Komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské uniebp.svse.cz/2010_Bakalarske...

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Mzdové účetnictví, daně a personalistika

Komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Darina Hazuchová

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Břetislav ANDRLÍK

Znojmo, 2010

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komparace daně dědické ve vybraných

zemích EU vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem

řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

Ve Znojmě dne 30.dubna 2010 ….…………………………….. Darina Hazuchová

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Břetislavu Andrlíkovi,

za jeho užitečné rady, cenné připomínky a odbornou pomoc při zpracování této

bakalářské práce.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor Darina HAZUCHOVÁ

Bakalářský studijní program Ekonomika a management

Obor Mzdové účetnictví, daně a personalistika

Název tématu: Komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie

Zásady pro vypracování:

1. Zpracovat návrh osnovy a prokonzultovat jej s vedoucím bakalářské

práce.

2. Prostudovat odbornou literaturu a získat poznatky a informace pro vypracování bakalářské práce.

3. V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky.

4. Cílem práce je s využítím metody komparace v oblasti majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie identifikovat možné směry vývoje majetkových daní a jejich harmonizaci v rámci Evropské unie

Abstrakt

Bakalářská práce se zabývá s využitím metody komparace majetkových daní ve

vybraných zemích Evropské unie a identifikuje možné směry vývoje majetkových daní

a jejich harmonizace v rámci Evropské unie.

Úvodní část představuje majetkové daně. Pojednává o historii daní, majetkových daních

v České republice a o harmonizaci daní majetkových.

Praktická část se věnuje vybraným zemím v Evropské unie (Německo, Litva, Itálie a

Bulharsko). V těchto vybraných zemích se věnuje výkladu majetkových daní, a to

zejména (daň silniční, daň darovací, daň dědická, daň z převodu majetku a daň

z nemovitostí).

Poslední část se zabývá srovnáním majetkových daní mezi jednotlivými zeměmi.

Klíčová slova: majetkové daně, inkaso, harmonizace daní, Evropská unie

Abstract

This bachelor thesis deals with aplication Metod of compare property taxes in the

choice states of European Union and identify possible directions of development

properte taxes and their harmonization in the framework European Union.

Preamble presents property taxes. Deal history taxes, property taxes in the Czech

Republic and harmonization of property taxes. Practical part put brain to choice states

of European Union (Germany, Lithuania, Italy, Bulharka). In the choice states is

interpretation devoted of comment property taxes, especially – road-traffic tax, gift tax,

inheritance tax, real estate-transfer tax, immovable property tax. Latest part deal with

confrontation property taxes between foregoing states.

Key words: Properte taxes, encasment, harmonization taxes, Evropean Union

Obsah

1. ÚVOD ...............................................................................................................8

2. CÍL PRÁCE A METODIKA ......................................................................... 10

TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 11

3. VÝVOJ MAJETKOVÝCH DANÍ ................................................................ 11

3.1. Historie majetkových daní.............................................................................. 11

3.2. Vývoj majetkových daní v České republice po roce 1993 ............................. 12

3.3. Stav zákona daně dědické, darovací, z převodu nemovitostí, z nemovitosti a

daně silniční od 1.1.2010 v ČESKÉ REPUBLICE............................................... 14

3.3.1. Daň z nemovitosti ..................................................................................... 15

3.3.2. Daň dědická .............................................................................................. 21

3.3.3. Daň darovací ............................................................................................ 24

3.3.4. Daň z převodu majetku ............................................................................ 26

3.3.5. Společná ustanovení zákona pro daň dědickou, daň darovací a daň z

převodu nemovitostí .......................................................................................... 28

3.3.6. Daň silniční ............................................................................................... 29

3.3.7. Zpoplatněné úseky v České republice ..................................................... 34

4. HARMONIZACE MAJETKOVÝCH DANÍ................................................ 37

4.1. Metody Harmonizace v Evropské unii ........................................................... 38

4.2 Proces harmonizace daní a jeho formy ........................................................... 38

4.3. Výhody a nevýhody harmonizace daní .......................................................... 39

4.4. Přehled postupu harmonizace v České republice u jednotlivých majetkových

daní ......................................................................................................................... 41

4.5.Shrnutí harmonizace ....................................................................................... 41

5. STAV A VÝVOJ DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ V ČESKÉ REPUBLICE ........ 42

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 44

6. MAJETKOVÉ DANĚ V EVROPSKÉ UNII ................................................ 44

6.1. Majetkové daně v LITVĚ .............................................................................. 44

6.2. Majetkové daně v BULHARSKU................................................................... 46

6.3. Majetkové daně v ITÁLII .............................................................................. 49

6.4. Majetkové daně v NĚMECKU ....................................................................... 52

7. DOPORUČENÍ PRO ČESKOU REPUBLIKU ............................................ 55

8. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ ............................................................................ 60

9. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................... 62

10. SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, PŘÍLOH ............................................. 66

PŘÍLOHY .................................................................................................................. 68

8

1. ÚVOD Žijeme v době pokračujícího trendu celosvětového propojování ekonomiky a

společenských kultur nazývaného globalizace. Tento trend má za následek neustálé

novelizování zákonů.

Majetkové daně jsou řazeny mezi nejstarší daně a řadí se k daním přímým. Jsou

příjmem státního rozpočtu, i když jejich podíl na celkových příjmech se snižuje

v závislosti na zvýšení daňového výnosu důchodových daní. Povinnost platit daň vzniká

držbou majetku nebo převodem jeho vlastnictví a jsou vyměřovány poplatníkovi na

základě jeho majetku a jsou adresné (poplatník nemá možnost se vyhnout placení). I

když majetkové daně tvoří 2 % z celkových příjmů, přispívají k celkovému vyvážení

daňové soustavy a dotváří daňový systém.

Majetkové daně jsou v každém členském státu různé a vycházejí z národních tradic.

Avšak mají jedno společné. Ovlivňují výnosy hlavně u daně z nemovitostí, protože

plynou do rozpočtů místních městských. Ovlivňují také konečnou výši daní např.

uvolňování různých přirážek. Hlavní význam těchto daní je hlavně v jejich bohaté

historii. I když dnes už jsou tyto daně spíše „doplňkový zdroj příjmů“.

V rámci majetkových daní se kromě klasického dělení na daň z nemovitostí, daň

dědickou, daň darovací, daň z převodu nemovitostí a daň silniční se užívá klasifikace

teoretičtější: daně z majetku a bohatství – placené pravidelně (z čisté hodnoty majetku,

z nemovitostí), placené nepravidelně (z kapitálových transferů – pozůstalostní / dědická,

darovací, z kapitálových transakcí, z kapitálových výnosů)

Majetkové daně můžeme dělit také podle metodiky třídění OECD skupiny 4000 na daně

placené pravidelně, obvykle každoročně: - daně z čistého jmění skupina 4200 se dělí na

jednotlivce a společnosti, daně z nemovitostí skupina 4100 se dále dělí na domácnosti a

ostatní. Další skupina je daně placené pravidelně, buď při převodu majetku během

života nebo po smrti zůstavitele (daně z nemovitostí, daně dědické a darovací).

9

Do skupiny 4000, patří také skupina 4400 - Daň z finančních a kapitálových transakcí,

skupina 4500 - Ostatní nepravidelné daně z majetku a skládají se z čistého jmění a

ostatní nepravidelných daní. A celou skupinu 4000 v majetkových daních ukončuje

skupina 4600 - Ostatní pravidelné daně.

V praktické části bakalářské práce se budu zabývat problematikou majetkových daní ve

vybraných zemích Evropské unie a zároveň navrhnu případná doporučení pro Českou

republiku, která usilovala o členství v Evropské unii již od počátku 90. let. O členství

však požádala v roce 1996 a o rok později 1997 se dočkala prvního hodnocení.

Hodnocení bylo pozitivní vůči institucím, státu i fungující tržní ekonomice. Na základě

tohoto hodnocení byla Česká republika přizvána ke vstupu do Evropské unie. Od roku

1998 probíhal v České republice tzv. screening (porovnání dosažené kompatibility

českého práva s právem evropským). Česká republika společně s dalšími 9 zeměmi

vstoupila do Evropské unie k 1. květnu 2004 na základě smlouvy ( Estonsko, Kypr,

Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko).

Od 1.1. 2008 se uskutečnilo v těchto daních řada významných změn a to na základě

zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných financí. Na tyto daně se také vztahuje

ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, ale v Evropském společenství1 se

nepředpokládá žádná harmonizaci.

1 Evropské společenství = podle smlouvy čl. 2 o založení Evropského společenství je jejím posláním podporovat harmonický, vyvážený a udržitelná rozvoj hospodářských činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, trvalý a neinflační ekonomický růst i zlepšování kvality životního prostředí. (ŠIROKÝ, 2009, s. 39)

10

2. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je s využitím metody komparace v oblasti majetkových daní ve

vybraných zemích Evropské unie identifikovat možné směry vývoje majetkových daní a

jejich harmonizaci v rámci Evropské unie.

Teoretická část bude věnována především deskripci změn, který zákon o dani dědické,

dani darovací, dani z převodu nemovitosti, dani z nemovitostí a dani silniční prošel od

minulosti až po současnost, přičemž hlavní důraz bude kladen na současnou podobu

zákona. Pozornost bude věnována především analýze harmonizaci majetkových daní,

kde daňová harmonizace představuje proces sbližování daňových soustav států na

základě společných pravidel.

Podrobněji je zde rozebráno metody harmonizace, proces harmonizace, výhody a

nevýhody harmonizace a také uveden přehled postupu harmonizace majetkových daní

v České republice

Praktická část je věnována především komparaci majetkových daní ve vybraných

zemích Evropské unie (Litva, Itálie, Německo, Bulharsko) a následnému doporučení

pro Českou republiku.

Práce je zpracována na základě poznatků z odborné literatury věnující se problematice

majetkových daní a informací získaných z konkrétních zákonů. Dále budou použity

internetové zdroje zabývající se daňovou problematikou.

11

TEORETICKÁ ČÁST

3. VÝVOJ MAJETKOVÝCH DANÍ

Daně se objevily v podstatě současně se vznikem prvních státních útvarů.

3.1. Historie majetkových daní

Ve starověku měly daně však víceméně charakter nepravidelných plateb vybíraných

především jako zdroj krytí válečných výdajů. Základem daňových systémů bylo

vlastnictví anebo držba majetku, především půdy. Daň z pozemků byla dvojího druhu.

Jednalo se jednak o naturální daň, jednak o výkon nucených prací. (GRÚŇ, 2000,

s. 156)

Za císařství bylo vybírání pozemkových daní propracováno do té míry, že existovaly

databáze podobné dnešní evidenci daní. Nedostatek finančních prostředků v období

dominátu byl vyřešen tak, že vlastníci půdy platili pravidelně pozemkovou daň a ti, kteří

půdu neměli, byli povinni odvádět daň z hlavy. Ani taková opatření však k naplnění

státní pokladny nepostačila. To vedlo k vytvoření nového daňového systému.

Pozemkovou daň museli poprvé odvádět i velcí vlastníci půdy, zejména senátoři.

Jediným rozdílem byla skutečnost, že neplatili v naturáliích jako ostatní obyvatelstvo,

ale v penězích podle plochy půdy.(ŠIROKÝ, 2003, s. 330)

V počátcích feudální společnosti měly daně větší význam pouze jako zdroj

financování válečných tažení a budování obrany. Později (od dvanáctého století)

vznikaly nové druhy daní, které začínaly mít peněžní charakter a nebyly již dále

nahodilé.

Vedle domén (odvody naturální povahy, které byly placeny z výnosů z majetku

panovníka, tj. z hospodaření na jeho lesních a zemědělských pozemcích), regálů

(panovník měl určitá výlučná práva, jako např. právo vařit pivo, razit mince atd.) a

akcízů (předchůdkyně dnešních nepřímých daní, modernější forma regálů) hrály ve

12

středověku z pohledu zdanění nemovitostí nejvýznamnější roli kontribuce. (ŠIROKÝ,

2003, s. 330)

Pro úplnost je třeba ještě dodat, že právě v tomto období vznikly první „katastry“, tedy

seznamy nemovitostí, které sloužily (a na našem území dodnes slouží) jako základ pro

daně z pozemků a pro daně ze staveb.

3.2. Vývoj majetkových daní v České republice po roce 1993

Daň dědická a darovací byla konstituována2 v závislosti na hodnotě majetku a míře

spřízněnosti nabyvatele a převodce. U dědické daně byla osvobozena I. skupina dědiců,

u daně z převodu nemovitostí se změnily sazby daně a to v roce 1994 bylo 5 % a o deset

let později v roce 2004 bylo 3 %, postupně byla zrušena některá stávající osvobození

této daně, u daně silniční po vstupu do Evropské unie implementujeme3 směrnice Rady

Evropské unie týkající se vynětí vozidel registrovaných v jiných členských státech

Evropské unie a případně i dalších státech z předmětu daně, reagovala na změny celních

úřadů na hraničních přechodech u subjektů z třetích zemí, u daně z nemovitostí byla

nová úprava postavena na hodnotovém principu, byly posíleny samosprávy při

stanovení výše daně (od 1.1. 2007), nastal přechod k novému způsobu, což znamenalo,

že hodnota nemovitostí byla stanovena bez znalců a aby byly sníženy celkové náklady

na správu daně. (POLODRIVER, 2008)

Tabulka č. 1 : Vývoj inkasa majetkových daní v letech 1993 – 2008 v mil. Kč

Daň 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Daň silniční 4 335 4 147 3 930 4 321 4 565 4 373 5 226 5 587

Daň dědická 13 55 91 97 116 146 148 122

Daň darovací 156 389 357 296 350 427 405 413

Daň z převodu

nemovitostí 616 1 645 2 768 3 464 4 488 5 677 6 271 5 439

Daň z nemovitostí 3 434 3 658 3 778 3 991 3 938 4 138 4 271 4 455

2 Konstituována = konala se 3 Implementujeme = vyplývá

13

Daň 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Daň silniční 5 283 5 512 5 738 5 509 5 191 5 428 5 915 6 002

Daň dědická 112 86 100 100 103 124 109 115

Daň darovací 475 601 648 818 510 604 692 345

Daň z převodu

nemovitostí 5 834 7 171 8 025 9 461 7 494 7 788 9 774 9 950

Daň z nemovitostí 4 353 4 576 4 840 4 948 4 987 5 017 5 123 5 195

Zdroj: Zpracováno autorem dle (FINANCE, 2010)

Pro lepší názornost jsou data v tabulce zpracována do grafu

Obrázek č. 1 : Vývoj inkasa majetkových daní v letech 1993 – 2008

Vývoj inkasa majetkových daní v letech 1993 - 2008

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

v m

il. K

č

Daň silniční Daň dědická Daň darovací

Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí

Zdroj: Zpracováno autorem

14

3.3. Stav zákona daně dědické, darovací, z převodu nemovitostí, z nemovitosti a daně silniční od 1.1.2010 v ČESKÉ REPUBLICE

V této části jsou zde popsány majetkové daně na území České republiky. U každé

majetkové daně je vymezen předmět, poplatník a sazby. Soustavu daní České republiky

upravuje zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní s platností od 1. ledna 1993.

Daňový systém v České republice:

Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům

většiny vyspělých zemí.

Obrázek č. 2: Daňový systém České republiky

Přímé daně

Důchodové daně Majetkové daně

Daně z příjmů

Daň z příjmů FO

Daň z příjmů PO

Daň z nemovitostí

Daň dědická

Daň darovací

Daň z převodu nemovitostí

Daň silniční

15

Zdroj: Zpracováno autorem dle RADVAN, 2007, s. 11

3.3.1. Daň z nemovitosti

V České republice je daň z nemovitostí vybírána od roku 1992. Je upravena zákonem č.

338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Již po podání prvních daňových přiznání se ukázaly

první nedostatky zákona (podávání dodatečného daňového přiznání…). Právní úprava

musela reagovat na nedostatky zákona, na společenské i politické požadavky. Z těchto

důvodů docházelo k častým novelám uvedeného zákona.

Podle současné právní úpravy se daňová povinnost váže k vlastnictví nemovitého

majetku a zdanění podléhají pozemky a stavby. Daňová povinnost se skládá ze dvou

daní: - daně ze staveb, daně z pozemků. Každá tato daň se stanoví odděleně, ale součet

daně ze staveb a daně z pozemků tvoří konečnou výši daně z nemovitostí, která se uvádí

na jediném daňovém přiznání.

V České republice vykonávají správu daně z nemovitosti na základě § 4 odst. 7 č.

337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, místní příslušné

úřady.

Daň z pozemků Předmětem daně(§ 2)

Pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí, podle § 27 písm. a)

zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty Spotřební daně

Daň z minerálních olejů

Daň z lihu

Daň z piva

Daň z vína a meziproduktů

Daň z tabákových výrobků

16

předpisů, se rozumí část zemského povrchu oddělená od sousedních části hranicí

územní správní jednotky nebo hranicí druhů pozemků.

Předmětem daně z pozemků nejsou:

v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to i v případě, že

stavby nejsou předmětem daně ze staveb podle § 7 odst. 2 tohoto zákona.

lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení.

vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému

chovu ryb,

pozemky určené pro obranu státu. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 122)

Poplatníci daně (§ 3)

- poplatníkem je vlastník pozemku. U pozemku ve vlastnictví České republiky je

poplatníkem daně:

organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních

právních předpisů,

právnická osoba, která má právo trvale užívání nebo které se právo trvalého

užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu.

(DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 122)

Poplatníkem u pronajatých pozemků je nájemce, jde-li o pozemky:

evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,

spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správnou státních

hmotných rezerv, nebo

převedené na základě rozhodnutí o privatizaci4 na Ministerstvo financí.

Uživatel je poplatníkem daně v případe, že vlastník pozemku není znám nebo u

pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních

za původní pozemky sloučené. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 122)

4 privatizace = odstátnění, převedení majetku z vlastnictví státu do vlastnictví jiných, nestátních subjektů

17

Osvobození od daně (§ 4)

Mnohé pozemky na území České republiky od placení daně z pozemků jsou

osvobozeny. Osvobození je často vázáno na splnění určitých zákonem stanovených

podmínek (nevyužívání pozemků k dosažení zdanitelných příjmů).

Česká právní úprava umožňuje poplatníkovi, který má nárok na osvobození od daně

z pozemků nemusel předkládat daňové přiznání:

a) pozemky ve vlastnictví státu,

b) pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí,

pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly

z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických

a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky,

a že je zaručena vzájemnost, více v § 4 o dani z nemovitostí, kterou upravuje zákon č.

338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. (DAŇOVÉ

ZÁKONY, 2010, s. 122-123)

Stanovení daně z pozemků - základ daně (§5)

Pro výpočet daně z pozemků se musí nejprve spočítat daňový základ a vynásobit ho

odpovídající daňovou sazbou:

Daň = základ daně x sazba daně

Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic zahrad, ovocných sadů a trvalých

travních porostů je cena půdy zjištěna násobením na 1m2 ve vyhlášce vydané na základě

zmocnění v § 17 tohoto zákona.

Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým

chovem ryb je cena pozemku zjištěna podle platných cenových předpisů k 1. lednu

zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč.

Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemků v m2 zjištěna k 1.

lednu zdaňovacího období. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 123)

18

Sazba daně (§6)

Tabulka č. 2: Sazby daně za rok 2009 a 2010

Sazba daně podle druhu pozemku (v %) 2009 2010

orné půdy, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady 0,75 0,75

trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s

intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 0,25

Sazba daně u ostatních pozemků činí (v Kč) 2009 2010

zastavěné plochy a nádvoří 0,10 / m2 0,20 / m2

stavební pozemky 1,00 / m2 2,00 / m2

ostatní plochy, pokud jsou předmětem daně 0,10 / m2 0,20 / m2

Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 123

Tabulka č. 3: Koeficient podle obyvatel

Koeficient Počet obyvatel "od" Počet obyvatel "do"

1,0 - 1.000

1,4 1.000 6.000

1,6 6.000 10.000

2,0 10.000 25.000

2,5 25.000 50.000

3,5 50.000 a více


Tabulka č. 4: Koeficient podle města

Koeficient Město

3,5 Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady

4,5 Praha


Každá obce má rozhodný počet obyvatel, proto pro přiřazení určitého koeficientu je

rozhodující počet obyvatel v dané obci. Pro jednotlivé obce může obec „obecně

závaznou vyhlášku“ zvýšit koeficient jednu kategorii nebo snížit koeficient o jednu až

tri kategorie.

19

Daně ze staveb

Daně ze staveb zahrnují stavby určené k bydlení, tak stavby sloužící k podnikatelským

účelům. V České republice máme jen jedinou daň ze staveb na rozdíl od cizích zemí,

které mají více daní ze staveb např. Dánsko, které má tři různé daně ze staveb.

Předmět daně (§7)

Předmětem daně ze staveb jsou obecně stavby na území České republiky, tedy stavby

spojené se zemí pevným základem, pro které byl vydán kolaudační souhlas, které jsou

způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu (byty a nebytové prostory

evidované v katastru nemovitostí), které podléhaly kolaudačnímu řízení.

Předmětem daně ze staveb nejsou stavby, v nichž jsou byty nebo samostatné nebytové

prostory, které jsou už předmětem daně. Další výjimky jsou uvedeny v § 7 zákona.

Poplatníci daně (§8)

Poplatníkem daně ze staveb je vlastník stavby. Je-li vlastníkem stavby stát, pak je

poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace.

Pakliže však se stavby pronajímají, je poplatníkem daně nájemce.

Osvobození (§9)

U daně ze staveb jsou obdobná osvobození jako u daně z pozemků.

Od daně ze staveb jsou osvobozeny stavby, které jsou ve vlastnictví státu; obce (stavba

se musí prospěšných společností; stavby, které slouží k zlepšení životního prostředí a

další stavby uvedené v § 9 zákona. Obvykle nesmí osvobozené stavby sloužit

k podnikatelským účelům.

Stanovení - základ daně (§10)

Pro výpočet daně ze staveb platí stejný vzor jako pro daň z pozemků:

Daň = základ daně x sazba daně

Do základu daně se započítává výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle

stavu k 1. lednu zdaňovacího období.

20

Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové

plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v

m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20.


Sazba daně (§6)

Tabulka č. 5: Sazba daně za rok 2009 a 2010

Stavba, zastavěná plocha

určená pro 2009 2010

obytný dům 1 Kč / m2 zastavěné plochy 2 Kč / m2 zastavěné plochy

stavby pro individuální

rekreaci a rodinné domy 3 Kč / m2 zastavěné plochy 6 Kč / m2 zastavěné plochy

garáže vystavěné odděleně

od obytných domů a u

samostatných nebytových

prostorů užívaných jako

garáže

4 Kč / m2 zastavěné plochy

nebo upravené podlahové

plochy



plochy

stavby sloužící pro

zemědělskou prvovýrobu,

lesní a vodní hospodářství



plochy



plochy

stavby sloužící pro

průmysl, stavebnictví,

dopravu, energetiku a

ostatní zemědělskou výrobu



plochy

10 Kč / m2 zastavěné

plochy nebo upravené

podlahové plochy

stavby pro ostatní

podnikatelskou činnost

10 Kč / m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové

plochy

ostatní stavby 3 Kč / m2 6 Kč / m2

byty a ostatní samostatné

nebytové prostory

1 Kč / m2 upravené

podlahové plochy

2 Kč / m2 upravené

podlahové plochy


21

U staveb kromě bytů a ostatních samostatných nebytových prostor se sazba daně u

jednotlivých podlaží zvyšuje o 0,75Kč za každý 1 m2 za každé další nadzemní podlaží,

jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U

staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy

zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží.

V případě obytných domů, bytů a ostatních samostatných nebytových prostor se

výsledek dále vynásobí koeficientem, uvedeným v tabulce.

Tabulka č. 6: Koeficienty podle počtu obyvatel Koeficient Počet obyvatel "od" Počet obyvatel "do"

1,0 - 1.000

1,4 1.000 6.000

1,6 6.000 10.000

2,0 10.000 25.000

2,5 25.000 50.000

3,5 50.000 a více

Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 124-125

Tabulka č. 7: Koeficienty podle měst Koeficient Město

3,5 Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady

4,5 Praha


3.3.2. Daň dědická

V České republice je daň dědická vybírána od roku 1993. Je upravena zákonem

č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění

pozdějších předpisů. I v tomto zákoně, který vstoupil v účinnost se ukázaly některé

nedostatky (různé možnosti osvobození). K častým novelám proto docházelo zvláště

kvůli těmto důvodům: - zákonodárce musel reagovat na celospolečenskou poptávku ,

hlavně v situacích, kdy přijímal další zákony související s transferovými daněmi.

22

Daň dědická je také nazývána jako klasická převodní daň, která má bohatou historii,

které podléhají bezúplatné převody nebo přechody majetku v souvislosti s úmrtím

vlastníka. Jen v několika málo zemích se v rekonstrukci daně dědické daní najít

významnější odlišnosti.

U daně dědické také rozlišujeme mezi daní dědickou nebo daní z pozůstalosti, kde je

rozdílem vymezení předmětu daně. Dědictví: - majetek odkázaný jednomu

pozůstalému. Pozůstalost: - majetek odkázaný jedním zemřelým.

Předmět daně (§ 3)

Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním ke dni smrtí zůstavitele na základě

rozhodnutí soudu.

Majetkem pro účely daně dědické jsou:

věci nemovité, byty a nebytové prostory (dále jen „nemovitosti“),

věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně,

pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty (dále jen „movitý

majetek“)

Z nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky, se vybere daň bez ohledu

na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině,

se daň nevybírá (pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak). (DAŇOVÉ ZÁKONY,

2010, s. 128)

Jestliže zůstavitel v době své smrti:

byl občanem České republiky a měl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se

daň z celého jeho movitého majetku bez ohledu na to, kde se majetek

nachází (tuzemsko, cizina)

byl občanem České republiky a neměl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se

daň z jeho movitého majetku (tuzemsko)

nebyl občanem České republiky, vybírá se daň z jeho movitého majetku

(tuzemsko) (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 128)

23

Pro zjednodušení je vhodné znázornit předmět zdanění podle vztahu zůstavitele k České

republice v tabulce:

Tabulka č. 8: Stanovení předmětu daně dědické podle vztahu zůstavitele k České

republice

Vztah k ČR Movitý majetek Nemovitosti

občanství ČR trvalý pobyt v ČR v ČR v cizině v ČR v cizině

ANO ANO ANO ANO ANO NE

ANO NE ANO NE ANO NE

NE ANO ANO NE ANO NE

NE NE ANO NE ANO NE

Zdroj: RADVAN, 2007, s. 159

Poplatník (§ 2)

Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze

zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí5

příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010,

s. 128)

Pro výpočet daně dědické jsou osoby dědiců rozděleny do tří daňových skupin:

1. skupina: manžel zůstavitele a děti

2. skupina: manžel zůstavitele, zůstavitelovi rodiče a ti kteří žili se zůstavitelem

nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti

3. skupina: sourozenci zůstavitele, a ti kteří žili se zůstavitelem nejméně po

dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti

4. skupina: prarodiče zůstavitele, případně jejich děti, pokud již nedědí ve 3.

skupině

Stanovení - Základ daně (§ 4)

Pro výpočet daně dědické je třeba správně vypočítat daňový základ a přiřadit příslušnou

sazbu daně.

Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem.

5 pravomocné rozhodnutí = mít právo rozhodovat

24

Cena se snižuje:

1. prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí,

2. cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické,

3. přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele,

4. odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o

dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví,

5. dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním

v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku.

Výše uvedená snížení podle české právní úpravy je nezbytné stanovit s ohledem na

případné spoludědice poměrně k hodnotě zděděného majetku, který není od daně

osvobozen. Jde o tzv. redukci pasiv. Hodnota, kterou lze odečíst, se stanoví podle

vzorce:

Neosvobozený majetek x veškerá pasiva dědictví --------------------------------------------------------------

veškerý majetek připadlý na dědice (RADVAN, 2007, s. 170)

3.3.3. Daň darovací

Legislativa České republiky má jen jeden zákon vztahující se k daním dědické a

darovací. Jde o zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu

nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

Pro výpočet daně je používána stejná tabulka, pouze s jedním rozdílem: - u daně

dědické se uplatňuje poloviční sazba daně. Podobný systém, jaký je v České republice

je uplatňován i v některých zemích OECD6.

Daň darovací můžeme považovat za jednu z nejklasičtějších a nejstarších v daňových

systémech ve světě. Je velmi obtížné hledat rozdílné prvky mezi Českou republikou a

zahraničím.

6 OECD = mezinárodní organizace založená v roce 1961 jako nástupnická organizace OEEC

25


Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to

jinak než smrtí zůstavitele (převod mezi živými). Dani darovací podléhá nabytí jak

majetku movitého tak majetku nemovitého.

Majetkem pro účely daně darovací jsou:

nemovitosti a movitý majetek,

jiný majetkový prospěch.

Byl-li movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bezúplatně poskytnut nebo

bezúplatně nabyt v tuzemsku, předmětem daně darovací je veškeré nabytí tohoto

majetku bez ohledu na státní příslušnost, pobyt nebo sídlo dárce nebo nabyvatele.

Byl-li movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bezúplatně poskytnut a bezúplatně

nabyt mimo tuzemsko, předmětem daně darovací je nabytí tohoto majetku, je-li

nabyvatelem nebo dárcem FO, která je občanem České republiky a nebo PO, která má

sídlo v tuzemsku. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 128-129)

Předmětem daně darovací nejsou:

plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním

předpisem,

důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu,

bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů

podle zvláštního předpisu, nebo bezúplatná nabytí majetku, která jsou předmětem

daně dědické, dále podle § 6 o dani darovací, kterou upravuje zákon č. 357/1992

Sb., o dani darovací, dani dědické a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších

předpisů.

prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu. (DAŇOVÉ

ZÁKONY, 2010, s. 129)

26

Poplatník (§ 5)

Poplatníkem daně darovací je nabyvatel (obdarovaný), bez ohledu na to zda je osobou

fyzickou nebo právnickou.

Při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou osobou, která má trvalý pobyt v

tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, která

nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je

poplatníkem daně darovací vždy dárce.

Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 128)

Stanovení - Základ daně (§ 7)

Stanovení správného daňového základu je totožný se stanovením daně dědické.

Základ daně tvoří cena nabytého majetku nebo hodnota majetkového prospěchu snížená

o prokázané dluhy.

3.3.4. Daň z převodu majetku

Poslední z trojice transferových daní uzavírá daň z převodu majetku, kterou upravuje

zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve

znění pozdějších předpisů.

Daň z převodu majetku je odlišná od daně dědické a daně darovací (mnoho

společného), proto je regulována samostatným právním předpisem. Česká právní úprava

má za sebou dlouhý historický vývoj a výrazně se neliší od evropských zemí.


Předmětem daně z převodu nemovitostí je:

úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. (Při zrušení a

vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně z

převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o

který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. Podílem

spoluvlastníka - souhrn hodnot všech jeho podílů na nemovitostech)

27

rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech (dojde-li

následně k odstoupení od smlouvy a převod vlastnictví k nemovitostem na

základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva).

Vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod.

Z nemovitostí, které se nacházejí v tuzemsku, se vybere daň bez ohledu na státní

občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň

nevybírá. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 129)

Poplatník (§ 8)

V mnoha případech bude platit pravidlo určující jako poplatníka daní z převodu majetku

prodávajícího.

Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je:

převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem,

nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle

zvláštního právního předpisu, vyvlastnění, vydržení, v insolvenčním7 řízení po

rozhodnutí o úpadku nebo ve veřejné dražbě anebo o nabytí nemovitosti na základě

smlouvy o zajišťovacím převodu práva, při zrušení právnické osoby bez likvidace

nebo při rozdělení likvidačního zůstatku při zrušení právnické osoby s likvidací,

převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce i nabyvatel jsou v

tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně.

Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění manželů

nebo do společného jmění manželů, je každý z manželů samostatným poplatníkem a

jejich podíly jsou stejné. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník

samostatným poplatníkem a platí daň podle velikosti svého podílu. (DAŇOVÉ

ZÁKONY, 2010, s. 129)

7 Insolvenční řízení = obecně jakékoliv zvláštní soudní řízení, jehož předmětem je projednání úpadku a jeho řízení

28

Stanovení - základ daně (§ 10)

Výpočet daně z převodu nemovitostí:

Základ daně - poplatník daně porovná cenu smluvní s cenou zjištěnou podle zákona č.

151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, kterou uvede ve znaleckém posudku, kde vyjde z ceny8 vyšší

Vypočtený základ daně se vynásobí daňovou sazbou.

3.3.5. Společná ustanovení zákona pro daň dědickou, daň darovací a daň z

převodu nemovitostí

Tento zákon upravuje § 11 – § 22.

Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně (§ 11)

Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou

osoby zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci

(obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci). Příbuzenským vztahům vzniklým

narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené osvojením.

Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé.

Do II. skupiny patří:

1. příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety,

2. manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a

osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu

jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a

které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány

výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele.

Do III. skupiny patří ostatní fyzické osoby a právnické osoby.

8 Cena se zjišťuje vždy ke dni nabytí nemovitosti.

29


Sazby daně

Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I.a II. skupiny jsou

osvobozeny od daně. (Viz přílohy)

Tabulka č. 9: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do III. skupiny

Základ daně Sazba od (Kč) do (Kč)

0 1 000 000 7 % 1 000 000 2 000 000 70 000 Kč a 9 % ze základu přesahujícího 1 mil. Kč 2 000 000 5 000 000 160 000 Kč a 12 % ze základu přesahujícího 2 mil. Kč 5 000 000 7 000 000 520 000 Kč a 15 % ze základu přesahujícího 5 mil. Kč 7 000 000 10 000 000 820 000 Kč a 18 % ze základu přesahujícího 7 mil. Kč

10 000 000 20 000 000 1 360 000 Kč a 21 % ze základu přesahujícího 10 mil.Kč 20 000 000 30 000 000 3 460 000 Kč a 25 % ze základu přesahujícího 20 mil.Kč 30 000 000 40 000 000 5 960 000 Kč a 30 % ze základu přesahujícího 30 mil.Kč 40 000 000 50 000 000 8 960 000 Kč a 35 % ze základu přesahujícího 40 mil.Kč 50 000 000 a více 12 460 000 Kč a 40 % ze základu přesahujícího 50 mil.Kč


Při výpočtu daně dědické se vypočte suma dle tabulky, která se vynásobí koeficientem

0,5. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Daň na celé koruny nahoru.

3.3.6. Daň silniční

V některých zemích je vzhledem k nízké úrovni veřejné dopravy vlastnictví osobního

automobilu pro cestování do zaměstnání i pro běžný každodenní život nezbytností.

Právě z toho důvodu není ve Spojených státech amerických zavedena žádná daň

majetkového typu vztahující se k osobním automobilům. Naopak v Evropě a v Japonsku

je vlastnictví vozidla jedním z ukazatelů majetkových poměrů jeho vlastníka.

Motorová vozidla podléhají v evropských zemích mnoha typům zdanění.

V zásadě je možné rozlišit tři základní typy daní na motorová vozidla:

30

1) daně splatné v době nabytí automobilu nebo při jeho prvním uvedení do

provozu

2) daně placené pravidelně ve vztahu k vlastnictví, případně k držbě vozidla

3) daně z pohonných hmot (v ČR jde o spotřební daň z minerálních olejů)

(RADVAN, 2007, s. 269)

Předmět daně (§2)

Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla

registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k

jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s

podnikáním anebo k činnostem. Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou

předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k

přepravě nákladů a registrovaná v České republice. (BUSINESSINFO, 2009)

Předmětem daně nejsou:

speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního právního

předpisu, jakož i zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla a další

zvláštní vozidla podle zvláštního právního předpisu,

vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka. (BUSINESSINFO,

2009)

31

Obrázek č. 3: Vymezení předmětu silniční daně


Obrázek č. 4: Rozdělení vozidel podle druhů


32

Poplatníci daně (§ 4)

Poplatníkem daně silniční je fyzická nebo právnická osoba, která:

je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a

je zapsána v technickém průkazu,

užívá vozidlo v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba,

která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je

odhlášen z registru vozidel.

Poplatníkem daně silniční je rovněž:

zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití

osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost

nevznikla již provozovateli vozidla,

osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva

nebo pohotovostní zásoba k účelům uvedeným v §2 odst. 1,

stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým

pobytem v zahraničí.

Je-li u téhož vozidla poplatníků více, daň platí společně a nerozdílně.


Osvobozeno od daně (§3)

I když jsou některá vozidla předmětem daně silniční, mohou být od daně osvobozena

(motivováno nejčastěji k čemuž je vozidlo využíváno).

33

Od daně jsou osvobozena:

1. vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly zapsaná v technickém průkazu vozidla

jako kategorie L a jejich přípojná vozidla,

2. vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů, pokud je zaručena

vzájemnost,

3. vozidla zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní přepravu za předpokladu, že

ujedou pro tento účel více než 80 % kilometrů z celkového počtu kilometrů jimi

ujetých ve zdaňovacím období,

4. vozidla provozovaná ozbrojenými silami, vozidla civilní obrany, vozidla, která

jsou mobilizační rezervou nebo pohotovostní zásobou, s výjimkou vozidel

uvedených v § 4 odst. 2 písm. b), (např. vozidla bezpečnostních sborů, obecní

policie, sboru dobrovolný hasičů, vozidla zdravotnické, důlní a horské záchranné

služby). (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 119)

Stanovení - základ daně (§ 5)

Stanovení základu daně: - veškeré údaje potřebné pro správné stanovení základu daně

jsou uvedeny v technickém průkazu vozidla:

1. zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních

automobilů na elektrický pohon,

2. součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u

návěsů,

3. největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.

Sazby daně (§ 6)

1. Roční sazba daně ze základu daně u osobních automobilů (s výjimkou osobních

automobilů na elektrický pohon), činí při zdvihovém objemu motoru:

34

Tabulka č.10: Sazby daně silniční pro osobní automobily §6 Zdvihový objem motoru Sazba daně

do 800 cm3 1 200 Kč

nad 800 cm3 do 1 250 cm3 1 800 Kč

nad 1 250 cm3 do 1 500 cm3 2 400 Kč

nad 1 500 cm3 do 2 000 cm3 3 000 Kč

nad 2 000 cm3 do 3 000 cm3 3 600 Kč

nad 3 000 cm3 4 200 Kč


2. Roční sazba daně ze základu daně podle §5 písm. b) zákona o dani silniční (součet

největších povolených hmotností na nápravu – povolených zatížení náprav v tunách

a počet náprav u návěsů) a podle § 5 písm. c) zákona o dani silniční (největší

povolená – celková – hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel, tj. u

autobusů, nákladních vozidel, tahačů, přívěsů atd.), činí při počtu náprav a

hmotnosti. (BUSINESSINFO, 2009)

3.3.7. Zpoplatněné úseky v České republice

Úseky, kde musí mít automobil dálniční známku je označeny dopravní značkou

"dálnice" nebo "rychlostní silnice". Zpoplatněné úseky dálniční sítě jsou vypsány níže a

také znázorněny na mapce.

Mýtné v České republice

Od 1.1.2010 platí mýtné motorová vozidla s povolenou hmotností 3.501 kg a více za

jízdu: - po dálnicích a rychlostních silnicích, po označených úsecích silnic I.třídy.

Motorová vozidla s povolenou hmotností do 3,5 t - nezáleží na hmotnosti jejich

přívěsu – budou jezdit s časovými kupóny.

Vozidlo nad 3,5 t s časovým kupónem 2009, jehož platnost skončí až během ledna

2010, podléhá mýtnému až po skončení platnosti kupónu. Každé vozidlo nad 3,5 t musí

35

být pro placení mýtného vybaveno palubní jednotkou. Jednotka není přenosná na jiné

vozidlo. Tarif za každý úsek dálnice nebo silnice se odečte pod mýtnou branou9. Tarif

závisí na třídě silnice, délce úseku, počtu náprav a emisní třídě vozidla. Předplacenou

palubní jednotku lze pořídit na některém z 250 distribučních míst (zpravidla na

čerpacích stanicích) proti vratné záloze 1550,- Kč. Musíte předložit doklady potřebné k

řízení vozidla. Tuto jednotku musíte předem nabít nejméně 500,- Kč a udržovat na ní

předplacený kredit.

Jednotky placené na fakturu se vydávají ke smlouvě uzavřené prostřednictvím

vydavatelů tankovacích karet nebo některého z 16 kontaktních míst. Musíte předložit

doklady potřebné k uzavření smlouvy. Vedle tankovací karty lze také smlouvu uzavřít

na bankovní záruku. Tyto jednotky se nenabíjejí a faktura se platí až následně v

zúčtovacích obdobích. (KAMIONACI, 2010)

Obrázek č. 5: Mapka mýtného na zpoplatněných komunikacích

Zdroj: KAMIONACI, 2010

9 Mýtná brána = platební brána

36

Dálniční známky v České republice

Zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic je upraveno zákonem č. 13/1997 Sb. ze dne 21.

února 1997. Do roku 2007 existoval jen časový poplatek, od té doby platí vozidla nad

12 tun mýtné. Tyto vozidla platí od roku 2008 mýtné i na vybraných úsecích silnic I.

třídy. Vozidla nad 3,5 tuny a pod 12 tun platí mýtné od roku 2010.

Rozsah zpoplatněných dálnic a rychlostních silnic je u časového poplatku10 mnohem

menší než u mýtného. (WIKIPEDIA, 2010, A)

Obrázek č. 6 : Mapa zpoplatněných silnic a dálnic

Zdroj: UAMK, 2010

10 Časový poplatek = Informace o umístění nálepky prokazující zaplacení poplatku za užití dálnic nebo rychlostních silnic a vymezení úseků na něž se tento poplatek vztahuje naleznete ve vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb. ze dne 23. dubna 1997.

37

4. HARMONIZACE MAJETKOVÝCH DANÍ

Vezmeme-li ve spojení s daňovou harmonizací v úvahu nejrůznější souvislosti jako

aplikované daně, daňové základy, daňové sazby a způsob daňové administrativy,

můžeme daňovou harmonizace rozlišit na několik úrovní: (NERUDOVÁ, 2008, s.15)

Obrázek č.7: Úrovně daňové harmonizace

Zdroj: NERUDOVÁ, 2008, s.15

Harmonizace neexistuje – tzn. že neexistují smlouvy o zaměření dvojího zdanění a

neexistuje ani spolupráce na administrativní úrovni.

Existuje tzv. mírná harmonizace – tzn. že existují smlouvy o zaměření dvojího zdanění

a existuje i další spolupráce na administrativní úrovni. (NERUDOVÁ, 2008, s. 16)

S ohledem na aktuální vývoj v oblasti daňové harmonizace lze dále definovat

harmonizaci jako:

Přímá – klasický harmonizační proces, který se snaží harmonizovat, daňová

ustanovení přímo – tedy prostřednictvím daňových směrnic.

Nepřímá – snaha o dosažení harmonizace určitého daňového ustanovení

prostřednictvím jiných oblastí práva – např. obchodního. (NERUDOVÁ, 2008,

s. 17)

Harmonizace

1. rozdílné daně ve všech zemích 2. některé daně společně, některé daně národní

3.stejné daně ve všech zemích

38

4.1. Metody Harmonizace v Evropské unii

V obecné rovině pro prosazení harmonizačních cílů je v rámci EU používáno několik

metod odstupňovaných účinností prosazovaných cílů a to:

Transpozice, kdy do národní právní normy je formálně přenesen obsah EU,

avšak bez praktické aplikace, tzn. Bez praktického účinku.

Implementace, kdy do národního předpisu je nejen formálně vložen záměr EU

dle příslušné směrnice EU, ale je i vnitrostátně aplikován, tj. prakticky užíván a

vymáhán.

Komunitarizace vnitrostátního práva náhradou vnitrostátního právního

předpisu předpisem z právního systému Evropského společenství.

V oblasti harmonizace finančně právních institutů bychom za jednu z nejdůležitějších

mohli označit harmonizaci daňových systémů, což znamená přizpůsobení národních

daňových soustav a jednotlivých daní členských zemí EU na základě společných

pravidel EU. (MATOUŠEK, 2005, s. 2)

4.2 Proces harmonizace daní a jeho formy

Harmonizace představuje dle Faria, A.G.A. – Tax Coordination and Harmonization,

1995, provedení následujícího procesu každé daně, který probíhá ve 3 fázích:

určení daně pro harmonizaci

harmonizace základu daně

harmonizace sazby daně

Vlastní realizace procesu harmonizace se neustále vyvíjí, je stále předmětem odborných

polemik a diskusí. Může probíhat v několika formách:

přizpůsobení daňového systému členského státu EU tak, aby se dosáhlo

společného cíle EU. Tento proces probíhá v ČR od 1.1.1993

částečně přizpůsobení národní daňové soustavy členského státu EU cílovému

systému EU s funkční existencí určité diferenciace, např. tak, kde úplně

39

přizpůsobení by mohlo negativní důsledky v souvislosti s výrazně rozdílnou

životní zemí původní EU a úrovní nových členských států EU.

unifikace daní charakteristickým všude stejným rozdělením daní, včetně

stejných sazeb. Tento proces je v současnosti v EU neakceptovatelný a nereálný

pro odmítavé stanovisko členských zemí EU.

Standardizace daní představuje ve všech členských státech EU stejné rozdělení daní,

ale v jednotlivých státech s různými sazbami. V současné době nejnadějnější trend

vývoje v této oblasti v EU. (MATOUŠEK, 2005, s. 4)

4.3. Výhody a nevýhody harmonizace daní

Výhody harmonizace se mohou jevit jako:

zjednodušení a sjednocení daní přispěje k zefektivnění správy daní, k účinnější

kontrole

sjednocení daní přináší vyšší transparentnost daní a spolu s účinnější kontrolou

brání poplatníkům se vyhýbat daňové povinnosti

sjednocení daní přináší zjednodušení administrativy, což by se mělo pozitivně

projevit na straně státu v zlevnění výběru daní a na straně daňových poplatníků

v úsporách nákladů na výkaznictví i času. (MATOUŠEK, 2005, s. 4 – 5)

Nevýhody harmonizace daní se ukazují a projevují zejména v následujících oblastech:

Odpor při zavádění z důvodů velkých rozdílů ve zvyklostech administrativy a

byrokracie jednotlivých států a rozdílů specifik původních národních daňových

systémů.

Zavedením v EU jednotné měny EUR, dojde k omezení účinnosti národní

měnové politiky členských zemí EU, kterým pro autonomní regulaci zůstanou

jen omezené fiskální nástroje, které harmonizací budou ještě dále omezeny.

Sjednocováním daní může být ovlivňováno do určité míry politickými zájmy

vlád jednotlivých národních členských států EU, které mohou promítat

skupinové zájmy do procesů EU.

40

Harmonizace daní v rámci EU může představovat určitou ztrátu suverenity

rozhodování vlád o daních v národním daňovém systému členského státu EU.

Co převyšuje v porovnání výhod a nevýhod spojených s harmonizací daní v EU

nelze dnes jednoznačně určit vzhledem k časově krátké možnosti projevu těchto

výhod či nevýhod. (MATOUŠEK, 2005, s. 5)

Vztáhneme-li tedy definici daňové harmonizace na proces probíhající v Evropských

společenstvích, pak lze harmonizaci chápat jako mechanismus, jehož pomocí jsou

odstraňována taková daňová ustanovení, která buď vytvářejí překážky ve fungování

jednotného vnitřního trhu, nebo deformují hospodářskou soutěž. Cílem daňové

harmonizace tedy není dosažení „jednotné daňové soustavy“, ale spíše přiblížení a

sladění jednotlivých soustav. (NERUDOVÁ, 2008, s. 18)

I když harmonizace přímých daní je věnován samostatný článek Smlouvy o založení

Evropského hospodářského společenství, v současnosti probíhá jejich harmonizace

prostřednictvím judikátů ESD ( tzv. negativní harmonizace).

Příčiny tohoto lze nalézt ve dvou skutečnostech:

v rozdílných účetních systémech členských zemí, kdy na jedné straně existuje

tzv. daňové účetnictví, ve kterém se hospodářský výsledek neliší od daňového

základu a v účetnictví, kdy se od účetně vypočítaného hospodářského výsledku

dojde ke zdanitelnému základu až po mnoha různých úpravách a operacích

v neochotě členských států k další harmonizaci, kterou považují za zásahy do

suverénních záležitostí, do vnitřní politiky při možném využívání především

firemních daní jako nástroje hospodářské politiky (ŠIROKÝ, 2009, s. 61)

41

4.4. Přehled postupu harmonizace v České republice u jednotlivých

majetkových daní

Daň silniční – ve smyslu zákona č. 16/1993 Sb.ve znění pozdějších novel, také není

předmětem hlavního proudu harmonizačního procesu. Tak jako tento uvedený zákon

byl minimálně novelizován, proti zákonům upravující jiné daně, tak i změn

vyplývajících z harmonizace je minimálně. Do budoucna se uvažuje o transformaci

stávající daně na daň z motorových vozidel a v rámci harmonizačních úprav a změn se

dá předpokládat, že úpravy této daně budou se změnami emisních limitů na podporu

ochrany životního prostředí.

Daň z nemovitostí – upravené zákonem č. 338/1992 Sb. ve znění pozdějších novel,

nevykazují vývoj ve spojení s harmonizačním procesem. Příčinou je, že majetkové daně

nejsou přímo dotčeny závaznou úpravou Evropské unie. Lze předpokládat, že

nejaktuálnější možnou změnou v harmonizačním vývoji u těchto daní bude zavedení

hodnotového principu při stanovení základu daně z nemovitostí v souladu s cenou

obvyklou.

Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí – ve smyslu zákona č. 357/1992 Sb.

ve znění pozdějších novel, taktéž nejsou středem harmonizačního dění, ačkoli v právní

úpravě těchto daní se výrazně lišíme od pravidel Evropské unie. Pro další vývoj těchto

daní lze předpokládat harmonizační změny spojené zejména se stanovováním ceny

nemovitostí pro účely těchto daní hodnotovým způsobem a sblížení úpravy u daně

dědické a darovací s obvyklou úpravou těchto daní v Evropské unii. (MATOUŠEK,

2005, s.9)

4.5.Shrnutí harmonizace

Harmonizace daní je velmi složitá a dlouhodobá záležitost. Tak jako má každá země

svůj historický vývoj území, obyvatel, uspořádání, kultury, ekonomické úrovně aj. mají

svoji historii daní. (MATOUŠEK, 2005, s.11)

42

Harmonizace majetkových daní je dlouhodobě citlivou otázkou, zejména otázkou

politickou, která musí být řešena napřed na úrovni bilaterálních vztahů např. zamezení

dvojího zdanění. (MATOUŠEK, 2005, s.12)

Harmonizační proces ve všech oblastech je v podstatě projevem postupující

celosvětové globalizace11 společnosti. (MATOUŠEK, 2005, s.12)

Většina majetkových daní nepodléhá žádným harmonizačním opatřením v rámci

Evropské unie. Tuto oblast upravují některá ustanovení smluv o zamezení dvojímu

zdanění příjmů a majetku. Evropská komise ve své zprávě o koordinaci daňových

systémů přímých daní z roku 2006 uvádí, že oblastí vhodnou ke koordinaci v současné

etapě představují daně dědické a pozůstalostní. (LÁCHOVÁ, 2007, s. 126)

5. STAV A VÝVOJ DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ V ČESKÉ

REPUBLICE

Jednotlivé příjmy decentralizované úrovně vlády v České republice.

Všechny hodnoty jsou přepočtené procentním podílem jednotlivého daňového příjmů

k celkovým daňovým příjmům.

Tabulka č. 11: Stav a vývoj daňových příjmů v České republice - % podíl jednotlivých

daňových příjmů k celkovým daňovým příjmům

Celkový daňový příjem v ČR Centrální vláda Místní správa

1995 2006 1995 2006

Daň z důchodu, zisku a kapitálových 30,9 39,9 88,0 54,8 Příspěvky na sociální zabezpečení - - - -

Daně z mezd a pracovních sil - - - -

Daně majetkové 1,5 1,8 5,7 2,9

Daně ze zboží a služeb 67,5 58,2 5,9 42,4

Ostatní daně 0,1 0,0 0,4 0,0

11 globalizace = propojování, propojení světa v jednu velkou společnost

43

Celkový daňový příjem 100,0 100,0 100,0 100,0

Zdroj: OECD Tax Database, 2008

Obrázek č. 8: Podíly jednotlivých příjmů k celkovým daňovým příjmům v České

republice – Místní správa

Zdroj: OECD Tax Database, 2008

Pro Českou republiku jsou uvedené hodnoty pro roky 1995 a 2006, protože se Česká

republika stala členem OECD až v roce 1995.

Porovnání mezi sledovanými dvěma roky je patrné, že majetkové daně se řadí na třetí

místo v daňových příjmech a jejich výnos je výrazně nižší na rozdíl od daně ze zboží a

služeb a daně z důchodu, zisku a kapitálových výnosů.

OECD rovněž uvádí, že bude nutné se soustředit i na otázku daní. "V České republice

se využívá zdanění majetku méně než v kterékoliv jiné členské zemi OECD," uvádí

zpráva. Výhodou majetkových daní přitom je, že se velmi obtížně obcházejí.

(INFOPORTÁL, 2010)

44

PRAKTICKÁ ČÁST

6. MAJETKOVÉ DANĚ V EVROPSKÉ UNII

Majetkové daně se v Evropské unii liší. V některých zemích převládá názor, že

majetkové daně by se měly zrušit.

6.1. Majetkové daně v LITVĚ

Litva je státoprávním uspořádáním – republikou. Do EU vstoupila v roce 2004.

Tabulka č. 12: Základní ukazatele země a hlavní daňové charakteristiky

Počet obyvatel 3,6 mil. Rok zavedení DPH 1994

Rozloha 65,3 tis. km2 Hrubý domácí produkt

(v PPS na obyvatele)

23 721 mil. €

(13 200 €)

Hlavní město Vilnius Inflace(Nezaměstnanost) 10,8% ,(7,1%)

Měna Litevský lit (LTL)

1€ = 3,45 LTL

Daňová kvóta 29,7%

Zdroj: ŠIROKÝ, 2009, s. 228

Podle EUROSTATU má Litva třetí nejnižší daňové zatížení ze všech členských států

Evropské unie po(Slovensku, Rumunsku).

Základní daně v Litvě jsou: 1) daň ze zisku právnických osob,

2) daň z příjmů fyzických osob,

3) daň z přidané hodnoty,

4) příspěvky na sociální pojištění,

5) spotřební daň,

6) poplatek za státní přírodní zdroje,

7) ekologický poplatek,

8) pozemková daň a daň z nemovitostí,

9) poplatek za používání silnic a dálnic.

45

V Litvě neexistuje silniční daň. Silniční daň je nahrazena poplatky za používání silnic a

dálnic. Vždy od 1. července řidičům, kteří zaplatili poplatky za používání silnic a

dálnic, je vydán doklad (viněta), který dává právo na užívání silnic a dálnic nejvyššího

řádu v Litvě. (LITEVSKÁ SILNIČNÍ ADMINISTRATIVA POD MINISTERSTVO

DOPRAVY A KOMUNIKACE, 2009)

Obrázek č 9.: Silnice a dálnice nejvyššího řádu v Litvě

Zdroj: WIKIPEDIA, 2008

Na rozdíl od daně z používání silnic a dálnic v Litvě nepatří daň dědická mezi

nejvýznamnější daně. Předmětem daně dědické je veškerý zděděný majetek bez ohledu

na to zda pochází dědic z Litvy nebo ze zahraničí. Sazby daně dědické jsou 5 % ze

zděděného majetku až do výše 500 000 LTL. Pokud je zděděný majetek vyšší jak

500 000 LTL, celková částka je pak předmětem 10 % sazby. V dani dědické je

osvobozen majetek od daně : - a) majetek zděděný pozůstalým manželům, b) majetek

zděděný dětmi, rodiči, pěstouny, osoby k právním úkonům, strážci, prarodiče, vnuci,

bratři, sestry, c) pozemku ve zdanitelné hodnotě nepřesahující 10 000 LTL.

(GLOBALPROPERTY, 2009 – A)

A1 Vilnius-Kaunas_Klaipeda

A2 Vilnius-Panevezys

A3 Vilnius-Minsk

A4 Vilnius-Varena-Grodno

A5 Kaunas-Marijampole-Suwalki

A6 Kaunas-Zarasai-Daugavpils

A7 Marijampole-Kybartai-Kaliningrad

A8 Panevezys-Aristava-Sitkunai

A9 Panevezys-Siauliai

A10 Panevezys-Pasvalys-Riga

A11 Riga-Siauliai-Taurage-Kaliningrad

A13 Klaipeda-Liepaja

A14 Vilnius-Utena

A15 Vilnius-Lida

A16 Vilnius-Prienai-Marijampole

A17 Panevezys vypase

A18 Siuliai vypase

46

Majetkové daně v Litvě ukončuje daň z nemovitostí. Je to daň, která se pohybuje od 0,3

% do 1 %. Procento je přiřazeno na všechen nemovitý majetek (pozemky v Litvě). Mezi

poplatníky paří právnické osoby a cizí státní příslušníci, kteří vlastní nemovitosti na

území Litvy. U daně z nemovitostí jsou osvobozeny nemovitosti užívané k zemědělství,

ke vzdělávání a nemovitosti vlastněné státem. (GLOBALPROPERTYGUIDE, 2009 –

A) Mezi majetkové daně také řadíme daň darovací a daň z převodu majetku. Daň

darovací v Litvě neexistuje. Dary jsou ale zahrnuty do daně z příjmů. Předmětem této

daně nejsou dary od manželky, dětí nebo rodičů ani dary do výše LTL 7680/rok. Daň

z převodu majetku, již také byla zrušena a tedy v Litvě daň z převodu majetku

neexistuje.

6.2. Majetkové daně v BULHARSKU

Bulharsko je pluralitní republikou s jednokomorovým parlamentem. Do Evropské unie

Bulharsko, které se člení na 28. krajů, přistoupilo v rámci posledního rozšiřování

Společenství k 1.1.2007. (ŠIROVKÝ, 2009, s.186)





25 238 mil. €

(8 600 €)

Hlavní město Sofija(Sofie) Inflace(Nezaměstnanost) 11,0 (5,3)

Měna Bulharský

leva(BGN) (1

EUR=1,96 BGN)

Daňová kvóta 34,4%

Zdroj: ŠIROKÝ, 2009, s.186

Ekonomika v Bulharsku patří k nejslabším v evropských zemích a k nejslabším

v Evropské unii. Hospodářství ze drasticky propadlo po zhroucení rady vzájemné

hospodářské pomoci nebo-li známé pod zkratkou RVHP, kterou v roce 1949 založily

státy: Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz.

47

Následně bylo nutné ekonomiku restrukturalizovat, byl to plán proreformních sil, které

se dostaly k moci, nakonec připoutali leva k euru a to vedlo ke stabilizaci hospodářství.

Daňový systém v Bulharsku je tvořen dvěmi základními skupinami daní: - 1)

celorepublikové (DPH, spotřební daň), 2) přímé daně (daň z příjmu právnických osob,

daň z příjmu fyzických osob). Do daňového systému v Bulharsku jsou zařazeny také

místní daně (daň z nemovitostí, daň dědická, daň darovací, daň z dopravních prostředků

a silniční daň).

Mezi nejdůležitější daně patří v Bulharsku daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu

právnických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daň a daň z nemovitosti.

U daně z nemovitostí jsou poplatníkem daně vlastníci budov a pozemků. Nesmí být

vybírané daně z ulic, silnic, z republikánské, komunální a železniční sítě. Pozemkové

vlastnosti, z kterých nesmí být vybírány daně jsou místní vody, státní a obecní majetek.

Tabulka č.14: Základy daně z nemovitostí rozdělení podle PO a FO

Osoby Základ daně

Právnická osoba Sazba daně= 0,15%, čistá současná hodnota + připočtení

akumulovaných odpisů majetku

Fyzická osoba Hodnota majetku stanovená podle tabulek, které jsou ročně

upravovány.

Ostatní Hodnota daně z budov nebo její části se určí součinem základní daň.

hodnoty za 1m2 a z koeficientu vypočtený dle vzorce.

Zdroj: Zpracováno autorem dle (MINISTERSTVO FINANCÍ, 2008)

Pokud je nemovitost zároveň bydlištěm nebo má poplatník sníženou pracovní schopnost

má právo na slevu na dani, která se pohybuje od 50 % do 75%. Daň z nemovitostí je

splatná ve čtyřech splátkách, ale pokud poplatník zaplatí celou daň do 31. března

příslušného roku připadá poplatníkovi sleva na dani ve výši 5 %. Při převodu

nemovitostí platí daň nabyvatel (na začátku měsíce, vždy po měsíci). Tedy tato daň

navazuje na daň z převodu nemovitostí, která zahrnuje daň z převodu nemovitostí, ale

také převod vozidla, pokud se nejedná o vozidla nově dovezená do země. (WORLD-

WIDE, 2010) Mezi místní daně je zahrnutá také daň silniční, která je v Bulharsku

pojmenovaná jako daň z dopravních prostředků. Dani podléhaní vozidla využívající

dopravní sítě a která jsou registrována v Bulharské republice. Poplatník je vlastník

48

dopravního prostředku. Velikost daně se zjistí sazbou podle výkonu motoru

vynásobenou koeficientem podle stáří vozidla.

Tabulka č. 15: Sazby daně z dopravních prostředků pro osobní automobily

Výkon motoru (v kW) BGN za kW

Do 37 0,34

37-55 0,40

55-74 0,54

74-110 1,10

Nad 110 1,23


Tabulka č. 16: Koeficienty daně z dopravních prostředků

Stáří automobilu Koeficient

Nad 14 let 1

Od 5 do 14 let 1,5

Do 5 let 2,8


Tabulka č. 17: Sazby daně z ostatních dopravních prostředků

Dopravní prostředky BGN

Daň z přívěsů Nákladní přívěs – 5 leva

Obytný přívěs – 10 leva

Mopedy 10 leva

Motocykly Objem motoru: 1. do 125 cm3 – 12 lv;

2. od 125 do 250 cm3 – 25 lv;

3. od 250 do 350 cm3 – 35 lv;

4. od 350 do 490 cm3 – 50 lv;

5. od 490 do 750 cm3 – 75 lv;

6. nad 750 cm3 – 100 lv.

Autobusy Řidič + 21sedadel – 50 leva

49

Nad 22 sedadel – 100 leva


U nákladních automobilů se zjistí daň podle nejvyšší povolené hmotností do 12t je 10

lv + za započatou tunu nebo s nejvyšší povolenou hmotností nad 12t podle povolené

hmotnosti, počtu náprav a způsobu zavěšení (sazby daně pro nákladní automobily

v Bulharsku – přílohy). Daň je splatná ve dvou částech do 31. března, 30 září. Pří

zaplacení celé částky do 31. března má poplatník slevu 5 %.

A celou skupinu místních daní v Bulharsku uzavírají daň dědická a daň darovací. Daň

dědická a daň darovací se vypočítávají z tržní hodnoty majetku. U daně dědické je

osvobozen od daně majetek od 250 000 BGN a manželé a příbuzní v přímé linii. Od

daně můžeme také odpočítat poplatek za pohřeb 1000 BGN. Daňové sazby u daně

dědické jsou příbuzní v nepřímé linii - 0,7 % a u ostatních 5 % (WORLD-WIDE

TAXES, 2010, A)

U daně darovací jsou platné daňové sazby, stanovené v obcích v mezích zákona, závisí

na vztahu příjemce, dárce a hodnoty daru. Sazby se pohybují od 0,4 % do 0,8 % na

vlastnosti obdržených příbuzných v nepřímé linii. U všech ostatních příjemců se sazby

pohybují od 3,3 % do 6,6 %. (GLOBALPROPERTYGUIDE, 2009 - B)

6.3. Majetkové daně v ITÁLII

Itálie je pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem. Člení se na 20 regionů, je

zakládajícím členem Evropských společenství.





1 479 981 mil. €

(24 300 €)

Hlavní město Roma(Řím) Inflace(Nezaměstnanost) 3,6% (6,7%)

Měna EURO(€) Daňová kvóta 42,3%

Zdroj: ŠIROKÝ, 2009, s.220

50

Itálie je považován za nejrozvinutější stát v jižní Evropě. Daňový systém v Itálii se dělí

na daně přímé a nepřímé. Daně přímé se člení na daň z příjmu společnosti, daň z příjmu

fyzických osob, daň z výnosu kapitálových operací a zdravotní daň. Daně nepřímé se

dělí na daň z přidané hodnoty, obecní daň z nemovitostí, daň z registrace, kolky a

regionální daň z výrobních činností a také automobilové daně.

V roce 2001, Berlusconiho vládě zrušení daně dědické a darovací. V důsledku této

reformy,žádné daně dědické a darovací. Ale pak platí o dědictví a darech se musí

věnovat manželům, dětem či jiným příbuzným až do čtvrtého stupně. Tato reforma by

se zastavila a pak se obrátil vývoz kapitálu ze země – a v tomto ohledu byl velmi

úspěšný. Nicméně, mnozí komentátoři počítali, že tento dramatický obrat politiky

nevydrží - a to se nestalo. V roce 2007 nová Prodiho vláda, se zoufale snažila zvýšit

příjmy státu, v žádném případě možné, re-představil daně dědické a darovací - ale ve

velmi mírné formě. Nové daňové sazby byly stále mnohem nižší, než jaké jsou

uplatňovány před rokem 2001. (PIDMONT PROPERTIES, 2010)

Tabulka č. 19: Rysy nové daně dědické a darovací jsou následující

Dědicové a dárci % Z částky

Manželé, přímí potomci nebo

potomci podléhající dědické dani

4% Přesahující € 1 000 000 na

příjemce

Bratři a sestry 6% Přesahující € 100 000 na

příjemce

Příbuzným do čtvrtého stupně

nebo příbuzným in-law až do

třetího stupně

6% Celá částka

Ostatní předání 8% Celá částka

Zdroj: Zpracováno autorem dle (GLOBALPROPERTYGUIDE, 2009 – C)

Další majetkovou daní v Itálii je daň z nemovitosti. Daň z nemovitosti si hradí každý,

kdo je vlastníkem nemovitosti nebo pozemky v Itálii, zda mají bydliště nebo jsou -

nerezidenty12. Daň z nemovitostí je vybírána v rozmezí 0,4 % a 0,7 % z hodnoty

nemovitosti. Nemovitost v kategorii má relativně malý vliv na výši daně. Je-li

nemovitost nevhodná k bydlení, je daň z majetku snížena o 50 %. Daň z nemovitosti 12 Nerezident = má omezenou daňovou povinnost, platí pouze příjmy z tuzemských zdrojů.

51

se platí zpravidla ve dvou splátkách: 90 % do 30. června a zbývajících 10 % mezi 1. a

20. prosince (za neobyvatelné nemovitostí, čísla se 45 % a 5 % v tomto pořadí).

Pokud daň z nemovitosti není zaplacena včas, můžete být uložena pokuta ve formě

příplatku nebo dodatečné až do 200 % dlužné částky (daň). Formulář pro placení daní

je složitý a mnoho lidí (zejména cizinců) zaměstnává jejich zástupce, aby to pro ně

vyplnil. Daň je možné zaplatit ze zahraničí prostřednictvím doporučeného dopisu.

Platby musí být up-to-date (současné), kdy je majetek prodáván, a mělo by se

zkontrolovat před nákupem. (JUSTLANDED, 2009).

Na daň z nemovitostí navazuje daň z převodu nemovitostí, která je známá jako daň

vládního nákupu, částka závisí na tom, zda si kupuje městský nebo venkovský majetek

a jak tento majetek používán. Pokud městský majetek po zakoupení má být hlavním

bydlištěm (doba delší než 6 měsíců a jeden den v roce). Městský majetek v Itálii je

možno koupit od 3 daných skupin (vládní nákup daně je 3 % plus IVA (daň z obratu),

nákupu soukromé osoby, 4 % plus IVA-li koupi od společnosti / agentura).

(INTERNATIONALLIVING, 2010).

Poslední z majetkových daní v Itálii je daň silniční. Na silniční daň v Itálii není kladen

až tak velký důraz jako na dálniční sítě a z nich vedené poplatky. Daň silniční je proto

převážně věnovaná dálničním sítím a poplatkům z dálnic.

V Itálii je velmi dobrá dálniční síť, která spojuje důležitá centra na severu a sever s

jihem. V roce 1996 bylo v Itálii přibližně 317.000 km silnic, zahrnující 46.900 km

hlavních silnic, 118.000 km vedlejších silnic. Na konci roku 2000 bylo v zemi 6.453 km

dálnic. Na některých dálnicích se neplatí žádné poplatky, na jiných je poplatek zahrnut

do celkové sumy za používání dálnic nebo se platí samostatný poplatek.

Dálniční poplatky lze hradit kromě hotovosti v eurech také kartami VIACARD nebo

klasickými kreditními kartami. Karty VIACARD však nemohou být použity na

sicilských dálnicích. Tyto dálniční karty vystačí pro osobní vozy na cca 600 km

dálnic. Průměrný dálniční poplatek za 100 km je v Itálii 6,10 Euro.Dálniční poplatky

lze hradit na 90-ti% dálničních úseků i kreditními kartami Aura, Visa,

Eurocard/Mastercard, Postamat Maestro, American Express nebo Dinners´ Card.

Konkrétní výše poplatků na italských dálnicích je závislá na vzdálenosti a kategorii

vozidla (vozidla jsou dělena do kategorií podle počtu náprav, míst k sezení, délky

apod.). (GLOBALASSISTANCE, 2010)

52

Tabulka č. 20: Poplatky jsou vybírány podle kategorií vozidel

skupina Vozidla výška

A sk. motocykly přes 150 cm s výškou měřenou na přední nápravě ,

menší než 1,3 m

B sk. tříkolová motorová

vozidla

s výškou na přední nápravě přesahující 1,3

m

III. sk. trojnápravové automobily (s nebo bez přívěsu)

IV. sk. čtyřnápravové automobily (s nebo bez přívěsu)

V. sk. vícenápravové automobily (s nebo bez přívěsu)

Zdroj: Zpracováno autorem dle (GLOBALASSISTANCE, 2010)

6.4. Majetkové daně v NĚMECKU

Německo je pluralitní federativní republika s dvoukomorovým parlamentem. Člení se

na 16 spolkových zemí.

Tato země je zakládajícím členem Evropského společenství.





2 322 200 mil. €

(26 900 €)

Hlavní město Berlín Inflace(Nezaměstnanost) 2,8% (7,1%)

Měna EURO(€) Daňová kvóta 42,3%

Zdroj: ŠIROKÝ, 2009, s. 254

Daňový systém v této zemi je velmi komplikovaný, protože vybírané daně slouží ke

krytí veřejných výdajů a ty se dále děli na tři národní úrovně (spolkové daně, zemské

daně a obecní daně a přirážky). Vedle těchto tří národních úrovní existuje 4. úroveň

(Evropská unie). Daně v Německu jsou rozděleny na dvě úrovně (daně přímé a

nepřímé). Majetkové daně spadají do úrovně daní přímých. Nejzajímavější majetkové

daně v Německu je daň darovací a daň dědická. U těchto daní jsou dary a dědictví

53

zdaněno podobně. Zákon rozlišuje mezi rezidenty a nerezidenty. Za předpokladu, že

buď donátorem / zemřelého nebo příjemce daru / dědic je / byl s bydlištěm v Německu

(neomezené zdanění) veškeré převody aktiv nacházejících se na celém světě podléhají

německé daní. V kontrastu, občanství osob zapojených do převodu není kritériem pro

německé daně. Avšak na rozdíl od cizinců, jsou němečtí občané stále považovány za

obyvatelé Německa a ještě přísnější předpisy platí pro přesunu do zemí, které jsou

obvykle nazývaný jako daňové ráje13. Dary, které dědic obdržel od zůstavitele do deseti

let před jeho smrtí se přidávají k podílu na jeho majetku.

Převody, které jsou předmětem daně pouze omezený německý (tj. převody aktiv

nacházejících se v Německu mezi ne-rezidentů v Německu), jsou osvobozeny od daní

ve výši 2.000 EURO.

Tabulka č. 22: Jedinci, kteří jsou předmětem zdanění – úlevy pro dary a dědictví

Obdarovaný / dědic Částka

Manžel a zapsaný stejný sexuální partner 500 000 EURO

Děti, nevlastní děti, vnuci, 400 000 EURO

Vnoučata, jejichž rodiče jsou stále naživu 200 000 EURO

Rodiče a prarodiče 100 000 EURO

Ostatní (např. sourozenci) ZDROJ: Zpracováno autorem dle (EIZINES ARTICLES, 2008)

Pro každého, kdo nepatří k do třídy příbuzných (např. sourozenci, synovci, neteře nebo

ve volném svazku partnerů) se platná daňová sazba je 30 % na hodnoty až do 6.000.000

EUR a 50% na vyšší hodnoty. S cílem zabránit dvojímu zdanění v obou zemích

zahraniční daňové zatížení může být odečtena od německého daňového zatížení zcela

nebo zčásti. Navíc, v Německu a několika dalších zemích, jako jsou USA, které

uzavřely dohodu o zamezení dvojího zdanění upravuje odpočet daně vybírané z jedné

země do daňového zatížení na straně druhé. (EIZINE ARTIKLES, 2008)

Další daní, která je zařazena do majetkových daní je daň z nemovitostí. Daň

z nemovitostí je vybírána z odhadní hodnoty nemovitosti pomocí základní sazby

federálních 0,35 %. částek, které je dále násobí. Pro výpočet pro konečné splatné daně.

13 daňové ráje = země s minimálním zdaněním (dle metodiky OECD)

54

Tento násobitel se liší podle obcí, ale průměrný multiplikátor14 na bydlení je 1,5 %.

(GLOBALPROPERTYGUIDE, 2009, D) Na daň z nemovitosti navazuje daň z převodu

nemovitostí. U Daně z převodu nemovitostí je převod německého majetku předmětem

daně z převodu – kolkovné, které je platné od 1. ledna 2007 do současnosti. Tato daň

není stanovena na federální úrovni, a spadá pod orgán místní samosprávy.

(GERMANTAXOVERVIEW, 2010)

Do majetkových daní v Německu je zařazena také daň silniční nebo-li také známá jako

daň z motorových vozidel. U daně silniční nastává poplatníkovi daňová povinnost v

okamžiku, kdy je vozidlo registrováno a končí, když je vozidlu registrace zrušena.

Předmětem a základem u této daně je motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo s licencí

pro provoz na veřejných komunikacích. Osobní automobily jsou hodnoceni na základě

válců.

Nákladní automobily a přívěsy jsou hodnoceny na základě jejich maximální přípustné

hmotnosti. Motorového vozidla, přívěsy jsou zdaňovány na lineární harmonogramu15

na 7,46 EUR za každých 200 kg povolené provozní hrubá hmotnost nebo jeho část,

stoupá do výše 373,24 EUR. Mýto - Německo zavedlo dálku - mýto pro všechna

nákladní vozidla o dvanáct tun celkové hmotnosti vozidla a výše, s cílem přerozdělit

tyto náklady na všechny uživatele - zevnitř i mimo Německo. Výše mýtného je založen

na kamiony kategorii emisí a počtu náprav, stejně jako na délce trasy mýtného. Každé

vozidlo je zařazena do jedné ze tří kategorií. (CONFEDERATION FISCALE

EUROPEENNE, 2010 - A)

14 multiplikátor = násobitel, zesilovač 15 lineární harmonogram = přímočarý diagram znázorňující časový sled a dobu trvání jednotlivých činností

55

Obrázek č. 10: Výběr mýtného v Německu

Kategorie podle tříd od 1.1.2009:

Kategorie A - S 5, EEV Klasse 1

Kategorie B - S 4, S3 mit PMK 2, 3 oder 4

Kategorie C - S3 ohne PMK, S2 mit PMK 1,

2, 3 oder 4

Kategorie D - S2 ohne PMK, S1 a lodě

Sazby mýtného od 1.1.2009 / od 1.1.2011:

Kategorie A – 3 osy - 0,141 € / 0,140 €

- 4 osy - 0,155 € / 0,154 €

Kategorie B – 3 osy - 0,169 € / 0,168 €

- 4 osy - 0,183 € / 0,183 €

Kategorie C – 3 osy - 0,190 € / 0,210 €

- 4 osy - 0,204 € / 0,224 €

Kategorie D – 3 osy - 0,274 € / 0,273 €

- 4 osy - 0,288 € / 0,287 €

Zdroj: Zpracováno autorem dle ITS-CO, 2010

7. DOPORUČENÍ PRO ČESKOU REPUBLIKU

Majetkové daně jsou nejstarším přímé daně, které byly uplatněny a v současné době

mají jen omezený význam. Jejich význam není velký, ale mají nezastupitelné místo.

Výnos z majetkových daní je značně stabilní, protože majetková základna, z které se

vybírá nesouvisí s plynoucím vývojem a stavem ekonomiky.

Povinnost platit daň vznikla na základě uživatelského vztahu nebo vlastnického vztahu

k majetku. Ve vyspělých zemích ovlivňuje základ daně způsob ocenění předmětu daně.

Sazby majetkových daní jsou procentní nebo pevné. Procentní sazby se využívají u daní

převodových (daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí). Pevné sazby se

využívají u daně z nemovitostí a to u zdanění pozemků a ze staveb mimo jiných než

zemědělských. V České republice se využívá procentní sazba také u daně z nemovitostí

a to v případě zdanění zemědělské půdy.

56

Závěrečné úvahy a doporučení pro Českou republiku:

Daň z nemovitostí

Úprava daně z nemovitostí má nejvýznamnější odlišnosti. Základ daně v České

republice. Vychází z rozlohy pozemku v m2, u ostatních států základ vychází z tržních

nebo jinak vypočtených hodnot. Každý stát si výpočet hodnoty nemovitostí určuje

podle vlastních kritérií. Také sazby daně a to nejen u států, ale v každém samostatném

územním celku se liší.

Jedním z možných řešení je úplné zrušení daně z nemovitostí. Ale ani tento důvod není

optimální, protože daň z nemovitostí je vhodným nástrojem pro rozvoj území a přispívá

k významné tvorbě zdrojů obcí. Navíc, kdyby se zrušila tato daň obce by ztratily jednu

z mála příležitostí (samy rozhodovat o zavedení daně, její výši a využití jejího výnosu).

Jistým řešením by bylo zachování daně z nemovitostí a zároveň omezit vícenásobné

zdanění (tím by podpořilo starost vlastníka o nemovitost). K tomuto návrhu by se

připojilo ještě jedno řešení a to zrušení daní z nemovitostí určených k bydlení (v

případě, že slouží k bydlení).

Expertní skupina Ministerstva financí České republiky se v jednom ze svých návrhů

přiklání k německému modelu „ekologické daně z nemovitostí“ tzn. že uvažuje zrušení

daně ze staveb o zdaňování výhradně pozemků.

Argumentem pro daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí, že

mohou zdaňovat některé z příjmů, které by jinak unikly zdanění daní z příjmu.

Daň dědická a daň darovací

Daň dědická a darovací jsou řazeny v členských zemí Evropské unie mezi tradičně

uvalované daně, přesto byly daně v některých zemí Evropské unie zrušeny (nízký

výnos, možnost dvojího zdanění). Například na Slovensku od 1.1.2004 zrušili daň

dědickou a darovací, právě kvůli těmto argumentům. V roce 2004 také zrušili tyto daně

ve Švédsko (známé vysokou daňovou kvótou) a také v Portugalsko v tomtéž roce

zrušilo daň dědickou a darovací.

V úpravě dani dědické a darovací v České republice jsou rozdíly zejména ve výše sazeb

a osvobození. Avšak většina států tyto daně nevybírá. Případné směry u těchto daní by

byly vzhledem jejich malému výnosu, nejlépe jejich zrušení.

57

Daň dědická

V období první republiky spadala dědická daň pod správu působnosti okresních

finančních ředitelství. Za období totality byly mnohé daně zrušeny a nahrazeny jinými,

mezi nimi byla i daň dědická. K 1.1.1993 stoupil v platnost nový daňový systém

v kterém byla mimo jiné opět zavedena dědická daň. U daně dědické došlo v roce 2004

pokles příjmů o 1 mil. Kč, v roce 2005 pokles o 4 mil. Kč. Tento pokles byl zásadně

ovlivněn osvobozením veškerého bezúplatně nabytého majetku děděním mezi osobami

zařazenými do I. skupiny osob pro účely výpočtu daně dědické.

Vzhledem k rostoucím nákladům na správu daně dědické a minimálním výnosům této

daně (tedy náklady převyšuje výnos). Proto tedy je nejvýhodnějším řešením úplné

zrušení daně dědické, ale na druhé straně je třeba zamyslet se nad budoucností daně

dědické. Daní dědickou je třeba postihovat spíše toho, kdo získal nebo-li se obohatil

majetkem bez vlastního přičinění. Jako naprosto chybný krok se jeví úplné osvobození

od daně dědické u I. a II. daňové skupiny v České republice. Pro osvobození by měl být

stanoven určitý limit.

Náklady na správu dědické daně jsou vysoké. Vzhledem k nákladům související s daní

dědickou zrušit osvobození u I. skupiny poplatníku. Proto by bylo vhodné zvýšit částku

osvobozenou od daně, a zavést jednotnou částku, např. 10 mil., pro všechny druhy

děděného majetku (peníze, věci movité a nemovité).

Česká republika by se mohla inspirovat Dánskem, kde jsou správou daní pověřeny

přímo dědické soudy nebo portugalská právní úprava má nejzajímavější právní úpravu,

podle této úpravy je možno zkrátit sazbu daně na polovinu ( jestliže dochází k dalším

děděním téhož majetku v průběhu pěti let).

Daň darovací

U daně darovací je to podobné jako u daně dědické a to v minimálních výnosech daně a

převyšujících nákladech. Proto i u této daně by bylo nejvýhodnějším řešením její

zrušení.

V roce 1993 byla sazba daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí u osob v I. a II.

skupině stejná pro všechny tři daně.

58

Daňový systém je příliš složitý a neprůhledný, dovoluje daňové úniky, administrativní

náklady výběru daně jsou jedny z nejvyšších ve srovnání s ostatními státy EU. Pravice

by proto tento daňový systém zjednodušila využitím rovné daně. Velkým argumentem

pro tuto volbu je i skutečnost, že ekonomiky zemí s rovnou daní rostou mnohem

rychleji než země se srovnatelně složitým daňovým systémem. V rámci rovné daně by

tedy došlo ke zrušení „trojdaně“. Rovněž levice se s pravicí shoduje v tom, že jsou daně

v ČR poměrně vysoké, příliš komplikované a jejich výběr je neefektivní. S rovnou daní

však zásadně nesouhlasí a navrhuje nové varianty efektivní a pružné daňové soustavy

pro náš stát. Daně darovací, ze které je ve výši její ½ vyměřena daň dědická, by podle

tohoto návrhu měla být stejně vysoká jako daň dědická. (POLODRIVER, 2009)

Daň z převodu nemovitostí

Daň z převodu nemovitostí má nejvýznamnější podíl z transferových daní na celkovém

výnosu (například v roce 2005 činil tento podíl 92,4 %). V „Reformě veřejných financí

2007 – 2010“, která byla předložena vládou bylo navrhováno zrušení této daně v roce

2009 až 2010.

Ve většině zemí Evropské unie se uplatňuje zdaňování formou daně z převodu

nemovitostí, daně z registrace převodu nemovitostí nebo tzv. kolkovného.

U daně z převodu nemovitostí je nejvýhodnějším řešení, zrušení daně z převodu

nemovitostí. Protože by to mohlo mít případné dopady do bytové politiky, pozitivní

projevení také do větší mobility obyvatelstva a i v nezaměstnanosti.

Daň silniční

V České republice je daň silniční řazena do majetkových daní (podobně jako u

klasifikace IMF16). Výnos silniční daně (5mld. ročně) v České republice je příjmem do

Státního fondu dopravní infrastruktury, který upravuje zákon č. 104/2000 Sb.

Obecně platí, že v případě nezdanění motorových vozidel však odpadne jedna

z možností, jak donutit výrobce motorových vozidel i poplatníky daně vyrábět a

kupovat vozidla šetrná k životnímu prostředí. Dalším z mnoha řešení by mohlo být

zvýšení daní z motorových vozidel za předpokladu, že se nezvýší daňová kvóta a růst

sazeb daní z motorových vozidel bude vykompenzován snížením jiných daní (daň

důchodová či sociální pojištění).

16 IMF = Mezinárodní měnový fond

59

Poplatník u daně silniční tuto daň platí ve stejné výši, ať najede libovolný počet

kilometrů. Intenzita poškození životního prostředí tak neodpovídá výši daně. Nicméně

prvky ekologické daně jsou např. snížené sazby v závislosti na splnění různě přísných

emisních norem.

Dodnes se kolem daně silniční řeší mnoho otázek. Jednou z těchto otázek je také: Zda

zvýšení spotřební daně z benzínu a nafty by při výrazně efektivnějším výběru nebylo

vhodnějším opatřením.

60

8. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ

Bakalářská práce porovnává majetkové daně ve vybraných zemích Evropské unie a

identifikuje určité směry vývoje majetkových daní a jejich harmonizaci v rámci

Evropské unie. V prostřední Evropské unie není harmonizační politika v oblasti

majetkových daní příliš koordinována a členské státy mají poměrně velkou volnost.

Vzhledem volnosti je srovnání velmi zajímavé.

Problematika daní je oblast, která velice rychle vyvíjí a ve všech státech dochází

k častým úpravám daňových předpisů.

V minulosti bylo zdanění majetku převážně rozhodující daňový příjem. Od počátku

dvacátého století se význam majetkových daní velice změnil a to převážně z hlediska

rozpočtových příjmů, který klesá na úkor výnosnějším daním (daň důchodová, daň

z přidané hodnoty), ale pořád jsou pro stát jednou z nejlépe kontrolovaných složek.

V České republice daně tvoří 2 % z celkových daňových příjmů. Pro Českou republiku

je inkasně nejsilnější daně z převodu nemovitostí. Pro obce má velký význam daň

z nemovitostí. U ostatních daní je efektivnost výběru velmi nízká. Změny, které se událi

po 1.1.2008 se efektivnost výběru rapidně nepohnula. V tomto roce v souvislosti

s daňovou reformou v rámci stabilizace veřejných rozpočtů došla k osvobození daně

z nemovitostí. Zároveň došlo, ke zvýšení koeficientů, kterými se upravuje základní

sazba daně z nemovitostí do 1000 obyvatel. K dalším změnám u majetkových daní

došlo o rok později, což je k 1. lednu 2009, kde se zrušila osvobození od daně ze staveb

a bytů v nových stavbách, ruší se také nárok na osvobození při zateplení staveb.

V roce 2010 se uvažuje se o zrušení daně dědické a darovací v České republice. Z toho

vyplývají dva návrhy. Jedním návrhem je jejich úplné zrušení a druhým návrhem je

zahrnout tyto daně do kategorie daní z příjmů. A vzhledem k těmto změnám v daňových

zákonech, bude možno efektivnost výběru daní posoudit až v následujících letech.

61

Avšak v některých zemích Evropské unie se majetkové daně nevybírají, např. v Litvě

daň darovací neexistuje, ale dary jsou zahrnuty do daně z příjmů. Různorodé je to i

v dalších zemích, jako např. v Bulharsku se nevybírá daň silniční, ale daň z dopravních

prostředků. Můžeme tedy říci, že některé daně jsou nahrazeny poplatky, které jsou

v podstatě součástí rozpočtů.

Závěrem bych chtěla tedy říci, že majetkové daně mají spoustu negativ (nevýhody), ale

na druhé straně i pozitiv (výhody), které jsou potřebné pro Českou republiku.

Výhody majetkových daní, které jsou řazeny mezi nejstarší vybírané daně je, že majetek

je viditelný, jednoduchý úvěr, přispívá k celkovému vyvážení daňové soustavy a mají

složitý daňový únik. Jejich výnos je stabilní a také dobře předvídatelný.

Nevýhody majetkových daní je, že jsou placeny přímo a poplatník si uvědomuje jejich

daňové břemeno. Majetkové daně nerespektují důchodovou situaci poplatníka

(nerespektují zásadu schopnosti platit daň). Další podstatnou nevýhodou těchto daní

jsou vysoké sazby majetkových daní, které mohou odradit od investování.

62

9. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Knihy

Daňové zákony: Úplná znění platná v roce 2010. 1. vyd. Bratislava: DonauMedia, 2010.

159s. ISBN 978-80-89364-09-1.

RADVAN, M. Zdanění majetku v Evropě. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 385 s.

ISBN: 978-80-7179-563-6

GRÚŇ, L. Dejiny daní, poplatkov a cla. 1. vyd. Bratislava: Holoprint, 2000.

156s. ISBN 80-967243-2-0.

NERUDOVÁ D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: ASPI,

2008. 260s. ISBN 978-80-7357-386-7.

LÁCHOVÁ, L. Daňové systémy v globálním světě. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 272 s.

ISBN: 978-80-7357-320-1

ŠIROKÝ, J. Daně v Evropská unii. 3. aktualizované a přepracované vyd. Praha: Linde,

2009. 354s. ISBN 978-80-7201-746-1.

WAYNE R. THIRSK. Tax Reform in Developing Countries 2 vyd. Librety of Congress

Cataloging-in-Publication Data, 1997. 409s. ISBN 0-8213-3999-0. REVENUE STATISTICS 1965 – 2007 (OECD Tax Database). OECD 2008. ISBN

978-92-64-05139-3.

63

Internetové zdroje Daň silniční [online]. ©1997-2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-01-28].

Dostupné z <http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-silnicni/dan-

silnicni/1001648/43034/#ds01>.

Harmonizace majetkových daní [online]. ©2005, poslední aktualizace 2005 [cit. 2010-

02-10]. Dostupné z <http://www.upol.cz/uploads/media/JUDr._Matousek.pdf>.

Lithuanian Road Administration [online]. ©2002-2010, poslední aktualizace 2010 [cit.

2010-02-10]. Dostupné z < http://www.lra.lt/en.php/vignettes/main_information/3099>.

Lietuvos Respublikos Seimas [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-02-

10]. Dostupné z <http://www3.lrs.lt/pls/inter3/dokpaieska.showdoc_l?p_id=294783>.

Global property guide – Litva (A) [online]. ©2004-2010, poslední aktualizace 2010

[cit. 2010-02-15]. Dostupné z

<http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Lithuania>.

Bulharsko [online]. ©2009, poslední aktualizace 2009 [cit. 2010-02-17]. Dostupné z

<http://portal.nap.bg/?lang=en>.

World taxes (A) [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-02-17]. Dostupné

z <http://www.worldwide-tax.com/bulgaria/bul_other.asp>.

Global property guide – Bulharsko (B) [online]. ©2004-2010, poslední aktualizace

2010 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z

<http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Bulgaria/Inheritance>.

Piedmont Properties [online]. ©1997-2010, polední aktualizace [cit. 2010-02-18].

Dostupné z <http://www.smithgcb.demon.co.uk/pp_inher.htm>.

Global property guide – Itálie (C) [online]. ©2004-2010, polední aktualizace 2010 [cit.

2010-02-20]. Dostupné z <http://www.globalpropertyguide.com/Europe/italy>.

64

Just landed [online]. ©2003-2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-02-23].

Dostupné z <http://www.justlanded.com/english/Italy/Italy-Guide/Property/Property-

Tax>.

International Living [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-02-23].

Dostupné z <http://www.internationalliving.com/Real-Estate/Countries/Italy/Taxes>.

Globaassistance [online]. ©2010, poslední aktualizace[cit. 2010-02-27]. Dostupné z

<http://tour.globalassistance.cz/?country=23&cat=10296&PHPSESSID=f86e53041e2d

99c608e569a89bc25d96>.

Ezine articles - Německo [online]. ©2010, poslední aktualizace [cit. 2010-03-02].

Dostupné z

<http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&langpair=en%7Ccs&u=http:

//ezinearticles.com/%3FIn-a-Nutshell---German-Inheritance-and-Inheritance-Tax-

Law%26id%3D948543&rurl=translate.google.cz&usg=ALkJrhg1tG2RTIonaoJDb7grM

zn69mzUIg>.

German Property Tax Overview [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-

03-07]. Dostupné z <http://germany.alphare.net/pdf/German-Property-Tax-

Overview.pdf>.

Confederation fiscale Europeenne (A) [online]. ©2010, poslední aktualizace [cit. 2010-

03-07]. Dostupné z <http://www.cfe-eutax.org/taxation/road-tax/germany>.

Global properte guide – Německo (D) [online]. ©2004-2010, poslední aktualizace [cit.

2010-03-14]. Dostupné z <http://www.globalpropertyguide.com/Europe/Germany>.

Daně a jejich postavení v rámci veřejných financí [online]. ©2009, poslední

aktualizace 2009 [cit. 2010-03-23]. Dostupné z

<http://polodriver.uvadi.cz/files/Uce%20a%20dane%20-%20statnice/05%20-

%20otazky%20ke%20statnicim%20z%20dani.doc>.

65

Wikipedia (A) [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-04-10]. Dostupné

z <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lithuania-roads-(E).png>.

Legislativa v dopravě [online]. ©2009-2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-04-

15]. Dostupné z <http://kamionaci.cz/legislativa-v-doprave/mytne-v-cr-2010>.

Wikipedia (B) [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-04-17]. Dostupné

z <http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lni%C4%8Dn%C3%AD_poplatek>.

Uamk [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010[cit. 2010-04-19]. Dostupné z

<http://www.uamk.cz/cs/index.php?option=com_content&view=article&id=78&Itemid

=136>.

Its-co [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-04-17]. Dostupné z

<http://www.its-co.cz/myto/nemecko>.

Statistiky - finance [online]. ©2000-2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-04-20].

Dostupné z <http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky/>.

Infoportál [online]. ©2001-2010, poslední aktualizace [cit. 2010-04-22]. Dostupné z

<http://www.infoportal.cz/oecd-deficit-pod-3-procenta-cr-nesnizi-drive-nez-v-roce-

2013-cid233823/>.

66

10. SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, PŘÍLOH

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 : Vývoj inkasa majetkových daní v letech 1993 – 2008 v mil. Kč ............... 12

Tabulka č. 2: Sazby daně za rok 2009 a 2010 ................................................................. 18

Tabulka č. 3: Koeficient podle obyvatel ........................................................................ 18

Tabulka č. 4: Koeficient podle města ............................................................................. 18

Tabulka č. 5: Sazba daně za rok 2009 a 2010 ................................................................. 20

Tabulka č. 6: Koeficienty podle počtu obyvatel .............................................................. 21

Tabulka č. 7: Koeficienty podle měst ............................................................................. 21

Tabulka č. 8: Stanovení předmětu daně dědické podle vztahu zůstavitele k České

republice ......................................................................................................................... 23

Tabulka č. 9: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do III. skupiny

........................................................................................................................................ 29

Tabulka č. 10: Sazby daně silniční pro osobní automobily ............................................. 34

Tabulka č. 11: Stav a vývoj daňových příjmů v České republice - % podíl

jednotlivých daňových příjmů k celkovým daňovým příjmům ......................................... 42

Tabulka č. 12: Základní ukazatele země a hlavní daňové charakteristiky ........................ 44


Tabulka č.14: Základy daně z nemovitostí rozdělení podle PO a FO .............................. 47

Tabulka č. 15: Sazby daně z dopravních prostředků pro osobní automobily ................... 48

Tabulka č. 16: Koeficienty daně z dopravních prostředků .............................................. 48

Tabulka č. 17: Sazby daně z ostatních dopravních prostředků ........................................ 48


Tabulka č. 19: Rysy nové daně dědické a darovací jsou následující ................................ 50

Tabulka č. 20: Poplatky jsou vybírány podle kategorií vozidel ......................................... 52


Tabulka č. 22: Jedinci, kteří jsou předmětem zdanění – úlevy pro dary a dědictví .......... 53

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek č. 1 : Vývoj inkasa majetkových daní v letech 1993 – 2008 .............................. 13

Obrázek č.2: Daňový systém České republiky ................................................................ 14

Obrázek č. 3: Vymezení předmětu silniční daně ............................................................. 31

67

Obrázek č. 4: Rozdělení vozidel podle druhů ................................................................. 31

Obrázek č. 5: Mapka mýtného na zpoplatněných komunikacích ..................................... 35

Obrázek č. 6 : Mapa zpoplatněných silnic a dálnic ......................................................... 36

Obrázek č.7: Úrovně daňové harmonizace ..................................................................... 37

Obrázek č. 8: Podíly jednotlivých příjmů k celkovým daňovým příjmům v České

republice – Místní správa ................................................................................................ 43

Obrázek č 9.: Silnice a dálnice nejvyššího řádu v Litvě .................................................. 45

Obrázek č. 10: Výběr mýtného v Německu .................................................................... 55

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I. skupiny ......... 68

Příloha č. 2: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do II. skupiny........ 68

Příloha č. 3: Sazby daně silniční dle počtu náprav a hmotnosti ....................................... 69

Příloha č. 4: Sazby daně pro nákladní automobily v Bulharsku ....................................... 71

68

PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I. skupiny

Sazby daně dědické a darovací pro osoby zařazené do I. Skupiny

Základ daně Sazba

přes Kč do Kč

- 1 000 000 1,0 %

1 000 000 2 000 000 10 000 Kč a 1,3 % ze základu přesahujícího 1 000 000 Kč







40 000 000 50 000 000 1 062 000 Kč a 4,0 % ze základu přesahujícího 40 000 000 Kč

50 000 000 a více 1 462 000 Kč a 5,0 % ze základu přesahujícího 50 000 000 Kč


Příloha č. 2 : Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do II. skupiny

Sazby daně dědické a darovací pro osoby zařazené do II. Skupiny

Základ daně Sazba

69

přes Kč do Kč

- 1 000 000 3,0 %









50 000 000 a více 3 915 000 Kč a 12,0 % ze základu přesahujícího 50 000 000 Kč


Příloha č. 3: Sazby daně silniční dle počtu náprav a hmotnosti

Počet náprav Hmotnost Sazba daně

1 náprava do 1 tuny 1 800 Kč

Nad 1 t do 2 t 2 700 Kč

Nad 2 t do 3,5 t 3 900 Kč

Nad 3,5 t do 5 t 5 400 Kč

Nad 5 t do 6,5 t 6 900 Kč

Nad 6,5 t do 8 t 8 400 Kč

Nad 8 t 9 600 Kč

2 nápravy do 1 tuny 1 800 Kč

Nad 1 t do 2 t 2 400 Kč

Nad 2 t do 3,5 t 3 600 Kč

Nad 3,5 t do 5 t 4 800 Kč

70

Nad 5 t do 6,5 t 6 000 Kč

Nad 6,5 t do 8 t 7 200 Kč

Nad 8 t do 9,5 t 8 400 Kč

Nad 9,5 t do 11 t 9 600 Kč

Nad 11 t do 12 t 10 800 Kč

Nad 12 t do 13 t 12 600 Kč

Nad 13 t do 14 t 14 700 Kč

Nad 14 t do 15 t 16 500 Kč

Nad 15 t do 18 t 23 700 Kč

Nad 18 t do 21 t 29 100 Kč

Nad 21 t do 24 t 35 100 Kč

Nad 24 t do 27 t 40 500 Kč

Nad 27 t 46 200 Kč

3 nápravy do 1 t 1 800 Kč

Nad 1 t do 3,5 t 2 400 Kč

Nad 3,5 t do 6 t 3 600 Kč

Nad 6 t do 8,5 t 6 000 Kč

Nad 8,5 t do 11 t 7 200 Kč

Nad 11 t do 13 t 8 400 Kč

Nad 13 t do 15 t 10 500 Kč

Nad 15 t do 17 t 13 200 Kč

Nad 17 t do 19 t 15 900 Kč

Nad 19 t do 21 t 17 400 Kč

Nad 21 t do 23 t 21 300 Kč

Nad 23 t do 26 t 27 300 Kč

Nad 26 t do 31 t 36 600 Kč

Nad 31 t do 36 t 43 500 Kč

Nad 36 t 50 400 Kč

4 nápravy a více náprav do 18 t 8 400 Kč

Nad 18 t do 21 t 10 500 Kč

71

Nad 21 t do 23 t 14 100 Kč

Nad 23 t do 25 t 17 700 Kč

Nad 25 t do 27 t 22 200 Kč

Nad 27 t do 29 t 28 200 Kč

Nad 29 t do 32 t 33 300 Kč

Nad 32 t do 36 t 39 300 Kč

Nad 36 t 44 100 Kč

Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 119-120

Příloha č. 4: Sazby daně pro nákladní automobily v Bulharsku

Počet náprav Nejvyšší povolená

hmotnost

Daň (v BGN)

Od-do Vzdušná zavěšení Ostatní zavěšení

A)dvě nápravy 12-13 30 61

13-14 61 168

14-15 168 237

15- ... 237 536

B)tři nápravy 15-17 61 106

17-19 106 217

19-21 217 282

21-23 282 434

23- … 434 675

C)čtyři nápravy 23-25 282 286

25-27 286 446

27-29 446 708

29-… 708 1050


72

Date post:	17-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

Komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské uniebp.svse.cz/2010_Bakalarske...

Documents