CENIA · Web viewSvahy boků budou ve sklonu 1:2,5 a konečná výška na kótě 489,61 m n.m....

Ing. Alexandr Mertl - Ekologické inženýrství

SKLÁDKA S-OO3 LIŠOV,II. ETAPA VÝSTAVBY TĚSNĚNÉ

SKLÁDKY

DOKUMENTACE O HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracováno dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí

Oznamovatel:

.A.S.A. České Budějovice, s.r.o.

SKLÁDKA S-OO3 LIŠOV, II. ETAPA VÝSTAVBY TĚSNĚNÉ SKLÁDKY DOKUMENTACE PODLE § 8 ZÁKONA Č. 100/2001 Sb.

Seznam zpracovatelů dokumentace

Dokumentaci zpracoval:

Ing. Alexandr Mertldržitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředíč. j. 961/196/OPV/93 ze dne 7.6.1994

Datum zpracování dokumentace: 10. 7. 2006

Seznam osob, které se podílely na zpracování dokumentace:

Jméno a příjmení Bydliště (pracoviště) TelefonIng. Alexandr Mertl Trstěnice u Litomyšle 777 903

767Ing. Petr Mynář BrnoMgr. Edita Ondráčková BrnoIng. Pavel Cetl BrnoIng. Jiří Wimmer České Budějovice (WV Projection Service)Ing. Jiří Tůma České Budějovice (ECO Trend)Mgr. Tomáš Semrád Brno (Geotest)Ing. Irena Kohutová Brno (Geotest)Pavel Konečný Brno (Geotest)RNDr. Ivan Koláčný Brno (ZÚ)

STRANA 1 z 53


Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft.Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u společnosti Corel Corporation.

STRANA 2 z 53


ObsahTitulní listSeznam zpracovatelů dokumentace ...................................................................................... 1Obsah .................................................................................................................................... 3Přehled zkratek ..................................................................................................................... 5Úvod ...................................................................................................................................... 6Vypořádání připomínek...........................................................................................................7

ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) .............................................................................. 11A.1. Obchodní firma ............................................................................................................. 11A.2. IČ .................................................................................................................................. 11A.3. Sídlo ............................................................................................................................. 11A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele ............................................................................. 11

ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU) ........................................................................................... 12B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................... 12

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č. 1 ....................................................12B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru ................................................................................... 12B.I.3. Umístění záměru ................................................................................................ 12B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ................................... 13B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění ..................................................... 13B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ......................................... 14B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ................... 18B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ................................................ 19B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a právních úřadů .................. 19

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ...................................................................................................... 19B.II.1. Půda .................................................................................................................. 19B.II.2. Voda .................................................................................................................. 20B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ........................................................... 20B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ......................................................... 20

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ................................................................................................... 21B.III.1. Ovzduší ............................................................................................................ 21B.III.2. Odpadní voda ................................................................................................... 22B.III.3. Odpady ............................................................................................................. 23B.III.4. Ostatní .............................................................................................................. 23B.III.5. Doplňující údaje ................................................................................................ 24

ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) ................ 25C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ 25C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

..................................................................................................................................... 26C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví ........................................................................... 26C.II.2. Ovzduší a klima ................................................................................................. 26C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky .............................................. 27C.II.4. Povrchová a podzemní voda .............................................................................. 27C.II.5. Půda .................................................................................................................. 28C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje ................................................................ 28C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy ................................................................................ 30

STRANA 3 z 53


C.II.8. Krajina ............................................................................................................... 31C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky ................................................................. 32C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura .......................................................................... 32C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí ........................................................... 33

ČÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) .............................................................................................................................. 34

D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI,SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI ...................................................................................... 34D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví ............................................................... 34D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ..................................................................................... 35D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky ............ 35D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu ............................................................... 36D.I.5. Vlivy na půdu ..................................................................................................... 38D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje .................................................... 38D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .................................................................... 39D.I.8. Vlivy na krajinu .................................................................................................. 39D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ..................................................... 40D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu ........................................................... 40D.I.11. Jiné ekologické vlivy ......................................................................................... 40

D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ .................. 40

D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH ........................................................................................43

D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................44

D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ ................................................................................................. 45

D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE ................................................................................. 46

ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) ....................................................... 47

ČÁST F (ZÁVĚR) ............................................................................................................... 48

ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) 50

ČÁST H (PŘÍLOHY) .......................................................................................................... 53Příloha 1 Grafické přílohy: - zastavovací situace - příčné řezy - detail paty skládky na rostlém terénu - detail paty skládky na staré skládce - tvarové řešení skládky po uzavřeníPříloha 2 Fotodokumentace: - stávající stav prostoru záměru - vývoj skládky v letech 1994 - 2005

Příloha 3 Doklady:

STRANA 4 z 53


- vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu - stanovisko orgánu ochrany přírody podle §45i odst 1 k možnému vlivu na

lokality Natura 2000 - závěr zjišťovacího řízení - autorizační osvědčení zpracovatele dokumentacePříloha 4 Posouzení souladu záměru s Plány odpadového hospodářstvíPříloha 5 Geobotanický průzkum v lokalitěPříloha 6 Posouzení vlivu záměru na krajinný rázPříloha 7 Aktualizace analýzy rizik – Závěrečná zprávaPříloha 8 Hodnocení zdravotní rizik (samostatná příloha)

STRANA 5 z 53


Přehled zkratek.A.S.A. název společnosti (není zkratkou)AV ČR Akademie věd České republikyBPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotkaČOV čistírna odpadních vodEIA posouzení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vodIO inertní odpadIPPC integrovaná prevence resp. povolení (Integrated Prevention and Pollution

Control)k.ú. katastrální územín.m. nad mořemNEL nepolární extrahovatelné látkyNO nebezpečný odpadOO ostatní odpadORL odlučovač ropných látekOZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzdušíPUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesaS-IO skládka určená pro inertní odpadS-NO skládka určená pro nebezpečný odpadS-OO skládka určená pro ostatní odpad (dělí se dále na podskupiny S-OO1 až S-

OO3)s.r.o. společnost s ručením omezenýmTKO tuhý komunální odpadTL tuhé látkyZPF zemědělský půdní fondZÚ Zdravotní ústavZZŘ závěr zjišťovacího řízení

STRANA 6 z 53


ÚvodDokumentace o hodnocení vlivů záměru na životní prostředí (dále jen dokumentace)

SKLÁDKA S-OO3 LIŠOV, II. ETAPA VÝSTAVBY TĚSNĚNÉ SKLÁDKYje vypracována ve smyslu § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., a zákona č. 163/2006 Sb. Dokumentace je zpracována v rozsahu přílohy č. 4 zákona. Jedná se o změnu záměru, zařazeného dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. následovně:

kategorie I, bod 10.2, sloupec A:Zařízení pro nakládání s ostatními odpady s kapacitou nad 30 000 t/rok.

Dle §4 uvedeného zákona patří pod odstavec (1) písmeno d) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Oznamovatelem záměru je firma .A.S.A. České Budějovice, s.r.o.Cílem dokumentace je poskytnout základní údaje o záměru a dále provést zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí tak, jak je požadováno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a č. 163/2006 Sb.Zpracování dokumentace navazuje na zjišťovací řízení dle § 7 zákona č. 100/2001 Sb. Závěry zjišťovacího řízení (spolu s dříve zpracovaným oznámením) jsou jedním ze základních podkladů a dokumentace na ně navazuje jak procedurálně, tak věcně. Příslušným úřadem je u posuzovaného záměru Ministerstvo životního prostředí ČR.Zpracování dokumentace proběhlo v období březen až červenec 2006. Pro zpracování byly použity podklady poskytnuté oznamovatelem, dílčí doplňující informace vyžádané zpracovatelem dokumentace během vlastního zpracování a údaje získané zpracovatelem dokumentace během vlastních průzkumů lokality.

Zjišťovací řízeníV lednu 2006 bylo zpracováno oznámení záměru dle § 6 zákona a předáno na MŽP k provedení zjišťovacího řízení. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 17.2.2006 a ukončeno dne 3.4.2006 vydáním závěru zjišťovacího řízení, zn.: 510/235/06 – 9zř/100.ZZŘ je v plném znění uváděn v příloze č. 3 dokumentace. V tomto závěru zjišťovacího řízení je uvedeno (citace):

„Záměr „Skládka S – OO3 Lišov, II. etapa výstavby těsněné skládky“ naplňuje dikci bodu 10.2 kategorie I, přílohy č. 1, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále „zákon“) s tím, že se jedná o změnu záměru dle § 4 odst. 1 písm. d ) zákona. Z tohoto důvodu bylo dle § 7 zákona provedeno zjišťovací řízení, jehož cílem bylo zjištění, zda změna záměru bude posuzována podle zákona.

Na základě zjišťovacího řízení provedeného podle § 7 citovaného zákona dospěl příslušný úřad k závěru, že záměr

„Skládka S – OO3 Lišov, II. etapa výstavby těsněné skládky“

b u d e posuzován podle citovaného zákona.

V dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) dle přílohy č. 4 zákona je nutné dostatečným způsobem vyřešit vpředu uvedené upozornění a připomínky, které jsou podrobněji rozvedeny v jednotlivých vyjádřeních.“

STRANA 7 z 53


Vypořádání připomínekSoučástí dokumentace je souhrnné vypořádání připomínek uvedených v závěru zjišťovacího řízení a jednotlivých obdržených vyjádřeních příslušných správních úřadů, dotčených územně samosprávních celků a veřejnosti k oznámení.Závěr zjišťovacího řízení v plném znění, včetně všech vyjádření obdržených v rámci zjišťovacího řízení, je součástí příloh dokumentace (viz příloha č. 3 Doklady).

Závěr zjišťovacího řízení, MŽP, zn.: 510/235/06 – 9zř/100Připomínky uvedené ve vyjádřeních, které obdržel příslušný úřad, se týkají zejména:

- Rizik pro životní prostředí vyvolaných umístěním záměru na tělese skládky bez izolace podloží.

Součástí dokumentace je zpracovaná aktualizace Analýzy rizik – viz příloha č. 7.

- Problematiky souladu záměru s Plánem odpadového hospodářství ČR, Jihočeského kraje a koncepcí odpadového hospodářství města České Budějovice.

V rámci práce na dokumentace bylo vypracováno komplexní posouzení Plánů odpadového hospodářství všech úrovní a souladu záměru s těmito plány. Posudek je v plném znění součástí dokumentace v příloze č. 4.

- Problematiky krajinného rázu.V rámci dokumentace byla vypracována samostatná studie Posouzení vlivu záměru na krajinný ráz, která je v plném znění prezentována v příloze č. 6.

Krajský úřad – Jihočeský kraj- Před uzavřením „Vrchní staré skládky“ bylo v roce 1999 – 2000 zpracováno

hodnocení rizika ohrožení kvality podzemní a povrchové vody provozem skládky (analýza rizika). Tento dokument ani jeho závěry nejsou součástí oznámení. Z důvodu nové skutečnosti, že umístění II. etapy výstavby skládky je navrženo na ploše tělesa „Vrchní staré skládky“, uplatňujeme požadavek na zpracování aktualizace analýzy rizik. Aktualizaci analýzy rizik požadujeme zpracovat v rozsahu metodického pokynu MŽP č. 12 pro analýzu rizik kontaminovaného území (Věstník MŽP ročník XV, částka 9, září 2005).

Aktualizace „Analýzy rizik“ zpracované ve smyslu citovaného metodického pokynu je součástí dokumentace a v plném znění prezentována v příloze č. 7.

Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát České Budějovice- Souhlasí se záměrem a požaduje pokračovat v monitoringu povrchových a

podzemních vod a tyto výsledky zasílat ČIŽP OI České Budějovice.Uvedená podmínka je respektována v rámci aktualizace „Analýzy rizik“, která je součástí dokumentace. Monitoring skládky bude dále probíhat v rozsahu schváleném příslušnými správnými úřady.

STRANA 8 z 53


- Souhlasí se záměrem za podmínky, že bude v souladu s ustanoveními zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci provedena změna integrovaného povolení.

Uvedená podmínka bude řešena v rámci přípravy záměru po ukončení procesu posuzování vlivů na životní prostředí.

Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích

- Nepožaduje další posuzování a konstatuje, že z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 258/2000 Sb., v platném znění bude záměr posouzen ve stádiu územního řízení a stavebního řízení.

Bez komentáře.

Magistrát města České Budějovice, Odbor ochrany životního prostředí- Oznámení o záměru II. etapy výstavby těsněné skládky S – OO3 Lišov

neobsahuje dostatečné zhodnocení dopadu na krajinný ráz tak, jak je pojímán v § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, neboť nevyhodnocuje dostatečně dopad záměru na estetickou a přírodní hodnotu lokality. Upozorňujeme, že je nezbytně nutné, aby ten, kdo toto rozšíření zamýšlí, si opatřil souhlas orgánu ochrany přírody dle ust. § 12 uvedeného zákona.

V rámci dokumentace byla vypracována samostatná studie Posouzení vlivu záměru na krajinný ráz, která je v plném znění prezentována v příloze č. 6. Tato studie bude rovněž podkladem pro vydání souhlasu dle § 12 citovaného zákona.

Ministerstvo životního prostředí, Odbor odpadů- Z celkového koncepčního hlediska postrádáme pouze informaci o souladu

záměru rozšíření skládky s Plánem odpadového hospodářství Jihočeského kraje.

V rámci práce na dokumentace bylo vypracováno komplexní posouzení souladu záměru s Plány odpadového hospodářství všech úrovní. Posudek je v plném znění součástí dokumentace v příloze č. 4.

Ministerstvo životního prostředí, Odbor geologie- Bez připomínek.

Nevyžaduje další komentář.

Ministerstvo životního prostředí, Odbor zvláště chráněných částí přírody- Bez připomínek.

Nevyžaduje další komentář.

Ministerstvo životního prostředí, Odbor ochrany vod- Bez připomínek, budou uplatněny podmínky vyplývající z integrovaného

povolení.Nevyžaduje další komentář.

STRANA 9 z 53


Ministerstvo životního prostředí, Odbor ochrany ovzduší- Bez připomínek, emise látek znečišťujících ovzduší zůstávají shodné se

současným provozem skládky.Bez komentáře.

Calla, sdružení pro záchranu prostředí, České Budějovice- S odvoláním na schválený plán odpadového hospodářství ČR, Jihočeského

kraje i dílčí POK města České Budějovice nesouhlasíme s dalším rozšiřováním skládky Lišov. Výše uvedené dokumenty preferují využívání odpadu jako suroviny a pouze se zbytkovou částí je uvažováno pro skládkování. Předložený záměr toto zcela ignoruje a předpokládá prosté ukládání odpadu bez uplatnění technologii minimalizující druh a objem odpadu. … Doporučujeme proto správnímu orgánu, aby ve smyslu ust. §6, odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., požadoval předložení variantního řešení zohledňující nejen výše uvedené technologie, ale vycházející i z produkce odpadů v regionu a možnostmi jeho likvidace ve sávajících zařízeních.

V rámci Závěru zjišťovacího řízení, ani v žádném z vyjádření dotčených úřadů nebylo požadováno předložení a hodnocení variant k posuzovanému záměru. Proto v dokumentaci není žádné variantní řešení hodnoceno.

- na rizika založení nové skládky na této staré ekologické zátěži bylo upozorněno např. odborným posudkem v průběhu projednávání I. etapy

Problematikou rizika založení II. etapy skládky na již uzavřené staré skládce se zabývá Aktualizace analýzy rizik, která je v plném znění součástí dokumentace (viz. příloha č. 7).

- konečnou fází bude v areálu vybudování průmyslového komplexu na likvidaci a především využívání odpadů

Předmětem posouzení vlivů na životní prostředí je záměr na výstavbu II. etapy výstavby těsněné skládky. Jiné technologie či zařízení pro nakládání s odpady (recyklace a využívání odpadů) nejsou součástí tohoto záměru a nejsou tedy předmětem posuzování vlivů. V současné době se hala v areálu skládky využívá v rámci komplexního odpadového hospodářství ve smyslu platných rozhodnutí a povolení.

- Situování nové skládky je převážně na bývalé vrchní skládce, kam byl v minulosti ukládán komunální i průmyslový odpad z nedaleké Jiřiny (laky, barvy). Jedná se proto přes vybudování monitorovacích objektů o významnou ekologickou rizikovou zátěž, jejíž povrch musí být prostý jakéhokoliv dalšího skládkování. Zbytek náletové zeleně, jak jej charakterizuje zpracovatel oznámení, představuje kostru a základ finálních krajinářských úprav.

Problematikou existující skládky a z toho plynoucích rizik vůči okolnímu prostředí se zabývá Aktualizace analýzy rizik, která je v plném znění součástí dokumentace (viz. příloha č. 7). V rámci dokumentace byl zpracován Geobotanický průzkum, který je v plném znění prezentován v příloze č. 5, a závěry jsou zohledněny v rámci Posouzení vlivů na krajinný ráz (viz. příloha č. 6).

- V kapitole C.II.4. je pouze konstatováno, že dotčené území se nachází v CHOPAV Třebovská pánev bez toho, že by např. citoval a upozornil na omezení plynoucí z této normy.

STRANA 10 z 53


Otázky související s problematikou ochrany podzemních a povrchových vod (CHOPAV) jsou řešeny v rámci zpracované Aktualizace analýzy rizik (viz příloha č. 7).

- Nedostatečně je zpracována kapitola C.II.7. Zpracovatel se opírá o geobotanický průzkum z roku 1998 bez potřebné aktualizace.

V rámci dokumentace byl aktualizován i Geobotanický průzkum, který je v plném znění prezentován v příloze č. 5.

- V kapitole C.II.8. je naprosto laicky a nedostatečně provedeno vyhodnocení vlivu nové skládky na krajinný ráz.

Vyhodnocení vlivu na krajinný ráz je předmětem přílohy č. 6 Posouzení vlivů záměru na krajinný ráz. Závěry jsou v dokumentaci zohledněny.

- Zpracovatelé neuvádějí mezi riziky možnost zahoření skládky, což je s ohledem na způsob a druh ukládaného odpadu, v tomto případě celkem běžný jev.

Problematika zahoření odpadu je řešena v rámci hodnocení environmentálních stavů v textu dokumentace.

Sdružení Jihočeské matky, České Budějovice- Záměr prodlužuje skládkování, jež mělo být ukončeno v roce 2007.

Prodloužením této doby se navýší celkový objem skládkovaného odpadu o 112 000 tun. Takový záměr je v rozporu se státní, krajskou i městskou koncepcí odpadového hospodářství, jež preferuje třídění a recyklaci podstatné produkce odpadu.

V rámci práce na dokumentace bylo vypracováno komplexní posouzení Plánů odpadového hospodářství všech úrovní a souladu záměru s těmito plány. Posudek je v plném znění součástí dokumentace v příloze č. 4. Ze závěrů posouzení vyplývá, že záměr je v souladu s plány odpadového hospodářství všech úrovní a je součástí systémů nakládání s odpady měst České Budějovice i Lišov.

- Uvažovaná další etapa má být situována v místech staré skládky s ekologickou zátěží z dob chaotického skládkování před rokem 1989, jež měla být rekultivována. Rozšíření skládky do tohoto prostoru považujeme za rizikové zejména z hlediska rizika kontaminace spodních vod a to na území CHOPAV Třeboňsko.

Otázky související s problematikou ochrany podzemních a povrchových vod (CHOPAV) jsou řešeny v rámci zpracované Aktualizace analýzy rizik (viz příloha č. 7).

- Záměr je v rozporu se závěry a doporučeními z procesu EIA k předešlé etapě těsněné skládky, jež proběhl v roce 2000 i s rozhodnutími z následných správních řízení.

Záměr vychází z činnosti oznamovatele a platných rozhodnutí týkajících se provozu skládky. V případě prokázání souladu s platnými předpisy na ochranu životního prostředí je záměr plně legitimní aktivitou, která musí být posouzena v režimu zákona č. 100/2001 Sb. (v platném znění). Posouzení souladu s vydanými rozhodnutími náleží dotčeným správním úřadům.

Bohumír Němec, Lišov- Skládkování nad úroveň okolního terénu narušuje krajinný ráz.

STRANA 11 z 53


Posouzení vlivu záměru na krajinný ráz je součástí dokumentace v příloze č. 6. Závěrem je konstatováno, že záměr má slabý až středně silný vliv na estetické hodnoty krajiny, harmonické měřítko krajiny a harmonické vztahy v krajině. Navrhovaná stavba je hodnocena jako únosný zásah do krajinného rázu, chráněného dle §12 zákona č.114 o ochraně přírody a krajiny.

- Z důvodu nežádoucího zatěžování státní silnice I/34 navrhuji přemístění dotřiďování recyklovatelných odpadů do Českých Budějovic.

Předmětem posouzení vlivů na životní prostředí je záměr na výstavbu II. etapy výstavby těsněné skládky. Jiné technologie či zařízení pro nakládání s odpady (recyklace a využívání odpadů) nejsou součástí tohoto záměru a nejsou tedy předmětem posuzování vlivů.

STRANA 12 z 53


ČÁST A(ÚDAJE O OZNAMOVATELI)

A.1. Obchodní firma

.A.S.A. České Budějovice, s.r.o.

A.2. IČ

25171941

A.3. Sídlo

Krajinská 10370 01 České Budějovice

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele

Ing. Petr Kaněraprokurista společnosti.A.S.A. České Budějovice, s.r.o.Krajinská 10370 01 České Budějovicetel.: 387 318 710fax.: 387 318 709e-mail: [email protected]

STRANA 13 z 53


ČÁST B(ÚDAJE O ZÁMĚRU)

B.I.ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1

Skládka S-OO3 Lišov, II. etapa výstavby těsněné skládky.Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., je následující:

Změna záměru, uvedeného v příloze č. 1 záměru takto:kategorie: Ibod: 10.2název: Zařízení pro nakládání s ostatními odpady s kapacitou nad 30 000

t/rok.sloupec: B

Podle citace Závěru zjišťovacího řízení (viz. příloha č. 3 Doklady) se jedná o změnu záměru dle §4 odstavec 1 písmeno d) uvedeného zákona.1

Příslušným úřadem je Ministerstvo životního prostředí.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru

Základní kapacitní údaje jsou následující:celková plocha: cca 16 000 m2

užitečný objem odpadu: cca 112 000 m3

roční nominální kapacita návozu odpadu: cca 40 000 t (odpovídá stávajícímu stavu)předpokládaná životnost: cca 2,8 roku

B.I.3. Umístění záměru

Záměr je umístěn následovně:kraj: Jihočeskýokres: České Budějovice

1 Zařazení záměru odpovádí platné právní úpravě v době zahájení zjišťovacího řízení. V současné době sice již platí nová úprava dané zákonem č. 163/2006 Sb., která upravuje definici některých záměrů, ale na řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se neztahuje.

STRANA 14 z 53


obec: město Lišovkatastrální území: Lišov; 685178parcely: 1023/3, 1023/6

Prostor a okolí záměru v katastrálním území Lišov jsou pro účely zpracování této dokumentace nazývány tzv. dotčeným územím.Poloha záměru je zřejmá z následujícího obrázku.

Obr.: Umístění záměru (měřítko 1:100 000)

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Charakterem záměru je vybudování nových skládkových sekcí v areálu stávající skládky.Záměr je umisťován do prostoru areálu stávající provozované skládky Lišov. Ve své podstatě představuje pokračování skládkové činnosti v areálu, bez navýšení celkové kapacity návozu odpadu i bez rozšiřování do okolních lokalit mimo stávající hranice areálu skládky.Skládka se nachází v osamocené poloze. V okolí se nenachází ani nejsou připravovány žádné aktivity, které by mohly vést ke kumulaci případných negativních vlivů.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění

Záměr je navržen za účelem pokračování skládkové činnosti v již existujícím skládkovém areálu. Bude sloužit k odstraňování odpadů uložením na skládce zabezpečené tak, aby nedocházelo k působení škodlivých vlivů z uložených odpadů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví.Umístění záměru je vázáno na dostupné pozemky a není navrženo ve více variantách.

STRANA 15 z 53


B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru

Základní výkresová dokumentace, ze které jsou zřejmé uváděné popisné údaje, je doložena v příloze 1 této dokumentace.

Základní údajeSkládka se nachází na katastrálním území města Lišov, cca 1,5 km východním směrem od okraje hlavní zástavby města. Skládkování zde bylo započato již v roce 1977 zavážením vytěženého prostoru po cihlářských hlínách.Nadmořská výška lokality se pohybuje od 470 m n.m. do 477 m n.m. (nevytěžený okolní terén). Prostor areálu skládky je vyňat z pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) i ze zemědělského půdního fondu (ZPF) a je oplocen. Pozemky jsou ve vlastnictví provozovatele zařízení (oznamovatele záměru). Ke skládce vede asfaltobetonová přístupová komunikace.V prostoru areálu skládky se v současné době nachází tři samostatná úložiště s odpady.Dvě úložiště (nazývaná "Vrchní stará skládka" a "Spodní stará skládka") byla bez izolace podloží. V současné době jsou již povrchově zatěsněna, zrekultivována a monitorována. Výsledky monitorování dokumentují ustálený režim bez ovlivňování okolního prostředí.Třetí úložiště je od roku 1994 provozovaná těsněná skládka komunálního odpadu (sektory 1 až 6) s vybudovaným vodním hospodářstvím. Toto úložiště bylo v roce 2001 rozšířeno o sektor 7.V současné době má tedy skládka vybudováno 7 sektorů včetně jímání průsakových vod z tělesa skládky do akumulační jímky s možností zpětného rozlivu do tělesa a aktivního odplyňovacího systému.Přehledná situace stávajícího stavu skládky je znázorněna na obrázku na následující straně.

Zařazení skládkySkládka je zařazena dle §3 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, následovně:

skupina: S-OOpodskupina: S-OO3

Podmínky, které musejí splňovat odpady ukládané na skládky S-OO3 jsou dle přílohy č. 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb. následující: Na skládku nesmějí být ukládány odpady uvedené v části A přílohy č. 5 vyhlášky

č. 294/2005 Sb. U všech odpadů ukládaných na skládku musí být splněny podmínky mísitelnosti podle

přílohy č. 3 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Odpady upravené některým ze způsobů stabilizace uvedených v příloze č. 6 vyhlášky

č. 294/2005 Sb. pod kódem D9 nesmějí být na skládce ukládány. Popílky ze spaloven nebezpečných odpadů smějí být ukládány pouze po úpravě stabilizací

v odděleném sektoru skládky odpadů. Na skládku nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry. Bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 vyhlášky

č. 294/2005 Sb. za podmínek tam stanovených. Vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457-4 (83 8005) nesmí

překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 vyhlášky č. 294/2005 Sb. pro výluhovou třídu číslo IIa.

Biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v Plánu odpadového hospodářství ČR a krajů (tj. snížit tento podíl do roku 2010 na 75%, do roku 2013 na 50% a do roku 2020 na

STRANA 16 z 53


35% celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995.

Odpady s azbestem musí být ukládány v souladu s § 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb.Výčet přijímaných odpadů je součástí provozního řádu skládky.

Obr.: Přehledná situace stávajícího stavu skládky (M 1:2500)

STRANA 17 z 53


Údaje o stávající "Vrchní staré skládce"Tzv. "Vrchní stará skládka", která se nachází v prostoru záměru, byla rekultivována v letech 1999 - 2000. Její základní parametry jsou následující:

plocha "Vrchní staré skládky": cca 12 000 m2

odhadované množství uložených odpadů: cca 50 000 m3

průměrná mocnost odpadu: cca 3,5 mÚdaje o tzv. "Spodní staré skládce" neuvádíme, nachází se mimo prostor záměru.

Základní parametryStávající těsněná skládka (sektory 1 až 6 včetně rozšíření o sektor 7) má tyto základní parametry:

plocha stávajícího tělesa skládky: cca 34 600 m2

užitečný objem: cca 450 000 m3

šířka (max.): cca 150 mdélka (max.): cca 260 mmaximální výška zrekultivovaného povrchu: 489,61 m n.m. (po sesednutí a konsolidaci)

Záměrem investora (oznamovatele záměru) je umožnění dalšího skládkování, tj. rozšíření kapacity těsněné skládky uvnitř stávajícího oploceného areálu skládky Lišov. Záměr předpokládá výstavbu tří nových sektorů tělesa skládky, která bude postupně realizována ve dvou fázích výstavby.Základní parametry II. etapy výstavby (předmět záměru) jsou následující:

plocha tělesa II. etapy výstavby: cca 16 000 m2, z toho:1. fáze výstavby (sektor 8): cca 7 050 m2

2. fáze výstavby (sektory 9 a 10): cca 8 950 m2


šířka (max.): cca 90 mdélka (max.): cca 180 mmaximální výška zrekultivovaného povrchu: 489,61 m n.m. (po sesednutí a konsolidaci)

Plocha pro II. etapu výstavby navazuje plynule na stávající těleso skládky. Nové těleso II. etapy výstavby je navrženo v místě původního terénu se zbytky náletové zeleně a z velké části na ploše bývalé "Vrchní staré skládky" (viz výše).Celkové parametry těsněné skládky včetně II. etapy výstavby budou následující:

plocha tělesa skládky celkem: cca 50 600 m2


šířka (max.): cca 150 m (stávající část), cca 90 m (II. etapa)délka (max.): cca 440 mmaximální výška zrekultivovaného povrchu: 489,61 m n.m. (po sesednutí a konsolidaci)

Množství ukládaných odpadů, životnost skládkyPři předpokládaném ročním množství ukládaných odpadů cca 40 000 t/rok (tj. cca 40 000 m3/rok) jsou očekávané životnosti následující:

životnost stávající skládky: cca 1,5 rokuživotnost II. etapy výstavby skládky: dalších cca 2,8 roků

STRANA 18 z 53


Provoz skládkyProvoz záměru (II. etapa výstavby těsněné skládky) bude kontinuální se stávajícím provozem, s obdobnými parametry, postupy i kapacitou. Nominální kapacita návozu odpadu je 40 000 tun/rok, provozní doba skládky (příjem odpadu) je pondělí až pátek 7.00 až 15.30 hodin, soboty, neděle a svátky mimo provoz.Stávající provoz na skládce je organizován dle schváleného provozního řádu, který stanovuje povinnosti a odpovědnost jednak provozovatele, tak i uživatelů skládky. Podmínky pro provoz skládky jsou dále stanoveny v integrovaném povolení (IPPC), vydaném Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví, pod č.j. KUJCK 4937/2004 OZZL/Ku/R ze dne 7.5.2004 (je součástí příloh v Aktualizaci analýzy rizik – příloha č. 7 dokumentace).Pro záměr (II. etapa výstavby těsněné skládky) budou platit stejná provozní ustanovení.Přivážený odpad může být na skládku přijat v souladu s podmínkami stanovenými ve výše uvedených dokumentech. Odpad je vážen na tenzometrické váze s napojeným počítačovým systémem zpracování dat. Odpad je kontrolován a ukládán podle druhu a kategorie tak, aby nemohlo dojít k nežádoucím vzájemným reakcím a omezení rizika zahoření nebo vzniku požáru. Místo uložení je evidováno. Odpad je po uložení hutněn kompaktorem, aktivní plocha je denně uzavírána inertním materiálem. Dešťová voda prosáknutá odpadem (kontaminovaná-průsaková) je odváděna drenážním systémem uvnitř skládky do čerpací šachty a přečerpávána do akumulační jímky průsakových vod s dostatečnou kapacitou. Systém recirkulace umožňuje dopravu zpět na povrch provozované části skládky (rozliv) nebo pod rekultivovaný povrch (podmok - zasakovací studny) k podpoře metanogenních procesů při vývoji bioplynu. Případný přebytek je odvážen k likvidaci na smluvně dohodnuté ČOV České Budějovice - Hrdějovice. Průběžně jsou činěna opatření vedoucí ke snížení znečištění a prašnosti ve složišti a jeho okolí, zejména kropením komunikací užitkovou vodou, zpětným rozlivem průsakových vod na těleso skládky, důsledným hutněním odpadu a překrýváním neaktivních částí tělesa skládky materiálem technického zabezpečení skládky.Skládkový plyn o celkové současné produkci cca 80 - 90 m3/hod (výhledově až cca 150 - 170 m3/hod) je využíván na kogenerační jednotce, kterou provozuje jiný subjekt (MAEN, spol. s r.o.). Jde o kontejnerovou kogenerační jednotku o celkovém výkonu 200 kW (typ MAEN 200SP, pohonná jednotka DAGGER SDG200). Elektrický výkon je vyveden do rozvodné sítě, tepelný výkon je využíván k vytápění a ohřevu teplé užitkové vody v provozně-administrativní budově. Využitím kogenerační jednotky bylo odstraněno spalování plynu ve vysokoteplotní peci (fléře), která tak zůstává pouze v záloze pro případ výpadku kogenerační jednotky (poruchy, revize, opravy apod.).

Konstrukce skládkyNavržené těleso II. etapy skládky má přibližně tvar nepravidelného obdélníku s maximální délkou cca 180 m a maximální šířkou cca 90 m. Skládka i objekty související se skládkou (kanalizace, komunikace, recirkulace, záchytné sítě, odplynění) budou navazovat na stávající objekty, připravené k napojení.Dno skládky bude provedeno v následující skladbě: drenážní vrstva štěrku frakce 16-32, kulaté zrno, tl. 0,3 m, odvodňovací perforované potrubí PE-HD 225 zaústěné do svodné šachty, ochranná geotextilie, fólie PE-HD, tl. 2 mm, minerální těsnění ve vrstvě 2 x 0,25 m, celková tl. 0,5 m, kf = 1.10-9 m/s, upravená zhutněná pláň.Po dosažení konečné figury skládky, konsolidaci a sesednutí bude průběžně prováděno uzavírání a rekultivace skládky. Svahy boků budou ve sklonu 1:2,5 a konečná výška na kótě 489,61 m n.m.Uzavření a rekultivace bude prováděna v následující skladbě: potrubí PE-HD horního odtahu plynu,

STRANA 19 z 53


orniční vrstva z humózní zeminy, tl. 0,2 m, vlastní rekultivační vrstva ze zeminy, tl. 0,6 - 0,8 m, odvodňovací drén pro vodu případně prosáklou rekultivační vrstvou (na svahu Geodrén,

na vrchlíku štěrkopísek/štěrk, tl. 0,2 m), ukončení plynových studen šachtami, těsnicí vrstvy (minerální těsnění tl. 0,5 m/alternativně bentonitové rohože, na vrchlíku

zatěsnění fóliíPE-HD, tl. 1 mm),

drenážní vrstva k zachycení skládkového plynu (Terradrén/štěrk tl. 0,25 m na vrchlíku), vyrovnávací vrstva z inertního materiálu, tl. 0,15 m.Pro odplynění skládky budou ve skládce umístěny vertikální plynové studny, zakončené v rekultivační vrstvě šachtou, ve které budou kontrolní a uzavírací armatury. Jednotlivé studny budou propojeny tzv. horním odtahem - odplyňovacím potrubím napojeným na stávající vybudovaný systém, který ústí v kondenzační šachtě a čerpací stanici, odkud je plyn čerpán na kogenerační jednotku.Dešťová voda prosáklá odpadem (průsaková voda) bude jímána drenážní vrstvou a odváděna sběrnými drény do šachet na svodném potrubí, která bude napojena na stávající vybudovaný drenážní systém, který odvádí vodu do akumulační jímky (nádrže). Průsaková voda budou zpětně recirkulována zpětným rozlivem po tělese skládky nebo pod rekultivovaný povrch (zasakovací studny) k podpoře metanogenních procesů při vývoji bioplynu.Neznečištěné povrchové dešťové vody budou odvodněny do obvodových příkopů (žlabovek), které budou zaústěny přes lapače splavenin do stávajících horských vpustí nebo odvodňovacích kanálů.Sadové úpravy budou spočívat v ozelenění travním porostem a nízkorostoucími dřevinami. Skladba vegetace bude prostorově navazovat na stávající ozelenění a respektovat zpracované projekty interakčního prvku ÚSES, s upřednostněním autochtonních druhů.

Stavební práce při realizaci záměruStavební práce při realizaci díla budou spočívat v provedení těchto činností: vyčištění prostoru od zbytkové náletové zeleně, sejmutí humózní vrstvy se zbytky kořenů, hrubé terénní úpravy (odkopávky) s odvozem přebytečného materiálu na mezideponii, odstranění zemního materiálu (rekultivace) z tělesa staré zrekultivované skládky na

mezideponii, odstranění fólie z prostoru, která zasahuje do výstavby, vytvoření zemních obvodových hrázek, úprava pláně ve dně a na obvodových hrázkách pro pokládku minerálního těsnění, položení minerální těsnicí vrstvy 2x0,25 m včetně fólie PE-HD tl. 2 mm s předepsanými

parametry propustnosti a zkouškami fólie, ochranné vrstvy a plošný drenážní prvek se sběrnými drény, samostatný odplyňovací systém složený z plynových studen a horizontálního svodného

vedení, šachty na hlavním svodném potrubí průsakové vody včetně sběračů, vybudování obvodové žlabovky kolem rozšířené části a napojení na stávající systém

odvodu vod, osazení záchytných sítí proti úletům lehkých částí, vybudování provozní komunikace, doplnění výsadby skupin zeleně po obvodu nové výstavby.Navržené stavební objekty souvisejí se stávající těsněnou skládkou a budou navazovat na objekty již vybudované (napojení na sběrný systém průsakové vody, dešťové kanalizace, komunikace, recirkulace, záchytné sítě, odplynění).

STRANA 20 z 53


Stavební práce při ukončení záměruPo ukončení skládkování budou stavební činnosti spočívat v provedení následujících prací: úprava tvaru tělesa skládky, uzavření a rekultivace povrchu, realizace horního odtahu odplynění včetně propojení na stávající vybudovaný systém, sadové úpravy a ozelenění povrchu tělesa skládky.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Předpokládaný termín zahájení: v průběhu roku 2006Předpokládaný termín dokončení: v průběhu roku 2007 (zahájení skládkování)

v průběhu roku 2009 (ukončení skládkování)

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Dotčeny jsou následující územně samosprávné celky:kraj: Jihočeský Krajský úřad - Jihočeský kraj

U Zimního stadionu 1952/2370 76 České Budějovicetel.: 386 720 111

obec: město Lišov Městský úřad Lišov5. května 139373 72 Lišovtel.: 387 007 910, 387 007 911

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Rozhodnutí Příslušný správní úřadRozhodnutí o povolení stavby Městský úřad v Lišově,

stavební úřadRozhodnutí o vydání Integrovaného povolení - změna rozhodnutí

Krajský úřad - Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví

Rozhodnutí, popřípadě stanoviska orgánů a organizací, jimž přísluší ochrana zákonem chráněných zájmů podle zvláštních právních předpisů k navrhovanému záměru

Dotčené orgány a organizace

STRANA 21 z 53


B.II.ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. Půda

Půda: celková plocha záměru: cca 16 000 m2, z toho:ZPF (BPEJ): parcela není součástí ZPF, nemá BPEJPUPFL: parcela není součástí PUPFL

v průběhu výstavby dočasný zábor není vyžadován

STRANA 22 z 53


B.II.2. VodaPitná voda: spotřeba: cca 390 m3/rok (pro celý areál

skládky, odpovídá stávajícímu stavu)zdroj: VAK České Budějovice, místní rozvod Lišovv průběhu výstavby: spotřeba vody nespecifikována (běžná)

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

Elektrická energie: spotřeba: cca 8300 kWh/měsíc (pro celý areál skládky, odpovídá stávajícímu stavu)zdroj: rozvodná síť E-ONv průběhu výstavby: odběr nespecifikován (běžný)

Zemní plyn: spotřeba: bez nároků na odběr zemního plynu1

v průběhu výstavby: bez nárokůPohonné hmoty: spotřeba: cca 4600 l/rok (pro celý areál

skládky - pouze mechanizace skládky -

odpovídá stávajícímu stavu)zdroj: dovoz do vlastní čerpací stanice v areáluv průběhu výstavby: odběr nespecifikován (běžný)

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Nároky na dopravní infrastrukturu jsou dány zejména počtem vozidel dopravní obsluhy. Záměr představuje pokračování skládkové činnosti v areálu, bez navýšení celkové kapacity návozu odpadu.Údaje o dopravní obsluze a užitečné hmotnosti vozidel uvádíme z vážní statistiky areálu za roky 2004 až 2005, zaokrouhlené konzervativně na stovky nahoru:Dopravní obsluha: celkový počet vozidel: cca 17 000 voz/rok (68 voz/den), z

toho:do 1 t: cca 4200 voz/rok (17 voz/den)od 1 t do 3,5 t: cca 4600 voz/rok (18 voz/den)od 3,5 t do 10 t: cca 8000 voz/rok (32 voz/den)nad 10 t: cca 200 voz/rok ( 1 voz/den)

Zaměstnanci, ostatní: celkový počet vozidel: cca 2500 voz/rok (10 voz/den)druh vozidel: osobní

Výstavba: intenzita dopravy: variabilní (cca desítky vozidel za den)druh vozidel: převážně těžká nákladní

1 Skládka naopak produkuje bioplyn v celkové kapacitě cca 80 - 90 m3/hod, výhledově až cca 150 - 170 m3/hod, který je dále energeticky využíván. Bližší údaje viz kapitola B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru.

STRANA 23 z 53


B.III.ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší

Bodové zdroje: V souvislosti s provozem hodnoceného zařízení není navrženo zřízení žádného nového bodového zdroje znečišťování ovzduší. V současnosti je v areálu provozována kogenerační jednotka využívající skládkový plyn produkovaný stávající částí skládky. S využitím plynu v kogenerační jednotce se počítá i v budoucnu. Předpokládaná emise škodlivin (při max. produkci 170 m3 skládkového plynu za hodinu) je následující:roční emise škodlivin: NOx: 89,4 t/rok CO: 22,3 t/rok CxHy: 44,7 t/rok SO2: 3,0 kg/rok TL: 74,5 kg/rok

Pozn.: Pro výpočet byl použit emisní faktor dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

Liniové zdroje: Rozšířením skládky odpadů nevznikne žádný nový liniový zdroj znečišťování ovzduší. Navrhovaný záměr nepředpokládá nárůst intenzity skládkování, pouze řeší pokračování skládkování v dalším období. Doprava odpadů bude probíhat po stávající trase s nezměněnou intenzitou dopravy, emise škodlivin bude tedy prakticky shodná jako za stávajícího stavu. Předpokládaná emise škodlivin je následující:denní emise škodlivin: NOx: 14,2 kg/km.rok CO: 124,6 kg/km.rok CxHy: 45,0 kg/km.rok SO2: 0,4 kg/km.rok TL: 14,4 kg/km.rok

Pozn.: Pro výpočet byl použit program MEFA 02, doporučený Ministerstvem životního prostředí.

Plošné zdroje: Jako plošný zdroj znečišťování ovzduší bude působit samotná plocha rozšířené skládky. Z hlediska kategorizace zdroje je navrhovaná skládka dle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší (dle přílohy č. 1, bod 5.1. je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší skládka přijímající více než 10 t odpadu denně nebo mající celkovou kapacitu nad 25 000 t, mimo skládky inertního odpadu).Zdrojem emisí je jednak samotný provoz na ploše skládky, tedy doprava a vykládka odpadu, jeho rozhrnování a hutnění a následné překrývání inertním materiálem. Dále je zdrojem emise škodlivin odpad uložený na úložišti, respektive procesy probíhající v uloženém odpadu jejichž produktem bude skládkový plyn.Emise z manipulace s odpadem budou produkovány především spalovacími motory vozidel a mechanismů pohybujících se po ploše skládky. Prašnost a případný zápach čerstvě navezeného odpadu bude minimalizována postřikem vodou a překrýváním odpadu inertním materiálem. Z hlediska množství emitovaných škodlivin opět můžeme konstatovat, že oproti stávajícímu provozu nedojde ke změně, neboť použité mechanismy a pracovní postup bude totožný jako v současnosti.

STRANA 24 z 53


Celková emise skládkového plynu (pro celou skládku) je očekávána v úrovni do max. 170 m3/h a bude se v průběhu času měnit v závislosti na stupni rozkladných procesů uvnitř skládky. Skládka bude (obdobně jako stávající) vybavena systémem pro jímání a odvod skládkového plynu vyhovujícím ČSN 83 8034. Skládkový plyn je jímán a spalován v kogenerační jednotce. Dále je na lokalitě k dispozici dnes již nevyužívaná fléra.Za současného provozu je emise skládkového plynu ze stávajících částí skládky pravidelně sledována. Měření provádí firma BIO GAS Brno, sledována je povrchová migrace plynu - metanu (CH4). Při měření v dubnu 2005 byl naměřen průměrný únik metanu 0,12 l/m2.h, při měření v listopadu 2005 pak 0,42 l/m2.h. V obou případech šlo o velmi nízké hodnoty charakterizované jako "nulový únik". Na základě tohoto měření byla skládka klasifikováno do třídy I. (třídy I. až V.), tedy skládka s nulovými úniky. Obdobnou úroveň emisí lze očekávat i při II. etapě těsněné skládky.

Výstavba: V průběhu stavebních prací bude docházet k zásahům do terénu a dalším stavebním pracím při kterých bude docházet k emisi prašných částic. Doba emise bude omezená, emitované množství bude značně proměnné a bude závislé na aktuálních klimatických podmínkách. V průběhu výstavby také dojde ke krátkodobému nárůstu emisí produkovaných dopravou stavebních surovin a materiálů. Předpokládaná maximální emise škodlivin je uvedena v následující tabulce:denní emise škodlivin: NOx: 3,4 kg/km.den CO: 2,9 kg/km.den CxHy: 0, 7 kg/km.den SO2: 0,001 kg/km.den TL: 0,3 kg/km.den

Pozn.: Pro výpočet byl použit program MEFA 02, doporučený Ministerstvem životního prostředí.

Dalším zdrojem emisí budou motory stavebních strojů a mechanismů obsluhujících stavbu.

B.III.2. Odpadní vody

Splaškové vody: produkce: cca 312 m3/roksystém: bezodtoká jímkanakládání: odvoz ČOV České Budějovice (ČOV Lišov)

Srážkové vody: znečištěné (průsakové): cca 2680 m3/roknakládání: akumulační jímka průsakových vod, zpětný

rozliv do tělesa skládky, přebytek odvoz

na ČOV České BudějovicePozn.: Množství znečištěných průsakových vod vychází z průměrné roční úrovně srážek 619 mm, celkové plochy II. etapy těsněné skládky 16 000 m2 a koeficientu odtoku 0,27. S postupným uzavíráním a rekultivací II. etapy skládky se bude uvedené množství snižovat.

neznečištěné (povrchové): cca 2100 m3/roknakládání: systém záchytných příkopů,

meliorační stoka, rybníkPozn.: Množství neznečištěných povrchových vod vychází z průměrné roční úrovně srážek 619 mm, celkové plochy II. etapy těsněné skládky 16 000 m2, koeficientu odtoku z rekultivovaných ploch 0,165, plochy obslužných

STRANA 25 z 53


komunikací 875 m2 a koeficientu odtoku z obslužných komunikací 0,85. S postupným uzavíráním a rekultivací II. etapy skládky se bude uvedené množství zvyšovat od 0 m3 až na uvedenou cílovou hodnotu.

Výstavba: nespecifikováno (množství zanedbatelné)

STRANA 26 z 53


B.III.3. Odpady

Provoz: Skládka je zařízením pro odstraňování odpadů jejich ukládáním na skládky. Odpady kategorie I a O, vzniklé z vlastního provozu, budou proto ukládány přímo na vlastní skládce. Nad tento rámec bude produkováno pouze malé množství odpadů kategorie N. Jde například o odpady charakteru odpadních zářivek a jiného odpadu, obsahujícího rtuť, baterií a akumulátorů, odpadních tonerů, vyřazené elektroniky, odpadů z provozní údržby mechanismů apod. Množství nepřesáhne několik desítek až stovek kg za rok. Tyto odpady budou předávány odborné firmě (příslušná střediska vlastní společnosti) a zneškodňovány v rámci platné legislativy.S veškerým odpadem bude nakládáno ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odpad bude dle tohoto zákona tříděn, shromažďován a likvidován dle jednotlivých druhů a kategorií stanovených vyhláškou MŽP č. 381/2001 Sb., kterou byl vydán katalog odpadů.

Výstavba: Skládka je zařízením pro odstraňování odpadů jejich ukládáním na skládky. Odpady vzniklé z výstavby budou proto ukládány resp. využity přímo na vlastní skládce. Jde o odpady charakteru stavebních a demoličních odpadů. Množství nepřesáhne řád tisíce tun za období výstavby.

B.III.4. Ostatní

Hluk: kompaktor: do LA = 85 dB/5 msoudobý počet: 1doba provozu: cca 8 h/denumístění: povrch skládkyprovoz nákladních vozidel v areálu: do LA = 80 dB/5 msoudobý počet nákladních vozidel: do cca 3doba provozu: cca 8 h/denumístění: povrch skládky, areálová komunikacekogenerační jednotka: do LA = 80 dB/5 mpočet: 1doba provozu: 24 h/denumístění: areál skládkyvýstavba: do 80 dB/5 m

Vibrace: nejsou produkovány ve významné míře

Záření: ionizující záření: zdroje nejsou používányelektromagnetické záření: významné zdroje nejsou používány

(pouze běžná komunikační zařízení)Další fyzikální nebo biologické faktory: nejsou používány

STRANA 27 z 53


B.III.5. Doplňující údaje

Záměr nepředstavuje z hlediska realizace významné terénní úpravy. Výstavba nevyžaduje zásah do terénu, zejména s ohledem na existenci tzv. staré skládky, budou provedeny pouze dílčí úpravy v patě skládky. Realizací záměru dojde k zásahu do reiéfu krajiny a krajinného rázu, bez změny povrchu. Hodnocení dopadů na krajinný ráz je předmětem studie „Posouzení vlivů záměru na krajinný ráz“, která je v plném znění přílohou dokumentace (č. 6).

STRANA 28 z 53


ČÁST C(ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

V DOTČENÉM ÚZEMÍ)

C.I.VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK

DOTČENÉHO ÚZEMÍ

Dotčené území není součástí městské zástavby, nachází se v osamocené poloze. Je tvořeno plochou antropogenně ovlivněnou nejprve povrchovou těžbou cihlářských surovin, následně pak skládkováním odpadů.Dotčené území se nenachází v území se zvláštním režimem ochrany přírody a krajiny. To prakticky znamená: V dotčeném území se nenachází prvky územního systému ekologické stability, a to ani na

lokální,ani na regionální úrovni.

V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území ani není dotčené území součástí žádného zvláště chráněného území. Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky.

Dotčené území není součástí přírodního parku. Dotčené území není součástí soustavy Natura 2000. Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku.Dotčené území není (dle sdělení č. 38 uveřejněném ve věstníku MŽP, částka 12 z prosince 2005) zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.Vlastním územím neprotéká žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad.V dotčeném území se nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Záměr je umístěn mimo zátopové území. Dotčené území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Třeboňská pánev.V areálu byly v roce 2000 prováděny sanační práce v souvislosti s výskytem staré ekologické zátěže, v dotčeném území je prováděn pravidelný monitoring podzemních a povrchových vod.Plocha výstavby záměru se nenachází v území archeologického zájmu.V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru.

STRANA 29 z 53


C.II.CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví

Záměr je umístěn v oploceném a uzavřeném areálu skládky Lišov. Nejbližší obytná území jsou následující1: Lišov - cca 1 km západně, Lišov, část Hůrky - cca 1,5 km severně, Lišov, část Dolní Miletín - cca 2 km východně, Lišov, část Levín - cca 2,3 km severozápadně, Štěpánovice - cca 2,5 km jihovýchodně.Ve městě Lišově a jeho místních částech žije celkem 3989 obyvatel, v obci Štěpánovice 637 obyvatel.Údaje o zdravotním stavu obyvatel nejsou k dispozici, pravděpodobně se neliší od stavu v obdobných lokalitách.

C.II.2. Ovzduší a klima

Kvalita ovzdušíÚzemí obce Lišov, ani katastry okolních obcí nepatří (dle sdělení č. 38 MŽP ČR uveřejněném ve věstníku částka 12 z prosince 2005) mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.V blízkosti dotčeného území není provozována žádná stanice imisního monitoringu. Pro popis stávajícího stavu proto uvádíme údaje o měření oxidu dusičitého (NO2) a polétavého prachu frakce PM10 z měřicí stanice imisního monitoringu ZÚ-České Budějovice č. 1193 České Budějovice, vzdálené od hodnocené lokality cca 11 km. Uvedené hodnoty byly naměřeny v roce 2004.

Tab.: Výsledky imisního monitoringu, stanice 1193 České Budějovice, rok 2004

NO2 PM10průměrná roční koncentrace [µg.m-3] 21,5 19,2hodnota ročního imisního limitu IHr [µg.m-3] 40 40maximální naměřená denní koncentrace [µg.m-3] 68,5 65,8datum naměření maxima v daném roce 11.11. 25.1.hodnota denního imisního limitu IHd [µg.m-3] - 50maximální naměřená hodinová koncentrace [µg.m-3] 90,9 109,5datum naměření maxima v daném roce 26.11. 11.11.hodnota hodinového imisního limity IHh [µg.m-3] 200 -

Z uvedených hodnot je zřejmé, že stávající imisní zátěž v okolí měřící stanice je relativně dobrá, průměrné roční koncentrace se u obou uvedených škodlivin pohybují okolo poloviny hodnoty imisního limitu, maximální hodinová koncentrace u oxidu dusičitého je nižší než polovina imisního limitu. V případě tuhých znečišťujících látek je naměřená maximální 24hodinová koncentrace sice vyšší než je hodnota imisního limitu, imisní limit je však dosahován s podlimitní četností (4x za rok, limitem tolerovaná četnost je 35x za rok).

1 Zdroj: Český statistický úřad, údaje k 31.12.2003.

STRANA 30 z 53


V okolí hodnocené stavby očekáváme nižší imisní zátěž než v okolí citované stanice, především s ohledem na menší kumulaci zdrojů znečišťování ovzduší.Nejsou známy žádné stížnosti obyvatel týkající se případného zápachu.

KlimaZ klimatického hlediska zasahuje hodnocené území do mírně teplé klimatické oblasti - MT9, kterou je možno stručně charakterizovat následovně: dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Počet letních dnů 40 až 50Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více 140 -160Počet mrazových dnů 110-130Počet ledových dnů 30 až 40Průměrná teplota v lednu -3 až -4Průměrná teplota v červenci 17 až 18Průměrná teplota v dubnu 6 až 7Průměrná teplota v říjnu 7 až 8Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více 100-120Srážkový úhrn ve vegetačním období 400-450Srážkový úhrn v zimním období 250-300Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 až 80Počet dnů zamračených 120 -150Počet dnů jasných 40 až 50

C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky

Dotčené území se nachází v osamocené poloze, mimo obytnou zástavbu. Stávající hluková situace v prostoru záměru je dána zejména hlukem z provozu skládkových mechanismů (kompaktor, vnitroareálová doprava) a technologií (kogenerační jednotka). Vzhledem k více než dostatečné vzdálenosti k hlukově chráněné zástavbě (tedy obytným stavbám a jejich venkovnímu chráněnému prostoru) nejde o problém. V prostoru nebylo prováděno měření hluku (otázka komunální hygieny), nejsou známy ani žádné stížnosti obyvatel na případný nadměrný hluk.Další závažné (negativní nebo pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjištěny.

C.II.4. Povrchová a podzemní voda

Povrchová vodaDotčené území náleží hydrograficky do povodí řeky Lužnice (1-07-02). Katastrální území Lišov náleží do hydrologického povodí Miletínského potoka (1-07-02-051). Miletínský potok se vlévá do Lužnice. Jižní část katastru je odvodňována Lišovským potokem (vlévá se do Miletínského), severní část, kam patří i lokalita záměru, pak Hůreckým potokem (1-07-02-054). Hůrecký potok se pod Dolním Miletínem vlévá do Miletínského potoka. Hůrecký a následně Miletínský potok není dle NV 71/2003 Sb. řazen k lososovým nebo kaprovým vodám.Vlastní území výstavby je suché, neprotéká jím žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad. V posuzovaném území se rovněž nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Záměr je umístěn mimo zátopové území.Dotčené území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Třeboňská pánev.

STRANA 31 z 53


Podzemní vodaPrůzkumnými pracemi na lokalitě byly potvrzeny dvě zvodně, a to: svrchní kvartérní zvodeň, svrchnokřídová zvodeň.Hladina podzemní vody ve stávajících hydrogeologických vrtech v areálu skládky byla zastižena v hloubkách 1,4 - 5,1 metrů pod terénem a má negativní výtlačnou výšku. Zvodněné prostředí na lokalitě obecně umožňuje velmi malý pohyb podzemní vody.V zájmovém území lze předpokládat i výskyt zvodně hlubokého oběhu, která je vázána na rozvolněné krystalinické horniny moldanubika s více či méně rozvolněnými puklinami. Část mělké podzemní vody může sestupovat pod bázi přípovrchové zóny rozvolnění hlouběji zasahujícími puklinami a zúčastňovat se tak hlubšího oběhu. Zvodeň hlubokého oběhu lze předpokládat při bázi svrchnokřídových sedimentů, v hloubce minimálně 40 m pod terénem (údaj dle geologického řezu Suk M. a kol., 1989).Podzemní voda na lokalitě je kalcium-magnézium-bikarbonátového typu, slabě kyselé až neutrální reakce, měkká až středně tvrdá, středně mineralizovaná.

C.II.5. Půda

Dle územního plánu patří dotčené území k plochám určeným ke skládkování a třídění odpadů (plocha určená pro podnikatelské aktivity). Celý prostor je oplocen, skládka zčásti využívá bývalou těžebnu cihlářských surovin.Všechny pozemky určené pro výstavbu záměru jsou řazeny dle katastru nemovitostí jako ostatní plochy, nejsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF) ani pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).Plocha pro II. etapu výstavby těsněné skládky je zčásti realizována na již rekultivované skládce, zčásti zasahuje do prostoru řídkého náletového porostu. Původní půdy na území byly řazeny k hnědozemím, vyvinutých na sprašových hlínách a svahovinách, náchylné k zamokření. Její zbytky (pod náletovým porostem), spolu se sejmutou humozní vrstvou již rekultivované skládky, je možno využít k následné rekultivaci v již naplněných sektorech skládky.

C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje

Geologické poměryZ regionálně geologického hlediska leží zájmové území na styku Lišovského prahu moldanubika a Třeboňské pánve.Krystalinické podloží je tvořeno horninami moldanubika, konkrétně tělesem lišovského granulitu, který v zájmovém území zasahuje do podloží třeboňské pánve.Horniny moldanubika jsou v prostoru zájmové lokality překryty sedimenty třeboňské pánve svrchnokřídového stáří. Pro třeboňskou pánev je charakteristické její protažení ve směru průběhu hlavních zlomů, tzn. především SZ-JV a S-J omezující tvar pánve. Svrchnokřídová výplň Třeboňské pánve v okolí zájmové lokality jen místy přesahuje 100 m. Konkrétně jsou na lokalitě zastoupeny uloženiny klikovského souvrství, tzv. svrchní oddíl. Pro svchnokřídovou sedimentaci klikovského souvrství je typický rytmický vývoj, projevující se v rámci jednotlivých cyklů střídáním tří horninových typů: světle písčité vrstvy, které jsou tvořeny bělavým, šedobílým a rezavě žlutým, zpravidla

středně až hrubě zrnitým pískem a pískovcem s větším podílem štěrkové příměsi, pestré vrstvy, v nichž lze rozlišit žlutohnědé nebo světle červené, šedavě nebo zelenavě

modrošedě skvrnité jemnozrnné, středně zrnité až hrubozrnné jílovité pískovce, písčité

STRANA 32 z 53


prachovce, vzácněji jílovité pískovce, šedé vrstvy, které tvoří světle šedé jílovce až prachové jílovce.V klikovském souvrství zájmové oblasti vznikla erozní rýha, v níž ve spodním miocénu započala sedimentace zlivského souvrství zastoupeného silicifikovanými horninami. Po ní následoval stratigrafický hiát a terciérní sedimentace byla opětovně obnovena až ukládáním zelených a diatomových jílů a křemelin mydlovarského souvrství. V pliocénu pokračovala sedimentace menších plošně omezených poloh modrošedých až tmavých jílů místy s organickou příměsí, náležejících k ledenickému souvrství. Tyto jíly byly využívány jako cihlářská surovina.Předkvartérní horniny jsou v zájmovém území překryty sprašovými hlínami würmského stáří. Mocnější pokryvy jsou na závětrných svazích, obrácených k východu. Při ukládání sprašových hlín působila i soliflukce, která zanesla do hlinitého příp. písčito-hlinitého sedimentu množství horninového skeletu. Mocnost souvrství sprašových hlín při sv. okraji Lišova dosahuje kolem 10 m.

Hydrogeologické poměryPodle hydrogeologické rajonizace (Michlíček E. a kol., 1986) náleží zájmové území do hydrogeologického rajónu 214 - Třeboňská pánev - jižní část. Z hydrogeologického hlediska je zájmové území přiřazováno ke komplexu většího počtu nepravidelně se střídajících průlinovo-puklinovo vrstvových kolektorů (pískovce a slepence) a izolátorů (jíly, jílovce a prachovce) neogénu a křídy.Průzkumnými pracemi na lokalitě byly potvrzeny dvě zvodně, a to svrchní kvartérní zvodeň a svrchnokřídová zvodeň. Svrchní kvartérní zvodeň v zájmovém území, s negativní výtlačnou výškou 2,5 až 5 m, je vázána na prostorově velmi omezené písčité polohy kvartérních spraší a neogenních sedimentů. Mocnost zvodně kolísá od 3,2 do 5,4 m, výjimečně pouze 0,2 m. Artéský strop těmto podzemním vodám tvoří cca 8 m mocná poloha téměř nepropustných sprašových hlín s koeficientem filtrace n.10-10 až 10-11 m.s-1.Podložní senonské sedimenty klikovského souvrství (svrchnokřídová zvodeň) mají obdobnou hydrogeologickou charakteristiku jako nadložní neogenní uloženiny. Mocnost zvodně svrchnokřídových sedimentů byla ověřena na 1,0 až 7,8 m.Podle klasifikace propustnosti (Jetel J., 1973) je možné obě zvodnělé vrstvy na lokalitě charakterizovat jako dosti slabě až mírně propustné ve třídě propustnosti V až IV. Zvodněné prostředí se vyznačuje nízkou homogenitou a izotropií vyjádřenou poměrně vysokou nevyrovnaností hodnot koeficientů filtrace zjištěných v jednotlivých vrtech. Z vodohospodářského hlediska jde o prostředí s předpokladem kvantitativního využití podzemní vody pouze pro jednotlivé menší až malé odběry, k místnímu zásobování na úrovni jednotlivých stavení nebo malých skupin, a to při omezené potřebně.V zájmovém území lze předpokládat i výskyt zvodně hlubokého oběhu, která je vázána na rozvolněné krystalinické horniny moldanubika s více či méně rozvolněnými puklinami. Část mělké podzemní vody může sestupovat pod bázi přípovrchové zóny rozvolnění hlouběji zasahujícími puklinami a zúčastňovat se tak hlubšího oběhu. Zvodeň hlubokého oběhu lze předpokládat při bázi svrchnokřídových sedimentů, v hloubce minimálně 40 m p.t. (údaj dle geologického řezu Suk M. a kol., 1989).

Nerostné suroviny a přírodní zdrojePodle databází spravované ČGS - Geofondem ČR nebyly v dotčeném území zjištěny střety s aktivními ložisky nerostných surovin, chráněnými ložiskovými územími a dobývacími prostory, evidované v rozsahu map ložiskové ochrany. V prostoru byl lokalizován dobývací prostor netěžený a ložisko zrušená plocha.

Tab: Ložisko - zrušená plocha

identifikační číslo

subregistr číslo ložiska

název

těžba organizace surovina nerost

STRANA 33 z 53


314070000 Z-zrušená ložiska

3140700 Lišov C-dřívější povrchová

A.K.U.C.I. CB spol. s r.o., České Budějovice

cihlářská surovina

hlína, jíl

Tab: Dobývací prostor netěžený

identifikační číslo

stav využití název

organizace surovina nerost

70036 s ukončenou těžbou Lišov A.K.U.C.I. CB spol. s r.o., České Budějovice



Ložisko cihlářské suroviny LišovSurovinu tvoří svahové hlíny, písčité až hrubě písčité sprašové hlíny a spraše. Průzkum lokality byl proveden v letech 1955 - 1957. Surovina je dosti slídnatá s kolísavými polohami jílů, častými výskyty hydroxidů Fe a Mn a jejich konkrecí. Mocnost ložiska je 4 - 8 m. V podloží jsou pestré kaolinické jíly klikovského souvrství s vložkami jílovitých písků. Obě suroviny byly těženy společně. Používalo se jich k výrobě plných i děrovaných cihel.

Obr: Ložisko - zrušená plocha Obr: Dobývací prostor netěžený

V dotčeném území se nenachází žádné další zdroje nerostných surovin, nepředpokládá se výskyt geologických nebo paleontologických památek.

C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy

Biogeografická charakteristika územíPodle biogeografického členění České republiky leží širší okolí dotčeného území v Třeboňském bioregionu (3.31), který je tvořen bývalou sladkovodní pánví, vyplněnou převážně nezpevněnými sedimenty, v zájmovém území charakterizovány pleistocénními hlínami (vliv přechodové zóny Líšovského prahu - Bechyňský bioregion). Reliéf má charakter tektonické sníženiny s velmi plochým dnem a stupňovitými okraji. V bioregionu převažuje výrazně hercynská fauna se západními vlivy, okrajové části bioregionu jsou charakteristické společenstvem jedlových doubrav s přechody do acidofilních bučin.

STRANA 34 z 53


Fauna a floraPlocha navržené II. výstavby skládky se nachází uvnitř oploceného pozemku jejího provozovatele. Dotčené území nezasahuje do žádného přírodě blízkého nebo přirozeného vegetačního porostu. Zeleň dotčeného území tvoří nárosty a výsadby.Geobotanický průzkum prostoru skládky a jejího nejbližšího okolí byl proveden v roce 1998 v rámci zpracování dokumentace EIA pro záměr biodegradace v areálu skládky Lišov. Zpracovatelem průzkumu nebyl zjištěn výskyt žádného zvláště chráněného druhu rostlin (podle zákona 114/1992 Sb.). Lesík v areálu skládky byl klasifikován jako druhotný smrkový les.

Tab: Přehled zaznamenaných taxonůLatinský název Název Latinský název NázevAcer pseudoplatanus javor klen Omalotheca sylvatica protěžec lesníAegopodium podagraria

bršlice kozí noha Oxalis acetosella šťavel kyselý

Betula pendula bříza bradavičnatá Picea abies smrk obecnýCrataegus laevigata hloh obecný Pinus silvestris borovice lesníDeschampsia cespitosa

metlice trstnatá Poa nemoralis lipnice hajní

Deschampsia flexuosa

metlička křivolaká Pulmonaria angustifolia

plicník úzkolistý

Dryopteris dilata kapraď širokolistá Quercus petrarea dub zimníDryopterix filix-mas kapraď samec Rubus fruticosus agg. ostružiník křovitýEquisetum sylvaticum přeslička lesní Rubus idaeus ostružiník maliníkFagus sylvaticum buk lesní Rumex acetosella šťovík kyselkaFestuca ovina kostřava ovčí Salix caprea vrba jívaFragaria vesca jahodník obecný Sambucus nigra bez černýGaleopsis pubensces konopice pýřitá Sambucus racemosa bez hroznatýJeřábník zední hyeracium murorum Scirpus silvaticus skřípina lesníHyeracium maculatum

třezalka skvrnitá Senecio fuchsii starček fuchsův

Chamerion angustifolium

vrbka úzkolistá Senecio nemorensis starček hajní

Impatiens parviflora netýkavka malokvětá Sorbus aucuparia jeřáb obecnýJancus effusus sítina rozkladitá Stachys sylvatica čistec lesníLarix decidua modřín opadavý Stellaria nemorum ptačinec hajníLuzula luzuloides bika hajní Tilia cordata lípa srdčitáLuzula pilosa bika chlupatá Urtica dioica kopřiva dvoudomáMaianthermum bifolium

pstroček dvoulistý Vaccinilinum myrtills brusnice borůvka

Černýš luční melampyrum pratense

Valeriana officinalis kozlík lékařský

Mléčka zední mycelis muralis

Dosud trvá stávající využití pozemku, výskyt zvláště chráněných druhů lze i nadále vyloučit.Stejně jako flóra je také fauna zájmového území výrazně antropogenně ovlivněna. Průzkum fauny byl proveden v blízkém okolí skládky (mimo vlastní skládkové těleso) ve stejném období jako geobotanický průzkum. Zjištěni byly zástupci hmyzu (Hemiptera - ploštice, Homoptera - stejnokřídlí, Hymenoptera - blanokřídlí, Diptera - dvoukřídlí, Lepidoptera - motýli, Caleoptera - brouci), dále zástupci ptáků (bažant, strakapoud, skřivan, stehlík, kos, sýkora, atd., hmyzožravci (krtek), drobní hlodavci (myšice, hraboš) a zajíci. Nebyl zaznamenán žádný výskyt zvláště chráněného druhu živočichů (podle zákona 114/1992 Sb.).V průběhu práce na dokumentaci byla provedena aktualizace citovaného geobotanického průzkumu (viz příloha č. 5 dokumentace). Závěry provedené aktualizace jsou následující:

„Stav vegetace a počet zjištěných druhů odpovídá pozdně jarnímu aspektu, po v rámci časových možností vyčerpávajícím prozkoumání lokality lze závěr formulovat následujícím způsobem:

Na lokalitě ani v jejím blízkém okolí nebyly zjištěny žádné zvláště chráněné druhy rostlin dle vyhl. Ministerstva životního prostředí č 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114 /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani ohrožená či významná (vzácná) společenstva dle Moravec et.al.1995 – Rostlinná společenstva České republiky.

STRANA 35 z 53


Vegetaci lze označit jako přírodě vzdálenou, silně ovlivňovanou sousedící živou skládkou, s vysokým podílem ruderálních a nitrofilních druhů. Lesní remíz nemá vytvořené pravé lesní prostředí, v podrostu převažují nelesní druhy ruderálních stanovišť.

Celý komplex nemá z přírodovědného či ochranářského hlediska větší význam, jedná se o mladá nestabilizovaná společenstva, silně ovlivňovaná lidskou činností, na přírodě cizím stanovišti.“

Výčet zjištěných druhů včetně další dokumentace je předmětem přílohy č. 5 dokumentace.

C.II.8. Krajina

Definice krajinného rázu vychází především z trvalých ekosystémových režimů krajiny, daných základními ekologickými a přírodními podmínkami krajiny. V rámci antropogenních činností je krajinný ráz dotvářen do určitého souboru typických přírodních a člověkem vytvářených prvků, které jsou lidmi vnímány jako charakteristické, identifikující určitý prostor.Dotčené území se nenachází v území se zvláštní ochranou přírody a krajiny a je lokalizováno mimo obytná území.Krajina v dotčeném území je mírně zvlněná, využívaná pro bydlení, intenzivní zemědělskou činnost i průmysl. Krajinný ráz byl v dřívějším období lokálně narušen zrušenou těžbou cihlářských hlín, ta však byla ke svému okolí poměrně šetrná. Ve vytěženém prostoru jsou dnes lokalizovány tři skládky, z nichž pouze jedna je provozována.Dle mapových podkladů je nejvyšším bodem mezi prostorem skládky a obcí Lišov kóta 486 m n.m. Výška tělesa stávající provozované skládky je do výšky 489,61 m n.m., a to včetně rekultivační vrstvy. Převýšení nejvyššího bodu skládky je tedy o cca 3,61 m.Skládka dnes tvoří spolu s prostorem vytěžených cihlářských hlín dobře identifikovatelné antropogenní těleso v krajině. Toto těleso je viditelné spíše lokálně, neuplatňuje se v dálkových pohledech do krajiny. Při pohledu od obce Lišov je prakticky skryto za horizontem a je identifikováno zejména vrcholem okolních porostů. Vyvíjející se ozelenění tělesa spolu s nově založenými výsadbami postupně vede ke stírání rozdílu mezi dnes obnaženými resp. rovinnými plochami skládkového tělesa a okolní krajinou.Podrobnější popis dotčené krajiny a krajinného rázu je součástí Posouzení vlivu záměru na krajinný ráz v příloze č. 6 dokumentace. Je zde vymezen dotčený krajinný prostor a jsou definovány (popsány) přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu dotčeného prostoru. Z podrobného popisu vyplývá, že v dotčeném krajinném prostoru prakticky nejsou přítomny znaky a hodnoty jedinečné povahy (kromě památkových objektů architektonické povahy v sídlech).

C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky

Hmotný majetekV prostoru záměru se nenachází žádné stavební objekty ani žádný nemovitý hmotný majetek.

Architektonické a historické památkyV prostoru záměru a v jeho bezprostředním okolí se nenacházejí žádné nemovité kulturní památky, podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. V prostoru záměru se rovněž nenachází žádná drobná solitérní architektura. Další informace o kulturních a historických objektech v dotčeném krajinném prostoru jsou uvedeny v příloze č. 6 dokumentace.

STRANA 36 z 53


Archeologická nalezištěV prostoru záměru se nenachází žádné archeologické naleziště. Jde o prostor rekultivované skládky.

C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura

Záměr se nachází východně od města Lišova, v osamoceném prostoru. Příjezd je zajištěn účelovou asfaltobetonovou komunikací ze silnice III/15512 Lišov - Miletín. Ta se na okraji Lišova napojuje na silnici I/34, která tvoří hlavní komunikační osu území. Komunikační systém je při zajištění stavební a provozní údržby vyhovující.Stávající intenzity dopravy na komunikační síti území jsou zřejmé z následujícího obrázku:

Obr.: Intenzity dopravy na komunikační síti území (ŘSD ČR, 200)

Je zřejmé, že intenzity dopravy na silnici III/15512 nejsou sčítány, lze odhadnout, že nepřekročí cca 1000 vozidel za 24 hodin. Na silnici I/34 v průjezdu Lišovem potom překračuje intenzita dopravy hodnotu 10 000 vozidel za 24 hodin.Výhledově je v dotčeném území připravována realizace přeložky silnice I/34, obchvatu Lišova. Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje vymezuje pro tento obchvat koridor jižně města.V území je dostupná veškerá další nezbytná infrastruktura.

C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí

Pro území nejsou specifikovány žádné další charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny.

STRANA 37 z 53


ČÁST D(KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ)

D.I.CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ

ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví, včetně sociálně ekonomických vlivů

Zdravotní vlivy a rizikaVlastní provoz II. etapy výstavby těsněné skládky (resp. úplného areálu skládky, jehož je záměr součástí) neprodukuje ve významné míře (tj. v míře, které by způsobovaly přeslimitní vlivy) žádné škodliviny (znečištění ovzduší, znečištění vod, hluk, hygienické závady případně jiné faktory), které by mohly mít přímé zdravotní následky. Z toho vyplývá i přijatelné nízké ovlivnění obyvatel z hlediska potenciálních zdravotních vlivů nebo rizik.Hodnocení zdravotních rizik je součástí zpracované Aktualizace analýzy rizik (příloha č 7 dokumentace) a samostatnou přílohou dokumentace (příloha č. 8). Vzhledem k vyloučení možnosti ovlivnění veřejného zdraví vlivem provozu skládky (individuální zdroje vody) lze konstatovat, že záměr není zdrojem zvýšení zdravotních rizik a zdravotní rizika vyplývají z realizace záměru jsou hodnocena jako nízká až zanedbatelná. To se týká i průběhu výstavby, kde nelze očekávat významné negativní ovlivnění obyvatel. Pouze v případě intenzivního návozu stavebních hmot (zeminy) nelze zcela vyloučit v některých špičkových obdobích zvýšené hlukové vlivy v okolí silnice III/15512, na které se ovšem vztahuje zvyšující korekce k limitům pro provádění staveb (+10 dB). Pokud k nim dojde, budou mít spíše obtěžující (dočasné rušení pohody) než ohrožující (trvalé zdravotní následky) charakter.Záměr neomezuje stávající zázemí pro krátkodobou rekreaci obyvatel (zejména zahrady obytných objektů) a společné rekreační prostory na území města Lišov (hřiště, veřejná zeleň).

Sociální a ekonomické důsledkyNelze očekávat významné sociální nebo ekonomické důsledky v důsledku provozu nebo výstavby záměru. Počet pracovních míst nebude změněn.

Počet dotčených obyvatelZáměr v míře překračující příslušné limity neovlivňuje žádné obyvatele.

STRANA 38 z 53


D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima

Vlivy na kvalitu ovzdušíS ohledem na typ záměru mohou být z hlediska vlivu na ovzduší významnější pouze emise oxidů dusíku a tuhých znečišťujících látek.Emise tuhých znečišťujících látek je ovlivňována především klimatickými podmínkami (vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru) a jedná se převážně o tzv. sekundární prašnost, kdy se částečky prachu z povrchu dostávají opět do vznosu, například díky kolům pojíždějících vozidel nebo díky silnějšímu větru.Samotná plocha úložiště nebude významným zdrojem prachu, neboť ukládaný odpad obvykle bývá vlhký a tedy málo prašný. Plochy s uloženým odpadem se hutní a pravidelně překrývají inertním materiálem jehož povrch se dle potřeby skrápí vodou.Jak již bylo konstatováno v kapitole věnované popisu zdrojů znečišťování v hodnoceném území, zdroj emisí prakticky stejného rozsahu již existuje a realizací záměru pouze dochází k prodloužení jeho provozu. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší v zájmovém území nebude emise tuhých znečišťujících látek významná, pozornost je však třeba věnovat snižování sekundární prašnosti, tedy provádět očistu vyjíždějících vozidel a čištění komunikací.Emise oxidů dusíku opět nedozná oproti stávajícímu stavu významnější změny, imisní zatížení okolí oxidem dusičitým se tedy opět oproti současnému stavu významně nezmění. S postupně se zvyšující produkcí skládkového plynu bude také úměrně narůstat objem emisí z jeho spalování v kogenerační jednotce. Z hlediska ovlivnění imisní zátěže území se však nejedná o významný nárůst.Vlivy na ovzduší v období výstavby budou celkově málo významné.

ZápachOdpady ukládané na skládku (především organická složka komunálního odpadu) mohou být zdrojem zápachu. S ohledem na poměrně velkou vzdálenost úložiště od obytných objektů (přes 500 metrů) není předpoklad, že by docházelo k obtěžování obyvatelstva zápachem. To se ukazuje i za stávajícího stavu, kdy se na význačný zápach neobjevují stížnosti obyvatel.

Vlivy na klimaS ohledem na dispoziční řešení záměru, konfiguraci terénu, tvar, velikost a způsob rekultivace nelze očekávat, že by hodnocený záměr významným způsobem ovlivňoval klimatické charakteristiky území.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky

Navržené umístění, stavební a technologické řešení záměru odpovídá požadavkům protihlukové ochrany. Stávající hluková situace v dotčeném území se realizací záměru významně nezmění.Při emisní hladině hluku kompaktoru (nejhlučnější provozovaná technologie) do LA = 85 dB/5 m je limitní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB (den) dosaženo do vzdálenosti nejvýše cca 300 metrů od zdroje, kde se nenacházejí žádné hlukově chráněné prostory (obytná zástavba nebo venkovní chráněný prostor). V nejbližších hlukově chráněných prostorech (obytná zástavba Lišova) je potom splněn i noční limit LAeq,T = 40 dB, jakkoli noční provoz technologie není a nebude prováděn.Akustická problematika je tedy v daném případě spolehlivě řešitelná, možnost vzniku technicky neřešitelných přeslimitních hlukových vlivů je vyloučena.

STRANA 39 z 53


Hluk v průběhu výstavby je obdobně tak řešitelný. Ve špičkových obdobích (zejména při zemních pracích na počátku výstavby) však nelze vyloučit rušivé vlivy. Z tohoto důvodu je nezbytné omezit stavební práce (a z nich zejména stavební dopravu) pouze na denní období s vyloučením brzkých ranních a pozdních večerních hodin (tedy na období mezi 7.00 až 19.00). Za tohoto předpokladu lze očekávat že hygienický limit bude dodržen.Negativní vlivy ostatních fyzikálních resp. biologických faktorů (vibrace, záření elektromagnetické nebo radioaktivní apod.) jsou vyloučeny.

D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu

Vlivy na odvodnění územíSrážkové vody dopadající na budoucí plochu II. etapy výstavby skládky v současné době zčásti volně vsakují, zčásti jsou odváděny kanalizací (rekultivovaná stará skládka), spolu s vodami z prostoru pod stávající těsněnou skládkou, do melioračního příkopu. Meliorační příkop zároveň odvodňuje pole na východní straně skládky a je zaústěn do rybníka, odkud se přelivem odtéká do Hůreckého potoka.Rozšířením o plochu II. etapy skládky dojde ke snížení plochy infiltračního území, což činí cca 1,6 ha. Zároveň však budou postupně uzavírány a postupně rekultivovány stávající skládkové prostory, takže bilance dešťových vod odtékající z území bude víceméně vyrovnaná. Pouze na přechodnou dobu lze očekávat snížení plošné infiltrace srážkových vod, a to při přechodu skládkování na II. etapu a tím omezení dotace konečného recipientu.Voda, která naprší na plochu skládky (průsaková voda), bude přečerpávána zpět na skládku (za účelem usnadnění metanogenních procesů) nebo v případě přebytku odvážena k likvidaci na čistírnu odpadních vod.Jak vyplývá z uvedených údajů, vlivy na odvodnění území jsou nevýznamné.

Vliv na kvalitu povrchových vodKvalita povrchové vody je v prostoru celého areálu skládky pravidelně sledována, výsledky monitorovacích prací jsou pravidelně předkládány České inspekci životního prostředí.Podrobně se problematikou možného ovlivnění povrchových vod věnuje zpracovaná Aktualizace analýzy rizik, která je v příloze č. 7 součástí této dokumentace.Povrchová voda ze zpevněných ploch (nepřichází do kontaktu s ukládaným odpadem) celého areálu je monitorována šachtou Š-6. Monitoring vod realizovaný v roce 2004 indikoval ovlivnění zbytkovým znečištěním pocházejícím ze staré spodní skládky, byly zjištěny zvýšené koncentrace B, Ni, NEL, CHSKCr a NH4+ nad limit NV 61/2003 Sb. U srážkových vod odcházející mimo areál bylo upozorněno na zvýšené obsahy ropných látek, CHSKCr, BSK5, PCB.V první polovině roku 2005 bylo v povrchové vodě, monitorované v místě před zaústěním do kanalizační šachty Š-6, zjištěno překročení limitů dle NV 61/2003 Sb. z hlediska obsahů amonných iontů, bóru, CHSKCr, fenolů a ropných látek. V druhé polovině roku byla potvrzena nadlimitní koncentrace u bóru a ropných látek. Voda odtékající ze zpevněných ploch areálu do melioračního toku je také znečištěna. V roce 2005 byly překročeny hodnoty limitů NV 61/2003 Sb. u obsahů ropných látek, amonných iontů, dusitanů, CHSKCr a BSK5. V druhé polovině roku bylo zjištěno překročení limitní hodnoty u PAU (říjen 2005) a PCB (srpen a říjen 2005). V rámci Aktualizace analýzy rizik byly využity výsledky monitorování kvality povrchových vod za období 2001-2005. Současně byl monitoring kvality povrchové vody doplněn a rozšířen tak, aby byly objektivně vyhodnoceny všechny potenciální zdroje a rizika související se stávajícím provozem skládky a hodnoceným záměrem. Výsledky analýz prokázaly vliv skládky na kvalitu povrchové vody z Frolíkova rybníka. Dále byl zjištěn zvýšený obsah

STRANA 40 z 53


dusitanů, u kterých ale nelze jednoznačně prokázat vliv skládky a jiných zdrojů znečištění (zemědělská činnost). Ostatní odebrané vzorky provozem skládky kontaminovány nejsou.Na základě vyhodnocení bylo konstatováno, že záměr nepředstavuje z hlediska vlivu na kvalitu povrchových vod žádné ohrožení za podmínky respektování opatření navržených na základě prováděného monitoringu a provedené Aktualizace analýzy rizik.Navržená opatření jsou souhrnně uvedena v části C.IV. dokumentace. Při výstavbě a provozu posuzované II. etapy těsněné skládky budou provedena veškerá technická opatření pro zamezení kontaminace povrchových vod skládkovými vodami. Negativní ovlivnění kvality povrchové vody není předpokládáno.Vliv na jakost povrchové vody (za předpokladu respektování doporučených opatření) je v bezprostředním okolí areálu akceptovatelný. Vlivy na CHOPAV Třeboňská pánev jsou vyloučeny.

Vlivy na kvalitu podzemní vodyPotenciální ovlivnění kvality podzemní vody lze posoudit v souvislosti s provozem stávající nové skládky a skládek starých, již rekultivovaných, dále pak s přípravou posuzované II. etapy výstavby skládky.Přirozené pronikání srážkových vod vertikálním směrem (pod těleso skládky) je omezeno malou propustností horninového prostředí (spraší a jílů), tvořících stropní izolátor zvodněnému kolektoru. Hliníky vytvářejí přirozené vany s minimální propustností. Hydrogeologický posudek, zpracovaný v roce 2000 (Kašpar J.) konstatoval, že prostor vytěženého zemníku je vhodnou lokalitou pro ukládání domovního odpadu. Přestože přirozené podloží dotčeného území nelze považovat za zcela nepropustné, jsou podzemní vody v případě vyloučení vniku povrchových vod do tělesa skládky a při spolehlivé funkci drenážního systému dostatečně chráněny. V prostoru starých nezabezpečených skládek, místech dotčených těžební činností, však došlo k částečnému porušení těchto krycích vrstev. Tím byl usnadněn transport kontaminace vertikálním směrem a kontaminant mohl v některých místech pronikat k hladině podzemní vody. V území bylo (po změně majitele a provozovatele skládky) zpracováno několik geologických a hydrogeologických posudků, které stanovily rozsah sanačních opatření, které částečně eliminovaly vliv skládky na podzemní a povrchovou vodu.Kvalita podzemní vody na stávajícím úložišti odpadu je v současnosti sledována soustavou monitorovacích vrtů a šachet. Podzemní voda proudící z prostoru vrchní staré rekultivované skládky je sledována vrtem HP-12. Stará spodní rekultivovaná skládka ovlivňuje podzemní vodu ve vrtech HP-14, V-3, HP-15, HP-16 a V-4. Potenciální infiltrace průsakové vody z provozované skládky může být indikována drenážním systémem zakončeným v šachtě Š-20. Horninové podloží pod skládkou není zřejmě trvale zvodněno (Jezerský Z., 2004).V roce 2004 nebyly v podzemní vodě zjištěny koncentrace sledovaných ukazatelů, které by naznačovaly jejich ovlivnění průsakovými vodami skládky. V průsakové vodě, sledované v šachtici Š-20, byly zjištěny nadlimitní koncentrace amonných iontů (nad kritérium C MP MŽP). Průsakové vody v této šachtici byly zřejmě ovlivněny zbytkovou kontaminací zemin původem ze spodní staré skládky.Doporučení pro další monitoring zahrnují pokračování v sledování vybraného spektra ukazatelů, doplnění monitorovacích objektů a ověření potenciálního zdroje kontaminace v drenáži na odtoku z areálu skládky. Jako potenciální zdroj se jeví vyluhování zbytkové kontaminace z prostoru staré spodní skládky.Monitoring kvality podzemní, povrchové a průsakové vody za první pololetí 2005 realizovala společnost GEOtest Brno, a.s. (Benkovič P., 2005). V podzemní vodě vrtu HP-12 byla zjištěna koncentrace chloridů v úrovni hodnoty kritéria B MP MŽP. Bylo konstatováno, že znečištění vody v uvedeném vrtu má charakter nevýznamného vyznívání kontaminace, způsobené vrchní starou skládkou. Obecně je jakost podzemní vody ve vzorkovaných vrtech v prostoru skládek ovlivněna minimálně.

STRANA 41 z 53


V druhém pololetí roku 2005 byla v podzemní vodě vrtu HP-12 v areálu skládky potvrzena koncentrace chloridů v úrovni hodnoty kritéria B MP MŽP (Benkovič P., 2005). Většina ostatních sledovaných látek v podzemní vodě byla zjištěna ve velmi nízkých hodnotách popř. pod mezí citlivosti použitých analytických metod. Závěrem vyhodnocení monitoringu za rok 2005 bylo konstatováno, že podzemní voda je v zájmovém území ovlivněna pouze nevýznamně existencí skládkových těles. Doporučení pro následný monitoring kvality podzemní vody se týkala pouze údržby monitorovacích objektů a omezení spektra sledovaných ukazatelů (vyloučení flouridů, bromidů, lithia a vanadu, jejichž obsahy jsou již dlouhodobě pod mezí citlivosti analytických metod). V rámci Aktualizace analýzy rizik byly využity výsledky monitorování kvality podzemních vod za období 2001-2005. Současně byl monitoring kvality podzemních vod doplněn a rozšířen tak, aby byly objektivně vyhodnoceny všechny potenciální zdroje a rizika související se stávajícím provozem skládky a hodnoceným záměrem. V rámci monitoringu areálu skládky byla zjištěna kontaminace podzemní vody v ukazatelích: amoniak, chloridy, bór, fluoridy a tenzidy. Podskládková voda v rozsahu provedených analýz komtaminaci nevykazovala.Na základě vyhodnocení bylo konstatováno, že záměr nepředstavuje z hlediska vlivu na kvalitu podzemních vod žádné ohrožení za podmínky respektování opatření navržených na základě prováděného monitoringu a provedené Aktualizace analýzy rizik. Varianta realizace záměru představuje možnost provedení navržených opatření směřujících ke zlepšení stávajícího stavu i výhledového působení skládky na kvalitu vod po jejím uzavření.I přes některé přetrvávající problémy je provoz stávající skládky (zvláště v porovnání s provozem před rokem 2000) relativně dobře zabezpečen a vliv na kvalitu podzemní vody lze označit za akceptovatelný.Výstavba a provoz II. etapy nové skládky bude probíhat v souladu s legislativními požadavky (minerální jílové těsnění, PE-HD folie, drenážní systém, odplynění, atd.). Tato technická opatření poskytují za standardního provozu dlouhodobou záruku minimalizace vlivů.Kvalita podzemní vody tedy nebude výstavbou II. etapy skládky ovlivněna, vodní zdroje nebudou ohroženy.Navržená opatření jsou souhrnně uvedena v části C.IV. dokumentace.

Ovlivnění hydrogeologických charakteristikK ovlivnění hydrogeologických charakteristik může při stavbách podobného rozsahu dojít zejména v souvislosti se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru podzemní vody.Skládka byla založena v jámě po těžbě cihlářských surovin. Hydrogeologické charakteristiky horninového prostředí byly již v době započetí skládkování ovlivněny, původní profil spraší a sprašových hlín, pestrých jílů klikovského souvrství byl částečně odtěžen. Na jejich místo byl postupně navážen odpad se zcela odlišnými vlastnostmi. Antopogenní navážka tvoří v daném území cizorodé těleso. Po ukončení životnosti skládky bude vrstva odpadu překryta nepropustnou fólií trvale oddělena od okolního prostředí. Zatížení podloží vrstvením odpadů může mít potenciální vliv na snížení rychlosti proudění podzemní vody v kolektoru kvartérních a neogenních sedimentů. Vzhledem k stávající nízké propustnosti uvedených uloženin bude omezení proudění nevýznamné.Hydrogeologické charakteristiky proto nebudou výstavbou II. etapy skládky významně ovlivněny.

D.I.5. Vlivy na půdu

Záměr neklade nároky na zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) ani pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Půdy v dotčeném území jsou tvořeny převážně antropogenními navážkami.

STRANA 42 z 53


Z hlediska ochrany půd proto nevyplývají vzhledem k záměru žádná omezení.

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

V souvislosti s provozem skládky nebyly hloubeny podzemní prostory, skládkování bylo započato v místě bývalé těžebny cihlářských surovin. Profil horninového prostředí na lokalitě byl narušen těžbou, na místo původních sedimentů jsou postupně ukládány antropogenní navážky (odpad). Tyto uloženiny budou po ukončení skládkování trvale odděleny od okolního horninového prostředí. Otázka vlivu na kvalitu podzemní vody je diskutována v kapitole D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu.Přírodní zdroje ani zdroje nerostných surovin nebudou záměrem dotčeny. Výstavba II. etapy se nedotýká dříve využívaného ložiska cihlářských surovin, které již bylo převedeno do kategorie ložisko zrušené. Dobývací prostor je klasifikován jako netěžený.Záměrem nebudou poškozeny geologické ani paleontologické památky.

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

II. etapa výstavby skládky je navržena v ekologicky nestabilním území. Prostor pro ukládání odpadu patří již k jeho devastované části. Podle závěrů biologického průzkumu, provedeného v lokalitě v roce 1998 a aktualizovaného v roce 2006 (viz příloha č. 5 této dokumentace), se na území nevyskytují biotopy zvláště chráněných druhů rostlin živočichů, nelze tudíž předpokládat přímé nebo zprostředkované ohrožení populací těchto druhů.Za potenciálně negativní vliv lze označit odstranění dřevin v prostoru záměru – zbytkový lesní remíz na ploše skládky. Jedná se porost různého stáří bez většího přírodovědného nebo ochranářského významu. Jde o mladá nestabilizovaná společenstva na přírodě cizím stanovišti uvnitř oploceného areálu skládky, dnes značně prořídlý. Tento soubor dřevin tvoří malou enklávu v intenzivně zemědělsky obhospodařované půdě. Vliv lze částečně omezit výsadbou pásu rychle rostoucích dřevin (topoly) po obvodu skládky, které mohou být po ukončení skládkování nahrazeny dubem, jasanem, břízou a borovicí. Zároveň je nutno nahradit uschlé jedince a doplnit stávající výsadbu, zvláště při jižní a jihozápadní hranici pozemku.Přímo mohou být ovlivněny také některé běžné druhy hmyzu a drobných hlodavců, pohybující se v prostoru již rekultivované staré horní skládky. Může dojít k ohrožení hnízdních možností drobných pěvců, a to zásahy do porostů dřevin. Lokálně dojde k redukci jejich areálů výskytu, což však lze označit, s ohledem na dočasnost záměru, za vliv akceptovatelný. Zásah lze zmírnit provedením kácení mimo vegetační období a provedením postupné rekultivace již uzavřených sektorů předepsaným způsobem, včetně výsadby dřevin. Vhodné je rovněž realizovat těžiště zemních prací mimo vegetační sezónu. Další speciální opatření nejsou nutná.V území určeném pro výstavbu záměru ani v jeho bezprostředním okolí se nenachází funkční prvky územního systému ekologické stability. Záměr nekoliduje s významnými krajinnými prvky, jejichž ochrana je obecně stanovena zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Není rovněž dotčen žádný registrovaný významný krajinný prvek.V letech 1999 a 2000 byl pro stávající skládku Lišov proveden Projekt založení interakčního prvku místního systému ekologické stability a Projekt sadových úprav a ozelenění povrchu skládky (WV Projection Service s.r.o., České Budějovice, květen 1999, květen-červen 2000). Oba projekty budou v rámci další projekční přípravy aktualizovány tak, aby zahrnuly i předkládaný záměr II. etapy výstavby těsněné skládky.

STRANA 43 z 53


D.I.8. Vlivy na krajinu

Krajina v dotčeném území a jeho okolí je ovlivněna dřívější antropogenní činností, realizace záměru dále lokálně pozmění modelaci krajiny. Skládka bude po ukončení činnosti rekultivována, dojde k úpravě tvaru tělesa skládky, budou provedeny sadové úpravy a ozelenění jejího povrchu.V současnosti je bezprostřední vizuální kontakt se skládkou částečně omezen vzrostlým náletovým porostem. Při přípravě II. etapy budou tyto stromy a keře vykáceny. V závěrečné fázi skládkování bude odpad navršen do úrovně do výšky 489,61 m n.m., a to včetně rekultivační vrstvy. Převýšení nejvyššího bodu II. etapy skládky tak bude odpovídat stávajícímu převýšení, dojde však k celkovému zvětšení plošného rozsahu tělesa. Za účelem detailního vyhodnocení bylo zpracováno „Posouzení vlivu záměru na krajinný ráz“ (příloha č. 6 dokumentace). Závěry uvedeného posouzení jsou následující: záměr bude mít žádný až slabý vliv na přírodní hodnoty záměr bude mít žádný, nejvýše velmi slabý vliv na kulturní a historické hodnoty záměr má slabý až středně silný vliv na estetické hodnoty krajiny, harmonické

měřítko krajiny a harmonické vztahy v krajině.Nežádoucí vliv záměru lze kompenzovat (ne-li přímo eliminovat) vhodnými dřevinnými výsadbami. Záměr na realizaci II. etapy výstavby těsněné skládky je hodnocen jako únosný zásah do krajinného rázu, chráněného dle §12 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.Vlastní vyhodnocení včetně grafických a mapových příloh je součástí přílohy č. 6 této dokumentace.V letech 1999 a 2000 byl pro stávající skládku Lišov proveden Projekt založení interakčního prvku místního systému ekologické stability a Projekt sadových úprav a ozelenění povrchu skládky (WV Projection Service s.r.o., České Budějovice, květen 1999, květen-červen 2000). Oba projekty budou v rámci další projekční přípravy aktualizovány tak, aby zahrnuly i předkládaný záměr II. etapy výstavby těsněné skládky. Vegetační úpravy a navržené postupy rekultivace (např. hlubší profil pro podporu růstového procesu, upřednostnění autochtonních druhů) zajistí alespoň částečné začlenění antropogenního tělesa do okolní krajiny. To se bude týkat i II. etapy výstavby těsněné skládky.

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

V prostoru záměru se nenachází žádné stavební objekty, nemovitý hmotný majetek, architektonické a historické památky nebo archeologická naleziště. Z důvodu jejich absence proto nebudou ovlivněny.

D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu

Záměr nevede ke změně (zvýšení nebo snížení) intenzit dopravy na komunikační síti. Doprava, související se záměrem, bude odpovídat stávajícímu stavu.Vlivy na jinou infrastrukturu nejsou očekávány, nedochází k rozvoji ani k omezení existující infrastruktury.

D.I.11. Jiné ekologické vlivy

Nejsou očekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané.

STRANA 44 z 53


D.II.KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ

Vlivy na zdraví obyvatelstva jsou hodnoceny jako zcela zanedbatelné až nulové, bez rizika významnějších negativních dopadů v této oblasti. Rozsah sociálních a ekonomických dopadů je místní, charakter vlivů realizace záměru je mírně pozitivní.Vlivy na kvalitu ovzduší jsou hodnoceny jako velmi nízké a málo významné. Realizace záměru nebude příčinou překračování imisních limitů ani změny v současných imisních charakteristikách v zájmovém území. Vlivy spojené se změnou způsobu odvodnění nejsou předpokládány.Vlivy na hydrologické charakteristiky vodních toků v zájmovém území jsou hodnoceny jako nulové. Ovlivnění kvality povrchových vlivem záměru není očekáváno.Vliv na hladinu podzemní vody je nulový. Ovlivnění současné kvality podzemních vod vlivem realizace záměru není očekáváno.Vlivy na půdu jsou nulové. Vliv na plochy určené k plnění funkcí lesa je nulový.Vlivy na geologické poměry nejsou očekávány. Záměrem nedojde k zásahu do horninového prostředí. Ovlivnění zdrojů podzemních vod není očekáváno.Vliv na faunu a flóru zájmového území je hodnocen jako nízký a málo významný. Plocha záměru je vymezena na staré skládce uvnitř současného areálu. Záměrem nebudou přímo dotčeny žádné prvky ochrany přírody a krajiny. Odstranění lesního remízu na ploše skládky je hodnoceno jako málo významný negativní vliv.Vlivy na krajinný ráz jsou nízké až středně významné bez zásadních dopadů na krajinu a její charakteristiky.Vlivy hluku jsou hodnoceny u zanedbatelné a nevýznamné, beze změny současného stavu. Vlivy v důsledku záření nejsou očekávány.Dopravní vlivy jsou hodnoceny u nízké a málo významné, beze změna současného stavu. Vlivy na kulturní a historické památky, a na místní tradice, nejsou očekávány.Možné vlivy na jednotlivé sféry životního prostředí, uvedené v předchozím textu, lze shrnout následujícím způsobem:1. Aspekty s kladným vlivem:

využití současné infrastruktury je výhodnější než budování nové (za podmínek a opatření stanovených k eliminaci negativních vlivů na životní prostředí)

záměr je v souladu s platnými koncepčními dokumenty a je součástí systémů nakládání s odpady měst České Budějovice a Lišov

zabezpečení nápravných a preventivních opatření ke snížení dopadů provozu skládky jako celku (nejen posuzovaného záměru) na životní prostředí zájmového území, zejména povrchové a podzemní vody.

2. Aspekty bez negativního vlivu nebo s vlivem nevýznamným:

vlivy na obyvatelstvo; znečištění ovzduší (emise);

STRANA 45 z 53


horninové prostředí, přírodní zdroje; zábor nebo zásah do ZPF a PUPFL; vlivy hluku; vibrace, elektromagnetické, ionizující záření; hmotný majetek, kulturní památky.3. Aspekty s negativním vlivem minimálním, popř. splňující s rezervou platné nebo doporučené limity:

fauna a flóra, ekosystémy; vliv na krajinu a krajinný ráz; vlivy na dopravu.4. Aspekty s vlivem nedosahujícím platné limity nebo s vlivem, kterému je třeba věnovat zvláštní pozornost (přestože nedosahuje platných limitů):

vlivy na povrchové a podzemní vody.5. Aspekty s vlivem podstatným nebo přesahujícím platné limity:

Tyto aspekty nejsou u posuzovaného záměru identifikovány.

Z provedeného přehledu je patrné, že posuzovaný záměr není provázen rizikem vlivů, které by způsobily narušení či poškození některého faktoru ochrany životního prostředí. Tímto rizikem je samotná existence skládky, jejíž zabezpečení musí být věnována dostatečná pozornost. Realizace záměru může napomoci důslednému dodržení navržených opatření ke snížení vlivu existující skládky na dotčené složky a faktory životního prostředí.Uvedený rozbor slouží rovněž jako podklad ke stanovení opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí. S odvoláním na současný stav životního prostředí v dotčené lokalitě (jak je to uvedeno v části C dokumentace) lze formulovat závěr, že za podmínek definovaných na základě posouzení vlivů na jednotlivé složky a faktory životního prostředí záměr nezpůsobí zhoršení celkové úrovně životního prostředí v dané lokalitě nad přípustnou mez v žádné fázi svého provozu a charakter ovlivnění prostředí bude akceptovatelný.V následující tabulce je uveden přehled rozsahu vlivů na jednotlivé složky životního prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti.

Tab: Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí

Vlivy Velikost vlivu

Přijaté riziko Poznámka

vlivy na obyvatelstvo 5 nulové nejsou očekávána žádná zdravotní rizika

vlivy na ovzduší a klima 5 nulové nedojde k žádné změně ukazatelůvlivy na hlukovou situaci 5 nulové nedojde k žádné změně ukazatelůvlivy na povrchové a podzemní vody 5 nulové vlastní záměr nevede k žádnému

vlivu na povrchové a podzemní vody

3 průměrné provoz skládky jako celku musí být zabezpečen v souladu s doporučenými opatřeními

vlivy na půdu 5 nulové dojde k záboru půdy

STRANA 46 z 53


vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

5 Nulové bez ovlivnění

vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 4 podprůměrné bez významného vlivu, výhledově realizace náhradních opatření k posílení ekologické stability území

vlivy na krajinný ráz 4 podprůměrné za podmínky realizace vhodných opatření lze v cílovém stavu očekávat přijatelné působení krajinu a její charakteristiky

vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

5 Nulové nejsou dotčeny

vliv na dopravu 4 podprůměrné přijatelné s dílčími výhradami, nedojde ke změně současného stavu

vliv na rozvoj infrastruktury 5 nulové navrhovaný záměr nemá vlivvliv na rekreační kvalitu území 5 nulové není dotčenoPozn.: velikost vlivu 1 – likvidace, zásadní ohrožení funkce; 5 – bez reálného vlivu

Negativní vlivy na jednotlivé složky a faktory životního prostředí i sociální sféry v rozsahu přesahujícím státní hranice jsou vyloučeny.

D.III.CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH

HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH

Charakter případné havárie a pravděpodobnost jejího vzniku je dán charakterem prováděných činností spojených s posuzovaným záměrem.

Havárie z důvodu předmětu činnostiV provozu nebude nakládáno s nebezpečnými látkami a přípravky ve smyslu definice zákona č. 157/1998 Sb., v platném znění (chemické látky). Na provoz není uplatňován zákon č. 353/1999 Sb., v platném znění (prevence závažných havárií).V rámci provozu skládky nebudou prováděny činnosti, u kterých lze indikovat zvýšené havarijní riziko. Používání pracovních postupů vyžadující zvláštní režim bude vázáno na splnění podmínek havarijní bezpečnosti.Problematika únosnosti staré skládky, stlačitelnosti a stability této skládky musí být řešena v rámci přípravy záměru tak, aby případná rizika vedoucí k porušení podmínek staré skládky a jejímu možnému narušení byly vyloučena, případně byla přijata dodatečná opatření k zajištění stability staré skládky.Z uvedených skutečností vyplývá, že riziko havárií s dopadem do životního prostředí je v případě posuzovaného záměru nízké a dodržováním standardních bezpečnostních postupů bude udržováno na přijatelné úrovni.

STRANA 47 z 53


Havárie z důvodů přerušení dodávky energieVýpadek dodávky elektrické energie by neměl významný vliv na provoz technologických zařízení. Při výpadku budou odstavena bez jakýchkoliv rizik.Výpadek dodávky zemního plynu se na vzniku havarijních stavů bezprostředně neprojeví.Výpadek zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu se v provozu nijak neprojeví.

PožárPožárně – bezpečnostní řešení záměru je součástí příslušných stupňů projektové dokumentace.Provoz skládky je obecně spojen se zvýšeným požárním rizikem – zahořením odpadů. Na základě zjištění údajů o dosavadním provozu skládky však nedošlo k významnému problému v této oblasti. K zahoření odpadů malého rozsahu (lokálně) dochází v průměru 1x za dva roky. Všechny takové situace byly zvládnuty mobilní technikou přímo na skládce – zahrnutím inertním a nehořlavým materiálem. Nedošlo tedy k významnému požáru s dopadem na okolí provozovny, případně na obytné oblasti. S ohledem na zkušenosti s provozem skládky a omezenou dobu provozu II. etapy těsněné skládky (cca 2,5 roku) nejsou v této oblasti očekávány významné dopady.

Technologická nekázeňTechnologická nekázeň, tedy používání nesprávných pracovních postupů, je řešena formou organizace práce a školení pracovníků. Vzhledem k tomu, že může mít vliv na některé aspekty provozu s dopady na složky životního prostředí, je třeba této oblasti věnovat potřebnou pozornost.

Dopravní nehodyKomunikační napojení areálu je realizováno pomocí silniční sítě. Rizika vyplývající z případné havárie dopravních prostředků, přepravujících odpady, musí být řešena v příslušném havarijním plánu provozu a přepravce odpadů.

Živelní pohromaLokalita výstavby se nenachází v oblasti se zvýšenou pravděpodobností živelních pohrom (povodeň, záplavy, zemětřesení atd.).

Zvýšená rizika v průběhu výstavbyVlastní stavební úpravy související se záměrem nepředpokládají použití mimořádných postupů ani materiálů, které by se vymykaly z charakteru běžných staveb daného typu. Není tedy dán předpoklad ke zvýšenému riziku vzniku havárií nebo mimořádných stavů.

SouhrnRealizace posuzovaného záměru nebude mít za následek zvýšení environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech. Realizací záměru nedochází ke změnám charakteru rizik v žádné z kritických oblastí (ovzduší, vodní hospodářství, nakládání s odpady).Rizika běžného charakteru jsou zvládnutelná obvyklými technickými a organizačními opatřeními. Pozornost je třeba věnovat aktualizaci a dopracování stávajících dokumentů v této oblasti (havarijní plán, provozní řád) do aktuálního stavu s ohledem na nově vzniklou situaci po realizaci posuzovaného záměru.

STRANA 48 z 53


D.IV.CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ

POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z dodržování platných zákonů, norem, předpisů a povolovacích rozhodnutí.Výčet podmínek, které vedou k omezení potenciálních nepříznivých vlivů jsou stanoveny v integrovaném povolení (IPPC), vydaném Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví, pod č.j. KUJCK 4937/2004 OZZL/Ku/R ze dne 7.5.2004 (je součástí přílohy č. 7 této dokumentace). Pro II. etapu výstavby těsněné skládky budou platit minimálně stejné podmínky.V rámci zpracovaných studií jsou stanovena doporučená opatření a podmínky, které uvádíme mimo standardní opatření vyplývající z platné legislativy.Z hlediska ochrany vod je doporučeno v rámci přípravy a realizace II. etapy výstavby těsněné skládky: Provést IG průzkum v prostoru staré horní skládky za účelem ověření geotechnických

parametrů budoucího podloží těsněné skládky. Na základě výsledků provedené revize vrtů provést likvidaci vrtů HP-11A, HP-13, HP-7 a V-

5. Provést technickou úpravu vrtu V-1 (ve vozovce) tak, aby bylo zamezeno možnosti

ovlivňování kvality vody hydrogeologického kolektoru splachy z povrhu terénu. Provést revizi potrubí odvádějícího tzv. důlní vodu z cihelny, popř. upravit šachtu Š-4 tak,

aby bylo možno odebrat separovaný vzorek důlní vody, popř. zpřístupnit šachtu u nátokového objektu v prostoru cihelny za účelem možnosti odběrů vzorků vody.

Provést vodní bilanci za účelem výpočtu množství infiltrující srážkové vody, a to za období 2001 – 2005, tj. období s výskytem extrémně vlhkého (2002) a extrémně suchého (2005) období. Tato voda je rozhodujícím faktorem dotace podzemních vod jako nosného média rozpuštěných minerálních látek, v negativním případě kontaminantů.

V monitorovaném místě označeném jako zaústění do Š-6 vybudovat lapol, přes který by odtékala voda z pojezdových ploch a manipulačních ploch před jejich smísením s drenážní (podskládkovou) vodou a s tzv. důlní vodou z cihelny.

Aktualizovat systém monitorování podzemních vod, drénovaných (podskládkových) vod a dotčených povrchových vod.Cílové parametry rizikových kontaminantů (tj. kontaminantů vytipovaných aktualizovanou rizikovou analýzou), které by měly být dále sledovány v rámci pravidelného provozního monitoringu, doporučujeme v rozsahu hodnot dle následující tabulky.

Tab.: Navržené cílové parametry

STRANA 49 z 53


Z hlediska ochrany přírody a krajiny je doporučeno: Aktualizovat Projekt založení interakčního prvku místního systému ekologické stability.

Navržené práce budou jako součást záměru realizovány postupně podle územních a místních možností.

Aktualizovat Projekt sadových úprav a ozelenění povrchu skládky. Tyto úpravy budou realizovány jako součást záměru postupně podle územních a místní možností (postup rekultivačních prací).

Odstranění porostů lesního remízu provést v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ke kácení dřevin rostoucích mimo les přesahujících limitní parametry je nezbytné povolení příslušného orgánu ochrany přírody. Kácení je nezbytné provést v období vegetačního klidu.

V rámci přípravy záměru bude dále nezbytné: Požádat o změnu, resp. vydání nového integrovaného povolení v rozsahu posuzovaného

záměru. Aktualizovat havarijní plán a provozní řád provozovny.

D.V.CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A

VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ

Charakter možného ovlivnění životního prostředí byl stanoven na základě shromážděných podkladů a platných právních norem metodou odborného odhadu a analogie. Statistické výpočtové metody nebyly použity.Výchozí tezí použitou při prováděném hodnocení možných vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí je jednak obecný charakter záměru a situace v lokalitě, kde se posuzovaný provoz nachází.Pro získání údajů potřebných pro vypracování této dokumentace bylo využito dostupných podkladů. Jedná se zejména o podklady o technickém provedení posuzovaného záměru (informace provozovatele) a podklady o zájmovém území. Dále bylo využito informací získaných při osobních konzultacích na příslušných úřadech.

V rámci zpracovaných studií byly provedeny konkrétní průzkumy, příp. byly aktualizovány průzkumy provedené v předchozím období. Podrobnější údaje k použitým metodám hodnocení jsou součástí odborných příloh dokumentace.

D.VI.CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ,

KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE

Posouzení vlivů na jednotlivé složky a faktory prostředí je založeno na odborném odhadu vycházejícím z předpokladů uvedených v dokumentaci, charakteru zájmového území a dostupných odborných informací.

STRANA 50 z 53


Rozsah a konkrétnost údajů, shromážděných v této dokumentaci, odpovídají stupni přípravy posuzovaného záměru, ve kterém byla dokumentace zpracována. Podkladem byl zejména popis záměru, informace o současném provozu v areálu skládky a kvalitě prostředí v zájmovém území záměru (provozovny).Nejvýznamnější neurčitosti a nedostatky ve znalostech jsou definovány v oblasti hodnocení vlivů na povrchové a podzemní vody. Podrobně je tato problematika rozvedena v rámci odborné přílohy dokumentace (č. 7 Aktualizace analýzy rizik). Z výčtu nejistot v této oblasti uvádíme stručný přehled:

absence bilančních vláhových výpočtů (vsak a výpar) srážkových vod na skládce nevhodné provedení referenčního vrtu a odběrového místa nedostatek informací o únosnosti a stabilitě staré skládky nedostatek informací o procesech uvnitř staré skládky – změna pT podmínek (tlak –

teplota)Řešení v uvedených oblastech je zahrnuto v návrhu opatření (viz část D.IV.) a musí být zohledněno v následující přípravě záměru tak, aby uvedené nejvýznamnější nejistoty a neurčitosti byly v dostatečné míře eliminovány a odstraněny. Tímto předpokladem jsou rovněž omezeny závěry z hlediska vlivů na životní prostředí.S vyjímkou výše uvedených otázek nedává charakter záměru (pokračování provozu ve stávajícím areálu a ve stávající kapacitě) předpoklady vzniku jiných dodatečných významných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví. Stejně tak území, do kterého je záměr umisťován (využívaný areál skládky) není mimořádně citlivé na antropogenní zásahy. Z těchto důvodů lze formulovat závěry hodnocení možných vlivů na životní prostředí s dostatečným prostorem na absorbování případných neurčitostí.

STRANA 51 z 53


ČÁST E(POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU)

Varianty lokalizace stavbyZáměr je navržen a hodnocen v jedné variantě umístění (lokalizace), a nebyl řešen v jiných lokalizačních variantách.Volba umístění záměru vychází z možností využití areálu a z vlastnických vztahů k dotčeným nemovitostem.Umístění záměru je v souladu se schváleným územním plánem města Lišov. Z hlediska funkčního využití území nedochází k žádným změnám současného ani cílového stavu.

Varianty technického provedení stavby a použité technologieTechnické a technologické řešení záměru je navrženo a hodnoceno v jedné variantě. Nejsou zvažovány ani prověřovány žádné další varianty technologického řešení stavby.

Porovnání variantZáměr je navržen v jediné realizační variantě. Alternativní variantou je varianta tzv. nulová, představující nerealizaci záměru, resp. zachování současného stavu využití dotčených ploch.Na základě údajů uváděných v předchozích kapitolách dokumentace lze prověřovaný záměr označit pro dané území za únosný a přijatelný. Dotčené území je narušené lidskou aktivitou a z hlediska ochrany živých složek nepožívá významnější ochrany, využití území je v souladu s územně plánovací dokumentací.Využití řešeného území pro prověřovaný záměr je vhodné a vzhledem k charakteru a potřebám provozu lze takové využití považovat za akceptovatelné při respektování podmínek definovaných pro navazující etapy přípravy a realizace záměru.Nulová varianta, která předpokládá ukončení skládkování na současném tělese skládky, rekultivaci a následný monitoring podzemních a povrchových vod, není doporučena k realizaci. Naopak realizace záměru nabízí řešení některých technických problémů souvisejících s dosavadním provozem skládky, které přispěje k ochraně životního prostředí v zájmovém území.Variantu realizace prověřovaného záměru lze považovat za přijatelný a vhodný způsob využití a rozvoje území.

STRANA 52 z 53


ČÁST F(ZÁVĚR)

Předložená dokumentace se zabývá hodnocením vlivů záměru „Skládka S – OO3 Lišov, II. etapa výstavby těsněné skládky " na životní prostředí.Předkládaný záměr (II. etapa výstavby těsněné skládky) představuje pokračování skládkové činnosti ve stávajícím areálu skládky, bez navýšení celkové kapacity návozu odpadu i bez rozšiřování do okolních lokalit mimo stávající oplocené hranice areálu skládky. Odhadované prodloužení životnosti skládky činí 2,5 roku.Realizace záměru nevyvolá významné negativní důsledky na životní prostředí. Vlivy pokračování činnosti na staré uzavřené skládce na jednotlivé složky a faktory životního prostředí lze hodnotit jako nízké a málo významné. U nejbližší obytné zástavby lze vlivy záměru hodnotit jako zanedbatelné, objektivně neprokazatelné a subjektivně nepostižitelné. Zdravotní rizika plynoucí z realizace záměru jsou hodnocena jako velmi nízká až zanedbatelná.Umístění záměru lze označit za akceptovatelné jak z hlediska stavu jednotlivých složek životního prostředí v zájmovém území, tak z hlediska výhledové celkové ekologické zátěže území.Charakter provozu i zájmového území nevyžaduje žádná zvláštní či vyjímečná opatření k omezení negativních vlivů na životní prostředí. Opatření doporučená v rámci přípravy a realizace posuzovaného záměru vyplývají z celkové situace v lokalitě a dlouhodobé skládkové činnosti. Provedení záměru umožní realizovat opatření směřující ke zvýšení ochrany životního prostředí v zájmovém území. V rámci přípravy záměru musí být rovněž řešeny oblasti nejistot a nedostatečných informací, zejména v oblasti únosnosti a stability staré skládky a následného provozu II. etapy.Pro předkládaný záměr budou platit stejná provozní ustanovení jako pro stávající provoz, který byl v předchozí etapě posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí a bylo k němu vydáno souhlasné stanovisko Okresního úřadu České Budějovice. Stávající provoz na skládce je organizován dle provozního řádu, schváleného Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví. Podmínky pro provoz skládky jsou dále stanoveny v integrovaném povolení (IPPC), vydaném Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví, pod č.j. KUJCK 4937/2004 OZZL/Ku/R ze dne 7.5.2004.Předkládaný záměr II. etapy výstavby těsněné skládky je proto umisťován do území, ve kterém byly již v dřívějším období do značné míry vyhodnoceny a vypořádány náležitosti podstatné z hlediska ochrany životního prostředí.Provoz se nevyznačuje významnými specifickými riziky vůči některé ze složek prostředí, eliminace rizik provozu je zejména v rovině dodržování provozních řádů a pracovních postupů. Bezpodmínečnou podmínkou je provedení dodatečných průzkumů na ploše staré skládky a vyloučení možných nejistot formulovaných v dokumentaci a odborných přílohách dokumentace. Během zpracování dokumentace o hodnocení vlivů záměru na životní prostředí nebyly zjištěny skutečnosti, které by bránily jeho realizaci. Souhrnně lze konstatovat:

Umístění provozu je, s přihlédnutím k charakteru záměru a využití zájmového území, optimální.

Provoz nepředstavuje významnou zátěž pro jednotlivé složky životního okolí ve svém okolí.

STRANA 53 z 53


Důsledky provozu na veřejné zdraví jsou nevýznamné a zanedbatelné.

Závěry dokumentace o hodnocení vlivů záměru na životní prostředí nepřinášejí významné argumenty proti jeho realizaci v daném technickém řešení na dané lokalitě. Z hlediska vlivů na životní prostředí a na veřejné zdraví lze s realizací záměru „Skládka S – OO3 Lišov, II. etapa výstavby těsněné skládky "v předložené a hodnocené variantě souhlasit.Prosazování nulové varianty (bez činnosti) je na místě v případě činnosti zatěžující okolní prostředí nad únosnou mez (překračování povolených limitů znečištění, devastace rozsáhlých území, likvidace cenných ekosystémů, produkce značného objemu toxických odpadů, ohrožení lidského zdraví apod.). Žádný z uvedených negativních důsledků nebyl u hodnoceného záměru identifikován.Konečné závěry platí za předpokladu správnosti vstupních dat a informací uváděných v dokumentaci. Pokud by v průběhu další přípravy záměru nebo při jeho realizaci došlo ke změně vstupních parametrů nebo se objevily odchylky oproti uváděným předpokladům, bylo by vhodné tyto závěry aktualizovat s ohledem na nové poznatky a informace.

STRANA 54 z 53


ČÁST G(VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ

NETECHNICKÉHO CHARAKTERU)

Shrnutí netechnického charakteru obsahuje ve stručné a srozumitelné formě údaje o záměru a dále závěry jednotlivých dílčích okruhů hodnocení vlivů záměru na životní prostředí. Zájemcům o podrobnější údaje proto doporučujeme prostudování příslušných kapitol dokumentace a odborných příloh.V areálu skládky firmy .A.S.A. v Lišově je připravována výstavba další etapy výstavby skládky. Jde o pokračování skládkové činnosti ve stávajícím provozovaném areálu skládky, bez rozšiřování skládky mimo její stávající oplocený areál, bez navýšení celkové kapacity návozu odpadu (která dnes činí přibližně 40 000 tun za rok) a beze změny charakteru ukládaného odpadu.Umístění skládky je zřejmé z následujícího obrázku (měřítko 1:100 000):

Skládka se nachází na katastrálním území města Lišov, cca 1,5 km východním směrem od okraje hlavní zástavby města. Příjezd je zajištěn od silnice I/34 po silnici Lišov - Miletín a dále po účelové komunikaci ke skládce.Skládkování zde bylo započato již v roce 1977 zavážením vytěženého prostoru po cihlářských hlínách. V prostoru areálu skládky se v současné době nachází tři samostatná úložiště s odpady.Dvě úložiště (nazývaná "Vrchní stará skládka" a "Spodní stará skládka") byla bez izolace podloží. V současné době jsou již povrchově utěsněna, ozeleněna a sledována. Výsledky sledování dokumentují ustálený režim bez ovlivňování okolního prostředí. Třetí úložiště je od roku 1994 provozovaná těsněná skládka komunálního odpadu s vybudovaným vodním hospodářstvím a odplyňovacím systémem s energetickým využitím vznikajícího bioplynu.

STRANA 55 z 53


Připravovaná II. etapa výstavby těsněné skládky je navržena v místě původního terénu se zbytky náletové zeleně a z velké části na ploše bývalé "Vrchní staré skládky". Nové těleso II. etapy bude plynule navazovat na stávající těleso skládky (nebude vyšší) a po uzavření s ním bude tvořit jeden celek.Základní údaje o skládce a připravovaném rozšíření jsou následující:

stávající těsněná skládka: plocha: 34 600 m2, užitečný objem: 450 000 m3

II. etapa výstavby těsněné skládky: plocha: 16 000 m2, užitečný objem: 112 000 m3

celkem: plocha: 50 600 m2, užitečný objem: 562 000 m3

Provoz skládky je zabezpečen dle platných předpisů a je povolen Krajským úřadem Jihočeského kraje, pro záměr (II. etapa výstavby těsněné skládky) budou platit stejná provozní ustanovení.Přivážený odpad je na skládku přijímán v souladu s podmínkami stanovenými ve výše uvedených dokumentech. Odpad je vážen na váze s napojeným počítačovým systémem zpracování dat. Odpad je kontrolován a ukládán podle druhu a kategorie tak, aby nemohlo dojít k nežádoucím vzájemným reakcím a omezení rizika zahoření nebo vzniku požáru. Místo uložení je evidováno. Odpad je po uložení hutněn kompaktorem, aktivní plocha je denně uzavírána inertním materiálem. Dešťová voda prosáknutá odpadem (kontaminovaná-průsaková) je odváděna odvodňovacím systémem uvnitř skládky do čerpací šachty a přečerpávána do jímky průsakových vod s dostatečnou kapacitou. Systém recirkulace umožňuje dopravu zpět na povrch provozované části skládky (rozliv) nebo pod rekultivovaný povrch (podmok - zasakovací studny), tím je podporován vývoj bioplynu. Případný přebytek je odvážen k likvidaci na čistírně odpadních vod České Budějovice - Hrdějovice. Průběžně jsou činěna opatření vedoucí ke snížení znečištění a prašnosti ve složišti a jeho okolí, zejména kropením komunikací užitkovou vodou, zpětným rozlivem průsakových vod na těleso skládky, hutněním odpadu a překrýváním neaktivních částí tělesa skládky materiálem technického zabezpečení skládky. Skládkový plyn je využíván pro výrobu elektrické energie a pro vytápění provozních budov skládky.Těleso II. etapy skládky bude mít přibližně tvar nepravidelného obdélníku. Skládka i objekty související se skládkou (kanalizace, komunikace, odplynění, odvodnění) budou navazovat na stávající objekty, připravené k napojení. Sadové úpravy budou spočívat v ozelenění travním porostem a dřevinami. Skladba vegetace bude prostorově navazovat na stávající ozelenění a respektovat zpracované projekty ozelenění a začlenění skládky do krajiny.II. etapa skládky nevyžaduje zábor zemědělské ani lesní půdy. Nároky skládky na infrastrukturní zdroje (voda, elektrická energie, pohonné hmoty) jsou běžné a nečiní problém, nedochází ani ke změně oproti stávajícímu stavu. Provozní doba skládky (příjem odpadu) je pondělí až pátek 7.00 až 15.30 hodin. Intenzita dopravy, obsluhující skládku, činí asi 17 000 vozidel za rok, což je asi 68 vozidel za den. Přibližně z jedné poloviny jde o vozidla o nosnosti mezi 3,5 a 10 tunami, zbytek jsou vozidla lehčí. Těžší vozidla se vyskytují spíše vyjímečně a jde o ojedinělé průjezdy. II. etapa skládky intenzitu obslužné dopravy nezmění.Výstupy skládky do životního prostředí (ovzduší, zápach, odpadní vody, hluk apod.) nebudou oproti současnému stavu prakticky změněny.Území, do kterého je II. etapa výstavby těsněné skládky umisťována, nepodléhá žádné zvláštní ochraně. Jde o oplocený areál stávající provozované skládky.Možné vlivy II. etapy výstavby těsněné skládky na životní prostředí a veřejné zdraví jsou celkově málo významné a nevedou ani k poškozování životního prostředí, ani k ohrožení obyvatel. Za významnější negativní vliv lze označit jednak likvidaci stávajících dřevin na ploše lesního remízu v prostoru výstavby II. etapy skládky, jednak vznik (resp. rozšíření) nepřirozeného tělesa v krajině. Oba tyto vlivy jsou hodnoceny jako nízké až středně významné, a mohou být účinně kompenzovány realizací doporučených opatření.Negativní ovlivnění podzemních a povrchových vod realizací posuzovaného záměru není očekáváno. Problémy související s kontaminací vod vlivem existence dosavadní skládky jsou

STRANA 56 z 53


popsány v rámci Aktualizace analýzy rizik a jsou navržena opatření směřující ke zlepšení ochrany životního prostředí v zájmovém území.Ve všech ostatních sledovaných oblastech (obyvatelstvo, ovzduší, půda, fauna, flóra, ekosystémy, a jiné) jsou vlivy záměru II. etapy výstavby těsněné skládky hodnoceny jako nízké a málo významné. Záměr II. etapy výstavby těsněné skládky v areálu skládky Lišov proto nepředstavuje zdroj významného negativního ovlivnění okolního území.S odvoláním na současný stav životního prostředí v dotčené lokalitě (jak je to uvedeno v části C dokumentace) lze formulovat závěr, že za podmínky respektování navržených a doporučených opatření posuzovaný záměr nezpůsobí zhoršení celkové úrovně životního prostředí v dané lokalitě nad přípustnou mez v žádné fázi svého provozu a charakter ovlivnění prostředí bude akceptovatelný.Závěry dokumentace o hodnocení vlivů záměru na životní prostředí nepřinášejí významné argumenty proti jeho realizaci v daném technickém řešení na dané lokalitě. Z hlediska vlivů na životní prostředí a na veřejné zdraví lze s realizací záměru „Skládka S – OO3 Lišov, II. etapa výstavby těsněné skládky " v předložené a hodnocené variantě souhlasit.

STRANA 57 z 53


ČÁST H(PŘÍLOHY)

Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem dokumentace.

Seznam příloh:Příloha 1 Grafické přílohy: - zastavovací situace - příčné řezy - detail paty skládky na rostlém terénu - detail paty skládky na staré skládce - tvarové řešení skládky po uzavřeníPříloha 2 Fotodokumentace: - stávající stav prostoru záměru - vývoj skládky v letech 1994 - 2005Příloha 3 Doklady: - vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu - stanovisko orgánu ochrany přírody podle §45i odst 1 k možnému vlivu na

lokality Natura 2000 - závěr zjišťovacího řízení - autorizační osvědčení zpracovatele dokumentacePříloha 4 Posouzení souladu záměru s Plány odpadového hospodářstvíPříloha 5 Geobotanický průzkum v lokalitěPříloha 6 Posouzení vlivu záměru na krajinný rázPříloha 7 Aktualizace analýzy rizik – Závěrečná zprávaPříloha 8 Hodnocení zdravotní rizik (samostatná příloha)

KONEC HLAVNÍHO TEXTU DOKUMENTACEDatum zpracování dokumentace, podpis zpracovatele a seznam osob, které se podílely na zpracování dokumentace se nachází v její úvodní části.

STRANA 58 z 53

Date post:	05-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

CENIA · Web viewSvahy boků budou ve sklonu 1:2,5 a konečná výška na kótě 489,61 m n.m....

Documents