bulletin - avcrbrno.cz file1 ab Pro dnešní úvod - níklistujivítěznou knihouCen Naklada -...

akad

emick

ý

REPR

OFO

TO:W

IKIP

EDIA

.ORG

Kam v pestréma mnohotvárném

světě směřujeevropská civilizace?

Čtěte v článkuJaroslava Pánka

Jsme všichniv Evropě

na jedné lodina str. 2–7.

ab BŘEZEN 2010bulletin 3

akad

emick

ý bulletinVŠ

ECHN

AFO

TA:S

TANI

SLAV

AKY

SELO

VÁ,A

KADE

MIC

KÝBU

LLET

IN

CENY ACADEMIAUDĚLENY JIŽ PODRUHÉ

Ve druhém ročníku Cen Nakladatelství Academia byly 24. února 2010 vyhlášeny vítěznétituly. Ve spolupráci s Akademickou radou AV ČR udělilo nakladatelství pět cen. V kate-

gorii původní vědecká či populárně-naučná publikace získala ocenění Magdaléna Pokorná(obr. 5) za historický portrét Josef Němec: Neobyčejný muž neobyčejné ženy. Cenu za pře-klad vědecké nebo populárně-naučné knihy obdržela Jana Zoubková (obr. 1), která z němči-ny převedla – jak sama uvádí – radikální studii o stavu evropské vzdělanosti Teorie nevzdě-lanosti rakouského filozofa, esejisty a publicisty Konrada P. Liessmanna. Od předsedy

Akademie věd ČR Jiřího Drahoše převzala navíc také hlavní cenu proabsolutního vítěze. „Liessmannova kniha přesně popisuje situaci, doníž se dostala evropská vzdělanost. Pro mne osobně byla v této soutě-ži hlavním favoritem,“ uvedl Jiří Drahoš při předávání cen v hlavní bu-dově AV ČR na Národní 3. V kategorii za slovník nebo encyklope-dickou publikaci obdržela cenu kniha Kapradiny – Atlas domácícha exotických druhů od Miloslava Studničky (obr. 2). Porota odborníkůz AV ČR, vysokých škol a médií též ocenila mimořádnou práci ClaryIstlerové (obr. 3), která připravila grafické zpracování publikace Cestaživota – Rabi Jehuda Leva Ben Becalel. Zvláštní cenu poroty si odneslVladimír Mikeš (obr. 4) za nový překlad Danteho Božské komedie.

lsd

1

3

4

5

2

1 ab

Pro dnešní úvod-ník listuji vítěznou

knihou Cen Naklada-telství Academia Teorie nevzdělanosti (2006) od rakouského filozofa, nosite-le titulu „Vědec roku 2006“, Konrada Paula Liessmanna. Jeho předmluva,z níž volně cituji, jako by u nás stále víc nabírala na aktuálnosti: ...Žijeme vespolečnosti vědění. Tato věta dává křídla politikům, pedagogům, reformáto-rům univerzit a evropským komisařům, je hnací silou vědců, trhů i podniků.Vědění a vzdělání jsou, jak se tvrdí, nejdůležitějšími zdroji Evropy chudé nanerostné zdroje, a ten, kdo investuje do vzdělání, investuje do budoucnos-ti... Avšak mnohé, co se proklamuje jako společnost vědění, se zblízka ukážejen jako rétorická figura, která je více než myšlence vzdělanosti zavázána kon-krétním politickým a ekonomickým zájmům... Je na místě konstatovat, že čet-né reformy školství směřují k industrializaci a ekonomizaci vědění, čímž semyšlenky klasických teorií vzdělání doslova obracejí naruby. Jen málokdo by sinepovšiml všeobecného volání po měřitelnosti vědění, kalkulovatelnosti „efek-tivity“ intelektuálního potenciálu člověka. A paradoxně jsou stále častěji mnohémyslící bytosti demotivovány skutečností, kterou Konrad Liessmann formulujev závěrečné kapitole: ...je patrné, že místo společnosti vědění směřujeme kespolečnosti kontroly, a téměř vše, co se projednává pod hlavičkou „autono-mie“, se řídí imperativem sociální struktury založené na ovládání prostřednic-tvím sebekontroly ovládaných. Doba, směrnice a konkurenceschopnost vyža-dují hustou síť kontroly, evaluace, přezkoumávání, přizpůsobení cílovýmvýhodám, pracovní dohody a řídicí mechanismy, což pro svobodu vědy (a ja-kékoli jiné svobodné tvorby) neznamená víc než prázdné prohlášení.

Co dodat na závěr? Snad jen poslední odstavec jako memento: Vzděláníkdysi souviselo s ambicí dokázat, že domnělé jistoty doby jsou iluzivní. Spo-lečnost, která ve jménu domnělé efektivity a oslněná představou, že všemůže podřídit kontrole ekonomického pohledu, osekává svobodu myšlení,a tím se připravuje o možnost rozpoznat iluze jako iluze, se upsala nevzděla-nosti, ať ve svých databázích shromáždila jakoukoliv sumu vědění.

Několika úvahami autora knihy s podtitulem Omyly společnosti věděnípředesílám březnové stránky Akademického bulletinu, které jsou zhusta věno-vané problematice hodnocení vědy. �

MARINA HUŽVÁROVÁ

Obálka

Ceny Academia uděleny již podruhé 2Nové knihy 3Vize pro českou vědu 4

Obsah, úvodníkJe společnost vědění pouze (pro)vize? 1

Téma měsíceJsme všichni v Evropě na jedné lodi 2

Věda a výzkumKde se v ČR pěstuje kvalitní základní výzkum? 7Krajina města – město v krajině 12

Časopisy v AkademiiGender, rovné příležitosti, výzkum 14

ŠkolstvíSpolupráce s Rakouskem 16

Představujeme projektyInstitut pro demokracii a ekonomickou analýzu– Nový projekt Národohospodářského ústavu AV ČRa Jana Švejnara 18

TribunaNepolitická věda aneb Můžeme se obejítbez politického rozhodnutí? 20Bezpečnost energetické politiky 22

13. zasedání Akademické rady AV ČR 24250. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace 25

Z BruseluProgramy EUREKA a EUROSTARSa úloha Sekretariátu EUREKY při jejich administraci 26

VýročíOhlédnutí za významným entomologem 28

Portréty z ArchivuFrantišek Patočka 29

KnihyVýchod – Západ v evropských kulturách a literaturách 30

AcademiaOdborné publikace z Nakladatelství Academia 31

Resumé 32

o b s a h 3 / 2 0 1 0

AKADEMICKÝ BULLETIN

Vydává: Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., 110 00 Praha 1, Národní 3ISSN 1210-9525, registrační číslo MK ČR E 8392

Šéfredaktorka: Mgr. Marina Hužvárová (HaM), tel.: 221 403 531, fax: 221 403 356,e-mail: [email protected]

Redakce: Ing. Gabriela Adámková (srd), tel.: 221 403 247, e-mail: [email protected];Mgr. Luděk Svoboda (lsd), tel.: 221 403 375, e-mail: [email protected];fotografie Mgr. Stanislava Kyselová (skys), tel.: 221 403 332, e-mail: [email protected];tajemnice redakce Bc. Markéta Pavlíková, tel.: 221 403 513, e-mail: [email protected]řeklad resumé: Luděk Svoboda, John Novotney; jazyková korektura: Irena Vítková,tel.: 221 403 289, e-mail: [email protected]

Redakční rada: předseda – PhDr. Jiří Beneš; členové – RNDr. Antonín Fejfar, CSc., Ing. PavolIhnát, PhDr. Antonín Kostlán, CSc., PhDr. Veronika Kratochvílová, prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc.,doc. RNDr. Karel Oliva, Ph.D., Ing. Karel Pacner, doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.

Grafická úprava: Zuzana GrubnerováTisk: Serifa, s. r. o., Jinonická 80, 158 00 Praha 5, e-mail: [email protected]

Příspěvky přijímáme e-mailem na adresu [email protected] si vyhrazuje právo příspěvky krátit. Za odborný obsah příspěvku ručí autor.

Adresa redakce: Praha 1, Národní 3, 4. patro – Viola; http://abicko.avcr.cz.AB 3/2010 vychází 12. března 2010.

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,ABJe společnost vědění

pouze (pro)vize?

bulletinak

adem

ický

Expozice dostala příznačný název – Odkaz J. A. Ko-menského. Tradice a výzvy české vzdělanos-

ti Evropě. Nebylo to jen proto, že šlo o jednu z repre-zentativních akcí k českému předsednictví v Evropskéunii, ale především z důvodu, že se tvůrci expoziceshodli na základním kritériu pro posuzování české vzdě-lanosti minulé, současné i budoucí – tímto měřítkem jedůstojné místo českých zemí v Evropě a ve světě.

Také proto se nová formulace dějin české vzdělanos-ti soustředila na dominanty, které nás těsně spojují s ev-ropskou kulturou, a zvláště na vrcholné výtvory a proje-vy, které dokázaly oslovit celou Evropu, někdy i ostatníkontinenty. Od vstupu do evropského civilizačního okru-hu prostřednictvím christianizace přes vrcholná obdobípražské univerzity a jedinečný rozmach českého peda-gogického myšlení až po vznik technického a speciální-ho školství, úlohu studentstva v boji proti totalitním reži-mům a demokratizaci vzdělávání prostřednictvím novésítě českých vysokých škol v nedávné době.

Nad dvanácti zvolenými dominantami ční jedinečnédílo Jana Amose Komenského, patrně nejpronikavější-ho génia, který kdy vzešel z českého a moravského pro-středí. Jeho velikost nespočívá jen v rozhodujícím podíluna vytvoření moderní didaktiky a pedagogiky, ale také vevýjimečné schopnosti porozumět světu své doby, před-vídat možnosti jeho vývoje v příštích staletích a předložitmu svou komplexní reformní představu. Obecná poradao nápravě věcí lidských, Komenského vrcholné dílo, jepřístavem, do něhož se můžeme uchýlit, chceme-li v od-stupu od hektické každodennosti přemýšlet o Evropěa o sobě, a zároveň zůstává nepřeberným zdrojem pod-nětů a obrazů, které pomáhají formulovat představy

2ab

Před několika měsíci se podařilopod záštitou České komise pro UNESCO

dokončit první stálou expozicivěnovanou dějinám české vzdělanosti.

S pořadatelským Pedagogickým muzeemJ. A. Komenského v Praze na tomto díle

spolupracovala vedle Akademie věd ČR předevšímUniverzita Pardubice. Tato poměrně ještě mladá,

ale o to dynamičtěji se rozvíjející univerzitavyslala k účasti na společné prezentaci

naší vzdělanosti nejlepší síly své Fakulty filozofické,počínaje bývalou paní děkankou a nynějším

děkanem a konče představitelkousvých úspěšných doktorandů.

JSME VŠICHNI V EVROPĚ N(Evropa na rozcestí mezi

Promoční projev na

t é m a m ě s í c e

o Evropě i ve 21. století. „Jsme všichni v Evropě na jed-né lodi, a díváme se na ostatní světadíly, jak se na svýchlodích potácejí v oceánu lidských pohrom,“ napsal Ko-menský, když mluvil o své i o naší době.

Komenského všenápravné dílo se stalo výzvou k pře-mýšlení, poznávání a odpovědnému konání v každéškole a v každém městě, v každé zemi i v celé Evropě;stalo se podnětem k vědomí, že žádný velký problémnelze trvaleji řešit bez dostatečného zřetele k širšímmezinárodním souvislostem, ale také že žádné lidskéřešení nemůže začít jinde než ve vědomí, svědomía vzdělání jednotlivých myslících lidí. Právě proto, žeto byli badatelé a učitelé Univerzity Pardubice, kteříobětavě přistoupili k prezentaci odkazu a výzev velké-ho českého humanisty, opovažuji se předstoupit napůdě Univerzity Pardubice se skromnou úvahou o jed-né z naléhavých výzev, které stojí před námi i před na-ším – evropským – kouskem světa.

Jak se tedy cítíme my Evropané? Kdyby nebylo svě-tové finanční krize a kdybychom si odmysleli více či

méně oprávněné nářky nad politickými reprezentacemi,pak snad docela dobře. Sociologické výzkumy dokláda-jí, že stále více Čechů i příslušníků jiných národů v no-vých zemích Evropské unie si zvyká na toto společenstvía projevuje spokojenost s růstem životní úrovně. Dlou-hodobý mír a poměrně blahobytný klid nás ukolébávajív přesvědčení, že nemá smysl zabývat se otázkami šir-šího dosahu, protože je beztak za nás zodpoví někdo ji-

Obecná poradao nápravě věcí

lidskýchpatří mezi

vrcholná dílaJ. A. Komenského.

FOTO

:PET

RŠO

LAR,

ARCH

IVPE

DAGO

GICK

ÉHO

MUZ

EAJ.

A.KO

MEN

SKÉH

OV

PRAZ

E

z předměstí, kteří odmítli přijmout francouzský způsobživota a respektovat platné právo. Poznávají to Angli-čané, když v některých jejich městech navrhují imi-granti zatím lokální zavedení islámského práva. Vší-mají si toho Němci, když turecký premiér vyzve tamnítureckou menšinu, aby nepřijímala zvyklosti většino-vého německého obyvatelstva. Pociťují to Švýcaři,když se bouří proti pozvolné islamizaci symbolizovanéminarety, Nizozemci, šokovaní rituální vraždou režisé-ra van Gogha, či Dánové udivení muslimským bojko-tem v důsledku zveřejnění několika zdánlivě nicotnýchkarikatur. A navíc se celý svět třese před masovýmivraždami a projevy nenávisti, jež vycházejí z prostředíislámského fundamentalismu. Svět čeká na to, až semlčící muslimská většina bude od těchto projevů dů-razně distancovat, čeká a čeká…

Britský historik Niall Ferguson nedávno prohlásil, žepolitici blahosklonně přihlížejí, jak „skoro po celé Evro-pě volně působí islamistické radikální skupiny, někde sedokonce nechávají vydržovat ze státních peněz. Tero-ristické skupiny se organizují víceméně na veřejnosti.Přistěhovalecké komunity slouží jako podhoubí teroris-mu… Nevím,“ pokračuje Ferguson, „co se ještě musístát, aby se politická elita probudila a znemožnila isla-mistické operace ve svých zemích.“ Fergusonovo vy-světlení zní: je to důsledek politické korektnosti čili stra-chu přiznat si pravdu a cynismu, s nímž politici sbírajíhlasy i těch voličů, kteří vítají toleranci vůči islámskýmfundamentalistům. „Tohle je kriminální nedbalost našich

3 ab

Jaroslav Pánek,místopředseda AV ČRpředstavujeHeleně Illnerové,bývalé předsedkyniAkademie věd ČR,expozici OdkazJ. A. Komenského.Tradice a výzvyčeské vzdělanostiEvropě.

politiků. A ohromný problém celé Evropy,“ dodává sesmyslem pro vyhrocení tématu tento britský kritik.

Obavy z muslimů a z islamizace, ale hlavně strachz terorismu přiživují události, které se před očima Ev-ropanů odvíjejí na ostatních kontinentech. Takové ze-mě jako Libanon či Kosovo se stávají laboratořemi,v nichž se procesy islamizace odehrávají takřka „v pří-mém přenosu“. Narůstající strach Evropanů už přinášíprvní hysterické reakce. Nejnápadnější z nich je ne-dávné obnovení irského zákona o přísném postihutěch, kdo se rouhají. Pod trestní sankci byly v katolic-kém státě postaveny všechny projevy, které mohouvzbuzovat pohoršení věřících. Na jedné straně je topokus o ochranu víry, na druhé straně nesplnitelnásnaha zajistit ničím neproblematizované soužití vyzna-vačům různých náboženství. Avšak z povahy různýchkonfesí plyne, že leccos z toho, čemu jedni pevně vě-ří, druzí odmítají, neboť je to v rozporu s jejich vírou.Nejde tedy jen o urážky jinověrců, ale také o kritickéuvažování, ať již z hlediska konkrétního náboženství,či z pohledu agnostiků a ateistů. V důsledku znamenátakový zákon vážný zásah proti svobodě kritickéhomyšlení, na němž byla budována moderní Evropa.

Dnes už některé kritické reakce zaznívají také odnás. Sociolog Ivo Možný sice varuje před „para-

noickým pocitem všeobecného ohrožení“, ale zároveňcharakterizuje naši civilizaci jako „zlenivělou, poživač-nou a rapidně degenerující“. Filozof Erazim Kohák nabá-dá k zachování základních hodnot naší civilizace – svo-body, spravedlnosti a solidarity, ale dodává, že pokud jeevropská civilizace natolik okoralá, že nebude schopnahájit vlastní hodnoty, pak zanikne, ať již k nám budou při-cházet muslimové nebo ne. A konečně teolog, odstupu-jící pražský arcibiskup Miloslav Vlk, přímo varuje předislamizací Evropy, která – pokud nevyužije poslednípříležitosti – „bude pykat za opuštění svých duchovníchzákladů“. Kardinál Vlk shledává slabost Evropy nejenv rychlém početním růstu muslimských přistěhovalcůa v jejich vysoké porodnosti, ale také a především v je-jich „duchovní výzbroji“ oproti bezbranné, ideově vy-prázdněné Evropě. Tři uvedené příklady naznačují, ja-kým způsobem uznávané autority hodnotí naši nynějšísituaci. Jak jsme se však do této vážné situace dostali?

V uplynulých dvou tisíciletích prošla Evropa velmisložitým vývojem, který vedl v polovině 11. stoletík definitivnímu rozdělení na západní a východní křes-ťanský okruh a od 15. století – počínaje českou a poz-ději německou a švýcarskou reformací – k rozpadu zá-padního křesťanstva do několika soupeřících proudů.

A JEDNÉ LODIminulostí a budoucností)Univerzitě Pardubice 18. ledna 2010

ný, možná i za hraniceminaší země. Pokud nás z to-hoto poklidu vyruší teroris-tický útok, cítíme jen, že je tokdesi daleko; když nás ně-kdo straší klimatickými změ-nami, můžeme si říci, že asinastanou, ale ještě to dlou-ho potrvá; a jestliže někdopohrozí důsledky předluže-ní, můžeme doufat, že myuž se finančního zhroucenínedožijeme. Jak dlouho sibudeme moci tento pokliddopřávat, ukáže čas.

Na evropské lodi se všakozývají i jiné postoje, kterévycházejí z nově získáva-ných zkušeností. Uvědomu-jí si to Pařížané, když jejichulice vypalují přistěhovalci

bulletinak

adem

ický Evropa zažila dlouhá období náboženských válek, kte-

ré nakonec vedly k poznání, že mocenskými prostřed-ky nelze nastolit konfesijní jednotu. Evropské národysi po trpkých zkušenostech postupně osvojily nesmír-ně důležité umění tolerance ve vlastních zemích i mezisebou navzájem. Osvícenství 18. století a revoluce vy-cházející z jeho idejí podstatně oslabily vliv církví naveřejný život, ale nepopřely křesťanské, přesněji řeče-no křesťansko-židovsko-antické základy evropské ci-vilizace. Otevřely cestu k sekularizaci a zároveň i kesnazšímu dorozumění mezi zeměmi, které v předcho-zích staletích vyrůstaly pod konkurenčními vlivy katoli-cismu, pravoslaví či různých forem protestantismu.Tato nová situace konečně přinesla plné zrovnopráv-nění židovské menšiny, bez jejíhož intelektuálníhovkladu si vůbec nelze představit kulturní a vědeckývzestup moderní Evropy. Ve 20. století, v jehož průbě-hu sekularizace výrazně pokročila, ale kdy se taképrojevila strašlivá podoba ideologické nenávisti a ho-locaustu, se stalo osudem Evropy soužití praktikujícícha věřících křesťanů a židů s těmi, kdo sice nábožen-skou víru nevyznávají, ale přesto – vědomě či bezdě-ky – na křesťanské a židovské kořeny navazují.

V posledních desetiletích 20. a na počátku 21. stoletísi začali Evropané silně uvědomovat nový feno-

mén – mimořádně rychlý růst počtu cizinců přicházejí-cích z jiných kontinentů. Byl to jev starý i nový zároveň.Cizinci, byť v menším počtu, byli v Evropě přítomni vždy,ani nemluvě o tom, že etnogeneze dnes existujících ev-ropských národů byla ve středověku významně ovlivně-na posunem asijských etnik z východu na západ eura-sijského prostoru. Bylo tu však i cosi převratného.Evropa, jež měla od 16. až do počátku 20. století obrov-ské populační přebytky a která byla schopna osídlitAmeriku a Austrálii, dokonce zakotvit i v Africe a Asii, tu-to sílu ztratila a sama se stala předmětem hromadnéhopřistěhovalectví. Dvě světové války zdecimovaly několikgenerací mladých fertilních Evropanů a dalekosáhlá pro-měna rodiny, spjatá se zavedením antikoncepce, zpeče-tila fakt, že Evropa začíná vymírat. To vše přicházelov době, kdy bylo zapotřebí pracovních sil k poválečné re-konstrukci a k nastartování německého hospodářskéhozázraku a kdy se rozpadaly staré koloniální říše. Migra-ce Turků, Alžířanů, Pákistánců a příslušníků jiných náro-dů do západní Evropy začala měnit její etnickou, ale i ná-boženskou a s tím spjatou civilizační strukturu.

Zatímco příchod nových, podnikatelsky zdatných oby-vatel z Dálného východu nevytvářel zvláštní obtíže, ma-sové přistěhovalectví z muslimských zemí se projevilojako vážný problém. Zapůsobila tu jak stará historickázátěž, tak i aktuálně probíhající vývoj. Dějiny středověkéa novověké Evropy byly totiž poznamenány existenčnímzápasem mezi křesťanskou Evropou a jejími muslimský-mi sousedy. Od 8. do 15. století probíhalo válečné sou-peření s Araby na jihozápadě, od 14. do počátku 20. sto-

4ab


letí s osmanskými Turky na jihovýchodě starého konti-nentu. Po více než tisíc let se utvářel obraz úhlavního ne-přítele na půdorysu muslimských výbojů do Evropy najedné straně a křížových výprav do Levanty a koloniální-ho panství v severní Africe a na Blízkém východě nastraně druhé. Řeky prolité krve vytvořily na obou stra-nách stereotypy nepřátel na smrt.

Evropané až do druhé světové války zakládali svévýsadní postavení na jednoznačné technologické a mo-censké převaze. Následný rozpad koloniální soustavyuvedl ovšem islámský svět do pohybu. Jeho početněa teritoriálně nejvlivnější – arabská – složka pociťovalapotřebu překonat dlouhodobou zaostalost za Evropoua v bipolárním světě druhé poloviny 20. století experi-mentovala se socialismem pod sovětskou patronacíi s nacionalismem, který měl vést ke sjednocení (ale-spoň podstatné části) Arabů rozdělených do řady státůAfriky a Asie. Oba projekty ztroskotaly a jako jediný sku-tečně využitelný integrační prvek se začalo osvědčovatnáboženství. Zpolitizovaný islám (jakkoli oslabovanývnitřními rozpory) se stal ideologií, která dodala muslim-skému – nikoli jen arabskému – světu sebevědomí sílya ofenzivnosti více než miliardového společenství náro-dů, sahajícího od Maroka po Indonésii. Znovu ožily dáv-né představy o tom, že „svět míru“ čili „svět islámu“ jepředurčen k tomu, aby ovládl i další kontinenty, přede-vším Evropu. Islámská revoluce v Íránu, porážka sovět-ských vojsk v Afghánistánu a nakonec i úspěšné pře-nesení války na území USA propůjčily tomuto úsilínovou dynamiku a průraznost. Islám se znovu stal sil-ným politickým – integračním i ofenzivním – činitelem.

Evropský vývoj se ubíral v téže době zcela opačnýmsměrem. Náboženství už bylo odděleno od politickémoci, stalo se převážně soukromou záležitostí věří-cích, evropská společnost prošla ve většině států se-kularizací a snášenlivost vůči jinověrcům přerostlamnohde až k vzájemné lhostejnosti. Respektování lid-ských práv včetně svobody vyznání v zásadě vychá-zelo z představy, že náboženské spory patří minulostia že stejnou míru apolitické tolerance budou vykazo-vat stoupenci všech náboženství. I když tohoto cíle ne-bylo dosaženo beze zbytku ani v celé Evropě, teprveradikální politizace islámu tuto koncepci rozvrátila. Se-kularizované křesťanství se v novém světle začalo je-vit jako slabé a bezbranné a přesycená evropská spo-lečnost, která položila jednostranný důraz na zajištěnísvého blahobytu, se možné konfrontace zalekla.

Nejen odlišný přístup k náboženství a jeho politiza-ci, ale i způsob politického myšlení Evropu osla-

bovaly. Reálná politika mocenských zájmů byla totižovlivňována „politickou korektností“, snahou skutečněnebo alespoň verbálně otupit problémy ve vztazích mezilidmi, sociálními skupinami a národy. Evropa a SeverníAmerika musely ve druhé polovině 20. století projít očist-cem politické korektnosti jako karanténou po již ukonče-

ném období evropské převahy nad ostatním světem.Vždyť Evropa v minulosti přinesla ostatnímu světu kro-mě mnohostranné modernizace také těžká břemenav podobě kolonialismu a rasismu, nacismu a komunis-mu se všemi jejich válečnými a genocidními důsledky.Sebemrskačskou lázní politické korektnosti se Evropačasem dokázala zbavit přezíravosti vůči ostatním konti-nentům a opustila nehumánní představu o nadřazenos-ti bílé rasy. Mezitím ovšem proběhly bouřlivé proměnysvěta. Mocenská převaha se přesunula přes Amerikudo pacifické oblasti; Evropa se stala cílem milionů při-stěhovalců z Asie a Afriky; Evropané a dědictví evropskékultury byli postupně vytěsňováni z řady bývalých kolo-nií. Otřesená a slábnoucí Evropa musí hledat záchranuv co nejširší integraci. Karanténa, kterou si „bílá“ část lid-stva uložila, splnila svůj účel, ale na počátku 21. stoletíse zjevně přežila a stala se překážkou realistického po-suzování mezilidských a mezinárodních vztahů.

Zdá se, že Evropa stojí dnes na rozcestí. Málo jí po-může, budou-li jednostranně snášeny pouze dokladyo jejím úpadku. Jistě, je třeba o nich mluvit a věcně jeanalyzovat. Pokud však nechceme přistoupit na ode-vzdaný fatalismus a nemíníme se oddat beznaději, pakje nutno hledat i pozitivní východiska. Základní otázkouje, zda evropskou křesťansko-židovsko-antickou civili-zaci pokládáme za hodnotu, která si zaslouží přežít,a zda je tu svobodná vůle něco za tímto cílem učinit.Pokud usoudíme, že tato civilizace je naším domovema že svůj domov má každý člověk a každá společnostprávo chránit před zánikem či pohlcením, měli bychomsi stanovit, které jsou podstatné rysy tohoto domovav porovnání s ostatními civilizacemi světa.

Měli bychom najít takové znaky, které budou odpoví-dat obecné humanitě a nebudou v rozporu s existenční-mi zájmy Evropanů. Je třeba to učinit včas už proto, abyse této tematiky důrazněji než dosud nechopili domácífundamentalisté a nezačali Evropu „hájit“ pod zrůdnýmihesly neonacismu či jiných šovinistických ideologií.Myslím, že hned na počátku je třeba odmítnout rasovépojetí Evropy, neboť stejně dobrými dědici evropské ci-vilizace mohou být lidé bílí, černí či žlutí. Na druhé stra-ně by se však předmětem diskuse měly stát základníkonfrontační body evropské a islámské civilizace – po-jetí svobody, úcty k životu a k pluralitě jeho projevů, rov-noprávnost žen a další. Zvláštní váhu má otázka práva.Jakkoli nejsme dnes spokojeni s jeho výkonem, jehozákladní rys, totiž teritorialitu, bychom měli rozhodněbránit. Je to výsledek tisíciletého evropského vývoje,který přinesl principiální rovnost občanů před zákonem.Prosazení islámského práva, byť zpočátku jen lokální,by znovu zavedlo dávno překonanou personalitu právaa celý systém evropského uspořádání by rozvrátilo. Toby byl skutečně první krok k zániku dosavadní Evropya počátek její islamizace.

Evropa by se měla ve svých základních dokumen-tech přihlásit ke svému duchovnímu dědictví. Pokud jde

5 ab

Je to vaše volba!,proklamují plakátypřed sídlemEvropskéhoparlamentuv Bruselu.

o peníze, Evropa se neostýchá to učinit – na bankov-kách Evropské měnové unie nechybějí symbolicképrvky románské baziliky či gotické katedrály. Jakmilevšak jde o formulaci ústavy, utápí se nekonečné jedná-ní v tisíceru dílčích norem, jen aby nebylo nutné formu-lovat podstatu a kořeny, z nichž vyrostla Evropská unie.Místo jasné deklarace, kdo jsme, odkud přicházímea kam chceme v pestrém a mnohotvárném světě smě-řovat, sdílíme zatím bezbarvé, bezpříznakové evropskéobčanství. Tato programová neurčitost už narazila naodpor v zemích, jejichž obyvatelé – nebo alespoň jejichintelektuální elity – mají vyhraněnou představu o svénárodní, náboženské a tím i civilizační zakotvenosti.Diskuse o vztahu křesťanství a evropanství, probíhajícív sousedním Polsku, to jednoznačně dokládají.

To vše jsou na první pohled témata pro vrcholné po-litiky. Ve skutečnosti ovšem jejich řešení či opo-

menutí dopadne na každého z nás a zvláště na gene-race našich žáků a potomků. Máme tedy mlčet jenproto, že nedisponujeme výkonnou a legislativní mocía že u nás není zakotven institut referenda? Před té-měř čtyřmi staletími to byl J. A. Komenský, kdo zastu-poval poražené a vyhnané, a pokud mu někdy naslou-chali mocní, pak především proto, že v něm viděliúspěšného školmistra či nenapravitelného snílka. Ko-menský se přesto nevzdával a myslel za horizont vlast-ního života, neboť věřil, že současné konflikty dokážesvět překonat a jednou se může stát lepším místem

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

bulletinak

adem

ický pro život. Neodmítejme malověrně tuto inspiraci a uva-

žujme, co lze dělat v malé zemi, jíž se víc než kdykolidříve dokořán otevřel evropský komunikační prostor.Vyjděme od výuky a výchovy lidských bytostí, od čin-nosti, která je důstojným posláním všech typů škol, alepři níž největší tvůrčí prostor mají univerzity, neboť učínejen své žáky, ale i příští učitele a budoucí politiky.

Co je tedy v našich možnostech? Pokud bychom sechtěli inspirovat Komenského přesvědčením, že cestak nápravě vede přes vzdělávání a kultivaci ducha, pak senabízí několik vzájemně se doplňujících možností. Žádnáz nich není jednoduchá a každá klade nároky na dlouho-dobou vytrvalost. Jejich podstatnou výhodou je to, žejsou alespoň zčásti, zejména v počátcích, zvládnutelnéve vysokoškolském a akademickém prostředí. Tedy:

(1) Učiňme téma evropské civilizace jedním ze zá-važných předmětů na vysokých a postupně i na střed-ních a základních školách. Poskytněme nastupujícímpokolením vzdělávání v tomto směru, diskutujme s ni-mi o tom, co pro nás tato civilizace znamená, do jakémíry nám na ní záleží a zda máme vůli ji zachovat. Uč-me je toleranci a porozumění vůči jiným civilizacím, alepěstujme jejich sebevědomí k obraně dědictví, kterénám zanechaly desítky minulých pokolení.

(2) Rozviňme o tomto tématu diskusi na celospole-čenské úrovni; zbavme se tabuizace závažných otá-zek a strachu z přemýšlení o budoucnosti; postavmetéma civilizace na úroveň srovnatelnou s tématy eko-logickými. Pokusme se přenést tato témata do ideověvyprázdněného politického prostoru a nabídněme jeprozíravějším politickým stranám. Můžeme při tom vy-užít konceptu „vůdčí kultury“ nabízejícího kritéria protrvalé a pokojné začlenění menšin do většinové spo-

6ab


Historickévyobrazení

Evropy s částíAfriky a Asie

pocházejícíze 17. století

lečnosti při jasném stanovení podmínek, jakými jsouzejména osvojení si většinového jazyka jako základní-ho komunikačního nástroje, zvládnutí nezbytných zna-lostí nového prostředí, respektování platného právaa dalších civilizačních norem.

(3) V mezinárodních diskusích se snažme vyjádřitčeské stanovisko jako příspěvek země, která má zasebou zcela výjimečné zkušenosti, neboť se už 600 letpotýká s problémem soužití různých věr, a která – aťjiž v dobrém či zlém – pokročila tak daleko v sekulari-zaci veřejného i soukromého života.

(4) Snažme se formulovat jasná, ale poučená stano-viska k přistěhovalectví do otevřeného schengenskéhoprostoru a k jeho regulaci, k otázkám asimilace, inte-grace a multikulturalismu, tedy ke konceptům, s nimižjiž jsou určité zkušenosti, které však čekají na nezávislévědecké zhodnocení. V univerzitním a akademickémprostředí máme možnost – na rozdíl od nezávaznýcha naprosto neinformovaných prohlášení některých po-litiků – vést vážnou diskusi o tom, které cesty do bu-doucnosti jsou schůdné a které příliš riskantní; zdaa v jaké podobě si přejeme rozšíření Evropské unie navýchod a jihovýchod, či jaké důsledky by mělo přijetí Tu-recka, v němž se znovu probouzí programový islamis-mus, za perspektivně nejlidnatější stát Evropské unie.

(5) Navažme na dobré zkušenosti s výchovou za-hraničních studentů a uplatněme je v co největším roz-sahu s důrazem na ty země, v nichž je vůle sdílet s ná-mi evropské hodnoty. Někteří z takových absolventůu nás zůstanou a obohatí český genofond, jiní se vrátía většinou po celý život zůstanou věrnými přátelia podporovateli společných myšlenek, které si osvojiliv době studií. Uprostřed krize se takový návrh může

jevit jako nesplnitelný, ale mějme napaměti, že tu nejde o program na rok čidva, nýbrž na celá desetiletí!

Dovolte mi slovo závěrem: vím, jak jenepopulární mluvit o nových povinnos-tech a nákladech v době, kdy máme uždosavadních starostí nad hlavu a kdy cítí-me stálý nedostatek financí. Jsem všakpřesvědčen, že před námi stojí a narůs-tají vážné problémy, jejichž zvládnutí sivyžaduje pevnou vůli a dlouhodobé inte-lektuální úsilí. Perspektiva je stále ještěotevřená, ale neměli bychom spoléhat nato, že tomu tak bude i za deset, dvacet čipadesát let. Není příliš daleká doba, kdyby i pro evropskou loď v oceánu lid-ských pohrom mohlo být pozdě. My-sleme tedy na dědictví evropské kultu-ry a na civilizaci, v níž chceme žít a proniž chceme vychovat své žáky i svépotomky. Ještě je čas!

�

JAROSLAV PÁNEK,Historický ústav AV ČR, v. v. i.FO

TO:O

DDEN

S.GE

OG.

UU.N

L

Zdůrazňujeme, že se budeme zabývat pouze základ-ním výzkumem a jako příklad si vezmeme vědy

o živé přírodě (LS) a chemické vědy (tj. vědy, kterév AV ČR přísluší k tzv. II. vědní oblasti). Budeme setedy věnovat pouze menšímu výseku toho, co posti-huje Metodika RVVI. I v této oblasti však mohou býtvýsledky pro některé podobory pod- nebo nadhodno-ceny. Příspěvek je proto míněný pouze jako upozorně-ní na některé parametry, jež mohou do určité míry od-rážet kvalitu výzkumu. V úvodu se pokusíme některéotázky diskutovat v obecnější rovině.

Jak se poznají organizace, ústavy, skupiny, kteréprovádějí špičkový základní výzkum? Když se zeptáteváženého vědce, co je v základním výzkumu důležité,pravděpodobně vám odpoví, že to jsou kvalitní publi-kace, jež se poznají především podle jejich citovanos-ti. Bylo by tedy možné vzít souhrnný počet citací a tenpoužít jako kritérium „významu“ vědce, skupiny, ústa-vu apod. Skutečně se tak někdy postupuje, vznikávšak řada problémů a otázek. Citace jsou několikeré-ho druhu – citace věcné (kdy se někdo odvolává navýsledek, aby na něj navázal, popř. ho vyvrátil), citacezdvořilostní (autor se chce někomu zalíbit, ale ve sku-tečnosti jeho výsledek nepoužívá, jen zvyšuje jeho ci-tovanost), citace formální (autor chce dát najevo, žepřečetl hodně literatury, a zmiňuje vše, co se k dané-mu tématu váže) apod. Všechny tyto citace se mohouvyskytovat také v dobrých článcích a dobrých časopi-sech (možná v menší míře než v těch špatných).

Za jaké období je vhodné citace brát? Za celý život?To závisí na cíli hodnocení. Pokud chceme někomuudělit vyznamenání za celoživotní zásluhy, je pravděpo-dobně vhodná citovanost celoživotní. Ta se však zřejměnehodí, jestliže chceme hodnotit výzkumnou skupinu zaúčelem přidělení dotace na další období a zajímá násjejí „okamžitý výkon“ jako určitý předpoklad budoucíhoúspěchu. Obvykle se proto používá období co nejkratší,ale takové, aby výsledky nebyly zatíženy velkými statis-tickými chybami. Citovanost každé publikace má určitýčasový náběh a po určité době zase odeznívá, a je tu-

7 ab

v ě d a a v ý z k u m

díž nutno brát ohled na publikace a citace několik let po-zpátku. Velmi významné práce vznikají i v dobrých sku-pinách zřídka, a proto se při použití krátkého intervaluvystavujeme riziku, že to nejcennější bude pominuto.

Citovanost určité práce můžeme posuzovat až podelší době od jejího publikování. V krátkých časovýchintervalech se obyčejně používá tzv. impakt faktor (IF).IF publikace představuje očekávaný roční počet citacípublikace určený z dvouletého intervalu pro časopis,který práci uveřejnil. Výhoda tohoto odhadu je, že IFznáme ihned, jakmile byla práce přijata do tisku; nemu-síme tak čekat, jak bude práce citována. Samozřejmě,skutečnost pro konkrétní publikaci může být hodně odliš-ná, ale v průměru vzato představuje IF vhodné kritérium,s nímž pracují komise hodnotící výzkumné pracoviště.Po určité době (několik let) je vhodné posoudit, do jakémíry skutečná citovanost dané práce odpovídala IF.

Další problém souvisí s tím, že „není citace jako cita-ce“, tj. pokud nás někdo cituje v prvotřídním časopise, jeto jistě významnější než citace v časopise lokálním, šir-ší veřejnosti neznámém. Tento fakt se obvykle přehlíží,i když je dosti podstatný. Hodnoty IF jsou odvozeny zevšech citací, tj. pracuje se s určitou „průměrnou citací“,která se však pro různé časopisy liší (velmi kvalitní ča-sopisy prakticky necitují práce z málo významných ča-sopisů, kdežto naopak je to běžné). Proto je skutečnáspolečenská odezva na publikaci dána nelineární závi-slostí na IF (spíše určitou mocninou).

Je možné citovanost „našvindlovat“? Mnozí vědcivám odpovědí, že je to obtížné a v dobrých časopi-sech téměř vyloučené. Zásluha jednotlivce na určitépublikaci však může být velmi odlišná – od autorstvímyšlenky a vykonání experimentů, sepsání a prosaze-ní do tisku ve významném časopise až po formální„připsání“ na práci, která je nakonec hodně citována.Setkal jsem se s případem profesorské obhajoby, kdyměl kandidát tisíc citací, všichni ho podpořili a onúspěšně prošel řízením s velkým a upřímným potles-kem. Když jsem se však podíval podrobněji na jehopublikace, zjistil jsem zarážející věc: prakticky všechny

KDE SE V ČR PĚSTUJEKVALITNÍ ZÁKLADNÍ VÝZKUM?Současné debaty o kvalitě výzkumu v ČR vyvolalo zavedení hodnocení výzkumnýchpracovišť na základě tzv. Metodiky, kterou vypracovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace.Metodika RVVI by měla odpovědět také na výše položenou otázku; to, k čemu vede,je však předmětem ostrých sporů. V příspěvku předkládáme jednu z možných variantposuzování kvality základního výzkumu. Jsme si vědomi, že tato varianta sama o soběpro řádné zhodnocení nestačí a že metoda slouží spíše pro identifikaci těch organizacínebo skupin, které kandidují na příslušnost ke špičce, než metoda pro jejich srovnávání.

bulletinak

adem

ický citace byly na publikace z dřívějšího období, kdy dotyč-

ný spolupracoval se světově známým vědcem. Pak serozešli a dotyčný už publikoval pouze v nevýznamnýchčasopisech, zatímco známý vědec pokračoval v úspěš-né kariéře. Při hodnocení úspěšnosti jednotlivců, skupini organizací je proto důležité pro každou publikaci určit,kde vznikla a kdo je skutečně jejím autorem. Důležitý jekorespondující autor (alespoň v oblasti LS a chemic-kých věd), neboť ten zpravidla práci napíše, je často„duchovním otcem“ publikace a jeho pracoviště je ob-vykle místem, kde vznikla její zásadní část.

Metodiky hodnocení výzkumu si obvykle nevšímají(nebo jen velmi málo), komu daná publikace patří. Meto-dika RVVI to řeší dělením bodů za publikaci mezi organi-zace v poměru počtu autorů (s určitými výjimkami).Jestliže však chceme zhodnotit stav výzkumu (např. zaúčelem rozhodnutí o dalším financování), je důležité zjis-tit, kde určitá publikace vznikla, tj. kde máme základnu,ze které lze vycházet a na níž lze stavět. Některé skupi-ny fungují na principu spolupráce s jinými skupinamia vlastně samy o sobě nic významného nevyprodukují; tysamozřejmě přispívají k výzkumné produkci a zejménapři formálním hodnocení, např. „kumulativního IF“, mo-hou být velmi úspěšné. Zřejmě však netvoří základnu, nakteré by bylo možné plánovat další rozvoj výzkumu (v or-ganizaci, v ČR). To platí také z toho důvodu, že vědeckýpracovník může být vychován pouze jiným vědcem. Úro-veň žáků je na dlouhou dobu určena úrovní učitele.

Výchova vědce zasluhuje zvláštní pozornost, proto-že je to „běh na dlouhou trať“, který zdárně doběhnoujen ti nejlepší. Ve společnosti je velmi málo lidí schop-ných vědecké práce, která je vysoce náročná a vyža-duje určitý talent – velmi inteligentního člověka ochot-ného mnoho let velmi tvrdě pracovat. Když to říkámmladým lidem, kteří se přijdou zeptat na možnostuplatnění, obvykle se už neozvou. Než vznikne vý-zkumný tým, tj. skupina schopných lidí, kteří intenziv-ně pracují, a než se propracuje na takovou úroveň, žeji kolegové v zahraniční uznávají, trvá to mnoho leta nedá se to uspěchat. Proto je potřeba při plánovánízákladního výzkumu do budoucna vycházet z úspěš-ných týmů, jež u nás již existují. Destrukce těchto týmůby znamenala těžko obnovitelné ztráty.

Známý je také problém s různými obory, kdy citova-nost může být odlišná v závislosti na zvyklostech, aletaké na počtu pracovníků v daném oboru. Napříkladobor (dle WoS) Biochemie a molekulární biologie máročně ve všech časopisech 2,5 mil. citací, zatímco Ná-mořní inženýrství má 1000 citací ročně. Zatímco ně-kteří vědci v prvním oboru mají 1000 citací za rok,v tom druhém nebo podobném oboru by vědec vyso-ké citovanosti stěží dosáhl.

Jak bylo řečeno, hodnota citovanosti či jejího derivátu(např. kumulativního impakt faktoru) pro špičkovéhovědce se liší v závislosti na oboru, což je předmětemsporů. Z jedné strany je logickou interpretací citovanos-ti jakási „cena publikace(í) na vědeckém trhu“. Poté jemožné citovanost kumulovat za celý život a součet je

8ab

v ě d a a v ý z k u mvlastně jakýmsi vyjádřením „hodnoty, kterou vědec vy-tvořil“. Ze strany druhé jsou však obvyklé citovanostivědců v různých oborech různé. Očividně to znamená,že některé obory jsou ve společnosti žádanější, aktuál-nější, mají větší počet časopisů atd. Jiné disciplíny jsouaktuální méně. To ale znamená, že špičkový vědec v ak-tuálním oboru bude mít více citací než špičkový vědecv odvětví málo aktuálním a „maximální hodnota“, kteroumůže v životě vytvořit, bude v prvním případě větší.Rozhodnutí o financování určitého oboru (nebo oblasti)je věcí spíše politickou než odbornou; každá země máurčité priority, které by měly navazovat na tradici, tj. naexistující „silné“ obory, a zohlednit potřeby země. V rám-ci těchto priorit by ovšem kvalitnější organizace neboskupiny měly mít větší finanční podporu.

Důkladné hodnocení výzkumných organizací se ob-vykle provádí mezinárodním panelem expertů (komisí).Jak známo, toto hodnocení v sobě skrývá nebezpečí za-ujatosti a nekompetentnosti. Pokud je ale panel vybránodpovědně, měl by být výsledek objektivně lepší než ja-kákoli samotná scientometrická analýza. Hodnocení vý-zkumných organizací prvotřídními odborníky je vhodnétaké z toho důvodu, že některé velké objevy byly učině-ny v oblastech na okraji vědeckého zájmu (např. Men-delovy zákony dědičnosti). Kvalitní výzkum v máloaktuálních oborech by mechanické hodnocení, založe-né na pouhém počítání citací nebo IF, poškodilo, zatímcokomise by jej měla rozeznat. Komise by však také mělav zásadě vycházet ze scientometrických údajů (citova-nosti, kumulativního IF) a odchylky ve svých závěrechkvalifikovaně zdůvodnit. Hodnocení by mělo být prove-deno jednotným způsobem pro všechny (např. české)výzkumné instituce v daném oboru.

Dvě hypotézy o kvalitězákladního výzkumuJak je vidět z úvodu, scientometrie je v zásadě uznáva-ným nástrojem pro hodnocení vědecké práce a jejího vý-znamu pro společnost, avšak citovanost, IF a podobnéparametry jsou zatíženy mnoha závažnými problémy.Jde tedy o to vybrat takové parametry, které by odráže-ly skutečnou kvalitu co nejlépe. Pokusíme se nejprveukázat na základě dat z WoS pro zahraničí, že o kvalitězákladního výzkumu platí dvě hypotézy. Ty by se mělyvztahovat striktně řečeno vždy jen k určitému oboru;pro dosažení dostatečné velikosti souboru dat všakbudeme předpokládat, že jejich platnost je obecnější,a to pro skupinu blízkých oborů (LS a chemické vědy).Pro účely tohoto příspěvku budeme o zemi, organiza-ci zabývající se výzkumem nebo výzkumné skupiněhovořit jako o „organizačním celku“. Počet publikací zaurčité období (např. tři roky) označíme N a počet těchtopublikací s IF > a označíme Na. O publikacích s vyššíhodnotou IF (IF ≥ 4) budeme hovořit jako o kvalitníchpublikacích; publikace s hodnotou IF ≥ 10 budemepovažovat za vysoce kvalitní. První hypotéza je ná-sledující:

1. Úroveň výzkumu organizačního celku korelujes podílem (vysoce) kvalitních publikací na celkové pro-dukci publikací.

Poměr Na/N pro a ≥ 4 je vyšší, je-li vyšší vědeckáúroveň organizačních celků. Hodnota Na/N je pro velké

9 ab

Výchova vědcezasluhuje zvláštnípozornost,protože je běhemna dlouhé trati,který zdárnědokončíjen ti nejlepší.

a zatížena větší statistickou chybou, a proto je vhodnévolit pro porovnání určité optimum. Při testování pravdi-vosti této hypotézy budeme vycházet ze známé (vše-obecně dosti uznávané) úrovně základního výzkumuvybraných organizačních celků (viz tab. 1).

Země (organizace) Počet publikací (N) Počet publikací Počet publikací Počet publikacís IF > 4 (N4) s IF > 10 (N10) s IF > 20 (N20)

Rakousko 47 930 10 017 (20,9 %) 1 342 (2,8 %) 326 (0,68 %)

Finsko 39 036 7 729 (19,8 %) 781 (2,0 %) 269 (0,69 %)

Česká republika 36 468 4 595 (12,6 %) 438 (1,2 %) 113 (0,31 %)

Polsko 71 443 7 716 (10,8 %) 643 (0,9 %) 157 (0,22 %)

Slovensko 11 365 1 102 (9,7 %) 57 (0,5 %) 23 (0,20 %)

Inst Canc Biol (Dánsko) 118 81 (69,0 %) 20 (16,9 %) 11 (9,30 %)

Inst Mol Biotechnol (Rakousko) 151 115 (76,0 %) 49 (32,4 %) 23 (15,20 %)

Z tabulky vidíme, jak se mění podíl (vysoce) kvalitníchpublikací v závislosti na IF pro jednotlivé země, kdy podílNa/N je pro zemi s vyšší úrovní výzkumu v oblasti kvalit-ních publikací (a = 4, 10, 20) také vyšší. Rovněž je vidět,že uznávané instituce s vysokou úrovní výzkumu majívelký podíl těch nejkvalitnějších publikací (a = 10 a 20).Pokud bychom provedli srovnání s ještě vyspělejšími ze-měmi (Německo, Anglie, USA, Japonsko), dostali by-chom ještě vyšší podíly v oblasti kvalitních publikací.

Označíme dále jako „vlastní publikace“ určitého or-ganizačního celku (Nv) takové publikace, v nichž je

korespondující autor z daného organizačního celku.Vlastní a současně (vysoce) kvalitní publikace pakoznačíme N4

v/N, N10v/N, N20

v/N. Druhá hypotéza jenásledující:

2. Úroveň výzkumu organizačního celku koreluje s po-dílem vlastních publikací na celkovém počtu (vysoce)kvalitních publikací.

Organizační celky s vysokou úrovní výzkumu se po-znají podle toho, že mají vysoký podíl vlastních (vyso-ce) kvalitních prací (viz tab. 2).

Tabulka č. 1. Počet publikací (2007–2010) v oblasti LS a chemických věd vybraných zemí a ústavů se známouúrovní výzkumu v závislosti na IF časopisu. Podíly N4/N, N10/N, a N20/N jsou uvedeny v %. Poznámka: Data bylastažena z WoS k 15. lednu 2010.

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

akad

emick

ý bulletin

10ab


Země (organizace) Počet vlastních Počet vlastních Počet vlastních Počet vlastníchpublikací (Nv/N) publikací s IF > 4 publikací s IF > 10 publikací s IF > 20

(N4v/N4) (N10

v/N10) (N20v/N20)

Rakousko 25 403 (53 %) 4 007 (40 %) 510 (38 %) 111 (34 %)

Finsko 23 031 (59 %) 3 710 (48 %) 250 (32 %) 86 (32 %)

Česká republika 22 610 (62 %) 1 195 (26 %) 70 (16 %) 12 (11 %)

Polsko 56 440 (79 %) 1 929 (25 %) 90 (14 %) 14 (9 %)

Slovensko 6 933 (61 %) 176 (16 %) 6 (10 %) 1 (4 %)

Inst Canc Biol (Dánsko) 51 (43 %) 41 (50 %) 10 (50 %) 4 (36 %)

Inst Mol Biotechnol (Rakousko) 54 (36 %) 40 (35 %) 28 (57 %) 15 (65 %)

Tabulka č. 2. Podíl vlastních publikací na celkovém počtu publikací u vybraných zemí a ústavů se známou úrovnívýzkumu v závislosti na IF časopisu. Data byla stažena z WoS k 15. lednu 2010 (nejprve byly stanoveny podíly zevzorku 3 x 500 publikací a z nich počty publikací). Údaje v posledním sloupci jsou v některých případech zatíženyznačnou statistickou chybou.

Když porovnáváme dva organizační celky (např. Slo-vensko a Rakousko), opět vidíme, že vyšší úroveň vý-zkumu jednoznačně koreluje s vyšším podílem vlastníchpublikací v oblasti kvalitních výsledků (N10

v/N10 = 10 %pro Slovensko a 38 % pro Rakousko; také N20

v/N20 = 4 %a 34 % pro uvedené dvě země); rozdíly však nalezne-me i pro a = 4. Excelentní instituce se vyznačují právěvysokým podílem vlastních prací, a to u vysokých IF,protože o tyto publikace v jejich případě zejména jde.S rostoucí úrovní výzkumu se tedy nejen zvyšuje za-stoupení kvalitnějších publikací, ale navíc uvnitř této ka-tegorie roste podíl vlastních prací.

Kde v ČR vznikají vlastní a současněkvalitní publikaceNyní vyhodnotíme publikace z ČR pro LS a chemické vě-dy s využitím výše zmíněných hypotéz. Vzhledem k ma-lému počtu vlastních publikací v časopisech s IF ≥ 10 seomezíme na IF ≥ 4 (vzali jsme 10 %, tj. 670, nejlepšíchčasopisů z WoS, což odpovídá IF ≥ 4). Podobně jakov předchozí kapitole budeme hodnotit období tří let. Ur-číme počty publikací typu N4

v a podíváme se ve WoS,kdo v těchto časopisech z ČR pravidelně publikuje.

Celkem snadno si můžeme sestavit seznam úpl-ných názvů zmíněných časopisů a ten použít v režimu„Advanced Search“ k vyhledání všech publikací v těchtočasopisech za léta 2007–2010. Publikace českýchvědců lze najít příkazem „cu = czech republic“ (15. led-na 2010: zhruba 36 000 publikací). Zatím jsme vzalipráce všech typů (články, dopisy, přehledové články,některá abstrakta konferencí apod). Průnikem tétomnožiny s množinou všech prací v časopisech s IF ≥ 4dostaneme přibližně 4600 publikací. Vytvoříme si Mar-ked List všech těchto prací, soubory s jejich charakte-ristikami, a stáhneme si je do počítače (nutno vytvořit10 souborů po 500 publikací). Málo významná jsouzřejmě abstrakta konferencí, byť publikovaná v kvalit-ních časopisech, a proto je vypustíme, stejně tak dopi-sy do redakce apod. Ponecháme publikace typu „ar-ticle“, „review“ a „proceeding paper“ (těch však nenímnoho); dohromady zbude 2800 prací.

Při dalším kroku zjistíme počet vlastních publikací po-dle korespondujícího autora (viz předchozí kapitola).U interdisciplinárního výzkumu mohou být dva kores-pondující autoři, z nichž se v našem výsledném soubo-ru objeví pouze jeden. Tyto případy by šlo samozřejmězohlednit, ale vzhledem k velmi malému počtu takovýchpublikací se jimi nebudeme blíže zabývat. Nebudemedále určovat podíly vlastních publikací k celkovému poč-tu, protože cílem je najít, kde a v jakém rozsahu je za-stoupen kvalitní základní výzkum nehledě na počty pra-covníků, velikost organizací a jejich finanční zdroje.V tabulkovém procesoru snadno nalezneme odpovída-jící pole se jménem a adresou korespondujícího autora.V seznamu sloupce korespondujících autorů vyhledá-me „Czech Republic“; výsledkem je seznam přibližně1200 prací, které však zahrnují všechny obory.

Abychom vymezili obor, jímž se chceme zabývat,seřadíme si data podle sloupce SC (Science Category– oblast vědy) a vymažeme obory neživé přírodya společensko-vědní. Zbude 945 prací, které budemedále analyzovat. Tento seznam umožňuje určit pra-covníky a pracoviště v oblasti LS a chemických věd,kde se ve smyslu tohoto příspěvku „dělá kvalitní vý-zkum“. Lze samozřejmě diskutovat, zda je 10 % nej-lepších časopisů vhodný podíl (nebo zda IF ≥ 4 jevhodná mez). Při posledním hodnocení našeho ústa-vu (BFÚ AV ČR) komisí odborníků byly brány v úvahupráce v časopisech s IF nad 5 a komise z jejich počtuvyvozovala pro náš ústav závěry. Z toho lze soudit, žepro určité obory zvolené oblasti (LS a chemické vědy)bude IF ≥ 4 vhodná mez; u jiných oborů může být tatomez příliš vysoko nebo nízko. Získaný počet prací (při-bližně 1000) je pro další analýzu přiměřený. Pokud by-chom zvolili hranici vysoko (např. pro IF ≥ 10), byl bypočet prací 20krát nižší. V této kategorii u nás syste-maticky publikuje jen velmi málo vědců.

Zaměříme-li se na jednotlivé organizace, celkemsnadno zjistíme počty prací (viz tab. č. 3).

Soubor si lze stáhnout na webových stránkáchhttp://www.ibp.cz/Vlastni_publikace_CR_2007-10.xlsx.V prvním sloupci je uveden korespondující autor a jehoadresa. Můžeme si snadno ověřit tabulku č. 3 a po se-

11 ab

Organizace Počet vlastních Dělení na podjednotkypublikací v 10 %

nejlepších časopisů

Acad Sci 498 Inst Mol Genet 37, Inst Expt Med 17, Inst Organ Chem & Biochem 128,Inst Expt Bot 14, Inst Macromol Chem 23, Inst Biophys 61, Inst Microbiol49, Inst Analyt Chem 10, Inst Phys Chem 46, Inst Entomol 8, InstParasitol 9, Inst Plant and Mol Biol 3, Inst Physiol 31, Inst Syst Biol& Ecol 5, Inst Chem Proc 12, Inst Anim Physiol & Genet 12, Inst Bot 8,Inst Inorgan Chem 7, Inst Vertebrate Biol 2

Charles Univ 192 Fac Sci 51, Fac Med-1 45, Fac Med-2 4, Fac Med-3 9, Fac Pharm 14,Fac Math 9, Med Fac Hosp 8, Univ Hosp Motol 6, other Hosp of CharlesUniv 19 a další

Masaryk Univ 61 Fac Sci 43, Natl Ctr Biomol Res 8, Fac Med 8) (nejsou zde brněnskénemocnice, viz Hosp

Palacky Univ 27 Fac Sci 22, Fac Med 5Other Univ 74 Univ Pardubice 13, Univ S Bohemia 23, Univ Def 7, Mendel Univ 5

Tech Univ Ostrava 4, Univ JE Purkyne 3 a další

Hosp (nemocnice) 22 St Annes Univ Hosp 7, Univ Hosp Brno 8, a další (nemocnice UK uvedenypod Charles Univ)

Other Institutes 71 Inst Chem Technol 28, Inst Cli nand Expt Med 10, Inst Hematol andBlood Transfus 6, Masaryk Mem Canc Inst 5, Natl Inst Publ Hlth 4 a další

Tabulka č. 3. Počty vlastních publikací (N4v) zveřejněných v 10 % nejlepších časopisů pro české výzkumné organizace

za období 2007–2010 (zkratky podle WoS)

řazení podle jména lze zjistit, kdo (který tým) v dané ob-lasti věd (systematicky) publikuje vlastní práce v kvalit-ních časopisech. Jak již bylo řečeno, také uvnitř oblastiLS a chemických věd je řada podoborů, které mohou mít„laťku“ příliš vysoko, a proto je pro ně hodnota N4v nižší,než by odpovídalo jejich kvalitě. Tyto podobory by tedyměly být srovnávány pouze mezi sebou. Z tabulky mů-žeme jít až na úroveň skupin, pro něž nám hodnota N4

v

poskytne první orientaci o kvalitě výzkumu daného týmu.Tak např. pro BFÚ AV ČR (Inst Biophys) lze zjistit, ževětšina týmů publikuje pravidelně vlastní práce v kvalit-ních časopisech. Kromě absolutních počtů publikací jevšak vhodné si všímat dynamiky vývoje týmu, a to ze-jména nově ustavených skupin a dalších atributů „zdra-vého kolektivu“. Důležitá je mezinárodní spolupráce, po-čet grantů, účast na výuce na VŠ, věkové složení týmuatd. Kvalitní může být samozřejmě také tým, který mářadu vlastních publikací pod zvolenou hranicí (IF = 4).Pokud má někdo výsledky uplatnitelné v praxi, bývá totaké důvodem pro určitou toleranci menší výkonnostiv publikování. Je proto potřebné, aby tyto skutečnostiposoudil člověk s využitím dalších analýz. Všechny uve-dené okolnosti bychom však viděli spíše jako korekcenebo dočasné výjimky než jako pravidlo. Pravidlem provýzkumný tým by mělo být systematické publikovánívlastních prací v kvalitních časopisech.

Zavedení a použití „vlastních publikací“ ve smyslu to-hoto příspěvku samozřejmě neznamená, že bychomchtěli snižovat význam spolupráce, zejména se zahranič-ními partnery. Například BFÚ AV ČR má dalších přibližně60 publikací za tři roky v kategorii IF > 4 ve spolupráci s ji-nými pracovišti, v nichž je uveden korespondující autorz cizího pracoviště. Spolupráce je potřebná, ale měla byvycházet co nejvíce z vlastního kvalitního výzkumu a mě-

la by být budována na rovnoprávném základě. Tento vý-zkum je tedy podle našeho názoru třeba podporovat.

ZávěrVycházejíce z obecných úvah jsme formulovali dvě hy-potézy o kvalitě základního výzkumu, které se nám zdá-ly důležité, a sice že úroveň výzkumu organizačního cel-ku (země, organizace, skupiny) koreluje (1) s podílem(vysoce) kvalitních publikací na celkové publikační pro-dukci a (2) s podílem vlastních publikací na celkovémpočtu (vysoce) kvalitních publikací. Tyto hypotézy jsmese pokusili doložit s využitím údajů z WoS pro některézemě a některé organizace, u nichž je úroveň výzkumudosti obecně známá. Soudě podle výsledků se zdá, žekvalitní výzkum v určité zemi nebo organizaci je charak-terizován publikacemi s vysokým IF, které navíc vznikajína vlastních pracovištích země či organizace. Vzali jsmeproto tuto charakteristiku za základ a pokusili jsme sevyhodnotit kvalitu výzkumu v organizacích ČR pro LSa chemické vědy tak, že jsme stanovili počty publikacív 10 % nejlepších časopisů (IF ≥ 4), jež vznikly na pra-covištích těchto organizací za období 2007–2010. Vý-sledky analýzy uvedené v tabulce č. 3 ukazují, že z to-hoto hlediska je zdaleka nejvýkonnější výzkumnouorganizací v ČR Akademie věd ČR, kde vzniká více než50 % vlastních publikací s IF ≥ 4. Na druhém místě jeUniverzita Karlova s 20 %. Výkonnost ostatních organi-zací je podstatně menší. Jak již bylo uvedeno, vyhodno-cení nelze považovat za konečné či úplné; je to jednaz možností a k formulaci konečných závěrů nestačí.K tomu jsou potřebné další údaje a měla by je provéstkorektně sestavená mezinárodní hodnotící komise. �

STANISLAV KOZUBEK,Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.

bulletinak

adem

ický

Účastníci sympozia ve svých příspěvcích z růz-ných úhlů analyzovali vztah města a krajiny,

dvou zdánlivě protikladných fenoménů. Krajina – obec-něji řečeno přírodní podmínky – determinovaly života konání člověka od počátku. Ovlivňovaly formya strukturu osídlení, přesuny lidí na kratší i delší vzdá-lenosti, určovaly způsob obživy… Otisk činnosti člo-věka v krajině je minimálně od dob průmyslové revo-luce čím dál patrnější a člověk na několik stoletípodlehl dojmu, že se stal vítězem onoho soupeření.Představa o tom, že člověk nad přírodou zvítězil,když pochopil fungování celé planety Země, popsalživou i neživou přírodu a odhalil principy fyzikálnícha chemických jevů a procesů, které využil ve svůjprospěch, je dnes obecně chápána jako překonaná.Člověk na prahu 21. století se stále více zajímá o kva-litu prostředí, v němž žije, a krajina se stává tématemnejenom věd přírodních, ale také humanitních.

Historická geografie chápe dnešní podobu krajinyjako výsledek působení přírodních sil a člověka, kterémnohdy mělo a má charakter konfrontace. Tato mezi-oborová disciplína propojuje prostor a čas a zdůraz-ňuje fakt, že člověk žije v určitém čase a v prostoru.

12ab

V prostorách Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Prazese 20. ledna 2010 uskutečnila konference Krajina města – město v krajině,

která byla již šestým interdisciplinárním fórem, na němž zástupcihistorických a geografických disciplín diskutovali o tématech

spadajících do mezní disciplíny zvané historická geografie.

KRAJINA MĚSTA– MĚSTO V KRAJINĚ


Nikdy tomu nebylo jinak, na což historická věda mnoh-dy – opomínajíc prostorový aspekt událostí – zapo-míná. Geografům zase často unikají příčiny zkouma-ného jevu tkvící v minulosti. Ideálním výsledkem jetedy spolupráce badatelů, kteří se nezdráhají překro-čit tradičně vymezené hranice svých oborů.

Město, zavedená sídelní forma středoevropskéhoregionu, jejíž počátky na našem území sahají hlubo-ko do středověku, může být chápáno jako výsledekčinnosti člověka. Nicméně přírodní podmínky ovlivňo-valy nejenom vznik města. Prověřily jeho životaschop-nost v počátcích existence, determinovaly jeho dalšírozvoj a ovlivňují jej významně dosud.

Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., pořádákonference na historicko-geografická témata již odroku 2005. Sympozia (jejich přehled viz tabulka)přitahují pozornost odborníků nejen z řad geografů,ale také archeologů, urbanistů, architektů, karto-grafů, geoinformatiků a památkářů. Letošní zase-dání uspořádal Historický ústav ve spolupráci s Ka-tedrou sociální geografie a regionálního rozvojePřírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Chrono-logický záběr přednesených příspěvků byl velmirozsáhlý – sahal od konstituování sítě měst a spe-cifik vývoje jednotlivých lokalit ve středověku až pourbanistické koncepce posledních let. Setkání na-značilo šíři využitelných pramenů a současně i me-todická úskalí při jejich využívání. Jako základnískupiny se ukazují prameny kartografické a ikono-grafické, ale velkou vypovídací hodnotu namnozemají i prameny osobní povahy a prameny vyprávě-cí (např. cestovní deníky a cestopisy).

Krajina jakožto určující faktor (nebo spíše komplexfaktorů) se pochopitelně týká nejen měst a sídelníchstruktur městského charakteru (jež stály v centru po-zornosti přítomného workshopu), ale má zásadní vlivtaké na utváření a vývoj sídelní sítě obecně – vsí, hra-dů či klášterů. Jakýkoli z právě zmíněných sídelníchcelků stejně jako solitérních areálů měl své místov krajině. Zatímco v případě hradů se jednalo o cílenévizualizace již v době jejich zakládání (hrady jakožtosymboly ovládnutého prostoru), v případě měst to bylFO

TO:S

TANI

SLAV

AKY

SELO

VÁ,A

KADE

MIC

KÝBU

LLET

IN

až pozdní středověk a raný novověk, který docenila plně rozvinul možnosti jejich propagandistickéhovyužití: veduty měst jakožto forma prezentace s vy-užitím škály prvků dobového vnímání „městskosti“(především v podobě hradebních systémů a předi-menzovaných vertikál věží vytvářejících městskápanoramata) a v řadě případů i krajinných prvků.Jak zachycení města, tak okolní krajiny (v grafické,ale i narativní podobě) bylo amalgámem prvků auten-tických a topoi – jejich odlišení (ve smyslu „fotogra-fické věrnosti“ vedut) – bývá obtížným, ba často ne-řešitelným úkolem.

Z hlediska dokumentace historické krajiny v bližšími vzdálenějším okolí měst jsou prvořadým pramenemhistorické mapy a plány. Jsou dokumentem nejen„zmizelé krajiny“ (zejména ve smyslu komunikačníchsítí a hospodářských aktivit, neboť dokládají někdejšídůlní činnost, vinařství, rybníkářství apod.), ale umož-ňují rekonstruovat dynamiku jejího vývoje, proměňujícíse způsoby využití jednotlivých ploch i celých – libovol-ně určených (geomorfologicky, historicky, územně-správně) – územních jednotek (land-use), stejně jakojejí někdejší vizuální podobu, v níž jsme při soustředě-ném studiu schopni odhalit někdejší prostorové záko-nitosti, souvislosti a vizuální osy (designed landscape,aktuální nejen pro baroko – „barokní komponovaná

13 ab

krajina“ – ale i pro období starší i novější). Na konfe-renci nebyl opomenut ani význam map a plánů z hle-diska studia vývoje (a zániku) sídelních struktur naúzemích (velko)městských aglomerací stejně jakoz urbanistického úhlu pohledu. �

EVA CHODĚJOVSKÁ a ROBERT ŠIMŮNEK,Historický ústav AV ČR, v. v. i.

2005 Cesty historické geografie, centra, trendy, projekty, perspektivy, 26. ledna 2005

2006 Historická krajina a mapové bohatství Česka. Prameny, evidence, zpřístupňování, využívání,25. ledna 2006

2007 Společnost a krajina v minulosti na rekonstrukčních mapách, 24. ledna 2007

2008 Regiony – časoprostorové průsečíky?, 23. ledna 2008

2009 Vnímání krajiny v minulosti – historická krajina dnes, 21. ledna 2009

2010 Krajina města – město v krajině, 20. ledna 2010 (ve spolupráci s Katedrou sociální geografiea regionálního rozvoje PřF UK Praha)

2011 Průmyslová krajina a kulturní dědictví – téma pro historickou geografii (pracovní název)

FOTO

:WIK

IPED

IA.O

RG

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Historickogeografické konference pořádané Historickým ústavem AV ČR od r. 2005

bulletinak

adem

ický

Časopis Gender, rovné příležitosti, výzkum, kterývydává Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., zalo-

žilo v roce 2000 oddělení Gender & sociologie. Pů-vodně vznikl jako bulletin, ze kterého se v průběhuvývoje, jenž rovněž odráží rozvoj genderových studiíu nás, stal uznávaný a recenzovaný odborný časopispro transdisciplinární oblast genderových studií a fe-ministické teorie, propojující obory sociologie, antro-pologie, politologie, filozofie, psychologie, historie čiekonomie. Jeho obsahové zaměření garantuje mezi-národní redakční rada; články v něm vycházejí v češ-tině a angličtině. Časopis je zařazen v Seznamurecenzovaných neimpaktovaných periodik vydáva-ných v České republice, který schválila RVVI.

Gender, rovné příležitosti, výzkum slouží jak od-borníkům a studujícím, tak do jisté míry veřejnosti– zejména z řad političek a politiků, neziskových

14ab

Genderová studia představujídynamicky se rozvíjející oblast bádání,

která se od počátku 90. let prosazujei v České republice. Postupně zde byla etablována

výzkumná a univerzitní pracovištěa při Gender Studies, o. p. s.,

funguje také specializovaná knihovna.Zpočátku ovšem chyběl odborný časopis,

který by podpořil rozvoj genderových studiía poskytl platformu jak pro odborníky a odbornice

působící v této oblasti, tak pro studentkya studenty se zájmem o témata

související s genderovou strukturou společnosti,genderovými aspekty kulturních

a ekonomických vzorců či utvářenímgenderové identity.

GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUMTransdisciplinární časopis genderových studií

č a s o p i s y v a k a d e m i i

Časopis Gender,rovné příležitosti,

výzkumse zaměřuje na

otázky souvisejícís politickouparticipací

a reprezentací žen,na vztah mezi

soukromoua veřejnou sférou

a postavení ženv rodině a na

kritické zkoumánígenderu v rámcispolečenského

uspořádání.Titulní strana

č. 2/2009.

organizací či médií. V české společnosti otevírá od-bornou debatu k zásadním tématům souvisejícíms rozvojem genderové rovnosti; za všechny jmenuj-me například politickou participaci a reprezentacižen, postavení mužů a žen v rodině či genderovéaspekty marginalizace a multikulturalismu. Vedlepůvodních článků převážně od českých autoreka autorů jsou v časopise rovněž publikovány pře-kladové texty významných feministických odbornic.V posledním čísle byl například otištěn překladpůvodního eseje kritické teoretičky Iris M. Young,ve kterém autorka polemizuje s dnes již klasickouknihou feministické teorie Gender Trouble od JudithButler. Iris M. Young je jednou z nejvlivnějších teo-retiček současnosti, jejíž práce z oblasti teorie de-mokracie, spravedlnosti a genderu se vyznačujínejen precizním analytickým zpracováním, ale ta-ké nespornou kritickou imaginací. Vřelý vztah IrisM. Young k České republice dokazuje taktéž sku-tečnost, že v závěru života věnovala svou osobníknihovnu Centru globálních studií, které ji zpří-stupnilo v knihovně Filosofického ústavu AV ČR,v. v. i. U příležitosti vydání tohoto textu jsme takéuspořádali seminář, který se dotýkal otázek femi-nistické politiky ve vztahu ke konceptu veřejnosti,vymezení kategorie genderu a jejího využití ve fe-ministických společenských analýzách či reflexe

feministického úsilí o uchopení genderové identity.Na semináři vystoupila mimo jiné dr. Hana Havel-ková, která se zamýšlela nad vztahem kulturní poli-tiky a materiální politiky v České republice, nebodr. Marek Hrubec, jenž poukázal na propojení kriti-ky feministické kulturní politiky z pera Iris M. Younga jejího pojetí globální spravedlnosti.

Stále aktuálnímu tématu politického zastoupenížen a jejich vlivu na rozhodování bylo věnováno ce-lé číslo časopisu v roce 2008. V České republicejsou ženy v politice významně podreprezentovány,a to nikoli pouze ve vrcholné politice, ale také navšech úrovních veřejně volených funkcí. Naše sou-časná společnost prošla historickou zkušenostínaplnění řady sociálních a politických požadavkůtýkajících se ženských práv (ale ne pouze žen-ských) – jde například o všeobecné volební právo,právo na majetek, právo na rovné vzdělání atd. Nic-méně skutečnost, že se toto formální uznání ženjako plnohodnotných bytostí stále plně neodrážív realitě, se jeví jako velmi naléhavý problém.Rozpor mezi demokratickými ideály vyjádřenýmiv deklarované rovnosti všech lidí a každodennírealitou tak upozorňuje na širší demokratický defi-cit v naší společnosti.

Další významnou oblastí s ohledem na rovné pří-ležitosti žen a mužů, která byla na stránkách časo-pisu prezentována, je téma rodiny a vztahu mezisoukromou a veřejnou sférou. Ačkoli lze v součas-ných západních společnostech vysledovat pozitivnímomenty v oblasti emancipace žen a demokratiza-ce genderových rolí, jsou stále doprovázeny zvět-šujícími se nerovnostmi mezi různými skupinamižen a strukturálně danými omezeními svobody ně-kterých skupin žen a jejich možností odmítnout tra-diční genderové role. Zatímco některým skupinámžen současný společenský vývoj umožňuje do

15 ab

Účastnicea účastníciseminářeIris M. Younga Judith Butlero feminismua genderu

Na seminářivystoupili takéHana Havelková,vedoucí Katedrygenderových studiíFHS UK,a Marek Hrubec,ředitel Centraglobálních studií.

značné míry se odpoutat od zodpovědnosti za péčia domácnost, marginalizované skupiny žen para-doxně uzavírá do pout neplacené a málo placenéreprodukční činnosti. V České republice se napří-klad zejména v průběhu 90. let minulého století tlakrostoucí nezaměstnanosti, orientace na individua-lismus a genderově konzervativní postoje k péčio malé děti promítly do uplatnění genderově sle-pých politik, které přispěly k ohrožení postavení ma-tek na trhu práce i k posunu příjmové chudoby oddomácností jednotlivců k rodinám s dětmi. Evrop-ská unie proto nyní definuje společenskou podporupéče o děti jako jeden z důležitých cílů, které majípodpořit jak genderovou rovnost, tak požadavkysociální spravedlnosti obecně. Za důležitý efektpodpory formální péče se také považuje uvolněnípotenciálu ženské pracovní síly. Vliv rodičovstvína zaměstnanost je v České republice velmi vý-znamný a konkrétně vliv raného mateřství na za-městnanost je u nás nejvíce negativní ze všechzemí EU.

Diskuse nad těmito a dalšími aktuálními otázkamina stránkách tohoto odborného časopisu iniciujedalší vědecké aktivity, semináře apod. Přispívá ne-jen k rozvoji transdisciplinární oblasti genderovýchstudií, ale také ke kultivaci české společnostisměrem k větší genderové spravedlnosti a na-plnění demokratických ideálů. Recenzovaný ča-sopis Gender, rovné příležitosti, výzkum je přístup-ný i v elektronické podobě na webových stránkáchwww.genderonline.cz, kde naleznete další informace:například o redakční radě či o podmínkách recenzní-ho řízení. �

ZUZANA UHDE,Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.

VŠEC

HNA

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

�

bulletinak

adem

ický

Stipendia programu se od ostatních liší tím, že jsouurčena pouze pro přípravu diplomové, doktor-

ské či habilitační práce (tedy pro studenty od magis-terského stupně studia). Výhodou pro uchazeče jeskutečnost, že mohou stipendijní pobyt absolvovat nakterékoli vysoké škole v Rakousku, kde se jejich spe-cializace vyučuje. Nemusí se tedy při získávání přísli-bu přijetí od rakouského pedagoga omezovat pouzena školy, které již mají uzavřenu smlouvu o spoluprá-ci či zapojení do příslušného programu. Vysokoškol-ští učitelé ve věku do 45 let mají možnost požádato jednoměsíční stipendium až třikrát ročně. Akademičtípracovníci mohou na základě návrhu projektu získatdotaci na spolupráci ve výuce a vědě, např. přednáškyhostujících profesorů, společné studentské seminářea praktika, bilaterální vědecká sympozia a zasedání,vědecké exkurze studentů, společné vypracování a vy-dání skript a učebnic, spolupráci ve výzkumu a zpraco-vání doktorské práce v tandemu český a rakouskýstudent. Přehled schválených projektů naleznete veZprávě programu za předchozí rok (www.dzs.cz), rov-něž v Databázi projektů: http://www.dzs.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=280&.

Jednou z nejúspěšnějších aktivit programu jsou2–3 bilaterální letní jazykové kurzy, tzv. Sommerkollegs.Čeští i rakouští studenti se na nich během tří týdnůučí jazyk druhé země pod vedením rodilých mluvčích.

16ab

Již od roku 1993 se mohou studentia akademičtí pracovníci veřejných vysokých škol

v České republice ucházet o stipendia a dotacena projekty spolupráce s rakouskými vzdělávacími

institucemi v terciárním sektoru vzdělávání.Umožňují jim to prostředky poskytnuté

českým i rakouským ministerstvem školstvía vědy vložené do programu

AKTION Česká republika – Rakousko,spolupráce ve vědě a vzdělávání,

který potrvá do 31. 12. 2015.

š k o l s t v í

Výuku pomocí zpěvuna Letním kurzu

češtiny pro rakouskéa němčiny

pro české studenty– Sommerkolleg

– v ČeskýchBudějovicích

pořádalyVladimíra Květounová

z JU a Hana Sodeyfiz Univerzity ve Vídni.

Na zasedánív rámci spolupráce

s Veterinárnía farmaceutickouuniverzitou v Brně

a Veterinárníuniverzitou ve Vídni

diskutovaliodborníci na témaaplikace právních

předpisů EUtýkajících se hygieny

potravin na zvěřinuz volné přírody.

Odpoledne diskutují, poslouchají přednášky zajíma-vých osobností, absolvují čtyři odborné exkurze, ve-čer sledují filmy sousední země a v tandemu českýa rakouský student připravují projekty na další dny.Celodenní intenzivní komunikaci v obou jazycích, jížsi především čeští studenti často cení nejvíce, umož-ňuje také ubytování česko-rakouských dvojic.

Vědečtí pracovníci Akademie věd a dalších v. v. i.se mohou ucházet o podporu nákladů na mobilitu přispolupráci s rakouskými partnerskými institucemi pro-střednictvím Programu vědecko-technické spolupráces Rakouskem, který poskytuje prostředky na dvoule-té projekty s termínem podání návrhů projektů jeden-krát ročně, a to 15. října 2010.

Úryvky ze zpráv ze stipendijních pobytů:Absolventka studijního pobytu na Univerzitě v Linci:Během pobytu v Linci jsme měla velmi dobrou mož-nost uskutečnit svůj plánovaný záměr. Lektorky mnenechaly vyučovat a také v praxi využít vlastní výukovéprogramy. Získala jsem přehled o nejčastějších chy-bách a těžkostech při výuce češtiny u německy mlu-vících studentů, na jejichž základě sestavím novémateriály pro výuku češtiny.

Absolventka výzkumného pobytu na Zemědělskéuniverzitě ve Vídni:Výzkumná měření jsem dělala v laboratoři Institutuhydrauliky a vodního hospodářství pod vedenímprof. Dipl.-Ing. Dr. Andrease Klika. Mým hlavním cílembylo získat důkazy pro diplomovou práci. Běhemprvních třech týdnů jsem prováděla tři pokusy na si-mulátoru deště typu „Norton Ladder Rainfall Simula-tor“ a sama jsem zkoušela experimenty připravit, pro-vést a vyhodnotit údaje. Tak jsem dobře poznalajejich metodiku. Vzhledem k tomu, že na ČVUT, Fa-kultě strojního inženýrství, používáme stejný simulátor,

SPOLUPRÁCES RAKOUSKEM

zkoušela jsem porovnávat výsledky z obou pokusů. Tovelmi urychlilo časově náročný výzkum.

Absolventka vědeckého pobytu na Univerzitě ve Víd-ni, Institutu dějin umění:Cílem mého disertačního projektu bylo rozšíření do-savadního výzkumu jihočeských gotických nástěn-ných maleb. Snažila jsem se poukázat na kulturnísouvislost se sousedními rakouskými oblastmi Hornía Dolní Rakousy, ale také se vzdálenějšími regionyŠtýrskem a Tyrolskem, tedy s oblastmi, které italskývliv do Čech zprostředkovaly. Řešený projekt nava-zuje tematickým a časovým ohraničením na projektAkademie věd ČR Korpus nástěnných maleb v Če-chách 1370–1430. Jakožto stipendistka jsem mělapříležitost poznat práci výzkumné pracovnice dr. Elgy

17 ab

V rámci Letnípřekladatelské školy,kterou uspořádalyMichaela Kuklováz Univerzity ve Vídnia ManuelaSchwaerzlerz Ostravskéuniverzity,se studentizúčastniliautorského čtenív Městské knihovněve Znojmě.

Lanc, která zpracovává a systematicky zkoumá ra-kouské středověké nástěnné malby v projektu Ra-kouské akademie věd Korpus středověké rakouskénástěnné malby. �

HELENA HANŽLOVÁ,vedoucí kanceláře programu,

Dům zahraničních služeb

Termíny pro podávání návrhů projektů programu AKTION:30. dubna a 31. října 2010

Termín pro podání žádostí o stipendium pro studenty:15. března 2010

Termín pro podání žádostí o stipendium pro pedagogy:15. března, 30. dubna a 31. října 2010

Podrobné informace včetně příslušných formulářů: http://www.dzs.czNabídku jednostranných rakouských stipendií, určených především pro mladé vědecké pracovníky,

naleznete na www.grants.at.Stipendia určená ke studiu v Rakousku, a to i pro studenty bakalářských studijních programů,

poskytují LLP/Erasmus a CEEPUS: http://www.dzs.cz.

Vyhlášení veřejného výběrového řízení na obsazení funkce ředitele pracoviště

Rada Fyziologického ústavu AV ČR, v. v. i.,vyhlašuje veřejné výběrové řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky pracoviště.

Požadavky:splnění zákonných podmínek podle ustanovení § 17, odst. 4 až 6 zákona č. 341/2005 Sb.,

o veřejných výzkumných institucích, v platném znění;vysokoškolské vzdělání a vědecká kvalifikace;

významné výsledky vědecké činnosti;organizační schopnosti a zkušenosti;

jazykové znalosti; morální bezúhonnost.

Přihlášky se stručným životopisem, doklady o dosažené kvalifikaci, přehledem dosavadní praxea seznamem hlavních vědeckých prací zasílejte písemně nejpozději do 2. dubna 2010 na adresu:

Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i., Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4.

VŠEC

HNA

FOTA

:ARC

HIV

AUTO

RKY

bulletinak

adem

ický

Ač se zdá, že existuje téměř něco jako veřejný kon-senzus požadující změnu kvality veřejného živo-

ta, reálných pokusů něco změnit je málo, a pokud seobjevují, často spíše končí pokusem vybudovat vlast-ní politickou kariéru. Skutečně se s tím již nedá nicdělat a jediné, co zbývá, je rezignace a čekání, zdase v průběhu příštích dekád náš veřejný život zkulti-vuje sám od sebe? Smutná je z tohoto pohledu čas-to i pozice akademických pracovníků – třebaže byměli patřit mezi elitu společnosti a měli by se podíletna debatě o směřování naší země, často ti nejlepšíztrácejí o veřejné debaty zájem, protože jsou znechu-ceni nízkou úrovní argumentace a údajnou neochotouveřejnosti na kvalitnější úroveň debaty přistoupit. Vý-sledná hospodářská a sociální politika se pak častovytváří spíše na stranickém základě než na bázi širší-ho politického a společenského konsenzu podlože-ného fakty a odbornou analýzou.

Přitom je záhodno s touto situací bojovat a pokudmožno rychle. Česká republika sice dokončila systé-movou transformaci od komunismu k demokraciia tržní ekonomice, ale aby skutečně uspěla v mezi-národní soutěži, je nutné maximálně využívat poten-ciálu, který naše země v sobě má. Bez kvalitní veřej-né debaty a určité strategie směřování naší země tovšak nemusí být možné. Novým pokusem tento status

18ab

Také vám připadá, že v České republice chybí skutečně fundovaná debatao směřování naší země? Že se veřejná diskuse utápí v množství osobních animozit

a žabomyších válek a že často chybí nestranný kvalifikovaný pokus problémy analyzovata až na základě kvalitní analýzy hledat řešení? Průzkumy veřejného mínění i naše

každodenní zkušenost ukazují na značnou míru znechucení české veřejnosti z planýcha manipulativně vedených debat a z osobních zájmů motivovaného politikaření.

INSTITUT PRO DEMOKRACIIA EKONOMICKOU ANALÝZU

Nový projekt Národohospodářského ústavu AV ČR a Jana Švejnara

p ř e d s t a v u j e m e p r o j e k t y

Zakladatelprojektu IDEA

Jan Švejnar

quo změnit je IDEA (Institut pro demokracii a ekono-mickou analýzu), projekt Národohospodářského ústa-vu AV ČR, v. v. i. IDEA se chce stát moderním a politic-ky nezávislým myšlenkovým centrem (think-tankem),které bude vytvářet a nabízet širokou škálu podstat-ných myšlenek a názorů pro veřejnou sféru založe-ných na solidní analýze, přispívat ke vzniku celoná-rodní vize a strategie pro budoucnost a poskytovatobčanům dostatečné informace k tomu, aby byl jejichhlas výrazněji slyšet uprostřed společenského děnía jejich zvolené představitele vedl k odpovědnosti vů-či veřejným zájmům. V neposlední řadě je cílem pro-jektu také více zapojit akademickou sféru do fundo-vané veřejné debaty.

Inspirací pro projekt IDEA byly prof. Švejnarovizkušenosti osvědčených a fungujících významnýchthink-tanků v zahraničí, např. the American EnterpriseInstitute, Brookings Institution, Council for ForeignRelations, The Third Way Institute a Center for GlobalDevelopment ve Spojených státech, Institute for PublicPolicy Research (IPPR), Centre for Policy Studies(CPS), Centre for Economic Policy Research (CEPR),Royal Institute for International Affairs („ChathamHouse“) a Royal Society of Arts (RSA) ve Velké Britá-nii, Centre for European Policy Studies (CEPS) v Belgii,Bertelsmann Foundation a Stiftung Wissenschaftund Politik v Německu, DeBenedetti Foundationv Itálii a CASE Foundation v Polsku. Myšlenkový obsahIDEA má být zajišťován experty, akademiky a politikyjak z České republiky, tak i ze zahraničí.

Od konce loňského roku není IDEA jen projektemna papíře. Má za sebou již první veřejnou akci, kteroubylo diskusní fórum Nezaměstnanost a perspektivakonjunktury v České republice a v Evropě, jež se ko-nalo 14. prosince 2009. Na akci vystoupili prof. JanŠvejnar, doc. Daniel Münich a dr. Vilém Semerák,kteří společně prezentovali analýzu vývoje ekono-mického cyklu ČR (včetně výsledků odhadů z ekono-metrického modelu CERGE-EI, společného praco-viště Centra pro ekonomický výzkum a doktorskéstudium Univerzity Karlovy a Národohospodářského

ústavu AV ČR), analýzu vývoje dynamiky vývoje trhupráce a regionálních rozdílů v dopadech finanční kri-ze. V závěrečné fázi se pokusili o predikci vývoje trhupráce a míry nezaměstnanosti v ČR v nejbližší bu-doucnosti. Podle jejich odhadu (založeného na da-tech dostupných na začátku prosince 2009) by mělv roce 2010 nastat pomalý návrat k ekonomickémurůstu (celkový růst o 0,4–0,8 %). Ten by se měl odra-zit i na trhu práce, kde přes další krátkodobé zhorše-ní dojde postupně ke stabilizaci. Zejména v druhé po-lovině roku by měla velmi mírně poklesnout míranezaměstnanosti až k úrovni 6,7–7,3 %.

Nový projekt a první seminář vzbudily poměrněvelký zájem i v podnikatelské sféře, což naznačuje,že také v této oblasti existuje značná poptávka postandardizaci a kultivaci českého veřejného prostře-dí. Zájem nezůstává pouze v rovině verbální podpo-ry, ale i v rovině podpory finanční, která by měla umož-nit, aby nový projekt i v budoucnosti fungoval jakoskutečně politicky nezávislý a aby ho podnikateléosobně podporovali. Prvního semináře se zúčastnilia do debaty se zapojili i špičkoví manažeři působícíve firmách, jako jsou např. IBM, Microsoft či Siemens.

Jaká budou následující témata, kterým se IDEAchce věnovat v roce 2010? Další plánovaný seminářse bude týkat velmi aktuální otázky fiskální situaceČeské republiky. Cílem je analyzovat současný stava připravit návrh změn v hospodářské politice, kteréby vedly k návratu k rozumnému hospodaření tak,aby byly respektovány nutné základy budoucího růstučeské ekonomiky a životní úrovně české populace.Své aktivity hodlá tento projekt rozšířit i nad rámecseminářů. V budoucnosti by měla činnost IDEA po-stupně zahrnovat též širší konzultační a analytickéaktivity ve formě účasti na parlamentních slyšeních,diskusí, kulatých stolů, seminářů, konferencí a setká-ní s občany, ale také vytvářet vlastní návrhy a analý-zy, které budou veřejnosti přístupné na internetu.

Oblasti zájmu, jimž se bude IDEA v budoucnostivěnovat, můžeme zařadit do čtyř základních katego-rií: (1) Česká republika, Evropská unie (EU) a bez-pečnostní situace v Evropě – role EU v globálním

19 ab

Prosincovádiskuseprojektu IDEAse setkalas velkým zájmemz řad zástupcůsoukromýchspolečností,státní správyi médií.

světě, strategie ČR versus strategieEU, přijetí a role společné evropskéměny, eura, národní a evropskábezpečnost; (2) Ekonomické a so-ciální reformy – veřejné finance,vzdělání – výzkum a vývoj – inova-ce, zdravotní péče, důchody, pra-covní trh; (3) Témata životního

prostředí a energetiky – otázky globálního oteplo-vání, emisní limity CO2, obchodní povolení, energe-tická závislost a diverzifikace; (4) Činnost státníhosystému České republiky – etika ve veřejné službě,soudy a právní systém, zadávání veřejných zakázekna centrální a místní úrovni, efektivita regulačníhosystému.

Vedle zaměření na hlavní aktivity bude IDEA záro-veň spolupracovat s českými akademickými institu-cemi a v relevantních oblastech i s jinými neziskový-mi organizacemi s cílem maximalizace efektivitya přínosu pro Českou republiku. Myšlenkový obsahIDEA budou zajišťovat experti, akademici a politicijak z České republiky, tak i ze zahraničí.

Co od nového projektu čekat do budoucna? Jehoúspěch není zaručen, ale má pro něj slušné předpo-klady a dobrou výchozí pozici díky osobě zakladatelei podpoře jeho mateřské instituce. Pokud se podaříalespoň zčásti přispět ke zvýšení úrovně debat o eko-nomickém směřování České republiky a pokud sezásluhou tohoto projektu podaří zlepšit i komunikacimezi akademickou sférou a sférou veřejnou a komerč-ní, určitě to za námahu a pokus stojí. �

MARKÉTA MLIKOVÁ a VILÉM SEMERÁK,Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.

VŠEC

HNA

FOTA

:ARC

HIV

NHÚ

AVČR

bulletinak

adem

ický

Především je tu otázka finanční. O příspěvek naprovozování vědy žádá 373 institucí. Při bližším

pohledu se ukáže, že z valné části (alespoň 90 %)spadají do jedné z kategorií „humboldtovské“ vědy.Jsou to akademie (v širším smyslu včetně jinýchstátem zřízených výzkumných institucí dnes různé-ho právního postavení), univerzity a jejich fakultya „neživé instituce“ jako muzea a archivy. Naše vě-decká obec se stále i po více než 200 letech snažípoměřovat právě s tímto pruským systémem. (Od-razem toho je například snaha univerzit mít pokudmožno filozofickou, přírodovědeckou, teologickou,lékařskou a právnickou fakultu.) Neboli, výše zmí-něné instituce mají na přípěvek nárok, přiznejme jimstatut členů výzkumné obce. Pokud bychom sechtěli úplně vyhnout politickému rozhodnutí, musí-me všem jejich zaměstnancům platit státní výplatu.Právě absencí státem garantovaného zaměstnáníse česká věda výrazně odchyluje od humboldtov-ského ideálu. V řekněme 300 institucích v naší zemise zaměstnanci zabývají výzkumem a měli by mítv řízení vědecké obce svůj demokratický hlas. Po-kud by chtěli a odhlasovali si to, měli by být placenijen za svůj výzkum. Myslím, že je zřejmé, že totonení možné už jen z finančních důvodů.

Držme se stále teze, že výzkumníci se mají řídit sa-mi. Další možností je, že hlas každého výzkumníkaby měl být vážen. Tato teze je v pozadí scientome-trického hodnocení i všech ostatních mechanickýchhodnocení. Scientometrické či na scientometrii se vá-žící hodnocení prosazovali zejména protagonistéAkademie věd (československé, poté ČR) od začát-ku 90. let 20. století. Každý ústav měl svůj žebříček,

20ab

V úvodu svého příspěvku chci vysvětlit, že ač ze svazku univerzity, je instituce, již vedu,čistě výzkumná a sdílí všechny finanční radosti i starosti s ústavy Akademie věd ČR.

O tom však psát nebudu. Rád bych, čistě technicky, položil otázku, zda je skutečněvěda udržitelná a řiditelná vědci samotnými (nebo alespoň těmi, kdo se za její zástupce

v realitě současné České republiky prohlašují). Omlouvám se, že používám jako zdrojinformací i tabulky hodnocení a metodiku hodnocení Rady pro výzkum vývoj a inovace.

Jiná data bohužel v potřebné šíři dostupná nejsou a doufám, že čtenáři pochopí,že pro mou kvalitativní argumentaci vcelku postačí.

NEPOLITICKÁ VĚDA aneb MŮŽEME SE OBEJÍTBEZ POLITICKÉHO ROZHODNUTÍ?

t r i b u n a

který se s novým vedením a novou vědeckou radouvždy maličko pozměnil.

Současná metodika hodnocení VaV je jedním ta-kovým odvozeným scientometrickým žebříčkem.Předem svého dovozování chci upozornit, že tak ve-hementně diskutované „nedoložitelné“ aplikovanévýsledky tvoří asi 15 % bodového ohodnocení. Tako-vou váhu je možno státem dotovanému aplikované-mu výzkumu snad přece přiznat. Ve valné většině setedy hodnotí prostřednictvím publikací – převážněimpaktovaných (65 %). Domnívám se, že 20 % kni-hám a jiným sdělením náleží, zvláště v humanitníchvědách. V disciplínách, jako je chemie a biologie, seimpakt faktorem stále šermuje, a to vcelku po celémsvětě. Pro ilustraci cituji z nedávného rozhovoru: „[…]Co je v našem oboru nad impaktem 5, je určitě dobře[…].“ Jde o větu, která následovala těsně po stížnos-tech na chybnou interpretaci v (slušně impaktova-ném) článku jednoho kolegy a unfair hodnocení jiné-ho rukopisu dvojicí hodnotitelů.

Se zvětšující se skutečně politickou zátěží vedou-cích vědeckých pracovníků – při získávání grantů,prosazování vlastních názorů na rozličné žebříčkyapod. – přináší radost, je-li publikace správná ale-spoň v tom smyslu, že předpoklady modelu používa-ného k interpretaci jsou při měření co nejvíce naplně-ny a testovány a jsou popsány jejich limity. Nebývá toovšem zvykem, protože valná většina vedoucích pra-covníků a už vůbec ne postdoků a doktorandů, kteříčlánky vesměs píší, si není existence modelu ve svédisciplíně vůbec vědoma, považují ho za fakt.1 Jakopříklad uvedu publikaci v kvalitním fyzikálním časopi-se, v níž bylo spektrum složené z 32 pěkných Gaus-

1 Důvodem (v celém západním světě) je nedostatečně náročné vzdělávání zejména v matematice a dalších přírodních vědách, ale třeba i his-torii nebo rodném jazyce. V ČR je alespoň na řadě gymnázií a některých středních průmyslových školách zachováno povědomí o možné vyššínáročnosti studia, na vyšších stupních studia od bakalářské úrovně se však i u nás zcela rozpadá a nadaní studenti se rozplynou v průměruostatních. Úroveň studia se přizpůsobí méně nadaným a vytvoří se pocit, že zvládnutím zkoušky (a případných několika dalších) byl zvládnuti obor. Povědomí o objektivitě nekonečnosti hranic poznání je to, co se vytrácí především. Z toho, koneckonců, pramení i scientometrie, která jeve velké míře i neúctou ke skutečnému a pracnému poznání v nepopulárních, a tudíž neimpaktovaných a pozdě citovaných oborech.

sovských peaků. Krásný výsledek, dokud se člověknedočetl, že detektor měl 32 měřicích prvků. Nebo:valná většina výzkumníků v biologii používá mikroskopa posuzuje rozlišení podle vzorce Ernsta Abbého z ro-ku 1873, o němž již sám tvůrce věděl, že je jen nejjed-nodušším přiblížením. Věřím, že tvůrce 32 Gaussovýchkřivek z 32 naměřených bodů, jistě postdok či Ph.D.student, prodává, jak nakoupil, prostě použil výstupz přístrojového software. Stejně tak mikroskopik dopublikace s lehkým srdcem vloží obrázek ve formátuJPG a neví nic o transformacích, které obrázek pod-stoupil, neměřil odezvu čipu kamery ani se nesnažilobjektivně nastavit zaostření. V 21. století jsou mode-ly experimentální vědě vesměs skryty v přístrojovémsoftware, v teoretické v mnoha případech zas vevšeobecně používaných výpočetních software.

Vyjděme ale z tvrzení, že vysoký impakt faktor jezárukou kvality. Metodika RVVI tomu říká „článekv prestižním impaktovaném časopise“ a přisuzujemu 500 bodů. Ostatní časopisy se pohybují mezi10 až 300 body. Dříve to bylo 5 až 140 bodů. Body setak tím nebo oním způsobem vypočítávají z pořadíčasopisů podle bezprostřední citovanosti. Na tomtomístě promiňte, následující věta není provokace.Jsou minimálně dvě součásti univerzity, u nichž sepřevážná část publikací překrývá se spolupracujícímipracovišti Akademie věd. A obě tyto součásti univer-zit mají průměrné bodové hodnocení impaktovanépublikace vyšší než všechny partnerské ústavy Aka-demie věd. Tím nechci demonstrovat nic jiného, nežže pokud si nastavíme žebříček a řídíme se jím, vždylze z nějaké skupiny pracovníků určitého rozdělenívýsledků vybrat ty, jejichž práce se lépe umístí v da-

21 ab

Každý, kdo sina happeningVážení vědy(20. 10. 2009,piazzettaNárodního divadla)přineslvlastní články,monografienebo patenty,mohl své výsledkydefinitivně zvážitna dřevěné váze.

ném žebříčku než průměr původní skupiny. I v lehkéatletice je někdo lepší na maraton a jiný na vrh koulí.V tomto případě byl výběr součástí univerzity zjevněkonformnější s žebříčkem RVVI než u partnerskýchústavů AV ČR. V první desítce podle tohoto měřítkakvality (a tudíž fakticky hodnocení RVVI) samozřejměústavy Akademie naprosto převažují; vede ÚACHAV ČR, v. v. i., v Brně. Ovšem na dalších místech sejiž ústavy Akademie a univerzitní součásti mísí.

Proč se o tom tak šířím? Pokud totiž není vědec kaž-dý, kdo pracuje na „humboldtovské“ instituci, musímenajít jiné kritérium pro toho, kdo jím je. Tak třeba ten,kdo pracuje v instituci určité kvality, například s průměr-ným bodovým hodnocením publikace podle RVVI 30?To je pod polovinou škály mezi 0 a 63 nejlepšího ÚACHAV ČR, maximum je nad 145. Neboli: troufám si tvrdit,že všechny instituce publikující převážně v časopisechv horní polovině IF by měly v tomto měřítku bez problé-mů obstát, zejména ústavy AV ČR. Nebo jinak: chybazařazení časopisu 50 % (např. z prvního do třetíhokvartilu dle WoS) by neměla hrát roli. Mnozí ovšem pro-padnou i tak; a to i ti, které řada občanů tohoto státu po-ciťuje jako potřebné a k nimž se skutečně chodí ptáta učit, nemocnice, ústavy aplikovaného výzkumu, ně-které fakulty. Taková cesta bude jistě – a právem – po-liticky neprůchodná. Jenže se k ní de facto schyluje.Jen nemnozí pracují v oboru, kde lze poctivě vytvořitdeset a více impaktovaných publikací do roka nebojsou schopni bez cizího spoluautorství každoročně pu-blikovat v Nature či PNAS. To je ale nutné k přežitív prostředí, kde výzkumník je každý, kdo přispívá doRIV. Bude to nakonec veřejnost, kdo nás vyléčí z před-stavy, že vědci se dovedou řídit sami.

OBĚ

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

bulletinak

adem

ický

Česká republika není až tak výjimečná. Jen se v plnémíře pustila do aplikace právě toho modelu vědy, kte-rý si vypracovali vědci sami (a který je svého druhusportovním kláním). Ve dnech 14.–15. ledna 2010jsem se v Bruselu zúčastnil konference evropskétechnologické platformy Photonics 21. Jde o profesnísdružení, jehož členy jsou právě ti, kdo dodávají hard-ware i software používané i ve vědeckých laborato-řích – vývojáři Philips, Carl Zeiss, Leica apod. Při jed-nání hned několikrát zaznělo: tuto věc (např. přístrojna včasnou diagnostiku rakoviny) můžeme vyvinout,ale univerzity nejsou dobrými partnery, protože tako-vý vývoj nepřinese články v Nature nebo Science.

Ve vší úctě, v článcích je poznání jen zčásti. Jev nich též snaha se zviditelnit – reklama, odraz poli-tických schopností autorů, nepřesvědčený kompro-mis dosažený v dialogu s hodnotitelem, aby už bylčlánek konečně přijat atd. V horní polovině tabulkyčasto platí, že čím vyšší IF a čím horší adresa (např.většina českých), tím větší váha mimovědeckých kri-térií. Navíc články vycházejí mnohdy s až dvouletýmzpožděním za aktuálním stavem výzkumu. Opravdo-

22ab

t r i b u n a

vé poznání se jako vždy předtím, neboť tak fungujelidský mozek, předává společnou prací učitele a žá-ka. Se vší pracností při základní výuce, selháními napůli cesty a hořkostí rozchodů, když žák učitele pře-koná. To, co společnosti něco přináší, jsou přede-vším stále noví žáci, z nichž se pravidelně stávají no-ví učitelé, noví výzkumníci či jen vedoucí pracovníciz praxe. Pokud si musí vývojové laboratoře firem vy-chovávat pracovníky samy, není divu, že jsou nespo-kojeny. A předávají své názory jak politikům, tak své-mu okolí. Pokud se tedy chceme vyhnout tomu, abylidé neznalí rozhodovali o tom, co my vědci budemedělat, musíme si především vychovávat žáky. Z jejichpolitického dialogu a ekonomické váhy po odchodudo praxe vyplyne, jaké obory jsou potřebné a je nutnopodpořit. A celkem s jistotou přitom tam, kde je to namístě, vzniknou články v časopisech s IF v horní po-lovině tabulky daného oboru k uspokojení našehosoutěživého ducha. Vždyť i atletické rekordy vznikajíčasto v klidu na domácím mítinku a ne zrovna naolympiádě.

Posledních 20 let bylo ovšem – bohužel – v tomtosměru nevyužito ke škodě všech. Takže nás, co sednes o financování vědy sváříme, se nejspíš už onaideální budoucnost nedotkne. Jistě by nás mohlaspolečnost oceňovat za naše vědecké výkony tak ja-ko sportovce, v rámci národní hrdosti. K tomu by všakbyly třeba mezinárodně uznávané medaile. Těch seale ve vědě uděluje po čertech málo a žádný Čech nani už padesát let reálně neaspiroval. �

DALIBOR ŠTYS,Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady

V poslední době se otevřela diskuse o jaderné energetice.V jednom z komentářů nešikovně zaznělo, že si naši potomci během 50 let

s jaderným odpadem poradí. Již před více než 30 lety napsal Andrej Sacharovv článku Jaderná energetika a svoboda Západu, že jaderný odpad nenítechnologický problém, ale nejoptimálnější a nejhospodárnější volba.

BEZPEČNOST ENERGETICKÉ POLITIKY

Vprůběhu posledních dvaceti let jsem několikrátnavštívil impozantní laboratoř Oskarshamn a viděl

pokroky ve vývoji technologií ukládání paliva. O bez-pečnosti uložení v žulových horninách stovky metrůpod zemí nikdo nepochybuje – poslední švédské úvahy

však naznačují, že pokud k uložení vyhořelého palivanakonec dojde, musí být skladiště lehce přístupné, pro-tože pravděpodobně při dalším rozvoji jaderné energe-tiky a vzhledem k prohlubování energetické krize po-slouží tyto již jednou použité palivové články jako nový

zdroj energie. Vždyť dnešní jaderné elektrárny v urano-vých peletách nechaly kolem 95 % energie! Ani Finovési s ukládáním vyhořelého paliva nedělají starosti.

Nezbytnou podmínkou jaderné energetiky je jejíbezpečnost a transparentnost. Srovnávat modernítlakové či varné reaktory západní provenience s Čer-nobylem je nezodpovědné matení veřejnosti. Sovět-ský svaz začal koncem padesátých let budovat grafi-tové reaktory RBMK jako východisko z hospodářskékrize, do níž ho uvedly kolchozy. Země trpěla akutnímnedostatkem potravin a do bývalé obilnice Evropybylo nutno dovážet m. j. miliony tun obilí. Financovattyto nákupy mohl pouze export fosilních paliv. AbyRusko nezmrzlo, rozhodlo politbyro, že energii provnitřní trh budou dodávat elektrárny jaderné. Protoževšak ruský průmysl nebyl schopen vyrábět projekto-vané moderní velké bloky VVER, začal z nouzepoužívat bývalý vojenský grafitový reaktor na výrobuplutonia, jehož výkon byl ztroj- až zpětinásoben. Za-tímco ředitel jaderné elektrárny v Sosnovém Boru sepostavil proti moskevskému příkazu k provedení ne-smyslného a nebezpečného experimentu na reakto-ru RBMK, ukrajinský ředitel se vzepřít neodvážil. Tospolu se špatnou přípravou operátorů způsobilo čer-nobylskou katastrofu, která dnes slouží jako hlavníargument proti jaderné energetice. Mimochodem,o technologické neschopnosti SSSR vyrábět moder-ní reaktory typu VVER svědčí i to, že československýprůmysl zvládl celých 24 jaderných bloků.

Nedávno jsem nazval naši energetickou politikuKocourkovem. Dívám-li se na dnešní boom sluneč-ních panelů, které však budou dodávat elektřinu ažo 1400 % dráž než Temelín, jsem trochu na rozpacích,zda ve skutečnosti nejde o velkolepý tunel. Strategiipřežití lidstva je nutno budovat na úsporných energe-

23 ab

Srovnávatmoderní tlakovéči varné reaktoryzápadní proveniences Černobylemje nezodpovědnématení veřejnosti.

tických technologiích, racionálním využití obnovitel-ných zdrojů, energie jádra – a to nejen štěpení, alei fúze – a také na rozumném omezení růstu spotřebya zákonitě tedy i zisků.

Nebetyčná hloupostči největší tunel?Snaha podpořit „čistou“ energii však přináší jiná úskalí,na něž již 15 let marně upozorňuji. Nestabilnost elek-trické převodové soustavy napájené větrnými elek-trárnami či fotovoltaickými panely se najednou stalahlavním tématem a energetici varují před kolapsem.Počítejte se mnou: většinu naší elektřiny zatím vyrobíuhelné a jaderné elektrárny. Výrobní cena jedné ki-lowatthodiny je zhruba jedna koruna. Celkově sevyrobí kolem 70 TWh elektřiny, což stojí přibližně70 miliard korun. Připomenu, že rekordní rozpočtovýdeficit v ČR je kolem 160 miliard Kč. Naši zákonodár-ci i vláda se dohodli, že 1 KWh z větrných elektrárenbude vykupována (přednostně) zhruba za 3,50 Kč.Kdybychom chtěli všechnu elektřinu získat z větrnýchelektráren, zaplatili bychom za ni 245 miliard. Stejnětak byla stanovena výkupní cena za 1 KWh ze solár-ních panelů na 14 Kč (zase přednostní výkup) a tatocena je garantována na 13 let. Kdybychom za těchtopodmínek chtěli vyrobit veškerou elektřinu ze sluneč-ních panelů, stála by nás ročně místo 70 miliard přesjeden bilion – tedy více než 1000 miliard. Jinými slo-vy přes šest našich rekordních deficitů.

Snadno se dá spočítat, o kolik víc budeme platit zaelektřinu při 10% , 20% či 30% podílu obnovitelné elek-třiny. Při 30% podílu solárních panelů by nás výrobaelektřiny stála skoro 380 miliard Kč. Navíc vítr nemusívždy foukat – vždyť i současné katastrofální znečištění

našeho ovzduší je způsobeno dlou-hodobým bezvětřím. Nejvíce elek-třiny se spotřebovává večer a v no-ci, kdy solární panely odpočívají.Takže stejně musí nastupovatnáhradní zdroje: tedy uhlí, jádroa snad, budeme-li dosti hloupí,i plyn. Již dnes mají domácnostiproblémy s placením účtů za elek-třinu. Tony Blair před osmi lety va-roval před „energetickou chudo-bou“. Co na to naši politici? Kdyžo energetické politice nebudou roz-hodovat osoby kompetentnější, animy, ani naše děti se účtů za elektři-nu nedoplatíme. �

FRANTIŠEK JANOUCHFOTO

:ARC

HIV

AUTO

RA

bulletinak

adem

ický

Svolala XXXVI. zasedání Akademického sněmu AV ČR (os-mé řádné zasedání Sněmu v pátém funkčním období 2006–2010)na čtvrtek 22. dubna 2010 v 9:30 hodin s takto navrženým progra-mem:

� Zahájení, schválení programu zasedání a volba pracovníchkomisí Akademického sněmu;

� Návrh výroční zprávy o činnosti Akademie věd ČR za rok 2009a zpráva o činnosti Akademické rady za období od XXXV. zasedáníAkademického sněmu – J. Drahoš (písemné materiály rozesílánys pozvánkou);

� Volby části členů Akademického sněmu pro funkční období2010–2014 podle čl. 11 odst. 1 písm. e) a f) Stanov AV ČR (seznamkandidátů rozesílán členům Sněmu s pozvánkou);

� Návrh Koncepce činnosti Akademie věd ČR pro období2010–2014 – J. Drahoš (písemný materiál rozesílán s pozvánkou);� Návrh na úpravu Statutu Grantové agentury AV ČR – M. Flieger

(písemný materiál rozesílán s pozvánkou);� Návrh na úpravu Etického kodexu výzkumných pracovníků

v Akademii věd ČR – H. Illnerová (písemný materiál rozesílán s po-zvánkou);

� Zpráva o hospodaření Akademie věd ČR v roce 2009 a její zá-věrečný účet – P. Bobák (písemný materiál rozesílán s pozvánkou);� Zpráva Dozorčí komise Akademického sněmu – J. Kočka

(písemný materiál bude rozdán před zasedáním);� Volné návrhy;� Zpráva návrhové komise Akademického sněmu, schválení

usnesení a závěr zasedání.

Schválila� provedení restrukturalizačních opatření ke splnění usnesení

vlády ČR k návrhu změn ve státní správě výzkumu, vývoje a ino-vací v Kanceláři AV ČR;

24ab

Informace z 13. zasedáníAkademické rady AV ČR dne 2. února 2010

Akademická rada se zabývala těmito nejdůležitějšími záležitostmi:

z a k a d e m i c k é r a d y

� úkony navržené Majetkovou komisí AV ČR ve věci nakládánís nemovitým majetkem dle zápisu z jejího 10. zasedání, konanéhodne 26. ledna 2010.

Souhlasila� s pokračováním zapojení AV ČR do HERA Network.

Jmenovala� prof. Ing. Jiřího Čtyrokého, DrSc., předsedou Koordinační ko-

mise pro zařazování pracovníků pracovišť AV ČR do nejvyššíhokvalifikačního stupně na zbytek funkčního období 2009–2013s účinností od 2. února 2010;� prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc. (Slezská univerzita v Opa-

vě) členem Rady pro spolupráci s vysokými školami a přípravu vě-deckých pracovníků AV ČR;� doc. Ing. Karla Ciahotného, CSc. (Vysoká škola chemicko-

-technologická v Praze) členem Rady pro spolupráci s vysokýmiškolami a přípravu vědeckých pracovníků AV ČR;

� doc. Ing. Eduarda Hulicia, CSc., členem Rady pro podporuúčasti AV ČR na evropské integraci výzkumu a vývoje.

Vzala se souhlasem na vědomí� doporučení Vědecké rady AV ČR ke jmenování ředitelů pra-

covišť AV ČR.

Doporučila předsedovi AV ČR� aby udělil čestnou oborovou medaili Jaroslava Heyrovského

za zásluhy v chemických vědách prof. Barry L. Kargerovi, Ph.D.(The Barnett Institute, Northeastern University, Boston).

Vzala na vědomí� zprávy o výsledcích kontroly a o opatřeních k nápravě zjiště-

ných nedostatků v Ústavu informatiky AV ČR, v. v. i., v Ústavu che-mických procesů AV ČR, v. v. i.

Učená společnost České republiky

Vás srdečně zve 13. dubna 2010 na přednášku prof. Jiřího Bičáka na témaEinsteinovy dny a práce v Praze: relativita tehdy a dnes.

Přednášku a diskusi, která se uskuteční v 15:00 hod. v budově Akademie věd ČR na Národní 3, Praha 1, místnost 206,uvede prof. Aleš Pultr, člen Rady Učené společnosti ČR.

Informace: dr. Jiřina Jedináková, Učená společnost ČR,tel.: 221 403 384, e-mail: [email protected].

25 ab

ZÁVAŽNÉ PROJEDNÁVANÉ BODY A ZÁVĚRY ZE ZASEDÁNÍ

Návrh na uplatnění ustanovení § 14 odst. 5) zákonač. 130/2002 Sb., v platném znění

Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovacíukládá provozovateli IS VaVaI povinnost v případech, kdy jsou doIS VaVaI předány údaje, které neodpovídají definici datových prvkůa které ovlivní výši poskytnuté podpory, takové údaje ze systému od-stranit a upozornit na to Radu. Rada přerušila projednávání tétoproblematiky na svém 249. zasedání a požádala provozovatele, abyna 250. zasedání Rady předložil návrh na uplatnění sankcí tak, abyposkytovatelé mohli podle § 14 odst. 5 zákona snížit podporu pří-jemci, který mu nepravdivé údaje předal.

Rada odsouhlasila materiál s tím, že poskytovatelům, kteří neod-povídající údaje předali a současně poskytují příslušným výzkumnýmorganizacím institucionální podporu, snižuje podporu na rok 2011o 50 %, a poskytovatelům, kteří poskytují podporu, ale údaje předa-ly jiné orgány, snižuje podporu na rok 2011 o 10 %.

Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2009– vypořádání detailních připomínek k výstupům z I. etapyHodnocení

V návaznosti na usnesení z 249. zasedání Rady a na schválenýpostup stanovený v druhé etapě hodnocení výsledků byli jednotlivíposkytovatelé požádáni o vyjádření a případně o konkrétní odůvod-nění pro zpětné zařazení těch výsledků, které byly Radou navrženyk vyřazení, v termínu do 4. 12. 2009.

Vyhodnocení obecných připomínek bylo schváleno na 249. zase-dání Rady, konkrétní připomínky k jednotlivým záznamům bylyprojednány s poskytovateli v období do 8. 2. 2010. Veškeré připo-mínky byly vyřešeny a jejich vypořádání bylo Radě předloženobez rozporu.

Provozní řád IS VaVaI – platný od roku 2010Vzhledem k novele zákona č. 130/2002 Sb., vyhlášením zákona

č. 110/2009 Sb., bylo vydáno nové Nařízení vlády č. 397/2009 Sb.,o IS VaVaI, které nabylo účinnosti dne 1. 1. 2010. Vzhledem k naby-tí účinnosti prováděcího předpisu pro IS VaVaI je nutno aktualizovati Provozní řád IS VaVaI.

Návrh na poskytování podpory pro účelovou dotaci vel-kých infrastruktur výzkumu podle § 4 odst. 1 písm. e) zákonač. 130/2002 Sb. a návrh stanoviska Rady

MŠMT zaslalo ke stanovisku Radě Návrh na poskytnutí účelovépodpory velkých infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace BBMRI,CESNET, CESSDA, CzechCOS/ICOS, CzechGeo/EPOS, CzechPolar,CZERA, ESS, ESS – survey, LINDAT/CLARIN, PALS, ReaktoryŘež.

Radě byl předložen návrh stanoviska, v jehož závěru se uvádí:„Rada doporučuje MŠMT materiál předložit vládě ve znění se zapra-covanými připomínkami Rady a vládě doporučuje materiál schválitve znění se zapracovanými připomínkami.“

MŠMT zaslalo ke stanovisku materiál Cestovní mapa ČRvelkých infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace.

Radě byl předložen návrh stanoviska, v jehož závěru se uvádí:„Rada doporučuje MŠMT materiál předložit vládě a doporučuje vlá-dě materiál schválit ve znění se zapracovanými připomínkami.“

Rada schválila návrh Stanoviska k návrhu s tím, že doporučujezkrátit dobu aktualizace na jeden rok, a zároveň uložila sekretariátuzaslat stanovisko k tomuto materiálu MŠMT.

Harmonogram projednávání návrhů výdajů SR VaVaI na rok2011–2013 se zástupci rozpočtových kapitol

Každoročně předkládaný Harmonogram projednávání návrhů roz-počtu na VaVaI na rok 2011–2013 mezi zástupci Rady a poskytovatelůje navržen v termínu od 8. do 16. 3. 2010, aby mohl být na rozdíl odpředchozího období návrh výdajů předložen vládě již v květnu.

Souhrnné vyhodnocení výsledků programů výzkumu, experi-mentálního vývoje a inovací ukončených v roce 2008

Další každoročně předkládaný materiál Souhrnné vyhodnocení vý-sledků programů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ukonče-ných v roce 2008 byl zpracován podle usnesení vlády ze dne 23. 6. 2004č. 644 k hodnocení výzkumu, vývoje a jeho výsledků a podle Metodikyhodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2009.

Aktualizace Seznamu recenzovaných neimpaktovaných pe-riodik vydávaných v ČR – 2010

V roce 2008 podle schválených a zveřejněných podmínek v Po-stupu přípravy Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodikvydávaných v ČR bylo Radou deklarováno, že Seznam bude mítplatnost pět let, tj. do 31. 12. 2012. Dále bylo deklarováno, že budeveden jako otevřený systém, kdy v ročních intervalech bude prová-děna jeho aktualizace, při využití stejných hodnotících principů a kri-térií. Seznam po aktualizaci 2009 zahrnuje celkem 467 periodik. Ten-to poměrně vysoký počet zařazených periodik zapříčiňuje ztrátuexkluzivity seznamu a pravděpodobně jsou hodnoceny i „populariza-ce“ vlastních výsledků jako odborných článků.

Komise pro hodnocení výsledků výzkumu a vývoje proto doporu-čuje provést poslední aktualizaci Seznamu v roce 2010, ale pouzepo provedení fyzické kontroly již zařazených titulů periodik. Aktuali-zace Seznamu v roce 2010 je tak rozšířena i o kontrolu vybranýchasi 10 % titulů zařazených periodik v předešlých letech.

Zrušení usnesení vlády ze dne 29. září 2005 č. 1260 k návrhu nasjednocení administrativy výzkumu a vývoje

Důvodem zrušení je, že administrativní postupy v materiálu schvále-ném tímto usnesením již nejsou v souladu s novou právní úpravouv oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací. V rámci usnesení bylo ulo-ženo předsedovi RVVI a ministryni MŠMT předložit vládě návrh legisla-tivních změn nezbytných ke zjednodušení administrativy výzkumu a vý-voje. Úkol byl splněn předložením a schválením návrhu novely zákonač. 130/2002 Sb. a jeho prováděcích předpisů (zákon č. 110/2009 Sb.,nařízení vlády č. 397/2009 Sb.). Více na www.vyzkum.cz.

r a d a p r o v ý z k u m a v ý v o j

Informace z 250. zasedání Rady pro výzkum,vývoj a inovace dne 12. února 2010

bulletinak

adem

ický

26ab

Jaká je úloha Sekretariátu a vaše role v jeho čin-nosti? Spravuje Sekretariát i další programy propodporu výzkumu a vývoje?

Sekretariát zabezpečuje zejména dva hlavní úko-ly – podporuje programovou strategii a činnost před-sednických zemí EUREKY, které se střídají v ročnímobdobí, a provádí administraci spojenou s předkládá-ním návrhů projektů EUREKA a EUROSTARS a je-jich hodnocením. Navíc zabezpečuje provoz webovéstránky a aktivity public relations včetně účastiEUREKY na významných veletrzích, konferencícha dalších odborných akcích zaměřených na evropskouspolupráci ve výzkumu a inovacích. Sekretariát dálespravuje program CORNET a program ERA-SME, kte-ré pracují s malými a středními podniky a jsou součás-tí schématu ERA-NET, začleněného v 7. rámcovémprogramu Evropské unie.

Věnuji se aktivitám spojeným s programem EURO-STARS, kdy jsem v prvních třech výzvách působil ja-ko koordinátor pro podávání návrhů projektů včetněnásledného hodnocení a vyhlášení výsledků, a jsemodpovědný za mezinárodní kontakty Sekretariátus nečlenskými zeměmi a mezinárodními organizace-mi počítaje v to přípravy nezbytných podkladovýchdokumentů.

Jak se od sebe programy EUREKA a EUROSTARSliší? Na jaké typy projektů se zaměřují?

Výzkumné projekty EUREKA a EUROSTARS nemajípředem stanovené tematické zaměření. Obecně jsou alecíleny na komerčně orientované výstupy, čímž podporujíspolupráci mezi evropskými průmyslovými podniky, vý-zkumnými organizacemi a vysokými školami. Projektyse vytvářejí na základě zájmu výzkumných organizací,jež chtějí rychle uplatnit v praxi své výsledky, nebo na-opak průmyslový podnik přizve ke spolupráci výzkum-nou organizaci, aby společně vyřešily konkrétní tech-nické zadání, které potřebuje výzkumnou podporu.Program EUROSTARS je specifický tím, že hlavním ře-šitelem projektu musí být malý nebo střední podnik, jenžrealizuje vlastní („in-house“) výzkumné a vývojové čin-

ab

Sekretariát programu EUREKA v Bruselu zabezpečuje administracidvou programů pro podporu komerčního výzkumu a inovací.

Zástupce Svatopluka Halady, který v období 2005–2006zajištoval předsednictví ČR programu EUREKA,jsme požádali o přiblížení činnosti Sekretariátu

a jeho role při spravování těchto programů.

PROGRAMY EEUURREEKKAA A EEUURROOSSTTAARRSSA ÚLOHA SEKRETARIÁTU EUREKY

PŘI JEJICH ADMINISTRACI

z B r u s e l u

nosti. V rámci projektu EUROSTARS potom spolupracu-je s jakoukoli další organizací, ať je to například výzkum-ná organizace nebo další průmyslový subjekt.

Pro úplnost doplňuji, že v rámci EUREKY se ještěvytvářejí tzv. klastrové projekty, které iniciují velké prů-myslové podniky, např. Philips, Alcatel, Siemens apod.Jde o velké tematické projekty nezbytné pro to, abyEvropa nezaostávala v oblastech, jako je mikroelekt-ronika, technologie pro energetiku, integrované soft-wary atd.

Liší se proces předkládání a vyhodnocování pro-jektů EUREKA a EUROSTARS oproti projektům7. rámcového programu?

Projekty EUREKY se předkládají prostřednictvímnárodních kanceláří. Vyhodnocují se rovněž na národníúrovni s tím, že se používá jednotná metodika EUREKY.Administrace projektů vychází z národní úrovně, což jedáno způsobem financování, který v každé členskézemi využívá pouze národní prostředky na výzkuma vývoj. Lze je předkládat v průběhu celého rokua národní koordinátoři způsobilé projekty předávají doSekretariátu. Projekty EUROSTARS mohou zájemcipředkládat elektronickou formou na základě termíno-vých výzev přímo Sekretariátu, kde se podrobují dvou-stupňovému centrálnímu hodnocení; nejprve je hodnotítechničtí experti, následně hodnotící panel. To zname-ná, že pro EUROSTARS platí stejná administrativní pra-vidla jako pro rámcové programy.

Jak úspěšné jsou projekty českých účastníků?Kde vidíte jejich silné či naopak slabé stránky?

V programu EUREKA se Česká republika řadí mezinejaktivnější země a české organizace ročně předklá-dají kolem dvaceti projektů, které jsou úspěšně vyhod-noceny a získávají možnost národního financování.Spoluřešiteli jsou také ústavy Akademie věd; velmiaktivně si v tomto směru počíná Ústav molekulární ge-netiky AV ČR, v. v. i. Myslím, že ústavy Akademie bymohly více využít prostor, který EUREKA z hlediskaadministrativní náročnosti a podpory národního financo-

FOTO

: ARC

HIV

AUTO

RA

27 ab

vání nabízí pro rychlou komerční aplikaci jejich výzkum-ných poznatků a výstupů. V programu EUROSTARS,v jehož rámci se uskutečnily tři výzvy, se ukazuje, že pro-jekty s českou účastí často postrádají větší inovační náboja jejich kvalitativní hodnocení – a tím i schválený počet– je například v porovnání s Rakouskem menší. Velmipotřebné je cíleně vyhledávat a nabízet výzkumné pod-něty, které mohou být ve spojení s malým nebo střednímpodnikem dotaženy k úspěšnému komerčnímu využití.

Připravuje Sekretariát do budoucna rozšířeníaktivit?

V současnosti si vytváří podmínky z hlediska perso-nálního obsazení a prostorového rozšíření k tomu, abymohl nabídnout odpovídající profesionální službya servis jak pro vyhledávání evropských partnerů, takpro hodnocení různě zaměřených evropských pro-jektů, zejména s účastí malých a středních podniků.Cílem je užší provázanost programů výzkumu a vývo-je tak, aby se neztrácely kvalitní projekty, jejichž ino-vační výstupy pomáhají udržovat konkurenceschop-nost Evropy v globální ekonomice.

Prezentace oceněných projektů EUREKAvedených českými firmami v BruseluČeská styčná kancelář pro výzkum a vývoj v Bruselu(CZELO) uspořádala 18. listopadu 2009 ve spoluprácise Sekretariátem programu EUREKA a Ministerstvemškolství, mládeže a tělovýchovy ČR odborný seminář,na němž představila tři projekty tržně orientovanéhovýzkumu programu EUREKA, které koordinovaly českéfirmy a jež v letech 2007, 2008 a 2009 získaly prestižníocenění EUREKA a další významná ohodnocení.

Účastníkům, kteří pocházeli především ze styčnýchkanceláří pro výzkum a vývoj v Bruselu sdruženýchv rámci IGLO (Informal Group of Liaison Offices forR&D) a z dalších organizací v oblasti podpory výzku-mu v Bruselu, v úvodu Martin Kašpárek představilslužby a aktivity kanceláře CZELO. Programy EUREKAa EUROSTARS prezentoval Svatopluk Halada. O ob-sahu, strategii a cílech německého předsednictví pro-gramu EUREKA v období 2009–2010 hovořila jeho ně-mecká kolegyně Katharina Binder. Podrobnosti o řízenía financování programů EUREKA a EUROSTARSv České republice shrnul národní koordinátor JosefMartinec z MŠMT.

ab

Zástupci českých firem poté na semináři představilioceněné projekty, které jejich společnosti připravily sezahraničními partnery a současně byly také hlavnímiřešiteli a koordinátory.

Projekt EUREKA/MEDEA+ Onom@Topic, jenž v roce2007 získal cenu Noblanc Award, představil Ivo Rosolze společnosti OK System, s. r. o. (Praha). Projekt sikladl za cíl vyvinout hardwarové a softwarové platfor-my „chytrých“ karet a rámec, který vytváří pro činnoststátní správy v členských státech EU možnosti jednot-ného vydávání interoperačních dokumentů pro elekt-ronickou identifikaci, autentifikaci a přístup k dalšímelektronickým službám.

Projekt vývoje přenosného systému pro detekci vý-bušnin EULASNET EXPLOSIVES ANALYSER spo-lečnosti RS DYNAMICS, s. r. o. (Praha) prezentovalGeorge Blaha. V roce 2008 obdržel cenu EUREKALynx Award, kterou získávají malé nebo střední podni-ky, jejichž ekonomický růst významně podpořily vý-sledky projektu EUREKA.

Projekt elektronických železničních map v EvropěLOGCHAIN+E-RAILMAP uvedl Petr Kroča ze společ-nosti JERID, s.r.o. (Olomouc), ta ho rovněž koordino-vala. Tento projekt byl v loňském roce prezentován ta-ké na ministerské konferenci EUREKY v Portu a získalEUREKA Innovation Days 2009 Award za vysoký stu-peň inovačního řešení.

Další informace o semináři včetně prezentací jednotli-vých řečníků a fotodokumentace je k dispozici na strán-kách kanceláře CZELO www.czelo.cz. �

MARTIN KAŠPÁREK,CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,

Technologické centrum AV ČR

Kancelář CZELO na svém seminářipředstavila tři projekty tržně orientovanéhoprogramu EUREKA.

EUREKA představuje mezivládní evropskou spolupráci, která od r. 1985 podporuje tržně orientovaný výzkuma vývoj a inovační projekty v průmyslových sektorech. V současnosti sdružuje 38 zemí a EK. Vytváří pod-mínky pro mezinárodní kooperaci podniků, výzkumných organizací a univerzit. Česká republika je členemtohoto programu od r. 1995. V letech 2005–2006 byla jeho předsedající zemí. EUROSTARS je nový program,který podporuje evropské malé a střední podniky, jež realizují vlastní výzkum a vývoj a zároveň v projektuspolupracují s dalšími organizacemi nebo podniky. Za koordinaci účasti v EUREKA a EUROSTARS a zafinancování projektů s českou účastí odpovídá MŠMT. České organizace se podílely na řešení již 269 ukon-čených nebo v současnosti řešených EUREKA projektů. Jejich celkový rozpočet činí téměř 110 milionů eur.Více informací naleznete na http://www.eurekanetwork.org.

FOTO

: ARC

HIV

KANC

ELÁŘ

E CZ

ELO

bulletinak

adem

ický

28ab

Po studiu na gymnáziu v Klatovech přichází doPrahy na filozofickou fakultu, v jejímž rámci

se tehdy přednášely přírodní vědy. Po ukončenístudií se stal v letech 1916–1921 doktorem filozo-fie a profesorem přírodopisu. Již ale v roce 1921se habilitoval pro obor zoologie a působil jako do-cent na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovyv Praze. Současně však byl pro své rozsáhlé zna-losti hmyzích škůdců jmenován ředitelem Výzkum-ného ústavu pro ochranu lesů. V roce 1933 se vesvých 41 letech stává jedním z nejmladších řád-ných profesorů na univerzitě. V roce 1917 přichá-zí do Čech a části střední Evropy velká kalamitamůry bekyně sosnové, lidově zvané „mniška“,která působí rozsáhlé škody zejména na smrcích,ale i na borovicích. Ty se projevily zvláště v zá-padních, středních a severních Čechách, na Čes-komoravské vrchovině i na severozápadní Moravě.Komárek se věnoval studiu mnišky celých 10 let.Jako prvý proti ní použil její vlastní chorobu – po-lyedrii – a rovněž jako prvý použilv Česku letecké ošetření lesů arze-novými preparáty. Se šesti kolegypracujícími v lesnictví v Česku a naMoravě zpracoval poznatky získanéza 10 let pozorování a studia v roz-sáhlé monografii Mnišková kalamitav letech 1917–1927, která vyšla veSborníku výzkumných ústavů země-dělských (Svazek 78, 1931). Bylo tov tehdejší době nejrozsáhlejší kompendium o tomtohmyzím škůdci.

Julius Komárek se však mimo hmyzu zabývali červy a dalšími bezobratlými. Několikrát navštíviljeskyně v okolí Ochridského a Prespanského je-zera v Makedonii a stal se uznávaným odborní-kem na jeskynní faunu této oblasti. Byl také znal-cem obratlovců, především lovné zvěře. V roce1955 byla v tehdejší Československé akademiivěd zřízena Laboratoř entomologie a Laboratoř

ab

Jméno profesora Julia Komárka je mezi entomology,vertebratology, myslivci a lesníky známé i po 55 letech

od jeho úmrtí. Narodil se v Železné Rudě na Šumavě 15. srpna 1892 jako syn lesmistra Julia Komárka,

který sloužil na hohenzollernském panství v Dražkově a později v Železné Rudě. Od svého otce získal lásku

a zájem o entomologii a lesní zvěř.

OHLÉDNUTÍ ZA VÝZNAMNÝMENTOMOLOGEM

v ý r o č í

pro výzkum obratlovců. Rozhodovalo se o tom, vekteré instituci bude vedoucím profesor Julius Ko-márek a ve které profesor Josef Kratochvíl. Ko-márek se tehdy rozhodl pro entomologii, přede-vším na základě čtyřletých dobrých výsledkůpražského entomologického kolektivu. Kratochvílse pak ujal řízení ústavu pro výzkum obratlovcův Brně.

Období druhé světové války, kdy byly vysokéškoly uzavřeny, využil prof. Komárek ke psaní vy-sokoškolských učebnic, cestopisů ze svých cestpo Podkarpatské Rusi, Makedonii, Řecku a Kav-kazu, na kterých byl buď s budoucím docentemJosefem Mařanem nebo s dr. Cyrilem Purkyněm.Mezi nejznámější patří knihy Hovoříme o zvířa-tech, Lovy v Karpatech, Česká zvířena, NeznámáMakedonie, Neznámá tvář Prahy, Kavkazská ces-ta a Milování v přírodě. Tyto populární publikacemají celkem více než 1500 stran, jeho učebnicečítají 1170 stran.

Profesor Komárek přednášel naPřírodovědecké fakultě dvě před-nášky, a to zoologii obratlovců a še-stisemestrovou přednášku o bez-obratlých, při níž kreslil na tabulivýborné obrázky. Tato přednáškabyla povinná pouze pro posluchače– specialisty zoology – a Komárek jipřednášel za jakéhokoli počtu účast-níků. Když se jednou stalo, že přišel

jen jeden posluchač, prohlásil: „Jsme tu dva, a pro-tože pámbu je všude, „tres faciunt collegium“ (= třitvoří společnost), svou přednášku pak proslovili v této situaci. �

VÁCLAV SKUHRAVÝ, Entomologický ústav BC AV ČR, v. v. i.

Studiu bekyně mnišky

se Julius Komárekvěnoval přes

deset let.

Historický snímekJulia Komárka

na terénní exkurzi

FOTO

: KUR

T KU

LAC,

ARC

HIV

AUTO

RA

FOTO

: ARC

HIV

AUTO

RA

29 ab

František Patočka již po promoci v roce 1928 nastoupil na Bakteriologicko-sérologický ústav

Lékařské fakulty UK, který vedl profesor Ivan Honl.Zde se věnoval mimo jiné výzkumu anaerobníchmikroorganismů, ale také vypracoval metodu kulti-vace hemokultur a navrhl i speciální nádobku, kte-rá později nesla jeho jméno. Intenzivně se zabývali otázkami chřipkových virů. V roce 1934 dosáhlhabilitace a postupně se ujal vedení ústavu, kterýpřes složité podmínky vynikal aktivitou a vědeckýmpotenciálem zaměstnanců. Elegantní Patočka, kte-rý se uměl pohybovat i ve vyšší společnosti, bylsice některými svými tehdejšími podřízenými poz-ději obviňován, že si udržoval od ostatních pra-covníků až přílišný odstup, nikdo mu však nemohlupřít jeho zapálení pro vědeckou práci a dobrý od-had tendencí ve výzkumu. Do fungování ústavuvšak tvrdě zasáhla okupace a zavření českých vy-sokých škol v roce 1939. Pracoviště se muselopřeměnit na vyšetřovací laboratoř Všeobecné fa-kultní nemocnice, nicméně dokázalo uhájit svouexistenci. František Patočka se zapojil do protina-cistického odboje řízeného z Londýna a údajně sepodílel se svými spolupracovníky i na atentátu naaktivistické novináře při jejich návštěvě u minister-ského předsedy Aloise Eliáše. Naštěstí však jehočinnost nebyla odhalena.

Po skončení druhé světové války se Patočkaenergicky zapojil do tzv. „české ozdravné akceTerezín“ jako poradce pro epidemiologii. Zážitkyz tohoto prostředí ho výrazně poznamenaly a vesvých rozhovorech s mladšími spolupracovníky sek nim i po desetiletích vracel. V roce 1946 se Pa-točka dočkal jmenování řádným profesorem Univer-zity Karlovy v Praze, dokonce se zpětnou platnostík roku 1939. Zároveň se však musel vyrovnats komplikovanými poměry na pracovišti, kde se je-ho dosavadní hlavní spolupracovník Ivan Málekzačal výrazně angažovat ve fakultní politice jakopředstavitel komunistické strany. Samotný Patoč-ka přitom s představami KSČ bytostně nesouhla-sil. Propuknutí otevřeného konfliktu bránila sku-tečnost, že odjel na delší studijní pobyt do USA,ale v ústavu se přesto rýsovalo nebezpečí otevře-

ab

p o r t r é t y z a r c h i v u

ného střetu. Ivan Málek však problém nakonec vy-řešil přechodem na Lékařskou fakultu UK v HradciKrálové a František Patočka nadále vedl pražsképracoviště přejmenované na Ústav lékařské mikro-biologie a imunologie. Jen těžce se však vyrovná-val se skutečností, že zejména v padesátých letechbyla vědecká práce na vysokých školách zatlačenado ústraní a tomu odpovídal i stav vybavení labora-toří ústavu. Přesto však pokračoval ve výzkumu,např. v oblasti tzv. L-forem mikroorganismů, pato-genních vlastností Corynebacterium pyogenes nebolisterií.

I když byla činnost po vědecké stránce respekto-vána i jeho oponenty, Patočkovy politické názorystále bránily většímu oficiálnímu ocenění jeho prá-ce. Několikrát se uvažovalo o jeho zvolení členem--korespondentem ČSAV, ale strážci ideologickéčistoty Akademie věd kandidaturu vytrvale odmítali.Dokonce sloužil přímo jako příklad vědce, který sicesplňuje všechny odborné předpoklady pro zvoleníčlenem sboru akademiků, ale naprosto nevyhovujez politických důvodů. Až roku 1965 se podařilodlouholeté tabu zlomit a František Patočka se stalčlenem-korespondentem ČSAV. I v následujícíchletech neustával v aktivní vědecké činnosti. V le-tech 1970 vyšla ceněná Lékařská mikrobiologie, najejíž přípravě se podílel jako šéf autorského kolekti-vu. O jejím úspěchu jistě svědčí i skutečnost, že jižza dva roky se objevilo její druhé vydání. Náročnoufunkci přednosty ústavu vykonával František Patoč-ka až do roku 1976, tedy i ve věku přesahujícímsedmdesát let. Závěr jeho působení na tomto místěpoznamenala především vleklá rekonstrukce ústa-vu, která značně komplikovala fungování celéhopracoviště. František Patočka, špičkový vědec, kte-rý nemalou měrou doplatil na bouřlivý politický vý-voj v našich zemích, zemřel před pětadvaceti lety,14. března 1985 v Praze. �

MARTIN FRANC,Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

Český lékař, mikrobiolog, virolog a imunolog František Patočka se narodil 22. října 1904 v Turnově. O tři roky později přibyl do rodiny jeho mladší bratr Jan,jeden z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století.

FRANTIŠEK PATOČKA(1904–1985)

bulletinak

adem

ický

30ab

Prostor ke zkoumání slovansko-germánské pro-blematiky se otevírá již v mezinárodním vědec-

kém časopise Germanoslavica, jehož obnovenouverzi ústav vydává od roku 1994. Zaměření publi-kace na aspekt Východu a Západu v evropskýchkulturách a literaturách má demonstrovat pole-mickou návaznost na výklady české meziválečnékomparatistické školy, která pod tímto pojmemspatřovala opozici slovanské a germánské kultu-ry. V dnešní době naopak hovoříme o prolínáníkultur a spíše než protiklady hledáme spojnice.Proto vydavatelé knihy sledovali aplikace pojmu„Východ – Západ“ u různých evropských vědců,které poté oslovili s prosbou o spolupráci. Demon-strujeme tak nejen interdisciplinární spektrum sou-dobé aplikace tohoto pojmu, ale i geografickou ší-ři zájmu o něj.

Kniha je rozdělena do pěti oddílů. V prvním seautoři soustřeďují na problematiku teoretickýchmodelů literární a kulturní vědy, které reflektují ev-ropský prostor jako komplex kultur a jejich vzájem-ných vztahů. Ve druhém oddílu zpracovávají pro -blematiku Východu a Západu z hlediska dějinkultury. Ústřední místo zde zaujímají rusko-ně-mecké kulturní vztahy (s důrazem na evropskoumodernu a reflexi stalinského Ruska v Evropě).

Kniha o vzájemném ovlivňování evropských literatur a kultur s akcentem na vztah„slovanský-neslovanský“ Die Ost-West-Problematik in den europäischen Kulturen und

Literaturen. Ausgewählte Aspekte // Problematika Východ – Západ v evropských kulturácha literaturách. Vybrané aspekty se zrodila ze snahy aktualizovat a rozšiřovat literární

a kulturněvědné výzkumy ve Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i.

VÝCHOD – ZÁPAD V EVROPSKÝCHKULTURÁCH A LITERATURÁCH

k n i h y

Třetí oddíl obsahuje literárněvědné srovnávací stu-die, v nichž se opět ukazuje rusko-německá prob-lematika jako jedna z nejproduktivnějších aplikacísledovaného pojmu. Čtvrtý oddíl je věnován otáz-kám recepce a imagologie. Výzkumný zájem sesoustřeďuje na aspekty migrace a transformaceobrazu Ruska v postsovětské éře. Knihu uzavíráproblematika Východu a Západu ve filozofickýcha literárních konceptech. Nejedná se přitom jeno paralely mezi východo- a západoevropskýmimysliteli, nýbrž i o reflexi jejich myšlení v literár-ních dílech.

Ačkoli dílo sestává ze třiceti kapitol, není hetero-genní; vydavatelé se soustředili na určitá témataa osoby, které procházejí jako červená nit celýmsvazkem. Patří k nim kulturní transfer, koncepty kul-turních evropských prostorů, historická komparatis-tika, euroasijství, nové euroasijství či neustále po-pulární problematika „Ruska a Evropy“. V průběhupráce na publikaci došli vydavatelé k závěru, že po-tenciál pojmu Východ – Západ se skrývá předevšímv otevření se literární vědy spolupráci s vědamio kultuře a filozofií; jako příklad může posloužit vý-zkum reflexe filozofických systémů či dekonstrukceideologických hranic Východu a Západu v literár-ních dílech. Právě touto cestou se chce tým literár-ních vědců ze Slovanského ústavu AV ČR ubíratdále.

Autoři jednotlivých kapitol pocházejí z Česka,Německa, Rakouska, Ruska, Francie, Slovenska,Maďarska a Ukrajiny. Kapitoly jsou psány česky,německy, rusky či anglicky; každá obsahuje re su-mé ve světovém jazyce. Knihu doplňují bio-biblio-grafické informace o autorech a jmenný rejstřík. �

HELENA ULBRECHTOVÁ,Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.

Siegfried Ulbrechtund Helena

Ulbrechtová(Hrsg.):

Die Ost-West-Problematik in

den europäischenKulturen

und LiteraturenAusgewählte

Aspekte // // Problematika

Východ – Západv evropských

kulturácha literaturách.

Vybrané aspekty.Praha:

Slovanský ústavAV ČR, v .v. i. //

// Dresden, Neisse Verlag,

2009, 800 s.Práce

Slovanskéhoústavu.

Nová řada, svazek 25.

31 ab

PopisekKATEŘINA BLÁHOVÁČESKÉ DĚJEPISECTVÍ V DIALOGUS EVROPOU (1890–1914)Obsah knihy je zpracován z hlediska

literární a obecné historie. Autorka pro-střednictvím čtyř problémů ve čtyřechkapitolách sleduje emancipaci a moder-nizaci historického bádání. První dvě sevěnují obecné historii, zbývající historiiliterární.

IDA KODRLOVÁ, IVO ČERMÁKSEBEVRAŽEDNÁ TRIÁDAVirginia Woolfová, Sylvia Plathová,Sarah KaneováTři rozdílné spisovatelky, tři rozdílné ži-

voty, tři rozdílné literární žánry, jimž se vě-novaly. Něco je však spojuje. Je to sebe-vražda, konec cesty do jejich nitra, nakterou se všechny vydaly. Společnou mě-ly také potřebu formulovat prožitek, kterýjim přinesla jejich duševní nemoc. Tatostudie se zabývá právě souvislostmi, kte-ré spojují mysl těchto tří žen.

LUKÁŠ ZÁDRAPA, MICHAELA PEJČOCHOVÁČÍNSKÉ PÍSMOPublikace pojednává o charakteru čín-

ského písma a jeho dějinách, a to v souvis -losti s jeho nejnovějším vývojem (včetněotázek vstupu do počítačů). Součástí knihyje také kapitola o čínské kaligrafii jakožtospecifickém propojení písma a umění, kterénikde jinde nedosáhlo takové provázanosti.

ab

a c a d e m i a

JAROSLAV FLEGREVOLUČNÍ BIOLOGIEPodrobná učebnice evoluční biologie je

určena zejména posluchačům magister-ských a doktorandských kurzů evolučníbiologie, molekulární fylogenetiky a evo-luční parazitologie. Do značné míry můžesloužit i jako popularizační dílo, neboť ne-vyžaduje předchozí hlubší znalosti jinýchbiologických disciplín.

BOŽENA HOMOLKOVÁ, IRINA AMELUNGNĚMČINA PRO SAMOUKYNové, revidované vydání učebnice něm-

činy pro samouky bylo aktualizováno tak,aby odpovídalo změněným reáliím vespolečnosti. Kniha je určena jednak těm,kteří se sami chtějí naučit jazyk a nemajímožnost navštěvovat jazykové kurzy, a jed-nak těm, kdo se jazyk již učili a chtějí sisvé znalosti připomenout.

ODBORNÉ PUBLIKACE Z NAKLADATELSTVÍ ACADEMIA

NEJPRODÁVANĚJŠÍ KNIHY V KNIHKUPECTVÍ ACADEMIA V ÚNORU 2010

� 1. Prudký, L. a kol. – Inventura hodnot� 2. Klíma, I. – Moje šílené století� 3. Zádrapa, L., Pejčochová, M.

– Čínské písmo� 4. Vaněk, M. (ed.) – Obyčejní lidé...?!

Pohled do života tzv. mlčící většiny(s podporou AV ČR)

� 5. Płażewski, J. – Dějiny filmu1895–2005

Tituly ostatních nakladatelů:

� 1. Sedláček, T. – Ekonomie dobraa zla, Nakladatelství 65. pole

� 2. Gallus Anonymus: Kronika a činypolských knížat a vládců, Argo

� 3. Papajík, D. – Švábenicové. Velcíkolonizátoři a jejich následovníci,NLN

� 4. Jánský, J. – Hroznatovci a pániz Gutštejna, Nakladatelství Českého lesa

� 5. Holý, J. (ed.) – Tato fakulta buderudá!, Akropolis, Univerzita Karlova v Praze

Knihkupcův tip:

� Tainter, J. A. – Kolapsy složitýchspolečností, Dokořán

ŠÁRKA HOLÁ,vedoucí knihkupectví Academia,Václavské náměstí 34, Praha 1

bulletinak

adem

ický

32ab

TOPIC OF THE MONTH Together on one boat In this issue, we feature an essay by Professor Jaroslav Pánek

from the Institute of History of the ASCR originally presented as anaddress at the University of Pardubice on the occasion of hisreceiving an honorary doctorate. In this essay, Professor Pánekpresents his views on the increasing influence of Islam in Europeand highlights the role of Jan Amos Comenius, “the teacher ofnations,” whose consummate lifetime work is being recalled throughan exhibition at the Pedagogical Museum of J. A. Comenius.

SCIENCE AND RESEARCHWhere is the high-quality basic research grown in Czech Republic?Another article is by Associate Professor Stanislav Kozubek,

the director of the Institute of Biophysics of the ASCR. He exploresone of the possibilities of evaluating the quality of basic researchand points out some defects of the methodology utilized by the Re -search and Development Council.

Urban landscape A conference Urban landscape took place in Prague January 20,

2010 and was organized by the Institute of History of the ASCR andby Charles University in Prague. Its goal was to present and discussa range of topics from the interdisciplinary field of science on the jun -cture between geography and history, called historical geography.

ACADEMIC JOURNALS Gender, Equal Opportunities, ResearchThis is the name of a journal has been published since 2000 by

the Gender & Sociology Department at the Institute of SociologyAS CR. During its first five years the journal was a quarterlypublication assembled as part of a project titled Current Issues in

the Formation of Equal Opportunity Policy in Connection withthe Preparation of the Czech Republic for EU Accession and since2005 it has been published biannually under the plan, Support forthe Social Acceptance and Effective Promotion of Gender Equalityin the Public Sphere. In 2006, Gender, Equal Opportunities,Research became a peer-reviewed journal. This change can beseen as a reflection of the fact that the field of gender studies hasgradually established itself in the Czech Republic.

NEW PROJECTSInstitute for Democracy and Economic AnalysisCERGE-EI and Prof. Jan Švejnar have launched a new project

called Institute for Democracy and Economic Analysis (IDEA),a modern and politically independent think-tank that aims to cultivateand upgrade the level of economic debates in this country. Oneof the first public activities of IDEA was a seminar entitledUnemployment and Economic Outlook for the Czech Republicand Europe that took place on December 14, 2009.

FROM BRUSSELS Eureka and Eurostars We highlight an interview with Svatopluk Helada from the EUREKA

secretariat. EUREKA was founded to challenge the increasingmigration to Asian and North American countries of R&D andindustrial innovation. EUREKA now unites 38 member countries.Working together, they promote international, market-orientedresearch and innovation through the support they offer to smalland medium-sized enterprises, large industry, universities andresearch institutes. Through EUREKA, these organizations introducenew products, processes and services to the market, helping makeEurope economically strong and socially sound.

r e s u m é

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.

si Vás dovoluje pozvat na přednášky z cyklu Zvané přednášky na ÚOCHB 2010/The IOCB Invited Lectures 2010

16. dubna 2010 od 10:00 hod.

The Chemical History of the Pill

prof. Carl DJERASSIDepartment of Chemistry, Stanford University, California, USA

26. dubna 2010 od 10:00 hod.

Palladium- and Nickel-Catalyzed Coupling Reactions of Alkyl Electrophiles

prof. Gregory C. FUDepartment of Chemistry, Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts, USA

30. dubna 2010 od 10:00 hod.

In Control of Molecular Motion: From Molecular Switches to Molecular Motors

prof. Ben L. FERINGADepartment of Organic Chemistry, Stratingh Institute for Chemistry, University of Groningen, Nizozemsko

10. května 2010 od 10:00 hod.

Design of New Catalytic Reactions for "Green" Synthesis and Sustainable Energy

prof. David MILSTEINDepartment of Organic Chemistry, The Kimmel Center for Molecular Design, The Weizmann Institute of Science, Rehovot, Izrael

Přednášky se konají v přednáškovém sále Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i., Flemingovo náměstí 2, Praha 6.Bližší informace: RNDr. Irena G. Stará, ÚOCHB AV ČR, tel.: 220 183 315, e-mail: [email protected]; www.uochb.cz

JDI PO SKRYTÉ STOPĚLidské kroky politickou krajinou exiluKniha pamětí politologa a publicisty

Zdenka Slouky v mnoha ohledech pře -kra čuje žánr, který na první pohled re -pre zentuje. Je to dáno předevšímbohat stvím životních osudů autora. Jejichlíčení je mimořádným svě dect vím nejeno nikdy nekončící cestě člověkaza pochopením vlastního života, ale téžo exilu jako bolestné konstantě lidskéhoosudu a v ne poslední řadě je svědectvímo celém dramatickém dvacá tém století.

Slouka, Z., edice Paměti, Academia,Praha 2009. Vydání 1.

KOUZLO ČÍSELOd velkých objevů k aplikacímS čísly se setkáváme doslova na kaž -

dém kroku. Není tedy možné se bez nichobejít a být k nim lhostejný. Kniha námumožňuje nahlédnout do světa čísel, se -zná mit se s jejich fascinujícími a někdy ažmagickými vlastnostmi. Ukazuje některépřekvapivé souvislosti mezi teorií čísela geometrií a další zajímavé matematickéskutečnosti.

Křížek, M., Somer, L., Šolcová, A., ediceGalileo, Academia, Praha 2009. Vydání 1.

CTIRAD JOHN: ZRCADLO MÝCH LÁSEK ANEB VZPOMÍNKYZa svým téměř devadesátiletým životem

se ohlíží profesor Ctirad John, jeden z nej -významnějších českých lékařů 2. poloviny20. století, spoluzakladatel českosloven -ské imunologie, všestranně vzdělaný hu -ma nista, znalec, moderátor a kronikář lé kař ského dění v poválečném Českoslo -vensku. V knize se setkáváme nejen sešpičkami naší lékařské vědy (např. JanBěle hrádek), ale i s význanými předsta -vi teli našeho společenského a kulturníhoživota (za všechny malíř Jan Zrzavý či filo -zofové Jan Patočka a Ladislav Hejdánek).Text je proložen ukázkami z Johnovy bá -snic ké tvorby.

Houdek, F., Galén, Praha 2009. Vydání 1.

MATEMATIKA A POROZUMĚNÍ SVĚTUSetkání s matematikou po základní školeUkázat, že matematika není žádné zlo,

ale užitečná a často i zábavná součást na -še ho života, se rozhodli autoři této ne všed -ní publikace. Svět čísel, vztahů a tva rů násobklopuje každý den, aniž si to plně uvědo -mujeme. Autoři se pokusili ma te matickýsvět zlidštit i humorem (kresle né vtipy, per -lič ky, hádanky), přitom však ne zas tírají, žestudium matematiky vyžaduje určité úsilí.

Kuřina, F. a kol., Academia, Praha 2009.Vydání 1.

DĚJINY FILMU (1895–2005)Od prvního polského vydání v roce 1967

bylo toto kompendium neustále rozši řo -váno, doplňováno a znovu vydáváno. Zezatím posledního 6. vydání z roku 2005vychází i tento český překlad. Systema tic -kým a promyšleným způsobem se snažízachytit všechny důležité umělecké pro -je vy, ke kterým v dějinách „sedmého umě -ní“ došlo. Nezaměřuje se jen na historii,ale věnuje pozornost i formálním otázkámfilmové řeči a hlavním filmovým teoriím.

Płażewski, J., Academia, Praha 2009.Vydání 1.

NOVÉ KNIHY

VŠEC

HNA

FOTA

: STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

, AKA

DEM

ICKÝ

BUL

LETI

N

Pod tímto názvem se zásluhou FóraVěda žije! uskutečnila 22. února

2010 veřejná diskuse, na níž se v praž-ském divadle Archa představily osob-nosti, které jsou navrhovány za novéčleny vládní Rady pro výzkum, vývoja inovace. Obnovování tohoto orgánudosud vždy probíhalo krajně netrans-parentně, a tak lze jen uvítat, že senyní našlo devět kandidátů, kteří byliochotni seznámit hojně zastoupenouodbornou veřejnost se svými názoryna koncepci, hodnocení a financováníčeské vědy v blízké budoucnosti.

Některé z nominovaných členů Rady však na snímcích nenajdete, pro-tože – ač zváni – do Archy nedorazili; navrhovaní kandidáti ze Svazu prů-myslu a dopravy, České konference rektorů a částečně i Rady vyso-kých škol (s čestnou výjimkou Tomáše Opatrného z olomouckéUniverzity Palackého) zřejmě diskutovat nechtějí.

ANTONÍN KOSTLÁN

VIZE PRO ČESKOUVĚDU

Date post:	30-Apr-2019
Category:	Documents
Upload:	nguyencong
View:	221 times
Download:	0 times

bulletin - avcrbrno.cz file1 ab Pro dnešní úvod - níklistujivítěznou knihouCen Naklada -...

Documents