ATV a HTVATV a HTVNaděje pro ISS ?Naděje pro ISS ?

Ing. Radek ValkovičIng. Radek Valkovič

1993 - program stanice ISS. Platby za pobyt a práce – výhodnější vyslat vlastní modul a zásobovací lodě: ESA – Columbus a ATV.

Japonsko – Kibo a HTV.

Oba typy nákladních lodí se stavěly bez většího zájmu ostatních zemí až do zkázy Columbie. Ta ukázala na problémy se zásobováním ISS.

ATV – Jules Verne – nosič Ariane 5, váha kolem 20 t, 9 t nákladu. Start v roce 2007.

HTV – nosič H-IIB, váha kolem 16 t,

ATV – Automated Transfer Vehicle

Spojení s ISS přes ruský stykovací uzel na Zvezdě. Stavěna EADS.

9 t nákladu: 1,5 až 5,5 t nákladu v přetlakové kabině, 840 kg vody, 100 kg stlačeného plynu (dusík, kyslík a vzduch), dva druhy 4,7 t paliva.Při odpojení od stanice může vézt až 6,5 tuny odpadu ke spálení v atmosféře.

V přetlakové kabině uveze 8 skříní RACKS. Tyto skříně ale neopustí palubu lodi. Palivo pro ISS: UDMH a N2O4), pro vlastní pohon: MMH a N2O4. Start nejdříve v 2.polovině 2007. Zatím se počítá se 7 lety.

ATV: D = 4,5 m

L = 12 m

Hmotnost 19,7 t (J.V.) až 20,5 t.

Rusko se podílí na vývoji přečerpávacích systémů, vývoji setkávacích systémů a stykovém uzlu. ESA: Francie, Německo, Itálie.

Systém řízení a spojení – dva nezávislé okruhy: FTC – Fault Tolerant Computer (žlutý) – jako hlavní pilot. MSU - Monitoring and Safing Unit (červený) jako záloha.

Stykovací uzel - RDS - Rusko. Velké zdržení způsobily problémy při výrobě – poruchy, výměna 48 ventilů přetlakového systému, potíže s natáčením panelů.

Část systémů už je instalována na ISS – jak uvnitř, tak zvenku.

HTV : raketa H-IIB se vyvíjí. První start rakety 2008, první start HTV v roce 2009.

Délka 9,2 m pro kombinovaný náklad – přetlakový prostor pro 8 ISPR (skříní Racks), nepřetlakovaný prostor. 6 t nákladu celkem. 15-16 t celá loď.

Jen přetlakový prostor – délka lodě 7,4 m, až 7 t nákladu.

Stykovací uzel je americký CBM – takže skříně Racks mohou být přesunovány do/ven z ISS. V nepřetlakovaném prostoru mohou být tři palety EFPL s nákladem do 1600 kg (včetně gyroskopů CMG), dále veze až 300 kg vody.

HTV nemá setkávací systém, po automatickém přiblížení zajistí spojení CanadArm 2 nebo japonský manipulátor.

Pro budoucnost ISS po skončení letů raketoplánů je klíčová role HTV – dokáže přivézt a odvézt z ISS jak gyroskopy CMG, tak i skříně ISPR (Racks).

ATV ani jedno z toho nedokáže, stejně jako Sojuz a Progress.

CEV ve verzi pro lety k ISS by to měl umět, ale až od roku 2012-14.

Konec.