Budoucnost energetiky - Economia...6 PROBYZNYS TÉMA Překvapí protoodhadyčeských...

Většina světových investicmíří do zelené energie. Českoale od jádra neustoupí.

AnalýzaBudoucnost energetického trhu:virtuální elektrárny, bateriovésystémy a chytré sítě

VizeRozhovorSoučasná energetika hledánový směr, říká v rozhovoruanalytik Matthias Kimmel.

Magazín

ediceProByznysvydáváEconom

ia,a.s.Sam

ostatněneprodejné

Budoucnostenergetiky

Chambers Europe, 2010 – 2019IFLR1000, 2016 – 2019

whitecase.com

#1 v energeticea infrastrukturních

projektech

Právo je zdrojem naší energie.

HN056087

PRO BYZNYS 3

Petr LukáčredaktorHospodářských novin

MAGAZÍN PROBYZNYS – PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN, 24. 4. 2019. Ředitelka speciálních projektů Michaela Marková • Art director JanVyhnánek • Vedoucí speciálního obsahu Jan Záluský ([email protected]) • Editorka Markéta Vlasová ([email protected])• Layout Soňa Žertová • Grafika Robert Paulů • Adresa redakce Pernerova 673/47, 186 00 Praha 8 • Tisk Europrint • Samostatně neprodejné •http://www.ihned.cz

4Téma

Potenciál zelené energetikyje v Česku oproti některým

zemím omezený. Nejsou tu ta-kové sluneční podmínky jakona jihu Evropy ani tu nefoukájako na Severnímmoři. I proto

chce stát zůstat u jádra. 10InfografikaTuzemské energeticev současnosti stále vévodíuhlí a jaderné reaktory. Podílzelené energie je dosud velminízký. Jak se tomá změnit?

12Rozhovor

Pokles by měly v nejbližšídobě zaznamenat uhelné

a jaderné elektrárny,domnívá se Matthias Kimmel

ze společnosti BloombergNEF.

16ReportážČesko jde proti proudu.Většina světa se soustřeďujena obnovitelné zdroje, tuzemskose ale chce stát evropskýmlídrem v jádru. Na energetickémfóru tento směr naznačila bývaláministryně průmyslu.

32VizeVýroba elektrické energiez obnovitelných zdrojů díkyrozvoji nových technologiízlevňuje. To vede ke změněenergetického mixu.

AnalýzaEnergetika prochází

revolucí. Největší změnouje, že se součástí trhu stávají

dosavadní zákazníci.

24

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

energetika je v českém veřejném prostorunekonečně se opakující téma. Nejdříve tobyly pochybné obchody spojené s polostát-ní společností ČEZ, následovalo fiasko spo-jené se solárním boomem z let 2009 a 2010,který české zákazníky přijde až na bilionkorun, a nyní se již pět let neřeší téměř nicjiného než případná výstavba nových jader-ných bloků.Debata se přitom za tu dobu téměř nikamneposunula. Zastánci hovoří o energetickébezpečnosti a příležitostech pro tuzemskýprůmysl. Odpůrci zase o předražené tech-nologii, která se dnes nevyplatí, a varujíi před geopolitickými riziky a přílišnou zá-vislostí na Rusku či Číně. A Česko by se prýmělo více zaměřit na obnovitelné zdroje,které již začínají být konkurenceschopné.Ono je to asi jedno. Přesně určit, na koliknový reaktor vyjde a zda se za 60 či 80 letsvého provozu zaplatí, je dnes praktic-ky nemožné. Stejně tak s jistotou říct, jakv té době budou vypadat nové technologiea energetika jako taková.Nejvíce zarážející je na celé věci neochotači neschopnost politiků rozhodnout (a vzítna sebe i s tím spojené riziko), jakým smě-rem to Česko tedy riskne. Nezruinují násani další obnovitelné zdroje, ani jeden novýreaktor – ten by mimochodem stál méněnež celý již zmiňovaný solární boom.Politici si ale už konečně musí říct, jakýmsměrem se má Česká republika vydat. Jepotřeba vymyslet rozumný mix různýchzdrojů, který bude udržitelný a co nejméněrizikový. Protože pokud může něco českouenergetiku opravdu poškodit, tak je to dal-ších pět let tápání ve tmě.

Hezké čtení!

OBSAH EDITORIAL

4 PROBYZNYS

TÉMA

Českáenergetika ztrácídrahocenný čas

FOTO: FRANTIŠEK VLČEK

Paroplynový cyklus Počerady ležív blízkosti stejnojmenné obcev Ústeckém kraji. Jeho kombinovanýcyklus se skládá ze dvou plynových(každá o výkonu 284 MW) a jednéparní turbíny o výkonu 270 MW.

PROBYZNYS 5

Prakticky všichni politici ve svých prohlá-šeních „pevně“ stojí za rozvojem jadernéenergetiky v Česku. Prý je to jediný způsob,jak zemi s našimi přírodními podmínkamizajistit dostatek dodávek elektřiny a nezá-vislost na sousedních státech. Těm samýmpolitikům ale zároveň chybí odvaha buďtuto vizi podpořit konkrétními rozhodnu-tími, nebo se jí vzdát a přijít s jinou alterna-tivou. A česká energetika tak tápe a ztrácídrahocenný čas.Trend ve světě je přitom už několik let jasný.Drtivá většina investic míří do zelené ener-gie, ta klasická je na ústupu. Nové uhelnézdroje se prakticky nestaví a i těch plyno-vých a jaderných je poskrovnu. Česko všakjde proti proudu. Výstavba obnovitelnýchzdrojů prakticky stojí a jako ambiciózní senedají označit ani plány ministerstva prů-myslu na rozvoj zelené energetiky do roku2030. Debata se stále točí jen okolo novéhoreaktoru v Dukovanech.Podle bývalé ministryně průmyslu a ob-chodu Marty Novákové v Česku odchodod jádra nehrozí. „Chceme být v Evropskéunii lídrem v diskusi o jaderné energeti-ce,“ řekla Nováková na 15. Mezinárodnímenergetickém fóru, které v březnu v Prazeuspořádala poradenská firma Arthur D.Little.V Evropě jde ale spíše o výjimečný postoj.Nový jaderný blok nyní staví jen minimumstátů, naopak další země se od jádra odvra-cí, Německo poslední reaktor odpojí v roce2022.

Zastaralá koncepceNováková se podobně jako její předchůdciopakovaně odvolává na stále platnou stát-ní energetickou koncepci, která je účinnáod roku 2015. Problém je, že tato koncepceměla vzniknout už v roce 2009 a už v době

jejího schválení ji mnozí experti označiliza zastaralou.Nejčastěji zmiňovanými nedostatky byl pří-lišný důraz na jádro, málo zelené energetikya plynu, od ekologů zazníval i příliš pomalýútlum výroby energie z uhlí. Koncepce stálepočítá například s tím, že v Česku vzniknouhned dva velké jaderné bloky, jeden v Du-kovanech a druhý v Temelíně. Šance, že byv Česku přitom vznikly dva reaktory s vý-konem nad tisíc megawattů, je ale praktickynereálná.Naposledy se o nich mluvilo okolo roku2014, kdy ČEZ kvůli ekonomickým rizikůmukončil tendr na výstavbu dvou novýchreaktorů v Jaderné elektrárně Temelín.Od té doby se hovoří pouze o jednom.A stejně pět let nikdo jasně neřekl, kdo vý-stavbu reaktoru povede a kdo za extrémněnákladný projekt ponese finanční rizika.Debata stále stojí na tom, že stát, pro kterýjde o strategickou otázku, by vše nejradšihodil na ČEZ, kde vlastní 70 procent. Vede-ní firmy to odmítá s argumentem, že by muza to hrozily žaloby od menšinových akcio-nářů, které státní strategie nemusí zajímat.Opatrnost je navíc namístě i při pohleduna další projekty, které se v Evropě staví.Prakticky všechny mohou působit jakoodstrašující případy. Ať už jde o reaktoryfrancouzské Arevy ve finském Olkiluotua francouzském Flamanville, nebo sloven-ské Mochovce, kde italský Enel staví zasereaktor ruského typu.Všechny tyto elektrárny měly vyrábět elek-třinu už před mnoha lety. Česko by si navícmělo vzít příklad i z toho, že jejich rozpočtynabobtnaly na dvou- až třínásobek původníodhadované ceny. Své o tom vědí i v USA,kde raději výstavbu dvou reaktorů V. C.Summer zastavili a utracených devět mili-ard dolarů rovnou odepsali.

Energetická bezpečnost je fráze, kterou se zaklíná snad každávláda na světě. V Česku nicméně toto zaklínadlo už na desetlet prakticky zablokovalo jakoukoliv debatu o tom, jak by mělav následujících dekádách vypadat tuzemská energetika.

▶ Petr Lukáč◀

6 PROBYZNYS

TÉMA

Překvapí proto odhady českých předsta-vitelů, kteří stále počítají s náklady 130 až150 miliard dolarů za reaktor. Pesimistéhovoří o 300, či dokonce až 500 miliardáchkorun. Ekologové pak vypočítali, že pokudby se postupovalo jako u přípravy britskéelektrárny Hinkley Point, která má státemgarantované výkupní ceny, mohl by jedenblok vyjít až na 1,5 bilionu korun, tedyna desetinásobek toho, co dnes čeští politi-ci navenek prohlašují.

Další odkladyNeochota rozhodnout o výstavbě nicméněukazuje, že si jsou politici finančních rizikvědomi. A nechtějí za ně příliš nést politic-kou odpovědnost.Problém je, že na tuto nerozhodnost nemu-sí mít česká energetika tolik času. Současnébloky v Dukovanech totiž začnou po roce2035 postupně dosluhovat. To je v otázcevýstavby nových bloků neuvěřitelně blízko.Podle šéfky úřadu pro jadernou bezpečnostDany Drábové se například i kvůli povolo-vacím řízením bude nový blok stavět nej-méně do roku 2040.S řešením, jak by se mohlo získat víc času,přišel premiér Andrej Babiš loni na pod-zim. Navrhl, že by se životnost bloků v Du-kovanech mohla protáhnout na 50 let,do roku 2045. Ve světě už jaderné elektrár-ny, které zkouší takto dlouhý provoz reak-torů, jsou. Podle Drábové jsou ale zkušenos-ti zatím omezené. A není jisté, jak u ruskétechnologie bude život reaktorů po pade-sátce vypadat.Nový vládní zmocněnec pro jadernou ener-getiku Jaroslav Míl tak přišel v posledníchdvou měsících s novým návrhem. Stát bypodle něj mohl už letos uzavřít s ČEZ dvěsmlouvy. První – rámcová – by mohla býtpřipravena k podpisu v létě. Vláda by mělamimo jiné zajistit kontrolu nad výstavbou,zároveň by měla ochránit menšinové ak-cionáře.Druhá smlouva státu s ČEZ by už byla prak-tičtější a umožnila by začátek přípravnýchprací, včetně rozjetí tendru na výběr doda-vatele. Její náklady by byly v jednotkáchmiliard korun a stát ani energetická firmaby se tak nemusely zavázat k samotné sta-miliardové výstavbě.Problém je, že zatím nikdo netuší, jak bytyto smlouvy měly vypadat. Podle kritikůjen získávají nerozhodné Babišově vláděčas. A o tom, zda a jaký reaktor v Česku vy-stavět, by se reálně rozhodovalo až za pětči šest let.

Zelená ano, či neOtázkou je, čím by se mělo jádro v přípa-dě, že by se nestavěly nové bloky, nahra-dit. V následujících dvaceti letech v Českérepublice skončí jaderné a uhelné zdroje

FOTO: HN – LIBOR FOJTÍK

PROBYZNYS 7

o výkonu 6000 megawattů, tedy šesti blo-ků Temelína.Jak již bylo řečeno, svět sází na obnovitelnézdroje. Podle Matthiase Kimmela, který mána starosti každoroční přípravu energetic-kého výhledu výzkumné firmy BloombergNEF, bude v roce 2050 polovina celosvěto-vě vyrobené energie pocházet ze solárnícha větrných elektráren. Do nich zamíří i na-prostá většina investic do energetickýchzdrojů, které Bloomberg do roku 2050 vy-číslil na 11,5 bilionu dolarů.Problém v Česku je, že potenciál zelenéenergetiky je zde oproti některým zemímomezený. Nejsou tu takové sluneční pod-mínky jako na jihu Evropy ani tu nefoukájako na Severním moři. Hlavně zelené or-ganizace ale českou vládu upozorňují, že senesnaží vytěžit ani to málo potenciálu, kte-rý na českém území je.Optimisticky proto nebyl přijat ani napří-klad takzvaný Národní klimaticko-energe-tický plán, který ministerstvo v lednu ode-slalo Evropské komisi. Své plány do Bruseluzaslaly všechny členské státy, má se jednato jejich příspěvky v rámci boje s globálnímoteplováním.Komise nyní musí spočítat, zda všechny ná-rodní cíle podílu obnovitelných zdrojů stačíve výsledku na ten celoevropský, který bylstanoven na 32 procent. Pokud ne, zahájíjednání s jednotlivými vládami.Česko rozhodně příliš ambiciózní neby-lo. Ve svém plánu se zavázalo, že podílobnovitelných zdrojů bude ke konci roku2030 v České republice tvořit 20,8 procentaspotřeby. To je například pro zástupce Ko-mory obnovitelných zdrojů energie až ab-surdně málo. A to i kvůli tomu, že už předrokem a půl byl tento podíl v Česku téměř15 procent. Šéf komory Štěpán Chalupadlouhodobě požaduje, aby se podíl pohybo-val okolo 24 procent.Lidé z ministerstva průmyslu opakovaněpřiznali, že se hlavně nechtěli Evropskékomisi příliš zavazovat. A na Mezinárod-ním energetickém fóru v Praze to potvr-dila i sama Nováková. „Nedali jsme to číslodohromady hlubokou analýzou trhu, alematematickým výpočtem podle předcho-zího období,“ vysvětlovala postup svéhoministerstva.

Od roku 2014 stále probíhajídebaty o výstavbě novéhoreaktoru v Jaderné elektrárněTemelín. Nikdo ale jasně neře-kl, kdo výstavbu povede a kdoza extrémně nákladný projektponese finanční rizika.

Stávajícíjádro v Česku

Elektrárna Temelín

▶ Bloky 2x 1055 MW

▶ V provozu od roku 2002

▶ Původní výkon bloků byl1000 MW.

▶ Plánovaná životnostobou bloků byla 30 let,očekává se nicméně jejíprodloužení minimálněna 50 let .

Elektrárna Dukovany

▶ Bloky 4x 510 MW

▶ V provozu od let1985–1987

▶ Původní výkon byl4× 440 MW

▶Modernizace ruskýchreaktorů VVER proběhlav letech 2005 až 2012.

▶ Současné bloky začnoupodle odhadů dosluho-vat v roce 2035. Debatu-je se o jejich prodlouženío dalších 10 let.

▶ Původní výkon byl4× 440 MW

» Potenciál zelené energetiky jev Česku oproti některým zemímomezený. Nejsou tu takové slunečnípodmínky jako na jihu Evropy ani tunefouká jako na Severním moři. «

zemí světamělo v roce2018 jadernouelektrárnu.

30

reaktorů je nynív provozu. Jejichcelkový výkon je394 GW.

449

novýchreaktorů se nynístaví celkemv 16 zemíchsvěta.

58

8 PROBYZNYS

TÉMA

Ceny solárů padajíObavy jsou hlavně z finančních dopadů.Už nyní stojí podpora obnovitelných zdro-jů 45 miliard korun ročně. Většina součas-ných zelených elektráren o podporu přijdeokolo roku 2030. I přesto si splnění cílů pronásledující dekádu podle Novákové vyžádá600 miliard, podle skeptiků ale až jeden bi-lion korun.

Situace na trhu se ale v posledních letechvýrazně změnila ve prospěch zelených zdro-jů. Vzrostla cena elektřiny na úroveň okolo48 eur za megawatthodinu, před třemi letyto bylo jen něco přes 20 eur. Současně kleslyi investiční náklady na nové zelené elektrár-ny. „Obnovitelné zdroje už začínají dávat eko-nomický smysl,“ uvedl na konferenci hlavníekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek.

Svět sází na obnovitelné zdro-je. Podle Matthiase Kimmela,který má na starosti každo-roční přípravu energetickéhovýhledu Bloomberg NEF,bude v roce 2050 polovinacelosvětově vyrobené energiepocházet ze solárních a větr-ných elektráren. Do nich za-míří i naprostá většina investicdo energetických zdrojů,které Bloomberg do roku2050 vyčíslil na 11,5 bilionudolarů. Problém v Česku je, žepotenciál zelené energetikyje zde oproti některým zemímomezený.

FOTO: HN – MILAN BUREŠ

PROBYZNYS 9

Například u fotovoltaiky došlo k výraznémuzlevnění technologií. Ještě v roce 2008 stá-la jedna vyrobená megawatthodina elektři-ny ze solárních zdrojů celkem 350 eur, nyníuž je její tržní cena 50 eur. Tedy na úrovnivelkoobchodních cen na mezinárodníchburzách.Tuto cenu lze odvodit z takzvaných aukcíobnovitelných zdrojů. Ty už několik let po-užívají například v Německu nebo VelkéBritánii. Vláda si může určit, kolik by v da-ném roce chtěla například nového výkonuve větrné energii. Uspořádá aukci, ve kterézájemci soutěží o to, kdo nabídne požadova-nou nejnižší cenu.Systém aukcí plánuje od roku 2021 zavésti česká vláda. Má být efektivnější a hlav-ně zabránit obdobě solárního boomu z let2009 a 2010. Tehdy se díky prudkému po-klesu cen panelů a stále velmi vysokým ga-rantovaným výkupním cenám stala ze slu-nečních elektráren skvělá investice. Došlok velmi překotné nekontrolované výstav-bě, která Českou republiku vyjde na stovkymiliard.Aukce kontrolu vracejí vládě. A na ní bude,kolik jich bude chtít. „Jsou ale pouze ná-strojem, jak nové zdroje soutěžit. Nic při-tom vládu nezavazuje k tomu, aby každo-ročně vypisovala těchto aukcí dostatek,a podpořila tak u nás růst zelené energie,“říká Chalupa.

Rizika ruského plynuJak už bylo řečeno, v Česku je nicméně po-tenciál obnovitelných zdrojů jen omezený.I podle optimistů by mohl po roce 2030 ob-sáhnout maximálně 22 až 28 procent spo-třebované energie.Čím tedy nahradit ustupující uhlí a popří-padě i jádro? Pokud nedojde k nějakémudnes neočekávanému technologickémurozvoji, nabízí se jako poslední řešení zem-ní plyn.Ten má několik výhod. Jelikož je to flexi-bilní zdroj, hodí se výborně na vykrývánívýpadků obnovitelných zdrojů – tedy kdyžnefouká ani nesvítí. Zároveň jde navíc o in-vestičně relativně levnou záležitost. ČEZdal například za elektrárnu Počerady „jen“16 miliard korun.Toto řešení má ale i svá úskalí. Zatímco jád-ro si vyžádá investici stovek miliard koruna staví se až 20 let, samotná výroba už taknákladná není. U plynu je to naopak. Novýzdroj je možné postavit rychle a levně, sa-motná výroba je ale poměrně drahá. I protojiž zmiňované Počerady několik let téměřstály a ani nyní nejedou na plný výkon. Pro-stě se to při levné elektřině ne vždy vyplatí.Další nevýhodou plynu je závislost na jehodovozu z Ruska. Samozřejmě je možné jis-tou část paliva dodat i odjinud, ale plně byšly dodávky ze země, která už způsobila dvěplynové krize, nahradit jen těžko.

miliard korunročně už nynístojí podporaobnovitelnýchzdrojů.

45FOTO: SHUTTERSTOCK

INFOGRAFIKA

10 PROBYZNYS

Tuzemské energetice v současnostistále vévodí uhlí a jaderné reaktory.Podíl zelené energie je dosud velminízký. Jak se to má změnit?

Česko a budoucnostobnovitelných zdrojů

Z čeho chce stát vyrábět elektřinu(mix zdrojů podle státní energetické koncepce – údaje v GWh za rok)

CELKEM

93 443,1

2015

hnědéuhlí

jádro

obnovitelnézdroje

černéuhlí

zemníplyn

ostatníplyny

ostatnípaliva

40 389,6

31 495,1

10 122,3

5832,4

3624,6

848,6

1130,5

PROBYZNYS 11

Jak by se mohly vyvíjet zelené zdroje v ČeskuČesko bylo zatím premiantem. Své závazky ve spotřebě zelené energie pro rok 2020 překro-čilo už před dvěma lety. Nyní mělo stejně jako ostatní státy poslat do Bruselu své cíle pro rok2030. Návrhy ministerstva průmyslu a obchodu jsou ale podle ekologů příliš nízké. KomoraOZE, která sdružuje oborové společnosti, tvrdí, že český podíl může být mnohem vyšší.

Plány na rozvoj výroby zelené elektřiny(v terajoulech)

CELKEM

88 541,7

2040

13 497,2

43 204,5

20 173

1989,1

7101,11446,3

1130,5

Současný 2030 podle 2030 podlestav (údaje Závazek návrhuministerstva požadavkuza rok 2016) 2020 průmyslu a obchodu Komory OZE

Celkový podíl obnovi-telných zdrojů na če-ské spotřebě energií

14,9 % 13 % 20,8 % 23,8 %

Kolik by mohla státpodpora zelenéenergie(v mld. Kč, odhady/rok)

45 – 15 17

Současný 2030 podle 2030 podlestav (údaje Závazek návrhuministerstva požadavkuza rok 2016) 2020 průmyslu a obchodu Komory OZE

Biomasa mimodomácnosti 7443,9 8431,2 8988,4 8988,4

Vodníelektrárny 8205,5 7944,5 7106,7 9126

Biologickyrozložitelná část 354,8 432,8 1479,1 1479,1

Bioplynovéstanice 9320,5 9469,5 5683 7800

Geotermálníenergie 0 152,1 404,1 1260

Větrnéelektrárny 1867,1 2424,8 5115,7 21 621,6

Fotovoltaickéelektrárny 7673,2 8050,8 9490,8 25 805,7

CELKEM 34 865 36 905,7 38 267,8 76 080,8

Zdroje: ERÚ, OTE, Europe Beyond Coal, MPO, KOZE, výpočty HN

ROZHOVOR

12 PROBYZNYS

Obnovitelnézdroje budoudominovat

Současná energetika semění a hledá nový směr.Pokles by měly v nejbližšídobě zaznamenat uhelnéa jaderné elektrárny,domnívá se MatthiasKimmel ze společnostiBloomberg NEF.

FOTO: HN – RADEK VEBR

PROBYZNYS 13

Bloomberg NEF v loňské zprávě vyčíslil investicedo nových energetických zdrojů do roku 2050celkem na 11,5 bilionu dolarů. Proč si myslíte, ževětšina z těchto peněz půjde do větrných a solár-ních zdrojů?

Tyto zdroje energie budou podle naší ana-lýzy nákladů v budoucnu levnější, což sedá odvodit z toho, jak se vyvíjely nákladyna vítr a fotovoltaiku v minulosti. Totosnižování nákladů bude pokračovat. Protovidíme v těchto zdrojích největší potenciála věříme, že většina investic půjde tímtosměrem. Ze všech současných zdrojů je tonyní ten nejlukrativnější.

Co nejvíce ovlivní světovou energetiku v příštímdesetiletí?

Další rozvoj čeká solární a větrnou energii.Investice do nich budou pokračovat, ale touž se děje i teď. Rozvíjejícím se trendem jsoubateriová úložiště. V tom je velmi důležitái právě probíhající změna v automobilovémprůmyslu, který přechází k elektromobilitě.Zlepšování a snižování nákladů v tomto od-větví ovlivňuje také energetiku. Skladováníelektřiny je levnější, baterie budou zajišťo-vat bezpečnost systému v době energetic-kých špiček. V roce 2030 to asi ještě nebu-de tak výrazné, jejich význam v energeticeale rozhodně bude mnohem větší, hlavněve spojení s větrnými a solárními zdroji.

Dalo by se říci, že rok 2030 je milník, který ukáže,zda jsou nynější odhady vývoje světové energe-tiky správné?

Kvůli klimatickým cílům půjde v Evropěo důležitý rok. Nejde však říci, že rok 2030je rokem rozhodnutí. Navíc jednotlivé stá-ty jsou pořád v energetice na dost rozdílnéúrovni. Třeba Dánsko už teď polovinu ener-gie vyrábí z větrných elektráren a je tamvidět trend, který bude jinde trvat mnohemdéle. V roce 2030 bude už ale výrazně pa-trný příklon k dekarbonizaci. V analýzáchpředpokládáme, že výhledově budou sluncea vítr produkovat nejméně 80 procent ener-gie.

Kde vidíte prostor pro snížení cen větru a slunce?

Ve větrné energetice jde více o zvýšení efek-tivity turbín než o snížení nákladů na ně.

Současná energetika zažívá dynamické ob-dobí. Musí se vypořádat s novými trendyi čím dál větší konkurencí. Velké energetic-ké společnosti se stále více zaměřují na ob-novitelné zdroje, které začínají být hlavnísilou v energetice. Klíčovou roli by mělav následujících letech hrát větrná a solárníenergie, která je čím dál levnější a konku-renceschopnější i bez státní podpory.„Globálně poroste poptávka po elektřině,nejvíce v Číně, Indii a dalších rozvíjejícíchse ekonomikách. K růstu přispěje ve velkémíře také elektromobilita. V Evropě ovšembude poptávka po elektřině do roku 2050spíše klesat,“ říká v rozhovoru MatthiasKimmel, analytik společnosti BloombergNEF, který se specializuje na energetikua obnovitelné zdroje.Kimmel se zúčastnil 15. ročníku Meziná-rodního energetického fóra, jež se konalov polovině března v Praze a jehož hlav-ním tématem byl vývoj světové energetikydo roku 2030. Mediálním partnerem konfe-rence byly Hospodářské noviny.Energetické změny se podle Kimmela do-tknou zcela jistě i České republiky, která užřadu let patří k zemím, jež nejvíce využívajíuhelné elektrárny. Tyto elektrárny budouv nejbližších letech ustupovat a bude je na-hrazovat čistší energie.

Myslíte si, že jde v Evropě postavit jakákolivelektrárna bez podpory státu?

Většina evropských států stále podporujeobnovitelné zdroje. Tato podpora se po-souvá od výkupních tarifů k energetickýmaukcím, které jsou jinou formou podpory.Řada obchodních projektů už ale tuto pod-poru nepotřebuje. Právě teď jsme ve fázi,kdy už větrná a solární energie dokážou býtcenově konkurenceschopné.Třeba v Německu to bylo vidět u někte-rých větrných projektů v Severním moři,byť pořád ještě mají od vlády určité ga-rance. V případě plynu a uhlí je jejich vý-hled do budoucna složitější. Státy zavádějíkapacitní mechanismy, aby tyto zdrojeza peníze sloužily jako rezerva. Politicibudou muset přemýšlet nad tím, jak v bu-doucnu provozovatele těchto elektrárenzaplatit.

▶ Petr Zenkner◀MatthiasKimmelanalytik specializující sena energetiku ve výzkum-né společnosti BloombergNEF

▶ Věnuje se dlouhodobýmpředpovědím energetiky.Zaměřuje se na obnovitelnézdroje a na klimatickézměny.

ROZHOVOR

14 PROBYZNYS


Snižování nákladů půjde u větru za větší-mi rotory a hřídeli, které dokážou vyrobitvíce elektřiny. K větší efektivitě přispějenapříklad lepší údržba, snížit provozní ná-klady pomůže také lepší využití moderníchtechnologií, jako je třeba využití tzv. big datz provozu. U fotovoltaik jde spíše o úsporyz masové výroby, jaká je vidět v Číně, kdejsou továrny chrlící obrovské množství so-lárních panelů, což vede ke snížení jejichceny. Z křivky zachycující předchozí zkuše-nosti vyplývá, že u každého zdvojnásobenívýroby klesnou náklady o čtvrtinu.

Závisí potvrzení předpokladů o masivnějšímrozšíření nové energetiky na rozvoji bateriía chytrých sítí?

Jsou klíčové pro větrnou a solární energe-tiku, protože jim pomáhají k většímu roz-šíření. To ano. Nejde ale říci, že nová ener-getika závisí jen na nich. Jsou také dalšítechnologie, které dokážou reagovat na vý-kyvy ve špičkách a zajistit větší flexibilitusystému, ať už je to Power2Gas (přeměnanadbytečné elektřiny z obnovitelných zdro-jů na vodík či metan – pozn. red.) nebo pa-roplynové elektrárny. Svoji roli mohou mítrovněž uhelné elektrárny. Pokud tedy jdeo baterie, k jejich rozšíření určitě dojde,ovšem vše nezávisí pouze na nich. Vedlebateriových úložišť pak bude energetickýsystém ovlivňovat i elektromobilita.

Považujete za problém, že se solární panely a ba-teriové články vyrábějí mimo Evropu?

Tohle není věc, na niž se v našich analýzáchprimárně zaměřujeme. Zajímá nás cena za-řízení a možnosti jeho rozvoje. Z perspek-tivy Evropy může být nešťastné a buditjisté obavy, že se naprostá většina výrobcůsolárních panelů nachází v Asii. Technolo-gie pro bateriová úložiště jsou také hlavněv Číně a pak ve Spojených státech. Opakujiale, že pro naši analýzu je především důleži-té, jak levné tyto technologie jsou.

Vycházejí analýzy Bloombergu z předpokladu, žeporoste poptávka po elektřině? Co ji bude nejvíceovlivňovat?

Globálně poptávka po elektřině určitě po-roste. Nejvíce se na tom budou podíletrychle se rozvíjející státy jako Čína, Indiea další. K růstu přispěje také stále většízájem o elektromobilitu, která v minulosti

„Evropské klimatické cíle jsou velmiambiciózní, což není pro uhlí dobrázpráva,“ říká k významu této surovi-ny do budoucna Matthias Kimmel.

měla na spotřebě elektřiny nulový podíl(podle analýzy Bloomberg NEF by v roce2040 mělo po světě jezdit 41 milionů elekt-roaut – pozn. red.). V Evropě bude poptávkapo elektřině do roku 2050 spíše klesat. Po-kud ovšem do evropské poptávky zahrne-me i elektromobilitu, tak celková poptávkapo elektřině mírně poroste.

Co energetické potřeby evropského průmyslu?

Poptávku po elektřině táhne hlavně ná-růst populace a růst HDP. Ten je v Evropěspíše průměrný, podobně jako nárůst po-pulace. Evropa už je také poměrně energe-ticky účinná, byť tohle bude určitě pokra-čovat. A největší podíl na její ekonomicemají služby, které nejsou energeticky taknáročné.

Proč v Bloombergu nevěříte v jadernou renesan-ci? Nepodceňujete vývoj této technologie?

Zabýváme se novými technologiemiu všech energetických zdrojů, ať už jdeo slunce, vítr, plyn, uhlí nebo jádro. Analy-zujeme jejich současnou cenu a zda je reál-

Mezinárodníenergetickéfórum

▶ Letos se 13.–14. březnav Praze uskutečnil15. ročník.

▶ Mezi hlavní tématapatřila prognóza světovéenergetiky do roku 2030,transformace energetickýchspolečností na novépodmínky na trhu nebotrendy v oblasti čistéenergetiky.

PROBYZNYS 15

né, aby cena těchto technologií dále klesla.V jaderné energetice nedošlo v posledníchpěti až deseti letech k žádnému většímupoklesu nákladů, naopak cena se stále zvy-šuje. Pokud se podíváme na Velkou Británii(staví se zde jaderná elektrárna HinkleyPoint C – pozn. red.), odhad ceny elektřinyz jádra je 180 až 210 dolarů za jednu me-gawatthodinu. U větrné energie je to pouze70 dolarů.Jaderná energie má samozřejmě svoje vý-hody, protože dokáže vyrábět elektřinubez přerušení, zatímco větrný zdroj závisína tom, jestli dostatečně fouká vítr. Roz-díl v ceně je však opravdu masivní. Stavbajaderných reaktorů se navíc potýká s vel-kými zpožděními, ať už jde o Francii neboFinsko, kde se nyní nové bloky budují. Mi-nimálně v Evropě nejsme vůči tomuto ener-getickému zdroji příliš optimističtí. V Číněje stavba jaderných reaktorů mnohem lev-nější a země se svoje technologie pokoušíi exportovat. Ale ani tak jádro nevidímejako konkurenceschopnou technologii. Po-tenciálně se to může změnit, protože exis-

tuje technologie malých modulárních reak-torů. Ta však nikde na světě není komerčněv provozu a my v našich předpokladechpracujeme s už existujícími a osvědčenýmitechnologiemi.

Přes všechny deklarace a rozvoj zelených zdrojůje uhlí pořád tím nejdůležitějším zdrojem provýrobu elektřiny. Kdy se to změní?

Určitě budou země, kde bude mít uhlí stálevelký význam. Řada států je na tomto zdrojipořád závislá, zejména z východní Evropy.Uhelný vrchol předpokládáme v roce 2027,potom už bude celosvětově podíl uhlí kle-sat. V Evropě to však bude dříve.

Ale co Německo?

Uhelná komise tam nedávno rozhodla o od-klonu od uhlí v roce 2038. My jsme v našíloňské analýze uváděli jako možnost i poz-dější období, protože hnědé uhlí je v Ně-mecku relativně levné a uhelné zdroje sedají zapojit do kapacitních mechanismů.

Co si myslíte o sázce některých podnikatelůna to, že fosilní paliva budou v Evropě mnohemdéle, než se předpokládá?

Uhlí v rámci celé Evropy bude určitě sni-žovat svůj podíl. Pro některé země to všakstále může být důležitá surovina, protožejsou na uhlí kapacitně závislé v zimním ob-dobí, kdy například solární energetika nenítak výkonná. Evropské klimatické cíle jsounicméně velmi ambiciózní, což není prouhlí dobrá zpráva. V úvahu je nutné brátdva trendy – ceny emisních povolenek a po-třebu kapacitních mechanismů.

Jak vidíte budoucí spotřebu zemního plynu?

Je to podobný příběh jako u uhlí. I kdyžbude ve střednědobém horizontu plyn lev-nější než uhlí, vítr a slunce budou ještě lev-nější. Plyn je důležitý kvůli svojí flexibilitě,protože může fungovat jako záloha pro ob-novitelné zdroje. Vedle baterií, které ovšemtaké mají svoje limity.Pokud v České republice nastane v pro-sinci třeba jeden týden, kdy bude velkápoptávka po elektřině a zároveň jí větrnéa solární zdroje nezvládnou vyrobit dosta-tek, není možné spoléhat se pouze na ba-terie, protože ty se musí nabít. V takovýchchvílích může mít plynový zdroj velmi dů-ležitou roli.

REPORTÁŽ

16 PROBYZNYS

Svět sází na obnovitelné zd

Česko jde proti proudu.Většina světa se soustřeďujena obnovitelné zdroje, tuzemsko se ale chce stát evropskýmlídrem v jaderné energetice. NaMezinárodním energetickémfóru, které pořádala firmaArthur D. Little, tento směrnaznačila bývaláministryně průmyslu a obchodu.

Většina zemí světa investuje dnes už pře-vážně pouze do obnovitelných zdrojů,do těch klasických se to totiž nevyplatí.Společnost Bloomberg NEF ve svém pravi-delném energetickém výhledu předpokládá,že obnovitelné zdroje ve světě postupně zce-la převládnou. Matthias Kimmel, který mána starosti každoroční přípravu této studie,na letošním Mezinárodním energetickémfóru uvedl, že v roce 2050 bude polovinacelosvětově vyrobené energie pocházetze solárních a větrných elektráren a zbytekz jádra či plynu. Naopak uhelné kapacity sebudou rychle utlumovat.Naprostá většina investic do energetickýchzdrojů zamíří do těch obnovitelných. Blo-omberg je do roku 2050 vyčíslil na 11,5 bi-lionu dolarů. Klíčová bude stále klesajícícena fotovoltaických a větrných technolo-gií, stejně jako baterií, které slouží k jejichstabilizaci. Už dnes je například v Číně čiUSA levnější stavět fotovoltaické elektrárnymísto uhelných a podle Kimmela tomu takbude už v roce 2020 také ve Velké Britániia postupně po celém světě.Za 30 let se tak kapacita obnovitelnýchzdrojů energie zdvojnásobí a 80 procentnově budovaných výrobních energetickýchkapacit se bude rekrutovat z větrných a fo-tovoltaických zdrojů.Nejvíce do nich podle Kimmela investujíasijské země, především Čína a Indie, aletřeba i v USA tvoří 86 procent investic do to-hoto sektoru ty do bezuhlíkové energetikya ukládání energie, například formou bate-rií.Právě baterie budou hrát v době prudkéhonárůstu kapacit obnovitelných zdrojů, je-jichž výkon je nestabilní, podle odborníkaz Bloomberg NEF v příštích letech klíčovouroli. Budou se do nich totiž ukládat přebyt-ky výroby a naopak v době špiček se ulože-ná energie bude posílat do sítě. Baterie tak

▶ Alena Adámková◀

nahradí uhelné a plynové elektrárny, kterése dnes nasazují v době špiček spotřeby.Rychlý nárůst předpokládá Kimmel takéu elektromobilů, které podle něj budouv roce 2050 tvořit 55 procent veškerých pro-dejů automobilů. Největší boom se očekáváod roku 2040. Auta do zásuvky se budounabíjet převážně doma v noci, v době, kdyje elektřina nejlevnější.Také v Evropě se podle Matthiase Kimmelauž dnes investuje z 84 procent do větrnýcha fotovoltaických elektráren, do klasickýchzdrojů už jen minimálně, protože se to ne-vyplatí, a maximální pozornost se věnujemožnostem skladování elektřiny – kroměbaterií je to například technologie Power toGas či Power to Heat, ale zkoumají se i jinémožnosti. To umožní další snižování emisískleníkových plynů, na které Evropa kladevelký důraz.K podobným závěrům jako Matthias Kim-mel došel ve své prezentaci i Gurbuz Gonulz mezinárodní agentury IRENA, jejíž náplníje propagace obnovitelných zdrojů. Podleněj tvořily v roce 2017 instalované kapaci-ty fotovoltaických elektráren už 56 procentveškerých instalací v tomto roce a trend sebude nadále prohlubovat. Vzhledem k oče-kávanému rozvoji elektromobility i celkovéelektrifikaci bude podle něj stoupat i po-ptávka po elektřině, což si vyžádá zvýšenéinvestice do tohoto odvětví. Jen v segmentuobnovitelných zdrojů vznikne podle Gonu-la do roku 2050 celkem 28 milionů novýchpracovních míst.

Česká cestaČeská republika má podle bývalé ministry-ně průmyslu a obchodu Marty Novákové po-někud jiné cíle, které jsou podle ní ale v sou-ladu s platnou státní energetickou koncepcí.Samotné Česko se ve svém Národním kli-maticko-energetickém plánu, který v lednu


15. Mezinárodníenergetické fórum,které proběhlo v březnuv Praze, se zabývalo vizíenergetického trhu.Konferenci moderovalzástupce šéfredaktoraHospodářskýchnovin Nikita Poljakov(na snímku).Závěry z fóra a dalšíinformace naleznetepo naskenování odkazu.

PROBYZNYS 17

zdroje, Česko na jádro

odeslalo Evropské komisi, zavázalo k tomu,že podíl obnovitelných zdrojů v energeticebude do konce roku 2030 tvořit 20,8 procen-ta, když závazný cíl celé Evropské unie je32 procent. Cíle pro rok 2020, tj. 15 procentpodílu obnovitelných zdrojů, bylo podle No-vákové dosaženo už v roce 2014.Pro masivní rozvoj těchto zdrojů nejsou po-dle Novákové v tuzemsku vhodné přírodnípodmínky, proto se chce soustředit přede-vším na jadernou energetiku, která by v roce2035 měla tvořit polovinu z celkové výrobyi spotřeby elektřiny.„Chceme být v EU lídrem v diskusi o jadernéenergetice,“ řekla Nováková. Podle bývaléministryně počítají s podílem jádra na ener-getickém mixu také další státy uskupení vi-segrádské čtyřky.Podle Novákové je potřeba, aby Evropajako celek ve snaze o omezení emisí a roz-

voj elektromobility vnímala i to, že se jakokontinent pohybuje v globální ekonomicebez hranic. „Nesmíme zapomenout, že ev-ropská ekonomika musí být konkurence-schopná vůči americké a asijské,“ řekla bý-valá ministryně a dodala, že doufá, že novésložení Evropského parlamentu po volbáchmůže poněkud změnit názor na důležitostobnovitelných zdrojů.Gurbuz Gonul z agentury IRENA v disku-si uvedl, že českému nadšení pro jadernouenergetiku příliš nerozumí. „Podíl jádrana celkovém energetickém mixu celosvě-tově klesá. Rozhodnutí České republiky jevěcí rozhodnutí státu, nicméně je ale třebadůkladně zvážit, zda nejsou výhodnější jinézdroje. Například otázka elektrifikace ko-nečné spotřeby, využití termální energie čibiomasy,“ řekl Gonul.„Na budoucnost našeho energetického mixu

» Klíčovýmúkolemčeské vládyje dohodnoutfinančnímodeldostavbynovýchjadernýchbloků. «

REPORTÁŽ

18 PROBYZNYS

se nemůžeme dívat jen z ekonomického po-hledu, ale i z hlediska soběstačnosti a ener-getické bezpečnosti. Klíčovým úkolemvlády je proto dohodnout finanční modeldostavby nových jaderných bloků,“ odpově-děla Marta Nováková na diskusní příspěvekGurbuze Gonula.

Přeměna energetických společnostía trhů pod vlivem nových technologiíPodle hlavního ekonoma energetické spo-lečnosti ČEZ Pavla Řežábka je zatím klasic-ká energetika zapotřebí a ještě nějaký čas tubude. „Je ale na ústupu, protože obnovitelnézdroje už začínají dávat ekonomický smy-sl,“ řekl Řežábek. To platí například u foto-voltaiky, kde došlo k výraznému zlevněnítechnologií. Ještě v roce 2008 stála jednavyrobená megawatthodina elektřiny ze so-lárních zdrojů celkem 350 eur, nyní je už jejítržní cena 50 eur.Driverem transformace je podle Řežábkavývoj cen, politika a regulace (klimatickécíle) a rozvoj nových technologií. V ČEZ pro-běhla již změna z pohledu teritoria, namístona balkánské trhy se společnost nyní zamě-

řuje na stabilní prostředí, například Němec-ko či Francii, ve firmě se také uskutečnilorozdělení na novou a klasickou energetiku.Proměna tohoto sektoru zároveň přetváříi prostředí pro investice. „Každý hráč senyní v energetice úzce profiluje. Fúze a akvi-zice jsou proto v tomto odvětví na vrcholu,“řekl na konferenci Alan Svoboda, výkonnýředitel české společnosti Sev.en Energy, kte-rá plánuje investovat do energetických pro-jektů v zahraničí.Podle Svobody se mění typ investorů, kteřív energetice působí. Vstupují do ní jednakpenzijní fondy, jež investují dlouhodobě,a nevadí jim proto menší výnosy, kterényní v sektoru jsou. Za významný považujeSvoboda stále větší zájem velkých ropnýchhráčů, kteří mají dostatek prostředků, abyzaplatili strategickou prémii za vstup do to-hoto odvětví. „Pak jsou tu privátní investoři,jako jsme my, kteří si nyní mohou vybíratpříležitosti,“ dodal Svoboda s tím, že tlakna prodej u některých firem je pro investorytypu Sev.en Energy výhodný, protože prodá-vající nemohou žádat nejvyšší možnou cenu.Jan Pánek, vedoucí oddělení ITER na Gene-

Dean Brabec, řídící partnerpro region CEE poradenskéspolečnosti Arthur D. Little,při prezentaci na konfe-renci.

V rámci fóra proběhlařada debat a workshopů.Na snímku vpravo debatujína téma trendů v oblastiregulace na podporunových technologií a čistéenergetiky v zemích EU:Vít Stehlík (zleva), partneradvokátní kanceláře Whi-te & Case, Vladimír Outrata,člen rady Energetickéhoregulačního úřadu ČR, Mar-tin Slabý, předseda Českéhoplynárenského svazu, JosefChomyn, člen rady Českéhotelekomunikačního úřadu,a Radim Černý z firmy ČEZDistribuce.


PROBYZNYS 19


rálním ředitelství pro energetiku Evropskékomise, na konferenci vysvětlil, že Evropaaž dosud kladla přílišný důraz na tradičnítechnologie. Nyní je ale podle něj potřebajít do inovativních projektů, nových tech-nologií. Je ale nutná větší provázanost jed-notlivých projektů i sjednocení finančníchmechanismů. Zmínil také, že v novém pro-gramovém období EU od roku 2021 budena výzkum a vývoj věnováno 100 miliardeur, o 20 procent více prostředků než v ny-nějším období. Půjde o kombinaci prostřed-ků unie a soukromých investorů, dotace,granty či bankovní záruky. Zastřešovat jebude EU.Podle Wilfrieda Pimenta de Mirandy z na-dace IOTA k nadějným technologiím patřítřeba smart decentralization – digitálnítransformace sítí – nebo IOT, komunikacemezi „stroji“ včetně automatického zúčto-vání bez bankovních institucí. Vít Stehlík,partner advokátní kanceláře White & Case,pak připomněl, že by k zavádění novýchtechnologií měly motivovat i regulační orgá-ny. Na podobném principu fungují už regu-látoři ve Velké Británii, Dánsku či Mexiku.

» Každýhráč se nynív energeticeúzce profiluje.Fúzea akvizice jsouproto v tomtoodvětvína vrcholu. «

Neuplyne den, aby tuto otázku většina z násneslyšela. Ať už v kanceláři, doma, nebo v autěcestou na dovolenou. V budoucnu ji budemeřešit častěji i u osobních aut a nejspíše nejenu nich. Pokud nechceme spojit cestu k mořis delší zastávkou v Rakousku, musí vzrůst jakkapacita baterií, tak dobíjecí infrastruktura.Kdo a jak rychle dobíjecí stanice postaví? Jakrozlehlé a nápadité budou muset být odpočívky,aby pokryly poptávku po dobíjení v rozumnémčase a nenudily čekající zákazníky? Jak velkéinvestice budou třeba k posílení elektrizačníchsoustav? Bude možné posílení soustav řešiti instalací velkokapacitních bateriových úložišť?A jaké zdroje vlastně v soustavě budeme mít,respektive budeme chtít v souvislosti s dekar-bonizací? Je jaderná energie zdrojem, kterýchceme dále rozvíjet? Jsme v této souvislostiochotni přemýšlet v horizontu několika voleb-ních období? Jak nahradíme uhelné elektrárny?Vadí nám další větrné a solární elektrárny, nebovnímáme jejich přínos při rozvoji decentralizo-vané soustavy? Bude stávající cenová regulacepřenosu a distribuce elektřiny vyhovovat novýmpodmínkám? Budou spotřebitelé ochotni néstzvýšené náklady na rozvoj infrastruktury? Jevůbec výroba (a likvidace) baterií dlouhodoběudržitelným řešením a opravdu má smysl prak-ticky vše vsadit na jednu kartu?Na tyto a další otázky musíme hledat odpo-vědi nejen u nás, ale i společně s evropskýmipartnery (třeba proto, abychom nezůstalicestou k moři stát s autem v Rakousku s vybitýmtabletem a „nastartovanými“ dětmi). A nejsouto jen otázky týkající se energetiky jako takové,ale i dalších odvětví, zejména automobilovéhoprůmyslu, výrobců chytré infrastruktury a inte-grovaných řešení.Zimní energetický balíček, stejně jako souvi-sející environmentální legislativa, dávají víceči méně jasné odpovědi na některé z těchtootázek, zároveň však členským státům pone-chávají určitý prostor k vlastním řešením. Co setýče implementace, v České republice zasáhnenovelizace nejen energetický zákon, ale i dalšízákony. Nesmíme zapomenout na novelizacistavebního zákona, bez níž nebude povolovánívýznamnějších energetických staveb rychlejší.Nadcházející roky promění energetiku, která sebude muset vypořádat s požadavky a možnost-mi 21. století. Stejně jako masivní elektrifikaceznamenala v 19. století civilizační rozvoj společ-nosti, i nyní lze očekávat zásadní proměnu. Jeproto třeba vést konstruktivní debatu o nalezeníprospěšných a dlouhodobě udržitelných řešení.

Nemášnabíječku?

▶VítStehlík◀

Autor je partnerem advokátní kanceláře White & Case

KOMENTÁŘ

20 PRO BYZNYS

Martin Sedlákprogramový ředitel Svazumoderníenergetiky

Česko potřebuje sebevědomý plán,který zajistí ústup od uhlí

Více než polovina české elektřiny se stálevyrábí z uhlí a za posledních pět let stagnu-je výroba energie z domácích obnovitelnýchzdrojů. Přitom by jejich další růst mohl za-jistit levnou energii i potřebné snížení emi-sí.Symbolem úspěšné cesty moderní energeti-ky jsou solární panely. Jejich ceny jsou dneso 80 procent nižší než před deseti lety. Glo-bální výkon solárních instalací se přiblížilmilníku 500 gigawattů a experti předpo-kládají, že do roku 2023 překročí metu ti-síce gigawattů. Současným motorem růstufotovoltaických elektráren je také zaváděnítržních principů soutěže mezi zájemci o je-jich výstavbu.Jenže v Česku strkáme hlavu do písku. Sa-mozřejmě může kritik namítnout, že za se-bou máme příliš zbrklý rozvoj fotovoltaikyv roce 2010. Pozici vlády k nabídce otevřítprostor pro další růst levného a čistéhozdroje lze parafrázovat suchým prohlá-šením: díky, ale necháme to na jindy…Ve srovnání se západními zeměmi Evropynám pomalu ujíždí vlak. Vždyť i atomováFrancie připravuje podmínky pro výstavbusolárních elektráren o výkonu až 17 giga-wattů.Přitom by Česko mohlo jednoduše běhemnásledujícího desetiletí více než zdvojnáso-bit svou výrobu elektřiny především insta-lacemi solárních panelů na obytných budo-vách, výrobních areálech nebo průmyslověznečištěných lokalitách. Další čisté mega-watthodiny by mohly do sítě poslat nové vě-trné turbíny nebo zdroje spalující biomasu.Spalování uhlí v elektrárnách nás stojí roč-ně přes 50 miliard korun na externích ná-kladech za škody na zdraví a krajině. Pokudby zůstala současná cena silové elektřiny,stála by podpora nových obnovitelných

zdrojů jen zlomek této částky. Navíc v pří-padě růstu ceny elektřiny na evropské bur-ze lze předpokládat, že nové projekty solá-rních elektráren začnou vznikat úplně bezpodpory.K tomu, abychom otevřeli dveře pro novépříležitosti v moderní energetice, potřebu-jeme sebevědomý plán. Ministerstvo prů-myslu však navrhuje zvýšit podíl elektřinyvyrobené z obnovitelných zdrojů běhemnásledující dekády o pouhé procento. Ta-kový přístup nelze ani označit za konzer-vativní. Jde vyloženě o couvání zpět. Maléambice však mohou do budoucna ohrozitrozvoj českého hospodářství.K přechodu na klimaticky neutrální ekono-miku se hlásí progresivní státy. V Evropěnedávno například španělská vláda. Ta sechce postupně zbavit fosilních paliv. Věří,že dekarbonizace přinese ekonomickouprosperitu včetně nových 300 tisíc pracov-ních míst.Litevská vláda si dala zase závazek zbavit sepomocí obnovitelných zdrojů dovozu fosil-ních paliv. Její cíl je vyrábět alespoň 45 pro-cent zelené elektřiny v roce 2030. K tomuvytvoří podmínky pro vznik půl milionuaktivních spotřebitelů energie.Odpovědná klimatická politika se odrá-ží také ve strategiích byznysu. Více než160 globálních firem si v uplynulých letechdalo jasný cíl: postupně přepnout na pro-dukci poháněnou energií z obnovitelnýchzdrojů. Jsou mezi nimi firmy jako Google,GM, Ikea, HP, Lego nebo Apple.Česká republika teď balancuje na hraně,a kam se bude vyvíjet směr naší země, je jenna nás. Nová energie Česka s puncem mo-derních zdrojů znamená svěží vítr inovací.Naopak zůstat u uhlí je symbol návratudo minulosti.

Ministerstvo průmyslu navrhuje zvýšit podíl vyrobenéelektřiny z obnovitelných zdrojů během následující dekádyo pouhé procento. Takový přístup lze označit za couvánízpět. Malé ambice však mohou do budoucna ohrozit rozvojčeského hospodářství.

www.adlittle.com

Strategie a regulace

Digitální asset management

Inovace a nové technologie

HN056052

ANKETA

22 PRO BYZNYS

Česko sází na jádro a soběstačnost. 50 pro-cent výroby elektřiny bude v roce 2050z jaderných zdrojů.Volímepodobnou cestujako zeměV4. Zdali to bude klasický velkýreaktor, nebo vícemalých, zapouzdřenýchmůže být otázkou. Dle ministerstva prů-myslu bychom seměli stát dokonce lídremv oblasti jaderné energetiky v Evropě.Kdo jádro zaplatí, jedruhou, ještě závažněj-ší otázkou. Bude to stát? Může, patří k ze-míms jednímznejnižších zadlužení. Budouto energetické firmy, které budou zatíženysektorovoudaní?Bude tokonečný zákazníka na faktuře se objeví nová položka za sys-témové nebo kapacitní platby? S velkoupravděpodobností to bude varianta po-slední. A kolik nás to bude stát – to je třebaještě spočítat. Nejenomnáklady na výstav-bu nového zdroje, také náklady na přenos,distribuci, systémové a další služby.Kdo nový zdroj postaví?To je ještě zapekli-tější. Využijeme nám známé a vyzkoušenétechnologie z Ruska?Nebo zvolímeasijské,americké nebo francouzské technologie?Existuje tu však ještě další alternativa. Bu-dování jednotného trhu s elektřinou a vy-užití obnovitelných zdrojů z jiných zemí,například z Německa. Znamenalo by toposílení přeshraničních kapacit. Nesmí-me také zapomenout na možnosti lokálnívýroby a akumulace, které změní chovánízákazníků a vyvolají proměny ve fungová-ní elektrických sítí. Distributoři se budoumuset změnit na poskytovatele platforemapropojit provozovatele lokálních výrobenabateriovýchúložišť, nabíjecích stanic elek-tromobilů, aplikace chytrých měst a dalšísubjekty.Operátoři sítí tak zaujmouústřed-ní roli v rámci proměny české energetiky.

Dean Brabecředitel Arthur D. Little

V krátkodobémhorizontu jednoho roku čidvou let bude česká energetika vypadatpodobně jako dnes. V tom střednědobémse začnou postupně odstavovat uhelnézdroje. Část dojde na konec své životnostia kvůli přísnýmenvironmentálním limitůma riziku vysokých cen povolenky by mělomalý ekonomický smysl investovat do vý-znamného prodloužení jejich provozu.Stávající jaderné elektrárny jsou zdrojemčisté a levné elektřiny. Jejich provoz jeproto vhodné prodloužit o další desítkylet. Poskytují nejlevnější elektřinu, kte-rou můžememít.Postupně začne přibývat obnovitelnýchzdrojů. Elektřina z nových zdrojů se vy-rábí za vcelku nízké náklady, napříkladkolem 50 eur/MWh pro velké fotovoltai-ky. Zejména stávající plynové a paroply-nové elektrárny k tomu budou schopnéposkytnout potřebnou flexibilitu.Českou energetiku budenadále významněovlivňovat vývoj v Německu. Rychlý růstobnovitelných zdrojů u našich západníchsousedůpřinese rostoucí počet hodin, kdypokryjí celou domácí poptávku a zároveňsrazí ceny v celém regionu na minimum.Český spotřebitel z toho bude těžit, alepro tuzemskou energetiku tak vznikne po-někud složitá situace. Po roce 2030 protobude témaflexibility naprosto zásadní. Za-čnou se více uplatňovat nejrůznější formyskladování energie. Bateriemohoupomocis pokrytímdenníhodiagramu spotřeby. Sesezonním skladovánímenergie pak pomo-hou technologie power-to-gas a vyrábějícívodík nebo metan. Tyto technologie jsouzatím spíše doménou aplikovaného výzku-mu a prvních pokusných aplikací.

Pavel Řežábekhlavní ekonom ČEZ

Kam směřuje česká energet iOdborníci se zamýšlejí, jakou cestou se vydá tuzemská energetika. Jaký podílbude mít jádro? Odstaví Česko postupně uhelné zdroje a začnou se prosazovatobnovitelné zdroje, plyn a decentralizovaná energetika?

Budoucnost energetického mixu vidímve vyvážené kombinaci jaderné energe-tiky jako základního výkonu v kombinacis obnovitelnými zdroji, jejichž nestabilníprodukci bude třeba zálohovat vysoko-účinnou kombinovanou výrobou elek-třiny a tepla v teplárenských zdrojích.Významnou roli pak proto bude hrátakumulace tepla v horké vodě a elektři-ny v akumulátorech ke krátkodobémuzajištění rovnováhy. Důležitý bude i roz-voj technologie výroby vodíku ametanuz elektrické energie pro sezonní ukládáníletních přebytků z obnovitelných zdrojůpro zimní období. Role uhlí bude oslabo-vat tak, jak budou docházet jeho záso-by na našem území, role obnovitelnýchzdrojů energie, jaderných zdrojů a plynubude posilovat.Co se týče rozvoje pohonu vozidel, vidímvětší prostor pro využití metanu a vodíkuz vyrobených obnovitelných zdrojů nežpro elektromobilitu.Česká energetika je čím dále tím vícespojena s vývojem energetiky evropské,a to se všemi klady, ale i zápory. Velmidůležité bude zabránit přenášení rizika nákladů ze zdrojové neodpovědnostipři výrobě elektřiny v jiných zemích EUdo české energetiky.

Vladimír Outratačlen Rady ERÚ

PRO BYZNYS 23

t ika?


V roce 2030 budeme mít minimálněstejný podíl jaderné energetiky, jakomáme dnes, tj. asi 35 procent ve výroběa 33 procent ve spotřebě. V roce 2045,až bude dostavěnminimálně jeden novýjaderný blok, bymohl podíl jaderné ener-getiky na výrobě dosáhnout až 50 pro-cent. Počítáme i s útlumem uhelné ener-getiky a nárůstem obnovitelných zdrojů.

Česko bude muset stále stát na hlavníchpilířích, na kterých stojí doposud: jád-ro a domácí uhlí, doplněné o možnostiv obnovitelných zdrojích, které tuzemskomá. Věřím, že se podaří také prodloužitživotnost jaderných kapacit, respektiveobnovit alespoň jejich část, protože bybyla škoda, kdyby Česká republika ztra-tila tento pilíř, který tvoří po mnoho letzáklad tuzemské energetiky amá podpo-ru veřejnosti.Věřím, že se novou investici povede ob-hájit, přestože nastavit investiční modeltak, aby investici šlo realizovat, určitěnebude jednoduché. Bude potřeba, abyna sebe převzal rizika stát.Jadernou energetiku by mělo doplňovatuhlí a plyn. Stále více se bude prosazovatdecentralizovaná energetika a obnovi-telné zdroje, a to už nejen v té podobě,v jaké jsme je znali, tedy ve štědře doto-vaných solárních elektrárnách na polích,ale spíše ve střešních panelech, větrnýchelektrárnách, geotermálních zdrojícha tepelných čerpadlech. Mix bude mno-hem bohatší než dosud, ale bohuželv podmínkách České republiky se bezklasické energetiky neobejdeme.

Alan Svobodavýkonný ředitel Sev.en Energy

Další vývoj naší energetiky vidím celkemoptimisticky. V rámci celkové energetic-ké bilance jednoznačně poroste podílspotřeby elektrické energie. Podle studieEurelectric by měl vzrůst do roku 2050z nynějších asi 22 procent na 48, v nejam-bicióznější variantě až na 60 procent přisnížení emisí o 90 procent. Například v do-pravě by se mělo využití elektřiny zvýšitz jednoho procenta při středním scénářina 43 procent. Významnější roli bude mítelektřina i v bydlení třeba využitím tepel-ných čerpadel.Nemyslím si, že by se to dalo zvládnout jens využitím obnovitelných zdrojů, i když je-jich podíl na celkové výrobě bude i nadálenarůstat. Přes současný trenddecentraliza-ce, který je v částečném protikladu s vývo-jemvminulém století, bude i dobudoucnanutná páteřní síť s pokrytím základníhozatížení z velkých zdrojů. V energetickémmixu tak bude docházet ke změně, kdy sebude snižovat role fosilních paliv a porostepodíl OZE a pravděpodobně také jádra.Samozřejmě svou roli musí sehrát úsporyenergie, ale i ty mají své technické mož-nosti. Například spotřeba koksu na tunuvyrobeného surového železa se snížilaza posledních 50 let na polovinu, což jeobrovský úspěch. Jak mi potvrdil jedenodborník z oboru, dál už to nejde. Zá-roveň zdůraznil, že si neumí představithutě, které budou závislé na energii vy-ráběné z OZE a ukládané do baterií.Celkově budou energetiku v dalších letechvýznamně ovlivňovat vývoj evropské i ná-rodní regulace, dekarbonizace, zvyšováníenergetické účinnosti a podpora úsporenergií.

Pavel Elispředseda představenstva PRE

Marta Novákovábývalá ministryně průmyslu a obchodu

ANALÝZA

24 PRO BYZNYS

Decentralizace je technicki obchodní příležitost

Energetika prochází v posledních letech stejnourevolucí jako například telekomunikace nebobankovnictví. Největší změnou je, že se součástítrhu stávají dosavadní zákazníci. Domácnosti si totiždokážou část své spotřeby elektřiny a tepla obstaratsamostatně.

Před dvaceti lety byla po celém světě na vr-cholu tradiční energetika založená na mo-hutných zdrojích vyrábějících elektřinuz uhlí a jádra. Produkci z malého množstvícentrálních zdrojů o výkonu stovek mega-wattů zajišťovaly velké energetické giganty,kde měl výrazný vliv stát. Vyrobenou elek-třinu rozváděla robustní přenosová a dis-tribuční síť dobudovaná většinou ve druhépolovině 20. století. Jen v Česku mají tytodráty délku přes 247 tisíc kilometrů. O zele-ných zdrojích vyrábějících ze slunce a větruse uvažovalo spíše jako o doplňku. Sázelose na další rozvoj jaderné energetiky. Sni-žování emisí oxidu uhličitého (CO2), kterépřispívají ke globálnímu oteplování, mělaspolu s jádrem zajistit stavba paroplyno-vých elektráren.O dvacet let později je všechno jinak. Ener-getika se pod vlivem stále levnějších tech-nologií i řady politických rozhodnutí měnístejně revolučně jako telekomunikace nebobankovnictví. Největší změnou je, že se sou-částí energetického trhu stávají dosavadnízákazníci, protože domácnosti si zvládnoučást svojí spotřeby elektřiny a tepla obsta-rat samostatně. Domácnost vybavená mik-rokogenerační jednotkou o velikosti prač-ky, propojenou s fotovoltaickým panelem,která zajistí výrobu elektřiny, tepla a chla-du, tak už přestává být něčím nepředstavi-telným. Nová pravidla hry zároveň přijalydosavadní energetické giganty, které už ne-jsou jen výrobci komodity, ale zaměřují sena poskytování energetických služeb.

▶ Petr Zenkner◀

247tisíc kilometrůmají v Českérepublice délkudráty přenosovéa distribučnísítě, kterábyla většinoudobudovanáve druhé polovině20. století.

FOTO: HN – JIŘÍ ZERZOŇ

PRO BYZNYS 25

cký problém

V České republice bypodle ministra životníhoprostředí RichardaBrabce měla „dobauhelná“ skončit kolemroku 2040.

ANALÝZA

26 PRO BYZNYS

Základ decentrální energetikyModerní energetika směřuje k decentrálnívýrobě, kdy místo obřích fosilních zdrojůprodukuje elektřinu větší počet menšíchjednotek, většinou využívajících energiislunce a větru. Zdroje o stovkách megawattůtak nahrazují stovky i jednotky kilowattů.Tomu se přizpůsobují technologie a fungo-vání přenosových sítí. Klasická energetikapočítá s jasně kontrolovanou produkcí elek-třiny a je jednosměrná – od výrobce k zá-kazníkům.U decentralizované energetiky a chytrýchsítí (smart gridů) je to naopak. Její filozo-fie je založená na tom, že se distribuční sítědokážou samy regulovat, za její součást sepovažuje každý domácí spotřebič, elektro-mobil či střešní fotovoltaika. Chytrá síť máumožnit, aby spolu všechny její části pomo-cí senzorů a sdílení dat komunikovaly, re-gulovaly své energetické nároky, dokázalyskladovat elektřinu a byly schopné dodávatdo rozvodné sítě.V decentrální energetice se rovněž promě-ňuje chování spotřebitelů, protože pračkači myčka se mohou spustit v době, kdy jeelektřina nejlevnější, naopak v době, kdyjsou tarify nejdražší, je možné energii čer-pat z baterií.Ani decentralizovaný model energetiky ne-počítá s tím, že každá část systému fungujesamostatně jako ostrovní systém, který jeúplně odříznutý od distribuční sítě. Protoje jasné, že budoucí investice do sítí jsoupro fungování decentrální energetiky nut-ností. Jen český státní provozovatel páteřníenergetické sítě ČEPS hodlá do roku 2028investovat do jejich modernizace 46 miliardkorun.Organizace Eurelectric, která sdružujeprovozovatele přenosových sítí, odhadujecelkové náklady v Evropě mezi 89 a 111 mi-liardami eur. Další peníze bude nutné in-vestovat do distribučních sítí, které v tu-zemsku provozují ČEZ, E.ON a Pražskáenergetika. Jednou z podmínek efektivní-ho fungování chytrých sítí je například in-stalace chytrých měřičů (smart metering),která bude vyžadovat kromě samotnéhopořízení těchto „krabiček“ i investice do po-třebného softwaru.Nepravidelný odběr elektřiny u domác-ností využívajících obnovitelné zdroje,které zároveň mají možnost elektřinuze sítě kdykoli odebrat, vede u regulátorůke tlaku, aby domácnosti nadále platily

vysoké zálohy za takzvaný jistič, jímž sivýkon sítě rezervují. Platby by se tak ne-odvíjely od spotřeby elektřiny, což snižujeochotu zákazníků k úsporám energií a pů-sobí negativně na návratnost decentrál-ních řešení.

Zelená politická rozhodnutíPodle Tomáše Skučka z poradenské firmyArthur D. Little bude mít na praktické fun-gování energetiky v Evropě v příštích de-setiletích největší vliv legislativní balíčekČistá energie pro všechny Evropany. Ev-ropská komise ho navrhla v prosinci 2016,všech osm směrnic již schválil Evropskýparlament a letos v květnu ho potvrdí člen-ské státy na Radě EU. Pro decentrální ener-getiku je klíčová reforma trhu s elektřinou,která u malých výrobců a spotřebitelů vy-tvoří stejný systém obchodování, jaký nyníprobíhá na velkoobchodním trhu.Brusel klade důraz na aktivní spotřebitele(prosumers), kteří vyrábějí energii z vlast-ních zdrojů. Zjednoduší podmínky pro vý-stavbu jejich obnovitelných zdrojů energie,využívání akumulace i předávání přebytků

Z již existujících většíchzdrojů plní zatím roli vyva-žovatele energetické sítěpřečerpávací vodní elektrár-ny, v Česku je to napříkladelektrárna Dlouhé Stráněv Jeseníkách.

Filozofie decentralizovanéenergetiky a chytrých sítí jezaložená na tom, že se dis-tribuční sítě dokážou samyregulovat, za její součástse považuje každý domácíspotřebič, elektromobil čistřešní fotovoltaika.

PRO BYZNYS 27

zelené elektřiny (net metering). NapříkladLitva, která má necelé tři miliony obyva-tel, chce na aktivních spotřebitelích posta-vit svou energetickou nezávislost a běhempříštího desetiletí podpořit vznik až půlmilionu samovýrobců.Jiným politickým rozhodnutím, které pod-pořilo tlak na dekarbonizaci v energetice,průmyslu a dopravě, byla v prosinci 2015přijatá Pařížská dohoda, která celosvětověstanovuje omezení emisí CO2 pro všechnystáty, které ji podepsaly (mimo USA, které jipod novým prezidentem Donaldem Trum-pem neratifikovaly. Významná část americ-kých států v čele s Kalifornií ale hodlá jejízávazky dobrovolně dodržet). Jaderná ha-várie v japonské Fukušimě v roce 2011 zasevedla v Německu k rozhodnutí vlády Ange-ly Merkelové odstavit v roce 2022 všechnyjaderné elektrárny v zemi.Mění se také investiční prostředí, které tře-ba v Evropě fakticky znemožňuje stavbuvelké konvenční elektrárny založené na fo-silních zdrojích. Výjimkou je jen státnímigarancemi zajištěná uhelná elektrárna Ost-rolęka v Polsku. Objevují se ale podnikate-

FOTO: SHUTTERSTOCK

» Na praktické fungováníenergetiky v Evropě budemít v příštích desetiletíchnejvětší vliv legislativníbalíček Čistá energie provšechny Evropany. «

FOTO: HN – ONDŘEJ PETRLÍK

ANALÝZA

28 PRO BYZNYS

lé, již za relativně nízké ceny skupují uhel-né elektrárny od tradičních energetickýchhráčů, kteří mění svůj obchodní model.Tyto firmy, jako třeba české EPH nebo fin-ský Fortum, sází na to, že uhlí bude v Evro-pě jako energetické palivo potřeba déle, nežpředpokládají optimistické zelené scénáře.Ani tyto společnosti ale nečekají, že by zele-ná energetika nakonec nepřevážila.V České republice by podle ministra život-ního prostředí Richarda Brabce měla „dobauhelná“ skončit kolem roku 2040. Přesněj-ší má být uhelná komise, která by mělavzniknout ještě letos. V Německu podobnákomise stanovila jako konečný termín proprovoz uhelných elektráren rok 2038, alepokud to podmínky dovolí, je ideálem rok2035. V případě Česka jsou zatím uhelnéelektrárny spolu s jadernými reaktory v Te-melíně a Dukovanech základem tuzemskéenergetiky a teplárenství.Pesimisté zdůrazňují, že kvůli ztrátě vel-kých zdrojů a očekávanému růstu spotřebyspojenému s rozšířením elektromobilitynebude v České republice možné uspokojitpožadavky odběratelů. Kromě elektromobi-

FOTO: HN − VÁCLAV VAŠKŮ

lity k tomu má vést i dovybavení českýchdomácností elektrickými spotřebiči, kte-ré stále ještě není na úrovni vyspělejšíchevropských států. Podle studie EGÚ Brnomůže decentrální energetika založenána obnovitelných zdrojích pokrýt v roce2050 tuzemskou poptávku po elektřiněmaximálně z 50 procent. Studie předpo-kládá, že malé decentrální zelené zdrojenedokážou nahradit postupně odstavovanéuhelné a jaderné zdroje, což je argumentempro stavbu nových jaderných reaktorů. Ji-nak energetická soustava nebude schopnafungovat bez dovozů elektřiny ze zahrani-čí. Nyní patří Česko k významným expor-térům elektřiny na Slovensko, do Rakouskaa Německa.Zastánci elektromobility vysoké nárokyna síť zpochybňují, protože je jejich maji-telé budou dobíjet hlavně přes noc, kdy jepoptávka po elektřině nízká, a spíše takvyrovnají zatížení elektrické sítě. Podlevýpočtů společnosti ČEZ, která s nárůs-tem elektromobility ve svém byznysu po-čítá, by se spotřeba v řádu stovek tisíc ažjednoho milionu aut měla na nárůstu spo-

50 %Maximálnětakovou poptávkupo elektřině můžepodle studieEGÚ Brno v roce2050 pokrýtdecentrálníenergetikazaloženána obnovitelnýchzdrojích.

PRO BYZNYS 29

Pesimisté zdůrazňují, že kvůliztrátě velkých zdrojů a oče-kávanému růstu spotřebyspojenému s rozšířením elek-tromobility nebude v Českumožné uspokojit požadavkyodběratelů.

V decentrální energetice serovněž proměňuje chováníspotřebitelů, protože pračkači myčka se mohou spustitv době, kdy je elektřina nej-levnější, naopak v době, kdyjsou tarify nejdražší, je možnéenergii čerpat z baterií.

třeby v tuzemsku projevit jen v jednotkáchprocent.

Baterky a rezervní zdrojeSkutečnou revoluci zažije decentralizovanáenergetika až díky rozvoji bateriových sys-témů, které mohou pomoci řešit probléms výkyvy zelených zdrojů. Podle odhaduBloomberg NEF by do roku 2040 měla aku-mulace energie přilákat celosvětové inves-tice ve výši 620 miliard dolarů a jejich cel-kový výkon je odhadován na 942 gigawattů.Evropská legislativa stanovuje, že pro vlast-níky baterií mají být zajištěny spravedlivétržní podmínky a jejich připojení do sítě bymělo proběhnout bez zbytečných překážek.Zatím ale v Česku tolik baterek není. Jed-nu o výkonu jednoho megawattu postavilav Prakšicích firma Solar Global, za podobněvelkou akumulací v Mydlovarech stojí spo-lečnost E.ON. Třetí kontejnerové úložištěumístěné v obci Obořiště u Dobříše zatímjako demonstrační zařízení provozuje spo-lečnost Energon.Jinou možností, jak zabezpečit stabilitusítí, jsou takzvané kapacitní mechanismy,

kdy velké zdroje mají fungovat jako záloha.Evropská komise tuto možnost zatím po-tvrdila šesti evropským státům. V Němec-ku a Belgii bude do rezerv vyčleněn určitýpočet zdrojů, které se zapojí do sítě pouzev nouzových případech. Stálý poplatek je-jich majitelům bude hrazen spotřebiteliv nákladech na provoz sítě, která se promí-tá do ceny elektřiny. Touto cestou zřejměpůjde i Česká republika.Ve Francii a Řecku zase budou odběrateléelektřiny na vyžádání operátora za úplatusnižovat svoji spotřebu a zmenší tak po-třebný výkon ve špičce. V Polsku a Itáliimá fungovat třetí model kapacitních me-chanismů, kdy provozovatelé elektrárenzískávají náhradu, že jsou jejich energetickézdroje k dispozici k výrobě elektřiny nebože svoji výrobu na požadavek operátora sítěsníží.Kapacitní mechanismy se ale v EU považujípouze za dočasný prostředek a není mož-né do nich zařadit zdroje, které při výroběelektřiny vyprodukují více než 550 gramůCO2 na jednu kWh. To vylučuje velkou částuhelných elektráren. Přijímání modelů ka-pacitních mechanismů doprovází i řadasporů.Například rozhodnutí Evropské komiseohledně polského kapacitního mechanis-mu letos v březnu u evropského Tribuná-lu napadl britský poskytovatel služeb provyrovnávání sítě Tempus Energy. Ten užv minulosti uspěl, když protestoval protirozhodnutí Bruselu v případě britského ka-pacitního trhu, kde si stěžoval na nerovnépodmínky mezi zdroji využívajícími fosilnípaliva a obnovitelnými zdroji a bateriový-mi úložišti.Z již existujících větších zdrojů plní zatímroli vyvažovatele energetické sítě pře-čerpávací vodní elektrárny, v Česku je tonapříklad elektrárna Dlouhé Stráně v Je-seníkách. Naopak jaderné elektrárny provykrývání okamžitých výkyvů v poptávcepo elektrické energii vhodné nejsou.Důležitou technologií je naopak výroba Po-wer To Gas, využívající přebytečnou elektři-nu z obnovitelných zdrojů pro výrobu vodí-ku pomocí elektrolýzy vody. Takto získanývodík se může následně využít jako palivodo automobilů nebo předat do soustavyzemního plynu. Do jedné z firem, které sesnaží uspět v tomto byznyse, konkrétnědo německého start-upu Sunfire, před ně-kolika lety investoval také ČEZ.

FOTO: SHUTTERSTOCK

ÚHLY POHLEDU

30 PROBYZNYS

Jaký by měl býtv Česku energetickýmix budoucnosti?Bude dál tuzemské energetice vévodit uhlí a jaderné reaktory?Existuje v Česku dostatek vhodnýchmíst pro výstavbu větrnýchči slunečních elektráren? A jaký vliv má Evropská unie na dalšísměřování země v tomto sektoru?

René Nedělanáměstek pro energetiku,ministerstvo průmyslu a obchodu

Štěpán

Chalupa

předsedaKomory

obnovitelných zdrojůenergie

PROBYZNYS 31

Budoucí podoba energetického mixu i stra-tegické směřování Česka jsou vymezenyschválenou Státní energetickou koncep-cí z roku 2015. Ta uvádí poměrně výraznésnížení využití pevných fosilních palivz aktuálních asi 40 na 11 až 17 procent,v kontextu ČR jde zejména o černé a hně-dé uhlí. Dále určité snížení fosilních kapal-ných paliv na 14 až 17 procent z aktuálníchasi 20. Zároveň by se měla zvýšit důležitostjaderné energetikya obnovitelných zdro-jů energie. V případězemního plynu se dáočekávat tlak na po-kles využití, ale s vel-kou pravděpodobnostídojde spíše k růstu jehovýznamu, a to zejménas ohledem na flexibilitutohoto paliva.Toto je strategické zadání Státní energetic-ké koncepce. Sektor energetiky se však vy-víjí a již nyní je patrná řada trendů, na kte-ré bude třeba reagovat. Energetické politiceteď dominuje otázka ochrany klimatu. Jetedy patrné, že budoucí energetický mixbude muset být spojen s minimem emisískleníkových plynů, avšak zároveň budemuset být splněna podmínka finanční udr-žitelnosti pro konečné spotřebitele. Zde je

Masivní výstavba obnovitelných zdrojů ener-gie a zastavení přírůstků konvenčních zdrojův Evropě signalizují blížící se konec epochytypické výrobou elektřiny ve velkých zdro-jích běžících v základním zatížení praktickynepřetržitě. Kvůli tomu bude cena elektřinyrapidně, ale z velké části předvídatelně ko-lísat oběma směry, a to i několikrát běhemdne, týdne a roku. Bude to znamenat na-prostou proměnu cen elektřiny, jak je známednes. Někdy bude velmidrahá a někdy vám bu-dou platit, pokud budeteumět řídit svou spotřebu.Něco podobného už teďmají k dispozici střednía velcí zákazníci a běhempár let to bude rutinai u evropských maloodběratelů. To znamenájediné: provoz obnovitelných zdrojů záloho-vaných či vyrovnávaných řiditelnými vodní-mi, biomasovými či plynovými elektrárnami,akumulací či řízením spotřeby bude ekono-micky tak výhodný, že by provoz právě do-končovaných či zánovních, ale účetně ještěneodepsaných jaderných elektráren, kterénebudou schopny reagovat na výkyvy levnéelektřiny, nedával žádný ekonomický smysl.Během příštích měsíců čeká energetické le-gislativce napříč zeměmi EU nemálo práce:budou mít za úkol upravit podmínky pro lo-kální výrobce: samovýrobce a takzvané ener-getické komunity. Úkolem je zjednodušit

kupříkladu patrný tlak na dřívější odchodod uhelné energetiky, což je však podmí-něno přijetím administrativních opatřeníze strany státu.Aktuálně je také patrné, že velmi složitébude zajištění poklesu využití kapalnýchfosilních paliv. Spotřeba energie v dopravěv posledních letech roste a růst je zatím stá-le pokryt zejména fosilními zdroji.Proministerstvo průmyslu a obchodu je klí-

čový vývoj evropskélegislativy. Budoucípodoba energetické-ho mixu se v tomtosmyslu dá také od-vodit od základníchcílů EU pro oblastemisí skleníkovýchplynů, obnovitel-ných zdrojů a ener-

getické účinnosti. V blízké době rovněžbude připravena nová evropská legislativazabývající se zemním plynem. Je důležitézmínit energetickou účinnost, která sicenefiguruje v rámci „koláče“ energetickéhomixu, ale přímo souvisí s jeho velikostí.Pokud se bavíme o budoucí podobě ener-getického mixu, budou důležitou roli hrátnové technologie, které mohou v určitémpřípadě změnit naše úvahy o nastávajícípodobě energetiky.

příliš komplikovaná pravidla pro povolovánínových zdrojů a otevřít tak možnosti vyrábětsi vlastní čistou a levnější energii těm, kteří jipak rovnou spotřebují: domácnostem, obcím,farmářům a podnikatelům.Podle nezávislých studií Akademie věd exis-tuje v Česku dostatek vhodných míst, aby-chom větrnou energií dokázali už běhempříští dekády pokrýt spotřebu elektřiny vícenež poloviny českých domácností, a dlouho-

době dokonce vícenež čtvrtinu celkovéspotřeby elektric-ké energie. Tedy tosamé, co by dokáza-ly dva nové jadernébloky, jenom s asišestkrát menšími

náklady. Když stát nezaspí, ještě jednou to-lik elektřiny dokážou vyrobit fotovoltaikyna budovách, v jejich blízkosti nebo brown-fieldech. Pro vykrytí nepravidelných, aledobře předvídatelných výchylek ve výroběmůžeme dobře použít malé vodní elektrárnya bioplynové stanice nebo zdroje na biomasua plyn. Rovněž řízení spotřeby a všechny nynía v budoucnu dostupné technologie akumu-lace energie (mluvíme o tzv. power to X).Při troše dobré vůle ze strany státu bychommohli už koncem příští dekády přivítat prv-ní geotermální výtopny a teplárny, ale takéasi čtyřikrát více tepelných čerpadel a třikrátvíce solárních kolektorů než dnes.

RenéNedělanáměstek proenergetiku,ministerstvoprůmyslua obchodu

»V sektoru energetiky jeřada trendů, na které jetřeba reagovat. Nyní oborudominuje otázka ochranyklimatu.«

ŠtěpánChalupapředseda Komoryobnovitelnýchzdrojů energie

»Při troše dobré vůle ze stranystátu bychom mohli užkoncem příští dekády přivítatprvní geotermální výtopny.«

Důležitouroli budouhrát modernítechnologie

Je časpřehoditvýhybku

BUDOUCNOST

32 PRO BYZNYS

Vize energetického trhu: virtu á

Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů díkyrozvoji nových technologií zlevňuje. To vede ke změněenergetického mixu.„Bude mnohem bohatší, alebohužel v podmínkách Česka se bez klasické energetikyneobejdeme,“ říká Alan Svoboda, výkonný ředitel firmySev.en Energy.

klesu investičních nákladů na nové velko-kapacitní fotovoltaické elektrárny přicházído České republiky nová éra decentralizova-né energetiky. Již brzy si firmy i občané díkynové evropské legislativě budou moci svouelektřinu obchodovat nebo sdílet mezi sebou.Zásadní roli hrají v chytrých energetickýchsystémech technologie pro ukládání elek-třiny, které se začínají rozvíjet i v Českérepublice. Firmy postupně začínají nabízetdomácnostem chytrá řešení spojená s bate-riemi, na něž je možné čerpat i dotace z pro-gramu Nová zelená úsporám. SpolečnostSolar Global spustila první velké bateriovéúložiště energie s kapacitou okolo 1,2 mega-watthodiny, další projekty spustily společ-nosti E.ON a ČEZ.Energii není nutné ukládat pouze do bate-rií, rozvíjejí se i technologie Power to Gas(například do vodíku, který vzniká elekt-rolýzou vody), Power to Heat, nověji i tech-nologie Power to X, které umožní ukládatenergii i do chemikálií, například syntetic-kých paliv z vodíku a oxidu uhličitého.Dalším významným trendem poslednídoby je nástup elektromobility, který byměly urychlit i zpřísňující se limity proemise produkované auty. V Česku se zatímregistrace nových aut na elektřinu pohybujíve stovkách ročně, ale v roce 2025 by jichtu podle odhadů společnosti ČEZ mohlojezdit 20 až 30 tisíc. To přirozeně zvýší po-žadavky na elektrické sítě. Podle odborníkůproto bude nutné kombinovat elektromobi-ly s lokální výrobou elektřiny z obnovitel-ných zdrojů a s ukládáním energie. Spolu

Evropský energetický sektor procházítransformací, která je popoháněna regula-cí v oblasti klimaticko-energetických cílůa rozvojem nových technologií. Tlak na po-kles emisí skleníkových plynů a zvýšeníenergetické účinnosti snižuje konkurence-schopnost tradičních uhelných elektráren.Zároveň rozvoj nových technologií snižujenáklady na výrobu elektrické energie z ob-novitelných zdrojů, což vede ke změně ener-getického mixu. Pro zajištění energetickésoběstačnosti a naplnění strategickýchcílů České republiky je ale nutné využívatkonvenční technologie s vysokou účinnos-tí. Aktualizovaná státní energetická kon-cepce tak sází na jadernou energii. V roce2050 počítá s 50procentním podílem jádrana energetickém mixu při současném na-výšení podílu plynových a obnovitelnýchzdrojů na úkor uhelných elektráren.Vedle klasické energetiky se tak stále vícebude prosazovat ta decentralizovaná a ob-novitelné zdroje. „A to už nejen v té podo-bě, v jaké jsme je znali, tedy ve štědře do-tovaných solárních elektrárnách na polích,ale spíše ve střešních panelech, větrnýchelektrárnách, geotermálních zdrojích, te-pelných čerpadlech. Mix bude mnohem bo-hatší než dosud, ale bohužel v podmínkáchČeska se bez klasické energetiky neobejde-me,“ popisuje budoucnost Alan Svoboda,výkonný ředitel firmy Sev.en Energy.

Zásadní je ukládání elektřinyDíky výraznému poklesu cen bateriovýchenergetických skladovacích systémů a po-


» Fotovoltaika,bateriové systémya elektromobilitapatří podle LuďkaPitry, jednatelefirmy HappyBattery, mezitzv. skokovéinovacev energetice. «

FOTO: SOLAR GLOBAL

PRO BYZNYS 33

u ální elektrárny a chytré sítě

s nástupem elektromobilů je nutné budovati síť rychlodobíjecích stanic.Tyto tři klíčové oblasti, tj. fotovoltaika,bateriové systémy a elektromobilita, patřípodle Luďka Pitry, jednatele firmy HappyBattery, mezi tzv. skokové inovace v energe-tice. Díky poklesu cen z fotovoltaiky, sní-žení cen baterií i elektromobilů bude podlePitry možné dosáhnout do roku 2035 až90procentního podílu obnovitelných čis-tých zdrojů na energetickém mixu a tímpřispět ke zmírnění klimatických změna globálního oteplování naší planety.

Změny přináší vznik nových subjektůNové uspořádání trhu vyžaduje i novýzpůsob jeho regulace. Například tzv. zim-ní energetický balíček (Clean Energy Pac-kage), který se právě po částech schvalujev Evropském parlamentu, zavádí celou řadunových pojmů a subjektů.

Pojem „prosumer“ (producer + consumer)je zakotven v zimním energetickém balíč-ku. Prosumerem (nebo samospotřebitelem,jak zní oficiální český překlad) se rozumíspotřebitel nebo skupina spotřebitelů, kte-ří spotřebovávají, skladují nebo prodávajíenergii z obnovitelných zdrojů, jež se vyrá-bí v jejich prostorech. Tyto činnosti přitomnesmí představovat hlavní obchodní neboprofesní činnost daného spotřebitele.Tzv. zimní energetický balíček zavádí i po-jem agregátor trhu, což je subjekt, kterýpomocí agregace poptávky odběratelů elek-trické energie poskytuje podpůrné služby sí-ťovým operátorům nebo obchoduje na krát-kodobých trzích s elektřinou. Evropskýmilídry v agregaci jsou Velká Británie, Franciea státy Beneluxu, kde před méně než pětilety vznikly vysoce inovativní firmy, kterédosáhly několikanásobného nárůstu tržeb.Příkladem je firma REstore, které agreguje

V listopadu 2017 bylo v Prakši-cích nedaleko Uherského Hra-diště spuštěno velkokapacitníbateriové úložiště energie. Mákapacitu okolo 1,2 megawatt-hodiny a elektrická energie,která v ní bude akumulovaná,bude využitelná při výkyvechdistribučních soustavnebo při zvýšené poptávcepo energii. Baterie o výkonu1 MW dokáže zásobovat150 domácností po dobujednoho dne.

BUDOUCNOST

34 PRO BYZNYS

flexibilitu z výrobních procesů energetickynáročných provozů a tu pak prodává v rámcipodpůrných služeb síťovým operátorům.

Chytré technologieDecentralizace energetiky, rostoucí podílobnovitelných zdrojů, akumulace a prud-ký rozvoj elektromobilů budou znamenati vyšší nároky na řízení a regulaci energetic-ké soustavy. Pro řízení elektrické soustavya trhu s elektřinou je nutné vybudovat novédatové uzly. K tomu pomáhají chytré tech-nologie, konkrétně tzv. chytré sítě (smartgrids) a řízení spotřeby (automatic metermanagement). Jejich nástup umožňuje roz-voj digitalizace a informačních technologií.Chytré sítě propojují výrobce elektřiny,provozovatele sítí, obchodníky s elektři-nou, spotřebitele i prosumery a vytvářejísystém, v němž mohou jednotliví účastní-ci vzájemně komunikovat a spolupracovat.Výhodou takové komunikace je ekonomic-ky efektivní využívání energetické sousta-vy, které vede k nižším ztrátám a zvyšujeenergetickou účinnost. Jednotliví účastní-ci trhu budou hrát aktivnější roli a mohouvznikat nové obchodní modely.Kromě agregátorů a prosumers se hovoří na-příklad o vzniku takzvaných virtuálních elek-tráren, které umožňují propojování malýchzdrojů, jež dodávají malé objemy energie spo-lečnosti, která virtuální elektrárnu provozu-je. Díky tomu může vzniknout nový složenývětší „zdroj“, který dokáže ve chvílích potře-by poskytnout regulační elektřinu. Dalšímiúčastníky trhu pak mohou být provozovateléakumulátorů, ve kterých lze energii ukládat.Provozovatelé distribučních sítí mohou díkynovým technologiím snáze monitorovat situ-aci ve svých soustavách a řídit toky elektřiny.„Dochází ke změně filozofie, kdy elektrizačnísoustava již nemá za cíl přenést celý špičko-vý výkon, ale díky chytrému řízení a flexibi-litě výkon rozložit v čase,“ vysvětluje MatějPracný, manažer společnosti Arthur D. Little.Snadnější je i komunikace s uživateli sítí. Do-davatelé energie získávají přístup k množstvínových dat a nástrojů, díky kterým budoulépe komunikovat se zákazníky. A budoutak moct nabízet spotřebitelům služby šiténa míru – vedle těch spojených s dodávkamienergie i technologie pro zabezpečení majet-ku, ICT a telekomunikační služby.

Plán pro chytré sítěMinisterstvo průmyslu a obchodu zpraco-valo Národní akční plán pro chytré sítě.Zavedení a využití inteligentních sítí budev blízké budoucnosti nezbytnou součástízajištění spolehlivého provozu elektrizačnísoustavy. Integraci velkého objemu výrobyelektřiny z intermitentních zdrojů do elek-trizační soustavy ČR a očekávaný nárůstvýroby také v malých zdrojích připojenýchdo distribuční sítě nebude možné zvládnout

bez zavedení nového způsobu řízení sousta-vy a inteligentních sítí. Využívání prostředíinteligentních sítí bude také nezbytné prorozvoj trhu s elektřinou a pro jeho využí-vání aktivními spotřebiteli a také spotřebi-teli-výrobci. Zákazníkům navíc poskytnouinteligentní sítě technologickou podporupro zvýšení účinnosti užití energie.Národní akční plán pro chytré sítě před-pokládá postupné zavedení inteligentníchsítí a dalších opatření v několika etapách.Investice do nich jsou investicemi do in-frastruktury a promítnou se do regulovanésložky ceny za elektřinu. „V dlouhodobémhorizontu však digitalizace a automatiza-ce zlepšují možnosti asset managementua snižují tak náklady na provoz a řízeníelektrizační soustavy,“ dodává Matěj Prac-ný. Nicméně i tak je potřeba přizpůsobitzpůsob a rychlost zavedení inteligentníchsítí přínosům pro spotřebitele.

Energetické firmy vstupují do neznámaJak by se měly proměně oboru přizpůsobitenergetické společnosti? „Ty tradiční jsoudnes vystaveny velkému tlaku, odvětví za-žívá velkou transformaci, protože přicházímnoho nových menších dynamických hráčůse zkušeností z vedlejších odvětví, navíc jeregulátory podporována decentralizace. Najítlék na to, že se nám postupně ztrácí půda podnohama, je těžké. Spíše než zkoušet všechnynové věci naráz a pak neuspět ani v jedné, jelepší vsadit na jednu či dvě karty a vydat setím směrem. Vidíme to dnes ve velkém v Ev-ropě, že řada velkých hráčů zásadním způso-bemmění své portfolio aktiv, významné částisvého koncernu odprodávají a naopak inves-tují do velmi úzkých sektorů významné pro-středky. Hledají si své pole působnosti v ce-lém spektru energetického byznysu. Někdoinvestuje do sítí, jiný do služeb zákazníkůmv domácnostech nebo v průmyslovém sekto-ru, další do teplárenství, modelů je celá řada,“vysvětluje Svoboda.V rámci postupující digitalizace se výraz-ně mění a rozšiřuje paleta služeb, kterémohou energetické firmy nabízet. Nově setak na trhu objevují subjekty, které nabízejíprodukty od nekomoditních energetickýchslužeb, tzv. ESCO služby, až po produkty nepřímo související s energetikou (např. IT,automobilový a chemický průmysl). „Stálevšak jde o relativně nové obchodní příleži-tosti, které se zaměřují především na růsttržeb a podílu na trhu, ale doposud nena-plnily představy mateřských firem ohledněmíry ziskovosti,“ shrnuje Pracný.„Česko se bez konvenčních zdrojů při výroběelektřiny neobejde. Klíčovou roli bude hrátjádro, ne však v podobě, jakou známe z Du-kovan či Temelína. Budou to malé modulár-ní reaktory, na jejichž vývoji se intenzivněpracuje,“ dodává Dean Brabec, řídící partnerpro region CEE v Arthur D. Little.

GARANT ODBORNÉHO PROGRAMU

ZÁŠTITA

PARTNEŘI KONFERENCE

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

DĚKUJEME PARTNERŮM

MEZINÁRODNÍENERGETICKÉFÓRUM

HN056086

HN056051

Date post:	07-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Budoucnost energetiky - Economia...6 PROBYZNYS TÉMA Překvapí protoodhadyčeských...

Documents