Archa 2016 / 3 - Aby byl volný čas pro všechny...

8/17/2019 Archa 2016 / 3 - Aby byl volný čas pro všechny...

1/24

f o t o J i ř í T o m

č a l a

číslo 3/2016

Zpravodaj o výchově a využití volného času dětí a mládeže

Naše téma: Aby byl volný čas pro všechny...

Hipoterapie v Hucul Clubu

O inkluzi s Vladimírem BílkemPředstavujeme: Česká středoškolská unie

ARCHAARCHA


2/24

Svět se rychle mění

„Svět se rychle mění…“ slýcháme často.Konstatování o rychle se měnícím světěbývalo vlastní každé stárnoucí generaci.Rád připoušm, že právě k téhle generacipatřím. Jen se ze všech sil snažím, abychsvým přemýšlením o stavu světa, nezažilživotní cestu těch, kteří stojí na jejím sa-motném začátku. Je dobře, že větší částsvětové populace, prezentována i našimidětmi a vnoučaty, si se zrychleným pro-měňováním světa těžkou hlavu nedělá. Baco víc, ochotně se mu přizpůsobuje.Přesto si v kontextu vlastního vnímáníproměn světa, poznamenaného věkem,dovolím připomenout:

1. Nepodílejme se na zrychlování proměn

světa projektováním našich nesplněnýchsnů a přání do života našich dě. Připusť -me, že ne vše, co bychom rádi dětem do-přáli, je pro ně to nejlepší. Naše potom-stvo nemusí nutně excelovat ve všechoblastech různých dovednos, uměnímpočínaje a sportem konče, jen pro ukojenínaší vlastní ješitnos. Přimlouvám se zaposkytnu času na spočinu, na komfortvolného času, jenž naše dě vyplní jena jen podle svého přání.

2. Dě si zaslouží z naší strany nejen bedlivýdohled nad rozvojem profesních zdatnos.Pro jejich život je – spíš než dobrá známkaz matemaky – důležité, s kým se rádi po-tkávají a s kým tráví volný čas. Poskytněme jim dostatek prostoru k rozvoji a budováníemoční stránky jejich osobnos.

3. Na místo starání se o zajištění životní -ho standardu, který nám vnucuje rychlese měnící svět všudypřítomnou reklamou,spolu s pokušením se neustále s někýmsrovnávat, poskytněme dětem náš vlast-ní prostor a čas k tomu, aby našly odva-hu s námi sdílet nejen důležité informaceo nich samotných, ale i vnitřní pocity, tou-hy a přání.

Moje skvělá tchýně mi občas s laskavossobě vlastní připomínala, že dě se vy-chovávají dvacet let před narozením. Nej-dříve jsem to vnímal trochu jako útok nasvou osobu. To víte, první dítě jsem mělv třiadvace. Dnes vím, že mne jen chtělapovzbudit pro chvíle, kdy si tak úplně ne-

budu vědět rady ani sám se sebou, natožs uváděním svých dě do života v rychlese měnícím světě. Víc než soustředění sena zajištění vzdělání, postavení či peněz, jepro zdravý rozvoj našich dě důležité, abyani na chvíli nezapochybovaly, s kým smí,navzdory měnícímu se světu, bez podmí -nek počítat.

Jan Bárta

ředitel Letního domu, z.ú.

Posláním Letního domu je pomoci dětema mladým lidem, vyrůstajícím v náhradnívýchovné péči či bez fungujícího rodinné-ho zázemí, aby prožívali šťastné dětstvía dospěli k samostatnému a plnohodnot -nému životu.

F o t o a r c h i v L e t n í h o d

o m u

Úvodník

ZpravodajČRDM o výchověa využití volnéhočasu dětía mládeže

RegistraceMinisterstvemkultury: MK ČR 8135Temacká skupina 13/A8,ISSN 1212 – 5016Podávání novinových zásilekpovoleno Českou poštou, s.p.,odštěpný závod Přeprava,č.j. 1259 / 99 ze dne 29. 3. 1999

Redakce:

Jiří Majer – vedoucí redaktorAdresa redakce:Česká rada dě a mládeže,Senovážné náměs 977/24,110 00 Praha 1tel.: 211 222 870e-mail: [email protected]ČO: 68379439

Sazba a litoMichala K. Rocmanová,akad. mal.Tiskne REFOS, PrahaFotograe z archivu ČRDMa jejích členských sdružení.

17. ročníkToto číslo vyšlov květnu 2016.

Foto na tulní straně Jiří Tomčala, Pionýrská skupinaOmega

Zpravodaj Archa je nekomerční

skovinou, která není určenak prodeji.Tisk zpravodaje nančněpodpořilo Ministerstvo školství,mládeže a tělovýchovy.

Podrobné informaceke zpravodaji Archa lze naléztna internetové adrese

archa.crdm.cz

2


3/243

Naše téma

F o t o S H Č M S

„Hasičák“ je pro všechny

...nicméně čím dál intenzivněji tato čin-nost přichází tzv. zdola, od základníchčlánků, v rámci akvit s neorganizova-nými dětmi.Cíle akcí pořádaných pro neorganizo-vané dě jsou dány stanovami SH ČMSa Strategickým plánem rozvoje úse-ku mládeže do roku 2020. Patří k nimzískávání nových členů, prevenvněvýchovné působení v oblas požárníochrany, ochrany obyvatelstva a dal-ších mimořádných událos a nabízenívšestranných možnos k trávení volné-ho času dě bez ohledu na jejich psy-chickou a fyzickou zdatnost, zdravotníhandicap a sociální skupinu.V kroužcích mladých hasičů běžně na- jdeme dě se specickými poruchamiučení a pozornos, ale také dě s po-ruchami ausckého spektra, sluchověposžené dě nebo dě s vývojovoudysfázií (vadou). Vedoucí se o specic-kých potřebách takových dě dozvídají

na vzdělávacích kurzech. Nespornouvýhodou je, že ve valné většině sborů jsou nanční náklady pro rodiče téměřnulové, a tak do kroužků mohou choditi dě ze sociálně slabých rodin.

Sbory či okresní sdružení pořádají jakakvní akce, jako jsou jednodenní čivícedenní výlety, dětské dny, maškarnínebo tábory, tak akce pasivní, k nimžpatří ukázky činnos, kulturní a spole-čenské programy pro školy a jiná zaříze-

ní, dny otevřených dveří. Dále sem patřívzdělávací a osvětové akvity zahrnují -cí prevenvně výchovnou a vzdělávacíčinnost v požární ochraně mládeže –Hasičské jiskření se SOŠ a SOU Dubno,součinnost s HZS na programu Hasík,patří sem také spolupráce s Ligou pro

rakovině. V neposlední řadě se napříčsdružením konají charitavní a veřejněprospěšné projekty, jako jsou nejrůz-nější sbírky nebo kulturní vystoupení.Jednotlivé akce nejsou celoplošně říze-ny. Výjimkou je literárně výtvarná sou-

těž Požární ochrana očima dě, do nížse mohou zapojit dě ve věku od tří do18 let ze školských a mimoškolských za- řízení. Práce jsou rozděleny podle věkudo šes kategorií, zařazeny jsou dvě vě-kové kategorie pro základní uměleckéškoly a dvě pro dě ze speciálních škol.

Zajímavou akcí je Speciální hasičskáolympiáda, která se koná už 16 let.Vznikla jako Hasičská soutěž pro zdra-votně posžené žijící v dětských domo-vech a jiných podobných zařízení.Pravidla olympiády připravil Pavel Sou-

kup z Domova pro osoby zdravotněposžené ve Všebořicích a při tomtodomově také založil sbor dobrovolnýchhasičů, který stále funguje a je zapojendo celoroční činnos hry Plamen okre-su Ús nad Labem. Do olympiády jsouzařazeny tyto disciplíny − 6 x 30 metrů

Pro Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, resp. pro úsekmládeže, není práce s dětmi se zdravotním, sociálním nebo jinýmznevýhodněním sice hlavním strategickým cílem, nicméně...


4/24

F o t o a r c h i v Č D S ( n a h o

ř e ) a A n n a Š n d l o v á ( d o l e )

s překážkami, požární útok na padesátmetrů se džberovou stříkačkou, hasič-ský kuželník, vázání uzlů, základy prvnípomoci, požární ochrana, základy topo-grae, použi jednoduchých hasebníchprostředků. Disciplíny jsou upravené

tak, aby měli všichni soutěžící možnost je zvládnout.V posledních letech se Speciální ha-sičská olympiáda uskutečňuje ve ven-kovním areálu Základní školy EliškyKrásnohorské v Ús nad Labem. Akci

podporuje město Ús nad Labem, HZSÚsteckého kraje a Krajský úřad Ústec-kého kraje. V roce 2015 se zúčastnilodevět týmů.

Jaroslava Čečrdlová,

sková mluvčí SH ČMS

Naše téma

4

1. ročník Nízkoprahové ligy férového fotbalu

Když je to z regionu na soutěž daleko

Za podpory Hl. m. Pra-hy v rámci programuPrevence kriminality seletos poprvé odehrajeNízkoprahová liga féro-

vého fotbalu. Do ligy sezapojí devět mládežnic-kých organizací, kdy týmy budou slože-ny z členů nízkoprahových klubů. Ce-lorepubliková kampaň projektu Fotbalpro rozvoj tak v Praze nabere zbrusunové podoby.

Celá liga se bude odehrávat dle kon-ceptu F3 fotbalu, tj. bude mít tři „po-

ločasy”. Tím třem bude debata po hřeo dodržování pravidel, která se stanovína začátku herního dne pro všechnytýmy. V tomto poje je tak kromě po-čtu vstřelených branek důležitý aspekt

fair play, respekt a umění vést diskuzi.Liga se odehraje ve čtyřech herníchdnech formou každý s každým, její oci-ální zahájení včetně vysvětlení pravidela losování týmů proběhlo 13. 4. 2016v nízkoprahovém klubu Vrtule. Prvnídvě ligová kola se odehrají v termínech

Všichni známe typické nákladné vol-nočasové i sportovní akvity. Rodičese svým dětem snaží dát to nejlepšía podle svých možnos kupují drahésportovní náčiní, pla vysoké zápisné čivybírají ty nejlepší spací pytle pro dob-rodružství v přírodě.Napro tomu máme akvity, které ro-diče příliš nechápou, nebo které jejich

dě dokonce učí přesvědčivě vzdorovata odmlouvat, a tudíž nejsou rodiče takčasto ochotni je podporovat. Napříkladdebatování.

Ač to na první pohledtak nemusí vypadat,debatování je doce-la náročný koníček.V tradiční podobě De-batní ligy tvoří neza-

nedbatelné náklady zejména ubytovánía strava na vícedenních celostátníchturnajích, a to nejen pro sebe, ale i prodostatečný počet dobrovolných roz-hodčích. Vedete-li navíc jako já debatníklub v pohraničí, je třeba ještě přičístnezanedbatelné náklady cestovní.Vžijte se do role rodiče, který se právěvzdal snu na první desítku žebříčku ATPči první pětku v některém týmu NHLa začíná chápat, že jeho ratolest máv úmyslu se v už tak trochu otravnémpřesvědčovacím umění ještě zdoko-nalovat a budoucnost najde leda takv první pětce kandidátky nějaké polic-

ké strany (jako by na tom při druhém

zamyšlení bylo něco špatného).Abychom debatování zlevnili, hledali jsme v České debatní společnos mo-del, který by umožnil účast všem. Žá-kům a studentům ze všech koutů ČR,a především bez ohledu na jejich eko-nomickou sílu. Víme, že nemá smyslčekat na spojení jména některého z vý-znamných privátních podniků s debatnísoutěží – fotbalová a hokejová ligazkrátka táhnou víc, tudy cesta nevede.Druhou možnos bylo nehledat pokry- nákladů, ale náklady snížit, a proto jsme sáhli po Verbalu.Debata formátu Verbale má nejenvětší spád, náboj a atrakvitu pro žákyi učitele, ale především je výrazně rych-lejší. Díky tomu nevyžaduje vícedenníturnaje, a tudíž náklady na ubytovánía stravu. Kromě toho jsme se rozhodli

soutěž koncipovat nikoli jako celostát-

ní, nýbrž jako postupovou. Do dálek situdíž zacestují jen nejlepší a jen jed-nou a ne pětkrát za školní rok.Verbale však není inkluzivní jen svoucenou, ale také svou cílovou skupinou.Zamco tradičně nejvíce debatují stře-doškoláci a pro základní či vysoké školyse používají jiné debatní styly, Verbaleumí jen s drobnými obměnami pokrýtvšechny tři úrovně škol. Ale ani tadynekončí. Existuje dokonce varianta proširokou veřejnost. Tak daleko sice zamv Česku nejdeme, ale jednou… Kdo ví.Pro nadcházející školní rok se spoko- jíme s m, že i debatéři z regionů sibudou moci svou zálibu užívat za sym-bolické částky a třeba také povedemenějaký celosvětový žebříček těch nej-lepších debatérů.

Vlasmil Waic

Česká debatní společnost, z. s.


5/24

F o t o A n n a Š n d l o v á ( n a h o ř e ) a J o s e f M i r o v s k ý ( d o l e )

Naše téma

5

Tančící dvorkypro všechny

20. 4. a 24. 5., další dvě pak v září a říj-nu. Hlavními donory ligy bude Magis-trát hl. m. Prahy, Česká rozvojová agen-tura, Fond česko-švýcarské spolupráce

a INEX – Sdružení dobrovolných akvit,

jakožto zašťující organizace projektu.Vedle těchto kol streeotbalové ligyse odehraje 18. 6. Fair Play fotbalovýpohár v Selesiánském středisku v Ko-

bylisích, který bude zároveň ociálním

zahájením letošní kampaně projektuFotbal pro rozvoj. Zde nebude chybětpanelová diskuze se známými osob-nostmi a bohatý doprovodný program.Fotbal pro rozvoj dává každoročně šan-ci sociálně vyloučeným jedincům, kte- ří prostřednictvím fotbalu rozvíjejí svésociální dovednos a začleňují se do

společnos. Obecně kampaň s heslem„Kopeme za lepší svět“ upozorňuje napotenciál využi sportu jako nástrojepro pozivní změnu společnos, lep-ší vzájemnou komunikaci a propagacimyšlenek tolerance a vzájemného re-spektu. Pilotní pražský ročník by se mělv následujícím roce rozšířit I do dalšíchregionů České republiky, kde Fotbal prorozvoj působí. Vítězové z regionů sepoté utkají v celorepublikovém nále.

Kateřina Mlynářová

Fotbal pro rozvoj, INEX – SDA

Sdružení Roztoč je dobrovolné zájmo-vé sdružení dě a dospělých. Přispí -vá svou činnos k rozvoji kulturníhoprostředí města Roztoky a jeho okolí.

Cestou tvořivos, vzá- jemného potkávánía kulturního vyži sesnaží o obohacovánía zkvalitňování živo-ta místních obyvatela nabízí prostor k tvo-

řivos a poznání. Svými akvitami sdru-žení také umožňuje vzájemná setkávánídě a dospělých z různého kulturníhoi sociálního prostředí, profesionálůi amatérů z našeho kraje i vzdálenějšíchkoutů Čech a Evropy.

Nový projekt Sdružení Roztoč se jme-

nuje „Tančící dvorky – cyklus tančíren“.První tančírnu z tohoto cyklu charak-terizují tato slova „tanec, zpěv, koláče,víno a cimbál“.Idea je následující: každý měsíc se vy-bere jeden z roztockých dvorků (při-čemž nabídnout ho k zapůjčení můžekaždý), a ten se na jeden den roztančí.Sejdou se na něm hudebníci a všichni, kdo rádi tančí, dvoreček se zvelebía připraví se občerstvení.

Na dvorek může přijít kdokoliv, kdo sichce zatančit. Na každé tančírně sebude vždy učit jeden nový tanec. Potomto rozšíření tanečního repertoárubude ale prostor i na tanec nesvázanýžádnými pravidly, tanec od srdce.Jak už bylo naznačeno, na první tančír-

ně se bude učit folklorní tanec, který se

jmenuje „Straňanské“ a pochází z obceStrání, jež se nachází na jižní Moravě.Tančit se bude za doprovodu cimbálovéMuzičky.Tento projekt má nakročeno k úspě-chu. Při tradiční Masopustní veselcev Úněcích není nikdy o tanečníkya tanečnice nouze. V Roztokách žádnýdostatečný taneční prostor ale není.Přes rok tak zůstávají taneční střevícenevyužity. Toto je tedy jedinečná šancepro všechny, kteří chtějí na Masopustu

nebo kdekoliv jinde ohromit svými zna-lostmi folklorních tanců.

Akci pořádá Sdružení Roztoč za pod-pory Přemyslovských Středních Čechz grantu Malý přemyslovský měšec.

Kateřina Korychová,

Sdružení Roztoč, z.s.


6/24

F o t o J i ř í T o m č a l a

, k r e s

b a J a r o s l a v D o s t á l

Naše téma

6

Hledáte náměty pro svůj oddíl? Chcete aktivity připravené „na klíč“? Stačí ses dětmi vypravit třeba na Putování se psem.

Na Putování se psem se může vydat každý

Zdůrazníme ovšem, že jde pouze o jed-nu součást z cyklu Výpravy za pozná-

ním, který pamatuje na dě všech vě-

kových kategorií, a především nabízíakvity pro všechny dě bez rozdílu

– protože je nabíd-kou i pro ty se speci-ckými vzdělávacímipotřebami. Protozcela naplňuje mot-to: „Aby byl volnýčas pro všechny.“

Putování se psem je program určený

dětem mladšího školního věku (jiný musamozřejmě předchází a další navazují).Nabízí širokou škálu témat, napříkladrodina, zdravá výživa, ale i stopy zvířat,uzly, kolekvní hry, výroba masek, in-ternet, fotograe, malování na sklo…Nezastupitelné místo mají i činnoszaměřené na zdravý pohyb, který jev tomto věku potřebný a přirozený. Putování se psem dává dětem možnostvyzkoušet si různé činnos, poznat ro-manku výprav do přírody.Podporuje touhu uchovávat si vzpo-mínky třeba v podobě nejrůznějšíchdětských pokladů. Dě si zábavnouformou dokážou spojit školní poznat-ky s konkrétní činnos, mají možnostsi své znalos a dovednos vyzkoušetv praxi. Tvůrci programu nezapomněliani na zdravou soutěživost, jež je protuto věkovou kategorii typická. Ovšems m, že zde neexistuje přehnaný dů-raz na výkon a úspěch. Silným movemakvit je naopak kamarádství, symboli-zované psem, který dě věrně provází

na jejich cestách za poznáním.

Nabídkový program je temacky roz-dělen na oblas Člověk a společnost,Příroda, Sport, Technika, Umění.Každá oblast je ještě podrobněji členě-na podle školních tříd.Jednotlivé akvity jsou přehledněuspořádány a popsány pochopitelnoua zajímavou formou na tzv. metodic-kých listech.Ty pomohou především (ale nejen)

začínajícím vedoucím, kteří tu najdoui srozumitelně popsané přístupy k dě-tem se specickými potřebami. Takže, jak už bylo naznačeno, i dě s ADHD,zdravotním hendikepem, příslušnos k menšině nebo jiným znevýhodněnímse díky tomu mohou zcela přirozeně

zapojit do běžné činnos oddílu. Využi- programu dokládá otevřenost našichoddílů co největšímu počtu dě a téžnaši připravenost podělit se s ostatní -mi o ověřené zkušenos.V širší souvislos má i dopad na spo-lečnost, která na základě našeho po-znání není dostatečně otevřená lidem,kterým různé překážky znemožňují pl-nohodnotnou účast na společenskémživotě.Naše programy pomáhají tyto slabinypřeklenout a přinášejí obohacení zpří -stupněné všem zájemcům.Všechny metodické materiály včetněpracovních listů, najdete na stránkáchwww.kliceni.cz. Přesvědčte se, že to

funguje.

Kromě po-psaného pro-gramu prodě mladšíhoškolního věku je v nabídcei program pronejmenší dě,starší školnívěk i 15+. Navíc – prostřednic-tvím poradnyna webu (ale je možno vyu-

žít i e-mail [email protected]) – lze svéotázky konzultovat s odborníkem. Tovše můžete vyzkoušet.

Anna Nováková, Pionýr


7/24

F o t o a r c h i v S k a u t i n g u p r o v š e c h n y

Naše téma

7

Poradenství a podpora oddílůprostřednictvím supervizních setkání

Odbor Junáka Skaung pro všechny již pět let podporuje vedoucí dětskýchoddílů při práci s dětmi se specickými

potřebami. Vedoucí mohou kontakto-

vat emailovou a telefonickou poradnu,mohou si domluvit setkání s odborní -kem, poradit se, kde získat nance.

Pokud vedoucí řeší situace, které senapř. opakují, je těžké je zvládat, vyvo-lávají konikty v týmu vedoucích apod.Nabízíme vedoucím také možnost se-tkání se supervizorem, který jim můžepomoci najít v nastalé situaci řešení.

Co je supervize?Skupinová supervize je pro účastníkypříležitos sdílet svoje problémy a těž-kos a pomoci jim nacházet nová ře-šení. Může nám dát příležitost podívatse na věci s odstupem, vyvarovat sesnadného obviňování druhých. Dávámožnost pust se do hledání novýchmožnos a úhlů pohledu, získat pod-poru. Supervize je jedna z forem pod-pory profesionálního růstu. Cílem su-pervize je plánovat další postup prácea zvyšovat tak svoji kompetenci. Díkynezávislos supervizorů dává lidemmožnost otevřeně hovořit o své prácia o problémech a situacích, které s nísouvisejí, a to v bezpečném prostředí

skupiny.Dobrou supervizi nenahradíte rozho-vorem s kamarádem či respektovaným

vůdcem, jakkoli je to důležitá část re-exe při vaší práci.Služba supervizora je hrazená. Popla-tek lze zahrnout do grantových a ná-kladových položek, které organizaceběžně využívají.

Marie Podvalová,

Skaung pro všechny

Ještě

nemáme vyhráno Zkušenost oddílu skautek s řešením poruch příjmu potravy prostřednic -tvím supervizního setkání.

„S poruchami příjmu potravy jsme sev oddíle skautek setkaly už před několi-ka lety. Holky o tom všem tehdy věděly.Letos se však toto téma mezi nás opětvrálo s ještě větší intenzitou. Mezi 19skautkami se objevily dvě dívky s toutoporuchou,“ vypráví jedna z vedoucích

oddílu skautek, který vzhledem k citli-

vos tématu nebudeme přímo jmeno-vat.Jednou ze skautek, které se to týkalo,byla ta, která podobnou věc řešila jižv minulos. Po léčbě, kterou prodělala,bylo dlouhou dobu vše v pořádku. Teďse však pravidelně setkávala s čerstvěnemocnou členkou oddílu, a i ona sebrzy vrála do světa počítání kalo-rií a gramů. Rodiče čerstvě nemocnéskautky zasáhli velice rychle a velmi

brzy jí zajisli péči na příslušném oddě-lení. V tu samou dobu začala rapidně

hubnout i tře skautka. Její rodiče sinechtěli připust, že by se něco tako -vého vůbec mohlo stát. „Ostatní holkyse zanedlouho začaly ptát, proč je tatoskautka tolik hubená a že to přeci není

normální. Netušily jak se chovat, co dě-lat, a ptaly se nás – jenže my jsme tohotaké moc nevěděly,“ vzpomíná vedou-cí oddílu. Oddíl uspořádal pro členkysetkání s psycholožkou, kterou znaly.Téma se však mezi skautky po časeopět vrálo. Každá sebemenší meze-ra v programu byla zaplněna soustemnejpeprnějších novinek o tom, kdo jemoc tlustý, kdo málo jí – a kdo další máurčitě anorexii. Četnost takových de-bat přestala být únosná.Vedoucí se tedy obráli na Poradnuodboru Skaung pro všechny. Tam jimdoporučili supervizní setkání s psycho-logem. „Plny očekávání jsme přišly nasmluvené místo k psycholožce. Sedě-ly jsme mlčky na gauči a nevěděly jakzačít... Psycholožka byla skvělá. Za ho-dinu a půl jsme probraly všechno, conás trápilo. Pokládala otázky a my jsmesamy hledaly možná východiska. Dalanám spoustu rad a pů, jak se k situaci

postavit a jak ji řešit,“ popisuje zkuše-

nost vedoucí oddílu.

Na setkání s psycholožkou se vedoucíoddílu domluvily, že se sejdou s rodičivšech skautek. Ti vše přijali nad očeká-vání dobře. Skautský rok vrcholil a od-díl se připravoval na tábor, ze kteréhoměli vedoucí trochu obavy. Ještě předtáborem se vedoucí opět setkali s psy-choložkou. Tábor nakonec proběhldocela uspokojivě. „V tuto chvíli ještě

zdaleka nemáme vyhráno, ale víme, žev tom nejsme sami a že na psycholožkui na poradnu se můžeme kdykoli obrá-t,“ uzavírá vedoucí.

Z časopisu Skaung, únor 2016,

Poruchy příjmu potravy v oddíle

Nabídka supervizepro organizace ČRDM

Rádi bychom nabídku této službyzprostředkovali i dalším vedoucím,oddílům a skupinám.

Nevíte si rady s některými situace-mi při práci s dětmi ve vašem oddíle

a rádi byste o nich mluvili s odbor-níkem?Kontaktujte poradnu ČRDM nahttp://provsechny.crdm.cz/porad -na/ a domluvte se na setkání.


8/24

F o t o F r a n š e k P ů l p á n ,

M i c h a l a K .

R o c m a n o v á a a r c h i v H u c u l C l u b u

Naše téma

8

Pratur, ovce, pes, divočák nebo třebavčela? Odpověď je snadná: ani jedenz nich. A také ne opice, koza nebo pa -poušek. A co tedy?Kůň!Nejvěrnější přítel člověka, který ho povíce než sícile doprovázel od naroze-ní až do hrobu, a někdy i dál.Začátek tohoto přátelství nebyl právěradostný, neboť pravěký člověk hledělna koně jako na zdravou a výživnoupotravinu, a proto se kůň člověka spíšebál. Potom někdy docházelo i k soubo- jům, zvláště když byl člověk příliš hloupýnebo krutý, ale to s rozvojem evropskécivilizace nemělo nic společného.

Poměrně brzy přišel člověk na to, ženěkterá plemena koní jsou ochotnánosit na svém hřbetě upevněný náklada později i člověka samotného. Nejlépese k tomu hodila inteligentní polodivo-ká plemena, která jsou menšího vzrůs-tu, skromná, vytrvalá, statečná, (nebojíse ani ohně) a přitom družná a důvěři-vá k lidem. Jako mimořádně schopný sepři tomto výběru ukázal huculský kůň,který kdysi vznikl na základě karpatské-ho divokého koně evropského – tarpa-na. Začátek domeskace huculů přes-ně neznáme, víme jen, že jeho souži s člověkem trvá již několik síc let.Huculských koní však výrazně ubylohlavně v obou světových válkách a poz-ději i s rozvojem motorismu. Když sedo jejich sčítání v sedmdesátých letech20. stole pusl dnes již známý HuculClub TISu, napočítal na celé zeměkouli jen asi 300 těchto koní. To bylo téměřneštěs, neboť členové Hucul Clubumezim dokázali, že se hucul výborně

hodí také k léčbě civilizačních chorob,vad i zranění. Intenzivní záchrana hu-culských koní trvá již 46 let a dodnesnení ukončená.Kůň se tož rodí až za 11 měsíců, doplné dospělos dorůstá přibližně v šes- letech, ale naštěs pak vydrží v plnésíle nejméně do 24 let. Jeho zplození,odchov a odborný výcvik je tedy nanč-ně poměrně náročný, ale hipoterapie,kterou dokáže huculský kůň poskyt-nout zejména handicapované mládeži,

mnohonásobně všechny výdaje vyna-hradí.

O hipoterapii – zdravotní péči prostřed-nictvím koně – by členové Hucul ClubuTISu mohli napsat celý román. Třebao tom, jak se lékařského využi hucu-

la ujal v Československu náš významnýneurolog a ortoped, univerzitní profe-sor MUDr. Karel Lewit, DSc.Jen málokdo také ví, že světová hipote-rapie vděčí za svou popularitu i našemuprvnímu prezidentovi Tomáši GarrigueMasarykovi. Ten začátkem světovéválky na radu švýcarských neurologů(z nichž jeden, Henri Revilliod, byl Ma-sarykovým zetěm) začal této metodypoužívat k léčbě těžkých válečnýchstresů, jimiž boj za vznik samostatnéhoČeskoslovenska Masaryka zatěžoval.Práce s koněm, byť tehdy ne hucul-ským, se panu prezidentovi tak zalíbi-la, že od r. 1915, tj. v jeho 65 letech, se

Populárně naučné články nemají začínat otázkou, ale my to přesto zkusíme.Tak tedy: který živočich se nejvíce zasloužil o vznik a vývoj evropské civilizace?

Hipoterapie začala v Hucul Clubu

TIS– Nezávislé sdružení

přátel přírody

TIS je nejstarší nevládní ekologickáorganizace v ČR. Byl založen v roce1958 jako Sbor ochrany přírody Spo-lečnos Národního muzea na pod -nět O. Leiského.Ve své činnos vychází z ideálů Al -

berta Schweitzera, Ernesta Thomp-sona Setona, Miroslava Tyrše,Tomáše Garrigue Masaryka a Anto-nína Benjamina Svojsíka.Rozvíjí moderní přístup k životus dobrým a poučeným vztahemk přírodě – biosoi.

Huculský kůň• je menšího vzrůstu (cca 138 cmv kouhoutku)

• nemá bílé znaky na srs, mívávýrazný úhoří pruh a oslí kříž

• má odolnou rohovinu kopyt, takže

se nemusí kovat • je odolný, skromný a vytrvalý

• má silně vyvinuté insnkty (jakonapř. mateřský pud, stádní pud,orientaci atd.)

• hucul = rumunsky zbojník


9/24

začal v emigraci učit jezdit na koni a aždo pozdního stáří 83 let vykonával slav-nostní vojenské ceremonie nové repub-liky v sedle. A celý svět nám ho závidělpro jeho pružnost a půvab.

Pro členy Hucul Clubu bylo také potěše-ním, že Česká pošta vydala v r. 2006, t.j.

právě na paměť 30. výročí zahájení Čs.hipoterapie pamětní poštovní známkuv hodnotě 10 Kč, která byla během ně-kolika dnů zcela vyprodána.

Kdyby ovšem měla být vydána opravdu jubilejní známka světové hipoterapie,nesla by datum přibližně o 1800 let

starší a oslavovala by osobního lékaře římského císaře Marca Aurelia jménemGaius Claudius Galenos, který svémuvznešenému pacientovi písemně přímoordinoval cvičení na koni jako neomyl-ný prostředek ke zlepšení tělesné i du-ševní kondice.Středověk na tyto dobré rady zapo-mněl, a vlivem modernizace dopravyv posledních dvou stolech se po-stupně ztrácelo i původní poslání koní.Sportovní jezdectví a vojenské využi koní naštěs pomohlo uchovat základ-ní jízdní dovednos. Díky tomu ještěarmáda starého rakouského mocnářeFranze Josefa stejně jako jeho šlechtanetrpěly bolestmi páteře nebo dušev-ními poruchami. Tak alespoň pravilamoudrost zkušených vojenských léka- řů, kteří ještě tu a tam radili mladýmlektorům hipoterapie z Hucul Clubu.Ti pak deset let vyučovali tuto osvěd-čenou lékařskou disciplínu na Karlověuniverzitě v Praze i na dalších školáchv České republice.

Moderní způsob života s katastrofál-ním nedostatkem pohybu a s mecha-

nizovanou dopravou přináší mnohopoží fyzických i psychických zejménamladým lidem, a proto se hipoterapiev celé své někdejší slávě vrací znovu nascénu života.

Třeba lidstvo někdy zmoudří!Huculský kůň bude určitě při tomtozmoudření pomáhat, a to nejen v obo-

ru zdravotnictví, ale i ve sportu a turis-ce k využívání volného času. I protoHucul Club pořádá pro dě a mladé lidi

každoročně několik běhů letních tábo-rů s koňmi. A nejen ty.

Vždyť hucul je kůň také z volné příro-dy, kterého Hucul Club neokoval ani přislavné dálkové jízdě z Banské Bystricedo Prahy. Trasa dlouhá 700 km vedlapřevážně přírodním terénem a bylav roce 1984 uspořádána na počest40. výročí Slovenského národního po-vstání.Stejně tak budou v Hucul Clubu vždyznova ožívat romancké chvíle z 16 di-stančních doshů, z nichž v nejednomzvítězili před velkými doshovými koň-mi to pomenší, ale svalna a odolníhuculové.Na takové zážitky účastníci nikdy neza-pomenou.

Otakar Leiský F o t o F r a n š e k P ů l p á n

, M i c h a l a K .

R o c m a n o v á a a r c h i v H u c u l C l u b u

Naše téma

9

Při hipoterapii je nezbytné navodit vzájemné sou-znění mezi pacientem a koněm; jetřeba, aby byl pacient klidný a mělkladný vztah ke koni, neboť jinak byléčebný účinek byl značně oslabený.

Hucul Club TISu

– jako sdružení pro záchranu hucul -ského koně – byl založen 15. l istopa-du 1972, kdy na celé planetě zbývalo jen asi 300 jedinců tohoto plemene.V současné době jich je evidováno přes 2000.

Za cíl si toto sdru-

žení dobrovolníkůa nadšenců vytklohuculského konězachránit a najítmu nové uplatněnív moderním světě.

Základní myšlenkou Hucul Clubu jevýchova k přátelství člověka a zví - řete.

www.huculclub.eu


10/2410

Rozhovor

Sociální začleňování (inkluze) z po-hledu organizací pracujících s dětmia mládeží je začlenění sociálně nebo zdravotně hendikepovaných dě a mládeže do volnočasových akvit pořádaných spolky, oddíly, kluby…apod. Cílem přitom je, aby se stali ak -vními a rovnoprávnými členy skupi -ny. Jak jste tuto problemaku pojali veVašem Společenství?

O inkluzi se v České republice začalohovořit řekněme tak před dese lety,kdežto já jsem sdružení s názvem „Spo-lečenství harmonie těla a ducha“ zalo-žil už před dvace čtyřmi roky. Tehdy sev souvislos se začleňováním zdravotněposžených lidí do společnos mluviloo integraci. Šlo nicméně rovněž o urči-té formy, metody a prostředky vhodnék začleňování znevýhodněných dě a mládeže do vzdělávacích, výchovnýchči – jako v našem případě – volnočaso-vých akvit. Nebo, chcete-li, jednalo seo začleňování do většinové společnos-…Záležitost jsem nejprve probral se svý-mi kamarády – lékaři a rozhodl se, že sedo této náročné činnos pusm. V na-šem Společenství jsme začínali s integ-rací epilepckých dě. A to v době, kdy jejich situace byla taková, že epilepc-kých dě se spolky – dříve občanskásdružení – v podstatě bály. Ty dě takbyly vlastně automacky již předemvyčleňovány… Dnes pečujeme o stovky

dě a mladých lidí z celé naší republi-

ky, z nichž více než polovina má různézdravotní hendikepy, ať už jde o epi-lepsii, hydrocefalus, mozkovou obrnu,ausmus, Aspergerův syndrom, ADHD,enurézu, astma, lehčí formy mentálníretardace, poúrazové stavy, nadváhu,nebo jiné. Staráme se také o dě z ná -hradní výchovné a rodinné péče, jako jsou dětské domovy a klokánky, dáleo dě pěstounů a samoživitelek, včetněromského etnika a národnostních men-

šin s různými psychosociálními depriva-cemi či poruchami chování a jednání…

Jaký význam inkluzi přikládáte Vyosobně? Já si myslím, že je to naprosto správná

věc. Inkluze v praxi pro mě znamená, žekaždý jsme jiný, a všichni jsme si rovni.Chtěl bych upozornit, že my v SHTDpracujeme s dětmi, u kterých můžemedosáhnout viditelného zlepšení jejichstavu. To se ale stane jedině za předpo-kladu, že je pro ně něco uděláno. Kdyžto pro ně uděláno nebude, nezlepší se.A to je také princip, na jehož základěk inkluzi přistupuji.

O inkluzi se v současné době mluví ze- jména, ba téměř výlučně v souvislosse školstvím. Jaký vztah panuje podleVás mezi inkluzí ve školním a ve spol -kovém prostředí, kde se odehrává mi -moškolní činnost?

Předesílám, že se opírám nejen o vícenež dvaceletou praxi ve spolkovémprostředí, ale i o svoji předchozí rozsáh-lou zkušenost v oblas školství. Prošel jsem Základní školu v Havířově, učňov-skou školu v Malešicích, učil jsem našpičkovém gymnáziu Arabská v Praze 6,kde byly svého času nejlepší podmínkyna tělocvik (PaedDr. Vladimír Bílek máaprobaci tělesná výchova-zeměpis-

branná výchova, pozn. red.) a poté, cosi mě vyžádala fakulta, působil jsem naFTVS UK. Po roce ´89 jsem pomáhalzakládat novou státní správu v oblastělovýchovy, potažmo mládeže na mi-nisterstvu školství…Otevřeně říkám, že si nesmírně vážímnové paní ministryně školství KateřinyValachové. Jak jejího vysvětlování danéproblemaky, tak konkrétních kroků,které v oblas inkluze podniká. Začals m před dese lety pan ministr PetrFiala; ona na něj navazuje a dotváří, co je třeba. Navíc ovšem získala pro danýúčel peníze, což je velmi rozumně pro-myšlený a správný krok.

Vztah mezi inkluzí ve škole a ve spol-cích dě a mládeže je prostý. Nemůžeexistovat inkluze ve škole, aniž by exis-tovala při volnočasových akvitách.Není možné, aby dě, které mají ně- jaký mírný hendikep, byly začleňoványdo pospolitos třídy, ale už ne do par-ty svých vrstevníků v oddíle, družině,

klubu… Stálo by za to udělat průzkum,kolik jednotlivé spolky mají ve své péčitakových dě, o kterých tu teď mluvím.A trochu pozornos – včetně té nanč-ní – která je nyní pod zorným úhleminkluze přednostně upřena ke školství,věnovat i mimoškolní výchově…Inkluze určitě přinese spoustu novýchpodnětů. Také problémy, jistě, ale vě- řím, že učitelé i spolky si s nimi budouumět poradit. A že v souhrnu půjdeo posun dobrým směrem, o tom jsem

přesvědčen. Samozřejmě vím o kricetéto snahy, a to i od prezidenta (Milo-še Zemana). Jenže – pan prezident tonikdy v životě nedělal…! Já ano, čtyři-advacet let. A vidím ta poziva, která jsou oboustranná, tedy jak pro hendi-kepované, tak pro jejich okolí.

j

Inkluze je most k úplné společnosti

Ve své pedagogické praxi působil na všech typech škol – od základní až poFakultu tělesné výchovy a sportu UK v Praze. Již 24 let stojí Vladimír Bílek

v čele Společenství harmonie těla a ducha (SHTD), jež pečuje o zdravé,

a především o zdravotně a sociálně znevýhodněné děti a mládež v ČR.


11/2411

Naše téma

F o t o a r c h i v S D T H

Zažitá představa většiny Čechů je, že správná inkluze probíhá tak, že sevšechny dě bez ohledu na své hen-dikepy učí v jedné třídě. Zdejší učitelémají obavy, že začleňování těchto žákůnezvládnou, a naruší se m výuka.V zemích, které mají s inkluzí zkuše-nos v řádu desítek let (VB, Finsko či

Norsko) to ale úplně nepla: část ho-

diny posžené dě absolvují ve zvlášt -ních skupinách, v případě potřeby se jim věnuje i samostatný pedagog… Jakto funguje – nebo by fungovat mohlo –ve spolkovém prostředí? Inkluze je a bude vždy náročná. Jde pře-ce o konkrétní lidi s konkrétními pro-blémy, a tudíž i přístup k nim musí býtindividuální. Umím si docela živě před-stavit složitost situace, kdy v jedné tří -dě může být několik hendikepovaných

dě s asistenty – a rodičovské obavy, žebrzdí vzdělávání ostatních… Nebo nao-pak přechod dítěte z prakcké školy donormální a jeho traumazaci rozsahemučiva… Stále ale pla, že existují speci-ální školy pro složitější případy, které jde skutečně těžko včlenit do většino-vé společnos. To je důležité zdůraznit.A pak – víme přece, že fungovaly jedno-třídky, kde kantoři mívali dě od prvnído páté třídy. A to včetně „zlobilů“, děchytrých, dě nadaných, geniálníchi hloupých… A zvládli to! Takže si mys-lím, že totéž by se nějakým způsobemmělo dít i ve spolkových klubovnách;vím, že to tak dělá třeba Junák.Obecně vzato, zájmové činnos a vol-nočasové akvity plní důležitou funkcia jsou přínosem také pro školu. Možná je tu někde manévrovací prostor i proČeskou radu dě a mládeže. Třeba přizískávání potřebných dat z jejích člen-ských spolků a následně pak při zorga-nizování školicích kurzů pro dobrovolní -ky, kteří by o to stáli.

Jaké přednos – existují-li takové –spatřujete právě v sociálním začleňo-vání do rozmanitých oddílů, družin čiklubů? Hendikepované dě jsou mnohdy z mi-moškolních akvit vyčleněny, málokdo je tož chce. Řada těch dě opravduskončí ve škole – a je doma. Čas trávítřeba na počítači…V dětském spolku si mohou najít nové

kamarády, případně i nějaký vzor, se kte-rým se nikdy nesetkali. Klubová činnost

úžasně rozvíjí komunikaci, týmovéhoducha, je to zkrátka fenomén. Umož-ňuje nám přejít inkluzivní most a začítspolečnost vnímat takovou, jaká vesvém celku skutečně je. Ta společnost

tož není jenom společnos zdravýchlidí. Stejně jako není jenom společnos- lidí nemocných, bláznů nebo lidí s IQpřes 140. Ta společnost je taková, jaká je – pestrá – a my všichni dohromadyse musíme naučit v ní žít.Přednos mimoškolní inkluze jsou patr-né i na straně zdravých dě. Vidí, s čímvším mají jiné dě problémy. A začnousi vážit například svého zdraví. Nebotoho, že jsou průměrně nadané…A hendikepované dě? Právě na tábořesi dobře všimnou, jak jsou na tom opro- ostatním. Porovnávají. Řeknou si tře-ba: tak dobře, jsem z dětského domova,ale nemusím brát prášky na epilepsii…Epilepk si řekne: ano, mám epilepsii,ale zase se nepočurávám… A tak bychmohl pokračovat. Na začátku pobytuna našem táboře dě vždycky upozorní -me: všichni tu máme nějaký hendikep,a tak si zkrátka pomáháme. A fungujeto. Dě se pak sobě navzájem neposmí -vají, a v rámci možnos si pomohou.

A ačkoliv je známo, jak dokáží být děněkdy velice kruté, když pak už někohotakto poznají a přijmou mezi sebe, ne-dají na něj dopust. To máme ověřenéstoprocentně…! Chrání ho, častokrát sestanou i jeho kamarády. A viděno naši-ma očima vedoucích mu pak na tábořepomáhají a starají se o něj.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad z praxe Vaší organizace?

Ona by jich byla spousta. Ale jeden zavšechny: Vašek. Silný epilepk, který je po operaci mozku. Jezdí s námi uždobrých deset let. Vrám-li se na úplnýpočátek, tak když jsem ho prvně uviděl,v duchu jsem jeho mentální retardaciodhadoval na vyšší stupeň. Na táboře

ale začal přece jen postupně jako by„ožívat“, alespoň nám to tak připada-lo… Když jsme pak odjížděli z tábora,tekly mu slzy jako hrachy. Měli jsmetehdy s Hankou (spolupracovnicí Vladi -míra Bílka, pozn. red.) strach, že se mutam nelíbilo, nebo že se mu dokonceněco stalo, že jsme snad něco zanedba-li…? Až pak vyšlo najevo, že on brečel,protože nechtěl domů… Později, užpo příjezdu z tábora, jsme od Vaškovymaminky dostali děkovný dopis. Lepší„zpětnou vazbu“ jsme si ani nemohlipřát.A docela nedávno – bylo to také na na-šem letním táboře – jsme přišli náho-dou na to, že má Vašek geniální paměť:dokázal tam napsat hru Zdeňka Svěrákaslovo od slova zpamě, „z hlavy“, doškolního sešitu formátu A5. Také jsmesi uvědomili, že se i vizuálně mění jehovýraz obličeje k lepšímu.Mimochodem, podobně jsou na tomi někteří malí Romové, když poznají, že

to s nimi někdo myslí dobře. Když vidíurčitý řád, důslednost a to, že existujípravidla hry.

Co byste poradil svým méně zkuše-ným kolegům a kolegyním – vedoucímv dětských spolcích, postaveným předdilema, zda inkluze ANO či NE? Kdysi jsem vymyslel našemu spolku kré-do: Pomáhat dětem je nejhumánněj-ší lidská činnost. Musí se to ale umět.

Takže moje rada je prostá. Uvědomtesi, že každý, kdo pracuje s dětmi, musímít odpovídající schopnos, dovednos- a musí se hodně učit. A předevšímmusí být dobrým a citlivým člověkem.

Za rozhovor poděkoval Jiří Majer


12/24

Kolik má Česká středoškolská unie mo-mentálně členů? A v jakém věkovémrozpě? Rozlišujeme dva typy členství. Indivi-duální členství momentálně náleží 350lidem a delegá v naší struktuře zastu-pují 18.000 středoškoláků. Sdružujemežáky převážně od 15 do 19 let.

Kdy ČSU vznikla a z jakých pohnutek?Máte nějaké styčné programové bodys jinými organizacemi středoškolských

studentů – například s Asociací středo-

školských klubů ČR? ČSU vznikla v březnu roku 2013 z inici-avy akvních středoškoláků zastupují -cích žákovské samosprávy. Ti volali pozměnách českého vzdělávacího systé-mu, posilování občanské angažovanosa občanského vzdělávání či podpořevšeobecného vzdělávání s důrazem naroli krického myšlení. Důležitým cílembylo vytvoření reprezentavní žákov-ské plaormy, která by organizovaně

a akvně prosazovala názory studentůa hájila jejich práva a zájmy na lokální,celostátní i mezinárodní úrovni.

Kde všude nyní působíte? Snažíme se zapojit co nejvíce středo-

školáků po celé České republice, ať už jako jednotlivé členy, nebo přímo dele-gáty zastupující studentské samosprá-vy. Dále máme síť regionálních koordi-nátorů, jejichž úkolem je být k dispozicistudentům v dané oblas. V současnédobě také plánujeme projekt s názvemZažij střední jinak, který se bude po-stupně konat ve třech městech, a to

v Praze, v Českých Budějovicích a v Olo-

mouci. Sami studen se podílejí na vý-běru témat prostřednictvím svých stu-dentských samospráv. Cílem je přiblížitúčastníkům danou problemaku, dis-kutovat o ní s odborníky a navrhnoutvhodné řešení. Výstup z dané akce ná-sledně využijeme pro další činnost našíorganizace a návrhy studentů budemedále prosazovat.

V čem tkví hlavní těžiště vaší činnos? A v jakých dalších směrech ji vyvíjíte? Našim posláním je organizovaně a ak-vně prosazovat a hájit názory, zájmya práva žáků středních škol, a to jak nalokální, tak celostátní i mezinárodní/evropské úrovni (skrze panevropské

sdružení středoškolských samosprávOBESSU). Jednou z našich stěžejníchčinnos je podpora vzniku a fungová-ní studentských samospráv na českýchškolách, jejichž prostřednictvím mohoužáci dané školy efekvněji zasahovatdo chodu školy, usilovat o změny nebopořádat zajímavé akce pro své spolužá-

F o t o a r c h i v Č S U

Sdružujeme aktivní a inspirativní středoškoláky. Jsme místem novýchpřátelství, prostorem pro sdílení zkušeností a nápadů, stojí mj. psáno na

webu České středoškolské unie (ČSU). Její cíle a činnost, již ČSU vyvíjí,přiblížily čtenářům Archy Lucie Arendacká a Michaela Slámová.

Česká středoškolská unie

Představujeme

12

Českástředoškolská

unie, z. s.

Kozácká 183/6

101 00 Praha 10 –

Vršovice

+420 725 510 142

stredoskolskaunie.cz

[email protected]


13/24

ky. Dále klademe důraz na občanskouangažovanost a občanské vzdělávání,krické myšlení nebo propojení výukys neformálním vzděláváním.

Uveďte prosím pár příkladů vydaře-ných projektů, respekve akcí, nejlépe

z poslední doby.Uskutečnili jsme například projekt Vzo-rová samospráva, sestávající z několikaworkshopů pro zástupce studentskýchsamospráv. Jejich výstupem je brožura,která poskytuje rady pro žáky, jak nasvé škole žákovskou radu založit a vést.V únoru letošního roku jsme uspořádaliVíkend studentských samospráv. Akci,která je určena zástupcům žákovskýchrad, parlamentů či senátů ze středníchškol. Jednotlivé samosprávy zde před-

stavily svou činnost a získávaly navzá- jem nové zkušenos. Součás byly také

například panelová debata o občan-ském akvismu nebo temacké work-shopy.

Nedávno jsme rovněž představili ote-vřený dopis ministryni školství Kateři-ně Valachové, v němž vyjadřujeme svéstanovisko k plánované potravinovévyhlášce, která zakazuje prodej nezdra-vých potravin ve školách. Zastávámenázor, že zdravou stravu lze podporovati jinak než formou restrikce a omezová-ní mnohdy dospělých studentů. Dálenapříklad upozorňujeme, že je potřebadbát taktéž na kvalitu obědů ve škol-ních jídelnách. Veřejnost se může podtento dopis podepsat na našich webo-vých stránkách, kde jsou také naše po-stoje vysvětleny podrobněji.V souvislos s nedávno medializovanoukauzou šikany učitelky z SPŠ Na Třebe-šíně jsme upozornili na nefunkční ins-

tut školského ombudsmana. Své obavy jsme vyjádřili už při vzniku této funkce – a bohužel se nám nadále potvrzují.

Vadí nám především, že o jeho exis-tenci studen v drvé většině případů

ani nevědí. V tomto ohledu nepomáhápředevším fakt, že ombudsman nepro- jevil zájem současnou situaci změnit.Ocenili bychom například vlastní we-bové stránky nebo výstupy v médiích.Na naši kriku zareagovala ministryněškolství Kateřina Valachová a konstato-vala, že by si přála, aby se činnost škol -ského ombudsmana posunula směremk regionům a konkrétním kauzám.

Máte nějaké spřátelené organizace,spolky, s nimiž rádi spolupracujete? Jsme součás České rady dě a mládežea OBESSU, organizace sdružující středo-školské unie v Evropě. Spolupracujemenapříklad se Strukturovaným dialogems mládeží, Stredoškolskou študentskouúnií Slovenska, Aliánciou stredoškolá-kov, Studentskou komorou Rady vyso-kých škol, Centrem pro demokracké

učení, které se zabývá žákovskými par-lamenty nebo Mladými občany, kteří seorientují na občanskou parcipaci.

Dělá vám při vaší činnos něco „vrás-ky na čele“? A čeho si naopak velmiceníte?Nejsme spokojeni například s výukoumatemaky, nedostatečnou hodino-vou dotací základů společenských věd,slabými kompetencemi studentskýchsamospráv a s m spojenou nízkouparcipací mladých lidí na formováníveřejného prostoru. Narážíme také naneochotu některých orgánů či vedenís námi spolupracovat.Nedávno proběhla naše schůzka s mi-nistryní školství Kateřinou Valachovou,na základě které s ministerstvem nava-zujeme akvní dialog a plánujeme dalšíspolupráci při řešení problémů střední -ho školství. Ceníme si, že ministerstvozačalo jednat se středoškoláky a pova-žuje je za relevantní partnery.

Připravil -jm-

Jedna z nejdéle fungujících českých ne-ziskovek spusla koncem března novýweb. Každý může díky němu nadělitpřírodě jako dárek například strom,ptačí budku, vyčištěný pramen nebodomek pro ježka.Nová iniciava Hnu Brontosaurusposkytuje možnost pomáhat přírodě

i v situaci, kdy na práci v terénu neníčas. Kdokoli může za určitou cenu po- řídit „Dárek přírodě“, který dobrovol-níci z hnu zdarma vytvoří a umís. Zamto účelem Hnu Brontosaurus spus-lo speciální web www.darkyprirode.cz. „Hnu Brontosaurus ročně zasadí

na 1000 stromů, vyvěsí desítky budeka uspořádá desítky různých dobrovol-

nických akcí. Chtěli jsme pro ty, kdochtějí přírodě pomáhat, ale z nějakéhodůvodu se nemůžou zúčastnit dob-rovolnických akcí, vytvořit příležitostpřírodě akvně pomoci,“ říká koordiná-torka Dárků přírodě Monika Vrbovská.A dodává: „Každému dárci napíšeme,kde je jeho Dárek přírodě umístěn a kdy

umístění proběhlo. Tak bude každý vě-dět, že byl jeho příspěvek využit právě

a pouze na objednanou budku, stromnebo třeba hmyzí hotel.”

Lukáš Wiesner,

redaktor webu Hnu Brontosaurus

Více: www.hnubrontosaurus.cz

Hnutí Brontosaurus naděluje Dárky přírodě

Představujeme

13

F o t o a r c h i v Č S U ( n a h o ř e ) a a r c h i v H n u t í B r o n t o s a u r u s ( d o l e )


14/24

F o t o J a n A n d r š ( n a h o ř e ) a I v o S k o č e k ( d o l e )

Naše téma

14

Na světě nejsme sami – tomíci pro druhé

Evropou křížem krážem

Na světě nejsme sami je tradiční bene-

ční akce, kterou už od roku 2007 každé jaro pořádají břevnovské turiscké oddílyArachné a Jeleni. Cílem je pomoci dětemv jiných částech světa a zároveň připra-vit zábavný den pro dě v našem okolía přiblížit příchozím situaci v oblastech,kterým pomáháme.Na programu bývá každý rok spousta hera soutěží pro dě rozmístěných po krás-ných zahradách Břevnovského kláštera,tombola, jarmark s našimi výrobky, be-seda o sponzorované zemi, kavárna a ob-

čerstvení, divadla a koncerty.V letošním roce jsme vybrali a posílámedo Afriky rekordních 140.564 Kč!

Výtěžek z akce opět podpoří stacionářpro sirotky v diecézi v Bozoum ve Stře-doafrické republice, a to prostřednictvímsdružení SIRIRI, o.p.s.Děkujeme všem návštěvníkům a dětemz turisckých a skautských oddílů, rodi-čům a farníkům, Břevnovskému klášte-ru, sponzorům tomboly a sponzorůmrůzných materiálů, anonymním dárcům,dobrovolníkům a dalším lidem a organi-

zacím, které se zasloužily o úspěšný roč-ník Na světě nejsme sami 2016.

(za)

Více zde: hp://nasvetenejsmesami.webnode.cz/aktualni-rocnik/

Valašské Meziříčí má novou atrakci pro

dě i jejich rodiče. Ve Vrtuli – světě hera poznání byla otevřena interakvní vý-stava Evropou křížem krážem. Jedná seo zábavně naučnou výstavu věnující sezeměpisu a zajímavostem Evropy. Hra-vým způsobem se díky výstavě seznámítese základními charakteriskami jednotli-vých zemí, jejich krásami, památkamia zajímavostmi. Dozvíte se, jaká jsou ob-líbená jídla místních lidí, jak se oblékajía jaké mají zvyky, kolik je v Evropě jazykůa jak se řekne třeba nsky ahoj.

Slavnos zahájení proběhlo v pátek 22.dubna 2016 ve Vrtuli – světě her a po-znání ve Valašském Meziříčí.Výstava je vhodná k zpestření výuky ze-měpisu nebo jako další zajímavá činnostpro školní družiny.Výstava vznikla díky projektu „Evropský

dům her mládeže Mikroregionu Valaš-skomeziříčsko-Kelečsko a města Par-zánske“, který byl podpořen v rámci pro-gramu Erasmus+.

Ivo Skoček

Vrtule – svět her a poznání

Pospíšilova 12/13, nad jídelnou Mamul -ka, Valašské Meziříčí.

Otevřeno je vždy v pon-

dělí, středu a pátek od

14 do 18 hodin.

Více informací:www.zlatesipy.cz/vrtule

V neděli 10. dubna 2016 proběhl v areálu Břevnovského kláštera jiždesátý a tedy jubilejní ročník akce Na světě nejsme sami.


15/24

F o t o J a n Z e m a n

Naše téma

15

Uprchlíci, migranti a organizace dětí a mládeže

Obyvatelé někde pomáhají, někde pa-

nikaří. Polici horečně hledají řešení,a stále nenacházejí žádné ideální. Jed-notlivé státy Evropské unie řeší situaci – někdo přijem uprchlíků, jiný jejichumístěním ve sběrných táborech nebooplocením hranic, vyhoštěním...Jak se vyznat v současné situaci, plnékontroverzních zpráv, počínaje tero-risckými útoky v Evropě, přes poklespresže pomáhajících poliků, a končereportážemi o obyvatelích malých dě-din na trase přesunu migrantů z Balká-

nu do západní Evropy, kteří běžencůmnosí deky a jídlo...?Jak jsou na případné uprchlíky připra-veny naše organizace, pracující s dět-mi a mládeží? Co si o tom myslí a codělají?Mnozí dospělí členové z organizacív době největší krize loni na podzim,kdy se přes jižní Evropu posouval ne-přetržitý proud uprchlíků, sebrali párkamarádů, napěchovali auto vším, coby se mohlo lidem na cestě hodit, a vy- jeli – do Maďarska, Srbska, Chorvatska,Slovinska, pomáhat do uprchlickýchtáborů. Jeli tak pionýři, tomíci, skaua další – víme o nich, a jsme rádi, ženašli odvahu a prokázali svým činemlidskost a solidaritu s síci těch, kterévyhnaly z domovů válka, chudoba čiobavy o život.Máme zprávy také o tom, že v zemích, jichž se přesun uprchlíků týká nejvíce,se zapojují i místní dětské a mládežnic-ké organizace.

A co dě v našich spolcích, oddílech?Zam se nás nedotýká konkrétní kaž-dodenní realita setkávání se s migranty.Alespoň ne s těmi z této poslední vlnyuprchlíků.Přesto ve většině organizací své členyinformují, debatují, konají sbírky,A konkrétně? Uveďme alespoň několikpříkladů.V pionýrské Mozaice vyšlo na přelo-mu roku několik článků pod názvemGlobální migréna, v nichž se poněkud

odlehčeným tónem osvětlují pojmy jako uprchlík, migrant, imigrační krize,islám, ale i přínos a úskalí debat v od-dílech. Články především podporují di-alog s dětmi na tato témata, a doporu-čují předložit dětem krajní názory a dát jim možnost utvářet si vlastní názor.

Upozorňují, že strach má velké oči, a tozejména strach z neznámého.Vedení Junáka – českého skauta vydalo již loni v září výzvu vedoucím, v níž semimo jiné píše: „...Rolí skaungu jako největšího, pa-desámilionového celosvětového hnudě a mladých lidí je hledat způsob, jak pomáhat v rámci svých možnos a po-silovat vědomí, že nenávist není nikdy řešení. Jsme si vědomi toho, že otázkyspojené s uprchlíky v Evropě nenabízejí jednoznačné odpovědi a ve společnos- na ně panují různé názory. Úlohouskaungu ovšem není, a v historii nikdynebylo, vstupovat jen do těch spole-čenských témat, na která panuje jed -noznačný názor. Posláním skaungu je pomáhat dělat svět kolem nás lepším.Skrze formování mladého člověka i skr -

ze pomoc, která je v našich silách.Proto vyzýváme: Mluvme v oddílecho uprchlické krizi, hledejme ověřenéinformace a vysvětlujme skautkám

a skautům, že ne vše, co vidí, slyší čičtou, musí být nutně pravda. Snažme setéma zprostředkovat i těm nejmenším,neboť i jich se denně dotýká. Učme sebei je kricky třídit informace, diskutujmes úctou k druhým a respektem...“ Tématem se opakovaně zabývalo ná-čelnictvo Junáka, byly uspořádány de-baty, besedy, ve skautských časopisechvyšly články. K tématu právě vyšla taképoměrně obsáhlá skautská metodickápříručka.Češ ymkaři se pro změnu chystají namezinárodní seminář YMCA k uprchlic-ké krizi, v červnu ve Francii.

A jak je to u vás – ve vašem spolku?Ve vašich oddílech? Napište nám [email protected] všechny, kdo chtějí vědět, jaké jsou

možnos pomoci lidem v nouzi, dopo-

ručujeme www.pomocuprchlikum.cz

Michala K. Rocmanová

Již rok se do Evropy valí nepřetržitý proud běženců ze Sýrie, Iráku, Afriky, Afghanistánua dalších zemí. Uprchlická krize. Tak velké stěhování národůtady už dlouho nebylo.


16/24

Z ČRDM

F o t o a r c h i v Č R D M

16

Zástupci České rady dě a mládeže seobráli na předsedu vlády dopisem,v němž vyjádřili svůj nesouhlas s postu-

pem policie vůči českým demonstran-

tům v době, kdy Hrad hosl čínskéhoprezidenta.

Vážený pane premiére,

dovolte, abychom Vás pozdravili a po- přáli Vám zdar ve Vaší práci. Před ne-dávnem jsme Vám rádi poděkovali zauměřený a věcný přístup k migračníotázce. Náš dík trvá, vážíme si toho,že ministerský předseda naší země se-

trvává na hodnotách, které jsou blízkéi nám.

Vážený pane premiére,

v tomto dopise bychom se chtěli do-tknout problemaky, která nás v minu-

lých dnech velmi znepokojila.Týká se návštěvy čínské delegace a pří -stupu Policie České republiky k českýmdemonstrantům. Z veřejně přístupných zdrojů je zcelazřejmé, že policie nebyla v mnoha pří - padech nestranná. Znepokojilo nás, že

uniformovaní i civilní příslušníci PolicieČeské republiky doložitelně bránili po-kojným demonstrantům vyjádřit svénázory na přítomnost představitelůkomuniscké Číny, že jim byly odebírá-ny betské i jiné vlajky. Nesouhlasímes akvitou, kdy příslušníci české policieočividně stranili čínským demonstran-tům či proakvně odstraňovali betskévlajky z privátních domů. Nerozumímedůvodu, proč policie zasahovala na aka-demické půdě (viz doložitelné televiznízpravodajství a výpovědi akademických funkcionářů) a vytvářela atmosféru, jako by bylo vyvěšení betské vlajky ně-čím nepatřičným či kriminálním. Z mnoha veřejně přístupných svědectví je jasné, že jednání PČR hraničilo se ši -kanou, a to převážně mladých lidí, kteřínad návštěvou čínských pohlavárů ne- jásali a dali to veřejně najevo.

Střešní organizace Česká rada dě a mládeže se přirozeně zajímá o život, podmínky a práva mládeže naší země.

Máme za to, že přístup naší policie přinedávné návštěvě čínské delegace vý -razně poškodil víru mnoha mladých lidív to, že žijí ve státě, kde policie pomáháa chrání, a to nestranně.

Prosíme Vás proto, pane předsedo vlá-dy, abyste se vahou své autority zasadilo prošetření všech případných excesů,ke kterým ze strany významné složkystátní moci došlo.

Děkujeme Vám

Ing. Aleš Sedláček předseda ČRDM

Mgr. Tomáš Novotný, v. r.Pracovní skupina Stát ČRDM

Zástupci ČRDM píší premiérovi kvůli postupupolicie při návštěvě čínské delegace


17/24

Z ČRDM

F o t o M i c h a l a K .

R o c m

a n o v á

17

Venčíte své psímiláčky ve volnépřírodě takzvaně„na volno“?Volně pobíhající domácí zvíře mimo vlivsvého majitele se může notně prodra-žit.Nově vám za takovéto venčení budehrozit pokuta až do výše 30 000 Kč. Po-kud by se takový prohřešek stal opako-vaně v době jednoho roku, výše možnépokuty se dvojnásobí. Dvakrát zatou-laný či nedbale venčený pes by vás takmohl ve výsledku stát až 60 000 Kč. Touž rozhodně není zanedbatelná částka.

Chystáte se posekat vzrostlou trávu

na vaší vlastní louce?Pokud by byl zákon schválen v navr-hované podobě, § 10 by vám ukládalpovinnost oznámit uživateli honitby, vekteré se váš pozemek nachází, se čty- řiadvacehodinovým předshem dobua místo kosení pícnin.Za nedodržení této informační povin-nos se dle novelou zaváděného zně-ní vystavujete hrozbě pokuty až dovýše 20 000 Kč pro fyzickou osobu a až200 000 Kč pro osobu právnickou nebopodnikající fyzickou osobu. Pro malézemědělce nebo například neziskovéorganizace, pracující s dětmi a mládeží,vlastnící louky k táboření, by podobnépokuty mohly být bez nadsázky likvi-dační.

Pořádáte tábor,či si jen rádi zajdetes dětmi na procházkudo přírody?Novela přináší oprávnění státní správy

myslivos, což jsou nejčastěji orgányobce s rozšířenou působnos, omezit čidokonce zakázat vstup do čás „volnépřírody“ (v zákoně se pracuje s termí -nem honební pozemek, ale v praxi se jedná de facto o drvou většinu po-zemků v krajině).

Tato omezení či zákazy mají být vydá-vány ve formě opatření obecné povahya ve značně zjednodušeném schvalova-

cím procesu. Pokud nesledujete pravi-

delně obecní vyhlášky, může vám lehceuniknout skutečnost, že do vašeho ob-líbeného lesa je zakázán vstup. Poruše-ní tohoto zákazu vás pak může stát až30 000 Kč.Lze si představit, že podobný zákaz čiomezení vstupu by mohl mít i velkývliv na akce odehrávající se z větší čás- v přírodě. Například dětský tábor sezákazem vstupu do přilehlého lesa by jistě zaznamenal značnou komplikaci.

Pokud by se ovšem jednalo o tábor nazelené louce, tedy s největší pravděpo-

dobnos na honebním pozemku, ne-mohl by se vůbec uskutečnit.

Závěrem:Navrhovaná novelizace přináší výšeuvedená a mnohá další úskalí.Ačkoliv nejde na první pohled o zákonvzbuzující velkou pozornost, může mít jeho přije v navrhované podobě velkýdopad.Česká rada dě a mládeže (ČRDM) sdru-žuje 98 organizací, pracující s více než200 000 dětmi a mladými lidmi. Pobytv přírodě je pro mnohé z nich důležitývýchovný prostředek. Právo na volnývstup do krajiny, stejně tak jako právavlastníků půdy by neměla být jakkolikrácena opro současnému stavu.ČRDM se bude snažit své připomínky

uplatnit v legislavním procesu.Aleš Sedláček, předseda ČRDM

Pomocí QR kódu nahoře je možno sistáhnout vyjádření ČRDM ve formátuPDF: www.adam.cz/doc/1460686141_sb_vyjadreni-crdm-k-zom.pdf

Z dílny ministerstva zemědělství přichází rozsáhlá novela zákonao myslivosti. To by samo o sobě pravděpodobně nebylo pro

veřejnost zajímavé. Pakliže však odpovíte kladně alespoň na jednu z níže položených otázek, měli byste rozhodně zpozornět.Navrhovaná úprava se totiž zdaleka netýká jen myslivců.

Navrhovaná novela zákona o myslivostia její dopady


18/24

F o t o M i c h a l a K .

R o c m

a n o v á

Z ČRDM

18

1) Závazky k ochranědivoké přírody:Zákon v předkládané formě není zá-rukou ochrany místům divoké přírody,které ochranu už mají teď. Příš ministrnebo ředitel národního parku mohouvše změnit. Zákon nezaručuje, že ne-změní zonaci tak, aby třeba do Mod-ravských sla mohly vjet harvestory, žese nezačne těžit dřevo v Labském dolev Krkonoších, v divokém kaňonu Dyjenebo u Pravčické brány. Do zákona je

proto potřeba doplnit minimální roz-lohu přírodní zóny pro každý národní

park tak, aby zaručila trvalou ochranutěch nejcennějších míst.Návrh zákona říká, že cílem národníchparků je zajist nerušený průběh pří -rodních dějů na jejich převažující ploše.Na rozdíl od zřizovacích předpisů ně-kterých německých či rakouských ná-rodních parků ale neříká dokdy, takže je to jen planý slib. Příš ministr může říci, že to bude za padesát nebo sto let,a do té doby pokračovat v těžbě dřeva.Zákon by měl pro každý národní parkstanovit nejzazší dobu, do kdy má býtcíl naplněn.

2) Ochrana před roz-prodejem státní půdya další zástavbou

Někteří polici chtějí rozprodat státnípůdu v národních parcích a šumavskou

krajinu rozparcelovat na stavební po-

zemky. Neúspěšně se o to loni pokusilnávrh senátorů kolem Tomáše Jirsy (vizodkaz: senatni-zakon-o-np-skryty-na- jezd-krale-sumavy-f-taliana-podnikate-lu-na-lukravni-pozemky).

Nyní se obecnější, ale rozsahem ještěhorší návrh objevil ve Výboru pro veřej-nou správu a regionální rozvoj. Návrhministerstva jim v tom brání velmi ne-dostatečně.Je zapotřebí rozšířit „zákaz zcizování“(rozprodeje státních) pozemků, s vý- jimkou staveb ve veřejném zájmu, i nazastavěné a zastavitelné území obcí,která jsou například v NP Šumava vel-mi rozsáhlá. Zam jen díky státnímuvlastnictví nebyly tyto pozemky ještě

zastavěny. Ve všech národních parcíchse stát snaží pozemky vykoupit, u nás jeněkteří polici chtějí rozprodat.Dále je třeba lépe omezit novou vý-stavbu ve volné krajině národních par-ků tak, aby případné potřebné stavbymohly být povoleny pouze na základě

výjimky udělené ve správním řízení.Pro sdělení názoru poslancům můžetenapříklad poslat pohlednici z odkazuwww.hnutiduha.cz/pohledodsrdcenebo, ještě lépe, můžete oslovit svéhoposlance, stejně tak, jako s problema-kou novely zákona o myslivos, o které jsme psali na ADAM.cz:www.adam.cz/clanek-2016040023-na -vrhovana-novela-zakona-o-myslivos-a-jeji-dopady.html

Aleš Sedláček, předseda ČRDM

Podrobnější informace najdete v bro-žurce „Ochrání zákon jedinečnou di -vokou přírodu národních parků?“ - kestažení zde: hp://crdm.cz/download/ mailing/20160408/infolist-hnu-duha-ochrani-zakon-NP.pdf

Zákon o ochraně přírody a krajiny Zajistí Zákon o ochraně přírody a krajiny skutečnou ochranu posledníchzbytků divočiny? Pomozte i vy svou iniciativou vůči poslancům.Zákon se právě projednává v Poslanecké sněmovně.


19/24

F o t o M i c h a

l a K .

R o c m a n o v á

Rozhovor

19

Neboříme systém povinného očkování,chceme jen odstranit zjevné nelogičnosti

Rozhovor s místopředsedkyní Senátu Miluší Horskou

Senátem aktuálně prošel návrh změ-

ny zákona o veřejném zdraví, jímž sesnažíte společně se skupinou dalšíchsenátorů napravit nedostatky v jehosoučasném znění, pokud jde o očková-ní dě. Prošel zmíněný návrh hladce,nebo bylo nutné Vaše kolegy v horní parlamentní komoře o jeho správnos přesvědčovat? Návrh spolupodepsalo 36 senátoreka senátorů, což je téměř polovina Se-nátu. Takové množství navrhovatelů je

v Senátu velmi ojedinělé, senátní návr-hy předkládá obvykle maximálně deset

senátorů. Už jen počet navrhovatelůukazuje na fakt, že senátorky a senáto-ry toto téma zajímá. Samozřejmě jsemmusela velmi zevrubně a opakovaněvysvětlovat, že můj návrh neboří sys-tém povinného očkování. Ani při pro- jednáváních na výborech, ani na plénu,k návrhu neproběhla žádná ostrá dis-kuse mezi senátory. Návrh nahlas pod-porovali i někteří senátoři z řad lékařů, jako například prof. Žaloudík, předsedasenátního výboru pro zdravotnictvía sociální poliku.

Pokud by změna, o niž usilujete, bylakorunována úspěchem, řada dětskýchvedoucích i učitelů by si nejspíš od -dechla. Zákon by je zbavil odpověd -nos za to, že na „zotavovací akci“ –třeba na tábor nebo na školu v přírodě– vyrazí s očkovanými dětmi i jejich ne-očkovaný kamarád, spolužák… A takéDamoklův meč v podobě nepřiměřeně

tvrdých peněžitých sankcí pro vedoucíby se už neblýskal tak výhrůžně…Má něco z toho ve Vašich očích výraz-ně vyšší prioritu? Maximální sankci z 500 000 na 30 000korun snižujeme pro ředitele mateř-ských škol či dětských skupin, kteří bypřijali neočkované dítě. Oba návrhy – jak snížení sankcí pro školky, tak umož-nění neočkovaným dětem pobyt natáborech či školách v přírodě, mají promne stejnou prioritu, protože se oba

týkají dě jiné věkové skupiny.

Co bude nyní následovat? Jaké legis-lavní kroky Váš návrh čekají – a za jak dlouho o něm může být denivněrozhodnuto? Celý Senát má při zákonodárné inicia-

vě stejnou váhu jako jeden poslanec.Nyní se k návrhu vyjádří vláda a pak jejčekají standardní tři čtení v Poslaneckésněmovně, následně opět projednánív Senátu a na závěr podpis prezidenta.Termín denivního rozhodnu v tutochvíli nedokážu odhadnout. Bude hod-ně záležet na tom, jak rychle a zdavůbec budou cht poslanci můj návrhprojednat.

Proč se podle Vašeho mínění nepo-vedlo loni odladit znění zákona hnednapoprvé a to senátní u některých po-slanců „ve nále“ narazilo? Věříte, žeu nich tehdy převážil skutečně odbor -ný pohled na věc…? Při projednávání loňské novely záko-na o ochraně veřejného zdraví jsme šliv Senátu hodně daleko a navrhli velkýzásah do systému povinného očková-ní. Doklad o tom, že dítě absolvovalo

všechna očkování, jsme navrhovalinahradit dokladem, ve kterém je uve-deno, kolik očkování dítě má. Navíckromě problemaky očkování se dopozměňovacího návrhu schválenéhov Senátu dostala i změna posuzováníhluku, se kterou někteří poslanci ne-souhlasili.Nejen při hlasování o očkování, ale taképři boji za záchranu lesních mateřských školek bylo vidět odlišné fungování Po-slanecké sněmovny a Senátu. Senátoři

jsou voleni většinovým způsobem, kaž-dý senátor musel sám vyhrát své volby.

Rozhodování v Senátu se proto v tako-vé míře neřídí stranickou příslušnos, jako je tomu v Poslanecké sněmovně,která je pomyslným příkopem rozděle-na na vládu a opozici.

Jak silnou naději chováte, že poslanci přijmou senátní korekci své práce ten-tokrát? V čem je nyní situace vlastně jiná? Tentokrát nevracíme zákon zpět doPoslanecké sněmovny, ale přicházímez vlastní iniciavou, takže náš návrhnení korekcí práce poslanců.Situace je jiná v tom, že, jak už jsemzmínila, nezasahujeme do systému po-vinného očkování, pouze odstraňujemezjevné nelogičnos. Ráda bych poslan-

ce přesvědčila o tom, že není správné,aby stát přesunul vymáhání povinnéhoočkování dě na pořadatele táborů či ředitele mateřských škol.Máme podpůrná vyjádření předníchčeských imunologů, kteří tvrdí, že z lé-kařského hlediska nemá smysl bránitneočkovaným dětem v účas na školev přírodě, když spolu všechny dě bezohledu na počet očkování chodí celý školní rok do jedné třídy.

V prostředí neziskových organizací pracujících ve prospěch dě a mládežese těšíte renomé člověka, který jejich problémům rozumí a snaží se je řešit.Odkud čerpáte podněty a podklady kesvým úsudkům, potažmo postojům,které v dané oblas zastáváte? Když jsem byla zvolena místopředsed-kyní Senátu, ustavila jsem neformálnía dobrovolnou expertní skupinu slo-ženou ze zástupců střešních organizacíneziskového sektoru. Expertní skupina je plaormou, kde může každý přinést

podnět, který pak s mým týmem řeší -

me. Jsem ráda, že jedním z nejakvněj- ších členů expertní skupiny je předsedaČRDM Aleš Sedláček, jeho nasazení veprospěch dě a mládeže si velmi vážím.Zároveň stále působím ve správní raděKoalice nevládek Pardubicka, takže vi-dím problémy neziskových organizacípracujících s dětmi a mládeží zblízka.

Za rozhovor poděkoval Jiří Majer

Videozáznam ze Studia 6 České televi-ze na toto téma můžete najít zde:www.adam.cz/clanek-2016030112-se-natni-novela-o-ockovani-deti-ve-stu-diu-6-ct.html


20/24

F o t o J i ř í M a j e r

Ze sdružení

20

O hranicích svobody s Janem Bubeníkem

Existují meze naší osobní svobody? Pokud ano, kde? Může si člověk v nedemokratických poměrech udržet vnitřní svobodu, když nemá tu vnější?Kam až lze zajít s humorem, aby ten ještě zůstal výrazem svobody projevu…?

Otázek, jimiž účastníci besedy s JanemBubeníkem skenovali fenomén „svobo-da“, byla celá řada. V rámci daného té-matu, probíraného 23. března 2016 veSkautském instutu v samém srdci Pra-hy, došlo vcelku zákonitě i na poliku,ekonomii, polistopadový vývoj našehostátu i jeho další možné směřování.Někdejší studentský vůdce z dobySametové revoluce, nyní podnikatel-personalista Jan Bubeník odpovídalotevřeně a hovořil k věci. Dotazy mu

kladli dílem projektový koordinátorIniciavy pro evropské hodnoty (IEH)Tomáš Heller coby moderátor besedy,a dílem někteří z tuctu účastníků se-tkání – lidí různého věku, s mírnou pře-vahou mladších ročníků. Otázky tudížodrážely různé priority zájmu i životnízkušenos.Jan Bubeník úvodem připomněl známýcitát Johna Stuarta Milla, podle něhož„svoboda jednoho končí tam, kde začí -ná svoboda druhého.“ Varoval zároveňpřed zpochybňováním a relavizová-ním základních hodnot liberální demo-kracie, čehož svědky někdy býváme,a upozornil, že „jakmile je přestanemeakvně bránit, tak většinou někdo hla-sitý, někdo, kdo má jednoduché odpo-vědi na velice složité otázky, nám začne říkat, co si máme myslet“.Nasnil situaci před rokem 1989, kdytehdejší noviny skly v podstatě tosamé – především ociální cenzuro-vaná stanoviska. „Takže já jsem si ten-krát ani neuměl představit, jakou míru

svobody, a m pádem i zodpovědnosmédia mají. A zároveň, jak snadno tadymůžete mít nacutrhačské až xenofob-ní a rasiscké věci, které třeba mí rodi-če někdy berou k mému překvapení ažnekricky vážně,“ dodal host. A přede-střel současné reálie vyznačující se mj.právě přemírou (pseudo)informací.Zmínil se přitom i o Ruskem placenézdejší propagandě – s m, že zvláště(ale nejen) starší lidé, kteří nejsou při-vyklí diverzitě a vskutku otevřenému

trhu s informacemi, mají někdy ten-denci nechat se jednoduše manipu-

lovat. „Dneska máme opak. Obrovskémnožství různých informací a teď anineřeknu zpráv, ale prostě cílených ko-merčních nebo ideologických sděleníz různých kanálů. Jde o to dobře si je

ltrovat a najít si důvěryhodné, ověře-né zdroje – a případně si je ještě kon-trolovat z druhé strany,“ zobecnil JanBubeník.Jeden z dotazů směřoval k povaze hu-moru, jeho úloze ve veřejném prostorua vztahu ke svobodě slova. Jan Bubeníkzdůraznil, že v humoru by se rozhodněneměla skrývat nenávist a zášť. „Ale toneznamená, že i z některých věcí, které jsou pro určité víry nebo přesvědčenídogma, a mně přijdou hloupé nebo le-grační, bych si nemohl dělat legraci. Touž je ale opravdu otázka míry – a tytohranice jsou vždycky individuální a jsouhodně dané kulturně. Jde o to, jestli jeto osobní a nenávistné, nebo ne,“ nabí -dl kriteriální vodítko někdejší student-ský akvista.Jiná otázka se zase týkala svobodnéhotrhu. Neomezujeme svými obchod-ními zájmy a zvyklostmi svobodu lidív zemích, kde nepla zákony a pravidla

srovnatelná s našimi? I zde máme pod-

le Jana Bubeníka možnost volby. „Ni-kdo vám nebere alespoň tu svobodu, ženekupujete věci, které byly vyrobenédětmi nebo otrockou prací. Dneska už – když se o to zajímáte – tak ty informa-ce máte. Nebo minimálně můžete na-koupit někde, kde máte garantováno,že je to třeba fairtrade,“ usoudil host.Doplnil, že jako země i jako jednotlivcimusíme být pak ochotni nést cenové,příp. jiné důsledky svých principiálních

pozic.Kam spěje naše republika dnes, počtvrtstole uplynuvším od revolučníchzměn spuštěných listopadem 1989?Podle Jana Bubeníka to je víceméně nanás. „Já si myslím, že to hodně záležína tom, koho si budeme volit. A jestli

si necháme líbit to, kdo nás reprezen-

tuje a případně jaké prezentuje názoryza Českou republiku, za naše město –a jaká polika se tady bude uplatňovat.Stále je čas se o tyto věci jako občan za- jímat – od toho, jestli náhodou nešláp-neme do něčeho před domem, co tamněkdo jiný nesebral po svém pejskovi,až po to, jestli se nám líbí, když nášprezident říká, že bychom se měli učitstabilizovat společnost od Číny. Mys-lím si, že je tu spousta věcí, které jsou

znepokojivé. Třeba když se koncentrujemoc polická, ekonomická a mediál-ní v jedněch rukou, anebo když někdozpochybňuje naši západní orientacia chodí mávat vedle diktátorů na Rudénáměs…“Lidé nespokojení se stavem věcí seadekvátně svým schopnostem mohouzapojovat do veřejného života – napří -klad na komunální úrovni – nebo ales-poň chodit k volbám a volit menší zlo,míní Jan Bubeník.O čem ještě šla řeč? Třeba o tom, jestlion sám uvažuje o vstupu, resp. návratudo akvní, „vysoké“ poliky (nyní ne), jestli vidí mezi veřejně činnými lidmiinspiravní osobnos (ano – na Slo-vensku prezidenta Andreje Kisku, u násbývalého diplomata Petra Koláře) nebozda člověk může žít spokojený život,i když se mu upírá svoboda. Věta vy-slovená v odpovědi na tento dotaz byse mohla klidně stát moem bezmáladvouhodinového setkání ve Skautskéminstutu: „Nikdo vám nemůže váš vnitř-

ní svět a vnitřní svobodu vzít, pakližemu je nenecháte.“

Jiří Majer

Iniciava pro evropské hodnoty (IEH) jeobčanskou iniciavou na podporu prin-cipů liberální demokracie ve střední Ev -ropě. Cílem IEH je budování veřejnéhokonsenzu o věrnos principům liberál -ní demokracie a vlády práva v domá-cí i zahraniční a obranné police. IEHsdružuje osobnos veřejného života

a představitele organizací občanskéspolečnos zemí střední Evropy, kteřísi uvědomují, že svobodu nestačí pouzevybojovat, ale je nutné o ni také pečo-vat a akvně bránit pro silám, které ji zpochybňují nebo chtějí dokonce od -stranit.


21/24

Ze sdružení

F o t o a r c h i v P i o n ý r a

21

Pionýr? No jo, vás já znám!

Každý rok probíhá přes 1200 jednorázo-vých akcí pro veřejnost – od malých míst-ních až po ty celostátní – a při sčítání ne-členů zapojených ročně do naší činnospřekročíme počet 50.000. A i když pomi-neme výjimky, jako třeba Hrádek u Roky-can, kde jsou akvity pionýrské skupinyvýznamnou součás obecného kalendá- ře, tak můžeme s klidným srdcem říct, žepovědomí o Pionýru roste.

Čím to je?Lví podíl na tom má dlouhodobá snahao práci s nečleny a otevřenost, kterou sesnažíme promítat do co nejvíce foremnaší činnos.Snažíme se být veřejnos nejen „naočích“, jak říká téma 2. čísla letošní Archy,ale chceme být její součás. Začátek jesamozřejmě u jednotlivých pionýrskýchoddílů a skupin. Kromě toho, že po celérepublice máme přes stovku otevřenýchklubů, které nabízejí činnost komukoliv,a více než 90 % našich táborů je i pro ne-členy, pořádají pionýři spousty velkýchi menších, až komorních akcí pro veřej-nost – a berou je jako běžnou součást svépráce.

Několik příkladů za všechny: Před Váno-cemi pořádají pionýři z Kdyně strašidel-nou stezku pro několik stovek zájemců,v Pelhřimově je pravidelně nachystánaotevřená keramická dílna. V Jincích orga-nizuje místní pionýrská skupina šachový

turnaj. Ani v hlavním městě není pro ko-hokoli těžké najít akci „na míru“, vybrat

lze například turnaj ve stolním tenise,tvoření z Fima – Fimománie, herny des-kových her i venkovní akce jako tradičnínoční procházku Lesem ke hvězdám (ko-lem pražské hvězdárny v Ďáblicích).

Možná se ptáte, jak se o takových akcíchdozvědět, kde hledat a vybírat?Odpověď najdete v okamžiku, kdy si ote-vřete web www.pionyr.cz, kde se hned nadomovské stránce jedna ze tří hlavníchnabídek jmenuje „Akce pro veřejnost“…

Velké akce prokaždéhoU akcí pořádaných celým Pionýrem jeto podobné. Například Pionýrský Sed-mikvítek je v ČR zcela ojedinělý souborkulturních a uměleckých soutěží. Jeho jedinečnost nespočívá jen v šíři záběru(hudba od folku a country po rock, klasic-ký, moderní i folklorní tanec, fotograe,výtvarné činnos, divadlo, literatura…)ale právě v otevřenos – zapojit se tož

může opravdu kdokoliv. Asi není třebapředstavovat naši největší otevřenouakci – Ledovou Prahu – která nabízí volnéa zlevněné vstupy do pražských muzeí,památek a dalších zajímavos. Zájemo ni stále roste, loni i letos jsme karčekpro účastníky rozdali kolem 15 000.

Co z toho všeho plyne?

Možná by si někdo mohl klást otázku,proč byl tul organizace uznané MŠMTpro práci s dětmi a mládeží pro roky2016–2020 udělen jen třinác organiza-cím a proč zrovna těmto? Protože Pionýr

je mezi nimi, odpovídáme, že kdokolivmůže přijít a přesvědčit se sám.

Jakub Kořínek

Především v devadesátých letech jsme se celkem běžněsetkávali s překvapenými reakcemi, že Pionýr vůbec ještěexistuje. Jak to vypadá v současnosti?

OmluvaVe druhém čísle Archy se na straně9 pod tulkem „Pionýr? No jo, vás já znám!“ omylem objevil text jiné-ho, již dříve publikovaného článkutéhož autora. Za záměnu článků

se spolku Pionýr a autorovi JakubuKořínkovi jménem redakce mtoomlouvám. Správné znění publiku- jeme zde.

Jiří Majer vedoucí redaktor časopisu Archa


22/24

Zamířeno jinam

Date post:	06-Jul-2018
Category:	Documents
Upload:	archacrdmcz
View:	213 times
Download:	0 times

Archa 2016 / 3 - Aby byl volný čas pro všechny...

Documents