BAKALÁ SKÁ PRÁCEZ podklad eské správy sociálního zabezpeení vyplývá, že v ervnu 2011...

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

BAKALÁ�SKÁ PRÁCE

Znojmo 2012 Marie HAVLÍ�KOVÁ

Bakalá�ský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Mzdové ú�etnictví, dan� a personalistika

Reduk�ní hranice a jejich role p�i stanovení vým�ry d�chodu v �R

BAKALÁ�SKÁ PRÁCE

Autor: Marie HAVLÍ�KOVÁ

Vedoucí bakalá�ské práce: Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Znojmo, 2012

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalá�skou práci na téma „Reduk�ní hranice a jejich role p�i stanovení

vým�ry d�chodu v �R“ vypracovala samostatn� pod vedením Prof. Ing. Václava Vybíhala,

CSc. a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem �ádn� ozna�ila a uvedla

v seznamu použité literatury a odborných zdroj�.

Ve Znojm� dne 20. 4. 2012 ………………………………..

vlastnoru�ní podpis

Pod�kování

Ráda bych vyjád�ila pod�kování vedoucímu bakalá�ské práce, Prof. Ing. Václavu

Vybíhalovi, CSc., za jeho odbornou pomoc a cenné rady p�i vypracování bakalá�ské práce.

ABSTRAKT Práce je zam��ena na explikaci mechanizmu fungování reduk�ních hranic a jejich úlohy

p�i stanovení vým�ry d�chodu v �eské republice. Zabývá se vyhodnocením základních

konstruk�ních pravidel p�i ur�ení vým�ry d�chodu a na identifikaci role a vyhodnocení

vlivu reduk�ních hranic pro stanovení vým�ry d�chod� p�i r�zných variantách osobního

vym��ovacího základu a v kontextu zm�n, které p�ináší tzv.,,Malá d�chodová reforma‘‘.

Krom� základních d�chodových charakteristik a ukazatel� pot�ebných pro stanovení výše

d�chodu v �eské republice, identifikace d�chodového v�ku, algoritmu výpo�tových krok�

a dopad� na jednotlivé p�íjmové kategorie v podmínkách �eské republiky je p�im��ená

pozornost v�nována i základním aspekt�m d�chodového systému v Rakousku. P�ínosem

bakalá�ské práce jsou variantní výpo�ty výše d�chod� u konkrétních pojišt�nc� a

identifikace metodiky stanovení d�chodu podle d�chodové kalkula�ky.

Klí�ová slova: reduk�ní hranice, starobní d�chod, výpo�tový základ, doba pojišt�ní,

d�chodová kalkula�ka.

ABSTRACT The work focuses on explication of mechanism of reduction limits function and their role

at old-age pension assessment in the Czech Republic. It deals with evaluation of basic

construction rules for old-age pension assessment and role identification and evaluation of

reduction limits influence for old-age pension at different variations of personal assessment

base in the context of changes brought about by so called ,,Small pension reform‘‘ .

Besides basic old-age pension characteristics and indicators necessary for old-age pension

assessment in the Czech Republic, retirement age identification, calculation algorithm and

impact on specific income categories under conditions in the Czech Republic, adequate

attention is paid to basic aspects of retirement system in Austria. The contribution of this

bachelor thesis consists in variant calculations of old-age pension level at specific insured

persons and method identification of old-age pension assessment by means of a pension

calculator.

Key expressions: reduction limits, old-age pension, calculation base, the length of

insurance, pension calculator.

Obsah 1 ÚVOD ............................................................................................................................................ 8 2 CÍL PRÁCE A METODIKA ....................................................................................................... 9 3 TEORETICKÁ �ÁST................................................................................................................ 11

3.1 PRINCIPY D�CHODOVÉHO POJIŠT�NÍ ......................................................................................... 11 3.2 D�CHODOVÁ REFORMA ............................................................................................................ 14 3.3 REDUK�NÍ HRANICE ................................................................................................................. 16

3.3.1 D�vod zavedení reduk�ní hranice .................................................................................. 16 3.3.2 Reduk�ní hranice do 29. zá�í 2011................................................................................. 16 3.3.3 Reduk�ní hranice od 30. zá�í 2011................................................................................. 17 3.3.4 Parametrické zm�ny ....................................................................................................... 19

3.4 DRUHY D�CHOD� A JEJICH VÝŠE .............................................................................................. 20 3.4.1 Podmínky nároku na starobní d�chod............................................................................ 20 3.4.2 Doby pojišt�ní a náhradní doby pojišt�ní....................................................................... 21

3.5 D�CHODOVÝ V�K ..................................................................................................................... 22 3.5.1 Obecný d�chodový v�k ................................................................................................... 22 3.5.2 Pojišt�nci narození p�ed rokem 1936 ............................................................................. 23 3.5.3 Pojišt�nci narození v období let 1936 až 1977 ............................................................... 23 3.5.4 Pojišt�nci narození po roce 1977 ................................................................................... 23 3.5.5 Snížený d�chodový v�k ................................................................................................... 23

3.6 VÝPO�ET VÝŠE STAROBNÍCH D�CHOD� ................................................................................... 23 3.6.1 Algoritmus výpo�tových krok�........................................................................................ 24 3.6.2 Ro�ní vym��ovací základ................................................................................................ 24 3.6.3 Úhrn vym��ovacích základ� ........................................................................................... 25 3.6.4 Koeficient nár�stu všeobecného vym��ovacího základu................................................. 25

3.7 D�CHODOVÝ SYSTÉM V RAKOUSKU ......................................................................................... 25 3.7.1 Dávky rakouského d�chodového pojišt�ní...................................................................... 26 3.7.2 Ú�ast na d�chodovém pojišt�ní...................................................................................... 26 3.7.3 Pojišt�ní a náhradní doby pojišt�ní................................................................................ 26 3.7.4 Vym��ovací základ.......................................................................................................... 27 3.7.5 Informativní list d�chodového pojišt�ní ......................................................................... 27 3.7.6 Starobní d�chod ............................................................................................................. 27

4 PRAKTICKÁ �ÁST .................................................................................................................. 28 4.1 DOPAD NA P�ÍJMOVÉ KATEGORIE ............................................................................................. 28

4.1.1 P�ed�asné starobní d�chody .......................................................................................... 28 4.2 ŽÁDOST O VY�ÍZENÍ D�CHOD� ................................................................................................. 30 4.3 P�EDD�CHODY ......................................................................................................................... 33 4.4 ZAVEDENÍ REDUK�NÍCH HRANIC .............................................................................................. 33

4.4.1 Reduk�ní hranice do 29. zá�í 2011................................................................................. 33 4.4.2 Reduk�ní hranice od 30. zá�í 2011................................................................................. 33 4.4.3 Reduk�ní hranice od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 ............................................................ 34 4.4.4 Výpo�tový základ od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2014 .......................................................... 34

4.5 VYM��OVACÍ ZÁKLADY ........................................................................................................... 35 4.6 DOBA POJIŠT�NÍ........................................................................................................................ 37 4.7 D�CHODOVÁ KALKULA�KA ..................................................................................................... 37 4.8 VÝPO�ET STAROBNÍHO D�CHODU – PODPR�M�RNÉ P�ÍJMY..................................................... 39 4.9 VÝPO�ET STAROBNÍHO D�CHODU – PR�M�RNÉ P�ÍJMY ........................................................... 45 4.10 VÝPO�ET STAROBNÍHO D�CHODU – NADPR�M�RNÉ P�ÍJMY .................................................... 51

5 ZÁV�R ........................................................................................................................................ 57 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY....................................................................................... 59 7 SEZNAM TABULEK................................................................................................................. 61

8

1 Úvod D�chodové pojišt�ní má v �eské republice ko�eny od druhého desetiletí dvacátého století.

D�chody, které �eská správa sociálního zabezpe�ení vyplácí, se netýkají pouze starobních

d�chod�, tzv. p�ímých, ale i odvozených d�chod� (vdovský, vdovecký, sirot�í).

Z podklad� �eské správy sociálního zabezpe�ení vyplývá, že v �ervnu 2011 pobíralo

starobní d�chod v naší zemi na 2 280 450 starobních d�chodc�.

Úkolem spole�nosti je zabezpe�it starší ob�any, kte�í již nejsou schopni být výd�le�n�

�inní. D�vodem m�že být dosažení d�chodového v�ku nebo omezení zdravotním stavem.

Od 1. 1. 1996 �eší d�chodové pojišt�ní v �R zákon �. 155/1995 Sb., o d�chodovém

pojišt�ní. Zákon byl samoz�ejm� v pr�b�hu let mnohokrát novelizován. Se zákonem

o d�chodovém pojišt�ní jsou svázány i provád�cí p�edpisy, které jsou podrobn�

vypracovány. Vyhláška MPSV �. 286/2011 Sb., ze dne 21. zá�í 2011 je nejznám�jší.

N�které provád�cí p�edpisy �eší p�epo�ítací koeficient, všeobecný vym��ovací základ a

reduk�ní hranici výpo�tového základu.

Na vyplácení d�chod� má vliv sociální a ekonomická situace ve spole�nosti. V souladu

musí být hlavn� politické spektrum, protože bez politické shody nelze prosadit žádnou

zm�nu. Parlament �R p�ijal v d�chodovém systému zásadní zm�ny. Zavedl t�i pilí�e

d�chodového systému.

Zm�na, kterou vyvolá Malá d�chodová reforma po 30. 9. 2011 reaguje na rozhodnutí

Ústavního soudu z kv�tna 2010. Podle n�j by m�li být lidé s vysokými p�íjmy, a tedy

i odvody do d�chodového systému, zvýhodn�ni vyššími d�chody. V tomto sm�ru se musí

projevit zásluhovost, ne solidarita.

Problematika d�chodového systému je obsáhlá, ve své bakalá�ské práci se budu zabývat

reduk�ními hranicemi a jejich rolí p�i stanovení vým�ry d�chodu v podmínkách �R

p�i r�zných úrovních osobního výpo�tového základu a variantách zachycujících zm�ny

vyplývajících z tzv. „Malé d�chodové reformy“.

9

2 Cíl práce a metodika Cílem práce je identifikovat, analyzovat a explikovat problematiku reduk�ních hranic jako

instrumentu ovlivujícího výši d�chodu v�etn� provedení identifikace a deskripce

základních konstruk�ních pravidel pro stanovení dávek d�chodového pojišt�ní, stanovení

metodiky postup� pro ur�ení d�chodu. Nedílnou sou�ástí cíle práce je vyhodnocení vlivu

reduk�ních hranic a jejich role p�i stanovení vým�ry d�chodu v podmínkách �R

p�i r�zných úrovních osobního výpo�tového základu a variantách zachycujících zm�ny

vyplývající z tzv. „ Malé d�chodové reformy“.

V práci bylo použito v�deckých metod zkoumání, p�edevším metody deskripce,

komparace, analýzy, syntézy a rešerše. Byly použity metody zkoumání vývoje

d�chodového pojišt�ní a situace v naší republice, dopad na p�ijaté novely zákon� v oblasti

sociálního a d�chodového zabezpe�ení. Dále byly použity metody deskripce, ve kterých se

nejd�íve musely popsat v teoretické �ásti práce všechny díl�í souvislosti, které p�sobí

na zkoumaný problém a mají na n�j bezprost�ední vliv. Použila jsem hlavn� metodu

rešerše, kdy jsem sbírala, hledala a ov��ovala informace ohledn� reduk�ních hranic a jejich

role p�i stanovení d�chodu v �R. Prostudovala jsem celou �adu odborné literatury

od renovovaných autor�, pro�etla zákony, na�ízení a vyhlášky, které se vztahují k dané

problematice. �erpala jsem také z internetových zdroj� webových stránek státních institucí

a ministerstev, jakož i z propaga�ních a reklamních materiál� týkajících se daného tématu.

Ve výsledku práce se promítne komparace n�kolika p�ípad� na výpo�ty nároku na starobní

d�chod v rozmezí let 2009–2012. Touto studií se zhodnotí rozdíl výpo�t� starobních

d�chod� p�ed p�ijetím d�chodové reformy v naší republice a postupné zm�ny

po jednotlivých letech tak, jak byl novelizován zákon �. 155/1995 Sb., o d�chodovém

pojišt�ní.

Jedním z d�ležitých ukazatel� pro stanovení d�chodu jsou reduk�ní hranice. Krom�

reduk�ní hranice p�i stanovení d�chodu hrají roli ješt� další ukazatele, mezi které pat�í:

doba pojišt�ní, náhradní doba pojišt�ní, d�chodový v�k, vylou�ené doby, ro�ní vym��ovací

základ, koeficient nár�stu všeobecného vym��ovacího základu, osobní vym��ovací základ

a výpo�tový základ.

10

O t�chto významných instrumentech pot�ebných pro výpo�et d�chod� je pojednáno

v teoretické �ásti práce. Výpo�et výše starobního d�chodu se provádí podle následujícího

vztahu: ��

�� ⋅⋅+

��

�� ⋅⋅+= Zv

dTpZv

cTpVzDs

1005,1

1005,1

,

kde Ds je výše starobního d�chodu;

Vz je základní vým�ra starobního d�chodu;

cTp je celková doba pojišt�ní od ukon�ení povinné školní docházky do vzniku nároku na starobní d�chod v celých kalendá�ních rocích;

dTp je po�et �asový úsek� dodate�né doby pojišt�ní v rozsahu 90 kalendá�ních dn� výd�le�né �innosti konané po vzniku na starobní d�chod;

Zv je výpo�tový základ.

Reduk�ní hranice jsou d�ležité pro výpo�et tzv. výpo�tového základu. V sou�asné dob�

platí (s ú�inností od 30. 9. 2011) pro reduk�ní hranici stanovení výpo�tového základu viz.

Tabulka �. 1 na stran� 17.

11

3 Teoretická �ást

3.1 Principy d�chodového pojišt�ní

„Od roku 1948 byly d�chodového pojišt�ní ú�astny též osoby samostatn� výd�le�n� �inné.

Tato skute�nost, tj. ú�ast prakticky všech ekonomicky aktivních osob na d�chodovém

pojišt�ní, pat�í mezi základní principy i sou�asného systému d�chodového pojišt�ní

založeného zákonem �. 155/1995 Sb., o d�chodovém pojišt�ní (tento zákon je dále citován

ve zkratce jako ZDP). ZDP nabyl ú�innosti dnem 1. ledna 1996. Mezi další základní

principy d�chodového pojišt�ní v �eské republice pat�í princip jednotné úpravy.

Pro jednotlivé skupiny pojišt�nc�, tj. zam�stnance v pracovním pom�ru, osoby

ve služebním pom�ru, osoby samostatn� výd�le�n� �inné, �leny družstev a ostatní skupiny

pojišt�nc�, platí jednotné zásady pro nároky na d�chody a jejich výpo�et.“1

Dalším rysem d�chodového pojišt�ní je povinná ú�ast na tomto pojišt�ní. Musí být

spln�ny ur�ité podmínky, to znamená, že ob�an se nem�že vyvázat z d�chodového

pojišt�ní a neplatit pojistné. Pokud má ale zájem, m�že se sám p�ihlásit k dobrovolné

ú�asti na d�chodovém pojišt�ní.

Mezi principy d�chodového pojišt�ní pat�í také obligatornost, což znamená, že na d�chod

po spln�ní ur�itých podmínek vzniká právní nárok. V p�ípad�, kdy d�chodce nesouhlasí

s rozhodnutím �eské správy sociálního zabezpe�ení, m�že si uplatnit soudní p�ezkoumání

a tím si zajistit soudní ochranu.

D�chody vyplácené d�chodc�m jsou garantovány státem, protože mezi výdaje

ze státního rozpo�tu pat�í i výdaje na d�chodové pojišt�ní. D�chodci, kte�í jsou

na d�chodu existen�n� závislí, nemohou z�stat bez prost�edk�, d�chodové pojišt�ní

provádí ve�ejnoprávní instituce.2

„Jedním z mnoha princip� d�chodového pojišt�ní je i míra solidarity. Je dána zejména

p�íjmovou redistribucí a poskytováním výhodn�jších pravidel pro n�které skupiny

pojišt�nc� (nap�. uznávání náhradních dob pojišt�ní nebo zvýhodn�ní možnosti stanovení

výše pojistného u OSV�). To znamená, že v d�sledku redistribuce systém vykazuje

1 P�IB, Jan. Kdy do d�chodu a za kolik. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3616-7, s. 14 – 15. 2 P�IB, Jan. Kdy do d�chodu a za kolik. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3616-7.

12

výrazné prvky p�íjmové solidarity. Osoby s vyššími p�íjmy mají relativn� nižší d�chody,

protože pom�r d�chodu k dosahované mzd� klesá s rostoucí mzdou. Pro nov� p�iznané

d�chody �iní tato relace p�i 40 letech pojišt�ní a p�i mzd� rovnající se 0,7 násobku

pr�m�rné mzdy v národním hospodá�ství, 55,1 % a p�i mzd� odpovídající trojnásobku

pr�m�rné mzdy již jen 19 %. To je zp�sobeno výraznou redukcí osobního vym��ovacího

základu. Systém je p�íliš št�drý pro d�chody z podpr�m�rných p�íjm� a naopak poskytuje

nedostate�nou náhradu pro d�chody z nadpr�m�rných p�íjm�.“3

Pojistné, které je stanoveno na d�chodové pojišt�ní, �iní 28 % z vym��ovacího základu.

Pokud má pojišt�nec zam�stnavatele, platí mu 21,5 % a zam�stnanec odvádí 6,5 %.

Pojistné odvádí zam�stnavatel za sebe i za zam�stnance. V p�ípad� osoby samostatn�

výd�le�n� �inné, si tato platí pojistné sama formou m�sí�ních záloh a následného ro�ního

vyú�tování.4

Zam�stnavatel i zam�stnanec odvádí pojistné na ú�et p�íslušné správy sociálního

zabezpe�ení.5 Zam�stnavatel, který zam�stnává alespo jednoho zam�stnance, je povinen

za každý kalendá�ní m�síc p�edložit na p�íslušnou správu sociálního zabezpe�ení „P�ehled

o výši pojistného.“6

Vybrané pojistné na d�chodové pojišt�ní se používá k úhrad� vyplácených d�chod�, zde

se uplatuje princip pr�b�žného financování. Nedochází k vytvá�ení kapitálových fond�

a vybrané pojistné se pr�b�žn� spot�ebovává.7 Pr�b�žné financování spo�ívá v tom,

že pracující ob�ané – plátci pojistného, platí na ob�any na zaslouženém odpo�inku. Je to

jistý druh mezigenera�ní solidarity. �eská správa sociálního zabezpe�ení evidovala

k 30. 6. 2011 celkem 2 280 450 starobních d�chodc� a 5 023 970 poplatník� pojistného

na d�chodové pojišt�ní. Na jednoho starobního d�chodce tak p�ispívalo 2,20 poplatník�.

P�i po�tu 2 832 699 všech d�chodc� tak na jednoho d�chodce p�ispívalo 1,77 poplatníka

pojistného.8

3 KREBS, Vojt�ch, a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1, s. 220. 4 ÚZ 810, Sociální pojišt�ní 2011. 1. vyd. Ostrava – Hrab�vka: Sagit, 2011. 350 s. ISBN 978-80-7208-827-0. 5 MERITUM. Mzdy 2011. 8. vyd. Praha: Wolters Kluwer �R, 2011. 788 s. ISBN 978-80-7357-613-4. 6 MERITUM. Mzdy 2011. 8. vyd. Praha: Wolters Kluwer �R, 2011. 788 s. ISBN 978-80-7357-613-4. 7 P�IB, Jan. Kdy do d�chodu a za kolik. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3616-7. 8 Tisková zpráva �SSZ [online]. [cit. 2011-11-01]. Dostupné z <http://www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2011/2011-07-29-duchodcu-je-v-pololeti-2011-jiz-2-832-699-na-jednoho-pripada-1-77-poplatnika.htm>.

13

Podstata problému financovat d�chody není v technice �ešení d�chodové reformy, ale

hlavn� v politicky nejasném sociálním cíli, k jehož dosažení má d�chodová soustava v naší

republice sm��ovat. Dále se musí vymezit metody a prost�edky, které je spole�nost ochotna

a schopna na penzijní systém vytvo�it. Není v�bec problém navrhnout technicky

zvládnutelné �ešení, ale musí to být �ešení, které spole�nost p�íjme a zárove nebude

vyvolávat vážné poruchy v sociální a ekonomické oblasti.9

Ješt� v roce 2008 byl d�chodový ú�et vyrovnaný. Dnes v n�m chybí ro�n� zhruba

30 miliard korun. Podle demografické prognózy p�ibylo podle statistických údaj� z roku

2010 tém�� 80 tisíc d�chodc� a ubylo 180 tisíc zam�stnanc�. Nyní si na d�chody

p�j�ujeme. Chyb�jících 30 miliard (1 % HDP) je sou�ástí schodku státního rozpo�tu.

Státní d�chody již nebudou schopny zajistit dostate�nou ochranu p�ed chudobou d�chodc�.

Za 30–40 let se zdvojnásobí po�et ob�an� �eské republiky nad 65 let. Na udržení dnešní

úrovn� d�chod� bychom pot�ebovali dalších cca 150 miliard korun.

Státní d�chody nebudou schopny zajistit dostate�nou ochranu p�ed chudobou.10

Charakteristickým principem pro �eský systém d�chodového pojišt�ní je též široký okruh

náhradních dob pojišt�ní. Jsou to doby, za které pojišt�nec neplatí pojistné na d�chodové

pojišt�ní, a p�esto se mu tyto doby zapo�ítávají pro ú�ely d�chodového pojišt�ní. Tento

výhodný systém pro pojišt�nce však velmi negativn� p�sobí na finan�ní bilanci systému,

a proto v roce 1997 byly schváleny ur�ité úpravy ohledn� vlivu náhradních dob pojišt�ní.

U studia se schválily zm�ny v zapo�tení náhradních dob a to s ú�inností od 1. ledna 2004

a od 1. ledna 2010.11

„V p�ípad�, že dojde k soub�hu dob pojišt�ní a náhradních dob pojišt�ní (k jejich

p�ekrývání), zapo�te se pro stanovení celkové doby pojišt�ní pro vznik nároku na d�chod

a pro výši procentní vým�ry d�chodu jen ta doba, jejíž zápo�et je pro pojišt�nce

výhodn�jší. Doby pojišt�ní týkající se výd�le�né �innosti, s výjimkou doby samostatné

výd�le�né �innosti, jsou pak prokazovány prost�ednictvím eviden�ních list� d�chodového

pojišt�ní.“12

9 KREBS, Vojt�ch, a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. 10 Stránky MPSV [online]. [cit. 2011-10-9]. Dostupné z <http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/164>. 11 P�IB, Jan. Kdy do d�chodu a za kolik. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3616-7. 12 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4, s. 205–206.

14

V�tšina náhradních dob pojišt�ní se v centrální evidenci �eské správy sociálního

zabezpe�ení nenachází, takže žadatelé o d�chod se musí p�i podání žádosti o d�chod

prokazovat doklady.13

3.2 D�chodová reforma

D�chodové pojišt�ní je v �eské republice upraveno od 1. ledna 1996 zákonem �. 155/1995

Sb., o d�chodovém pojišt�ní. Nahradil do té doby platnou právní úpravu d�chodového

zabezpe�ení obsaženou v zákon� �. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpe�ení.

Zákon o d�chodovém zabezpe�ení prošel již �adou zm�n a novel. Zvláš významné jsou

novely z roku 1997, 2003 a 2008. Na zákon o d�chodovém pojišt�ní navazují provád�cí

p�edpisy. Obsahují jednak podrobn�jší úpravu, jednak stanovené hodnoty pokud jde

o všeobecný vym��ovací základ, p�epo�ítací koeficient a reduk�ní hranice výpo�tového

základu (jedná se o na�ízení vlády, která jsou každoro�n� vydávána). Tyto hodnoty jsou

pot�ebné k výpo�tu d�chodu. Na�ízením vlády se také zvyšují vyplácené d�chody a stanoví

se základní vým�ra d�chodu.14

Podle Ústavy �R má každý právo na d�stojné a p�im��ené zabezpe�ení ve stá�í. Ke zm�n�

ve výpo�tu starobních d�chod� došlo v reakci na nález Ústavního soudu �R, který zrušil

dosavadní zp�sob redukce osobního vym��ovacího základu, upravený v ustanovení § 15

zákona o d�chodovém pojišt�ní, tj. zákona �. 155/1995 Sb., ve zn�ní ú�inném

do 29. 9. 2011.

Ve Sbírce zákon� byl s datem 22. 7. 2011 rozeslán zákon 220/2011 Sb., ve kterém jsou

dostupné informace ohledn� malé d�chodové reformy. Ú�innost tohoto zákona je

od 30. 9. 2011.

Významným instrumentem d�chodové reformy jsou tzv. pilí�e. Prvním pilí�em je

povinné základní d�chodové pojišt�ní, dávkov� definované a pr�b�žn� financované. Je

univerzální a zabezpe�uje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je shodná

pro všechny pojišt�nce. Ur�ité odchylky se vyskytují v oblasti organiza�ního

a administrativního zabezpe�ení. Jedná se o tzv. silové resorty, do kterých pat�í nap�.

13 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4. 14 P�IB, Jan. Kdy do d�chodu a za kolik. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3616-7.

15

vojáci, policisté, celníci, hasi�i. Ze základního d�chodového pojišt�ní �erpá d�chod více

než 99 % obyvatel ve v�ku vyšším než je v�ková hranice pro nárok na starobní d�chod.15

Vznik druhého pilí�e, který p�edstavuje doplkové d�chodové pojišt�ní, má spole�n�

se státním d�chodem p�edpoklad naplnit cíl zajišt�ní p�im��ených d�chod� v budoucnu.

Tento systém d�chodové reformy je dobrovolný. Faktický start fungování II. pilí�e bude

nastaven od 1. 1. 2013. Smysl to má pro toho, kdo vyd�lává alespo pr�m�rnou mzdu.

Hrani�ním v�kem bude dosažení v�ku 35 let, pojišt�nci starší 35 let dostanou možnost

rozhodnout se do konce roku 2012.

Zmín�ný II. pilí� bude financován vyvázáním �ásti pojistného na d�chodové pojišt�ní

z I. pilí�e. Ú�astník II. pilí�e si sníží odvod pojistného do I. pilí�e o 3 procentní body

na 25 %. K vyvázaným 3 procentním bod�m bude mít pojišt�nec povinnost p�idat další

2 procentní body z vlastních zdroj�. Celková výše odvodu pojistného bude pro ú�astníky

II. pilí�e dosahovat nejmén� 30 %. Vyvázané procento odvád�ného pojistného sníží

pojistné do I. pilí�e placené zam�stnancem. Takže sou�asná sazba pojistného

za zam�stnance se zvýší z 6,5 % o dodate�né 2 procentní body. Z takto zvýšeného

pojistného se �ástka, jež odpovídá sou�tu 3 % vym��ovacího základu a dodate�ného

pojistného p�esune do II. pilí�e.

Sv��ené peníze ve II. pilí�i budou spravovat penzijní spole�nosti ve �ty�ech fondech. Jedná

se o fond všeobecný, konzervativní fond, vyvážený fond a fond dynamický. Fondy se liší

mírou rizika a výnos�.

�eská správa sociálního zabezpe�ení bude vyplácet d�chody z I. pilí�e, z II. pilí�e životní

pojišovna. Ob� výplaty budou na sob� nezávislé.

Z II. pilí�e budou vypláceny dávky:

• starobní d�chod ve form� doživotní penze;

• starobní d�chod ve form� doživotní penze se sjednanou výplatou poz�stalostního

d�chodu ve stejné výši po dobu t�í let ode dne úmrtí starobního d�chodce;

15 PETRÁŠEK, Josef. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. 120 s. ISBN 978-80-86723-41-9.

16

• starobní d�chod ve form� penze vyplácené po dobu 20 let. V p�ípad� úmrtí

p�íjemce d�chodu p�ed uplynutím 20 let p�ejde nárok na vyplácení do d�dického

�ízení.16

Vedle t�chto dvou pilí�� existuje ješt� pilí� t�etí, jedná se o dobrovolné a doplkové

kapitálov� financované penzijní p�ipojišt�ní se státním p�ísp�vkem. D�chody p�iznané

z III. pilí�e se na p�íjmech d�chodc� podílejí velmi malou m�rou.

3.3 Reduk�ní hranice

3.3.1 D�vod zavedení reduk�ní hranice

Mezi nejvýznamn�jší zm�ny zákona o d�chodovém pojišt�ní, který souvisí s nálezem

Ústavního soudu, pat�í p�ijetí nové úpravy stanovení výpo�tového základu pro vym��ování

d�chod�. S ú�inností od 30. zá�í 2011 se nov� stanoví reduk�ní hranice, základní vým�ry

d�chodu s pevnou vazbou na pr�m�rnou mzdu, v�etn� nového zp�sobu míry redukce

a rozší�ení rozhodného období, z n�hož se zjišují p�íjmy pro výpo�et d�chodu,

na celoživotní i další reformní opat�ení v I. pilí�i, zejména pak pokra�ování ve zvyšování

d�chodového v�ku a jeho sjednocení pro muže i ženy a novou úpravu zvyšování

d�chod�.17

3.3.2 Reduk�ní hranice do 29. zá�í 2011

„P�ímé d�chody se vym��ují danou procentní sazbou z výpo�tového základu, který

se zjišuje ke dni, od n�hož se p�iznává d�chod. Výpo�tový základ se odvozuje z osobního

vym��ovacího základu pojišt�nce, který se zjišuje bu� jako ur�itý pr�m�r dosažených

výd�lk� za stanovené období nebo z d�ív�jšího osobního vym��ovacího základu, pokud

pojišt�nec již pobíral nebo pobírá n�který z p�ímých d�chod�.“18

Výpo�tový základ je osobní vym��ovací základ pokud nep�evyšuje první reduk�ní hranici.

Pokud ji p�esahuje, stanoví se výpo�tový základ tak, že:

• �ástka do první reduk�ní hranice se po�ítá pln�;

16 Stránky MPSV [online]. [cit. 2011-10-9]. Dostupné z <http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/164>. 17 Stránky MPSV [online]. [cit. 2011-10-9]. Dostupné z <http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/164>. 18 P�IB, Jan. Kdy do d�chodu a za kolik. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3616-7, s. 37.

17

• z �ástky osobního vym��ovacího základu v pásmu od první do druhé reduk�ní

hranice se po�ítá 30 %; • z �ástky osobního vym��ovacího základu p�esahující druhou reduk�ní hranici

se po�ítá 10 %.19

Tabulka 1: reduk�ní hranice za období let 1996 až 2011

Na�ízení vlády �. Ú�innost od data 1. reduk�ní hranice (K�)

2. reduk�ní hranice (K�)

155/1955 Sb. 1. 1. 1996 5 000 10 000

255/1996 Sb. 1. 1. 1997 5 600 11 200

254/1997 Sb. 1. 1. 1998 5 900 11 800

234/1998 Sb. 1. 1. 1999 6 100 13 000

228/1999 Sb. 1. 1. 2000 6 300 14 200

375/2000 Sb. 1. 1. 2001 6 600 15 300

346/2001 Sb. 1. 1. 2002 7 100 16 800

439/2002 Sb. 1. 1. 2003 7 400 17 900

338/2003 Sb. 1. 1. 2004 7 500 19 200

521/2004 Sb. 1. 1. 2005 8 400 20 500

414/2005 Sb. 1. 1. 2006 9 100 21 800

462/2006 Sb. 1. 1. 2007 9 600 23 300

257/2007 Sb. 1. 1. 2008 10 000 24 800

365/2008 Sb. 1. 1. 2009 10 500 27 000

283/2010 Sb. 1. 1. 2011 11 000 28 200

Reduk�ní hranice platné v roce 2009 platily i v roce 2010 (tj. 10 500 K� a 27 000 K�). Pramen: vlastní zpracování – údaje p�evzaty z Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. Vybíhal Václav, str. 214.

3.3.3 Reduk�ní hranice od 30. zá�í 2011

Malou d�chodovou reformou se mimo jiné zavádí t�etí reduk�ní hranice, jejíž výše

odpovídá �ty�násobku pr�m�rné mzdy. Zp�sob, kterým se stanoví výše d�chodu, spo�ívá

v redukci osobního vym��ovacího základu, zjednodušen� m�sí�ního pr�m�ru p�íjm�

získaných za dobu pojišt�ní od roku 1986. V období od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011

se výpo�tový základ ur�ený redukcí osobního vym��ovacího základu stanoví tak, že:

19 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4.

18

• do �ástky první reduk�ní hranice (44 % z pr�m�rné mzdy) se zapo�ítá 100 %

(do 29. 9. 2011 se zapo�ítává také 100 %);

• z �ástky nad první reduk�ní hranici do druhé reduk�ní hranice (116% pr�m�rné

mzdy) se zapo�ítá 29 % (do 29. 9. 2011 se zapo�ítává 30 %);

• z �ástky nad druhou reduk�ní hranici do t�etí reduk�ní hranice (400 % pr�m�rné

mzdy) se zapo�ítá 13 % (do 29. 9. 2011 se zapo�ítává 10 %);

• z �ástky nad t�etí reduk�ní hranici se po�ítá 10 %.20

Vyhláška MPSV �. 226/2011 Sb., ur�uje výši reduk�ních hranic pro stanovení

výpo�tového základu na období od 30. zá�í 2011 do 31. prosince 2011 ve výši:

• první reduk�ní hranice pro stanovení výpo�tového základu �iní 10 886 K�;

• druhá reduk�ní hranice pro stanovení výpo�tového základu �iní 28 699 K�;

• t�etí reduk�ní hranice pro stanovení výpo�tového základu �iní 98 960 K�.21

Zákon �. 220/2011 Sb., § 15 ZDP dále uvádí:

v období od 30. zá�í 2011 do 31. prosince 2014 se výpo�tový základ stanoví z osobního

vym��ovacího základu (§16 ZDP) tak, že:

• do �ástky první reduk�ní hranice se po�ítá 100 %;

• z �ástky nad první reduk�ní hranici do druhé reduk�ní hranice se v období

od 30. zá�í 2011 do 31. prosince 2011 po�ítá 29 %, v roce 2012 se po�ítá 28 %,

v roce 2013 se po�ítá 27 % a v roce 2014 se po�ítá 26 %;

• z �ástky nad druhou reduk�ní hranici do t�etí reduk�ní hranice se v období



• z �ástky nad t�etí reduk�ní hranici se v období od 30. zá�í 2011 do 31. prosince

2011 po�ítá 10 %, v roce 2012 se po�ítá 8 %, v roce 2013 se po�ítá 6 % a v roce

2014 se po�ítají 3 %.22

20 Stránky �SSZ [online]. [cit. 2011-11-01]. Dostupné z <http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/4AB9ABD7-D64A-457B-83B1-5DAD1D304BDD/0/CSSZ_letak_MDR_2011.pdf>. 21 Vyhláška MPSV �. 226 /2011 Sb., o výši reduk�ních hranic pro stanovení výpo�tového základu. 22 Zákon �. 220/2011 Sb., o d�chodovém pojišt�ní, ve zn�ní pozd�jších p�edpis�.

19

V období po roce 2014 se výpo�tový základ stanoví z osobního vym��ovacího základu

(§16 ZDP) tak, že:


• z �ástky nad první reduk�ní hranici do druhé reduk�ní hranice se po�ítá 26 %;

• k �ástce nad druhou reduk�ní hranici se nep�ihlíží.23

Od 30. zá�í 2011 platí úpln� jiná úprava stanovení výpo�tového základu, dosavadní úprava

byla zrušena Ústavním soudem. Od tohoto data p�estane platit reduk�ní hranice 11 000 K�

a 28 200 K� a zp�sob zápo�tu osobního vym��ovacího základu.24

3.3.4 Parametrické zm�ny

D�chodová reforma zavádí další parametrické zm�ny. Jde p�edevším o:

• pokra�ování ve zvyšování d�chodového v�ku i po dosažení d�chodového v�ku

65 let a urychlení sjednocení d�chodového v�ku muže a ženy;

• zvýšení pr�m�rných vyplácených d�chod� – bude odpovídat r�stu indexu

spot�ebitelských cen;

• pozvoln�jší odstupování procentní sazby redukce procentní vým�ry p�ed�asného

starobního d�chodu tak, že se procentní vým�ra sníží za každých i zapo�atých

90 kalendá�ních dn� v období od 361. do 720. dne o 1,2 % oproti nyn�jším 0,9 %

výpo�tového základu;

• zrušení výplaty jednorázového vyrovnání p�i zániku nároku na vdovský nebo

vdovecký d�chod z d�vodu uzav�ení nového manželství;

• zkrácení lh�ty pro možnost op�tovného vzniku nároku na vdovský nebo vdovecký

d�chod, pokud dojde znovu k napln�ní zákonem stanovených podmínek, z p�ti let

na dva roky pro nárok vzniklý po 31. prosinci 2011.25

Poslední t�i uvedené zm�ny platí ode dne 1. 1. 2012.

23 Zákon �. 220/2011 Sb., o d�chodovém pojišt�ní, ve zn�ní pozd�jších p�edpis�. 24 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4. 25 Stránky �SSZ [online]. [cit. 2011-11-01]. Dostupné z <http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/4AB9ABD7-D64A-457B-83B1-5DAD1D304BDD/0/CSSZ_letak_MDR_2011.pdf>.

20

3.4 Druhy d�chod� a jejich výše

D�chodové pojišt�ní poskytuje d�chod: starobní, invalidní, vdovský, vdovecký a sirot�í.

D�chody m�žeme rozd�lit ješt� na d�chody p�ímé (tj. d�chody starobní a invalidní)

a d�chody odvozené (tj. d�chody vdovské , vdovecké a sirot�í).

Každý d�chod se skládá ze dvou složek, základní vým�ry a procentní vým�ry. Základní

vým�ra se stanoví pevnou �ástkou, jednotnou pro všechny druhy d�chod�. Její výši

upravuje každoro�n� na�ízení vlády. Od 1. 1. 2011 platí na�ízení vlády �. 281/2010 Sb.,

o zvýšení d�chod� v roce 2011, základní vým�ra je ve výši 2 230 K� m�sí�n�.

Od 1. 1. 2012 nabývá ú�innosti vyhláška �. 286/2011 Sb., kterou se stanoví zvýšení

základní vým�ry pro rok 2012 na výši 2 270 K� m�sí�n�.

Procentní vým�ra d�chodu se stanoví procentní sazbou z výpo�tového základu s ohledem

na získanou dobu pojišt�ní.26

Výše procentní vým�ry �iní minimáln� 770 K� m�sí�n�. U obecného starobního d�chodu

�iní za každý celý rok doby pojišt�ní získané do vzniku nároku na tento d�chod 1,5 %

výpo�tového základu, p�i�emž celým rokem pojišt�ní se rozumí 365 kalendá�ních dní.

Pokud výd�le�ná �innost pokra�uje i po vzniku nároku, starobní d�chod se bude zvyšovat.

Toto zvýšení �iní 1,5 % výpo�tového základu za každých uskute�n�ných 90 dn� této

výd�le�né �innosti. Jedinou podmínkou je, že se p�i této výd�le�né �innosti nevyplácí

starobní ani invalidní d�chod.27

3.4.1 Podmínky nároku na starobní d�chod

Nárok na d�chod vznikne pojišt�nci, který dosáhl individuálního d�chodového v�ku, kdy

již nem�že pracovat a spluje podmínky doby pojišt�ní. Do pot�ebné doby pojišt�ní

se zapo�ítává i náhradní doba pojišt�ní, pokud tato doba pojišt�ní trvala alespo jeden rok.

Všechny doby pojišt�ní a n�které náhradní doby se pro ú�ely nároku na starobní d�chod

26 P�IB, Jan. Kdy do d�chodu a za kolik. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3616-7. 27 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4.

21

zapo�ítávají v plném rozsahu. Ostatní náhradní doby pojišt�ní jsou zapo�teny pouze

v rozsahu 80 %, pokud nejde o výjimky.28

Doba pojišt�ní se zjišuje od skon�ení povinné školní docházky do dne, od n�hož

se p�iznává starobní d�chod.

Z hlediska podmínek nároku na starobní d�chod se rozlišují dva typy starobního d�chodu:

• p�ed�asný starobní d�chod;

• obecný starobní d�chod.

Nárok na p�ed�asný starobní d�chod vznikne ješt� p�ed dosažením d�chodového v�ku,

nárok na obecný starobní d�chod nejd�íve dnem dosažení d�chodového v�ku, pokud jsou

spln�ny podmínky doby pojišt�ní. Pokud dojde k p�iznání p�ed�asného starobního

d�chodu, je toto rozhodnutí nevratné, protože je vylou�en nárok na obecný starobní

d�chod.29

3.4.2 Doby pojišt�ní a náhradní doby pojišt�ní

Nárok na obecný starobní d�chod vznikne tehdy, když jsou sou�asn� spln�ny podmínky

doby pojišt�ní a dosažení d�chodového v�ku.

Od roku 2010 dochází k postupnému zvyšování pot�ebné doby pojišt�ní z 25 let na 35 let.

28 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4. 29 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4.

22

Tabulka 2: Pot�ebná doba pojišt�ní od roku 2009 Rok dosažení d�chodového v�ku Pot�ebná doba pojišt�ní

2009 25

2010 26

2011 27

2012 28

2013 29

2014 30

2015 31

2016 32

2017 33

2018 34

2019 35

2020 35

Pramen: vlastní zpracování – údaje p�evzaty z Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. Vybíhal Václav, str. 217.

Doby pojišt�ní jsou specifikovány v § 11 a § 13 zákona �. 155/1995 Sb., ve zn�ní

pozd�jších p�edpis� a prezentovány a analyzovány v odborné literatu�e.30

Krom� doby pojišt�ní ovlivují výši d�chodu i vznik jeho nároku také náhradní doby

pojišt�ní. Zapo�ítají se, pokud pojišt�nec získal alespo jeden rok doby pojišt�ní.

Náhradní doby pojišt�ní �eší § 12 a § 13 zákona �. 155/1995 Sb.

3.5 D�chodový v�k

3.5.1 Obecný d�chodový v�k

D�chodový v�k je v�k pot�ebný pro vznik nároku na starobní d�chod. P�edn� je

diferencován podle toho, zda se jedná o muže nebo ženu. U žen se posuzuje podle po�tu

vychovaných d�tí. Dalším kritériem stanovení d�chodového v�ku je rok narození

pojišt�nce, zde se posuzuje, jestli se narodil p�ed rokem 1936, v období 1936 až 1977

a po roce 1977. Stanovení d�chodového v�ku ovlivuje další kritéria, rozd�líme je

na obecný d�chodový v�k a na snížený d�chodový v�k.

30 MERITUM. Mzdy 2011. 8. vyd. Praha: Wolters Kluwer �R, 2011. 788 s. ISBN 978-80-7357-613-4.

23

Obecný d�chodový v�k je upraven v § 32 zákona o d�chodovém pojišt�ní.31

3.5.2 Pojišt�nci narození p�ed rokem 1936

D�chodový v�k u pojišt�nc� narozených p�ed rokem 1936 se �ídí podle § 32 odst. 1 ZDP

60 let u muž� a 53 až 57 let u žen podle po�tu vychovaných d�tí, jde-li o pojišt�nce

narozené p�ed rokem 1936. U žen �iní d�chodový v�k 53 let, pokud vychovaly alespo p�t

d�tí; 54 let pokud vychovaly t�i nebo �ty�i d�ti; 55 let, pokud vychovaly dv� d�ti; 56 let

pokud vychovaly jedno dít� a 57 let, pokud nevychovaly žádné dít�.32

3.5.3 Pojišt�nci narození v období let 1936 až 1977

D�chodový v�k �iní podle § 32 odst. 2 ZDP u pojišt�nc� narozených v období let 1936

až 1977 d�ív�jší v�kovou hranici zvýšenou o p�íslušný po�et kalendá�ních m�síc�. P�ehled

o obecném d�chodovém v�ku pojišt�nce je uveden na stran� 32, v tabulce �. 3 praktické

�ásti práce.33

3.5.4 Pojišt�nci narození po roce 1977

U pojišt�nc� narozených po roce 1977 se d�chodový v�k posuzuje podle § 32 odst. 3 ZDP

a to následn�: k v�ku 67 let se p�i�te takový po�et kalendá�ních m�síc�, který odpovídá

dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojišt�nce a rokem 1977. 34

3.5.5 Snížený d�chodový v�k

Snížený d�chodový v�k upravuje § 74, § 74a, § 76 a § 94 ZDP. Jedná se o preferované

pracovní kategorie práce horník� pod zemí v hlubinných dolech. Dále je zohledn�na ú�ast

v odboji. Nárok na sníženou v�kovou hranici z�stává zachován do 31. 12. 2018.35

3.6 Výpo�et výše starobních d�chod�

Výpo�et výše starobních d�chod� se provede podle vztahu, kde se vezme v potaz základní

vým�ra starobního d�chodu (2 230 K�/m�síc pro p�ípad do 31. 12. 2011 a 2 270 K�/m�síc

od 1. 1. 2012); celková doba pojišt�ní od ukon�ení povinné školní docházky do vzniku

31 P�IB, Jan. Kdy do d�chodu a za kolik. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3616-7. 32 P�IB, Jan. Kdy do d�chodu a za kolik. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3616-7. 33 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4. 34 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2012, praktický pr�vodce. 15. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 448 s. ISBN 978-80-247-4101-7. 35 P�IB, Jan. Kdy do d�chodu a za kolik. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3616-7.

24

nároku na starobní d�chod v celých kalendá�ních letech (p�i zapo�tení stanovených

náhradních dob ve výši 80 %); po�et �asových úsek� dodate�né doby pojišt�ní v rozsahu

90 kalendá�ních dn� výd�le�né �innosti vykonávané po vzniku nároku na starobní d�chod;

výpo�tový základ.36

3.6.1 Algoritmus výpo�tových krok�

P�i výpo�tu nárokované výše starobního d�chodu je t�eba se vypo�ádat s t�mito kroky:

• stanovení d�chodového v�ku;

• den p�iznání d�chodu;

• celková doba pojišt�ní;

• ur�ení rozhodného období a vym��ovacích základ� za jednotlivé kalendá�ní roky;

• zjišt�ní po�tu vylou�ených dob v rozhodném období;

• indexace ro�ních výd�lk� koeficientem nár�stu všeobecného vym��ovacího

základu pro ú�ely zjišt�ní ro�ních vym��ovacích základ�;

• sou�et ro�ních vym��ovacích základ�;

• sou�et vylou�ených dob;

• výpo�et osobního vym��ovacího základu;

• zjišt�ní výpo�tového základu;

• zjišt�ní výše d�chodu jako sou�in výpo�tového základu a procenta v závislosti

na dob� pojišt�ní.37

3.6.2 Ro�ní vym��ovací základ

D�ležitým ukazatelem pot�ebným pro výpo�et d�chodu je tzv. ro�ní vym��ovací základ.

Stanoví se jako sou�in úhrnu vym��ovacích základ� pojišt�nce na p�íslušný kalendá�ní rok

a koeficient nár�stu všeobecného vym��ovacího základu.38

36 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4. 37 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4. 38 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4.

25

3.6.3 Úhrn vym��ovacích základ�

Úhrn vym��ovacích základ� pojišt�nce se vypo�ítá jako sou�et všech vym��ovacích

základ� v daném kalendá�ním roce. Do jeho úhrn� se zapo�ítávají jen p�íjmy, které byly

dosaženy pouze na základ� �innosti považované za dobu pojišt�ní.39

3.6.4 Koeficient nár�stu všeobecného vym��ovacího základu

Tento koeficient se vypo�ítá jako podíl všeobecného vym��ovacího základu za kalendá�ní

rok o 2 roky p�edcházející roku p�iznání d�chodu vynásobeného p�epo�ítávacím

koeficientem; a všeobecného vym��ovacího základu za kalendá�ní rok, za který

se vypo�ítává ro�ní vym��ovací základ. Koeficienty nár�stu všeobecného vym��ovacího

základu se stanovují na �ty�i desetinná místa.40 P�ehled koeficientu nár�stu je uveden

na stran� 36, v tabulce �. 4 praktické �ásti práce.

3.7 D�chodový systém v Rakousku

D�chodový systém v Rakousku je v mnohém podobný se systémem v naší republice.

Vykazuje spole�né rysy jako nap�íklad komplexnost, solidaritu, právní a ekonomickou

garanci a respektování mezinárodních vztah�.

V Rakousku je povinný základní pr�b�žn� financovaný penzijní systém, jinak zvaný

t�ípilí�ový. Stejn� jako v naší republice, první pilí� je financován ze státních zdroj�.

Pojišt�nci jsou zahrnuti do Hlavního svazu rakouských nositel� sociálního

pojišt�ní – Hauptverband.

Druhý pilí� zajišují zam�stnavatelská schémata, t�etí pilí� tvo�í p�ísp�vky z vlastních

zdroj�.

Povinnost p�ispívat do státního penzijního systému mají jak zam�stnanci, tak

zam�stnavatelé. V roce 2005 došlo k reform� d�chodového systému, od 1. 1. 2005 za�alo

platit Harmonizované právo, Všeobecný penzijní zákon. Platnost je pro pojišt�nce

narozené od 1. 1. 1955. Zm�na se týká pojišt�nc�, kte�í jsou mladší 50 let, nový systém

se bude zavád�t postupn�. Všeobecný penzijní zákon garantuje všem výd�le�n� �inným


26

osobám, že dostanou v d�chodovém v�ku, který se pohybuje kolem 65 let,

po 45 pojišt�ných letech, d�chod ve výši 80 % pr�m�rného životního výd�lku.41

3.7.1 Dávky rakouského d�chodového pojišt�ní

• starobní d�chody;

• p�ed�asný starobní d�chod pro dlouhodob� pojišt�né;

• nový druh d�chodu – Korridorpension.

3.7.2 Ú�ast na d�chodovém pojišt�ní

D�chodové pojišt�ní se vztahuje na všechny pojišt�nce, kte�í mají p�íjem

na základ� pracovní nebo u�ovské smlouvy. Osoby, které mají v Rakousku trvalý pobyt,

ale nejsou pojišt�ny v rámci zákonného režimu, si mohou toto pojišt�ní platit dobrovoln�.

Každý zam�stnavatel má povinnost p�ihlásit pojišt�nce do systému sociálního zabezpe�ení.

Doba pojišt�ní a rozhodný výd�lek pro odvody pojistného se shromaž�ují pod eviden�ním

�íslem pojišt�nce.

3.7.3 Pojišt�ní a náhradní doby pojišt�ní

„Doby pojišt�ní se d�lí podle systému „nového a starého“. V novém systému se považuje

za pojišt�ní období, za které se odvede pojistné v rámci pojišt�ní ze zákona �i povinného

pojišt�ní nebo z titulu skute�ností, jimiž se prokáže ekvivalentní zapo�itatelná doba

pojišt�ní ve starém systému (v novém systému již existuje pouze doba odvád�ného

pojistného). Ve starém systému se hodnotí doba zaplaceného pojistného, zapo�itatelná

pojišt�nci z titulu jeho dobrovolného �i povinného pojišt�ní. Pojistné se odvádí na základ�

hrubé výše mzdy (v�etn� 13. a 14. platu).

Jako p�ísp�vkové m�síce jsou podle rakouského d�chodového zákona hodnoceny taktéž

doby, p�i kterých není vykonávána výd�le�ná �innost. Pat�í mezi n� období mate�ské

dovolené, období pé�e o dít� až do maximální výše 60 m�síc� (za první 4 roky života

dít�te po porodu, u více narozených d�tí v prvních 5 letech života po narození), doba

výkonu civilní služby v maximálním rozsahu do 30 m�síc�, doby nemoci a také doba

na základ� �erpání dávek v nezam�stnanosti. Osobám, které pe�ují o dít� zdravotn�

postižené, m�že být zapo�tena v plném rozsahu až do skon�ení 40. roku dít�te.

41 D�chodové pojišt�ní – Rakousko [online]. [cit. 2011-11-19]P�íru�ka penzijního pojišt�ní v Rakousku, platnost k 1.1. 2011. Dostupné z <http://www.pensionsversicherung.at/mediaDB/01%20-%20Alterspension.pdf>.

27

Po zapo�tení doby školní docházky �i studia musí být placeno p�íslušné pojistné. Tyto

doby jsou považovány za dobu dobrovolného pojišt�ní.“42

Rozhodné období se vybírá v rozsahu 15 výd�lkov� nejlepších let pojišt�nce v pr�b�hu

jeho produktivního v�ku. Postupný nár�st zapo�ítaných let se zvýší tak, aby bylo

zapo�teno v roce 2020 osmnáct výd�lkov� nejlepších let.

3.7.4 Vym��ovací základ

Stanovení d�chodu je závislé na výd�lcích pojišt�nce a po�tu pojišt�ných let. Pln� nejsou

zapo�ítávány pé�e o dít�, doba evidence na ú�adu práce nebo nemoc.

3.7.5 Informativní list d�chodového pojišt�ní

V rakouské sociální pojišovn� má každý ob�an z�ízeno individuální konto pojišt�ní. Zde

se vykazují zaplacené a zhodnocené p�ísp�vky a získané nároky, p�ísp�vky a nároky jsou

každoro�n� valorizovány.

3.7.6 Starobní d�chod

Od 1. 1. 2005 platí Všeobecný d�chodový zákon (dále také APG – nové právo). Toto

se využívá u osob narozených po 1. 1. 1955. Pojišt�nci, kte�í se narodili p�ed 1. 1. 1955,

nejsou do APG zahrnuti, jejich nároky se posuzují podle starého práva.

Nárok na starobní d�chod vznikne obecn� u muž� ve v�ku 65 let a u žen 60 let. V�kový

limit u žen se bude postupn� zvyšovat, aby došlo ke srovnání s muži. Bude to v letech

2024 až 2033.43

42 B�TÍKOVÁ, Sylva. D�chody EU – koordinace d�chodového pojišt�ní v EU. Znojmo, 2009. 91 s., 16. Bakalá�ská práce. SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, s.r.o. Vedoucí práce Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. 43 D�chodové pojišt�ní – Rakousko [online]. [cit. 2011-11-19]P�íru�ka penzijního pojišt�ní v Rakousku, platnost k 1.1. 2011. Dostupné z <http://www.pensionsversicherung.at/mediaDB/01%20-%20Alterspension.pdf>.

28

4 PRAKTICKÁ �ÁST

4.1 Dopad na p�íjmové kategorie

Nová právní úprava za�ne pozitivn� ovlivovat d�chodové nároky pojišt�nc�, jejichž

osobní vym��ovací základ v rámci rozhodného období p�ekro�í �ástku cca 34 000 K�.

Takto stanovená �ástka však platí jen pro období od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011.

Pro následné období zatím nelze hrani�ní �ástku s p�esností stanovit s ohledem

na neznalost pr�m�rné mzdy platné pro další roky. S jistotou m�žeme odvodit,

že p�ízniv�jší výši d�chodu mohou o�ekávat pojišt�nci, jejichž osobní vym��ovací základ

p�ekro�í pr�m�rnou mzdu zhruba o 10 000 K�.

Pojišt�nci s p�íjmy od 10 886 K� do 34 000 K� budou mít podle nové úpravy penzi

vym��enou v nižší sazb� než do 29. 9. 2011. Osoby s osobním vym��ovacím základem

do 10 886 K� novou úpravu nezaznamenají, penze z�stane nezm�n�na. Jedná se o osoby,

jejichž osobní vym��ovací základ zjišt�ný v rámci rozhodného období nep�ekro�í 44 %

pr�m�rné mzdy. V tomto p�ípad� se jedná o období od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011.

Rozhodujícím kritériem pro výpo�et výše d�chodu je datum p�iznání d�chodu. Požádá-li

pojišt�nec, kterému vznikl nárok na d�chod p�ed 30. 9. 2011, o p�iznání d�chodu k tomuto,

p�ípadn� pozd�jšímu datu, bude výše jeho d�chodu stanovena podle právní úpravy ú�inné

od 30. 9. 2011, a to i v p�ípad�, že pro pojišt�nce bude tento zp�sob výpo�tu nep�íznivý.

V každém p�ípad� je nutné zvážit volbu data p�iznání d�chodu.44

4.1.1 P�ed�asné starobní d�chody

U p�ed�asných starobních d�chod� p�iznaných krátce p�ed dovršením d�chodového v�ku

(nap�íklad o necelých 90 dn�) nelze vylou�it, že jeho výše stanovená právní úpravou

ú�innou do 29. 9. 2011 (snížení �inilo 0,9 % výpo�tového základu), by byla p�ízniv�jší než

výše �ádného starobního d�chodu stanovená podle právní úpravy ú�inné od 30. 9. 2011.

Avšak p�i delší dob� p�ed�asnosti již nelze p�iznání p�ed�asného starobního d�chodu

považovat za nejlepší zp�sob.

44 Malá d�chodová reforma – propaga�ní materiál �SSZ [online]. [cit. 2011-10-11]. Dostupné z <http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/4AB9ABD7-D64A-457B-83B1-5DAD1D304BDD/0/CSSZ_letak_MDR_2011.pdf>.

29

Podle nové úpravy se u p�ed�asných starobních d�chod�, na které vznikne nárok

po 31. 12. 2011, zvýší krácení, je-li doba p�ed�asnosti delší než 360 dn�. Od 361. dne

se krácení zvýší z dosavadních 0,9 % výpo�tového základu za každých, i zapo�atých

90 dn� p�ed�asnosti na nových 1,2 % výpo�tového základu za stejné období p�ed�asnosti.

Toto krácení platí pro období do 720. dne p�ed�asnosti. Pokud dojde k p�ekro�ení této

hranice, použije se stejné krácení jako dosud, tj. o 1,5 % výpo�tového základu za každých,

i zapo�atých, 90 dní p�ed�asnosti.45

Negativním d�sledk�m nové úpravy reduk�ních hranic se �ada pojišt�nc� snažila p�edejít

p�ed�asným odchodem do d�chodu, to je do 29. zá�í 2011. Podle statistického zjišt�ní

�eské správy sociálního zabezpe�ení byl zájem o vy�ízení a získání p�ed�asných d�chod�

t�ikrát vyšší než ve stejném období roku 2010. Ne každý žadatel však postupoval

s rozvahou. Finan�n� se p�ed�asný d�chod vyplatil jen lidem, kte�í dovršili d�chodový v�k

ješt� v �íjnu, listopadu nebo prosinci 2011. Zvláš výhodné to bylo pro žadatele s brzkým

dovršením d�chodového v�ku, protože si požádali o p�ed�asný d�chod bez výplaty dávky

a nadále pracovali. Po dovršení d�chodového v�ku požádali �eskou správu sociálního

zabezpe�ení o p�epo�ítání d�chodu. P�ed�asné d�chody však lidé volili i z jiných d�vod�.

�ešili tím nap�íklad ztrátu zam�stnání, dlouhodobou evidenci na ú�adu práce nebo

zdravotní potíže.

45 Malá d�chodová reforma – propaga�ní materiál �SSZ [online]. [cit. 2011-10-11]. Dostupné z <http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/4AB9ABD7-D64A-457B-83B1-5DAD1D304BDD/0/CSSZ_letak_MDR_2011.pdf>.

30

4.2 Žádost o vy�ízení d�chod�

S ú�inností od 1. 1. 2006 byl zrušen institut p�edstihového �ízení, nahradilo jej právo

každého ob�ana, aby si jedenkrát za rok požádal �eskou správu sociálního zabezpe�ení

o zaslání informativního listu d�chodového pojišt�ní. Lh�ta na vy�ízení je 90 dn�

ode dne, kdy �SSZ tuto žádost obdržela. Tímto rozší�ením služeb se zjišují p�ehledy dob

d�chodového pojišt�ní evidovaného orgánem sociálního zabezpe�ení, vym��ovacích

základ� a vylou�ené doby od roku 1986. Je t�eba zd�raznit, že chyb�jící dobu pojišt�ní

�SSZ nedošet�uje.46

O informace si pojišt�nec m�že požádat písemn� na adresu �SSZ – Odbor správy údajové

základny. V žádosti musí uvést rodné �íslo.47

Eviden�ní list d�chodového pojišt�ní se vede pro každého ob�ana, který je ú�asten

d�chodového pojišt�ní. Vede se za jednotlivý kalendá�ní rok a jeho evidenci jsou povinni

vést zam�stnavatelé i orgány plnící úkoly v d�chodovém pojišt�ní. ELDP musí obsahovat

identifika�ní údaje zam�stnavatele, identifika�ní údaje pojišt�nce, pr�b�h pojišt�ní

v daném roce, datum a podpis pojišt�nce, podpis a razítko zam�stnavatele, datum, podpis

a razítko OSSZ.48

Žádost o p�iznání d�chodu se podává jedin� písemn�, pojišt�nec se m�že obrátit

na OSSZ (M�SSZ, PSSZ). Tuto lze podat nejd�íve �ty�i m�síce p�ede dnem, od kterého

ob�an žádá dávku d�chodového pojišt�ní.

K žádosti o vy�ízení d�chodu je t�eba doložit:

• ob�anský pr�kaz, u cizinc� pas �i povolení k pobytu;

• doklady o studiu, pop�ípad� u�ení;

• muži p�edkládají doklady o výkonu vojenské služby;

• doklady prokazující výchovu d�tí nebo pé�i o d�ti;

• doklady prokazující pé�i o osobu závislou d�íve bezmocnou;

46 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4. 47 Malá d�chodová reforma – propaga�ní materiál �SSZ [online]. [cit. 2011-10-11]. Dostupné z <http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/4AB9ABD7-D64A-457B-83B1-5DAD1D304BDD/0/CSSZ_letak_MDR_2011.pdf>. 48 VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4.

31

• potvrzení zam�stnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výd�lku

po skon�ení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz;

• potvrzení zam�stnavatele o zvláštním p�ísp�vku horník�m, vypláceném p�ed rokem

1996;

• doklad prokazující zam�stnání v cizin�;

• pokud chybí n�které doby pojišt�ní, p�edkládají se náhradní doklady, které

prokazují výd�le�nou �innost.

Eviden�ní list d�chodového pojišt�ní z posledního zam�stnání p�edkládá zam�stnavatel

na vyžádání OSSZ, PSSZ, MSSZ.

D�chod se vyplácí v hotovosti prost�ednictvím �eské pošty na adresu trvalého

nebo p�echodného bydlišt� nebo bezhotovostním p�evodem na bankovní ú�et.

Proti rozhodnutí �SSZ lze podat písemné námitky do 30 dn� ode dne oznámení ú�astníku

�ízení.

32

Tabulka 3: Obecný d�chodový v�k pojišt�nc�(muž� a žen) narozených v období let 1936 až 1977 (r=roky; m=m�síce).

D�chodový v�k �iní u žen s po�tem vychovaných d�tí Rok

narození muž� 0 1 2 3 a 4 5 a více 1936 60r + 2m 57r 56r 55r 54r 53r 1937 60r + 4m 57r 56r 55r 54r 53r 1938 60r + 6m 57r 56r 55r 54r 53r 1939 60r + 8m 57r + 4m 56r 55r 54r 53r 1940 60r + 10m 57r + 8m 56r + 4m 55r 54r 53r 1941 61r 58r 56r + 8m 55r + 4m 54r 53r 1942 61r + 2m 58r + 4m 57r 55r + 8m 54r + 4m 53r 1943 61r + 4m 58r + 8m 57r + 4m 56r 54r + 8m 53r + 4m 1944 61r + 6m 59r 57r + 8m 56r + 4m 55r 53r + 8m 1945 61r + 8m 59r + 4m 58r 56r + 8m 55r + 4m 54r 1946 61r + 10m 59r + 8m 58r + 4m 57r 55r + 8m 54r + 4m 1947 62r 60r 58r + 8m 57r + 4m 56r 54r + 8m 1948 62r + 2m 60r + 4m 59r 57r + 8m 56r + 4m 55r 1949 62r + 4m 60r + 8m 59r + 4m 58r 56r + 8m 55r + 4m 1950 62r + 6m 61r 59r + 8m 58r + 4m 57r 55r + 8m 1951 62r + 8m 61r + 4m 60r 58r + 8m 57r + 4m 56r 1952 62r + 10m 61r + 8m 60r + 4m 59r 57r + 8m 56r + 4m 1953 63r 62r 60r + 8m 59r + 4m 58r 56r + 8m 1954 63r + 2m 62r + 4m 61r 59r + 8m 58r + 4m 57r 1955 63r + 4m 62r + 8m 61r + 4m 60r 58r + 8m 57r + 4m 1956 63r + 6m 63r+2m 61r + 8m 60r + 4m 59r 57r + 8m 1957 63r + 8m 63r+8m 62r+2m 60r + 8m 59r + 4m 58r 1958 63r + 10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r + 8m 58r + 4m 1959 64r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r + 8m 1960 64r + 2m 64r + 2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m 1961 64r + 4m 64r + 4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 1962 64r + 6m 64r + 6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m 1963 64r + 8m 64r + 8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 1964 64r + 10m 64r + 10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 1965 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 61r+8m 1966 65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 62r+2m 1967 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 62r+8m 1968 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 63r+2m 1969 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 63r+8m 1970 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m 1971 66r 66r 66r 66r 66r 64r+8m 1972 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 65r+2m 1973 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 65r+8m 1974 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+2m 1975 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 1976 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 1977 67r 67r 67r 67r 67r 67r

33

Pramen: vlastní zpracování – údaje p�evzaty z Mzdové ú�etnictví 2012, praktický pr�vodce. Vybíhal Václav, str. 214.

4.3 P�edd�chody

Zástupci tripartity odsouhlasili dne 23. února 2012 zavedení p�edd�chod�. Odchod

do penze d�íve, by v budoucnu byl výhodn�jší, než p�ed�asné starobní d�chody a hlavn�

by se týkal všech profesí bez rozlišení jejich náro�nosti. Na p�edd�chody budou p�ispívat

zam�stnavatelé, podmínky se vyjednají v kolektivních smlouvách. O p�edd�chody bude

možno požádat až p�t let p�ed dovršením d�chodového v�ku, ale pouze za p�edpokladu,

že pojišt�nec bude mít dostate�né úspory z vlastních prost�edk�. Doba, kterou pojišt�nec

stráví v p�edd�chodu, se nezapo�ítá do rozhodného období, lidé si nebudou muset platit

pojišt�ní a nebude se jim krátit nárok na výši starobního d�chodu.

4.4 Zavedení reduk�ních hranic

D�vodem je pevná vazba na pr�m�rnou mzdu, v�etn� nového zp�sobu míry redukce

a rozší�ení rozhodného období, z n�hož se zjišují p�íjmy pro výpo�et d�chodu – týká se

I. pilí�e. Dále se pokra�uje ve zvyšování d�chodového v�ku – sjednocení pro muže i ženy.

4.4.1 Reduk�ní hranice do 29. zá�í 2011

P�ímé d�chody se vym��ovaly danou procentní sazbou z výpo�tového základu. Výpo�tový

základ se odvozoval z osobního vym��ovacího základu pojišt�nce. Zjišoval se jako

pr�m�r dosažených výd�lk� za stanovené období. Výpo�tový základ je osobní výpo�tový

základ, pokud nep�evyšuje první reduk�ní hranici. Pokud tomu tak je, �ástka do první

reduk�ní hranice se zapo�ítává pln�. Pásmo od první do druhé reduk�ní hranice

se zapo�ítalo 30 %. �ástka osobního vym��ovacího základu, která p�esahovala druhou

reduk�ní hranici, se po�ítala ve výši 10 %.

4.4.2 Reduk�ní hranice od 30. zá�í 2011

V období od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011 se výpo�tový základ ur�ený redukcí osobního

vym��ovacího základu stanoví tak, že do �ástky první reduk�ní hranice (44 % z pr�m�rné

mzdy) se zapo�ítává 100 %. Z �ástky nad první reduk�ní hranici do druhé reduk�ní hranice

(116 % pr�m�rné mzdy) se zapo�ítává 29 %. Z �ástky nad druhou reduk�ní hranici do t�etí

reduk�ní hranice (400 % pr�m�rné mzdy) se zapo�ítá 13 %, z �ástky nad t�etí reduk�ní

hranici se po�ítá 10 %. Tuto reduk�ní hranici stanoví vyhláška Ministerstva práce

34

a sociálních v�cí �. 226 Sb., ze dne 25. 7. 2011. Platí však jen pro období od 30. 9. 2011

do 31. 12. 2011. Stanoví první reduk�ní hranici pro ur�ení výpo�tového základu ve výši

10 886 K�; druhou reduk�ní hranici ve výši 28 699 K�; t�etí reduk�ní hranici ve výši

98 960 K�.

4.4.3 Reduk�ní hranice od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012

Do �ástky první reduk�ní hranice se po�ítá 100 %. Z �ástky nad první reduk�ní hranici

do druhé reduk�ní hranice se po�ítá 28 %, z �ástky nad druhou reduk�ní hranici do t�etí

reduk�ní hranice se po�ítá 16 % a z �ástky nad t�etí reduk�ní hranici se po�ítá 8 %. �ástky

reduk�ních hranic dosahují u první reduk�ní hranice 11 061 K�, u druhé 29 159 K�, u t�etí

100 548 K� a nad t�etí reduk�ní hranici je �ástka nad 100 548 K�.

4.4.4 Výpo�tový základ od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2014

V období od 30. zá�í 2011 do 31. prosince 2014 se výpo�tový základ stanoví z osobního

vym��ovacího základu (§16 ZDP) tak, že:


• z �ástky nad první reduk�ní hranici do druhé reduk�ní hranice se v období



• z �ástky nad druhou reduk�ní hranici do t�etí reduk�ní hranice se v období



• z �ástky nad t�etí reduk�ní hranici se v období od 30. zá�í 2011 do 31. prosince

2011 po�ítá 10 %, v roce 2012 se po�ítá 8 %, v roce 2013 se po�ítá 6 % a v roce

2014 se po�ítají 3 %.

V bakalá�ské práci jsem ve svých p�íkladech a výpo�tech použila reduk�ní hranice

stanovené do 31. 12. 2012.

35

4.5 Vym��ovací základy

Ke stanovení výpo�tového základu pot�ebujeme znát i osobní vym��ovací základ.

Stanoví se jako m�sí�ní pr�m�r úhrnu ro�ních vym��ovacích základ� pojišt�nce

za rozhodné období. Po�ítá se jako sou�in koeficientu a podílu úhrnu ro�ních

vym��ovacích základ� za rozhodné období a po�tu kalendá�ních dn�, které p�ipadají

za rozhodné období. Po�et kalendá�ních dn� rozhodného období se snižuje o vylou�ené

doby. Osobní vym��ovací základ se zjišuje z ro�ních výd�lk�. Z osobního vym��ovacího

základu pojišt�nce se odvozuje výpo�tový základ.49

Všeobecné vym��ovací základy a p�epo�ítací koeficienty pro jednotlivé kalendá�ní roky

stanovuje vláda do 30. 9. na základ� údaj� �eského statistického ú�adu. Pro stanovení

ro�ního vym��ovacího základu za kalendá�ní rok, který o jeden rok p�edchází p�iznání

d�chodu, a za rok p�iznání d�chodu platí koeficient nár�stu všeobecného vym��ovacího

základu ve výši 1. Za rok p�iznání d�chodu se považuje kalendá�ní rok, do n�hož se po�ítá

den p�iznání d�chodu.50 O koeficientech nár�stu všeobecného vym��ovacího základu

vypovídá tabulka �. 4, str. 36. Tato tabulka se stala sou�ástí mých výpo�t�

u p�íklad� �. 1, 2 a 3 na stránkách 39-55.


36

Tabulka 4: Koeficient nár�stu všeobecného vym��ovacího základu (Knvvz)

Rozhodné období (rok)

Knvvz

pro rok 2009

Knvvz

pro rok 2010

Knvvz

pro rok 2011

Knvvz

pro rok 2012

1986 7,9470 7,9988 8,3465 8,4807

1987 7,7842 7,8349 8,1755 8,3069

1988 7,6106 7,6602 7,9932 8,1217

1989 7,4305 7,4790 7,8041 7,9296

1990 7,1682 7,2150 7,5286 7,6496

1991 6,2117 6,2522 6,5240 6,6289

1992 5,0721 5,1052 5,3271 5,4127

1993 4,0493 4,0757 4,2529 4,3212

1994 3,4157 3,4380 3,5874 3,6451

1995 2,8824 2,9012 3,0273 3,0760

1996 2,4344 2,4502 2,5567 2,5978

1997 2,2022 2,2166 2,3129 2,3501

1998 2,0144 2,0276 2,1157 2,1497

1999 1,8613 1,8734 1,9549 1,9863

2000 1,7461 1,7575 1,8339 1,8634

2001 1,6089 1,6194 1,6898 1,7170

2002 1,4993 1,5090 1,5746 1,5999

2003 1,4047 1,4138 1,4753 1,4990

2004 1,3172 1,3258 1,3835 1,4057

2005 1,2523 1,2605 1,3153 1,3364

2006 1,1748 1,1825 1,2339 1,2537

2007 1,0942 1,1013 1,1492 1,1677

2008 1,0000 1,0184 1,0627 1,0798

2009 - 1,0000 1,0269 1,0434

2010 - - 1,0000 1,0249

2011 - - - 1,0000

Vysv�tlivky: platné pro d�chody p�iznávané v roce 2009 (pro roky rozhodného období 1986 až 2008), v roce 2010 (pro roky rozhodného období 1986 až 2009), v roce 2011 (pro roky rozhodného období 1986 až 2010) a v roce 2012 (pro roky rozhodného období 1986 až 2011)

Pramen: vlastní zpracování – údaje p�evzaty z Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. Vybíhal Václav, str. 211 a Mzdové ú�etnictví 2012, praktický pr�vodce. Vybíhal Václav, str. 217.

37

4.6 Doba pojišt�ní

Doba pojišt�ní se zjišuje od skon�ení povinné školní docházky do dne, od n�hož

se p�iznává starobní d�chod. Rozlišují se dva typy starobních d�chod�, p�ed�asný starobní

d�chod a obecný starobní d�chod. Musí být spln�na podmínka doby pojišt�ní a dosažení

d�chodového v�ku. Obecný d�chodový v�k je v�k pot�ebný pro vznik nároku na starobní

d�chod. U žen se posuzuje po�et vychovaných d�tí. Roli hraje rok narození pojišt�nce,

zda se narodil p�ed rokem 1936 nebo v období 1936–1977 a nebo pozd�ji.

4.7 D�chodová kalkula�ka

Podmínky nároku na d�chody upravuje zákon �. 155/1995 Sb., o d�chodovém pojišt�ní.

Výpo�et d�chod� pomocí d�chodové kalkula�ky vychází ze základních údaj�, které výši

d�chodu ovlivují, ale nezohleduje pln� všechny rozhodné skute�nosti. Její odkaz

nalezneme na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních v�cí. Do d�chodové

kalkula�ky uvádíme nap�íklad vym��ovací základ, který vypovídá o hrubém výd�lku

dosaženém v p�íslušném roce, vylou�ené doby, jedná se o dobu pobírání dávek

nemocenského pojišt�ní, dobu pobírání plného invalidního d�chodu, dobu výkonu

vojenské služby, dobu pé�e o dít� nebo o bezmocnou osobu, dobu studia, dobu evidované

nezam�stnanosti.

Dalším ukazatelem je doba pojišt�ní ke dni vzniku nároku na d�chod, jde o sou�et dob

pojišt�ní a náhradních dob pojišt�ní. Doba studia získaná p�ed 1. lednem 1996

se zapo�ítává od skon�ení povinné školní docházky do dosažení v�ku 18 let v plném

rozsahu a po dosažení uvedeného v�ku se hodnotí nejvýše 6 rok� studia a to v rozsahu

80 %. Studium získané po 31. 12. 1995 se zapo�ítává nejvýše v délce 6 rok� po dosažení

v�ku 18 let, a to v rozsahu 80 %. Sleduje se také výkon výd�le�né �innosti po dosažení

v�ku stanoveného pro nárok na starobní d�chod. Ro�ní vym��ovací základ je úhrn

vym��ovacích základ� za kalendá�ní rok vynásobený p�íslušným koeficientem nár�stu

všeobecného vym��ovacího základu. Osobní vym��ovací základ je m�sí�ní pr�m�r úhrnu

ro�ních vym��ovacích základ�. Výpo�tový základ je redukovaný osobní vym��ovací

základ. Procentní vým�ra d�chodu se stanoví z výpo�tového základu procentní sazbou

odpovídající délce doby pojišt�ní.

P�i výpo�tech, které jsem ve své bakalá�ské práci použila, využiji významný instrument

pot�ebný k výpo�tu výše starobního d�chodu, který se provádí podle následujícího vztahu:

38

��

�� ⋅⋅+

��

�� ⋅⋅+= Zv

dTpZv

cTpVzDs

1005,1

1005,1

,

kde Ds je výše starobního d�chodu;

Vz je základní vým�ra starobního d�chodu;

cTp je celková doba pojišt�ní od ukon�ení povinné školní docházky do vzniku nároku na starobní d�chod v celých kalendá�ních rocích;

dTp je po�et �asový úsek� dodate�né doby pojišt�ní v rozsahu 90 kalendá�ních dn� výd�le�né �innosti konané po vzniku na starobní d�chod;

Zv je výpo�tový základ.

V p�ípad� pojišt�nce s dobou pojišt�ní 46 let a výpo�tovým základem 12 975 K�, který

dosáhl d�chodového v�ku v roce 2012, pak uvedený vzorec pro výpo�et starobního

d�chodu nabývá následující konkrétní podoby:

K� 223 11 975 12100

5,10975 12

1005,146

270 2 =��

�� ⋅⋅+

��

�� ⋅⋅+=Ds

K posouzení vlivu reduk�ních hranic a jejich roli p�i stanovení vým�ry d�chodu jsem

použila t�i typy p�íklad�. Vybrala jsem si reálné pojišt�nce, u kterých jsem aplikovala

výpo�et pomocí reduk�ních hranic v období let 2009-2012. Do t�chto let jsem situovala

i jejich odchody do starobního d�chodu. Ve všech p�ípadech jsem u pojišt�nc� použila

dobu pojišt�ní 46 let.

Jedná se o t�i typy p�íjmových kategorií. Jsou zde zahrnuti pojišt�nci s podpr�m�rnými

p�íjmy, s pr�m�rnými p�íjmy a s p�íjmy nadpr�m�rnými. Za pr�m�rný p�íjem jsem

považovala pr�m�rnou mzdu, která se sleduje v národním hospodá�ství. Podle �eského

statistického ú�adu je pr�m�rná mzda za rok 2011 uvedena ve výši 24 319 K�.

Sledovala jsem vývoj reduk�ních hranic za roky 2009, 2010, 2011, 2012. Do 29. 9. 2011

platily pouze dv� reduk�ní hranice. Pro rok 2009 a 2010 byly reduk�ní hranice ve výši

10 500 K� a 27 000 K�. V roce 2011 byly v platnosti do 29. 9. 2011 reduk�ní hranice

ve výši 11 000 K� a 28 200 K�. Ke zm�n� došlo od 30. 9. 2011, kdy p�ibyla t�etí reduk�ní

hranice. Reduk�ní hranice pak �iní: 10 886 K�, 28 699 K� a 98 960 K�. Zde byl již patrný

rozdíl ve výši výpo�tového základu u pojišt�nce. Pro rok 2012 byly stanoveny také t�i

reduk�ní hranice a to ve výši: 11 061 K�, 29 159 K�, 100 548 K�.

39

4.8 Výpo�et starobního d�chodu – podpr�m�rné p�íjmy

P�íklad �. 1 výpo�et pro pojišt�nce s podpr�m�rnými p�íjmy v rozmezí let 2009-2012

Výpo�et starobního d�chodu pro rok 2009

Rok Vym��ovací základ (K�)

Vylou�ené doby (dny)

Knvvz

pro rok 2009 Ro�ní vym��ovací

základ (K�) 1986 27 212 20 7,9470 216 254

1987 49 770 7,7842 387 420

1988 48 278 9 7,6106 367 425

1989 52 539 7,4305 390 392

1990 55 313 7,1682 396 495

1991 56 128 11 6,2117 348 651

1992 62 986 6 5,0721 319 472

1993 63 082 11 4,0493 255 438

1994 65 153 22 3,4157 222 544

1995 69 044 16 2,8824 199 013

1996 70 200 7 2,4344 170 895

1997 71 886 2,2022 158 308

1998 73 402 10 2,0144 147 861

1999 74 640 21 1,8613 138 928

2000 76 851 6 1,7461 134 190

2001 79 333 1,6089 127 639

2002 81 121 15 1,4993 121 625

2003 82 699 12 1,4047 116 168

2004 84 669 1,3172 111 527

2005 88 362 1,2523 110 656

2006 89 998 10 1,1748 105 730

2007 91 325 35 1,0942 99 928

2008 96 789 1,0000 96 789

Po�et let pojišt�ní ke dni vzniku nároku na d�chod se sazbou 1,5% 46 Sazby pro stanovení procentní vým�ry d�chodu (%) 69 Rozhodné období tvo�í roky 1986 - 2008 Úhrn ro�ních vym��ovacích základ� (K�) 4 743 348 Po�et dn�: - v rozhodném období 8 401

- vylou�ených 211 Osobní vym��ovací základ (K�/m�síc) 17 617 Reduk�ní hranice (K�) 10 500; 27 000 zapo�te se (%) 100;30;10 Výpo�tový základ (K�/m�síc) 12 636

Vypo�tená výše d�chodu - základní vým�ra d�chodu 2 170 K� - procentní vým�ra d�chodu 8 719 K�

- úhrnná výše d�chodu 10 889 K� Pramen: vlastní výpo�ty na základ� údaj� konkrétního pojišt�nce.

40




Knvvz


základ (K�) 1986 27 212 20 7,9988 217 664

1987 49 770 7,8349 389 943

1988 48 278 9 7,6602 369 820

1989 52 539 7,4790 392 940

1990 55 313 7,2150 399 084

1991 56 128 11 6,2522 350 924

1992 62 986 6 5,1052 321 557

1993 63 082 11 4,0757 257 104

1994 65 153 22 3,4380 223 997

1995 69 044 16 2,9012 200 311

1996 70 200 7 2,4502 172 005

1997 71 886 2,2166 159 343

1998 73 402 10 2,0276 148 830

1999 74 640 21 1,8734 139 831

2000 76 851 6 1,7575 135 066

2001 79 333 1,6194 128 472

2002 81 121 15 1,5090 122 412

2003 82 699 12 1,4138 116 920

2004 84 669 1,3258 112 255

2005 88 362 1,2605 111 381

2006 89 998 10 1,1825 106 423

2007 91 325 35 1,1013 100 577

2008 96 789 1,0184 98 570

2009 118 800 1,0000 118 800





41

Výpo�et starobního d�chodu pro rok 2011 do 29. 9. 2011



Knvvz


základ (K�) 1986 27 212 20 8,3465 227 125

1987 49 770 8,1755 406 895

1988 48 278 9 7,9932 385 896

1989 52 539 7,8041 410 020

1990 55 313 7,5286 416 430

1991 56 128 11 6,5240 366 180

1992 62 986 6 5,3271 335 533

1993 63 082 11 4,2529 268 282

1994 65 153 22 3,5874 233 730

1995 69 044 16 3,0273 209 017

1996 70 200 7 2,5567 179 481

1997 71 886 2,3129 166 266

1998 73 402 10 2,1157 155 297

1999 74 640 21 1,9549 145 914

2000 76 851 6 1,8339 140 938

2001 79 333 1,6898 134 057

2002 81 121 15 1,5746 127 734

2003 82 699 12 1,4753 122 006

2004 84 669 1,3835 117 140

2005 88 362 1,3153 116 223

2006 89 998 10 1,2339 111 049

2007 91 325 35 1,1492 104 951

2008 96 789 1,0627 102 858

2009 118 800 1,0269 121 996

2010 125 365 1,0000 125 365





42

Výpo�et starobního d�chodu pro rok 2011 od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011



Knvvz


základ (K�) 1986 27 212 20 8,3465 227 125

1987 49 770 8,1755 406 895

1988 48 278 9 7,9932 385 896

1989 52 539 7,8041 410 020

1990 55 313 7,5286 416 430

1991 56 128 11 6,5240 366 180

1992 62 986 6 5,3271 335 533

1993 63 082 11 4,2529 268 282

1994 65 153 22 3,5874 233 730

1995 69 044 16 3,0273 209 017

1996 70 200 7 2,5567 179 481

1997 71 886 2,3129 166 266

1998 73 402 10 2,1157 155 297

1999 74 640 21 1,9549 145 914

2000 76 851 6 1,8339 140 938

2001 79 333 1,6898 134 057

2002 81 121 15 1,5746 127 734

2003 82 699 12 1,4753 122 006

2004 84 669 1,3835 117 140

2005 88 362 1,3153 116 223

2006 89 998 10 1,2339 111 049

2007 91 325 35 1,1492 104 951

2008 96 789 1,0627 102 858

2009 118 800 1,0269 121 996

2010 125 365 1,0000 125 365


- vylou�ených 211 Osobní vym��ovací základ (K�/m�síc) 17 836

Reduk�ní hranice (K�)

10 886; 28 699;

98 960 zapo�te se (%) 100;29;13;10 Výpo�tový základ (K�/m�síc) 12 902



43




Knvvz


základ (K�) 1986 27 212 20 8,4807 230 777

1987 49 770 8,3069 413 435

1988 48 278 9 8,1217 392 100

1989 52 539 7,9296 416 614

1990 55 313 7,6496 423 123

1991 56 128 11 6,6289 372 067

1992 62 986 6 5,4127 340 925

1993 63 082 11 4,3212 272 590

1994 65 153 22 3,6451 237 490

1995 69 044 16 3,0760 212 380

1996 70 200 7 2,5978 182 366

1997 71 886 2,3501 168 940

1998 73 402 10 2,1497 157 793

1999 74 640 21 1,9863 148 258

2000 76 851 6 1,8634 143 205

2001 79 333 1,7170 136 215

2002 81 121 15 1,5999 129 786

2003 82 699 12 1,4990 123 966

2004 84 669 1,4057 119 020

2005 88 362 1,3364 118 087

2006 89 998 10 1,2537 112 831

2007 91 325 35 1,1677 106 641

2008 96 789 1,0798 104 513

2009 118 800 1,0434 123 956

2010 125 365 1,0249 128 487

2011 146 852 1,0000 146 852




11 061; 29 159;




44

Pokud budu analyzovat p�íklad �. 1, ve kterém se posuzoval pojišt�nec s podpr�m�rnými

p�íjmy, za období let 2009-2012, zjišuji, že p�i dob� pojišt�ní 46 let by v roce 2009

obdržel tento pojišt�nec starobní d�chod ve výši 10 889 K�, v roce 2010 �ástku 10 844 K�,

v roce 2011 do 29. 9. �ástku 11 236 K�, ale od 30. 9. 2011 pouze 11 133 K�. Starobní

d�chod vym��ený v roce 2012 by �inil 11 223 K�. Rozdíl 103 K� v roce 2011 byl

zp�soben zavedením t�etí reduk�ní hranice, kde se snížilo procento zapo�tení reduk�ní

hranice.

U p�íjmové kategorie s podpr�m�rnými p�íjmy nejsou rozdíly ve vym��ených starobních

d�chodech tak dramatické. Jedná se �ádov� o desetikorunové až stokorunové rozdíly.

45

4.9 Výpo�et starobního d�chodu – pr�m�rné p�íjmy

P�íklad �. 2 výpo�et pro pojišt�nce s pr�m�rnými p�íjmy v rozmezí let 2009-2012




Knvvz


základ (K�) 1986 27 212 94 7,9470 216 254

1987 49 770 7,7842 387 420

1988 48 278 9 7,6106 367 425

1989 52 539 7,4305 390 392

1990 57 182 7,1682 409 893

1991 56 128 22 6,2117 348 651

1992 62 986 6 5,0721 319 472

1993 67 081 39 4,0493 271 632

1994 55 153 153 3,4157 188 387

1995 69 044 123 2,8824 199 013

1996 105 120 34 2,4344 255 905

1997 124 081 20 2,2022 273 252

1998 143 355 2,0144 288 775

1999 142 697 11 1,8613 265 602

2000 163 615 10 1,7461 285 689

2001 188 185 1,6089 302 771

2002 162 127 52 1,4993 243 078

2003 190 506 20 1,4047 267 604

2004 217 735 1,3172 286 801

2005 212 852 1,2523 266 555

2006 216 177 10 1,1748 253 965

2007 224 644 35 1,0942 245 806

2008 260 354 1,0000 260 354





46




Knvvz


základ (K�) 1986 27 212 94 7,9988 217 664

1987 49 770 7,8349 389 943

1988 48 278 9 7,6602 369 820

1989 52 539 7,4790 392 940

1990 57 182 7,2150 412 569

1991 56 128 22 6,2522 350 924

1992 62 986 6 5,1052 321 557

1993 67 081 39 4,0757 273 403

1994 55 153 153 3,4380 189 617

1995 69 044 123 2,9012 200 311

1996 105 120 34 2,4502 257 566

1997 124 081 20 2,2166 275 038

1998 143 355 2,0276 290 667

1999 142 697 11 1,8734 267 329

2000 163 615 10 1,7575 287 554

2001 188 185 1,6194 304 747

2002 162 127 52 1,5090 244 650

2003 190 506 20 1,4138 269 338

2004 217 735 1,3258 288 674

2005 212 852 1,2605 268 300

2006 216 177 10 1,1825 255 630

2007 224 644 35 1,1013 247 401

2008 260 354 1,0184 265 145

2009 200 738 1,0000 200 738





47




Knvvz


základ (K�) 1986 27 212 94 8,3465 227 125

1987 49 770 8,1755 406 895

1988 48 278 9 7,9932 385 896

1989 52 539 7,8041 410 020

1990 57 182 7,5286 430 501

1991 56 128 22 6,5240 366 180

1992 62 986 6 5,3271 335 533

1993 67 081 39 4,2529 285 289

1994 55 153 153 3,5874 197 856

1995 69 044 123 3,0273 209 017

1996 105 120 34 2,5567 268 761

1997 124 081 20 2,3129 286 987

1998 143 355 2,1157 303 297

1999 142 697 11 1,9549 278 959

2000 163 615 10 1,8339 300 054

2001 188 185 1,6898 317 996

2002 162 127 52 1,5746 255 286

2003 190 506 20 1,4753 281 054

2004 217 735 1,3835 301 237

2005 212 852 1,3153 279 965

2006 216 177 10 1,2339 266 741

2007 224 644 35 1,1492 258 161

2008 260 354 1,0627 276 679

2009 200 738 1,0269 206 138

2010 216 245 1,0000 216 245





48

Výpo�et starobního d�chodu pro rok 2011 od 30. 9. 2011 do 31.12. 2011



Knvvz


základ (K�) 1986 27 212 94 8,3465 227 125

1987 49 770 8,1755 406 895

1988 48 278 9 7,9932 385 896

1989 52 539 7,8041 410 020

1990 57 182 7,5286 430 501

1991 56 128 22 6,5240 366 180

1992 62 986 6 5,3271 335 533

1993 67 081 39 4,2529 285 289

1994 55 153 153 3,5874 197 856

1995 69 044 123 3,0273 209 017

1996 105 120 34 2,5567 268 761

1997 124 081 20 2,3129 286 987

1998 143 355 2,1157 303 297

1999 142 697 11 1,9549 278 959

2000 163 615 10 1,8339 300 054

2001 188 185 1,6898 317 996

2002 162 127 52 1,5746 255 286

2003 190 506 20 1,4753 281 054

2004 217 735 1,3835 301 237

2005 212 852 1,3153 279 965

2006 216 177 10 1,2339 266 741

2007 224 644 35 1,1492 258 161

2008 260 354 1,0627 276 679

2009 200 738 1,0269 206 138

2010 216 245 1,0000 216 245




10 886; 28 699;




49


V roce Vym��ovací základ (K�)


Knvvz


základ (K�) 1986 27 212 94 8,4807 230 777

1987 49 770 8,3069 413 435

1988 48 278 9 8,1217 392 100

1989 52 539 7,9296 416 614

1990 57 182 7,6496 437 420

1991 56 128 22 6,6289 372 067

1992 62 986 6 5,4127 340 925

1993 67 081 39 4,3212 289 871

1994 55 153 153 3,6451 201 039

1995 69 044 123 3,0760 212 380

1996 105 120 34 2,5978 273 081

1997 124 081 20 2,3501 291 603

1998 143 355 2,1497 308 171

1999 142 697 11 1,9863 283 440

2000 163 615 10 1,8634 304 881

2001 188 185 1,7170 323 114

2002 162 127 52 1,5999 259 387

2003 190 506 20 1,4990 285 569

2004 217 735 1,4057 306 071

2005 212 852 1,3364 284 456

2006 216 177 10 1,2537 271 022

2007 224 644 35 1,1677 262 317

2008 260 354 1,0798 281 131

2009 200 738 1,0434 209 451

2010 216 245 1,0249 221 630

2011 220 230 1,0000 220 230




11 061; 29 159;




50

Analýzou p�íkladu �. 2, ve kterém jsem sledovala pojišt�nce s pr�m�rnými p�íjmy

za období let 2009-2012, jsem zjistila, že p�i dob� pojišt�ní 46 let, by v roce 2009 obdržel

tento pojišt�nec starobní d�chod ve výši 12 591 K�, v roce 2010 �ástku 12 542 K�, v roce

2011 do 29. 9. �ástku 12 994 K�, ale od 30. 9. 2011 pouze 12 832 K�. Starobní d�chod

vym��ený v roce 2012 by �inil 12 869 K�. Vym��ený d�chod v roce

2010 a 2011 do 29. 9. 2011 vykazuje rozdíl 452 K�.

Komparace roku 2010 a 2011 od 30. 9. do 31.12.2011 se liší o 290 K�. Zde se již projevilo

zvýšení 2. reduk�ní hranice. Rozdíl 162 K� v roce 2011 v porovnání s datem do 30. 9.

a po 30. 9. byl zp�soben zavedením t�etí reduk�ní hranice, kde se snížilo procento

zapo�tení reduk�ní hranice.Zajímavé je zjišt�ní, že starobní d�chod vym��ený pojišt�nci

v roce 2012, je rozdílný oproti roku 2011 (po 30. 9.) pouze o 37 K�.

U p�íjmové kategorie s pr�m�rnými p�íjmy jsou již rozdíly ve vym��ených starobních

d�chodech v rozmezí let 2009-2011 znatelné.

51

4.10 Výpo�et starobního d�chodu – nadpr�m�rné p�íjmy

P�íklad �. 3 výpo�et pro pojišt�nce s nadpr�m�rnými p�íjmy v rozmezí let 2009-2012




Knvvz


základ (K�) 1986 135 568 7,9470 1 077 359

1987 136 600 7,7842 1 063 322

1988 134 320 30 7,6106 1 022 256

1989 139 000 7,4305 1 032 840

1990 236 946 39 7,1682 1 698 477

1991 246 800 6,2117 1 533 048

1992 256 400 5,0721 1 300 487

1993 367 300 16 4,0493 1 487 308

1994 383 400 3,4157 1 309 580

1995 394 300 15 2,8824 1 136 531

1996 432 500 2,4344 1 052 878

1997 456 700 2,2022 1 005 745

1998 479 600 2,0144 966 107

1999 485 733 1,8613 904 095

2000 512 333 1,7461 894 585

2001 596 525 1,6089 959 750

2002 618 600 1,4993 927 467

2003 612 500 1,4047 860 379

2004 615 200 1,3172 810 342

2005 614 656 1,2523 769 734

2006 711 236 1,1748 835 561

2007 712 369 1,0942 779 475

2008 710 086 1,0000 710 086





52




Knvvz


základ (K�) 1986 135 568 7,9988 1 084 382

1987 136 600 7,8349 1 070 248

1988 134 320 30 7,6602 1 028 919

1989 139 000 7,4790 1 039 581

1990 236 946 39 7,2150 1 709 566

1991 246 800 6,2522 1 543 043

1992 256 400 5,1052 1 308 974

1993 367 300 16 4,0757 1 497 005

1994 383 400 3,4380 1 318 130

1995 394 300 15 2,9012 1 143 944

1996 432 500 2,4502 1 059 712

1997 456 700 2,2166 1 012 322

1998 479 600 2,0276 972 437

1999 485 733 1,8734 909 973

2000 512 333 1,7575 900 426

2001 596 525 1,6194 966 013

2002 618 600 1,5090 933 468

2003 612 500 1,4138 865 953

2004 615 200 1,3258 815 633

2005 614 656 1,2605 774 774

2006 711 236 1,1825 841 037

2007 712 369 1,1013 784 532

2008 710 086 1,0184 723 152

2009 712 354 1,0000 712 354





53




Knvvz


základ (K�) 1986 135 568 8,3465 1 131 519

1987 136 600 8,1755 1 116 774

1988 134 320 30 7,9932 1 073 647

1989 139 000 7,8041 1 084 770

1990 236 946 39 7,5286 1 783 872

1991 246 800 6,5240 1 610 124

1992 256 400 5,3271 1 365 869

1993 367 300 16 4,2529 1 562 091

1994 383 400 3,5874 1 375 410

1995 394 300 15 3,0273 1 193 665

1996 432 500 2,5567 1 105 773

1997 456 700 2,3129 1 056 302

1998 479 600 2,1157 1 014 690

1999 485 733 1,9549 949 560

2000 512 333 1,8339 939 568

2001 596 525 1,6898 1 008 008

2002 618 600 1,5746 974 048

2003 612 500 1,4753 903 622

2004 615 200 1,3835 851 130

2005 614 656 1,3153 808 458

2006 711 236 1,2339 877 595

2007 712 369 1,1492 818 655

2008 710 086 1,0627 754 609

2009 712 354 1,0269 731 517

2010 712 360 1,0000 712 360





54

Výpo�et starobního d�chodu pro rok 2011 od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011



Knvvz


základ (K�) 1986 135 568 8,3465 1 131 519

1987 136 600 8,1755 1 116 774

1988 134 320 30 7,9932 1 073 647

1989 139 000 7,8041 1 084 770

1990 236 946 39 7,5286 1 783 872

1991 246 800 6,5240 1 610 124

1992 256 400 5,3271 1 365 869

1993 367 300 16 4,2529 1 562 091

1994 383 400 3,5874 1 375 410

1995 394 300 15 3,0273 1 193 665

1996 432 500 2,5567 1 105 773

1997 456 700 2,3129 1 056 302

1998 479 600 2,1157 1 014 690

1999 485 733 1,9549 949 560

2000 512 333 1,8339 939 568

2001 596 525 1,6898 1 008 008

2002 618 600 1,5746 974 048

2003 612 500 1,4753 903 622

2004 615 200 1,3835 851 130

2005 614 656 1,3153 808 458

2006 711 236 1,2339 877 595

2007 712 369 1,1492 818 655

2008 710 086 1,0627 754 609

2009 712 354 1,0269 731 517

2010 712 360 1,0000 712 360




10 886; 28 699;




55




Knvvz


základ (K�) 1986 135 568 8,4807 1 149 712

1987 136 600 8,3069 1 134 723

1988 134 320 30 8,1217 1 090 907

1989 139 000 7,9296 1 102 215

1990 236 946 39 7,6496 1 812 543

1991 246 800 6,6289 1 636 013

1992 256 400 5,4127 1 387 817

1993 367 300 16 4,3212 1 587 177

1994 383 400 3,6451 1 397 532

1995 394 300 15 3,0760 1 212 867

1996 432 500 2,5978 1 123 549

1997 456 700 2,3501 1 073 291

1998 479 600 2,1497 1 030 997

1999 485 733 1,9863 964 812

2000 512 333 1,8634 954 682

2001 596 525 1,7170 1 024 234

2002 618 600 1,5999 989 699

2003 612 500 1,4990 918 138

2004 615 200 1,4057 864 787

2005 614 656 1,3364 821 427

2006 711 236 1,2537 891 677

2007 712 369 1,1677 831 834

2008 710 086 1,0798 766 751

2009 712 354 1,0434 743 271

2010 712 360 1,0249 730 098

2011 716 212 1,0000 716 212




11 061; 29 159;




56

P�íklad �. 3, již pat�í do kategorie pojišt�nce s nadpr�m�rnými p�íjmy za období let

2009 až 2012. P�i výpo�tu jsem zjistila, že p�i dob� pojišt�ní 46 let, by v roce 2009 obdržel

tento pojišt�nec starobní d�chod ve výši 17 071 K�, v roce 2010 �ástku 17 027 K�, v roce

2011 do 29. 9. �ástku 17 664 K�, ale od 30. 9. 2011 už 18 830 K�. Starobní d�chod

vym��ený v roce 2012 by �inil 20 172 K�. Vym��ený d�chod v roce 2010 a 2011

do 29. 9. 2011 vykazuje rozdíl 637 K�. Komparace roku 2010 a 2011 od 30. 9. do 31. 12.

2011 se liší o 1 803 K�. Zde se již projevilo zvýšení 2. a 3. reduk�ní hranice. Rozdíl 1 166

K� v roce 2011 v porovnání s datem do 30. 9. a po 30. 9. byl zp�soben zavedením t�etí

reduk�ní hranice, kde se sice snížilo procento zapo�tení reduk�ní hranice, ale projevila se

vysoká 3. reduk�ní hranice.

Potvrzuje se zám�r zákonodárc�, aby starobní d�chod vym��ený pojišt�nci v roce 2012 byl

pro vyšší p�íjmové kategorie výhodn�jší než doposud. Odpovídá tomu i rozdíl oproti roku

2011 (po 30. 9.), kdy došlo k navýšení o 1 342 K�. U p�íjmové kategorie

s nadpr�m�rnými p�íjmy jsou již rozdíly ve vym��ených starobních d�chodech v rozmezí

let 2009-2012 výrazné, pohybují se už v �ádech tisíc� K�.

57

5 ZÁV�R Cílem bakalá�ské práce bylo identifikovat, analyzovat a explikovat problematiku

reduk�ních hranic jako instrumentu ovlivujícího výši d�chodu v�etn� provedení

identifikace a deskripce základních konstruk�ních pravidel nutných pro stanovení dávek

d�chodového pojišt�ní. K ur�ení d�chodu bylo t�eba nastavit metodiku postup�. Cíl práce

byl také zam��en na vyhodnocení vlivu reduk�ních hranic a ur�ení jejich role p�i stanovení

vým�ry d�chodu v podmínkách �R a to p�i r�zných úrovních osobního výpo�tového

základu a variantách, které zachytily zm�ny vyplývající z malé d�chodové reformy.

Ve výsledku práce se promítlo použití v�deckých metod zkoumání, metoda deskripce,

komparace, analýzy, rešerše a syntézy. Studovala jsem vývoj d�chodového pojišt�ní

a dopad novelizace zákon� v oblasti sociálního a d�chodového pojišt�ní. Využila jsem

hlavn� metodu rešerše, pomocí které jsem sbírala a ov��ovala informace týkající

se reduk�ních hranic a jejich role p�i stanovení d�chodu v �R. Dále jsem využila metodu

komparace v p�íkladech, které se týkaly výpo�tu starobního d�chodu u konkrétních

pojišt�nc� v rozmezí let 2009-2012. Jedním z nejd�ležit�jších ukazatel� pro stanovení

d�chodu je v první �ad� reduk�ní hranice. Zavedením d�chodové reformy se zm�nil

i systém redukcí osobního vym��ovacího základu pomocí dvou reduk�ních hranic. Podle

nálezu Ústavního soudu bylo 13. 5. 2010 vyhlášeno, že takto nastavený výpo�et d�chod�

je diskrimina�ní v��i osobám s vyšším pr�m�rem p�íjm�, protože tím potla�uje zásadu

zásluhovosti, a naopak až p�íliš preferuje zásadu solidarity, uplatovanou v��i osobám

s nižším pr�m�rem p�íjm�. Ú�innost nálezu Ústavního soudu byla stanovena od 30. zá�í

2011. Od tohoto dne byla zavedena 3. reduk�ní hranice, která zohleduje vyšší pr�m�r

p�íjm�.

Modelov� jsem vypracovala t�i typy p�íklad� u konkrétních pojišt�nc�, jejichž osobní

vym��ovací základ se lišil podle p�íjm� v pr�b�hu jejich výd�le�né �innosti

od podpr�m�rných p�íjm� p�es pr�m�rné až k nadpr�m�rným. Analýzou a komparací jsem

zjistila, že u pojišt�nc� s podpr�m�rnými p�íjmy nedošlo v rozmezí sledovaných let

2009 až 2012 k žádným dramatickým zm�nám, této p�íjmové kategorie se zm�na zákona

a reduk�ních hranic tém�� nedotkla. U pojišt�nc� s pr�m�rnými p�íjmy se situace

odlišovala. Zde byl již patrný rozdíl ve vym��ených starobních d�chodech, zvlášt� v roce

2011, kde se v pr�b�hu roku m�nily reduk�ní hranice a s nimi i procenta zapo�tení.

Nejv�tší zm�nu však zaznamenal p�íklad pojišt�nce s nadpr�m�rnými p�íjmy. V tomto

58

p�ípad� bylo z�etelné, že pro tuto p�íjmovou kategorii byla d�chodová reforma p�ínosem.

Rozdíly, které z výpo�tu vyplynuly, byly v této nejvyšší p�íjmové kategorii �ádov�

výhodn�jší o tisíce korun oproti d�ív�jšímu nastavení d�chodového systému.

Podle statistických údaj� �eské správy sociálního zabezpe�ení se na penze v roce 2011

vydalo o 39,5 miliardy K� více než se vybralo. D�chodový ú�et se v porovnání s rokem

2010 propadl o 10,2 miliard K�. Situaci zp�sobil zvýšený po�et starobních d�chodc�, kte�í

se v loském roce rozhodli požádat o výplatu starobního a p�ed�asného d�chodu. Hlavním

d�vodem propadu bylo snížení odvod� na d�chodové pojišt�ní zam�stnavatel�,

zam�stnanc� a OSV�. U �ady poplatník� se v�bec nevybírají dan� a navíc je omezen

výb�r pojistného z d�vodu stanovení minimálního základu dan�. Tyto prost�edky chybí ve

státním rozpo�tu. Otázkou z�stává, jak se bude nadále vyvíjet situace v p�ípad�, kdy

pojišt�nci p�istoupí od 1. 1. 2013 na systém spo�ení ve II. pilí�i d�chodové reformy.

Zajímavý bude dopad v p�ípad�, že zam�stnavatel bude zam�stnanci, který vstoupí

do II. pilí�e, zasílat na jeho individuální penzijní ú�et 3 procentní body z vym��ovacího

základu na sociální pojišt�ní a zam�stnanec si bude sám p�ispívat 2 procentními body. Toto

razantní snížení odvod� do státního rozpo�tu op�t ohrozí jeho p�íjmy. Nevíme, jak se bude

vyvíjet inflace, jaké bude zhodnocení fond� a jaký bude demografický vývoj obyvatelstva,

který se již nyní jeví nep�ízniv�. Pr�b�žný systém financování d�chod� bude v budoucnu

fungovat, ale nevíme jak. Ekonomové varují, že povinné spo�ení ve fondech mohou mít

znaky tunelování. Podle nich v zemi panuje nízká politická a podnikatelská kultura, ob�ané

požadují záruky státu.

Problematika d�chod� je pal�ivá, jisté ale je, že se lidé musí nau�it spo�it pravideln� a to

po dobu n�kolika desetiletí. Ve svých finan�ních plánech musí po�ítat s t�mito pen�zi jako

s finan�ní rezervou.

59

6 Seznam použité literatury Monografie, knihy

B�TÍKOVÁ, Sylva. D�chody EU – koordinace d�chodového pojišt�ní v EU. Znojmo, 2009. 91 s., 16. Bakalá�ská práce. SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, s.r.o. Vedoucí práce Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.

KREBS, Vojt�ch, a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1.

MERITUM. Mzdy 2011. 8. vyd. Praha: Wolters Kluwer �R, 2011. 788 s. ISBN 978-80-7357-613-4.

PETRÁŠEK, Josef. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. 120 s. ISBN 978-80-86723-41-9.

P�IB, Jan. Kdy do d�chodu a za kolik. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3616-7.

ŠUBRT, Bo�ivoj, a kol. Abeceda mzdové ú�etní 2011. 21. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. 535 s. ISBN 978-80-7263-635-8.

ÚZ 810, Sociální pojišt�ní 2011. 1. vyd. Ostrava – Hrab�vka: Sagit, 2011. 350 s. ISBN 978-80-7208-827-0.

VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2011, praktický pr�vodce. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3617-4.

VYBÍHAL, Václav, a kol. Mzdové ú�etnictví 2012, praktický pr�vodce. 15. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 448 s. ISBN 978-80-247-4101-7.

Elektronické zdroje, reklamní materiály, informa�ní p�íru�ky

D�chodové pojišt�ní – Rakousko [online]. [cit. 2011-11-19]P�íru�ka penzijního pojišt�ní v Rakousku, platnost k 1.1. 2011. Dostupné z <http://www.pensionsversicherung.at/mediaDB/01%20-%20Alterspension.pdf>.

Malá d�chodová reforma – propaga�ní materiál �SSZ [online]. [cit. 2011-10-11]. Dostupné z <http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/4AB9ABD7-D64A-457B-83B1-5DAD1D304BDD/0/CSSZ_letak_MDR_2011.pdf>.

Stránky �SSZ [online]. [cit. 2011-10-22]. Dostupné z <http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/A9C34D4B-14AE-4F08-BB2A-41BB7802DE6C/0/Letak_zmenyDP2010_web.pdf>.

Stránky �SSZ [online]. [cit. 2011-11-01]. Dostupné z <http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/4AB9ABD7-D64A-457B-83B1-5DAD1D304BDD/0/CSSZ_letak_MDR_2011.pdf>.

Stránky MPSV [online]. [cit. 2011-10-9]. Dostupné z <http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/164>.

Stránky MPSV [online]. [cit. 2011-10-9]. Dostupné z <http://www.mpsv.cz/cs/10450 reforma d�chod�/>.

60

Stránky Parlamentu �R [online]. Dostupné z <http://www.psp.cz>.

Stránky Výzkumného ústavu práce a sociálních v�cí [online]. Dostupné z <http://www.vupsv.cz/>.

Tisková zpráva �SSZ [online]. [cit. 2011-11-01]. Dostupné z <http://www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2011/2011-07-29-duchodcu-je-v-pololeti-2011-jiz-2-832-699-na-jednoho-pripada-1-77-poplatnika.htm>.

Zákony, na�ízení, vyhlášky

Zákon �. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpe�ení, ve zn�ní pozd�jších p�edpis�.

Zákon �. 582/1991 Sb., o organizaci a provád�ní sociálního zabezpe�ení, ve zn�ní pozd�jších p�edpis�.

Zákon �. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpe�ení a p�ísp�vek na státní politiku zam�stnanosti, ve zn�ní pozd�jších p�edpis�.

Zákon �. 155/1995 Sb., o d�chodovém pojišt�ní, ve zn�ní pozd�jších p�edpis�.

Zákon �. 187/2006 Sb., o nemocenském pojišt�ní, ve zn�ní pozd�jších p�edpis�.

Zákon �. 220/2011 Sb., o d�chodovém pojišt�ní, ve zn�ní pozd�jších p�edpis�.

Vyhláška MPSV �. 226 /2011 Sb., o výši reduk�ních hranic pro stanovení výpo�tového základu.

Vyhláška MPSV �. 286 /2011 Sb., o výši všeobecného vym��ovacího základu za rok 2010, p�epo�ítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vym��ovacího základu za rok 2010, reduk�ních hranic pro stanovení výpo�tového základu pro rok 2012 a základní vým�ry d�chodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení d�chod� v roce 2012, ve zn�ní pozd�jších p�edpis�.

61

7 Seznam tabulek TABULKA 1: REDUK�NÍ HRANICE ZA OBDOBÍ LET 1996 AŽ 2011 ........................................ 17 TABULKA 2: POT�EBNÁ DOBA POJIŠT�NÍ OD ROKU 2009 ................................................... 22 TABULKA 3: OBECNÝ D�CHODOVÝ V�K POJIŠT�NC�(MUŽ� A ŽEN) NAROZENÝCH V OBDOBÍ

LET 1936 AŽ 1977..................................................................................................... 32 TABULKA 4: KOEFICIENT NÁR�STU VŠEOBECNÉHO VYM��OVACÍHO ZÁKLADU (KNVVZ)....... 36

Date post:	03-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

BAKALÁ SKÁ PRÁCEZ podklad eské správy sociálního zabezpeení vyplývá, že v ervnu 2011...

Documents