Notářský časopis Vydává Notářská komora ČR v ... · C. H. BECK Notářský časopis...

C. H. BECK

Notářský časopis

1/2008 strany 1–36 14. ročník 22. února 2008

Vydává Notářská komora ČR v nakladatelství C. H. Beck

Z obsahu:

Marek, K. Uzavírání obchodněprávních smluv

a jejich splnění v národním a evropském rámci

Murray, P. L. Převody nemovitostí v 5 členských zemích

Evropské Unie: Srovnávací studie I.

Bláha, K. K obsahu dohody o zúžení rozsahu

SJM do budoucna

Lukeš, L. Obnovení zápisu zástavního práva v souvislosti se vznikem vlastnictví na základě odstoupení od smlouvy

Nejvyšší soud ČR Ochrana oprávněného dědice

Obalka_str_1 14.2.2008 9:24 Stránka 1

AD NOTAMČíslo 1/2008

OBSAH

ČlánkyMarek, K. Uzavírání obchodněprávních smluv a jejich splnění v systému stanoveném EU/ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1Poláková, T., Kodua, K. Pojišťovací makléř – především specialista na straně klienta . . . . 5

Notář a EUMurray, P. L. Převody nemovitostí v 5 členských zemích Evropské Unie: Srovnávací studie I. . . . . . . . 7

DiskuseBláha, K. K obsahu dohody o zúžení rozsahu SJM do budoucna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13Lukeš, L. Obnovení zápisu zástavního práva v souvislosti se vznikem vlastnictví na základě odstoupení od smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . 14

Ze zahraničíProjev dr. Eduarda Gallina, nově zvoleného prezidenta UINL,na XXV. kongresu UINL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15Stanovy UINL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17Krejčová, J., Wawerka, K. XIX. středoevropské notářské kolokvium v Keszthely . . . . . . . . . . . . . . . 22

Ze života krajských komorO panelové diskusi pořádané Notářskou komorou pro hl. m. Prahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Soudní rozhodnutíNejvyšší soud ČR Ochrana oprávněného dědice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Stojí za pozornostPrávní rozhledy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

RecenzeBělohlávek, J. A. Evropské a mezinárodní insolvenční právo. Komentář. . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

InformacePrávník roku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Zprávy z Notářské komoryVýsledky voleb do orgánů notářské samosprávy . . . 31Hejtmánek, J. Školení notářských koncipientů . . . . 33První Zimní justiční sportovní hry . . . . . . . . . . . . . 33

FejetonPod peřinou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Vedoucí redaktor:JUDr. Martin Foukal

Výkonná redaktorka:Mgr. Ladislava Janková

Adresa redakce:Řeznická 17, 110 00 Praha 1,

tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955fax 225 993 950

e-mail: [email protected]

Redakční rada:prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc.

JUDr. Roman FialaJUDr. Jiřík FleischerJUDr. Martin FoukalJUDr.Václav Kouba

doc. JUDr.Alena Macková, Ph.D.Mgr. Erik Mrzena

JUDr. Martin ŠešinaJUDr. Karel Wawerka

Vydává:Notářská komora ČR se sídlem Ječná 11, 120 00 Praha 2,

tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,e-mail: [email protected], http://www.nkcr.cz,

v nakladatelství C. H. Beck

Časopis vychází šestkrát ročně. Předplatné na rok 2008Kč 1090,–, jednotlivá čísla Kč 190,–.

Objednávky přijímá, administraci a distribuci předplatného a prodej jednotlivých čísel zajišťuje

nakladatelství C. H. Beck, Řeznická 17, 110 00 Praha 1.

Přetisk a jakékoliv jiné šíření časopisu nebo jeho jednotlivých součástí lze pouze se souhlasem vydavatele.

Distribuci a předplatné pro Slovenskou republiku zabezpečujeMagnet-Press Slovakia s. r. o., Šustekova 10, 851 04 Bratislava,

korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,tel. (časopisy) 00421 267 201 921, (předplatné) 00421 267 201 931,

fax 00421 267 201 910e-mail: [email protected]

www.press.sk

ISSN 1211-0558 MK ČR E 7049

NOTÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY vyhlašuje podle § 8 odst. 6 NotŘ

a § 2 odst. 1 konkurzního řádu

KONKURZ na obsazení uvolněného notářského úřadu

pro obvod Okresního soudu v Prostějově

se sídlem v Prostějověna úterý 10. června 2008.

Notářská komora České republiky přijímá přihlášky do konkurzu

na adrese Ječná 11, 120 00 Praha 2 nejpozději

do 10. května 2008.Konkurz se koná ve shora uvedeném

termínu 10,00 hod. na adrese Apolinářská 12, 128 00 Praha 2.

Obsah_str_2_2008 14.2.2008 9:26 Stránka 1

Vydávaný

Notářskou Notářský časopis

komorou ČR 22. února 2008

AD NOTAM

Doc. JUDr. Karel Marek, CSc.*

I. Úvodem

V dřívější právní úpravě,regulované hospodářským zá-koníkem a řadou prováděcích a zvláštních předpisů, vy-budovalo tehdejší státní ekonomické centrum systémprosazování tehdejšího zájmu.

Na základě tehdejší právní úpravy existoval tzv.systémprojednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, je-jichž výsledkem bylo sepisování buď „rozporových“či „bezrozporových“ protokolů o projednání. Bezrozpo-rové protokoly byly pak kontraktačním titulem. Existo-valy přitom priority tzv. závazkových úkolů určenýchusnesením vlády.

Ke vzniku smlouvy přitom zásadně stačila dohodao podstatných náležitostech smlouvy, což byl předmětplnění, doba plnění a později i cena.

Právní úprava regulující vztahy mezi subjekty hos-podářského práva byla přitom zásadně kogentní. Pro-ces pro uplatnění „umění kontrahovat“ byl přitomznačně limitován. Takové postupy jsou dnešní úpravěcizí.

Dnes však existuje evropský i tuzemský veřejný zájem,aby byl upraven proces zadávání veřejných zakázek.V rámci EU/ES je tento proces regulován směrnicemi,které jsou transponovány do národních právních řádů.Jde o to, aby byly tyto zakázky zadávány transparentněa nediskriminačně. U veřejných zakázek je tedy kon-traktace v souladu se stanovenými podmínkami.

Obecně tomu tak však není a platí, že každý si svéhosmluvního partnera vybírá sám a sám se rozhoduje, zdauzavře smlouvu určitého obsahu (i když je možnost vy-jednání smluvních podmínek vymezena postavením sub-jektů na trhu).

Co se týká splnění podle hospodářskoprávní úpravy,pak byla pro danou regulaci typická např. úprava týka-jící se dodávek pro výstavbu. Sepsání zápisu o převzetípodepsaného odběratelem se zde považovalo za splněnídodávky, a to i když měla dodávka vady a drobné nedo-dělky, pokud nebránily provozu (užívání).

II. K uzavírání obchodněprávních smluv

Při uzavírání obchodněprávních smluv se často chy-buje. Jsou případy, kdy konkrétní uzavírané smlouvy vů-bec nevzniknou a jsou pak situace, kdy smlouvy sice

vzniknou,avšak trpí určitými nedostatky.Ke zlepšení mů-žeme přispět uvedením následujících základních otázek.

Při uzavírání smluv je třeba, aby účastníci smluvníhovztahu ověřili, zda jde opravdu o smlouvu obchodně-

právní.Bude tomu tak tehdy,pokud půjde o smluvní typvyjmenovaný v ustanovení § 261 odst.3 ObchZ,nebo bu-dou-li naplněny podmínky stanovené v § 261 odst. 1, či§ 261 odst. 2 ObchZ (včetně úpravy provedené v § 261odst. 6 ObchZ) anebo se strany dohodnou podle usta-novení § 262 ObchZ.

Obchodněprávní smlouvy uzavírají jak podnika-

telé, tak i nepodnikatelské subjekty. Pokud nejde o pod-nikatele, vztahuje se na ně i úprava § 262 odst.4 ObchZ.

V dalších než výše uvedených případech půjdeo smlouvy občanskoprávní (včetně smluv uzavíranýchpodle ustanovení § 261 odst. 7 ObchZ).

Právní úprava obchodnězávazkových vztahů se nacházíve III.části obchodního zákoníku,tj.v ustanoveních § 261až 755 ObchZ.Tato právní úprava je zásadně dispozi-

tivní, strany se tedy od ní mohou odchýlit nebo ji vylou-čit s výjimkou tzv. kogentních ustanovení, která jsou zá-sadně určena v § 263 ObchZ,a to v odst.1 vyjmenovánímkonkrétních ustanovení a v odst. 2 jejich vymezením.

V obchodním zákoníku přitom nastávají situace, kdyjednotlivá ustanovení odkazují na použití ustanovení ji-ných (ať už na použití obdobné či přiměřené). Podle na-šeho názoru by bylo správné,pokud by dispozitivní usta-novení odkazovala na použití dispozitivních a kogentníodkazovala na použití kogentních ustanovení. Existujíovšem i případy, kdy dispozitivní (neuvedená v § 263)ustanovení odkazují na použití ustanovení kogentních.Pro tyto případy zastáváme stanovisko, že taková „dis-pozitivní“ ustanovení nelze vyloučit, ani změnit. Hovo-říme pak o tzv. zprostředkovaných (či odvozených) ko-gentních ustanoveních.

Uzavírání smluv je v obchodním zákoníku upra-

veno v ustanovení § 269 až 275 pod nadpisem Některáustanovení o uzavírání smlouvy. To znamená, že tytootázky patří mezi takové, kde je v obchodním zákoníkujen část úpravy. Základ této právní úpravy je v usta-

noveních § 43 až 51 ObčZ a pro obchodněprávní vztahy

* Autor je docentem na katedře obchodního práva PF MU v Brně.Text je připraven jako podklad pro vystoupení na mezinárodní vědeckékonferenci „Postavenie Schengenského acquis v systéme politík Eu-rópskych spoločenstev“, která se koná dne 27. 2. 2008 v Bratislavě.

âLÁNKY

Uzavírání obchodněprávních smluv a jejich splnění v národním a evropském rámci

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 1

přitom platí to, co je v ustanoveních § 269 až 275 ObchZ stanoveno jinak.

Smluvní strany• mohou přitom v obchodněprávních vztazích použít

smluvního typu uvedeného v obchodním zákoníku

(např.uzavřít smlouvu kupní,jejímž předmětem plněníje zboží, smlouvu o prodeji podniku, smlouvu o díloatd.),

• mohou použít smluvní typ z občanského zákoníku

(viz § 261 odst. 6 ObchZ), a to tehdy, pokud takovýsmluvní typ obchodní zákoník neobsahuje(např. smlouvu příkazní, smlouvu kupní na nemovi-tosti, obecnou smlouvu nájemní atd.),

• mohou uzavřít (viz § 269 odst.2 ObchZ) smlouvu ne-

pojmenovanou, tj. takovou, která není zákonnýmsmluvním typem (např.smlouvu o spolupráci,smlouvuo spolupůsobení, o společné činnosti apod.),

• mohou použít i smluvního typu podle zvláštního zá-

kona (např. o cenných papírech).Smluvní strany však nemohou použít v obchodně-

právních vztazích smluvní typ z občanského zákoníku(viz § 1 odst. 2 ObchZ), pokud obchodní zákoník tentosmluvní typ upravuje (např. smlouvu o dílo).

Základním pravidlem, které musí strany splnit, chtějí--li uzavřít smlouvu, je zásadní dohoda o celém obsahu

smlouvy.Výjimku zde tvoří vznik smluv vyjádřením sou-hlasu s návrhem smlouvy provedením určitého úkonu.

Zvláštní způsob vzniku smlouvy pro obchodněprávnívztahy přitom upravuje § 275 odst. 4 ObchZ.Toto usta-novení uvádí dvě skupiny podmínek. Splní-li se přitomz každé skupiny podmínka alespoň jedna, pak rovněžvznikne smlouva.

První skupina podmínek je vyjádřena taxativně těmitopodmínkami:1. s přihlédnutím k obsahu návrhu na uzavření smlouvy,

nebo2. v důsledku praxe, kterou strany mezi sebou zavedly,3. s přihlédnutím ke zvyklostem rozhodným podle to-

hoto zákona.Druhá skupina podmínek je uvedena demonstrativně

(osoba,které je návrhu určen,může vyjádřit souhlas s ná-vrhem provedením určitého úkonu):1. např. odesláním zboží,2. např. zaplacením kupní ceny.

Jak je zřejmé, ustanovení § 275 odst. 4 ObchZ se ne-vztahuje na případy vzniku smlouvy v písemné formě,ale jen na vznik smlouvy konkludentním jednáním.

Může to pak být takové jednání, při splnění jednéz podmínek z 1. skupiny, které naplní podmínku 2. sku-piny. Za souhlas (naplnění podmínky 2. skupiny) lze po-važovat každé jednání, z něhož vyplývá souhlas ať přímonebo i nepřímo.

Pokud jde přitom o smlouvy uzavírané podle smluv-ního typu z občanského zákoníku (viz § 261 odst. 6ObchZ), musí tyto smlouvy obsahovat tzv. podstatné ná-ležitosti předepsané zákonem pro tyto jednotlivésmlouvy. Současně je třeba přesně určit smluvní strany.

U tzv. smluv nepojmenovaných (podle § 269 odst. 2ObchZ) je nutno,aby kromě přesného určení smluvníchstran byl dohodnut obsah závazku, tj. byla přesně vy-mezena práva a povinnosti stran. Na smlouvy obchod-něprávní nepojmenované se použijí ustanovení hlavy I.třetí části (tj. obecná závazková úprava), nikoli však(vzhledem k textu § 269 odst.1 ObchZ),bez případného

smluvního ujednání, ustanovení z některého (obsahověblízkého) smluvního typu. Vzhledem k zásadě smluvnívolnosti lze však použití některé takové úpravy výslovněujednat.

Jde-li o použití smluvního typu podle obchodního

zákoníku,potom musí konkrétní smlouvy obsahovat

tzv. podstatné části smluv (viz § 269 odst. 1) vyme-

zené v základních ustanoveních smluvních typů. Zá-kladní ustanovení vymezuje podstatné části smlouvya nezáleží na tom,zda je jako základní nadepsáno (např.u kupní smlouvy či smlouvy o dílo) nebo nikoli (např.u mandátní smlouvy či u smlouvy o obchodním za-stoupení). Základní ustanovení jsou prvními ustanove-ními příslušných smluvních typů v hlavě II. třetí částiobchodního zákoníku (např. pro kupní smlouvu jsoustanoveny tyto podstatné části: určení prodávajícího,jeho závazek dodat zboží, určení zboží, závazek prodá-vajícího převést vlastnické právo ke zboží, určení ku-pujícího, jeho závazek zaplatit kupní cenu a dohodao ceně – tj. buď uvedení ceny pevné, či způsobu sta-novení ceny, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vy-plývá vůle strany, že chtějí uzavřít smlouvu i bez určeníkupní ceny) nebo i v hlavě III. třetí části (viz Smlouvuo výhradním prodeji).

Připomeňme jen, že nepojmenovaná smlouva uzaví-raná podle § 51 ObčZ v obchodněprávních vztazích ne-může být realizována (obchodní zákoník totiž má svojiúpravu nepojmenované smlouvy a odporovalo by to tedyustanovení § 1 odst. 2 ObchZ).

Některé smlouvy mají ke svému vzniku předepsa-

nou písemnou formu, např. smlouvy o účtech čismlouvy o převodu nemovitostí (u smluv na převodnemovitostí musí být projevy vůle na jedné listiněa vlastnické právo k nemovitosti přechází vkladem dokatastru nemovitostí), popř. úpravu stanovenou zvlášt-ním předpisem (např. u licenční smlouvy k předmě-tům průmyslového vlastnictví, stanoví-li tak zvláštnípředpis, vyžaduje se k výkonu práva poskytnutého nazákladě smlouvy zápis do příslušného rejstříku těchtopráv).

Písemná forma může být zvolena i stranami – tam,kdeto zákon nepředepisuje. Jestliže je smlouva uzavřena pí-semně a měla by být i písemně měněna, je třeba to vý-slovně dohodnout (viz § 272 ObchZ).

Nejde-li o bagatelní záležitost, pak můžeme uzavřenísmlouvy v písemné formě jen doporučit i pro případy,kdy zákon písemnou formu nepředepisuje.

Obecně platí, že v obchodněprávních smlouvách jevhodné uvést ustanovení o významu a účelu

smlouvy.Může to totiž pomoci např.při určování vlast-ností zboží podle druhu, není-li vymezeno ve smlouvě;je možné i příp. využití ustanovení o zmaření účelusmlouvy; využití ustanovení o předvídatelnosti kon-traktačních škod (při porušení smlouvy) může napo-moci při uplatňování moderačního práva u smluvní po-kuty atd.

Doporučit lze i definování ve smlouvě použitých po-

jmů, event. odkaz na § 264 odst. 2 ObchZ a smluvníhoujednání,že obsah použitých pojmů určují obchodní zvy-klosti.

Ve smlouvách lze použít právní zajišťovací prostředky(např.smluvní pokutu,ujednat ručení či bankovní zárukuapod. nebo použít obchodního postupu, který zvýší jis-totu plnění (např. placení pomocí akreditivu).

2 Číslo 1/2008 Marek, K. Uzavírání smluv

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 2

Doporučit lze i ujednání o případné fakturaci a ujed-nání o placení a sjednání vhodné výše úroku z pro-dlení pro případ prodlení s plněním peněžitého zá-vazku.

Lze sjednat i cenové (viz § 473 ObchZ) a měnové do-

ložky (viz § 744 ObchZ).Je též možno sjednat i tzv. rozhodčí doložku (viz zá-

kon č. 216/1994 Sb.), umožňující, že v majetkových spo-rech rozhodne spor rozhodce či rozhodčí soud (vizwww.arbcourt.cz).

Pokud smlouva odkazuje na přílohy (které prohlašuje zanedílnou součást smlouvy), pak uveďme, že konkrétní od-kaz by měl být proveden před podpisy, a že není pochybo tom, že by přílohy měly v okamžiku smlouvy existovat.

Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na ob-

chodní podmínky (§ 273 ObchZ) a lze použít i doložek

upravených v užívaných vykládacích pravidlech (§ 274ObchZ)1.

De lege ferenda je však možné zvážit obvyklý obsahmezinárodních úmluv i národních úprav v rámci jinýchzemí, které připouštějí „volnější“ kontraktaci. Např. od-souhlasí-li akceptant všechny podstatné části smlouvya navrhne změnu některých částí nepodstatných, např.odkazem na některé obchodní podmínky,pak,pokud ofe-rent nevyjádří včas svůj nesouhlas, se naplní domněnka,že smlouva byla uzavřena ve znění vyjádřeném akcep-tantem.Toto řešení lze zvážit i pro tuzemskou obchod-něprávní úpravu.

III. Splnění závazku

Obchodní zákoník obsahuje úpravu zániku závazku

jeho splněním v dílu VII první hlavy III. části obchod-

ního zákoníku.Tento díl se člení na 3 oddíly.V oddílu 1 – tj. v ustanovení § 324 až 334 – je upraven

způsob plnění, v oddílu 2 – tj. v § 335 až 339 – místo pl-nění a v oddílu 3 – tj. v § 340 až 343 – doba plnění.

Kogentní ustanovení jsou přitom § 324 a 341.Při splnění poskytne svým úkonem dlužník – povinná

osoba věřiteli – oprávněné osobě předmět plnění tak,jakbyl sjednán ve smlouvě (např. předává zboží, předávádílo, předává revizní zprávu, obstarává uzavření pře-pravní smlouvy atd.).

Kromě otázek splnění obsahuje obchodní zákoníkv Dílu VIII a IX i Některá ustanovení o zániku nesplně-ného závazku. Je zde úprava odstoupení od smlouvy, od-stupného a zmaření účelu smlouvy.

Dále se zde nacházejí některá ustanovení o dodatečnénemožnosti plnění,která se budou realizovat a aplikovatspolu s ustanoveními o nemožnosti plnění, která obsa-huje občanský zákoník.To platí i pro některá ustanovenío započtení pohledávek.

Zánik nesplněných závazků není ovšem upraven

jen v obchodním zákoníku a pro obchodní závazkové

vztahy upravuje tyto otázky také občanský zákoník.

Upravuje dohodu, uplynutí doby, výpověď, neuplatněnípráva, splynutí, narovnání a smrt dlužníka nebo věřitele.

Jak upozorňuje S. Plíva,2 dalším právním důvodem,který není uveden v obecné úpravě, je zánik tzv. fixníhozávazku (kdy je stanovena doba plnění přesným termí-nem, zejména dnem), a to v důsledku jeho nesplnění.K zániku závazku může také dojít v důsledku tzv. pod-statné změny okolností, se kterou se počítá v úpravěsmlouvy o uzavření budoucí smlouvy.

1. Způsob plnění

Kogentní ustanovení (§ 324 odst. 1) určuje, že musíbýt splněno• věřiteli

• včas

• a řádně,

pak závazek zanikne.Plnění tedy musí být – aby nemohl být uplatněn pří-

padný postih – poskytnuto včas. Přitom však platí ko-gentní § 324 odst. 2, že závazek zaniká také pozdním

plněním dlužníka, ledaže před tímto plněním závazekjiž zanikl odstoupením věřitele od smlouvy.

Plnění ovšem musí být nejen včasné, ale i řádné.Abydošlo ke splnění, nesmí předmět plnění mít jakékoli

vady ani nedodělky.V souladu se zásadou poctivého obchodního styku (viz

§ 265 ObchZ) je ovšem možno např. dohodnout, je-li dí-lem stavba, že věřitel – objednatel dílo převezme s oje-dinělými drobnými vadami a ojedinělými drobnými ne-dodělky (pokud sami o sobě ani ve spojení s jinýmitěmito vadami a nedodělky nebrání provozu nebo uží-vání ani je neztíží).Takovým převzetím však nedocházíke splnění a ke splnění dojde tehdy až předmět plněníbude bezvadný a úplný.

Jestliže dlužník poskytne vadné plnění a věřitel nemáprávo odstoupit od smlouvy nebo tohoto práva nevyu-žije (viz kogentní § 324 odst.3),mění se obsah závazku

způsobem, který odpovídá nárokům věřitele vzniklýmz vadného plnění, a závazek zaniká jejich uspokojením(např. odstraněním vad).

Splnění závazku druhou stranou, mají-li strany vzá-jemné závazky, se může domáhat jen ta strana,která svůjzávazek již splnila nebo je připravena a schopna jej spl-nit současně s druhou stranou.To neplatí, pokud ze zá-kona nebo z povahy některého závazku vyplývá něco ji-ného (§ 325).

Jde-li o případ, kdy je strana povinna plnit závazek

před plněním závazku druhé strany, může své plnění

odepřít až do doby, kdy jí bude poskytnuto nebo do-

statečně zajištěno plnění druhé strany, jestliže po uza-vření smlouvy se stane zřejmým,že druhá strana nesplnísvůj závazek vzhledem k nedostatku své způsobilosti po-skytnout plnění nebo vzhledem ke svému chování připřípravě plnění závazku (§ 326 odst. 1 ObchZ).

V takových případech (předvídaných v § 326 odst. 1ObchZ) může oprávněná strana stanovit druhé straněpřiměřenou lhůtu k dodatečnému zajištění plnění a pouplynutí této lhůty může od smlouvy odstoupit (viz § 326odst. 2 ObchZ).

Číslo 1/2008 3Marek, K. Uzavírání smluv

1 Blíže viz např.Bejček, J.;Eliáš, K. a kol. Kurs obchodního ;práva.3.vy-dání. Praha : C. H. Beck, 2004 Bejček, J., Hajn, P. Jak uzavírat obchod-něprávní smlouvy.Praha :Linde,2004;Ovečková, I. a kol. Obchodný zá-konník, Komentár. Bratislava : Iura Edition, 1995; Patakyová, M.,Moravčíková, A. Obchodný zákonník. Ekonomický a právny poradcapodnikateľa, 2002, č. 5–6; Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Ob-chodní zákoník. Komentář. 10. podstatně rozšířené vydání. Praha : C. H.Beck, 2005; Husar, J. Právna regulácia integrácie verejnej moci do pod-nikania. Košice: UPJS, 2007; Husar, J. Protection juridique de la compe-tition economique dans la republique Slovaque. Jurnees de la Societede legislation comparee, 1994, s. 312–321; Suchoža, J. Slovenské ob-chodné právo. Banská Bystrica: PF UMB, 1998; Suchoža, J. Úvahy o di-menziach obchodných zavazkov. In Pocta Miloši Tomsovi. Plzeň :A. Če-něk, 2006, s. 374–380.2 Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy. Praha :ASPI, 2006, s. 108.

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 3

Je stanoven i případ (rovněž v § 326 odst. 2 ObchZ),kdy lze odstoupit od smlouvy bez poskytnutí přiměřenélhůty. Je to možné tehdy, jestliže na majetek druhé stranyje prohlášen konkurs.

Jestliže nenastanou situace předvídané zákonem (viz§ 326 odst. 1 a odst. 2), pak není žádná ze stran opráv-něna odepřít plnění nebo odstoupit od smlouvy z dů-vodu, že závazek druhé strany z jiné smlouvy nebyl spl-něn řádně a včas (viz § 326 odst. 3). Právní úprava jeovšem i u těchto otázek dispozitivní.To umožňuje i jinávhodná ujednání, která jsou v souladu s obecnými zása-dami (např. zásadou poctivého obchodního styku).

Ustanovení obchodního zákoníku o zániku závazkujeho splněním řeší i problematiku tzv. alternativního pl-nění závazku (§ 327 ObchZ).Není-li smluveno jinak neboto ze smlouvy nevyplývá,má právo určit způsob plnění

dlužník.V opačném případě přísluší toto právo věřiteli.Pokud toto právo přísluší věřiteli a věřitel neurčí způ-

sob plnění ve smlouvou stanovené době, jinak do dobyplnění, může určit způsob plnění dlužník.

Po právu sdělený způsob dlužníkem nebo věřitelem ne-může být po oznámení bez souhlasu druhé strany měněn.

Pokud je předmětem plnění věc, může být určena in-

dividuálně nebo může jít o věci podle druhu (nafta,uhlí atd.). Individuálně určenou věc je třeba přesně po-psat (určit její vlastnosti).To lze doporučit i u věcí dru-hových.

Při plnění druhových věcí se snaží smluvním stranámobchodní zákoník napomáhat. Stanoví (v § 328 ObchZ),že je-li předmětem plnění věc určená podle druhu, je

dlužník povinen poskytnout věřiteli věc, jež se hodí pro

účely, pro něž se věc téhož druhu zpravidla používá nazákladě obdobných smluv. K určení věcí druhových(i k řešení jiných otázek – viz např. níže) pak může na-pomoci řazení článku Význam a účel smlouvy v kon-krétním smluvním ujednání.

Následně řeší obchodní zákoník i částečné plnění zá-vazku. Určuje (§ 329 ObchZ), že věřitel je povinen při-

jmout i částečné plnění závazku, pokud částečné pl-nění neodporuje povaze závazku nebo hospodářskémuúčelu sledovanému věřitelem při uzavření smlouvy, jest-liže tento účel je ve smlouvě vyjádřen nebo dlužníkoviznám.Toto částečné plnění je pak obecně povinen např.přijmout kupující osobních automobilů při dodávcemenšího počtu aut.

Další ustanovení (§ 330 odst. 1) řeší situaci,má-li dluž-ník vůči věřiteli více závazků stejného druhu, ať jižz jedné smlouvy či většího počtu smluv. Pokud poskyt-

nuté plnění nestačí na splnění všech závazků, je spl-

něn závazek určený dlužníkem. Pokud dlužník toto ur-čení neuvede, je splněn závazek nejdříve splatný, a tonejprve jeho příslušenství.

Obchodním zákoníkem stanovená pravidla stanoví(§ 330 odst.2,3,4 ObchZ),že při splnění peněžitého zá-

vazku se započte placení nejprve na úroky a potom

na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.Má-li dlužník vůči věřiteli více peněžitých závazků

a dlužník neurčí, který závazek plní, placení se týká nej-dříve závazku, jehož splnění není zajištěno nebo je ne-jméně zajištěno, jinak závazku nejdříve splatného.

Při náhradě škody a placení peněžitého závazku, po-kud dlužník neurčí jinak, týká se placení náhrady škodyteprve, když byl splněn peněžitý závazek, z jehož poru-šení vznikla povinnost k náhradě škody.

Dlužník může plnit sám nebo třetí osobou. Plní-li

dlužník svůj závazek pomocí jiné osoby, odpovídá

tak, jakoby závazek splnil sám, nestanoví-li zákon ji-nak.

Musí však jít o plnění, které není vázáno na osobnívlastnosti dlužníka a o plnění,se kterým dlužník souhlasí.Souhlas dlužníka není zapotřebí,jestliže třetí osoba za zá-vazek ručí nebo jeho splnění jiným způsobem zajišťujea dlužník svůj závazek porušil.

Zpravidla přebírá plnění přímo věřitel. Pak je dlužník

oprávněn požadovat na něm potvrzení o předmětu

a rozsahu plnění. Pokud mu není potvrzení vydáno,může plnění odepřít. Dlužník však může plnit osobě,která předloží potvrzení věřitele o přijetí plnění (§ 333ObchZ).Na takové plnění se hledí stejně jako by bylo pl-něno věřiteli.

Byl-li otevřen akreditiv nebo vystavena směnka nebošek,prostřednictvím kterých má být splněn peněžitý zá-vazek, nemá to vliv na trvání tohoto závazku. Podle ob-chodního zákoníku však není věřitel oprávněn požado-vat plnění peněžitého závazku podle smlouvy,pokud bybylo možno dosáhnout plnění z akreditivu,směnky nebošeku (§ 334 ObchZ).

2. Místo plnění

K řádnému splnění závazku se vyžaduje, aby byl spl-něn ve stanoveném místě (§ 335).

Místo u nepeněžitého závazku může být

• určeno ve smlouvě,

• vyplývat z povahy závazku,

• sídlo dlužníka, místo podnikání, popř. bydliště,

• místo závodu nebo provozovny dlužníka,

• stanoveno zákonem u jednotlivých smluvních typů

(např. u kupní smlouvy § 412, u smlouvy o dílo

§ 554).

Není-li (podle § 336 ObchZ) místo plnění určeno vesmlouvě a nevyplývá-li něco jiného z povahy závazku, jedlužník povinen splnit závazek v místě, kde měl v době

uzavření smlouvy své sídlo nebo místo podnikání,popř.bydliště.

Vznikl-li však závazek v souvislosti s provozem zá-vodu nebo provozovny dlužníka,je dlužník povinen spl-nit závazek v místě tohoto závodu nebo této provo-zovny.

Místo peněžitého závazku určuje

• smlouva,

• sídlo věřitele,

• místo podnikání popř. bydliště věřitele,

• místo závodu nebo provozovny věřitele,

• místo banky věřitele ve prospěch účtu věřitele (jest-

liže to není v rozporu se sjednanými platebními pod-

mínkami).

To platí, pokud by tento zákon nestanovil jinak.Ke splnění závazku placeného prostřednictvím banky

nebo provozovatele poštovních služeb dochází připsá-

ním částky na účet nebo vyplacením částky věřiteli v ho-tovosti (§ 339 ObchZ).

Vznikl-li peněžitý závazek v souvislosti s provozem zá-vodu, provozovny nebo provozovny věřitele, je dlužníkpovinen závazek splnit v místě tohoto závodu nebo pro-vozovny, jestliže plnění peněžitého závazku se má usku-tečnit současně s plněním druhé strany v místě tohotozávodu nebo této provozovny.

4 Číslo 1/2008 Marek, K. Uzavírání smluv

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 4

3. Doba plnění

Dobu plnění určuje zvláštní právní úprava u jed-

notlivých smluvních typů (např.u kupní smlouvy § 414,415, 416 a u smlouvy o úvěru § 501, 504 ObchZ). Není--li této úpravy,pak platí úprava obecných ustanovení o zá-vazcích.

Přednost má ovšem doba stanovená ve smlouvě.

Není-li doba stanovena ve smlouvě, platí podpůrně• věřitel je oprávněn požadovat plnění závazku ihned

po uzavření smlouvy,

• dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu po

požádání (§ 340 ObchZ).

Kogentně je stanoveno (§ 341), že je-li podle smlouvyoprávněn dlužník, aby on určil dobu plnění, a neurčí-li jiv přiměřené době, určí dobu plnění soud na návrh věři-tele s přihlédnutím k povaze a místu plnění, jakož i dů-vodu, proč bylo určení doby plnění přenecháno dlužní-kovi.

Důležité je také, ve prospěch koho je stanovena dobaplnění (§ 342 ObchZ).Nevyplývá-li totiž ze smlouvy neboz ustanovení tohoto zákona něco jiného, je rozhodujícíúmysl stran projevený při uzavření smlouvy nebo povahaplnění pro určení, zda doba plnění je stanovena ve pro-spěch obou stran, nebo jen ve prospěch jedné z nich.

Ten, v jehož prospěch je stanovena doba plnění,

může plnit (dlužník) či požadovat plnění (věřitel)

dříve, tj. před dobou plnění.

Poslední ustanovení dílu VII, tj. Zániku závazku jehosplněním stanoví (v § 343 ObchZ): Splní-li dlužník pe-něžitý závazek před stanovenou dobou plnění, neníoprávněn bez souhlasu věřitele odečíst od dlužné částkyúrok odpovídající době, o kterou plnil dříve.

Jak je zřejmé,je zásadně celá právní úprava dílu VII dis-pozitivní. To umožňuje volit taková smluvní řešení,

která se stranám jeví vhodná.

IV. Náměty de lege ferenda

Porovnáme-li dřívější (hospodářskoprávní) úpravuuzavírání smluv s úpravou dnešní, pak je zřejmé, že au-tonomie vůle při uzavření smlouvy je dnes dominantní(každý si svého smluvního partnera a obsah smlouvy volízásadně sám), avšak vznik smlouvy je stanoven formál-něji (zásadní dohoda o celém obsahu smlouvy).

De lege ferenda je však možné zvážit obvyklý obsah me-zinárodních úmluv i národních úprav v rámci jiných zemí,které připouštějí „volnější“ kontraktaci. Např. odsouhlasí-li akceptant všechny podstatné části smlouvy a navrhnezměnu některých částí nepodstatných, např. odkazem naněkteré obchodní podmínky,pak,pokud oferent nevyjádřívčas svůj nesouhlas,se naplní domněnka,že smlouva bylauzavřena ve znění vyjádřeném akceptantem.Toto řešenílze zvážit i pro tuzemskou obchodněprávní úpravu.

Zvážit je možno i případný vznik smlouvy i pro ty pří-pady, kdy oferta obsahuje všechny podstatné částismlouvy a dodavatel poskytne (bez potvrzení smluvníhonávrhu) plnění přesně v souladu s celým obsahem ná-vrhu smlouvy. Ostatně i návrh nového občanského zá-koníku již s určitým uvolněním v tomto směru počítá.

Rovněž doporučujeme zvážit,zda stanovit pravidlo,žetam, kde je cena podstatnou částí smlouvy a smluvnístrany ve smlouvě o ceně vůbec nebudou hovořit, pakby se uplatnila zákonná konstrukce odpovídající dneš-nímu ustanovení § 448 odst. 2 ObchZ.

Domníváme se, že je dnes určitým veřejným zájmemproces kontraktace zjednodušit a zrychlit.

Co se týká problematiky splnění, pak doporučujemerovněž zvážit pro určité druhy plnění (např. pro stavbya stavební práce), zda lze zákonem stanovit povinnostpřevzetí objednatelem pro případ, že bude mít předmětplnění jen ojedinělé drobné vady a ojedinělé drobné ne-dodělky. �

Číslo 1/2008 5Poláková, Kodua, Pojišťovací makléř

* Mgr.Tereza Poláková je senior account managerem oddělení pojištěníodpovědnosti a financial lines společnosti RENOMIA,a. s.,Klára Kodua,M.A., je obchodní ředitelkou téže společnosti.

Pojišťovací makléř – především specialista na straně klienta

Mgr. Tereza Poláková, Klára Kodua, M.A.*

Každá činnost je spojena s riziky.Risk managementema pojištěním lze eliminovat jejich případné dopady. Načeském pojišťovacím trhu působí aktivně desítky pojiš-ťoven a stovky dalších v rámci jednotného trhu Evrop-ské unie. Každá z nich nabízí mnoho druhů pojištění zarůzných podmínek.

Kvalitní a spolehlivý makléř by měl vždy využít danésituace na trhu ve prospěch svých klientů a aktivně há-jit jejich zájmy. S tímto posláním pojišťovací makléři po-skytují své služby již od konce 16. století, kdy se v Lon-dýně v kavárně pana Edwarda Lloyda začala psát historietéto profese.

V České republice se činnost pojišťovacích zpro-středkovatelů, mezi které se řadí i makléři, řídí platnounárodní legislativou, která navazuje na směrnice EU. Klí-čovým zákonem je zákon č.38/2004 Sb.,o pojišťovacíchzprostředkovatelích a samostatných likvidátorech po-jistných událostí a o změně živnostenského zákona.Tentozákon mimo jiné stanovil rozsáhlé povinnosti pojišťova-cího makléře, jako např. zpracování analýzy pojistnýchrizik,návrh pojistných a zajistných programů,správu uza-

vřených pojistných a zajistných smluv, poradenskoua konzultační činnost či asistenci při likvidaci pojistnýchudálostí.Dále zákon říká,že zprostředkovatel je povinen,zejména na základě informací poskytnutých klientema v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, za-znamenat nejen požadavky, ale i potřeby klienta souvi-sející se sjednaným pojištěním.Důležitým bodem zákonaje také jasné vymezení pojišťovacího makléře jako sub-jektu, který pracuje na straně klienta a hájí jeho zájmy.

Od konce osmdesátých let prošel český trh pojišťova-cích makléřů významných vývojem. V současnosti zdepůsobí více makléřských firem, které poskytují kvalitníslužby a profesionálně pečují o své klienty. Nejvýznam-nější z těchto společností jsou členy Asociace českýchpojišťovacích makléřů (www.acpm.cz). Díky rostoucíkvalitě makléřů a podpoře asociace se v průběhu let načeském trhu rozvinulo konkurenční prostředí, které vy-tváří, z pohledu klienta, příznivé podmínky pro sjednánípojištění, jak co do jeho rozsahu, tak ceny. Mezi členy

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 5

asociace patří i česká společnost RENOMIA, a. s., kterájiž 14 let poskytuje komplexní služby v oblasti risk ma-nagementu a pojištění a v současnosti je největší pojiš-ťovací makléřskou společností na trhu v České repub-lice a jednou z největších ve střední Evropě. Tohotopostavení se podařilo dosáhnout zejména díky dlouho-dobé strategii: vždy vystupovat jako nezávislý specialistana straně klienta a vhodně využít know-how zahranič-ního pojišťovacího trhu. Také díky mezinárodnímu zá-zemí tak může klientům zprostředkovat pojištění nejenod lokálních pojišťoven. Zejména v případě nákupu vyš-ších limitů u speciálních rizik (např. pojištění profesníodpovědnosti či pojištění odpovědnosti členů statutár-ních orgánů) je účelné a pro klienta přínosné získat prosrovnání i nabídku ze zahraničí.

Důležitým parametrem při výběru zprostředkovatelepojištění je jeho dostatečné personální zázemí. Zejménav případě významných společností či asociací, které pů-sobí na celém území České republiky je nezbytná funkčnía dobře koordinován síť poboček na straně makléře. Pra-covníci na pobočkách tak mohou být flexibilně k dispo-zici např. při sjednání nového pojištění nebo mohou po-moci při likvidaci pojistné události jednotlivým členůmasociace. Společnost RENOMIA působí prostřednictvímjednotně řízené sítě poboček ve čtyřech zemích střednía východní Evropy, konkrétně v České republice, na Slo-vensku, v Maďarsku a Bulharsku. Nicméně v rámci dlou-hodobého rozvoje jsou pro ni klíčové aktivity v rámci ČR,kde zabezpečuje služby klientům tým téměř 170 zkuše-ných zaměstnanců na pobočkách v Brně,Liberci,Ostravě,Pardubicích,Plzni,Praze a Přerově.Osobní kontakt,v pří-padě zájmu na straně klienta, vhodně doplňuje využitíminformačních technologií. Klientům například nabízí ex-tranetové řešení contact.renomia, které umožňuje sledo-vat on-line individuální či rámcové pojistné smlouvy čivyřízenost škodních událostí.V zájmu nabídnutí nejkva-litnějších služeb jsou také využívány informační systémFRAT pro analýzu rizika povodně či databáze Axco,kteráobsahuje informace o legislativě zaměřené na pojišťov-nictví ve více než 180 zemích světa.

Dostatečné personální zázemí také znamená, že mak-léřská společnost, prostřednictvím dedikovaných speci-alistů, je schopna poskytnout odborný servis v oblastispecifických pojistných produktů. Jednou z těchto ob-lastí je i pojištění profesní odpovědnosti za škody. Jednáse o druh pojištění úzce spjatý s činností profesionálů –poradců,kteří poskytují svým klientům zpravidla vysoceprofesionální a odborné služby.Takový profesionál neseznačnou míru odpovědnosti vůči klientům,kteří jsou přiřešení svých problémů na jeho službách a schopnostechzávislí. I přes vynaložení maximální možné péče posky-tovatelů těchto služeb nelze nikdy vyloučit případné po-chybení, které klientovi může způsobit značnou škodu.Tato skutečnost však může zcela zásadně ohrozit i fi-nanční stabilitu samotného poskytovatele profesníslužby. Případná rizika lze minimalizovat právě sjedná-ním pojištění profesní odpovědnosti za škody.

Především s cílem chránit práva klientů stanovil zákonpoměrně širokému okruhu podnikatelských subjektůpovinnost uzavřít pojištění pro případ škody způsobenévýkonem specializované činnosti a často stanovil i mi-nimální požadovanou pojistnou částku, aby ulehčil vy-mahatelnost případného nároku na náhradu škody.V tomto případě hovoříme o pojištění povinně smluv-

ním. Vedle tohoto druhu pojištění však existuje i řadaspecializovaných pojistných produktů pro profese, kdesice povinnost uzavřít pojištění neukládá přímo právnípředpis, ale riziko vzniku škody je i zde značné, a protoje uzavření pojištění více než vhodné.V takovém případěhovoříme o dobrovolném pojištění profesní odpověd-nosti za škody.

Ať se však jedná o pojištění povinné či dobrovolné, jepro pojištěnou osobu nezbytné vhodně nastavit výši po-jistné částky. Při úvahách o dostatečné výši pojistnéčástky je třeba zejména zohlednit maximální možnouvýši předvídatelných škod, druh a velikost klientů.V ne-poslední řadě je nezbytné se detailně věnovat i samotnétextaci pojistných podmínek a smluvních ujednání, abynebyl rozsah pojistného krytí nevhodně omezen. Takjako jiné druhy pojištění i pojištění profesní odpověd-nosti nabízí celá řada pojistitelů, jejichž podmínky všakmohou být diametrálně odlišné.Právě v těchto otázkáchje vhodné obrátit se na specialisty makléřské společ-nosti,kteří jsou připraveni využít svých zkušeností a zna-lostí ve prospěch klientů, odborně poradit a doporučitnejlepší možnou variantu.

Osvědčeným nástrojem bývají v praxi např. rámcovépojistné smlouvy, často používané právě v oblasti pojiš-tění profesní odpovědnosti. Pokud je rámcová smlouvavhodně nastavena,představuje jak pro pojistníka (tj.např.asociaci), tak pro pojištěné (tj. jednotlivé členy asociace,nehledě na skutečnost,zda se jedná o fyzické či právnickéosoby) optimální kombinaci kvality a ceny. Jednou z při-daných hodnot makléře je zajištění nejlepší ceny na trhuformou výběrového řízení na pojistitele. Cenu pojištěnílze také snížit v návaznosti na dobrý škodní průběh. Přivyjednávání ceny je dále potřeba zohlednit vývoj pojist-ného trhu. Současný trend, nejen v České republice, jecharakterizován dlouhodobým poklesem sazeb, způso-beným zájmem investorů o sektor pojišťovnictví a mini-málním počtem škod (přírodních či jiných), které bymohly mít za následek nárůst ceny pojištění. Pojišťovacímakléř musí samozřejmě této situace využít ve prospěchklienta a zajistit snížení ceny pojištění, případně vylep-šení pojistného krytí. Dalším nástrojem, který lze v této,pro klienta příznivé situaci využít, jsou dlouhodobé po-jistné programy (3–5leté), kde jsou výhodné podmínkyzafixovány na období delší než jeden rok.

Dále by měl makléř garantovat komplexní a kvalitnípojistné krytí, což zejména znamená vhodnou volbu do-statečných pojistných limitů,eliminaci výluk,ustanovenínadstandardních ujednání ve prospěch pojištěného aj.Další důležitou povinností makléře je udržování rámcovépojistné smlouvy, stejně tak jako každé jiné, v aktuálnímznění po celou dobu její platnosti v souladu s potřebamia požadavky klienta. Může se např. jednat o navýšení li-mitů pro specifické činnosti či zakázky nebo úpravu tex-tace v návaznosti na legislativní změny.Velmi důležitouroli také makléř hraje v případě likvidace pojistných udá-lostí.V této oblasti je jeho hlavním úkolem zajistit, abypojistná událost byla včas a vhodnou formou nahlášenapojišťovně, a aby pojišťovna danou škodu likvidovalarychle a správně. Makléř by měl ověřit, že kalkulace po-jistného plnění je odpovídající, klientovi předložit struč-nou shrnující informaci při uzavření pojistné událostia celkově sledovat jeho škodní průběh.

Je naprosto běžné jak ve světě, tak v České republice,že profesní organizace typu notářské komory sjednávají

6 Číslo 1/2008 Poláková, Kodua, Pojišťovací makléř

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 6

nejen klíčové odpovědnostní pojištění, tj. pojištění pro-fesní odpovědnosti,ale i další pojištění např.pojištění vo-zidel, majetkové pojištění, pojištění přerušení provozu,aj.,formou rámcové pojistné smlouvy.Kvalitní makléř ná-sledně musí zajistit, aby tyto smlouvy plnily svůj účel, tj.chránily pojištěné osoby před nechtěným pochybenímči majetkovou újmou a poskytovaly tak komfort, ve kte-

jetkové převody a jejich klienty různými způsoby zatě-žuje. Je tedy velmi obtížné porovnávat efektivitu majet-kových převodů nebo nákladů nezbytných na jejichuskutečnění pouze na základě porovnání „jablek s ja-blky“.

Velmi obtížné je rovněž nalézt vhodné zástupce k pro-vádění ekonomického srovnání systémů majetkovýchpřevodů či institucí na mezinárodní bázi. Pokusy změřitrelativní efektivitu nebo kvalitu služeb či systémů ma-jetkových převodů například na základě komparativníhopočtu či množství posttransakčních sporů,vyplacenéhopojistného z důvodu odpovědnosti za škodu způsobe-nou při výkonu povolání nebo škody utrpěné osobamiprovádějícími majetkové převody mají velice pochybnouvypovídající hodnotu. Je zde příliš mnoho různých pro-měnných, jako jsou například rozdíly v hmotnéma procesním právu, odlišná rizika povolání či existenceprávních kultur více či méně nakloněných soudnímuuplatňování nároků,které tyto hypotetické činitele ovliv-ňují a neumožňují tak odpovídající srovnání s kvalitounebo efektivitou služeb v oblasti majetkových převodů.

Rovněž je zřejmé, že náklady na majetkové převodypředstavují při převodu nemovitostí relativně nevý-znamný aspekt.Ve všech právní systémech zkoumanýchv rámci této studie převyšují provize realitních kancelářípoplatky za samotný převod.Ve většině právních systémůse daň z převodu nemovitostí na celkových nákladechna transakci podílí mnohem větší měrou než poplatkynotářské či advokátní.

Co se týče transakcí zahrnutých do této studie, tak sepoplatky osob provádějících majetkové převody za po-

Číslo 1/2008 7Murray, L. Převody nemovitostí

* Autor je hostujícím profesorem praktického práva právnické fakultyHarvardovy univerzity, Cambridge, MA, USA.1 Notáři jsou ve většině systémů kontinentálního práva označováni za„notáře latinského typu“, aby by je tak bylo možno odlišit od notářův amerických státech.Ti nemusí mít nutně právnické vzdělání a jejichfunkce jsou velice omezené, přičemž se obecně vztahují pouze na při-jímání přísah, ověřování podpisů a další méně významné služby.Ame-ričtí notáři nehrají při převodech nemovitostí žádnou významnější roli.Notáři v Anglii a Walesu mají zvláštní právní vzdělání a jsou oprávni po-skytovat právní služby týkající se některých transakcí, avšak obecně seobchodů s nemovitostmi neúčastní.Termíny „notář“ nebo „veřejný no-tář“ se v této zprávě vztahují výhradně na notáře „latinského typu“.2 Vypracování této studie podpořila Rada notářství Evropské unie (Conseildes Notariats de l’Union Européenne – CNUE) se sídlem Brusel,Belgie.3 Pro účely pozemkového práva a procesů převodů je Velká Británie roz-dělena do tří subjurisdikcí:Anglii a Wales, Skotsko a Severní Irsko.Tatostudie se omezuje na právo, praxi a náklady obvykle v Anglii a Walesu,kde se odehrává největší počet pozemkových transakcí v celém Spoje-ném království. Další odkazy na Spojené království či Velkou Británii jev této zprávě třeba chápat jako odkazy na Anglii a Wales.

Peter L. Murray*

Generální ředitelství Evropské komise pro hospo-

dářskou soutěž vzneslo otázku, zda vede role notářů

v převodech nemovitostí k ukládání poplatků, které

neodpovídají povaze jejich práce nebo zákonné právní

úpravě příslušného členského státu.1 Tato kompara-

tivní studie je předkládána, aby porovnala zákonnou

úpravu, praxi a poplatky za převody nemovitostí v 5

členských státech EU a byla tak Evropské komisi v této

otázce nápomocna.2 Studie zahrnuje tyto členské státy

EU: Estonsko, Francii, Německo, Švédsko a Velkou Bri-

tánii.3 Pro kontrolu a externí srovnání byly do studie

zahrnuty i dva ze Spojených států amerických.

I. Shrnutí

Moderní převody nemovitostí zahrnují řadu složitýcha vzájemně propojených činností, které vycházejí vstřícpotřebám a požadavkům různých ekonomických a re-gulatorních zájmů souvisejících s vlastnictvím, převo-dem a financováním nemovitostí určených pro bytovépotřeby.Ve všech sledovaných evropských právních řá-dech se funkce převodů vlastnictví stala poměrně pří-močarou a rutinní záležitostí především díky efektivnímsystémům evidence nemovitostí.Transakce týkající se ne-movitostí vděčí za svou obtížnost mnohým právním, fi-nančním a regulatorním hlediskům souvisejícím s pře-vody a financováním nákupu bydlení.Většina převodů sepotýká právě s těmito problémy, místo aby byl vcelkujednoduše zajištěn přechod vlastnictví majetku z prodá-vajícího na kupujícího.

Porovnávání nákladů a efektivity práce institucí nebojiných subjektů zajišťujících převody nemovitostí v rámcizde zkoumaných právních řádů velmi komplikuje růz-norodost těch hledisek, jež stojí mimo samotný převod.Právní předpisy na ochranu spotřebitele,míra daňové zá-těže, práva a zájmy jak veřejnoprávní, tak obecní, to všečiní transakce týkající se nemovitostí velice složitýmia v jednotlivých zemích zahrnutých do této studie se tytoaspekty do značné míry liší.Podstatu a úroveň služeb po-skytovaných osobami pověřenými prováděním majetko-vých převodů rovněž ovlivňují odlišná ustanovení právahmotného v jednotlivých zemích (kromě předpisů upra-vujících právní postavení subjektů, jež převody nemovi-tostí provádí).Nejvýznamněji se ovšem liší požadavky fi-nancujících bank a samotný trh financování nemovitostímezi zkoumanými zeměmi, což osoby provádějící ma-

rém se tito profesionálové mohou plně soustředit navlastní práci a věnovat se svým klientům. Při kvalitnímkaždodenním a strategickém servisu ocení výhody rám-cové smlouvy nejen samotná asociace, ale také její jed-notliví členové, k jejichž profesním či osobním poža-davkům v oblasti pojištění je přistupováno iniciativněa s řádnou péčí. �

NOTÁ¤ A EUPřevody nemovitostí v 5 členských zemích Evropské Unie:

Srovnávací studie I.

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 7

skytnutí právního poradenství, zpracování příslušné do-kumentace a provedení změny v zápisech vlastnickýchpráv pohybují v rozmezí od 0,30 % do 1,65 % hodnotytransakce v závislosti na její celkové částce, na skuteč-nosti, zda je kupní cena hrazena formou hypotéky,a podle příslušné právní úpravy.Ve Švédsku jsou poplatkyza majetkové převody zahrnuty do jedné paušální po-ložky spolu s náklady na zprostředkování a představujíprovizi makléře.To neznamená, že jsou tyto služby bez-platné nebo cenově výhodné.Ve skutečnosti je zjevné,že role realitních kanceláří v majetkových převodechumožňuje švédským makléřům inkasovat celou proviziz prodeje i v případě velkého množství takových trans-akcí,při kterých nejsou služby makléře úplně nezbytné.Ve Spojených státech vedla neexistence systému regis-trace právních vztahů k nemovitostem a rychle se roz-víjející sekundární trh hypoték k rozvoji trhu pojišťovánívlastnických titulů, což účastníky majetkového převoduještě mnohem více zatěžuje.

Mezi zkoumanými právními řády neexistuje žádný ro-zumný vztah mezi typem či stupněm regulace subjektůprovádějících majetkové převody a mezi náklady nauskutečnění těchto převodů. Mezi jednotlivými systémyexistuje příliš mnoho proměnných na to,aby bylo vůbecmožné provést smysluplné porovnání založené na ně-jaké zvláštní vlastnosti či stupni regulace v dané oblasti.

Stanovení nákladů na danou transakci, jež se odvozujeod její hodnoty,má tendenci zvýhodňovat větší množstvíprůměrných transakcí nízké hodnoty na úkor relativněmalého počtu transakcí velké hodnoty. Tento přístupspíše prosazuje spravedlivý postoj a činí vysoce kvalitníslužby spojené s majetkovými převody dostupnými i spo-třebitelům s nízkými příjmy za přijatelné ceny. Strukturamakléřských provizí, daní a poplatků v některých práv-ních řádech tento efekt má. Nicméně v žádném případěnejsou k dispozici údaje o tom, že tento systém částeč-ného nahrazování ztrát z transakcí malého rozsahu trans-akcemi vyšší hodnoty nepřiměřeně zatěžuje či defor-muje trh v oblasti převodů majetku ať už nízké nebovysoké hodnoty.

Žádné srovnání nákladů nemůže být úplné bez zvá-žení kvality poskytovaných služeb. V případě rezidenč-ních nemovitostí je pro většinu kupujících a mnohoprodávajících koupě domu či bytu jedním z nejvýznam-nějších právních úkonů v jejich životě. Zatímco jsoumnohé aspekty koupě či prodeje těchto nemovitostí ru-tinní povahy,tak různorodost jednotlivých okolností,slo-žitost požadavků ze strany státních a finančních institucía důležitost celé transakce pro daného účastníka silněpodtrhují význam poskytování spolehlivých právních in-formací klíčovým účastníkům, tedy především kupují-cím,a striktního dodržování zákonných postupů při pro-vádění celého převodu. Notářské systémy v Estonsku,Francii a Německu zaručují nezávislé právní poradenstvívšem účastníkům transakce prostřednictvím vysoce kva-lifikovaných odborníků, kteří podléhají přísnému do-hledu, odpovídají za škodu jimi způsobenou a jsou poodborné stránce na danou oblast specializováni.Obecnětyto systémy rovněž do velké míry zajišťují soulad ne-movitostních transakcí se zákonem.

Ve Velké Británii může každý účastník transakce ob-držet nezávislé právní poradenství od svého vlastníhoprávníka.V některých případech zastupují právníci ku-pujících rovněž financující banky, což může s ohledem

na možné sporné otázky mezi kupujícím a bankou ovliv-nit jejich nezávislost.V poslední době jsou to rovněž dr-žitelé oprávnění k provádění majetkových převodů,kteřímohou tyto transakce uskutečňovat. Kvalita právníhoporadenství z takových zdrojů je však těžko měřitelná.

Ve Švédsku kupující zjevně nemají prakticky přístupk získání nezávislého právního poradenství, pokudovšem nepožádají o konzultaci právníka, který se natransakci osobně nepodílí.Protichůdné závazky makléřův oboru nemovitostí a jejich vazby s prodávajícími ne-zaručují, že budou pro kupujícího tím správným zdro-jem nezávislého právního poradenství. Předmětem kri-tiky bývá rovněž kvalita podkladové dokumentacek transakcím, kterou makléři připravují.Ačkoliv se švéd-ský systém zdá být v kontextu švédské kultury zcelafunkčním, je otázkou,zda by bylo možné jej rozšířit i dozahraničí.

Ve státě Maine v USA si kupující obvykle nezajišťujívlastní právní poradenství, ale poskytují jim je realitníagentury zabývající se prověřováním právních titulů(angl. „title company“) nebo právníci s vazbou na insti-tuce financující převod nemovitostí, které je také in-struují.V New Yorku je účast právních zástupců kupují-cích častější, leč představuje dodatečné náklady.K právníkům tak od institucí financujících převody ne-movitostí proudí nemalé peníze prostřednictvím povin-ného pojištění vlastnického titulu, za což obratem inka-sují velkorysé provize.

Analýza nákladů na převody nemovitostí v různýchsystémech zkoumaných touto studií přinesla smíšený ob-raz. Žádná ze zemí nestanoví celkově nejnižší nebo nej-vyšší poplatky ve všech uvedených hypotetických trans-akcích. Estonsko a Německo zcela jasně nabízejíklientům na spodní hranici spektra vysoce kvalitní službyza nejnižší absolutní cenu ze všech zkoumaných zemí.Ve Spojených státech a v Anglii osoby pověřené majet-kovými převody inklinují spíše k úspornějšímu přístupuk transakcím vyšší hodnoty s tím, že koupě a prodej ma-jetku nižší hodnoty jsou zatíženy vyššími náklady.

Všechny státy zahrnuté v této studii nabízejí klientůmrůzné možnosti výběru osoby pověřené majetkovýmipřevody, která by mohla jejich transakci provést. Kupu-jící nemovitosti v Estonsku,Francii a Německu si k tomumohou zvolit notáře dle svého vlastního výběru.Ve Švéd-sku makléř prodávajícímu obvykle připraví potřebnésmlouvy a související dokumenty.V Anglii si může každáze stran zvolit vlastního právního zástupce, a pokud sena transakci podílí i finanční instituce, musí být právnízástupce kupujícího přijatelný i pro ni.Ve Spojených stá-tech si strany mohou teoreticky zvolit vlastního právníhozástupce, ale v praxi připravují návrhy smluv často mak-léři a uzavření transakce provádí realitní agentury neboprávníci zastupující financující banky.

Všechny členské státy EU zahrnuté do této studie v sou-časné době převádějí své systémy pozemkových knih doelektronické podoby, která umožňuje využívat službyelektronické podatelny,elektronické přenosy dokumentůtýkajících se majetkových převodů a konečně také přímýpřístup k příslušné databázi, což podstatně zefektivňujepřevody pozemků a nové zápisy do pozemkových knih.V současné době Německo, Francie a Estonsko učinilyvelký pokrok při převodech pozemkových knih do elek-tronické podoby,a to s vyhlídkou na budoucí elektronicképrovádění majetkových převodů. Anglický a švédský

8 Číslo 1/2008 Murray, L. Převody nemovitostí

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 8

systém umožňují elektronické dotazování,ale rozvoj elek-tronických převodů a nových zápisů do katastru záleží nanalezení efektivního způsobu implementace, aby nehro-zilo nebezpečí zatížení systému chybnými údaji a jinýminedostatky ze strany jednotlivých účastníků převodu,kteří by do systému měli přístup. Různorodost systémůjednotlivých států a vybavení místních registračníchúřadů ve Spojených státech stále zpomalují rozvoj jaksystému evidence nemovitostí,tak i jejich elektronickýchpřevodů. Pro budoucí vývoj směrem k plně elektronic-kým majetkovým převodům s přímým elektronickým pří-stupem do katastru nemovitostí se zdají být mnohem na-dějnější systémy, kde je v oblasti převodů nemovitostízakotvena působnost notáře, neboť tito vyškolení odbor-níci budou schopni lépe zajišťovat kontrolu kvality, pro-váděnou v současné době státními úředníky.

Neexistují žádné důkazy o tom,že by poplatky za pro-vedení převodu nemovitostí ovlivňovaly trh nemovi-tostí v jakémkoli z členských států zmíněných v tétostudii. Systémy majetkových převodů v jednotlivýchčlenských státech jsou odrazem způsobu řízení veřejnésprávy a jejích priorit v daném státě a zdá se, že v při-měřené míře naplňují požadavky stanovené účastníkytěchto transakcí a financujících subjektů. Nebyly zjiš-těny žádné důkazy o tom, že by odlišnosti těchtosystémů jakkoli zabraňovaly přeshraničním investicímna evropském trhu nemovitostí.Tato rozmanitost můžespíše umožňovat experimentování uvnitř EU,které pod-poří pokračující rozvoj a reformy ku prospěchu všechčlenských států EU.

II. Metodika studie

Tato studie je založena na víceméně tradičním pojetíkomparativní právní metodologie. Snahou této studiebylo identifikovat politické, sociální a ekonomickéfunkce zkoumaných právních institucí a s nimi souvise-jící veřejné i soukromé zájmy a hodnoty. Zprávy popisu-jící systém převodu nemovitostí v každém členskémstátě připravovaly v případě Německa, Francie a Eston-ska profesní organizace a v ostatních státech se na jejichpřípravě podílely subjekty zabývající se veřejnými prů-zkumy. Každá ze zpráv byla zpracována podle společnéosnovy zaměřené na získání informací přiřazených k jed-notlivým funkcím, zájmům a hodnotám.Tyto informacebyly doplněny vlastními zjištěními autora této zprávy,které zahrnovaly návštěvy a pohovory v rámci jednotli-vých států a vlastní zkušenosti s transakcemi spojenýmis majetkovými převody.

Pro účely srovnání bylo předpokládáno osm více čiméně typických transakcí z oblasti převodu nemovitostí.Předpokládanými transakcemi jsou příklady nákupua prodeje nemovitostí určených k bytovým účelům a zaprůměrné ceny. Transakce v oblasti rezidenčních a ko-merčních nemovitostí nebyly do této studie zahrnuty.Důvodem je skutečnost, že v praxi jsou zdaleka nejběž-nějšími převody nemovitostí nižší a středně vysoké hod-noty a zároveň je pravděpodobnější, že při nich vznik-nou otázky týkající se ochrany spotřebitele a přístupuk právním službám. Zprávy jednotlivých států zahrnujítolik kategorií nákladů na danou transakcí, kolik jich jenbylo možné zjistit a vzájemně oddělit.

Příslušné náklady byly poté vyhodnoceny, porovnánya analyzovány pomocí modelového softwaru Quantrix.

Popisné a kvantitativní údaje byly poté analyzoványa hodnoceny na komparativní bázi podle jednotlivýchstátů.Tato souhrnná zpráva je zakončena řadou závěrů,které ze studie vyplynuli.Tabulky přímých nákladů spo-jených s předpokládanými transakcemi v jednotlivýchstátech jsou součástí této studie formou příloh.4

Provedení komparativní studie nákladů na odbornoupomoc při převodech nemovitostí mezi různými práv-ními systémy velmi komplikuje několik okolností.Každýstát může v rámci stanovené politiky řízení veřejnésprávy vyžadovat přijetí zvláštních opatření souvisejícíchs převody nemovitostí, které mají za cíl chránit spotře-bitele nebo určovat další směr veřejné politiky. Splněnítěchto požadavků může významně ovlivnit kvalitu práceočekávanou od osob provádějících majetkové převody,které se transakce zúčastňují.

To samé platí i o požadavcích třetích osob, které za-jišťují financování převáděných nemovitostí. Tyto sub-jekty vyžadují, aby zajištění jejich pohledávek bylo prv-ním v pořadí, nebo aby byla doručena zvláštnídokumentace coby důsledek podmínek na trhu těchtofinančních služeb. Uspokojení jejich požadavků tak vý-znamně zvyšuje poplatky za převod.

Náklady na převody nemovitostí jsou přímo ovlivněnytypem systému evidence právních vztahů k nemovitos-tem nebo registrace převodních dokumentů poskytova-ného příslušnými státními orgány.Zastaralé systémy majítendenci zatěžovat své uživatele různými náklady. Do-konalejší systémy poskytují rychlejší a spolehlivější usku-tečňování převodů vlastnických práv,ale mohou mít takévyšší nároky na odbornost osoby provádějící převod.

Konečně převody nemovitostí a činnosti příslušnýchodborníků podílejících se na převodech pak často zahr-nují kromě vlastního převodu vlastnického práva k ne-movitosti také poskytování dalších odborných služeb.Nejdůležitější z nich je poskytování právního poraden-ství jednomu nebo více účastníkům transakce.Tyto dalšíslužby zahrnují zřizování a vedení úschov peněz za úče-lem zajištění závazku a jejich vydávání po splnění pod-mínek stanovených ve smlouvě.Často se od subjektů pro-vádějících převod očekává inkaso a úhrada daníz převodu ve prospěch státu.V některých případech tytoosoby také po dlouhá časová období spravují záznamyo transakcích s tím, že tyto záznamy musí být přístupnépro případ,že by v budoucnu vyvstal nějaký problém tý-kající se příslušného úkonu.

Povaha a rozsah těchto dodatečných služeb se liší státod státu. Je obtížné kteroukoli z nich přejít jako nevý-znamnou či banální. Například systémy, které poskytujíjedné nebo oběma stranám převodu nezávislé právní po-radenství ohledně v budoucnu potenciálně spornýchotázek, se mohou těšit větší důvěře a spokojenosti zestrany těchto účastníků a snad dokonce i nižšímu výskytubudoucích soudních sporů a rozepří. Nicméně jakýkoliekonomický odhad hodnoty těchto služeb je objektivněneproveditelný.


4 Toto je zestručněná verze konečné Zprávy o této studii, která rovněžzahrnuje teoretickou rozpravu o procesu majetkového převodu, ana-lýzu problémů při srovnání převodních systémů a praxe, podrobnýchpopisů převodních procesů v jednotlivých státech, podrobnou analýzunákladů a příspěvky jednotlivých států. Podrobné informace podporu-jící závěry uvedené v této zprávě jsou uvedeny v odkazech na koneč-nou Zprávu.

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 9

III. Srovnávací analýza systémů převodů nemovitostí

Pečlivé zkoumání různých schémat převodů majetku,které v současné době v rámci této studie probíhá v člen-ských státech Evropské unie, ukazuje, že převody ne-movitostí zakotvené v jednotlivých právních úpraváchobsahují totožné základní rysy. Zároveň zde existujemnoho různých prvků vyplývajících z politiky jednotli-vých států nebo třetích stran, tj. věřitelů. Jakákoli formasrovnávání nákladů na určité funkce nebo činitele je tu-díž velice obtížně proveditelná a přináší s sebou rizikomnohých chyb.Existuje vysoká pravděpodobnost,že by-chom takzvaně srovnávali „jablka s hruškami“.

Někteří se pokoušejí najít jakési typické zástupce, po-mocí nichž by bylo možno porovnat ekonomickou efek-tivitu subjektů provádějících převody nebo příbuznéekonomické náklady na jednotlivé systémy převodů ne-movitostí.Připomínám,že srovnání pojistných částek vy-placených v rámci odpovědnosti při výkonu povoláníu osob provádějících převody v různých zkoumaných ze-mích nebo srovnání výskytu posttransakčních sporůmezi těmito zeměmi může poskytnout měřítko relativníkvality služeb poskytovaných v rámci majetkových pře-vodů. Přestože tito zástupci někdy mohou poskytnoutsmysluplné výsledky v okamžiku, kdy lze ostatní vý-znamné kauzativní okolnosti vyloučit, je zřídkakdymožné vyloučit tyto ostatní okolnosti při srovnáváníprávních systémů a kultur. Například relativní výskyt ža-lob či nároků na odpovědnost při výkonu povolání zestrany kvalifikovaných osob provádějících převody budepravděpodobně více či méně ovlivněn jejich příslušnouhmotnou odpovědností za škodu,četností jejich výskytuv příslušné právní kultuře obecného uplatňování nárokůa dalšími možnostmi ohrožení při výkonu povolánívčetně relativní kvality poskytování služeb souvisejícíchs majetkovými převody.

Pokus o přiřazení numerických hodnot k různým vlast-nostem právního poradenství nebo instituce a poté usi-lovat o kvantitativní srovnání mezi různými státy má rov-něž pochybnou vypovídací hodnotu. Ačkoliv se můžezdát, že čísla přispívají k větší objektivitě procesu, jsouvolba vlastností a znaků nesoucích určitou hodnotu,při-řazení hodnoty k určeným vlastnostem a konečně sta-novení,zda tato vlastnost či znak existuje jako celek nebojako část určité právní kultury,vysoce subjektivními čin-nostmi. Jak jsem již uvedl, tento způsob analýzy lze pou-žít na podporu jakéhokoli závěru toliko pomocí mění-cích se určených vlastností, souvisejících hodnot nebourčení,zda se tyto vlastnosti v různých systémech vůbecvyskytují.

Srovnávací právní analýza se skutečně kvantitativnímtechnikám vzpírá. Odchylky mezi teoriemi hmotnéhopráva, mezi právními kulturami, systémy veřejné správy,rolemi ostatních institucí a přerozdělováním veřejnýcha soukromých zdrojů prakticky znemožňují přesvědčivésrovnání za použití ekonomických modelů.To nejlepší,čeho zde lze dosáhnout, je identifikace vlastností, kterélze spojit s kvalitou či efektivitou a s dalšími faktory,kterémohou ovlivnit výkonnost a ponechat vzájemné zváženítěchto vlastností a okolností zdravému rozumu, veřej-nému mínění a vlastním zkušenostem.

Pokud se zaměříme na poplatky hrazené subjektůmprovádějícím převody nemovitostí, je rovněž zřejmé, že

tyto poplatky představují relativně malou část celkovýchnákladů na převody nemovitostí. Ve všech systémechjsou poplatky osobám provádějícím převod podstatněpřevyšovány provizemi makléřů a daněmi z převodu ne-movitostí. Bylo by zajímavé vznést otázku, zda by srov-nání tak relativně nepatrného aspektu, jakým jsou ná-klady na převod nemovitosti, vyústilo v nějaké zjištěníobecného významu týkající se úspor při převodech ne-movitostí.

Srovnávací analýza funkce převodů nemovitostí ko-nečně odhaluje,jak málo jsou skutečné náklady pod kon-trolou osob, které převody provádějí, či pod kontrolousystémů regulace, ve kterých pracují. Většina z úkonů,které subjekty zajišťující převody nemovitostí provádějív rámci vyhotovování dokumentace a dokončení těchtotransakcí, musí být v souladu s příslušným právním řá-dem, s požadavky systémů evidence nemovitostí a s po-žadavky institucí zajišťujících financovaní těchto pře-vodů.Tito pracovníci tak mají velice zúžený prostor protvořivost zaměřenou na zvýšení či snížení množstvíúkonů potřebných k uzavření převodu nemovitosti.

Předmětem zmíněných pozorování obecných kompa-rací nákladů bylo také porovnání nákladů na převod ne-movitostí v jednotlivých zkoumaných státech pomocířady hypotetických scénářů transakcí a poté získání od-hadu nákladů spojených s různými aspekty jednotlivýchtransakcí.Odhadované náklady byly modelovány pomocímodelového softwaru Quantrix, který umožňuje prová-dět příslušnou srovnávací analýzu.

V této předběžné zprávě byly modelovány koupě re-zidenčních nemovitostí v cenovém rozpětí 100 000 eur(byt před rekonstrukcí nebo menší rozlohy),250 000 eur (byt v osobním vlastnictví nebo dům),500 000 eur (dům s pozemkem) a 1 000 000 eur (velkýdům s pozemkem). S ohledem na vysoké procento pře-vodů nemovitostí, které vyžaduje financování pomocíhypotéky, je důležité zohlednit náklady spojené s trans-akcemi hrazenými v hotovosti nebo pomocí hypotéky.Do studie byly zahrnuty transakce financované pomocíhypotéky ve výši 75–80 % kupní ceny a dále byly pro-vedeny odhady poplatků a dalších nákladů spojenýchs touto formou financování.

U každého ze sedmi států zahrnutých do této studiebyl proveden odhad nákladů příslušejících ke každémuz výše uvedených hypotetických scénářů. V případěstátů, v nichž je zakotven systém notářství byly odhadynákladů na notářské služby, daně a poplatky za zápis dokatastru získány z oficiálních ceníků platných v příslušnézemi. U zemí, v nichž převody nemovitostí vyřizují ad-vokáti, poskytli odhady odměn advokátů zastupujícíchkupujícího, prodávajícího a věřitele autoři příspěvkůz jednotlivých zemí nebo byly získány z příslušných ve-řejně přístupných zdrojů.

V případě Švédska neexistují samostatné poplatky zamajetkové převody. Makléři, kteří převody vyřizují, jsouodměňováni prostřednictvím svých provizí.V této studiijsme se pokusili provést odhad souhrnných nákladů natuto službu hrazených účastníky převodu jako celeka poté je rozložit na příslušné hypotetické transakce.

Tabulka C uvádí informace o nákladech získané s ohle-dem na 8 hypotetických transakcí analyzovaných v tétozprávě.

Na první pohled je patrné, že největší částí nákladůspojených s převody nemovitostí ve všech zkoumaných


str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 10

zemích je provize makléře. Tabulka A1 ukazuje odhado-vané provize platné v každém zkoumaném státě u každéhypotetické transakce.

Jak vyplývá z tabulky A1, provize makléřů se pohybujíod 2 % z prodejní ceny ve Spojeném království až po 6 %z prodejní ceny ve Francii a ve Spojených státech. Vevšech případech jsou provize makléřů vypočítávány v ce-lých procentech z prodejní ceny bez jakékoli slevyu dražších nemovitostí.

Druhá nejvyšší kategorie nákladů ve většině zemí jsourůzné formy daní z převodu nemovitostí.V Estonsku ne-existuje daň z převodu jako taková, ale v době prodejese platí daň z investic.Tato daň však není v této studii za-hrnuta.Tabulka A2 shrnuje daně z převodu nemovitostíplatné v každém ze scénářů hypotetických transakcí.

Z tabulky A2 vyplývá, že daně z převodů nemovitostíjsou ve všech státech kromě Estonska značně vysoké.Vevětšině případů je tato daň jednoduše vypočítaným pro-centem z úhrady ceny na nemovitost a tudíž zatěžuje roz-sáhlejší transakce mnohem více než ty za nižší cenu.

Primárním zaměřením této studie je ta část nákladů spo-jených s převody nemovitostí,která je vynaložena na usku-tečnění převodu prostřednictvím osob tyto převody pro-vádějících od okamžiku sepsání smlouvy až po zápis dokatastru nemovitostí.Do studie jsou zahrnuty i náklady vy-naložené na odměny osob jednajících v zastoupení věři-tele a obstarávajících pro kupujícího finanční prostředky.

Tabulka B1 ukazuje celkové náklady spojené s kvalifi-kovanými majetkovými převody a rozdělené na jednot-livé transakční scénáře a země. Podotýkáme, že odhadytýkající se Švédska byly získány v zastoupení podle me-todiky popsané níže.Odhady týkající se Spojených státůamerických zahrnují náklady na pojištění vlastnickéhotitulu podle teorie,že toto spadá do činnosti příslušnýchosob zajišťujících převody nemovitostí, které pak obdržíznačnou provizi. Náklady na převody majetku ve Spoje-ném království zahrnují „poplatky za vyhledávání“ ur-čené katastrům a kvalifikovaným rešeršním službám,které zjišťují stav právního titulu,veřejnoprávní omezení,existenci protichůdných zájmů apod. s tím, že tyto po-platky jsou přímo či nepřímo hrazeny osobám provádě-jícím převody, neboť tato šetření jsou součástí procesupřevodu a šetření stavu právního titulu jsou součástí čin-ností osob provádějících převod i v jiných zemích.

Veškeré údaje vychází z předpokladů a společenskýchzvyklostí, které jsou popsány v bezprostředně následu-jící části této zprávy.

Vezmeme-li v úvahu koupi parcely nebo malého obydlíza 100 000 eur placených v hotovosti, budou se nákladyna převod pohybovat na nižší hranici v Estonsku (379 A),v Německu (559 A), ve Spojených státech (Maine)(860 A), a na horní hranici pak ve Francii (1 354 A), veSpojených státech (NY) (1 228 A) a ve Spojeném krá-lovství (1 484 A).5 Dalším extrémem je koupě domu za1 000 000 A financovaná pomocí hypotéky ve výši750 000 A, kdy se pořadí nákladů od nejnižší po nejvyššíobrátí takto: Spojené státy (Maine) (3 219 A), Spojenéstáty (N.Y.) (3 410 A), Spojené království (3 700 A), Es-tonsko (4 170 A), Německo (4 934 A), Švédsko (9 000 A)a Francie (10 751 A).

Na druhé straně, uvážíme-li poměr odměn za kvalifi-kovaný majetkový převod k ostatním nákladům na pře-vod nemovitosti,lze objevit poněkud jiné řazení.Lze takézjistit, z čeho se skládá malá část nákladů na převod ne-

movitosti v poměru k celkovým nákladům na převodyve všech systémech.

Tabulka B2 se vztahuje k celkovým nákladům na pře-vod nemovitostí v každém státě a za každou transakci.

Z tabulky je zřejmé,že poplatky za majetkové převodypředstavují ve většině případů velmi malé procento z cel-kových nákladů na převod při koupi a prodeji nemovi-tosti. Dopad daňové zátěže a úroveň odměny makléřetento vztah přímo ovlivňují.Například 39,98% poměr ná-kladů na převod k celkovým nákladům na koupi po-zemku v hodnotě 100 000 A ve Spojeném království od-ráží skutečnost, že na transakce této hodnoty senevztahuje žádná daň z převodu nemovitosti. Na druhéstraně skutečnost,že toto procento ve Spojených státechamerických a ve Spojeném království klesá se zvyšová-ním hodnoty transakce,odráží strukturu,v níž se ostatnípoplatky,jako jsou například provize makléře a daně,zvy-šují s procentní hodnotou majetku, zatímco náklady namajetkové převody zůstávají více méně na stejné úrovni.Průměrné procento se snižuje při zvyšující se hodnotětransakce ve Francii a v Německu, což se shoduje sestrukturou poplatků v těchto systémech,které se zvyšují


5 Švédsko představuje pro tuto srovnávací studii obtížný případ, neboťpřevody nemovitostí provádějí makléři, které jsou za tuto činnost od-měňováni prostřednictvím provizí ve výši cca 3 % z kupní ceny ma-jetku.Přestože se makléři údajně účastní dokumentace nemovitostníchtransakcí za paušální částku, výjimečnost takových případů potvrzujeabsolutní neexistence jakýchkoli údajů o četnosti a výši těchto částek.Bez údajů,které by jakkoli pomohli určit částku,kterou si makléř účtujeza uskutečnění transakce, při níž také neobdržel provizi z prodeje, své-volné přiřazení pevné částky nebo procent z prodeje k uskutečněnítransakce postrádá jakýkoli vědecký nebo logický základ.Nepřímé vodítko k určení částky účtované makléři za zdokumentovánítransakcí, při nichž nejsou zapotřebí žádné tradiční služby makléře, lzezískat pomocí zkoumání rozdílu mezi procentem z transakce, na kterése makléři podílí ve Švédsku,a procentem z transakcí,na nichž se podílímakléři v ostatních zkoumaných zemích, v nichž jsou transakce usku-tečňovány bez účasti makléřů.Rozdíl mezi nimi může naznačit další mak-léřské poplatky zahrnuté ve všech transakcích podle role makléře po-dílejícího se na dokumentaci a na uskutečňování převodů nemovitostí.Ve Švédsku vyřizují až 95 % všech nemovitostních transakcí právě mak-léři.Zdá se,že banky uplatňují veškerý svůj vliv na klienty s tím,aby titovyužívali při koupi nemovitostí služeb makléřů, a že možná existuje ja-kési zobecněné společenské očekávání toho, že se nemovitostní trans-akce odehraje právě s pomocí makléře.Využívání služeb makléřů v ostatních zkoumaných státech EU se po-hybuje od 50 % v Německu a 52 % ve Francii až po cca 70 % v Anglii.Za předpokladu, že průměrné využívání makléřů nedosahuje více než60 % v ostatních státech EU versus cca 90 % (konzervativní odhad) veŠvédsku, znamená to, že poplatky makléřům se ve Švédsku platí ve 30% transakcí, při nichž se v ostatních státech EU makléřské poplatky ne-platí. Nic nenasvědčuje tomu, že by švédští makléři byli při prodeji ne-movitostí jakkoli efektivnější než makléři v jiných státech EU nebo žeby snad nabízeli klientům jiné služby než ty spojené s majetkovým pře-vodem, které klienti v jiných zemích nemají k dispozici. Z těchto okol-ností lze soudit,že dodatečné využívání makléřských služeb ve Švédskua dodatečné poplatky hrazené za tyto služby švédskými kupujícímia prodávajícími nemovitostí mohou představovat přijatelného zástupcenákladů obecně vynakládaných na činnost zahrnující převody a posky-tovanou makléři.Za předpokladu, že průměrná výše provize švédských makléřů činí 3 %z prodejní ceny, lze si udělat představu o nákladech na převody zajiš-ťované makléřem v celém systému vynásobením 3 % provize procent-ním rozdílem ve využívání makléřů mezi Švédskem a jiným zkoumanýmčlenským státem EU, řekněme 30 %. Výsledek, cca 0,9 % kupní cenykaždé položky, lze použít jako hrubý odhad částky účtované švédskýmimakléři za služby poskytované při majetkových převodech.Lze diskutovat o tom, že přímých 0,9 % hodnoty každé transakce zdr-ženlivě vyjadřuje náklady na služby při menších transakcích a nadsa-zuje náklady u transakcí vyšších hodnot podle teorie,že úsilí nutné k do-kumentaci a uzavření transakce vysoké hodnoty není o mnoho většínež u transakcí nižších hodnot.To může být pravda, nicméně skuteč-ností zůstává,že švédští makléři vypočítávají své provize jako přímé pro-cento z prodejní ceny, tudíž je tento nepoměr již zahrnut do provize.

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 11

spolu s hodnotou transakce, ale nikoli na lineární bázi.Ve Švédsku, kde se náklady na majetkové převody vzta-hují k provizím za zprostředkování,zůstává procento ná-kladů stejné, zatímco v Estonsku, které se jinak drží nanižší nákladové úrovni, se toto procento zvyšuje odrá-žejíce skutečnost,že ostatní náklady,jako je například po-platek za zápis do katastru nemovitostí, se nezvyšujespolu se zvyšující se hodnotou transakce tak rychle, jakose v tomto případě zvyšuje notářský poplatek.

Vlastně nebyl zjištěn žádný zásadní rozdíl v nákladechna kvalifikované majetkové převody mezi systémem,v němž provádějí převody notáři a systémem,v němž ma-

jetkové převody zajišťují advokáti, makléři nebo realitníkanceláře. Neexistuje ani žádná zřejmá souvislost mezistupněm profesní regulace osob provádějících převodynemovitostí a mírou nákladů na tyto převody.V případěpřevodů nemovitostí nižší a středně vysoké hodnoty seve skutečnosti náklady na tyto převody zdály být poně-kud vyšší v právních řádech s menším stupněm regulaceosob provádějících převody nemovitostí než v těch práv-ních řádech, kde existuje důslednější regulace těchtosubjektů a jejich činnosti.Žádné porovnání nákladů všaknelze provést bez zohlednění kvality příslušných služebtěmito osobami poskytovaných. �


Prodej Prodej Prodej Prodej domu Prodej Prodej domu Prodej Prodej domupozemku pozemku domu za 250 000 domu za 500 000 domu za za 1000 000

za 100 000 za 100 000 za 250 000 s novou za 500 000 s novou 1 000 000 s novous novou hypotékou hypotékou hypotékou

hypotékou ve výši ve výši ve výši ve výši 75 000 150 000 400 000 750 000

Estonsko 4 000 A 4 000 A 10 000 A 10 000 A 20 000 A 20 000 A 40 000 A 40 000 A

Francie 6 000 A 6 000 A 15 000 A 15 000 A 30 000 A 30 000 A 60 000 A 60 000 A

Německo 4 000 A 4 000 A 10 000 A 10 000 A 20 000 A 20 000 A 40 000 A 40 000 A

Švédsko 3 000 A 3 000 A 7 500 A 7 500 A 15 000 A 15 000 A 30 000 A 30 000 A

Spojenékrálovství 2 000 A 2 000 A 5 000 A 5 000 A 10 000 A 10 000 A 20 000 A 20 000 A

U.S.– Maine 6 000 A 6 000 A 15 000 A 15 000 A 30 000 A 30 000 A 60 000 A 60 000 A

U.S. – NewYork 6 000 A 6 000 A 15 000 A 15 000 A 30 000 A 30 000 A 60 000 A 60 000 A

Tabulka A1 – Provize makléřů z hypotetického prodeje nemovitostí




Estonsko 379 A 446 A 922 A 967 A 1 827 A 2 143 A 3 620 A 4 170 A

Francie 1 354 A 1 670 A 2 691 A 3 213 A 4 754 A 5 964 A 8 879 A 11 051 A

Německo 559 A 746 A 1 109 A 1 401 A 1 987 A 2 654 A 3 742 A 4 934 A

Švédsko 900 A 900 A 2 250 A 2 250 A 4 500 A 4 500 A 9 000 A 9 000 A

Spojené Království 1 484 A 1 584 A 1 614 A 1 864 A 1 888 A 2 387 A 2 603 A 3 602 A

U.S.– Maine 860 A 936 A 1 259 A 1 336 A 1 887 A 1 963 A 3 143 A 3 219 A

U.S. – New York 1 228 A 1 647 A 1 614 A 2 094 A 2 257 A 2 926 A 3 410 A 3 410 A

Tabulka B1 – Celkové náklady na převod nemovitostí




Estonsko – A – A – A – A – A – A – A – A

Francie 5 090A 5 090 A 12 725 A 12 725 A 25 450 A 25 450 A 50 900 A 50 900 A

Německo 3 500 A 3 500 A 8 750 A 8 750 A 17 500 A 17 500 A 35 000 A 35 000 A

Švédsko 1 500 A 1 500 A 3 750 A 3 750 A 7 500 A 7 500 A 15 000 A 15 000 A

Spojené Království –A –A 2 499 A 2 499 A 15 000 A 15 000 A 39 999 A 39 999 A

U.S.– Maine 335 A 335 A 837A 837 A 1 674 A 1 674 A 3 348 A 3 348 A

U.S. – New York 304 A 304 A 761 A 761 A 1 522 A 1 522 A 3 044 A 3 044 A

Tabulka A2 – Daně z převodu nemovitostí při hypotetickém prodeji nemovitostí

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 12

Bláha, R. K obsahu dohody SMJ Číslo 1/2008 13




Estonsko 8,43 % 9,74 % 8,22 % 8,58 % 8,09 % 9,30 % 8,01 % 9,04 %

Francie 10,79 % 12,94 % 8,78 % 10,27 % 7,83 % 9,60 % 7,35 % 8,96 %

Německo 6,68 % 8,54 % 5,41 % 6,65 % 4,88 % 6,32 % 4,62 % 5,91 %

Švédsko 15,03 % 14,93 % 15,97 % 13,13 % 16,31 % 12,63 % 16,49 % 12,93 %

Spojené Království 36,98 % 38,51 % 16,39 % 18,46 % 6,76 % 8,40 % 4,05 % 5,51 %

U.S. – Maine 11,93 % 12,08 % 7,36 % 7,57 % 5,62 % 5,75 % 4,73 % 4,80 %

U.S. – New York 15,85 % 20,00 % 9,15 % 11,52 % 6,63 % 8,42 % 5,11 % 5,10 %

Tabulka B2 – Náklady na majetkové převody vyjádřené v procentech z celkové částky za převod

DISKUSE

K obsahu dohody o zúžení rozsahu SJM do budoucna

JUDr. Roman Bláha*

Zúží-li společné jmění manželů svým rozsudkem soud,postačí mu k tomu stručný a jednoznačný výrok maxi-málně na dva řádky: společné jmění manželů se zužuje ažna věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.Jdeo téměř doslovnou citaci ustanovení § 147 ObčZ.V praxijsem nezaznamenal, že by někdo výrok nepochopil.

Když notář takto (nebo obdobně) suše zformuluje no-tářský zápis o dohodě manželů, rázem je problém.Setkaljsem se s dvěma hlavními typy takových „problémů“:1... proč v dohodě není výčet věcí, práv a závazků, které

předmětem SJM nebudou?2... a čí tedy budou věci, práva a závazky, když nebudou

patřit do SJM?Kořeny uvedených „problémů“ spočívají v tom,že no-

táři, místo aby se drželi stručné, jasné a nedvojsmyslnéformulace rozsudku soudu, patrně ve snaze poskytnoutklientovi za jeho peníze větší kus textu, který navíc vy-padá velmi důležitě, šperkují své notářské zápisy de-monstrativními výčty toho, co předmětem společnéhojmění manželů nadále nebude, a naopak, že (např.) věci,práva a závazky nabyté v budoucnu budou toho z man-želů,jenž bude účastníkem právního úkonu,který nabytívěci, práva či vznik nebo převzetí závazku zakládá.Tímje vytvářena virtuální realita podstatných a povinných ná-ležitostí dohody o zúžení SJM a laická (ale kupodivu i od-borná) veřejnost potom tyto „podstatné a povinné“ ná-ležitosti vyžaduje.

Ad absurdum to dovedla nejmenovaná banka, jejížprávní oddělení s kamennou tváří tvrdilo, že není-li v do-hodě o zúžení SJM do budoucna výslovně specifikovánúvěr, který banka hodlá poskytnout jednomu z manželů,pak – přestože dohoda obsahuje výslovné ustanovenío tom, že věci, práva a závazky nabyté v budoucnu nebu-dou tvořit SJM – se závazek z úvěru předmětem SJM stane.Právní argumentace banky spočívala v tom, že „ ... jinýchdohodách je úvěr výslovně specifikován, a není-li v této,pak o tento úvěr nebylo SJM zúženo“.Nebýt oné virtuálníreality, patrně by nikoho taková hloupost ani nenapadla.

Podobně se to má s určením, čí budou věci nabytév budoucnu. Proti takovému určování vznáším zejménatyto námitky:• český právní řád nabývání vlastnictví upravuje dosti

jasně a notář se dohodou smluvních stran snaží znovuřešit věc dávno vyřešenou zákonodárcem,

• vzhledem k rozmanitosti života, relativně prudkýma významným změnám právního prostředí a délce „ži-vota“ dohody o zúžení SJM, notář nedokáže být v ho-rizontu třeba 30 let dostatečně přesný v určení bu-doucího vlastníka ani nedokáže pamatovat na všechnypřípady,způsoby a typy nabytí vlastnictví,vzniku práva,resp. závazku (např. podílové spoluvlastnictví, origi-nární nabytí a vůbec nabytí na základě právní skuteč-nosti, nikoliv právního úkonu),

• soudím, že taková dohoda je absolutně neplatná prorozpor se zákonem.S nadsázkou mi to připadá, jako by rodiče uzavírali do-

hodu, čí bude jejich dítě – tak jako je rodičovství dánobiologicky, tak je budoucí vlastnictví dáno zákonem.

Závěr o neplatnosti ujednání o vlastnictví věcí nabýva-ných v budoucnu vypadá na první pohled směšně.Ptejmese ovšem, může-li dohoda manželů změnit pravidla nabý-vání vlastnictví daná zákonem. Osobně se domnívám, ženemůže,protože takovou odchylku zákon nepřipouští.Zapříklad takového neplatného ujednání považuji např. for-mulaci, že veškeré nemovitosti bude do svého výlučnéhovlastnictví nabývat manžel (manželka by se předem vzdalasvého práva nabývat majetek zaručeného čl.11 Listiny zá-kladních práv a svobod). Nemohou-li se tedy manželé odpravidel nabývání vlastnictví svou dohodou odchýlit, pakje dohoda,která přesně kopíruje zákon,naprosto zbytečnáa bezpředmětná, a dohoda, která se odchyluje, absolutněneplatná.V praxi se to projeví tak,že těžko někdo dokáženaformulovat dohodu manželů, která bude přesně a bezjakékoliv odchylky formulovat pravidla nabývání vlastnic-

*Autor je notářem v Havlíčkově Brodě.

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 13

Lukeš, L. Obnovení zástavního práva

a vznik závazků upravuje právní řád České republiky.Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jistě víte, do-

hody o zúžení SJM budou v letošním roce předmětemtematických kontrol Komise dohledu NK ČR. Mýmúmyslem a cílem je ještě před uskutečněním těchtokontrol vyvolat polemiku – to je ostatně důvod, proč jemůj příspěvek formulován tak ostře. Zejména očeká-vám, že kolegové, kteří zastávají opačný názor, uveřejnísvou argumentaci, a že se ve finále ujednotíme na ně-jaké praxi. �

14 Číslo 1/2008

tví shodně se zákonem, takže se od zákona odchýlí s dů-sledkem neplatnosti.

V právu se leckdy říká,že nadbytečnost neškodí.Jak kdya jak komu.Nadbytečnými (a jak se domnívám,ve většiněpřípadů i neplatnými) dohodami notáři vytvářejí dojem,nejen že takovou dohodu lze platně uzavřít, ale dokonceže taková dohoda má a musí být součástí dohody o zúženíSJM do budoucna, a tím deformují právní vědomí laiků.

Pokud už někdo cítí nutnost poučit v textu dohodysmluvní strany,pak nechť uvede,že nabývání věcí a práv

Obnovení zápisu zástavního práva v souvislosti se vznikem vlastnictví na základě odstoupení od smlouvy

JUDr. Ladislav Lukeš*

Jak vyplývá z dosavadní praxe katastrálních úřadů,nej-běžnějším způsobem zajištění peněžitých pohledávekvěřitelů za dlužníky bývá zřízení zástavního práva, kteréje uspokojivým způsobem upraveno v ustanoveních§ 152–174 ObčZ. Nicméně v současné době se objevujesnaha zřizovat vedle zástav – zástavních práv i další způ-soby zajištění pohledávek,zejména v podobě dalších věc-ných práv k věcem cizím, zejména v podobě práv od-povídajících právům věcných břemen v podobě užívánízástav zástavními věřiteli po dobu trvání jejich pohledá-vek.Stále častěji za účelem dosažení téměř stoprocentníjistoty v uspokojení své pohledávky zástavní věřitelé povzniku zástavního práva vkladem v katastru nemovitostí,kdy již mají své pohledávky za dlužníky zajištěny zástav-ními právy, následně uzavírají s dlužníky smlouvy o za-jišťovacím převodu práva, a to práva vlastnického podle§ 553 ObčZ.

Tuto skutečnost lze prezentovat kupříkladu následu-jícím případem.

Obchodní společnosti BORG a. s. na základě smlouvyo zřízení zástavního práva ze dne 14.7.2007 vzniklo vkla-dem do katastru nemovitostí zástavní právo ke dni15.7.2007 pod č. j.V-6333/2007-883 pro pohledávku vevýši 600 000 Kč za zástavci Petrem Filou a Jarmilou Fi-lovou váznoucí na nemovitostech zapsaných na listuvlastnictví číslo 101 v Obci Horní Morašice a katastrál-ním území Horní Morašice. Následně pak vzniklo ob-chodní společnosti BORG a.s. vlastnické právo ke dni15. 10. 2007 pod č. j. V-8444/2007-883 ke stejným ne-movitostem vkladem tohoto vlastnického práva do ka-tastru nemovitostí na základě smlouvy o zajišťovacímpřevodu práva ze dne 14. 10. 2007.

Dne 3. 11. 2007 odstoupila společnost BORG a. s. odsmlouvy o zajišťovacím převodu na základě souhlasnéhoprohlášení ze dne 30. 11. 2007 byl obnoven zápis vlast-nického práva manželů Petra Fily a Jarmily Filové. Zestrany katastrálního úřadu však nebyl obnoven zápis zá-stavního práva k výše uvedeným nemovitostem.Tato sku-tečnost byla předmětem žádosti o opravy chyby v ka-tastrálním operátu za účelem obnovení zápisu zástavníhopráva zástavního věřitele.

Pro důležitost ještě opakuji, že v daném případě sispolečnost BORG a. s. kromě zástavního práva jako věc-ného práva k věcem cizím zřídila i další způsob zajištění *Autor působí na Katastrálním úřadu pro Jihomoravský kraj,KP Znojmo.

uspokojení své pohledávky za zástavci podle § 553 ObčZtím, že na základě již uvedené smlouvy o zajišťovacímpřevodu práva si nechala na sebe převést vlastnicképrávo jako právo věcné za účelem realizace uspokojenísvé pohledávky využitím ustanovení § 123 ObčZ, kteréjí dává možnost v rámci práva náležejícího jen vlastníkuvěci nakládat s touto věcí tak, že převede vlastnictví naněkoho jiného kupní smlouvou v případě, že dlužníknení schopen plnit jí jako věřiteli a ze zaplacené kupníceny si uspokojit svou pohledávku.V daném případě zá-kon nerozlišuje druh vlastnictví co do účelu, tedy z hle-diska uspokojování svých potřeb využitím fyzické pod-staty věci v právním smyslu nebo využitím hodnoty věciv právním smyslu slova v tomto případě za účelem za-jištění závazku vyplývajícího z poskytnutého úvěru(půjčky) tak, že dojde „dočasně“ k převodu vlastnictvíza účelem zajištění uspokojení pohledávky věřitele.

Na základě této skutečnosti katastrální úřad zjistil, žedošlo k naplnění skutečnosti uvedené v ustanovení § 584ObčZ, kdy v jedné osobě splynulo vlastnické právo jakoprávo věcné a zároveň zástavní právo jako právo věcnék věci cizí a tím k zániku vlastnictví ze zákona, řídíce sezásadou veřejné víry upravené v ustanovení § 11 zákonač.265/1992 Sb.,o zápisech vlastnických a jiných věcnýchpráv k nemovitostem,to znamená víry toho,kdo vycházíze zápisu v katastru učiněném po 1. lednu 1993, že stavzápisů odpovídá skutečnému stavu věci.Proto po tomtozjištění katastrální úřad provedl výmaz zástavního právav důsledku jeho splynutí s právem vlastnickým v jednéosobě podle § 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. zázna-mem, neboť v katastru nemovitostí evidované zástavníprávo zaniklo ze zákona (§ 584 ObčZ).

V důsledku odstoupení od smlouvy o zajišťovacím pře-vodu podle § 48 ObčZ došlo v souladu s dikcí druhéhoodstavce citovaného ustanovení uvedeného zákona kezrušení této smlouvy a tím i titulu nabytí vlastnickéhopráva a následně v souladu s údaji uvedenými v souhlas-ném prohlášení ze dne 30.11.2007, které ve smyslu § 40odst.2 písm.a) vyhlášky č.26/2007 Sb.,kterou se provádímimo jiné zákon č.265/1992 Sb.,byl obnoven zápis vlast-nictví zástavců ke shora uvedeným nemovitostem tím za-nikl i způsob (modus) nabytí vlastnictví, tj. vklad.

Jelikož souhlasné prohlášení, které dne 30. 11. 2007učinili zástavní věřitel a též i nabyvatel práva (vlastnic-

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 14

Projev dr. Eduarda Gallina

kého) dle smlouvy o zajišťovacím převodu práva, tj. spo-lečnost BORG a. s. a zástavci a zároveň převodci vlast-nického práva dle smlouvy o zajišťovacím převodu, tj.manželé Petr Fila a Jarmila Filová,neobsahuje žádné sou-hlasné prohlášení o tom, že trvá či existuje pohledávkaspolečnosti BORG a. s. za dlužníky, jimiž jsou manželéPetr Fila a Jarmila Filová, která byla zajištěna zástavnímprávem, tudíž trvá i zástavní právo, které se obnovujev důsledku odpadnutí překážky pro jeho existenci v po-době již neexistujícího splynutí práv vlastnictví a zá-stavního v jedné osobě dle § 584 ObčZ. Z titulu obnovyvlastnictví nelze bez dalšího (tedy další listiny) obnovitzápis zástavního práva, neboť je to jiné věcné právo, na-víc jeho charakter jako věcného práva je jiný v tomsmyslu, že se jedná o jiný druh věcného práva z hlediskaobčanskoprávního, a to věcného práva k věci cizí, niko-liv k věci sobě vlastní. Do této kategorie věcných práv

Číslo 1/2008 15

patří i takzvaná věcná břemena a případně též i před-kupní práva, jsou-li zřizována jako práva věcná podle§ 603 ObčZ.

Vzhledem k výše uvedenému zastávám názor, že v da-ném případě, pokud katastrální úřad neprovedl současněse zpětným zápisem vlastnictví i zápis zástavního práva,neudělal chybu,protože zásadu navrácení v předešlý stav(restitutio in integrum) lze aplikovat jen na vzájemnouvazbu mezi titulem a způsobem nabytí vlastnictví a nelzetento postup aplikovat na zástavní právo bez toho, že bybyl důvod k jeho obnově v podobě písemného prohlášenío jeho existenci s odkazem na skutečnost,že pohledávka,kterou toto zástavní právo zajišťuje i nadále trvá, což dlemého názoru mělo být součástí souhlasného prohlášeníze dne 30.11.2007,které řešilo obnovu vlastnického právapřevodců práva dle zajišťovacího převodu. �

Projev dr. Eduarda Gallina, nově zvoleného prezidenta UINL,na XXV. kongresu UINL

Vážený pane prezidente UINL,vážený pane prezidente kongresu,vážení prezidenti členských notářství UINL,vážení zástupci státních orgánů,vážení kolegové,

je pro mne velkou radostí,že před Vás mohu nyní před-stoupit jako nově zvolený prezident Mezinárodní unienotářství pro funkční období let 2008–2010.Své zvolenívnímám jako vyznamenání, které lze odůvodnit jen jakovýraz uznání především argentinskému notářství,ale takéobecně celému latinskoamerickému notářství, jehožjsem skromný zástupce.

Díky velkorysosti svých kolegů se tak stávám dalšímčlánkem společenství vytvářejícího instituci, která re-prezentuje notáře celého světa a jejíž vývoj jsem mělmožnost intenzivně prožívat v rámci různých funkcí,které jsem zde zastával v průběhu mnoha minulých let.

Tato nová odpovědnost, kterou přebírám, je ovšemkvalitativně mnohem náročnější a představuje obrovskýzávazek: na jedné straně povedu světové notářství, kterébych si přál,aby bylo velmi sjednocené,pokrokové a opí-ralo se o své úsilí a přesvědčení; ale na druhé straně zdeexistuje i celá řada různých výzev zvenčí, které velmičasto doléhají i na samotnou podstatu našeho poslání vy-plývajícího z postavení osob,kterým byla svěřena veřejnámoc a které vykonávají právní profesi.

Nejprve bych rád co nejsrdečněji pozdravil všechnačlenská notářství naší drahé Unie,která zastupují pět růz-ných kontinentů, jakož i všechna ta notářství, která sicenejsou aktivními členy Mezinárodní unie notářství,avšakudržují s ní určité privilegované vztahy.

Všechny ty, kteří s nadšením a bez zdráhání, naprostozřejmým způsobem a v rámci společného úsilí pracovaliv zájmu dalšího pokroku, vyzývám, aby nadále zaměřo-vali na další zdokonalování a na dosahování cílů a zvidi-telňování žádoucích výsledků naší Unie,a to ovšem vždyke prospěchu společnosti, které sloužíme.

Rád bych také svá první slova díků vyjádřil na adresutěch,kteří byli mými předchůdci v mé nové funkci,a pře-devším bych zde chtěl poděkovat notáři Dr. GiancarloLaurinimu,který je ještě dnes stále prezidentem naší svě-tové organizace, a kterému vděčím hlavně za důvěrua přátelství, jež mi projevoval, a především za to, že midokázal být takovým osobním příkladem.

Mým úkolem,který je zároveň tak komplexní a tak de-likátní, je zachovávat určitou kontinuitu a prohlubovatvšechno to, co již bylo v minulosti skvělým způsobemkonkretizováno v obtížném kontextu,kde se latinské no-tářství dokázalo prosadit tím,že se účastnilo procesu ob-novy a změn, že podporovalo spravedlnost, rovnost, do-držování základních lidských práv a spravedlivějšírozdělování bohatství a příležitostí. Toto všechno jsoufaktory,které vedly národy v různých částech světa k při-jetí a uznání instituce notářství jako tolik potřebné zá-ruky legálnosti právních úkonů a nezbytného respekto-vání v mezilidských vztazích.

Díky svému zcela vědomě vynakládanému úsilí no-tářství latinského typu v posledních desetiletích prová-

ZE ZAHRANIâÍ

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 15

Projev dr. Eduarda Gallina

vání úrovně odborného vzdělávání notářů, a to jak novějmenovaných, tak notářů již déle působících.Tuto situ-aci chceme i nadále podporovat, a to zvláště díky neú-navnému úsilí našich notářských akademií existujícíchv jednotlivých kontinentech.

Vede nás duch naprosté věrnosti zásadám notářství la-tinského typu a naše forma práce by se měla odvíjet odvůle členských notářství, se kterými zůstane Unie úzcespjata a spojena.

Při plnění svého poslání jsme odhodláni sloužit jakonástroj ve prospěch společenství kolegů – notářů a dá-vat prostor jejich iniciativám a návrhům.

Bude na nás,abychom dosahovali cílů naší organizace,aniž bychom přitom jakkoliv dávali vinu ostatním, aleprávě naopak bychom se měli soustředit na analýzu na-šich schopností nebo i neschopností.

Je třeba přemýšlet a analyzovat, abychom se mohli ná-sledně rozhodovat a věci řešit; je nutno takto jednat tý-mově, jako celek, abychom se vyhnuli vždy jednostran-ným vizím, abychom postupovali vždy v jednotě a přirespektování diverzity vnímání a myšlení a abychom sezaměřovali na dosažitelné změny a opírali se přitom o kri-téria předvídatelnosti.

Naše stanovy a jednací řád, které byly v minulýchdnech schváleny,představují výsledek určitého úsilí a zá-roveň i novou příležitost pro takový styl práce,který námmá umožnit přizpůsobovat se naléhavým požadavkůmdnešní doby.Tento úkol nebude nikdy snadný, ale – jakdoufáme – jeho plnění se projeví větší efektivitou a efek-tivností našeho úsilí vynakládaného na dvojí rovině – in-terní i externí.

Určitou starost pro nás představují finance naší Uniea nechceme před touto otázkou nijak uhýbat,neboť žád-nou politiku nelze realizovat bez příslušných zdrojů.

Je tedy nezbytné, aby byly řádně placeny členské pří-spěvky a byly přidělovány schválené prostředky.To je klí-čový faktor pro to, aby naše organizace byla skutečněsvými členy vnímána jako užitečná.Na druhém,avšak ne-méně důležitém místě je pak potřeba využít naší před-stavivosti, aby bylo možné získat nové zdroje financo-vání, které by umožnily posílení našich struktura úspěšnou realizaci našich pracovních programů, o ni-chž rozhodneme na základě naší vzájemné dohody.

Chtěl bych vyjádřit své vřelé poděkování těm notář-stvím, která jsou ekonomicky i kulturně nejrozvinutější,za jejich příkladný postoj,ale zároveň žádám všechna no-tářství, aby vyvinula co největší úsilí a solidárně přispí-vala na harmonický a vyvážený rozvoj celého notářskéhospolečenství; jen tímto způsobem bude zaručen obecnýprospěch a žádné národní notářství se nebude cítit vy-řazeno na okraj.

Na druhé straně však chci také zdůraznit význam ko-munikace jako základního prvku,který není jen čistě for-mální záležitostí, jakož i význam sbližování mezi našiminotářskými společenstvími, našimi národy a našimi kul-turami. Má se přitom jednat o komunikaci ohledně ini-ciativ, různých projektů, záměrů, úkolů a cílů.

Na tomto místě chci potvrdit naši angažovanost v sou-vislosti s Stálou kanceláří pro mezinárodní notářskou vý-měnu (ONPI),budeme se všemožně snažit, aby jeho čin-nost byla posílena.

Nestačí pouze věci znát, dělat, znát, jak je dělat, nýbržje také třeba dělat vše pro to, aby ostatní znali.Tiskovámédia a osvěta jsou pro výkon funkce prezidenta ne-

16 Číslo 1/2008

zelo přirozené procesy sociálního a ekonomického vý-voje na národní, regionální i mezinárodní úrovni, neslosvoji participativní odpovědnost,aniž by se tím však zří-kalo své veřejné funkce,která je uznávána již po mnohostoletí.

Říká se,že žijeme v době krizí,a je pravdou,že všechnobývá zpochybňováno nebo relativizováno, to je znamenínaší dobyúúú tento jev zároveň obsahuje určité riziko,aletaké i příležitost.A notářství latinského typu je připravenoji využít, a to s vědomím svých hodnot a pozitivníhoúčinku svého působení na pokrok a mír mezi národy.

Ale ta skutečná výzva, kterou máme před sebou, setýká nás samých,uvědomění si našich inovativních a kre-ativních schopností, aniž bychom se přitom jakkoliv zří-kali základních principů notářství latinského typu, kterévytvářejí samotnou podstatu naší existence.

Charakter dění v 21.století nám ukazuje,že je naprostonezbytné, abychom se začlenili do společnosti a byli vy-baveni moderními prostředky tváří v tvář stále se měnícírealitě,která dnes od nás vyžaduje koherentní reakci, ježby zajišťovala bezpečnost a efektivnost právně-ekono-mických činností, kde již nebude ani rozlišován prostorv rámci globalizované perspektivy, kterou jsme schopnii povinni nabídnout.

Vzhledem k této situaci nabývá nesmírné důležitostikoncept notářské deontologie. Zmínka o něm mne při-vádí k myšlence notářského desatera,které předložil JoséAdrián Negri, zakladatel naší Unie, při národním kon-gresu argentinského notářství konaného v r.1944 v mémrodném městě, Cordobě.

Při použití těchto etických a operativních základů, ježjsou nezbytnou součástí notářství,jsme dospěli k sepsáníPrincipů notářské deontologie,které se týkají odbornéhovzdělávání,vztahů s kolegy a s notářskými komorami,no-tářských kompetencí, zachovávání mlčenlivosti, kritériínestrannosti a nezávislosti a nakonec i odpovědnosti no-táře.

Také image notáře musí zůstat jasně definována, a tos ohledem na to, že notář je nositelem veřejné funkcea právním odborníkem, na kterého stát delegoval pravo-moc udělovat charakter veřejné listiny dokumentům,které sepisuje a které jsou průkazné a vykonatelné.Z toho vyplývá preventivní funkce v rámci nespornýchprávních věcí.

Z výše uvedeného je patrná důležitost a nezbytnostexistence stavovské notářské organizace a členství no-tářů v jejich příslušných komorách, které jsou sdruženyv naší Unii, reprezentují notářství každé země a spolu-pracují se svými příslušnými státními orgány v nejrůz-nějších otázkách.

Jsem již třetí Argentinec, který byl zvolen do funkceprezidenta Mezinárodní unie notářství. Mými slavnýmipředchůdci byli José Adrián Negri, již zmíněný první pre-zident Unie, a notář Raúl Moneta,kterému se této cti do-stalo o 25 let později, kdy byl zvolen na Mezinárodnímkongresu v Buenos Aires v r. 1973.

Rozmach naší Mezinárodní unie byl značný, za nece-lých 60 let své existence od r. 1948, kdy měla 19 zaklá-dajících členů, se jejich počet zvýšil na 76 zemí.

Navíc existují značné a konkrétní možnosti, aby nášrůst pokračoval nejenom kvantitativně, nýbrž také kvali-tativně, což je pro nás ještě důležitější.Toto se daří díkyzapojení a moudrému postoji představitelů naší světovénotářské organizace, kdy dochází k neustálému zvyšo-

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 16

Stanovy UINL

smírně důležitá. Informace,které jsou podkladem pro ja-kékoliv rozhodnutí, musejí obíhat rychle a být srozumi-telné

Žijeme v třetím tisíciletí a všichni by měli vědět o našíexistenci – to se zvláště týká národních i mezinárodníchorganizací a institucí, které přímo nebo nepřímo souvi-sejí s naší notářskou funkcí.

Kontakt a dialog s těmito organizacemi, ať už politic-kého, finančního, ekonomického nebo kulturního cha-rakteru představují důležitý požadavek, pokud chcemeoptimalizovat realizaci našich cílů.

Chci dále pokračovat a prohlubovat všechno to, co jižbylo úspěšně podniknuto mým předchůdcem,aby se Uniestala respektovaným a rovnoprávným partnerem tak, jakse nám to již podařilo v případě Světové banky nebo Ha-agské konference mezinárodního práva soukromého.

Na druhé straně mám v úmyslu budovat Unii,která bybyla aktivní otevřenou pro dialog, a je důležité, aby seopírala o spolupracovníky, kteří vykonávají své funkcea plní své úkoly bez výhrad a s hlubokým pocitem, žeslouží druhým.

Snažně prosím zástupce členských notářství,aby ještěvíce upevnili své vazby se svými příslušnými národníminotářstvími, aby zde zprostředkovávali kontakt mezifunkcionáři Mezinárodní unie notářství a těmi,kterým jenaše práce určena, tj. notáři působícími v jednotlivýchzemích.

Je nesporně pravdou, že notářství může sehrávat jedi-nečnou a mimořádnou úlohu :sloužit jako spojovací můs-tek a místo setkávání mezi různými civilizacemi a kultu-

Číslo 1/2008 17

rami tak, aby docházelo k jejich postupnému sbližovánína základě společných hodnot a cílů.

Vážení kolegové, náš úkol je jednoduchý, známe jeja chceme jej důsledně naplňovat: spočívá v dosahovánícílů naší Unie a respektování pravidel notářské deonto-logie a šíření principů notářství latinského typu. Jsmeplně přesvědčeni o tom, že plnění těchto závazků bez-pochyby přinese výhody všem našim členům.

Závěrem bych rád srdečně poděkoval Španělské no-tářské komoře za úžasnou a skvělou organizaci 25. me-zinárodního kongresu, a to především jejímu preziden-tovi, notáři Dr. José Marqueño de Llano, a předsedoviorganizačního výboru kongresu, notáři Dr. José Manue-lovi García Collantesovi, a to nejenom za úroveň péče,které se nám zde dostalo, ale také za pozoruhodné vě-decké závěry,ke kterým tento kongres dospěl.Chtěl bychje oba ujistit, že tento kongres zůstane navždy v našichvzpomínkách.

Uvědomujeme si naše osobní slabé stránky i ome-zení, ale také zároveň i naši sílu a naše silné stránkya jsme si jisti, že díky spolupráci všech, se smyslem propotřebnou konstruktivní kritiku,se sdíleným nadšeníma přátelskými radami přinese naše nadcházejícífunkční období své výsledky, které si od něj všichni sli-bujeme.

Děkuji všem přítomným a prosím, abyste vyřídili mésrdečné pozdravy velkému světovému společenství la-tinského notářství.Uchovejme si jako závazek naše heslo:pracovat a ještě více pracovat.

Ještě jednou Vám všem hluboce děkuji. �

Stanovy Mezinárodní Unie notářství (UINL)Shromáždění členských notářství UINL schválilo na

svém zasedání v Madridu dne 2. října 2007 nové Stanovytéto mezinárodní notářské organizace.

Nové Stanovy jsou výsledkem rozsáhlé institucionálníreformy a obsahují změny, které se týkají zejména orga-nizační struktury Unie.Hlavním důsledkem je nahrazenídosavadní Stálé rady a Výkonné rady novými orgány –Generální radou a Radou předsednictva.

Další podstatnou změnou je zkrácení celkové maxi-mální délky působení členů Generální rady v tomto or-gánu z původních de facto 18 let na 2 tříletá funkční ob-dobí, tj. na 6 let.

Vrcholným orgánem Unie zůstává i nadále Shromáž-

dění, ve kterém je každé členské notářství automatickyzastoupeno prezidentem anebo delegátem jednajícím nazákladě speciální plné moci v souladu s příslušnými ná-rodními předpisy. Shromáždění schvaluje program čin-nosti, od kterého se odvíjí celá činnost Unie v danémroce. Shromáždění dále přijímá a vylučuje členská no-tářství, volí prezidenta, viceprezidenty, tajemníka, po-kladníka a další členy vedení, schvaluje rozpočet a vý-roční zprávu o činnosti.

Výkonná rada byla nahrazena Radou předsednictva

(Conseil de Directoire) a namísto Stálé rady byla zřízenaGenerální rada.

Rada předsednictva je řídícím orgánem pověřenýmvedením UINL.Mezi pravomoci Rady předsednictva patřímj. řízení činnosti UINL v rámci příslušného programuschváleného Shromážděním, sledování vývoje financía ustanovení členů a vedení komisí a pracovních skupin.

Generální rada je poradním orgánem Unie.Generálnírada mj. vydává stanoviska a doporučení týkající se zá-jmů UINL, zvláště pak těch, které souvisejí s programemčinnosti a hlavními liniemi stanovenými Shromážděním,zřizuje pracovní skupiny,dohlíží na výběr témat pro me-zinárodní notářské kongresy.

Prezident je oficiálním představitelem Unie. Svoláváa předsedá Shromáždění členů, totéž platí také pro Radupředsednictva a Generální radu.

Viceprezidenti vykonávají funkce v rámci příslušnýchúzemních oblastí a jsou zároveň i předsedy kontinentál-ních komisí ve své příslušné zóně.

Zástupci Notářské komory ČR, JUDr. Martin Foukala JUDr. Jiří Svoboda jsou od ledna 2008 nadále členy Ge-nerální rady,JUDr.Martin Foukal je navíc členem Poradníkomise,která je poradním orgánem Rady předsednictva.

Notářská komora ČR má své zastoupení také v jednéz kontinentálních komisí UINL – v Komisi pro evropskézáležitosti (CAE), jejíchž zasedání se pravidelně účastníJUDr. Jiří Kozelka, notář v Plzni a člen mezinárodní ko-mise prezidia NKČR. �

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 17

Stanovy UINL

Článek 4. Zdroje UINLZdroje UINL tvoří především:a) pravidelné nebo mimořádné členské příspěvky;b) příjmy z aktivit Unie a z publikací,které řídí a vydává;c) dary, odkazy, příspěvky a subvence;d) veškeré další finanční příjmy nebo zdroje financování.

HLAVA II: ORGÁNY

Článek 5. Přehled orgánůOrgány jsou:a) Shromáždění členských notářství (dále jen „Shromáž-

dění“)b) Prezidentc) Rada předsednictví („Conseil de Direction“)d) Generální radae) Revizní komise

Kapitola I: Shromáždění

Článek 6. Složení6.1 Shromáždění je nejvyšším orgánem UINL.6.2 Shromáždění tvoří všichni členové zastoupení svými

prezidenty nebo delegáty se speciální plnou mocív souladu s příslušnými národními předpisy.

6.3 Člen se nemůže nechat zastoupit jiným členem.

Článek 7. Zasedání7.1 Shromáždění se schází na pravidelném zasedání je-

denkrát ročně, a to v průběhu druhého pololetív termínu,který stanoví prezident nejméně devět mě-síců před termínem tohoto zasedání.

7.2 Poslední řádné zasedání funkčního období se konáv souladu s termínem konání Mezinárodního kon-gresu notářství.

7.3 Prezident může Shromáždění svolat na mimořádnézasedání předběžným oznámením do 30 dnů pře-dem,a to buď ze své vlastní iniciativy nebo na žádostnejméně jedné čtvrtiny členů a Shromáždění se pakmusí konat nejméně ve lhůtě do 60 dnů.

Článek 8. Usnášeníschopnost přítomných členů8.1 Shromáždění jsou usnášeníschopná, jestliže je pří-

tomna alespoň jedna třetina počtu členských notář-ských organizací s hlasovacím právem, a to s výhra-dou ustanovení čl. 10.1.

8.2 Usnášeníschopnost přítomných zjištěná na počátkuzasedání je platná za všech okolností během celéhotrvání zasedání.

Článek 9. Hlasovací právo9.1 Každý člen má pouze jeden hlas.9.2 Člen, který nesplnil své finanční závazky vůči UINL,

je zbaven hlasovacího práva,pokud Shromáždění ne-uzná jeho důvod za opodstatněný.

Článek 10. Většiny10.1 Rozhodnutí jsou přijímána většinou hlasů přítom-

ných členů, jejichž přítomnost byla konstatovánav souladu s ustanoveními čl.8.2,a to s výjimkou nížeuvedených případů, kdy je vyžadována přítomnosta hlasy většiny členů UINL s hlasovacím právem:a) schvalovat a měnit Stanovyb) přijímat a vylučovat členy

Stanovy Mezinárodní unie notářství schválené Shromážděním členských notářství v Madridu dne 2. října 2007

PREAMBULEMezinárodní unie notářství „Union Internationale du

Notariat Latin“ (Mezinárodní unie latinského notářství)vděčí za svůj původ prvnímu mezinárodnímu kongresu,který se konal v Buenos Aires 2. října 1948 z iniciativynotářské komory tohoto města, její Stanovy byly schvá-leny na druhém mezinárodním Kongresu konanémv Madridu dne 21. října 1950. Zachovává si své původnílogo a svoji zkratku „UINL“.

Mezinárodní unie notářství představuje duchovníjednotu a instituci notářství latinského typu, jejíž čle-nové jsou nezávislými a nestrannými právníky a po-radci, kteří díky delegování veřejné moci dodávají jimisepisovaným dokumentům věrohodnost, a to jako ná-stroj zajištění právní jistoty a svobody uzavíratsmlouvy.

HLAVA I.: OBECNÁ PRAVIDLA

Článek 1. Název – Sídla1.1 Mezinárodní unie notářství (L’Union Internationale

du Notariat), dále jen „UINL“, je nevládní organizacízaloženou za účelem podpory, koordinace a rozvojeposlání a činností notářů na celém světě.

1.2 Statutární sídlo UINL je v Buenos-Aires (Argentina).1.3 Správní sídlo je v Římě (Itálie).

Článek 2. CílCílem UINL je:a) podpora a uplatňování základních zásad systému no-

tářství latinského typu, jakož i zásad notářské deon-tologie;

b) zastupování notářského stavu u mezinárodních orga-nizací a spolupráce s nimi;

c) spolupráce s národními notářstvími, členy i nečlenyUINL,a všemi příbuznými institucemi,zejména za úče-lem podpory rozvoje notářství latinského typu;

d) podpora, organizace a rozvoj odborného vzdělávánía podpora vědecké práce v notářské oblasti;

e) podpora mezinárodních kongresů UINL a podporakongresů a odborných zasedání překračujících čistěnárodní rámec.

Článek 3. Členství v UINL3.1 Členy jsou národní notářství.3.2 Tyto jsou zastupovány:

a) svojí reprezentativní národní organizací;b) v případě, že organizace uvedená v předchozím

odstavci neexistuje, jsou zastupovány pouze ná-rodní reprezentací, kterou určí notářství danézemě.

3.3. K zániku členství dochází:a) dobrovolným vystoupením;b) na základě rozhodnutí Shromáždění, jestliže vy-

vstanou závažné a opodstatněné důvody vzhle-dem k cílům a k předmětu činnosti organizacea respektování těchto stanov.

18 Číslo 1/2008

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 18

c) volit prezidenta, viceprezidenty, tajemníka a po-kladníka

10.2 Pro výpočet požadované většiny jsou sčítány pouzehlasy pro a proti, s vyloučením hlasů, jež se zdrželyhlasování a neplatných volebních lístků.

Článek 11. Pravomoci ShromážděníShromáždění má následující pravomoci:a) Má veškerou iniciativu a rozhodovací pravomoc v ob-

lasti politické nebo vědecké v rámci mezinárodníhonotářství a realizaci svěřuje prezidentovi a Radě před-sednictví nebo Generální radě;

b) stanovuje orientaci a schvaluje program činnostiUINL;

c) schvaluje změny stanov a všeobecného jednacího řádu;d) přijímá a vylučuje členy;e) uděluje statut pozorovatele každé zainteresované no-

tářské organizaci, která splňuje určité předpoklady;f) zřizuje komise a může dávat příslušné pokyny, které

považuje za užitečné k vytváření pracovních skupin;g) volí prezidenta, viceprezidenty, tajemníka a poklad-

níka UINL, i další doplňující členy v souladu s čl. 14písm. a) a jmenuje předsedy komisí;

h) volí členy Revizní komise;i) provádí volbu členů Generální rady po zvážení pří-

slušných návrhů členů UINL;j) schvaluje výroční zprávu o stavu a činnosti;k) schvaluje rozpočet (včetně přidělovaných částek),

roční závěrku a stanovuje roční příspěvek členů;l) schvaluje zprávu Revizní komise;m) uděluje absolutorium členům Rady předsednictva,

a to včetně prezidenta;n) jmenuje nositele Řádu za zásluhy;o) činí všechna rozhodnutí, jež jsou mu vyhrazena sta-

novami.

Kapitola II: Prezident

Článek 12. Funkce a kompetence12.1 Prezident je oficiálním představitelem UINL i ga-

rantem její jednoty.12.2 Realizuje politiku UINL ve spolupráci s Radou před-

sednictví, a to podle programu činnosti schvále-ného Shromážděním členů.

12.3 Prezident svolává a předsedá Shromáždění členůa totéž platí také pro Radu předsednictví a Gene-rální radu.

12.4 Prezident vykonává všechny další funkce a plnívšechny další úkoly, které mu ukládají Stanovy.

Kapitola III: Rada předsednictví

Článek 13. Funkce a kompetenceRada předsednictví je řídícím orgánem pověřeným ve-dením UINL.a) Řídí činnosti UINL v rámci příslušného programu

schváleného Shromážděním a zajišťuje jeho realizaci.b) Vykonává správu běžných agend a dohlíží na plnění

úkolů ze strany administrativního sekretariátu.c) Ustanovuje zástupce UINL u mezinárodních organi-

zací.d) Ustanovuje členy a vedení komisí (s výjimkou před-

sedů komisí), a také ratifikuje členy a vedení pracov-

ních skupin na základě výběru provedeného podleustanovení čl. 17 písm. g) a čl. 17 písm. h).V naléha-vém případě může ze své vlastní iniciativy zřídit pra-covní skupiny ad hoc.

e) Sleduje vývoj financí a v této souvislosti schvaluje fi-nancování vyžadující rychlé rozhodnutí, sestavujea předkládá Shromáždění ke schválení roční uzávěrkua rozpočet.

f) Schvaluje a upravuje jiná nařízení než všeobecný Jed-nací řád UINL.

g) Vykonává všechny funkce a úkoly, jež jí byly delego-vány Shromážděním členských notářství.

Článek 14. SloženíRada předsednictví, jejíž celkový počet členů s hlasova-cím právem nebo bez něj nemůže překročit třetinu po-čtu členů UINL, je složena z následujících osob:a) členové s hlasovacím právem

– prezident– viceprezidenti– pokladník– další členové Rady zvolení Shromážděním, je-

jichž maximální počet je omezen tak, jak jevýše uvedeno.

b) členové s hlasem poradním– předcházející prezident– tajemník– předsedové kontinentálních komisí– předseda Poradní komise– předseda komise pro mezinárodní notářskou spo-lupráci (CCNI), pokud tito nezastávají již některouz funkcí uvedenou pod bodem a).

Složení Rady předsednictva bude stanoveno tak,aby bylozajištěno spravedlivé rozdělení mezi všemi kontinentya v jejich rámci i mezi geografickými oblastmi.

Článek 15. Zasedání15.1 Rada předsednictví zasedá nejméně třikrát ročně.15.2 Rada se také může sejít na mimořádném zasedání

bez jakýchkoli omezení, a to buď na návrh prezi-denta nebo na žádost nejméně 5 členů disponují-cích hlasovacím právem.

15.3. Požadovaná usnášeníschopnost je dosahována vět-šinou členů Rady předsednictví s hlasovacím prá-vem a přijatá rozhodnutí musí získat souhlas vět-šiny hlasujících účastníků, a to s výjimkoufinančních otázek, u nichž je vyžadována dvoutře-tinová většina. V případě rovnosti hlasů je rozho-dující hlas prezidenta.

Kapitola IV: Generální rada

Článek 16. FunkceGenerální rada je poradním orgánem UINL,jejím úkolemje vést politické a vědecké úvahy.

Článek 17 KompetenceGenerální rada má tyto kompetence:a) Vydává stanoviska a doporučení, buď ze své vlastní

iniciativy nebo na žádost prezidenta, Rady předsed-nictví nebo Shromáždění,a to o všech námětech,které

Číslo 1/2008 19Stanovy UINL

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 19

se dotýkají zájmů UINL, zvláště pak těch, jež souvisejís programem činnosti a hlavními liniemi stanovenýmiShromážděním.

b) Zkoumá buď ze své vlastní iniciativy nebo na žádostprezidenta, Rady předsednictví nebo Shromážděníveškeré otázky týkající se zájmu na udržení, posílenía rozšíření a propagace notářství latinského typu.

c) Navrhuje Radě předsednictví náměty pro projednánítouto Radou nebo pro zařazení do programu jednáníShromáždění.

d) Je povinností konzultovat Generální radu ohledně při-jímání nových členů.

e) Vydává povinně doporučení ke změnám Stanov neboJednacího řádu.

f) Připravuje výběr kandidátů na funkce prezidenta, vi-ceprezidentů a pokladníka, jakož i dalších členů Radypředsednictví s hlasovacím právem.

g) Připravuje výběr členů a vedení kontinentálních a me-zikontinentálních komisí.

h) Zřizuje pracovní skupiny, a to buď ze své vlastní ini-ciativy nebo na žádost Rady předsednictví aneboShromáždění.

i) Dohlíží a koordinuje činnost komisí a pracovních sku-pin.

j) Dohlíží na výběr témat pro mezinárodní notářské kon-gresy a na organizaci a dobrý průběh vědecké pří-pravy těchto kongresů i na publikování jejích vý-sledků.

Článek 18 Složení18.1 Počet členů Generální rady nepřekročí dvojnáso-

bek členů UINL s tím,že každé členské notářství máprávo navrhnout alespoň jednoho kandidáta.V rámci tohoto limitu lze na každém Shromážděnív průběhu funkčního období předložit příslušnoukandidaturu.

18.2 Členové Generální rady jsou voleni Shromážděním,které při svém rozhodování bere v úvahu celkovýpřínos notářství, která kandidáti reprezentují, proUINL a také respektování geografické vyváženosti.

18.3 Mandát člena Generální rady je neodvolatelný podobu dvou volebních období, a to s výhradouvzniku závažného důvodu pro odvolání. Národnínotářství může následně navrhovat opakovaný man-dát z jednoho období na další, kolikrát bude chtíts výhradou volby prostřednictvím Shromáždění.

18.4 Členové Shromáždění budou dbát na to,aby byli na-vrhováni pouze kandidáti vykonávající povolání no-táře, s tím, že jejich zájem o mezinárodní činnostbude odůvodněn zapojením do aktivit UINL nebojejich notářství.

18.5 Člen Generální rady,který se nezúčastní tří po soběnásledujících zasedání Generální rady, automatickypozbude svého členství v Radě. Shromáždění mumůže nicméně se souhlasem příslušného notářstvíudělit titul čestného člena.

18.6 Každý člen Generální rady, který přestane defini-tivně vykonávat své notářské povolání, ať dobro-volně nebo z důvodu dosažení věkové hranice sta-novené jeho národní legislativou, se automatickystává čestným členem Rady, ledaže by jeho notář-ství rozhodlo o prodloužení jeho mandátu. Totéžplatí pro každého člena Rady,který ukončí svoji čin-nost v UINL s tím, že zůstane nadále notářem.

18.7. Členové Rady předsednictva se po svém zvolení stá-vají zároveň i členy Generální rady na dobu, kterábude shodná s dobou jejich mandátu člena Radypředsednictva,a to bez ohledu na maximální početuvedený v čl. 18.1.

18.8. Bývalí prezidenti Unie jsou členové Generální rady,bez ohledu na maximální počet stanovenýv čl. 18.1.

Článek 19 Povinnosti členů Generální rady a jejichnotářství19.1 Členové Generální rady nemají povinně mandát

svých notářství,ale jsou povinni udržovat těsný kon-takt se svými vlastními notářstvími a informovat jeo činnosti vykonávané Generální radou a zároveňinformovat Generální radu o hlavních obavácha přáních svých notářství.

19.2 Je povinností členských notářství, aby odpovídají-cím způsobem finančně podporovala své členyv Generální radě po celou dobu jejich mandátuv této radě.

Článek 20 Zasedání20.1 Generální radě předsedá prezident UINL, a to za

pomoci tajemníka a administrativního sekretari-átu.

20.2 Generální rada se schází na pravidelném zasedání2x ročně, první zasedání se koná na začátku dru-hého čtvrtletí, a to spolu se zasedáním Rady před-sednictví a druhé se koná den před konáním Shro-máždění;

20.3 Generální rada se schází k mimořádnému zasedáníz iniciativy prezidenta UINL, z iniciativy Shromáž-dění nebo na požádání třetiny svých členů.

20.4 Program jednání jejích zasedání je připravován pre-zidentem ve spolupráci s Radou předsednictví.

Článek 21 Postup hlasování21.1 Rozhodnutí Generální rady jsou přijímána prostou

většinou a pro usnášeníschopnost je vyžadovánapřítomnost jedné třetiny členů Rady.V případě rov-nosti hlasů je rozhodující hlas prezidenta.

21.2 Hlasovací právo nelze delegovat.

Kapitola V.: Revizní komise

Článek 22 Funkce, složení a kompetence22.1. Hlavním úkolem revizní komise je prověřování fi-

nančního stavu UINL a jejích organizačních složeka vyjadřování názoru k tomuto stavu.

22.2 Revizní komise se skládá ze tří členů, z nichž jedenje ve funkci předsedy a je volen Shromážděnímčlenů z kandidátů, kteří nepatří ani k Radě před-sednictví ani ke Generální radě, ale jsou navrženičleny.

22.3 Členové Revizní komise jsou voleni na jedno ob-dobí. Mohou být znovu zvoleni.

22.4 Tento orgán zpracuje pro Shromáždění členů píse-mnou účetní zprávu o uplynulém účetní obdobía také o podloženosti realizovaných výdajů, založe-nou na auditu náležitě provedeném některým ex-pertem v této oblasti, jehož služeb Revizní komisepoužije.

20 Číslo 1/2008 Stanovy UINL

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 20

Stanovy UINL

HLAVA III – VEDOUCÍ PŘEDSTAVITELÉ UINL

Článek 23 VýčetKromě prezidenta jsou hlavními představiteli UINL vi-ceprezidenti, pokladník a tajemník.

Článek 24 Funkce a pravomoci

24.1 VICEPREZIDENTI24.1.1 Viceprezidenti vykonávají výkonné funkce

v rámci svých příslušných územních oblastí,pod-porují prezidenta a plní úkoly, které na ně dele-govala Rada předsednictví s tím,že každá níže uve-dená zóna bude mít svého viceprezidenta:– Afrika– Severní Amerika,Střední Amerika a Karibská ob-

last– Jižní Amerika– Asie a Oceánie– Evropa

V mezích možností budou viceprezidenti zároveň i před-sedy svých kontinentálních komisí ve své příslušné zóně.Viceprezident a předseda příslušné kontinentální komisemusí úzce navzájem koordinovat svou činnost a vicep-rezident je povinen účastnit se zasedání příslušné ko-mise.

24.1.2 Viceprezidenti mají především povinnost umož-ňovat vzájemný tok informací mezi UINL a no-tářstvími spadajícími do jejich oblasti tak,aby vzá-jemně znaly své hlavní potřeby.

24.2 POKLADNÍKPokladník odpovídá za konsolidované řízení účetnictví,za uskutečňování nařízení která je nutno provádět,za do-hled nad pohybem fondů a za předkládání periodickýchzpráv/výkazů a také ročních závěrek a rozpočtů.

24.3 TAJEMNÍKTajemník odpovídá za řízení administrativní oblasti a takéza sledování vnějších vztahů.

Článek 25. Navržení kandidátů na funkci prezi-denta, viceprezidentů, pokladníka a tajemníka25.1 S výhradou suverénní pravomoci Shromáždění člen-

ských notářství, připraví Generální rada výběr jed-noho nebo více kandidátů na funkci prezidenta, vi-ceprezidentů a pokladníka UINL.

25.2 Kandidát/ti musí být činným/i notářem/i, před-běžně získat podporu svého notářství, a pokud ne-jsou členy Generální rady, odůvodnit svůj zájemo mezinárodní činnost svým zapojením do činnostiUINL nebo svého notářství.

25.3. S výjimkou mimořádných okolností, nemůže prezi-dent pocházet ze stejného kontinentu jako prezi-dent předchozí, aby tak bylo možné podpořit stří-dání mezi jednotlivými kontinenty.

25.4 Generální rada během svého posledního řádnéhozasedání za volební období navrhne kandidáta/ty,který/ří získal/i dvoutřetinovou většinu všech pří-tomných členů Rady,pro každého kandidáta se zor-ganizuje jedno volební kolo. Jestliže není dosaženotéto většiny, je uspořádáno druhé volební kolo, bě-hem něhož volba s více než polovinou hlasů pří-

Číslo 1/2008 21

tomných členů Rady postačuje k navržení dofunkce.

25.5 Tajemník je volen Shromážděním na návrh prezi-denta a přednostně by měl pocházet ze stejnéhonotářství jako prezident anebo z notářství ve stejnégeografické zóně.

Článek 26. Volba prezidenta, viceprezidentů a po-kladníka26.1 Všechny navržené kandidatury jsou předkládány

k hlasování Shromáždění.26.2 Ke svému zvolení musí kandidát získat souhlas vět-

šiny členů v prvním nebo druhém kole hlasování.Pokud není dosaženo této většiny po druhém hla-sovacím kole, pak ke zvolení postačí, aby ve třetímkole bylo dosaženo počtu poloviny hlasů k hlaso-vání oprávněných přítomných členů Shromáždění;jestliže i poté zůstávají dva kandidáti na jeden z pří-slušných postů, pak je za zvoleného považován tenz nich,který získá nejvíce hlasů v následujícím kole.

Článek 27. Délka trvání mandátuMandát prezidenta a tajemníka UINL bude trvat pouzejedno funkční období, zatímco mandát viceprezidentůa pokladníka lze prodloužit o jedno další funkční období.

Článek 28. Uvolněná funkce28. 1 V případě úmrtí, demise nebo trvalé neschopnosti

vykonávat svou funkci, nahradí prezidenta vicep-rezident pocházející z téže zóny jako prezident,a bude pak vykonávat jeho funkci až do konce man-dátu svého předchůdce, zatímco viceprezidenta pokladník budou nahrazeni dle uvážení prezi-denta členem Generální rady pocházejícím zestejné zóny, a to s výhradou ratifikace prostřednic-tvím Shromáždění na jeho příštím zasedání.

28.2 V případě úmrtí, demise nebo stálé překážky ta-jemníka, vybírá Prezident nástupce podle kriteriíuvedených v článku 25.5 s výhradou ratifikace napříštím zasedání Shromáždění.

HLAVA IV: MEZINÁRODNÍ KONGRES NOTÁŘSTVÍ

Článek 29. Charakter a periodicita29.1 Mezinárodní kongres notářství má za cíl:

a) na vysoce vědecké úrovni prostudovat témataprávního charakteru, na nichž má notářstvípřímo či nepřímo zájem.

b) poskytnout diskusní fórum a výměnu zkušenostínotářstvím a členům této profese.

c) Umožnit, aby společnost poznala instituci notář-ství, její úlohu a zkušenosti v oblasti právní, po-litické a sociální.

29.2 Koná se vždy po třech letech, a to v průběhu po-sledních čtyř měsíců příslušného funkčního období.

HLAVA V: RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 30. Funkční období30.1 Funkční období je tříleté.30.2 Účetní rok probíhá od prvního ledna do jednatři-

cátého prosince

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 21

30.3 Trvání mandátu kterékoli osoby zvolené nebo vy-brané k výkonu statutární funkce je rovno funkč-nímu období UINL,nebude-li výslovně v těchto sta-novách uvedeno jinak.

Článek 31. Referenční textReferenční text stanov představuje francouzská verzestanov.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Všichni současní členové Stálé rady se stanou členy Ge-nerální rady a dají svůj mandát k dispozici svým no-tářstvím k termínu příštího funkčního období, tj. k 31.12. 2010, přičemž dotyčná notářství svobodně roz-hodnou, zda je znovu navrhnou do funkce člena Ge-nerální rady, a to s výjimkou členů Generální rady zvo-lených během Generálního shromáždění v roce 2007,kteří v každém případě zůstanou ve funkci do 31. pro-since 2013.

Současní členové Stálé rady zvolení v průběhu před-chozích funkčních období, kteří nebudou převáděnia přitom neukončili období svého mandátu tak, jak bylouvedeno v předchozích Stanovách,budou považováni zanáhradní členy Generální rady pro zbývající období dodoby uplynutí jejich mandátu.Tato doba však nesmí pře-kročit termín 31. prosince 2016, kdy se stanou čestnýmičleny Rady s právem účastnit se zasedání Generální rady,nebo Shromáždění, pokud si tak budou přát.Náhradní členové Generální rady budou mít toto poslání:• pomáhat výkonným členům Generální rady ze svých

příslušných notářství;• nahrazovat je v případě absence a požadavku na hla-

sování;• využívat svých zkušeností a znalostí a dávat je k dis-

pozici v případě potřeby pracovním skupinám.

ÚČINNOSTTyto Stanovy nabývají účinnosti okamžitě po schváleníShromážděním členských notářství. �

22 Číslo 1/2008 Krejčová, J. XIX. středoevropské kolokvium

* Jaroslava Krejčová je notářkou v Táboře, JUDr. Karel Wawerka je notá-řem v Praze.

XIX. středoevropské notářské kolokvium v Keszthely

Jaroslava Krejčová, JUDr. Karel Wawerka*

Středoevropské notářské kolokvium pořádané každo-ročně Maďarskou notářskou komorou již od roku 1989původně v lázeňském městečku Keszthely u Balatonua později mnohokrát v hlavním městě Budapešti se letosopět vrátilo do místa svého zrodu – do města Keszthely,kde se nachází krásný zámek šlechtického rodu Feszte-tics. Vedle bohaté účasti ze strany maďarských notářů,z jejichž vystupování bylo jednoznačně jasné, jak si svéúčasti na kolokviu váží, byli přítomni rovněž zástupcichorvatských, rakouských, belgických, českých a sloven-ských notářů.

Jednání uvedl nový prezident Maďarské notářské ko-mory dr. Adam Tóth, který i navzdory svému nízkémuvěku požívá u svých kolegů značné autority. Základnímtématem kolokvia se letos stalo postavení evropskýchnotářství v Evropské unii a notářská listina jako veřejnálistina, která se stává uznání schopnou a vykonatelnouve všech zemích Evropské unie.

Jménem ministra spravedlnosti Maďarské republikydr. Alberta Takácse, který nad jednáním převzal záštitu,samotného jednání se však osobně nemohl zúčastnit,vy-stoupila státní sekretářka dr. Judit Fazekas. Připomněla,že maďarští notáři zahájili po zrušení maďarského stát-ního notářství svou činnost dne 1. 1. 1992, tedy o rokdříve než u nás, a že za více než 15 let své praxe hrajímaďarští notáři významnou roli při zajišťování zákon-nosti v civilním a obchodním právu uvnitř republiky i přiobchodních vztazích přes hranice Maďarska.K hlavnímutématu kolokvia dr. Fazekas uvedla, že otázka, kteroupředstavuje především právní problematika evropské vy-konatelné listiny, je předmětem právní úpravy v rámcinovelizace maďarského občanského zákoníku, jehož ná-vrh by měl být do konce roku 2008 schválen parlamen-tem a v platnost by měl vstoupit od 1. 1. 2010.

Maďarský řečník prof. dr. Miklós Kengyel ve své před-nášce rekapituloval historický vývoj Evropské unie a pro-blematiku uznání a výkonu cizích rozhodnutí. Referovalo jednotlivých historických právních instrumentech Ev-

ropské unie směřujících k uznání rozhodnutí a listin člen-ských států unie, a to včetně nařízení Brusel I a Brusel IIvydávaných už v devadesátých letech minulého století.

Poté následovalo tematicky obdobné vystoupení prof.dr.Marco de Cristofara z univerzity v Padově v Itálii,kterýse rovněž zabýval mezinárodním uznáváním listin a vy-konatelností pohledávek v evropských občanskopráv-ních věcech. Poukázal na rozdíl mezi právní úpravou veSpojených státech amerických a v Evropě v tomto směru.Zatímco ve vztazích mezi jednotlivými americkými státyplatí zásada, že listina či rozhodnutí vydané v jednomamerickém státě se v ostatních státech v rámci USA buďbez dalšího uzná jako celek,či nikoli,v Evropě je k uznánílistiny či rozhodnutí jiného evropského státu zapotřebídoložka o vykonatelnosti.

Jako příklad rozdílné právní úpravy pro formální ná-ležitosti listiny v jednotlivých zemích Evropské unieuvedl dr. Cristofar ověřování listiny notářem, který buďověřuje obsah listiny, anebo jen skutečnost, že před nímurčité osoby listinu podepsaly.Překlad listiny se v zásaděnevyžaduje, pokud na něm netrvá soudce, jiný orgánnebo cizí stát. Cizí listina opatřená doložkou vykonatel-nosti ve státě původu je vykonatelná stejně jako listinadomácí.

Francouzský notář dr. Martial Feurer, notář ve Štras-burku, ve svém vystoupení, jehož předmětem bylouznání a vykonatelnost zahraničních listin v Itálii a Fran-cii, uvedl svou přednášku popisem standardní situace,kdy se do notářské kanceláře ve Francii dostaví účastníka předloží listinu vyhotovenou notářem v jiné evropskézemi. Co na to francouzský notář? Bude si chtít zjistita ověřit původ listiny? Co vyžaduje francouzské právopro akceptaci cizí listiny? To v zásadě rozlišuje průkaz-nost a vykonatelnost listiny.Za průkaznou lze považovatlistinu s ověřeným podpisem v zemi původu. K vykona-telnosti takové listiny v jiné zemi je však zapotřebí soudnídoložky vykonatelnosti.

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 22

Osvěžujícím příspěvkem se stala přednáška dr. Ro-berta Turnera, univerzitního profesora z Londýna. Zabý-val se nezáviděníhodnou situací anglických notářů.Podle jeho názoru je postavení notáře v kontinentálníEvropě výlučné, neboť notářský zápis platí všude předsoudem mimo Anglii jako nevyvratitelný listinný důkaz.On sám se již 30 let marně snaží, aby postavení notářů(scriveners) v Anglii bylo srovnatelné s postavením no-tářů ve zbytku Evropy zejména v tom, aby listina vyho-tovená anglickým notářem byla považována za listinný

Číslo 1/2008 23O panelové diskusi

důkaz před soudem. Situace je však ve Velké Británii ta-ková, že anglický soud sice uzná jako důkaz listinu vy-danou cizím (nikoli anglickým) notářem,na druhé straněvšak listinu vydanou anglickým notářem za důkaz neu-zná.

I společenská stránka kolokvia byla dobře organizo-vána. Zahrnovala koncert, výstavu či závěrečné spole-čenské setkání. Z kolokvia jsme si odnesli dojem, že ma-ďarským notářům se v zásadě daří dobře a že úspěšněplní své společenské poslání. �

ZE ÎIVOTA KRAJSK¯CH KOMORO panelové diskusi pořádané Notářskou komorou pro hl. m. Prahu

Dne 21.11.2007 pořádala Notářská komora pro hl.m.Prahu panelovou diskusi na téma dědické řízení. Účast-nili se jí notáři a notářští kandidáti z obvodu Notářskékomory pro hl. m. Prahu a soudci z Obvodních soudůpro Prahu 1 až 10. Přednášejícím a autorem níže pre-zentovaných názorů byl předseda senátu Městskéhosoudu v Praze pan JUDr. Ladislav Muzikář.

Panelová diskuse byla rozčleněna do osmi kapitol.

I. Panelová diskuse se nejprve věnovala sjednoceníprávního náhledu na přiznání odměny znalci v přípa-dech,kdy znalec ustanovený podle ustanovení § 127 OSŘnepředloží řádné vyúčtované odměny.

Nepředloží-li znalec vyúčtování nebo předloží vyú-čtování neúplné,není to důvodem pro odepření odměny,byl-li znalecký posudek podán. Znalečné pak soud musíurčit podle hledisek § 25 vyhlášky č. 37/1967 Sb. na zá-kladě vlastní úvahy. Při rozhodování o odměně je třebapostupovat podle § 25 vyhlášky č. 37/1967 Sb., zejménazvažovat přiměřenost účtované výše znalecké odměnyz hledisek uvedených v § 25 odst.2 vyhlášky.Vyúčtováníznalečného má být konkrétní (rozpis jednotlivých pracívčetně počtu hodin, které jim znalec věnoval, s různýmihodinovými sazbami podle náročnosti příslušné práceve smyslu § 16 vyhlášky – v rozmezí 100 Kč až 350 Kč;hotové výdaje je nutno vyúčtovat).

Bylo-li znalečné zcela nebo zčásti placeno z rozpo-čtových prostředků soudu, je třeba rozhodnout v usne-sení o dědictví o povinnosti účastníků nahradit tyto ná-klady (§ 148, § 151 OSŘ). Po právní moci usnesenío dědictví již nelze účastníkům tuto povinnost ukládat(viz sp. zn. I. ÚS 672/2003).

Odpověď na tuto otázku byla spojena s upozorněnímna časté chyby při opatřování znaleckých posudků a od-měňování soudních znalců:• Při ustanovování znalců (tlumočníků) a rozhodování

o odměnách je nutné postupovat podle zákonač. 36/1967 Sb. a vyhlášky č. 37/1967 Sb.

• Je třeba odlišovat důkaz znaleckým posudkem (tj. dů-kaz posudkem soudního znalce ustanoveného dle§ 127 OSŘ) od důkazu tzv. expertizou, tj. posudkem,který byl vyhotoven na objednávku některého z účast-níků a který lze v řízení využít jen jako listinný důkaz.Rozdíl se projeví zejména při zpochybnění těchto po-sudků. Posudek předložený některým z účastníkůnemá charakter důkazu znaleckým posudkem,proto je

zásadně třeba při jeho zpochybnění provést důkaz zna-leckým posudkem ve smyslu § 127 OSŘ.Naproti tomuzpochybnění znaleckého posudku ustanovenéhosoudního znalce nemusí nutně vést k ustanoveníznalce dalšího, dojde-li soud (např. po dodatečném vý-slechu znalce) k závěru, že námitky účastníka nejsoudůvodné.

• Účastníku nelze ukládat pořádkovou pokutu za to, ženepředložil posudek.Předložení posudku není jeho po-vinností a nelze mu to ani závazně uložit. Je-li pro ří-zení znalecký posudek třeba (posuzuje se otázka,kterávyžaduje odborné znalosti),soud může sám znalce usta-novit dle § 127 OSŘ.Pořádkovou pokutu lze však účastníkům uložit za ne-

poskytnutí potřebné součinnosti ustanovenému znalci,neboť tím hrubě ztěžují průběh řízení.• další části panelové diskuse byly označeny obsahové

náležitosti rozhodnutí soudu o ustanovení znalce:• správné vymezení úkolu (jde-li o znalecký posudek

o ceně, uložit znalci, aby stanovil cenu obvyklou),• stanovení lhůty k podání znaleckého posudku,• vyžádání potřebného počtu vyhotovení znaleckého

posudku (každý z účastníků by měl mít před jednánímk dispozici vyhotovení znaleckého posudku),

• připomenutí povinnosti podat s posudkem řádné vy-účtování,

• stanovení povinnosti vyrozumět předem o době pro-vedení úkonu všechny účastníky, případně jejich zá-stupce,

• uložení povinností účastníkům, případně třetím oso-bám (musí být reálné – např. povinnost umožnit pří-stup nelze ukládat tomu, kdo sám do objektu přístupnemá, ale pouze tomu, kdo může objekt zpřístupnit –např.spoluuživateli bytu,spoluvlastníkovi nemovitosti,který ji celou užívá;ukládá se především povinnost po-skytnout znalci součinnost, ale je nezbytné zajistit, abyse úkonu mohli zúčastnit všichni účastníci, případnějejich zástupci, tzn. že osobě, která může objekt zpří-stupnit, je třeba uložit, aby umožnila přístup nejenznalci,ale i ostatním účastníkům a jejich zástupcům (ji-nak hrozí zpochybňování posudku těmi,kteří nemohlibýt úkonu přítomni),

• uložení povinnosti účastníků složit zálohu na nákladyznaleckého posudku (pokud se tak nestalo, soud uhra-dil znalečné z rozpočtových prostředků a v rozhodnutío dědictví byl opomenut výrok dle § 148 OSŘ o po-

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 23

O panelové diskusi24 Číslo 1/2008

vinnosti účastníků nahradit státu tyto náklady, není jižmožné úhradu těchto nákladů účastníkům uložit – vizsp. zn. I. ÚS 672/2003).Dále bylo konstatováno,že pořádkovou pokutu při ne-

dodání posudku ve stanovené lhůtě lze uložit:• ustanovenému znalci, nedodá-li posudek ve stanovené

lhůtě ani v této lhůtě neupozorní na skutečnosti,kterému v podání znaleckého posudku brání (např. na to,že účastník neposkytl součinnost),

• účastníku, který nesplněním povinnosti poskytnoutsoučinnost znemožnil včasné podání znaleckého po-sudku (např. neumožnil přístup k nemovitosti).Za nekvalitní znalecký posudek může být znalci sní-

žena, případně i zcela odepřena znalecká odměna (§ 27vyhlášky č. 37/1967 Sb.).

Soud se při přezkoumávání znaleckých posudků usta-novených soudních znalců dodržuje tyto zásady:• námitky účastníků musí být konkrétní,• námitky, které nevyžadují odborné znalosti, může pře-

zkoumat soud sám (např. namítané chyby v počtech,použití nesprávného předpisu,otázky právní povahy –např. zda má být do ocenění zařazena stavba, o kteréněkdo z účastníků tvrdí,že zůstaviteli nepatřila apod.),

• knámitkám, které se týkají odborného posouzení, byse měl především vyjádřit znalec, který znalecký po-sudek podával; nespokojí-li se účastníci jeho vysvětle-ním, nezbude než ustanovit revizního znalce; dojde-livšak revizní znalec k přibližně stejným závěrům, budenamístě,aby náklady revizního posudku nesl pouze tenúčastník, který vyvolal revizní posudek (na to by mělbýt upozorněn).

II. Dále se panelová diskuse věnovala otázce, zda semají práva a povinnosti z leasingové smlouvy zařazovatdo společného jmění manželů či dědictví?

Otázkou leasingu, případně leasingu a společnéhojmění manželů se zabýval Nejvyšší soud ČR např. v roz-sudcích sp. zn. 22 Cdo 261/2001, 30 Cdo 2051/2001, 30Cdo 2033/2002, 22 Cdo 2545/2003, 22 Cdo 2296/2004,22 Cdo 2903/2005.Ve všech rozhodnutích je konstato-váno,že leasingová smlouva není v právu jako samostatnýsmluvní typ upravena, jde o tzv. nepojmenovanousmlouvu ve smyslu § 51 ObčZ.Na závazky z této smlouvyje třeba použít ustanovení zákona,která upravují závazkyjim nejbližší, pokud samotná smlouva nestanoví jinak(§ 491 odst. 2 ObčZ). Základními druhy leasingu jsou le-asing finanční (cílem je konečný převod vlastnictvík předmětu leasingu, jde tedy o kombinaci smlouvy ná-jemní a kupní) a leasing operativní (obvykle nezakládáprávo na následné odkoupení věci).V případě finančníholeasingu nejde o čistou nájemní smlouvu. Práva a povin-nosti účastníků se řídí především ustanoveními leasin-gové smlouvy.

Uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR se zabývala:• převodem předmětu leasingu v průběhu trvání leasin-

gové smlouvy (věc sp. zn. 30 Cdo 2033/2002), se zá-věrem,že v souzené věci obsah leasingové smlouvy ta-kový převod neumožňoval a mohlo by k němu dojítjen na základě změny leasingové smlouvy se souhla-sem všech účastníků smlouvy,

• dopadem leasingové smlouvy, uzavřené jedním z man-želů jako podnikatelem,s leasingovými splátkami za tr-vání manželství ze společných prostředků, na vypořá-dání SJM (rozhodnutí sp.zn.22 Cdo 2545/2003,22 Cdo

2296/2004, 22 Cdo 2903/2005 a další), se závěrem, želeasing se odrazí v ceně podniku,a podnikající manželbude povinen nahradit do SJM částku, která by se rov-nala rozdílu mezi aktivy a pasivy podniku ke dni zá-niku SJM.Na otázku,jak postupovat v dědickém řízení,nelze dát

jednoznačnou odpověď. Bude vždy záležet na konkrét-ním obsahu leasingové smlouvy (viz shora), tj. na tom,jaká práva a povinnosti příslušely zůstaviteli v doběúmrtí. Leasingová smlouva však nemůže svým obsahemmodifikovat kogentní ustanovení dědického práva.V úvahu by mohlo přicházet přihlédnutí k právu na od-koupení předmětu leasingu především tam, kde leasin-govým nájemcem byl žijící manžel (který jako účastníkleasingové smlouvy v této smlouvě pokračuje),pokud le-asingové splátky byly hrazeny za života zůstavitele ze spo-lečných prostředků.

III. Zařazení obchodního podílu v obchodní společ-nosti do aktiv dědictví a do společného jmění manželů.

Bylo poukázáno na judikaturu Nejvyššího soudu ČR:rozsudky sp. zn. 22 Cdo 700/2004, 22 Cdo 1781/2004,22 Cdo 103/2005. Podle rozsudku sp. zn. 22 Cdo700/2004 je s obchodním podílem spjata majetková hod-nota, která může být předmětem občanskoprávníchvztahů; jestliže jeden z manželů nabude za trvání man-želství a z prostředků patřících do společného jměnímanželů obchodní podíl, stává se tím získaný majetek(hodnota takového podílu) ze zákona součástí společ-ného jmění manželů [§ 143 odst. 1 písm. a) ObčZ]; usta-novení § 143 odst. 2 ObčZ pouze odlišuje právní posta-vení manžela – společníka obchodní společnosti odprávního postavení druhého manžela, který se společ-níkem nestal.Podle rozhodnutí sp.zn.22 Cdo 1781/2004a 22 Cdo 103/2005 se stává součástí společného jměnímanželů přímo obchodní podíl, který však musí být přivypořádání přikázán manželovi, který byl společníkem.

Otázka uzavřena s tím, že cílem je pouze majetkovévypořádání mezi manželi (mezi dědictvím a pozůstalýmmanželem),tak,aby manželovi,který nebyl společníkem,se dostalo odpovídající náhrady za tento majetek (tj.z ma-jetkové hodnoty obchodního podílu). Obchodní podílmusí zůstat tomu z manželů,který byl společníkem (resp.patří do aktiv dědictví, byl-li společníkem zůstavitel).

IV. Vypořádání majetkových autorských práv v dědic-kém řízení.

Autorský zákon č. 121/2000 Sb. na rozdíl od dřívějšíúpravy výslovně odlišuje osobnostní práva (§ 11), kterásmrtí autora zanikají (§ 11 odst.4) a práva majetková (§ 12až § 23,§ 24 a § 25),která jsou předmětem dědictví (§ 26).Na rozdíl od dřívější úpravy se počítá i s přechodemtěchto práv na stát, je-li dědicem nebo mu majetkovápráva připadnou (podle § 462 ObčZ); za stát vykonáváautorská majetková práva svým jménem Státní fond kul-tury České republiky, a pokud jde o díla audiovizuální,Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj českékinematografie (§ 26 odst. 2).

Tzv.hmotné substráty autorských děl (např.obrazy,so-chy) je třeba ocenit obvyklou cenou a zařadit do aktivdědictví.

V. Promlčení investice jiné osoby do zůstavitelovýchnemovitostí

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 24

Ochrana oprávněného dědice Číslo 1/2008 25

Investice bez zvláštního ujednání je třeba posuzovatjako plnění bez právního důvodu, tj. bezdůvodné obo-hacení vlastníka (vlastníků) nemovitosti (§ 451 odst. 2ObčZ).

Právo se promlčuje ve lhůtě dle § 107 ObčZ. Počáteksubjektivní lhůty (tj. kdy se oprávněný dozví, že k bez-důvodnému obohacení došlo) je dán již uskutečněníminvestice bez právního důvodu.

Mezi některými osobami (zákonní zástupci a zastou-pené osoby, manželé) však promlčení nepočíná ani ne-běží (§ 114 ObčZ).

VI. K otázce záměny účastníků při dodatečném pro-jednání dědictví oproti původnímu řízení.

Při dodatečném projednání dědictví účastníky řízenípouze ti dědici, kteří jimi byli v původním řízení, popří-padě jejich právní nástupci (viz SJ 131/2004).

Bylo by zřejmě namístě jednat při dodatečném pro-jednání i se závětním dědicem ze závěti, jejíž stav a ob-sah byl zjištěn již v původním řízení, jestliže s ním ne-bylo jednáno jen proto, že v původním řízení se mělo zato, že majetek, který měl nabýt, zůstavitel nezanechala nyní je tento majetek předmětem dodatečného pro-jednání.

VII. Jak rozhodnout o výši odměny ustanovenéhosprávce dědictví, když byl v průběhu řízení zproštěnfunkce, k tomuto okamžiku není známa cena spravova-ného majetku a nadále majetek spravuje jiný správce?

O odměně správce dědictví se rozhoduje až po skon-čení dědického řízení (viz § 480c odst. 2 poslední věta,§ 480b odst.3 ObčZ),i když jde o správce,který byl zpro-štěn funkce v průběhu řízení. Není vyloučeno na žádost

správce uložit dědicům, aby zaplatili správci zálohu(§ 480c odst. 3 ObčZ).

VIII. Bylo-li notářským zápisem zúženo společnéjmění manželů, má soudní komisař povinnost poučovatdědice o jejich právu uplatňovat náhradovou pohle-dávku? V jaké výši by se pohledávka (např. jedná-li seo nemovitost) zařazovala – podle ceny ke dni úmrtí neboke dni zúžení společného jmění manželů?

Poučovací povinnost se obecně řídí ustanovením § 5OSŘ, které se týká procesních práv. Není úkolem soud-ního komisaře dávat účastníkům konkrétní návodk uplatňování jejich hmotných práv. Může nepochybněposkytnout obecné poučení o zásadách při vypořádáníSJM uvedených v § 149 ObčZ.

Lze-li z notářského zápisu dovodit, že se zúžením jižnemá být spojováno další vypořádání (tj. že notářskýmzápisem již k vypořádání ohledně tohoto majetku došlo),není náhradová pohledávka na místě.

Případná náhradová pohledávka se váže k okamžikuzúžení společného jmění manželů – podle § 149 odst. 2ObčZ by se jednalo o náhradu toho, „co ze společnéhomajetku bylo vynaloženo na majetek jednoho z man-želů“, tj. toho, co přestalo být předmětem společnéhojmění manželů a stalo se v důsledku zúžení společnéhojmění manželů vlastnictvím jednoho z manželů. Roz-hodná bude výše v době tohoto vynaložení, tj. v době,ke které se např. jeden z manželů stal vlastníkem nemo-vitosti, která byla do té doby v SJM. Pokud by však ještěpo zúžení byly vynakládány společné prostředky natento oddělený majetek jednoho manžela, byl by povi-nen tyto prostředky nahradit jako investice ze společ-ného majetku na svůj výlučný majetek. �

SOUDNÍ ROZHODNUTÍOchrana oprávněného dědice

I. Převede-li nepravý dědic věc patřící do dědic-tví na další osobu, musí oprávněnému dědici zatuto věc poskytnout peněžitou náhradu, a to ve výšiceny, za níž by danou věc bylo možné prodatv době, kdy je na místo vydání věci náhrada po-skytována (rozhoduje-li o vydání dědictví, resp.o poskytnutí peněžité náhrady soud, vychází zestavu ke dni rozhodnutí o žalobě).

II. Pokud by cena, kterou neoprávněný dědic přiúplatném převodu za věc patřící do dědictví získal,byla vyšší než cena za níž by tuto věc bylo možnéprodat v době, kdy je náhrada poskytována, byloby povinností neoprávněného dědice tento rozdílvydat (zaplatit) oprávněnému dědici pouze v pří-padě, že věděl nebo mohl vědět, že oprávněnýmdědicem je někdo jiný (srov. § 485 odst. 2 větadruhá ObčZ).

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2007,sp.zn.21Cdo 2567/2005

Z odůvodnění: Žalobou podanou u obvodního soududne 9. 4. 2003 (změněnou se souhlasem soudu) se ža-

lobkyně domáhala určení, že „je vlastníkem nemovitostízapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřaduP. pro obec P. a katastrální území H. na listu vlastnictví č. 441, a to pozemku parc. č. 2346 – pozemky ve zjedno-dušené evidenci – parcely původ Evidence nemovitostí(EN) a garáže bez čísla popisného a bez čísla evidenčníhona stavební parcele parc. č. 2347/2“; že žalovaný je tytonemovitosti „povinen do patnácti dnů od právní mocirozsudku vyklidit a vyklizené žalobkyni předat“; že žalo-vaný „je povinen jí zaplatit 605 600 Kč s 3% úrokem z pro-dlení od 9. dubna 2003 do zaplacení“. Uvedla, že „je ne-teří F.T.,zemřelého dne 16.12.1998 bez zanechání závěti“;že „je jediným dítětem J.T.,který zemřel 5.5.1945 a kterýbyl jediným sourozencem F.T.“; že je „oprávněným dědi-cem ze zákona,a to podle § 475 odst.2 ObčZ,po F.T.“; že„nebyla účastníkem dědického řízení po F.T.“, a proto sedomáhá „vydání dědictví podle § 485 ObčZ“, resp. „po-skytnutí peněžité náhrady u věcí,které již nejsou ve vlast-nictví žalovaného“; že „cena 600 000 Kč se v podstatěpřibližuje ceně, za niž byly nemovitosti oceněny v rámcidědického řízení“; že „pokud jde o movité věci, domáháse peněžité náhrady toliko za osobní automobil“; že„částka 5 600 Kč je cena vozidla VAZ 21011“.

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 25

Ochrana oprávněného dědice26 Číslo 1/2008

Podáním ze dne 12. 1. 2004 (doplněným podáním zedne 1.3.2004) žalovaný navrhl,aby mu bylo uloženo „vy-dat žalobkyni nemovitost zapsanou na listu vlastnictví č.441 v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu P.prokatastrální území H., pozemek parc. č. 2346 o výměře 22 m2“, a „zaplatit žalobkyni peněžní náhradu ve výši 382 800 Kč“; a aby žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalo-vanému „náklady spojené s realizací dědictví v celkovévýši 67 607 Kč s 3% úrokem z prodlení od 9. 4. 2003 dozaplacení“. Uvedl, že „má jako nepravý dědic právo, abymu oprávněný dědic – žalobkyně nahradila náklady,kteréna majetek z dědictví vynaložil“.

Rozsudkem ze dne 20.12.2004,č. j.54 C 58/2003-149,obvodní soud určil, že „žalobkyně je vlastníkem nemovi-tostí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálníhoúřadu P., pro obec a k. ú. H., na LV č. 441, a to pozemkuparc.č.2346 – pozemky ve zjednodušené evidenci – par-cely původ evidence nemovitostí a garáže bez čísla po-pisného a bez čísla evidenčního na stavební parcele parc.č.2347/2“ (výrok I.); že popsané nemovitosti je žalovaný„povinen vyklidit a vyklizené žalobkyni odevzdat“ (výrokII.); že žalovaný „je povinen zaplatit žalobkyni částku452 800 Kč spolu s 3% úrokem z prodlení z této částkyod 9. 4. 2003 do zaplacení“ (výrok III.); současně žalobu„ohledně 152 800 Kč spolu s 3% úrokem z prodlení z tétočástky od 9.4.2003 do zaplacení“ zamítl (výrok IV.) a roz-hodl,že žalobkyně „je povinna zaplatit žalovanému částku35 057 Kč spolu s 2% úrokem z prodlení od 12.1.2004 do zaplacení“ (výrok V.);dále zamítl „vzájemnýnávrh žalovaného ohledně částky 32 550 Kč spolu s 3%úrokem z prodlení z této částky od 9. 4. 2003 do zapla-cení a spolu s 3% úrokem z prodlení z částky 35 057 Kčza období od 9. 4. 2003 do 11. 1. 2004 a spolu s dalším1% úrokem z prodlení z částky 35 057 Kč od 12. 1. 2004do zaplacení“ (výrok VI.); rozhodl, že žalobkyni se právona náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok VII.), že ža-lobkyně je povinna zaplatit „státu“ na nákladech řízeníčástku 1 640 Kč a na soudním poplatku částku1 406,50 Kč na účet obvodního soudu (výrok VIII.) a že„stát“ nemá ve vztahu k žalovanému právo na náhradunákladů řízení (výrok IX.).Vycházel ze závěru, že „žalob-kyně je dcerou J.T.,zemř.5.5.1945,který byl bratrem F.T.,zemř. 16. 12. 1998, tj. je neteří F.T.“; že „žalobkyně nebylaúčastníkem dědického řízení po F.T.“;že „dědictví po F.T.nabyl stát do svého vlastnictví s tím, že odpovídá za pa-siva dědictví ve výši 4 125 Kč (náklady pohřbu)“;že „potéžalovaný prodal kupní smlouvou ze dne 1. 2. 2002 před-mětné nemovitosti nabyté dědictvím po F.T. panu M. C.za sjednanou kupní cenu ve výši 380 000 Kč“; že „vlast-níkem pozemku ve zjednodušené evidenci parc. č. 2346a garáže na parcele parc. č. 2347/2, které nebyly vesmlouvě uvedeny,je dosud žalovaný“;že „odpovídající ob-jektivní hodnota prodaných nemovitostí činí450 000 Kč“; že „objektivní hodnota prodaného vozidlačiní ke dni jeho prodeje 2 800 Kč“; že „žalovaný uplatnilvzájemným návrhem náklady zůstavitelova pohřbu vevýši 4 125 Kč, náklady dědického řízení (znalecké po-sudky ve výši 5 950 Kč,480 Kč a 2 592 Kč)“; že „tyto ná-klady by žalobkyně musela vynaložit sama,pokud by bylaúčastníkem dědického řízení“;že žalovaný „má také právona náhradu nákladů, které vynaložil na zpřístupněnía úklid nemovitosti (19 700 Kč, 1 460 Kč a 750 Kč)“; že„náklady ve výši 31 500 Kč, které byly uhrazeny realitníkanceláři H. spol. s r. o. za zprostředkování prodeje ne-

movitostí, a dále částka 1 050 Kč za aktualizaci znalec-kého posudku, za účelem zjištění aktuální ceny automo-bilu,nepředstavují náklady vynaložené přímo na majetekz dědictví, nýbrž související s realizací získaného ma-jetku“;že „vhledem k tomu,že žalovaný svůj nárok uplat-nil poprvé dne 12. 1. 2004, je možné přiznat úrok z pro-dlení nejdříve od podání vzájemného návrhu“.

K odvolání účastníků městský soud rozsudkem ze dne3. 6. 2005, č. j. 18 Co 129/2005-169, změnil rozsudeksoudu prvního stupně „ve vyhovujícím výroku o věcisamé o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku452 800 Kč s příslušenstvím (ad III.)“ tak, že „žalovanýje povinen zaplatit žalobkyni 380 000 Kč s 3% úrokemz prodlení z této částky od 9.4.2003 do zaplacení“,a „codo dalších 72 800 Kč s příslušenstvím“ žalobu zamítl;změnil rozsudek soudu prvního stupně „v zamítavém vý-roku o věci samé o vzájemném návrhu žalovaného (adVI.) jen tak,že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému32 550 Kč s 2% úrokem z prodlení z této částky od 12. 1. 2004 do zaplacení“; rozhodl, že žádný z účastníkůnemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy oboustupňů a že žalobkyně je povinna zaplatit „státu“ na ná-hradě nákladů řízení 3 254 Kč a na soudním poplatku 2 710 Kč na účet obvodního soudu. Dospěl k závěru, že„výši bezdůvodného obohacení státu bylo třeba stanovitjako cenu, kterou mohl stát v daném místě a čase do-sáhnout“; že „nelze dovodit, že stát mohl získat za pro-dané nemovitosti více“ a že „cena 380 000 Kč je protočástkou, kterou je stát povinen žalobkyni jako bezdů-vodné obohacení zaplatit“;že „stát má nárok i na úhradunákladů zaplacených realitní kanceláři za prodej před-mětných nemovitostí,a to ve výši zjištěné z provedenéhodůkazu – proplacené faktury realitní kanceláři H.,s.r.o.“,neboť „smluvní odměna pro realitní kancelář, která bylastanovena na 5% z ceny prodaných nemovitostí,nejméněvšak na částku 30 000 Kč, je odměnou přiměřenou“; že„proti výši nákladů státu vynaložených na aktualizaci zna-leckého posudku, na základě kterého byl prodán auto-mobil, žalobkyně nevznesla žádné námitky“.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu, a to „protivýroku,kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změ-něn tak, že žaloba,co do dalších 72 800 Kč s 3% úrokemz prodlení od 9. 4. 2003 do zaplacení, se zamítá, a protivýroku o vzájemném návrhu žalovaného,kterým byl roz-sudek soudu prvního stupně změněn tak, že žalobkyněje povinna zaplatit žalovanému 32 550 Kč s 2% úrokemz prodlení od 12. 1. 2004 do zaplacení“, podala žalob-kyně dovolání.Namítá,že „zamítnutí žaloby co do částky2 800 Kč, včetně úroku z prodlení z této částky, je ne-přezkoumatelné“; že „odvolací soud neuvedl jediný dů-vod, pro který se žaloba, co do této částky, zamítá“; že„rozhodnutí odvolacího soudu je v tomto směru nelo-gické a vnitřně rozporné“; že „obvyklá cena nemovitostív době,kdy je žalovaný prodal,byla 450 000 Kč“;že „z roz-hodnutí odvolacího soudu není zřejmé,proč neuvěřil sta-novení obvyklé ceny nemovitostí ve výši 450 000 Kč znal-cem Ing.arch.M.Č.stanovujícím tuto cenu ke dni prodejenemovitostí žalovaným a rovněž proč nevyšel z toho, žeM. C., s minimálním časovým odstupem a stejným po-stupem jako realitní kancelář H., s. r.o., tj. inzercí v tisku,prodal tyto nemovitosti za uvedených 450 000 Kč“; že„žalovaný mandátní smlouvou ze dne 24. 10. 2001 zadalprodej dotčených nemovitostí realitní kanceláři způso-bem, který tuto kancelář nikterak nemotivoval k dosa-

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 26

žení vyšší ceny“; že „žalovaný realizoval prodej před-mětných nemovitostí způsobem, kterým nebylo dosa-ženo obvyklé ceny nemovitostí 450 000 Kč,která vyplýváz ostatních provedených důkazů“; že „prodej nemovi-tostí a náklady s tím spojené nelze v žádném případě zto-tožňovat s náklady vynakládanými na majetek z dědic-tví“ a že „takovéto právní posouzení věci odvolacímsoudem je v rozporu s ustanovením § 485 odst.2 ObčZ“.Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího souduv napadených výrocích zrušil a věc vrátil tomuto souduk dalšímu řízení.

Žalovaný uvedl, že „v postavení nepravého dědice zís-kal bezdůvodné obohacení pouze ve výši skutečně zís-kané částky za prodej nemovitostí, tj.ve výši 380 000 Kč,nikoliv ve výši fiktivní částky 450 000 Kč stanovené zna-leckým posudkem“; že „vydá na účet žalobkyně částkuve výši 2 800 Kč s 3% úrokem z prodlení z této částkyod 9.4.2003 do zaplacení“,neboť „tato částka nebyla docelkové pohledávky žalobkyně zahrnuta pouze nedo-patřením“;že „skutečnost,že žalovaná využila k realizaciprodeje služeb realitní kanceláře, není v rozporu s usta-noveními o hospodaření s majetkem státu a že výše od-měny byla stanovena přímo Ministerstvem financí,kterébylo v té době příslušné k hospodaření s tímto majet-kem“. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání žalobkyně za-mítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a OSŘ) po zjiš-tění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvo-lacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účast-nicí řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 OSŘ) a žesměřuje proti výrokům rozsudku, proti kterým je podleustanovení § 237 odst.1 písm.a) OSŘ dovolání přípustné,přezkoumal rozsudek odvolacího soudu v napadenýchvýrocích ve smyslu ustanovení § 242 OSŘ bez nařízeníjednání (§ 243a odst. 1 věta první OSŘ) a dospěl k zá-věru, že dovolání je opodstatněné.

V posuzovaném případě bylo z obsahu spisu zjištěno,že řízení o dědictví po F.T., zemřelém dne 16. 12. 1998,posledně bytem v P., (dále též jen „zůstavitel“),bylo pro-jednáno a rozhodnuto obvodním soudem pod sp.zn. 13D 117/99. Usnesením tohoto soudu ze dne 21. 3. 2000,č. j. 13 D 117/99-30, byla určena obecná cena majetkuzůstavitele částkou 608 360 Kč, výše dluhů částkou 4 125 Kč a čistá hodnota dědictví částkou 604 235 Kč,a bylo potvrzeno, že dědictví po zůstaviteli, sestávajícíz movitých a nemovitých věcí v rozhodnutí blíže po-psaných,nabývá „stát v dědickém řízení zast.Obvodnímúřadem P.“. Jako součást dědictví byly v usnesení uve-deny také nemovitosti a osobní automobil popsané v ža-lobě. Při posouzení dědického práva vycházel soud zezávěru, že „zůstavitel zemřel bez zanechání závěti, bylsvobodný, bezdětný, žil sám a nezanechal ani jiné dědiceze zákona“, že proto dědictví připadá „Českému státu“.

Dále bylo zjištěno, že žalobkyně je jedinou dcerou je-diného zůstavitelova bratra J.T.,zemřelého dne 5.5.1945;že shora uvedenou část nemovitostí náležejících do dě-dictví po zůstaviteli prodal žalobce kupní smlouvou zedne 1. 2. 2002 M. C. za kupní cenu 380 000 Kč a že M. C. pak tyto nemovitosti (aniž se jejich faktický stavjakkoli změnil) prodal kupní smlouvou ze dne 7.6.2002.

Podle ustanovení § 485 odst.1 ObčZ zjistí-li se po pro-jednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný,je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnémudědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bez-

důvodném obohacení tak, aby neměl majetkový pro-spěch na újmu pravého dědice.

Podle ustanovení § 485 odst. 2 ObčZ nepravý dědicmá právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady,které na majetek z dědictví vynaložil; rovněž mu náležejíužitky z dědictví. Jestliže však věděl nebo mohl vědět, žeoprávněným dědicem je někdo jiný, má právo jen na ná-hradu nutných nákladů a je povinen oprávněnému dě-dici kromě dědictví vydat i jeho užitky.

Podle ustanovení § 486 ObčZ kdo v dobré víře něconabyl od nepravého dědice, jemuž bylo dědictví potvr-zeno, je chráněn tak, jako by to nabyl od oprávněnéhodědice.

Podle ustanovení § 487 ObčZ ustanovení § 485 a 486ObčZ platí i tehdy, jestliže dědictví připadlo státu.

Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele (srov. § 460ObčZ). K nabytí dědictví zůstavitelovým dědicem všaknedochází jen na základě smrti zůstavitele.Právní úpravadědického práva vychází z principu ingerence státu přinabývání dědictví; předpokládá mimo jiné, že dědictvípo každém zůstaviteli musí být soudem projednánoa rozhodnuto (srov. zejm. § 481 a násl. ObčZ;§ 175q OSŘ), že řízení o dědictví se zahajuje i bez ná-vrhu (srov. § 175a odst. 2 OSŘ) a že v řízení o dědictvímusí být projednán také majetek, který při původnímprojednání a rozhodnutí dědictví nebyl znám (nebyl zjiš-těn) (srov. § 175x OSŘ). Podle usnesení soudu o potvr-zení dědictví nebo o schválení dohody dědiců o vypo-řádání dědictví se nabývá dědictví s účinností ke dnismrti zůstavitele.

Pro případ, že by soud rozhodl o dědictví ve vztahuk osobám odlišným od skutečných („oprávněných“) dě-diců (potvrdil nabytí dědictví nebo schválil dohodu o vy-pořádání dědictví), je ustanoveními § 485 až § 487 ObčZupravena ochrana oprávněných dědiců.

I když občanský zákoník chápe dědění jako jeden zezpůsobů nabývání vlastnictví (srov. § 132 odst. 1 ObčZ),neposkytuje dědicům, dokud jejich právo nebylo dekla-rováno rozhodnutím soudu v řízení o dědictví (srov.zejm. § 481 a násl. ObčZ; § 175q OSŘ), stejnou ochranujako skutečným vlastníkům (srov. § 126 ObčZ). Zásadnírozdíl spočívá především v promlčitelnosti práva opráv-něných dědiců na vydání dědictví (srov. § 105 ObčZ).

Nepravý dědic (tj.osoba,která podle rozhodnutí o dě-dictví nabyla majetek zůstavitele, ačkoliv podle dědic-kého práva jej neměla nabýt buď vůbec nebo v takovémrozsahu, v jakém jej nabyla) je povinen vydat oprávně-nému dědici majetek, který po zůstaviteli neoprávněnězískal; není-li to možné, musí za majetek poskytnout pe-něžitou náhradu (srov. § 458 odst. 1 ObčZ).

Ten, kdo od nepravého dědice nabyl věc nebo jinoumajetkovou hodnotu patřící do dědictví, získal tuto věcnebo jinou majetkovou hodnotu – objektivně vzato – odnevlastníka. V ustanovení § 486 ObčZ je obsažena vý-jimka ze zásady, že nikdo nemůže nabýt více práv, nežměl jeho právní předchůdce;věc nebo jinou majetkovouhodnotu nemusí vydat oprávněnému dědici (a je tedy vesvém právu chráněn) ten,kdo je nabyl od nepravého dě-dice v dobré víře (zákon v ustanovení § 486 ObčZ vy-jadřuje tento závěr slovy „... je chráněn tak, jako by to na-byl od oprávněného dědice“) (srov.rozsudek Nejvyššíhosoudu ze dne 23. 2. 1999, sp. zn. 21 Cdo 1465/98, uve-řejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 56, ročník1999).

Číslo 1/2008 27Ochrana oprávněného dědice

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 27

Není-li možné,aby nepravý dědic vydal oprávněnémudědici majetek, který po zůstaviteli neoprávněně získal,musí za majetek poskytnout – jak výše uvedeno – peně-žitou náhradu (srov. § 458 odst. 1 ObčZ), aby ani v tako-vém případě neměl majetkový prospěch na újmu opráv-něného dědice. Proto převede-li nepravý dědic věcpatřící do dědictví na další osobu, musí oprávněnémudědici za tuto věc poskytnout peněžitou náhradu, a tove výši ceny,za níž by danou věc bylo možné v době,kdyje, na místo vydání věci, náhrada poskytována, prodat(rozhoduje-li o vydání dědictví, resp. o poskytnutí peně-žité náhrady soud, vychází ze stavu ke dni rozhodnutío žalobě). Pro závěr o výši peněžité náhrady totiž nenívýznamné, zda neoprávněný dědic věc patřící do dědic-tví převedl na další osobu úplatně čí bezúplatně, pří-padně, co při úplatném převodu za věc získal, neboťuskutečnění takového převodu, jako důsledku projevuvůle neoprávněného dědice, nemůže vést k újmě nastraně oprávněného dědice. Pokud by cena, kterou neo-právněný dědic při úplatném převodu za věc patřící dodědictví získal, byla vyšší než cena, za niž by tuto věcbylo možné prodat v době, kdy je náhrada poskytována,bylo by povinností neoprávněného dědice tento rozdílvydat (zaplatit) oprávněnému dědici pouze v případě,ževěděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je ně-kdo jiný (srov. § 485 odst. 2 věta druhá ObčZ).

Z výše uvedeného vyplývá,že závěr odvolacího soudu,že cena, za kterou byly předmětné nemovitosti žalova-ným prodány (tj. 380 000 Kč), „je částkou, kterou je státpovinen žalobkyni jako bezdůvodné obohacení zaplatit“,a že „nelze dovodit, že stát mohl získat za prodané ne-movitosti více“, aniž se vypořádal se zjištěním, že danénemovitosti byly osobou,která je nabyla od žalovaného,prodány po uplynutí čtyř měsíců (bez toho, že by se najejich faktickém stavu cokoli změnilo) za 450 000 (tedyza cenu o 70 000 Kč vyšší),a se zjištěním,že vyšší obecnácena předmětných nemovitostí byla stanovena i v dě-dickém řízení po zůstaviteli, je předčasný.

Dovolatelka v dovolání dále namítá, že „prodej nemo-

vitostí a náklady s tím spojené nelze v žádném případěztotožňovat s náklady vynakládanými na majetek z dě-dictví“ a že „takovéto právní posouzení věci odvolacímsoudem je v rozporu s ustanovením § 485 odst.2 ObčZ“.

Jestliže nepravý dědic věděl nebo mohl vědět, žeoprávněným dědicem je někdo jiný, má, ve vztahuk oprávněnému dědici,právo jen na náhradu nákladů ne-zbytných pro zachování majetku z dědictví.V opačnémpřípadě má nepravý dědic právo na náhradu nejen nut-ných,ale všech účelně vynaložených nákladů (srov.§ 485odst. 2 ObčZ).

Odvolací soud – jak výše uvedeno – vycházel ze závěru,že „stát má nárok i na úhradu nákladů zaplacených rea-litní kanceláři za prodej předmětných nemovitostí, a tove výši zjištěné z provedeného důkazu – proplacené fak-tury realitní kanceláři H., s. r.o.“,neboť „smluvní odměnapro realitní kancelář, která byla stanovena na 5% z cenyprodaných nemovitostí, nejméně však na částku 30 000Kč, je odměnou přiměřenou“.Tento závěr není správný.

Náklady vynaložené na odměnu realitní kanceláři, ježzprostředkovala prodej nemovitostí patřících do dědic-tví, totiž – jak z logiky věci plyne – nelze považovat zanáklady nutné, případně účelně vynaložené, pro zacho-vání majetku z dědictví.

Dovolatelka také namítá, že „zamítnutí žaloby, co dočástky 2 800 Kč, včetně úroku z prodlení z této částky,je nepřezkoumatelné“; že „odvolací soud neuvedl jedinýdůvod, pro který se žaloba co do této částky, zamítá“; že„rozhodnutí odvolacího soudu je v tomto směru nelo-gické a vnitřně rozporné“.Tato námitka je opodstatněná,neboť rozsudek odvolacího soudu skutečně v namíta-ném rozsahu postrádá odůvodnění (srov. § 157 odst. 2,§ 211 OSŘ).

Z výše uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacíhosoudu není správný. Nejvyšší soud proto rozsudek od-volacího soudu v dovoláním napadené části zrušil (§ 243b odst.2 část věty za středníkem OSŘ) a věc v tomtorozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta první OSŘ). �

28 Číslo 1/2008 Stojí za pozornost

STOJÍ ZA POZORNOSTPrávní rozhledy

2007, č. 22Fráňa, P. Nabývání nemovitostí cizozemci v tuzemsku

a českými občany v zahraničí. (Článek uceleně a pře-

hledně rozebírá možnosti nabývání nemovitostí na-

cházejících se v České republice cizími osobami a sou-

časně se zabývá i obdobnou úpravou v ostatních

nových členských státech EU.)

Soudní rozhledy

2007, č. 9Krajský soud v Hradci Králové Promlčení práva na

náhradu nákladů pohřbu„§ 101, 470 ObčZPromlčecí doba u práva na náhradu nákladů pohřbu běží

ode dne následujícího po dni vynaložení těchto nákladů,a to bez zřetele na stav dědického řízení po zůstaviteli.

Rozsudek ze dne 27. 3. 2006, sp. zn. 18 Co 76/2006“Nejvyšší soud České republiky Zánik vlastnictví k ne-

movitosti zpeněžením konkursní podstaty.K otázce, zdamůže být majetek konkursní podstaty tvořen jen věcmive vlastnictví třetích osob

„§ 6, 15, 16, § 19 odst. 2 KV ve znění před novelouč. 105/2000 Sb.

§ 42a ObčZ1. Jestliže došlo ke zpeněžení nemovitosti, se kterou

správce tímto způsobem v rozhodné době mohl naklá-dat a pro kterou se v konečném důsledku prosadila ne-vyvratitelná domněnka správnosti zápisu, pak osoba, je-jíž nemovitost byla takto zpeněžena, o své vlastnicképrávo účinně přišla.

2. Není vyloučeno, aby majetek, na který bude pro-hlášen konkurz, tvořily jen věci ve vlastnictví třetíchosob, které patří do konkurzní podstaty v důsledku ne-účinných úkonů dlužníka (úpadce).

Usnesení ze dne 12.10.2005,sp.zn.29 Odo 322/2003“

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 28

2007, č. 10Krajský soud v Hradci Králové K možnosti uplatnit

právo na odúmrť žalobou„§ 175k odst. 2 OSŘ§ 462 ObčZSoud nemůže státu v řízení o dědictví uložit,aby uplat-

nil své právo na odúmrť žalobou.Usnesení ze dne 5. 10. 2006, sp. zn. 17 Co 361/2006“Nejvyšší soud České republiky K oceňování nemovi-

tosti v záplavovém území v rámci řízení o vypořádáníSJM

„§ 150 odst. 3 ObčZSama skutečnost, že nemovitost je v záplavovém

území, nemá vliv na posuzování stavu nemovitosti, jevšak faktorem ovlivňujícím stanovení její obvykléceny.

Rozsudek ze dne 29.5.2007,sp.zn.22 Cdo 2276/2006“Nejvyšší soud České republikyVliv účinků prohlášení

konkursu na obligační a věcněprávní účinky smlouvyo převodu nemovitosti. Žaloba kupujícího o vyloučenínemovitosti z konkursní podstaty prodávajícího za situ-ace, kdy nastaly pouze obligační účinky smlouvy o pře-vodu nemovitostí

„§ 133 odst. 2, § 588 ObčZ§ 14 odst. 1, § 19 odst. 2 KV1.Prohlášení konkursu na majetek prodávajícího nemá

samo o sobě vliv na platnost sjednané kupní smlouvy anina její obligační účinky. Nedošlo-li po prohlášení kon-kursu k odstoupení od kupní smlouvy nebo nezanikla-litato smlouva po prohlášení konkursu jiným způsobema nejde-li současně o právní úkon neúčinný,stíhá správcekonkursní podstaty závazek převést vlastnické právok předmětu koupě na kupujícího.

2. Za situace, kdy nastaly pouze obligační účinkysmlouvy o převodu nemovitostí, nemůže žaloba kupují-cího o vyloučení předmětných nemovitostí z konkursnípodstaty prodávajícího (úpadce) uspět.

Rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 31/2003“

2007, č. 12Dvořák, J. Zamyšlení nad právní úpravou společného

jmění manželůFiala, J. Společné jmění manželů a jeho odraz v ka-

tastru nemovitostíNejvyšší soud České republiky Možnost nahrazení do-

hody o vypořádání vzájemných majetkových vztahůmanželů (§ 24a ZOR) dohodou o vypořádání SJM (§ 150odst. 1 ObčZ). Účinnost dohody o vypořádání SJM, jejížpředmětem jsou nejen nemovitosti.K promlčení nárokuna vyrovnání podílů z vypořádání SJM dohodou manželů,nebyla-li stanovena jeho splatnost – Rozsudek ze dne28. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2201/2005

Nejvyšší soud České republiky Vrácení daru podle§ 630 ObčZ jen jednomu z dárců – manželů po uplynutítří let po zániku jejich SJM – Rozsudek ze dne 28.6.2007,sp. zn. 22 Cdo 140/2007

Nejvyšší soud České republiky Společné jmění man-želů a pracovní poměr – Rozsudek ze dne 30. 5. 2007,sp. zn. 21 Cdo 2045/2005

Nejvyšší soud České republiky Bezúčinnost dohodyo vypořádání SJM, dotýkající se práv věřitelů. Bezúčinnádohoda,vylučovací žaloba a vymáhání pohledávky – Roz-sudek ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2085/2006

Nejvyšší soud České republiky Zprostředkovatelská

smlouva ohledně prodeje majetku v SJM – Rozsudek zedne 28. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 533/2005

Nejvyšší soud České republiky Zúžení SJM a jeho ná-sledné vypořádání – Rozsudek ze dne 15.3.2007, sp. zn.20 Cdo 3297/2006

Nejvyšší soud České republiky Právo na náhradu zaprostředky jednoho manžela vnesené do SJM, jestližehodnoty za ně pořízené byly již spotřebovány – Rozsu-dek ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3421/2006

Nejvyšší soud České republiky Obchodní podíl,členskýpodíl v bytovém družstvu, právo společného nájmu bytua společné jmění manželů. Prohlášení konkursu, nařízenívýkonu rozhodnutí a společné členství manželů v družstvu– Rozsudek ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 460/2005

Nejvyšší soud České republiky Účinky soudního vy-pořádání SJM úpadce a jeho manžela na práva konkurs-ních věřitelů – Rozsudek ze dne 1.3.2007,sp.zn.29 Odo492/2004

Nejvyšší soud České republiky Právní úprava vypořá-dání SJM po jeho zániku prohlášením konkursu. Rozdě-lování aktiv a pasiv SJM zaniklého prohlášením konkursumezi manžela a úpadce. Pravidelnost výroku o tzv. vy-pořádacím podílu – Rozsudek ze dne 31. 10. 2007, sp.zn. 22 Cdo 1725/2006

Právní zpravodaj

2007, č. 10Hromek, M. K některým zvláštnostem nájmu hrobo-

vého místa„Institut nájmu hrobového místa jako specifický druh

nájemního vztahu byl do našeho porevolučního práv-ního řádu zaveden k 1. 1. 2002, kdy nabyl účinnosti zá-kon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně někte-rých zákonů (dále jen ‚zákon o pohřebnictví‘).“

Právní rádce

2007, č. 9Svoboda, K. Soud je povinen poučovat„Fakt, že soud v civilním řízení upozorní stranu sporu

na nezaplacený soudní poplatek nebo že účastníka ří-zení poučí o možnosti podat opravný prostředek, po-kládáme za samozřejmost. Soud se však nesmí omezovatna poučení ryze procesního charakteru.Nejpozději předvyhlášením rozsudku je soudce povinen sdělit stranám,jak a proč hodlá rozhodnout.“

Brabec, S. Návaznost návrhu na stav zápisů v katastru„V řízení o povolení vkladu vlastnického nebo jiného

věcného práva katastrální úřad přezkoumává podaný ná-vrh na povolení vkladu ze sedmi různých hledisek uve-dených v § 5 odst. 1 zákona o zápisech vlastnických a ji-ných věcných práv k nemovitostem.“

2007, č. 10Smejkal, V. Jednotný zákon o podávání a doručování?„Truchlivý stav vymahatelnosti práva v České repub-

lice je dán mimo jiné i neskutečnými problémy okolodoručování účastníkům řízení,zejména v případech,kdyněkterý z nich nemá zájem, aby mu bylo doručeno.A opačně – existuje mnoho případů,kdy účastník na do-ručení čeká jako na slovo boží a ono nic.“

Marek, K. Leasingová smlouva versus smlouva o koupinajaté věci

Číslo 1/2008 29Stojí za pozornost

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 29

„Leasingovou smlouvu, kterou lze v českém obchod-ním právu realizovat jako tzv.smlouvu nepojmenovanoudle § 269 odst.2 ObchZ,nemůžeme v našem obchodnímprávu ztotožňovat se smlouvou o koupi najaté věci, uza-víranou podle § 269 odst. 1 ObchZ a § 489 ObchZ.“

Čech, P. Zastoupení podnikatele osobami pověřenýmipři provozování podniku

„V praxi přetrvává mýtus, že k platnosti významněj-ších úkonů je nezbytné, aby podnikatel jednal osobně(tj.u právnických osob,aby jednal jejich statutární orgánči jeho členové) anebo aby za něj jednal zástupce v plnémoci udělené osobě podnikatelem (případně proku-rista).“

2007, č. 11Soukup, M. Počátek běhu promlčecí doby„Nejvyšší soud České republiky – rozsudek ze dne

30. 9. 2005, sp. zn. 33 Odo 905/2005

30 Číslo 1/2008 Recenze

Vzniklo-li právo na plnění vůči žalovanému v důsledkuporušení podmínek smlouvy až dne 3. 9. 2000 (tj. po 10letech od uzavření smlouvy), může dojít k promlčenípráva na vrácení příspěvku teprve marným uplynutímdesetileté promlčecí doby, která začala běžet 4. 9. 2000(§ 101 a § 109 ObčZ ve znění do 30. 12. 1991).“

2007, č. 12Petr Čech, P. Kdy použít obchodní zákoník a kdy jen

občanský zákoník I„Posouzení, zda se závazkový vztah řídí výlučně usta-

noveními občanského práva, anebo přednostně nor-mami práva obchodního,má pro zúčastněné subjekty zá-sadní význam. Podcenění otázky, nakolik je daný vztahpodřízen obchodnímu zákoníku, může vyvolat závažnéprávní důsledky, jako jsou dřívější promlčení práva, ne-platnost smlouvy či klíčových smluvních ujednání, ne-nabytí vlastnického práva aj.“ �

RECENZE

Právník roku 2007

Bělohlávek, J. A. Evropské a mezinárodní insolvenčníprávo. Komentář.Beckovy texty zákonů s komentářem. 1. vydání. Praha :C. H. Beck, 2007, 1550 s.

Úvodem naší recenze se sluší – v souladu s ustálenýmizvyklostmi při psaní recenzí – představit autora uvedenépublikace.

Prof. Dr.Alexandr J. Bělohlávek studoval na Právnickéfakultě MU (dřívější tehdejší označení UJEP) v Brně a po-sléze na Právnické fakultě UK v Praze.V roce 1992 mubyl v Kyjevě udělen titul Dr.h.c.V letech 1991–1996 pů-sobil na Právnické fakultě UK v Praze na Ústavu autor-ských práv, práv průmyslových a práva soutěžního; po-zději pak vyučoval na téže fakultě mezinárodní právosoukromé. Od roku 1992 působí na katedře práva Eko-nomické fakulty,VŠB – Technické univerzity Ostrava.

Od roku 1996 byl docentem a od roku 2001 je profe-sorem. Je advokátem a je též mj. uváděn jako prezidentThe World Association of Lawyers. Je současně rozhod-cem a členem mnoha asociací a institucí, které jsouv publikaci uvedeny v jeho profesním životopisu.

Publikace přináší podrobný komentář k Nařízení Rady(ES) č. 1346/2000 o insolvenčním řízení, které se pova-žuje za jeden ze stěžejních předpisů evropského civil-ního procesu a evropského hospodářského práva. Ko-

mentář tohoto předpisu je přitom začleněn do širšíhorámce problematiky insolvenčních řízení s mezinárod-ním prvkem, tedy nejen v rámci EU.

Dílo dále obsahuje řadu významných dokumentů z ob-lasti mezinárodního insolvenčního práva (UNICITRAL,Model Law,Istambulská smlouva apod.). Jsou zde dále ci-továny významné části národních insolvenčních před-pisů a významné judikatury některých zemí.

Práce se věnuje i evropským a tuzemským předpisůmv oblasti ochrany zaměstnanců pro případ insolvencepodniku zaměstnavatele.

Stranou pozornosti nezůstalo ani insolvenční řízenív USA v případě existence tzv. mezinárodního prvku.

Publikace je určena nejširší hospodářské a právnípraxi.Ocení ji jistě mj.i notáři.O potřebnosti vydání pub-likace svědčí mj. i skutečnost – kterou si některé našesubjekty neuvědomují – že totiž i na majetek osoby sesídlem či bydlištěm v České republice je možné na zá-kladě citovaného Nařízení (ES) zahájit insolvenční řízenírovněž v zahraničí.

Čtenáři přitom u díla ocení i pečlivost grafického zpra-cování a velmi podrobný věcný rejstřík.

Doc. JUDr. Karel Marek, CSc.

�

INFORMACE

Slavnostní vyhlášení soutěže Právník roku 2007 se popředchozích ročnících přesunulo z Prahy do Brna.A zdá se,že to byl dobrý krok, neboť o účast na večeru byl mimo-řádný zájem.Brněnské Boby Centrum se tak 25.ledna 2008

zcela zaplnilo.Slavnostního vyhlášení výsledků soutěže bylypřítomny významné osobnosti právnických profesí.

Po ukončení oficiálního ceremoniálu pokračoval ve-čer neformálním společenským setkáním účastníků ze

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 30

Zprávy z NK Číslo 1/2008 31

Obor právo duševního vlastnictví

Prof. Dr.h.c. JUDr. Jan Kříž, CSc., advokát z AK Kříža Bělina

Obor občanských a lidských práv a práva ústavního

JUDr. Aleš Pejchal,advokát zAK Pejchal,Nespala a spol.

Obor finanční a bankovní právo (zvláštní obor vyhlá-šený pro rok 2007 organizátory soutěže)JUDr. Jaroslav Havel, advokát z AK Havel & Holáseks.r.o.

Talent roku

Mgr. Petr Opluštil, advokátní koncipient z AK Havel& Holásek s.r.o.Právník roku volený laickou veřejností

JUDr. Tomáš Sokol,advokát zAK Brož & Sokol & Novák

Právnická síň slávy

JUDr. Dagmar Burešová,advokátka,první porevolučníministryně spravedlnosti a bývalá předsedkyně ČNR

všech právnických profesí a oborů.A jak soutěž dopadla?To ukazuje přiložená výsledková listina. Všem vítězůmblahopřejeme.

Výsledková listina

Obor občanské právo

JUDr. Martina Kasíková, předsedkyně Okresníhosoudu Praha – východ a poradkyně ministra spravedl-nosti pro oblast justice

Obor obchodní právo

JUDr. Martin Šolc, advokát z AK Kocián Šolc Balaštíksdružení advokátů

Obor rodinné právo

JUDr. Marie Cilínková, samostatná advokátka z Prahy

Obor pracovní právo

JUDr. Nataša Randlová, advokátka z AKProcházka/Randl/Kubr

Obor trestní právo

Prof. JUDr. Dagmar Císařová, DrSc., vysokoškolskápedagožka Právnické fakulty University Karlovy v Praze

ZPRÁVY Z NOTÁ¤SKÉ KOMORYVýsledky voleb do orgánů notářské samosprávy

Složení volených orgánů notářské samosprávy profunkční období 2008–2010 :

1. Notářská komora České republiky:

a) Prezidiumprezident JUDr. Martin Foukal, notář v Prazeviceprezident JUDr. Miloslav Jindřich, notář

v BenešověJUDr. Josef Burda, prezident NK

v Plzni, notář v PlzniMiloš Habrman, prezident NK v Hradci

Králové, notář v Ústí nad OrlicíJUDr. Ivan Houdek, prezident NK

v Praze, notář v PříbramiJUDr. Jiří Chabr, prezident NK v Ústí

nad Labem, notář v ChomutověJUDr. Eva Ivicová Brejchová,

prezidentka NK v Českých Budějovicích, notářka v Českých Budějovicích

JUDr. Josef Kawulok, prezident NK v Ostravě, notář v Ostravě

JUDr.Václav Kouba, prezident NK prohl.m. Prahu, notář v Praze

JUDr. Zdeněk Ryšánek, prezident NKv Brně, notář v Brně

JUDr. Petr Bílek, notář v PrazeJUDr.Vladimír Polášek, notář v Orlové-

-LutyniJUDr. Karel Wawerka, notář v Praze

b) Revizní komisepředseda JUDr. Jiří Škorpík, notář v Jablonci nad

NisouMgr. Pavel Huták, notář v OlomouciJUDr. Eva Nohejlová, notářka v PrazeJUDr. Jana Pražáková, notářka

v Českých BudějovicíchJUDr. Libuše Stehlíková, notářka v Plzni

c) Kárná komisepředsedkyně JUDr. Jarmila Šléšková, notářka v Šum-

perkuJUDr.Vlasta Audyová, notářka v Olo-

mouciJUDr.Aleš Březina, notář v PrazeJUDr. Miroslava Papežová, notářka

v Českém BroduJUDr.Václava Švarcová, notářka

v Liberci.

2. Notářská komora pro hl. m. Prahu:

a) Prezidiumprezident JUDr.Václav Kouba, notář v Prazeviceprezident JUDr. Miluše Peterková, notářka v Praze

JUDr.Tomáš Oulík, notář v PrazeJUDr. Olga Křemenová, notářka v PrazeJUDr. Karel Wawerka, notář v PrazeJUDr. Jiří Svoboda, notář v PrazeJUDr.Věra Sáblíková, notářka v Praze

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 31

32 Číslo 1/2008 Zprávy z NK

b) Revizní komisepředsedkyně JUDr. Milena Králová, notářka v Praze

JUDr. Eva Nohejlová, notářka v PrazeJUDr. Daniela Jarošová, notářka v Praze

3. Notářská komora v Praze:

a) Prezidiumprezident JUDr. Ivan Houdek, notář v Příbramiviceprezident JUDr. Petr Bílek, notář v Praze

JUDr. Svatopluk Procházka, notář v Praze

JUDr. Jana Borská, notářka v PrazeJUDr. Josef Doležal, notář v Kutné HořeMgr. Ivana Schovánková, notářka

v BerouněMgr. Marie Trčková, notářka v Příbrami

b) Revizní komisepředseda JUDr. Jiří Nosek, notář v Kolíně

JUDr. Miroslava Hůlová, notářka v Poděbradech

Mgr. Marie Hájková, notářka v Praze

4. Notářská komora v Českých Budějovicích:

a) Prezidiumprezident JUDr. Eva Ivicová Brejchová, notářka

v Českých Budějovicíchviceprezident JUDr.Vladimíra Kotrlíková,

notářka v TábořeMgr. Jana Hyráková, notářka

v Jindřichově HradciJUDr. Jana Tomanová, notářka

v Českých BudějovicíchMgr. Libuše Londinová, notářka

v Českých Budějovicích

b) Revizní komisepředseda JUDr. Zdeněk Melichar, notář v Českých

BudějovicíchJaroslava Krejčová, notářka v TábořeMarie Hoidekrová, notářka

v Prachaticích

5. Notářská komora v Plzni:

a) Prezidiumprezident JUDr. Josef Burda, notář v Plzniviceprezident JUDr. Jiří Kozelka, notář v Plzni

JUDr. Lenka Machová, notářka v Karlových Varech

Mgr. Milan Platzer, notář v DomažlicíchMgr. Miluše Pavlíková, notářka

v TachověJUDr. Ladislava Říhová, notářka

v RokycanechJUDr. Danuše Svobodová, notářka

v Sokolově

b) Revizní komisepředseda Mgr. Ing. Jaroslav Havel, notář

v Mariánských Lázních

JUDr. Jana Kaslová, notářka v PlzniMgr. Iva Pánková, notářka v Chebu

6. Notářská komora v Ústí nad Labem:

a) Prezidiumprezident JUDr. Jiří Chabr, notář v Chomutověviceprezident Mgr. Soňa Glazarová, notářka v Lounech

JUDr. Libor Bitter, notář v Ústí nad Labem

JUDr. Ladislava Holasová, notářkav České Lípě

JUDr. Jiří Škorpík, notář v Jablonci nad Nisou

b) Revizní komisepředseda JUDr. Iva Brušáková, notářka v Teplicích

JUDr. Jaroslava Malá, notářka v MostěJUDr. Ludmila Zdráhalová, notářka ve

Varnsdorfu

7. Notářská komora v Hradci Králové:

a) Prezidiumprezident Miloš Habrman, notář v Ústí nad Orlicíviceprezident JUDr. Ladislav Vondrák, notář

v Havlíčkově BroděJUDr. Olga Medunová, notářka

v NáchoděMgr. Jan Krček, notář v TrutnověJUDr. Šárka Navrátilová, notářka

ve SvitaváchJUDr. Lenka Šubrtová, notářka v JičíněJUDr. Eva Turinská, notářka v Chotěboři

b) Revizní komisepředsedkyně JUDr. Jarmila Endrlová, notářka

v Havlíčkově BroděJUDr. Jana Kačírková, notářka

v Ústí nad OrlicíJUDr. Ivana Kondrová, notářka

v Hradci Králové

8. Notářská komora v Brně:

a) Prezidiumprezident JUDr. Zdeněk Ryšánek, notář v Brněviceprezident JUDr.Alice Sedláková, notářka v Brně

JUDr. Jiřík Fleischer, notář v BrněJUDr. Svatomír Helešic, notář v BřeclaviJUDr. Danuše Hyprová, notářka v BrněJUDr. Danuše Motáčková, notářkav BrněJUDr. Zdeňka Otevřelová, notářka ve

VyškověJUDr. Petr Skopal, notář v HolešověJUDr. Michal Voříšek, notář v Brně

b) Revizní komisepředsedkyně JUDr. Hana Kantorová, notářka

ve Žďáru nad SázavouJUDr. Lubomír Mika, notář v BrněMgr. Renata Běhalová, notářka

v Hodoníně

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 32

9. Notářská komora v Ostravě:

a) Prezidiumprezident JUDr. Josef Kawulok, notář v Ostravěviceprezident JUDr.Vladimír Polášek, notář

v Orlové-LutyniJUDr.Vlasta Audyová, notářka

v OlomouciMgr. Pavel Huták, notář v OlomouciJUDr. Hana Jankovičová, notářka

v OstravěJUDr. Jarmila Šléšková, notářka

v Šumperku

JUDr.Vladimír Novobilský, notářve Frýdlantu nad Ostravicí

b) Revizní komisepředseda JUDr. Jaroslav Haratický, notář

ve VsetíněJUDr. Marcela Stoklásková, notářka

v PřerověMgr. Svatava Smolková, notářka ve

Frýdku-Místku �

Číslo 1/2008 33Hejtmánek, J. Školení koncipientů

Školení notářských koncipientů

Mgr. Jan Hejtmánek*

Jako každý rok proběhlo i v roce 2007 celostátní ško-lení notářských koncipientů pořádané NK ČR.

Pro školení byl vybrán hotel Devět skal nacházející sev malé vesnici Sněžné-Milovy nedaleko středu Chráněnékrajinné oblasti Žďárské vrchy. Jedná se o známou loka-lituúúú nedaleko hotelu se mimo jiné nachází „hora“ De-vět skal s 836 metry, která je druhým nejvyšším vrcho-lem Českomoravské vysočiny.

Pro termín konání byl vybrán první týden prosince 2007a školení bylo tradičně rozděleno na dvě poloviny,přičemžprvní skupina, kterou tvořili koncipienti notářů notář-ských komor v Českých Budějovicích, v Plzni, v Ústí nadLabem, v Hradci Králové, v Brně a v Ostravě byla školenave dnech 3.–5.12.2007,a druhá skupina,kterou tvořili kon-cipienti notářů notářských komor pro hlavní město Prahua v Praze, byla školena ve dnech 5.–7.12.2007.

Zúčastnil jsem se první poloviny školení.Školení vedliJUDr. Petr Bílek, předseda komise vzdělávání NK ČR,a dále pak notáři a notářky dr. Martin Šešina, Mgr. RenataBěhalová a Mgr.Kateřina Petrzyk Hronovská.Koncipientijako účastníci školení se rozdělili do 8 zhruba stejně po-četných skupin. Dr. Bílek seznámil účastníky školenís programem sestávajícím ze tří částí.

V první části školení měli koncipienti za úkol vypraco-vat dvě písemná zadání – jedno z dědické a jedno z listinnéagendy.Druhá část školení byla věnována vyhodnocení pí-semného zadání a dotazům koncipientů a konečně třetíčást školení byla věnována přednášce o zástavním právu.

Průběh školení byl stejně jako v minulých letech zvo-len tak, aby napomohl přípravě notářských koncipientůna notářské zkoušky, a to jak po formální, tak i obsahovéstránce. Každé zadání úkolu představovalo formu mode-lového případu, v němž bylo nastíněno několik pro-blémů,které přítomní koncipienti měli řešit z pozice no-tářů a školitelé poté hodnotili výsledky z hlediskaobsahové a formální správnosti.

V následující diskusi pak školitelé vysvětlovali svůj ná-zor na správné řešení zadání s tím, jak by bylo vhodnésprávně postupovat v daném konkrétním případě po-psaném v zadání.Dále pak byly odpovězeny individuálnídotazy účastníků školení.

Velmi užitečná byla přednáška prof. JUDr. Josefa Fialy,CSc., vedoucího katedry občanského práva Masarykovyuniverzity v Brně, na téma zástavní právo smluvní. Prof.Fiala ve svém vystoupení nezapřel vysokoškolského uči-tele, když jeho přednáška byla zpočátku zaměřena spíšeteoreticky na problematiku pojmu a obsahu zástavníhopráva a na správné použití terminologie, později se všakprof. Fiala orientoval na konkrétní praktické problémy,se kterými se notáři musí vypořádat při sepisovánísmlouvy o zřízení zástavního práva a možných způso-bech jejich řešení. Prof. Fiala poskytl široký prostor do-tazům posluchačů a často seznamoval posluchače se za-jímavými postřehy z právního života, což činilopřednášku pro posluchače poutavější. Za svoje vystou-pení sklidil prof. Fiala zasloužený potlesk, a to nejen projeho profesionalitu a fundovanost,ale i za velice poutavéa zajímavé podání problematiky.

Školení, ač primárně zaměřené na vzdělávání konci-pientů a přípravu na notářské zkoušky, se stalo také pří-ležitostí pro společenské setkání lidí zabývajících se stej-nou profesí, navázání nových společenských kontaktůa utužení starých, neboť jak je dobře známo, nejenomprací je člověk živ.

Podle mého názoru se školení vydařilo po stránce od-borné i společenské stránce; soudě z ohlasu ostatníchúčastníků nejsem v tomto názoru osamocen.Přáním řadyúčastníků školení bylo,aby takové školení bylo pořádánočastěji. �

* Autor je notářským koncipientem u JUDr. Karla Wawerka, notářev Praze.

První Zimní justiční sportovní hry

Ve dnech 9.–11. ledna 2008 se ve Špindlerově Mlýně,Vojenské zotavovně Bedřichov, konaly pod záštitou mi-nistra spravedlnosti ČR JUDr. Jiřího Pospíšila a pod zá-

štitou Nejvyšší státní zástupkyně ČR JUDr. Renáty Ve-secké, historicky první Zimní justiční sportovní hry, ur-čené (stejně jako letní sportovní hry, jež se s úspěchem

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 33

JUDr. Tomáš Oulík*

Patnáct let existence odstátněného notářství. Dosta-tečně dlouhá doba na pohled zpět a na srovnání.Před pat-nácti lety v notářské kanceláři trůnil jeden dýchavičnýpočítač a v něm program T602 (starý dobrý). Nyní: počí-tačová síť a na barevných monitorech tolik operačníchsystémů,že konzervativnímu uživateli jde hlava kolem.Jeto známka pokroku a rozvoje notářského stavu? Známkatechnického pokroku nepochybně. Je notář blíž potře-bám veřejnosti? O chloupek.Je notářský stav schopen re-agovat na potřeby veřejnosti i v budoucnu? Pokud půjdespolečenským trendům naproti, pak doufejme ano.

Po listopadu 1989 proces odstátňování nezasáhl jenekonomiku a notářství, ale i další oblasti veřejného ži-vota. Ideální stát by si měl ponechat k zajišťování blahasvých občanů jen oblasti nezbytně nutné, aby zbytečněnezatěžoval daňové poplatníky, kteří pak o to více jsouschopni sami investovat v oblastech obecně prospěš-ných. Nechť stát určuje, které jsou nejprospěšnější.

Jako stát brání na silnicích provozu nebezpečným vo-zidlům (která mohou ohrozit bezpečnost ostatníchúčastníků provozu), brání v ekonomice vzniku nebez-pečných subjektů (anonymním či neschopným postaratse o zaměstnance apod.) Proto stát vyžaduje např. pro

vznik obchodních společností tolik potřebných forma-lit.Tak jako stát nakazuje řidičům: Kup si zimní pneu-

matiky!, nakazuje i Kup si notářský zápis!

Notářský úkon si nikdy nikdo nekupuje proti své vůli.Tak jako neplatí notáři osoba,která nechce podnikat,ne-platí ani notáři (soudnímu komisaři) dědic, který nic ne-dědí.Plátcem je osoba,nabývající službu,a to službu chtě-nou a spojenou obvykle s větší mírou “právního bezpečí”(např.veřejnou listinu o kupní smlouvě na nemovitost čiveřejnou listinu obsahující závěť). Zde je velký prostorpro popularizaci poskytovaných právních jistot: jako po-vodně přesvědčily, že je dobré mít pojištěný dům protiživelním pohromám, bylo by dobré poukazovat na eko-nomické či rodinné pohromy, vyvolané špatnou smlou-vou či absencí právních záruk.

Toto všechno je notářům známo,včetně toho, že stálese najdou lidé, kteří raději podstupují riziko ztráty mili-onů, aby ušetřili několik promile za kvalitní právní ser-vis.Notářský servis je výjimečný tím,že musí měřit všemúčastníkům stejně za státem stanovené odměny, a vy-značuje se jistou seriózností, založenou na tradicích.Au-tor tohoto příspěvku měl tu čest poznat ještě aktivní pří-

Oulík, T. Pod peřinou

20 za státní zástupce, 15 za notáře, 10 za soudce a 15účastníků za advokáty. Pořadatelé vyhlásili běžecké dis-ciplíny – běh jednotlivců (muži a ženy) a štafetový běh.V běhu na lyžích smíšených štafet volnou technikou bylaurčena délka trati 4 x 3,5 km, pro běh na lyžích jednot-livců volnou technikou byla určena délka trati pro ženy3,5 km a pro muže 7 km.Ve sjezdové disciplíně – obřímslalomu, který se uskutečnil na sjezdové trati na Medvě-díně, podpořil reprezentanty Notářské komory ČR svouosobní sportovní účastí prezident NK ČR Martin Foukal.

I přes nepřízeň počasí (silná mlha),se notářským účast-níkům podařilo hned několikrát „dostat na bednu“. Jind-řich Procházka a Radim Neubauer dominovali v běhu nalyžích mužů volnou technikou a získali zlatou,resp.stříbr-nou medaili.Vanda Kožušníková získala stříbrnou meda-ili v běhu na lyžích žen volnou technikou, a všichni jme-novaní, spolu se zástupkyní advokátního stavu EvouVaňkovou, doběhli pro stříbro ve štafetě. Velkým úspě-chem bylo i třetí místo Marcely Veberové v obřím sla-lomu žen, resp. čtvrté místo Vandy Kožušníkové, rovněžv této disciplíně. Oceněným gratulujeme, všem našimúčastníkům děkujeme.

K uskutečněné akci lze jen s potěšením dodat, že seopět prokázalo, jak sport dává příležitost k navázání ne-formálních vztahů mezi kolegy různých právnických pro-fesí a k odbourávání předsudků. Vzájemné úsměvy natváři účastníků při odjezdu byly toho důkazem.Věřím,žese tato skutečnost pozitivně projeví i v odbourání mno-hých zbytečných formalismů při vzájemné pracovní ko-munikaci. Jsem přesvědčen, že z toho může profitovati celá společnost. �

uskutečnily na témže místě v květnu loňského roku) ad-vokátům,notářům,soudním exekutorům,soudcům,stát-ním zástupcům a zaměstnancům Ministerstva spravedl-nosti. Osobně se společenské části zúčastnil i náměstekministra spravedlnosti Mgr. František Korbel, PhD.

Role organizátorů se ujalo Nejvyšší státní zastupitel-ství ČR a Exekutorská komora ČR.Cílem této sympatickéakce bylo nejen poměřit sportovní dovednosti, ale takédát účastníkům příležitost se setkat v netypickém pro-středí pro kolektiv právníků, a vytvořit či upevnit nefor-mální kontakty mezi různými právnickými profesemi,což odpovídá i politické linii Ministerstva spravedlnostiČR v posledních letech. Této výjimečné příležitosti kesportovnímu setkání využilo 35 účastníků za exekutory,

34 Číslo 1/2008

FEJETONPod peřinou

* Autor je notářem v Praze.

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 34

Číslo 1/2008 35Oulík, T. Pod peřinou

slušníky generace, která byla v polovině minulého sto-letí zestátněna, a svým nástupcům předala pocit souná-ležitosti a profesní slušnosti.

V notářském servisu, stejně jako v životě, nelze všakstavět jen na dobrém jménu. Je nutné hledat další mož-nosti rozvoje, postavené na tom, že notářské úřady vy-tvářejí profesionální elektronickou síť, která zvládla ná-strahy centrálních registrů, zástav movitých věcíi certifikovaných výpisů z veřejných registrů. Druhoustranou této modernizační mince je fakt, že výnos z no-vých činností stěží notářům pokrývá vynaložené náklady.Ale to je – doufejme – dětská nemoc každé budovanésítě, která musí být vytěžována stále víc. Jak? Bez pří-slušné právní úpravy lze možnosti jen nastínit:• elektronický přenos notářských listin do katastru ne-

movitostí při odpadnutí stávajícího návrhu a vklado-vého řízení,

• elektronický přenos notářských listin do obchodníhorejstříku při odpadnutí stávajícího návrhu a soudníhořízení,

• registr úvěrových nabídek a jejich akceptací,• registr vystavených směnek a jejich elektronická pro-

testace.Veřejnost nepochybně uvítá novelu občanského soud-

ního řádu,která umožní notářům – soudním komisařůmprovádět rychleji dědické řízení až do stádia pravomoc-ného konečného rozhodnutí, přičemž i některé souvi-sející úkony by mohly nabít elektronickou podobu (do-tazy činěné u úřadů i peněžních ústavů, ale i likvidacedědictví).

Iritují mě mediální zmínky o notářích typu „bouch-

nou někam razítko za hodně peněz“. Kde se takovýúhel pohledu vzal, jestliže dosud byli notáři vnímáni jako

chápaví a lidští, byť někdy trochu bizardní úředníci (Bo-humil Hrabal: Pan notář, Jiří Brázda: Notářský pitaval)?Tento pohled je vytvářen situacemi, kdy občan je vtla-čován překomplikovaným právním řádem do úkonů vy-žadujících např. zbytečné úřední ověření podpisu.Notářsi to pak “schytá”nejen jako představitel byrokratickéhosystému,ale i jako ten,kdo na tom ještě vydělává.Tím ne-vyviňuji notáře a priori v těch případech,kdy se lidé set-kají v notářské kanceláři s neochotou, arogancí, nedo-statkem taktu či neschopností lidského vysvětlení.Třebai vysvětlení toho,že rychlé plácnutí ověřovacího razítka:

a) Znamená pro držitele listiny vyšší kvalitu, spojenous odpovědností (majetkovou!) notáře. Myslím, že pojiš-ťovací agenti se smíchem popadají za břicho, slyší-li, dojakých odpovědnostních rizik notář vstupuje za 30 Kč.

b)Vyžaduje pro notáře značné náklady – zejména per-sonální a prostorové,k zajišťování rychlé služby,a to per-manentně (notář nemůže úkony odmítat), tedy nejenv době momentální poptávky. Paradoxně potom čímvětší kancelář je schopna pokrývat poptávku, tím horšíjsou její ekonomické ukazatele v poměru k nákladům.

c) Je s ohledem na vstupní a stále rostoucí průběžnénáklady notáře,při výši odměn na úrovni roku 1993,čin-ností sotva výdělečnou. Pokud je autorovi známo, mat-riky provádějící ověřování chápou svoji ověřovací čin-nost více jako nákladnou sociální službu pro občany nežjako zdroj svých příjmů.

Notáři by se neměli litovat a defenzivně se bránit vý-padům. Musí být ofenzivní. Mohou využít svou síť třebai k vytvoření apolitické strany. Notáři mají v rámci po-skytované právní prevence co nabídnout:S NOTÁŘSKOULISTINOU V BEZPEČÍ JAKO POD PEŘINOU. �

C . H . B E C K v e l k é k o m e n t á ř e

VELKÝ KOMENTÁŘ důsledně spojuje teoretická východiska s řešením problémů každodenní právní praxe. Po vzorupodobných komentářů vydávaných ve vyspělých západních soukromoprávních systémech je nově systematicky uspořádánvčetně jednotně a přehledně zapracované aktuální judikatury a umožňuje tak čtenáři rychlou orientaci v rozsáhlé a přitomčasto jen kuse zákonem upravené občanskoprávní materii.Důkladné rozbory základní občanskoprávní úpravy a dalších občanskoprávních i jiných navazujících předpisů jsou vevhodných souvislostech všude doplněny úplným přehledem klíčové judikatury obecných soudů všech stupňů, Ústavníhosoudu České republiky a v některých částech i významnou judikaturou mezinárodních soudních institucí.Pro šíři svého pojetí a rozsah věcných výkladů má tak tento VELKÝ KOMENTÁŘ šanci stát se skutečně nepostradatelnýmprůvodcem základní občanskoprávní problematikou.

Díl I: Část první – Část šestá, § 1 – 459, (Obecná ustanovení, Věcná práva, Odpovědnost za škodu) Díl II: Část sedmá – Část devátá, § 460 – 880, (Dědění, Závazkové právo, Závěrečná, přechodná a zrušovacíustanovení)

Vázané s přebalem, 2 svazky ca 2336 stran, cena 4390 Kč, obj. číslo EVK2

Švestka/Spáčil/Škárová/Hulmák a kol. Vychází 4. 3. 2008

Občanský zákoník Komentář

w w w . b e c k . c z

Nak l ada t e l s t v í C . H . Be ck , Řezn i c ká 17 , 110 00 P r aha 1t e l . : 225 993 959 , 225 993 930 , 225 993 969 , f a x : 225 993 920 , 225 993 931 , 225 993 950

Všechny publikace C. H. Beck můžete snadno a rychle objednat se slevou 5 % v eShopu na www.beck.cz

Do 31. 3. 2008 ZVÝHODNĚNÁ CENA 3990 Kč

v y c h á z í 4 . 3 . 2 0 0 8

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 35

Jiří Kunert: Spojuje nás osobní přístup, prestiž a otevřenost

UniCredit Bank, která na konci minulého roku

vznikla spojením Živnostenské banky a HVB Bank, si

postupně buduje image prestižní banky pro náročné

klienty. Jiří Kunert, generální ředitel UniCredit Bank

a jeden z nejzkušenějších bankéřů v ČR, nám pood-

halil nejnovější plány banky a představil některé ze

speciálních produktů pro notáře.

V minulém roce jste dokončili fúzi dvou po-měrně odlišných bank. Jaký to byl rok z Vašehopohledu?

Byl to rok velmi náročný, ale na druhou stranu i ne-smírně zajímavý a poučný. Úspěšné spojení Živnosten-ské banky a HVB Bank bylo nejvýznamnější událostí načeském bankovním trhu za posledních několik let.V souladu s našimi plány jsme 5. listopadu 2007 začalinaše služby nabízet již pod novým názvem UniCreditBank.

Spojit dvě banky je personálně, technicky, obchodně,ale i komunikačně velmi náročný proces. Musíte přesněnačasovat a skloubit jednotlivé navazující kroky a v pří-pravách nesmíte na nic zapomenout, nic podcenit.

Spojená banka fungovala již od prvních hodin prak-ticky na 100 procent. Pro mě je to důkaz, že jsme všemiúskalími fúze prošli úspěšně. Chtěl bych zdůraznit, že jeto především zásluhou vysokého pracovního nasazenívšech našich zaměstnanců, kterým patří moje poděko-vání a obdiv.

Prozradíte nám něco z plánů pro letošní rok?Pro rok 2008 jsme si stanovili náročné, ale reálné cíle.

Zaměříme se především na obchodní aktivity a růstbanky ve zvolených segmentech. Myslím si, že naše sílabude především v hypotékách, investičních produktecha kreditních kartách, u kterých úspěšně rozvíjíme ze-jména takzvané cobrandové karty. Jde o karty vydávanéspolečně s dalším partnerem, jako jsou například pojiš-ťovna AXA, Baťa, Schlecker. Majitelé karty přitom získá-vají zajímavé benefity.

Dále se chceme intenzivně zaměřit na obsluhu tzv.small business, tedy zástupce svobodných povolánía drobných podnikatelů.

Můžete nám ve stručnosti představit UniCreditBank?

UniCredit Bank je čtvrtou největší bankou na českémtrhu, která poskytuje své služby zhruba 170 tisícům kli-entů prostřednictvím 66 poboček.V oblasti korporátníhobankovnictví patříme dokonce mezi tři největší banky.Tolik základní údaje o naší bance. Chtěl bych však zdů-raznit, že naší ambicí není být největší bankou v Českérepublice,ale být bankou nejlepší,a to jak z pohledu spo-kojenosti našich klientů, tak i průběžného růstu a dosa-hování odpovídajících výnosů.

Součástí skupiny v ČR jsou rovněž UniCredit Leasing,UniCredit CA IB Czech Republic a společnost PioneerInvestments.V součtu jde o jeden milion klientů.

Proč jste zvolili nový název?UniCredit Bank je součástí silné bankovní skupiny

UniCredit Group.Je to bankovní skupina,která patří mezi

36 Číslo 1/2008

největší banky na světě,je mezi třemi největšími bankamiv Evropě.Tato skupina má velmi dobré jméno, a protopadlo rozhodnutí, že spojená banka ponese název sku-piny, stejně jako je tomu i v dalších státech, kde UniCre-dit Group působí.

Pro zajímavost, prakticky každý dvacátý Evropan máúčet u některé z bank UniCredit Group.

Přejděme nyní ke spolupráci mezi bankou a No-tářskou komorou ČR. Jak vnímá banka tuto spolu-práci?

Domníváme se, že vnímání notářské profese lze cha-rakterizovat osobním přístupem, prestiží a otevřeností,což přesně vystihuje i vztah mezi UniCredit Bank a kli-entem.

Jaké speciální produkty a výhody nabízíte notá-řům?

UniCredit si jasně uvědomuje specifické požadavkynotářů v oblasti bankovních produktů. Proto těmto kli-entům nabízíme služby šité na míru.Jde například o Účetúschov u notáře, který je ošetřen zvláštní smlouvou sespecifickým režimem disponování s prostředky na účtua poskytujeme jej se zvýhodněnou úrokovou sazboua bez poplatku za úschovu.

Součástí nabídky je i Konto Profese,které za pevný mě-síční poplatek poskytuje notářům celou řadu bankov-ních služeb od vedení účtu,přes bezplatné výběry z vlast-ních bankomatů, výběry z ostatních bankomatů jen za9 Kč, přímé bankovnictví, až po zřízení a vedení konto-korentního úvěru do výše 450 tisíc Kč.

Vedení Konta Profese společně s účtem notářské ús-chovy nabízíme zdarma.

Jak byste UniCredit Bank odlišil od konkurence?Myslím si, že jde především o přístup k našim klien-

tům, kdy se nezaměřujeme pouze na poskytování fi-nančních služeb,ale snažíme se vystupovat jako partner,pro kterého má každý náš klient své jméno.

Děkujeme za rozhovor. �

str_1_36 14.2.2008 9:17 Stránka 36

Inhalt

AUFSÄTZEMarek, K. Abschluss von handelsrechtlichen Verträgen und deren Erfüllung im vom EU/EG festgelegten System . . . . . . . 1Poláková, T., Kodua, K. Versicherungsmakler – primär ein Spezialist auf Seiten des Klienten . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

NOTAR UND EUMurray, P. L. Übertragungen von Immobilien in 5 Mitgliedstaaten der Europäischen Union:Vergleichsstudie I. . . . 7

DISKUSSIONBláha, K. Zum Inhalt der Vereinbarung über die Einschränkung des Umfangs der Gütergemeinschaft von Ehegatten für die Zukunft . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13Lukeš, L. Erneuerung der Eintragung des Pfandrechts im Zusammenhang mit dem Entstehen des Eigentums auf Grund des Vertragsrücktritts . . . . . . . . . . . . . 14

VOM AUSLANDAnsprache von dr. Eduardo Gallino, des neu gewählten Präsidenten von UINL, auf dem XXV. Kongress der UINL . . . . . . 15Satzung der UINL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17Krejčová, J., Wawerka, K. XIX. mitteleuropäisches Notarkolloquium in Keszthely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

AUS DEM LEBEN DER BEZIRKSKAMMERNÜber die von der Notarkammer für die Hauptstadt Prag veranstaltete Paneldiskussion . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

GERICHTSENTSCHEIDUNGENOberstes Gericht der ČR Schutz des berechtigten Erben . . . . . . 25

BEMERKENSWERTES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

REZENSIONBělohlávek, J. A. Europäisches und internationales Insolvenzrecht . Der Kommentar. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

INFORMATIONJurist des Jahres 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

NACHRICHTEN AUS DER NOTARKAMMERErgebnisse der Wahlen in die Organe der Notarselbstverwaltung . . 31Hejtmánek, J. Schulung von Notarkonzipienten . . . . . . . . . . . . . 33Erste Winterjustizsportspiele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

FEUILLETONUnter der Bettdecke . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Table des matieres

ARTICLESMarek, K. Conclusion des contrats commerciaux et leur exécution dans le système fixé par U.E./C.E. . . . . . . . . . . . . . . . . 1Poláková, T., Kodua, K. Courtier d’assurances – avant tout spécialiste du côté de client . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

NOTAIRE ET U.E.Murray, P. L. Cessions des biens immobiliers en 5 pays membres de l’Union européenne : Etude comparative I. . . . . . . . . 7

DISCUSSIONBláha, K. Concernant le contenu de l’accord sur la restriction du patrimoine commun pour le futur . . . . . . . . . . . . 13Lukeš, L. Reprise de l’inscription du droit de gage suite à la naissance de propriété à la base de résiliation du contrat . . . 14

DE L’ETRANGERDiscours du Dr Eduardo GALLINO, le nouveau président de l’UINL, au XXVe congràs de l’UINL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15Statuts de l’UINL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17Krejčová, J., Wawerka, K. XIXe colloque des notaires de l’Europe centrale à Keszthely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

DE LA VIE DES CHAMBRES RÉGIONALESSur la discussion panneau organisée par la Chambre de notaires pour la capitale de Prague . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

DÉCISIONS JURIDICTIONNELLESCour suprême de la République tchèque Protection de l’héritier qualifié . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

CELA VAUT VOTRE ATTENTION . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

COMPTE RENDUBělohlávek, J. A. Droit d’insolvabilité européen et international.Commentaire. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

INFORMATIONSJuriste de l’année 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

NOUVELLES DE LA CHAMBRE DE NOTAIRESRésultats des élections aux organes de l’organisation des notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31Hejtmánek, J. Formation des notaires-stagiaires . . . . . . . . . . . . . 33Premiers jeux sportifs d’hiver de la justice . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

FEUILLETONSous l’édredon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Obalka_str_3 15.2.2008 8:25 Stránka 1

Date post:	28-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	13 times
Download:	0 times

Notářský časopis Vydává Notářská komora ČR v ... · C. H. BECK Notářský časopis...

Documents