Bosna a Hercegovina-

Jaký islám?

Bougarel, Xavier (2007): Bosnian Islam as ‘European Islam’: limits and shifts of a concept. In: Al-Azmeh A., Fokas E. (eds.): Islam in Europe: Diversity, Identity and

Influence. Cambridge: CUP.

• Devadesátá léta – znovuobjevení autochtonních muslimů v Evropě• Obnovené otázky po identitě, pozici v komplexních vztazích mezi

Evropou a islámem → balkánský islám jako pozitivní, evropský islám?

• 1993 „Bošnjak“ nahradil „Muslimana“• Muslimská komunita fragmentovaná díky politickým a náboženským

neshodám, debatám (Bosna součást Osmanské říše, 1918-41 Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, 1941-45 Chorvatský stát, 1945-91 Jugoslávská federace, nezávislá březen 1992)

• Zásadní otázkou vztah islámu a západní modernity- kompatibilita ummy a národa- status šarícy v moderním státě- reforma tradičních náboženských institucí

• Zvýraznění otázek po vyhlášení suverenity

Otázky vyjadřování muslimské identity

• William Lockwood (1974): European Moslems. Economy and ethnicity in Western Bosnia. London: Academic Press.

• Cornelia Sorabji (1988): Muslim identity and Islamic faith in Socialist Sarajevo. Unpublished PhD dissertation, University of Cambridge.

• Tone Bringa (1995): Being Muslim the Bosnian way. Identity and community in a Central Bosnian village. Princeton: Princeton University Press.

• Srbská a chorvatská propaganda – Bosňáci jako fundamentalisté, mudžahedíni- s koncem války (1992-1995) islám velkým tématem a zdrojem konfliktu

• Monopolizace politické moci – Strana demokratické akce (Stranka Demokratske Akcije), nacionalistická, panislamistická, snaha reislamizovat národní identitu – konflikt se sekulární společností

• Na náboženském poli velká diverzita a hluboké rozpory• 3 hlavní přístupy: islám jako individuální víra, jako společná

kultura, jako politická ideologie

Fikret Karčić – islám jako individuální víra• Vzdělání v madrase, právo, od 1978 na Fakultě islámské teologie

v Sarajevu (fiqh)• Na konci 80. let prezidentem shromáždění Islamska zajednica• 1989 jeden z autorů nové ústavy Islámské zajednice• Během války profesorem na Mezinárodní islámské univerzitě v

Kuala Lumpur• Zastánce demokratizačního procesu a obnovy náboženských práv

– Islamska zajednica jako politicky neutrální• Multistranický systém dobrou příležitostí k ukončení politické

instrumentalizace náboženství (ulamá bez politické odpovědnosti – každý věřící se sám rozhoduje po položení otázky „nakolik daný program integruje obecné hodnoty a principy islámu“), proti vytvoření islámské strany* - tj. důraz na sekularizaci + individualizace víry

• Konflikt s SDA (islámské symboly pro nacionalistické účely)

• Šaríca v podmínkách multi-náboženské společnosti spíše individuálním morálním kódem praktikujícího muslima*

• Sekulární stát nejlepším modelem pro organizaci vztahů mezi politickými a náboženskými autoritami v multi-náb. spol.

• Jeho typologie tendencí:- sekulární – důležité etické hodnoty islámu, není základem pro sociální, politický a právní systém- tradicionalistický – islám jako náboženství a právo (rozdíl mezi sekulárními a náboženskými normami a institucemi jako produkt historie)- modernistický – aktualizované islámské učení vhodným ideologickým základem pro veřejný život v muslimských zemích, reformovaná šaríca základem právního systému- revivalistický – pokus o vytvoření kompletní ideologie založené na hlavních zdrojích a rané muslimské historii (komunita v Medíně ne jako historický příklad, ale jako model)

• „islámské“ ospravedlnění sekularizace: při oddělení náboženské komunity ztrácejí privilegia, zároveň se však vymaňují ze státních intervencí a mohou se soustředit na původní misi –uspokojování náboženských potřeb členů**

Enes Karić – islám jako společná kultura• Studium v madrase, žurnalistika, 1982 Fakulta islámské teologie

(tafsír), aktivní v Islamske zajednici (vydávání žurnálu Islámské myšlení, překlady, editování – 1991 odvolán prezidentem IZ), 1995 překlad Koránu do bosenštiny

• 1994 jmenován ministrem vzdělávání a kultury, 1996 vstup do SBiH, aktivita v nadaci Ibn Sina

• Trvá na otevřené, polysémické a nutně mysteriózní povaze Koránu – při čtení (překladu) jde vždy o interpretaci, každá éra má své čtení*

• Islám je jeden – odvozené muslimské kultury mnohé• Podpora idžtihádu, odpor vůči fundamentalismu (který ignoruje

hranici mezi zdrojem víry a historickým překladem tohoto zdroje, který připisuje božské kvality něčemu, co je pouze minulou lidskou interpretací a redukuje islám, který je univerzálním, na náboženství dvou měst a jednoho etnika)

• Důležitá role pro komparativní vědy o náboženství• Náboženské vzdělávání nepatří do veřejných škol (víra je vyjádřením

cítění, které nemůže být vyjádřeno mimo příslušný rámec)• Víra jako individuální cítění – živá může zůstat pouze v zakotvení ve

společné tradici a kultuře – na rozdíl od Karčiće připisoval válce v 90. letech náboženskou dimenzi (důležitá role džihádu na obranu ummy) – zároveň „Evropa je naše domovina, jsme Evropané původem, jazykem, mnoha elementy kultury. Evropská identita Bosňáků není v rozporu s jejich muslimskou identitou

• Kritika wahhábistů – sterilní náboženský formalismus a odmítání specifičnosti bosenské muslimské kultury* (obhajoba žitého islámu v Bosně – žádný muslimský národ se neobejde bez svých specifik)

• Obhajoba sekulárního státu (proti „novému náboženskému kýči“ v pojetí např. SDA)*

Adnan Jahić: islám jako diskriminativní politická ideologie• Žádné formální náboženské vzdělání (z rodiny ulamá), filozofie a

žurnalistika v Sarajevu• V Tuzle sloupkař „Zmaj od Bosne“ (Bosenský drak - neoficiální

orgán SDA), editor „Hikmet“• Politický vzestup, poslanec• Odmítání karteziánského obratu (nadřazenost „já“), který umožnil

filozofický pluralismus (diverzitu cílů) ústící do materialismu, existencialismu…- proti stojí islámská filozofie (centrálním tématem Bůh a zjevení)

• Podobně v kontrastu západní koncept demokracie s islámským*• Vztah mezi islámem a Západem jako strukturální opozice

- cílem Západu je anihilace muslimského světa, ten se má osvobodit od západního sekularismu a nihilismu, materialismu ve filozofii a vědě a utilitarianismu na poli etiky a morálky

• Bosňáci patří do Evropy geograficky a částečně civilizačně, ale v žádném případě kulturně a duchovně- kritika západního vlivu (promiskuita a hédonismus), idejí multikulturalismu, lidských práv a tolerance- válka v Bosně je konečnou konfrontací mezi národními a kulturními hodnotami Bosňáků a těmi cizími

• Proti pojetí národního státu a sekularismu politická jednota ummy a islámského sociálního řádu

• Podpora idžtihádu – ovšem s limity, není možné interpretovat v sekulární perspektivě

• Odmítání islámu jako individuální víry – propaguje kolektivní a veřejnou morálku

• Odmítání islámu jako společné kultury – islám musí být kompletní, muslimové, kteří nechodí do mešity, nejsou muslimové (tj. islám sdružuje všechny členy komunity vs islám má diferenciační funkci)

• Implementaci by ovšem musel svěřit politické moci (z pozitivních etických hodnot by se stala státní ideologie) –původ diskriminace*

• Muslimský stát bude mít muslimskou ideologii založenou na islámu, na právně-náboženských a eticko-sociálních základech, ale také na západních elementech, které nejsou v konfliktu

• Žádný princip muslimské ideologie nebude vynucován silou, ale jeho duch bude systematicky propagován a „napouštěn“ do společnosti- bude rovnost práv, ale úspěch jednotlivce bude také závislý na vědomém přijetí a následování principů ducha muslimské ideologie- v počátcích bude nutné zavést centralizovanou vládu k formulování a vymáhání příslušných zákonů, jedině potom může dojít k decentralizaci a demokratizaci

Závěr• Různé perspektivy v debatách o vztahu islámu a západní modernity

(tedy není homogenita)• „znovuobjevení“ islámu ve stejné době jako na Západě

(samozřejmě za jiných okolností)• Podobné problémy s identitou v prostředí sekulárního státu• Politické události z 90. let ovšem dělají z Bosny výjimku

(např. jiné zdroje inspirace v rámci debat – Západ-Západ a země původu, Bosna-východ)

• Euro-islám neexistuje – není sdílený prostor pro debatu nad společnými tématy (potenciál v západních centrech)

Balkán

Albánie3 600 0002 500 000 65-70%• Nezávislost na

Osmanské říši 1912• Jediný evropský člen

OIC

Et´hem bej – Tirana - 1823

Bosna a Herzegovina4 550 0002 000 000 45%• Bosna osmanská

1463• Herzegovina 1480• „Osvobození“ po

Berlínském kongresu 1878

Bosenska Dubica

Ibrahím Paša – Sarajevo - 1561

Sarajevo – 15. – 16. století

Ferhadíja - Banja Luka 1579 - 1993

Bulharsko7 500 000900 000 12%• 1382 dobyta Sofie• 1878

Banja Baši – Sofie - 1576

Džumaja – Plovdiv - 1364

Ibráhím Paša – Razgrad - 1616

Sídlo nejvyššího muftího

Kosovo2 200 0001 900 000 90%• Bitva na Kosově

poli 1389

Kosovska bitka – Petar Radicevic 1987

Prizren

Makedonie2 100 000660 00032%

Skopje - 1438

Mustafa Paša – Skopje - 1492

Černá Hora690 000130 00020%

Podgorica

Chorvatsko4 500 00058 0001,3%

Záhřeb - Peščenica

Srbsko8 000 000260 0003,2%

Bajrakli - Bělehrad - 1575

Slovinsko2 000 00048 0002,4%

Rumunsko22 000 00045 0000.2%