůbecuskutečnit?Důvodemprosměnumůžebýtpouze

nerovnost,pouzeto,žePetrpřisuzujeurčitémumnožstvíbramborv

drženíPavlavětšíhodnotu,nežjakoupřisuzujeurčitémumnožství

hrušek,kterémávdrženíonsám.AkdyžmáPavelopačnépořadí

preferencíakdyžpřisuzujesvýmbramborámmenšíahruškámvyšší

hodnotunežPetr,jediněpakmůžeproběhnoutsměna.“

„Pořádsimyslím,“trvalnasvémAdams,„žetenhlenápadskončí

chaosem.Napříkladdnestisknemecigaretovékuponyprovšechny

dospělé,alevíme,žejennapolovinutěchtokuponůjsouvyžádány

cigarety,protoženěkteřílidénekouří.Tvůjsystémpovedektomu,že

lidé,kteřísidnessvojecigaretynevyzvedávají,vyměnísvojekuponys

lidmi,kteříkouříachtějíkouřitvícecigaret.Atisipotomnatyhle

kuponypůjdouvyzvednoutvšechnytycigarety–amyzkrátkanemáme

dostatekcigaretnato,abychomjevšechnyuspokojili.“

„Pakbuďbudememusetzvýšitprodukcicigaret,nebovytisknout

méněkuponů,abybylyvěcivrovnováze.“

Adamszoufalepokrčilrameny.„Nakonecbudememusetvyrábětvíce

zboží,kterénenípotřeba.Doufám,ženechcetelidemdovolit,abysi

vyměňovalikromělístkůiskutečnékomodity!Tobybylteprvechaos.

Vládabynemělažádnýzpůsob,jakvysledovat,kdocospotřebovává.

Přesněprotovždyckyzakazujemelidem,abysivyměňovalizboží

navzájem.Někteřílidébymělinevyváženoustravu,dalšíbypilipříliš

mnohovodky–“

„Dobrá;vsoučasnostijimzkrátkadovolímevyměňovatsipřídělové

lístkyauvidíme,jakbudefungovatto.“

Adamssipovzdechl.„Vyzkoušejtesito,jestlichcete.Možnáto

zafunguje.Alemusímříct,žejábychsinavašemmístěnehráls

ekonomickýmiteoriemi,dokudbychsenejdřívnepostaralonaléhavější

problém.“

„Cotímmyslíš?“

„Nopřecetupřehlídku,cosvolalBolšenkovnapříštítýden–“

„Přehlídku?Bolšenkov?“

„VelkýMarxi,šéfe!Vyjsteotomještěneslyšel?Oznámiltodnesráno

vrádiu.“

Petrbylzmatený.

Adamsnanějohromenězíral.„Mysleljsem,žebylouždostzlé,když

přehlídkuoznámilsvýmvlastnímjménemanezmínilseanionás,anio

Staleninovi!Aledomnívaljsemse,žesialespoňvyžádalsvolení.Tenhle

jehotahjedostzlověstný!“

„Tohlezarazím,“řeklPetr.Zmáčknultlačítkointerkomuapožádal

Sergeje,abymusehnalBolšenkovaktelefonu.

„Cotomáznamenat,Číslo2?“

„Toznamená,žejsemnařídilpřehlídku,Uldanove,apodniknu

inspekciozbrojenýchsil.“Jehotónvyjadřovaltichéuspokojení.

„Dobrá,Bolšenkove,jménemStaleninatinařizujipřehlídkuodvolat.“

„Jádávámrozkazyvojákům,nepřijímámje,Uldanove.Chcešzrušit

přehlídku?Zkusto.Uvidíš,cosestane!“

PetrzavěsilaotočilsekAdamsovi.

„Slyšeljsemho,“řeklAdams.

„Měljsipravdu,“řeklPetr.„Ajájsembylblázen.Neměljsem

Bolšenkovapostavitdočelaarmádyanámořnictva.Měljsemhonechat

zast-Měljsemudělatněcojiného,nežjsemudělal.Nepostavilbysemi

takhlenaodpor,kdybysinebyljistýloajalitouarmády.“

„ArmádaznáBolšenkovaaneznávás,šéfe.Bolšenkovzačalbudovat

svojiosobníklikuužvdobě,kdyStaleninzačalztrácetsílu.Jepříliš

pozděnato,abychomhojednodušeodstranili.…Bojímse,šéfe,ževya

jánepřijdemejenosvépozice,aleioživoty.“

Petrvstalazačalpřecházetpomístnosti.

„Pročsemnouvlastnězůstáváš,Adamsi?Mělbysvětšíšanciněkde

jindeasněkýmjiným.“

„Bolšenkovměnenávidí,šéfe.Neměljsemmocnavýběr.Nemámani

tunejmenšínaději,žebychsesámstalDiktátorem,atakjsemse

přimknulkjedinéalternativě,kterázbyla.Vím,žekdyžsedostanek

moci,budunařaděmeziprvními.“

„Atojejedinýdůvod?“

Adamsseodmlčel.„Oblíbiljsemsivás,“řeklnakonecváhavě.„Vaše

upřímnost…Vášnepředstíranýzájem…Vášnaivníidealismus…“

„Říkášto,jakobyseszatostyděl.“

„Tonejsouzrovnavlastnosti,kterébymělobdivovatsprávný

bolševik,“řeklAdams.„Bolševikbymělbýtsilný;mělbybýttvrdý;měl

bybýtnelítostný;mělbybýtfanatický…Kdysijsemtakovýbyl,jinak

bychsenikdynevypracovalaždopolitbyra.“

Dlouhomlčeli.NakonecPetrpromluvil.„Chci,abysvěděl,Adamsi,že

tinaprostověřím.Achci,abyssemnouzůstalaradilmiaždokonce.

Byljsemhlupák,toano.Alesnadneníještěvšechnoztraceno.Díkytvé

raděstálemámloajalituletectva.Tusimusímeudržet.Ateď,když

vidímzávažnostsituace,bychtěchtělpoprositodalšípraktickérady…“

Kapitola25

HODINUpředzačátkemBolšenkovovypřehlídkyšelPetrna

Adamsovuradudorádiaodvysílatcelosvětovýpřenos.Pouliční

tlampačebylynastavenynaplnývýkonvevšechměstechVítězného

světa.Petrvrádiuvyhlásil,žetoonpřikázalBolšenkovoviuspořádata

shlédnoutpřehlídku,kterásekonánapočestdne,kdyon,Petr

Uldanov,vejménuStaleninavyhlásíjednuznejvětšíchekonomických

reforemzavedenýchveVítěznémsvětě.

Pakvyhlásilsvůjplánnasměnitelnostpřídělovýchlístků.Odpůlnoci

sikaždýmůževyměňovatjakékolivpřídělovélístky,kterévlastní–bez

ohledunato,ženesoujehoosobníčíslo–zalístkykohokolivjiného.

Přídělovélístkynacigaretymohlynapříkladbýtvyměněnyzalístkyna

chleba,botynebocokolivjiného,avjakémkolivpoměru,kterýsilidé

vzájemnědohodnou.Vysvětloval,jakbudoulidésrůznýmipotřebami,

chutěmiapreferencemischopnitytopotřeby,chutěapreference

uspokojitlépenežvestarémpřídělovémsystému.Nakonecřekl,že

přehlídkapořádanáBolšenkovembudezároveňoslavouvítězně

vybojovanébitvyopřídělovélístky.

TentokrátPetrnechtělbýtzávislýjennaoficiálníchhlášeních.Aby

věděl,jakjehoreformapostupuje,oblékalsečastodosvéstaré

proletářskéuniformyamaskovánbrýlemiaparukouvyrazildoulic,aby

sámvidělreakcilidí.

Nejprvenebylažádná.Nikdosi–navzdoryfaktu,žePetrůvprojevv

rádiubylpřetištěnvevšechnovináchVítěznéhosvěta–netroufalsvoje

přídělovélístkyvyměňovat.Skrzevlastnídiskrétnízjišťovánípříčinse

Petrbrzydozvěděldůvod.Každývěděl,žejsoujehopřídělovélístky

označenyjehoosobnímčíslem,akaždýsebál,žejetojendalšípast.

NaAdamsoviradusePetrrozhodlreformuzdramatizovat.Nařídil,

abybylnásledujícítýdenoslavovánjakotýdenvýměnypřídělových

lístků.VybraníOchráncimělipřikázánopostavitsenaRudémnáměstív

polednekaždéhodnedořadyazadoprovoduInternacionálysi

navzájemvyměňovatpřídělovélístky.

Výsledekbylopětneuspokojivý.Lidénynízačalipředpokládat,že

vyměňováníalespoňněkterýchlístkůjepovinné.Snažilisezjistit,kolik

lístkůjsousipovinnivyměnitavjakýchpoměrechtakmajíučinit.

Podvoutýdnechalezačalstrachopadávat.Opakovanéradytisku,

jaksipočínatpřisměně,vnuklylidemněkoliknápadů.Začalyse

odehrávatizceladobrovolnésměnypřídělovýchlístkůvrůzných

poměrech.

Apakvěcidostalytakovýspád,žesePetrnestačildivit.

Nejprvesilidévyměňovalipřídělovélístkyjenvrámcirodiny,

pracovníhokolektivuneboslidmizestejnéhodomu.Poměry,vjakých

selístkyvyměňovaly,bylysjednáványpřípadodpřípaduanejprvev

soběnejevilyžádnoupravidelnost.Vjednomdoměněkdovyměňoval

jedenkuponnakošilizapětkuponůnachleba;odůmdálzaseměl

kuponnakošilicenupatnáctikuponůnachleba.

Postupněseovšemzačalyobjevovatarozrůstatpravidelnévzory.

Člověk,kterýsvůjkuponnakošilivyměnilzapětchlebů,zjistil,žeod

někohojinéhomohldostatpatnáctchlebů;člověk,kterýdalzakošili

patnáctchlebů,přišelnato,žejimohlzískatzapět.Ataklidézačali

„choditomrknoutceny“3,začaliserozhlížetpoširšímokolí,kdeby

dostalinejlepšínabídkuzato,coprodávali.Každýsesnažilzískatco

nejvícekuponůnato,počemtoužil,výměnouzakupony,sekterýmise

bylochotenrozloučit.Výsledkembylo,ževpřekvapivěkrátkédobě

převládlystejnésměnnépoměrymezirůznýmidruhykuponů.

PoceléMoskvě–astejnětakinapříčvšemiobvody,pokterýchse

lidémohlipohybovatvolněabezzvláštníchpovolení–vzniklyobecné

směnnépoměrymezivšemidruhykuponů.Vzniklnapříkladobecný

poměrdesetichlebůzajednukošili;akdyžužbyljednoutentopoměr

určen,téměřnikdoneprovedlvýměnuvjinémpoměru.Žádnýčlověks

košilíbyjinevyměnilzadevětchlebů,kdyžvěděl,žejichmůžedostat

deset;ažádnýčlověkschlebybyjichzakošilinenabídljedenáct,kdyby

věděl,žebyvedledostalkošilizadesetchlebů.

Paksestaladalšízvláštnívěc.Lidénejprveprocházelidůmoddomua

ulicipoulici,abynalezlinejvýhodnějšísměnnýpoměrkekuponům,

kterénabízeli.Brzysealelidé,kteřímělikuponynavýměnu,začali

pravidelněscházetnaurčitýchmístech,nakterýchsenalézalnejvětší

početjinýchlidínabízejícíchsvojekupony,abymohliprovéstsměnuv

nejkratšímožnédobě.Těmtomístůmzačalilidéříkat„trhy“atytotrhy

mělytendencisezvětšovataspojovat,takžejichpostupněubývalo.

PozvolnasevMoskvěvytvořilydvahlavní„trhy“,jedennaRudém

náměstínaprotiLeninovumauzoleuajedennakonciEngelsova

bulváru.Zdesescházelyvelkédavy,kterésepřelévalydookolníchulic.

Skládalysezpokřikujícíchazběsilegestikulujícíchlidí,znichžkaždý

drželvruceštosypřídělovýchlístků.Všichniseptali,koliksezakupony

napivonabízíkuponůnakošileakolikkuponůnacigaretyjekdo

ochotnýdátzakuponynabrambory.

Krátcenatosesituacevyvíjeladál.JedenzpodnikavýchNáměstkůsi

někdesehnalstarouškolnítabuli,kamzaznamenávalnabídky,kolikje

kdoochotnýnabídnoutsvýchkuponůvýměnouzajinékupony.Zavěsil

jinazeď,abyjivšichnizdavuviděli.

Nabízeldalšímlidem,žejimzobchodujejejichkuponyzanejlepší

nabídkyaušetříjimtakčasastarosti.Vše,cozatožádalvýměnou,byla

maláčásttoho,comělsměnit.Kdyžnapříkladdostaldvanáctkuponů

napivozajedenkuponnakošilisvéhoklienta,nechalsijedenkuponna

pivoprosebe.Tomutopodílusepostupnězačaloříkat„provize“.

Víceavícelidízjišťovalo,žeudělajílépe,kdyžvýměnusvýchkuponů

svěříjemu,nežkdyžsejibudousnažitprovéstpřímosami.Proces

směnybyltotižčastoúnavnýakomplikovaný.Někteřímohlichtít

řekněmekuponynapivozasvojekuponynakalhoty,alenenašlizrovna

nikoho,kdobychtělvyměnitsvojepivozakalhoty,alejenněkoho,kdo

byjebyljeochotendátzacigarety.Atakmuselinejprvevyměnitsvoje

kuponynakalhotyzakuponynachleba,kuponynachlebazakupony

nacigaretyateprvezatydostalikuponynapivo.Atyhlekomplikacesi

mohliušetřit,kdyžseobrátilinapodnikavéhoobchodníkaskupony,

soudruhaNáměstkaN-13-32,anechalimuzajehoslužbumalé

procentoztoho,coměnili.NěkohonapadlodátN-13přezdívku

„prostředník“,jinílidémuříkali„agent“.Obějménaseujala.

LidémohlispřídělovýmilístkypřijítzaN-13,kterýsepodívaldo

svéhozápisníku,kdemělzaznamenáno,kdojejakélístkyochoten

vyměnitazaco,apotézprostředkovalsměnuneboisériisměn,aby

bylodosaženožádoucíhovýsledku.

PrácesenaN-13jenhrnula,alemonopolnímzprostředkovatelem

zůstaljenomněkolikdní.Rychleseobjevilidalšízprostředkovateléa

obchodnícispřídělovýmilístky.Jednímzvýsledkůbylo,že„provize“,

kterousizasvojislužbubrali,sepostupněvyrovnávala,jaknavzájem

soutěžiliosvojezákazníky.

Následkemtohosenárůstdavůpostávajícíchnaobouhlavníchtrzích

zastavil.Hlavníslovovněmzískali„profesionální“zprostředkovatelé

(setkávalisezdeovolnýchdnechnebokvečeru,posvéběžnétovární

práci),kteřídomlouvalisměnyprosvojiklientelu.Těmto

zprostředkovatelůmčastostačiloporovnatpříkazyklientů,kteréměli

zanesenévzápisnících.

Nakonectitoprostřednícidalivšechnysvojezáznamydohromady,

opatřilisijednuvelikoutabuli(stímjimPetrdiskrétnětrochupomohl),

kterouzavěsilinazeďpřímonaprotiLeninovumauzoleuanakterou

zaznamenávali„kotování“kuponůnanejvícevyměňovanékomodity.

Totokotováníbylozáznamempoměrů,vnichžproběhlyposlední

transakce.Bylozdetakénapříkladzaznamenáno,kolikkuponůpiva

bylovdanýdennabízenozakuponynacigaretyajakýbylmaximální

početcigaretovýchkuponů,kteréněkdonabízelvýměnouzapivo.Tyto

kotacepozdějivešlyveznámostjako„nabídkováapožadovaná“cena.

Pokudserovnalynebopřesahovaly,bylomožnéuskutečnitsměnu.

Pokudalenejlepšínabídkabylatřikuponynapivozajedenkuponna

cigaretyanejmenšípožadovanácenabylačtyřikuponynapivoza

jedenkuponnacigarety,pakkžádnésměněnedošlo.

Aodehrálasedalšívěc,kteráPetrazevšechnejvícpřekvapilaakterá

hotakénejvícfascinovala.Trhspřídělovýmilístkysestávalstále

komplikovanějším.Ohromnétabulenedokázalyzaznamenatnabízenéa

požadovanécenymezivšemidruhyzboží.Napříkladpoměry,vnichžse

vyměňovalykuponynapivo,bylyvyjádřenyvpočtukuponůnaboty,

čepice,fazole,brambory,kalhoty,cigaretyatakdále.Poměrykuponů

nabramborybylyvyjádřenyvkuponechnapivo,chleba,boty,

cigarety…Vzniklataknekonečnásíťmožnýchsměnnýchpoměrů,

směnnýpoměrjakýchkolivdvoukomoditprotitřetíalevždyvíceméně

odpovídalpoměru,kterýmělyjednasdruhou.

KdyžsitohoPetrpoprvévšiml,považovaltozapozoruhodnou

náhoduataktrochuzazázrak.Brzysialeuvědomil,žetojevýsledkem

naprostopřirozenéhoadoslovanevyhnutelnéhovývoje.Někteříz

prostředníkůsespecializovalinato,čemusezačaloříkat„triangulární“

transakce.Neustálečíhalinanepoměrvevzájemnýchsměnných

vztazíchjakýchkolivtříkomodit,zekteréhobymohliprofitovat.A

jakmilesetentonepoměrobjevil,vrhlisenanějapokračovalive

využívánísituacetakdlouho,dokudnebylyvzájemnésměnnévztahy

vyrovnányadalšíziskjižnebylmožný.Kdyžnapříkladzjistili,žemohou

zadesetpivdostatjednukošili,kteroumohouvyměnitzadvoje

cigarety,zakterédostanoudvanáctpiv,okamžitěskočilipopříležitosti

anepřestali,dokudcenacigaretvyjádřenávpivechnekleslanapětpiv

zajednycigarety.

JakPetrzjistil,zestejnéhodůvodusesměnnépoměryztrhuna

RudémnáměstínelišilyodtěchnaEngelsověbulváru.Jakýkoliv

nepoměrtrvalvždyjenvelmikrátkoudobu,pokteroutrvaloposlíčkům

prostředníkůdoběhnoutspříkazytamazpět.

Výsledkemtétopodivuhodnéharmonievnekonečněkomplikované

sítisměnnýchvztahůbylo,žesilidézvykliříkat,žetatopřizpůsobenítrh

provádí„automaticky“.Totooznačeníbylochytré;Petrbylalenatolik

bystrý,abyrozpoznal,žejdeopouhoumetaforu,kteráby–brána

doslovně–bylazavádějící.Tatotržnípřizpůsobeníneprobíhala

„automaticky“.Odehrávalasejenomproto,žeexistovalapozorná

skupinalidí,připravenávyužítsebemenšíhorozdíluvcenáchk

uskutečněnítransakcí,zekterýchmělizisk.Bylatoprávětatoneustálá

bdělostainiciativaprostředníků,kterárychlezahlazovalajakýkoliv

nesoulad.

Každýznichtosamozřejmědělalhlavněvnaději,žezískáconejvíce

přídělovýchlístkůsámprosebe,anikolivztouhyvytvořitdokonalýtrh

neboprospětspolečnosti.Ajaksekaždýsnažilmaximalizovatsvoje

vlastníuspokojenízískánímconejvětšíhomnožstvípřídělovýchlístků

určitéhodruhu,kteréchtěl,jehopohnutkyajehoprostředkysedaly

nazvat„automatickými“.Processámalenebylautomatickýmvtom

smyslu,žebyseodehrávalbezněčíiniciativy,úsilí,chytrostinebo

plánování.Odehrávalsepřesněproto,žesenašlienergetičtía

podnikavíjedinci,kteřívěnovalisvojiiniciativu,úsilí,chytrosta

plánovánímaximalizacisvéhovlastníhouspokojení.

Abrzynatrhudošloještěkjednomufascinujícímuvývoji.

Kdyžsesměnnépoměrystalypříliškomplikovanýmiprojakoukoliv

tabulinebozápisník,rozšířilasepraxekotovatvšechnypřídělovélístky

jenvněkolikahlavníchkomoditách,atohlavněvechlebu,bramborách

acigaretách.Vprůběhudobysevšechnozačalokotovatjenv

cigaretovýchkuponech.Kotovánínavelkýchtabulíchsetakoproti

minulostivelicezjednodušilo.Poslednítransakcebylyzachyceny

napříkladtakto:

Chleba = ¼cigaretovéhokuponu

Fazole = 1

Pivo = 1/5

Čepice = 8

Židle = 40

Brambory = ½

Košile = 10

Atakdáleprovšechnyostatníkupony.

Bylotoohromnézjednodušeníaeliminovalotonutnostvšech

komplexníchpoměrůmezivšemidruhykuponů.Pokudsekuponna

košilivyměňovalza10cigaretovýchkuponůažidleza40cigaretových

kuponů,pakbyloočividné,žebudetřebačtyřkuponůnakošili

výměnouzajednužidli–atakdále.Tentozpůsoboceněníkaždého

druhukuponůjednímkonkrétnímdruhemkuponůzjednodušil

vzájemnésrovnávánísměnnéhodnotyvšechkuponů.

Místoosměnnýchpoměrechmezijednotlivýmidruhykuponůlidé

začalimluvito„ceně“kuponů.Atouto„cenou“vždymělinamysli

směnnýpoměrvzhledemkcigaretám.

Pročbylycigaretyvybrányjakouniverzálníměřítko,vekterémbylo

kotovánoostatnízboží?Tobylproblém,kterýPetraobzvláště

fascinoval.Porozsáhlémprůzkumudošelkzávěru.Jenomasipolovina

populacekouřila,tedychtělacigaretyprosvojipřímouspotřebu.Alei

ti,kteřínekouřili,zjistili,žejejichcigaretovékuponyjsoupřisměněza

jinékuponyjednyznejžádanějších.Toměloněkolikdůvodů.Cigaretový

kuponopravňovaldržitelevyzvednoutsizeskladujedenbalíček

cigaret.Tentobalíčeksenekazil(narozdílodmnohéhojinéhozboží),

mohltakzůstatnaskladědéleacigaretovékuponymělyprotodlouhou

dobuplatnosti.Balíčekbylkompaktníasnadnopřenosný.Apokudlidé

potřebovali„drobné“,mohlibalíčekotevřítasměňovatjednotlivé

cigarety.

Jakmilelidépřišlinato,žeprocigaretynajdoukupcesnázenežpro

jinédruhyzboží,začalihojnějipřijímatcigaretyvýměnouzakupony,

kterénabízeli,aažpotévyhledaličlověkanabízejícíhozboží,ke

kterémuseskutečněchtělidostat.Nejrychlejitedyuskutečnilisměnu

tak,ženejprvevyměnilisvojekuponyzacigaretyapakznovuvyměnili

cigaretyzatykupony,kteréchtělidostat,místoabysesnažiliopřímou

směnu.Člověkskuponemnažidli,kterýchtělnapříkladkošili,čapkua

vícechleba,jižnemuselchodittakdlouho,abynašelněkoho,kdobyl

ochotenvyměnitpřesnětutokombinacivěcíazároveňchtělžidli.Mohl

uspokojitsvépotřebyrychlejiahospodárnějitak,ženejprvevyměnil

svůjkuponnažidlizakuponynacigarety.

Následovalvývoj,kterýPetratakéfascinoval.Jakmilesecigaretové

kuponyzačalypoužívatjakohlavníprostředeksměnya„standard

hodnoty“,potomjakkuřáci,taknekuřácizačalinabízetsvoje

„přebytečné“kuponyvýměnouzacigaretyztohojedinéhodůvodu,že

drženíkuponunacigaretybylnejjednoduššíanejrychlejšízpůsob,jak

sekdykolivdostatkekomoditě,kterouzrovnapotřebovali.Atento

dodatečnýzdrojpoptávkypocigaretovýchkuponechjakopo

prostředkusměnyzvýšiljejichsměnnouhodnotu,cožznamenalo,že

„cena“ostatníhozbožívyjádřenávcigaretovýchkuponechoněco

poklesla.

Novýsystémsvobodnésměnyfungovalužšestměsíců,kdyžse

jednohodnestalamimořádnáaznepokojivávěc.

„Ceny“veškerýchkuponůzaznamenanýchnatabulizačalynajednou

prudcestoupat.Většinalidíbylazpočátkupotěšenatímtovývojem.

Lidéskuponynafazolenynízjistili,žezanědostanoudvacigaretové

kuponymístojednoho,lidéskuponynakošilemohlidostatdvacet

cigaretovýchkuponůmístodesetiatakdále.Ajelikožsispoustalidí

vytvořilazvykměřitsvojebohatstvíhodnotouvyjádřenoumnožstvím

cigaretovýchkuponů,kterébymohlidostatpřijehoprodeji,cítilisebýt

bohatšími.Utrpěliovšemdeziluzivokamžiku,kdysezasvoje

cigaretovékuponysnažilidostatvěci,kteréopravdupotřebovali.

Nabízené„ceny“bralijakopřemrštěné.

Cosestalo?Pročvšechnycenynáhlezačalyrůst?

Důvodbrzyvyšelnajevo.Rozšířilysezvěsti,ževládaveskutečnosti

nemáveskladechtolikbalíčkůcigaret,kolikvydalakuponů,ažeproto

lidénedostanouzasvojecigaretovékupony,kterýmkončiladoba

platnosti,žádnéskutečnécigarety.Jakmilesetatozprávaobjevila,lidé

naběhlinavládnískladyaobchodyavšichnichtěliuplatnitsvoje

cigaretovékuponynajednou.Zvěstiseukázalybýtpravdivé.Množství

cigaretneodpovídalomnožstvívydanýchcigaretovýchkuponů.

„Mělibychompotrestatty,“řeklAdams,„kteřísenasvojekupony

snažívyzvednoutcigarety,ty,kteřínahromadilinadbytečnémnožství

cigaret,aty,kteřísepodílelinašířenítépodvratnéfámy.Mělobyto

býtprohlášenozazločin,protoželidé,kteřídneszasvojekupony

požadujískutečnécigarety,pouzepodrývajídůvěruvevládu.Šířítak

paniku.Dodnesbylycigaretovékuponypřijakékolivsměněstejně

dobréjakoopravdovécigarety.Velkáčástlidí,kteřísivminulých

měsícíchpřišlivyzvednoutsvojecigaretovékupony,jestejněchtěla

jenomkvůlisměně.Takpročbydnesnemělybýttakdobré,jakobyly

vždycky?Vládakoneckoncůzatěmikuponystojí,ikdyžjenemůže

vyměnitzaskutečnécigarety;celébohatstvíVítěznéhosvětastojíza

kupony.Lidébymělibýtpřinuceni…“

AlePetrměljinýnázor.Slíbil,ževeškerépřebytečnécigaretové

kuponybudounakonecvyměněnyzaskutečnécigarety.Vysvětloval,že

sestalapolitováníhodná„inflace“počtuvydanýchkuponůoproti

množstvídostupnýchcigaret.Dojdealeknápravěavbudoucnuuž

vládanevytisknevíckuponů,nežkolikbudemítveskladechbalíčků

cigaret.

MezitímPetrrozšířilsvobodunatrhu.Nyníoficiálněpovolilnejen

výměnupřídělovýchlístků,aleivýměnuskutečnýchkomodit,kterési

lidévyzvedlizeskladůaobchodů.Přitomsenasebepotichuzlobil,že

toneudělaluždříve.

Vzniklduálnítrh–najednomseobchodovaloskupony(takjako

dříve)anadruhémseobchodovaloseskutečnýmikomoditami.

Obvyklebylokotováníkomoditvelmiblízkoneboidentickés

kotovánímpřídělovýchlístků.Kdykolivsealeblížilodatumkonce

platnostikonkrétníchlístkůnebokdyžseobjevilopodezření,žeby

komoditymohlobýtkdispoziciméně,nežkoliknanibylovydáno

kuponů,cenatěchtokonkrétníchkuponůspadlahlubokopodcenu

skutečnékomodity,kteroureprezentovaly.

Nejnázornějitobylovidětnarozdílumezikotovánímcigaretových

kuponůaskutečnýchcigaret.Kuponysenynívyměňovalypřibližnějen

začtvrtinuhodnotyskutečnýchcigaret.

„Tojevelmineblahé,šéfe,pronašiprestiž,“tvrdilAdams.„Lidétak

vlastněotevřeněvyjadřujínedůvěruvnášslib.Celýcenovýsystémi

přímékotovánícigaretovýchkuponůveskutečnýchcigaretáchukazuje

75procentnídiskontnacigaretovékupony.Takovýjerozsahnedůvěry

lidívto,žedodržíte,cojsteslíbil.“

AlePetrodmítlužítrepresivníchopatření.„Jedobréznátskutečný

rozsahnedůvěryveřejnostivevládu.Uvidímetak,kteráopatřenítuto

důvěrusnižujíakterájizvyšují.Veskutečnostinámmůžebýtvelmi

užitečné,žeznámepřesnéprocentnívyjádřenídůvěry,kterénám

poskytujenášotevřenýtrh.Pokudbychomomezilisvobodutrhu,

omezímetímpřesnětuinformaci,kteroubychomseměliřídit.“

Ataksesnažiloobnovudůvěryvcigaretovékupony.Nařídilzvýšení

produkcecigaret.Prodloužilplatnostvydanýchcigaretovýchkuponů.

Oznámilsníženímnožstvícigaretovýchkuponů,kterébudouvytištěny

propříštíobdobí,atotak,abynepřesáhlydostupnézásobycigaret.

Snížiltedyipřídělcigaret,kterémělijednotlivílidénárokodvlády

obdržet.

Kesvémuuspokojenívidělokamžitývzestupkotacecigaretových

kuponůnadiskontjenokolo20%.Kdyžlidéviděli,žesvojesliby

dodržuje,běhemněkolikatýdnůpaktentodiskontzmizelúplně.

Nařídilzveřejňovatzáznamydenníhoobchodovánískuponya

komoditamivNovépravdě.Tohodne,kdycigaretyacigaretovékupony

dosáhlyparity,sijejichkotacizakroužkovalčervenoupropiskoua

potichupodalnovinyAdamsovi.

Nedokázalseubránitpocitutriumfu.

Kapitola26

„ELIENABOLŠENKOVOVÁjezde,VašeVýsosti.“

„Aťjdedál,Sergeji.“

Požádalaoschůzkupředněkolikadny.Coponěmmůžechtít?Petr

sesnísoukroměnikdydříveneviděl.Vzpomnělsinasvůjprvnívečerv

Moskvěananávštěvuopery.Jejíčernévlasyanádhernénohybylyv

jehopamětistálejakoživé.

Nebylzklamán.Bylastejněšikjakonajevišti.Namírušitáčerná

uniformakopírovalakřivkubokůajejítmavéočinanějvrhalysvůdné

pohledy.

„Jeodvástakmilé,žejsteměpřijal,“začala.„Vždyjsembylavaší

velkouobdivovatelkou–obdivovatelkouvašehostátnickéhouměnía

odvahy–aledosudjsemnevěděla,jakjstemladýapohledný!“

Petrsezačervenal.Odpověděl,žejetakéjejímvelkým

obdivovatelem.

„Přišlajsemváspožádat,“pokračovala,„abystepřevzalzáštitunad

novouprodukcíZrozenícivilizace.Jevtomzobrazenaceláhistorie

feudalismu,kapitalismu,třídníhoboje,konečnéhovítězstvíkomunismu

–“

„Budemipotěšením,“řeklPetr.„Mojejménosamozřejměmůžetedát

naplakátynebomizavolat–“

„Alejájsemváschtělavidětaukázatvám,comámevplánu.Budeto

něcovelkolepého.Nechtělbystevidětnávrhykostýmůakulis?Vaše

nápadyanávrhybybylytolikvítané.“

„Otěchhlevěcechnicnevím,“řeklPetr.„Alepokudskutečněchcete,

paksamozřejmě–“

„Tojeodvásmocmilé,VašeVýsosti.Návrhyjsouvmémbytě.Jejich

napřenášenípřílišmnoho.Mohlbystesenaněpřijítpodívatněkterý

večer?“

„Dobrá,pokudsitopřejete.“

„Ach,tojeskutečněúžasné.Cozítřejšívečer?Nebohnedtendnešní?

Jetonarychlo,obzvlášťproněkohotakzaměstnanéhoadůležitého.Ale

jánetrpělivostíúplněhořím.“

Petrpředstíral,želistujevesvémdiáři.BylLeninůvdenatensitéměř

vždynechávalvolnýprosváklavírnícvičení.Chtělalezískattrochu

časunarozmyšlenou.Bylvpokušení,aledobřesiuvědomoval,žeprávě

tohlepokušeníjedůvodem,pročbynemělchodit.Bylatovábnička.

„Jemilíto,“řeklnakonec(aprotožemutoskutečněbylolíto,zněloto

upřímně).„DnesvečermámschůzisCentrálníplánovacíkomisí–“

„Tedyzítra?“

„Jsemzaseknutýcelýzbytektýdne.“Obracelstranyvesvémdiáři.

„Příštítýden?“

„Pokusímseněkterouztěchschůzípřeložitadámvámvědět.“

Zakrylasvézklamání.„Tojeodvásskutečněmilé.Tadyjemoje

adresa.“Napsalajinalístek.„Jetotaktrochumojeskrýš,kteroumám

samaprosebe–anioteconíneví.Jáovšempotřebujimítmístojen

samaprosebe,kdemohupracovat.“

Petrpřikývl,žerozumí.

„Mohlabychváspoprositomaloulaskavost?“pokračovala.„Nechtěla

bych,abyseomémsoukromémbytědozvědělovíclidí…Amimoto,

kdybyselidédozvěděli,žejstezamnoubyl,vzniklybynejrůznějšídrby.

Víte,jacíjsoulidé.Bylbystetakmoclaskavanechalsvéautooněkolik

ulicdál…Adošelpěšky?Nicjinéhoužchtítnebudu.“

Petrsibylnyníjistý,žetoceléjepast.Cítilsekvůlitomutrochu

smutně,slíbil,žesejíběhemněkolikadníozveanaposledysiprohlédl

jejíboky,kdyžodcházelazmístnosti.

Volnásměnapřídělovýchlístkůavolnýtrhsespotřebnímzbožím

bylyproPetravelikýmosobnímtriumfem.Armádasicestálaza

Bolšenkovem,aleveřejnémíněnímělnynínasvéstraněPetr.Lidése

napilisvéhoprvníhodouškusvobody.

Praktickyteďbylivšichnispokojenější.Člověknynímohlzískat

komodity,kterébylykdispozici,vpoměru,jakýsámchtěl,anikolivv

pevněstanovenýchpřídělechurčenýchstátnímiplánovači.

Amnoholidísi,jaksezdálo,cenilonovězískanésvobodysměňovat.

Sestejnoucelkovouprodukcísedalouspokojitvícepotřeb.Petrměl

pocit,žetotobyloekvivalentemvelkéhonavýšeníprodukce,jelikož

„produkci“–jaksiuvědomiljasnějineždříve–nenímožnosmysluplně

měřitvtunáchnebovobjemu,alepouzevmířeuspokojenílidských

potřeb.Tisícetunněčeho,cočlověknepotřebuje,nemajícenu

kilogramuněčeho,načemmůžezávisetjehoživot.Utovárny,která

„produkuje“nesprávnévěci,lzetěžkourčit,jestlivůbecprodukuje.

Petrsesnažilvytěžitzesvéhoprvníhoopravdovéhoúspěchu

maximumpolitickýchbodů.Příčilosetosicejehopovaze,ale

uvědomovalsi,ženatomzávisínejenjehosetrváníumoci,aleijeho

samotnépřežití.AtaksijménemStaleninaudělilspoustumedailía

řádů,pořádalpřehlídkyleteckýchavýsadkovýchsil,organizovalhostiny

prodůstojníkyletectva,nechalsefotografovatnaplakátyapřední

stránkynovin,nařídil,abyovýhodáchjehovolnéhotrhuvycházely

dlouhénovinovéčlánkyarozhlasovéreportáže.Trochusezato

všechnostyděl,alepřivyhlídcenastřetsBolšenkovemsestávalčím

dáltímméněvybíravýmohledněvolbyprostředků.

Volnýtrhhonepřestávalfascinovat.Každýdensenaněmnaučil

něconového.Věciseteďnekotovalyvcigaretovýchkuponech,aleve

skutečnýchcigaretách.„Cenou“čehokolivbylanynímyšlenacena

vyjádřenávkrabičkáchcigaret.Těmsenynízačalozkráceněříkat

„krabky“.Kdyžtedyněkdožádal„40krabek“zakuponnažidli,nikdose

nepotřebovalptát„krabekčeho?“Natabulibylakotacejednoduše„40“.

Jelikožvkrabičcebylodvacetcigaret,lidé,kteříchtělivyjádřitpřesnější

cenu(například40krabičeka8cigaret),natabulinapsali40/8.

Petrzkoumalvztahmoskevskéhotrhuktrhům,kterévznikalyv

dalšíchměstech.Bylytomístnítrhy,protožepřídělovélístkybylyplatné

jenvdanémobvodualidétakéstálemělizakázánomezijednotlivými

obvodybezpovolenícestovat.Zjistil,žeačkolivsicenynajednotlivých

trzíchvMoskvěodpovídalytéměřpřesně,mezijednotlivýmiobvodyto

neplatilo.Natěchtotrzích,jaksezdálo,přetrvávalypermanentnírozdíly

oprotitrhůmvMoskvě.

Adamstakézvědavěsledovalděnínatrzích.„Podívejtesenapříklad

natohle,“řeklPetrovi.„Člověkbysimyslel,žejakmileselidé

rozhodnou,jakájespravedlivácena,budousetohouždržet.Alevčera

bylykošileza9/15,dnesránoza9/17aodpoledneužzarovných10

krabek.Pročtenneustálýpohybnahoruadolů?Pročselidénemohou

dohodnoutnastáléceně?Jestlijedesetkrabekspravedlivoucenouza

košili,pakbytotakmělobýtvždycky.“

„Předpokládám,Adamsi,želidémohoupostupněměnitnázornato,

jakéjsoujejichmomentálněnejdůležitějšípotřeby.Nebonatrh

přicházejínovílidé.Člověk,kterýsischovávalkuponnakošilis

úmyslemsijivyzvednout,senáhlemůžerozhodnout,ženebude

potřebovatkošiliažemístoníbudepotřebovatněcojiného.Akdyž

přijdenatrh,nabídkakošilsezvýší.Toznamená,žekošilejsouméně

vzácné,atudížmajímenšícenu.Azároveňstímvzrostepoptávkapo

tomjinémzboží.“

„Nerozumímtakúplnětěmnovýmtermínům,kterépoužíváte,šéfe.

Představujeslovo„nabídka“jednoduševeškerouexistujícízásobu

nějakéhozboží?“

„Netakdocela.Představujetotuexistujícíčástzásob,kteroujsou

lidéochotniprodatzaurčitoucenu.“

„Apoptávka?“

„Tatážlogika,Adamsi.„Poptávka“poněčemneníjednodušemnožství

danévěci,kterésilidépřejímít(cožmůžebýtpraktickyneomezené),

alemnožství,kteréjsouochotnikoupitzakonkrétnícenu.“

„Paksemi„nabídka“a„poptávka“zdajíbýtdocelakomplikovaným

konceptem,šéfe.Nepředstavujeobojízboží,kteréjsousilidéochotni

vyměnitvurčitémdanémpoměruzajinézboží?“

„Přesnětak,“řeklPetr.„Nemážádnývýznammluvitomé„poptávce“

pokošili,pokudsenespecifikuje,kolikabalíčkůcigaretjsemseochoten

vzdát,abychjednuzískal.Apokudsesnažíšdostatmojecigarety,pak

nemávýznammluvitodostupné„nabídce“,mimotěchpoměrů,zanichž

jsemochotensecigaretvzdátvýměnouzajinévěci.“

„Aha!“řeklAdams.„Vtompřípaděnení„poptávka“jednohočlověka

„nabídkou“projinéhočlověkaanaopak?Moje„nabídka“představuje

to,conabízím,a„poptávka“to,cozatochcivýměnou,kdežtovaše

„nabídka“představujeto,comátevy,cožmůžebýtto,copoptávám,a

vašepoptávkamůžebýt–“

„Správně.“

„Vztahujesepaktermín„poptávka“–tak,jakhopoužíváte,šéfe–na

skutečnéfyzickémnožstvíněčehonebojenomnaněco,cojeurčeno

odlišnýmihodnotovýmižebříčkyurůznýchlidí?“

„Dotěchtojemnostísenynínemusímepouštět,“řeklPetr,kterýsi

nebyldocelajistý,jakbynatomělodpovědět.„To,nacojsemchtěl

poukázatpřiodpovědinatvojipůvodníotázku,jeskutečnějednoduché.

Ptalses,pročsecenyneustálemění.Mouodpovědíje,žetytoceny

závisínavztahumezinabídkouapoptávkouaženabídkaapoptávka

jsouproměnlivéveličiny.“

„Zdásemi,žejstesevnázorechtrochuposunul,šéfe.Nebylototak

dávno,cojsmediskutovalioMarxoviajehoteoriihodnotyodvozené

odpracovníhočasu.Atenkrátjsmeseshodli,žeačkolivrelativní

množstvípracovníhočasuhrajesvouroli,takjdepřinejlepšímopřílišné

zjednodušení–protožesemusívzítdoúvahyirozdílvezručnosti

pracovníkůapříspěvekpůdyanástrojůkhodnotěkonečného

produktu.Alenyníříkáte,žehodnotarůznýchkomoditnemánic

společnéhospracíasoběťmidonichvtělenými,aležejedána

jednoduševztahemnabídkyapoptávky.“

„Tojepravda,“řeklPetr,„atojetaképroblém,kterýměnynítrápí.

Mámsilnétušení,žepokudsenámpodaříobjevitspojenímezitěmito

dvěmazávěry,budemenastopěněčehoskutečněvelkého.“

„Přiznávám,žejánemámanitonejmenšítušení,očemtomluvíte.“

„Adamsi,snažsemítsemnounaokamžikstrpení.Ještěsianinejsem

jistý,jakbysetenproblémdaljasnězformulovat–cožbypřitom

pravděpodobněbylapolovinacestykjehovyřešení.Pokusmeseoto…“

„Dnesmámevolnýtrhsespotřebnímzbožím.Vdůsledkutoho,že

jsmeumožnilikaždémusvobodněvyjadřovatsvépřání–tím,žejsme

lidemdovolilisměňovatto,comají,vpoměrech,nakterýchse

vzájemnědohodli–jsmezískaliurčitétržníceny.Napříkladjsmezjistili,

žesekošilevyměňujepřibližněza10krabičekcigaretažidlepřibližně

za40,cožznamená,žejednažidlesevyměňujepřibližněza4košile…

Toznamená,želidékolektivněpřiřadiližidličtyřikrátvyššíhodnotunež

košili.Proč?“

„Protožejeméněžidlínežkošilí,šéfe.“

„Správně,“souhlasilPetr.„Protožežidlejsouvzácnějšínežkošile.Ale

pročjsouvzácnější?“

„ProtožetotakCentrálníplánovacíkomisenaplánovala,“odpověděl

Adams.

„Anoine,“řeklPetr.„Centrálníplánovacíkomisesicenaplánovala

vyrobitméněžidlínežkošilí,alenemohlaurčit,ževyrobíjentolikžidlí,

abyžidlemělačtyřnásobnouhodnotuoprotikošili.“

„Naplánovalaméněžidlí,šéfe,protoželidépotřebujíméněžidlínež

košilí.Košileseobnosíaroztrhajíamusíbýtměněnyčastějinežžidle.

Tudížjevyrobenoméněžidlíažidlejsouprotovzácnějšínežkošile.“

VodpověďnatoPetrukázalnacigaretovýpopelníknasvémstole.

„Jakoumátohledneskacenu?“

Adamssepodívaldosvéhopřehledu.„Prodávajísezajednukrabku.“

„Toznamená,žetomáhodnotudesetinykošile,“řeklPetr.„Ale

nespotřebováváseanemusísečastoměnit.Kolikjichvyrábíme?“

AdamszatelefonovalnaCentrálníplánovacíkomisi.Dozvědělse,že

popelníkyvyrábíjenjednatovárnaažejichjekaždýrokvyrobeno

méněnežžidlí.

„Vidíš?“řeklPetr.

„Ano,šéfe,alevesrovnánísžidlíjekvyrobenípopelníkupotřeba

dalekoméněpráce–“

„Takžejsmezpátkyunašehoproblému,“řeklPetr.„Věcinejsou

oceňoványpouzevevztahukesvévzácnosti.Jsouoceňoványpodle

toho,nakolikjsouvevztahukesvévzácnostichtěny.“

Adamssimnulspánkyapokoušelsevstřebattakkomplexní

představu.

„Atonáspřivádíblížekjádrunašehoproblému,Adamsi.Atím

problémemje:Vyrábímevěcivtakovémpoměru,žejimiuspokojujeme

lidsképotřebyvmaximálnímrozsahusvyužitímpůdy,práceastrojů,

kterémámekdispozici?Jinýmislovy:Vytvářímemaximálníhodnotu

vzhledemknašimexistujícímvýrobnímprostředkům?“

Adamszíraldostropu.Zdálose,žesesnažívpravitdoproblému.

„Dalobysetovyjádřititímtozpůsobem,“pokračovalPetr,snažícíse

pomocinejenAdamsovi,aleisobě.„Neplýtvámeprací,půdouastroji

tím,ževyrábímenějakýchvěcízbytečněmnoho,zatímcobychomtyto

zdrojemohlilépevyužítkvýrobějinýchvěcínebovětšíhomnožství

jinýchvěcí,kterébyuspokojilyvícelidskýchpotřeb?“

„Užtenproblémzačínámvidět,“přiznalAdams.„Alepotřebovalbych

sihoještědůkladněpromyslet,nežsepokusímonějakouodpověď.“

„Pokusmesetedyodůkladnějšípromyšlení,“řeklPetr.„Marx

předpokládal,ževše,cojepotřebakvyprodukováníhodnoty,je

pracovnídoba–nebo,lépeřečeno,ževšepotřebnésedázredukovatči

vyjádřitjakojednoduchápracovnídoba–“

„Adošlijsmekzávěru,žetojepřílišnézjednodušení,“řeklAdams.

„Přesnětak,“souhlasilPetr.„Aletakéjsmedošlikzávěru,žepracovní

dobaobsaženávprodukcirůznýchkomoditmáalespoňněco

společnéhosjejichrelativnívzácnostíatudížirelativníhodnotou.

Pracovnídobajejednímzfaktorů,kterýurčujejejichrelativnívzácnost.

Apřesněproto,žeMarxovaodpověďbylapřílišnýmzjednodušením,

námmůžepomocisnašímproblémem:Častosipronalezeníodpovědi

musímeproblémnejprvezjednodušitzanedbánímněkterýchfaktorů.

Předpokládejmetedy,žeMarxmělpravduažejedinouobětí,kterouje

potřebaučinitpřiprodukcizboží,jeobětováníjednoduchého

pracovníhočasu.Pakzjistíme,ženavolnémtrhusilidécenížidle

čtyřikráttolikcokošile.Apokudprodukcežidlezaberečtyřikráttolik

pracovníchhodincoprodukcekošile,můžemeříct,žečinímetytéž

oběti,abychomobdrželitytéžhodnoty,aneplýtvámepracovnímčasem.

Pokudbysenaopakukázalo,žekvýroběkošilejepotřebastejné

množstvípracovníchhodinjakokvýroběžidle,pakbychomočividně

plýtvalipracovnímčasemnavýrobuzbytečněvelkéhomnožstvíkošil,

protožebytatoprácevyprodukovalavyššíhodnotu–čtyřikrátvyšší

hodnotu–kdybybylavyužitanavýrobužidlí.“

„Alekošilejsoupřecepotřeba,“protestovalAdams.

„Jistě,aleotázkoupřeceje,kolikkošiljeekonomickévyrobitve

srovnánískolikažidlemi.Pokudbytovyžadovalostejnémnožství

pracovníchhodin,pakbychomjednodušepostupněsnižovalivýrobu

košilauvolněnoupracovnísílupřevádělidovýrobyžidlítakdlouho,

dokudbysecenakošileacenažidlenatrhunevyrovnalyvpoměru

1:1.“

„Apokudjekvyrobenížidleskutečnětřebačtyřikráttolikpracovních

hodincokvyrobeníkošile,šéfe?“

„Pakjeprácevyužitadobře,“souhlasilPetr.„Alejestlivýrobažidle

trvápouzečtyřnásobekpracovníchhodinnežvýrobakošileanatrhuse

budeměnit6košilízažidlimístočtyř,znamenáto,žeplýtvámepracína

produkcikošilmístoprodukcežidlí.“

„Užjemitenproblémjasnější,“řeklAdams;„aleněcoměvněmtrápí.

Shodlijsmesenatom,žeMarxovaodpověďjepřílišzjednodušujícíaže

jednoduchápracovnídobaneníjedinýmfaktorem,kterýprodukuje

hodnoty.“

„Pravda,“souhlasilPetr.„Musímetedynašiodpověďmodifikovat.

Předpokládejme,žesisymbolickyvezmemenamístovšechnákladůa

obětí,kterévstupujídovýrobníhoprocesu,jednoduchýprůměrný

pracovníčas.Tonámpakdáodpov-“

Zarazilse,jelikožhoprávěněconapadlo.„Myslím,ženynímůžeme

formulovatproblémjasně,Adamsi.Zkusímto.Natrhusesměňují

stovkydruhůrůznéhospotřebníhozbožívrůznýchpoměrech.Av

jakémkolivokamžikujesměnnýpoměrmezijednímadruhýmdruhem

zbožíprovšechnynatrhustejný.Kdyžsetytopoměrymění,měníse

provšechny.Tytopoměryjsoutudížmírourelativníchhodnot,které

spotřebitelékolektivněpřikládajítomutozboží.“

„Atotokolektivníohodnocení,šéfe,jevýslednicíjednotlivých

individuálníchhodnocení?“

„Správně.Kolektivníhodnocenítakémožnáovlivňujehodnocení

jednotlivců,takžeprobíháurčitýdruhrecipročníhourčení…Aledo

těchtodetailůteďnemusímezabíhat.Hlavnívěcíje,žepokud

nechcemeplýtvatprací,půdouakapitálem,musímesplnitněkolik

podmínek.Vprvnířaděobětivynaloženénazískáníjakékolivjednotlivé

komoditymusíbýtvyváženyuspokojením,kterékomoditaposkytuje–

jinakbyly,alespoňčástečně,tytoobětizbytečné,tedynadarmo

vyplýtvané.“

„Jinýmislovy,“řeklAdams,„byhodnotajakékolivkomoditymělabýt

vyššínežhodnotatoho,cobylospotřebovánopřijejíprodukci?“

„Přesnětak,“řeklPetr.„Ajakzměřímehodnotutoho,cobylo

spotřebovánopřiprodukci?Každáhodnotajevjádrusubjektivní.Atato

hodnotanákladůserovnáhodnotětoho,čehosevzdáváme,abychom

získalito,cochcemevytvořit.Hodnotanákladůnavyprodukování

komodityXsetedyrovnáhodnotěproduktuneboproduktů,které

nemůžemevyrobit,protožepráce,čas,půda,surovinyatakdálejižbyly

spotřeboványnavýrobukomodityX.“

Adamsvypadal,žepotřebujenějakoudobuktomu,abytento

poznatekvstřebal.

Petrpokračoval:„Nebobysetodalovyjádřitještějinýmzpůsobem:

Prokaždýproduktmusíbýthodnotavýstupuvyššínežhodnotavstupu

–jinakplýtvámezdroji.“

Zapálilsicigaretu,abyzískalčasurovnatsimyšlenky.

„Dalšípodmínka,kteroumusímesplnit,Adamsi,sedáformulovat

poněkudobtížněji.Příslušnénákladynaprodukcistovekrozdílných

komoditbymělybýtnavzájemvtomtéžvztahu,vjakémjsoupříslušné

cenytěchtokomoditnatrhu.Jakmilesevtěchtovztazíchobjevínějaký

nesoulad,jetoznámkatoho,žesezdrojiplýtváažejsouněkteré

výrobnífaktoryšpatněvyužity.“

„Jinýmislovy,šéfe,takovénesrovnalostiznamenají,žeméněpráce,

půdy,strojůasurovinmábýtvěnovánonaprodukcikomodityAavíce

naprodukcikomodityB?“

„Ano,“řeklPetr.„Ateďmyslím,žejsmeopravdublízkojádru

problému.Nejenžemusícelkováhodnotavýstupůpřevyšovatcelkovou

hodnotuvstupů.Hodnotakaždéhojednotlivéhoproduktumusítaké

býtvyššínežhodnotazdrojůvěnovanýchnajehoprodukci.Ařešeníto

nebudedokonalé,dokudukaždéhoproduktunebudepřevyšovat

hodnotavýstupuhodnotuvstupuostejnéprocento–jinakbyto

znamenalo,žeprodukujemepřílišmnohovýrobkůA,BaCapřílišmálo

D,E,aF,tedyžeplýtvámezdroji.“

„Ataksedáproblém,předkterýmstojíme,Adamsi,shrnouttakto:

Ideálnísystémprodukcebudeten,kterýdokážeuspokojitmaximum

lidskýchpotřebsminimemobětíčinákladů.Stovkydruhůrůzného

spotřebníhozbožímusíbýtvyrobenyvtakovýchrelativníchpoměrech

atakovýmimetodami,abybyltentovýsledekzajištěn.Jinakplýtváme

svýmizdroji,anižbychomznichdostalimaximumblahobytu.“

Adamssezamyšleněpodrbalnanose.„Atenhleproblémjsmeani

neviděli,šéfe,anijsmenevěděli,žeexistuje,dokudsenevytvořiltrhse

spotřebnímzbožím…Zdálosetocelkemsnadné,kdyžotom,kolik

jakéhozbožímajílidédostat,rozhodovalakomise.Alevmomentě,kdy

jsmejimdalimožnostvyjádřitjejichvlastníhodnocenítohotozboží,

námvýsledekotevřeloči.“

„Adnes,“shrnultoPetr,„můžemevidětještějedenproblém,který

jsmepředtímneviděli.Nášproblémnevězíjenvtom,jakrozhodnout,

cobudemevyrábětavjakýchvzájemnýchpoměrechtobudeme

vyrábět.Musímetakérozhodnout,jakájenejekonomičtějšímetoda

výroby.Vjakémpoměrubysenapříkladmělypoužítstrojeaprácena

výrobukošil?Cobybyloekonomičtější–šitívruce,nebošitínastroji?“

„Šitínastrojijeočividněefektivnější,šéfe.“

„Veskutečnostitoneníefektivnější,Adamsi,pokudtonenítaké

ekonomičtější.Akdyžužotomzačnemeuvažovat,musímevzítvúvahu

nejprvenákladyačaspotřebnýnavýrobutohotostroje.Apokud

bychommuselivyrobittenstrojpředtím,nežbychomzačalisvýrobou

košil,pakbytoočividněbylméněpřímočarývýrobníproces,než

kdybychomzačalirovnousručnímšitím.“

Adamssiopětdrželhlavuvdlaních.„Nedokážusestímhlevšímtak

snadnosrovnat,šéfe.Můjmozeksezačínávařit.Nebudevadit,když

odložímeřešenítohotoproblémunajindy?“

„Vůbecne,“řeklPetr.„Alespoňjsmesidokázaliproblémvyjasnit,ato

jepravděpodobněpolovinacestykjehovyřešení.“

Adamsodešel.

Petrůvmozekužbyltakéunavený.Opřelsihlavuoopěradlokřesla.

Kdykolivbylsám,jakoprávěteď,anezaměstnávalhožádnýproblém

jehoúřadu,jehomyšlenkysevrátilykEdit.Kdebymohlabýt?Jedosud

naživu?Coještězanedbalpřisvémpátrání?…

Uslyšeltlumenéklepáníservírky.

„Vstupte!“

Vstoupilaspolévkovoumísou,rozložilapodnosnastole,položilana

nějmísuaopětsepotichuvzdálila.Nemělteďnanicchuť,alepomalua

zpovinnostijedl,comubylopředloženo.

Krátcepoté,codojedl,opětzaklepalaavešla.„Dezertjsempřinesla

zvlášť,VašeVýsosti.Jetozmrzlina.Nechtělajsem,abyroztála,nežji

dostanete,takjsemjinechalavlednici–“

„Dnesvečeružnemámnanicchuť,soudružko.“

„Bylabyškodatovyhodit,VašeVýsosti.“

„Ne.Možnásitovezmeněkdojiný.“

Položilamiskusezmrzlinounatác,sebralahoapotichuzasebou

zavřeladveře.

Oněkolikminutpozdějiuslyšelvýkřik.

Vyskočilavyběhldochodby.Dveředokuchyňky,kterábylaza

rohemazekteréseservírovalojídlo,bylyotevřené.Uzdistálmalý

pojízdnýstolekapodnímsenapodlazevkřečíchsvíjelaservírka.

Neždorazildoktor,bylaužmrtvá.

Petrsiznovupovšimljejíchhubenýchrukouavyzábléhoobličeje.

Kapitola27

ZJISTIL,žeservírkaakuchařvylepšovalisvojepřídělyjídlazbytkyz

jehopokrmů.Tenvečerbylařadanakuchaři,aleservírkabylapři

pohledunanedotčenouzmrzlinuvpokušení.

KdyžPetroincidentuvyprávělnásledujícíráno,Adamszůstal

chladným.

„Vzpomínátenaden,kdyseměpokusiliBolšenkovovilidézastřelit?

Říkaljsemvám,žebudetedalšínařadě.Taktopřišlo.Obajsme

zázračněuniklismrti,alebylobyodnásdosttroufalédoufat,žese

tenhlezázrakbudeopakovat.“

„Costímmůžemedělat?“

„Vprvnířaděmusímevyměnitkuchařeakaždého,kdomělčimohl

mítpřístupdokuchyně.KaždýbymělbýtprověřenStaleninovoustráží.

Byljstezatímohromněbezstarostný.Staleninpoužívalochutnávače

jídla.“

„Ano,pořádjesnímujehopostele,kdyžmáněcosníst.“

„Jásidržímpsa,“pokračovalAdams,„kteréhosmímkrmitjenjásám.

Dostanetrochuodvšehodříve,nežtosnímjá.“

„Jakdlouhotoděláš?“

„Oddoby,kdyjsemseseznámilsvašímotcem.Každýzečlenů

politbyrapodnikápodobnáopatření.Pošluvámtakypsa,jestlichcete.

Lepšíjsouoškliví,abyvámjichnebylomoclíto.“

Taktohleježivot,pomyslelsiPetr,kterýnámpraktickykaždýve

Vítěznémsvětězávidí.

„Našíjedinouopravdovouzáchranoujesamozřejměodstranit

Bolšenkova,alekdybychomsehopokusiliveřejněodvolat,vzhledemk

jehopoziciuarmádybysetodnesneobešlobezobčanskéválky…

Války,kteroubychomnejspíšprohráli.“

„Cotedyuděláme?“

„Našíjedinounadějíjeprovéstmuto,coseonsnažíprovéstnám.A

býtvtomúspěšnější!“

„Nechathozavraždit?“

Adamspřikývl.

Petrpotřáslhlavou.„Užkolikrátjsemtiříkal,Adamsi,žesenechci

uchylovatktakovýmmetodám.Nevěřímjim.Účelnesvětíprostředky,

volbaprostředkůjenaopakurčujícíprovýsledky.Společnost

vybudovanánanásilí,krveprolévání,intrikáchavražděníbybylajistě

ohavná.Nestálabyzavytvoření.Nestálabyzažití.“

„Jestlisenebudeteříditmojíradou,šéfe,vtéhlespolečnostidlouho

nepřežijete,továsujišťuju.“

Petroviužprobíránítohototématupřipadalonepříjemné.

„Vraťmeseteďktomu,očemjsmemluvilivčera,Adamsi.“Vtónu

jehohlasubylpatrnýrozkaz.„Jakbudemeřešitproblémekonomické

kalkulace?Jakurčíme,cobudemevyrábětavjakýchmnožstvích,ataké

jakévýrobnímetodypoužijeme,abytobyloconejekonomičtější?“

AdamssenaPetraudiveněpodíval,alepakrezignovalarozhodlse

tutozměnutématupřijmout.

„Nemámenějakýzpůsob,jaktentoproblémvyřešitpřímo,šéfe?

Zkrátkarozhodneme,colidéasitaknejvícpotřebujíakolikjakých

strojůpoužijemenavýrobu–tak,jakojsmetovždyckydělali?“

„Přeceužjsmesiřekli,Adamsi,žetodnesdělámeúplněnaslepo.

Nemůžemejentaksčítatvěcirůznýchdruhů,nemůžemejenásobit,

dělitnebojakkolivsmysluplněkvantitativněporovnávat.Nemůžeme

sčítatprasataatunyocelinebonásobittraktorykartáčkynazuby.“

„Acosrovnánívěcípodleprůměrnévýrobnídoby?“

„Tímužjsmesipřecetakyprošli,“řeklPetr.„Jednahodinapráce

odborníkanebopřímogéniamůžebýtneporovnatelnědůležitějšínež

hodinaprácekopáče.Akromprácesetakéspoustajinýchvěcí

promítnedokonečnéhodnotyzboží–suroviny,použitéstrojeapůda.

Adokudnebudememítnějakouspolečnoujednotku,nakteroujetohle

všechnopřevoditelné–atoujednotkounenípracovnídoba!–

nebudememocizměřitrelativnípříspěvekpráce,strojůapůdyk

produkcirůznýchkomodit.“

„Takbychommohli–systémempokus-omyl,šéfe–zjistit,jestli

vyrábímesprávnévěcivesprávnýchmnožstvíchtounejekonomičtější

metodou.Pokusaomyl!Tojeběžnámetodavučeníavevědě.“

„Pokusaomylnemusíznamenatnic,Adamsi,pokudnemášnějaký

způsob,jakrozpoznatazměřitrozsahsvéhoomylu.Jinaknepoznáš,co

bysměldodalšíhopokusuopravit.Pokudstřílímnaterčatrefímse

desetcentimetrůpodstřed,mohusepříštíránupokusitopravittak,aby

šlaodesetcentimetrůvýš.Alemybychomstřílelinaterč,kterývůbec

nevidíme.Jakpoznáš,ževyrábímenějakoukomoditusvětšímináklady,

nežzacostojí?Jakpoznáš,žepoužívámetunejekonomičtějšímetodu

výroby?“

Adamsbylchvílizticha.Zamyšleněsišňuplněkolikšpetektabáku.

Petrseuchýlilkcigaretěavyfukovalkouřkestropu.

„Mámto,Adamsi,mámto!“vykřiklnáhle.„Pročmětonenapadlo

dřív?Měljsipravdu.Můžemevyužítsystémpokus-omylvkombinacis

cenovýmsystémem!“

„Taktoznízajímavě,šéfe.Ajakbysetodaloprovést?“

„Promyslemesito.Nejprvejsmelidempovolilivyměňovatsi

přídělovélístkyapotomispotřebnízboží.Výsledkembylvzniktrhu.

Vzniklytakéurčitésměnnépoměry,určitátržníohodnocenítohoto

zboží.Takžeteďvíme,žesilidécenížidlečtyřikrátvícenežkošile,atak

dále.Známecenyspotřebníhozboží.Alepořádnevíme,jakmoc

nákladnéjevyrobitjednotlivédruhyzboží.Cokdybychomzjistiliceny

kapitálovéhozboží?Předpokládejme,žebychomzjistilisměnnýpoměr–

tržnícenu–každéhokouskupůdy,každéhokusunářadí,každéhostroje

akaždépracovníhodinykaždéhočlověka.Pakbychombylischopni

vypočítatnáklady!Pakbychomsedozvěděli,jestlihodnota

dokončenéhoproduktupřevyšujehodnotutoho,cosespotřebovalona

jehovýrobu–jestlijehodnotadanéhovýstupuvyššínežhodnota

danýchvstupů.“

„Zdáse,žejsmenaněcopřišli!“řeklAdamstéměřdychtivě.Potézase

zvážněl.„Alenetuším,jakbychomtomohlizjistit.“

„Musímevytvořittrhiprokapitálovézboží!“prohlásilPetr.

„Jak?“

„Vsoučasnosti,Adamsi,rozhodujeCentrálníplánovacíkomiseotom,

kolikmábýtvyprodukovánorozličnýchkomodit.Pakpřidělívýrobní

kvótyjednotlivýmodvětvímapodnikům.Natomtozákladějsou

přidělenysuroviny,pracovnísílyatd.Tomůžemezměnit.Každátovárna

budemusetpoptávatsurovinyapracovnísílu–stejně,jakolidé

poptávajíspotřebnízbožínatrhu,apakbudousurovinyapracovnísíla

přidělenytomu,kdonabídnenejvíc!“

„Apřijakýchcenách,šéfe?Apřijakýchmzdovýchsazbách?“

„Přitěchnejvyššíchcenáchamzdovýchsazbách,kterébudou

nabídnuty!“

„Ačímbudoutytocenyamzdyplaceny?“

„Krabičkamicigaret…Předpokládám.“

Adamsvypadal,žemáonápadupochybnosti.„Budememíttolik

cigaret?“

„Nebudoumusetnabízetskutečnékrabičkycigaret,“navrhlPetr.

„Budemejenudržovatzáznamyotom,koliktohojedenpodnikdluží

druhémuakolikmánasvémfiktivnímúčtu.Jinýmislovy,cigarety

nebudousloužitanitakjakoprostředeksměny,jakospíšcobystandard

hodnoty.Umožnínámtovéstúčtysjednotnouaspolečnouměrnou

jednotkou.“

Adamsbylstálenapochybách.„Říkáte,žesurovinyaprácepůjdedo

tétovárny,kteránabídnenejvyššícenyamzdovésazby.Cozabrání

cenámamzdámvyletětaždonebes?“

„Pokudvedoucítovárnynabídnepřílišmnoho,pakjehovýrobní

nákladypřevýšíhodnotujehoproduktu;jehovstupypřevýšívýstupy.“

„A?“

„A–odvolámehoproneschopnost.“

„Akdyžvedoucínabídnepřílišmálo?“

„Taknedostaneanipráci,anisuroviny.“

„Takženesplnísvojivýrobníkvótunebonebudevyrábětvůbec?“

Petrsezarazil.„Předpokládám,žepakbychomhotakéměliodvolat

proneschopnost.“

„Šéfe,bylobyefektivnějšíjeposílatdonápravnéhotáboranebo

rovnoustřílet.“

„Zatakovýchpodmínekby,Adamsi,našivedoucímuselibýtskutečně

dobřívodhadovánítěchsprávnýchcen!“

„Přežitíschopnějších,šéfe.“

„Nebotěchsvětšímštěstím.“

Obabyliopětpotichu.

„Ne,“připustilPetrpochvíli,„bojímse,žemojeanalogienebyla

správná.Trhsespotřebnímzbožímmůžeexistovatjediněproto,žeto

zbožípatřílidem,kteřísihonavzájemvyměňují.Člověktedyvymění

danémnožstvíněčehozaněcojinéhojentehdy,kdyžsitohodruhého

skutečněcenívícenežtohoprvního–ataké,kdyžsimyslí,žejinde

neudělálepšíobchod.Aprojedincenenítěžkéříct,jestlizrovnateď

chcevícepivanebobrambornebočehokolivjiného.Alejestlimá

vedoucínabízetněco,coveskutečnostineníjeho,zaněcojiného,co

takéneníjeho…“

„Myslím,šéfe,“skočilmudořečiAdams,„žetensvůjnápadopouštíte

mocrychle.Jásinaopakzačínámmyslet,žejevelmislibný.Pokudbysi

vedoucímělinavzájemkonkurovatvnabídkách–“

„Mimochodem,Adamsi,takměnapadlo,odkudbyvlastněvedoucí

továrenvzalitycigarety,kterébymělinabízet?“

Nenapadloho,ženynísizAdamseutahujestejnouotázkou,kterou

hoAdamszastaviloněcodříve.

„No,možnábyjimmohlaCentrálníplánovacíkomisepřiděliturčité

hypotetickémnožstvíkrabek,kterébypakpřinabídkáchpoužívali.“

„Pakbynabídkakaždéhovedoucího,Adamsi,bylaomezená

množstvímcigaret,kterébymupřidělilaCPK?“

Adamspřikývl.

„Takpročsineušetřitstarosti,“řeklPetr,„anepřidělovatprácia

materiálpřímo,jakotodělámednes?Dělalibychomkoneckoncůtotéž,

jennepřímo.“

„Jeturozdíl,šéfe.Systémscigaretamibydaldalekovětšíprostor

iniciativějednotlivýchvedoucích.Sicebystálebyliomezenitím,žeje

jenurčitéomezenémnožstvízdrojů,okterémohoupožádat,pro

výrobukonkrétníhoproduktu,jehožvýrobajimbylapřidělena.Ale

aspoňbysenamístoCPKzačalionirozhodovatotom,vjakémpoměru

bypoužilisuroviny,strojeapráci,jestlibynahradilijedendruhsuroviny

jiným,atakdále.“

„Adamsi,tentosystém,tvůjsystém,bynefungoval.Teďvněmty

chybyvidímdocelajasně.Práceasurovinybyzkrátkašlytěm

nejnezodpovědnějšímanejneopatrnějšímvedoucímajejichnabídkami

bytakébylyurčenyceny.“

„Alešéfe,užjsmesipřeceřekli,žebychomtakovévedoucíodvolali

nebozastřelili!“

„Nenavrhlijsmealežádnépodnětyprodobrévedoucí.Pouze

extrémnítrestyproty,kteřísedopustíchyby.Avetvémsystémusejen

málokterýzvedoucíchbudemocivyvarovatchyby.Ti,kteříbudou

nabízetpříliš,budouzastřelenizato,žehodnotajejichvstupůpřevyšuje

hodnotuvýstupu,ati,kteřínebudounabízetdost,budouzastřeleniza

to,ženesplnísvévýrobníkvóty.“

„Můžemeodstupňovattresty,šéfe.Vedoucízastřelímejenzavelkou

chybu,zamaloujepouzeodvolámezfunkce.“

„Dobrá,“řeklPetrsarkasticky.„Takžekdyžhodnotavstupůpřevýší

hodnotuvýstupuo1nebo2%,budeodvolán,akdyžo100%,bude

zastřelen.Vjakémboděbudetahranicemeziodvoláníma

zastřelením?“

„Můžememítodstupňovanétrestyodnětísvobody.Zakaždýchpět

procentjedenroknápravnéhotáboranapříklad.“

„Uvažuješúžasnýmzpůsobem,Adamsi.Takjistěpřitáhnemenamísta

vedoucíchtynejtalentovanějšílidismírněsebevražednýmisklony.“

Adamssiněkolikrátšňupltabákuapřecházelpomístnostisematam.

„Taktenhlepřístupopustíme…MohlabycenystanovitCentrální

plánovacíkomise?“

„Ajakbyjestanovila?“

„Zkrátkaodhadem.“

„Odhadlaby,jakémajíbýtstovkyrozličnýchcen?“

Adamspřikývl.

„Ajakbypoznala,jestlitoodhadladobřenebošpatně?“

„Třeba,“řeklAdamspomaluaočividněsesnažilpřemýšletvprůběhu

svéřeči,„pokudbycenybylysprávné,výsledkybyukaždékomodity

ukázaly,žehodnotavýstupupřevyšujenáklady.Existovalaby

rovnováhamezinabídkouapoptávkoupokaždékomoditěatěmito

cenami.Alekdybybylystanovenécenysurovin,strojůnebopráce

špatné,hodnotavstupůbypřevýšilahodnotuvýstupunebobyhodnota

výstupupřevýšilahodnotuvstupůopřílišmnoho.“

„Jakbysalepoznal,kdesestalachyba,Adamsi?Kdybynapříklad

hodnotavýstupůpřevýšilahodnotuvstupůo„přílišmnoho“,jakbys

poznal,cotozpůsobilo?“

„Vědělibychom,šéfe,žejedennebovícevýrobníchfaktorůje

podhodnocených.“

„Ajakbyspoznal,Adamsi,kterýfaktortoje–práce,suroviny,stroje

nebopůda?Nebojakbyspoznal,kterákonkrétnísurovinatoje?Která

konkrétníprofese?Nebo–kdybytobyloněkolikfaktorů–jakbychom

věděli,kterétojsouaokolikjsoupodhodnoceny?“

Adamsneodpověděl.

„Ajakvůbecmůžešvědět,žeproblémbylvpodceněnívýrobních

faktorů?“pokračovalPetr.„Nemohlobytobýtzpůsobenovelmi

efektivnímmanažeremnebovelmiefektivnímetodouvýroby?Neboto

bylozkrátkaproto,žeonékomodity–relativněřečeno–nebylvyroben

dostatek?Apokudtobudeobráceněahodnotavstupůpřevýšíhodnotu

výstupu?Dostaneštentýžproblém.Jakbysmohlvědět,jestlibyl

problémzpůsobenpřeceněnímjednohonebovšechvýrobníchfaktorů

–ajestlitomutakbylo,takjakýmaokolik?Jakbysmohlvědět,žeto

nebylozpůsobenoobzvlášťneefektivnívýrobnímetodounebomálo

výkonnýmvedoucím?“

Adamsopětzůstalpotichu.

„Víte,“řeklnakonec,„zrovnajsemsinaněcovzpomněl.VCentrální

plánovacíkomisijejedenchytrýItal,géniuspřesmatematiku,sekterým

řešímněkteréproblémyvplánování.Ohromněsezajímáotenváš

volnýtrhsespotřebnímzbožím.Atenzamnouasipředtýdnempřišela

navrhlsystémoceňovánívýrobníhozbožíavýrobníchfaktorů.

Prohlašoval,žetocelémůžematematickyfungovat.“

„Pročjsimioněmneřekldřív?“

„Abychřeklpravdu,šéfe,tenkrátjsemnemělaniponětí,očemto

vlastněmluví.Téjehomatematicenerozumímanizamák,alekdyžjsme

včerazačaliformulovatnášproblémsvýrobou,takmitakézačalo

pomaludocházet,comělnejspíšnamysli.“

„Jaksejmenuje?“

„Baronio.“

„Zakaždoucenusnímmusímmluvit.“

Petrsepodívalnahodinky.„Zapatnáctminutbuduvečeřetuotce.

ZítravezmisoudruhaBaroniasseboukemně.“

KdyžAdamsodešel,vstoupildokancelářeSergej.„Jedenznašich

novýchstrážnýchbylodhalenjakoBolšenkovovůvagent,VašeVýsosti.

Jistětobylon,kdootrávilVašizmrzlinu.“

„Kdejeteď?“

„Pokusilijsmesehozadržet,alebránilseapřipřestřelcezahynul.

Došloktomuvkasárnáchpřesuliciasipředhodinou.“

„VíotomJehoExcelence?“

„Nemyslímsi,VašeVýsosti,žebybylovhodnéJehoExcelencis

něčímtakovýmrozrušovat.“

„Dobrá,Sergeji.“

Váhaodpovědnosti,kterounesu,pomyslelsiopětPetr,jepro

jednohopřílišveliká.

Většinunocizůstalvzhůru.

Kapitola28

„OBÁVÁMse,VašeVýsosti,žesvojemyšlenkynedokážupřesně

vyjádřitběžnouřečí,“řeklBaronio,„alepouzematematickýmisymboly.

Takjsemssebouvzaltentospis.“

Byltomalý,horlivěvypadajícíItal.

Petrsenatáhnulprospis.Alespoňpolovinaspisuseskládalaze

samýchmatematickýchrovnicsřídkýmivsuvkamivysvětlujících

poznámek.Petrzběžněprolistovalasipadesátstránek.Jehopohled

padlnajednunáhodnoupasáž:

Položmesiotázku,jestliCentrálníplánovacíkomisenemůže

měnitjednotliváγ´–zapodmínky,žeΣγ=1–abyzískalařaduγ´stakovýmekvivalentemtechnickéhokoeficientu,ženejen∑∆Φjerovennule,aleijednotlivé∆Φ´jsourovnynule…

Veskutečnostijednotliváγ´musíbýtfunkcíλ´asplňovatpodmínku,ževariaceλobsahujívariaceγ,cožječinírovnynule.

Funkceγtudížmusísplňovatpodmínky:

-rb+X(δγ/δλb)=0….,qm–rm+X(δγ/δλm)=0….,γQs–rs+X(δγ/δλs)=0

Petrzjistil,žejehomatematickéschopnostizadobu,cojenepoužíval,

poněkudzakrněly.Rozhodlsezačítodzačátku.Přečetlsiúvodní

stránkuazastavilse,kdyždošelktomuto:

6.Nechťmezidatyomnožstvíchrůznéhodruhukapitálu…

„Tím„kapitálem“myslíšco?“zeptalse.

„Užívámtentotermínvestejnémsmyslu,vjakémhopravděpodobně

užívaliKarelMarx,VašeVýsosti.Kapitálemmyslímkapitálovézboží

všechdruhů–včetněbalíčkůcigaret,pokudsepoužívajíjako

prostředeksměny–“

„A„kapitálovýmzbožím“myslíšco?“

„Kapitálovýmzboží,VašeVýsosti,mámnamyslivšechnyvyrobené

výrobníprostředky.“

Petrnanějpobaveněpohlédl.

„Frází„vyrobenévýrobníprostředky“jsemmyslelvýrobníprostředky

svýjimkoupůdyakapitálu(ovšemsezahrnutímhodnotyvylepšení

provedenýchnapůdě)aveškerékapitálovézboží,tedyveškerézboží

používanéprodalšívýrobu.Myslímtímnástrojevrukoudělníkůa

továrníbudovy,kterétvořístřechuprostrojeasuroviny,kterévstupují

dodokončenýchproduktů,aželeznice,pokterýchsevozímateriályz

dolůdohutí,zhutídotovárenaztovárendoobchodů.Aželeznicí

myslímhodnotuželezničnítratialokomotivanákladníchvagonůadep.

Adokapitálovéhozbožítakézahrnujinákladnívozidla,kterádoručují

zboží,asilnice,pokterýchtatovozidlajezdí–“

„Kapitáltedyznamenátotéžcokapitálovézboží?“

„Noano–praktickyano,VašeVýsosti.“

„Nemyslíš,žepoužívattakabstraktníoznačeníjako„kapitál“pro

konkrétnívěcitvořícíkapitálovézbožímůžebýtmatoucíazavádějící?“

„Ne,pokudjetoužívánoopatrně,VašeVýsosti.Jetourčitázkratka,

stejnějakokdyžpoužívámetermín„práce“jakkoznačenívšech

dělníků,takkoznačeníslužeb,kterétitodělníciposkytují.“

„Službadělníkůjekomoditou,aledělnícisamiosoběnejsou?“

„Tohlerozlišeníjesprávné,VašeVýsosti.“

„Takžetotéžslovo–práce–jevíceznačnéamůževéstkezmatkům?“

„Ano,VašeVýsosti.“

„Takžebudelépe,kdyžsidámepozor,soudruhuBaronio,napoužití

takovýchabstrakcí.Napříkladtermín„kapitálovézboží“semidocela

zamlouvá,alemámpotížepochopit,jakmůžebýtužíváns

matematickoupřesností.Vezměmesiželeznicislokomotivoutáhnoucí

osobnívagon.PokudsevtomvagonupovezeJehoVýsostČíslo3,tedy

Adams,řekněmezMoskvydoLeningradunainspekcitamníchtováren,

pakbudoulokomotivaavagonkapitálovýmzbožím,tedyzbožím

použitýmnapodporuprodukce.Pokudaletatolokomotivapoveze

Číslo3donějakéholetoviskauČernéhomořenadovolenou,pakuž

nebudekapitálovýmzbožím,alespotřebnímzbožím,jetotak?“

„Předpokládám,žestriktněřečenojetopravda,VašeVýsosti.“

„Apokudjsoumístnostivněkterémdoměpoužíványjakoúřadovna

prokomisaře,tendůmjekapitálovýmzbožím,alepokudjsoujenjeho

bytem,jetospotřebnízboží?“

„Ano,VašeVýsosti.“

„Apokudjsoumístnostipřesdenužíványjakokancelářeavnocijako

ložnice,jedůmkapitálovýmzbožímvedneaspotřebnímvnoci?“

„Tojepravda,VašeVýsosti.“

„Nenítedykapitálovézbožícelkemproměnlivýmkonceptem?“

„Předpokládám,žeje,VašeVýsosti.Alesnadjenproněkterédruhy

věcí.“

„Jakývlivtománatvojevýpočty?“

„Nejsoutakpřesné,alenemyslímsi,žebyjetozcelazneplatnilo.“

„Mámještějedenproblém,“pokračovalPetr.„Tadypíšeš„množství

různéhodruhukapitálu“.Cotím„množstvím“myslíš?“

„Tedy…Mysleljsem,žetobudejasné,VašeVýsosti.Vidíte,hnedza

tímpíšu:NechťjsourůznédruhykapitáluoznačenyS;T;…ažn.

CelkovámnožstvívtěchtoskupináchbudouQS,QT…“

„Tojsiměšpatněpochopil,“řeklPetr.„Ptámsenato,jakmám

rozuměttermínu„množství“.Mášrelativním„množstvím“namysli

relativníhodnotutohotozboží,vyjádřenouvnějakémtřetím

homogennímproduktu,jakojsoukrabičkycigaret?Napříkladže

lokomotivamáhodnotu600000krabekanákladnívagon25000

krabek,aprotoselokomotivavetvýchrovnicíchpočítájako24

vagonů?“

„Ano,VašeVýsosti.“

„Pakaletvojerovnicevycházejípřesněztoho,nacobychomteprve

mělipřijít,“řeklPetr.„Jestlirozumímtomuhletvémuspisu,snažíšse

zjistit,jakécenybymělaCentrálníplánovacíkomisepřiřadit

kapitálovémuzboží,abyvýrobnínákladyodpovídalyhodnotě

spotřebníhozbožínatrhuaabychomtakmymělijistotu,ženeplýtváme

prací,kapitálovýmzbožímanipůdou.Pokudaletyhlerovnice

předpokládají,ženěkteréhodnotyvýrobníchprostředkůužznáme,pak

předpokládají,žeužznámeceny,kterébyjimmělybýtpřiřazeny.Tvoje

rovnicetakstojínatichémpředpokladu,žeuždopředuznámeodpověď

naproblém,kterýsesjejichpomocísnažímevyřešit…“

Baroniochvílimlčel.„Mojepředchozíodpověďnavašiotázkubyla

chybná,VašeVýsosti,“řeklnakonec.„Množstvímjsemmyslel

jednodušefyzickémnožství.“

„Měřenočím?“

„Hmotností.“

„Máštímnamysli,žesčítáštunyabstraktníchčihomogenních

lokomotivstunamiabstraktníchnákladníchvagonů,tunami

homogenníchtěžníchstrojů,tunamiabstraktníhopískuatunami

homogenníchhodinek?“

„Ne,jározlišujimezirůznýmidruhykapitáluanenásobímžádnýznich

cenouaždochvíle,kdy–“

„Máštímnamysli,ževážíškaždýdruhkapitáluzvlášť?“

„Ano,VašeVýsosti.“

„Paktyrovnicepředpokládajíhomogenituuvnitřkaždéhodruhu

kapitálu?“

„Ano,Vaše–“

„Astaráporouchanálokomotivajetakceněnastejnějakonováv

perfektnímstavu–pokudvážíoběstejně?“

„Předpokládám,žetybychompočítalijakodvarůznédruhykapitálu,

VašeVýsosti.“

„Pakbyalekaždálokomotivabylajinýmdruhemkapitáluvzávislosti

nasvémstáří,opotřebovanosti,oprávkách,efektivitěatakdále?“

„Předpokládám,žeano,VašeVýsosti.“

„Tobyvyžadovalospousturovnic,kterébymělaCentrálníplánovací

komiseřešit,že?“

Baroniozůstalpotichu.

„Cenímsitvévynalézavostiazápalu,soudruhu,“řeklPetrnakonec,

„sekterýmijsizačalpracovatnatomtoživotnědůležitémproblému.

Alespoňjsizjistil,žetuproblémexistuje–adocelajasněchápeš,včem

spočívá–amyjsmesesČíslem3zatímnedostalionicdál.Nechnám

tukopiesvépráce.“

TenvečerPetrpečlivěstudovalBaroniůvspis.

„Nevím,jestlinaměvíczapůsobilaBaroniovachytrostnebojeho

slepota,“řeklpříštídenAdamsovi.„Bojímse,žesinevšimltoho,žejeho

rovnicepotichupředpokládajíznalostpřesnětěchvěcí,kterésesjejich

pomocísnažízjistit.To,cotyjehorovniceveskutečnostiříkají,je,že

kdybychomznalihodnotuxay,mohlibychomvypočítathodnotuz.A

pakpotichupředpokládá,žeznáhodnotyxay–nebožemástejné

množstvírovnicjakoneznámých.“

„Četljsemtudruhoukopii,conámtunechal,“řeklAdams.„Otevřeně

přiznávám,žejsemtamnerozumělskoroničemu.Alevšimljsemsi,že

seodkazujenaprácečíslaME-13-742,cožjedalšíchytrýItalv

Centrálníplánovacíkomisi,známýtéžjakosoudruhPatelli.Zdáse,že

jehopráceinspirovalaBaronia.Čekávpředpokoji.“

„Takhohnedpozvidál!“

Patellisúsměvemvstoupil.Petrnikdynevidělinteligentnějšítvář.

ŘeklPatellimuoBaroniověpráciaosvýchpochybnostech.

„Obávámse,VašeVýsosti,žetyobavyjsouoprávněné.Sámjsembyl

fascinovántrhemsespotřebnímzbožímasnažiljsemsezjistit,jestliby

sedíkyněmudalyvypočítatsprávnécenykapitálovéhozboží.Myslím,

žesystémsimultánníchrovniclzepoužítkvysvětlenítoho,courčuje

cenyzbožínatrhu.Aledospěljsemkzávěru,žetoutometodou

nedokážemenumerickýmvýpočtemdojítktomu,jakébymělysprávné

cenybýt…Vezměmesitynejpříznivějšípodmínkyprotakovývýpočet.

Předpokládejme,žedokážemepřekonatveškerépotížesezjišťováníma

shromažďovánímdat,žeznámevšechnyrelativnípreference

jednotlivýchlidí,žeznámevšechnyvýrobnípodmínkyvšechkomodit,a

takdále.“

„Užtojecelkemnereálnýpředpoklad.“

„Přesnětak,VašeVýsosti;natobychtaképoukázal.Aleikdybychom

přijalitutohypotézu,nestačilobytokúspěšnémuvyřešenínašeho

problému.Vypočítaljsem,žepro100lidía700komoditbudeexistovat

70699podmínek.“

Adamssezasmál.

Patellipokračoval.„Kdybychomveskutečnostivzalidoúvahy

všechnyokolnosti,kteréjsemzanedbal,točíslobybylomnohemvětší.

Alezatěchtozjednodušenýchpodmínekbychommuselivyřešitsystém

70699rovnic.“

„Ašlobyto?“zeptalseAdams.

„Ne,VašeVýsosti,topraktickypřekračujemocalgebraickéanalýzy.“

„Zapředpokladu,žebychommělijen700rozdílnýchkomodit,“řekl

Petr,„amělibychomvytvořitplánpropopulacio1000000000

obyvatel,kolikrovnicby–zaoněchzjednodušenýchpředpokladů–

bylopotřebavyřešit,abychomdostalisprávnécenykomodit?“

Patellimávlrukama.„Tobychomsedostalikčísluvblízkostisedmi

setmiliard…Aityhlepředpokladyjsouhroznězjednodušené.Existuje

tolikrůznýchstavůkaždékomodityatolikrůznýchmíst–“

„Anemuselybysetyrovniceměnitalespoňkaždýden,“pokračoval

Petr,„protožesenabídkaspoptávkouapreferencekaždéhočlověka

neustálemění?“

„Tozajisté,VašeVýsosti.“

„Ikdybytedyčlověkznalvšechnytyrovnice,nenívlidskýchsiláchje

vyřešit?“

Patellipřikývl.

„Měljsempodezření,žemilionyrůznýchpředmětůapreference

milionůrůznýchlidínelzeuspořádatdonějakýchsmysluplných

matematickýchrovnic,“řeklPetr.„Aipokudbychodhlédlod

ohromnéhomnožstvítěchtorovnic,stálemámpodezření,žebyvšechny

bylyčistěhypotetické;nikdybychomnedokázalisjistotouříct,žese

meziniminajdejediná,kterábyskutečněpopisovalafakta.Jelikožnikdy

nemůžemevědět,jaképreferencebudečlověkvbudoucnumít,atoani

tehdy,kdyžjsmetímčlověkemmysami.Ataksimyslím,žejakkolivse

tamyšlenkamůžezdátsvůdná,nedokážemematematickypředvídat

lidskéjednání.Zdánípřesnýchvýsledkůjeiluzorní.Abyltonášvelký

ruskýmatematikalogikBertravitchRusselevský,kterýkdysidefinoval

ryzímatematikujakopředmět„vekterémnikdynevíme,očem

mluvíme,aanijestlito,coříkáme,jepravdou“.Atakmivšechnyty

impozantnírovnice,kteréjstesBaroniemdalidohromady,nakonecjen

říkají,žekdybychomvědělitoatohle,takbynezbytněnásledovalotoa

to.Ale–“

Výmluvněseodmlčel.

Patellipokrčilrezignovaněrameny.

„Itakvámděkujemezasvětlo,jakéjstenaproblémvrhli,“řeklPetr.

Kapitola29

PROCHÁZELokolořadyvyhublýchstvořenívešpinavýchhadrecha

prohlíželsipečlivějejichprázdnétváře.Užviděltisícetěchtotváří,

kterédřívebylymužiaženami.AleaniEdit,aniMaxwellmezinimi

nebyli.

Aninečekal,žebyjenašel,alecokolivbylolepší,nežsedětzastolem

ačístpesimistickáhlášenízdruhéruky,kterýmnevěřil.Alespoňsám

něcodělal.NatýdentajněproklouzlzMoskvy,nechalsvépovinnostiv

Adamsovýchrukouanavštívilvšechnynápravnétáboryvoblasti.Bylo

tomarné.Tohlebylposlednítábor,poslednířada.

„Nerozumímvám,šéfe,“řeklAdams,kdyžprobíralivýsledkysvé

odpoledníkonference.MluviloPetrověnegativnímpostojikBaroniově

návrhu.„Toužiljsteporeformáchateďodmítátejednuzadruhou,aniž

bystejevůbecvyzkoušel.“

„Mělbychvyskočitzokna,“opáčilPetr,„abychsivyzkoušel,jestlisi

nenatluču?“

„Bezpochybyjsouvěci,šéfe,kterémůžemedopředuznát,aniž

bychomjezkoušeli–obvykleproto,žejsmeněcopodobnéhozkoušeli

vminulosti.Alenemůžetevědět,kčemuvšemubymohlodojítu

konkrétníreformy,anižbystejivyzkoušel.“

„Tobyloprávěpodstatoutvýchnámitek,Adamsi.Mojesnahazavést

osobnísvoboduademokraciiskončilažalostnýmselháním.Adokudse

kolembudepotloukatBolšenkov,nemohusivícselhánídovolit.“

„Aleváštrhspotřebitelskéhozbožíbylvelkýmúspěchem!“

„Acotedynavrhuješ,abychomzkusili?“

„Zkritizovaljstemůjnávrhnasystém,kterýbyvedoucípřísnětrestal

aneposkytovaljimžádnépodněty.Pročtedynevyzkoušetnějaký

systémpodnětůprovedoucí?“

„Jakotřeba?“

„Dejmetomu,ževedoucínějakétovárnyzvládnevyrobitvýstupyo

většíhodnotěnežvstupy.Pročmunepovolit,abysiponechalrozdíl?“

„Celýrozdíl?“

„No,polovinu…Nebonějakéfixníprocento.“

„Akdyžbudesituaceobráceně,Adamsi,ajehovýstupbudemenší

nežvstupy?Budemusetuhraditztrátu?“

„Přesnětak.“

„Akdyžnebudemítdost?“

„Paknastoupísystémtrestů,šéfe.Vyhazov,nápravnýtábor,když

budeztrátaobzvlášťvelká,poprava.“

„Obávámse,Adamsi,žebytomocnefungovalo.Ziskyaztráty

jednotlivýchtovárenbytotižznejvětšíčástišlynavrubnikoliv

schopnostívedoucích,alearbitrárníchcen,kterébystanovilaCentrální

plánovacíkomiseprosuroviny,práciavýrobky,kterébytovárna

produkovala.Stručněřečeno,nezáviselybyziskyaztrátyjednotlivých

továrenpředevšímnacenách?Atojsmezasezpátkyunašeho

původníhoproblému.“

„Alecenovýsystémprospotřebnízbožíužmáme,šéfe,takpročho

nemůžememítiprovýrobníprostředky?“

„Zprostéhodůvodu,Adamsi.Spotřebnízbožívlastníjednotlivci,kteří

jesměňujíjenvtěchpoměrech,jaképrosebeosobněpovažujíza

výhodné,zatímcovšechnyvýrobníprostředkyvlastníStát.AStátje

nemůžeprodávatakupovatsámodsebe.“

„Alepročne,šéfe?Pročbyjednatovárnanemohlaprodávatdruhéa

nakupovatodtřetí,ikdyžjsouvšechnyvevlastnictvíStátu?“

„Protožebycenybylyarbitrární,fiktivníanesmyslné.Centrální

plánovacíkomisesizkrátkanemůžehrátnatrh;nemůžesihrátna

cenovýsystémtak,jakosidětihrajínadomácnost.Abycenyatrh

mohlyplnitsvojifunkci–ukazovatnámrelativníhodnoty,které

uživateléaspotřebitelévěcempřikládají–musíbýtopravdové.Náš

současnýsystémrozdělovánímateriáluapráce,systémrozhodovánío

tom,jakvelkébykaždéprůmyslovéodvětvímělobýtakolikproduktu

mávyrobit–tojealespoňkontrolovatelnýplán.Nemusísicedávat

lidemprávěto,cobysamichtěli,alejetolepší,nežarbitrárnězafixovat

náhodnécenyapakjensledovat,jakébizarníanepředvídatelné

výsledkyztohovznikají.“

Adamsovakritika,žeodmítánávrhy,anižbyjevyzkoušel,alePetra

trápitnepřestala.Oněkolikdnípozdějipřišelsmyšlenkou,kterávněm

zrálaužnějakoudobu.

„Jedenznašichproblémů,Adamsi,jeten,žesesnažímeplánovatv

přílišvelkémměřítkuavícvěcí,nežjelidskýmozekschopenpojmout.

Snažímeseplánovatvšechnaodvětvíajejichvzájemnévztahypocelém

světě.Pročbynemohlipracujícívkaždémodvětvíkontrolovata

plánovatsamiprosvojevlastnítovárny?Tobyznamenalo

decentralizaciarozděleníproblémudolépezvládnutelnýchjednotek.“

„Tennápadmáněcodosebe,šéfe…Alemohlbypřinést

nepředvídanévýsledky.“

„Přesnětak,“řeklPetr,„aprotohotakyvyzkoušíme.“

„Aletyvýsledkybymohlybýtšpatné,cožbyBolšenkovovidalo

příležitost,nakteroučeká–“

„Vyzkoušímetonejdřívvmalémměřítkuavnějaképrovinciidaleko

odMoskvy.Izolujemetenobvodtak,abysežádnáinformacenedostala

dovnitřaniven,dokudsinebudemejistiúspěchem.“

„Užjsteserozhodl,šéfe,kdosestanenašímpokusnýmkrálíkem?“

„CotřebaSovětskárepublikaPeru?Tajedostdaleko.“

AtaksePetrvydalosobnědoPeru,abydohlíželnasvůjexperiment.

Drželsvůjvýletvtajnosti,zdvojnásobilstrážeokolootce,nechal

sledovatBolšenkovovypřívržencevMoskvěazanechalAdamsovi

vedeníVítěznéhosvěta.

Nasamotnémzačátkunarazilnaneočekávaněobtížnýproblém.

Chtěl,abykaždéprůmyslovéodvětvíbylonezávisléaspravovalose

samo.Alecoodvětvívlastněbylo?Kdezačínaloakdekončilo?Mělo

jednoodvětvíobsahovatjenměděnédoly?Neboihutě?Neboi

výrobceměděnýchdrátů?Nebobylivýrobcidrátů–aťužjevyráběliz

mědi,hliníkunebooceli–samostatnýmodvětvím?Mělibybýtpěstitelé

cukrovétřtinydánidohromadyscukrovýmirafinerieminebos

ostatnímizemědělci?Jsouvýrobcibotčástíkožedělnéhoprůmyslu

nebooděvníhoprůmyslu?Nebosnadtvoříodvětvísamoosobě?Mají

truhlářipatřitkestavebnímuprůmysluneboknábytkářskému?

Tytoproblémysklasifikacíbylynekonečné.Zdálose,žesenedá

uplatnitžádnýobecnýprincip.Praktickykaždérozhodnutínakonec

byloarbitrární.

Kdyžnakoncipřišlikomisaři,kterépověřiltoutoprací,spadesáti

sedmirůznýmiodvětvími,Petrjepožádal,abytopřeklasifikovalina

rovnoupadesátku.

Dočelakaždéhoodvětvíbylijmenovánidočasnívedoucí.Někdose

smyslemprohumorjimdalpřezdívku„carové“.Každémuodvětvípak

bylořečeno,abysezorganizovalotakovýmzpůsobem,jakmutopřijde

vhodné,azároveňtak,abykaždýdělníkměljedenhlas.Odvětvímohlo

rozhodnoutosvévýrobě,cenách,délcepracovníhotýdneapracovních

podmínkáchzaměstnanců.

NěkteřízPeruáncůnazvalitentosystém„syndikalismem“,dalšípak

„cechovnímsocialismem“.

PetrsepakvrátildoMoskvyseslibem,žepřijedezašestměsíců,aby

sepodíval,jaknovýsystémfunguje.Utřechnejvyššíchkomisařůnechal

tajnýkód,kterýmhoměliinformovat.

Nežuplynulydvaměsíce,obdrželurgentníkabelogram,žádajícíjeho

okamžitýpříjezd.

KdyžsedostaldoPeru,nalezlzdechaotickousituacihraničícís

občanskouválkou.Prvnívěcí,kterouvšichnidělníciudělali,bylo,že

všemostatnímzakázalivstupdojejichodvětví.Všechnaodvětvítotiž

rychlepřišlanato,žetynejvýhodnějšípodmínkyprosměnubudoumít

právětehdy,kdyžbudejejichzbožírelativněvzácné.Konkurenčníboj

takmístokconejvětšíprodukcisměřovalkevzácnosti.Dělnícisive

všechodvětvíchodhlasovávalikratšíakratšípracovnídobu.Každé

odvětvísvojiprodukcizadržovalonebovyhrožovalo,žejiúplnězastaví,

pokudzazboží,kteréprodukuje,nedostanepožadovanoucenu.

Petrbylrozčílený.Svolalněkolikschůzísyndikátůreprezentujících

každéodvětvíatamjevelmiostřekritizovalzasobeckosta

krátkozrakost,sekterými„zneužili“privilegia,kteréjimudělil.

Kdyžsialevylilzlostapodívalsenazáležitostschladnouhlavou,

zaujalobjektivnějšípostoj.Bylnucenpřipustit,žetobylahlavnějeho

chyba.Výsledkybylyvsystému,kterývytvořil,inherentní.Dovolil

každémuodvětví,abysestaloneomezenýmmonopolem.Čím

důležitějšíanenahraditelnějšízbožívyrábělo,tímvětšíbylajehomoc

vydíratostatní.Představa,ževýrobaexistujehlavněproprospěch

vyrábějících,bylavtomtosystémutakéinherentní–nyníalejasně

viděl,žejedinýmospravedlněnímprodukcejeto,coposkytuje

koncovýmspotřebitelům.

Zrušiltedycelýsystémanařídilobnovucentrálníhoplánováníz

Moskvy.

Bolšenkov,jaksepozdějidozvěděl,dostalzprávyoexperimentuio

jehoselhání,alenaštěstínemělzpůsob,jakjezveřejnit.Petrděkoval

svéšťastnéhvězdě–aAdamsovýmradám–žesinechalkontrolunad

sdělovacímiprostředky.

Jakoekonomickýreformátorovšemsvojeselhánínesltěžceaupadl

dohoršídeprese,nežjakoukdycítil.

Paknáhle,jednohovečerauklavíru,kdyžsipřehrávalBachovufugu,

hotoudeřilojakoblesk.Zastavilseuprostředkomplikovanépasáže.

Jehomyslsevrátilakotázce,kteroumupoložilAdams:„Proč

nemůžememítcenovýsystémprovýrobníprostředky?“Amyslelna

svojivlastníodpověď:„Protožespotřebnízbožívlastníjednotlivci…

ZatímcovýrobníprostředkyjsouvlastněnyStátem.“Samozřejměto

bylasprávnáodpověď…Alenebylatuodpověďnaodpověď?…

Ano,byla!PročnanisAdamsemnepřišli?Onznalodpověď!Výrobní

prostředkypřecenemusíbýtvevlastnictvíStátu!

Bylopozděvečer,alevyběhlbezpláštěabezkloboukuzesvých

pokojů,sjelvýtahemdopřízemí,gestemzahnalstrážeuhlavního

vchoduaběželsámkolemčtyřblokůkdomu,kdebydlelAdams.Vytáhl

hozpostele,poklepalhopozádechaobjal.

„Našeljsemodpověď,Adamsi!“vykřikoval.„Našeljsemodpověďna

všechnynašeproblémy!Našeljsemklíč,kterýodemknevšechno:

Soukromévlastnictvívýrobníchprostředků!“

Kapitola30

DOKONCEiAdamsprojevilopatrnýentuziasmus,kdyžmuPetr

vysvětlilvšechnydůsledky,kteréodsvéreformyočekával.

„Okamžitěpřikážemejejízavedení,“řeklPetr.

„Ne,šéfe.Tojepřílišrevoluční.Nejdřívbudememusetuvědomit

politbyro.“

„AleBolšenkovbudeurčitěproti,Adamsi!Apravděpodobněovlivní

celépolitbyro.Držívrukouvšechnytrumfy.Nejspíšřekne,žejemůj

plánnový,nevyzkoušený,revoluční…Dokoncebymohlříct,žeje

protimarxistický!“

„Nemyslíte,šéfe,žejedocelaprotimarxistický?“

„Toměteďnezajímá,Adamsi.Zajímámějento,jestlibudefungovat.

Pokudtopředložímepolitbyru,taknástonenechajízkusitanikdyseto

nedozvíme.Nesvolávaljsempolitbyro,kdyžjsemzavádělsystém

svobodnésměnyspotřebníhozboží.Jakmilealebylzaveden,byloto

velkévítězství.“

„Musímpřiznat,šéfe,žeasijenprotoseprotinámBolšenkovještě

nepohnul.Ale–“

„Takjednejmeokamžitě,“řeklPetr.„Tojenáštrumf.Jetotak

důležité,takrevoluční,žetozavedemesvelkýmifanfárami.Pronesuv

rádiucelosvětovýproslov.Mělbychsihohnedsepsat.Přikážemeho

vydatvNovépravděavšechnovináchveVítěznémsvětěvmomentě,

kdyzačnumluvit.Vytisknememilionyletáků.Vymyslímeslogany…“

Pustilisedopráce.Petrzačalsepisovatsvůjprojev.Vysvětlilvněm

svůjplánajakévelkévýhodypřinese.Detailybudouvyřešenypozději.

Místotoho,abyvšichnidohromadyvlastnilijednumiliardtinuvýrobních

prostředkůveVítěznémsvětě,budenynímítkaždývosobním

vlastnictvísvůjnástrojneboalespoňkonkrétníprocentozkonkrétního

stroječitovárny…

Petrdálevysvětloval,cototovlastnictvíbudeznamenat.Budeto

systémprávochraňovanýchvládou.Každýjednotlivecbudemítprávo

využívatsvůjmajetektak,jakuznázavhodné.Nebudemusetčekatna

pokynyzCentrálníplánovacíkomise.Budeseosvénástrojemoci

dobrovolněpodělitsdruhými,„pronajmout“jenebojesměnit,kdyžse

natomvzájemnědohodnou…

Bylotohohodně,cochtělvtěsnatdopůlhodinovéhoprojevu.Jakmile

byltexthotový,Petrhorozeslaltřidnypředsvýmplánovaným

rádiovýmvystoupenímdovšechkoutůVítěznéhosvěta,abymohlbýt

všudeuveřejněnnaráz.

NajedenznásledkůovšemPetrnepomyslel.Jednucyklostylovanou

kopiiprojevu,kterápřišladokancelářeNovépravdy,okamžitědostaljejí

editorjménemOrlov.PetrbyloficiálnímStaleninovýmzástupcem,atak

bylOrlovochotnýpřistoupitnanovéuspořádání.Připravenýprojevale

četlsevzrůstajícímstrachemapotomhodoneslpřímoBolšenkovovi.

Tenhočetlschladnouzuřivostí.

„Tojevrchol!“oznámil.„Tohomladéhoidiotamusímezastavitza

každoucenu!“

PetrsAdamsembylinasvépravidelnéodpoledníporaděve

Staleninověkanceláři.

„Dalšímkrokembude,“řeklPetr,„povolatPatellihoaBaroniaa

nechatjevypracovatdetailynašehonovéhosys-“

Adamsvyskočil.„Tobylyvýstřely!“

„Myslím,žejsemslyšelvýstřely,“řeklPetrapomalusezvedal.

Chvilkunasebezaraženěhleděli.

DomístnostivpadlSergejsvyděšenýmvýrazemvetváři.„Jeho

Excelencebylapostřelena!Umírá!“

UtíkalidoStaleninovyložnice.Staleninleželvposteliatěžcedýchal.

Skrzepokrývkuprosakovalakrev.Petrpřekročilnehybnétělo.

„Kdojeto?“zeptalseapohlédldolů.

„Tojevrah,VašeVýsosti,“odpověděljedenzestrážných.„Patřík

Bolšenkovovýmlidem.“

„Zavolalijsmedoktory,“řeklSergej.„Budoutuzaokamžik,ale–“

Bezmocněpokrčilrameny.

Petrsesklonilnadumírajícímmužem.„Otče!“

Otechochytilzarukuanaléhavěnanějpohlédl.Snadlidskýmúsilím

zesebevypravil„Na–nah–nahrávka!“

Nahrávka!Petrjemněstisklotcovurukuasklonilse,abyhopolíbilna

čelo.

„Rychle!Teďnesmímeztratitaniokamžik!“

BěželizpátkydoStaleninovykanceláře.Petrnatrezorunastavil

kombinaci,vytáhlklíčzkapsyaodemklmaláocelovádvířkaod

prostoru,kdebylauloženanahrávka,kterouStalenintakprozíravě

vytvořil.Kjehopřekvapenísemutřáslyruce.

NahrávkaZ!Petrjiopatrněvytáhlaprohlédlsiji.Tohlemůžezměnit

dějinyVítěznéhosvěta!

Sergejnechalpřistavitautomobil.PetrsAdamsemsjelidolů

soukromýmvýtahem.

Přijelipředbudovurozhlasu.

Předvchodemstálařadavojáků.Poručík,kterýjimvelel,odháněl

každého,kdochtělprojítdovnitř.AdamssPetremzamířilipřímok

němu.

„Mámrozkaznenechatnikohovejít!“

„Tyhlupáku!“řeklAdams.„Nepoznávášnás?JájsemJehoVýsost

Číslo3atotojeJehoVýsostČíslo1-A.“

Naporučíkovětvářiseobjevilzmatenývýraz.„AleVašeVýsosti,

mojepříkazyjsounenechatprojítnikoho.“

„Nikoho?“

„NikohomimoČísla2alidízjehodoprovodu.“

„Čírozkaztoje?“

„Méhoplukovníka,VašeVýsosti.“

„Ajménemkohobyltenrozkazvydán?“zeptalseAdams.„Mátejeho

kopii?“

„Ne,VašeVýsosti.Jsoutojenústnírozkazy–“

„Pochopiljsiješpatně.Kdybysjedostalpřímo,vědělbys,žejsouto

příkazyČísla2vydanéjménemČísla1nanávrhsamotnéhoČísla1-A.

Alechválímtězatvojiuvědomělouslužebníhorlivost.Nenechášprojít

nikohomimonásaČísla2.UžČíslo2dorazil?“

„Ne,pane.“

„Vpusťtehookamžitě,jakmiledorazí.Mámužstvonabitézbraně?“

„Ano,pane.“

„Dobře.Vypálíteslavnostnísalvu,jakmileseČíslo2objeví.Tobude

signálprozahájeníceremonie.“

„Ano,VašeVýsosti.“

Poručíkvypadalnavážkách.OčividněsebálnechatPetrasAdamsem

projít,stejnějakosebáljezadržet.Adamsšelkautu,zamumlalněkolik

pokynů,řidičpřikývlaodjel.

PetrsAdamsemvešlidobudovy.

„Tobyloochlup,“řeklPetr.„Prokázaljsivelkoupohotovost.Báljsem

se,žesenanásBolšenkovnachystallépe.“

„Předpokládaljsem,šéfe,žesinetroufnevydatpříkazypřímoproti

nám.Tímbydopředuodkrylkarty.“

Vyjelivýtahemdodesátéhopodlaží.Prošlidohlavníhostudiaskrze

řadudveříakrátkýchchodeb.Našlitamhlasatele,jakoznamujedo

mikrofonu:„…přesněvečtyřihodinyproneseČíslo2oznámenínejvyšší

důležitosti.Budepřenášenodovšechstanicvevropskýchaamerických

republikách.“

Adamspotichusignalizovalhlasateli,abypřestal.

Tensenaněpodívalzmateněasobavami.„…Teďsipustímetrochu

hudbyoslavujícíkonectřídníhoboje…“Skrzeskleněnoutabulidal

pokyntechnikůmvřídícímístnostiapočkalnasignál,žejemikrofon

vypnutý.

„AleJehoVýsostČíslo2miřekla,žedorazíjenjehoskupinaažeon

dnesbudejedinýmmluvčím.“

„Ne,ne,ne,“řeklAdams.„Tomuseliněkdepoplést.Číslo2má

pronéstjenzávěrečnýproslov.Hlavnímoznámením–hlavním

důvodemtohotoprogramu–jeproslovsamotnéhoČísla1.Jámám

pronéstúvodnířeč,paksepustínahrávkasproslovemČísla1.1-A

řekneněkolikslovauvedeČíslo2.…Podívejmese.Jakýmámečas?“

Podívalisenahodinyvestudiu.„Sedmnáctminutdočtvrté.Dobře.

Začnemepřenospřesněvetřičtvrtě.“

„AleproslovČísla2jenaplánovanýpřesněnačtvrtou!“

„Tojesprávně.Patnáctminutpředtímpronesuúvodnířeč,bude

přehránooznámeníČísla1aČíslo1-AuvedeČíslo2.…Nevinímvász

oznámeníšpatnéhočasu.Celoutuhlezáležitostpěkněpopletliv

oddělenípropagandy.DalitamČíslu2špatnéinstrukce,atakpřijede

později…“

„Nemůžemepočkat,neždorazí?“zeptalsehlasatel.

„Alebudetadyvčas,abypromluvilvečtyři.Podívejte!Jetřičtvrtě.

Oznamtemůjprojev.“

Hlasatelsignalizovaldokontrolnímístnosti,abyvypnulihudbu.

Přistoupilkmikrofonu.Petrpošpičkáchpřešelkolemskleněnétabulek

technikům.PředaljimStaleninovunahrávkusinstrukcemi,abyjina

Adamsůvsignálspustili.Pakpotichupřešelstudioapotom,cose

povzbudivěusmálnahlasatele,prošelskrzeněkolikdveřínahlavní

chodbu.

Kdyžvyšelnachodbu,uslyšelsalvuzpušek.Bolšenkovsesvou

skupinouprávěpřijeli.

Potichuzamkldvojídveředostudiaadalsiklíčdokapsy.

KdyžsePetrvrátildostudia,Adamsprávěmluvilpředmikrofonem.

„…ateď,drazísoudruziasoudružky,jemouctíuvéstnašeho

milovanéhovůdce,DiktátoraVítěznéhosvěta,Číslo1,JehoExcelenci–

Stalenina!“

Nahrávkazačínalaúvodnímitóny„Marxi,ochraňujDiktátora“.

ApakseozvalStaleninůvhlas.

„Soudruziasoudružky!To,covámdneschcisdělit,jevelice

bolestivé,budutedystručný.Mojidoktořiměvarovali,žebřemenomé

prácebypodlomilomézdravíaukončilomůjživot.Kdybyšlojenomůj

osud,takovévarováníbyměnemohloodraditodplnéhopracovního

nasazení,jakjistěvšichnivíte.Zdeovšemjdeomírabezpečnostve

Vítěznémsvětě.Musímsetudížujistit,žemocbudepředánadotěch

správnýchrukou.JmenujitímtoPetraUldanova,kterývtakovékrátké

doběprokázaltolikschopností,svýmnástupcemaDiktátorem

Vítěznéhosvěta.BudetentopostzastávatpodjménemStaleninII.

Žádámvšechnysvévěrnépodporovatele,všechnysoudruhyve

Vítěznémsvětě–samozřejměvčetněvšechčlenůpolitbyra–abyse

věrněsemklikolemStaleninaII.Obzvláštěmětěší,žetentokrokmá

jakovždyloajálnípodporuČísla2,JehoVýsostiBolšenkova.Byltoon,

kdopoprvépředneslnávrh,žebyPetrUldanovbylmýmideálním

nástupcem.TatovelkodušnostsoudruhaBolšenkovajehodna

zdůraznění,protožejednouprovždyvyvrátíošklivépomluvy,žesipřeje

veškeroumocuchvátitprosebe…RezignujitedynaDiktátora

Vítěznéhosvěta.Dalším,kohouslyšíte,budeStaleninII.,vášnový

Diktátor.…Diktátorabdikoval.AťžijeDiktátor!“

BěhemtěchtoposledníchslovPetrzaslechltlumenézvukybušenína

prvnívnějšídveředostudia.Slyšeljejenproto,žejeočekával.Kvůli

zvukovéizolacistudiasihlasatelaniAdamsještěničehonevšimli.

ZatahalAdamsezarukávapokynulmuhlavouvesměruzvuku.Adams

porozuměl.

Bušenízesílilo.Nynísihovšimlhlasatelazmateněsedívalkedveřím.

Ozvalosetlumenézapraskání–vnějšídveřebylyvylomeny.Začalose

ozývathlasitébušenínavnitřnídveřestudia.Hlasatelsejepokusil

otevřítapakseotočilnaPetra:„Vyjstejezamkl!“

Petrovšemzatímpřistoupilkmikrofonuanavázaltam,kdehlasjeho

otceskončil.Nehrálahudba,kterábylazapsánavpřipravenémscénáři,

alePetrzačalbezní:

„Shlubokýmpocitempokory,soudruzi,přebírámohromnou

zodpovědnostDiktátoraVítěznéhosvěta.Napřáníanapočestmého

velkéhootcesenyníujímámtituluStaleninII.–“

Dveřestudiaserozletělydokořán.Dovnitřvpadlidvavojáci,za

kterýmivešelplukovník,kteréhoPetrneznal,pakmaršálZachačevskýa

nakonecBolšenkov.

„Zadržteje!“přikázalBolšenkov.

JedenzvojákůchytlPetrazalevézápěstí.DruhýpopadlAdamse.

Bolšenkovpřistoupilkmikrofonu:„TadyjeBolšenkov,vášnový

vůdceaDiktátorVítěznéhosvěta.To,cojsteprávěslyšeli,bylobrovský

podvod.Dvazrádci,dvavzteklípsi,dvanejšpinavějšíčervi,cokdyžili

veVítěznémsvětě,seprávěpokusiliostátnípřevrat.To,cojsteslyšeli,

nebylStalenin,alepouhánahrávkazručnéimitacejehohlasu.Dva

notoričtízrádci,známípodjményAdamsaUldanov,právězavraždili

vašehomilovanéhovůdceStalenina.Tutonahrávkuužměli

připravenouatéměřbyuspěli,kdybychjejichplánynepřekazil.Brzysi

vyslechnetepřiznánítohotoAdamseaUldanova–“

BleskovýmpohybemvytrhlPetrpistolizotevřenéhopouzdravojáka,

kterýhodržel,anamířiljinajehohruď.

„Nechmějít,“rozkázalmu.

Vojáksepokusilzmocnitpistole.Petrstisklspoušťanazemdopadlo

mrtvétělo.VtuchvíliužPetrmířilnadruhéhovojáka,kterýsahalpo

svézbraniapřitomstáledrželAdamse.

„Rucevzhůru!“Vojákjepomaluzdvihl.„Vezmisijehozbraň,Adamsi!“

VšichnivčetněBolšenkovanynízdvihliruce.

„Odsudsenedostanete,vyblázni,“řeklBolšenkov.„Celábudovaje

obklíčena!“

„Takumřemevboji,“řeklPetr.„Ustupte!“

TeďdošelkmikrofonuPetr.„TadyjeStaleninII.,vášnovýDiktátor.

Bolšenkovjeskutečnýmvrahemajsouotomnezvratnédůkazy–“

Adamshozatahalzarukávaodvedlhokevstupudokontrolní

místnosti.Udržovaličtyřimuževšachu,dokudzasebounezamklia

nezatarasilidveře.Adamspakšelkvýchoduzkontrolnímístnostido

chodby.

„Pojďtezamnou,šéfe.Játotadydobřeznám!“

Proběhlichodbou.Dvastrážnípředdveřmistudiananěvystřelili.

AdamsstřelbuopětovalasPetremproběhlidodalšíchodbyhlídané

dalšímvojákem.Tenzdvihlpistoli,vystřelilaminul.Adamsvystřelila

vojáksesvalilnazem.

„Rychle!“AdamszavedlPetrakocelovýmdveřím,kterézasebou

zatarasili.

„Tohlejepožárníschodiště!“seběhlidesetpaterdolůdopřízemí.

Dveřepřednimibylyzavřené.

„Určitětotadyhlídají,“řeklAdams.„Schovejtesizbraňdokapsya

nechteměmluvit!“

Rázněotevřeldveře.Voják,kterýstálpřednimi,seokamžitěotočil.

„Kdotadyvelí?“vykřiklAdamsrozkazovačnýmtónem.Spolus

Petremserozhlédlisematam.Předvchodemstálomužstvoosmi

vojáků.

„Játadyvelím,“řekljedenznich.„Desátník3I.“

„Kdejeporučík?“požadovalAdams.„Chcimluvitsporučíkem.“

„Poručíkjeupředníhovchodu,pane.NauliciAnyPaukerové.“

„VašimužimajíokamžitěnaklusatkJehoVýsostiČíslu2dodesátého

patra!“

„Alenašerozkazyjsoustřežitzadnívchodanenechatnikohovyjít!“

„Kdovámdaltyrozkazy?“

„Poručík,pane!“

Adamsnetrpělivěrozhodilrukama.„Tohlenepůjde!“řekl.„Vašimuži

jsouokamžitězapotřebívbudověvdesátémpatře!“

„Alemojerozkazy,pane,jsou–“

„Povímti,coteďuděláme,“řeklAdamsrychle.„Nechtusvoje

mužstvoapojeďsnámikporučíkovi,abychhomohlinformovat.“

Petrsináhleuvědomil,žepřednimičekájejichvůz.Taktohlepředtím

říkalšoférovi!TenstarýlišákAdams!Bylatojistětatovychytralost,

kteráhovyneslaaždopoziceČísla3!

DesátníkspolusAdamsemaPetremnastoupildoauta.Řidič

okamžitěnastartovalanabralrychlost,neždojelikprvnímurohu.Pak,

místoabyzabočildopravakpřednístraněbudovy,divocezahnul

doleva,ažpneumatikyzakvílely.

„Hej!“vykřikldesátník.„Toješpatný–“

Cítil,jakhoněcotlačídozadatakédobřicha.Pohlédldolůauviděl

Petrovupistoli.

„Zůstaňvklidu,“nařídilmuAdams.„Vezmětemuzbraň,šéfe.“

Petrjivzal.

Autoseřítiloulicemisezapnutousirénou.Byltovůzvrcholných

představitelůStátuavšichnisemuklidilizcesty.Dopravnípolicisté

přednimiuskakovalianikdosejenepokusilzastavit.

Kapitola31

JAKseautomobilblížilkpředměstí,jehorychlostvzrostlazestana

stotřicetkilometrůvhodině.Bylinynívotevřenékrajině.

„Kammámenamířeno?“zeptalsePetr.

Adamsukázalnadesátníkaapakkněmupromluvil:

„Poslouchej,vojáku.Účastnilsesvzpoury.Můžemetěteďzastřelita

vyhodittvojetěloven.Nebotěmůžemepřitéhlerychlostivyhodit

živého–“

„Zastavmeanechmehovystoupit,“řeklPetr.

„Zabilibymězato,žejsempadnuldotéhlepasti,“řekldesátník.

„Kdyžnebudouvědět,cosemistalo,třebabudoupředpokládat,žejste

mězabili,anechajímojirodinunaživu.“

„Chcešsnámizůstat?“

„Ano,VašeVýsosti.“

„TeďjetoVašeExcelence,“řeklAdams.

„Ne,ne,“řeklPetr.„Výsostjetakvysoko,jaksitroufámjít.“

Opětseotočilkdesátníkovi.„Můžemetivěřit?“

Desátníkpřikývl.

Adamspotřáslhlavou.„Budelepší,kdyžhonanějakýčasvezmeme

dozkušebnídoby.“

„Kamtedymíříme?“zeptalsePetrznovu.

„Naletiště,“řeklAdams.

„Proč?“

„Jetonašejedinášance.Jstevelitelemletectva,kterénámtaksnad

zachováloajalitu.“

Hnaliseposilniciatachometrkolísalkolemstočtyřiceti.Autose

divocekymáceloatřáslo.

Petrpociťovalúzkostanevolnost.Zastřelilčlověka.Vsebeobraně–

jedinámožnost,jaksizachránitživot–jakzachránitVítěznýsvět.Ale

zabil,atímtakézabilněcovsobě.„Prostředkymusíbýtvsouladus

účely,“říkávalopakovaněAdamsovi.Společnostudržovanázapomoci

hroznýchprostředkůbudehroznouspolečností.Mělpravdu?

Samozřejmě.Alecokdyžnemělnavýběr?Dohodnoutses

Bolšenkovem?Vtakovésituaci?Absurdní!AlecoPetr?Vyřešilproblém

zabitím.Budesvédalšíproblémyřešittoutocestou?Nebylatopřesně

tatovolbaprostředků,kvůlikterébylyvýsledkyveVítěznémsvětětak

hrozné?…

Přijelinadohledletiště.Dvojicestrážíjimzablokovalacestu.Petr

požádalorozmluvusvelitelem.

PlukovníkTorganěvjevřelepřivítal.„Slyšelijsmepřenos,Vaše

Excelence.JstelegitimnímnástupcemStaleninaI.Aletectvojevámk

dispozici.“

Petrmupoděkoval.„Comůžemedělat?“zeptalse.

„Nevím,jakdlouhoudržímeletištěprotiarmádě,“řeklTorganěv.

„Nevím,jakdlouhosedáudržetjakékolivletištěvokolí.Nakolikmáme

zprávy,pozemníarmádajeplněpodkontrolouBolšenkova.“

„Takže?“zeptalseAdams.

„Mojíradouje,VašeExcelence,shromážditceléletectvo,atovčetně

všechúdržbářůamechaniků.“

„Apotomco?“zeptalsePetr.

„UstoupímezRuskavokamžiku,ažbudouletištěneudržitelná.“

„Stáhnemesekam?“

„DoPolska.TřičtvrtinypozemníchvojskVítěznéhosvětamajísvé

základnyvRusku.“

„CobudemedělatvPolsku?“

„Otomrozhodneme,ažsetamdostaneme.Nejdřívmusímebýtz

dosahuBolšenkova.“

Petrvydalpatřičnérozkazy.RozšířilTorganěvovumyšlenkuapozval

naletištěidělníkyzleteckýchtováren.Nakaždémletištimělinaložitdo

letadeltoliklidíazásob,kolikletadlaunesla.Každéletadlopakmělo

stanovenopříslušnépřijímacíletištěnazápadě.

VPolskunebylodostletišťprovšechnaletadlazRuska,atakmnoho

letadelpřistávaloivNěmecku,MaďarskuaČechách.

Vzdušnésílysenamoskevskémletištiudrželytéměřtřidnya

přijímalylidiamateriál,kterýseknimpodařilozMoskvydostat.Adams

sisáminiciativněvzaldžípsedvěmakulometčíkyazcentraMoskvy

bezpečněpřivezlBaroniaaPateliho.„Budemepotřebovatjejich

mozky,“vysvětlil.

Petrmuzáviděl.Riskovalbycokoliv,abynalezlEditajejíhootce.Ale

nevěděl,kamjít,nevěděl,jestlisenacházejívmoskevskémobvodu

nebojestlijsouvůbecnaživu.Akcezacenujakéhokolivrizikabybyla

lepšínežtatofrustrace.

Nakoncitřetíhodnearmádamoskevskéletištěobklíčilaazačala

stahovatsmyčku.Petrseujistil,ženaložilivšechnylidiazásoby,pro

kterémělikapacity,avydalrozkazkodchodu.

BombardérysTorganěvem,AdamsemaPetrempřistályna

varšavskémletišti.

Místnívelitelbylpřátelskýaloajální.Téměřvšemletadlůmsedostalo

přátelskéhouvítánínazákladnách,nakterýchpřistávala.Velitel

varšavskéholetištěhoalevaroval,žemnohoarmádníchjednotekje

stáleblízkoažejejichpozicenaletištibudeneudržitelná.ABolšenkovv

každémpřípaděnařídísvéarmáděpohnoutsenazápad,abyjedopadli.

NěkolikdalšíchtýdnůPetrovysílynemohlydělatnicjinéhonež

ustupovat.Zkaždéholetištěsipobralivšechnaletadla,leteckýpersonál

avybavení,counesli,apřesunovalisedálenazápad–nafrancouzská,

holandskáašpanělskáletiště.Úkolnaléztletištěsdostatečnou

kapacitousestávalčímdálnaléhavějším.

Bolšenkovovaarmádapostupovalavytrvalezápadnímsměrema

konsolidovalasvépozice.

„CotakhlebombardovatBolšenkovovoúzemí?“navrhlAdams.

„Jakýbytoměloúčel?“odpovědělPetr.„Jenbychomprotisobě

vyvolalinenávist.Nedokázalibychompřistátapřevzítkontrolunad

územím.“

Takbombardovaliaostřelovalijenkoncentracearmádníchjednotek,

kterésepohybovalysměremkjejichletištím.

Torganěvjevaroval,želetectvosamosenakontinentunedokáže

udržet.„Možnábychomuhájilibritskéostrovy,“navrhl.„Kanálbynám

toumožnil.“Alenaostrovechbylakapacitaletišťsotvapročtvrtinu

jejichsil.

„Mámejenjednumožnost,“řeklAdams.„Přesunoutsenazápadní

polokouli.“

Torganěvuznal,žeibritskéostrovymohoubýtnanejvýšdočasnou

základnou.Vzdušnésílyisamotnéostrovybyzáviselynavnějších

dodávkách–aBolšenkovmápodkontrolounámořnictvo.Byloby

zbytečné,abyletectvobombardovalokontinent,kdyžbyzdenemohlo

přistát.Bolšenkovzačasvybudujesvévlastníletectvo.Jenutnémít

prostoraprůmyslovékapacityproudržováníPetrovýchsil.Jedinou

protiváhoukBolšenkovověarmáděbybylalepšíarmáda.

Petrovastranapotřebujeprostor.Potřebujekontinent.Apokudse

Petrbrzyneusadínazápadnípolokouli,taksetamusadíBolšenkov.

Petrsetěmtoargumentůmpodvolil.

PřipravilisenapřesundoAmeriky.Jendálkovébombardéryměly

dostatečnýdolet,atakmuselyopakovaněpřelétávattamazpět,dokud

nepřepravilyvšechenpersonálazásoby.Zbyláletadlasemezitím

postupněpřesunovalanabritskéostrovyabránilaBolšenkovově

armáděpřekročitkanálanarušittakceloutransportníoperaci.

PetrnejprvedoAmerikyvyslalněkolikdálkovýchletadel,abyviděl,

jakéhozdečekápřijetí.

Zprávy,kterépřišlyzpět,hopotěšily.Nazápadníhemisféřebylojen

máloarmádníchjednotekaty,cozdebyly,seskládalyzmístních

obyvatelpodvelenímruskýchdůstojníků.Totouspořádánívždybudilo

antipatie.Ačkolivtonikdonesmělříctotevřeněaačkolivbylo

vynaloženoznačnéúsilínazničenívšechhistorickýchzáznamů,

obyvateléAmerikymělistáledojem,žesesnimizacházíjakos

podrobenýmlidem.Cítili,žejejichzdrojeodtékajínapodporuluxusního

životavMoskvě.Ačkolivponěkolikgeneracívšichnimluvilijen

marxantem,Američanédokázalirozpoznatruskýpřízvuk.Bálise

Bolšenkova.Petrovareforma,kterájimumožnilavolnousměnu

spotřebníhozboží,bylaprvnímnáznakemtoho,jakbyekonomická

svobodamohlavypadat.Afakt,žeAdamsbylAmeričan,byltakédalším

důvodem,pročmělimístnívícesympatiíkPetrověstraně.

Petrbylpřekvapený,žestáleexistujítakovétoznakynárodnostního

cítění.Bylyvrozporustím,coseučilonádhernéjednotěVítězného

světa.Alepokudbylynajehostraně,rádjevyužil.

KdyžpřistálvNewYorku,dočkalsezdevelkolepéhopřivítání.Davy

lidístályvešpalírechokolojehotrasy.OkoloPátéavenuevidělmoře

tvářívyhlížejícíchzoken.Tisícerukoumávalykapesníky.

Byltodenjehonejvětšíhoosobníhotriumfuakonecjehoústupu.

Odsudzorganizujeprotiofenzivuapřetvořísvětpodlesvénového

ideálu.

Světbytourčitěpotřeboval.VelkáčástMoskvyvypadalajakoslum,

dojemalezachraňovaloalespoňněkolikslušnýchveřejnýchbudov.

OvšemsouděpodletroseknaPátéavenuemuselcelýNewYorkbýt

jednímslumem.

Bylovůbecpravdou,žetotoměstokdysibývalometropolí

kapitalismu?

Částtřetí:

Objev

Kapitola32

PETRpojmenovalúzemí,kterémuvládnul,Svobodnýsvět.Usadilse

veWashingtonunamístě,odkud,jakmubylořečeno,vládlisvětu

dřívějšíkapitalističtíimperátoři.BudovaKapitolubylazpoloviny

pobořená,vypálená,spropadloukopulíazarostládivokouvegetací.

Ještěstálenaníbylypatrnéstopybojů,kterésezdeodehrálypřed

celýmstoletím.Pustilisedojejíobnovy.

„Svojiekonomickoureformuzaveduokamžitě,“sdělilAdamsovi.

„Takovéodváděnípozornostisiteďnemůžemedovolit,“protestoval

Adams.„NejprvemusímevyhrátválkuprotiBolšenkovovi.Máme

letadlaavyškolenýleteckýpersonál;onmáalevětšinutováren.Bude

schopensvojileteckousíluobnovit.Mymusímenejprvepostavit

leteckétovárny,továrnynamotoryahliníkárny.Musímepostavit

armáduanámořnictvo.Musímerozšířitkapacityoceláren–“

„Vím,vím,“řeklPetr.„Mášnaprostoupravdu.AleBolšenkovovibude

trvatněkoliklet,nežpostavívzdušnousílu,kterábysemohlaměřits

tounaší.Audělatto,conavrhuješ,taképotrvároky.Mojereformanám

veskutečnostiumožníprovésttovšechnorychleji.“

Adamsrezignovaněpokrčilrameny.

PetrproneslsvůjprvníradiovýprojevveSvobodnémsvětě.Oznámil

svojinovoureformu.

Alejednouvěcíbylovyhlásitexistenci„soukroméhovlastnictví

výrobníchprostředků“aněcodocelajinéhobylouvésttotoprohlášení

vživot.Dalosesnadnoříci,žesekaždýjednotlivýpracovníkode

dneškastávávlastníkemsvéhokladiva,srpu,pluhuneboštětce.Coale

svelkýmistroji,nanichžpracovalomnohodělníků?Azvláště,kdyžbyly

tytostrojeintegrálnísoučástívětšíhotovárníhokomplexu?Můžekaždý

zdělníkůvlastnitjinýkusstroje?Můžekaždýdělníkvlastniturčitoučást

továrny–jedenčáststřechy,druhýčástpodlahy,dalšíokno?Cose

stane,kdyžsejedensostatnímirozejdeabudesichtítodnéstsvojičást

ssebou?

„Problémjetoneřešitelný,“řeklAdams.„Továrny,železniceavýrobní

prostředkymusíbýtspolečnýmvlastnictvím.“

Petrseodmítlvzdát.Vymysleljednořešení.

Továrna,lokomotiva,železničnítraťivelkýstrojjsoujednotky.

Nemohoubýtrozloženydočástíavlastněnyodděleně.Mohoubýt

vlastněnyspolečně,alenikolivnezbytněvšemilidmiveSvobodném

světě.Budoujednoduševlastněnytěmi,kteřísnimiskutečněpracují.

„Můjnápadjenádherněprostý,Adamsi,“vysvětlovalPetr.„Představ

sinapříkladtextilkusestovkouzaměstnanců(včetněvedoucícha

úředníků).Vlastnictvítovárnybuderozdělenomezitutostovku

pracovníků.Každýdostanejednusetinujakosvůjpodíl–“

„Jakjsemříkal,šéfe.Budetomusetbýtvespolečnémvlastnictví.“

„Nechmětodokončit,Adamsi.Budezdeohromnýrozdíl.Tato

stovkapracovníkůužnebudemusetčekatnarozkazystovkyčitisíce

kilometrůvzdálenéplánovacíkomise.Budousimocidělat,couznajíza

vhodné,sami–“

„Alejestlinebudememítcentrálníplánování,šéfe–“

„Ktomusedostanemepozději.Přišeljsemnabáječnýzpůsob,jak

spojitindividuálnívlastnictvísespolečnýmvlastnictvímajaktakzískat

výhoduobou.Našímproblémemje,jakrozdělitvlastnictvíjedné

továrnyřekněmenastočástítak,abykaždýjejízaměstnanecdostal

rovnýpodíl.Nechcemetoaleudělattak,abysamotnátovárnabyla

fyzickyrozebránanastočástí.Anechcemeani,abybylkaždývlastník

doživotněpřipoutánkesvémupodílu.Můžesipřátodstěhovatsejinam

nebomístosvéhopodíluvlastnitněcojiného.Takžecouděláme?“

Adamspokrčilrameny.

„Dámekaždémuzaměstnanci,“pokračovalPetrtriumfálně,„právona

podílnajednusetinuzevšechvýhodazisků,kteréplynouzvlastnictví

tétotovárny!Atakéjimdámemožnostprodattotoprávo–vyměnitho

zacokolivjiného!“

Adamspořádnevypadalpřesvědčeně.

„Zdásemi,Adamsi,ženejjednoduššíbudedátkaždémuzaměstnanci

certifikát,kterýbudeoznamovat,žetentozaměstnanecmáprávona

setinovýpodílnavlastnictvíonétovárny.Každýztěchtocertifikátů

můžebýtnazván„podílem“.Ajehovlastníkbudemocivyměnitsvůj

podílzapodílnajakékolivjinétovárně–nebodokonceizaspotřební

zboží.“

„Tojevelmichytré,šéfe,alevidímvtomněkolikzávažných

problémů.“

„Například?“

„Dejmetomu,ževjednétovárněpracujestovkadělníkůavdruhé

továrně,zrovnatakvelkéasezrovnatakovouhodnotou,jenom

padesát.Lidésinemohlivybrat,kdebudoupracovat,takžeto,jestli

dostanoudvojnásobnounebopolovičníhodnotu,budezávisetčistějen

nanáhodě.“

„Dobrá,natommusímezapracovat,“řeklPetr.„Předpokládám,žeto

stejněnakonecbudemevíceméněnáhodněodhadovat.Můžemebýt

vděčnizato,žeužalespoňmámetrhsespotřebnímzbožím.“

„Proč?“

„Protožetakbudememociodhadnoutrelativníhodnotualespoň

některýchtovárensrovnánímhodnotmnožstvíspotřebníhozboží,které

vyrábějí.“

„Alecosdoly,kteréprodukujíjensuroviny?Cosocelárnami

produkujícíminosníkyakolejnice?Veskutečnostivětšinatováren

nevyrábípřímospotřebnízboží.“

TentokrátbylařadanaPetrovi,abypokrčilrameny.„Nebudemeumět

dosáhnoutabsolutnírovnosti.Budememusethádat.Nakoliktobude

možné,budemesealespoňsnažit,abynakaždéhovyšelrovnýpodíl.“

„Tojejenomčástnašehoproblému,“řeklAdams.„Jetudalší,stejně

důležitý.Někteřílidépracujívtovárněvyrábějícíkošile.Jinívkolchozu

pěstujíbrambory.Souhlasím,žesetytoskupinymohoustátsoučástí

svéhovlastníhospolečnéhopodnikuapaksivyměňovatsvojiprodukci

sjinýmilidmi.Alecospožárníky?Cospolicisty?Cosvojáky,úředníky

avšemi,kteřízůstanoustátnímizaměstnanci?Jakýdruh„podílu“dáme

jim?“

Petrsizamyšlenězapálilcigaretu.„Možnáproněbudememuset

připravitněcospeciálního.Napříkladbychommohliprokaždou

továrnu,kterázaměstnávástolidí,vydatstodesetpodílůmístorovné

stovky,apřebytekrozdělitlidemmimotovárnu,kteříbyjinaknedostali

žádnýjinýdruhvlastnictví.Nebonebudeme„podíly“rozdělovatpřímo

mezizaměstnancetováren,alemezivšechnylidi,kteříseoněpřihlásí.

Svolámeekonomickékomiseavýborystatistikůatenhleproblém

naložímenajejichzáda.“

Statistikovépřipraviliplán.Detailnípropočtytoho,nakolikpodílů

rozdělitkterýpodnik,abymělyvšechnypodílyvšechpodnikůpřibližně

stejnouhodnotuazároveňjichbylodostprovšechnyobyvatele

Svobodnéhosvěta,bylysvěřenystovkámoblastníchvýborů.Detailní

propočtysezačalyvršitvobrovskýchhaldách.Bylorozhodnuto,žese

podílynapodnicíchbudourozdělovatprimárněmezilidmizokolí

tohotopodniku,abysevlastnícimohlinasvůjmajetekosobnězajet

podívat.

Petrnebylskonečnoupodobouplánuúplněspokojen.Očividněbyl

plnýodhadůaarbitrárníchrozhodnutí.Sámalemomentálněnedokázal

přijítnaniclepšíhoamuselněkdezačítanějakserozhodnout.

SchváliltedytentoplánanaAdamsovuraduhozahájilsvelkou

parádou.VyhlásilněkolikadenníprázdninyprocelýSvobodnýsvět.

Probíhalyslavnostníproslovy,průvodyaohňostroje.Každýdenmluvčí

vrádiích,narozíchulic,vobchodechatovárnáchvysvětlovalitento

plán.Každýsezdálbýtnapnutýočekávánímohlednětoho,cobudeon

osobněvlastnit.VšeobecnánáladaPetrovipřipomnělajehovlastní

dětskénarozeninovéoslavynaBermudách,kdyžjehomatkasezvala

jehoučiteleaupeklazvláštníkoláč,jehožkaždýkusmohlobsahovat

nějakýmalýdárek.

Poté,cosemezilidizačalyrozdělovatpodílynakapitálovézboží,

vzniklytrhystímtozbožímas„podíly“vydanýmiprokaždouosobu.

Tytotrhysepodobalyrozvinutémutrhusespotřebnímzbožím,který

vznikl,kdyžPetrpoprvépovolilsvobodnousměnu.Spodílyse

obchodovalonaoddělené„burze“.Nejprvesejenněkolikbrokerů

setkávalonarozíchulic;brzysealeobchodrozrostlnatolik,žese

setkávalivrozlehlýchmístnostechsvelkýmitabulemi,nakterýchbyla

zaznamenávánaměnícísekotace.

Stejnějakospotřebnízbožíbylypodílynaspolečnostechkotoványv

počtechbalíčkůcigaret,zakterésesměňovaly.

Pakseovšemstalopřesněto,čehosePetrobával.Doufal,že

všechnypodílybudoumítpřibližněstejnoucenu.Místotohoseobjevily

rozdíly.Zaněkterépodílylidénabízeliiněkolikanásobektoho,coza

jiné.Ti,kteřídostaliméněhodnotnépodíly,sizačalistěžovatna

nespravedlnost.

Petrsesnažil,sečmohl.Poukazovalnato,ženikdonenínucensvůj

podílprodávatažekaždáskupinavlastníkůmůžesvůjpodílnaopak

zhodnotit–pokudzařídí,abyjejichtovárnafungovalaefektivnějinebo

abyvyrábělajinézbožínežto,kterévyrábí.

Jednímzprvníchvýsledkůbyloohromnéstřídánínamístech

vedoucíchpracovníků.Vkomunistickémsystémubylivedoucí

pracovnícipodnikůvybírániprosvůjideologickýzápal,schopnostřečnit

naschůzích,vynalézavostvnacházenívýmluv,pročsenepodařilosplnit

výrobníplán,obratnost,sjakoupřesvědčovalinadřízenéorgányotom,

comábýtpodnikuvplánuvšechnopřiděleno,apečlivost,sjakou

odesílalivšechnypožadovanéformuláře.Vlastnícisealenynístaralio

něcodocelajiného.Každáskupinapodílníkůchtělapředevším

vedoucího,kterýbudeschopnýzvýšithodnotujejichpodílůavytvořit

zisk,kterýsimeziseberozdělí.Bezmilostivyhodilikaždéhovedoucího,

kterývtomselhal–jakkolivvynalézavébylyjehovýmluvy–avybralisi

vedoucího,okterémsimysleli,žeuspěje.

Dalšímvýsledkemsoukroméhovlastnictvíbylo,žebrzyzmizela

rovnostvpříjmech.Napříkladvtovárnáchbylischopnívedoucíbrzy

odměňovánimnohonásobkemtoho,codostávalprůměrný

zaměstnanec.Zdálose,ževlastnícijsouochotnizazvyšováníhodnoty

svýchpodílůvedoucímvelmištědřezaplatit.Čímlepšívedoucí,tím

vyššícelkováproduktivitatovárnyatímvětšízisksimohlimezisebe

rozdělit.

Nejdramatičtějšívýsledkyreformyseovšemprojevilyvzemědělství.

Tytambylyproblémysužujícíspolečnévlastnictví.Kolchozybyly

rozdělenydomenšíchjednotek.Půdabylaobvyklerozdělenaprorataa

konkrétníparcelybylypřidělenyjednotlivýmrodinám.Pouzetam,kde

totorozdělenívyústilovčásti,kterébylyočividněpřílišmalépro

efektivníobdělávání,seněkolikrodindohodlonaprácinaspolečném

kusupůdy.Obvyklebylovšemtentokusstejněpřílišmalýnato,aby

poskytlživobytíněkolikarodinám.Vtakovémpřípaděněkterérodiny

prodalysvojipůduapřestěhovalysejinam.Několikbývalých

zaměstnancůkolchozůsepustilodopodnikánívopravovánítraktorůa

dalšíchzemědělskýchstrojůnebodojejichpronajímánítěm,kteřísije

nemohlidovolitvyužívatpocelýrok.

Výnosyseúžasnězvýšily.Vztahzemědělcůkjejichpráciapůděse

kompletněproměnil.Pracovalijakonikdydříve.Bylipyšnínasvojipůdu

avybudovalisiknítakovývztah,ojakémsePetrovinikdyaninesnilo.

Kdyžsejednohoznichzeptalnatutozměnuvpřístupu,jeho

odpověďbylaprostá:„Čímvícprácejáamojerodinadofarmyvložíme,

tímlépenatombudeme.Našipráciužnezdržujelenostaneopatrnost

druhých.Nadruhoustranuseužnikdonemůžeflákatadoufat,žeza

nějjehopráciodvedoudruzí.Všechnozávisíjenomnanás.“

Dalšízemědělectoformulovaltímtozpůsobem:„Čímvíce

vypěstujemevtomtoroce,tímlépenatommojerodinabude.Ale

musímtakémysletnadalšíroky,takženemohuriskovatvyčerpání

půdy.Každévylepšení,kterénafarměprovedu,jemojevlastní;já

sklízímjehoovoce.Alejetuněcoproměještědůležitějšího.Tohle

budujiprosvojirodinu;zajišťujitímsvojirodinu;budumítněco,co

budumocipozdějipředatsvýmdětem.Neumímtopřesněvyjádřit,ale

odchvíle,kdymojerodinasamavlastnítutozemacítísezdejistáve

svémprávuzůstatzdenerušená,necítímejenomto,žefarmapatřínám,

aleito,žemypatřímekfarmě.Jenašísoučástíamyjsmejejísoučástí.

Pracujepronásamypracujemeproni.Můžetesimyslet,žejetojenom

hloupýsentiment,alenámsezdáživáamyseonistaráme,jakobybyla

našísoučástí.“

„Celátavěcvypadájakozázrak,“uznalAdams.„Pokudbychmělužít

aforismu,řeklbych:Kouzlosoukroméhovlastnictvíproměnilokámenna

chléb.“

Mezitímdošlokfascinujícímuvývojinatrhusurovinakapitálového

zboží.Nyníexistovaltrhprovšechno,cošlosměňovat.Existovaltrha

cenyuhlí,oceli,železnérudy,olova,zinku,mědi,gumy,mramoru,

dobytka,kůží,hrubébavlny,lnu,stříbra,platinyizlata.

Nejprvebylyvšechnycenyvyjadřoványvkrabičkáchcigaret.Po

několikaměsícíchsealetentosystémzačalzdáttakpodivným,žebyl

opuštěn.Cenyvelkýchmnožstvísurovinčikapitálovéhozbožíbyly

vyjádřenyvmilionechamiliardáchcigaretovýchkrabiček.Poptávkapo

cigaretáchjakožtopoprostředkusměnysezvedlanatolik,žesezprvu

zdáloneodpustitelnýmplýtvánímjekouřit–ačkolivpožitekzjejich

kouřeníbyljedinýmzdrojemjejichpůvodníhodnoty.Pakalevznikly

novétovárnynacigarety,kteréjenatrhzačalychrlitvobrovských

množstvích,takžehodnotacigaretovékrabičkyrychleklesala.

Lidétakjakoprostředeksměnyaspolečnýstandardprovyjadřování

vysokýchcennebocenrozsáhlýchtransakcízačalipoužívatdrahékovy.

Naněkterýchtrzíchsezačalopoužívatstříbro,najinýchplatinaana

dalšíchzlato.Byloaleobtížnéneustáletytocenypřevádětmezisebou,

zvláštěkdyžcenakaždéhokovuneustálefluktuovala.

Nakonecseprosadilzvykpřevádětvšechnycenynazlatopro

společnésrovnání.Zlatosestaloprostředkemsměnypřivšechvelkých

transakcích.Cigaretysenějakoudobuještěpoužívalypřimalých

transakcích,alejakpostupněpřestávalybýtluxusnímzbožímajejich

cenaklesala,upouštěloseodnich,aicigaretysamotnébylyběžně

oceňoványprostřednictvímzlata.

Dalšípodivnouvěcíbyloto,žejakmilesezlatoprosadilojako

prostředeksměny,získalovzhledemkestříbru,platiněavšemu

ostatnímuvyššíastabilnějšíhodnotu,nežjakoumělopředtím.

„Jakmyslíte,žektomudošlo,šéfe?“zeptalseAdams.

„Nakolikjsemtobylschopenzjistit,“odpovědělPetr,„důvodembylo,

žesepoptávkapozlatujakožtopoprostředkusměnystaladodatečným

zdrojempoptávkykpoptávcepošpercích,zubníchvýplních,

elektrotechniceadalšímpůvodnímvyužitímzlata.“

„Pročbylozevšechkomoditnatrhuvybránoprávězlato,abysestalo

onímprostředkemsměny?“

„Očividnětujdeozákonitývývoj,kdyseněkterázkomoditstává

společnýmprostředkemsměny.Takovákomoditabysamozřejměměla

mítjistévlastnosti,abyjakoprostředeksměnysloužilalidem

uspokojivě.Kdyžsenadtímzamyslíš,jakojsemtoudělaljá,přijdešna

to,žedrahékovy–akonkrétnězlato–vsoběspojujítytovlastnosti

lépenežcokolivjiného.“

„Ajakévlastnostitotedyjsou?“zeptalseAdams.

„Nežsecokolivstaneprostředkemsměny,musítobýtširoce

přijímánomezilidmiisamoosobě.Tozlatoje.Musítomítvysokou

hodnotunajednotkuhmotnosti,abysetodalosnadnopřenášeta

přepravovat.Opětzlato.Musítobýttrvanlivé;nemělobyseto

odpařovatjakoalkohol;kazitsejakovejceneborezavětjakoželezo.

Musízůstávatstálestejné.Opětzlato.Mělobytobýthomogennía

nelišitsekvalitou,jakoselišíjednotlivédrahokamy,pšenice,vejce,

masoatisícedalšíchvěcí.Jedenkusourčitéhmotnostimusímíttutéž

hodnotujakojinýkusostejnéhmotnosti.Musítobýtsnadnodělitelné,

abysetodalorozdělitdolibovolnépožadovanévelikostibezztráty

hodnoty.Musítomítstabilníhodnotu.Tozlatomá,jelikožjeho

současnáročníprodukcejemalávzhledemknaakumulovaným

zásobám,apoptávkapoprostředkusměnyjecelkemstabilněveliká.

Stabilnínabídkaapoptávkatedyznamenajístabilníhodnotu.Musíto

býtsnadnorozpoznatelné,abytonešlolehcenapodobit.Většinalidí

poté,cosesnímseznámí,dokážerozpoznatopravdovézlato,protože

semumálocopodobá.Jekrásnénapohled;mánezaměnitelnýzvuk;je

měkképřiskousnutíamávysokouhustotu,takžesepřizváženía

změřeníobjemudásnadnoříci,jestlidonějbylpřidánjinýkov.Ajestli

chceš,můžešhovždynakonecotestovatkyselinou.“

„Takžesinemyslíte,šéfe,ževolbazlatajakoprostředkusměnybyla

čistěnáhodná?“

„Mněsetospíšjeví,Adamsi,jakosvéhodruhupřírodnívýběr–

přežitínejschopnějšího.“

KdyžsepoPetrověreformězačalozlatopoprvéobjevovatjako

prostředeksměny,vyměňovalosevmalýchcihličkáchpostogramech.

Tybylyocejchoványavyráběnylidmi,kteřísizasvojiprofesivybrali

„zlatnictví“.Brzyalecenyvšehozačalybýtběžněkotoványve„zlatých

gramech“.Lidésiveskutečnostifyzickynesměňovaliněcotakmalého,

jakobylgramzlata.Zlatnícipostupnězačalioznačovatkulatéplíšky

zlataomaléhmotnostidesetigramů.Tytoplíškyvešlyveznámostjako

„mince“.Kdyžseponějakédobělidéptalinacenukomodity,

automatickytímmyslelicenuvyjádřenouvgramechzlata.Kdyžpak

mluvilio„ceně“tohočionohoobjektu,užseaninezamýšlelinadtím,že

tatocenapředstavujesměnnouhodnotuvevztahukegramuzlata.

Začalimluvitozlatémgramu,jakobytobyloněco,coexistujesamoo

sobě.Místoodkazunazlatojakonaobecnýprostředeksměny,díky

němužjeveškerézbožísměňovánonepřímým„triangulárním“

způsobem,lidéjednodušemluviliomincíchazlatýchgramechjakoo

„penězích“.Cenakaždévěcipakpředstavovalajejícenuvpenězích.4

Tovšenastalopostupnýmaočividněspontánnímvývojem,takžejen

málolidídocenilojehoplnývýznam.AlePetrsiuvědomoval,jakýsestal

zázrak.Jehodvavynálezy–svobodnásměnaspotřebitelskéhozbožía

soukromévlastnictvívýrobníchprostředků–vyřešilyproblém

ekonomickékalkulace!Nebospíšedalyvzniknoutsystémuvolného

trhuacenovémusystému.Aprávětobylořešenímproblému

ekonomickékalkulace.

Kapitola33

„TAKŽEjsmesedohodlinatom,“řeklPetrpřipohledudosvých

poznámek,„ževpříštímfiskálnímrocezvýšímevýrobutankůo20%,

vojenskýchletadelo35%atransportníchlodío50%.Dalšívojenská

výrobabudepokračovatpřibližněsoučasnýmtempemsmalými

změnami,kterédoporučilministrobrany.Takéjsmesedohodli,oproti

námitkámministrafinancí,“dobromyslněpokývlAdamsovýmsměrem,

„ževládaprovedetentoprogramradšiskrzeobjednávkyod

soukroméhoprůmyslu,nežabystavělasvojevlastnítovárny–taktotiž

získámemaximálněefektivníaúspornouvýrobu.Dálesedoba

vojenskéhovýcvikuprodloužízosmnáctiměsícůnadvaroky.A

nakonecjsmesenazákladědoporučenínáčelníkaštábudohodlinatom,

ženaléhavěpotřebujemevylepšitnaširozvědkuakontrarozvědkuproti

Bolšenkovovi.Nějaképřipomínky?“

Rozhlédlsezkoumavěpodevítitváříchokolostolu.Žádnékomentáře

nebyly.Jednáníbyloukončeno.

Vtomtozázračnémnovémtržnímsystémulidéalespoňvěděli,jestlia

kdeplýtvajízdrojipřivýroběvěcí,kteréjinílidénechtěli,nebopři

výroběpřílišvelkéhomnožstvíjednévěciapřílišmaléhomnožstvíjiné

věci.Mohlitozjistitdíkyporovnánísměnnýchhodnotčicen–adíky

existenciziskůaztrát.Bylatoredukcehodnotykaždékomoditya

službynaspolečnéhojmenovatele,napeněžnícenu,kterátovšechno

umožnila.

Objevilasenováskupinalidíznámájako„podnikatelé“.Tobylilidé

dobrodružnějšípovahy,kteřípřišlinato,žemohoudosáhnoutvelkého

zisku,kdyždokážípřijítnatrhsnějakoukomoditou,kteráuspokojí

potřebylidí,jenždosuduspokojoványnebyly,nebokdyždokážívyrábět

některouexistujícíkomodituúspornějšímaefektivnějšímzpůsobem,

nežjakdosudbylavyráběna.Zjistili,ženejvětšíodměnuzískáten,kdo

dokáženejlépeposloužitzákazníkům.

Podnikatelsitedypůjčilpeníze(pokudnalezldostlidí,kteříměliv

jehoprojektdůvěru)anajalsibudovu,strojeaslužbypracovníků,aby

mohlvyrábětsvůjprodukt.

Podnikatelpřispívalkprodukcivcelkovébilancinatolik,nakolik

velikosthodnotyjehokonečnéhovýstupupřevyšovalahodnotujeho

vstupů.Jehovstupybylyměřenymnožstvímvynásobenýmcenounebo

sazbami,kteréplatil;jehovýstupbylměřenmnožstvímvynásobeným

cenou,zakterouhomohlprodat.

Částka,okteroujehovýstuppřevyšovalvstupy,patřilajemu.Tobyl

jeho„zisk“.Někdybylvelmivysoký.Kdykolivktomudošlo,spoustalidí

sistěžovala,žetakovýziskje„neférový“,„nerozumný“nebo

„nadměrný“.Čehosialetitížlidézřídkakdyvšimlibylovelkémnožství

každodenníchztrát.Vícenežpolovinapodnikatelůztrácelapenízea

nevydělávalaje.Kdyžpodnikatelpřišelopeníze,obvyklejako

podnikatelskončil.Nemělprostředkynato,abyzaložildalšípodnik,a

zřídkakdysehnalněkoho,kdobymuznovupůjčil.

Aleačkolivtéměřvšichnisnižšímipříjmymluvilioneobvykle

vysokémziskujakoonadměrném,nerozumnémčinespravedlivém,

nikdo(kroměpřímodotčených)nemluviloobchodníztrátějakoo

nadměrnénebonespravedlivé.Ztrátabylajednodušepřipsánanavrub

podnikatelověnekompetentnosti.Jenomrelativněmálolidísezdálobýt

natolikkonzistentníchčivelkorysých,abyobdivovalimimořádnou

kompetentnost,chytrostadobrodružnostmimořádněúspěšných

podnikatelů.

NicztohoalepodlePetrovanázorunehrálovelkouroli.Závist,

žárlivostatendenceneúspěšnýchpřipisovatvýsledkyúspěšných

protekcičinezaslouženémuštěstíjezkrátkastálýmprvkemlidské

povahy.Jakvěděl,vkomunistickémsystémulidé,kteřínebyliOchránci,

častozáviděliadokonceinenávidělity,kteříjimibyli,alenetrouflisito

vyjádřitotevřeně.CoovšemPetrafascinovalonejvíce,bylúžasný

způsob,jaktržnísystémvyřešilproblémekonomickékalkulace.

To,jakvěděl,byloústřednímproblémem,sekterýmsimusíkaždý

ekonomickýsystémporadit.

AniPetr,aniNejvyššíekonomickáradaSvobodnéhosvěta(která

vzniklajakoekvivalentCentrálníplánovacíkomiseVítěznéhosvěta)

nynínemuselirozhodovatotom,cobysemělovyrábětakolikbyse

tohomělovyrábět.Cenyrozhodovaly.Nákladynavýroburozhodovaly.

Trhyrozhodovaly.Krátceřečeno,rozhodovalispotřebitelé.

Kdyžbylopřílišmnohovepřů,cenavepřovéhomasakleslatak,žese

jenevyplatilokrmit,atakjichlidéchovaliméně.Kdyžbylovyrobeno

přílišmnohokošil,jejichcenasesnížilapodúroveň,kolikstálabavlněná

látka,pronájemtovárnyastrojůavýplatydělníkům.Tinejméně

efektivnívýrobcikošiltakmuseliskončitapočetvyrobenýchkošilse

snížil.Kdyžnadruhéstraněvznikalmimořádněvysokýziskpři

pěstováníbavlny,bylonapříštísklizeňvysázenovícebavlny.To

způsobilo,žesecenabavlnyaziskzjejíhopěstováníopětsnížilyna

úroveňekvivalentníziskuzpěstováníjinýchvěcí.Kdyžexistovalvysoký

ziskvevýroběobuvi,bylozakládánovícetovárennavýrobubot,dokud

relativnívzácnostbotnepominulaajejichcenaneklesla.Léčbouna

nízkoucenubylanízkácena.Léčbouvysokécenybylavysokácena.

Atotofungovalodíkyjednotlivýmrozhodnutímpodnikatelů,kteříse

neustálesnažiliomezitsvéztrátyamaximalizovatzisky.Podnikatel

tedyzastavilnebozredukovalvýrobutěchvěcí,nanichžtratilpeníze,a

zvýšilprodukcivěcí,kterémuvynášely.Výsledkembylo,žemísto

stovekjednotvárných,šedivýchamonotónníchspotřebníchvýrobků

produkovanýchveVítěznémsvětězdenyníbylytisícerozličných

komoditaslužeb,kteréseneustálezlepšovalyabylyčímdáltímvíc

různorodé.

Výsledkemúsilíkaždéhopodnikateleomaximalizaciziskubyla

celkovátendencekvyrovnávánízisků.Toznamenalo,jaksiPetrzačínal

uvědomovat,žezdeexistujeneustálátendencesměřujícíkesprávné

rovnovázevevýrobětisícůrozličnýchkomodit.Znamenalototaké,že

výrobnízdrojejižnemohlyzůstatvdlouhodobénečinnostianemohlo

jimibýtplýtvánopřivýroběchybnýchproduktů.Kdyžbylavyrobena

nějakázbytečnost,nikdojinekoupil.Podnikatel,kterýjiprodukoval,

rychleskončil.Akdyžbyloněčehovyrobenopříliš–tolik,žese

nezaplatilyvýrobnínáklady–bylobjemvýrobyrychlezredukován.To

znamenalo,žeexistovalatendencektomu,abybylytisícerozličných

komoditprodukoványpřesněvtěchproporcích,kteréposkytovaly

největšímožnéuspokojenípotřebspotřebitelů.Cožznamenalo,že

výrobnízdroje–suroviny,náčiníapráce–bylyalokoványdovýroby

tisícerůznýchvěcívpoměrech,vnichžposkytovalynejvyššíhodnotu.

Atonebylovše.Totořešeníproblémuekonomickékalkulacenejenže

přinesloodpověďnaotázku,kolikkaždéztisícerozličnýchkomoditby

seměloprodukovat,ale(aPetrsimyslel,žetobymohlobýtještě

důležitější)takéukazovaloekonomičtějšízpůsobyprodukcetohoto

zboží.Adoslovasivynucovalozavedenínejekonomičtějšíhozpůsobu

výroby,jakmilebylobjeven.

Jedenpodnikatelnapříkladzavedlnovýtypstrojůanovouorganizaci

prácevtovárně,takžebylschopenprodukovatbavlněnélátkys

polovičníminákladyoprotikonkurenci.Podnikatelé,kteříjižvtomto

odvětvípůsobili,nechtěližádnouzměnu.Mělisvojestaréstroje–které

bylystáledobréatechnickymělypředsebouještědlouhouživotnost–

abylizvyklínazavedenémetody.Alepodnikatelsnovýmistroji

neustálerozšiřovalprodukciaprodávallacinějinežkonkurenti.Výrobci

sestaršímistrojiaméněefektivníorganizacíbylipřinuceniskončit.A

dalšívýrobcimuselizavéstnovýtypstrojů,abyzůstali

konkurenceschopní.

Totéžsedělokaždýdenavevšechodvětvích.Novéaekonomičtější

metodybylyneustálepřekonáványještěnovějšímiaekonomičtějšími.

Starévýrobkybylyvytlačoványnovými.

„Nicanipřibližněpodobnéhotomutoprocesubyzasocialismu

nebylomožné,Adamsi,“řeklPetr,„protožekomisařiabyrokratinejsou

podtakovýmtlakem.Nemajížádnoukonkurenci.Nemajíanizpůsob,jak

zjistit,jakéjsoupreferenceareálnépotřebyspotřebitelů.Dávají

vyrábětstejný„užitkový“produkttak,jakhovždyckydávalivyrábět,

protožespotřebitelémusívzítzavděktím,cojimStátnabízí–nebo

nemajínic.“

Petralemuselčelitobtížímivtomtonovémsystému.Vlastnícia

vedoucízrelativněméněefektivníchfiremzanímneustálevysílali

delegacepožadující„zákony“,kterébyje„ochránili“před„nečestnými

konkurenčnímipraktikami“efektivnějšíchvýrobců.Petrjimnejen

odmítalposkytovattakovou„ochranu“,alebylneustálenucenv

soukromíinaveřejnostivysvětlovat,pročjiodmítá.Vdelšímobdobí

penalizacetěchnejefektivnějšíchvýrobců,těchsnejvyššímziskem,

neochránínikoho;všichnibudoujenomotochudší.

DokonceiAdamsbylnějakoudobunastraněneefektivníchvýrobců.

„Nebylobytoplýtvání,šéfe,kdybytihlelidémělidátdošrotu

všechnytytextilnístroje,kterépředseboumajíještěstáledlouhou

živostnost?“

„Ne,“trvalnasvémPetr.„Relativnívýrobnínákladyukazují,žetyto

strojejsoudnesbezcenné.Zastaraly.Dalekovětšíhodnotu–daleko

většícenu–lzevyprodukovatsnovýmistroji.“

OněkoliktýdnůpozdějiseAdamsvrátilktomutotématuspřesně

opačnoukritikou.

„Pročbysoukromýprůmyslmělmítněcojinéhonežtynejnovější

modelystrojů,šéfe?Pročnedáokamžitěsešrotovatveškeréstaréstroje

anenakoupítynejnovější?Mohlibychomvydatpříkaz–jménem

Nejvyššíekonomickérady–abykaždýpodnikatelokamžitěpřešelnaty

nejnovějšímodelystrojů.“

„Chcešvnutitsoukromémuprůmysluněco,cobysisvsocialistickém

průmyslunikdynedovolilanacobysaninepomyslel,“odpovědělPetr.

„Tominavrhuješjenněkoliktýdnůpoté,cosisstěžovalnato,žeje

plýtvánímnechávatsešrotovatstaréstroje!“

„Teďjsemalezměnilnázor.“

„Abojímse,žesesvoboupřípadechzmýlil,Adamsi.Zdásemi,že

tržníekonomikapřijalavtomtoohledupřesnětupravoustřednícestu–

cestuneustálého,alepostupnéhopokroku.Nahrazujestaréstroje

novými,starémodelylepšími;alenemůžetoudělatvjednom

ohromnémskoku.Tobynebyloekonomické,ikdybytošlo.“

„Tonechápu,šéfe.Nechmestranouotázku,jestlibyvnašístaré

socialistickéekonomicebyltextilnístrojvůbecvynalezen.Nyníbyl

vynalezen.Existuje.Jedostupný.Kdyžbylvynalezennějakýnovýstroj,

musítesnaduznat,žekdybybylokamžitěvšudenainstalován,ohromně

bytozvýšilonašiprodukci.Nejnovějšítechnickézlepšeníbymělobýt

zavedenovždy,kdyžseobjeví.Přecechcememítprůmyslstounejvětší

technickouefektivitou!“

„Zdáse,žesineuvědomuješvšechnypředpoklady,kteréjsouukryty

vetvýchtvrzeních,Adamsi.Pokudbyvšechnynejnovějšístrojemohly

býtvyrobenyazavedenypřesnoc,anižbysespotřebovaloobrovské

množstvípráceanástrojůprojejichvlastnívýrobu,apokudbynáklady

nanovéstrojeukaždéhovýrobcenepřekročilyúspory,kterépřinesou,

apokudbynovéstrojeskutečněpředstavovalyposlednímožnéslovov

technickémvývoji–tak,abychomsimohlibýtjisti,ženebudouvkrátké

doběpřekonányještělepšímmodelem–pakbymělivšichniokamžitě

zavéstnovéstroje.“

„Rozumímvámdobře,šéfe?Chceteříct,ženejlepšítechnickámetoda

výrobynemusíbýtnutněmetodou,kterápřinesevýrobcitennejvětší

zisk,aprotobychomjinemělipoužítamělibychomsenaopakdržet

technickyzaostalejšíchmetodkvůlizisku?“

„Možná,žeimplicitněříkámněcotakového,Adamsi.Aleříkámněco

důležitějšíhoadalekosáhlejšíhonežjenomto.Říkám,ženejlepší

technologickámetodaprodukcejakékolivkomoditynemusíbýt

nezbytnětounejekonomičtější.“

„Alenedívátesenatuzáležitost,šéfe,jenzhlediskapeněžníhozisku

jednotlivéhopodnikatele?Anemělibychomsenatopodívatzhlediska

největšíhoužitkuprocelouspolečnost?“

„Přesněproto,žesenatutozáležitostdívámzhlediskacelkové

produktivity,Adamsi,tvrdímto,cotvrdím.Veskutečnostijsitoty,kdo

májenomezenýúhelpohledu.To,comusímevzítvúvahu,jecelková

produktivita,aneproduktivitapouzejednohoodvětvíprůmyslu–nikoli

napříkladpouzeprodukcebavlny,alekombinovanáproduktivitavšech

průmyslovýchodvětví.Protomusímeporovnatvšechnyvstupya

všechnyvýstupy.Přizjišťování,jakýčistývýnostextilnístrojeopravdu

přinášejí,musímeznátnákladynazhotovenínovýchstrojů.Musímevzít

vúvahumnožstvípráce,strojůačasu,kterébybylypotřebanavýrobu

novýchstrojů.Tytozdrojebymuselybýtpřesměroványzvýroby

něčehojiného–něčehojiného,cobymohlobýtještědaleko

naléhavější.Apakmusímedálezvážitnejento,cosedějevtextilním

průmyslu,aleto,cosedějevevšechostatníchodvětvích.Pokudby

napříkladbylvynalezennovýtextilnístrojamybychomveškerýstrojní

průmyslpřesměrovalidovýrobytohotostroje,pakbynezbylažádná

kapacitanavýrobustrojůproostatníprůmyslováodvětví.Přestobyita

mohlapotřebovatstroje,amožnáještěnaléhavěji.“

„Myslím,žetomuzačínámrozumět,šéfe.Technickáefektivitanení

jedinýmfaktorem,kterýbymělbýtpřirozhodovánívzatvúvahu.“

„Správně,Adamsi,ačkolivjábychdalpřednostponěkudjiné

formulaci.Přivýběruténejlepšínebonejekonomičtějšímetodyvýroby

musímemítnazřetelinejennejefektivnějšítechnickoumetoduvýroby

jednékonkrétníkomodityvjednomkonkrétnímprůmyslovémodvětví,

aleconejekonomičtějšívyužitíveškerýchdostupnýchzdrojů,práce,

časuavýrobníchprostředkůprodosaženíténejlepšícelkovéprodukce

uspokojujícílidsképotřeby.Atonezbytněneznamenáužívatto

nejdokonalejšítechnickévybavenívjednomkonkrétnímbodě,pokud

bytohošlodosáhnoutjenomzacenuoloupeníostatníchodvětvíatími

zacenujejichnižšítechnickéefektivity.“

„Takžepodlevašehonázoru,šéfe,neníinženýrnebotechnik

nezbytnětím,kdojeschopenrozhodnoutotom,jakéjsou

nejefektivnějšíprostředkykvyprodukovánínějakéhovýrobku?“

„Ne.Tenmůžebýtschopenzodpovědětpouzetechnickéotázky.Ale

podnikatelmusívzítdoúvahy,jakáexistujenejekonomičtějšímetoda

výrobyonohoproduktusezahrnutímvšeho.“

„Zesvéhovlastníhopohledu,“řeklAdams.

„Ano,zesvéhovlastníhopohledu,“souhlasilPetr.„Aleto,coje

nejekonomičtějšízjehopohledu,jetakénejekonomičtějšízpohledu

celéspolečnosti.Jinýmislovyto,covypadánaprvnípohledjakoúžasná

shodaokolností,jeveskutečnostito,žejednotlivýpodnikatelprovádí

stejnýdruhrozhodnutí,jakábysesnažilprovádětekonomickýdiktátor

–pokudbydosvémyslidokázalpojmoutveškerélidsképotřebya

situacivevšechvýrobníchodvětvích.Ekonomickýdiktátormusí

rozhodovatotom,jakévylepšenístrojůaproduktivníchzdrojůsiv

každémokamžikumůžedovolit.Rozdíljevtom,žeekonomickýdiktátor,

jakobavíme,bynemohlvědět,jaktentoproblémvyřešit.Ve

skutečnostibyaninemohljasněrozpoznat,včemproblémspočívá.Ai

kdybytoviděl,stejněbyneměltržníacenovýsystém,kterýbymu

umožnilpoměřitnákladynavýrobuoprotihodnotěvyrobeného

produktu–kterýbymuumožnilporovnathodnotuvstupůshodnotou

výstupů.“

„Aon–tedyvlastněvyajá–nemělpodvojnéúčetnictvíakalkulaci

nákladů,abymuvtompomohly,šéfe.“

„Ne,“souhlasilPetr.„Amusímpřiznat,žetobyltvůjskvělýnápadvzít

snámiPatellihoaBaroniadoSvobodnéhosvěta.Patellihovynálezy

podvojnéhoúčetnictvíakalkulacenákladůsezapíšídodějinjakodva

ohromnétriumfylidskémysli.Takovéobjevybyvsocialistickém

systémunebylymožné.Umožnilyjednotlivýmpodnikatelůmkalkulovat

sohromnoupřehledností,atonejenprojednotlivéorganizacejako

celek,aleiprojednotliváodděleníuvnitřpodnikůaprokaždýjednotlivý

produkt.Umožnilytakézjistit,jestlinedocházíkplýtvánízdrojiajestli

jsouzdrojevyužitymaximálněefektivně.“

Kapitola34

„ALEtihlelidé,tihlepodnikatelé,“trvalnasvémAdams,„senesnaží

udělattonejlepšíproceléspolečenství.Každýznichsezabývájen

maximalizacívlastníhozisku!“

„Tojepravda,Adamsi,avtompřesněspočívátennejvětšízázrak.

Každýztěchtolidí„sobecky“hledápouzesvůjvlastnísoukromýzisk.A

přestovtomtonovémsystému,kterýjsmevymysleli,vsystému

soukroméhovlastnictvívýrobníchprostředkůkaždýznichjedná,jako

bybylvedenneviditelnourukoukvýrobětěchvěcí,kteréspolečnost

nejnaléhavějipotřebuje–kjejichvýroběvtěchsprávnýchproporcícha

těminejekonomičtějšímimetodami.“

„Neviditelnáruka!“opakovalAdams.„Jakánádhernáfráze,šéfe!Měli

bychomzníudělatjedenznašichhlavníchsloganů!“

Petrsezačervenal.„Doufám,žene,“řekl.„Koneckoncůjetojen

metaforaajájsemtomysleljenjakometaforu.Pokudbylidézískali

dojem,žeopravduvěřímtomu,žeexistujenějakámystickáa

nadpřirozenásíla,kterářídíjednánípodnikatelůapracovníků,takbyse

mizatomohlivysmívat;apakbychsipřál,abychsebylnikdyneuchýlil

ktakovýmřečnickýmfigurám.Ne,novýsystém,kterýjsmevymysleli,–

“

„Vyjstehovymyslel,“řeklAdamsvelkoryse,„přesmojenámitkyke

všemu,cojstechtělpodniknout.“

„Děkujutizatvojenámitky,Adamsi.Odvrátilyměodslepýchuličeka

pomohlyminajítpravdu…Nicméněaťužhovymyslelkdokoliv,tento

systémvolnéhotrhuasoukroméhovlastnictvívýrobníchprostředkůje

zázrakem.Azatímsistojím.Jetozázrak.Alejakmilebylobjeven,na

jehosamotnémfungovánínebylonicmystickéhonebookultního.V

tomtosystémumátotižkaždýpodnikatel,každýpracovníktynejvětší

podnětyktomu,abyudělalvšechnoprouspokojenízákazníka.Musí

dělatto,cochcezákazník,jinaksvojiprodukcineprodá;nevyměníjiza

věci,kterépotřebujeonsám.Anejenom,žemusídělatto,cozákazník

chce,alemusítodělatalespoňtakdobřejakovětšinatěch,kteřítojiž

dělají;amusítoprodávatnanejvýštakdrazejakovětšinatěch,kteříto

jižprodávají.Ajestlisichcevydělatvíc,pakmusíudělatlepšíprodukt

nežostatnínebohoprodávatlevnějinežostatní.Ztohotodůvodumůže

býtto,cočlověkvyrábí(vnaději,žetoprodá),častoještělepšínežto,

cobyvyrobiljenprosvojiosobnípotřebu.“

„Myslíte,šéfe,ževýrobaproziskjeještěkvalitnějšínežvýrobajen

proosobnípotřebu?“

„Přesnětak,Adamsi;protožečlověk,kterýsivyrábížidlijenprosvoji

osobnípotřebu,nesoutěžísostatnímivýrobcižidlí;pokudalevyrábí

židlinaprodej,musísoutěžitsostatnímivýrobci,kteřísvoježidlenabízí

zákazníkům.Výrobaproziskjevýrobouprozákazníky–kdybyzákazník

provýrobekneměldobrépoužití,brzybyhopřestalkupovata

podnikatelbyzbankrotoval.“

„Paktedyjetaneviditelnáruka,okteréjstemluvil,“řeklAdams,„ve

skutečnostikonkurencí?“

„Konkurencejejistějejímtriumfem.“

„Toaleznamená,šéfe,ževládamusízajistit,abysekonkurencestala

dominantnímprvkemnašehoekonomickéhoživota.“

„Ano,Adamsi.Musímezcelapotlačitpovinnémonopoly.Tobylo

možnáústřednímekonomickýmproblémemstátníhosocialismu.

Monopolnímocamonopolnívýroba.Alemymusímeudělatvíc,nežjen

bojovatprotimonopolůmapovzbuzovatkonkurenci.Musímestanovit

takovézákony,abychomzvýšiliúroveňkonkurence.Musímejestanovit

tak,abyčlověk,kterýusilujeozisk,nemohltohotoziskudosáhnout

jinaknežskrzeslužbusvýmzákazníkům.“

„Ajaktouděláme?“

„Musímezakázatkrádež,podvod,každouformunásilíapřinucení.

Musímepřimětlidiktomu,abydodržovalisvojesliby,platilizávazkya

plnilismlouvy.Ksoukromémuvlastnictvípatříizodpovědnost.

Nesmímedovolit,abyněkdodosahovalziskuskrzeubližováníosoběči

majetkudruhého.Musímevšechnypřinutit,abyplatilizaškody,které

způsobujíjinýmlidem–napříkladiznečišťovánímvodyavzduchu.“

„Tonebudesnadné,šéfe.“

„Budetoextrémněobtížné,“souhlasilPetr.„Obzvláštěpokudseto

budemesnažitudělatsprávně.Nášsystémjsmezbavilizbytečnézátěže

centrálníhoplánováníveškerévýroby.Alebudetunikdynekončící

prácesjehozdokonalovánímavyvažováním.Asprávnětolzeudělat

jentehdy,kdyžsebudemepevnědržetprincipůsvobodyavlastnických

práv.Pakbudeproambicióznílidinemožnéuspětazbohatnoutjinak

nežtím,žeobstojívkonkurenciveslužbězákazníkům.“

„Jstesijistý,šéfe,ženatobudestačitzákon,jakkolivdobrýmmůže

být?“

Začalohustěpršet.Petrdošelkoknuazadívalseven.

„Ne,“řeklnakonec,„samotnýzákonnatostačitnebude.Pokud

budoulidénatolikzkažení,žesebudouneustálesnažitobcházetzákon,

apokudbudoupolicieasoudynatolikzkorumpované,ženevyvinou

žádnousnahuzákonnestranněprosazovat,pakbudeinaprosto

dokonalýsystémzákonůbezmocný…Ne,většinalidímusíbýtmorální.

Pakbudespolečnostžítpodlemorálníchnorem.Pokudnebudou

jednotlivílidévěřitvčestnost,poctivost,spravedlivost,

pravdomluvnost…Možnánebylonejvětšíchyboukomunistického

režimuto,ženedokázalzajistitlidemzboží,aleto,ževlidech

systematickyničilveškerýcitprospravedlnostapravdu…Ale

individuálnísvobodajenemožnábezindividuálníodpovědnosti.“

„Jinýmislovy,“řeklAdams,„despotismusmůževládnoutbezvíry,ale

svobodanikoliv.“

Petrsenanějobdivněpodíval.„Teďjsizasetyproneslnádherný

aforismus,zakterýbytilidstvomělobýtvděčné.“

„Lidésipravděpodobněbudoupamatovataforismus,šéfe,a

zapomenounaautora.Nebohůře–budousipamatovataforismusa

zapomenoujehosmysl.“

„Stejnějetodokonalýmshrnutímtoho,cojsemsesnažilříct.Jestli

chceme,abynášnovýsystémvydržel,potommusímenejenvytvořit

institucionálnírámecprávaapořádku,alekaždýznásmusípřispětk

vytvořenímravníchnorem,kterýmselidébudoupodrobovatnejenze

strachuzpotrestánínebozestrachupředtím,cořeknoudruzílidé,ale

čistězestrachupředtím,cosikaždýznáspomyslísámosobě.“

„Můžemevytvořittakovémravnínormy,šéfe,můžemepodlenichžít,

anižbychomobnoviliněkteréztěchnáboženství,kterásekomunismus

celétyrokysnažilvymazatzlidskýchmyslí?“

Petropětvyhlédlvendodeště.„Nevím.Nevím…Nemůžemejentak

vymyslettakovénáboženství.Nemůžemesijentaksvévolnědát

dohromadynějakékrédo,prohlásithozanadpřirozenéapakvšechny

nutit,abysekněmuhlásili.Aletvojeotázkamětrápí,Adamsi,atočím

dálvíc.Nejsemsijistý,želidépřijmouzasvémravnínormy,jakkoliv

racionální,založenénačistěutilitaristickémzákladě.Možnásemasylidí

nikdynebudoupodrobovatmorálnímnormám,pokudpředněčím

nebudoucítitúctu…“

„Předsamotnýmvesmírem?“

„Alespoňhlubokýpocitpokory,rozpoznánísvévlastnímalostive

vesmíru,pocitsvévlastnínekonečnéneznalostipředtajemstvíma

zázrakemexistence…Možnápotřebujemealespoňpřesvědčení,víru,že

zazdánlivěslepýmisilamipřírodypůsobínějakývelkýZáměr,kterýje

navždynepřístupnýnašimmyslím.“

„Nenípříkladempatetickéhoomylu,nenínefilosofickým

antropomorfismemaantropocentrismem,šéfe,ijenpoužitítakových

termínůjako„záměr“vespojeníspřírodouascelýmvesmírem?Není

domýšlivéamožnáinesmyslnéříkat,ževesmírmásvůjZáměr–nebo

žežádnýZáměrnemá?„Záměr“popisujeryzelidskýpřístup–použití

současnýchomezenýchprostředkůkdosaženíbudoucíchcílů.“

PetrnaAdamsepohlédludiveněasobdivem.„Mluvíšskorojako

filosof!“

„Ach,vesvýchdvacetiletechjsembylzapálenýmstudentem

dialektickéhomaterialismu,šéfe.Apak,jestlivíte,Hegelbylkvůli

svémuvlivunaMarxedostupnývtajnéknihovněpolitbyra.Byljsem

možnájehojedinýmčtenářem–“

„Adamsi,naštěstínemusímevyřešitvšechnyproblémylidstvahned

dnes.“

„Ne.Párjichmůžemenechatinašimnásledovníkům,“řeklAdamss

ironickýmúsměvem.

Kapitola35

VMoskvěmaršálZachačevskýpodávalhlášenípolitbyru.„Mámtu

čestvámsdělit,ževládamányníkdispozicistejnýpočetletadel,jaký

mělavdobě,kdyuldanovštíkontrarevolucionářiodletěliscelou

vzdušnouflotilou.Jsmenatomještělépe,protožednesmámedvakrát

tolikdálkovýchbombardérů,cojsmemělitehdy.Avšechnanašeletadla

jsounová.Apolovinaletadelrebelůbylanadruhoustranuzastaraláuž

vdobě,kdyjeukradli.Dnesjsouotřirokystaršíavelkáčástznichse

pravděpodobněhodíužjenomdošrotu.Muselisestavbouleteckých

továren,továrennamotoryanářadízačítnazelenélouce.Takžesezdá

nemožné–“

„Výborně,“řeklBolšenkov.„Alemusímezískatještěvětšípřevahu.

Roknebodvaabudemeproněmítmalépřekvapení…“

Petrovyekonomickéreformynazápadnípolokouliuspělynadjeho

nejoptimističtějšíočekávání.AčkolivodjejichútěkuzMoskvyuplynuly

pouzetřiroky,jehostatistikovéhoinformovali,žehodinová

produktivitaprácejeveSvobodnémsvětěoprotiVítěznémusvětu

alespoňčtyřnásobnáažemůžebýtještěomnohovyšší.

Petrnebraltytostatistikypřílišvážně.Dobřevěděl,ženenísnadné

měřitživotnístandardnebosrovnávatuspokojenílidskýchpotřeb.

Dokonceivporovnávánífyzickéhozbožíjeobtížnésrovnatrozdílv

kvalitěoprotirozdíluvkvantitě.Ajelikožmezioběmapolokoulemi

neexistovalžádnýobchod,byloobtížnésrovnathodnoty.Alev

čemkoliv,cobylomožnékvantitativněměřit,bylyvýsledky

Svobodnéhosvětadalekolepší.Toplatilodokonceiproválečnou

produkci,vjejímžpřípadě–jakPetrainformovalajehorozvědka–byly

výrobníkapacitylodí,tankůiletadeljižvyššínežveVítěznémsvětě

dříve,nežhoopustili.

AleještěvícenežvýrobnímivýkonybylPetrpřekvapenohromnou

změnouduševníhostavulidí.Pryčbylaapatieanezájem.Lidéteď

pracovalisdalekovětšíenergiíazápalem,nežjakébylykviděníkdy

dříve.Petrsenynísetkávalslidmi,kteřípokládalisvojiprácizapotěšení

avzrušujícídobrodružství.Neustálevymýšlelinovázlepšení,snilio

novýchvýrobníchpostupechnebonovýchvynálezechavýrobcích,

kterébyspotřebitelémohlichtít.

Adamsbyltoutoproměnouvyvedenzmíry.

„Cojizpůsobilo?“ptalse.

„Myslím,žetobylydvěvěci,“řeklPetr.„Atouprvnívěcíjesvoboda.“

„Svobodamůžebýtpěkná,“odpovědělAdams,„alecomáspolečného

stímtoohromnýmnárůstemlidskéenergie?“

„Tonenínárůst,aleuvolněnídosudspoutanélidskéenergie,Adamsi.

Přesnětoekonomickásvobodazpůsobuje.Uvolňujelidskouenergii.

DříveCentrálníplánovacíkomisevytvořilaekonomickýplánapakuž

nikdonemělžádnoujinoupovinnost,nežhootrockyprovádět.Dnessi

každýmůževytvářetsvojevlastníplány.Každýsetakstávácentrem

plánování.Zaměstnanecmůžeplánovatpřechodkjinému

zaměstnavatelinebodojinéhooboru,kterýnabízívyššíodměny.

Kdokoliv,kdosimůžeuspořitnebopůjčitkapitálnebokdodokáže

přesvědčitostatnílidikespolupráci,můžezačítnovýpodnik,vytvořit

novýprodukt,splnitnovépřánízákazníků.Atopřinášídoživotatěchto

lidídobrodružstvíavzrušení,kterétamnikdydřívenebylo.Ve

VítěznémsvětěmohlpouzeDiktátorsámněcozahájitčiiniciovat.

Všichniostatnízkrátkajenvykonávalirozkazy.AleveSvobodnémsvětě

můžekdokolivzahájitčiiniciovatsvůjvlastníprojekt.Aprotožemůže,

takseototaképokouší.“

„Atadruhávěc,šéfe?“

„Toudruhouvěcí,Adamsi,je,ževnašemsystémuvolnéhotrhu–

jehožintegrálníčástíjeprávonasoukromévlastnictví–každýčlověk

dostáváto,covyprodukuje.Ajelikožjejehoodměnapřímoúměrná

jehoprodukci–jelikožjejehoodměnaveskutečnostijenjinýmnázvem

prosměnnouhodnotujehoproduktu–člověkví,žezáležíhlavněna

něm,jakouhodnotudovedevyprodukovat.Každýčlověksesnažízvýšit

hodnotutoho,cotvoří,protožetakzvyšujesvojivlastníodměnu.“

„Takzrovnatohlevnašemsystémunevidím,šéfe.Mohlbychvám

dátpříkladjednohochlapíka,který…“

„Záměrnějsempřeháněl,“přiznalPetr,„abychsnázevyjasnilsituaci.

Taktobytopřesněfungovalo,jenpokudbychommělidokonalou

konkurencivčetně–pokudsilzetakovouvěcpředstavit–dokonalých

znalostíjaknastraněvýrobců,takspotřebitelů.Nicméněivnašem

systémustáleplatí(ačkolivtomožnánikdynebude„dokonale“

odpovídat),žekaždýjednotlivecakaždáskupinamajítendencedostat

množstvíbohatství,kterékonkrétněvytvořili.Každýjeodměňovánv

tomrozsahu,vjakémpřispělkuspokojenípotřebspotřebitelů.Jinými

slovynavolnémtrhuexistujetendence,abypracovnícidostávalitolik,

kolikvytvořili,abyvlastnícikapitáludostávalitolik,kolikvytvořiljejich

kapitál,aabypodnikatelédostávalitolik,kolikvytvořilajejich

koordinačnífunkce.“

„Pokudbychomdosáhlitohoto,šéfe,pakbyžádnáskupinaneměla

právosistěžovat.Dosáhlibychomekonomickéhoráje.“

„Aťužtomuříkášekonomickýrájnebone,Adamsi,tohotojsme

skutečnědosáhli.Změnilijsmezákladníprincip,nakterémjezaložen

ekonomickýživot.MístoMarxovanefunkčníhomaxima:Každýpodle

svýchschopností;každémupodlejehopotřebjsmedosadilinovýfungující

princip:Každémuto,cosivytvoří.“

„Aleizapředpokladu,žebynášnovýsystémfungovalpodletohoto

principu–jstesi,šéfe,jistý,žejetenprincipvevšechohledechlepší

nežMarxův?“

„Funguje,“řeklPetr,„narozdílodmarxistickéhoprincipu,který

nefungoval.Kdyžjsmesepokoušelizavést„každémupodlejeho

potřeb“,takjsmetímefektivnězlikvidovalimožnostdostat„odkaždého

podlejehoschopností“.Alevtenokamžik,kdyjsmezavedli„každému,

cosivytvoří“,jsmeautomatickyvyřešiliproblém,jakpřimětlidi,aby

produkovalipodlesvýchschopností.“

„Alenemůžemepřeceprincip„každému,cosivytvoří“uplatňovat

konzistentně,“řeklAdams.„Copotomsinvalidy,slepými,nemocnými,

starými–“

„Nemíchejmedohromadydvězcelaodlišnévěci,Adamsi.Mluvímzde

oprincipu,kterýjezapotřebíkzajištěnímaximálníprodukce.Tymluvíš

otom,cobysedalonazvattřeba„sekundárnímrozdělováním“.Dovol

mitovysvětlit.Vsocialismujezbožínejprvevyrobenoapoté

rozdělovánojednotlivýmlidemaskupinám.Takhletoalenefungujev

systémuvolnéhotrhu.Vnašemsystémujsou„výroba“a„distribuce“či

„rozdělování“pouzedvojímpojmenovánímprotentýžnedělitelný

proces.Jakmilenějakýproduktvznikne,jeužnezbytněvevlastnictví

někoho.Jepakpouzesměňovánzavlastnictvíněkohojiného.Není

„přidělován“.Říct,žekaždýpracovníkčipodnikateldostáváto,co

vytvořil,nikterakneimplikuje,žesiponechátržníhodnotusvého

produktujenomsámprosebe.Můžerozdělovatto,covyprodukoval,

neboto,cosivydělal,jakuznázavhodné.Zaopatřítaksvojirodinua

můžedátčástsvéhovýdělkunacharitativníúčely.“

„Pakaleříkáte,šéfe,žebezmocníčineproduktivníbudou

zaopatřovánijedinětehdy,kdyžbudouproduktivnídostvelkorysí,aby

seoněpostarali.Natompřecenemůžemebýtzávislí.Státsemusí

postaratoto,abymělkaždýurčitéživotníminimum.“

„To,coříkášty,Adamsi,byimplikovalo,žejsmevšichnivelkorysejší

kolektivněnežindividuálně.Nebopřesněji–žejsmedalekoochotnější

býtvelkorysíadobrotivípřinakládáníspenězijinýchlidínežsesvými

vlastními.Našepseudoštědrostjetedyvyššínežnašeskutečná

štědrost,atakbychommělipřinutitněkohojiného,abypřispělna

podporupotřebnýchmístonás.To,coříkáš,ato,coříkáMarx,je,žeti,

kteřínevytvořilibohatství,byhomělizabavittěm,kteříhovytvořili.“

„Alešéfe,přecebychomseznašichspolečnýchzdrojůmělipostarat

opotřebnéahandicapované,kdyžnatojednotlivcinebudouochotni

vynaložitsvojeindividuálnízdroje–“

„Ktétootázcesevrátímeněkdypozději,“přerušilhoPetr.„Užjsme

sedostodchýliliodnašehopůvodníhotématu.Játvrdím,ževnašem

systémuexistujetendencektomu,abykaždýdostaltomnožství

bohatství,příjmučihodnoty,kterékonkrétněonvytváří.Atyjsito

popíral.“

„Nepopíraljsemto.Jenomjsemžádal,abystetodokázal.“

„Dobrá.Takzačněme,Adamsi,spohledemnacelkovousituaci.

Existujístovkyrůznýchprůmyslovýchodvětví.Zdejeodvětví,které

vyrábíaprodáváboty.Zdejedalšíodvětví,kterévyrábíaprodává

pečivo.Naokamžikteďpředpokládejme,žeoběodvětvítvořízcela

samostatnéoddělenéjednotky.Obuvnickýprůmyslmůžeprodávat

botyjentehdy,kdyžjezákaznícichtějí,můžeprodávatjentolik,kolik

zákaznícichtějí,ajenzaceny,kteréjsouzákazníciochotnizaplatit.

Hrubýpříjemobuvnickéhoprůmyslutudížzávisínatom,kolikpárůbot

vyprodukujeazakolikprodákaždýpár.Jinýmislovyhrubýpříjem

obuvnickéhoprůmysluzávisínacelkovéhodnotětoho,covyprodukuje.

Ahrubýpříjemobuvnickéhoprůmysluveskutečnostijecelkovou

hodnotoutoho,covyprodukoval.“

„Dobrá,tomuzatímrozumím.“

„Tatohodnotajezměřenaspotřebiteli,kteřísesnažíuspokojitsvoje

vlastnípotřeby.Hodnotajezměřenahodnotoutoho,cojsouzaboty

spotřebiteléochotnisměnit.“

„Směňujízaněsvojepeníze,“řeklAdams.

„Přímosměňujípeníze,“souhlasilPetr.„Aletytopenízezískalitím,že

směnilinějakýprodukt,kterýonisamivyrobili.Takženepřímosměňují

svůjvlastníproduktzavěci,kterénakupujíaspotřebovávají.“

„Pravda.“

„Aanijednastranaby,Adamsi,nebylaochotnáprovésttutosměnu,

kdybysinemyslela,žedostávávyššíhodnotu,nežjeta,kterése

vzdává.“

„Správně.“

„Takžekaždéprůmyslovéodvětvíjakocelekdostanecelkovou

hodnotutoho,covyprodukovalo,že,Adamsi.Obuvnickýprůmysl

dostanecelkovouhodnotutoho,covyprodukovalon,potravinářský

průmysltakéatd.“

„Předpokládám,žejetopravda,“souhlasilAdamspochvilce

přemýšlení,„alecotodokazuje?Cokdybylidévpotravinářském

průmysluzjistili,ženedostávajítolikvpoměrukesvépráci,

schopnostemčivstupům,jakodostávajílidévobuvnickémprůmyslu?“

„Pokudbudoutitolidéinvestoři,“řeklPetr,„přestanouvkládatpeníze

dovýrobypotravinainvestujíjemístotohodoněčehojiného–

řekněmedovýrobyobuvi.Pokudjsoutopodnikatelé,někteříznich

přestanoupéctchleba–nebobudounucenistímpřestat–apůjdou,

abychomsitozjednodušili,doobuvnickéhoprůmyslu.Anoví

přicházejícípodnikateléseurčitěnepustídopodnikánív

potravinářskémprůmyslu,aleněkdejinde.Anakonecbudoupracovníci

odcházetzpotravinářskéhoprůmysluahledatsiprácijinde–tam,kde

jimnabídnouvícepeněz.Anovípracovnícipřicházejícínatrhprácese

nebudouučit,jakpéctchleba,alenapříkladjakvyrábětboty.A

výsledkemtohovšehobude,žecenabotpoklesneacenapečivabude

stoupat,dokudnebudoumítpodnikatelépřibližněstejnéziskyvobou

odvětvích,dokudnebudoukapitalistédosahovatpřibližněstejných

výnosůadokudnebudoupracovnícispřibližnětýmižschopnostmi

dostávatpodobnémzdyvobouodvětvích.“

„Acokdybytambyloještětřetíodvětví,šéfe?“

„Tentýžprocesbyfungovalvevšechodvětvích.Budeexistovat

neustálátendencekrovnováze.Stejnětakbudeexistovattendencek

tomu,abysezisky,výnosyzkapitáluamzdyvevšechoborech

navzájemsrovnaly–samozřejměsezapočtenímrozdílůvriziku,

vyžadovanýchschopnostechatd.“

„Samozřejměpředpokládáte,“řeklAdams,„dokonaloukonkurencia

dokonaloumobilitupráceavýrobníchprostředků…“

„Ne,tonepředpokládám,“odpovědělPetr.„Kdybychpředpokládal

dokonaloukonkurenci,dokonaloumobilitu,dokonalouinformovanosta

takdále,nemluvilbychotendencisměremkrovnováze,protožeto

bychomdokonalérovnováhyuždávnodosáhliavždyckybychomji

měli…Předpokládámpouze,žeexistujerozumnámíramobilityna

pracovnímtrhuaobvyklámírapředvídavostiakonkurence.Vtěchto

reálnýchpodmínkáchnedosáhnemedokonalérovnováhyanebude

existovatdokonalýsouladmezipracíčlověkaajehopříjmem,alebude

existovatpřibližnýsoulad,rozumněočekávatelnýsoulad–stendencí

blížitsekdokonalejšímusouladu.Samozřejměčímvícekonkurence,tím

většítatotendencebude.Takžebychomměliudržovatmaximum

zdravékonkurencetím,žebudemekaždýoborneustáleudržovat

otevřenýpronověpříchozí.“

„Mluvíteoobuvnickémprůmyslu,potravinářskémprůmysluao

dalších,šéfe.Nevztahujísealetytotermínyveskutečnostinaněkolik

průmyslovýchodvětví?Nemusíobuvnickýprůmyslnakupovatsvékůže

napříkladodkožedělnéhoprůmyslu?Jakpotommůžeteříct,že

obuvnickýprůmysldostanecelouhodnotutoho,covyprodukoval?“

„Totorozlišovánímezi„průmyslovýmiodvětvími“,Adamsi,jecelé

arbitrární.Můžemeklasifikovatprůmyslováodvětví,jaknámbudelibo.

Toječistězáležitostkonvence.Jednouzchybcentrálníchplánovačů

bylo,ženatoneustálezapomínali.Pokoušelisevyřešitproblémy

konkrétníhoodvětvíXodděleněodcelkovéstrukturyvýroby.To,jestli

jetakzvané„průmyslovéodvětví“vertikálněintegrovánonebojestlise

jednápouzeojednučástdokončovacíhoprocesu,nehrajerozdílve

způsobu,jakýmjsouodměnynakonecurčovány.Cena,kterou

obuvnickýprůmysldostanezaboty,jeurčenaspotřebiteli.Cena,kterou

obuvnickýprůmyslmůžezaplatitzakůže,jeurčenamimojinétaké

cenou,kterouspotřebiteléplatízaboty.Stejnýmzpůsobemjecena,

kteroukožedělnýprůmyslplatízasurovékůže,určenacenou,kterou

platíobuvnickýprůmyslzakůže,atd.Částtoho,co„obuvnickýprůmysl“

dostanezaprodejdokončenýchbot,musívyplatit„kožedělnému

průmyslu“zakůže.Nicméně„obuvnickýprůmysl“jakocelekdostane

celkovouhodnotu,kteroupřidákekůžipřivýroběbot.Samozřejmě

můžemerozdělitobuvnickýprůmyslnavýrobcebot,velkoprodejce,

maloprodejceatd.Každáčástaledostávátuhodnotu,kteroujejívlastní

službapřispělakekoncovéhodnotěproduktu,kterýsedostalke

spotřebitelům.“

„Dobrá,“souhlasilAdams.„Taktedyřekněme,žekaždéprůmyslové

odvětvíikaždájehočástdostávajítakovouhodnotu,kteroupřispělyke

koncovéhodnotěproduktu.Aleještějstenedokázal,ževolnýtrh

směřujektomu,abyprácedostávalato,covytváří,neboabydokonce

každýjednotlivýdělníkdostávalto,covytváří.“

„Pokusmeseoto,“řeklPetr.„Dohodlijsmese,žesvoboda

spotřebovávat,svobodapohybu,svobodavolbypovoláníasvobodná

soutěžvytvářítendencivyrovnávathodnotuproduktu,kterýmůže

vytvořitpracovníksdanouzručnostívrůznýchodvětvích.Toplatíještě

víceprofirmyvestejnémoboru,kterévyužívajípracovníkysestejnými

schopnostmi.Předpokládejmenapříklad,žepracovníkujednéfirmy

přidávákmnožstvíčikvalitěprodukcehodnoturovnou30zlatým

gramůmtýdně–“

„Tímmyslíte,žepracovníkpřispívákhodnotěproduktu,kterýjeho

zaměstnavatelmůžeprodatnatrhu,30zlatýmigramytýdně?“

„Přesnětak.Apředpokládejme,žetentokonkrétnízaměstnanec

můžepřispětkmnožstvívýstupunebokhodnotěproduktustejnou

částkouukaždéhozaměstnavateleztohotooboru.Předpokládejme

dále,žezaměstnavatelAchcezaplatitsvémupracovníkovijen20

zlatýchgramůzatýden.“

„ZaměstnavatelAchcesvéhozaměstnancepřirozeněvykořisťovat.“

„Řekněme,žechce.PakalezaměstnavatelB,stejnětaksobecký,

nabídnezaměstnanci21zlatýchgramůtýdně.Btotižbudespokojen,

kdyžvydělánazaměstnancijen9zlatýchgramůtýdně,místotoho,aby

jenpřihlížel,jakzaměstnavatelAvydělává10gramů.“

„Vidím,žebyvlastnísobeckostBpřivedlakněčemutakovému,“

souhlasilAdams.

„MusímealepočítatisezaměstnavatelemC,“řeklPetr,„kterýje

stejněsobeckýastejnězaměřenýnaziskjakoAčiB.Nežabystál

nečinněvedleadívalse,jakzaměstnavatelBvydělávátýdněna

pracovníkovi9zlatýchgramů,Cradějivstoupínatrhanabídnemzdu

22gramůtýdně.Ataktojdedáladál.Můžešsipředstavit

zaměstnavatelů,kolikchceš–dokudmezinimibudekonkurence.Na

otevřenésoutěžníaukcijecenačehokolivtakvysokánebootolikvyšší

nežcena,okterédruhýnejodhodlanějšíkupeccítí,žesijimůžedovolit

nabídnout.TakžeisamotnénabídkyvýšemzdyodAaBmohoujít

postupněna26,27,28,29zlatýchgramůtýdně.Nebona29apůl,29a

třičtvrtěatakdále,dokudziskzezaměstnávánídocelanezmizí.

ProtožebyAiBměliradějioněcomálovětšízisk,nežabyjenpřihlíželi,

jaktentoziskrealizujejejichkonkurent.“

„Jinýmislovy,šéfe,výrobcizaměstnávajícípracovníkyjednajív

dlouhémobdobípodletéhožtypukalkulace,jakokdyžnakupují

suroviny?“

„Jetotak,Adamsi.Jejichvzájemnákonkurencezvýšícenypráce

stejnýmzpůsobem,jakýmzvýšícenysurovin.“

„Stejnýmzpůsobem,jakýmplatítržnícenyzasuroviny,musíplatit

takétržnícenyzapráci?“

„Přesně.Můžemetovyjádřitještějinak,kdyžřekneme,žepracovník

dostanehodnotutoho,čímpřispělkcelkovéprodukci.Mzdyjsou

určenymezníproduktivitoupráce.Pracovníkdostaneto,covytvořil.

Dostanehodnotu,kteroujehoprácepřidalakprodukci.“

„Takžetonenívelkorysostzaměstnavatelů,šéfe,alejejichsobectvía

chamtivost,kterájevedektomu,abynabízelistálevyššímzdy,atoaž

dobodu,kdeodpovídajímezníproduktivitěpracovníků?“

„Tojejedenzpůsob,jaktolzeformulovat.“

„Tojecelkempřesvědčivýargument,“řeklAdamsnakonec.„Ale

třeba–třebajetumnohopracovníků,kteřísikonkurujínavzájem,ale

relativněmálozaměstnavatelů.Tobyneznamenalo,žebudoumzdy

nižší,nežjemezníproduktivitapráce?“

„NechaljsemtutootázkuprozkoumatstatistikyvNejvyšší

ekonomickéradě,“řeklPetr,„azjistilose,ževeSvobodnémsvětě

existujejedenzaměstnavatelnakaždýchdvacetpracovníků.Aleikdyby

zdebyljedenzaměstnavatelnastopracovníkůnebopětset

pracovníků,výsledekbybylpřibližnětentýž.Jakjsemjižpoukázal,

kdybyvjednomodvětvíexistovalipouzedvazaměstnavatelé,jejich

vzájemnákonkurencebystejněvyhnalaúroveňmezdaždovýšemezní

produktivity.“

„Apak,ikdybyexistovaljenjedinýzaměstnavatelvcelémodvětví,“

dodalAdams,„ikdybyvtomtoodvětvízískalmonopol,předpokládám,

žebystejněmuselnabídnoutalespoňtolik,abymuzaměstnanci

neodcházelidojinýchodvětví,atřebaitolik,abyjepřetáhlzjiných

odvětvíksobě.Jelikožmustálekonkurujíjináodvětvípřinákupu

pracovníchslužeb,ačkolivmunekonkurujípřiprodejijehovýrobků.“

„Tojepravda,“souhlasilPetr.„Jistěbymuselsoutěžitsjinými

průmyslovýmiodvětvími,atoalespoňonovoupracovnísílu–čio

společnoupracovnísílu.Mohlbybýtschopnývurčitémrozsahutřeba

vykořisťovatsvojikvalifikovanoupracovnísílu–zapředpokladu,žeby

nemuselnajímatjakoukolivdodatečnoukvalifikovanoupracovnísílu,a

zapředpokladu,žebyjehokvalifikovanízaměstnancipotřebovali

dlouhoudobunato,abyserekvalifikovali.Alesvýjimkoutakové

mimořádnésituacezdeexistujetendencektomu,abyzaměstnanec

dostávalto,covytvořil.Dostáváhodnotusvémezníproduktivity.“

„Dobrá,šéfe.Vtomhlebodějsteměpřesvědčil.Alepořádmám

několikotázek…“

Kapitola36

VEWashingtonuseděliAdamssPetremurádiaaposlouchali

BolšenkovovůvprojevnamoskevskémRudémnáměstí.Bylplný

obvyklýchklišékomunisticképropagandy,alePetrnáhlezpozorněl:

„…chtělbychještěříciněkolikpoznámekkedvěmazrádcům,kteří

bylidnesvrámciranníhoprogramuoběšeni.BylitoEN-57,známýtéž

podjménemMaxwell,aL-92,jehodcera.Víte,kjakýmsedoznali

zločinům,alemělibysteještěvědět,žesedoznaliiktomu,žetyto

sabotážeazradypáchalinapřímýrozkazarcizrádceazločincePetra

Uldanova…“

TeprveotýdenpozdějidokázalAdamspřimětPetrakdiskusio

dalšíchvelkýchproblémechSvobodnéhosvěta.

„Bolšenkovovyzločiny,šéfe,“opakovalAdams,„pouzeznovuaznovu

ukazují,pročbychomsemělisnažitvytvořitsvět,kdesetakovévěcijiž

dítnebudou.Todokážemejennaprostoutransformacípolitickýcha

ekonomickýchinstitucí.Amusímesibýtzatracenějistitím,žetynové

institucejsoutěmipravými.“

„Mášpravdu,Adamsi,“uznalnakonecPetr.„Minulostužnezměníme.

Cosestalo,stalose.Budoucnostjejedinouvěcí,sekteroumůžeme

něcodělat.Alepřálbychsialespoňdostattuhlehrůzuzesvéhlavy.

Vím,žejsoumrtvi.Vesrovnánísmýminejtemnějšímiobavamiatím,co

jsemsipředstavoval,mitotovědomínabízíalespoňnějakouútěchu.

Přálbychsialevědět,jestlisedoopravdy„přiznali“nebone.Chtělbych

vědět,jestlimědoopravdyobvinilinebojestlijetojenBolšenkovova

lež…“

„Čemubystechtělvěřit,šéfe?Žesepřiznaliaobvinilivászesvévůle

znějakéhonepodstatnéhodůvodu?Nebožetoudělaliažponějakém

nesnesitelnémmučení?Neboževydrželihroznémučení–kterému

mohliuniknoutjentím,ževásobvinili?“

„Přestaň,Adamsi.Nechtělbychvěřitžádnéztěchhlevěcí.“

„Takpročnepřestanetemučitsámsebe?Bolšenkovpravděpodobně

lhal.“

„KomunistickýsystémVítěznéhosvětaničíaotravujeexistenci

každéhočlověka,Adamsi.Jevněmnemožnévěřitvlidskoudůstojnost,

statečnost,hrdost…“

Snámahouseznovuuklidnil.„Takcobyschtělprodiskutovat?“

„Chtělbychsevrátitkotázce,okteréjsmediskutovalipředměsícem.

Řekljste,žepracujícívnašemnovémsystémudostávajíhodnotutoho,

coprodukují.Jaktoalemůžetakbýt,kdyžsizníčástberouvlastníci

kapitálu?“

Petrsipřejelrukoupočele,jakobyodhánělmyšlenky,kterénejsou

relevantníprotutootázku.

„Nejprvesitenproblémzjednodušme,Adamsi.Řekněme,žetyajá

jsmedvapracující.Jávyrobímsekeru.Půjčímtijiatysnípokácíš

nějakéstromy.Předpokládejme,žetvůjpříjemjezávislýnapočtu

stromů,kterépokácíš.Řeklbyspak,žejsitovšechnozvládltysámaže

jánemámnárokočekávat,žeminěcozaplatíšzapoužitímojísekery?“

„Ne,šéfe.Vašeprácepřivýroběsekeryjestejněnezbytnáprokácení

stromůjakomojepřímáprácesestromy.Jábychvámtudížzaplatilza

vašipráciakoupilodvássekeru.“

„Dobrá.Předpokládejme,ženatonemášpeníze,atakminavrhneš

něcojiného.Přijdeškemněařekneš,žekdyžtipůjčímjednuzesvých

seker,dášmivýměnoučásttoho,cosivyděláškácenímstromů.“

„Tobybylaspravedlivádohoda.“

„Čímžjsipřipustil,Adamsi,žejá–jakožtotvůrcenebovlastník

kapitálovéhonástroje–jsemtipomohlvytvořitčástproduktu,kterýjsi

tyvyrobilspojenýmužitímpráceakapitálu–tedyspojenýmužitím

sekeryatvýchsvalů.“

„Topřipouštím.“

„Předpokládejmeteď,žejájakožtovlastníksekeryodmítnutvoji

nabídkunaurčitéprocentoztvýchpříjmů.Třebanechcizávisetnatvé

pracovitostineboschopnostivyjednatsiobjednávkynaporážení

stromů.Jsemovšemochotenpronajmouttisvojisekeruzaurčitou

pevněstanovenouměsíčníčástku.“

„Takovádohodabybylavpořádku,šéfe…Zapředpokladu,žebyste

zapoužitísvésekerynechtělpřílišmnoho.“

„Částka,kteroubychmohlzískatzasvojisekeru,Adamsi,byzávisela

najednéstraněnatom,kolikbyexistovalodřevorubců,kteříbystejně

jakotychtělimojisekeru,akolikbyzatobyliochotninabídnout

nejvíce.Nadruhéstraněbyzáviselanatom,kolikbyzdebylomajitelů

sekerazakolikbybyliochotnijepronajímat.Existovalabyale

tendencektomu,abydřevorubcinabízelitolik,okolikužitísekeryzvýší

jejichvýdělky–záviselobytotedynatom,jakmocsekeryzvýšíjejich

produktivitu.“

„Jakalemůžete,šéfe,oddělitprodukcisekeryodprodukce

pracovníka,kterýstousekerouzachází?“

„Pomůže,kdyžsenatentoproblémpodívámezjinéstrany,“řeklPetr.

„Předpokládejme,žejsemvyrobilsekeru,aleženěkdotřetí,kdo

vynaložilvícečasuapráce,vyrobilmotorovoupilu.Předpokládejme

pak,žesesekeroudokážešpokácet10stromůzaden,alesmotorovou

pilou25stromůzaden.Dodatečnáproduktivitamotorovépilybytedy

byla15stromůzaden.Takžekdyžjsinajatýjakodřevorubecaplatíti

zakaždýporaženýstrom,můžešsismotorovoupilouvydělato150%

vícenežsesekerou.Atudížbyszapronájemmotorovépilybylochoten

nabídnoutpenízeaždotétočástky.Jakorozumnýčlověkvíš,žeto

nebylatváproduktivita,kterábysenáhlezvýšilao150%,aležejeto

výsledekspojenéproduktivitytebeamotorovépily.“

„Dobrá,šéfe.Tomuhlerozumím.Uznávám,žekapitál,půdaapráce

přispívajíktomu,cojespolečnýmproduktem,ažesamotnáprácesi

nemůžejakojedinádělatnároknaonenprodukt…“

„Apřivolnékonkurenci,“řeklPetr,„každýfaktordostaneodměnu

úměrnoutomu,jakpřispělkcelkovéhodnotěproduktu,nakterémse

tytofaktoryspolečněpodílejí.“

„Tomuhlealenerozumím,“řeklAdams.„Pokudjevšechnospolečným

produktemnástrojůapráce–tedykapitáluapráce–jakmůžeteříct,

jakýpodíllzečemupřipsat?Sekeranemůžepokácetstrombez

pracovníka,kterýsnímáchá,stejnějakopracovníkneporazístrombez

sekery.Tudížsedáargumentovattak,žetobylpracovník,kdoudělal

všechno,protožebeznějbynebylypokácenéžádnéstromy.Nebose

dátvrdit,žetobylasekera,coudělalavšechno,protožebezníby

nebylypokácenyžádnéstromy.Alenedávalobynapříkladžádnýsmysl

tvrdit,žesekerasenaporaženístromupodílelazedvoupětina

pracovníkzbylýmitřemipětinami.“

„Mášpravdu,Adamsi,žetaktoformulovánobytonedávalosmysl.

Mírapřispění,relativníproduktivita(aťužsekerynebopracovníka)se

nedávypočítatvefyzickýchjednotkách.Lzejialekalkulovatjako

hodnotu.Okolikvyužitímotorovépilyzvýšímojedennívýdělky?Toje

praktickáotázka,nakterouvkonkrétníchpodmínkáchexistuje

praktickáodpověď.Apodletétoodpovědisimohuodvodit,jakábude

nájemnícenamotorovépily.Nebokdyžmámtovárnusestovkou

zaměstnanců,mohusipoložitotázku,okolikbydalšíchdeset

zaměstnancůzvýšilomojepříjmy.…Amohusidovolitjimnabídnoutaž

takovousumuvemzdách.Nebosivezměmekomplexnějšíproblém.

Hnojivojejednímzprvků,kterépřispívajíkcelkovéproduktivitěfarmy.

Tentoprveknenípoužitelnýsámosobě,alevždyvkombinacispůdou,

kapitálem,pracíačasem.Koliksimůžezemědělecdovolitzaplatitza

danémnožstvíhnojiva?Tobudezávisetnatom,okolikvícúrodysklidí

zapoužitívícehnojiva,atakénaexistujícíneboočekávanéceněúrody.

Odpověďtedyzávisínamezníproduktivitěhnojiva.Tedynarozdíluv

tom,okolikdanézvýšenínebosníženípoužitíhnojivasnížínebozvýší

konečnýprodukt…Nebopřesnějihodnotutohoproduktu.Přivolné

konkurencijsoutedymzdyurčenymezníproduktivitoupráce,nájemz

půdyakapitálujedánmezníproduktivitoupráceakapitálu.Každýz

těchtofaktorůzískávátakovýpříjem,jakýpřivádínasvět.“

AdamssišňupltabákuazamyšleněsenaPetrapodíval.

„Ještěpořádnejsempřesvědčený,“řeklnakonec.„Vezmětesipeníze.

Lidédnespůjčujípenízeachtějízatoplatbu,kteréříkajíúrok.Proto

nevidímžádnéospravedlnění.Připouštím,žemotorovápila…Nebo

půdanebotovárnapřispívajíkprodukcipracovníků.Všechnytyhlevěci

jsouproduktivní,ajetedypoctivéchtítzaněpenízeodpovídajícíjejich

produktivitě.Alepeníze?Penízenicneprodukují.Zezlatasenic

neurodí.Pročbyněkdomělplatitzapůjčenízlata?“

„Jeněkolikzpůsobů,jaknatuhleotázkuodpovědět,Adamsi.Tím

nejrychlejšímjemožnáprostěpoukázatnato,ževěřitelédlužníkům

penízenevnucují.Dlužníciplatíúrokdobrovolně.Dokoncesevzájemně

přehazujívtom,kolikdají.Dlužnícievidentněnepokládajípenízeza

neproduktivní.“

„Ale…“

„Vyjádřilbychtotakhle,“pokračovalPetr.„Jakýjerozdílmezitím,

kdyžsiodeměpůjčíšmotorovoupiluaplatíšmipůjčovné,atím,kdyžsi

odeměpůjčíšpeníze,koupíšsizaněmotorovoupiluasplácíšmiúroky

způjčenýchpeněz?Jedruhýprocesméněproduktivnínežtenprvní?“

Adamsseodmlčelaopětsišňupnultabáku.„No,napadáměalespoň

jedenrozdíl.Jakmilesevašemotorovápilaopotřebínebozastará,tak

vámjivrátím.Pokudjibudetechtítdálpůjčovat,takjenzamenší

peníze.Půjčovnéajejíhodnotabudoupořádklesat,ažbudenakonec

docelabezcenná.Alekdyžmipůjčítepeníze,budeteočekávatstále

stejnýúrok,avdobě,kdypůjčkavyprší,budeteočekávatcelousvoji

původníjistinu.“

TeďbylonaPetrovi,abysenachvílizamyslel,nežodpověděl.„Toje

pravda,“řeklnakonec.„Alecotoznamená?Znamenátozkrátka,že

kdyžbudupůjčovatmotorovoupilunebonějakýjinýkapitálovýnástroj,

kterýseopotřebováváazastarává,budusimusetúčtovatvyššícenu,

nežkolikjeúrok,kterýbychsimohlúčtovatzastejnémnožstvípeněz.

Pakbudumusetzpůjčovnéhodávatčástpenězstranou,takževdobě,

kdysekapitálovýnástrojstanebezcenným,budumítpenízenajeho

nahrazení.“

„Alejakvíte,šéfe,žetakovýrozdílmezinájemnímisazbamiaúrokem

skutečněexistuje?“

„Protožejakvěřitel,takdlužníkmajísvoboduvybratsi,coudělají.

Svobodavolbyakonkurencevzapůjčováníapůjčovánísimusípřinést

právětentovztah.Podívejsenatozhlediskadlužníka.

Předpokládejme,žesivypůjčíš10000zlatýchgramůnapětiprocentní

úrok.Zaněkoupíšdůmabudešhopronajímatza900gramů,tedy

devětprocentročně.Totipřinesezisk400zlatýchgramůročně.Alez

těchto400gramůmusíšplatitopravy,údržbuaznehodnocenítvého

domu.Dalšíčástbyspravděpodobnězapočítaljakokompenzaciza

riziko,žeobčasnenajdešnájemníka,adalšípakzasvojiprácia

povinnostidomácího.Ataksebudou,pokudvěřiteléadlužnícijednají

sestejnoupředvídavostí,vyrovnávatziskyzpůjčenípeněznaúrok

přímoizestavbyapronájmudomu.Určitědopředunebudemeschopni

říct,žezapůjčovatelpeněžníhokapitálunatomnakonecbudelépe,

protožedostaneúrokyaplnousumujistiny.Dlouhodobátendence

budesměřovatktomu,abysenájemnépoodečtenínákladůnaúdržbu

rovnaloúrokovémíře.“

Adamssizamyšleněšňupnuldalšíšpetkytabáku.Ještěsenezdálbýt

docelapřesvědčený,aleužbylnalomený.

Petrpokračoval:„Podívejmesenatoještějinýmzpůsobem.Zapůjčit

10000zlatýchgramůvýrobcivlnyveskutečnostiznamenáprodatmu

množstvílátky,které10000zlatýchgramůvloženýchdojehovybavení

vyprodukuje.“

Adamsotompřemýšlel.„Tojepozoruhodnýzpůsob,jakto

zformulovat,“řeklnakonec.„Nemyslímsiale,žebybylsprávný.“

„Proč?“

„Podívejmese,cosestane,šéfe.Kdyžpůjčíte10000zlatýchgramů

výrobcivlny,takmuveskutečnostinicneprodáváte.Jistě,typeníze

použijenanákupstrojníhovybavení.Pakvámmusíplatitpravidelnýa

nezmenšenýúrok.Abytohobylschopen,musísisesvýminovýmistroji

každýrokvydělatoněcovíc,nežkolikvámzaplatínaúroku,protože

musídávatčástpenězstranou–mohlibychomtonazvatodpisy–aby

mohlnakonec,ažsestaréstrojeopotřebujínebozastarají,koupitstroje

nové.Kdyžvšechnopůjdedobře,nevyprodukujelátkuzapouhých10

000zlatýchgramů.Vyprodukujevícelátkykaždýdalšírok.Aprotožeby

toznamenalonekonečnémnožstvílátkynavíc,takbytavylepšeníměla

mítnekonečnouhodnotu–anehodnotupouhých10000zlatých

gramů.Novéstrojebyseměly,pozapočtenípatřičnýchrezervna

obnovu,prodávatzanekonečnoucenu.Stejnětakcenapůdy.Půda,

kterádokážeroditúrodudonekonečna,kdyžjesprávněhnojená,byse

takémělaprodávatzanekonečnoucenu.“

„Jakájenatoodpověď?“zeptalsePetr.

„Víte,šéfe,otomhleužjsemmluvilsPatellim.Atenmádocelajinou

teoriiúroku.“

„Ano?“

„Patelliříká,žeúroknenícenou,kterouzaplatímezaslužbunebo

kapitál,aležejetoněcojiného.Tvrdí,žeúrokmápůvodvefaktu,žesi

lidécenívícesoučasnéhonežbudoucíhozbožístejnéhodruhuakvality.

Jinýmislovybudoucízbožíseprodáváakupujesdiskontemoproti

současnémuzboží.Úrokjepakpoměremhodnoty,kteroupřikládáme

uspokojenípotřebvblízkébudoucnosti,ahodnoty,kteroupronásmá

uspokojenípotřebvevzdálenějšíbudoucnosti.Jetopoměrcen,a

nikolivcenasamotná.PodlePatellihomáúrokpůvodvtom,čemuříká

časovápreference.“

Petrvyfukovalkroužkykouřeasnažilsetopromyslet.

„Časovápreference!Tojezajímavýkoncept.“

„Patelliřekl,“pokračovalAdams,„žepreferujemešálekkávydnes

oprotišálkukávyzítranebozítřejšíšálekkávyoprotitomu,který

budememítažzarok.Předpokládejte,ženemátejinéjídlo–apožádají

vás,abystesevzdalbochníkuchleba,kterýmátednes,výměnouzadva

bochníkychleba,kterébystedostalzatýden.Přistoupilbystenatu

směnu?“

„Tohlealenutněneznamená,“odpovědělPetr,„žebychsicenil

současnéhozbožívícnežbudoucího.Můžetoznamenatjento,žechci

jíst,kdyžjsemhladový,apít,kdyžmámžízeň.Nebotomůžeznamenat

jentolik,žedávámpřednostspotřeběrovnoměrněrozprostřenévčase.

Kdybychmělsedmchlebůnatýden,snědlbychkaždýdenjeden.“

„Slyšeljsem,“pokračovalAdams,„žemámetendencipodceňovatsvé

budoucípotřebyapřeceňovatsvébudoucízásoby.“

„Možnáseněcotakovéhoděje,“uznalPetr.„Právěměnapadlo

zajímavésrovnánítoho,jaksedívámenačasajaknavzdálenou

budoucnost.Kdyžstojíšnakolejíchadívášsepodéltratinatelegrafní

sloupy,víš,žemajímeziseboustejnérozestupyažekaždýztěch

sloupůjestejněvysoký.Tvémuokusealekaždýznichzdámenšínež

předchozíaposlednísloup,kterývidíš,jejentečkouvprostoru.Tomu

seříkáperspektiva.MožnámáPatellipravdu.Možnásicenímevěcí

(pokudsetotakdávyjádřit)sestejnouzmenšujícísečasovou

perspektivou,sjakoujevidímevezmenšujícíseprostorovéperspektivě.

Čímdálevěcijsou,aťužvprostorunebovčase,tímmenšímisenám

jeví.Kdyžsenanědíváš,zmenšujícísetelegrafnísloupyvytvářejí

konečnýtrojúhelník.Stejnýmzpůsobemmajípravidelnésériestejných

přírůstkůkprodukcivlněnéhoplátnanebostejnýchskliznízkusupůdy

snižujícísehodnotu,kdyžsedívámedobudoucnosti–takženevytvoří

nekonečnouhodnotu,aleurčitýměřitelnýtrojúhelník–stejnějako

vzniknetrojúhelníkztelegrafníchsloupůvperspektivě.Protomožná

strojinebokusupůdypřikládámejenkonečnouhodnotu.“

„Kestejnýmvýsledkůmdojdemeitehdy,kdyžsenatopodívámez

druhéstrany,“dodalAdams.„Pokudbylidéhodnotilibudoucízboží

stejnějakosoučasné,muselibyplatit100zlatýchgramůzaprávo

dostávatročně5zlatýchgramůpodvacetlet.Mámalepřítele,který

podnikávpojišťovnictví,atenmiřekl,žesimohukoupitprávodostávat

5zlatýchgramůročněpodvacetletza62,3zlatýchgramů.“

„Protožesoučasnáúrokovámíraje5%,“řeklPetr.

„Aletojenjinýmzpůsobemříkátestejnouvěc,“trvalnasvémAdams.

„Kdybylidéhodnotilibudoucízbožístejnějakosoučasné,pakbybyli

ochotnizaplatitnekonečnousumuzaprávodostávat5zlatýchgramů

ročně.Dnessiovšemmůžetetotoprávokoupitjenza100zlatých

gramů.Neboponechmeteďstranouplatbuúroků.Ptaljsemsesvého

přítele,kolikbychmuselzaplatitdneszaprávodostat100zlatých

gramůzadesetletodedneška.Řeklmi,žebymětostálo61,39zlatých

gramů.Toznamená,že100zlatýchgramůzadesetletmácenujen

61,39zlatýchgramůdnes.Takéjsemzjistil,že100zlatýchgramůza

dvacetletstojíjen37,69zlatýchgramů…“

„Okamžik!“Petrsivzalperoanapsaldozápisníkuněkolikčísel.„Jeto

tak,jakjsempředpokládal,Adamsi.Připřevládajícíúrokovémíře5%si

člověk,kterýsiza100zlatýchgramůkoupídvacetiletýdluhopis,comu

vynáší5zlatýchgramůročně,veskutečnostikupuje200budoucích

zlatýchgramůzasvých100současných.Tvůjpřítelzpojišťovnytiřekl,

žesoučasnáhodnotatvých5zlatýchgramůročněpodvacetletje62,3

zlatýchgramů.Ařeklti,žesoučasnáhodnotatvých100zlatýchgramů

nakoncidvacátéhorokuje37,69.Kdyžtohlesečteš,dostaneš

celkovousoučasnouhodnotu99,99zlatýchgramů.“

„Akdyžpřidátedalšíčíslazadesetinoučárkou,dostanetecelkovou

současnouhodnotu100zlatýchgramů,“souhlasilAdams.„Takžedo

sebevšechnozapadá…Alepřerušiljstemě,kdyžjsemsechtěldostatk

pointě.Zdejsoučísla:100zlatýchgramůodedneškazadesetletmá

současnouhodnotu61,39gramů,odedneškazadvacetletmáhodnotu

37,69gramů,odedneškazatřicetletmáhodnotu23,14gramů,ode

dneškazačtyřicetletmáhodnotu14,2gramů,odedneškazapadesát

letmáhodnotu8,72gramů…“

„Coždokazujeco?“

„Cožje,šéfe,aplikacívašehopříkladustelegrafnímisloupyačasovou

perspektivou.Ukazujeto,žezajinakstejnýchokolnostímázboží

konstantněklesajícíhodnotustím,jakseodnásvzdalujevčase.“

Petrsizapálildalšícigaretu.Vykouřiljimlčkytéměřaždokonce.

„Vtomhlesenedovedurozhodnout,“řeklnakonec.„Nevím,jestlije

točasovápreference,cozpůsobujeúrokovousazbu,nebojestlije

úrokovásazbazpůsobenaočekávanoumezníproduktivitoukapitálu,

kterápakzpůsobujeto,čemuPatelliříkáčasovápreference.“

„Aleklesajícíhodnota100zlatýchgramůvčase…?“

„Tonemusínicdokazovatohledněkauzality,Adamsi.Říct,že100

zlatýchgramů,kterédostanuzapadesátlet,máproměcenujen8,72

zlatýchgramůdnes,jejenjinakřečeno,že8,72zlatýchgramů

investovanýchna5procentnísloženýúrokmipřinese100zlatých

gramůzapadesátlet…Možnáseobědvěteoriedajízkombinovat…

Možnásenavzájemdoplňují.Možnájemezníproduktivitakapitálového

zbožíjednoupříčinouúrokuačasovápreferencejedruhou,stejnějako

jenapříkladhodnotazlatadánačástečnějehoprůmyslovýmvyužitíma

částečnějehovyužitímvefunkciprostředkusměny…Teďnemámečas

tohlevšechnoobjasnit.“

„Tomožnáaninebudenutné,šéfe.“

„Čímsimůžemebýtjisti,Adamsi,jetohle:Relativněménělidíby

spořilokapitál,kdybyjimznějneplynulžádnýúrok,aještělidíméněby

půjčilozesvýchrukou,kdybyzatonemělidostatžádnouodměnu.A

víme,ževěřitelédobrovolněplatíúrokajsouochotnisepřehazovatv

tom,koliknabídnou.Kdybybylyúrokovémírynižší,nežkolikjsou

věřiteléveskutečnostiochotniplatit,nastalbynedostatekfondů.Ten

bymohlbýtnapravenpouzevzrůstemúrokovémíry,díkykterémuby

částlidíspořilavíceačástlidíbysibylaochotnapůjčovatméně.

Stručněřečenomynemusímepřesněvědět,pročjsouochotnilidéplatit

úrok,stejnějakonemusímepřesněvědět,pročjsouochotniplatit

vysokécenyzawhiskynebodiamanty…“

„…neboošklivéobrazy.“

„Neboošklivéobrazy.Touhy,vkusahodnotylidíjsoutakové,jaké

jsou,ataksejelidésnažíuspokojit.Nenínanásbyrokratech,abychom

jimříkali,žejejichvkusješpatný,protožebudoucnostmůžeukázat,že

jsmetobylimy,kdopreferovalošklivéobrazypředpěknými.“

„Abychtoshrnul,“řeklAdams,„tržníhodnotyjsousloženým

výsledkemhodnoceníjednotlivců.Stejnětak,jakojsoutrhemurčovány

cenyamzdy,jetrhemurčovánaiúrokovámíra.Astejnějakojsou

spotřebiteléochotniplatitzaspotřebnízbožítakovousumu,kterou

totozbožípřispějekjejichuspokojení,jsouvýrobciochotniplatitza

práciakapitáltolik,koliknavýšenípráceakapitálupřispějekjejich

ziskům.“

„Sámbychtoneřekllépe,“oznámilPetrsúsměvem.„Podívejmese

alenaněkteréimplikace,kteréztohovšehoplynou.Znamenáto,že

kdyžzakážemeplaceníúrokuzákonemnebokdyžuzákonímelegální

maximálníúrokovésazbynižší,nežjakébybylytržnísazby,potom

určitěsnížímeobjemúspor,zabránímepůjčkám,abyšlytím

nejproduktivnějšímsměrem,aomezímeobjempůjčování.Jinakřečeno

budemebránitakumulacikapitálu,cožznamená,žekaždýpracovníkdo

rukoudostaneméněhoršíchnástrojů,čímžklesneproduktivita

Svobodnéhosvětananižšíúroveň,nežnajakébyjinakmohlabýt.Jeto

totižhlavněakumulacekapitálu,zvyšovánímnožstvíakvalityvýrobních

nástrojů,odčehoseodvíjíbohatstvíapříjemvceléspolečnosti.“

„Dobrá,šéfe.Užjstemědocelapřesvědčil.Mějmetedyvolné

úrokovémíry.Mámaleotázkyohlednědalšíchaspektůnašehonového

systému…“

„Dnesužne,“řeklPetr,užvlepšínáladě.„Jepošestéhodiněadnes

jemůjklavírnívečer.Objeviljsemdalšíhobáječnéhoburžoazního

skladatele,Adamsi.JmenovalseChopin.Nemohuanipopsatsložitost,

jemnost,delikátnostaněhuvjehohudbě.Potřebujiho,obzvláštědnes.

Abudurádzatvojispolečnost,pokudbudešjensedětaposlouchat.“

Kapitola37

„JEŠTĚpořádjsemsenesmířil,“začaldruhýdenAdams,„s

nespravedlivýmianerozumnýmizisky,kteréněkteřípodnikatelémají.

Vytvářítonespokojenost–“

„Mezitěmi,kteřítakovéziskynemají?“

„Ano.Aaniseminezdá,žebytakovépřemrštěnéziskybyly

zapotřebíktomu,abynáštržnísystémfungoval.Podnikatelébyseměli

spokojitsrozumnoumírouzisku.Azdásemi,žebychommělimít

zákon,kterýurčírozumnýzisk,spravedlivýzisk.“

„Cojerozumnáztráta,Adamsi–spravedliváztráta?“

„Spravedliváztráta?Takováfrázejenesmyslná,šéfe.“

„Onicvícnežspravedlivýzisk.“

„Alejistě–“

„Podívejmesenato,Adamsi,kdojetopodnikatelajakoufunkci

vykonává.Podnikatelječlověk,kterýserozhodujeotom,jestlibyměl

býtzapočatnovýpodnik,jestlibymělstarýpodnikbýtzeštíhlenči

rozšířennebojestlibymělpřestatprodukovatjedenvýrobekapřejítna

produkcivýrobkujiného.Podnikateléjsoulidé,kteřírozhodujíotom,co

semávyrábět,koliksetohomávyrábětajaksetomávyrábět.Toje

jejichnaprostoklíčovárolevkaždémekonomickémsystému.“

„Nenínebezpečnéponechávatjakékolivskupinějednotlivcůvrukou

takobrovskoumoc?“

„Zaprvé:Oninemajížádnoumoc.Nechmědoplnitmépředchozí

tvrzení.Podnikateléjsoulidé,kteřízdánlivěrozhodujíotom,cosebude

dělat,koliksetohobudedělatajakoumetodou.Vnašemsystému

skutečnározhodnutíčiníspotřebitelé.Podnikatelésepouzesnažíhádat,

jakábudoupřáníapreferencespotřebitelů.Spotřebiteléjsou

skutečnýmipány.Pokudpodnikatelodhadujejejichpřánídobře–

pokuddobřeodhadne,žesevevztahuktěmtopřánímapotřebám

jednévěcivyrábípřílišmnohoajinépřílišmálo,apokudví,jakbymohl

vyrobittytověcilépealevnějinežjehokonkurenti,budemítzisk.

Pokudodhaduješpatněajeméněefektivníaschopnýnežjeho

konkurenti,pakutrpíztrátu.Krátceřečeno,podnikatelječlověk,který

neseriziko.“

„Chcetetímříct,žejesvýmzpůsobemhazardnímhráčem?“

„Jestlihotakchcešnazvat,Adamsi.Jábychzůstalutoho,žejeto

ten,kdoneseriziko.“

„Alestaviteltakéneseriziko.Stejnějakospekulant.“

„Pravda.Spekulant,stavitel,podnikatel–tojsourůznédruhyrizika.

Aleexistujedůležitýrozdíl,jaktovidímjá,oprotihazardnímuhráči.Ten

sitotižrizikozáměrněvytváří.Nemusíztrácetpenízenatom,kdyžjeden

kůňpoběžírychlejineždruhýnebokdyžmunepadnekarta.Jehoriziko

jeumělevytvořené.Alevekonomicerizikoexistujepřirozeně;existuje

nutně;někdohovždyckybudemusetnést.Spekulant,stavitela

podnikatelnasebeberoututofunkci.“

„Aleproč,šéfe,rizikoexistujenezbytně?“

„Protožekdyžsenatopodívášzestranyspotřeby,nikdonemůže

vědětsjistotou,copřesněbudouvbudoucnostispotřebiteléchtít,co

budouchtítnejvícaconejmíňnebokolikzacobudouochotnizaplatit.

Akdyžsenatutozáležitostpodívášzestranyvýroby,nikdonemůže

vědět,jaképočasíbudoumítfarmáři,koliksklizněbudezničeno

bouřkamiakroupamiakdepřesněbouřeakrupobitíudeří.Nikdov

továrněnemůžesjistotouvědět,jestliseosvědčínovémetodynebo

jestlinebudounovéstrojeporuchovějšínežstaré.Nejistotaohledně

budoucnostivlidskémživotěnevyhnutelněexistujeaekonomické

záležitostinejsouvýjimkou.Aněkdotutonejistotumusínést.“

„Pročbyjinemohlanéstvláda?“

„Taktomubylopřecevsocialistickémsystému,Adamsi.Polovinou

problémubyloto,žesebyrokraténezajímalioto,coskutečně

spotřebiteléchtějí,aneumožnilijimsvoboduvýběru,alenutilijimto,co

proněvybralisami.Adruhoupolovinouproblémubylo,žekdyždošlo

navýrobu,byrokraténemuselibýttakpečlivípřiodhaduziskůaztrát,

protoženarozdílodpodnikatelůneriskovalisvůjvlastníkapitál.Ztráty,

kterézpůsobili,zkrátkamuselanéstceláspolečnost.“

„Nedělajíalesoukromípodnikatelétakéchyby?“

„Dělají,aleexistujezdezásadnírozdíl.Zaprvéztrátyzpůsobenéjejich

chybamidopadajíprimárněnaněsamotné.Aprotožetohlevědí

dopředuaprotožemusívážitnadějinavelkéziskynajednéstraněa

strachzvelkýchztrátnastranědruhé,jsoujejichodhadyobvykle

opatrnější,nežsepustídonovéhopodniku.Jejichomylytudížbývají

nesrovnatelněmenšíaméněčasténežomylyvládníchúředníků.Navíc

zde,Adamsi,probíháneustálýprocespřirozenéhovýběru.Pokudje

podnikateldobrý,můževyužívatziskykdalšíexpanzisvéhopodnikání;

pokudješpatný,ztrátymubránípouštětsedoněčehodalšího.“

„Acojetímtestem,jestlijedobrýnebošpatný?“

„Testspočívávtom,jestlibylschopenlépepředvídatauspokojit

přánízákazníkůnežjehokonkurenti.“

„Neriskujíaleiti,kteřípracujízamzdu,ati,kteřípůjčujíkapitál,šéfe?

Nebudoutakétitrpět,kdyžsenekompetentnípodnikateldopustí

chyby?“

„Ano,alenadruhoustranubudoutakétěžitzpředvídavostia

vynalézavostischopnéhopodnikatele.Aleprotoženasebepodnikatel

bereprimárníriziko,pakti,kteřípracujízamzdu,iti,kteřípůjčují

kapitál,mohouminimalizovatsvojevlastnírizika…Podívejmese,jakto

funguje.Člověkserozhodnerozjetnovépodnikání.Jdezavlastníkem

kapitálu,abyzískalprostředky,akdyžjezíská,musíplatitúrok.

Pronajmesitovárnuamusíplatitnájem.Najmedělníkyamusíjim

zaplatittržnímzdu.Nebomusídokonceplatitvíce,nežbylapředchozí

tržnícena,abyodlákalkapitálapráciodsvýchkonkurentů–“

„Takžetonenívždyckyvlastníkkapitálu,kdonajímáavykořisťuje

dělníky?“

„Ne,Adamsi.Tojejendalšímarxistickáchyba.Jetopodnikatel,kdosi

najímájakpráci,takkapitál.Natolik,nakolikvložípodnikateldosvého

podnikuvlastníkapitál,jejakpodnikatelem,takkapitalistou.Ale…“

Zarazilse,abysipromyslel,jakpokračovat.

„Aleco,šéfe?“

„Všichnipodnikatelé,Adamsi,musíplatittytéžtržnícenyzapeněžní

kapitál,továrníakancelářsképrostory,suroviny,práciatd.Tytocenyse

tvořívevzájemnékonkurencijednotlivýchpodnikatelů,stejnějakojsou

cenyspotřebníhozbožínakonectvořenykonkurenčníminabídkami

spotřebitelů.Ajsoutocenyspotřebníhozboží,conakonecurčuje,jak

vysokojsoupodnikatelévesvýchnabídkáchochotnizajítacosimohou

dovolitnabídnoutzapráci,peněžníkapitálavýrobnízboží.Každý

podnikatel–pokudjektomudonucenkonkurencí–jeochoten

nabídnoutzavýrobnífaktorycelkovoucenurovnoucenětoho,co

můžedostatodspotřebitelůzato,covyrábí–“

„Surčitýmodpočtemzasvojivlastnípráciaboleníhlavyztoho,žeje

podnikatelem!“

„Samozřejměsurčitýmodpočtemzatohle.Aletakovýodpočetbybyl

přisouzenýjehoprácivpozicivedoucího,atobybyloskutečnědruhem

platunebomzdy,anikolivčástítoho,cobychommohlinazvatčistým

ziskem.“

„Pokračujte.“

„Dobrá.Abymohlmítpodnikatelzisky,Adamsi,celkovýpříjem,který

můžezískatzprodejesvýchdokončenýchproduktů,musíbýtvyššínež

celkovévýdaje,kteréplatízavýrobnífaktory.“

„Očividně.“

„Alekonkurencemezipodnikateli,kteráudržujecenyvýrobních

faktorů,znamená,žeabyjedenpodnikateldosáhlzisku,musíprojevit

lepšípředvídavostnežjehokonkurenti.Pokudbudepodnikjenom

průměrný,nebudemítanizisk,aniztrátu.Apokudbudehorší,budeve

ztrátě.“

„Comyslíte,žebysestalo,šéfe,kdybyvšichnipodnikateléměli

dokonaloupředvídavost?“

„Pokudbyvšichnimělidokonaloupředvídavost,nikdobynedosáhl

anizisku,aniztráty.Vzájemnákonkurencebyzpůsobila,žebyceny

práce,strojůasurovinvystoupilydobodu,kdebysejejichsoučet

rovnaltomu,cokaždýdostanezasvojidokončenouprodukci.“

„Acosedějezasoučasnýchpodmínek,šéfe?“

„Zasoučasnýchpodmínek,jakjsemjižříkal,dosahujítipředvídavější

ziskůatiméněpředvídavíplatízasvéchybyztrátami.“

„Acelkovývýsledek?“

„Celkovýmvýsledkemje,žeseziskyaztrátynavzájemvyruší.“

„Myslítetím,ževcelkovémsouhrnuziskvůbecneexistuje?“

„Vcelkovémsouhrnune,jenomjakoizolovanávěc.Pokudodečteme

mzdyzapráci,rentuzpůdy,úrokzkapitáluamzdypřipisovanévedení,

paknaziskyjižnezbudenic.Taktomuaspoňjevestacionární

ekonomice.Vexpandujícíekonomice,vnížsekapitálzvyšuje,existuje

přechodnýziskpřikaždémtakovémnavýšení.Aleitenmátendenci

neustálemizetvevyššíchmzdách,vyššíchcenáchvýrobníhozbožía

nižšíchcenáchspotřebníhozboží.“

„Vašímargumentemtedyje,jestlitomudobřerozumím,žeziskůnení

dosahovánonaúkormezd.“

„Mýmargumentemje,Adamsi,ževestacionárníekonomice–tedyv

ekonomice,kteráanineroste,anineupadá–jsouziskynajednéstraně

vyváženyztrátaminadruhé.Jinýmislovyziskynejsoučistoucenouči

nákladem,kteréspolečnostplatítěm,kteřínesouriziko.Neúspěšní

samiplatítytonáklady.Lidé,kteřímluvío„nerozumných“ziscích,jak

jsemtiužříkal,senikdynezmiňujío„nerozumných“ztrátách.Jakýkoliv

pokussebratziskytěmúspěšnýmbyzničilklíčovoufunkci,kterou

podnikatelémajívnašemsystému.“

„Atoufunkcíje–?“

„Toutofunkcíje,Adamsi,poskytovatmaximumzbožíaspokojenosti

prozákazníky.Toufunkcíjediverzifikovatprodukcivsouladus

rozdílnýmipřánímiapotřebami,dosáhnoutvyváženostivprodukci

tisícerůznýchdruhůzbožíaslužeb.Anášsoukromýpodnikatel

vykonávátutofunkcinatolikdobře,žemámobavu,žedalšígenerace,

kteréjižnebudouznátpodmínkycentrálněplánovanéekonomiky,

budoubráttentovýkonjakodanouvěc.Mohousizačítmyslet,žeseto

dějenějak„automaticky“.Mohoudokoncezapomenoutnato,žetoje

centrálníproblém,kterýmusíjakýkolivekonomickýsystémřešit.“

„Nesnažísealekaždýpodnikatel,šéfe–nebovšichnipodnikatelé

obecně–vědoměřešittentoproblém?“

„Ne,Adamsi.Každýznichhopomáhářešitnevědoměajen

mimochodem,atotím,žesledujesvůjpříjemasvojeúčetnírozvahy.

Pokudexistujeziskvevýroběkošil,začnevyrábětvícekošil,takže

nakoneczpůsobísníženíjejichcenyazisku,kterýlzedosáhnoutjejich

výrobou.Existujeztrátapřivýroběpunčoch?Omezíjejichvýrobu,což

způsobízvýšeníjejichcenyaeliminujeztráty.Přesněztohodůvodu,že

sekaždýpodnikatelsnažímaximalizovatsvůjziskaminimalizovat

ztráty,sloužíspotřebitelůmnejlépeasloužícelékomunitěnejlépe.

Opětjezde„neviditelnáruka“.

„Ajetotakétentoproces,šéfe,kterýřešíproblémekonomické

kalkulace,nadkterýmjsmesetolikzapotili?“

„Přesnětak.Rozhodujeotom,cosebudepěstovatnebovyrábět,

koliksetohobudevyrábětajakýmzpůsobem.Jsoutocenovýsystém,

vztahcenanákladůaziskyaztráty,kteréřeknoupodnikatelům,jakýje

tennejekonomičtějšízpůsobvýroby–jinýmislovy,jakýmzpůsobemse

spotřebujeminimumzdrojůnadosaženímaximálníhodnotyproduktu.

Tosepodnikatelnemůžedozvědětodinženýrůatechniků.Timu

poskytnoupouzečástodpovědi.Konečnouodpověďdostaneodsvého

účetního.“

„Cožjejenjinakřečeno,šéfe,žeodpověďdostaneodtrhu.“

„Aještějinakřečeno,Adamsi,muodpověďposkytnesvobodnávolba

spotřebitelů.“

„Pořádměaletrápí,šéfe–ajsemsijist,ževětšinuostatníchlidítaké

–obřízisky,kterýchdosahujemaláskupinapodnikatelůaspekulantů.

Takovéobrovskéziskyjistěnejsounezbytnéktomu,abyjepřiměly

produkovatsprávnézboží!“

„Tvůjproblém,Adamsi,aproblémlidí,okterýchmluvíš,spočíváv

tom,žesedívátepouzenavelkévítěze.Zapomínátebrátdoúvahy

ztrátyprohrávajících.Vezměmesiloterii.Řekněme,žečlověk

provozujícíloteriiprodálosyza1000000zlatýchgramů,vydá900000

zlatýchgramůnavýhráchanechási100000prosebe.“

„Tojeodnějvelmivychytralé,“řeklAdamssarkasticky.

„Nanějteďnachvílizapomeň,“pokračovalPetr.„Mluvímo

účastnícíchloterie.Kolektivněvzatomusejípřijítopeníze.“

„Kolektivněztratí100000zlatýchgramů.“

„Správně,Adamsi.Aležádnýjednotlivec,kterýseloterieúčastní,

neberevúvahutentokolektivnívýsledek.Účastníseproto,žedoufá,

žeonbudemezivítězi.Nezajímáhoosudostatníchúčastníků.Kdyžse

paklidé,neúčastnícíseloterie,podívajípouzenavítězeprvníceny,

budousimyslet,žetojetypickýzástupce.Zapomenounaostatní

účastníkyamohouříci,žetatovýhrabyladosaženanajejichúkor,apak

bymluvilistejnýmzpůsobem,jakýmmluvíštyoziskuvnašemsystému

svobodnéhopodnikání.“

„Nejdoualetytovelkézisky,šéfe,naúkordělníků?“

„Obvyklezjistíš,Adamsi,žepodnikatelédosahujícívelkýchziskůjsou

takétěmi,kteříplatínejvyššímzdy.Pokudjeziskuúspěšných

podnikatelůdosaženona„úkor“kohokoliv,řeklbych,žejetohlavněna

úkorneúspěšnýchpodnikatelůsešpatnýmodhadem,kteřívyplýtvali

práciakapitál…Apročvlastněpředpokládáš,ževysokéhozisku

podnikateldosáhlnaúkorsvýchzaměstnanců,anenaúkorvlastníků

půjčenéhokapitálu?“

Adamssezdálbýtztracenývmyšlenkách.

„Pořádmiležínamyslitaloterie,onížjstemluvil,“řeklnakonec.

„Bránokolektivně,účastnícitratí,protožekaždýznichpředpokládá,že

onbudetouvýjimkou,kterázískávýhru.Neplatíněcopodobnéhoiv

případěnašichpodnikatelů?“

„Jetomožné,“řeklPetr.„Můžebýt,žesepodnikatelstává

podnikatelemčástečnědíkysvépřehnaněoptimisticképovazea

částečněproto,žepřeceňujesvojevlastníschopnosti.Pokudbytomu

takbylo,pakbysepodnikatelemstávalovícelidí,nežbypodmínky

vyžadovaly–atakbypodnikateléjakocelekmohlimítvíceztrátnež

zisků…Tobysemohloprojeviturčitýmiskrytýmizpůsoby–řekněme,

žebyvětšinapodnikatelůmělarelativněmalývýnoszasvojivlastní

práciařízení.Vtompřípaděbyspotřebiteléazaměstnanci–místo

toho,abymuseliplatitzadůležitouslužbu,kteroupodnikatelé

vykonávají–dostávalitutoslužbuvpodstatězadarmo.“

„Pakbynebylopřílišpříhodné,šéfe,nazývatnášnovýsystém

systémem„zisků“.“

„Určitěnevupadajícínebostacionárníekonomice.Jetosamozřejmě

systémhledánízisků.Ovšemtakévtomsmyslu,vněmžvšichni

hledáme„zisk“vjakémkolivpředstavitelnémsystému.Můžejítioziskz

příjemněstrávenéhovečeranebooziskdosaženýpřečtenímpoučné

knihy.„Ziskové“jednáníjakéhokolivdruhujezkrátkajednání,

prostřednictvímněhoždosáhnemecílů,okteréusilujeme,aťužjdeo

cílemateriálníčinikoliv…Tuhlenepopularitu„zisku“sizkrátka

nedokážuvysvětlitjinaknežjakozávistvůčiúspěšnějším.Pročbyse

mělo–narozdílodslov„mzda“či„výplata“–seslovem„zisk“pojit

nějakéstigma?Pročbysemělajednaformapříjmupovažovatzaméně

čestnounežjiná?Pročbymělilidé,kteříseobávajírizika,závidět

odměnytěm,kteříhoúspěšněpodstupují?“

Adamsbylopětzamyšlený.„Odpověděljstenavšechnyvýhrady,

kterémědnesnapadly,“řeklnakonec.„Mátepravdu.Vymysleljste

úžasnýekonomickýsystém–“

„Neudělalijsmenicvíc,nežžejsmemuumožnilivzniknout.“

„Takjstetedyumožnilúžasnýekonomickýsystém.Ateďvidím,že

jednouzjehohlavníchvýhodjeto,žeodměňujelidiúměrnějejich

předvídavostiajejichprodukci–jejichschopnostiposkytovatostatním

to,coostatníchtějí.Auznávám,žetoposkytujemaximálnípodnětyk

tomu,abysekaždýsnažilzlepšovatsvojipředvídavostazvyšovatsvou

produkci.…Nepřinesoualenakonectytovýhodytomutosystémujeho

zavržení?Jakbudenapříkladmožnébránittentosystémproti

nepřetržitékriticeneproduktivníchaneúspěšných?Nikdopřecenení

ochotenpřičítatsvojeselhánísámsobě.Budetotoselhánípřičítat

„systému“.Nebudeschopenvidětvlastnínedostatky,alevždyckynajde

stovkunedostatkůvsystému.Akdyžodpovíšnajehokritiku–nezáleží

natom,jakzdrcujícímzpůsobem–přijdehnedsdalší,atoadinfinitum.

Vždyckybudesnítosystému,vněmžbyonbylnahořeasoučasní

úspěšnílidénadně.“

„Alenebudoutuiúspěšní,Adamsi–či,jakdoufám,inezaujatí–kteří

budouodpovídatnakritikuneúspěšných?“

„Pochybuji,šéfe,ževtombudepatřičnárovnováha.Téměřkaždý

chcebýtspisovatelem;spisovatelétudížzřídkadosáhnoupeněžní

odměnynaúrovnispekulantůapodnikatelů.Spisovateléjimtedy

budouzáviděttytoodměny;aspisovatelébudouzároveňvždymítlepší

přesvědčovacídovednostinežúspěšníobchodníci…Apakjetuještě

něco.Úspěchjevždyrelativní.Měřenobohatstvímapenězi,každý

budevždyméněúspěšnýnežněkdojiný–svýjimkoutoho

nejbohatšíhočlověkanasvětě.Atudížiti,kteřímajívelmi

nadprůměrnýmajetek,nebudouochotnipochopit,pročjiní,jistěonic

inteligentnější,pracovitějšíčipředvídavější,majívícebohatstvínežoni.

Každýjeochotenvzítjakodanouvěc,žeti,kteřímajíméněnežon,mají

méněproto,žedalisvětuméněnežon.Aletéměřnikdosinepřipouští,

žeti,kteřímajívětšíbohatství,homajíproto,žepřispělivětšíhodnotou.

Takbudenášnovýsystémdenněvystavennebezpečím,která–“

„Alejdi,“řeklPetrsúsměvem.„Přitáhnisvépředstavivostiuzdu!“

Kapitola38

UPLYNULdalšírok.MeziVítěznýmaSvobodnýmsvětemstále

existovalválečnýstav,alebylatoještěpořádválkabezbitevabez

krveprolití.Skládalasezatímzohromnépropagandyahorečných

přípravnastřetnutí,kterékaždýpokládalzanevyhnutelné.

Adamssistěžoval,ženapolipropagandyseproSvobodnýsvětválka

nevyvíjínejlépe.PropagandaSvobodnéhosvěta,jakvysvětloval,sek

lidemnadruhéstraněnemájakdostat.NikdoveVítěznémsvětě

nesmělposlouchatradiovévysílánízeSvobodnéhosvětapodhrozbou

trestusmrti.AvlastnírádioveVítěznémsvětěstejněmělijenOchránci

aněkteříNáměstci.

„Toznamená,ženašeargumentyznajíjenomtilidé,jejichžpracíjena

něodpovídat,“řeklAdams.„Nadruhéstraněstálevícenašichlidí

vlastnírádio,avyjimdovolujeteposlouchat.“

Petrovouodpovědíbyltolerantníúsměv.„Takovýjenášsystém.A

mínímhotakzachovat.Účelnesvětíprostředky.Skončilibychomjako

společnostveVítěznémsvětě,kdybychomsespolehlinajejich

metody.“

„Jestlibrzyněconeuděláme,“odvětilAdams,„zvítězíVítěznýsvět.

Bolšenkovnászačnebombardovatvtomokamžiku,kdysibudemyslet,

žedosáhlvzdušnépřevahy.Budemítivýhodupřekvapení.Mymáme

vzdušnounadvládunyníamohlibychomhozačítbombardovatuž

dnes.Kdyžponěmneskočíme,taknásdostane.“

„Nechciseuchylovatktakovýmmetodám,“řeklPetr.„Pořáddoufám,

žebybylomožnédosáhnoutsmírusVítěznýmsvětemaukázatjim,že

nášsystémjelepšínežjejich.“

Adamszoufalemávlrukou.Otomhlesepřeliužtolikrát.

Aleuznával,žePetrmělpravduohledněočividnýchvýhodnového

systému.Obadvanepřestávalifascinovaněsledovatjehovývoj.

Vespotřebnímzbožíjiždokázalipřevýšitprodukcikomunismu

Vítěznéhosvětadotémíry,žesetovymykaloveškerémusrovnání.

Totonavýšeníprodukcebylosamoosoběovšempouzepříznakem

změn,kterébylydalekohlubší.

Duchlidíseproměnil.

Petrtozaznamenávalkaždýdendokonceivpřístupumajitelů

obchůdkůkzákazníkům.Mizelnezájemanuda,kterousevyznačovali

prodavačivsocialistickémVítěznémsvětě.Prodávajícívevlastních

krámechvítalizákazníkynejenzdvořile,aleradostně.Nebylotojenom

tím,žekaždýuskutečněnýprodejproněznamenalzisk,aletakétím,že

každýprodejbyltaképotvrzenímjejichpředvídavostivobjednávkách

určitéhozbožíasprávnostiodhadůpřánízákazníků.

Zasocialismuexistovalopouzejednocentruminiciativynavrcholku

vládnípyramidy.Všichniostatnípouzeplnilirozkazy;vyrábělito,cojim

bylořečeno,askladovalito,coměliskladovat.Kdyžněkterýz

vedoucíchprodejenplnilobjednávku,dělaltímzákazníkovilaskavost.

Byltovždyzákazník,nikdyprodavač,kdoděkoval.Odspotřebitelese

očekávalavděčnost,protožemukomisařiVítěznéhosvětavelkoryse

zařídilivyrobenípřidělovanéhozboží.Ašpatnéčidobrérozkazy

komisařůnebylyzáležitostívedoucíchzlokálníchprodejen.

Vsystémuvolnéhotrhubylalekaždýuskutečněnýprodejpro

majiteleobchoduosobnímtriumfem.Rozhodnutíotom,cobude

prodávat,apřesvědčovánízákazníků,žetohlezbožíjelepší,nežjaké

nabízíkonkurence(cožbybylovdelšímobdobínemožné,pokudby

onozbožískutečněnebylolepší),bylooprotisituacivsocialismu

vzrušujícíafascinujícíhrou.Aúspěch,stejnějakovdobrékaretníhře,

bylčasodčasuzáležitostíryzíhoštěstí,alevdelšímobdobíspíše

záležitostíchytrosti,předvídavostidalšíhokrokuprotihráčeasehranosti

svlastnímispoluhráči.

Pravda,najmutíprodavačičastonevykazovalitakovýzápaljako

majiteléobchodů,aleobvyklebývalipodbedlivýmdohledemmajitelů,a

jelikožjejichplatapovyšovánízáviselonajejichúspěchupřiprodeji,

většinoubylinesrovnatelněúslužnější,nežjaksekdyprojevovali

socialističtízaměstnanci.

Tatosoutěžveslužbězákazníkoviprostupovalacelouspolečností.

Neobjevovalasepouzevmístechprodeje.Výrobci,podnikateléa

investořinavzájemzápolilivevymýšlenínovýchproduktů,kteréby

spotřebitelémohlichtít,azpůsobů,jakudělatstaréproduktylepšími

nebojakjeprodávatlevněji.Bylzdevodopádnovýchobjevů,jakýby

Petrnikdynepokládalzamožný.Pravda,hodněztohobylyhračkya

podivnosti,kterésečastovpraxinijakneosvědčilyakterébylyterčem

výsměchuBolšenkovovypropagandy;pokudbylyaleskutečně

nepoužitelné,pokudneplnilyžádnouskutečnouatrvaloupotřebu

spotřebitelů,brzybylynatrhuneúspěšné.Časavolbazákazníků

neustáleztrhuodstraňovalyto,coseukázalojenpřechodnoumódou,a

zůstávaloto,coseskutečněosvědčilojakonejlepší.

Takéexistovalakonkurencevreklamě;aobčasbyloextravagantní

počínánírivalskýchfirempředmětemBolšenkovovypropagandya

nevraživostispisovatelůveSvobodnémsvětě.VládaSvobodnéhosvěta

secítilabýtnucenaupravitzákonyprotipodvodu,atotak,aby

zahrnovalyiklamavoureklamu.

Ibeztěchtozákonů,jakupozornilPetrAdamse,byklamaváreklama

bylaneporovnatelnásreklamou,kteráfungujevsocialismu.V

socialismunemělnikdomožnostzpochybňovatnebosedokonce

vysmívattvrzenístátu.Tvrzenístátuzůstávalanezpochybněnapřesně

proto,ženeexistovalažádnárivalskátvrzení.KdyžalevýrobceA

oznámil,žejehomýdlojenejlepší,výrobceBtvrdil,žejehomýdloje

nejlepšíavýrobceCsezapřísahal,žejehomýdlojenejlepší,bylo

spotřebitelůmjasné,nemohoumítpravduvšichnitřizároveň.Tato

konkurenčníreklamadalavzniknoutzdravémuskepticismuvřadách

spotřebitelůadokonceipozoruhodnéschopnostivesrovnávání

rivalskýchtvrzení.Vdelšímobdobípaklidésoudiliproduktpodle

produktusamotnéhoaanitanejšikovnějšíreklamanebylaúspěšná,

kdyžproduktsamotnýnebyldobrý.

Vsocialismunemělspotřebitelnavýběrmezikonkurenčními

produkty.Samotnýproduktbylkvůlistátnímumonopolunajeho

výrobuireklamutéměřvždyšpatný.Nemohlseobjevitžádný

konkurent,kterýbyhonahradildobrýmproduktem.Nikdonemohl

zpochybnittvrzenívestátníreklaměrivalskoureklamounajiný

produkt.Nebylnikdo,kdobyzabránilstátuvtom,abyšpatně

interpretovalsvéprodukty(jaktoostatněvůdciVítěznéhosvětavždy

dělali).

Alevsoukromémkonkurenčnímsystémubylšpatnýprodukt

neustálenahrazovándobrým,dobrýlepšímapakještělepším.Nikdosi

nemohldovolitusnoutnavavřínech;pokudbyljehoproduktdíkysvým

kvalitámnatrhudominantnídnes,zítramohlajižbýtjehopozice

ohroženajinýmproduktem.Ispolečnosti,jejichžproduktyvesvém

oborudominovaly,udržovalyvýzkumnélaboratoře,abysiudržely

náskokpředmožnoukonkurencí.

Reklamníagenturypakpomáhalyurychlitprůmyslovýpokroktím,že

přivedlypozornostzákazníkůknovýmalepšímproduktůmdříve,než

bysijichvšimlionisami.Hájilysepaktím,žejejichreklamyjsouv

zásadě„výchovnoukampaní“.APetr–ačkolivvěděl,žemotivy

jednotlivýchreklamníchspolečnostínejsounezaujaté,aačkolivosobně

nemělráddotěrnostjejichreklamníchmetod–uznal,žetototvrzeníje

vzásaděpravdivé.Reklamapomáhalasnižovatvýrobnínáklady;skrze

zvýšenoupoptávkuklesalyjednotkovénákladyprodukce.Nakupujícíse

učiliporovnávattvrzeníjednotlivýchrivalů,atozkoušeníma

srovnávánímjednotlivýchproduktů.Nakonectakbylarozhodujícícena

akvalitaproduktusamotného.

Petrodmítltvrzení,žereklamajepouzeekonomickým„plýtváním“.

Stejnějakoostatnívýrobnínákladybylajejífunkcevrozšířenípoptávky

avezrychleníprocesuvýběrulepšíchvýrobníchmetodalepšího

spotřebníhozboží.VeskutečnostiPetrzjistil,žejenemožnéoddělit

„prodejnínáklady“odostatníchvýrobníchnákladů.Veškerévýrobní

nákladybylyvurčitémsmyslu„prodejnímináklady“,jelikožprodukt

muselbýtdostatečněatraktivnímkekoupi.Zestejnéhodůvodubyly

veškerénezbytnéprodejnínákladynezbytnými„výrobními“náklady.

Abyltoprocesneustáléhozlepšovánívýrobníchmetoda

spotřebníhozboží,kterýbylproPetratímnejvětšímdivemzevšech.

ŽivotveVítěznémsvětěbylšedivýastagnující;Petralenevěděl,jak

šedivýastagnujícíbyl,dokudhonemohlsrovnatsesvětemvolného

trhu.

Neexistovalaoblast,vnížbynedocházelokjednomuúžasnému

vylepšenízadruhým.Novédruhyzeleninyaovocebylykdostánípo

celýrok;objevilysenovémetodyjejichprodeje,přípravyavaření.V

oblékáníseobjevilynové,levnéakrásnélátky.Chemicinynípřicházeli

nato,jakvytvořittextiltéměřzčehokoliv–zedřeva,skla,mlékačiuhlí.

Zlepšeníbylavidětvevšechdomácnostech–vjejichosvětlení,

vytápění,klimatizaci,vysavačích,automatickýchpračkách,myčkách

nádobíastovkáchnovýchkonstrukčníchadekorativníchmateriálů.

Velképokrokyseodehrályvradiotechnice.Mluviloseovývoji

bezdrátovéhopřenosunejenzvuku,aleipohyblivéhoobrazu.

Stovkynovýchzlepšenísezačalyobjevovatvevšechdruzíchdopravy

–vautomobilech,vlacích,lodíchiletadlech.Mluviloseo„proudovém

pohonu“,kterýnejenžeodstranívrtule,aleumožnídosáhnoutrychlostí

blízkýchrychlostizvuku.

Vmedicíněbylyneustálevynalézánynovélékyaléčebnépostupy…

„Vnašemnovémekonomickémsystému,Adamsi,“řeklPetr,„vznikly

stovkyindividuálníchcenteriniciativy,kteráspontánněkooperujíjedno

sdruhým.Večtyřechletechjsmedosáhlivětšíhomateriálníhoa

vědeckéhopokrokunežVítěznýsvětzaceléstoletí.“

„Tojejistěpravda,“souhlasilAdams.„Ovšemrádbychpoukázalna

to,žeVítěznýsvěttakétěžíznašehopokroku.Bolšenkovoviagenti

předávajíjehotechnikůmveškerénaševědecképublikacea

samozřejměsesystematickysnažíkrástvšechnatakzvanávojenská

tajemství.Mýmodhademtedyje,ževteoretickýchavědeckých

znalostech–pokudnevobjemuprodukce–snámiVítěznýsvět

udržujekrok.“

„Jejichpokrokjealečistěparazitický,“řeklPetr.„Neexistovalby,

pokudbyBolšenkovovikomisařinepřijímaliúspěšnázlepšení,kterábyla

vyvinutaakteráseosvědčilavnašemsystémuvolnéhopodnikání.“

„Mátepravdu,šéfe.Alevýhodyznichzískávajítytéž.Apoté,co

přijmoučiukradnounějakázlepšeníodnás,jejejichpropaganda

prohlásízavynálezněkteréhoRusa.“

Nebyltoalejenommateriálnípokrok,včemSvobodnýsvětdosáhl

úžasnýchúspěchů.Neméněvýraznábylanověnalezenádůstojnost,

kterouindividuálnísvobodapřineslakulturnímuaduchovnímuživotu

nazápadnípolokouli.

Kontrast,jakPetrzjistil,nebyltakpatrnývurčitýchoblastech–ve

sportu,šachách,matematiceatp.Tobyloproto,ževtěchto

záležitostechsezřídkaobjevovaloněco,cobylopromoskevskou

vládnoucíklikupokládánozarizikové.Vesrovnánísjinýmiaktivitami

existovalatendencepřílišdotohotopočínánínezasahovat.Akdykoliv

mělinadprůměrněnadanílidéVítěznéhosvětamožnost,snažilisevždy

uniknoutdotěchtooblastí,kdesemuseliménětrápitpolitikoua

stranickouliniíakdesetakmohlicítitvrelativnímbezpečí.

Vostatníchkulturníchaduchovníchaktivitáchbylovšemkontrast

očividný.Projevovalsevrománechadivadelníchhrách,kriticea

básních,malířství,sochařstvíaarchitektuře,politickémaekonomickém

myšlení,vědáchifilosofii.

Atobyloproto,usoudilPetr,žeseautořijižnemuselizabývat

vkusemurčitéhodiktátoračiskupinykomisařů.Knihyadivadelníhryve

Vítěznémsvětěbylymonotónní.Věnovalysebuďténejdivočejší

denunciacičehokoliv,očemsepředpokládalo,žetoDiktátornemárád,

nebotomunejponíženějšímuanejdevótnějšímuvelebenívšeho,co

Diktátorvytvořilnebocomohlmítrád.Někdyautořiaspisovatelé

učiniliideologickouchybunebosestranickálinienáhleotočila.Pak–

navzdoryveškerýmomluvám,sebekriticearychlosti,sjakoubyli

ochotnizačítpsátopaktoho,copsalivčera–měličastoštěstí,když

vyvázliholýmživotem.Petrviděl,žetotojenevyhnutelnýprvek

systému,vněmžživobytíkaždéhoautorazávisínakompaktnívládnoucí

skupině.

Konectétotyraniebyljakoodvaleníobrovskéhobřemene.

Bylopravdou,žemnohonovýchspisovatelůaumělcůveSvobodném

světěpsalopodlepředpokládanýchchutímasovéhopublika;ahromada

toho,covyprodukovali,bylavulgárníalaciná.Aletatohromadabrzy

upadalavzapomněníanebylatím,cosepočítalo.Počítalasekvalita

toho,cobylootestovánočasem.AjakPetrrychlepostřehl,kdyžbyli

nyníumělciosvobozenizpoddanstvístátučivládnoucípolitickékliky,

mělisvoboduvybratsisvojevlastnítémataasvojevlastnípublikum.

Nemuselitvořitpromlhavou„masovoupoptávku“.Mohlipsát,myslet,

skládat,malovatčihrátproněkterouúžejivymezenoukultivovanou

skupinu.Divadelníhrysinalezlysvojespecificképublikum,stejnějako

siodbornéčasopisyaknihynalezlysvojispecifickoučtenářskouobec.

Vkontrastusešedí,monotónnostíaponurostíVítěznéhosvětabyl

kulturníaduchovníživotSvobodnéhosvětaplnýnekonečné

různorodosti,vůněadobrodružství.

Kapitola39

„NEUSTÁLEobdivuji,“řeklAdams,„neuvěřitelnouproduktivitu

našehonovéhosystémuaúžasnévýsledky,kteréumožnilasvoboda.

Alestejněmámoněmpořádpochybnosti.“

„Tojsemsivšiml,“poznamenalPetrsuše.„Ajakéjsoutentokrát?“

„Tentokrátjdoudovětšíhloubky.Nenítennášsystém–ikdyž

uznámejehoohromnouproduktivituvesrovnánísesocialismem–

postavennahrabivostiasobectví?“

„Jakto?“

„No,určitěodměňujezištnostahrabivost.“

„Samozřejmě.Astejněikterýkolivjinýsystém.“

„Alesocialismus–“

„Socialismusnejvíczevšech,Adamsi.Atytovíšstejnědobřejakojá.

Vjakémkolivpředstavitelnémekonomickémnebopolitickémsystému

budousobečtíabezohlednílidédělatvěci,okterýchsibudoumyslet,

žejimdopomohoukúspěchuvtomtosystému.Budoulhát,podvádět,

zpronevěřovat,zrazovat,svádětadokonceikrástavraždit,kdyžsi

budoumyslet,žejimtopřinesevýhodu.Pokudbudesystémvyžadovat

zbožnost,budoupředstírat,žejsouzbožnějšínežvšichniostatní.Pokud

budevmódě„sociálníuvědomělost“,paksebudouksociální

uvědomělostihlásithorlivěji,nežkdojiný…“

„Ano,ale…“

„Pointouje,“pokračovalPetr,„žesobečtílidébudouvjakémkoliv

systémudělatto,cojesystémemnejvíceodměňováno.Askutečnou

otázkouje,jakéjednáníjevkonkrétnímsystémunejvíceodměňováno.“

„Dobrá,můžemetoformulovatitakto,alemojeotázkazůstává.

Neodměňujevolnýtrhpřesnětonejsobečtějšíanejhrabivějšíjednání?“

„Nikoliv.Stejnětaklzeříci,žeodměňujetonejaltruističtějšíjednání.V

našemsystémusesnažímeilegalizovatkaždéjednání,kteréškodí

druhýmakterélzeracionálnědefinovatazjistit.Nelegálníjsounejen

krádeže,násilnéútokyavraždy,aleivyhrožováníanásilívšehodruhu.

Ilegalizovalijsmepodvody,klamavoureklamuanedodržovánísmluv.A

těmitoprostředky–natolik,nakoliksedáracionálněočekávat,žejeto

vnašímoci–jsmepodnikatelůmznemožniliuspětjinaknežjedním

jedinýmzpůsobem:službouspotřebitelům,atoslužboustejnědobrou

nebolepší,nežjakouposkytujíjehokonkurenti.Podnikatelmůžeuspět

jedinětak,žebudeposkytovatlidemto,coskutečněchtějí.Uznávám,

žeto,colidéchtějí,možnánenívevšechpřípadechto,cobymělichtít.“

„Nemělbyaleskutečněetickýsystém,šéfe,poskytnoutlidemspíšto,

cojepronědobré,nežto,cochtějíacojeproněčastoiškodlivé?“

„NeatisíckrátNE.To,coimplikujetakový„etický“systém,je,že

nějakáskupinalidínahoře–nebonějacíúřednícitěsněpodnimi–vědí,

cojeprotebedobré,lépe,nežtovíštysám.Tobýváarogantní

předpokladonadřazenostičástivládnoucíkliky.Tojepodstatou

autoritářskéhopřístupu–považovatlidizanezodpovědnésvěřence

vládyasobyčejnýmčlověkemjednatsopovržením.“

„Aledávatspotřebitelůmjento,cobymělichtít,šéfe,dávatjimjen

to,cojepronědobré–“

„Tojsoupouzeeufemistickéfráze,Adamsi,propřinucenílidí,abysi

vzalijenomto,cojimbyrokratpovolímít.“

„Stejněnejsemzcelapřesvědčený,“trvalnasvémAdams.„Uznávám,

ženašezákonyzakazujíjednotlivcůmdělatto,coješkodlivéprodruhé.

Alenezakazujíjimdělatto,coješkodlivéproněsamotné,jakokouřit

přílišmnohocigaret,“vrhnulnaPetraobviňujícípohled,„nebopítpřes

míru,nezdravěsepřecpávatneboponocovat;anenutíje,abybyli

pozitivněnápomocníavelkorysíkdruhým.“

„Tojistěnedělají,Adamsi.Našezákonyselidemsnažídáttu

nejúplnějšísvobodu.Anejlepšímzpůsobemjeomezovatjejenvtom

jednání,kterézasahujedosvobodydruhých.Dopravnípředpisytaké

nemajísloužitkomezovánídopravy,alekzajištěnímaximálně

plynuléhoabezpečnéhoprovozu.Aomezenísvobodymohoubýt

ospravedlněnajenomnatolik,nakolikzajišťujímaximálnísvobodupro

každého.“

„Alezůstávápravdou,šéfe,ženašezákonyjsouvzásaděnegativní:

Zakazujítoneboono,aleneukládajílidemvelkorysostasolidaritu.“

„Pokudzakazuješto,coješkodlivédruhým,Adamsi,jetodostpráce

projakoukolivvládu.Tatoprácevládyalenavícmáurčitélogické

hranice.Pokudbyszačalzákonemvynucovataltruismus,neexistují

žádnélogickéhranicetoho,kamažmůžešzajít–dokudvšichni

nebudouodevzdávatvšechno,cosivydělali,neboalespoňvšechnonad

to,cosivydělaltennejchudší–ajsizpátkyvsituaci,kdynikdonemá

žádnýpodnětcokolivprodukovat.“

„Kdesealevezmouvelkorysostasolidarita,kdyžseoně

nepostarámezákonem?“

„Jakákolivspolečnost,vnížstojízatožít,“odpovědělPetrtrpělivě,

„musísamozřejměobsahovatduchavelkorysostiasolidarity.Nemůže

závisetvýlučněnanegativníchctnostech–natom,želidépouzebudou

respektovatsvobodudruhýchazdržísenásilí.Uznávám,žetoje

pravda.Aleúlohouvládynenínutitlidiktěmtopozitivnímctnostem.A

nemůževtomuspět,anikdybyseotopokusila.Tentopokusbypouze

vedlkehrozivýmzneužitím.Pozitivníctnostimusípocházetzevnitř

samotnéspolečnosti.Přesnějiřečenomusípocházetzevnitřjednotlivce.

Společnostmusímítmorálku–jednotlivci,kteřívnížijí,semusídržet

mravníhořádu.Aletentodruhmravnostisenajednotlivcíchnedá

vynutitúředníky,policiíastátnímdonucovacímaparátem.Musí

pocházetodjednotlivců,odrodin,odpřirozenýchautoritaodpříkladu

rodičů.Musíbýtvytvořen,obohacovánaočišťovánvelkýmimravnímia

náboženskýmimysliteli,učiteliafilosofy,azevšehonejvícevelkými

mravnímipříklady–Aleotomjsmejižmluvili–“

„Pakpřipouštíte,“vpadlmudořečiAdams,„ženášvolnýtrhsámo

soběnepovzbuzujepozitivnímorálku?“

„Vesrovnánísesocialismemjistěpovzbuzuje,“odpovědělPetr.

„Pokudjemožnézařídit,abyčlověkdosáhlúspěchujenslužbou

zákazníkůmvkonkurenčnímprostředí–“

„Vždyckymluvíteopožehnáníkonkurence,“vpadlmuAdamsopětdo

řeči.„Neníaleprávěkonkurencekořenemvšechšpatností?

Nepodporujesystémvolnéhotrhudivokoukonkurenci,řídícíse

zákonemdžungle,kdesilidéjdounemilosrdněpokrku–?“

„Tynemluvíšokonkurenci,“odvětilPetr.„pouzeošpatnékonkurenci.

Mluvíšonízkékonkurenci.Samozřejměsemusímeneustálesnažit

pozvedatúroveňkonkurence.Tazávisíjednaknaúrovnivšeobecné

morálky,jednaknaúrovnisystémuzákonnýchomezení.Jistě

nechceme,abymohlilidéuspěthrubějšíšikanou,chytřejšímpodvodem

čivětšíbezohledností.Našezákonytudížmusíudělatvšechnomožné

prouzavřenítakovýchcestkúspěchuaprovytvořeníprostředí,vněmž

budeúspěchzávisetnalepšíchschopnostechalepšíslužbě

zákazníkům.Aotopřesněsevnašemsystémusnažíme.Vnašem

systémumusílidétoužícípoúspěchusoutěžitozákazníkovupřízeň.“

„Alekonkurencesemivždyckyzdálabýtformouválky,šéfe.Dobrá

ekonomikabymělabýtvybudovánanaopačnémprincipu–na

spolupráci.“

„Konkurenceveslužbáchzákazníkamůžebýtnazvánaformouválky

jenvmetaforickémsmyslu–ajetofalešnáazavádějícímetafora.

Obchodníkonkurenceneníopakemspolupráce.Veskutečnostitoje

jednaznejdůležitějšíchmetodspolečenskéspolupráce.Osobní

konkurencejejednímznejvětšíchmotorůpokroku.Pokudněkdo

usilujeotobýtnejbohatšímčlověkemvkomunitě,nejlepšímdoktorem,

nejrychlejšímplavcem,nejlepšímklavíristou,největšímspisovatelemči

filosofem,pakjetoprávěosobníkonkurence,kteráhovedektomu,

abyzesebevydalvšechno.“

„Pak–podlevašehonázoru,šéfe–záležínatom,najakéjednáníse

konkurujícísilidézaměří?“

„Přesnětak,“souhlasilPetr,„Konkurencepodleméhonázoruplnídvě

hlavnífunkce.Prvnífunkcí,jakjsemprávěpoukázal,jestimulovat

každéhokconejlepšímuvýkonu.Druhoujenaléztkaždémujednotlivci

tomístovespolečenskémsystému,nakterémmůžesvýmbližním

poskytnouttynejvětšíslužby.Vespolečnostistavuadědičnostije

pravděpodobné,ževelkáčástlidíbudenašpatnýchmístech–pokudto

posoudímepodlestandardu,kdebymohlivykonatnejvícedobra.

Systémbymělfungovattak,abytennejschopnějšívedoucíprůmyslu

skončilvčeleténejdůležitějšífirmyanejlepšídirigentvčelenejlepšího

orchestru,aneabytodopadloobráceně.Systém,kterýumožňuje

volnouhruosobníkonkurence,snejvětšípravděpodobnostípřivedelidi

namísta,kterámohouzastávatsnejvětšíefektivitou.“

„Nežjsmezměnilitéma,“navázalAdams,„mojeotázkabylaponěkud

odlišná.Ptaljsemse,jestlinášsystémneodměňujesobeckosta

hrabivost.Zdásemitotiž,žedokonalýsystémbymělodměňovat

nesobeckost.“

„Proč?“

„Proč?“opakovalpřekvapeněAdams.„Proto,abychompodpořili

nesobeckéjednání.“

„Tojecontradictioinadjecto,“odpovědělPetr.„Pokududělášněco

„nesobeckého“vnaději,žezatodostanešodměnu,pakveskutečnosti

dělášněcosobeckého.Pokuddělášněco„nesobeckého“a

„altruistického“povzbuzenmaterialistickýmipodněty–nebojenv

naději,žetězatvéjednáníbudoulidéchválit–pakjsoutvojemotivyve

skutečnostisobeckéazištné.Jenelogickéchtítodměnuza

nesobeckost.Nesobeckostspočívápřesněvtom,žedělášvěci,zakteré

nejsiodměněn.“

„Alevnašemsystémukaždýsledujejensvojevlastnícíle,šéfe.“

„Tojevpodstatěpravda,Adamsi;alenevyplýváztoho,ževlastnícíle

jednotlivcůjsounezbytněsobecké…Mohlbychtovyjádřittakto:V

tom,cosenazývá„obchodnímvztahem“,posloužímnejlépesvým

vlastnímzájmům,kdyžposloužímtěmtvým.Vykonánímslužbyprotebe

mohudostatoplátkounějakouslužbuprosebe.Jepravdou,žeslužbu

protebenevykonávámkvůlitobě,alekvůlisobě.Nebopřesněji–kvůli

svýmcílům,jakékolivmohoubýt.Atymidávášněcooplátkounikoliv

kvůlimně,aleproto,abysdostalslužbuprosebe.Každýznástak

spolupracujesdruhými,každýpodporujedruhévjejichzáměrech,aby

tímuskutečnilsvojevlastnízáměry.“

„Uznávám,šéfe,žetopodporujebohatství,produkciaspolečenskou

kooperaciavzájemnostprokazovanýchslužeb.Atovšejevpořádku.

Alekonečnýcílkaždéhočlověkazapojenéhodotěchtoobchodních

vztahůjesobecký.Každýsevnichsnažíjenvydělatpeníze.“

„Tvůjargumentstálemíjípointu,Adamsi.Penízejsoupouze

prostředkem.Pokudsebavímeoosobníchmotivech,paksemusíme

ptát,nacosekaždýsnažípenízezískat.Penízejsoupožadoványjako

prostředeksměnyzaněcojiného.Jsoujednímzprostředků–ačkoliv

velicedůležitým–prodosaženíkonečnýchcílů.Cozamýšlímeudělats

penězi,kterézískáme?Tojeteprvemísto,vněmžvstupujedohry

otázkamotivů.Člověkmůževydělávatpenízeproto,abyživilrodinu,

poslalsvojedětinavysokouškolu,financovalabstraktnívědecké

výzkumy,přispívalnanějakouveřejnouzáležitost,vekterouvěří,založil

charitativnínadaci.Velkáčástpracujícíchlidíjevtomtosmyslu

nesobeckáanepodporujesvýmivýdělkyjensamasebe,aleidruhé–

manželku,děti,starérodiče,setručibratraatakdále.Člověkpracuje

prosvojirodinu–abyonimohlimítvíce.Krátceřečenonepracuje

jenomsámprosebe,aleproty,kterémiluje.“

„Socialismusaleříká,šéfe,žečlověkmusímilovatkaždéhoapracovat

provšechny.“

„Aleprostýmfaktemje,Adamsi,žečlověknemilujekaždéhoatyho

nemůžeškláscedonutit.Apokudsehopokusíšdonutitmilovata

podporovatkaždého,pakjenzničíšjehopodnětyavšechnyochudíš.Ve

svobodnémrežimumůžešsamozřejměpřesvědčovatavyzývatlidik

tomu,abydobrovolněrozšířiliokruhsvéláskyneboalespoňdobrévůle.

Apokudsetuatamnajdečlověk,kterýmilujekaždéhoachcekaždému

pomáhatarozdávatzesvého,takmuvtomnicanikdonebrání.“

„Vašímargumentempotomje,“řeklAdams,„žeačkolivmůžeme

litovat,želidémezisebounejsouvícesolidární,chybanenívevolném

trhunebovsystémusoukroméhopodnikání,alevlidsképovaze?“

„Přesnětak,“řeklPetr.„Povahalidídeterminujepovahuafungování

ekonomickéhoasociálníhosystému,vněmžžijí–anikolivnaopak,jak

předpokládalMarx.“

„Nevztahujesealetenhleargumenttakénakomunismus,šéfe?

Nebylyjehochybytaképrimárněchybamijednotlivýchlidí,kteřívněm

žiliakteříhořídili?“

„Lidénejprvepřijalikomunismus,Adamsi,poddojmemklamu;pakv

němalebylidrženipodbajonety.Mluvímosystému,kterýmajílidé

stálemožnostměnitmírovoucestou.Komunismusjenekonečněhorší

nežpovahavětšinylidí,kteřípodnímmuseližít,protoženikdoneměl

svobodujednat,anižbyriskovalmučeníapopravu.Vyjádřilbychto

takhle:Ekonomickýapolitickýsystémjevždyckyjentakdobrý,jako

lidé,kteřívněmžijí–dokudmajímožnosthozměnit.“

Kapitola40

BYLO21.června,pětletodedne,kdyPetrovyvzdušnésílypřistályv

Americe.TotodatumbylonyníprohlášenoDnemnezávislosti,

největšímsvátkemSvobodnéhosvěta.Petrmělpoledníproslovvrádiu.

PotézůstalisAdamsemvKapitoluzcelasami.

„Daljsemnadnešekvšemvolno,“řeklPetr.„Veskutečnostijsem

trvalnatom,abysihovzali.Venkujejenompětstrážnýchsestriktním

příkazemnepouštětnikohodovnitř.Vcentrunejsoužádnételefonistky

amojevlastnítelefonnílinkajevypnutá.Dávámitonádhernýpocit

svobody.Alespoňsimůžemevkliduanerušeněpromluvit.Vtěch

posledníchletechjsemseněkdycítiltak,jakbysecítilfilosof,kdyby

sedělzaokénkeminformacínahlavnímnádražíamělpromysletsvůj

systémmezidotazyodcestujících.“

StovkymilvýchodněodostrovaNantucketposádkahlídkového

plavidlapozorovalavelkouformacidálkovýchbombardérů,kterámířila

kamerickémupobřeží.Kdyžnaněkapitánzaostřilsvůjdalekohled,

ujistilse,ženesouznakySvobodnéhosvěta.

„Comyslíte?“zeptalseprvníhodůstojníka.

„Předpokládám,žejetosoučástdnešníchoslav.“

„Slyšeljsteotomněco?“

„Nikoliv.“

„Myslíte,žebychomotommělipodatzprávu?“

„Nemělibychombýtzablázny.“

„Odešleterutinnízprávu:Vícenežstovkavelkýchbombardérůs

našimiznakypřelétlanadnašípozicísměremnajihozápad.“

„Rozkaz,pane!“

„Slyšeljsem,šéfe,jakdávátenašemunovémusystémuspoustu

různýchnázvů.Někdymluvíteovolnémpodnikání,někdyo

konkurenčnímsoukromémpodnikání,někdyosystémusoukromého

vlastnictví,někdyosystémuziskůaztrátaněkdyotržníekonomice

nebovolnotržníekonomice.Nenínačasepřijítsjednímdefinitivním

pojmenováním?“

„Záležínatom?“zeptalsePetr.

„Víte,jakmuvesvépropaganděříkáBolšenkov?“

„Jakmuříká?“

„Říká,ženejdeonicjinéhonežoznovuobnovenýkapitalismus!“

ToPetrazasáhlo.„Tenšpinavýtrockista!“Uchýlilsekestaré

nadávce,anižbyuvažovalojejímskutečnémvýznamu.

„Pravda,“řeklAdams,„alemělibychommunatoobvinění

odpovědět.“

Petrseuklidnil.„Dobrá,akdybytoibylapravdaakdybychomvnaší

snazeovylepšeníkomunismunakonecnedosáhliničeholepšíhonež

návratukestarému„kapitalismu“,kterýbylztělesněnímlidské

nerovnostiabídy,jakbytoBolšenkovmohlvědět?Staráliteraturabyla

zničenanebopřepsána,adokonceiMarxbylvyčištěnodvšeho,zčeho

bysedalousuzovat,jakstarýsystémfungoval.Jaktedymůže

Bolšenkovvědět,jakstarýkapitalismusvypadal?“

„Určitětohonevívícnežmy,“řeklAdams,„alejetomocná

propagandistickázbraňamybychomnanimělinajítodpověď.“

„Dobrá,“řeklPetr.„Určitějenaprostobláznivéříkatnašemusystému

„kapitalismus“.Lzemuoprávněněříkatněkterýmztěchtermínů,které

jsivyjmenoval,alenikolivtakhle!Jakbysenanějtennázevdal

aplikovat?“

„Vnašemsystému,šéfe,určitěvyužívámekapitálčikapitálovézboží,

nástrojeavýrobníprostředky–“

„Samozřejmě,aletopřeceexistujevevšechekonomických

systémech.Jinakbylidstvonepřežilo!“

„Podlečehotedymyslíte,“zeptalseAdams,„žedostalsvé

pojmenovánístarý„kapitalismus“?Pročmunašišpinavíburžoazní

předkovézačalivůbecříkatkapitalismus?“

Petrsenaokamžikzamyslel.„Možná,ženezačali.Možnájetojen

urážlivýtermín,kterýtomusystémupřisoudilisocialističtínepřátelé.

MožnátobyljensamotnýKarelMarx,kdotentotermínvynalezlnebo

rozšířil.“

„Alepročbyltentermínpovažovánzapříhodný,ikdybymělojítjeno

urážku?“

„Tojetěžkéodhadnout,“řeklPetr.„Podívejmesenato…

Předpokládejme,žeexistovaltermín„kapitál“ažeoznačovalpenízea

výrobníprostředky.Atentokapitálbylvsoukromémvlastnictví

jednotlivců.Pakmohlititosoukromívlastnícibýtpojmenováni

„kapitalisté“.Řekněme,žetitokapitalistépoužívalisvůjkapitálktomu,

abyzaložilipodnikanajalipracovníky.Pokudmulidé,kteřítento

systémnemělirádi,začaliříkat„kapitalismus“,paktotooznačenímělo

implikovat,žesystémexistujeprimárněproobohaceníkapitalistů–a

tudížvykořisťovánínajatýchpracovníků.“

„Takžepokudobráncitohotosystémubylidostvelkýmiblázny,aby

užívaliMarxovatermínu,“zeptalseAdams,„dostalisedovážné

sémantickénevýhody?“

„Přesnětak,“řeklPetr–„nebomožnáne.Možná,žemohlihrdě

přijmouttentotermín,zamýšlenýjakourážku,aobrátithovesvůj

prospěch.Mohliříct:Oprávněněnazývátenášsystémkapitalismem,

jelikožtentosystémvedeknejefektivnějšíalokacikapitálu.Právěv

tomtosystémubudouvýrobníprostředkynejplnějivyužityksejmutí

namáhavéhobřemenezezadčlověkaabudedocházetkneustálému

zvyšováníproduktivitypráceatímilidskéhoblahobytu.…Ano,myslím,

žedokážemenaBolšenkovovupropagandunaléztdobrouodpověď.“

„Pakbychsezeptal–“začalAdams.

„Aletakébychommohliříct,“pokračovalPetr,„žeseBolšenkovzcela

mýlí,pokudmátermínkapitalismusnaznačovat,žejsoutopouze

kapitalisté,kdosinajímápracovníky.Jakmůžemevidětkaždýden,jsou

tonaopakčastopodnikatelébeznebojensmálemvlastníhokapitálu,

kteřísinajímajíkapitálzatržníúrokovoumíruaprácizatržnímzdovou

míru.Tibymohlibýtstejnětakobviněnizvykořisťováníkapitalistůjako

zvykořisťovánípracovníků,protožesekaždýpodnikatelsamozřejmě

snažínajmoutpráciikapitáltaklacino,jaktojenjde.“

„Nepřinutíjealevzájemnákonkurence,“řeklAdams,„platitzaprácii

kapitáltolik,kolikveskutečnostiplatí?“

„Přesně…“

RojebitevníchletadelseobjevilynadNantucketemazaútočilyna

místníletiště.VelícíplukovníktelefonovalnaMinisterstvoobranyve

Washingtonu…

PřístavvNewYorkuserovněžocitlpodprudkýmútokem.Vzlétly

rojestíhačů,abysesútočníkyvypořádaly.Mezitímstovkadálkových

bombardérůpřelétlanadpobřežníliniíamířiladáledovnitrozemí…

TelefonníoperátornaMinisterstvuobranyhlásil:„Kapitol

neodpovídá!“

„Nesmysl!Zkoušejtetodál…“

„Mášještěnějakédalšínámitky?“zeptalsePetr.

„Kdyžjsemvznášelpřipomínkyknašemunovémusystému,“

odpovědělAdams,„dělaljsemtospíšeproto,abychsiujasnilsvoje

vlastnímyšlenky,nežkvůliněčemujinému.Nemusímsnadříkat,že

navzdoryvšemtěmtopřipomínkámjsemnadšenýmobdivovatelem

vašehovelkéhoobjevu.“

„Jsiohromněvelkorysý.Alemusímopakovat,žetonebylanitakmůj

objev–“

„Začínámsimyslet,šéfe,žetoveskutečnostibyljedenznejvětších

objevů,kterýkdybyldánlidstvu.Právětentotižumožnilplné

zužitkovánívšechostatníchobjevůvevěděatechnice,kteréslibují

neustálepozvedatalespoňmateriálníbohatstvílidstva–“

„Nemluvmeomateriálnímčiekonomickémbohatstvísdespektemči

opovržlivě,“řeklPetr.„Materiálníbohatstvíjeto,cočiníveškerý

vědeckýakulturnípokrokmožným.Odněkoho,kohoplnězaměstnává

starostoholépřežití,nelzeočekávattynejvětšíduševnívýkony.“

„Stímsouhlasím,“řeklAdams.„Aprotovámneustálekladutyto

otázky.Ohromnáproduktivitajepouzejednímzvýsledkůnašeho

novéhosystému.Alecopokládátezajehoopravdovéjádro?Cojejeho

nejvnitřnějšímtajemstvím?“

„Jehotajemstvím?“opakovalPetr.Tatootázkahovelicezaujala.

Zvedlseazačalpokancelářichoditsematam.„Podívejmese…Jeho

tajemstvímjemožnáto,žechráníprávokaždéhojednotlivceponechat

sito,covyrobil.Jemuumožněnomítaponechatsiproduktsvépráce…

Množstvíhodnoty,kteroupřispělkprodukci.Účastnitsepouze

dobrovolnýchsměn.Dobrovolnásměnaimplikuje,žekaždástranacítí,

žejejímuskutečněnímzískávávětšíhodnotu,nežjakésezříká.Vnašem

systémujsouveškeréekonomickévztahydobrovolné.“

„Včetněvztahumezizaměstnancemazaměstnavatelem?“

„Ano.Vnašemsystémujevolbaproduktivnírolevzásadě

dobrovolnouvolbou.“

„Cokdyžalečlověknemážádnýkapitál,šéfe?“

„Množstvíkapitálu,kterýčlověkmánebokterésimůžepůjčit,

Adamsi,obvyklezávisínajehopředchozíchproduktivníchvýsledcích–

avžádnémpřípaděnepředstavujedeterminacijehorolev

ekonomickémsystému.Najatývedoucípodnikuneboněkteráz

filmovýchhvězdmohoumítobrovsképříjmy,ačkolivjsoupouhými

„zaměstnanci“,zatímcočlověk,kterýsinaúvěrotevřetrafikuči

benzínkunebojezdívlastnímtaxíkem,je„podnikatelem“,„kapitalistou“

čidokonce„zaměstnavatelem“,ačkolivmůžejehopříjembýtvelmi

nízký.Podleméhonázorujemarxistickérozdělení„zaměstnavatelů“a

„pracovníků“doantagonistickýchanesmiřitelných„tříd“nesmyslné.

Vztahmezizaměstnavatelemapracovníkemjevzásaděspoluprací;je

tovzásaděpartnerstvípřivýrobě.“

„Alenevznikajímezizaměstnavateliapracovníkyčastokonflikty

napříkladoto,jakébypřesněmělybýtplatyapodmínkyv

zaměstnání?“

„Samozřejmě,ževznikají;taktomujevevšechdlouhodobých

partnerskýchvztazích.Vmanželstvívznikajíkonfliktyoto,jaksebude

kterýzpartnerůpodíletnadomácíchpracíchacosebudepodnikatve

volnémčase;přičinnostirůznýchspolkůvznikajíkonfliktyoto,jak

budourozdělenynezbytnéúkolyacobudouspolkypřesněprovádět,

atd.Někdysetytoneshodypodařívyřešitdohodouakompromisema

někdysepartnerstvírozpadnou.Aleněcodocelajinéhojepovýšit

takovéindividuálníneshodynateoriinesmiřitelnéhotřídníhokonfliktu.“

„Cháputedydobře,šéfe,žetajemstvímnašehosystémujeto,že

veškeréekonomickévztahyjsouvněmvzásadědobrovolné?“

„Tojeurčitěsoučástítajemství,“souhlasilPetr,„ajednouzvěcí,

kterousetoliklišíodjakéhokolivkolektivistickéhosystému,aťužsemu

říkásocialismus,komunismus,centrálníplánovánínebonějakjinak.V

těchtosystémechjsouekonomickévztahyvpodstatěvynucené.Jsou

nadiktoványzcentra,zvrchu.Každýpakmusíhrátturoli,kterájemu

přidělena,jinakbysocialističtíplánovačinemohliprovéstsvéplány.Ale

–“

Nepřestalchoditsematam.Nebylsesvojíodpovědídocela

spokojený.Tajemství?Tajemství?Alejistě!

„Tajemstvímnašehosystému,“řeklnáhle,„tedypokudjetonějakým

tajemstvím,jesvoboda!Jednodušesvoboda!Dášlidemsvobodua

každýzačnedělatto,očemsimyslí,žeumínejlépe,neboto,očemsi

myslí,žemupřinesenejvíceprostředkůkeštěstí.Svobodakaždého

člověkavydělávatsinaživobytísvýmvlastnímzpůsobem;svoboda

produkovatto,cosipřejeprodukovat;svobodaponechatsito,co

vytvoří,čiseotopodělitneboněkohopodarovatvsouladusdiktátem

svéhovlastníhosvědomíanikolivdiktátemnějakéhobyrokrata;

svobodasdružovatse,skýmsipřeje;svobodadělatanapravovatsvoje

vlastníchyby–“

„Jestližejealevašímvelkýmnápademvjádrujednodušesvoboda–“

„Našímvelkýmnápadem,Adamsi!VelkámyšlenkaSvobodnéhosvěta!“

„Nevzpomínáteale,šéfe,natunoc,kdyjstekemněvpadnulpřímoz

Kremlu?Tenkrátjstesimyslel,ževašímvelkýmobjevemjesoukromé

vlastnictvívýrobníchprostředků!“

„Nodobrá…Soukromévlastnictvívýrobníchprostředků,Adamsi,je

určitěvelkoumyšlenkou.Alepouzejakoneoddělitelnásoučásttévelké

myšlenky,jížjesvobodajednotlivce.Pouzetehdy,kdyžjsouvýrobní

prostředkyvsoukromémvlastnictví,sijednotlivecmůžeponechat

plodysvépráce.Jedinětehdy,kdyjechráněnoprávojednotlivce

ponechatsiplodysvépráce,májedinecpodnětněcoprodukovat.

Jedině,kdyžmájednotlivecprávovlastnitvýrobníprostředky,má

možnostžítsisvýmvlastnímzpůsobem.Adokudnemátutosvobodu–

tutoekonomickounezávislost,tutosvoboduvydělávatsinaživobytí,

anižbymuselusilovatopřízeňstátualíbatbotybyrokratickéhierarchie

–pokudnemátutosvobodu,nemůžemítžádnousvobodu.Jelikož

svobodajenedělitelná.Svobodajejakoživétělo.Jestlichceš,můžeš

říci,žeekonomickásvobodajejenbřichemceléhotělasvobody.Ale

pamatujsi,žebřichospojujenohystrupem,břichozajišťujevýživu

celémutělu;pokudneníbřichonasvémmístě,pokudnenínaživu,

zdravéavcelku,pakmozeknemůžemysletaduchnemůžesnít–“

„Jestližejealesvobodahlavníctnostínašehosystému,“zeptalse

Adams,„nenítakéjehohlavnímohrožením?Nedaljstelidemsvobody

přílišmnoho?“

„Přílišmnoho?“

„Ano,šéfe.Dovoliljstelidemříkatapsát,cojenomchtějí.Ajakýje

výsledek?Využívajísvésvobodyprojevukneustálékriticevšehoa

všech.Kritizujíinašivládu.Kritizujíinášnádhernýnovýsystém,který

jimdaltutosvoboduprojevu.Dovoliljstejimkritizovatbezestrachuz

potrestání,bezestrachuoztrátusvéhozaměstnání,svéhoživobytí

nebošancenapovýšení.Atakkritizují.“

„Vypadátovskutkutrochuparadoxně,“řeklPetr.„Vítěznýsvětje

peklemnazemi;alenikdovněmsihonetroufneotevřeněkritizovat,

cožjepřesnějednaztěchvěcí,kteréznějdělajípeklo.Bacohůř,

všichni,kdojsouvněm,homusíneustáleveřejněchválit.Avýsledkem

je,ženěkteříhloupílidé,kteříneslyšínicjinéhonežchválu,simyslí,že

žijívráji.AveSvobodnémsvětě,kdemáme–alespoňpřitomto

srovnání–skutečnýráj,jesvobodakritizovat.Aněkteříhloupílidé,

kteřízevšechstranslyšíjenomkritikuazprávyotom,cosenepodařilo

asčímjsouproblémy,sizačínajímyslet,žemusížítvpekle,ačkolivna

tomnikdyvzaznamenanéhistoriinebylitakdobře,cosetýče

materiálníchikulturníchzdrojů…Přiznávámse,ženeznámodpověďna

tentoparadox…Snadjediněještěvícesvobody…“

„Ještěvíce?“

„Ano,Adamsi.Ještěvíce.Pamatuješ,jakbeznadějnědopadlmůj

pokuszavéstvestarémsocialistickémsystémusystémpolitické

demokracie.Nynísimyslím,ženazrávádobaprozavedenískutečné

zastupitelskévlády,jejížvůdcibudouvybíránilidmi,a–“

Náhlezaslechliburáceníletadel.Běželikoknu.

Zaznělaexploze.Potédruhá,hlasitější.Pakbyloslyšetvýstřely

protiletadlovýchdělanepřetržitýrachot.

„Bombardování!“vykřiklPetr.„Musímesespojitsministerstvem

obrany.Musímktelefonu…“

„Tojebláznovství!“vykřiklAdams.

Petrvyběhlzmístnosti.Tlakovávlnadetonacesnímmrštilao

podlahu.Ještězahlédl,jakstropnadnímpraská,rozevíráseapadá…

Ztratilvědomí.

Kapitola41

BYLhlubokopodvodouajenpomaluvyplouvalkhladině.…Oči

otevřelváhavěazpocitupovinnosti.

Nacházelsevpostelivholémístnostizalitéslunečnímsvitem.Vedle

jehopostelestálavysokátmavovlasádívkavbílésesterskéuniforměa

usmívalasenaněj.

„Mělijsmeovásobavy,VašeVýsosti.“

„Kdetojsem?“

„Nemělbystemluvit.JstevnemocniciPetraUldanova.Byljste

několikdnůvbezvědomí.“

Chtělněcoříct,alepoložilamuprstnarty.

„Náletyskončily.Způsobilymnohoškody,aleministrAdamsříká,že

tonebylonicfatálního.…Ano,ministrjevpořádku.Spadlnaváscelý

Bílýdům,šéfe,aleEcho–tedyAdamse–vykopalibeznejmenšího

škrábnutí.Jednaztěchpodivnýchvěcí.…MinistrAdamsteďřídíválku

avzkazujevám,žesionicnemátedělatstarosti.…Vrchnídoktortrvá

natom,žesenesmítezabývatválkou,dokudvámtonepovolí.“

„Jakdlouho…tobudetrvat?“Jehohlasmuznělzvláštně.Mluvenímu

dráždilohrdlo.

Znovumudalaprstnarty.„Nemělbystesepokoušetmluvit,šéfe.

Musíteteďbýtposlušnýmpacientem.Nechtestarostinanás.

Odpočívejte,aťsebrzyzotavíte.“

Odešlaodpostele.Jehoočisledovalyjejíladnépohyby.

„Teďdovászkusímedostatnějakouvýživu.Tohlejepomerančová

šťáva.“Vidělkonecohnutéskleněnétrubičky,kteroumuobratně

vsunulamezirty.Polykánípronějbylobolestivé,alechuťpomerančové

šťávybylanádherněuspokojivá.„Teďsicucnětetohohle.“Bylato

nějakátekutinabezchuti,pokteréusnul.

Kdyžseprobudil,sestrasenadnímsúsměvemskláněla.

„Nachvílijsemsizdřímnul…“

Zasmálase.„Spaljstepatnácthodin!Bylatadynočnísestra,už

odešla.Mělibychomdovásdostatnějakousnídani.“

Opětmudoústdalaskleněnoutrubičku.Líbilsemujemnýdotyk

jejíchprstůnajehortech.

Pohlédldolůnapostel.Celéjehotělobylozafačované–hlava,hruď,

nohy.Údymělzavěšenynařemenechaprovazechjakouloutky.

„Vypadámdostsměšně.“

„Vypadátedobře.“Usmálase.„Anemělbystemluvit.Jájsemvaše

dennísestra,jakužjsteasiuhodl.JmenujiseEditRobinsonová…“

„Edit?“

„Ano…Jetoprováspřekvapení…?“

Polklsvojitekutousnídaniazaseusnul.

Všichniokolonějudržovalitichoukonspiraci.Nikdomuneřekl,jak

válkapostupuje.Neustálemudávalianestetikaapráškynaspaní,takže

sinedokázaludržetpřehledotom,kolikčasuuplynulo.Každýdenmu

doktoři,EditRobinsonováadalšísestryříkali,jakskvělesivede.Každý

denvolalAdamsaujišťovalho,ževálkaprobíhádobřeažesinemusís

ničímdělatstarosti.

„SestroRobinsonová!“

„Ano?“

„Nebudetivadit,kdyžtibuduříkatEdit?“

„Budemictí,šéfe.“

„Víš,obvykleměoslovujíVašeVýsosti.“

„Jávím…SlyšelajsemEcho–promiňte,ministraAdamse–říkatvám

šéfeazdálosemitopřátelštější.Nechtělajsembýtneuctivá.Všichni

jsmenavásmocpyšní,šéfe.“

„My?“

„Ano.VšichniveSvobodnémsvětě.“

„Ach.“

Chvílimlčel.

„VyříkáteministruAdamsoviEcho?“

„Tojepřezdívka,kteroumudalynoviny.Myslím,žeteprve

nedávno…“

„Ajaksetomohlostát?“

„Jetozkratkaproministraproekonomiku.Apak…Spoustalidísi

myslí,žejeozvěnouvašichnázorůapolitikemažeteďprostějednáza

vás.Nemyslímsi,žebytolidézamýšlelipoužívatposměšněnebo

nepřátelsky.MinistruAdamsovitonevadí.Žertujeotom…Jeto

zlatíčko.“

„Totedyje.“Bylpřekvapen,žesemudohlasuvloudilotrochu

popuzeníažárlivosti.

Uplynulytřiměsíce,nežmusundalisádrovýkrunýř.Mohluž

postupnězačítchodit,ikdyžoberlích.Bylomuřečeno,žesepodalších

třechměsícíchrekonvalescencebudemocivrátitkesvépráci.

Souhlasilstím,abyhovzalidojehostaréhodomunaBermudách,

ovšempodpodmínkou,žesestraRobinsonovápůjdesním.Přidělilimu

doktora,dvědalšísestryaslužebnictvo.

Ostrovbylještěpříjemnější,nežjaksihopamatoval,amořebylo

neuvěřitelněmodré.

Jehosílasemupostupněvracela.Poněkolikadnechužmohlchodit

bezberlí.

EditRobinsonovámupovečerechpředčítala.Začalochutnávatněco

zkulturníhoovocesvéhonovéhosystému.Protožejehoreformy

zbavilyzápadnípolokoulihrůzapronásledování,objeviloseněkolik

starýchburžoazníchknih,kteréodvážnípředkovéukrylipřed

všepohlcujícímihranicemi.

Všebylosamozřejměpsánovestarýchjazycích,kteréaleučenci

trpělivěluštiliapřekládalidomarxanta.Zatímbylypřeloženykusyděl

třídávnýchburžoazníchautorů–WilliamaShakespeara,Jane

AustenovéaMiguelaCervantese.EditRobinsonovásPetremnejprve

procházelarományAustenové,kteréproněbylyryzímpotěšením.Petr

siuvědomil,žeprozáchranuděltěchtoautorů–ačkolivjejichdíla

neneslažádnékonkrétnípoliticképoselství–někdoriskovalmučenía

životycelýchrodin,atojenvnaději,ženěkdyopětspatřísvětlosvěta.

Nebylolepšíhozpůsobu,jakprojevitodvahu,pomyslelsi.

Někdy,kdyžmučetla,sejehomyslodpoutalaodvýznamuslova

místonějnaslouchaltónuhlasu,sledovaljejípohybyapostavu.Zjistil,

žejiporovnává.TatonováEditbylatakpřímočará,takotevřená,tak

sebejistá.Cobydalzato,kdybyvidělstejnýpohledvočíchtéstydlivéa

bojácnéEdit,kterouztratil!

Apaksipomyslel:Tohleveskutečnostinenírozdílmezidvěma

ženami.To,covidím,jerozdílmezidvěmasvěty!

Podesetitýdnechnaostrověsejižcítilbýtdostsilnýnato,aby

znovuusedlkeklavíru.JakhrálHaydna,Mozarta,Bacha,Brahmsea

Schuberta,EditRobinsonovápoznamenala:„Jetoškoda,šéfe.Člověks

takovýmtalentem–kterýdovedetakkrásněhrát–mrhásvýmčasemv

politice!“

Tentoklidnýživotbyltakpříjemný,žetéměřzapomnělnaprobíhající

válku.Nikdyalenedocela.Skaždýmdalšímdnemtakécítilurčité

vzedmutípocituodpovědnosti.Nakoncidesátéhotýdneřekl

doktorovi:„Jestliseměpokusítezadržetdéleneždopříštíhotýdne,

nebudusejižvašimipříkazyřídit.“

OdeslalAdamsovizprávu,žesevrací,abypřevzalvedení.

TenvečermuEditřekla:„Doktorpovídal,žesechcetevrátit.“Její

pohledbylsklopenýkzemi.Poprvésenedívalapřímonaněja

neusmívalase.

Daljíjednurukunarameno,druhourukoujízvedlbraduapodívalse

jídoočí:„Chtělbychtiříct,Edit,kolikpromětvojepéčeznamenala.Jsi

výbornousestřičkou…Víš,jednohodnesteboubudenějakýmužvelmi

šťastný…“

Náhlevěděl,žejimilujeažetenmuž,kteréhomyslí,jeonsám.

Adamszvládalvojenskéoperacevelmidobře.SílySvobodnéhosvěta

sejižzachytilynapředmostívIrsku.Rozšiřovalyseaprobíhalo

budováníleteckýchzákladen.Převzalyiniciativu.

Nadomácífrontěalebylaekonomickásituacechaotická,cožmohlo

ohrozitdalšívojenskýpostup.Cenyvšechvěcísetéměřzdvojnásobily.

Jinécenybylynadřívějšíchúrovních,alevtěchtopřípadechbylozboží

vzácnéatéměřnezískatelné.Nezbytnáválečnáprodukcetrpěla

výpadkykvůlinevyváženostivýstupůakvůliúzkoprofilovým

komoditám.Zdálose,žedocházíkvelkémuplýtvání.

Petrsenejprvesnažilobjevitdůvodytohovšehosám.Potompožádal

Adamseovysvětlení.

„Začněmespenězi,“řeklPetr.„Kdejsouvšechnyzlatémince?Zdáse,

žedocelazmizely,anynívšudevidímjenpapírovécertifikáty,které

držitele„opravňují“požádatozlato,kteréaleveskutečnostinikde

nedostane.“

„Tosestaloposériiopatření,“řeklAdams.„Myslím,žesoučasné

uspořádáníjeveválcevhodnější.Zaprvéseminezdálobezpečné

nechávatzlatovrukouveřejnosti.“

„Proč?“

„Mohlabyhohromadit.“

„Atosedělo?“

„Ne,alemohlotokaždouchvílipropuknout.Zlatojeválečná

komoditaavšechnyválečnékomoditybymělybýtvrukouvlády.“

„Pokračuj.“

„Nejdřívmipřišlonelogické,šéfe,abyzlatéminceraziliajejich

hmotnostaryzostověřovalisoukromízlatníci.Toseminezdálobýt

dostatečnouzárukouproty,kteřítytomincepřijímali.Pověstzlatníka

mohlabýtjenmístníanezaručená,takžebypříjemcemohlbýtnucen

dávatmincepřezkoušet…“

„Nebylaaleveskutečnosti,“přerušilhoPetr,„tatočinnostnáhodou

stálevícevrukoujenněkolikavelkýchadobřeznámýchspolečností?A

nebylotopřesněto,žetytospolečnostimělycelosvětovoureputaciv

přesnostiaintegritě,sjakoumincedělaly,díkyčemubylyjejichmince

nejrychlejiakceptovány?“

„Zkrátkajsemměldojem,“řeklAdams,„žebyražbamincínemělabýt

ponechánavsoukromýchrukou.Udržovánítvrdéajednotnéměnyje

podleméhonázoruočividněvládnífunkcí…“

„Dobrá,cobylodál?“

„Přikázaljsem,abybylyvšechnymincepřetaveny,převáženyaznovu

vyraženysvlastnímvládnímznakem.Díkytomuvzniklazcelajednotná

–atakysimyslím,žedalekohezčí–měna.Najaljsemprvořadérytce…“

„Tomůžešpřeskočit.“

„Nu,poté,cobylyvyraženyvšechnymince,zdálosemizbrklévracet

jezpátkyjejichvlastníkům,kteříbyjemohlihromadit–místotoho,aby

jevyužili.Zlatojejednouzválečnýchzbraní,atakbymělobýt

povolánopodobutrváníválky.Napadlomětedy,žebudestačit,abysi

majitelé,kteříodevzdalisvézlatémince,nechalistvrzenkynazlato!

Tyhlestvrzenkypředstavujísamotnývládníslib.Acomůžebýt

bezpečnějšíhonežvládníslovo?Stačilotedystanovit,žetytostvrzenky

budoupřevoditelné…“

„Pokračuj.“

„Vyměniljsemdržitelůmstvrzenektypůvodnízanové,kterénejsou

splatnékonkrétnímučlověku,aledržiteli.Amusímříct,žejsemty

stvrzenkyudělaldocelatrvanlivéapěkné.Jsounaprvotřídnímpapířea

snádhernýmirytinami,takžejenejdesnadnopadělat…“

„Aslibujísplatitskutečnézlatonapožádání?“

„Přesně!Jsoujakostvrzenkyzúschovnyzavazadel!Jenjsem

samozřejměvydalpříkaz,abynikdoskutečnézlatonedostal,dokud

válkaneskončí.“

„Tovidím.Nikdosetaknemůžedostatkesvémumajetku,dokudty

neřekneš.“

„Játenhlemajetekchráním,šéfe.Lépe,nežjakbytodokázalisamotní

vlastníci.Nechaljsemvybudovatohromnýpodzemnítrezoruprostřed

kontinentu,poblížWinnipegu,kterývojácihlídajídneminocí.“

„Jinýmislovyjsidalvšechnanaševejcedojednohokošíku.Teďmůže

Bolšenkovposlatvýsadkářenajednomísto,kdenajdouvšechnonaše

zlato,místoabyhomuselihledatpo200000000lidí,znichžbykaždý

mělsvojivlastnískrýš.“

„Tenhleargumentnepřijímám.Já…“

„Vraťmesekvěci.“

„Dobrá.Zkrátkaseukázalo,ževálkajehodněnákladnýpodnik,šéfe.

Potřebovaljsempenízeapotřebovaljsemjerychle.Takměnapadl

nádherněprostýzpůsob,jaktentoproblémvyřešit!“

„Ano?“

„Zkrátkajsemvydalvícstvrzeneknazlato!“

„Protičemu?“

„Protiničemu.Conatomzáleží?Stejnělidézlatonemohoudostat!A

novéstvrzenkyobíhajíjakopenízestejnějakostaré.Avparitěknim.“

„Protožejsijejichpřijímánívparitězavedlzákonem.“

„Samozřejmě.“

„Cosestane,Adamsi,nakonciválky,ažsidržitelétěchtopapírových

penězpřijdouvyzvednoutsvojezlato?“

„Nemyslímsi,žepřijdouvšichninajednou.Pročbyměli?Papírdnes

obíhástejnějakozlatoajestejněširocepřijímaný.Navícjelehčía

snadnějisesnímmanipuluje.Nepotřebujemestoprocentnízlatékrytí,

protoženikdynedojdektomu,žebysizlatopřišlivyzvednoutvšichni.“

„Bezpochybybytotakbylo,kdybychommělistoprocentnízlaté

krytí,“řeklPetr,„avšichnibyotomvěděli.Pakbysmohlříct,žesipro

zlatonepřijdou.Lidébyseneobtěžovalisezlatem,dokudbysibylijisti,

žehomohoudostat.“

„Přesně!“vykřiklAdams.„Nevidíte,okolikúspornějšíjetenhle

systém?Myslím,žejsempřišelnaúžasnounovoumonetárnítechniku,

kteráje–jakpředpokládám–srovnatelnásvašímvynálezemsystému

svobodnéhopodnikání!“

„Jenokamžik,“pokračovalPetr.„Jepravda,žebylidénežádalizlato,

dokudbymělijistotu,žehomohoudostat.Alezačalibyhožádatv

okamžiku,kdybyotommělipochybnosti.Tysámtopřecevíš,jinakbys

lidemnezakázalchtítsvézlatonebojimhoneodmítalvyplatit.Když

vydáš200nárokůnazlatégramyoprotipouhým100skutečnýmzlatým

gramům–alidévědí,žetakovásituaceexistuje–paksikaždýdržitel

nárokuuvědomí,žepouzestoprvníchbudeuspokojeno.Všichnibudou

pospíchat,abybylimezitouprvnístovkou,atvojenováúžasná

technikasezhroutí.“

Adamsbylněkolikminutzticha.„Prostějsemmuselzískatpeníze,“

řeklnakonec.

„Nemyslíšsi,žejenepoctivévydávatnárokynazlatoproti

neexistujícímuzlatu?“pokračovalPetr.„Kdybytotéžudělalsoukromník,

uvrhlbyshodovězeníjakopodvodníka!“

Adamsvypadalhluboceraněn.„Nemyslímsi,žejsoutytodvapřípady

srovnatelné.Vládamápravomocvybíratdaně,čímžsedostaneke

zdrojům,kterépotřebuje,abypoválcesplnilasvojezávazky.Musíme

tuhleválkuvprvnířaděvyhrát,aprotosepotřebujemedostatk

penězůmtímnejrychlejšímzpůsobem.Mimotosimyslím,žebychom

tuhlevěcsezlatemmohlizměnitnasvéhodruhufikci.Kčemuje

vlastnězlatodobré?Zlatasenikdonenají.Pročbylidénemělimísto

tohochtítpapír,kterýobíhájakopenízestejnětakdobře?“

„Stímhleargumentembysmohlzbavitlidičehokolivnazákladě

tvrzení,žesechovajíiracionálně,pokudtochtějímít.“

„Alenenítahletouhapozlatějenhloupýmpředsudkem…?“

„Nebuduplýtvatčasemnato,abychsedohadovaloúdajné

iracionalitěpřáníjinýchlidí,“přerušilhoPetrostře.„Ukážutizkrátka

praktickédopadytoho,cojsiprovedl.Cenyzbožísejižtéměř

zdvojnásobily…“

„Tojekvůlinedostatkuzboží,zakterýmůževálka,“řeklAdams.

„Mysleljsemsi,žetořekneš,“odvětilPetr.„Aletojepravdoujenpro

několikspecifickýchkomodit.Jetojenmaláčástobecnéhovysvětlení.

Lidénemohounabídnoutvícepenězzaveškerézboží,pokudneexistuje

vícepeněz,kterébysedalynabídnout.Vraťmesektomu,očemjsem

předpokládal,žejsmesenaučilipředněkolikalety.Cojecena?Jeto

poměrmezihodnotoukomodityahodnotouměnovéjednotky.Pokudje

měnovoujednotkougramzlata,pakjetakzvanácenaurčitého

obchodníhoartikluvztahemmezihodnotoutohotoartikluahodnotou

gramuzlata.Pokudbudezajinakstejnýchokolnostíartiklvzácnější,

jehocenastoupne.Pokudseovšemzvýšínabídkapeněžníchjednotek,

jehocenatakéstoupne,anižbyartiklbylvzácnějším,protožejeto

hodnotapeněžníjednotky,kterášladolů!“

„Mátetímnamysli,“řeklAdams,„žekaždácenaveskutečnostiodráží

dvěvěci–nejenhodnotukonkrétníoceňovanékomodity,aletaké

hodnotuměnovéjednotky,vekteréjeoceňována?“

„Přesnětak,“řeklPetr.„Každácenajepoměremmezidvěma

hodnotami.“

„Tojedoceladůvtipnýzpůsob,jaksenatodívat!“

„Nenítovůbecnicdůvtipného,“řeklPetr,odvrhujíckompliment.„Je

tovlastnostveškerýchměření.Kdyžříkám,žedélkametrujesto

centimetrů,mluvímopoměrumezimetremacentimetrem.Atento

poměrbybylbezvýznamný,kdybyobědélkynezůstalystejné.

Řekněme,žejetahlekancelářšestmetrůširokáažetypříštítýden

vydášrozkaz,žemetrmájenpadesátcentimetrů.Pakbykancelářbyla

širokádvanáctmetrů,anižbyseovšemreálnězvětšila.“

„Tobynebylšpatnýnápad,“řeklAdamsspotutelnýmúsměvem.„Tak

bysevšechnymístnostizdálybýtvětší.“

„Astejnýmzpůsobemsníženíhodnotypeněžníjednotkyvyvolázdání,

žesepříjmyvšechlidízvýšily.Lidésetímnechajíoklamat.Podívejsena

to,cojsiveskutečnostiudělal.Zdvojnásobiljsimnožstvípeněz,čímžjsi

téměřzdvojnásobilcenyzboží,protožehodnotapeněžníjednotkyje

přibližnějennapoloviněpředchozíúrovně.Kdybyszvýšilnabídkuobilí,

snížilbyshodnotukaždéhojednotlivéhometrákuobilí.Jetadyjiný

způsob,jakdosáhnouttéževěci.Můžešnaburzeprodatnakrátkoobilí,

kterénemášakterénakonecnedoručíš.Tímdočasnězvýšíšzdánlivou

nabídkuobilínatrhuasnížíšjehocenu.Nebomůžešvydatcertifikáty,

nazvatjeekvivalentemmetrákůobilíavšechnypřinutit,abyjejako

takovépřijímali.“

„Alezískaljsemtakpenízeprovládu.Získaljsempeníze,abychom

mohlivéstválku!“protestovalAdams.

„Udělaljsitotakovýmzpůsobem,“řeklPetr,„kterýnarušil

ekonomickévztahy,podvedllidizávislénafixníchpeněžníchpříjmecha

odměnilnebopoškodillidibezjakékolivvazbynato,nakolik

produktivněpřispěli.Atakjsipomohlzdiskreditovatsystémziskůa

ztrát,prokterýjsmeriskovaliživoty…“

Zarazilse.

„Cochcetedělatteď?“zeptalseAdamstiše.„Chcetestáhnout

všechnynadbytečnépenízezoběhu?Tobyuprostředválkyvyvolalo

paniku.“

„Mášpravdu,“souhlasilPetr.„Cenybyklesly,ziskovémaržeby

zmizely,výrobcibyzavřelisvojeprovozy,podělnícíchbysechtělo,aby

souhlasilisesníženímmezd,anižbychápaliproč,vzniklaby

nezaměstnanost,nespokojenostahořkost,vzniklybynové

nespravedlnosti,anižbymuselodojítknápravětěchstarých.…Ne,

nemůžemestáhnoutpenízezoběhu.Aletojejendalšídůvod,pročdo

něhonemělybýtvprvnířaděpuštěny!“

„Cotedyzamýšlíteudělat?“zeptalseAdams.

„Alespoňpřestanemevydávatdalšípeníze,Adamsi.Alespoň

zmrazímemnožstvípenězvoběhu.Můžemezvýšitdaněavydat

dluhopisy,kterésilidékoupízesvýchúspor…“

Zazvoniltelefon.ByltoministrobranyHamilton.

„NašesílyseprávězmocnilyletištěpředEdinburghem,šéfe!

Předpokládáme,žedotýdneobsadímeceléSkotsko!“

Kapitola42

„JEmitolíto,“řeklAdams,„aleaťužzpůsobilozvýšenícencokoliv,

alespoňjsemvyzkoušelvše,abychtozastavil.Zavedljsemnapříklad

cenovéstropynazbožínezbytnékživotu–“

„Ktomusedostaneme,“řeklPetr.„Nejprvesivezměmepřípad

hovězího.“

„Jsemrád,žejstevybralhovězí,“řeklAdams,„protožetamjsem

postupovalvelmisměle.Pamatujetese,žepředválkoustálohovězíjen

50centůzakilogram?Nechaljsemhozdražitažnadvojnásobek–na

jedengramzlata.Pakjsemjednal.Nařídiljsemmaximálnícenuopět50

centůzakilogram…“

„Proč?“

„Protožechtítgramzlatazakilogrammasajeohavnost.“

„Proč?Protožesiszvyklnacenupouhých50centůzakilogram?“

„No…Částečněproto.Aleprodavačihovězíhoseztésituacesnažili

těžit.“

„Vícnežvšichniostatní?Nezvýšilysevprůměruvšechnycenyna

dvojnásobek?Nezdvojnásobilysemzdy?Nezdvojnásobilasevětšina

příjmů–měřenotvojínovou,levnějšíměnovoujednotkou?“

„Alehovězíježivotnínezbytností!Chudísinemohoudovolitplatit

gramzlatazakilogramhovězího!“

„Zkusmesitoanalyzovat,“řeklPetr.„Zkusmenejprvezjistit,proč

došlokezvýšenícenyhovězího.Dívaljsemsenačíslaazjistiljsem,že

nežjsizačalurčovatjehocenu,produkceanabídkahovězíhose

nesnížily.Jehocenasetedynezvyšovalaztohodůvodu,žebyhovězí

bylovzácnější.Zvyšovalaseproto,žejsisnížilhodnotuměnové

jednotkyvytištěnímvětšíhomnožstvípeněz.Nafouklsipeněžnízásobu.

Nafoukljsijinikolivvětšímmnožstvímzlata,aletím,žejsiji

napumpovalvzduchem.Správnýnázevtohotoprocesubytedybyl

peněžníinflace…“

„Tojedobráfráze,“řeklAdams,„alenemátonicspolečnéhos

konkrétnímproblémem,kterýjsemmuselřešit.Chudísizkrátka

nemohoudovolithovězízacenujednohozlatéhogramu.“

„Mohlisihodovolitzacenu50centů,nežinflacezačala?“

„Možnámohli.“

„Alepoté,coinflacezačala,majílidévesvékapsevprůměrudvakrát

tolikzlatýchgramůcopřední.Cenyostatníchvěcísezdvojnásobily,

takžeprodávajícímělitakédvakráttolikzlatýchgramů.Amzdyapříjmy

chudýchse–stejnějakomzdyapříjmyvšechostatních–takétéměř

zdvojnásobily.Chudýčlověksepřinákupuhovězíhotaknemusí

vzdávatvětšíhoprocentazesvýchpenězasvýchpříjmů,jakéhose

muselvzdátdříve.“

Adamsvypadal,žeotomusilovněpřemýšlí.Neodpověděl.

Petrpokračoval.„Tím,žejsistanovilcenuhovězíhona50centůpoté,

cosepříjmyaostatnícenyzdvojnásobily,jsidosáhlpřesnětéhož,jako

kdybyspředinflacíarbitrárněomezilcenuhovězíhona25centů.“

„Snažiljsemsechránitlidipřednásledkyvysokýchcen,“trvalAdams

nasvém.

„Snažilsesochránitveřejnostpředdopadypeněžníinflace,kteroujsi

tysámzpůsobil,“odvětilPetr.

Adamsbylopětnějakoudobuzticha.„Pořádsimyslím,žesichudí

nemohoudovolitplatitgramzlatazakilogramhovězího,“řeklnakonec.

„Hovězíbykupovalijenombohatí.Pročbyjenombohatímělimít

všechnohovězí?“

Petrsipovzdechl.

„Zkusmetoještějednou,“řekl.„Přikázaljsisnížitcenuhovězíhoz

jednohogramuzlatana50centů,abysivícelidímohlokoupithovězí.

Správně?“

„Správně.“

„Aleipřiceně50centůzdeexistujílidé,kteřímajípocit,žesi

nemohoudovolittolikhovězího,kolikbychtěli.Pravda?“

„Pravda.“

„Takpročjsinestanovilcenuna25centůzakilogram?“

„Alecenanebyla25centů.Cenabyla50centů,takžejsempovažoval

50centůzaspravedlivoucenu.“

„Protožetobylacena,nakteroujsibylzvyklý.Jespravedlivoucenou

tacena,nakterousizvykneš?“

Adamsneodpověděl.Petrpokračoval:

„Aikdybyscenusnížilna25centů,stálebyexistovalinějacílidé,kteří

bysinemohlidovolitkoupittolikhovězího,kolikbychtěli.Jakoukoliv

cenubytedyněkteřílidépovažovalizapřílišvysokou.Takpročrovnou

nenaříditvýrobcůmhovězího,abymasorozdávalizadarmo?Nebyloby

tologickýmvyústěnímprincipu,podlekteréhojsijednal?“

„Jenomvpřípaděvybranýchvěcínezbytnýchkživotu.“

„Tobyalebylovýbornýmpodnětemprovýrobce,abysejichsnažili

vyrobitconejvíce,že?Podívejmesenadalšíimplikacetvého

argumentu.Jaknášsystémvolnéhopodnikánífungujeadíkyčemu

funguje?Dohodlijsmese,žekaždýčlověkmánároknasvůjvlastní

produkt–nahodnotusvéhopříspěvkukcelkovémuproduktu–aže

každýčlověkdíkykonkurencinatrhudostaneprávětolik.Pokud

produkujihovězízatržnícenujedengramzlata,pakmákdokoliv,kdosi

myslí,žehodokáževyprodukovatlevněji,možnosttozkusit.Kdokoliv,

kdosimyslí,žemámzhovězíhopřílišvelkézisky,můžeopustitsvoji

vlastnípráciajítdělattumoji.Azatímcojádostávám100centůza

kilogramhovězího,tydostáváš25centůzakilogrambrambor.Čilise

vlastněvyměňujíčtyřikilogramybramborzajedenkilogramhovězího.

Avdelšímobdobíbudetentopoměrexistovatproto,žesenákladyna

produkcijednohokilogramuhovězíhorovnajínákladůmnaprodukci

čtyřkilogramůbrambor.Nyníalepůjdekolemúředníkanařídími

vyměnitpouzedvakilogramybramborzakilogramhovězího…“

„Nebobymohlsnížitvšechnycenystejně,“řeklAdams,„azachovat

taksměnnépoměry…“

„Pokudbytotakudělal,čehobytímdosáhl?Tímbypřecesnížil

příjmylidístejně,jakobysnížilceny!Apokudbysetvojibyrokraté

navícsnažilizachovávatpřesněstejnépoměry,jakéexistovalypřed

vypuknutímválky,takbytímzdrželinebozamezilipřesnětěmzměnám

vestruktuřevýroby,kteréjsounejpotřebnější.Dnessepřecemusíme

snažitmaximalizovatvýrobuválečnéhomateriáluaomezitprodukci

tohozboží,kterélidéchtělivdoběmíru.Anejrychlejitohodosáhneme,

kdyžučinímeziskyzvýrobyválečnéhozbožíatraktivnějšímiaziskyz

výroby„mírovéhozboží“méněatraktivními.Tobytakébrzyv

odvětvíchvyrábějícíchválečnézbožípřineslovyššímzdynežv

odvětvíchvyrábějícíchcivilnízboží.Atoholzenejrychlejidosáhnouts

flexibilnímsystémemcenamezd,anikolivpřiarbitrárnězafixovaných

cenáchamzdách.“

„Alešéfe,jájsemsesnažilzafixovatcenyjenuněkolikavybraných

komodit…“

„Vpořádku,Adamsi,taksektomuvrátíme.Snažilsespřinutit

některékonkrétnívýrobceprodávatzaméně,nežkolikbylajejich

předchozírelativnímírazisku,nebomožnádokoncezaméně,nežbyly

jejichvýrobnínáklady.Snažilsesjepřinutitkesměně,vnížbydostali

jenpolovinurelativníhodnotytoho,covyprodukovali.Překvapujetě

pak,žejsijenzpůsobilvětšínedostatekhovězího?Byljsipřekvapen,

kdyžpraktickyzmizeloztrhu.Diskriminuješprávětuskupinuvýrobců–

“

„Mělibybýtdostatečněvlastenečtí…“začalAdams.

„Jednodušebynemohliprodukovat,anikdybychtěli,“odvětilPetr.

„Ztrátybyjenakonecpřinutilyukončitvýrobu.Tvojedobřemíněná

snahatakobtěžujeprávětyvýrobce,kteřívyrábítonejpotřebnější

zboží,avznikánedostatekprávětěchnejdůležitějšíchvěcí.Snížením

cenunezbytnostíjsisnížilmíruziskupřijejichvýroběapovzbudiljsilidi

ktomu,abysepřesunulidojinévýroby,kdemohouzrealizovatvyšší

zisk!“

„Všichnibyalemělibýtspokojenispřiměřenoumírouzisku!“trval

Adamsnasvém.

„Achano,“pokračovalPetr.„Atoměpřivádíkdalšívěci.Vidím,že

sessnažilkontrolovatzisky.“

„Tojsemsesnažil,“řeklAdamshrdě.„Nenechámpřeceněkohoztéto

válkyprofitovat,kdyžostatníriskujíaztrácejíživoty…“

„Rádbychzavedlrovnostobětívtétoválcestejnějakoty,“odvětil

Petr.„Naneštěstítotakveválcenechodí–cožjepřesnětendůvod,

pročseválcevyhnout,pokudjetojentrochumožné.Nelzeočekávat

rovnostaspravedlnostodněčehotakového,jakojeválka,kteráspočívá

pouzevdestrukci,násilíamoci.Veválcemůžebýtjenjedinývelitel;v

plukumůžebýtpouzejedinýplukovník;vrotěpouzejedinýkapitán;v

četěpouzejedinýseržant.Jedenmužpřijdeoživotasedmpřežije–

nemůžeštozařídittak,abykaždýpřišeljenoosminuživota.Jedenmuž

přijdeonohuapětzůstanevcelku–nemůžeštovyrovnattím,žeby

každýpřišeljenočástchodidla.“

„Aleziskyjsouněco,comůžemevyrovnat.“

„Podívejmesenavýsledkypokusuozavedení.Prvnívěcí,kteroujsi

udělal,kdyžválkavypukla,byloto,žejsidaldodavatelůmválečného

zbožícenuvypočítanouzjejichnákladůpluspětprocentčistéhozisku–

“

„Pětprocentbylodost.“

„Acobylovýsledkem?Výsledkembyloohromnéplýtvánívevýrobě.

Místoténejvyššíhospodárnostiaefektivityvalokacivzácnýchzdrojů

jsidostalvědomouextravaganciazáměrnouneefektivitu.“

„Alejakvyotomvíte?“zeptalseohromeněAdams.„Nedovoliljsemo

tomniczveřejnit,protožebytomohlodemoralizovatválečnéúsilí.Kdo

vámotomřekl?“

„Nikdo,“odpovědělPetr.„Nemuseljsemseptát.Nicjinéhoani

nemohlonastat.Tyjsitotižobrátilveškerétržnípodněty.Místo

penalizaceplýtváníjsihozačalodměňovat.“

„Povoliljsemjenomrovných5procent–“

„Přesně.Apřehlédlsizákladníaritmetiku.Pokudbylytovárníkovy

výdaje100gramůzlatanavýrobníjednotku,mělzisk5gramůzlata.

Pokuddokázalsnížitsvojenákladyna80gramůzlata,jehozisksesnížil

na4gramyzlata.Jinýmislovybylpenalizovánzaefektivitusnížením

zisku.Jinýmislovykdyžzvýšilefektivituprodukce(auvolniltakvíc

vzácnéhokapitáluaprácedojinýchvýrob),bylpenalizovánsnížením

zisku.Kdyžalezdvojnásobilsvojevýrobnínáklady,zdvojnásobilsvůj

zisk.Kdyžzařídil,abyjehojednotkovévýdajebyly200gramůzlata,

mohlzískat10gramůzlatamístopěti–“

„Aletenhlesystémjsemopustil,jakmilejsemtovšechnozjistil,“

protestovalAdams.

„Ačímjsihonahradil?“

„Nahradiljsemhosystémem,vněmžvládazískávádvojímzpůsobem.

Kontraktjenejprvevyjednánpřipevnéceně,kterájeprovšechny

stejná.Topředstavujestropproziskytovárníků,apokudjejichnáklady

přesáhnoupůvodnívyjednanoucenu,majísmůlu:Přijdouorozdíl.

Zatímco–atobylpodleméhomíněnígeniálnítah–pokudjejehozisk

přílišvelký,zasáhnemeadojednámenovousníženoucenu.“

„Coje„přílišvelký“zisk?“

„Dopředutoneříkáme,aleužserozneslo,žecokolivnad6či7

procentziskunajednotkubudepovažovánozanadměrné.“

„Připouštím,žetenhletvůjsystémjealespoňméněšpatnýnežten

první,“řeklPetr.„Alepodívejmese,covněmnastane.Vládníúředník

zjistí,ženěkdomá8procentníjednotkovýzisk.Jaképodnětymápak

výrobceproto,abysnižovalnákladynavýrobu?Jaképodnětymák

tomu,abyvyrábělnapříkladgranátyekonomičtěji–tak,abyjichmohl

vyrobitvícenebouvolnitčástpracovníchsilprovýrobujiného

válečnéhomateriálu?“

„Pokudjeskutečnýmvlastencem–“začalAdams.

„Pokudjeskutečnýmvlastencem,budesnižovatnáklady,ikdyžsitím

způsobíztráty.Alepokudneníopravdovýmvlastencem,neudělánic,

protožebysejehopříjemzvýšenímefektivitynijaknezlepšil?“

„Tojepravda,“přikývlAdams.

„Jinýmislovyjestlimápolovinanašichválečnýchdodavatelů

skutečnévlasteneckécítění,budouseneustálesnažitzefektivňovat

výrobu,ačkolivkvůlitomubudouztrácetpeníze;zatímcodruhá

polovina,kteránenískutečněvlastenecká,budenadálevyrábět

extravagantněaplýtvatnezbytnýmizdroji?Abystedyzískalefektivní

válečnouvýrobu,jsizávislýčistějennaopravdovémvlastenectví,

zatímcotvůjsystémponoukákpravémuopaku?“

Adamsneodpověděl.

„Řeknimi,“pokračovalPetr,„jestlibysaplikovaltentosystémtakéna

dělníky,abysjimpokaždé,kdyžjednotlivýdělníkzvýšíefektivitu,snížil

mzdu?“

„Připouštím,ženovýsystémnedáváprosnižovánívýrobníchnákladů

azvyšováníefektivitytolikpodnětů,kolikbymohl,“řeklAdams,„ale

alespoňsevyhnulchybámpředchozíhosystému,kterýodměňoval

plýtvání.“

„Opravdu?Předpokládejme,žetvůjtovárníkpodepíšekontrakta

zjistí,žemůžemítjednotkovýzisk20%–dotédoby,nežtotvojivládní

úředníciodhalí.Ví,žemuhosnížína7%.Ataksijednodušezvýší

nákladytím,žepřidánavýplatnípáskusvojepřáteleapříbuzné.Anež

vládníúřednícidorazí,vykážezisk7%.Nebopředpokládejme,žeby

mohlušetřitpropuštěnímzbytečnýchpracovníků,alepročbysesnažil

hledatúspory,kdyžznichnemůžemítžádnýzisk?Nejsoutoponěkud

bláznivépodněty,kterémudáváš?“

„Jakvelkýziskvypovažujetezarozumný?“Adamsůvtónbyl

vyzývavý.

„Jájsemotomtoproblémunikdytakovýmzpůsobemnepřemýšlel,“

odpovědělPetr.„Přemýšleljsempouzeopodnětechabrzdách,které

jsounezbytnéktomu,abychomzískaliconejefektivnějšíekonomikus

conejvyváženějšíprodukcí.Neexistuježádnárovná,uniformní,

„rozumná“mírazisku.Něcotakovéhobyzabrániloveškerým

přizpůsobenímstrukturyvýroby,kteréjsouvdynamickém

ekonomickémsystémunezbytné,pokudmánabídkaodpovídat

poptávcespotřebitelůčizměnězmírovépoptávkynapoptávku

válečnou.To,cosepočítá,nejsouabsolutnízisky,alepouzerelativní

ziskyaztráty.Uniformnímíraziskubyšlastanovitpouzevládním

nařízením;mohouexistovatprůměrnémíryziskučiztrátyzhruba

vypočítanéstatistiky,aletyjsouprojednotlivéhovýrobcebezcenné.

Dokoncei20procentníziskmumůžepřipadat„nerozumný“,pokudby

přijinévýroběmohlzískat30%.Nadruhoustranui1procentnízisk

můžebýtvekonomicevelkoupobídkou,pokudbyjedinoualternativou

bylaztráta.“

„Cohodlátedělat,“zeptalseAdam,„snáladamiveřejnosti,

zaměřenýmiprotivelkýmindividuálnímziskům?“

„Zarozšiřovánítěchtonáladmohuvinitpouzetvojevlastníproslovy

atvojipolitiku,“odvětilPetr.„Musímesiněcoujasnit.Cochcemevíc:

zabránit„nadměrnýmziskům“,nebovyhrátválku?“

„MusímesamozřejměporazitBolšenkova–“

„Paktoučiňmenašímhlavnímcílemapodřiďmetomuvšechno

ostatní.Pokudnámtoumožníconejvětšíválečnouprodukci,aťjsou

ziskyjakékoliv.Možnábychomnavěci,kterétětrápí,mohliuvalit

nějakoumimořádnouválečnoudaň;aletoužjeoněčemjiném.Pointou

je,žesezatímvícesnažímeozastavenítěchtotakzvanýchnadměrných

ziskůnežovítězstvíveválce.“

„Vášverdikttedyzní,“shrnulAdamssezoufalstvímvhlase,„žejsem

odvedlmizernoupráci?“

Petrsenáhlecítilponěkudzahanbený.

„Omlouvámse.Ne,mýmverdiktemje,žesesvekonomicképolitice

dopustilněkolikazávažnýchchyb.Alenastraněvojenskéstrategiesis

vedlskvěle.Jsigeniálníorganizátor.Kdybychjámělnakrkuvedení

válkyamuselještěktomudělatvšechnakaždodennírozhodnutív

oblastiekonomiky,vedlbychsipravděpodobněmnohemhůř…Ataktě,

jestlijetoprotebepřijatelné,jmenujiministremobranysnejvyšší

pravomocípřiřízenívojenskýchoperací,asámpřevezmuvnitřnía

ekonomickoupolitiku.“

AdamsbylstímtoverdiktemspokojenýaPetrsezačalsnažito

nápravuvšechchyb,kteréAdamsudělal.Jehoopatřenízpůsobila

velikounevoliulidí,kteříjimibylizasaženi,aPetrděkovalsvéšťastné

hvězdě,žeještěnezavedlopravdovoudemokracii,protožesibyljistý,

žebyhovlnanespokojenosti(okterédoufal,žebudepouzedočasná)

jinakrychlespláchlazjehomísta.

Demokracienepředstavujevždyckytanejlepšírozhodnutí,pomyslel

si;jejívýhodyvězívzákonuprůměrnosti.

Největšíproblémyašoknastaly,kdyžsesnažilzastavitAdamsem

započatouinflaci.Užpředtímsiujasnil,žepokusonucenoupeněžní

deflacizpátkynapředválečnouúroveňbybylvsoučasnésituaci

katastrofou.Coalenepředpokládalbylarozkolísanostazmatek,který

nastalihnedpoté,cosepouzepokusilzastavitinflacinaúrovni,na

kterésenacházela.Úrokovémíryvyletělyvzhůru;cenyakcií,komodita

dluhopisůsepropadly;důvěrazmizela;firmybankrotovaly;objevilase

nezaměstnanost.Petrpouzematnětušil,čímtobude.Začalsimyslet,

žeseběheminflačníhoboomuobjevilomnohochybnýchinvestičních

projektůažebylavýrobašpatněsměřována,pročežnápravanení

možnábeztěchtozmatkůaporuch.Nemělaledostčasuanienergie,

abysedetailnězabývalcelýmřetězcempříčinanásledků.

Cítilsenakonecpřinucenobnovitmírnouinflaciaodsunoutkonečné

srovnáníapřizpůsobeníažnapoválečnéobdobí.Poučení,kterésiz

tohoodnesl,bylo,žeinflacemusínakonecpřinéstkrizi,depresia

přizpůsobení;žetotozpomaleníekonomikyjenevyhnutelnéažečím

déleseodkládá,tímhoršínakonecbude.Byltodalšídůvodk

ustanovenípravidla,kteréměluždřívenamysli:Vládavprvnířadě

nikdynesmízačítpodporovatčitolerovatjakoukolivpeněžnínebo

úvěrovouinflaci.

KdyžsePetrsnažilnapravitAdamsovyekonomickéomyly,bylajeho

nepopularitaplněvyváženanesmírnoupopularitouAdamsových

vojenskýchúspěchů.Opětbylobnovenpostupvpřed.APetrova

opatřeníseukázalabýtoprávněnápoté,coponěkolikaměsícíchkrize

nastalvelkýpokrokveválečnéprodukci.Tanky,letadla,loděamunice

znovuproudilyztovárenvobrovskýchmnožstvích.

BylatonesrovnatelnánadřazenostprodukceSvobodnéhosvěta,řekl

Adamsveslavnémproslovu,cozvrátilovýsledekválkyvjehoprospěch.

Britskéostrovyseproměnilyvsíťletišťavojenskýchzákladen.Síly

Svobodnéhosvětabrzyzískalypředmostínakontinentuapostupovaly

stálevětšírychlostí.Jakmilebylo–navzdoryBolšenkovověpropagandě

–zřejmé,ženepřinášejíteroraleosvobození,začalysestatisícevojáků

VítěznéhosvětaochotněvzdávatapopulacevítalavojákySvobodného

světajakoosvoboditele.

Petrovyjednotkydosáhlymoskevskýchpředměstí.

Pakpřišelzávěrečnýprůlom.

PoBolšenkovoviseslehlazeměato,cozůstalozautoritVítězného

světa,sevzdalo.

Válkaskončila.

Kapitola43

VŠUDEprobíhalydivokéoslavy.Několikdníbylcelýsvětopilý

míremasvobodou.Řečnícimluviliotom,žejelidstvopředbranami

ráje.

Petrnejprvesdíleltotovšeobecnénadšení.Kdyžalezačalzjišťovat,

žesevšichniupínajíkněmu,abyospravedlniltytomileniálnínaděje,

pocitodpovědnostinanějopětdolehljakotěžkýbalvan.

Předvítězstvímbylosnadnémluvitolepšímsvětě,kterýbude

následovat.Alekdyžměltenproblémčlověkdoopravdypředsebou,

kdyžsemuselskutečněrozhodnoutoprostředcích,mluvitodetailecha

hlavněkonat…„Kdybyněcoudělatbylostejněsnadnéjakopoznat,co

jedobréudělat,takbyzkapličekbylykostelyazchýšíchudáků

královsképaláce.“…Kdetoslyšel?…Achano,EditRobinsonovámu

četlajednohozeznovuobjevenýchburžoazníchspisovatelů,

Shakespeara.Jakmoudré!Ajakjednodušelzeobrátitpozornostk

nepřekonatelnévzácnostizdrojůpotřebnýchkdosaženívšechnašich

cílů!Kdybysijenvšichnitihlučníasebevědomíreformátoři,opojení

vlastnírétorikou,mohlivzíttotoočistnéprojímadlo!

Hlavníproblém,předkterýmnynístál,bylpolitický.Světbylpříliš

rozlehlýnato,abyhomohlaúspěšněříditmaláskupinazjednoho

centra.Jedinýmřešenímbylodátsamostatnostvšemprovinciím–

Anglii,Francii,Walesu,Texasuatd.–acentrálnívládupoužívatjenk

udržovánímírovýchasvobodnýchvztahůmezinimi.Jakalezabránit

tomu,abysežádnáztěchtoprovinciínedostaladorukounějakého

tyrananebodiktátora?Zevšehonejdřívmusísvěřitvýběrvůdcůa

formyvládydorukoulidízjednotlivýchprovincií.Vůdcovémusíbýt

vybíránivtajnýchvolbáchamusíbýtodvolatelnímírovoucestou.

Kdyžtoalebudežádatpoprovinciích,musíbýtkonzistentní.Onsám

přecenikdynebylzvolen.

Nejprvetedymusíudělatzcentrálnívládymodeldemokratické

zastupitelskévlády.Musízačíttím,žedávsázkusvojevlastní

vůdcovství.

Zavedldočasnouústavu.Kdyžsičetlvestarýchknihách,naraziltam

naexistencitakovéinstituceapřišlomujakodobrýnápadochránit

svobodulidítím,žesezavedouústavnímezetoho,comůževládadělat.

Vědělsice,žepokudbudevbudoucnuvětšinalidídostatečně

odhodlaná,můžedezinterpretovatneboignorovattakovápsaná

omezení;aletakováakce,jakdoufal,budejasnýmvarovnýmsignálem,

žesepouštínanebezpečnoucestu.

Dáleserozhodl,ževytvořísborzastupitelůlidu,jehožúkolembude

ratifikovatneboodmítnoutzákonypředkládanévládouatakévybírata

udržovatexekutivu.

Totoshromážděnísizvolívůdcearatifikujeneboodmítnenavržené

zákonyapolitiky.Pokudjeodmítne,vůdcemůžebuďrezignovata

nechatshromáždění,abyzvolilonovéhovůdce,kteréhoshromáždění

přijme,nebomůžeshromážděnírozpustitavyhlásitnovévolby,aby

mezinimimohlilidérozhodnout.

Petrrozhodl,žesetentodefactotvůrcevládnípolitikybudenazývat

Vůdcevětšiny;aprotožejehomandátmůžebýtdočasnýanejistý,

rozhodlsezavéstještěstálejšífunkcivčeleexekutivy,kterounazval

prezident,jenžmábýttakévolensboremreprezentantů–bude

titulárníhlavou,alebudevykonávathlavněčestnéaceremoniální

funkce,abudejednatjakorozhodčísporůmezipolitickýmifrakcemi.

Petrvymyslelproceduru,jakmůžebýtjehodočasnáústavadoplněna

shromážděnímaobecnýmreferendem.

Vyhlásildatumvolebanaznačilzpůsoby,jakýmibymělibýtkandidáti

nominováni.

Hrnulysekněmutelegramyadálnopisyodmístníchskupin

navrhujícíchkandidátypodporujícíPetrovupolitiku.Nikdosinetroufal

navrhnoutnějakéhoopozičníhokandidáta.

Petrserozhodl,žejejenomjedenzpůsob,jakdospětknápravě.

VzdalsekandidaturynajakýkolivúřadapožádalAdamse,abyseujal

vedeníStranysvobody.

Paksezačaliobjevovatiprotikandidáti.Představovalinejprve

všechnymožnéodstínyrůznýchdoktrín,alevůdcovstvímezikandidáty,

kteřísenehlásilikeStraněsvobody,nasebepostupněstrhávalČíňan

WangChing-li,mužpozoruhodnéhozjevuaještěpozoruhodnější

výřečnosti.

„Jetěžkétopředvídat,šéfe,“řeklAdams,„alebojímse,žeseten

chlapíkWangstaneprvnímvůdcemvětšiny,anikolivjá.“

„Alejehoidejejsoutakvágní,žesesniminedánicprovést,“stěžoval

siPetr.„Pořádtajuplněmluvíotřetícestě,kterábynebylaani

socialismemanikapitalismem,alenikdyneřekne,cobytoutřetícestou

mělobýt.Nemohuvěřittomu,žebylidéhlasovaliproněcotak

mlhavého.“

„Natomnezáleží,“řeklAdams.„Nejsoutojehoideje,comupřinese

volebníúspěch.“

„Acotedy?“

„Čínskéhlasy.“

„Myslíš,želidébudouhlasovatnazákladěrasy–stoletípoté,cobyly

odstraněnyhranicenárodůacojimbylodohlavyneustálevtloukáno

našespolečnélidství,bratrstvívšecharasovábarvoslepost?“

Adamspokrčilrameny.„Možnájsemcynický,aleČíňanůjenejvíca

celýOrientmáspoustudůvodůnemítZápadvlásce.Námsenikdy–

anivkomunismusjehorovnostářskýmrozdělováním–nepovedlo

zredukovatbíduOrientunaúroveňZápadu.“

„TokvůlipřelidňováníOrientu–“

„Adnesjim,šéfe,jejichpřelidňovánípřinesedividendu.Omocise

nynírozhodnevhlasování.Orientmávíchlasůapoužijejektomu,aby

vládlZápaduapřerozdělovalbohatstvízezápadunavýchod.“

„Vždyckytovidíšmocčerně,“řeklPetr.„Jápořáddoufám,žeselidé

dajípřesvědčitrozumnýmiargumenty.Postavímsezatvojistranu,

Adamsi,apokusímeseporazitWanga.“

AleWangseukázalbýtschopnýmavýmluvnýmprotivníkem.

Neustálemluvilproti„monopolům“.Mluvilproti„velkýmkorporacím“.

Bylprotiobrovským,přerostlýmmetropolím,protipřerostlým

mrakodrapům,protipřerostlýmtovárnímkomplexům.Bylprotikultu

velikosti.Propagovalvyvážený,lidskýživotvevenkovských

komunitách,slibovalkaždémuvlastnídůmsezahradou.

Říkal,žesemunelíbízaměstnavatelé,kteřízaměstnávajívícenež100

lidí.Požadovalrovnostpříležitostíavzděláváníchudýchdětíspolečněs

bohatými.Požadovalzavedenídědickédaně.

Petrmělspoustuprácesvymýšlenímodpovědí.ComáWangna

mysli,kdyžříkámonopol?–ptalse.Jemonopolvždyckyšpatný?Každý

mámonopolnasvůjvlastnítalentčigenialitu.Kdekolivnejsoulidéa

produktypřesněstejnívevšechohledech,tamnemůžebýtkonkurence

dokonalá.Aleconatomzáleží?Nestačísnad,žejekonkurence

dominantnímprvkemekonomickéhoživota,takžejsoukaždýpodřadný

produktnebopodřadnámetodavýrobyneustálenahrazoványněčím

lepším?

AchceWangkonkurencivevšechoblastech?Chcedesettelefonních

společnostívestejnémměstě?Nebodesetželezničníchtratívedoucích

paralelněnastejnýchtrasách?

ChceWangzakázatexistencitovárenaspolečnostízaměstnávajících

vícnež100lidí?Máponětíotom,cobytakovýzákazstálveřejnost,

kterábybylapřipravenaoohromnéúsporyzrozsahu?

Onsám,říkalPetr,bylvždynekompromisněprotivšemnuceným

monopolům,monopolůmpostavenýmaudržovanýmsilou,podvodem

nebopřekrucovánímdohod,avždysesnažiltakovépraktikydefinovat

vzákonech.ChcesnadWangzajítdál?Ajakápodnikneopatření?Aťje

konkrétní!

Jakříkal,PetrsWangemsouhlasilvtom,cosetýkalojehoosobních

preferencíživotanavenkověanikolivvevelkoměstech.Chcesnadale

Wangvnucovattytosvépreferencekaždému?Zakázalbysnadměsta

většínežnapříklad50000obyvatel?Akdobyrozhodovalotom,kdo

můžeanemůžežítveměstech,kterábydosáhlatohotolimitu?

Největšídebatasestrhlavotázcedědictví.Nebylobypopřenípráva

nadědictví,ptalsePetr,neboijehoomezeníotevřenímdveřík

postupnémupopřeníneboomezovánívšechvlastnickýchpráv?

Soukromévlastnictvíneníjenomjednímzpilířůosobnísvobody,ale

takéhlavnímpodnětemkakumulacikapitálu.

Kdyžalebylydebatyukonceazačalypřicházetprvnívolební

výsledky,odpočátkutovypadalo,žeWangovaStranajednotybudemít

většinuaUldanovova-AdamsovaStranasvobodyskončídruhá.

Ažsepříštítýdensejdenovýparlament,Wangbudeprvnímvůdcem

většinynovéhodemokratickéhosvěta.Adamsbudevůdcemopozice.

Petrbylzdrcený.Zvýsledkůbylvícezaraženýnežrozmrzelý.Bylto

přeceon,Petr,kterýdalsvojídobrovolnourezignacíadokonce

riskovánímvlastníhoživotasvětusvobodu.Byltoon,kdozavedl

systém,vekterémnemuselmítjednotlivecobavyzestátníhoterorua

vekterémbyljehovlastnímajetekvbezpečí;atentosystém

vyprodukovalbohatstvívměřítkudotédobynepředstavitelném.Bylto

on,Petr,kdoumožniltytovolby.Alidéjevyužili,abyzavrhlijeho

principy–veskutečnostizavrhlijehosamého!

Selhal!Lidévyužijísvojinovoumockezničenísystému,kterýjimdal,

kezničenísvéznovunalezenésvobody!

Adamsovšemnabídlodlišnouinterpretaci.

„Tyhlevýsledkymajímálospolečnéhosnějakýmiprincipy,šéfe.Říkal

jsemužodzačátku,cosestane.Čínské,indickéaafrickéhlasybyly

protinám.TilidéužjsouunaveninadvládouZápadu.Avyjstedal

východušancinássvrhnout.Jábylvždyckyprotitomu.“

Přestosedalšídenvtiskuobjeviltéměřjednohlasnýpožadavek,aby

bylPetrUldanovparlamentemzvolenjakoprvníprezidentSvobodného

světa.SamotnýWangtelefonovalPetrovianaléhalnaněj,abytopřijal.

„Ne,“řeklPetr.„Velicemětatovelkodušnosttěší,aleužjsemse

diskvalifikoval,kdyžjsemvkampanivystoupilprotivám.Ajsemvnímán

jakostraník.“

„Alejájsemprovolnýtrhstejnějakovy,“přesvědčovalhoWang.„V

principechmezináminenížádnýpodstatnýrozdíl.Lišímesejenv

detailech.Jedinýmproblémemje,jakconejlépeočistitazdokonalitnáš

systém.“

„Jeohromnouúlevoutotoodvásslyšet,“řeklPetr.„Alejáužmám

veřejnéhoživotadost.Byljsemdonějvtaženprotisvévůliamoje

snoubenkachce,abychsehoužvzdal–“

„Přemýšlejteoténabídce,“řeklWang,„adejtemivědětnakonci

týdnepooznámeníoficiálníchvýsledků.“

PetrsEdittrávilizbytektýdnejakoAdamsovihostévjeho

venkovskémsídlevysokoveSkalistýchhorách.Editsišlabrzylehnout,

aleAdamssPetremsedělipředkrbem–bylkvěten–apovídalisi

dlouhodonoci.

„MělbystepřijmoutWangovunabídku,“řeklAdams.„Jetoohromná

pocta.“

„Ne,Adamsi.Víš,kdyžpřišlyprvnívolebnívýsledky,byltootřes.Pak

deprese.Alezadvadnytoužbudezanámi.Teďcítímjenohromnou

úlevu.Poprvézasvůjživotjsemsvobodný.Ateď–porozhovorus

Wangem–jsempřesvědčený,žejsemnakonecuspěl.Tensystémby

stejněnestálzamnoho,kdybyjehoudrženízáviselonajednomjediném

člověku.Byljsemposedlýpředstavou,žejedinějáplněchápuceléjeho

fungováníaževím,jakzabránittomu,abynenarazildoskály.Volbymě

ztohovyléčily.“

„Řeknětemi,“zeptalseAdams,„teď,kdyžjsmedosáhlisvobodného

systému,myslíte,želidstvobudešťastné?Budouteďlidénejen

podnikaví,aleispravedliví,velkorysíalaskaví?“

Petrsezamyšlenědívaldoplamenů.„Těžkoříct,jestlisesvobodný

člověkukážebýttakobdivuhodnoubytostí.Předpokládám,žežádný

systémnemůžebýtlepším,nežjacíjsoulidévněm.Mnohosystémů

můžepouzebýtnekonečněhorších.Pokudbudoulidésobečtí,hloupí,

krátkozrací,nespravedlivíapokudbudoutoužitobohatitsenaúkor

jiných,nepředpokládám,žebynášnovýsystém–nebokterýkolivjiný

systém–dokázalzcelavymýtittytohříchyazachránitčlověkapředním

samotným.Alesvobodadáváčlověkualespoňmožnost,abysepokusil

býtmorálním,vydalzesebetonejlepšíaukázal,kamažmůževyrůst…“

Adamspřiložilnaoheňdalšípoleno.

„Ne,“pokračovalPetr,„nemůžemesibýtjisti,žečlověkpoužijesvoji

svobodujenomkechvályhodnýmčinům.Možnáseznovuobjeví

společenskéteorie,kterébudouselháníjednotlivcůvydávatzaselhání

celéhosystému,vněmžžijí.Člověkmůžebýtnáchylnýktomuvydávat

svévlastníchybyzachybyněkohojiného.Svobodnýčlověkmůžezačít

obviňovatsvojivlastnísvobodu,obviňovatsystém,kterýmuumožňuje

býtsvobodným,apředstavovatsi,žeexistujenějakýjinýsystém,

nějakéjinérozdělenímocialidskýchpráv,vněmžbybylčlověk

naprostodokonalýanavždyšťastný.“

„Tonenímocoptimistickýzávěr,Petře–vzhledemktomu,cojstevy

sámdokázal.“

„Aleikdyžnemůžemevědět,Adamsi,jestlibudesvobodnýčlověk

vznešenýmaobdivuhodným,jednomůžemeřícisjistotou–že

nesvobodnýčlověkbudevždynízkouaubohoubytostí…“

Polenavkrbupraskalaaobamužisedlouhoapotichudívalido

plamenů.

„Řeknětemi,“přerušilnakonecAdamsmlčení,„cobudetedělat,když

nevezmetetuWangovunabídku.“

Petrseusmál.„Řekljsem,žejsemvolný.Editajáplánujemepříští

měsícsvatbu–tichou,jestlitobudemožné–apakchcemežítna

místě,kterémátakblízkokráji,jaksitojendovedešpředstavit.Našli

jsmeosamělýdůmnaútesunadoceánem–“

„Atojevšechno?“

„Netakdocela.Víš,žejsemvždyckychtělbýtpianistou.Aještěmě

tonepustilo.Chtělbychskládathudbuahrátnaklavír.“

„Avícnic?“

„Nenítosnaddost?Snažitseodokonalostanikdyneuspět,alestále

sejípřibližovat;procházetsepopláži,dívatsenamoře–založitrodinu

avychovávatděti.Nenítohodost,abytonaplnilozbytekživota?“

„Kolikvámje,Petře?“

„Dvacetosm.“

Adamsseusmál.„Apřecejstetakstarý,žetoužítepoodpočinku.“

„Ne.Jsemtakmladý,žetoužímpoživotě.Tvojípředstavouo

naplněnémživotějesamozřejměpolitika.Apodletétodefinicemusíš

uznat,žejsemsizatěchdevětletužilpolitikydosytnosti!“

„Řeknětemiupřímně:Myslítesi,žesezcelapřestanetezajímato

politickéaekonomicképroblémy?“

„Doufám,žeano.Koneckoncůčímlepšíekonomickéapolitické

podmínkypanují,tímménězájmuvyvolávají.Věciseteďdostalydo

stavu,kdymohubezpečněpřenechatpolitikuaekonomikutěm,kteřív

těchtověcechnalézajízalíbení.“

„Cokdyžalenastanekrize?CokdyžWangzpůsobízmateka

problémy,budeodvolánalidéseobrátínasvéhonejstaršíhostátníka,

abydalvěciznovudopořádku?“

„Pakbychsevrátil,kdybynatopřišlo.Doufámale,ženebudumuset.

Předpokládáš,žesevěcivyvinoušpatně.Jádoufám,žepůjdoudobře.A

jestlipůjdoudobře,nebudumítžádnýpocitviny,žesenanich

nepodílím.Koneckoncůjemojenovádefinicedobréspolečnostiprostá:

Jetota,vnížsečlověk,kterýmilujeMozarta,můževěnovatMozartovi.

Jinýmislovyjetota,vnížseumělecmůžesvobodněvěnovatumění.A

jakvíš,mněsevtomhleohledudostalomimořádnéhopožehnání,

protožeEditstímnejenomsouhlasí,alechceseisamanaučithrátna

housle–“

„Věděljste,“přerušilhoAdams,„ževestarýchdějepisnýchknížkách

–kterémohouanemusíbýtpravdivé–bylpříběhcísaře,kterýhrál,

zatímcohořelŘím?“

„Tomůžebýtklidněpravda,Adamsi,alenemělbystyvěcimíchat

dohromady.Pohromounebyloto,žehrál,aletenpožár.Ateďbudena

politicích,abynezakládalivlidskýchmyslíchdalšíohně–“

Editvešladomístnosti.Vypadalaodpočatáanabitáenergií.Mělana

soběelegantnítvídovýkostým.

„Dobrénebe!Cotomáznamenat?Snadjstevydvanezůstalicelou

nocvzhůru?Užbudepětráno.Neslyšelijstezprávyvrádiu?Nevíte,co

sestalo?Vyhrálijste!Právěpřišlyposlednívýsledkyzvenkovských

obvodů–Stranasvobodybudemítvparlamentuvětšinudvoukřesel!“

„Tonemůžebýt–“začalAdams.

Zazvoniltelefon.Adamshozvedl.„Opravdu?…Ne!…Děkuji!…Ne,

nevzbudiljstemě.Oceňujivašivelkorysost…Jsemvámvelmivděčnýza

zavolání.“

„Víte,kdotobyl?“obrátilsekPetrovi.„Wang.Volalmi,žezprávyz

rádiajsoupřesnéaženámgratulujekvítězství!Ažsesejdenový

parlament,ihnedpředložímnávrh,abyvászvoliliprezidentem.Jsemsi

jistý,ževolbabudejednotná.Musítetunominacipřijmout!JeVaší

povinnostíjipřijmout!“

„Povšem,cojsemřekl?“

„Povšem,cojsteřekl.JetoVášprogram,kterýbudemezavádět.

Nemůžetesezříctsvéodpovědnosti.“

„AMozart?“

„Mozartmůžepočkat.Budouhohrátijiní.Anavícvámnicnebrání,

abystehrál,cochcete,vesvémvolnémčase.“

„Ale,“protestovalPetr,„prezidentskéobdobíjedesetroků!“

„Budetetedyosmatřicetiletýmstaříkem,ažskončíte,“řeklAdams

sarkasticky,„vyčerpánapřipravenjítdostaréhoželeza!“

PetrsesnadějípodívalnaEdit.

„Mělbystopřijmout,drahoušku!“řekla.„Víš,codělat.Adamsmá

pravdu:Jetotvojepovinnost.“

„Myslíš,žejsemlepšípolitiknežpianista.“

Zasmálase.„Jsimnohemlepšípianistanežjáhouslistka.Dámito

alespoňdesetlettěžkédřiny,nežtěbudumocidoprovázet.“

Petrsipovzdechlapakseusmál.„Dobrá,Adamsi,vydámeprohlášení.

Alevarujitě–nebudupouhoufigurkou.Přijímámzapodmínky,žese

přivšechdůležitýchrozhodnutíchbudešohlížetnamouradu.“

„Pročmyslíte,ževámtomístonabízím?“zeptalseAdams.

Editjeobapolíbila.„Nevíte,chlapci,žejeužráno?Podívejte,to

světlonadhřebenemhor.Pojď,drahoušku,“vzalaPetrazaruku,„když

užjsizůstalvzhůrutakdlouho,půjdemesepodívatnaúsvit.“

Apozorovalislunce,jakvycházívevšísvénádheře.

Poznámkypodčarou1Veškerákonverzacevtétoknizejesamozřejměpřeklademz

marxanta.Kdekolivjsoutermínymarxantadoslovněnepřeložitelné,

používámnejbližšíanglickýekvivalent(pozn.H.Hazlitta).

2Některédřívějšínázvybylydomarxantapřeloženydost

mechanicky.Protojsoupatrnépůvodníburžoaznínázvytěchtonovin,

kterévládaVítěznéhosvětaznárodnilaakterépaksamadálevydávala

jakokomunistickénoviny.(pozn.H.Hazlitta)

3Opětčtenářipřipomínám,žesejednáopřekladzmarxanta.Užívané

termínyjsoupouzenejbližšímanglickýmekvivalentem.(pozn.H.

Hazlitta)

4Opětčtenářipřipomínám,ževšechnytytotermínyjsounejbližšími

anglickýmiekvivalentyvýrazůvpůvodním(případněpřepracovaném)

marxantu.(pozn.H.Hazlitta)