C. H. BECK Notářský časopis 2/2005 strany 61-88 11. ročník 21. dubna 2005 Vydává Notářská komora ČR v nakladatelství C. H. Beck Z obsahu: Veselá, J. Poučovací povinnost notáře (soudního komisaře) – daně a poplatky Koukal, P. Nová právní úprava předběžného opatření Lokayová, M., Leszay, L. Tvorba sekundárního práva ES Oulík, T. Co (po) notářství? Sikstová, S. Správce dědictví – persona grata či non grata? Brázda, R. Elektronizace obchodního rejstříku a elektronická podoba notářských písemností Nejvyšší soud ČR Dodatečné projednání dědictví podle „středního“ OSŘ ad notam2/05.q 11.4.2005 10:26 Stránka 1
Transcript
C. H. BECK
Notářský časopis
2/2005 strany 61-88 11. ročník 21. dubna 2005
Vydává Notářská komora ČR v nakladatelství C. H. Beck
Z obsahu:
Veselá, J. Poučovací povinnost notáře
(soudního komisaře) – daně a poplatky
Koukal, P. Nová právní úprava předběžného opatření
Lokayová, M., Leszay, L. Tvorba sekundárního práva ES
Oulík, T. Co (po) notářství?
Sikstová, S. Správce dědictví – persona grata či non grata?
termíny notářských zkoušekpro I. pololetí 2005 takto:
30. 5., 31. 5., 1. 6. a 2. 6. 2005písemná ãást
a
6. až 9. 6. 2005ústní ãást.
Pfiihlá‰ení úãastníci budoupísemnû vyrozumûni
o zafiazení na konkrétní termíny.
Obsah 14.4.2005 17:26 Stránka 1
Vydávaný
Notářskou Notářský časopis
komorou ČR 21. dubna 2005
AD NOTAM
âlánky
* Autorka je notáfiskou kandidátkou u JUDr.Ivana Ertelta,notáfie v Praze.1 Zákon ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfied-pisÛ.2 Zákon ã.357/1992 Sb.,o dani dûdické,dani darovací a dani z pfievodunemovitostí, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.
Ve smyslu notáfiského fiádu notáfi vykonává notáfiskouãinnost a v souvislosti s notáfiskou ãinností v rámci dal‰íãinnosti poskytuje právní pomoc. SluÏby poskytovanénotáfiem by mûli b˘t v zájmu klientÛ souborné, tj. zahr-nující jak poskytování právních porad a zastupování vesmyslu § 3 odst. 1 písm. b) Not¤, tak sepisování souvise-jících listin.Klientovi by se mûlo dostat komplexního po-uãení o postupu nezbytném k dosaÏení zam˘‰len˘chprávních následkÛ, vãetnû pouãení o související daÀovéa poplatkové povinnosti.
Na základû obãanského soudního fiádu notáfi vykonáváãinnost notáfie jako soudního komisafie v fiízení o dûdic-tví. I v této ãinnosti se notáfi jako soudní komisafi setkávás nutností pouãit dûdice o jejich daÀov˘ch pfiípadnû po-platkov˘ch povinnostech.
Vzhledem k ‰ífii sluÏeb poskytovan˘ch notáfiem si ná-sledující fiádky nekladou za cíl poskytnout zcela vyãerpá-vající v˘ãet v‰ech „odpovûdí“ na moÏné otázky klientÛ no-táfie v oblasti daÀové a poplatkové povinnosti,pokou‰í sev‰ak vytvofiit seznam základních informací, které by mûlnotáfi v souvislosti se svou ãinností klientÛm nabídnout.
I. Obchodní věci (obchodní společnost, družstvo,společenství vlastníků jednotek)
1. DaÀ z pfiíjmÛ1
a) Pfiedmûtem danû z pfiíjmÛ jsou:• pfiíjmy z podnikání a jiné samostatné v˘dûleãné ãin-
nosti, tj. podíly spoleãníkÛ vefiejné obchodní spoleã-nosti a komplementáfiÛ komanditní spoleãnosti nazisku [§ 7 odst. 1 písm. d) DPfiíj],
• pfiíjmy z kapitálového majetku, tj. podíly na zisku (di-videndy) z majetkového podílu na akciové spoleãnosti,na spoleãnosti s ruãením omezen˘m a komanditní spo-leãnosti,podíly na zisku z ãlenství v druÏstvu [§ 8 odst.1písm. a) DPfiíj],
• ostatní pfiíjmy, tj. podíl na likvidaãním zÛstatku a vy-pofiádací podíl spoleãníka spoleãnosti s ruãením ome-zen˘m,akciové spoleãnosti a komanditisty komanditníspoleãnosti,podíl na likvidaãním zÛstatku a vypofiádacípodíl ãlena druÏstva, pfiíjmy z pfievodu jmûní na spo-leãníka a pfiíjmy z vypofiádání podle obchodního zá-koníku [§ 10 odst. 1 písm. f), g), j) DPfiíj],
• spoleãn˘ systém zdanûní pfii pfievodu podniku,v˘mûnû po-dílÛ, fúzi a rozdûlení spoleãností je upraven v § 23a–23dDPfiíj.
b) Od danû z pfiíjmÛ jsou osvobozeny:• pfiíjmy z pfievodu ãlensk˘ch práv druÏstva a z pfievodu
úãasti na obchodních spoleãnostech, nejde-li o prodejcenn˘ch papírÛ,pfiesahuje-li doba mezi nabytím a pfie-vodem dobu pûti let [§ 4 odst. 1 písm. r) DPfiíj] – ne-vztahuje se na obchodní majetek, tj. majetek veden˘v daÀové evidenci,
• pfiíjmy z prodeje cenn˘ch papírÛ nabyt˘ch poplatní-kem v rámci kupónové privatizace, pfiíjmy z prodejeostatních cenn˘ch papírÛ, pfiesáhne-li doba mezi na-bytím a pfievodem dobu 6 mûsícÛ [§ 4 odst.1 písm.w)DPfiíj] – nevztahuje se na obchodní majetek,
• pfiíjmy plynoucí z doplatku na dorovnání (napfi.§ 220aodst. 5 a § 220k odst. 1 ObchZ) pfii pfiemûnû, v˘mûnûpodílÛ, fúzi spoleãností nebo rozdûlení spoleãnosti,vztahuje-li se k akciím,u nichÏ doba mezi nabytím a roz-hodn˘m dnem pfiesáhla dobu 6 mûsícÛ, nebo podíluna obchodní spoleãnosti, u nûhoÏ doba mezi nabytíma rozhodn˘m dnem pfiesáhla dobu 5 let [§ 4 odst. 1písm. zj) DPfiíj] – nevztahuje se na obchodní majetek,
• zisk pfievádûn˘ fiídící nebo ovládající osobû na základûsmlouvy o pfievodu zisku nebo ovládací smlouvy,jedná--li se o pfiíjmy plynoucí od dcefiiné spoleãnosti matefi-ské spoleãnosti [§ 19 odst. 1 písm. zg) DPfiíj].
2. DaÀ darovací a daÀ z pfievodu nemovitostí2 [§ 20odst. 6 písm. e), f) DDûDaPfiNem]
Od danû darovací a danû z pfievodu nemovitostí jsouosvobozeny:• vklady vloÏené do základního kapitálu obchodních
spoleãností nebo druÏstev; je-li vkladem nemovitost,osvobození se neuplatní, jestliÏe do pûti let od vloÏenívkladu zanikne úãast spoleãníka v obchodní spoleã-nosti nebo ãlena v druÏstvu a nemovitost není spo-leãníkovi ãi ãlenovi vrácena (s v˘jimkou úmrtí spoleã-níka, resp. ãlena),
• pfievody a pfiechody majetku právnick˘ch osob pfii je-jich slouãení, splynutí, rozdûlení nebo pfiemûnû.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 61
3. Soudní poplatky3 (PoloÏky 2c, 8, 24):
• za návrh na jmenování znalce ke zpracování posudku na urãení hodnoty nepenûÏitého vkladu ve smyslu § 59 odst. 3 ObchZ . . . . 1 000 Kã
Obchodní rejstfiík• za první zápis podnikatele do obchodního
(bez ohledu na poãet mûnûn˘chnebo doplÀovan˘ch skuteãností) . . . . . . .1 000 Kã
Za vyhotovení stejnopisu,opisu,kopie nebo fotokopielistin, v˘pisu z rejstfiíku• bez ovûfiení za kaÏdou i zapoãatou stranu . . .50 Kã• s ovûfiením za kaÏdou i zapoãatou stranu . . . .70 Kã
4. Správní poplatky4 (PoloÏky 1, 10, 24)
• za vydání potvrzení o bezdluÏnosti . . . . . . .300 Kã• pfiijetí Ïádosti o vydání v˘pisu z evidence
listû nebo v koncesní listinû . . . . . . . . . . . . . 100 Kã
II. Nemovitosti (kupní smlouva, darovací smlouva,směnná smlouva, zástavní smlouva)
1. DaÀ z pfiíjmÛ
1.1 Osvobození [§ 4 odst. 1 písm. a), b) DPfiíj]
Od danû z pfiíjmÛ jsou osvobozeny pfiíjmy z prodejerodinného domu,bytu,vãetnû podílu na spoleãn˘ch ãás-tech domu nebo spoluvlastnického podílu, vãetnû sou-visícího pozemku,
a) pokud v nûm prodávající mûl bydli‰tû nejménû podobu 2 let bezprostfiednû pfied prodejem,
b) pokud v nûm prodávající mûl bydli‰tû bezpro-stfiednû pfied prodejem po dobu krat‰í dvou leta pouÏije-li získané prostfiedky na uspokojení by-tové potfieby,
c) pfiesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobupûti let. Jde-li o nemovitost,byt nebo nebytov˘ pro-stor nabyt˘ dûdûním v fiadû pfiímé nebo manÏelem,zkracuje se doba pûti let o dobu,po kterou byla ne-movitost prokazatelnû ve vlastnictví zÛstavitele(Û)[§ 4 odst. 1 písm. b) DPfiíj].
(Nevztahuje se na nemovitosti zafiazené do obchod-ního majetku.)
2. DaÀ z nemovitostí5
Dojde-li ke zmûnû v osobû poplatníka (vlastníka), jepoplatník povinen daÀ z nemovitostí pfiiznat do 31.ledna
zdaÀovacího období (kalendáfiního roku), a to podánímdaÀového pfiíp. dílãího daÀového pfiiznání na tiskopisevydaném Ministerstvem financí (§ 13a odst. 1 DPfiíj).
Byl-li podán návrh na vklad vlastnického práva do ka-tastru nemovitostí, o kterém nebylo do 31. ledna zdaÀo-vacího období rozhodnuto, je poplatník povinen podatdaÀové pfiiznání nejpozdûji do konce tfietího mûsíce ná-sledujícího po mûsíci, v nûmÏ byl zapsán vklad práva dokatastru nemovitostí.DaÀové pfiiznání poplatník podáváza zdaÀovací období následují po roce, v nûmÏ vzniklyprávní úãinky vkladu (§ 13a odst. 7 DPfiíj).DaÀ z nemovitostí je splatná (§ 15 odst. 1):a) u poplatníkÛ provozujících zemûdûlskou v˘robu
a chov ryb ve dvou stejn˘ch splátkách,a to nejpozdûjido 31. srpna a do 30. listopadu bûÏného zdaÀovacíhoobdobí,
b) u ostatních poplatníkÛ ve ãtyfiech stejn˘ch splátkách,a to nejpozdûji do 31. kvûtna, do 30. ãervna, do 30. záfií a do 30. listopadu bûÏného zdaÀovacího ob-dobí.Nepfiesáhne-li roãní daÀ ãástku 1 000 Kã,je splatná na-
jednou, a to nejpozdûji do 31. kvûtna bûÏného zdaÀova-cího období (§ 15 odst. 2).
Má-li vlastnické právo k nemovitosti, bytu ãi nebyto-vému prostoru více subjektÛ, jsou tyto subjekty povinnyplatit daÀ z nemovitostí spoleãnû a nerozdílnû (§ 3 odst.4,§ 8 odst. 6).
3. DaÀ darovací
3.1 Sazba a základ danû
Progresivní sazba danû darovací se li‰í v závislosti nazafiazení poplatníka do daÀové skupiny (§ 11 DDûDa-PfiNem):• I. skupina: pfiíbuzní v fiadû pfiímé a manÏelé (§ 12),• II. skupina:
a) pfiíbuzní v fiadû poboãné, a to sourozenci, synovci,netefie, str˘cové a tety,
b) manÏelé dûtí (zeÈové a snachy), dûti a rodiãe man-Ïela,manÏelé rodiãÛ a osoby,které s dárcem Ïily ne-jménû po dobu jednoho roku pfied pfievodem vespoleãné domácnosti a které z tohoto dÛvodu pe-ãovaly o spoleãnou domácnost nebo byly odkázányv˘Ïivou na dárce (§ 13),
• III. skupina: ostatní fyzické a právnické osoby (§ 14).Základem danû je cena pfievádûného majetku zji‰tûná
podle zákona o oceÀování majetku ke dni nabytí ma-jetku, sníÏená o prokázané dluhy a cenu jin˘ch povin-ností, které se váÏí k pfiedmûtu danû (§ 7 odst. 1, 2).
Nab˘vá-li spoluvlastník pfii zru‰ení a vypofiádání po-dílového spoluvlastnictví bezúplatnû více,neÏ ãinila hod-nota jeho podílu pfied zru‰ením a vypofiádáním podílo-vého vlastnictví,pfiedmûtem danû darovací je bezúplatnénabytí majetku nad tuto hodnotu (§ 6 odst. 4).
3.2 DaÀové pfiiznání a splatnost danû
• poplatník (nabyvatel;dárce jako ruãitel) je povinen po-dat místnû pfiíslu‰nému správci danû pfiiznání k dani
62 Číslo 2/2005 AD NOTAM
3 Zákon ã. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znûní pozdûj‰íchpfiedpisÛ.4 Zákon ã. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.5 Zákon ã.338/1992 Sb.,o dani z nemovitostí,ve znûní pozdûj‰ích pfied-pisÛ.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 62
darovací do 30 dnÛ ode dne,v nûmÏ mu byla doruãenasmlouva o bezúplatném pfievodu vlastnictví k nemo-vitosti s doloÏkou o povolení vkladu do katastru ne-movitostí nebo nabyla úãinnosti smlouva o bezúplat-ném pfievodu vlastnictví k nemovitosti, která neníevidována v katastru nemovitostí [§ 5,§ 21 odst.1 písm.c)],
• daÀ je splatná ve lhÛtû 30 dnÛ ode dne doruãení pla-tebního v˘mûru (§ 18 odst. 1),
• souãástí daÀového pfiiznání je ovûfien˘ opis nab˘vacílistiny a znaleck˘ posudek (nevyÏaduje se u pozemkubez stavby a bez trvalého porostu) [§ 21 odst. 3, odst.4 písm. c)].
4. DaÀ z pfievodu nemovitostí
4.1 Sazba a základ danû
• pro v‰echny daÀové skupiny jednotná sazba 3 % ze zá-kladu danû (§ 15 DDûDaPfiNem)
• základ danû z pfievodu nemovitostí (§ 10, § 9 odst. 3):a) cena zji‰tûná podle zákona o oceÀování majetku
platná v den nabytí nemovitosti; je-li cena sjednanávy‰‰í neÏ cena zji‰tûná, je základem danû cena sjed-naná,
b) v pfiípadû vydrÏení cena zji‰tûná podle zákonao oceÀování majetku platná v den sepsání osvûd-ãení o vydrÏení ve formû notáfiského zápisu,
c) v pfiípadû zru‰ení a vypofiádání podílového spolu-vlastnictví dohodou,rozdíl cen uveden˘ch v písm.a)pfied a po zru‰ení a vypofiádání podílového spolu-vlastnictví,
d) vymûÀují-li se nemovitosti,daÀ se vybere z pfievoduté nemovitosti, z jejíhoÏ pfievodu je daÀ vy‰‰í.
4.2 DaÀové pfiiznání a splatnost danû
• poplatník (pfievodce; nabyvatel jako ruãitel) je povi-nen podat místnû pfiíslu‰nému správci danû pfiiznáník dani z pfievodu nemovitostí do konce tfietího mûsícenásledujícího po mûsíci,v nûmÏ byl zapsán vklad právado katastru nemovitostí nebo nabyla úãinnostismlouva o úplatném pfievodu vlastnictví k nemovi-tosti, která není evidována v katastru nemovitostí (§ 8, § 21 odst. 2),
• daÀ je splatná ve lhÛtû pro podání daÀového pfiiznání(§ 18 odst. 2),
• souãástí daÀového pfiiznání je ovûfien˘ opis nab˘vacílistiny a znaleck˘ posudek (nevyÏaduje se u pozemkubez stavby a bez trvalého porostu) [§ 21 odst. 3, odst. 4písm. c)],
• jde-li o pfievod nebo pfiechod vlastnictví ze spoleãnéhojmûní manÏelÛ nebo do spoleãného jmûní manÏelÛ, jekaÏd˘ z manÏelÛ samostatn˘m poplatníkem a jejichpodíly jsou stejné; u podílového spoluvlastnictví jsouspoluvlastníci samostatn˘mi poplatníky a platí daÀpodle velikosti svého podílu (§ 8 odst. 2).
4.3 Osvobození od danû darovací a danû z pfievodu ne-
z vlastnictví bytov˘ch druÏstev do vlastnictví ãlenÛ –fyzick˘ch osob podle zákona o vlastnictví bytÛ,6
• pfievody rodinn˘ch domkÛ a garáÏí a bytÛ z majetkudruÏstev do vlastnictví ãlenÛ tûchto druÏstev – fyzic-k˘ch osob, jejichÏ nájemní vztah vznikl po splaceníãlenského podílu,
• pfievody bytÛ a garáÏí z vlastnictví právnické osoby,vzniklé za úãelem, aby se stala vlastníkem budovy, dovlastnictví fyzick˘ch osob – nájemcÛ (ãlenÛ nebo spo-leãníkÛ).
5. Soudní poplatky (PoloÏky 2a, 2c, 4)
• za návrh na zahájení fiízení o urãení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy,za kaÏdou nemovitost . . . . . . . . . . . . . . . . 3 000 Kã
• za návrh na zahájení fiízení na urãení neplatnosti smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 000 Kã
• za návrh na zahájení fiízení o zru‰ení a vypo-fiádání podílového spoluvlastnictví . . . . . . 1 000 Kã
+3.000,- Kã za kaÏdou nemovitost, která je pfiedmûtemvypofiádání
6. Správní poplatky
Katastr nemovitostí (PoloÏky 119, 120)• vydání v˘pisu nebo opisu z katastru nemo-
• vydání ovûfieného opisu nebo kopie listin ze sbírky listin katastru nemovitostí a sbírky listin pozemkové knihy, za kaÏdou zapoãatou stranu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Kã
• pfiijetí návrhu na zahájení fiízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí . . . . . . . . . . 500 Kã
III. Věcná břemena (smlouva o zřízení věcnéhobřemene)
1. DaÀ z pfievodu nemovitostí
Bezúplatné zfiízení vûcného bfiemene nebo jiného pl-nûní obdobného vûcnému bfiemeni pfii nabytí nemovi-tosti darováním podléhá dani z pfievodu nemovitostí [§ 9 odst. 1 písm. b) DDûDaPfiNem].
Základem danû je cena zji‰tûná podle zákona o oce-Àování majetku:7
1. právo odpovídající vûcnému bfiemenu se oceÀujev˘nosov˘m zpÛsobem na základû roãního uÏitku vev˘‰i obvyklé ceny (nepouÏije se, jestliÏe lze zjistitroãní uÏitek ze smlouvy a není-li uveden˘ roãní uÏi-tek o více neÏ 1/3 niωí neÏ cena obvyklá) (§ 18 odst.1, 2),
AD NOTAM Číslo 2/2005 63
6 Zákon ã. 72/1994 Sb., kter˘m se upravují nûkteré spoluvlastnickévztahy k budovám a nûkteré vlastnické vztahy k bytÛm a nebytov˘mprostorÛm a doplÀují nûkteré zákony (zákon o vlastnictví bytÛ),ve znûnípozdûj‰ích pfiedpisÛ.7 Zákon ã. 151/1997 Sb., o oceÀování majetku a zmûnû nûkter˘ch zá-konÛ (zákon o oceÀování majetku), ve znûní pozdûj‰ích novelizujícíchpfiedpisÛ.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 63
2. roãní uÏitek vypoãten˘ podle odst. 1 se násobí po-ãtem let uÏívání práva, nejv˘‰e v‰ak pûti; patfií-liprávo urãité osobû na dobu jejího Ïivota,oceÀuje sedesetinásobkem roãního uÏitku (nelze-li cenu zjis-tit, oceÀuje se právo jednotnû ãástkou 10 000 Kã)(§ 18 odst. 3, 4, 5)
2. DaÀ darovací
• bezúplatné zfiízení vûcného bfiemene nebo jiného pl-nûní obdobného vûcnému bfiemeni na základû práv-ního úkonu (jinak neÏ pfii nabytí nemovitosti darová-ním) podléhá jako jin˘ majetkov˘ prospûch danidarovací [§ 6 odst. 1 písm. b) DDûDaPfiNem],
• základem danû je cena zji‰tûná podle zákona o oceÀo-vání majetku;jde-li o vûcné bfiemeno na dobu neurãitou,na dobu Ïivota nebo na dobu del‰í neÏ pût let, je toutocenou pûtinásobek ceny roãního plnûní (§ 7 odst. 2).
3. DaÀ z pfiíjmÛ
Úplatné zfiízení vûcného bfiemene nebo jiného plnûníobdobného vûcnému bfiemeni podléhá dani z pfiíjmÛ (§ 10 DPfiíj).
Pozn. Vûcné bfiemeno zfiízené v rámci dohody o vy-pofiádání dûdictví (pfiíp.potvrzení ze závûti) ve prospûchdûdice první daÀové skupiny zdanûní nepodléhá.
IV. Společné jmění manželů (smlouva o zúženínebo rozšíření společného jmění manželů,předmanželská smlouva)
Pfiíjmy z roz‰ífiení nebo zúÏení spoleãného jmûní man-ÏelÛ nepodléhají zdanûní.
1. Soudní poplatky (PoloÏka 4)
• za návrh na zahájení fiízení o vypofiádání spoleãnéhojmûní manÏelÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 000 Kã
(poplatek se zvy‰uje o 3 000 Kã za kaÏdou nemovitosta o 10 000 Kã za kaÏd˘ podnik nebo organizaãnísloÏku, která je pfiedmûtem vypofiádání)
dávan˘ch nebo ovûfiovan˘ch notáfii Ministerstvo spravedlnosti âR – mezinárodní odborhttp://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?o=23&j=33
64 Číslo 2/2005 AD NOTAM
8 Zákon ã. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuãní ãinnosti(exekuãní fiád) a o zmûnû dal‰ích zákonÛ,ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.9 Vyhlá‰ka Ministerstva spravedlnosti ã. 330/2001 Sb., o odmûnû a ná-hradách soudního exekutora, o odmûnû a náhradû hotov˘ch v˘dajÛsprávce podniku a o podmínkách poji‰tûní odpovûdnosti za ‰kody zpÛ-sobené exekutorem, jak vypl˘vá ze zmûn proveden˘ch vyhlá‰kou ã.233/2004 Sb.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 64
b) pro ostatní listiny, vydávané nebo ovûfiované orgánystátní správy nebo jin˘mi orgányMinisterstvo zahraniãních vûcí âR – konzulární odborhttp://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=11715&ido=5&idj=1&amb=1&ikony=True&trid=3&prsl=Fals
Pozn. ovûfiování na obecních (obvodních) úfiadech – le-galizace i vidimace á 30 Kã.
VII. Úschova
1. Soudní poplatky (PoloÏka 11)
Za návrh na zahájení fiízení o úschovû za úãelem spl-nûní závazku, podle pfiedmûtu úschovy• peníze do 20 000 Kã vãetnû . . . . . . . . . . . . 200 Kã• peníze v ãástce vy‰‰í neÏ 20 000 Kã . . . 1 % z ãástky• za kaÏdou movitou vûc . . . . . . . . . . . . . . . . 500 Kã• za kaÏd˘ cenn˘ papír . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Kã
(smûnka nebo ‰ek, cenn˘ papír s uvedenou jmenovi-tou hodnotou – poplatek viz první bod)
• úschova listin nebo spisÛ za kaÏd˘ rok . . . 200 Kã
VIII. Dědictví
1. DaÀ dûdická
1.1 Sazba a základ danû (§ 12–14, § 4 odst. 1
DDûDaPfiNem)
DaÀové skupiny (§11) a sazba danû dûdické viz daÀdarovací (násobeno koeficientem 0,5) s tím, Ïe od danûdûdické je plnû osvobozeno nabytí majetku dûdûnímmezi osobami I. daÀové skupiny.
Základem danû je cena majetku urãená v dûdickém fií-zení sníÏená o:a) prokázané dluhy zÛstavitele, které pfie‰ly na dûdice,b) cenu majetku osvobozeného od danû dûdické,c) pfiimûfiené náklady spojené s pohfibem zÛstavitele,d) odmûnu a hotové v˘daje soudního komisafie a cenu
• poplatník (dûdic) je povinen podat místnû pfiíslu‰-nému správci danû pfiiznání k dani dûdické do 30 dnÛode dne,v nûmÏ nabylo právní moci rozhodnutí soudu,kter˘m bylo skonãeno dûdické fiízení (dûdici I.daÀovéskupiny a dûdici, ktefií nabyli pouze majetek osvobo-zen˘ od danû dûdické, pfiiznání k dani nepodávají) [§ 21 odst. 1 písm. a), § 21 odst. 5 DDûDaPfiNem]
• daÀ dûdická je splatná ve lhÛtû 30 dnÛ ode dne doru-ãení platebního v˘mûru (§ 18 odst. 1)
• souãástí daÀového pfiiznání je ovûfien˘ opis dûdickéhousnesení (znaleck˘ posudek se nevyÏaduje) (§ 21 odst.3,4, § 4 odst. 3)
2. Soudní poplatky (PoloÏky 17e, 18b, 19, 24, 27)
• za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupnû ve vûci samé . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 000 Kã
• za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve vûci samé . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 000 Kã
• za návrh na pfiikázání vûci jinému soudu z dÛvodu vhodnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 Kã
• za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie nebo fotokopie listin, v˘pisu (potvrzení) ze spisu:
bez ovûfiení za kaÏdou i zapoãatou stranu . . . . . 50 Kãs ovûfiením za kaÏdou i zapoãatou stranu . . . . . 70 Kã(za kopie pofiízené na kopírovacích strojích nebo pro-stfiednictvím poãítaãe bez ovûfiení á 15 Kã a s ovûfienímá 35 Kã)• za zaslání soudních spisÛ k jinému soudu,
aby do nich Ïadatel nahlédl . . . . . . . . . . . . . 200 Kã
(první vystavení pfiedmûtem poplatku není)Od konzulárního poplatku je osvobozena superlegali-
zace úmrtního listu, pokud od vystavení prvopisu cizo-zemského dokladu neuplynul více neÏ 1 rok.
IX. Osvobození od soudních poplatků10
Na návrh mÛÏe pfiedseda senátu pfiiznat úãastníkovizcela nebo zãásti osvobození od soudních poplatkÛ,odÛ-vodÀují-li to pomûry úãastníka a nejde-li o svévolné nebozfiejmû bezúspû‰né uplatÀování nebo bránûní práva (§ 138 OS¤).
X. Prominutí daně (poplatku)11
Ministerstvo financí mÛÏe daÀ zcela nebo ãásteãnûprominout z dÛvodÛ nesrovnalostí vypl˘vajících z uplat-Àování daÀov˘ch zákonÛ, u pfiíslu‰enství danû tak mÛÏeuãinit i z dÛvodÛ odstranûní tvrdosti.K provedení tohotooprávnûní mÛÏe Ministerstvo zmocnit obecnû závazn˘mprávním pfiedpisem správce danû (§ 55a odst. 1, 2) – vizvyhlá‰ka Ministerstva financí ã. 299/93 Sb., kterou sezmocÀují územní finanãní orgány k promíjení pfiíslu-‰enství danû, ve znûní vyhlá‰ky ã. 209/2003 Sb.
AD NOTAM Číslo 2/2005 65
10 Zákon ã.99/1963 Sb.,obãansk˘ soudní fiád,ve znûní pozdûj‰ích pfied-pisÛ.11 Zákon ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkÛ, ve znûní pozdûj‰íchpfiedpisÛ.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 65
XI. Závěrem
Soudní a správní poplatky do v˘‰e 5 000 Kã lze platitkolkov˘mi známkami vydan˘mi Ministerstvem financía ostatní poplatky se platí na zvlá‰tní úãet státního roz-poãtu (úãet pfiíslu‰ného soudu nebo správního úfiadu).
http://www.finance.cz/home/formulare – formuláfiepfiiznání k dani darovací, dani dûdické, dani z nemovi-tostí, dani z pfievodu nemovitostí, dani z pfiíjmÛhttp://cds.mfcr.cz/InetPub.Internet/Scripts/Forms/forms.asp?Skupina=5 – databáze daÀov˘ch tiskopisÛ,vãetnû pokynÛ k vyplnûní daÀov˘ch pfiiznáníhttp://cds.mfcr.cz – daÀové zákony a zákony o poplat-cích
nab˘vá 1. dubna 2005 úãinnosti i nová právní úprava
pfiedbûÏného opatfiení, jejímÏ cílem je jednak zefek-
tivnûní a urychlení postupu soudÛ pfii zatímní úpravû
pomûrÛ úãastníkÛ fiízení, jednak i urãitá precizace
a doplnûní stávající úpravy tohoto v˘znamného pro-
cesního institutu.
Novelizace právní úpravy pfiedbûÏného opatfiení v ob-ãanském soudním fiádu je pomûrnû obsáhlá a vedlezmûny ãi upfiesnûní stávající úpravy zavádí i zcela nováustanovení t˘kající se napfiíklad povinnosti navrhovateleke sloÏení finanãní jistoty, podmínek pro nafiízení pfied-bûÏného opatfiení, vyhlá‰ení usnesení o pfiedbûÏnémopatfiení, jakoÏ i jeho vykonatelnosti a závaznosti.Obecnû lze souãasnû konstatovat,Ïe nová právní úpravapfiedbûÏného opatfiení je po provedené novele úplnûj‰ía komplexnûj‰í v tom smyslu, Ïe v fiadû otázek není na-dále tfieba podpÛrnû vycházet z jin˘ch ãástí obãanskéhosoudního fiádu.
I. Náležitosti návrhu na předběžné opatření
V˘znamnou zmûnu pfiiná‰í novelizované ustanovení § 75 odst. 2 OS¤, které v˘slovnû stanoví obsahové nále-Ïitosti i pro návrh na nafiízení pfiedbûÏného opatfienípodle § 76 a je tak koneãnû dána komplexní úprava ná-leÏitostí návrhu, jeÏ se dosud t˘kala pouze návrhÛ napfiedbûÏné opatfiení ve vûcech zaji‰tûní péãe o nezletilédûti podle § 76a OS¤.Nadále proto v této otázce nebudepodpÛrnû aplikováno ustanovení § 79 odst. 1 OS¤.
Návrh na nafiízení pfiedbûÏného opatfiení podle § 76musí kromû obecn˘ch náleÏitostí, upraven˘ch v § 42odst. 4, obsahovat jméno, pfiíjmení a bydli‰tû úãastníkÛ(obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby,oznaãení státu a pfiíslu‰né organizaãní sloÏky státu,kteráza stát pfied soudem vystupuje), popfiípadû téÏ jejich zá-stupcÛ, vylíãení skuteãností o tom, Ïe je tfieba, aby bylyzatímnû upraveny pomûry úãastníkÛ,nebo Ïe je tu obava,Ïe by v˘kon rozhodnutí byl ohroÏen, vylíãení skuteã-ností, které odÛvodÀují pfiedbûÏné opatfiení, a musí b˘t
z nûj b˘t patrno, jakého pfiedbûÏného opatfiení se navr-hovatel domáhá.Pro návrhy ve vûcech obchodních je po-Ïadováno, aby návrh dále obsahoval identifikaãní ãísloprávnické osoby, identifikaãní ãíslo fyzické osoby, kteráje podnikatelem,popfiípadû dal‰í údaje potfiebné k iden-tifikaci úãastníkÛ fiízení.
NáleÏitosti návrhu na pfiedbûÏné opatfiení podle § 76aOS¤ zÛstaly nezmûnûny a jejich úprava byla pouze pfie-sunuta do novelizovaného ustanovení § 75 odst. 3 OS¤.
Ve vztahu k návrhu na nafiízení pfiedbûÏného opatfieníje v˘znamné i novelizované ustanovení § 75 odst.4 OS¤,které navrhovateli ukládá povinnost pfiipojit k návrhu lis-tiny, jichÏ se dovolává.
Pokud jde o úpravu postupu soudu v pfiípadû, kdy ná-vrh na pfiedbûÏné opatfiení neobsahuje v‰echny náleÏi-tosti nebo kter˘ je nesrozumiteln˘ anebo neurãit , tatozÛstává v rámci ustanovení § 75a OS¤ nedotãena a spo-juje s tûmito nedostatky povinnost soudu,resp.pfiedsedysenátu návrh odmítnout, jestliÏe pro tyto nedostatkynelze pokraãovat v fiízení.
II. Jistota při podání návrhu na předběžné opat-ření
Zásadní zmûnu a novinku stávající právní úpravy pfied-bûÏného opatfiení pfiiná‰í zcela nové ustanovení § 75bodst. 1 OS¤, které zavádí povinnost navrhovatele sloÏitnejpozdûji ve stejn˘ den,kdy podal u soudu návrh na na-fiízení pfiedbûÏného opatfiení, finanãní jistotu (kauci) vev˘‰i 50 000 Kã a v obchodních vûcech 100 000 Kã.Uve-dená povinnost navrhovatele se neuplatní pouze v ta-xativnû vypoãten˘ch vûcech § 75b odst. 3, a to zejménav pfiípadû návrhu podle § 76a,v pfiípadû návrhu na pfied-bûÏné opatfiení pro fiízení, které mÛÏe soud zahájit i beznávrhu, v pfiípadû pfiedbûÏného opatfiení ve vûci v˘Ïiv-ného,ve vûci pracovní a ve vûci náhrady ‰kody na zdraví.
Smyslem této nové povinnosti navrhovatele je zaji‰-tûní pfiípadné náhrady ‰kody nebo jiné újmy, která byvznikla pfiedbûÏn˘m opatfiením dotãenému úãastníku(povinnému), a tato tak má pfiímou návaznost na novéustanovení § 77a OS¤. Podle § 75b odst. 4 pfiitom platí,Ïe sloÏená jistota se vrací v pfiípadû pravomocného za-mítnutí nebo odmítnutí návrhu a nebo v pfiípadû, Ïe fií-zení bylo pravomocnû zastaveno. JestliÏe do‰lo k nafií-zení pfiedbûÏného opatfiení, jistotu soud vrátí aÏ poté,comarnû uplyne lhÛta k Ïalobû o náhradu ‰kody nebo jinéújmy podle § 77a odst. 2 nebo jestliÏe z rozhodnutí vy-daného o této Ïalobû vypl˘vá, Ïe jistota nebude pouÏitak spojení práva na náhradu ‰kody nebo jiné újmy.
Pfiím˘m dÛsledkem nesplnûní povinnosti sloÏit jistotuje pak ve smyslu ustanovení § 77b odst. 2 odmítnutí ná-vrhu na pfiedbûÏné opatfiení pfiedsedou senátu a neslo-Ïení jistoty má tak stejné procesní dÛsledky jako neúpl-nost, nesrozumitelnost nebo neurãitost návrhu podle § 75a OS¤.
III. Podmínky a lhůty pro nařízení předběžnéhoopatření
Nové ustanovení § 75c v˘slovnû upravuje a precizujepodmínky pro nafiízení pfiedbûÏného opatfiení, kter˘mi
66 Číslo 2/2005 AD NOTAM
* Autor je advokát v AK Rödl & Partner, v. o. s., Praha.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 66
jsou vedle úplnosti, srozumitelnosti a urãitosti návrhu,jakoÏ (i v taxativnû stanoven˘ch pfiípadech) sloÏení fi-nanãní jistoty, jednak prokázání potfieby zatímní úpravypomûrÛ úãastníkÛ nebo obavy, Ïe by v˘kon rozhodnutíbyl ohroÏen a souãasnû pak alespoÀ osvûdãení skuteã-ností,které jsou rozhodující pro uloÏení povinnosti pfied-bûÏn˘m opatfiením.
Pokud jde o navrÏená pfiedbûÏná opatfiení ve vûcechzaji‰tûní péãe o nezletilé dûti, zde postaãí, pokud jsousplnûny podmínky vypoãtené v ustanovení § 76a odst.1(to je stav, kdy se nezletilé dítû ocitne bez jakékoli péãenebo jsou-li jeho Ïivot nebo pfiízniv˘ v˘voj váÏnû ohro-Ïeny nebo naru‰eny).
LhÛty k nafiízení pfiedbûÏného opatfiení zÛstávají ne-zmûnûny, to je v pfiípadû návrhu na pfiedbûÏné opatfienípodle § 76a je pfiedseda senátu povinen rozhodnout do24 hodin poté, co je návrh podán, v pfiípadû návrhu najiné pfiedbûÏné opatfiení zÛstává lhÛta 7 dnÛ poté,co bylnávrh podán.
Nadále v‰ak zÛstává v platnosti zásada (v praxi v‰akspí‰e fikce), Ïe o návrhu na pfiedbûÏné opatfiení by mûlrozhodnout pfiedseda senátu bezodkladnû a nemûlo bytedy ani b˘t tfieba úpravu maximálních lhÛt k rozhod-nutí aplikovat.
IV. Vyhlášení usnesení o nařízení předběžnéhoopatření a jeho závaznost a vykonatelnost
Novela obãanského soudního fiádu velmi v˘znamnûprecizuje i úpravu vyhlá‰ení usnesení o nafiízení pfied-bûÏného opatfiení,jakoÏ i jeho vykonatelnost a závaznost,coÏ dosud v právní úpravû pfiedbûÏného opatfiení citelnûchybûlo.
Pokud to vyÏadují okolnosti pfiípadu nebo je-li tu ne-bezpeãí z prodlení, pfiedseda senátu, kter˘ rozhodlo pfiedbûÏném opatfiení podle § 76 bezodkladnû, totousnesení ihned vyhlásí úãastníku, kterému ukládá po-vinnost a ukazuje-li se to potfiebné,pfiistoupí k vyhlá‰eníusnesení na místû samém.
Zákon novû stanoví v˘slovnou povinnost soudu ode-slat stejnopis usnesení o nafiízení pfiedbûÏného opatfieníúãastníkÛm, popfiípadû jejich zástupcÛm a tûm, kter˘mbyla uloÏena povinnost, ve lhÛtû 3 dnÛ ode dne vyhlá-‰ení usnesení nebo, nebylo-li vyhlá‰eno, ve lhÛtû 3 dnÛode dne jeho vydání.
Podle § 76c OS¤ je usnesení, kter˘m bylo nafiízenopfiedbûÏné opatfiení, vykonatelné vyhlá‰ením. Nedo‰lo-lik vyhlá‰ení,je usnesení vykonatelné,jakmile bylo vydáno(jedná-li se o pfiedbûÏné opatfiení podle § 76a) a nebodoruãeno tomu, komu ukládá povinnost (jedná-li seo pfiedbûÏné opatfiení podle § 76).
Ve vztahu k vymezení okruhu osob, pro které je zá-vazn˘ v˘rok vykonatelného usnesení o nafiízení pfied-bûÏného opatfiení, jsou klíãová nová ustanovení § 76d a76e OS¤.V tomto smûru je v˘znamné, Ïe v pfiípadû v˘-roku vykonatelného usnesení o nafiízení pfiedbûÏnéhoopatfiení podle § 76a je tento závazn˘ pro kaÏdého (§ 76d odst. 2), v pfiípadû jiného pfiedbûÏného opatfieníje tento závazn˘ jen pro úãastníky a pro ty, kter˘m bylapfiedbûÏn˘m opatfiením uloÏena povinnost, nestanoví-lizákon jinak (§ 76d odst. 1).V rámci prevenãní i hmotnû-právní funkce tûchto ustanovení je pfiitom zásadní právnídÛsledek nesplnûní ãi nerespektování závaznosti v˘rokuvykonatelného usnesení o nafiízení pfiedbûÏného opat-
fiení,spoãívající podle § 76e odst.1 v tom,Ïe právní úkon,kter˘ byl uãinûn tím,pro nûhoÏ je takov˘ v˘rok závazn ,je neplatn , jestliÏe jím byla poru‰ena povinnost uloÏenáusnesením o nafiízení pfiedbûÏného opatfiení. Speciálnûje tento právní dÛsledek upraven ohlednû nerespekto-vání zákazu nakládat s urãitou nemovitostí v § 76e odst.2,podle kterého pozb˘vá návrh na vklad práva t˘kajícíhose této nemovitosti své právní úãinky.
V. Náhrada škody nebo jiné újmy vzniklé před-běžným opatřením
Novû je v obãanském soudním fiádu upravena i otázkanáhrady ‰kody nebo jiné újmy vzniklé pfiedbûÏn˘m opat-fiením,která byla dosud pouze rámcovû upravena ve stá-vajícím ustanovení § 77 odst.3, a to ve zcela novém usta-novení § 77a OS¤.
Podmínky povinnosti k náhradû ‰kody nebo jiné újmy(dosud se uÏíval obecn˘ pojem „újmy“) v daném pfiípadûzÛstaly nezmûnûny a jsou tak podle § 77a odst. 1 vázányna stav, kdy pfiedbûÏné opatfiení zaniklo nebo bylo zru-‰eno z jiného dÛvodu,neÏ proto,Ïe návrhu ve vûci samébylo vyhovûno, nebo proto, Ïe právo navrhovatele bylouspokojeno.V takovém pfiípadû je navrhovatel povinennahradit ‰kodu nebo jinou újmu kaÏdému, komu pfied-bûÏn˘m opatfiením vznikla, pfiiãemÏ této povinnosti senemÛÏe zprostit, ledaÏe by ke ‰kodû nebo k jiné újmûdo‰lo i jinak.
Zcela nové je stanovení zvlá‰tní promlãecí lhÛty propodání Ïaloby na náhradu ‰kody nebo jiné újmy, kteráãiní podle § 77a odst.2 OS¤ 6 mûsícÛ a poãíná bûÏet odedne, kdy pfiedbûÏné opatfiení zaniklo nebo kdy bylo pra-vomocnû zru‰eno.Po uplynutí této lhÛty právo zanikne,pfiiãemÏ zme‰kání této lhÛty nelze prominout.
K uspokojení pravomocnû pfiiznané náhrady ‰kodynebo jiné újmy se pfiednostnû uÏije finanãní jistota slo-Ïená navrhovatelem pfii podání návrhu na pfiedbûÏnéopatfiení, v pfiípadû zb˘vající neuspokojené ãásti nárokuje na po‰kozeném,aby tuto ãást dále vymáhal jin˘m zpÛ-sobem.
Nezmûnûno pfiitom zÛstává, Ïe úprava náhrady ‰kodynebo jiné újmy zpÛsobené pfiedbûÏn˘m opatfiením se ne-vztahuje na pfiedbûÏná opatfiení podle § 76a OS¤.
Evropsk˘ch spoleãenství (právo ES, tzv. komunitárníprávo), tak právo Evropské unie (právo EU). Právo ES je
* Mgr.Magdalena Lokayová je pracovnicí NK âR pro mezinárodní vztahy,JUDr. Lenka Leszay, Ph.D. je notáfikou v Praze.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 67
právem prvního pilífie Evropské unie,kter˘ je tvofien Ev-ropsk˘mi spoleãenstvími. Právo Evropské unie zahrnujeprávo v‰ech tfií pilífiÛ Evropské unie,pfiiãemÏ druh˘m pi-lífiem je spoleãná zahraniãní a bezpeãnostní politika a tfie-tím pilífiem je spolupráce v oblasti justice a vnitfiníchvûcí.
Právo ES je specifick˘m systémem práva, kter˘ se od-li‰uje jak od práva mezinárodního, tak od práva vnitro-státního. Mezi základní principy práva ES patfií prin-
cip nadfiazenosti práva ES a pfiím˘ úãinek práva ES.
Dle principu nadfiazenosti práva ES má v pfiípadû kon-fliktu komunitární normy s národní pfiednost norma ko-munitární. Je to samostatné právo, které v ãlensk˘ch stá-tech jako právo Spoleãenství platí pfiímo. Má pfiednostpfied právními normami ãlensk˘ch státÛ a bezprostfiedníprávní úãinky ve vztazích,které upravuje.Zatímco právoES je v˘razem nadstátního charakteru Spoleãenství,právo druhého a tfietího pilífie Evropské unie má stejn˘charakter jako právo mezinárodní.
Pátefi práva ES tvofií tzv. primární právo ES, jímÏ jsouzfiizovací smlouvy Spoleãenství,tj.mezinárodní smlouvy,jimiÏ byla zaloÏena Evropská spoleãenství, ve znûnísmluv, kter˘mi byly novelizovány (zejm. Smlouva o spo-leãn˘ch orgánech,Jednotn˘ evropsk˘ akt,Smlouva o EU,Amsterodamská smlouva a Smlouva z Nice). Zfiizovacísmlouvy daly orgánÛm ES pravomoc vytváfiet právo k pl-nûní úkolÛ a ãinnostem Spoleãenství (vyjádfien˘ch v ãl. 2 a 3 Smlouvy ES), pfiiãemÏ dÛraz je kladen na fun-gování vnitfiního trhu jako prostoru bez vnitfiních hra-nic, ve kterém je zaji‰tûn voln˘ pohyb zboÏí, osob, slu-Ïeb a kapitálu,vytvofiení spoleãného trhu a harmonizaciprávních pfiedpisÛ ãlensk˘ch státÛ v mífie nutné k od-stranûní pfiekáÏek volného pohybu. V˘voj spoleãnéhotrhu má pfies mûnovou a hospodáfiskou unii pokraãovataÏ k politické unii.Právo pfiijímané orgány ES na základûzmocnûní obsaÏeného v primárním právu k plnûní úkolÛSpoleãenství je tzv. sekundárním právem ES.
II. Akty sekundárního práva
Komunitární legislativa má dvû základní formy: nafií-
zení a smûrnice. Dle ãlánku 249 Smlouvy ES se k nimfiadí téÏ rozhodnutí a akty bez právní závaznosti, jimiÏjsou doporuãení a stanoviska.
1. Nafiízení
Nafiízení má podle ãl.249 odst.2 Smlouvy ES obecnouzávaznost. Je závazné ve v‰ech sv˘ch ãástech a bezpro-stfiednû pouÏitelné v kaÏdém ãlenském státû. Jde o nor-mativní akt, kter˘ obsahuje obecnou úpravu urãité ob-lasti práva. Souãástí právních fiádÛ ãlensk˘ch státÛ sestává v okamÏiku nabytí platnosti, aniÏ by k tomu bylotfieba pfiijmout urãit˘ akt ze strany národních orgánÛ.MÛÏe zakládat práva a povinnosti jak pro ãlenské státy,tak pro fyzické a právnické osoby. Ustanovení nafiízeníse lze dovolávat stejnû jako ustanovení vnitrostátníhopráva. Nafiízení jsou v‰ak pomûrnû málo poãetná, b˘vajípfiijímána pouze tam, kde je zapotfiebí jednotné úpravyv celém Spoleãenství. DÛleÏit˘m pfiíkladem nafiízení jenapfi.nafiízení Rady ã.2157/2001 o statutu evropské spo-leãnosti nebo nafiízení Rady ã. 2137/85 o zfiízení Evrop-ského hospodáfiského zájmového sdruÏení.
2. Smûrnice
Podle ãl. 249 odst. 3 Smlouvy ES je smûrnice závaznápro kaÏd˘ stát,kterému je urãena,pokud jde o v˘sledek,jehoÏ má b˘t dosaÏeno, pfiiãemÏ volba forem a pro-stfiedkÛ se ponechává vnitrostátním orgánÛm. Smûrniceje nejãastûj‰ím nástrojem harmonizace.Vût‰inou stanoví,které právní normy mají ãlenské státy uvést do souladuse smûrnicí a jaká jiná opatfiení mají ãlenské státy pfii-jmout. MoÏnost volby zpÛsobu a forem pfievzetí smûr-nice ãlensk˘m státÛm umoÏÀuje, aby svÛj právní fiádupravily jen v rozsahu, kter˘ je k dosaÏení cíle smûrnicenezbytn˘ a zároveÀ zohlednily urãité hospodáfiské, soci-ální ãi jiné zvlá‰tnosti daného státu.Obsah smûrnice b˘vázpravidla pfiejímán do jiÏ existujících vnitrostátních práv-ních pfiedpisÛ. Plné pÛsobení smûrnice v právním fiáduãlenského státu zpravidla nastává aÏ s úãinností aktu,kte-r˘m je její obsah do vnitrostátního práva pfievzat.
3. Rozhodnutí
Rozhodnutí jsou závazná ve v‰ech sv˘ch ãástech, alepouze pro ty,kter˘m jsou urãena,aÈ uÏ ãlensk˘m státÛm,tak fyzick˘m ãi právnick˘m osobám. Rozhodnutí jsoubezprostfiednû pouÏitelná (ãl. 249 odst. 4 Smlouvy ES).
III. Tvorba sekundárního práva
Pravomoc orgánÛ ES pfii tvorbû práva vychází z tzv.zá-sady svûfien˘ch pravomocí (compétence d’attribution),podle které Spoleãenství mÛÏe pfiijímat akty sekundár-ního práva jen tam, kde mu k tomu primární právo svû-fiuje odpovídající pravomoci. Pfiíslu‰ná ustanovení Sm-louvy ES,která v jednotliv˘ch pfiípadech svûfiují orgánÛmES pravomoc vydávat akty sekundárního práva stanovípro tyto akty tedy základ, rámec a meze. Pfiíkladem jeãlánek 94 Smlouvy ES,kter˘ umoÏÀuje Radû vydávat jed-nomyslnû na návrh Komise smûrnice ke sblíÏení tûchprávních pfiedpisÛ ãlensk˘ch státÛ,které mají pfiím˘ vlivna vytváfiení nebo fungování vnitfiního trhu nebo ãlánek95, kter˘ umoÏÀuje v této oblasti i vydávat i jiná opat-fiení,napfi.nafiízení (postupem dle ãl.251 Smlouvy ES,vizníÏe). Dal‰í zmocÀovací ustanovení jsou ve Smlouvû ESobsaÏena pro jednotlivé oblasti spoleãného trhu napfi.v ãl.40 o volném pohybu pracovníkÛ,ãl.44 odst.2 o svo-bodû usazování a poskytování sluÏeb (v tomto rámciRadû pfiíslu‰í i koordinace ochrann˘ch ustanovenív právu obchodních spoleãností ãlensk˘ch státÛ), ãl. 47odst.1 o vzájemném uznávání diplomÛ a jin˘ch dokladÛo kvalifikaci atd. Pfiíslu‰né zmocÀovací ustanovení ur-ãuje, jak˘m zpÛsobem a v jaké formû má b˘t akt sekun-dárního práva vydán.
1. Rozhodovací proces v I. pilífii
1.1 Návrh Evropské komise = 1. krok
Iniciaãní právo má vÏdy v˘hradnû Komise, která
pfiedkládá návrh aktu Radû. [Rada a Evropsk˘ parla-
ment mohou Komisi k pfiedloÏení návrhu vyzvat, tato
v˘zva je ale pro Komisi nezávazná (ãl. 208 a ãl. 192
odst. 2 SES).] Monopol na legislativní iniciativu ãiní
z Komise orgán s velmi siln˘m politick˘m postavením.
V˘hradnû ona zahajuje postup vedoucí k vydání se-
68 Číslo 2/2005 AD NOTAM
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 68
kundárního aktu a tím podstatn˘m zpÛsobem mÛÏe
pfiedurãit jeho normativní obsah. V praxi jsou návrhy
Komise vypracovávány ve spolupráci s odborníky ãlen-
sk˘ch státÛ a po vyslechnutí zástupcÛ zainteresova-
n˘ch hospodáfisk˘ch kruhÛ.
1.2 Projednání v Radû = 2. krok
Poté, co je návrh EK pfiedloÏen Radû, je pfiidûlen pfií-slu‰nému G¤ Rady.Ve vût‰inû pfiípadÛ je pak návrh pfie-dán pfiíslu‰né pracovní skupinû k projednání.V závislostina diskusi v pracovní skupinû a následnû v COREPERuRada buì:• návrh EK pfiijme v nezmûnûné podobû,• poÏádá EK o zmûny,• zmûní sama návrh,• návrh odmítne,• nebo rozhodne.
Rada o návrhu rozhoduje zpravidla za úãasti Ev-
ropského parlamentu, pfiiãemÏ tato úãast má rÛznéformy. Jako poradní orgány mohou na základû ustano-vení Smlouvy ES pÛsobit Hospodáfisk˘ a sociální v˘bora V˘bor regionÛ.
Podle stupnû úãasti Evropského parlamentu se roz-
li‰ují tyto tfii rÛzné legislativní postupy:
1. Konzultaãní postup (consultation) spoãívá v tom,Ïe Rada pfiijímá akty sekundárního práva na návrhKomise po konzultaci s Evropsk˘m parlamentem.Stanovisko Evropského parlamentu není pro Raduprávnû závazné,ale koneãné rozhodnutí Rady mÛÏeovlivnit. Konzultaãní postup byl aÏ do roku 1987pouÏíván jako jediná forma spoluúãasti Evropskéhoparlamentu. Dnes se uÏívá jen v ojedinûl˘ch pfiípa-dech (pfi. ãl. 37 odst. 2 Smlouvy ES).
2. Kooperaãní postup (cooperation) (ãl.252 SmlouvyES) rovnûÏ pfiedpokládá stanovisko Evropského par-lamentu. Nepfiijetí stanoviska Evropského parla-mentu má za následek, Ïe pfii rozhodovaní Rady senamísto poÏadavku kvalifikované vût‰iny uplatní po-Ïadavek jednomyslnosti. Kooperaãní postup byl za-veden v roce 1987, av‰ak dnes se uplatÀuje jiÏ jenv nûkolika pfiípadech v oblasti hospodáfiské a mû-nové politiky.
3. Spolurozhodovací postup (codecision) (ãl. 251Smlouvy ES) je v souãasné dobû klíãov˘m legisla-tivním postupem. Je urãen zejména pro oblast vy-tváfiení a fungování vnitfiního trhu. Byl zavedenv roce 1993 Smlouvou o EU a jeho pouÏití bylopodstatnû roz‰ífieno Amsterodamskou smlouvou(v platnosti od 1.5.1999) a Smlouvou z Nice (v plat-nosti od 1. 2. 2003). AÏ 80 % aktÛ sekundárníhopráva je pfiijímáno touto procedurou. Evropsk˘parlament se dostává na úroveÀ Rady a skuteãnûspolurozhoduje. Jeho nesouhlas znamená nepfiijetíaktu.
1.3 Právnicko-lingvistické dokonãení = 3. krok
Schválené akty jsou pak postoupeny do specializova-n˘ch skupin právníkÛ – lingvistÛ k závûreãné revizi textuv jednotliv˘ch úfiedních jazycích EU, a poté jsou publi-kovány v Úfiedním vûstníku.
Ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech mÛÏe b˘t na základû dele-gace pravomoci Radou zmocnûna k vydávání aktÛ k har-
monizaci právních pfiedpisÛ zmocnûna i Komise. Vût‰i-nou se jedná o provádûcí pfiedpisy k aktÛm Rady.
Pro oblast druhého pilífie EU (spoleãná zahraniãnía bezpeãnostní politika, jakoÏ i spoleãná bezpeãnostnía obranná politika) platí, Ïe rozhoduje Rada bez návrhuKomise a bez úãasti Evropského parlamentu. Akty tfie-
tího pilífie EU (justice a vnitfiní vûci) opût pfiijímá Radabez návrhu Komise, av‰ak pro nûkteré z nich si musí vy-Ïádat stanovisko Evropského parlamentu.
2. Spolurozhodovací postup (ãl. 251 Smlouvy ES)
Spolurozhodovacím postupem je pfiijímána vût‰inaprávních aktÛ sekundárního práva, vãetnû harmonizaã-ních opatfiení k uskuteãnûní vnitfiního trhu dle ãl.95 Sm-louvy ES. Uplatní se vÏdy, kdyÏ Smlouva ES odkazuje napostup podle svého ãl. 251. Pfii tomto postupu má Ev-ropsk˘ parlament v zásadû absolutní veto.
Legislativní proces probíhá takto:1. Komise pfiedloÏí návrh právního aktu Evropskému
parlamentu a Radû.2. Evropsk˘ parlament k návrhu zaujme stanovisko
(1. ãtení).
3. Po obdrÏení stanoviska Evropského parlamentu Rada
kvalifikovanou vût‰inou buì:a) pfiijme navrhovan˘ akt, a to pokud Evropsk˘ par-
lament nenavrhne Ïádné jeho zmûny nebo návrhpfiijme ve znûní zmûn obsaÏen˘ch ve stanovisku Ev-ropského parlamentu (akt je pfiijat hned po prv-
ním ãtení), nebob) pfiijme stanovisko – tzv. spoleãn˘ postoj a sdûlí ho
Evropskému parlamentu, tj. tehdy,kdyÏ nesouhlasís navrhovan˘mi zmûnami nebo neakceptuje návrhKomise jako takov .
Pokud do tfií mûsícÛ od sdûlení spoleãného postojeRady Evropsk˘ parlament pfii druhém ãtení:
a) schválí spoleãn˘ postoj nebo se nevyjádfií, má seza to, Ïe pfiíslu‰n˘ akt je pfiijat v souladu se spo-
lamentem (kvalifikovanou vût‰inou nebo jedno-myslnû ohlednû zmûn, k nimÏ Komise zaujala ne-gativní stanovisko), je pfiíslu‰n˘ akt pfiijat jakoÏtospoleãn˘ postoj takto zmûnûn ,
b) neschválí v‰echny zmûny, svolá pfiedseda Radyv dohodû s pfiedsedou Evropského parlamentu velhÛtû ‰esti t˘dnÛ smírãí (dohodovací) v˘bor,v nûmÏ jsou paritnû zastoupeny obû strany.
Pokud smírãí v˘bor ve lhÛtû ‰esti t˘dnÛ:a) schválí tzv. spoleãn˘ návrh, je navrhovan˘ akt pfii-
jat, pfiijme-li jej Evropsk˘ parlament (ve 3. ãtení)
vût‰inou hlasÛ i Rada kvalifikovanou vût‰inou veshodû se spoleãn˘m návrhem,
b) akt není pfiijat, kdyÏ jeden z tûchto dvou orgánÛspoleãn˘ návrh neschválí nebo smírãí v˘bor nes-chválí spoleãn .
AD NOTAM Číslo 2/2005 69
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 69
IV. Orgány společenství podílející se na tvorbě se-kundárního práva
1. Rada Evropské unie (ãl. 202–210 Smlouvy ES)
Rada je kolektivním nepermanentním legislativním or-gánem EU. Jako orgán zastupující zájmy ãlensk˘ch státÛsi uchovává klíãovou roli téÏ ve druhém pilífii a tfietímpilífii EU, tedy pfii tvorbû spoleãné zahraniãní a bezpeã-nostní politiky a v oblasti justice a vnitfiních vûcí.
Radu tvofií zástupci vlád ãlensk˘ch státÛ na minister-ské úrovni oprávnûní zastupovat vlády jednotliv˘ch ãlen-sk˘ch státÛ. Praxe Rady, pokud jde o pfiípustné zástupceãlensk˘ch státÛ je vstfiícná,pfiipou‰tí se úãast neãlenÛ ka-binetu ãlenského státu (napfi. ãlenové ‰ir‰ího kabinetu,státní tajemníci, námûstci ministrÛ).
Rada zásadnû zasedá ve sloÏení ministrÛ zahraniãníchvûcí (Rada pro v‰eobecné záleÏitosti). Rada pro v‰eo-becné hospodáfiské otázky (tzv.Rada ECOFIN) je sloÏenaz ministrÛ financí ãi hospodáfiství.Schází se rovnûÏ Radajednotliv˘ch resortních ministrÛ (napfi. ministfii zemû-dûlství, zdravotnictví, financí nebo Ïivotního prostfiedí,pro tfietí pilífi ministfii vnitra nebo spravedlnosti).Admi-nistrativní podporu Radû poskytuje vlastní sekretariát,podpÛrn˘m orgánem pro pfiedbûÏné projednání agendyje V˘bor stál˘ch zástupcÛ COREPER.
âlenské státy se pravidelnû stfiídají v pfiedsednictvíRady, a to v ‰estimûsíãních intervalech: leden aÏ ãervena ãervenec aÏ prosinec. Pfiedsedající zemû zejména pfii-pravuje a fiídí v‰echna zasedání; vypracovává pfiijatelnénávrhy kompromisÛ a hledá vûcná fie‰ení problémÛ pfied-loÏen˘ch Radû; snaÏí se zajistit dÛslednost a kontinuiturozhodovacího procesu.
Rada rozhoduje o Smlouvou ES vyhrazené legislativnínebo dal‰í agendû jednomyslnû,kvalifikovanou vût‰inouna základû váÏeného hlasování nebo jin˘m zvlá‰È stano-ven˘m zpÛsobem (v nûkolika pfiípadech prostou nebodvoutfietinovou vût‰inou).
Od 1. listopadu 2004 jsou hlasy pfii váÏeném hlasovánímezi ãlenské státy rozdûleny takto: Belgie 12, âeská re-publika 12, Dánsko 7, Estonsko 4, Finsko 7, Francie 29,Irsko 7, Itálie 29, Kypr 4, Litva 7, Loty‰sko 4, Lucembur-sko 4, Maìarsko 12, Malta 3, Nûmecko 29, Nizozemí 13,Polsko 27, Portugalsko 12, Rakousko 10, ¤ecko 12, Slo-vensko 7, Slovinsko 4, ·panûlsko 27, ·védsko 10 a VelkáBritánie 29. Pro pfiijetí návrhu je potfieba hlasÛ státÛo váze nejménû 232 hlasÛ prosté vût‰iny ãlenÛ pfii schva-lování aktu navrÏeného Komisí (v˘luãná forma v legisla-tivní agendû prvního pilífie) a nejménû dvou tfietin ãlen-sk˘ch státÛ v ostatních pfiípadech.
2. Evropská komise (ãl. 211–219 Smlouvy ES)
Evropská komise je jednou z klíãov˘ch institucí Ev-ropské unie.Lze fiíci, Ïe její úloha a pravomoci ji staví docentra rozhodovacího procesu celé Evropské unie. Ko-mise reprezentuje zájmy Spoleãenství jako celku, nikoliãlensk˘ch státÛ. Je sloÏena z komisafiÛ,ktefií jsou obãanyãlensk˘ch státÛ. Z kaÏdého ãlenského státu pochází je-den komisafi, Komisi tedy tvofií 25 ãlenÛ. Jejich funkãníobdobí je pût let. âlenové Komise musí b˘t plnû nezá-vislí na ãlensk˘ch státech a musí reprezentovat jen zá-jmy Spoleãenství, resp. Unie. Nesmí vyÏadovat ani pfiijí-mat pokyny od Ïádné vlády.
Komise má tyto základní funkce a pravomoci, které
z ní ãiní „motor Spoleãenství“:
• legislativní iniciativa (monopol na pfiedkládání návrhÛlegislativních aktÛ),
• legislativní pravomoc (Komise vydává nafiízení v ob-lastech, ve kter˘ch ji k tomu zmocnila Rada),
• v˘konn˘ orgán (zaji‰Èuje praktickou realizaci toho, coje stanoveno komunitárním právem,aÈ jiÏ ãlensk˘m stá-tÛm nebo jednotlivcÛm),
• kontrolní funkce (dozírá na dodrÏování komunitárníhopráva, a to jak ze strany ãlensk˘ch státÛ, tak ze stranyjednotlivcÛ),
• zastupování Spoleãenství navenek (vysílá delegace keãlensk˘m a tfietím státÛm a mezinárodním organiza-cím. Podílí se na sjednávání mezinárodních smluv Ev-ropského spoleãenství se tfietími státy).Struktura Komise odpovídá jejím pravomocem.KaÏd˘
komisafi má pfiidûlenu jednu nebo nûkolik oblastí, za nûÏodpovídá (resorty). Institucionálním vyjádfiením tétodûlby kompetencí jsou generální fieditelství Komise (di-rektoráty – oznaãované zkratkou DG), které tyto oblastiobhospodafiují.Jejich organizace pfiipomíná ministerstvaa generální fieditelé (nikoli komisafii),stojící v ãele tûchtodirektorátÛ, ministry.
Generální tajemník Komise (nejvy‰‰í správní úfiedník)mÛÏe b˘t jmenován na jakkoli dlouhé období. Je tofunkce velmi stabilní, neboÈ od roku 1958 do‰lo zatímk jedinému stfiídání.Generální tajemník napomáhá pfied-sedovi Komise v pfiípravû prací a odpovídá za koordinacimezi jednotliv˘mi útvary a za vztahy k jin˘m orgánÛmSpoleãenství.
3. Evropsk˘ parlament (ãl. 189–201 Smlouvy ES)
Evropsk˘ parlament je zastupitelsk˘ sbor „lidu státÛsdruÏen˘ch ve Spoleãenství“ (ãl. 189 Smlouvy ES), jehoÏposláním je hájit zájmy národÛ ãlensk˘ch státÛ EU. Pos-lanci Evropského parlamentu jsou voleni pfiím˘m hlaso-váním na pûtileté funkãní období. Po volbách v ãervnu2004 má Evropsk˘ parlament 732 poslancÛ,pfiiãemÏ jed-notlivé ãlenské státy mají následující poãet poslancÛ:Bel-gie 24, âeská republika 24, Dánsko 14, Estonsko 6, Fin-sko 14, Francie 78, Irsko 13, Itálie 78, Kypr 6, Litva 13,Loty‰sko 9, Lucembursko 6, Maìarsko 24, Malta 5,Nûmecko 99,Nizozemí 27,Polsko 54,Portugalsko 24,Ra-kousko 18, ¤ecko 24, Slovensko 14, Slovinsko 7, ·panûl-sko 54, ·védsko 19 a Velká Británie 78.
Evropsk˘ parlament si stanovuje po sly‰ení Komisea se souhlasem Rady pfiedpisy pro plnûní sv˘ch úkolÛ.Vût‰inou sv˘ch ãlenÛ se usná‰í na jednacím fiádu.V Ev-ropském parlamentu pÛsobí celoevropské politickéstrany, jeÏ jsou sdruÏeními politick˘ch stran ãlensk˘chstátÛ podobné organizace.Evropsk˘ parlament zpravidlarozhoduje vût‰inou odevzdan˘ch hlasÛ.
Nejv˘znamnûj‰í pravomoci Evropského parlamentulze shrnout do tfií bodÛ: legislativní pravomoc, rozpo-ãtová pravomoc,kontrola v˘konné moci.V minulosti ne-byl Evropsk˘ parlament skuteãn˘m legislativním orgá-nem Evropsk˘ch spoleãenství, nyní je tato jeho hlavnírole posílena. Evropsk˘ parlament se podílí na pfiijímáníaktÛ práva Evropského spoleãenství, zejména nafiízenía smûrnic a dal‰ích právních aktÛ v rozsahu stanovenémãl.251 (spolurozhodovací postup) a 252 Smlouvy ES (ko-operaãní postup).MÛÏe poÏádat Komisi o pfiedloÏení ná-
70 Číslo 2/2005 AD NOTAM
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 70
vrhu takového aktu.Role Evropského parlamentu ve dru-hém pilífii a tfietím pilífii se omezuje na sly‰ení a konzul-tace, rozhodovací pravomoc zÛstává v rukou Evropskérady a Rady.
Evropsk˘ parlament se schází v plenárním zasedání ve·trasburku, v˘bory Evropského parlamentu pracujív Bruselu a sekretariát sídlí v Lucemburku.
4. Soudní dvÛr Evropsk˘ch spoleãenství a Soud prv-
ního stupnû (ãl. 220–245 Smlouvy ES)
Úkolem Evropského soudního dvora je poskytovatsoudní záruky zaji‰Èující dodrÏování evropského právapfii interpretaci i aplikaci Smluv a celkovû pfii v‰ech ak-tivitách Spoleãenství. Evropskému soudnímu dvoru mo-hou b˘t v podstatû pfiedloÏeny dva typy pfiípadÛ:buì sejedná o pfiímou Ïalobu,kterou pfiímo pfied Soudním dvo-rem mÛÏe pfiednést Komise, ostatní instituce Spoleãen-ství nebo ãlensk˘ stát nebo jde o fiízení o pfiedbûÏné
otázce,o které mohou poÏádat soudy ãi tribunály z ãlen-sk˘ch státÛ, kdyÏ k vydání svého rozhodnutí potfiebujírozhodnutí v otázce t˘kající se práva Spoleãenství. Ev-ropsk˘ soudní dvÛr je jako kaÏd˘ soud pfietíÏen. PoãetprocesÛ v prÛbûhu let neustále narÛstá. Pro odlehãeníEvropského soudního dvora byl roku 1998 na základûJednotného evropského aktu zfiízen „Soud prvního
stupnû“.Soud prvního stupnû je souãástí „Soudního dvora Ev-
ropsk˘ch spoleãenství“, nicménû je samostatn˘ a orga-nizaãnû je od ESD oddûlen. Pro rozli‰ení jsou právní pfií-pady Soudu prvního stupnû oznaãeny „T“ (=Tribunal),zatímco právní pfiípady ESD jsou opatfieny písmenem „C“(=Court).
5. Evropsk˘ úãetní dvÛr (ãl. 246–248 Smlouvy ES)
Evropsk˘ úãetní dvÛr byl zfiízen 22.7.1975 a zaãal fun-govat v fiíjnu 1977 v Lucemburku. Úkolem Úãetníhodvora je pfiezkoumávání, zda je s pfiíjmy a v˘daji ES na-kládáno fiádnû a v souladu s právními pfiedpisy, kromûtoho dohlíÏí na správnost finanãního fiízení.Hlavní zbraníEvropského úãetního dvora je moÏnost zvefiejÀování.V˘-sledky jeho kontrolní ãinnosti jsou na konci kaÏdého roz-poãtového roku shrnuty ve v˘roãní zprávû, která je uve-fiejnûna v Úfiedním vûstníku ES a takto je zpfiístupnûnaevropské vefiejnosti.Kromû toho mÛÏe Úãetní dvÛr kdy-koliv zaujmout ve zvlá‰tní zprávû stanovisko k urãit˘motázkám finanãního fiízení.Toto stanovisko je rovnûÏ zve-fiejnûno v Úfiedním vûstníku.
6. Hospodáfisk˘ a sociální v˘bor (ãl. 257–262 Smlouvy ES)
Hospodáfisk˘ a sociální v˘bor je poradním orgánem,kter˘ sestává ze zástupcÛ rÛzn˘ch oblastí hospodáfi-ského a sociálního Ïivota,zejména z v˘robcÛ,zemûdûlcÛ,zamûstnancÛ, obchodníkÛ, svobodn˘ch povolání, spo-tfiebitelÛ a vefiejnosti.
Poãet ãlenÛ Hospodáfiského a sociálního v˘boru ãiní317. Jednotlivé ãlenské státy mají ve v˘boru tento poãetãlenÛ:Belgie 12,âeská republika 12,Dánsko 9,Estonsko7, Francie 24, Irsko 9, Itálie 24, Kypr 6, Litva 9, Loty‰sko
7, Maìarsko 12, Malta 5, Nûmecko 24, Nizozemí 12, Pol-sko 21, Portugalsko 12, Rakousko 12, ¤ecko 12, Sloven-sko 9, Slovinsko 7, ·panûlsko 21, ·védsko 12 a Velká Bri-tánie 24.
âleny Hospodáfiského a sociálního v˘boru jmenujeRada rozhodnutím kvalifikovanou vût‰inou na základû se-znamÛ kandidátÛ pfiedloÏen˘ch ãlensk˘mi státy na ãtyfi-leté funkãní období.V˘bor se podílí jako poradní orgánna práci Rady a Komise zpÛsoby urãen˘mi pro legisla-tivní postupy Smlouvou ES.Podle potfieby mÛÏe b˘t Hos-podáfisk˘ a sociální v˘bor konzultován ve v‰ech pfiípa-dech a mÛÏe b˘t konzultován rovnûÏ Evropsk˘mparlamentem.
7. V˘bor regionÛ (ãl. 263–265 Smlouvy ES)
V˘bor regionÛ je poradní orgán sloÏen˘ ze zástupcÛregionální a lokální samosprávy ãlensk˘ch státÛ, popfi.dílãích státních útvarÛ ãlensk˘ch státÛ s federativnímuspofiádáním (napfi. Nûmecko, Rakousko nebo Belgie).Rozdûlení poãtu ãlenÛ v˘boru mezi ãlenské státy jestejné jako v Hospodáfiském a sociálním v˘boru. âlenyV˘boru regionÛ smûjí b˘t pouze pfiímo volení zástupciregionální a lokální samosprávy anebo funkcionáfii pfiímoodpovûdní volen˘m shromáÏdûním této samosprávy.âle-nové a náhradníci ve stejném poãtu jsou jmenováni naãtyfileté funkãní období Radou na návrh ãlensk˘ch státÛ.
V˘bor regionÛ musí b˘t konzultován Radou nebo Ko-misí podle pravidel upravujících jednotlivé legislativnípostupy. MÛÏe jimi b˘t Ïádán o vyjádfiení podle potfiebytaké v dal‰ích pfiípadech, zejména v pfiípadech pfieshra-niãní spolupráce.V˘bor mÛÏe b˘t konzultován téÏ na Ïá-dost Evropského parlamentu.V˘bor regionÛ mÛÏe zau-jmout stanovisko rovnûÏ z vlastní iniciativy.
8. Evropská investiãní banka (ãl. 266–267 Smlouvy ES)
Jako finanãní instituce pro „vyrovnan˘ a trval˘ rozvoj“ES slouÏí Spoleãenství Evropská investiãní banka. Má vev‰ech hospodáfisk˘ch odvûtvích poskytovat pÛjãky a zá-ruky,zvlá‰tû pfii podpofie ménû rozvinut˘ch regionÛ,promodernizaci nebo restrukturalizaci podnikÛ a pfii vytvá-fiení nov˘ch pracovních míst a pro podporu projektÛ,které jsou podnikány v zájmu více ãlensk˘ch zemí.
9. Evropská centrální banka (ãl. 105–115 Smlouvy ES)
Evropská centrální banka tvofií jádro hospodáfiskéa mûnové unie. Odpovídá za stabilitu evropské mûnyeura a kontroluje mnoÏství této mûny v obûhu.
PouÏitá literatura:Smlouva o zaloÏení evropského spoleãenství, v platnémznûníT˘ã, V., Kfiepelka, F., Munková, J., Pikna, B., Rozehna-
lová, N., Tomá‰ek, M. Lexikon Právo Evropské unie. Os-trava : Sagit, 2004Tich , L., Rainer, A., Svoboda, P., Zemánek, J., Král, R.
Evropské právo. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2004Kuchafika k Evropské unii. MZV, kvûten 2004ABC práva Evropsk˘ch spoleãenství. ICEU, 2001
AD NOTAM Číslo 2/2005 71
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 71
Co (po) notářství?
JUDr. TomበOulík*
Pro notáfie je titulek rouháním. Nutno si v‰ak uvûdo-mit, Ïe na notáfiství existence a prosperita státu nestojí.Ta stojí na institucích v˘znamnûj‰ích, a ovlivÀují ji fak-tory mnohdy nepfiedvídatelné.
Notáfiství je v zemích, kde právní tradice má kofienyv fiímském právu, s administrativou státÛ spojeno. Unifi-kace vefiejného Ïivota v zemích kontinentální Evropy sejiÏ nyní více ãi ménû, lépe ãi hÛfie, projevuje v pfiijíma-n˘ch právních normách, jeÏ mají dopad na Ïivot notáfi-ského stavu.
Budeme-li hledat smysl státu a práva pfiedev‰ím vesluÏbû svobodn˘m obãanÛm, jejich ochranû a vytváfienípfiedpokladÛ pro jejich v‰estrann˘ rozvoj,nalezneme tami smysl notáfiství.
Privatizace notáfiství po 1. 1. 1993 nejen vrátila no-táfiství pÛvodnímu poslání,ale souãasnû i odbfiemenilastát od financování notáfisk˘ch úfiadÛ pfii zachováníservisu, kter˘ notáfii státu a jeho obãanÛm poskytují(kéÏ by stát stejnû efektivnû zprivatizoval i nûkterédal‰í ãinnosti – vûzeÀství, dopravu, sociální zabezpe-ãení, katastrální a stavební úfiady apod., tedy odbouralnáklady pfii vy‰‰í efektivitû a pfii pfienesení odpovûd-nosti). Za daného stavu notáfisk˘ stav svûfiené úkoly(formulované v notáfiském fiádu, obãanském soudnímfiádu a v dal‰ích pfiedpisech) plní. Jeho v˘znam spo-ãívá zejména v oblasti právní prevence,a sluÏby se ob-jektivnû spí‰e zlep‰ují.Notáfiská samospráva vykonávádozor nad sv˘mi ãleny (nûkolik notáfiÛ v dÛsledku ne-kvalitní práce bylo nuceno opustit notáfiské fiady),a uplatÀuje se i urãitá stavovská ãest, která pfiedcházímoÏn˘m excesÛm.Na rozdíl od mnoha jin˘ch,zejménastátem placen˘ch, profesí, nebyl medializován jedin˘pfiípad, kdy by notáfi byl trestnû stíhán v souvislostis v˘konem své funkce. Nebyl ani zaznamenán jedin˘pfiípad defraudace svûfien˘ch penûÏních prostfiedkÛ,coÏ v tuzemském finanãnictví není aÏ tak samozfiejmé.V notáfiské profesi je optimálnû vyváÏen vnitfiní kon-trolní systém, umoÏÀující postih pfii poru‰ení povin-ností, s úãastí Ministerstva spravedlnosti. Zárukou od-borné kvality je obsazování notáfisk˘ch úfiadÛ cestoukonkurzu.
Notáfii nejsou Ïádnou elitou, a podobnû jako v jin˘chprofesích, i zde lze nalézt odborníky rÛzn˘ch kvalit. DÛ-vod je nasnadû: podobnû jako pfii transformaci komerã-ních právníkÛ na advokáty,i pfii transformaci státních no-táfiÛ na notáfie zahájila ãinnost velká skupina právníchspecialistÛ s vÏit˘mi návyky. Pfiíjmy notáfiÛ neumoÏnilyzamûstnat (a zaplatit) jiÏ hotové ‰piãkové zamûstnance.V˘chova ãerstv˘ch absolventÛ právnick˘ch fakult v‰akdala vzniknout velice zdatné generaci notáfisk˘ch kan-didátÛ, ktefií mnohdy pfiedãí své uãitele, a ktefií po ús-pû‰nû absolvovan˘ch konkurzech na uvolnûné i novû zfií-zené úfiady postupnû vná‰ejí potfiebnou dynamiku donotáfiské profese.
Prostfiednictvím notáfiÛ se dostává vefiejnosti ve
sféfie jejich pÛsobení formálních právních jistot, je-jichÏ pofiízení (cena) se nefiídí silami trhu, n˘brÏ úva-hou státu.
Notáfii nikdy nebyli jen právníky. Byli vÏdy i jak˘misiprávními zpovûdníky poÏívajícími dÛvûry (k nimÏ patfiiljiÏ Jan z Nepomuku). Zaznamenávají v bûhu ãasu konti-nuitu rodin, nemovitostí i spoleãností. Prostfiednictvímsv˘ch listin pfiispívají k roz‰ífiení a uchování jakési ko-lektivní pamûti, nedeformované honbou za ziskem ãizmûnou politick˘ch koalic.
Mohou notáfii tyto úkoly plnit i v budoucnu? Za spl-nûní dvou pfiedpokladÛ ano.
I. Předpoklad první: Povaha právního řádu
V souãasné dobû stát prostfiednictvím sv˘ch úfiedníkÛprodukuje kvanta právních norem. Lze si o nich udûlatpfiedstavu ve Sbírce zákonÛ, rok od roku obsáhlej‰í (prosrovnání:rok 1994 – 3 100 stran,rok 2004 – 12 400 stran).Dal‰ím produkãním centrem je i administrativa EU.Mnoho právních pfiedpisÛ vypl˘vá z pfiirozeného nárÛ-stu rÛzn˘ch správních agend, a zahrnuje rozliãné tech-nické,zdravotní,zemûdûlské a podobné normy.Celá fiadanejv˘znamnûj‰ích norem (Ïivnostenské a daÀové pfied-pisy, obchodní zákoník, obãansk˘ zákoník aj.) v‰ak dfiív,neÏ se staãí zaÏít,podléhá novelizacím a nov˘m a nov˘mzmûnám, ãasto nekoncepãním a chaotick˘m (jen v roce2004: zákon o daních z pfiíjmÛ 14x novelizován, ob-chodník zákoník 7x novelizován, obãansk˘ soudní fiád12x novelizován). Právo se tak vzdaluje svému smyslu –b˘t samozfiejmé, pochopitelné a spravedlivé. Právnínormy,které pochopí jen computer a vedle nûj pár práv-ních analytikÛ, jsou spí‰e komplikací lidskému poãínání,neÏ aby vytváfiely vût‰í jistoty.
Vefiejnost za tohoto stavu mÛÏe pohlíÏet na notáfie jakona pfiekáÏku, obtûÏující podnikavé ne‰Èastníky podobnûjako spousta jin˘ch administrativních klackÛ házen˘chjim právní úpravou pod nohy. Na‰e ãlenství v EU zatímzodpovûdnûj‰í legislativní proces, s omezením zbrkl˘chimprovizací (vyvolan˘ch nûkdy spí‰ prosazováním vÛlerÛzn˘ch zájmov˘ch skupin neÏ náhl˘m osvícením), ne-pfiineslo.
V rámci EU pfiíprava zásadních smûrnic probíhá v dlou-hodobûj‰ím horizontu, bûhem nûhoÏ se v ãlensk˘ch ze-mích ãasto mûní politická orientace vlád. Je tedy ‰ance,Ïe i u nás rozhodující politické síly, aÈ uÏ vládní ãi opo-ziãní, budou mít spoleãn˘ zájem, aby tvorba zásadníchnorem vycházela více z apolitick˘ch odborn˘ch kruhÛ.Bude-li v pfiípravû hlavních kodexÛ kladen dÛraz na pfied-cházení právním sporÛm, pak zde bude mít i notáfistvínadále v˘znamnou funkci.
II. Předpoklad druhý: Zájem státu na prevenci
Bez ohledu na politiku té ãi oné vlády by zásady smû-fiování státu mûla akceptovat vût‰ina jeho obãanÛ.Tytozásady by mûly b˘t v podstatné mífie spoleãné pro tyhlavní politické strany, které nechtûjí blaho vnucovatobãanÛm proti jejich vÛli. Spoleãn˘m zájmem obãanÛje zcela nepochybnû to, aby stát efektivnû plnil své
72 Číslo 2/2005 AD NOTAM
Diskuse
* Autor je notáfi v Praze.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 72
úkoly, a aby co nejlépe balancoval mezi inkasem daÀo-v˘ch poplatníkÛ a mezi úspû‰n˘m financováním svéhoprovozu.Dobr˘ pocit mÛÏe mít kaÏd˘ z dobré investicedo dobrého státu.To platí i naopak. Nikdo nemÛÏe mítdobr˘ pocit ze zbyteãn˘ch v˘dajÛ z neustál˘ch nápravzpackaného, z padesáté zmûny téhoÏ právního pfied-pisu.
âestn˘ policista sám o sobû v˘raznû kriminalitu ne-sníÏí a soudce sám o sobû vlekoucí se spory neurychlí.Problémy nevyfie‰í ani masov˘ nábor policistÛ, anisoudcÛ. Opatfiení musejí b˘t systémová; v oblasti krimi-nality i uplatÀování a vymáhání práva má nesmírn˘ v˘-znam prevence.Tak, jako se státu nûkolikanásobnû vrátíprostfiedky investované do zdravotní prevence, lze pfied-pokládat podobnou návratnost i zde.Stát zahrnul notáfiedo své právní prevence, vedle advokátÛ (zastupujícícha hájících zájmy pfiedev‰ím vÏdy jedné strany vztahu)a vedle soudních exekutorÛ (zamûfiujících se pfiedev‰ímna vymáhání nárokÛ).Stát stanoví zásady ãinnosti notáfiÛ,aniÏ by nadto na tuto ãinnost vynakládal jedinou korunu;notáfii se sami financují z odmûn, jejichÏ v˘‰i urãuje stát,a ãiní tak jejich sluÏby dostupn˘mi pro kaÏdého.Ani roz-voj elektronick˘ch ãinností (rejstfiík zástav,centrální evi-dence závûtí a listin o ustanovení správcÛ dûdictví) ne-zmûnil nic na tradiãním smyslu notáfiství a nezdraÏilnotáfiské sluÏby (úhrada za tyto ãinnosti je na hranici sku-teãn˘ch nákladÛ).
Je pfiekvapivé, Ïe v souãasné dobû i poslanci vládnístrany (Zdenûk Koudelka) v rámci zákonodárné inicia-tivy prosazují „antimonopolizaci“ notáfiství (Lidové no-viny 12. 1. 2005). Rozbíjení tradiãních náplní jednotli-v˘ch právnick˘ch profesí nejen vefiejnosti nepfiiná‰í vût‰íprávní jistoty, ale v daném pfiípadû je úvaha o monopoluzavádûjící – monopol nemÛÏe b˘t tam, kde stát stanovípevné ceny, a kde objektivnû poptávka po sluÏbáchpodle provádûné statistiky nejenÏe nestoupá,ale tato po-ptávka je v posledních letech bez prodlev uspokojována(notáfiská komora nemá v posledních letech signályo nedostupnosti notáfisk˘ch sluÏeb).
V souãasnosti lze vidût v právní politice státu dvûmoÏné cesty. Cestu „latinskou“, která by spí‰ neÏ budo-vání evropsk˘ch byrokratick˘ch struktur mûla vûnovatpozornost tvorbû unifikovan˘ch kodexÛ práva. Pro tutocestu jsou dÛleÏitûj‰í efektivnû fungující soudy neÏ roz-liãné správní komise Ïijící sv˘mi Ïivoty (Ïel ne jepiãími).Druhá cesta – „anglosaská“ – je zatím notáfiÛm známaspí‰ z cizích sáhodlouh˘ch a precizních smluv, v nichÏdlouhé pasáÏe slouÏí k definici pojmÛ.Takové smlouvyjsou nutností v zemi bez kodexÛ, kde vût‰í jistotu pro-dávají právní matadofii na trÏním základû a kde pfiedmûtsporu je zhusta zboÏím s marÏí v fiádech desítek procent.Druhá cesta by v na‰ich podmínkách, tj. pfii neexistenciustálené soudní judikatury, byla smûfiováním do minu-losti, do doby utváfiení judikátÛ.
MoÏná bude na‰e politická reprezentace ãím dál ménûschopna formulovat zásadní úkoly, nutné pro efektivnífungování státu,slouÏícího jeho obãanÛm,a budovat pfie-hledn˘ a srozumiteln˘ právní fiád. MoÏná pak i právobude utváfieno hlavnû politick˘m rivalstvím,stane se zbo-Ïím samo o sobû,obãas rozprodávan˘m v sezónních sle-vách, vzdalujíce se svému smyslu. MoÏná stát rezignujena oblast právní prevence. MoÏná pak budou notáfii jiÏzbyteãní.
Správce dědictví – persona gratači non grata?
JUDr. Svûtlana Sikstová*
Mezi smrtí zÛstavitele a dobou ukonãení dûdického fií-zení uplyne ve vût‰inû pfiípadÛ fiada mûsícÛ, nûkdy do-konce i let.Aby v‰ak v tomto mezidobí nedo‰lo k naru-‰ení plynulého chodu podniku ãi pozastavení práva povinností souvisejících s jin˘m majetkem, kter˘ vy-Ïaduje trvalou správu,je tfieba provádût úkony,které jsounezbytné k zaji‰tûní a uchování majetkov˘ch hodnot ná-leÏejících do dûdictví. Jedním z tûchto úkonÛ, tzv. neod-kladn˘ch opatfiení, je moÏnost ustanovení správce dû-dictví.
Institut správce dûdictví byl zaveden do na‰eho práv-ního fiádu jiÏ s úãinností od 1. 1. 1993. Setkali jsme ses ním v‰ak pouze v oblasti procesního práva, a to kon-krétnû v ustanovení § 175e OS¤. Podle znûní úãinnéhodo 31. 12. 2004 mohl ustanovit správce dûdictví pouzesoud,a to zejména z okruhu dûdicÛ nebo z okruhu osobblízk˘ch zÛstaviteli (správcem mohl b˘t i notáfi, pokudv tomto fiízení nebyl soudním komisafiem),a to v pfiípadû,vyÏadoval-li to obecn˘ zájem nebo dÛleÏit˘ zájem úãast-níkÛ.Správce dûdictví mohl b˘t ustanoven tedy aÏ v prÛ-bûhu dûdického fiízení. Obvykle soudní komisafi v rámcipfiedbûÏného ‰etfiení nejprve zjistil okruh dûdicÛ a ma-jetek zÛstavitele a poté provûfiil, zda jsou splnûny pod-mínky pro ustanovení správce dûdictví. Následnû bylonutné najít vhodnou osobu, která se sv˘m ustanovenímdo funkce souhlasila. Soudní komisafi poté pfiipravil propfiíslu‰n˘ soud návrh usnesení o ustanovení správce dû-dictví a vymezení rozsahu jeho práv a povinností. Protiusnesení bylo je‰tû pfiípustné odvolání.V praxi se v‰akukázalo,Ïe tato úprava nedosahovala potfiebné pruÏnostia promptnosti, coÏ vedlo k jejímu sporadickému vyuÏí-vání.
Do centra pozornosti zákonodárce se institut správcedûdictví znovu dostal aÏ v souvislosti s pfiijetím zákonÛã.124/2002 Sb.,o platebním styku,a ã.125/2002 Sb.,kte-r˘m se mûní nûkteré zákony v souvislosti s pfiijetím zá-kona o platebním styku, kdy vznikla potfieba fie‰it pro-blematiku dÛsledkÛ úmrtí majitele bûÏného nebovkladového úãtu,a to jak z pohledu úãtu samotného, taki z pohledu penûÏních prostfiedkÛ nacházejících se nanûm. Vyfie‰ením pochybností ohlednû nakládání se zÛ-statky na tûchto úãtech, mûla b˘t moÏnost zÛstaviteleustanovit správce dûdictví právním úkonem pro mortiscausa.Tento úmysl byl v‰ak v rámci legislativního pro-cesu podroben velké kritice s tím, Ïe poÏadovanéhoúãelu lze dosáhnout i jin˘m zpÛsobem.V˘sledkem bylopfiijetí s úãinností od 1. 1. 2005 zákona ã. 554/2004 Sb.,kter˘m se mûní zákon ã.40/1964 Sb.,obãansk˘ zákoník,ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, zákon ã. 99/1963 Sb., ob-ãansk˘ soudní fiád, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, zákonã. 358/1992 Sb., o notáfiích a jejich ãinnosti (notáfisk˘fiád), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, zákon ã. 513/1991Sb.,obchodní zákoník,ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ,a zá-
AD NOTAM Číslo 2/2005 73
* Autorka je notáfiskou kandidátkou u JUDr.ZdeÀka Pavla,notáfie v HradciKrálové.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 73
kon ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkÛ, ve znûnípozdûj‰ích pfiedpisÛ, kter˘m se souãasnû provádí im-plementace nûkter˘ch evropsk˘ch smûrnic Rady a Ev-ropského parlamentu. Zákon fie‰í uvedené problémy ze-jména zmûnou ustanovení § 33b odst. 2 ObãZ, tj.ustanovení t˘kající se plné moci,a dále novû zafiazen˘miustanoveními do obchodního zákoníku,a to § 715a–715bt˘kajícími se smluv o bûÏném a vkladovém úãtu. Nic-ménû tento zákon pfieci jen v˘raznû poznamenal i insti-tut správce dûdictví.Jaká je tedy souãasná podoba právníúpravy tohoto institutu?
I. Správce dědictví ustanovený zůstavitelem
Souãasná úprava institutu správce dûdictví se oprotipÛvodní úpravû úãinné do 31.12.2004 neomezuje pouzena ustanovení v obãanském soudním fiádu, ale setkámese s ní i v obãanském zákoníku, kter˘ upravuje institutsprávce dûdictví na základû hmotného práva, a to kon-krétnû v ãásti sedmé,kam byla vloÏena nová hlava ãtvrtáobsahující ustanovení § 480a–480e, a dále i v notáfiskémfiádu, zejména v jeho ustanoveních § 35a, § 70 a § 91.
Zásadní zmûnou je,Ïe správce dûdictví nyní mÛÏe usta-novit nejenom soud, tak jako tomu bylo dosud, ale novûtak bude moci pfii splnûní zákonn˘ch podmínek uãiniti sám zÛstavitel. ZÛstaviteli je tedy dána moÏnost, abysprávcem dûdictví uãinil osobu, o které je pfiesvûdãen,Ïe po jeho smrti aÏ do skonãení fiízení o dûdictví budeodpovûdnû spravovat jeho majetek náleÏející do dûdic-tví, zejména podnik, nemovitost ãi jinou ãást majetku.
Správcem dûdictví se mÛÏe stát fyzická osoba,která jezpÛsobilá k právním úkonÛm nebo právnická osoba.Správce dûdictví musí se sv˘m ustanovením do funkcesouhlasit.Pokud má dûdictví pfiipadnout státu podle usta-novení § 462 ObãZ, mÛÏe b˘t správcem dûdictví usta-noven také stát.
Je nutné zdÛraznit, Ïe zÛstavitel mÛÏe správce dûdic-tví ustanovit pouze listinou o ustanovení správce dûdic-tví ve formû notáfiského zápisu. V této listinû musí b˘tuvedeno,zda má správce dûdictví spravovat ve‰ker˘ ma-jetek zÛstavitele nebo jakou jeho ãást, kdo má funkcisprávce dûdictví vykonávat a jeho souhlas s ustanovenímdo funkce správce dûdictví.
Tato listina mÛÏe b˘t zÛstavitelem zru‰ena jejím od-voláním nebo pofiízením pozdûj‰í listiny o ustanovenísprávce dûdictví. Listina se také dále zru‰uje odvolánímsouhlasu s funkcí správce dûdictví. Odvolání listinyo ustanovení správce dûdictví a odvolání souhlasus funkcí správce dûdictví musí mít opût formu notáfi-ského zápisu. Zákon následnû stanoví notáfii, kter˘ vy-hotovil pfiíslu‰n˘ notáfisk˘ zápis o odvolání nebo o novélistinû o ustanovení správce dûdictví, v ustanovení §480d odst.5 ObãZ povinnost vyrozumût bez zbyteãnéhoodkladu toho,kdo byl ustanoven správcem dûdictví zru-‰enou listinou, Ïe tato listina byla zru‰ena. Dal‰í povin-nost je stanovena v ustanovení § 480d odst. 6 ObãZ pronotáfie, kter˘ vyhotovil notáfisk˘ zápis o odvolání sou-hlasu s ustanovení do funkce správce dûdictví,podle nû-hoÏ je tento notáfi povinen opût bez zbyteãného odkladuvyrozumût o této skuteãnosti zÛstavitele.
S ohledem na právní jistotu bude listina o ustanovenísprávce, její odvolání a odvolání souhlasu s funkcísprávce dûdictví evidována, stejnû tak jako i v pfiípadûzávûtí a listin o vydûdûní, v Centrální evidenci závûtí. Po
zahájení dûdického fiízení je soud ve smyslu ustanovení§ 175c OS¤ povinen zjistit, zda je taková listina evido-vána. Listina sama zÛstává uloÏena ve sbírce notáfisk˘chzápisÛ pfiíslu‰ného notáfie, kter˘ ji sepsal. Tento notáfivydá po smrti pofiizovatele stejnopis tohoto notáfiskéhozápisu kaÏdému, kdo mu prokáÏe právní zájem a úmrtítoho, jehoÏ majetku se listina o správû dûdictví t˘ká.(Úmrtí lze prokázat pouze úmrtním listem nebo roz-sudkem soudu o prohlá‰ení za mrtvého, popfi. jejichúfiednû ovûfien˘m opisem.) Kter˘koli notáfi na Ïádostosoby,která prokáÏe právní zájem, je povinen vydat opiszápisu z evidence,kter˘ prokazuje,Ïe listina je evidovánaa u koho je uloÏena. Pokud listina není evidována, vydánotáfi o tom potvrzení.V pfiípadû, kdy je evidováno vícelistin o správû dûdictví, pofiízen˘ch stejn˘m pofiizovate-lem,obsahuje opis zápisu údaje o v‰ech tûchto listinách.
Nepochybnû praktická úprava v‰ak v sobû skr˘vá ur-ãité nejasnosti. Vyjdûme ze základní zásady dûdickéhopráva,platné jiÏ od 1.1.1951,uvedené v ustanovení §460ObãZ,podle níÏ se dûdictví nab˘vá smrtí zÛstavitele.Anituto zásadu v‰ak nelze pojímat absolutnû,neboÈ ta je po-nûkud „relativizována“ ve svûtle dal‰ích ustanovení, jakve svém ãlánku1 upozorÀuje M. Jindfiich a dokládá nû-kter˘mi pfiípady,jako napfi.kdy osoba pfiipadající v úvahujako dûdic mÛÏe dûdictví odmítnout, a nebo dûdici mo-hou majetek pfii pfiedluÏení pfienechat vûfiitelÛmk úhradû dluhÛ nebo se o vypofiádání dûdictví mezi se-bou dohodnout bez ohledu na ustanovení závûti.V pfií-padû, Ïe v‰ak zÛstavitel ustanoví správce dûdictví, od-nímá tím, aÏ na úkony pfiesahující rámec obvykléhohospodafiení, které mÛÏe uãinit správce dûdictví jen sesouhlasem dûdicÛ a se svolením soudu, ve skuteãnostisprávu dûdictví dûdicÛm. To by nevzbuzovalo samoo sobû pozornost, pokud by dûdici vstupovali do posta-vení zÛstavitele aÏ skonãením fiízení o dûdictví na zá-kladû konstitutivního rozhodnutí o odevzdání dûdictví,jako tomu bylo podle právní úpravy do 31.12.1950.Podletehdy platné právní úpravy se dûdictví nenab˘valo oka-mÏikem smrti, n˘brÏ pozÛstalost se úmrtím zÛstavitelestala, s v˘jimkou práv a závazkÛ vázan˘ch k osobû zÛ-stavitele, tzv. leÏící pozÛstalostí (hereditas iacens). Maje-tek zÛstavitele, tvofiící leÏící pozÛstalost, nab˘val dûdicaÏ na základû odevzdací listiny vydané soudem,která za-kládala vlastnické právo dûdice.
S ohledem na souãasnou právní úpravu institutusprávce dûdictví ustanoveného zÛstavitelem se nabízíúvaha,2 zda tím tedy de facto nedochází k prolomení uve-dené zásady nab˘vání dûdictví smrtí zÛstavitele. Pozo-ruhodné totiÏ je, Ïe ustanovením správce dûdictví zÛ-stavitelem se vlastnû vÛle zÛstavitele prosazuje i po jehosmrti. Pro srovnání, v pfiípadû závûti tomu tak není, ne-boÈ úãinnost závûti se váÏe pouze k momentu zÛstavi-telovy smrti – k tomuto okamÏiku vznikají práva a po-vinnosti povolan˘ch osob. Do jejich následn˘ch aktivitse jiÏ nezasahuje. ZÛstavitelova vÛle v pfiípadû, Ïe usta-noví správce dûdictví, tak ale vlastnû urãuje i dál po jehosmrti chování dûdicÛ. Dûdici se tak ocitají z vÛle zÛsta-vitele pÛsobící i po smrti pod jakousi „kuratelou“.
74 Číslo 2/2005 AD NOTAM
1 Jindfiich, M. Nová právní úprava institutu správce dûdictví v ãeskémprávním fiádu. Právní zpravodaj, 2004, ã. 11, s. 2 a násl.2 Mike‰, J., ·vestka, J. Nad novou institucí správce dûdictví. Právní roz-hledy, 2005, ã. 2, s. II.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 74
OdpÛrci názoru,3 Ïe by v souvislosti s moÏností usta-novit správce dûdictví zÛstavitelem docházelo ke kon-cepãní zmûnû dûdického práva,argumentují, Ïe dûdicképrávo zÛstává dále zaloÏeno na dosavadním principu na-b˘vání dûdictví smrtí zÛstavitele, dûdické fiízení je stáledeklaratorní – pouze urãuje, komu majetek zÛstavitelepfiipadl a nezakládá zmûnu vlastnick˘ch pomûrÛ k to-muto majetku, neboÈ ty byly zmûnûny ex lege úmrtímzÛstavitele.A jak poznamenává J. Barák, urãitá nejistotaohlednû majetku, kter˘ do dûdictví patfií, a popfiípadûohlednû dûdicÛ, je daní koncepci pfiechodu vlastnictvízdûdûného majetku na dûdice smrtí zÛstavitele, neboÈteprve potvrzením dûdictví soudem získá dûdic defini-tivní jistotu, Ïe je skuteãnû dûdicem a Ïe nabyl zÛstavi-telÛv majetek.
Zákonodárce zjevnû nemûl v úmyslu mûnit platnou zá-sadu dûdického práva a dokonce s tím ani nepoãítá pfii-pravovaná rekodifikace obãanského zákoníku. Nabízí sev‰ak otázka, zda nová úprava, která dává zÛstaviteli moÏ-nost ustanovit správce dûdictví, jiÏ pfiíli‰ nepfiesahujeúnosnou míru shora uveden˘ch pfiípadÛ „relativizování“zásady nab˘vání dûdictví smrtí zÛstavitele.
II. Správce dědictví ustanovený soudem
MoÏnost soudu ustanovit správce dûdictví zÛstala za-chována i po 1. 1. 2005, s tím, Ïe souãasná úprava se ze-jména v otázkách ustanovení správce dûdictví, v˘bûrujeho osoby, apod. víceménû neli‰í od úpravy pÛvodní.Soud tedy ustanoví správce dûdictví ve smyslu ustano-vení § 175f odst.1 OS¤ z dÛvodu obecného zájmu ãi dÛ-leÏitého zájmu úãastníkÛ, nezanechal-li zÛstavitel listinuo správû dûdictví, kterou by ustanovil správce dûdictvíoprávnûného spravovat ve‰ker˘ majetek náleÏející do dû-dictví, a jestliÏe zÛstavitelem nebo soudem ustanoven˘správce dûdictví zemfiel, byl zbaven zpÛsobilosti k práv-ním úkonÛm nebo byl v této zpÛsobilosti omezen,nebobyl soudem zpro‰tûn funkce dosavadní správce dûdic-tví. Pokud zÛstavitel zanechal listinu o správû dûdictví,kterou ustanovil správce dûdictví oprávnûného spravo-vat jen ãást majetku náleÏejícího do dûdictví,mÛÏe soudustanovit správce dûdictví ke správû toho majetku, k je-hoÏ správû neustanovil správce dûdictví zÛstavitel.
Soud ustanoví správce dûdictví zejména z okruhu dû-dicÛ nebo z okruhu osob blízk˘ch zÛstaviteli. Správcemdûdictví mÛÏe b˘t ustanoven i notáfi, ten v‰ak v tomtodûdictví nemÛÏe b˘t soudním komisafiem. Je-li pfiedmû-tem dûdûní podnik nebo nemovitost, ustanoví soudsprávcem dûdictví osobu,která má zku‰enost s vedenímpodniku nebo se správou nemovitosti. Správce ustano-ven˘ soudem se sv˘m ustanovením musí souhlasit. Má-lidûdictví pfiipadnout státu podle ustanovení § 462 ObãZ,mÛÏe soud ustanovit správcem dûdictví téÏ stát.
Soud vymezí rozsah spravovaného majetku s ohledemna obecn˘ zájem, pfiiãemÏ není vázán návrhy úãastníkÛ.
III. Výkon funkce správce dědictví
Soud správce dûdictví ustanoví usnesením.Správce dû-dictví ustanoven˘ soudem je podle ustanovení § 175fodst. 3 OS¤ povinen ujmout se své funkce dnem násle-dujícím po dni doruãení usnesení,ve kterém byl do tétofunkce ustanoven, není-li v nûm uveden den pozdûj‰í.Naproti tomu správce dûdictví ustanoven˘ zÛstavitelem
(o jehoÏ ustanovení soud jiÏ nevydává usnesení) je podleustanovení § 480e odst. 1 ObãZ povinen ujmout se v˘-konu své funkce ihned, jakmile se dozví, Ïe zÛstavitelzemfiel, a vyrozumût o tom soud, kter˘ vede dûdické fií-zení.
OkamÏikem smrti zÛstavitele, kter˘ ustanovil správcedûdictví, se souãasnû aktivuje právo dûdicÛ ve smysluustanovení § 480e ObãZ zpochybnit platnost listinyo ustanovení správce dûdictví podáním Ïaloby protisprávci dûdictví na urãení její neplatnosti. Není zapo-tfiebí,aby takovouto Ïalobu podávali dûdici spoleãnû, jakby se mohlo z doslovné interpretace pfiedmûtného usta-novení na první pohled zdát, ale mohou tak uãinit i in-dividuálnû. I pfies podání takové Ïaloby je v‰ak správcedûdictví povinen vykonávat svou funkci aÏ do pravo-mocného rozhodnutí soudu.
Co se t˘ká délky pÛsobení správce dûdictví, je nutnokonstatovat, Ïe k ukonãení pÛsobení správce dûdictvíustanoveného soudem, mÛÏe dojít i pfied skonãením fií-zení o dûdictví, pokud odpadne nebezpeãí, resp. dÛvodobecného zájmu ãi dÛleÏité zájmy úãastníkÛ,z jejichÏ dÛ-vodu byl ustanoven. Správce dûdictví ustanoven˘ zÛsta-vitelem v‰ak vykonává správu dûdictví aÏ do skonãeníprojednání dûdictví.V˘kon jeho funkce tedy v tomto pfií-padû nelze zkrátit. V˘jimku tvofií podle ustanovení §175f odst. 5 OS¤ situace, kdy správce dûdictví dá sv˘mpoãínáním pfiíãinu ke svému zpro‰tûní soudem.
Pokud jde o rozsah v˘konu funkce správce dûdictví,a to jak ustanoveného soudem, tak i zÛstavitelem, vyko-nává práva a plní povinnosti, které by ke svûfienému ma-jetku pfiíslu‰ely zÛstaviteli. Po dobu v˘konu správy dû-dictví je tedy dûdicÛm znemoÏnûno nakládánís majetkem. PÛjde-li o úkony, jeÏ by mûly pfiesahovat rá-mec obvyklého hospodafiení, mÛÏe správce takovéúkony uãinit jen se souhlasem dûdicÛ a se svolenímsoudu. Je nanejv˘‰ pravdûpodobné, Ïe toto ustanovenímÛÏe pfiinést v praxi spory mezi dûdici a správcem dû-dictví o to, co lze je‰tû pokládat za obvyklé hospodafienía co jiÏ ne. Podle pfiedkladatele zákona je tfieba pojem„obvyklé správy“ vykládat s pfiihlédnutím k charakteruzÛstavitelova majetku.V souvislosti se správou podnikubyl jiÏ vysloven názor,4 Ïe je tfieba za úkon pfiesahujícíobvyklé hospodafiení povaÏovat investiãní ãinnost, kte-rou by byl zmûnûn pfiedmût ãinnosti podniku, mûly byb˘t realizovány rozvojové investice, apod.
V pfiípadû,Ïe je dûdicÛ více, rozhodují o úkonech pfie-sahujících rámec obvyklého hospodafiení dûdici nadpo-loviãní vût‰inou.Pfii rovnosti hlasÛ nebo nedosáhne-li sevût‰iny, rozhodne na návrh kteréhokoliv dûdice soud.Rozhoduje se tedy podle vût‰inového principu.PÛvodnívládní návrh pfiedpokládal souhlas v‰ech dûdicÛ, to v‰akbylo do dne‰ní podoby pozmûnûno pfiijat˘m poslanec-k˘m návrhem. JenÏe zákonodárce jiÏ nefiíká, jak se vût-‰ina bude poãítat.Vzhledem k tomu,Ïe zákon nestanoví,Ïe by se vût‰ina poãítala podle velikosti dûdick˘ch po-dílÛ, bude se zfiejmû poãítat podle zásady kaÏd˘ dûdic –jeden hlas.5 ZÛstává v‰ak otázkou, jak postupovat v pfií-padech,kdy okruh dûdicÛ není znám,napfi. vede se spor
AD NOTAM Číslo 2/2005 75
3 Barák, J. Institut správce dûdictví podle zákona ã.554/2004 Sb.Právnírozhledy, 2005, ã. 3, s. 78.4 TamtéÏ, s. 79.5 Jindfiich, M. op. cit sub 1, s. 3 a násl.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 75
o dûdické právo podle ustanovení § 175k OS¤, existujedûdic neznámého pobytu, apod.
Povinností správce dûdictví je podávat soudu nejménûdvakrát roãnû zprávy o své ãinnosti,nerozhodl-li soud ji-nak. Po skonãení projednání dûdictví pfiedloÏí správcedûdictví prostfiednictvím soudu dûdicÛm koneãnouzprávu o své ãinnosti. Ze zprávy by pfiitom mûly vypl˘-vat v‰echny právnû v˘znamné úkony uãinûné správcem.
V˘kon správce dûdictví je funkcí placenou,a to i v tompfiípadû, Ïe tuto funkci vykonává nûkter˘ z dûdicÛ.Správce dûdictví, kromû pfiípadu, kdy je správcem dû-dictví ustanoven stát,má tak nárok na odmûnu a náhraduhotov˘ch v˘dajÛ.Tento nárok vyúãtuje správce dûdictvív koneãné zprávû o své ãinnosti. V˘‰i a zpÛsob urãeníodmûny a náhrady hotov˘ch v˘dajÛ stanoví Ministerstvospravedlnosti vyhlá‰kou. Zákon stanoví, Ïe odmûnusprávce dûdictví a náhradu jeho hotov˘ch v˘dajÛ je po-vinen zaplatit dûdic, kter˘ nabyl dûdictví, jeÏ není pfied-luÏeno. Je-li více dûdicÛ, zaplatí odmûnu a náhradu ho-tov˘ch v˘dajÛ podle pomûru hodnoty sv˘ch dûdick˘chpodílÛ.V ostatních pfiípadech platí odmûnu správce dû-dictví a náhradu jeho hotov˘ch v˘dajÛ stát. O odmûnûa náhradû hotov˘ch v˘dajÛ a o tom,kdo správci odmûnua náhradu hotov˘ch v˘dajÛ zaplatí, rozhodne po pfiedlo-Ïení koneãné zprávy soud. Pfied pfiedloÏením koneãnézprávy mÛÏe správce poÏádat soud o poskytnutí zálohyna svou odmûnu a pfiedpokládané hotové v˘daje. O pfii-znání takové zálohy opût rozhoduje soud.
IV. Závěr
Ze shora uvedeného vypl˘vá, Ïe správce ustanoven˘zÛstavitelem nemá privilegované postavení oproti správciustanovenému soudem.Zásadní v˘hoda této úpravy spo-ãívá v tom,Ïe zÛstavitel si správce dûdictví zvolí za svéhoÏivota a takto ustanoven˘ správce dûdictví se ujme svéfunkce jiÏ okamÏikem smrti zÛstavitele, resp. kdyÏ seo jeho smrti dozví.Vzhledem k tomu, Ïe jiÏ od poãátkubude ustanovena osoba odpovûdná dûdicÛm i soudu, lzezejména v komplikovan˘ch dûdick˘ch fiízeních a v pfií-padû velk˘ch majetkÛ oãekávat zprÛhlednûní a zrychlenícelého procesu dûdictví. S ohledem na minimalizaci na-ru‰ení plynulého chodu podniku a pozastavení práv a po-vinností souvisejících s dal‰ím majetkem vyÏadujícím tr-valou správu je tudíÏ nanejv˘‰ pravdûpodobné, Ïe se takkontinuita celého procesu v koneãném dÛsledku pozi-tivnû promítne i do celkov˘ch nákladÛ dûdicÛ. Nicménûúprava institutu správce dûdictví i pfies svou prospû‰nostale pÛsobí ponûkud uspûchan˘m dojmem a vyvolává po-chybnosti, zda vÛbec byly brány v potaz v‰echny moÏnédÛsledky jejího pouÏití pro praxi.
Elektronizace obchodního rejstříku a elektronická podobanotářských písemností
Mgr. Richard Brázda*
I. Úvod
Návrh poslance Jifiího Pospí‰ila na vydání zákona, kte-r˘m se mûní zákon ã.513/1991 Sb.,obchodní zákoník,ve
znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a zákon ã. 99/1963 Sb., ob-ãansk˘ soudní fiád, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (snû-movní tisk 566/0)1 vzbudil velk˘ zájem notáfiské vefiej-nosti jiÏ v prÛbûhu legislativního procesu, zejména díkypozmûÀovacím návrhÛm poslance ZdeÀka Koudelky,2
kter˘ navrhl právní pfiedpisy upravit tak, aby soudní exe-kutofii sepisovali exekutorské zápisy o rozhodnutí orgánÛprávnick˘ch osob.ByÈ je tato problematika pro notáfie ve-lice dÛleÏitá, dovoluji si obrátit pozornost ãtenáfie k pÛ-vodnímu zámûru pfiedkladatele návrhu,kter˘m byla nováúprava vedení obchodního rejstfiíku, a to zejména jehoprocesnûprávní stránka. Navrhovaná právní úprava,3 je-jímÏ zámûrem je zjednodu‰it a zrychlit proces zápisÛ doobchodního rejstfiíku, v˘raznû posiluje registraãní prin-cip,omezuje vûcn˘ pfiezkum,posiluje v˘znam notáfiskéhozápisu jako vefiejné listiny, zavádí obligatorní formuláfiepro návrh na zápis nebo v˘maz z obchodního rejstfiíkupodávan˘ u rejstfiíkov˘ch soudÛ, stanoví zákonnou lhÛtupûti pracovních dnÛ, ve které má b˘t proveden úkon,resp. pfiípadnû zápis, pokud nemá charakter úkonu, za-vádí institut domnûnky zápisu,kdy v pfiípadû,Ïe ve lhÛtûpûti dnÛ není úkon uãinûn ze strany obchodního rejst-fiíku a nenastupují jiné zákonem dané dÛvody, pak se máza to, Ïe zápis byl proveden. Cílem tohoto ãlánku neníkomplexnû rozebrat navrhovanou právní úpravu a její pfií-padn˘ dopad na ãinnost notáfie. Pokusím se v‰ak nastíniturãité dílãí problémy navrhované právní úpravy, kterémají nebo mohou mít pfiím˘ vliv na ãinnost notáfie a jehomoÏné budoucí postavení v oblasti právních sluÏebv agendû obchodních spoleãností.
II. Elektronizace obchodního rejstříku
Jedním z pramenÛ pfii tvorbû navrhované novely bylai první smûrnice Rady Evropsk˘ch spoleãenství68/151/EHS4 ve znûní smûrnice Evropského parlamentua Rady Evropské unie 2003/58/ES5, která ãlensk˘m stá-tÛm EU ukládá zajistit, aby obchodní spoleãnosti a dal‰íosoby nebo orgány mající oznamovací povinnost nebopovinnost pfii oznamování spolupracovat mohly nejpo-zdûji dnem 1. ledna 2007 ukládat v‰echny dokumentya údaje povinnû zvefiejÀované podle ãlánku 2 smûrnicev elektronické formû.6 První smûrnice stanoví, Ïe ãlen-ské státy dále mohou ve sv˘ch právních úpravách vyÏa-dovat,aby v‰echny spoleãnosti nebo nûkteré jejich formy
76 Číslo 2/2005 AD NOTAM
* Autor je notáfisk˘ kandidát, trval˘ zástupce JUDr.Evy Dufkové,notáfikyve Zlínû.1 Na Internetu pod http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=4&ct=566&ct1=0.2 Snûmovní tisk 566/4, na Internetu pod http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=4&ct=566&ct1=4.3 Navrhovanou právní úpravou je dle stavu legislativního procesu pfiitvorbû této statû zam˘‰len komplexní pozmûÀovací návrh zpracovan˘Ústavnûprávním v˘borem PS PâR,kter˘ pro‰el druh˘m ãtením jako snû-movní tisk 566/2,kter˘ byl dne 8.2.2005 ve tfietím ãtení PS PâR schvá-len; na Internetu pod http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=4&v=UPV&ct=143&ct1=0. Dne 31. 3. 2005 Senát PâR vrátil vrátil návrh zá-kona s pozmûÀovacími návrhy, které se net˘kají návrhu právní úpravy,která je pfiedmûtem tohoto ãlánku.4 CELEX 31968L0151.5 CELEX 32003L0058.6 Termínem „v elektronické formû“ rozumí smûrnice,Ïe informace jsouprostfiednictvím zafiízení na elektronické zpracování (vãetnû digitálníkomprese) a ukládání dat odeslány z v˘chozího místa a pfiijaty na místûurãení a v úplnosti odesílány, pfiená‰eny a pfiijímány zpÛsobem stano-ven˘m ãlensk˘mi státy telegraficky, rádiov˘mi, optick˘mi nebo jin˘mielektromagnetick˘mi prostfiedky.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 76
ukládaly v‰echny takové dokumenty a údaje nebo nû-které jejich druhy v elektronické formû. âlenské státymají dále zabezpeãit, aby v‰echny dokumenty a údajeukládané v papírové formû nejpozdûji od 1. ledna 2007byly pfievedeny prostfiednictvím rejstfiíku do elektro-nické formy. Na Ïádost musí b˘t moÏné získat úplnounebo ãásteãnou kopii kaÏdé listiny nebo kaÏdého údaje,které jsou uvedeny v ãlánku 2 smûrnice, pfiiãemÏ nej-pozdûji od 1. ledna 2007 mohou b˘t Ïádosti do rejstfiíkupfiedávány v papírové nebo elektronické formû podlevolby Ïadatele.
Implementace první smûrnice do ãeské právní úpravyobchodního rejstfiíku se objevuje v nûkolika ustanove-ních návrhu novely obchodního zákoníku.V první fiadûje to elektronická podoba obchodního rejstfiíku, kdy no-velou navrhované znûní § 27 odst. 2 vûta druhá ob-chodního zákoníku zní: „Obchodní rejstfiík je veden
v elektronické podobû.“ DÛvodem pro elektronickou po-dobu obchodního rejstfiíku je vedle implementace prvnísmûrnice i do budoucna zvaÏované propojení s Evrop-sk˘m obchodním rejstfiíkem (ECR).Princip formální pub-licity obchodního rejstfiíku zÛstává zachován. Jedná setedy i nadále o rejstfiík vefiejnû pfiístupn , kdyÏ kaÏd˘ donûj mÛÏe nahlíÏet a pofiizovat si z nûj kopie ãi v˘pisy.NaÏádost vydá rejstfiíkov˘ soud listinn ,úfiednû ovûfien˘ ãás-teãn˘ nebo úpln˘ opis zápisu nebo listiny uloÏené vesbírce listin, nebo potvrzení o tom, Ïe urãit˘ údaj v ob-chodním rejstfiíku není, ledaÏe Ïadatel v˘slovnû poÏádáo opis úfiednû neovûfien . Nebude-li v˘slovnû poÏádánoo listinn˘ ãásteãn˘ nebo úpln˘ opis,vydá rejstfiíkov˘ soudãásteãn˘ nebo úpln˘ opis vÏdy v elektronické podobû.O úfiednû ovûfien˘ elektronick˘ opis mÛÏe Ïadatel poÏá-dat jen tehdy, je-li jeho Ïádost podepsána zaruãen˘melektronick˘m podpisem podle zákona o elektronickémpodpisu.7 Úfiedním ovûfiením se potvrzuje shoda opisuse zápisem v obchodním rejstfiíku nebo s listinou uloÏe-nou ve sbírce listin. O skuteãnostech a listinách uloÏe-n˘ch do obchodního rejstfiíku pfied 1. lednem 1997 v‰akvydá rejstfiíkov˘ soud vÏdy listinn˘ opis.Rejstfiíkov˘ soudmÛÏe poÏadovat za vydání opisu úhradu nákladÛ, jejichÏv˘‰e nesmí pfiekroãit v˘‰i skuteãn˘ch a úãeln˘ch admi-nistrativních nákladÛ.8
III. Elektronické podání
âástí návrhu novely, která mû pfiivedla k napsání to-hoto pojednání, je navrhované ustanovení § 33 ObchZ,které stanoví, Ïe: „Návrh na zápis lze podat v listinné
nebo elektronické podobû; to platí obdobnû pro do-
kládání listin prokazujících skuteãnosti uvedené v ná-
vrhu a listin zakládan˘ch do sbírky listin. Návrhy
v elektronické podobû mÛÏe podávat pouze osoba po-
depsaná zaruãen˘m elektronick˘m podpisem podle
zvlá‰tního právního pfiedpisu. Návrhy a listiny ucho-
vává rejstfiíkov˘ soud pouze v elektronické podobû, le-
daÏe to charakter takového návrhu nebo listiny neu-
moÏÀuje. Návrhy a listiny doruãené v listinné podobû
pfievede rejstfiíkov˘ soud bez zbyteãného odkladu do
Z navrhované právní úpravy tedy vypl˘vá,Ïe bude moÏnépodat návrh na zápis nebo zmûnu ãi v˘maz zápisu záko-nem stanoven˘ch údajÛ v obchodním rejstfiíku (dále jen„návrh na zápis“) spolu s doloÏen˘mi listinami prokazují-cími skuteãnosti uvedené v návrhu a listinami zakládan˘mido sbírky listin, a to v‰e pouze v elektronické podobû.
Domnívám se, Ïe podat návrh na zápis v elektronicképodobû je moÏné jiÏ dle souãasné právní úpravy.V sou-ãasné dobû úãinné ustanovení § 42 OS¤, které upravujeobecné pravidlo pro podání soudu,stanoví ve svém odst.1, Ïe: „Podání je moÏno uãinit písemnû, ústnû do pro-
tokolu, v elektronické podobû, telegraficky nebo tele-
faxem.“ V odstavci 3 téhoÏ paragrafu se v‰ak stanoví, Ïe:„Podání obsahující návrh ve vûci samé uãinûné tele-
graficky je tfieba písemnû doplnit nejpozdûji do tfií dnÛ,
je-li písemné podání uãinûno telefaxem nebo v elek-
tronické podobû, je tfieba v téÏe lhÛtû jej doplnit pfied-
loÏením jeho originálu, pfiípadnû písemn˘m podáním
shodného znûní. K tûmto podáním, pokud nebyla ve
stanovené lhÛtû doplnûna, soud nepfiihlíÏí. Stanoví-li
to pfiedseda senátu, je úãastník povinen soudu pfiedlo-
Ïit originál (písemné podání shodného znûní) i jin˘ch
podání uãinûn˘ch telefaxem.“ Oproti stávající úpravûtedy navrhovaná novela proces podání návrhu na zápisv elektronické podobû zjednodu‰uje, jelikoÏ by jiÏ ne-bylo tfieba dokládat podání v listinné podobû.9
K navrhovanému znûní § 33 ObchZ,jakoÏ i dal‰ím ãás-tem návrhu novely, si dovoluji vznést v˘hrady k uÏitémuprávnímu pojmosloví.V navrhovaném znûní ustanovení§ 33 ObchZ uÏívá navrhovatel,pravdûpodobnû z dÛvoduzjednodu‰ení,právního pojmu „listina“ i pro písemnostiv elektronické podobû. Domnívám se, Ïe uÏit˘ termín jepfiinejmen‰ím zavádûjící, ne-li pfiímo nesprávn .
Jazykov˘ pÛvod slova „listina“ je odvozen od slova„list“, tedy slova oznaãujícího ãást rostliny (stromu nebokefie), pfienesenû poté tenk˘ plátek materiálu, nejãastûjizejména papíru. Spisovn˘ ãesk˘ jazyk definuje listinujako „písemnost, sepsanou ve formû právem Ïádané zaúãelem právním“10 nebo „písemnost úfiední nebosmluvní, vût‰inou dÛleÏitého obsahu“.11 Právní jazyk de-finuje listinu jako „písemnou zprávu podanou na movi-tém podkladû (papír,pergamen apod.) a vydavatelem po-depsanou. Zpravidla má charakter osvûdãení, kterédeklaruje urãitou skuteãnost,dÛleÏitou pro vznik,trvání,zmûnu nebo zánik právních vztahÛ“.12
AD NOTAM Číslo 2/2005 77
7 Zákon ã. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znûní pozdûj‰íchpfiedpisÛ.8 Novela hovofií pouze o v˘pisech a opisech, které budou vydávat rejst-fiíkové soudy.Ve stadiu projednávání ve v˘borech PS PâR je novela zá-kona, kter˘m se mûní zákon ã. 365/2000 Sb., o informaãních systémechvefiejné správy,která navrhuje zavést institut vydávání ovûfien˘ch v˘stupÛz informaãních systémÛ vefiejné správy, a to elektronick˘mi prostfiedkyna dálku, kdy ovûfien˘ listinn˘ v˘stup z elektronicky vedené evidence,rejstfiíku nebo seznamu,tedy pravdûpodobnû i obchodního rejstfiíku,mo-hou vydávat notáfii a drÏitel po‰tovní licence (âeská po‰ta, s. p.).9 § 42 odst. 3 OS¤ stanoví, Ïe v pfiípadû podání uãinûného prostfied-nictvím faxu nebo v elektronické podobû, se má ve stanovené lhÛtûpfiedloÏit soudu originál, pfiípadnû písemné podání shodného obsahu.Domnívám se, Ïe tato formulace je nepfiesná, jelikoÏ podání uãinûnéprostfiednictvím faxu nebo v elektronické podobû je podáním píse-mn˘m. Smyslem tohoto ustanovení má b˘t, aby písemné podání bylosoudu ve lhÛtû tfií dnÛ doruãeno v listinné podobû.10 OttÛv slovník nauãn .Praha :Nakladatelství Ladislav Horáãek - Paseka,1999, jako fotoreprint pÛvodního vydání z roku 1900.11 Slovník spisovného jazyka ãeského. Praha : Nakladatelství âeskoslo-venské akademie vûd, 1960.12 Madar, Z. a kol. Slovník ãeského práva,sv.I.Praha :Linde,2002,s 664.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 77
Z definic vypl˘vá,Ïe vedle jednoho definiãního znakulistiny, kter˘m je urãitá právní v˘znamnost jejího píse-mného obsahu, je dal‰ím definiãním znakem listiny ur-ãité medium,nosiã,hmotn˘ substrát,na kterém je písem-n˘ obsah zachycen. Oním nosiãem je v souãasné dobûv‰eobecnû povaÏován papír, pfiiãemÏ historicky dfiíve tobyl napfiíklad papyrus nebo pergamen.Listina je tak spo-jena s listem papíru a nelze ji z podstaty vûci spojit s elek-tronickou podobou. Naproti tomu písemnou zprávuv elektronické (digitální) podobû si je tfieba (s urãit˘mzjednodu‰ením) pfiedstavit jako posloupnost bitÛ (nula jedniãek). Nosiãem takové zprávy mÛÏe b˘t disk poãí-taãe, disketa, CD-ROM, USB flash disk atp. Lépe by v˘-znamu komentovaného ustanovení odpovídal technolo-gicky neutrální pojem „písemnost“, kter˘ uÏívá i zákonã. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, a kter˘ vy-jadfiuje písemnou formu právnû v˘znamné zprávy bezohledu na podobu nosiãe.13
Podstatnûj‰ím problémem navrhované právní úpravyneÏ uÏité pojmosloví je aplikovatelnost a proveditelnostnové právní úpravy ve faktickém Ïivotû. Pro zjednodu-‰ení vysvûtlení si dovolím pfiedloÏit tento praktick˘ pfií-klad.
Notáfi je poÏádán o sepis notáfiského zápisu o zaloÏeníspoleãnosti s ruãením omezen˘m a v souvislosti s tímo právní pomoc, spoãívající v sepisu listin souvisejícíchse zaloÏením a vznikem spoleãnosti a v zastupování v fií-zení pfied Ïivnostensk˘m úfiadem a rejstfiíkov˘m soudem.Notáfi dle notáfiského fiádu14 sepí‰e notáfisk˘ zápis, vy-hotoví potfiebn˘ poãet stejnopisÛ,ãestná prohlá‰ení prv-ních jednatelÛ o jejich bezúhonnosti,pfiípadnû i nájemnísmlouvu o nájmu nebytov˘ch prostor, do nichÏ je umís-tûno sídlo zakládané spoleãnosti, plnou moc pro rejstfií-kové fiízení a dal‰í poÏadované listiny.Na pfiíslu‰n˘ch lis-tinách provede legalizace. Poté, co mu správce vkladupfiedloÏí potvrzení banky o splacení penûÏit˘ch vkladÛa Ïivnostensk˘ úfiad vydá Ïivnostenské listy,sepí‰e návrhna zápis spoleãnosti do obchodního rejstfiíku,kter˘ mÛÏespoleãnû se v‰emi dokládan˘mi listinami podat osobnûv podatelnû rejstfiíkového soudu nebo zaslat po‰tou naadresu rejstfiíkového soudu. To je, s jist˘m zjednodu‰e-ním, moÏn˘ prÛbûh jednotliv˘ch úkonÛ notáfie pfii pro-cesu zakládání spoleãnosti a úkonÛ pfiedcházejícíchvznik spoleãnosti.
Jedním ze zámûrÛ nové právní úpravy má b˘t i „od-papírování“ celého procesu souvisejícího se zápisem doobchodního rejstfiíku.Podle nové právní úpravy by v pfií-kladu shora uvedeném nemûl b˘t problém podat návrhna zápis do obchodního rejstfiíku v elektronické podobû,jelikoÏ po staÏení pfiíslu‰ného formuláfie z webovéstránky Ministerstva spravedlnosti bude staãit tento for-muláfi vyplnit, pfiipojit zaruãen˘ elektronick˘ podpisa odeslat prostfiednictvím vefiejné datové sítû na elek-tronickou podatelnu pfiíslu‰ného rejstfiíkového soudu.Spolu s návrhem na zápis by mûlo b˘t moÏné doloÏit rej-stfiíkovému soudu v elektronické podobû i písemnostiprokazující skuteãnosti uvedené v návrhu a písemnostizakládané do sbírky listin.Písemnosti soukromé,jako ob-doba soukrom˘ch listin, jako jsou napfiíklad ãestná pro-hlá‰ení jednatelÛ o jejich bezúhonnosti nebo prohlá‰enísprávce vkladu vãetnû potvrzení banky o splacenívkladu na zvlá‰tní úãet, bude moÏné v elektronické po-dobû pfiipojit k návrhu na zápis, pokud subjekty ãinícíprohlá‰ení nebo úkony v nich obsaÏené budou moci tuto
písemnost podepsat zaruãen˘m elektronick˘m podpi-sem.V moÏnosti elektronické podoby u písemností ve-fiejn˘ch, které jsou vydávány jako vefiejné listiny a jsoudokládány spolu s návrhem na zápis, v‰ak navrhovanáprávní úprava naráÏí na stávající právní úpravu jin˘chprávních pfiedpisÛ, a to zejména notáfiského fiádu a Ïiv-nostenského zákona.15 Dle úãinné právní úpravy nenímoÏné vydat stejnopis notáfiského zápisu nebo prÛkazÏivnostenského oprávnûní (Ïivnostensk˘ list nebo kon-cesní listinu), které jsou vefiejn˘mi listinami, v jiné neÏlistinné podobû. Úãinn˘ notáfisk˘ fiád a jeho provádûcínormy v duchu dosavadní tradice stanoví pro písemnézachycení v˘sledku úkonu notáfie listinnou podobou no-táfiského zápisu, resp. listinnou podobou notáfisk˘ch lis-tin obecnû. Îivnostensk˘ zákon rovnûÏ poãítá s listin-nou podobou prÛkazu Ïivnostenského oprávnûní.16 Zazmínku v‰ak stojí, Ïe v˘pis z Rejstfiíku trestÛ prokazujícíbezúhonnost osoby jednatele, je moÏné jiÏ nyní za urãi-t˘ch podmínek v elektronické podobû vydat a k návrhuna zápis poté pfiipojit.17 Urãitá moÏnost, jak dosáhnoutelektronické podoby prÛkazu Ïivnostenského opráv-nûní,by mohla vypl˘vat z ustanovení § 11 odst.2 zákonaã. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znûní po-zdûj‰ích pfiedpisÛ,které stanoví,Ïe:„Písemnosti orgánÛ
vefiejné moci v elektronické podobû oznaãené elektro-
nickou znaãkou zaloÏenou na kvalifikovaném sys-
témovém certifikátu vydaném akreditovan˘m po-
skytovatelem certifikaãních sluÏeb nebo podepsané
uznávan˘m elektronick˘m podpisem mají stejné
právní úãinky jako vefiejné listiny vydané tûmito or-
gány.“ V bûÏné praxi je v‰ak vydání prÛkazu Ïivnosten-ského oprávnûní v elektronické podobû zatím neapli-kované, a z dÛvodu, Ïe Ïivnostenské úfiady zatímnedisponují nástroji pro vytváfiení zaruãen˘ch elektro-nick˘ch podpisÛ, také neaplikovatelné.
Domnívám se,Ïe v˘‰e uvedenou zákonem danou moÏ-nost orgánÛm vefiejné moci vydat písemnost v elektro-nické podobû nelze vztáhnout na notáfiské listiny. No-táfiské listiny lze vydat pouze v listinné podobûa elektronickou podobu mÛÏe stanovit pouze novelizacenotáfiského fiádu.
Otázkou zÛstává, zda nemoÏnost vydat stejnopis no-táfiského zápisu v elektronické podobû byla pfii tvorbûnovely obchodního zákoníku zámûrem tvÛrce, nebo jejen jeho nedÛsledností. Urãitou podporu pro tvrzení, Ïejde o zámûr, je moÏno hledat v navrhovaném § 33 odst.3,kter˘ pfiipou‰tí, Ïe urãité listiny bude moÏno u rejstfií-kového soudu uschovávat jen v listinné podobû, jelikoÏjejich charakter elektronickou podobu neumoÏÀuje.Nicbliωího o tom, které listiny nejsou zpÛsobilé b˘t ucho-vávány v elektronické podobû pro svÛj charakter, neníuvedeno ani v návrhu zákona, ani v dÛvodové zprávû.Je-li stejnopis notáfiského zápisu písemností, jejíÏ cha-
78 Číslo 2/2005 AD NOTAM
13 K tomu blíÏe Smejkal, V. a kol. Právo informaãních a telekomuni-kaãních systémÛ.2.,aktualizované a roz‰ífiené vydání.Praha :C.H.Beck,2004, s. 76.14 Zákon ã. 358/1992 Sb., notáfiích a jejich ãinnosti (notáfisk˘ fiád), veznûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.15 Zákon ã. 455/1991 Sb., o Ïivnostenském podnikání (Ïivnostensk˘ zá-kon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.16 Viz § 10, 47 a 54 zákona ã. 455/1991 Sb., o Ïivnostenském podnikání(Ïivnostensk˘ zákon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.17 Viz § 16a zákona ã. 269/1994 Sb., o Rejstfiíku trestÛ, ve znûní pozdûj-‰ích pfiedpisÛ.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 78
rakter elektronickou podobu neumoÏÀuje,si v‰ak jist ne-jsem.
Argumentem pro to,Ïe nemoÏnost vydat stejnopis no-táfiského zápisu v elektronické podobû nebo ho do elek-tronické podoby pfievést, je nedÛsledností pfiipravovanénovely, je skuteãnost, Ïe vût‰ina zapisovan˘ch skuteã-ností do obchodního rejstfiíku je prokazována stejnopi-sem notáfiského zápisu,protoÏe mají vesmûs pÛvod v roz-hodnutích valn˘ch hromad, nebo v právních úkonechspoleãníkÛ nebo zakladatelÛ obchodních spoleãností,o kter˘ch se obligatornû pofiizují notáfiské zápisy. Navícnávrh novely sám podporuje úlohu notáfiského zápisujako vefiejné listiny, kdyÏ navrhuje ustanovit, Ïe: „Bez vy-
dání rozhodnutí soud téÏ provede zápis do rejstfiíku
o skuteãnostech, jejichÏ úãinnost nebo platnost nena-
stává podle zvlá‰tního právního pfiedpisu aÏ zápisem
do rejstfiíku nebo zápis o jin˘ch skuteãnostech, které
mají podklad v pfiipojeném notáfiském zápisu, a to za
pfiedpokladu, Ïe úãastníkem fiízení je pouze podnika-
tel a Ïe provedení takového zápisu navrhl. Notáfisk˘
zápis je zpÛsobil˘m podkladem k tomuto zápisu,
i kdyÏ zvlá‰tní právní pfiedpisy tuto formu právního
úkonu nevyÏadují.“18
IV. Závěr
Domnívám se, Ïe bez moÏnosti elektronické podobystejnopisu notáfiského zápisu je navrhovaná úprava po-dávání návrhu na zápis do obchodního rejstfiíku vãetnûjeho pfiíloh v elektronické podobû poloviãatá a návrhemnovely poÏadovaného zjednodu‰ení a zrychlení zápisÛby tak nebylo dosaÏeno. Prakticky by to znamenalo, Ïenávrh na zápis a ãást pfiíloh by bylo moÏné podat elek-tronicky na dálku,av‰ak stejnopis notáfiského zápisu,pfií-padnû nûkteré dal‰í písemnosti, by se musely podávatv listinné podobû osobnû nebo prostfiednictvím provo-zovatele po‰tovních sluÏeb, coÏ by mûlo za následek ne-vyuÏívání moÏnosti podávat návrh na zápis elektronicky.Vedlej‰ím dÛsledkem by pak mohlo b˘t i to,Ïe by v oãíchlaické vefiejnosti mohli b˘t sami notáfii jako profesní stavvnímáni jako zbyteãná brzda rychlého elektronickéhopodávání návrhu na zápis a pfiekáÏka rozvoje obchod-ních spoleãností vÛbec. Aby se dosáhlo poÏadovanéhozjednodu‰ení a zrychlení celého procesu zápisu do ob-chodního rejstfiíku, mûla by právní úprava pfiímo notá-fiÛm umoÏnit vydání kvalifikovaného opisu notáfiskéhozápisu v elektronické podobû,a to vãetnû zachování cha-rakteru a právních úãinkÛ vefiejné listiny.Pfiijetí takovétoúpravy by naopak mohlo pfiinést i posílení pozice no-táfiÛ na trhu právních sluÏeb, jelikoÏ by notáfii mohliv souvislosti se zápisy do obchodního rejstfiíku posky-tovat komplexnûj‰í a rychlej‰í sluÏby.
Rozvoj moderních komunikaãních technologií a jejichzavádûní do praktického Ïivota,vãetnû jejich aplikace dovefiejné správy,s sebou pfiiná‰í i poÏadavky na zmûnu do-savadních zabûhnut˘ch postupÛ a jejich tradiãnû uÏíva-n˘ch forem a podob.To se t˘ká i po desetiletí uÏívan˘chpodob a forem notáfisk˘ch listin.Domnívám se,Ïe dojde--li k pfiijetí návrhu novely obchodního zákoníku ve v˘‰euvedeném znûní, mûla by v záleÏitosti elektronické po-doby notáfiského zápisu notáfiská reprezentace vyvinouturãitou legislativní iniciativu tak, aby byly odvrácenymoÏné negativní dÛsledky navrhované právní úpravy.V kaÏdém pfiípadû by v‰ak o elektronické podobû no-
táfisk˘ch zápisÛ,jakoÏ i dal‰ích písemností z notáfiské ãin-nosti, mûla v notáfiském stavu probûhnout vefiejná dis-kuse, o jejíÏ vyvolání se tímto pojednáním snaÏím, byÈjsem si vûdom toho, Ïe toto pojednání zdaleka neposti-huje v‰echny aspekty dané problematiky.
18 Viz § 200da odst. 3 ObchZ po návrhu komentované novely; nedÛ-sledností návrhu tohoto ustanovení je uvedení termínu „notáfisk˘ zá-pis“ místo vhodnûj‰ího „stejnopis notáfiského zápisu“, jelikoÏ pfiílohounávrhu na zápis do obchodního rejstfiíku mÛÏe b˘t dle souãasné úpravypouze stejnopis notáfiského zápisu,a nikoli notáfisk˘ zápis samotn ,kter˘zÛstává uloÏen u notáfie.
Zamyšlení nad usnesením Krajského soudu v Praze č. j. 21 Co 284/2003-137 ze dne 29. 8. 2003
JUDr. Helena Hájková*
Chtûla bych se zamyslet nad usnesením Krajskéhosoudu v Praze, které má b˘t údajnû v praxi stále apli-
kováno, av‰ak s jeho v˘rokem a odÛvodnûním se ne-mohu v Ïádném pfiípadû ztotoÏnit. S ohledem na své té-mûfi jedenáctileté zku‰enosti v dûdické agendû, sidovolím pfiedmûtné usnesení okomentovat a uvést svÛjnázor na vûc.
Usnesení se t˘ká dodateãného projednání dûdictvíohlednû pozemku, kter˘ podle dûdické dohody nabylido vlastnictví tfii právní nástupci zÛstavitele.Tito právnínástupci jiÏ ke dni dodateãného projednání dûdictví ne-Ïili,ale protoÏe dûdictví v pÛvodním dûdickém fiízení ne-odmítli, bylo nutno, aby nové jmûní bylo vypofiádánomezi nû s tím, Ïe po pravomocném ukonãení dodateã-ného dûdického fiízení, bude tento jejich nov˘ majetekdodateãnû projednán v jejich dodateãném dûdickém fií-zení. S ohledem na úmrtí pÛvodních právních nástupcÛzÛstavitele se projednání dodateãného majetku zúãast-nili právní nástupci zemfiel˘ch dûdicÛ (právních ná-stupcÛ) a stát, neboÈ po jednom právním nástupci dû-dictví pfiipadlo státu jako odúmrÈ.
Notáfi-soudní komisafi vyãíslil svoji odmûnu v mini-mální v˘‰i 500 Kã a hotové v˘daje, které mu byly sou-dem pfiiznány s tím, Ïe celkovou ãástku 960 Kã byli po-vinni zaplatit spoleãnû a nerozdílnû právní nástupci tûchdûdicÛ, ktefií podle dûdické dohody nové jmûní nabyli.
Proti usnesení Okresního soudu Praha-v˘chod podalaodvolání âeská republika – Úfiad pro zastupování státuve vûcech majetkov˘ch,a to s odkazem na informaci Nej-
vy‰‰ího soudu âeské republiky Cpjn 12/99 ze dne 3. 1.2000, podle které odmûnu notáfie za provedené úkonyv fiízení o dûdictví a jeho hotové v˘daje,rozhodne-li soud,Ïe dûdictví pfiipadá státu, je povinen zaplatit stát – pfií-slu‰n˘ okresní soud,kter˘ povûfiil notáfie,aby jako soudníkomisafi provedl úkony v fiízení o dûdictví.
Krajsk˘ soud v Praze shledal odvolání jako dÛvodnéa ve svém usnesení rozhodl, Ïe odmûnu a hotové v˘dajeje v tomto pfiípadû povinna zaplatit notáfii-soudnímu ko-misafii âeská republika – Okresní soud Praha-v˘chod.
AD NOTAM Číslo 2/2005 79
* Autorka je notáfiskou kandidátkou u JUDr. Martina Foukala, notáfiev Praze.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 79
SvÛj v˘rok Krajsk˘ soud v Praze odÛvodnil tím, Ïe Ïádn˘dûdic za svého Ïivota nenabyl novû najevo vy‰lé jmûnípo zÛstaviteli a podle ust. § 140 odst. 3 vûta druhá OS¤platí v takovém pfiípadû odmûnu notáfie a jeho hotovév˘daje stát a nelze tuto povinnost uloÏit právním ná-stupcÛm zemfiel˘ch dûdicÛ.
S uveden˘m v˘rokem Krajského soudu v Praze lze po-lemizovat, a to z následujících dÛvodÛ.
Podle ust. § 140 odst. 3 OS¤ v fiízení o dûdictví platí od-mûnu notáfie a jeho hotové v˘daje dûdic, kter˘ nabyl dû-dictví, jenÏ není pfiedluÏeno, je-li dûdicÛ nûkolik, platí tytonáklady podle vzájemného pomûru ãisté hodnoty jejich dû-dick˘ch podílÛ.V ostatních pfiípadech platí tyto náklady stát.
V daném pfiípadû se nejednalo o pfiedluÏené dûdictvía novû objeven˘ majetek nabyli podle dûdické dohodytfii právní nástupci zÛstavitele,ktefií dûdictví v pÛvodnímdûdickém fiízení neodmítli. JelikoÏ v mezidobí mezi pÛ-vodním a dodateãn˘ch dûdick˘m fiízením právní nástupcizÛstavitele zemfieli, byli reprezentováni sv˘mi právníminástupci,ktefií byli ve smyslu ust.§ 107 odst.3 OS¤ úãast-níky fiízení namísto zemfielého právního nástupce zÛsta-vitele a dále se fiízení zúãastnil zástupce státu v pfiípadûodúmrti. Pro úplnost uvádím, Ïe právním nástupcem jeten dûdic zemfielého, kter˘ dûdictví po nûm neodmítl.
Pokud dûdic zÛstavitele pfieÏil, zÛstává stále dûdicem,i kdyÏ zemfie v prÛbûhu dûdického fiízení, neboÈ podleust.§ 460 ObãZ se dûdictví nab˘vá smrtí zÛstavitele a k to-muto datu dûdic je‰tû Ïil. Podle komentáfie k ust. § 107odst. 1 OS¤ pokud zemfie dûdic bûhem fiízení o dûdic-tví, nelze fiízení pfieru‰it ani zastavit, ale je nutno v nûmpokraãovat s dûdici tohoto úãastníka, jak budou zji‰tûniv fiízení o dûdictví po nûm.Toto fiízení je naopak nutnopfieru‰it podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) OS¤, protoÏev tomto fiízení se zkoumá, co do majetku tohoto zÛsta-vitele pfiibylo z dûdictví po jeho právním pfiedchÛdci,a to nelze zjistit jinak,neÏ v pfiíslu‰ném dûdickém fiízení.
Pokud právní nástupce zÛstavitele (tedy dûdic, kter˘dûdictví neodmítl) zemfie v dobû mezi pÛvodním dû-
dick˘m fiízením a dûdick˘m fiízením dodateãn˘m, zÛ-stává právním nástupcem zÛstavitele i v pfiípadû kaÏdéhododateãného projednání dûdictví, neboÈ ke dni smrti zÛ-stavitele Ïil a dûdictví po zÛstaviteli platnû neodmítl.Aãse to zdá b˘t nûkdy úãastníkÛm dûdického fiízení nelo-gické, tento právní nástupce musí dûdit i kaÏd˘ novû ob-jeven˘ majetek, aã je jiÏ po smrti.Teprve po pravomoc-ném ukonãení tohoto dodateãného dûdického fiízení jenovû nabyt˘ majetek dále dodateãnû projednán v dûdic-kém fiízení po zemfielém právním nástupci zÛstavitele.
Z pohledu procesního práva je nutno vycházet z ust.§ 7 odst. 2 ObãZ a § 19 OS¤, podle kter˘ch zpÛsobilostmít práva a povinnosti a zpÛsobilost b˘t úãastníkem fií-zení smrtí zaniká. Dûdic (právní nástupce), kter˘ zemfie,tak nemÛÏe b˘t úãastníkem fiízení a tudíÏ ani nositelempráv a povinností, které po jeho smrti v fiízení o dûdic-tví vzniknou.Tûmito právy a povinnostmi jsou napfiíklad:• právo b˘t pfiedvolán k jednání,• právo navrhovat dÛkazy,• právo odmítnout dûdictví (pokud se dûdic k této otázce
jiÏ nevyjádfiil za svého Ïivota bûhem probíhajícího dû-dického fiízení nebo v pÛvodním dûdickém fiízení),
• právo na doruãení rozhodnutí a právo na odvoláníproto nûmu,
• povinnost dostavit se k soudu na základû pfiedvolání,• povinnost platit náklady fiízení, atd.
V‰echna práva a povinnosti úãastníka fiízení, která byjinak pfiíslu‰ela zemfielému dûdici (právnímu nástupci),pfiecházejí na v‰echny jeho právního nástupce,vãetnû po-vinnosti platit odmûnu a hotové v˘daje notáfie-soudníhokomisafie. O této povinnosti navíc soud ve smyslu ust.§ 151a OS¤ rozhoduje zpravidla v usnesení, kter˘m sefiízení konãí, tedy v dobû,kdy dûdic (právní nástupce) jiÏneÏije a nemohou mu tudíÏ Ïádné povinnosti vzniknout.
V‰ichni právní nástupci zemfielého dûdice (právníhonástupce) se stávají úãastníky fiízení namísto nûho a spo-leãnû jednají za zemfielého dûdice (právního nástupce)v rozsahu v‰ech jeho procesních práv a povinností.Jednáse zde o nerozluãné spoleãenství ve smyslu ust.§ 91 odst.2 OS¤, kdy v‰ichni nesou práva a povinnosti spoleãnûa nerozdílnû,tedy i zmiÀovanou povinnost platit nákladydûdického fiízení.
Z uvedeného vypl˘vá,Ïe v daném pfiípadû není moÏnéaplikovat vûtu druhou § 140 odst. 3 OS¤, jak to ve svémodÛvodnûní uvádí Krajsk˘ soud v Praze a nelze tuto vûcvztáhnout pod „ostatní pfiípady“,kdy náklady fiízení platístát.Stát totiÏ platí odmûnu a hotové v˘daje notáfie pouzev pfiípadû, kdy:• dûdictví je pfiedluÏeno,• dûdictví pfiipadne státu jako odúmrÈ,• dûdické fiízení je zastaveno podle § 175h OS¤.
* * *
Na závûr jednoduch˘ pfiíklad. Pokud bychom vychá-zeli ze závûrÛ shora citovaného usnesení Krajskéhosoudu v Praze a pfiedmûtem dodateãného dûdictví bybyly pozemky v cenû ke dni úmrtí ne pfiíli‰ vysoké, státby rozpoãet soudu o pfiíli‰ nepfiipravil. Nejsou v‰ak v˘-jimkou pfiípady z doby nedávné, kdy v dûdickém fiízeníbyly opomenuty nemovitosti ãi jin˘ majetek v cenû dostivysoké a pak i odmûna soudního komisafie by bylaznaãná. Zde by se jiÏ patrnû státu nelíbilo, aby platil vy-sokou odmûnu soudního komisafie, aniÏ by mu cel˘ ma-jetek pfiipadl do vlastnictví.Vûfiím v‰ak, Ïe tento postupby se naopak zamlouval právním nástupcÛm zemfieléhodûdice (právního nástupce),neboÈ ti by naopak svoji pe-nûÏence ulevili.
Je zcela logické, aby náklady dûdického fiízení platilispoleãnû a nerozdílnû právní nástupci zemfielého dûdice(právního nástupce),a to v pfiípadnû i se státem,kdyÏ kon-krétní majetek podle dûdické posloupnosti mÛÏe pfiejítpostupnû aÏ do vlastnictví tûchto dûdicÛ (právních ná-stupcÛ), pfiípadnû mÛÏe ãásti dûdictví pfiipadnout státujako odúmrÈ.
80 Číslo 2/2005 AD NOTAM
Ze života krajských komor
Notářská komorav Praze informuje
JUDr. Ivan Houdek*
Notáfiská komora v Praze sdruÏuje 58 notáfiÛ se sídlyv obvodu Krajského soudu v Praze.Tito notáfii zamûst-
* Autor je prezidentem Notáfiské komory v Praze.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 80
návají 30 notáfisk˘ch koncipientÛ a 18 notáfisk˘ch kan-didátÛ, z nichÏ je 8 ustanoveno trval˘m zástupcem no-táfie. Od roku 1993 byly zfiízeny 3 nové notáfiské úfiady,2 v obvodu Okresního soudu v Kolínû se sídlem v Lysénad Labem a v âeském Brodu a 1 v obvodu Okresníhosoudu v Mûlníku se sídlem v Neratovicích. Na vlastní Ïá-dost byli odvoláni z funkce notáfie JUDr.Milan Ch˘le,no-táfi v Mûstci Králové, JUDr. Slavomil Vítek, notáfi v KutnéHofie a JUDr. Emil Hernych, notáfi v Praze.
Prezidium Notáfiské komory v Praze je sedmiãlennéa po volbách proveden˘ch kolegiem NK v Praze dne 20.1. 2005 pracuje v tomto sloÏení: JUDr. Ivan Houdek, no-táfi v Pfiíbrami – prezident, JUDr.Petr Bílek,notáfi v Praze– viceprezident, JUDr. Jana Borská,notáfika v Praze, JUDr.Josef DoleÏal, notáfi v Kutné Hofie, JUDr. Svatopluk Pro-cházka, notáfi v Praze, Mgr. Ivana Schovánková, notáfikav Berounû a Mgr.Marie Trãková,notáfika v Pfiíbrami – ãle-nové. Pfiedsedou revizní komise je JUDr. Jifií Nosek, no-táfi v Kolínû a jejími ãleny jsou JUDr. Marie Hájková, no-táfika v Praze a JUDr. Miloslava HÛlová, notáfikav Podûbradech.
Z fiad notáfiÛ NK v Praze byli zvoleni snûmem Notáfi-ské komory âeské republiky dne 25. 1. 2005 opûtovnûJUDr. Martin Foukal, notáfi v Praze, prezidentem Notáfi-ské komory âeské republiky, JUDr. Miloslav Jindfiich, no-táfi v Bene‰ovû,viceprezidentem Notáfiské komory âeskérepubliky, JUDr. Svatopluk Procházka, notáfi v Praze, ãle-nem kárné komise Notáfiské komory âeské republikya JUDr. Jana Michálková, notáfika v Rakovníku, ãlenkourevizní komise Notáfiské komory âeské republiky.
¤ada ãlenÛ Notáfiské komory v Praze pÛsobí v komi-sích prezidia Notáfiské komory âeské republiky. JUDr.Petr Bílek je pfiedsedou komise vzdûlávání a ãlenem le-gislativní komise, JUDr. Martin ·e‰ina, notáfi v Bene‰ovûje ãlenem komise vzdûlávání, JUDr. Miloslav Jindfiicha JUDr. Svatopluk Procházka jsou ãleny legislativní ko-mise, JUDr. Martina Herzánová, notáfika v Praze, JUDr.Ivan Houdek, JUDr.Alena Skoupá, notáfika v Praze, JUDr.Eva Vágnerová, notáfika v Mladé Boleslavi a JUDr. LucieFoukalová,notáfiská kandidátka a trvalá zástupkynû JUDr.Libu‰e Vildové, notáfiky v Praze, jsou ãleny mezinárodníkomise a koneãnû JUDr. Vladimír Maurer, notáfi v Be-rounû, je ãlenem komise dohledu.
JUDr. Eva Vágnerová je zástupcem Notáfiské komoryâeské republiky v Radû Justiãní akademie âR a JUDr.Mi-loslav Jindfiich je ãlenem Legislativní rady vlády âR.
Od samého poãátku její ãinnosti byl Notáfiskou ko-morou v Praze kladen dÛraz na vzdûlávání notáfiÛ. Protose od roku 1994 konají pravidelná jarní a podzimní ‰ko-lení notáfiÛ, kter˘ch se mohou úãastnit i notáfi‰tí kandi-dáti a koncipienti.Vzhledem k tomu,Ïe tato ‰kolení jsouorganizována jako tfiídenní,plní rovnûÏ nezanedbatelnouúlohu spoleãenskou.V loÀském roce se uskuteãnilo jarní‰kolení v hotelu Tfii Lilie ve Franti‰kov˘ch Lázních s od-born˘m programem zamûfien˘m na problematiku dû-dictví a spoleãného jmûní manÏelÛ. Podzimní pak v ho-telu Amerika v Písku. Toto ‰kolení bylo organizovánopoprvé spoleãnû s jihoãesk˘mi notáfii a podle kladn˘chohlasÛ notáfiÛ z obou komor lze pfiedpokládat, Ïe jsmese nesetkali naposled. Odborn˘ program tohoto ‰koleníbyl vûnován opût dûdické agendû, dále v˘konu rozhod-nutí s dÛrazem na notáfiské listiny jako exekuãní titulya nové úpravû úschov.Pozornému ãtenáfii jistû neuniklo,Ïe mezi jmenovan˘mi ãleny Notáfiské komory v Praze je
fiada znám˘ch autorÛ odborn˘ch publikací,takÏe je zcelapochopitelné, Ïe pfieváÏnou ãást odborného programu‰kolení tvofií pfiedná‰ky tûchto notáfisk˘ch autorit. NakaÏdém ‰kolení informuje prezident NK âR JUDr. Fou-kal notáfie o aktuálních problémech notáfiského stavua zahraniãních aktivitách Notáfiské komory âeské re-publiky.
V roce 2004 bylo zapoãato se vzdûláváním notáfisk˘chkoncipientÛ formou semináfiÛ zamûfien˘ch na jejich pfií-pravu k notáfisk˘m zkou‰kám. Koncipienti zpracovávajív pfiedstihu písemné práce dle jednotného zadání a nasemináfii jsou tyto práce anonymnû hodnoceny.
·kolení pracovníkÛ notáfiÛ bylo v minulém roce usku-teãnûno jako dvoudenní v hotelu Na Ostrovû v Berounû.Na programu byly novely notáfiského fiádu, zejménaúpravy ovûfiování,novela DPH a problematika CEZ a CIS.
V minulém roce postoupilo kvalifikaãní zkou‰ky 17pracovnic notáfiÛ, z nichÏ 2 prospûly v˘teãnû, 14 pro-spûlo a 1 neprospûla.
Nezanedbatelná úloha regionálních notáfisk˘ch komorspoãívá v kontrolní ãinnosti notáfiÛ.V roce 2004 bylo vy-konáno sedmi komisemi 16 fiádn˘ch a 1 mimofiádná kon-trola. Zev‰eobecnûní poznatkÛ z tûchto kontrol je pra-videlnû projednáváno na ‰koleních notáfiÛ. V rámciãinnosti dohledu byly hodnoceny pololetnû v˘kazy ãin-nosti notáfiÛ jako soudních komisafiÛ,evidenãní listy vûcídûdické agendy star‰ích 3 a 5 let a statistické údaje o po-ãtu vûcí v listinné ãinnosti a legalizacích.
V roce 2004 bylo fie‰eno Notáfiskou komorou v Praze7 stíÏností na ãinnost notáfiÛ se sídlem v obvodu Kraj-ského soudu v Praze (stejnû jako v roce 2003).Jedna stíÏ-nost byla shledána jako dÛvodná, 3 nedÛvodné a 3 stíÏ-nosti jako ãásteãnû dÛvodné. S ohledem na to, Ïe bylov daném období vyfiízeno 16 184 dûdick˘ch spisÛ a se-psáno 18 947 notáfisk˘ch zápisÛ, lze povaÏovat mnoÏstvípodan˘ch stíÏností a míru jejich dÛvodnosti za dobrouvizitku práce stfiedoãesk˘ch notáfiÛ a jejich spolupra-covníkÛ.
AD NOTAM Číslo 2/2005 81
Ze zahraničí
Parlamentní večer v Bruselu
JUDr. Martin Foukal*
Pod pfiedsednictvím prezidenta Notáfiské komoryâeské republiky se dne 18.4.2005 uskuteãnilo zasedáníprezidentÛ ‰esti stfiedoevropsk˘ch zemí.Hostitelem bylosídlo Rakouské notáfiské komory v Bruselu. Po v˘mûnûaktuálních informací o stavu notáfiství v jednotliv˘ch ze-mích bylo pfiedmûtem jednání fiízení u obchodního rej-stfiíku v jednotliv˘ch státech Hexagonály, dále byla fie-‰ena aktuální témata v EU• smûrnice pro profesní kvalifikaci,• smûrnice o sluÏbách,• vnitfiní trh pro hypoteãní úvûry,• Evropské smluvní právo,
* Autor je prezidentem Notáfiské komory v Praze.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 81
Dále byl fie‰en dotaz zaslan˘ UINL, t˘kající se poji‰-tûní titulÛ.
Ve veãerních hodinách se uskuteãnil parlamentní ve-ãer s ústfiedním tématem „Konkurenceschopnost ma-l˘ch a stfiedních podnikÛ – pfiíspûvek notáfiství“, pod zá-‰titou místopfiedsedy Evropského parlamentu MiroslavaOuzkého, za úãasti poslancÛ Evropského parlamentu,jmenovitû ãlena Evropského parlamentu a právního v˘-boru Doc.MUDr. Jaroslava Zvûfiiny,CSc.,kter˘ se aktivnûpodílel na organizaci celé akce.
Dále vystoupil Dr. Paul Rubig, ãlen Evropského parla-
mentu na téma „Potfiebná opatfiení z pohledu mal˘cha stfiedních podnikÛ“ a Dr.Maria Berger,rovnûÏ ãlenka Ev-ropského parlamentu na téma „Modernizace právníhorámce pro podniky – aktuální práce EU a právního v˘-boru“.
Hlavním referátem bylo téma „Rychle a bezpeãnûk právu – nové fiízení o obchodního rejstfiíku v âeské re-publice“, které zpracoval ministr ãeské vlády JUDr. Jaro-slav Bure‰. Tato pfiedná‰ka velmi zaujala v‰echny pfií-tomné, vãetnû novináfiÛ.
Celá akce zaznamenala znaãn˘ úspûch.
82 Číslo 2/2005 AD NOTAM
Mezinárodní unie latinského notářství (UINL)
ZÁKLADNÍ PRINCIPY SYSTÉMU LATINSKÉHO NOTÁŘSTVÍ
(Text schválen˘ na zasedání Stálé rady v San José/Kostarika dne 5. února 2005)
Souhrn principÛ zde obsaÏen˘ch pfiedstavuje podstatu instituce notáfiství a model, ke kterému by mûla smû-
fiovat v‰echna notáfiství
V nadûji, Ïe tyto principy budou pfiijaty, respektovány a naplÀovány v‰emi ãlensk˘mi notáfistvími UINL, vyz˘-
váme v‰echna notáfiství, aby je promûnila v realitu
Část I – Notář a jeho funkce
1. Notáfi, odborník v právní oblasti je nositel vefiejnéfunkce, jmenovan˘ státem, aby poskytoval hodnovûr-nost právním úkonÛm a smlouvám obsaÏen˘m v listi-nách, které sepisuje a aby poskytoval rady osobám,které se na nûj obrátí.
2. Notáfi, na kterého byla pfienesena vefiejná moc, vyko-nává svoji funkci nestrann˘m a nezávisl˘m zpÛsobem,a to mimo rámec státní hierarchie.
3. Notáfiská funkce,která zahrnuje souhrn ãinností práv-ního charakteru v mimosoudní oblasti,zaji‰Èuje právníjistotu uÏivateli práva,pfiedchází eventuálním sporÛm,které mÛÏe fie‰it mediací a pfiedstavuje nezbytn˘ ná-stroj pro dobré fungování justice.
Část II – Notářské listiny
4. Notáfiské listiny, které se t˘kají rÛzn˘ch právníchúkonÛ, jsou notáfiem garantovány. Jejich vûrohodnostse vztahuje jak na obsah,tak na podpis listiny.Jsou ulo-Ïeny u notáfie, kter˘ je zároveÀ eviduje.
5. Pfii stálém dodrÏování práva notáfi pfii sepisování no-táfisk˘ch listin interpretuje vÛli stran a pfiizpÛsobuje jeprávním pfiedpisÛm. Pfii této pfiíleÏitosti ovûfiuje to-toÏnost a zpÛsobilost stran, popfiípadû platnost jejichpln˘ch mocí.Kontroluje legálnost úkonÛ a uji‰Èuje se,Ïe vÛle vyjádfiená stranami v jeho pfiítomnosti byla svo-bodnû formulovaná, a to bez ohledu na to, na kterémnosiãi jsou notáfiské listiny sepsány.
6. Notáfi je sám zodpovûdn˘ za sepsání sv˘ch notáfisk˘chzápisÛ.Má moÏnost akceptovat nebo odmítnout anebodo nûj zanést v dohodû s úãastníky takové zmûny,kterébude povaÏovat za vhodné.
7. Strany úãastnící se notáfiského zápisu mají právo ob-drÏet stejnopisy z originálu, kter˘ zÛstává uchovánu notáfie. Stejnopisy mají stejnou hodnotu jako origi-nál. Notáfi mÛÏe vydávat jejich vyhotovení oprávnû-n˘m osobám, které podle právních pfiedpisÛ danézemû by mûly právní zájem na seznámení s jejich ob-sahem.
8. Notáfiské listiny poÏívají presumpce jak zákonnosti,taksprávnosti svého obsahu a nelze je zpochybnit jinakneÏ soudní cestou. Jsou prÛkazné a vykonatelné.
9. Notáfiská ãinnost zahrnuje jak ovûfiování podpisÛ pfii-pojen˘ch úãastníky na listinû soukromého charak-teru, tak osvûdãování souhlasu kopií s jejich originályi ve‰keré jiné ãinnosti uvedené v rámci národní le-gislativy.
10. Notáfiské listiny,které splÀují v˘‰e uvedené principy,by mûly b˘t uznány ve v‰ech státech a mít tam stejnéprÛkazné a vykonatelné úãinky a vést ke vzniku práva povinností tak, jako v jejich zemi pÛvodu.
Část III – Notářská organizace
11. Zákon daného státu stanoví oblast kompetencí no-táfie i poãet notáfiÛ dostateãn˘ pro fiádné zaji‰tûní je-jich v˘konu funkce.Zákon stanoví také místní pfiíslu‰nost kaÏdé notáfiskékanceláfie s tím, Ïe je zaruãeno rovnomûrné rozdû-lení po celém území státu.
12. Notáfii mají b˘t ãleny své komory. Jedinû organizacesloÏená v˘hradnû z notáfiÛ zaji‰Èuje reprezentaci no-táfiství kaÏdého jednotlivého státu.
13. Zákon kaÏdého státu urãuje podmínky pfiístupu donotáfiské profese i v˘konu notáfiské funkce.Pro tento
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 82
úãel pfiedepisuje potfiebné zkou‰ky a od v‰ech kan-didátÛ vyÏaduje znalost práva a co nejvy‰‰í právnívzdûlání.
Část IV – Notářská deontologie
14. Zákon kaÏdého státu stanoví disciplinární systém pronotáfie, ktefií jsou pod neustálou kontrolou pfiíslu‰-ného státního úfiadu i orgánÛ komory.
15. Notáfi je vázán povinností zachovávat loajalitu a in-tegritu vÛãi v‰em osobám,které poÏadují jeho sluÏby,vÛãi státu a vÛãi sv˘m kolegÛm.
ã. 653/2 a zapsaná ve vloÏce ã. 2518 pozemkové knihypro k.ú. N.S., okr. R.“.
Usnesením ze dne 4.1.2002,ã.j.D 726/93-136,Okresnísoud v R. „doplnil soupis jmûní o novû najevo vy‰l˘ ma-jetek, tj. o polovinu vulkanizátorské dílny na pozemku p.ã. 653/2 a polovinu pozemku p. ã. 653/2 v N. S.“ (v˘rokI.);urãil „obecnou cenu aktiv dûdictví ãástkou 18 890 Kã,z toho cenu novû najevo vy‰lého majetku 4 790 Kã, v˘‰ipasiv dûdictví ãástkou 700 Kã a ãistou hodnotu dûdictvíãástkou 18 190 Kã“ (v˘rok II.); potvrdil, Ïe „novû najevovy‰l˘ majetek, tj. polovinu vulkanizátorské dílny na po-zemku p.ã.653/2 a polovinu pozemku p.ã.653/2 v N.S.nabyli rovn˘m dílem podle v˘‰e sv˘ch dûdick˘ch podílÛpoz. dcera S. M., poz. dcera A. B., poz. syn J. H. a poz. man-Ïel J. H., kaÏd˘ jednu ideální osminu z celku“ a prohlásilprojednání tohoto dûdictví za skonãené (v˘rok III.).
Krajsk˘ soud v P. usnesení soudu prvního stupnû po-tvrdil.Vycházel, stejnû jako soud prvního stupnû, ze zá-vûru,Ïe „polovina vulkanizátorské dílny ani polovina po-zemku – p.ã.653/2 v N.S.pfiedmûtem dohody o rozdûlenídûdictví po zÛstavitelce nebyly“ a ze závûru, Ïe dûti zÛ-stavitelky S. M.,A. B. a J. H. „jsou právními nástupci dal-‰ího dûdice“ manÏela zÛstavitelky J.H., kter˘ dne 18.10.1981 zemfiel.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal J. H.z dÛvodu uvedeného v ustanovení § 237 odst. 1 písm.d)OS¤ a v § 241 odst.3 písm.c) a d) OS¤ dovolání.Namítá,Ïe o „stejn˘ch nemovitostech“ bylo jiÏ dfiíve pravomocnûrozhodnuto v pÛvodním dûdickém fiízení po zÛstavi-telce. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacíhosoudu zru‰il a vûc vrátil tomuto soudu k dal‰ímu fiízení.
A. B. a S. M. ve vyjádfiení k dovolání J. H. vyjádfiily sou-hlas s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhly zamít-nutí dovolání.
Vzhledem k tomu,Ïe pro postup soudu prvního i dru-hého stupnû v fiízení o dûdictví je urãující okamÏik smrtizÛstavitele [srov. § 106 odst. 3 zákona ã. 95/1963 Sb.,o státním notáfiství a o fiízení pfied státním notáfistvím(notáfisk˘ fiád), ãl. II bod 2 zákona ã. 134/1982 Sb., kte-r˘m se mûní a doplÀuje zákon o státním notáfiství a o fií-zení pfied státním notáfistvím (notáfisk˘ fiád), ãl. III bod10 písm.b) zákona ã.519/1991 Sb.,kter˘m se mûní a do-plÀuje obãansk˘ soudní fiád a notáfisk˘ fiád, ãl. II bod 2,ãást vûty pfied stfiedníkem zákona ã. 263/1992 Sb., kte-r˘m se mûní a doplÀuje obãansk˘ soudní fiád, âást dva-
AD NOTAM Číslo 2/2005 83
Soudní rozhodnutíDodatečné projednání dědictví podle„středního“ OSŘ
Usnesení o potvrzení nabytí dodatečně objeve-ného majetku zůstavitele vydává soud podle usta-novení § 339 zákona č. 142/1950 Sb., o řízení ve vě-cech občanskoprávních (občanský soudní řád), veznění pozdějších předpisů, jen je-li to podle po-vahy věci nezbytné, neboť i o tomto majetku jižbylo rozhodnuto usnesením o potvrzení nabytí dě-dictví, kterým bylo původní projednání dědictvískončeno.
Usnesení Nejvy‰‰ího soudu âeské republiky ze dne 27. ledna 2004, sp. zn. 30 Cdo 2453/2002-207
Z odůvodnění: Usnesením b˘valého Státního notáfi-ství v R. bylo potvrzeno, Ïe dûdictví po F. H., zemfielé23.9.1960 (dále téÏ jen „zÛstavitelka“),nabyli ze zákonapozÛstal˘ manÏel J.H., bytem v L., a pozÛstalé dûti J. H.,S. M. a nezletilá A. H.,“kaÏd˘ jednou ãtvrtinou“; bylo roz-hodnuto, Ïe „obecná hodnota zanechaného majetku seurãuje takto: jmûní 14 100 Kãs, sráÏky 700 Kãs, ãisté dû-dictví 13 400 Kãs“;byla schválena dohoda dûdicÛ,podleníÏ „poz. syn J. H. ml. pfievezme do svého vlastnictví po-lovinu domku ã. p. 578 s pozemky v N.S. v hodnotû 4 000 Kãs, poz. dcera nezl.A. H. a poz. manÏel J. H., kter˘jinak dûdí svr‰ky podle § 531 ObãZ,pfievezmou do svéhospoluvlastnictví domek ã. p. 227 v L. v hodnotû 8 000Kãs,kaÏd˘ polovinou,a poz.dcera S.M.neobdrÏí niãeho“;bylo rozhodnuto, Ïe „podle tohoto potvrzení o nabytídûdictví lze I.ve vloÏce ãíslo 2518 pozemkové knihy prokat. území N. S. na domek ã. p. 578 s pozemky na polo-vinu, pfiipsanou dosud F. H., vloÏiti právo vlastnické J. H.ml., II. ve vloÏce ãíslo 429 pozemkové knihy pro kat.území L. na domek ã. p. 227 vloÏiti právo vlastnické a) J.H. st. na polovinu, b) nezl.A. H. na polovinu“. Souãasnûbylo rozhodnuto, Ïe „hodnota nemovitostí ad I. 4 000Kãs, ad II. 8 000 Kãs“; projednání dûdictví bylo prohlá-‰eno za skonãené.
Podáním ze dne 29. 9. 1993 dcery zÛstavitelky S. M.a A. B. (pÛvodnû A. H.), navrhly „doprojednání“ dûdictvípo zÛstavitelce „ohlednû ideální poloviny dílny a ãástipozemku ã.kat.653,která byla geometrick˘m plánem zedne 18. 5. 1961 ã. zak. 141-05-212 novû oznaãena jako
16. Notáfi je vázán zesílenou povinností zachovávat ml-ãenlivost podle legislativy daného státu.
17. Pro dosaÏení rovnováhy potfiebné pro uzavfienísmlouvy na základû rovnosti se nestrannost notáfietaké odráÏí v poskytování pfiimûfiené pomoci tomuúãastníku, kter˘ se nachází vÛãi druhému úãastníkuv hor‰ím postavení.
18.V˘bûr notáfie pfiíslu‰í v˘hradnû úãastníkÛm.
19. Notáfi je vázán povinností dodrÏovat deontologickápravidla své profese jak na národní, tak na meziná-rodní úrovni.
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 83
náctou, Hlavu I, bod 12. a 15. zákona ã. 30/2000 Sb., kte-r˘m se mûní zákon ã. 99/1963 Sb., obãansk˘ soudní fiád,ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ,a nûkteré dal‰í zákony,dálejen „zákon ã. 30/2000 Sb.“] a zÛstavitelka F.H. zemfieladne 23. 9. 1960, fiídí se fiízení o dûdictví po této zÛstavi-telce i v souãasné dobû zákonem ã. 142/1950 Sb., o fií-zení ve vûcech obãanskoprávních (obãansk˘ soudnífiád), ve znûní zákona ã. 68/1952 Sb., zákona ã. 52/1954Sb., zákonného opatfiení ã. 63/1955 Sb., zákona ã.66/1956 Sb.,zákona ã.15/1958 Sb.a zákona ã.46/1959Sb., jehoÏ úplné znûní bylo vyhlá‰eno pod ã.70/1959 Sb.[dále jen „zákon ã. 142/1950 Sb. (ve znûní pozdûj‰íchpfiedpisÛ)], a dovolání je tfieba v posuzovaném pfiípadûprojednat a rozhodnout (srov. âást dvanáctou HlavuI bod 17.zákona ã.30/2000 Sb.) podle „dosavadních práv-ních pfiedpisÛ“, tj. podle obãanského soudního fiádu veznûní úãinném do 31. 12. 2000.
Po zji‰tûní, Ïe dovolání proti pravomocnému rozsudkuodvolacího soudu bylo podáno ve lhÛtû uvedené v usta-novení § 240 odst. 1 OS¤, Nejvy‰‰í soud âeské republikyprojednal vûc bez jednání (§ 243a odst. 1 vûta první OS¤)a po pfiezkoumání ve smyslu ustanovení § 242 OS¤ dospûlk závûru, Ïe dovolání smûfiuje proti rozhodnutí, proti nû-muÏ není tento mimofiádn˘ opravn˘ prostfiedek pfiípustn .
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí od-volacího soudu, pokud to zákon pfiipou‰tí (§ 236 odst. 1OS¤).
Dovolání je pfiípustné proti rozhodnutí odvolacíhosoudu,jestliÏe trpí vadami uveden˘mi v ustanovení § 237odst. 1 OS¤.
Podle ustanovení § 238a odst. 1 OS¤ dovolání je téÏpfiípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímÏ byloa) zmûnûno usnesení soudu prvního stupnû; to neplatí,
jde-li o usnesení o nákladech fiízení, o pfiíslu‰nosti,o pfiedbûÏném opatfiení, o pfieru‰ení fiízení, o pofiád-kové pokutû, o znaleãném, o tlumoãném, o soudnímpoplatku,o osvobození od soudních poplatkÛ,o usta-novení zástupce úãastníku nebo jeho odvolání, o ne-pfiipu‰tûní zastoupení,o odmûnû notáfie za provádûnéúkony soudního komisafie a jeho hotov˘ch v˘dajích,o odmûnû správce dûdictví a jeho hotov˘ch v˘dajích,
b) rozhodnuto tak, Ïe se zpûtvzetí návrhu nepfiipou‰tí,nebo tak,Ïe se zpûtvzetí návrhu pfiipou‰tí,rozhodnutísoudu prvního stupnû zru‰uje a fiízení zastavuje (§ 208); to neplatí o vûcech, v nichÏ bylo rozhodnutoo penûÏitém plnûní nepfievy‰ujícím 20 000 Kã a v ob-chodních vûcech 50 000 Kã,
c) rozhodnutí soudu prvního stupnû zru‰eno a fiízení za-staveno, popfiípadû vûc byla postoupena orgánu, dojehoÏ pravomoci náleÏí,
d) odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prv-ního stupnû, jímÏ bylo fiízení zastaveno pro nedosta-tek pravomoci soudu,
Proti usnesení odvolacího soudu ve vûci samé, jímÏbylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupnû, je do-volání pfiípustné, jestliÏe odvolací soud ve v˘roku roz-hodnutí vyslovil, Ïe dovolání je pfiípustné, protoÏe jdeo rozhodnutí po právní stránce zásadního v˘znamu (§ 239 odst. 1 OS¤). Nevyhoví-li odvolací soud návrhuúãastníka na vyslovení pfiípustnosti dovolání, kter˘ byluãinûn nejpozdûji pfied vyhlá‰ením (vydáním) potvrzu-jícího usnesení, kter˘m bylo rozhodnuto ve vûci samé,
je dovolání podané tímto úãastníkem pfiípustné, jestliÏedovolací soud dospûje k závûru,Ïe napadené rozhodnutíodvolacího soudu má po právní stránce zásadní v˘znam(§ 239 odst. 2 OS¤).
V posuzovaném pfiípadû J. H. dovoláním napadá usne-sení odvolacího soudu ve vûci samé,jímÏ bylo potvrzenousnesení soudu prvního stupnû.
ProtoÏe nejde o potvrzující usnesení ve smyslu usta-novení § 238a odst. 1 písm. d) OS¤, a pfiípustnost dovo-lání proti tomuto usnesení neplyne ani z ustanovení § 238a odst. 1 písm. a), b), c), e) a f) OS¤, mohla by pfií-pustnost dovolání podaného proti usnesení odvolacíhosoudu J. H. v dané vûci vypl˘vat jiÏ pouze z ustanovení § 239 OS¤ nebo by ji mohl zakládat nûkter˘ z dÛvodÛuveden˘ch v ustanovení § 237 odst.1 OS¤.Podmínky pfií-pustnosti dovolání stanovené v ustanovení § 239 odst. 1a 2 OS¤ v‰ak v dané vûci nejsou splnûny, a to jiÏ proto,Ïe odvolací soud ve v˘roku svého rozhodnutí pfiípust-nost dovolání nevyslovil a J. H. návrh na vyslovení pfií-pustnosti dovolání pfied vydáním usnesení odvolacíhosoudu ani neuãinil.
S ohledem na v˘‰e uvedené by pfiípustnost dovoláníproti usnesení odvolacího soudu v dané vûci mohl za-kládat pouze nûkter˘ z dÛvodÛ uveden˘ch v ustanovení§ 237 odst. 1 OS¤.
Pfiípustnost dovolání z hlediska ustanovení § 237 odst. 1OS¤ není zaloÏena jiÏ tím, Ïe dovolatel tvrdí, Ïe rozhod-nutí odvolacího soudu je postiÏeno nûkterou z vad uve-den˘ch v ustanovení § 237 odst. 1 OS¤; pfiípustnost do-volání nastává tehdy, jestliÏe rozhodnutí odvolacíhosoudu vadou uvedenou v tomto ustanovení skuteãnû trpí.
Námitka dovolatele, Ïe o „stejn˘ch nemovitostech“bylo jiÏ dfiíve pravomocnû rozhodnuto v pÛvodním dû-dickém fiízení po zÛstavitelce, a proto je usnesení odvo-lacího soudu postiÏeno vadou uvedenou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. d) OS¤, není dÛvodná.
PfiekáÏka vûci pravomocnû rozhodnuté (srov. § 159odst. 3, § 167 odst. 2 OS¤) brání tomu, aby byla znovuprojednána vûc, o níÏ jiÏ bylo dfiíve (v jiném fiízení) pra-vomocnû rozhodnuto. O stejnou vûc se jedná tehdy, jde--li v novém fiízení o tent˘Ï nárok nebo stav, o nûmÏ jiÏbylo rozhodnuto, a t˘ká-li se stejného pfiedmûtu fiízenía stejn˘ch osob.
PfiekáÏka vûci pravomocnû rozhodnuté (rei iudicatae)patfií k podmínkám fiízení, jejichÏ nedostatek soudu zne-moÏÀuje, aby rozhodl ve vûci samé. Nedostatek uvede-n˘ch podmínek fiízení nelze odstranit; jakmile vyjdou na-jevo,je soud povinen fiízení v kterékoliv jeho fázi zastavit(§ 104 odst. 1 OS¤).
Podle ustanovení § 333 zákona ã. 142/1950 Sb. (veznûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ) jakmile jsou splnûny zá-konné podmínky,potvrdí soud nabytí dûdictví a prohlásíprojednávání za skonãené.
Podle ustanovení § 334 zákona ã. 142/1950 Sb. (veznûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ) usnesení, kter˘m se potvr-zuje nabytí dûdictví, má obsahovat: a) jméno a pfiíjmenízÛstavitele a den jeho smrti; b) jméno a pfiíjmení dûdicea jeho zákonného zástupce; c) právní dÛvod nabytí dû-dictví (zákon nebo závûÈ); d) je-li nûkolik dûdicÛ, jakéhodílu,anebo které jednotlivé vûci nebo práva kter˘ z nichnabyl; e) jaké zápisy lze podle tohoto usnesení vykonatve vefiejn˘ch knihách.
Podle ustanovení § 335 odst.1 a 2 zákona ã.142/1950Sb. (ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ) si dûdici mohou roz-
84 Číslo 2/2005 AD NOTAM
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 84
dûlit vûci patfiící do dûdictví i mimosoudnû. Je-li v‰ak nû-kter˘ z nich nesvéprávn , mÛÏe se tak stát jen pfied sou-dem. Rozdûlení dûdictví pfied soudem musí b˘t soudemschváleno (§ 76 vûta prvá).
Podle ustanovení § 339 zákona ã. 142/1950 Sb. (veznûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ) objeví-li se po potvrzení o na-bytí dûdictví nov˘ majetek, uãiní státní notáfiství po-tfiebná zaji‰Èovací opatfiení, doplní soupis a podle po-tfieby i usnesení,kter˘m bylo nabytí dûdictví potvrzeno.
Od 1. 1. 1993 fiízení probíhá u soudu, kter˘ povûfií no-táfie, aby jako soudní komisafi provedl potfiebné úkony(srov. ãl. II bod 2, ãást vûty za stfiedníkem zákona ã. 263/1992 Sb. a ustanovení § 38 OS¤).
Projednání dûdictví konãí právní mocí usnesení o po-tvrzení nabytí dûdictví a prohlá‰ením projednávání dû-dictví za skonãené [§ 334 zákona ã. 142/1950 Sb. (veznûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ)]. Objeví-li se po potvrzenío nabytí dûdictví nov˘ majetek soud, i bez návrhuz úfiední povinnosti [§ 312 zákona ã. 142/1950 Sb. (veznûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ)], uãiní potfiebná zaji‰Èovacíopatfiení, doplní soupis a podle potfieby i usnesení, kte-r˘m bylo potvrzeno nabytí dûdictví [§ 339 zákona ã. 142/1950 Sb. (ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ)]. K do-plnûní usnesení o potvrzení nabytí dûdictví pfiistoupísoud jen, je-li to podle povahy vûci nezbytné (napfi. má-li b˘t proveden zápis práva do katastru nemovitostí),ne-boÈ jiÏ usnesením o potvrzení nabytí dûdictví, kter˘mbylo skonãeno pÛvodní projednání dûdictví, byly stano-veny díly, jak˘mi se jednotliví dûdici podílejí na dûdictví,tedy i na majetku, kter˘ v dobû vydání pÛvodního usne-sení nebyl znám [§ 334 odst. d) zákona ã. 142/1950 Sb.(ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ)].
Zjistí-li se v prÛbûhu dodateãného dûdického fiízení,Ïe zde není novû najevo vy‰l˘ majetek zÛstavitele, soudfiízení zastaví.Tento postup je na místû jak v pfiípadû zji‰-tûní, Ïe majetek, o nûmÏ bylo fiízení vedeno, nebyl vlast-nictvím zÛstavitele, tak také v pfiípadû zji‰tûní, Ïe pfied-mûtn˘ majetek jiÏ byl v fiízení o dûdictví po zÛstaviteli
projednán.V obou uveden˘ch pfiípadech soud zastaví fií-zení ze stejného dÛvodu, tj. proto, Ïe zde není majetek,kter˘ má b˘t jako dûdictví projednán. Zastavení fiízenív Ïádném z tûchto pfiípadÛ není dÛsledkem závûru, Ïeprojednání vûci brání nedostatek podmínek fiízení.
Pokud by soud, i pfiesto, Ïe by z proveden˘ch zji‰tûnívypl˘valo, Ïe majetek, o nûmÏ bylo fiízení vedeno, nebylvlastnictvím zÛstavitele, nebo Ïe pfiedmûtn˘ majetek jiÏbyl v fiízení o dûdictví po zÛstaviteli projednán, takov˘majetek projednal jako dodateãnû objevené dûdictví pozÛstaviteli (tj. doplnil soupis a usnesení o potvrzení na-bytí dûdictví), byl by takov˘ postup nesprávn˘ prochybn˘ závûr o existenci zÛstavitelova majetku,kter˘ do-sud nebyl v fiízení o dûdictví projednán, nejednalo by sev‰ak o situaci, kdy soud ve vûci jednal a rozhodl, aã muv tom bránil nedostatek podmínek fiízení.
Ve vztahu ke shora uvedené námitce dovolatele je pakna místû uvést, Ïe není-li podle ustanovení § 339 zákonaã.142/1950 Sb.(ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ) nezbytné,aby o novû objeveném zÛstavitelovû majetku bylo vÏdyrozhodnuto usnesením o potvrzení nabytí takového ma-jetku proto, Ïe – jak v˘‰e uvedeno – i o tomto majetkujiÏ bylo rozhodnuto usnesením o potvrzení nabytí dû-dictví, kter˘m bylo skonãeno pÛvodní projednání dû-dictví, je – logicky vzato – vylouãeno, aby novému pro-jednání jiÏ projednaného zÛstavitelova majetku bránilapfiekáÏka vûci pravomocnû rozhodnuté.
Z uvedeného vypl˘vá, Ïe usnesení odvolacího soudunení vadou uvedenou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. d)OS¤ postiÏeno. ProtoÏe dovolatel netvrdí a ani z obsahuspisu nevypl˘vá, Ïe by bylo postiÏeno jinou vadou uve-denou v ustanovení § 237 odst. 1 OS¤, a protoÏe dovo-lání z jin˘ch dÛvodÛ není pfiípustné, je nepochybné, Ïedovolání smûfiuje proti rozhodnutí, proti nûmuÏ nenítento mimofiádn˘ opravn˘ prostfiedek pfiípustn .Nejvy‰‰ísoud âeské republiky proto dovolání J. H. – aniÏ by semohl vûcí dále zab˘vat – podle ustanovení § 243b odst.4vûty první a § 218 odst. 1 písm. c) OS¤ odmítl.
AD NOTAM Číslo 2/2005 85
InformaceNotářova anglická příručka
Mgr. Blanka âechová*
Následující pfiehled vybran˘ch frází mÛÏe usnadnit ko-munikaci s anglicky mluvícím cizincem, kter˘ nav‰tívínotáfiskou kanceláfi za úãelem ovûfiování. Situací, resp.notáfisk˘ch úkonÛ,pro které by se hodilo mít k dispozicipfiehled pojmÛ a tematick˘ch frází, je celá fiada, ale lzepfiedpokládat,Ïe pro vût‰inu sloÏitûj‰ích jednání b˘vá pfii-
zván tlumoãník, kter˘ dokonale vládne v‰emi obratyprávnické angliãtiny. Pfii ovûfiování se v‰ak takov˘ kom-fort, jakou je pfiítomnost tlumoãníka vyskytne spí‰e zfiíd-kakdy, pfiestoÏe právû pfii ovûfiování dochází ãasto k si-tuacím, ve kter˘ch je nároãné komunikovat s klientemãesk˘m, natoÏ pak s cizincem. Pro snaz‰í dorozumûní jeuÏiteãné znát nad rámec základní komunikaãní angliã-tiny alespoÀ nûkolik odborn˘ch frází.
Autorka je notáfiskou koncipientkou u JUDr. Blanky âechové, notáfikyv Praze.
Ovûfiování Authentication
Na‰e úfiední hodiny jsou kaÏd˘ den od osmi do patnácti hodin. Our office hours are 8 a.m. to 3 p.m. daily.Nemusíte se objednávat. You don’t need to make an appointment.
Na ovûfiování mimo úfiední hodiny se musíte pfiedem objednat. For authentication beyond the office hours you have to make anappointment in advance.
PfiedloÏte mi, prosím, vበprÛkaz totoÏnosti. Submit your certificate of identity, please.Vበpas není platn˘/je pro‰l . Máte nûjak˘ jin˘ doklad? Your passport is not valid/is expired. Do you have another form
of identification?
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 85
Toto není prÛkaz totoÏnosti, není vydán státním orgánem This is not a certificate of identity - it has not been issued by a neobsahuje va‰i fotografii. a state authority and it does not contain your photograph.
Jaké je va‰e trvalé/pfiechodné bydli‰tû? Where is your permanent/temporary residence?MÛÏete mi, prosím, název ulice hláskovat/napsat? Could you please spell out/write down the name of your street
for me?
Podpis na této listinû nelze ovûfiit. It is not possible to authenticate the signature on this document.Dodejte nám, laskavû, tuto listinu s jejím úfiedním pfiekladem. Present this document in an official translation, please.Seznam soudních tlumoãníkÛ najdete ve Zlat˘ch stránkách The list of court interpreters you can find in the Yellow Pages ornebo na stránkách www.justice.cz. at www.justice.cz.Budete do formuláfie je‰tû nûco doplÀovat? Will you be adding more information into the form?Ve‰keré nevyplnûné ãásti/pole dokumentu musíme pro‰krtnout. We are obliged to strike through any blank parts/gaps of the
document.Notáfi za obsah listiny neodpovídá. The notary can’t be held liable for the contents of the
document.
Nyní se, prosím, podepi‰te na listinu. Now, please sign the document.Prosím, podepi‰te se zde do ovûfiovací knihy. Sign here into the legalisations’ register, please.Tuto listinu je nutno je‰tû opatfiit apostilou/superlegalizaãní This document still requires to be provided with andoloÏkou,obraÈte se na Ministerstvo spravedlnosti/MZV. apostille/super-legalization clause, contact the Ministry of
Justice/Ministry of Foreign Affaires.Je tato listina urãena pro zahraniãí? Is this document intended for use abroad?Ovûfiování listin se vztahem k zahraniãí smí provádût pouze Only the notary or his permanent substitute are authorized to notáfi nebo jeho trval˘ zástupce. carry out authentications of signatures and copies intended for
use abroad.
Ovûfiení podpisu osoby, která nemÛÏe ãíst nebo psát lze provést The authentication of signature of such person that can’t readza úãasti dvou svûdkÛ úkonu. or write is only possible at the presence of two witnesses.
Ovûfienou kopii va‰eho pasu/obãanského prÛkazu/cenného With respect to the provision of §73 of Act Nr. 358/1992 Coll.papíru nelze podle ustanovení §73 N¤ provést. it is not possible to make authentic copy of your
passport/identification card/value bill.Tato listina není originálem, proto nelze provést její ovûfienou This document is not an original, therefore it is not possible tokopii. make its authentic copy.Ovûfiená kopie má platnost originálu. The legal validity of authentic copy is equal to that of its original.Kopie této listiny není úplná, neobsahuje kopii tlumoãnického The copy of this document is not complete, it doesn’t containrazítka a ovûfiovacích doloÏek. the copy of interpreter’s seal and the copy of authentication
clauses.
Za ovûfiení podpisu na cizojazyãné listinû bez pfiekladu jsme In accordance with the Notarial Tariff, we are authorized to bill podle notáfiského tarifu oprávnûni úãtovat aÏ dvojnásobek up to a double of the standard rate for authentication of signaturezákladní sazby. on a foreign language document without translation.
V této vûci vám doporuãuji dostavit se nejdfiíve na konzultaci In this matter I suggest you to first counsel with the notary.s notáfiem.
Bliωí informace vám poskytne Notáfiská komora âR. You will be provided with more detailed information at theCzech Chamber of Notaries.
86 Číslo 2/2005 AD NOTAM
Poznámka k dostupnosti notářských služeb pro ci-zince
Znám nûkolik cizincÛ,kter˘m se v âeské republice za-líbilo tak, Ïe se rozhodli usadit se zde na dobu neurãi-tou.KaÏd˘ z nich jiÏ v nûjakém ãasovém bodû svého po-bytu u nás potfieboval nav‰tívit notáfie a proÏít – jak seukázalo - lecjaká dobrodruÏství, která s pátráním po no-táfiích a jejich sluÏbách souvisejí, pokud pr˘ nemluvíteãesky. Nechtûlo se mi vûfiit, Ïe by to bylo aÏ tak sloÏité,a tak jsem se na chvíli pokusila vÏít do role cizince,kter˘shání notáfie.
Prvním krokem vût‰iny zahraniãních ÏadatelÛ patrnûbylo hledat notáfie na internetu. Zkusila jsem na vlastnípûst, hledala jsem skoro hodinu a musím konstatovat, Ïetento zpÛsob hledání zdál se mi natolik ne‰Èastn˘m, Ïebych ho rozhodnû nikomu nedoporuãila. Webovéstránky vefiejné správy portal.gov.cz,justice.cz,epravo.cza nûkolik dal‰ích stránek, ve které jsem doufala, obsaho-valy anglické verze toliko vybrané ãásti ãeského textu,
pfiiãemÏ zrovna notáfii se do uωího v˘bûru ani jednounedostali.
Na‰tûstí nûkolik nahodil˘ch webÛ má odkaz pfiímo navyhledávání notáfiÛ v rámci stránek Notáfiské komory âR,takÏe pokud bych byla cizinec, kter˘ umí ãesky alespoÀtrochu, mám vyhráno co do vyhledání konkrétního no-táfie (coÏ, ov‰em, mohu docílit i hledáním ve Zlat˘chstránkách, které mají vícejazyãn˘ rejstfiík). Nikoliv v‰akpotfiebn˘ch informací, a to ani základních: stránky NKâR existují ve verzi ãeské a francouzské, která je vyni-kající a uÏiteãná, ov‰em pouÏitelná jen pro men‰inu za-hraniãních zájemcÛ o informace.Uvedení byÈ jen struãnéanglické verze stránek by bylo nepochybnû opûtovánoboufiliv˘m nad‰ením v‰ech, ktefií chtûjí vûdût v‰echnoo notáfiích, ale bojí se zeptat, resp. nemají kde, protoÏeneumí ãesky.
Pfiíkladem nám budiÏ zajímav˘ a relativnû nedávn˘ v˘-voj www stránek francouzsk˘ch notáfiÛ: jakkoli je odporFrancouzÛ k pouÏívání kteréhokoli jiného jazyka neÏfrancouz‰tiny povûstn˘ (.jen se pokuste domoci se ve
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 86
Francii ãehokoli, obzvlá‰È pak sluÏeb notáfie, pokud ne-mluvíte francouzsky), uÏ i hrdí www.notaires.fr pfied ãa-sem upravili obsah sv˘ch webov˘ch stránek do tak ze-vrubné a vyãerpávající anglické verze, Ïe nezb˘vá neÏv‰echna obvinûní z jazykového pov˘‰enectví okamÏitûstáhnout.
Pfiehled nûkter˘ch anglick˘ch frází souvisejících s ovû-fiováním, kter˘ rovnûÏ vychází v tomto ãísle, snad napo-mÛÏe komunikaci s anglicky mluvícími cizinci, av‰ak jens tûmi, ktefií notáfiské kanceláfie úspû‰nû a sami objeví.Dovedu si totiÏ pfiedstavit, Ïe znaãná ãást cizincÛ, ktefiíbezv˘slednû shánûli notáfie, se ruãe obrátí na advokáta(stránky âAK v angliãtinû jsou,navíc dnes uÏ témûfi kaÏdávût‰í advokátní kanceláfi má své vlastní stránky), kter˘ jerád pfiesvûdãí o tom, Ïe vût‰inu úkonÛ pro nû místo no-táfie mÛÏe zrovna tak zajistit on sám.
Paradoxní je, Ïe v‰ichni mí známí-cizozemci, ktefií senakonec sluÏeb notáfie dopídili, byli velmi spokojenia pfiekvapeni, Ïe se témûfi v‰ude domluví anglicky. KolikcizincÛ v‰ak díky nedostatku informací k notáfii nikdynepfiijde? Zfiejmû vût‰ina. Advokát je skuteãnû dostup-nûj‰í.A dost moÏná, Ïe spousty cizincÛ vÛbec netu‰í, Ïeu nás nûjací notáfii vÛbec existují.
2004, č. 23Beran, K. Vefiejnoprávní subjektivita (rozbor pojmu ve-
fiejnoprávní subjektivita vs soukromoprávní)
Vrchní soud v Praze K povinnosti exekutora vÛãi rejst-fiíkovému soudu, k mlãenlivosti exekutora„§ 31 E¤§ 28 odst. 6 a 7, § 32 ObchZNutnost zápisu nafiízení exekuce do obchodního rejst-fiíku,jakoÏ i zápisu dal‰ích skuteãností o zmûnû ãi zánikutéto skuteãnosti plyne pfiímo ze zákona, a tudíÏ je sdû-lení skuteãnosti, jeÏ má pfiím˘ odraz v takovém zápisu,povinností kaÏdé osoby, vãetnû osoby soudního exeku-tora. Takové sdûlení není chránûno mlãenlivostí vesmyslu § 31 E¤, neboÈ pfiímo na základû speciálního zá-kona (§ 28 odst. 6 a 7 a § 32 ObchZ) je zápis, zmûna zá-pisu ãi v˘maz skuteãnosti ãi údaje daného zákonem doobchodního rejstfiíku, jeÏ je pfiím˘m odrazen sdûlovanéskuteãnosti, vefiejn˘m údajem.Usnesení ze dne 2. 9. 2004, sp. zn. 7 Cmo 423/2003“
2004, č. 18Mates, P., Bartík, V. Identifikaãní povinnost podle tzv.zá-kona o praní ‰pinav˘ch penûz
Soudní rozhledy
2005, č. 2Dvofiák, T. Tfietí zastavení nad judikaturou v oblasti (ne-jen) druÏstev (Názor na vznik spoleãného jmûní man-
ÏelÛ vs. ãlenství v druÏstvu a obchodních spoleãnostech)
Krajsk˘ soud v Praze Ke zpÛsobu zji‰tûní obvyklé cenynemovitosti znalcem pfii exekuci prodejem nemovitostía k náleÏitostem znaleckého posudku„§ 47, § 52 odst. 1, § 66 odst. 5, § 69 E¤§ 212, § 212a odst. 1, 5, § 336, § 336a OS¤§ 2 odst. 1 zákona ã. 151/1997 Sb., o oceÀování majetku1. Pfii exekuci prodejem nemovitostí musí znalec ve zna-
leckém posudku stanovit obvyklou cenu nemovitostí,pfiitom musí zváÏit v‰echny okolnosti, které mají nacenu vliv, do její v˘‰e se v‰ak nepromítají mimofiádnéokolnosti trhu, osobních pomûrÛ vlastníka ani vlivzvlá‰tní obliby. Pfii zji‰tûní obvyklé ceny se vycházíz úrovnû skuteãnû dosahovan˘ch sjednan˘ch cen natuzemském trhu pfii standardním chování vût‰iny sub-jektÛ na trhu pfii nákupu a prodeji. Takto stanovenácena je v˘chodiskem pro urãení nejniωího podání.
2. JestliÏe znalec v závûru posudku uvádí,Ïe obdobné ne-movitosti se v místû bûÏnû neobchodují, a proto vy-cházel z cen stanoven˘ch jin˘mi metodami, není znal-cem urãená obvyklá cena cenou obvyklou podle § 2odst. 1 zákona ã. 151/1997 Sb. Pokud nejsou obcho-dovány obdobné nemovitosti pfiímo v místû nemovi-tosti prodávané,musí znalec vyjít z cen srovnateln˘chnemovitostí obchodovan˘ch v pfiíslu‰ném kraji, kterése nacházejí pfiibliÏnû ve stejné vzdálenosti od mûstanebo ve mûstû,pfii obdobném dopravním spojení.Pfii-tom pfiihlédne k okolnostem, které mají vliv na cenutohoto konkrétního objektu.
3. Neodpovídá-li znaleck˘ posudek vypracovan˘ ve vûciustanovení § 2 odst.1 zákona ã.151/1997Sb.,usnesenísoudního exekutora se zru‰í a vûc se mu vrátí k no-vému rozhodnutí.
Usnesení ze dne 8. 7. 2004, sp. zn. 20 Co 319/2004“
AD NOTAM Číslo 2/2005 87
Stojí za pozornostPrávní rozhledy
2005, č. 1Vrchní soud v Praze Zmûna délky funkãního obdobíãlena dozorãí rady akciové spoleãnosti„§ 194 odst. 2, § 200 odst. 3 ObchZByly-li stanovy akciové spoleãnosti zmûnûny tak,Ïe novéfunkãní období ãlenÛ dozorãí rady je del‰í neÏ dfiívûj‰íve stanovách uvedené, pak taková zmûna stanov se ne-dot˘ká funkcionáfiÛ, jimÏ v dobû úãinnosti zmûny stanovfunkãní období jiÏ uplynulo a oni vykonávají funkci to-liko v rámci tfiímûsíãní lhÛty plynoucí od uplynutí funkã-ního období dle § 194 odst.2 pfiedposlední vûty ObchZ.Usnesení ze dne 24. 6. 2004, sp. zn. 7 Cmo 263/2003“
2004, č. 24Baudy‰, P. K návrhu zfiizovat vlastnické právo k nemo-vitosti úãinností smlouvyVrchní soud v Praze Ke zv˘‰ení základního kapitálu sou-ãty vkladÛ pfii fúzi dvou spoleãností s ruãením omezen˘m„§ 69a odst. 6 ObchZZa vznik nov˘ch obchodních podílÛ u nástupnické spo-leãnosti v pfiípadû fúzí dvou spoleãností s ruãením oem-zen˘m ve smyslu § 69a odst. 6 ObchZ je tfieba povaÏo-vat i pfiípad,kdy má b˘t zv˘‰en vklad jediného spoleãníkafúzujících spoleãností v nástupnické spoleãnosti,byÈ no-minální v˘‰e jeho obchodního podílu v nástupnické spo-leãnosti se nemûní.Spoleãnost s ruãením omezen˘m je v rámci fúze cobyzanikající spoleãnost povinna nechat ocenit své jmûníi v pfiípadû, Ïe se stejné osoby podílejí ve stejném po-mûtu jak na spoleãnosti zanikající, tak na spoleãnosti ná-stupnické, pokud se v dÛsledku fúze zvy‰euje základníkapitál nástupnické spoleãnosti s ruãením omezen˘mzv˘‰ením vkladÛ do základního kapitálu.Usnesení ze dne 2. 9. 2004, sp. zn. 7 Cmo 460/2003“
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 87
Krajsk˘ soud v Hradci Králové PfiedbûÏné opatfiení v dû-dickém fiízen턧 74 a násl., § 102, § 175e OS¤PfiedbûÏné opatfiení nelze nafiídit ani pfied zahájením fií-zení o dûdictví, ani v jeho prÛbûhu. Úãel pfiedbûÏnéhoopatfiení splÀuje v fiízení o dûdictví institut neodklad-n˘ch opatfiení podle § 175e OS¤.Usnesení ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 17 Co 242/2003“
2004, č. 9Nejvy‰‰í soud âeské republiky Nabytí druÏstevního bytudo vlastnictví v pfiípadû, Ïe nevzniklo spoleãné ãlenstvímanÏelÛ v bytovém druÏstvu„§ 23 odst. 1 zákona ã. 72/1994 Sb.§ 24 zákona ã. 42/1992 Sb.§ 143 odst. 1 písm. a) ObãZNevzniklo-li spoleãné ãlenství manÏelÛ v bytovém druÏ-stvu, pak pÛvodnû druÏstevní byt (jednotka), jenÏ nabyldo vlastnictví ten z manÏelÛ, kter˘ se stal ãlenem druÏ-stva, není ve spoleãném jmûní manÏelÛ.Rozsudek NS âR z 13.4.2004,sp.zn.22 Cdo 1668/2003“Krajsk˘ soud v Hradci Králové Vypofiádání SJM vevztahu k stavebnímu spofien턧 143 odst. 1 písm. a), § 149 odst. 2 ObãZ§ 4 zákona ã. 96/1993 Sb.PenûÏní ãástky,které manÏelé vynaloÏili na stavební spo-fiení ve prospûch svého nezletilého dítûte,nepatfií do spo-leãného jmûní manÏelÛ.Rozsudek ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. 19 Co 452/2003“
Bulletin advokacie
2004, č. 11–12Baudy‰, P. K povaze právních vztahÛ k nemovitostemv âeské republice – doktríny a tendence
hlášky do konkurzů ve svém sídle v Praze 2, Ječná11, nejpozději do 14. května 2005.Konkurzy se konají ve shora uvedeném termínuod 10,00 hod. v sídle Notářské komory České re-publiky v Praze 2, Ječná 11.
Do konkurzu lze podle § 7 odst. 1 notáfiského fiádu za-fiadit obãana âeské republiky, kter˘ má plnou zpÛsobi-lost k právním úkonÛm,získal úplné vysoko‰kolské vzdû-lání na právnické fakultû vysoké ‰koly se sídlem v âeskérepublice nebo Slovenské republice (v tomto pfiípadûjen tehdy, pokud toto vzdûlání získal pfied zánikemâSFR), je bezúhonn , vykonal alespoÀ pûtiletou notáfi-skou praxi nebo mu byla do této doby zapoãtena jináprávní praxe (§ 7 odst. 2 notáfiského fiádu) a sloÏil no-táfiskou zkou‰ku nebo mu byla uznána jiná zkou‰ka zazkou‰ku notáfiskou (§ 7 odst. 3 notáfiského fiádu).
Výše účastnického poplatku za podání přihláškydo konkurzu činí 10 000 Kč a je třeba jej zaplatitnejpozději při podání přihlášky do konkurzu, buďbezhotovostně na účet Notářské komory České re-publiky u HVB Bank Czech Republic, a. s., číslo45818-009/2700, nebo v hotovosti v sídle Notářskékomory České republiky, Praha 2, Ječná 11.
S přihláškou je nutné předložit tyto přílohy:a) doklad o státním občanství,b) doklad o délce notářské praxe, příp. doklad o za-
počtení jiné praxe do notářské praxe dle § 7odst. 2 notářského řádu,
c) doklad o složení notářské zkoušky nebo doklado složení jiné zkoušky s dokladem o uznání tétozkoušky za notářskou zkoušku dle § 7 odst. 3notářského řádu,
d) výpis z rejstříku trestů,e) osvědčení podle zákona č. 451/1991 Sb., kterým
se stanoví některé další předpoklady pro výkonněkterých funkcí ve státních orgánech a orga-nizacích České a Slovenské Federativní Repub-liky, České republiky a Slovenské republiky,v platném znění, jde-li o uchazeče narozenéhopřed 1. 12. 1971,
f) doklad o zaplacení poplatku za podání přihláškydo konkurzu.
Je-li uchazečem notář, přikládá s přihláškou pouzedoklad o zaplacení poplatku za podání přihláškydo konkurzu.Je-li uchazečem notářský kandidát, přikládá s při-hláškou pouze doklad o délce dosavadní praxes dokladem o započtení této praxe, osvědčení podlezákona č. 451/1991 Sb., v platném znění, jde-lio uchazeče narozeného před 1. 12. 1971 a doklado zaplacení poplatku za podání přihlášky do kon-kurzu.Notářská komora České republiky podle § 8 odst.6 notářského řádu předloží na základě výsledkukonkurzu ministrovi spravedlnosti podle § 8 odst.1notářského řádu návrh na jmenování notáře donotářského úřadu.
88 Číslo 2/2005 AD NOTAM
Zprávy z notářské komory
Notářská komora České republiky
vyhla‰uje podle § 8 odst. 6 zákona ã. 358/1992 Sb. o no-táfiích a jejich ãinnosti (notáfisk˘ fiád), v platném znûní,a § 2 odst. 1 pfiedpisu o postupu pfii vyhla‰ování a orga-nizaci konkurzu na obsazení notáfiského úfiadu (kon-kurzní fiád)
KONKURZY na obsazeníI. nově zřízeného notářského úřadupro obvod Okresního soudu vTrutnovû se sídlem v Trut-nově na úter˘ 14. června 2005.
II. uvolněných notářských úřadůa) pro obvod Okresního soudu v Rychnovû nad KnûÏ-
nou se sídlem v Rychnově nad Kněžnou na úter˘14. června 2005,
b) pro obvod Okresního soudu v Novém Jiãínû se síd-lem v Novém Jičíně na úter˘ 14. června 2005.
Notářská komora České republiky přijímá při-
str_61_88 14.4.2005 17:27 Stránka 88
Inhalt
AufsätzeVeselá, J. Belehrungspflicht eines Notars (Gerichtskommissars) –Steuern und Gebühren . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Koukal, P. Neue Rechtsregelung der einstweiligen Verfügung . . . 66
Notar und EULokayová, M., Leszay, L. Bildung des sekundären Rechts der EG 67
DiskussionOulík, T. Was (nach) Notariat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Sikstová, S. Erbschaftsverwalter – persona grata oder non gra-ta? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Brázda, R. Elektronisierung des Handelsregisters und elektronischeForm der notariellen Schriftsätze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Hájková, H. Überlegung über den Beschluss des Bezirksgerichts inPrag Gz. 21 Co 284/2003-137 vom 29. 8. 2003 . . . . . . . . . . . . . . 79
Aus dem Leben der bezirkskammernHoudek, I. Die Notarkammer in Prag informiert . . . . . . . . . . . . . 80
Vom AuslandFoukal, M. Parlamentsabend in Brüssel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Grundprinzipien des Systems des lateinischen Notariats . . . . . . . 82
Informationâechová, B. Das englische Handbuch des Notars . . . . . . . . . . . . 85
Bemerkenswertes
Nachrichten aus der notarkammer
Table des matieres
ArticlesVeselá, J. Obligation d’instruction du notaire (commissaire judiciaire)– impôts et taxes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61Koukal, P. Nouvelle modification juridique de mesure provisoire 66
Notaire et U.E.Lokayová, M., Leszay, L. Création du droit secondaire de l’U.E. . 67
DiscussionOulík, T. Qu’est-ce que (apres) le notariat? . . . . . . . . . . . . . . . . . 72Sikstová, S. Administrateur successoral – persona grata ou nongrata? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73Brázda, R. Électronisation du Registre de commerce et la formeélectronique des actes notariés . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76Hájková, H. Réflexion concernant la délibération de la Cour régionalede Prague n° de dossier 21 Co 284/2003-137 du 29. 8. 2003 . . . . 79
De la vie des Chambres RégionalesHoudek, I. Chambre des notaires de Prague informe . . . . . . . . . 80
De L’etrangerFoukal, M. Soirée parlementaire a Bruxelles . . . . . . . . . . . . . . . 81Principes fondamentaux du systeme de notariat latin . . . . . . . . . 82
Décisions JuridictionnellesCour suprême de la République tcheque Discussion supplémentairede la succession selon le code de procédure civil «moyen« . . . . . 83
Informationsâechová, B. Manuel du notaire en anglais . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85
Cela vaut votre attention
Nouvelles de la Chambre de Notaires
XV. konferenceKarlovarské právnické dny
se bude konat ve dnech 9.–11. 6. 2005v hotelu Thermal v Karlových Varech
Program konference bude zaměřen především na problematikuaplikace práva Evropské Unie
Aktuální a podrobnější informace naleznete na webových stránkách www.kjt.cz
![6ahVXZ ¶ hiVÂjg [ng^g h¨a`ZgV - vinbudin.is · VÂ VaaVg k cW Â^gcVg )+ iVah^ch kZgÂ^ bZÂ gkVa g [ad``^ h gk cV { WdÂhi acjb bZÂ ]Vjhi^cj# H gk c^c Zgj h ghiV`aZ\V kVa^c bZÂ](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5f13c60f45db19283a245707/6ahvxz-hivjg-ngg-hazgv-v-vaavg-k-cw-gcvg-ivahch-kzg-bz.jpg)
![S Q E i W ` S ] Q O C < J R H M O S N O R S · 2017-05-18 · P v h ] h j h d m \ ^ a g Z q Z } l v k y e l l y ab ^ g y Z \ Z j g Z Q h j g h [ b e v k v d c : ? K b f b o h q _](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5fa998bcac0b64005f097788/s-q-e-i-w-s-q-o-c-j-r-h-m-o-s-n-o-r-s-2017-05-18-p-v-h-h-j-h-d-m-.jpg)
![UMD Department of Computer Sciencey s cqfg),3781 ;hg-7-0/2f³z1o7_fg78ch^7_3g )@h^-¤ c]k % 7814f "± 8 8 8 8 '/2cq3/;fg®;7_3 h s 378h^781ok6):c](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5fb709f2a975480c597dc7fb/umd-department-of-computer-science-y-s-cqfg3781-hg-7-02fz1o7fg78ch73g.jpg)
![Prezentácia sval [Režim kompatibility]of ov z./h/c/ prÆe to eudoplath/c re7cazum h/srzu6 cdr 100m prof/z res/ doe" 1m pos/70m added ---- hscoÆb/c tie](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5f45a79675a360080272fcac/prezentcia-sval-reim-kompatibility-of-ov-zhc-pre-to-eudoplathc-re7cazum.jpg)