BIOLOGICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ PREDIKTORYCHRONICITY BOLESTÍ DOLNÍ ČÁSTI ZAD

A MOŽNOSTI JEJICH OVLIVNĚNÍ

Opavský J., Urban J.

Katedra fyzioterapie a algoterapie, Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého, Olomouc

VÝZNAMNÉ FAKTORY PRO CHRONICITU BOLESTÍDOLNÍ ČÁSTI ZAD A MOŽNOSTI JEJICH OVLIVNĚNÍ V RÁMCI TERAPIE

PRAXE ZALOŽENÁ NA DŮKAZECH (s použitím databáze MEDLINE pro heslo LOW BACK PAIN a další související hesla)

EVIDENCE-BASED MEDICINE (PRACTICE)

FAKTORY BIOLOGICKÉ

FAKTORY PSYCHOSOCIÁLNÍ

INTENZITA BOLESTI A PROPAGACE DO KONČETINY JAKO NEGATIVNÍ PREDIKČNÍ FAKTORY

počáteční vysoká intenzita bolestiBendix et al., 1998

výrazná disabilita na počátku obtíží Valat et al., 1997

delší trvání bolesti před zahájením léčbyHasenbring et al., 1994

propagace bolesti do dolní končetiny zvyšuje riziko chronicity LBP 1,9 - 2,6x

Fransen et al., 2002,Thomas et al. 1999,Valat et al. 1997

PATOLOGICKÉ ZMĚNY MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY

zánětlivé změny - přítomnost mediátorů zánětu (substance P, fosfolipáza A2,

PGE2, leukotrieny, oxid dusnatý, cytokiny, TNF-alfa)

Coppes et al., 1997,Freemont et al., 1997,Goupille et al.,1998, Kawakami et al., 1998,Saal 1995,

neovaskularizace poškozené meziobratlové ploténky Pai et al., 1999,Virri et al., 1996

FAKTORY BIOLOGICKÉ

PATOLOGICKÉ ZMĚNY MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY- pokračování -

změny nervového zásobení

mechanoreceptory v zevních vrstvách anulus fibrosus - význam pro nocicepci a reflexní změny v daném úseku

Roberts et al., 1995

u pacientů s chronickou LBP zjištěna nervová vlákna až ve vnitřní třetině anulus fibrosus a dokonce i u části z nich v nucleus pulposus

Freemont et al., 1997

senzitivní i autonomní nervová zakončení v poškozené meziobratlové ploténce

Coppes et al., 1997,Palmgren et al., 1996

mediátory zánětu z poškozené meziobratlové ploténky se podílejí na vzniku radikulopatie

Miyamoto et al., 2000, Kawakami et al., 1998

žilní městnání, ischemizace, neovaskularizace a endoteliální abnormality - významné faktory pro intra- a perineurální fibrózu po herniaci disku - zvažován proto příznivý vliv ASA a NSA

Cooper et al., 1995

VZNIK RADIKULOPATIE

mechanické faktory ovlivňující stabilitu a další biomechanické aspekty v segmentu

iritace senzitivních a autonomních vláken v meziobratlových kloubech (spoluúčast i vláken nervus sinuvertebralis)a zánětlivé změny v oblasti facetových kloubů se mohou významně podílet na patogenezi LBP

Ahmed et al., 1993

POSTIŽENÍ MEZIOBRATLOVÝCH KLOUBŮ

svalová dekondice - adekvátní fyzická aktivita je prevencí chronicity u LBP

Vuori, 2001

snížení síly trupového svalstva při izokinetických měřeních spojeno s chronicitou LBP

Bayramoglu et al., 2001,Lee et al., 1999

snížení aerobní kapacity - časté u pacientů s chronickými bolestmi zad

- významné snížení bolestí a disability již po 6ti týdenním

aerobním cvičenívan der Velde a Mierau 2000

FAKTORY SVALOVÉ

hypotrofie i části m. multifidus v bederní oblasti u pacientů s LBP

Hides et al., 1994

zkrácení trvání aktivity m. gluteus maximus při flexi i extenzi trupu u pacientů s LBP

Leinonen et al., 2000

zvýšená únavnost m. gluteus maximus u pacientů s LBP

Kankaanpää et al., 1998

FAKTORY SVALOVÉ- pokračování -

po zvýšení síly extenzorů trupu došlo k významnému snížení bolestí a k funkčnímu zlepšení

Mooney et al., 1997

zvýšení výkonnosti zádových svalů - pozitivní faktor

Bendix et al. 1998

přítomnost trigger bodů - v souvislosti se senzitizací nervových zakončení a s průvodnými změnami integračních míšních aktivit

Hong a Simons, 1998

FAKTORY SVALOVÉ- pokračování -

„poruchy předprogramování pohybů” (poruchy feedforward mechanismů) - poruchy včasného zapojování m. transversus abdominis a mm. obliqui abdominis u pacientů s LBP

Hodges a Richardson, 1999

poruchy senzomotorické kontroly pohybů a snížení segmentální stability v bederním úseku

Ebenbichler et sl., 2001,Jull a Richardson, 2000

snížení aktivity m. gluteus maximus a oslabení pánevní stability u chronických bolestí dolní části zad u poruch senzomotoriky

Bullocksaxton, Janda a Bullock 1993

PORUCHY ŘÍZENÍ POHYBŮ, SVALOVÉ DYSBALANCE A DYSKOORDINACE

výrazné omezení hybnosti mělo negativní predikční význam ve 3 z 9 studií

Borge et al., 2001

mechanické rizikové faktory - zvedání těžších předmětů, časté ohýbání, kombinace zvedání s rotací trupu, statické pozice, vibrace

Basler, 1994,Fathallah et al., 1998

OMEZENÍ HYBNOSTI V BEDERNÍM ÚSEKU

STEREOTYPNÍ PŘETĚŽOVÁNÍ POHYBOVÉHO SYSTÉMU

pozitivní korelace s chronicitou LBP, obezita zvýšila riziko chronicity LBP 1,7x

Bayramoglu et al., 2001,Fransen et al., 2002,Leboeuf-Yde et al., 1999

hmotnost a výška nejsou spojeny s chronicitou u LBPValat et al., 1997

HMOTNOST A ZVÝŠENÍ BODY MASS INDEXU

vyšší věk je spojen se zvýšením rizika chronicity, prodlužování doby disability v závislosti na zvyšujícím se věku

Bendix et al., 1998,Mayer et al., 2001,Valat et al., 1997

VĚK

pozitivně korelovalo s disabilitou, riziko chronicity LBP se u kuřáků zvyšuje 1,6 - 2,2x

kouření bylo spojeno nejen s LBP, ale i s dalšími muskuloskeletálními bolestmi

Andersson et al., 1998,Bendix et al., 1998, Feldman et al., 2001,Thomas et al., 1999

KOUŘENÍ

špatné vlastní hodnocení zdravotního stavu a/nebo těžší distress premorbidně zvyšují riziko chronicity více jak 3x

Thomas et al., 1999

stressové vlivy zvyšující pocit bezmoci a nejméně jedna závažná stressová událost před rozvojem bolestí zad vedou k rozvoji chronicity

Klapow et al., 1995,Lampe et al., 1998

FAKTORY PSYCHOLOGICKÉ

DISTRESS A VLIV NEPŘÍZNIVÝCH ŽIVOTNÍCH UDÁLOSTÍ

deprese, spojená často se špatným zvládáním bolesti, je prediktorem chronicity

Hasenbring et al., 1994,Reis et al., 1999

exhausce byla mnohem častější u pacientů s nevýrazným nálezem (tzv. idiopatické bolesti zad)

Lampe et al., 1998

DEPRESE

EXHAUSCE

obtíže se zvládáním životních situací vedou významně častěji k chronicitě

Lampe et al., 1998

problémy se zvládáním bolesti, často spojené s depresí) jsou prediktory chronicity

Hasenbring et al., 1994

PROBLÉMY SE ZVLÁDÁNÍM OBTÍŽÍ(COPING)

očekávání bolesti a strach z bolesti při pohybu omezovaly pohybové schopnosti u chronických bolestí zad

Al-Obaidi et al., 2000

vlastní hodnocení výraznější disability bylo u pacientů na sociální podpoře (tj. nevracejících se do zaměstnání ani po roce)

Gatchel et al., 1995

DALŠÍ PSYCHOLOGICKÉ FAKTORY

nižší úroveň vzdělání, nižší příjem a nižší sociální zařazeníHagen et al., 2000,Hasenbring et al., 1994,Valat et al., 1997

nespokojenost se zaměstnáním byla spojena s častější chronicitou (až 2x)

Basler, 1994,Hagen et al., 2000,Thomas et al., 1999,Williams et al., 1998

FAKTORY SOCIÁLNÍ

neuspokojivá sociální podpora byla častější u chronických pacientůBasler, 1994,Klapow et al., 1995

nedostatečná podpora při obtížích ze strany rodiny a/nebo neuspokojivá rodinná situace

Basler, 1994,Valat et al., 1997,Reis et al. 1999

DALŠÍ SOCIÁLNÍ FAKTORY

Faktor podporující rozvoj chronicity:

nespokojenost s efektem prvotního vyšetření a léčby pro tyto obtíže

Reis et al., 1999

!!! MEMENTO PRO LÉKAŘE A FYZIOTERAPEUTY !!!