ŮŽ A ZA Ž VÁÍ V Y V AĚ - copub.cz · Průběh kůrovcových těžeb 2014 - 2018 0 100 000 200...

DŮLEŽITOST LESA PRO ZADRŽOVÁNÍ VODY V KRAJINĚPřístupy Lesů ČR ke změnám klimatu

12. 12. 2018

Josef Svoboda

Podnik byl založen v roce 1992, zakládací listinou Ministerstva zemědělství.

Vlastník: 100 % stát ČR

Hlavní předmět činnosti: • přímá správa lesa a zabezpečení lesnických činností;

• správa movitého a nemovitého majetku ve vlastnictví státu;

• zabezpečení optimálního plnění všech funkcí lesa, atd.

Základní charakteristika:

• Správa porostní půdy na výměře: přes 1.2 mil. ha

(s Polskem a Rumunskem největší správce st. lesa v Evropě)

• Roční produkce dřeva (těžba): 7.5 - 8 mil. m³

• Obnova lesa: 14.000 ha/rok

• Péče o drobné vodní toky: 38.000 km

Profil Lesů České republiky, s. p.

12 krajských ředitelství (72 lesních závodů)

4 lesní závody

Více než 3 000 zaměstnanců

Odvody LČR do fondu zakladatele:

- v roce 2013 – 6 mld. Kč

- v roce 2014 – 6,5 mld. Kč

- v roce 2015 – 8,3 mld. Kč

- v roce 2016 – 5,4 mld. Kč

- v roce 2017 – 3,05 mld. Kč

Organizační struktura LČR

Jak je v Evropě vs. ˇv ČR vnímána klimatická změna?

Dochází skutečně ke změnám klimatu, vnímáme je jako hrozbu současné civilizace? „ANO“ – odborná veřejnost

„NEJEDNOZNAČNĚ“ laická veřejnost v EU.

„SPÍŠE NE“ veřejnost v ČR, hluboko pod veřejným míněním průměru EU.

(viz. výsledky dotazníkové akce napříč EU 28

v roce 2014).

Studie na dopady změn klimatu v ČR jsou různé

Prognózy vývoje příznivých x nepříznivých stanovišť pro SM

Smrková stanoviště

➢ Podíl ploch lesní půdy s příznivými podmínkami pro pěstování smrku může poklesnout ze současných 79% až ke 50 (40)% ??

Pro smrk nevhodná stanoviště

➢ Podíl ploch lesní půdy s klimatickými podmínkami nevhodnými a méně příznivými pro pěstování smrku se může zvýšit ze současných 21 % až na 50 (60)% ?

Prognózy změn vegetační stupňovitosti v ČR

Změny vegetační stupňovitosti jako indikátory vhodné druhové

dřevinné skladby souvisí se změnami klimatu. Existují vzájemně

se lišící prognózy, např.:

1990 2030

Zdroj: BUČEK Antonín, VLČKOVÁ Veronika

Podle této prognózy: předpoklad navýšení podílu 1 a 2 LVS –

dubového a bukodubového téměř na ½ území ČR do roku 2030

Prognóza posunu podmínek pro pěstování smrku v ČR

Zdroj: ŠANTRŮČKOVÁ Hana a VRBA Jaroslav

- Dopady změn klimatu a jejich rozsah a rychlost působení na les jsou však stále těžce

„předvídatelné“.

LČR vnímají klimatickou změnu v souvislostech a vážněMáme s ní vlastní zkušenost

Foto z letošního června na Lesní správě Bruntál✓ Velkoplošné holiny přecházejí do rozvolněných porostů✓ Odumírající smrk (nevratné barevné změny jehličí, defoliace a odumření)✓ Vitální modřín (svěží zelená barva)✓ Modřín je v této oblasti jako nepůvodní zakázaný, přesto velmi vitální

Sucho – srovnání – říjen 2014 – 2015 – 2016 – 2017 - 2018

Průběh kůrovcových těžeb 2014 - 2018

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

800 000

900 000

1 000 000

Januar Frebruar März April Mai Juni Juli August September Oktober November Dezember

m3

Vývoj napadení kůrovcem / 2014-2018měsíční objem těžebin m3

2014 2015 2016 2017 2018

Kůrovcové těžby 2018

Konkrétní projevy změn klimatu pozorované u LČR

1. Smrk jako nejcitlivější dřevina klimatických změn usychá v oblastech s výrazným srážkovýmdeficitem.

2. Stoupla četnost výskytu hmyzích škůdců a hub (lýkožrout smrkový a severský, václavkasmrková, Chalara fraxinea, kloubnatka smrková).

3. Změna fenofáze některých stromů zejména BK (počátek rašení listů je až o 3 týdny dříve nežpřed 20 lety).

4. Zrychlil se vývoj škůdců (nejsou výjimkou 3 generace kůrovců/rok) a jejich aktivita.

5. Dynamika produkčních schopností jednotlivých druhů dřevin se mění. Nárůst je zřetelnější ulistnáčů než u jehličnanů a mění se konkurenční poměry mezi jednotlivými druhy.

6. Stoupl podíl nahodilých těžeb, se vznikem rozvolněných porostů až velkoplošných holin nad1 ha.

7. Změnila se biodiverzita v lesních porostech – některé druhy vypadávají jiné přicházejí.

8. Zvýšilo se riziko náchylnosti porostů, ale i jednotlivých stromů vůči větru a sněhu.

9. Změnilo se mikroklima uvnitř porostů, změnil se vodní režim v půdě a na jejím povrchu(dlouhá bezdešťová období ve vegetační době, prudké přívalové deště bez schopnostivsaku).

Co můžeme udělat ihned ?

✓ Změnit přístup k druhové skladbě lesů při obnově lesa

✓ Více pracovat s přirozenou obnovou

✓ Preferovat osvědčené podrostními způsoby hospodaření se snahou zvyšovat věkovou,druhovou a prostorovou diferenciaci porostů

0,00

10,00

20,00

30,00

40,00

50,00

60,00

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

Zákonná povinnost Zastoupení listnáčů a jedle v celkové obnově (%)

Vývoj úhynu SM v posledních na SV Moravě

✓ První příznaky hynutí lesních porostů v důsledku sucha u LČR pozorovány v oblasti severomoravského regionu na přelomu roku 2000.

✓ Problém hynutí SM porostů se postupně během 15 let rozšířil ze 3 LS na 9 LS.✓ Na některých LS došlo ke zlepšení např. Jablunkov.

Bílé plochy – úmyslné těžbyČervené plochy – nahodilé těžby

OJ/rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Město Albrechtice

BruntálJanoviceVítkovOpavaOstrava

Frýdek-MístekJablunkovŠternberk

Legenda

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Vývoj obnovy SM na SV Moravě

✓ Změna druhové skladby nově zakládaných porostů na pokalamitních plochách nastala postupně u všech jmenovaných LS.

✓ Smrk je záměrně nahrazován jinými druhy dřevin.✓ Smrk ve vyšším zastoupení na LS Janovice a Frýdek-Místek zejména v důsledku masivní

přirozené obnovy SM.

Bílé plochy – zalesnění jinými dřevinami než SMZelené plochy – zalesnění smrkem

OJ/rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016Město AlbrechticeBruntálJanoviceVítkovOpavaOstravaFrýdek-MístekJablunkovŠternberk

Legenda

5% 15% 25% 35% 45% 55% 65%

Možný scénář vývoje druhové dřevinné skladby u LČR

✓ Podíl SM v dřevinné skladbě u LČR prokazatelně klesá

✓ Podíl BK a DB u LČR stoupá

✓ LČR nezakládají žádné další monokultury SM ani jiných dalších dřevin (nově vzniklé porosty vykazují 25 – 45 %

příměs jiných dřevin)

✓ LČR navyšují podíl přirozené obnovy lesních dřevin (v roce 1993 – 8 %, v roce 2016 – 32 %)

✓ LČR pěstebními zásahy vytváří prostorově a výškově diferencované skupinovitě smíšené porosty

DG 1%MD 5 %

10 % 13,5 % 48 %

Nová strategie hospodaření LČR v lesních porostech

Dokument zahrnuje diferenciaci hospodaření v lesíchpodle jejich převažující funkce, stavu a přírodníchpodmínek!✓ Druhá edice 2015✓ Zpracováno lesnickými odborníky napříč lesnickým

sektorem v ČR✓ Diskutováno s ostatními vlastníky lesů (SVOL)✓ Posouzeno nezávislými odborníky v ČR (fakulty,

VÚLHM)

Diferenciace hospodaření s ohledem na klimatické změnyje obsažena ve všech kapitolách.

Hlavní kapitoly:1. Cíle trvale udržitelného hospodaření2. Výchova lesa3. Obnova lesa4. Zásady hospodaření podle cílových hospodářských

souborů

Zavedená pěstební opatření

Cíl podniku:

✓ Zachování lesa - zvyšování adaptačního potenciálu lesů

• Konkrétní opatření:

➢ Bezhlavě nevylučovat SM z obnovy, ale postupovat diferencovaně podle zkušeností s pěstovánímsmrku v jednotlivých PLO a LVS s využitím informací o genofondu místních ekotypů a populací (např. uvlhkostně příznivějších, podhorských PLO Předhoří Orlických hor, Sudetské mezihoří, Předhoří Šumavy aNovohradských hor, Hostýnsko-Vsetínské vrchy a Javorníky atd. lze o případném posunu LVSpolemizovat a to i v případě extrémních scénářů klimatické změny).

➢ I v současné době roste SM velmi dobře už od 4. LVS, na některých stanovištích počínaje 3. LVS. Velkouroli zde hraje vhodná expozice vůči světovým stranám a morfologie terénu.

➢ Zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů ve prospěch stres tolerantních druhů.

➢ (DG, MD, DBz, teplomilné duby – šípák atd., HB, JV, BB, BR, LP, OR)

➢ Zvýšit genetickou rozmanitost obnovovaných dřevin – uznané porosty a „výběrové stromy“ přímo vlokalitách postižených suchem.

➢ Zakládání vhodných porostních směsí s větším uplatněním pomocných (přípravných) dřevin.

➢ Vyloučení intenzivních (schematických) výchovných zásahů.

➢ Preferovat násečný hospodářský způsob v podobě úzkých pruhů, kotlíků nebo obseků a podrostnízpůsob hospodaření, preferovat přirozenou obnovu.

➢ Cíleně pečovat o lesní okraje (využití keřů apod.).

Zaváděná pěstební opatření u LČR v kalamitních oblastech

Cíl podniku:

✓ Zpomalit, oddálit rozpad lesa

• Konkrétní opatření:

➢ V LHP vylišení samostatných hospodářských souborů a zkrácení obmýtí SM porostů.

➢ Cílovou druhovou skladbu postupně měnit ve prospěch stres tolerantních druhů vč. dřevinpomocných (BB, BR, OS, JR, OR)

➢ Zakládání vhodných porostních směsí z většího počtu dřevin k dosažení druhové pestrostivč. uplatněním pomocných (přípravných) dřevin.

➢ Na vybraných stanovištích podporovat přirozenou sukcesi stanovištně vhodnými dřevinami.

➢ Při výchovných zásazích maximálně podporovat všechny listnaté dřeviny, MZD včetněpomocných dřevin i břízy.

➢ V řadě případů výchovu lesa zcela vyloučit, neboť tradiční výchovné zásahy jen urychlujírozpad a destrukci smrkových porostů.

Správa vodních toků u LČR

➢ Ve správě státního podniku se aktuálně nachází téměř 38,5 tis. km vodních toků a přes 820

malých vodních nádrží.

➢ Správu vodních toků organizačně zajišťuje 7 správ toků s působností dle oblastí povodí.

Správa vodních toků u LČR

➢ LČR nespravují pouze drobné vodní toky v lesích a v lesnatých oblastech, ale v rámci ucelené péče

zajišťují i správu vodních toků protékající zemědělskou krajinou a obcemi.

➢ Společným znakem spravovaných vodních toků je jejich bystřinný charakter a malá (pramenná)

povodí. Často se jedná o toky s velkým podélným spádem, extrémní rozkolísaností průtoků a

výrazným splaveninovým režimem.

➢ Činnosti správy jsou zaměřeny na :

− preventivní opatření před povodněmi - výstavba a rekonstrukce objektů hrazení bystřin a

úprav vodních toků, údržba a oprava spravovaných vodních děl,

− opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody zvýšením retenční

kapacity krajiny - výstavba malých vodních nádrží, retenčních přehrážek, tůní, mokřadů,

revitalizace vodních toků a jejich pramenišť.

• Výstavba, rekonstrukce a opravy (včetně odbahňování) vodních nádrží – zvýšení retence vody v krajině,

• Výstavba suchých nádrží (optimálně i s prostorem stálého nadržení) – zpomalení rychlého odtoku vody z

krajiny,

• Obnova zaniklých či realizace nových drobných vodních prvků v krajině - tůně, slepá ramena,

• Revitalizace vodních toků a jejich niv, revitalizace pramenných částí povodí – zadržení vody a zpomalení

jejího odtoku, případně podpora samovolné renaturace vodních toků,

• Obnova území přirozené akumulace vod (lužních lesů, mokřadů, pramenišť, rašelinišť),

• Protierozní opatření – omezení zanášení vodních toků a vodních nádrží, zpomalení odtoku a zvýšení vsaku

vody,

• Stabilizace koryt vodních toků – omezení eroze a zpomalení odtoku,

• Obnova přirozeného vodního režimu - revitalizace (optimalizace) lesnických melioračních sítí,

• Výsadba a obnova břehových a doprovodných porostů.

Příklady základních opatření prováděných ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody

•Provádění rekonstrukcí a oprav stávajících vodních nádrží (opatření spočívající v rekonstrukci a opravách

hrází, funkčních objektů, ve zvýšení retenční kapacity prostorů nádrží, a to včetně odstranění jejich

sedimentů).


Rekonstrukce sdruženého objektu a odbahnění vodní nádrže Kralice na Třebíčsku, větší

víceúčelové VN mohou v období sucha přispívat k zajišťování minimálních zůstatkových průtoků ve

vodním toku.

•Provádění rekonstrukcí a oprav stávajících vodních nádrží (opatření spočívající v rekonstrukci a opravách

hrází, funkčních objektů, ve zvýšení retenční kapacity prostorů nádrží, a to včetně odstranění jejich

sedimentů).


Odbahnění a rekonstrukce funkčních objektů vodní nádrže Sedlinka na Opavsku, obnova

celkového retenčního prostoru (odtěženo přes 35 tis. m3 sedimentu) a zajištění optimalizace jeho

využití k protipovodňové ochraně (rekonstrukce výpustného objektu a bezpečnostního přelivu),

vytvoření sedimentační před - zdrže (hrázka z lomového kamene).

•Obnova zaniklých či nefunkčních malých vodních nádržích v lesích, realizace zcela nových a provádění oprav

stávajících vodních nádrží.


Výstavba vodní nádrže Kapelunk.




Výstavba retenční nádrže Tvarůžek.




Obnova MVN Všesoky.

•Výstavba suchých nádrží (optimálně i s prostorem stálého nadržení) – zpomalení rychlého odtoku vody z

krajiny.


Suchá nádrž Čeložnice a suchá nádrž Horky jsou součástí komplexních protipovodňových a protierozních

opatření realizovaných v povodí Moštěnky. Součástí staveb je i výsadba doprovodných dřevinných

porostů. Alespoň minimální trvalé nadržení vody má zásadní vliv na biodiverzitu okolního území.

• Realizace nových či obnova zaniklých a nefunkčních vodních ploch.


Vybudování boční vodní nádrže v rámci revitalizace vodního toku na Broumovsku, obdobné drobné

vodní plochy nemají zásadní vliv na odtokovou bilanci, ale jsou podstatné pro uchování biodiverzity

krajiny, mohou být například i lokálním zdrojem požární vody.

•Navrácení vodních toků a jejich niv do přírodě blízkého stavu za účelem zpomalení rychlého odtoku vody

z krajiny (méně kapacitní, rozvolněná a členitá koryta) a zvýšení její retenční schopnosti (umožnění rozlivů,

zadržení vody a její pozvolné vsakování).


Revitalizace Borušovského potoka a jeho nivy - vybudování nového mělkého rozvolněného koryta a

tůní na Svitavsku.





Revitalizace Zelenky - vybudování nového mělkého rozvolněného koryta a tůní v Orlických horách.





Revitalizace vodního toku a jeho nivy na Broumovsku - vybudování nového nízko-kapacitního,

členitého koryta a tůní – iniciace vzniku mokřadu.

•Revitalizace vodních toků a melioračních sítí – zadržení vody a zpomalení jejího odtoku, eliminace

negativních funkcí historicky provedeného odvodnění.


Revitalizace Zádolského potoka a jeho přítoku na území Přírodní

rezervace Králova zahrada. Obnova přírodě blízkého stavu -

přirozená mělká meandrující koryta byla v minulosti napřímena

(včetně „ohrázování“ přebytečným výkopkem) a zahloubena v rámci

provedených lesotechnických meliorací.

•Obnova území přirozené akumulace vod (lužních lesů, mokřadů, pramenišť, rašelinišť), využití území jako

poldrů, využití terénních depresí, slepých ramen a zemníků k zadržení a zasakování vody.


Povodňování lužních lesů na Břeclavsku (LZ Židlochovice - Soutok). Údržba, doplňování – rozšiřování

a vylepšování zavodňovací sítě kanálů.

•Obnova zaniklých či realizace nových drobných vodních prvků v krajině (tůně, slepá ramena), využití, využití

terénních depresí a zemníků k zadržení a zasakování vody.

Základní opatření prováděná ke zmírnění dopadů sucha

Vybudování nové tůně napájené z

Bečovského Potoka.

Boční tůň na Tiché říčce v Jizerských

horách.

• Revitalizace pramenných částí povodí – zadržení vody a zpomalení jejího odtoku.


Revitalizace přítoku Černého potoka v Jizerských horách – nahrazení původního dlážděného

opevnění balvanitou rovnaninou a zahrazení zaústěných odvodňovacích příkopů.

•Obnova území přirozené akumulace vod, revitalizace pramenných částí povodí – zadržení vody a zpomalení

jejího odtoku, zrušení odvodňovací sítě.


Revitalizace (zahrazením historického odvodnění) pramenné

oblasti Černého potoka v rašelinných partiích Jizerských hor –

zpomalení odtoku a iniciace postupného zazemnění příkopů.

•Protierozní opatření – omezení zanášení vodních toků a vodních nádrží, zpomalení odtoku a zvýšení vsaku

vody.


Retenční objekty - přehrážky vybudované pro zadržení splavenin na Bohdašínském a Kamenickém

potoce, v období minimálních průtoků mohou retenční objekty zabezpečovat i prostor pro přežití

vodních a na vodu vázaných organismů. Zároveň přehrážky podporují - zvyšují zasakování vody.

•Protierozní opatření – omezení zanášení vodních toků a vodních nádrží, zpomalení odtoku a zvýšení vsaku

vody.


Hrazení levostranných a

pravostranných přítoků

Kyjovky.

Vybudované objekty hrazení

bystřin a strží – průcezné

balvanité přehrážky slouží k

stabilizaci koryt a k zadržení

splavenin a plavenin nad

vodárenskou nádrží Koryčany.

•Stabilizace koryt vodních toků (bystřin) – omezení eroze a zpomalení odtoku.


Úprava Vojtovického potoka v Rychlebských

horách – retenční objekty, podélné opevnění a

příčné stabilizační objekty ze záhozového

lomového kamene provedené po povodni v roce

2010.

• Správa celkem – více jak 880 ks vodních nádrží

Ročně:

▪ probíhají rekonstrukce a opravy cca 35 – 40 VN,

▪ celkové náklady na přípravu a realizaci akcí VN více než 50 mil.

Kč,

▪ obnova vodní plochy ve výměře 20 ha

•Revitalizace

▪ ročně probíhá cca 10 akcí

▪ což zhruba představuje 3 km vodních toků ve výši 20 mil. Kč

Vodní nádrže a revitalizace vodních toků

• Grantová služba LČR ve spolupráci s OVH zadala v roce 2015 grant s názvem

• „Vyhodnocení stávajícího stavu povodí ve správě LS

Hanušovice, LS Loučná nad Desnou a LS Ruda nad

Moravou a návrh opatření ke zvýšení retenční schopnosti

území“Grant měl za úkol zanalyzování současného stavu krajiny zejména z pohledu retenční schopnosti a nastínění

možných řešení stabilizace a zlepšení stavu zadržování vody v krajině.


Pro účely výzkumné činnosti bylo vybráno rozsáhlé území o ploše

téměř 1300 km2 od Mohelnické brázdy až po vrcholy Hrubého

Jeseníku a Kralického sněžníku. Území je charakterizováno svou

různorodostí prakticky ve všech pohledech daných zejména

geologickou stavbou a geomorfologií. Oblast je poměrně hustě

osídlena a převážně intenzivně využívána člověkem od

zastavěných ploch přes zemědělství až lesnictví.

• Analytická část projektu měla za cíl zjistit o území maximální množství dat :

• Nejmarkantnější plošný pokryv zaujímá lesní půda 52 %, zemědělsky obhospodařované plochy 44 % a

zbytek tj. 4% (zástavba, infrastruktura a vodní plochy)

• Dominantními lesními vegetačními stupni (3-8) zájmového území jsou ty ve kterých má významný podíl buk

a smrk. Reálně smrk ztepilý zaujímá přibližně 70 % plochy lesa a buk lesní zhruba 16 % v převažujících

porostech nad 50 let.

•

• V ZPF jsou kultury zastoupeny z více jak ½ TTP, zornění je na více jak 30% plochy. Z historického pohledu (od

r. 1936) ZPF ustupuje výrazně PŮPFL (až o 30 %) a navíc stále dochází k přeměně orné půdy na TTP.

• Plošným odvodněním bylo v minulosti (60 - 70 léta) meliorováno cca 106 km2 tj. 8% (s ohledem na již

překonanou životnost nevýznamný vliv).

• Nejvýznamnějším říčním typem z celkových 1520 km jsou bystřiny a horské potoky

• Na území se nachází 524 stávajících vodních nádrží o objemu 3,7 mil m3. (Bez započtení zkreslujícího

údaje o objemu vody v přečerpávací VD Dlouhé stráně)


•Vodní bilance povodí

•Výchozím podkladem k posouzení retenčních schopností krajiny bylo sestavení hydrologické bilance povodí

(úhrn srážek, výpar, intercepce, vsak, evapotranspirace, odtok z povodí). Pro stanovení bylo použito více metod a

variant postupů výpočtu i možnosti sumarizace průtokových odečtů na páteřních tocích umožňující chybové srovnání s

výpočtovými metodami.

•Z vyhodnocených dat vyplývá, že z předmětných povodí odtéká celkem cca 500 mil. m3 vody

•Odtok z PUPFL 336 mil. m3 vody - stanovení na základě dlouholetých měření VÚLHM

• pro plochy: holina zabuřenělá / věk 10 – 49 let / 50 a více let

• pro porosty: jehličnaté smrkové / listnaté bukové

• modelová srážka: 200 mm

• Ze ZPF je pak 138 mil. m3 – Orná p. 108 mil. m3 / TTP 30 mil. m3 - dlouhodobá měření Mendelova

univerzita 51 bodových lokalit (data srážek, evapotranspirace, odtoky)

• Ostatní plochy 28 mil. m3 – stanoveno dopočtem se srovnání odtoku ze zastavěných ploch


•Návrhy opatření pro zvýšení retence vody v krajině je možné realizovat:

• Na PUPFL v objemu 1,185 mil. m3 – opatření lesnicko-pěstebního charakteru (modelový porost s cílovou

dřevinou skladbou)

- úprava dřevinné skladby

- pěstební opatření

- optimalizace LDS

• Na ZPF v objemu 1,245 mil. m3 – snížení ploch půdních bloků,

- změna osevních postupů a agrotechnických metod

- úprava skladby pěstovaných plodin

- zvýšení podílu TTP

- podpora protierozních opatření

• Vodohospodářská opatření v objemu 4,7 mil. m3 – obnova historických rybníků

- obnova retenčních prostor stávajících VN

- návrh nových malých vodních nádrží


• Vyhodnocení účinnosti opatření

•V případě realizace všech opatření a doporučení dojde k zadržení vody v objemu 7,07 mil. m3, tato hodnota

představuje pouze 1,4 % z celkového objemu odtoku (u PUPFLU je to 0,2 %), což lze hodnotit jako

zanedbatelný vliv na celkové zvýšení retence, navíc pouze s lokálním významem.

•Účinnost opatření je možné řádově navýšit při realizaci velkých VD (Hanušovice, Holštějn), což je téměř 301

mil. m3 což je téměř 60 % z celkové objemu. Tato varianta má však zatím velmi malou šanci na realizaci.


DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST

Date post:	25-Apr-2019
Category:	Documents
Upload:	dinhthuan
View:	213 times
Download:	0 times

ŮŽ A ZA Ž VÁÍ V Y V AĚ - copub.cz · Průběh kůrovcových těžeb 2014 - 2018 0 100 000 200...

Documents