+ All Categories
Home > Documents > Biochemie I 2011/2012

Biochemie I 2011/2012

Date post: 09-Jan-2016
Category:
Upload: thina
View: 38 times
Download: 1 times
Share this document with a friend
Description:
Biochemie I 2011/2012. Makromolekuly bu ňky. František Škanta. Makromolekuly buňky. Cukry Tuky Bílkoviny. Makromolekuly buňky. Cukry Tuky Bílkoviny. Cukry. Jsou sladké. Přehled strukturních forem sacharidů. Monosacharidy Disacharidy Polysacharidy. Ketotriosa a aldotriosy. - PowerPoint PPT Presentation
124
Biochemie I 2011/2012 Makromolekuly buňky František Škanta
Transcript
Page 1: Biochemie I  2011/2012

Biochemie I 2011/2012

Makromolekuly buňky

František Škanta

Page 2: Biochemie I  2011/2012

Makromolekuly buňky

•Cukry •Tuky•Bílkoviny

Page 3: Biochemie I  2011/2012

Makromolekuly buňky

•Cukry •Tuky•Bílkoviny

Page 4: Biochemie I  2011/2012

Monosacharidy DisacharidyPolysacharidy

Cukry

Přehled strukturních forem sacharidů

Jsou sladké

Page 5: Biochemie I  2011/2012

Ketotriosa a aldotriosy

Page 6: Biochemie I  2011/2012

Stereoizomerie cukrů

D- a L- izomery

Epimery

a anomery

Page 7: Biochemie I  2011/2012

Stereoizomerie cukrů

D- a L- izomery

Epimery

a anomery

Page 8: Biochemie I  2011/2012

D- a L- izomery

= zrcadlové obrazy(enantiomery)

významné jsouD-monosacharidy

zrcadlo

Page 9: Biochemie I  2011/2012

Stereoizomerie cukrů

D- a L- izomery

Epimery

a anomery

Page 10: Biochemie I  2011/2012

Stereoizomerie cukrů

D- a L- izomery

Epimery

a anomery

Page 11: Biochemie I  2011/2012

Epimery

= izomery cukrů lišící se polohou pouze jedné–OH skupiny

Man = 2-epimer Glc

Gal = 4-epimer Glc

10

Page 12: Biochemie I  2011/2012

Stereoizomerie cukrů

D- a L- izomery

Epimery

a anomery

Page 13: Biochemie I  2011/2012

Stereoizomerie cukrů

D- a L- izomery

Epimery

a anomery

Page 14: Biochemie I  2011/2012

a anomery

pouze cyklické formy

-/-OH = anomerní(poloacetalová)hydroxylová skupina

• při rozpouštění cukru ve vodě se ustanovuje rovnováha mezi anomery = mutarotace

(optická otáčivost anomerů se liší)

-D-Glc

-D-Glc

Page 15: Biochemie I  2011/2012

O O

Furan Pyran

V roztoku převládají monosacharidy cukrů

v cyklické formě.

Aldehydy tvoří poloacetalové, ketony poloketalové.

Page 16: Biochemie I  2011/2012

Stereoizomerie cukrů

D- a L- izomery

Epimery

a anomery

Page 17: Biochemie I  2011/2012

Monosacharidy

Page 18: Biochemie I  2011/2012

D- Glyceraldehyd

CHO

C

CH2OH

OHH

1

2

3

D- Erythrosa

C

C

CH2OH

OHH

CHO

OHH

1

2

3

D- Threosa

C

C

CH2OH

OHH

CHO

HOH

4

D-Aldosy – se třemi až šesti uhlíky

Page 19: Biochemie I  2011/2012

D- Erythrosa

C

C

CH2OH

OHH

CHO

OHH

1

2

3

4

D- Ribosa

C

C

CH2OH

OHH

C

OHH

CHO

OHH

1

2

3

D- Arabinosa

C

C

CH2OH

OHH

C

OHH

CHO

HOH

4

5

Page 20: Biochemie I  2011/2012

D- Threosa

C

C

CH2OH

OHH

CHO

HOH

1

2

3

4

D- Xylosa

C

C

CH2OH

OHH

C

HOH

CHO

OHH

1

2

3

D- Lyxosa

C

C

CH2OH

OHH

C

HOH

CHO

HOH

4

5

20

Page 21: Biochemie I  2011/2012

D- Ribosa

C

C

CH2OH

OHH

C

OHH

CHO

OHH

1

2

3

4

5

D- Allosa

C

C

CH2OH

OHH

C

OHH

C

OHH

CHO

OHH

1

2

3

4

5

6

D- Altrosa

C

C

CH2OH

OHH

C

OHH

C

OHH

CHO

OHH

D- Arabinosa

C

C

CH2OH

OHH

C

OHH

CHO

HOH

D- Glukosa

C

C

CH2OH

OHH

C

OHH

C

HOH

CHO

OHH

D- Mannosa

C

C

CH2OH

OHH

C

OHH

C

HOH

CHO

HOH

Page 22: Biochemie I  2011/2012

D- Xylosa

C

C

CH2OH

OHH

C

HOH

CHO

OHH

1

2

3

4

5

D- Gulosa

C

C

CH2OH

OHH

C

OHOH

C

HH

CHO

OHH

1

2

3

4

5

6

D- Idosa

C

C

CH2OH

OHH

C

HOH

C

OHH

CHO

HOH

D- Lyxosa

C

C

CH2OH

OHH

C

HOH

CHO

HOH

D- Galaktosa

C

C

CH2OH

OHH

C

HOH

C

HOH

CHO

OHH

D- Talosa

C

C

CH2OH

OHH

C

HOH

C

HOH

CHO

HOH

Page 23: Biochemie I  2011/2012

D- Ribulosa

C

C

CH2OH

OHH

C

OHH

CH2OHO1

2

3

4

5

Dihydroxyaceton

CH2OHC

CH2OH

O1

2

3

D- Erythrulosa

C

C

CH2OH

OHH

CH2OHO1

2

3

4

D- Xylulosa

C

C

CH2OH

OHH

C

HOH

CH2OHO

D- Psikosa

C

C

CH2OH

OHH

C

OHH

C

OHH

CH2OHO1

2

3

4

5

6

D- Fruktosa

C

C

CH2OH

OHH

C

OHH

C

HOH

CH2OHO

D- Sorbosa

C

C

CH2OH

OHH

C

HOH

C

OHH

CH2OHO

D- Tagatosa

C

C

CH2OH

OHH

C

HOH

C

HOH

CH2OHO

D-Ketosy se třemi až šesti uhlíky

Page 24: Biochemie I  2011/2012

Disacharidy

Page 25: Biochemie I  2011/2012

Syntéza -- kondenzace

Štěpení -- hydrolýza

Page 26: Biochemie I  2011/2012

-Glc(1→4)Glc -Gal(1→4)Glc -Glc(1→2)-

Fru

Volný anomerní (= poloacetalový) hydroxyl redukční účinky

Page 27: Biochemie I  2011/2012

Polysacharidy

Homopolysacharidy

Heteropolysacharidy

Page 28: Biochemie I  2011/2012

Polysacharidy

Homopolysacharidy

Heteropolysacharidy

Page 29: Biochemie I  2011/2012

Zásobní polysacharidy

Page 30: Biochemie I  2011/2012

Uspořádání celulosy v buněčných stěnách rostlin

Chitin je polymerN-acetylglukosaminu

30

Page 31: Biochemie I  2011/2012

Polysacharidy

Homopolysacharidy

Heteropolysacharidy

Page 32: Biochemie I  2011/2012

Polysacharidy

Homopolysacharidy

Heteropolysacharidy

Page 33: Biochemie I  2011/2012

Agarósa a agar

Page 34: Biochemie I  2011/2012

Glykosaminoglykany

Page 35: Biochemie I  2011/2012

Glykosaminoglykany – aniontové polysacharidy

O

O

OH

OH

COOO

O

NH

CH2O

OH

COCH3

OSO3- -

Chondroitin- 6- sulfát Keratansulfát

-

O

OH

CH2OH

OH

O

O

OH

NH

CH2OSO3

COCH3

O

Heparin

-

O

OH

OSO3

COOO

OOH

NH

CH2OSO3

SO3

OO-

-

-

O

O

OH

OH

OO

NH

CH2OHO

O

COCH3

COO

SO3-

Dermatansulfát

- O

O

OH

OH

COOO

O

NH

CH2OHO

OH

COCH3

-

Hyaluronát

Opakující se disacharidové jednotky obsahující glukosamin nebo galaktosamin. Vazbou na proteiny tvoří proteoglykany.

Page 36: Biochemie I  2011/2012

Heteroglykosidy

Page 37: Biochemie I  2011/2012

Pektiny

300 až 1000 jednotek kyseliny galakturonové a jejího methylesteru spojených vazbou 1α→4

Page 38: Biochemie I  2011/2012

Funkce cukrů v organismu:

krátkodobý zdroj energie (glukóza, fruktóza)

zásobní látky (škrob, glykogen, inulin, agar, pektiny)

stavební materiál (celulóza, chitin)

složka jiných molekul (koenzymy, proteiny, NK)

Page 39: Biochemie I  2011/2012

Funkce cukrů v organismu:

krátkodobý zdroj energie (glukóza, fruktóza)

zásobní látky (škrob, glykogen, inulin, agar, pektiny)

stavební materiál (celulóza, chitin)

složka jiných molekul (koenzymy, proteiny, NK)

Page 40: Biochemie I  2011/2012

Funkce cukrů v organismu:

krátkodobý zdroj energie (glukóza, fruktóza)

zásobní látky (škrob, glykogen, inulin, agar, pektiny)

stavební materiál (celulóza, chitin)

složka jiných molekul (koenzymy, proteiny, NK)

40

Page 41: Biochemie I  2011/2012

Funkce cukrů v organismu:

krátkodobý zdroj energie (glukóza, fruktóza)

zásobní látky (škrob, glykogen, inulin, agar, pektiny)

stavební materiál (celulóza, chitin)

složka jiných molekul (koenzymy, proteiny, NK)

Page 42: Biochemie I  2011/2012

Funkce cukrů v organismu:

krátkodobý zdroj energie (glukóza, fruktóza)

zásobní látky (škrob, glykogen, inulin, agar, pektiny)

stavební materiál (celulóza, chitin)

složka jiných molekul (koenzymy, proteiny, NK)

Page 43: Biochemie I  2011/2012

- Merkaptoethylamin

P

O

O-

O

N

O

H

H

OH

H

OH

H

N

N

N

H

NH2

H

OP

O

O-

ONH NH

O O

H OH

CH3CH3

SH

Pantothenát

Reaktivní skupina

Cukr jako složka jiných biomolekul

Koenzym A

Báze

O

OH

O OP+

O O

Báze

O

OH

O OP+

O O

O OP+

O O

O

Báze

O

OH

- --

3´5´3´ 3´5´

RNA

Báze

O

H

O OP+

O O

Báze

O

H

O OP+

O O

O OP+

O O

O

Báze

O

H

- --

3´5´3´ 3´5´

DNA

Page 44: Biochemie I  2011/2012

Glykoproteiny

Glykosidové vazby mezi proteiny a sacharidy. Vazby přes Asn (N-glykosidy), vazby přes Thr nebo Ser (O-glykosidy). GlcNAc = N-acetylglukosamin.

N- vázaný GlcNAc

O

OH

OH

NH

CH2OH

CC

NH

CH2

C

NH

H

O

O

CH3C

O

Asn

O- vázaný GalNAc

OOH

OH

NH

HOH2C

CC

NH

CH2

O

H

O

CH3C

O

Ser

Obecně: N-glykosylace začíná v ER a pokračuje v Golgiho komplexu. O-Glykosylace probíhá pouze v Golgiho komplexu.

Page 45: Biochemie I  2011/2012

Makromolekuly buňky

•Cukry •Tuky•Bílkoviny

Page 46: Biochemie I  2011/2012

Makromolekuly buňky

•Cukry •Tuky•Bílkoviny

Page 47: Biochemie I  2011/2012

Tuky

Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly

•Zásobní

•Strukturní

Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.)

Esterifikace

Page 48: Biochemie I  2011/2012

Tuky

Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly

•Zásobní

•Strukturní

Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.)

Esterifikace

Page 49: Biochemie I  2011/2012

Tuky

Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly

•Zásobní

•Strukturní

Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.)

Esterifikace

Page 50: Biochemie I  2011/2012

Syntéza triacylglycerolu

50

Page 51: Biochemie I  2011/2012

STRUKTURA LIPIDŮ

Page 52: Biochemie I  2011/2012

Značení uhlíkových atomů mastných kyselin

CH3CH2

CH2

CH2

CO

-

O-

12

3

-

n

Page 53: Biochemie I  2011/2012

Mastné kyseliny – nositelky hydrofobních vlastností

CO-

O-

Palmitát(ionizovaná forma kyseliny palmitové)

CO-

O-

Oleát(ionizovaná forma kyseliny olejové)

-

-

Page 54: Biochemie I  2011/2012

Mastné kyseliny

Page 55: Biochemie I  2011/2012

Tuky

Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly

•Zásobní

•Strukturní

Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.)

Esterifikace

Page 56: Biochemie I  2011/2012

Tuky

Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly

•Zásobní

•Strukturní

Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.)

Esterifikace

Page 57: Biochemie I  2011/2012
Page 58: Biochemie I  2011/2012

Tuky

Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly

•Zásobní

•Strukturní

Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.)

Esterifikace

Page 59: Biochemie I  2011/2012

Tuky

Látky extrahovatelné organickými rozpouštědly

•Zásobní

•Strukturní

Estery vyšších MK a alkoholu (glycerol aj.)

Esterifikace

Page 60: Biochemie I  2011/2012

Tři typy membránových lipidů

• Fosfolipidy• Glykolipidy • Cholesterol

• Fosfolipidy sestávají ze čtyř složek: mastné kyseliny, glycerol – základ na který se váží mastné kyseliny, fosfát a na něj vázaný alkohol. Kromě glycerolu se jako základ může uplatňovat alkohol sfingosin.

• Fosfolipidy odvozené od glycerolu se nazývají fosfoglyceridy.

• Fosfoglyceridy obsahují glycerol na který jsou vázány dvě mastné kyseliny a fosforylovaný alkohol.

Page 61: Biochemie I  2011/2012

Schematická struktura fosfolipidu

Mastná kyselina

Mastná kyselina

Fosfát Alkohol

Glycerol

60

Page 62: Biochemie I  2011/2012

Alkoholy, které se váží esterovou vazbou na fosfatidát

OHCH2

CNH3

+

OOC H-

OHCH2

CH2

NH3+

OHCH2

CH2

N+

CH3

CH3

CH3

Serin Ethanolamin Cholin

OHCH2

CCH2

OH

OH H

H

OH

H

OH

OH

H

OH

H

OH

H

H

OH

Glycerol I nositol

Page 63: Biochemie I  2011/2012

Struktura sfingosinu a sfingomyelinu

CC

CH2

OH

HOH

HNH3+

Sfingosin

CC

CH2

O

HOH

HNHR1

C

O

O

P+

O

O

CH2

CH2

N+

CH3

CH3

CH3

CH3(H2C)12

-

Sfingomyelin

Page 64: Biochemie I  2011/2012

Glykolipidy - sacharidy obsahující lipidy

Glykolipidy jsou odvozeny od sfingosinu, jehož aminoskupina je acylována jako ve sfingomyelinu mastnou kyselinou. Na rozdíl od sfingomyelinu je na hydroxylu sfingosinu vázán sacharid.

Cerebrosid

O

HOH

HNHR1

C

O

CH3(H2C)12Glukosa

nebogalaktosa

Cukerná jednotkaMastná kyselina

(glykolipid)

Page 65: Biochemie I  2011/2012

Cholesterol

Cholesterol je lipid na bázi steroidního skeletu – steranu.

V membránách je cholesterol orientován rovnoběžně se řetězci mastných kyselin. Je až 25 % součástí

membránových lipidů nervových buněk, ale je nepřítomen v intracelulárních membránách. Cholesterol neobsahují

prokaryotní membrány.

CH3

OH

CH3

CH3 CH3

CH3

Cholesterol

Page 66: Biochemie I  2011/2012

Funkce v organismu

Page 67: Biochemie I  2011/2012

Funkce v organismu

Struktura membrán (fosfolipidy)

Nejvýhodnější skladování energie (triacylglyceroly)

Vitaminy, hormony, signální molekuly

Žlučové kyseliny (emulgace tuků)

Page 68: Biochemie I  2011/2012

Funkce v organismu

Struktura membrán (fosfolipidy)

Nejvýhodnější skladování energie (triacylglyceroly)

Vitaminy, hormony, signální molekuly

Žlučové kyseliny (emulgace tuků)

Page 69: Biochemie I  2011/2012

Strukturní lipidy v plasmatické membráně savčí buňky

Page 70: Biochemie I  2011/2012

Propustnost membrán

Které typy molekul mohou procházet volně přes membránu ?

A které ne ?

Page 71: Biochemie I  2011/2012

70

Page 72: Biochemie I  2011/2012

Funkce v organismu

Struktura membrán (fosfolipidy)

Nejvýhodnější skladování energie (triacylglyceroly)

Vitaminy, hormony, signální molekuly

Žlučové kyseliny (emulgace tuků)

Page 73: Biochemie I  2011/2012

Funkce v organismu

Struktura membrán (fosfolipidy)

Nejvýhodnější skladování energie (triacylglyceroly)

Vitaminy, hormony, signální molekuly

Žlučové kyseliny (emulgace tuků)

Page 74: Biochemie I  2011/2012

Funkce v organismu

Struktura membrán (fosfolipidy)

Nejvýhodnější skladování energie (triacylglyceroly)

Vitaminy, hormony, signální molekuly

Žlučové kyseliny (emulgace tuků)

Page 75: Biochemie I  2011/2012

Makromolekuly buňky

•Cukry•Tuky •Bílkoviny

Page 76: Biochemie I  2011/2012

Makromolekuly buňky

•Cukry•Tuky •Bílkoviny

Page 77: Biochemie I  2011/2012

Základní struktura α-aminokyselin.

C COONH3+

R

H

-

Page 78: Biochemie I  2011/2012

BílkovinyStavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba)

Chemické a fyzikální vlastnosti

amfolity

optická aktivita a izomerie

absorbce světla v UV oblasti

rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Page 79: Biochemie I  2011/2012

BílkovinyStavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba)

Chemické a fyzikální vlastnosti

amfolity

optická aktivita a izomerie

absorbce světla v UV oblasti

rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Page 80: Biochemie I  2011/2012

Nepolární řetězecglycin, alanin, valin, leucin, izoleucin, prolin, fenylalanin.

Polární řetězec -OH, -SH, -CONH2 nebo heterocyklus tyrosin, tryptofan, serin, threonin, cystein, methionin, asparagin a glutamin

Kyselé dikarboxylové kyselina asparagová a glutamová.

Zásadité - více než jedna aminová skupinalysin, arginin, histidin

Rozdělení aminokyselin podle vlastností vedlejšího řetězce

Page 81: Biochemie I  2011/2012

aminokyseliny s rozvětvenými řetězcivalin, leucin, izoleucin, methionin

aminokyseliny s aromatickým cyklem tryptofan, fenylalanin, tyrosin

Esenciální aminokyseliny

Glukogenní (vznik glukózy) alanin, asparagová k. asparagin, glutamová k., glutamin a prolinKetogenní (vznik MK) leucin

Rozdělení aminokyselin podle funkce v metabolismu

Glukogenní a ketogenní aminokyseliny

80

Page 82: Biochemie I  2011/2012

BílkovinyStavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba)

Chemické a fyzikální vlastnosti

amfolity

optická aktivita a izomerie

absorbce světla v UV oblasti

rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Page 83: Biochemie I  2011/2012

BílkovinyStavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba)

Chemické a fyzikální vlastnosti

amfolity

optická aktivita a izomerie

absorbce světla v UV oblasti

rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Page 84: Biochemie I  2011/2012

CO

O

NH3

+ C

R1H

+

- CO

O

NH3

+ C

R2H

+

-+ C

O

O

NH

C

HR2

C

O

NH3

+ C

R1H

+-

+ H2O

Peptidová vazba

+C

O

O

CNH

O

NH

C

HH

C

O

NH3

+ C

HCH2

CNH

O

C

HH

CNH

O

C

HCH2

C

HCH2

OH

CH3CH

CH3

-

Tyr Gly Gly Phe Leu

Aminoskupina

N- konec

Karboxyl

C- konec

Peptidická vazba

Page 85: Biochemie I  2011/2012

BílkovinyStavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba)

Chemické a fyzikální vlastnosti

amfolity

optická aktivita a izomerie

absorbce světla v UV oblasti

rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Page 86: Biochemie I  2011/2012

BílkovinyStavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba)

Chemické a fyzikální vlastnosti

amfolity

optická aktivita a izomerie

absorbce světla v UV oblasti

rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Page 87: Biochemie I  2011/2012

Ionizační stavy aminokyselin jako funkce pH

pH

2 12

Kon

cent

race

0 4 6 8 10 14

Obojetná forma Obì skupiny deprotonizovány

Obì skupiny protonizovány

COO

H

NH3

+

R

H+

COO

H

NH3

+

R

+ - COO

H

NH2

R

-

H+

H+

H+

H+

Page 88: Biochemie I  2011/2012

Určení pK1, pK2 a pI alaninu

pI = pK1 + pK2 / 2 (izoelektrický bod, pI = 6, 11 )

pH

2

12

4

6

8

10

0 0,5 1,0 1,5 2,0

Disociované H+ ionty/ molekula

pK1

pI

pK2

HNH3+

CH

CH3

COO + H+-NH3+

CH

CH3

COO

+ H+-NH3+

CH

CH3

COO-NH3+

CH

CH3

COO

Page 89: Biochemie I  2011/2012

BílkovinyStavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba)

Chemické a fyzikální vlastnosti

amfolity

optická aktivita a izomerie

absorbce světla v UV oblasti

rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Page 90: Biochemie I  2011/2012

BílkovinyStavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba)

Chemické a fyzikální vlastnosti

amfolity

optická aktivita a izomerie

absorbce světla v UV oblasti

rozpustnost v polárních rozpouštědlech

90

Page 91: Biochemie I  2011/2012

Třírozměrná struktura aminokyseliny

L- izomer D- izomer

R

H

C

-COONH3+

R

H

C

-COO NH3+

Page 92: Biochemie I  2011/2012

BílkovinyStavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba)

Chemické a fyzikální vlastnosti

amfolity

optická aktivita a izomerie

absorbce světla v UV oblasti

rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Page 93: Biochemie I  2011/2012

BílkovinyStavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba)

Chemické a fyzikální vlastnosti

amfolity

optická aktivita a izomerie

absorbce světla v UV oblasti

rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Page 94: Biochemie I  2011/2012

Aromatické aminokyseliny absorbují světlo v UV oblasti

C

H

CH2

NH3+

COO

CH

C

CH

CH

CH

CH

-

Fenylalanin(Phe, F)

C

H

CH2

NH3+

COO

CH

C

CH

CH

CH

C

OH

-

Tyrosin(Tyr, Y)

-

Tryptofan(Trp, W)

C

H

CH2

NH3+

COO

C

CHCHCH

CHC

C

NH

CH

Page 95: Biochemie I  2011/2012

BílkovinyStavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba)

Chemické a fyzikální vlastnosti

amfolity

optická aktivita a izomerie

absorbce světla v UV oblasti

rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Page 96: Biochemie I  2011/2012

BílkovinyStavební jednotka - aminokyseliny (20) Kondenzace (trans - amidická vazba)

Chemické a fyzikální vlastnosti

amfolity

optická aktivita a izomerie

absorbce světla v UV oblasti

rozpustnost v polárních rozpouštědlech

Page 97: Biochemie I  2011/2012

Terciární struktura

fibrilární globulární

Page 98: Biochemie I  2011/2012

Bílkoviny

Funkce v organismu

Page 99: Biochemie I  2011/2012

Bílkoviny

Funkce v organismu:

Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)

Zajišťující pohyb (aktin, myosin)Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...)Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...)Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

Page 100: Biochemie I  2011/2012

Bílkoviny

Funkce v organismu:

Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)

Zajišťující pohyb (aktin, myosin)Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...)Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...)Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

100

Page 101: Biochemie I  2011/2012

Kolagen

Keratin

Fibroin

Page 102: Biochemie I  2011/2012

Bílkoviny

Funkce v organismu:

Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)

Zajišťující pohyb (aktin, myosin)Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...)Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...)Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

Page 103: Biochemie I  2011/2012

Bílkoviny

Funkce v organismu:

Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)

Zajišťující pohyb (aktin, myosin)Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...)Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...)Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

Page 104: Biochemie I  2011/2012

Bílkoviny

Funkce v organismu:

Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)

Zajišťující pohyb (aktin, myosin)Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...)Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...)Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

Page 105: Biochemie I  2011/2012

Hemoglobin

Aktin

Myosin

Page 106: Biochemie I  2011/2012

Bílkoviny

Funkce v organismu:

Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)

Zajišťující pohyb (aktin, myosin)Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...)Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...)Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

Page 107: Biochemie I  2011/2012

Bílkoviny

Funkce v organismu:

Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)

Zajišťující pohyb (aktin, myosin)Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...)Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...)Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

Page 108: Biochemie I  2011/2012

Bílkoviny

Funkce v organismu:

Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)

Zajišťující pohyb (aktin, myosin)Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...)Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...)Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

Page 109: Biochemie I  2011/2012

Bílkoviny

Funkce v organismu:

Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)

Zajišťující pohyb (aktin, myosin)Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...)Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...)Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

Page 110: Biochemie I  2011/2012

Bílkoviny

Funkce v organismu:

Stavební (kolagen, elastin, keratin) Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)

Zajišťující pohyb (aktin, myosin)Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory...)Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, hadí jedy...)Udržování osmotického tlaku a pH krve (albumin)

110

Page 111: Biochemie I  2011/2012

Struktura bílkovinPrimární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin

Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura

Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce

Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Page 112: Biochemie I  2011/2012

Struktura bílkovinPrimární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin

Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura

Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce

Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Page 113: Biochemie I  2011/2012

Struktura bílkovinPrimární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin

Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura

Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce

Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Page 114: Biochemie I  2011/2012

Sekundární struktura

Beta-skládaný list Alfa-helix

Page 115: Biochemie I  2011/2012

Struktura bílkovinPrimární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin

Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura

Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce

Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Page 116: Biochemie I  2011/2012

Struktura bílkovinPrimární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin

Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura

Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce

Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Page 117: Biochemie I  2011/2012

Interakce vedoucí k terciárnímu uspořádání proteinu

3-D

Page 118: Biochemie I  2011/2012

Struktura bílkovinPrimární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin

Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura

Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce

Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Page 119: Biochemie I  2011/2012

Struktura bílkovinPrimární - lineární pořadí aminokyselin v řetězci (N-konec .... C-konec) - určuje chemické vlastnosti bílkovin

Sekundární - prostorové uspořádání části řetězce - alfa šroubovice, struktura skládaného listu, otočka, neuspořádaná struktura

Terciární - trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce

Kvartérní - proteinový aglomerát, tvořící funkční bílkovinu - spojeny nekovalentními interakcemi

Page 120: Biochemie I  2011/2012

Kvarterní struktura

Molekula hemoglobinu složená ze čtyř podjednotek

120

Page 121: Biochemie I  2011/2012
Page 122: Biochemie I  2011/2012

Biosyntéza bílkovin

Page 123: Biochemie I  2011/2012

Centrální dogma molekulární biologie

Page 124: Biochemie I  2011/2012

Proteosyntéza


Recommended