autor in...autor in / zima 2011 07 zprávy z OSA // S jakými subjekty se OSA nejčastěji soudí a...

autor inzima 2011

Veselé Vánoce

autor in / zima 2011 3

úvodní slovo

Vážené kolegyně,vážení kolegové,

// Tentokrátse jedná o procesrozúčtovánímechanickýchpráv.

Dostáváte další pokračování méhomini seriálu Rozúčtovací řád jednímpohledem. Tentokrát se jedná o pro-ces rozúčtování mechanických práv.

Promiňte mi, ale nemohu si na toto téma od-pustit malý komentář.

Trh s hudebními nosiči, se kterými jsmemnozí prožili celý život, je v troskách. Souběhvšech okolností v daném čase vedl k tomu, ženeviditelná ruka trhu dnes pilně kopíruje hud-bu nelegálně. V době, kdy ceny cédéček dosáh-ly svého vrcholu (400-600 Kč) nabídl rozvojnových technologií také nové řešení. Kopíro-vání a sdílení hudby na internetu již není žádný problém a CD se stává výprodejovým zbožím.

Výroba a prodej hudebních CD a DVD pře-stává být rentabilní. Jen připomínám, že autořia případní nakladatelé měli vždy z tohoto trhuten nejmenší kousek, ba řekl bych jen drobeček.Podle kolektivní smlouvy s IFPI inka-sujeme9,009 % z první prodejní ceny (PPD) za jedennosič. Obvyklá PPD cena – tedy bez marže ob-chodníka – se pohybuje kolem 120 Kč. OSA tak inkasuje 10,81 Kč za prodaný exemplář provšechny oprávněné nositele práv. Z konečnéceny produktu například ve výši 300 Kč jsou jen3,6 %. Máte-li na takovém CD jednu písničkus podílem 50%, dělíte se se spoluautorem, do-stanete cca 32 haléřů. To opravdu není mnoho.Maloobchodník, dostane nejméně 100 Kč i víceza kus. Přesto se v médiích stále mylně uvádí, žena vině celé situace jsou drahá autorská práva.

A nyní k současné situaci. Prodej audio a video nosičů poklesl v minulém roce sice jeno 9 %, ale celkové výnosy z této oblasti jsou přibližně o 25 % nižší. Příjmy z tzv. náhrad-ních odměn (za legální kopírování pro osobní

potřebu) poklesly u nenahraných nosičů o 50 %a u přístrojů k rozmnožování o 18 %. Na CD a DVD se již kopíruje méně. Data se ukládají napřenosné paměti, nebo na vnitřní paměti příst-rojů. Přesto, že kapacita těchto pamětí roste, pří-jmy poklesly, protože se v této oblasti musímeřídit sazebníkem daném vyhláškou ministerstvakultury. Jistě nemusím dodávat, že legální sta-hování hudby prostřednictvím internetu propadz prodeje klasických nosičů ani z desetiny nena-hradil.

A tak nás asi čeká budoucnost, kdy budouhudební nahrávky masivně kolovat tzv. „svo-bodným cyber prostorem“ a budou znít v ne-valné kvalitě MP3 z multifunkčních zařízení,kterým se dříve říkalo mobilní telefon. Kvalitaustupuje kvantitě. Já MP3 neposlouchám. Odté doby, co nahrávám na 24 bit, mě ani 16 bitCD kvality neuspokojí. Když jsem jednou shá-něl konkrétní bluesovou nahrávku, povídá mijeden frekventant kytarového kurzu: „Já mámblues kolik chcete v MP3.“ Zeptal jsem se ho:„A co tam máš?“ A on na to: „No – to já nevím,ale mám toho 30 GB.“ Připomnělo mi to onowerichovské prodávání knih na míru. Díky ma-sivnímu náporu show businessu a internetu v posledních letech hudba devalvuje. Ale ne-chci plakat nad rozlitým mlékem.

Je to skoro symbolické, že právě v adventnídobě vychází diagram segmentu, který pomaluzaniká a tak nám připomíná, že nic netrvávěčně a že zde nemáme jistého nic. Jsem alepřesvědčený, že hudba se bude nahrávat dál i když gramofonový průmysl už bude, tak jakjsme ho znali dodnes, dávno minulostí. Ale doté doby? Snad bych tady měl jistý vzkaz. Pomém koncertě si přišel pro podpis jeden fanou-šek a povídá:

„Něco vám ukážu, mám tady cédéčko po-depsaný Mejlou,“ a vytáhl vypálené CD. Kou-kám na to a tam stálo fixem: „Kup si originál.Mejla Hlavsa.“

Hodně úspěchů, příjemné svátky a Šťastný nový rok 2012

přeje vášLuboš Andršt,

předseda dozorčí rady

Kmeny odhalují, jak žije česká alternativní kultura

Pod vedením rappera a výtvarníka Vladimira 518vznikla kniha Kmeny, která na více než pětistech stranách odhaluje, jak žijí blackmetalisté, hiphopeři,tetovaní, kulturisté anebo třeba fanoušci tuningu.

Dělat si věci po svém, a nebýt přitom sám, to bymohlo být motto subkultur, které zabydlují město a nabízejí svým příslušníkům identifikaci. Jak jednotlivéalternativní partičky žijí, co si myslí a jak vypadají,odhaluje kniha Kmeny, kterou vydává Studio Yinachia vydavatelství Bigg Boss. Aktuální podobu domácísubkulturní scény v ní zaznamenal fotograf TomášSouček, který dvacet šest vybraných subkultur fotilběhem léta a podzimu roku 2011. Snímky vznikalyna tuningových srazech, hudebních koncertech,v hackerské laboratoři, nebo třeba na setkáních fanoušků japonské popkultury.

Tomáš Souček, Karel Veselý, Vladimir 518 a spol.Kmeny: Současné městské subkultury Bigg Boss & Yinachi, 520 stran

O portréty jednotlivých kultur se postarali „kme-noví insideři“, mezi nimiž jsou zkušení hudební či filmoví kritici – namátkou Kamil Fila (kulturisté) či JanVedral (ska), antropologové, anebo třeba muzikantijako Kay Buriánek z kapely Sunshine (emo) neborapper James Cole, který se rozepsal o hráčích on-line počítačových her. Předmluvy ke knize zpracovaliguru domácí alternativní kultury Josef Rauvolf a novi-nář Karel Veselý, který byl spoluautorem celého pro-jektu. „Chtěli jsme oslavit různé podoby jinakosti,které existují v městském prostoru,“ popisuje záměryknihy a Vladimir 518 dodává: „Kmeny umožní čte-nářům nahlédnout mezi skupiny lidí, do nichž seběžně nemá šanci podívat, anebo si třeba zatím anineuvědomil, že taková společenství vůbec existují.“

„Města jsou jako vězení a jejich ulice labyrinty,ze kterých se snažíme vymotat. Na cestě za svobo-dou potkáváme spiklence, se kterýma malujeme paralelní mapy našeho světa a sepisujeme nové mytologie, jež nám mají pomoci přežít. Oblékámese při tom do vlastních uniforem a mluvíme jazykem,kterému rozumíme jen my sami. Pro ostatní jsmebuď neviditelní, anebo výtržníci, kteří se odmítajíchovat „normálně“. A přitom nechceme nic jiného,než si žít po svém. Jsme Kmeny!“

(Ukázka z předmluvy Karla Veselého)

autor in / zima 2011 5

obsah

autor inMagazín OSAčíslo 04 / zima 2011

obálka: PF 2012illustrace: fotofolia.com

Vydává OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s., Čs. armády 20, 160 56 Praha 6,oddělení PR a komunikace, telefon: 220 315 243, 220 315 304, e-mail: [email protected]í MK ČR E 19237, vychází 4x ročně, náklad 7100 ks výtisků, místo vydání Praha. Redakce si vyhrazujeprávo upravovat a krátit příspěvky. Děkujeme za pochopení. Toto číslo vyšlo dne 22. prosince 2011.

Redakce: Lukáš Paulů, Petr Soukup / Redakční rada: Pavel Růžička, Kryštof Michal a Lukáš Hurník / Koncept,design a sazba: PARTagency, a.s., www.part.cz / Korektury: Jiří Houdek / tisk a distribuce: Link Production /Fotografie na této stránce: Jaromír Švejdík, Alena Hrbková, Lukáš Paulů, Kurt Wiesenmaier, archiv Antonína Matznera

03 Úvodní slovo05 Obsah06 Nově zastupovaní

Zprávy z OSA08 Právní oddělení

Rozhovory10 Jaromír Švejdík16 Radůza24 Ladislav Horák26 Kryštof Mařatka34 Peter Gyori38 Juraj Filas

Články22 Což takhle dát si akordeon?30 To byl náš hit

42 Textařské šuplíky

Kulturní přehled46 Nová CD48 Filmové premiéry50 Koncerty

Vzpomínáme52 Václav Zahradník56 Vzpomínáme

OSA partnerem57 Anketa Žebřík 2011

58 Závěrník

/ zima 2011obsah04

10

16

34

38

52

www.osa.cz

autor in / zima 20114

úvodní slovo

> PROCES ROZÚČTOVÁNÍ MECHANICKÝCH PRÁV

Mechanická práva: V rámci užití dochází k roz-množování hudebních děl provedených výkon-nými umělci, tedy zhotovování dočasných nebotrvalých rozmnoženin děl (tj. výroba hudebníchnosičů); rozšiřování rozmnoženin hudebních dělzaznamenaných na zvukových nebo zvukověobrazových nosičích (tj. především prodej hu-debních nosičů); pronájmu a půjčování; pořizo-vání dočasných rozmnoženin audiovizuálníchděl prostřednictvím sítě internet a obdobných sítí(tzv. internetové videopůjčovny). Výnosy z tétomechanické části práv jsou rozhodné pro výpo-čet podílu na neadresném inkasu viz. níže.Provozovací práva (veřejného provozování hu-debních děl): K užití díla dochází jeho sdělová-ním veřejnosti. Nejedná se o rozmnožování.V daném kontextu se jedná o přehrání hudeb-ního díla například formou ukázek na prodejníchportálech; zvukové nahrávky nebo videa zpřís-tupněná na internetových stránkách či interak-tivní rozhlasové vysílání apod. Poměr dělení na mechanická a provozovacípráva: Tento poměr závisí na povaze užití hudeb-ního díla, tj. zda OSA poskytuje uživateli licenci

k rozmnožování hudebního díla či současně i ke sdělování díla a naopak. Například: pokudse jedná o prodej digitální hudby přes internet(např. iTunes) dochází ke stažení rozmnoženinydíla do koncového zařízení zákazníka a sou-časně i ke sdělování díla formou ukázky.

Rozdělení poměrně dle stopáže: Autorská odměna, která připadá na zvukový, zvukově-obrazový nebo multimediální nosič, se rozdělí na jednotlivá díla na něm nahraná podle sto-páže. Není-li stopáž k dispozici, rozdělí sečástka podle počtu děl.Podíl na neadresném inkasu:1] 90 % odměn za rozmnožování děl pro osobní potřebu (inkaso z nenahraných nosičů a přístrojůke zhotovování rozmnoženin) bude rozúčtovánopoměrně podle rozúčtovaných výnosů z mecha-nických práv za poslední dva roky. (zbývajících10 % odměn za rozmnožování děl pro osobní potřebu bude rozúčtováno podle výnosů z ve-řejného provozování živé hudby).2] Odměny za provozování ze záznamu budourozúčtovány takto:• 60 % odměn vybraných na diskotékách a video-

diskotékách bude rozúčtováno poměrně podle vý-nosů z mechanických práv za poslední dva roky.

• 30 % odměn vybraných za užití rozhlasových a televizních přijímačů ve veřejných prostoráchbude rozúčtováno poměrně podle výnosůz mechanických práv za poslední 2 roky.

VÝROBA HUDEBNÍCH A AUDIOVIZUÁLNÍCH CD A DVD

+ INTERNET

uzavřenílicenčnísmlouvy

s výrobcem /provozovatelemonline služeb

zaslání seznamu

užitých skladebs počtem

vyrobených(příp. proda-ných) CD /

DVD / počtemstažení

nebo přehrání(stream)

OSA fakturujevýrobci /

provozovatelionline služeb

autorskouodměnu

inkaso =úhrada autorské

odměnyvýrobcem /

provozovatelemonline služeb

ROZÚČTOVÁNÍ AUTORSKÝCH ODMĚN

výroba CD / DVD

ohláška díla(skladby)

seznam užitých skladeb a inkasose rozúčtovává odděleně:

internet =online služby

HONORÁŘ AUTORA / NAKLADATELE

• stahování• stream = poskyto-

vatel hradí alespoň 10 tis. Kč / měsíc

• stream – interaktivnírádio = poskytovatelhradí alespoň 5 tis. Kč / měsíc

neadresné rozúčtování:• podle výnosů

z televizního vysílání• podle výnosů

z rozhlasového vysílání

CD / DVD: autorská odměna za jeden vyrobený nosič děleno počtem skladebstahování: autorská odměnaza jedno staženístream: autorská odměna za jednopřehrání ve sledovaném měsíci

�

�

�

NEANO

autorská odměnana skladbu

100 % autorské odměny rozúčtováno

dle podílu na mechanických právech


dle podílu na provozních právech

režie OSApodíl autora / nakladatelena skladbě (dělící klíč)

Výpočet autorské odměny dle podílů na mechanických nebo provozovacích právech

vysvětlivky:

neadresnéinkaso =

reprodukovanáhudba,

náhradníodměny,

knihovny apod.

CD /DVD





STAHOVÁNÍ





STREAM

výpočet podílu na neadresném inkasudle výnosů za poslední 2 kalendářní roky

07autor in / zima 2011

zprávy z OSA

// S jakými subjekty se OSA nejčastěji soudía co je nejobvyklejším důvodem? Žalobypodává častěji OSA nebo naopak přicházejíze strany provozovatelů? PO: Žaloby podává až na ojedinělé výjimky jenOSA, a to proti těm, kteří sice užili hudební díla,ale nezaplatili. Nejčastějšími žalovanými jsouprovozovatelé, kteří ve svých provozovnách,jako jsou např. restaurace, obchody, hotely, kadeřnictví apod., umožňují svým zákazní-kům poslech hudby, a také pořadatelé diskotéka koncertů.

// Kolik nových kauz přibude každý měsíc? PO: Každý měsíc evidujeme v průměru 90 až110 nových kauz. Vzhledem k tomu, že v našídatabázi evidujeme okolo 120 tisíc aktivníchuživatelů, se kterými má OSA smluvní vztah, dáse konstatovat, že uživatelé si uvědomují své po-vinnosti a respektují oprávněné nároky autorů.

// Spolupracujete také s advokátními kance-lářemi. Se kterými?PO: Spolupracujeme s renomovanými advokát-ními kancelářemi, z nichž nejvíce kauz za OSA

řeší advokátní kancelář Havel, Holásek & Part-ners a advokátní kancelář Štaidl Legal.

// Jaký je poměr mezi „vyhranými a prohra-nými“ právními spory?PO: V obvyklých sporech o zaplacení autor-ských odměn máme 95% úspěšnost vyhranýchpřípadů. Soudíme se též v kauzách, kde je vý-klad ustanovení autorského zákona (často i me-zi právníky) nejednoznačný a kdy až rozhod-nutí vysoké soudní instance včetně Soudníhodvora Evropské unie přinese konečné roz-uzlení. Takové spory probíhají po mnoho let.Jeden z nejdůležitějších − o tzv. hotelové po-koje − OSA vyhrál, ale čekáme na další zásadnírozhodnutí, především v žalobách proti lázeň-

// Každý měsíc evidujemev průměru 90 až 110 nových kauz.

>

text a foto:LUKÁŠ PAULŮ,oddělení PR a [email protected]

Právní oddělení ODPOVÍDALI: Lenka Mališová, Hana Sanchezová, Zuzana Vampolová, Peter Mikita a Tomáš Matějičný

LenkaHanaZuzanaPetrTomáš

nově zastupovaní

JAN ŽAMPA01Textař, skladatel a zpěvák skupiny

Eddie Stoilow.

ŠIMON ORNEST0402 ZDEŇKA ČERMÁKOVÁ

www.eddiestoilow.com

www.zdenkacermakova.cz

www.reverbnation.com/#!/mariek

http://www.os-tap.cz/http://www.thetaptap.cz/http://www.studeo.cz/

06

MARIE KRATOCHVÍLOVÁ03


Skladatelka, zpěvačka, textařka, hráč-ka na klávesy. Autorka skladeb různýchžánrů, nejvíce popu. Její ambicí je sklá-dat pro single interprety nebo skupiny.

Zpěvačka, skladatelka, textařka a pia-nistka. Právě dotočila vlastní autorskoudesku s názvem Síla Světla. Album, nakterém se instrumentálně podíleli např.:Norbert Heller, Jaroslav Horváth, je stylově barvité a najdete v něm skladbyžánrově různě zařaditelné – od rock&rollu, přes sambu až třeba po šanson.Součástí plného autorství jsou také plno-hodnotné české texty, korespondující s duchovním poselstvím písní.

Autorka dlouhá léta moderovala dennívysílání na rádiu Čas a v nynější době setaké, krom vlastní hudební tvorby i hosto-vání s dalšími spřízněnými umělci, inten-zivně věnuje studiu muzikálového herectvína Mezinárodní konzervatoři Praha.

Narodil jsem se před mnoha lety svým rodičům jako malé dítě. Po určitých ne-malých obtížích – spojených s dospívá-ním – jsem úspěšně graduoval na Středníuměleckoprůmyslové škole na Žižkově, v oboru řezba.

Souhrou mnoha duplicitních náhod již šestnáctým rokem pracuji jako vychovatelv pražském Jedličkově ústavu, vedu občanské sdružení TAP, kapelu The TapTap a projekt STUDEO.

Mým doživotním koníčkem je hra na saxofon a klarinet, studium japonskýchmonolitů a podélně příčné střelné zbraně.

www.osa.cz

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

0

zdroj: OSA

5 10 15 20

26

37

35

26

23

30

27

15

25 30 35 40

POČET NOVĚ ZASTUPOVANÝCH NOSITELŮ PRÁV OD 23. 3. DO 17. 10. 2011

CELKEM 219

da

ý

rc

zprávy z OSA

08 autor in / zima 2011

ským zařízením. Již jsme zaznamenali dílčíúspěchy i v těchto kauzách.

// Řešili jste i letos nějakou obdobnoukauzu?PO: Stále se ale potýkáme s lázněmi a dále po-kračují spory s mnoha hoteliéry, kteří si vyklá-dají autorský zákon jinak než OSA, samozřejměv neprospěch autorů, což nemůže OSA akcep-tovat. Zahájili jsme spor o mnoho milionů ko-run z důvodu neplacení náhradních odměnz dovozu multifunkčních přístrojů (mobilů) a vzhledem k nejasné právní úpravě budou jis-tě následovat v této oblasti spory další.

// Řešíte u nás (v porovnání se zahraničnímiochrannými organizacemi) nějaké zcela vý-jimečné spory?

PO: Český autorský zákon upravuje jedno specifické právo provozovatelů, a sice právopožadovat ustanovení společného zástupcevšech kolektivních správců. Současně ale o tomneuvádí nic bližšího, a tak dodnes neexistujefunkční mechanismus, jak tohoto kolektiv-ního správce ustanovit. Na základě iniciativyOSA probíhají jednání a je předpoklad, že setuto otázku podaří v brzké době vyřešit.S ohledem na položenou otázku by stálo za tozmínit, že i když se určitý spor s výjimečnoukauzou v prostředí kolektivní správy objeví, jedocela pravděpodobné, že takový bude před-mětem zájmu i v zahraničí. Příkladem je jižzmiňovaný spor o licencování hotelových po-kojů, který ve stejnou dobu jako český soud,řešil i soud španělský, nebo spory o náhradníodměny.

// Jak se bude, z vašeho pohledu, vyvíjet čin-nost OSA v blízké budoucnosti? Mám tím namysli ochranu autorských práv jako tako-vých a zároveň působení Evropské unie.PO: Otázka budoucí podoby působení OSA vyžaduje příliš komplexní pohled na to, abybyla zodpovězena v rámci tohoto rozhovoru.Dle našeho názoru nicméně záleží předevšímna autorech samotných, na míře jejich ochotypoznávat svá práva a možnosti je odhodlaněprostřednictvím kolektivního správce hájit. Jeneuvěřitelné, jak mnohdy velmi nevýhodnésmlouvy autoři na vlastní pěst uzavírají. Protojsme vždy potěšeni, když se na nás autor obrátíse žádostí o radu ještě před podpisem smlouvy.Budoucnost v ochraně autorských práv zásadněovlivní připravovaná evropská směrnice pro ko-lektivní správu a další rozvoj technologií. Budeproto podstatné, aby OSA byl týmem odbor-ně erudovaných zaměstnanců schopných čelitv zájmu zastupovaných autorů těmto novýmvýzvám.

// A daří se to? PO: Tato otázka je na místě vzhledem k tomu,že vedle právní agendy zabezpečujeme i výkonagendy personální. Posoudit výsledky musísami autoři, ale mohu konstatovat, že krok zakrokem se k tomuto cíli blížíme. V posledníchletech jsme přivítali ve svých řadách mnoho nových kolegů, kteří jsou dnes již významnouposilou. Je zajímavé, že ačkoli v médiích jeobraz OSA často vnímám negativně, nemámenouzi o zájemce o zaměstnání v OSA. Naopak.Proto budoucnost vidíme optimisticky.

/

>// Je neuvěřitelné,

jak mnohdy velmi

nevýhodnésmlouvy autoři na

vlastní pěstuzavírají.

Celovečerní film Alois Nebel je adaptací úspěšné stejnojmenné komiksové trilogie autorů Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99.


// „Na horách taje sníh, řeka je divoká a chladná…“ je text jedné z vašich písní. Na to si však ještě chvilku počkáme. Teď nás čeká sníh, plískanice, Nebel, vlezlá zimaa tma. Jak snášíte toto počasí? JŠ: Teď nás sice čeká sníh, plískanice, ale za tojsme měli krásný podzim a léto bylo nic moc,tak uvidíme, jak to bude se zimou. Každé ročníobdobí má něco do sebe.

// Jste členem uměleckého spolku Umakart,kapely Priessnitz a The Bombers. Vnímáteprojekty odděleně, nebo se vzájemně do-plňují a dochází k inspiračním přesahům?JŠ: Vnímám je dost odděleně. Priesstniz jsounejvíc o temné atmosféře Sudet, Umakart o sví-tícím, tančícím a zároveň stísněném městě, a Bombers jsou buranští, živelní a upřímní.Všechny tyto polohy v sobě cítím a asi by se nevešly do jedný kapely.

// Pro kapelu Priessnitz píšete texty a sklá-dáte hudbu. Plánujete novou desku? Kdy?JŠ: Plánujeme, ale zatím spíš teoreticky, nebylčas. Já jsem dělal na filmu, někdo stavěl dům,

The Bombers

rozhovor

>

Text: LUKÁŠ PAULŮGrafika: JAROMÍR ŠVEJDÍKFoto: ADAM HOLÝ

Známý též pod pseudonymem Jaromír 99 je zpěvák, textař a výtvarník narozený v Jeseníku. Je členem hudebních skupin Priessnitz, Umakart a Jaromír 99 and The Bombers. Společně s Jaroslavem Rudišem vytvořil komiksovou trilogii Alois Nebel, která se na podzim tohoto roku dočkala filmové podoby. Jaromír 99 je mimo jiné také autorem storyboardů například k filmům Samotáři, Jedna ruka netleská nebo Děti Duny. Zastupován OSA od roku 2000.


rozhovor

Švejdík

13

rozhovor


Režie se ujal debutujícíTomáš Luňák, producen-tem filmu je Negativ.

V hlavní roli filmu natočenéhoformou rotoskopie uvidíte Miroslava Krobota. Světová premiéra proběhla na mezi-národním filmovém festivalu v Benátkách o půlnoci ze 4. na5. září. Film v ČR diváci poprvéviděli v Aloisově rodném Jese-níku 20. září 2011.„Slovo Nebel znamená Mlha,ale lze jej číst také obráceně –jako Leben, tedy Život. A o ži-votě, který se nám občas ztrácív mlze, je i tenhle příběh,“ říkáspisovatel Jaroslav Rudiš.

Hlavní roli v železničnímblues – černobílé komiksové tri-logii Bílý Potok, Hlavní nádraží,Zlaté Hory – hraje Alois Nebel. >

12

// Priesstniz jsou nejvíc o temnéatmosféře Sudet,Umakart o svítícím,tančícím a zároveňstísněném městě, a Bombers jsouburanští, živelní a upřímní.

>

rozhovor


// S Umakart jste na podzim tohoto roku vydali soundtrack k filmu Alois Nebel. Kdovšechno se na albu podílel?JŠ: Scénickou hudbu napsal Petr Kružík s po-mocí Ondřeje Ježka a písničky jsou od třech jižzmíněných kapel, Umakart, Priessnitz a Bom-bers, s tím že je nazpívali různí interpreti, VáclavNeckář, Vašek Koubek, Marie Rottrová a já.

// Jste textař a spoluautor titulní skladbyPůlnoční. Na YouTube ji od konce září zhlédlotéměř 320 000 posluchačů. Na českýchiTunes byla v říjnu na prvním místě mezi

top10 nejkupovanějšími. Věřil jste v takovýúspěch?JŠ: V takovej úspěch jsem vůbec nedoufal, tapísnička vznikala jako jedna z mnohých k diva-delní hře, ke který jsme s Jardou Rudišem psaliscénář. Ta hra se nakonec nerealizovala a Půl-noční zůstala volná. A když jsme potřebovali do dojemné vánoční scény filmu Alois Nebelpíseň, byla to jasná volba. Mně se na tom nejvíclíbí, že si ji lidi našli povětšinou sami přes You-Tube či Facebook.

// Půlnoční jste nabídli Václavovi Neckářovi.Proč právě jemu a jak reagoval?JŠ: Vaška Neckáře si vybrala sama Květa, láskaAloise Nebela, už v původním knižním ko-miksu, se vyznává, že je jeho fanynka. Pan Nec-kář reagoval vstřícně a profesionálně. Myslím,že mu dost seděl text.

// Přemýšlíte o další spolupráci s ním?JŠ: Ano, děláme s Dušanem Neuwerthem proněj nové písně, spíš v šansonové či baladickénáladě. Jestli vše půjde tak, jak to máme na-

někdo se stěhoval… Takže teď občas koncertu-jem, užíváme si, že jsme zase spolu a doufáme,že najdeme čas na další tvorbu.

// S The Bombers jste se s písní Láskazúčastnili letošního ročníku ČeskýYouTubeFest, kde jste byli v top 9. Kdo vás přihlásil?JŠ: To vůbec netuším, asi Atom, náš basák,Bombers už vlastně jako kapela nefungují, bylto takovej jednorázovej projekt, soundtrack k mému komiksu Bomber. Teď hraji buď sám,ale většinou s Dušanem Neuwerthem v gothicfolkovém duetu, máme na repertoáru Umakart,Priessnitz i Bombers, a též na lidech testujemnovinky.

Priessnitz

>

15

rozhovor


// V jakých zemích se již Alois Nebel před-stavil a do jakých se chystá?JŠ: Alois jezdí hlavně po filmových festivalech,zatím byl v Benátkách, v Torontu, v Londýně,ve Varšavě a další ho ještě čekají. Do distri-buce ho koupila Francie a měl by se promítat v koprodukčních zemích na Slovensku a v Ně-mecku.

// Zastupován OSA jste již téměř 12 let. Jakbyste charakterizoval a co si představítepod pojmem autorské právo, nárok autorana ochranu jeho děl a třeba pirátství?JŠ: Pocházím z původně rolnický rodiny, a pro-to moje představa je, že když něco zasadím, takbych to i rád sklidil.

// Sere pes*? (*hláška výhybkáře Wachka, pozn. redaktora)JŠ: V tomhle případě nesere pes.

// Účastníte se akce Umění v metru. Nechybív Praze více takových projektů?JŠ: Myslím, že moderní současné město by mě-lo být přívětivé k lidem a doufám, že projektUmění v metru je jen počátek podobných akcí.

// Považujete se spíše za výtvarníka nebohudebníka? JŠ: Obojí mě baví, když kreslím, vlastně rela-xuji, dávám si pauzu s hudbou a naopak. Takžese moc nenudím.

// Kde prožijete letošní Vánoce? Budete mít,jako Nebel, kapra s bramborovým salátem?JŠ: Doufám, že doma, poslední koncert mámes Priessnitz 22.12. a pak už jen klid, mír a sa-mozřejmě taky kapr s bramborovým salátem.

// V neděli 26. února 2012 budu držet palce!Snad se Alois Nebel proslaví stejně jakoMiloš Hrma.JŠ: Díky, Alois nás už od svého vzniku pořádpřekvapuje, tak uvidíme, co vyvede tentokrát.

/

Narozen ve znamení Vah roku 1948 ve Frývaldově,dříve Freiwaldau, nyní Jeseník. Celý život u dráhy,stejně jako jeho příbuzní. Sbírá jízdní řády, pije pivo,kouří a občas vidí v mlze to, co jiní nevidí. Naposledypracoval jako výpravčí v Bílém Potoce. Pak mu vlaky,projíždějící napříč celým stoletím, zatemnily mysl.

Kromě České republiky se film promítal v Benát-kách, Torontu, Londýně a ve Varšavě. V únoru příš-tího roku svede boj o filmového Oscara.

www.aloisnebel.com

// Samotná práce nafilmu trvala přes dva

roky, ale s přípravami, s psaním scénáře,

asi pět let.

>

>

14

plánovaný, tak by nová deska Václava Nec-káře mohla vyjít na jaře roku 2012 u firmy Supraphon.

// S Jaroslavem Rudišem jste autoři komiksuAlois Nebel. Kdy jste se dali dohromady a kde se nádražák Nebel narodil? JŠ: Jako vše důležité co se v naší zemi upeče, i Alois Nebel vznikl v hospodě, konkrétně U vy-střelenýho oka na Žižkově, kam jsme s Járouchodili na pivo a kuli plány. Jeden z těch plánůbyl i komiks, jen jsme nevěděli, o čem bude, ažse nám jednou v tom hluku a cigaretovém kouřizjevil Alois.

// Rozpohybovat komiks, vyslat jej na plátnakin a vydat desku. Tušil jste, že bude Aloistak umělecky tvárný?JŠ: Adaptovat komiks do filmu se může zdátsnadné, přece jen jsou to obrázky, ale opak jepravdou. V komiksu čas plyne jinak, můžete sezastavit, vrátit. Ale ve filmu se čas zastavit nedá,

snad jen zdánlivě, a vy se snažíte o nemožné,nacpat čtyři sta stránek příběhu do devadesátiminut filmu. Snad se nám to aspoň částečněpodařilo.

// Film jste nejprve natočili s herci a potépřekreslili. Jde jak o časově, tak jistě i fi-nančně, náročnou techniku. Jak dlouho a zajaké podpory film vznikal?JŠ: Jde o to, že děláte vlastně dva filmy, takže tobylo finančně náročné hlavně pro producenta,peníze sháněl u nás, ale hlavně v Evropě, je toklasická koprodukce. Samotná práce na filmutrvala přes dva roky, ale s přípravami, s psanímscénáře, asi pět let.

// Jak vnímáte spojení filmu a hudby?JŠ: My jsme se snažili, aby hudba moc nevy-čuhovala, aby spíš splývala se zvukem krajiny,nádraží nebo vlaků. To byl náš požadavek naPetra Kružíka a na zvukaře. Myslím, že se jimto povedlo.


rozhovor

Umakart

// Alois Nebelvznikl

v hospodě,konkrétně

U vystřelenýhooka na

Žižkově, kam jsme

s Járou chodilina pivo

a kuli plány.

>

>

17autor in / zima 201116 autor in / zima 2011

rozhovor

Zpěvačka, multiinstrumentalistka a autorka hudby i textů, začínala s převážněbluesově zabarveným repertoárem na ulici, kde ji v roce 1993 objevilazpěvačka Zuzana Navarová. Již tři dny na to byla Radůza představena širšímupubliku v Lucerně. V květnu téhož roku stála opět na pódiu pražské Lucerny jakopředskokanka hvězdy amerického popu Suzanne Vegy.

Poté začala její užší spolupráce se sku-pinou Nerez, která trvala téměř dvěsezóny. Od ledna 1999 vystupovala v rámci Cabaretu Václava Koubka

v Jazzclubu Železná. V roce 2001 dokončila stu-dia na pražské konzervatoři, kde absolvovalastudium skladby duchovní kantátou, kterou natočil Český rozhlas. V témže roce vyšlo jejídebutové album Andělové z nebe. Je autorkouscénické hudby k představení Století touhy (Divadlo Archa), Lišák a Baron z Hopsa-pichu (Divadlo v Celetné − Spolek Kašpar), Tři sestry (Dejvické divadlo), Romeo a Jana(Divadlo v Řeznické) a Tanec na konci léta (divadlo Opava).

Její hudba vychází částečně z šansonu, alenejvětší díl inspirace čerpá Radůza z folklóru a nálady městských odrhovaček, které v jejímsyrovém podání nabízejí nečekané hudební i textařské obraty. Řadí se tak k silné generacialternativní scény devadesátých let, která sklízíúspěchy nejen na domácích pódiích, ale i v za-hraničí. Rok 2010 je pro Radůzu přelomový.Založila vlastní label Radůza records, na kterémvydala album Miluju vás, které se drželo 5 týd-nů v čele hitparády IFPI. Je to Radůzino zatímnejvyzrálejší a nejlepší album, které je velmivřele přijímáno kritikou i širokým obecen-stvem. Na svém labelu se Radůza chystá vydá-vat i jiné interprety – v současné době probíhájednání s kladenskou kapelou Zrní.

OSA zastupována od roku 1995

Text: LUKÁŠ PAULŮFoto: ALENA HRBKOVÁ

>

19

rozhovor


>

>

// Nehraji pouze na harmoniku. Doprovázím se i na klavír, kytaru, dudy, které jsem si

obohatila tím, že jsem si nechala vyrobit předničku tak,aby hrála v moll, což je u chodských dud rarita.

18

>

rozhovor


>

// Žena s dršťkama se tak často nevidí, čímsi vás nástroj získal?RV: Přišla jsem k němu vlastně náhodou. Jed-nou mi Zuzka Navarová říkala, že viděla v ba-zaru senzační tahací harmoniku a že by si jikoupila, ale není příliš sportovně založená. A já prý ano, tak bych tam měla jít a tu harmo-niku si koupit. Já jsem si myslela, že je to pěkněpotrhlej nápad a tak jsem na to zapomněla a nechala to být. Jenže asi za týden jsem náho-dou kolem toho bazaru šla a ta harmonika tampořád byla. Padla mi do oka a já zmámeně vešlado krámu a koupila si ji. Utratila jsem za ni pe-níze, které jsem měla na zařízení bytu. Volalajsem tenkrát tatínkovi a říkala mu: „Hádej, cojsem si koupila?“ a on: „Židle?“ a já: „Ne, har-moniku!“ a tatínek na to: „No, tak když se naní nenaučíš, tak můžeš aspoň sedět na futrálu!“a já: „Ale ona futrál nemá!“ a tatínek: „Tak tose na ni budeš muset naučit!“ A tak jsem sedělacelé léto na chalupě a tahala za měchy a v záříjsem už hrála na koncertě.

// Jde o nástroj s velmi specifickým zvukem.Dokázala byste si pro svoji tvorbu představitjiný?RV: Ano, nehraji pouze na harmoniku. Dopro-vázím se i na klavír, kytaru, dudy, které jsemsi obohatila tím, že jsem si nechala vyrobitpředničku tak, aby hrála v moll, což je u chod-ských dud rarita. Pan Konrády, který ty dudyvyráběl, říkal, že je to jeho první mollovápřednička.

// V kolika letech jste na harmoniku zača-la hrát? V začátcích muselo být těžké při-vyknout fyzické námaze hry na harmoniku.Trpěla jste?RV: Začala jsem hrát někdy v sedmadvacetinebo osmadvaceti letech, takže to pro mě neby-lo až tak fyzicky náročné. Jsem poměrně pevnétělesné konstituce.

// Znám několik vašich kolegů, kolegyň jevšak jako šafránu, nebo se pletu?RV: Harmonikářek je také dost. Obzvlášť v za-hraničí, třeba v Itálii hodně příslušnic něžnéhopohlaví hraje na dubbot − to je lehounká diato-nická harmonika a dají se s ní dělat divy, vidělajsem i spoustu harmonikářek v severských ze-mích, v Rusku, takže jistě je jich spousta. U nászase naopak málo mužů hraje na harfu, což jevelmi oblíbený nástroj například v Irsku.

// Jste samouk?RV: To musí být slyšet! Ano, jsem samouk.

// ...ta harmonika tam pořád byla. Padla mi do oka a já zmámeně vešla do krámu a koupila si ji.

Utratila jsem za ni peníze, které jsem měla na zařízení bytu.

21

rozhovor


// Tím, žepísničkynatočím, sivyčistímhlavu a můžuhned začítpsát nové.Jakmile jealbum venku,dočista na nějzapomenu.Fakt.

> RV: I k zastupování OSA mne přivedla ZuzanaNavarová.

// Co vám zastupování OSA přináší, jak bystejej charakterizovala?RV: OSA chrání moje autorská práva a v nepo-slední řadě eviduje moje písničky. Protože jájsem hrozně nepořádná a některé kousky exis-tují opravdu jen v evidenci OSA.

// Kouzlu hromadné neosobní komunikacejste na chuť nepřišla. Podařilo se vám jižúčet na www.facebook.com zrušit?

RV: Ano, podařilo se mi ho definitivně zrušit,nikoli jen deaktivovat. Je nenávratně rozpuštěn.

// S čím přijdete před své fanoušky v příštímroce?RV: Chtěla bych natočit záznam živého kon-certu, byla bych ráda, kdyby se mi podařilovydat nejen CD, ale i DVD, ale na to je potřebasehnat peníze. Mám spoustu nových písniček,snažím se zdokonalit ve hře na dudy, mám novýakordeon a jsem z něj nadšená a také si zaslouží,abych na něj cvičila…, práce je pořád dost.

/


rozhovor

>

>

nově vzniklých autorských děl? To by akor-deon ovšem předurčovalo k postupnémuvyhubení. Nebo je to nástroj tak specifický,že kromě začátku minulého století budevždy již hrát pouze druhé housle? Anebo nesplňuje požadavky posluchačů a součas-ných hudebních trendů? RV: Ale mně vůbec nepřipadá, že je akordeonna ústupu. Naopak − vypadá to, že znovu při-chází do módy. Znám hned několik kapel, vekterých mají akordeon. Jednu jsem viděla u násna Kladně a byl to docela tvrdej rock, takžemyslím, že použití akordeonu je velmi široké.Často za mnou chodí malé děti a říkají, že se učíhrát na akordeon, vlastně za mnou chodí i do-spělí, kteří to jako děti nestihli, tak se teď začaliučit pro radost. A v zahraničí je akordeon velmioblíben ve všech hudebních žánrech.

// V roce 2010 jste založila vlastní label Ra-důza records. Proč?RV: Protože jsem potrhlá. Je s tím strašně mocpráce. Ale chtěla jsem vyzkoušet, jaké to je, néstvšechna rizika za svoji práci. Nakonec můj prvnípočin v tomto vydavatelství − album Miluju vás− měl úspěch a já mohla vydat desku začínajícíkladenské kapele Zrní, která by jinak vydavateleasi hledala jen těžko.

// Zkoušela jste oslovit i jiná hudební vyda-vatelství? RV: Dlouhá léta jsem spolupracovala s vydavatel-stvím Indies MG − vyšla u nich všechna má před-chozí alba. Spolupráce to byla skvělá a pokračujenadále i v tom, že mi Miloš Gruber zajišťuje distri-buci a možná bude koproducentem příštího pro-jektu − chystám se zjara natočit živé CD a DVD.

// V roce 2010 vyšla již pod Radůza recordsúspěšná a recenzemi opěvovaná deska Mi-luju vás. Dělá vám i po roce stejnou radost?RV: Já svoje desky neposlouchám. Jen když sepotřebuju naučit nějakou písničku, kterou jsemuž zapomněla. Naposlouchám se jich při mí-chačce tolik, že pak už jsem ráda, že mám odtoho pokoj. Tím, že písničky natočím, si vyčis-tím hlavu a můžu hned začít psát nové. Jakmileje album venku, dočista na něj zapomenu. Fakt.Když potřebuju vědět, kolik desek jsem vlast-ně natočila, musím se podívat na svůj web. A stejné je to i s termíny koncertů.

// Zastupovaná OSA jste již od roku 1995, toznamená, téměř od začátku své profesio-nální kariéry. Co vás vedlo k tomu nechat sezastupovat?

// Z ulice jste se téměř ze dne na den dostalana podium Lucerny. To je jak z nějakého fil-mu. Považujete to za zlom ve své kariéře?RV: Nijak svoji kariéru nehodnotím a nesleduji,takže těžko mohu nějaký bod vyhodnotit jakozlomový. Důležité pro mne bylo setkání se Zu-zanou Navarovou, protože od ní jsem se naučilavětšinu věcí, které dodnes používám ve svémprofesním životě. Vlastně i to, co jsem se na-učila na konzervatoři, jsem se naučila díky ní,protože to ona mne tam poslala.

// Na počátku 20. století byl akordeon navrcholu společenské oblíbenosti. Jinak tomuje již dnes. Co je podle vás hlavním důvo-dem? Celkový nezájem znamená nedosta-tek učitelů a žáků, tím pádem nedostatek

// Důležité promne bylo

setkání se ZuzanouNavarovou,

protože od níjsem senaučila

většinu věcí, které dodnes

používám ve svém

profesnímživotě.

>

>


článek

V tomto oboru bylo slávy hodně, ale veřejnámédia rozhlas a televize si toho nepovšimly a mlčí do dnešní doby. Skoro vše se děje ilegálně.Jediným kladným příkladem byl prof. Deylovykonzervatoře hudby a redaktor na rádiu PrahaJan Ende (již dlouhá léta je v hudebním nebi).Dal možnost Milanu Bláhovi a Bohumilu Blá-hovi (jmenovci). Tito akordeonisté hráli a hrajíhlavně sólové populární skladby a Bohumil Blá-ha též hudbu ovlivněnou jazzem.

Tímto krátkým výčtem jsem došel k výsled-ku, že se akordeon skoro nehraje vůbec a tím seztrácí do zapomnění, i když jeho tradice pra-mení od r. 1829, kdy si ho dal patentovat ví-deňský nástrojář Demian.

Tento článek píši z toho důvodu, že chcitento nástroj pozvednout z ilegality a prezentujizde učitele, akordeonisty, skladatele – aranžéry,recenzenty. V současnosti se Základní umělec-ké školy a jednotliví hráči prezentují na YouTube, mají zde ukázky sólové i souborové hryz veřejných koncertů a podobně.

Nejznámější pražské akordeonové soubory:Prako – pražský akordeonový a klávesový or-chestr. Zakladatel a čestný umělecký vedoucí –Stanislav Štěpán. Dirigent a manažer orchestruje Slávek Glaser a akordeonový soubor Dalibor,šéf a vedoucí je Václav Třešňák. Tyto souborypořádají pravidelné koncerty a tím se snaží tentonástroj prezentovat pro veřejnost.

Jako pedagog, akordeonista, skladatel –aranžér, publicista, vydavatel hudebních publi-kací a notograf, se celý svůj profesní život snažímprosadit akordeon jako zcela současný a moder-ního vyjádření schopný hudební nástroj.

Od roku 1979 jsem začal spolupracovat s hudebním vydavatelstvím Panton Praha, kdemi dal příležitost skladatelsky se prosadit, redak-tor Bohumil Macák (akordeonista, skladatel –aranžér, fotograf).Vycítil, že tu jde o novum, kte-ré se tu prozatím ještě neobjevilo. Zde mi mimonotových publikací vyšla první LP gramodeskas názvem Chvilky s Akordeonem (1984). Na nahrávkách se skladatelsky objevila jména zas-tupovaná OSA: Jaroslav Ježek, Karel Komzák,Rudolf Matys, Vladimír Adamský, Miroslav Cí-sař, Bohumil Macák, Bohumil Bláha.

/

// Tímtokrátkýmvýčtem jsemdošel k výsledku,že seakordeonskoro nehrajevůbec a tímse ztrácí dozapomnění…

Bohumil Bláhaprosazuje nový jedinečný způsobhry na akordeon, využívající celéhorozsahu tohoto nástroje. Je vpravděprůkopníkem akordeonové hry 20. století a jeho styl se vyznačujevelkou osobitostí. Tvrdošíjně a ne-únavně hledá vlastní cestu, stále náročnější, modernější, přizpůso-benou požadavkům dnešní doby.Nádherného zvuku dosahuje za pomocí složitých jazzových akordů,jejichž poslech je požitkem provšechny, kdo milují tento nástrojstejně jako on.

Hana Rydlová

>


článek

Text: BOHUMIL BLÁHA Foto: shutterstock.com

Je pravdou, že když se zeptám někoho, kdo navštěvuje základní školu, jestli ví, co je to akordeon,tak na mě kouká a neví, oč jde. Bohužel to došlo tak daleko, že učitelé na ZUŠ (Základní uměleckáškola) nemají žáky, kteří by se na tento nástroj chtěli učit hrát a musí si doplňovat svůj úvazekvýukou na klávesy. Proč to tak daleko došlo?

Ještě po druhé světové válce se pořádaly celovečerní koncerty v Lucerně a akordeonbyl u nás populární, ale potom nastal po-malu zvrat. V té době ještě nebyli odborní

učitelé, tak podle toho také ta muzika vy-padala.

Od roku 1950 v Praze vzniklo tzv. Lidovéoddělení státní konzervatoře, kde se začalo učitodborně a na vysoké úrovni na akordeon a jinénástroje. V té době zde učil Dr. prof. Josef Sme-tana, dirigent pražských divadel, a Dr. prof. Va-chulka. Po absolvování konzervatoře, začali naškolách učit fundovaní učitelé a od té doby šlaúroveň po technické a přednesové stránce na-horu. V tomto období se hudební školy jmeno-valy Lidové školy umění, později ZUŠ. Objevilise učitelé, kteří se proslavili tím, že měli úspěchyse svými žáky. Začali s nimi vítězit v ústředníchkolech celostátní soutěže ZUŠ. Mezi první pro-

gresivní učitele patřili: Stanislav Štěpán, Eva Rohanová, Marie Stiborová, Bohumil Bláha,Věra Zenkerová, Hana Miková, později LadislavKní-že, Mgr. František Holec, uč. Blanka Polá-ková, zást. řed. Eva Kuklová, Mgr. Jana Halby-chová Monika Fukasová, Ivana Laštovičková a celá řada dalších.

Největších úspěchů na Moravě dosahujíučitelé: Květuše Krůčková, Martina Šrámková,Jarmila Hrubišová, Eva Šteffková, Alena Ková-řová, Jana Sapáková, Petr Zámečník a další.

Na státní konzervatoři v Praze, pod vede-ním prof. Vlacha, Josefa Smetany, Milana Bláhya Průchy, jejich žáci vítězili i v mezinárodníchsoutěžích. Mezi nejlepší patří Ladislav Kníže,Petr a Pavel Drešerovi, Rudolf Suk, Jaromír Zá-mečník, Josef Hřebík, Jarmila Vlachová, JanaBezpalcová, Jiří Lukeš a další.

Což

dát si

zastupován OSA od 1. července 1971

BOHUMIL BLÁHA

akordeon?

takhle

>


rozhovor

// Zde vidímnáš velkýdeficit, kterýse musíneprodleněřešit:absencevýukyakordeonu na vysokéuměleckéškole u nás.

www.ladislavhorak.cz

v komorní a souborové hře. Vždyť to jsou právěoblasti, ve kterých se budou absolventi základ-ního i středního uměleckého vzdělávání prak-ticky nejvíce pohybovat.

// …a ve srovnání s výukou v sousedních ze-mích?LH: Zde vidím náš velký deficit, který se musíneprodleně řešit: absence výuky akordeonu navysoké umělecké škole u nás. Na rozdíl odevšech okolních států nemají mladí akordeonistéadekvátní pokračování studia. Prakticky to tedyznamená, že absolventi českých konzervatoříjsou nuceni odcházet za výukou na zahraničníškoly (VŠMU Bratislava, německé a rakouskéuniverzity, všechny polské vysoké školy, aka-demie v severských zemích…). Snažíme se tonyní změnit a živě komunikujeme s vedenímHAMU v Praze.

// Jaké české a zahraniční autory, užívající vesvých skladbách akordeon, byste zmínil?LH: V české tvorbě určitě Václav Trojan, Bohu-slav Martinů, E. F. Burian, Emil Hlobil, JindřichFeld, Petr Fiala, Otmar Mácha, Jiří Teml. NaPražské konzervatoři se daří spolupráci seskladatelským oddělením, o čemž svědčí kva-litní skladby Pavla Trojana, Eduarda Douši,Otomara Kvěcha, Bohuslava Řehoře. A víte, žeakordeon používaly i světové osobnosti, jakoP.I Čajkovský, S. Prokofjev, P. Hindemith, D. Milhaud, J. Francaix, L. Berio či I. Yun? A máme navzdory ani ne dvousetleté historii i svého klasika – Astora Piazzollu.

// Jaký cítíte v akordeonu potenciál, našla siho nastupující generace?LH: Harmonikové nástroje se stále vyvíjejí. Skla-datele soudobé hudby i interprety určitě oslo-vuje velká škála zvukových i technických mož-ností koncertního akordeonu s melodickýmbasem. Zájemci o folklór využijí heligónku,v tango orchestrech bandoneon, v irské hudběconcertinu, v ruské hudbě bajan. Mladí hudeb-níci poznávají, že jsou vítanými spoluhráči v ko-morních sdruženích, v kapelách různých stylů.Vybírají si ho z důvodu velké universálnosti.

// Pokud byste měl tu moc, co byste v tomtosměru změnil?LH: Vymazal bych v pamětech rudoarmějces garmoškou vyhrávající na tanku a naopakbych připomněl hráče na akordeon v orchest-rech Duka Ellingtona či Bennyho Goodmana.Ale to by byla jiná historie…

/


rozhovor

>

Text: LUKÁŠ PAULŮ Foto: DAGMAR KNEŘOVÁ

// Jako jedna z prvních škol ve střední Evropězavedla Pražská konzervatoř výuku hry naakordeon. Kdy a kdo se o to tehdy zasadil?LH: Můžeme bez nadsázky konstatovat, že akor-deonisté musejí být vděčni odvaze a předvída-vosti jednoho z nejrespektovanějších ředitelův historii školy dr. Václava Holzknechta, kterývýuku nástroje, tehdy ještě přiřazeného do tzv. Lidového oddělení, v roce 1951 prosadil. Nutnopodotknout, že vstup akordeonu do středníhouměleckého školství byl na spadnutí, neb nástrojse stával velmi používaným a rozšířeným a nastalazřetelná potřeba vychovat kvalifikované učitele.Tím, kdo se chopil nelehkého úkolu zahájit prak-tickou výuku, byl varhaník, znamenitý organi-zátor a hudební teoretik dr. Ladislav Vachulka.Skutečným deus ex machina však byl autor prvníodborné publikace Základy nové techniky hry naakordeon a veliká osobnost tehdejšího hudeb-ního života − dr. Josef Smetana.

// I díky tomu se akordeon etabloval téměř dovšech hudebních žánrů, že? Nepřineslo muale posledních 20 let lehce nejistou sezonu?LH: Tak jako u jiných nástrojů díky expanzi a popularitě elektrofonických a elektronickýchnástrojů došlo k ochabnutí zájmu o akustickýnástroj. Sám jsem vyučoval mnoho let na nej-větší jihobavorské hudební škole a porovnávalvývoj tohoto trendu u nás a v Německu. Jsempřesvědčen, že tendence návratu k „živému“ ná-stroji se tak jako v sousední zemi před sedmiosmi lety projevuje v současné době i u nás.

// Jaké možnosti nabízí studentům akor-deonu současně nastavený školní systémv České republice? V čem byste ho případněpozměnil?LH: Hra na akordeon se vyučuje na všech českýchkonzervatořích, v roce 2004 jsem stál u obnovenívýuky nástroje na konzervatoři Jaroslava Ježka.Studenti se nyní mohou rozhodnout, jakýmsměrem se budou v hudbě ubírat. Nezastupitelnýje systém základních uměleckých škol, který námzávidí v mnoha okolních státech. Změny by semohly dotknout posílení hodinových dotací

Absolvent Pražské konzervatoře a Západočeskéuniversity v Plzni. Během studií vítěz národní soutěže

v Hořovicích (1990) a laureát mezinárodních soutěží v Andoře, Itálii a Španělsku (1987-1990). Koncertuje jak

sólově, tak v duu s čelistou Petrem Nouzovským, v komorních sdruženích Trojanovo trio, Piazzolla

Soloists a Bona Fide Tango, má na kontě koncerty i s dalšími komorními i orchestrálními soubory (např.FOK, Moravská filharmonie, Severočeská filharmonie,

Sukův komorní orchestr, Pražský komorní orchestr,Komorní orchestr Dvořákova kraje, Praga Camerata, …).

HorákLadislav

Má nahrávky ve studiích českéhorozhlasu, natáčel pro české, špa-nělské, italské i americké televiz-ní společnosti. Je propagátorem

a prvním interpretem skladeb jak soudobýchčeských a zahraničních autorů, tak i kompozicíslavného argentinského skladatele – Astora Piazzolly. Natočil CD Barevný svět akordeonuvěnovaný soudobé hudbě, CD Století Václa-va Trojana a dvě CD s argentinským tangem. Pedagogicky je činný na Pražské konzervatoři,kde působí od roku 2005 ve funkci zástupce ředitele.

„Prostor“ a „jinde“ jsou klíčová slova k přiblížení se poetickému světu Kryštofa Mařatky.Ve spolupráci s významnými mezinárodními sólisty, ansambly, festivaly a orchestry se jádro jehouměleckého zájmu opírá především o tradiční etnickou hudbu, zrod lidského jazyka, pravěké uměnís prvními hudebními projevy, či o světy více intimní a osobní jako jsou sny, kontemplace čivzpomínky stavěné jako alegorie na dětství prožité v totalitním režimu.Významnou roli v jeho tvůrčí práci hraje činnost dirigentská a tato spolupráce s orchestryz dirigentské pozice je cennou zkušeností do jeho skladatelské dílny.


Na Pražské konzervatoři vystudo-val skladbu pod vedením Bo-huslava Řehoře a Petra Ebena,klavír pak u dr. Kříže. Prostřed-

nictvím stipendia Francouzského Institutuv Praze začal Kryštof Mařatka působit nahudební scéně v Paříži od r. 1994, kde, při-tahován pozitivním postojem francouz-ských institucí a umělců k soudobé hudbě,převážně žije dodnes.

// Žijete a pracujete ve Francii. Co váspřimělo opustit Čechy a proč jste se roz-hodl pro Francii? KM: Roli hrálo několik okolností. V prvnířadě to byla změna politická, po pádu komunismu. Mně bylo osmnáct nebo de-vatenáct let a potřeboval jsem jakýsi roz-hled, cítil jsem změnu a nastala doba jakésianarchie, hlavně na akademii. Já jsem potřeboval zázemí. Vznikla nová, nejistásituace. Chtěl jsem ně-kam vyjet a získat„zkušenost ze světa“.

// Vnímáte Francii jako příhodnější zemipro žití i z jiných, než pracovních dů-vodů? Očarovala vás něčím? KM: Ne, to byla náhoda. Sice můj dědeček− sochař, Josef Mařatka − z Francie hodněčerpal, ale to nebyl ten důvod. V té dobějsem jel několikrát na festival do Ameriky,měl jsem řadu francouzských přátel a takéjsem se zde seznámil se svojí budoucíženou − Karine Lethiec. Byla to tedy kon-stelace několika pozitivních věcí, které dosebe zapadly. V životě má člověk několikpříležitostí, buď se jich chopí, nebo ne. Jájsem po tom sáhnul a vlastně jsem ne-

dokončil ani akademii. Řekl jsem si, buď a nebo a vyjel jsem do světa.

// Akademii jste opustil ve kterém roč-níku? KM: V prvním, vlastně během druhého roč-níku, ten druhý jsem nedodělal. Studovaljsem u Petra Ebena, což byl světlý bod v tom všem. Ale i sám Petr Eben poté odešel. Byl to pocit toho, že se potřebuju podívat do světa a učit se nejen ve školníškamně, ale i ze setkání s muzikanty, autory,že se budu účastnit na hudebním životě v jiné metropoli. To bylo silnější v té době.

// Jel jste přímo do Paříže? KM: Přímo do Paříže. Zažádal jsem o sti-pendium Francouzský Institut, který mi hoposkytl na dvouletý studijní pobyt. To mivelice pomohlo a chtěl jsem toho využít.

// Ve Francii jste navázal na přerušenástudia nebo jste se od studia odtrhl jed-nou provždy? KM: Od malička jsem chtěl být skladatelema skladbu jsem na konzervatoři začal již vetřinácti letech, což bylo neobvyklé, většinouse se skladbou začíná až od osmnácti. Kdyžnastala tato situace, už jsem nechtěl do žá-dných studijních chomoutů, chtěl jsem sámpsát. Na žádnou školu jsem jít nechtěl, alezároveň jsem potřeboval institucionální zá-zemí vůči tomu stipendiu. Proto jsem chodilna klavírní kurz a kurz hudební analýzy, alene na skladbu. Tu jsem si řekl, že se buduučit sám. V kompozici je moment, kdy jetřeba opustit ten pedagogický dohled a jetpo vlastní koleji. Byl jsem o tom přesvědčen

a dodnes toho nelituji. Je to osobní rozhod-nutí. Jistě to má ale každý jinak. Ještě bychchtěl dodat, že kromě pana Ebena jsem mělna konzervatoři štěstí i na pana profesoraBohuslava Řehoře. Ten to vycítil instink-tivně a vedl mě tak, že mě pouze poslouchala spíše mi byl partnerem, než pedagogem.Nechal mi prostor. V mém rozhodnutí měpodporoval. Byli jsme stále v kontaktu. Vždy,když jsem navštívil Prahu, moje první krokymířily tam. Rád mě uvítal, popovídali jsmesi. Sledoval tu moji aktivitu zpovzdálí. Hod-nota pedagogická má v tomto ohledu dalekohlubší význam a nezasahuje pouze do dobstudia. Správný pedagog by měl umět totovytvořit u svých studentů. Tento vklad paktrvá po celý život.

// Musí se podle vás člověk skladatelemnarodit? KM: Chtělo by se říci, že ano. Je to výsledekněkolika parametrů. Vlohy mít rozhodněmusíte, to se nedá naučit. S něčím se člověknarodí, například vnitřní slyšení, schop-nost zapamatovat si zvuky, to jsou věci,které jsou dány od Boha. To ale nestačí, mu-sí tam být práce, píle a trošku štěstí taky.

// Ve třinácti letech jste nastoupil nakonzervatoř, tehdy začala vaše hudebníkariéra? KM: No, to bylo o hodně dřív. Za to vděčímtatínkovi, všechny děti jsme se učili hrát naklavír nebo na housle. Od sedmi let jsemhodně času trávil s klavírem, ale ne tak, žejsem cvičil, ale že jsem rád improvizoval.Napodoboval jsem zvuky, skladby, kteréjsem před tím slyšel v Rudolfinu. Mám

rozhovor

Text: LUKÁŠ PAULŮFoto: archiv KRYŠTOFA MAŘATKY

Kryštof Mařatka

>


rozhovor

29

>

rozhovor


KM: Nejsem si jist, do jaké míry si běžnýobčan dokáže představit, že nějaká autor-ská práva existují. V hudebním světě by toale mělo být samozřejmostí. Nemohu aleporovnávat mezi Čechy a Francouzi, ne-mám dostatek zkušeností.

// Vaše notové zápisy vydalo hudebnínakladatelství Jobert. Jak spolupráci hod-notíte? KM: Pro mě je to velmi důležité. Já píšinoty v ruce, tužkou a potřebuji grafika,který ze zápisu udělá tištěnou partituru.Můj vydavatel toto vše zaopatří. Je to takéotázka distribuce, když hrají mé skladby v Torontu, ve Finsku, v Rusku nebo kde-koli jinde, on za mne toto řeší a rozesílá orchestrální party.

// Kromě skládání zároveň dirigujete.Chtěl jste mít dokonalý dohled nad svý-mi díly? KM: Převážně je to z radosti. Je fakt, ženěkdy, když vidím, jak skladbu provádíněkdo jiný, raději bych na tom podiu stálsám. Neprovádím jenom svoje skladby.Když mám příležitost, neodmítnu nabíd-ku, zúčastnit se celovečerního programu,na kterém je běžný repertoár, i skladby ji-ných žijících autorů. Je to také ohromnéobohacení do mé skladatelské dílny.

// Jak často se během roku k dirigovánídostanete? KM: Rozhodně nechci vést dirigentskoukariéru, dejme tomu, že tak 8−10 koncertůdo roka oddiriguji.

// Český dirigentský vzor? KM: Jako první mě napadne Karel Ančerl.To byl génius a sám skladatel. Mám takovývztah k němu. Několikrát jsem byl v To-rontu a tamní symfonický orchestr hrál ně-kolikrát moje skladby, sám jsem je dirigovala vlastně Karel Ančerl tam končil svou ka-riéru. Oni k němu mají také veliký vztah.Ančerl tam zanechal velice živou stopu a je-jich uvádění české muziky v Torontu je dostičasté. Zároveň tam mají Ančerlovu kni-hovnu s jeho partiturami, poznámkami. Topřidávám pouze jako bonbonek navíc. KarelAnčerl je pro mě rozhodně veliký vzor.

// Měl na vaše skladatelské působenísvůj podíl i váš dědeček Josef Mařatka?Vedl vás k umění?

KM: Svého dědečka jsem bohužel nezažil,narodil jsem se padesát let po jeho smrti.Dědeček se narodil v Žitné ulici v Praze, vestejném domě, kde žil Antonín Dvořák,takže se spolu velice dobře znali. Kdyžchtěl dědeček nastoupit na konzervatoř natrubku, tak mu Dvořák napsal doporučení.Poté z toho sešlo a dědeček si vybral socha-řinu. Když Dvořák umřel, dědeček se vrátilzrovna od Rodina z Paříže, a sňal Dvořá-kovu posmrtnou masku. Ten otisk mámeještě někde doma. Na základě toho vytvo-řil bustu Antonína Dvořáka, která je vevstupní hale do Rudolfina.

// Jací hudební skladatelé, ať už češtínebo zahraniční, vás ovlivňovali? KM: Zásadním způsobem hlavně jeden: Janáček. A to nejen skladbami, ale vůbec −tvůrčí etikou, uměleckým postojem, tím, jakby měl skladatel vůči sobě a okolí vystupo-vat. Zrcadlením života a pozorováním všehokolem mě Janáček přitahuje dodnes. Je tomá životní lekce. Sám jsem studoval a mámv repertoáru celé jeho klavírní dílo.

// Píšete spíše na objednávku? Jakoumáte zkušenost se zadavateli? KM: Vím, co bych tak chtěl psát, pak se tosnažím zorganizovat tak, aby z toho vzniklaobjednávka, aby se to zahrálo a mohl jsemz toho také žít. To je asi nejlepší postup. Naposledy, to jsem byl v Praze, to bylo alejinak. To jsem pracoval na Harfovém kon-certu pro Janu Bouškovou. Přišla za mnou,že by ode mě ráda měla harfový koncert a já na harfu před tím ani nepomyslel. Začaljsem nad tím uvažovat, nejdříve jsem jí toodřekl, že to nechci, pak jsem o tom přemý-šlel a nakonec jsem se překonal a k té harfějsem se dostal a byl učarován jejími mož-nostmi a zvukem. Tady byla tedy prvotnímimpulsem Jana Boušková.

// Do jaké míry na sebe necháte zadava-tele skladby „tlačit“? Kdyby tlak překro-čil mez, odřekl byste? KM: Asi ano. To je na dohodě. Těžko říci.Je fakt, že když dostanu objednávku, sna-žím si podmínky domluvit co nejpřesněji a co nejrychleji, aby nevznikaly neshody.Jsem spíš typ autora, který píše pomalu,maximálně tak dvě skladby do roka, vícene. Pak musím být připraven na to, říci nedalším nabídkám, i lákavým. Člověk musíumět říci „ne“, aby pak to „ano“, když při-jde, bylo na svém místě.

// Píšete nyní již pouze na objednávku? KM: Ano.

// Co právě připravujete, co máte rozpra-cované? KM: Dokončil jsem smyčcový kvartet Kni-ha popela pro Pražákovo kvarteto, který sebude uvádět ve Francii příští rok a v Prazebychom ho též měli uslyšet. Z těch většíchskladeb dodělávám Vábení, rituál pravě-kých zkamenělin člověka pro smíšený sbora orchestr. Je to třetí část trilogie, kteroukoncipuji již od roku 2002. První část sejmenuje Otisk (pro symfonický orchestr),druhá část Zvěrohra (soprán a orchestr) a třetí je Vábení (sbor a orchestr). Pre-miéru budu dirigovat příští rok v Polsku.Poté přijde provedení v Torontu, Paříži a v Praze na Pražském Jaru v roce 2013. V příštích měsících mi u firmy DUX vyjdemonografické CD s pařížským EnsembleCalliopee.

// Kdy vás uvidíme a uslyšíme v Praze? KM: V Praze jsem byl naposledy 12. října2011 v Rudolfinu, na zahajovacím kon-certu Pražské komorní filharmonie. Dalšípříležitost bude pravděpodobně až příštírok se zmiňovaným smyčcovým kvartetem.Ale možná to bude dříve, avšak za zcela ji-ných okolností: natočil jsem film Z tvéhoživota o svém tatínkovi: dr. Zdeňku Ma-řatkovi, který minulý rok zemřel ve svých96 letech! Intimně pojatý rodinný doku-ment o otci, významném českém lékaři,jenž prošel celým dvacátým stoletím, do-dělávám s přáteli na FAMU za podporyFondu pro českou kinematografii. Bududoufat, že se tomuto filmu snad dostanepříležitosti důstojného uplatnění.

/

// „Janáček. A to nejenskladbami, ale vůbec –tvůrčí etikou,uměleckým postojem,tím, jak by mělskladatel vůči sobě a okolí vystupovat.

”

28

>

>

rozhovor


velmi dobrou hudební paměť. Tatínekusoudil, že mám vlohy, našel mi soukro-mého učitele, ten mě zasvětil do zápisu a kompozičních disciplín. Od 8 let jsemchtěl být vlastně skladatel. Měl jsem tenluxus, že jsem nebyl postaven před otázku,co mám v životě dělat, ale bylo to evi-dentní. Považuji to za štěstí.

// V čem se změnil váš život ve Francii? KM: Je to velký, zásadní rozdíl, který bohuželtrvá i dodnes, i když v menší míře než předcca 15 lety. Je to dáno hudebními poměrypražského a pařížského hudebního světa.Nemohu si pomoci, když jsem přijel do Pa-říže, měl jsem dojem, že jako skladatel náhle„existuji“. V očích druhých, publika a hlavněinterpretů o to, co dělám, má někdo zájem,někdo o to stojí. Je to přirozenou součástíhudebního života. V Praze jsem tento pocitneměl. Většinou jsem se setkal s letargií.Často jsem měl dojem, že hudební tvorba jena periferii zájmu. Jde to bohužel hodně z řad samotných interpretů. A nedávno jsemse přesvědčil, že to nebývá až tak často z řadpublika, což je většinou argument organizá-torů koncertů. Je to falešný předsudek, žepublikum na to není zvědavé. Publikum jezvědavé. A zvídavé. Nelze z něho dělat kon-zumní stádo, jehož pastýř nedopřeje svýmovečkám čerstvou trávu. Ta se ovšem musíhledat i za cenu občasných zbloudění a zkla-mání. Ale život za to přeci stojí, ne? Ten riska odpovědnost muzikantů a organizátorůpostavit se za novou vznikající hudbu u nástrochu chybí. I když se situace lepší, neradbych stále jen kritizoval. Nedávno jsem mělv Praze dva koncerty, které mě z tohoto vy-vedly, takže jsem sledoval jisté zlepšení. Jefakt, že to jde velice pomalu. Představovaljsem si, že to půjde rychleji. Zřejmě je todáno generačně. Bohužel propast, která tadyvznikla po druhé světové válce do roku 1989,pociťujeme dodnes. Ta trvá i v jiných sférácha mělo by být především radostí a pak teprvebřemenem českého hudebního světa tutopropast zdolávat. Měla by být výzvou, inspi-rací, partnerem v duelu. Jistá opatrnost vůčinovým věcem je celosvětový fenomén. Člo-věk raději přijímá to, co už zná. U nás to byloumocněno navíc státní řízenou politikou a komunistickým řízením kultury. Tytostopy ještě budou dlouho patrné. Veliký roz-díl mezi Francií a Českou republikou je znátv kontinuitě univerzálních hodnot. Franciemá kulturní život zakořeněný v sobě. Její tra-

dice je neporušená už po několik staletí. V naší historii byla tato kontinuita neustálenarušována.

// Jak rychle a případně s jakými obtí-žemi jste se etabloval ve Francii? Mámna mysli jak po profesní, tak soukroméstránce? KM: Měl jsem v tom štěstí, seznámil jsem sese svojí ženou, která je z hudební rodiny. Do-stal jsem se vlastně z nehudební rodiny v Če-chách do hudební rodiny do Francie, cožbyla veliká změna, která mně pomohla. Sna-žil jsem se nezklamat. Hodně jsem navštěvo-val koncerty, seznamoval se s hudebníky,studoval partitury. Relativně rychle jsem do-stal nabídku napsat skladbu pro soutěžesmyčcových kvartet Evian. Je to slavná sou-těž, která dává interpretům povinnouskladbu od žijícího autora. To byla první vý-znamná zakázka. Poté jsem měl možnost todál rozvíjet. O každou skladbu/zakázku bylotřeba bojovat. Získat zakázku, aby se dobřeprovedla, aby se vydala a tak dále. To je ale

znakem naší skladatelské profese. Je to risk,člověk musí přijmout, že dělá skladbu sevším, co k to-mu patří. Musíte to zařídit tak,aby se to, co napíšete, hrálo. Je třeba se o tostarat. Samo z nebe to nespadne.

// Byl jste zastupován OSA, nyní jste u francouzské ochranné organizaceSACEM. Můžete tedy srovnávat. KM: Bohužel nebudu schopen asi odpově-dět, pro mě je to docela dávno, co jsemodešel a nejsem natolik obeznámen, co aktuálně OSA dělá.

// Jaký je vlastně obecně váš názor naautorská práva, jejich ochranu, užívání a existenci ochranných organizací pocelém světě? KM: Sám jsem členem komise (commisionde la musique symfonique) ve francouzskéSACEM. Ochranné organizace odvádějíohromně záslužnou činnost. Ochrana au-torských práv je zásadní věc, jsou pro měnejdůležitějším finančním zdrojem. Bohu-žel i dnes se setkávám s názorem, že se mělidé ptají, jak si vydělám na živobytí? Žedobře dělám tu muziku, ale čím se opravduživím? Lidem připadá divné, že za skladbu,kterou napíši, mám mít zaplaceno a poté i za její veřejné užití. Leckdy je nenapadne,že by měl mít autor za mnohaměsíční prá-ci honorář. Když jdete do pekařství prochleba, tak zaplatíte za práci tomu, kdochleba upeče, a když někdo chce novouskladbu, měl by zaplatit za její vznik. A po-té, co se skladba veřejně provede, měla byse autorská práva rozdělit mezi autora, na-kladatele, textaře a další. To je přirozené.

// Na jaké bázi zmíněná komise funguje,jaké má cíle? KM: Čemu my říkáme v Čechách vážnáhudba je ve francouzské SACEM hudbasymfonická, je to lehce zavádějící, proto-že se nejedná se o symfonickou hudbu, ale vážnou. Jde o platformu vzájemné reflexe,prostor pro debatu o soudobé hudbě, o no-vě vzniklých projektech a událostech. Vyu-žiji zde příležitosti − pokud by byl ze stranyOSA zájem zúčastnit se našeho zasedání, da-lo by se zorganizovat společné setkání u nás v Paříži. Jde o setkání a výměnu názorů.

// Dokázal byste srovnat chování a po-vědomí Čechů a Francouzů co se exis-tence a ochrany autorských práv týče?

Z jeho skladeb nelze opomenout klari-netový koncert Luminarium, který vy-hrál cenu Grand Prix Tansman a Cenudiváků na 4. ročníku Mezinárodníhofestivalu hudebních osobností v polskéLodži. V roce 2007 získal Kryštof Ma-řatka hlavní cenu na Mezinárodnímfestivalu Šanghajské jaro za skladbuChant G'hai, která byla uvedená též v rámci zahájení EXPO 2010. V témžeroce mu byla také Francouzskou aka-demií umění udělena cena Pierra Cardina. V následujících měsícíchvyjde jeho monografické CD u firmyDUX. Mařatkova díla vydává francouz-ské nakladatelství Jobert – Paris.

// Ten risk a odpovědnostmuzikantů a organizátorů postavitse za novou vznikajícíhudbu u nás trochuchybí.


článek

60. léta• Stín katedrál skladatel: Karel Svobodatextař: Ivo Fischer

• Trezorskladatel: Ladislav Štaidltextař: Rostislav Černý

• Nechte zvony znítskladatel: Karel Svoboda,textař: Zdeněk Rytíř

• Bláznova ukolébavkaskladatel: Pavel Dydovič textař: František Řebíček

• Anděl skladatel: Petr Janda textař: Zdeněk Rytíř

• Já budu chodit po špičkáchskladatel: Petr Nováktextař: Ivo Plicka

• Ach, ta láska nebeskáskladatel: Jiří Šlitrtextař: Jiří Suchý

70. léta• Ažskladatel: Oldřich Říhatextař: Ladislav Vostárek

• Holubí důmskladatel: Jaroslav Uhlířtextař: Zdeněk Svěrák

• Řeka láskyskladatel: Jaroslav Wykrenttextař: Jaroslav Wykrent

• Kávu si osladímskladatel: Ladislav Štaidltextař: Jiří Štaidl

• Dlouhá bílá žhnoucí kometaskladatel: Karel Svoboda textař: Jaroslav Machek

• Studánko stříbrnáskladatel: Karel Svoboda, textař: Zdeněk Borovec

• Jožin z Bažinskladatel: Ivan Mládektextař: Ivan Mládek

80. léta• Nonstopskladatel: Zdeněk Bartáktextař: Eduard Pergner

• Za všechno může časskladatel: Lenka Filipovátextař: Zdeněk Rytíř

• Čau, láskoskladatel: Karel Svobodatextař: Karel Šíp

• Hurikánskladatel: Dalibor Jandatextař: Jan Krůta

• Ráchelskladatel: Petr Muk, Jan Vozáry,Dušan Vozáry skladatel a textař: Petr Kučera

• Variace na renesanční témaskladatel: Vladimír Mišíktextař: Václav Hrabě

• Holky z naší školkyskladatel: Karel Vágnertextař: Pavel Žák

90. léta• Hrobař skladatel a textař:Pavel Ivanovský, Jaroslav Bobowski, Michal Vašica,Daniel Hrnčiřík, Martin Motýl

• Dívám se, dívámskladatel: Petr Hapkatextař: Michal Horáček

• Černí anděléskladatel a textař: DavidKoller, Michal Dvořák,PBCH, Robert Kodym

• Když muž se ženou snídáskladatel: Pavol Haberatextař: Karel Šíp

• Sbírka zvadlejch růžískladatel a textař: Robert Kodym

• Země vzdálenáskladatel: Michal Pavlíček textař: Ivan Hlas

• Život je takovejskladatel a textař: František Moravec, Tomáš Karásek, Luděk Pallat, Tomáš Doležal textař: Jiří Brábník >

>

foto

: Jak

ub L

udví

k

foto

: arc

hiv

rodi

ny V

rbov

ých

foto

: arc

hiv

rodi

ny Š

taid

lů


článek

Zdroj: TV BARRANDOVPřipravil: LUKÁŠ PAULŮ, VLADIMÍR VEGRICHT

TV Barrandov v divácké soutěži Tobyl náš hit mapuje hudební scénuod dob první republiky až po sou-časnost. Na svém konci potom vy-

hlásí nejoblíbenější českou skladbu tohotoobdobí.

Televizní show odstartovala 3. října2011 a celkem bylo odvysíláno 11 dílů.Zúčastnit soutěže se mohou pouze hityčeských autorů, popřípadě píseň, která bylav originální verzi komponována pro čes-kého interpreta.

Od srpna do září diváci nominovalisvé nejoblíbenější hity, přičemž hlasovalocelkem 39 741 lidí. V internetovém hlaso-vání zvítězila skladba Holubí dům, pro kte-rou hlasoval každý desátý divák.

Nejúspěšnějším hitmakerem je KarelSvoboda, jehož skladby se objevují v de-sítce nejžádanějších hitů čtyř dekád a fil-mů. Z textařů jsou nejúspěšnějšími PavelVrba, Zdeněk Borovec, Jiří Štaidl a ZdeněkRytíř.

V jednotlivých dekádách a žánrovýchkategoriích soupeřily tyto skladby:

>Modře jsou vyznačeny písně, které postoupily dosemifinálových kol, která se uskutečnila v pondělí28. 11. a 5. 12. Finále soutěže proběhlo v pondělí12. prosince (po uzávěrce zimního čísla Autor in).

foto

: TV

Bar

rand

ov

foto

: arc

hiv

OS

A

foto

: arc

hiv

OS

A


článek

• Pohodaskladatel: Tomáš Krulichtextař: Milan Špalek

• Ještě, že tě lásko, mámskladatel: Karel Svobodatextař: Petr Šiška

• Touhaskladatel a textař: DanielLanda

• Most přes minulostskladatel: Ondřej Soukuptextař: Gabriela Osvaldová

Současnost• Tančíš samaskladatel a textař: Petr Muk

• Hříšná těla, křídla motýlískladatel a textař: Oskar Petr

• Dlouhá nocskladatel: Michal Davidtextař: Hana Sorrosová

Film• Na kolenaskladatel a textař: Ivan Hlas

• Život je jen náhodaskladatel: Jaroslav Ježektextař: Jiří Voskovec, JanWerich

• Discopříběhskladatel: Michal Davidtextař: Eduard Pergner

• Saxanaskladatel: Angelo Michajlovtextař: Pavel Kopta

• Můj časskladatel: Petr Orm, Pavel Ormtextař: Zdeněk Borovec

• Lásko má, já stůňuskladatel: Karel Svobodatextař: Jiří Štaidl

• Severní vítrskladatel: Jaroslav Uhlířtextař: Zdeněk Svěrák

• David a Goliášskladatel: Jaroslav Ježektextař: Jiří Voskovec, Jan Werich

• Klobouk ve křovískladatel: Jaroslav Ježektextař: Jiří Voskovec, Jan Werich

• Nebe na zemiskladatel: Jaroslav Ježektextař: Jiří Voskovec, Jan Werich

Pro pamětníky• Niagaraskladatel: Eduard Ingrištextař: Josef Chlumecký

• Noční motýlzpracovatel: Roman Blahníkskladatel: Johann Strauss ml.textař: Ladislav K. M. Walló

• Po starých zámeckýchschodech

skladatel a textař: Karel Hašler

• Česká písnička skladatel a textař: Karel Hašler

>

foto

: J. M

atu

la

foto

: arc

hiv

OR

M s

tudi

o

foto

: TV

Bar

rand

ov


ho mnoho dalších ze zemí reprezentujícíchvšechny světadíly (samozřejmě mimo An-tarktidy).

// Co vás vedlo k myšlence připravit ta-kovýto projekt?PG: Rád spolupracuji s lidmi, snažím se ote-vírat prostor k novým otázkám a postojům,které se týkají společenských hodnot. Navícsi myslím, že v určitém pohledu není nickrásnější než umění/ hudba, (samozřejměkromě láskyplné a podporující rodiny), cožje jistě subjektivní postoj k životu, nicméněnepoznám žádnou jinou lidskou činnost,která by fungovala tak silně jako hudba. Bě-hem několika sekund dokáže změnit emo-ce milionů lidí. Zahrajete něco arabského,afrického, klasiku či něco moderního a lidise začnou určitým způsobem chovat, za-čnou gestikulovat, tancovat, smát se, plakat.Jako Slovák, Žid a duchovní Španělské sy-nagogy žijící v Praze, jako člověk milujícíTatry, Prahu a Košice, jsem chtěl využít hud-bu v mých jednotlivých identitách – a tímspojit duchovní a umělecký život.

Téměř každý den, většinou na svátekŠabat, chodím po Vězeňské ulici okolo kos-tela sv. Ducha a Rónovy sochy Franze Kafky.Kafka tomu dodává taky ten „melting potelement“. Byl to Žid, Čech, psal německy.Praha má něco výjimečného, myslím, že tonení nikde jinde na světě – kromě NewYorku. Neznám jiné místo, kde je římsko-katolický kostel a synagoga tak blízko u sebe.Pan kardinál Vlk, který se účastnil tohotoprojektu minulý rok, měl krásný projev, by-lo to i v České televizi. Řekl, že on sám neví,kde „stojí“ Starý a Nový zákon tak blízko u sebe.

Přednášel jsem o projektu Světlo poro-zumění na několika místech, v Jeruzalémě,Londýně či Avignonu, a z reakce publikanebo otázek mám pocit, že neexistuje po-dobný projekt někde jinde na světě.

// S kým jste spolupracoval tento rok?PG: V kostele moderoval program HonzaPotměšil. Hudebně Pražská konzervatoř,Bára Basiková, Michal Pavlíček, ZdeněkBína, Varhan Orchestrovič Bauer, izraelskýperkusionista Zohar Fresco, Otta HejnicTrio – Josef Fečo a Ondrej Krajňák, Cigán-sky diabli, houslista Alexander Shonert.

Je to pro mne veliká čest, že mohu spo-lupracovat s tak úžasnými a mnohokrátskromnými lidmi – kteří i svou tvrdou

prací i s trochou toho štěstí využívají svůjdar, který dostali od Boha, nebo osudu,zdědili ho možná v genech po předcích,nebo jim to prostě nějak spadlo do klína a oni se svůj talent snaží co nejvíc využítk naší radosti.

// Světlo porozumění vždy přiláká zají-mavé publikum. Na jednom místě se takčasto potkají lidé, kteří by se jinak těžkosešli.PG: Celý projekt se tak trošku stává i prestižnízáležitostí, ale ne v nějakém negativnímsmyslu. Účastní se ho členové diplomatic-kého sboru, minulý rok přišlo čtrnáct amba-sadorů včetně tureckého a izraelského –seděli vedle sebe. Neznám jiný stát, kde by

se tito dva sešli v této době vedle sebe. Ta-ké přicházejí osobnosti kulturního, spole-čenského a podnikatelského života z Čech i zahraničí.

// Jste Slovák, žijete v Praze, jste du-chovní Španělské synagogy, milujetehudbu. Těch rovin, které vás ovlivnily,bude více.PG: Ano, máte pravdu − je tam i ta Česko-slovenská rovina. Já například moderujiv synagoze slovensky, a jak jsem již zmínil,Jan Potměšil v kostele pak česky. Každý rokse snažím přivézt i nějaké hudební tělesoze Slovenska.

Moje pohledy na svět taky ovlivnilo to,že jsem vyrůstal v Košicích ve velmi hete-rogenní společnosti. Mám pocit, že Košicebyly jediné město, které mělo opravdu atri-but federálního města.

// Jak to myslíte?PG: V krátkosti, pokud mám porovnat pocity ze čtyř největších měst bývaléhoČeskoslovenska tak Praha byla vždy samo-statná. Je a bude prostě výjimečná, Brno je moravské, Bratislava je podobná jakoPraha, žije si svým vlastním životem. Aleměl jsem a mám pocit, že Košice byly je-diné federální město.

Shodou okolností pár lidí přijede nakoncert každoročně i z Košic a už jednámeo tom, jak bychom mohli připravit tentoprojekt i v mém rodném městě a pomociv opětovném navázání nadstandardníchvztahů mezi těmito městy.

rozhovor

>>

>

Bára Basiková a Michal Pavlíček

Dominik Duka


rozhovor

// Popište, jak projekt Světlo porozuměníprobíhá a jaký je jeho obsah.PG: Světlo porozumění© je jedinečný kon-cert, který probíhá netradičním způsobem,a to simultánně, ve Španělské synagoze a v kostele sv. Ducha na Starém Městě, vedvou největších svatostáncích evropskýchmonoteistických náboženství. V budovách,které v malebném prostředí Starého Městastojí v unikátním, symbolickém sousedství.Právě i ona symbolika, láska k hudbě, uměnía potřeba vytvořit projekt, kde Porozuměníbude hlavní spojovací linkou, mě přivedlak tomu uspořádat koncert na oslavu lidsképospolitosti a solidarity právě tam.

Porozumění probíhá nejen mezi po-sluchači v kostele a synagoze, ale také mezijednotlivými interprety, které vybírám z růz-ných koutů žánrového spektra, reprezentu-jící rozdílné hudební žánry.

Každoročně koncert Světlo porozu-mění© přiláká stovky lidí, kteří mají možnostslyšet směs nejrůznějších hudebních foremod klasické hudby, jazzu, alternativní hudbyaž po rock. Mezi interprety minulých letpatřili např.: Iva Bittová, Marian Varga, PavelŠporcl, Dan Bárta, Bára Basiková, MichalPavlíček, Zdeněk Bína, Varhan Orchestro-vič Bauer, Makedonský orchestr orientálníhudby, Okamžitý filmový orchester, sborChrámu sv. Ducha, sbor Mikrochor a mno-

Duchovní Španělské synagogy,viceprezident Federacežidovských obcí a dobrovolníkněkolika rad židovskýchsvětových organizací. V Čecháchpůsobí v otevřené komunitě BejtPraha. Je autorem a organizátorem světověunikátního projektu KoncertSvětlo porozumění©, jehož jeOSA již druhý rok partnerem.Duchovně zaměřený projektprobíhá zároveň v kostele sv. Ducha a ve Španělskésynagoze na Starém MěstěPražském. Projekt se koná jižšestým rokem. Na letošnímročníku vystoupili například BáraBasiková nebo Michal Pavlíček.

PeterGyori

Text: LUKÁŠ PAULŮFoto: IVAN MALÝ, LUKÁŠ PAULŮ

>

37

rozhovor


Bůh nějak neřídí, potkám dva lidi a s oběmasi můžu popovídat v rodném jazyce. Na to,jaká je tato krajina, myslím tím Česko, maláa kritizovaná, je jedna z nejvíce otevřených.Ten klídek… spojení Švejka a Kafky je ge-niální, úžasné. Vezměte si příklad: televiznísoutěž Největší Čech. Kdyby neplatily ty„zvláštní pravidla“ – myslím, že licenci máBBC – tak by vyhrál Jára Cimrman. To je tagenialita českého národa. Na to asi kuráž a smysl pro humor žádná jiná společnostprostě nemá. Neustálá kritika netolerancev Čechách, se podle mých životních a pra-covních zkušeností nezakládá na pravdě.

// Jako výkonný ředitel působíte v ote-vřené komunitě Bejt Praha. Prosím o ná-stin vašich činností.

Bejt Praha je přidružená organizace veFederaci židovských obcí. Vytváří určitou al-ternativu Pražské židovské obce, ale někteříčlenové Bejt Praha jsou zároveň i členy Praž-ské židovské obce. Díky toleranci a vynika-jící a otevřené spolupráci můžeme užívat např. Španělskou synagogu, kde pořádámenáboženské, vzdělávací akce, zveme rabíny. Jednoduše řečeno, Židovský rok je také cyk-lus různých svátků… od nejvýznamnějšíchsvátků přes svátek Sukot, Chanuka, Tu biš-vat, Purim, Pesah atd. My tyto svátky orga-nizujeme.

// Studoval jste v zahraničí, kde všude a co?PG: Nejdřív na pedagogické fakultě na Slo-vensku, pak na Institutu v Izraeli, kde sekromě Judaismu a náboženství také předná-šela historie, politická ekonomie, psycholo-gie. Po studiu jsem dostal pracovní povolenía měl využít znalosti v praxi. Když jsem šeldo Izraele, tak jsem neuměl slovo hebrejsky,moje angličtina taky nebyla výborná. Skon-čil jsem mytím WC v hotelech. Hudba mitam velmi pomohla. Skončilo to dobře, na-učil jsem se jak hebrejsky, tak anglicky a takéjsem si zdokonalil ruštinu. To byla jednaz mých životních facek. Rusové, které jsemcelý život nenáviděl, byli najednou mí nej-lepší kamarádi. Při čištění záchodů jsme sebavili o Dostojevském, nebo o Rachmani-novi, Šostakovičovi, které mám velice rád.V hotelu u Mrtvého moře bylo dost Němců,kteří se tam léčili a já začal řešit i to, ževlastně čistím záchody lidem, jejichž předcidali možná do plynu moji rodinu. Člověkbyl mladší a tak mentálně masturboval nadtím vším. Je nespokojený se sebou, hledá

úniky a každého kromě sebe obviňuje, pročje právě tam, kde je. Nakonec to ale přejde.Na druhou stranu v té době jsem v Izraeli zamytí záchodů měl lepší životní úroveň, nežbych měl u nás jako učitel. Bylo to ale velmikrátké. Později jsem vždy odpoledne hrálv lobby na klavír. Ráno jsem čistil záchodya už nikdy v životě ne tak šťastně, jako tehdy,protože jsem se těšil na to, jak budu hrát od-poledne na klavír. Jednou ke mně přišelrabín z Los Angeles a říká: „Ty hraješ velmikrásně, ale proč tak smutně?“ Řekl jsem mučást svého životního příběhu – bylo to jakou psychologa. On na to, že je rabín v jednésynagoze a učí na hebrejské univerzitě, že bybylo možná dobré mít takového člověka u nich na univerzitě. Za rok jsem tam bylpřijatý, dostal stipendium za podmínky, žedostuduji v nejkratším možném termínu a s výbornými výsledky. Příběh jako z Holly-woodu mě fakticky zavál do města, ve kte-

rém se Hollywood skutečně nachází. V LosAngeles jsem hrával na ulici, poznal spoustykamarádů. Amerika mi dala neuvěřitelnýpocit toho, že jsem byl sám sebou. V Ko-šicích jsem měl občas pocit, že jsem Žid vevelice minoritní komunitě, v Izraeli s blon-ďatými vlasy a modrýma očima pocit, žejsem Rus nebo nějaký východoevropan, alev Americe to nikoho nezajímalo. Tam jsembyl Peter, vedle mě na ulici černoši, Pales-tinci. To byla ta Amerika, kterou lidi z filmůneznají...

// Čeká vás Chanuka… chystáte tedyněco v rámci Bejt Praha? PG: My si zapalujeme svíčky doma, popří-padě ve Španělské synagoze nebo u někte-rého našeho člena. Chanuka spočívá spíšev tom, že jste doma s rodinou.

/

>

// …napovídali jsme toho strašně moc, tak já nevím, co s tím budete dělat, Lukáši…LP: …tak já to už vypínám…PG: …už by bylo na čase…

Španělská synagoga, koncert Světlo porozumění©

36

>

rozhovor


// Uvažujete o tom Světlo porozuměnípředstavit i v Košicích. Nabízí obdobnésituační možnosti?

Ne, ne, bohužel ne, synagoga a kosteljsou od sebe trochu dál. Je tam nádhernásynagoga, kam chodil můj dědeček. Košicejsou krásné a střed města je relativně malý,to by ale nevadilo. Kostel, který je v Koši-cích, je rozlohou druhý největší ve středníEvropě a velmi se podobá chrámu sv. Víta.Kdybych uměl propojit Košice a Prahu,města, která jsou mým domovem, tak to bybylo úžasné.

// Zpět k předešlé otázce rovin a ele-mentů, které vás ovlivnily.PG: No, …že jsem Žid, Pražák, Košičan, ýchodoevropan, středoevropan, Evropan,člověk který žil, studoval a pracoval v Izraeli,v USA, obyvatel zeměkoule… to všechnona vás nějak působí. Něco víc, něco míň. Jeto o životních zkušenostech, abyste využi-li to, co vás má ovlivňovat a do jaké míry,abyste mohl být spokojený, dávat co nejvícsvé rodině a být přínosem pro společnost.

Lidi se cítí dobře v jednotlivých skupi-nách, které si vytvoří. Tam získávají sílu,podporu a jakýsi umělý komfort. Všichnilidé se ale dají velice jednoduše rozdělit – naty, se kterými chcete být a na ty, s nimiž ne-chcete. Ty škatulky nám dávají i to dobré i to zlé. Jeden z nejhorších elementů ale je,že pokud jste v té své škatulce, začínáte mítpocit, že je ta nejlepší – což by ani tak neva-dilo – horší je, když nastane chvíle a máte

pocit, že všechny ostatní jsou špatné. Nej-horší je zařazení se do skupiny nějakých fa-noušků, kde vznikne kolektivní euforie a z to-ho pak zůstávají třeba ty rozbité stadiony.

// Domnívám se, že „škatulkování“ je jiždelší dobu na ústupu. Otěže převzalaglobalizace.PG: Ony ty škatulky ve skutečnosti nikdyani nebyly. Neexistovaly ale jenom pro lidi,kteří viděli za ty škatulky. Globalizace užtady byla dávno, než to někdo takto pojme-noval. Cestoval jsem a žil i v jiných zemích,proto mám dojem, že jsem ony škatulkyodstranil již dávno pryč.

Ty škatulky se stejně nakonec zúží najednu či dvě – jak jsem Vám už říkal – a tona lidi, se kterými si rozumíte, a s nimiž sinerozumíte. Čím dřív na to člověk přijde,tím je svobodnější.

// Když se vrátím na začátek… je tedycílem projektu uvědomění si faktu, žeexistují pouze lidé, se kterými si rozu-míte, a se kterými ne? PG: Ne tak docela. Cílem projektu je vlast-ně ukázat, že i když si mnohdy a v mnohémrozumět nemusíme, jsou hodnoty, alespoňna okamžik, na kterých se shodnout lzenebo je alespoň můžeme pochopit a tole-rovat je. Podstatný je výběr muzikantů a publika vůbec. Smyslem projektu je vlast-ně to, aby žil, mluvilo se o něm i po samot-ném koncertě. Žít ve světě, kde si rozumíkaždý s každým je utopie. Proto jsem rád,že se nám to daří alespoň při koncertě.

// Jak vnímáte ateistické Čechy?PG: Cítím jako privilegium, že v tak ateis-tickém státě jako jsou Čechy, mohu véstbohoslužby. Myslím si, že Česká republi-ka je diamant, kterého si Evropa neváží.Bohužel, měli jsme fašismus a tzv. komu-nismus, ale kdyby nebyly, tak by tato částEvropy byla určitě jednou z nejvyspělej-ších, a nejdemokratičtějších. Bohužel jsmeale příliš malý stát na to, aby nás historickéudálosti nesmetli na poněkud jinou cestuhořkého poznáni.

Například Zikmund a Hanzelka jsouvelmi důležitý element češství, cestovali pocelém světě a stále byli Češi a element tohocestování v Čechách je. Byl jsem v Mongol-sku, mimo turistickou sezonu, a na ulici jsempotkal dva lidi. Jednu Izraelku a jednohoČecha. Říkal jsem si, jestli to nade mnou ten

O koncertu Světlo porozumění©řekli:

Jan Potměšil: „Moc děkuji Peterovis jakou nonšalancí, grácií a zároveňneokázalostí ten koncert vymyslí a moderuje. Je to Petrova hodnota,kterou do toho projektu dává a jiskra,která to vše zažehne. Díky.“

Bára Basiková: „Bylo to něco naprostomimořádného, výjimečného a přede-vším krásného. Muzikantské spojeníbylo úžasný, byli tam fantastický hu-debníci a vůbec vystupovat v syna-goze je nádherný pocit. Publikum bylofantastický. Při té židovské modlitbě(Avinu Malkeinu, kterou Peter Gyori zaranžoval – pozn. redaktora)…to jenepopsatelné, to se musí zažít. Jsemvelice ráda, že mě Peter Gyori na tutoakci přizval, že jsem se mohla zúčast-nit. Je to pro mě čest, mám na tokrásné vzpomínky.“

Zdeněk Bína: „Nejhezčí symbol je ta-kový, že jednu chvíli hrajete v kostele,pak v synagoze. Lidi si pak uvědomí,že když věří srdcem, neměli by dělatmoc velký rozdíly. Byla tam zastou-pená duchovnost obou těch směrů.“

Zdroj: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2486758,Noční Mikroforum 17. 11. 2011

>

Jan Potměšil a Peter Gyori


// V září letošního roku zaznělo poprvé veSpojených státech amerických vaše re-kviem Oratio Spei. Byl jste s provedenímspokojen?JF: S provedením svého Requiem v NY jsem bylmaximálně spokojen, sólisté, sbor, orchestr i di-rigent Kent Tritle byli senzační, podali ohromnývýkon. Už na první zkoušce mi bylo jasné, ževšichni jsou připraveni skvěle, že jsou to prostěprofíci.

Samotné dílo na koncertě 14. 9. 2011 při-jali posluchači spontánně a provedené bylo s nadšením. Hned po doznění posledních tónůza mnou přišlo mnoho z přítomných, kteří bylihluboce dojati, jelikož se jich tragédie osobnětýká. Jeden pán mi řekl se slzami v očích, že přiútoku 11. 9. 2001 zemřel jeho bratr.

// V průběhu komponování jste rekviem vě-noval obětem teroristických útoků z 11. září2001. Jak vás tato událost ovlivnila? Vzpo-mínáte si na moment, kdy jste se o útocíchdozvěděl?JF: Ano, vzpomínám: volala mi tehdy – 11. 9.2001 – z Košic moje, nyní již zesnulá matka vy-právěla mi, co viděla v TV. Tehdy jí bylo 86 let.Myslel jsem si, že viděla nějaký sci-fi film a takéjsem jí to řekl. Ona však tvrdila, že nikoliv, ať sizapnu telku. A pak jsem ztuhnul. Žádné sci-fi,ale strašná skutečnost.

V ten moment jsem pochopil, proč možnási můj dobrý přítel, pan Hubet Wiesenmaier žijící v NY cca před rokem (t.j. v roce 2 000)

objednal requiem. Tehdy mi jen řekl – „Napišrequiem, prosím tě.“ Řekl jsem mu: „Chcešsnad umřít? A vůbec – k čemu ti to bude?“ On:„Jen piš, uvedeme jej zde, v NY.“ Tak jsem natéhle skladbě pracoval a uprostřed práce přiš-lo – myslím si – zdůvodnění.

Pan H. Wiesenmaier hned souhlasil s mýmnávrhem věnovat dílo zesnulým obětem.

// Jak dlouho jste na díle pracoval?JF: Rok a čtyři měsíce.

// Kde všude již měli posluchači možnost sivaše rekviem poslechnout?JF: Světová premiéra díla se konala v německéFuldě, v katedrále sv. Bonifáce za interpretacetří vynikajících slovenských sólistů, A. Kohút-kové, Michala Lehotského a Romana Janála,tamního 170ti členného chrámového sboru,Symfonického orchestru ze Sibiú za řízení Fran-ze Hubera, katedrálního dirigenta.

Další uvedení Requiem se konalo v Praze,v rámci festivalu Pražské premiéry v roce 2007.

Provedení v NY bylo třetím v pořadí a zá-roveň také americkou premiérou.

// Jak jste se propracoval k myšlence a ná-slednému uvedení vašeho díla k 10. výro-čí teroristických útoků v kostele svatého Ignáce z Loyoly v New Yorku?JF: V Katedrále sv. Ignáce z Loyoly na Park Ave-nue byla v r. 2007 uvedena moje Sonáta protrombón a varhany – De profundis.

rozhovor

Text: LUKÁŠ PAULŮFoto: KURT WIESENMAIER, JAN JAROLÍMEK

// Jak jste sepropracovalk myšlence a následnémuuvedení vašeho díla k 10. výročíteroristickýchútoků v kostelesvatého Ignáce z Loyoly v New Yorku?>


rozhovortext: LUKÁŠ PAULŮfoto: archiv LUKÁŠE HURNÍKA

JURAJF I L A S

41

rozhovor


JF: Práce komise pro otázky tvorby je velicedůležitá pro správné bodové ohodnocení skla-deb, které OSA zastupuje. Podle velice de-tailně vypracovaných tabulek, které právěvstupují v platnost, se budou ohodnocovat ti-síce nově zadaných skladeb.

Žel, za cca rok práce v této komisi jsmemnohokrát narazili na to, že skladatelé k zada-ným skladbám neuvádějí přesné údaje. Někteřísilně přehání především v udaných časech –duratě, nebo dokonce ohlašují uvedení skla-deb, ke kterým nedošlo. Někdy to může dojítaž tak daleko, že případ musí přešetřit policie.Bez práce i této komise by OSA jako celek moh-la přicházet o obrovské finanční částky. Protosi myslím, že práce KOT je nezastupitelná a ne-sporně potřebná.

// Již více než 30 let jste zastupován (od roku1992 členem) OSA. Jsou z vašeho pohledupatrné změny v charakteru chování nebostylu práce OSA?JF: Samozřejmě, že za těch 30 let se mnohé změ-nilo, stačí jen domyslet, jakou revoluci vneslo dopráce OSA používání počítačů a veškeré tech-niky s tím spojené. Samozřejmě všechny do-kumenty, kterými se práce komise OSA řídí, doznaly za posledních 22 let obrovských změn.Na každé valné hromadě jsou desítky pozměňo-vacích návrhů.

Co mne dost mrzí je to, že limity pro člen-ství jsou toho času již tak vysoké, že jen malýzlomek skladatelů vážné hudby může být při-jato za členy, čímž se vytváří situace, že na val-ných hromadách je skupina skladatelů vážnéhudby zastoupena stále řidčeji, což je nešťastné.Skladatelé pop hudby nás prakticky ve všemmohou přehlasovat nedojde-li k dohodě.

// Jaké máte plány na zbytek roku 2011 a narok nadcházející?JF: Kromě výše uvedených plánů jsem tohoroku skladatelem sezóny Symfonického orche-stru FOK v Praze a z toho vyplývá několik zají-mavých uvedení:1) Ve světové premiéře má zaznít v dubnu 2012můj nový Koncert pro violu a orchestr v podáníkoncertního mistra viol FOK – u pana Pavla Peřiny a komorního orchestru FOK.2) V červnu má být uveden můj Koncert protrombón a orchestr Don Quijote aneb Auto-portrét.3) Koncert s diskusí s autorem má přiblížit v březnu 2012 posluchačům FOK některé mojekomorní skladby.

/

// Ve světovépremiéře má zaznít v dubnu 2012můj novýKoncert proviolu a orchestr v podáníkoncertníhomistra violFOK.

foto

: C. H

all

>

40

rozhovor


Psal jsem jí jako již třetí skladbu pro světo-známého trombonistu a sólistu Newyorské fil-harmonie – Josepha Alessiho.

Při té příležitosti jsem poznal pana KentaTrittla – uměleckého ředitele a dirigenta zmí-něné katedrály a varhaníka – mimo jiné i NYFilharmonie. Nyní působí v katedrále SanctJohn of Divine, v největší neogotické katedrálena světě.

Další moje dílo – Salamandra immortale –Nesmrtelný Salamandr – dvojkoncert prohousle, violoncello a smyčce – bylo u sv. Ignáceuvedeno na podzim 2010. V té době se už při-pravovalo uvedení mého Requiem k desátémuvýročí 11. 9. 2001.

// Mimo jiné jste tak otevřel 23. sezónu Sacred Music in a Sacred Space. Představteprosím tento projekt trochu blíže.JF: O třiadvacáté sezóně Katedrály sv. Ignáce z Loyoly vím jen tolik, že umělecký ředitel, panKent Tritle, zahájil činnost v jiné, ještě význam-nější katedrále v NY u Sanct John of Divine.Pokud vím, programy, které plánoval realizovatu sv. Ignáce, budou přeneseny sem.

Moje nová kantáta pro sbor, violoncello a varhany Moudrost děda Vševěda, která vycházíz části textu Danteho Pekla a z úryvků z po-

hádky K. J. Erbena, má být uvedena zde. Kan-táta je věnovaná obětem Terezína, obzvláště pa-mátce skladatele Rudolfa Karla, posledníhožáka A. Dvořáka, který napsal v koncentračnímtáboře operu Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Pre-miéry 28. 10. 1947 v ND se, žel, už nedožil. Ze-mřel 26. 3. 1945 v Terezíně. Rudolf Karel napsalcelou operu na toaletní papírky, které jeden ba-chař vynášel ven a Karlův žák Zbyněk Vostřákvytvořil na těchto podkladech celou partituru a klavírní výtah.

Jen těžko si lze představit neskutečnou mo-rální sílu tohoto vynikajícího člověka a sklada-tele, který se nenechal ubít okolnostmi, v nichžse ocitl, protože pomáhal protifašitickému od-boji. R. Karel byl vedle J. Suka druhým učite-lem mého učitele skladby Jana Zdeňka Barto-še na konzervatoři v Praze. Jsem tímto vlastněodchovancem dvořákovské školy. Jiná mojekantáta vzniklá na podkladě Písně písní – Pí-seň Šalamounova pro sóla, sbor a orchestr mázaznít ve světové premiéře v Carnegie Hall v NY vedle Stabat Mater Antonína Dvořáka v dubnu 2012.

// Jste členem komise pro otázky tvorby v OSA. Jak byste charakterizoval její hlavníposlání?

// Mimo jinéjste takotevřel

23. sezónu Sacred Music

in a SacredSpace.

Představteprosím tento

projekt trochu blíže.

>

>

kostel Sv. Ignáce z Loyoly v New York, uvedení rekviem Oratio Spei

textařské šuplíky

Jak to bude dál

Pára na skle se Sráží po kapkáchStíny za oknem tmavnouA nahánějí strachTa svíčka na stole pomaluA jistě ztrácí dech Šero zakrývá postavuAž tam na schodech

Blesky se křižujou Prší hromy bijouPsa bys ven nevyhnalBlesky se křižujou Prší hromy bijouA jak to bude dál…

Půlnoc tiše kráčíNechce shon a rykProvaz krk obtáčí Neslyšíš ani vzlykV ústech lulku svírá Holmes má zrak ostřížíWatson spíš jen zírá Oběť si prohlíží

Pavel Čapek

Zastupován OSA od roku 2002.

03


Poutník a Cesta

Jsem cesta pouštíÚrodná zemJsem čistý pramenMám mnoho jmen...

Napij se ze mnePřijmi můj darVesmír je ve mněI křídel pár...

Já jsem Tvůj poutníkTvé tělo – chrámS tebou se láskoHvězd dotýkám...

Jsem Tvoje píseňZpívej mne dálNač jsou nám slovaVítr je vzal...

Renata Duhová–Černá

Zastupována OSA od roku 1996.

04

Ruce starého básníka

Ruce starého básníka míjejí všední spěch, sbírají ze rtů slova, když Múza jim dává dech, ona, tak křehká, bere je tiše do dlaní svých,dlouze líbá pak do vlasů, již bílých jako sníh.

Ruce starého básníka dosáhnou na dno snů, tužkou kreslí si obrazy ztracených pestrých dnů. Neslyšně se zachvějí při vzpomínkách vybledlých,zdraví odlesky léta se slzami na dlaních.

Kolik písní prošlo jimi, když po večerech psaly,kolik lásek prošlo jimi, když horce milovaly, kolik smutku prošlo jimi, když slzy utíraly.

Ruce starého básníka s pradávnou touhou svou bloudí rájem slov jak nekonečnou oblohou. Zvesela hrají píseň o mládí nádherném,roztančí tóny do barev jasného sklonku dne.

Kolik písní prošlo jimi, když po večerech psaly, kolik štěstí prošlo jimi, když horce milovaly,kolik víry prošlo jimi, když v něze vzpomínaly.

Ruce starého básníka v dimenzích bez času, ruce starého básníka jsou oběť pro krásu.

Marie Samková


02


42

Máme radost, že nám i nadále posíláte vaše texty, které budeme v našem magazínu zveřejňovat. Zde přinášímedalší díla.

Šuplíky textařů

text: PETR SOUKUPfoto: shutterstock.com

Hudba, to je přítel

Chceš jít a možná nevíš kamJako když brousíš drahokamVzniká píseňNikdo ji ještě nevidělJenom tak letí bez křídelTahle píseňTóny a slůvka jsou jak troudZkus jen k nim dvířka odemknoutA hrej a hrej

Hudba, to je přítelPřítel nášTiché tóny křídelBlízko mášHudba, to je přítelPřítel senModrým ránem právěLáskou probuzen

Starostí, těch má každý dostTo pak zas rychle přijde hostNaše píseňÚsměvem struny naladíCo jen ti všechno nahradíPouhá píseňVšechno to, co znáš, to je v níA pak tě chvíle odměníJe tu píseňKterá chce lidem štěstí dátPoznají to, když máš je rádTak pojď jim hrát

Hudba, to je přítel

Petr Bukovský

Zastupován OSA od roku 2003.

01




Těší nás váš zájem o publikování vašich textů v našem magazínu.

Neváhejte nám svá další díla posílat na [email protected]

Ohře

Plavý kůňpod splavem se plavíplamínek mihotavýtaví mu hřívu do mědiNa břehu slavíčesáči dočesnoua tesknou písní splavusi nelámou své hlavyO plavném hříbětio hří-o hří-o hříběti na Ohři nevědí.....

Blíží se půlnoc, hvězdám se klíží řasy, Měsíc uvízl v Bereničiných vlasech.Kdo asi spasí dnes duše nečesané, dušičky z černých hvězd?

Vraný kůň pod splavem se plavíplamínek mihotavýtaví mu hřívudo rtuti.

Na ztichlém břehudohořívá vatraa písní splavunelámou si hlavučesáči prolnutíO černém hříbětio hří-o hří-o hříběti na Ohři nevědí.....

Blíží se půlnoc, hvězdám se klíží řasy, Měsíc uvízl v Bereničiných vlasech.Kdo asi spasí dnes duše nečesané, dušičky z černých hvězd?

Jarmila Hannah Čermáková


05

47

kulturní přehled/ nově vydaná CD

Nejslavnější komiksová kapelaGORILLAZ vydá ještě letos singlovoukolekci. Sbírka vyjde pod názvem The Singles Collection 2001–2011 na konci listopadu.

Gorillaz patří k nejvydařenějším hudeb-ním projektům nultých let. S myšlen-kou natočit desku kreslené skupinypřišli v roce 1998 kreslíř Jamie Hew-

lett a zpěvák Damon Albarn z populárních Blur.Původně nenápadný projekt se brzy proměnilv komerční trhák. Hned po anymním debutuGorillaz se v roce 2001 prodalo nečekaných a neskutečných 10 milionů kopií! HudebníciNoodle, 2D, Russel a Murdoc ožili nejen v kli-

pech a na DVD, z virtuálních postaviček se stalycelebrity, které komentovaly dění ve světě. Je-jich životopisy najdete na Wikipedii. Objevilise na jednom pódiu s Madonnou, v klipu jimzase hrál slavný Bruce Willis. Vydali tři skvělédesky s hitovými singly Feel Good Inc., Dare,19-2000 nebo Stylo a raritní album The Fall na-točené na iPad během několika dnů americ-kého turné…

Také v Čechách se dočkali zaslouženéslávy. První album si pořídilo bezmála 15 tisíczájemců, dobře se prodávaly i další nahrávky.

text: EMI

02 GORILLAZThe Singles Collection 2001–2011/ EMI

// Hned po anymnímdebutu Gorillaz se v roce2001 prodalo nečekanýcha neskutečných 10 milionů kopií!Hudebníci Noodle, 2D,Russel a Murdoc ožilinejen v klipech a na DVD,z virtuálních postavičekse staly celebrity, kterékomentovaly dění ve světě.

www.gorillas.compřipravil:LUKÁŠ PAULŮ

• 2D zastupován PRS od 1. 2. 1992

• Niccals Murdoc zastupován PRS od 1. 11. 2000

foto

: EM

I


kulturní přehled/ nově vydaná CD CD

• Till Lindemann zastupovánGEMA od 1. 2. 1995

• Richard Kruspe zastupo-ván GEMA od 1. 2. 1995

• Paul Landers zastupovánGEMA od 1. 11. 1994

• Oliver Riedel zastupovánGEMA od 1. 2. 1995

• Christoph Doom Schneiderzastupován GEMA od 1. 2. 1995

• Christian Doktor Lorenzzastupován GEMA od 1. 11. 1994

foto

: EM

I


// Rammstein poprvékompletně rekapitulují!

// Nenechte si ujít jejich retrospektivní výběrové album Made In Germany 1995–2011.

V sousedním Německu asi nenížádná jiná kapela, která by dosáhlatakového úspěchu po celém světě,jako právě berlínští Rammstein. I když existují již sedmnáct let, až letos na podzim vydají své prvnívýběrové album. Dočkáme se nejenznámých hitů, ale i novinek a vybraných remixů.

To nejlepší od Rammstein s názvemMade In Germany 1995–2011, jehožvydání je ohlášeno na 5. prosince,vyjde hned ve třech formátech. Ten

standardní bude obsahovat pouze jeden disk,na kterém najdeme patnáct největších hitů ka-pely a novinku s názvem Mein Land. Světovápremiéra klipu k této písni, který Rammsteinnatáčeli pod dohledem švédského kontro-verzního režiséra Jonase Åkerlunda v květnuv Malibu, by se měla odehrát 11. 11. v 11 hodina 11 minut na oficiálních stránkách kapely.

Speciální edice bude doplněna druhýmCD, jistě potěší krom fanoušků i DJe. Kapela naněj vybrala ty nejpovedenější remixy, které kdybyly pro jejich písně vytvořeny.

Zástup remixérů je rozhodně hvězdný, mů-žete se těšit na dílka od Scooter, Junkie XL,Westbama, Pet Shop Boys, Faith No More, Lai-bach nebo dokonce od Hurts.

text: UNIVERSAL MUSIC

01 RAMMSTEINUniversal Music/ Universal Music

www.rammstein.dewww.rammstein.de

49

kulturní přehled/ filmové premiéry

foto

: HC

E

02 Rumovýdeník (The Rum Diary)

režie: BRUCE ROBINSONhudba: CHRISTOPHER YOUNG, zastupovaná BMI od 1. 1. 1993scénář: BRUCE ROBINSONhrají: JOHNNY DEPP, AMBER HEARD,AARON ECKHART premiéra: 8. 12. 2011

Rok 1960. Paul Kemp ( JohnnyDepp) je novinář na volné nozepíšící pro krachující plátek kdesiv Karibiku. Chce si vydobýt své

místo na slunci, čím více se ale snaží, tímmenší úspěch má. Ze ztroskotanců, kteří sekolem něj neustále pohybují, si za nejlep-šího přítele zvolí toho nejspolehlivějšího– láhev rumu.

Film byl natočen podle stejnojmennéknihy Huntera S. Thompsona.

text: HCE


kulturní přehled/ filmové premiéry film

01 Válečný kůň (War Horse)

režie: STEVEN SPIELBERGhudba: JOHN WILLIAMS, zastupován BMI od 1. 3. 1973scénář: LEE HALL, RICHARD CURTIShrají: JEREMY IRVINE, DAVID THEWLIS,EMILY WATSON, TOM HIDDLESTON,STEPHEN GRAHAM, DAVID KROSS,BENEDICT CUMBERBATCH, PETERMULLAN, NIELS ARESTRUP, PATRICKKENNEDY, NICOLAS BRO, RAINERBOCK, ROBERT EMMS, DAVID DENCIK,TOBY KEBBELL, EDDIE MARSANpremiéra: 23. 2. 2012

Epické dobrodružství režiséra Ste-vena Spielberga, je příběhem od-danosti, naděje a houževnatostizasazeným na pozadí venkova An-

glie a Evropy během první světové války.War Horse začíná významným přátelstvímmezi koněm jménem Joey a mladým mu-žem Albertem, který ho zkrotí a cvičí.Když jsou násilně odděleni, film sledujemimořádnou cestu koně, jak putuje běhemválky, mění a ovlivňuje životy těch, se kte-rými se setkává – britským jezdectvem, německými vojáky a francouzským farmá-řem a jeho vnučkou – před tím, než příběhdosáhne svého emociálního vyvrcholenív srdci Země nikoho. První světová válkaje líčena prostřednictvím cesty tohoto ko-ně – putování plného radosti a smutku,vášnivého přátelství a velkého dobrodruž-ství. War Horse je jedním z největších pří-běhů o přátelství a válce – úspěšná kniha,která se stala velmi oblíbeným meziná-rodním divadelním hitem, který se nyníhraje na Broadwayi. Nyní přichází na plát-no v epické adaptaci jednoho z největšíchrežisérů ve filmové historii.

text: FALCONfoto

: Fal

con


kulturní přehled/ kalendář akcí

51

KLUB NA RAMPĚEUROCENTRUM – Pavilon A, Jiráskova 11, Jablonec nad Nisouwww.rampaklub.cz20. 12. Václav Neckář & Bacily29. 12. Kamil Střihavka & Leaders

KONGRESOVÉ CENTRUM ALDIS, A. S.Eliščino nábř. 375, Hradec Královéwww.aldis.cz20. 12. Gipsy Way Orchestral: Pavel

Šporcl, Romano Stilo Ensemble(SK), Severočeská FilharmonieTeplice

21. 12. Rybova Česká mše vánoční:Český chlapecký sbor Boni Pueri,Komorní filharmonie Pardubice

23. 12. Vánoční koncert: Orchestr Václava Hybše, Yvonne Přenosilová a další hosté

8. 1. Tříkrálový koncert: Komorní filharmonie Pardubice – Dir. Miloš Formáček, Bohuslav Matoušek –housle

25. 1. Glenn Miller Orchestra (US)

MĚŠŤANSKÁ BESEDAKopeckého sady 13, Plzeňwww.mestanska-beseda.cz29. 12. „Fešáci v pokušení“ – Tradiční

vánoční koncert: Fešáci31. 12. Silvestrovská „noc hvězd“ 201115. 1. Václav Neckář & Bacily19. 1. Michal Šindelář & Martin Juha

(večery a písničkou) 19. 1. Plzeňská filharmonie – dir. Koji

Kawamoto, Vratislav Vlna – hoboj31. 1. Nezmaři9. 2. Plzeňská filharmonie – dir. Koji

Kawamoto, Rinko Hama – klavír15. 2. F**k & Country Tour: Xindl X23. 2. Plzeňská filharmonie – dir. Radomil

Eliška, Ivan Kusnjer – baryton 27. 2. Jakub Smolík 28. 2. Miroslav Paleček a Michael Janík 8. 3. Plzeňská filharmonie – dir. Stefanos

Tsialis, Sefika Kutluer – flétna 14. 3. Radůza & band

TOVÁRNAbudova továrny Ateso, Jilemnicewww.tovarnaklub.cz31. 12. Továrenský Silvestr 2011/201214. 1. Sunshine, Niceland

20. 1. Československá diskotéka: Lunetic21. 1. Polemic (SK)18. 2. Punkový koncert – E!E, Volant,

VHS

/ MORAVAAPOLLO 13Barákova 12, Prostějovwww.apollo13pv.cz23. 12. Prago Union31. 12. Vysoké napětí a další

BARRAK MUSIC CLUBHavlíčkovo nábřeží 28, Moravská Ostravawww.barrak.cz19. 1. The Real Mckenzies (CA)

DŮM KULTURYHorní Valy 3747/6, Hodonínwww.dkhodonin.eu21. 12. Vánoční koncert – Petr Bende

DŮM KULTURY MĚSTA OSTRAVY, A.S.28. října 124, Ostravawww.dkmoas.cz20. 12. Vánoční koncert: Janáčkova

filharmonie Ostrava, Ostravský dětský sbor, Tomáš Kořínek, JosefŠkarka, Michaela Šrůmová, KamilaMazalová, Chorus Ostrava...

21. 12. Vánoční turné: Petr Kolář 24. 1. Glenn Miller Orchestra (US)

FLÉDAŠtefánikova 24, Brnowww.fleda.cz5. 2. Lamb (UK)

KAJOT ARENA Křídlovická 34, Brnowww.kajotarena.cz/15. 1. The Australian Pink Floyd Show –Exposed In The Light World Tour 2012 –The Australian Pink Floyd (AU)

KOFOLA MUSIC CLUBBruntálská 72, Krnovwww.kofolamusicclub.cz23. 12. Poslední výstřel25. 12. Vánoční besídka – Dave Straka

Michael Jackson Tribute Live

26. 12. Vánoční oldies party – hity 80. a 90. let

30. 12. Verona (live) + disco show a autogramiáda

31. 12. Silvestr: Proxima + MC13. 1. Flattus – vítěz Youtube Festu 201127. 1. Michal Šindelář Trio – ex Katapult

MASTERS OF ROCK CAFÉTyršovo Nábřeží 5497, Zlín–Čepkovwww.mastersofrock.cz/www/index.php?view=13420. 12. Moly Hatchet (US) – Justice Tour

2011 – Blue Rocket, Pumpa

/ FESTIVALYostatní žánry

ČESKÉ DOTEKY HUDBY16. 12. 2011 – 6. 1. 2012Prahahttp://www.ceskedotekyhudby.cz

ČESKÉ KULTURNÍ SLAVNOSTI –Vivat varhany 2011 26. 12. 2011 – 30. 12. 2011Český Krumlov http://www.ceske-kulturni-slavnosti.cz

LEDNOVÝ UNDERGROUND 201213. 1. 2012 – 14. 1. 2012 Kralupy nad Vltavou http://www.kralupy.cz/lu

JAZZFEST ZNOJMO 201219. 1. 2012 – 22. 1. 2012Znojmo http://www.hudbaznojmo.cz/jazz-fest/

PAŠÍK 201221. 1. 2012 Krupka–Unčín, KD Mlejn http://www.lkrejci.webnode.cz/

MEZINÁRODNÍ INTERPRETAČNÍSEMINÁŘ28. 1. 2012 – 4. 2. 2012 Karlovy Vary http://www.mpcad.cz/

SMETANOVSKÉ DNY 2012únor 2012 – březen 2012Plzeň http://www.smetanovskedny.cz/

>


kulturní přehled/ kalendář akcí

50

/ PRAHADIVADLO ARCHANa Poříčí 26, Praha 1www.archatheatre.cz21. 12. Vánoční koncert – Michal Prokop,hosté: Kukulín, Jananas a další překva-pení

DIVADLO HYBERNIANám. Republiky 4, Praha 1www.divadlo-hybernia.cz21. 12. Vánoční koncert: Petra Janů

a hosté22. 12. Vánoční koncert: Jitka Zelenková

JAZZBOATPřístaviště EVD, nástupiště č. 5 pod Čechovým mostem, Praha 1www.jazzboat.cz20. 12. Eva Emingerová Quartet – tradičníjazzové standardy 21. 12. Elena Sonenshine, Jocose Jazz –jazzové standardy22. 12. Stan The Man & Bohemian BluesBand – jazz & blues23. 12. Jazz Revue – tradiční jazz,

dixieland24. 12. zavřeno25. 12. Petr Kroutil Quartet – jazzové

standardy & swing26. 12. Nika Diamant & Voxtory –

jazz & blues 27. 12. Jazz Revue – tradiční jazz,

dixieland28. 12. Vesna Cáceres & Ánima – cuban.

& brazilský jazz29. 12. Július Baroš Quartet – jazzové

standardy30. 12. Petra Ernyei, Jakub Šafr Quartet –

swing třicátých let 31. 12. zavřeno

KAIN – ROCK CLUBHusitská 1, Praha 3www.kain.cz20. 12. Karamel, Vilém Čok & By Pass21. 12. Second Band22. 12. Teta & Helena Kubelková25. 12. Vánoční nadílka: Markýz John28. 12. Tam30. 12. Judas Priest revival Praha31. 12. Silvestrovská trachtace: P.R.D.I.27. 1. Pěchota, Figury

KOSTEL SV. ŠIMONA A JUDYDušní ul., Praha 1www.kostel.cz21. 12., 25. 1. a 22. 2.: Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté

KULTURNÍ CENTRUM VLTAVSKÁBubenská 1, Praha 7www.vltavska.cz21. 12. Salsa Party: Los Rumberos22. 12. Vánoční salon: Fešáci4. 2. Lamb (UK)

LUCERNA MUSIC BARVodičkova 36, Praha 1www.musicbar.cz12. 1. United Islands Reloaded:

Russkaja (AT), host: The Spankers26. 2. Example (UK)

MALOSTRANSKÁ BESEDAMalostranské nám. 21, Praha 1www.malostranska-beseda.cz20. 12. Lety Mimo, Xindl X, Niceland21. 12. Lili Marlene, MH Band22. 12. Madfinger – 10 let kapely23. 12. Vánoční Jablkoň31. 12. Silvestr 2011 – „hudba, tanec,

klobása!“ – Ester Kočičková,Luboš Nohavica a Kujooni

MLEJNKovářova 1615/4, Praha 13 - Stodůlkywww.mlejn.cz21. 12. Robert Křesťan & Druhá tráva13. 1. Vladimír Mišík & Etc... band

NÁRODNÍ DIVADLOOstrovní 1, Praha 1www.narodni-divadlo.cz23. 12. Jazz v Opeře – Mary Stallings (US)

OBECNÍ DŮM HL. M. PRAHYnám. Republiky 5, Praha 1www.obecni-dum.cz7. 1. Glenn Miller Orchestra (US)

PALÁC AKROPOLISKubelíkova 27, Praha 3www.palacakropolis.cz21. 12. Tři sestry22. 12. Tři sestry29. 12. Velvet Revival Band31. 12. Silvestr

PALÁC LUCERNA - VELKÝ SÁLFan & Tom, s.r.o., Štěpánská 61, Praha 1www.lucpra.com21. a 22. 12. Megatour 2011: Michal David

SASAZUBubenské nábř. 306,P.O.Box 50, Praha 7www.sasazu.com24. 2. LMFAO (US)

TESLA ARENAZa Elektrárnou 419, Praha 7–Holešovicewww.tesla-arena.cz14. 1. The Australian Pink Floyd Show –

Exposed In The Light World Tour2012

VAGONNárodní 25, palác Metro, Praha 1www.vagon.cz31. 1. Dozvuky Emergenzy – The Color-

blinds, Natural, Kočky Neberem

/ ČECHYCOUNTRY CLUB LUCIENárodních mučedníků 209, Hradec Králové 8www.cclucie.cz27. 12. Lokálka28. 12. Nadoraz30. 12. Předsilvestr

ČEZ ARÉNASukova třída 1735, Pardubicewww.arenapce.cz14. 1. Tarja Turunen (FI)

EUROCENTRUM JABLONEC NAD NISOU S.R.O.Jiráskova 7, Jablonec nad Nisouwww.eurocentrumjablonec.cz15. 1. Olmíci tour: 5angels25. 1. Justin Echols Quartet (US/CZ)22. 2. Agnostic Front (US), Death By

Stereo (US), Naysayer (US)

METROPOL, SPOL. S R. O.Senovážné náměstí 2, České Budějovicewww.metropol-cb.cz26. 12. Svatoštěpánský koncert – Mu-sica Bohemica8. 1. Glenn Miller Orchestra (US) >



vzpomínáme

Jazz Goes To Beat na pódiu Lucerny během Mezinárodního jazzového festivalu v roce 1969 s americkým trombonistouSlide Hamptonem.

Rovnou odtud – z tohoto divadélkapro děti – se v roce 1966 stal čle-nem experimentálního souboruQuax Ensemble. Zúčastnil se s ním

pamětihodného, šest hodin trvajícího zaha-jovacího koncertu v menze právnické fakultya podílel se na jeho avantgardních produk-cích ve vyhlášené líhni moderní evropskéhudby ve studiu Westdeutscher Rundfunkv Kolíně nad Rýnem. Ale ani Zahradníko-vu spolupráci se Stockhausenem a dalšími„apoštoly“ tehdejší nové hudby neprovázeltakový ohlas jako jeho debutový singl s bea-tovou skupinou Rebels s jeho hitem na Pro-stějovského text Pět havranů. Název idylicképísničky natřený bílým vápnem se objevil popříchodu „bratrské pomoci“ z Moskvy a je-jích satelitů na kdejakém pražském nároží čipodstavcích pomníků a pod ním zpravidlanásledoval kompletní výčet „havranů“, kte-ří k nám svá vojska nasměrovali: Brežněv, Ulbricht, Živkov, Gomulka, Kadár.

V zamyšlení k umělcovým nedožitýmsedmdesátinám se sluší připomenout, žetomuto náhodnému a nezáměrnému úspě-chu křehké písničky s doprovodem cembala a smyčcového kvarteta předcházela (díkyzvláštní souhře okolností) ovšem léta po-ctivé práce a příprav. Ačkoli se Zahradníknarodil v Praze, ještě v dětském věku se zá-hy po válce s rodiči přestěhoval do rodištěmatky v jihočeském Nepomuku. Jako spo-řádané dítko chodil Vašek do klavíru, víc hovšak přitahoval fotbal a když se rozhodoval

o budoucím povolání, zvolil studium na sta-vební průmyslovce v Plzni. Muzikantskýskřítek v něm zatím jen dřímal. Když se aleve škole setkal s několika spolužáky, kteřírovněž ovládali hru na nějaký hudební ná-stroj, sestavil z nich brzy kapelu, která mělana notových pultech jeho rukou umně vy-vedený nápis „Alfa jazz“. Časem se přidalidalší středoškoláci z elektrotechnické prů-myslovky a jiných škol, a přestože stále ještěnešlo o plnohodnotný big band, třeba saxo-fonovou sekci už tvořilo pět hráčů.

Víceméně sám od sebe s pomocí páručebnic a knížek o harmonii začal mladý ka-pelník aranžovat, a to ještě předtím než u násvyšly první instruktivní příručky ZdeňkaKrotila a Karla Krautgartnera. Pochopitelněsi nenechal ujít žádný z koncertů Vlacha,Broma, Bartáka či se Studiem 5 tehdy hos-tujícího Karla Krautgartnera, ale hlavní učeb-nicí se mu staly desky amerických big bandů,jejichž poslechem strávil určitě víc času neždocházkou do školy. Mimochodem už z prv-ního Zahradníkova amatérského orchestruvzešlo kromě něho několik dalších profe-sionálů: v plzeňském rozhlasu na dlouhá létazakotvili jako zvukoví režiséři saxofonista JanValtr a basista Jan Reiniš, kytarista FrantišekProkop mu zůstal věrný až do posledníchdnů Orchestru Čs. televize.

Brzy po příchodu do Prahy se Zahrad-ník začal uplatňovat ještě jako student kon-zervatoře (jeho učiteli skladby byli FrantišekKovaříček a Zdeněk Hůla, dirigování Fran-

tišek Hertl a bicích nástrojů na speciálnímoddělení Vladimír Vlasák) také autorsky.První významnější orchestrální skladbu s od-leskem instrumentace Gila Evanse pro stu-diové projekty Milese Davise Ty jsi můj světnatočil Karel Krautgartner s rozhlasovým big bandem a trubkovým sólem RichardaKubernáta (v roce 1965 její jinou verzi v po-změněném obsazení a sólem Zdeňka Pulcena trombon zařadil na svoje profilové albumJazz kolem Karla Krautgartnera). Zároveňpsal hudbu k inscenacím Divadla J. Wolkera.První písničku pop music věnoval poněkudpřekvapivě Yvettě Simonové (patrně z po-pudu jejího manžela Jaromíra Vomáčky), na anglicky zpívanou debutovou desku Jo-sefa Laufera přispěl písní My Name Is Joe,která dokonce zabodovala v hitparádě Radia

* 29. ledna 1942† 28. června 2001

zastupován OSA od roku 1966, členemOSA od roku 1992

>


vzpomínáme

Václav ZahradníkV době, kdy se Václav Zahradník jako čerstvý absolvent Pražské konzervatoře ocitl zdánlivě ze dne na den v srpnu 1968 v zájmu pozornosti nejenom hudební veřejnosti, měl za sebou přibližně sedmiletou profesionální hudební dráhu na domácí poměry až nezvykle rozmanité povahy. Hrával na klavír s tanečními orchestry Zdeňka Bartáka a Zdeňka Marta, takřka souběžně byl angažován v nonetu trumpetisty Karla Šidly v Lucerna baru a dva roky byl klavíristou a dirigentem Divadla Jiřího Wolkera.

Text: ANTONÍN MATZNERFoto: archiv A. MATZNERA

55

vzpomínáme


Vroce 1967 jsem pracoval v rozhla-sovém Mikrofóru, mimo jiné co-by vyhledavač talentů tehdejšíbeatové vlny a jako textař jsem

měl na svém kontě vůbec první napsanýtext Nářek převozníka, což byl jeden z nej-větších hitů onoho roku a zároveň vůbecprvní nahrávka Karla Černocha.

Dirigent Zdeněk Barták mě tehdy sez-námil se studentem konzervatoře, o kterémtvrdil, že má talent a že bychom pro něhomohli společně napsat nějaké původnípísně. Ten student se jmenoval Václav Za-hradník a byl asi o šest let starší než já.Pravda, pro Zdeňka Bartáka jsme sice nicnenapsali, zato se nám podařilo vytvořitalbum, které se pro nás stalo důležitým mil-níkem práce v hudební branži. Mezi nahráv-kami beatových skupin a jejich zpěváků,které jsem pro Mikrofórum realizoval, bylytotiž také první dvě skladby skupiny Re-bels. Šlo o coververze dvou písní z reper-toáru The Mamas & the Papas, a to ještě v angličtině. Rebels byli vokální skupinou sedvěma výraznými sólovými talenty. Jejichjména zněla Jiří Korn a Josef Plíva a skupinaměla navíc za sebou vítězství na prvním bea-tovém festivalu, který se konal v pražské Lu-cerně. Vašek Zahradník byl stejně jako jánadšen jejich zpěvem, hráčským uměnímskupiny však hluboce pohrdal. Nabídli jsmeRebels spolupráci a natočili s nimi prvnísingl s našimi skladbami: Pět Havranů a De-finitivní konec. Naše vize spočívala ve spo-jení původní tvorby s osobitým zpěvemRebels a instrumentací pro rockovou sku-pinu a orchestr s dechovými a smyčcovýminástroji. V té době šlo o velmi průkopnickýaž odvážný čin. Hráči smyčcové sekce, an-gažovaní ve filharmonii, museli dokoncetento „kšeft“ před svým zaměstnavatelemdokonale utajit. CD se dostalo do tehdejšíTOP 10, což nám dodalo odvahy k projektuo poznání většímu: tematické LP desce.Jedna její strana byla složena z převzatýchpísní The Mamas & the Papas (opět s vel-kým orchestrem), druhá však z původních

skladeb. Napsali jsme (část skupiny se nadvou dokonce autorsky podílela) šest skla-deb a tematickým rámcem se staly české pohádky. Album „Šípková Růženka“ pakbylo prvním českým tematickým elpíčkema psalo historii tehdejšího období populárníhudby.

Nahrávka vznikla v koprodukci Čes-koslovenského rozhlasu a Supraphonu.

Do legendárního studia A jsme se dostaliv létě 1968 a album dokončili v poloviněsrpna. Byla doba dovolených a tak jsem fi-nální sestřih uložil do své skříně s dalšímimagnetofonovými pásky. Přišel však ne-čekaně 21. srpen, okupační vojska roz-hlas obsadila a tři týdny tak byla Šípková Růženka ponechána svému osudu. Do budovy rozhlasu jsme se mohli vrátit ažv první dekádě září. Skříň se stovkamimagnetofonových pásků byla vypáčena,krabice ležely na jedné velké hromadě a spousta z nich byla v neutěšeném stavu.Naštěstí zůstala „Šípková Růženka“ kdesiuprostřed hromady zcela netknuta a ne-poškozena…

Před Vánocemi 1968 se pak, na teh-dejší dobu v rekordní době, dostala napulty prodejen. Jen zmíněných Pět hav-ranů z pilotního CD potkal „definitivní

konec“. Tedy zákaz vysílání a prodeje. Kdo-si totiž přišel na dokonale konspirační ná-pad, že oněch pět havranů symbolizuje pět„spřátelených armád“, které nás obsadily.Jako bychom rok dopředu mohli předví-dat, co se stane…

Sovětská okupace přiměla tisíce lidík emigraci. Mezi nimi byl i mimořádně ta-lentovaný a charismatický zpěvák skupinyRebels Josef Plíva. V Kanadě se z něho stallékař a jeho jméno si dnes pamatují jenskuteční znalci „beatového pražského jara1968“. Ještě před odjezdem však stačil sámvícehlasně natočit exportní anglickou verziŠípkové Růženky. Z Jiřího Korna naopakvyrostla hvězda pop music první velikosti.Osud alba Šípková Růženka se však vy-víjel i počátkem 70. let. Vznikla televizní

podoba. Tu ale nahrála úplně jiná sestavazpěváků v čele s Viktorem Sodomou.

Moje spolupráce s Václavem Zahrad-níkem zmíněným albem neskončila. Pře-stala však mít pro oba z nás exkluzivnícharakter. Jak on, tak i já jsme začali psát i s jinými autory, Vašek měl navíc i svémezižánrové projekty. Byl perfekcionistaa vlastně celý život neustále bojoval se„spiknutím průměrnosti“, které je tak pří-značné pro naši krajinu stokoruny české.Jeho náhlou smrt před deseti lety je snadmožno připsat alespoň z části na vrubprávě této skutečnosti. Jsem si jist, že kdy-by se svých sedmdesátin dožil, určitě jsmespolu napsali nějaký muzikál, protožeprávě on dokázal, jako málokdo, tento dramaticko-hudební formát pochopit a zvládnout.

/

Bylo, nebylo…Text: MICHAEL PROSTĚJOVSKÝZaznamenal: LUKÁŠ PAULŮFoto: SUPRAPHON


vzpomínáme

Luxembourg a objevila se i v německé verzina desce firmy Cornet. Nejdůležitější bylaovšem už vzpomenutá spolupráce s Rebels,jejímž stěžejním plodem bylo bestsellerovéalbum Šípková Růženka (na jeho vznikvzpomíná na jiném místě tohoto čísla textařa producent desky Michael Prostějovský).Klasicistními aranžmá s preferencí dřevě-ných dechových nástrojů a na druhé straněpropojením skladeb elektronikou vnesla dočeského rocku zcela nový zvuk. Nepřehléd-nutelná byla i účast špičkových instrumen-talistů (sóla hráli na klávesové nástrojeRudolf Rokl a na trombon Jan Hynčica),kteří se v ještě početnější sestavě studiové-ho Orchestru Klubu dokonalé zdravovědyJana Boublíka ze Žlutic podíleli na příštím Zahradníkově autorském konceptuálnímalbu Boublík nahraném koncem roku 1969.Zřejmě i vlivem zostřující se politické situacena počátku normalizačního období více-méně zapadlo a teprve po více než pětatřicetiletech vyšlo v reedici na kompaktním diskualespoň v limitovaném nákladu 900 číslova-ných výlisků s půvabně výpravným dvaceti-stránkovým bukletem.

Zahradníkovy četné aktivity v oblastipopulární hudby zahrnovaly kromě vlastnískupiny Sodoma & Gomora s pěveckýmiprotagonisty Hanou Zagorovou, ViktoremSodomou a Jiřím Štědroněm nahrávání sezpěváky Hanou Hegerovou, Martou Kubi-šovou, Karlem Černochem, Petrem Spále-ným nebo skupinou Olympic. Zároveň se

nepřestával angažovat v dění na poli avant-gardní hudby a zůstal členem Quax Ensem-blu až do odchodu jeho zakladatele PetraKotíka do emigrace. Do repertoáru souborupřispěl u nás sice asi nikdy neprovedenou,nicméně v kolínském studiu premiérovanoukuriózní happeningovou skladbou Music Bo-xes, jakéhosi juke-boxu s živými interprety,kdy hráči zůstávali skrytí v dřevěných pře-pravních pouzdrech na kontrabasy a „oži-veni“ vhozenou mincí dirigenta předvádělisvá sólistická extempore. Ještě na sklonku života byl Zahradník u příležitosti jedné z intermediálních vzpomínkových akcí naslavné hnutí Fluxus pozván do Japonska, kdeuvedl jednu ze svých posledních kompozic.

Ironií osudu a svým způsobem prokle-tím umělecké i životní dráhy Václava Zahrad-níka se stalo v roce 1973 jeho jmenováníuměleckým šéfem Orchestru Čs. televize. Na jedné straně se jeho práci dostalo nejšir-šího možného společenského uplatnění, nadruhé ji v období prohlubující se normali-zace provázelo průběžné rozmělňování hod-not, kterými na sebe předtím upozornil. Te-levize nedokázala využít prakticky téměř nicze Zahradníkova výjimečného talentu. Kdyžzůstávaly jeho plány a projekty z počátku čin-nosti orchestru neuskutečněny nebo se přirealizaci měnily vlivem vnějších zásahů v ka-rikaturu sebe samých, časem na ně rezigno-val a spokojil se s nezáviděníhodnou rolíjednoho z aktérů spíše pokleslé televizní zá-bavy. Náhražku nacházel alespoň v kompo-

nování filmové hudby, kde mohl zúročit ne-jenom skladatelské vlohy, ale uplatnit i jedi-nečné schopnosti instrumentační. Dodnesse těší oblibě malých i velkých diváků pů-vabná doprovodná hudba ke kresleným ve-černíkovským seriálům výtvarníka a režiséraZdeňka Smetany Rákosníček a hvězdy a Rá-kosníček a jeho rybník, trvale se zapsaly dodivácké přízně Zahradníkova hudba a písněke komediím Marie Poledňákové Jak vytrh-nout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka dopolepšovny, Kotva u přívozu nebo S teboumě baví svět. Nezapomenutelný byl ovšemaranžérský vklad a podíl Zahradníkova or-chestru také při realizaci hudby Karla Svo-body k filmům Noc na Karlštejně a Tři oříškypro Popelku.

Z mnohostranné tvorby Václava Za-hradníka přinesly nejcennější ovoce jazzovéprojekty. Už debutovým albem svého vel-kého studiového orchestru Jazz Goes ToBeat z roku 1969 se rázem dostal na vrcholdosavadních tuzemských snah v bigbando-vém oboru a začátkem 70. let toto postavenístvrdil ještě třemi výjimečnými počiny, přinichž spolupracoval se světovými jazzovýmihvězdami: Interjazz 1, B&S a Interjazz 2. La-butími písněmi Zahradníkova jazzu zůstávajídvě na stejném principu nahraná alba EastWest Connection (mj. s basieovskou hvěz-dou, trumpetistou Joe Newmanem, 1987) a Interjazz 6 se světovou trombonovou jed-ničkou Albertem Mangelsdorffem (1988).

/

V supraphonské režii při nahrávání Jazz Goes

To Beat (zleva): Václav Zahradník,

Václav Týfa, Antonín Matzner

a Jiří Pelikán.

>

OSA partnerem


Už podvacáté budou vyhlášeny prestižní ceny ŽEBŘÍK, jejichž organizátorem je hudební magazín iREPORT. Anketa probíhá od 1. ledna do 29. února. Výsledkybudou vyhlášeny 16. března v Parkhotelu Plzeň na šestihodinové show, kteroubudou moderovat Tomáš Hanák a Klára Vytisková. Galavečer každoročněnavštíví plejáda hudebních a filmových osobností.

Anketa Žebřík 2011vstupuje do 20. ročníku

Vystoupí například Tata bojs s exkluziv-ním projektem Best of, dále Naviga-tors, Tomáš Klus, Mandrage, CharlieStraight a mnozí další. „Dvacátým

výročím bychom rádi odstartovali novou etapucen Žebřík. Na slavnostním vyhlášení se kon-certně představí spíše mladší interpreti a kapely,současně však pozveme všechny osobnosti našíscény, které se na Žebříku během jeho bohatéhistorie prezentovaly,“ říká ředitel hudebníchcen Jarda Hudec. Oceněno bude 27 nejlepších

umělců v devíti kategoriích. Předáno bude i spe-ciální ocenění, které v minulosti obdrželi např.Glenn Hughes, Ashley Slater, Michal Pavlíček,Dan Bárta nebo David Koller. Následovat budeoficiální after party s hvězdami Žebříku.

Televizní záznam finálového večera budevysílán koncem března na ČT1 a na dalších sta-nicích.Ochranný svaz autorský je jedním z tra-dičních partnerů této prestižní události.

/

// Dvacátýmvýročímbychom rádiodstartovalinovou etapucen Žebřík. Naslavnostnímvyhlášení sekoncertněpředstaví spíše mladšíinterpreti a kapely...

Text: JARDA HUDECFoto: archiv ANKETAZEBRIK.CZ

www.anketazebrik.cz

vzpomínáme


Vrba Pavel (člen OSA)Svoboda VáclavSova OldřichKlas PavelJoran JiříKohoutek Ctirad (člen OSA)Pekárek JiříMikuš StanislavBláhová MiladaPallat LuděkSvatoš Vladimír (člen OSA)Dostál OtakarSevera JosefPokorný Pavel (člen OSA)Mareš Karel (člen OSA)Smíšovský Blahoslav (člen OSA)

Úmrtí nahlášená v období od 1. září 2011 do 15. listopadu 2011

†

Karel Marešzastupován OSA od roku 1962, členem OSA od roku 1992 * 2. srpna 1927

Autor dodnes známých písničekHvězda na vrbě, Oliwer Twist, Tam zavodou v rákosí či U Kokořína hudební

skladatel Karel Mareš zemřel ve věku 84 let.Mareš však byl zároveň i scenáristou,

divadelním a televizním režisérem, příleži-tostným hercem, divadelním organizátorem a manažerem. Jeho jméno je spojeno se za-čátky řady uměleckých souborů i jednotlivcůvčetně skupiny Olympic, Divadla Semafor,Evy Olmerové, Yvonne Přenosilové a KarlaGotta. Tento „muž v pozadí“ měl značný vlivna vývoj československé populární hudby v počátku šedesátých let 20. století.

Karel Mareš, který se narodil 2. srpna1927 v Mladé Boleslavi, byl také úspěšnýmautorem filmové, televizní a scénické hudby.Hudbu složil ke zhruba čtyřem desítkámfilmů a v několika z nich se objevil v menšíchrolích. Za svůj život složil na tři stovky písní,některé z nich jsou známé dodnes.

V roce 1980 získal Karel Mareš v sou-těži českých a slovenských filmů v Košicíchčestnou cenu za hudbu k filmu Hordubal.Jeho písně zazněly naposledy ve filmu Rebelové režiséra Filipa Renče z roku 2001.V roce 2009 byl v rámci oslav 90. let od založení Ochranného svazu autorskéhooceněn za přínos české hudební scéně.

Zdroj: http://kultura.idnes.cz/zemrel-karel-mares-autor-mnoha-hitu-a-muz-v-pozadi-popu-60-let-pla-/hudba.aspx?c=A111114_183733_hudba_ob

2000 20010

50

100

150

200

250

300

2002 2003 2004 2005

NOVĚ PŘIJATÍ NOSITELÉ PRÁV DO ROKU 2005

zdroj: OSA

125111

176

221246

295

2006 20070

2008 2009 2010 2011

NOVĚ PŘIJATÍ NOSITELÉ PRÁV PO ROCE 2005

zdroj: OSA

pozn: data za rok 2011 jsou pouze za období leden – listopad

50

100

150

200

250

300

350

400

239 240210

299

368 367

Děkujeme všem zastupovaným za důvěru!

Suma – sumárum

58

závěrník

„Osácká“ rodina se i v letoš-ním roce výrazně rozrostla,a to o více jak 383. Zcelarekordním měsícem v no-

vodobé historii OSA byl únor, kdy jsme do zastupování přijali 58 autorů. Důvěra,zejména mladých, autorů nás velmi těší a současně zavazuje. Tuto skutečnost vní-máme jako zásadní prolomení nedůvěry,která měla kořeny především v předlisto-padovém období. Současně to vnímámjako signál, že jednoduché a demagogickéfráze o znárodňování tvorby na internetu,pohrdání prací druhých a omezování svo-body autorů, autorskou obec sjednocují.

Letošní rok se nesl též ve znamení roz-šiřujícího se povědomí uživatelské veřej-nosti o povinnostech vyplývajících z užíváníautorsky chráněných děl. Podařilo se námvýznamně rozšířit počet odpovědných uži-vatelů, kteří si váží práce druhých a začalihradit autorské odměny. I díky tomu by konečná čísla o celkově vybraných autor-ských odměnách za užití děl skladatelů a autorů měla být příznivější než v loňskémroce. Prozatímní výhled naznačuje mož-nost zopakování inkasa z roku 2009. Ještěpříznivější zprávou pro autory je i rychlostkonverze inkasa ve fakticky vyplacené autorské honoráře. Meziroční nárůst roz-účtovaných autorských odměn by mohlbýt vyšší než meziroční nárůst inkasa. Cožsvědčí o zrychlení rozúčtovacích procesů.Zatímco před 5 lety autoři například za

užití svých děl v lednu obdrželi své hono-ráře až v prosinci, letos se výplata výraznězrychlila. Za užití svých děl v lednu u větši-ny druhů užití autoři obdrželi své honorářejiž v červnu a u některých užití dokonce jižv březnu.

Letošní rok byl i v jiném ohledu proOSA velmi důležitým. OSA je členem me-zinárodní organizace CISAC, která sdru-žuje autorské hudební organizace z celéhosvěta. Z důvodu posilování vzájemné tran-sparentnosti mezi autorskými organizace-mi, ale i vůči samotné veřejnosti, CISACpřed dvěma lety chválil tzv. Pravidla odbornosti (profesionality), která musísplňovat každá organizace a která CISACbude v rámci fyzického auditu kontrolovat.Tato pravidla upravují, jakým způsobemmusí autorské organizace přistupovat vůčiautorům při jejich zastupování, licencováníužití jejich hudebních děl, či zda pravidlapro rozúčtování autorských odměn jsounediskriminační povahy vůči konkrétnískupině nositelů práv a zda je zachovánarovnost přístupu vůči domácím a zahranič-ním autorům. Současně se dohlíží na to,aby jednotlivé organizace transparentněvykazovaly údaje o hospodaření, měly ve-řejně přístupné stanovy, rozúčtovací řádya sazebník autorských odměn.

CISAC každoročně formou náhodné-ho losu vybírá autorské organizace, u kte-rých následně provádí audit. V loňskémroce byla naše organizace pro tento audit

vylosována a před několika týdny jsme ob-drželi výslednou zprávu. Ve 45 posuzova-ných bodech OSA obstál na výbornou vevšech bodech. Jedná se o ocenění, kteréhozdaleka nedosáhly všechny doposud audi-tované organizace. Je to jeden z dalších důkazů pro naše zastupované autory, ale i pro uživatelskou veřejnost, že autorskéodměny, které OSA vybírá za užití hudeb-ních děl svých zastupovaných autorů, sku-tečně končí v rukách autorů, jejichž dílabyla užita, a to na základě transparentníchpravidel, které uznává a vyžaduje meziná-rodní společenství autorských organizací.

Jsem přesvědčen, že toto ocenění budedalším hnacím motorem pro naši budoucípráci.

Krásný advent a duševní svěžest v roce, který „měl“ zvláštní symboliku

pro Mayskou civilizaci, vám přejeRoman Strejček,

předseda představenstva

Bývá zvykem na konci roku bilancovat. Dovolte i mně párslov na závěr tohoto roku.


Date post:	02-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

autor in...autor in / zima 2011 07 zprávy z OSA // S jakými subjekty se OSA nejčastěji soudí a...

Documents