BALKÁN · 2019-12-15 · Září 2017 číslo04 VÝVOZ ZEMĚDĚLSTVÍDIPLOMACIE BALKÁN...

číslo 04Září 2017

VÝVOZ ZEMĚDĚLSTVÍ DIPLOMACIE

BALKÁNObrovská příležitostpro české zemědělství

ZkušenostRozhovor s M. JurečkouPlzeňský Prazdroj

začíná dobývat Asii

Úspěšný exportérSrbové dokážou ocenit českou

kvalitu: Agrico je toho důkazemAfrika prahne po českémpivu, je třeba toho využít

Partnerem magazínu je:

2 AGRO EXPORT září 2017, číslo 04

Živě se diskutuje o tom, nakolik je výhodnýnákup zemědělské půdy za současné ceny.Jaký na to máte názor?Když diskutuji s klienty o půdě, říkám, ať v kaž-dém případě půdu kupují. Naše banka klientůmvyjde maximálně vstříc, protože úvěry na půduposkytujeme se splatností až na 20 let. A budouto zase jen zemědělci, kdo bude na půdě hospo-dařit, a tím pečovat o krajinu. Stále více se bo-hužel setkáváme se spekulanty, kteří nesmyslnětlačí cenu půdy výše a snaží se ji přeprodat seziskem zemědělským podnikům, případně půdakončí v rukou zahraničních firem. Dnes se prů-měrná cena půdy pohybuje již okolo 20‑25 Kč/m2,v pohraničí kupují klienti půdu i za 35 Kč/m2. Je tojiž hodně vysoká cena, kdy firmy začínají zvažo-vat, zda je pro ně nákup za ještě rentabilní.Co si o tom myslíte vy osobně?Myslím si, že lidé pochopili, že vlastnit půdu zna-mená vlastnit velké jmění, a vyčkávají, kam až secena posune. Když se totiž rozhlédneme po okol-ních zemích, je cena české půdy stále nízká, a jetedy velice pravděpodobné, že dále poroste.

Dana Walowa: V každém kraji se najdou úspěšné zemědělské podniky

Co se financuje

Cena půdy

„Vysočina je zemědělský kraj, takže těch firemtu bude více než jinde. Úspěšné firmy větši-nou kupují další, slabší zemědělské podniky,a vytvářejí tak velké skupiny zemědělských fi-rem. V Kraji Vysočina registrujeme zhruba 10zemědělských skupin, které vykazují nadstan-dardní úroveň hospodaření,“ popisuje specifi-ka místa, v němž působí.Čím si vysvětlujete, že některá zemědělskádružstva a podniky prosperují, aniž by na-příklad zrušily živočišnou výrobu a propou-štěly zaměstnance, zatímco jiné ne?Je to hlavně o kvalitě managementu a jeho

houževnatosti dotahovat věci do konce. Firmymusejí hlídat vyhlašované dotační tituly a snažitse podstatnou část svých investic kombinovats dotacemi SZIF, SFŽP ČR a PGRLF nebo přesbanku s EIB. Není to ale jen o dotacích, měly byse také snažit maximálně diverzifikovat činnost.Je potřeba hledat cesty modernizace provozu,aby činnost těchto firem byla zisková.Jak se na Vysočině zemědělské subjektypodílejí na zaměstnanosti?Obecně lze říci, že zemědělské podniky jsouna venkově nenahraditelnými zaměstnavateli.Družstva většinou využívají takzvaný přiroze-

ný úbytek zaměstnanců odchodem do penze.Za odcházejícího zaměstnance firma většinounehledá náhradu, čímž postupně optimalizujestav zaměstnanců. Někteří zaměstnanci jsousoučasně členy družstva, což znamená, žemají v družstvu majetkový podíl; v takovém pří-padě se firma snaží tyto lidi uplatnit na takovýchpozicích, na které stačí.Jak byste rozdělila typy svých klientů mezizemědělskými družstvy a podniky?Co se týče přístupu k hospodaření, není žádnýrozdíl v tom, zda firma podniká jako družstvo,jako akciová společnost nebo společnost s ru-čením omezeným. Určitě je ale rozdíl v přístupuk personální politice. U akciových společnostía společností s ručením omezeným vlastnícipoměrně razantně optimalizují počet zaměst-nanců, kdežto družstva se drží spíše přirozené-ho úbytku zaměstnanců, a to i za cenu nižšíchmezd.

Jaké typy úvěrů a na co většinou sjednávátese zemědělskými družstvy a podniky?Firmy využívají provozní financování na ná-kup zásob osiv a hnojiv k zabezpečení úro-dy. Tyto úvěry bývají většinou poskytoványjako krátkodobé a po sklizni, když se začnes komoditami obchodovat, jsou spláceny.Podstatnou část financování tvoří investič-ní úvěry, a to jak na výstavbu, tak na rekon-strukce hal, kravínů, posklizňových linek a takdále. Zhruba od roku 2009 do roku 2013 jsmeposkytovali investiční úvěry na výstavbu bio-plynových stanic, kterých máme na Vysočiněopravdu hodně. Myslím si, že to byla dobráinvestice.

Proč?Když je například suchý rok a neurodí se kvalitníkomodity z rostlinné výroby nebo klesne cenamléka, firmy, které mají pravidelné tržby za pro-dej elektrické energie, jsou ve výhodě a snadnějise vypořádávají s výkyvem cen v rostlinné a ži-vočišné výrobě.O jaké další úvěry mají družstva a zeměděl-ské podniky zájem?V poslední době se často setkáváme s žádost-mi o akviziční financování, tedy nákup země-dělských firem. V současné době je poměrněaktuální obměna managementu z důvodů jehoodchodu do důchodu. Pokud podnik hospodaříjako akciová společnost nebo společnost s ru-

čením omezeným, setkáváme se se zájmemvlastníků podniky prodat. Cena je hodně vyso-ká, a tak se těchto obchodů rovněž účastníme.Kde vidíte z pohledu zemědělských družsteva podniků největší investiční příležitosti?Ty firmy, které postavily bioplynové stanice,budou investovat do záměrů na využití teplaz bioplynek. Setkáváme se se záměry výstavbyskleníků na pěstování rajčat, sušáren na dřevoči posklizňových linek, dále budování teplovo-dů v obcích například pro vytápění rodinnýchdomů. Další investiční příležitosti budou u ob-novy stávajících chovů tak, aby byly technolo-gicky na takové úrovni, aby dlouhodobě zajišťo-valy ziskovost firem.

„Protože se zemědělci spolupracuji dlouhodobě, vidím, jak se doba změnila.Manažeři jsou většinou vysokoškoláci se zaměřením na zemědělství. Za celoudobu, co tuto práci dělám, jsem nepoznala zemědělský podnik, který by zkra-choval, kde by banka přišla o peníze. Proto si zemědělců vážím. U nich stáleještě platí, že co se slíbí, to se také dodrží,“ říká vedoucí Regionálního korpo-rátního centra České spořitelny v Jihlavě Dana Walowa.

Dana Walowa je absolventkou Vysoké školy ekonomické. V korporátním bankovnictví pracuje od roku 1991a po celou dobu spolupracuje se zemědělskými firmami na Vysočině. Má ráda přírodu, a proto si, jak říká,váží všech, kdo o ni pečují. Ráda chodí se svou labradorkou Brendou na výlety.

TOP AGRO jako komplexní finanční servis pro české zemědělce: Česká spořitelna má s financováním záměrů a potřeb českých zemědělců dlouholetézkušenosti. V přístupu ke klientům ze zemědělské oblasti zohledňuje specifické potřeby agroprůmyslu, včetně podmínek aktuální dotační politiky. Ve spe-ciálním bankovním programu TOP AGRO nabízí zemědělským družstvům, podnikům i fyzickým osobám kvalitní finanční i poradenské služby s maximál-ním důrazem na jejich individuální potřeby.

HN052192

3

Obsah

AGRO EXPORT září 2017, číslo 04

TIRÁŽ

Vážení čtenáři, v první po-lovině roku agrární exportve srovnání s předchozímobdobím růstu stagnoval,

respektive v meziročním srovnánínepatrně klesl. Protože více než 90 pro-cent českého vývozu směřuje na nasy-cený evropský trh, usiluje ministerstvozemědělství v oblasti zahraničního ob-chodu o diverzifikaci vývozu směremke třetím zemím. Snaží se také rozšířitpaletu jak exportních destinací, takexportovaných produktů – předevšímo výrobky s vyšší přidanou hodnotou.Realizujeme řadu proexportních akti-vit, jejichž cílem je přispět k usnadněnívstupu českých vývozců na trhy třetíchzemí, případně k posílení jejich posta-vení na místním trhu.Kromě působnosti zemědělských

diplomatů při vybraných zastupitel-ských úřadech organizuje ministerstvoincomingové mise obchodníků z mi-mounijních zemí v Česku nebo naopakpodnikatelské mise ministra i jehonáměstků do zahraničí. Při příležitostiagrosalonu Země živitelka jsme takletos v srpnu zorganizovali účast něko-lika zahraničních podnikatelských de-legací (z Ázerbájdžánu, Kuby, Zambie,Srbska či Bosny a Hercegoviny).V zemích bývalé Jugoslávie se Česko

v minulosti výrazně zapsalo dlouhole-tou zahraniční rozvojovou spoluprací.Nejen s ohledem na společnou historiia geografické hledisko je pak zejménaSrbsko pro české exportéry zajímavoudestinací. Proto jsme loni přivítalizástupce nejvýznamnějších srbskýchobchodních řetězců a v letošním rocemimo zmíněnou misi na Zemi živitelkupřijedou i srbští zájemci o technologiev oblasti akvakultury. Zájem o tento trhpotvrdily české firmy účastí na země-dělském veletrhu v Novém Sadu, kdebyla letos poprvé Národní expozice ČRpod patronací ministerstva zemědělstvía prezentovalo se zde 16 českých firem.

Agro Export: příloha Hospodářských novin – vydavatelství Economia, a.s.Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR.Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek Vedoucí přílohy:Martin Knížek Editor:Marek BičíkFoto: Reuters, Shutterstock, archiv HN, HN – Libor Fojtík, HN – Václav Kozák, Plzeňský Prazdroj, Ivo Šilhavý, Czechaid.cz, Korenova-cis-ticka.cz, ČTKGrafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Jana JandáčkováInzerce: [email protected] Tisk: EUROPRINT Samostatně neprodejné

4

8

12

14

16

24

14

12

Marian Jurečka

ministr zemědělství

18

Obsah:

Téma IBalkán je pro české zemědělství jednaz největších příležitostí

Rozhovor s P. SvobodouBalkán vypije více českého piva než Českobalkánského vína

Úspěšný exportérPlzeňský Prazdroj míří do Asie,první velké úspěchy slaví v Jižní Koreji

Rozhovor s M. JurečkouAfrika prahne po českém pivu,tuzemské pivovary by toho měly využít

Informační servisKrátké zprávy z Ruska, Číny, Srbska,Chorvatska a Saúdské Arábie

Téma IIKlesající tuzemská spotřeba pivanutí české pivovary zintenzivnit vývoz

ZkušenostTočená česká zmrzlinaslaví úspěch v Srbsku

Srbové dokážou ocenit českou kvalitu,firma Agrico je toho důkazem

Informační servisSrbsko – země nových šancí pro českévýrobce environmentálních technologií

Kosovo je oknem nových příležitostía dveřmi do dalších zemí regionu

Albánie: přední reformní zemězápadního Balkánu

Zemědělství a lesnictví v Bosně a Hercegovině:problém stejně složitý jako země sama

Program B2B České rozvojové agentury –Balkánskou cestou

Informace o výstavě InternationalAgricultural Fair 2017

Výstavy a veletrhy, které se uskutečnív příštím roce

Proexportní podporyministerstva zemědělství

22

24

20

26282930323334

4

Téma

Agro Export září 2017, číslo 04

Balkán je pro české zemědělstvíjedna z největších příležitostíPro agrární export představuje Balkán kromě EU nejvhodnějšídestinaci. Ve všech balkánských zemích tvoří navíczemědělství významnou součást průmyslové produkce.

Se zeměmi bývalé Jugoslávie – a tose všemi, včetně těch, které ještěnejsou součástí Evropské unie, pojíČesko i Slovensko více, než se mnozí

domnívají. Historické vazby střední Evropys Balkánem se tvořily stovky let, což můžebýt dobrým základem i pro budoucí obchod.

Válkou i počasím devastované zeměModelovým příkladem dosud nečlenskýchzemí EU je Srbsko, přičemž v zásadě platí, ževětšina z toho, co lze vztáhnout na tuto zemi,v nějaké obdobě platí i pro Bosnu a Hercego‑vinu a všechna území, která součástí někdejšíJugoslávie byla. Byť má každá z nástupnic‑kých zemí svá historická, kulturní i geogra‑fická specifika. Samotné Srbsko se nicméně,alespoň z obchodního pohledu, přece jen liší,a to díky skutečnosti, že je jedinou evropskouzemí, která má podepsané smlouvy o volnémobchodu jak s EU, tak i s Ruskou federací. Topředstavuje výhodu v podobě využití Srbskajako možného mostu i pro přípravu možnýchbudoucích aktivit na ruském trhu, stejně takjako země, přes kterou lze na naše územídovážet ruské produkty. Srbsko je také stejnějako Bosna a Hercegovina členem Sdruženívolného obchodu CEFTA.Vzhledem k občanské válce, která v nedáv‑

né minulosti postihla prakticky celé územíBalkánu, se nachází všechny státy na tomtoúzemí ve fázi obnovy všech myslitelnýchhospodářských odvětví. Jako vždy v pováleč‑né historii je přitom i v tomto případě jednouz priorit zajištění výživy obyvatel, což skýtái pro ČR šanci se na tomto procesu významněpodílet.Teoreticky platí, že do Srbska, Bosny

a Hercegoviny a dalších zatím neevropskýchdestinací lze exportovat prakticky vše, snadaž na ovoce a zeleninu mírného pásma.Nejen ale pouze zemědělské komodity, alesamozřejmě také potraviny z nich vyrobenéa dále zemědělskou techniku, know‑howči vodohospodářské i lesnické technolo‑gie. Česko se také může podílet na obnověprodukčního potenciálu zmiňovaných zemía zvýšení ochrany obyvatel a majetku v rám‑ci opatření prevence před povodněmi, kteréregion postihly poměrně nedávno, v roce2014. Využít lze přitom zkušeností z naší

Petr Havelspolupracovník redakce

[email protected]

země, která v prevenci před povodněmi jižrealizovala tři etapy investic.

Sonda do historieJako osob znalých místního prostředí, pří‑slušných kontaktů a s Českem spřízněnýchduší lze pro navazování budoucích obchod‑ních vztahů také využít pamětníků migraceČechů a Slováků na Balkán v minulosti, osob,které pamatují společné válečné konfliktya vzájemnou pomoc, například v odbojiproti Hitlerovu Německu. Případně potom‑ků těch pamětníků, sdružených dodnesv lokálních komunitách a některých Čechyzaložených obcí. Migrace na Balkán z Čech

přitom probíhala už po porážce Turků, kterávyústila v takzvaný szatmarský mír (1711),kdy zejména v Srbsku vznikla postupně řadačeských osad (například Ivanovo Selo – to jeale v Chorvatsku), z nichž dodnes nejznáměj‑ší je v Banátu. Na území někdejší Jugosláviežilo podle statistik před druhou světovouválkou na 115 000 Čechů a Slováků, a taképroto vedla cesta za svobodou, pryč z pro‑tektorátu, přes takzvanou balkánskou cestu,neboť se o uprchlíky byla schopná postaratčeská menšina, působící především v Běle‑hradě. Příliš se dnes neví o tom, že jednouz nejvýznamnějších front našeho protifašis‑tického odboje bylo právě území Jugoslávie,

Srbsko – základní ekonomické údaje

Bosna a Hercegovina – základní ekonomické údaje

počet obyvatel:

počet obyvatel:

7,1 milionu

3,9 milionu

77,5 tisíce m2

51,2 tisíce km2

14,2 (odhad 2016)

11,0

9,7

7,8

17,8

19,0

rozloha:

rozloha:

HDP na obyvatele (PPP, tisících USD):

HDP na obyvatele (PPP, v tisících USD):

podíl zemědělství na HDP (v %):

podíl zemědělství na HDP(v %):

podíl zemědělství na zaměstnanosti (v %):

podíl zemědělství na zaměstnanosti (v %):

Chorvatsko

Slovinsko

Černá HoraMakedonie

Srbsko

Kosovo

Bosnaa Hercegovina

Zdroj: ČSÚ

5

Téma


kde vznikla i Československá samostatnábrigáda Jana Žižky z Trocnova. Tyto zdánlivěs tématem nesouvisející informace mohouhrát přitom roli i v současném nebo budou‑cím byznysu, pakliže dokážou naši podnika‑telé objevit příslušnou historickou linii. Ta setotiž obvykle nezapomíná, přičemž v Evropěprakticky není jiná země, která by kromě násmohla takové linie využít.Připomíná to i prezident Agrární komo‑

ry ČR Zdeněk Jandejsek. Podle něj by ČRpři rozvoji vzájemného agroobchodu měla„rozhodně stavět na dobrém jménu a vnímáníČeské republiky daném jak společnou histo‑rií, tak současnou úrovní našeho zemědělstvía potravinářství“. „Jsme schopni nabídnoutvybavení farem, techniku i technologievčetně zpracovatelského průmyslu, plemennázvířata i vybavení pro chov hospodářskýchzvířat. Nabídnout můžeme pomoc při rozvojivenkovských oblastí i zkušenosti z jednánís EU. Víme o zájmu po kvalitní potravinářsképrodukci, například v odvětvích mléčnýcha masných výrobků, potravinových poloto‑varů, ale například i minerálních vod, pivanebo trvanlivého pečiva. Místní zemědělství

a potravinářství se začíná v těchto zemíchsilně rozvíjet a jsou vítané investice i od‑borná pomoc, očekává se změna strukturyi zlepšení výkonů na jednotku,“ říká prezidentagrární komory.

obrovské rezervyDosavadní objem agroobchodu mezi Českem,Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a dalšímineunijními státy je navzdory tomu zcelazanedbatelný a nijak zvlášť se v posledníchletech nemění. Například objem exportu z ČRdo Srbska vzrostl za posledních pět let z 225milionů korun v roce 2012 na 396 milionůkorun v loňském roce, obdobně s Bosnoua Hercegovinou ze 100 milionů korun v roce2012 na loňských 187 milionů.Nemění se ani dovozy z uvedených zemí

do ČR, která má jinak s těmito státy obvykleaktivní (ale nevýznamnou) kladnou obchodníbilanci. Rezervy v agroobchodu jsou tedyznačné, zejména proto, že i ve zmiňovanémmalém objemu obchodu je dosud jen něko‑lik položek, které alespoň stojí za zmínku.V případě Srbska jde o mlékárenské výrobky,potravinové přípravky a pivo, do Bosny

Víme o zájmuz Balkánu po kvalitnípotravinářsképrodukci, napříkladv odvětvíchmléčnýcha masných výrobků,potravinovýchpolotovarů,ale napříkladi minerálníchvod, piva nebotrvanlivého pečiva.

Agrární zahraniční obchod ČR se Srbskem(údaje v mil. Kč)

100

225

14

347

16 18 20 2998

345 334 330 325 360345 339 396

162239 187

Hlavní vývozní zboží ČR do Srbska (2012–2017)

Hlavní vývozní zboží ČR do Bosny a Hercegoviny (2012–2017)Agrární zahraniční obchod s Bosnou a Hercegovinou(údaje v mil. Kč)

Vývoz vybraných komodit z ČR na Balkán(za rok 2016) ■ Bosna a Hercegovina

■ dovoz do Čr

■ dovoz do Čr

■ Srbsko

■ Vývoz do Čr

■ Vývoz do Čr

■ Makedonie

Zdroj: ČSÚ, Státní veterinární správa Čr

2012

2012

2013

2013

2014

2014

2015

2015

2016

2016

1denníkuřata

prasataskot ovce, kozy násad.vejce

krmivamaso a masnévýrobky

19 652 136 570 28 750 212 068 307 0

0

0

0

252 0 0

0 0

87

50

produkty (v tunách) Zvířata (v kusech)

10 254

kolagen. střeva

689 801 21 000 11 169

1 993 034 76 984 95 346 750 417

380 931

198 000

0

zahuštěné mléko a smetana

hovězí dobytek

potravinové přípravky

nealko nápoje

cigarety

ostatní

ostatní

sušené mléko

lihoviny

cukrovinky

potravinové přípravkyryby živé

ovespivo

lihoviny

přípravky k výživě zvířatvýrobky z obilí

21 %

25 %

20%

12 %

11 %

30%

17 %

4%

5%

6%

11 %3%

3%10%

6%

9%7%

mléko a mléčnévýrobky

6

Téma


a Hercegoviny pak ČR vyváží hlavně hovězídobytek, potravinové přípravky, nealko nápo‑je a cigarety. Produkty živočišné výroby nebokrmiva, které do těchto destinací naše zeměvyváží, se ale počítají na stovky, případně jenna jednotky tun.Například do Srbska, s nímž je objem agro‑

obchodu největší, se loni vyvezlo jen necelých2000 tun mlékárenských výrobků, avšakjen 77 tun masných produktů a zhruba 750tun krmiv. Do Bosny a Hercegoviny to bylove stejném období jen marginálních 19,6 tunymlékárenských výrobků, 136,5 tuny masnýchvýrobků a 212 tun krmiv. Bilance s dalšímistáty v regionu je ještě žalostnější – do takovéMakedonie vyvezla naše země loni zhruba690 tun mlékárenských výrobků a jen 21 tunmasných produktů a něco přes 10 tun krmiv.Jednu z významných položek agroobchodu

ČR obecně tvoří při exportu z ČR živá zvířata,kde naše země dlouhodobě těží ze skutečnos‑ti, že se na našem území prakticky nevysky‑tují nákazy hospodářských zvířat.To však v případě Srbska a spol. prakticky

neplatí – konkrétně do Srbska se loni vyvezlojen 252 kusů prasat, žádný skot a pouze 51tisíc kusů jednodenních kuřat. Do Bosnya Hercegoviny pak 307 kusů skotu, ani jednoprase a zhruba 381 tisíc kusů jednodenníchkuřat, což sice vypadá jako vysoký počet, aleskutečný obchod s jednodenními kuřaty sepočítá na miliony kusů, spíše však na deseti‑miliony. Do Makedonie se loni v tomto směrunevyvezlo téměř nic, nepočítáme‑li 50 kusůovcí a koz.Podmínky pro export do uvedených zemí se

přitom nijak neliší od podmínek při vývozuzemědělských a potravinářských výrobkůdo takzvaných „třetích zemí“, tedy zemí mimoEU. V případě exportu přísnějším pravidlůmpodléhající živočišné produkce stačí klasickypodání žádosti na Státní veterinární sprá‑vu ČR (SVS), ta následně zahájí bilaterálníjednání s kompetentní autoritou daného státua v případě dohody vystaví veterinární osvěd‑čení, které před vývozem zásilky vydáváa potvrzuje po provedené veterinární kontro‑le úřední veterinární lékař místně příslušnékrajské veterinární správy (KVS). Veterinárníosvědčení nesou hlavičku SVS a státní znak,jejich vzory jsou zveřejněny na internetovýchstránkách SVS a jsou k dispozici všem zájem‑cům o vývoz.

Nejčastější překážkyI když tak na první pohled vypadá všepoměrně jednoduše, realita je často úplnějiná. Základním a obecným problémem ječasto neúměrná délka dojednání příslušnýchpodmínek, ba dokonce dojednání samotnémyšlenky kontraktu. Důvodů je celá řada,přičemž tím nejčastějším kupodivu není vždynedostatek peněz na straně kupce nebo inves‑tora.Ze zkušeností významného tuzemského

exportéra pivovarských technologií, Pacov‑

ských strojíren, například vyplývá, že odkladnebo neuzavření kontraktu může mít na svě‑domí třeba i generační výměna na postukompetentní osoby, která má buď jiné prioritynež její předchůdce, nebo volí jednoduššířešení, jak zvýšit ekonomickou prosperitusvého podniku.Stále více podnikatelů v Srbsku a obecně

v zemích bývalé Jugoslávie navíc sází na pro‑jekty a byznys spojený s rozvojem cestovníhoruchu, tedy na investice spojené zejménas rozšířením plochy pronajímané nebo prodá‑vané turistům.Výzvou doby pro naše exportéry do Srbska

a spol. je tak mimo jiné protistraně vysvět‑lit, že rozvoj cestovního ruchu je do značnémíry spojen s gastronomií, kulinařinou a conejširší nabídkou potravinářských produktů.A to je prostor pro naše zemědělce a výrobcepotravin.Tak či tak to ale znamená, jak konstatuje

generální ředitel společnosti Ludvík Ješátko,„obrnit se trpělivostí“. A to i přesto, že si Sr‑bové a Češi podle Ješátka povahově a cha‑rakterově docela „sednou“. „Rozhodují alečiny, slova bohužel zas tak moc neznamenají,“podotýká Ješátko.Kolem piva ostatně vede v Srbsku jednání

i Plzeňský Prazdroj, který chce dosáhnoutzměny srbské legislativy ve prospěch schva‑lování a skladování tankového piva. Pivopřitom tvoří, jak již bylo řečeno, jednu ze tříhlavních exportních položek ČR do Srbskaa loni dosáhlo hodnoty přes 60 milionů korun.Ani to samozřejmě není mnoho, pivovarníciale mají možná největší potenciál „prorazit“cestu dalším agropotravinářským oborům.Image českého piva patří k nejlepším na světěa třeba takové Pacovské strojírny jsou na trhuvíce než 100 let, takže lze poukazovat i na po‑zitivní historickou zkušenost jak s technolo‑giemi, tak s finálním výrobkem.

Konkurence dalších zemíO oživení obchodu se zemědělskými a po‑travinářskými výrobky se Srbskem, Bosnoua Hercegovinou, Makedonií a dalšími státyz této společnosti z Balkánu samozřejmě usi‑lují také konkurenti ČR z dalších zemí unie.Také proto se musí naši producenti snažito to, „být více vidět“, jinými slovy účastnit setamních prezentačních akcí, například pravi‑delného květnového mezinárodního zeměděl‑ského veletrhu v Novém Sadu.Kromě hledání a nalézání historických

obchodních, společenských, kulturních a spo‑lečenských vazeb (ne každý ví, že v Bělehradustrávil své dětství u nás velmi známý dietologRajko Doleček) je důležité rozvíjet odbornoua poradenskou komunikaci, o což se našezemě snaží prostřednictvím poradenstvív řadě oblastí, včetně lesnictví a vodohospo‑dářství.Lze vlastně říci, že možná až na malou

trpělivost dělá ČR pro možný rozvoj obchoduse Srbskem a dalšími nečlenskými státy EUna Balkáně prakticky všechno dobře. A měloby tedy být skutečně jen otázkou času, kdy setoto úsilí zhodnotí.Z možného, relativně širokého spektra de‑

stinací pro agrární export představuje totižBalkán kromě EU nejvhodnější destinaci,nehledě na to, že lze předpokládat postupnézačleňování všech tamních zemí do EU –pokud tedy EU ustojí stávající odstředivétendence.Ve všech balkánských zemích tvoří navíc

zemědělství významnou součást průmyslovéprodukce – v Srbsku je to třeba 43 procent.Vzhledem k tomu, že v blízké budoucnostinelze očekávat nějakou zásadní restruktu‑ralizaci tamních hospodářství, což ostatněvychází i z přírodních podmínek, měl by býtrozvoj agroobchodu s Balkánem skutečněperspektivní.

Pivo tvoří jednu ze tří hlavních exportních položek ČR do Srbska a loni jeho vývoz do této země dosáhl hodnotypřes 60 milionů korun. Foto: Archiv hN

Skupina Kabát vyrazí po čtyřech letech poprvéna koncertní šňůru. Říjnové a listopadové Tur-né 2017 zahrnuje 19 zastávek po celé Českérepublice a Slovensku a kapela ho absolvujev automobilech řady Ford Transit. Je to logickéspojení. Vždyť jak Kabát, tak Ford se v oblas-tech svéhopůsobení staly bez přehánění legen-dami. Stejně jako je teplická kapela stálicí hu-debního nebe, září Transit už desítky let meziužitkovými automobily. Od roku 1965 nalezlvíce než osm milionů zákazníků a má lví podílna tom, že v současnosti je Ford nejprodáva-nější značkou užitkových automobilů v Evropě.

Transit – jediný originálO úspěšnosti Transitu svědčí i fakt, že v ně-kterých zemích se jeho název používá jakohovorové synonymum pro dodávku. Originálje ale jen jeden. Za svou neutuchající oblibuvděčí Transit průběžnémodelové inovaci, pro-kázané spolehlivosti a nízkým provozním ná-kladům. Ty nyní mohou být ještě menší právědíky speciální akční nabídce Edice Kabát.

Zákazníci, kteří se rozhodnou pro jednu zetří verzí Transitu z Edice Kabát, získají zdarmakompletní záruku na pět let nebo 200 000km.K tomu ještě na stejnou dobu bezplatně ob-drží Ford Service Plan Exclusive, obsahujícívedle čtyř předepsaných prohlídek také spo-třební materiál jako olej, filtry, brzdovou ka-palinu a další dle nařízení výrobce. A protožesoučástí Edice Kabát je i cenové zvýhodněnína samotný vůz, ušetří zákazník celkem až186 000Kč bez DPH!

Zájemci o Transit Edice Kabát mohou vy-užít také výhodné značkové financování FordCredit s úrokem již od 2,99 procenta.

Do Edice Kabát zařadil Ford modely Tran-sit Custom 270 L1 a Transit Van 350 L2 a L3,vždy ve výbavě Trend. Ta obsahuje klimatizaci,parkovací senzory vpředu i vzadu, tempomat,rádio s Bluetooth a další prvky obvyklé spíšeu osobních aut. Zdrojem hnací síly je ve všechpřípadech vznětový motor z nové konstrukč-ní řady EcoBlue, který splňuje emisní normuEuro 6 a je velmi úsporný. Vozy Ford Transits novým agregátem mají kombinovanou spo-třebu od 6,6 l/100km; Transit Custom dosa-huje 6,1 l/100km. Vedle nízké spotřeby palivase motor EcoBlue vyznačuje také příznivýmprůběhem točivého momentu v nízkých otáč-kách a příkladnou kulturou chodu.

Technologie z osobních autSpolu s novými pohonnými jednotkami sedo modelů Transit a Transit Custom dostalyrovněž nové asistenční systémy, které zvyšujíkomfort obsluhy i bezpečnost jízdy. V nabíd-ce jsou mimo jiné systémy využívající kamerua radary, které již Ford montuje do osobníchmodelů Mondeo či S-MAX. Zájemci o Transita Transit Custom si tak mohou objednat před-kolizní asistent s detekcí chodců nebo adap-tivní tempomat.

Bez ohledu na zvolenou variantu a výbavuzískáte prakticky řešený užitkový automobils velkým nákladovým prostorem, atraktivnímdesignem a výbornými jízdními vlastnostmi,které jsou pro značku Ford typické.

Zaručený hitVýsledkem spolupráce mezi slavnou automobilkou a věhlasnouhudební skupinou je Ford Transit Edice Kabát – legendární užitkovývůz za mimořádně výhodných podmínek.

INZERCE

HN052214

8

Rozhovor


Balkán vypije více českého pivanež Česko balkánského vínaV Srbsku a zemích bývalé Jugoslávie mají dobré jméno hlavněstrojírenské firmy jako Škoda nebo Zetor. Čeští potravinářia zemědělci si jméno a postavení budují až v posledních letech.

Region západního Balkánu je pročeskou zahraniční politiku priorit‑ní oblastí. I proto má dnes Českárepublika velvyslanectví ve všech

postjugoslávských republikách, v Kosovui Albánii. Od loňského roku je navíc zastu‑pitelský úřad v srbském Bělehradě jednímze čtyř českých velvyslanectví, kde začalifungovat agrární diplomaté; další jsou v Rus‑ku, Číně a Saúdské Arábii. Země působnostizemědělských diplomatů se vybíraly na zákla‑dě konkrétního zájmu českých zemědělskýcha potravinářských firem.

Českým agrárním diplomatem v Srbsku jePavel Svoboda, který z Bělehradu obsluhujetaké další postjugoslávské mimounijní zeměBosnu a Hercegovinu, Černou Horu a Make‑donii.

Můžete charakterizovat aktuální stav země-dělství a potravinářství v Srbsku a v dalšíchmimounijních zemích bývalé Jugoslávie?Obecně tyto země spojuje nepříliš úspěšnátransformace a velké rozdíly mezi severema jihem, způsobené nejen přírodními podmín‑kami. V centrálních a jižních oblastech určujecharakter zemědělské výroby nejen odlišnákrajina a bonita půdy, než je na severu, alepředevším značné rozdrobení zemědělskýchpozemků. Je to důsledek historického vývojev 19. století a také ustoupení od masivníkolektivizace po roce 1948. Drobní zemědělcinejsou v klasické zemědělské výrobě schopnidosáhnout konkurenceschopných cen, čímdál více se proto věnují ovocnářství, biový‑robě, zpracování ovoce na ovocné destiláty,džemy atd. Srbsko je tak například jednímz největších výrobců a exportérů malin.

Naproti tomu na severu Srbska ve Vojvodi‑ně obhospodařují největší zemědělské a po‑travinářské společnosti výměry přesahující10 000 hektarů.

Situace v dalších zemích je podobná, samo‑zřejmě vzhledem k přírodním podmínkám mákaždá země typické odvětví nebo plodinu. Tyjsou však v regionu velmi odlišné – zatímcosever Srbska patří k nejméně zalesněnýmoblastem Evropy, v Bosně je to naopak. Pod‑nebí v Makedonii a jižním Srbsku dovolujepěstování tabáku, ale v horských oblastechtěchto zemí a celého Balkánského poloostro‑va je možné často jen pastevectví.

Mají tyto mimounijní země Balkánskéhopoloostrova nějaký společný rys?Balkán je velmi pestré teritorium s řadou pro‑tikladů. Společným rysem je, že všechny státyusilují o členství v Evropské unii, a snaží seproto odbourávat obchodní překážky.

Jaká je naše agrární obchodní bilance seSrbskem a s dalšími balkánskými zeměmi?Agrární obchodní výměna dlouhodobě rostea jen se Srbskem dosáhla v loňském roce výše756 milionů korun s přebytkem 37 milionůna straně České republiky.

Pozitivní vliv mělo v posledních letechodstranění celních bariér, určité zlepšeníekonomické situace i v tomto regionu a takéslabá koruna. Především je to ale zásluha čes‑kých zemědělců, potravinářů a obchodníků.Ti dokážou nabídnout konkurenceschopnýprodukt a mají zájem zde prorazit.

S jakým sortimentem se čeští zemědělštía potravinoví producenti uplatňují na bal-kánském trhu?Sortiment, který je možné uplatnit, je sku‑tečně velmi široký a čeští exportéři už sena balkánském trhu prosazují.

U potravin nám nahrává skutečnost, žedochází k určité globalizaci chutí kon‑zumentů. Například se v zemích, kde mátradici spíše výroba a konzumace ovocných

Pavel Svoboda (43)Je rodákem z Brandýsa nad Labem.Po absolvování strojní průmyslovkystudoval srbštinu a chorvatštinu na Fi-lozofické fakultě Univerzity Karlovy.Teritoriu Balkánu se profesně věnuje užod 90. let v privátním i státním sektoru.V letech 2000 až 2003 pobýval pracov-ně v Makedonii, od roku 2008 do roku2014 byl ředitelem zahraniční kancelářeCzechTrade v Bělehradě. Od roku 2015působí na ministerstvu zemědělství.Agrárním diplomatem v Srbsku se stalv roce 2016.

foto: HN – LiBor fojtík

Ivana Gračková[email protected]

Balkán je velmi pestré teritorium s řadouprotikladů. Společným rysem je, že všechny státyusilují o členství v Evropské unii, a snaží se protoodbourávat obchodní překážky.

9

Rozhovor


destilátů a vína, čím dál více šíří oblibapiva.

V nabídce supermarketů je zřejmé, že sezačínají uplatňovat i mléčné výrobky nebal‑kánského typu a různé druhy tmavého a ce‑lozrnného pečiva. Dříve zákazník vyžadovalpouze pro Balkán typický bílý chléb. Zají‑mavou příležitostí pro české firmy jsou takérůzné moderní trendy ve stravování, lidé jsouochotni si připlatit za výrobky odpovídajícízdravému životnímu stylu.

Na ministerstvech zahraničních věcíi zemědělství bychom byli samozřejmě rádi,pokud by se dařilo výrobkům s českou znač‑kou a vyšší přidanou hodnotou. Ale nezleh‑čoval bych ani úspěch českých firem, kteréprodávají pod privátní značkou ve zdejšíchřetězcích.

Příležitostí v tomto směru může být i pří‑chod společnosti Lidl, která v příštím roceotevře v Srbsku síť svých prodejen. Upo‑zornil bych také na odchod Ivici Todoričez chorvatského koncernu Agrokor (vlastníkprodejen Konzum, Mecator a Idea v Chorvat‑sku, Bosně a Hercegovině a Srbsku). Novévedení Agrokoru ustoupilo od striktníhoprosazování chorvatských dodavatelů a cho‑vá se tržně.

Srbští, ale i další zemědělci regionu, chtě‑jí‑li obstát na budoucím společném evrop‑ském trhu, musí zvýšit svoji ekonomickouefektivitu. Přes dobré přírodní podmínkya oddanost práci to nebude možné bez zvý‑

šení užitkovosti zvířat a zavedení novýchtechnologií, ať už se jedná o živočišnou čirostlinnou výrobu. To otevírá další pro‑stor pro nepotravinářský export z Českana Balkán.

Jaké bariéry české exportéry agrárníchproduktů na balkánských trzích čekají?Evropská unie má se všemi zeměmi regionupodepsány stabilizační a asociační dohodyo volném obchodu, takže obchodní výměněnebrání žádná cla. Ostatně většinu celníchbariér odbouraly již předchozí prozatímníobchodní dohody, ovšem nesmí se jednato reexport ze třetích zemí.

V současnosti jsou prakticky jedinoubariérou při dovozu potravin a zemědělskýchproduktů fytosanitární zkoušky. Teprvepo jejich absolvování je zboží možno pustitdo prodeje. V praxi však tuto záležitost řešímístní dovozce a distributor.

Snahou jednotlivých zemí je samozřejměchránit svoje zemědělce, ale vzhledem k pří‑stupovým jednáním a podepsaným dohodáms Evropskou unií mohou zavést opatřeník omezení dovozu jen při výjimečnýchsituacích, a to jen na omezenou dobu. Srbskonapříklad využilo tuto možnost v době zru‑šení kvót na výrobu mléka v Evropské uniia zavedení ruského embarga na dovoz mlékaz unie. Do prosince loňského roku byl dovozmléka zatížen poplatkem 10 až 20 srbskýchdinárů, tedy 8 až 16 centů na litr.

Nové vedení Agrokoru ustoupilo po odchodu magnáta Ivici Todoriče z koncernu od striktního prosazování chorvatských dodavatelůa chová se tržně. I to může znamenat více příležitostí prosadit se na srbském trhu pro výrobky s českou značkou.foTo: ShuTTerSTock

Agrokorje chorvatská maloobchodní akciová společ‑nost a nadnárodní holding se dílem v Záhře‑bu. Byla založena v roce 1976. Skupuje různépodniky na Balkánu, patří jí například řetězecs potravinami Konzum, který v Chorvatskučítá přes 700 poboček, značky balené vodyJamnica, Jana, značka zmrzlin Ledo nebonapříklad síť trafik Tisak. Jejím CEO a budo‑vatelem byl do začátku roku 2017 nejbohatšíchorvatský podnikatel Ivica Todorić.V posledních letech se firma dostala kvůli vel‑ké expanzi a následnému zadlužení do problé‑mů. Na začátku roku 2017 byl sesazen z vedeníTodorić a byl dosazen krizový management.Problémem se zabývá i chorvatská vláda.Firma Agrokor je často přirovnávána k české‑mu potravinářsko‑chemicko‑zemědělskémuholdingu Agrofert. Bývalý majitel AgrofertuAndrej Babiš se ostatně s Ivicou Todoričempřátelí.

10

Rozhovor


Samozřejmě v rámci politického škádlenímezi jednotlivými balkánskými státy, ochra‑ny domácích zemědělců a sbírání naciona‑listických hlasů občas „nalezne“ sousedovafytosanitární inspekce v dodávce ovoce čizeleniny nadlimitní množství nepovolenýchlátek a dodávka není vpuštěna na trh. Takové‑to excesy však nejsou časté.

Dovoz na Balkán tedy není nijak kompliko‑vaný, ovšem vzhledem ke zdejší finanční si‑tuaci je vhodné vyžadovat zde platbu předem.

Jaké mají na Balkáně postavení čeští výrob-ci? Které značky tam mají jméno?Obecně v Srbsku a zemích bývalé Jugosláviemají dobré jméno především strojírenské fir‑my. Známá a doslova všude přítomná v celémregionu je Škoda. Ze strojírenských výrobkůspojených se zemědělstvím lze uvést Zetor.

Mezi potravinářskými výrobky je na prvnímmístě české pivo. Nejpopulárnější je Staro‑pramen, který zde však společnost MolsonCoors vyrábí v pivovaru v Apatinu. Následujedovážený Budvar, Velkopopovický Kozela Prazdroj. Pivní fanoušci znají i Bernard,Primátor, Krušovice a další značky přítomnéna trhu.

Čeští potravináři a zemědělci si jménoa postavení spíše budují až v posledníchletech. Sice i zde existuje tradice v dodáv‑kách technologického vybavení, v zakládánícukrovarů, pivovarů, škrobáren atd., ale taje příliš vzdálená z dob po roce 1945 a za so‑cialismu.

Část českých potravinářských firem úspěš‑ných na místním trhu vznikla až po roce 1989a jejich rozvoj souvisí i s novodobými trendyve stravování. Konkrétně mám na myslivýrobky zdravé výživy od firem Mogadora Emco. Ovšem s příchodem nadnárodníchřetězců a privátních značek potravin si řadakonzumentů ani nevšimne, že jejich oblíbe‑ný produkt je vyroben v České republice.Propagaci českých potravin a nápojů velmipomáhá, že místní znají Prahu jako mimořád‑ně oblíbenou turistickou destinaci.

Ruské embargo na potraviny z Evropskéunie pomohlo srbským producentům mlékaa masa dostat se na trh Ruské federacea zvýšit tak jejich vývoz. Máme šanci uplat-nit se v regionu s dodávkami technologiína produkci potravin, které jsou už zasta-ralé? Využívají naši výrobci tohoto prostoruna trhu?

Ruské embargo pomohlo především srb‑ským ovocnářům. V loňském roce se znač‑ně zvýšil vývoz jablek a jahod. Velká řadahospodářů si uvědomuje, že na drobnýchvýměrách nebudou schopni konkurovat ev‑ropským zemědělcům v pěstování obilnin,výrobě mléka a vepřového masa, a začínajíse věnovat ovocnářství, které je možnéefektivně provozovat i na menších výmě‑rách. (Pozn. redakce: na jednoho chovatelepřipadá v Srbsku 2,8 dojnice, jedná se o nej‑menší číslo v Evropě a dojivost dosahujev průměru 12 litrů. V ČR průměrná dojivostpřesáhla 20 litrů. Zdroj: Sdružení výrobcůmléka Srbska, MZe)

S podporou municipalit a státu se místnízemědělci také snaží sdružovat a stavěti vlastní moderní skladovací prostory. Cílemje možnost zásobovat řetězce a exportovat.Přitom minimální množství zboží pro exportje většinou kamion, tzn. cca 20 tun.

Samozřejmě zde existuje prostor pro českédodavatele, například sazenic, sítí protikrupobití, zavlažovacích systémů, sadařskémechanizace, chladicích zařízení atd. I protojsme v letošním roce organizovali ve spo‑lupráci s Unií ovocnářů ČR, jejíž součástíje i Svaz školkařů, jednání s potenciálnímiobchodními partnery a odběrateli.

Srbsko patřilo tradičně k velkým vývoz‑cům vepřového masa, v současné době všakzemě stěží pokrývá svoji spotřebu a jakýkolivexport velmi ztěžuje očkování proti moruprasat. (Je možný jen mimo EU a samozřejmězvířata není možné dopravovat přes územíEU). Situaci však velmi rychle může změnitpříchod jednoho z největších výrobců vep‑řového masa, německé společnosti Tönnies,která se v těchto dnech účastní tendrůna pronájem cca 10 000 hektarů půdy, a taképřipravované zrušení očkování.

V poslední době se podařilo české společ‑nosti Agrico několik významných dodávekv oblasti technologie pro chov a výkrm prasata stájového vybavení.

Předání jedné z farem s českou technologiíreprodukce prasat, jejíž součástí je porodnaprasnic, odchovna selat, eros centrum a stájpro březí prasnice, se ve Staparu zúčastnili český ministr zemědělství Marian Jureč‑ka. Akce se využila i pro prezentaci dalšíchčeských firem produkujících zemědělskétechnologie. Při modernizaci srbského potra‑vinářského průmyslu byli úspěšní také češtívýrobci balicích strojů.

Zemědělský a potravinářský trh balkánského regionuje pro české exportéry bezesporu zajímavý. Svědčío tom nejen rostoucí čísla, ale i aktivity a úspěchyvýrobců z dalších zemí unie, kterým jsou češtízemědělci i producenti technologií nepochybněschopni konkurovat.

Lze považovat Srbsko za bránu pro obchods dalšími balkánskými mimounijnímizeměmi?Brána je podle mého názoru příliš silný vý‑raz, ale ve většině případů je dobré zde začít.Jde o největší, nejotevřenější, dopravně dobředostupný trh. Řada srbských dovozních a dis‑tribučních firem má dceřiné nebo partnerskéspolečnosti v sousedních zemích, a pokudne, jsou schopny vám doporučit spolehlivéhopartnera.

Jak se projevují aktuální politické vztahymezi Srbskem a dvoumilionovým Kosovemv zahraniční obchodní politice? A jak toovlivňuje český export do Kosovské republi-ky? Otevírá se tam příležitost přímo pro čes-ké exportéry potravin a zemědělské produk-ce, nebo je tu spíše šance pro české strojařea dodavatele technologií vzhledem k tomu,že místní vláda chce spíše podporovat vlast-ní producenty, protože země je příliš závislána dovozu ze sousedních států?Kosovo se dlouhodobě snaží omezit dovozpotravin ze Srbska a tato skutečnost jepatrná i v nabídce v maloobchodech. Větši‑na výrobků se dováží a vzhledem k hustotěosídlení, rostoucí populaci a přírodním pod‑mínkám nelze ani v budoucnu předpokládatvlastní pokrytí potřeb. Určitě je zde prostorpro dodavatele potravinářských technologiíi potravinářských výrobků. Je však třeba mítna zřeteli odlišnosti ve stravovacích návy‑cích, které ovlivňuje i náboženská přísluš‑nost. Složitější je i logistika.

V Kosovu jsme byli úspěšní se skotem i s ge-netickým materiálem. Jak se český skotv Kosovu osvědčuje?Český strakatý skot obecně prokázal velmidobrou schopnost adaptability na chovatelskéa přírodní podmínky Balkánského poloost‑rova. Důležité jsou zde totiž nejen parametryužitkovosti, ale i bezproblémový odchov, dob‑rý zdravotní stav, vitalita a schopnost pastvy.

S bezmála čtyřmi miliony obyvatel patřík větším balkánským zemím také Bosnaa Hercegovina. Je pro české exportéry zají-mavá? Jaká je bilance našeho vzájemnéhoobchodu?Statistická data bilaterálního obchodu jsoupro nás velmi pozitivní, český vývoz zeměděl‑ských a potravinářských výrobků v posled‑ních pěti letech nepřetržitě roste. Agroexportz České republiky dosáhl v roce 2016 hodnoty216 milionů korun, takže země je nepochybněpro české producenty zajímavým trhem.

Komplikuje obchodování s Bosnou a Herce-govinou její rozdělení na deset federálníchkantonů?Na deset kantonů je rozdělena FederaceBosny a Hercegoviny, která byla založenav březnu 1994 Washingtonskou dohodoua zastavila konflikt mezi tehdejšími Muslimy

11

Rozhovor


nebo moštu z hroznů, případně mořskýchplodů. Na kterých českých potravinách sipochutnávají Černohorci?I v agrárním obchodu máme s Černou Horoupozitivní saldo. Černohorci přece jen vypijívíce českého piva než Češi známého vínaVranac. Černá Hora je pro nás kvůli málorozvinuté zemědělské a potravinářské výroběa vzrůstajícímu turistickému ruchu zajímavýtrh. Z potravin jde především o pivo, které jei na prvním místě ve statistických údajích.V obchodech tu ale naleznete napříkladi müsli společnosti Emco.

Vzhledem k velkému počtu turistů z Evropya Ruské federace, kteří preferují evropskéchutě a často znají české výrobky, zde vidímeperspektivu. Například řada mléčných pro‑duktů se do Černé Hory dováží z Německaa Itálie, přičemž naši mlékaři jsou konkuren‑ceschopní.

Snahy českých exportérů jsme letos pod‑pořili uspořádáním společné české účastina potravinářském veletrhu v Budvě.

Jaké formy ekonomické diplomacie seosvědčují v Srbsku a na Balkáně? Jakoupomoc může zastupitelský úřad v Srbskufirmám nabídnout?

Osvědčuje se nám organizování B2B setká‑ní. Snažíme se flexibilně reagovat na zájemčeských firem a situaci v jednotlivých oblas‑tech zemědělské výroby. Například v loň‑

ském roce jsme uspořádali na ministerstvuzemědělství setkání s největšími odběratelisušeného mléka a dovozci mléčných výrobků.

Letos jsme se na základě zájmu českýchfirem zaměřili na dovozce skotu a inseminač‑ních dávek a na základě poptávky srbské stra‑ny na dodavatele technologií pro chov ryb.

Osvědčená je i společná prezentace českýchzemědělců a potravinářů na Zemědělskémveletrhu v Novém Sadě. Jedná se o největšíveletržní akci v regionu.

Firmy mají zájem i o oborové mise, kdynavštíví potenciální odběratele a obchodnípartnery přímo v jednotlivých regionech. Ta‑kovou misi jsme, jak již jsem uvedl, organizo‑vali ve spolupráci s Unií ovocnářů ČR.

Nabízíme také možnost využití reprezen‑tačních prostor zastupitelského úřadu ČRk prezentacím, seminářům pro obchodnípartnery atd. Pro české firmy organizujemetéž proexportní semináře v ČR. Jsme ote‑vřeni komunikaci a individuálním námětůmčeských exportérů. Zemědělský a potravi‑nářský trh balkánského regionu je pro českéexportéry bezesporu zajímavý. Svědčí o tomnejen rostoucí čísla, ale i aktivity a úspěchyvýrobců z dalších zemí unie, kterým jsoučeští zemědělci i producenti technologiínepochybně schopni konkurovat. O využitípotenciálu je možné vždy diskutovat, ale jedůležité, že jsme zde zachytili trend a jsmepřítomni.

(dnes Bosňáky) a Chorvaty. Tři kantony jsouchorvatské, dva smíšené a zbývající bosňác‑ké. Federace Bosny a Hercegoviny zabírá51 procent teritoria Bosny a Hercegoviny.Na zbývajících 49 procentech se rozkládáRepublika srbská, jejíž správa je centrální.

Samozřejmě že v chorvatských kantonechpůsobí více chorvatských firem, v bos‑ňáckých je naopak více firem a investicz Turecka či arabských zemí. Převládajícínáboženská příslušnost má pochopitelně vlivi na konzumaci a oblibu některých druhůpotravin a odráží se i v zemědělské výrobě.Komplikací může být preference národníchvýrobků u části obyvatelstva.

Podařilo se českým exportérům zeměděl-ských a potravinářských produktů vytvořitsi další tržní prostor v dvoumilionové vni-trozemské Makedonii, kde jsme se v minu-losti uplatňovali s mlékem a zahuštěnouslazenou smetanou?Makedonie je jedinou zemí regionu, se kteroumáme v agroobchodě negativní saldo. Dů‑vodem je především dovoz tabáku, který sev České republice dále zpracovává, a dovozovoce a zeleniny, kterou v Česku nemůžemeefektivně či v dostatečné kvalitě pěstovat.Jde například o vodní melouny.

Mléko a smetanu na tamním trhu uplatňu‑jeme nadále. Do této země se daří vyvážeti český slad. Staropramen, který se prodáváv Makedonii, ale není vyroben v České repub‑lice. Export piva prodražuje větší vzdálenost,problémem jsou i světové značky, které vyrá‑bí v místě či sousedních státech. Nicméně sedomnívám, že je zde díky velmi dobré imagičeského piva možnost podíl na trhu zvýšit.

Makedonie i Bosna a Hercegovina majípoměrně vysokou míru nezaměstnanostišplhající se až ke 30 procentům. Existujetam dostatečná kupní síla, aby se vyplácelovozit tam potraviny a zemědělské produktya obecně spotřební zboží?Nezaměstnanost v těchto zemích je skutečněvelmi vysoká, ale velká část občanů těchtozemí pracuje v zahraničí, v západní Evropě.Značné finanční prostředky proudí do těchtozemí také od diaspory z USA, Austrálie atd.Životní úroveň v těchto zemích je vyšší, nežby odpovídalo statistickému údaji o čistémpříjmu na hlavu. Obyvatelé Makedonie i Bos‑ny a Hercegoviny jsou navíc zvyklí si víceužívat života a nešetří tolik na horší časy čihypotéky jako Středoevropané.

Předpoklad, že výrobky z dovozu musí býtvždy dražší než domácí produkty, je mylný.U řady produktů je podíl dopravy na ceněnízký. Rozhodující je vlastní produktivitavýroby, která je v Česku často vyšší. Navícu mnoha produktů si určitá část zákazníkůza kvalitu či image ráda připlatí.

Potravinové produkty z nevelkého státuČerná Hora v Česku znají milovníci vína

Na Zemědělském veletrhu v Novém Sadu pravi-delně prezentují své výrobky čeští potravinářia zemědělci společně. foTo: ShuTTerSTock

12

Úspěšný exportér


Plzeňský Prazdroj míří do Asie, prvnívelké úspěchy sklízí v Jižní KorejiPilsner Urquell a Velkopopovický Kozel se cenověnepodbízí, přesto patří na zahraničních trzíchk nejvyhledávanějším značkám piva.

Piva Pilsner Urquell a VelkopopovickýKozel si mohou lidé vychutnat ve vícenež 50 zemích světa, což dělá ze spo‑lečnosti Plzeňský Prazdroj, pod niž

patří pivovar v Plzni i Velkých Popovicích,významného českého exportéra.Strategií firmy přitom není podbízet se

na všech trzích. „Nechceme jít masově na za‑hraniční trhy a spoléhat na objemy, ale stálechceme být tou super prémiovou značkou,“tvrdí Grant McKenzie, ředitel marketingua strategie Plzeňského Prazdroje.Firma se zaměřuje na movitější zákazníky,

jimž nabízí exkluzivní piva, především českýležák. Což ovšem na druhou stranu znamená,že trh pro odbyt takového piva je svým způso‑bem omezený.McKenzie ovšem dodává, že skupina spotře‑

bitelů, jimž nevadí vyšší cena piva, je v ev‑ropských zemích menší než třeba v nějakémasijském státě. „Bude‑li takový produkt chut‑nat menšímu počtu lidí, pak ten menší početlidí v Číně je neporovnatelně větší než třebav Česku,“ udává názorný příklad šéf marke‑tingu. I to je důvod, proč aktuálně firma mířís vývozem do Asie.

Zaslíbeným exportním teritoriem je AsieDůkazem je rostoucí export značky PilsnerUrquell do Jižní Koreje, kde každoročněvzrůstá odbyt o padesát procent. PlzeňskýPrazdroj tam přitom začal vyvážet teprvepřed čtyřmi roky.„Nyní patří Korea na čtvrtou příčku našich

exportních zemí a myslím, že tak do dvoutří let bude první, předhoní i Německo. Máobrovský potenciál,“ uvádí McKenzie.A důvod? „Obyvatelé Jižní Koreje hodně

respektují české pivo, znají jej, možná i proto,že jich hodně do Česka přijíždí. Všeobecněmají Asiaté české pivo rádi a vnímají ho jakoto nejexkluzivnější,“ míní ředitel marketingua strategie Plzeňského Prazdroje. Proto jsoutaké podle něj Asiaté ochotni za takové pivozaplatit i vyšší cenu. Například půllitr pivaPilsner Urquell v korejské restauraci stojí500 korun, Kozel 400 korun. „Ceny jsou jakoz jiného světa,“ usmívá se McKenzie.Podle Českého statistického úřadu předsta‑

voval loni export českého piva do Korejskérepubliky téměř 140 milionů korun, v roce

2014 to bylo jen 44 milionů. I to je důkaz po‑tenciálu rychle rostoucího a perspektivníhotrhu.Samozřejmě je důležité pivo i dobře odpre‑

zentovat, aby vzbudilo zájem spotřebitelů.Konkrétně Plzeňský Prazdroj při propagaciPilsner Urquellu preferuje zajímavou storypiva, jeho tradici, která sahá až do roku 1842.„Od té doby se šíří světem a vyrábí se stejnějako v době vzniku. Stále máme bednáře,kteří vyrábějí soudky, používáme stejný typchmele. A tohle zaujme spotřebitele po celémsvětě, nejenom v Asii,“ je přesvědčený McKen‑zie. Podle jeho marketingových zkušenostíkonkurence naopak nemluví o produktu jakotakovém, ale spíš prezentuje vedlejší aktivi‑ty, například to, že sponzorují hokej, fotbala podobně.Na korejském trhu Pilsner Urquellu konku‑

rují mezinárodní značky, jako třeba Heine‑ken, Budweiser, Carlsberg. Pilsner Urquelluse tam daří i proto, že jej spotřebitelé vnímajíjako opravdu originální a poctivý ležák.A to i díky celosvětové módě takzvanýchcraft beers. „My tam stavíme na zážitku.Ukazujeme v restauracích, klubech nebona víkendových akcích, jak se pivo čepuje.Dvakrát do roka pořádáme v Koreji velkýpivní festival a dodáváme tam jak Kozla, takPilsner Urquell. Takových akcí se vždy zú‑častní aspoň 10 tisíc lidí,“ prozrazuje ředitelmarketingu a strategie. A na okraj dodává,že třeba do černého Kozla si Korejci přidávajískořici. „Ochutnal jsem to a je to dobré.“

Londýňanům zachutnalo tankové pivoOvšem má‑li si ředitel marketingu a strategiePlzeňského Prazdroje vybrat pivo podle své‑ho gusta, pak je to jednoznačně ležák PilsnerUrquell. S trochou nadsázky se dá tvrdit, žehned po pozdravu McKenzie vítá návštěvníkyvětou: „Pilsner Urquell je to nejlepší pivo,které máme.“ A tím „my máme“ má na mysliČechy. Tak dalece se v Česku zabydlel.Pochopitelně jej do Prahy jezdí navštěvovat

přátelé i rodina, které už tradičně zve na Pils‑ner Urquell. „Neodvážejí si jako zážitek, že měviděli, ale že pili to skvělé pivo. Hlavně chválíkvalitu,“ míní s úsměvem.A totéž platí o anglickém trhu, kam se daří

Plzeňskému Prazdroji pronikat i s tankovým

Marcela Honsová[email protected]

Grant McKenzie (43)Ředitel marketingu a strategie spo-lečnosti Asahi Breweries Europe Ltd.(ABEL) pro střední a východní Evropu.Má na starosti marketing této japonskéskupiny pro pivovary v Česku, Polsku,Slovensku, Maďarsku, Rumunskua Jižní Koreji. Regionální centrála firmyABEL sídlí v Praze. McKenzie pocházíze Skotska a na univerzitě ve skot-ském Strathclyde studoval marketinga obchodní právo, později si rozšířilvědomosti v oboru průzkumu trhuna Autorizovaném institutu marketin-gu (Chartered Institute of Marketing).V pivovarnictví se pohybuje 12 let a za tudobu ovlivnil marketing značek patřícíchdo skupiny SABMiller (od roku 2005)a od letošního roku v Asahi. Ještě předtím od roku 1997 působil ve společnostiMars Europe, z toho pět let strávil v Čes-ku, takže se dobře domluví česky.

foto: Archiv hN

13

Úspěšný exportér


pivem. Restaurací, které tento druh nabízejí,je v Londýně aktuálně už deset. Na první po‑hled je v nich patrné, že jde o pivo dovezenépřímo z České republiky. Pochopitelně musív takové restauraci být i proškolený personál,který zdůrazňuje rozdíl mezi pivem doveze‑ným v tancích nebo sudech.„Je‑li v londýnské restauraci na čepu deset

piv ze sudů, tak na každé pivo včetně PilsnerUrquellu připadá deset procent zákazníků.Jde‑li o tankové pivo, tak je obrat ve stejnéhospodě za stejných podmínek zcela jiný. Tomáme s Pilsner Urquellem takových 50 pro‑cent,“ uvádí šéf marketingu.Angličané vnímají tankové pivo jako chu‑

ťově zajímavější. „Řeknou si O. K., to zkusím,proč bych si dával něco jiného, když je tu tatonabídka. A funguje to skvěle.“

pivo čepované z tanků je česká specialitaNěkteří konzumenti podle McKenziehoporovnávají kvalitu piva, které si koupiliv lahvi třeba v Manchesteru nebo Glasgow,s tankovým pivem z Londýna. Obvykle tvrdí,že to čepované pivo mělo lepší kvalitu. A šéfmarketingu Prazdroje jim vysvětluje, že pivov lahvi může být různě skladované nebostaršího data, zatímco čepované z tanku míříz pivovaru ihned do restaurace, je tedy čers‑tvé a také odborně skladované i čepované.„V Londýně měníme způsob prodeje. Před

deseti lety jsme se snažili prosadit s lahvemi,ale chuťový zážitek byl různý, někdy dobrý,někdy horší. Nyní se snažíme zkracovat cestuz pivovaru, aby bylo pivo co nejdříve u spo‑třebitele čerstvé a dobré jako v pivovaru. A toje inovace, na kterou sázíme a která se námv Londýně vyplácí,“ uvádí McKenzie s tím,

Co do objemu je nejúspěšnějším exportním pivem Plzeňského Prazdroje Velkopopovický Kozel. V licenci se totižvyrábí nejenom v domovském pivovaru, ale také na Slovensku, v Maďarsku, Rusku, Moldávii, Kazachstánu a Gru-zii. foto: PlzeňsKý PrAzdroJ

Plzeňský PrazdrojOd letošního března patří do japonské skupinyAsahi Group Holdings. Pod Plzeňský Prazdrojvedle značky Pilsner Urquell patří ještě třebapiva Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Rade-gast, Excelent, Birell a další. V loňském roceprodal celkem 11 milionů hektolitrů, z toho970 tisíc hektolitrů legendárního plzeňskéholežáku směřovalo na export, což představo-valo navýšení vývozu oproti předcházejícímuroku o 10 procent. Radegast se vyváží hlavněna Slovensko, Velkopopovickému Kozlovi sevelice daří na ruském trhu, Pilsner Urquell jeoblíbený především v západní Evropě a Asii,konkrétně hlavně ve Skandinávii, Velké Bri-tánii, Rakousku, Německu, Španělsku a JižníKoreji. Zatímco Pilsner Urquell se vyrábí pouzev plzeňském pivovaru a strategií firmy je tutoexkluzivitu zachovat, Velkopopovický Kozelmá licenční výrobu na Slovensku, v Maďarsku,Rusku, Moldávii, Kazachstánu a Gruzii, proto jetaké nejúspěšnějším českým pivem v zahraničí.Celkem společnost v tuzemsku zaměstnává2000 lidí.

Trochu pivu napomohla i jeho dobrá pověstz dob socialismu.„Rusové věděli, že české pivo je nejlepší,

a Kozla jako české pivo tak také vnímali,“uvádí s tím, že nejprve dodávali světlé a ažpozději tmavé pivo. Navíc VelkopopovickýKozel není tak hořký jako ostatní českápiva, což může být pro některé spotřebitelenepříjemné. Třeba hořký Radegast, kterýtaké patří do skupiny Plzeňský Prazdroj,má úspěch v Česku a na Slovensku. A Kozelnavíc otevírá dveře marketingu. „Na Kozlajako symbol lidé reagují, ten marketingovědobře funguje.“Kozel není v Rusku nejdražším pivem,

i když samozřejmě patří mezi prémiovéznačky. V praxi to znamená, že je tak o 20až 40 procent dražší než ostatní běžná pivana trhu. Super prémiový je v Rusku PilsnerUrquell, to je luxusní značka s cenou vyššío 150 procent, než je běžné.Přestože Grant McKenzie, ředitel marketin‑

gu a strategie Plzeňského Prazdroje, Českui českému pivu velice fandí, nebrání mu to vi‑dět reálně přístup českých firem k marketin‑gu. „Češi vědí, jak pivo dělat, jsou to zkušeníodborníci, ale myslím si, že se vám všeobecněnedaří tak dobře prodávat, marketing zvládá‑te hůř než výrobu některých svých produktů,“tvrdí bez váhání s tím, že české ležáky jsounejlepší na světě. Jen si to Češi málo uvědo‑mují a jsou málo hrdí.„Moje maminka žije celý život ve Skotsku,

nepije whisky, ale tvrdí, že skotská whiskyje nejlepší na světě. Francouzi totéž tvrdío svém červeném vínu. Ve světě už mnoho lidíprohlašuje, že nejlepší je české pivo, jenomČeši ne.“

že s vývozem tankového piva začal právěPlzeňský Prazdroj. „Někteří si myslí, že tentoexportní nápad přišel odněkud ze zahraničí,ale není to pravda, to je česká specialita.“S tankovým pivem Plzeňský Prazdroj míří

do velkých měst, jako jsou kromě Londýnatřeba Vídeň nebo Berlín. A s tankovým pivemvyváží firma i profesionální výčepní. „Ukazujív restauracích, jak se má pivo správně serví‑rovat, aby mělo tu správnou skvělou kvalitu,aby chutnalo přesně stejně jako v tankovněv Plzni nebo Praze.“

Kozel je exportně nejúspěšnějšíSvětová proslulost Pilsner Urquellu je sicenezpochybnitelná, ale co do objemu je nej‑úspěšnějším exportním pivem PlzeňskéhoPrazdroje Velkopopovický Kozel. V licenci setotiž vyrábí nejenom v domovském pivovaru,ale také na Slovensku, v Maďarsku, Rusku,Moldávii, Kazachstánu a Gruzii. Pivovar sipřitom zakládá na tom, aby v zahraničí bylydodržovány tytéž receptury jako v Čechách.Nejúspěšnější je v rusky mluvících zemích,

tedy hlavně v Bělorusku, Kazachstánu, Gruziia na Ukrajině. V Ruské federaci Kozla vařídokonce šest pivovarů. V roce 2004, kdy začalexport Velkopopovického na ruský trh, se hotam prodalo přes 876 hektolitrů, loni už tobylo více než dva miliony hektolitrů.„Hned první měsíce jsme měli obrovský

úspěch, už druhý rok jsme tam začali vyrá‑bět. Na podporu vývozu jsme udělali velkoumarketingovou kampaň včetně televizníreklamy,“ prozrazuje McKenzie strategiina ruském trhu. Nejprve mířil Velkopopovic‑ký Kozel na trh v Moskvě a Petrohradu, ažpozději se začal rozšiřovat do dalších měst.

14

Rozhovor


Afrika prahne po českém pivu.Tuzemské pivovary by toho měly využítČeské pivovary vyváží rekordní množství piva. Podleministra zemědělství Mariana Jurečky je ale ještě řadaneprobádaných trhů, které skýtají velký exportní potenciál.

Ve světě se českému pivu daří.Loni ho tuzemské pivovary vyvezlyrekordních 4,4 milionu hektolitrůza více než šest miliard korun.

Během posledních šesti let přitom hodnotačeského pivního exportu narostla zhrubao 60 procent. I díky vzkvétajícímu vývozuminulý rok české pivovary uvařily nejvíc pivav historii – 20,5 milionu hektolitrů.„Trh v České republice už nemá příliš velký

potenciál k dalšímu růstu. Pokud tedy chce-me dále zvyšovat výstav českých pivovarů,tak musíme hledat exportní příležitosti na jih,na západ i na východ od našich hranic. Mož-ností pro podnikání v této oblasti je v zahra-ničí spoustu, české pivovary je ale nevyužíva-jí tak, jak by mohly,“ říká ministr zemědělstvíMarian Jurečka.

Jaké země jsou v současnosti pro české pivo-vary nejzajímavější?Určitě mezi ně patří země bývalého Sovětské-ho svazu, protože tam má české pivo pře-devším u starší a střední generace výbornýzvuk. U mladších lidí už to povědomí takvelké není, takže je potřeba, abychom v tomtoohledu nezaspali a neujel nám vlak.Velký potenciál skýtají i Japonsko, Jižní

Korea, Čína a další asijské země. A nesmímesamozřejmě zapomenout ani na celý americkýkontinent. Zajímavý trh představuje také Afri-ka, kde se v některých státech zvyšuje spotřebapiva meziročně i o 100 procent. Je to zároveňjediný kontinent, který poroste i demograficky.České pivovary ale zatím bohužel neobjevily,jaké možnosti jim vývoz do Afriky nabízí.

Které trhy pokládáte naopak za problema-tické?Například Rusko, kde nám export piva klesl.To je ale dáno především demografickým vývo-jem. V Rusku dlouhodobě klesá počet obyvatel,a nelze tak očekávat, že tam spotřeba pivaporoste. Uvidíme také, jaký dopad bude mítbrexit na vývoz do Velké Británie. V tuto chvílije ale předčasné hodnotit, jestli to bude proble-matické, nebo ne. Záleží, jak budou nastavenypodmínky pro obchod s Evropskou unií.

O jaké typy piv je v zahraničí zájem?Záleží na vyspělosti dané země a na tom,jakou mají tamější obyvatelé zkušenost s kon-

zumací piva. Třeba v Africe nebo ve východ-ních zemích nejsou zákazníci tak nároční,takže si obvykle vystačí s výčepními pivynebo ležáky. Naopak v západní Evropě nebov Americe vyhledávají lidé různé pivní spe-ciály a ochucená piva. Na to by se měli češtívýrobci naučit reagovat. V arabském světě jezase poptávka po nealkoholickém pivě, kterénemá absolutně žádný obsah alkoholu. U kaž-dé země si tak může český exportér piva najítportfolio, které je pro daný trh zajímavé.

Na českém trhu roste spotřeba piva v malo-obchodě, ale hospody se propadají. Je tentotrend vidět i v dalších zemích?Obecně platí, že čím vyspělejší země, tímklesá podíl piva prodávaného v sudech.Na těchto trzích většinou roste výroba pivav plechovkách a stále více hospod čepuje pivoz tanku. Je ale pravda, že v některých zemíchse celkově snižuje podíl piva, které se vytočív hospodách, ať už ze sudu, nebo z tanku.

V Česku zažívají velký boom minipivovary.Mají šanci uspět i na zahraničních trzích?České minipivovary už začínají možnosti ex-portu objevovat. Od některých majitelů vím,že o tom uvažují, a myslím si, že je to kroksprávným směrem. Řada z nich se zatím poo-hlíží po příležitostech v okolních státech, alenevidím důvod, proč by nemohli exportovatsvůj produkt klidně i mimo Evropskou unii.

Jakmoc se daří českým podnikatelům vyvážetvedle piva také technologie na jeho výrobu?To je nesmírně zajímavá exportní příležitost.Víceméně všechny bývalé členské státy Radyvzájemné hospodářské pomoci mají povědomío tom, že značka Vyrobeno v Československu,respektive v Česku, má vysokou užitnou hod-notu. Řada z nich má zkušenosti přímo s tech-nologiemi pro pivovary či sladovny, které tambyly vybudovány třeba v 70. nebo 80. letech.Na tom se dá výborně stavět. Některá z těchtostarších zařízení potřebují generální opravya renovace, na kterých se mohou čeští podni-katelé podílet. Tuzemské firmy ale v zahraničístaví i zcela nové pivovary nebo dodávají tech-nologie na výrobu surovin pro vaření piva.

Ministerstvo zemědělství podporuje zahra-niční agrární obchod mimo jiné i prostřed-

Marian Jurečka

ministr zemědělství České republiky

Vystudoval Mendelovu zemědělskoua lesnickou univerzitu v Brně, kdezískal titul inženýr. Působil jakoobchodní zástupce, pracoval také jakorostlinolékař. Je členem KDU‑ČSL.V roce 2013 byl zvolen poslancemParlamentu ČR a nakrátko se stalpředsedou poslaneckého klubuKDU‑ČSL. V lednu 2014 byl jmenovánministrem zemědělství ČR. Je ženatýa má pět dětí.

Jana Niedermeierová[email protected]

15

Rozhovor


nictvím podnikatelských misí. Jak velkýzájem o ně mají pivovary?Zástupci českých pivovarů s námi byli napří-klad běhemmisí do Číny nebo do Ruska a v Af-rice zase výrobce technologií pro pivovary. Jeale škoda, že s námi na podnikatelské misenejezdí více tuzemských pivovarníků. Větši-nou s námi cestují do zahraničí maximálnědva nebo tři. Přitom když jsme byli naposledyv Africe, tak se místní vyloženě po českém pivuptali a divili se, proč tam není na pultech. Právěv těchto na první pohled exotických a kompli-kovaných trzích vidím obrovskou příležitost.

Jaké další možnosti mohou využít pivovar-níci, kteří zvažují expanzi za hranice?Od loňského roku mají možnost nejenom jets námi na nějaký veletrh, kde má naše mini-sterstvo stánek, ale také vzít si dotaci na ja-kýkoliv jiný veletrh, kam se chtějí podívat.Zaplatíme jim jednu letenku a až 50 procentnákladů na výstavní plochu a na realizaci stán-ku. Stejně jako v případě podnikatelských misíto ale nevyužívají tak, jak by mohli.

Kde mohou získat víc informací o trzích?Jestliže se chtějí dozvědět o konkrétním teri-toriu, jaká je tam spotřeba piva nebo třeba zdajsme schopni najít tam nějakého distributora,

mohou se obrátit na naše agrární diplomaty.Ti dosud působili v Rusku, Srbsku, SaúdskéArábii a Číně. Nově se jejich řady rozšiřují o zá-stupce v USA a v Libanonu. Do konce roku byměl nastoupit diplomat také v Íránu, v Japon-sku a v Mexiku s akreditací pro Kubu. Vedletoho spolupracujeme se dvěma místními silamina Ukrajině a v Kazachstánu. Tihle lidé mohoupodnikatelům pomoci s účastí na veletrzícha prezentacích nebo s vytipováním základníchkontaktů. Pokud by pivovarníci potřebovaliinformace o dalších trzích, tak je můžeme pro-pojit s místní ambasádou nebo sítí CzechTradu.

Nemůže podle vás český export ohrozit fakt,že globální spotřeba piva klesá?Podle mě to není nic, s čím bychom mohlimít zásadní problém. Uvedu to na příkladuBudvaru. Když se podíváme do Německa, taktam sice spotřeba piva klesá, ale vývoz Bud-varu nám tam meziročně roste. Jde o to, mítzajímavý produkt, kvalitního partnera a umětna tom trhu dělat dobrý marketing.

Budvar loni prodal 1,6 milionu hektolitrůpiva, což je nejvíce v historii podniku. Oče-káváte podobný vývoj i v budoucnu?U Budvaru máme napůl úsměvný problém. Uždruhým rokem máme plně vytíženou výrobní

i logistickou kapacitu a nestíháme uspokojo-vat poptávku.Mohli bychom vyrobit víc piva, ale na úkor

kvality. V roce 2016 proto Budvar investovaltéměř 407 milionů korun do stavby a techno-logie nového logistického centra a rozšiřovánívýrobních kapacit. Příští rok bude následovatrozšíření kapacity sklepů, varny a stáčírnyplechovek. Projekt završí v roce 2019 investi-ce do stáčírny lahví. Celkem pivovar plánujevložit do rozšíření asi dvě miliardy korun.Po dokončení všech investic v roce 2020 byměl podnik dosáhnout výstavu asi dva milionyhektolitrů za rok.

Národní pivovar je také jedním z největšíchtuzemských vývozců piva. Jaké máte plányz hlediska exportu?Dnes jsme zhruba v 82 zemích světa a náš cíluž není za každou cenu mít jenom další a dalšíšpendlíky na mapě, ale chceme spíš navyšovatpodíl na trzích, na kterých už působíme.Víme, že budeme muset přidat v oblasti

zahraničního marketingu. Budvar by měl pro-pagovat nejen sám sebe, ale i značku „česképivo“. My Češi si často mylně myslíme, že aťpřijedeme kamkoliv na světě, české pivo tamkaždý zná, ale tak to zdaleka není. V tomhleexistuje ještě velký prostor pro zlepšování.

„My Češi si často mylně myslíme, že ať přijedeme kamkoliv na světě, české pivo tam každý zná, ale tak to zdaleka není. V tomhle existuje ještě velký prostor pro zlepšování,“varuje ministr zemědělství Marian Jurečka. foTo: HN – VáclAV KozáK

16

Informační servis


rusko omezilo dovoz celé řady zboží z Črkvůli výskytu afrického moru prasatV reakci na výskyt afrického moru prasat v ČR zavedla Ruská federace s platnostíod 30. června 2017 dočasný zákaz dovozu následujících položek: živá prasata, jejichgenetický materiál, vepřové maso a syrové produkty z vepřového masa, maso z divo‑kých prasat, zuby, kopyta, kůže, střeva, štětiny, hotové výrobky, které obsahují ve svémsložení vepřové maso, lovecké trofeje (u kterých nedochází k úplnému taxidermickémuošetření), všechny druhy krmiv a doplňkových látek pro prasata (kromě přísad do krmivvyrobených na základě chemické a mikrobiologické syntézy a těch, které prošly tepel‑nou úpravou – teplota nad 70 stupňů a doba trvání déle než 20 minut), použité zařízenípro chov, porážku a bourání prasat. Po 30. červnu bude veškeré uvedené zboží vracenoz ruských hranic bez ohledu na datum vystavení veterinárních certifikátů. Omezení setýká také tranzitu živých prasat přes území Ruské federace.

první prezentace Budějovického Budvaru na mezinárodním pivním festivalu v QingdaoBudějovické pivo mohou letos poprvé ochutnat návštěvníci jednoho z největších pivníchfestivalů v Asii – Qingdao International Beer Festival 2017 (QIBF). Qingdao se považujeza čínskou metropoli piva. Světoznámý místní pivovar Tsingtao založili v roce 1903 ně‑mečtí osadníci (oblast dnešního Qingdaa patřila v letech 1897–1914 pod názvem Kiaut‑schou mezi německá zámořská území) a zdejší slavný světlý ležák plzeňského typu mohliochutnat mj. i čeští námořníci z rakousko‑uherského chráněného křižníku KaiserinElisabeth, kteří se v roce 1914 zúčastnili obrany přístavu proti japonsko‑britské invazi.Festival každoročně přivítá několik milionů návštěvníků, především milovníků pivaz kontinentální Číny. Budějovické pivo je reprezentováno ve vlastním megapavilonu s ka‑pacitou několik set lidí a je točeno celkem z 20 výčepních zařízení. Budějovický pavilonje umístěn přímo vedle hlavního stanu domácího pivovaru Tsingtao, v přímém soused‑ství pavilonu amerického Budweiseru. Festivalu se účastní přední světové pivovary vč.pivovarů Heineken, HB atd. Budějovický Budvar se tedy letos se svým pavilonem zařadilmezi tyto světové giganty rovnocenným způsobem.

Krátké zprávy ze světa

Africký mor komplikuje život českým zemědělcům.Foto: ShutterStock

Budvar má na festivalu piva v čínském Qingdao svůjvlastní megapavilon s kapacitou několika stovek lidí.Foto: MZe

Česko patří mezi významné dodavateleovocných koncentrátů do ruskaI přes přetrvávající omezení vývozu někte‑rého potravinářského a agrárního zbožído Ruska se daří v této oblasti spolupra‑covat. Smlouvu na odběr české surovinypro výrobu ovocných nápojů v hodnotěpřesahující pět mil. eur podepsala ruskádceřiná společnost české firmy Severo‑frukt s významným ruským distributorem.Díky tomu je možné konstatovat, že v Rus‑ku letos prudce roste podíl džusu, zejménajablečného, višňového a hruškového,vyrobeného z českých surovin. Asistencitomuto obchodu poskytovala moskevskákancelář agentury CzechTrade.Objem suroviny uvedený v dohodě od‑povídá třem procentům ročního objemudovozu do Ruska. Podle slov ruského dis‑tributora měsíční objem dovozů do Ruskadosahuje v průměru 7400 t suroviny. Českárepublika se tímto zařadila mezi význam‑né dodavatele a tyto dodávky pomohouzvýšit kvalitu koncové produkce, neboť sejedná o vysoce kvalitní surovinu.

V ruských obchodech jestále méně dovozových potravinV prvním kvartále roku 2017 činil podíl dovozových potravin v ruských obchodech pou‑hých 36 %, zbytek připadl na domácí, ruskou produkci. Pro srovnání – v prvním kvartáleroku 2014 a 2015 činil podíl dovozových potravin 43 %, resp. 41 %. Ruské ministerstvoprůmyslu a obchodu tento vývoj objasnilo nejen růstem domácí produkce z důvodusankcí, ale také lokalizací výroby nadnárodních potravinářských firem na území Ruskéfederace. Ukázalo se, že přenesení výroby do Ruska je kvůli přetrvávajícím sankcímwin‑win řešením pro mezinárodní firmy i ruskou vládu. Podle ruského statistického úřa‑du je v ruských obchodech domácího původu téměř 100 % chleba, mléka, cukru, krup,těstovin, masa a vajec. Mezi nejvíce dovážené položky stále patří sýry a salámy.

Čína připravuje zavedení nového certifikátupro dovoz nízkorizikových potravin do ČLrVeškeré potraviny, které dosud nepodléhaly zvláštním veterinárním nebo fytosanitár‑ním schválením, by od 1. 10. 2017 měly být doprovázeny novým certifikátem zaručujícímjejich bezpečnost (nařízení AQSIQ č. 327/2016). Opatření bylo zavedeno na základě záko‑na o bezpečnosti potravin z roku 2015 a jeho proklamovaným účelem je kromě samotnébezpečnosti spotřebitelů i boj proti padělání potravin a terorismu. Podoba nového formu‑láře dosud nebyla zveřejněna, nicméně ČLR již nabídla všem státům 12měsíční morato‑rium na jeho zavedení. Přesnější podobu certifikátu nyní s čínským kontrolním úřademvyjednává za všechny členské státy Evropská komise, která rovněž požádala o prodlou‑žené 18měsíční moratorium. O výsledcích jednání budou čeští exportéři informováni mj.na webu MZe ČR.

17

Informační servis


Bez zrušení striktního zákazu gMonemůže Srbsko vstoupit do Wto ani EUSrbsko nebude moci uzavřít při jednání o vstupu do EU ka‑pitolu 30 – Vnější vztahy bez členství ve Světové obchodníorganizaci (WTO). Ze 194 členů OSN pouze 21 není členemWTO, jedním z nečlenů je Srbsko, kterému v přijetí bránístriktní odpor vůči geneticky modifikovaným organismům(GMO).Členství ve WTO je podmíněno umožněním volnéhopohybu zboží, tedy i GMO. Každý stát však může legisla‑tivně ošetřit podmínky pěstování, využití jako potravinyatd. Dovoz a využití GMO současná srbská legislativaneumožňuje. Srbsko zahájilo rozhovory o členství v roce2005, do dnešního dne je však neukončilo s několika členy,například Ruskem, Spojenými státy nebo Ukrajinou.

Chorvatsko ustoupilo tlaku sousedů a vrátilo sek původní výši poplatků za fytosanitární kontroluMinisterstvo zemědělství Chorvatské republiky změnilo spornou směrni‑ci o inspekčním dozoru a kontrole ovoce a zeleniny a vrátilo výši poplat‑ku za provedení kontroly z 2000 HRK (7060 Kč) na 90 HRK (cca 320 Kč).Připomeňme si, že 22násobné zvýšení poplatku u produktů ze zemí mimoEU, které postihlo především drobné pěstitele a obchodníky ze Srbska,Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Makedonie, bylo zavedeno v červencia narazilo na rychlou společnou reakci výše uvedených zemí. Vzhledemk velikosti trhu a chorvatské přítomnosti na něm bylo pro chorvatskévýrobce a obchodníky ekonomicky bolestivé především protiopatřenísrbské celní správy. Ta začala vyžadovat laboratorní zkoušky u každédodávky produktů rostlinného nebo živočišného původu z Chorvatskanamísto jen náhodného odběru vzorků a do rozhodnutí fytosanitárnía veterinární inspekce zůstávalo zboží pod celním dohledem.

Saúdskoarabský trh s cukrářskými a pekárenskýmivýrobky bude i nadále růst rychlým tempemDo roku 2018 dosáhne trh s pekárenskými a cukrářský‑mi výrobky v Saúdské Arábii hodnoty 2,3 miliardy USDa předpokládá se průměrné roční tempo růstu přibližně12 %. Mezi hlavní hybatele růstu na tomto trhu patří rychlýnárůst konzumní orientace v zemi spolu s nárůstem spo‑třebitelských výdajů a rozšiřováním sítě maloobchodníchprodejen.Trh s cukrářskými výrobky je v SA rozdělen na tři segmen‑ty, přičemž segment čokolády tvoří 55 % trhu, cukrovinkypředstavují 24 % trhu a zbývající podíl (21 %) z celkovéhotrhu tvoří ostatní cukrářské výrobky a trvanlivé pečivo.Mezi nejdůležitější faktory určující poptávku a spotřebupatří populační růst, příznivý vývoj příjmů obyvatel, ceno‑vá hladina, nabídka a dostupnost výrobků, reklama a pro‑pagace především v souladu s rostoucím zájmem o zdravýzpůsob stravování a důraz na kvalitu výrobků.

Autor: Ministerstvo zemědělství ČR

Srbsko: po Lidlu přichází do zeměi německý producent masa tönnies

Po obchodním řetězci Lidl, který v příštím roce otevře v Srbsku síť prodejen, přicházído této země další velká německá společnost, jeden z největších evropských výrobcůmasa – Tönnies Lebensmittel GmbH. Podle tradičně dobře informovaného srbského deníkuBlic (vydavatelství Ringier Axel Springer) získala německá společnost od města Zrenja‑nin na 30 let do pronájmu 2420 hektarů půdy. U tohoto města plánuje i výstavbu vepřínaa jatek. Pronájem půdy u Zrenjaninu je signálem, že v roce 2014 probíhající medializacezájmu Tönniesu investovat v Srbsku nebyla jen součástí kampaně vládnoucí SNS (Srpskanapredna stranka). Společnost projevila zájem o pronájem půdy v několika municipali‑tách, Němci by chtěli hospodařit na 10 000 hektarech a zařadit se výměrou půdy mezi pětnejvětších zemědělských firem v Srbsku. Ministr zemědělství Srbska Branislav Nedimovićv rozhovoru pro výše zmíněný list potvrdil i zrušení očkování prasat proti prasečímu moru,které znemožňuje prodej srbského vepřového masa v zemích EU. Srbsko by se tak takřkapo dvou desetiletích snižování stavu prasat mohlo vrátit k více než stoleté tradici exportuvepřového do evropských zemí.

Jeden z největších producentů masa v Evropě,německý Tönnies Lebensmittel, míří do Srbska.Foto: tonnieS.De

tendr na dovoz 1,5 milionu tunkrmného ječmene do Saúdské ArábieSaúdskoarabské království je jedním z největších světových dovozců ječ‑mene. Ve čtvrtek 20. července vyhlásila organizace SAGO (Saudi GrainsOrganization) tendr na dovoz 1,5 milionu tun krmného ječmene, na zmí‑něnou komoditu letos v pořadí již čtvrtý. Všechny zahraniční obchodnífirmy řádně zaregistrované u SAGO byly o záměru vyrozuměny písemněv předstihu. V termínu do uzávěrky nabídek (21. 7.) podle vyhlášenýchpodmínek předložilo návrhy 20 zahraničních obchodních společností.Podle informací, které zveřejnily noviny Asharq Al‑Awsat se sídlemv Londýně, je všech 20 mezinárodních společností, které se zapojilydo soutěže na podzimní dodávky, výhradně společnostmi speciali‑zujícími se na obchod s obilovinami. Ječmen je požadován z letošnísklizně od světových producentů pro vykládku v přístavech SaúdskéArábie v září a říjnu. Dodávky budou rozděleny do 25 individuálníchlodních zásilek, každá o hmotnosti 60 000 tun (± 10 procent). Zhruba1,08 milionu tun bude určeno do vykládkových přístavů u Rudého mořea 420 000 tun bude směrováno do přístavů v Perském zálivu.

18

Téma II


Klesající tuzemská spotřeba piva nutíčeské pivovary zintenzivnit vývozKdyby se každému odvětví dařilo na zahraničníchtrzích jako pivovarnictví, bylo by Česko bohatouexportní velmocí.

Vývoz piva ze sladu každoročněroste, bilance s dovozem je výrazněplusová, jednoznačně to vypadá, žeo české pivo se v zahraničí doslova

perou… Loni a předloni přesáhl export šestmiliard korun.„České pivo ve světě skutečně něco zname‑

ná. Největší zájem je o světlý ležák vyrobenýz kvalitních surovin, přesněji z českého sladua chmele, a díky umu českých sládků,“ míníFrantišek Šámal, předseda Českého svazupivovarů a sladoven. Své tvrzení dokládá i ak‑tuálními údaji. „Loni bylo vyvezeno 4,4 mi‑lionu hektolitrů piva, což je v meziročnímsrovnání nárůst o 4,5 procenta.“Protože spotřeba piva na hlavu v Česku

stagnuje (i když si v množství vypitéhopiva stále držíme světové prvenství), je propivovary jediná cesta k větším tržbám právězvýšení exportu. Vedle zmiňované kvalitya tradice sázejí pivovarníci i na turisty, kteřído Česka přijíždějí. Jednak tu třeba objeví

české pivo a hledají je potom na domácímtrhu a pak ho tady samozřejmě také dostzkonzumují. „Například v roce 2016 turistévypili v tuzemsku přibližně 800 tisíc hektolit‑rů, což je ve srovnání s předcházejícím rokemasi o 150 tisíc víc,“ dodává Šámal.

Asijci si na český ležák začínají zvykatBudeme‑li porovnávat země, kam z Českavyvážíme nejvíce piva, tak co do objemu vedeSlovensko, za ním je Německo a pak Polsko.Ovšem co do utržených financí je výrazněna špici Německo, kam loni čeští pivovar‑níci vyvezli produkci za 1,5 miliardy korun.Na Slovensko těsně pod miliardu.„V případě zemí mimo Evropskou unii se

nárůst vyvezeného piva oproti předcházející‑mu roku zvýšil loni o 16 procent a největšímispotřebiteli českého piva byly Ruská federa‑ce, Korejská republika a USA,“ uvádí Šámal.Za perspektivní trhy pro české pivovarníkypovažuje zejména Rusko a Polsko. „Velký

potenciál růstu má i Čína, jejíž obyvatelé jsoutaké národem pivařů. Na české pivo si aleteprve zvykají.“To proto, že spotřebitelé v různých zemích

od piva očekávají i různé chutě. Napříkladv Asii preferují slabší, lehčí a především spíšenasládlá piva. Tradiční český ležák s pořád‑nou pěnou podle Šámala teprve objevují.„Například Číňané, kteří patří mezi top

spotřebitele piva, začínají experimentovats ležáky a hořkými pivy na úkor levného pivamístní výroby. Je to dáno tím, že Číně seekonomicky daří a přibývá konzumentů, kteřísi mohou zahraniční a dražší pivo dovolit,“vysvětluje předseda českých pivovarníků.Podle jeho zkušeností Evropané holdují spíševýčepním pivům a ležákům.Z loňského průzkumu Českého svazu

pivovarů a sladoven vyplývá, že pojem„české pivo“ si většina lidí spojuje s kvalitoua vlastnostmi českého piva, českou kulturnítradicí. Přes 80 procent respondentů uvedlo,

Marcela Honsová[email protected]

České pivo ve světě skutečně něco znamená. Největší zájem je o světlý ležák vyrobený z kvalitních surovin, přesněji z českého sladu a chmele, a díky umu českých sládků.Foto: shutterstocK

19

Téma II


že jsou hrdí na pověst českého piva v zahrani‑čí. „Pivovarnictví patří k tradičním sektorůmčeského hospodářství. Toto odvětví ročněodvede na daních 29 miliard korun a zaměst‑nává zhruba 65 tisíc lidí,“ vypočítává Šámal.

označení České pivo exportu pomáháVětšina českých pivovarů, které se významněpodílejí na vývozu českého piva, je ovšemv majetku zahraničních firem. PlzeňskýPrazdroj patří japonské skupině Asahi,pivovary Krušovice, Starobrno, Velké Březnoa další skupině Heineken, Pivovary Lob‑kowicz Group čínské společnost Lapasan,Staropramen korporaci Molson Coors, kterávlastní pivovary i třeba v Kanadě a USA.Staropramen loni vyvezl do 35 zemí okolo600 tisíc hektolitrů.Premiantem mezi značkami patřícími

pod Heineken jsou Krušovice. Podle VlaďkyKučiakové, exportní manažerky Heinekenu,se všechny aktivity Krušovic v zahraničířídí z Česka. „Krušovické pivo se prodávána trzích tří kontinentů v 32 zemích světa, cožje o pět trhů více, než tomu bylo na začátkuloňského roku. Nejsilnější zastoupení hlásíEvropa, následuje Asie a Amerika. Podařilose nastartovat růst exportu do Ruska, mo‑mentálně nejrychleji roste vývoz krušovické‑ho piva do Chorvatska a na Slovensko,“ uvádíKučiaková.Podle Františka Šámala zahraniční vlastní‑

ci do českého pivovarnictví přináší kapitál.Na druhou stranu někteří začali vyrábětv Česku v licenci svá prémiová piva a tímzvýšili konkurenční prostředí v tuzemsku.Ovšem výroba českého piva zůstává nedo‑tknutelná.„Žádný zahraniční vlastník se nepokusil

změnit tradiční výrobu piva a české pivo jestále vyráběné tak, jak se vyrábělo vždycky,“potvrzuje předseda Českého svazu pivovarůa sladoven, který sdružuje 26 pivovarskýchspolečností, sedm sladoven a 19 přispívají‑cích členů, kterými jsou chmelaři, výrobcipivního skla, etiket, technologických a tech‑nických zařízení a podobně.Exportovat se daří i tuzemským pivovarům

v českých rukou. Za všechny je třeba zmínitnárodní podnik Budějovický Budvar, kterýmá ovšem specifické postavení, a skupi‑nu PMS Přerov, pod kterou patří pivovaryLitovel, Zubr z Přerova, Holba z Hanušovic.Všechny tři úspěšně vyvážejí. „Náš roční vý‑voz se pohybuje mezi 160 a 190 tisíci hektoli‑try, což je až 20 procent z celkového výstavu.Vyvážíme především do okolních zemí, jakojsou Slovensko, Polsko a Německo,“ uvádíPetr Fridrich, prokurista PMS Přerov. Exportsi skupina pivovarů zajišťuje sama.Za důležité pro úspěch na zahraničních

trzích považuje Fridrich fakt, že tuzemsképivo získalo zásluhou iniciativy českých pi‑vovarníků včetně PMS „Chráněné zeměpisnéoznačení České pivo“, jehož účelem je zacho‑vat dobré jméno a kvalitu piva vyráběného

v tuzemsku. Pivo vyrobené v Česku netradič‑ními metodami nebo vyrobené naopak kla‑sickými postupy, ale v cizině, nesmí označeníČeské pivo nést. „Pivovary ze skupiny PMSPřerov jsou úspěšné při vývozu i díky tomu,že zachovávají charakter, kvalitu, používajídomácí suroviny,“ dodává Petr Fridrich.

Čtvrtina vyvezeného piva je z BudvaruBudějovický Budvar loni překonal historickydosud nejúspěšnější rok 2015 v objemu prodejei v tržbách. „Výstav piva činil 1,6 milionu hek‑tolitrů a na export směřovalo 975 tisíc hekto‑litrů. I to byl historicky nejvyšší objem,“ uvádíPetr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.Asi 90 procent exportu tvořil světlý ležák,který firma vyváží pod značkou BudweiserBudvar. V několika zemích, ve kterých nesmíBudvar používat brand Budweiser, prodáváBudějovický Budvar nebo Czechvar. „Na celko‑vém českém exportu piva se náš pivovar lonipodílel 22,5 procenta,“ dodává Dvořák.Nejdůležitějším trhem je pro Budvar Ně‑

mecko, dalšími top trhy jsou Polsko, Rakous‑ko, Slovensko a Spojené království. Právěv Německu, Velké Británii a na Slovensku máBudvar kvůli exportu dceřiné společnosti,na ostatních trzích spolupracuje s místnímiimportéry.Loni vyvezl národní podnik pivo do 77 států

včetně nejvyspělejších pivních trhů, jakojsou USA, Kanada, Austrálie nebo Švýcarsko.Budvar exportoval i do velmi exotickýchdestinací, například do Kamerunu, Keni neboChile. Velmi složitým teritoriem jsou USAkvůli množství různých předpisů a podmí‑nek lišících se v jednotlivých státech a pakTurecko se svojí byrokracií. Problematickéz hlediska vstupu na trh jsou i některé zeměJižní Ameriky, kde je složité získat potřebnélicence, povolení a podobně.Za perspektivní považuje šéf Budějovické‑

ho Budvaru trhy v afrických a asijských ze‑

mích. „Nejdůležitější ale pro nás ještě dlouhobudou Evropa a Severní Amerika. Na nejvy‑spělejších pivních trzích má naše pivo stálevelký potenciál růstu v segmentu prémiovýchimportovaných ležáků. Přestože se celkovákonzumace piva bude snižovat, poptávkapo originálních craft pivech poroste a to jepro nás obrovská příležitost,“ je přesvědčenýPetr Dvořák.Kvůli rostoucímu prodeji je pivovar už

druhým rokem na horní hranici výrobnícha logistických kapacit. Proto jsou pro firmuaktuálně hlavní prioritou investice do rozší‑ření výroby a logistiky.„Budujeme nové logistické centrum, po jeho

dokončení se v roce 2018 zaměříme na rozší‑ření kapacity sklepů, varny a stáčírny plecho‑vek. Po dokončení všech investic v roce 2020by podnik měl dosáhnout výstavu tak dvoumilionů hektolitrů piva za rok,“ míní ředitelBudějovického Budvaru s tím, že celkembude pivovar do rozšíření výroby investovatzhruba dvě miliardy korun.Má‑li šéf Budvaru prozradit exportní

strategii, zdůrazňuje originální prémiovéčeské pivo. Spotřebitelé mají jistotu, že obsahkaždé lahve byl uvařen v Českých Budějo‑vicích podle původní receptury, tradičnímipostupy a z nejkvalitnějších českých surovin.„Proto patří značka Budweiser Budvar všudena světě do prémiového nebo superprémiové‑ho segmentu.“Exportu Budvaru pomáhají i státní orgány,

třeba dotační program ministerstva země‑dělství pivovar využívá k prezentaci značkyna zahraničních veletrzích. „V minulostinapříklad v Číně, Srbsku, Japonsku a nyní sechystáme do Hongkongu,“ uvádí Petr Dvořák.Za přínosnou považuje i podporu zeměděl‑ských diplomatů, konkrétně v Číně, infor‑mační pomoc ze strany českých ambasádnebo přítomnost piva na akcích CzechTradu,CzechTourismu a podobně.

2011

vývoz dovoz

2012 2013 2014 2015 2016 2017

3869

575 506 538 351 474 359 172*

45435024

5548

6104 6274

3127*

Vývoz a dovoz piva v ČR (v milionech korun)

Zdroj – ČSÚ *rok 2017 do 30. 6. 2017

20

Zkušenost


Točená česká zmrzlinav Srbsku slaví úspěchDo Srbska nevyvážejí své zboží jen zavedené firmy. Na tamnímtrhu mohou s exportem uspět i drobní živnostníci, což je případmanželů Šanderových a jejich zmrzlinářství Češki Sladoled.

Pavel Šandera byl ještě nedávno za-městnaný ve farmaceutickém průmy-slu a do Srbska jezdil jako obyčejnýturista. Tato země mu však natolik

učarovala, že se do ní začal vracet. Nejprves přáteli, potom s manželkou. „Při jedné z dal-ších cest jsme s manželkou procházeli kolemnově dostavěného domu, kde se nám moc líbilvolný obchod. Tím to vše začalo. Až poté, cojsme se zamilovali do místa a nemovitosti,jsme začali přemýšlet, že bychom tady mohliněco českého prodávat. V tu chvilku jsmetedy začali řešit, co by to mělo být, chtělijsme něco unikátního,“ říká.Aby přišli na to, co by mohli prodávat, díva-

li se hodně po okolí, načerpávali zkušenostis nabídkou zboží ve městech i na venkověa hlavně s kupní silou obyvatel.„Všichni chtěli pivo, ale to by na ně bylo

příliš drahé. V tomto místě se běžně pracujeza minimální mzdu v přepočtu zhruba za šesttisíc korun, exportované české pivo by zdejšízákazníci nedokázali zaplatit. Ale jak jsmese dál bavili s místními, vyšlo najevo, že zdedřív měla, stejně jako v Česku, velkou tradicitočená zmrzlina. Věděli jsme, že po celémměstě není jediný stánek, jediný krámek, kte-rý by ji měl v nabídce. Všude byla jen kopeč-ková zmrzlina,“ vzpomíná na začátky PavelŠandera s tím, že dovážet právě zmrzlinu bylspíš manželčin nápad. „Říkala, že v Českuzažívá točená boom, tak proč by nemohlazažít boom i v Srbsku. Navíc investice nebylaveliká, pohybovala se celkově v řádu jednotekmilionů korun.“Manželé Šanderovi nejprve oslovili

jednoho velkého výrobce zmrzlinovýchsměsí, ale ten z jejich nápadu nebyl úplněnadšen. „Navíc jsme hledali takovou firmu,která by byla ochotná nám trochu pomociv začátcích, což se těm zmiňovaným úplněnechtělo, báli se, že náš projekt nebudemít úspěch.“ Nakonec se jim podařilo najítvýrobce, se kterým se domluvili na podmín-kách spolupráce, a začali od něj odebíratzboží. Kromě toho museli pořídit takézmrzlinové stroje. Z velké nabídky nako-nec vybrali tři od menší české firmy. Nověs oběma dodavateli uzavřeli jednání o tom,že Češki Sladoled bude fungovat i jakojejich výhradní distributor pro Srbsko.

Kristina Kadlas Blümelovákristina.kadlas.blumelo-

[email protected]

Jiný kraj, jiné úřední mravyJakmile měli nasmlouvané dodavatele, zalo-žili d. o. o., což je obdoba tuzemského s. r.o.„Pokud nemáte zázemí velké firmy, je to té-měř jediná cesta, jak v Srbsku začít podnikat.Čeští podnikatelé mají díky mezinárodnímsmlouvám stejné postavení jako srbští, takžezaložení d. o. o. je velmi snadné a hodně věcíto ulehčí,“ pokračuje Šandera, podle nějž jetaké dobré začínat s podnikáním v místě,které není úplně neznámé.„Je třeba, aby vás měli místní lidé rádia mohli vám pomoci, protože úřady fungujítrochu jinak než u nás. Nechci říkat, že je too úplatcích, ale buď vás lidé znají a chtějí topro vás udělat, a pak je to jednodušší, nebovás nemají rádi a je to těžké.“Velkou pomocí byly pro manžele Šanderovy

nejen vztahy s lidmi v Bela Crkva, ale také ve-

letrhy. Už jich absolvovali několik – v SrbskuVeletrh turismu v Bělehradě a pak obrovskýzemědělský veletrh v Novém Sadu, kam bylipřizváni Ministerstvem zemědělství ČR,v Černé Hoře jadranský veletrh v Budvě, kte-rý zase podpořila ambasáda ČR v Bělehradě.„Někde jsem dokonce četl, že pro vstup

do Srbska je nutné se účastnit těchto veletr-hů, víc než kdekoliv jinde. A já s tím souhla-sím, bez toho tu jen těžko rozhýbete jakýkolivbyznys.“Provozování zmrzlinářství je stejně jako

v České republice i v Srbsku vázáno mnohahygienickými normami. Ty jsou ale podlePavla Šandery trochu méně čitelné. Poka-ždé když doveze zboží v podobě sypkýchzmrzlinových směsí, musí je nechat znovuotestovat, protože Srbsko neuznává evropskéfytoanalýzy. „Po nějaké době přijde papír,

V Srbsku se tváří úspěšné zmrzliny Češki Sladoled manželů Šanderových stala jejich dcera Kristýna.FoTo: Archiv hN

21

Zkušenost


že je vše v pořádku, ale to my samozřejměvíme, protože jsme zboží nechávali analyzo-vat v Česku. Teprve potom nám směsi vydajía my můžeme zmrzlinu prodávat. Tohle násomezuje hlavně časově.“V předpisech týkajících se podnikání a pro-

vozu je také hodně výjimek, takže mnohdynení jasné, jak má co vypadat. „Zajímavé je,že do prodejny občas přijdou dámy v bílýchpláštích z veterinární kontroly a řeknou, ževám musí ošetřit celý obchod proti moucháma potkanům. I když v krámku žádné potkanynemáte, potřebujete na to úředně potvrzenýpapír. Takže pánové udělají kontrolu, natřouokna a dveře bílou tekutinou, dají vám razít-ko a jdou dál,“ říká a dodává, že kdyby kontro-lory odmítl, je pravděpodobnost návštěvy jinéa šťouravější kontroly o hodně vyšší.

Konkurenční boj na hraněSrbsko sice nemá moře, ale je tam určitěo dost tepleji než v České republice. Je tedyjasné, že Češki Sladoled nebude jedinézmrzlinářství široko daleko. „Konkurence je,i když jsme malá firma, jsme hodně viditelní.Hlídají si nás jak cukrárny s kopečkovouzmrzlinou, tak i velkovýrobce nanuků.“Konkurenční boj tak občas dostává trochunepříjemnou pachuť. „Když jsou městskéslavnosti, máme před obchodem jejich velké

„Pro úspěšný vstup na srbský trh je nutné se účastnit různých potravinářských a zemědělských veletrhů. A to víc než kdekoliv jinde. Bez toho tu jen těžko rozhýbete jaký-koliv byznys,“ upozorňuje Pavel Šandera a pochvaluje si pomoc, kterou mu pro zajištění účasti na těchto veletrzích poskytly Ministerstvo zemědělství ČR a ambasáda ČRv Bělehradě. FoTo: Archiv hN

reklamy. Někdy také přijedou s dodávkamia rozhazují z nich dětem nanuky. Ale lidi sik nám cestu najdou i přes tohle všechno,stojí se u nás fronty.“Co se týče točené zmrzliny, konkurence po-

dle Šandery není tak velká, i když pár tuzem-ských výrobců existuje. Naší výhodou je chuťté klasické české zmrzliny, ta je jednoznačnělepší než srbská. Zmrzlináři, kteří mají zdejšísměsi, je musí hodně upravovat, napříkladmlékem a cukrem, aby to mělo alespoň něja-kou chuť,“ dodává.

Budoucnost v moštuPavel Šandera se svou ženou se pracovně usa-dili na Balkáně a v Česku podnikat neplánují.Podle svých slov se našli v Srbsku, a protožeho mají rádi, chtěli by region dále rozvíjet.Za podpory místní samosprávy do budouc-

na připravují projekt výstavby moštárnyv blízké obci Kruščica, kde už mají připrave-ný a kompletně zasíťovaný pozemek. „Mámepřislíbenou pomoc také srbského minister-stva zemědělství. Chtěli bychom tímto pomo-ci místním zemědělcům od nadbytku ovoce,které neodpovídá exportním klasifikacím,podpořit zaměstnanost v regionu a naší firmětaké pomoci obohatit sortiment výrobků promístní trh,“ přemýšlí na závěr nad budoucnos-tí svého podnikání Pavel Šandera.

Je třeba, aby vás mělimístní lidé rádi a mohlivám pomoci, protožeúřady v Srbsku fungujítrochu jinak než u nás.Nechci říkat, že je too úplatcích, ale buďvás lidé znají a chtějí topro vás udělat, a pakje to jednodušší, nebovás nemají rádi a je totěžké.

22

Zkušenost


Srbové dokážou ocenit českou kvalitu,firma Agrico je toho důkazemTechnologie pro živožišnou výrobu z třeboňského Agrika jsouzavedené na trzích v západní Evropě i Rusku. V Srbsku pomohlanáhoda i štěstí. Dalším regionem, kde Agrico cítí šanci, je Afrika.

Dvacátým šestým rokem vyrábía prodává společnost Agricoz Třeboně technologie potřebnépro živočišnou výrobu. Svoje zboží

vyváží do Německa, Nizozemska, Dánska,Estonska či Ruska. Za to, že se Agrikupodařilo prosadit i na trhu v Srbsku, můžepodle manažera obchodu Michala Karmazínanáhoda a štěstí.Agrico už v té době vystavovalo své výrob-

ky na prestižních veletrzích, díky čemuž sespolečnosti podařilo proniknout napříkladdo Německa a prodává tam bez tamního pro-středníka prvoodběratelům napřímo. „V roce2002 nás oslovil CzechTrade, zda bychomse nechtěli prezentovat na srbském veletrhuv Novém Sadu. My na to kývli a dnes jsmeza to rozhodnutí moc rádi. Potkali jsme tamtotiž zemědělskou inženýrku Zuzanu Maleš,která se narodila v Šumperku, ale provdala

Kristina Kadlas Blümelová[email protected]

se do Jugoslávie,“ vzpomíná Michal Karmazínna první kontakt v Srbsku. Díky této ženě,která měla znalosti místních poměrů a pro-středí, se podařilo navázat první kontaktys místními zemědělci.Srbsko mělo ještě z dob Jugoslávie po-

dobnou zemědělskou strukturu jako Českárepublika. Páteř tvořily koncentrovanévelkopodniky, které bývaly na hodně vysokéúrovni, ale kvůli všem politickým okolnos-tem statky zchátraly, a tak se muselo začínatod nuly.„Přicházely první restituce, objevovali se

drobní živnostníci, kteří začali renovovat.A právě oni byli v okruhu našeho zájmu.Do Srbska jsme dováželi technologie prochov prasat primárně drobným zeměděl-cům. Země, která má v chovu těchto zvířatvelkou tradici, v té době zažívala obnovupo válce a zájem byl obrovský,“ říká. Agrico

tedy zřídilo v Novém Sadu zastoupení, kteréměla na starosti právě Zuzana Maleš, a za-čalo s obchodováním.Výborným nápadem se ukázala být i orga-

nizace exkurze do České republiky. Autobu-sový zájezd po několika chovech a třeboňskézákladně Agrika měl úspěch a přinesl dalšízakázky. „Tito účastníci zájezdu, jak tomudnes říkáme, nám vlastně pomohli se rozšířit,protože ostatní u nich viděli naše zařízení,slyšeli chválu na firmu i na Česko, a tak siod nás chtěli také něco pořídit.“

Dotace by neměly hrát primTo, že Srbové jsou horkokrevní a řídí se přiobchodování emocemi, potvrdí asi leckterýexportér. Michal Karmazín dokonce tvrdí, žeu Srbů je srdce na prvním místě.„Buď si padnete do oka, porozumíte si

a vzbuzujete důvěru, anebo ne. Obchod tedy

„V roce 2002 nás oslovil CzechTrade, zda bychom se nechtěli prezentovat na srbském veletrhu v Novém Sadu. My na to kývli a dnes jsme za to rozhodnutí moc rádi. Potkalijsme tam totiž zemědělskou inženýrku Zuzanu Maleš, která se narodila v Šumperku, ale provdala se do Jugoslávie,“ vzpomíná Michal Karmazín na důležitý první kontaktv Srbsku. FoTo: Archiv hN

23

Zkušenost


buď je, nebo není,“ hodnotí tamní zvyky a do-dává, že v současné době se kultura mění.„Takové zkušenosti mám z doby třeba před

deseti lety. Tím, jak se uvažuje nad startemjednání pro vstup do EU, začínají obchodovata uvažovat více evropsky.“To se projevuje i v přístupu k dotacím a ná-

rodní produkci potravin. Vznikají napříkladzpracovatelské podniky typu jatek, které sipořád drží vysoký standard, ale ne každá su-rovina, která pak přijde do finálních produk-tů, je srbská.„Přišli na to, že třeba nizozemské zboží je

levnější. Může jim to uškodit a pravděpodob-ně se tak také stane, ale každá země, kterápřejímá současné manýry EU, si tím musí pro-jít. Svoje výrobky by si měli chránit, ale zatímto nevidí a nechápou, proč by to měli dělat,“míní šéf obchodu z třeboňské firmy.Podle něj si tím samým procesem prošla

i Česká republika. U nás také trvalo poměrněhodně let, než se český spotřebitel naučildívat na etikety, zajímat se, odkud zboží je.„Češi už nehledí jen na cenu, Srbové jsou teďv období, kdy ale naopak hledí právě jen na tucenu.“Pokud Srbsko opravdu jednou do EU

vstoupí a trh se otevře, může to ohrozit českéexportéry. V současné době se obrat vývozudo Srbska pohybuje u Agrika v řádu desítekmilionů korun. „Ze začátku to bylo samozřej-mě více, ale tím, jak už i sem dorazila kulturadotací, se obrat zmenšil.“Michal Karmazín však tvrdí, že firma zde

už má dobrou pozici i jméno a dalších ztrátobchodních partnerů se neobává. Jediné, comůže hrát proti nim, je věk. „Stárneme, i našekolegyně Zuzana Maleš stárne. A v obchoděje vždy a za všech okolností nejdůležitějšílidský faktor. Pokud ovšem jednou dokážemetyto naše klíčové lidi dobře nahradit stejněkvalitními, věřím tomu, že budeme úspěšníbez ohledu na to, kolik dalších firem a z koli-ka různých zemí do Srbska přijde.“

Dobré jméno se rychle šíříSpolečnost Agrico navázala kromě Srbskakontakty i v okolních balkánských zemích.Například ve Slovinsku má tři významnějšípartnery, ale tamní trh je podle Karmazínahodně specifický.Oproti Srbsku, které má zemědělství po-

stavené na velkofarmách, fungují v této zemihlavně drobní farmáři. Přístup k zemědělstvíje zde hodně podobný Rakousku – je to logic-ké, jsou to země, které spolu sousedí a jsoui historicky provázané.„Mají tedy specifické požadavky, objed-

návají si u nás zboží, ale je to v dalekomenších objemech. Máme tam minimálnískladové zásoby, z nichž ukrajujeme aždo doby, kdy se překročí určitý limit, a pakvyrobíme další sérii. Vyrábíme hlavněna konkrétní projekt, to znamená zakázko-vě přímo na míru. Ale vždy máme samozřej-mě něco na skladě.“

„Účastníci zájezdu“ ze Srbska do Česka nám vlastněpomohli se rozšířit, protože ostatní u nich viděli našezařízení, slyšeli chválu na firmu i na Česko, a tak siod nás chtěli také něco pořídit.

Agrico exportuje také do Chorvatska,nicméně zkušenosti s touto zemí nejsou po-dle Karmazína úplně ideální. Chorvaté jsouv Evropské unii, takže jsou hodně závislína dotacích. „Mají i trochu jinou mentalitu,nakupují, ne když něco potřebují, ale hlavněkdyž jsou na to dotace. Z mého pohleduto není úplně ideální, ale je to tak a tak tomusíme brát.“Společnost Agrico má, co se týče exportu,

i další plány. Ráda by se dostala z evropské-

ho kontinentu do Afriky. Začíná zde navazo-vat kontakty, přicházejí první obchodní ces-ty. „Myslíme si, že to je region, kde bychommohli mít šanci podílet se na rozvojovýchprogramech, a mohli bychom tak pomociobyvatelům přímo u nich doma. Když budoumít práci a dostatek jídla, situace se tamstabilizuje. Můžeme je naučit vyrábět si jídloa hospodařit. To vidím jako cestu,“ uvažujenad budoucností společnosti Agrico MichalKarmazín.

Slavnostního otevírání nového objektu pro chov prasat v Srbsku, na kterém se podílela i společnost Agrico, sezúčastnil i ministr zemědělství Marian Jurečka (vlevo) i manažer obchodu firmy Michal Karmazín (uprostřed).FoTo: Archiv hN

24

Informační servis


Srbsko – země nových šancí pro českévýrobce environmentálních technologiíOblast environmentálních technologií trpěla ze strany srbské vládydlouho nedostatkem zájmu. Až tlak EU v rámci přístupových jednánínegativní trend změnil a v Srbsku začíná v této oblasti růst poptávka.

Srbský trh není pro české exportéryžádnou neznámou. K jeho popularitějistě přispívá geografická blízkost,podobný jazyk i kultura, historická

propojenost již od dob Rakouska‑Uherskaa v neposlední řadě i to, že jde o největší trhBalkánu mimo Evropskou unii.Oblast environmentálních technologií dlou‑

hodobě trpěla nedostatkem zájmu ze stranysrbské vlády a tomu odpovídaly i nedostateč‑né investice do ekologické infrastruktury. Ažsoustavný tlak EU v rámci přístupových jed‑nání negativní trend změnil a v Srbsku začínápo těchto technologiích růst poptávka.Jde o nelehký trh, který je silně založen

na osobních vazbách a kontaktech, se stálenevyhovující vymahatelností práva a nedo‑statečnou ochranou především zahraničníchinvestorů. Přesto nabízí velký potenciál a sto‑jí za to se na něj podívat detailněji.

Dopad války a nestability na ekologiiVálečné konflikty doprovázející rozpadJugoslávie v 90. letech minulého století mělyvýznamně negativní dopad na srbské hospo‑dářství. Další komplikace přinesla politickánestabilita a časté změny ekonomických pri‑orit střídajících se vlád po roce 2000. Ekono‑mická situace rovněž svazovala vládám ruce,takže investice do zelených technologií a eko‑logie byly soustavně odkládány. Výsledkem jezcela nevyhovující stav odpadového hos‑podářství, kanalizačních systémů, čistírenodpadních vod, emisí v průmyslu a energeticea životního prostředí obecně.Odhaduje se, že celkově si „ekologizace“

Srbska podle evropských standardů vyžádáinvestice v rozsahu 14 mld. eur. Oblastí, kdelze v nejbližší době očekávat největší příle‑žitosti (v souvislosti s otevřením kapitoly 27předvstupních rozhovorů), je sektor vody. Zdeby mělo být v následných 15–20 letech proin‑vestováno cca devět miliard eur. Na výstavbučistíren odpadních vod by z toho mělo připad‑nout 4,9 mld. eur. Předpokládá se rozsáhlévyužití evropských fondů a zapojení institucí,jako je EBRD, EIB a další. Ty by měly pokrýtcca 53 % nákladů, zbývajících 47 % by měldoplatit srbský stát.Aktuální stav srbské infrastruktury dobře

dokumentují i další čísla. V současnosti je

Jiří Králvedoucí obchodního úseku

české ambasády v Bělehradě

[email protected]

čištěno přibližně 5–10 % všech odpadníchvod. Na kanalizační síť je napojeno jen 35 %domácností. Pro srovnání – v EU je to přibliž‑ně 80–90 % všech obyvatel. Většina existují‑cích čistíren odpadních vod realizuje pouzeprimární (mechanické) nebo sekundární(biologické) čištění. V současnosti v Srbskufunguje pouze okolo 40 čistíren odpadníchvod. Odpovídající čističku nemá ani městoBělehrad, které odpadní vody vypouští přímodo Dunaje a Sávy.Před vstupem do EU by mělo být vybudová‑

no 320 čistíren odpadních vod nejrůznějšíchvelikostí, což pro české firmy představujevelkou příležitost. Mohou zde uplatnit zkuše‑nosti z budování ekologické infrastruktury

v ČR a využít tak své know‑how i výrobníkapacity.

Voda je sociálně citlivá komoditaOdpadní vody však zdaleka nejsou jedinouoblastí, která by mohla být pro české firmyzajímavá. I systém zásobování vodou jeznačně zastaralý a neefektivní, s velkýmiztrátami v rozvodné síti. Voda je vnímánajako sociálně citlivá komodita a její cena jeudržována na tak nízké úrovni, že negene‑ruje dostatek prostředků pro investice anina běžnou údržbu. Očekává se, že v násle‑dujících pěti letech vzroste cena vody ažna trojnásobek stávající ceny (v současnostije 1 m3 poskytován za cenu 50 RSD – cca12 Kč). To by mělo přispět nejen k raciona‑lizaci nakládání s vodou a jejímu hospodár‑nějšímu využívání, ale i ke zvýšení investicdo této oblasti.Podobná je situace u elektrické ener‑

gie a tepla. V tomto případě je na rozdílod vodného a stočného proces postupnéhozavádění tržní ceny elektrické energie jižpatrný. Srbsko i pod tlakem mezinárodníchinstitucí a EU snižuje dotace na energie.S rostoucí cenou se zvyšuje zájem o tech‑nologie, které umožní snižování spotřeby,případně spravedlivé rozdělení nákladů dleskutečného odběru.Zatímco podnikatelská sféra jde cestou

hledání energeticky efektivnějších techno‑logií do výroby, vlastníci bytů a bytovýchdomů (mezi které se v Srbsku často řadíi města a místní samosprávy) hledají spíšecesty, jak spravedlivě rozdělit nákladyna elektrickou energii či teplo.Zastupitelský úřad s potěšením registruje

rostoucí zájem v této oblasti a posilujícípřítomnost českých firem na srbském trhu.

V současnosti v Srbsku funguje pouze okolo40 čistíren odpadních vod. Odpovídající čističkunemá ani město Bělehrad, které odpadní vodyvypouští přímo do Dunaje a Sávy.

Odhaduje se, že celkově si „ekologizace“ Srbska podleevropských standardů vyžádá investice v rozsahu14 miliard eur. Oblastí, kde lze v nejbližší době očeká-vat největší příležitosti, je sektor vody.Foto: ShutterStock

25

Informační servis


Ta je realizována většinou prostřednictvímmístního zástupce.

Najít toho pravéhoNalezení takového člověka či firmy ovšemčasto bývá tou největší výzvou při vstupuna trh. I proto se nevyplatí uvažovat o jednot‑livé zakázce nebo zakázkách (snad s výjim‑kou největších projektů), ale spíše je potřebak trhu přistoupit koncepčně, s cílem sena něm dlouhodobě etablovat. To ostatně po‑tvrzují i dosavadní zkušenosti českých firem,jako je VHS Brno, Dekonta nebo Enviros.Na rozdíl od obchodních prostředí většiny

středo‑ a západoevropských zemí je obchodo‑vání v Srbsku založeno na osobních kontak‑tech a vazbách, které se „na dálku“ těžkobudují.Podstatnou agendou místního zástupce je

také registrace výrobku, neboť i přes pokra‑čující přístupové rozhovory s EU nejsou ev‑ropské certifikáty dosud uznávány. S ohledemna skutečnost, že je Srbsko značně podkapi‑talizované (a v případě environmentálníchtechnologií jde často o finančně náročnéinvestice), je místní zástupce nepostradatelnýi v ověření finančního krytí zakázky. Pomoc‑nou ruku s výběrem zástupce může nabídnouti agentura CzechTrade, která má v Srbskusvou zahraniční kancelář.

Srbsko má velmi zastaralý a neefektivní systém zásobování vodou. Teprve v posledních letech se pozvolna začíná s jeho modernizací. Tak tomu je například v případě městaZrenjanin (na snímku). Foto: ShutterStock

Jedním z významných specifik oblastizelených technologií je financování. V rámcipříprav na vstup Srbska do EU jde společněs dopravou o segment, kam plyne největšípodpora z evropských fondů. S pokračovánímpřístupových rozhovorů se očekává dalšívýznamný nárůst evropské podpory, kteroulze očekávat i po případném vstupu zemědo unie. Díky tomu je možné považovat finan‑cování environmentálních projektů za méněproblematické než jiné investice z veřejnýchprostředků.V této souvislosti je potřeba upozornit

na obecnou snahu srbské vlády a místníchsamospráv prosazovat financování pro‑střednictvím PPP. Dosud existuje minimumúspěšných projektů realizovaných touto ces‑tou a zkušenosti českých i jiných evropskýchfirem jsou rozporuplné. Systém, který relativ‑

ně uspokojivě funguje v severských zemíchs velmi stabilním ekonomickým i právnímprostředím, v Srbsku naráží na časté změnylegislativy a provázanost státních zakázeks politikou na centrální i regionální úrovni.Srbský trh environmentálních technolo‑

gií tedy lze shrnout následovně: jedná seo velkou příležitost pro české firmy, kteréjsou schopné nabídnout řešení odpovídajícíevropským standardům za konkurenčnícenu, dokážou si poradit s překážkamiplynoucími z toho, že Srbsko není členemEU, vnímají vstup na trh jako koncepčnía dlouhodobou záležitost (a jsou připravenynést počáteční náklady tohoto rozhodnutí)a v neposlední řadě si dokážou poradit s ná‑ročnější administrativou, kterou přinášífinancování z fondů EU a dalších meziná‑rodních institucí.

Na rozdíl od obchodního prostředí většinystředo‑ a západoevropských zemí je obchodovánív Srbsku založeno na osobních kontaktecha vazbách, které se těžko budují „na dálku“.

26

Informační servis


Kosovo je oknem nových příležitostía dveřmi do dalších zemí regionuKosovo se v důsledku přetrvávajících klišé postkonfliktnízemě ještě nedostalo mezi priority velkých zemía nadnárodních korporací. A to je šance pro českéinvestory.

Kosovo patří mezi menší země západního Balkánu s 1,8 milionu obyvatel. Poté, co dosáhlo v roce 2008samostatnosti, se sice musí vyrov

návat s bolestnou historickou zátěží a standardními politickými problémy fungovánínedávno vzniklého státu, ale přesto je jednouz nejrychleji se rozvíjejících zemí regionu sestabilním ekonomickým růstem (4 % HDP)a s vysokým podílem zahraniční rozvojovépomoci a investic, zejména ze strany zemí EUa USA. Budování nového státu je tak příležitostí pro navazování obchodní spoluprácev řadě odvětví, zvláště pro firmy ze zemí, jakoje Česká republika. Kosovo se totiž, v důsledku přetrvávajících klišé postkonfliktní země,ještě nedostalo mezi priority velkých zemía nadnárodních korporací. Toto „okno příležitosti“ má však omezenou dobu trvání.Případný obchodní úspěch v Kosovu navíc

otevírá cestu do Albánie a dalších zemí regionu. Dokladem potenciálu obchodní spolupráce jsou úspěchy českých firem v posledníchletech a fakt, že od roku 2014 český exportdo Kosova roste ročně cca o 10 procent, a tov různých sektorech kosovské ekonomiky.K nejvýznamnějším českým kontraktům

poslední doby můžeme zařadit dodávku 30autobusů firmy Iveco CZ, dodaných pro zkvalitnění městské dopravy do Prištiny na přelomu let 2016/2017. Firmě Iveco CZ se podařilouspět v mezinárodním tendru, kterého sev závěrečném kole zúčastnily společnostiz Polska, Číny a Ukrajiny. Kromě vlastnídodávky 30 autobusů bude Iveco zajišťovatškolení řidičů a údržbu vozového parku.K dalším zajímavým sektorům patří vodní

management a čistírny odpadních vod.České firmy Ircon a TopolWater společněs kosovskou firmou Project Plus postavilyna komerční bázi již tři čistírny pro ministerstvo spravedlnosti Kosova. Dobré referencezískaly na základě výstavby dvou čistírenrealizovaných v rámci zahraniční rozvojovéspolupráce. V současné době se připravujevýstavba čistírny odpadních vod pro ZubinPotok na severu Kosova. Jedním z klíčovýchpředpokladů úspěchu bylo navázání úzkéspolupráce s místním kosovským obchodnímpartnerem.

elektrárny Kosovo A a Kosovo B a připravitvýstavbu nové elektrárny Kosovo New/C.Společnost REKO Praha podepsala v květnu2017 se společností Kosovo Energy Corporation smlouvu na rekonstrukci chladicí věžepro elektrárnu Kosovo A.Společnost REKO Praha zvítězila v tendru

společně s kosovskou firmou Ekoinvest. Zdese opět ukázal přínos spolupráce se zkušeným kosovským partnerem. Se zahájenímrekonstrukce a instalací nové technologie sepočítá během odstávky elektrárny počátkemroku 2018.Podrobnější informace je možno nalézt

na webových stránkách české ambasádyv Prištině: http://www.mzv.cz/pristina/cz/ekonomika_a_obchod/index.html.

roste zájem mladých o agrobyznysV posledních letech dochází v Kosovu k postupnému obratu ve vztahu k práci a podnikání v zemědělství a na agrobyznys se orientujestále více mladých lidí, zvláště pak v rodinných farmách.Vláda Kosova i zahraniční dárci v roce

2017 výrazně navýšili své subvence do zemědělství a potravinářství. Jde zejménao podporu zahradnictví, používání kvalitnísadby/semen, stavby skleníků, zpracovánízemědělské produkce a zavádění moderníchpotravinářských technologií (zejména balicílinky). Převážná část potravin a zemědělsképrodukce se do Kosova stále dováží ze zemíregionu, ze zemí EU nebo z Turecka.Jednou z možností, kde je možné představit

české produkty, je mezinárodní veletrh Agrokos, který se koná každoročně v Prištině.V říjnu 2016 se na něm představilo 135 firempřevážně z Kosova a států regionu západního

Ivo Šilhavý, Vítězslav PurVelvyslanectví ČR v Prištině, Kosovo

[email protected]

Do oblasti nových technologií a příležitostí pro české firmy v Kosovu patří rovněžúspěšná spolupráce několika individuálníchinvestorů z České republiky jako např. CredoVentures, StartupYard a Rockaway Capitals internetovou společností Gjirafa. Gjirafa jenejúspěšnější společností v oblasti internetových technologií v regionu, poskytuje službyv oblasti online marketingu, ecommerce,videí a offline i online služeb, pracuje takéna budování internetové ekonomiky.V neposlední řadě je nutné zmínit velké

příležitosti, které se českým firmám otevírajív oblasti klasické energetiky. Kosovská vládase rozhodla rekonstruovat stávající uhelné

Dokladem potenciálu obchodní spolupráces Kosovem jsou úspěchy českých firem v posledníchletech a fakt, že od roku 2014 český export do Kosovaroste ročně cca o 10 procent. A to v různýchsektorech kosovské ekonomiky.

Na začátku letošního roku dodala firma Iveco 30 auto-busů do kosovského hlavního města Prištiny.FOTO: IVO ŠILHAVÝ

27

Informační servis


Balkánu, Turecka a České republiky. Na veletrhu se prezentovaly firmy především se svouzemědělskou, ovocnářskou a zelinářskouprodukcí, dále firmy dodávající technickéa technologické vybavení pro zemědělskouprodukci, hnojiva a krmiva. Na veletrhu seobjevily rovněž menší farmy představujícíbiopotraviny a několik firem s ukázkou procesů v potravinářském sektoru.Jedním z úspěšných vystavovatelů byla také

česká firma TECO a.s. s produkcí řídicíchsystémů. Cílem účasti firmy na veletrhuv Prištině bylo podle vyjádření přítomnéhozástupce obchodního ředitele Ing. Petra Ovčáčka rozšíření odbytových možností do zemízápadního Balkánu.Z posledního průzkumu zemědělských

subjektů z roku 2015 vyplývá, že v Kosovubylo zemědělsky využíváno 410 478 hektarůplochy, z toho 53 % připadalo na louky a pastviny, 45 % tvořila orná půda a 2 % tvořily sadya zahrady. Z celkového orného půdního fonduse na 73 % pěstovaly obilniny, 15 % fondu bylovyužíváno k pěstování krmiv, na 4 % se pěstovala zelenina, na 2 % brambory, na necelých2 % luštěniny a na zbylých 4 % ostatní plodiny.Zavlažováno bylo pouze 5 % půdního fondu.Podle uvedeného průzkumu bylo v Kosovu

chováno v roce 2015 celkem 258 505 kusůskotu, 198 703 ovcí, 30 393 koz, 44 149 prasat,2577 koňů, mul a oslů a 2,576 milionu drůbeže

Dalším problémem je nedostatek vhodnéhoa kvalitního krmiva pro hospodářská zvířataa třetím nejvýraznějším problémem je znečištění životního prostředí a kontaminace půdy,způsobená exhalacemi a současným nerespektováním ekologických norem. V oblastipotravinářství je velkým problémem rovněžpřílišná atomizace domácích producentů,nedostatek potřebných technologií a tímnízká kvalita finálních výrobků, které nestačíkonkurovat dováženým produktům.Uvedená situace vytváří další exportní

a investiční příležitosti pro uplatnění agrárních technologií a produktů z České republiky. Zejména jde o export českých potravin(především mléčných výrobků), moderníchpotravinářských technologií (např. balicí linky, linky na výrobu chlazených a konzervovaných potravin) a technologií pro zahradnictvía zemědělství (kvalitní sadby a hnojiva).

Jedním z hlavních problémů kosovského zemědělství je nedostatek vhodného a kvalitního krmiva pro hospodářská zvířata. Nejvíc se chová skot – přes 250 tisíc kusů.FOTO: IVO ŠILHAVÝ

(kuřat, krůt, kachen a hus). Poměrně rozšířené je rovněž včelařství se 157 tisíci úlů.V roce 2015 se produkce plodin zvýšila o 8 %

oproti roku 2014, za nárůstem byla zvýšenáprodukce zeleniny, zahradních produktů(maliny) a krmných rostlin. Produkce zvířatvzrostla v roce 2015 o necelých 8 %. Celkováprodukce zemědělského zboží se v roce 2015zvýšila o 7,9 % oproti roku 2014.

Hlavním problémem je rozdrobenostK prioritám vládních institucí na roky2016–2019 patří hlavně oblasti potravinovébezpečnosti, managementu při využívánípřírodních zdrojů a rozvoje venkova.K největším problémům Kosova v země

dělství a lesnictví patří především přílišnározdrobenost zemědělských i lesnických hospodářství. K efektivnější správě navíc chybíznalosti i potřebná technika.

Kosovo má zájem o export českých potravin(zejména mléčných výrobků), moderníchpotravinářských technologií a technologií prozahradnictví a zemědělství, tedy hlavně kvalitníchsadeb a hnojiv.

28

Informační servis


Albánie: přední reformní zemězápadního BalkánuDo začátku 90. let minulého století bylo bývalé Československojedním z největších dodavatelů zemědělských strojů do Albánie.Nynější rozvoj albánského zemědělství je opětovnou šancí.

Albánie udělala v posledních dvoudesetiletích obrovský pokrok přivytváření důvěryhodné pluralitnídemokracie a tržní ekonomiky.

Země byla před globální finanční krizíjednou z nejrychleji rostoucích ekonomikv Evropě. V roce 2016 HDP opět vzrostlo 3,4 %. Rychlost rozvoje klíčových odvětvízemě je nicméně značně závislá na zahra‑ničních investicích. Vláda se proto snažío institucionální reformy, z nichž zásadní jejustiční reforma, a legislativní úpravy, kteréby zlepšily podnikatelské prostředí a přived‑ly do země další zahraniční investory.

Vytváří i pobídkové programy, jako např.investiční program „jedna miliarda eur“,ze kterého jsou spolufinancovány projektyv rámci partnerství veřejného a soukroméhosektoru (PPP). Vláda si od programu slibujezrychlení hospodářského růstu z nynějších3,5 % až na šest procent. Chce tak urychlit ob‑novu některých sektorů albánské ekonomikya „zdvojnásobit“ ekonomický růst v příštíchtřech letech.

Od 1. června 2017 platí v Albánii novýcelní kodex, vypracovaný v souladu s di‑rektivami EU, který nabízí sérii hladšíchexportních a importních procedur za úče‑lem usnadnění obchodu a posílení obchodnívýměny.

Dopravní průmysl a infrastrukturaJednou z hlavních priorit pro Albánii jerozvoj a modernizace dopravní sítě, přede‑vším silniční. Rozvoj albánské železničnísítě vychází z národní strategie zacílenéna integraci do regionální i transevropskéželezniční sítě. Prioritou je zejména zlep‑šení přeshraničního železničního spojenís Černou Horou. V dlouhodobějším výhleduse plánuje vybudovat železniční spojení z al‑

Svatopluk OpělaVelvyslanectví ČR v Tiraně

[email protected]

bánského Durrësu do makedonské Skopje,jako část albánsko‑makedonsko‑bulharské‑ho koridoru.

První stavbou v rámci revitalizace albán‑ských železnic bude rekonstrukce a dostavbanové části železničního spojení Tirana–Du‑rrës. Tendr na tuto stavbu bude provedendo konce roku 2017. Z celkových nákladů82 mil. eur bude 44 % hradit Evropská bankapro obnovu a rozvoj. Pro české firmy se takotevírají možnosti spolupodílet se na obnověalbánských železnic.

Jedním z velkých projektů, které v součas‑nosti značně přispívají k ekonomickému růs‑tu Albánie, je stavba plynovodu TAP (TransAdriatic Pipeline), na niž bude v dalšíchletech navazovat plynofikace země. Plánujese a připravuje výstavba a rekonstrukce vod‑ních elektráren a staveb zlepšujících životníprostředí (odpadové hospodářství, vodovody,odstranění ekologických zátěží). Koncemúnora 2017 vstoupil v Albánii v platnost novýzákon „o podpoře využití energie z obnovitel‑ných zdrojů (OZE)“, který vytváří odpovídají‑

cí regulační rámec a umožňuje liberalizovatenergetický trh. Zákon podporuje implemen‑taci systému podpory pro investice do novýchOZE využívajících větrné a sluneční energie.Jak rozvoj plynárenství, tak rozvoj OZE jsouv Albánii příležitostí pro české firmy, kteréjiž mají zkušenosti v budování plynárenskéinfrastruktury a větrných, popř. solárníchelektráren.

textilní a obuvnický průmyslOděvní a obuvnický průmysl jsou dynamickyse rozvíjejícími odvětvími albánské ekonomi‑ky a jejich finální produkty se na albánskémexportu podílí více než 30 %. České firmy, kte‑ré jsou nebo mohou být dodavatelem surovina hlavně polotovarů pro toto odvětví, mají

příležitost ke zvýšení objemu dodávek, popř.ke vstupu na albánský trh.

Zemědělský a potravinářský průmyslZemědělství se podílí na HDP Albánie asijednou čtvrtinou a nyní v něm působí asi45 % práceschopného obyvatelstva. V zemije zhruba 324 tisíc malých rodinných farems průměrnou výměrou 1,1 ha polí. Albánskávláda usiluje o transformaci dosud převažují‑cího drobného farmářství pro vlastní obživuna moderní zemědělský systém, schopnýziskového exportu do Evropské unie.

Země má předpoklady pro rozsáhlou pro‑dukci převážně v ovocnářském a zelinářskémsektoru. Rozvíjí se i pěstování vína a vinař‑ství. V hornatých oblastech Albánie, kterýchje více než 75 %, je významná i živočišnávýroba.

Albánie si také stále více uvědomujepotřebu plnění unijní legislativy a standardův době, kdy se blíží začátek přístupovýchjednání s unií. Stát stále vlastní zemědělskoupůdu a je podle ministerstva zemědělstvípřipraven ji pronajmout pro kvalitní projektyzahraničním investorům.

Albánská vláda podepsala v srpnu 2016s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoja komerčními bankami dohodu o Albánskémgarančním fondu pro podporu agrárníhosektoru a rozvoj venkova. Cílem fondu jeumožnit komerčním bankám poskytovánízvýhodněných úvěrů jak albánským farmá‑řům, tak i agropodnikům na větší investičníaktivity (skleníky, sběrná místa zemědělsképrodukce, vodní hospodářství, zpracovatel‑ské linky).

Charakter zemědělské výroby v Albániibude upřednostňovat malou zemědělskoutechniku (traktory menší výkonové řady,malé zemědělské stroje). Do začátku 90. letminulého století bylo bývalé Československojedním z největších dodavatelů zemědělskýchstrojů do Albánie. Nynější rozvoj albánskéhozemědělství dává dodávkám české zeměděl‑ské techniky opětovnou šanci.

Albánie se v posledních letech stává na zá‑padním Balkáně i velmi populární turistic‑kou destinací, a to rovněž pro české turisty,kterých přijíždí v létě do této země kolem15 tisíc.

Jak rozvoj plynárenství, tak rozvoj obnovitelnýchzdrojů energie v Albánii jsou příležitostí pro českéfirmy, které již mají zkušenosti v budování plynárenskéinfrastruktury a větrných, popř. solárních elektráren.

29

Informační servis


Zemědělství a lesnictví vBosněaHercegovině?Problémstejně složitý jakozeměsamaHodnota ročního vývozu České republiky ve výši téměř 130 milionůeur ukazuje, že najít platící odběratele v Bosně a Hercegovině jemožné. Tamní zemědělství navíc nutně potřebuje investory.

Bosna a Hercegovina vstupemChorvatska do EU přišla o klíčovýexportní trh pro zemědělskou a po‑travinářskou produkci. Problema‑

tické v této zemi je nejen naplňování unijníchstandardů, ale i konkurenceschopnost do‑mácí živočišné výroby, která se podílí čtyřmipětinami na celkové zemědělské produkci.Situace se ale pomalu mění a první firmy jižzískaly potřebné licence.

Zásadnější uplatnění místní produkcena trzích EU však vyžaduje značné investiceze strany chovatelů hospodářských zvířati zpracovatelů mléka a masa. A nejde jeno export, země s 3,5milionovou populací nenípotravinově soběstačná a domácí spotřeba jeze 70 procent zabezpečena dovozem.

Zvýšení efektivity provozů se neobejde bezzásadní změny existujícího modelu chovu,který je založen na velkém množství hospo‑dářských jednotek – domácností a malýchfarem. Zaměření na větší provozy umožní far‑mářům snížit jednotkové náklady na pořízenínutného vybavení, jako jsou dojicí zařízení,chladicí zásobníky, na přepravu a manipulacis močůvkou a pevnými hnojivy a také na po‑řízení automatických ventilačních a krmicíchzařízení.

Mlékárny a masokombináty musí prioritněinvestovat do předčističek odpadních vod,likvidace pevných odpadů a modernizacíporážkových a balicích linek.

Neméně zajímavým tématem pro angažová‑ní českých firem v Bosně a Hercegovině můžebýt využití bioplynu vznikajícího v zeměděl‑ském prostředí pro výrobu elektrické energiea tepla.

Největší bohatství – lesyAčkoliv se zemědělství podílí sedmi procentya těžba dřeva méně než jedním procentemna hospodářské výkonnosti země, největšímbohatstvím Bosny a Hercegoviny jsou lesy,které pokrývají polovinu celkového území.Je tak zemí s největším zalesněním a s nej‑širším spektrem dřevin v regionu západníhoBalkánu.

Těžba dřeva a dřevozpracující průmysl seřadí mezi jedno z nejdůležitějších odvětvívýrobního sektoru díky 350 mil. eur roč‑ního exportu, tedy sedmi procentům vý‑

Ladislav Horákekonomický diplomat

Velvyslanectví ČR v Bosně a Hercegovině

[email protected]

vozu Bosnya Hercegoviny.A jde nejen o prodejstavebního řeziva. Více nežtřetinu hodnoty tvoří nábytek, jehož výrobamá v Bosně a Hercegovině značný potenciáli např. vzhledem k nedávnému sdělení velmiznámé, globální, původem švédské nábyt‑kářské firmy, která se rozhodla do budoucnaspolupracovat jen s dodavateli ekologickyvypěstovaného dřeva.

Z bosensko‑hercegovských lesů je v širo‑kém rozsahu ekonomicky využitelná i dřevníbiomasa, a nabízí se tudíž přenos českýchzkušeností a příslušných technologií prokogeneraci.

Hledají se investořiV řadě obchodních případů, zejména těchinvestičně náročnějších, se však očekávávstup zahraničního investora, třeba i na bázikoncesní smlouvy. Velká část místních, znač‑ně podinvestovaných podniků je ve státnímvlastnictví, trpícím nedostatkem prostředkůpro další rozvoj. Z tohoto důvodu je obtížnézískat zakázku jen na dodavatelsko‑odběra‑telském principu.

Těžba dřeva a dřevozpracovatelský prů‑mysl, ostatně jako všechny ostatní sektoryv této velmi komplikovaně administrativně

členěné zemi, nutně vyžadují inves‑tice. Jednou z překážek rychlejšího

rozvoje hospodářské činnosti je vlast‑nická struktura. Ve Federaci Bosny a Her‑cegoviny, jedné ze dvou entit státu Bosnaa Hercegovina, jsou tři čtvrtiny lesníchporostů vlastněny 10 kantonálními podniky.Jsou tedy státními, respektive veřejnýmipodniky. V druhé entitě, Republice srbské,je většina lesů ve vlastnictví státní společ‑nosti Šume RS.

Nehledě na formu vlastnictví, lesní hospo‑dářství vyžaduje investice do strojů a zaříze‑ní pro budování a údržbu lesních cest, strojůa zařízení sloužících k obnově a výchovělesních porostů a k prvotnímu zpracovánía manipulaci se dřívím. Kapacita dřevař‑ských závodů (pil) je naddimenzována a je‑jich provozy jsou kvůli zastaralému vybaveníneefektivní.

Značné investiční potřeby se země snažířešit převážně ze zdrojů dárcovských zemíči institucí. Prostor pro komerční uplatněníje, i vzhledem k riziku – dle OECD, a tedyi EGAP sedmá kategorie – silně limitován.

Hodnota ročního vývozu České republikyve výši téměř 130 mil. eur však ukazuje, ženajít platící odběratele v Bosně a Hercegoviněje možné. Velvyslanectví ČR v Sarajevu jetomu připraveno napomoci.

Těžba dřevaa dřevozpra-cující průmysljsou důležitousoučástí eko-nomiky Bosnya Hercegoviny.Tvoří dokoncesedm procentz celkovéhovývozu země.FOTO:SHUTTERSTOCK

členěné zemi, nutně vyžadují inves‑

30

Informační servis


Program B2B České rozvojovéagentury – Balkánskou stezkouTuzemské firmy díky dotacím od České rozvojové agentury vstupujína trhy v zemích bývalé Jugoslávie s výrobky a technologiemi, kteréjim nejen zajistí zisk, ale také přispějí k místnímu rozvoji.

Za časů osmanské říše se cestova‑telé vyhýbali balkánským silnicímpo setmění – a bylo známo, že na ně‑kterých územích nedokázal paša

garantovat bezpečnost ani ve dne. Pirátskéflotily byly hrozbou až do poloviny 19. století,kdy je Osmané společně s Řeky definitiv‑ně rozprášili. Vývoj historických událostís sebou přinesl nové výzvy, jako je napříkladodminování území postižených válkou, avšakod předmoderních časů se Balkán posunulmílovým skokem kupředu.Do infrastruktury směřují masivní inves‑

tice, úroveň kriminality je srovnatelná sezápadními zeměmi. Obchodní příležitosti propodnikatele jsou mimořádné.Stále více českých firem se proto kvůli

přesycenosti středoevropského trhu vydáváprávě do zemí bývalé Jugoslávie. Navíc sezde české technologie a know‑how těší velkéoblibě.Mezi zájemci o byznys v zemích, jako je

například Bosna a Hercegovina (progresivnízemě, která o členství v EU zažádala minulýrok), patří i malé a středně velké české firmya podnikatelé. Česká rozvojová agenturaproto těmto firmám od minulého roku nabízídotaci pro start podnikání v rozvojovýchzemích, vč. balkánských (dotace na tzv. pod‑nikatelský plán).

prospěch pro obě stranyČeské firmy díky těmto dotacím vstupujína trh s výrobky a technologiemi, které firměnejen zajistí zisk, ale také přispějí k místní‑mu rozvoji. Bosna a Hercegovina totiž přesobrovský progres patří stále do skupiny zemí,které jsou podporovány zahraničními donoryv rámci rozvojové spolupráce. Opakovaně seukazuje, že transformační a předvstupní zku‑šenost České republiky je pro země západní‑ho Balkánu stále platná.Pokud jde o podmínky dotace, Česká roz‑

vojová agentura nabízí finanční podporu provytvoření podnikatelského plánu až do výše500 000 Kč (a hradí až 90 % všech nákladů).Z této částky si může firma pokrýt osobnía cestovní náklady, expertní služby, tlumoče‑ní, překlady či právní analýzy.Cílem je seznámit se s místním podnikatel‑

ským prostředím, zmapovat rizika a kon‑

Ludmila LeškovskáČeská rozvojová [email protected]

kurenci. „Podnikání na západním Balkáněpřináší obrovské příležitosti, je však třeba po‑stupovat obezřetně,“ tvrdí mentor programuB2B, špičkový konzultant Michal Neumann.„Úspěch investic závisí především na dobrýchosobních vztazích s místními partnery a zna‑losti prostředí,“ dodává Neumann.Cílem dotace je tedy usnadnit podnikate‑

lům první krok a snížit rizika, která bývajídůvodem, proč se malí a střední podnikatelébojí na trh vstoupit.Program B2B poskytuje také dotace pro

vytvoření studií proveditelnosti, které majíza cíl nabídnout technické řešení napříkladpro čištění odpadních vod nebo způsob, jaknaložit s toxickým odpadem. Finanční pod‑pora studií proveditelnosti může dosahovatrovněž až 500 000 Kč.Třetí formou podpory je dlouhodobý B2B

projekt, kdy česká firma už svého místníhopartnera má a spolu s ním vytvoří pobočku čijoint venture v dané zemi (nebo uzavře jinouformu dlouhodobější spolupráce). Takové

Česká rozvojová agentura se podílela i na realizaci projektu na solární ohřev vody v nemocnici v bosenskémMostaru. Foto: czechaid.cz

B2B programČeské rozvojové agentury

Tento program reaguje na celo‑světový trend rozvojové pomoci.Soukromý sektor byl identifikovánjako důležitý partner pro rozvo‑jovou pomoc, neboť jsou to právěfinanční prostředky, které pod‑nikatelům v rozvojových zemíchchybí (naše investice), a modernítechnologie a know‑how, kterézaručí úspěch na globálním trhu.Soukromý sektor jako realizátorrozvojových projektů se také ohlížína dlouhodobou návratnost těchtoinvestic (zisk).

31

Informační servis


projekty mohou být podpořeny až do výšepěti milionů korun.Program B2B už zaznamenal první úspěchy.

Za poslední dva roky podpořila agentura cel‑kem 16 podnikatelských projektů, které smě‑řovaly do zemí západního Balkánu. Z tohocelkem sedm v Bosně a Hercegovině.Společnost GEOtest v Bosně vytvořila stu‑

dii proveditelnosti na zásobování energiemipro město Teslić. Následně město studiipoužilo, aby získalo prostředky z evropskéhoprogramu IPA II.Dalším příkladem úspěchu B2B programu

v Bosně jsou dlouhodobé aktivity firmy De‑konta, a. s., která se specializuje na environ‑mentální projekty. Z konzultační práce přešlak vlastním investicím. V regionu Goražde

Kořenové čističky jsou ideálním technickým řešením pro čištění splaškových vod. Zájem o tuto technologii mají iněkteré balkánské země, například Bosna a Hercegovina. Foto: korenova-cisticka.cz

co jsou kořenové čističky?

Kořenové čističky odpadních vodfungují na stejných principech jakopřirozené mokřady, kde probíhajísamočisticí procesy.Předčištěná odpadní voda protékákořenovým filtrem, který je napl‑něn jemnými kamínky, na jejichžpovrchu sídlí bakterie, které zajiš‑ťují čisticí proces.Z hlediska ochrany přírody je ko‑řenová čistička upřednostňována,zejména proto, že na rozdíl od kla‑sické nevyžaduje žádné rozvodyelektrického proudu ani strojníčást obsahující přírodě nepříznivámazadla a oleje. (zdroj www.kore‑nova‑cisticka.cz)

Podnikání na západním Balkáně přináší obrovsképříležitosti, je však třeba postupovat obezřetně.Úspěch investic závisí především na dobrých osobníchvztazích s místními partnery a znalosti prostředí.

buduje kořenovou čistírnu odpadních vod,která má sloužit jako ukázkové zařízení pronabídku této technologie dalším regionůmv zemi.Bosna a Hercegovina se dlouhodobě potýká

s nedostatečnými zdroji vody a s vysokýmznečištěním především povrchových, alei podzemních vod. V současné době se pozor‑nost vlády soustřeďuje na vybudování čisti‑ček ve velkých městech. Malá města a obce,zvláště ty špatně dostupné, např. v hornatýchoblastech, jsou zatím přehlíženy. Proto zdemohou být kořenové čističky ideálním tech‑nickým řešením pro čištění splaškových vod.Ve spolupráci s obcí Goražde už byl prove‑

den geologický a hydrogeologický průzkum.Následujícím krokem bude samotná výstavba

čističky. Dochází tedy k významnému přeno‑su know‑how, vytvoření nových pracovníchmíst, ale především k cenově dostupnému ře‑šení ekologického problému znečištěné vody.Mezi nejzajímavější projekty započaté tento

rok v Bosně patří záměr českého podnikatelebosenského původu Ongjena Greba s názvemModernizace a rozvoj systému sušení a zpra‑cování obilnin v regionu Brčko. Ve spoluprá‑ci s místním zemědělským družstvem máv plánu zajistit výstavbu provozní jednotkyna sušení a zpracování obilnin o kapacitě1500 tun.Dosud totiž bosenští majitelé těchto suši‑

ček využívali svého monopolního postavení.Farmáři si obilí mohli usušit za podmínky, ženasušené obilí prodají majiteli provozu za vý‑hodnou cenu. Pokud s podmínkami nesouhla‑sili, vyšlo je sušení velmi draho.Nový český provoz bude fungovat s jednot‑

nou cenou sušení pro všechny a s garantova‑nou výkupní cenou podle situace na trhu ko‑modit. Do projektu jsou zapojeni také expertiz Mendelovy univerzity v Brně, kteří budouškolit místní pracovníky v oblasti účelnéhonakládání s obilninami. Projekt je z polovinyfinancován žadatelem o dotaci.

32 Agro Export září 2017, číslo 04

Veletrh International Agricultural Fair2017 s českou účastí

Mezinárodní veletrh International Agricultu‑ral Fair v srbském městě Novi Sad má téměřstoletou tradici – poprvé se konal v roce 1923.Patří mezi nejvýznamnější zemědělské vele‑trhy v oblasti jihovýchodní Evropy. Od roku1957 byl znám jako Jugoslávský veletrh. Letosse koná jeho 84. ročník, partnerskou zemí jeBosna a Hercegovina.Srbský veletrh zahrnuje Výstavu zeměděl‑

ské techniky, Národní přehlídku dobytkaa Výstavu biozemědělství. Příležitost zdenajdou i obchodníci k „business to business“setkání. V Kongresovém centru Novi Sad jsouorganizovány četné konference, propagačníkampaně a jednání obchodníků. Od roku2007 se veletrh zaměřuje na studenty a vědcev zemědělství, výsledkem je i udělování oce‑nění „Nejlepší zemědělský podnikatel“.Součástí veletrhu je vzdělávací část Green

Line, kde mohou studenti středních škola zemědělští nadšenci předvést naučnéprezentace z odvětví zemědělství. Dále je toGastronomické dědictví – část veletrhu věno‑vaná propagaci tradiční regionální kuchyně.Nechybí ani projekt nabídky zaměstnánív odvětví zemědělství a burza dobytka.V roce 2016 se veletrh konal na ploše53 000 m2 (43 000 m2 z toho venkovní plocha)a prezentovalo se zde 1500 vystavovatelůz téměř 30 zemí světa. Brány výstaviště vlonipřekročilo 127 064 návštěvníků.

Česká stopaLetošní ročník veletrhu se konal od 13. do19. května 2017 a Českou republiku a její země‑dělství reprezentoval národní stánek minister‑stva zemědělství a 15 vystavujících firem.

Informaceo vystavujících firmách

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍTěšnov 17110 00 Praha 1Tel.: +420 221 812 091E‑mail: [email protected]: www.eagri.czCharakter stánku MZe byl informačnía propagační. Byly zde poskytoványinformace pro odbornou i laickou ve‑řejnost, včetně řady publikací v tištěnépodobě, zejména aktualizovaná verzekatalogů kontaktních adres resortuzemědělství v ČR a kontaktních adresvýrobců v potravinářském průmyslu.Návštěvníci se rovněž měli možnostdozvědět všeobecné informace o Českérepublice, k dispozici byla i nabídkaturistických materiálů.Stánek MZe byl místem přivítánía jednání zahraničních delegací, mís‑tem setkání se zástupci zahraničnícha domácích firem, zástupců veletrž‑ních správ, marketingových agentur,svazů a organizací činných v agrárnímsektoru.

Vystavující firmy pod záštitou MZe:AGRICO, s.r.o.AGRITEC, výzkum, šlechtěnía služby, s.r.o.BIOPREPARÁTY, spol. s r.o.BUDĚJOVICKÝ BUDVAR, n.p.FARMTEC, a.s.FRUJO, a.s.INTERLACTO, s.r.o.JIHOČESKÝ CHOVATEL, a.s.KOOPERACE HROTOVICE, a.s.KOVOBEL, výrobní družstvoLACNEA, a.s.NATURAL, s.r.o.POLABSKÉ MLÉKÁRNY, a.s.SMS CZ, s.r.o.ZEMĚDĚLSKÁ A DOPRAVNÍTECHNIKA, s.r.o.

Ministerstvo zemědělství v rámci stánkuzajišťovalo informační a poradenský servis.Výstavu navštívila první den delegaceministerstva vedená náměstkem ministrazemědělství Patrikem Mlynářem v doprovoduzemědělského diplomata Pavla Svobody a ve‑doucího ekonomického úseku ZÚ ČR v Běle‑hradě Jiřího Krále, kteří zahájili expozici.Na stánek ministerstva zavítala v průběhu

veletrhu také velvyslankyně ČR v Srbskérepublice Ivana Hlavsová. Spolu s vedoucímekonomického úseku ZÚ ČR Jiřím Králema zemědělským diplomatem Pavlem Svobo‑dou jednali jak s firmami, tak s představiteliveletržní správy.Se všemi zúčastněnými firmami na vele‑

trhu proběhla jednání o otázkách podporyexportu, situace a možností exportu a změndotačního programu 9H.

pozitivní hodnocení firemZ rozhovorů se zástupci firem vyplynulo, žefirmy hodnotí veletrh pozitivně zejména z hle‑diska navazování nových obchodních kontak‑tů. Jednání se zástupci dodavatelů na srbskýtrh pomohl zprostředkovat také zemědělskýdiplomat Pavel Svoboda, který byl přítomenpo celou dobu konání výstavy.Veletrh patří k nejvýznamnějším akcím

určeným pro koncové spotřebitele na Balká‑ně a i v letošním roce jej navštívilo bezmála130 tisíc návštěvníků. Vedení ministerstvarozhodlo o zařazení veletrhu InternationalAgricultural Fair do plánu akcí pro rok 2018s ohledem na trvající zájem firem, podporuexportu a význam veletrhu z hlediska agrár‑ní diplomacie.

Veletrh Novi Sad

Foto: PUUZPM

33

Informační servis


Výstavy a veletrhy, které jsouv plánu na příští rok19.–28. ledna 2018,Berlín, NěmeckoInternationale grüne Woche 2018

14.–17. února 2018,Norimberk, NěmeckoBioFach 2018

18.–22. února 2018,Dubaj, SAEgulfood 2018

27. února – 3. března 2018,BrnoSALIMA

3.–9. března 2018,Tokio, JaponskoFoodex Japan 2018

8.–12. dubna 2018,BrnotECHAgro, SILVA rEgINA

duben 2018,Chisamba, ZambieAgritech Expo Zambia 2018

květen 2018,Novi Sad, SrbskoIAF Novi Sad 2018

květen 2018,Šanghaj, ČínaSIAL China 2018

srpen 2018,České BudějoviceZemě živitelka 2018

říjen 2018,OlomoucFlora olomouc – podzimní etapa 2018

21.–25. října 2018,Kolín nad Rýnem, NěmeckoSIAL paris 2018

Česká banka pro český exportČeská exportní banka, a.s.l plně ve vlastnictví českého státul jeden z pilířů proexportní politikyl poskytuje exportní financování zejména v rizikovějších teritoriíchl klienty banky jsou čeští vývozci bez ohledu na velikost obratu

Ratingové hodnoceníStandard and Poor’s AA-Moody’s Investors Services A1

Produktyl Předexportní úvěryl Dodavatelské úvěryl Zárukyl Odkup vyvozních pohledávekl Financování investic v zahraničíl Odběratelské úvěry

www.ceb.cz

HN052200

34

Informační servis


Z hlediska vývoje v mezinárodním obchodě,situace na světových trzích a zvýšené orien‑tace české ekonomiky na vývoz je od r. 2013primárním zájmem ministerstva zemědělstvív oblasti mezinárodních vztahů podporaexportu.Mezi hlavní nástroj resortu v této oblasti

patří zřízení pozic zemědělských diplomatů.Aktuálně jich funguje v zahraničí celkempět, a to v Rusku, Číně, Saúdské Arábii,Srbsku a nově i ve Spojených státech americ‑kých. V průběhu podzimu se očekává výjezddalšího pracovníka zodpovědného za oblastzemědělského a potravinářského obchodudo Libanonu.Vedle toho se do konce tohoto roku budou

vybírat vhodní kandidáti na další tři místa –do Japonska, Íránu a Mexika s přesahemna Kubu. Tyto pozice budou v letošním rocena Ukrajině a v Kazachstánu doplněny o tzv.místní síly (občan dané země se znalostí míst‑ního prostředí podporující přímé obchodnívztahy českých subjektů).Dalšími proexportními aktivitami resortu

jsou pak především podpora účasti firem

na mezinárodních zemědělsko‑potravinář‑ských veletrzích a výstavách, organizacepodnikatelských misí v sektoru a v posled‑ním roce i realizace incomingových misí za‑hraničních partnerů do ČR. Dále se pozitivněrozvíjí zapojení státních subjektů podporyexportu – ČEB a EGAP – v obchodních přípa‑dech ze sektoru zemědělství a potravinářství,zejména směrem k zemím, které představujízvýšené obchodní a investiční riziko (např.z hlediska platební morálky).S ohledem na rozměr českého zemědělství

a potravinářství představují současné pro‑exportní nástroje optimální varianty státnípodpory exportu, a to jak pokud jdeo finanční náklady a počet, tak jejich skladbu.Do budoucna by tak mělo být snahou zacho‑vání stávajícího počtu aktivit a zaměřeníse na zvýšení kvality jednotlivých projektůspolu s nastavením jasných pravidel ve vzta‑hu k partnerským resortům i zásad pro českésubjekty, které se proexportních aktivit státuúčastní.V příštích letech se ministerstvo zeměděl‑

ství rovněž hodlá více zaměřit na předávání

informací a komunikaci nástrojů podporyobchodu směrem k českým podnikům, kterédoposud své zboží buď vůbec nevyvážely,nebo jen v rámci jednotného trhu EU.Veškeré informace o proexportních ak‑

tivitách naleznete v proexportním okénkuministerstva zemědělství:(http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo‑‑zemedelstvi/proexportni‑okenko).

Proexportní podpory ministerstva zemědělství

Kontakty na další zemědělské diplomaty České republiky

RuskoNikola Hrušková,Economic Sectiontel.: +7 459‑276 07 01 – 223fax: +7 499‑251 25 27e‑mail: [email protected]@mze.cz

Embassy of the Czech Republic12/14, Y. Fuchika St.,123 056 MoscowRussian Federationwww.mzv.cz/moscow

ČínaVladimír Randáček,Agriculture and Tradetel.: +86‑10‑8532 9507fax: +86‑10‑8532 9590e‑mail: [email protected]

Embassy of the Czech Republic2 Ritan LuJianguomenwaiBeijing 100 600People’s Republic of Chinawww.mzv.cz/beijing/

Srbsko, Černá Hora, Bosnaa Hercegovina, Makedonie

Pavel Svoboda,Economic Section – Agriculturetel.: +381‑11‑3336 225fax: +381‑11‑3236 448GSM: +381‑63‑388 931e‑mail: [email protected]

Czech Embassy BelgradeBulevar Kralja Aleksandra 22125 108 BeogradRepublic of Serbiawww.mzv.cz/belgrade

Saúdská ArábieEduard Řeháček,Economic & Commercial Sectiontel.: +966‑11‑4503 617‑9fax: +966‑11‑4509 879e‑mail: [email protected]

Embassy of the Czech RepublicSaad bin Gharir Str.Al Nuzha DistrictP. O. Box 94305, Riyadh 11693Kingdom of Saudi Arabiawww.mzv.cz/riyadh

Spojené státy americkéPetr Ježek,Economic Section – Agriculturetel.: +1 202 274 9100,fax: +1 202 244 2147,e‑mail: [email protected]

Embassy of the Czech Republic3900 Spring of Freedom St.,NW, Washington, D.C.United States of Americawww.mzv.cz/washington

HN052354

Ilustrativní vyobrazení. Prodloužená záruka FORD PROTECT 5 let / 200 000 km (platí, co nastane dříve), 4 servisní prohlídky během 5 let a spotřební díly dle programu SERVICE PLAN EXCLUSIVE 5 let / 200 000 km (platí, co nastane dříve). Zvýhodnění kombinujehodnotu prodloužené záruky FORD PROTECT, SERVICE PLAN EXCLUSIVE a slevy. Platí pro verze Transit Custom Van 270 L1 Trend 105 k, Transit Van 350 L2/L3 Trend 130 k přední pohon, manuální převodovka, do 31. 12. 2017. Detailní podmínky k dispozici uautorizovaných partnerů. Nabídka financování pouze pro podnikatele, platná do 31. 12. 2017, není závaznou nabídkou na uzavření smlouvy.

TRANSIT A TRANSIT CUSTOMSPĚTILETOUZÁRUKOUASERVISEMOriginály se přitahují, proto si kapela Kabát vybrala Ford jako oficiální vozypro své turné. Originální dodávky vyrábí Ford už více než 50 let. Nyní i s origi-nální nabídkou: Transit a Transit Custom v limitované Edici Kabát se zárukouna 5 let nebo 200 000 km včetně servisních prohlídek a spotřebních dílů.Za hotové, nebo na úvěr Ford Credit s úrokem jen 2,99%? Rozhodněte sena forduzitkove.cz právě teď a získáte zvýhodnění až 186 000Kč.

HN052213

Date post:	20-Apr-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

BALKÁN · 2019-12-15 · Září 2017 číslo04 VÝVOZ ZEMĚDĚLSTVÍDIPLOMACIE BALKÁN...

Documents