buletin cirkevního prava.pdf

REVUE CRKEVNHO PRVANositel prestin ceny Spolenosti nmeckch, eskch, slovenskch a rakouskch

prvnk Karlovarsk prvnick dny za nejlep odborn prvnick asopis vydvan

v esk republice za rok 2003.

Vydv Spolenost pro crkevn prvo. Vychz tikrt ron. Adresa redakce: Husova

ul. 8, 110 00 Praha 1; e-mail: [email protected]; http://spcp.prf.cuni.cz. fredaktor:

Ji Rajmund Tretera. Vkonn redaktor: tpn Hlka. Redakn rada: Zboj Hork,

Pavel Landa, Stanislav Pibyl, Stanislav Penika. Grafick prava oblky: Ing.

arch. Josef Hyzler. Sazba: RNDr. Marcela Braunov. Tisk: JPM Tisk, Na Popelce 7,

150 00 Praha 5. Administrace: Ing. Ji Vaingt. Distribuce: Andrej Urban a Jana Nos-

kov. ISSN 1211-1635, reg. . MK R E 7429. Toto slo bylo odevzdno k tisku dne

31. 7. 2006.

Spolenost pro crkevn prvo, 2006.

REVUE CRKEVNHO PRVA

CHURCH LAW REVIEW

342/06

Toto slo Revue crkevnho prva vylo za finann podpory Konference katolickch biskup Spojench stt americkch

a Ministerstva kultury R.

This issue of Church Law Review was sponsored by the United States Conference of Catholic Bishops and the Ministry of Culture of the Czech Republic.

OBSAH

A. I. H r d i n a: Bonum et aequum pohled do prvnch djin (k ivotnmu jubileu Prof. JUDr. ThDr. Miroslava Zednka) ............. 107

J. D u d a: Postavenie Apotolskej stolice v medzinrodnom prve .......... 119

M. t e f k o: Svtek, nboensk svoboda a zsada rovnho zachzen ... 129

DoKUMENTy

Dohoda mezi Svatm stolcem a Rakouskou republikou o prav majetkovch vztah ............................................................................ 144

Dohoda mezi Svatm stolcem a Rakouskou republikou o prav zleitost tkajcch se kolstv .......................................................... 149

ANoTACE A RECENZE

A. I. Hrdina, Texty ke studiu konfesnho prva I. Evropa a USA (S. Pibyl) ............................................................................................ 155

S. Pibyl, Ekumenismus a prvo (A. I. Hrdina) ........................................ 160

D. Nmec, Manelsk prvo katolick crkve s ohledem na platn esk prvo (J. Kan) ........................................................................ 164

DNES VM PEDSTAVUJEME

stav pre vzahy ttu a cirkv (M. Moravkov) ................................... 166

ZE SPoLENoSTI PRo CRKEVN PRVo ...................................................... 170

KRTK ZPRVy ................................................................................................... 174

NAE AKVIZICE ...................................................................................................... 178

UKZKy Z PIPRAVoVANHo SLoVNKU CRKEVNHo PRVA (5) ........ 179

CONTENTS

A. I. H r d i n a: Bonum et aequum A Look at Legal History (on the occasion of the Jubilee of Professor JUDr. ThDr. Miroslav Zednek) ............................................................................................ 107

J. D u d a: The Holy Sees Status in International Law ............................. 119

M. t e f k o: A Holiday, Religious Freedom, and the Principle of Equal Treatment ............................................................................................ 129

DoCUMENTS

Agreement between the Holy See and the Republic of Austria on the Settlement of Property Rights .................................................. 144

Agreement between the Holy See and the Republic of Austria to Settle Questions Pertaining to the Educational System .................................. 149

ABSTRACTS AND RECENSIoNS

A. I. Hrdina, Texts for Study of State Law on Churches and Religious Societies I. Europe and the U.S. (S. Pibyl) ..................................... 155

S. Pibyl, Ecumenism and Law (A. I. Hrdina) .......................................... 160

D. Nmec, Marriage Law of the Catholic Church with Respect to Current Czech Law (J. Kan) ........................................................ 164

PRESENTED To yoU ToDAy

Institute for StateChurch Relations (M. Moravkov) ........................... 166

FRoM THE CHURCH LAw SoCIETy .................................................................. 170

BRIEF NEwS ............................................................................................................ 174

oUR ACQUISITIoNS ............................................................................................... 178

FRoM THE PREPARED DICTIoNARy oF CHURCH LAw (5) ......................... 179

INHALT

A. I. H r d i n a: Bonum et aequum ein Blick in die Rechtsgeschichte (zum Jubilum von Prof. JUDr. ThDr. Miroslav Zednek) ................ 107

J. D u d a: Stellung des Apostolischen Stuhls im Vlkerrecht ................... 119

M. t e f k o: Feiertag, Religionsfreiheit und der Grundsatz der Gleichbehandlung ......................................................................... 129

DoKUMENTE

Vertrag zwischen dem Heiligen Stuhl und der Republik sterreich zur Regelung von vermgensrechtlichen Beziehungen ....................... 144

Vertrag zwischen dem Heiligen Stuhl und der Republik sterreich zur Regelung von mit dem Schulwesen zusammenhngenden Fragen ................................................................................................. 149

ABSTRAKTA UND REZENSIoNEN

A. I. Hrdina, Texte zum Studium des Staatskirchenrechts I. Europa und USA (S. Pibyl) ............................................................................ 155

S. Pibyl, kumenismus und Recht (A. I. Hrdina) ................................... 160

D. Nmec, Eherecht der katholischen Kirche in Bezug auf das bestehende tschechische Recht (J. Kan) .............................. 164

HEUTE STELLEN wIR IHNEN VoR

Das Institut fr die Beziehungen des Staates zu den Kirchen (M. Moravkov) ............................................................................... 166

AUS DER GESELLSCHAFT FR KIRCHENRECHT ........................................... 170

KURZE NACHRICHTEN ......................................................................................... 174

UNSERE AKQUISITIoNEN .................................................................................... 178

PASSAGEN AUS DEM VoRZUBEREITENDEN LExIKoN DES KIRCHENRECHTS (5) ......................................................................... 179

Bonum et aequum pohled do prvnch djin 107INDICE

A. I. H r d i n a: Bonum et aequum uno sguardo nella storia di diritto (al compleanno del Prof. JUDr. ThDr. Miroslav Zednek) ................. 107

J. D u d a: La posizione della Santa Sede nel diritto internazionale .......... 119

M. t e f k o: La festa, la libert religiosa ed il principio di parit nel trattamento .................................................................................... 129

DoCUMENTI

LAccordo fra la Santa Sede e la Repubblica Austriaca sulla regolamentazione di rapporti economici ............................................. 144

LAccordo fra la Santa Sede e la Repubblica Austriaca sulla regolamentazione di negozi riguardanti lorganizzazione scolastica ....149

ANNoTAZIoNI E RECENSIoNI

A. I. Hrdina, I testi al studio di diritto ecclesiastico I. Europa e gli Stati Uniti (S. Pibyl) ................................................................................... 155

S. Pibyl, Lecumenismo e il diritto (A. I. Hrdina) ................................... 160

D. Nmec, Il diritto matrimoniale della Chiesa cattolica con il riguardo al diritto ceco vigente (J. Kan) ......................................................... 164

oGGI VI PRESENTIAMo

LIstituto per i rapporti fra lo Stato e la Chiesa (M. Moravkov) .......... 166

DALLA SoCIET PER IL DIRITTo DELLE CHIESE ......................................... 170

NoTIZIE BREVI ....................................................................................................... 174

LE NoSTRE ACQUISIZIoNI ................................................................................... 178

DAL NASCENTE DIZIoNARIo DI DIRITTo CANoNICo (5) ........................... 179

Bonum et aequum pohled do prvnch djin (k ivotnmu jubileu Prof. JUDr. ThDr. Miroslava Zednka)

Antonn Ignc Hrdina

1. vodem

Bonum et aequum jakoto pirozen filosofick zklad prva bylo jednm z tmat, kter v rmci teorie (resp. filosofie) prva na Katolick teologick fakul-t Univerzity Karlovy pednel jej dlouholet (a dnes ji emeritn) profesor Miroslav Zednek. Pednet zklady obecn teorie prva nen samozejmost ani na fakultch kanonickho prva, tm mn na teologickch fakultch, kde je i pro samo kanonick prvo vylenn (pochopiteln) jen omezen poet hodin. Snad to byl genius loci brnnsk prvnick fakulty, kterou profesor Zednek absolvoval a kde se za prvn republiky teorie prva pstovala na nejvy rovni,1 kter ho vedl k pesvden (kter jsem od nj ostatn pevzal), e ani kanonick prvo nelze spn studovat bez propedeutick disciplny, kterou pedstavuj prv zklady obecn teorie prva.

Pan profesor Zednek se letos doslova v pln svesti ducha i tla dov ptasedmdestky. K tomuto jubileu mu rd a s vdnost vnuji nsledujc lnek. Ten si pi svm rozsahu pochopiteln neklade nrok na vyerpvajc pojednn tmatu jde skuten jen o pohled na tvorbu a aplikaci prva podle principu bonum et aequum, a to jet omezen na prvo antickho ma, ste-dovk Anglie a na nyn platn kanonick prvo, reprezentovan Kodexem kanonickho prva z roku 1983.

2. U man

Jedna z prvnch definic prva, pochzejc od mskho prvnka ponajc doby klasick msk jurisprudence z 2. stol. po Kr. Publia Iuventia Celsa,

1Teorie prva Frantika weyra (Praha Brno 1936) je hmatatelnm dokladem oprvnnosti tohoto ocenn.

108 Antonn Ignc Hrdina Bonum et aequum pohled do prvnch djin 109

oznauje prvo za ars boni et aequi.2 Tato definice m ovem dlouhou (pes pl tiscilet trvajc) prehistorii sahajc a do 4. stol. p. Kr. Autor chtl jej pomoc zejm vyjdit, e prvem (nato prvnm umnm!) nen ani pouh zkon (by sebelep, za jak platil Zkon xII desek), ale ani pouh aplikace norem tohoto zkona a vbec civilnho prva, kter tehdy ostatn u dvno bylo zastaral a nedostaovalo, nbr e skutenm prvem je umn aplikovat normy zkona (i prvnho obyeje) secundum bonum et aequum. Jak se uke, nen to jen elegantn floskule mskho klasika.

msk tzv. civiln ili obansk prvo (ius civile, ius Quiritium), tvoen vedle zmiovanho Zkona xII desek dalmi prameny ctyhodnho st,3 bylo pokro-kov a vyhovujc v dob malho mskho mstskho sttu (msk polis), ale zastarvalo s postupem hospodskho a spoleenskho vvoje, tj. s pechodem od primitivn malovroby a otroctv patriarchlnho typu k vemocnmu imp-riu, hospodsky zaloenmu na otroksk velkovrob a exploataci provinci. Tuto diskrepanci mezi starm prvem (navc pstupnm jen mskm obanm cives Romani) a novmi pomry, kter byla umocnna uritou petrifikac civil-nho prva, velmi spn eila zvltn magistratura se soudn jurisdikc, tzv. prtor (praetor urbanus),4 postaven Liciniovm zkonem roku 367 p. Kr. po bok konzulm jakoto jejich collega minor. Prtor mohl pvodn (v prvn fzi procesu in iure) projednvat pouze ty nroky, kter se doslova opraly o znn urit normy civilnho prva (proto tak byl prtor nazvn minister legum). To vak zkonit vedlo k situacm, v nich by prtor musel zamtat aloby, kter se sice zdly bt spravedlivmi, avak nemly oporu v peilm civilnm pr-vu, a naopak v nich by musel dt za pravdu alobm, kter se o civiln prvo opraly, ale jejich aplikace se tehdy jevila ji jako nespravedliv. Jednalo se snad zejmna o ppady, kdy smluvn strany v dve ve vzjemnou slunost opomenuly formality civilnho prva a o vc nsledn vyvstal spor. Proto se prtor stle astji odvaoval jednat samostatn a z moci svho impria, tedy

2Stoj na samm potku Justininovch Digest (dle jen: D) 1,1,1 princ.: Juri operam daturum prius nosse oportet, unde nomen Juris descendat. Est autem a justitia appelatum, nam (ut eleganter Celsus definivit) Jus est ars boni & aequi.

3Jde o komiciln legislativu (vetn plebiscit) a pontifikln jurisprudenci; Sextus Pomponius ad mezi prameny mskho civilnho prva i legisakce. A byly to prv tyto legisakce, kter svm formalismem omezovaly prvotvornou innost prtora; jejich odstrann Lege Aebutia v polovin 2. stol. p. Kr. a zsadn nahrazen topornho legisaknho procesu operativnm zenm formu-lovm rozvoj honorrnho prva znan podpoilo.

4Na rozdl od tzv. cizineckho prtora (praetor peregrinus), jeho ad vznikl a v polovin 3. stol. p. Kr.; cizineck prtor eil spory mezi mskmi obany a cizinci, pop. mezi cizinci na mskm zem.

vlastn nezkonn (a s rizikem intercese, pop. po skonen funkce aloby pro zneuvn adu) a stle astji povoloval konn soudnho zen i tam, kde se zkonn norma peila a kde nebyla k dispozici jinak nutn actio. Absentujc fakta pedpokldan civilnm prvem nahrazoval fikcemi (odtud actiones ficti-ciae) a dobr vra (bona fides) procesnch stran se stala nosnm principem pro posuzovn ppadu. Nelo ovem o dn pekvapen, kter by nutn musela podkopvat princip prvn jistoty: prtor tyto zamlen postupy ped nstupem do adu vyhlaoval ve svm ediktu, kter se (alespo v tom, co se osvdilo), ddil z prtora na prtora (viz tzv. edictum trallatitium). Tak nap. vyhlsil, e vedle formlnch smluv pizn za splnn uritch podmnek prvn inky tak neformlnm mluvm, tj. tzv. paktm,6 nebo e nebude povaovat za plat-n jednn vykonan ze strachu.7 Tak nelo o jeho libovli: prtor jednal (jak pozdji uili mt prvnci) se smyslem pro vy spravedlnost, oznaovanou pojmem aequitas, a pro obecn prospch tedy pro bonum commune.

Takto tedy tm protistavn se v msk republice dky aplikaci prin-cipu bonum et aequum vytvel dualismus prva, kdy se vedle zastarvajcho prva civilnho (a nejednou proti nmu) vytv nov masa prva, a sice prvo prtorsk ili honorrn (odhldneme-li od dalho normativnho systmu, kter pedstavovalo ius gentium).8 Jestlie tedy Sommer9 mluv o jedinenm umn mskch jurist tvoiti v praktickm rozhodovn nov prvo (ars aequi et boni), pak tato jeho slova neplat pro nikoho vce ne prv pro msk prtory. Prvotvornou innost prtora si ovem nelze pedstavovat jako njak prvn avanturismus: Toto prvo stlo v jistm protikladu k mase prva, kter

5Tedy v rozporu s normou civilnho prva. Sta poukzat nap. na podstatn odlin tdy zkonnch ddic pi intesttn delaci podle prva civilnho a podle prva prtorskho nebo na nov typ vlast-nictv bonitrnho (prtorskho), kter se vytvelo vedle vlastnictv civilnho (kviritskho).

6Ait praetor: Pacta conventa, quae neque dolo malo neque adversus leges, plebiscita, senatuscon-sulta, edicta Principum, neque quo fraus cui eorum fiat, facta erunt, servabo (D 2,14,7,7).

7Jde o znmou tzv. oktaviovu formuli (podle prtora octavia z 1. stol. p. Kr.): Ait praetor: Quod metus causa gestum erit, ratum non habebo (D 4,2,1).

8Nicmn lze ci, e msk prvo zaloen na ekvit bylo povaovno za hypostazovan pi-rozen rozum (naturalis ratio), z nj se (mimo jin) vyvozovaly normy iuris gentium. oboj ius naturale i ius gentium bvalo dokonce ztotoovno: tak pro Gaia je prvo nrod (ius gentium) prvem spolenm vem lidem, kter vytvoil sm pirozen rozum: quod vero naturalis ratio inter omnes homines constituit, id apud omnes populos peraeque custoditur vocaturque ius gentium, quasi pro iure omnes gentes utuntur (Gaius, Institutionum commentarii quattuor, 1,1). Doslovn to opakuj justininsk Institutiones/Elementa (1,2,1). Sm pojem ius naturale uvedl do mskoprvn terminologie Cicero.

9SoMMER, otakar, Prameny soukromho prva mskho, druh pepracovan vydn, Praha 1932.


pramenila ze Zkona 12 desk, pontifikln interpretace a komicilnch zkon a kter byla ve svm souhrnu oznaovna nzvem ius civile. Protiklad ovem nebyl zsadn a nepekonateln: Nezapomnejme, e novoty a reformy byly praetorem zavdny proto, aby napomhal aplikaci civilnho prva, aby civiln prvo doploval, eventueln aby je opravoval, ili ve verzi pvodn iuris civilis adiuvandi, adimplendi et corrigendi gratia.10 Vincenzo Arangio-Ruiz11 v tto souvislosti upozoruje: V kadm ppad je teba poznamenat, e stejn jako naturalis ratio, z n vychzelo ius gentium, ani naturalis aequitas nebyla nikdy dkazem zpochybujcm vhodnost platnch norem. Konen Hans Hattenhauer12 uvd na pravou mru kontrapozici civilnho prva a ekvity, kdy k, e aequitas nebyla dnm protikladem vi ius (prvo), nbr vyjdenm jeho obsahu. Teba ovem dodat, e velmi volnm vyjdenm.

Prtorsk aequitas nemla zstat jen jednm z meznk na cest k modern aplikaci prva, zbaven nadmrnho formalismu a rigidity; stala se modelem, kter po jednom a pl tiscilet v jin podob obivl ve stedovk Anglii. Tm by se chtlo ci, e v tomto ppad se prvn djiny (mutatis mutandis) skuten opakovaly.

3. V Anglii13

Aplikace prva secundum bonum et aequum mla v Anglii obdobnou genezi i dal osudy jako v msk republice.

U jej kolbky stlo dobyt Anglie Normany v 11. stolet. Jednm z jeho dsled-k bylo toti vytvoen siln krlovsk moci, kter musela bt schopna elit petrvvajcmu odporu porobenho anglosaskho obyvatelstva, pedevm pak lechty. S tm souvis i zmny v anglickm prvu, kdy zan upadat obyejov prvo anglosask ve prospch rodcho se novho prva, vznikajcho spojenm anglosaskch a normanskch prvnch obyej a krlovskch soudnch rozkaz. Jeho potky spadaj sice u do vldy Vilma I. Dobyvatele. Avak toto prvo vytven krlovskmi soudy, tedy prvo soudcovsk (pozdji oznaovan jako judge made law i case law), se jakoto hlavn pramen prva v Anglii zaalo vraznji vyvjet teprve za vldy Jindicha II. Plantageneta (nechvaln proslulho vradou arcibiskupa Thomase Becketa) ve druh polovin 12. stolet. Postupn

10KINCL, Jaromr, URFUS, Valentin, msk prvo, Praha 1990, s. 38.11Istituzioni di Diritto Romano, Neapol 1991, s. 28 n.12Evropsk djiny prva, Praha 1998, s. 86.13Pi zpracovn tohoto oddlu jsem hojn erpal z Teorie prva od Viktora Knappa (Praha 1995,

s. 96 n.), kter strun a pitom velmi vstin popisuje vznik anglickho prvnho dualismu.

nahrazovalo prva partikulrn a tak se stalo prvem obecnm pro celou Anglii, tj. Common Law. Aplikovaly ho krlovsk soudy, nicmn obracet se na n nebylo obecnm prvem, nbr privilegiem (oznaovanm termnem writ), kter bylo jak u z povahy privilegia vyplv pvodn poskytovno jednot-livm osobm na zpsob soukromho zkona (lex privata). Teprve pozdji se vytvoil systm obecnch writ, kter meme dobe pirovnat k mskm actiones. obecn alobn nrok, kter do procesnho prva jakoto vznamn novum vnesla kanonistika,14 nebyl ani v anglickm prvu znm.

Koncem 12. a potkem 13. stolet vak v Anglii dochz ke zmn situace. Dvody, pro kter vtzn normansk lechta podporovala silnou krlovskou moc, pominuly a jej petrvvn se stalo jablkem svru mezi feudly a krlem. Historie Velk listiny svobod (Magna Charta Libertatum), vynucen roku 1215 na krli Janu Bezzemkovi po nespn vlce s Franci (r. 1214 bitva u Bouvines), je toho exemplrnm dokladem. Poadavek Charty, aby krlovsk soud trvale sdlil ve westminsteru a nedoprovzel krle na jeho cestch, clil jednoznan k omezen soudn panovnick moci.

K vznamnmu posunu na cest k aplikaci prva secundum bonum et aequum dolo v Anglii za panovn Eduarda I. Plantageneta v posledn tvrtin 13. stolet: Dal vvoj anglickho prva byl pak siln ovlivnn tzv. Druhm westminsterskm Statutem (r. 1285), jen znamenal kompromis mezi krlem a feudly ve vci vkonu soudnictv a jen stanovil, e typy writ existujc v t dob nemaj bt rozmnoovny. Jen vjimen bylo piputno vydn writu v analogickm ppad writu existujcho (in consimili casu). Toto ustanoven, kter elilo rozen pravomoci15 krlovskch soud a kter bylo formln zachovvno a do reforem provedench koncem xIx. stolet (The Judicature Acts...) nezamezilo sice vvoji common law v Anglii (nen v moci takovho opaten zastavit historick vvoj), nicmn vak uinilo systm common law jet rigidnj a bylo vlastn historickm podntem vzniku druhho systmu anglickho nepsanho prva, jm je equity.16

Jak k tomu dolo? Stvajc writy pochopiteln nedostaovaly rozvjejc se spoleensko-ekonomick situaci v Anglii (zcela obdobn jako actiones v nkdej msk republice) a uvame, e tento systm se v Anglii alespo formln udrel a do soudn reformy v 19. stolet. adatel, kte nemli k dispozici patin writ a nemohli se tak obrtit na krlovsk soud, se proto obracej pmo

14K tomu viz TUREEK, Josef, Nkolik mylenek o vznamu crkevnho prva, Praha 1935, s. 15.15Pesnji snad vcn psobnosti pozn. autora.16KNAPP, op. supra cit., s. 96.


na krle, a ten, protoe nemohl a ani nechtl vci soudit osobn, svil rozho-dovn takovch spor lordu vysokmu kancli (tm byl vdy duchovn). A ten je zcela v duchu kanonickho prva17 rozhodoval (podobn jako msk prtor) secundum bonum et aequum, tedy podle ekvity. Ani lord kancl ovem nemohl vechny ppady soudit sm, a tak se postupn vyvj vedle krlovskch soud, soudcch podle obecnho prva (tedy podle Common Law), soustava soud kanclskch, soudcch podle prvnho pesvden soudc, tedy podle ekvity. A tebae v Anglii formln platilo, e common law zstv prvem primrnm, zatmco Equity follows the Law (tak jako v m formln platilo, e rozhodujcm prvem mskch oban je prvo civiln, jeho je prtor pou-hm sluebnkem minister legum), ve skutenosti se z rozhodovac innosti kanclskch soud vytv dal normativn prvn systm tzv. equity (tak jako v m vedle systmu prva civilnho vznik nov systm prva honorrnho). Vsledkem byl pochopiteln ve konstatovan prvn dualismus, kter v Anglii alespo formln existuje doposud, kdy v 19. stolet byly zmiovanou soudn reformou sice sjednoceny oboj typy justinch orgn, nikoli vak ob oblasti prva. Snaha anglickch baron o udren feudln rozdrobenosti tedy (pon-kud paradoxn) pispla v Anglii k omezen prvnho formalismu a zaveden prunho instrumentu pi aplikaci prva, jm byla prv ekvita.

4. V kanonickm prvu

Dalo by se oekvat, e princip bonum et aequum se v nejir me uplatn prv v normotvorb (zpadn) katolick crkve, kter pece vivit lege Romana. Nicmn nen tomu tak, nebo (pesnji eeno) nen tomu tak ve ve uvdnm smyslu. obecn crkev18 se pokud jde o jej prvo toti nikdy nedostala do situace, v n se octila msk republika ve 4. stolet p. Kr. nebo Anglie ve 13. stolet po Kr., e by bylo nutno, aby problmy vyplvajc z ustrnuvho kanonickho prva peklenovaly soudn (pop. i sprvn) orgny svou vlastn prvotvorbou s odvolnm na obecn prvn zsady, jako je zejmna ona ve zmnn. To samozejm neznamen, e by v jednotlivch ppadech nebylo nutno shnout k tomu, co modern teorie prva oznauje jako aplikaci prva podle analogie iuris a s m sm Kodex kanonickho prva vslovn pot.19 Nicmn

17Nebo (chceme-li) podle princip msko-kanonickho procesu.18Nemm zde na mysli kanonick prvo partikulrn. 19Jestlie nkter prvn vc s vjimkou trestn nen vslovn upravena obecnm nebo parti-

kulrnm prvem nebo prvnm obyejem, je nutno ji rozhodnout... pouitm obecnch prvnch zsad pi uplatnn kanonick umrnnosti [cum aequitate canonica]... (kn. 19 CIC/1983).

v obecnm kanonickm prvu20 (ius universale) a to je vznamn rozdl oproti prvu svtskmu byl prakticky od doby, kdy vbec lze o takovm prvu mluvit, pevaujcm formlnm pramenem prva nikoli prvn obyej, nbr norma-tivn prvn akt, tedy clevdom regulace prvnch vztah normami obecnch koncil, pop. pozdji (alespo na Zpad) normami papeskch dekretl. Tato normotvorba, jakkoli dostaten stabiln, nikdy nebyla strnul, nbr zpravidla operativn reagovala na poteby crkve. To nebylo nhodou: dvodem bylo, e v crkvi se od potku dsledn rozliovalo mezi prvem boskm (ius divinum) a mezi prvem lidskm (ius humanum, pozdji ius mere ecclesiasticum), a toto posledn jmenovan prvo nebylo (na rozdl od norem iuris divini) vydvno za cosi nemnnho a posvtnho (jako tomu bylo u civilnho prva mskho); sbrky papeskch dekretl se nikdy nestaly pedmtem adorace, jak jsme toho svdky u nkterch zkonk i v modern dob.21 Chybla zde navc ona opinio necessitatis, kter je pojmovm znakem prvnho obyeje.22

Na druh stran to ale tak neznamen, e by kanonickmu prvu bylo rozho-dovn secundum bonum et aequum ciz. Je tomu prv naopak, jene v ponkud modifikovanm smyslu: jednak se uvn tohoto principu netk pedevm tvorby prva23, nbr aplikace prva, jednak a pedevm vraz bonum et aequum, resp. aequitas v kanonickm prvu neznamen jen aplikaci prva s ohledem na soudcem subjektivn chpanou spravedlnost, nbr cel pstup k aplikaci prva, kter m brt maximln ohled na adresty individulnch prvnch akt; mluv se tedy o kanonick umrnnosti aequitas canonica.

Penesme se tedy ze stedovk Anglie do osmdestch let dvactho stolet, kdy pape Jan Pavel II. (25. ledna 1983) promulgoval nov zkonk latinsk crkve Codex Iuris Canonici, a podvejme se, v jakm smyslu tento kodex uv spojen bonum et aequum (pop. v opanm poad aequum et bonum). Pokud jsem dobe potal, in tak vslovn tikrt:

Nejprve v prvn knize v souvislosti s vypodnm majetku prvnickch osob pi jejich rozdlen (kn. 122 odst. 1 a 2) d zkonodrce, aby tento majetek byl

20Plat to ovem i pro partikulrn prvo mstnch crkv, kde (vedle nlez partikulrnch snm) nejvznamnjm pramenem prva byly vnosy biskup (capitula episcoporum).

21Mm tady na mysli napklad a zejmna francouzsk obansk zkonk Code Civile z roku 1804.22A prv msk Zkon xII desek, kter byl povaovn za nejposvtnj soust mskho civilnho

prva a kter se jet Cicero podle svch vlastnch slov musel uit ut carmen necessarium, byl kodifikac prva obyejovho.

23Ve zmiovan kn. 19 tedy pedstavuje uritou vjimku, kter se tk peklenovn tzv. mezer v zkon (lacunae legis), kdy soudce postupem podle analogie iuris prvo neaplikuje, nbr vlastn dotvouje.


rozdlen s nleitou mrnost vychzejc ze spravedlnosti a dobra (debita proportione ex aequo et bono). Spravedlnost (ekvitou) se zde tedy mn jak u sm latinsk text naznauje urit pimenost, proporcionalita.

V sedm knize (v souvislosti s pravou dkaznho zen) kn. 1580 d, aby soudnmu znalci byly uhrazeny vlohy a poskytnuta odmna podle spra-vedlnosti a umrnnosti (ex bono et aequo determinanda); aby mu tedy byla poskytnuta spravedliv odmna.

Konen rovn sedm kniha kodexu pi prvn prav trestnho procesu (kn. 1718 4) doporuuje ordini, aby zvil, zda v ppad spchn trest-nho inu, jm byla zpsobena koda, nebude msto trestnho zen vhodnj rozhodnout se souhlasem stran otzku nhrady tto kody podle zsady dobra a spravedlnosti (ex bono et aequo).

Ve vech tech uvedench ppadech tedy figuruje bonum et aequum jakoto urit kanonick instrument uven, kter se uplatuje zejmna v oblasti majet-koprvn vude tam, kde nelze rozhodovat podle pesn stanovench kritri (tabulek, vzorc, vpot apod.). obdobn tomu bv i ve svtskm prvu; tak nap. 450 naeho obanskho zkonku stanov, e z dvod zvltnho zetele hodnch soud nhradu kody pimen sn.

Vedle tchto ppad vak Kodex kanonickho prva uv i vraz p-buznch: tak nap. u zmiovan kn. 19 poaduje, aby pi doplnn mezery v zkon postupem podle analogie iuris byla orgnem aplikujcm prvo uplat-nna kanonick umrnnost (aequitas canonica); podle kn. 221 2 maj kesan, jsou-li volni k soudu, prvo, aby byli souzeni podle prva pouitho s mrnost (cum aequitate); pi odvoln duchovnho, kter el na vpomoc do jin mstn crkve, d zkonodrce na odvolvajcm biskupovi dodren pi-rozen umrnnosti (naturalis aequitas); v ppad proputn lena z eholn spolenosti se m podle kn. 702 2 vi proputnmu zachovat umrnnost a evangelijn lska aequitas et evangelica caritas) a podobn. Konen finl-n knon kodexu (1752) zmiuje24 zsadu kanonick umrnnosti (aequitas canonica) v bezprostedn nvaznosti na dal (a zejm nejdleitj) princip kanonickho prva, kter je vznamn jak pro tvorbu, tak pro interpretaci a aplikaci prva, a sice salus animarum suprema lex esse debet.

Nelze zde nezmnit, e principem bonum et aequum je ovldn dal insti-tut kanonickho prva, kter sice nem oporu v normativnm textu, zato vak

24Zde sice expressis verbis v souvislosti s odvolnm a peloenm fare, nicmn je zejm, e tyto principy prolnaj celm kanonickm prvem.

v kanonick tradici: je jm tzv. epikie.25 G. Michiels ji pmo opisuje vrazem benigna legis aplicatio secundum aequum et bonum.26

5. Zvrem

Z ve nartnutho pohledu vyplv minimln fakt, e filosoficko-prvn zsada bonum et aequum provz v rznch modifikacch prvn djiny pi tvorb i aplikaci prva od antickho ma a po modern prvn dy souasnosti a u jde o soudcovsk prvo v angloamerick prvn kultue nebo zejmna o tzv. uven pi aplikaci prva v kontinentln prvn kultue. Snad lze ci, e je tomu tak do znan mry dky prvu kanonickmu, kter mskoprvn aequitas neslo prvnmi djinami i tam, kam vliv mskho prva nedosahoval (kde tedy nedolo k jeho recepci). Nelze pi tom pehldnout, e pojet tto aequitas, nejastji vykldan i pekldan jako spravedlnost (iustitia), je z povahy vci nutn ponkud odchyln v prvu svtskm a v prvnm du crkve. Rozdl spov pochopiteln v obsahu tohoto pojmu.

V tom prvnm ppad jde zejmna o spravedlnost koncipovanou podle dosud nepekonan Aristotelovy Etiky Nikomachovy, tedy o spravedlnost, kterou m-sk prvo Ulpianovmi sty definovalo jako trvalou a stlou vli dvat kadmu to, co mu pat.27 A prv v takto spravedlivm (aequum) rozdlen spov ono Celsovo dobr (bonum).

Avak spravedlnost v prvnm du crkve, a u se oznauje jako aequitas (to astji) nebo jako iustitia (jen vjimen, spe ve filosofii prva), neme bt neovlivnna biblickm pojetm spravedlnosti jakoto kvality boskho pvodu, kter byla formou pirozenho zkona vloena do lidskch srdc. Ve frekventovanm biblickm spojen pojm prvo a spravedlnost, nazvanch dokonce pili Boho trnu,28 meme spatovat nznak toho, e oboj k sob neodluiteln pat: prvo bez spravedlnosti by bylo legalizovanm bezprvm, spravedlnost bez prva neuskutenitelnm idelem.29 A zde meme tak tuit

25K n ze souasn esk kanonistick literatury nap. GRECKI, Edward, Obecn normy Kodexu kanonickho prva Jana Pavla II., st I., olomouc 1993, s. 71n; HRDINA, Antonn, Kanonick prvo, Praha 2002, s. 122n.

26Normae generales iuris canonici I, Pa 1949, s. 468.27Justitia est constans et perpetua voluntas jus suum cuique tribuendi (D 1,1,10). Stejn justini-

nsk Institutiones/Elementa 1,1 princip.28 89,15.29Jde o uritou analogii k dnes ji proslaven vt Rudolfa von Jheringa (Der Kampf ums Recht):

Proto m spravedlnost, kter v jedn ruce dr vky, jimi odvauje prvo, v druh ruce me, aby prvo hjila. Me bez vah jest hol nsil, vhy bez mee jest malomocn prvo....


odpov na otzku (mnohdy u pedem negativn zodpovdanou) po justifikaci prva v crkvi, kter zvlt po druhm vatiknskm koncilu bv bez hlub znalosti problematiky nkdy i provokativnm zpsobem vznena.30

Resum

lnek nabz strun pohled do strnek prvnch djin antickho ma a stedovk

Anglie, jako i souasnho kanonickho prva, na nich se objevuje princip bonum et

aequum i aequitas, equity apod., a to jak pi tvorb, tak i pi aplikaci prva svtskho i kanonickho. Autor poukazuje jednak na prvn-historickou paralelu mezi prvotvor-

nou innost mskho prtora a anglickch kanclskch soud, jednak na odchyln teo-

logick vchodiska pi aplikaci tohoto principu v prvnm du katolick crkve. lnek

je vnovn poct Prof. Miroslava Zednka u pleitosti jeho 75. narozenin.

Abstract

Bonum et aequum A Look at Legal History (on the occasion of the Jubilee of Professor JUDr. ThDr. Miroslav Zednek)

The article offers a brief look at certain issues of the legal history of Ancient Rome

and Medieval England, in which the principle of bonum et aequum or aequitas can be detected in either the creation or application of state or church law. The author points out

not only the legal-historical parallel between the legislative activity of a Roman Praetor

and the English Chancellor Courts, but also the different theological starting points used

in the application of this principle in the legal order of the Catholic Church. The article is

written in tribute to Professor Miroslav Zednek on the occasion of his 75th birthday.

30Tendence k prvnmu nihilismu se projevovaly u v prbhu koncilu samho. Jinak by bylo nepochopiteln, pro hned prvn princip tzv. rekodifikanho desatera, vzelho z biskupskho synodu roku 1967, poadoval jinak notoricky samozejmou vc, aby se toti zachovala prvn povaha (indoles iuridica) zamlenho novho Kodexu kanonickho prva: Imprimis novus Codex indolem iuridicam omnino retineat oportet... (Principia quae Codicis iuris canonici recognitionem dirigant a Synodo Episcoporum probata ze 7. 10. 1967, Communicationes 1 (1969)77-85).

Zusammenfassung

Bonum et aequum ein Blick in die Rechtsgeschichte (zum Jubilum von Prof. JUDr. ThDr. Miroslav Zednek)

Artikel bietet kurz und bndig einen Blick in die Rechtsgeschichte des antiken Roms,

des mittelalterlichen Englands und des kanonischen Rechts an, wo der Grundsatz

bonum et aequum oder aequitas oder equity bei der Rechtsschpfung als auch

der Rechtsanwendung des weltlichen und kanonischen Rechts auftaucht. Der Verfasser

weist einerseits auf eine rechtshistorische Parallele, wenn es um die rechtsschpfende

Ttigkeit des rmischen Prtors und der englischen Kanzlergerichte geht, andererseits

auf unterschiedliche theologische Vorgaben bei der Anwendung dieses Grundsatzes in

der Rechtsordnung der Kirche hin. Artikel stellt eine Festschrift anlsslich des 75. Ge-

burtstages von Prof. Miroslav Zednek dar.

Riassunto

Bonum et aequum uno sguardo nella storia di diritto (al compleanno del Prof. JUDr. ThDr. Miroslav Zedniek)

Larticolo offre uno sguardo breve concentrantesi sul principio di equit (bonum et

aequum, aequitas, equity) in attivit legislative ed in aplicando, nella storia di diritto sia della Roma antica e dellInghilterra medievale, sia nel diritto canonico odierno. Lautore

fa notare una paralela storico-legislatova fra le attivit legislative del pretore romano e

degli tribunali del Canceliere inglesi e differenti punti duscita teologici nellapplicazione

di questo principio nel sistema legale della Chiesa cattolica. Larticolo dedicato alle

onorificenze del Prof. Miroslav Zednek in occasione del suo 75o compleanno.

O autorovi

Doc. JUDr. Antonn Ignc Hrdina, DrSc., katolick knz, len premonstrt-skho du; narodil se roku 1953 v Praze. Studoval katolickou teologii a prvo civiln i crkevn. Je soudcem Interdiecznho crkevnho soudu a pedn kanonick prvo na Prvnick fakult Zpadoesk univerzity v Plzni a na Katolick teologick fakult UK v Praze. V roce 2002 se na UK habilitoval v oboru prvnch djin a v roce 2004 zskal doktort prvnch vd na katolick univerzit v polskm Lublinu (nynj Univerzita Jana Pavla II.).

118 Antonn Ignc Hrdina Postavenie Apotolskej stolice v medzinrodnom prve 119

Doc. JUDr. Antonn Ignc Hrdina, DrSc., Catholic priest and member of the Order of the Canons Regular of Prmontr, was born in 1953 in Prague. He studied Catholic theology and both secular and church law, is a judge of the Inter-Diocesan Church Court, and lectures on canon law at the Law School of the University of West Bohemia in Pilsen and at the Catholic Theological School of the Charles University in Prague. In 2002 he obtained his habilitation in the field of legal history at the Charles University and in 2004 received a doctorate in legal sciences at the Catholic University in Lublin, Poland (today John Paul II University).

Doc. JUDr. Antonn Ignc Hrdina, DrSc., geb. 1953 in Prag, katholischer Priester und Mitglied des Ordens der Prmonstratenser. Studierte katholische Theologie, Zivilrecht und Kirchenrecht. Er ist Richter des Interdizesangerichts und liest kanonisches Recht an der Juristischen Fakultt der Westbhmischen Universitt in Pilsen und an der Katholischen Theologischen Fakultt der Karlsuniversitt in Prag. Im Jahre 2002 erfolgte seine Habilitation im Bereich der Rechtsgeschichte und im Jahre 2004 erwarb er den Doktortitel (Rechts-wissenschaft) an der Katholischen Universitt in Lublin (heutige Universitt Johann Paul II.).

Doc. JUDr. Antonn Ignc Hrdina, DrSc., prete cattolico, membro dellordine dei premonstratensi, nato nel 1953 a Praha, studi la teologie cattolica e il di-ritto sia civile sia canonico. giudice del Tribunale Interdiocesano ed insegna il diritto canonico alla Facolt di Giurisprudenza della Universit della Boemia Occidentale a Plze e alla Facolt di Teologia Cattolica a Praga. Nel 2002 si abilitato alla Universit Carolina e divenne docente della storia di diritto. Nel 2004 ottenne il dotorato delle scienze giuridiche alla Universit Cattolica a Lublino (oggi la Universit di Giovanni Paolo II.).

Postavenie Apotolskej stolice v medzinrodnom prve

Jn Duda

1. vod

Medzinrodneprvna subjektivita Apotolskej stolice neustle priahuje pozornos cirkevnch i svetskch prvnikov. Dvody s viacer. Avak primr-nym dvodom, poda mjho nzoru, je skutonos, e je najvym orgnom Katolckej cirkvi, ktor m svojich lenov po celom svete, ako aj preto, e sa napriek svojim pecifikm sprva ako rovnoprvny subjekt medzinrodnho prva. Zrove treba kontatova, e iba najvy orgn Katolckej cirkvi m takto postavenie v rmci medzinrodnho prva a nijak in cirkev alebo n-boensk spolonos takto postavenie nem.

2. Vymedzenie pojmu Apotolsk stolica alebo Svt stolica

Pojem Svt stolica (alebo Apotolsk stolica) m v knonickom prve dvojak vznam: v uom slova zmysle ide o rad rmskeho vekaza, avak v irom zmysle sa tu zarauje cel komplex vatiknskych kongregci, ppeskch rd, tribunlov a vbec radov, ktor pomhaj rmskemu veka-zovi pri sprve Katolckej cirkvi.

Pod menom Apotolsk stolica alebo Svt stolica sa v tomto kdexe rozumie nielen rmsky vekaz, ale ak z povahy veci alebo z kontextu nevyplva nieo in, aj ttny sekretarit, Rada pre verejn zleitosti cirkvi a in ustanovizne Rmskej krie.1

3. Problematika tzy societas perfecta aplikovanej na Cirkev

Ak preskmame uenie teolgov a cirkevnch prvnikov, zistme, e znan as z nich u stroia u, e Katolcka cirkev je societas perfecta, o znamen,

1Porov. kn. 361 CIC/1983. Bliie to uruje apotolsk kontitcia Jna Pavla II. Pastor bonus z roku 1988.

120 Jn Duda Postavenie Apotolskej stolice v medzinrodnom prve 121

e je spolonosou, ktor m svoj vlastn primrny a originrny prvny poriadok (hoci tto tza sa u ani v katolckych prvnickch kruhoch sasnosti neprijma pacifisticky, ale skr odmietavo) a e Svt stolica, chpan v uom zmysle (=rad rmskeho vekaza), je autonmnou a nezvislou intitciou (suvernnou intitciou) nielen ako najvy orgn Vatiknskeho ttu,2 ale (prinajmenom ad intra) aj ako najvy orgn riadenia Katolckej cirkvi.3 iada sa doda, e obidve, t.j. Katolcka cirkev i Svt stolica sa v knonickom prve chpu ako prvnick osoby ex ipsa ordinatione divina.

ttni stavn prvnici nie s spravidla ochotn uzna Katolcku cirkev ako subjekt so suvernnym prvnym poriadkom rovnocennm ttnemu prvnemu poriadku. Takto postavenie s ochotn uzna iba Vatiknskemu ttu, avak nie Katolckej cirkvi, hoci Katolckej cirkvi priznvaj, e je organizovanou intitciou majcou vlastn prvny poriadok.4

V jednotlivch demokratickch ttoch sa postavenie prvneho poriadku Katolckej cirkvi riei prostrednctvom garancie nboenskej slobody zakotvenej v stave ttu alebo formou zmluvy medzi konkrtnym ttom a Svtou stoli-cou. Tto zmluva m povahu zmluvy dvoch subjektov medzinrodnho prva.

Katolcka cirkev a Apotolsk stolica maj zo samho boskho nariadenia povahu morlnej osoby (kn. 113 CIC/1983). To znamen, e maj prvnu subjektivitu od samho Boha a nedostali ju od nijakej tuzemskej autority ttnej alebo medzinrodnej. Poda tejto tzy deklarovanej v kn. 113 CIC/1983 Kato-lcka cirkev konzekventne chpe svoj prvny poriadok ako suvernny prvny poriadok, ktor je nezvisl od kadej inej moci. Implicitne sa to nachdza prve v ustanoven kn. 113, ktor deklaruje (nie kontituuje), e Katolcka cirkev (ako aj Apotolsk stolica) m povahu morlnej osoby!

Profesor Jos Castao uvdza:Vieme, e v sasnosti nie je mdne nazva Cirkev pojmom societas per-

fecta. Zdvodnenia, ktor na to pouvaj, s rzne, ale v krtkosti by sa dali zhrn takto: ide o vyjadrenia, ktor patria minulosti, lebo hoci je pravdou, e tento pojem prvne dokonalej spolonosti aplikovali znmi a prestni autori

2Vrazem Vatiknsk stt autor oznauje stt, jeho oficiln nzev zn Vatiknsk Msto (lat. Civitas Vaticana, it. Citt del Vaticano, angl. Vatican City) pozn. red.

3K hlbej analze tejto tmy societas perfecta a primrny a originlny prvny poriadok pozri DUDA, J., Nrt prvnej ekleziolgie, Spisk Podhradie 2000, s. 7 alebo CASTAo, J., Introdu-zione al diritto costituzionale della Chiesa, Roma 1990, s. 103-110; oTTAVIANI, A., Institutiones iuris pubblici ecclesiastici, vol. I, Typis Polyglottis Vaticanis 1958, osobitne s. 4656 a in.

4Porov. LUCIFREDI, R., Elementi di diritto pubblico, Societa editrice Dante Alighieri 1991, s. 8889.

verejnho cirkevnho prva (ius publicum ecclesiasticum) aj na Cirkev, autori verejnho ttneho prva toto tvrdenie nikdy neakceptovali.5

Napriek tomu, e odporcovia tejto tzy v radoch Katolckej cirkvi argumentuj predovetkm koncilovou ekleziolgiou, ostva pravdou, e pojem societas iuridicae perfecta bol aplikovan na Cirkev aj po Druhom vatiknskom koncile v niektorch oficilnych vyhlseniach Magistria. Pouil ho napr. ppe Pavol VI. v Motu proprio Sollicitudo omnium Ecclesiarum, v: AAS 61 (1969), s. 174 a okrem toho ete 5krat vo svojich oficilnych prhovoroch: na generlnej audi-encii 25. mja 1966 (Insegnamenti di Paolo VI, IV /1966/, s. 786; v prhovore kardinlom a lenom Rmskej krie 23. decembra 1966 (AAS 59 /1967/, s. 50; v prhovore astnkom prvnickho sympzia v Milne v roku 1972 (Com-municationes 5 /1973/, s. 126; v prhovore rmskemu klru 15. marca 1976 (Insegnamenti, xIV /1976/, s. 176177 a v prhovore na generlnej audiencii 8. septembra 1976 (Insegnamenti, xIV /1976/, s. 695. V dokumentoch Druh-ho vatiknskeho koncilu sa pojem societas iuridicae perfecta aplikovan na Cirkev nikde nespomna.

Na potvrdenie slov prof. Jos Castaa uvediem stanovisko sasnho prezi-denta Intittu Utriusque Iuris Ppeskej Laternskej univerzity v Rme prof. Manuela Arrobu, ktor pe:

Cirkev sa u nechpe ako societas perfecta: formula societas perfecta, kto-r bola v platnosti v dobe pred koncilom, je u neudraten, ak nem djs k deformcii koncilovej ekleziolgie alebo k vyprzdneniu obsahu tejto tzy. Lebo takto chpanie Cirkvi mus spa dva predpoklady, ktor u dnes nie s prijaten: Cirkev by musela by perfecta ad intra svojimi intitciami, orga-nizanmi truktrami a zkonmi pochdzajcimi od samho Krista; a alej by Cirkev musela by perfecta ad extra, o znamen, e jej organizan truktra by mala by sebestan voi inm spolonostiam. Jeden i druh predpoklad bol popret koncilovm uenm, ktor si osvojil trinitrny pvod Cirkvi namiesto iba kristologickho pvodu a zdraznil nezastupiten vznam psobenia Ducha Svtho pri vzniku Cirkvi. Zmysel Cirkvi sa nachdza v jej poslan, lohe, ktor m voi svetu. Je to loha, ktor si vyaduje inkulturciu, zalenenie Cirkvi do veci sveta, o samo osebe vyluuje dokonalos ad extra a vyvolva skr dojem eklezilnej samobosti.6

5CASTAo, J., Introduzione al diritto costituzionale della Chiesa, Roma 1990, s. 103.6ARRoBA , M., Il Diritto processuale canonico, Roma 1992, s. 15-16.


4. Rmsky vekaz ako vldca Vatiknskeho ttu

Bez toho, aby sme chceli zachdza do vzdialenej histrie, treba kontato-va, e rmsky vekaz je od 7. jna 1929, nielen viditenou hlavou Katolc-kej cirkvi, ale aj suvernnou najvyou autoritou ttu Vatikn tak, ako bol poas mnohch stro predtm suvernom inho ttu, ktorho nzov z dejn poznme pod rznymi menami (Ppesk tt, Cirkevn tt, Patrimonium sv. Petra a pod.).7 V uveden de toti vstpila do platnosti Dohoda medzi Svtou stolicou a Talianskom (Trattato Lateranense). V druhom lnku tejto dohody sa uvdza nasledovn:

Taliansko uznva suverenitu Svtej stolice na medzinrodnej rovni ako vlastnos, ktor vyplva zo samej povahy Svtej stolice v slade s tradciou a jej poslanm, ktor na svete m.8

Ak na jednej strane sa tu uznva suverenita Svtej stolice ako subjektu medzinrodnho prva, tak na druhej strane sa tu ni nehovor o tom, e by rovnak postavenie mala aj Katolcka cirkev. Niie vak si povieme o tom, e Svt stolica ako subjekt medzinrodnho prva vystupuje niekedy ako orgn Vatiknskeho ttu, inokedy ako orgn Katolckej cirkvi.

5. Svt stolica ako subjekt medzinrodnho prva

V sasnosti, aj ke ani dnes nechbaj oponenti, sa veobecne v demokratic-kom svete prijma, e Svt stolica je subjektom medzinrodnho prva.9 Mohli sme sa o tom presvedi poas nvtevy Svtho otca Jna Pavla II. v doch 11. a 14. septembra 2003 na Slovensku (na letisku v Bratislave ho privtali a sa s nm rozlili nielen cel slovensk episkopt, ale aj najvy predstavitelia ttu: prezident, predseda parlamentu i predseda vldy). To znamen, e Svt stolica vo vzahu k miestnym cirkevnm komunitm vystupuje ako nadriade-

7Ppestvo v zmysle ttnej moci zaniklo v procese zjednocovania Talianska krom Viktorom Emanuelom. Jeho vojvodca Garibaldi vojensky obsadil Rm a dovtedajie zemia Vatiknskeho ttu v roku 1870, m vlastne Vatiknsky tt zanikol. obnoven bol a v 11.2.1929 Laternskymi dohodami, ktor vstpili do platnosti 7. jna 1929. Pius xI. v tom ase vydal stavu Vatiknskeho ttu, ktor bola v platnosti a donedvna. Ppe Jn Pavol II. da 26. novembra 2000 vydal nov stavu Vatiknskeho ttu, ktor vstpila do platnosti 22. februra 2001.

8P. CIPRoTTI, La posizione internazionale della Santa Sede alla luce di recenti documenti editi ed inediti, v: La comunit internazionale (rivista della societ italiana per lorganizazzione in-ternazionale), fasc. 3 (1974), s. 319.

9KUKAN, E., The First Anniversary of the ratification of the basic Treaty between the Slovak Re-public and the Holy See from the point of view of the Slovak Republic, v: International bilateral legal relations between the Holy See and States: experience and prospectives, Citt del Vaticano 2001, s. 46.

n orgn a vo vzahu k ttom a inm subjektom medzinrodnho prva ako rovnocenn partner.10

Ak berieme do vahy polemiku okolo Zkladnej zmluvy medzi Slovenskou republikou a Svtou stolicou z roku 2000,11 ako aj alie, i u uzavret (Zmluva o duchovnej slube v Ozbrojench zlokch SR z roku 2002, Zmluva o kolstve a vzdelvan z roku 2004) alebo pripravovan (Zmluva o vhrade svedomia)12 vidme, e tto skutonos nie je vdy pokojne prijman niektormi civilnmi prvnikmi, ba ani inmi cirkvami.13

6. Tituly medzinrodnej prvnej suverenity Svtej stolice

V kadom prpade mono poveda, e Svt stolica chpan v uom zmysle (= rmsky vekaz), vlastn medzinrodn prvnu subjektivitu z dvoch na sebe nezvislch titulov,14 priom kad z nich by sm osebe jej postaoval zabezpei medzinrodneprvnu subjektivitu:

1. Svt stolica je najvym orgnom Katolckej cirkvi (suverenita na bze funknosti; Krukowski to nazva na bze duchovnosti, s. 89);

2. Svt stolica je najvym orgnom ttu Vatikn (suverenita na bze teritoriality).

Teoreticky vak nie vdy je ahk odli, kedy vystupuje Svt stolica na medzinrodnom poli ako najvy orgn Katolckej cirkvi, alebo ako najvy

10BLAHo, P., Punti di partenza legali-sociali e politici delle relazioni internazionali fra gli Stati e la Santa Sede, v: International bilateral legal relations..., s. 56.

11Zmluva bola podpsan 23. 11. 2000 a ratifikovan 18. 12. 2000 porov. JUDK, V., Historick prierez desaronej innosti Konferencie biskupov Slovenska, in: Zbornk zo slvnostnho zasa-dania KBS pri prleitosti 10. vroia jej zriadenia, Bratislava 2004, s. 82.

12Vhrada svedomia z nboenskch dvodov je pecifick problm v ttnom prvnom poriadku. Sta si preta tdiu JUDr. Jany Martinkovej, LL.M. z Prvnickej fakulty Trnavskej univerzity, ktor vydal stav pre vzahy ttu a cirkv pri MK SR v roku 2004 pod nzvom Nboensk vnimky. Autorka tu erudovanm prvnickm spsobom poukzala na postoje niektorch sdov v oblasti vhrady svedomia z nboenskch dvodov. Uviedla prklady rozhodnut tchto sdov: Najvyieho sdu Spojench ttov, Spolkovho stavnho sdu SRN, Eurpskej komisie pre udsk prva, Eurpskeho sdu pre udsk prva, stavnho sdu eskej republiky a stavnho sdu SR.

13Argumentcie niektorch stavnch prvnikov neboli presvediv, a vyvolvali zdanie prvnej naivity, ke hovorili o nebezpeenstve nadradenosti knonickho prva nad prvom SR. Argu-mentcia inch cirkv sa niesla v duchu dajnho privilegovanho postavenia Katolckej cirkvi a teda nsledn diskrimincia ostatnch cirkv, o om by sa dalo naozaj polemizova.

14KRUKowSKI, J., Problemi attuali e prospettive delle relazioni internazionali giuridiche fra gli Stati dellEuropa centrale e orientale e la Santa Sede, in: International bilateral legal re-lations..., s. 89.


orgn ttu Vatikn alebo ako najvy orgn Cirkvi i Vatiknu spolu. Z tohto dvodu autori osciluj medzi dvomi tzami: prv hovor, e Svt stolica je subjektom medzinrodnho prva, ktor niekedy vystupuje v mene Katolckej cirkvi, inokedy v mene ttu Vatikn a inokedy v mene obidvoch; druh hovor, e Katolcka cirkev a tt Vatikn s subjektami medzinrodnho prva, ale Svt stolica je najvym orgnom obidvoch. Prv z uvedench tz odvodzuj jej zstancovia z prvch troch konkordtov, ktor uzavrela Svt stolica po vzniku Vatiknskeho ttu v roku 1929, kde sa spomna vslovne medzinrodneprvna subjektivita Svtej stolice a ttu Vatikn: ide o konkordt so panielskom z roku 1953,15 konkordt s Dominiknskou republikou v roku 1954,16 a dohoda s Venezuelou v roku 1964.17 Druh tzu odvodzuj autori od tvrdenia, e viac zodpoved princpom medzinrodnho prva. Monos vzniku tchto dvoch tz umonil tret lnok stavy vatiknskeho ttu zo 7. jna 1929, v ktorom sa okrem inho uvdza, e najvy vekaz na medzinrodnom poli reprezentuje tt Vatikn (nielen Katolcku cirkev).18

7. Nmietka odporcov

odporcovia medzinrodneprvnej subjektivity Svtej stolice (je ich naozaj mlo a ich nzory s v rozpore s medzinrodnou diplomatickou praxou) namieta-j, e Vatikn postrda prvok teritoriality (e ide len o symbolick zemie, nad ktorm vykonva Svt stolica svoju zemn suverenitu) a reprezentanta nboenskej komunity (Svt stolica je najvym orgnom Katolckej cirkvi) a preto odmietaj Svt stolicu povaova za subjekt medzinrodnho prva.

Zstancovia tejto terie sa striktne dria teritorilnej defincie suverenity, ktor je definovan ako najvyia moc, ktor prinle ttu a iba ttu (a nikomu inmu) nariadi, vnti vlastn vu vetkm, ktor s lenmi ttu a vo vetkch veciach existujcich na zem ttu.19 V tomto smere kresania boli vdy pre takto tt u len svojou existenciou v opozcii, ak sa drali biblickho princpu viac treba poslcha Boha ako ud a hlsali, e tt je tu pre ud a nie naopak, deklarujc aj suverenitu vlastnho nboenskho svedomia nad direktvami

15l. 3, v: J. T. Martn de Agar, Raccolta di concordati 1950-1999, Citt del Vaticano 2000, s. 755.16l. 2, v: J. T. Martn de Agar, Raccolta di concordati 1950-1999, Citt del Vaticano 2000, s. 715.17l. 3, v: J. T. Martn de Agar, Raccolta di concordati 1950-1999, Citt del Vaticano 2000, s. 868.18P. Ciprotti, La posizione internazionale della Santa Sede alla luce di recenti documenti editi ed

inediti, v: La comunit internazionale (rivista della societ italiana per lorganizazzione inter-nazionale), fasc. 3 (1974), s. 7

19R. LUCIFREDI, Elementi di diritto pubblico, Societ editrice Dante Alighieri 1991, s. 100.

ttu. Pravdivos tohto tvrdenia dokazuj vek zstupy muenkov v kadom storo existencie kresanstva.20

8. Argumentcia zstancov

Zstancovia medzinrodnej prvnej subjektivity sa opieraj: 1) o veobecn prax medzinrodnej komunity ttov, vldnych i mimovldnych medzinrodnch organizci, ktor povauj Svt stolicu za subjekt medzinrodnho prva; 2) o prvo aktvnej i pasvnej legcie, ktor Svtej stolici sa neupiera (prvo posiela a prijma reprezentantov jednotlivch ttov a medzinrodnch organizci); 3) o prax, ktor povauje zmluvy uzavret so Svtou stolicou za dohody na medzinrodnej rovni; 4) o vykonvanie arbitre, ktor vykonva Svt stolica v rmci medzinrodnch sporov na poiadanie alebo z vlastnej iniciatvy, ktor strnky sporu akceptuj.21

9. Zver

Nikto nepopiera, e Vatikn ako tt m svoje zvltnosti v porovnan s in-mi ttmi, ako aj inmi subjektami medzinrodnho prva. Tento tt vznikol a existuje ako nstroj slobody a nezvislosti Svtej stolice od akejkovek svet-skej moci a pre slubu riadenia Katolckej cirkvi na celom svete. tt Vatikn je viditenm znakom tejto slobody a nezvislosti a symbolom morlnej autority Svtej stolice a Katolckej cirkvi uprostred spoloenstva ttov a nrodov.

Bibliografia

Kdex knonickho prva, latinsko-slovensk vydanie, Bratislava 1996.

MARTN DE AGAR, J. T., Raccolta di concordati 19501999, Citt del Vaticano

2000.

CIPRoTTI P., La posizione internazionale della Santa Sede alla luce di recenti docu-menti editi ed inediti, v: La comunit internazionale (rivista della societ italiana per

lorganizazzione internazionale), fasc. 3 (1974), s. 319.

KUKAN, E., The First Anniversary of the ratification of the basic Treaty between the

Slovak Republic and the Holy See from the point of view of the Slovak Republic,

20K tejto tme porov. DALLA ToRRE, G., Citt sul monte. Contributo ad una teoria canonistica sulle relazioni fra Chiesa e Comunit politica, Roma 1996, ako aj SPINELLo, L., Lo Stato e la Chiesa. Venti secoli di relazioni, Torino 1988.

21KRUKowSKI, J., Problemi attuali e prospettive delle relazioni internazionali giuridiche fra gli Stati dellEuropa centrale e orientale e la Santa Sede, v: Internationale bilateral legal re-lations..., s. 90.


v: International bilateral legal relations between the Holy See and States: experience and prospectives, Citt del Vaticano 2001, s. 4149.

BLAHo, P., Punti di partenza legali-sociali e politici delle relazioni internazionali fra

gli Stati e la Santa Sede, v: International bilateral legal relations..., s. 5460.

KRUKowSKI, J., Problemi attuali e prospettive delle relazioni internazionali giuridiche

fra gli Stati dellEuropa centrale e orientale e la Santa Sede, v: International bilateral

legal relations..., s. 89113.

DUDA, J., Nrt prvnej ekleziolgie, Spisk Podhradie 2000.

DALLA ToRRE, G., Citt sul monte. Contributo ad una teoria canonistica sulle relazioni

fra Chiesa e Comunit politica, Roma 1996.

SPINELLI, L,. Lo Stato e la Chiesa: venti secoli di relazioni, Torino 1988.

LUCIFREDI, R., Elementi di diritto pubblico: principi generali del diritto, Societ

editrice Dante Alighieri 1991.

Resum

Autor se na zklad vnitrocrkevn argumentace (Apotolsk stolec jako nejvy orgn

Katolick crkve a sttu Vatiknsk msto; polemika s konceptem Katolick crkve jako

societas perfecta) a mezinrodn praxe zabv mezinrodnprvn subjektivitou Apo-

tolskho (Svatho) stolce. Shrnuje argumenty ve prospch tto subjektivity (uznn ze

strany stt a mezinrodnho spoleenstv; pasivn a aktivn legan prvo, kontraktan

praxe Apotolskho stolce a jeho innost arbitra pi een mezinrodnch spor) a mn

ast argumenty odprc (zejmna absence teritoriality u Katolick crkve).

Abstract

The Holy Sees Status in International Law

The author deals with the international legal personality of the Holy See and uses

the internal church arguments (the Holy See as the supreme institution of the Catholic

Church and the Vatican City-State, a polemic about the concept of the Catholic Church

as societas perfecta) and international practice. He summarizes these arguments in favor

of this personality (recognition by states and the international community, passive and

active right of legatio, contractual activity of the Holy See and its activity as an arbiter

in resolving international conflicts). He also mentions the less frequent arguments given

by opponents of the personality (particularly the absence of territoriality of the Catholic

Church).

Zusammenfassung

Stellung des Apostolischen Stuhls im Vlkerrecht

Autor befasst sich aufgrund der innerkirchlichen Argumentation (Apostolischer Stuhl

als das hchste organ der katholischen Kirche und der Vatikanstadt; Polemik mit dem

Konzept der Kirche als societas perfecta) und der internationalen Praxis mit der vl-

kerrechtlichen Rechtspersnlichkeit des Apostolischen (Heiligen) Stuhles. Er fasst die

Argumente zugunsten dieser Rechtspersnlichkeit (Anerkennung von Seiten der Staaten

und der Vlkergemeinschaft, aktives und passives Legationsrecht; Vertragspraxis des

Apostolischen Stuhls und seine Rolle als Schiedsstelle bei der Beilegung der interna-

tionalen Konflikte) und wenig hufige Argumente der opponenten (Abwesenheit des

territorialen Merkmals bei der katholischen Kirche) zusammen.

Riassunto

La posizione della Santa Sede nel diritto internazionale

Lautore soccupa della soggetivit giuridica della Santa Sede, fondata sullargomenta-

zione ecclesiastica (la Santa Sede lorgano supremo della Chiesa cattolica e dello Stato

Citt del Vaticano; una polemica con il concetto della Chiesa cattolica come una societas

perfecta). Riassume argomenti in favore di questa soggetivit (lapprovazione da parte

daltri Stati e della comunit internazionale; il diritto alla legazione attiva e passiva; la

pratica di concordati con la Santa Sede e le sua attivit darbitro di contese internazionali)

e quelli contro, meno spessi (sopratutto lassenza di teritorialit della Chiesa cattolica).

O autorovi

Jn Duda (1960). V rokoch 19821987 tudoval na Teologickej fakulte v Bratislave a v rokoch 19901994 na Fakulte knonickho prva Laternskej univerzity v Rme. V sasnosti je profesorom cirkevnho prva na Katolckej univerzite na Slovensku, sdnym vikrom Spiskej dieczy a predsedom Sloven-skej spolonosti knonickho prva. Predsed redaknej rade asopisu Tribu-nl, ktor vydva Cirkevn sd Spiskej dieczy.

Jn Duda (born 1960) studied from 19821987 at the Theological School in Bratislava and from 19901994 at the Canon Law School of the Lateran Univer-

128 Jn Duda Svtek, nboensk svoboda a zsada rovnho zachzen 129

Svtek, nboensk svoboda a zsada rovnho zachzen

Martin tefko

1. vod

Kad stt, kter na zem dnen esk republiky existoval, se snail ztlesnit sv idely, ideologii nebo jin, pro nj dleit hodnoty, do uritch symbol, jimi navenek manifestoval svoji identitu. V prbhu asu se tak jako jeden z tchto symbol konstituovala tak instituce svtku. Historicky je doloeno, e vldn moc nsledn zaala vyuvat svtky k vyjden svch pedstav o minulosti a konec konc tak k propagaci svch politickch cl. Jako ukzka nm me poslouit nap. osud prvnho sttnho svtku eskoslovensk republiky 28. jna.1

Politick vznam svtku zstal v dnench prvnch pedpisech zachovn ji pouze v podob tzv. dovho dne pro ely odmovn sttnmi vyzname-nnmi.2 Naopak nejviditelnj jsou v dnen dob nsledky svtku v eskm pracovnm prvu a to hlavn v podob tzv. obecnho zkazu vkonu zvisl prce ve sttn nebo tzv. ostatn svtek.3 Nutno dodat, e obdobn zkaz vkonu

1Tento den byl prohlen za pipomnku dne vzniku samostatnho eskoslovenskho sttu zko-nem . 555/1919 Sb. z. a n, jm se prohlauje 28. jen za svtek sttn. Po cel obdob trvn prvn eskoslovensk republiky se jednalo o jedin sttn svtek. Ideje, kter byly s tmto dnem bytostn spojeny vedly protektortn vldu v roce 1939 k jeho zruen. Jako sttn svtek se tak tento den navrtil a s koncem doby nesvobody, aby byl v roce 1951 opt zmnn na tzv. ostatn den pracovnho klidu a slaven nikoliv jako den vzniku eskoslovenskho sttu, ale jako Den znrodnn. Jak pznan, e jako jedin sttn svtek SR (pozdji SSR a SFR) byl v obdob od roku 1952 a do 1988 ctn 9. kvten tedy den, kdy SR byla osvobozena sovtskou Rudou armdou. Teprve k sedmdestmu vro vzniku eskoslovensk republiky byl 28. jen rehabilitovn a znovu zkonem prohlen za sttn svtek.

2Viz 13 zkona . 157/1994 Sb., o sttnch vyznamennch esk republiky, kter stanov, e dovmi dny pro propjovn a udlovn vyznamenn obanm esk republiky jsou 1. leden a 28. jen.

3Mimo pracovn prvo existenci svtk zohleduj prvn pedpisy tkajc se silninho provozu (pro ely omezen jzdy nkterch vozidel, ble viz 43 zkona . 361/2000 Sb., v platnm znn), obrany esk republiky (pro ely stanoven rozsahu pracovn povinnosti za stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu, ble srov. 21 a 24 zkona . 222/1999 Sb., v platnm znn), kolstv (pro ely stanoven kolnch przdnin, ble viz 4 vyhlky . 16/2005 Sb. o organizaci kolnho roku) a procesn pedpisy (pi ely bhu lht, viz nap. 57 odst. 2 o.s.., 122 odst. 3 obanskho zkonku, 40 odst. 1 psm. c) sprvnho du nebo 40 odst. 3 soudnho du sprvnho.

sity in Rome. Currently he is a professor of church law at the Catholic University in Slovakia, the Judicial Vicar of the Diocesan Court in Spi and the Chairman of the Slovak Canon Law Society. He chairs the editorial board of the journal Tribunal, which is published by the Church Court of the Spi Diocese.

Jn Duda (1960). In den Jahren 19821987 studierte an der Theologischen Fakultt in Bratislava, in den Jahren 19901994 an der Fakultt des Kanoni-schen Rechts der Lateranischen Universitt in Rom. Zurzeit ist er als Professor des Kirchenrechts an der Katholischen Universitt in der Slowakei, Gerichts-vikar der Dizese Spi und der Vorsitzende der Slowakischen Gesellschaft fr Kirchenrecht ttig. Zugleich leitet er den Redaktionsausschuss der Zeitschrift Tribunl, herausgegeben vom Kirchengericht der Dizese Spi.

Jn Duda (1960). Fra 19821987 eseguiva gli studi alla Facolt di Teologia a Bratislava e fra 19901994 alla Facolt di Diritto Canonico della Univer-sit Lateranense a Roma. Nel presente professori di diritto canonico alla Universit Cattolica a Slovacchia, vicario giudiziale della diocesi di Spi a il presidente della Societ slovacca di diritto canonico. Presiede il consiglio editoriale della rivista Il Tribunale pubblicato dal Tribunale Ecclesiastico della diocesi di Spi.

130 Martin tefko Svtek, nboensk svoboda a zsada rovnho zachzen 131

samostatn vdlen innosti, nap. podnikn, v den, kter je uctvn jako svtek, v prvnm du esk republiky nenajdeme.4 5

V eskm prvu nen ani upraven zpsob slaven sttnch svtk, co odpo-vd koncepci formulovan stavnm soudem v podob status negativus, resp. libertatis charakteristickho vymezenm svobodnho prostoru jedince, do nho veejn moc neme vstupovat.6,7 Ne vechny stty se vak dvaj na svou minulost takto vlan.8

Clem tohoto pspvku je podrobnji se zabvat dopadem, kter na institut svtkovho prva mla jednak implementace smrnic Evropsk unie, jednak neustle zvyujc poet cizinc z jinch evropskch stt, kte na zem es-k republiky pracuj. Jde tak pedevm o aplikan problmy spojen s koliz esk pravy svtk a svobody nboenskho vyznn ppadn zkazu dis-kriminace, a dle o problematinost povinnho slaven cizch svtk na zem esk republiky i eskho svtku v zahrani v rmci harmonizovan pravy vysln zamstnanc.

4S jistmi omezenmi potal poslaneck nvrh zkona o prodejn dob v maloobchod, kter byl ovem Poslaneckou snmovnou dne 11.5.2005 zamtnut.

5Jinak tomu bylo nap. za prvn republiky, ble viz Heslo Nedln klid zpracovan Rudolfem Janekem in Slovnk veejnho prva eskoslovenskho, sv. II, Polygrafia Rudolf M. Rohrer, Brno 1932, s. 807 a nsl. Tak nap. podle l. 3 zkona z 16.1.1895, . 21 .z., jm se upravuje nedln a svten klid v ivnostech, kter byl zmnn dne 18.6.1905, . 125 .z., e bhem nedlnho klidu mohly bt provdny osobn prce ivnostnkovy, pokud je konal bez pouit nkterho pomocnho dlnka a nikoliv veejn. Podle l. xI. cit. zkona platilo, e pokud mlo podle l. Ix zkona ustat provozovn obchodnch ivnost v nedli, ani ti majetnci obchodnch ivnost, kte nezamstnvaj nidnch dlnk, nesmj obchodovat, vztamo nesm mt ote-ven dvee, jimi se vchz do ivnostenskch mstnost pro obchod s obecenstvem urench. Zkon . 65/1925 Sb. o svtcch a pamtnch dnech eskoslovensk republiky ustanovil, e na 28. jen se pln vztahovaly vechny pedpisy o nedlch. Pro ostatn svten a pamtn dny se tyto pedpisy aplikovaly pouze zsti.

6Viz rozhodnut stavnho soudu z 29.11.2002, sp. zn. Pl. S 6/02, publikovan pod . 4/2003 Sb. Srov. tak nlez stavnho soudu R z 11.7.2001, sp. zn. Pl. S 1/01, publikovan pod slem 270/2001 Sb. a rovn jako nlez . 110 ve sv. 23 Sbrky nlez a usnesen stavnho soudu, ke stavn soud konstatuje, e je nepochybn prvem i jinch komunit obansk spolenosti rozhodnout se, zda vbec, ppadn kdy a v jakm rozsahu, se shromd k oslavm konanm v tto souvislosti.

7Pznan je, e zkonodrce nesth sankc poruen samotnho zkazu pidlen prce ve svtek, ale dle 13 odst. 1 psm. e) a 26 odst. 1 psm. e) zkona . 251/2005 Sb., o inspekci prce, se sprvnho deliktu dopust ten, kdo neposkytne zamstnanci nhradn volno za prci ve svtek nebo mzdu za prci pesas anebo pplatek k platu za takovou prci.

8Viz dle ppad Valsamis vs. ecko. Soud zde poznamenal - slena Valsamisov byla zprotna povinnosti astnit se vuky nboenstv a pravoslavn me, a jak ji uvedl v souvislosti s l. 2 Protokolu . 1, povinnost zastnit se kolnho prvodu svou povahou nen v rozporu s nboen-skm pesvdenm rodi stovatelky.

2. Svtek a jeho pracovnprvn vznam

Termn svtek nen v platnm prvu esk republiky obsahov definovn, prvn pedpisy obsahuj pouze vet dn, kter se za svtek prohlauj. ostatn ani samotn normy svtkovho prva, kter upravuj, co se rozum svtkem a jak prvn nsledky jsou s jeho existenc pro jednotliv oblasti spoleenskho ivota spojeny, nejsou kodifikovny.

Taxativn a pro cel zem sttu zvazn vet svtk je obsaen v zkon . 245/2000 Sb., o sttnch svtcch, o ostatnch svtcch, o vznamnch dnech a o dnech pracovnho klidu, v platnm znn (dle svtkov zkon). Tento zkon byl pipraven jako poslaneck nvrh, co se do znan mry podepsalo na jeho obsahov i legislativn-technick kvalit.9 Svtkov zkon, kter ml bt symbolicky pijat k destmu vro sametov revoluce, nabyl innosti 9. srpna 2000 a v souasn dob upravuje 7 sttnch svtk, 6 tzv. ostatnch svtk a 6 vznamnch dn.10

Pracovnprvn vznam svtku zahrnuje skutenost, e sttn svtek a tzv. ostatn svtek jsou dny pracovnho klidu, v tento den je tedy mon nadit vkon prce pouze vjimen za podmnek stanovench v 91 zkonkem prce. Vznamn dny jsou dny pracovnmi, a proto pro ns v tto souvislosti vznam nemaj, jejich smyslem je pouze pipomnat idely, kter jsou pro nrod dleit.

Pracovn prvo e i problm odmovn zamstnanc, kte nepracovali, protoe sttn nebo tzv. ostatn svtek pipadl na den, kter je jinak jejich obvyklm dnem pracovnm. Zsadou je, e zamstnanec mus od zamstnavatele obdret nhradu mzdy ve vi, kterou je rovnocenn tomu, co by zamstnanec zskal, kdyby svtek na jeho obvykl pracovn den nepipadl. V rmci tohoto jednotnho principu se pak pohybuj konkrtn formule pro uren ve nhra-dy mzdy nebo platu a to v zvislosti na tom, zda je zamstnanec odmovn asovou nebo kolovou mzdou.

V neposledn ad upravuj pracovnprvn pedpisy tak kolize svtku s erpnm dovolen na zotavenou. Zde plat, e pipadne-li v dob dovolen

9Svtkov zkon ve svch tyech ustanovench pouze vymezuje jednotliv svtky a vznamn dny, ani by obsahoval dal nezbytnou prvn pravu. Prvn nsledky, kter jsou spojeny s tmito dny, je proto nutno hledat pmo ve specilnch zkonech.

10Z legislativnho hlediska je zajmav, e vechna ustanoven pedchozho zkona . 93/1951 Sb., kter obsahovala materiln pravu, nebyla bhem jeho tm padestilet doby platnosti dotena novelizacemi.


zamstnance svtek na den, kter je jinak jeho obvyklm pracovnm dnem, nezapotv se mu do dovolen.

3. Nboensk svoboda versus prce ve svtek

Nboensk svoboda ve vztahu k zsad rovnho zachzen

Problmem, kter vyvstv stle vce se zvyujcm se potem cizinc pracu-jcch na zem esk republiky je, e jejich nboensk orientace se neodr ve svtkovm prvu, kter svm obsahem odr vvoj a tradice eskho sttu. Pesto i cizinec m, jako ostatn kad lidsk bytost, stavn zaruenou nboen-skou svobodu i v rmci pracovnprvnch vztah svobod a nezbytnm znakem tto svobody je prvo projevovat svoje nboensk vyznn navenek.11

Nabz se tak otzka, zda vc zamstnanec mus pracovat v den, kter je podle jeho nboenskho pesvden dnem, kdy pracovat nen dovoleno, a tento den nen sttem uznan za svtek. Pro zamstnance muslimsk vry nebo idovskho vyznn je tato otzka navc vystupovna skutenost, e a se esk republika prohlauje za stt, kter nen vzn na dnou ideologii nebo nboensk vyznn (l. 2 odst. 1 Listiny)12 tyi z pti tzv. ostatnch svtk esk republiky, kter jsou povinn dnem pracovnho klidu, maj kesansk pvod (konkrtn 1. leden, Velikonon pondl, 24., 25. a 26. prosinec).

Navc skupina sentor pedloila v dubnu 2005 Poslaneck snmovn R nvrh zkona, kterm m bt dal ist kesansk svtek Velk ptek pro-hlen za dal tzv. ostatn svtek a slaven jako den pracovnho klidu.13

e se ani zdaleka nejedn o akademick problm ukazuje ppad Maarska, kde idovsk obec podala v roce 1993 stnost k maarskmu stavnmu soudu, v n mimo jin napadla s odkazem na zsadu rovnho zachzen skutenost, e stt prohlsil za svtek nejvznamnj kesansk svtky (konkrtn Vnoce,

11Srov. nap. usnesen stavnho soudu ze dne 10.4. 1998, sp. zn. II S 227/97, publikovan pod . 30 ve sv. 10 Sbrky nlez a usnesen S, s. 447.

12Viz nap. rozhodnut stavnho soudu z 29.11.2002, sp. zn. Pl. S 6/02, publikovan pod . 4/2003 Sb. Kde stavn soud vslovn konstatuje: Je zejm, e esk republika mus akceptovat a tolerovat nboensk pluralismus, tzn. pedevm nesm diskriminovat i naopak bezdvodn zvhodovat nkter z nboenskch smr. Z citovanho lnku vyplv, e stt mus bt oddlen od konkrtnch nboenskch vyznn.

13Sentn nvrh byl rozesln jako snmovn tisk . 1168, bli informace lze najt na internetov adrese http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1168. Podntn je v tto souvislosti lnek JIREK, Michal, Republika jako nboenstv, aneb o francouzsk zsad laicit, Revue cr-kevnho prva . 1, 2004, s. 23.

Velikonon a Svatodun pondl, angl. Christmas, Easter Monday and whit-sun), ani by stejnm zpsobem zachzel se idovskmi svtky.14

Ochrana svobodnho projevu vry

Nboensk svoboda je chrnna jak vnitrosttnm, tak mezinrodnmi pr-vem. Nejdleitjm vnitrosttnm pedpisem je v tomto smru l. 16 Listiny zkladnch prv a svobod, kter zaruuje kadmu prvo svobodn projevovat sv nboenstv nebo vru a to bu samotnmu nebo spolen s jinmi, sou-krom nebo veejn, bohoslubou, vyuovnm, nboenskmi kony nebo zachovvnm obadu.

Z mezinrodnch smluv lze pak citovat nap. l. 9 Evropsk mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (dle mluva) nebo l. 18 Mezinrodnho paktu o obanskch a politickch prvech (dle Pakt), kter vyjmenovvaj rzn zpsoby, jakmi me bt projevovno nboensk vyznn nebo pe-svden. obsahov se jedn o identickou dikci jako v l. 16 Listiny.15

Tm obsahov shodn jsou i omezen vkonu prva svobodn projevovat nboenskho vyznn nebo pesvden, kter jsou obsaeny v l. 16 odst. 4 Listiny, l. 9 odst. 2 mluvy nebo v l. 18 odst. 3 Paktu. V Listin a mluv se oproti Paktu poaduje tak, aby omezujc opaten bylo v demokratick spolenosti nezbytn. Svoboda projevovat nboensk vyznn a pesvden tak me dle Listiny a mluvy podlhat jen omezenm, kter jsou stanovena zkony a kter jsou nezbytn v demokratick spolenosti v zjmu veejn bez-penosti, ochrany veejnho podku, zdrav nebo morlky nebo ochrany prv a svobod jinch.

K proveden Listiny zkladnch prv a svobod byl pijat zkon . 3/2002 Sb., o crkvch a nboenskch spolenostech, kter prvo svobodnho projevu n-

14Ble viz rozhodnut stavnho soudu sp. zn. 10/1993 (II. 27), relevantn ryvek publikovn nap. in The Bureau of Democracy, Human Rights, and Labor, Report on religious freedom in Hunga-ry, 2004, s. 13 a 14. Zprva je v anglickm jazyce pstupn na internetov strnce http://www.helsinki.hu/docs/religionreport. pdf. stavn soud odmtl stnost s tvrzenm, e prava svtk je zaloena na tradicch a je vsledkem historickho vvoje. Vnoce a Velikonon pondl jsou sledovny a slaveny nejen vcmi, ale celou spolenost, kter na n nahl jako na przdniny. K tmto svtkm se tak vou nenboensk zvyky. Takovto sociln vazby a tradice se vak nev k podobnm nejvznamnjm idovskm svtkm. Dluno dodat, e toto zdvodnn nebylo pijato jednoznan ani mezi odbornou veejnost.

15Dlm zpsobem se ochran nboensk svobody vnuje tak mluva o prvnm postaven uprchlk, kter byla vyhlena pod . 208/1993 Sb., nebo mluva o prvech dtte, je byla vyhlena pod . 104/1991 Sb. Ble viz nap. LAMPARTER, Michal, Svoboda nboenskho vyznn a stavn prvo, Crkev a stt, Sbornk pspvk z 5. ronku konference, s. 90.


boenskho vyznn a pesvden opakuje a dle konkretizuje.16 Neobsahuje vak ji ustanoven obdobn 2 odst. 2 pedchozho zkona . 308/1991 Sb., o svobod nboensk vry a postaven crkv a nboenskch spolenost, kter jednoznan stanovil, e vc m prvo slavit svtky a obady podle poadav-k vlastn nboensk vry, v souladu s obecn zvaznmi prvnmi pedpisy. Zkonodrce, zde zejm myslel crkevn svtky a slaven rznch obadnch kon, protoe slaven sttem uznanch svtk je v podob obecnho zkazu pidlovn prce pro zamstnavatele povinnost.

S odkazem na zmiovan 2 odst. 2 zkona . 308/1991 Sb. se dovozovalo, a to i s odkazem na poznmku pod arou, kter byla v tomto ustanoven obsaena, e omezujcm obecn platnm prvnm pedpisem je zkonk prce.17 Dvodov zprva k tomuto zkonu pitom odkazovala na l. 6 psm. h) Deklarace oSN o eliminaci vech forem netolerance a diskriminace zaloench na nboenstv nebo ve, kter byla pijata Valnm shromdnm oSN dne 25. 11. 1981. V souladu s touto deklarac m kad v rmci sv zkonn dovolen prvo zachovvat a slavit svtky, odpovdajc t kter nboensk ve.

Nov zkon o crkvch a nboenskch spolenostech ji vslovn vkon svo-body nboenskho vyznn nebo pesvden vzhledem ke slaven crkevnch svtk nee. Nezmnna ovem zstv jak prava v zkonku prce, tak ve svtkovm zkon, kter slaven jinch ne sttem uznanch sttnch a ostatnch svtk neupravuje. otzkou tak zstv, zda je takovto prava v souladu s Lis-tinou a mezinrodnmi smlouvami, kter jsou pro eskou republiku zvazn.

Ppustn omezen svobody projevu vry

K monosti omezit svobodu vkonu nboenstv nebo vry se opakovan vyjdil stavn soud. Vzhledem k systmu ochrany prv zaruench mluvou, je nezbytn se zabvat tak judikaturou Evropskho soudu pro lidsk prva (dle ESLP).

stavn soud R judikoval, e na rozdl od svobody svdom a nboenskho vyznn, u n Listina vslovn nestanov dn podmnky pro jej omezen, lze vkon tchto prv omezit zkonem z uvedench dvod. Jde zde vak pitom

16Dvodov zprva k zkonu . 3/2002 Sb. odkazuje pi vymezen pojm na 2 odst. 1, kter opakuje pravu obsaenou v l. 16 Listiny na l. 9 mluvy.

17Viz nap. PAVLEK, Vclav a kol.: stava a stavn d esk republiky, 2. dl Prva a svobody, 2. vyd., Linde, Praha 2002, s. 172.

o monost omezen vkonu tchto prv, nikoliv jejich pravu sttem.18 Stt tak nen obecn vzato povinen opatovat vyznavam njakho nboenstv pomcky, mstnosti, zazen. To mu pmo zakazuje l. 2 odst. 1 Listiny zd-razujc poadavek nboensk neutrality sttu. Stt je povinen respektovat onen autonomn prostor vcch, do kterho nebude zasahovat.19

Rovn dle rozhodnut ESLP nelze chrnit jakkoliv in motivovan i inspirovan nboenstvm nebo vrou. Navc vdy je nutno brt ohled na kon-krtn situaci, v n se jedinec nachz.20 Tak nap. ve stt, kter je zaloen na principu laickosti nen teba chrnit projev, by nboensky motivovan, kter nerespektuje tuto zsadu.21 Nebo dle k ochran prv druhch je nutno piznat ochranu ped proselytismem22, m se rozum nap. nabzen materilnch nebo spoleenskch vhod nebo nadmrn ntlak vykonvan s clem zskat leny pro uritou crkev.23 ochranu nepovaj ani kultovn a pobonostn akty, jejich hlavnm clem je nap. odradit thotn eny od potratu. 24 spn se nelze brnit odkazem na vru, kter zakazuje astnit se oslav vlky, ani povinnosti

18Srov. usnesen z 8.10.1998 sp. zn. IV. S 171/97, publikovan ve Sbrce nlez a usnesen, sv. 12, str. 457 a nsl. Viz tak nlez stavnho soudu R z 11.7.2001, sp. zn. Pl. S 1/01, publikovno pod slem 270/2001 Sb., jinak rovn jako nlez . 110 ve svazku 23 Sbrky nlez a usnesen stavnho soudu, kde se stavn soud stav odmtav k monosti pozitivn regulovat oslavy uritho svtku.

19Viz usnesen stavnho soudu R z 10.4.1998, sp. zn. II. S 227/97, Sbrka nlez a usnesen S sv. 10, usnesen . 30, str. 447. Velmi zajmav je v tto souvislosti tak pspvek Stanislava Pibyla: Vnitrocrkevn autonomie v rozhodovn stavnch soud R a SR o sluebnm pomru duchovnch, Revue crkevnho prva . 1, 2005, s. 40 a nsl. Viz tak lnek od stejnho autora Autonomie crkv ve vci sluebnho pomru duchovnch, Jurisprudence . 3, 2004, s. 33 a nsl.

20Typicky psnj prava je mon u pslunk ozbrojench sil, k tomu viz ppad Larissis a dal v. ecko, publikovan v yearbook of the European convention on human rights, sv. 41, Martinus Nijhoff Publishers, Haag 1998, s. 206 a nsl.

21Viz rozhodnut Kalac z 1.7.1997 publikovan v yearbook of the European convention on human rights, vol. 40, Martinus Nijhoff Publishers, Haag 1997, str. 302 a nsl., kter se tk svobody projevu vry v ozbrojench slokch. F. Kalac byl povinn penzionovn z dvodu pijet nez-konnch fundamentalistickch (integristickch) nzor.

22Srov. rozhodnut ESLP z 24.2.1998, ve vci Larissis a dal proti ecku, publikovan v yearbook of the European convention on human rights, sv. 41, Martinus Nijhoff Publishers, Haag 1998, s. 206 a nsl.

23K tomu viz nap. HUBLKoV, Eva, Evropsk mluva o lidskch prvech a esk republika, Judikatura a zen ped Evropskm soudem pro lidsk prva, Linde, Praha 2003, s. 230.

24K tomu viz nap. HUBLKoV, Eva, Evropsk mluva o lidskch prvech a esk republika, Judikatura a zen ped Evropskm soudem pro lidsk prva, Praha 2003, Linde, s. 227.


astnit se prvodu jako soust oslav sttnho svtku pipomnajcho datum, kdy faistick Itlie vyhlsila vlku ecku (tj. 28. jna 1940).25

Pestoe judikatura ESLP k otzkm spojenm s problematikou omezen svobody projev nboensky motivovanch nen pli etn, navc prakticky vechna vznamn rozhodnut nejsou star deseti let26, lze ji nyn vysledovat zpsob jakm ESLP posuzuje konformitu zsahu do svobody projevu vyznn s mluvou. omezen prva jsou podrobovna trojstupov analze. Nejprve soud zkoum, zda jsou stanovena zkonem, jestli jsou legitimn a nakonec zda jde o opaten v demokratick spolenosti nezbytn.27 Stt vak nem prvo jak-koliv posuzovat legitimitu nboensk vry i zpsob jejho vkonu, ppustn je pouze posuzovn formlnch podmnek stanovench zkonem.28

4. Vysln pracovnk a svtek

Pistoupenm do Evropsk unie se sttn zem esk republiky stalo soust hospodskho a celnho prostoru, v nm plat, e kad oban Evropsk unie a jeho rodinn pslunk m prvo vykonvat zamstnn nebo poskytovat sluby na zem eskho sttu. V rmci pstupovch jednn a postupn harmonizace eskho pracovnho prva s evropskm prvem byla do 6 zkonku prce vnesena prava vysln zamstnanc ne nepodobn t, kter byla obsaena v pvodnm znn 5 slovenskho zkonku prce, tedy ve znn ped noveli-zac provedenou zkonem . 210/2003 Z.z., kterm se mn a dopluje zkon . 311/2001 Z. z., Zkonk prce, ve znn pozdjch pedpis.

Podle tto pravy se na zamstnance, kter je vysln k vkonu prce na zem jinho lenskho sttu Evropskch spoleenstv, nebo na zamstnance zamstnavatele z jinho lenskho sttu Evropskch spoleenstv, kter je vysln k vkonu prce na zem esk republiky, vztahuje ve vybranch nrocch

25Viz rozhodnut Valsamis vs. ecko in yearbook of the European convention on human rights, sv. 39, 1996, The Hague, MARTINUS NIJHoFF Publishers, str. 312. Srov. tak ppad Efstratiou vs. ecko in yearbook of the European convention on human rights, sv. 39, 1996, The Hague, MARTINUS NIJHoFF Publishers, str. 316, nebo Evropsk soud pro lidsk prva, Diegest of Strasbourg Case-Law relating to the European Convention on Human Rights, (Articles 712), sv. 3, Carl Heymanns-Verlag KG, str. 382 a hlavn str. 387 a nsledujc.

26Viz SPRATEK, Daniel, Prvo crkv a nboenskch spolenost na subjektivitu, Na okraj rozsudk Evropskho soudu pro lidsk prva ve vcech Hasan a Chaush proti Bulharsku a Metropolitn crkvi Besarbie a dal proti Moldvii, Revue crkevnho prva . 3, 2003, s. 189 a nsl.

27Ble viz TURMA, Pavel, vod do Evropskho prva ochrany lidskch prv, Univerzita Karlova Karolinum, Praha 1994, s. 63.

28Viz rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva ve vci Manoussakis a dal proti ecku, publikovan nap. in BERGER, Vincent, Judikatura Evropskho soudu pro lidsk prva, SEVT, Praha 2003, s. 464 a nsl.

prava lenskho sttu, ve kterm je prce konna, ledae je prvn prava sttu, z nho je vysln, pro tohoto zamstnance vhodnj. Jednm z posuzovanch nrok je pitom i dlka pracovn doby a doby odpoinku.

Svtek jako jeden ze dn pracovnho klidu je upraven v 91 zkonku prce, kter je zaazen v hlav tet nazvan Pracovn doba a doba odpoinku. Protoe v den pracovnho klidu je vkon prce obecn zakzn, je potem svtk pmo ovlivnna i dlka pracovn doby. m vce obsahuje prvn d svtk, v nich je zakzn vkon prce, tm vce potenciln doby odpoinku.

Svtkov prvo je pitom zce spojeno s vvojem uritho sttu a poet jako i druhy svtk se li ppad od ppadu. V nkterch sttech jsou navc znmy instituty pesunu svtku, kter pipadne na den pracovnho klidu na nejbli pracovn den, co fakticky zvyuje poet tchto svtk. V esk republice, kde je celkem 12 svtk, piem 1.ledna je jak sttn svtek, tak tzv. ostatn svtek, toti fakticky v roce 2004 a 2005 pipadlo na pracovn dny pouze 7 svtk.

U zamstnance, kter byl vysln zamstnavatelem k vkonu prce na nebo z zem esk republiky, je tak vzhledem k nepochopen smyslu implemento-van evropsk smrnice nutno v rmci hodnocen celkov dlky pracovn doby a doby odpoinku porovnat, kter ze svtkovch prv v vahu pipadajcch prvnch d je pro zamstnance vhodnj. Tyto exteritoriln inky prva ve sv podstat znamenaj monost exportu eskho svtkovho prva do jinho lenskho sttu Evropsk unie, nebo importu zahraninho svtkovho prva na zem esk republiky, a to povinn bez monosti dohodnout se jinak.

Jak jsme si ukzali, je svtkov prvo zce spjato s uritou konkrtn zem, co na druhou stranu brn jeho unifikaci, nebo alespo harmonizaci. Nicmn piputn aplikace zahranin pravy i mimo rmec pracovnprvnch vztah s cizm prvkem znamen, alespo v prvu esk republiky, monost, aby zamstnanci vyslan k vkonu prce na zem jinho lenskho sttu nepracovali z dvodu svtku, kter v tto zemi uznvn nen, a naopak aby pracovali v den, kter se tradin slav jako den nepracovn.29

5. Zvr

Svtek je instituce zce spojen s identitou uritho sttu a svbytnost jej tvo-cho nroda. Z hlediska hodnotovho pedstavuj jednotliv svtky ztlesnn

29Vldn nvrh zkonku prce, kter je v souasn dob projednvn v Poslaneck snmovn es-k republiky, ve svm 319 pot s porovnvn dlky doby odpoinku ji jen u zamstnanc zamstnavatele z jinho lenskho sttu Evropsk unie, kte budou vyslni k vkonu prce v rmci nadnrodnho poskytovn slueb na zem esk republiky.


zdroj z nich esk stt, ppadn nrod erp ospravedlnn pro svou dal existenci. Migrace obyvatelstva za prac, resp. vysln zamstnanc k vkonu prce do zahrani, vak ped svtkov prvo esk republiky stav adu pro-blm, s nimi se ji dlouhodob potkaj jin evropsk stty.

Jednm z nich je nap. kolize svobody projevu nboenskho vyznn a pe-svden s vkonem prce v zvislm vztahu. Tak vc zamstnanec je povinen dodrovat hranice, kter jsou stanoveny zkonkem prce nebo jinmi zkony a kter ist crkevn svtky i tzv. zvykov dny crkv i nboenskch spoleenstv, s vjimkou ty kesanskch svtk, za dny pracovnho klidu neuznvaj. Proto je i on povinen v tyto dny pracovat.

Nicmn pes ponkud dravou legitimitu zvhodovn kesanskch svtk ped zvykovmi dny jinch vyznn ve stt tvoenm vtinov osobami bez vyznn, zstv problematickou prvn prava, kter zamstnancm jinho vyznn i pesvden neumouje eit splnn jejich nboenskch povinnost nap. nrokovm erpnm dovolen na zotavenou.Vzdor tomu, co dovozuj v tto souvislosti nkte autoi,30 toti zamstnanec nem prvo jednostrann urit, e ke splnn svch nboenskch povinnost bude erpat dovolenou na zotavenou. Tu mu me, ale tak nemus poskytnout zamstnavatel. Dalm problmem je, e studenti a ci nemohou, na rozdl od kesan, k plnn svch nboenskch povinnost ani vyut sttem uznan svtky, ani, jako zamstnanci, erpat dovolenou na zotavenou.

S tvorbou jednotn Evropy souvis tak nekvalitn implementace smrnice upravujc vysln pracovnk. esk zkonodrce zaloil povinnost obli-gatorn porovnvat dlku pracovn doby a doby odpoinku u obou v vahu pichzejcch prvnch d. Dolo tak k bezprecedentnmu uzkonn exportu nebo importu vlastnch i cizch svtk a to i v pracovnprvnch vztazch, u nich nen ciz prvek. Nicmn i po oprav tto chybn pravy, k emu by mlo dojt v novm zkonku prce, bude dochzet u zamstnanc vyslanch k vkonu prce na zem R povinn k porovnvn esk a zahranin pravy svtk. Aplikovat se pitom bude ta, kter ve spojen s dalmi ustanoven zajist zamstnanci vhodnj pravu maximln dlky pracovn doby a minimln doby odpoinku.

30Viz HRDINA, Antonn Ignc, Nboensk svoboda v prvu esk republiky, Eurolex Bohemia, Praha 2004, s. 104 a nsl.

Resum

Ve svm pspvku se Martin tefko zabv vlivem, kter m na prvo sttnch svtk

v esk republice prohlubujc se spoluprce mezi zemmi v rmci EU a neustle se

zvyujc poet cizinc, kte pracuj na eskm zem.

Jedn se pedevm o spor mezi nboenskou svobodou a zsadou rovnho zachzen

a o problm povinnho srovnvn prav sttnch svtk, kter pipadaj v vahu, j se

mus zamstnavatel dit, kdy vysl zamstnance z esk republiky do jinho sttu EU

nebo naopak kdy jsou zamstnanci z jinch stt EU vyslni do esk republiky ( 6

eskho Zkonku prce).

Jeliko jsou ist crkevn svtky a svtky nboenskch spolenost odlin od zkon-

nch svtk, je vc zamstnanec povinen pracovat i v tchto dnech. Podle jin prvn

pravy Zkonku prce nemus zamstnavatel zohledovat vru svho zamstnance. Tzn.

e zamstnavatel nemus dt nap. zamstnanci v uveden dny dovolenou. To je podle

nzor autora protistavn, nebo esk stava garantuje zamstnanci prvo astnit se

nboenskch obad.

esk republika harmonizovala sv pracovn prvo se Smrnic o vysln pracovnk

v rmci poskytovn slueb v roce 2000. Podle nov formulovanho 6 zkonku prce

mus zamstnavatel usazen na zem EU, kter vysl svho zamstnance na esk

nebo z eskho zem, porovnat, v kter ze zem je pro zamstnance vhodnj prvn

prava pracovn doby a doby odpoinku. Pokud jde o pracovn dobu, maj bt zohlednny

i dny sttnch svtk. esk zkonodrce tmto umonil export nebo import esk, pop.

pslun zahranin pravy sttnch svtk u vyslanch zamstnanc. Napt je tedy

mon, aby zamstnanec pracoval podle pro nj pznivj (viz 6 odst. 2 eskho

zkonku prce) prvn pravy sttnch svtk (zejmna s vce sttnmi svtky). Tak se

me stt, e zamstnanec slav ty svtky, kter nejsou uznny ve stt svho pobytu,

a naopak e pracuje o sttnch svtcch sttu, kde se zdruje.

Abstract

A Holiday, Religious Freedom, and the Principle of Equal Treatment

Martin tefko writes about the influence that the increasing cooperation among the

countries within the EU and the constantly growing number of foreigners working on the

Czech territory have on the law on state holidays in the Czech Republic.

Specifically, he deals with the conflict between religious freedom and the principle of

equal treatment and the problem of compulsory alignment of state holiday laws that the

employer must obey when he or she posts employees from the Czech Republic to other


EU countries, or when employees from other EU countries are sent to the Czech Republic

( 6 of the Czech Labor Code).

Since purely religious holidays differ from legal holidays, a religious employee must

work even on religious holidays. According to another provision of the Labor Code,

an employer does not have to respect the religious beliefs of his or her employees; this

means that the employer does not have to provide vacation on religious holidays. The

author considers this to be in conflict with the Czech Constitution because the Constitu-

tion guarantees to employees the right to attend religious ceremonies.

In 2000 the Czech Republic harmonized its labor laws with the EU Directive Concer-

ning the Posting of workers in the Framework of the Provision of Services. According

to the newly-formulated 6 of the Labor Code, an employer residing in the territory

of the EU who posts his or her employee to or from the Czech territory must ascertain

which country has the more advantageous regulation of working and resting time. with

regard to working time, state holidays should be taken into account. The Czech legisla-

ture thus enabled the export or import of the Czech (or a respective foreign) regulation

of state holidays in cases of posted employees. In the future it is therefore possible for

an employee to work according to for him or her the most advantageous regulation

governing state holidays (see 6 par. 2 of the Czech Labor Code), specifically under

whichever regulation grants more state holidays. This means that it may happen that an

employee celebrates holidays that are recognized in the state of his or her residence and

works on the state holidays of the state where he or she is posted.

Zusammenfassung

Date post:	09-Nov-2015
Category:	Documents
Upload:	jitka-brizova
View:	231 times
Download:	1 times

buletin cirkevního prava.pdf

Documents