Kód VM :VY_52_INOVACE_3BUD53 Projekt:Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo:CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: M arcela Budinská Datum : Duben 2012 Ročník: 6. Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Vzdělávací obor/předm ět:Přírodopis Tematickýokruh:Zoologie Tém a: Pavouci Autorství:Autorem m ateriálu a všech jeho částí,není-liuvedeno jinak,je M arcela Budinská Použitá literatura:M gr.Věra Č abradová,R N D r.František H asch,M gr.Jaroslav Sejpka,M gr. Ivana Vaněčková,PŘ ÍR O DO PIS 6 učebnice pro základníškoly a víceletá gym názia,vydalo nakladatelstvíFraus,Plzeň 2003 Tento výukový m ateriálvzniklv rám ciO peračního program u Vzdělávánípro konkurenceschopnost.
Transcript
Kód VM: VY_52_INOVACE_3BUD53Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sadyregistrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581
Autor: Marcela BudinskáDatum: Duben 2012Ročník: 6.Vzdělávací oblast: Člověk a přírodaVzdělávací obor / předmět: PřírodopisTematický okruh: ZoologieTéma: PavouciAutorství: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Budinská
Použitá literatura: Mgr. Věra Čabradová, RNDr. František Hasch, Mgr. Jaroslav Sejpka, Mgr. Ivana Vaněčková, PŘÍRODOPIS 6 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, vydalo nakladatelství Fraus, Plzeň 2003
Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Mají charakteristickou kresbu na zadečku – kříž.Dospělý samec si u nepřede síť, neloví, veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky. Když se mu podaří objevit síť dospělé samice, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které mu poslouží jako komunikační prostředek - brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť. Pokud je dostatečně „zručný“, podaří se mu partnerku přesvědčit, aby se přiblížila k jeho vláknu. Posléze dochází k páření, které se obvykle několikrát opakuje. Námluvy velmi často končí zabitím samce. Mláďata se líhnou na jaře z vajíček, která nakladla samice na podzim. Dospívají až další rok na jaře. Samice hynou po nakladení vajec. Dožívají se asi 3 let.
Samice dosahuje délky těla něco kolem 11 mm, ale se svýma dlouhýma nohama vypadá mnohem větší. Dožívá se několika let. Živí se hmyzem, hlavně mouchami. Samice zavěšuje svůj kulovitý kokon s vajíčky na pavučiny a maskuje ho kousíčky omítky. Je jedovatý, ale pro člověka nepředstavuje nebezpečí. V zimním období vyhledávají tmavá místa,skrytá pohledu a vylezou až na jaře po prvním oteplení.
Běžník kopretinový číhá na svou kořist většinou na květech rostlin, může se ale vyskytovat i na listech. Své zbarvení obvykle přizpůsobuje barvě podkladu - tento proces se uskutečňuje na základě přesunu tělesných pigmentů hlouběji do těla. Této barevné proměny, která je řízena zrakem běžníka, je schopná jenom samice, přičemž tento proces trvá několik dní, než je zcela dokončen.
Při obraně nejdříve zaujme obranné postavení - vzpřímí hlavohruď a roztáhne klepítka. Pokud toto nepřítele neodradí, rychle se na něj vrhne a silně ho udeří. Pokud ani toto nezapůsobí, vrhne se na nepřítele opět a tentokrát již s jedovatým kousnutím. Pro člověka je kousnutí sice velmi bolestivé, ale ne smrtelně nebezpečné.Nejnebezpečnější jsou rody z Asie a Afriky.Ty jsou zdraví nebezpečné.Ostatní sklípkani mají jed neškodný
I přes její malou velikost je její jed velmi účinný a patří mezi jeden z nejúčinnějších u pavouků (bývá dokonce označován za silnější než jed chřestýšů, kober nebo korálovců). Podobně jako u mnohých jedovatých pavouků nemá přitom příliš silné a velká klepítka. V případě kousnutí od dospělé samice se nám do kůže dostane až jeden milimetr z celé jedné chelicery, přičemž se nám do těla dostane tak vysoká dávka jedu schopná k usmrcení. Výrazně menší samci mají i menší jedovou účinnost a v případě kousnutí od samce nám většinou smrt nehrozí, ale objevují se vážné a nepříjemné zdravotní problémy, které bývají zvláště výrazné u starších lidí a dětí.
