Architektura a urbanismus - Theses · 3. Lipník nad Bečvou 1900 - 1950 3.1. Období 1900 – 1920...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FILOZOFICKÁ FAKULTA

KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ

OBOR: DĚJINY VÝTVARNÝCH UMĚNÍ

Architektura a urbanismus

Lipníku nad Bečvou v letech

1900 – 1950

BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Daniela Kaňáková

Vedoucí diplomové práce:

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.

Olomouc 2011

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala

samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.

Ve Frýdlantě nad Ostravicí dne 23.června 2011

...................

Poděkování

Za vstřícný postoj a pomoc děkuji všem zaměstnancům

státních institucí a dalším soukromým a právnickým

osobám, které mi umoţnily studium pramenného materiálu,

fotografické dokumentace nebo samotných staveb.

Další poděkování směřuji osobám, které se na vzniku

bakalářské práce nepodílely přímo, ale svou podporou mi

napsání této práce umoţnily, jmenovitě Dominice

Grygarové, svým rodičům, Bc.Veronice Kaňákové a Bc.

Martinu Kocurkovi za technickou podporu celé práce.

Zvláštní poděkování patří profesoru Šváchovi za jeho

motivační roli, povzbuzování při pátrání po archiváliích,

literatuře a samotném psaní práce a velkou dávku

trpělivosti.

„Nikoli nejmenší město na Moravě…“

Obsah

1. Úvod __________________________________________________ 1

2. Lipník nad Bečvou. Historie a urbanismus ______________ 2

2.1 Historie Lipníku nad Bečvou do 19.století ___ 2

2.2 Urbanismus 19.století _______________________ 3

3. Lipník nad Bečvou 1900 – 1950 _________________________ 5

3.1 Období 1900 – 1918 __________________________ 5

3.2 Prvorepublikový Lipník nad Bečvou ___________ 6

3.3 Období 1940 – 1950 __________________________ 9

4. Architektura a urbanismus ____________________________ 12

4.1 1900 – 1920 ________________________________ 12

4.2 1920 – 1930 ________________________________ 14

4.3 1930 – 1940 ________________________________ 17

4.4 1940 – 1950 ________________________________ 20

5. Vybrané stavby _______________________________________ 22

5.1 Sokolovna, Alois Pilc, 1926 ________________ 22

5.2 Městské domy, Bohumil Čermák,1932 – 1933 __ 29

5.3 Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933 __ 33

5.4 Wawerkova vila, Oskar a Elly Oehlerovi, 1937

______ 34

6. Závěr ________________________________________________ 37

7. Resumé bakalářské práce v anglickém jazyce ___________ 39

8. Poznámky _____________________________________________ 40

9. Bibliografie – chronologicky _________________________ 50

10. Prameny _____________________________________________ 52

11. Seznam vyobrazení ____________________________________ 54

12. Seznam vyobrazení na CD _____________________________ 58

13. Obrazová příloha ____________________________________ 62

1

1.Úvod

Předkládaná bakalářská práce „Architektura a

urbanismus Lipníku nad Bečvou v letech 1900 – 1950“ si

klade za cíl zmapovat vývoj architektury a urbanismu ve

vymezeném období. Zohledňuje historický vývoj města do

roku 1900, s důrazem na první polovinu 20.století, včetně

obou světových válek.

Práci jsem rozdělila, pro snadnější orientaci, do

několika kapitol, na historický úvod a urbanismus do

19.století, na který navazuje historie 20.století.

Následuje samotný architektonický vývoj rozdělený na

jednotlivé kapitoly s časovým rozmezím. Kapitola z let

1900 – 1920 pojednává o Lipníku nad Bečvou v rámci

Habsburské monarchie, 1.světové války a poválečného

uspořádání města nezávislého na německém občanstvu. Část

o letech 1920 – 1930 mapuje rozkvět stavitelství První

republiky a následný hospodářský zlom konce dvacátých

let. Další období let 1930 – 1940 bylo v Lipníku ve

znamení mnoha novostaveb odlišné kvality. Poslední etapa

1940 – 1950 se s ohledem na průběh 2.světové války dá

v Lipníku charakterizovat útlumem celého stavitelství.

Poslední část bakalářské práce, vybrané stavby Lipníku

nad Bečvou, poukazuje na čtyři nejvýznamnější stavby,

které ovlivnily město. Staly se jimi sokolovna (1926),

blok městských domů (1932 – 1933), Rozsypalova vila

(1933) a Wawerkova vila (1937), které jsou jednotlivě

vymezeny obsáhlejšími kapitolami.

V závěru práce shrnuji provedené bádání a uvádím cesty,

kterými tato bakalářská práce při svém vzniku prošla, a

některé mnou vybrané metody postupu osvětluji.

2

2.Lipník nad Bečvou. Historie a urbanismus

2.1.Historie Lipníku nad Bečvou do 19.století

Město Lipník nad Bečvou [1] se rozkládá na zeměpisné

šířce 49°31´43“ a zeměpisné délce 17°35´08“ v přerovském

okrese [1]. Zaujímá strategickou polohu v Moravské bráně,

kterou vedly důleţité obchodní stezky. Z jihu Lipník

obtéká řeka Bečva, přirozenou ochranu po staletí

zaručoval krajinný profil – na severu Oderské vrchy,

z jihu hřbet Maleníku.

Odkrýt počátky Lipníku lze značně obtíţně.1

K nejstarší historii města neexistují písemné doklady.

V roce 1238 dokládá listina markraběcího kaplana Valtera,

farář „De Lipnik“.2 Nevíme ale jistě, zda šlo o označení

dnešního Lipníku nad Bečvou. Po celé 13.a 14.století

nemáme o městě ţádné písemné zprávy. Lze usuzovat, ţe byl

Lipník podřízen zeměpanskému hradu v Přerově.3

Německý

tvar farářova jména by mohl naznačovat, ţe jiţ v této

době probíhala v Lipníku změna ze slovanské osady

k sídlišti městského charakteru, ač rozsáhlejší německou

kolonizaci v této části Oderských vrchů prokazují prameny

aţ po polovině 13.století.4 Existenci Lipníku, jiţ jako

rozvinutého města, dokládá listina z roku 1349.5

Nejpravděpodobněji můţeme lokaci Lipníku přidat

k zásluhám Přemysla Otakara II., který roku 1256 zaloţil

královské město Přerov.6

Současná lokace Lipníku moha

potvrdit mocenské zajištění Moravy a strategické obsazení

Moravské brány.

Největší rozkvět Lipníku ohraničuje 15.století, kdy

se stal součástí pernštejnských statků.7 V první třetině

16.století se zformovala ve vnitřním městě (vně hradeb)

významná ţidovská čtvrť.8 Celé 16.a 17.století se neslo ve

znamení stavebního rozkvětu a z tohoto období se

3

zachovalo mnoho hodnotných památek – renesanční zvonice9,

luteránský kostel10 a další.

Třicetiletá válka znamenala pro město katastrofu.

Třetina domů srovnali průchozí vojska se zemí, nastalá

situace město ochromila. Na konci 17.a v průběhu

18.století se v Lipníku stavělo v barokním slohu – areál

piaristické koleje11 a několik barokních kaplí.

12 I přes

tyto stavby ale město v 18.století stavebně i ekonomicky

stagnovalo. Přírůstek domů na předměstí započal aţ ke

konci 18.století. Důvodem se stala stavba císařské

silnice z Olomouce na Nový Jičín a Těšín.13

Z nedostatku

plochy ve vnitřním městě rada rozhodla v roce 1813 o

přeloţení ţidovské čtvrti na severozápadní okraj města,

na Horecko.14

V letech 1769 – 1834 se v Lipníku postavilo

149 nových domů.15

Ve 40.letech 19.století se musely zbořit obě městské

zdi a do města se přeloţila císařská silnice.

2.2. Urbanismus Lipníku nad Bečvou 19.století

Znalost urbanismu 19.století a jeho vývoj,16 aţ do

roku 1900, povaţuji pro svou práci signifikantní, ráda

bych ho chtěla zdůraznit a věnovat mu samostatnou

podkapitolou. Výchozí stav roku 1900 sestává z celé řady

faktorů, které zde zmíním.

Největším a nejvýznamnějším stavebním počinem

19.století v Lipníku se stala stavba Severní dráhy.17

Ţeleznice vedla do Lipníku z Vídně. V letech 1842 – 1847

udělala z města jedno z největších překladišť v celé

rakouské monarchii. Ţeleznice znamenala pro město

obrovský význam – přibyly zde dobytčí trhy, se dřevem,

obilím a vlnou.18

Od roku 1847 Lipník představoval

zastávku na trase Vídeň – Nový Bohumín, ale na obchodním

významu mu to neubralo.

4

Větší přestavbu města si vynutil poţár roku 1858,

který zničil na 73 domů. Roku 1881 město podlehlo módní

vlně zakládání plánovaných přírodních ploch – například

areál zámku obohatil park a celý Lipník zpříjemnilo

několik zahrad.19

Celistvost vnitřního města se půdorysně nenarušila,

postupně ale majitelé domů na náměstí zazdívali podloubí,

strhávali renesanční a barokní štíty a přestavovali je

v historizujícím slohu.20

Lipník neměl vypracovaný urbanistický plán, stavělo

se ve větší míře náhodně, v období od poloviny 19.století

do 1.světové války nepřibyla ţádná nová ulice. Ke konci

19.století si situace v Lipníku vynutila stavby velkých

školních budov, ale ani to nepodnítilo vznik nových tříd

nebo větší plánování novostaveb a parcel.21

Velkou volnou

plochu, vzniklou poloţením ţeleznice, která obíhala okolo

města ve větší vzdálenosti na severozápadě, stavebníci

nevyuţili k plánování nových ulic a v průběhu let zde

vyrostly průmyslové areály města. Nádraţí se situovalo na

Horecku, které bylo tratí přeťato jiţ roku 1839 na dvě

části. Mezi tratí a silnicí k Hranicím na Moravě se

rozkládala velká Wawerkova cihelna (1896, poté strojírny

1909)22

a další podniky. Za první republiky vyrostla velká

kasárna.

5

3. Lipník nad Bečvou 1900 - 1950

3.1. Období 1900 – 1920

V roce 1900 zaznamenal Lipník celkem 6886 obyvatel,

5142 Čechů a 1610 Němců.23

Radnici i celou městskou správu

ovládala německá komunita. Ke konci 19.století se české

většina podařilo prosadit stavby českých škol.24

Do

29.století vykročil Lipník s mnoha problémy, stejně jako

jiná malá města s početným německým obyvatelstvem. Roku

1892 podařilo se v Lipníku zaloţit Sokolskou jednotu, ale

dlouho Sokolové nedokázali najít podporu u lipenské

honorace, kterou tvořili převáţně Němci.

Do 1.světové války vstoupil Lipník společně

s rakouskou monarchií v létě 1914. Ve městě panoval

strach a obavy z budoucnosti. Českému obyvatelstvu se do

války nechtělo, zvláště na straně Němců proti Slovanům.

Osobní dopravu na ţeleznici zastavily přesuny vojáků

a nákladních vagónů. Po obsazení Lvova a části Haliče

ruským vojskem se muselo tamější obyvatelstvo přestěhovat

do západní části monarchie, Lipník nevyjímaje. Ve městě

zůstala početná skupina uprchlíků z Polska, kteří jeli

vlaky směrem na Vídeň. Emigrantům zajistilo město nutné

zázemí, dokonce ve škole otevřeli pro děti polskou

třídu.25

Emočně vyhrocenou dobu v Lipníku zhoršovaly případy

udavačství mezi lidmi, které řešil válečný soud. Pro

rusofilství odsoudili některé lipenské členy Sokola a

další české přední představitele města.

Severní dráha se ve válečných letech projevila i ze

své negativní stránky. Na nádraţí vykládali z vlaků

nemocné tyfem a dalšími nemocemi. Především díky osvětě a

včasnému očkování v Lipníku nepropukla ţádná infekční

epidemie. Školy se měnily na provizorní nemocnice a

6

lazarety. Důkazem, ţe Lipník ve válce hrál roli jedné

obrovské nemocnice, skýtá fakt, ţe ke dni 10.června 1915

dosáhl ve městě počet raněných dovezených z různých front

neuvěřitelného čísla 3600.26

Rok 1916 začal i pokračoval smutně, náměstí prázdné,

mládeţ pryč. Kdysi čilý společenský ţivot z města jakoby

vymizel. Ke špatné náladě mezi lidmi přispělo rekvírování

zvonů z klášterního kostela v říjnu 1916. Zvláště ztrátu

zvonu „Jeţíš“, odlitého roku 1699 v Olomouci, nesli lidé

těţce.

Roku 1917 následovalo zabrání dalších zvonů

z farního kostela sv.Jakuba.27

V zimě 1917/18 přišla do Lipníku španělská chřipka. Její

řádění si vyţádalo mnoho ţivotů, pohřbívalo se aţ pětkrát

denně.28

Prohlášení o samostatnosti se do psychicky

zdecimovaného města dostalo aţ 29.října 1918, ale o to

větší radost vyvolalo. Občané svou radost neskrývali.

Správy nad městem se urychleně ujal Národní výbor v čele

s dr.Václavem Vítkem.29

V roce 1919 zanikla samostatná

ţidovská obec připojením k Lipníku. Název města česká

samospráva doplnila a pozměnila na Lipník nad Bečvou.30

Po roce 1920 se městská správa počeštila, ovšem

obměna úředníků probíhala postupně, aby nenarušila chod

města.31

3.2. Prvorepublikový Lipník nad Bečvou

Ve dvacátých letech 20.století se Lipník nad Bečvou

měnil v mnoha ohledech. Občané, plni společenských změn,

po dlouhé době cítili, ţe se město nachází plně v českých

rukou a mohou tudíţ udávat směr jeho vývoje. Po první

světové válce se ekonomika státu nacházela v období

konjunktury a ta se odráţela především v zakládání nových

podniků. Situace v Lipníku byla obdobná.32

7

Roku 1920 vyšla z voleb jako nejsilnější politická

strana ve městě sociální demokracie, která však

neobsadila post starosty.33

Národnostní sloţení obyvatel se za první republiky

změnilo. Zatímco v roce 1910 se při sčítání obyvatel

Lipníku zaznamenal počet občanů 6928, přičemţ bylo 4598

Čechů, 2241 Němců a 89 obyvatel jiné národnosti, v roce

1921 se tento podíl výrazně změnil. Celkový počet

obyvatel se propadl na 6556, z toho 5750 Čechů, ale

největší úbytek nastal u Němců – 453 evidovaných občanů.34

Tento skok nemusí ale nutně znamenat, ţe němečtí občané

po roce 1918 odcházejí z města. Většina licí, kteří se

před první světovou válkou označovali za Němce, nebo o

sobě tvrdili, ţe jsou německé národnosti, tak činila

spíše z hlediska politického neţ národnostního.

Vyhlášením samostatnosti se ve velké části občanů

probudilo nacionální cítění a nadšení, pociťovali nutnost

přihlásit se k nově probuzené české sounáleţitosti.

Po náboţenské stránce v Lipníku převaţovali

katolíci. Opět můţeme porovnat údaje z let 1900, 1921 a

1930. Roku 1900 se ke katolické víře hlásilo 6316 lidí,

k ţidovské 534 (pro zajímavost v roce 1880 se hlásilo

k tomuto vyznání 773 lidí), k evangelické víře pouze 36

občanů. V roce 1921 se v náboţenském výčtu objevuje

vyznání československé. V roce 1930 se ve městě vyskytuje

jiţ 6399 příslušníků katolické církve, 154 ţidovské, 156

evangelické, 53 k víře jiné, k československé 618 a bez

víry je úřadně zapsáno 150 lidí.35

Výrazný úbytek

přívrţenců zaznamenala za první republiky pouze ţidovská

víra. Kromě československé církve ţádná jiná početně

neposílila, naopak se objevil atheismus.

V květnu 1924 začal Jakub Mráček36

psát pamětní knihu

města Lipníku (dále „kronika“). Kronika poskytuje

všeobecný přehled o městě k roku 1924 i s pohledem do

8

minulosti. Vyjmenovává všechny úřady, osoby zde působící

i městské podniky. Najdeme zde i seznam činných spolků,

českých i německých.37

V roce 1926 byla v Lipníku postavena sokolovna, o

které bude pojednávat samostatná kapitola bakalářské

práce. Její stavba představovala vrchol národnostních

snah Čechů ve městě. Tato důleţitá budova ovlivnila město

ve více směrech. Do Lipníku společně s ní vtrhl zájem o

funkcionalismus a o nové, moderní stavitelství, které

přesněji vyhovovalo české měšťanské vrstvě.

S příchodem světové hospodářské krize, která se na

situaci v Lipníku tvrdě podepsala, souvisí nestabilní

ekonomické zázemí investorů. Krize vedla ke stagnaci ve

stavitelství i rozvoji města. Výjimku tvoří, na začátku

třicátých let, stavba nového poštovného úřadu s městskými

domy. O tomto projektu, zásadním pro překonání těţké

situace v Lipníku, pojednává taktéţ samostatná kapitola.

Ve třicátých letech se ve městě zvedly vlny

antisemitismu a protičeské nálady. Při volbách v roce

1935 vyhrála Česká sociální demokracie s počtem hlasů

3895, na druhém místě Česká strana lidová a 1180 hlasy.

Úspěch u německé části obyvatel zaznamenala

Sudetendeutsche Partei, která získala 208 hlasů.38

Situace ve městě se vyvíjela obdobně jako na jiném

území Československa. 15.května 1938 se po městě

roznášely letáky vyzývající k jednotě Čechů, Slováků a

Podkarpatorusů. Ten samý den se však mezi lidmi objevily

i letáky stoupenců Henleina. 20.května proběhla v Lipníku

tichá mobilizace.39

Události nabíraly spád, 15.září městem

projíţděly vojenské jednotky. Lidé začali cítit strach a

ze záloţen se vybíraly peníze. Ke konci září byla

vyhlášena celonárodní mobilizace a lidé uţ věděli, ţe se

schyluje k válce, ale stále převaţovalo nadšení pro

obranu republiky. V těchto dnech se výborně dařilo

9

obchodníkům, kronikář zaznamenal zvýšení trţeb snad e

všech obchodech, lidé se zásobovali.40

Po Mnichovské konferenci přichází do Lipníku

hranický pěší pluk od severu, všechny další vojenské

jednotky ustupují směrem na jih. Po 10.říjnu začíná

demobilizace. V listopadu se objevují zprávy, ţe by Němci

mohli obsadit i Lipník, ale koncem měsíce se rozhodlo, ţe

se tak nestane.41

Němci obsazují Lipník aţ 15.března 1939 společně se

zbytkem Československa a je ustanoven Protektorát Čech a

Moravy.42

Ve městě se usidluje vojenský Orstkommandant.43

Nálada obyvatel se radikálně mění. Vojsko se ubytovalo

v sokolovně, která vţdy představovala pomyslný vrchol

československého národního smýšlení a proto její obsazení

místní obyvatelstvo bere velmi osobně.

Období první republiky končí v Lipníku s atmosférou

strachu u budoucnosti. Doba je pro lidi těţká, německá

část obyvatelstva si tvrdě podřizuje město.

Přejmenovávají se ulice, aby nepřipomínaly nic

z demokratické republiky.44

3.3. Období 1940 – 1950

V říjnu roku 1940 zatýká Gestapo první lipenské

občany a odváţí je do vězení.45

Ve městě převaţuje silná

protiněmecká nálada Čechů a víra v brzký konec války.

V létě 1941 přichází do Lipníku nařízení, ţe na chodníky,

cesty, stěny, vrata, ploty bude napsáno písmeno „V“ jako

„Victoria“, na znamení budoucího vítězství Německa ve

válce. Další rána přišla se zrušením české reálné školy

v květnu 1941. O její konec usilovalo německé

obyvatelstvo od začátku války. Od září 1941 musí všichni

Ţidé nosit znamení ţluté hvězdy.46

Tíseň války dosahuje

pomalu svého vrcholu. Jedno vládní nařízení stíhá druhé,

10

neţádoucí pozornosti se nevyhne ani TJ Sokol, který je

zakázán.47

Válka bezpochyby nejvíce doléhá na lipenské Ţidy.

Ţivot se jim ztěţoval, jak jen to šlo, nemohli si skoro

nic koupit. Němci je označují za původce všeho špatného

ve společnosti.48

Kdysi početná skupina komunita ţijící

poklidně ve městě se nyní octla na společenském pranýři.

Mnohé rodiny, které vedle Ţidů po léta bezproblémově

ţily, s nimi nesmějí ani promluvit.

Roku 1942 dojde na nepopulární odvádění zvonů.49

V Lipníku zůstaly pouze zvony Michal a Jakub ze Zvonice.

Po atentátu na Reinhardta Heydricha50

je v Lipníku

vyhlášeno stanné právo, probíhají četné domovní

prohlídky. V červnu 1942 se museli všichni lipenští Ţidé

přestěhovat do sběrných táborů.51

V roce 1943 okupanti rozhodli o uzavření podniků,

které nemají význam pro vedení války. V Lipníku to

postihlo továrnu na zátky a na domácí obuv.52

Rok 1944 plyne ve městě pomalu, lidé jsou apatičtí, na

nucené práce do Německa muselo odejít mnoho dvacetiletých

lidí.53

Začátkem května 1945 německé vojsko ztrácí nad

Lipníkem kontrolu, ozývá se střelba z kulometů, Němci se

snaţí udrţet své pozice. Lidé se zabarikádují ve

sklepech. 8.května vstupuje do Lipníku sovětské vojsko.54

Lidé ho nadšeně vítají, znamená to pro ně konec válečných

časů a německé poroby.

Po válce se opět přejmenovávají ulice, značný vliv

na to má vděk a radost z příchodu osvobozujících vojsk.55

Válka Lipník poznamenala nejen ekonomicky, ale i

společensky. Bude trvat ještě delší dobu, neţ se město a

celé Československo vzpamatují z proţité doby a německé

okupace a neţ se vydají na cestu, která bude znamenat

11

nová společenský, ale i architektonický a urbanistický

vývoj.

Rok 1948 znamenal zestátnění všech lipenských

podniků a tím i definitivní konec významu jedné

společenské vrstvy, která si oblíbila architekturu

moderní, nadčasovou, funkcionalistickou. Vítězstvím nové

ideologie byl nastíněn i další architektonický a

stavitelský směr budoucnosti.

12

4.Architektura a urbanismus

4.1. 1900 – 1920

Začátek dvacátého století nebyl v Lipníku po

urbanistické stránce nijak plodný. Město nejvíce

ovlivnila stavba jiţ zmiňované Severní dráhy, která jasně

definovala svou trajektorií severozápadní okraj Lipníku.

Mezi ní a zastavěnou plochou vzniklo volné prostranství.

Mapa z roku 1906 [2], uloţená ve Státním okresním archívu

v Přerově, nám ukazuje síť ulic a část ţelezniční tratě.

Jasně na ní vidíme, ţe nádraţní budova je od centra města

poněkud vzdálená. Nevede k ní ţádná reprezentativně

vyhlíţející ulice. Důvod spočíval v absenci

urbanistického plánu pro Lipník. Tato mapa z roku 1906

měla slouţit jako polohový a regulační plán rozšíření

Lipníku.Přestoţe má mapa jen skicovitý ráz, nevíme, jaké

rozšíření města se původně plánovalo.

Aţ do konce 1.světové války se Lipník rozšiřoval

nekoordinovaně, nevznikla ţádná nová ulice. Mezi

novostavbami vyčnívá Gutmannův nadační dům [3] z roku

1903, který postavili bratři Gutmannové56

na rohu ulic

Perštýnská a B.Vlčka. Stavba odráţející přetrvávající

vliv eklektické architektury 19.století v Lipníku se

v minulosti několikrát přestavovala a původní fasáda se

na domě zachovala pouze ze dvou čelních pohledů. Na

straně domu od vnitřního dvoru spatřujeme následky

přestavby v sedmdesátých letech. K domu se v archívu

Stavebního úřadu v Lipníku nedochovala ţádná stavební

dokumentace, ani ve Státním okresním archívu v Přerově.

Bratři Guttmannové byli spolumajiteli Vítkovických

ţelezáren a na místě, kde stál v Lipníku dům, kde zemřela

jejich matka, se rozhodli postavit nadační dům. Ztráta

13

dokumentace můţe souviset s konfiskací ţidovského majetku

na začátku 2.světové války.

V přízemí se nacházela zimní modlitebna a v prvním

patře ţidovský chudobinec. Fasáda domu prošla

rekonstrukcí a zachovala si původní charakteristické

prvky. Dům je dvoupatrový, přízemí má zdůrazněné bosáţí,

čelní stranu budovy tvoří pětiosé průčelí do ulice

Perštýnské s okny, jejichţ suprafenestry jsou

trojúhelníkového tvaru. Ve střední ose vystupuje

nevýrazný rizalit s velkým půlkruhovým oknem v prvním

patře, které lemují iónské polosloupy a zakončuje ho malý

šít vyčnívající lehce nad úroveň sedlové střechy. Těsně

po římsou obíhá fasádu zubořez. Na průčelní straně je do

fasády zapuštěna kamenná deska s nápisem „Gutmannův

nadační dům“.

Na začátku dvacátého století se modernizují některé

podniky, stavějí se nové haly či prostory. Mezi ně se

řadí i výstavba továrny na zápalky pro Kupeckou akciovou

sirkárnu v Lipníku [4].57

V archívu v Přerově se nachází,

jako k málokteré komerční výstavbě těchto let, ucelená

dokumentace. Jde o nízkopodlaţní budovu na půdorysu

protáhlého obdélníku, ke kterému ve středové části

přiléhá vystupující rizalit dvoupatrové administrativní

budovy. Dominantu stavby tvoří komín. Boční strany niţší

budovy jsou z jednoho pohledu ukončeny ostrým

zakrajováním střechy, z druhého střechou pilovou, která

umoţnila dostatečný přívod přirozeného světla [5]. Okna

bočních stran stavby mají nadokenní oblouk z červených

cihel, s výrazným středním klenákem.

Výraznější stavební počiny v období do konce

1.světové války Lipník nezaznamenal. Situace se začala

pozvolna zlepšovat aţ s příchodem české samosprávy po

roce 1918.

14

4.2. 1920 – 1930

Po válce se ekonomika nově vzniklé země nacházela

v období mírné konjunktury. Musel se zabezpečit chod

státu, po celé zemi se stavěly budovy pro nejrůznější

účely nejen reprezentativní, ale i vojenské nebo

společenské. V Lipníku trvalo nějaká čas hluché období,

kdy se nestavělo tak houţevnatě, ale mezi lidmi se

probudil zájem o stavbu, která by evokovala český duch

města. Stavbu, která by se stala důstojnou

reprezentantkou národního smýšlení Lipníku, sokolovnu.

Sokol se nejen v Lipníku pevně spojoval s českou myšlenou

pospolitosti.58 Za první světové války byl vzat do vězení,

ve kterém později zemřel, dr.Brzobohatý, významný

představitel Sokola ve městě. Jeho úmrtí bylo jedním

z impulsů pozdější stavby sokolovny.

Ve dvacátých letech se v Lipníku stavěly rodinné

domy. Většina výstavby se situovala mimo dřívější městské

hradby. Domy se stavěly na volných parcelách a utvářela

se tak kontinuitní zástavba, domy zaplňovaly volná místa

v uţ postavených ulicích.

Největší výstavba v druhé polovině dvacátých let se

soustředila do ulic Tyršova a Na Horecku, které se

nacházely za sokolovnou stojící od roku 1926. Další nové

domy se rozprostíraly na území kolem lipnického centra

s náměstím směrem k jihu – byly to ulice Smetanova,

Souhradní a Na Bečvě. Město se pozvolna rozrůstalo směrem

od centra k periferii. Rekonstruovaly se ale i některé

jiţ stojící domy v centru. Výstavbu do značné míry

eliminovaly některé faktory, jako například městský

hřbitov, jehoţ velká plocha se rozprostírá

v severozápadní části města, těsně přiléhající k centru

vymezenému ulicemi Neffova, Komenského a Novosady.

15

Jednu z nejhezčích ukázek architektonické tvorby

ranných dvacátých let v Lipníku představuje rodinná vila

(č.p.591) z roku 1923 [6] pro manţele Gottfriedovy od

stavitele Karla Herinka z Brodku u Přerova. Vila, původně

koncipovaná jako dvoupodlaţní plně podsklepený dům

s fasádou, na níţ dominovaly červené prvky ladící

s načervenalou střešní krytinou, byla v roce 1940

přestavěna. Dům stojí na vnějším okruhu ulic (přesněji

Novosady), které tvoří centrum města. Na tomto

exponovaném místě, ale zároveň v dostatečném klidu od

ruchu náměstí, se dům opravdu vyjímal. Prostorová

kompozice vnitřku byla stvořena pro menší rodinu, nejvíce

obytného prostoru se nacházelo v přízemí, důraz byl

kladen na společenské prostory. Při vchodu z ulice se

vešlo přímo do kanceláře, poté do jídelny a následoval

salón. Poměrně blízko vchodu se nacházela loţnice

majitelů a koupelna. Zbytek prostoru zabíraly místnosti

zajišťující chod domu – kuchyně, pokoj pro sluţku,

technické zázemí a schodiště, vedoucí do sklepení a

v opačném směru do podkrovního pokoje pro hosty a půdních

prostor. Přestavbu vily v roce 1940 zahrnu do náleţité

kapitoly pro uchování časové chronologie lipnického

stavitelství.

Ve dvacátých letech se markantně zvedl počet domů

v Lipníku. Z větší části šlo o domy s malou zastavěnou

plochou, dvoupatrové, pro jednu rodinu. Pro názornou

ukázku vybírám z celého Lipníku dům s číslem popisným 770

na ulici Blahoslavově z roku 1928 [11]. Tato stavba

představuje typický vzorek architektonické tvorby ve

městě. Dům jednou stranou navazuje na starší zástavbu,

parcela je úzká a dlouhá. Budova svou kapacitou odpovídá

jedné rodině, je plně podsklepen a spíš neţ na estetickou

sloţku se u něj klade důraz na praktickou stránku. Na

fasádě přetrvávají eklektické prvky v podobě profilace

16

oken se segmentovou nadokenní římsou a mírně

vystupujícího dvoupatrového rivalitu v pravé přední části

domu s viditelným patrovým dělením. Schodiště je

asymetricky umístěno k východní straně domu.

Domů podobného typu se v tomto období postavilo

velké mnoţství. Domnívám se, ţe šlo o oblíbený způsob

rodinného bydlení, které nebylo nijak výstřední pro malé

moravské město, splňovalo veškeré praktické poţadavky

stavebníků, a navíc jako finančně nenáročné odpovídalo

dobovým konvencím. Všimněme si také, ţe v Lipníku se, aţ

na výjimky, dodrţuje uliční čára a ulice, na nichţ stojí

domy postavené v různém časovém odstupu, vypadají i přes

odlišnou formu domů velice stylově jednotně a celistvě.

Na Tyršově ulici, která se celá vybudovala ve

dvacátých letech a její stavební vrchol se prolínal se

stavbou nedaleké sokolovny, najdeme půvabnou stavbu

z roku 1927. Projekt rodinného domu vypracoval přerovský

zednický mistr Antonín Barašík pro manţele Ferdinanda a

Františku Sasákovy . Dům s důrazem na přízemí, kde se

nachází většina prostor, stavitel s citem dekoroval

cihlovým ohraničením oken od konce soklu, obíhajícího

celou stavbu ve výšce přibliţně 80cm, aţ po horní okraj

trojdílného okna. Vytváří se tak prvek udávající tón celé

stavbě. Zajímavým detailem a jistě i ozvláštněním celé

malé vilky se na západní straně stal kabinet vystupující

z půdorysného řešení, který má polygonální zakončení.

Slouţí tak zároveň jako nosný prvek balkónu o stejném

půdorysu v prvním patře. Působivě se propojují místnosti

prvního patra a rozšiřují se tak reprezentativní moţnosti

domu. Ve stejné ulici byl v roce 1927 vystavěn i dům

s číslem popisným 748 [9, 10]. Jde o stavbu výjimečnou i

osobou stavebníka, nebyl jím nikdo jiný neţ budoucí

starosta František Látal.59 Projekt zhotovil v dubnu 1927

v Praze architekt Karel Bíbr.60

17

Dům stojí v těsném sousedství sokolovny, která ho do

značné míry ovlivnila. František Látal byl osobností,

která smýšlela velmi pokrokově, a Lipníku nad Bečvou

udával svými názory kurs k moderně. Dům má dvě patra,

půdorys patra se objemově shoduje s přízemím. Čelní

pohled z ulice odpovídá severní straně, architekt tedy

zvolil střídmější fasádu, která se otevírá třemi osami

oken pouze v přízemí, patro tvoří masa zdi. Vchod

architekt umístil na východní závětrnou stranu, není tedy

od severu vidět. Struktura domu má čistý ráz, hlavními

motivy se zde stávají okna, která jsou pětidílná, v dolní

části dělená na tři okenní tabule, v horním překladu na

dvě. Zdobný prvek zajišťuje členění zdi cihlovým

obloţením na jihozápadním nároţí. Stejným materiálem

autor výrazově odlišil schodišťový rizalit a samotný

vchod. Uţ na architektonickém plánu je vyznačeno výtvarné

doplnění v podobě dřevěné mříţky na popínavé rostliny,

které měly přizpůsobit fasádu zahradě. Celou stavbu obíhá

nízký sokl z háklíkového zdiva.

Dvacátá léta jsou v Lipníku ve znamení pomalého

objevování moderních trendů v architektuře a jejich

opatrného pronikání do maloměstského prostředí. Ještě

několik let bude trvat, neţ si občané města a zadavatelé

staveb uvědomí výhody moderního stavitelství a začnou po

architektech poţadovat domy, který b plnily nejen funkci

praktickou, ale i estetickou, a odpovídaly tak své době.

4.3. 1930 – 1940

Velká hospodářská krize, odstartovaná ve Spojených

státech amerických v roce 1929,61

se záhy přenesla na půdu

evropského kontinentu a dolehla i na tehdejší

Československo. Vinou pasivity československé vlády,

která nepřijala ţádné rozhodující kroky směřující

18

k potlačení dopadu ekonomického kolapsu na občany. Se

situace rychle zhoršovala.62

V Lipníku znamenal příchod

krize davy nezaměstnaných a hladových. Největší problémy

v této době zaznamenala střední vrstva, která přicházela

o velká procenta svého majetku. Tatáţ společenská třída

byla ale v Lipníku symbolem výstavby nové tváře města.

Pomníkem boje proti hospodářskému úpadku, nezaměstnanosti

a krizi se stala stavba bloku městských domů s poštovním

úřadem, spořitelnou a pohřebním ústavem. Nepopiratelnou

důleţitost dobové stavby shrnuji v samostatné kapitole.

Druh architektury se ve městě v časech ekonomického

propadu zakonzervoval. Nevyvíjely se tvarové modifikace.

Pokud se stavělo, šlo o stavby jednoduché, podřízené

účelu, bez zvláštního estetického důrazu. Za takovou

stavbu, přestoţe kvalitativně jde v kontextu doby o

nadprůměrnou stavbu, můţeme povaţovat rodinný dům na

ulici Svatopluka Čecha s číslem popisným 809 [16] od

architekta Stanislava Mlčocha.63

Nepřekvapí nás, ţe

objednavatelem a majitelem budovy byl Jakub Mráček,64

profesor v Lipníku. Přízemí dvoupatrové vily slouţilo

výhradně společenským účelům, tvořily je dva prostorné

pokoje, kuchyně a pokoj pro sluţku. V prvním patře se

nacházely tři obytné pokoje a místnost určena pro lázeň.

Zaujme přítomnost toalety v obou patrech a také přesunutí

technického zázemí do podsklepené přední části domu.

Čelní pohled se nachází na severní straně, směrem do

ulice. Architekt si se severní stranou poradil nejlépe,

jak mohl – do této části situoval okna do kuchyně, pokoje

sluţky a toalety v přízemí, v prvním patře na severní

stranu ústí okna do menší loţnice, koupelny a rovněţ

toalety. Okna do koupelny a toalet zmenšil autor na

největší moţnou míru a vytvořil z nich, společně

s vysokým mnohadílným oknem osvětlujícím schodiště,

výrazné a zdobné prvky fasády. Výraznou část vystupující

19

z hmoty stavby do zahrady se stal půlkruhový výběţek

obývacího pokoje prosvětlený oknem obíhajícím po celém

obvodu.

Následky hospodářské krize se celosvětově podařilo

mírnit aţ ve druhé polovině třicátých let. O jejím

překonání,65 můţeme mluvit aţ ke konci desetiletí.

V Lipníku tehdy vrcholila výstavba nových domů. Vznikla

celá nová čtvrť v jihozápadní části města, za sokolovnou.

Ulice Boţeny Němcové, Blahoslavova, Národních hrdinů,

Antonína Dvořáka a U chmelnice byly postaveny takřka

souběţně. Všechny zde stojící domy můţeme datovat do let

1937 – 1939.66

Architektonická kvalita domů je přibliţně

vyrovnaná. Převáţně jde o dvoupatrové, občas

dvougenerační domy s velkými okny, kovovým zábradlím a

detaily. Svou relativní odlehlostí od městského centra a

uprostřed klidné oblasti můţe těchto několik ulic ze

třicátých let aspirovat na označení lipenská vilová

čtvrť. Vzhled těchto domů si můţeme přiblíţit několika

ukázkami – například dům č.p.847 [12] v ulici Boţeny

Němcové nebo ve stejné ulici stavba s č.p.935 [14],

provedena stavitelem Janem Holešovským,67

z roku 1939. Dům

přejímá některé prvky charakteristické pro

funkcionalismus,68

ale pracuje s nimi eklekticky. Jádro

půdorysu tvoří útvar podobný čtverci, který protaţením a

zaoblením severozápadního rohu a na straně druhé

vystupujícím půlkruhovým schodištěm ztratil svůj hranatý

tvar. Jiţní okna v obou patrech umístil projektant tak

blízko u sebe, ţe nám tento prvek evokuje aţ pásové okna

funkcionalismu. Výrazným detailem je také trubkové

zábradlí.

Výstavba třicátých let byla v Lipníku početná,

kvalitativně ale velmi kolísala. Na jedné straně se

stavěly domy ve velkém, ale jejich forma byla do jisté

míry aţ prefabrikovaná, stylově se od sebe nelišily. Na

20

straně druhé v Lipníku vyrostlo několik velmi kvalitních

vil zastupující nejmodernější trendy v architektuře první

republiky.

4.4. 1940 – 1950

Výstavba v této době se jednoznačně ocitla v útlumu,

vlivem událostí druhé světové války. Několik domů se

přestavovalo, aby více vyhovovaly aktuálním účelům.

Majetek i domy ţidovské populace města se zabavoval.69

Přírůstek domů stagnoval.

Příklad povedené přestavby můţeme uvést u domu

s č.p.591 [7, 8] na ulici Novosady. Původní projekt jsme

podrobněji probrali v kapitole o architektuře v letech

1920 – 1930. Přestavba, datována rokem 1940,

pravděpodobně souvisí s potřebou vybudovat dvě obytné

jednotky. Původně byl dům postaven pro manţelský pár,

v pozměňovacích plánech z roku 1940 se jako majitelka

uvádí paní Marie Valíková, majitelka sladovny v Lipníku.

Původní stavba nebyla rozšířena půdorysně, ale změnilo se

celé druhé patro a celkový ráz fasády i střechy. Zdi se

pročistily, odstranil se předešlý dekor červené barvy,

celý dům tím opticky zmohutněl a zváţněl. V přízemí

zůstal zachován půlválcový prvek vystupující směrem do

ulice, na něm byl umístěn balkón přístupný z prvního

patra. Zvednutím střechy se vytvořily další prostory,

které umoţnily rozdělení domu na dvě samostatné bytové

jednotky, které ale nejsou zcela stejné, horní byt má

odlišné dělení.

Během druhé světové války vznikl v Lipníku

stavitelský monopol Karla Holešovského70, jeho účast je

doloţena na několika stavbách a jejich projektových

plánech.

21

Celá etapa let 1940 – 1950 byla chudší na

stavitelské projekty. Lidé měli jiné starosti. Mezi

zadávanými úkoly převaţovaly přestavby, novostaveb

vznikalo méně neţ v předešlých letech.

22

5. Vybrané stavby Lipníku nad Bečvou

Do této samostatné kapitoly bych ráda vyčlenila

stavby, o kterých jsem se jiţ zmínila, ale zasluhují si

dostatečný prostor pro ucelenější prezentaci. Zařadila

jsem zde stavbu sokolovny roku 1926, přičemţ jsem

přihlédla i k dějinám Sokolstva v Lipníku nad Bečvou.

Třicátá léta po architektonické stránce velmi

ovlivnila stavba bloku tří městských domů s poštovním

úřadem z let 1932 – 1933. Tento projekt, pro město

největší, doprovázela emotivní diskuze v dobových

periodikách, jejichţ výzkumu jsem věnovala rozhodující

pozornost i čas a nejvíce z nich při psaní této kapitoly

vycházím.

Nové principy v architektuře a také nejkrásnější

stavby Lipníku nad Bečvou v této kapitole reprezentují

hned dvě stavby vilového typu – Rozsypalova vila z roku

1932 a Wawerkova vila architektů Elly a Oskara

Oehlerových71 z roku 1937. Tyto stavby završují

architektonický vývoj města, Zařadila jsem je na konec

práce, nejen díky jejich časové chronologii, ale také

kvůli významu a pro objasnění, kam aţ v tomto malém

městečku dosáhl vliv moderní architektury. Ta zde

nezapustila kořeny hluboko, ale právě těmito počiny se

dostala na nejvyšší dobovou úroveň.

5.1. Sokolovna, Alois Pilc, 1926

Sokolskou jednotu zaloţili roku 1862 v Praze

Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner.72

Tělocvičný spolek,

jehoţ základní a nosnou myšlenku představovala antická

idea kalokagathie, tedy krása ducha i těla, byl prvním

svého druhu, který vzal za své národnostní ideály Čechů.

23

U jeho zrodu stáli tehdejší vrcholní představitelé

politického i společenského ţivota.73

První sokolovna, budova výhradně pro účely

tělocvičné a organizační, byla vybudována podle návrhu

Vojtěcha Ignáce Ullmana v Sokolské ulici č.p.1437

v Praze.74

Do té doby probíhaly akce Sokola v divadelních

sálech a později v jiţ postavených školních tělocvičnách.

Stavba sokolovny se záhy stala reprezentativním počinem

měst, ve kterých existovaly sokolské jednoty.

Časem se architektonický typ sokoloven osvobodil od

eklektické architektury 19.století a přebral formu

moderního funkcionalismu, který se stal za První

republiky populární napříč společenskými vrstvami.

Závazným vzorem pro výstavbu tohoto architektonického

typu se stala právě první sokolovna v Praze a později

také Tyršův dům.75

V Lipníku nad Bečvou byl Sokol zaloţen v roce 1892 a

to jako důleţitý činitel národního cítění. Představoval

posilu české majority, která ovšem neměla prakticky ţádné

pravomoci, a symbol odboje proti převládající moci

německého obyvatelstva germanizovaného města. Na

středomoravský venkov pronikla myšlenka Sokola a jeho

zakládání aţ na počátku 20.století. V přerovském okrese

bylo zakládání pozvolné, Lipník představoval rannější

zaloţení v porovnání s ostatními obcemi.76

K roku 1933

existovalo v přerovském okrese 11 sokolských jednot.77

První pokus o zaloţení Jednoty sokolské v Lipníku se

přitom odehrál jiţ roku 1884, za finanční podpory

obchodníka Martina Broţka. Přestoţe se ještě téhoţ roku

ustanovily sokolské stanovily (11.12.1884), Jednota ještě

nevznikla. Samotnému Sokolu ve městě předcházelo

mládenecké sdruţení „Slza“.78

Ustavující schůze se konala

23.července 1892 za přítomnosti 37 zakládajících členů.79

Ţenský sbor se v Lipníku ustavil aţ roku 1904.80

Jiţ na

24

valné hromadě 11.února 1894 se diskutovalo o návrhu na

zaloţení stavebního fondu pro stavbu sokolského domu,

hlavně tedy tělocvičny. V roce 1905 se jiţ přemýšlelo o

jejím vybudování. Plán se však neuskutečnil, částečně

kvůli problémům s finančními prostředky, protoţe radnici

Lipníku v této době opanovala německy mluvící menšina,

k jejímţ veřejným zájmům nepatřila podpora českého

Sokola.81

Nadále se tedy cvičilo v prostorách bývalého

piaristického kláštera, později v tělocvičně české

reálky.

Začátkem první světové války se vztahy v Lipníku

mezi Čechy a Němci značně vyostřily. V prosinci 1914

proběhly domovní prohlídky u představitelů lipenského

Sokola.82

V prvních poválečných letech se správy nad městem

ujali právě členové Sokola. Jako předseda Národního

výboru byl ustanoven dr.Vítek, který se stal také prvním

prvorepublikovým českým starostou města.83

Jakmile se

situace zlepšila a zkonsolidovala, vyvstala a

aktualizovala se opět stavba sokolovny, tentokrát jiţ

podporována z nejvyšších míst města. V očích veřejnosti

měli také bratři Sokolové velkou zásluhu na udrţení

pořádku a převzetí moci do českých rukou.

Začátek realizace sokolovny komplikoval fakt, ţe

stále nebyla dostatečně vhodná parcela. V roce 1919 se

Sokol neúspěšně ucházel o pozemek při parcelaci

velkostatku. Aţ roku 1921 byl ustanoven stavební výbor

s počátečním jměním 900 korun. Roku 1924 se Jednotě

sokolské povedlo získat pozemek při dalším dělení

velkostatku – Státní pozemkový úřad jim ho prodal za cenu

6800 korun.84

Jiţ roku 1921 se začalo s vypalováním cihel pro

realizaci sokolovny. Kaţdou sobotu propůjčoval svou

cihelnu k práci továrník František Wawerka a významně tak

25

celému projektu pomohl.85

U práce se střídali členové

Sokola.

Připravovaná stavba byla velmi očekávána a budila

v Lipníku velké emoce. V lipenském periodiku Lipenské

listy z ledna 1926 můţeme najít články připomínající

důleţitost stavby pro celé město.86

Stavební výbor musel

prvně vyřešit otázku financování tohoto ohromného

podniku. Náklad na celou stavbu byl vyčíslen na 700 000

korun,87 na začátku stavby měl Sokol k dispozici 200 000

korun, zbývající částku měly tvořit dobrovolné dary členů

Sokola i jiných představitelů a občanů Lipníku. Počítalo

se i s výtěţkem z akcí pořádaných Sokolem. Sokolští

bratři se také rozhodli, ţe kaţdý člen bude mít pracovní

povinnost 100 hodin na stavbě nebo přispěje částkou 200

korun.88

Na samotný projekt vypsal Sokol architektonickou

soutěţ,89

jejíţ uzávěrka proběhla 30.listopadu 1924.

Sedmičlenná porota, která měla vyhodnotit všechny došlé

návrhy se sešla 21.prosince 1924.90 První cena ve výši

3000 korun udělena nebyla, druhou cenu ve výši 2000 korun

získal návrh s označením „HB“ [23], třetí cenu ve výši

1000 korun porota neudělila. Jediný oceněný návrh

vypracoval architekt Mojmír Kyselka z Králova Pole.91

Tento do detailů propracovaný plán dnes chová Státní

okresní archív v Přerově. Komise ještě doporučila ke

koupi návrh s označením „Disk“ [20] od přerovského

architekta Aloise Pilce,92

který sice nesplňoval kritéria

soutěţe, ale jeho práci porota označila za vyhovující a

pěkně propracovanou.93

Samotnou stavbu provedl stavitel Alois Sedlář

z Valašského Meziříčí, tesařské práce zadali Josefu

Číhalovi z Rakova u Hranic.94

O tom, jak vypadaly jednotlivé soutěţní návrhy,

nemáme přesnou představu. V Archívu Stavebního úřadu

26

v Lipníku nad Bečvou lze nalézt stavební plány neoznačené

datem či jménem architekta, které ale zachycují přesnou

podobu sokolovny. Vyčteme z něj, ţe jde o zakoupený

návrh, ale změnilo se u něj především průčelí. Pilc

navrhoval původně symetrickou fasádu, kde by převaţovalo

horizontální dělení na patra [18]. Vstup situoval do

přízemí, bez potřeby schodiště, první patro tvořil široký

pás oken táhnoucí se téměř přes celou šířku této strany

budovy. Druhé patro vyprojektoval s velkou terasou,

střecha měla sedlový tvar. Modifikovala se i celá

orientace budovy. Pilc předpokládal umístění hlavního

pohledu na budovu ze západní strany, dnes by šlo o pohled

z ulice Tyršovy směrem k městu.95

Nynější sokolovna se ale

obrací čelní stranou k městu, hledí tedy na východ [19].

Dnes je přední strana sokolovny asymetrická [17]. Do

středu projektant umístil hlavní vchod, přístupný mělkým

schodištěm a orámovaný balkónovou kulisou. Na levé straně

v blízkosti středu vystupuje rizalit. Oproti původnímu

projektu se změnila patra budovy, starší plán ukazuje tři

podlaţí, postaveny byly ale dvě nadzemní patra a jedno

podúrovňové, které má okna s parapetem ve stejné výšce

jako terén.

Pozměnily se i fasády na dalších stranách, stejně

tak architekt odebral a přidal jednotlivé prvky. Koncepce

severní a jiţní zdi ale zůstala bez velkých zásahů. Na

dalších dochovaných plánech nalezneme jiţ označení

světových stran, které odpovídají dnešní orientaci

stavby. Nevíme tedy, zda nejsou v archívu uchovány plány

sice k jedné stavbě, ale v různých etapách projektu.

Z uloţených písemností nedokáţeme určit, zda se projekt

změnil ještě ve fázi plánovací, tedy u architekta Pilce,

nebo aţ při samotné stavbě, vlivem stavitele Aloise

Sedláře.

27

Pro severní stranu stavby zamýšlel Alois Pilc bohaté

členění okny – objem hlavního tělocvičného sálu

charakterizují okna ve dvou řadách nad sebou [20, 21].

Níţe umístil okna mírně protáhlého čtvercovitého tvaru,

nad nimi okna zdvojená, tvořící vertikální prvek. Čtyři

osy oken nad sebou oddělil Pilc tvarově čistými pilastry.

Okenní otvory umístěné účelně s ohledem na půdorysnou

dispozici vnitřního prostoru odpovídají funkcionalistické

metodě. V zadním traktu okna odpovídají poloze menšího

sálu slouţícího také jako jeviště.

Druhou, delší stěnu sokolovny, obrácenou směrem

k jihu, Pilc koncipoval podobně. Vysoká okna přiznávají

velký sál, opakuje se dělení pilastry, ale do projektu se

zde vkomponoval ochoz se zábradlím, slouţící k běţné

údrţbě stavby. K jihu se obrací několik vstupních dveří

z přízemí, směřujících k venkovním sportovištím. Okna

opět spolupracují s vnitřním prostorem, osvětlují

schodišťovou šachtu a prostory určené k převlékání a

technické zázemí.

Vnitřní členění je klasického typu [22]. Na vchod

navazuje schodiště vedoucí do menší haly, ze které se

vchází do jednotlivých částí, vpravo do větší místnosti o

rozloze 80m2. Přímo naproti schodiště se nacházejí dveře

do hlavního sálu, za ním druhá, o poznání menší

tělocvična, oddělitelná. Jedním z kritérií sokolovny bylo

její všestranné vyuţití nejen pro tělocvičné účely, ale i

funkce reprezentativní a kulturní.96

Při samotné realizaci v roce 1926 se přistoupilo

k několika úsporným řešením. Především se potlačila

plocha oken vedoucí do hlavního sálu. Také ostatní okenní

otvory stavitel modifikoval a přizpůsobil účelu.

Ve čtyřicátých letech proběhly v sokolovně drobnější

stavební úpravy, které se týkaly převáţně šaten a

technického zázemí. V roce 1941 byl také Sokol v Lipníku

28

oficiálně zrušen a budova se začala vyuţívat k jiným

účelům, většinou pro potřeby okupantů.97

Architekt Mojmír Kyselka, který získal v soutěţi

druhé místo, řešil svůj projekt o poznání elegantněji,

ale pro Lipník se ukázal pravděpodobně příliš drahý.

Počítal se stejným umístěním, ale v půdorysu se

odlišoval. Kyselka vyprojektoval mohutnější stavbu, která

vyuţívala motivy převzatých z architektonického, typu

továrny. Uplatnil ve svém návrhu střechy bez říms či

dekoru a prvek, převzatý z díla Le Corbusiéra, rozměrný

otvor ve zdi, rámující pohled do krajiny [23, 24].

Umístěním prostor se šatnami vedle hlavního sálu a

odstupňováním jednotlivých střech (včetně pouţití rovné

střechy typické pro stavby tělocvičen)98

architekt celou

budovu opticky scelil a odlehčil.

Všechny nám známé projekty počítaly s vyuţitím

okolních prostor pro venkovní cvičiště a zpracovaly i

urbanistickou otázku sokolovny [25]. Do jejího areálu se

mělo umístit hřiště pro vrhy, seřadiště a cvičení

prostná, lemované atletickou dráhou. Za přilehlými

tribunami, umístěnými na východě, se mělo vybudovat

seřadiště a zahrada sokolníka. Celé sportoviště měly

lemovat stromy.

Podobný projekt se opravdu realizoval, ale do dnešní

podoby se nedochoval. Seřadiště nehradily tenisové kurty,

později vzniklo fotbalové hřiště a další sportoviště mimo

sokolský areál, jiţněji. Velká zatravněná plocha

sousedící se sokolovnou se dnes nevyuţívá a připomínkou

zůstává jen původní stromovou alej.

Celá stavba probíhala během roku 1926. Slavnost

uloţení pamětního kamene do zdí sokolovny se uskutečnila

2.května 1926.99

Slavnostní otevření Sokolovny proběhlo

5.prosince 1926 na svátek sv.Mikuláše.100

29

5.2. Blok městských domů s poštovním úřadem, Bohumír

Čermák, 1932 – 1933

Hospodářská krize třicátých let citelně zasáhla i

Lipník. Souhra několika okolností přivedla radní na

recept, jak krizi překonat. Koncem roku 1931, kdy

začínala být situace nejváţnější a hrozily i občanské

nepokoje ze strany nezaměstnaných dělníků, se radnice

rozhodla vypsat projekt na výstavbu nového poštovního

úřadu.101

Posléze se rozhodlo, ţe poštu pojme nový blok

tří městských domů se spořitelnou, pohřebním ústavem a

obchody. Ambiciózní plán města obsahoval nejen řešení

nedostatečné kapacity poštovního úřadu na Osecké ulici,

ale hlavně dával šanci na uplatnění dělníkům, kteří

v této době těţce hledali práci.102

Průběh celé stavby můţeme sledovat v archivním fondu

periodika Přehled uchovaného ve Státním okresním archívu

v Henčlově. Jeho redakce se tomuto tématu bohatě věnovala

především díky významu a důleţitosti celé akce pro

Lipník. Její pozornost zůstala na stavbu upřena po celou

dobu jejího vzniku, zejména kvůli několika kontroverzním

kauzám, které ji provázely.

Plán vyhotovil brněnský architekt Bohumír Čermák,103

kterého také pověřila lipenská radnice vybráním

provádějícího stavitele na základě výběrového řízení [26,

27, 28, 29, 30]. Ve stavebních plánech se nalézá označení

Bohumil Čermák, nevím proč bylo křestní jméno zaměněno.

Na začátku roku 1932 probíhala v novinách širší

debata, zda Lipník potřebuje pouze poštu, nebo i jiné

reprezentativní budovy.104 Stavební rada rozhodla, ţe

společně s poštovním úřadem se postaví i prostory pro

spořitelnu, městský pohřební ústav105 a několik moderních

bytů pro vojenské gáţisty106, kteří do té doby neměli

bydlení poţadované úrovně. Samotné oficiální schválení

30

rozsáhlé novostavby proběhlo v únoru 1932. V novinách

následovalo vysvětlení občanům, proč Lipník potřebuje

novou spořitelnu. Pravděpodobně ve městě paralelně

probíhala diskuze, protoţe o pouhý týden později

následovala jakási Obhajoba spořitelny107.

Pokrytí nákladů na vybudování si mezi sebou

rozdělila Občanská záloţna v Olomouci, která poskytla

půjčku ve výši 1 200 000 korun a město. Rozpočet stavby

se předběţně odhadoval na 1 600 000 korun.108

Ohroţení

celého projektu znamenaly dohady ohledně výběrového

řízení na stavitelskou firmu, jejímţ vyhodnocením město

pověřilo samotného architekta Čermáka jakoţto odborníka.

Celkem došlo na lipenskou radnici třináct zalepených

obálek s nabídkami, jejich otevření proběhlo dne

17.června 1932. Přesné sumy známe jen u několika nabídek.

Mezi firmami, které stály o účast na projektu se objevili

například architekt Alois Pilc z Přerova, Ing.Hublík

z Olomouce, Alois Sedlář z Valašského Meziříčí nebo

Ing.Chlup z Olomouce.109

Čermák doporučil k uţšímu výběru

dvě společnosti – brněnskou stavitelskou firmu Jungmann a

Svoboda a firmu Hudec z Hranic.110

Peněţní ústavy v této

době odvolávaly půjčky, Lipník proto rozhodl urychleně

pro firmu Jungmann a Svoboda a chtěl začít neprodleně

stavět. Výběr Brněnské firmy se ale příliš nezamlouval

patrioticky smýšlejícím občanům města. Těsně před

uplynutím doby nutné pro právní nabytí moci úředního

rozhodnutí, koncem července 1932, bylo u okresního soudu

podáno odvolání proti tomuto výběrovému řízech ní.111

Nervozita města jako investora se nevyhnula pozornosti

novin, podrobně se probíralo, kdo, proč a za jakých

okolností podal rekurs. Celá situace se zpolitizovala,

podavatelé odvolání byli téměř pranýřování, protoţe

v očích veřejnosti zdrţovali stavbu, která zaměstná nejen

lipenské občany, ale spoustu nájemních dělníků z celého

31

okresu. Vysvětlení tohoto zdrţení spočívalo ve snaze o

šetrnost v rozpočtu novostavby. Přestoţe okresní soud

celou záleţitost odmítl přehodnotit, bylo toto rozhodnutí

napadeno ještě u Zemského úřadu, který rekurs posléze

opět zamítnul.112

Začátek stavby se tak posunul, ale

realizaci to opět výrazně neohrozilo.

V průběhu prací ještě vyvstalo podezření, zda má

přizvaný architekt Čermák dostatečnou kvalifikaci

k provádění takto sloţité budovy.113 Celé záleţitosti se

chopil stavební referent města, továrník František

Wawerka, který vydal v tisku prohlášení, ve kterém

obhajuje architekta a dokazuje na příkladu mnoha jím

vybudovaných staveb, ţe jde o vyškoleného mistra. Nařčení

Čermáka z toho, ţe je pouhým řadovým stolařem, se

Františka Wawerky velmi dotklo, protoţe ho sám jako

schopného architekta pro účel této stavby doporučil114

.

Při kopáním základů dělníci objevili zdivo

hradebního příkopu a znaky trojího opevnění Lipníku z dob

středověku. Došlo také na dodatečné změny projektu, které

si vyţádalo ředitelství pošt a telegrafů v Brně.

Přepracování plánů hradil na své náklady poštovní úřad,

město se distancovalo115.

Další pozdviţení okolo novostavby vyvolala

provádějící firma Jungmann a Svoboda, která údajně

zpočátku k projektu nechtěla přizvat lipenské

ţivnostníky. Firma argumentovala tím, ţe vyloučila pouze

několik předraţených nabídek, ale kladné přijetí u

veřejnosti uţ tím nezískala. Firma se zavázala postavit

hrubou stavbu do konce roku 1932, v listopadu zazimovala

staveniště a pokračovala na jaře roku 1933.

Nelehkým úkolem se stalo vyřešení celé koncepce

vzhledem ke sloţitější stavební parcele [26]. Jako vhodný

se jevil pozemek na rohu ulic 28.října a Novosad.

Předpokládalo se další rozrůstání města směrem k Hranicím

32

na Moravě, na východ. Zároveň ulici 28.října zvolili pro

blízkost k hlavnímu náměstí, do této ulice byl umístěn

poštovní úřad. Místo mírně klesá k jihu, tím se vyuţily i

tyto úrovňové stupně pro umístění obchodů, které značně

zvedly rentabilitu celého bloku. Všechny úřady –

poštovní, spořitelní i pohřební – se zde umístily tak,

aby navzájem nenarušovaly svůj chod.

Hmotu zastavěného bloku Čermák pročlenil a podřídil

danému účelu. Důraz poloţil na zaoblené nároţí viděné

dobře z ulic Smetanova, Komenského sady a Hranická [30].

Umístění se povedlo, dopravní tepna přivádějící motoristy

od Hranic na Moravě do Lipníku, ulice Hranická, poskytuje

na celou moderní budovu krásný pohled. Členění stavby

navrhl Čermák následující: v první budově v přízemí a

prvním poschodí se nacházel poštovní úřad, nad ním (ve

druhém patře) dva byty, z toho jeden patřil poštovnímu

správci. Ve zvýšeném poschodí druhého nároţního domu se

nacházely prostory určené pro městskou spořitelnu,

v suterénu poté obchody a ve zbývajících patrech moderní

byty. Ve třetím domě, zasahujícím do ulice Novosady, se

umístil pohřební ústav, obchody a v patrech opět bytové

jednotky. Problém osvětlení prostoru uvnitř, vyřešil

tak, ţe uprostřed traktu vybudoval malý dvůr.

Prostory určené jednotlivým účelům měly vlastní,

oddělená schodiště do vyšších pater, která slouţila

zároveň jako únikové východy.

Do Lipníku s tímto projektem přišel moderní způsob

bydlení. Poprvé tady při stavbě byla k dispozici městská

kanalizace a vodovod. Samotné byty určilo město pro

vojenské gáţisty, kteří do té doby neměli v Lipníku

moţnost bydlení s poţadovaným standardem116.

Členění celé fasády zůstalo čisté. Nejvýraznější

prvek tvořilo umístění oken a horizontální dekorace

v podobě kovového zábradlí na střeše.

33

Blok těchto tří městských domů se v Lipníku stal

nejmodernějším areálem své doby, znamenal vymanění se

z eklektického stavitelství malého města.117

5.3. Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933

Vlivem stavby sokolovny a bloku městských domů do

Lipníku vstoupila poptávka po novém, modernějším bydlení,

které by dokládalo rostoucí sebevědomí střední třídy.

K této vrstvě obyvatel patřil za První republiky i

František Rozsypal118. Pravděpodobně ovlivněn stavbou

Sokolovny, v jejímţ výboru působil, roku 1933 zadal

projekt na stavbu své rodinné vily architektu Stanislavu

Mlčochovi.119

Vybraný pozemek se nacházel na ulici

Svatopluka Čecha, spojnici města s nádraţím a nejuţším

centrem. Parcela měla mírně obdélný tvar od severu

k jihu, kde byla zakončena zkosenou stranou. Čelní pohled

domu musel architekt projektovat jako severní stranu do

ulice [31]. Sem umístil hlavní vchod a dvojité okno

vedoucí do jídelny. Celý byt vyřešil Mlčoch

s přihlédnutím k jednotlivým funkcím prostorů. Do závětří

u vchodu ústí okno přijímacího pokoje, majitelé tak mohou

vidět příchozí návštěvu. Obývací pokoj a jídelní kout se

obrací do zahrady, mezi odpočinkovou zónou majitelů a

reprezentativními prostory v severní části domu se

nachází kuchyně s oddělenou přípravnou a spíţí, také z ní

vede přístup na zahradu za dům. Předsíň poskytuje

dostatek místa pro prostorné schodiště vedoucí do patra.

V prvním poschodí se nacházejí dvě loţnice obrácené na

sever, ale s okny na východ a západ, pokoj pro hosty

s oknem na jih, pokoj pro sluţku, prádelna, lázeň a vstup

na velkou slunnou jiţní terasu, která je pohledově kryta

hmotou zdiva [35].

34

Řešení fasády ukazuje čisté, jednoduché členění

objemu stavby s prvky oken a bílého zdiva [31, 32, 33,

34].

Vila zůstala ve svém konceptu a provedení dlouho

v Lipníku samotná. Důvody, proč se v tomto malém městě

plně nerozvinula funkcionalistická architektura v míře,

v jaké ji vidíme v jiných okolních městech, se nabízí

hned několik. Lipník tvořil regionální centrum, nestal se

okresním městem, jeho správní závislost na větším Přerově

vývoj města značně determinoval. Lipenští občané

funkcionalismus nepřijali za svůj, stále stavěli podle

svého vkusu. Ve městě v První republice nepůsobilo mnoho

význačných architektů, opakovala se stále ta samá jména,

většinou z řad místních stavitelů. Patriotismus a silné

vyhranění se vůči okolním vlivům rázně zasáhl ve

třicátých letech. Domnívám se, ţe celý náhled na „cizí“

vlivy ve stavitelství ovlivnil neustálý mocenský boj mezi

„českým a německým pohledem na město“ v průběhu

19.století a do vytvoření Československa. Ale i poté

přetrvávala silná nedůvěra k jiným směrům. Lipenští

občané raději zadávali stavby svých domů do rukou

stavitelů, které znali.

5.4. Wawerkova vila, Elly a Oskar Oehleovi/Olárovi,

1937

K významným lipenským občanům patřil továrník

František Wawerka.120

Ve městě zastával post stavebního

referenta, zaslouţil se o stavbu Sokolovny, angaţoval se

v projektu stavby bloku městských domů v roce 1933. Jeho

syn, František Wawerka ml.121

, se na studiích v Brně

seznámil se svou pozdější manţelkou Miladou.122

Krátce po

svatbě v roce 1937 si nechal mladý pár postavit v Lipníku

novou vilu [36] nedaleko domu rodičů a rodinné továrny.

35

Wawerkovi zde ţili poklidně pouze necelé desetiletí,

v roce 1948 byl celý jejich majetek včetně továrny a vily

zestátněn, František byl odsouzen k odnětí svobody na pět

let. Roku 1968 byl symbolicky rehabilitován, po

listopadovém převratu 1989 rodina restituovala vilu zpět.

Vzhledem ke svému vysokému věku ji nabídli městu, to ale

odmítlo. Vila změnila několik majitelů, v padesátých

letech prošla necitlivou přestavbou a v současnosti

chátrá.123

Stavba je dílem manţelů Elly a Oskara Oehlerových a

vyniká jednoduchou základní formou hranolu s pásovými

okny a efektivně řešenou střešní terasou s Le

Corbusierovskými prvky.124

Zadní průčelí vytvořili

Oehlerovi z neomítaných cihel a výrazným prvkem se stala

skleněná stěna doplněná kruhovým okenním otvorem [37].

Bílá barva zdi kontrastuje s karmínovým zabarvením

podhledů a sytě zeleným orámováním oken a dveří. Proporce

stavby jsou vyváţeny prvky vycházejíce z teorie zlatého

řezu a uţívání magických čísel 3, 5, 7. Při členění

vnitřního prostoru se uplatnilo číslo 3. Přízemí se

koncipovalo do tří základních částí – komunikační,

kuchyňský trakt a obývací pokoj.125 Tento půdorysný typ

můţeme nalézt jiţ v díle několika předešlých architektů,

především u olomouckého Karla Fischera (vila W.Giebela

v Olomouci, 1928) nebo u bratří Šlapetových.126

Manţelé

Oehlerovi, o kterých se František Wawerka dozvěděl

pravděpodobně od stavitele Říhovského, tento typ vyuţili

ve formě jasně determinovaného kubusu, cele otevřeného

v zahradní průčelí [38, 39]. Přízemí jasně komunikuje

s uspořádáním zahrady pomocí francouzských oken.

Technicistně tvarované těleso stavby přijímá osobitost

skrze zarámovanou střešní terasu, která umoţňuje efektní

hru světla a stínu. Lipenské dílo Oehlerových se vyznačuje

36

jasnou rytmizací vertikálních modelací okenních a

dveřních otvorů.127

Vnitřní vybavení navrhovali architekti na míru

majitelům. Celek působí harmonicky, reprezentativně a

slavnostně [40]. Interiér vypracovala převáţně Elly

Oehlerové. Dramatický prvek vstupní haly představuje

vysoká krbová římsa a otevřené schodiště vedoucí do

prvního patra [41]. Nejzajímavější technickou součástí se

stala skleněná stěna, která se pomocí zabudovaného

systému, dala zapouštět do země, a spojit tak interiér se

zahradou.128

37

6. Závěr

Předkládaná práce o architektuře a urbanismu Lipníku

nad Bečvou v letech 1900 – 1950 nemapuje město pouze

z čistě architektonického a stavitelského hlediska.

Autorka při shromaţďování archivního materiálu dospěla

k přesvědčení, ţe se architektura v tomto malém

středomoravském městě vyvíjela odlišně neţ v jiných

okolních obcích. Modernistické tendence ve stavitelství

se zde neprosadily tak široce a rychle jako například

v blízkém Přerově či Hranicích na Moravě. Specifika první

poloviny dvacátého století v Lipníku se v této bakalářské

práci objasňují pomocí uceleného historického náhledu

nejen na vymezenou dobu padesáti let, ale i na

retrospektivní pohled do minulosti, která předcházela a

do značné míry determinovala vývoj města.

Cíl této práce, zpočátku jasně definovaný pohledem

na realizované domy a projekty, se během bádání měnil a

vyvíjel. Hlavní příčina spočívala v problému archivního

bádání. Potřebné archivní materiály byly uloţeny na

různých místech, největší část poskytl Státní okresní

archiv v Přerově, archiv Stavebního úřadu města Lipník a

majitelé daných nemovitostí. Cenným pramenem pro

pochopení situace Lipníku v průběhu let představovala

Pamětní kniha Lipníku nad Bečvou, dnes uchovávána

v archivu v Přerově. Zdrojem, který nejvíce pomohl

objasnit námi upřednostňované architektonické projekty

v průběhu vymezené doby, byly lipenské noviny Přehled a

Lipenské Listy.

Literatura o Lipníku nad Bečvou představovala jiný

podstatný problém. Z námi vymezené doby pochází hned

několik knih, ale ţádná není přímo o architektuře. Je-li

zde stavitelství či aktuální architektonické realizace

zmíněny, tak pouze okrajově.

38

Výběr domů uvedených v bakalářské práci byl proveden

na základě znalosti projektové dokumentace, archivních

pramenů, literatury a stupně významu pro samotný Lipník

nad Bečvou. Zohledněn byl i moţný přístup k této

projektové dokumentaci a spolupráce majitelů nemovitostí.

Bakalářská práce se v pracovním procesu proměnila

v architektonicko-sociologickou sondu do první poloviny

dvacátého století v Lipníku nad Bečvou. Moderní

architektura ve stavebních projektech nehrála hlavní

roli, Lipník se nikdy zcela nevymanil z regionální

konvenční architektury, ale přesto zde vyrostlo několik

pozoruhodných staveb, které se pokusily vnést do města

moderní tendence a vyjádřit novou dobu první republiky.

Autorka neměla před psaním této práce k Lipníku

osobní vazby, ale studiem dobových materiálů a pramenů se

její vztah k městu změnil a uzrál v jeho hlubší

pochopení.

39

7. Resume of bachelor thesis in english language

Bachelor thesis discusses the development of

architecture, urbanism and its overall concept in the

years 1900 - 1950 in Lipník nad Bečvou. The work also

documents the extensive image attachment sorted

thematically defined period.

The chosen theme of "Architecture and Urbanism

Lipník nad Bečvou in the years 1900 - 1950" clearly

defined the content of the thesis. In the course of her

writing were taken into consideration factors that are

shaping the architectural tone of the city which did not

participate directly, but it significantly affected. Thus

we can use tables of demographic, political and religious

development to observe the historical stage in the first

half of the 20th century Lipník.

The work shows the clear influence of the regional

architecture and a strong domestic tradition of

architecture as well as the penetration of modern

influences from outside the city. The emphasis of work is

based on the projects of the thirties, which can be

considered as the tip of the architectural development

Lipník and put them into the context of most modern

architecture of its time.

40

8. Poznámky

1 Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve

Slezsku, díl III., Praha 1998, s. 492.

2 ibidem s. 492 „1238 Valter plebanus de Lipnich…“.

3 Ladislav Hosák, Dějiny Přerova v době předhusitské, in

Ladislav Hosák, Dějiny města Přerova, Přerov 1970, s. 127

– 144, zde 132.

4 Ibidem.

5 „…1349 Sigillum Civium de Lipnik…“, viz pozn.1, s. 492.

6 viz pozn.3, s. 133.

7 viz pozn.3, s. 171 – 182.

8 Petr Dvořáček, Zbyněk Ţůrek (ed.), Lipník nad Bečvou,

klíč k Moravské bráně, Lipník nad Bečvou 2002, s. 53 –

57.

9 Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, svazek

II., Praha 1999, s. 356.

10 viz pozn.9, s. 353.

11 viz pozn.9, s. 365 – 360.

12 Kaple sv.Kateřiny (1610), kaple sv.Josefa (1695), kaple

sv. Rocha (1716), kaple sv. Anny (1.polovina 18.století),

kaple Panny Marie (1.polovina 18.století). Viz pozn. 9,

s. 361 – 362.

13 Se stavebními pracemi se započalo na dolnorakouské

hranici v roce 1727. Silnice zvaná téţ Slezskou nebo

Těšínskou, se dostavila roku 1740.

http://vyskovsky.denik.cz/publicistika/silnice-vedouci-z-

brna-do-olomouce20080523.html (vyhledáno 26. června

2011).

14 viz pozn. 8, s. 53 – 54.

15 Státní okresní archiv Přerov, Fond Archiv města Lipníka

nad Bečvou, i.č. 427.

http://vyskovsky.denik.cz/publicistika/silnice-vedouci-z-brna-do-olomouce20080523.html


41

16 Vývoj urbanismu v Lipníku nad Bečvou probíhal

nekoordinovaně, město se rozrůstalo organicky, vývoj se

systematicky neplánoval.

17 Bedřich Zbořil, Stavba a rozvoj dráhy v Lipníku nad

Bečvou, in: Bohumil Vaňák, Nikoli nejmenší na Moravě.

Lipník nad Bečvou 1965. s. 67 – 76.

18 Ibidem.

19 viz pozn. 9, s. 351.

20 viz pozn. 8, s.18.

21 Historie školy na Osecká ulici 315 in: Lipenské listy,

č.7, 12.7.2000, s.4.; Škola v Lipníku slaví 100 let in:

Mladá Fronta Dnes, č.209 (7.9.2000).

22 Bohumil Vaňák, 700 let města Lipníka nad Bečvou, Lipník

nad Bečvou 1965, s.171.

23 Ibidem.

24 viz pozn. 21.

25 Lipník za války, z válečných pamětí ředitele Františka

Jansy 1914 – 1918, in: Karel Ţůrek (ed.), Lipník nad

Bečvou, město a okres, Lipník nad Bečvou 1933, s. 137 –

141, zde s. 159.

26 viz pozn. 25, s. 141.

27 viz pozn. 25, s. 139.

28 viz pozn. 25, s. 141.

29 Ibidem.

30 Ivan Krška, Archiv města Lipníka nad Bečvou, Lipník nad

Bečvou 1991, s. 32.

31 viz pozn. 30, s. 36.

32 viz pozn. 30, s. 32.

33 viz pozn. 30, s. 36.

34 viz pozn. 22, s. 171.

35 Ibidem.

36 Jakub Mráček (nar. 1877 v Kojetíně), učitel dějepisu a

zeměpisu, od roku 1904 v Lipníku. Roku 1924 pověřen

vedením Pamětní knihy Lipníku nad Bečvou. Státní okresní

42

archiv v Přerově, Fond Archiv města Lipník nad Bečvou,

i.č. 427.

37 Českých spolků je k roku 1924 evidováno 43, německých

13.

38 viz pozn. 22, s. 161.

39 Václav Kural, Cesta k Mnichova in: Zdeněk Beneš,

Rozumět dějinám. Vývoj česko-německých vztahů na našem

území v letech 1848 – 1948. Praha 2002, s. 104.

40 Jakub Mráček v kronice zaznamenal, ţe lidé v těchto

dnech kupovali veškeré zboţí.

41 viz pozn. 39, s. 105.

42 Sydney Morrell, Viděl jsem ukřižování. Události

v Československu v roce 1938 očima anglického novináře,

Brno 2002, s. 12 – 16.

43 Orstkommandant, označení místního velitele německé

protektorátní správy za druhé světové války.

44 Přejmenování ulic: Masarykova – Olomouckou, Neffova –

Hřbitovní, 28.října – Josefova, Ţidovská – Stará,

Brzobohatého – Nádraţní, Jiráskova – Školní, Tyršova –

Osecká. Státní okresní archiv v Přerově, Fond Archiv

města Lipníku nad Bečvou, i.č. 428.

45 Ibidem. Gestapo vzalo do vazby továrníka Karla Dostála,

advokáta Dokládala a profesora Kunderu jako rukojmí za

roztrţení plakátu.

46 Helena Krejčová, Jana Svobodová, Anna Hyndráková, Ţidé

v Protektorátu Čechy a Morava od 15.března 1939 do

15.června 1942 in: Helena Krejčová, Židé v Protektorátu –

Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. Dokumenty,

Praha 1997, s. 51 – 64.

47 Jan Waldauf, Sokol, malé dějiny velké myšlenky,

Luhačovice 2007, s. 75.

48 viz pozn. 46, s. 51 – 64.

49 Státní okresní archiv v Přerově, Fond Archiv města

Lipníku nad Bečvou, i.č. 429.

43

50 Vojtěch Mastný, Protektorát a osud českého odboje,

Praha 2003, s. 203.

51 viz pozn. 46.

52 viz pozn. 49.

53 Detlef Brandes, Češi pod německým Protektorátem.

Okupační politika, kolaborace a odboj 1939 – 1945, Praha

1999, s. 371.

54 Státní okresní archiv v Přerově, Fond Archiv města

Lipníku nad Bečvou, i.č. 429.

55 Přejmenovávání ulic po 2.světové válce ovlivnila snaha

města vrátit se k osobnostem První republiky: Náměstí

Svobody – Náměstí dr. Edvarda Beneše, Osecká ulice –

ulice Boţeny Němcové.

56 David Guttmann (zemřel 1912) s bratrem a svým

bratranecem Maxem zbohatli obchodováním s uhlím, byli

spolumajiteli Vítkovických dolů a ţelezáren.

http://muzeum.mineral.cz/vapenictvi/ceske-a-moravske-

vapenky/stramberk.php (vyhledáno 26.6.2011).

57 Dnešní podnik SOLO Sirkárna a.s. byla zaloţena roku

1839 v Sušici truhlářem Vojtěchem Scheinostem.

http://www.solosirkarna.cz/solo-sirkarna (vyhledáno

24.6.2011).

58 Miroslav Tyrš, Náš úkol, směr a cíl, Praha 1971.

59 František Látal představoval v Lipníku lídra sociální

demokracie. V roce 1932 se stal první starostou města za

tuto stranu.

60 Karel Bíbr, stavitel původem z Čelákovic. Pracoval

například na stavbě Volmannovy vily v Čelákovicích podle

projektu Jiřího Štursy a Karla Janů v roce 1939, in:

Rostislav Švácha (ed.), Slavné vily Středočeského kraje,

Praha 2010.

61 John Kenneth Galbraith, The Great Crash 1929, London

1992, s. 34 – 70.

http://muzeum.mineral.cz/vapenictvi/ceske-a-moravske-vapenky/stramberk.php


http://www.solosirkarna.cz/solo-sirkarna

44

62 Situaci vzrůstající nezaměstnanosti a zoufalství lidí

zachytila ve své práci: , Květa Kořalková, Hnutí

nezaměstnaných v Československu v letech 1929 – 1933,

Praha 1962.

63 O Stanislavu Mlčochovi prozatím archívy mlčí. Architekt

a stavitel je doloţen na dvou projektových dokumentací

v Lipníku nad Bečvou, pocházel z Brna.

64 viz pozn. 36.

65 Mnoho pohledů na hospodářskou krizi roku 1929: Marek

Louţek, Ladislav Tajovský (eds.), Velká deprese (sborník

textů), Centrum pro ekonomiku a politiku Praha 2004.

66 V Lipníku nad Bečvou jsou domy číslovány chronologicky.

Stavbám z let 1937 – 1939 odpovídají čísla popisné

v rozmezí zhruba 900 – 940.

67 Stavitel Jan Holešovský pochází ze stavitelské rodiny

Holešovských pocházejících z Lipníku nad Bečvou. Je

v příbuzenském vztahu ke Karlu Holešovskému, který stavěl

ve stejné době.

68 Charakteristické prvky funkcionalismu, pásová okna,

architekt projektu pouţívá jinak neţ ve funkcionalismu.

Funkcionalismus pracuje s pásovými okny díky konstrukci,

která to umoţňuje. Zde jsou tyto okna přebrána, avšak

zasazena do eklektické konstrukce.

69 Livia Rothkirchen, Osud Židů v Protektorátu 1939 –

1945, Praha 1991, s. 53 – 54.

70 Karel Holešovský, za Protektorátu a Druhé světové

války, oblíbený stavitel v Lipníku nad Bečvou. Znám i pod

německým tvarem jména Karl Holeschovsky.

71 Elly Oehler/Olárová (1905 – 1953), Oskar Oehler/Olár

(1904 – 1973), architektonická a manţelská dvojice

projektující stavby předválečné moderní architektury

zejména na území tehdejšího Československa. In: Elly

Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo,

katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007.

45

72 viz pozn. 47, s.30.

73 Kromě Miroslava Tyrše a Jindřich Fügnera také například

Eduard a Julius Grégrovi, Rudolf kníţe Thurn-Taxis,

Emanuel Tonner a další.

74 A.V.Pragner, Tělocvična Sokola praţského in: Josef

Müller, Ferdinand Tallowitz, Památník Sokola pražského,

Praha 1883, s.78 – 82.

75 Alţběta Birmbaumová, Tyršův dům, jeho dějiny a stavba,

Praha 1938, s.58.

76 TJ Sokol Lipník nad Bečvou byl součástí Středomoravské

– Kratochvílovy ţupy. Sokolské jednoty se v okolí Lipníku

po jeho vzoru zakládaly pozvolna aţ na začátku

20.století: Tršice (1905), Velký Újezd (1906), Daskabát

(1912) a Prosebnice (1912). In: Jan Slimáček, Sokolstvo

na okrese lipenském, in : Karel Ţůrek (ed.), Lipník nad

Bečvou: Město a okres, Lipník nad Bečvou 1933, s.88.

77 Ibidem.

78 Historie lipenské sokolské Jednoty je sepsána

v Sokolské kronice, dnes uchované ve Státním okresních

archívu v Přerově – Henčlově. Všechny uloţené dokumenty

jsou zde uceleny v samostatný archivní fond. Fond

obsahuje kroniky, sokolskou matriku, zápisy valných

hromad 1937-1939, doklady o stavbě chodníků okolo

Sokolovny a rozpuštění Sokola 1941-1942. In: Státní

okresní archiv v Přerově, Fond Sokol – tělocvičná jednota

Lipník nad Bečvou, i.č.4.

79 Samotné zaloţení bylo iniciováno podněty ze stran

lipenských občanů, mj. dr.Františka Brzobohatého,

Františka Látala, Josefa Machance a dalších. In: SOkA

Přerov, Fond Sokol – tělocvičná jednota Lipník nad

Bečvou, I.Knihy pamětní – Pamětní kniha Sokolovny, i.č.4.

80 viz pozn.76, s.80-81.

81 Sokol coby ryze české sdruţení bojovalo celou dobu, od

svého zaloţení v roce 1862 aţ do roku 1918, s nezájmem ze

46

strany německé části obyvatel. In: Fond Sokol –

tělocvičná jednota Lipník nad Bečvou, I.Knihy pamětní –

Pamětní kniha Sokolovny, i.č.4.

81 Zatčen byl dr.František Brzobohatý, hlavní představitel

Sokola ve městě. Následkem pronásledování a následného

věznění, ve svých 78 letech zemřel. Jeho smrt jen

podpořila změnu vnímání Sokolské jednoty ve městě. Státní

okresní archiv Přerov, Fond Sokol – tělocvičná jednota

Lipník nad Bečvou, I.Knihy pamětní - Pamětní kniha

Sokolovny, i.č.4.

82 Domovní prohlídky se konaly kvůli podezření na

protiněmecké spiknutí členů lipenského Sokola, například

u jeho náčelníka Václava Vítka. Státní okresní archiv

v Přerově, Fond Sokol – tělocvičná jednota Lipník nad

Bečvou, i.č. 9.

83 JUDr. Václav Vítek, hlavní představitel Sokolu

v Lipníku nad Bečvou. V první poválečných dnech se

společně se Sokolem ujal kontroly nad městem.

84 Státní okresní archiv v Přerově, Fond Sokol –

tělocvičná jednota Lipník nad Bečvou, i.č. 4.

85 Ibidem.

86 Lipenské listy, č.4, 22.1.1926, SOkA Přerov, s.3-4.

87 Ibidem.

88 Státní okresní archiv Přerov, Fond Sokol – tělocvičná

jednota Lipník nad Bečvou, I.Knihy pamětní - Pamětní

kniha Sokolovny, i.č.4.

89 Státní okresní archiv Přerov, Fond Sokol – tělocvičná

jednota Lipník nad Bečvou, IV.Plány – Soutěžní návrh

Sokolovny, i.č.14.

90 V porotě zasedli František Peška z Vyškova, František

Oplocký z Hranic, Jan Horák z Uherského Hradiště,

Stanislav Andrlík z Přerova, dr.Václav Vítek, Čestmír

Maška a Ladislav Parma v zastoupení stavebního rady Hory.

Státní okresní archiv Přerov, Fond Sokol – tělocvičná

47

jednota Lipník nad Bečvou, I.Knihy pamětní – Pamětní

kniha Sokolovny, i.č.4.

91 Ing. arch. Mojmír Kyselka (1902 – 1974) studoval

v letech 1921 – 1928 Techniku v Brně, od roku 1928

pracoval jako samostatný projektant pro Statutární město

v Brně. Soutěţní návrh na sokolovnu v Lipníku nad Bečvou

v roce 1924 byl jedním z jeho prvních architektonických

počinů. In: Petr Pelčák, Ivan Wahla (ed.), Generace 1901

– 1910, první absolventi české školy architektury v Brně,

Brno 2001, s. 98 – 99, zde s.98.

92 Alois Pilc (1892 – 1965), stavitel z Přerova, působící

převáţně na střední Moravě. V Přerově provedl stavbu Vily

Jindřicha Lančíka. Věra Fišmitrová, Přerovský stavitel

Alois Pilc in: Nové Přerovsko, č.39, 1.10.2010.

93 viz pozn. 88.

94 Zadání samotných stavitelských prací proběhlo aţ v roce

1926. Lipenské listy, č.12, 19.3.1926, s.3.

95 Plán je označen písmenem „Z“.

96 Předepsané vybavení bylo shrnuto jiţ roku 1924 v knize:

Ludvík Číţek (ed.), Stavby sokoloven a cvičišť

sokolských, jejich úprava a vnitřní zařízení, Praha 1924.

97 Rozpuštění Sokola a předání do správy spolku „Der

Treuhänder“. Sokolovna byla přeměněna na kino „Victoria“.

Státní okresní archiv Přerov, Fond Sokol – tělocvičná

jednota Lipník nad Bečvou, Spisový materiál – Opatření

k rozpuštění Sokola 1941 – 1942, i.č.9.

98 Karel Hannauer ml. (ed.), Rovné střechy, Knihovna

stavby č. 2, Praha 1929, s. 40.

99 Lipenské listy, č.19, 7.5.1926, s.2.

100 viz pozn.88.

101 Přehled, č.9, 26.2.1932, s.4.

102 viz pozn. 62.

48

103 Bohumír Čermák (1882 – 1961), brněnský architekt,

vystudoval Akademie der bildenden Künste ve Vídni.

Společenský almanach Velkého Brna, Brno 1933, s. 8.

104 Přehled, č.9, 26.2.1932, SOkA Přerov, s.4.

105 Licenci pro pohřební ústav koupilo městě roku 1925

společně s inventářem soukromé pohřební sluţby Leopold

Homola a syn. Přehled, č. 34, 12.8.1932, s.5.

106 Vojenská posádka se v Lipníku umístila roku 1921 a od

té doby neměli vysocí vojenští činitelé odpovídající

bydlení. Milan Pšenka, V Lipníku nad Bečvou je jiţ 80

roků stálá vojenská posádka, in: Lipenské listy, ročník

3., č.9, 1.9.2001, s.4.

107 Přehled, č.11, 12.3.1932,SOkA Přerov, s.4.

108 Přehled, č.24, 10.6.1932, SOkA Přerov, s.5.

109 Přijaté nabídky byly shodně ve výši okolo 2 000 000

korun. Došlé nabídky: arch.Pilc, stavitel Přerov za obnos

2.181.058 korun Ing. Hublík, stavitel Olomouc 2.514.065

korun, Alois Sedlář stavitel z Valašského Meziříčí

2.195.211 korun, In: Přehled, č.25, 17.6.1932, s.5.

110 Architekt Čermák zaslal Městskému úřadu rozbor nabídek

na provádění stavby. In: Přehled, č.28, 8.7.1932, s.5.,

Podmínkám vyhovuje především firma Jungmann a Svoboda

z Brna a firma Hudec z Hranic. In: Přehled, č.29,

15.7.1932, s.3.

111 Informace o podání rekursu, In: Přehled, č.32,

29.7.1932, s.5., In: Přehled, č.33, 5.8.1932, s.4.

112 Obsáhlé vysvětlení podaného rekursu zveřejnil

v novinách Přehled jeho podavatel p.Vepřek, In: Přehled,

č.38, 9.9.1932, s.4 – 6., Následné zamítnutí odvolání u

zemského úřadu, In: Přehled, č.39, 16.9.1932, s.2.

113 Ve třicátých letech odstartovala kampaň za přiměřené

vzdělání architektů a stavitelů. Jediným titulem, který

se zdál adekvátním byl titul Ing.Arch., získaný na

technické univerzitě. Do problémů se s sháněním zakázek

49

se dostali architekti, kteří vystudovali výtvarné

akademie. Příkladem byl Bohumír Čermák, jenţ získal

vzdělání na Vídeňské Akademii Výtvarných umění. Situace

se pro něj vyhrotila natolik, ţe roku 1933 zavřel své

Uměleckořemeslné dílny v Brně. Martina Straková,

Uměleckořemeslné dílny architekta Bohumíra Čermáka

v Brně, in: Brno v minulosti a dnes, Brno 2003, s. 217 –

241.

114 František Wawerka uvádí obsáhlý seznam Čermákových

staveb, například Palác dělnické úrazovky v Brně (1912),

zámek Alberta Herlansteina ve Střelicích (1914), Palác

Škodových závodů pro Bukurešť (1930) či projekt radnice

v Piešťanech (1928), Přehled, č.24, 10.6.1932, s.4.

115 Přehled, č.35, 19.8.1932, s.5.

116 viz pozn. 106.

117 Bohumír Čermák, Nový Lipník nad Bečvou, in: Karel

Ţůrek, Lipník nad Bečvou, město a okres, Lipník nad

Bečvou, 1933, s. 107 – 108.

118 František Rozsypal, činitel lipenského Sokola, učitel

a pozdější ředitel České reálné školy v Lipníku.

119 viz pozn. 63.

120 Průmyslové velkozávody Fr.Wawerka v Lipníku nad

Bečvou, in: Karel Ţůrek, Lipník nad Bečvou, město a

okres, Lipník nad Bečvou 1933, s. 146 – 148.

121 Ibidem.

122 viz pozn. 71, s. 74.

123 Pavel Zatloukal (ed.), Slavné vily Olomouckého kraje,

Praha 2007, s. 140.

124 Ibidem.

125 viz pozn. 71, s. 74.

126 Ibidem.

127 viz pozn. 123.

128 viz pozn. 71.

50

9. Bibliografie chronologicky

Josef Müller, Ferdinand Tallowitz, Památník Sokola

pražského, Praha 1883.

Miroslav Tyrš, Úvahy a řeči o věci sokolské, Praha 1912.

Ludvík Číţek (ed.), Stavby sokoloven a cvičišť

sokolských, jejich úprava a vnitřní zařízení, Praha 1924.

Karel Hannauer ml. (ed.), Rovné střechy, Knihovna stavby

č.2, Praha 1929.

Karel Ţůrek (ed.), Lipník nad Bečvou, město a okres,

Lipník nad Bečvou 1933.

Alţběta Birmbauová, Tyršův dům, jeho dějiny a stavba,

Praha 1938.

Květa KOřálková, Hnutí nezaměstnaných v Československu

v letech 1929 – 1933, Praha 1962.

Bohumil Vaňák, 700 let města Lipníku nad Bečvou, Lipník

nad Bečvou 1965.

Bohumil Vaňák, Nikoli nejmenší na Moravě, Lipník nad

Bečvou 1965.

Ladislav Hosák (ed.), Dějiny města Přerova, Přerov 1970.

Miroslav Tyrš, Náš úkol, směr a cíl, Praha 1971.

Ivan Krška, Archiv města Lipníku nad Bečvou, Lipník nad

Bečvou 1991.

Livia Rothkirchen, Osud Židů v Protektorátu 1939 – 1945,

Praha 1991.

John Kenneth Galbraith, The Great Crash 1929, London

1992.

Helena Krejčová (ed.), Židé v Protektorátu – Hlášení

Židovské náboženské obce v roce 1942. Dokumenty, Praha

1997.

Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve

Slezsku, díl III., Praha 1998.

51

Detlef Brandes, Češi pod německým Protektorátem. Okupační

politika, kolaborace a odboj 1939 – 1945, Praha 1999.

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, svazek

II., Praha 1999.

Petr Pelčák, Ivan Wahla (eds.), Generace 1901 – 1910,

první absolventi české školy architektury v Brně, Brno

2001.

Zdeněk Beneš, Rozumět dějinám. Vývoj česko – německých

vztahů na našem území v letech 1848 – 1948, Praha 2002.

Petr Dvořáček, Zbyněk Ţůrek (eds.), Lipník nad Bečvou,

klíč k Moravské bráně, Lipník nad Bevou 2002.

Sydney Morrell, Viděl jsem ukřižování. Události

v Československu v roce 1938 očima anglického novináře,

Brno 2002.

Vojtěch Mastný, Protektorát a osud českého odboje, Praha

2003.

Marek Louţek, Ladislav Tasovský (eds.), Velká deprese

(sborník textů), Centrum pro ekonomiku a politiku Praha

2004.

Elly Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické

dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007.

Jan Waldauf, Sokol, malé dějiny velké myšlenky,

Luhačovice 2007.

Pavel Zatloukal (ed.), Slavné vily Olomouckého kraje,

Praha 2007.

Rostislav Švácha (ed.), Slavné vily Středočeského kraje,

Praha 2010.

52

10. Prameny

Fondy státního archívu v Přerově

Státní okresní archiv v Přerově, Fond Sokol – tělocvičná

jednota v Lipníku nad Bečvou, i.č. 4.





Státní okresní archiv v Přerově, Fond Archiv města Lipník










Archiv Městského úřadu Lipník nad Bečvou

Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor Stavební, Archiv,

č.p. 591.


č.p. 748.


č.p. 770.


č.p. 847.


č.p. 934.

53


č.p. 935.


č.p. 951.


č.p. 809.


č.p. 816.


plány k sokolovně.


č.p. plány k bloku městských domů.

Periodika

Přehled, ročník 1932, č. 9, 10, 11, 24, 25, 28, 29, 30,

32, 33, 34, 35, 38, 39. Státní okresní archiv v Přerově.

Lipenské listy, ročník 1926, č. 4.

Internetové zdroje

http://vyskovsky.denik.cz/publicistika/silnice-vedouci-z-

brna-do-olomouce20080523.html (vyhledáno 26. června

2011).

http://muzeum.mineral.cz/vapenictvi/ceske-a-moravske-

vapenky/stramberk.php (vyhledáno 26.6.2011).

http://www.solosirkarna.cz/solo-sirkarna (vyhledáno

24.6.2011).





http://www.solosirkarna.cz/solo-sirkarna

54

11. Seznam vyobrazení

1. Lipník nad Bečvou, Plán města, stav k roku 2009. Foto:

Město Lipník nad Bečvou.

2. Lipník nad Bečvou, Regulační plán města z roku 1906,

Státní okresní archiv v Přerově. Foto: Státní okresní

archiv v Přerově.

3. Lipník nad Bečvou, Guttmannův nadační dům, 1903. Foto :

Autorka.

4. Lipník nad Bečvou, Stavební plány továrny na zápalky,

1906. Foto : SOkA Přerov.



6. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, 1. stavební fáze, 1923.

Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.

7. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, 2. stavební fáze, Karel

Holešovský, 1940. Foto : Archiv Stavebního úřadu

v Lipníku nad Bečvou.

8. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, půdorysné řešení

přestavby, Karel Holešovský, 1940. Foto : Archiv

Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.

9. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 748, západní a východní

fasáda, Karel Bíbr, 1927. Foto : Archiv Stavebního úřadu


10. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 748, jiţní a severní fasáda,

Karel Bíbr, 1927. Foto : Archiv Stavebního úřadu


11. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 770. Foto : Archiv






55







17. Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926. Současný

stav. Foto : Autorka.

18. Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu,

pravděpodobně Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního

úřadu v Lipníku nad Bečvou.

19. Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926. Terénní

situace. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad

Bečvou.

20. Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu, Alois

Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad

Bečvou.



Bečvou.

22. Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926. Půdorys

přízemí. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad

Bečvou.

23. Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu, Mojmír

Kyselka, 1924. Severozápadní pohled. Foto : Státní

okresní archiv v Přerově.


Kyselka, 1924. Čelní pohled. Foto : Státní okresní archiv

v Přerově.


Kyselka, 1924. Urbanistická studie sokolovny. Foto :

Státní okresní archiv v Přerově.

56

26. Lipník nad Bečvou, Blok městských domů, Bohumír Čermák,

1932 – 33. Situace. Foto : Archiv Stavebního úřadu



1932 – 33. Půdorys přízemí. Foto : Archiv Stavebního



1932 – 33. Severní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu



1932 – 33. Východní nároţní pohled. Foto : Archiv



1932 – 33. Současný stav. Foto : Autorka.

31. Lipník nad Bečvou, Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch,

1933. Severní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu



1933. Západní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu



1933. Východní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu



1933. Jiţní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu



1933. Koncept zahrady. Foto : Archiv Stavebního úřadu


36. Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar

Oehlerovi, 1937. Pohled na vilu. Foto : Pavel Zatloukal

(ed.), Slavné vily Olomouckého kraje, Praha 2007, s. 141.


Oehlerovi, 1937. Průčelí. Foto : Elly Oehler/Olárová,

57

Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy,

Brno – Olomouc 2007, s. 75.


Oehlerovi, 1937. Půdorys přízemí. Foto : Elly


katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 76.


Oehlerovi, 1937. Půdorys 1.patra. Foto : Elly




Oehlerovi, 1937. Interiér přízemí. Dobová kresba. Foto :


dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 75.


Oehlerovi, 1937. Interiér přízemí se schodištěm. Dobová

kresba. Foto : Elly Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár,

architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc

2007, s. 75.

58

12. Seznam vyobrazení na CD

1. Lipník nad Bečvou, Plán města, stav k roku 2009. Foto:

Město Lipník nad Bečvou.

2. Lipník nad Bečvou, Regulační plán města z roku 1906,

Státní okresní archiv v Přerově. Foto: Státní okresní

archiv v Přerově.

3. Lipník nad Bečvou, Guttmannův nadační dům, 1903. Foto :

Autorka.





6. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, 1. stavební fáze, 1923.

Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.

7. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, 2. stavební fáze, Karel

Holešovský, 1940. Foto : Archiv Stavebního úřadu






fasáda, Karel Bíbr, 1927. Foto : Archiv Stavebního úřadu


10. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 748, jiţní a severní fasáda,

Karel Bíbr, 1927. Foto : Archiv Stavebního úřadu








59







17. Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926. Současný

stav. Foto : Autorka.


pravděpodobně Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního


19. Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926. Terénní

situace. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad

Bečvou.



Bečvou.



Bečvou.

22. Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926. Půdorys

přízemí. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad

Bečvou.


Kyselka, 1924. Severozápadní pohled. Foto : Státní



Kyselka, 1924. Čelní pohled. Foto : Státní okresní archiv

v Přerově.


Kyselka, 1924. Urbanistická studie sokolovny. Foto :


60


1932 – 33. Situace. Foto : Archiv Stavebního úřadu



1932 – 33. Půdorys přízemí. Foto : Archiv Stavebního



1932 – 33. Severní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu



1932 – 33. Východní nároţní pohled. Foto : Archiv



1932 – 33. Současný stav. Foto : Autorka.


1933. Severní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu



1933. Západní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu



1933. Východní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu



1933. Jiţní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu



1933. Koncept zahrady. Foto : Archiv Stavebního úřadu



Oehlerovi, 1937. Pohled na vilu. Foto : Pavel Zatloukal

(ed.), Slavné vily Olomouckého kraje, Praha 2007, s. 141.


Oehlerovi, 1937. Průčelí. Foto : Elly Oehler/Olárová,

61

Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy,



Oehlerovi, 1937. Půdorys přízemí. Foto : Elly




Oehlerovi, 1937. Půdorys 1.patra. Foto : Elly




Oehlerovi, 1937. Interiér přízemí. Dobová kresba. Foto :




Oehlerovi, 1937. Interiér přízemí se schodištěm. Dobová

kresba. Foto : Elly Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár,

architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc

2007, s. 75.

62

13. Obrazová příloha

1. Lipník nad Bečvou, Plán města, stav k roku 2009.

Foto: Město Lipník nad Bečvou.

2. Lipník nad Bečvou, Regulační plán města z roku

1906, Státní okresní archiv v Přerově. Foto: Státní


63

3. Lipník nad Bečvou, Guttmannův nadační dům, 1903.

Foto : Autorka.

4. Lipník nad Bečvou, Stavební plány továrny na

zápalky, 1906. Foto : Státní okresní archiv v

Přerově.

64

5. Lipník nad Bečvou, Stavební plány továrny na

zápalky, 1906. Foto : Státní okresní archiv

v Přerově.

6. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, 1. stavební fáze,

1923. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad

Bečvou.

65

7. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, 2. stavební fáze,

Karel Holešovský, 1940. Foto : Archiv Stavebního





66


fasáda, Karel Bíbr, 1927. Foto : Archiv Stavebního


10. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 748, jiţní a severní

fasáda, Karel Bíbr, 1927. Foto : Archiv Stavebního


67





68





69





70

17. Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926.

Současný stav. Foto : Autorka.


pravděpodobně Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv


71


Terénní situace. Foto : Archiv Stavebního úřadu



Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního úřadu


72


Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního úřadu



Půdorys přízemí. Foto : Archiv Stavebního úřadu


73


Mojmír Kyselka, 1924. Severozápadní pohled. Foto:



Mojmír Kyselka, 1924. Čelní pohled. Foto: Státní


74


Mojmír Kyselka, 1924. Urbanistická studie

sokolovny. Foto : Státní okresní archiv v Přerově.

26. Lipník nad Bečvou, Blok městských domů, Bohumír

Čermák, 1932 – 33. Situace. Foto : Archiv


75


Čermák, 1932 – 33. Půdorys přízemí. Foto : Archiv


76


Čermák, 1932 – 33. Severní pohled. Foto : Archiv



Čermák, 1932 – 33. Východní nároţní pohled. Foto :

Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.

77


Čermák, 1932 – 33. Současný stav. Foto : Autorka.

31. Lipník nad Bečvou, Rozsypalova vila, Stanislav

Mlčoch, 1933. Severní pohled. Foto : Archiv


78


Mlčoch, 1933. Západní pohled. Foto : Archiv



Mlčoch, 1933. Východní pohled. Foto : Archiv


79


Mlčoch, 1933. Jiţní pohled. Foto : Archiv



Mlčoch, 1933. Koncept zahrady. Foto : Archiv


80

36. Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a

Oskar Oehlerovi, 1937. Pohled na vilu. Foto : Pavel

Zatloukal (ed.), Slavné vily Olomouckého kraje,

Praha 2007, s. 141.


Oskar Oehlerovi, 1937. Průčelí. Foto : Elly

Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické


81


Oskar Oehlerovi, 1937. Půdorys přízemí. Foto : Elly




Oskar Oehlerovi, 1937. Půdorys 1.patra. Foto : Elly



82


Oskar Oehlerovi, 1937. Interiér přízemí. Dobová

kresba. Foto : Elly Oehler/Olárová, Oskar

Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy,



Oskar Oehlerovi, 1937. Interiér přízemí se

schodištěm. Dobová kresba. Foto : Elly


dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 75

Date post:	24-Jun-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

Architektura a urbanismus - Theses · 3. Lipník nad Bečvou 1900 - 1950 3.1. Období 1900 – 1920...

Documents