Ročník 24 * Číslo 8 * 8. října 2015 * Cena 10 Kč P P P O O O P P P ŘEČTENÍ ŘEČTENÍ ŘEČTENÍ ŘEČTENÍ ŘEČTENÍ PŘED PŘED PŘED PŘED PŘED EJ EJ EJ EJ EJ DALŠÍM DALŠÍM DALŠÍM DALŠÍM DALŠÍM U U U ! ! ! Poddaní Jejího Veličenstva Velké Británie to mají jed- noduché – ochranu své královny, jak známo, hodili na krk Bohovi. Jen mu to čas od času připomenou. Ale kdo má chránit prezidenta České republiky, země, ve které žije na 80 % ateistů? Takže v našich podmínkách bude ochrana, a především obra- na prezidenta zřejmě výlučnou záležitostí nás – jeho voličů a sympatizantů. Těžko se totiž zabývat myšlenkou, že by si to za své vzala média, která spíše hledají možnost, jak využít každé příležitosti si do prezidenta tak říkajíc kopnout. Začalo již před, v historii našeho státu, prvními přímými volbami prezidenta. Samozřejmě, že to vyhlášením volebních výsledků neskončilo, naopak můžeme očekávat, že do těch příštích prezidentských voleb se to bude ještě stupňovat. Prezidentské „aféry“ vyráběné sdělovacími médii jsou dosta- tečně známé, proto připomenu jen namátkou: otevírání komory s korunovačními klenoty či naražené koleno. Z poslední doby snad jen zahraniční cesty – do Moskvy na oslavy Dne vítězství ve Velké vlastenecké válce či následné cesty do Číny v květnu a září. Připomeňme si, jaký obraz nám v této souvislosti o osobě pana prezidenta média předkládají: Máme si např. myslet, že se prezi- dent sám vyřazuje z řad těch „správných“ čelných představitelů evropských států. Což je samozřejmě špatné a škodí to ČR. Na- padá mne i jiný příklad o „objektivním“ zpravodajství našich médií z poslední doby – zahájení školního roku 1. září. V době kdy prezidentovali pánové Havel či Klaus, mohly se štáby nej- různějších televizí mezi sebou „porvat“, aby byly na místě dříve, aby přinesly co nejobsáhlejší reportáže, včetně morálního pou- čení, které p. prezident předal žákům. A letos: O účasti preziden- ta Zemana na zahájení školního roku informovala pouze Česká televize, zřejmě jen proto, že jako veřejnoprávní musela. Po tomto úvodu se konečně dostávám k meritu věci. Dnes je prezident Zeman zhruba v polovině svého funkčního období. Všichni si pamatujeme, jak se po jeho vítězství ve volbách do něj poražení kandidáti a jeho odpůrci prostřednictvím médií pustili. Toto jeho vítězství jim vadí od chvíle co se ujal funkce dodnes. Situace je pro ně o to horší, že se Zeman ve své prezidentské funk- ci (svěřené mu přímo lidovým hlasováním) projevil snad jako jediný politik v Evropě, který důsledně a důrazně hájí národ- ní zájmy své země, především při svých zahraničních cestách, že se chová jako patriot. To v dnešním světě vadí především jak představitelům USA, tak EU. Proto do útoku nastupují sdělovací prostředky, respektive je- jich majitelé, či ti, kteří ovlivňují obsah toho, co mohou a nemo- hou konkrétní média sdělovat. Úkol pro ně je jednoduchý a hlav- ně jednoznačný: Vytváření negativního pohledu na prezidenta Zemana. Nejde ani tak o to, že jsme v polovině jeho funkčního období, jako spíš o to, že již za dva roky bude vrcholit volební kampaň nových prezidentských voleb. Odstranit Zemana cestou jeho odvolání či zrušení přímých voleb prezidenta se zřejmě ne- podaří. Právě média musí proto nastoupit cestu vytváření toho „správného“ společenského vědomí. To znamená, stručně řeče- no, vtlouct do hlavy budoucím voličům, především ze skupiny nerozhodnutých (ta je mimochodem velmi silná a lze očekávat její růst) přesvědčení, že kterýkoliv kandidát na prezidenta je lep- ší než Zeman. Vytvořit u nich názor, že právě současný prezident Zeman je největším škůdcem republiky. A k tomu se hodí coko- liv. Vzpomeňme třeba poslední výročí 17. listopadu a červené karty dodané „nezištně“ US velvyslanectvím. A uvědomme si, BRAŇME SVÉHO PREZIDENTA Zasedal Ústřední výbor KSČM SPOLEČNOST JE V KRIZI Řekl v úvodním vystoupení na zasedání ÚV KSČM 12. září 2015 předseda strany Vojtěch Filip. Sice bylo dosaženo krát- kodobého období ekonomického růstu, ale naděje na změ- nu, která byla slibována, se rozplynula, ztratila se v politikaře- ní vládní koalice, v neochotě revidovat tzv. církevní restituce, v zapomenutých volebních slibech. „Vytvořme naší politikou novou naději pro občany naší země. Máme co nabídnout jak programově, tak lidským potenciálem. Nebojme se ukázat, co vše naši lidé umí a nebojme se ukázat i to, že pokud se splete- me s výběrem lidí, máme je kým nahradit.“ Když předseda ÚV KSČM zmínil problémy v zahraničí, ho- vořil především o drancování finančního kapitálu na území Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Zdůraznil, že „ty státy, které se ta- kovému drancování nechtěly podvolit, byly rozvráceny v rám- ci tzv. arabského jara nebo jsou stále dále rozbíjeny zejména politikou USA, které podporují umírněné islamisty, aby tak umožnily nikoli pouze existenci, ale zejména zločinné fungo- (Dokončení na straně 2) (Dokončení na straně 2)
Poddaní Jejího Veličenstva Velké Británie to mají jed-noduché – ochranu své královny, jak známo, hodili na krkBohovi. Jen mu to čas od času připomenou. Ale kdo máchránit prezidenta České republiky, země, ve které žije na80 % ateistů?
Takže v našich podmínkách bude ochrana, a především obra-na prezidenta zřejmě výlučnou záležitostí nás – jeho voličůa sympatizantů. Těžko se totiž zabývat myšlenkou, že by si to zasvé vzala média, která spíše hledají možnost, jak využít každépříležitosti si do prezidenta tak říkajíc kopnout. Začalo již před,v historii našeho státu, prvními přímými volbami prezidenta.Samozřejmě, že to vyhlášením volebních výsledků neskončilo,naopak můžeme očekávat, že do těch příštích prezidentskýchvoleb se to bude ještě stupňovat.
Prezidentské „aféry“ vyráběné sdělovacími médii jsou dosta-tečně známé, proto připomenu jen namátkou: otevírání komorys korunovačními klenoty či naražené koleno. Z poslední dobysnad jen zahraniční cesty – do Moskvy na oslavy Dne vítězství veVelké vlastenecké válce či následné cesty do Číny v květnu a září.Připomeňme si, jaký obraz nám v této souvislosti o osobě panaprezidenta média předkládají: Máme si např. myslet, že se prezi-dent sám vyřazuje z řad těch „správných“ čelných představitelůevropských států. Což je samozřejmě špatné a škodí to ČR. Na-padá mne i jiný příklad o „objektivním“ zpravodajství našichmédií z poslední doby – zahájení školního roku 1. září. V doběkdy prezidentovali pánové Havel či Klaus, mohly se štáby nej-různějších televizí mezi sebou „porvat“, aby byly na místě dříve,aby přinesly co nejobsáhlejší reportáže, včetně morálního pou-čení, které p. prezident předal žákům. A letos: O účasti preziden-ta Zemana na zahájení školního roku informovala pouze Českátelevize, zřejmě jen proto, že jako veřejnoprávní musela.
Po tomto úvodu se konečně dostávám k meritu věci. Dnes jeprezident Zeman zhruba v polovině svého funkčního období.Všichni si pamatujeme, jak se po jeho vítězství ve volbách do něj
poražení kandidáti a jeho odpůrci prostřednictvím médií pustili.Toto jeho vítězství jim vadí od chvíle co se ujal funkce dodnes.Situace je pro ně o to horší, že se Zeman ve své prezidentské funk-ci (svěřené mu přímo lidovým hlasováním) projevil snad jakojediný politik v Evropě, který důsledně a důrazně hájí národ-ní zájmy své země, především při svých zahraničních cestách,že se chová jako patriot. To v dnešním světě vadí především jakpředstavitelům USA, tak EU.
Proto do útoku nastupují sdělovací prostředky, respektive je-jich majitelé, či ti, kteří ovlivňují obsah toho, co mohou a nemo-hou konkrétní média sdělovat. Úkol pro ně je jednoduchý a hlav-ně jednoznačný: Vytváření negativního pohledu na prezidentaZemana. Nejde ani tak o to, že jsme v polovině jeho funkčníhoobdobí, jako spíš o to, že již za dva roky bude vrcholit volebníkampaň nových prezidentských voleb. Odstranit Zemana cestoujeho odvolání či zrušení přímých voleb prezidenta se zřejmě ne-podaří. Právě média musí proto nastoupit cestu vytváření toho„správného“ společenského vědomí. To znamená, stručně řeče-no, vtlouct do hlavy budoucím voličům, především ze skupinynerozhodnutých (ta je mimochodem velmi silná a lze očekávatjejí růst) přesvědčení, že kterýkoliv kandidát na prezidenta je lep-ší než Zeman. Vytvořit u nich názor, že právě současný prezidentZeman je největším škůdcem republiky. A k tomu se hodí coko-liv. Vzpomeňme třeba poslední výročí 17. listopadu a červenékarty dodané „nezištně“ US velvyslanectvím. A uvědomme si,
BRAŇME SVÉHO PREZIDENTA
Zasedal Ústřední výbor KSČM
SPOLEČNOST JE V KRIZIŘekl v úvodním vystoupení na zasedání ÚV KSČM 12. září
2015 předseda strany Vojtěch Filip. Sice bylo dosaženo krát-kodobého období ekonomického růstu, ale naděje na změ-nu, která byla slibována, se rozplynula, ztratila se v politikaře-ní vládní koalice, v neochotě revidovat tzv. církevní restituce,v zapomenutých volebních slibech. „Vytvořme naší politikounovou naději pro občany naší země. Máme co nabídnout jakprogramově, tak lidským potenciálem. Nebojme se ukázat, covše naši lidé umí a nebojme se ukázat i to, že pokud se splete-me s výběrem lidí, máme je kým nahradit.“
Když předseda ÚV KSČM zmínil problémy v zahraničí, ho-vořil především o drancování finančního kapitálu na územíAfriky, Asie a Jižní Ameriky. Zdůraznil, že „ty státy, které se ta-kovému drancování nechtěly podvolit, byly rozvráceny v rám-ci tzv. arabského jara nebo jsou stále dále rozbíjeny zejménapolitikou USA, které podporují umírněné islamisty, aby takumožnily nikoli pouze existenci, ale zejména zločinné fungo-
(Dokončení na straně 2)
(Dokončení na straně 2)
ECHO str. 2
Zahrádkáři snižují ve vedrech teplotu vzduchu o 15 stupňů
kolik lidí se při této příležitosti nechalo ob-lbnout. Vzpomeňme i nezištné přímé po-moci pana velvyslance A. Shapira, kterýnašemu prezidentovi rád a ochotně radí,co má dělat, co má říkat.
Nelze se divit, že někteří lidé (podotý-kám – budoucí voliči prezidenta) argu-mentaci sdělovacích prostředků převzali,a dodnes v nich přetrvává názor, že všech-na ta špína, která je na Zemana průběžněhrnuta má pravdivý podklad. Přitom si vů-bec neuvědomují, že je s jejich vědomímzáměrně manipulováno! Nejde o nic jiné-ho, než aby toto vnucené vědomí v hla-vách lidí – budoucích voličů zůstalo, posi-lovalo, a aby takových budoucích voličůbylo stále víc. Mimochodem, praxe po-sledních voleb ukazuje, že nerozhodnutívoliči nejraději volí něco nevyzkoušené-ho, ať jde o osobnost či hnutí. A protože,jak jsem už zmínil, američané ani Bruselsi Zemana na Hradě nepřejí, musí ho jižv předvolebním období znemožnit.
My, kteří jsme Zemana do funkce pre-zidenta volili (i když často dodáváme, žejsme volili menší zlo) máme proto, dlemého názoru, povinnost svého prezi-denta hájit a bránit před všemi těmi bru-tálními útoky vytvářenými často na zákla-dě nepodstatných záminek s jedinýmcílem – nedopustit Zemanovo znovuzvo-lení prezidentem ČR. Současně mámei povinnost bránit ostatní voliče před uve-denými skrytými útoky ovlivňování jejichvědomí ve smyslu vytváření negativníhoobrazu prezidenta.
Při sledování mediálních zpráv pře-mýšlejme nad jejich obsahem. Přemýšlej-
BRAŇME SVÉHO PREZIDENTAme, jaký je jejich skutečný cíl. Nenechmesi zpochybnit vlastní názor a přesvědčenípod záminkou toho, že když to psali v no-vinách, či o tom hovořili v televizi, tak je topravda. Nikdo nezaručí, že to pravda je,nikdo nedá potřebnou garanci, i kdyžse bude jednat o zprávy těch největšícha nejprestižnějších tiskových agentur. Anity totiž nejsou schopny (nebo ochotny)nám dát uspokojivé a především pravdivéodpovědi na celou řadu otázek, např. jakdopadlo vyšetřování loňského masakruv Oděse, nebo kdo stojí za tragédií letuMH17 na Ukrajině.
Nelze nevzpomenout poslední proti-zemanovskou akci – vyvěšení trenýrek naHradě. Vlastní stanovisko si k tomu jistě
vytvořil každý z nás. Mne mimo jinéorganizátoři přesvědčili, že si uvědomu-jí, že na Hradě úřaduje skutečně velkýčlověk, velká osobnost.
Je naší povinností o těchto otázkáchpřemýšlet a především o nich diskuto-vat s ostatními, dnes třeba ještě neroz-hodnutými voliči. Neboť si troufámtvrdit, že ať už se v prezidentských vol-bách postaví Zemanovi kdokoliv, po-kud budu opět volit Zemana, budu opětvolit menší zlo.
A to je jak v zájmu občanů této země,jejího rozvoje a pokrokové budoucnos-ti. Tedy pochopitelně i v zájmu mém.
P.S. Bože, jestli to ti poddaní JejíhoVeličenstva nemají jednodušší.
vání nejnebezpečnější teroristické organizace současnosti – tzv. Islámského státu“.Položil si v této souvislosti a s ohledem na největší migrační vlnu po 2. světové válceotázku, proč největší propagátoři individualismu najednou volají po solidaritě,když sami solidární nebyli a nadále nejsou. „Opravdu jsou přesvědčeni, že jsme hlu-páci, kteří, protože jsme vyznavači a realizátoři solidárních teorií, jim budeme krýtjejich náklady a oni si ponechají všechen zisk? Možná jiní ano, ale KSČM za hlupákynebude.“
Vyzval k řešení následků migrační krize jednáním, a nikoli nekompetentnímipříkazy z Bruselu. Ostatně v pořadu Václava Moravce 13. září 2015 celou tuto pro-blematiku vysvětlil na podkladě velkých znalostí současné mezinárodní situacea poukázal na nutnost jednat o ukončení války v Sýrii s okolními státy i v Radě bez-pečnosti OSN.
Provolání ÚV KSČM vyzvalo vládu ČR, aby se postavila proti dalšími prodlužová-ní sankcí proti Rusku, které naši zemi poškozují. Řešením vztahů mezi Východema Západem je použití diplomacie, obchodní války vše jen zhoršují.
Již tradičně pouze Haló noviny 14. září 2015 uveřejnily informaci o zasedáníÚV KSČM. kj
Zasedal Ústřední výbor KSČM
SPOLEČNOST JE V KRIZI
Aleš RŮČKA(Dokončení ze strany 1)
(Dokončení ze strany 1)
Zájmoví členové zahrádkářskýchkolonií nejen v Brně snižují v tropic-kých vedrech teplotu vzduchu v zeleniasi o 15 °C s tím, že je vlhčí a lépe dý-chatelný. Měření termokamerou pro-kázalo, že když má vzduch v zahrád-kářské kolonii teplotu 33 °C, v ulicíchmezi sluncem rozpáleným betonem,asfaltem a plechem má ve stejnoudobu teplotu 48 °C.
Patnáct z 90 základních organizacíČeského zahrádkářského svazu v Brněs 5600 členy pořádalo spolu s Vinaři již-ní Moravy a Brněnskými vinaři desátýročník výstavy výpěstků. A to v poschodíPivovarské pivnice Starobrna na Mend-lově náměstí. "Letos jsme se museli tzv.porvat s přírodou, nakolik dobře ukazu-je pestrá palety výpěstků jádrovin a jiné-ho ovoce i zeleniny. Vlivem sucha jsouněkteré plody zhruba poloviční, než
správách Městské části Brno-střed i ce-lého Brna brání komunisté úsilí podni-katelů zrušit zahrádkářské koloniev chystaném novém Územním plánuBrna a zainvestovat tyto pozemky tak,aby jim vynášely finanční zisk místotoho, aby se tam někdo hrabal v záhoně.Na stavební investice na místě zahrádektlačí zvláště zastupitelé za ANO. Podpo-rují je v tom lidovci a členům Strany ze-lených je to jedno. Např. chtějí prorazitcestu skrz zahrádkářskou kolonii naKraví hoře. Nic nedbají na varování kli-matologů, že zelené plochy výrazně po-máhají lidem ve městech v tropickýchdnech přežít - uvedl Hráček.
Zahrádkáři tvrdí, že lidé by se mělidržet slov francouzského spisovateleSaint Exuperyho: "My jsme zdědili Zemiod svých předků, my ji máme pouze půj-čenou od svých dětí!" (vž)
z úrody ve vlhkém roce. V sadech i na za-hradách potřebujeme závlahy. A zejmé-na zemědělci v terénních úpravách kra-jiny tak, aby srážková voda rychleneodtékala pryč, nýbrž aby se zadrželav krajině ke svému následnému využitípro život. V expozici je vidět stav a veli-kost jednoho druhu ovoce ze zavlažova-ných a z nezavlažovaných stromů," řeklnám předseda brněnské městské orga-nizace ČZS a brněnský městský zastupi-tel za KSČM Martin Říha. V patře Pivo-varské pivnice byly k vidění též hrozny,peckoviny - pro které je letos vegetačněpříznivý rok, který se příznivě promítnei do destilátů z modrého ovoce. Přehlíd-ka poprvé obsahuje navíc práci pěstite-lů dýní. Ke koupi byl i med, i když letosmají včelaři s chovem problémy.
Brněnský městský zastupitel zaKSČM Jiří Hráček připojil, že v samo-
ECHO str. 3
K 70. výročí Organizace spojených národů
Bohumír ŠMERAL- 135. výročí narozeníNarodil se 25. října 1880 v rodině učitele
měšťanské školy v Třebíči. Viděl kolem sebebídu dělníků i ostatních pracujících. Pochopil,že sám nemá šanci její příčiny odstranit, jižv 16 letech vstoupil jako student gymnázia do
sociálně demokratické strany a vzdělával se četbou marxistické litera-tury. Během studia práv v Praze se stal redaktorem Práva lidu, odr. 1915 ved. redaktorem. Od r. 1916 byl v čele výkonného výboru strany,inicioval vznik marxistické levice ve straně. Pod jeho vlivem vyústil vel-mi složitý vývoj ve vznik nové strany – Komunistické strany Českoslo-venska. Osobně se seznámil s poměry v revolučním Rusku i s V. I. Leni-nem. Po návratu napsal, že přichází z jiného světa, přichází jiný člověk,co se děje v Rusku, je ohromné, závratné, poctivé, rozumné, nutné, ne-přemožitelné.
Na ustavujícím sjezdu KSČ v květnu 1921 po důkladném rozborusituace v našem dělnickém hnutí s důrazem na potřebu založení nové
Charta OSN stanovila tyto cíle OSN:Udržovat mezinárodní mír a bez-
pečnost, rozvíjet přátelské vztahy mezinárody založené na respektování zásadrovnoprávnosti a práva na sebeurčenínárodů, spolupracovat při řešení mezi-národních ekonomických, sociálních,kulturních a humanitárních otázeka podpoře základních lidských práva svobod, být centrem pro koordinacikroků, které národy podnikají v zájmudosažení těchto cílů. Charta OSN určila,že všechny členské státy jsou suverénnía rovnoprávné, zavazují se plnit své po-vinnosti plynoucí z Charty, zavazují seřešit mezinárodní spory mírovými pro-středky bez ohrožování mezinárodníhomíru, bezpečnosti a spravedlnosti, vystří-hají se vyhrožování silou a používání sílyproti jiným členským státům, zavazujíse poskytnout OSN veškerou pomoc přijakékoli akci, ke které OSN na základěCharty přistoupí, a zároveň nebudoupodporovat státy, vůči kterým OSN přija-la preventivní či donucovací opatření.Žádné ustanovení Charty neopravňujeSpojené národy k tomu, aby se vměšova-ly do otázek, které jsou výlučně záležitos-tí jakéhokoli státu.
Členství v OSN je přístupné všem mí-rumilovným státům ochotným přijmoutpovinnosti plynoucí z Charty OSN, kteréjsou odhodlány a schopny tyto povinnos-ti plnit. Nové členské státy přijímá Valnéshromáždění OSN na základě doporuče-ní Rady bezpečnosti OSN.
Oficiálními jazyky OSN jsou angličti-na, čínština, francouzština, ruština, špa-nělština a nově i arabština, do nichž jsoupřekládány všechny dokumenty vzniklé
cházelo k dohoděv určité situaci vesvětě.
HOSPODÁŘSKÁA SOCIÁLNÍ RADA– 18 členů, nyní 27volených VS OSN.
PORUČENSKÁ RADA – většina z úze-mí spravovaných v roce 1946 získala ne-závislost.
MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVŮR – 15soudců volených VS OSN a RB OSN.
SEKRETARIÁT OSN – v čele je gene-rální tajemník OSN jmenovaný VS OSNna doporučení RB OSN. Většinou jdeo zkušené diplomaty z menších člen-ských států OSN, na nichž jsou členovéRB OSN schopni se dohodnout (z Nor-ska, Ghany, Švédska). Další pracovníciorgánu pocházejí z různých zemí, rozho-duje schopnost, jejich kvalifikace, půso-bení a výkonnosti.
Téměř 200 členských států OSN před-stavuje obrovský kolos těžko uříditelný.Po konci existence světa dvou rozhodují-cích velmocí – SSSR a USA – si USA pro-sazují právo velet celému světu a sou-stavně potlačují svými akcemi po celémsvětě úlohu OSN. Po listopadu 1989 sestalo zvykem, že o řešení mezinárodníchproblémů rozhoduje „Mezinárodní spo-lečenství“, což je jiné označení pro pozů-statek studené války – NATO. Nedávnoo turecké žádosti řešit situaci o kurdskéotázce rozhodovalo jednání NATO a ni-koliv Rada bezpečnosti. Některé členskézemě NATO se skřípěním zubů přijalyrozhodnutí rozlišovat mezi Kurdy, kteřívedou pozemní operace s islámskýmijednotkami. Ruské (nebo i čínské) veto vRadě bezpečnosti OSN by USA mohlo býtv cestě jejich počínání ve světě.
Karel JANlŠ
Na základě rozhodnutí ustavující konference OSN v San Francisku 26. června1945 vstoupila před 70 lety – 24. října 1945 – v platnost Charta OSN, základnídokument organizace.
z jednání orgánů OSN i podklady pro tatojednání. Při jednáních v orgánech OSNvystupují představitelé členských státůvětšinou v některém z uvedených jazyků.
Podle Charty OSN existují tyto hlav-ní orgány OSN:
VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ – složeno zevšech členských států OSN – dnes 197.Zasedá jednou za rok, pravidelně 3. tý-den v září je zahajováno. Při velmi důle-žitých událostech je svoláno mimořádnézasedání VS OSN.
RADA BEZPEČNOSTI OSN – v roce1945 měla 11 členů, nyní 15, z toho 5 stá-lých: dnes Ruská federace (dříve SSSR),Francie, Čína, Velká Británie a USA –mají při hlasování právo veta. Nestálí čle-nové RB OSN jsou voleni na 2 roky VSOSN tak, že 5 členů OSN z Afriky a Asie,1 z východní Evropy, 2 z Latinské Ameri-ky a z oblasti Karibského moře, 2 ze zá-padní Evropy a dalších členů – Kanady,Austrálie a Nového Zélandu. Hlasovánío jejich přijetí do RB OSN bývá někdy slo-žité, probíhá v několika kolech a končíváobčas kompromisem – jsou zvoleni pou-ze na 1 rok. Již mnoho let probíhají – za-tím neúspěšně – diskuse o rozšíření po-čtu stálých členů Rady – nároky si činínapř. Indie, Pákistán, Jihoafrická repub-lika, Brazílie, Argentina, Chile s odůvod-něním počtu obyvatel, postavení a vý-znamu v daném světadílu nebo ve světěvůbec. Z tohoto hlediska si tento nárokčiní zejména sjednocené Německo s ve-doucí rolí v Evropě vůbec (spolu s Fran-cií) a v poslední době i Japonsko. Pokudby většina z uvedených kandidátů napostavení stálého člena Rady OSN hozískala, těžko by při jednání orgánu do-
ŠLI PŘED NÁMI����� strany - KSČ - řekl "Jsme víc než politická strana. Jsme předvoj novéhoživota. Tvoříce nové poměry, chceme také tvořit nové lidi." Vyslovilmnoho dalších myšlenek, které zdaleka neztratily svůj význam, i kdyžod té doby uplynulo téměř jedno století.
B. Šmeral byl poslancem i senátorem a jako člen Výkonného výboruKominterny pomáhal při řešení problémů i v mnoha komunistickýchstranách. Po Mnichovu se stal členem zahraničního vedení KSČv Moskvě. Aktivně se podílel na hodnocení Prosincové generální stáv-ky z roku 1920, politiky KSČ ve 20. a 30. letech a na zpracování koncep-ce naší národní a demokratické revoluce a jejího přerůstání v revolucisocialistickou (zcela v duchu koncepce VII. kongresu KI z roku 1935a s přihlédnutím k našim podmínkám). Posledním dnem jeho životabyl 8. květen 1941. Nedočkal se vstupu Sovětského svazu do válečnýchoperací a jeho vítězství ve Velké vlastenecké válce.
Odešel významný představitel našeho i mezinárodního komu-nistického hnutí, autor mnoha projevů a statí, jimiž přispěl k tvůrčímurozvoji marxismu.
Jsou v těchto knihách: B. Šmeral, Pravda o sovětovém Rusku,NPL Praha 1966; B. Šmeral, Výbor z díla 1, 2, Svoboda Praha 1981;B. Šmeral, Historické práce 1908-1941, SNPL Praha 1961. kj
ECHO str. 4
IMIGRACE – PŘÍLEŽITOST ČI HROZBA?17. září se konal 1. diskusní čtvrtek v druhém pololetí 2015. Téma bylo vysoce
aktuální – Imigrace – příležitost či hrozba? Úvodní slovo přednesl soudruh JalalSulejman, podpredseda KSS.
Proti válce a fašismuBylo to ústřední heslo letošního již pětadvacátého setkání občanů pod Kunětic-
kou horou u Pardubic. Několik tisíc občanů vyslechlo hlavní projev, který proneslpředseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. Řekl, že „když jsme před několika lety kritizovaliproces zvaný arabské jaro, když jsme říkali, že Spojené státy jím jen zvolily politikuchaosu, mnozí se nám smáli. Ba hůř; možná si pamatujeme ty zlostné výkřiky, kteréna nás tehdy útočily. Říkali, že jen strašíme lidi. Jenže výsledky jsou mnohem horší,než jsme si tehdy i my přestavovali“, řekl předseda ÚV KSČM a poukázal na obrov-skou migrační vlnu, která zmítá Evropou.
Podobně je to s Ukrajinou. I v tomto případě to byli především komunisté, kdovarovali před podstatou a důsledky tzv. Majdanu. Varovali před ukrajinským fašis-mem, který se dral k moci a který hrozil přelitím do Evropy a změnou její politickétradice. Čas dal komunistům za pravdu. „I zde jsme varovali, že ti, kdo usilují naUkrajině o moc, jen slouží americké politice chaosu, jejíž cíl je jediný: aby Evropapřestala být konkurentem. Aby byla oslabena.“ Arabské jaro i Majdan mají podleVojtěcha Filipa zásadní důsledek: „Dochází k obrovské změně v politickém myšlenív Evropě. Nebezpečné změně. Migrační vlna a ukrajinský fašismus ohrožují světovýmír.“ A není podle hlavního řečníka náhodou, že právě v této době Spojené státyusilují o podpis smlouvy TTIP. „Po oslabení přichází snaha dotlačit Evropu k přijetíamerických pravidel obchodování, která by nás poškodila a zbavila suverenity.Takové politice musí komunisté říci NE. Nahlas a všude, kde je to možné. Nenechá-me si vnutit politiku, která nás ožebračí“, řekl za bouřlivého potlesku několika tisícobčanů.
Naše média opět neinformovala o shromáždění organizovaném KSČM. Podrob-né zpravodajství přinesly jedině Haló noviny 7. září 2015. Karel JANlŠ
Automatizace,robotizacea digitalizace
byly hlavním tahákem letošníhojiž 57. ročníku Mezinárodního strojí-renského veletrhu v Brně ve dnech14. - 18. září 2015. Na 1500 vystavova-telů ze 30 zemí světa se představilo.Největší jejich počet byl tradičně z Ně-mecka, dále ze Slovenska, Itálie a Čí-ny. Nejvíce se prezentovaly kovoobrá-běcí a tvářecí stroje, nářadí, svařovánía povrchové úpravy.
Partnerem digitalizace průmyslu jeČesko-německá obchodní a průmyslo-vá komora, která připravila konferenciza účasti odborníků od nás i ze zahrani-čí. Speciálními účastníky veletrhu bylyJižní Korea a čínská provincie Hebei.V příštím roce to bude Čína, a zájemo další ročníky projevily Švýcarsko,Francie, Rusko i Slovensko.
Již první den veletrhu bylo výjezdnízasedání vlády na téma Podpora české-ho průmyslu. Ministři se pak zúčastnilisněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR,na němž diskutovali s podnikateli. Uve-dený svaz vyhlásil Rok průmyslu a tech-nického vzdělávání, který podpořilai vláda.
Jde o snahu řešit dlouhodobý nedo-statek techniků a strojařů. Dokonce sehovoří o potřebě změnit celý školskýsystém v tom smyslu, že by k sobě znovunacházely cestu firmy a školy; sytém vy-sokoškolského vzdělání by měl projítzměnami ve fungování správních rad,akademických senátů a vztahů mezi dě-kany a rektory. Ministerstvo školství sejiž snažilo oživit střední odborné vzdě-lání především sběrem získáním zkuše-ností a představ firemních škol i odbor-níků na školství. Výsledkem by mělo býtzjištění, jaký model jejich spolupráce přiodborném vzdělávání je pro Českou re-publiku vhodný.
Spolupráce škol a firem by měla pro-cházet celým vzdělávacím procesem –– od náboru žactva přes odbornou praxive firmách po závěrečnou zkouškus praktickou částí.
Ale uvažovaný systém již existovalv učňovském školství s odborným výcvi-kem na pracovištích, na nichž po vyuče-ní měli práci zajištěnou. Někteří pokra-čovali ve studiu na vysokých školáchtechnického zaměření. Dnes žactvo od5. třídy základní školy přechází na gym-názia a odsud na práva či studium jazy-ků, málo na technické obory, na kterýchto bez matematiky nejde. Její znalostinejsou dobré již při středoškolskýchmaturitách. kj
Alespoň některé z mnoha myšlenek aodpovědí na dotazy přednášejícího a zeznačného množství diskusních vystou-pení. Předně je třeba rozlišovat migracia utečence. Utečenec se snaží uchýlit dobezpečnostního území.
V Sýrii vojáci už bojují pět let a už délenechtějí. Do toho Německo vyhlásilo, žeodtud přijme padesát tisíc migrantů. Natuto výzvu reagovalo obyvatelstvo Sýriemasově, zvedla se silná vlna vystěhoval-ců. Jsou to především lidé mladí, kteříuž nechtějí bojovat, vzdělaní nebo stu-dující. Německo na to reagovalo uzavře-ním hranic.
Stát v Sýrii má pod kontrolou 2/3 a Is-lámský stát 1/3 území. IS vlastní všech-ny naftové zdroje, naftu od nich kupujísoukromé společnosti USA a Evropy.
Hospodářská krize (r. 2008) kapitalis-mu plodí fašismus. Islamizace, migracek tomu přispívá. Správné je války zasta-vit (v současné době probíhá deset lo-kálních válek). Je třeba navodit a zacho-vat mír. Jsou obavy, že práva, která sipracující v minulosti vybojovali, bymohli lehko ztratit. Za uplynulých pětlet se v Sýrii nepodařilo nic změnit. Ten-to boj USA už stál mnoho miliard a budestát ještě víc.
Stanovisko vlády ČR a SR známe. Jsouproti nařízeným kvótám. O to je pro násvětším překvapením, že naši poslanciv Parlamentu EU hlasovali pro kvóty.
Ani naši komunističtí nebyli proti.Rusko v Sýrii sehrává významnou
úlohu. Vztahy Ruska se Sýrií jsou staréa značně silné. Rusko chce uchránit svo-ji námořní základnu a vylepšuje stávají-cí vnitrostátní, včetně letiště. ZkrátkaRusko upevňuje své pozice.
O pohybu, který dnes hýbe celouEvropou, my v ČR jen hovoříme. Nedo-vedou si s tím poradit naši poslanci, po-litici to nedovedou srozumitelně vyjád-řit. KSČM se snaží být stranou korektní,snaží se zapadnout do běžícího státníhoproudu. Nedosahuje bojové úrovně ji-ných komunistických straně v Evropě,jen o sobě říká, že je levicová. Levicev Evropě tentokrát nesehrála dobrouúlohu. KSČM má možnost se k tomutojasně postavit. Naši lidé to očekávají.
Je třeba pomoci těm, co si to zasluhu-jí. Měl by jim pomoci stát, kraje, jednot-livé skupiny, přičemž by neměly sledo-vat jen svůj zisk a prospěch.
Josef Vondrák
ECHO str. 5
Když 9. listopadu 1989 padla Ber-línská zeď a když 2. prosince 1989při jednání na Maltě mezi tehdejším prezidentem USAG. Bushem st. a M. S. Gorbačovem o tehdejší situaci v Evro-pě tehdejší nejvyšší SSSR řekl, že sovětská vojska do průbě-hu událostí ve střední a jihovýchodní Evropě nebudou za-sahovat, jásot v kabinetech západních představitelů zemíNATO nebral asi konce, i když jsme ho neslyšeli.
Od 5. května 1990 byla zahájena jednání pod názvem 4+2za účasti ministrů zahraničních věcí 4 velmocí a obou němec-kých států. Byli to James Baker (USA), Eduard Ševarnadze(SSSR), Douglas Hurd (Velká Británie), Roland Dumas (Fran-cie), Hans Dietrich Genscher (SRN – známý střihač drátů nahranicích s námi společně s Jiřím Dienstbierem st.) a MarkusMeckel (NDR). Eduard Ševarnadze potvrdil stanovisko, že proSSSR je plné členství v NATO nepřijatelné. Byl pro kompro-misní řešení v rámci procesu celoevropského mírového uspo-řádání Konference o bezpečnosti a spolupráci, což bylo od-mítnuto, poněvadž třem ministrům od USA po Francii šloo plné členství sjednoceného Německa v NATO. Ani na dru-hém jednání 4+2 v Berlíně 22. června 1990 nedošlo k pokrokuv jednání. 16. července 1990 se na jednání v Železnovodskuspolkový kancléř Helmuth Kohl a M. S. Gorbačov dohodli nauznání všech práv 4 vítězných velmocí při německém sjedno-cení, jednotné Německo se samostatně rozhodne o členstvív různých společenstvích. H. Kohl oznámil, že SRN zůstanev NATO a vyslovil názor, že se tak rozhodne i NDR, během4 let všechna vojska SSSR z NDR odejdou, SRN zredukuje svouarmádu na 370 000 a zřekne se zbraní hromadného ničení.17. července 1990 byla na jednání 4+2 potvrzena garance zá-padní hranice na Odře a Nise a otevřela se cesta ke sjednoceníNěmecka. Všechna uvedená jednání skončila 12. září 1990v Moskvě. Ministři zahraničí 4+2 podepsali Smlouvu o urov-nání vztahů k Německu, v níž byly pevně stanoveny meziná-rodní aspekty sjednoceného Německa. Přiznána mu plná su-verenita v současných hranicích bez územních nároků, a tos Polskem na Odře a Nise jako definitivními a bez územníchnároků vůči nikomu. A po podpisu odpovídajícího prohlášenív New Yorku se Německo stalo 3. října 1990 suverénnímstátem a „německá otázka“ po 45 letech byla definitivně vyře-šena.
Kancléř Helmuth Kohl zvítězil. Překonal původní odporFrancie, Anglie i dalších států k sjednocení v předtuše budou-cího významného postavení Německa v Evropské uniia v NATO. A kancléřův slib M. S. Gorbačovovi, že jeho souhlasse sjednocením bude znamenat nerozšiřování NATO na vý-chod – jak to dopadlo?
Přes ujišťování Václava Havla i Jiřího Dienstbiera st., že jižv řádném paktu nebudeme a že Varšavská smlouva a NATObudou rozpuštěny, již 25. ledna 1991 přestaly existovat vojen-ské struktury Varšavské smlouvy a 1. července 1991 pakt pře-stal existovat podpisem protokolu zástupců členských zemív Praze. Postupně – ve spěchu až neobvyklém – došlo k od-chodu sovětských vojsk od nás, z bývalé NDR, z Maďarskaa Polska a k výraznému snížení počtu vojsk (u nás o 90 %)a vojenské techniky. Následovalo i zrušení povinné základnívojenské služby. Jak dnes naši přestavitelé toho litují a hledajívýchodiska, jak zvýšit počet vojenských záloh. Poněvadž hro-zí Putinovo Rusko. A o zániku NATO? Ani náhodou, naopak.
V USA na počátku 90. let existovala dvě stanoviska. Ministrzahraničí James Baker sliboval nerozšiřování NATO a Moskvase tak smíří s jednotným Německem a jeho členstvím v NATO.
Naopak George Bush st. počátkem roku1990 odmítl stanovisko francouzského
prezidenta Mitteranda o celoevropské bezpečnostní organi-zaci i se státy Varšavské smlouvy a zvláště se SSSR a zdůraznil,že hlavním garantem bezpečnosti bude NATO bez SSSR.James Baker varoval, že tak Západ připravil podmínky proproblémy, které dnes máme před očima. O tom tehdy veřej-nost nebyla informována. SSSR přestal existovat a vznikly Rus-ká federace a samostatné republiky v Pobaltí a ve střední Asii.USA a NATO byly bez hlavního konkurenta, bipolární svět pře-stal existovat.
A začal se naplňovat plán G. Bushe st. Členy NATO se v roce1999 staly Maďarsko, Polsko, Česká republika, v roce 2004Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Slovinsko, pobaltské státyEstonsko, Litva, Lotyšsko. Kandidáty členství v NATO jsoudnes Gruzie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie.USA se považují za vítěze ve studené válce a SSSR, dnes Ruskáfederace, je státem poraženým a podle toho je třeba s ním jed-nat. Železná opona se posunula na hranice Ruské federace.Byl vyprovokován tzv. Majdan, svržena ukrajinská vláda a pre-zident. Plán USA vztyčit nad Sevastopolem vlajku nevyšel,Krym byl připojen k Rusku.
Proti Rusku vzniklo beranidlo, s nímž je patřičně zacháze-lo. Američtí poradci cvičí a vyzbrojují ukrajinskou armádu.Boje na východní Ukrajině pokračují, rostou oběti na oboustranách. Materiální škody překonaly ty, k nimž došlo v roce1941 při postupu a v roce 1944 při ústupu vojsk hitlerovskéhoNěmecka.
V Pobaltí a v bývalých zemích Varšavské smlouvy probíhajímanévry, přesuny kolon amerických vojáků a jejich techniky.V jedné reportáži o takovém přesunu přes naše území, vysíla-ném v televizi, bylo uvedeno, že přesunů po železnici už bylydesítky, o tisících přeletů letadly nad naším územím nemluvě.
Běda každému, kdo projeví jiný názor, jiné stanovisko nežoficiální. Dostává nálepku, že je agentem Kremlu, Putina, obě-tí ruské propagandy. Jaký povyk spustili pravicoví politicii prodloužené ruky globálního kapitálu v médiích, zejménav televizi pánové Takáč, Borek, Klepetko i Kučera, že si prezi-dent republiky „dovolil“ jet do Moskvy u příležitosti 70. výročívítězství ve Velké vlastenecké válce; podobný povyk spustilipři jeho účasti v Číně. Uvedení pánové a další místo aby ales-poň jaksi mimochodem si posteskli nad neúčastí prezidentůnebo premiérů při uvedených připomenutích obětí druhésvětové války, peskovali prezidenta Miloše Zemana za jehoúčast. Ale obchod zemí Evropské unie s Čínou na druhé stra-ně probíhá.
Předseda ODS Petr Fiala v Událostech a komentářích na TV24 6. září 2015 pokrytecky řekl – Obchod s Čínou ano, ale pre-zident jezdí na Východ, do Ruska, do Číny, ale k našim spo-jencům na Západ nikoliv (ujela mu poznámka, že by ho doUSA musel někdo pozvat). A mluvčí velvyslanectví USA v Pra-ze Jiří Pehe v Právu 7. září 2015 uvedl, že prezident MilošZeman si v domácí i mezinárodní politice počíná jako sólovýhráč. Bylo by logické, kdyby Zeman, když jde o mezinárodnívojenskou akci proti islámskému státu, oslovil naše západníspojence, jejichž případná podpora je klíčová. Nevyjednalsi ani podporu české vlády. Jednal ale s Putinem o možnépodpoře Ruska pro rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Vzbudilpodezření, že chce pomoci Putinovi dostat Rusko z izolacezapojením Ruska do mezinárodní aliance pro boj s teroris-mem. Takže bez amerického Ano, pane prezidente, ani krok,kdepak kroky!!
OD SJEDNOCENÍ NĚMECKA 3. ŘÍJNA 1990 K DNEŠKU
Karel JANlŠ
ECHO str. 6
novat péči politikům na komunálníi okresní úrovni, možným kandidátům
na poslance nebo senátory, posilovat autoritu KSČM v politic-kém systému i v celé společnosti. Sjezd projednal i činnostklubu poslanců a senátorů KSČM.
Sjezd schválil několik dokumentů.Především Stanovy KSČM s uvedením úprav provedených
III.-V. Sjezdem KSČM, dokument Program obnovy s konkrét-ními návrhy v ekonomice, za postupnou obnovu sociálníchjistot a za rozvoj národní kultury, za prohloubení demokraciea podporu míru a mezinárodní spolupráce. V provolání sjez-du spoluobčanům Lepší cesta pro naši zemi ve zkratce uvedloto hlavní, oč strana usiluje. Deklarace V. sjezdu KSČM mláde-ži je aplikovala ve vztahu k mladé generaci.
Sjezd zvolil vedení KSČM ve složení – předsedou MiroslavGrebeníček, 1. místopředsedou Vlastimil Balín, za místopřed-sedy Zuzka Rujbrová (volby), Jiří Dolejš (odborné zázemí),Václav Exner (ekonomika), Miloslav Ransdorf (zahraniční sty-ky), Otakar Zmítko (předseda ÚRK KSČM), Dana Drábková(předsedkyně ÚRoK KSČM, z Brna Anna Štofanová), potvrdilčleny ÚV zvolené okresními konferencemi (z Brna Josef Kůta).
VI. sjezd KSČM se konal ve dnech15.-16. května 2004 v Českých Budějovi-cích. Obsáhlá zpráva ÚV KSČM o činnostiKSČM v období po V. sjezdu KSČM hodno-tila činnost ÚV a Výkonného výboru ÚVKSČM, styl práce strany, diskuse v řadáchKSČM (k problémům politiky strany,vstup do Evropské unie – 80 % bylo proti,vztahy vedení KSČM k OV a ZO, působení
Haló novin apod.), jak se dařilo prosazovat návrhy na řeše-ní vnitrostátních i zahraničně politických problémů obsa-žených v dokumentech V. sjezdu.
Podle svých politických možností se komunisté angažovalik záchraně stěžejních podniků, přivedených k bankrotu, pod-porovali odpovědné podnikání, vystupovali proti výprodejiprosperujících podniků a proti přílišnému vlivu zahraničníchmonopolů v ekonomice, požadovali odpovědnou politiku stá-tu při nakládání s národním majetkem, požadovali rovné pod-mínky, snažili se organizovat sociální sebeobranu, právní a so-ciální poradenství, razili vlastní daňový program, zavedeníspotřební daně na luxusní předměty, majetková přiznání odurčitého limitu. Usilovali o působení na veřejnosti, získávat propolitiku strany dělníky i ostatní námezdně pracující, soukroméi družstevní rolníky, učitele, lékaře, vědce, pracovníky kultury,drobné i střední podnikatele, mladé lidi i důchodce. Položilidůraz na sjednocování různorodých zájmů a hlavně na aktivníúčast dotčených skupin při prosazování svých zájmů, účastí vevolbách a volbou nejúčinnějších forem protestů. Brali vážněsvůj úkol neustále se zabývat tématy, která obyčejné, pracujícílidi zajímají a pomáhat jim řešit jejich každodenní problémy.Tyto přístupy se plně projevovaly v činnosti našich zastupitelůna všech úrovních a především u poslanců a senátorů. Výsled-ky sněmovních i komunálních voleb v roce 2002 potvrdily upev-ňující se postavení strany ve společnosti i mezi nejsilnějšímistranami v zemi. Naskytla se možnost nejen pouze bránit zbyt-ky sociálních jistot, ale i zvětšit svou šanci energičtěji prosazo-vat sociální spravedlnost a změnit protestní volbu ve volbu po-zitivní, posílit postavení levice ve společnosti. Spolu s poslanciČSSD mohla vzniknout koalice 111 hlasů proti 89 poslancůmpravice. Ale vedení ČSSD dalo přednost křehké koalici 101 hla-sů s KDU-ČSL a Unií svobody.
V. sjezd KSČM jednal ve dnech4. - 5. prosince 1999 ve Žďáru nadSázavou. Sjezd probíhal v období, kdy se volební preferen-ce ustálily nad 20 %, což vyvolávalo protikomunistickouhysterii pravicových stran, prezidenta republiky i částisociální demokracie. Strana pokračovala v politice zaháje-né I. sjezdem v Olomouci a navazujícím II. sjezdem v Klad-ně v roce 1992, který přijal Program KSČM. Při přípravěV. sjezdu byly využity zkušenosti získané na prostějovskémsjezdu v roce 1993 při obhajobě kladenského programu,který vycházel z myšlenek Karla Marxe a vyjádřil komunis-tickou orientaci v daných podmínkách. Menšinové skupin-ky založily vlastní strany, které v různých volbách neuspě-ly a skončily v politickém životě. Potvrdil to IV. sjezdv Liberci v roce 1995, který představil stranu jako jednot-nou politickou organizaci.
V. sjezd si stanovil závažný úkol: provést komplexní zhod-nocení vývoje v uplynulých čtyřech letech, vymezit postojek současnosti, shodnout se na programové orientaci, kterásměřuje k VI. sjezdu a k prvnímu desetiletí příštího tisíciletí.To vše při využití zkušeností a klíčových poznatků věd spole-čenských, přírodních a technických. Z toho pak stanovit tak-tické a strategické postupy strany i komplexnější pohled namožnosti budoucího vývoje společnosti. Šlo nejen o koncepcirozvoje národního hospodářství, ale i o stanovení priorit a po-řadí řešení hlavních společenských problémů. Šlo i o nový stylpolitiky strany, politiky otevřenosti a dialogu s veřejností. Za-sedání ÚV schválilo předpoklad, že strana bude muset projíttřemi dílčími etapami. V roce 1997 šlo o to vejít do vědomíobčanů jako stabilní součást politického spektra, v roce 1998projít prověrkou politických sil v souvislosti s dalšími volba-mi, v letech 1999-2000 usilovat o výraznější podíl na ovlivňo-vání vývoje společnosti. Vcelku se zápas o udržení stranya o její začlenění v politickém životě zdařil. Rozhodla o tomobětavost, pracovitost a vnitřní zaujetí členů a sympatizují-cích, kteří jednali zásadově, statečně.
Zpráva ÚV KSČM sjezdu konstatovala, že ČR patřila podvládou pravice mezi nejreakčnější země Evropy. Byla zataže-na do sféry amerického a německého vlivu. Díky pravici sepostupně propadala do ekonomické, politické, kulturní a mo-rální krize. Byly vážně ohroženy její národní zájmy. Lidem sežije hůř a hůře. Obávají se o práci, lavina zdražování vysávárodinné rozpočty, desetitisíce lidí žijí ze dne na den. Vzniklaspolečnost neomezených možností pro bohatou a všeho-schopnou menšinu, poskytující prostor byrokratické arogan-ci, manipulaci, korupci, roste kriminalita, šíří se kult násilí,uplatňuje se organizovaný zločin. Stále naléhavější se stávásystémová změna, i když jako přechodová etapa k sociálněspravedlivé společnosti.
Po rozboru metod a stylu práce strany, jejího styku s veřej-ností, působení Haló novin, Naší pravdy, činnosti zastupitelů,výsledků voleb, vnitřního života strany, hospodaření strany,Zpráva ÚV KSČM sjezdu konstatovala, že dosažené výsledkyne zcela odpovídají záměrům a nárokům, nepředstavují uspo-kojivé změny ve stylu a metodách stranické práce, spíše mo-bilizujeme sami sebe než získávat druhé, víc odpovídat nanové požadavky doby, pokračovat na zpřesnění strategickýchvýhledů v souladu s kladenským programem strany, zachová-vat ZO KSČM i s malým počtem členů, zdokonalovat činnostOV, krajských rad i ÚV KSČM, vážné slabiny v zaměření, orga-nizaci a uskutečňování soustavné, promyšlené a diferencova-né propagandistické a agitační činnosti mezi veřejností, vě-
PŘED 25 LETY BYLA ZALOŽENA KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MORAVY
Karel JANlŠ
(Dokončení na straně 7)
ECHO str. 7
K letošnímukulatému výročíRovnosti vycházelseriál, v němždnešní první mužv redakci deníku,jak je uvedeno,Tomáš Herman24. srpna 2015 na-psal, že ji kupoval
rodičům a později za kapesné sám sobě.Četl ji hlavně kvůli sportu. Vedle tohotokladného v dějinách deníku uvedl tu pod-le jeho názoru negativnější úlohu, jak jipostupně poznával. Platila jako list komu-nistické strany, i když v roce 1885 vzniklajako orgán sociální demokracie, tvořilo jijejí nejlevicovější křídlo. Když přišel doRovnosti na začátku 90. let, poznal lidi,kteří s komunismem měli pramálo spo-lečného. Redakce byla bohatá na různépolitické názory a redaktoři se snažili bo-jovat s NEGATIVNÍM ODKAZEM (podtr-huji), dokazovali mu, že dělají nezávislénoviny, i když ne zrovna takové, jaké chtělTomáš Herman, především stylisticky.Pokud jde o svázání s komunisty, myslí si,že se podařilo odstřihnout už na počátku90. let (mimo jiné asi hlavně názvem veli-kými písmeny DENÍK a pod ním malýmnázvem Rovnost, jak dlouho tam zůsta-ne?). Neprofilují se, snaží se být nezávislí,na rozdíl od pravicových deníků a levico-vého Práva. Jsou prý hlídačem demokra-cie (těch u nás máme, hlavně v televizi jejich celá rota). Musí mít v sobě velkou částregionálního zpravodajství (v tom mápravdu, poněvadž celostátní deníky uvá-
Na úrovni komunální politiky nebyl dodržován princip po-měrného zastoupení, vznikaly koalice podle zásady Bez ko-munistů v radách i komisích.
Zpráva ÚV KSČM sjezdu se podrobně zabývala stavemčlenské základny, organizační strukturou od ZO přes okresnía krajský článek (jehož význam vzrůstal), ideovou činnostía politickým vzděláváním (oceněny diskusní čtvrtky a semi-nápravdy a Alternativ, odborného zázemí, činností teoretic-ko-analytického pracoviště ÚV KSČM i hospodařením stranyse závěrem, že se zvětšila váha KSČM v politickém rozhodo-vání a autorita mezi obyčejnými lidmi i v širší veřejnosti.
VI. sjezd schválil obsahový dokument Naděje pro Českourepubliku s konkrétními návrhy v oblasti ekonomiky (zaměst-nanost, ochrana sociálních zájmů občanů, náprava hospodář-ských poměrů a podpora hospodářského rozvoje), v oblastiochrany životního prostředí, vzdělání a informací, meziná-rodních vztahů a zahraniční politiky ČR. Jde o to čelit hlubšímsociálním otřesům a krizím.
VI. sjezd KSČM schválil několik rezolucí, konkretizujícíchdokument Naděje pro Českou republiku. V rezoluci Práci provšechny jde o podporu růstu počtu pracovních míst o 100 000ročně. Názvy dalších rezolucí určují jejich obsah: Právo a spra-
vedlnost v mezinárodních vztazích, Provolání delegátůVI. sjezdu KSČM ke zkreslování příčin a průběhu okupaceČSR fašistickým Německem a výsledků 2. světové války, Rezo-luce VI. sjezdu k práci v mládeží (umožnit první zaměstnáníbez diskriminace, zahájení výstavby finančně dostupnýchbytů, zajištění různých druhů aktivity mládeže, podpora ne-formálních skupin mládeže, zakotvit práva mladých v zákoněo mládeži. Prioritou KSČM je podat mladým lidem ruku a spo-lu s nimi hájit jejich zájmy).
VI. sjezd KSČM zvolil vedení KSČM ve složení: předsedaMiroslav Grebeníček, místopředsedy Karel Klimša (řízenístranické práce a volby), Vojtěch Filip (regionální a komunál-ní politika), Václav Exner (zahraniční styky), Jiří Dolejš (od-borné zázemí), František Toman (ekonomika strany), PavelKováčik (předseda poslaneckého klubu KSČM), Otakar Zmít-ko (předseda ÚRK KSČM, z Brna Františka Střížová), ZdeněkLevý (předseda ÚRoK KSČM, z Brna Tibor Dávid).
VI. sjezd potvrdil členy ÚV KSČM zvolené na okresníchkonferencích (z Brna Josef Kůta).
Pozn.:ÚV KSČM 1. října 2005 vzal na vědomí rezignaci Miroslava
Grebeníčka na funkci předsedy KSČM na podkladě osobníhorozhodnutí. Do čela KSČM byl před 10 lety zvolen Vojtěch Filip.
PŘED 25 LETY BYLA ZALOŽENA KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MORAVY
Před 130 lety začala vycházet brněnská Rovnostdějí málo informací z regionů, Brno pro něneexistuje skoro vůbec).
Lze pochopit, že dnes se lze jen s ob-tížemi veřejně hlásit k té, jak TomášHerman uvedl, „negativní“ úloze Rov-nosti. My naopak úlohu Rovnosti posu-zujeme kladně. Stačí uvést několikosobností, jejichž články najdeme.
V prvním období to byli PankrácKRKOŠKA (1861-1888; údajně jeho por-trét mají redaktoři na stěně před sebou naporadách), Josef HYBEŠ (1850-1921),Josef KRAPKA-NÁCHODSKÝ (1862-1909), Julius VOLEK-CHORÁZ (1888-1928).
V dalším období to byli FrantišekCHLÁDEK (1899-1972), Alois JELÍNEK(1898-1954), Hynek KONEČNÝ (1888-1984), Jan PEŠTUKA (1906-1941), Fran-tišek TAUSSIG-SUCHÝ (1909-1941), Jo-sef LIEBERZEIT (1902-1944), PavelPOPELA (1903-1942), Rudolf TERRER(1906-1942). Do Moravské Rovnosti v le-tech 1942-1945 psali Josef RERYCH(1894-1943), Rostislav TŘÍSKALA (1905-1943) a Rudolf RÉDR (1901-1967). Uve-dení redaktoři Rovnosti zažili pronásledo-vání včetně vydávání ilegálních výtisků za1. republiky i za nacistické okupace, kdyjejich život často skončil v koncentračnímtáboře.
Po osvobození z nacistické okupacese Rovnost významně podílela na obno-vě mírového života a na budování socia-listické společnosti. Šlo vždy o obhajobuzájmů lidí živících se poctivou každoden-ní prací v továrnách, na polích i na praco-vištích školství, vědy a umění. Ostatně na
stránkách Rovnosti se objevovaly příspěv-ky i významných představitelů naší i za-hraniční kultury – dělnického spisovateleJosefa Krapky-Náchodského, BedřichaVáclavka, J. B. Svrčka, J. V. Plevy, Richar-da Fleischnera, Ladislava Štolla, JiříhoTaufera a mnoha dalších, kteří přispělik rozvoji naší literární vědy, k poznání dě-jin umění, divadelní kritiky, k významukultury v našem životě vůbec.
I při letošním významném výročí Rov-nosti si opět uvědomujeme, že už nenímezi námi historik doc. PhDr. OtakarFraněk, CSc. (1920-1994), který v letech1945-1952 v redakci Rovnosti pracovala s velkou pílí a zanícením se věnoval dě-jinám Rovnosti jako málokdo. Po seriálučlánků z dějin Rovnosti z roku 1950 vydalv roce 1975 monografii pod názvem Bo-jem zvítězila. Napsal též publikace o živo-tě a působení Pankráce Krkošky, JosefaHybeše, J. Krapky-Náchodského, Josefaa Jiřího Lieberzeitových, Rudolfa Terrera.V roce 1985 v seriálu medailonků připo-mněl redaktory, vydavatele, kolportérya další, kteří se zasloužili, aby Rovnost při-cházela každodenně do rukou čtenářů.Otakar Franěk nemůže porovnávat dneš-ní tvář Rovnosti s tou, s jakou se setkávalpři studiu Rovnosti v minulosti. Divil by sepodobně tak, jak my.
I dnešní první muž v redakci Rovnos-ti připouští různost názorů a stanovisekk dění ve společnosti i k minulosti Rov-nosti. Budiž tento příspěvek k 130. výro-čí založení Rovnosti pojetím jiný nežpřístup Tomáše Hermana.
Karel JANlŠ
(Dokončení ze strany 6)
ECHO str. 8
STŘÍPKYJEŠTĚ LETNÍ
� EXPREZIDENT VÁCLAV KLAUSZAPOMÍNÁ - Má na to ve svých 73 le-tech života právo? Nemá, zejménakdyž jde o oblasti politiky a ekonomi-ky. Velice kriticky posuzoval podmín-ky Evropské unie k urovnání sporus Řeckem, v nichž podstatnou rolihraje privatizace různých podniků.Zapomněl, že v 90. letech v souvislos-ti s přechodem našeho národníhohospodářství z centrálního řízeník panování Jeho veličenstva Trhu bezpřívlastků byl to právě on, který tentopřechod inicioval, posouval dopředua brožura kuponové privatizace neslajeho podpis ve funkci federálního mi-nistra financí.� CHCETE POJMENOVAT COKO-LIV PO VÁCLAVOVI HAVLOVI,PROČ NE. ALE ZAPLAŤTE! Tentopožadavek se objevil v denním tiskuv polovině července 2015. "Pouhých"30 tisíc + DPH zaplatilo již několikměst a institucí za pojmenování ponašem posledním československéma prvním českém prezidentu Knihov-ně Václava Havla a Nadaci Dagmara Václava Havlových Vize 97. Velice sedivili na ministerstvu zahraničníchvěcí, když měli uhradit tuto částku zatento případ v izraelské Haifě. Prý ne-mají peníze. Proč nepomohl ministrkultury Daniel Herman, který s velkouslávou byl u toho? Nakonec milostivěbyl obnos našemu zastupitelskémuúřadu v Izraeli prominut. Josef Klímav Lidových novinách 18. července2015 komentoval věci v článku podnázvem H.VEL, aby nemusel zaplatit.Jiří Srstka naopak položil na předchá-zejích stranách deníku otázku Pročnevybírat, pomohou vybrané financecharitativním akcím. Dagmar Havlo-vá ukazovala seznam zájemců o po-jmenování po V. Havlovi. V dennímtisku byly informace, že uvedenáKnihovna i Nadace jsou v minusu,poněvadž jejich provoz, platy zaměst-nanců a pod. spotřebují mnoho pro-středků.� SPOR DVOU NAŠICH KARDINÁ-LŮ - Když prezident republiky MilošZeman a kardinál Dominik Duka po-depsali 16. července 2015 memoran-dum o vydání dvou domů v areáluPražského hradu katolické církvi, kar-dinál Miloslav Vlk se vyslovil k tomu-to podpisu velmi kriticky. Myslí si, žezákon o restitucích nestaví žádné ta-kové podmínky, jako že nabyvatelmusí objekt opravit nebo že nesmížádat další objekt, na který má ze zá-kona právo. Takové podmínky jsouprotizákonné, protiústavní a hrubě
porušují demokratické principy. Kardi-nál D. Duka na tento názor nereagoval(možná si to vyříkali v soukromí), cír-kev prý nežádá vše, oč by mohla, jenčástečné napravení křivd nutné proexistenci církve. Nové probošství budesídlem Metropolitní kapituly sv. Vítaa církevního soudu, klášter Jiřský síd-lem muzea církevních památek souvi-sejících s katedrálou sv. Víta (mohl byvzniknout dojem, že uvedené institucezatím sídlily někde ve stanovém městeč-ku).� PŘEDSEDA KDU-ČSL V MNICHO-VĚ navštívil 18. července 2015 Sudeto-německý dům v doprovodu manželaministryně práce a sociálních věcía především exeuro-
poslance BerndaPosselta. Člen české vlády vykonal
tuto návštěvu vůbec poprvé. Uctil obětiodsunu českých sudetských Němců.Tato návštěva vyvolala velmi proti-chůdné reakce. Pochvalu sklidil od po-litiků pravicových a pochopitelně odpředstavitelů katolické církve. Kritickyse vyjádřili představitelé KSČM, Svazubojovníků za svobodu a dalších vlaste-neckých organizací v tom smyslu, žepředseda KDU-ČSL zneuctil památkunacistického teroru v koncentračníchtáborech, na popravištích gestapa, v Li-dicích, Ležácích a dalších místech.Předseda KDU-ČSL na uvedené a dalšíkritická vyjádření nakonec vystoupilv televizním vysílání i v denním tiskua obhajoval své počínání v Mnichově,že vystoupil jako občan a křesťan a žena to má plné právo, že musel otevřítnaši poválečnou stránku minulostiplnou obětí při vyhnání Němců. (Jaksizapomněl, že ve dne v noci je místo-předsedou vlády České republiky a tepr-ve poté občanem a křesťanem.) A abykritikům učinil zadost, připomněl šes-tiletou nacistickou okupaci a našeoběti. Zdůrazňoval, že na návštěvuSudetoněmeckého domu byl pozvána několikrát opakoval nepřesvědčivě,že pozvání přijal jako občan a křesťan.� VÝBUCH ATOMOVÉ PUMY UKON-ČIL VÁLKU - Byl název článku v Právu6. srpna 2015, který svým obsahem seprolínal všemi médii. Téhož dne bylaspeciální beseda Hyde Park na TV 24 zaúčasti Drábové a prof. Lukeše z USA sestejným obsahem. Ani slovo o vstupu
Rudé armády do války s Japonskem.Prof. Lukeš připomínal smlouvuo neutralitě mezi SSSR a Japonskema zdůraznil, že SSSR získal atomovoupumu díky špionům od USA (jakobysovětští vědci nebyli schopni na ta-jemství výroby atomové pumy přijít).A že bylo nutno porazit japonská voj-ska v Mandžusku, o tom nebyla řeč.Vždyť tzv. Kvantunská armáda mělaasi 1,2 mil. vojáků. K její porážcevzniklo Hlavní velení Rudé armády,v čele maršál A. M. Vasilevskij, 1. dál-něvýchodní front Maršál K. A. Merec-kov. 2. dálněvýchodní front gen. arm.M. A. Purkajev, Zabajkalský frontmaršál R. J. Malinovskij. Do oblastibylo přesunuto 1,5 mil. vojáků, tisíceděl a minometů, tanků, letadel a tatosíla ve dnech 9. - 17. srpna Kvantun-skou armádu porazila. Od 18. srpna1945 probíhala kapitulace vojsk ja-ponské armády v Mandžusku, v Kore-ji i v Japonsku podle podmínek, pod-le nichž císař Hirohito zůstal hlavoustátu bez odpovědnosti za japonskéválečné zločiny. On i vláda podléhalivrchnímu veliteli spojeneckých silgen. Mac Arthurovi, který 'velel' pod-pisu kapitulace Japonska 2. září 1945.Postupně vyvolával k podpisu vysokévojenské představitele USA, Číny,Velké Británie, SSSR (byl jím gen. por.K. M. Děrevjanko, proč tam nebyl ně-který z velitelů uvedených frontů nebomaršál A. M. Vasilevskij?), Austrálie,Francie, Nizozemí, Kanady. Za pora-žené Japonsko podepsali ministrzahraničí Šigemicu a gen. Umezu.Japonsko bylo okupováno pouze voj-sky USA, Korea byla rozdělena meziSSSR na severu a USA na jihu, kteréplatí dodnes. Účast SSSR ve válce s Ja-ponskem byla v našich médiích při-pomenuta pouze tak, že SSSR okupo-val Kurilské ostrovy a jižní částSachalinu. O pozemních operacíchRudé armády v Mandžusku ani slovo.Podpisem kapitulace Japonskem2. září 1945 skončila 2. světová válka.� SKONČIL POŘAD NA ČT 2 KDYŽU NÁS PŘED 70 LETY SKONČILAVÁLKA - většinou se dnes obvyklýmzpůsobem 'vyrovnával' s naší minu-lostí. 29. srpna 2015 ukázala dceraarm. gen. Ludvíka Svobody Zoe expo-zici v Hroznatíně, z níž zbyly prázdnépanely s nadpisy. Dále šlo o odstraně-ní tanku 23 na Smíchově. PřemyslČech nemusel povídat, že nešlo oprvní sovětský tank v Praze, šlo přeceo symbol osvobození Prahy tankistygen. D. D. Lejlušenka a maršála P. S.Rybalka. kj
ECHO str. 9
Mezinárodní festival Divadelní svět Brno 2015 pořádá Národnídivadlo Brno spolu s dalšími brněnskými divadly. Během pěti dnů(17. – 21. X.) nabídne divákům inscenace domácích i zahraničníchsouborů.
Mahenovo divadlo v rámci festivalu uvádí (19. X.) budapešťskédivadlo Vígszínház s inscenací Shakespearova Julia Cesara v režiiRóberta Alföldiho. V současném Maďarsku, nárazníkovém území naBalkán a tím zájmovém území velmocí, řešícím úpadek širokýchvrstev po roce 1990 – nacionalizmem, navíc zaplaveném vlnami imig-rantů, jde o téma nadmíru aktuální.
Janáčkovo divadlo v rámci festivalu uvádí (17. X.) BayerischesStaatsballett II. - soubor juniorů Bavorského státního baletu, proto jev jeho názvu římská II. Přivezou komponovaný večer s choreografie-mi špičkových světových choreografů – George Balanchina, NachaDuata a Ivana Lišky. Gruzínec George Balanchine, občanským jmé-nem Giorgi Melitonovič Balančivadze (1904 Petrohrad -1983 NewYork) absolvent Carské baletní školy petrohradského Mariinského di-vadla se roku 1924 připojil k Ruskému baletu Sergeje Ďagileva půso-bícímu v Paříži. Nacho Duato, občanským jménem Juan IgnacioDuato Barcia (1957 Valencie), absolvent londýnské taneční školyRambert School. Působil v Nederlands Dans Theater pod choreogra-fem Jiřím Kyliánem, roku 1990 vedl španělský národní soubor Com-panía Nacional de Danza de Espaňa, roku 2010 vedl balet petrohrad-ského Michailovského divadla, roku 2013 nastupuje jako šéfberlínského Státního baletu. Ivan Liška, absolvent Taneční konzer-vatoře Praha, působil v Hamburském baletu, roku 1977 zakotvilv Mnichově v baletu Bayerischen Staatsoper , později jako uměleckýředitel. Je nositelem medaile Bavorského státu za zásluhy, německé-ho řádu Pour le mérite a Německé taneční ceny za rok 2012.
Městské divadlo na Divadelní scéně v rámci mezinárodníhofestivalu Divadelní svět Brno uvede soubory:
Divadlo Drak (17. X.) s inscenací nazvanou Poslední trik GeorgeseMéliése. Jde o životní příběh průkopníka kinematografie a objevitelefilmových triků George Méliése (1861- 1938 Paříž). V roce 1896 získalpromítačku vynálezců filmu bratří Lumiérů a během života natočil1539 filmů. Řada z nich si dodnes zachovává výtvarnou poezii díkyfilmovým trikům, použitým neuvěřitelně nápaditým způsobem. SvětMéliése koresponduje s výtvarným světem pardubického DivadlaDrak, které kombinuje loutku s živým hercem. Pamětníci vzpomínajína poetickou inscenaci Čajkovského baletu Spící krasavice.
Volkstheater Wien přijede z Vídně (19. X.) se hrou - baletemBertolda Brechta Sedm smrtelných hříchů měšťáka, což jsou pýcha,lakomství, závist, hněv, smilstvo, obžerství a lenost, v režii MichaelaSchottenberga, rámovanou písněmi Kurta Weilla.
Městské divadlo Kladno uvede (20. X.) jevištní přepis filmu Nočnímotýl režiséra Daniela Špinara. Příběh nešťastné lásky, která stáhlaslušnou dívku do bahna nevěstince, natočený roku 1940, uvedený naIX. MFF Benátky 1941 je dodnes obdivovaným filmem režiséra Fran-tiška Čápa a kameramana Ferdinanda Pečenky s hvězdným hereckýmobsazením, počínaje Hanou Vítovou a Adinou Mandlovou, končemladinkým Rudolfem Hrušínským a Svatoplukem Benešem.
Barbershopera přijede z Londýna (21. X.) s muzikálem v podáníčtyř herců The Three Musketeers v režii Sarah Tippleové. ZpracováníDumasových Tří Mušketýrů, v této úpravě slavilo úspěch na asijskémzájezdu divadla v Jižní Koreji v roce 2013.
HaDivadlo v rámci festivalu uvede (17. X.) Maxim Gorki Theaterse hrou Aufstand – Vzpoura. Jde o monodrama spisovatelky MelyKiyak, jež představuje své zážitky očitého svědka protestů v Tureckua popisuje svůj vlastní pohled na tamní nedávné vzpoury. Berlínskédivadlo tak reaguje nejen na politickou situaci v Turecku, blížící sediktatuře, ale i na vnitřní problémy s tureckou menšinou, která máv demokracii velký prostor pro svou identitu.
Divadlo Husa na provázku v rámci festivalu uvádí (18. X.) divadloČinoherák Ústí s inscenací Klub rváčů. Předlohou je nejvýznamnějšíromán amerického spisovatele Chucka Palahniuka z roku 1996. Jdeo hořkou a cynickou satiru na konzumní americkou společnost a jejívliv na člověka. V roce 1999 byl zfilmován. Světová divadelní premié-ra se uskutečnila v r. 2007 v Činoherním studiu v Ústí n. L. v dramati-zaci a režii Filipa Nuckollse, který s inscenací přijíždí do Brna.
Divadlo Buran Teatr premiéruje hru (16. X.) Moja v režii JurajeAugustína. Hrdina se vyrovnává se samotou poté co ho opustila žena.Inscenace má charakter hudební skladby pojednávající o vztahu dvoulidí, zpovzdálí upřeně pozorovaných smrtí.
Divadlo Radost v rámci festivalu uvádí (18. X.) Slovácké divadlos inscenací Fraška á la krab z pera a v režii Martiny Schlegelové. Jdeo bláznivý milostný trojúhelník mezi manželi a mluvícím krabem, kte-rého si omylem přivezli z dovolené.
Scéna Divadelní fakulty JAMU Studio Marta uvádí (12. X.) Shake-spearova Romea a Julii v režii Aleše Bergmana. Režisér klade otázku:Jak se orientovat ve světě plném zrelativizovaných hodnot? Bude zají-mavé jakou dá odpověď.
Hudebně-dramatická laboratoř JAMU Divadlo na Orlí uvádí (19.X.) v rámci festivalu Slovenské národné divadlo se hrou Mojmír II.alebo Súmrak ríše, autora i režiséra Rastislava Balleka. Jde to konfliktdvou osobností Velkomoravské říše – knížete Rostislava a knížete Sva-topluka. Spočívá v nesmiřitelnosti dvou zcela odlišných koncepcí ná-rodního bytí. Potud divadelní text. Nyní hodnocení historie: Rostisla-vova koncepce zahraniční politiky se opírala o vzdálenou dobovouvelmoc Byzanc, s níž Velká Morava nesousedila, tudíž ji nemohlaohrozit. V rámci této koncepce použil Rostislav křesťanství jako obra-nu proti rozpínavosti západu, rozpínavosti sousední Franské říše,ohrožující Velkou Moravu po celou dobu její existence. Tak se stalastřední a východní Evropa křesťanskou. Na rozdíl od Rostislava Svato-pluk střídavě s Franky spolupracoval i bojoval. Po zeslabení franské-ho soupeře se jeho říše stala velmocí, ale Svatoplukovou smrtí VelkáMorava zanikla. Frankové použili imigranty, kočovné Maďary, kteřípřišli nejprve jako pátá kolona, nájemní žoldnéři, do knížecích dru-žin, potom následoval další masový příchod a Velkou Moravu zlikvi-dovali. Stali se pak středoevropskou velmocí a po půl století rabovaliříši Franků, než byli donuceni usadit se v Uherské nížině. Inscenace,pokud se opře o historickou realitu, může mít velice aktuální rozměr.
Hudební fakulta JAMU uvádí na dvou koncertech (15. a 22. X.)laureáty soutěží sezóny 2014/2015. Zazní virtuózní náročné skladbyLiszta, klasika 20. století, žáka Martinů, Jana Nováka a brazilskéhonárodního skladatele srovnatelného s Janáčkem Heitora Villa – Lobo-se. Klavírní koncert (21. X.) bude mít na programu 1. řadu Janáčkovaklavírního cyklu Po zarostlém chodníčku a Martinů Motýli a rajky,psané pod vlivem impresionismu. Na koncert je vstup volný.
Brněnská Filharmonie uvede (20. X.) v Besedním domě v cykluSpolku přátel hudby klavírní recitál Igora Ardaševa. Vedle dalších skla-deb zazní Lisztovy Vodotrysky u Villy d´Este, psané v závěrečné etapěskladatelova života. Přesycen životem virtuóza a skladatele a zájmemžen přijímá roku 1865 nižší kněžské svěcení. Jako abbé žije střídavěv Římě a ve Ville d’Este v Tivoli, jejíž vodotrysky a cypřiše jej inspiro-valy ke klavírním skladbám, označovaným jako předzvěst hudebníhoimpresionismu.
Letní festival staré hudby 2015 Hudební lahůdky uvede (23. X.)v Mendlově refektáři starobrněnského kláštera árie skladatelů barokasložené pro Faustinu Bordoni (1697 - 1781), benátskou mezzosopra-nistku, hvězdu operního nebe 18. století. Zazní i skladba jejího man-žela, německo-italského zpěváka a hudebního skladatele JohannaAdolfa Hasse (1699 - 1783). Manželství bylo šťastné, Faustina prová-zela svého manžela po celý jeho život, účinkovala v jeho dílech a mělispolu tři děti. Dalším vystoupením (8. XI.) festivalu Hudební lahůdkyje představení Loutkando Grando aneb kouzelné hraní s barokní hud-bou v Divadle Polárka. Jde o loutkové představení nejen pro malé di-váky, s doprovodem barokní a raně klasicistní hudby. Z období rané-ho baroka bude na programu rodák ze Stráže pod Ralskem HeinrichIgnaz Franz Biber (1644 – 1704) první houslista biskupské zámeckékapely v Kroměříži. Za záhadných okolností, bez dovolení olomouc-kého biskupa, což bylo v té době nemyslitelné, odchází roku 1670k salzburskému arcibiskupovi, roku 1684 se stává kapelníkem. Na pro-gramu bude i skladba zástupce vrcholného baroka, rodáka z Louňo-vic pod Blaníkem Jana Dismase Zelenky (1679 – 1745), jednoho z nej-originálnějších a nejpozoruhodnějších hudebních géniů, atraktivníhoi pro posluchače 21. století. Zelenkův přínos spočívá především vespecifické, nápadité, vždy překvapující harmonizaci, dokonalostiumění kontrapunktu a originalitě instrumentace. /V/
aneb co přináší divadelní a hudební sezóna v říjnu a listopadu
KULTURNÍ KALEIDOSKOPKULTURNÍ KALEIDOSKOPKULTURNÍ KALEIDOSKOPKULTURNÍ KALEIDOSKOPKULTURNÍ KALEIDOSKOP
ECHO str. 10
znamenat osobitý, životem vytříbenýNečasův písňový repertoár. Jura zpíva-jícího Jaromíra doprovází na cimbál.Břetislav Rychlík na bukletu píše, že Ja-romír „zpívá nelidově, trochu jako starýšansoniér, trochu jako nakřáplý přes-nosný cimbál, nad kterým se hlas občasrozběhne jak paličky, ale ví, o čem zpí-vá, měřítkem tohoto zpívání je prožitek,který je odžitý, smyslový – a dává smy-sl“. A toto jsou slova Jiřího Plocka: „Říkáse, že lidský život je konečný, zatímcopíseň věčná. Takže, ať už to stran odži-tých roků vypadá jakkoliv, Jaromír Ne-čas má skrze písně nesmrtelnost jistou.“
Vážím si toho, že jsem tento dárek odJaromíra dostal. Obdrželi ho jen jehopřátelé, jsem tedy jedním z nich. JaromírNečas nechyběl na žádné významnéspolečenské akci. Potkávali jsme i při pi-etních u památníku obětem druhé světo-vé války na ústředním hřbitově, u čestné-ho pohřebiště padlých rudoarmějcův parčíku v Králově poli nebo v Kounico-vých kolejích. Bohumil Hlaváček
Před 110 lety u Besedního domu
VÝZNAMNÉ OCENĚNÍ
Jaromír Nečas má skrze písně nesmrtelnost jistouPlnými hrstmi rozdával hudební
redaktor, publicista, skladatel, peda-gog a muzikant zasloužilý pracovníkkultury Jaromír Nečas radost těm,kteří milovali folklor. Byl legendou br-něnského rozhlasu. Zemřel 25. čer-vence ve věku 93 let. Rodina a přátelése s ním rozloučili v obřadní síni br-něnského krematoria hodinovým ob-řadem hudby a písní, které tolik milo-val. Nechyběli Kyjovjáci v krojích,brněnský Slovácký krůžek, zazpívali Dušan Holý. Zazněl i jeho oblíbenýhoirehronský čardáš To tá Heľpa.
Kyjovský rodák po studiích na kon-zervatoři a filozofické fakultě si rozšířilvzdělání studijním pobytem v Anglii.Věnoval se skladatelské tvorbě, externěspolupracoval s Ústavem pro lidovoupíseň při sběru hudebního folkloru naHlučínsku a Valašskokloboucku. V roz-hlase působil od roku 1952 a patřil k za-kladatelské generaci Brněnského roz-hlasového orchestru lidových nástrojů.Byl členem jeho umělecké rady, upravo-vatelem a také cimbalistou. Na tentonástroj hrával už předtím v Moravskémtanečním a pěveckém souboru a sou-časně vedl cimbálovou muziku Radost.Spolupracoval též s Břeclavanem, Br-něnskými gajdoši a kyjovskou cimbálo-vou muzikou Jury Petrů. V kyjovské lido-vé umělecké škole vyučoval hru nacimbál, na konzervatoři nauku o lidovépísni a na Janáčkově akademii múzic-kých umění etnomuzikologii.
S Jaromírem Nečasem jsem se sezná-mil začátkem šedesátých let ve Strážnicina zasedáních programové rady mezi-národního folklorního festivalu, jejímižčleny jsme se oba stali. Její práci oboha-coval nápady i noblesní kritikou. Bylautorem celé řady festivalových pořadů.Vzpomínám jen ty nejstarší, které jsemviděl a slyšel. V letech 1965 a 1966 neslynázev Strážnické dostaveníčko, v roce1983 - Písně žijí dál, 1985 - Z kódelebuben, z cibule paličky, 1987 - Zpívajícíkřídlovky – dechová hudba v tradici,1989 - Jarmark veselosti. V roce 1991spolupracoval s tvůrci pořadu Strunya pentle, v letech 1992 a 1993 měly pořa-dy název Podvečerní zpívání, v roce 1994Jarmark múz a v r. 1995 Ze Zlatého fon-du. Ještě v roce 2002 se stal laureátem to-hoto festivalu za citlivé prezentováníodkazů primášských osobností SlávkaVolavého, Jury Petrů a Jaroslava Staňka.V r. 1985 převzal na strážnickém zámkuz rukou ministra kultury Milana Klusákačestný titul Zasloužilý pracovník kultury.
Za celoživotní přínos k popularizacia dokumentaci moravské hudební kul-
tury byl poctěn Cenou města Brna 2008.Této pocty se dostává za významnoučinnost, jež obohatila veřejný život a při-spěla k posílení dobrého jména Brnatěm občanům, kteří nadáním, vůlía tvůrčím úsilím vynikají.
S folklorem a za folklorem JaromírNečas procestoval celou Evropu. Nejví-ce ho oslovoval folklor na Pyrenejskémpoloostrově. Nejnadšenější býval veŠpanělsku. V roce 2012 se mu konečněsplnilo jeho toužebné přání navštívitAlbánii. Při každé mé návštěvě v jehobytě v Údolní ulici mi přehrával některéz jeho nejoblíbenějších cédéček. Na jed-nom byla i nahrávka horehronské lido-vé písně To tá Heľpa, jejímiž interpretyjsou Číňané. Oběma se nám líbila, já si jidodnes stahuji z internetu.
V roce 2005 vydal Jaromír Nečasvlastním nákladem a na rozdání albumMoravské a slovenské lidové písně, „pu-gét 21 písní“ k slyšení těm, kteří přijmoujejich prosté a voňavé poselství. Přemlu-vil ho k tomu Jura Petrů ze své touhy za-
Mezi požadavky se v 2. polovině19. století v Brně stále častěji objevovalasnaha založit v Brně univerzitu.
Když vláda ve Vídni byla nakonecochotná tomuto požadavku vyhovět, ně-mecké spolky v Brně zorganizovaly spolus radnicí, v níž vládli jejich přívrženci, nazačátek října 1905 tzv. Volkstag-Národníden. Měl potvrdit a ukázat, kdo v Brněvládne a o všem rozhoduje. A zejménaodmítnout vznik české univerzity v Brně.Češi na tentýž den vyhlásili sjezd českéholidu v Besedním domě. Už 30. září se doBrna sjížděly velké skupiny Němců a u Be-sedního domu se shromáždilo na 50 000Čechů. Na ulicích se objevili vojáci 49. c.
k. pěšího pluku většinou z řad dolnora-kouských Němců. S nasazenými bajonetyvpadli do zad demonstrantů u Besedníhodomu a u jeho vchodu těžce zranili 20le-tého stolařského dělníka z OřechovaFrantiška Pavlíka. Při převozu do nemoc-nice u sv. Anny zemřel. Až 60 000 lidí sezúčastnilo jeho pohřbu. Událost připomí-ná pamětní deska Františka Pavlíka nabudově Besedního domu. Česká univerzi-ta v Brně byla založena až po založeníČeskoslovenska zákonem z r. 1919. Dnesexistuje pod názvem Masarykova univer-zita. O jejím vzniku a studiu v mnoha obo-rech je možno číst v obsáhlých publika-cích vydaných v letech 1969-2009. kj
V průběhu letošního Mezinárodníhoknižního veletrhu kromě besed se spiso-vateli, autogramiád jejich knih, se usku-tečnil i slavnostní akt Klubu autorů lite-ratury faktu (Kalf) a Správy odkazuEgona Ervína Kische. Hlavní prestižnícenu obdržel člen ústředního vedeníněkolika vlasteneckých organizacía Městské rady Klubu českého pohrani-čí v Brně JUDr. Jan Kux. Je autorem se-riálu o bojích našich legionářů za prvnísvětové války, mnoha článků o internač-ním táboře v jeho rodišti, ve Svatoboři-cích, v něm byli vězněni rodinní přísluš-níci těch, kteří bojovali na frontáchdruhé světové války, i mnoha soudni-ček. Byla oceněna jeho dlouholetá čin-nost, kterou uvedeným tématům věnu-
je v denním tisku, v časopisech i v bese-dách zejména s mládeží.
Ke gratulantům z řad významnýchpředstavitelů naší kultury a přátel ze Slo-venska se připojuje i redakce Echa. kj
GenerálLudvík Svobodaprezident ČSSR
Trojnásobný HrdinaČSSR, Hrdina SSSR,nositel mnoha dalšíchdomácích i zahranič-
ních vyznamenání, velký člověk.(25. 11. 1895 v Hroznatíně – 20. 9. 1979 v Praze)21. 11. v 11 hodin si připomeneme v Hrozna-tíně 120. výr. jeho narození. Spol. L. Svobody
ECHO str. 11
Antonín Hošťálek si v knize výpisků Deník čtenáře2014-2015 vybral ze Zpovědi Maxima Gorkého z roku 1907 dvěmyšlenky: Lidé odpadávají církvi od hrudi. A copak proti tomupodniká církev za Boha bojující? Jen zmnožuje své statky a pěs-tuje si své nepřátele. Pravda je nebezpečná a oni se jí lekají, ur-vou si proto narychlo pravdy, kolik zrovna potřebují. Sevřou domalé kobližky a řvou do celého světa: Hleďte, zde pravda jediná.A tak si sedají zlořečení na tvář pravdy a brání růstu její síly.A A. Hošťálek dodává, že dnes, kdy je Gorkij potupně zván sluhouStalina a kdy v novinách píšou o všem ruském se záští až metodic-kou a kdy jediný u nás povolený je rasismus ruský a tak aby se sko-ro bál Gorkého zmiňovat. (Tak daleko jsme došli s tolerancí!!)
Z knihy Vladimíra Solovjova Ospravedlnění dobra z let1890-1900 jsou obavy z vývoje v ekonomice. Podle Solovjovastejně jako volná hra chemických procesů může probíhat jediněv mrtvole, ale v živém těle jsou tyto procesy spojeny a určenyorganickými cíli, tak je volná hra ekonomických faktorů možnájedině v mrtvé, rozkládající se společnosti. Ale v živé, která mábudoucnost, jsou ekonomické elementy spojené a určovanémravními cíli. Solovjova zarážela hlásání obhájců volného trhu,že trh musí být zištný. V tom případě je uzákoněna jakákoli vý-hodná falzifikace zboží, každé zdárné vykořisťování, každá zišt-ná půjčka, která nese zisk, tedy i neomezená lichva. Měl za to, žetyto ekonomické anomálie lze likvidovat zesíleným pronásledo-váním těchto zločinů, což může být považováno za kruté, ale zaspravedlivé. Nelze dopustit zřízení, v nichž je tato pronikavá ne-mravnost ospravedlňována a brána v ochranu. Pak se stane celo-společenskou chorobou. Je bezpodmínečně nutné zabránit vzni-ku zřízení, v němž by byla tato metla lidstva živa. A. Hošťálekpodotýká, že Solovjov nebyl socialista a nepovažoval za vhodnouani beztřídní společnost. Věřil v mravní zdokonalování člověka,v tom se mýlil. Ale nebezpečí trhu odhadl dobře. Zištnost trhubyla přímo uzákoněna a je daností. Solovjov netušil, že o 100 letpozději svět ovládnou finanční spekulanti a lichváři a začnou jejtyranizovat.
Ze vzpomínek Maxima Gorkého si Antonín Hošťálek vybralčást o L. N. Tolstém. Když byl Tolstoj tak nebezpečně nemocen,vláda v očekávání jeho smrti vyslala ze Simferopolu státního zá-stupce. Statek hraběnky Paninové, u níž celá rodina Tolstýchbydlela, byl obklopen špehy, kteří se potloukali v parku. Shro-máždila se tehdy celá rodina Tolstých: děti, zeťové, snachy, bylotam mnoho bezradných a chorých lidí. Tolstá se musila ohánětve víru drobných všedních událostí jako matka a pokoušela seuhájit klid pro nemocného a jeho rukopisy, usadit pohodlněji dě-ti, zbavit se hlučné dotěrnosti návštěvníků upřímně soucítícíchi profesionálních zevlounů a všechny nakrmit a napojit. Musilataké mírnit vzájemnou řevnivost lékařů, každý z nich byl pře-svědčen, že se nemocný uzdravuje toliko jeho velkou zásluhou.V oněch těžkých dnech vítr zlobné nízkosti nametl do domuspoustu všelijakého smetí, drobných nepříjemností a zneklidňu-jících maličkostí. Tolstoj nebyl tak bohat, jak se myslívalo, byl spi-sovatelem žijícím ze svého literárního výdělku, měl houf dětí,sice hodně dospělých, ale nenaučivších se pracovat. Za těžkýhřích Tolsté se pokládá její počínání ve dnech agrární revoluceroku pátého a šestého, kdy se zachovala jako stovky jiných rus-kých statkářek a najala si, jak se zdá, jakési kavkazské horalyk obraně Jasné Poljany. Poukazuje se na to, že manželka Lva Tol-stého, jenž zavrhoval vlastnictví a hlásal nečinění a neprotiveníse zlu, neměla mužikům překážet v plenění jeho usedlosti. Alena ní vždy ležela povinnost chránit život a klid Lva Tolstého, byd-lícího právě v Jasné Poljaně. A A. Hošťálek dodal, že manželkaTolstého nakonec pronásledování tisku neunesla, skončilav ústavu pro choromyslné, kde zemřela opuštěna i svými dětmi,o které se až do dospělého věku starala. (Nic nového, podobnýchpřípadů existuje i dnes v situacích, které Maxim Gorkij mistrněcharakterizoval.)
A v deníku L. N. Tolstého zaujala A. Hošťálka myšlenka, že přichůzi Tolstoj viděl jasně život telat, ovcí, krtků, stromů a jak z nichpramení nové ovce, krtci, lidé, jak tohle všechno se děje po neko-nečný počet let a bude se dál odehrávat po nekonečný počet letv budoucnu a stane se to v Africe a v Indii, v Austrálii a v každémkraji na planetě Zemi. Ale jsou tu tisíce, miliony takových planet.A když tomu jasně porozumíme, všechny spekulace o velkole-posti čehokoli lidského budou tak směšné. Pokud jde o člověkajako nejvyšší formy stvoření, Tolstoj zastává mínění, že tak jakosměrem dolů od člověka je nekonečný počet nižších stvoření,které sotva známe, tak i nad námi by mělo být nekonečné množ-ství vyšších bytostí, o kterých zatím nevíme, ale jejichž poznánímůžeme dřív nebo později očekávat…
Z knížky Rakušana Roberta Menasseho Evropský systém(rok pobýval v Bruselu a zblízka sledoval chod unie) se dozvíme,že skřípot a praskot v základech stavby Evropa je důsledkem kon-strukčních vad, netkví v chování politického personálu. Vada seukrývá v tom, že národy v počátku byly vybaveny mocí, která jimnyní umožňuje celoevropskou politiku blokovat. Evropou bu-doucnosti je pro Menasseho Evropa regionů, které volí své euro-poslance, přičemž na evropské úrovni jsou společné daně, hos-podářská politika, právní a sociální systém, a co lze rozhodnoutregionálně, rozhodne regionální parlament. A. Hošťálek se obá-vá, že národní vlády budou bojovat do posledního dechu. A kdyžsi představíte zdejší národovce, kteří nazývají toto území Čes-kem, vážně pochybuje, že by uznali moravský nárok, to by radějiz Moravy udělali druhou donbaskou oblast a z Brna druhý Do-něck. (Velmi dobře aktualizováno!)
A z knihy Tonyho Judta (1948-2010) Zle se vede této zemi,vybral náš velký čtenář motto z obálky knihy: Nejhorší na komu-nismu je co přijde po něm. I konstatování, že v moderních de-mokraciích není těžké ohlupovat většinu lidí po většinu času,ovšem stojí to hodně peněz. Léta od roku 1989 jsou pro něhoztracené roky, které sežraly kobylky. Je jisté, že roky velkoryséhoškolství a zdravotnictví, optimistických vyhlídek a všudypřítom-ného pocitu bezpečí jsou ty tam a očekávaná svoboda a prospe-rita se nekonají. S obavami Judt hledí do postkomunistickýchzemí, kde nové generace jsou vychovávány ve víře ve volný trha minimální stát a děsí se, co jim kleptokapitalismus ještě přine-se. Judt tvrdí, že v znovunalezení království víry nemůžeme anidoufat a cituje návod Patočky, že je třeba znovu vytvářet dušiobce. Ze všeho nejvíc věří mladé generaci, která se s dnešním sta-ven nesmíří a bude se snažit dělat něco rozumného a dobrého.
Ani druhé pokračování po stopách četby knih v podání Anto-nína Hošťálka nemůže čtenáře ECHa seznámit se všemi myšlen-kami, které představil ve své knížce. Přečtěme si raději celou jehoknížku, za kterou si zaslouží velké poděkování a obdiv.
OBDIVUHODNĚ PILNÝ ČTENÁŘ (II.) Karel JANIŠ
Kaleidoskop výstavaneb co lze vidět v galeriích
Dům umění vystavuje do 22. XI. díla bratří Chatrných.Retrospektivní přehlídka v roce nedožitých devadesátin
autora představí Dalibora Chatrného. Jeho dílo je v souladu sesměrováním současné výtvarné kultury a ze strany vystavova-telů jde o návrat k umění šedesátých a sedmdesátých let. Na vý-stavě se podílela i dcera umělce Dana Chatrná. Umělec patřilk představitelům avantgardy, experimentoval s různými výtvar-nými směry, ale vždy zůstal odlišný a svůj. Galerie hlavníhoměsta Prahy na jaře vystavila jeho dílo v domě U Kamennéhozvonu, ale v Domě umění našly svoje místo i díla větších roz-měrů než v Praze.
Bratr Dalibora Ivan Chatrný se ve svých kresbách, grafikácha kolážích zabýval rytmem tvarů a jeho práce měly půdorys hudeb-ní kompozice. Oba bratři za dlouhá léta odchovali řadu výtvarníkůjako učitelé na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně. /V/
ECHO str. 12
ECHO - BRNĚNSKÝ LEVICOVÝ OBČASNÍK. Vydavatel: Městský výbor KSČM v Brně, Křenová 67, PSČ 659 58,Brno • telefon: 734 430 203 • 734 430 204 • http://www.kscm-brno.cz; e-mail: [email protected] •Redakce: PhDr. K arel Janiš - vedoucí , Tibor Dávid, I ng. J indřich Višk a, Jan Kor bel • PovolenoMinisterstvem kultury ČR, ev. č. MK ČR E 12191. Uzávěrka 21. 9. 2015. Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
Příští číslo:uzávěrka 19. října
vyjde 12. listopadu
Naši podzimní jubilantiV předchozím období oslavili svá ži-
votní jubilea ss. Marie NOVÁKOVÁ (83),Marcela LUKŠÍKOVÁ (51), LudmilaDOSOUDILOVÁ (94) a Petr BABÁK (72)– všichni MO 1101, Zdeňka DAVIDOVÁ(80), ZO 1503. Jubilantům dodatečněsrdečně blahopřejeme!
01.10. Marie SUSÍKOVÁ, 68 let, ZO 0505,02.10. prof. Ing. Milan PAVELEK, CSc., 65
let, ZO 3013,03.10. Ing. Zdeněk KADLEC, 85 let, ZO
1503, Anna CETLOVÁ, 87 let, ZO2705, Vladimír SÁCKÝ, 54 let, in-struktor ÚV,
06.10. Jiří ZEMAN, 56 let, ZO 3023,08.10. Miroslav DUŠEK, 92 let, ZO 0600,
Ing. Ladislav BÝČEK, 71 let, před-seda MěV, Adrián KLAPETEK, 40let, ZO 3023,
09.10. Zora HRUBÁ, 58 let, MO 1101, PetrPAVLÍČEK, 67 let, MO 1401, Lud-mila FRKALOVÁ, 80 let, LKŽ, Jar-mila NORKOVÁ, 73 let, ZO 3003,
10.10. Iva ŠMÍDOVÁ, 52 let, ZO 1201,11.10. Ladislav KOBZA, 71 let, MO 1401,
Emiliana VIŠKOVÁ, 84 let, ZO 0305,Miroslav PONÍŽIL, 68 let, ZO 1201,
13.10. Emma KŮROVÁ, 78 let, ZO 1501,15.10. František BOUŠEK, 91 let, MO
1101, Františka DVOŘÁKOVÁ, 84let, ZO 0305, Zdeňka BŘEZINOVÁ,81 let, LKŽ,
16.10. Alois KOLÍNEK, 86 let, ZO 1505,Milada KOSTELNÍKOVÁ, 87 let,ZO 0600,
17.10. Marie KOLAŘÍKOVÁ, 84 let, LKŽ,18.10. Dobromila KOSINOVÁ, 73 let,
Alena ČÍPOVÁ, 69 let, obě LKŽ,19.10. Jaroslav SEDLÁČEK, 82 let, MO
1401, Eliška ZDRÁHALOVÁ, 82 let,MO 2901,
20.10. RSDr. Lubomír MLEJNEK, 74 let,ZO 0502,
21.10. Klement ŠILHÁNEK, 87 let, MO2901, Petr VŠETEČKA, 67 let, ZO1801,
NÁŠ JUBILANT1. listopadu 1925 se narodil člen UČS a člen VNK v Brně Ing. Bohumír Pospíšil.
Obě zmíněné organizace připomínají jeho vzácné kulatiny, jeho neutuchající píli s nížvydal přes 30 sbírek, mnohé z nich vlastním nákladem. Básník se vyslovil vždy k součas-nosti, jeho tvorba je důkazem o vztahu k rodné zemi, zvláště k Hulínsku, kde se narodil.Jeho vztah k poezii, který se datuje od mládí, se vyznačuje prostou upřímností slova.Takto oslovuje čtenáře brněnského ECHA, náš LUK-přílohu HaHo a mnohé další. Jehozáliba ve filatelii vedla k napsání tří souhrnných studií a velké řady odborných článků.Jeho činnost v tomto oboru byla oceněna i na mezinárodní úrovni řadou medailí.
Jeho činnost se zaměřuje rovněž na skalničkaření a práce chalupáře v podhůří, vmilovaném Valově mlýně, který ho tak často inspiruje, stejně tak jako láska k jeho miléženě Helence.
Náš milý jubilante, přejeme Ti dobré zdraví, štěstí i úspěchy na poli literárním. Ať Těstále provází radost ze života a elán, s kterým pracuješ na svém díle.
Za VNK v Brně a UČS Marie Veselá-Drábková, předsedkyně VNK
Za Antonínem Drábkem"S plachetnicí ve znaku" je vystihující
název nekrologu, který napsala spisovatel-ka Ivana Blahutová. Malá, drobná plachet-nice, kterou mělo ve svém znaku naklada-telství Balt-East Praha neslo přes dvěstětitulů. Článek uveřejněný 16. 9. 2015v HaNo /LUK/ představuje Ing. AntonínaDrábka, CSc., především jako nakladatele,ale i jako literáta a překladatele. A. Drábekbyl člověk mimořádně laskavý, autoři oce-ňovali jeho vstřícnost, kdy vytvářel z fi-nančního hlediska příznivé podmínky proautory, sám nemaje téměř žádný zisk.
VNK v Brně se během posledních letsetkal s tvorbou tohoto nakladatelství nej-méně 5x při autorských čteních; se samot-ným autorem besedovali autoři i čtenářinaposled loni 1. října na Křenové.
Odešel 8. září, 14. září se s tímto skvě-lým člověkem rozloučila především lite-rární veřejnost v Lysé nad Labem.
Čest jeho práci, čest jeho památce!Marie Veselá
22.10. Jana KUBOVÁ, 83 let, ZO 0305,23.10. Rostislav ZEMAN, 88 let, MO 2901,24.10. Ludmila CHRASTILOVÁ, 76 let,
Jaroslava VOJTOVÁ, 63 let, oběMO 1101, Jarmila CHMELOVÁ, 89let, ZO 2703, Marie RŮŽIČKOVÁ,83 let, ZO 1505,
25.10. Žofie LIBIGEROVÁ, 85 let, ZO2711, Jiří TOMÁNEK, 62 let, ZO3023,
28.10. PhDr. Narcis ČAPKA, 84 let, MO1101, Anna KŘEMELOVÁ, 83 let,Anna SLEZÁKOVÁ, 79 let, obě LKŽ,Olga FICHTOVÁ, 83 let, ZO 2703,
30.10. Františka ONDŘÍKOVÁ, 84 let, ZO1501,
31.10. Drahoslava FÜRLOVÁ, 67 let, MO1101, Věra BUDÍNOVÁ, 75 let, ZO0305, Milada ŠEDOVÁ, 89 let, MO2901.
Oslavencům děkují za práci pro stra-nu a do dalších let přejí pevné zdravía spokojenost ZO (MO) a MěV KSČM,dále LKŽ Dobromysl . S gratulací se při-pojuje také redakce ECHO. did
Komise ideově teoretické práce MěV KSČM v Brně
zve na DISKUSNÍ ČTVRTEK,
který se uskuteční 15. října 2015 v 16 hodinna MěV KSČM v Brně, Křenová 67, sál v 2. poschodí.
Téma: "Participativní rozpočet" – vráceníveřejného rozpočtu lidem
Úvodní Ing. Tomáš Vokounslovo: předseda klubu zastupitelů KSČM
Kaleidoskop výstav aneb co lze vidět v galeriíchDům pánů z Kunštátu vystavuje do 1. XI. maďarské experimentální umění pod
názvem Siliconvalse Hungarian Reality. Jde o reakci na realitu země zmítané nacio-nalizmem a hospodářským úpadkem. Dle kurátora výstavy v Maďarsku vládne opětoficiální umění, jako byla sorela 50. let 20. století. Experimentátoři se tak dostávají doizolace, jak tomu bylo v minulosti. Je však nutné podotknout – experiment byl vždy okra-jovou záležitostí, z níž za příznivých podmínek vznikl trend. Klasickou ukázkou je abs-trakce. Všeobecným trendem se stala po zásahu zpravodajských služeb USA jako proti-váha sovětské sorely. Navíc na výstavě kresby v Plzni se odlišnost na výstavu obeslanémaďarské tvorby od současných směrů nijak nelišila. /V/
