Autonomní nervový systém
Parasympatikus
Cholinomimetika
• Napodobují stimulaci cholinergního
nervového systému
• Ovlivňují muskarinové (M) a nikotinové
(N) receptory
M1, M3, M5 receptory
muscarinic
receptor
M2, M4 receptory
muscarinic
receptor
Muskarinové a nikotinové (cholinergní)
receptory
Receptor Lokalizace G protein Děje aktivované stimulací
receptoru
(postreceptorové)
M1 Nervy + IP3, kaskáda DAG
M2 Srdce, nervy, hladké
svaly
+ tvorby cAMP
M3 Žlázy, hladké svaly + IP3, kaskáda DAG
M4 CNS? + tvorby cAMP
M5 CNS? + IP3, kaskáda DAG
NM Nervosvalová ploténka - Otevření Na+/K
+ kanálu a
depolarizace
NN Receptory v gangliích - Otevření Na+/K
+ kanálu a
depolarizace
Stimulace muskarinového receptoru
Orgán Účinek
Oko m. sphincter pupillae Kontrakce –mióza
m.ciliaris Kontrakce- akomodace, vidění do blízka
Srdce SA uzel frekvence (negativně chronotropní)
Síně kontraktility (negativně inotropní)
AV uzel Snížená rychlost vedení (negativně dromotropní), prodl.
Refrakterní periody)
Komory kontraktility (negativně inotropní)
Cévy Dilatace (EDRF) – NO
Dýchací cesty :svaly bronchů. Žlázy Bronchokonstrikce
Stimulace
GIT motilita motility
Sfinktery Uvolnění
Sekrece žlaz sekrece
Močový měchýř
Detrusor Kontrakce
Trigonum a sfinkter Uvolnění
Žlázy potní, slinné, slzné, Sekrece
Nazofaryngeální
N-účinky
závisí na převládající inervaci daného orgánu.
Cévy (arterioly) jsou inervovány zejména sympatikem, proto
stimulace N receptorů v gangliích má za následek zvýšení
přenosu vzruchu postgangliovým neuronem sympatiku a
následnou aktivaci sympatických receptorů (α1) na příslušné
efektorové buňce. Tímto mechanismem dochází ke zvýšení
TK.
Naopak v srdci (síních) a GIT převládá tonus parasympatiku,
proto dráždění N receptorů ganglií na za následek zvýšení
přenosu vzruchu postgangliovým neuronem parasympatiku
a aktivaci M receptorů - zvýšená motilita GIT
Stimulace nadledvin - uvolnění Adrenalinu a NA
Aktivace N receptorů na neuromuskulární ploténce přímo
působícími farmaky vede k záškubům až ke spazmu příčně
pruhovaného svalu.
Cholinomimetika
1. přímá
působící na
M receptorech - estery cholinu, alkaloidy
N receptorech
2. nepřímá (inhibitory ACHE)
krátce-edrofonium
středně a dlouho - karbamáty
velmi dlouho- organofosfáty
Přímá parasympatomimetika
Přímým endogenním cholinomimetikem je acetylcholin, který
se uvolňuje:
• v gangliích parasympatiku a sympatiku (N-účinky)
• v postgangliové synapsi parasympatiku (M účinky)
• na neuromuskulární ploténce (N-účinky)
• v sekrečních vláknech dřeně nadledvin (N-účinky,
sekrece adrenalinu)
• v CNS (zejména N-účinky)
Protože je rychle rozkládán acetylcholinesterázou, je jeho
účinek velice krátkodobý. Pro praktické účely jsou využitelné
syntetické estery cholinu, které jsou odolné vůči ACHE nebo
alkaloidy. Liší se nejen kinetikou (dolností k ACHE), ale i
farmakodynamickými vlastnostmi (afinitou k M a N
receptorům).
Příma parasympatomimetika
Účinná látka Účinky Farmakokinetické vlastnosti
E s t e r y cholinu
Acetylcholin M, N Rychle hydrolyzován ACHE, doba účinku 5-30 sek
Metacholin M, N Pomaleji hydrolyzován ACHE
Betanechol M Odolný vůči ACHE, doba účinku 0.5-2 hod
Karbachol M, N Podobný betanecholu
A l k a l o i d y
Pilokarpin M Doba účinku 0.5-2 hod
Muskarin M (amanita muscaria)
Nikotin N Doba účinku 1-6 hod
Acetylcholin
• špatná absorpce p.o. i s.c., neprochází HE bariérou
• rychlá hydrolýza AChE
• pokles TK, bradykardie, srdeční blokáda až zástava
• zčervenání, pocení, salivace, slzení, mukózní
sekrece
• nauzea, kašel dyspnoe
• dilatace cév uvolnění EDRF (NO)
Pilocarpin
• terciální N atom - zvýšená lipofilita, dobře
prochází do CNS i do rohovky
• M i N účinky
• zejména oftalmologie - vyvolává miózu a
snižuje nitrooční tlak
Karbachol
• kvartérní N, neproniká do CNS, vyšší
odolnost vůči AChE
• stimuluje vylučování + GI trakt
• atonie trávicího systému
• miotikum a antiglaukomatikum
• KI - obstrukce GIT
Metacholin, betanechol
• kvartérní N, neproniká do CNS, vyšší
odolnost vůči AChE
• zvýšení GIT motility, pro překonání močové
retence po anestezii či vagotomii
• zjištování funkčnosti pankreatu
• KI - obstrukce GIT
Symptomy intoxikace
jsou snadno predikovatelné podle účinků ACH a
jejich projevy závisí na selektivitě farmak:
z nadměrné stimulace až excitace M receptorů
vyplývá stimulace CNS, mióza, akomodace do
blízka, dyspnoe (bronchokonstrikce,
hypersekrece bronchiálních žlaz), průjem
(hypermotilita a hypersekrece v GIT), sklon
k hypotenzi (vazodilatace), bradykardie.
Podobně ovlivnění N receptorů vede ke svalovým
záškubům až křečím (vliv na CNS), ke zvýšení TK
(stimulace N receptorů v gangliích a
nadledvinách).
Indikace
• poměrně úzké:
• zahrnuje postoperační a neurogenní
ileus, retenci moče (betanechol),
• glaukom (karbachol, pilokarpin).
Nepřímá cholinomimetika - inhibitory ACHE
Váží se na ACHE a podléhají rychlé hydrolýze. Alkoholová část
jejich molekuly se z enzymu rychle uvolňuje, zatímco část
kyselá zůstává vázána déle. Dokud se zbytek molekuly
z enzymu neuvolní, působí jako inhibitor a enzym není
dostupný pro hydrolýzu endogenního ACH. Důsledkem je
zvýšení koncentrace ACH v blízkosti cholinergních receptorů a
jeho následné M a N účinky.
Kromě vlivu na ACHE závisí účinek těchto farmak také na jejich
kinetických vlastnostech. Terciární aminy jsou lipofilní, proto
snadno pronikají přes biologické membrány (včetně CNS a
absorpce z GIT). Kvartérní aminy jsou naopak více hydrofilní,
proto je jejich účinek spolehlivější při parenterálním podání.
Reverzibilní (kompetitivní) inhibitory ACHE
Účinná látka Účinky Farmakokinetické vlastnosti
Edrofonium M, N Kvarterní amín, podání parenterální
doba účinku 5-15 min
K a r b a m á t y
Fyzostigmin M, N Terciární amín, účinný per os, doba
účinku 0.5-2 hod
Neostigmin M, N Kvarterní amín, doba účinku 0.5-3 hod
Pyridostigmin M, N Podobný neost., doba účinku 4-8 hod
Indikace
• Postoperační a neurogenní ileus, retence
moče – neostigmin
• Glaukom- fyzostigmin
• Myastenia gravis – neostigmin, pyridostigmin,
edrophonium
• Zvrat neuromuskulární blokády
(pachykurarové látky, antiacetylcholinové)
• Demence Alzheimerova typu
– rivastigmin, donepezil, galantamin
Význam v toxikologii - organofosfáty
• přípravky využívané v zemědělství (herbicidní,
pesticidní př.)
• bojové chemické látky: tabun, sarin, soman (dobrý
průnik kůží a mukózními membránami)
• Otrava - nauzea, zvracení, cefalea, slabost, pocení,
slinění, bradykardie, svalové křeče, ztížené dýchání
až zástava dechu
• Využití pro farmakoterapii:
– Málo časté: glaukom: echothiofát
– scabies: malathion
Ireverzibilní inhibitory ACHE - organofosfáty
• M a N účinky
– aktivita ACHE na 70% - mírná
intoxikace
– aktivita ACHE 30% - závažná
intoxikace
Terapie otravy
• zamezit vstřebávání
• atropin - blokuje muskarinové NÚ
• umělá ventilace
• reaktivátory AChE - pralidoxim
• krátkodobé IAChE - ochrana ještě
nezasažené AChE
Parasympatolytika
terciární amoniové báze (farmaka s terciálním dusíkem, terciární
aminy) a ty dále na:
přirozené alkaloidy, které se nejčastěji v přírodě vyskytují v
rostlinách z čeleďe lilkovitých (solanaceae). Patří sem
atropin z rulíku zlomocného (Atropa belladonna) nebo
durmanu obecného (Datura stramonium) a skopolamin
vyskytující se v blínu černém (Hyosciamus niger).
polosyntetické analoga jež lze získat esterifikací přirozené
báze tropinu s různými kyselinami (na př. atropin je
tropinester kyseliny tropové a polosyntetický derivát
homatropin je tropin ester kyseliny mandlové.)
kvarterní amoniové báze (obsahující kvarterní dusík, kvarterní
aminy)
Mechanismus účinku
Atropin způsobuje reverzibilní kompetitivní inhibici účinku ACH
na muskarinových receptorech. (není selektivní při působení
na jednotlivé podskupiny M receptorů) To znamená, že tato
inhibice způsobená malými dávkami atropinu může být
překonána vyššími koncentracemi ACH nebo ekvivalentními
muskarinovými agonisty.
Efektivita účinku antimuskarinových látek záleží na typu
ovlivňované tkáně. Nejcitlivější na podání atropinu jsou
slinné, bronchiální a potní žlázy. Nejméně citlivá je
sekrece HCl parietálními buňkami žaludeční sliznice. Hladká
svalovina efektorů a srdce jsou svou citlivostí uprostřed.
Rozdílné citlivosti cílových struktur odpovídá závislost účinku
atropinu na dávce:
Účinky atropinu
dávka
(mg)účinek
0,5zpomalení srdeční frekvence, snížení slinění
(suchost v ústech) a pocení
1,0zrychlení srdeční frekvence, mírná
mydriáza, zástava sekrece slin
2,0tachykardie, mydriáza a snížená schopnost
oka akomodovat vidění na blízko
5,0předchozí účinky dále zesíleny, poruchy
polykání, únava, bolest hlavy, poruchy
mikce, snížení střevní peristaltiky (zácpa),
kůže suchá a horká
>10,0další zesílení účinku, tep rychlý a slabý,
neostré vidění, kůže šarlachově červená,
horká, suchá. Ataxie, neklid, excitace
CNS(halucinace, delirium), koma
CNS účinky
účinek je patrný zejména u skopolaminu, který se
využívá pro svou antiemetickou složku uplatňující
se při kinetoźách (předpokládá se, že muskarinový
mechanismus se uplatňuje v poruchách
vestibulárního aparátu). V toxických dávkách dochází
naopak k excitaci CNS.
potlačení třesu při Parkinsonově chorobě. Třes je
považován za následek nedostatečné dopaminergní
aktivity a převahu cholinergní aktivity v bazálních
gangliích a ve striatu.
stimulace vagových center v míše (bradykardie), jež je
při zvyšování dávky vystřídána přímým
antimuskarinovým účinkem na sinoatriální uzel
(tachykardie)
Účinky na oko
m. sphincter pupillae je aktivován prostřednictvím
muskarinových receptorů. Tím je navozena aktivní mióza.
Jsou-li M receptory inhibovány (lokálním podáním farmak s
terciárním dusíkem), pak převládne aktivita m.dilatator
pupillae s následnou mydriázou.
zároveň dochází k paralýze m. ciliaris, k cykloplegii. Oko
ztrácí schopnost akomodovat na blízko, vidění se stává
neostré.
Oba tyto účinky se využívají terapeuticky, jsou však
potencionálně nebezpečné u nemocných trpících
glaukomem pro nebezpečí vyvolání akutního
glaukomatózního záchvatu (viz dále)
snižuje se sekrece slz, což nemocný vnímá jako “suché oči”
Kardiovaskulární systém
Sinoatriální uzel je ciltivý na inhibici M receptorů protože
atria jsou silně inervována parasympatickými
nervovými (vagovými) vlákny (rr. retardantes). Po
přechodné výše zmíněné bradykardii (výraz
stimulace n.vagus v prodloužené míše) dochází
naopak k tachykardii ze zablokování zpomalujícího
účinku vagu na srdce (antimuskarinový účinek), bez
výrazného vlivu na TK.
Bronchodilatace a snížení sekrece
GIT
Inhibice M receptorů významně potlačuje motilitu GIT, méně
pak sekreci žláz.
stěny GIT orgánů jsou relaxovány, tonus i pohyby střevní
jsou potlačeny. Vyprazdňování žaludku je zpomaleno,
doba průchodu střevem prodloužena. Tonus sfinkterů se
naopak zvyšuje. Dochází k obstipaci. Tato “paralýza” je
však přechodná. Obnovení peristaltiky se projeví za 1-3
dny.
žaludeční sekrece na rozdíl od sekrece slinných žlaz je
potlačena až vlivem vyšších dávek
Termoregulace
atropin významně potlačuje pocení - důležitý
termoreguláční mechanizmus. U dospělých osob
může tímto mechanismus docházet ke zvýšení
tělesné teploty, pouze však v případě podání
vysokých dávek. U dětí se však může projevit
“atropinová horečka” již po dávkách nižších.
Indikace I.
Parkinsonismus, pomocná terapie vedle látek ovlivňujících
aktivně dopaminergní systém (biperiden, benzatropin,
procyclidin, diethazin)
Kinetózy. Používá se skolopamin, nověji jako transkutánní
léková forma udržující plazmatickou hladinu účinné látky po
dobu 24-48 hod.
Ke zvýšení srdeční frekvence při bradykardii (atropin)
Indikace II.
oční lékařství
k navození mydriázy pro diagnostické účely (vyšetření
očního pozadí). K tomuto účelu se používají místně
látky s krátkodobým účinkem
k prevenci synechií při zánětech v přední oční komoře
(uveitis, iritis). Používají se látky s dlouhodobějším
účinkem.
Indikace III.
Gastrointestinální poruchy. V této indikaci se používají především
kvarterní amoniové báze.
léčba peptického vředu jako komplementární terapie. Je třeba
použít vyšších dávek. Léčba je provázena nežádoucími
účinky vyplývajícími z antimuskarinového vlivu. V této
indikaci se používá pirenzepin GASTROZEPIN a poldin
NACTON
spasmolytika GIT ke konzervativní léčbě projevů cholelithiazy,
urolithiázy.
k ovlivnění střevní hypermotility (průjem cestovatelů), zde je
zřejmě nejsilnější protiprůjmovou kombinací
parasympatolytikum s opiátem. (př. atropin s difenoxylátem
[REASEC], což je neanalgetický opiový derivát)
Indikace IV.
pro navození bronchodilatace a snížení sekrece v
bronchiálním systému:
k léčbě asthmatu: ipratropium (ATROVENT), nebo ta
samá látka v kombinaci s fenoterolem (BERODUAL)
prevence stimulace n.vagus v souvislosti s narkózou pro
nebezpečí laryngospasmu, bronchospasmu, bronchiální
hypersekrece, jež mohou vyůstit v pooperační atelektázy.
Zároveň však vzniká riziko retence moče a střevní
hypomotility.
nadměrné pocení
Indikace V.
léčba otrav inhibitory ACHE (organofosfáty). Atropinsulfát se
podává ve vysokých dávkách (1-2 mg) i.v. po 5-15 min.
dokud se neobjeví známky antimuskarinového účinku
(sucho v ústech, mydriáza)
otrava houbami
s rychlým nástupem příznaků otravy (15-30min po požití), s
příznaky muskarinového typu (nauzea, zvracení, průjem,
tachykardie, pocení, slinění až známky bronchokonstrikce.
Způsobuje je Amanita muscaria (muchomůrka červená),
obsahující alkaloid muskarin. Účinnou léčbu představuje
atropin (1-2 mg parenterálně)
Nežádoucí účinky
periferních účinky (suchost kůže a sliznic, tachykardie,
mydriáza a cykloplegie)
simulace až excitace CNS (halucinace, obluzenost, křeče až
koma).
Kůže je příznačně teplá, suchá a šarlatově červená. Tělesná
teplota bývá zvýšená. Terapie je symptomatická (prevence
šoku, proti křečím diazepam).
Intoxikace kvarterními amoniovými bazemi se vyznačuje
perifermíni účinky antimuskarinovými s minimálními projevy
vyplývajícimi z ovlivnění CNS. Účinky antinikotinové se
mohou naopak projevit zřetelnou ortostatickou hypotenzí.
Léčba spočívá v podání neostigminu (inhibitor ACHE s
kvarterním dusíkem). Zvládnutí hypotenze může vyžadovat
sympatomimetikum např. fenylefrin.
Kontraindikace
glaukom, zejména typ s uzavřeným úhlem
hypertrofie prostaty (zesílené nebezpečí retence moče)
paralytický ileus