VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Vysoká škola ekonomie a managementu

info@vsem.cz / www.vsem.cz

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MARKETING

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Vysoká škola ekonomie a managementu

info@vsem.cz / www.vsem.cz

NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS

Marketing sociálních sítí

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Červen / 2015

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Jan Lukáč / PMAR 01

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Ing. Aleš Marek, Ph.D

PROHLÁŠENÍ STUDENTA

Odevzdáním této práce prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval

samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil pouze literární prameny v práci uvedené.

Jsem si vědom skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a

souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo.

Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o

předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v

práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce,

nemám potřebné oprávnění.

Datum a místo: Kladno, 25. 4. 2015

PODĚKOVÁNÍ

Rád bych tímto poděkoval vedoucímu bakalářské práce za metodické vedení a odborné konzultace, které

mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Vysoká škola ekonomie a managementu

info@vsem.cz / www.vsem.cz

SOUHRN

1. Cíl práce:

Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání aktivit 10 vybraných automobilových společností

českého trhu na sociálních sítích Facebook a YouTube. Následná komparace výsledků probíhala za

pomoci dat získaných skrze analytické databáze Socialbakers a Quintly. Dílčími cíli bylo zjistit, jak

lze profily a jejich aktivity srovnávat a jaké existují metriky porovnání.

2. Výzkumné metody:

V teoretické části bakalářské práce byla použita rešerše odborné literatury. V metodologické části

práce byl popsán postup výběru automobilových společností za použití dat z databáze Svazu dovozců

automobilů (SDA). Praktická část práce obsahuje popis ukazatelů a komparaci naměřených dat

jednotlivých společností za použití analytických databází Socialbakers a Quintly.

3. Výsledky výzkumu/práce:

Nejlepších výsledků na Facebooku dosáhla Škoda, která dominovala ve všech důležitých ukazatelích.

Dobrých výsledků na Facebooku dosáhla Dacia a Renault. Průměrnou aktivity vykazovaly

společnosti Ford, Peugeot a Citroën. Málo aktivními společnostmi byli Volkswagen, Hyundai a Kia.

Nejhorší výsledky vykazoval Opel. Sociální sít YouTube opět ovládla Škoda. Dobré výsledky

zaznamenal Renault a Ford. Průměrnou změnu zaznamenaly společnosti Citroën, Dacie, Volkswagen

a Opel. Nejhůře dopadl Peugeot a Hyundai, který skončil v záporných číslech.

4. Závěry a doporučení:

Z porovnávaných společností vyčnívala hlavně Škoda, která ukázala, že velký počet příspěvků

neznamená vždy pro společnost úspěch. Škoda z menšího, ale zajímavějšího obsahuju dokázala

udělat svou přednost. Společnosti by se měly na sociálních sítích snažit zaujmout poutavým

obsahem, který dokáže přilákat vetší počet uživatelů a jejich kladné reakce. Společnosti by měly dále

sledovat a analyzovat reakce fanoušků na obsah, který na sociální sítě přidávají. Touto cestou dokáží

zjistit, co uživatele přivádí k akci a pozitivním reakcím. Důležitou součástí publikování je odkaz,

který přiměje uživatele otevřít webové stránky společnosti a dozvědět se tak více informací.

Společnosti by se měly více zajímat o zpětnou vazbu fanoušků a pečlivě odpovídat na jejich dotazy.

Společnosti by měly mít speciálně zaměřené pracovníky na správu sociálních sítí a jejich analýzu.

Popřípadě zajistit tuto službu pomocí outsourcingové firmy. Poslední možností je investice do

reklamy na sociálních sítích, která dokáže cílit na požadované skupiny uživatelů a tím získat jejich

zájem.

KLÍČOVÁ SLOVA

Internet, Sociální sítě, Facebook, YouTube

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Vysoká škola ekonomie a managementu

info@vsem.cz / www.vsem.cz

SUMMARY

1. Main objective:

The main objective of the bachelor thesis is to compare activities of ten selected car companies on

the Czech market on social networks Facebook and YouTube. A subsequent comparison of results

was carried out using data obtained through analytical databases Socialbakers and Quintly. Partial

aims were to find out how the profiles and their activities can be compared and what are the metrics

for comparison.

2. Research methods:

In the theoretical part of the bachelor thesis the academic literature search was used. The

methodological part describes the procedure for selecting the automotive companies using the data

from the database Car Importers Association (CIA). The practical part contains a description of

characteristics and a comparison of the measured data of individual companies applying analytical

databases Socialbakers and Quintly.

3. Result of research:

The best results on Facebook were achieved by Škoda, which dominated in all important indicators.

Good results on Facebook achieved Dacia and Renault. Average activity was shown by Ford,

Peugeot and Citroën. Less active companies were Volkswagen, Hyundai and Kia. Opel showed the

worst results. YouTube social network was again dominated by Škoda. Good results were recorded

by Renault and Ford. The average change was recorded by Citroën, Dacia, Volkswagen and Opel.

The worst hit Peugeot and Hyundai, which ended in the negative territory.

4. Conclusions and recommendation:

Of compared companies mainly Škoda protrured, which showed that a large number of contributions

does not always mean success for the company. Škoda could make its priority from the smaller, but

more interesting content. The company should try to reach an engaging content on social networks

that can attract a larger number of users and their positive response. Companies should continue to

monitor and analyze the reaction of the fans to content added on social networks. This way they can

determine what brings the user to the action and positive reactions. An important part of publishing is

a link that causes a user to open a Web site in order to learn more information. Companies should be

more interested in the feedback of fans and thoroughly answer their questions. Companies should

have specifically targeted personnel management of social networking and analysis. Alternatively

provide this service through an outsourcing company. The last option is to invest in advertising on

social networks that can target the desired group of users and gain their interest.

KEYWORDS

Internet, Social networks, Facebook, YouTube

JEL CLASSIFICATION

M31 Marketing

M30 Marketing and Advertising: General

Obsah 1 Úvod........................................................................................................................... 1

2 Teoretická část ........................................................................................................... 2

Sociální média .................................................................................................... 2

Sociální Sítě ........................................................................................................ 3

Facebook ............................................................................................................ 4

YouTube ............................................................................................................. 5

Marketing na internetu ....................................................................................... 7

Virální marketing ............................................................................................. 11

Marketingový výzkum na Internetu ................................................................. 12

Marketing na sociální síti Facebook ................................................................. 14

Marketing na sociální síti YouTube ................................................................. 16

Výhody aplikace marketingu na internetu a sociálních sítích ...................... 17

Nevýhody aplikace marketingu na internetu a sociálních sítích ................... 18

3 Metodologická část .................................................................................................. 20

4 Praktická část ........................................................................................................... 21

Představení srovnávaných automobilek ........................................................... 21

Výzkum na sociální síti Facebook .................................................................... 25

Výzkum na sociální síti YouTube .................................................................... 32

Shrnutí výzkumu .............................................................................................. 38

5 Závěr ........................................................................................................................ 39

Seznam tabulek

Tabulka 1 Počty uživatelů sociálních sítí v letech 2011 - 2017 ........................................ 4

Tabulka 2 Registrace nových automobilů v ČR za rok 2013.......................................... 20

Tabulka 3 Počet fanoušků/Průměrná míra zaujetí .......................................................... 31

Seznam grafů

Graf 1 Facebook - Počet fanoušků .................................................................................. 25

Graf 2 Facebook - Mluví o tom ...................................................................................... 26

Graf 3 Facebook - Počet fanoušků ČR a jejich sousedních států k 15. 7. 2014 .............. 26

Graf 4 Facebook - Počet fanoušků ČR a jejich sousedních států k 15. 10. 2014 ............ 27

Graf 5 Facebook - Růst fanoušků podle dní v týdnu ...................................................... 28

Graf 6 Facebook - Rozdělení firemních příspěvků podle typu ....................................... 29

Graf 7 Facebook - Celková reakce fanoušků .................................................................. 29

Graf 8 Facebook - Míra zaujetí jednotlivých dní v týdnu (Avarge Post Engagemnet Rate

by day of tbe week) ......................................................................................................... 31

Graf 9 Facebook - Počet fanoušků na 1% tržního podílu ............................................... 32

Graf 10 YouTube - Celkový počet odběratelů ................................................................ 33

Graf 11 YouTube - Celkový počet zhlédnutí .................................................................. 33

Graf 12 YouTube - Počet To se mi líbí ........................................................................... 34

Graf 13 YouTube - Počet To se mi nelíbí ....................................................................... 35

Graf 14 YouTube - Celková interakce fanoušků ............................................................ 35

Graf 15 YouTube - Celkový počet nahraných videí ....................................................... 36

Graf 16 YouTube - Míra zaujetí (Channel Engagemnet Rate) ....................................... 37

Seznam obrázků

Obrázek 1 Postup pro sociální média .............................................................................. 15

Obrázek 2 vzorec výpočtu Míry zaujetí (Facebook Avarge Post Emgagement Rate) .... 30

Obrázek 3 postup výpočtu míry zaujetí Škody 15. 10. 2014 .......................................... 30

Obrázek 4 vzorec výpočtu Míry zaujetí (Channel Engagement Rate) ............................ 37

Obrázek 5 postup výpočtu míry zaujetí Škody 15. 10. 2014 .......................................... 37

Seznam příloh

Příloha 1 Náhled databáze Socialbakers

Příloha 2 Náhled ukazatele v databázi Socialbakers

Příloha 3 Náhled databáze Quintly

Příloha 4 Nejúspěšnější příspěvky společností na Facebooku

Příloha 5 Nejúspěšnější videa společností na YouTube

1

1 Úvod

V současné době dochází k rozvoji sociálních médií a zároveň k poklesu medií

klasických (Kozel et al. 2011). Z tohoto důvodu se většina podnikatelů a firem přesouvá

na pole internetu a sociálních médií, kde se snaží zaujmout poutavým obsahem velký

počet uživatelů a zaznamenat reakce na jejich příspěvky a tím zvýšit počet zákazníků.

Důvodem výběru daného tématu je především poznání sociálních sítí, rozvoje

a zapojení firem v těchto oblastech.

Hlavní cíl bakalářské práce je porovnání aktivit 10 vybraných automobilových

společností českého trhu na sociálních sítích. Komparace probíhala na sociálních sítích

Facebook a YouTube. Firmy byly vybrány na základě podílu na českém trhu

prostřednictvím statistik svazu dovozců automobilů (SDA). Všechny vybrané

společnosti disponují účty na sociálních sítích Facebook a YouTube. Hlubší výzkum byl

proveden prostřednictvím analytických databází Socialbakers a Quintly, které pro práci

poskytly běžnému uživateli jinak nedostupné statistiky, které by nebylo za jiných

okolností možno získat. Dílčími cíli bylo zjistit, jak lze Profily a jejich aktivity

srovnávat a jaké existují metriky porovnání.

Bakalářská práce je členěna do tří základních částí. Teoretická část, metodologická část

a praktická část práce.

Pro teoretickou část byla použita rešerše obdobné literatury. Teoretická část práce dále

obsahuje popsání pojmů sociální média a sociální sítě. Dále jsou představeny dvě

srovnávané sociální sítě, které jsou dále srovnávány v praktické části práce. Následně se

teoretická část věnuje marketingovým využitím na internetu a sociálních sítích.

Nedílnou součástí práce je také popis marketingového výzkumu sociálních sítí. Poslední

část se věnuje konkrétnímu marketingu na obou sledovaných sociálních sítích

a stanovení výhod a nevýhod zapojení firem do pole sociálních sítí.

Metodologická část bakalářské práce popisuje postup zpracování teoretické a praktické

části práce. Dále metodologická část obsahuje postup výběru srovnávaných společností.

Nedílnou součástí je také popis postupu sběru dat pomocí analytických databází

Sociabakers a Quintly.

V praktické části bakalářské práce jsou nejprve představeny jednotlivé automobilové

společnosti, které budou následně srovnávány. U každé společnosti jsou uvedeny

základní informace o jejím vzniku a rozvoji. Naměřená data jednotlivých ukazatelů

následně posloužila ke komparaci vybraných společností. Mezi zkoumamé společnosti

na sociálních sítích Facebook a YouTube patří Škoda, Hyundai, Volkswagen, Ford,

Peugeot, Kia, Renault, Citroën, Dacia a Opel. Mezi použité ukazatele na sociální síti

Facebook patří: To se mi líbí (počet fanoušků), Mluví o tom, počet a typ firemních

příspěvků, reakce fanoušků a Míra zaujetí. Na portálu YouTube byly použity ukazatele:

počet odběratelů, počet zhlednutí, To se mi líbí, To se mi nelíbí, reakce fanoušků, počet

videí a Míra zaujetí. Na konci praktické části práce je obsaženo shrnutí výsledků

porovnávaných společností a následná doporučení, která by mohla být z naměřených dat

vyvozena.

2

2 Teoretická část

Teoretická část bakalářské práce se zabývá pojmy sociální média a sociální sítě. Dále

nalezneme v teoretické části informace o sociálních sítích Facebook a YouTube.

Nedílnou součástí je také přiblížení pojmu marketing na sociálních sítích a jeho

využitelnost.

Sociální média

Dle Janoucha (2014, s. 300) mohou marketéři pomocí sociálních médií zjišťovat

informace o požadavcích, postoji zákazníků ke značce nebo jejich negativní reakce.

Podle Janoucha jsou sociální média zdrojem informací o názorech, trendech, pocitech

a dalších stránek, kam se může pozornost zákazníků ubírat. Autor uvádí, že sociální

média jsou působištěm s „Kolektivní moudrosti“, kde vytvořený názor na produkt je

obvykle pravdivý a svojí důvěryhodností je oblíbenější než u tradičních médií. Dle

Janoucha jsou sociální média zabíječem produktivního času, jelikož se lidé spíše

zabývají vlastní konverzací nežli informací o firmách či produktech. Podle autora je

velká část obsahu původem z jiných webových stránek, tištěných médií, článků nebo

například televize. Autor uvádí, že kromě textového obsahu zde nalezneme mnoho fotek

a videí. Dle Janoucha jsou v dnešní době firmy nuceny přejít se svými produkty na

sociální média, i když jim zde lidé nevěnují takovou pozornost. Autor dodává, že lidé

téměř přestávali reklamě věřit. Kozel et al. (2011, s. 19) ve své knize uvádí, že

nejčastějšími důvody pro zapojení firem do sociální komunikace je především podpora

návštěvnosti webových stránek a zpevňování pověsti značky. Dle Kozla jsou dalšími

možnostmi zavádění zákaznických podpor nebo například získání námětů pro inovace.

Podle Kozla et al. (2011, s. 19) v současné době dochází k poklesu účinnosti klasických

médií, ale sociální média se těší stále většímu růstu. Kozel uvádí, že jsou tato média

používána především ke komunikaci s přáteli, kde se na obsahu podílejí právě oni.

Z tohoto důvodu dle autora dochází k posílení komunit, které představují skupinu lidí

sdílející zkušenosti, příběhy, zážitky atd. Kozel uvádí, že počet komunitních webů

a uživatelů stále roste, stejně jako zájem o weby. Dle autora jsou právě komunity

rozhodujícím faktorem pro další úspěšnost značek. Podle autora právě sociální média

přinesla značkám nový rozměr, kdy se stávají součástí života komunit. Dle autora je

důležité, aby sdělení firemního obsahu, cílů a kultury, sdíleli zaměstnanci neboli interní

komunita. Dle kozla je tato cesta důležitá k přesvědčení externích komunit neboli

potenciálních zákazníků, externích prodejců a zprostředkovatelů. Autor uvádí, že

pozitivní i negativní zkušenosti jsou zde doplňovány i ostatními členy komunity. Dle

autora se v sociálních médiích uplatňují i další komunikační prostředky, např.

fotografie, videa a příběhy, které dodávají sdělením emoční rozměr.

Pokud má být v dnešní době firma úspěšná, tak, podle Janoucha (2014, s. 300), nemůže

zapomenout na sociální média. Janouch uvádí, že pod názvem sociální média

nemůžeme hledat pouze sociální sítě, ale např. i WWW stránky nebo e-shop používající

sociální prvky. Sociálními prvky můžeme nazvat dle Janoucha i diskuzní fóra nebo

blogy, zároveň tak můžeme chápat propojení s YotuTube kanálem nebo profilem na

Facebooku, kde je důležitou součástí přiřazení prvků k motivaci nákupu nebo jeho

usnadnění.

3

Dle Janoucha (2014, s. 301 - 302) jsou sociální média členěna různým způsobem, ale

dodává, že veškerá třídění jsou zavádějící. Autor uvádí, že někteří odborníci řadí blogy

pod sociální sítě, jiní tvrdí, že je psaný blog a video úplně něco jiného, proto u každého

třídění je nutná poznámka, podle jakého kritéria jsou sociální média rozdělena. Autor

uvádí, že jsou používány 2 kritéria členění, a to podle marketingové taktiky, nebo

marketingového zaměření. Dle Janoucha se sociální média člení na:

- Sociální sítě - blogy, videa, audia, fotky, chaty, diskuse atd.

- Business sítě - pro propojení lidí z byznysu, a to spíše z vyššího a nejvyššího

managementu.

- Sociální záložkovací systémy - sdílení informací, převážně článků formou

veřejných záložek.

- Stránky, kde se hlasuje o kvalitě obsahu - hlasováním se články dostávají na

přední místa, tím je čte více lidí a tím se o nich také více hlasuje.

- Zprávy - weby, kde jsou zobrazovány zprávy a lidé mohou obsah nejen sdílet,

ale také přidávat komentáře.

Naproti tomu je zde dle Janoucha druhé využívané členění podle marketingové taktiky,

které je přehlednější a jsou podle něj nejčastěji prováděny průzkumy sociálních médií:

- Sociální sítě (Facebook, LinkedIn)

- Blogy, videoblogy, mikroblogy (Twitter)

- Diskuzní fóra, O&A portály (Yahoo! Answers)

- Wikis (Wikipedia)

- Sdílená multimédia (YouTube, Flickr)

- Virtuální světy (Second Life, The Sims)

Sociální Sítě

Dle serveru IBM (2011) jsou sociální sítě fenoménem nynější doby, který můžeme

definovat jako webové stránky, na kterých společně komunikuje propojená skupina lidí.

Zdroj dále uvádí, že sociální sítě jsou jakousi komunikační službou, která je plně závislá

na internetovém připojení. Server uvádí, že komunikace na sociální síti nemusí probíhat

mezi dvěma osobami, ale může zde komunikovat jednotlivec například se skupinou. Dle

zdroje z toho vyplývá, že jsou sociální sítě založeny na propojení uživatelů pomocí

různých vazeb mezi nimi, jako jsou přátelství, práce a další.

Bednář (2011, st. 193) uvádí ve své knize, že sociální sítě patří do kategorie Webu 2.0.,

kam patří např. i Wikipedie. Dle Bednáře tyto servery existují hlavně díky tomu, že je

plní sami uživatelé svým vlastním obsahem. Autor dodává, že uživatelé mají v rámci

sociální sítě prostor, kde mohou publikovat tento obsah neboli sdílet. Sdílení je dle

4

Bednáře základní aktivitou sociálních sítí, kde se stává uživatel nesvázaným

publicistou, který není povinen dodržovat žádná redakční pravidla. Bednář dodává, že

uživatelé nejsou jen publicisty, ale také čtenáři, kteří mohou komentovat další obsahy.

Autor uvádí, že textové obsahy nebývají příliš dlouhé, zato jsou velice aktuální. Dále

zmiňuje, že uživatelé se mohou vzájemně označovat, a tak dochází k informování

o aktivitách ostatních uživatelů. Dle autora obsahují sociální sítě funkce, které fungují

jako e-mail a uživatelé je používají ke vzájemné komunikaci.

Janouch (2014, s. 302) uvádí, že sociální sítě jsou místem, kde se setkávají uživatelé,

aby se připojili k nějaké komunitě se společným zaměřením, nebo aby vytvářeli okruh

svých přátel. Dle Janoucha se sociální sítě někdy nazývají sítěmi společenskými nebo

komunitami. Janouch uvádí, že nejrozšířenější sociální sítí a zároveň nejvýznamnější je

Facebook, který byl původně určen pro studenty Harvardské univerzity a stal se největší

sociální sítí na světě. Dle autora je další významnou sociální sítí MySpace, která byla

uzpůsobena pro vytváření sítě přátel a přeposílání fotografií a videí. Postupem času tato

síť změnila své zaměření a stala se nejznámější zábavní sítí světa, kde si profil založily

všechny světové hudební skupiny. Dalším typem sociální sítě je dle Janoucha LinkedIN,

která je sítí profesní a na této sociální síti se setkávají odborníci, kteří diskutují o svých

pracovních zájmech.

Dle Janoucha je využívání sociálních sítí na stálém vzestupu, i když meziroční nárůst již

není tak razantní, jako byl dříve. Tuto skutečnost dokládají dle Janoucha statistiky i

další provedené průzkumy. Janouch uvádí výsledky výzkumu, který zveřejnila jedna

z nejslavnějších světových agentur emarketer.com.

Tabulka 1 Počty uživatelů sociálních sítí v letech 2011 - 2017

Rok Počet uživatelů (mld.) Meziroční změna v (%)

2011 1,22 23,7

2012 1,47 20,4

2013 1,73 18,0

2014 (odhad) 1,97 13,4

2015 (odhad) 2,18 10,8

2016 (odhad) 2,37 8,9

2017 (odhad) 2,55 7,5

Zdroj: eMarketer (2013) in Janouch (2014)

Facebook

Facebook (2014) uvádí, že společnost Facebook byla založena 4. února 2004 a jejím

cílem je dát lidem prostor pro sdílení obsahu a propojení s okolním světem. Dále server

uvádí, že jeho smyslem je, aby lidé zůstali v kontaktu s rodinou a přáteli a mohli se

dozvědět o tom, co se kolem nich odehrává, a případně se k tomu vyjádřit.

Podle Bohumír Štědroň et al. (2009, s. 42) „Facebook je společenský webový systém

sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení

multimediálních dat, udržování vztahů a zábavě“. Autoři uvádí, že server Facebook byl

spuštěn roku 2004 někdejším studentem Markem Elliotem Zuckenbergem a jeho kolegy

5

Dustinem Moskovitzem a Chrisem Hughesem z pokoje Harvardské univerzity. Dle

autorů je Mark Zuckenberger podnikatel a programátor, který se narodil 14. května

1984. Dnes je nejbohatším internetovým podnikatelem do 30let a pracuje jako výkonný

ředitel Facebooku - jak dodává zdroj. Podle autorů vznikl název Facebook podle

papírových letáků s názvem Facebooks, které slouží k bližšímu seznámení studentů

prvního ročníku na univerzitách. Autoři uvádí, že Facebook měl sloužit pro vyměňování

fotografií, videí a zpráv přátelům z cizích zemí. Facebook byl omezen pouze na

studenty Harvardské univerzity, ale během dvou měsíců byl rozšířen i na další

univerzity, dodávají autoři. Dle zdroje byl po rozšíření otevřen všem uživatelům

s univerzitní e-mailovou adresou (.edu, .ac, .uk atd.). Autoři uvádí, že od roku 2006 se

začaly také připojovat některé velké společnosti a v srpnu roku 2006 byl Facebook

přístupný pro každého, kdo byl starší 13 let a měl vlastní e-mailovou adresu. Dle zdroje

má registrovaný uživatel možnost vyplnit svůj detailní profil a poté se připojovat

k různým sociálním skupinám a sítím (např. politické skupiny, hudební skupiny, seriály,

sportovní osobnosti atd.) a získat touto cestou stejně sympatizující přátele. Autoři

dodávají, že se zvyšujícím se počtem uživatelů a vztahů se snižuje jejich soukromí.

Dle Janoucha (2014, s. 304) je Facebook největší světovou sociální sítí, která měla 1.23

miliardy uživatelů ke konci roku 2013. Janouch uvádí, že je Facebook přeložen více než

do 70 světových jazyků. Dle autora vydělal Facebook ke konci roku 2013

neuvěřitelných 7,87 miliardy USD a počet jeho zaměstnanců byl kolem 6400.

Facebook (2014) na svých stránkách zveřejnil tyto statistiky ohledně počtu zaměstnanců

a počtu aktivních uživatelů:

- Facebook měl 8348 zaměstnanců k 30. 9. 2014

- V průměru je denně aktivních 864 milionů uživatelů k září 2014

- V průměru je denně aktivních 703 milionů uživatelů na mobilním zařízení k září

2014

- Měsíčně 1,35 miliardy aktivních uživatelů k 30. 9. 2014

- Měsíčně 1,12 miliardy aktivních uživatelů na mobilním zařízeni k 30. 9. 2014

- Přibližně 82,2 % aktivních uživatelů mimo USA a Kanadu

YouTube

YouTube (2014) byl založen v únoru roku 2005. Dle zdroje poskytuje YouTube

miliardám lidí možnost sledování, objevování a sdílení videí. YouTube umožňuje

vytvářet spojení mezi lidmi, šíření inspirace a informací po celém světě a zároveň

funguje jako platforma pro šíření obsahu velkých i malých tvůrců a inzerentů.

Dle Janoucha (2014, s. 310) je YouTube největší světovou sociální sítí, na které

můžeme sdílet videa. Janouch uvádí, že YouTube je také 2. největším světovým

vyhledávačem, a to hned po největším vyhledávači Googlu. Dále Janouch uvádí, že

YouTube lidé používají k vyhledání videí, kdy do pole pro vyhledání napíší slovo, které

6

specifikuje video, jež chtějí zobrazit, a tak dostanou relevantní odpověď ve formě

seznamu videí.

Miller (2012, s. 32) ve své knize uvádí, že duchovními otci portálu YouTube jsou Chad

Hurley, Steven Chen a Jawed Karin, kteří jsou bývalými zaměstnanci společnosti

PayPal. Dle Millera si tito tři bývalí zaměstnanci PayPal uvědomili, že lidé chtějí

službu, která nabízí možnost kombinací sledování, nahrávaní a sdílení videoklipů. Autor

uvádí, že 15. února roku 2005 vznikla doména YouTube, kdy toto již zmiňované trio

začalo s technickým vývojem serveru u Chada Hurleye v garáži. Dle Millera

programátor Steven Chad pracoval v jazyce Adobe Flash, který umožňoval na webovém

prohlížeči streamování videoklipů. Autor uvádí, že Chad Hurley je odborníkem na

uživatelské rozhraní, které použil pro YouTube koncept příznaků, a tak umožnil

uživatelům sdílet a značit preferovaná videa. Společně tak sestavili způsob, kterým

mohli jednotliví uživatelé vkládat své videoklipy na webové stránky a rozšiřovat tak

jejich obsah. Dle Autora byla v roce 2005 dokončena testovací beta verze YouTube,

která byla postupem času vylepšována. Konečného zahájení se dočkali v prosinci roku

2005, kdy byl server YouTube oficiálně spuštěn, dodává Miller.

Dle Millera (2012, s. 33) byl server YouTube nesmírně populární jíž od jeho vzniku,

kdy se za první tři měsíce počet uživatelů téměř ztrojnásobil, což se opakovalo

i v červenci roku 2006, kdy měl YouTube již 30 milionů návštěvníků. Autor uvádí, že

za první rok fungování dosáhl tento server návštěvnosti ve výší 30 milionů uživatelů a

stal se jednou z deseti nejnavštěvovanějších a nejrychleji rostoucích webových stránek

na světě.

Miller (2012, s. 33) uvádí, že růst návštěvnosti YouTube neunikl pozornosti

konkurenčnímu serveru Google, který se rozhodl YouTube v říjnu roku 2006 koupit.

Dle autora Google za YouTube zaplatil 1.65 miliard dolarů, což je na krátkodobě

fungující společnost neuvěřitelná částka. Janouch (2014, s. 310) dodává, že Google

velmi dobře prědpověděl potenciál tohoto serveru. Dle autora v dnešní době Youtube

slouží nejen běžným uživatelům, ale také firmám, kterých na YouTube inzeruje více než

1 milion.

Dle Janoucha (2014, s. 310) je YouTube nepostradatelným nástrojem českých firem,

které YouTube používají pro vlastní propagaci. Autor uvádí, že firmy jednak umisťují

vlastní reklamu do cizích videí pomocí systému Google AdWords nebo využívají

k propagaci vlastní videa. Dle autora mnoho českých firem vlastní svůj kanál na

YouTube, který jim slouží ke sledování počtu zhlédnutí jejich videí a eventuálně ke

sledování příchodů návštěvníků na vlastní webové stránky. Janouch uvádí, že správně

zvolená reklama nebo video může přinášet konvezre, proto je dobré věnovat pozornost

samotným titulkům, popiskům a tagům. Dle autora je hlavní výhodou videokanálu

možnost snadného vložení videa zkopírováním odkazu na libovolné WWW stránky,

blog či zájmový server. Autor dodává, že je-li video zajímavé, netradiční či vtipné,

může se velice rychle šířit po sociálních médiích formou virální video kampaně, která

dnes mezi virálními kampaněmi převažuje.

7

YouTube (2014) na svých stránkách zveřejnil tyto statistiky:

- Měsíčně navštíví YouTube více než 1 miliarda uživatelů

- Měsíční sledovanost všech uživatelů přesahuje 6 miliard hodin, to téměř

odpovídá jedné hodině sledování videí pro každou osobu na zemi

- Každou minutu je na YouTube nahráno 100 hodin videa

- 80% uživatelů YouTube pochází ze zemí mimo USA

- YouTube je lokalizován do 61 zemí a nabízí více než 61 jazyků

- Dle Nielsena Youtube dosahuje většího počtu uživatelů ve věku 18-34 než

jakákoliv kabelová televize

- Každý den na Youtube přibydou miliony odběrů. Od minulého roku se počet

denních odběratelů zvětšil 3x a počet denních odběrů vzrostl 4x.

- Youtube má více než milion inzerentů, kteří používají reklamní platformu

Google, z nich většina jsou malé a střední firmy

- Mobilní zařízení tvoří 40% světové sledovanosti

- Youtube je k dispozici na stovky milionů zařízení

Marketing na internetu

Janouch (2014, s. 20) uvádí, že „internetový marketing je způsob, jakým lze dosáhnout

požadovaných marketingových cílů prostřednictvím Internetu, a zahrnuje, podobně jako

klasický marketing, celou řadu aktivit spojených s ovlivňováním, přesvědčováním

a udržováním vztahů se zákazníky“. Dle Aurora se marketing na internetu zaměřuje

především na komunikaci, ale také na tvorbu cen.

Janouch (2014, s. 18) uvádí, že počátky marketingu na internetu jsou známy od konce

devadesátých let, kdy v roce 1994 někteří marketéři začali chápat, jaký potenciál

internet má. Autor uvádí, že postupem času se možnosti internetu zlepšovaly a firmy

začínaly prezentovat produkty na svých WWW stránkách. Podle Janoucha se průběžně

začala rozvíjet multimédia, bannerová reklama, newslettery atd. Dle autora ve chvíli,

kdy se podařilo zajistit zákaznické preference, připomínky a názory na produkty, se

zrodil internetový marketing.

Dle Janoucha (2010, s. 16 - 17) je internetový marketing v nynější době významnějším

a účinnějším nástrojem než marketing klasický. Autor uvádí, že klasický marketing,

který známe z literatury, bude v budoucnosti pravděpodobně úplně jiný, než je tomu

dnes. Autor zdůvodňuje tuto skutečnost především dlouhým trváním éry masového

marketingu, který dosáhl obřích rozměrů. Dle Janoucha jsou hlavními problémy

reklamy vnucování produktů bez znalosti a zájmu požadavků zákazníka, a proto se

snaží reklamě vyhnout. Dle autora je cílem využití internetu jako nástroje pro zjištění

potřeb zákazníka a jeho získání. Autor v bodech uvádí tyto výhody internetového

marketingu:

8

- Monitorování a měření - mnohem více kvalitnějších dat

- Dostupnost 24 hodin denně 7 dní v týdnu - nepřetržité provádění marketingu

na internetu

- Komplexnost - Oslovení zákazníků více způsoby

- Možnosti individuálního přístupu - neanonymní zákazníci, komunity,

zákazníci přes klíčová slova a obsah

- Dynamický obsah - Neustálá možnost změny nabídky

Dalším pojmem internetového marketingu je online reputace, kterou Janouch

(2010, s. 17) popisuje jako celkovou přítomnost na internetu. Tyto aktivity jsou dle

autora vzájemně provázány, a proto je důležité používat všechny možné nástroje i

prostor. Dle autora tak firmě nestačí mít pouze vlastní WWW stránky, ale také vydávat

zprávy o činnostech, popisovat svou nabídku a účastnit se dění na sociálních sítích.

Janouch (2014, s. 17) uvádí, že „Marketing je aktivita organizace a soubor procesů pro

vytváření, sdělování, poskytování a změny nabídky, což přináší hodnotu zákazníkům,

partnerům, a společnosti jako celku“. Dle Janoucha se tato definice zaměřuje spíše na

hodnoty, jiné definice se naopak zaměřují na uspokojení potřeb a přání zákazníka, kdy

mají přinášet zákazníkům určité hodnoty, ale zároveň společnosti plynoucí zisk z jejich

spokojenosti. Janouch uvádí, že cílem firmy by mělo být poskytnutí kvalitních

produktů, za přijatelnou cenu, ve správný čas, na správném místě a správným

způsobem. Je to koncepce známého marketingového mixu 4P, který Janouch

(2014, s. 17) popisuje takto:

- „Product (produkt)

- Price (cena)

- Place (distribuce)

- Promotion (Komunikace)“

Autor popisuje produkt jako něco, co zákazníkovi přináší hodnotu, která může být

vyjádřena jako užitek z využívání produktu, úspora na získání produktu, úspora ve

srovnání s konkurencí, dobrý pocit, splnění přání, společenské uznání nebo vlastnictví

značky. Cena je dle autora vyjádřena jako náklad vynaložený na získání produktu.

Janouch zdůrazňuje, že to není pouze cena samotná, ale také náklady na pořízení, balné,

doprava, ztráta času, psychické nebo fyzické vypětí potřebné k získání produktu.

Distribuci autor popisuje jako všechny činnosti, které předcházejí doručení zboží

zákazníkovi. Dle Autora tyty činnosti obsahují například způsob přepravy, prodejní

místo nebo pohodlí při nákupu. Janouch uvádí, že u nehmotných produktů jako jsou

software, hudba, video, online služby nebo hry, je distribuce provedena prostřednictvím

připojení k internetu. Komunikaci autor popisuje jako proces, kdy se sdělení dostává

od zdroje k příjemci. Podle autora musí být potencionální zákazníci seznámeni

s existencí, výhodami, účelem produktu a byli přesvědčeni o jeho koupi. Na druhou

stranu autor popisuje situaci dodavatele, který musí vědět informace o tom, co lidé

chtějí, jaká mají přání, preference, a proto spolu obě strany musí komunikovat.

9

Dalším rozdělením je dle Janoucha (2010, s. 21) internetový marketing jako proces,

který má za úkol monitorovat, analyzovat a zkvalitňovat komunikaci se zákazníky.

Janouch (2010, s. 21) rozděluje body procesu internetového marketingu takto:

- „Rozhodnutí - cíle, plány, odpovědnost

- Přidělení zdrojů - finanční, lidské, technologické atd.

- Realizace - prostředí (WWW stránky, blogy diskuzní fóra, sociální sítě atd.)

a nástroje (reklama, podpora prodeje, public relations atd.)

- Monitorování a měření

- Analýza a zlepšování“

Dle Autora je nejdůležitějším krokem poznání zákazníka, kdy musí firma zjistit přesné

preference svých zákazníků, a podle tohoto zjištění postupovat v dalších krocích. Autor

uvádí, že v marketingu není možné uplatňovat metody pro všechny zákazníky bez

rozdílu, a k tomu se také váže rozhodování a vybírání zdrojů pro realizace procesů. Dle

Autora je primárním krokem firmy provedení důkladné analýzy naměřených dat, která

má za cíl zjistit, co pro firmu funguje a co ne. Janouch uvádí, že o úspěchu procesu se

rozhoduje již v prvních fázích, kdy odpovědní marketéři aplikuji vybranou taktiku.

Autor nedoporučuje zkoušení taktik bez předešlých analýz, jelikož by to pro firmu

mohlo znamenat finanční ztrátu nebo ztrátu důvěry, která se nabývá zpět velice těžce.

Dle Přikrylová, Jahodová (2010, s. 224) může nabývat marketingová komunikace

v prostředí internetu mnoha forem, které se liší svými cíli, podle kterých jsou voleny

použité nástroje marketingové komunikace.

Přikrylová, Jahodová (2010, s. 224) uvádějí tyto nástroje marketingové komunikace pro

propagaci značky na internetu:

„reklamní kampaně, on-line PR, mikrostránky (mircosites), virální marketing,

marketing na podporu komunit, buzz marketing, advergaming;“

Při cílení na zvýšení výkonového efektu a podpory prodeje lze dle Přikrylová, Jahodová

(2010, s. 224) použít tyto:

- „reklama ve vyhledávačích (SEO, SEM, PPC);

- on-line spotřebitelské soutěže;

- e-mail marketing;

- affiliate marketing.“

Tyto nástroje jedné skupiny se dle autorek navzájem ovlivňují, kdy propagace značky

působí pozitivně na efektivitu prodeje a naopak.

10

Přikrylová, Jahodová (2010, s. 216) ve své knize uvádějí, že „žádné jiné médium

nemělo tak zásadní a celosvětový vliv na oblast obchodu, marketingu a komunikace

a zároveň nezaznamenalo tak obrovský rozvoj jako internet“. Autorky zdůrazňují, že

internet zastává pozici komunikační platformy a zároveň výzkumného marketingového

média.

Přikrylová, Jahodová (2010, s. 216) uvádějí následující charakteristiky internetu:

- „nabízí obrovskou šíři obsahu a funkcí a možností rychlé aktualizace;

- má celosvětové působení;

- je multimediální (texty, obrázky, zvuky, animace, videa atd.);

- má schopnost velmi přesného zacílení a individualizace obsahu komunikace;

- umožňuje použití řady specifických nástrojů a postupů;

- je interaktivní, rychlé a nepřetržité;

- umožňuje minimalizaci nákladů, snadnou měřitelnost výsledů a vyhodnocení

účinnosti internetových aktivit.“

Přikrylová, Jahodová (2010, s. 217) uvádí, že internet jako globální komunikační

platforma nabízí firmám tyto možnosti:

- „prostor pro prezentaci firem a jejich výrobků (firemní webové prezentace);

- informační zdroj;

- nástroj pro řízení vztahů se zákazníky;

- efektivní a nový obchodní kanál;

- řízení logistického řetězce, nový distribuční kanál;

- řízení interních procesů firmy.“

Přikrylová, Jahodová (2010, s. 217 - 218) uvádějí, že prostřednictvím internetu se

uskuteční velké množství obchodních transakcí ve formě elektronické směny zboží,

služeb, informací a plateb. Dalším důležitým přínosem internetu je dle autorek tvorba

komunit, které představují pro firmy potenciální cílové skupiny jejich marketingového

úsilí.

Přikrylová, Jahodová (2010, s. 218) uvádějí tyto formy tradičního marketingu:

- „marketingový výzkum;

- komunikace firemní nabídky;

- prodej zboží a služeb;

- poradenství, pomoc zákazníkům;

- platební operace“

11

Dle autorek tento přístup navazuje na obvyklé obchodní praktiky nového

komunikačního prostředí, ve kterém sám zákazník ovlivňuje model toků komunikace

a stává se tak iniciátorem. Dle autorek dochází v tomto případě k výměně tradičních rolí

mezi zákazníky a prodejci, a vzniká tak obrácený trh, který umožňuje zákazníkovi, jenž

je vybaven množstvím informací, vyhledat nejvýhodnější internetovou nabídku.

Virální marketing

Virální marketing dle Přikrylová, Jahodová (2010, s. 265) „je takový způsob

komunikace, kdy se sdělení s reklamním obsahem jeví příjemci natolik zajímavé, že je

samovolně a vlastními prostředky šíří dále. Autorky popisují virální zprávu jako

epidemii, která je volně šířena mediálním prostorem bez kontroly iniciátora. Dle

Autorek je tento způsob komunikace používán firmami, které se snaží ovlivnit tímto

způsobem chování spotřebitelů a zvýšit tak povědomí o značce i její prodej. Autorky

uvádějí, že virální forma marketingové komunikace se odehrává především

v internetovém a mobilním prostředí, kdy je virální marketing využíván nejvíce

prostřednictvím e-mailových zpráv a internetových stránek pro zvýšení zájmu uživatelů

o produkt či značku. Podle autorek může mít virální zpráva také podobu videa, obrázku,

odkazu, textu, hudby, her a další. Pro použitelnost a funkčnost virální zprávy je nutné,

dle autorek, splnit několik předpokladů, jako jsou: originalita myšlenky, zábavný obsah,

kreativní řešení a vyhovující aplikaci umístěnou do prostředí komunity.

Janouch (2014, s. 183) popisuje virální marketing jako „vytváření sdělení o produktu za

účelem jejich šíření ústně nebo elektronicky“. Autor dodává, že elektronické sdělení

poskytuje možnost rychlejšího šíření, proto je tato forma charakteristická pro

internetový marketing. Dle autora může být sdělení šířeno prostřednictvím již

zmiňovaného e-mailu, ale také pomocí Sociální sítě, blogu či diskuse. Janouch viralní

marketing také definuje jako „Marketingový jev, který umožňuje (usnadňuje, pomáhá)

předávat marketingové sdělení a povzbuzuje k této činnosti lidi“. Dle autora se dá efekt

virálního marketingu přirovnat k principu sněhové koule, kdy dochází k předání

zkušeností kvalitního produktu mezi přáteli a známými, tímto se informace o produktu

velice rychle šíří. Autor dodává, že pokud sdělení ztrácí rychlost šíření, dochází

k úpadku celého efektu.

Treadaway, Smith (2011, s. 53 - 54) ve své knize uvádějí, že snem mnoha obchodníků

je realizace efektivního virového marketingu. Dle autorů je virální marketing také

označován jako marketing virový či slovní. Autoří uvádí, že díky sociálním mediím

a jejich infrastruktuře je dnes možné realizovat virální marketing mnohem snáze než

dříve. Dle autorů je právě zkušenost či doporučení jednoho člověka schopné zaujmout

stovky nebo tisíce lidí. Treadaway a Smith uvádějí, že sociální média umožňují

každému uživateli svobodně napsat, co se mu zlíbí. Autoři tvrdí, že cokoli uživatel nebo

zákazník udělá, se může volně šířit a oslovit tak obrovské množství lidí. Dle autorů se

také setkáváme s negativními zážitky nespokojených zákazníků, kteří si čím dál tím

více uvědomují sílu sociálních médií a aktivně se snaží dosáhnout svých cílů. Autoři

uvádějí, že všechny mezilidské vztahy se v dnešní době přesouvají na internet, kdy na

internetu můžeme udržovat vztahy s přáteli a zajímat se o nové produkty, značky

a společnosti v reálním čase.

12

Marketingový výzkum na Internetu

Janouch (2010, s. 20) uvádí, že „marketingový výzkum je funkce, která spojuje

zákazníky a veřejnost s marketéry prostřednictvím informací“. Tyto informace dle

Janoucha definují a identifikují možné marketingové příležitosti a hrozby, monitorují

výkonnost, generují, zpřesňují a hodnotí marketingové akce a zlepšují chápání

marketingu jako procesu. Dle autora marketingový výzkum upřesňuje informace

potřebné k definování problému, řízení a implementaci procesu sběru dat a jejich

analýz, generaci metod ke sběru dat a interpretaci výsledků a jejich dopadů.

Dle Kotlera et al. (2007, s. 406) využívá marketingový výzkum celou řadu činností od

analýzy tržního potenciálu a podílu na trhu po studie nákupních závěrů a spokojenosti

zákazníků. Autor uvádí, že marketingový výzkum nemusí provádět pouze

specializované marketingové oddělení uvnitř firmy, ale také pověřená externí

společnost.

Kotlera et al. (2007, s. 407) uvádí tyto čtyři kroky procesu marketingového výzkumu:

- „definice problému a stanovení cílů výzkumu

- vytvoření plánu získání informací

- implementace plánu, sběr a analýza dat

- interpretace a sdělení zjištění“

Kotlera et al. (2007, s. 416) uvádí, že výhodou marketingového výzkumu na internetu je

především jeho rychlost a nízká nákladovost. Dle Autora se do skupinového rozhovoru

mohou připojit lidé z celého světa, takže odpadají zbytečné náklady na cestování,

ubytování a další výdaje. Autor dodává, že na internetu nejsou také výdaje spojené

s telefonem, poštovným, mzdami a tiskem, které jsou používány jinými metodami

marketingového výzkumu. Podle autora umožňuje internet shromáždit v jednom

výzkumu lidi z celého světa. Nevýhodou je dle autora nedostupnost internetu některých

zákazníku, proto je složité sestavovat vzorky, které by představovaly široký záběr

obyvatelstva.

Dle Kozla et al. (2011, s. 290 - 292) lze uplatnit v prostředí internetu všechny metody

marketingového výzkumu. Dle autora to znamená: pozorování, klasické dotazníkové

šetření, skupinové rozhovory s online přenášeným obrazem a zvukem, feedbacky. Autor

uvádí, že forma kvalitativního výzkumu jako je focus goroup prostřednictvím Skype a

webových kamer je v současnosti na internetu používána jen zřídka. Autor dále tvrdí, že

nejpoužívanějším výzkumem na internetu je výzkum kvantitativní. Dle autora v dnešní

době, kdy roste konkurence v celosvětovém meřítku, mají firmy pouze jeden způsob,

jak překonat své soupeře, a to nabídnout konkurenční výhodu. Autor uvádí, že

důležitými dovednostmi se stávají sběr dat, zpracování a využití informací a tvorba

znalostí. Autor dodává, že v současnosti není výhodou kvantita dat na internetu, ale

zkušení analytici, kteří dokáží nalézt a interpretovat správné datové zdroje. Dle autora

můžeme získat sekundární data ze zdrojů interních i externích. Interní data autor

specifikuje jako data shromažďována uvnitř firmy, která se týkají evidování vlastní

činnosti firmy. Externí data na internetu autor specifikuje jako veškerá data, která jsou

zde prodávána či publikována. Problémem je dle autora to, že na internet může každý

13

uživatel přidat cokoli, a tak se může stát, že data jsou uložena duplicitně nebo nejsou

dostupná vůbec. Problémem je podle autora také kvalita a vypovídající schopnost dat.

V současnosti je, dle autora, velmi žádaným produktem prodej dat na internetu, kdy

například metoda sociomapování dokáže z dat sociálních sítí vytvořit model lidských

vztahů a využít je pro kvalitní cílení reklamy. Autor uvádí, že jednou z nových metod je

také behaviorální marketing, který zaznamenává chování spotřebitelů na internetu, nebo

pomocí věrnostních karet a podle zaznamenaného chování nabízí spotřebiteli produkt,

o který měl dříve zájem. Autor uvádí, že nejčastější činností na internetu je vyhledávání,

které využívá vyhledavač Google, který prostřednictvím historie vyhledávání ukládá ke

každému profilu preference, jako je například zájem o automobil, hudbu a parfémy. Dle

Kozla následně Google promítá tyto preference do reklamních nabídek. Dle Autora

i v e-mailové službě Gmail je strojově analyzován obsah uživatele, který následně

promítá informace do reklamních nabídek. Autor uvádí, že v současné době je hojně

používán proces zízkávaní primárních údajů pro marketingový výzkum s uplatněním

internetu. Nejčastější používanou technikou je dle autora pozorování chování uživatelů

na internetu pomocí sledování kódů cookies. Autor uvádí, že Cookies je jednou

z možností snadného získání dat a jeho využití, kdy některé webové stránky mohou

pomocí Cookies získávat data o uživatelích a jejich preferencích. Další používanou

metodou je dle Kozla sběr primárních dat pomocí dotazování přímo na internetu, jako

jsou dotazníky na webových stránkách nebo dotazníky spojené se soutěžemi. Další

možností je dle autora výzkum sociálních médií (SMR – Social Media Research), který

se s nástupem sociálních sítí rychle rozvíjí.

Kozel et al. (2011, s. 292) uvádí, že uvnitř výzkumu na internetu má své postavení

i výzkum internetu jako média. Mezi inzerenty k nejsledovanějším informacím patří dle

autora tyto:

- počet uživatelů na internetu

- počet návštěvníku na serveru

- počet zobrazení reklamního proužku

- účinnost reklamního proužku (banneru)

- účinnost nových forem reklamy internetu

Dle Kozla et al. (2011, s. 292) je výhodou měření reklamy na internetu oproti ostatním

médiím možnost automatického zjištění úspěšnosti v reálném čase. Dle autora lze na

internetu měřit účinnost reklamy včetně detailních rozborů dle různých stanovisek.

14

K tomu složí dle Kozla et al. (2011, s. 292 - 293) tyto výzkumné a benchmarkové

ukazatele:

- „CPT (CPM): cena za tisíc impresí; základní ukazatel pro měření nákladů na

reklamu.

- Click (kliknutí) představuje ty návštěvníky, kteří klikli na banner.

- Click rate (CRT): procento návštěvníků, kteří na reklamní banner kliknou.

- Click troughs (CTR): procento návštěvníků, kteří na reklamní banner kliknou a

skutečně se na stránku dostanou, tedy počkají, až se inzerovaná stránka načte.“

Vzhledem k velké nabídce webových stránek je dle autora nutné zmínit také kvalitativní

výzkum internetu (usertesting). Autor uvádí, že pomocí aplikace prostých copy-testů

webových stránek lze zjistit základní uživatelské informace o náklonnosti webových

stránek a celého systému ohledně preferencí uživatelů i dalších informací, které

zjednodušují ovládaní, navigaci a design webových stránek. Dle autora řeší kvalitativní

výzkum spoustu problémů, s kterými se firmy při tvorbě webových stránek setkávají:

struktura webové prezentace, výběr grafického designu a aplikace určitých technologií

(skripty, flash). Dle autora nabízí kvalitativní výzkum další zajímavé možnosti, jako

jsou testování účinnosti internetové reklamy, srovnání jednotlivých druhů reklamy,

pretesty reklamních bannerů nebo výzkum prostřednictvím oční kamery.

Marketing na sociální síti Facebook

Facebook (2015) uvádí tři kroky, jak inzerovat prostřednictvím Facebooku. Prvním

krokem je dle portálu vytvoření Facebook stránky. Dalším krokem je podle portálu

spojení se s lidmi. Tento krok dle serveru zahrnuje vytvoření reklamy a zacílení na

základě umístění, demografie a zájmů uživatelů. Posledním krokem je dle portálu

zaujetí uživatelů kvalitním obsahem. Tento krok obsahuje dle serveru zveřejnění

kvalitní aktualizace a propagace příspěvků pomocí reklam s cílem zapojení zákazníků

a jejich přátel.

Facebook (2015) uvádí, že možnostmi nastavení zacílení reklamy na Facebooku jsou

místo, věk, pohlaví, vztah, záliby a zájmy, vzdělání, pracoviště. Facebook uvádí, že

pokud již máme vytvořenou stránku, událost nebo aplikace, můžeme reklamu zacílit na

uživatele, se kterými už jsme spojeni. Server uvádí, že pokud uživatel klikne na předem

vytvořenou reklamu, odkáže ho tam, kam si určíme. Server uvádí tyto možnosti

přesměrování uživatele při kliknutí na reklamu:

- stránky, aplikace nebo události, které firmy spravují na Facebooku

- stránky, které spravují na Facebooku jiné osoby

- externí webové stránky

Dle portálu Facebook nabízí stanovení dlouhodobého nebo denního rozpočtu, který

chce firma na reklamu investovat. Server uvádí dvě možnosti stanovení ceny, a to cenu

za proklik (CPC), která je průměrem nákladů na jedno kliknutí (investovaná částka

15

dělená počtem kliknuti) nebo cena za 1000 zobrazení (CPM), která je stanovena jako

průměrná cena za 1000 zobrazení reklamy. Dále portál nabízí nastavení preferencí pro

cílení, kdy zvolením výše rozpočtu můžeme sledovat odhadovaný počet oslovených

uživatelů, který nám udává, kolik lidí potenciálně můžeme s určitým rozpočtem

a preferencemi při cílení oslovit.

Treadaway, Smith (2011, s. 160) uvádějí, že nabídky na reklamy na Facebooku fungují

jako aukce. Dle autorů stejný přístup používá i Google adWords. Autoři uvádí, že

Facebook navrhuje částku nabídky, která zaručuje získání dostatečného zobrazení na

splnění denního rozpočtu. Autoři uvádí, že pokud se do aukce nezapojí žádná jiná firma

splňující podobná kritéria, zaplatíte méně. Často se tak dle autorů setkáme s tím, že

hodnota CPM je o 10 - 25 % nižší než částka nabídky, což je výhoda platby reklamy za

zobrazení.

Treadaway, Smith (2011, s. 69 - 70) uvádí, že Facebook nabízí mnoho funkcí

a možností marketingu pro firmy či konkrétní produkty. Dle autorů není na Facebooku

důležitá propagace, ale právě komunikace. Autoři uvádějí, že jakákoliv propagace

vyžaduje přerušení, jako například reklama, která přeruší televizní pořad nebo jakákoliv

jiná forma kreativní techniky, která odvede vaši pozornost od aktuálního obsahu

k poselství klienta, který touto reklamou chce získat váš zájem. Dle autorů byl jedním

z problému při vzniku reklamy na Facebooku odpor uživatelů ke klikání na reklamu.

Treadaway a Smith uvádějí, že na Facebooku existuje celá řada možností nákupu

reklamy, kdy například nákup standartní jednotky IAB (Interactive Advertising Bureau)

očekává míru odezvy kolem 4 – 26% podle zaměření, což je velké rozpětí. Autoři uvádí,

že společnosti a organizace mají možnost vytváření reklamy na Facebooku

prostřednictvím Facebook Ads, která umožňuje uživatelům vytvářet své vlastní návrhy

reklam za nízké ceny. Autoři dodávají, že uživatelé mohou vytvářet reklamy dle modelu

platby za proklik (CPC) nebo modelu platby za zobrazení reklamy (CPM). Treadaway

a Smith (2011, s. 72) uvádí tyto postupy zavedení reklamy pro sociální média, které

jsou zobrazeny v následujícím obrázku:

Obrázek 1 Postup pro sociální média

Zdroj: Treadaway, Smith (2011)

16

Bednář (2011, s. 40 - 42) uvádí, že základními druhy nástrojů propagace jsou Sdílení

diskuze a podpora, Placená reklama, Barterová propagace, vytváření a udržování

partnerství, Motivace k šíření obsahu a aktivní podpora uživatelů. Dle autora je možné

na Facebooku objednání reklamy, která směřuje vně, jako je klasická webová

prezentace nebo aplikace. Autor dodává, že v tomto případě sociální síť slouží jako

reklamní médium s možností přesného zacílení reklamy.

Marketing na sociální síti YouTube

YouTube (2015a) uvádí tři kroky, jak inzerovat prostřednictvím YouTube. Prvním

krokem po vytvoření účtu je dle serveru nahrání videa na YouTube, které bude

reklamou firmy. Druhým krokem je dle serveru vytvoření účtu adWords, který slouží

ke spravování a propagaci video reklamy. Jako poslední krok Youtube uvádí samotné

spuštění videoreklamy, kde uživatel vybere, pro koho je reklama určena, kde se objeví

a kolik chce do reklamy investovat.

YouTube (2015b) uvádí, že videoreklama na YouTube je placena pouze pokud o ni má

uživatel zájem, a tak firma neztrácí zbytečné investice. Také na YouTube existuje

oslovení ideálního zákazníka. Dle portálu se tak můžeme zacílit na uživatele podle

místa, zájmu a věku. Další možnosti je dle portálu využití platforem, jako jsou mobilní

telefon, tablet nebo počítač. Server uvádí, že 25 % ze všech zhlédnutí na YouTube je

prostřednictvím mobilního telefonu. Další možností je dle portálu využití bezplatného

nástroje Analytics YouTube, který firmám pomáhá pochopit, kdo se na jejich reklamy

dívá a jaké mají interakce. Dle portálu dokáží reklamy firmám vytvářet příležitosti ke

komunikaci se svými zákazníky.

Janouch (2014, s. 347 - 348) uvádí, že pokud má firma na YouTube vlastní video kanál,

má možnost analyzovat obsah pomocí nástroje Analytics.

Tento nástroj dle Janoucha (2014, s. 347 - 348) podává firmě informace, jako například:

„počet zhlédnutí, demografické údaje (muži/ženy/věk), místa přehrání, zdroje

návštěvnosti, zařízení (PC, talet, mobil, TV, herní konzile), míra udržení publika,

odběratelé, libí se/nelibí se, oblíbená videa, komentáře, sdílení“

Miller (2012, s. 35 - 36) ve své knize uvádí, že velké společnosti se řadu let věnují

videomarketingu formou klasických televizních reklam. Dle autora jsou televizní

reklamy drahou záležitostí a většina malých firem si je nemůže dovolit. Pomocí

YouTube dle autora mají malé i velké firmy možnost videomarketing provádět,

vzhledem k tomu, že cena za zveřejnění videa je nulová. Autor uvádí, že YouTube

nabízí také propagování videa, stejně jako vyhledávaní na serveru Google. Propagace

videoklipu je dle autora běžná reklama, která je mířena na konkrétní video umístěné na

YouTube. Autor dodává, že se jedná o placenou reklamu na základě počtu kliknutí, za

kterou firma platí pouze v případě, když na video někdo klikne, tedy inzerce PPC

(Platna za kliknutí), která představuje na internetu dominantní formu reklamy. Cena za

PPC inzerci se stanovuje dle autora na základě CPC (cena za kliknutí). Autor uvádí, že

se cena odvozuje od velikosti investice inzerenta za konkrétní slovo. V praxi to dle

17

autora znamená, že si zvolíte slovo, které se váže k vaší položce a při zadání tohoto

slova se daná položka zobrazí ve vyhledávání. Druhou možností je dle autora inzerce

CPC, která závisí na tom, kolik je firma ochotna nabídnou vůči konkurenci.

Nejpoužívanější inzercí je inzerce CPC, která funguje na denní bázi. Dle autora to

znamená, že si firma stanoví denní limit např. 100 dolarů a za kliknutí nabídne 2 dolary,

reklama se tedy bude zobrazovat do té chvíle, než dosáhne 50 kliknutí.

Výhody aplikace marketingu na internetu a sociálních sítích

Přikrylová, Jahodová (2010, s. 225) uvádějí, že „internet jako interaktivní médium

s dynamicky rostoucím počtem uživatelů je vyhledávaným prostorem pro umístění

reklamy“. Reklama na internetu je dle autorek efektivním nástrojem k oslovení širokého

okruhu potenciálních zákazníků v krátkém časovém úseku a za relativně nízké náklady.

Dle autorek nabízí internet pro reklamní působení následující výhody: Poskytuje

multimediální prezentace (video, zvuk, obrázky animace atd.). Výhodou internetu je dle

autorek také možnost předvedení názorného použití výrobku nebo možnost spotřebitele

vnímat produkt z mnoha úhlů pomocí vizuálního zobrazení. Autorky uvádějí, že

spotřebitel může také nějaké produkty vyzkoušet (software, knihy, CD, DVD). Podle

autorek těmito vlastnostmi je internet mnohem flexibilnější než ostatní média. Výhodou

je také dle autorek potlačení dotěrnosti tím, že si uživatel sám volí dobu a rozsah

reklamního působení. Další výhodou je podle autorek nekončící množství produktů

a služeb, které má možnost spotřebitel na internetu podle svých preferencí vyhledat

prostřednictvím bezplatných vyhledavačů. Autorky uvádí, že internet jako selektivní

médium dokáže pomocí správně vybraných serverů cílit na požadovanou skupinu. Dle

autorek je reklama na internetu levnější než na ostatních médiích, která se dá v jejím

průběhu rychle změnit. Rychlost odezvy na internetovou reklamu je dle autorek vůči

ostatním médiím okamžitá, kdy čas mezí zhlédnutí a reakcí je minimální. Výhodou je

také dle autorek exaktně měřitelný dopad reklamní kampaně, kdy jsou k dispozici data

o počtu uživatelů, počtu zhlédnutí, počtu kliků na cílové stránky a akcií, které uživatelé

provedli.

Přikrylová, Jahodová (2010, s. 218 - 219) uvádí tyto výhody marketingové komunikace

pro obchodníka:

- Zajištění snadnějšího a rychlejšího nákupu zákazníků

- Budování dlouhodobých vztahu se zákazníky

- Usnadnění získaní informace, které zákazník opravdu chce a potřebuje

- Jednodušší shromažďování informací o trhu

- Správné zacílené (targeting) zákazníků správními informacemi ve správný čas o

správném produktu

- Snížení realizačních nákladů

- Zdokonalení image a podpory značkové politiky

- Odstranění překážek při vstupu na nové trhy

18

Přikrylová, Jahodová (2010, s. 218) uvádí tyto výhody marketingové komunikace pro

zákazníka:

- Získání kontroly nad směnným obchodem

- Vybudování pevných vztahů s důvěryhodnými společnostmi

- Získání přístupu k zámožným a různorodým zdrojům informací

- Pohotovější a jednoduchý přístup k informacím

- Získání nejvyššího užitku

- Obstarání informací dle osobních preferencí

Dle Přikrylová, Jahodová (2010, s. 273) je hlavní výhodou virálního marketingu nízká

finanční náročnost vzhledem k absenci nákladů na nákup mediálního prostoru. Další

výhodou je dle autorek možnost pohotové realizace a šíření zprávy.

Nevýhody aplikace marketingu na internetu a sociálních sítích

Přikrylová, Jahodová (2010, s. 225) uvádí, že hlavní nevýhodou internetové reklamy je

neosobní charakter, tedy nemožnost vidění a vyzkoušení nabízeného zboží.

Přikrylová, Jahodová (2010, s. 265) uvádí, že jednou z nevýhod virálního marketingu je

nízká kontrola nad průběhem kampaně, jelikož se virální zpráva šíří nekontrolovaně dle

vůle příjemců. V tomto případě podle autorek již nedokáže iniciátor zprávy zasáhnout

do průběhu šíření, které může být i negativní.

Dle Janoucha (2014, s. 58 - 59) je jednou z nevýhod marketingové komunikace proces

předání sdělení. Autor uvádí, že příjemce nemusí obsah sdělení dekódovat tak, jak si

zdroj představuje. Příjemce si dle autora může sdělení poupravit různým způsobem, kdy

například ve sdělení může vidět nějaký podtext a obsah tak vnímat negativně. Samotná

účinnost sdělení se postupně snižuje a firmy musí stále vytvářet nová a složitější.

Bednář (2011, s. 158 - 161) uvádí, že k efektivní komunikaci s uživateli Facebooku je

potřebné analyzovat jejich chování. Autor uvádí, že špatně nebo nedostatečně

analyzovaný odhad chování uživatelů může být jeden z hlavních problémů selhání

v komunikaci na sociálních sítích.

Dle Bednáře (2011, s. 41) rozdílem mezi Facebookem a klasickým webem je účinnost

reklamy. Autor uvádí, že na webových stránkách si společnosti kupují prostřednictvím

reklamy návštěvníky, kdy investovaná částka znamená určitý konverzní poměr, tedy

získané klienty, objednávky. Na sociálních sítích dle autora tento konverzní poměr

nefunguje. Autor uvádí, že investice do reklamy na sociální sítí zajišťuje pouze

fanoušky stránky, ne však tradiční zákazníky. Z tohoto důvodu nemá samotná placená

reklama bez dalších cest komunikace s uživateli význam. Proto je dle autora placená

reklama pouze doplňkovou formou komunikace. Severa, Krška (2013, s. 31) uvádějí, že

společnostem, které poskytují firmám marketing na Facebooku se podařilo změnit

základná cíl marketingu, kdy prodej a zisk vyměnili za počet fanoušků. Dle autorů je

v dnešní době vnímán úspěch prostřednictvím počtu fanoušku nebo rychlostí růstu, ale

nikdo nehovoří o tom, jak velký podíl na zvýšení zisku růst má.

19

Shih (2010, s. 116 - 118) uvádí, že sociální sítě skrývají nejen příležitosti a možnosti,

ale také vážná omezení a potíže. Dle autorky nikdo zatím nepřišel s ideálním receptem,

jak na sociálních sítích obejít nízký kupní zájem. Jednou ze starostí je dle autorky únava

sociální sítě. Podle autorky může vzniknou nebezpečí s poklesem zájmu sociálních sítí

vzhledem k jejich zahlcení reklamami. Dalším nebezpečím dle autorky je negativní

publicita. Autorka uvádí, že vzhledem k neomezenému šíření obsahu fanoušky vzniká

riziko, že tato sdělení nemusí být vždy pozitivní.

20

3 Metodologická část

Teoretická část bakalářské práce obsahuje zpracování vybrané literatury a internetových

zdrojů, které souvisí s tématem a přispívají k tvorbě praktické části práce. Knižní

literatura se zabývala převážně tématem sociálních sítí, marketingem, marketingovou

komunikací a marketingovým výzkumem.

Metodologická část dále obsahuje průběh výběru automobilových závodů. Srovnávané

automobilky byly předem vybrány za pomoci získaných dat od svazu dovozců

automobilů (SDA), kdy do komparace bylo vybráno 10 nejproduktivnějších

automobilových společností vzhledem k podílu na českém trhu za rok 2013. Dle SDA

(2014) byly vybrány tyto automobilové společnosti: Škoda, Hyundai, Volkswagen,

Ford, Peugeot, Kia, Renault, Citroën, Dacia a Opel. V Následující tabulce jsou

zobrazena data o podílu a počtu prodaných automobilů za rok 2013 zmiňovaných

společností.

Tabulka 2 Registrace nových automobilů v ČR za rok 2013

Období 1 – 12 / 2013

Značka Ks Podíl Pořadí

Škoda 49971 30,33 % 1

Hyundai 16239 9,89 % 2

Volkswagen 14948 9,07 % 3

Ford 9460 5,74 % 4

Peugeot 7252 4,40 % 5

Kia 6325 3,84 % 6

Renault 6047 3,67 % 7

Citroën 5981 3.63 % 8

Dacia 5655 3,43 % 9

Opel 4448 2,70 % 10

Zdroj: SDA (2014)

Praktická část bakalářské práce obsahuje několik internetových zdrojů. Převážně se

jednalo o oficiální internetové stránky srovnávaných automobilových společností.

Hlavní použitou metodou byla komparace nasbíraných dat a informaci. Výzkum

probíhal od 15. 7. 2014 – 15. 10. 2014 až na ukazatel Mluví o tom, který byl měřen

v období od 15. 9. 2014 – 15. 10. 2014. K vypracování praktické části bylo zapotřebí

získat účet na placených analytických databázích Socialbakers a Quintly, z kterých jsou

porovnávaná data pořízena. Po e-mailové komunikaci se společnostmi Socailbakers

a Quintly byl autorovi práce vytvořen účet ve stanoveném rozmezí výzkumu, který

posloužil jako hlavní zdroj dat. Výzkum na sociální síti Facebook obsahoval metriky To

se mi líbí (počet fanoušků), Mluví o tom, počet a typ firemních příspěvků, reakce

fanoušků a Míru zaujetí. Výzkum na sociální síti YouTube obsahoval metriky počet

odběratelů, počet zhlednutí, To se mi líbí, To se mi nelíbí, reakce fanoušků, počet videí

a Míru zaujetí. Následně byly metriky zaneseny do grafů a přehledně popsány

prostřednictvím programu Microsoft Excel.

21

4 Praktická část

Praktická část bakalářské práce obsahuje komparaci aktivit deseti vybraných

automobilových společnosti českého trhu na sociálních sítích Facebook a Youtube

prostřednictvím analytických databází Socialbakers a Quintly.

Představení srovnávaných automobilek

Tato subkapitola se zabývá představením a stručnou historií srovnávaných

automobilových společností vybraných podle již zmiňované metodologie.

Dle serveru skoda-auto.cz (2015) patří značka Škoda auto mezi automobilové výrobce

s celosvětově nejbohatší tradicí. Dle serveru se o založení společnosti zasloužili Václav

Laurin a Václav Klement již v roce 1895, ve kterém firma Škoda vznikla v Mladé

Boleslavi, tedy v tehdejším Jungbunzlau. Dle serveru se v prosinci roku 1895 spojil

vyučený knihkupec Václav Klement a vyučený strojní zámečník Václav Laurin, kdy

v prvních letech opravovali a vyráběli jízdní kola pod obchodní značkou Slavia. Dle

serveru Laurin & Klement začali vyrábět o 4 roky později jízdní kola s přídavným

motorem tzv. motocykletty, které také získaly velkou popularitu a několik závodních

ocenění. Server uvádí, že společnost Laurin & Klement představila svůj první vůz

v roce 1905 pod názvem „Voiturette A“, který zajistil společnosti stabilní pozici na

rychle se rozvíjejícím mezinárodním automobilovém trhu. Rok 1925 dle serveru

znamenal konec značky Laurin & Klement, jelikož došlo ke sloučení společnosti se

Škodovými závody v Plzni. Dle serveru si v dalším vývoji společnost prošla řadou

proměn, které po dobových hospodářských a politických změnách vedly k její integraci

do koncernu Volkswagen, což se stalo v roce 1991. Server dodává, že v současnosti je

ŠKODA jednou z nejúspěšnějších světových automobilových značek, která může

nabídnout devět modelových řad a etablovanou přítomnost ve více než stovce zemí

světa.

Dle portálu hyundai.cz (2015) byla značka Hyundai založena v roce 1940

pětadvacetiletým Chung Ju-Yungem, který si v tomto roce vybudoval svou první

opravnu automobilů. Dle serveru si značka získala mnoho zákazníků hlavně díky

rychlému, novému a velice kvalitnímu přístupu k opravě automobilů. Dle serveru tuto

rychlou opravu využívali za války Američané, kteří osvobozovali Koreu od Japonců,

a díky tomu se Chung Ju-Yungovi zakázky jen hrnuly. Portál uvádí, že první záznam od

názvu firmy Hyunday (v korejštině znamená moderní) se objevil v roce 1946. Dle

portálu byla o rok později založena další firma Hyunday Engineering and constructink,

která se zabývala stavebnictvím a jejími zákazníky se stala i americká armáda. Dle

serveru Chung Ju-Yung vždy vymyslel způsob, kterým dokázal být rychlejší i levnější,

než jeho konkurence. Server uvádí, že automobilka Hyundai Motor Company vznikla

v roce 1966, kdy z počátku uvažovala o spojení se se společnosti Ford, ke kterému

nakonec nedošlo. Dle serveru byl první čistě korejský automobil Pony pod značkou

Hyundai představen v roce 1976, kdy se objevil poprvé na mezinárodním trhu. Dalším

vozem dle zdroje byl Hyundai Excel, který se prosadil hlavně v USA a dále se začal

prosazovat i v Evropě, kde dnes patří největší jihokorejská automobilka k jedné

z nejúspěšnějších, co se růstu prodeje týče. Dle serveru je v současnosti společnost

Hyundai Motor Company samostatná a jejím cílem je patřit v roce 2010 mezi pět

22

největších automobilek na světě. Server uvádí, že skupinu Hyundai tvoří tři desítky

společností, které působí jako samostatné subjekty, které zaměstnávají v Jižní Koreji

přibližně 170 000 lidí. Dle zdroje skupina Hyundai působí kromě automobilové výroby

také v oblasti výstavy dálnic a jaderných elektráren, námořních lodí, výrobou

elektroniky a polovodičů, ale také výroby pro výzkum vesmíru či onkologického

zařízení.

Společnost Volkswagen byla dle Facebooku (2014) založena dne 28. května 1937

v Berlíně. Dle serveru byla společnost založena německou pracovní frontou DAF

(Deutsche Arbeitsfront), která byla největší organizací nacionálních socialistů. Server

uvádí, že úkolem této organizace bylo vytvoření přijatelných podmínek pro

velkosériovou výrobu plnohodnotného vozu, který konstruoval Ferdinand Porsche.

Server uvádí, že Volkswagen má své sídlo od roku 1948 ve Wolfsburgu. Dle portálu

byla stavba výrobního závodu započata v roce 1938 a zahájení výroby již o rok později

v roce 1939. Dle portálu Volkswagen na začátku 2. světové války přešel na výrobu

vojenského materiálu. V roce 1945 dle serveru Volkswagen opět zahájil výrobu

civilních automobilů pod britskou vojenskou správou. Již v roce 1951 dle serveru

Volkswagen vstoupil na zámořské trhy, kdy exportoval automobily do USA, Argentiny

a Brazílie. Dle serveru získal Volkswagen s 50 % podílem vývozů automobilů

v Německu nejvíce deviz v celé její ekonomice a stal se největším vývozcem

motorových vozidel. Server uvádí, že dnes je automobilka Volkswagen největší

evropský výrobce automobilů.

Společnost Ford byla dle ford.cz (2015) založena Henrym Fordem v roce 1903. Henry

Ford dle portálu vlastnil 25, 5 % akcií společnosti a vykonával pozici víceprezidenta

a vrchního inženýra. První automobil dle serveru byl prodán společností Ford Motor

Company 23. července 1903. Dle serveru se Henry Ford stal o 3 roky později

většinovým vlastníkem a prezidentem společnosti. Největší sen si podle serveru splnil

Henry Ford v roce 1906, kdy zavedl známý Model T, který byl spolehlivý a úsporný za

nízkou cenu. Dle serveru byla v roce 1913 zavedena první pásová výroba, která měla za

příčinu převrat ve výrobním procesu modelu T. V roce 1919 získali dle serveru Henry

Ford a jeho syn Edsel podíly menšinových akcionářů za 105 568 858 dolarů a stali se

tak jedinými vlastníky společnosti. V roce 1946 byl dle portálů Henry Ford oceněn

zlatou medailí od petrolejářské asociace (API) za velký přínos průmyslu a blaho lidstva.

Dle serveru pokračoval v tradici Bill Ford, který se stal v roce 2001 výkonným

předsedou společnosti, kterou založil jeho pradědeček. Mezi jeho úspěchy dle serveru

patří výstavba první automobilky na světě, která využívá 25% recyklovatelného

materiálů ve všech dílech vyrobených z plastu. Společnost Ford dle serveru působí po

celém světě. Podle zdroje je vize Fordu stát se přední světovou automobilovou

společností poskytující špičkové služby.

Další společností je automobilka Peugeot, kterou založili dle serveru peugeot.cz (2015)

bratři Jean-Pierr Peugeot II a Jean-Frédérick Peugeot v roce 1810 jako přestavěný mlýn,

který sloužil jako slévárna oceli. Dle serveru se rodinná firma věnovala výrobě mlýnků

na kávu a dalším moderním průmyslovým činnostem, jako například výrobě pružin,

pásových pil čí deštníkových konstrukcí. Server uvádí, že první automobil Peugeot byl

představen v roce 1889 vizionářem Armandem Peugeotem, který nesl název Serpollet-

Peugeot. Dle portálu v roce 1890 byla nahrazena parní tříkolka za revoluční benzínovou

čtyřkolku s názvem Type 2 a motorem Daimer. Dle serveru se značka Peugeot stala

jedním z nejdůležitějších subjektů světového automobilového odvětví posledních deseti

23

let, díky průmyslovému partnerství se společnostmi Serpollet, Daimler a Michelin.

Server uvádí, že v roce 1929 představuje značka Peugeot model 201 6 CV, toto

označení modelu s nulou uprostřed používá Peugeot dodnes. Dle serveru umožnily

Peugeotu úspěchy modelů 205 a 206 mezinárodní rozvoj průmyslových aktivit, kdy

v roce 1998 podepsala společnost dohodu o výstavbě továrny v Porto Realu. Server

uvádí, že model 207, který byl uveden na trh v roce 2006, se stal v následujícím roce

nejprodávanějším vozem v Evropě. Dle portálu má za sebou značka Peugeot 200 let

historie a inovací, které reagují na výzvy související s mobilitou a životním prostředím

a snaží se snoubit motorismus s budoucností.

Společnost Kia Motors byla dle serveru kia.com/cz (2015) založena v roce 1944 a od

svého počátku přispěla k rozvoji automobilového průmyslu v Koreji, kde začala

s výrobou dílů pro jízdní kola. Dle serveru společnost vstoupila na trh s názvem

Kyungsung Precision Industry. Server uvádí, že v roce 1952 začala společnost pod

novým názvem Kia Industry Company s první výrobou jízdních kol v Koreji. Server

uvádí, že založení Korejského automobilového průmyslu společnosti Kia je datováno

k roku 1962, přičemž o rok dříve vyrábí společnost svůj první model tříkolové dodávky

s názvem K-360. Dle portálu společnost Kia vyrábí svůj první automobil vyvinutý

v Koreji s 2-litrovým zážehovým motorem v roce 1973, který nese název Brisa, a také

se stává prvním korejským exportním automobilem. V roce 1998 se dle serveru stává

společnost Kia Motors součástí Hyundai-Kia Automotive Group s kumulativním

exportem 2 milionů kusů. Server uvádí, že v roce 2003 se Kia stává nejrychleji rostoucí

automobilkou v Evropě a v následujícím roce zahajuje výstavbu výrobního závodu Kia

Motors Slovakia, která v roce 2012 vyrobila svůj miliontý vůz. Dle portálu patří

společnost Kia Motors v současné době k největším světovým výrobcům automobilů.

Dle portálu citroen.co.uk (2014) společnost Citroën založil v roce 1919 André Citroën.

Dle portálu autocz.cz (2010) André Citroën již začátkem století vlastnil podnik

zaměřený na výrobu ozubených kol se šípovitým ozubením, které se později promítlo

v emblému automobilky. Server uvádí, že v roce 1919 se v pařížském tisku objevil

inzerát na první francouzský automobil. V dalších letech se dle serveru prodalo více než

12 tisíc kusů a jméno Citroën se proměnilo ve značku, která začala dobývat svět. Dle

serveru byla druhá polovina dvacátých let symbolem úspěchu značky Citroën. Server

uvádí, že v roce 1934 představil André Citroën revoluční automobil s pohonem

Automobilka Renault byla dle serveru renault.cz (2015) založena v roce 1898

Louisem Renaultem a jeho bratry. Dle portálu byla první sériová výroba zavedena

v roce 1905 a v roce 1913 společnost přichází s dělbou práce. Server uvádí, že

společnost Renault nevyráběla během první světové války pouze automobily, ale také

ambulantní vozy, nosítka, granáty a dokonce tanky FT17, které se zasloužily o konečné

vítězství. První výrobní linka dle portálu byla spuštěna v roce 1929. Server uvádí, že

společnost Renault byla v roce 1945 znárodněna díky konfliktu, který měla

s Německem a stála se podnikem se státní správou. Portál uvádí, že až do počátku 80.

let Renault prožíval rychlý nárůst a modernizace. V dalších letech se dle serveru

Renault prosazuje na sportovním poli Formule 1. Server uvádí, že v červenci roku 1996

byla společnost privatizována a v roce 1999 vytvořila alianci se společností Nissan.

V dalších letech se dle serveru společnost rozhodla provést nákup firem Samsung

motors a Dacia Renault, který posiluje její mezinárodní působení. Portál uvádí, že

v roce 2009 byl představen plán, kterým se měla skupina stát evropským

automobilovým konstruktérem s nejlepší rentabilitou.

24

předních kol. Dle serveru se v roce 1976 stal Citroën součástí koncernu PSA Peugeot-

Citroën, jehož je součástí dodnes.

Společnost Dacia (2015) vznikla dle serveru dacia.cz v roce 1966. Podle serveru

podepsala Dacia licenční dohodu se společnosti Renault a jejím úkolem bylo dodávat

moderní, rodinné a robustní vozy na rumunský trh. Server uvádí, že v roce 1999 se stala

Dacia značkou skupiny Renault, kdy Renault modernizuje od základů historickou

továrnu v Pitesti a dochází k zásadní změně v oblasti kvality. Dle portálu uvedla Dacia

v roce 2004 na trh model Logan, který se stává symbolem obnovy této značky. V roce

2005 jsou dle serveru překonány všechny výrobní rekordy. Server uvádí, že v roce 2011

Dacie uspokojuje 340 000 nových zákazníků, kdy se také rozšiřují výrobní kapacity

továrny v Maroku. Server dodává, že Dacia pracuje na dalších jednoduchých,

spolehlivých, velkorysých a hlavně cenově dostupných vozech.

Dle serveru opel.com (2015) byla Společnost Opel založena v roce 1862 Adamem

Opelem ve městě Rüsselsheim. Server uvádí, že Adam Opel vyrábí v roce 1862 první

šicí stroj, který byl začátkem společnosti Opel. Dle portálu opel.cz začala společnost

Opel s výrobou prvních automobilů v roce 1899. Server uvádí, že automobilka Opel

vystoupila na mezinárodní pole motoristického sportu během jednoho roku. Server

uvádí, že v roce 1924 byla provedena modernizace automobilové výroby a také

zavedena vysokoobjemová produkční metoda včetně montážní linky. V roce 1928 činí

dle serveru podíl společnosti na trhu 37,5 %, což dělá automobilku Opel největším

výrobcem v Německu. Server uvádí, že v roce 1929 přišlo sloučení s General Motors,

která získala 80 % akcií ve společnosti Adam Opel AG a v roce 1931 odkupuje

zbývajících 20 % akcií.

Dle portálu je v roce 1940 vyroben miliontý vůz Opel, ale také v tomto roce přichází

nařízení fašistické vlády o pozastavení výroby osobních automobilů a přesměrování na

výrobu armádního vybavení. Server uvádí, že 110 let poté, co byl vyroben první

automobil Opel, se společnost v roce 2009 dostává do ekonomické krize a existenčních

problému, jež způsobily bankrot společnosti, který zachránila německá vláda.

25

Výzkum na sociální síti Facebook

Jako prvnímu se praktická část bakalářské práce věnuje výzkumu na sociální síti

Facebook, který byl proveden prostřednictvím analytických databází Socialbakers

a Quintly.

Graf 1 zobrazuje první porovnávaný ukazatel To se mi libí (Like), který vyjadřuje

celkový počet fanoušků na Facebookových profilech vybraných automobilových

společností. Sledování profilů je stanoveno od 15. 7. 2014 do 15. 10. 2014, jedná se

tedy o čtvrtletní výzkum.

Graf 1 Facebook - Počet fanoušků

Zdroj: Socialbakers (2014)

Z grafu 1 je patrné, že největší počet fanoušků za měřené období získala Škoda (11390).

Na druhé pozici skončila Hyundai (6745), která na Škodou ztrácí v tomto období

necelou polovinu, i když v celkovém počtu fanoušků všem konkurentům vévodí. Na

třetí pozici skončil Renault (4664) který zvýšil za toto období celkový počet fanoušků

ze 7812 na 12476, tedy nárůst 37.38 %. Na čtvrtém místě skončil Ford s nárůstem o

3779 fanoušků. Podobnou hodnotu jako u Fordu můžeme sledovat u Dacie (3779), která

zvýšila svoji celkovou hodnotu za měřené období o 42,11%. Aktivity ostatních

společností jsou nápadně nižší. U společnosti Peugeot došlo v měřeném období

k úbytku fanoušků o zanedbatelnou hodnotu 219 z celkového počtu 54333.

Graf 2 znázorňuje naměřené hodnoty ukazatele Mluví o tom (People talking about this)

v rozmezí 15. 9. 2014 – 15. 10. 2014, které vyjadřují aktivity fanoušků probíhající na

facebookových profilech společností. Dle quintly.com (2014) tato metrika ukazuje

počet lidí, kteří sdílí příspěvky společností v posledních 7 dnech. Dle serveru jsou data

k dispozici každý den, ale jednotlivá data zobrazují pohybující se součet posledních

7 dní.

Škoda HyundaiVolkswa

genFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

15.7.2014 84488 90759 55544 48555 54333 31112 7812 13441 4794 36869

15.10.2014 95878 97504 57478 52334 54114 32866 12476 13758 8281 37023

Změna 11390 6745 1934 3779 -219 1454 4664 317 3487 154

-20000

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

Po

čet

fan

ou

šků

To se mi líbí "Počet fanoušků" (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014)

26

Graf 2 Facebook - Mluví o tom

Zdroj: Quintly (2014)

Z grafu 2 je patrné, že nejvyšší hodnoty sdílení fanoušků nabývá Škoda, ale v průběhu

měření se hodnota zmenšila o 961, což je největší úpadek mezi porovnávanými

společnostmi. Druhou nejvýraznější společností je Ford, který zvýšil počet Mluví o tom

o 43.85 %. Na třetím místě se umístila Hyundai s nárůstem hodnoty o 361. Čtvrtou

nejvyšší hodnotu vykazuje Volkswagen, i když v měřeném období zaznamenal pokles

o 291. Těsně za Volkswagenem skočil Peugeot, Renault a Kia. Na posledních místech

můžeme vidět Citroën a Dacii.

Graf 3 znázorňuje počet fanoušků České republiky a jejích sousedů k datu 15. 7. 2014.

V grafu tedy nalezneme počet fanoušků pocházejících z České republiky, Slovenska,

Německa, Rakouska a Polska. Tento ukazatel nám zobrazuje skutečný počet českých

fanoušků na facebookových stránkách společností.

Graf 3 Facebook - Počet fanoušků ČR a jejich sousedních států k 15. 7. 2014

Zdroj: Sociabakers (2014)

Škoda HyundaiVolkswa

genFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

15.9.2014 4291 918 1114 1123 944 513 695 171 688 68

15.10.2014 3330 1279 823 2000 792 528 755 73 670 68

Změna -961 361 -291 877 -152 15 60 -98 -18 0

-2000

-1000

0

1000

2000

3000

4000

5000P

oče

t m

luví

o t

om

Mluví o tom (15. 9. 2014 - 15. 10. 2014)

Škoda HyundaiVolkswa

genFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

Polsko 417 46 104 32 41 173 11 20 2 24

Rakousko 138 49 63 46 71 20 11 14 1 48

Německo 614 165 182 111 161 85 17 38 3 113

Slovensko 2897 972 1176 663 3878 572 703 235 134 8374

Česká republika 74076 87288 51477 45997 46660 29015 6500 12171 4634 27044

0100002000030000400005000060000700008000090000

100000

Po

čet

fan

ou

šků

Počet fanoušků ČR a jejich sousedních států

27

Z grafu 3 je patrné, že největší počet fanoušků se nachází na území České republiky

vzhledem k tomu, že jsou firemní stránky na Facebooku zaměřené na české publikum

a všechny aktivity publikovány v českém jazyce. Oproti celkovému počtu fanoušků na

grafu 1 si můžeme všimnout, že všichni tito uživatelé nejsou z České republiky.

Vzhledem k podobnosti jazyků a uplynulé historii skončilo na druhém místě Slovensko

s výraznějším počtem fanoušků proti ostatním zemím. Podobně pak dopadlo Německo

a Polsko. Nejméně uživatelů bylo pozorováno v Rakousku.

Graf 4 Facebook - Počet fanoušků ČR a jejich sousedních států k 15. 10. 2014

Zdroj: Socialbakers (2014)

Graf 4 znázorňuje počet fanoušků České republiky a jejích sousedů k datu 15. 10. 2014.

Platí pro něj stejné specifikace jako pro graf 4. Tento graf zobrazuje data na konci

sledovaného období. Z grafu 4 je zřetelné, že největší změna se udála v oblasti České

republiky, kde nejvýraznější růst počtu fanoušků zaznamenala Škoda 9028. Druhá

skončila Hyundai s 6460. Na třetí pozici pak skončil Renault. Podobné výsledky

zaznamenal Ford a Dacie. Zbytek firem v České republice zaznamenal menší růst, až na

Peugeot, který dokonce přisel o 303 fanoušků. V prostředí Slovenska získala nejvíce

fanoušků Škoda (521) tedy nárůst o 15.24 %. Druhý skončil Volkswagen s růstem počtu

o 126 slovenských fanoušků. Ostatní firmy nezaznamenaly velké rozdíly až na Peugeot

a Opel, kteří byli dokonce ztrátoví. V Německu opět dominovala Škoda s nárůstem 109

fanoušků. Přírůstek fanoušků nad 10 uživatelů zaznamenal Volkswagen (15) a Hyundai

(12). Ostatní konkurenti výrazně nebodovali. V Rakousku se odehrál opět největší

nárůst u Škody, a to o 11 fanoušků. V Poledním sledovaním Polsku to nedopadlo jinak

a opět zaznamenala největší nárůst Škoda s počtem 147. Jediný výraznější úspěch

zaznamenal Volkswagen, který získal v Polsku 17 fanoušků.

Graf 5 znázorňuje růst fanoušků podle dní v týdnu (Fan Growth by Day of the Week) ve

sledovaném období od 15. 7. 2014 do 15. 10. 2014. Tato metrika se zabývá přírůstkem

a úbytkem fanoušků podle jednotlivých dní v týdnu.

Škoda HyundaiVolkswa

genFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

Polsko 564 43 121 34 42 161 12 19 3 26

Rakousko 149 47 61 46 71 24 13 15 1 47

Německo 723 177 197 112 165 91 16 36 7 115

Slovensko 3418 1004 1302 692 3864 567 720 249 138 8351

Česká republika 83104 93756 52672 49646 46357 30377 11047 12384 8037 27226

0100002000030000400005000060000700008000090000

100000

Po

čet

fan

ou

šků

Počet fanoušků ČR a jejich sousedních států

28

Graf 5 Facebook - Růst fanoušků podle dní v týdnu

Zdroj: Socialbakers (2014)

Z Grafu 5 je zřetelné, že nejvíce fanoušků na Facebookových stránkách Škoda přibylo

ve čtvrtek. Až na pondělí (1267) a pátek (1372) naměřené hodnoty výrazně neklesaly.

U Hyundai byl nejvýraznější nárůst zaznamenán v úterý (1169) a neděli (1115).

Volkswagen byl nejúspěšnější ve středu (363). U Fordu si můžeme všimnout výrazného

nárůstu fanoušku v úterý, kdy zaznamenal hodnotu (835), která je v některých případech

dvojnásobně vyšší oproti ostatním dnům v týdnu. Peugeot zaznamenal ve všech dnech

v týdnu pokles počtu fanoušků, největší však v pondělí (-47). Kia nedosahovala za

měřené období žádných velkých výkyvů, největší nárůst zaznamenala v pondělí (265).

Renault dosahoval nejvyšších hodnot ve středu (721). Citroën zaznamenal největší

nárůst v úterý (65). Dacia dosahovala ve všech dnech v týdnu přibližně stejný nárůst

fanoušků, nejvyšší však v úterý (521). Poslední Opel svůj nejúspěšnější den stanovuje

na úterý (39), stejně jako to bylo u Dacie, Hyundai a Fordu.

Následující graf 6 se zabývá celkovým počtem jednotlivých typů příspěvků, které

společnosti publikovaly na svých facebookových stránkách v měřeném období

15. 7. 2014 - 15. 10. 2014. V grafu 6 jsou zobrazeny tyto typy příspěvků: odkazy, alba,

videa, fotky a statusy. Album se od fotografie liší tak, že obsahuje více fotografií, které

působí jako samostatný příspěvek.

PO ÚT ST ČT PÁ SO NE

Škoda 1267 1766 1844 1899 1372 1617 1625

Hyundai 1011 1169 987 890 787 836 1115

Volkswagen 286 302 363 295 219 243 226

Ford 406 835 554 465 466 506 547

Peugeot -47 -39 -19 -17 -26 -36 -35

Kia 265 184 236 184 206 138 241

Renault 688 684 721 613 590 670 698

Citroën 27 65 55 46 48 44 32

Dacia 499 517 511 490 498 451 521

Opel 30 39 14 25 11 15 20

-500

0

500

1000

1500

2000Zm

ěna

po

čtu

fan

ou

šků

Změny fanoušku podle dní v týdnu (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014)

29

Graf 6 Facebook - Rozdělení firemních příspěvků podle typu

Zdroj: Socialbakers (2014)

Z Grafu 6 je patrné, že největší aktivitu v měřeném období zaznamenal Volkswagen

s celkovým počtem 128 příspěvků. Druhou největší aktivitu zaznamenala společnost

Renault, která na svůj profil přidala 117 příspěvků. Dalšími společnostmi, které přidaly

na svůj profil více než 100 příspěvků, jsou Hyundai (115), Kia (109) a Ford (113).

Ostatní společnosti byly výrazně méně aktivní. Například Škoda přidala pouze 51

příspěvků, což je pouze 39,84 % hodnoty nejpublikovanějšího Volkswagenu.

Graf 7 zobrazuje celkovou interakci (Total Interactions) fanoušků na veškeré příspěvky

(Líbí se mi (Like), Komentáře (commnets) a Sdílení (Share)) společností na

facebookových profilech v průběhu zvoleného období 15. 7. 2014 – 15. 10. 2014.

Graf 7 Facebook - Celková reakce fanoušků

Zdroj: Socialbakers (2014)

Škoda HyundaiVolkswag

enFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

Odkaz 4 25 9 0 0 20 9 3 9 0

Album 4 6 2 0 20 18 24 11 5 10

Videa 3 12 4 2 1 20 11 10 1 1

Fotky 40 70 113 103 42 51 72 15 43 57

Status 0 2 0 0 0 0 1 0 1 0

0

20

40

60

80

100

120

140P

oče

t p

řízp

ěvků

Rozdělení firemních příspěvků podle typu (15. 7 .2014 - 15. 10. 2014)

Škoda HyundaiVolkswa

genFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

Like 73711 11757 8052 15269 12668 4839 13173 1970 7336 1293

Share 5706 1001 727 1396 1137 289 1385 249 504 46

Comment 6014 1263 684 1070 695 467 1000 114 716 179

0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

70000

80000

po

čet

rea

kcí

Celková reakce fanoušků (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014)

30

U této metriky grafu 7 si můžeme všinout výrazného rozdílu mezi Škodou a ostatními

společnostmi. Škoda tuto metriku doslova ovládla s celkovým počtem 85431 interakcí

fanoušků. Na druhém pořadí skončil Ford s celkovou interakcí 17735 fanoušků.

Podobného výsledku dosáhly společnosti Renault (15558), Peugeot (14500) a Hyundai

(14021). Vhledem k výraznému počtu přidaných příspěvků nedopadl Renault ani

Hyundai tak dobře jako Škoda, která na rozdíl od těchto firem vynaložila mnohem

menší aktivitu. Další v pořadí jsou Volkswagen (9463) a Dacia (8556). Ostatní

společnosti nezaznamenaly vyšší hodnoty než 5599 interakcí, které získala Kia.

Graf 8 znázorňuje míru zaujetí v procentuálním pojetí (Facebook Avarge Post

Emgagement Rate) jako jeden z nejsledovanějších ukazatelů na sociálních sítích.

Průměrná hodnota zaujetí vychází ze sledovaného období 15. 7. 2014 – 15. 10. 2014

a je stanovena na jednotlivé dny v týdnu. Dle Socialbakers (2014) je to průměr míry

zaujetí všech statusů za zvolené období, který se vypočítá jako součet všech To se mi

libí (Like), Komentářů (Commnets) a Sdílení (Share) za určitý den. Následně se tato

hodnota vydělí celkovým počtem zveřejněných příspěvků společnosti v ten samý den.

Tato hodnota se následně vydělí celkovým počtem fanoušků tohoto dne a celá hodnota

se vynásobí číslem 100 jako 100% fanoušků.

Obrázek 2 vzorec výpočtu Míry zaujetí (Facebook Avarge Post Emgagement Rate)

Zdroj: Socialbakers (2014)

Obrázek 3 znázorňuje postup výpočtu míry zaujetí na Facebooku. Tento výpočet nám

udává míru zaujetí konkrétního dne 15. 10. 2014. Číslo 1503 je součet To se mi libí

(Like), Komentářů (Commnets) a Sdílení (Share) v tento den. Následně je hodnota

vydělena počtem zveřejněných příspěvků, tedy 1. Tato hodnota se následně vydělí

celkovým počtem fanoušků ke dni 15. 10. 2014 a násobí hodnotou 100. Výsledek míry

zaujetí 15. 10. 2014 je tedy 1,5676 %.

Obrázek 3 postup výpočtu míry zaujetí Škody 15. 10. 2014

Zdroj: Socialbakers (2014)

Portál michaelleander.me (2011) uvádí, že hodnota Míry zaujetí, která se pohybuje nad

1 %, je dobrá, hodnota od 0,99 % do 0,5 % je popisována jako průměrná hodnota pod

hranicí 0.5 % hovoří o nesprávně zvolené komunikaci s fanoušky a je třeba publikovat

poutavější a přesvědčující obsah. Zdroj uvádí průměry, které byly vypočteny na základě

analytických výzkumů od více než 500.000 aktivních stránek na Facebooku a zobrazují

průměrné hodnoty Míry zaujetí vzhledem k počtu fanoušků stránek, kterých by měly

průměrné dosahovat.

31

Tabulka 3 Počet fanoušků/Průměrná míra zaujetí

Zdroj: michaelleander.me (2011)

Graf 8 Facebook - Míra zaujetí jednotlivých dní v týdnu (Avarge Post Engagemnet Rate by day

of tbe week)

Zdroj: Socialbakers.cz

Z předchozího grafu 8 je patrné, že nejefektivnější komunikaci vykazuje Škoda a Dacia,

které vykazují hodnoty vysoce nad zmiňovanou hodnotou 0,99 %. Další efektivní

společností je Renault, který dosahuje v převaze hodnoty nad 1 %. S podobnými

výsledky skončil Peugeot, Citroën a Ford. Hyundai a Volkswagen vykazovaly mnohem

nižší hodnoty, ale podle tabulky 3 udržují průměrnou míru zaujetí. Nejhůře dopadla Kia

a Opel, kteří by měli své aktivity na sociální sítí Facebook upravit.

Number of fans (počet

fanoušků)

Avarge Egagemnt rate

(Průměrná míra zaujetí)

0 – 10 000 0,96 %

10 000 – 20 000 0, 29 %

20 000 – 50 000 0, 21 %

50 000 – 100 000 0, 19 %

100 000 – 200 000 0, 16 %

200 000 – 500 000 0, 13 %

500 000 – 1 000 000 0, 11 %

1 000 000 a více 0, 09 %

Škoda HyundaiVolkswag

enFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

PO 1,5612 0,1078 0,0897 0,2065 0,3304 0,1697 0,8739 0,275 1,6418 0,0485

ÚT 2,7257 0,1095 0,1305 0,521 0,4065 0,1368 1,4173 0,5632 2,1301 0,0676

ST 1,538 0,2412 0,1747 0,3857 0,4029 0,1674 2,2802 0,5315 3,3743 0,0661

ČT 3,3705 0,0764 0,1919 0,1902 0,487 0,09 1,3716 0,5344 1,6341 0,0671

PÁ 1,2132 0,1504 0,1749 0,2567 0,5422 0,3398 0,7065 0,4596 1,7299 0,0509

SO 1,3807 0,0839 0,2409 0,3475 0,5023 0,0665 0,7611 0,1499 0 0,0567

NE 1,2993 0,1206 0,0353 0,5378 0,324 0,3203 1,1725 0,2264 2,0139 0,0656

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

Ind

ex in

tera

kce

Míra zaujetí (15.7. 2014 - 15.10. 2014)

32

Graf 9 zobrazuje počet fanoušků na 1% tržního podílu. Tento ukazatel nám znázorňuje

efektivitu sociální sítě Facebook vzhledem k tržnímu podílu sledovaných společností

k datu 15. 10. 2014.

Graf 9 Facebook - Počet fanoušků na 1% tržního podílu

Zdroj: Socialbakers.cz, portal.sda-cia.cz

Z grafu 9 je patrné, že Škoda s největším podílem na trhu 30,33 % má na 1 % tržního

podílu takřka nejméně fanoušků. Zde vidíme jasný příklad toho, že počet fanoušků na

sociální síti Facebook nemá přímý vliv na procentuální zastoupení na trhu. Největšího

počtu fanoušků na 1% tržního podílu dosahuje Opel s nejmenším podílem na trhu 2.7

%. U společnosti Opel si můžeme všimnout, že vysoký počet fanoušků na Facebooku

nijak nesouvisí s velikostí tržního podílu, stejně jako u Škody. Peugeot s podílem na

trhu 4.4 % dosahuje podobných hodnot jako Opel. Hyundai, Ford, Kia a Volkswagen

dosahovali průměrných hodnot. Podobných počtů fanoušků jako Škoda dosahoval

Citroën a Renault, avšak s mnohonásobně nižším tržním podílem. Nejnižší počet

fanoušků zaznamenala Dacia, která s podílem na trhu 3.43% měla také nejmenší počet

celkových fanoušků.

Výzkum na sociální síti YouTube

Jako druhému se praktická část bakalářské práce věnuje výzkumu na sociální síti

Youtube, který byl proveden prostřednictvím analytické databáze Socialbakers.

Prvním porovnávaným ukazatelem je Počet odběratelů (Total Subscribers), který

v grafu 10 vyjadřuje celkový počet odběratelů kanálu YouTube vybraných

automobilových společností. Sledování profilů je stanoveno od 15. 7. 2014 do 15. 10.

2014, jedná se tedy o čtvrtletní výzkum stejně jako u Facebooku.

Škoda HyundaiVolkswa

genFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

1% 3161,16 9888,84 6337,15 9117,42 12298,63 8558,85 3399,45 3790,08 2414,28 13712,22

0,00

2000,00

4000,00

6000,00

8000,00

10000,00

12000,00

14000,00

16000,00

Po

čet

Fan

ou

šků

Fanoušci na 1% tržního podílu

33

Graf 10 YouTube - Celkový počet odběratelů

Zdroj: Socialbakers (2014)

Z Grafu 10 je patrné, že nejvíce odběratelů za měřené období získala Škoda (549)

s nárůstem 15,49 %. Škoda v tomto ukazateli jasně dominuje a ani jedna z ostatních

společností se jí nevyrovnala. Druhou největší změnu zaznamenal Hyundai (54), který

navýšil svoje odběratele o 25,71 %. O něco menší příbytek odběratelů získal Renault

(33) a Citroën (23). Ostatní společnosti nezaznamenaly velký růst odběratelů, až na

Dacii, která ještě neměla k datu 15. 7. 2014 zřízen kanál na YouTube.

Jedna z nejdůležitějších metrik je znázorněna v grafu 11, který se zabývá celkovým

počtem zhlédnutí videí, které společnosti na Youtube kanál nahrály. Změna je opět

zaznamenána v rozmezí 15. 7. 2014 – 15. 10. 2014.

Graf 11 YouTube - Celkový počet zhlédnutí

Zdroj: Socialbakers (2014)

Škoda HyundaiVolkswa

genFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

15.7.2014 2 963 156 67 262 98 121 24 135 0 12

15.10.2014 3 506 210 81 273 114 137 57 158 3 16

Změna 549 54 14 11 16 16 33 23 3 4

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000P

oče

t o

db

ěrat

elů

Celkový počet obběratelů (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014)

Škoda HyundaiVolkswa

genFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

15.7.2014 3286401 326259 33513 821693 1285261 491975 309664 249591 0 3477

15.10.2014 4189137 87830 42546 1085099 1293323 872558 566111 361725 269437 4106

změna 911574 -237850 9053 269809 8086 392443 256451 112232 269437 633

-500000

0

500000

1000000

1500000

2000000

2500000

3000000

3500000

4000000

4500000

Celková počet zhlednutí (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014)

34

Z grafu 11 je zřetelné, že největší sledovanost zaznamenala Škoda s počtem 911 574

zhlédnutí. Na druhém místě se umístila Kia, která zaznamenala velký přírůstek počtu

zhlédnutí (392 443). S Podobným počtem zhlédnutí za sledované období skončil Ford

(269 809), Dacia (269 437) Renault (256 451). Dacia zaznamenala obrovský nárůst

sledovanosti, vzhledem k tomu, že na začátku sledovaného období ještě neměla svůj

YouTube kanál spuštěn. Nejhůře dopadl Hyundai, kterému se počet zhlédnutí dokonce

snížil o 237 850. Citroën za sledované období zvětšil svou sledovanost o 31 %. Ostatní

společností nezaznamenaly výraznější růst počtu zhlédnutí.

Graf 12 zobrazuje ukazatel To se mi líbí (Like), který znázorňuje, kolika uživatelům se

nahrané video společnosti líbilo. Tento ukazatel je jako ostatní měřen od

15. 7. 2014 - 15. 10. 2014.

Graf 12 YouTube - Počet To se mi líbí

Zdroj: Socialbakers (2014)

Z grafu 12 si můžeme všimnout, že nejvíce To se mi líbí získala Škoda (767) a její

nárůst činil 22,69 %. Druhý největší počet obdržel Ford (92), což vzhledem

k celkovému počtu nebyl výrazný nárůst. Dalšího většího úspěchu docílil pouze Renault

(26), který zvýšil počet To se mi líbí o 54,16 %. Hyundai se opět pohyboval

v záporných hodnotách (-150). Ostatní společností výrazně nepronikly.

V grafu 13 je zobrazen další ukazatel To se mi nelíbí (Dislike), který znázorňuje, kolika

uživatelům se nahrané video společnosti naopak nelíbilo. Tento ukazatel je jako ostatní

měřen od 15. 7. 2014 - 15. 10. 2014.

ŠkodaHyunda

iVolksw

agenFord

Peugeot

Kia Renault Citroën Dacia Opel

15. 7. 2014 Like 2613 252 63 2210 154 288 22 211 0 10

15. 10. 2014 Like 3380 102 91 2302 169 319 48 238 2 14

Změna Like 767 -150 29 92 15 31 26 27 2 4

-500

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

Po

čet

Like

Počet To se mi líbí "Like" (15. 7 2014 - 15. 10. 2014)

35

Graf 13 YouTube - Počet To se mi nelíbí

Zdroj: Socialbakers (2014)

Stejně jako u počtu To se mi líbí získala Škoda v grafu 13 největší počet To se mi

Nelíbí (19). Nejlepšího výsledku dosáhla Hyundai (-58), která dokázala eliminovat

nárůst To se mi nelíbí a polepšila si. Podobných hodnot dosáhl Ford (8), Kia (7)

a Citroën (6). Až na Renault (1) si ostatní společnosti žádné To se mi nelíbí nepřipsaly.

Graf 14 se věnuje celkové interakci fanoušků na YouTube (Total interactions). V této

metrice jsou sledovány ukazatele To se mi líbí (Like), To se mi nelíbí (Dislike)

a Komentář (Commnet). Ukazatele To se mi libí a To se mi nelíbí, jsou vysvětleny

u grafů 12 a 13. Komentář je ukazatel, který znázorňuje aktivitu fanoušků, kteří přidali

pod videa společností jakýkoliv text (komentář).

Graf 14 YouTube - Celková interakce fanoušků

Zdroj: Socialbakers (2014)

ŠkodaHyunda

iVolksw

agenFord

Peugeot

Kia Renault Citroën Dacia Opel

15.7.2014 Dislike 258 118 16 71 7 53 9 19 0 0

15.10.2014 Dislike 277 60 16 79 7 60 10 25 0 0

Změna Dislike 19 -58 0 8 0 7 1 6 0 0

-100

-50

0

50

100

150

200

250

300P

oče

t D

islik

e

Počet To se mi nelíbí "Dislike" (15. 7. 2014 - 15.10. 2014)

Škoda HyundaiVolkswa

genFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

Commnet 14 -35 2 6 -4 9 12 9 0 0

Dislike 19 -58 0 12 0 7 1 6 0 0

Like 755 -150 28 117 15 31 26 27 0 4

-100%

-80%

-60%

-40%

-20%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Po

čet

inte

rakc

e

Celková interakce fanoušků (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014)

36

V grafu 14 jsou zobrazeny všechny interakce, které fanoušci provedli na kanálech

sledovaných společností v měřeném období 14. 7. 2010 – 14. 10. 2014. Ukazatele To

se mi líbí a To se mi nelíbí byly již porovnány v grafech 12 a 13. Ohledně komentářů na

tom byla opět nejlépe Škoda, která získala od fanoušků 14 komentářů. Na druhé pozici

skončil Renault (12). Stejný počet získala Kia a Citroën, a to 9 komentářů. Ford si

připsal 6 komentářů a Volkswagen 2. Dacia a Opel nezaznamenali v měřeném období

žádnou aktivitu. Hyundai (-35) a Peugeot (-4) naopak o komentáře uživatelů přišli.

Graf 15 se zabývá celkovým počtem nahraných videí jednotlivých společností na

YouTube za měřené období. Tento ukazatel zobrazuje aktivitu společností.

Graf 15 YouTube - Celkový počet nahraných videí

Zdroj: Socialbakers (2014)

Z grafu 15 je patrné, že nejvíce videí přidala Škoda (43). Na druhém místě skončila Kia,

která přidala ve sledovaném období 11 videí. Citroën dosahuje hned po škodě nevětšího

počtu celkových videí, ale v měřením období přidal pouze 8. Stejný počet videí přidal

Renault (6) a Opel (6). Volkswagen a Peugeot přidali oba po 2 videích. Zbytek

sledovaných společností přidalo 3 videa.

Graf 16 znázorňuje míru zaujetí v procentuálním pojetí (Channel Emgagement Rate)

jako jeden z nejsledovanějších ukazatelů na sociálních sítích stejně jako u Grafu 10.

Průměrná hodnota zaujetí vychází ze sledovaného období 15. 7. 2014 – 15. 10. 2014.

Dle Socialbakers (2014) se tento ukazatel vypočítá jako součet To se mi líbí (Like), To

se mi nelíbí (Dislike) a Komentáře (Commnet) za určitý den. Následně se tento součet

vydělí počtem odběratelů (Subscribers) k danému dni a vynásobením číslem 100 jako

100%.

Škoda HyundaiVolkswa

genFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

15.7.2014 188 99 48 50 54 56 17 122 0 57

15.10.2014 231 102 52 53 58 67 23 130 3 63

Změna 43 3 4 3 4 11 6 8 3 6

0

50

100

150

200

250

Po

čet

vid

eí

Celkový počet nahraných videí (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014)

37

Obrázek 4 vzorec výpočtu Míry zaujetí (Channel Engagement Rate)

Zdroj: Socialbakers (2014)

Obrázek 5 znázorňuje postup výpočtu míry zaujetí na YouTube. Tento výpočet nám

udává míru zaujetí konkrétního dne 15. 10. 2014. Hodnota 2 je součet To se mi líbí

(Like), To se mi nelíbí (Dislike) a Komentáře (Commnet) v tento den. Následně se

hodnota vydělí celkovým počtem Odběratelů (Subscribers) ke dni 15. 10. 2014 a násobí

se hodnotou 100. Výsledek míry zaujetí 15. 10. 2014 je tedy 0,0570 %.

Obrázek 5 postup výpočtu míry zaujetí Škody 15. 10. 2014

Zdroj: Socialbakers (2014)

Graf 16 YouTube - Míra zaujetí (Channel Engagemnet Rate)

Zdroj: Socialbakers (2014)

Tento ukazatel, zobrazený na grafu 16, ovládl Renault, který v měřeném období získal

Míru zaujetí ve výši 0,9403 %. Druhou pozici získal Ford s 0.5295. Kia zaznamenala

0,4008 %. Podobného průměrného výsledku za měřené období dosáhli Citroën (0,3048

%), Opel (0.2978 %) a Škoda (0,2952 %). Hyundai se v tomto ukazateli propadl

na -1,2988 %. Dacia se vzhledem ke zřízení kanálu YouTube v průběhu výzkumu

nemohla zúčastnit výpočtu tohoto ukazatele.

Škoda HyundaiVolkswa

genFord Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel

Průměrná interakce 0,2952 -1,2988 0,4341 0,5397 0,1118 0,4008 0,9403 0,3048 0 0,2978

-1,5

-1

-0,5

0

0,5

1

1,5

ind

ex in

tera

kce

Míra zaujetí (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014)

38

Shrnutí výzkumu

Na Facebooku dominovala Škoda, která zaznamenala největší nárůst fanoušků. Škoda

také přidala výrazně méně příspěvků než její konkurence, ale to jí nebránilo k získání

větší reakce fanoušků. Škoda excelovala také v ukazateli míry zaujetí. Hyundai vynikala

pouze v množství celkového počtu fanoušků. Hyundai také přidala spoustu příspěvků na

svůj profil, ale reakce fanoušků na příspěvky nebyla nijak vysoká. Výsledky

Volkswagenu byly takřka průměrné. Volkswagen dominoval pouze v počtu přidaných

příspěvků na svůj profil, ale míra zaujetí byla jedna z nejnižších. Ford dosáhl kladných

výsledků v ukazateli Mluví o tom, ve kterém byl hned za Škodou. Ford také na svůj

profil přidal spoustu příspěvků, ale zpětná vazba fanoušků byla spíše podprůměrná.

Peugeot jako jediný zaznamenal propad fanoušků, ale to mu nebránilo, aby svým

publikovaným obsahem zaujmul více uživatelů Facebooku než polovina zbylých

společností. Kia byla ve všech ukazatelích podprůměrná, ani vysoký počet příspěvků

nenalákal, ani nezaujal velký počet uživatelů. Renault si ve výzkumu vedl úspěšně.

Získal vysoký počet nových fanoušků, a to nárůst o 37, 38 %. Vzhledem k tomu, že

přidal vysoký počet zajímavých příspěvků, dosáhl vysoké interakce. Vzhledem

k vysoké reakci fanoušků skončil na třetím místě v ukazateli Míry zaujetí. Citroën

nezaznamenal výrazný růst fanoušků, dokonce ze všech společností přidal nejméně

obsahu na svoje stránky a tím pádem nezískal ani vysoký počet reakcí fanoušků. Pouze

v ukazateli míry zaujetí skončil průměrně díky nízkému počtu fanoušků. Dacia

zaznamenala za sledované období největší růst fanoušků (42,11 %) vzhledem k počtu

uživatelů na začátku měření. Dacia dále zaznamenala nižší počet příspěvků a reakcí

fanoušků, to jí ale nezabránilo díky nízkému počtu sledujících získat nejvyšší výsledek

v ukazateli míry zaujetí. Poslední sledovanou společností je Opel, který dopadl nejhůře

vzhledem k nejnižšímu nárůstu fanoušků a nejnižší hodnoty Mluví o tom. Také

nezaznamenal vysoké reakce fanoušků a v ukazateli míry zaujetí skončil na posledním

místě. V Posledním ukazateli jsme zjistili, že počet fanoušků na sociální síti Facebook

nemá přímý vliv na procentuální zastoupení sledovaných společností na trhu.

Na YouTube opět dominovala ve všech ukazatelích Škoda, až na ukazatel Míry zaujetí,

který vzhledem k velkému počtu sledujících byl nižší. Škoda nahrála obrovský počet

videí a získala největší počet To se mi líbí. Hyundai navýšila svoje odběratele

o 25,71 %, ale zhlédnutí jí výrazně kleslo. Hyundai se také jako jediný dostal do

záporných čísel v počtu To se mi libí a Míry zaujetí. Volkswagen nenaznamenal

výrazné změny v počtu odběratelů ani počtu zhlédnutí. V ostatních ukazatelích byl

Volkswagen průměrný. Ford získal za sledované období vysoký počet odběratelů a To

se mi libí. V interakci skončil Ford na druhém místě, stejně tak byl úspěšný v míře

zaujetí. Peugeot byl úspěšný pouze v počtu zhlédnutí, v ostatních ukazatelích dopadl

jako jeden z nejhorších. Kia vykazovala ve všech ukazatelích průměrné hodnoty.

Renault zaznamenal obrovský nárůst zhlédnutí. Renault také skončil na prvním místě

v ukazateli Míry zaujetí. Citroën vzhledem k velkému počtu nahraných videí skončil

v ukazateli Míry zaujetí spíše podprůměrně. Navzdory tomu, že Dacia na začátku

měření neměla zřízen kanál na YouTube, dokázala získat velký počet zhlédnutí. Dacia

bohužel, díky pozdnímu nástupu do výzkumu, nemohla být v několika ukazatelích

vyčíslena. Opel získal hned po Hyundai nejmenší počet zhlédnutí a velice nízký počet

odběratelů. V ostatních ukazatelích byl Opel průměrný.

39

5 Závěr

Cílem bakalářské práce bylo srovnání aktivit 10 vybraných automobilových společností

českého trhu na sociálních sítích Facebook a Youtube. K získání potřebných dat byly

použity analytické databáze Socialbakers a Quintly. Do srovnání byly zařazeny

společnosti Škoda, Hyundai, Volkswagen, Ford, Peugeot, Kia, Renault, Citroën, Dacia

a Opel.

V teoretické části byla uskutečněna rešerše odborné literatury, která napomohla

ke zjištění informací týkajících se využití srovnávaných sociálních sítí, marketingových

aktivit na internetu a sociálních sítích, marketingového výzkumu, výhod a nevýhod

zapojení firem do prostředí internetového marketingu. Výhodou marketingu na

internetu jeho neustálý růst a efektivní využití širokého okruhu potencionálních

zákazníků v krátkém čase za nízké náklady. Sociální sítě také dokáží vybudovat

dlouhodobý vztah se zákazníkem, získat důležité informace o preferencích zákazníka,

dokonale zacílit, snížit náklady a vybudovat image značky. Reklama na internetu je

proti klasickým médií mnohem levnější, snadno měřitelná a dokáže zvýšit rychlost

odezvy zákazníka. Nevýhodou naopak může být negativní efekt virálního marketingu

formou příspěvků uživatelů, které se mohou snadno a nekontrolovatelně šířit bez

jakékoli kontroly. Nevýhodou reklamy na internetu je také nemožnost reálného

fyzického kontaktu se zbožím či vyzkoušení produktů před samotným zakoupením.

Praktická část práce obsahuje výzkum a následnou komparaci vybraných

automobilových společností podle podílu na českém trhu. V praktické části práce se

nachází stručný popis firem a použitých metrik, prostřednictvím kterých byla

komparace provedena. Nejlepších výsledků dosáhla Škoda, která ve většině ukazatelů

převyšovala své konkurenty, a to na obou sociálních sítích. Její výhodou je především

původ společnosti a široká oblíbenost na českém trhu. Důležitým faktorem na

sociálních sítích je poutavý obsah, který dokáže vyvolat u uživatelů pozitivní aktivitu.

Velký počet příspěvků, jak jsme si mohli ve výzkumu všimnout, vždy nepřináší kladný

výsledek. Důkazem je Škoda, která nepřidala ani polovinu příspěvků jako ostatní

společnosti, a přesto dominovala v ukazatelích Interakce fanoušků a Míra zaujetí, kde

získala mnohonásobně vyšší hodnoty. Obsah, který dokáže vyvolat pozitivní reakci

uživatele a dokáže se samovolně virálně šířit může zvýšit zajímavost společnosti

a zároveň snížit náklady na reklamu, která může i nemusí fungovat. Společnosti by

měly dále sledovat a analyzovat reakce fanoušků na určité obsahy, které na sociální sítě

přidávají. Jen pomocí sledování reakce dokáží odhadnout, o jaký obsah májí uživatelé

zájem a tímto způsobem navýšit jejich odběry. Důležitou součástí obsahu je odkaz na

webové stránky, který propojí sociální sít s webovou stránkou a poskytne uživateli širší

informace o nabídce společnosti. Nedílnou součástí úspěchu jsou reakce na otázky

uživatelů, které napovídají o aktivitě firmy a zájmu o zákazníka. Pokud společnosti

nevytvoří zpětnou vazbu s uživateli, může se stát, že ztratí veškerý zájem o společnost,

a tím může vyvolat negativní reakce. Společnosti této velikosti by proto měly mít zřízen

tým administrátorů sociálních sítí, kteří se neustále starají o dění na profilech a sledují

aktivity uživatelů. Pokud společnost tyto pracovní pozice nedokáže sama kvalitně

zajistit, má možnost využít outsourcingové firmy, které se touto činností zabývají. Další

možností je podpora příspěvků prostřednictvím reklamy na Facebooku a YouTube,

která dokáže přesně zacílit požadované uživatele podle typu příspěvku a určení věkové

čí zájmové skupiny.

Literatura

BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 210 s. Žurnalistika

a komunikace. ISBN 978-80-247-3452-1.

BEDNÁŘ, V. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru.

Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 197 s. ISBN 978-80-251-3320-0.

JANOUCH, V. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1.

Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.

JANOUCH, V. Internetový marketing: průvodce využitím on-line videa v byznysu. 2.

vyd. V Brně: Computer Press, 2014, 376 s. ISBN 978-80-251-4311-7.

KOTLER, P. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041

s. ISBN 978-80-247-1545-2.

KOZEL, R., Lenka MYNÁŘOVÁ, L., SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky

marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. Expert (Grada). ISBN 978-

80-247-3527-6.

MILLER, M. Internetový marketing s YouTube: průvodce využitím on-line videa v

byznysu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0.

PŘIKRYLOVÁ, J., JAHODOVÁ, H. Moderní marketingová komunikace. 1. vyd.

Praha: Grada, 2010, 303 s., [16] s. obr. příl. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3622-8.

SEVERA, M., KRŠKA, L. Černá ovce facebooku: --jak (ne)vydělávat na sociálních

sítích. Economicus. ISBN 978-80-905214-3-8.

SHIH, C. Vydělávejte na Facebooku: jak využít sociální sítě k oslovení nových

zákazníků, vytvoření lepších produktů a zvýšení prodejů. Vyd. 1. Brno: Computer Press,

2010, viii, 246 s. ISBN 978-80-251-2833-6.

ŠTĚDROŇ, B., BUDIŠ, P., ŠTĚDROŇ, B. Marketing a nová ekonomika. Vyd. 1.

Praha: C.H. Beck, 2009, xiv, 198 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-146-8.

TREADAWAY, Ch., SMITH, M. Marketing na Facebooku: výukový kurz. Vyd. 1.

Brno: Computer Press, 2011, 296 s. ISBN 978-80-251-3337-8.

Internetové zdroje

FACEBOOK.COM: KIA MOTORS Czech. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné

z: https://www.facebook.com/kiaczech?ref=ts&fref=ts.

CS.SKODA-AUTO.CZ: Historie společnosti. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22].

Dostupné z: http://cs.skoda-auto.com/company/history/company-history.

DACIA.CZ: Chronologie. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné

z: http://www.dacia.cz/objevte-znacku-dacia/znacka-dacia/chronologie.

FACEBOOK.COM: Citroën. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/citroen.ceska.republika.

FACEBOOK.COM: Dacia Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné

z: https://www.facebook.com/Dacia.CZE?ref=ts&fref=ts.

FACEBOOK.COM: Ford Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné

z: https://www.facebook.com/FordCeskaRepublika?ref=ts&fref=ts.

FACEBOOK.COM: Hyundai CZ. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/hyundaicz?ref=ts&fref=ts.

FACEBOOK.COM: Informace o stránce. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/facebook/info?tab=page_info.

FACEBOOK.COM: Inzerujte na Facebooku. [online]. 2015 [cit. 2015-04-22].

Dostupné z: https://www.facebook.com/advertising/.

FACEBOOK.COM: Opel. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/OpelCZ.

FACEBOOK.COM: Peugeot. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/peugeot.cz.

FACEBOOK.COM: Renault Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24].

Dostupné z: https://www.facebook.com/renault.cz?ref=ts&fref=ts.

FACEBOOK.COM: ŠKODA Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24].

Dostupné z: https://www.facebook.com/skoda.cz?ref=ts&fref=ts.

FACEBOOK.COM: Volkswagen Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24].

Dostupné z: https://www.facebook.com/VolkswagenCR?ref=ts&fref=ts.

FACEBOOK.COM: Významné události. [online]. 2014 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/VolkswagenCR/info?tab=milestone.

CITROEN.CO.UK: History. [online]. 2014 [cit. 2015-04-25]. Dostupné

z: http://www.citroen.co.uk/about-citroen/our-brand/history.

AUTOCZ.CZ: O společnosti. [online]. 2010 [cit. 2015-04-25]. Dostupné

z: http://www.autocz.cz/o-spolecnosti/.

FORD.CZ: Corporate information. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné

z: http://www.ford.cz/AboutFord/Corporateinformation.

HYUNDAI.CZ: Historie. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné

z: http://www.hyundai.cz/o-nas/vize-a-historie/historie.

IBM.COM. Úvod do sociálních sítí. [online]. 2011 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:

https://www.ibm.com/developerworks/community/wikis/home?lang=en#!/wiki/W2ee55

3718f13_4825_b4e6_343b81350b95/page/%C3%9Avod+do+soci%C3%A1ln%C3%A

Dch+s%C3%ADt%C3%AD.

KIA.COM: Historie. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné

z: http://www.kia.com/cz/content/o-kia/spolecnost/historie.

MICHAELLEANDER.ME: What is a good Engagement Rate on a Facebook Page?

Here is a benchmark for you. [online]. 2011 [cit. 2015-04-22]. Dostupné

z: http://www.michaelleander.me/blog/facebook-engagement-rate-benchmark.

NEWSROOM.FB.COM: Stats. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné

z: http://newsroom.fb.com/company-info.

OPEL.COM: HISTORY & HERITAGE. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné

z: http://www.opel.com/company/history.html.

PEUGEOT.CZ: Historie. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné

z: http://www.peugeot.cz/historie.

PORTAL.SDA-CIA.CZ: Registrace nových OA v ČR za rok 1-12/2013. [online]. 2014

[cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://portal.sda-

cia.cz/stat.php?n#rok=2013&mesic=12&kat=OA&vyb=ktg&upr=&obd=r&jine=false&

lang=CZ&str=nova.

QUINTLY.COM. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:

https://www.quintly.com/.

RENAULT.CZ: Historie a kultura. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné

z: http://www.renault.cz/renault-svet/historie-a-kultura/historie-renault.

SOCIALBAKERS.COM: analytics pro guide. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22].

Dostupné z: https://cdn.socialbakers.com/www/archive/storage/www/analyticspro-

guide.pdf.

SOCIALBAKERS.COM: statistics. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné

z: http://www.socialbakers.com/statistics.

YOUTUBE.COM: CITROËN Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24].

Dostupné z: https://www.youtube.com/user/citroencesko.

YOUTUBE.COM: Dacia Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné

z: https://www.youtube.com/user/daciacz.

YOUTUBE.COM: Ford Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:

https://www.youtube.com/user/FordCeskaRepublika.

YOUTUBE.COM: Get started. [online]. 2015a [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:

https://www.youtube.com/yt/advertise/get-started.html.

YOUTUBE.COM: HyundaiMotorCzech. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:

https://www.youtube.com/user/HyundaiMotorCzech.

YOUTUBE.COM: Kia Motors Czech. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:

https://www.youtube.com/user/KIAMOTORSCZECH.

YOUTUBE.COM: Opel Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:

https://www.youtube.com/user/opelcz.

YOUTUBE.COM: Peugeot Česko. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:

https://www.youtube.com/user/peugeotcz.

YOUTUBE.COM: Renault Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné

z: https://www.youtube.com/user/renaultCZE.

YOUTUBE.COM: Statistiky. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:

https://www.youtube.com/yt/press/cs/statistics.html.

YOUTUBE.COM: ŠKODA. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:

https://www.youtube.com/user/skoda?sub_confirmation=1.

YOUTUBE.COM: Volkswagen ČR. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:

https://www.youtube.com/user/DasAutoCZ.

YOUTUBE.COM: Why it works. [online]. 2015b [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:

https://www.youtube.com/yt/advertise/why-it-works.html.

Přílohy

Příloha 1 Náhled databáze Socialbakers

Zdroj: Socialbakers (2014)

Příloha 2 Náhled ukazatele v databázi Socialbakers

Zdroj: Socialbakers (2014)

Příloha 3 Náhled databáze Quintly

Zdroj: Quintly (2014)

Příloha 4 Nejúspěšnější příspěvky společností na Facebooku

Zdroj: Socialbakers (2014)

Příloha 5 Nejúspěšnější videa společností na YouTube

Zdroj: Socialbakers (2014)