+ All Categories
Home > Documents > B8 DNES Mistr srdce a meče · byl Toshitsugu Takamatsu. Hatsumi na první setkání s ním...

B8 DNES Mistr srdce a meče · byl Toshitsugu Takamatsu. Hatsumi na první setkání s ním...

Date post: 27-Jan-2020
Category:
Upload: others
View: 11 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
1
B8 www.idnes.cz SERIÁL 22. listopadu 2006 DNES Slovo ninjutsu může působit tajemně. Ti, kdo tento styl ovládají, jsou ve filmech zobrazováni se zahalenými obličeji a v černém oděvu. Nejvýše postavený ninja na světě se však neskrývá. Ani není tajemný. M asaaki Hatsumi stojí v čele organizace Bujinkan, kte- rá navazuje na nejstarší ja- ponská bojová umění a sdružuje ně- kolik škol ninjutsu. Mezi jeho žáky jsou agenti tajných služeb: americ- kých FBI, CIA a izraelského Mossa- du. Umění boje u něj studují i britští, francouzští a němečtí policisté. Pů- sobil jako poradce při natáčení fil- mů včetně bondovky Žiješ jenom dvakrát. Je autorem asi čtyřiceti knih o ninjutsu a desítek televizních výukových pořadů. V neposlední řadě je však tím, kdo toto umění roz- šířil do Evropy a Spojených států. Dnes má po světě několik tisíc žáků. Ninjutsu, které se dá do češtiny přeložit jako umění srdce a meče, rozhodně není utajované bojové umění. Jeho mystičnost spíše způso- bil v 80. letech boom amerických fil- mů, v nichž tajemní ninjové na po- tkání zabíjejí samuraje, císařovy ry- tíře. Pravdou je, že vždy tvořili v Ja- ponsku jinou třídu. Pokud je lze k ně- komu přirovnat – pak byli jako sou- časné elitní zásahové jednotky. „Tím, že se ninjutsu šíří, se vyví- jí. Pokud by bylo jen pro uzavřenou společnost, nedokázalo by se přizpů- sobit době. Těžko by také nacházelo nové talenty,“ říká Hatsumiho stu- dent a učitel ninjutsu pro Českou re- publiku Luboš Pokorný, držitel 15. danu, nejvyššího stupně technic- ké vyspělosti. „Například judo už není možné rozvíjet, jelikož musí zůstat jako sportovní styl. V tom je ninjutsu jiné, každá technika má tisí- ce variant, které se stále vyvíjejí... Nic není nemožné.“ Nikdy nebylo přeměněno na sport jako většina sty- lů. Znamená to, že dodnes nejsou pravidla, podle nichž by mohli nin- jové soupeřit, aniž by se smrtelně zranili. Poslední ninja Poslední skutečný mistr ninjutsu byl Toshitsugu Takamatsu. Hatsumi na první setkání s ním vzpomíná: „Nahánělo to strach. Tenkrát jsem trénoval s mnoha různými instrukto- ry, ale nikdy jsem necítil obavy, do- kud jsem nepotkal Takamatsu sense- ie (titul pro oslovování učitelů – pozn. red.)... Do toho dne jsem nevě- děl, co znamená strach.“ Luboš Po- korný k tomu poznamenává: „Vycí- til, že Takamatsu měl za sebou boje na život a na smrt... Byl tak posled- ním skutečným ninjou, neboť na roz- díl od něj Hatsumi v době po druhé světové válce nikdy bojovat na život a na smrt nemusel.“ Masaaki Hatsumi se narodil v roce 1931 v japonském městě Noda. První bojové umění začal stu- dovat už ve svých sedmi letech, kdy trénoval s otcovým dřevěným me- čem. V dalších letech se věnoval snad všem známým japonským bo- jovým uměním: judu, kendu, kara- te... Ve svých dvaceti letech už měl 4. dan v judu. Když Američané po druhé světo- vé válce zakázali Japoncům na něko- lik let tradiční umění trénovat, věno- val se západnímu boxu. Když pak učil americké vojáky základům juda, uvědomil si, že jsou schopní rychle zvládnout to, co se Japonci obvykle učí roky. „Američané zkrát- ka byli fyzicky silnější,“ vysvětluje Pokorný, který je Hatsumiho studen- tem již sedmnáct let. „Zvládat tento styl pro ně bylo snazší.“ Hatsumi hledal něco více. V roce 1957 se dozvěděl, že v Kashiwaba- ře žije poslední mistr ninjutsu Toshi- tsugu Takamatsu. Hatsumi se za ním vypravil, překonal počáteční strach a studoval u něj celých pat- náct let. „Vydržel jsem díky tomu, že jsem dokázal cítit, jak děsivý a současně vznešený Takamatsu sen- sei byl,“ vzpomíná Hatsumi, který kvůli svému učiteli víkend co ví- kend absolvoval zhruba dvanáctiho- dinovou cestu vlakem. Trénink ninjutsu se neobejde bez bolesti. „Také jsem křičel bolestí, ale Takamatsu sensei mi vynadal: Pane Hatsumi, když něco bolí, je to důkaz, že jste naživu. Nikdy vás ne- smí zastavit to, že cítíte bolest.“ Ha- tsumi dodává: „Byl to opravdu las- kavý učitel.“ Takamatsu, který zemřel v roce 1972, studoval ninjutsu u strýce, kte- rý prošel několika školami. Každá škola bývala zaměřena na jiný druh boje, jako lámání kostí, údery na sva- ly a nervová centra, umění špionáže, boj s mečem, sekyrou či palicí... ale i třeba umění skrývání se a vyzvě- dačství. Před smrtí jmenoval svým nástupcem nejlepšího žáka – Masaa- ki Hatsumiho. Nebylo to však jen ninjutsu, čím se Hatsumi v životě zabýval. Vystu- doval na tokijské univerzitě Meiji obor divadelní produkce a medicí- nu. Krátce po složení zkoušek si ote- vřel chiropraktickou ordinaci ve svém rodném městě a oženil se s uči- telkou tance Mariko. Ve volném čase se věnoval malování, hudbě, psaní a především výuce ninjutsu. Ve všech těchto oblastech přitom do- sahoval významných ocenění. Za hranicemi Japonska Evropa a Spojené státy se o něm do- zvěděly koncem 70. let, kdy jeden z jeho studentů představil veřejnosti to, co ho Hatsumi naučil. Ninjutsu ihned doslova uchvátilo západní svět. Obrázky, filmy a knihy plné ta- jemných ninjů, kteří pomalu nevy- cházejí na denní světlo, byly téměř na každém rohu. Ve vlně americ- kých filmů se objevil obrázek ninjů coby všehoschopných mužů zahale- ných od hlavy až k patě do černé bar- vy. Přitom jejich tradiční oděv nikdy nebyl speciální, byl jen upraven k tomu, aby se snáze mohli pohybo- vat. Barvy byly různé, vždy podle prostředí – nejčastěji hnědá. Hatsumi pak v roce 1983 předsta- vil toto bojové umění v USA osob- ně. Roku 1990 už byl natolik zná- mý, že musel svou lékařskou praxi zavřít, aby vyhověl všem žádostem o výuku. Nebylo to však jen nin- jutsu, ale také staré taijutsu, neboli umění těla, a bujutsu, které patří k nejstarším bojovým uměním v Ja- ponsku. Hatsumi již v 70. letech pře- vzal těchto devět škol – pod názvem Bujinkan pokračoval ve výuce toho, co se naučil od mistra Takamatsua. Škola není úplně stejná jako ta, kterou prošli staří mistři. Mnohé se změnilo. Hatsumi například zvýšil počet danů z původních deseti na patnáct. „Rozšířil je o elementy – zemi, vodu, vzduch, oheň a prázd- no,“ vysvětluje Pokorný. „Napří- klad dnes se boj se zbraněmi učí jen pro pochopení umění. Tato doba pat- ří umění těla. Nicméně způsob boje, který se naučíte, se dá aplikovat i na zbraně moderní.“ Více než techniky samotné je ovšem důležitější učení a rozvíjení intuice. „Hledáme něco, co je přiro- zené. Je to vlastně takový návrat k lidské přirozenosti,“ říká Pokorný. „Znak srdce ve slově ninjutsu spíše znamená cit či samotný život.“ Podle Hatsumiho musí ninja cítit nebo vnímat to, co je skryto, to, co není vidět. Tomu odpovídá i zkouš- ka na pátý dan: mistr stojí za zády studenta s mečem, student musí uhnout, aniž by viděl, kdy ho mistr hodlá udeřit do hlavy. Útok musí zkrátka vycítit. Dříve se používal klasický meč, ale aby se předešlo zraněním, zkouší se nyní s mečem dřevěným. „Test na pátý dan není jen o tom dokázat se něčemu vy- hnout, je to o tom vidět za, vnímat, co je skutečný význam,“ vysvětluje Hatsumi. Pozdrav od Havla Zdi v jeho domě jsou posety fotogra- fiemi ze setkání s řadou prezidentů a jiných představitelů vlád mnoha zemí, různými oceněními či čestný- mi doktoráty. Mezi nimi i pozdrav a přání od Václava Havla. Nechybí ani členství ve významných světových organizacích i třeba čestná občanství Texasu, Los Angeles či Dublinu. Nej- vyšší ocenění dostal v roce 2000 od samotného japonského císaře. „Nikdy jsem nepřemýšlel o tom, že bych s tréninkem skončil... Jedi- né, o čem jsem přemýšlel, je, že bych přestal učit, protože v minulos- ti jsem měl pár velmi hloupých stu- dentů. Takže jsem zvažoval přeruše- ní učení, ale nikdy ne ukončení tré- ninku,“ svěřil se v jednom z rozho- vorů Hatsumi. Přestože letos oslaví 75. narozeni- ny, s výukou ani s tréninkem dosud nepřestal. Nicméně už dnes zřejmě uvažuje o svém nástupci, kterého by měl vybrat ještě před smrtí, aby zabránil případným sporům o to, kdo bude pokračovat v jeho učení. Ten, kdo Hatsumiho jednou vy- střídá, musí být dobrý bojovník, ale nejen to. Musí mít především schop- nosti předávat a učit ninjutsu dál. K tomu je třeba talent. Koho si vybral za svého nástupce, zatím neprozra- dil. Může to být kdokoli. „Neustále vás zkouší, kdykoli a kdekoli – při tréninku, na obědě, na procházce... Trénink probíhá všude a vy musíte být stále ve střehu, protože vaše emoce a chování bez přestání kont- roluje,“ říká o svém učiteli Pokorný. DAGMAR ŠANDAROVÁ UZNÁVANÝ UČITEL. Masaaki Hatsumi se svými žáky, kterých jsou po světě tisíce. FOTO: AP – ITSUO INOUYE Život v datech 2. prosince 1931 – narodil se v japonském městě Noda; vystudoval medicínu a divadelní produkci 1957 – začal studovat ninjutsu u posledního skutečného mistra Toshitsugu Takamatsua 1966 – začal učit svého prvního zahraničního studenta, Dorona Navona z Izraele 1972 – po smrti Toshitsugu Takamatsua se stal nejvyšším mistrem ninjutsu 1990 – ukončil svou lékařskou praxi a začal se plně věnovat výuce ninjutsu Mistři bojových umění Mistr srdce a meče Masaaki Hatsumi představil ninjutsu světu. Díky němu se toto bojové umění dnes učí i v Evropě
Transcript
Page 1: B8 DNES Mistr srdce a meče · byl Toshitsugu Takamatsu. Hatsumi na první setkání s ním vzpomíná: „Nahánělo to strach. Tenkrát jsem trénoval s mnoha různými instrukto-ry,

B8 www.idnes.cz SERIÁL 22. listopadu 2006 DNES

Slovo ninjutsu může působittajemně. Ti, kdo tento stylovládají, jsou ve filmechzobrazováni se zahalenýmiobličeji a v černém oděvu.Nejvýše postavený ninjana světě se však neskrývá.Ani není tajemný.

Masaaki Hatsumi stojí v čeleorganizace Bujinkan, kte-rá navazuje na nejstarší ja-

ponská bojová umění a sdružuje ně-kolik škol ninjutsu. Mezi jeho žákyjsou agenti tajných služeb: americ-kých FBI, CIA a izraelského Mossa-du. Umění boje u něj studují i britští,francouzští a němečtí policisté. Pů-sobil jako poradce při natáčení fil-mů včetně bondovky Žiješ jenomdvakrát. Je autorem asi čtyřicetiknih o ninjutsu a desítek televizníchvýukových pořadů. V neposlednířadě je však tím, kdo toto umění roz-šířil do Evropy a Spojených států.Dnes má po světě několik tisíc žáků.

Ninjutsu, které se dá do češtinypřeložit jako umění srdce a meče,rozhodně není utajované bojovéumění. Jeho mystičnost spíše způso-bil v 80. letech boom amerických fil-mů, v nichž tajemní ninjové na po-tkání zabíjejí samuraje, císařovy ry-tíře. Pravdou je, že vždy tvořili v Ja-ponsku jinou třídu. Pokud je lze k ně-komu přirovnat – pak byli jako sou-časné elitní zásahové jednotky.

„Tím, že se ninjutsu šíří, se vyví-jí. Pokud by bylo jen pro uzavřenouspolečnost, nedokázalo by se přizpů-sobit době. Těžko by také nacházelonové talenty,“ říká Hatsumiho stu-dent a učitel ninjutsu pro Českou re-publiku Luboš Pokorný, držitel15. danu, nejvyššího stupně technic-ké vyspělosti. „Například judo užnení možné rozvíjet, jelikož musízůstat jako sportovní styl. V tom jeninjutsu jiné, každá technika má tisí-ce variant, které se stále vyvíjejí...Nic není nemožné.“ Nikdy nebylopřeměněno na sport jako většina sty-lů. Znamená to, že dodnes nejsoupravidla, podle nichž by mohli nin-jové soupeřit, aniž by se smrtelnězranili.

Poslední ninja

Poslední skutečný mistr ninjutsubyl Toshitsugu Takamatsu. Hatsumina první setkání s ním vzpomíná:„Nahánělo to strach. Tenkrát jsemtrénoval s mnoha různými instrukto-ry, ale nikdy jsem necítil obavy, do-kud jsem nepotkal Takamatsu sense-

ie (titul pro oslovování učitelů –pozn. red.)... Do toho dne jsem nevě-děl, co znamená strach.“ Luboš Po-korný k tomu poznamenává: „Vycí-til, že Takamatsu měl za sebou bojena život a na smrt... Byl tak posled-ním skutečným ninjou, neboť na roz-díl od něj Hatsumi v době po druhésvětové válce nikdy bojovat na života na smrt nemusel.“

Masaaki Hatsumi se narodil vroce 1931 v japonském městěNoda. První bojové umění začal stu-dovat už ve svých sedmi letech, kdytrénoval s otcovým dřevěným me-čem. V dalších letech se věnovalsnad všem známým japonským bo-jovým uměním: judu, kendu, kara-te... Ve svých dvaceti letech už měl4. dan v judu.

Když Američané po druhé světo-vé válce zakázali Japoncům na něko-lik let tradiční umění trénovat, věno-val se západnímu boxu. Když pakučil americké vojáky základůmjuda, uvědomil si, že jsou schopnírychle zvládnout to, co se Japonciobvykle učí roky. „Američané zkrát-ka byli fyzicky silnější,“ vysvětlujePokorný, který je Hatsumiho studen-tem již sedmnáct let. „Zvládat tentostyl pro ně bylo snazší.“

Hatsumi hledal něco více. V roce1957 se dozvěděl, že v Kashiwaba-

ře žije poslední mistr ninjutsu Toshi-tsugu Takamatsu. Hatsumi se zaním vypravil, překonal počátečnístrach a studoval u něj celých pat-náct let. „Vydržel jsem díky tomu,že jsem dokázal cítit, jak děsivý asoučasně vznešený Takamatsu sen-sei byl,“ vzpomíná Hatsumi, kterýkvůli svému učiteli víkend co ví-kend absolvoval zhruba dvanáctiho-dinovou cestu vlakem.

Trénink ninjutsu se neobejde bezbolesti. „Také jsem křičel bolestí,ale Takamatsu sensei mi vynadal:Pane Hatsumi, když něco bolí, je todůkaz, že jste naživu. Nikdy vás ne-smí zastavit to, že cítíte bolest.“ Ha-tsumi dodává: „Byl to opravdu las-kavý učitel.“

Takamatsu, který zemřel v roce1972, studoval ninjutsu u strýce, kte-rý prošel několika školami. Každáškola bývala zaměřena na jiný druhboje, jako lámání kostí, údery na sva-ly a nervová centra, umění špionáže,boj s mečem, sekyrou či palicí... alei třeba umění skrývání se a vyzvě-dačství. Před smrtí jmenoval svýmnástupcem nejlepšího žáka – Masaa-ki Hatsumiho.

Nebylo to však jen ninjutsu, čímse Hatsumi v životě zabýval. Vystu-doval na tokijské univerzitě Meijiobor divadelní produkce a medicí-

nu. Krátce po složení zkoušek si ote-vřel chiropraktickou ordinaci vesvém rodném městě a oženil se s uči-telkou tance Mariko. Ve volnémčase se věnoval malování, hudbě,psaní a především výuce ninjutsu.Ve všech těchto oblastech přitom do-sahoval významných ocenění.

Za hranicemi Japonska

Evropa a Spojené státy se o něm do-zvěděly koncem 70. let, kdy jeden zjeho studentů představil veřejnostito, co ho Hatsumi naučil. Ninjutsuihned doslova uchvátilo západnísvět. Obrázky, filmy a knihy plné ta-jemných ninjů, kteří pomalu nevy-cházejí na denní světlo, byly téměřna každém rohu. Ve vlně americ-kých filmů se objevil obrázek ninjůcoby všehoschopných mužů zahale-ných od hlavy až k patě do černé bar-vy. Přitom jejich tradiční oděv nikdynebyl speciální, byl jen upraven ktomu, aby se snáze mohli pohybo-vat. Barvy byly různé, vždy podleprostředí – nejčastěji hnědá.

Hatsumi pak v roce 1983 předsta-vil toto bojové umění v USA osob-ně. Roku 1990 už byl natolik zná-mý, že musel svou lékařskou praxizavřít, aby vyhověl všem žádostemo výuku. Nebylo to však jen nin-

jutsu, ale také staré taijutsu, neboliumění těla, a bujutsu, které patří knejstarším bojovým uměním v Ja-ponsku. Hatsumi již v 70. letech pře-vzal těchto devět škol – pod názvemBujinkan pokračoval ve výuce toho,co se naučil od mistra Takamatsua.

Škola není úplně stejná jako ta,kterou prošli staří mistři. Mnohé sezměnilo. Hatsumi například zvýšilpočet danů z původních deseti napatnáct. „Rozšířil je o elementy –zemi, vodu, vzduch, oheň a prázd-no,“ vysvětluje Pokorný. „Napří-klad dnes se boj se zbraněmi učí jenpro pochopení umění. Tato doba pat-ří umění těla. Nicméně způsob boje,který se naučíte, se dá aplikovat i nazbraně moderní.“

Více než techniky samotné jeovšem důležitější učení a rozvíjeníintuice. „Hledáme něco, co je přiro-zené. Je to vlastně takový návrat klidské přirozenosti,“ říká Pokorný.„Znak srdce ve slově ninjutsu spíšeznamená cit či samotný život.“

Podle Hatsumiho musí ninja cítitnebo vnímat to, co je skryto, to, conení vidět. Tomu odpovídá i zkouš-ka na pátý dan: mistr stojí za zádystudenta s mečem, student musíuhnout, aniž by viděl, kdy ho mistrhodlá udeřit do hlavy. Útok musízkrátka vycítit. Dříve se používal

klasický meč, ale aby se předešlozraněním, zkouší se nyní s mečemdřevěným. „Test na pátý dan neníjen o tom dokázat se něčemu vy-hnout, je to o tom vidět za, vnímat,co je skutečný význam,“ vysvětlujeHatsumi.

Pozdrav od Havla

Zdi v jeho domě jsou posety fotogra-fiemi ze setkání s řadou prezidentů ajiných představitelů vlád mnohazemí, různými oceněními či čestný-mi doktoráty. Mezi nimi i pozdrav apřání od Václava Havla. Nechybí aničlenství ve významných světovýchorganizacích i třeba čestná občanstvíTexasu, Los Angeles či Dublinu. Nej-vyšší ocenění dostal v roce 2000 odsamotného japonského císaře.

„Nikdy jsem nepřemýšlel o tom,že bych s tréninkem skončil... Jedi-né, o čem jsem přemýšlel, je, žebych přestal učit, protože v minulos-ti jsem měl pár velmi hloupých stu-dentů. Takže jsem zvažoval přeruše-ní učení, ale nikdy ne ukončení tré-ninku,“ svěřil se v jednom z rozho-vorů Hatsumi.

Přestože letos oslaví 75. narozeni-ny, s výukou ani s tréninkem dosudnepřestal. Nicméně už dnes zřejměuvažuje o svém nástupci, kteréhoby měl vybrat ještě před smrtí, abyzabránil případným sporům o to,kdo bude pokračovat v jeho učení.

Ten, kdo Hatsumiho jednou vy-střídá, musí být dobrý bojovník, alenejen to. Musí mít především schop-nosti předávat a učit ninjutsu dál. Ktomu je třeba talent. Koho si vybralza svého nástupce, zatím neprozra-dil. Může to být kdokoli. „Neustálevás zkouší, kdykoli a kdekoli – přitréninku, na obědě, na procházce...Trénink probíhá všude a vy musítebýt stále ve střehu, protože vašeemoce a chování bez přestání kont-roluje,“ říká o svém učiteli Pokorný.

DAGMAR ŠANDAROVÁ

UZNÁVANÝ UČITEL. Masaaki Hatsumi se svými žáky, kterých jsou po světě tisíce. FOTO: AP – ITSUO INOUYE

■ Život v datech

2. prosince 1931 – narodil sev japonském městě Noda;vystudoval medicínu a divadelníprodukci1957 – začal studovat ninjutsuu posledního skutečného mistraToshitsugu Takamatsua1966 – začal učit svého prvníhozahraničního studenta, DoronaNavona z Izraele1972 – po smrti ToshitsuguTakamatsua se stal nejvyššímmistrem ninjutsu1990 – ukončil svou lékařskoupraxi a začal se plně věnovat výuceninjutsu

Mistři bojových umění

Mistr srdce a mečeMasaaki Hatsumi představil ninjutsu světu. Díky němu se toto bojové umění dnes učí i v Evropě

Recommended