BIOLOGIE SLADKOVODNÍCH

ŽIVOČICHŮ

European LimnofaunaA Pictorial Key to the Families

www.aqem.de

www.eu-star.at

www.faunaeur.org

www.shmu.sk/File/implementacia_rsv/vodne_bezstav/

Charakteristika a celkový vzhled

Pohyb

Trofické vztahy

Dýchání

Rozmnožování a vývoj

Zástupci (ČR), jejich rozšíření a ekologické nároky

Pohyb

plovoucíhrabavélezoucípřisedlé

Trofické skupiny

seškrabávačikouskovačipredátořiparazitéminovačisběračifitrátoři - aktivní, pasivní

Saprobie (organické zatížení):

xeno-oligo-betamezo-alfamezo-poly-

saprobní druhy

Habitatové (biotopové) preference

permanentní - temporárnílotické - leniticképodle longitudinální zonace toků (krenál - ritrál - potamál)podle zón (bentál - pelagiál - litorál, ripál, hladina)

Mikrohabitatové preferencesubstrát: pelal, argillal, psammal, akal, lithal, phytal, POM

Proudové preferencelimnobiontlimnofillimno-rheofilrheo-limnofilrheofilrheobiontindiferentní

1. Iberijský polostrov2. Pyreneje3. Apeninský polostrov4. Alpy5. Dinarská oblast6. Egejská oblast7. Pontická oblast Balkánu8. Západní předhůří Alp9. Hercynská pohoří střední Evropy10. Karpaty11. Panonská oblast12. Severní část Pontické oblasti13. Západoevropské nížiny14. Středoevropské nížiny15. Baltická oblast16. Východoevropské nížiny 17. Irsko18. Velká Británie19. Island20. Boreální vrchoviny21. Tundra22. Severní Švédsko (Fenno-skandský štít)23. Tajga24. Kavkaz25. Kaspická proláklinaX Palearktická Severní AfrikaY Malá Asie

Podprovincie

Hercynská

Polonská

Karpatská

Panonská

Hranice povodí

0 40 80 120 16020

kilometr

Biogeografické členění

Bioregiony

0 40 80 120 16020

kilometr

Value

117 - 200

200 - 500

500 - 800

800 - 1000

1000 - 1549

Czech Republic - altitude categories

geomorfologie

Povodi_L_M+O

roctep0-2

2-4

4-5

5-6

6-7

7-8

8-9

9-10

Teplota prům. roční

Geomorfologické členění

geomorfologie

Povodi_L_M+O

GEOLOGIE

kvarter (hliny, sprase, pisky, sterky)

mezozoicke horniny (piskovce, jilovce)

proterozoicke horniny assyntsky zvrasnene, s ruzne silnym variskym prepracovanim (bridlice,fylity,svory az pararuly)

jednotvarna serie moldanubika (svorove ruly, pararuly az migmatity)

paleozoicke horniny zvrasnene, nemetamorfovane (bridlice,droby,kremence,vapence)

zuly (granitova rada)

tercierni horniny alpinsky zvrasnene (piskovce, bridlice)

pestra serie moldanubika (svorove ruly, pararuly az migmatity s vlozkami vapencu,erlanu,kvarcitu,grafitu a amfibolitu)

ortoruly, granulity a velmi pokrocile migmatity v moldanubiku a proterozoiku

permokarbonske horniny (piskovce, slepence, jilovce)

tercierni horniny (pisky, jily)

granodiority az diority (tonalitova rada)

vulkanicke horniny zcasti metamorfovane, proterozoicke az paleozoicke (amfibolity,diabasy,melafyry,porfyry)

paleozoicke horniny zvrasnene a metamorfovane (fylity, svory)

vulkanicke horniny tercierni (cedice, fonolity, tufy)

mezozoicke horniny alpinsky zvrasnene (piskovce, bridlice)

tmave granodiority, syenity (durbachitova rada)

granitoidy assyntske (zuly, granodiority)

diority a gabra,assyntske a variske

ultrabazity v moldanubiku a proterozoiku

Geologie

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

Faunistické okresy

0 40 80 120 16020

kilometr

I - horní povodí Labe

II - dolní povodí Labe

III - povodí Ohře

IV - povodí Berounky

V - povodí Vltavy

VI - povodí Otavy

VII - povodí Sázavy

VIII - povodí Moravy

IX - povodí Dyje

X - povodí Odry(blíže viz Landa a Soldán, 1989)

Hydrologické členěníFaunistické okresy - drobné odchylky od hydrologického členění

Kmen: PORIFERA (HOUBOVCI)

Charakteristika, celkový vzhled

• Celkem asi 5 000 druhů, většinou mořští nebo sladkovodní (cca 150).

• V dospělosti nepohybliví a přisedlí.• Často kolonie bochníkovitého, korovitého nebo keřovitého tvaru -

bývá přizpůsoben substrátu (neživé ponořené předměty i živé organismy – rostliny, mlži, schránky chrostíků.

• Zbarvení kolonií je žlutavé či hnědavé, v některých případech zelené díky symbiotickým řasám (např. Scenedesmus)

•

Pohyb

• Kromě larválních stadií jsou nepohyblivé.

• Larvy se pohybují kmitáním řasinkového epitelu, který pokrývá celé jejich tělo.

Potrava

• Mikrofágové. Choanocyty mají na volném konci bičík a kolem něj vytvořený plasmatický límeček.

• Kmitáním bičíků choanocytů - vodní proud, unáší seston ve směru: ostia, spongocoel, osculum. Stržené jemné částečky potravy se zachycují na lepivé a proudivé plasmě mikrovill, posouvány k vlastní buňce a fagocytovány.

• Větší částice potravy se mohou zachytit již v ostiích, kde bývají fagocytovány některými pinakocyty nebo jsou v kanálcích ostií pohlceny amoebocyty.

• Trávení probíhá pouze intracelulárně.

Dýchání

• Nemají dýchací orgány, výměna probíhá na povrchu a uvnitř kolonie, kam přichází kyslík s protékající vodou.

Rozmnožování a vývojNepohlavní rozmnožování

i pohlavní rozmnožování

Nepohlavní rozmnožování

- vnitřní i vnější pučení

Vnitřní pučení - gemulace za vzniku vnitřních pupenů - gemulí

gemule: kulovité shluky archeocytů, obalené dvojitým sponginovým obalem zpevněné

křemičitými jehlicemi:

ostnité drobné mikroskléry nebo dvojdiskové amfidisky - gemoskléry

vnější - nejsilnější tzv. pneumatická vrstva tvořená buňkami, jejichž obsah na vzduchu vysychá - umožňující plavání po hladině

• gemule - k přečkání nepříznivých životních podmínek, uvolňují se po uhynutí mateřské kolonie (vyschnutím nebo vymrznutím)

• vytvářejí se masově na podzim, u mnoha druhů ale také v malém množství po celý rok

• tvoří se u všech sladkovodních druhů

• klíčí většinou na jaře, při teplotě vody cca 12 – 13°C, buněčný obsah opouští schránku otvorem zvaným foramen a dává vznik nové houbě

• klíčivost se uchovává až 3 roky

Vnější pučení - spojené se vznikem kolonií, trsů (dceřinní jedinci zůstávají spojeni s jedincem mateřským).

Může dojít k mechanickému rozdělení.

Pohlavní rozmnožování

• gonochoristé i hermafrodité

• spermatozoidy vyplavovány osculem do vody a  vodou se dostávají do těla samičího jedince

• z oplozeného vajíčka vznikají obrvené plovoucí larvy, které jsou na stádiu blastuly

Larvy

• hlavním typem larev je parenchymula, zcela obrvená larva u které vzniká stádium gastruly immigrací povrchových buněk dovnitř

• méně běžná amfiblastula, obrvená pouze na polovině a gastrulu vytvářející invaginací těchto obrvených buněk.

• oba typy larev po vytvoření gastruly přisedají na podklad, vznikají ostia, osculum a další následnou diferenciací buněk dorůstají v dospělé jedince

• produkce vajíček probíhá od června do srpna

• u houbovců je silně vyvinuta schopnost regenerace

Zástupci• naše druhy mají křemičité jehlice • vyskytují se pouze v leukonovém typu

Třída: Demospongia (rohovití)

Řád: Monaxonida (jednoosí)

jehlice jsou pouze jednoosé - “jehličkovité”

Čeleď: Spongillidae

zahrnuje druhy s typickou gemulací a většinou širokým, často kosmopolitním rozšířením

Podčeleď: Spongillinae

gemule bez amfidisků

Podčeleď: Meyeninae

gemule s amfidisky

E. fluviatilis

Gemule s amfidisky

E. fluviatilis

Podčeleď: SpongillinaeSpongilla lacustris (houba rybniční) -

preferuje stojaté nebo pomalu tekoucí vody.

• kolonie bývají rozvětvené, laločnaté

• kosmopolit severní polokoule • gemule vtroušeny v těle houbovce

jednotlivě • velké hladké makrosklery a drobné

ostnité mikrosklery

Spongilla lacustris

Podčeleď: Spongillinae

Eunapius fragilis (houba lomivá) dříve Spongilla

gemule jednak ve spodní části těla ve společné dutině, jednak ve shlucích v parenchymu

kosmopolit, stojaté či mírně tekoucí vody

Podčeleď: Meyeninaegemule s amfidisky

Heteromeyenia baileyi (houba různocívkatá) - amfidisky různě dlouhé

Stejně dlouhé amfidisky mají další tři druhy:

Ephydatia muelleri (houba drsnatá)

Trochospongilla horrida (houba celokrajná)Ephydatia fluviatilis (houba říční) – viz dále

Podčeleď: Meyeninae

Ephydatia fluviatilis (houba říční) - běžná v řekách nížin i pahorkatin, kde může vytvářet až několikadecimetrové ale poměrně tenké povlaky na kamenech. Kosmopolit.

Bionomie

• Žijí v nejrůznějších typech vod tekoucích i stojatých, s výjimkou prudce tekoucích vod, na bahně a pohyblivém písku.

Kmen: CNIDARIA (ŽAHAVCI)

Charakteristika, celkový vzhled

• vodní, převážně mořští s radiální symetrií a tělní organizací na stádiu gastruly

• povrch jejich obvykle váčkovitého těla je krytý jednovrstevným epitelem ektodermem (epidermis), ve kterém jsou mimo jiné obsaženy žahavé buňky

• uvnitř trávicí dutiny (láčky) je jednovrstevný entoderm (gastrodermis)

• mezi těmito vrstvami je různě silná rosolovitá nebuněčná mesoglea bez volných buněk

• tělo má jeden přijímací a současně vyvrhovací otvor, obvykle s chapadly kolem ústí

2 tělní typy:

• Polyp• přisedlé stádium• žije solitérně nebo v koloniích• u některých druhů je polyp pohyblivý, • stádium může být silně potlačeno, • mesoglea je většinou slabě vyvinuta, • množí se obvykle nepohlavně - pučením, zvláštním pučením na něm

může vznikat další stádium

• medúza - žije pelagicky (vyjímečně přisedle),• má vždy silně vytvořenou mesogleu, • množí se pouze pohlavně a dává tak vzniknout obrvené plovoucí larvě

(planula) • stádium nemusí být ale u některých žahavců vytvořeno, • vyskytuje se také přisedlá medúza

• typy či stádia se mohou u téhož druhu střídat během životního cyklu (metageneze)

Pohyb

• Pokud je polyp přisedlý:

– může se pohybovat nepatrným pohybem pedálního disku do stran

– může se také střídavě přichycovat okolím přijímacího otvoru a pedálním diskem.

• Medúzová stadia se pohybují stahy okružního svalstva v okrajové části zvonu – velum

– vzniká tak buď vlnivý pohyb vela nebo – stahem je vytlačována voda z prostoru pod zvonem.

Potrava

• živí se drobnými korýši (Cladocera, Copepoda), medúzka i vířníky, nematody, drobnými máloštětinatci….

• kořist chytají a omračují pomocí nematocytů umístěných na chapadlech

• kořist je pohlcena do láčky, obalena slizem a trávena jak extra, tak intracelulárně.

• mohou poškodit i rybí plůdek

• nemají-li živou potravu, spokojí se i detritem

Dýchání

• Dýchání probíhá pouze difuzí tkáněmi.

Rozmnožování a vývoj

Hydrina

Pohlavní i nepohlavní

Pohlavní

• Nezmaři jsou většinou gonochoristé. • Testes mohou pokrývat téměř celý trup. • Ovaria jsou hlavně ve střední části.

• Některé druhy hermafrodité (Hydra attenuata). • Testes jsou na povrchu pod chapadly. • Ovaria blíže pedálnímu disku.

Rozmnožování a vývoj

Hydrina

Pohlavní• Zralé vajíčko opouští vaječník a zůstává spojeno s tělem

mateřského jedince pouze tenkou protoplazmatickou stopkou.

• Po oplození se vajíčko rýhuje a ve stadiu gastruly se na něm vytvoří dva obaly.

• Vnější obal je silný, skulpturovaný a s četnými výrůstky – embryotheca.

• V tomto stadiu je embryo rezistentní a také se odděluje od mateřského jedince.

• Po určité době klidu embryotheca praská a uvolňuje se mladý jedinec.

Hydrina

Nepohlavní

• Dělení – podélné nebo příčné, spíše jako reparativní proces

• Pučení – velmi časté, zejména v letním období – při dostatku potravy a vyšší teplotě vody.

• Pupeny vznikají jako jednoduchá vchlípenina tělní stěny a obsahující výběžek gastrovaskulární dutiny.

Limnomedusae(Craspedacusta sowerbii)

• Střídá se polypová generace s medusovou.

• Polypové stadium, velké 1- 2 mm, se množí pouze pučením. Na polypech se mohou vytvářet zvláštní pohyblivé pupeny - frustuly.

• Ooddělují od mateřského jedince, samostatně pohybují a pak přemění v polypa.

• Polyp nemá chapadla, nad 25 °C vytvoří zvláštní typ pupenu, na němž se zakládá malá medúzka.

• Medúzka se uvolní, samostatně plave a dorůstá.

Limnomedusae(Craspedacusta sowerbii)

• Medúzy jsou gonochoristé, vajíčka i spermatozoidy jsou uvolňovány do vody, kde dochází k oplození.

• Z vajíčka se vyvíjí volně plovoucí larva, která se na vhodném substrátu mění v polypové stadium.

Zástupci

U nás žijící patří do řádu: Hydroida

Podřád: Limnomedusae

Podřád: Hydrina (nezmaři)

Podřád: Limnomedusae

Většinou sladkovodní druhy, převážně tropické. Polypové jsou solitérní, mikroskopičtí. U nás jediný druh:

Craspedacusta sowerbyi - medúzka sladkovodní

Zástupci

Craspedacusta sowerbyi - medúzka sladkovodní

Pasivně se šíří polypové přichycením na vodních rostlinách a živočiších.

Původně pravděpodobně z Amazonie, díky polypu přežívajícímu nepříznivé teplotní podmínky je rozšířena kosmopolitně v temperátní zóně.

U nás známa z řady náhodných nálezů - polypové unikají běžné pozornosti, medúzy pučí pouze v krátkých obdobích vyšší teploty vody.

V bazénech ve sklenících, v akváriích, ve Vltavě mezi Prahou a Mělníkem. Nově v zatopených lomech u Hlinska a Blanska.

Podřád: Hydrina (nezmaři)

Čeleď: ClavidaeČeleď: Hydridae

Čeleď: Clavidae – možný výskyt v ČR v budoucnu

Cordylophora caspia - původem pontokaspický druh, brakické vody, zavlečen lodní dopravou do Baltského moře a dále do vnitrozemí, do Británie, na americký kontinent.Význam - kompetice, narušení rovnováhy

Cordylophora caspia

Podřád: Hydrina (nezmaři)

Čeleď: Hydridae

Hydra oligactis - nezmar hnědý - běžný

Hydra viridissima - nezmar zelený - je snadno makroskopicky rozeznatelný podle typického zbarvení, způsobeného symbiotickými řasami rodu Chlorella, umístěnými v entodermálních buňkách trávicích.

Hydra circumcincta

Hydra attenuata

Hydra viridissima

Rozšíření

• Žahavci u nás nežijí pouze v prudce tekoucích vodách, na bahně, písku, v příbojové zóně.

• Upřednostňují vody stojaté a zarostlé vegetací.

• Medúzka žije v tekoucí vodě i v menších nádržích.