Pro děti

Pro nejmenší

čtenáře

Proč?

Dětský časopis není na první pohled tak

atraktivním a aktuálním médiem jako

televize nebo internet a také je mu

upírána závažnost vlivu na rodinnou a

školní výchovu. Zdá se být na hony

vzdálen palčivým problémům

současného světa i aktuálním zájmovým

okruhům společenských věd…

…důvěra rodičů

Protože si časopisecká produkce určená

dětem a mládeži během svého

dlouholetého, relativně stabilizovaného

vývoje vydobyla zvláštní místo a uznání

nejen u svých respondentů, ale i

v řadách literárních kritiků a teoretiků,

vzbuzuje toto médium důvěru a ze

strany rodičů, vychovatelů a učitelů i

jistá očekávání.

Postmoderní společnost

Dnešní doba a společnost má mnoho přívlastků: postmoderní, pluralitní, otevřená, informační

Převažujícím pocitem ve společnosti je zmatení, nezvladatelný informační šum, absence smyslu a řádu. Ideál se v představách lidí zjevuje jako vyzrálý jedinec, který chápe, zvládá a dokonce vítá pluralitu názorů, přístupů či kultur a přitom je ještě schopen přijímat odpovědnost za svět – v jeho dnešní, ale především v jeho budoucí podobě. Jak se však k tomuto ideálu přiblížit?

Výchova

Nejednoznačnost současné společnosti se promítá i do výchovy a vzdělávání, odborníci často mluví o dlouhodobé krizi, v euroamerické civilizaci úzce provázané s krizí autority.

Učitelé jsou spolu s politiky, ekonomy a filozofy vybízeni k převzetí odpovědnosti za stav světa a jeho vyhlídky.

V českých školách jsou tyto otázky při současné tvorbě školních vzdělávacích programů hluboce promýšleny a živě diskutovány.

Obrovský rozsah přístupných informací vylučuje, že by vyučování ve školách mohlo pojmout jejich významnou část.

Nová doba nové nároky

Děti musí umět nezávisle zvážit nová

fakta a náměty a jednat v souladu s tím,

k čemu na základě kritické analýzy

dospěli. Musí být schopni nahlížet na

nové myšlenky z více perspektiv, tvořit si

úsudky o věrohodnosti a hodnotě

informací, posoudit jejich význam pro

své vlastní potřeby, pro potřeby skupiny

i celé společnosti.

Čtení zdroj informací

Nástrojem ke sdělování informací a k učení je právě čtení, nyní víc než kdy dřív, a to navzdory znepokojujícím předpovědím o vlivu televize a dalších technologií.

Ti, kteří si přejí být dobře informováni, lépe profesně připraveni, lépe seznámeni s podstatou problémů, které by mohly ovlivnit jejich život, musí číst – ať už knihy, učebnice, manuály nebo jiné psané texty.

Nerozumí textu

mnohým žákům a studentům dělá

problémy, když mají použít to, co si

přečetli, nedokážou na základě

přečtených informací korigovat dřívější

nesprávné koncepce či chybné

představy.

Nedokáží říct, co četli

Ba co hůř…

Poměrně velké procento žáků prvního

stupně má se čtením problémy, četba

knih je pro ně „strašákem“, v lepším

případě nutným zlem.

Nestačí číst jen slova, která jsou vytištěna, a zapamatovat si je. Aby čtení mělo jiný smysl než dosažení dobré známky při příštím zkoušení, čtenáři musí čtené interpretovat. Musí číst proto, aby obohatili své znalosti, aby nově porozuměli tématu nebo aby dokázali udělat něco, co předtím nesvedli. Čtenáři se musejí zamýšlet nad autorovým sdělením v kontextu svých názorů a vlastního jednání.

Rozdíl mezi Pro děti a dospělé

Noviny a časopisy mají ze všech hromadných médií nejvíce diferenciované cílové skupiny. Ty si navzájem nemusejí konkurovat – jednu tiskovinu odebírám jako občan, druhou jako učitel, další jako zahrádkář…

Dětské časopisy se přístupem k dění ve společnosti, v přírodě (i svým vzhledem) přibližují knize. Jde většinou o měsíčníky, které se mnohdy od sebe liší jen poukazy na cyklické změny v přírodě (v zimě sníh a sáňkování, na jaře rašení a Velikonoce, v létě koupání a na podzim barevné listí stromů).

Klišé

některé z nich bohužel na jiné změny nereagují a jednotlivá klišé se zde udržují i několik desítek let (třeba vlaky s parními lokomotivami), bývají jednotlivé ročníky téhož časopisu snadno zaměnitelné. Příkladem je časopis Méďa Pusík, který své příznivce rozhodně nezaskočí: každý prosinec přichází na titulní stránce ve stejném červeném oblečku a veze stejné dárky, nechybí ani vánoční stromeček se stejnými ozdobami.

Budoucnost

Přesto má dětský časopis velké

možnosti být prostředníkem mezi

dítětem a rodičem, dítětem a jeho žitým

světem, přírodou, jednotlivými kulturami

v jejich dnešní, minulé i budoucí podobě

nebo dítětem a médii.

A Televize

Časopisy byly do nástupu televize ve většině zemí hlavním standardizujícím médiem. U nás by tímto pamětníkem mohla být jen Mateřídouška, která vychází nepřetržitě už více než 60 let.

Televize však nezničila časopisy ani knihy, ale naopak jim umožnila vycházet sice v menších nákladech, ale v daleko rozmanitějších podobách.

Vznik nových prostředků informace a komunikace neruší, avšak mění média již existující a jejich výchovné a volnočasové využívání.

Od kdy do kdy 6 m – 10 let

Časopis se v blízkosti

dítěte začíná

objevovat na počátku

společného čtení a

prohlížení s rodiči a

tím spojeného

objevování,

pojmenovávání či

vyhodnocování zpráv,

které naše kultura

k dětem vysílá.

Tato intenzivní a

oboustranná rodinná

komunikace se mění

kolem desátého roku

dítěte, protože dětské

zájmy se vyhraňují,

směřují mnohem více

k vrstevníkům a také

ve svém kontaktu

s časopisem či knihou

je dítě víceméně

samostatné.

Kontrola rodičů

Programy určené

dětem (v televizi,

v rozhlase, na audio

či videokazetách,

DVD), stejně jako

mnohé hračky,

dospělého

nepotřebují a

zdánlivě ho

nahrazují.

Naopak dětský

časopis má rodič

dítěte předškolního

věku ve svých rukou

– on rozhoduje, co

přečte, co přeskočí

či odsoudí, má čas

se zastavit, vyjádřit

svůj názor.

Kreativita

S časopisem mohou děti aktivně

pracovat: luštit, stříhat, lepit, vybarvovat,

hrát stolní hru…

x Podobně mohou pracovat i s

inzerátem, účinek reklamy se tak

zvyšuje.

Marketing a propagace

Malí čtenáři rádi soutěží

Dětské časopisy jsou díky mediálnímu partnerství vidět i na

dětských akcích a veletrzích, jako jsou Bambiriáda, Jičín

město pohádek, Matějská pouť, veletrh hraček ITEA a

dalších. Cílem je maximální promo podpora titulů.

Sluníčko

časopis pro malé

i větší Sluníčko je na

českém trhu jedním z mála

časopisů, jenž vychází bez

přestávky více než 40 let.

Časopis je určen

(ne)čtenářům od 4 do 7 let.

Sluníčko

Kupují ho svým dětem

rodiče, kteří jej sami jako

malí čítávali.

Je moderní, a to nejen

svou grafikou, ale i

obsahem - svým čtenářům

nabízí stále něco nového.

Hlavní ideou je děti pobavit

a něčemu naučit.

Sluníčko obsah

přináší kromě zábavného čtení i velké množství hádanek, doplňovaček, hlavolamů, omalovánek, vystřihovánek a spoustu dalších úkolů. Děti mají v čísle nejraděj pohádky, komiksy, básničky – nad texty ve Sluníčku dosahují svých prvních čtenářských úspěchů, a to i díky úkolům, které tyto texty doprovázejí (hledání vhodných slov či rýmů, vybarvování ilustrací apod.).

K oblíbeným rubrikám patří i Školička – pejsek Pupík a kočička Líza děti naučí kreslit, psát i počítat, Vystřihovány – čtenáři si vyrábějí své vlastní hračky z papíru, Rubrika o zvířatech – informace z říše zvířat + veselé hádanky, Kutil Pupík – návody, hry recepty a další bezva tipy na zahnání nudy.

vystřihovánky Skrývačky

Naučné Logika

Komiks Kvíz

Text + obrázek

Divadlo - fantazie

Mateřídouška

časopis plný čtení,

her a zajímavostí

pro děti od 7 do 12

let.

Mateřídouška

Přestože jde o nejdéle vydávaný časopis u nás, mění se stejně tak, jak se proměňují jeho čtenáři.

Díky tomu je dodnes jedním z nejprodávanějších dětských titulů, neztratil se ani v záplavě konkurenčních zahraničních časopisů.

Mateřídouška chce děti učit nové věci zábavným způsobem. Čtenáři se dozvídají zajímavosti z říše zvířat, cestují po Česku i cizích zemích, pronikají do tajů vědy a techniky, pobaví se nad úkoly, které procvičí jejich postřeh.

Hádanky

Komiksy

Kocour Vavřinec

Původní příběhy

Komisař Vrťapka

V Mateřídoušce čtenáři

najdou vtípky a soutěže

o zajímavé ceny,

detektivní kancelář

komisaře Vrťapky,

oblíbené komiksy a

krátké příběhy,

Do školy

Redakce připravuje časopis tak, aby s ním mohly

pracovat nejen samy děti, ale aby jej mohly

využívat také školy pro zpestření výuky.

Ohníček Огонёк

český časopis pro

mládež (vycházející

od roku 1948),

pojmenovaný

pravděpodobně

podle ruského

(sovětského) vzoru

Ohníček

Od 70. let se v časopisu začaly znovu objevovat příspěvky agitačního charakteru. S časopisem však byly neodmyslitelně spjaty beletristické příspěvky: ,,Ohníček má již tradiční podobu, ve které asi třetinu čísla zabírají drobné informace, rady, návody, hádanky a soutěže, větší část časopisu, tj. asi dvě třetiny, jsou věnovány literární náplni.“

Obsah

dominantní místo povídka.

Velký prostor byl dáván

povídce s dětským hrdinou,

dále pak dobrodružným,

cestopisným, detektivním a

humoristickým povídkám

V časopise byly publikovány i

bajky, vyprávění o přírodě a

zvířatech, čtení na

pokračování a sci-fi příběhy.

S ohledem na věk čtenářů se

pohádka v Ohníčku

objevovala pouze ojediněle a

přednost byla dávána

povídkám.

Básnické příspěvky byly v časopise otiskovány nepravidelně. Poezii nebyla věnována ani pravidelná rubrika. Častěji se v časopise objevovaly básně autorů – klasiků.

Ukázky tvorby soudobých básníků byly ve většině případech pro čtenáře Ohníčku velmi jednoduché a byly vhodné spíše pro menší děti.

Další tituly

Data