Bakalá řská práce - cvut.czgeo.fsv.cvut.cz/proj/bp/2008/petr-dvorak-bp-2008.pdf · Umíst ění...

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Fakulta stavební

Katedra speciální geodézie

Vyhotovení mapových podkladů pro projekt “Areálu Cibulka“

Bakalářská práce

2008 Petr Dvořák

2

3

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vyhotovení mapových podkladů pro

projekt “Areálu Cibulka“ „ vypracoval samostatně. Použitá literatura a podkladové

materiály jsou uvedeny v přiloženém seznamu literatury.

V Jindřichově Hradci dne 2. června 2008

…………………………….

Petr Dvořák

4

Poděkování

Děkuji vedoucímu bakalářské práce paní Ing. Ludmile Matějíčkové za pozornost,

kterou věnovala mé práci a za poskytnuté odborné rady. Dále bych chtěl poděkovat

panu Ing. Martinu Nedomovi z firmy Geodetická kancelář Nedoma & Řezník, s.r.o. za

spolupráci při vypracování této bakalářské práce.

5

Vyhotovení mapových podkladů pro projekt “Areálu Cibulka“

Creation of a map base for the project “Cibulka District“

Abstrakt

Cílem této bakalářské práce je na základě zaměření skutečného stavu objektu

vyhotovení mapových podkladů pro projekt. Bude vybudováno bodové pole, mapované

území se podrobně polohopisně i výškopisně zaměří a výsledné hodnoty se zpracují

v programu AutoCad 2008.

Klí čová slova

Geodézie, měření, výškopis, polohopis, GPS, nivelace

Abstract

The aim of this bachelor thesis is to create the map bedding based on measurements of

objects real state. It will be constructed the point field and the mapped area will be

precisly located in planimetry and altimetry survey for results computation in

Autocad 2008.

Keywords

Geodesy, surveying, altimetry, planimetry component of a map, GPS, levelling

6

OBSAH

1 ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

2 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

2.1 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

2.2 Zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

3 BODOVÉ POLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

3.1 Definice bodového pole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

3.2 Měřické značky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

3.2.1 Umístění značek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

3.2.2 Stabilizace a označení značek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

3.3 Polohové určení metodou GPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

3.3.1 Použití GPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

3.3.1.1 Metody měření GPS a jejich přesnost . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

3.3.1.2 Faktory ovlivňující přesnost GPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

3.3.2 Určení pomocných bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

3.3.2.1 Zpracování měření GPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

3.3.3 Posouzení přesnosti určených bodů pomocí GPS . . . . . . . . . . . . 15

3.4 Výškové určení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

3.4.1 Metody měření nivelace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

3.4.2 Porovnání nivelace a GPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

4 PODROBNÉ MĚŘENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

4.1 Číslování bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

4.2 Metody měření podrobných bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

4.3 Obsah podrobného měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

4.4 Posouzení přesnosti určených podrobných bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

5 VYHOTOVENÍ MAPOVÉHO PODKLADU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

5.1 Obsah mapového podkladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

5.2 Zobrazení předmětů měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

6 ZÁVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

7 LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

8 SEZNAM PŘÍLOH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

7

1 ÚVOD

Téma této bakalářské práce vzniklo zadáním zakázky firmou AED Project a.s.

Zpracováním byla pověřena firma Geodetická kancelář Nedoma & Řezník, s.r.o. (držitel

certifikátu ISO 9001:2001). Zakázka, týkající se Areálu Cibulka v katastrálním území

Košíře v Praze 5, požadovala tyto geodetické činnosti: geodetické zaměření polohy

terénních a umělých prvků staveniště a výškopisné zaměření, zakreslení průběhu

stávajících inženýrských sítí (dle podkladů jednotlivých správců sítí v digitální i tištěné

formě), zakreslení průběhu vlastnických hranic v rozsahu budoucího staveniště,

zaměření fasád okolních objektů, les (každý strom o průměru větším než 0.20m),

pro projekt rekonstrukce zpracovat výkres stávajících budov, ze kterého by bylo možno

zjistit podrobnosti a rozměry (v poloze a výšce). Tyto požadavky korespondují

s normou ČSN ISO 4463-3 [1].

Požadovaná forma výstupu naměřených dat byla jak ve formě digitální *.dwg

(výstupní formát programu AutoCAD 2008) tak v mapovém provedení (měřítko

mapy 1:200).

Výsledné zpracované mapové podklady mají sloužit pro projekci nových budov a

rekonstrukci budov stávajících.

Tato bakalářská práce se zabývá pouze určitými částmi požadavků zakázky. Jedná

se o polohové a výškové zaměření skutečného stavu zadaného zájmového území a

vyhotovení mapového podkladu (měřítko mapy 1:200) ze získaných hodnot měření.

Také jsou zde uvedeny základní vlastnosti a stručný postup práce v již zmíněném

programu AutoCAD 2008.

Při měření v terénu byly používány přístroje, které tato firma standardně užívá ke

svému měření. Pro podrobné měření bodů a pro nivelaci (výškové určení bodů) byla

použita totální stanice Leica TCR 1102 (možnost bezhranolového módu). K měření

souřadnic bodového pole se použil dvoufrekvenční GPS přístroj Leica GPS 530.

8

2 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

2.1 Základní pojmy

Ambiguita počet cyklů v nosné vlně mezi družicí a přijímačem

DOP obecný termín zahrnující konkrétní jednotlivé a číselně

vyjádřitelné hodnoty PDOP (dilution of precision)

Řešení fixed ambiguity jsou na měřených frekvencích určeny jako celá

čísla

Řešení float ambiguity jsou na měřených frekvencích určeny jako

necelá čísla

Technická Norma vyjádření požadavků na to, aby výrobek, proces nebo

služba byly za specifických podmínek vhodné pro daný

účel; stanovuje základní požadavky na kvalitu a

bezpečnost, slučitelnost, zaměnitelnost, ochranu zdraví a

životního prostředí

2.2 Zkratky

Bpv Balt po vyrovnání

ČSNS Česká státní nivelační síť

CZEPOS Česká síť permanentních referenčních stanic pro určování

polohy

ČSN česká technická norma

ETRS evropský terestrický referenční systém

GPS Global Positioning System

PPBP podrobné polohové bodové pole

S-JTSK souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě

katastrální

ZBP základní bodové pole

9

3 BODOVÉ POLE

3.1 Definice bodového pole

Základem veškerých geodetických prací je vždy vytvoření bodového pole. Během

této etapy je navržena síť bodů, která vhodně pokrývá zájmové území tak, aby mohla

být efektivně využita k podrobným měřením. Následně jsou tyto body v terénu

stabilizovány a síť zaměřena. Poslední etapou je určení souřadnic a případně výšek

jednotlivých bodů metodou vyrovnání jednotlivých měření. Pro vytváření bodových

polí, která by měla být použitelná i pro potřebu katastru nemovitostí se řídíme

Vyhláškou č. 26/2007 [2] a Návodem pro obnovu katastrálního operátu v platném

znění.

Body bodových polí mohou být stabilizovány různým způsobem od plastových

znaků až po žulové monumenty s osazeným čepem. Pro zaměření bodových polí

využíváme kombinací metod měření s využitím GPS, vteřinových totálních stanic a

technické, přesné nivelace a velmi přesné nivelace.

V našem případě bylo polohové připojení bodového pole do S-JTSK provedeno

metodou GPS.

Pro výškové připojení bodového pole jsme provedli výškové zaměření bodového

pole nivelačním pořadem.

3.2 Měřické značky

Měřické značky jsou základem veškerého vytyčování a postupů pro měření. Je

důležité navrhovat a konstruovat jednotlivé měřické značky tak, aby splňovaly

požadavky na ně kladené v průběhu celé výstavby.

Pro účely zaměření podrobných bodů objektů byly dočasně stabilizovány body

měřické sítě.

3.2.1 Umístění značky

Umístění měřických značek je třeba zvolit tak, aby byly splněny požadavky a

podmínky konkrétního staveniště. Měřická značka se umísťuje jak na plochách

komunikačních a jiných staveb sloužících provozu vozidel nebo chůzi v úrovni povrchu

tak do svislé či vodorovné plochy konstrukce staveb (z konstrukce nesní vyčnívat více

jak 70 mm). Značka se umisťuje tak, aby neohrozila stabilitu nebo neomezovala užívání

stavby.

10

Naše snaha byla umístit měřické značky našich pomocných bodů, ze kterých byly

měřeny podrobné body, na místa nejpříhodnější pro vlastní mapování. U bodů

bodového pole, které byly určovány technologií GPS (3 body), musela být dodržena

podmínka volby bodů bez zákrytu (obloha nad 15° výškového úhlu je volná). Tato

podmínka zajišťuje, že přijímaný GPS signál nebude rušen okolním prostředím.

3.2.2 Stabilizace a označení značky

Použité materiály měřických značek musí splňovat požadavky na jejich trvanlivost

a odolnost. V místech, kde nehrozilo přímé nebezpečí poškození měřických značek

vlivem provozu staveniště, byly body stabilizovány pomocí ocelových trubek (roxory).

Body, u nichž riziko poškození bylo větší, se stabilizovaly hřebem a identifikační

podložkou.

Je také potřeba, aby měřické značky měly jednoznačné a nezaměnitelné označení

v terénu. V našem případě bylo okolí měřické značky barevně zvýrazněno reflexním

značkovacím ekologickým sprejem oranžové barvy (vyráběn dle ISO 9001).

Navrhování umístění měřických značek a jejich stabilizace je dána normou

ČSN ISO 4463-2 [3].

3.3 Polohové určení metodou GPS

Global Positioning System je vojenský polohový družicový systém provozovaný

Ministerstvem obrany Spojených států amerických, s jehož pomocí je možno určit

polohu kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí. Použitím speciálních metod lze dosáhnout

přesnosti jednotek centimetrů. Zásady používání geodetických referenčních systémů

na území České republiky jsou dány nařízením vlády č. 430/2006 Sb. [4].

3.3.1 Použití GPS

Technologií GPS se určují vektory (rozdíly souřadnic koncových bodů vektorů).

Základním předpokladem pro zařazení každého vektoru do výpočtu určení polohy bodu

a do hodnocení přesnosti je, že ambiguity na měřených frekvencích byly při zpracování

určeny jako celá čísla – řešení fixed. Nelze použít nebo hodnotit vektory, jejichž

ambiguity na měřených frekvencích byly určeny pouze jako necelá čísla – řešení float.

Toto pravidlo platí pro všechny metody technologie GPS (tj. včetně RTK i

pro post processing metody).

11

3.3.1.1 Metody měření GPS a jejich přesnost

V geodézii se k určování polohy bodů používá fázové určení relativní polohy

(přesnost v poloze v řádu několika centimetrů), neboť tato metoda je oproti určení

polohy z kódových měření (přesnost v poloze v řádu několika metrů) mnohem

přesnější. Vzájemnou relativní polohu dvou bodů jsme tak schopni určit s přesností

řádu milimetrů. V závislosti na požadované přesnosti můžeme použít tyto metody:

• určování polohy v reálném čase – RTK

směrodatná odchylka v poloze: 20 až 50 mm

• statická metoda

směrodatná odchylka v poloze: 3 až 5 mm

• rychlá statická metoda

směrodatná odchylka v poloze: 5 až 10 mm + 1 až 2 ppm

• semikinematická poloha (stop and go)


• kinematická metoda


Pro naše účely byla použita rychlá statická metoda. Tato metoda je ekonomičtější

než statická a je jednou z nejpoužívanějších metod v geodézii. Doba observace bývá

10 až 30 minut v závislosti na typu použitého přístroje, délce základny a konfiguraci

družic v době měření.

3.3.1.2 Faktory ovlivňující přesnost GPS

Výsledné souřadnice GPS měření jsou ovlivněny celou řadou rušivých faktorů,

které jsou náhodného i systematického charakteru. Tyto faktory lze rozdělit:

• konstelace družic (vliv vzájemné konfigurace přijímače a družic vyjadřovaný

faktory DOP)

• družice (chyby drah družic a chodu hodin)

• průchod signálu atmosférou (ionosférická a troposférická refrakce)

• přijímací aparatura (chyba hodin, variace fázového centra antény)

• místo měření (vliv okolního prostředí – zákryty, vícecestné šíření signálu,

chyba centrace)

12

3.3.2 Určení pomocných bodů

Výsledek určení polohy se získá stejně, jako výsledek určení bodu PPBP.

Pomocné body jsou body, ze kterých se určují body podrobné. Proto musí mít

přesnost vyšší než body z nich určované. Právě tak musí být zaručeno, že jsou zaměřeny

s plnohodnotnou kontrolou (druhé nezávislé zaměření GPS nebo kontrolní zaměření

klasicky na známé body) pro vyloučení hrubé chyby. Hrubou chybou v měření GPS

jsou chyby zjištěné ve výsledných souřadnicích určovaných bodů v řádu desítek

centimetrů případně i několika metrů, přestože byly dodrženy všechny zásady měření a

výpočtu bodů a všechny parametry jsou v pořádku. Chyba na pomocném bodě

se přenese na všechny podrobné body z něj klasicky zaměřené.

Pomocné body musí být dvakrát nezávisle určeny

a) dvakrát GPS nebo

b) GPS a klasickou metodou

V našem případě bylo měření provedeno na 3 pomocných bodech (7001, 7006,

7015) a užito bylo dvojího nezávislého určení pomocných bodů dvakrát technologií

GPS s minimálním časovým intervalem 3 hodiny (obecný vzorec pro interval je

<1 + 24.k; 23 + 24.k>, kde k je 0, 1, 2, 3, . . . dní) mezi dvojím zaměřením bodu (druhé

zaměření musí být provedeno dostatečně nezávisle, v jiném čase s odlišnou konstelací

družic a jinou výškou antény). Z časového hlediska byla pro zaměření užita rychlá

statická metoda, při níž GPS přístroj sbíral data na každém bodě přibližně po dobu

15 minut.

3.3.2.1 Zpracování měření GPS

Pro výpočet měření GPS se použil program Leica Geo Office (konkrétně modul

GPS post-processing). Hodnocení vypočtených vektorů bylo nutné provést ve všech

těchto bodech, pokud jediná podmínka není splněna, nelze vektor považovat za

způsobilý k výpočtu výsledných souřadnic:

• ambiguity jsou vyřešeny celočíselně

• každý bod je určen minimálně dvakrát nezávisle, časový rozestup odpovídá

minimální podmínce časového intervalu mezi dvojím zaměřením bodu pomocí

GPS

• hodnoty DOP musí mít během observace menší hodnotu než 7

13

Pokud nejsou ambiguity vyřešeny celočíselně, nelze s tímto vektorem nadále

počítat a program ho sám vyřadí z dalšího zpracování. V tomto případě byly ambiguity

celočíselně vyřešeny ve všech vektorech.

Dalším bodem jsou hodnoty GDOP (použitý za parametr DOP). Vektory, jejichž

parametr GDOP přesáhl hodnotu 7 je nutné upravit tak, aby tuto kritickou hranici

nepřesahovaly. Lze použít tyto dvě metody:

• zkrácení observačního intervalu

• vypuštění určitých satelitů z observace

Někdy je vhodné vyřadit satelity, které jsou po celou dobu observace pod hranicí

20° elevační masky. Ty přispívají k růstu velikosti hodnoty DOP. Jindy se vyplatí

vyřadit okraje observačních intervalů pokud hodnota DOP je u tohoto okraje vysoká.

Důležité je také, aby příjem satelitů během observace nebyl přerušovaný. Pokud tomu

tak není, je vhodné tento satelit rovněž vyřadit z výpočtů.

Jsou-li všechny hodnoty HDOP určovaných vektorů nižší než 7, lze přistoupit

k hodnocení, zda každý bod je určen dvěma nezávislými vektory i po vyřazení

některých vektorů z důvodů výše uvedených.

Jednotlivé vektory se počítaly vzhledem k příslušné referenční stanici.

Při výpočtech se musely zadat správné hodnoty souřadnic referenční stanice v systému

ETRS (získány z webu CZEPOS).

Jako referenční stanice posloužila pražská referenční stanice CZEPOS. Ta

poskytuje uživatelům GPS korekční data pro přesné určení pozice na území

České republiky. Síť obsahuje 26 permanentních stanic rovnoměrně rozmístěných

na celém území České republiky ve vzdálenosti přibližně 60 km. Každá ze stanic

CZEPOS provádí nepřetržitě 24 hodin observace GPS, které pravidelně každou sekundu

registruje. Registrovaná data jsou průběžně zpracovávána v řídícím centru CZEPOS a

jsou dále poskytována uživatelům. CZEPOS spravuje a provozuje Zeměměřický úřad

jako součást geodetických základů České republiky. Pozice byla vypočtena až

po skončení měření (Postprocessing) na základě dat stažených z Internetu z webových

stránek CZEPOS. Data lze stáhnout pro zadaný interval měření ve standardním formátu

RINEX (Receiver Independent Exchange) buď z konkrétní zvolené stanice CZEPOS,

nebo z virtuální stanice o zadaných souřadnicích (tzv. virtuální RINEX vygeneruje

systém CZEPOS na základě síťového řešení ze všech stanic CZEPOS).

Po tomto kroku jsme měli vypočteny souřadnice pomocných bodů v systému

ETRS.

14

Poslední součástí výpočtu měření je transformace výsledků ze systému ETRS

do systému S-JTSK. Obecně lze říci, že tato transformace je znehodnocení přesných

měření. Hlavní příčinou je deformace místního systému S-JTSK.

Tato deformace byla zapříčiněna několika faktory. Jedním z nich je ten, že

z časových důvodů nebyly měřeny ani základny, ani nebyla vykonána měření

astronomická (chyběly astronomicky měřené azimuty), čímž došlo

k nekontrolovatelnému ohybu sítě.

Při transformaci souřadnic pomocných bodů ze systému ETRS do souřadnicového

systému S-JTSK není v našem případě vhodné použít globální transformační klíč. Proto

byl určen a použit lokální transformační klíč, sestavený z identických bodů s určenými

souřadnicemi v obou systémech, spočtený pomocí numerické metody (TWO STEP)

integrované v Leica Geo Office. Pro výpočet lokálního transformačního klíče byly

použity geodetické údaje čtyř nejbližších připojovacích bodů základního bodového

pole.

Průměrná vzdálenost sousedních připojovacích bodů nesmí být větší než 5 km a

zároveň musí být rovnoměrně rozloženy tak, aby všechny určované body ležely uvnitř

obvodového polygonu tvořeného vnějšími připojovacími body. Pokud tato podmínka

nebude dodržena, platí podmínky dle vyhlášky č. 31/1995 Sb. [5]

Výsledkem určení polohy pomocného bodu bodového pole je aritmetický průměr

souřadnic v S-JTSK. Ten se používá se souladem s vyhláškou č. 31/1995 Sb. [5].

Určení souřadnic pomocných bodů technologií GPS koresponduje

s Výkladem [6]. Technické požadavky na zaměření a výpočty bodů určených pomocí

GPS vychází z vyhlášky č. 31/1995 Sb. [5]. Zde jsou definovány konkrétní požadavky,

kdy je možno akceptovat výsledky určení bodů pomocí technologie GPS. Nařízení

vlády č. 116/1995 Sb. [7] definuje používání evropského terestrického referenčního

systému ETRS v České republice. Určené souřadnice pomocných bodů jsou

v Tab. č. 3.1.

Tab. 3.1 GPS souřadnice pomocných bodů

1. měření 2. měření

Č. b. Y [m] X [m] H [m] Y [m] X [m] H [m]

7001 747265.25 1045219.43 322.53 747265.23 1045219.44 322.54

7006 747435.22 1045080.39 320.63 747435.23 1045080.37 320.61

7015 747463.18 1045293.65 336.21 747463.18 1045293.64 336.23

15

3.3.3 Posouzení přesnosti určených bodů pomocí GPS

Body podrobného polohového bodového pole ve druhé třídě přesnosti se používají

pro speciální účely v omezeném rozsahu zejména pro základní mapy závodu a

geodetické práce ve výstavbě, pokud se tato přesnost požaduje.

Hodnocení přesnosti se provádí jako pro body PPBP.

Podle vyhlášky č. 31/1995 Sb. [5] se hodnocení přesnosti určení bodu provede

výpočtem rozdílu dvojího určení polohy určovaného bodu (střední chyba dvojice

určení) z výsledných souřadnic v S-JTSK, který musí vyhovovat kritériím přesnosti

PPBP.

Budeme uvažovat, že všechny dvojice mají stejnou přesnost. Do výpočtu se

zavede rozdíl d dvakrát měřených hodnot 21,ll souřadnic téhož bodu. Pro střední chybu

rozdílu použijeme vzorec

21 lld −= , [ ]

n

ddmd = , (1)

kde n je počet dvojic měření.

Střední empirická chyba jednoho měření ve dvojici:

22 22

22

12 d

lld

mmmmmm =⇒=+= , mmm yx == (2)

Dle vyhlášky č. 26/2007 Sb. [2] je charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y

bodů polohového bodového pole střední souřadnicová chyba xym , dána vztahem

2

)( 22yx

xy

mmm

+= , (3)

kde xm , ym jsou základní střední chyby určení souřadnic x, y.

Hodnota mezní odchylky se stanoví jako 2,5 násobek základní střední

souřadnicové chyby xym (uvedené v Tab. 3.2), mezní odchylka je tedy rovna 0,10 m.

16

Tab. 3.2 Kritéria přesnosti

Třída přesnosti xym [m]

1 0.02

2 0.04

3 0.06

4 0.12

5 0.20

Vypočítané hodnoty středních empirických chyb a porovnání se základní střední

chybou určení souřadnic je uvedeno v Tab. 3.3.

Tab. 3.3 Výpočet přesnosti

di č. b. Y [m] X [m] 7001 0,02 0,01 7006 0,01 0,02 7015 0,00 0,01

dm 0,014 m m 0,010 m

xym 0,01 m kritérium

mxy 0,01 m < mxy 0,04 m platí mxy 0,01 m < mmezni 0,10 m platí

Naše střední souřadnicová chyba má hodnotu 0,01 m. Základní střední

souřadnicová chyba 0,04 m i mezní odchylka 0,10 m tedy nebyly překročeny. Dané

měření lze považovat za vyhovující pro určení bodů bodového pole druhé třídy

přesnosti.

Přesnost pomocných bodů vychází z ČSN 73 0415 [8].

3.4 Výškové určení

Vytvořené bodové pole bylo souřadnicově určeno metodou GPS (pouze 3 body

našeho bodového pole). K výškovému určení bodů (7001, 7005, 7006) bodového pole

byla použita metoda trigonometrického určení výškových rozdílů, neboť výškové určení

metodou GPS nedosahuje takové přesnosti jako metodou nivelační. V tomto případě a

v případech, kdy určujeme výškové rozdíly v terénech, kde převýšení nepřesahuje 10%

17

z maximálně dva kilometry dlouhých stran, je možné považovat trigonometricky určené

výškové rozdíly bodů za rovnocenné s nivelovanými (geometrická nivelace technická i

přesná) a použít je k určení výšek dalších bodů.

3.4.1 Metody měření nivelace

Nivelační měření se provádí nejčastěji v nivelačních pořadech, které se skládají

z nivelačních sestav, popř. nivelačních oddílů (úseků), složených ze sestav, mezi

známými a určovanými výškovými body. Vhodnou volbou technologie měření je

možné odstranit i některé chyby nivelačního přístroje a eliminovat vliv prostředí. Jde

hlavně o zaměření pořadu v obou směrech za různých observačních podmínek.

Pro přesnější nivelační práce je základním předpokladem neměřit při špatných

observačních podmínkách (chvění obrazu a minimálně 1/2 hodiny i kolem východu a

západu Slunce).

Rozlišujeme nivelační pořady:

• vložené – pořad začíná a končí na dvou výškově známých (ověřených) bodech

• uzavřené – pořad začíná a končí na jednom a tom samém známém (ověřeném)

bodě

• volné – pořad začíná na známém (ověřeném) bodě a končí na jednom

z určovaných bodů

• pořady tvořící plošnou nivelační síť – zahrnují alespoň dva známé (ověřené)

nivelační body a řadu určovaných bodů

Rozdílným požadavkům na přesnost měřených výškových rozdílů, vyplývajícím

z širokého uplatnění nivelace v geodetické praxi, odpovídají různé nivelační způsoby,

které vhodnými parametry přístrojů a pomůcek, stejně tak jako odpovídajícím

měřickým postupem, umožňují co nejefektivněji docílit požadovaného stupně přesnosti.

Rozdělení nivelace dle možné dosažené přesnosti:

• technická nivelace

• přesná nivelace

Technická nivelace je nejběžnější druh nivelace, která postačuje pro určení

nadmořské výšky některých bodů v podrobném výškovém bodovém poli. Jedná se

o body polohopisného bodového pole, u nichž byla dodatečně určena výška.

Používají se latě s pevnou patkou a lehké nivelační podložky. Rozlišujeme dva

druhy technické nivelace:

18

• základní přesnost – při nižších nárocích na přesnost, běžné technické práce

• zvýšená přesnost – při vyšších nárocích na přesnost, vodohospodářství

Přesnost výšek a bodů podrobného výškového bodového pole se posuzuje podle

rozdílu mezi daným a měřeným převýšením nebo podle odchylky v uzávěru

obousměrné nivelace nebo jednosměrné nivelace v okruhu, která nesmí překročit

hodnotu mezní odchylky základního kritéria přesnosti. U bodů stabilizovaných

technickou nivelací platí

=∆ max1 20 r v milimetrech (4)

mezi daným a měřeným převýšením (aritmetickým průměrem převýšení) a

=∆ max2 0,67 * 20 r v milimetrech (5)

mezi dvakrát měřeným převýšením, kde r je délka obousměrné nivelace nebo poloviční

délka jednosměrné nivelace v kilometrech.

Vychází z ČSN 73 0415 [8].

Obě kritéria přesnosti byla v našem případě splněna. Podrobný výpočet odchylky

v uzávěru obousměrné nivelace je proveden v zápisníku měření (Příloha č. 6).

Výsledné hodnoty výšek pomocných bodů byly spočítány aritmetických průměrem

ze dvou měření nivelace (tam a zpět). Hodnoty jsou uvedeny v Tab. 3.4

Tab. 3.4 Výšky pomocných bodů

Č. bodu 1. měření [m] 2. měření [m] aritm. průměr [m]

7001 322.597 322.598 322.598

7005 320.223 320.225 320.224

7006 320.701 320.702 320.702

3.4.2 Porovnání nivelace a GPS

Pro zajímavost jsem porovnal výsledky měření z trigonometrické nivelace, kterou

se určovala nadmořská výška bodového pole a výsledky z měření GPS, které by neměly

dosahovat takové přesnosti jako nivelace. Výškové určení pomocného bodu 7015

nebylo provedeno trigonometrickou nivelací. Výška se určila při zaměřování bodového

pole. Výsledky srovnání jsou uvedeny v Tab. 3.5

19

Tab. 3.5 Porovnání měření

nivelace GPS

Č. bodu H [m] H [m] Rozdíl [m]

7001 322.598 322.54 0.058

7006 320.702 320.62 0.082

7015 336.282 336.22 0.062

Z výsledků je možno konstatovat, že dosažená výšková přesnost určených

pomocných bodů metodou GPS nesplňuje výšková kritéria bodového pole. Výškové

hodnoty z měření GPS tedy nebyly použity.

20

4 PODROBNÉ MĚŘENÍ

Podrobným měřením se rozumí geometrické a polohové určení předmětů obsahu

mapového podkladu. Podrobné body byly zaměřeny v souřadnicovém systému S-JTSK

a výškovém systému Bpv.

Zaměřování podrobných bodů probíhalo z předem vytvořeného a souřadnicově

určeného bodového pole v systému S-JTSK pomocí technologie GPS. Výpočet

výsledných souřadnic podrobných bodů tedy probíhal přímo v terénu ve stroji při jejich

zaměření. Tento způsob výpočtu souřadnic podrobných bodů je nejekonomičtější.

Naměřená a uložená data na paměťovém médiu se následně pouze exportovala

v kanceláři na disk počítače (exportované formáty souborů *.gsi a *.log) a bylo možno

začít jejich spojování a vytváření výsledného mapového podkladu.

Při jeho zpracování se rovněž použily měřické náčrty vyhotovené během

podrobného měření bodů v terénu.

Abychom zabránili vzniku hrubých chyb při měření podrobných bodů, bylo, jak

po provedení orientace na každém bodu bodového pole, tak i na konci měření, kontrolně

vytyčeno několik známých bodů (pomocných bodů 700x).

Správnost geometrického určení jednoznačně identifikovatelných podrobných

bodů se kontroluje oměrnými mírami nebo, jako v našem případě, druhým nezávislým

určením. To se provedlo tak, že se ze stanoviska zaměřil nejméně jeden podrobný bod

určený ze sousedního stanoviska. Z polohové odchylky určené z dvojích souřadnic

téhož bodu zjišťujeme, zda nepřesahuje kritérium

xyup 2≤∆ (6)

4.1 Číslování bodů

7001 – 7016 pomocné body

1 - 3250 podrobné body

4.2 Metody měření podrobných bodů

Podrobné body se obvykle zaměřují polární metodou, jako doplňující se použije

metoda pravoúhlých souřadnic (ortogonální metoda), metoda konstrukčních oměrných,

protínání ze směrů, popřípadě z délek. Doplňující metody se používají k zaměření

podrobných bodů, jenž není možno nebo není účelné určit polární metodou (nepřístupné

body, výstupky a rozhranní na budovách, stísněná zástavba apod.).

21

Polární metoda: určujeme polohu bodu pomocí polárních souřadnic, tedy vodorovného

úhlu (mezi orientačním směrem a určovaným bodem) a délky (od stanoviska

k určovanému bodu). U polární metody se mohou vyskytnout polární doměrek a

polární kolmice. Doměrek má záporné znaménko, má-li se měřená vzdálenost

o hodnotu doměrku zkrátit a naopak. Leží-li zaměřovaný bod vlevo od kladného

směru polárního paprsku, polární kolmice má záporné znaménko.

Ortogonální metoda: podrobné body zaměřujeme pravoúhlými souřadnicemi,

staničením a kolmicí, k měřické přímce. Staničení je délka měřená od počátku

po měřické přímce, kolmice je délka kolmá k měřické přímce měřená mezi

měřickou přímkou a určovaným bodem. K zaměření je možné použít pevnou

(připojena na body ležící na této měřické přímce) nebo volnou měřickou přímku

(připojena na body ležící mimo tuto měřickou přímku). Staničení měřické přímky

od počátečního bodu ke koncovému má kladné znaménko, staničení

před počátečním bodem měřické přímky má záporné znaménko. Kolmice má

záporné znaménko, leží-li určovaný bod vlevo od měřické přímky v kladném

směru staničení.

Metoda konstrukčních oměrných: metoda se používá při zaměřování pravoúhlých

výstupků budov do celkové délky 5m (tato délka se uvažuje jako celková velikost

postupně načítaných výstupků směrem od spojnice výchozích polárně nebo

ortogonálně určených podrobných bodů).

Při použití metody pravoúhlých souřadnic (ortogonální metoda) nesmí být délka

kolmice větší než ¾ délky příslušné měřické přímky. Největší přípustná délka kolmice

je 30 m.

Naše zaměření podrobných bodů bylo provedeno polární metodou. V místech, kde

terénní prvky nedovolovaly použít tuto měřickou metodu ani z jiných pomocných bodů,

bylo k zaměření užito metody ortogonální. Pro zachování přesnosti podrobných bodů

dosahovaly hodnoty kolmic délek maximálně 50 cm.

22

4.3 Obsah podrobného měření

Při podrobném měření polohopisu bylo zaměřeno:

stavební objekty - budovy, telefonní budky, rampy, garáže, venkovní schodiště

dopravní zařízení a objekty - vozovka, chodníky, krajnice, příkopy, dělící pásy,

propustky, zábradlí, svodidla, světelná signalizační zařízení, značky, závory, uliční

čáry

vodohospodářské objekty - jímací objekty, studny

podzemní vedení – povrchové znaky správců inženýrských sítí (hydranty, kanalizační

šachty, šoupátka, vpustě), osy jednotlivých produktovodů (kanalizace, vodovody,

plynovody, teplovody a ostatní potrubí), silových vedení a spojovacích kabelů,

průmět osy vedení na zemský povrch a viditelná zařízení podzemních potrubních a

kabelových vedení. U kolektorů nebo průchozích kabelových a potrubních kanálů

se zaměří vnitřní líc stěn.

nadzemní vedení - sloupy, stožáry, střešníky, konzoly, patky příhradových a

přístupových prostranství, svítidla s rozlišením druhu

Průběh nadzemních vedení se určuje spojením středů patek nebo os stožárů či

sloupů. Nadzemní vedení uvnitř domovních bloků a vedení k signálním

dopravním zařízením a reklamním zařízením se nezaměřují.

městská zeleň - hranice parkových úprav a terénní stupně, ploty, zdi, zeleň, spádové

poměry, jednotlivé stromy o průměru větším než 20 cm

Zaměření křivkových prvků polohopisu

Na prvcích polohopisu ve tvaru kruhového oblouku nebo kružnice se podrobné

body volí takto:

• na kruhovém oblouku tři body, a to koncové body a třetí bod přibližně

v poloviční vzdálenosti mezi koncovými body

• u kružnice buď tři body na ní rovnoměrně rozložené, nebo jen střed kružnice

s tím, že se změří a do měřického náčrtu se vyznačí poloměr.

U prvků polohopisu ve tvaru obecné křivky se postupuje takto:

• na prvcích polohopisu (kromě hranic parcely) se určí oba koncové body křivky

a další její mezilehlé body, jejichž počet a rozložení se volí podle délky

křivky, jejího zakřivení a jejích změn tak, aby tvar byl správně vystižen

23

4.4 Posouzení přesnosti určených podrobných bodů

Přesnost výsledných souřadnic a výšek podrobných bodů mapy závisí na použité

měřické metodě. Je dána také přesností určení souřadnic a výšek použitých bodů

geometrického základu a přesností určení souřadnic a výšek podrobných bodů mapy.

Přesnost měření a výsledných souřadnic podrobných bodů se vyjadřuje ve vztahu

k blízkým bodům polohového bodového pole.

Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je

základní střední souřadnicová chyba xym , dána vztahem:

2

)( 22yx

xy

mmm

+= , (7)

kde xm , ym jsou základní střední chyby určení souřadnic x, y.

Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic x, y dvojice podrobných

bodů stejné třídy přesnosti je základní střední chyba dm délky d přímé spojnici bodů

této dvojice, vypočítané z jejich souřadnic. Souřadnice podrobných bodů jedné třídy

přesnosti měřené v daném území musí být určeny tak, aby

a) charakteristika xym nepřesáhla kritérium xyu uvedené v Tab. 4.1

b) charakteristika dm nepřesáhla kritérium du vypočtené pro každou vodorovnou

délku ze vztahu:

++=

20

12*5,1

d

duu xyd v metrech , (8)

kde xyu je uvedeno v Tab. 4.1.

Tab. 4.1 Kritéria přesnosti

Třída přesnosti xyu [m] Hu [m] vu [m]

1 0.04 0.03 0.30

2 0.08 0.07 0.40

3 0.14 0.12 0.50

4 0.26 0.18 0.80

5 0.50 0.35 1.50

Charakteristikou přesností určení výšek H podrobných bodů výškopisu je

základní střední výšková chyba Hm . Výšky podrobných bodů jedné třídy přesnosti musí

24

být určeny tak, aby charakteristika Hm nepřekročila kritérium Hu uvedené v Tab. 4.1, a

u bodů terénního reliéfu (na nezpevněném povrchu) nepřekročila kritérium Hu3 .

Vrstevnice musí být sestrojeny tak, aby z nich bylo možno určit výšky bodů terénního

reliéfu a zároveň charakteristika Hm těchto bodů nepřekročila kritérium vu uvedené

v Tab. 4.1.

Splnění těchto kritérií nám zaručila zvolená metoda a použité přístroje.

Námi vybrané a testované podrobné body nepřesáhly žádnou z uvedených

mezních hodnot kritérií přesnosti.

Charakteristika přesnosti a posouzení dosažené přesnosti vychází

z ČSN 01 3410 [9].

25

5 VYHOTOVENÍ MAPOVÉHO PODKLADU

Vyhotovování mapového pokladu pro projekt se provedlo programem

AutoCAD 2008. Při tvorbě byly použity měřické náčrty vyhotovené při přímém měření

v terénu.

Mapový poklad pro projekt byl vytvořen v souřadnicovém systému S-JTSK a

výškovém systému Bpv ve třídě přesnosti 3. Výsledné použité měřítko bylo 1:200.

Pro tvorbu našeho mapového podkladu platí ČSN 01 3410 [9].

5.1 Obsah mapového podkladu

Mapový podklad tvoří polohopis, výškopis a popis.

Předmětem obsahu polohopisu jsou stavební objekty, dopravní zařízení a objekty ,

vodohospodářské objekty, potrubí a kabelové vedení a jejich zařízení mimo budovy a

městská zeleň. Jednotlivé zaměřené a znázorněné polohopisné prvky jsou uvedeny

v podkapitole 4.3.

Výškopis tvoří nadmořské výšky stanovených bodů předmětů polohopisu, výšky

charakteristických bodů terénu a terénní reliéf vyjádřený vrstevnicemi. Vedlejší

vrstevnice se vykreslovaly po 0,2 m a hlavní vrstevnice po 1 m. Jejich tvorba byla

provedena programem AutoCAD Civil 3D 2008.

Popis tvoří název výkresu, použitý souřadnicový a výškový systém, název závodu,

čísla bodů bodových polí, mapové značky, čísla objektů, popisná čísla domů, názvy

ulic, vyznačení technických parametrů jednotlivých druhů vedení, nadmořské výšky

bodů bodových polí, výšky charakteristických bodů terénu a stanovených bodů objektu

a zařízení, výšky vrstevnic, jméno vyhotovitele.

5.2 Zobrazení předmětů měření

Předměty měření se zobrazují jako jejich svislé průměty na referenční plochu a

vyznačují se mapovými značkami uvedenými ve vyhlášce č. 26/2007 Sb. [2]

Předměty, jejichž rozměry dovolují zřetelné zobrazení na mapě, se zobrazují

obrysovou čarou, i když je pro ně stanovena značka. Není-li druh předmětu zřejmý již

z kresby nebo popisu, vykreslí se značka i uvnitř obrysu předmětu.

Při větším rozměru značky než je plocha obrysu předmětu se značka kreslí nad

obrysem.

26

Není-li možno předmět pro jeho malé rozměry zobrazit na mapě obrysem, zobrazí

se jen značkou, a to tehdy, je-li stanovena; jinak se předmět v mapě nezobrazuje.

Nahromadí-li se předměty měření, jejichž zobrazení by se nedalo na mapě jasně

vyjádřit, zobrazí se jen předměty důležitější; přitom se dává přednost zobrazení bodů

bodových polí a stavebních objektů.

Mezera mezi jednotlivými čarami nebo značkami nesmí být menší než 0,35 mm.

Značky označující jednotlivé body, předměty malého rozsahu a plochy vymezené

obrysovou čarou se orientují svou osou kolmo k dolnímu okraji mapy nebo náčrtu.

Značky druhů pozemku se umísťují doprostřed označované plochy; jde-li o plochu

členitého tvaru nebo plochu rozsáhlou, je možno značku opakovat.

Pro přehlednější orientaci ve vytvořeném mapovém podkladu se k odlišení

jednotlivých prvků zobrazených v mapě využilo této barevné škály a tloušťky (síly)

čar:

• výškopis (vrstevnice, kóty) červenou barvou, tloušťka čáry 0,35 mm – hlavní

vrstevnice

• výškopis (vrstevnice, kóty) hnědou barvou, tloušťka čáry 0,18 mm – vedlejší

vrstevnice

• budovy modrou barvou, tloušťka čáry 0,40 mm

• betonové doplňky budov (např. rampy) barvou světle modrou, tloušťka čáry

0,25 mm

• polohopis barvou bílou, tloušťka čáry 0,25 mm

• komunikace barvou šedou, tloušťka čáry 0,25 mm

• ploty barvou zelenou, tloušťka čáry 0,25 mm

• rozhraní ploch v barvě tmavě zelené, tloušťka čáry 0,25 mm

• zeleň a značky kultury barvou zelenou, tloušťka čáry 0,30 mm

Geodetické body se v mapách zobrazují jako tečka nebo značka (např. křížek)

a jeden nebo více popisů (číslo bodu, výška apod.).

Veškeré náležitosti týkající se zobrazování a vyznačování předmětů měření je

dáno ČSN 01 3411 [10].

27

6 ZÁVĚR

Hlavním cílem práce bylo vyhotovení mapového podkladu pro projekt. Před

započetím měřických prací musely být shromážděny dostupné informace o bodech

PPBP a ČSNS. Musel se vhodně stanovit postup měřických prací i samotné měřické

metody.

Z důvodu velké rozlohy mapovaného území bylo měření a zpracování časově

náročné. Pro dodržení stanoveného termínu předání vyhotovené zakázky objednavateli,

se na pracích v terénu podílelo více měřických skupin – zaměstnanců Geodetické

kanceláře Nedoma & Řezník, s.r.o.

Veškeré dosažené hodnoty přesnosti měření splňují příslušná kritéria přesnosti

nejen pro zvolenou třídu přesnosti, ale splňují kritéria i pro třídu vyšší.

Při tvorbě této práce jsem čerpal informace z norem, zákonů a vyhlášek týkajících

se polohopisného a výškopisného zaměření a vyhotovení map velkých měřítek.

Jelikož by měla tištěná podoba výsledného mapového podkladu velké rozměry, je

přiložen pouze tištěný výřez části mapového podkladu v měřítku 1:200.

Součástí této práce je i CD obsahující bakalářskou práci ve formátu *.pdf,

vytvořený mapový podklad 1:200 ve formátu *.dwg a *.vyk a seznam souřadnic

pomocných i podrobných bodů.

28

7 LITERATURA

[1] ČSN ISO 4463-3 (73 0411) Měřící metody ve výstavbě – Vytyčování a měření

Část 3: Kontrolní seznam geodetických a měřických služeb, 1999

[2] Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech

vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších

předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky

(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)

[3] ČSN ISO 4463-2 (73 0411) Měřící metody ve výstavbě – Vytyčování a měření

Část 2: Měřické značky, 1999

[4] Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních

systémech a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich

používání

[5] Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou

se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění

některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

[6] Výklad „Pravidel ČÚZK pro přejímání a hodnocení výsledků určení bodů

podrobného polohového pole a podrobných bodů technologií GPS“. ČÚZK,

V Praze 10.8.2004, Č.j. 4330/2004-22

[7] Nařízení vlády č. 116/1995 Sb. ze dne 19.4.1995, kterým se stanoví geodetické

referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady

jejich používání.

[8] ČSN 73 0415 - Geodetické body, 1980

[9] ČSN 01 3410 - Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy, účinnost od

1.1.1991. Základní ustanovení pro tvorbu účelových map velkých měřítek 1:200

až 1:5000

29

[10] ČSN 01 3411 - Mapy velkých měřítek. Kreslení a značky, předepisuje druh,

tvar a velikost mapových značek, obsahuje dále vzory písma, umístění

mimorámových údajů, okrajových náčrtků apod., 1991

[11] Blažek, R., Skořepa, Z.: Geodezie 3. Praha, ČVUT 2004.

[12] Huml, M., Michal, J.: Mapování 10. Praha, ČVUT 2006.

[13] Hampacher, M., Radouch, V.: Teorie chyb a vyrovnávací počet 10. Praha,

ČVUT 2003.

[14] Cimbálník, M.: Vyšší geodézie: Souřadnicové soustavy. Doplňkové skriptum.

Praha, ČVUT 1995

30

8 SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 – ukázka seznamu souřadnic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . I

Příloha č. 2 – protokol z jednoho měření GPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . II

Příloha č. 3 – transformační klíč (ETRS – S-JTSK) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IV

Příloha č. 4 – přehledná mapa nivelačních bodů v k.ú. Košíře . . . . . . . . . . . . VI

Příloha č. 5 – nivelační údaje použitých výškových bodů . . . . . . . . . . . . . . . VII

Příloha č. 6 – nivelační zápisník měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IX

Příloha č. 7 – ortofoto měřické oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . X

Příloha č. 8 – část vyhotoveného mapového podkladu 1:200

31

Příloha č. 1 – ukázka seznamu souřadnic v S-JTSK

Č.b. Y[m] X [m] H [m]

7001 747265.24 1045219.44 322.60

7002 747301.03 1045265.24 325.43

7003 747314.85 1045291.42 326.18

7004 747362.99 1045367.25 338.50

7005 747366.43 1045136.41 320.23

7006 747435.23 1045080.38 320.70

7007 747348.24 1045228.13 325.17

7008 747406.16 1045192.22 324.63

7009 747472.25 1045163.53 324.25

7010 747466.02 1045153.32 323.83

7011 747403.74 1045252.27 325.60

7012 747496.08 1045198.53 326.36

7013 747521.41 1045243.17 328.92

7014 747366.33 1045338.01 330.58

7015 747463.18 1045293.65 336.28

7016 747334.02 1045326.82 329.37

1 747399.07 1045110.22 320.42

2 747389.04 1045118.36 320.36

3 747379.85 1045125.80 320.34

4 747374.26 1045135.17 320.21

5 747366.62 1045135.45 320.20

6 747373.71 1045141.89 320.32

7 747372.79 1045141.03 320.22

8 747372.58 1045140.75 320.22

9 747368.84 1045136.08 320.13

.. …. …. ….

.. …. …. ….

3248 747444.33 1045316.68 332.49

3249 747442.32 1045311.87 332.48

3250 747443.13 1045316.37 332.45

32

Příloha č. 2 – protokol z jednoho měření GPS

Processing Summary 080222KOSIRE

Project Information Project name: 080222KOSIRE Date created: 02/22/2008 12:42:24 Time zone: 1h 00' Coordinate system name: Radlice_ETRS_JTSK Application software: LEICA Geo Office 2.0 Start date and time: 02/22/2008 08:59:46 End date and time: 02/22/2008 11:38:06 Manually occupied points: 3 Processing kernel: PSI-Pro 1.1 Processed: 02/22/2008 13:16:22

Processing Parameters Parameters Selected Cut-off angle: 15° Ephemeris type: Broadcast Solution type: Automatic Frequency: Automatic Fix ambiguities up to: 80 km Min. duration for float solution (static): 5' 00" Sampling rate: Use all Tropospheric model: Hopfield Ionospheric model: Automatic Use stochastic modelling: Yes Min. distance: 8 km Ionospheric activity: Automatic

Baseline Overview Praha - 7015 Reference: Praha Rover: 7015 Receiver type / S/N: GRX1200 / 351928 SR530 / 137290 Antenna type / S/N: LEIAT504GG LEIS / 200047 AT502 pruh / - Antenna height: 0.06640 m 1.59000 m Coordinates: Latitude: 50° 07' 30.82598" N 50° 03' 41.14943" N Longitude: 14° 27' 21.80478" E 14° 21' 40.34486" E Ellip. Hgt: 356.08998 m 381.27818 m Solution type: Phase Frequency: L1 and L2 Ambiguity: Yes Time span: 02/22/2008 11:14:01 - 02/22/2008 11:38:06 Duration: 24' 05"

Sd. Lat: 0.00060 m Sd. Lon: 0.00064 m Sd. Hgt: 0.00156 m Quality: Posn. Qlty: 0.00088 m Sd. Slope: 0.00061 m

dLat: -0° 03' 49.67655" dLon: -0° 05' 41.45992" dHg t: 25.18820 m Baseline vector: Slope: 9820.21235 m

GDOP: 5.1 - 11.0 DOPs (min-max): PDOP: 4.1 - 8.6 HDOP: 2.4 - 3.9 VDOP: 3.3 - 7.7

33

Praha - 7006 Reference: Praha Rover: 7006 Receiver type / S/N: GRX1200 / 351928 SR530 / 137290 Antenna type / S/N: LEIAT504GG LEIS / 200047 AT502 pruh / - Antenna height: 0.06640 m 1.66100 m Coordinates: Latitude: 50° 07' 30.82598" N 50° 03' 48.11116" N Longitude: 14° 27' 21.80478" E 14° 21' 40.26696" E Ellip. Hgt: 356.08998 m 365.68994 m Solution type: Phase Frequency: L1 and L2 Ambiguity: Yes Time span: 02/22/2008 08:59:46 - 02/22/2008 09:11:16 Duration: 11' 30"




Praha - 7001 Reference: Praha Rover: 7001 Receiver type / S/N: GRX1200 / 351928 SR530 / 137290 Antenna type / S/N: LEIAT504GG LEIS / 200047 AT502 pruh / - Antenna height: 0.06640 m 1.59300 m Coordinates: Latitude: 50° 07' 30.82598" N 50° 03' 44.40752" N Longitude: 14° 27' 21.80478" E 14° 21' 49.69156" E Ellip. Hgt: 356.08998 m 367.59246 m Solution type: Phase Frequency: L1 and L2 Ambiguity: Yes Time span: 02/22/2008 09:19:16 - 02/22/2008 09:29:26 Duration: 10' 10"




34

Příloha č. 3 – transformační klíč (ETRS – S-JTSK)

Twostep - Transformation Report Processed: 06/07/2006 15:50:09

Project Information System A System B Project name: Radlice_ETRS Radlice_JTSK

Coordinate System Information System B

Coordinate system name: JTSK_bez_trf Created: - Transformation name: - Transformation type: - Height mode: - Residuals: - Local Ellipsoid: Bessel Projection: Czech and Slovak Geoid model: - CSCS model: -

Transformation details Height mode: Orthometric Pre-transformation name: mostky 3D-Helmert transformation Number of common points: 5 Transformation model: Bursa-Wolf No. Parameter Value 1 Shift dX -628.219 m 2 Shift dY -36.882 m 3 Shift dZ -395.993 m 4 Rotation about X 3.99286 " 5 Rotation about Y -1.23986 " 6 Rotation about Z 6.36953 " 7 Scale -6.8301 ppm 2D-Helmert transformation Number of common points: 5 Sigma a priori: 1.0000 Sigma a posteriori: 0.0238 Rotation origin: X0: 1046623.525 m Y0: 745756.544 m No. Parameter Value rms 1 dE -0.457 m 0.011 m 2 dN -0.210 m 0.011 m 3 Rotation 0° 00' 00.43169" 0° 00' 00.49244" 4 Scale 2.5955 ppm 2.3874 ppm Height transformation Number of common points: 5 Mean transformation accuracy: 0.006 m Parameters: 0.00000098 -0.00000008 -1.983 m Inclination of height in X: 0° 00' 00.20214"

35

Inclination of height in Y: -0° 00' 00.01650"

Residuals Grid: System A System B Point type dE [m] dN [m] dHgt [m] 914250460 914250460 Position + height 0.016 m -0.001 m -0.006 m 914250470 914250470 Position + height 0.018 m 0.013 m -0.004 m 914251370 914251370 Position + height 0.005 m 0.030 m 0.003 m 914251420 914251420 Position + height -0.026 m -0.022 m 0.002 m 922210070 922210070 Position + height -0.012 m -0.021 m 0.005 m

36

Příloha č. 4 – přehledná mapa nivelačních bodů v k.ú. Košíře

(Praha 82-3)

37

Příloha č. 5 – nivelační údaje použitých výškových bodů

38

39

Příloha č. 6 – nivelační zápisník měření

Zápisník trigonometrické nivelace

Nadmořská N a d m o ř s k á v ý š k a Č t e n í

výška vzad vpřed horizontu

Číslo bodu

– + stroje

bodu P o z n á m k a

TAM

NZ 062 -0.961 318.228 nivelační bod

NZ 1 -2.777 -1.066 318.123

NZ 7006 -1.356 -0.199 320.701 pomocný bod

NZ 7005 -1.709 -1.834 320.223 pomocný bod

NZ 7001 -2.883 0.665 322.597 pomocný bod

NZ 2 0.429 -0.733 324.747

NZ 3 -1.033 -4.671 319.647


=∆H -0.920 má být

Σ -10.290 -9.371

=∆ nivh -0.919 jest

ZPĚT


NZ 4 -4.583 -1.036 319.621

NZ 5 -0.614 0.332 324.536

NZ 7001 0.621 -2.552 322.598 pomocný bod

NZ 7005 -1.798 -1.752 320.225 pomocný bod

NZ 7006 -0.101 -1.321 320.702 pomocný bod

NZ 6 -0.948 -2.536 318.267


=∆H 0.920 má být

Σ -8.932 -9.848

=∆ nivh 0.916 jest

=∆ nivprůmh 0.918 aritm. průměr

=kmr 0.6

Mezní odchylka mezi daným a měřeným převýšením

=∆ max1 20 kmr = 16 mm

=∆1 920 – 918 = 2 mm

max11 ∆<∆ Kritérium je splněno

Mezní odchylka mezi dvakrát měřeným převýšením

=∆ max2 kmr20*67.0 11 mm

=∆2 919 – 916 = 3 mm

max22 ∆<∆ Kritérium je splněno

40

Příloha č. 7 – ortofoto měřické oblasti

červená barva – zájmové území měření modrá barva – poloha ukázkového tisku (příloha č. 8)

Date post:	21-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Bakalá řská práce - cvut.czgeo.fsv.cvut.cz/proj/bp/2008/petr-dvorak-bp-2008.pdf · Umíst ění...

Documents