+ All Categories
Home > Documents > Bakterie - biologiegjvj.wz.czbiologiegjvj.wz.cz/Bakterie.pdf · mno žen í bakteri í (mohou naru...

Bakterie - biologiegjvj.wz.czbiologiegjvj.wz.cz/Bakterie.pdf · mno žen í bakteri í (mohou naru...

Date post: 17-Jun-2019
Category:
Upload: lamkhanh
View: 222 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
31
Bakterie Bakterie Bakterie Bakterie Bakterie Bakterie Bakterie Bakterie 1 bun 1 bun ěč ěč n n é é organizmy s organizmy s prokaryotn prokaryotn í í bu bu ň ň kou kou velikost 1 velikost 1 2 2 μ μ m m heterotrofn heterotrofn í í , ale i autotrofn , ale i autotrofn í í ž ž iva iva
Transcript

BakterieBakterieBakterieBakterieBakterieBakterieBakterieBakterie�� 1 bun1 buněčěčnnéé organizmy s organizmy s prokaryotnprokaryotníí bubuňňkoukou

�� velikost 1 velikost 1 –– 2 2 µµmm

�� heterotrofnheterotrofníí, ale i autotrofn, ale i autotrofníí vývýžživaiva

diplokokydiplokokykokykoky streptokokstreptokok

stafylokokstafylokok bacilybacily

vibriovibriospirilaspirilaspirochetaspirocheta

Stavba bakteriStavba bakteriáálnlníí bubuňňkyky

BunBuněčěčnnáá ststěěnana-- slousloužžíí k ochrank ochraněě

-- ururččuje tvar buuje tvar buňňkyky

-- je tvoje tvořřena ena peptidoglykanempeptidoglykanem

PlazmatickPlazmatickáá membrmembráánana

�� je tvoje tvořřenenáá fosfolipidyfosfolipidy a ba bíílkovinamilkovinami

�� nněěkdy jediným obalem kdy jediným obalem -- oddodděěluje vnitluje vnitřřnníí a vna vněějjšíší prostprostřřededíí

�� NepravNepravéé jjáádrodro-- jedna molekula DNA uzavjedna molekula DNA uzavřřenenáá

do kruhu (cyklickdo kruhu (cyklickáá))

�� PlazmidyPlazmidy-- malmaléé cyklickcyklickéé molekuly DNA molekuly DNA

ulouložženenéé volnvolněě v cytoplazmv cytoplazměě

�� MesozMesozóómymy

-- vychlvychlíípeniny membrpeniny membráány ny →→ dýchdýcháánníí

�� TylakoidyTylakoidy

-- obsahujobsahujíí bakteriochlorofyl bakteriochlorofyl →→ fotosyntfotosyntéézaza

�� RibozRibozóómymy

-- k syntk syntééze bze bíílkovinlkovin

RozmnoRozmnožžovováánníí

�� ppřřííččnnéé dděělenleníí�� ppřřííznivznivéé podmpodmíínky nky -- 1 b. 1x za hod. 1 b. 1x za hod.

(( z 1b. za 24 hodz 1b. za 24 hod. �16 mil. bun16 mil. buněěk) k) �� nepnepřřííznivznivéé podmpodmíínky nky -- spspóóryry

(nejodoln(nejodolněějjšíší organizmy na zemi)organizmy na zemi)

SystSystéém bakterim bakteriíí

�� ArchebakterieArchebakterie –– metanovmetanovéé, , halofilnhalofilníí, termofiln, termofilníí –– sirnsirnéé

�� EubakterieEubakterie

ZZáánněět (zt (záápal) plic (pneumonie)pal) plic (pneumonie)

�� PPůůvodce:vodce: StreptococcusStreptococcus pneumoniaepneumoniae

�� ProjevyProjevy: hore: horeččka, duka, duššnost, bolest nost, bolest hrudnhrudnííkuku

�� PlicnPlicníí sklsklíípky v postipky v postižženenéém laloku jsou m laloku jsou vyplnvyplněěny zny záánněětlivou tekutinou a tlivou tekutinou a ppřřííslusluššnnáá ččáást plst plííce je doce je doččasnasněěvyvyřřazena z dýchazena z dýcháánníí

a) Patogenna) Patogenníí bakteriebakterie

AngAngíínana

�� PPůůvodcevodce: : StreptococcusStreptococcus pyogenespyogenes

�� ProjevyProjevy: hore: horeččky, bolest v krku, ky, bolest v krku, bolest hlavy, zbolest hlavy, záánněět krt krččnníích mandlch mandlíí(mandle jsou prvn(mandle jsou prvníí obrannou liniobrannou liniííppřři vstupu choroboplodných i vstupu choroboplodných zzáárodkrodkůů do tdo těěla,snala,snažžíí se zabrse zabráánit nit vstupu bakterivstupu bakteriíí a pa přřííznakem tohoto znakem tohoto zvýzvýššenenéého ho úúsilsilíí je jejich zvje jejich zvěěttššeneníí) )

SpSpáálala

�� PPůůvodcevodce: : StreptococcusStreptococcus pyogenespyogenes

�� Projevy:Projevy: vyrvyráážžka na tka na těěle, horele, horeččky, zvracenky, zvraceníí, , bolest hlavy, otok mandlbolest hlavy, otok mandlíí, puchý, puchýřřky na jazykuky na jazyku

BBBBBBBBřřřřřřřřiiiiiiiiššššššššnnnnnnnníííííííí tyfustyfustyfustyfustyfustyfustyfustyfus

�� PPůůvodcevodce: : SalmonellaSalmonella typhityphi

�� ProjevyProjevy: naka: nakažžlivlivéé ststřřevnevníí onemocnonemocněěnníí, , horehoreččka (40ka (40°°C), schvC), schváácenost, bolesti cenost, bolesti hlavy,nechutenstvhlavy,nechutenstvíí, bolesti b, bolesti břřicha, zduicha, zduřřenenííststěěny stny střřeva a vznik hlubokých veva a vznik hlubokých vřřededůů, hroz, hrozííprotrprotržženeníím stm střřevaeva

CholeraCholeraCholeraCholeraCholeraCholeraCholeraCholera

�� PPůůvodcevodce: : Vibrio Vibrio choleraecholerae –– drdráážžddíísvým toxinem stsvým toxinem střřevnevníí ststěěnu, conu, cožžvede k velkvede k velkéé sekreci vodysekreci vody

�� ProjevyProjevy: st: střřevnevníí onemocnonemocněěnníís ns nááhlým zahlým začčáátkem, bolesti v btkem, bolesti v břřiišše, e, zvracenzvraceníí, pr, průůjmy (jmy (ččlovlověěk mk můžůže e ztratit za den aztratit za den ažž 1/3 sv1/3 svéé ttěělesnlesnééhmotnosti), khmotnosti), křřeečče, pokles tlaku, e, pokles tlaku, ledviny nevyluledviny nevyluččujujíí momočč, teplota kles, teplota klesáá(a(ažž na 33na 33°°C)C)

TuberkulTuberkulTuberkulTuberkulTuberkulTuberkulTuberkulTuberkulóóóóóóóóza (TBC)za (TBC)za (TBC)za (TBC)za (TBC)za (TBC)za (TBC)za (TBC)

�� PPůůvodcevodce: : MykobacteriumMykobacteriumtuberculosistuberculosis (Koch(Kochůův bacil)v bacil)

�� ProjevyProjevy: zp: způůsobuje zsobuje záánněět plic, t plic, ppřři kteri kteréém vznikajm vznikajíí tuberkultuberkulóóznznííuzluzlííky (tuberkuly), kterky (tuberkuly), kteréé vytvvytváářřejejííchorobnchorobnéé dutinydutiny

MorMorMorMorMorMorMorMor

�� PPůůvodcevodce: : YersiniaYersinia pestispestis

�� PPřřenosenos: bakterie se nach: bakterie se nacháázzíí v v žžaludku aludku hlodavchlodavcůů, p, přřenenášíáší se prostse prostřřednictvednictvíím m blechblech

�� NejvNejvěěttšíší pandemiepandemie: 12.: 12.–– 14. stol., 14. 14. stol., 14. –– 17. stol., 19. stol.17. stol., 19. stol.

�� 1346 1346 -- na mor vymna mor vymřřela polovina Evropyela polovina Evropy

�� 1995 1995 –– poslednposledníí epidemie epidemie -- IndieIndie

�� ProjevyProjevy: : plicnplicníí mor mor --bolesti na hrudi, kabolesti na hrudi, kaššel, pozdel, pozděěji vykaji vykaššlláávváánníí krve; krve;

dýmdýměějový mor jový mor –– zduzduřřeneníí mmííznzníích ch žžllááz, vysokz, vysokáá horehoreččka, zvracenka, zvraceníí, pr, průůjemjem

LLLLLLLLymskymskymskymskymskymskymskymskáááááááá borborborborborborborborrrrrrrrrelielielielielielielielióóóóóóóózazazazazazazaza

�� PPůůvodcevodce: : BorreliaBorrelia burgdorferiburgdorferi

�� PPřřenosenos: zv: zvíířřaty aty –– ppřřeveváážžnněě klklíšíšttěě obecnobecnéé

�� ProjevyProjevy: zarudnut: zarudnutíí v okolv okolíí kousnutkousnutíí, hore, horeččky a bolesti ky a bolesti hlavy, hlavy, úúnava, po nnava, po něěkolika mkolika měěssííccíích svalovch svalovéé obrny obrny nebo ponebo pošškozenkozeníí srdce, po nsrdce, po něěkolika letech pokolika letech pošškozenkozenííkloubkloubůů a nervových zakona nervových zakonččeneníí

KapavkaKapavkaKapavkaKapavkaKapavkaKapavkaKapavkaKapavka

�� PPůůvodcevodce:: NeisseriaNeisseria gonorhoeaegonorhoeae

�� ProjevyProjevy:: zzáánněět mot moččovovéé trubice a sliznice pohlavntrubice a sliznice pohlavníích ch orgorgáánnůů, , výtok hnisuvýtok hnisu

Syfilis (pSyfilis (pSyfilis (pSyfilis (pSyfilis (pSyfilis (pSyfilis (pSyfilis (přřřřřřřřííííííííjice)jice)jice)jice)jice)jice)jice)jice)

�� PPůůvodcevodce: : TreponemaTreponema pallidumpallidum

�� ProjevyProjevy: tvrdý v: tvrdý vřřed, zdued, zduřřeneníí ppřřííslusluššných mných mííznzníích uzlin, ch uzlin, po dvou letech vpo dvou letech vššechny pechny přřííznaky mizznaky mizíí, pot, potéé orgorgáánovnováásyfilida syfilida -- postipostižženeníí srdesrdeččnněě -- ccéévnvníího aparho aparáátu, tu, centrcentráálnlníího nervovho nervovéého systho systéému, kmu, kůžůže, koste, kostíí

SnSnSnSnSnSnSnSněťěťěťěťěťěťěťěť slezinnslezinnslezinnslezinnslezinnslezinnslezinnslezinnáááááááá (antrax)(antrax)(antrax)(antrax)(antrax)(antrax)(antrax)(antrax)

�� PPůůvodcevodce: : BacillusBacillus anthracisanthracis

�� ProjevyProjevy: vysok: vysokéé horehoreččky, ky, dýchacdýchacíí potpotíížže, zdue, zduřřeneníí slezinysleziny

�� bakterie se rychle dostane bakterie se rychle dostane do krevndo krevníího ho řřeeččiiššttěě a do lymfaa do lymfa--tickýchtických uzlin, kde zauzlin, kde začčnou nou produkovat prudký jedprodukovat prudký jed

ZZZZZZZZášášášášášášášáškrtkrtkrtkrtkrtkrtkrtkrt

�� PPůůvodcevodce: : CorynebacteriumCorynebacterium diphteriaediphteriae

�� postihuje hlavnpostihuje hlavněě dděěti do 10 let ti do 10 let

�� ProjevyProjevy: na mandl: na mandlíích a patch a patřře se tvoe se tvořříí ššedavý povlak, edavý povlak, hnilobnhnilobněě naslnasláádlý pach z dlý pach z úúst, krvst, krváácenceníí z nosu, v krku z nosu, v krku se vytvse vytváářříí blbláány, kterny, kteréé ztztěžěžujujíí dýchdýcháánníí

Lepra (malomocenstvLepra (malomocenstvLepra (malomocenstvLepra (malomocenstvLepra (malomocenstvLepra (malomocenstvLepra (malomocenstvLepra (malomocenstvíííííííí))))))))

�� PPůůvodcevodce: : MycobacteriumMycobacterium lepreaelepreae

�� ProjevyProjevy: vytvo: vytvořříí se rozpadajse rozpadajííccíí se krvse krváácivcivéé uzluzlííky v kky v kůžůži i a na sliznica na sliznicíích, nervovch, nervovéé poruchy, kterporuchy, kteréé vrcholvrcholíímalomocenstvmalomocenstvíím, vede k tm, vede k těžěžkým deformackým deformacíím hlavnm hlavněěna konna konččetinetináách a v oblich a v obliččejieji

AknAknéé

�� PPůůvodcevodce: : PropionibacteriumPropionibacterium acnesacnes

�� nna ka kůžůži a ve vývodech mazových i a ve vývodech mazových žžlláázz se se ššttěěppíítuky kotuky kožžnníího mazu na mastnho mazu na mastnéé kyseliny, kterkyseliny, kteréédrdráážžddíí okolnokolníí kkůžůži a vzniki a vznikáá aknaknéé

Skvrnitý tyfus (skvrnivka)Skvrnitý tyfus (skvrnivka)

�� PPůůvodcevodce: : Rickettsia Rickettsia prowazekiiprowazekii

�� PPřřííznakyznaky: zimnice, t: zimnice, třřesavka, horeesavka, horeččka, bolesti hlavy ka, bolesti hlavy a kona konččetin, vyretin, vyráážžkaka

�� PPřřenosenos: v: všíší ššatnatníí

BotulismusBotulismus

�� PPůůvodcevodce:: ClostridiumClostridium botulinumbotulinum

�� NNáákaza:kaza: nejnejččastastěěji z nafouklých masových konzerv ji z nafouklých masových konzerv ((bakterie bakterie produkuje vodprodukuje vodíík,k, který je nafoukne)který je nafoukne)

�� ProjevyProjevy:: dochdocháázzíí k otravk otravěě botulotoxinem (klobbotulotoxinem (klobáásový jed) sový jed) --suchost v suchost v úústech,stech, chrapot,chrapot, dvojitdvojitéé a mlhava mlhavéé vidviděěnníí,roz,rozšíšířřeneníízornic,zornic, poruchy polykporuchy polykáánníí,, obrna dýchacobrna dýchacíích svalch svalůů

TetanusTetanus

�� PPůůvodcevodce: : ClostridiumClostridium tetanitetani

�� ProjevyProjevy: : neurotoxinneurotoxin pprimrimáárnrněě postihuje postihuje žžvýkacvýkacíísvaly, sekundsvaly, sekundáárnrněě svaly trupu, ksvaly trupu, k smrti dochsmrti docháázzíínejnejččastastěěji v dji v důůsledku selhsledku selháánníí dýchdýcháánníízpzpůůsobensobenéém postim postižženeníím dýchacm dýchacíích svalch svalůů..

LLééččbaba

BAKTERIOFBAKTERIOFÁÁGYGYPomocPomocíí virvirůů napadajnapadajííccíí bakterie.bakterie.

ANTIBIOTIKYANTIBIOTIKYAntibiotika jsou lAntibiotika jsou láátky, ktertky, kteréé usmrcujusmrcujíí nebo omezujnebo omezujíímnomnožženeníí bakteribakteriíí (mohou naru(mohou naruššit tvorbu bakteriit tvorbu bakteriáálnlnííbunbuněčěčnnéé ststěěny, membrny, membráán, bunn, buněčěčných bných bíílkovin lkovin čči i nukleových kyselin). nukleových kyselin). ČČasem zasem zíískajskajíí mikroorganizmy mikroorganizmy (=bakterie) v(=bakterie) vůčůči antibiotiki antibiotikůům odolnost, tzn. stanou se m odolnost, tzn. stanou se rezistentnrezistentníí..

AnthonyAnthony van van LeeuwenhoeLeeuwenhoekk(1632(1632--1723), holandský badatel, 1723), holandský badatel, povapovažžovováán zan za objevitele bakteriobjevitele bakteriííholandský obchodnholandský obchodníík,k, který znakterý značčnněěppřřispispěěl k zdokonalenl k zdokonaleníí mikroskopumikroskopu

Sir Alexander Sir Alexander FlemingFleming(1881(1881--1955), skotský 1955), skotský lléékakařř, objevitel , objevitel penicilinu (prvnpenicilinu (prvníího antibiotika), r. 1945 ho antibiotika), r. 1945 obdrobdržžel Nobelovu cenuel Nobelovu cenu

Louis Louis PasteurPasteur

(1822 (1822 --1895), francouzský l1895), francouzský léékakařř, prok, prokáázal, zal, žže kvae kvaššeneníí je je žživotnivotníí projev projev mikroorgmikroorganizmanizmůů, a vypracoval metodu, kter, a vypracoval metodu, kteráábrbráánníí nenežžáádoucdoucíímu kvamu kvaššeneníí potravin potravin –– pasterizaci. Pokrapasterizaci. Pokraččoval oval ve výzkumu a vyhlve výzkumu a vyhláásil teorii, sil teorii, žže nemoci, hniloba a ze nemoci, hniloba a záánněět jsou t jsou zpzpůůsobeny rovnsobeny rovněžěž žživými mikroorganismy. Dokivými mikroorganismy. Dokáázal, zal, žže e žživivééorganizmy nemohou vzniknout sami od sebe. Byl prvnorganizmy nemohou vzniknout sami od sebe. Byl prvníím m lléékakařřem, který dokem, který dokáázal vytvozal vytvořřit it vakcvakcíínunu proti nproti něějakjakéé chorobchoroběěz pz půůvodce choroby samvodce choroby saméého a ustavil zho a ustavil záásady, jak v tsady, jak v tééto oblasti to oblasti postupovat. Je povapostupovat. Je považžovováán za zakladatele mikrobiologie n za zakladatele mikrobiologie a imunologie. Zaloa imunologie. Založžil il PasteurPasteurůůvv úústavstav, který dodnes , který dodnes ppřředstavuje jeden z vrcholedstavuje jeden z vrcholůů mikrobiologickmikrobiologickéého výzkumuho výzkumu..

Robert KochRobert Koch(1843 (1843 –– 1910), n1910), něěmecký lmecký léékakařř, prok, prokáázal, zal, žže e ppůůvodcem antraxu je bacil vodcem antraxu je bacil BacillusBacillus anthracisanthracisa a žže existuje moe existuje možžnost pnost přřenosu tenosu tééto nemoci z to nemoci z dobytku na dobytku na ččlovlověěka. To byl prvnka. To byl prvníí ddůůkaz toho, kaz toho, žže ure urččitý mikroorganizmus vyvolitý mikroorganizmus vyvoláávváá zcela zcela specifickspecifickéé infekinfekččnníí onemocnonemocněěnníí. V. V roce 1882 roce 1882 objevil bacil tuberkulobjevil bacil tuberkulóózy (r. 1905 Nobelova zy (r. 1905 Nobelova cena), o rok pozdcena), o rok pozděěji pji půůvodce cholery. vodce cholery. PovaPovažžovováán za zakladatele mikrobiologie, n za zakladatele mikrobiologie, zalozaložžil Kochil Kochůův v úústav v Berlstav v Berlíínněě..

EscherichiaEscherichia colicoli

b) Symbiotickb) Symbiotickéé bakteriebakterie

– v tlustém střevě kvasí cukry � produkce vitaminů, látek s antibiot. účinky

Bakterie pBakterie přřeežžvýkavcvýkavcůů

– spolu s prvoky rozkládají celulózu

HlHlíízkovitzkovitéé bakterie (bakterie (RhizobiumRhizobium……))

– na kořenech bobovitých rostlin, váží přímo vzdušný dusík do bílkovin

c) Autotrofnc) Autotrofníí ppůůdndníí bakteriebakterie

�� sirnsirnéé

�� žželezitelezitéé

�� nitrifikanitrifikaččnníí

�� denitrifikadenitrifikaččnníí

d) Saprofytickd) Saprofytickéé (=(=hnilohniložživnivnéé) bakterie) bakterie

e) Kvasne) Kvasnéé bakteriebakterie

--mlmlééččnnéé bakterie (bakterie (LactobacillusLactobacillus) ) –– zz cukrcukrůů �� kyskys. ml. mlééččnnáá ��odvodváápnpněěnníískloviny = zubnskloviny = zubníí kazkaz

– mléčné a octové bakterie – biotechnologické využití v potravinářství


Recommended