Časopispro zaměstnancespolečnostiLIKO-S

3 2014 Ročník XVII.

Budujeme happy and green company®

LIKOSÁČEK

VELIKONOCE JSOU SVÁTKEM JARA

SVĚTLANA HONSOVÁ,ASISTENTKA VEDENÍ SPOLEČNOSTI, V KYJOVSKÉM KROJI

VELETRH ECOBUILD POTVRDIL TREND EKOLOGICKÉ VÝSTAVBY

VE ŠLÉPĚJÍCH SLAVNÝCH OSOBNOSTÍ RODU BAŤŮ

CHYTRÁ IZOLACE® A SMARTISOL® ZAVÍTALY AŽ DO MEXIKA

ROLF RITTER: MÁME SILNÉHO A SPOLEHLIVÉHO PARTNERA HORKÉ CHVÍLE V LEDOVÉ VODĚ VESTAVKY® POSOUVAJÍ VÝROBU DO 21. STOLETÍ PRVNÍ PŘÍČKY V INDII !!!

2

Rád bych se s vámi podělil o postřehy ze stavebního veletrhu Ecobuild 2014, který se konal ve dnech 4. až 6. března v Londý-ně. Veletrh Ecobuild, jak už název trochu napovídá, byl zaměřený hlavně na ekologic-kou výstavbu, kterou představují moder-ní domy s co nejmenší spotřebou energie na svůj provoz a využívání obnovitelných materiálů, které nezanechávají uhlíkovou stopu. Z divize Energy na veletrh zavítali Radek Černý, Lukáš Kovařík a Aleš Seluc-ký. Kromě prohlídky mnoha zajímavých expozic jsme se zúčastnili i tří odborných přednášek. Velmi zajímavým tématem byla udržitelná výstavba moderních velkoměst zaměřená nejen na stavění moderních domů, ale také ekonomické provozy domů. Důležitým tématem byla také ochrana pitné vody, zejména zabránění plýtvání pitnou vody tam, kde se dá využívat například na splachování WC a další podobné účely vody dešťové. V anglicky typickém dešťovém po-časí celkem jasné téma.

Velkým fenoménem stavebního veletr-hu bylo používání systémů zelených fasád. To jsou fasády, které nesou na svém obvo-dovém plášti rostliny. Taková masa zeleně v kombinaci s hlínou je pak velmi dobrým izolantem před slunečním zářením a nedo-chází tak k přehřívání budov. To bylo také jedním z témat, že více nákladů v mo-derních budovách je spojeno s chlaze-ním těchto budov v létě než vytápěním v zimě. Jsem rád, že i my máme vyvinutý svůj systém zelené fasády v kombinaci s tepelnou izolací Icynene® a máme ji užitou i na naší výrobní hale ve Slavkově. Můžeme tak investorům nabídnout tento nadstan-dardní plně funkční typ fasády. Využívání solárních panelů zejména na střechách bu-dov zde bylo také velmi prezentováno a já mohu nyní prozradit, že chystáme na haly nový typ fasády poskládaný právě z tako-vých panelů. Dá se říci, že nová fasáda bude zároveň zajišťovat chod uvnitř haly a nebu-de mít tedy jen ochranný charakter. To vše patří do našeho konceptu energeticky efek-tivních budov.

Naopak téměř nulové zastoupení zde měly tepelné izolace z minerálních vláken. Osobně si to vysvětluji tím, že výroba ta-kového izolantu je velkým zásahem pro ži-votní prostředí, protože při jejich výrobě

Radek Černý, Lukáš Kovařík a Aleš Selucký před vstupem na veletrh.

DIVIZE ENERGY

VELETRH ECOBUILD POTVRDIL TREND EKOLOGICKÉ VÝSTAVBY

Velkým fenoménem stavebního veletrhu bylo používání systémů zelených fasád. To jsou fasády, které nesou na svém obvodovém plášti rostliny. Taková masa zeleně v kombinaci s hlínou je pak velmi dobrým izolantem před slunečním zářením. Jsem rád, že i my máme vyvinutý svůj systém zelené fasády a máme ji užitou i na naší výrobní hale ve Slavkově. Jedna z propagovaných zelených fasád na

veletrhu.

3

se využívá velké množství energie a tato výroba má velký dopad uhlíkové stopy pro naši planetu. Proto na veletrh zamě-řený na ekologii výstavby tyto materiály nepatří. Naopak velkým potěšením bylo naše setkání s kolegy, kteří aplikují tepel-nou izolaci ICYNENE® ve Skotsku a Anglii, kterou prodáváme pod obchodním názvem Chytrá izolace na trzích v ČR, SR a Rakous-ku. Tento stánek budil velký zájem mezi návštěvníky.

Návštěva veletrhu Ecobuild 2014 byla pro nás přínosem a již nyní zavádíme poznatky z veletrhu do svého vývoje a každodenního

života firmy. Zúčastnili jsme se velmi zají-mavé přednášky, z níž vyplynulo, že pokud je v budovách navržený moderní systém, ale uživatelé jej neumějí správě využít, do-chází ke ztrátám na energiích až 30%. Naše firma je GREEN. Určitě jste si všimli, že jsme zavedli opatření a návody na správné vyu-žívání technologií v našem firemním are-álu, chování při běžném pracovním životě firmy, a tím značně přispíváme k ochraně životního prostředí okolo nás.

Ing. Lukáš Kovařík,technický ředitel divize Energy

Na stánku irského prodejce izolační pěny Icynene – GMS, která byla v loňském roce ve svém oboru nejúspěšnější evropskou firmou.

Kreativní mozaiková odvětrávaná fasáda na jedné z londýnských budov.

SLOVO ŠÉFREDAKTORA

Jaro k nám letos vstoupilo bez zaklepání. Než jsme se nadáli, objevily se první jarní květy, brzy následované rozkvetlými korunami stromů. Symbol jara představují Velikonoce, tradiční křesťanské svátky.

Z článků v tomto čísle bych rád upozornil na poznatky ze zahraničních cest, které naši kolego-vé podnikli do Londýna a mexického Cancúnu, a na cenné a stále aktuální myšlenky z projevů našeho úspěšného krajana Jana Antonína Bati.

Jarní čas je pro nás již šest let spojený se vzpomínkou na bývalého kolegu a vynikajícího člověka Jaroslava Šroma, který v naší společ-nosti působil od jejího založení jako technický ředitel a předseda dozorčí rady. Pod jeho rukama se rodily pověstné „šromoviny“ - pro nás dnes již samozřejmé součásti interiérových příček LIKOform. Jejich neustálému zdokonalování věnoval Jaroslav hodně svého času a energie. Byl vždycky ochoten každému poradit a po-moci. S upřímnou radostí předával své bohaté zkušenosti mladým kolegům, kteří přicházeli do našeho týmu.

Jaroslav Šrom byl veselý a přátelský člověk a vizionář. Naše vzpomínání by proto nemělo být smutné, ale naopak plné naděje v budoucnost. Naděje, kterou v sobě Jaroslav nosil. Jardo, děkujeme!

Jiří Stratil

Jaroslav Šrom se s láskou věnoval mladým začínajícím kolegům.

4

PŘÍKLADY TÁHNOU

VE ŠLÉPĚJÍCH SLAVNÝCH OSOBNOSTÍ RODU BAŤŮ

Patřím ke generaci, která vyrůstala v tzv. socialismu a po revoluci jsem se pustil do podnikání. 24 let den co den hledám cestu, jak to dělat co nejlépe. Jak zajistit vyšší efektivitu naší firmy, a tím větší konkuren-ceschopnost, jak zapojit nadšení našich zaměstnanců, jak vedle denních rutin ne-ustále inovovat a vyvíjet, jak dobře spojit firemní a rodinný život. Naši konkurenti na západ od našich hranic, měli možnost se to jednak naučit v kvalitních školách a jednak vše odkoukávali od svého okolí. Jsem vděčný za každou dobrou radu především od lidí, kteří znají naše prostředí a něco podobného zažili. Teoretiků je všude okolo mnoho, ale jejich naučené poučky nepřesvědčí.

Pánové Tomáš a Jan Antonín Baťa také neměli manažerské školy. Dosáhli však ně-čeho, čeho dosáhl málokdo na této planetě, a zanechali nám odkaz. Zapsané osudy Jana Antonína Bati a jeho bratra Tomáše jsou po-kladem českého podnikatelského prostředí. Podobná literatura se těžko hledá po celém světě. Jsou to knihy, ve kterých obchodní příběhy žijí konkrétní čeští podnikatelé a pracovníci. Učím se z jejich příběhů a často se stydím. Stydím se, když porov-návám, jak pomalu dokážeme realizovat

projekty obklopeni nejmodernější techni-kou v porovnání s tím, jak rychle podobné a náročnější úkoly dokázali zorganizovat pánové ze Zlína. A to v jejich době a na všech kontinentech. Baťové nám v období mezi světovými válkami nastavili ty správné standardy. Máme se ještě co učit.

My, v LIKO-Su se snažíme řídit základní-mi principy soustavy Baťa. Náš byznys chá-peme jako službu pro zákazníka, naši lidé jsou nejdůležitějším prvkem firmy, jejich odborný a osobní růst iniciujeme a podpo-rujeme systematickým vzděláváním, naše týmy mezi sebou obchodují a lidé jsou place-ni ze zisku svého týmu. Oceňujeme aktivní a iniciativní pracovníky, ve svém oboru se nechceme spokojit s jiným než prvním mís-tem, jsme přesvědčeni, že k úspěchu vede cesta jenom přes poctivou a tvrdou kaž-dodenní práci, a přitom se snažíme svaly nahrazovat mozkem.

LIKO-S je česká rodinná firma. I společ-nost Baťa byla v době své slávy česká rodin-ná firma. A tak český majitel firmy na osu-dech Tomáše a hlavně Jana Antonína najde mnoho poučení. Poučení kladná i záporná. Například, jak česká rodinná firma může dobýt svět a získat si obrovský mezinárodní

respekt a jak naopak dokáže česká politika a závist zničit toto národní bohatství; jak se dá v rodině vychovat úspěšný nástupce - pokračovatel díla (což platí o předání firmy Janu Antonínovi) a jak naopak rodinné roz-pory mohou celé velké dílo zničit (což pla-tí o převzetí firmy Tomášem Baťou mladším, kterého už si z porevoluční doby pamatuje-me); jak se česká podnikatelská rodina doká-že zapsat jako nejlepší příklad do historie světového byznysu a jak naopak dokážeme historii překroutit a vymazat z úspěšné ságy fenomenálního Jana Antonína a nahra-dit ho jeho synovcem Tomášem mladším, který udělal ze světového předválečného koncernu nevýznamnou firmu současnosti.

Tomáš Baťa - zakladatel je pro mne nejlep-ším příkladem vizionáře a manažera a jeho nevlastní bratr a pokračovatel Jan Antonín Baťa je pro mne nejlepším příkladem svě-tového obchodníka, manažera a myslite-le. Oba pak jsou tím nejlepším příkladem českého podnikatele a vlastence.

My, v LIKO-Su se snažíme jejich odkaz roz-víjet. Budujeme Happy and Green Company.

Libor Musil, zakladatel a předseda představenstva LIKO-S, a.s.

Rodina Musilova na vernisáži výstavy Baťova města v brněnském Domě umění, kterou naše firma v minulém roce finančně podporovala.

Jan Antonín Baťa ve svém domě v Batatubě.

5

JAN ANTONÍN BAŤA: NOVÉ KNÍŽECTVÍ ROMÁN Z PRŮKOPNICKÉHO ŽIVOTABUDE VYDÁN ZA PODPORY SPOLEČNOSTI LIKO-S

Čtvrtý svazek unikátní edice z dosud ne-publikovaného literárního odkazu vynika-jícího československo-brazilského průmy-slníka (10. „baťovský“ svazek včetně reedic a celkově 42. svazek Nakladatelství Marek Belza). Děj románu se začíná odvíjet ve Zlíně za 2. republiky a na počátku Protektorátu. Baťovi Mladí muži absolvují složitou dvou-setdenní cestu přes jižní Francii do Brazílie.

Přijíždějí do Sao Paula, kde začínají v pod-niku Sapaco na Água Branca a seznamují se s brazilskými reáliemi. Poté se výprava roz-děluje - někteří zatím zůstávají, jiní odcháze-jí do vznikající Batatuby, hlavní hrdina Jarka Rotal s rodinou cestuje ve druhé půli roku 1940 do Indiany, kam přijíždí i šéf s rodinou a s plány kolonizace v Mato Grosso. Mladí Baťovci se pouštějí nejprve do kolonizační-ho projektu v Indianě a na Somambaii. Prá-ci komplikuje problém černých listin. Plán města v pralese, úvahy o vystěhovalectví v dějinách. Potřeba revitalizovat společnost Viacao v podmínkách černých listin - hledání řešení cesty z krize, pochybnosti některých lidí. První pokusy o rozběh Somambaii, na-konec výstavba města Batamato.

„VYJDE PRAVDA NAVRCH, JAK OLEJ NA VODU, JE TŘEBA VŠAK V NI VĚŘIT,

A NE NA NÁHODU. CTI PRAVDU, VAŽ SI PRAVDY, KAŽDÉMU PRAVDY PŘEJ.“

poslední slova Jana Antonína Bati, která napsal po posledním z řady infarktů na kousku papíru v nemocnicí v Saõ Paulu,

srpen 1965

PŘÍKLADY TÁHNOU

HODNOTNÉ A STÁLE AKTUÁLNÍ MYŠLENKY JANA ANTONÍNA BATI

NAŠEMU ČASOPISU SE DOSTALO VÝZNAMNÉ POCTY, ŽE MŮŽEME OFICIÁLNĚ PUBLIKOVAT VYBRANÉ CITÁTY Z PROJEVŮ JANA ANTONÍNA BATI.

Bude záležeti i nadále a v budoucnosti zejména od vás, aby zůstala i pro budoucí nezlomená a neztenčená tato základna rozmachu našeho člověka, lidu, národa, ře-mesla, světa. Abyste, nabiti Kladem, v tomto světě ničení, Záporu, zvedali vysoko a drželi pevně tady a v celém tom širokém světě, ve světě všech ras a národností, náboženství a názorů, ten jeden názor, směr a cíl, jenž nás všechny, všechny v naší práci po celém světě spojuje: Službu člověku.

(Nové knížectví, nedatováno v exilu, poprvé publikováno 2014 s podporou firmy LIKO-S;

z projevu k Mladým mužům a ženám Baťovy školy práce z 1. ledna 1939)

Máme množství osobních nedostatků. Jsme vysoce nespolečenští. Neumíme jazyky. A neumíme se smát. Jsme tragičtí ve styku s lidmi, jsme právě tak tragičtí ve styku s ci-zinci, jako ve svých oslavách radosti. I naše 28. říjny jsou plny třistaleté poroby a skorem radosti nad tím žalem.

Naše sebevědomí je nedostatečné. Nejsme si jisti. Myslíme, že jiní lidé – jiných národů – jsou něco jiného, i když vidíme, že jsou to lidé z masa a krve, právě tak jako my sami.

Doma jsme mysleli, že svět končí za Kročehlavy, ale když vidíme, že po měsících cestování světu není konce, tak si s ním nevíme rady a toužíme, neskonale toužíme po bramborové polévce a knedlících, jako by to měla býti spása našeho života. Toužíme po „splendid isolation“ (přel. skvělé izolaci), kde by vše bylo „malé, ale naše“. Ale okolo nás proudí velký svět a nutí – buď hráti s sebou světovou hru pod vlastní taktovkou, nebo nám hrozí taktovka někoho cizího.

(Za obchodem kolem světa, publikováno ve Zlíně 1937, znovu vydáno 2006)

Bylo-li v Evropě dvacet milionů nezaměst-naných, bylo to proto, že scházel milion vychovaných, vycepovaných, odvážných podnikatelů, kteří by byli našli způsob, jak tyto lidi zaměstnati. Když to je právě to, že ovzduší Evropy a světa bylo otrávené tím komunismem a jeho zdánlivým vítězstvím v Rusku a bylo mnoho lidí, kteří si řekli, že státní služba a vůbec služba a zaměstnání je bezpečnější formou šťastného života, nežli býti podnikatelem.

(Těžké časy, nedatováno v exilu, poprvé publikováno 2008)

Lidská mysl je jako všechno živelná. Je-nom když jí učiníte jakési násilí, tož dostane obrátky a myslí usilovněji. Proto jsou na světě války a proto asi nikdy svět bez válek nebude. Protože až když jde lidem o kejhák, začnou teprve usilovně myslet. Dokud je klid a pokoj, tož uvažují o třináctém služném a zkracování pracovní doby a výhodách pro sebe a ideálech a tak dál.

(Román života, nedatováno v exilu, poprvé publikováno 2009)

Obuvnická továrna v Batatubě, nápisy na zdi: „Práce je nejlepší učitel“ a „Zítra bude pozdě, začni hned“.

Obálka knihy Jana Antonína Bati Nové knížectví.

6

Rolfe, můžete mi prosím stručně představit vaši firmu? V roce 1993 založil můj otec Kurt Ritter fir-mu KR Decken-und Wandelemente. Hlavním předmětem podnikání byl prodej a montáž stropních systémů a přestavitelných příček (MAARS).

Po skvělém startu a úspěšných prvních le-tech našeho obchodního oddělení v KR Dec-ken-und Wandelemente jsme zjistili, že bude lepší, když obchodní oddělení úplně oddělí-me. Tak jsme v létě 2005 založili naši novou společnost AMINA Products GmbH (pozn. autora - AMINA = důvěryhodný, upřímný). Od této doby se věnuji pouze obchodní činnosti a náš podíl na švýcarském trhu neustále roste. Naše spolupráce s firmou LIKO-S tímto dosta-la také nový impuls, účastníme se na vývoji produktů při setkání ve Slavkově a pomáhá-me tak zdokonalovat tyto systémy a dáváme podněty pro nové produkty. Také naše sani-tární příčky nabírají stále více na důležitosti a dnes nabízíme našim zákazníkům komplet-ní sortiment sanitárních stěn a kabin .

V roce 2011 jsme začali vyvíjet vlastní pro-dukt SilentPET. Jde o panely pohlcující zvuk, které jsou vyrobené z recyklovaných PET la-hví. Po téměř třech letech vývoje a testování jsme uvedli akustické produkty SilentPET na trh a v prvním roce prodali téměř 2 000 kusů. Dnes jsme hrdí na to, že máme svůj vlastní produkt, ale také, že jsme členem mezinárod-ní skupiny LIKO-S a prezentujeme interiéro-vé systémy LIKO-S na švýcarském trhu. Plá-nujeme dále posilovat značku LIKO-S a jeho

systémy na švýcarském trhu. Našim cílem je stát se jedničkou v interiérových systémech ve Švýcarsku. Věřím, že s podporou, kterou od firmy LIKO-S máme, tohoto cíle rychle dosáhneme.

Jak hodnotíte spolupráci s naší společností a našimi kolegy?Naše každodenní komunikace probíhá velmi dobře. Lidé ve firmách AMINA a LIKO-S se na-vzájem znají už nějakou dobu, a to usnadňuje komunikaci a značně to zjednodušuje práci. V posledních letech jsme dokončili hodně pěkných projektů.

Jste spokojeni s naším systémem příček a mobilních stěn?Jsme spokojeni nejen se zlepšováním kvality výroby během posledních let, ale také celkově se spoluprací.

Neustále pracujeme také na zlepšení naše-ho partnerství. Pokud bychom o to neusilova-li společně, hodně bychom navzájem ztratili.

V čem spatřujete naši největší výhodu a co byste navrhoval našemu vývojovému týmu na zlepšení?Skupina partnerů společnosti LIKO-S dává dohromady silný mezinárodní tým, což nám umožňuje být velmi blízko celoevropskému trhu a brzy rozpoznat trendy a směr, kterým se bude design a požadavky zákazníků ubírat v budoucnu.

Pravidelná setkání s vývojovým týmem LIKO-Su nám zaručují, že budeme připraveni vyrábět to, co trh potřebuje.

Tato vzájemná mezinárodní setkání k vývoji přinesla už mnoho dobrých nápadů, LIKO-S je rozvíjí a nabízí všem mezinárodním partnerům a zákazníkům. Možnost mít vliv na vývoj produktů a pracovat s vývojovým týmem, jaký nikdy nebudu mít ve své vlastní firmě, mě velmi těší.

Rolf Ritter u nás ve firmě (první zleva) na školení montážních týmů ze západní Evropy.

NAŠI EXPORTNÍ PARTNEŘI

Rolf Ritter:

MÁME SILNÉHO A SPOLEHLIVÉHO PARTNERA Rolf Ritter, zakladatel a generalní

ředitel firmy AMINA Products a KR.

ŠVÝCARSKÁ SPOLEČNOST AMINA PRODÁVÁ NA ŠVÝCARSKÉM TRHU NAŠE SYSTÉMOVÉ PŘÍČKY LIKOFORM®. ZEPTAL JSEM SE JEJÍHO MAJITELE ROLFA RITTERA NA HISTORII, SOUČASNOST A PLÁNY TOHOTO NAŠEHO VÝZNAMNÉHO EXPORTNÍHO PARTNERA.

“Když spadneš, zvedni se, opraš se a začni znovu,

to je mé oblíbené motto …”Rolf Ritter

7

Jaké významné projekty jste realizovali s našimi příčkami?

V posledních letech to bylo několik vel-kých projektů. Jedny z největších byly pro-jekty Alstom, PricewaterhouseCoopers nebo Swisscom.

Naše strategie je vyvarovat se obchodů s vy-sokým rizikem. Abychom byli stabilní a pro-sperující firmou je pro nás velmi důležité mít velkou a hlavně stálou klientelu, se kterou můžeme průběžně spolupracovat několik let.

Mezi těmito klienty už máme několik dů-ležitých bank, ale patří mezi ně i švýcarská vláda nebo Švýcarská armáda či známé švý-carské společnosti, jako Alpiq, Geberit, CIR-CON a mnoho jiných firem, kterým opakova-ně dodáváme interiérové systémy LIKO-S již řadu let.

Jak vidíte budoucnost naší spolupráce?Chceme ještě více rozšířit spolupráci s firmou LIKO-S, například s jejich divizí Kovovýroby. Mít v zádech partnera, jako je LIKO-S, nám umožňuje ovlivňovat vývoj produktů a zajiš-ťuje, že dostaneme to, co naši zákazníci chtě-jí. Na druhé straně počítáme s tím, že nám LIKO-S pomůže stát se jedničkou na švýcar-ském trhu. Z nějakého důvodu se v loňském roce naše komunikace mimo každodenní ob-chodní činnosti trochu zadrhla. Tomuto se bu-deme snažit vyhnout a v budoucnosti budeme více pracovat na dosažení našeho společného cíle.

Jaký je celkový obraz České republiky ve Švýcarsku a změnil se nějak tento obraz po vaší první osobní návštěvě ve Slavkově u Brna?Myslím, že obraz České republiky stále ještě trpí vlivem starého příběhu o rozdělení Vý-chodu a Západu. Časy se však postupně mění. Když se podíváte, kolik švýcarských firem již spolupracuje s českými firmami, rychle si uvědomíte, a je to až neuvěřitelné, jakým vý-vojem Česká republika během posledních let prošla.

Když jsem jel na první návštěvu do České republiky a LIKO-Su, byl jsem docela skep-tický, zda „oni“ budou schopni držet krok s našimi požadavky na kvalitu a dodávat spolehlivé a dokonalé produkty, které náš trh žádá. Moje pochybnosti však zmizely, již když jsme dorazili před areál LIKO-Su . Byla nám představena dobře organizovaná firma s vysokými nároky na kvalitu a spolehlivost. První setkání bylo fantastické, s velkou po-hostinností, které skončilo dohodou o brzké spolupráci. Po obdržení prvních dodávek z LIKO-Su zmizely i poslední pochybnos-ti. Dnes, po téměř deseti letech spolupráce a zkušeností s firmou LIKO-S víme, že máme silného a spolehlivého partnera, a jsme hrdí na to, že můžeme zastupovat tuto firmu a její produkty ve Švýcarsku.

Děkuji za rozhovor …Viktor Fric,

koordinátor Exportu

Nový exportní tým společnosti LIKO-S, zleva Jan Musil, Iva Kuncová, Karel Hudec.

Projekt Ärtztegemeinshaft, Balstahl, Švýcarsko.

Naše interiérové systémy v projektu firmy AMINA Products Prisma Cham ve Švýcarsku.

8

Tato myšlenka byla pro nás motivační a celé dva roky jsme se připravovali na toto mistrovství. Naše sezona začíná každoročně kolem 14. října a skoro každou sobotu až do jara jezdíme po celé republice a na Sloven-sko na tréninky. Mezi tím minimálně jednou týdně trénujeme ve studené vodě na Slav-kovském koupališti, případně na rybníku, a 2 - 3x týdně v Brně, v plaveckém bazénu za Lužánkami.

Takto vytrénováni jsme se rozhodli, že se letos světového klání zúčastníme. 17. března 2014 vyrazila z Prahy devítičlenná výprava až k severnímu polárnímu kruhu - do finské-ho Rovaniemi, kde se konalo Mistrovství svě-ta v zimním plavání 2014. Závody probíhaly v pětadvacetimetrovém bazénu, který byl vyřezán v ledovém krunýři v řece Kemijoki.

Teplota vody na povrchu byla – 0,5 °C, vzduch - 6 °C, v noci až - 22 °C. Byli jsme při-hlášeni na prestižní závod na 450 metrů a štafetu 4 x 25 metrů. Podle pořadatele se le-tos zúčastnil závodu na 450 metrů rekordní počet plavců – celkem 156.

V Česku jsme letos zkusili vodu 1 °C, což byla skoro stejná teplota jako ve Finsku, jen s tím rozdílem, že u nás se běžně plave vzdá-lenost 750 metrů až 1 km. Proto jsme si věřili, že závod můžeme absolvovat, ale na medaile jsme si nepomýšleli.

Ve čtvrtek zahajoval Zdeněk Kyjovský zá-vod v první rozplavbě kategorie nad 60 let

a hned z toho byla bronzová medaile, v ná-sledující ženské rozplavbě plavala Vlaďka Fialová a Jana Matuštíková a vybojovaly stříbrnou a bronzovou medaili. V další roz-plavbě plavala Jitka Pospíšilová a skončila na 5 místě. Následoval jsem já na 7. místě v kate-

gorii nad 55 let. Náš kouč Petr Mihola obsadil 5. místo, Jirka Pospíšil sedmé a Tomáš Šafa-řík deváté.

Na závěr, skoro v 18 hodin, kdy už se šeřilo, plavala naše největší naděje Magda Okur-ková, která byla nejrychlejší ženou v celém

V ROCE 2012 NÁŠ PLAVECKÝ KOLEGA JACK Z ANGLIE, KTERÝ PLAVE ZA PRAŽSKÝ KLUB ČESKÝ POHÁR V ZIMNÍM PLAVÁNÍ A ZÚČASTNIL SE V LOTYŠSKU MISTROVSTVÍ SVĚTA, NAPSAL NA STRÁNKY ZIMNÍHO PLAVÁNÍ, ŽE POKUD BY JELI ČEŠI NA TOTO MISTROVSTVÍ, KTERÉ SE KONÁ JEDNOU ZA DVA ROKY, URČITĚ BY PŘIVEZLI MEDAILE.

FANDÍME SPORTU

Slavkovští reprezentanti, zleva stříbrná Vlaďka Fialová, Svaťa Matuštík, bronzová Jana Matuštíková a bronzový Zdeněk Kyjovský.

Výprava českých zimních plavců před odjezdem do Rovaniemi: Děkujeme vám za podporu!

Sjezdovka za naší chatou připravená pro lyžaře.

HORKÉ CHVÍLE V LEDOVÉ VODĚLogo LIKO-S opět u severního polárního kruhu

9

startovním poli a zaslouženě získala zlatou medaili. Gratuluji!

V neděli nás čekala štafeta volným způso-bem na 4 x 25 metrů, kde jsme v kategorii trilobiti - nad 250 let (věkový součet 4 čle-nů) získali 6. místo a mladší prsařská štafeta skončila devátá.

Jelikož jsme se vraceli domů až 26. března, měli jsme 3 dny na návštěvu vesničky Santa Clause, sobí farmy a farmy pro psy Hasky, kteří jsou využíváni pro psí spřežení. Také jsme absolvovali čtyřhodinovou vycházku krásnou finskou přírodou okolo lyžařského

areálu. Děti měly výuku v chytání ryb v otvo-rech vyřezaných v ledu na řece. Prý uloví za dopoledne až 20 ryb. Ve Finsku se nám moc líbilo – závody, atmosféra i příroda.

Závěrem nám dovolte poděkovat za podpo-ru firmy LIKO-S na tomto sportovním klání. Věříme, že jsme Likosákům ani České repub-lice neudělali ostudu.

S přátelským pozdravem zimní plavci ...

Svaťa Matuštík,přítel a dopravce firmy LIKO-S

Cenné kovy si z mistrovství světa přivezli Zdeněk Kyjovský (bronz), Magda Okurková (zlato), Vlaďka Fialová (stříbro) a Jana Matuštíková (bronz). Blahopřejeme!

Soutěžní bazén vyřezaný v ledu řeky Kemijoki (teplota vzduchu -6 °C, teplota vody -0,5 °C).

FANDÍME SPORTU

ÚRYVEK Z REPORTU O MISTROVSTVÍ SVĚTA NA MEZINÁRODNÍM INTERNETOVÉM PORTÁLU OPEN WATER SWIMMING:

Když pozorujeme běh Usaina Bolta, jeho rychlost nás děsí. Když vidíme plavat Michaela Phelpse, říkáme si: „Jak někdo může plavat tak rychle?“ Když vidíme jiné nadlidské výkony, jsme vždy překvapeni, co všechno a na nejvyšší úrovni dokáže lidské tělo a mysl předvádět.

Na Mistrovství světa v zimním plavání 2014 v Rovaniemi ve Finsku jsme stejně ohromeni, jak daleko, rychle a mocně se tito sportovci „prodírají“ vodou, která má teplotu těsně nad bodem mrazu.

Magda Okurková z České republiky zaplavala při vytrvalostním plavání na 450 metrů v Rovaniemi nejrychlejší čas, ale všechny ženy, které se zúčastnily závodu, jsou hrdinkami. O tom není pochyb.

Všichni dělají něco, co může dělat jen velmi malé procento lidí. Navíc jsou přes své velké duševní a fyzické schopnosti velice skromní.

Poslední namočení

„Rychle a mocně se tito sportovci „prodírají“ vodou, která má teplotu těsně nad bodem mrazu ...“

10

DIVIZE CHYTRÁ IZOLACE

Konference se účastnilo 278 účastníků ze 110 firem a 18 zemí celého světa - od Kanady přes Českou republiku a Rakousko, až po Japon-sko. Bylo velmi zajímavé sdílet informace, postupy a zkušenosti s lidmi, kteří působí o tolik tisíc kilometrů dál od nás. A stejně tak zjistit, že business je ve všech částech světa stejný a že jen ti nejchytřejší a zároveň nejvytrvalejší jsou ve svém oboru opravdu úspěšní.

Firma Icynene předvedla svoji profesiona-litu nejen dokonalým organizačním zvlád-

nutím celé akce, ale i inspirativností celého setkání. Icynene zaznamenává celosvětově výrazný nárůst prodeje, a to i navzdory glo-bálnímu poklesu stavební činnosti. Z firmy Icynene se stala celosvětová jednička na poli pěnové izolace s otevřenou buněčnou struk-turou, kterému jasně dominuje. A to neje-nom díky jejím výjimečným vlastnostem, ale i díky důslednému výběru distributorů a partnerů, kteří jsou ochotni následovat po-slání firmy – stát se celosvětově nejprefero-

Zástupci Chytré izolace® a Smartisolu® společně s evropskými distributory na konferenci Icynene 2014 v Cancúnu (v první řadě zprava Martin Diviš a Aleš Musil, ve druhé řadě zprava Petr Juřeník, Václav Pěnička, Jan Musil a Ernst Stocker).

CHYTRÁ IZOLACE® A SMARTISOL® ZAVÍTALY AŽ DO MEXIKAa zamyšlení: Proč je nejlepší být nejlepší?NA ZAČÁTKU BŘEZNA JSME SE ZÚČASTNILI SPOLEČNĚ SE ZÁSTUPCI NAŠICH DISTRIBUTORŮ CELOSVĚTOVÉ KONFERENCE FIRMY ICYNENE, DODAVATELE SUROVIN PRO APLIKACI NÁMI POUŽÍVANÉ IZOLAČNÍ PĚNY. KONFERENCE SE KONALA V MEXICKÉM CANCÚNU A MĚLA PŘÍZNAČNÝ NÁZEV – CATCH THE WAVE – CHYTNI VLNU.

Z firmy Icynene se stala celosvětová jednička na poli pěnové izolace s otevřenou buněčnou strukturou.LIKO-S je velmi uznávanou firmou, pokud se týká dosažených obchodních výsledků i z hlediska prováděného vývoje v oblasti zateplení Chytrou izolací®, kterým se naše společnost zabývá. Ten je v mnoha směrech jedinečný a jeho výsledky jsou používány v mnoha zemích světa.

11

DIVIZE CHYTRÁ IZOLACE

vanější izolací – „To be the world’s preferred insulation“.

Jsme velmi rádi, že firma LIKO-S se svý-mi značkami Chytrá izolace® a Smartisol® patří do této vybrané společnosti. Navíc je LIKO-S velmi uznávanou firmou, co se týče dosažených obchodních výsledků i z hle-diska prováděného vývoje, kterým se naše společnost zabývá. Ten je v mnoha směrech jedinečný a jeho výsledky jsou používány v mnoha zemích světa.

Každé partnerství je o vzájemné spoluprá-ci. Proto i my jsme zde měli možnost načer-pat nové poznatky a zkušenosti od jiných firem či načerpat inspiraci pro prodej tohoto jedinečného produktu.

Celou konferencí se nesla symbolika. Pěny Icynene jsou jako jediné na světě ze sta pro-cent nadouvané pouze vodou – stejně jako mořská vlna není nic jiného než voda. Na širém moři si vlny ani nevšimnete, nicméně s příchodem k pobřeží se začne zvedat. Vlna Icynene se pomalu blíží k pobřeží a začíná se zvedat, začíná být vidět. My víme, že umíme na této vlně jezdit, stojíme na prkně a těšíme se na jízdu, až dojde vlna ke svému vrcholu.

ZAMYŠLENÍ: PROČ JE NEJLEPŠÍ BÝT NEJLEPŠÍ?

Při slavnostním galavečeru byli vyhlá-šeni nejúspěšnější distributoři Icynene na

americkém kontinentu a ve zbytku světa. Nejúspěšnějším americkým distributorem se stala firma Anderson Insulation z Bosto-nu, mimo oblast Severní Ameriky zvítězila firma GMS Insulations Ltd z Irska. Gerry-mu Sheridanovi, našemu kolegovi z branže, k úspěchu samozřejmě gratulujeme a máme z něj radost.

Na druhé straně, když Gerry přebíral pla-ketu pro nejlepšího, my jsme seděli u stolu. Nebyli jsme na to zvyklí, protože v předcho-zích dvou letech ji vždy přebíral zástupce firmy LIKO-S. Nevěděli jsme, jestli se máme usmívat, mračit, být naštvaní nebo se rado-vat z druhého místa. Za druhé místo se ale žádná plaketa nedává, nikdo se o druhé nej-lepší firmě nezmiňuje. Ten pocit nejde po-psat, je to takové to podprahové brnění, které není příjemné …

Poznali jsme tady v praxi, proč je nejlepší být nejlepší. Zdravě nás to nakoplo, protože na další konferenci nechceme být těmi, kdo zase zůstanou sedět. Chceme být nejlepší a uděláme proto všechno, co je v našich si-lách. Budeme následovat jeden z bodů firem-ní kultury: Nejlepší je být nejlepší – Best 2B the Best. Pak budeme i Happy.

Petr Juřeník,ředitel divize Chytrá izolace

Pro letošní konferenci firmy Icynene byla zvolená velmi pěkná destinace.

Vystoupení prezidenta společnosti Icynene Howarda Decka.

Zástupci Chytré izolace® a Smartisolu® společně s evropskými distributory na konferenci Icynene 2014 v Cancúnu (v první řadě zprava Martin Diviš a Aleš Musil, ve druhé řadě zprava Petr Juřeník, Václav Pěnička, Jan Musil a Ernst Stocker).

Catch the Wave – Chytni vlnu

Životní cyklus každého produktu se podobá vlně. Pokud je surfař připravený, vystihne správný okamžik, může na vlně jet, využít svou šanci v businessu. Pokud správný okamžik, kdy je potřeba se rozpádlovat a rozjet, surfař propásne, už tuto vlnu nikdy nedostihne. Možná přijde další, ale kdo ví, jak dlouho na ni bude muset čekat. My chceme tuto vlnu chytnout!

12

Název Velikonoce je odvozen od Velké noci, kdy ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrt-vých. Avšak žádný ze zachovaných historic-kých pramenů neudává přesné datum. Tradi-ce klade neděli po „Velké noci“ na první jarní úplněk, kdy slaví svůj velký svátek pesach i Židé.

PAŠIJOVÝ TÝDEN A VELIKONOČNÍ TRADICERádi bychom Vás seznámili s několika tradi-cemi, které jsou v České republice dodržo-vány už po mnohá staletí, prolínají se s křes-ťanskými tradicemi a spolu tvoří kulturní bohatství naší země.

Pašijový týden, Svatý týden nebo také Vel-ký týden představuje poslední týden čtyřice-tidenního půstu. Jeho název je odvozen od pašijí, které jsou čteny v kostele. Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí. Svátek Velikonoc podle křesťanských tradic tvoří Modré pondělí, Šedé úterý, Ška-redá středa, Velikonoční triduum (tedy Zele-ný čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota neboli Noc zmrtvýchvstání) a Hod Boží velikonoční (Velikonoční neděle).

Květná neděle je šestou a tedy i poslední postní nedělí. Otevírá Velikonoce ve zname-ní zelené ratolesti, palmové větve, kterou byl podle Bible Ježíš se svými učedníky vítán několik dní před jeho umučením v Jeruzalé-mě. Proto je také květná neděle známá jako Palmová neděle. Lidově je také označována

jako Květnice nebo Beránková neděle, podle kočiček, tedy jívových větévek, které věřící přinášejí do kostela k posvěcení. Posvěcené kočičky pak během Velikonoc zdobí domác-nost ve váze. Dříve je však zemědělci zaráželi do půdy, aby měli požehnanou úrodu. Na vesnici byla Květná neděle také dnem, kdy se ve vsi vítalo nové léto. Dívky obcházely vesnici se zelenou ratolestí s pentlemi a kras-licemi a zpívaly, čímž zdravily nový zeměděl-ský rok. Letos Květná neděle připadá na 13. dubna.

Škaredá středa je podle Bible dnem, kdy byl Ježíš zrazen Jidášem. V lidovém pojetí je známá taktéž jako Sazometná středa nebo Černá středa, protože byla dnem úklidu a vy-metání sazí z komína. Lidé věřili, že čím více sazí v komínu, tím více peněz do domácnosti. V tento den by se také nikdo neměl škaredit. Tradice totiž říká, že kdo se mračí ve Škare-dou středu, hrozí, že se bude chmuřit každou středu po celý rok. Černá středa letos připa-dá na 16. dubna.

Zelený čtvrtek představoval první den velikonočního tridua. Tento den připomíná dvě hlavní události. Je to Ježíšova poslední večeře, kdy Ježíš symbolicky proměnil chléb ve své tělo a víno ve svou krev, dále pak Ježí-šova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.

O Zeleném čtvrtku se naposledy rozezní-vají kostelní zvony, poté umlknou a odlétají do Říma pro požehnání Svatého otce. Chlapci proto chodí po vsi s klapačkami a řehtačkami a nahrazují zvony, dokud se nevrátí. Na Bílou sobotu se opět rozezvoní: „Byl jsem tam! Byl jsem tam!“

Na Zelený čtvrtek lidé dodržovali přís-ný půst. Jíst mohli pouze bezmasé pokrmy. Většinou se proto jedly pokrmy zelené bar-vy, tedy převážně zelenina (špenát, zelené bylinky, zelná polévka), aby se obnovila síla lidského těla, proto také pojmenování Zelený čtvrtek, jemuž tento rok připadá datum 17. dubna.

Velký pátek je lidově označován jako Bo-lestný pátek nebo Tichý pátek. Vyjadřuje smutek ze smrti Ježíše a pokání. Křesťané mají tento den spojený s půstem, modlením a křížovou cestou.

Lidové tradice věří, že Velký pátek je dnem nadpřirozených sil. Je to doba velké účinnos-ti obyčejů, věšteb a modliteb. Věřilo se, že země se otevírá a vydává své poklady, nesmě-ly se proto provádět polní práce (rýt, kopat, sázet). Podle pověsti se dokonce otevírá hora Blaník a je tak možné spatřit blanické rytíře.

Na Velký pátek měla symbolický význam i voda. Znamenala očistu a zdraví. Lidé se tento den se lidé chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.

Bílá sobota je posledním dnem postu a při-pomíná křesťanům, jak Ježíš ležel v hrobě. Bílá neděle se nazývá podle bílých oděvů těch, kteří byli tento den křtěni. Je také ozna-čována jako den světla. Tento den je vše smě-řováno k očistě duše, těla, ale i příbytku – ve staveních se začalo uklízet a bílit. Lidé se při-pravují na mši. Hospodyňky pekly mazance a beránky, zdobily vajíčka, chlapci pletli pomlázky.

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně začíná večer svěcením ohně upálením velikonoční svíce a svěcením křestní vody. Podle tradic se během noci z Bílé soboty na Boží hod ve-likonoční proměňuje voda ve víno a vodní prameny získávají léčivou moc.

Křesťané věří, že na Boží hod velikonoční tedy na Velikonoční neděli Ježíš za svítání vstal z mrtvých, čímž dovršil Boží stvořitel-ské a vykupitelské dílo. Proto tuto neděli lidé nazývali dnem Páně a scházeli se pravidelně ke mši svaté, tzv. „lámání chleba“. Při mši kněz rozdělil pokrmy, které lidé s sebou do kostela přinesli a položili k oltáři. Na vesnici se dodržovala tradice, že kousek posvěcené-ho jídla dostala každá návštěva, kousek se dal na pole, na zahradu a do studny, aby byla úroda, dostatek ovoce a vody. Hospodyňky

TRADICE A ZVYKY

VELIKONOCE JSOU SVÁTKEM JARAVELIKONOCE PŘEDSTAVUJÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍ SVÁTEK KŘESŤANSKÉ CÍRKVE, JENŽ JE SPOJENÝ S PAMÁTKOU UMUČENÍ A VZKŘÍŠENÍ JEŽÍŠE KRISTA. VELIKONOCE VŠAK BYLY SLAVENY JEŠTĚ V DOBĚ PŘEDKŘESŤANSKÉ. NAVAZOVALY NA SVÁTEK ŽIDOVSKÝ, TZV. PESACH. POZDĚJI TAKÉ VELIKONOCE OSLAVOVALY PŘÍCHOD MESIÁŠE. POHANÉ BĚHEM OBDOBÍ VELIKONOC VÍTALI JARO A ZAČÁTEK ZEMĚDĚLSKÝCH PRACÍ. VŠECHNY TYTO TRADICE SE U NÁS PROLÍNAJÍ A TVOŘÍ TAK JEDNOTNÝ SVÁTEK VELIKONOC.

13

pekly tradiční mazance, které dříve byly spí-še slaným pečivem, a velikonočního beránka.

Velikonoční pondělí nebo také Červené pondělí představuje oslavu Kristova vítěz-ství nad smrtí. Křesťané prožívají radost ze svého vykoupení. Tento den je dnem pracovního klidu a je doprovázen různými lidovými zvyky, které se liší kraj od kraje. Nejznámější je jarní koledování, tzv. pomláz-ka. Velikonoční pomlázka je známá již od středověku a má více podob. Jiná je na venko-vě, jiná je ve městech, liší se i od západu na východ. Tento pojem má tři hlavní významy, a to obyčej šlehání dívek jarními pruty, což je většinou spojené s koledováním, dále se jedná o označení velikonočního daru, nebo pomlázka jako pojmenování spletených pru-tů. S takovouto pomlázkou pak chodí chlapci a muži „mrskat“ dívky z okolí. Podle obyčeje během „mrskutu“ odříkávají velikonoční ko-ledy a říkanky, jako například: „Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám sne-se jiný…” Tradice praví, že velikonoční mr-skání předá dívkám jarní svěžest vrbového proutí a dívky, tak zůstanou celý rok zdravé a uchovají si svoji plodnost. Obyčejně chlap-ci dostávali červeně nabarvené vejce, odtud také pochází název Červené pondělí. V lido-vých obyčejích byla červená barva přirov-návána ke Kristově krvi, červené vejce tak mělo symbolizovat ochranu a blaho.

Velikonoční koledování, jak už bylo zmíně-no, nabírá mnoho krajově odlišných podob. Pojmenování velikonočních radovánek jako je „mrskut“ nebo „mrskání“ je typické pro ob-last Moravy, kde má tento zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné setkat se s odlišnými výrazy například „šupání“, „vyšupat“, „šlehání“ a „vyšlehat“. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit od-poledne, kdy polévají muže a chlapce kbelíky studené vody. „Brrrr!“

Text Světlana Honsová a Veronika Jirková, ilustrace Veronika Jirková, studentka

výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě MU, která během studia vypomáhá v naší firmě

TRADICE A ZVYKY

SLOVENSKÉ SYMBOLY A TRADÍCIE VEĽKEJ NOCIVEĽKÁ NOC NEPOCHYBNE PATRÍ K VEĽKÝM KRESŤANSKÝM SVIATKOM A PO TIETO DNI SI NA SLOVENSKU UCTIEVAME TRADÍCIE A ZVYKLOSTI, KTORÉ SME ZDEDILI OD NAŠICH PRARODIČOV. OBKLOPUJEME SA SYMBOLMI, KTORÉ SA SPÁJAJÚ S TÝMTO SVIATKOM, JEME JEDLÁ KTORÉ SÚ CHARAKTERISTICKÉ PRE TOTO OBDOBIE A PRE NÁŠ KRAJ. BARANČEK, BAHNIATKA, KRASLICE, ZAJAČIK A KRÍŽ - TO SÚ ZÁKLADNÉ SYMBOLY VEĽKEJ NOCI.

Ako dieťa som sa vždy na tieto sviatky tešila. Pochádzam z malej dedinky ne severe Slovenska, kde sa veľkonočné tradície vždy zachovávali. Každý rok sme mali na zlatom daždi zavesené kraslice mojej výroby. Viem, že to neboli žiadne ukážkové kusy, ale boli moje.

S mojou maminou sme vždy piekli veľko-nočného barančeka a zdobili sme vajíčka. S otcom a mojimi bratmi sme vždy išli nazbierať popri rieke bahniatka a snažili sme sa upliesť korbáč z prútia.

K Veľkej noci patrí aj tradičné jedlo. Vždy na Veľkonočnú nedeľu sme išli skoro ráno do kostola s košíkom plným jedla. Do košíka sa dávali vajíčka, klobáska, šunka, maslo, bábovka, soľ, chren, cvikla. Kňaz toto jedlo v kostole posvätil a potom sme išli domov a naraňajkovali sa z posväteného jedla. Po výdatných raňajkách sme išli celá rodina do kostola.

Najväčšie dobrodružstvo sa začalo až v pondelok, keď po domoch chodili chlapci a polievali dievčatá. Niektorí polievali iba voňavkou, ale väčšina neutrácala peniaze na voňavku a vystačili si s vodou. Každý dostal nejaké čokoládové vajíčko, koláčik a nejakú tú korunu do vačku.

Čím som bola staršia, tým som sa menej tešila na Veľkonočný pondelok, pretože z chlapcov vyrástli chlapi a už im nestačili malé hrnčeky vody, ale objem použitej studenej vody sa zmenil na vedrá.

Teraz mám malú dcéru a smejem sa na tom, ako sa teší na to, že ju niekto poleje vodou, uvidím do kedy jej tá radosť vydrží.

NA ZÁVER UŽ IBA :KORBÁČ, VODU, KRASLÍC MOC,NECH PRINESIE VEĽKÁ NOC,ZDRAVIE, ŠŤASTIE, ÚSMEV V TVÁRIŽELÁM VÁM K SVIATKU JARI.

Renata Pirníková,asistentka pobočky v Bratislave

Posvěcení jídla o velikonočních svátcích ukončuje půst a umocňuje slavnostní náladu.

Eliška Honsová s velikonoční kraslicí.

K tradicím slovenských Velikonoc patří polévání vodou (na obrázku manžel Renaty Pirníkové Andrej).

14

ŽVÝKEJTE – velmi důležitou věcí je mít v dietě u sebe dostatek žvýkaček bez cukru všech možných příchutí, které existují, a ne-ustále v ústech něco žvýkat, pomůže Vám to jak psychicky, tak to zažene i chuť a hlad …

DIA KEČUP – Vaším nejlepším kamarádem v průběhu dlouhé diety bude DIA kečup, u nás dělá velmi dobrý fi rma Hamé. Samo-zřejmě to nepřehánějte ani s ním. Umělá sladidla totiž nejsou absolutně neškodná, ale pokud nebudete mít jednu sklenici na den, klidně si jej dopřejte ke každému jídlu.

COLA / PEPSI LIGHT – pokud jste vyzkou-šeli DIA kečup a byl v dietě nejlepším kama-rádem, Cola light bude v dietě přímo vaším „miláčkem“. Ale opět i v tomto případě se nic nemá přehánět. Jednak problém s umělými sladidly, jednak i s velkým obsahem kofeinu, který by spolu se mnou doporučovanými ká-vami před tréninky mohl být příliš vysoký.

Na druhou stranu je ale Cola light výtečným pomocníkem pokud Vás honí mlsná a máte na něco neodbytnou chuť. Rozhodně se ale snažte zůstat na 0,5 -1 litru za den, berte to jako odměnu a zpestření, nikoliv jako základ vašeho pitného režimu!

ZAŽEŇTE HLAD – nedovolte, abyste v dietě měli pocit hladu. Pokud např. „vlníte“ (mezi sacharidovými vlnami) a nemůžete si dát tro-chu více rýže nebo pár plátků sucharů, volte vysoce objemnou, ale energeticky chudou zeleninu, např. čínské zelí, které si nakrájíte a křoupete je jako chipsy. Nebo salátovou ok-urku i se slupkou, kterou lehce posolte. Vždy byste ale měli mít něco po ruce, abyste netr-pěli neodbytným pocitem hladu a kručením v břiše!

PITNÝ REŽIM – zde je to úplně jednoduché. Je velmi důležité si hlídat pitný režim, který nás prakticky nic nestojí. Jestli preferujete balenou vodu nebo tu z kohoutku, nechám na vás, ale určitě by nikdo z nás (bez rozdílu v hmotnosti) neměl vypít za den méně než 2 až 3 litry vody. Což u nás v LIKO-Su máme perfektně zařízené fi ltrovanou vodou z ko-houtku, kterou máme v kanceláři vždy po ruce.

HLADOVÝ DEN – a nyní si něco řekneme o této populární „metodě“. Hladový den se

využívá v dietě jak pro další nastartování metabolismu, tak v drtivé většině hlavně pro psychickou podporu. Jde o to, že daný a přes-ně naplánovaný den můžete jíst vše, což urči-tě oceníte. Proč zdůrazňuji, že by měl být peč-livě naplánovaný? Určitě by se mělo jednat o netréninkový den a nejlépe místo dne, na který by vám vyšel vrchol sacharidové vlny (maximální příjem sacharidů). Ovšem i při tomto dnu platí, že by měl být s rozumem. Jistě, budete mít chuť na všechno, ale raději místo „bagrování“ čokolád a chipsů si dejte s rodinou „normální“ jídla, která byste jedli, kdybyste dietu nedrželi, dále si naordinujte třeba něčím namazané pečivo, mléčné výrob-ky, ovoce a třeba i nějakou zmrzlinu. Na dru-hou stranu je ale daleko lepší si dát jednou za měsíc tento „den prase“, než v průběhu měsíce tu a tam dietu porušit s tím, že jedna sušenka, čokoládka, zmrzlina nebo bagetka nevadí, což určitě všichni známe. Druhý den po tomto hodování zařaďte i v případě, že ještě nejste ve fázi sacharidových vln, nulu sacharidů, alespoň hodinovou porci aerobní aktivity střední intenzity a poctivý silový trénink. A jak často takový den zařazovat? Všeobecně maximálně jednou za měsíc, pokud máte se shazováním váhy skutečně problém, budete muset i tento den mít kvalit-nější. Jak jsem naznačil výše, naopak pokud je někdo ektomorf a formu máte bez zbyteč-ných tuků, není problém při stoprocentním dodržování diety a drsných tréninkových dávkách zařadit hladový den každé 2 až 3 týd-ny. V žádném případě ale nedávejte hladový den první dva nebo tři týdny diety.

Jakub Konečný,projektmanažer divize Živé stavby

VE DRUHÉM DÍLU NAŠEHO SERIÁLU SE ZAMĚŘÍM NA SLÍBENÝ HLADOVÝ DEN A NA NĚKOLIK HLAVNÍCH ZÁSAD A „POMŮCEK“, JAK OŠÁLIT CHUTĚ NA RŮZNÉ DOBROTY PŘI DIETĚ.

Pitnou a fi ltrovanou vodu máme u nás ve fi remní v jídelně vždy po ruce (dodržování pitného režimu doporučuje Jakub Konečný).

Nejen o „hladovém dni“ si můžeme dát zdravou svačinu, kterou nám každý den připravují naše kolegyně z kantýny.

HOBBY

Jak začít s fi tness – díl 2.

HLADOVÝ DEN A JAK OŠÁLIT CHUTĚ

15

BLAHOPŘEJEME OSLAVENCŮM

1DUBEN

3DUBEN

11DUBEN

11DUBEN

12DUBEN

14DUBEN

15DUBEN

16DUBEN

16DUBEN

16DUBEN

17DUBEN

17DUBEN

17DUBEN

18DUBEN

22DUBEN

27DUBEN

29DUBEN

Ondřej POSPÍŠILaplikátor divize Chytrá izolace

Marek NOVOZÁMSKÝpracovník výroby AIS

Rudolf MUSILmontér divize Interiors

Adam STŘAPECtechnický specialista - přípravář divize Production

Libor MUSILpředseda představenstva

Radovan CEKtechnický specialista - přípravář divize Interiors

Milan KUPČÍKprojektmanažer divize Živé stavby

Jan MUSILvedoucí divize Export

Jan ŠMÍDzámečník - svářeč divize Production

Antonín URBANúdržba areálu

Jozef FERJOobchodní manažer divize Interiors

Ondřej HOLÁSEKřemeslník výroby AIS

Přemysl MACHALAmontér divize Interiors

Martin SLIMÁKtechnik AIS

Tomáš ŠMERDAnákupčí divize Production

Jiří KRÁLÍKřemeslník výroby AIS

Jana VRÁNOVÁasistentka divize Chytrá izolace

VÝROČÍ U FIRMYLIKO-S TEAM ANNIVERSARY

Milan Moric 1. 3. 2001 13 let zámečník - svářeč

Martin Diviš 3.3.2008 6 let ředitel divize Energy

Jaroslav Svědík 29.3.2010 4 roky montér

Filip Kadeřávek 1. 3. 2012 2 roky provozní ředitel divize Production

Miroslav Bugner 11.3.2013 1 rok zámečník - svářeč

Jan Šmíd 4.3.201 1 rok zámečník - svářeč

Svatopluk Kalvostr 1. 3. 2013 1 rok aplikátor

NAŠE PRODUKTY

VESTAVKY® POSOUVAJÍ VÝROBU DO 21. STOLETÍ

Výrobu a montáž našich osvědčených ve-stavků®převzala začátkem letošního roku di-vize Energy. Využili jsme příležitosti, že naše fi rma staví ocelové konstrukce a má systém přestavitelných příček. Tyto produkty jsme dali dohromady a vznikl unikátní systém, který jsme v roce 2008 nazvali vestavky®.

Tento produkt nabízíme v rámci naší služby Halového servisu a je postupně zdokonalován už dlouhých 20 let. Přináší nespočet výhod a možností využití.

Lze jej využít jako mistrovnu umístěnou přímo v dílně. Vedoucí má pak o svých zaměstnancích stálý přehled. Realizace pro-bíhá bez omezení provozu výroby a je velice rychlá. Celý systém je montovaný, odpadají tak jakékoliv mokré procesy, tmelení a brou-šení, čímž ve vašem provozu nevznikají žád-né nečistoty. Vestavek® je možno postavit jako velín, který lze realizovat na vyvýšeném místě, takže mistr má výrobu jako na dlani. Tato vestavba je realizačně velmi rychlá a nijak vás neomezí v provozu. V neposlední řadě může být vestavek také využit jako sva-činový kout nebo šatna přímo v dílně. Zvýší se tak výkon a efektivita ve výrobě, eliminují prostoje, což přinese fi rmám vyšší zisky. Po-mocí vestavků® je možno izolovat prostory se zvýšenou hladinou hluku nebo oddělit čis-té prostory od výrobních. Vestavky® lze řešit jako jednopodlažní nebo dvoupodlažní podle toho, co výška haly umožňuje. Na vestavek® je možné umístit i sklad materiálu nebo jeho střechu použít jako pochozí terasu.

Možností využití vestavků® je opravdu hodně. Stejně jako šijeme na míru naše haly Živých staveb, tak i vestavky® přizpůsobíme konkrétním potřebám fi rem.

Radek Černý,obchodní manažer divize ENERGY

3D vizualizace vestavku

LIKOSÁČEK, MĚSÍČNÍK PRO ZAMĚSTNANCE A OBCHODNÍ PARTNERY SPOLEČNOSTI LIKO-S XVII. ročník, MK ČR E 17446, vydáno ve Slavkově u Brna 31. 3. 2014.

VYDAVATEL: LIKO-S, a.s., U Splavu 1419, 684 01 Slavkov u Brna, IČ 60734795,e-mail: likosacek@liko-s.cz.

REDAKČNÍ RADA: Jiří Stratil, Zdena Březinová, Martina Drápalová, Světlana Honsová, Michaela Kovaříková, Martina Juřinová, Hana Michalkiewiczová, Martina Polová, Jana Vránová.

Několik posledních čísel Likosáčku najdete na:www.liko-s.cz

BŘEZEN

OBJEKTIVEM LIKOSÁČKU

Intenzivní pracovní porada týmu Kovovýroby nad novým výrobkem pro fi rmu GEA.

Od 26. do 29. března se v Bratislavě opět konal mezinárodní stavební veletrh Coneco 2014 a Chytrá izolácia® nemohla chybět. Zájem návštěvníků byl velký, a tak se prodejní tým (na obrázku dva jeho členové Vašek Pěnička a Stanislav Balberčák) musel pěkně otáčet.

Historický mezník – první okno do naší systémové příčky vyrobené společným česko-indickým podnikem LIKO-S India v Bangalore, zleva C. S. Prakash, Jan Musil, náš obchodní zástupce v Indii Radek Novák a Pavel Matyáš.

První přestavitelná příčka LIKOform® vyrobená v Indii a namontovaná pro fi rmu Honda.

Tým divize Production uspořádal aprílový běh na 100 metrů. Zvítězil Zbyněk Macalík (uprostřed), druhé místo si „vybojoval“ Roman Zouhar (vpravo) a na třetím místě se umístil Aleš Spálovský.

Členové představenstva společnosti LIKO-S se v minulých dnech poklonili památce našeho bývalého kolegy a skvělého člověka Jaroslava Šroma.

Montážní vozidla divize Interiors dostala zcela novou tvář. Líbí se montérům (na obrázku Josef Michalec a Ruda Musil) i našim zákazníkům.