foto

Jana

Nov

ko

vslo 2/2015

Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Nae tma: Dtsk spolek = nae hobby

esk asociace student psychologie

Bruselsk mise Pavla Trantiny

Turistick oddl jako nco vc

ARCHAARCHA

Slovo hobby m posledn dobou trochu rozesmv. Pro to, kde vude ho slchm a pro.

Jako chovatel dlme pro dti plno za-jmavch akc, od vstav drobnch zvat pes speciln chovatelsk tbory, mezi-nrodn soute a po veejn zabijaky. Ne, nebojte, to je vtip, ty zabijaky oprav-du nedlme! Ale jako hobby je nkdo urit m. A to je prv ono.Kad, kdo pracuje s dtmi, vedouc od-dlu i spolkov funkcion um plno vc, kter se sna co nejlep formou pedat dtem. Tm, kter v idelnm ppad pevezmou jeho dobrovolnou prci. Mly by bt za deset, dvacet let na jeho mst a uit nebo pomhat uit nov dti v kroucch, klubovnch a oddlech vemu tomu, co se prv tam samy nauily.Leckoho mon napadne: takov vedou-c si to mus nramn uvat, m svj zstup obdivovatel, ji ho poslouchaj, respektuj a cokoliv udl, dti s asem sleduj. A doma nebo jinde vdom i nevdomky napodobuj. Jene ono to tak jednoduch prv nen To, e vedouc ovlivn dti ve svm krou-ku i oddle, je asi kadmu jasn. Co ale musel vykonat, aby se stal onm uznva-nm vedoucm, zstv u ad lid utaje-no. Musel nkam do koly? Kde mme jis-totu, e to, co dti u, sm opravdu um? A chtj se dti vbec nco uit? Vdy je to jejich voln as, kdy chod do krou-ku, tak a si tam hlavn odpoinou od koly a nic se proboha neu! Kdo nja-kou z tchto hlek u nkdy neslyel, asi nepotkal dnho rodie i funkcione. Dti ale pece samy dobe vd, co je pro n dobr. Kdy je to bude nkde bavit, jednodue tam chodit budou, a kdy ne nebudou. Zajistme jim dleit aktul-

n informace, a rozhodnut u nechme na nich. Vytvome teba podmnky soute (u ns chovatel) a bu se nkdo bude chtt zapojit, anebo ne. Zpsob, jak formovat dti dky jejich hobby, je asi tolik, kolik je rodi a funk-cion dohromady. V rmci matesk organizace u pr let bojujeme o to, aby si mlde mohla o sob rozhodovat sama a volit sv zstupce. Nemyslm tm jen dti, ale i ty, kte s nimi pracuj a znaj jejich mylen a poteby. Msto toho nm vichni ostatn, kte s dtmi nepracuj, -kaj, e oni peci vd naprosto pesn, co ty nae dti chtj, protoe oni u maj sv vlastn dti a sami byli dtmi. A vedouc-praktik jim tko vysvtl: aby se takov len mohl realizovat v jakmkoliv spolku, potebuje si rozhodovat o tch aktivitch trochu sm a ne mt jen omezen a zka-zy. Praktik to v: dti a jejich vchova jsou zase jeho hobby. Pro vedoucm, kte s dtmi pracuj, mnohdy pipad, e jejich veden jim neu-m pipravit vhodn podmnky? Nen tam veden prv proto, aby zajistilo, e npa-dy a plny zkladnch lnk a oddl se mohou uskutenit? Aby v tom vedoucm pomohli, a ne jim to zakazovali? Mnoho vedoucch si to mysl a prvo participovat na svm programu povauje za zkladn, stejn tak i j. Chci mt irok pedago-gick prostor a ne jen hubenou uliku, kudy vichni musme povinn projt a na konci bu ANO, nebo NE. Svobodomysln vedouc ale nebvaj u funkcion pli oblben, ba prv naopak. Jsou pro n tmi stlmi nespokojenci, co pod nco chtj a na nco upozoruj. Copak nev-d, e i ten funkcion to pece dl jako sv hobby? Tak pro ho m njak kluk s pr dtmi v krouku honit jako nadmu-tou kozu, kdy on m pece tolik jinch starost? A jsme zptky na zatku. Ten pro mne trochu smvn termn hobby nem bt obranou, m bt tm pravm dvo-dem. Niternou motivac pro jt s elnem z prce: e m ek jet njak dal in-nost, innost pro druh.Pokud vichni konme cosi dobrovoln, mlo by ns v tom sil tak nco spojo-vat. Dlme to srdcem a rdi a mlo by ns to naplovat. Bylo by peci hezk, aby ns to nae hobby opravdu bavilo. A je u pak vcelku jedno, jde-li o opravu stechy spolkov budovy, vstavn fundus nebo vlet s dtmi do zoo. Dlme to pro nae nsledovnky, budouc leny, nyn dti. A ony to jist ct a vid. A u o tom mluv-me, anebo nemluvme.

Vlastimil Jura ml., esk svaz chovatel

Autor je lenem pedstavenstva RDM

Foto

Jan

a N

ov

ko

vvodnk

Zpravodaj RDM o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava,.j. 1259 / 99 zedne29.3.1999

Redakce: Ji Majer vedoucredaktorAdresa redakce: esk rada dt a mldee,Senovn nmst 977/24, 110 00 Praha 1tel.: 211 222 870e-mail: archa@crdm.czIO: 68379439

Sazba a litoMichala K. Rocmanov, akad. mal.Tiskne REFOS, PrahaFotografie z archivu RDM ajejch lenskch sdruen.

16. ronkToto slo vylo v dubnu 2015.

Foto na tituln stran Jana Novkov, esk svaz chovatel: A. Kratochvlov a jej ampion v Krlim hopu Hopk

Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena kprodeji.Podrobn informace kezpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

2

jako hobby

3Nae tma

Foto

AIE

SEC

Kad den se setkvme s nepochopenm a nesnenlivost. m je to zpsobeno? Mon je to jenom nedostatkem informac o druhch, ekla si skupina lid z mezinrodn studentsk organizace AIESEC a rozhodla se s tm nco dlat.

EDISON

Nikdo z ns nechce t ve svt plnm pedsudk, a proto vznikl projekt EDI-SON. M pomoci eskm km po-rozumt ostatnm kulturm inovativn cestou. Ne kad m monost proces-tovat cel svt, zat ho tzv. na vlastn ki; et ci a studenti vak mohou i pesto poznat lidi z celho svta osob-n a vidt jejich kulturu z blzka.Jak je to mon? Kad rok pijede do esk republiky nkolik stovek ZAHRA-NINCH student, kte se rozhodli dti v na zemi seznmit se svoj zem. Skupina pti a osmi student trv je-den cel tden v zkladn nebo stedn kole, kter se projektu astn. Zbav-nou formou tam pedstavuj svoji zemi, zvyky a kulturu. Stist denn trv nkolik hodin na pd koly, kde si s ky povdaj, hraj s nimi hry, ukazuj fotografie nebo tan- sv nrodn tance. S dtmi komuni-kuj vhradn anglickm jazykem, co je ivm dkazem toho, e je velice d-leit se uit ciz jazyky ji na zkladn kole. ci jsou motivovni ciz jazyk pouvat, i kdy si sprvnost svch v-kon nejsou zcela jist, a zrove vid reln dvod se jej do budoucna uit s vtm silm.Pi osobnm kontaktu s konkrtnm lo-vkem z dan zem lze velice snadno odbourat jakkoli pedsudky a zrove zamezit jejich vzniku v budoucnosti. Toto povaujeme za velice dleitou st projektu EDISON. ijeme v dob, kde jsme ji od tlho vku zahlceni informacemi, kter utvej n nzor na jist vci. V asech strachu z tero-rismu se nememe divit, e ji ci na

zkladnch kolch maj antipatie k rz-nm nboenstvm nebo konkrtnm zemm. Projekt EDISON dtem tedy zprostedkovv informace, dky nim si samy mohou utvoit nzor na n-kter situace. Ptelstv a porozum-n pece nezvisej na rase i vyznn. Vzjemn komunikace nezvis ani na vku. Vzhledem ke kolnmu prosted ptomnost zahraninch stist sa-mozejm zashne i pedagogy a tak pro n bv velice poun.Krom asu strvenho koln vukou je dal prostor pro spolen aktivity po kole. Tm kad k velice rd uke zahranin nvtv zajmav msta a zvyky svho bydlit a hrd po-mh s pekladem pro ty mn zdatn v anglickm jazyce. Spolen vlety a zitky bvaj vdy nedlnou soust prbhu EDISONu.

Dky novmu impulsu a neobvyklm zitkm se asto projev i mn komu-nikativn ci, a tak mohou zskat lep sebedvru. Za zmnnm projektem nestoj pouh nhoda, jedn se o stovky hodin prce, kter vlastn nikdy nekon. Tuto prci nae tmy dlaj bez nroku na finan-n ohodnocen. Pro to tedy dlme? Protoe vme v to, e EDISON je pro-jekt, kter opravdu funguje. Vme, e nikdo se nerod s nzorem na uritou skupinu lid. Tento nzor si utv s v-kem, a pokud se nm poda odbourat pedsudky co nejdve, budeme my nebo nae dti t ve spolenosti, kde spolu lid vychzej bez negativnch postoj. Tento cl se mon zd nereln, ale pokad, kdy vidme smvy na tv-ch dt, kter si uvaj ptomnosti naich stist, vme, e jsme mu zase o krok bl.

Libor Uhlk

Foto

arc

hiv

odd

lu P

odsk

al

ek

My instrukto-i jsme vesel kopa. Myslm, e jinak by to ani nelo. Dti by s nmi nevy-drely, byla by s nmi nuda. Vichni z ns si proli obdobm, kdy byli soust odd-lu jako dti. Nejdve jako ti nejmen, co vn jen pi hrch zdruj, protoe maj mal noiky. Ale zase se lpe ne-sou. asem jsme vyrostli a ti schopnj z ns se stali kormidelnky druin, plnili bobky a vyhrvali bodovn. Ti nejlep- pak mli monost zaplit zvren slavnostn ohe. A te jsou z ns in-struktoi a vedouc. Tak u to v naem zmku chod: ezlo si pedvme po-stupn, kdy ve odkoukme od star-ch a ti se vydaj zaloit rodinu a mt sv vlastn mal vodky. Pod jsme ale jedna velk rodina.

S nam dtskm turisticko-vodckm oddlem vymlme spoustu aktivit. Pes rok mme kad tden schzku, pi kter hrajeme hry a procviujeme svoje zlesck dovednosti. Od morse-ovky, pes uzly a po buzolu. Pravideln jezdme na vkendov akce. Vyvrcholenm celoronch aktivit je t-tdenn tbor na na zkladn nedale-ko Kadova u Blatn, kde svoje znalosti konen podn naostro vyzkoume. Na tboe se teprve utu nae kama-rdstv a odolnost. Ti tdny v kuse jsme vichni neustle spolu, dti i vedouc, bez vekerch modernch vymoenost,

jako jsou elektina i tepl voda:-) Sp-me ve stanech, koupeme se v rybnce a jme z eusu. Na Kadov jsme vbec nejradi, tam mme absolutn klid, jsme obklopeni jen prodou. Jednou za dva a ti roky jezdme na vt, vcedenn vlet do vzdlenjch mst, letos ns ek Nrodn park Pody-j, za sebou u mme teba i esk v-carsko, Krkonoe nebo Jesenky. Sna-me se, aby nae innost pesahovala i n vlastn oddl. Proto kadoron podme zvody na lodch a celoden-n mstskou hru, do kterch se zapojuj i dal dtsk oddly z naich Strakonic. A jeliko jsme oddl turisticko-vodck, jezdme v lt na vodu na svch kno-ch. Sname se dlat i dal prospn innosti, a tak kadoron sbrme od-padky z beh Otavy v okol msta

Pemlela jsem, pro to vlastn vichni dlme. Vymlme a podme spous-

tu akc s dtmi, trvme s nimi voln as, jezdme s nimi na vlety, hrajeme s nimi hry, pebrme za n odpovd-nost. Obas se nad tm vm podivuj i sami rodie naich dt. Dola jsem k zvru, e jsme s dtmi rdi, protoe i my se s nimi dokeme ctit jako dti. Mon proto jsme vichni dohromady skvl parta a s dtmi jsme vlastn ka-mardi. Nedlme rozdly ve vku ani pohlav, do naeho oddlu chod dti od prvn do devt tdy, holky i kluci. To povauji za neskutenou vhodu. Je zajmav pozorovat, jak se od sebe

Nae tma

4

Je hork letn odpoledne a nae tboit zeje przdnotou. Jen v kuchyni n kamard a kucha v jednom vytv dobroty pro nae hladov aludky. Je ticho. Z lesa za kuchyn se sem tam ozvaj vkiky a smch. A nejsou jen dtsk.

Pro ns tak bav bt (s) dtmi?

Foto

TO

M S

vy

(dol

e) a

arc

hiv

odd

lu P

odsk

al

ek (n

aho

e)

Nae tma

V dob orien-tovan na v-kon bv pro lidi asto ne-pochopitel -n, k emu takov spolek je. Tomu, kdo tuto otzku polo, na ni tko odpovte je toti z trochu jinho svta. Nehodnotm, zda z lepho i horho, zkrtka z jinho.Vsledky z fotbalovch trnink, kur-z anglitiny i hry na hudebn nstroj jsou lehce hmatateln: dt nco um. Nco, m se me pochlubit rodim a rodie se zas mohou pochlubit svm dttem ostatnmZ naich vprav se vrac zablcen dti vonc kouem z tborku, co hrd hl-s, e uly dvacet kilometr. Na prvn pohled dn speciln schopnost. Ve skutenosti se za tm ale skrv nco mnohem vtho.Jedna z tch vc jsou jist neopako-vateln zitky, kter zstanou na cel ivot. Dobrodrustv, poznvn no-vch mst, schopnost nauit se vidt v prod nov vci A tak nesmme zapomenout na to, e se dti rozvjej v samostatnosti schopnosti se o sebe postarat.Za nejdleitj ale povauji to, e se dti nau fungovat v rznorodm ko-lektivu. Vit si ostatnch. Nau se pijmat odlinosti u druhch. Navazuj

opravdu siln ptelstv. Kamardstv, kter upevuje kad lto tbor v divo-in, m odlinou kvalitu od ptelstv s nkm, s km sedte jen v lavici ve kole.Nejhez mi pijde, e se dti v naem oddle (ale pedpokldm, e i ve vech podobnch spolcch) nau si navzjem pomhat. Nedvno cestou z vkendov-ky, kter byla pomrn nron, vt

dti nabzely mladm, e jim pomo-hou s batohy. Ani by jim to kdokoliv musel kat, prost to udlaly samy od sebe. To je jet vc ne samostatnost schopnost postarat se o druh.A to je i ten dvod, pro se my, jako ve-douc, ve svm volnm ase zcela bez touhy po finann odmn, poutme naden do vech tchto akc. Zitky a vlety jsou jist pkn vc, nachoze-n kilometry navc zdrav prospn, ale tento pesah je pesn to, co z tch-to innost, kter by lovk mohl zavat i jinde, dl nco mnohem vc.Prost bt pi tom, kdy se dj rzn mal zzraky. To vm nic jinho ned.

Jarka Bednov

TOM Svy, Praha 8

dti u. Ty mal hledaj ve starch sv vzory, ty star se zase u odpovdnosti a pe o ty men. Dohromady dok vborn spolupracovat a dret zajedno. Vm, e tohle vechno by nebylo mo-n, kdyby dti nectily pohodu i z na strany, tj. od vedoucch, dosplch. I my jsme velc kamardi, protoe jsme spolu v oddle vyrostli. A u te se t-me, a ty nae dti budou vychzet zkladn koly, pidaj se k nm jako in-struktoi a asem se taky budou podlet na veden oddlu.

Zkrtka a dobe, jsme takov velk ro-dina. S dtmi se dokeme vyblbnout a zasmt, stejn jako ony s nmi. Do-vedeme povolit uzdu a ukzat dtem

nai dtskou strnku. Pitom dok-eme nst odpovdnost za cel oddl. Doufejme, e nm to vydr klidn cel ivot, a e se k nm nov mal vodci

budou jen hrnout. Nen nad to, kdy meme trvit as spolen!

Lenka Chalupsk

oddl Podskalek, TK Podskal Strakonice

5

Kadho bav nco jinho, jasn vc. My rdi vyrme s partou dt a kamard do prody, kde trvme svj voln as daleko svobodnji a pohotovji ne ve vru velkomsta.

Turistick oddl jako nco vc

Foto

arc

hiv

sp

olk

u B

lzk

so

use

d

Ano, nkdy jsem nco psala, ale byly to hlavn rozhovory nebo faktografick lnky. Tentokrt je to v podstat slo-hovka na dan tma. Ale doba slohovek je u m dvno zapomenut, te j ij moje dti. Sama za sebe? Jsem matik-ka, i kdy milujc hudbu, ale matik-ka. Mm rda vzoreky, logiku, systm. Na otzku nejradji odpovm ano/ne. Jak nape nco matik? Nakonec m vechny tyhle vahy vedly k hlubokmu pemlen, pro jsem si na kiovatce ivota vybrala prci v neziskovce a ne ve

kolstv.Matematiku mm rda, u jako dt jsem ji vysvtlovala spolukm na Z, pak na gymnziu. Vysvtlovn matematiky je moje srdcovka. Realita ve kolstv m neodradila, bavilo m to a vsledky se dostavovaly. Narela jsem vak stle na neuspokojiv een patnho prospchu nkterch k. Jednodue: co s tm? Kdy ml nkdo patn znmky, kad to chtl eit douovnm. J jsem vak vnmala, e chyba je mnohdy jinde. Ve patnm vyuit volnho asu dt. Chy-bl jim aktivn oddych, dti byly pete-n, nebo naopak apatick a ln doma nezregenerovaly. To vedlo k tomu, e ve kole nevnmaly, nepochopily nov ui-vo, musely chodit na douovn a zase

byly peten. Nebo neudlaly nic a byly demotivovan patnmi znmkami. Uza-ven kruh, z nho nevedla cesta ven. Kdy jsem dostala nabdku pracovat v neziskov organizaci Blzk soused, z. s., byla to pro m vzva na sklouben dvou cest ve vyuit volnho asu dt. Vytvoit ze dvou protiklad povinnosti a oddychu, prce a hobby jeden celek, kter bude pjemn dtem i mn a pi-nese nm vem trvalou hodnotu do ivo-ta A tady dostala prostor moje druh srdcovka, hudba. Na hudebn krouek ke mn chod fantastick dti. Hudba je nae spolen hobby, kter ns vechny sbliuje. Hudba je cestou, po n me-me kret, ona nm vem otevr nov dimenze v ivot. Skrze psn se ume spolen radosti, sdlen, ale i vzjem-nmu respektu. Hudba postupn zavd systm do chaosu, u pravidla v nepo-dku, upevuje vztahy, buduje charak-tery. Zazpvat spolen pse za dopro-vodu kytary se ned udlat hned, chce to as. Skrze psn vid rodie, e jejich

dti jsou schopn nco se nauit, zsk-vaj nadji do budoucna. Postupn vid, e to jde. A ono to pak jde i v jinch ob-lastech. U od rodi neslyme: Z nho stejn nic nebude. Mn se pstup dt k sob, rodi k dtem. Jsou na sebe hrd, ne falenou hrdost, ale na zkla-d dobe odveden prce. A to je to, co posune lovka vped. Vede ho to k po-koe, ct k druhm, k respektu. Tady vznik prostor pro vy a trval hodnoty v ivot. Prce s dtmi ze sociln znevhod-nnho prosted a jejich rodii je pln

Nae tma

6

Hudba je radostJanko, mohla bys napsat lnek do Archy? Napi ho sama za sebe, tak, jak Ti to je pirozen. Jednoduch vta, kter spustila kolobh pemlen, vzdychn, ochkn.

Foto

z a

rch

ivu

TU

Tbornick vkend na tma Trampsk vrobky

Zastnili se kamardi z Jihoesk, V-chododoesk a Labsko-szavsk oblasti. Celkem se o vkendu setkalo 12 kamar-d.Ji v ptek veer byl kurz zahjen pi-pravenm programem. Sepsali jsme na lsteky oekvn od spolenho vken-du. Po vzjemnm pedstaven a krtk seznamovac he jsme si promtali doku-ment mapujc esk tramping v sedmde-stch letech, popsala prvn veer Klra Vlkov, lenka tbornickho klubu Cas-siopeia z eskch Budjovic. Po sobotn sndani zahjili organiztoi odborn program, kter trval a do ve-ernch hodin. astnci se uili zkladm prce se devem, voskov a savov bati-ky, prci s k, korlkovn i drtkovn. Veer vyplnila aktivita s nzvem ajovna. Pi zaplench svkch jsme hrli na ky-taru a popjeli aj. Vtina pot zaala vyrbt indinsk lapae sn. Nkter vrobky byly opravdu velmi poveden a nestydl by se za n dn profesionl. V nedli dopoledne byl program vypln-n takzvanmi tvoivmi dlnami. Zde ml kad z astnk monost vyrobit si dal- svj vrobek, dky znalostem zskanm z pedchozho programu. Vtinu ast-nk zaujala vroba trampskch placek, nkter motivy byly velmi originln. Po-as nm plo, a tak se slunku podailo

vysuit vechna vyroben trika. Kad z astnk si z kurzu odvezl vlastnoru-n vyroben trampsk placky, devn trampsk bolo s vyplenmi motivy, dv batikovan trika (voskov a batika + ba-tika Savem), indinsk lapa sn, drt-kovan kamnek + hrnek, a pedevm mnoho krsnch vzpomnek. Celm kurzem provzel astnky Ji Wohryzek Zateplek a Tereza Terka Somrov. Chtli bychom tento kurz po-dat jet jednou letos na podzim, a poas venku nebude nahrvat vletm

do prody. Clem kurzu nebylo pouze nauit astnky tvoit trampsk vrob-ky pro vzdobu tbora i kluboven, ale pedevm vytvoit dobrou partu kama-rd, ekl vedouc akce Ji Wohryzek Zateplek. A to se myslm organizto-rm zdailo. Velmi dkuji za pozvn na tuhle akci. Pevn vm, e naerpan inspirace pro plno dalch vrobk ozdob klubovny nkterch tbornickch oddl.

Jaromr Jager Vanek

nepedvdatelnch situac, na kter je poteba reagovat s profesionlnm nad-hledem, a je nutn zachovat si odstup. Romsk etnikum m svoji mentalitu, kte-rou musme respektovat a zohlednit.Avak tahle prce nen jenom zamst-nn, je to posln. Nae prce nen je-nom naplnn volnho asu dt. Je to jedna strana mince, kde na jej druh stran je vzdlvn. A tohle se u ns dje skrze krouek deskovch her, v-tvarn krouek, hudebn krouek, douo-

vn, vlety do prody, tbory, nvtvy ZOO, baznu, vystoupen na Rombohu, skrze pomoc maminkm, kter se ocitly v problmech. To ve pomh budovat dstojn ivot Rom mezi nmi. Mme radost z dvn, dti maj radost z pijmn. Ale to nen konec. Proto-e i dti dvaj: sv naden, radost, ale i pomoc blinm, jako nap. ast na Tkrlov sbrce. Pochopila jsem, e kdy chci efektivn naplnit voln as dt, mus bt moje

prce zrove mm hobby. Jenom tak mu dti vst k podku a pedvat jim ivotn hodnoty potebn k formovn jejich osobnost zpsobem, kter pro n nen jenom dal povinnost. Je to pro n as, kter sami od sebe vyhledvaj, je to pro n as, kdy po zazpvn psn cht-j potat pklady z matematiky a maj z toho stejn velkou radost.

Janka Papcunov

www.blizkysoused.cz

Nae tma

7

O vkendu 6.8. 3. 2015 probhl v prostorch praskho sted esk tbornick unie vkend zamen na trampsk vrobky.

Foto

Tom

M

rkvi

ka

Nae tma

8

Przdninov kola Lipnice pod rzn kurzy, vetn kurz pro rodie s dtmi. Apalucha, jej prvn ronk se odehrl loni a druh se chyst na pt zimu, je mezi nimi vjimen. Je to toti jedin kurz, kde se dti a dospl mohou spo-len dosyta vydit v zimn prod. A e takov zima v eskch horch ple-itost k hrm a dobrodrustv skt!Ale vezmme to pkn popodku. Apa-lucha zaala seznamovacm podzimnm vkendem, kter se nm bohuel ode-hrl cel na blt, jakkoli teoreticky u ml bt snh. Ale nevadilo to. Pobavili jsme se a seznmili jsme se jak mezi se-bou, tak hlavn s medvdic Apaluchou a jejm pbhem, kter ns (a hlavn dti v podob pohdek na dobrou noc) pak provzel celm kurzem. Abychom se dostaten pipravili a tak natili, Apalucha nm rozdala domc koly. A tak se pes Vnoce vybarvovaly tabulky, uily psniky, provozovaly p-pravn aktivity a pedevm se otuo-valo studenou sprchou, co se ne vdy setkvalo u dt s pochopenm;-) A pak konen piel as hlavnho kur-zu. Na vtin naeho zem nebylo po snhu ani pamtky, ale Apalucha na-tst vybrala msto hluboko v Rychleb-skch horch, kde bylo snhu pro nae ely dosti. A tak nm zaal mraziv t-den na Medvd boud, tden pln her a aktivit, pohdek a zpvan, tden bez mobilnho signlu, pota a civilizace, tden, kdy se ukzalo, e i zima je skvl ron obdob pro pobyt v prod.Dti si brzo zvykly na itn zub u pra-

mene a zdlo se mi, e den ode dne pi-chzely rno mn a mn obleen, jak si uvdomovaly, e lovk nemus bt vdycky v zim venku zachumlan v osmi vrstvch obleen.

Kad den byl nabit udlostmi. Jednou se podaly zvody psch speen, kdy se tatnkov trumfovali v konstrukci san a dti pak thly jako o ivot, jindy jsme spolen stavli opravdovou jurtu, v n se pak odehrvaly kouzeln spolen veery a kam ns chodila navtvovat medvdice Apalucha. A do toho spous-ta mench her a snhovho tvoen. A kdo se pi hrch venku dostaten ne-zahl pohybem, toho pak pokad uv-tala Medvd bouda pjemnm teplem a vn neho dobrho na zub.Jak as postupoval, vc a vc se mlu-vilo o Expedici. O zvren vprav a tboen venku na snhu. astnci byli dostaten poueni u na pprav-nm vkendu, a tak byli vichni vyba-veni jak vcmi, tak informacemi, aby cestu i mrazivou noc v pohod zvldli. A zvldli. Vechny dti byly mimodn staten, lapaly, nosily devo a pom-haly, kde mohly. Veer u obrovsk vatry byl pro n i rodie zitkem, na jak se nezapomn.

Znlo to od zatku jako vzva. Vzt estiletho kluka a vydat se s nm, s partou podobn blznivch rodi a medvdic Apaluchou do zasnench hor na tdenn kurz zakonen tboenm na snhu.

Nezapomenuteln zima? Vyrazte s dtmi na Apaluchu!

Foto

arc

hiv

LLM

Nae tma

9

Mal medvata i dospl astnci se toho o sob na Apalue hodn dozv-dli. Teba to, e dti nen poteba ped zimou chrnit, e si s n dok docela dobe poradit a uij si v n spoustu le-

grace. A dti zas vidly mnohdy poprv rodie v zim cel den venku bez ly.Take my urit jedeme i pt zimu. Snad se nm bude hodit i psnika, co jsme se nauili: Nahoe na severu

je grnsk zem, ije tam medvdice s medvdtem... Pojete taky!

Tom Mrkvika,

astnk Apaluchy a elv PL

Liga lesn moudrosti plnn Orlch perZeptte-li se n-kterch len Ligy lesn moud-rosti, co je npln jejich celoronho programu a vprav, odpov vm rzn: tboen a putov-n do prody a jej poznvn, stelba z luku a nejrznj sportovn hry a ak-tivity, vyrbn indinskch doplk na tboen a mnoho dalch rznch innost Na em se ale vtina shod-ne, je plnn Orlch per.

Symbolick Orl pera jsou ocennm nejrznjch kol (tzv. in) z oblasti pobytu a sportu v prod, znalost p-rody, historie a filozofie, rukodlnch a umleckch dovednost, pe o ivot-n prosted i prce pro druh.Bhem poslednch t let vznikly v rmci projektu Operanho programu vzdl-vn pro konkurenceschopnost (OPVK) iny mluv aneb Cesta k odpovdnosti odpovdnost za sebe sama i za dru-h skrze prosted neformln vchovy (CZ.1.07/1.2.00/27.0056) ti publikace. V prvn fzi byly vytitny v testovacm nkladu, rozdny celkem do pades-ti dtskch skupin. Ve skupinch dti mnoh iny vyzkouely a na zklad pipomnek dt i nelnk pak byly knihy upraveny do finln podoby.

Nejobshlej publikac je ino-vovan Svitek bezov kry Kniha orlch per a mistrovstv, obsahujc kom-pletn podmn-ky nkolika set in pro vkov kategorie od

deseti let ve. Oproti pedchozmu vy-dn z r. 2003 obsahuje i doprovodnou pruku Jak pracovat s knihou Svitek bezov kry, kter je urena lidem, kte nemaj se systmem plnn orlch per zkuenosti, tj. novm nelnkm kmen, vedoucm oddl z jinch or-ganizac i lidem mimo LLM, kter zaj-m nejen znn podmnek konkrtnch in, ale i smysl a provzanost celho

systmu. V dnen uspchan dob, kdy je obvykl dlat ve rychle a povrchn, stanovuje woodcraft prostednictvm orlch per podmnky in, kter vyadu-j trplivost, dslednost a dlouhodobou snahu. Podmnky jsou asto psn, ale splniteln pro kadho.Druhou knihou jsou Orl pera a mistrov-stv pro mal zlesky a woodcraftery,

uren dtem ve vku cca 9 a 15 let. Obsahuje vbr 60 nejob-lbenjch in a pti mistrov-stv, nikoliv pl-n soupis vech in pro tuto vkovou katego-rii. Oproti Svitku

bezov kry je kniha bohat ilustrova-n, obsahuje i adu motivanch textk a svm grafickm ztvrnnm a prove-denm dti na prvn pohled zaujme. Pedpokldme, e by ji mohly vyut nejen kmeny LLM pi prci s novmi leny, ale i rzn skupiny mimo LLM, kter by si chtly plnn orlch per vy-zkouet.Tet knihou jsou Korlkov iny pro sktky. Clovou skupinou jsou dti pi-blin od ty do deseti let. Jedn se o knku plnou nejrznjch kol na cel rok, doplnnch o spoustu obrz-k, doplovaek a samolepek, take ji

dti mohou vyu-t jako pracovn seit i vlastn denk, a plnn in se tak pro n me stt z-bavnjm.V rmci projek-tu byla krom titnch kn-ek vytvoena veejn pstupn we-bov aplikace Stoupn na horu (viz www.stoupaninahoru.cz), ve kter si hri mohou vyzkouet plnn n-kterch orlch per. Atraktivn obrzky malho indina putujcho k vrcholu hory motivuj dti k tomu, aby se snai-ly plnit dal a dal koly. O tom, e se hra lb, svd i narstajc poet hr, kter ji peshnul stovku.

Od ledna 2015 jsou knihy za nkladov ceny k mn na Lize lesn moudrosti (viz http://www.ligalesnimoudrosti.cz/cs/publikace) i pro dal zjemce. Z ped-chozch ohlas je patrn, e o publikace je zjem i ze strany veejnosti. Hlavn vak je, e se lb dtem a e je motivuj k tomu, aby se radovaly z po-bytu v prod a bavilo je odhalovat jej kouzla a tajemstv. Smyslem plnn Or-lch per nen pekonat ostatn, ale sebe sama.

Kamila Lunerov Maqiymi

a Jitka Koutensk Woapewin

10

Z RDM

Milue Horskmstopedsedkyn Sentu

1) Jako politika jsem se obklopila or-ganizacemi, kter dlouhodob bojuj za nastaven systmu fungovn a financo-vn nesttnch neziskovch organizac (NNO). S kadou zmnou veden minis-terstev vezmu zstupce NNO a ptme se chcete ns? Tm nejvtm poi-nem mohl bt pslib vceletho finan-covni v roce 2013 tden ped tm, ne padla vlda. Pi projednvn zkona o dtskch skupinch jsem vyjednvala s ministryn prce i poslanci vhodnj nastaven zkona, kter v tu dobu, dle mho nzoru, nebyl sprvn nastaven. Doufm, e nejpnosnj poin ve pro-spch dtskch neziskovek jet pijde. Mm dosavadnm clem je vytvoen skupiny poslanc a sentor, kter by se zavzala k oteven komunikaci s ne-ziskovkami pi pprav zkon. 2) Prci s dtmi se vnuji od svho ml-d, vystudovala jsem pedagogickou fa-kultu obor prvn stupe a pozdji speci-ln pedagogiku. Povaovala jsem za pirozen s dtmi pracovat. 23 let vedu kolu SVTN v Pardubicch, kter je neziskovou or-ganizac pracujc s dtmi s mentlnm a kombinovanm postienm. Zhruba ped 15 lety jsme daly dohromady par-dubick neziskov organizace a vytvo-ili Koalici nevldek Pardubicka. Mezi leny koalice patily i pat Klub hur kamard, Altus Chrudim, pardubit

Salesini Dona Bosca, ale i ekologick NNO a dal, kter se vce i mn p-mo staraj o voln as dti, nevyjmaje nzkoprahov zazen. Osobn mnoh aktivity zatiuji v rmci kraje, dnes i republiky. S problmy neziskovek se seznamuji jako lenka rady Koalice ne-vldek i v Sentu na pravidelnch se-tknch se zstupci stench organizac NNO.

Martin Vysokstarosta obce epice

1) Obecn vytven zzem a vybaven pro dtsk aktivity a pro jejich vedouc. Take vlastn to, e jsme trochu napo-mohli vlastnmu vzniku neziskovky Dti epice.

2) Moje zkuenost je pedevm s Dt-mi epice. Pl bych vem ostatnm dtskm neziskovkm tak aktivn, ob-

tav a kreativn vedouc. Jsou jednm z hlavnch center dn v obci.

Miroslav Marlekzastupitel mstyse Jince

1) Nectm se bt celebritou. Na rozdl od ostatnch ocennch nevykonvm dnou vznamnj funkci. Psobm pedevm v obci, ale i na projektech celosttnho i mezinrodnho dosa-hu. Nai mlad teba potili, kdy na achovm Turnaji kosmonaut vyhrli pohry vnovan V. Remkem a A. Gu-barevem. Vm si zjmu dt a jejich rodi o eln vyuvn volnho asu. Pi propagaci v mdich i v zastupitel-stvu se snam pomoci tm z nich, kte pracuj zadarmo ve prospch mldee,

Foto

Ji

Maj

er, M

icha

la K

. Roc

man

ov

a ar

chiv

Mar

tina

Vys

okh

o

Dv otzky pro dritele Ceny Pstav 2014

Osobnost, kter obdrely vron ocenn esk rady dt a mldee za rok 2014, jsme se zeptali:1/ Kter svj poin ve prospch dtskch neziskovek pokldte za nejpnosnj, mte z nj nejvt radost?2/ Jakou mte osobn zkuenost s organizacemi zamenmi na prci ve prospch dt a mldee?

11

Z RDM

Foto

Ji

Maj

er

Bambirida, kterou 16 let po sob podala esk rada dt a mldee (RDM), kon. Letos se neuskuten, a v budoucnu ji m nahradit odlin prezentan projekt pod jinm n-zvem a nejsp tak v jinm termnu. K tomuto zvru dospli lenov Ped-stavenstva RDM a tma rovn prodis-kutovali delegti 42. Valnho shrom-dn RDM. Vychzeli pitom ze zvr pracovn schzky zstupc nkdejch poadatelskch tb z bambiridnch mst, kter se v prostorch RDM ko-nala 17.bezna 2015. Dv destky podpis na prezenn listi-n, hodina a tvrt rokovn, vysvtlov-n a argumentovn Bambiridn pro-jekt se dlem vyerpal, dlem okoukal a pozbyl atraktivity v och partner, respektive sponzor. Na schzce nko-likrt zaznlo, e bez jejich finannho angam by nelo takto rozshlou akci podniknout a zajistit j obvykl stan-dard, na nj byli nvtvnci bambi-ridnch arel v cel na republice zvykl. Ustoupit z nj by ovem zname-

nalo pokodit nejen renom Bambiri-dy jako takov, nbr i jej poadatelky esk rady dt a mldee a vech tch, kte pro ni po lta obtav pra-covali.Bhem jednn se sice projevily odli-n nzory a pstupy k danmu tmatu a jeho jednotlivostem, vcelku vak na-konec zavldla shoda na smru, jm se m snaha o zviditelovn dtskch organizac dle ubrat. Bylo eeno: kdo chce, nech ve svm mst i regionu, ve svm vlastnm modelu prezentan akce nikoli pod chrnnou znakou

Bambirida jet pokrauje; bez ohle-du na to pak budou mt vichni monost podlet se (tak) na novm budoucm projektu. Nkolik mst takov zjem projevilo a akci podobnou Bambirid hodl i letos uspodat.O podob budoucho spolenho pro-jektu a jeho nzvu se m vst bhem letonho roku diskuse. Mlo by se nic-mn jednat o akci celorepublikovou, o poznn mn okzalou ne Bambi-rida, a hlavn vrazn mn finann i organizan nronou.

Ji Majer

pro lep sociln spravedlivj bu-doucnost.

2) Cenm si psoben v Pionru. Spolu-prce s ostatnmi vedoucmi a funkci-oni je dlouhodob na vysok rovni a hlavn jsou pi n na prvnm mst dti (nikoliv osobn zjmy nebo snaha se zviditelnit). Nepodlh komernm a politickm zjmm. Vm si ale i spo-luprce nap. s Klubem eskho pohra-ni, esko ruskou spolenost, spor-tovci a Kulturnm stediskem v Jincch.

Armdn generl

Petr Pavelnelnk Generlnho tbu Armdy R

(na tma Ceny Pstav se vyjdil pi p-leitosti jejho pedn na Generlnm tbu AR) ..J si toho (ocenn) moc cenm a nejenom, co se tk m jako osoby, protoe to samozejm pot, ale i po-kud se jedn o armdu a jej spoluprci s Radou Musm ct, e ve spoluprci, kterou jsme navzali (s neziskovm sek-torem) napklad se Stonokou nebo v rmci Bambiridy jakkoliv me na prvn pohled vypadat tak troku ne-sourod vidm velk smysl. A to pro

ob strany. Protoe pro ns to znamen monost dt o sob vdt veejnosti t sti veejnosti, na kterou bychom se hlavn chtli zamovat: mlad genera-ci. Aby vbec vdla, k emu tu arm-da je, jak vlastn je. e je pln jin, ne ta, kterou znme z vyprvn z mi-nula. A e stereotypy by se mly zat utvet nov. Aby si i prostednictvm kontakt s vojky mli monost (mlad) uvdomit, e to nen dn uzaven spolenost, ale e jsou to lidi z (jejich) okol: vtina z nich normln funguje ve svm prosted. Spousta lid, kte ve svm pbuzenstvu maj njakho voj-ka, o tom v vc ne ostatn. Ale ti ostat-n maj pod pedstavu, e je to takov mal izolovan skupina lid zvltnch, mon mentln posunutch nkam jinam, mimo bn standard. Faktem

je, e ta interakce je oboustrann pro-spn. My si toho cenme a j vm, e a se poda najt njakou novou for-mu (Bambiridy nebo podobn akce RDM), tak urit z na strany bude snaha na n spolupracovat dlMy jsme se nikdy nesnaili njak tlait na pilu, nikdy jsme tam (na Bambiri-d) nedlali nborov akce Snaili jsme se, aby dti rozumly tomu, co dlme, vidly to, s m dlme, a do-kzaly si pedstavit, o em to je. Ale nesnaili jsme se nikomu nic vnucovat. Myslm si, e je to tak jedin mon forma, protoe cokoli budeme nkomu vnucovat, tak se mu zane dv nebo pozdji pejdat...

V i d e o z z n a m z pedn mimo-dn Ceny P-stav arm. gener-lovi Petru Pavlovi najdete pomoc QR kdu.

Bambirida kon, nahrad ji asem jin projekt

Mte i Vy svj tip na osobnost, kte-r by podle Vaeho nzoru zasloui-la ocenn, o kterm se pe na tto dvoustran? Podmnky a formul najdete na www.pristav.crdm.cz

Kolik m ASP momentln len a pokud je to znmo, kolik z nich je mladch lid ve vku do 26 let?ASP, z. s. m v souasnosti kolem 300 len z ad student bakalskho, ma-gisterskho a doktorandskho studia psychologie. Tm vichni lenov jsou tedy mlad 26 let.

Kdy ASP vznikla, za jakch okolnost, kdo k tomu dal podnt a byl nebo je jejm tahounem?Prvn impulz ke vzniku na studentsk asociace vznikl na olomouck Katede psychologie ze strany tehdejch stu-dent, z nich mnoz jsou dnes nai-mi pedagogy. Mezi n pat napklad PhDr. Mat ucha, Ph.D., souasn vedouc Katedry psychologie Filozofic-k fakulty Univerzity Palackho v Olo-mouci, PhDr. Marek Kolak, Ph.D. i PhDr. Martin Seitl, Ph.D. Oficiln byla ASP zaregistrovna v roce 2001 jako obansk sdruen.

V em tkv hlavn tit Va innosti?ASP, z.s. je dobrovoln neziskov asociace student psychologie. Mezi jej hlavn cle pat podpora komuni-kace a spoluprce mezi studenty psy-chologie, podpora aktivit student smujcch k irok veejnosti, rozvoj spoluprce s profesnmi organizacemi a propagace psychologie a budovn jejho dobrho jmna.

Uvete prosm pr pklad vydae-nch akc, nejlpe z posledn doby. Nejvt akc pro ns bv nae kado-ron konference, kter je uren pro studenty, odbornky i irokou veejnost. Leton ronk nese nzev Moc emoc: Psychologie emoc a cit kadoden-n lidsk zkuenosti a poprv se bude konat v Praze. Pihlsilo se rekordnch 500 astnk a ek ns velmi pjem-n program pln pednejcch z ad odbornk v oblasti psychologie.

Pokud byste ml/a vybrat jeden za-jmav npad (projekt) za nm stoj ASP a detailnji ho piblit tenm Archy, co byste o nm ekl/a?Projekt mme pomrn hodn a ka-d je nm zajmav. Rozhodn nejvt- je ovem Projekt SPOLU, kter vznikl v roce 2012 v Brn. Jeho clem je nabd-nout studentm potebnou praxi a z-

rove pomhat pacientm v nemoc-nicch a psychiatrickch lebnch po cel republice. V souasn dob tento projekt funguje na vech tyech naich pobokch tedy v Brn, Olomouci, Ostrav i v Praze. Krom Projektu SPOLU mme i mnoho dalch projekt zamench na rzn clov skupiny na dti, studenty sted-nch kol, duevn nemocn nebo te-ba seniory.

Co myslte, vnmaj lenov ASP psychologii, respektive sv psoben v Asociaci jako svj konek hobby? Nebo jde sp o snahu prohloubit si znalosti a nalzt uiten kontakty v oboru, kter je bude pozdji ivit?Setkvme se s obma typy len tmi, kte vnmaj sv psoben v aso-ciaci jako konek, i tmi, kte se pou-ze sna zskat kontakty i jin vhody. Vtina innosti ovem stoj na lidech, kte jsou sami od sebe aktivn a kte pro ASP pracuj prost proto, e je to bav.

Mte njak sptelen organizace, spolky s nimi rdi spolupracujete?Dlouhodob jsme leny Evropsk fede-race psychologickch studentskch aso-

Foto

arc

hiv

A

SP

Slovo spolu m v prosted len esk asociace student psychologie nejen tradin vznam, ale je rovn nzvem jednoho z jejich zajmavch projekt. Nejen na nj dola v elektronickm rozhovoru pro asopis Archa e.

Hlavn jsme spolu

Pedstavujeme

12

esk asociace student

psychologie, z.s.

Katedra psychologie FF UPVodrn 6

771 80 Olomouc

Web: www.caspos.cz E-mail: info@caspos.cz

nebo prezident@caspos.cz Tel.: 774 545 935

(prezident)

ciac, dky n se pravideln astnme rznch mezinrodnch akc, projekt a letnch kol. Aktivn spolupracujeme s Uni psychologickch asociac a s es-komoravskou psychologickou spole-nost. Velmi zce jsme tak spojeni s jednotlivmi katedrami psychologie nap univerzitami. Nov jsme lenem esk rady dt a mldee, v n se teprve rozkouk-vme a zvaujeme, jakm zpsobem bychom se mohli na jej innosti vce podlet.

Dl Vm pi Va innosti nco vrs-ky na ele? Vtina innosti nm dl sp smv na rtech :)

Co Vs osobn na prci v ASP asi nej-vc bav a m Vs obohacuje?Nejvt vhrou, kterou lovk prac v ASP zsk, je monost vyzkouet si spoustu vc naneisto zorganizovat kurz, dit projekt, vst tm lid. A kdy potom po letech nastoup do prce, na-msto nevm, co mm dlat se dosta-vuje aha, tohle u jsem kdysi dlal. Je si jistj a m z eho erpat. Rozhodn je to ale i o tch kontaktech.

Ne jenom ve smru k odbornkm, ale i ve smru k ostatnm studentm. Mo-nost seznmit se s podobn smlejc-mi lidmi nap ronky, ale i univerzita-mi. A hlavn to je o tom bt spolu.

Za eskou asociaci student psychologie, z.s.

Ondej Vvra, prezident

Kateina Palov, projektov manaerka

Pipravil -maj-

Pes ti destky stedokolk z cel re-publiky dorazily ve tvrtek 19. 2. 2015 zabojovat o ron stipendijn studijn program v Chile, kter nabz mezin-rodn vzdlvac organizace AFS Mezi-kulturn programy, o.p.s. v Praze.AFS psob v esk republice tm 20 let. Clem program krom znalosti cizho jazyka je pedevm porozumt odlinostem mezi kulturami, nauit se je respektovat, a podpoit tak smysl pro toleranci. Ze sv dlouholet histo-

rie AFS v, e takov zkue-nost v obdob dospvn v-znamn ovliv-n osobnostn rozvoj studen-t, ti jsou dky svmu proitku a znalostem ze zahrani- lpe vybaveni pro dal studium i bu-douc profesn a osobn ivot. AFS v R vyslalo pes tisc student na

program do zahrani a obdobn poet mladch lid z celho svta pivtalo na hostitelskm programu.Mimodn stipendijn studijn pro-gram v Chile je skvlou monost pro vechny stedokolky. Ti se pihlsili ze vech kout R. Studenti absolvova-li pi vbrovm zen test obecnho pehledu a pohovor. Vtznmu kandi-dtovi se na deset msc zmn ivot strv pt koln rok v Chile!

Jitka Blakov

Vbrov zen na studijn program v Chile

Pedstavujeme

13

Foto

arc

hiv

A

SP a

AFS

Foto

Ji

Maj

erZ RDM

14

Odpor vi novele zdravotnickho zkona sl

Vi novele se vyhranili zstupci organi-zac prospnch dtem a mldei, lid z veden zkladnch kol, ldi dobrovol-nk i mstnch samosprv mench obc a mst. Vad jim zejmna represivn sloka chystan legislativn zmny, ji nkte nevhaj oznaovat za likvidan. O novele jednala Poslaneck snmovna na schzi zahjen 10. bezna; rozprava nakonec vedla k vrcen zkona zpt do jednn Vboru pro zdravotnictv. D-vodem bylo velk mnostv vloench pozmovacch nvrh, kter mus v-bor nejprve projednat.

irokohl nzorov sblen oponent novely se nicmn projevilo i bhem tiskov konference, je se v prostorch esk rady dt a mldee (RDM) konala 9. bezna 2015. Ped novine svorn usedli pedseda RDM Ale Sedlek, zstupce editelky Z Tuchlo-vice Jan Bejek, pedseda Sdruen pra-covnk Dom dt a mldee (DDM) Libor Bezdk, lka-hematolog Petr Tu-rek (esk tbornick unie) a aby ani prnik s komern sfrou v dan oblasti nezstal przdn Miroslav Topinka, jednatel cestovn kancele nesouc jeho pjmen.

Pokuty, kter novela stanov pro nae leny a dal poadatele jsou nenosn a je poteba je podrobit revizi, mn Ale Sedlek. Nabdl srovnn s pokutami za rychlou jzdu, kter ve vjimench ppadech dosahuj desetitisce korun, piem ta bv jednou z hlavnch pin smrtelnch nehod. Spoleensk nebez-penost je tedy neporovnateln. Podle

Alee Sedlka by se novela mla sou-stedit na to, aby odstranila zbytenou administrativn zt pro rodie, kte poslaj dti na zotavovac akce, a nevy-uvat poadatele dobrovolnky v dt-skch organizacch, sportovce, vedouc tbor a adu dalch pod obrovskm strachem z likvidanch sankc jako n-stroj tlaku na rodie.

Akoliv tomu trend, zjitn ze statistic-kch daj Ministerstva zdravotnictv R, nikterak nenapovd, chyst se ra-zantn zpsnn sankc za sprvn delikty na tzv. zotavovacch akcch pkladn na letnch dtskch tborech. Ale nejde zdaleka jen o n, tot se me tkat teba i kolnch vlet. Ve vtu bod, s nimi kritici novely zdravotnickho zkona zsadn nesouhlas, najdeme nap. i okovn jako podmnku asti na kole v prod i zotavovac akci. Z mho pohledu, nechal se slyet Jan Bejek, se kvli novele stv kola nstrojem sttu pro vymhn nkte-rch povinnost stanovench zkonnm zstupcm dt. Teba u okovacch povinnost vstupuje kola, respektive uitel, do vztahu zkonn zstupci stt a pod hrozbou stotiscov pokuty de facto nut zkonn zstupce, aby do-dreli svou zkonnou povinnost aby jejich dt bylo dn prookovno, protoe teprve pak me odjet se sv-mi spoluky na kolu v prod. S tmi sammi spoluky, zdrazuje uitel Jan Bejek, se ktermi sed ve td cel zbytek roku. Dovedu si pedstavit, e koly a uitele me tento ntlak od podn koly v prod odradit.

Stvajc lkask posudek od praktic-kho lkae je platn dvanct msc. Bhem roku se ale me zdravotn stav dtte vznamn zmnit. Podle Libora Bezdka m proto vyjden rodi pro poadatele tbora vt vznam: rodie znaj aktuln situaci, maj k dispozici zprvy i od odbornch lka, k nim jejich potomek chod, a praktick lka o tom asto ani nemus mt informaci.

Za administrativn pochyben jsou nyn podle zkuenost RDM provozovate-lm zotavovacch akc ukldny sank-ce v du nkolika set a tisc korun. V kontroverznm nvrhu novely zmn-nho zkona je ovem horn hranice po-kuty stanovena na 100.000 a 500.000 korun. Podle daj ministerstva zdra-votnictv R, je m RDM k dispozici, pitom byl kupkladu v letech 2004 a 2006 poet epidemickch vskyt infekce pi dtsk rekreaci dvojcifer-n (v r. 2004 inil rovnch 20), zatmco pedloni jich bylo sedm; v letech 2001 a 2002 byly z hygienickch dvod zrueny pokad tyi akce, pedloni dn.

Bhem tiskov konference oznmil pedseda RDM novinm, e obdrel zprvu o tom, e nazt pedlo posla-nec PaeDr. Josef Novotn pozmovac nvrh. Ten m zohlednit obavy, ped-staven zstupci rznch organizac ptomnch na tiskov konferenci.

Tiskov zprva RDM, -maj-

Hlas, kter oponuj pekladatelm novely tzv. zdravotnickho zkona, pibv. Nesttn neziskov organizace a nejen ony se netaj obavou z nsledk jejho ppadnho pijet.

Foto

Ale

Se

dl

ek

Z RDM

Expertn skupina NNO se sela u mstopedsedkyn Sentu Milue Horsk

15

Snmovn zdravotn vbor jednal o zkonu o ochran veejnho zdrav

Dne 19. 3. 2015 probhlo dal zased-n Zdravotnho vboru Poslaneck sn-movny, kter mlo na programu zkon o ochran veejnho zdrav, vrcen z druhho ten.Jednn dil pedseda vboru poslanec Rostislav Vyzula, zpravodajem zkona je poslanec David Kasal. Zdravotn v-bor nejprve v obecn a pak v podrobn rozprav prodiskutoval vechny nov pozmovac nvrhy. Pot pistoupil k hlasovn.Snmovn systm je bohuel natolik ne-dokonal, e posledn nvrhy zveejn-n na strnkch Poslaneck snmovny, byly z 12. bezna vbor tedy hlasoval o materilech, k nim veejnost nemla pstup. Stejn tak nebyl modertorem nabdnut v obecn rozprav prostor pro vyjden veejnosti. Proti tomuto zpsobu veden schze se z auditoria ozvaly protesty.Pozmovac nvrh poslance PaeDr. Jo-sefa Novotnho, reagujc na podnty organizac pracujcch s dtmi a ml-de i ostatnch poadatel zotavova-cch akc, nebyl ve zdravotnm vboru podpoen. Bude se hlasovat pozdji na

plnu; 19. 3. se jednalo pouze o stano-visko garannho vboru. Nvrh poslan-ce Vta Kakovskho, kter eil sankce, tak nebyl vborem podpoen. Oproti tomu naopak zskal podporu nvrh po-slance Kasala, kter dajn e rovn vi sankc u zotavovacch akc, ale nen na strnkch Poslaneck snmovny je-t k dispozici.Zdravotnm vborem nebyl tedy zatm podpoen dn pozmovac nvrh, kter by eil vazbu mezi okovnm a ast dtte na akci, odstranil by ne-

pesnosti v prohlen o bezinfeknosti a umonil by u zdravch dt penst informan povinnost o zdravotn zp-sobilosti dtskho astnka z lkae na rodie.

Dky vem za dosavadn podporu; sna-me se nyn shromdit pesn infor-mace o ji podanch pozmovacch nvrzch, stejn jako komunikovat s po-slanci zdravotnho vboru

Ale Sedlek, pedseda RDM

Mstopedsedkyn Sentu Milue Hor-sk, mj. dritelka Ceny Pstav 2014, pravideln organizuje setkn expertn skupiny nesttnch neziskovch organi-zac (NNO). Ve skupin jsou zastoupe-ny oblasti sociln, kultury, ivotnho prosted, dt a mldee, komunitnho rozvoje. astn se j i zstupci veobo-rovch asociac NNO.

Na schzce konan 10. 3. 2015 jsme se vnovali osvobozen NNO od soud-nch poplatk, prv projednvanmu v stavn-prvnm vboru Sentu, no-vele veejnho zdrav, se kterou zpa-sme ve zdravotnm vboru Poslaneck snmovny, stejn tak jako novele zko-na o dtskch skupinch.Krom aktuln legislativy se skupina sna posouvat tmata zdann NNO, podnikn, vetn socilnho, pem-

l o novch tipech pobdek pro drce NNO. Bhem roku 2015 se uskuten k ve uvedenm tmatm odborn semine a konference.Spoluprce se Sentem je dky pan

mstopedsedkyni na vynikajc rovni, dkujeme za to.

Ale Sedlek, pedseda RDM

Z RDMFo

to A

le

Sed

le

k

16

My jsme dnes s Terezou Valkouno-vou z Asociace lesnch mateskch kol s velkm potenm sedli v Poslanec-k snmovn na galerii host a sledo-vali jsme hlasovn o zkonu o dtskch skupinch, ekl pedseda esk rady dt a mldee (RDM) Ale Sedlek. RDM spolu s dalmi neziskovkami dlouhodob a trpliv usilovala o tako-v znn zkona, kter by neohroovalo existenci lesnch kolek a podobnch forem pedkoln pe.Hlasovn bylo na popud pana ped-sedy poslaneckho klubu KDU-SL Ji-ho Miholy zaazeno do programu na devt hodin. A s velkou levou musme konstatovat, e zkon proel v takov podob, jakou navrhoval pan pedseda Mihola v takov podob, v jak jsme ho konzultovali, a s pozmovacm n-vrhem poslance (Frantika) Admka, respektive pslunho vboru, kter upravoval nejasnosti a byl prokonzul-tovn s ministerstvem financ a s mi-nisterstvem prce a socilnch vc a se kterm my jsme pln v souladu, okomentoval vsledek hlasovn Ale Sedlek.Dky iniciativ a sil pedsedy posla-neckho klubu KDU-SL Jiho Miholy a zstupc ostatnch stran (s vjimkou KSM) schvlila snmovna novelu z-kona o dtskch skupinch, kter za-vd dobrovolnou registraci poskyto-vatel, potvrzuje jeho slova i tiskov zprva KDU-SL. Jsme rdi, e se nm podailo napravit zkon, kter nebyl

kvalitn. Pijet tto novely umon dal existenci lesnch kolek a dalch mo-nost pedkoln pe. Tato novela za-vd dobrovolnou registraci. Jednotliv poskytovatel se sami mohou rozhod-nout, zda se chtj registrovat jako dt-sk skupiny a vyut napklad monosti daovho zvhodnn, nebo nikoliv, cituje Jiho Miholu zmnn tiskov zprva lidovc.

Co bude nsledovat?Podle Alee Sedlka bude pokraovat legislativn proces obvyklm smrem k horn komoe Parlamentu R a pot na Hrad. Te zkon poputuje do Se-

ntu a pedpokldme, e tam jde v takov podob, do jak ji chtl Sent zmnit ji pi prvnm projednvn. Tak-e tam, doufme, nenaraz na odpor, a pak u ho ek jen podpis prezidenta a uveejnn ve Sbrce zkon, nast-nil oekvan vvoj pedseda RDM. Jak dodal, v v jistotu dal existence lesnch mateskch kol, dtskch klu-b, klub lovka v tsni a podobnch zazen. Pro ns je to velik leva a doufme, e to vechno dopluje tm legislativnm procesem do zdrnho konce, uzavel Ale Sedlek.

-maj-

Zahajovac koncert projektu Kecejme do toho 5 se uskutenil 24. 3. v Lucerna Music Baru. Na zahajovacm koncer-t pedstavil nov kapely v kombinaci s aktulnmi jmny esk scny.Kapely jako jsou The High Corporation nebo Vc Makropulos vystoupily spo-len se slovenskou zpvakou, kter si k Katarzia, i znmou klubovkou z Prahy Megaphone. O afterparty v hip hopovch beatech se postaral Maro (Prago Union). Vstupn na koncert bylo

po zpisu do prezenn listiny a vypln-n krtkho dotaznku zdarma. Dotaznk mohli nvtvnci sthnout z webovch strnek projektu i jej vyplnit rovnou na mst.

Hvzdou veera byl nov projekt 2127sounds, kter spojuje muzikanty znm z rznch jinch projekt a vy-tv novou doprovodnou kapelu pro MCs, rappery, nebo zpvaky.Kytaru, synthy a samply zajistil kytaris-ta Antonn Dlapa (Tonya Graves, Voila!, Anthony Dee, Oskar Maurice); na kl-vesy zahrl Jan Steinsdrfer (producent a klvesista Ewy Farne); v kapele vy-stoupili dva bubenci Petr Hank (Fall-grapp, The High Corporation) a Marek

Poslaneck snmovna schvlila 8. dubna 2015 novelu zkona o dtskch skupinch, kter zavd dobrovolnou registraci poskytovatel pedkoln pe tohoto typu. V praxi to znamen, e lesnm kolkm a dalm formm alternativn pe o pedkolky u nehroz, e zaniknou.

Projekt Kecejme do toho 5 odstartoval

Snmovna schvlila novelu zkona o dtskch skupinch: registrace bude dobrovoln

Z RDM

Foto

arc

hiv

res

po

nd

entk

y (d

ole

) a

Kec

ejm

e d

o t

oh

o

17

Anto (Nano Illusions, Anthony Dee); baskytaru, kontrabas a bassov synthy obstaral Matj ern (Fehero Rocher). Kapela na pdiu doprovodila aktuln sledovanou rnb zpvaku Eriku Fe-ovou, Kata z Prago Union, Mr. Coco-mana, Dr. Karyho, Olivera Lowe a Jena Hovorku.

Kecejme do toho je projekt esk rady dt a mldee. Pin prostor pro reakci na tmata tkajc se spolenos-ti na celosttn i evropsk rovni. Ke-cejme do toho zrove nabz prostor k een stvajcch nebo nastolovn novch tmat. Projekt je financovn Evropskou uni, konkrtn pak progra-mem Erasmus+.Projekt Kecejme do toho tak pinesl vlnu zajmavch npad, kterou mohli fanouci rznch kapel zat spole-n na jednom mst. Pro nov npady

a podnty, a u se jedn o problmy na rovni regionln, celorepublikov nebo na t evropsk, byla na koncer-t pipravena ze, kam zadan tmata mohli nvtvnci pipchnout. Tmaty

se bude projektov tm zabvat v dal-ch navazujcch aktivitch.

Kecejme do toho

Vce na www.kecejmedotoho.cz

Bezov lstek je ocenn, kter si mezi sebou v esk republice navzjem ud-luj vedouc dtskch oddl za prci s dtmi a pro dti. M dvanct stup, kter postupn vyjaduj rozsah prce ocennho vedoucho. Historie Bezo-vch lstk sah a do roku 1966, u jeho zrodu stl Jan Galn imn a jeho p-tel, o dal pokraovn tradice peuje Galnv nadan fond.

1. V jak organizaci psob, co s dt-mi dl a co t na prci s dtmi bav?2. Pi jak pleitosti jsi svj posledn BL dostal a co to pro tebe znamen?

Miroslava Bobice imarov, zlat BL1. Od roku 1993 psobm ve sdruen Duha dt a mldee pro voln as

Cel svj ivot jsem zasvtila prci s dtmi v turistickch oddlech, dv-ch klubech, jako editelka Domu dt a mldee. Zanala jsem s organizac prvnch Celosttnch vmn zkuenos-t. V roce 1980 se konala opt v Pochni VVZ (Vrcholn vmna zkuenost), dal- pak dvakrt v Krnov (1990 a 1992) se tymi stovkami astnk.

2. Na Lesn kole v Pochni u irok Nivy v srpnu 1968 mi byl udlen 2. stupe Bezovho lstku. Tam tak vzniklo hes-lo: Dokud ze mne ivot nevyprch, budu usilovat o krsu byt a o ptelstv rozrznnch. Vrazn roziovn psobnosti od mstnch spoleenstv k oblastnmu, krajskmu a celosttnmu vlivu se zkonit projevilo zaslouenm zvyo-vnm stup Bezovch lstk a po Zlat 12.stupe v listopadu 1999.

Pipravili Kateina Palov a Jan Burda

Informace a pravidla udlovn BL na-leznete na adrese www.brezovylistek.cz a na www.facebook.com/brezovelistky

Bezov lstky 4

Projekt Kecejme do toho 4 byl ocenn Evropskou komis

Projekt CZ-51-E5-2013-R1 Kecejme do toho 4/Have Your Say 4 byl vybrn Evropskou komis jako pkladn projekt v oblasti mldee za eskou re-publiku. Koordintor projektu spolen s nominovanm astnkem jsou zvni na slavnostn vyhlen, pedn ceny a debatu s vysoce postavenmi zstupci Evropsk komise, kter se bude konat 6. kvtna 2015 v Bruselu.Projekt Kecejme do toho nabz nm mladm lidem monost vyjdit svj nzor na tmata, kter se ns tkaj, a to na celosttn i evropsk rovni. Zrove poskytuje tak prostor pinet tmata nov, podle vaeho zjmu. eknte nm, co vs pl!

www.kecejmedotoho.cz

Foto

arc

hiv

Pavl

a Tr

anti

ny a

EH

SVRozhovor

18

Bruselsk mise Pavla TrantinyBval pedseda RDM Pavel Trantina zastupuje u devtm rokem eskou republiku v Evropskm hospodskm a socilnm vboru (EHSV). Jeho dosavadn innost ocenila i Rada vldy pro NNO, kdy jej na svm beznovm zasedn navrhla velkou vtinou hlas na dal ptilet funkn obdob.

Ped temi lety jsi na diskusnm setkn se leny-zpravodaji Evropskho hospo-dskho a socilnho vboru (EHSV) pednesl proslov na tma Mlde v pohybu a problematika dobrovolnic-tv. ekl jsi tehdy, e evropsk penze bychom nemli lt do betonu, ale do kvalifikace mladch. Padla ta slova na rodnou pdu? Asi padla, i kdy svj vliv bych nepe-ceoval:-) Byl a jsem jednm z ady lid, kte se zasazuj o to, aby se instituce Evropsk unie v poslednch letech in-tenzivn vnovaly pomoci mladm lidem postienm kriz. Vdy v nkte-rch zemch je nezamstnanost mlde-e vce ne 50%. Zrovna tento tden (mnn 12. tden, pozn.) pijal Evropsk hospodsk a sociln vbor mj nvrh stanoviska k tzv. pedfinancovn Iniciativy pro zamstnanost mldee, kter m ze souasnho sedmiletho rozpotu EU vnovat 6 miliard eur na konkrtn ini-ciativy pomhajc mladm lidem zskat prci. Pedfinancovn by mlo umo-nit rychlej zavdn reforem, kter jsou zapoteb nap. ve fungovn a-d prce nebo ve vytven pracovnch mst ve firmch.

Jsi jednm z pouhch dvou zstupc neziskovek pracujcch s dtmi a ml-de, kte mezi dalmi 351 leny EHSV zdrazuj tmata, jako je dobrovol-nictv, neformln vzdlvn a jejich presti. Jak tk je zskvat jim pozor-nost bruselskch ednk? Samozejm tahle mkk tmata nehraj v EU prim ale maj v diskusi sv msto, kter se odr i ve finan-covn, napklad v novm programu Erasmus+, pro kter se soustednm tlakem podailo vyjednat na nov ob-dob vce penz a tak jasn ohranie-nou kapitolu Mlde. Navc v dob souasn vysok nezamstnanosti st-le vce lid chpe, e dovednosti a zna-losti zskan dky dobrovolnictv a ne-formlnmu vzdlvn zvyuj ance mladch lid na trhu prce. Asi i proto se mi letos podailo prosadit, e pu stanovisko vlastn iniciativy k uznvn neformlnho vzdlvn a s nm se

mi, doufm, bude dait pesvdovat daleko lpe.

Co se Ti v tto oblasti u podailo na co jsi nejvc hrd? A jak prohra T asi nejvc mrz?Nejvc m t spn prbh a v-sledky Evropskho roku dobrovolnictv 2011. Jednak jsme jako velmi rozdln neziskovky (bylo ns vce ne 40 evrop-skch st) dokzali vypracovat Politick program pro dobrovolnictv v Evrop (zkratkou P.A.V.E., k pln spokojenos-ti mi tam schz jen L. na konci:-) ), obsahujc velmi konkrtn nvrhy na zlepen situace dobrovolnk a jejich organizac. Koordinoval jsem skupinu k legislativ a prce jsme si naloili na lta dopedu. A za druh, v EHSV jsem po cel rok 2011 pedsedal koordinan skupin pro tento evropsk rok v pti veej-nch slyench jsme snad dobe zvidi-telnili dobrovolnick organizace a jejich pnos i vzvy, jakm el. Nevzpomenu si na dnou opravdu velkou prohru, ale samozejm m as od asu natve, pokud nkdo neum nebo nechce po-chopit anebo docenit dleitost dob-rovolnch innost. O to vc m takov situace nakopnou k dal aktivit.

O em dleitm pro neziskovky a ty, kter se vnuj dtem, zvl se na evropsk rovni jedn zrovna te nebo v dohledn dob jednat bude?

V na oblasti nem EU mnoho forml-nch pravomoc ale o to vt me mt vliv. Krom financovn rznch projekt jde zejmna o nastaven pod-mnek pro erpn evropskch fond na nrodn rovni z operanch pro-gram. Hodn jsme se v poslednch letech na rovni EU i doma snaili o to, aby pi rozhodovn o nich byl dodrovn a posilovn tzv. princip partnerstv a do znan mry se to podailo. Chtl bych vyzdvihnout hlavn roli pedsedy RDM Alee Sedlka, kter usiloval o celosttn koordinaci. A kdy jsme u financ, velkm evrop-skm tmatem je kofinancovn grant hodnotou dobrovoln prce, co sou-vis s menm dobrovolnictv u ns k tomu pispv zejmna projekt RDM SAFE, kde psobm v oblasti penosu zahraninch zkuenost k nm. RDM je tak velmi spn (a dvan za pklad) v tzv. Strukturovanm dialogu s mlde. Naemu tmu v jeho akti-vitch, kter sleduji zpovzdl a obas trochu kibicuji, velmi fandm.

Jak nron Tvoje bruselsk mise ve prospch spolk dt a mldee vbec je? Kolik asu teba vnuje pprav na jednn o zleitosti, k n hodl vystoupit? A v jakm jazyce seznamu-je ostatn se svmi postoji? V prmru strvm prac pro vbor (ne-jde o zamstnn, pouze nm propl-c cestovn nklady) v Bruselu i jinde asi 120 dn v roce. Nen to rozhodn jednotvrn innost, stle m to bav, protoe mm pocit, e mm monost nco ovlivnit. Co se te jazyk, kola m vybavila dobrou znalost anglitiny a francouztiny, praxe skautskho za-hraninho zpravodaje (jakhosi mi-

Foto

arc

hiv

EHSV

, Mic

hala

K. R

ocm

anov

a

arch

iv

RD

M (

dole

)

Rozhovor

19

Pracovn skupina Stt esk rady dt a mldee navtvila ministra financ Andreje Babie se smlm poadavkem.

nistra zahrani) i psoben coby e-ditele odboru pro zleitosti EU MMT bhem eskho pedsednictv v Rad EU mi daly monost tyto dva jazyky procviovat neustle v praxi. A krom toho obas upotebm i zklady nm-iny i panltiny, dobe se mi poslou-ch i italtina, kter dky naemu ped-sedovi rozumm m dl vce.

ekl bys, e pro zdrn vsledek je d-leitj sla argument pednench veejn, nebo umn dohodnout se s kolegy a kolegynmi na tom podstat-nm nkde v stran, bez zpisu z jed-nn?Oboj je dleit, v EHSV mus lovk mt dobr track record neboli dobrou povst/profesn drhu a njak diplo-matick vlohy. Ale neformln vztahy a vyjednvn vrazn pomhaj. Pro-st nesta jen se na kolegyn a kole-gy usmvat, zdravit se s nimi a as od asu promluvit na jednn. V druhm funknm obdob psobm jako jeden ze t mstopedsed Skupiny III EHSV, zvan Rzn zjmy, protoe sdruu-je neziskovky, spotebitelsk organi-zace, ivnostnky, drobn zemdlce, prost skuten rzn zjmy, kter je nutn v kadodenn koordinaci vyvao-

vat a hledat spolen vchodiska. To je perfektn trnink diplomacie prax.

Pedloni jsi byl zvolen pedsedou nov

zaloen Evropsk aliance pro dobro-volnictv. Jak konkrtn pnos pro evropsk, potamo nae neziskovky me toto Tv angam vlastn mt nebo u m?Ped mscem jsem byl zvolen pedse-dou na druh dvoulet volebn obdob, co beru jako ocenn dosavadn prce. Zaloen evropsk neziskovky je bhem na dlouhou tra, stejn tak dlouhodob je n program P.A.V.E., o kterm jsem u mluvil (a jeho zkladn doporue-n jsem ped asem peloil i do eti-ny jako plohu Archy). Pokud se nm z nho poda naplnit alespo st, budu spokojen. Pro letoek jsme si dali jako prioritu pedstavovat na evropsk rovni p-nos dobrovolnictv pro spolenost i pro dobrovolnky samotn. K tomu jsem u v EHSV hostil nkolik semin i kula-tch stol. A vm, e se nae aktivity promtnou pozitivn i na esk rovni teba v lepm porozumn evropskch ednk a politik pro to, kam smo-vat priority vzev evropskch projekt nebo jak nastavovat legislativu, aby byla vi dobrovolnkm pzniv.

Za rozhovor podkoval Ji Majer

Bedliv sledujce debatu o tom, e sportu m bti vnovna a miliarda korun (nad souasn stav) z prostedk zskanch ze zdann hazardu, navrhli Ale Sedlek, Josef Vprachtick, To-m Novotn a Petr Halada vicepre-mirovi a sprvci sttn pokladny, aby adekvtn st tchto prostedk ve vi prv 100 000 000 byla vnovna na rozvoj oblasti mldee.

Pan ministr si nechal vpoet vysvt-lit a se zjmem vyslechl t informace o spolkov innosti, dobr prci odbo-ru pro mlde i konstatovn, e pod-pora prce s mlde byla v poslednch patncti letech kontinuln, nicmn e vznamn naven by znamenalo zajmav posun napklad v dlouhodo-b podfinancovan oblasti investic a e by umonilo naemu ranku nebval rozvoj.Pan ministr n nvrh zcela nezavrhl, poznamenal si ho do bloku, nicmn

ns odkzal na dal jednn s nam resortnm ministrem.V debat jsme se dotkli i problematiky slev na drze zde f nrodn rady A. Sedlek podal A. Babie, aby svm vlivem pomohl v jednn s (jinak ochotnm) ministrem dopravy k tomu, aby slevy byly eskmi drahami i na-dle poskytovny smyslupln, tak, aby znamenaly pro spolky pnos a ne byro-kratick martyrium.

Zstupci spolk RDM se zjmem vy-slechli nzory pana vicepremira a ob-darovali ho drobnmi drky. Zstupci esk rady dt a mldee po-dali i o podporu toho, aby poslanci ANO ve snmovn nehlasovali pro dra-konick pokuty pro ty provozovatele dtskch tbor, kterm rodie polou na tbor neokovan dti...

Tom Novotn

Zstupci spolk dt a mldee si ekli o sto milion

Bar

evn

foto

grafi

e z

arch

ivu

Hnu

t B

ront

osau

rus,

er

nob

l P

etr

Hj

ekZ organizac RDM

20

Brontosau dtsk oddly: Voln as nm nen voln

Hnut Brontosaurus nen pouze uskupenm mladch lid, kte o vkendech a przdninch kos louky, opravuj hrady i sz stromy. Nemalou soust or-ganizace, kter loni oslavila 40 let, jsou tak dtsk oddly.

Skaut na zeleno

V souasnosti psob zhruba dest-ka naich oddl a klub pevn na Morav, s dalmi dtskmi kolektivy pak nai organiztoi pracuj po celm esku. Na prvn pohled se Brontosau dtsk oddl (Bro) od ostatnch, teba skautskch oddl, neli. Do programu ale navc zaazujeme prvky environ-mentln vchovy uzpsoben dtem a jejich potebm. Pidvme k n zit-ky, a tm se sname probouzet v dtech zjem o produ a jej ochranu. Prv o vytvoen vztahu k prod nm jde pedevm. Nechceme vychovvat pr znalostmi nabitch prodovdc, ale ukzat co nejir skupin dt, e svt okolo ns je zajmav a stoj za to ho chrnit.innost probh po cel rok a zahrnuje rznorod aktivity. lenov oddl se pravideln setkvaj pi schzkch ve

svch klubovnch a tak vyrej na jed-nodenn i vcedenn vpravy. Podme co nejvce akc, pi nich dti samy aktiv-n pispj k ochran prody. Pomhaj proto pmo ve svm okol vyvuj pta budky, pikrmuj zv, provd jar-n klidy nebo teba vysazuj zele tam, kde je poteba oivit njak zanedban kout. Vrcholem innosti pak bvaj let-n tbory se zajmavou celotborovou hrou. Kad oddl m sv vlastn tradice: pokiky, symboliku a zvyky, kter jej in jedinenm nejen mezi brontosaury, ale tak mezi oddly z ostatnch organi-zac. Kad duben se navc oddly sjd na vkendov Setkn Bro a Den Zem do jihomoravskch Mikulic.

Duhov stpky

Jak vypstovat ze semnka vzrostl strom, odkud pochz obleen, kte-r mm na sob i jak dlouho zstane

v lese zahozen ohryzek? Tajemstv p-rody odhalujeme v ekovchovn sout-i Duhov stpky. Clem je poskytnout vedoucm oddl a krouk nmty k innosti v oblasti ekologick vchovy v takov form, aby je mohli lehce vyu-t ve svm dosavadnm programu. Ak-tivity pedkldan v jednotlivch zad-nch soute by mly jt lehce vlenit do her, ale i do dlouhodobjho vnitnho programu, kter si mnoho oddl vytv-. Sout probh korespondenn. Po pihlen obdr tmy v kadm z pti kol oblku se zadnm, magaznem a v-sledky, jak si vedou ve srovnn s ostat-nmi. Zastnit se me kad dtsk kolektiv. Pokud hledte pro svj oddl nebo druinu aktivity spojen s ochra-nou prody, zkuste Duhov stpky. Se svm oddlem, a je lhostejno z jak or-ganizace jste, se mete zapojit tm ihned.

Zaujaly vs Bro oddly?

Vechny informace, seznam oddl a nvod, jak zaloil vlastn, najdete na adrese http://brdo.brontosaurus.cz.

Martin Kadala

Z RDM

Foto

arc

hiv

iQla

ndia

21

Nov slevy 2015 na kartu EYCA

Sleva na trati Praha-Koice s Regiojet/STUDENT AGENCYDritel karet EYCA maj monost zskat slevu 10% na jzdenky na trase Praha-Ko-ice (a zpt). Sleva na lstky je poskytnut jen v ppad, e cestujc na dan trase pekro hranice, t.j. z eskho msta do slovenskho nebo naopak (a jen na trati Praha-Koice).

Vce informac o cestovn vlaky RegioJet a nkup jzdenek se slevou naleznete na www.regiojet.cz sta zadat jako tarif EYCA (Euro26).

Najdi si svj sport v PRO-6!Kde hledat? Poradme v praskch Kyjch, kde nabz Squash centrum PRO-6 dritelm karet EYCA hned nkolik monost, jak uplatnit svoji kartu asto za lep ne student-sk ceny.

Squash sta, aby jeden z dvojice byl vlastnkem karty, a mte pslunou slevu podle asu, kdy si chcete jt zahrt: Pon-

dl a tvrtek - I. a III. psmo za 120K, II. psmo 200K. Rozpis asovch psem a bnho cenku na zimu 2014/2015 na-jdete na www.pro-6.cz Doporuujeme rezervovat pedem! :-)Fitness aktivity dle mete vyrazit na 55 minut libovolnho cvien (jga, spin-ning, pilates, zumba, body form...) jen za 90K!Ricochet a stoln tenis po celou dobu za 100K.

iQLANDIA a iQpark science centre Prvn esk science centre Pojte si hrt a vzdlvat se souasn, s kartou EYCA za zvhodnn dtsk tarif :-) iQLANDIA Modern science centrum s planetriem a stovkami originlnch ex-

pont! Svt vdy a techniky, kter vs uhrane a nepust. Svt ohromujcch ex-periment a chytr zbavy! iQPARK Inteligentn zbava pro mal i velk, hrav i hloubav, kde si pijdou na sv vichni, dti i rodie! Stovky inter-aktivnch expont ve tyech podlach.

Navtivte Babylon s 10% slevou!Po pedloen karty EYCA obdrte jako jej vlastnk slevu 10% na zakoupen ce-lodenn vstupn do Aquaparku, Lunapar-ku a Wellnessu Centra Babylon. Sleva do Aquaparku se poskytuje na dtsk i do-spl vstupn. Tato sleva se nevztahuje na balky slueb a nelze ji kombinovat s dnmi jinmi slevami. Sleva se ne-vztahuje na zakoupen vstupn pro oso-by do 100cm.

15% sleva v Aquaparku KolnA dal volnoasov sleva: a to konkrtn 15% na veker aktivity nabz nov vem dritelm aquapark Vodn svt Koln.Vce informac naleznete na webov strnce www.vodnisvetkolin.cz.

FAnn parfumerie aneb Mete vont o 10-20% vhodnji

Dritelm karet EYCA je poskytovna sle-va 20% na vybran znaky (www.fann.cz/vybrany-sortiment) a 10% na zbyl znaky.Nabdky plat pro 43 obchod po cel esk republice.

Tm EYCA

Chystme pro vs i prima rzn zajmav slevy uren vem organizacm sdrue-nm v RDM. Vce informac prbn na www.crdm.cz , www.adam.cz nebo i v pt Are, take se mte na co tit :-)

Vhody online cestovnho pojitn pro dritele karet EYCA:

pojitn plat na celm svt (krom esk republiky)neomezen poet vycestovndlka jednoho pobytu v zahrani me bt 45 nebo 180 dn nepetritmete si vybrat rizikovou skupinu Turista nebo Sport, podle toho, jak aktivity v zahrani provdteneomezen asistenn sluba v eskm jazyce je klientm k dispozici NONSTOPonline nahlaovn pojistnch udlost z pojitn lebnch vloh v zahranipojitn lze sjednat pro vechny typy karet EYCA

platnost pojitn me bt a 365 dn (maximln vak do doby platnosti va EYCA karty)Dal, podrobnj informace s monost vlastnho objednn najdete na:http://www.eyca.cz/eyca-tip/nejvyhodnejsi-cestovni-pojiste-ni-v-cr-jen-s-kartou-eyca

Z organizac RDM

22

Za poslednch 8 let jich pibylo vce ne 25 procent a nrst v uplynulm roce byl nejvt za poslednch 25 let. Skauti jsou s 53 000 len nejvt vchovnou organizac pro dti a mlde v zemi. Dobrodrustv, proda, fair play a parta kamard prost thnou.Skauting podporuje vestrann rozvoj mladho lovka, vede k zjmu o okol a pomoci druhm. Skauti nabz celo-ron program ve vce ne dvou tiscch oddl, s pestrmi aktivitami od klasic-kho tboen pes sportovn a kulturn aktivity a teba pro prci s GPSkami nebo vyslakami. To vechno v part kamard a v nejrznjm prosted, v klubovnch, v lesch, na vod i na horch. Skauti v prbhu nkolika pedchozch let obmnili program pro jednotliv vkov kategorie dt, a d-sledn se tak vnuj vzdlvn a roz-voji dovednost vedoucch. Zkouky pro skautsk vedouc jsou akreditovan Ministerstvem kolstv, mldee a t-lovchovy a obsahuj znalosti z mnoha obor, od pedagogiky a psychologie, pes veden her a tboen, po bezpe-nost a prvn pomoc. Skauti jsou tak nejvtm organiztorem letnch tbo-r u ns, bhem letnch przdnin jich pravideln podaj okolo tiscovky.Za trvale rostoucm potem skaut a skautek stoj pestr program, nab-zejc dobrodrustv, produ a partu kamard, ale tak dobrovoln prce

nkolika tisc dosplch vedoucch, kte dtem ve skautskch oddlech v-nuj svj as. A v neposledn ad je to i rostouc poet rodi, kte oceuj, e skautsk oddl je msto vybudovan na zklad hodnot, jakmi jsou ptelstv, fair play nebo zodpovdnost, komen-tuje nrst starosta Junka Josef V-prachtick.Stle vce rodi vybr skauting jako mimokoln aktivitu, kde se jejich dt vestrann rozvij, asto si tak dti do skautskho oddlu najdou cestu samy. Tradice skauta se mi lb, a proto jsem byl poten, e si ho mj syn vybral sm. Vnmm, jak ho skauting posiluje a rozvij v nm schopnosti, kter by od

potae a internetu nezskal, dopluje Ondej Sokol, herec a reisr.

Na Jamboree do JaponskaLetos v lt se na 30 000 skautek a ska-t setk na celosvtovm skautskm setkn Jamboree v Japonsku. Toto se-tkn v podob obrovskho tbora se kon jednou za tyi roky a z eska se jej letos zastn na 300 skaut a skau-tek, velk vtina z nich ve vku 14 a 17 let.

Vce na www.skaut.cz Tiskov zprva Junka

Skautsk dobrodrustv lk. Skaut a skautek pibv, letos nejvc za poslednch 25 let

Skauti mn nzev

Foto

z a

rchi

vu J

unk

a

V dob, kdy m dl vce dt trv as o samot u potae nebo s telefonem v ruce a ve spolenosti obecn kles zapojen do organizovanch aktivit, zavaj skauti opan pbh.

Namsto dosavadnho Junk svaz skaut a skautek R se od 1. dubna 2015 jmenuj Junk esk skaut (pln nzev pro prvn uit v souladu s novm Obanskm zkonkem zn Junk esk skaut, z.s.).

Nejvt vchovn organizace pro dti a mlde mn sv jmno z dosavadn-ho Junk svaz skaut a skautek R na staronov Junk esk skaut. Tento zkrcen nzev si skauti a skautky od-hlasovali na loskm Valnm snmu v Litomyli a vrtili se tak k nzvu, kter

organizace nesla u v dob svho vzni-ku v roce 1914.V souladu s novm Obanskm zko-nkem se tak mn statut organizace na zapsan spolek. Pro poteby prva a obchodu je nzev organizace doplnn o zkratku znac zapsan spolek, pln

nzev je Junk esk skaut, z. s.

Vraznou zmnou proly i stanovy spol-ku. Ty se dotknou zejmna provoznch zleitost Junka a jeho dlch orga-nizanch jednotek (nov pobonch spolk), skautskch stedisek, kterch

Foto

z a

rchi

v r

espo

nden

t

Anketa

23

Mte nebo mli jste v dtstv njak konek hobby? Co Vm tato zliba dala pro ivot?

Tom Prokpekarcheolog eskho komiksu

Jako dt jsem ml adu konk a zlib, z nich nkter byly pomrn potrhl. Dlal jsem si herb z list devin, fas-cinovala m star a tajn psma, a tak jsem si je pepisoval (a asto i nov vymlel) do specilnho seitu nebo se pokouel sestavit kalend, kde by na kad den pipadl svtek jedn po-staviky z Veernk. No a vedle toho jsem taky miloval ten komiks, zvl tch ze starch asopis po ttovi. A po rznch peripetich to se mnou dopadlo tak, e aktuln psobm v Centru pro studia komiksu, s nkolika kolegy jsme v lednu pivedli na svt tiscistrnkov Djiny eskoslovenskho komiksu 20. stolet a obrzkov serily m fascinuj pod i kdy dvody se oproti mmu dtstv pece jen trochu zmnily.

Eva Havrankovermka

V dtskch letech jsem mla jako asi kad dt spoustu konk. Rda jsem cokoliv tvoila a nkolik let jsem hrla napklad na klavr. Vdy m zajmala

proda, zvata a nejvc kon a pi ka-d pleitosti si jet dnes rda zajez-dm. Propadla jsem rovn rybaen na ekch, chytn pstruh a jelc, na kte-r u v souasnosti zatm nemm as. Jezdili jsme s rodinou na vodu, na dob-rodrun vlety do prody, spvali pod irkem, stleli z luk a ermovali se klacky. Proto pi volb pohybovho krouku, rodie vybrali sportovn erm, kter z nejvt sti ovlivnil cel mj dosavadn ivot. Dky nronm trninkm a astm z-vodm doma i v zahrani, kter vypl-uj vtinu mho volnho asu (kdy nepotm stle vce uen a blc se leton maturitu), ve volnch chvlch velice rda tu knihy, jezdm na kole

a hlavn se vnuji svmu psovi york-shirskmu terirovi puntovi.Sportovn erm, v mm ppad erm fleretem, je opravdu nron, ale krs-n sport. Posiluje cel tlo a je tvrcem skvl fyzick kondice. Funguje tak jako vborn prprava pro ivot, jeliko klade draz na pemlen, rychl roz-hodovn. Nau vs pijmat jak vtz-stv, tak porky a pekonvat se a stle zlepovat. erm je souboj jeden na jednoho, nen to tmov sport, kde vs nkdo podr, muste spolhat pouze na sebe a nst z toho vyplva-jc nsledky a to, myslm si, je velk pnos do bnho ivota. Rda bych se ermu vnovala, jak nejdle to pjde.

Jana Trojanovhereka

Od dtstv m provz konek, kter postupn perostl v kon a v m za-mstnn. Je jm divadlo. Krom pot-en, zbavy a pocitu seberealizace je pro m v souasnosti sten i zdro-jem obivy. Vem tenm Archy peji, aby dlali ve volnm ase (nebo idel-n i v tom pracovnm), co je bav a na-pluje. Krsn jaro!

je v organizaci na pt stovek. Samot-nch skautskch oddl pak v republice psob pes dva tisce.

Nzev obsahujc slova junk i skaut vede veejnost nkdy k pe-svden, e se jedn o dv organizace. Nen tomu tak, jedn se o synonyma. Junk je v dnen dob pouvn jako pojmenovn organizace, zatmco jej-mi leny jsou skautky a skauti.

Zmna nzvu organizace se dotkne

zejmna oficilnch a formlnch zle-itost. Veejnost ns vnm pedevm jako skauty a skautky, a na tom se nic nemn. Ani na tom, e skauting nab-z tiscovkm dvat a chlapc partu kamard, pobyt prod nebo dobro-drustv na tboe, komentuje zmnu nzvu starosta Junka eskho skauta Josef Vprachtick.

Termn junk vybral jako ekvivalent anglickho slova skaut sm zaklada-tel skautingu u ns Antonn Benjamn

Svojsk, jet v dobch Rakousko-Uher-ska na podtren esk identity v teh-dej mnohonrodnostn monarchii. Po celou dobu existence eskho skautin-gu se pak oba termny pouvaly sou-bn.

Skauting je nejvt hnut pro dti a mlde na svt hls se k nmu okolo 50 milion dt a mladch lid ve 216 zemch svta.

Tiskov zprva Junka

24

A tady jsou fotky: http://www.regiojet.cz/kontakty/fotogalerie/fotogalerie-vlaky/

Fotogalerie Archy

Mlad chovatel (foto Jana Novkov, SCh)esk asociace student psychologie (foto archiv ASP)