V U D C EC A S O P IS

PR O SKAUTSKE PRACOVNi'KY,

ClNOVNl'KY A VCIDCE

O R G A N NACELNICTVA SVAZU

j u n A k Ci s k a u t Ci r C s .

RIDI REDAKCNI KRUH.

ROCNIK VII.

LEDEN 1927. CISLO 4.

Rocne Kc 18'—, s premii. Cislo za Kc 2'~.

Redakce a administrace Praha 11., postovni schranka 571. (Skautsky domov, Peirske nabfezl).

' ‘ ' 4 'V,';.'

■, -'V." Vy, ! I ,

..' y. t '

■1

.4

.1

1

VUDCECASOPIS PRO SKAUTSKE PRACOVNIKY, CINOVNIKY

A VUDCE.ORGAN NACELNICTVA SVAZU JUNAKU-SKAUTLI RCS.

LEDEN 1927. ROCNIK Vll. CISLO 4.

N ovorocni poselstv i.

Neddvno zesiiuly president orgunisace Boy Scouts of America. Mr. James J. Stor- row, napsal clenstvii pro rok 7926 poselstvi, ktere je stefne vyznamne i pro rok 1927.

I’ral bych si, aby novj' rok 1927 pfinesl Vam i inne:VfCE zivouciho uskutecneni idealu naseho hnuti, kterym je

diich a diichovni stranka zivota, ktere padaji iia vahii.UCTU k nasi praci s hochy skauty a spravne pochopeni, ze

prumerny lioch neni prosty tvor, jejz je mozno mefiti na metry a centimetry, ale vysoce komplikovana lidska bytost, podro- bena nescetnym vlivuni pokuseni, dojmu a tnyslenek, ktere se fiti na jeho svedomi a proti nimz pfi vsem, co muzeine nej- vice, dovedeme jen niatne nabidnouti mu svou sympatii, pfatel- stvi a duchovni pomoc, jiz potfebuje.

VETS! VZRUST naseho charakteru a pozndni, ze pfi jeho rozvoji davati je vice nez pfijimati; ze obetovati se pro neco je lepsi, nez pfibyvati na vaze od dobrdho jidla.

UZNANI, ze toto dobrodruzstvi ve hfe zvan6 SKAUTING chova V sobe vetsi pfislib pro sfastnou budoucnost nasi vlasti, nez jakakoliv nova vec k nam pfinesena za poslednich padesat let.

p r e s v e d c e n i . ze skrblictvi v nasein lisili a prostfednost V nasich vysledcich nema mista v nasem skautsk6m progra- mu; ze Vy i ja bucT nasemu hnuti venujeme vsechnu svou du- sevni silu a nadseni, nebo od dila v nem upustime.

J a m e s J. S t o r r o w.

Strana 50. V 0 D C E Cislo A.

A. B. SVO,ISlK:

Dokum enty kongresu ve Svycarech.

V IV.Dulezitou M)ucast sjezdu tvofi dfvacet resolud prijatycli konKrcsotn.

Prvm' z nidi jsou obvyklymi projevy licty a vdScnosti. kdc^ito ostatni obsahuji rozhodnuti a za.sady velik^lio dosabu pro rozvoj skaiitinnu do budoucna. K 15. resoluci o skautech narodnostm'cli nienSin podotykam, i.e plati, jak bylo vyslovng feceno, tarn, kde dohodou stran nedoSlo k siiilou- vam zvlastm'm. Neplati tudi'2 na pfi'klad o naSem pomeru ke skaututn ina- cTarskym na uzemi naSelio statu, s iiimisS uzavi'rali jsme ji2 dfive i pri kongresu v Kanderstegii ujeduani zvlaStni, jak o tom budu mit pfileiiitost V tomto listu je§te referovati.

Resoliicc vrijate pri ctvrti' mi'zindrodni skaiitske konferenci.1. Ctvrta mezinarodnf konference skaiitska, jeji'2 delegati byli shro-

mazdeni ve dnech 22. az 28. srpna 1926 v Kanderstegii, projevuje sv6 diky dr. H. llaeberlinovi, presidentu Svycarski Konfederace a Federalni rade za poctu, projevenou skautskfimu hnutf vli'dnym a laskavyni pfijetini. kte- r61io se dostalo delegatum z celeho sv6ta v jejich krasnd zcnii.

2. Konference vyslovuje sve diky dr. W. de Bonstettenovi, presidentu Svazu svycarskych skautfl, za vfldd ulohu, kter6 se ujal, aby zajistil zdar schuzf. nejen navrhem a pnpravou, ale tak6 skvelym organisovanltn skaiit- sk6ho domova v Kanderstegu (International Scout Chalet).

3. Konference vyslovuje vfele dfky panu W. Borsingerovi, presidentu vlady bernskfiho kantonu a vsem kantonalnfm ufadutn za laskav6 uvltani, kterd bylo kantonem pfipraveno pro deny konference.

4. Konference vyslovuje sv6 diky Svycarskfeinu organisaCniniu vyboru konferencnfmu, jeho pfedsedovi p. P. de Qreyerzovi, p. Louis Blondelovi. mezinarodnimu zpravodaji Svazu svycarskych skautu, a vSeni jejich po- mocnfkum za dokonalou organisaci shroinazdeni a za vfel6 a bratrskfi uvltani vsech delegatu nejen jimi, ale vSemi Svycarskyini skauty.

5. Konference dale dekuje vsem. kdoz pfispSli k usp6chu konference, zejmSna tisku, Svycarskym turistickym ufadum a svazu liofelieru v Kan­derstegu.

6. Konference touzl projeviti dfky tern, kteff se uiali ukolu tluinodifku za skvely zpusob, s jakym se zhostili t6to namahavS a obtfJnfi povinnosti.

7. Konference jmSnem skautu cel6ho sv6ta znovu projevuje .svou lictu, vdecnost a lasku Siru Roberta Badenovi-Powellovi, svetov6niu nadolnfku skautu a zavazuje se zustati v dokonaR bratrskS jednotS nav^dy v6rna metodam a duchu, jich2 on je uctyhodnym podnScovatelem.

8. Konference si pfeje zaznamenati, jak velice ocenuje vyte£ii6 sluzby poskytovan£ s takovou obetavostl p. Mubertem Martinem, C. B. E., feditelem ■Mezinarodnl skautsk6 kancelafe, od pocatku t£to organisace mezinarodnimu hnutl nasemu a vyslovuje mu jak se strany delegatu, tak i za organisaceV tomto bureau sdru2en£, vdScn6 diky za vSe, co udnil pro rozvoj skautinguV ceRm sv6tS.

9. Konference zaznamenava sv6 uznani za praktickou pomoc poskyto- vanou skautsk£mu hnutl hlavami narodu a statu, z niz vSichni pracovnici ve hnutl cerpali a stale cerpaji odvahu ke sv£ praci, — vsem muzum a ze- nam, zaujimajlclm vysoke postaveni v okruhu vefejnych slu2eb, obchodu.

Ci'slo 4. V u n c E Strana 51.

prumyslu, iiespoSetnyni pfi'slusm'kuin cel6 vefejnosti, cirkvim, tisku, za podporu poskytovanou mnohytn a rozmanitym zpflsobem. Tato konference ocenuje onu uCast z toho zvlaStrn'ho duvodu, ze prace, kter6 se skautskd hnutf ujima, je velmi vyznamna pro vybudovani charakteni a vycvik k obcanstvi, za co2 jsou odpovSdni obcand vSichni stejng.

10. Konference pfeje si vyjadfili sv6 pochopeni neocenitelnych sluzeb, kterd poskytuji jinoehum cel6bo svSta skautsti cinovnici a zastupci techto cinovnikii a( v oboru Vlcat, skautu nebo roveru. Tato konference ujiSfujc je svym obdivem za obetovnou praci, svym rozhodnutim podfK)rovati jejich usp6chy V kazdfim sm6rii, jsoiic presv6ddena, ze neni usp6§n6j§f cesty, jak povzbuzovati oddanost k Bobu a statu a osobnf prichylnost k vznesendmu zakonu vudcovstvf. Mufi a 2eny, ke kterym tato resoluce promlouva, af jsou uji§t6ni, 2e jejich prace bude trvala pro vsechen cas a ze uspiSi pfichod doby iniru, dohr^ vule a vzajemnSho pochopeni a dorozumSni narodniho i mezinarodniho, po ni2 cely sv6t dycliti.

11. Konference doporucuje Mezinarodnf kancelafi. aby v projektu bu- douciho Jamboree byl program zalozen na skautskych cinnostech za pod- mfnek, 2e zavodivost bude omezena na minimum a bude polozen duraz na vsestrannost skautskycli schopnosti, kde bude pfile2itost demonstrovati skautsky vycvik. Dale, aby pfi vi5ecli podnicicli, jichz podkiadem je zavo­divost a je2 vy2aduji urcitd fysickfi namaliy, byla uCast omezena pouze na ty, ktefi k tomu byli zvlaStS cvideni a aby vzdy pfiino pfed podnikem byla pfezkouSena jejicii fysicka scliopnost. Konecng, aby odnieny byly ome. zeny na prostd skautskfi symboly a na ph'Ste nebyl vypisovan zadny mezi­narodnf championat.

12. Exploradores Nationales de la Republica Mexicana (Svaz skautu mexickych) 'byl uznan a registrovan Mezinarodnf kancelafi.

13. Pfi pfisti Mezinarodnf skautskfi konferenci budte zpravy vyda.iy pfed svolanim tiskem. Tim se umozni studium otazek pfed diskusf, uspofi se improvisovand pfekladani a tak se ziska i na case.

14. Konference se usnasi, ze kazda organisace, registrovana v Mezi- narodnim bureau, je povinna ohlasiti kancelafi zmeny, kter6 podnikla, nebo mini podniknouti na skautskem slihu a na skaufskem zakone, nebo i jine zm6ny, kterd by se dotykaly zakladnfch principu skautingu.

15. Konference vazng radf narodnim skantskym organisacim v zemich, kde jsou narodnostnf menSiny, aby poskytly temto menSinam pravo tvofiti skautskd oddily, kter6 by nalezely narodnimu svazii a byly podfizeny jeho fadum, pfi cemz by m61y pravo uzivati svdho jazyka ve vnitfnim styku a jmenovati sv6 vtidce, ktefi by ovsem musili byti statnimi pffslus- niky. Tato konference dale rozhodla, 2e podle jejilio min§ni, vsechny potize, tykajici se skautingu narodnostnfcli mensin ve state, m61y by byti beznrostfedng sdSleny se svazem skautskym onoho naroda, jemuz puvodiiS podle narodnosti nalezeji a se svazem statu, jehoz jsou obcany. V pfipadS, ze by oba svazy pfes nejseriosn6j§i uva2ovani nebyly s to dojiti k do- rozurnSni, bucf otazka pfedlo2ena Mezinarodnfmu vyboru, ktery definitivnS rozhodne.

16. Konference vznaSi duraznou prosbu k tisku cel6ho sveta, aby upustil od pouzivanf slova „skaut“ a „skauting“ ve svych zpravach, leda ze by se tykaly clenu uznanych skautskych organisad. Bylo pozorovano, ze ve zprdvach tisku turistika, v^-lefnictvf, cesty do ciziny, pikniky, tabo- feni, vodnf turistika a pod. jsou ustavicne zam6hovany se skautingem, pfi ie m i vyznamu „skauting“ se u2fvd pro dinnosti, kterd se skautskym tinutim nemajf nidelio spoledndho. Tisk, ktery pov2dy podporoval skautskd hnuti, proka2e mu neocenitclnou slu2bu, bude-li ciniti rozdil mezi pravym skau­tingem a jeho faleSnou napodobeninou.

Strana 52. V O D C E Cislo 4-

17. Koiigres zaznamenava s uspokojenim pokrok, jak6ho bylo dosazeno ve v6ci u.snadngm' cestovni'ch mo2nosti skupin skautu, nale^eji'cich svetovfimu svazu a iiznavaje, ze podpora styku mezi mlade}5i ruznych narodu je otazkou zasadnf dulezitosti, vyslovuje nadeji, ze i v zemi'ch, kde dosud nebyly podniknuty kroky v tomto sm6ru, budou pFedsevzata primSrena opatFeni k toinu ci'li a 2e v zemfch, kter6 poskytly a zarucily ulevy, bude pedlivfi uva2ovano, mohou-li byti je§t6 dalsi vyhody povoleny vzhledem k dfile^ito.sti licelu a zvlastS pro starSi .skauty — rovery — mladi'ky starSi 18 let.

18. Konfereiice s durazein podporuje resoluci Poradniho sboru pro ochranu dSti pFi Svazu narodu, aby v budoucnosti pFi poFizovani planu m6st a obci bylo pamatovano na opatFeni volnycli prostranstvi pro hry a koupaliSf a zada, aby clenov6 konference pFipomn61i tuto otazku pFisluS- nym delegatum sv6ho narod'a u Svazu narodu.

19. Konference se ztoto2nuje s prohlaienim Comit6 d’Kntente des Qran- des Associations Internationale, kter6 zni;

„Vychova ditete v jeho pFirozenfim okoli, to jest v rodinS a ve vlasti, zflstava podnes jako dFive prvnim pozadavkem zdrav61io vyvoje.

Tento zpusob je stal6 dulezitosti, je v§ak jeste vice zduraznen otFesem, kterfimu podlehlo vSechno lidstvo, ktery prolomil ruzn6 pFehrady a zane- chal takovy zmatek v naSich myslich a tolik nesnazi materielnich.

StejnS pro jeho blaho jako pro vseobecnS dobro je nutno, aby dite, kterd je budoucim obcanem, bylo uvedomeno o svych povinnostech a po- uceno, ie jest mu v6rne plniti vSechny sv6 zavazky k rodine, soudruhum, obci, vlasti. Musi pochopiti, ze potFeba t6to solidarity nemu2e se, nebo nema se zastaviti u narodnich hranic; nebot mezi lidem ruznfiho puvodu jako mezi cleny t6le spolecnosti trva spolecenstvi prav i poviniiosti a souSasne i vzajemnost, ktera stale vzrusta.

Dit6 musi poznati, ze civilisace byla a stale je spoleCiiym dilem vseho lidstva, zahrnuje v to i ty, kteFi v minulosti byli nasilnfi potirani; a 2e u vfidomi tohoto obecnSlio d6dictvi a v touze obliajiti je a rozvijeti pFes vSechny pFekazky, dan byl pocatek Svazu narodu.

Proto poCinaje domovem a od pocatku vychovy v obecnSm, ve Skole a V institucich doplnujicich praci skolskou, bud' dit6 iiavadfino k zdvoFi- losti k cizincum, bud povzbuzena jeho zv6davost poznati jejicli zvyky a bud uzpflsobcno porozumSti jejich Feci a my.^lenkam.

Uciteli bud usnadneno pro povzbuzeni tohoto dticha najiti pomuckyV knihach, svfitelnych obrazech, filmech atd. pFi vyucovani zemfipisu, deje- pisu, literatuFe, vgde a um6ni.

Budte podniknuty vyzkumy, jak t6chto peclagogickycli pomucek po- u2iti s nejv6t§im uspechem a pFizpusobiti je rozmanitym stupfium v6ku od elementarniho vyucovani a2 k odbornSmu studiu.

Mlade2 ka2deho naroda budi2 uvedena v pFmy styk s mlade2i iinivh zemi pokud to jen pomery dovoli s pouzitim vsecli vhodnych prostfcdkii jako cesty za hranice, studijni kursy, tabory. vymSna dopisd, vykresu, rucnich praci a pod.

Tato mezinarodni vym6na bud doplnena a rozsiFena vsemi sinery a vSemi zpusoby vychovnymi stykem mezi 2aky, udni, studenty, ueiteli, profesory — nebof je nejv^2 vhodna v6sti mlade2 k metodam intelektueliii spoluprace a pro uznani dila, jeho2 se podjal Svaz narodu

20. Konference rozhodla, 2e pFiSti mezinarodni Jamboree bude se konatiV r. 1929 a 2e otazka mista, kde se bude konati, odkaztije se k rozFeSeni Mezinarodnimu vyboru.

Cislo 4. V 0 D C E Strana 53.

Dr. RUDOLF PLA.INER. okresni zpravodaj:

O ddilove a sborov^ pokladny.(Dokondenf.)

Uvedeny zpusob je potud jednodiiSiSi, ic slouzi ,soucasn6 jak pro kvitanci pfijmu, tak vydani', nenia propisu, jcii2 pfi podpLsu pfi'jetnce resp. platitele je mysli'm zbytedny, obsahuje tak6 podpis pokladiiika i vedouci'ho, takite tna lento o placeni v2dycky pfeliled a je ve sliod6 i s pfaniin o spolupodpisovani, vyslovenym v Ornani.saci. Obdrzinie-li pfi placeni stvrzenku zviSStnf, na pf. u6et, prilepime lio k fadnS vypln6n6 stvrzence na§i, podepsan6 tim, kdo udet platil, takiSe i v tonito pfipadS mtisi proji'ti placeni uctu rukou vedou­ci'ho a odpadne nebezpcdi naprost6 ztraty ruznych tech utr2kovych stvrze- nek. VSecliny kvitance maji tyz format, vyplnuji se samozfejme inkoustem nebo inkoiistovoii tii2kou a velice pohodlnS se zafazuji do vhodnfiho sesitku.

Vcdeni pokladny zustava zcela shodnd s jednoduchym a pfehlednym formiilafem, nacrtnutym v Organisaci.

Je-li V nSkterych oddi'lech zavedeno prodavanl na ucet, pak pfirozene Ize navrhovane doplnCnl bra. Becvafe jen doporuciti. Dotnnivam se ale, ie by odpadlo velmi mnoho mrzutosti v oddilovych schuzkach, kdyby se zasadnS nic neuvgfovalo. Pozoroval jsem totiz, 2e pfi t. zv. uverovfi akci hfeSila spousta bratfi na tuto dobrotu a pfi hromadn6m krojovani sboru prosil ten o odznak, jiny o koSili, ty6, klobouk atd. a kdyz infilo doji'ti k splacenf, cinilo to velkd poti'fe. Zkusil jsem pozdeji zav6sti prodej za hotov6, a hie —• slo to dobfe. Kdo nemSl pen6z, uskrovnil se, setfil a dodkal se pozdeji tak6.

Shrnul bych tedy sv6 fadky prvi6 casti takto;1. Bratfi vedouci nechf si pfectou Organisaci a splni sve povinnosti tak,

jak otazka financt toho zasluhuje,2. Pokladni kniha bucf brana do kazdfi oddilovS schuzky a bucT dana

bratfim mo2nost kontrolovati liSty.3. Zpravodajov6 zavecfte fadn6 lictovani ve smyslu Orgaiiisace, dbejte

fadneho vedeni knih a v otdzce finanCni neznejte u liknavych pardonu.4. Doporucuji zpravodajum kontrolovati takd oddilovy inventaf.

II.Pokud se tyce zavedeni centralni pokladny, mysli'm, ze by nebylo nutnC.

Vzdyf po6itame-li s rozumnymi, dosp61ymi vudci, s dobrym vudcem sboru a zpravodajem, pak panuje mezi nimi zajistS bratrsky pom6r a oba posledng jmenovanf maji vzdycky moznost, zjistiti k prvdmii kazddho m6sice financni stav sygfenych oddilu. KonecnS v mistech, kde jsou zaloitena a funguji Mistni sdruzenl, tarn se podavaji ve vykonnfim vyboru pravideln6 mesiCni zpravy pokladni, kterd se pfi znamfim obratu financnim v nasich oddilech mgni b€hem m6sice jen velmi zvolna.

V navrhovang centralni pokladne nevidSl bych jin6 uCelnosti, nei poiih6 shrnuti vkladnich kni'2ek oddilovych, pouhou centralisaci vkladu, ktera, tfebaze neni nezdrava, nevyvaii pfece pfednosti pokladen oddilovych. Zustalo by pfece v§e pfi star6m: oddily by musely v6sti zase pokladni zaznamy jako dfive, sborovy vudce a zpravodaj provad61i by revisi stejne, ba bylo by dokonce nutno pfidati ngkterym dinovnikum vice prace, pon6- vad2 ziskani nov6ho pracovnika spojeno jest u nas na venkovS s velkymi obti'2emi.

2e by se zpusob vedeni centralni pokladny osv6ddil pfi nahodilych koupich pro celek, pfipouStim. ale ani v takovych pfipadech nechtgl bych rozhodovati nikdy bez vedomi sboru resp. v^konn6ho vyboru a svolam-li si bratry vedouci k poradS, pak mohu snadno ziskati i vkladni knihy jejich

Strana 54. V O D C E Ci'slo 4-

oddilu. SpiSe bych sc domm'val, ze centraliii pokladna brzdila by vyhodny nakup oddilu, jak o tom bylo jiz hovofeno letos na jaFe pfi schuzi nasich cinovniku v Olomouci.

Kone6n6 nesmime zapominati, 2e oddil je naprosto samostatna jednotka organisaCni a ie vcdeni pokladny, volna disposice vkladii a opatrovani svfifeiidbo majetku jest casti jeho samospravy. Z vlastni zkuScnosti mohl bych fid jen tolik. ze nejvfitSi radost mSli bratfi v oddile tebdy, kdy2 se mohli na vlastni oCi pfesvedciti z vkladni knifky, ic slavnostni lilaSeni pokladnikovo o nov6 zaokroiihleng „stove£ce“ jest pravdiv6.

V pfipadecb, kter6 ma na mysli br. BeCvaf, doporudoval bych raddji zalo2iti Mistin' sdruieni skautu. kterd bude miti die platnych stanov dva pokladniky, bude miti svuj vlastni fond, na ndjz oddily pfispivaji urcitou castkou, takze v pfipadd vyhodnych koupi Ize uziti takovych pendz a po- nechati koupenou vec v majetku Sdruzeni. Zamezi se tak pfipadnym sporum a nedorozumdnim, kterym bychom se jinak velmi t62ko vylmiili.

S K A U T I .Prof. AU(j. SRAMEK:

N o5tti hlidka v Mbore.Kus skautskd prakse.

Po desatd veder. Statny hoch uprostfed skautskdho tabora pod vlaj- kovou zerdi nasadil trubkii a tahly zvuk jeji rozlehl se tichem lesa. Me- locffle tklivd pisnS „Dobru noc“ nese se krajinou a doznfva poslednfm akor- dem V dali.

Trubad zmizel jii£ ve stanu, ostatni ji2 pfed nim. V ndkterdm stanu jestd se sv'iti, tu a tarn zazni tlumeny hovor nebo smicli. Ale v pdti minu- tach svdtlo ve stanech mizi a nic iii nezbylo z dildho nichu, ktery jcStd pfed vederem v tabofe panoval. Mrtve ticho lezi nad sikautskym ttiborem, nic se nepohne. Ne2 pfec! Tam v rohu ve stinu vystoupil skaut v plaSti s holi V ruce a tichym, neslySnym krokem pomalu kradi pfes mdsicem osvdtlene „namesti“ taborove vesnidky. Prvni nodni hlidka.

A neni ten strazce prave z nejvdtSich hochu v tabofe. A z toho, 2c na prsou jeho pod plastdm bychom nevideli velkdho odznaku, usoudili bychom, 2e to novadek. Hoch doSel k protdjSi strand tabora ke stanu, z ndho2 se ji2 ozyva tichd chrupani. Zastavil se a diva se upfend na cestu do tmy lesa. Ma dnes prvni hlidku. Ji2 se zablesklo svdtlo kapesni 2arovky a nas skautik se diva na hodinky. Teprve pdt minut uplynulo od doby, kdy hlidku nastoupil! Obraci se pomalu a nerozbodnd a udini krok k vedlejdimu stanu. aby podle pfedpisu obeSel tabor. Hned vSak stane opdt jako pfi- mrazen. Co to? Tam v lese za stanem ndco zapraskalo a rozdifend zornice skautikovy domnivaly se viddti ndkoho, jak se pli2i. Zablesk kapesni svitilny ostfe osvdtlil podezfeld misto, ale domndla postava se ve svdtle promdnila v kefik malinovy obrostly bujnou travou.

Ale ten praskot nebyl zdanlivy, v2dy( nd§ maly hrdina zas slysel. jak sucha vdtvidka zapraskala, patrnd pod nohou Skudce, ktery se chce do t^ o ra vpli2it. Opdt svdtelny kuzel „baterky“ svibl smdrem, odkud praskot zavzndl. Led ani tarn nikoho neni. NaS skautik zhluboka vydychl a seznal, 2e se mu srdddko hlasnd rozbusilo.

Je to snad bazen? Ne, ne, to jen prudky pohyb rukou zavinil, on .se pfece neboji, nesmi a nechce se bat. Ale na hodinky se jiz zase podival a kdy2 seznal. 2e teprv osma minuta ubdhla, rychle sie pfesvdddil u ucha, jestli ty „proklatd“ hodinky opravdu jdou. Tecf raznd vykrodil a jiz obe§el

Cislo 4. VCIDCE Strana 55.

dva stany a ted se bli'zi k tfetimu, ktery je zahalen v temny stin lesa,za kterym m6si'c stoupa na obloze pomalu, ale stale. Tam v lese nficoduplo a zas, a vetve zapraskaly velmi slySitelnfi a list! zaSiistilo, jakoby je nekdo odhrabl.

Skautova zSrovka pravfi v teto kriticke clivi'li selliala a svetlo z re- flektoru nevyslo. Skautik stojf rozdileii a rychle lampickou narazi nejdfive na dlafi levice a pak o koleno. KoneCng kfislo svfitlo, ale jcn na okamzik!V tom vSak se v lese, v bezprostfednl blfokosti za stanem, ozval zvuktak pffserny, ze skauti'kovi krev v zilacli ztulila a za nlm nasledovalo chraplave zakaSlani a pak diip dup! Dva skoky a hlidka bu5i na dvifka vudcova stanu a stfsnenym hlasem vyrazt: ..Bratfe viidce, bratfe vudce, nekdo tady je.“ .,No lined,“ ozyva se ze stanu dost mrzutg a v malechvilce pod ohrnutym ci'pem platna se vysiine vudcova lilava.

Na5 hrdina rychle pfiblD.i syou hlavicku az k vudci a jestC zfejme ustrasen ukazuje: „Tam n&kdo je, stra.sng tarn kaSlal a dupal.“ Vudce jiz se vytahl ze stanu a tiSe napomlna liHdku, aby nevzbudila bratry a jiz jde ukazanym smerem za stan, v patdcli na.sicdovan skautikein. „Tuhle stal,“ ukazuje hlidka, „a tak straSne zafval a zaka§la|.“ „Ten u2 je daleko,“ usmiva .se klidnC vudce „sly.4i5?“. A skuteCnC v dali se ozyva tfikrdt za sebou kratke zaka-^laiif, jenuiz jestfi z vet.^i vzdaleno.sti odpovi'da s pro- t6j5) strane v stejnych dasovych mezerach stejny zvuk. „To si davajl znameni a jsou dva," mini skautik stisnSnym hrdeinim hlasem. ,,Jsou dva a jsou to vzdjemnl protivnici, ne spojenci proti iiarn," poucuje vudce „a jsou to srnci a ne lide," dopovida hochovi, ktery v te chvfli se diva na vudce, ozafeneho pinym svitem mesicnim jako na bytost nadpozemskou. Co vse VI ten bratr vudce a iak klidne a prirozene to povida. A na§ hoch se trochu j\i zacina stydet za svou slabost a duverne se vudci omiouva: „Odpusf, bratfe, ze jsem tg vzbudil, ale ja nevedel, co to je a hrozne jsem se lekl.“ ,,I to nic, mily .lendo, nic se nemusl§ omlouvat ani hanbit. 1 mnohem dospSiejsi hoch se vystrasil, kdyz byl poprve v zivotg uslysel „lokanl“ srnce a vef, ze i dospeli lide se silne uleknou. kdyz tento bias .se ozve neocekavang jim na blizku. Pojcf, pujdeme dale od stanu, abychom svym hovorem nevzbudili spicich a chvili si v te krasne noci popovidame." Jenda cile poskocil, tak milo mu bylo, ze v teto chvili viidce ie^te nechce spat a ze s nim pobeseduje.

„Vidis, .lendo," zacal vudce, kdyz hocha odvedi na osvfitlenou lesni cestu, odkud bylo videti po celiim tabofe, nyni jiz uplne mesicem ozafenem, „prav6 vcera isme problrali v radcovske schuzi otazku taborovych hlidek.

Ngktefi radcove byli toho nazoru, ze hlidaui tabora v .noci je zby- tecno', ze sem v noci nikdo nepfijde a ze by jistg zlodgj neb<> jinV Jpatny chlap nesel daleko do le.sa okrast chude hochy, kteff nemaji nic, co by se dalo prodat, a mimo to, ze je bezpednost zde zajiiitgna Setnym personalem lesnim, ktery v noci konS pochuz'ky ve vsech revirech lesnich a nikohoV lese nestrpi,

A tak pry, die mineni jejich, by bylo lepe nechat hochy spat a ne je z nejlepsfho spanku budit, kdyz toho neni nutng tfeba. Ostatne, dodavali. kdyby ngkdo opravdu na nas pfiSel, pak by se cely tabor vzbudil a tomii vetfelci dal co proto!

Jen radce druziny kukacek, bratr Joz'ka, tedy pravS tvuj rddce, hajil hlidky a oduvodnil to velmi pfikne, ze nemusi nebezpeoj hrozit jen od lidi a daval pfiklad, jak, kdyz tabofil pfed 2 lety, kdy je§t6 byl u prazskeho oddilu na Slovensku, vypnkl v noci lesni pozdr a jak hlidka ucinila poplach a vsichni udastnici tabora uhasili hofici cast podrostu dfiv, nez pfiSli hajni a delnici. Byl jsem .lozkovi velmi vdgcen, ze tak p6knS dovedi prospgSnost hlidky pfikladem osvgtlit a kdyz se vsichni radcove ji*z vyslovili, prohlasil jsem, ze ,isem pro to, aby se kazdou noc hlidky za vi5ech okolnosti stavely, pres to, ze jsem pfesvSdgen, ie nehrozi taboru nikdy nebezpeSf i pres to.

Straiia 56. V 0 D C K Ci'slo 4-

ze se jen nialokdy naskytne lili'dce ph'lezitost ke skautske sluzbe, k ochra- n6ni majetku, jako tehdy na Sloveiisku.

Radcove se podiyali na mne i na sebe a na vsech tvafich jsem cetl otdzku: Proc tedy? ..Vzpomente, bratfi, na liodinu, kdy iste sami mSli poprve hlidku. Uvedomte si, kolikrat za tii liodinu jste si svi'tili na bodinky, kolikrat jste se zastayili pfi zaprasknuti vCtvicek, kolikrat jste vzbudili vudce. Nikdo z vas ne'ditgl se pfiznat, ze nia strach, ^le mel ho,“ zadal jsem svuj vyklad. „A pfizne.te se bez mudeni, ze i po druhe a snad i po tfeti vas vyplasil zajic z liou.^tinj'v vyrazivSi, sova ve vdtvich zakvilivSi. Ale pfi pate, seste nebo ixizddjSi lilidce jitz vas nic z klidu neruSilo a vy jste dovedli iii obdivovati ticby let sovy nad taborem, dovedli iste s ne- smirnym zajniem, bez pohnuti sto.«ice, pozorovati tolio zajicka jak panad- kuje, jak here pasi a posiouchali jste jiz s radosti jeho dupnuti pfi skoku. ktere vam jindy zpusobilo tiukot srdee. Chapete ted, bratfi rddcove, prod chci, aby hlidky byly pfesnd dodrzovany?" „Ano, ,ano, protoze odnaudi skauty se bat.“ horlive pfisveddovali vsichni a Pepta jen humornd dodaP „N<) ano, ale ta prace, az zas pnjdu budit Karla. Tolio musitn stahnout s postele (skauti maji v stalych taborecb liizko zvysene) a vytdhnout ze stanu a jeste s nim musim 5 niiiiut tfepat, nez se opravdu probudi. A pak je§te nafika a vsechny blesky a hromy svoldva na toho, kdo ty nodnl hlidky vynasel." „Dobfe hosi,“ pokradoval jsem, „je to vychovna cena hlidek, pro ktere je v tabofe udrzujeme, nebot nejen ze se bazlivec sve nectnosti zbavi, ale pravS, kdrz je sam v nodnim tichu, naudi se horlivd a se zbystfenyini sniysiy vniniati krasy pfirody a to ie ohromna pron yyhoda. Ja prave nejkrasnejSi vzponiinky skautske mam z takovj'ch nod- nich hlidek. Ale je jeste neco z tech hlidek, co cenim jeSte vy§ a to se, Pepfo, vztahuje k tern ospalym. Pfiznavain. ze nahle probuzeni z pevneho spanku nenalezi prave k nejpfijemndjSim veceni a vim, ze jsem uz v prv- nim probuzeni lecktereho bratr.a mne budiciho oslovil mend bratrsky a s niene veselou tvafi, nez pfikaziije nas skautsky zakon, ale povinnost jest povinnost a tu skaut vykona. Vidite, bratfi, na nasem tdbofe je to snad jedina n e p f i j e m n a povinnost, to vstavani ke hlidce, a ton se udime a pfipravujeme k povinnostem zivotnim, jez dasto budou tdzsi a nepfi- jemnejsi. Proto myslim. ze skautske hlidky jsou dulezitym prostfedkem ve vychove charakteru a proto, jak vite, pfisne posuzuji, kdyz skaut hlidku nekond fadiid. Kdyz jsem se pak zeptal, kdo ie pro zru.seni hlidek, byli vsichni proti. A oo ty, Jendo, byl bys proto, aby sie hlidky nekonaly'?“ zautodil vudce pfimo k srdci naseho skautika. „Rozhodne ne,“ odpo'Ved Jendova znela jasne a pfesveddive a .,jd uz se nebiidu bat“ zndl slav- nostni pfislib, kdyz Jenda stisk! vudei levici pfi jeho odchodu do stanu. A Jenda ani nevzpomnSl uz na konec sve hlidky a tak se stale, ze o pid hodiny hlidal dele, nci miusil.

R O VERI.

Obrad pfijeti rovera do SvStoveho Bratrstvi.Pfi velikem shromazdeni roveru, ktere bylo kondno o velikonocich

V r. 1926 V Londyne, velmi zaujal zpusob ceremonie, jakou byli novi ro- vefi pfijati do Svdtoveho Bratrstva.

Obfad konan v ohromne sini londynskeho Albert Hallu a byl to sam Chief Scout, Sir R. Baden-Powell, ktery obfad ved! a slib od novych ro­veru pfijal.

Dojem jak na tisicihlavy dav udastnych divaku, tak i na pfistupuiici rovery byl — podle vgrohodnycli lideni — uzasng hlubok^.

Cislo 4. V U D C K Strana 57.

Roverstvi je tu chdpano jako nioderni rytifstvt v nejkrasneislm slova smyslu, se vsemi znaky prave usiechtilosti a Slechetnosti. A iako rytff pfiipustgn byl do kruhu stejng smyklejici'ch a jednajicich az po urditycb zkouskach a po slozeni jistyoh slihu, a pfi tom pouzito bylo vyznamneho obradu, plneho symboliky, tajcmnycli ndznaku, tak i ceremonie, konana V Albert Hallu, vyznadovala se nejeii liliilx)kosti dojmu, ale i svym pofa-

dem a promluvami. ktere jistS piisobily niocnS na mysl tSch, ktefi jich byli uCastni.

Jsnie jisti, ze urcita ob- fadnost ma nesporny vyznam i u lidf vdkeni dospSlyeh, a 7.e zavainost chvi'le — a tou ie jistd rozliodnutl niladi'kovo stati se roverem — pozvedne se na dustomoii vysi, bude-li onen (Vkamzik tiCindn ne.sma- zateliiym v diisi kandidata ro­verstvi.

Proto sdSlujeme se svymi ctenafi postup obradu a ieho podrobnosti a pfali bychoni si. aby se vsichni zamyslili nad skutednym vyznamem ieho a nepokladali pfestup dospeleho

______________ ____ skauta k roverum za ngco, cose rozimH samo sebou a k ce-

mu neni potfebi jineho, nezli iiakiip potfebnych odznaku a stuzek.Pfedevsim je tfeba, aby kandidat roverstvi sucastnil se „vigilii“. Bylo

o tom psano v V, roc,. „Vudee“, str. 99. a nasi. S listinou otazelc v pruvodu dvou roveru —• v angliekem je jejich jnieno ..sponsor", t. j. jrnetio svSdku pfi obradu pasovani na rytife, ktefi novice uvadeli — odejde na tiche misto do volne pfirody nel>o do mistnosti, kde pobiide asi hodinku ne- rusen. Svedkovd dbaji, aby nikdo kandidata v jeho rozjimani nevyruSoval. Kandidat je poucen pfed tint vfidcem, aby kaddoii otazku pecliive pro- myslil a cestne i s nejvdt.si vdznosti zxjdpovgddl si sam ve sve mysli.

Sdeli se mu, ie je to poCatek obradu a ma-li jestemejake pochybnosti, je-li hoden pfijeti, nebo pokud se tyde slozeni nebo obnoveni slibu, tu ze je das, aby to je§td prohlasil.

Tato vigilie kona se asi tyden pfed samotnym obfadem a nikdo nesmi se cititi nucen sloziti nebo obnoviti slib, kteryzto vykoti jest pova2ovati za projev naprosto svobodne vule.

Do shromazdeni vsech roveru je pfiveden kandidat dvdma svddky, ktefi se s nim zastavi pfed stolem, ktery je pokryt statni vlajkou a na ndm2 stoji konvice s vodou, melka nadoba (miska) a ubrousek. Vudce stoji za stolem k pfichozim delem. ostyatnl rovefi v pulkruhu.

V u d c e r ..Pfichdzite s dadosti byti pfijat do SvStovdho Bratrstva skautskeho jako rover?"

K a n d i d a t : ,,Ano.“V.: ..Vzhledem k obtizim. ktere jste tnel v dfivdjSim zivote, jste nyni

rozhodnut ciniti nejlepsi, abyste vedl disty zivot; byl destny, duvdryhodny, upfimny ve vsem svem konani; diisty ve v.?em, nad myslite; disty ve v5em, CO konate; disty ve vsem. o ccm liovofite?"

K : „Atio, jseml"V.: ..Promyslil jste si dukladnd, jak chcete nyni ziti?“K.; „Ano.“V.: ..Pocho'pil jste dobfe. oo je mineno heslem „sluzba“. Rozumi se

Strana 58. V 0 n C E Cislo -t,

tim, ze budete v kazdem case dobre n^lady vu6i v§em ostatm'm, ze poku- si'te se jak nejlepe dovedete, abyste jim byl kii pomod a to i tenkrdt, kdyz se vam to nehodi a nebude yam to po chuti, neboi bade to pro vds spo- jeno i s nebezpefiim, a ze nikdy nebudete ocekdvati odmdnu za takov^ skutek?

K.: „To je mi zndmo."V.: ,,Chapete. ze stay se skautem-roverem, pfisto.upil jste k Bratrstvu,

V n6mz je nasi posvatnou snahou pomoci vam, abyste mobl uplatniti sve idealy a ve kterem zadame po vas, abyste byl poslusen njaSich fadu a pracoval s nami na uskutecneni 'Viaseho die, jimz je sluzba jinym?“

K ; „To vse je mi jasno.“V.; „V ddvnych dobach bylo zvykem, ze ten, kdo staval se rytifem,

byl podroben lazni na znameni, ze se sebe smyva stareho dovffka a vSechnu svon spatnou minulost, a ze je rozhodnut zaSfti znovu osvSzen jako. tvor ve vsem Cisty. Chcete pfed nami ddti tomiito> svemu rozhodraiti v^raz pfi- padnym vykonem?“

K.: „Ano.“ (Kandidit vztahne ruce nad nadobu a jeden ze svgdku lije mu z konvice na ruce nfico vody, co druhy mu je o«u§i pripravenym §atem.)

V.: „Jste-li si vSeho, co se po vds zada, yfidom, a jste-li rozhodnut ziti, jak slibfte, zadam, abyste slozil nebo obnovil sviij slib, pri cemz vas upozorfiuji, 2e jest vam napfistS pojimati jej ne se stanoviska hocha, ale zraleho mu2e.“

(Kandidat postoupi a soudasnS roversky rddce pfisloupi se strany s oddilovou vlajkou [nebo statni] a skloni ji mezi vudcem a kandidatem. Tento chopf se levici zerdi a pravou ritkoii pK>zvedne ke skautskemu pozdravu.)

K.: „SlibuJi (nebo: Slfbil jsem) na svou cest iak dovedu nejlepe;Milovati vlast svou, republiiku ceskoslovenskou a slouziti jl vdrnS

V kazde dobd.Plniti povinnosti vlastni a zachovavati zakony skautske.Dusi i tdlem byti hotov pomahati bliznlm."(Po te poda vudce novemri roverovi levici a pra.vou rukou udefi jej

do leveho ramena fka;)V.: „Duv6fuji ve tvou cest, ze budes zachovavati svdj slib a udefiv

td do ramene, chci ti pfipomenouti, ze ryti'fi staroveci mdli jedno velmi cMlive mi'sto a tim byla prave jejiich cest. Nic nemohlo byt jimi 2ivdji poci'teno nebo jen na okamzik opomenuto, nezli utok na jejich dest.“

(Pak upevni vudce roverovi roverske stuzky k levemu rameni a ode- vzda mu roversky odznak se slovy;)

V.: „Tyto stuzky zlute. zelene a cervene at pfipominajf tobd vzdy, ze json predstaviteli tfi bratrskych svazku skautskych — vldat, skautu a roveru — at uvaddji ti na mysl tvd povinnosti k mladSim tvym bratfim a jsou pfipominkou tve odpovednosti. kterou jsi vzal na se jako rover — byti jim v kazde dohd vzorem hodnyni sama sebe.“ .1. N.

S K A U T S K E HRY.PRANK ELSTNER, vudce 0 . L. S.:

Pnprava hry.(Dokondenf.)

Druhym systdmem ukolovd hry je vedeni' n e k o l i k a t r a t i h r y . VSechny druziny se sejdou soudasnd, ovsem pak tfeba vyznaditi vsechny trati, coz da nepomdrnd vice prace, nez pfi jedind trati, nekolika druzinami poiizitd.

Cisin 4 V 0 D C E Strana 59.

Nevyliodou tohoto syst6mu je jednak velka prace s pfipravou. jednak obti'znost rozsuzovani', kdy2 kazdd dni2ina jde jinym terenem a po jinych znackach.

Za to vSak je mo2no zpestfiti hrii neobycejne zajimavym ukolem, totiz p f e c h o d y na k f i z o v a t k a c h . V6c zafi'di se takto. Trati se zkfi2uji tak. ze se v kfizovatcc proti'naji' cesty dvou, nebo i vice drii2in. Zalezi na krajine.

Kfizovatek mUzenic vyuzi'ti na nCkolik zpusobu.,Iedn6 z druzin datne asi 250 krokii pfed kfi2ovatkou (podle krajiny!)

do cesty znacku ..nebezpeCna cesta“. Druh6 pak dame do cesty dopis: ..Cekejte. Nedaleko kfi'2f va5i stopn stopy protivniku. Skr^-ite se, nechte je projiti, popiSte v jak6in pofadi procliazeli kfi2ovatkou. (Protoze druha druzina must tarn byti rozliodnC dfi've, pamatiijeme na to bucf ti'in, ze ji o n6co dfi've vypusti'nie, nebo postavime na trati liKdkn, ktera je zpravena 0 poloze drnh6 druziny a ulo2i potfebnfi zdr2en(, .klon-li s dni2inami sv6d- kov6 fviz dale], postarajl se o to sami, aby se lira zdafila.)

Nekdy ulozi'me obSma dru2inain, aby proiSly kfi2ovatkoii. aniz jedna vidi druhou. Pak je takova kfif.ovatka horkon clivilkoii pro oh6! Vid6ni clenovd jsou ohlaSeni svfidkuni (dodate£n6).

Dopusti'-li se vudce taktick£ cliyby pfi kfifovani trati, dochazi Casto k tragikoniickym koncuni, na pf. jedna dru2ina se pusti po znackach druh£. (Proto hlecfme, aby v „kfi'2i“ byly pfesne odli.^eny znaCky jedny od druhych, na pf. jedny bucftez stSbla slamy, druh£ pruty zabodan£ do zem6 a pod. Jdou-li s sebou svedkov£, odpada risiko.) Soiibezna hra je poutava, ale tezka. I n je vudce v olini zkusebni'in, jeho „vudcovska“ schop- nost je V sazce.

P o z i i a m k a ; Pofadame-li liry o vefejnycli slavnostccli, pak inusl byti kompromisem mezi skauty a obecenstvem. Obsah hry vypiseme po- drobne v programu, hledime. aby stanoviste hry byla obecenstvu pfistupna, aby byly ukoly hodnS atrakCni: zavody v fezani dfivi, lasovanl, lustSnl ndalosti podle stop, pecenf masa v popeli, z a h l a z o v a n i o h n i s f , lukostfelba a pod.

Podle navrzenych bodu sestavi'me si k o n e c n y p r o g r a m hry, ovsem bez pfesnych disposic, Ty stanovi'me teprve pfI obchuzce terSnu.

Dfi've, nez vysvStlim postiip praktickfi pflpravy, jsem micen objasniti ulohu osoby, jiz nSkolikrat vpfedu vzpomenutfi, totiz s v £ d k a.

Stavalo se nam, 2e nejl6pe pfipravenS hry zklamaly z tSchto duvodu: 1, Pro jedinou chybu seSla dru2ina s cesty a cela velka pfi'prava hry pflSla na zmar. 2. Druziny se mljely na kfizovatkach. 3. Nebylo mozno bodovati hru beliern jejiho prubShu. Proto jsme, po cetnych poknsech, zapocali uzivati t. zv. „nemych svedkii". Naprosto spolehlivy, sebe ovladajiof skaut (pro kazdou druzinu ieden), zasveti se pfesne do programu hry. Na pffpravne obchuzce provazi vudce, vl o vsech stopach. znafkach. tikolecli.

Pfi life 1. vyjde zaroven s druzinou, 2. jde vsnde s ni jako poslednl,3. nesmi promluviti slova. ani jinak se licastniti hry, je pro hrace ,.nemy“ ;4. musl byti tak dobrym skautem, aby nikde druzinS nepfekaZel, nevyzradilj i . -------DruZine je pak dano na vuli. bloudi-li, aby se usty sv6ho vedoucihoradce dotazala o radu. Poskytnuty pokyn se ovSem poznamena do zpravy o hfe a vudce odeCita za kaZdou radu svedkovoii body (jde-li o souteZ). O dal. i'm poiiZiti svSdku viz v pfedchozi'm.

B. Prakticka pfi'prava hry.Sotva se vyhneme temto pracem; i n i o r m a c ii i p r o h l i d c e te-r ' O i v u b e v y i i J i c i i i ' C i c i m o . i J1 i I i n a c i p i i i i i u c c i c -

eiiii hry, sestaveni n a C r t u h r y a tesn£ pfede hrou: p f i p r a v e n i o p i s n, pomucek. ndfadi. li p r a v £ t r a t i, n a v o d ii k e h f e a s t a r t u.

reiiii d

Strana 60. V U D C E Cisifl 4.

U m e n s I c li he r , nebo v naprosto znam6in terfinu, odpada dvoif obchuzka, nebof zcela kratce pfede hrou projdeme tra(, naklademe znacky a sestavi'me nacrt hry.

1. I n f o r m a C n i p r o h l i d k a t e r 6 n u . Sepi'Seme si nejprve strudnS program hry, prozati'm bez pfesndho pofadu (asi takto: po eestS povedu druziny 1. stopovanim zelizek, 2. znackovanim „proti pffrodd" (zlainand vCtvicky, listy iehlicemi probodane, uzly na travd aid.*) Podle „voditka“ potoka, pruseku, vystfidam vSechny znacky (viz „Indiansky siabikaF“ v „Ju- naku-Skaiitu“, rod XI., d. 8., sir. 12,3.) Pripravim pruhledy, vzajemny pruchod. Na prvdm stanoviSti nafidim rychld rozdelani ohnd, ktery by stadil k uvafeni vejce na tv'rdo (v misce vojenskdho tvaru) a pak zahlazeni tohoto ohnd. Nafidim zhotoveni nadrt'ku zffceniny x y. Nan'dim sbdr listu vSech stromu po trati hry a jich urdenf aid. aid.

Pri prohlidcc trati rozdeliiji pak tyto sepsand body hry na nejvyhod- ndjSi mista, coz ihned zakresluji do definitivniho nadrtu hry. (.lednoducha skizza cesty s poznamkami, kde se co ddje!)

2. Po navratu domu sestavim nadrt hry „nadisto“ a opisy dam sved- khm. Jde-li o hru vdtSi, zaslu opis sborovdmu viidci, nebo zpravodaji. abych si zajistil jejich zajem.

3. Podle nadrtu a) napisi vSechny dopisy, jichz bude tfeba, b) pri- pravfm si znadky. jei mam trousiti (na pf. zaSpidateld kolidky, rozstipnute proutky, stdbia slamy, liadfiky a pod.), stopovaci zelizka, ostatni po- mflcky a naradi: c) pfipravim papiry pro zpravy ze hry.

4. Tdsnd pfede hrou, ovsem v d a s, vydam se se svedky a v y z n a d i m t r a (. Znadky kladu podle pravidel (viz .Innak XI. d. 8.) tak, aby je nezanesl vitr. nebo nezaval sm'h drive, ne2 dojde ke life.

5. Konedne ustanovime sraz ke life. Ddiiie pokyny svddkum (pro nez je hra zkouskou mldelivosti), svolame lirajici. ,Ie-li tfeba, naffdime spolednd hodinky. Pokyny druzinam dame c o ii e j s t r u d n e j i, tfebaze dokonale. Puvab hry je v tajemstvi toho, co bude, v p f e k v a p e n i. Hrajici nechf jsou ve staid nejistote, co jim pfinese pfiSti krok. Kdyby ovsem byla v pokynech niezera, ohro2ujid zdar podniku, pak by bylo md dobfe mi'iidnd radd Spatnd rozumdno.

6. Konednd startujeme. Pfedpokladam ve vudci neinenSi davku roman- tismu nez ve skautech jelio oddilu. Proto snad takd on zasahne do hry, rozumne se pfestrojil (v lese za vyletnika, dedka-houbafe. venkovana) nebo se pli'2i za driizinami a slediije pfi tom jejich podinani. Tak se stane hra hrou i jemu.

II.

Jsem nepfiteleiii vykladu a pfednasek o skaiitskd praxi. Jsou to vesmds vdci zivota, na nd2 je slovo slabo. Kdybych mdl jen jednou modnost pro- vdsti dtenafi hru podle svych navodu, jistd bych vice povdddl. neZ knihou pokynu. Proto se pokusim doplniti svoji kapitolu p r a k t i c k y m p f i - k l a d e m s k u t e d n d h r y .

Zvolira hru ukolovou, intervalovou. Bude-li snad mild nase dtenafe zajimati i pfiklad ukolovd hry s ndkolika tratdmi, nechf mi napiSi svoje pfani a rad s nimi v pfiStich dislech vymdnim zkiiSenosti.

Abych mluvil jasnd, opru se o skutednou krajinu, o lesy v okoli Nove Vsi, kde v Pisednd Rokli je tabor. Soutdzi druzina Holubu, Kukadek, Sov, po Sesti skautech. Trvani hry asi pet hodin. Cas mezi 14—19 hodinou denni.

*) Ndkterd neznamd snad pojmy, zvlastd pak celou organisaci her, radi vam vysvetli okolni absolvent! 0 . L. §., odvolate-li se na tento dlanek.

Cislo 4. V 0 D C E Strana ol.

Sestavil jsem si program. proSel traf, uspofadal pfi tom nacrt hry. Spolu se sv6dky druziny vyznacil a pfipravil jsem traf.

lira ma tento definitivni obsah;Ve 14 liodin odeslu dru2inu prvou, Holiiby. Svedek je zavede na pla-

ninu Bayerovy skaly, tain radci odevzda listek s rozkazein: „V kruhu o polo- raeru 35 krokfi s mi'sta, kde je odevzdan tento listek, najdete podatek sve cesty!“ Na severozapadniin sklonti skaly je proti nebi napadiig umistfino znamenl, je2 je hledano: bfezova haluz zav6§ena na smrcku, nebo inucho- murka nabodniita na prutu a pod.

Tam dam prvnl sledovad znackii; Sipku z kamenu, jcz ukazuje po stezee ke kapllece. Cestou ke kaplicce polo21m jeStS p6t sipek (cestu uvozem zata- raslm polozenym znamcm'm „tudy necliod"). ti kaplicky polo21m smSrem doprava (levy smer zataraslm) znaCku „sleduj vodltko" t. j. dv6 §ipky rovnob62n6 a mezi n6 naplchnu vodltko, jlmz budou trou§en6 kladky se zafezeni, nebo uzliky z trav, nebo z nouze paplrky.

Na kond vesnice pfcniSlm cestu podle vodltka ztiamoii zna£kou (rovno- bezn£ sipky jsou pfetr^eny kfl2em), zataraslm cestu do lidoll drblenskSho a povedu sipky (z ruzndlio materialu) a2 na braz rybnika; zataraslm cestu ke Kostl obojlm sm£rem.

Na hrazi polozlm dopis: ..Pohlecfte sm6rem prulilcdti a pod stromem, ktery spatflte, najdete dalSl znacku.“ Strom onen bude na silnici k Srbsku. Pod nlm dam znacku „jdi podle vodltka"; vodltkem je samozfejmg silnice. Tam kde doleva odboCuje cesta k HynStum, polozlm pfetr2en6 dv6 sipky (vodltko se ru51) a povedu vypravu znackami z uzlii z travy az k mytince V prvi6 rokli zprava. Tam nafldlm dopisem, aby ka^dy den druziny na- skizzoval pohled na vesnici (do 15 minut 6asu). Pak povedu druzinu k du- bovemu mlazl pod Hynstami. kde sestavi'm „scenu“, jejl2 dej jest lustiti ze stop. Pak vedu cestu az pod Hynstu, kde naridlm dopisem, aby byl v okruliu 50 kroku nalezen pruhled. V pruhledu se objevl (budiz uvedeno v dopise!) star£ ohniStS. Prva druzina nechf hleda smfirem severnim od ohniStfi deset krokti, tarn at hrabe do zeme. Druha druzina totez smerem jiznim, tfetl vychodni'm,

Na pfisluSnych mlstech zavazi se uzle z travy a pod n£ do zem6 zahrabu vajlcko, na n6m2 je napsano (tu^kou): „Uvafte mne na tvrdo a vezmSte na dalSl cestu," Pod vaji'Ckem lezl dopis: „Po skonCenl prace sledujte trou- sen6 paplrky, a2 dojdete k mlstu, kde roste dub mezi tfemi smrky, tarn je dopis," Na tom mlstS je pak dal§l dopis: „Druzina prva jde cestou vpravo a sblra paplrky, z nicb2 se sestavl dopis o dalsl cestS. Druha jde pflmo, tfetl doleva," Dopisy rozdSllme asi na p6t, nejvyse deset dllu dostate£n6 velikych a roztrouslme v nevelikych vzdalenostech, abychom neznemoznili dal§l hru, Roztrhan£ dopisy obsahujl tuti62 zpravu: „Vystupte pasekou vzhu- ru a prohledngte si jeskyng. Pak se vrafte do tabora, neruste druzin, iei potkate, Cestou sesblrejte listy a v6tvi£ky veskerych stromu a kefu a pfi- neste je domd, Pozor na Bayerovu skalu!" Na skale bude pfipraven poklad: v popeli pe£en6 maso. Af se bude druzina vraceti, pfivola ji na skalu etyfnasobny sloupec dymu,

StruCne nastlnena bra je ovsem pflkladem vhodnym jen pro jisty tergn. Laskavy ctenaf poradi se jiste s vlastnl fantasil,

Nemohu podrobng vypisovati dalSl pfIpravu: o b c h u z k y v tergnu, k 1 a d e n 1 dopisii, znagek, stop, i n s t r u k c e druzinam (aby mgly skizzaky, tuzky, misku na vafenl vejce!)

O vlastnlm obsahu bryjjvSem povime druzinam jen to nejnutngjSl, aby­chom je nepfipravili o radostna pfekvapenl. Dame takg n o u z o v g i n­s t r u k c e : CO giniti za dcStg, kdyby se hry se§lo, kdyby druzina zbloudila, hra se prodlou2ila do noci a t. pod,, vse podle pfedchozlch poznamek.

Strana 62. V 0 D C K Cfslo 4.

R O Z H L E D Y .

CIZINA..Mini Afrika. Dne 20. zafi' t. r. pfistal svetovy nacelnik sir R. Badeti-

Powell V Kapskein Mestg s lodi Arundel Castle. Uvltani jeho bylo skvgle: jen pfi pfijeti na kapske radnici se§lo se pfes lOOO skautu, ktefi hroniovym „velkym pozdravem" a pokfikem „B. P.“ ohlusili cele tn5sto. NdvStSva Chief Scouta v .lizni Africe je niinena jako odpocinek jeho vySerpanym nervum a celkove pfepracovanosti. Bude-H v§ak takovy entusiasmus jako V Kapskem MSstS vSude, nezda se, ze by Chief Scout mnoho toho klidu u2il. Vsak on by ani nedovedl zahilet a navrat do mist, kde prozil nej- dulezitgjSi leta sveho zivota a take nejv;^znamn6jS(, budou jistS pro nSho duSevnf vzpnihou. Pfejeme mu skvfily pobyt a sfastn^i nivrat.

Spoj. staty severoamerick6. Ne>gtsi tato skautska organisace na svSte konala svuj Ctyrty snem, ktery je svoldvan kazda dve leta, v Hot Springs, Arkansas, ve dnech 22.—29. zafi. Protektorem bylo ministerstvo vychovy (Departement od Education). Zatiin do§el sem obsahly program, sveddici o uzasne vSestrannosti, s iakou se ve Spojenych Statech na hnuti skautske divaji. Byl sliben podrobny referat stenograficky, ze ktereho — doufame — pfineseme jiste ngkolik zdrav^ch ndmetfi a podngtu k na. i prdci skautske.

Jamaika. Marne snazily se zndnie pov6trnostni ponigry zabraniti .lam- Ixrree, ktere slavili iamajSti skauti v cervenci poblfze Narbrook. Zajem byl znaciiy a vysledkem bylo poznani vefejng skautum tamnim tlumocene, ze nepatfi do skupiny lidi, ktefi „mnoho mluvi, ale malo dglaji", ale pravg naopak.

Palestina. Ve „svate zemi“ §Iifi se skauting velmi uspgSng a prokazuje se dobryml vysledky. Sdruzuji se v nSm ho5i ruznych ras, vyznani i tffd a snasejf se vzorng. V cervenci konan u Atty tabor roveru pod vedenim vudce jerusalemskych roveru, Mr. Johnse. Duch tabora, jak bylo konstato- vaino, byl vytecny.

Australie, V Queenslandu vgnoval Mr. H. Monteith na pamgt sveho syna skautske organisaci 5.000 lib. sterl., t. j. vice ne2 800.000 K£. A nag bude pouzito tohoto daru? Na podporu nemajetnVch skautu pfi koupi vyzbroje a vystroie, na oddilove knihovny. na tabo^ry, na vy'chovu vudcu, na propagaci skautskeho hnuti, na cesty do ciziny'. QueenslandSti maji o budoucnost postarano. Kdy'pak budou moci tohle fid na pf. pra25ti?

Ce s k o s l o v e n s k o .

Pradfsky skaut. Mistni sdruzeui pro Velkou Prahu „Prazsky skaut“, konalo fadtiou valnou hromadu 29. Ifstopadu 1926 za hojngho ucastensM vseho glenstva. Zprdvy, ktere podaii tajemnfk, pokladnfk a 2up. zravodajove, po posudku revisorii spolkovych byly s pochvalou vzaty na vgdomi. Staro- stou zvolen znovu br. Petr Qajdik. glen Ostf. rady Svazu. Tajemnfkem je br. E. Lastovigka, prokladnikem br. .lindf. Stastny, zupn.im zpravodajem br, Jan Novak. Ke dni valne hromady ie v Prazskem skautu registrovano celkem 1714 glenu, a to 1135 hochu, 271 divek, 206 oldskautu a 102 vodnich skautu. Sboro^vi vudci isou z fad vudcovskeho sboru. Spolek ma mimo to jestg gleny pfiispivajici — neskauty — jichz poget je kolem 300.

Liga Lesni Moudrosti. Tato skautska organisace, zalo2ena sveho dasu prof. Seifertem, po jeho odchodu se v dobg ani ne rodni opgt rozStgpila- Odesli z ni dlenove nazoru radikdlng socialistick^^ch a utvofili samostatnou Obec Lesni Moudrosti. Kdy bude konec tomuhle drobeni? Je to neklamnou zndmkou, 2e pfi tom nejde o „sikauting“, ale o politickg tendence, kterg

Ci'slo 4. V O D C E Strana 63.

se projevuif v takovem partikularismu. .lak pH tom dopadne v^^chova mlddeze, to je panum patrnS vedlejSi.

Cs|. Obec junakA volnosti, Hlidka tuto orgaiiisace oznarnuje. ze pocet registrovanych Cletiu dostoupil v minulem mesici 6.000. Clenove byli ziskani z mladeze indiferentm'. Prafcka zupa iejich vydava Junackeho Zpravodaie redakci Al. Fifta. — Pozsah oficielnibo organu Plamene byl zmensen, aby by)o docileno snizeni ceny listu. Rediguje dale prof. O. Bures.

Spartakovi Skauti Prace. Tato komunisticka organisace skautska hlasf do konce mesi'ce listopadu 267 oddilu. Z iiich 126 zaslalo jii povinne stati- stiky. z ii'ichz je patrny prumer na jeden oddil 26 clenu. Z toho se so.udi, 2e V onech 267 oddilech je okroiilile 6.000 clenu. Nejsilngjsi kmeiiy isou V Brn6 (370 pflsl.), v Trnovanecli (3,63 pfisl.). na Kladne (271 pn'sl.), v Ji- hlave (225 pfisl.), ostatni maji pod 200 Clenu. Pfisiusnici dCll se na Mky, pak miladSi 17 let a starSl 17 let, a to v obou pohlavich.

Sdruieni socialistickych skautu a skautck. Pro nedostateCnou cinnost a zejniena selhani v pfl'pravacli niezizupnich zavodii byla usnesenini naCel- nictva S. S. rozpuStena prazska jednota. Vedeni hniifi S. S. ve Velke Praze svefeno' br. Drabovi.

L I T E R A TURA.Oldskauting. Z pera bratra zpravodaie nacelnictva Dra Josefa Simanka

vySla tato kniha, skvostne vypravena bratry .lifim Havelkou a Slavou BuSkem. Obsahuie nejon pfeCetne pokyny organisacnl, nybrz i hojnost nov^oh namCtu po strance ethicke, prakticke navody ve vCci zlvoto- sprdvy a rozsahly program ideovy. Cena teto knihy, k nfz se vratfmeV unorovem Cisle obsdhlejsim referatem, je Kc 6.—. Ji vyplnena je ko- neCne dtelna mezera, ktera se otevirala ve sikautske literatufe — a to nejen nasi domaci, nybrz i svCtove — pro ty, kdoz pfekroCili chlapecky ■vCk, chtCji provozovati skauting a nemohou se venovati praci vudcovske.

B e d f i c J i Q o l o m b e k : Dobrodruzstvi tfi billfl. S 28.obrazky a ori- ginelni obalkou od Andfeje Sekory. Brno, 1926. Vydal Ostfedni spolek uCitelsky na MoravC, Brno, Dvofakova 3. Za Kc 5.—. Indiankv a detek- tivky — tenfo jed v CetbC pro mladez — nachazeji v pfitomne knize zdravy proitCjSek. Forma napinaveho dobrodrufctvi je sice zachovana, kryje seV ni vsak uslechtily smysl. Kazda povidka konci ukolem, ktery nuti ctenafe k pfemySleni Je to kniha vesela, plna vtipu a roztomilych dobrodruzstvi, z nithz kazde dobfe skonci. tJmysl autoruv, odvratiti mlade ctenafe od literatury nezdrave sensacni, je vylwrnC maskovan a uslectitila tendence knihy nevystupuje nikde zpusobem vtiravym, ktery by odpuzoval. To je velika pfednost knKky. DoporuCujeme ji vfele nasim hochiim a jsme jisti, ie ji neodlozi, dokud ji nepfeCtou jednim dechem.

o r g a n i s a C n I.n ACe l n ic t v o .

Schuze dne 23. listopadu 1926. Provedeni akce „chodte vlevo“ projedna si P. S. pfimo s pfisluSnymi ufady. — Referovano o poslediiich zupnich schuzich. — Zalezitosti v Krai. Hradci odkazany k vysetfeni' br. hi. zpravo- daji. — Letdk pfislusnym korporacim proti fadeni trampu byl podle navrhu

Strana 64. V 0 D C K Cislo 4.

br. Skfivana tlefinitivng zrediKovaii. -- N a c c l n i c t v t ) d o p o r u i u j e o d d i l u m a v s e m u c l e n s t v i i „ S k a u t s k y k a l e n d a f“. v y d a n y c l e n e n i O s t f . R, a d y S v a z u, b r. S t e h l i k e m ( v i z Hl Ud k u a i n s e r t ) . — Spoluprace se Svazem lyzafu schvalena. — .Icdnano o otazce Lesnich skol a vzat s povdgkem a pochvalou na vedonii referat letosniho jejiho vudce, br. z. z. z. K. Hory. Zalezitost finandniho razii <>dkazana fin. koniisi. — Zahr. zprav. referuje o sve ceste do Anglic a Danska a iwdava n6ktere podrobnosti tykajici se budonciho mezindr. .Iatnlx)ree. — Ostf. Rad6 pfipomene se nutnost feseiif ofazek skautskeho domova. ktera je stale nalehavgjsf.

H L I D K A .Organlsace pfedvojenske vychovy v Polsku. Tamni minis-terstvo vo-

jenstvi povolilo desi'ti svazum tfilovychovnych spolkii provddilnii pfedvo­jenske 'vycliovy. Mezi nimi jsou; svaz skautu, svaz stfelecky, svaz sokol- sky. Ani jediny svaz ciste sportovni nebyl povgfen vychovnyni vojenskym ukolem. Zakladni ideou soiiCinnosti techtoi svazu se spravoii vojenskoii je jejich pfisna nepolitickost. .lako instruktofl budou pfldfileni jednotlivym skupinam dustojnici pechoty.

Navrh na znemoznenf valek v americkem senate podal senator Lynn Frazier. Je to opravna pfedloha na znignti zS.fcladnlho zakona americke ustavy, jfm2 zakazuje se ka2da valka, jak v^^bojna tak obrannd, jak mezi- statni, tak obcanskd a m§i se kazda ozbrojena moc. Fr.azlerova pfedloha zasazuje se tez o to, aby ani halef nebyl vydan na valku aneb pfipravu k ni. Navrh zni: „Kazdd valka budiz prohlaSena za nezakonnou a ani Spoj. staty, ani jiny stat, uzeml, spolefinost nebo osoba. ktere podlehaji americkym zakonum, nesmi se k valce pfipravovati, ji vypovldati, nebo vesti, nebo se ucastniti na valecnych konfliktech, podnioi'ch a vpadech, af jiz uvnitf Spoj. statu ci za jejich hranicemi. Rovnez nesmi b^ti cineny sbirky, zaklddany fondy a vydavany penize k temtO' u6eliini. Vsecka do- savadni nanzeni, kterd se s timto dlankeni nesrovndvaji, se rusi.“ 2e za touto pfedilohou stoji cela pacifistickd Amerika, netfeba dokladati. 2e by vSak pfedloha ziskala dvoutfetinovd vgtsiny vSech senatorii, nelze prozatlm doufati. Pfi]de vdak jistg 6as, kdy podobny zakon bude \existo- vati nejen v iistave Spojenych statu americk^ch, ale vSech stdtu sveta. Bud staty takovy zakon pfijmou za zaklad sve existence a nebo samy pfestanou existo'vati: .utlukou se. (Jak to vsak navrhovatel mysll s valkou obrannou, neni z jeho navrhu jasno. To se napaderiy necha „utlouci“. ani2 by prstu zvedl? Tu je v navrhu zakona mezera, leda bychom dospgli k souhlasnemu nazorti na tuto v€c ve vgem lidstvu. Dnes ov§em nejsme jeStg tak daleko. Pozn. red.)

Redakgni. K mnohym dotazum sdSluje redakce, ze zpo2d£ne vydani 3. disla t. 1. zavineno bylo ctyfnedelni nepfftomnosti redaktora, ktery die! po tu dobu V cizing. PflstS bude na.? Sasopis vychdzeti opgt pocatkem mgsice.

Skautsky kalendaf 1927. Nacelnlctvo Svazu Skautu RCS doporugilo ve svg schuzi 23. listopadu konane clenstvu .skautsky kaJenddf, kter^ je vy- davan az dosud s velikymi obgtmi 61enem Ostf. Rady, br. Fr. Stehlikem. Objedinavky fidte na vydavatele, Praha-Letna, Sladkova 259. Na 10 vyt. jeden nadavkem.

Vydavatel Svaz Junakd skautfi R. C. S. - Odpovedny redaktor Jan Novak, Knihtiskarna „Blahoslav”, Praha II., Krakovska ul. i. 7,

PRECTETE SI CO BURR OBSAHOVATl

M6si'Cni kalendarium s ozn. vych. i zapadu slunce i mesice. Padesatiny naSeho liacelnfka br. A. B. Svoisika U obr.). Zakon skautu. Cestn^ odznaky (s 3 obr.). Listky za lela slu2by. Rovefi. Jak vytvofiti jednotku. Odznaky roverske. Druiinove barvy skautu a skautek. Skautsky stisk ruky (s obr.). Pomoc tonoucimu (s 5 obrazky). Prvni pomoc pfi I'lraze. Jak uvd2es spravng skautsky sdtek (s obr.). Morseova abeceda. Semafor (s obr.). Kompas (s obr.). Mezinarodni vlaikovy kodex (obrazek). Adresaf cinovnikd Svazu a v§ech zupnich i okresiiich zpravodaju Svazu. Registiace svStov6ho skautingu. Pfehled, pofizeny na Mezinarodni konferenci v Kander- stegu 1926. Tabulky na zaznamy a zvld§t6 p6kne upraveny didf na denni pozndmky s 26 obrazky z prakse skautske. Velmi zajimave nove pfiklady.

V pidtne vazany KC 7.50 i s postovnym.V papire vazany KC 5.80 i s postovnym.

Objednavky adresujte na

Nakladatelstvf F. Stehifka, Praha-Letnd, SIddkova 259.O b fe d n e lte i h n e d l

Prodejna skautskych, turistickych a sportovnich potfeb

Svazu Junaku-Skautu RCS, Praha II., Petrske nabrezi (zadni budova).

Postovni schranka 571nabizi jako nejvhodnSjSf ddrky vdno5ni ty to knihy:

E. T. Seton; D6ti divoCiny— O vevefici— Domino— Dsvlt na Cedrov6 Hofe

MonarchaH. D. Thoreau; Walden C

iivot V lesich E. T. Seton; DSti divoSiny

doma— Arktickou preril— Rolf zalesak

E. T. Seton; Za Sandhilskym ielenem M. H. Burr; U pravekych ohnfi E. T. Seton; Vahb, pfibghy grizzlybo— Zvifata brdinov6 . . . .

J. H. Fabre; Zivot pavouka .E. T. Seton; Dva mall divoSI .Fabre; Junak m stite l..........................Jar. Naumaii; Junack6 pisne s klav. vytahem Pospigil-Neuman; ,Iunack6 pisne, nSpgvK. Kovarovic; Junacka . . . .Mangidon; Junacky pocbod .

Klavirni vytah obstardme za rezijni cenu.B. Powell; Na'pouti za dspdcbem Zevloun; Nai skautik . . . .Howard Payson; Skauti Orli Druiiny— Skauti na toulce

Dr. Simanek; Skauting . . . .T. C. Bridges; Narod propasti. broz.

vdz.Vera C. Barclay; Detektiv Danny— Tajemny t u l a k ..........................

Ing. J. Hlavdcek; Skautskd radio Fr. Homolka; Skautik, divadelnf bra o 4 jednanich R. Valek; V zafl obnS, ze zivota skautu o 1 jednanl— Sirotci, vesely vystup ze zivota skautfi .

K5 20-— 1 2 '- 1 2 - —

2 F - „ 12- -

23--

20' - „ 23-- „ 25-— „ 8-— .. 20 — . 10-—

21-- 20-—

„ 28-— „ 19-80 „ 15- - „ 4-50„ —-60 „ —-90

20-—

9- — 11-—

IF—9 —

18-— 28-— 9-60

15-—1 0 - —

7-50 3-60

—■80

Zaslld se na dobirku neb za pfedem zaslane penize. Prodejnf mistnosU nachdzejf se jedind u zadni budouS.