Bakalářská práce Blanka Mareková Sociálně zdravotní práce se … · 2017. 5. 6. ·...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra antropologie a zdravovědy

Bakalářská práce

Blanka Marečková

Sociálně zdravotní práce se zaměřením na vzdělávání

Prevence karcinomu prsu

Olomouc 2017 vedoucí práce: Mgr. Zlatica Dorková, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Prevence karcinomu prsu“ vypracovala

samostatně pod odborným dohledem vedoucí bakalářské práce a za použití pramenů

uvedených v závěru bakalářské práce.

V Moravském Berouně dne Blanka Marečková

Poděkování

Ráda bych poděkovala Mgr. Zlatici Dorkové, Ph.D., za odborné vedení mé bakalářské

práce, za cenné rady a poskytnutí konzultací.

Velké díky patří i všem osloveným respondentkám, které mi věnovaly svůj čas při

vyplňování dotazníku.

OBSAH

ÚVOD .................................................................................................................................... 6

CÍL PRÁCE ........................................................................................................................... 6

1 PRS A JEHO ANATOMIE ......................................................................................................... 7

2 FYZIOLOGIE PRSU ................................................................................................................ 10

2.1 Vývoj prsu .................................................................................................................... 10

2.2 Tvar a velikost prsu ...................................................................................................... 11

2.3 Funkce prsu .................................................................................................................. 11

3 NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ PRSU ..................................................................................... 12

3.1 Rozdělení nádorů ......................................................................................................... 12

3.2 Staging nádoru prsu ...................................................................................................... 13

3.3 Vyšetření potřebná k určení stadia onemocnění .......................................................... 13

3.4 Určení rozsahu onemocnění pomocí TNM systému .................................................... 14

3.5 Stadia onemocnění ....................................................................................................... 15

4 RIZIKOVÉ FAKTORY ............................................................................................................ 17

4.1 Faktory životního stylu ................................................................................................ 17

4.2 Faktory osobní anamnézy ............................................................................................ 17

4.3 Faktory hormonální a gynekologické ........................................................................... 17

4.4 Faktory genetické ......................................................................................................... 18

4.5 Faktory ostatní s nejistým nebo žádným vlivem na vznik karcinomu prsu ................. 18

5 ETIOLOGIE .............................................................................................................................. 20

5.1 Klinické příznaky karcinomu prsu ............................................................................... 20

6 DIAGNOSTIKA ....................................................................................................................... 21

6.1 Histologie ..................................................................................................................... 21

6.2 Zobrazovací metody ..................................................................................................... 21

7 LÉČBA KARCINOMU PRSU ................................................................................................. 24

7.1 Chirurgická léčba ......................................................................................................... 24

7.2 Systémová léčba ........................................................................................................... 24

7.3 Chemoterapie ............................................................................................................... 25

7.4 Hormonální léčba ......................................................................................................... 25

7.5 Biologická léčba ........................................................................................................... 26

7.6 Radiační léčba .............................................................................................................. 26

7.7 Vedlejší poléčebné účinky a jejich léčba ..................................................................... 26

7.8 Péče po skončené léčbě, psychosociální aspekty onemocnění ..................................... 27

8 PREVENCE .............................................................................................................................. 29

8.1 Primární prevence ........................................................................................................ 29

8.2 Sekundární prevence .................................................................................................... 29

8.3 Terciální prevence ........................................................................................................ 30

8.4 Edukace ........................................................................................................................ 30

8.5 Screening ...................................................................................................................... 31

8.6 Samovyšetřování prsů .................................................................................................. 31

8.7 Technika samovyšetřování prsu ................................................................................... 32

PRAKTICKÁ VÝZKUMNÁ ČÁST ................................................................................... 33

9 CÍLE A METODOLOGIE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ......................................................... 33

9. 1 Výzkumné cíle a hypotézy ........................................................................................... 33

9.2 Metodologie výzkumu ................................................................................................. 35

10 POPIS, INTERPRETACE A GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ KOMPLETNÍCH VÝSLEDKŮ

DOTAZNÍKU .............................................................................................................................. 36

11 DISKUSE ................................................................................................................................ 57

12 SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .......................................................................... 65

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 68

POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................................. 69

SEZNAM ZKRATEK, TABULEK, GRAFŮ ..................................................................... 72

SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 75

6

ÚVOD

Téma bakalářské práce jsme si zvolily jednak, protože se nás jako žen dotýká a vzhledem

k tomu, že karcinom prsu patří bohužel k nejčastějším zhoubným onemocněním naší

populace, rozhodly jsme se zjistit, zda mají dívky a dámy, dostatek informací k této

problematice a jaké vědomosti mají o prevenci. Každá z nás může mít svůj osud ve

vlastních rukou a to nejmenší co pro sebe můžeme udělat, je vedle zdravého životního

stylu, naučit se samovyšetřování prsu. Žádnou z nás to nic nestojí a ten krátký čas, který

mu každý měsíc věnujeme, už přece stojí za to.

Je známo, že čím dříve je nádorové onemocnění odhaleno, tím větší je šance na uzdravení.

Statistiky nám ukazují přesné údaje o četnosti karcinomu prsu nebo o úmrtnosti na toto

onemocnění, nic však nevypovídají o tom, co ty, které touto chorobou onemocní, musí

prožívat, jak se s touto nemocí musí vyrovnat ony i jejich blízcí a mnohdy se i smířit

s tělesnou deformací způsobenou ablačním výkonem.

Autorka této bakalářské práce ve své blízkosti měla kamarádku, která s touto nemocí

statečně bojovala a přesto všechno, ji tato zákeřná nemoc porazila. Byla to mladá maminka

plná optimismu a do poslední chvíle věřila, že se uzdraví. Měla a vždycky bude mít můj

obdiv za to, jak byla po celou dobu léčby statečná a přes všechnu bolest a utrpení stále

hleděla do budoucnosti.

CÍL PRÁCE

Cílem teoretické části je vytvořit přehledný teoretický materiál k problematice karcinomu

prsu, ve kterém popisujeme anatomii prsu, jeho fyziologii, nádorové onemocnění, rizikové

faktory přispívající ke vzniku karcinomu prsu, etiologii, diagnostiku, možnosti léčby

a prevence tohoto onemocnění. Velký význam klademe zejména na prevenci, možnosti

absolvování pravidelného mamografického vyšetření a samovyšetření prsu, které by si

každá žena měla pravidelně každý měsíc provádět. Ve výzkumné části jsme získaly

pomocí dotazníku od oslovených respondentek odpovědi na to, jakou informovanost mají

o karcinomu prsu, o rizikových faktorech nebo příznacích typických pro toto onemocnění,

dále pak jak jsou na tom oslovené respondentky s prevencí, zda je dostatečná či

nedostatečná.

7

TEORETICKÁ ČÁST

1 PRS A JEHO ANATOMIE

Prs je párový orgán, který je od nepaměti znakem ženství a ženské krásy. Prsy během

života procházejí různými změnami, které jsou ovlivněny hormony, zejména v pubertě,

v šestinedělí, během kojení a v menopauze. S věkem mění prsy svůj tvar, objem

i hmotnost. (Abrahámová, 2009, s. 15)

Prs v plném vývoji zasahuje od třetího k šestému žebru, od okraje hrudní kosti do střední

čáry podpaží. Na vrcholu je dvorec – areola mammae, v jeho středu mamilla (bradavka)

a na jejím vrcholu ústí mlékovody – ductus lactiferi. Bradavka má mazové žlázy, ve dvorci

jsou drobné hrbolky. V areole a v mamille je hladká svalovina, která reaguje na dotykové

podráždění smrštěním dvorce a vyzdvižením bradavky.

Mléčná žláza – glandula mammae – horními dvěma třetinami naléhá na velký prsní sval,

dolní třetinou na povázku břišních svalů. Tvar má okrouhlý, pouze v zevním horním

kvadrantu je uložen její mohutnější výběžek směřující k podpaží.

Skládá se z 15-20 laloků, které se větví v lalůčky mléčné žlázy. Z lalůčků vycházejí

mlékovody, které se spojují vždy z jednoho laloku žlázy ve společný mlékovod. V době

laktace se na nich objevují dutiny, kde se hromadí mléko před odchodem z mamily.

(Měšťák, 2007, s. 16)

1. hrudní stěna, 2. musculus pectoralis, 3. prsní lalok, 4. prsní bradavka, 5. areola – dvorec, 6. ductus lactiferi,

7. tukové vazivo, 8. kůže

Obr. 1 Anatomie prsu (Hladíková, 2009, s. 11)

Nervy prsu přicházejí z mezižeberních nervů druhého až šestého žebra. Pro citlivost

centrálních částí prsu, včetně dvorce a bradavky, je nejdůležitější čtvrtý mezižeberní nerv.

Mízní cévy vytvářejí pleteně pod dvorcem a kůží, poté sbírají další sítě ze žlázy a odtékají

8

do hlubokých lymfatických pletení a dále do regionálních uzlin. Více než 75 % lymfatické

drenáže prsu směřuje do podpažních lymfatických uzlin. (Měšťák, 2007, s. 16)

Prsy můžeme rozdělit pomocí myšlených čar na čtyři kvadranty: horní zevní kvadrant,

horní vnitřní kvadrant, dolní zevní a dolní vnitřní kvadrant. (Hladíková, 2009, s. 12)

Obr. 2 Četnost výskytu karcinomu v jednotlivých kvadrantech prsu (Hladíková, 2009,

s. 12)

Prs se skládá

a) kožní plášť

Celý prs má vlastní kostru – skelet, který mu zajišťuje tvar i pevnost, tvoří vazivové pruhy,

které připomínají rybářské sítě. Jednotlivé cípy síťoviny se upínají do vazivové vrstvy

kůže, která je značně citlivá, na povrchu světlá a tenká, takže prosvítají podkožní žíly.

Kůže dvorce spolu s bradavkami jsou individuálně nestejně pigmentované, růžová

u blondýnek a tmavě hnědá u brunetek. Během těhotenství se pigmentace stupňuje.

Ve dvorci jsou drobné hrbolky, uprostřed se nachází bradavka prsní, zpravidla lehce

vyvýšená nebo vkleslá s 15 až 20 ostrůvky – ústí mlékovodů, které se během kojení

rozšiřují. Bradavka je kryta silnou kůží, která je na povrchu zvrásnělá, v klidu nevyčnívá,

ale v chladu nebo při tření a excitaci (vzrušení) se stává ztuhlou a vyvyšuje se. Od dráždění

slinami kojence nebo mlékem ji chrání mazové žlázy. (Hladíková, 2009, s. 13)

b) tukový plášť

Chybí na prsou jen pod areolou, všude jinde žlázu obaluje a vytváří proto vrstvu:

premammární: tuk vyrovnává jamky mezi žlázovými lalůčky a tím zakulacuje povrch prsu.

retromammární: tuk tvoří 0,5-1 cm silnou vrstvu, ve kterém mohou vznikat při zánětech

prsu abscesy. (Hladíková, 2009, s. 13)

9

c) vlastní mléčná žláza

Tvoří tzv. corpus mammae. S výjimkou období laktace je tuhé konzistence. Nemá zcela

okrouhlý tvar, tvoří ji laločnaté šedobílé těleso nerovného povrchu. V době pregravidní

váží 130 až 200 g, ke konci gravidity váží více, v období laktace váží 300 až 500 g, někdy

až 900 g. (Hladíková, 2009, s. 14)

10

2 FYZIOLOGIE PRSU

Kapitola je zaměřena na vývoj prsu, jeho tvar a velikost, v neposlední řadě pak na funkci

prsu.

2.1 Vývoj prsu

Základ pro budoucí mléčnou žlázu je položen již v období nitroděložního života a to

v prvním a druhém měsíci těhotenství, příroda vytváří tento základ shodně u obou pohlaví.

Embryonální základ se nazývá mléčná lišta, ta probíhá ve dvou pruzích od přední části

podpaží k přední straně hrudníku a po přední straně břicha.

Obr. 3 Mléčná lišta (Měšťák, 2007, s. 15)

V dětství má prs stejný vzhled u holčiček i chlapců a projevuje se pouze lehce růžovou

plochou bradavky s nevelkým dvorcem a zůstává v klidu až do období puberty. Mléčná

žláza je připravena reagovat na přísun příslušných hormonů rychlým růstem, v pubertě se

pak u dívek začne prs vyvíjet velmi rychle, zvětšování a růst je u nich znamením

dospívání.

Mezi 8. - 10. rokem se bradavka a dvorec začnou zvedat nad úroveň kůže (infantilní

mamma), zpočátku připomíná více bulku, ale později už jde o rostoucí deskovitou mléčnou

žlázu (mamma areolata). Pubertální vývoj končí před dvacátým rokem klenutým prsem se

zřetelnou bradavkou (mamma papillata), vývoj prsu vrcholí až v těhotenství a v době

kojení. Po vrcholném stupni vývoje prsu se však mléčná žláza nepřestává měnit, vývoj

pokračuje dál, ale nemá už charakter růstu a zvětšování. Zhruba do dvacátého pátého věku

tak hovoříme o typu prsu juvenilním, do období přechodu o typu fertilním a po přechodu

pak o typu involučním. (Hladíková, 2009, s. 17)

11

2.2 Tvar a velikost prsu

Každá žena má jiný tvar a jinou velikost prsů.

Podle tvaru rozlišujeme ploché či miskovité, polokulovité, kónické hruškovité a prs

ochablý. Ochablý prs je typický ve stáří, kdy dochází k vymizení tuku a involuci žlázy.

Podle velikosti rozeznáváme prsy malé, střední, velké a obrovské. Velikost je různorodá,

průměrně měří napříč 12 cm, vertikálně 11 cm. Pravý prs bývá často menší než levý.

Velikost prsu závisí na výživě, a to kvalitativně i kvantitativně, na podnebí i na věku.

(Hladíková, 2009, s. 18)

„Velikost prsu není vždy úměrná velikosti mléčné žlázy. Jelikož velikost prsů podléhá při

nazírání na jejich krásu módě a individuálním zálibám, může se stát nežádoucí velikost

prsů zdrojem nespokojenosti.“ (Hladíková, 2009, s. 18)

2.3 Funkce prsu

Ke konci těhotenství a za kojení dochází k plnému rozvoji žlázy a sekreci. I během

ovariálního cyklu se projevují známky žlázové aktivity lehkým zvětšením prsu. Na rozvoj

mléčné žlázy mají vliv hormon placentární a laktační z předního laloku hypofýzy. Sekrece

mléčné žlázy se děje krátce před porodem a v prvních dnech po porodu. Sekretem je

vodnaté nažloutlé mlezivo – kolostrum, které se změní v typické bílé mléko. Vyměšování

mléka se zvyšuje masáží prsů a při sání. Z toho důvodu časté přikládání novorozence

k prsům může reflexně vzbudit tvorbu mléka. (Hladíková, 2009, s. 19)

12

3 NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ PRSU

Onkologie je nauka o nádorových onemocněních, zabývá se diagnostikou, léčbou,

zkoumáním příčin a podstaty rakoviny. Zhoubný nádor je tvořen tkání, jejíž buňky mají

původ ve vlastní tkáni, ale rostou a množí se se bez ohledu na biologické zákony, které řídí

a omezují růst normálních tkání. Látky, které takto působí, nazýváme karcinogeny, proces,

který vede ke vzniku nádoru, označujeme jako karcinogeneze. (Hladíková, 2009, s. 21)

3.1 Rozdělení nádorů

Prekanceróza je přednádorový stav. Jsou to změny mléčné žlázy, které se dají

diagnostikovat a je u nich vyšší předpoklad, že v budoucnu dojde ke zvratu ve zhoubný

nádor. Typická (obvyklá) duktální hyperplazie, tzv. UDH je zmnožení v podstatě

normálních buněk prsních vývodů (duktů). Atypická duktální hyperplazie, tzv. ADH je

zmnožení buněk prsních vývodů (duktů), které již mají nepravidelnou strukturu. Lobulární

intraepiteliální neoplazie, tzv. LIN I, II je zmnožení buněk prsních lalůčků (lobulů)

s různým stupněm nepravidelnosti (odpovídá UDH, ADH). (Drexlerová, Hovorková,

Koževníkovová, 2014, s. 28 - 29)

Benigní nezhoubné nádory, rostou pomalu, jsou ohraničené a zvětšují svůj objem

a stlačují okolní buňky nebo tkáně. Vyoperování je většinou snadné, neopakují se,

nevytvářejí sekundární ložiska – metastázy. Jde o cysty, hyperplazie, hypertrofie.


Maligní zhoubné nádory, rostou rychle, jsou neohraničené, pronikají do okolních tkání,

šíří se do okolí bez souvislosti s hlavní masou nádoru. Vyoperování je nesnadné, opakují

se, recidivují a tvoří metastázy. Existují i opouzdřené nádory, chirurgicky dobře

odstranitelné, přesto dochází k metastázám, jednotlivé buňky nebo jejich celé shluky se šíří

lymfatickými cestami a zachvacují mízní uzliny – regionální metastázy. (Hladíková, 2009,

s. 22)

Podle převažující struktury, ze které nádor vzniká, se karcinomy rozdělují.

Duktální (cca 75 % všech karcinomů prsu), Lobulární (cca 20 % karcinomů),

Papilokarcinom (výstelky velkých duktů blízko k bradavce), Medulární, Nediferencovaný

(ztrácí vlastnosti původních buněk), Tubulární (velmi dobrá prognóza), Mucinózní

(hlenotvorný). (Drexlerová, Hovorková, Koževníkovová, 2014, s. 30)

13

3.2 Staging nádoru prsu

Pro zjištění a potvrzení diagnózy karcinomu prsu jsou nutná vyšetření, která určují, jestli se

onemocnění nerozšířilo mimo prs. Tento postup vede k určení stadia onemocnění a cílem

je stanovit rozsah onemocnění. Možné cesty šíření nádorových buněk jsou, přímé

prorůstání do okolních tkání a orgánů, lymfatickými cévami a krevní cestou. (Abrahámová,

2009, s. 66)

3.3 Vyšetření potřebná k určení stadia onemocnění

Krevní testy informují o možných odchylkách, které mohou ovlivnit léčebný postup.

Biochemické vyšetření krevního séra slouží k posouzení činností jater a ledvin. Vyšetření

může být doplněno stanovením tzv. nádorových markerů, které však nemohou jednoznačně

potvrdit ani vyloučit přítomnost nádorových buněk v těle nemocné. Běžně se proto u všech

nemocných a za všech okolností neprovádějí.

Klasická rentgenová vyšetření (RTG) principem je schopnost rentgenového záření

pronikat hmotou. Provádí se jeden nebo více rentgenových snímků v různých projekcích,

aby byly zobrazeny oblasti, které potřebuje lékař vyšetřit. Zpravidla jde o snímky plic,

páteře, žeber, lebky a končetin.

Scintigrafie skeletu do žíly je podáno malé množství radiofarmaka (radioaktivním

izotopem 99Tc označené chemické sloučeniny). Látka putuje krví a vychytává se

přednostně v kostech, pokud tu dojde ke změně metabolismu, zobrazí se změněné

vychytávání radiofarmaka. Speciální kamera snímá záření a pomocí počítače je vytvořen

celotělový obraz. Metoda může odhalit metastatický kostní proces v době, kdy ještě není

zjevný rentgenologický. (Abrahámová, 2009, s. 68)

Ultrazvukové vyšetření břicha (USG) vyšetření je jednoduché, dostupné a nezatěžující.

Podává informace o ložiskových změnách v jaterní tkáni, o stavu žlučníku, žlučových cest,

sleziny, pankreatu, ledvinách, slinivce břišní. Ultrasonografie je vyšetření, při kterém se

zvukové vlny vysílané do těla pomocí sondy odrážejí od stěn tkání a orgánů. Tyto odrazy

jsou snímány a vytvářejí obraz, který lékař vyhodnocuje na obrazovce.

Výpočetní tomografie (CT) zařízení, které pracuje s rentgenovým zářením, zhotovuje

např. snímky plic nebo kostí, od klasického rentgenového přístroje u CT rotuje rentgenka

i detekční systém okolo těla pacienta. Nemocný je snímkován z různých směrů, postupně

14

po celém obvodu těla. Detektory vyhodnocují záření a z dat jsou počítačově zhotoveny

obrazy vrstev těla. CT upřesňuje rozsah a charakter změn zjištěných jinými metodami

(rentgenem plic, ultrasonografií břicha).

Magnetická rezonance (MR) je založena na principu silného magnetického pole, pacient

je uložen do přístroje a je vytvořen počítačový obraz (řezy) určité části těla. Vyšetření není

zatěžující, vystavení rentgenovému záření tu není, nemůže být provedeno v případě, že

pacient má v sobě magnetizovatelný materiál, zejména kardiostimulátor, cévní svorky

a náhrady, kovové dlahy a šrouby na léčení kostních zlomenin.

Pozitronová emisní tomografie (PET) vyšetřovací metoda, která hodnotí metabolickou

aktivitu buněk a upozorní na funkční změny orgánů, ve kterých je zvýšený metabolický

obrat (zánětlivá ložiska či nádory). (Abrahámová, 2009, s. 69 -70)

3.4 Určení rozsahu onemocnění pomocí TNM systému

Rozsah onemocnění se stanovuje pomocí tzv. TNM klasifikace. T (tumor), N (nodul –

uzlina), M (vzdálené metastázy). (Abrahámová, 2009, s. 70)

Kategorie T (tumor)

T = rozsah prvotního nádoru, určení velikosti tumoru v prsu v největším průměru v cm,

jeho šíření do kůže nebo svalů hrudní stěny. Stanovení velikosti vychází z palpačního

nálezu, zobrazovacích metod (mamografie, ultrasonografie), cílené mamografie,

ultrasonografie, duktografie, punkce tenkou nebo vytětí podezřelé tkáně silnou jehlou.

Kategorie N (nodul – uzlina)

N = stav mízních uzlin, počet lymfatických uzlin v podpaží.

Stanovení velikosti a vztahu k okolí (pohyblivost, fixace), podpažní uzliny mohou být

postižené metastázami a hmatné. Palpační pohmatové vyšetření je doplněno

ultrasonografií.

Kategorie M (vzdálené metastázy)

M = přítomnost/nepřítomnost metastáz. Informace o možném rozšíření nádorového

postižení do vzdálených orgánů krevní cestou. (Abrahámová, 2009, s. 70-71)

15

3.5 Stadia onemocnění

Stadium 0 přítomnost pouze neinvazivního (in situ) nádoru prsu, bez léčby může časem

vzniknout invazivní zhoubný novotvar.

Stadium I časné stadium invazivního karcinomu prsu, tumor menší než 2 cm v průměru,

nejsou postiženy lymfatické uzliny v podpaží, žádné postižení mimo prs. Pětileté přežití

léčených pacientek se blíží 90 %.

Stadium II

IIA (jedna z uvedených možností)

Nádor menší než 2 cm s postižením 1-3 podpažních lymfatických uzlin, postižení

lymfatických uzlin v podpaží bez prokazatelného nádoru v prsu, nádor o velikosti 2-5 cm

bez postižení lymfatických uzlin.

IIB (jedna z uvedených možností)

Nádor o velikosti 2-5 cm s postižením 1-3 podpažních lymfatických uzlin, nádor větší než

5 cm bez postižení lymfatických uzlin v podpaží. Pětileté přežití léčených pacientek

dosahuje až 86 - 91 %.

Stadium III pokročilé onemocnění s postižením podpažních lymfatických uzlin nebo uzlin

v oblasti nadklíčku, bez přítomnosti vzdálených metastáz.

III A

Postižení podpažní lymfatické uzliny fixované navzájem nebo postižení uzlin vedle kosti

hrudní, bez prokazatelného nádoru v prsu, nádor menší než 2 cm, nádor o velikosti 2-5 cm,

nádor větší než 5 cm.

III B

Nádor jakékoliv velikosti, který prorůstá do stěny hrudní či kůže, zánětlivý karcinom

III C

Nádor jakékoliv velikosti, postižení 10 a více lymfatických uzlin v podpaží, nádor

jakékoliv velikosti, postižení nadklíčkových nebo podklíčkových uzlin, eventuálně

i podpažních uzlin. Pětileté přežití léčených pacientek je 54 - 67 %.

16

Stadium IV onemocnění s potvrzením vzdáleného metastatického postižení, nejčastěji

v plicích, játrech, kostech či mozku. Pětileté přežití léčených pacientek tohoto stadia je

20 %. (Abrahámová, 2009, s. 71-73)

17

4 RIZIKOVÉ FAKTORY

Za rizikové faktory pro vznik karcinomu prsu považujeme určité údaje (např. věk při

prvním porodu, nástup první menstruace), které zvyšují nebo snižují pravděpodobnost

výskytu a rozvoje onemocnění v průběhu života. (Abrahámová, 2009, s. 33)

4.1 Faktory životního stylu

Alkohol, účinky alkoholu jsou především díky ovlivnění hladiny estrogenů v ženském

organismu.

Stravovací návyky, energetická hodnota potravy ovlivňuje metabolismus (látkovou

výměnu) organismu, a tedy produkci hormonů.

Obezita, množství tělesného tuku, jeho rozložení v organismu a věk v době nadváhy

ovlivňují metabolismus estrogenů a mohou tak zvýšit riziko vzniku karcinomu prsu.

Fyzická aktivita, vrcholový a rekreační sport, denní režim, typ zaměstnání apod., snižuje

riziko vzniku karcinomu prsu. (Abrahámová, 2009, s. 37)

Kouření, přímý vliv kouření na vznik karcinomu prsu nebyl prokázán, ale celkově kouření

škodí zdraví a zvyšuje riziko mnoha jiných zhoubných nádorů a srdečních onemocnění.

4.2 Faktory osobní anamnézy

Věk, hlavním rizikovým faktorem, vznik nádoru prsu s věkem narůstá. U žen nad 50 let se

vznik karcinomu prsu zvyšuje. (Abrahámová, 2009, s. 38)

Rasa, u různých etnických skupin je riziko vývoje karcinomu prsu rozdílné. U bělošské

populace je prokázáno riziko výrazně vyšší než u populace černošské a u Asiatek.

Mortalita proti tomu vykazuje odlišný trend (vyšší u černošek). (Abrahámová, 2009, s. 39)

4.3 Faktory hormonální a gynekologické

Menarché (první menstruace), nástup před dvanáctým rokem patří k významným

rizikovým faktorům.

Menopauza (přechod), ve vyšším věku zvyšuje riziko vývoje onemocnění.

18

Věk při prvním porodu, zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu je u žen s prvním

těhotenstvím až po 30. roce života a u bezdětných. (Abrahámová, 2009, s. 41)

Počet porodů, ženy s vyšším počtem dětí mají snížení rizika v důsledku kratšího životního

období pod vlivem estrogenů.

Kojení a délka kojení ovlivňují přímo hladinu estrogenů a byly potvrzeny jako faktory

s ochranným účinkem pro rozvoj maligního onemocnění prsní tkáně.

Gynekologická operace, provedení ovarektomie (odnětí vaječníků) a věk při operaci

ovlivňuje riziko vzniku karcinomu prsu.

Hormonální léčba, studie nepřinášejí jednoznačné závěry, obecně je ale možno říci, že

u žen užívajících hormonální přípravky existuje zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu.

Podstatný je věk při jejich užívání a délka doby užívání. (Abrahámová, 2009, s. 42)

4.4 Faktory genetické

Výskyt zhoubných nádorů v rodině, testování predispozičních genů BRCA-1 a BRCA-2

na základě rizikové rodinné situace, která se posuzuje při výskytu nádorového onemocnění

nejméně tři generací. Působnost genu je však různá u různých žen i v rámci jedné rodiny

a nejde s určitostí předpovědět, zda se nádorové onemocnění skutečně objeví. Nosičky

genu nemusí vůbec onemocnět, ale vzhledem k riziku mají být pečlivě sledovány. Příbuzní

mohou být z matčiny, ale i z otcovy strany, pokud má či měla zhoubný nádor prsu matka,

sestra či dcera, je riziko onemocnění skoro dvojnásobné než u ostatní populace.

Osobní dispozice, ženy se zhoubným nádorem v jednom prsu mají vyšší riziko vzniku

zhoubného nádoru v druhém prsu. (Abrahámová, 2009, s. 43)

4.5 Faktory ostatní s nejistým nebo žádným vlivem na vznik karcinomu

prsu

Vzdělání, je prokázán vztah mezi nejvyšším vzděláním žen a pravidelným prováděním

samovyšetřování prsu.

Bydliště, rizikový faktor, zaměřený na rozdílných způsobech života na venkově a ve městě

(fyzická aktivita, expozice karcinogenům apod.).

19

Psychologické aspekty, osobnostní charakteristiky a míra stresu jsou k riziku vzniku

onemocnění většinou zběžné a neumožňují objektivní posouzení, tato otázka zůstává

otevřená.

Umělé přerušení těhotenství, poslední výzkumy dokazují, že nezvyšuje riziko zhoubného

nádoru prsu a neprokázala se ani žádná přímá souvislost mezi samovolnými potraty.

Životní prostředí, vliv znečištěného životního prostředí (například pesticidy) na zhoubný

nádor prsu, výzkumy dosud jasně neprokázaly.

Antiperspiranty (prostředky proti pocení) a podprsenky, neexistují žádná fakta, která by

podpořila domněnku, že antiperspiranty a podprsenky brání oběhu mízy, a zvyšují riziko

vzniku nádoru prsu. (Abrahámová, 2009, s. 44)

20

5 ETIOLOGIE

Etiologie karcinomu prsu není dosud jasná, karcinom prsu patří mezi hormonálně

dependentní nádory a velký význam se přisuzuje především estrogenům. V některých

genech vznikají během života i spontánní mutace, které za fyziologických okolností umí

buňku opravit, pokud se tak nestane, jsou důsledkem aktivace některých onkogenů.


5.1 Klinické příznaky karcinomu prsu

Nejčastější příznaky, které mohou být zapříčiněny zhoubným nádorem:

Vtahování kůže, příznakem většinou rezistence (bulka), která je v prsu zafixovaná, při

zvednutí paží odolává pohybu a vtahuje kůži.

Důlkovatění, rezistence v prsu vtahuje část tkáně, zvenčí vzniká určitá změna, tzv. důlek.

Váznutí při souhybu, při upažování a vzpažování, se projeví asymetrie prsu. Zdravý prs

se hýbe vláčně a dynamicky - oproti prsu s rezistencí.

Nepravidelnosti bradavky, oploštění nebo vtažení. Některé ženy mají vpadlou bradavku

již od puberty a nejde o patologický jev.

Pomerančová kůra, infiltrace (zaplnění) drobných lymfatických cév kůže připomíná

pomerančovou kůru. (Abrahámová, 2009, s. 57)

Asymetrie ze zvětšeného objemu prsu, bývá u části populace normálním jevem, ale

pokud dochází postupně ke zvětšení a zatuhnutí jednoho prsu, je nutné na přítomnost

nádoru pomýšlet.

Sekrece z bradavky, výtok, zejména krvavý, není normálním jevem a většinou bývá

důvodem tumor, také zaschlý sekret nebo změněná bradavka (připomínající ekzém)

zvyšuje podezření na karcinom.

Zarudnutí a oteplení kůže, „teplejší kůže“ bez jasné rezistence, které připomíná růži,

může být zánětlivým karcinomem.

Rozšířená žilní pleteň, jev, který může svědčit o zvýšené aktivitě v prsu postiženém

tumorem. (Abrahámová, 2009, s. 58)

21

6 DIAGNOSTIKA

Zhoubný nádor v počátku není bolestivý a nezpůsobuje často ani žádné potíže, pokud ale

roste, může docházet ke změnám. Velice důležitá je proto včasná diagnostika.

(Abrahámová, 2009, s. 57)

6.1 Histologie

Při podezření na zhoubný nádor, provádí lékař histologické vyšetření podezřelé tkáně.

Odběr provádí pomocí punkční biopsie (napíchnutí ložiska jehlou), ne každý útvar je

skutečně rakovinou. (Abrahámová, 2009, s. 63)

Konečnou diagnózu stanoví patolog z histopatologického nebo z cytologického rozboru. Je

známo, že rakovina prsu je vyléčitelná choroba, ale léčba musí být zahájena včas, proto

čím dříve je stanovena diagnóza, tím dříve může být zahájena léčba. Je mnoho chorob

prsu, které jsou zdánlivě podobné rakovině prsu, a přece nejsou zhoubným nádorem.


6.2 Zobrazovací metody

jsou základem časné diagnostiky karcinomu prsu a rozdělujeme je do dvou skupin.

a) neinvazivní zobrazovací metody (mamografie MG, duktografie, ultrasonografie USG,

magnetická rezonance prsu MR, scintimamografie a výpočetní tomografie CT).

b) invazivní metody v mamodiagnostice (diagnostické intervenční výkony, tj. bioptická

vyšetření – punkce tenkou jehlou ( FNAB), Core cut biopsie prsu (CCB), vakuová biopsie

- mamotom (VB), otevřená biopsie.

ad a) neinvazivní zobrazovací metody

Mamograf je radiodiagnostické vyšetření, které se provádí na speciálním rentgenovém

zařízení tzv. mamografu. Nebolestivá zobrazovací metoda, vhodná k provádění screeningu

karcinomu prsu a velmi vhodná u pohmatem nezjistitelných lézí. Žádná jiná metoda není

v současnosti tak spolehlivá. U hmatných rezistencí upřesní podstatu nálezu a umožní

zjistit případné další ložisko. (Hladíková, 2009, s. 40)

Duktografie (galaktografie) kontrastní neinvazivní vyšetření, aplikací pozitivní vodné

jodové kontrastní látky do systému mlékovodů prsní žlázy. Indikací k vyšetření je

22

patologická sekrece z prsu, tj. sekrece krvavé nebo tmavě hnědé barvy z jednoho póru na

bradavce. Pomocí kontrastní látky lze prokázat intraduktální zhoubnou lézi dříve, než je

viditelná na mamogramu. (Hladíková, 2009, s. 47)

Ultrasonografie (US) je vedle mamografie hlavní zobrazovací metodou

v mamodiagnostice, není metodou screeningovou. US se zařazuje jako doplňková metoda

u screeningových žen nad 40 let věku po mamografickém vyšetření. U symptomatických

do 40 let je první zobrazovací metodou, taktéž u žen těhotných či žen kojících. (Hladíková,

2009, s. 48)

Magnetická rezonance prsů (MR mamografie) moderní zobrazovací metoda, prováděna

na specializovaných pracovištích, disponujících potřebným technickým zařízením (mimo

přístroje je nutno mít speciální mamární oboustrannou cívku pro vyšetření prsu)

a příslušným softwarem. Indikací k nativní MR mamografii je posouzení celistvosti

silikonových implantátů. Neměla by nahrazovat mamografii a ultrazvuk ani diagnostickou

intervenci. (Hladíková, 2009, s. 50-51)

Scintimamografie má diagnostické možnosti omezeny, jelikož nezobrazí nádory menší

než 1 cm. Přínos spočívá v zobrazení patologicky infiltrovaných axilárních uzlin.

Výpočetní tomografie (CT) vyšetřovací metoda není využívána v primární diagnostice,

ale pouze k ověření vztahu nádorového procesu k hrudní stěně. (Hladíková, 2009, s. 52)

ad b) invazivní metody v mamodiagnostice

Punkce tenkou jehlou (FNAB) hlavní indikací je punkce tekutinových útvarů – cyst,

abscesů, hematomů. Pro získání cytologie ze solidních lézí se FNAB v ČR příliš

nevyužívá. (Hladíková, 2009, s. 52)

Core cut biopsie prsu (CCB) nejčastěji užívaná bioptická metoda, pro získání validní

histologické diagnózy u většiny solidních lézí prsu. Indikována při předoperační

histologickém ověření zhoubných nálezů v prsní žláze, také u jednoznačných lézí, kdy

malignitu nelze vyloučit. (Hladíková, 2009. s. 53)

Vakuová biopsie – mamotom (VB) má význam při stanovení histologické diagnózy

v případě některých lézí prsní žlázy a u tzv. „hraničních“ lézí. Cílem je získání spolehlivé

histologie z ložiska pomocí bioptické jehly zavedené do prsu. (Hladíková, 2009, s. 54)

23

Otevřená biopsie poskytuje vzorek případně materiál pro histologickou verifikaci

(ověřování) nebo pro stanovení hormonálních receptorů u pokročilých nádorů, radikálně

inoperabilních (neoperovatelných). (Hladíková, 2009, s. 55)

Označování nehmatných ložisek většina diagnostikovaných maligních lézí, jsou léze

nehmatné. Před operačním výkonem je nutné lézi pro chirurga označit a k lokalizaci lze

využít barvičku (4 % sterilní roztok carbo adsorbens), kterou je označeno ložisko

z několika bodů pod kontrolou ultrazvuku. (Hladíková, 2009, s. 56)

Biochemické vyšetření je soubor standardních testů (jaterní testy, urea, kreatinin,

elektrolyty), výsledky nemají sice vypovídající diagnostickou hodnotu, ale můžou

upozornit na aktivitu a původní komplikace základního onemocnění. Významnější je

vyšetření nádorových markerů CEA, CA 15-3 a TPA, stanovení má význam pro

monitorování průběhu nemoci.

Hematologické vyšetření důležité pro odhad tolerance protinádorové léčby. Vyšetření

kostní dřeně dává jasnější představu o stavu krvetvorby, než pouhé vyšetření krevního

obrazu.

Molekulárně biologické vyšetření zaměřeno především na určení mutace genů

BRCA-1 a BRCA-2. Testování velmi důležité u nemocných s pozitivní rodinnou

anamnézou nebo s výskytem karcinomu prsu před 30. rokem života, u bilaterálního

karcinomu prsu a u karcinomu ovaria mladších žen. (Hladíková, 2009, s. 57)

24

7 LÉČBA KARCINOMU PRSU

Při léčbě se využívá všech dostupných léčebných možností a vyžaduje se úzká spolupráce

mezi lékaři (gynekologem, mamologem, klinickým onkologem, chirurgem,

radioterapeutem a praktickým lékařem). (Hladíková, 2009, s. 59)

Obecně lze říci, že existují tři léčebné způsoby, které se v různé míře kombinují, léčba

chirurgická, systémová a radiační. (Abrahámová, 2009, s. 77)

7.1 Chirurgická léčba

Zásahem je operační výkon. Radikální amputace prsu nebo částečný (konzervativní)

výkon, kdy prs zůstane zachován, rozsah záleží zejména na velikosti a umístění nádoru

a součástí výkonu je i odstranění podpažních uzlin.

Typy chirurgických operací: Lumpektomie odstranění chorobného ložiska s lemem prsní

tkáně, Parciální výkon kvadrantektomie, Totální mastektomie, Mastektomie a vynětí uzlin.


7.2 Systémová léčba

„Zatímco léčba chirurgická a radiační jsou metodami léčby místní, léčba chemická,

hormonální a biologická jsou metodami léčby celkové – systémové. Léky se dostávají do

krevního oběhu a jsou rozvedeny po celém těle pacienta a postihují tak veškeré buňky.“


Rozdělení systémové léčby podle indikací, existují tři indikační skupiny systémové léčby:

a) adjuvantní

b) neoadjuvantní

c) paliativní

ad a) Adjuvantní systémová léčba aplikována po předchozí chirurgické léčbě, kterou byl

odstraněn celý nádor. Nemocná je bez aktuálních známek nádorové choroby a cílem je

zničení možných nádorových mikroložisek a prodloužení celkové doby přežití,

beznádorového intervalu až vyléčení.

25

ad b) Neoadjuvantní systémová léčba aplikována s pokročilým, ale operabilním

primárním nádorem s případným postižením místních uzlin. Nebo s velkým primárním

nádorem omezené operability, nemocná je bez známek vzdálených metastáz. Cílem je

zmenšení primárního nádoru i uzlin, zlepšení operability a umožnění záchovných operací

(lumpektomie, kvadrantektomie, tj. konzervativní chirurgické výkony). Kromě zachování

prsu především prodloužení beznádorového intervalu a celkové doby přežití.

ad c) Paliativní systémová léčba určena pro nemocné s metastatickým karcinomem prsu.

Cílem je navození částečné či kompletní remise (ústupu choroby), usnadnění života

s chorobou, prodloužení života s chorobou a navození co nejdelšího beznádorového

intervalu. (Abrahámová, 2009, s. 80-81)

7.3 Chemoterapie

Je léčba chemickými látkami – cytostatiky s prokázaným protinádorovým účinkem.

Cytostatika působí v různé fázi buněčného cyklu a mají různý mechanismus účinku.


7.4 Hormonální léčba

Nejstarší způsob léčby, indikace je založena na přítomnosti hormonálních receptorů. Pokud

nejsou v nádorové tkáni hormonální receptory přítomny, hormonální léčba se nepodává,

protože je neúčinná.

Způsoby hormonální léčby

Ablativní hormonální léčba spočívá v odstranění zdroje produkujícího hormony se

stimulačním účinkem na karcinom prsu, zejména blokáda funkce vaječníků – ovarektomie

(kastrace). Provádí se chirurgicky, ozářením, medikamentózně a zásadně jen u žen před

přechodem.

Kompetitivní (soutěžící) hormonální léčba využívá soutěžení přirozeného hormonu

s antihormonem o místo na hormonálních receptorech. Antiestrogeny jsou nejdůležitější

hormonální léky.

Inhibiční (blokující) hormonální léčba uplatňují se látky, které blokují tvorbu estrogenu

v periferních tkáních, nadledvinách, u pacientek po menopauze. (Abrahámová, 2009, s. 85)

26

7.5 Biologická léčba

Podávání látek, které ovlivňují řetězce dějů určitých receptorů nezbytných pro přežívání,

množení a růst buněk. V současnosti jsou u nás registrovány léky trastuzumab (Herceptin),

bevacizumab (Avastin) a lapatinib (Tyverb).

Trastuzumab (Herceptin) je protilátka proti receptoru Her-2, po navázání na uvedený

receptor blokuje veškeré děje zprostředkované receptorem Her-2, konečným výsledkem je

smrt buňky.

Bevacizumab (Avastin) je protilátka proti cévnímu růstovému faktoru. Lék zabraňuje

novotvorbě cév vyživujících nádor a tím dochází ke zničení nádoru.

Lapatinib (Tyverb) se navazuje na nitrobuněčné části receptoru Her-2 a dalších, způsobuje

zastavení růstu nádoru a jeho řízenou smrt.

Léčba biologickými látkami je velmi nákladná, proto se využívá u přesně vymezené

skupiny nemocných (např. nositelek znaku Her-2). Při léčbě ve speciálních komplexních

onkologických centrech, jejichž status je, dán Věstníkem MZ ČR je plně hrazena

pojišťovnami. (Abrahámová, 2009, s. 86)

7.6 Radiační léčba

Radioterapie (léčba zářením), nejstarší neoperační metoda využívá paprsků vycházejících

ze zářičů. Ty způsobí změny v nádorových buňkách a jejich následkem buď okamžitě

zahynou, nebo ztrácejí schopnost nekonečného množení a po určitém čase zaniknou.

Účinky bohužel nastávají nejen v nádorových buňkách, ale i v okolní zdravé tkáni a proto

je ozařování náročné na přesnost. Je třeba poškodit maximum nádorových buněk

a minimum buněk zdravých. (Abrahámová, 2009, s. 87)

7.7 Vedlejší poléčebné účinky a jejich léčba

Výčet vedlejších účinků je početný a ne všechny se musí projevit u každého pacienta.

Snášenlivost léčby je vysoce individuální, řada nemocných ji snáší zcela bez komplikací.


27

Vedlejší účinky po chirurgické léčbě

Po záchovných operacích prsu (segmentektomie, kvadrantektomie) většinou obtíže

nebývají, odlehčovací punkci nevstřebané tekutiny si občas vyžádá vzniklý hematom nebo

serom, poté dojde zpravidla ke zhojení. Amputační operace s odstraněním podpažních

uzlin mohou představovat zásah do dynamiky horní končetiny, a proto je třeba začít co

nejdříve po zhojení se cvičením. (Abrahámová, 2009, s. 97-99)

Vedlejší účinky po systémové léčbě

Míra závažnosti nežádoucích účinků se liší v závislosti na typu podaného cytostatika, na

kombinaci cytostatik, typu hormonální léčby i léčby biologické, na podané dávce léku, zda

se jedná o léčbu v prvním sledu chemoterapie, nebo jestli nemocný prodělal jinou

kombinaci cytostatické nebo jiné léčby. (Abrahámová, 2009, s. 100)

Nežádoucí účinky protinádorové cytostatické terapie

Bezprostřední nežádoucí účinky jsou společné pro většinu cytostatik a dostavují se

v hodinách až dnech po aplikaci. Mohou se projevit jako nevolnost a zvracení, reakce

v místě vpichu při nitrožilním podání, alergická reakce, horečka, zimnice a třesavka.

Časné nežádoucí účinky přicházejí po dnech a týdnech. Způsobují úbytek počtu bílých

krvinek (leukopenii), infekce, úbytek počtu krevních destiček (trombocytopenie),

vypadávání vlasů (alopecii), zánět ústní sliznice (stomatitidu), zánět střevní sliznice

a průjem, zácpu, poškození kůže a nehtů.

Oddálené nežádoucí účinky se objevují po týdnech až měsících. Jsou to úbytek počtu

červených krvinek (anemie), poškození jaterní tkáně, poškození plic.

Pozdní nežádoucí účinky se mohou projevit až po letech od ukončení léčby. Jsou to

neplodnost (sterilita), druhotná zhoubná onemocnění. (Abrahámová, 2009, s. 100-109)

7.8 Péče po skončené léčbě, psychosociální aspekty onemocnění

Rehabilitace začíná při prvním překročení prahu ordinace, dělíme ji na psychologickou,

sociální a fyzikální.

Psychologická rehabilitace - pravdivé, srozumitelné a šetrné sdělení o diagnóze

a prognóze nemoci, zvládnutí a přijetí diagnózy, jako nevyhnutelného faktu. Pomoc při

řešení situací např. používání epitézy, partnerské vztahy, rekonstrukční výkony.

28

Fyzikální rehabilitace - cílem je minimalizovat nebo zcela předejít možným nepříznivým

pohybovým následkům léčebných, zejména chirurgických výkonů. Soustava cvičení má

být zahájena neprodleně po chirurgickém zákroku a směřuje k prevenci lymfedénu horní

končetiny a k omezení postmastektomického bolestivého syndromu.

Sociální rehabilitace - znamená zařazení pacienta zpět do společnosti, do pracovního

procesu. Pomoc při zvládání existenčních problémů v důsledku nemoci, nabídka domácí

péče odborníky.

Dispenzarizace, pravidelné kontroly - v pravidelných intervalech ošetřující lékař

ordinuje rentgenový snímek plic, laboratorní rozbor krve a moči, mamografii a scintigrafii

skeletu a to i v případě, že pacientka neudává žádné potíže. (Abrahámová, 2009, s. 119-

134)

29

8 PREVENCE

Předcházení něčemu neblahému, co by mohlo s určitou pravděpodobností nastat.

V onkologii hovoříme o prevenci primární, sekundární, terciární a dokonce i kvartérní.

Primární onkologická prevence se stará o to, aby nádor vůbec nevznikl. Jestliže se to

nepodaří a nádor už vznikl, je velmi důležité, aby byl zjištěn a řešen v tomto časném

vyléčitelném stadiu, tím se zabývá sekundární prevence. Když se ani to nepodaří a nádor

už vznikl, nebyl zachycen natolik brzo, aby byla jistota, že už se někam nešíří, měla by se

co nejdříve zjistit místa tohoto šíření. Nebo alespoň odhalit návrat onemocnění po

předchozí léčbě, aby ještě i takový návrat onemocnění a jeho šíření mohly být úspěšně

léčeny a vyléčeny. To je prevence terciární.

Stává se až příliš často, že nádorové onemocnění je zjištěno příliš pozdě, než aby mohlo

být zcela vyléčeno. Léčbou jde ještě konec třeba oddálit, ale bohužel je neodvratný. Není

ovšem lhostejné, v jakém stavu bude nemocný člověk žít, v jakém prostředí a s jakými

potížemi, mnohdy totiž nejde jen o týdny, ale o měsíce nebo dokonce i o celé roky.

A tehdy je potřeba předvídat možné komplikace a předcházet jim, aby nenastaly nebo

nepřekvapily, ať už jde o těžké bolesti, průchodnost trávicích, dýchacích nebo močových

cest, ale také sociální podmínky, potřebnou pomoc či emoční zázemí a psychickou

podporu. Můžeme tedy hovořit taky o kvartérní prevenci, přestože to některým může

připadat nelogické v době, kdy průběh nemoci je již nezvratný. Předejít smrti už nelze, ale

předcházet obtížím ve zbytku života to má smysl. (Žaloudík, 2008, s. 51-52)

8.1 Primární prevence

Zahrnuje postupy, jednání a chování směřující k zamezení vzniku nemoci. Je zaměřena na

celkový zdravotní stav a její hlavní aktivitou je zdravotní výchova. Znamená odstranění co

možná největšího počtu rizikových faktorů ze životního stylu a naopak změnu života

k aktivnímu posilování zdraví. (Michálková, 2016, s. 14)

8.2 Sekundární prevence

Je vyhledávání malého nádoru. Z obavy před následky zhoubných nádorů prsní žlázy byly

v civilizovaných zemích zorganizovány screeningové preventivní mamografické programy

na vyhledávání malých zhoubných nádorových ložisek. (Skovajsová, 2010, s. 13)

30

Kromě mamografického screeningu sem patří i samovyšetřování prsů. Součástí

kompletního gynekologického vyšetření by měla být i prohlídka prsů a podpaží. Toto

vyšetření je prováděno pohledem a pohmatem, lékař při něm pátrá po jakýchkoliv

známkách patologie. (www.toplekar.cz)

8.3 Terciální prevence

Terciální prevencí se rozumí sledování pacientek po léčbě karcinomu prsu. Cílem je co

nejdříve odhalit případný relaps onemocnění. (Coufal, 2011, s. 339)

8.4 Edukace

Na procesu prevence, diagnostiky a léčby rakoviny prsu se podílí celá řada odborníků

a odborných pracovišť. Pacientka samozřejmě nepotřebuje a ani nemůže komunikovat se

všemi, důležité je, aby vždy věděla, kdo jí zprostředkuje pomoc a informace.

Gynekolog poskytuje informace, které se týkají prevence nádoru prsu, a nasměruje

pacientku na odpovídající screeningové pracoviště, jakmile dosáhne rizikového věku 45 let

nebo má-li podezření na rakovinu prsu. Měl by dobře znát její gynekologickou a rodinnou

anamnézu, aby ji upozornil na případné zvýšené riziko vzniku zhoubného nádoru

a doporučil včas k pravidelnému sledování.

Ošetřující lékař, zpravidla onkolog, který má pacientku na starost a který řídí její léčbu.

Kontroluje průběh léčby, provádí pravidelné prohlídky, upravuje léčbu podle průběžných

výsledků, eliminuje vzniklé nežádoucí účinky a sleduje pacientku po ukončené léčbě. Pro

pacientku je nejdůležitější a má k ní nejbližší vztah, je to on, kdo s ní probírá léčebný plán,

vysvětluje jí zvolená řešení a odpovídá na její otázky.

Chirurg provádí operaci prsu, vysvětluje pacientce podrobnosti týkající se chirurgického

zákroku a probere s ní případně možnost rekonstrukce prsu.

Fyzioterapeut má na starost rehabilitaci a poradí vhodná cvičení. (www.rakovinaprsu.cz)

31

8.5 Screening

Znamená plošné vyšetřování populace a hlavním úkolem je odhalit nádorového

onemocnění v jeho časných stadiích, kdy pacienti ještě nemají potíže a příznaky. Hlavním

cílem je snížit morbiditu (nemocnost) i mortalitu (úmrtnost) na sledované onemocnění.

Mamografický screening v České republice byl oficiálně zahájen v září roku 2002. Tato

metoda je bezplatná pro všechny ženy od 45 let (horní hranice již není určena) a to ve

dvouletých intervalech.

Mamografický screening znamená pravidelné preventivní vyšetřování žen bez jakýchkoli

příznaků onemocnění s cílem zachytit rozvíjející se zhoubný nádor prsu v co nejčasnějším

stadiu. Princip vychází z předpokladu, že onemocnění zachycené v časné fázi je snáze

léčitelné a vede k vyšší kvalitě a vyšší délce života pacientek. (www.mojemedicina.cz)

8.6 Samovyšetřování prsů

Je tou nejjednodušší metodou včasného záchytu rakoviny prsu. Provádí si žena sama, a to

pravidelně každý měsíc, nejlépe druhý nebo třetí den po skončení menstruace, protože prsy

nejsou v té době napnuté. Ty, které se samovyšetřováním teprve začínají, by si měly po

dobu jednoho měsíce vyšetřovat prsy každý den, jen tak se dobře naučí znát geografii

svých prsou. U těch, které nemenstruují, je vhodný kterýkoliv snadno zapamatovatelný

den, například první den v měsíci.

Problémem samovyšetřování je, že tuto techniku provádí jen malé procento, některým je

samovyšetřování nepříjemné, u jiných není příliš přínosné pro nodularitu (zrnitost) prsů.

Tato metoda nemůže odhalit nehmatné útvary a rozhodně nenahrazuje mamografické

vyšetření, lze však říci, že ženy, pravidelně provádějící samovyšetřování prsů přicházejí

včas a s menšími nádory. (Abrahámová, 2009, s. 46)

32

8.7 Technika samovyšetřování prsu

Samovyšetřování prsu se provádí v několika fázích.

Podle Abrahámové z Onkologického oddělení, Fakultní nemocnice Thomayerova

nemocnice a 1. LF UK v Praze: „Žena se postaví před zrcadlo s volně spuštěnými pažemi,

velice pečlivě sleduje oba prsy. Všimne si jejich symetrie, tvaru

a změny tvaru, případně důlkovatění či změn na kůži. Část žen má lehkou asymetrii prsů

(jeden prs větší). Další část má vtaženou bradavku již od puberty. Toto prohlížení provádí

žena jak zepředu, tak z pravého i levého boku.“

„V další fázi se pak dívá do zrcadla a vzpažuje ruce nad hlavu, poté paže založí za hlavu

a tlačí je dozadu. Posléze žena založí ruce v bok, svěsí ramena a nepatrně skloní hlavu,

lokty má mírně dopředu. V těchto polohách jsou opět prsy symetrické bez tvarových změn.

Za patologických okolností můžeme pozorovat důlkovatění, vtahování kůže atd.“

„Následující dvě fáze lze dobře provádět po večerní koupeli, protože po vlažné sprše jsou

bradavky i kůže vláčné: Žena zvedne pravou paži a bříšky prstů levé ruky prohmatává

velmi pečlivě a opatrně pravý prs postupně v dolním zevním a obou vnitřních kvadrantech.

Pohybuje prsty v malých soustředěných kruzích okolo prsního dvorce a okolo celého prsu.

Speciální pozornost věnuje oblasti mezi prsem a podpažím až do podpažní jamky a do

jejího vrcholu. Poté totéž opakuje na druhé straně. To znamená, že zvedne levou paži atd.

Je nutné věnovat pozornost jakékoliv bulce nebo nepravidelnosti v podkoží. Toto vyšetření

pak doplní vyšetřením oběma rukama proti sobě. Žena jemně uchopí bradavku mezi dva

prsty, dívá se na jakékoliv nepravidelnosti a všímá si možné sekrece (výtoku) z bradavky.

Totéž opakuje na druhé straně.“

„Poslední fáze se provádí v poloze vleže: Žena se položí na záda na rovnou podložku.

Pravou paži založí za hlavu nebo v bok a rameno si podloží polštářem nebo složenou

osuškou. V této poloze dojde k oploštění prsu a k jeho rozlití. Tím se zjednoduší jeho

prohmatání, které provádí levou rukou. Použije týchž krouživých pohybů, popsaných

v poloze vestoje. Tytéž manévry, totéž vyšetření zopakuje na straně levé.“ (Abrahámová,

2009, s. 47)

Závěrem už jen zdůrazňujeme, že samovyšetřování nikdy nemůže nahradit vyšetření

lékařem ani mamografický screening.

33

PRAKTICKÁ VÝZKUMNÁ ČÁST

9 CÍLE A METODOLOGIE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ

9. 1 Výzkumné cíle a hypotézy

Výzkumné cíle

V úvodu praktické části vymezujeme hlavní cíl, který zní: zjistit informovanost

oslovených respondentek o prevenci karcinomu prsu.

Dále jsme stanovily dílčí cíle.

1. Zjistit, jak jsou na tom oslovené respondentky s pravidelnými prohlídkami

u gynekologa, jestli jim je v rámci prohlídky prováděno vyšetření prsů.

2. Zjistit, zda si oslovené respondentky sami pravidelně každý měsíc provádí

samovyšetřování prsů a co je důvodem, k tomu, že tak nečiní.

3. Zjistit, jestli vzdělání a věk oslovených respondentek ovlivňuje samovyšetřování prsů.

4. Zjistit, jak jsou oslovené respondentky informované o samovyšetřování prsů.

5. Zjistit, informovanost o mamografickém screeningovém vyšetření oslovených

respondentek.

6. Zjistit, jaká je informovanost o karcinomu prsu a identifikovat největší zdroj edukačních

informací.

Výzkumné otázky (VO)

VO č. 1 Chodíte na pravidelné gynekologické prohlídky 1 x ročně a vyšetřuje Vám Váš

gynekolog prsa v rámci pravidelné gynekologické prohlídky?

VO č. 2 Provádíte si Vy sama samovyšetřování prsů pravidelně každý měsíc (ideálně po

skončení menstruace) a co je důvodem k tomu, že si samovyšetřování prsů pravidelně

neprovádíte?

VO č. 3 Ovlivňuje věk a vzdělání pravidelné provádění samovyšetřování prsů?

34

VO č. 4 Který den je optimální pro samovyšetřování prsů a čím se při provádění

samovyšetřování prsů začíná? (podle MUDr. Abrahámové Jitky, DrSc. Onkologické

oddělení, Fakultní nemocnice Thomayerova nemocnice a 1. LF UK v Praze)

VO č. 5 Hradí mamografické screeningové vyšetření zdravotní pojišťovna a absolvujete

pravidelné mamografické vyšetření 1x za 2 roky po 45. roce?

VO č. 6 Myslíte si subjektivně, že máte dostatek informací o karcinomu prsu a možnostech

prevence (o technice samovyšetřování a mamografickém vyšetření) a odkud informace

získáváte?

Stanovení výzkumných předpokladů

Na základě studia odborné literatury a empirických zkušeností jsme stanovily výzkumné

předpoklady (VP).

Předpokládáme, že:

VP č. 1 Více jak 70 % oslovených respondentek chodí na pravidelné gynekologické

prohlídky a více jak 40 % gynekolog pravidelně vyšetřuje prsa v rámci pravidelné

preventivní prohlídky.

VP č. 2 Méně jak 15 % oslovených respondentek si provádí samovyšetřování pravidelně

každý měsíc (ideálně po skončení menstruace) a nejčastějším důvodem, proč

samovyšetřování neprovádí, bude uveden nedostatek času.

VP č. 3 Čím vyšší vzdělání mají oslovené respondentky, tím více si provádí pravidelně

samovyšetřování prsů a nejvíce provádí pravidelné samovyšetřování prsů oslovené

respondentky ve věkové hranici nad 45 let.

VP č. 4 Méně jak 20 % oslovených respondentek ví, který den je optimální pro

samovyšetřování prsů a více jak 60 % ví, že jako první se při samovyšetřování prsů

provádí prohlédnutí prsou před zrcadlem.

VP č. 5 Více jak 80 % oslovených respondentek ví, že zdravotní pojišťovna hradí

mamografické screeningové vyšetření ženám po 45. roce 1 x za 2 roky a 75 % žen po 45.

roce mamografické vyšetření pravidelně absolvuje.

35

VP č. 6 Více jak 70 % oslovených respondentek si subjektivně myslí, že má dostatek

informací o karcinomu prsu a méně jak 30 % dostává informace od svého gynekologa,

praktického lékaře či všeobecné sestry.

9.2 Metodologie výzkumu

Pro naplnění výzkumných cílů jsme zvolily kvantitativní výzkumný přístup. Pro sběr dat

jsme vytvořily vlastní dotazník, který obsahoval dvacet otázek několika typů.

Otázky uzavřené – č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 20.

Otázky otevřené – č. 11, 16.

Pomocí dotazníku jsme zjišťovaly, všeobecné informace o respondentkách, jako jsou věk

a nejvyšší dosažené vzdělání. Další otázky byly sestaveny tak, abychom zjistily

informovanost oslovených respondentek o onemocnění karcinomu prsu, prevenci, technice

samovyšetřování prsu, mamografickém screeningovém preventivním vyšetření.

Nejprve jsme provedly pilotní šetření u několika respondentek a po vznesených

připomínkách a potřebných úpravách jsme dotazník rozdaly v celkovém počtu 110 kusů.

Použito k zpracování bylo 100 dotazníků, jelikož 2 dotazníky byly vyřazeny pro neúplné

odpovědi a 8 dotazníků se nám zpět nevrátilo. Návratnost činí 93 %.

Vyplněné dotazníky jsme zpracovaly v programu Excel. Nejprve jsme vytvořily tabulky, vepsaly

počty jednotlivých odpovědí a pak je znázornily graficky. Údaje v grafech vyjadřují relativní

četnost odpovědí v procentech. Celkem tedy bylo zpracováno 100 dotazníků.

Charakteristika výzkumného vzorku

Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 respondentek rozdílného věku a vzdělání. Společným prvkem

oslovených respondentek bylo ženské pohlaví, anonymita a dobrovolnost při vyplňování.

36

10 POPIS, INTERPRETACE A GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ

KOMPLETNÍCH VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKU

Otázka č. 1: Kolik je Vám let?

Absolutní četnost Relativní četnost %

20 - 30 let 32 32 %

31 - 45 let 23 23 %

nad 45 let 45 45 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 1

Komentář

Graf č. 1 ukazuje, že ze 100 (100 %) oslovených respondentek je 32 (32 %) ve věku 20-30 let, 23

(23 %) ve věku 31-45 let, a nejvíce zastoupené byly respondentky ve věku nad 45 let a to v počtu

44 (44 %). Jelikož jsou ženy nad 45 let nejvíce ohroženou skupinou karcinomem prsu, jejich počet

je pro výzkum přínosný.

32 %

23 %

45 %

Kolik je Vám let?

20 - 30 let 31 - 45 let nad 45 let

37

Otázka č. 2: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?


základní 5 5 %

střední s výučním listem 26 26 %

střední s maturitou 46 46 %

vyšší odborné 8 8 %

vysokoškolské 15 15 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 2

Komentář

Graf č. 2 znázorňuje, že ze 100 (100 %) oslovených respondentek má 46 (46 %) vzdělání střední

s maturitní zkouškou, 26 (26 %) vzdělání střední s výučním listem, 15 (15 %) oslovených

respondentek má vysokoškolské vzdělání, 8 (8 %) vyšší odborné vzdělání a 5 (5 %) oslovených

respondentek pouze vzdělání základní.

5 %26 %

46 %

8 %15 %

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

základní střední s výučním listemstřední s maturitní zkouškou vyšší odbornévysokoškolské

38

Otázka č. 3: Měl nebo má někdo ve Vaší rodině karcinom prsu?


ano 17 17 %

ne 74 74 %

nevím 9 9 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 3

Komentář

Graf č. 3 ukazuje, jak oslovené respondentky odpovídaly na otázku, zda měl nebo má někdo

v jejich rodině karcinom prsu. Z celkového počtu 100 (100 %) oslovených respondentek uvedlo

odpověď ne 74 (74 %), 17 (17 %) odpovědělo ano a 9 (9 %) odpovědělo, že neví.

17 %

74 %

9 %

Měl nebo má někdo ve Vaší rodině karcinom prsu?

ano ne nevím

39

Otázka č. 4: Jaké rizikové faktory podle Vás přispívají ke vzniku karcinomu prsu?


zvýšená tělesná aktivita 2 2 %

věk 18 18 %

pohlaví 12 12 %

dědičnost 62 62 %

kojení 1 1 %

nevím 5 5 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 4

Komentář

V grafu č. 4 lze vidět, jaké rizikové faktory dle názoru oslovených respondentek přispívají ke

vzniku karcinomu prsu. Z celkového počtu 100 (100 %) oslovených respondentek 62 (62 %)

správně odpovědělo dědičnost, 18 (18 %) věk, 12 (12 %) pohlaví, odpověď nevím byla označena

v 5 (5 %) odpovědích. Ve 2 (2 %) případech oslovené respondentky uvedly zvýšenou tělesnou

aktivitu a v 1 případě (1 %) kojení, což jsou odpovědi špatné.

2 %

18 %

12 %62 %

1 %

5 %

Jaké rizikové faktory podle Vás přispívají ke vzniku

karcinomu prsu?

zvýšená tělesná aktivita věk pohlaví dědičnost kojení nevím

40

Otázka č. 5: Myslíte si, že máte dostatek informací o karcinomu prsu a možnostech

prevence (o technice samovyšetřování prsu, mamografickém vyšetření)?


ano 66 66 %

ne 20 20 %

nevím 14 14 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 5

Komentář

Jak je možné vidět v grafu č. 5, tak 66 (66 %) oslovených respondentek z celkového počtu 100

(100 %) si myslí, že má dostatek informací o karcinomu prsu a možnostech prevence (o technice

samovyšetřování prsu, mamografickém vyšetření). 20 (20 %) oslovených respondentek se

domnívá, že dostatek informací nemá a 14 (14 %) jich neví.

66 %20 %

14 %

Myslíte si, že máte dostatek informací o karcinomu

prsu a možnostech prevence (o technice

samovyšetřování prsu, mamografickém vyšetření)?

ano ne nevím

41

Otázka č. 6: Kde nejčastěji získáváte informace o karcinomu prsu a prevenci?


sdělovací prostředky 14 14 %

gynekolog, praktický

lékař, všeobecné sestry

22 22 %

letáky, brožury 22 22 %

internet 32 32 %

rodina, kamarádky, známí 10 10 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 6

Komentář

V grafu č. 6 je vidět, kde nejčastěji oslovené respondentky získávají informace o karcinomu prsu

a prevenci. Největší zastoupení má u 32 (32 %) oslovených respondentek internet, stejné pak u 22

(22 %) letáky, brožury a gynekolog, praktický lékař, všeobecné sestry. Sdělovací prostředky uvedlo

14 (14 %) oslovených respondentek a 10 (10 %) získává informace od rodiny, kamarádů a

známých.

14 %22 %

22 %

32 %10 %

Kde nejčastěji získáváte informace o karcinomu prsu a

prevenci?

sdělovací prostředky

gynekolog, prakt. lékař, všeobec. sestry

letáky, brožury

internet

rodina, kamarádky, známí

42

Otázka č. 7: Chodíte na pravidelné gynekologické prohlídky?


ano 75 75 %

ano, ale nepravidelně 22 22 %

ne, nechodím vůbec 3 3 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 7

Komentář

Jak je patrné z grafu č. 7, z celkového počtu 100 (100 %) oslovených respondentek chodí na

pravidelné gynekologické prohlídky 75 (75 %), 22 (22 %) chodí, ale nepravidelně a 3 (3 %)

oslovené respondentky nechodí vůbec. Otázkou (pro jinou práci) zůstává, proč nechodí vůbec,

jelikož 2 z nich v následující otázce správně uvedly, že preventivní gynekologické prohlídky mají

být pravidelné 1 x ročně.

75 %

22 % 3 %

Chodíte na pravidelné gynekologické prohlídky?

ano ano, ale nepravidelně ne, nechodím vůbec

43

Otázka č. 8: Jak časté by měly být preventivní gynekologické prohlídky od 15 let?


jednou za půl roku 35 35 %

1 x ročně 58 58 %

1 x za dva roky 5 5 %

v případě potíží 2 2 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 8

Komentář

V grafu č. 8 oslovené respondentky odpovídaly, jak časté by měly být preventivní gynekologické

prohlídky. Správnou odpověď, že preventivní gynekologické prohlídky od 15 let mají být 1 x ročně

odpovědělo 58 (58 %) oslovených respondentek ze 100 (100 %). 35 (35 %) oslovených

respondentek odpovědělo, že mají být jednou za půl roku, odpověď 1 x za 2 roky uvedlo 5 (5 %)

respondentek a 2 (2 %) se domnívají, že v až případě potíží.

35 %

58 %

5 % 2 %

Jak časté by měly být preventivní gynekologické

prohlídky?

jednou za půl roku 1 x ročně 1 x za dva roky v případě potíží

44

Otázka č. 9: Vyšetřuje Vám Váš gynekolog prsa při preventivní gynekologické

prohlídce?


ano pravidelně 8 8 %

spíše výjimečně 22 22 %

nevyšetřuje 70 70 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 9

Komentář

Graf č. 9 ukazuje, jak oslovené respondentky odpovídaly na otázku týkající se vyšetřování prsů

gynekologem při preventivní gynekologické prohlídce. Pouhých 8 (8 %) z celkového počtu 100

(100 %) oslovených respondentek odpovědělo, že jim gynekolog vyšetřuje prsa pravidelně.

Odpověď spíše výjimečně uvedlo 22 (22 %) respondentek a 70 (70 %) odpovědělo, že jim jejich

gynekolog prsa nevyšetřuje. Je varující zjištění, že gynekologové při preventivní gynekologické

prohlídce prsa ženám nevyšetřují vůbec, nebo spíše výjimečně.

8 %22 %

70 %

Vyšetřuje Vám Váš gynekolog prsa při preventivní

gynekologické prohlídce?

ano, pravidelně spíše výjimečně nevyšetřuje

45

Otázka č. 10: Provádíte si Vy sama samovyšetřování prsů?


ano, pravidelně 13 13 %


neprovádím vůbec 32 32 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 10

Komentář

Graf č. 10 znázorňuje, že samovyšetřování prsů si provádí z celkového počtu 100 (100 %)

oslovených respondentek pravidelně 13 (13 %), odpověď ano, ale nepravidelně uvedlo 55 (55 %) a

samovyšetřování prsů si neprovádí vůbec 32 (32 %) oslovených respondentek.

13 %

55 %

32 %

Provádíte si Vy sama samovyšetřování prsů?

ano, pravidelně ano, ale nepravidelně neprovádím vůbec

46

Otázka č. 11: Pokud jste v předchozí otázce odpověděla, že si samovyšetřování

neprovádíte vůbec nebo nepravidelně, co je důvodem?


nevím 5 6 %

nechcete 8 9 %

nedostatek času 2 2 %

neznáte techniku 14 16 %

lenost 6 7 %

zapomínáte 29 33 %

nevěříte, že něco odhalí 1 1 %

navštěvujete mamograf 19 22 %

provádí gynekolog 3 4 %

jiný důvod (uveďte jaký) 0 0 %

Ʃ 87 100 %

Graf č. 11

Komentář

Graf č. 11 znázorňuje důvody, proč si oslovené respondentky neprovádí samovyšetřování prsů

vůbec nebo nepravidelně. Z celkového počtu 87 (100 %) respondentek, které odpověděly, že

samovyšetřování neprovádí vůbec nebo nepravidelně jako důvod uvedly, 29 (33 %), že zapomíná,

19 (22 %) navštěvují mamograf, 14 (16 %) jich nezná techniku, 8 (9 %) nechtějí, lenost uvedlo 6 (7

%) oslovených respondentek, 5 (6 %) důvod neví, u 3 (4 %) provádí prohlídku gynekolog, 2 (2 %)

oslovené respondentky uvedly jako důvod nedostatek času a 1 (1 %) nevěří, že něco odhalí, jiný

důvod neuvedla žádná respondentka.

6 %

9 %2 %

16 %

7 %33 %1 %

22 %4 % 0 %

Pokud jste v předchozí otázce odpověděla, že

samovyšetřování neprovádíte vůbec nebo nepravidelně, co

je důvodem?

nevím nechcetenedostatek času neznáte technikulenost zapomínátenevěříte, že něco odhalí navštěvujete mamografprovádí gynekolog jiný důvod (uveďte jaký………..)

47

Otázka č. 12: Kdy se má provádět samovyšetřování prsů?


jednou za 14 dní 13 13 %

jednou za měsíc 82 82 %

každý den 3 3 %

jednou za rok 2 2 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 12

Komentář

Z grafu č. 12 vysledujeme, že 82 (82%) oslovených respondentek ze 100 (100 %) správně uvádí, že

samovyšetřování prsů se má provádět jednou za měsíc, 13 (13 %) jich uvádí jednou za 14 dní, 3 (3

%) se domnívají, že každý den a 2 (2 %) uvedly jednou za rok.

13 %

82 %

3 % 2 %

Kdy se má provádět samovyšetřování prsů?

jednou za 14 dní jednou za měsíc každý den jednou za rok

48

Otázka č. 13: Který den je optimální pro samovyšetřování prsů?


před začátkem menstruace 18 18 %

během menstruace 4 4 %

2. nebo 3. den po skončení

menstruace

45 45 %

je to jedno 33 33 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 13

Komentář

Graf č. 13 ukazuje, který den je podle oslovených respondentek optimální pro samovyšetřování

prsů. Ze 100 (100 %) oslovených respondentek 45 (45 %) správně odpovědělo 2. nebo 3. den po

skončení menstruace, 33 (33 %) jich odpovědělo, že je to jedno, 18 (18 %) oslovených

respondentek si myslí, před začátkem menstruace a 4 (4 %) během menstruace.

18 %4 %

45 %

33 %

Který den je optimální pro samovyšetřování prsů?

před začátkem menstruace

během menstruace

2. nebo 3. den po skončení menstruace

je to jedno

49

Otázka č. 14: Při samovyšetřování prsů se jako první (1.) a poslední (4.) provádí?

Tyto dvě odpovědi zakroužkujte a označte č. 1 a 4.


vyšetření podpažní jamky 18 18 %

prohlédnutí prsou před

zrcadlem

43 43 %

vyšetření prsou pohmatem

v leže

10 10 %


ve stoje

29 29 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 14

Komentář

Graf č. 14 ukazuje, jak oslovené respondentky znají správný postup při samovyšetřování prsů. Na

otázku co se při samovyšetřování prsů provádí jako první, zná ze 100 (100 %) správnou odpověď

(prohlédnutí prsou před zrcadlem) 43 (43 %) oslovených respondentek, 29 (29 %) jich uvedlo

vyšetření prsou pohmatem ve stoje, 18 (18 %) se domnívá, že je to vyšetření podpažní jamky a 10

(10 %) vyšetření prsou pohmatem v leže.

18 %

43 %10 %

29 %

Při samovyšetřování prsů se jako první (1.) provádí?

vyšetření podpažní jamky prohlédnutí prsou před zrcadlem

vyšetření prsou pohmatem v leže vyšetření prsou pohmatem ve stoje

50


vyšetření podpažní jamky 46 46 %

prohlédnutí prsou před

zrcadlem

4 4 %


v leže

32 32 %


ve stoje

18 18 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 14

Komentář

Graf č. 14 (druhá část) ukazuje, co se při samovyšetřování prsů provádí jako poslední. Dle znalostí

oslovených respondentek ze 100 (100 %) jich 46 (46 %) uvedlo vyšetření podpažní jamky, 32 (32

%) vyšetření prsou pohmatem v leže, 18 (18 %) vyšetření prsou pohmatem ve stoje a 4 (4 %)

prohlédnutí prsou před zrcadlem.

46 %

4 %32 %

18 %

Při samovyšetřování prsů se jako poslední (4.) provádí?

vyšetření podpažní jamky prohlédnutí prsou před zrcadlem

vyšetření prsou pohmatem v leže vyšetření prsou pohmatem ve stoje

51

Otázka č. 15: Jaké polohy (možnost více odpovědí) lze využít při samovyšetřování

prsů?

Absolutní četnost Relativní četnost

poloha ve stoje 73 50 %

poloha v sedě 18 12 %

poloha v leže 43 30 %

nevím 11 8 %

Ʃ 145 100 %

Graf č. 15

Komentář

Graf č. 15 ukazuje, jaké lze využít při samovyšetřování prsu polohy, dle oslovených respondentek.

Polohu ve stoje uvedlo 50 (50 %) respondentek, 30 (30 %) jich uvedlo polohu v leže, 12 (12 %)

polohu v sedě a 8 % zaškrtlo odpověď nevím.

50 %

12 %

30 %

8 %

Jaké polohy (možnost více odpovědí) lze využít při

samovyšetřování prsů?

poloha ve stoje poloha v sedě poloha v leže nevím

52

Otázka č. 16: Měla jste možnost vyzkoušet si samovyšetřování prsů na modelech?


ano (při jaké příležitosti) 3 3 %

ne 97 97 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 16

Komentář

V grafu č. 16 jsou znázorněny odpovědi, zda měly oslovené respondentky možnost vyzkoušet si

samovyšetřování prsů na modelech. Z celkového počtu 100 (100 %) oslovených respondentek 97

(97 %) odpovědělo, že tuto možnost neměly, pouhé 3 (3 %) tuto možnost měly. Dvěma osloveným

respondentkám se naskytla tato možnost při studiu a jedné při akci Avon pochodu, kterého se

účastnila.

3 %

97 %

Měla jste možnost vyzkoušet si samovyšetřování

prsů na modelech?

ano (při jaké příležitosti………) ne

53

Otázka č. 17: Které z příznaků považujete za typické pro nádorové onemocnění

prsů?


celková únava, bolest hlavy,

zvracení

1 1 %

hmatná bulka, vpáčená

bradavka, sekrece z bradavky

95 95 %

nevím 4 4 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 17

Komentář

Graf č. 17 nám ukazuje, které z příznaků považují oslovené respondentky za typické pro nádorové

onemocnění prsu. Z celkového počtu 100 (100 %) oslovených respondentek v 95 (95 %) považují

správně za typické příznaky hmatnou bulku, vpáčenou bradavku a sekreci z bradavky. Odpověď

nevím uvedly 4 (4 %) oslovené respondentky a 1 (1 %) považuje za typický příznak celkovou

únavu, bolest hlavy, zvracení.

1 %

95 %

4 %

Které z příznaků považujete za typické pro

nádorové onemocnění prsů?

celková únava, bolest hlavy, zvraceníhmatná bulka, vpáčená bradavka, sekrece z bradavkynevím

54

Otázka č. 18: K čemu slouží mamografie?


vyšetření prsů gynekologem při

preventivní prohlídce

4 4 %

odběr tkáně prsu k dalšímu

vyšetření

0 0 %

rentgenologická metoda určená

k zobrazení prsu

84 84 %

vyšetření, určující stupeň rizika

pro vznik karcinomu prsu

12 12 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 18

Komentář

Graf č. 18 ukazuje, k čemu podle oslovených respondentek slouží mamograf. Ze 100 (100 %) jich

84 (84 %) správně uvádí, že je to rentgenologická metoda určená k zobrazení prsu. 12 (12 %), že je

to vyšetření, určující stupeň rizika pro vznik karcinomu prsu, 4 (4 %) vyšetření prsů gynekologem

při preventivní gynekologické prohlídce. Odběr tkáně prsu k dalšímu vyšetření, nezvolila žádná.

4 %

84 %

12 %

K čemu slouží mamografie?

vyšetření prsů gynekologem při preventivní gynekologické prohlídceodběr tkáně prsu k dalšímu vyšetřenírentgenologická metoda určená k zobrazení prsuvyšetření, určující stupeň rizika pro vznik karcinomu prsu

55

Otázka č. 19: Hradí mamografické screeningové – preventivní vyšetření zdravotní

pojišťovna?


ano, všem ženám 5 5 %

ano, ženám po 35. roce

1 x za 2 roky

8 8 %

ano, ženám po 45. roce

1 x za 2 roky

87 87 %

nehradí 0 0 %

Ʃ 100 100 %

Graf č. 19

Komentář

V grafu č. 19 z celkového počtu 100 (100 %) oslovených respondentek 87 (87 %) správně

odpovědělo, že zdravotní pojišťovna hradí mamografické screeningové – preventivní vyšetření,

ženám po 45. roce 1 x za 2 roky, 8 (8 %) jich odpovědělo ano, ženám po 35. roce 1 x za 2 roky a 5

(5 %) jich odpovědělo ano, všem ženám. Odpověď nehradí, neuvedla žádná respondentka.

5 %8 %

87 %

Hradí mamografické screeningové - preventivní vyšetření

zdravotní pojišťovna?

ano, všem ženám ano, ženám po 35. roce 1x za 2 roky

ano, ženám po 45. roce 1 x za 2 roky nehradí

56

Otázka č. 20: Chodíte na mamografické vyšetření (otázka pro ženy starší 45 let)?


ano, pravidelně 35 78 %


ne, nechodím 5 11 %

Ʃ 45 100 %

Graf č. 20

Komentář

Graf č. 20 znázorňuje odpověď oslovených respondentek starších 45 let na to, zda chodí na

mamografické vyšetření. Z celkového počtu 45 (100 %) oslovených respondentek nad 45 let jich

35 (78%) uvedlo, že absolvují pravidelně mamografické vyšetření, 5 (11 %) jich uvedlo ano, ale

nepravidelně a 5 (11 %) oslovených respondentek na mamografické vyšetření nechodí vůbec.

78 %

11 %11 %

Chodíte na mamografické vyšetření (otázka pro ženy

starší 45 let)?

ano, pravidelně ano, ale nepravidelně ne, nechodím

57

11 DISKUSE

Výzkumná otázka č. 1: Chodíte na pravidelné gynekologické prohlídky 1 x ročně a

vyšetřuje Vám Váš gynekolog prsa v rámci pravidelné gynekologické prohlídky?

Předpokládáme, že více jak 70 % oslovených respondentek chodí na pravidelné

gynekologické prohlídky (graf č. 7) a více jak 40 % osloveným respondentkám gynekolog

pravidelně vyšetřuje prsa v rámci pravidelné preventivní prohlídky (graf č. 9).

Graf č. 7

Graf č. 9

Na základě dotazníkového šetření a vyhodnocení jsme zjistily, že z celkového počtu 100

(100 %) oslovených respondentek chodí na pravidelné gynekologické prohlídky 1 x ročně

75 (75 %) respondentek. Je k zamyšlení, že 3 (3%) oslovené respondentky uvedly, že na

pravidelné gynekologické prohlídky nechodí vůbec, přestože 2 z nich uvedly v dotazníku

správnou odpověď, že mají být pravidelné gynekologické prohlídky 1 x ročně.

Stanovený výzkumný předpoklad se potvrdil.

Z celkového počtu 100 (100 %) oslovených respondentek, vyšetřuje gynekolog pravidelně

prsa v rámci pravidelné preventivní prohlídky pouhým 8 (8 %) osloveným respondentkám.

75 %

22 %3 %

Chodíte na pravidelné gynekologické

prohlídky?

ano ano, ale nepravidelně ne, nechodím vůbec

8 %22 %

70 %

Vyšetřuje Vám Váš gynekolog prsa při

preventivní gynekologické prohlídce?

ano, pravidelně spíše výjimečně nevyšetřuje

58

Je varujícím zjištěním, že gynekologové při preventivní gynekologické prohlídce prsa

ženám nevyšetřují vůbec, nebo spíše výjimečně.

Výzkumný předpoklad se nepotvrdil.

Výzkumná otázka č. 2: Provádíte si Vy sama samovyšetřování prsů pravidelně každý

měsíc (ideálně po skončení menstruace) a co je důvodem k tomu, že si samovyšetřování

prsů neprovádíte vůbec, nebo nepravidelně?

Předpokládáme, že méně jak 15 % oslovených respondentek si provádí samovyšetřování

prsů pravidelně každý měsíc, ideálně po skončení menstruace (graf č. 10) a nejčastějším

důvodem, proč samovyšetřování prsů neprovádí, bude uveden nedostatek času (graf č. 11).

Graf č. 10

Graf č. 11

Na základě vyhodnocení výsledků z dotazníku jsme zjistily, že z celkového počtu 100 (100

%) oslovených respondentek si 13 (13 %) provádí samovyšetřování prsů pravidelně každý

měsíc (ideálně po skončení menstruace).

13 %

55 %

32 %

Provádíte si Vy sama samovyšetřování prsů?

ano, pravidelně ano, ale nepravidelně neprovádím vůbec

6 %

9 %2 %

16 %

7 %33 %

1 %

22 % 4 % 0 %

Pokud jste v předchozí otázce odpověděla, že

samovyšetřování neprovádíte vůbec nebo nepravidelně,

co je důvodem?

nevím nechcetenedostatek času neznáte technikulenost zapomínátenevěříte, že něco odhalí navštěvujete mamografprovádí gynekolog jiný důvod (uveďte jaký………..)

59

Stanovený předpoklad se potvrdil.

Z celkového počtu 87 (100 %) oslovených respondentek, které odpověděly, že si provádí

samovyšetřování prsů nepravidelně (55) anebo neprovádí vůbec (32), jich jako nejčastější

důvody uvedly, že zapomínají 29 (33 %), navštěvují mamograf 19 (22 %) a nezná techniku

14 (16 %) oslovených respondentek. Nedostatek času jako důvod uvedly jen 2 (2 %)

oslovené respondentky.

Stanovený předpoklad se nepotvrdil.

Výzkumná otázka č. 3: Ovlivňuje věk a vzdělání oslovených respondentek pravidelné

provádění samovyšetřování prsů?

Předpokládáme, že čím vyšší vzdělání mají oslovené respondentky, tím více provádí

pravidelné samovyšetřování prsů a nejvíce provádí pravidelné samovyšetřování prsů

oslovené respondentky ve věkové hranici nad 45 let.

Tabulka č. 1

vzdělání pravidelně ano, nepravidelně vůbec

základní (5) 0 3 (60 %) 2 (40 %)

výuční list (26) 5 (20 %) 12 (45 %) 9 (35 %)

maturita (46) 4 (9 %) 32 (69 %) 10 (22 %)

VOŠ (8) 2 (25 %) 3 (37,5 %) 3 (37,5 %)

VŠ (15) 2 (13 %) 5 (34 %) 8 (53 %)

60

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pravidelné samovyšetřování prsů vzhledem ke

vzdělání provádějí pravidelně, nebo nepravidelně nejvíce respondentky s nejvyšším

dosaženým vzděláním maturitním naproti tomu respondentky s vysokoškolským

vzděláním mají nejvyšší procento v odpovědi, že samovyšetřování prsů si neprovádí

vůbec.

Stanovený předpoklad se potvrdil částečně.

Tabulka č. 2

věk pravidelně ano, ale

nepravidelně

neprovádím vůbec

20 – 30 let (32) 2 (6 %) 12 (38 %) 18 (56 %)

31 – 45 let (23) 2 (9 %) 13 (57 %) 8 (34 %)

nad 45 let (45) 9 (20 %) 30 (67 %) 6 (13 %)

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pravidelné samovyšetřování prsů vzhledem k věku

provádějí pravidelně, nebo nepravidelně nejvíce respondentky nad 45 let, naproti tomu

0

54

22

3

12 32 3

5

2 910

38

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

základní výuční list maturita VOŠ VŠ

pravidelně nepravidelně vůbec

2 29

12

13

30

188

6

0%

20%

40%

60%

80%

100%

20 - 30 let 31 - 45 let nad 45 let

pravidelně nepravidelně vůbec

61

respondentky ve věkové kategorii 20-30 let mají nejvyšší procento v odpovědi, že

samovyšetřování prsů neprovádí vůbec. Je tedy patrné, že s věkem si uvědomujeme rizika

vzniku onemocnění.


Výzkumná otázka č. 4: Který den je optimální pro provádění samovyšetřování prsů a čím

se u samovyšetřování prsů začíná? (Podle MUDr. ABRAHÁMOVÉ JITKY, DrSc.

Onkologické oddělení, Fakultní Thomayerova nemocnice a 1. LF UK v Praze)

Předpokládáme, že méně jak 20 % oslovených respondentek ví, který den je optimální pro

samovyšetřování prsů (graf č. 13) a více jak 60 % ví, že jako první se při samovyšetřování

prsů provádí prohlédnutí prsou před zrcadlem (graf č. 14).

Graf č. 13

Graf č. 14

Na základě vyhodnocení výsledků z dotazníku jsme zjistily, že ze 100 (100 %) oslovených

respondentek 45 (45%) správně ví, že optimální den pro samovyšetřování prsů je 2. nebo

3. den po skončení menstruace.

18 %4 %

45 %

33 %

Který den je optimální pro samovyšetřování

prsů?

před začátkem menstruace

během menstruace

2. nebo 3. den po skončení menstruace

je to jedno

18 %

43 %10 %

29 %

Při samovyšetřování prsů se jako první (1.)

provádí?

vyšetření podpažní jamky

prohlédnutí prsou před zrcadlem

vyšetření prsou pohmatem v leže

vyšetření prsou pohmatem ve stoje

62


Z celkového počtu 100 (100 %) oslovených respondentek jako správnou odpověď, že jako

první se při samovyšetřování prsů provádí prohlédnutí prsou před zrcadlem, uvedlo

43 (43 %) respondentek.


Výzkumná otázka č. 5: Hradí zdravotní pojišťovna mamografické screeningové vyšetření

1x za 2 roky a absolvujete pravidelné mamografické vyšetření pravidelně 1 x za 2 roky po

45. roce?

Předpokládáme, že více jak 80 % oslovených respondentek ví, že zdravotní pojišťovna

hradí mamografické screeningové vyšetření ženám po 45. roce pravidelně 1 x za 2 roky

(graf č. 19) a více než 75 % žen po 45. roce mamografické vyšetření pravidelně absolvuje

(otázka č. 20).

Graf č. 19

Graf č. 20

5 %8 %

87 %

Hradí mamografické screeningové - preventivní

vyšetření zdravotní pojišťovna?

ano, všem ženámano, ženám po 35. roce 1x za 2 rokyano, ženám po 45. roce 1 x za 2 roky

78 %

11 %11 %

Chodíte na mamografické vyšetření (otázka pro

ženy starší 45 let)?

ano, pravidelně ano, ale nepravidelně ne, nechodím

63

Na základě vyhodnocení výsledků z dotazníku jsme zjistily, že ze 100 (100 %) oslovených

respondentek jich 87 (87 %) ví, že zdravotní pojišťovna hradí pravidelné mamografické

screeningové vyšetření ženám po 45. roce 1 x za 2 roky.


Z celkového počtu 45 (100 %) oslovených respondentek po 45. roce absolvuje

mamografické vyšetření pravidelně 1 x 2 roky 35 (78 %) oslovených respondentek.


Výzkumná otázka č. 6: Myslíte si subjektivně, že máte dostatek informací o karcinomu

prsu a možnostech prevence, o technice samovyšetřování a mamografickém vyšetření a

odkud informace získáváte?

Předpokládáme, že více jak 70 % oslovených respondentek si subjektivně myslí, že má

dostatek informací o karcinomu prsu (graf č. 5) a méně jak 30 % dostává informace od

svého gynekologa, praktického lékaře či všeobecné sestry (graf č. 6).

Graf č. 5

66 %20 %

14 %

Myslíte si, že máte dostatek informací o karcinomu prsu a

možnostech prevence?

ano ne nevím

64

Graf č. 6

Na základě vyhodnocení výsledků z dotazníku jsme zjistily, že z celkového počtu 100 (100

%) oslovených respondentek si 66 (66 %) subjektivně myslí, že má dostatek informací o

karcinomu prsu.


Z celkového počtu 100 (100 %) oslovených respondentek, dostává informace od svého

gynekologa, praktického lékaře či všeobecné sestry pouhých 22 (22 %) respondentek.


14 %22 %

22 %

32 %

10 %

Kde nejčastěji získáváte informace o karcinomu prsu a

prevenci?

sdělovací prostředky gynekolog, prakt. lékař, všeobec. sestry

letáky, brožury internet

rodina, kamarádky, známí

65

12 SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

V bakalářské práci jsme se zaměřily na výzkumné šetření prevence karcinomu prsu. V této

kapitole se vyjádříme k výzkumným otázkám a předpokladům. Výsledky jsme získaly po

zpracování všech dat a údajů z výzkumného šetření.

Téma prevence karcinomu prsu je stále aktuální a všeobecně diskutované, dnešní doba je

uspěchaná, plná stresu, lidé často dávají přednost kariéře před rodinou a především

zapomínají odpočívat, což vede ke vzniku mnoha civilizačních onemocnění. Karcinom

prsu je jedno z nejčastějších onemocnění u žen a právě prevence je velmi důležitou oblastí,

která by se neměla podceňovat. Včasný záchyt onemocnění dává větší naději na uzdravení,

vždyť co cennějšího než zdraví člověk má, a proto je třeba si to včas uvědomit.

Prevencí karcinomu jsme se všeobecně věnovaly v teoretické části, ve které jsme shrnuly

poznatky o anatomii prsu, jeho fyziologii, nádorovém onemocnění, rizikových faktorech

přispívajících ke vzniku karcinomu prsu, etiologii, diagnostiku, možnosti léčby a prevence.

Je zde kladen důraz na mamografický screening, který byl v ČR oficiálně spuštěn v roce

2002 a znamená bezplatné preventivní vyšetřování žen od 45 let v pravidelných dvouletých

intervalech. Jeho cílem je zachytit rozvíjející se zhoubný nádor prsu v co nejčasnějším

stadiu.

Velmi jednoduchou, ale o to víc potřebnou je z hlediska prevence také metoda

samovyšetřování prsů, která by se měla stát automatickou součástí péče o své zdraví.

Neodhalí sice nehmatné útvary, ale díky pravidelnosti samovyšetřování lze včas odhalit

jakoukoliv viditelnou nebo hmatnou změnu a léčba pak bývá zahájena včas a v době

menších nádorů.

Ve výzkumné části prováděné pomocí dotazníkového šetření jsme zjišťovaly, jak jsou

oslovené respondentky informovány o karcinomu prsu a jeho prevenci. Z šetření, které

bylo anonymní, vyplynulo několik zjištění.

Jedním z hlavních rizikových faktorů podílejících se na vzniku karcinomu prsu je věk. U

žen nad 50 let je zaznamenáno vyšší riziko vzniku tohoto onemocnění, v našem

dotazníkovém šetření byly nejvíce zastoupeny ženy nad 45 let a to vidíme jako velmi

přínosné.

66

Přesto, že je prokazován souhlasný vztah mezi nejvyšším vzděláním a pravidelným

prováděním samovyšetřování prsů, v našem dotazníkovém šetření se toto tvrzení potvrdilo

jen částečně. U oslovených respondentek, které mají nejvyšší dosažené vzdělání

středoškolské s maturitou se pravidelné provádění samovyšetřování prsů potvrdilo, ale

u respondentek s vysokoškolským vzděláním byla naopak nejvíce zastoupena odpověď, že

pravidelné samovyšetřování prsů neprovádí vůbec. Je možné si to vysvětlit tím, že vzorek

sto respondentek nestejného počtu vzdělání mohl být nedostačující a zkreslující.

Z dotazníkového šetření dále vyplynulo, že respondentky znají rizikové faktory, které

přispívají ke vzniku tohoto onemocnění, což je vzhledem k popularizaci a propagaci

různých organizací zabývajících se tou to problematikou velice pozitivní.

Přesto, že si subjektivně oslovené respondentky myslí, že mají dostatek informací

o prevenci karcinomu prsu, z dotazníkového šetření jsme zjistily, že nejvíce informací

získávají z internetu, dále pak z letáků a brožur, stejně pak od gynekologa, praktického

lékaře či všeobecné sestry. Jako zdroj informací dále uvedly sdělovací prostředky a na

posledním místě pak rodinu, kamarády a známé. Je dobré, že si každá respondentka najde

svůj zdroj, který jí vyhovuje, zůstává jen otázkou, jestli všechny informace z internetu jsou

ověřené a lze se spoléhat jen na ně.

Jak je to s pravidelnými gynekologickými prohlídkami, které by měly být pravidelně

1 x ročně od 15 let, jsme opět zjišťovaly z dotazníkového šetření. Ten nám ukázal, že

téměř 60 % oslovených respondentek chodí pravidelně na gynekologické prohlídky. Tři

oslovené respondentky uvedly, že nechodí na gynekologické prohlídky vůbec. Otázkou

zůstává (např. v jiné práci) co je důvodem, že tak oslovené respondentky nečiní. Přesto, že

dvě z nich správně odpověděly, že prohlídky mají být prováděny 1 x ročně, ony se

rozhodly nechodit vůbec.

Varujícím zjištěním výzkumného dotazníku, byla odpověď respondentek na otázku, zda

jim gynekolog v rámci preventivní prohlídky vyšetřuje prsa. U 70 z oslovených

respondentek byla odpověď ne, nevyšetřuje, 22 z oslovených respondentek uvedlo spíše

výjimečně a pouhým 8 osloveným respondentkám gynekolog vyšetřuje prsa pravidelně. Co

je důvodem k tomu, nevyšetřovat pacientkám v rámci pravidelné gynekologické prohlídky

prsa, z tohoto dotazníku nevyplývá, můžeme se jen domnívat, že je to čas, který

gynekologové nemají?

67

Z dotazníkového šetření nám dále vyplynulo, že samovyšetřování prsů si provádí

pravidelně 13 oslovených respondentek z celkového počtu sta. 55 jich provádí

samovyšetřování prsů nepravidelně a samovyšetřování prsů neprovádí vůbec 32

oslovených respondentek.

Jako důvod proč si oslovené respondentky neprovádí samovyšetřování prsů vůbec nebo

nepravidelně, uvedly z celkového počtu 87 respondentek, ve 29 případech, že zapomínají,

u 19 z nich je důvodem, že navštěvují mamograf, 14 jich nezná techniku, 8 protože

nechtějí a lenost jako důvod uvedlo 6 respondentek, 5 jich neví a u 3 provádí gynekolog,

nedostatek času uvedly 2 oslovené respondentky a 1 nevěří, že něco odhalí.

Samovyšetřování by se mělo stát automatickou součástí života žen, není nic jednoduššího,

co by pro své zdraví každá z nás mohla pravidelně každý měsíc udělat.

Přesto, že jen malé procento si pravidelně samovyšetřování prsů provádí, je pozitivní

zjištění, že znalosti ohledně metody samovyšetřování ženy mají, 82 % ví, že se má

provádět 1 x za měsíc, téměř 50 % ví, že optimální den pro samovyšetřování je 2. nebo 3.

po skončení menstruace a přes 40 % správně uvedlo, že se začíná prohlédnutím prsou před

zrcadlem.

Z dotazníkového šetření jsme zjistily, že možnost vyzkoušet si samovyšetřování prsů na

modelech měly tři oslovené respondentky, dvě z nich tuto možnost měly při studiu a jedna

při akci Avon pochodu, kterého se každoročně účastní.

Příznaky typické pro nádorové onemocnění zná 95 % oslovených respondentek, pro nás

velmi potěšující a pozitivní zjištění.

Informovanost o mamografickém vyšetření mají oslovené respondentky značně

nadprůměrné, což je z hlediska prevence velmi pozitivní, 84 % ví, k čemu mamograf

slouží, dále v dotazníkovém šetření 87 % oslovených respondentek správně odpovědělo, že

zdravotní pojišťovna hradí mamografické screeningové preventivní vyšetření ženám po 45.

roce 1 x za dva roky.

Poslední otázka v dotazníku byla určena ženám po 45. roce a měly zde odpovědět, jestli

pravidelně 1 x za dva roky absolvují mamografické vyšetření. Je výborné, že 78 % tuto

možnost pravidelně využívá. Je milé zjistit, že jim jejich zdraví není lhostejné.

68

ZÁVĚR

Celá problematika rakoviny prsu od prevence, diagnostiky až po léčbu a rekonvalescenci je

v České republice nad světovým průměrem. Je proto na samotných ženách, aby využily

všeho, co se jim nabízí. Každý nemocný v ČR má právo si vybrat pracoviště, které ho bude

léčit. V diagnostice (vyšetřování) i v terapii (léčbě) platí stejně jako v jiných oblastech

lidského konání princip: kdo dělá něco často, umí to lépe než ostatní. A to by mohlo být

pacientovi vodítkem. Karcinom prsu je problémem, není však problémem neřešitelným, je

jen důležité mít neustále na paměti, že nejlepší léčbou je její včasný záchyt a prevence.

Hlavní cíl naší práce spočíval v zjištění míry informovanosti a prevenci žen o karcinomu

prsu. Z našeho výzkumu můžeme výsledky zhodnotit za nadprůměrné a je velice pozitivní,

že se ženy o své zdraví zajímají, že nepodceňují možnost preventivních prohlídek a že se

snaží předcházet vzniku karcinomu prsu. Větší pozornost by si zasloužilo v rámci prevence

pravidelné samovyšetřování prsů, které v našem dotazníku dopadlo podprůměrně. Možná

by pomohlo, kdyby gynekologové při preventivních prohlídkách více pozornosti věnovali i

prohlídce prsou a kdyby více zdůrazňovali význam této prevence. Vhodné by bylo

poskytnout např. návod, prostřednictvím letáčků, kde by ženy měly možnost najít

jednotlivé fáze samovyšetřování. Velké díky v prevenci karcinomu prsu patří i

organizacím, které se snaží ke zdravým ženám prostřednictvím různých akcí přiblížit a těm

nemocným nebo vyléčeným naopak poskytnou potřebnou pomoc a radu. Velký podíl na

prevenci mají také známé a slavné osobnosti, které s touto nemocí bojovaly, porazily ji a

na veřejnosti se o tom nebojí mluvit, a stávají se tak šancí a nadějí pro „obyčejné“ holky,

maminky, sestry, dcery, tety, babičky, kamarádky …

Závěrem této práce bychom rády shrnuly rady do života: „Dbejme na pravidelné lékařské

prohlídky, provádějme pravidelně samovyšetřování prsů a především nikdy to

nevzdávejme.“

69

POUŽITÁ LITERATURA

ABRAHÁMOVÁ, Jitka a Ladislav DUŠEK. Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu. 1.

vyd. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0499-4.

ABRAHÁMOVÁ, Jitka. Co byste měli vědět o rakovině prsu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009.

Doktor radí. ISBN 978-80-247-3063-9.

COUFAL, Oldřich a Vuk FAIT. Chirurgická léčba karcinomu prsu. 1. vyd. Praha: Grada,

2011. ISBN 978-80-247-3641-9.

DRAŽAN, Luboš a Jan MĚŠŤÁK. Rekonstrukce prsu po mastektomii. 1. vyd. Praha:

Grada, 2006. ISBN 80-247-1123-0.

DRBAL, Josef. Co by měly ženy vědět o prevenci karcinomu prsu? Brno: Masarykův

onkologický ústav, 2000.

DYLEVSKÝ, Ivan a Stanislav TROJAN. Somatologie. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1990.

ISBN 80-201-0063-6.

HLADÍKOVÁ, Zuzana. Diagnostika a léčba onemocnění prsu. 1. vyd. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2268-8.

JOUKALOVÁ, Zuzana, Milana ŠACHLOVÁ a Lumír KOMÁREK. Prevence nádorových

onemocnění: Nejčastější nádorová onemocnění. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav,

2007. ISBN 978-80-7071-291-7.

KAŇKA, Jiří. Žena a rakovina: gynekolog radí ženám, jak se chránit před rakovinou. 2.

vyd. Praha: Avicenum, 1979.

KOMÁREK, Lumír. Prevence nádorových onemocnění v primární péči. 3., rozš. a upr.

vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2000. ISBN 80-7071-155-8.

KONOPÁSEK, Bohuslav a Eva JAVŮRKOVÁ. Karcinom prsu: názor lékaře a zkušenost

pacientky. 1. vyd. Praha: Makropulos, 1998. ISBN 80-86003-19-1.

KONOPÁSEK, Bohuslav a Luboš PETRUŽELKA. Karcinom prsu: manuál diagnostiky

a léčby. 1. vyd. Praha: Galén, 1997. ISBN 80-85824-66-3.

MĚŠŤÁK, Jan. Prsa očima plastického chirurga. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. Zdraví &

životní styl. ISBN 978-80-247-1834-7.

70

MICHÁLKOVÁ, H. Výživové faktory chránící před rakovinou. FLORENCE Odborný

časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky, 2016, XII, č. 7-8, s. 14-16.

PAVLIŠTA, David. Neinvazivní karcinomy prsu. Praha: Maxdorf, 2008. Jessenius. ISBN

978-80-7345-173-8.

PETERKOVÁ, Hana, Kateřina SKŘIVÁNKOVÁ, Hana ZAMASTILOVÁ a Tomáš

SVĚRÁK (eds.). Zvládání psychické zátěže při diagnóze karcinomu prsu a jeho léčbě:

průvodce pro pacientky, jejich rodiny a zdravotníky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita,

2015. ISBN 978-80-210-8042-3.

SKOVAJSOVÁ, Miroslava. O rakovině prsu beze strachu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta,

2010. Lékař a pacient. ISBN 978-80-204-2184-5.

VORLÍČEK, Jiří, Jitka ABRAHÁMOVÁ a Hilda VORLÍČKOVÁ. Klinická onkologie pro

sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. Sestra. ISBN 80-247-1716-6.

WALLÓ, Olga. Sekundární zisky: neutíkejte před rakovinou prsu. 1. vyd. Praha:

Gutenberg, 2005. ISBN 80-86349-21-7.

ŽALOUDÍK, Jan. Vyhněte se rakovině, aneb, prevence zhoubných nádorů pro každého. 1.

vyd. Praha: Grada, 2008. Doktor radí. ISBN 978-80-247-2307-5.

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ

Abrahámová, Hanzlíček, Pešina. Samovyšetřování prsů [online]. [cit. 2016-12-28].

Dostupné z: https://www.mojemedicina.cz/pro-pacienty/vysetreni/vysetrovaci-

metody/samovysetrovani-prsu-1/

Bartošová, Beitlová. (manažerky projektu), Občanské sdružení Nejsi na to sama. Fakta a

statistiky [online] [cit. 2016-12-26] Dostupné z: http://www.rakovinaprsu.cz/o-rakovine-

prsu/fakta-a-statistiky/

Drexlerová, Hovorková, Koževníkovová, Mamma Help. Hedviko, můžu k Vám přijít? Asi

mám rakovinu prsu. [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z:

http://www.mammahelp.cz/wp-content/uploads/2014/06/hedvika.pdf

Hanzlíček, Pešina, Urminská. Mammografie a ultrazvukové vyšetření prsu. [online]. [cit.

2017-01-15]. Dostupné z: https://www.mojemedicina.cz/pro-

pacienty/vysetreni/vysetrovaci-metody/mammografie-a-ultrazvukove-vysetreni-prsu-1/

https://www.mojemedicina.cz/pro-pacienty/vysetreni/vysetrovaci-metody/samovysetrovani-prsu-1/

https://www.mojemedicina.cz/pro-pacienty/vysetreni/vysetrovaci-metody/samovysetrovani-prsu-1/

http://www.mammahelp.cz/wp-content/uploads/2014/06/hedvika.pdf

71

Kudláčková, Lucie. Preventivní prohlídka na gynekologii. Co je její součástí? [online].

[cit. 2017-01-7] Dostupné z: http://www.toplekar.cz/archiv-clanku/preventivni-prohlidka-

na-gynekologii.html

http://www.toplekar.cz/archiv-clanku/preventivni-prohlidka

72

SEZNAM ZKRATEK, TABULEK, GRAFŮ

Seznam zkratek

apod. - a podobně

ADH - atypická duktální hyperplazie

BRCA – z anglického BReast CAncer, predispoziční gen vzniku karcinomu prsu a ovarií

cca - cirka, přibližně

CCB - core cut biopsie

CEA, CA 15-3, TPA - nádorové markery

cm - centimetr

CT - výpočetní tomografie

č. - číslo

ČR - Česká republika

Dr. Sc. - doktor věd

FNAB - punkce tenkou jehlou tekutinových útvarů

g - gram

Her 1, 2 - tumorový marker

LF UK – lékařská fakulta Univerzity Karlovy

LIN - lobulární intraepiteliální neoplazie

M - metastázy

MG - mamografie

MR – magnetická rezonance

MUDr. – doktor medicíny

MZ ČR – ministerstvo zdravotnictví České republiky

N – nodul, uzlina

73

např. - například

PET - pozitronová emisní tomografie

Prof. - profesor

RTG – rentgen

T - tumor

tj. – to je

tzn. – to znamená

tzv. – tak zvaně

UDH – typická duktální hyperplazie

USG - ultrasonografie

VB - vakuová biopsie

Viz - odkaz na jinou stránku

VO - výzkumné otázky

VP - výzkumné předpoklady

Seznam grafů

Graf č. 1 Věk respondentek

Graf č. 2 Nejvyšší dosažené vzdělání

Graf č. 3 Rodinná anamnéza

Graf č. 4 Rizikové faktory

Graf č. 5 Informovanost o karcinomu prsu a možnostech prevence

Graf č. 6 Zdroj informací

Graf č. 7 Potřeba gynekologických prohlídek

Graf č. 8 Pravidelnost preventivních gynekologických prohlídek od 15 let

74

Graf č. 9 Vyšetření prsou gynekologem

Graf č. 10 Provádění samovyšetřování prsou

Graf č. 11 Důvody neprovádění samovyšetřování prsou

Graf č. 12 Pravidelnost samovyšetřování prsou

Graf č. 13 Optimální den pro samovyšetřování prsou

Graf č. 14 Fáze samovyšetřování prsou

Graf č. 15 Polohy při samovyšetřování prsou

Graf č. 16 Možnost vyzkoušení samovyšetřování prsou na modelech

Graf č. 17 Příznaky typické pro nádorové onemocnění prsou

Graf č. 18 Mamografické vyšetření

Graf č. 19 Preventivní mamografické screeningové vyšetření

Graf č. 20 Pravidelnost mamografického vyšetření u žen nad 45 let

75

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 – Dotazník Prevence karcinomu prsu

Příloha č. 2 – Obrázky samovyšetřování prsů (Abrahámová, 2009, s. 48 - 51)

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 – Dotazník

DOTAZNÍK – PREVENCE KARCINOMU PRSU

Vážené respondentky,

jsem studentkou 3. ročníku studijního oboru „Sociálně zdravotní práce“ na Pedagogické

fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V tomto akademickém roce píši bakalářskou

práci na téma “Prevence karcinomu prsu“.

Ráda bych Vás touto cestou požádala o vyplnění dotazníku, který je součástí praktické

části mé bakalářské práce. Šetření je zcela anonymní. Děkuji Vám za pravdivé vyplnění

dotazníku a za čas, který jste mu věnovaly.

Blanka Marečková

1. Kolik je Vám let?

a) 20 – 30 let b) 31 – 45 let c) nad 45 let

2. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

a) základní vzdělání

b) střední vzdělání s výučním listem

c) střední vzdělání s maturitní zkouškou

d) vyšší odborné vzdělání

e) vysokoškolské vzdělání

3. Měl nebo má někdo ve Vaší rodině karcinom prsu?

a) ano b) ne c) nevím

4. Jaké rizikové faktory podle Vás přispívají ke vzniku karcinomu prsu?

a) zvýšená tělesná aktivita b) věk c) pohlaví

d) dědičnost e) kojení f) nevím

5. Myslíte si subjektivně, že máte dostatek informací o karcinomu prsu a možnostech

prevence (o technice samovyšetřování prsu, mamografickém vyšetření)?

a) ano b) ne c) nevím

6. Kde nejčastěji získáváte informace o karcinomu prsu a prevenci?

a) sdělovací prostředky b) gynekolog, praktický lékař, všeobecné sestry

c) letáky, brožury d) internet e) rodina, kamarádky, známí

7. Chodíte na pravidelné gynekologické prohlídky?

a) ano b) ano, ale nepravidelně c) ne, nechodím vůbec

8. Jak časté by měly být preventivní gynekologické prohlídky od 15 let?

a) jednou za půl roku b) 1x ročně c) 1x za dva roky d) v případě potíží

9. Vyšetřuje Vám Váš gynekolog prsa při preventivní gynekologické prohlídce?

a) ano, pravidelně b) spíše výjimečně c) nevyšetřuje

10. Provádíte si Vy sama samovyšetřování prsů?

a) ano, pravidelně b) ano, ale nepravidelně c) neprovádím vůbec

11. Pokud jste v předchozí otázce odpověděla, že samovyšetřování neprovádíte vůbec

nebo nepravidelně, co je důvodem?

a) nevím b) nechcete c) nedostatek času

d) neznáte techniku e) lenost f) zapomínáte

g) nevěříte, že něco odhalí h) navštěvujete mamograf i) provádí gynekolog

j) jiný důvod (uveďte jaký……………………………..)

12. Samovyšetřování prsů se má provádět?

a) jednou za 14 dní b) jednou za měsíc c) každý den d) jednou za rok

13. Který den je optimální pro samovyšetřování prsů?

a) před začátkem menstruace b) během menstruace

c) 2. nebo 3. den po skončení menstruace d) je to jedno

14. Při samovyšetřování prsů se jako první (1.) a poslední (4.) provádí? Tyto dvě

odpovědi zakroužkujte a označte č. 1 a 4.

a) vyšetření podpažní jamky b) prohlédnutí prsou před zrcadlem

c) vyšetření prsou pohmatem v leže d) vyšetření prsou pohmatem ve stoje

15. Jaké polohy (možnost více odpovědí) lze využít při samovyšetřování prsů?

a) poloha ve stoje b) poloha v sedě c) poloha v leže d) nevím

16. Měla jste možnost vyzkoušet si samovyšetřování prsů na modelech?

a) ano (při jaké příležitosti …………………………………………………………..)

b) ne

17. Které z příznaků považujete za typické pro nádorové onemocnění prsů?

a) celková únava, bolest hlavy, zvracení

b) hmatná bulka, vpáčená bradavka, sekrece z bradavky

c) nevím

18. K čemu slouží mamografie?

a) vyšetření prsů gynekologem při preventivní gynekologické prohlídce

b) odběr tkáně prsu k dalšímu vyšetření

c) rentgenologická metoda určená k zobrazení prsu

d) vyšetření, určující stupeň rizika pro vznik karcinomu prsu

19. Hradí mamografické screeningové – preventivní vyšetření zdravotní pojišťovna?

a) ano, všem ženám b) ano, ženám po 35. roce 1x za 2 roky

c) ano, ženám po 45. roce 1x za 2 roky d) nehradí

20. Chodíte na mamografické vyšetření (otázka pro ženy starší 45 let)?

a) ano, pravidelně b) ano, ale nepravidelně c) ne, nechodím

Příloha č. 2 - Obrázky samovyšetřování prsů (Abrahámová, 2009, s. 48 - 51)

ANOTACE

Jméno a příjmení: BLANKA MAREČKOVÁ

Katedra: ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY

Vedoucí práce: Mgr. ZLATICA DORKOVÁ, Ph.D.

Rok obhajoby: 2017

Název práce: PREVENCE KARCINOMU PRSU

Název v angličtině: PREVENTION OF BREAST CANCER

Anotace práce: Bakalářská práce je zaměřena na téma „Prevence karcinomu

prsu“. Hlavním cílem této práce bylo zjistit úroveň informovanosti

a prevence žen. V teoretické části jsme zpracovaly anatomii,

etiologii, rizikové faktory, diagnostiku

a léčbu karcinomu prsu. Dále se věnujeme prevenci,

mamografickému vyšetření a samovyšetření prsu. Praktická část

obsahuje vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno

na informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu a jeho

prevenci. Bakalářskou práci jsme doplnily obrázky a grafy, které

se vztahují k této problematice.

Klíčová slova: Karcinom prsu, prevence, mamografické vyšetření, samovyšetření

prsu.

Anotace v angličtině: Bachelor thesis is focused on the theme „Prevention of breast

cancer“. The main objective of this work was to determine the

level of awareness and prevention of women. In the theoretical

part we processed anatomy, etiology, risk factors, diagnosis and

treatment of breast cancer. Furthermore, we prevent,

mammography examination and breast self-examination. The

practical part contains an evaluation questionnaire, which focused

on the awareness of women about breast cancer treatment and

prevention. Thesis we have complemented pictures and graphs

that relate to this issue.

Klíčová slova v angličtině: Breast cancer, prevention, mammography, breast self-

examination.

Přílohy vázané v práci: Příloha č. 1 Dotazník – Prevence karcinomu prsu

Příloha č. 2 Obrázky samovyšetřování prsů

Rozsah práce: 75 stran

Jazyk práce: český

Date post:	19-Jan-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Bakalářská práce Blanka Mareková Sociálně zdravotní práce se … · 2017. 5. 6. ·...

Documents